Bohemia centralis, Praha, 34: 279–343, 2018 Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, zjištěné negativní faktory a návrhy managementu Amphibians and reptiles of the Brdy Protected Landscape Area, current threats and management suggestions David Fischer1, Jana Fischerová2 a Lenka Jeřábková3 1 Hornické muzeum Příbram, Hynka Kličky 293, 261 01 Příbram VI; e-mail: [email protected] 2 Voltuš 97, 262 42 Rožmitál pod Třemšínem; e-mail: [email protected] 3 Agentura ochrana přírody a krajiny ČR, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 - Chodov; e-mail: [email protected] ▒ Abstract. The Brdy Protected Landscape Area (PLA) was established in 2016 and became the newest large protected area in the Czech Republic. Most of the area was used as military training grounds for 65 to 90 years. As a result the area was kept from other negative human impact, f. e. synthetic fertilizers in agriculture, connected with landscape changes and its contamination. A large part of the PLA territory has been overgrown with agricultural forests recently. However, according to former military usage, unique deforested areas suitable for amphibians and reptiles were preserved, as well as many reservoirs, serving amphibians as a reproductive sites. Due to the existance of the restricted military area, there are limited historical data concerning the occurence of amphibians and reptiles in the Central Brdy region. Despite many partial studies, the present work is the first wide scale attempt to document the occurrence of amphibians and reptiles in Brdy. From March to November 2017, we surveyed 109 sites for amphibians and reptiles. Standard faunistic methods were used. Both natural and manmade areas were surveyed. Thirteen species of amphibians and 6 species of reptiles are reported from the Brdy PLA. It is a good result compared to other similar areas. The richest localities are those created by military activities and large water-supply reservoirs and their surroundings. Oversized fish stock in ponds (predation pressure on amphibians), landscape hydrological regime changes and the disappearance of unique military training grounds after army withdrawal are having important negative impacts on amphibians and reptiles in the Brdy region. These problems must be primarily solved within the scope of PLA protection. The fish stock in reservoirs must be reduced or eliminated and small streams and spring areas must be revitalized. 279 BOHEMIA CENTRALIS 34 Specific management of former military training grounds (disturbance, deforestation, controlled fires) must be implemented to prevent reforestation. ▒ Key words: amphibians, reptiles, faunistics, conservation, Brdy PLA 1. Úvod Chráněná krajinná oblast Brdy (dále jen CHKO Brdy) je nejmladším velkoplošným chráněným územím v ČR. Vznikla k 1. 1. 2016 na ploše 345 km2 a zahrnuje zrušený Vojenský újezd Brdy a část jihozápadních Brd (obr. 1); blíže viz též Fischer et al. (2018). CHKO Brdy zasahuje na území dvou krajů (Plzeňského a Středočeského). Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí cca 420–865 m n. m. (nejvyšším vrcholem je Tok), přičemž průměrná nadmořská výška převyšuje 600 m n. m. Geologické podloží je tvořeno většinou prvohorními sedimenty (často slepence; na Jinecku ale i břidlice s významnými nalezišti kambrických trilobitů). Místy se sice vyskytuje úživnější podloží, jako např. spility (např. oblast kolem Okrouhlíku či Getsemanky), Brdy jsou nicméně většinově velmi kyselé – v podmáčených partiích s tendencí k rašelinění. V CHKO nejsou až na několik výjimek (např. Míšov, Teslíny) žádné obce a naprostá většina území je v současné době zalesněna, a to převážně hospodářskými lesy s drtivou převahou smrku. Můžeme zde ale narazit i na přirozenější porosty, jako jsou např. rašelinné smrčiny, kyselé i květnaté bučiny s kleny, suťové lesy či potoční olšiny. Až na výjimky (potoční olšiny) se ale jedná o maloplošné fragmenty, které jsou často již dlouhodobě chráněny formou zvláště chráněných území (dále jen MZCHÚ) – jako příklad lze zmínit PR Getsemanka, PR Na skalách, PR Chynínské buky či PR Kokšín. Brdským specifikem jsou rozsáhlé sukcesní lesy, většinou s převahou břízy bělokoré, vznikající původně při okrajích uměle odlesněných vojenských cvičišť (např. dopadové plochy Jordán a Tok nebo cvičiště Přední a Zadní Bahna). Aktuálně tyto porosty expandují v důsledku ukončení vojenské činnosti a ohrožují tak velmi cenné a po dlouhé desítky let specifickým vojenským managementem udržované bezlesí. Z pohledu zájmových skupin živočichů, tedy obojživelníků a plazů, hraje velmi významnou roli bezlesí. Kromě několika dlouhodobě obhospodařovaných a ochranářsky velmi významných lučních komplexů (např. EVL Úličky, louky v okolí Kotelského potoka, Teslín či Beliny) se v rámci CHKO jedná především o bývalá či současná vojenská cvičiště. Z těch nejvýznamnějších lze na tomto místě zmínit na jedné straně např. Padrťsko, Kolvín či Hrachoviště jako plochy, které vznikly v místě vysídlených obcí (tedy v lokalitách, kde nebylo bezlesí vytvořeno nově se vznikem vojenského cvičiště), na straně druhé pak Tok, Jordán či Brdu – 280 David Fischer, Jana Fischerová a Lenka Jeřábková: Obojživelníci a plazi CHKO Brdy, ohrožení a návrhy managementu dopadové plochy vzniklé se založením dělostřelecké střelnice odlesněním rozsáhlých vrcholových partií Brd. Velmi atraktivní bezlesí vzniklo nově také v rámci různých cvičišť, střelnic apod. – např. Přední a Zadní Bahna, okolí Felbabky, Sýkorky atd. Specifikem a průvodním jevem většiny vojenských cvičišť v CHKO je množství drobných vodních ploch (tůně vzniklé zaplavením kráterů po výbuších munice, zaplavené vyježděné koleje po těžké technice, zaplavené okopy apod.). Pro obojživelníky a plazy tak představuje bezlesí v rámci CHKO jednoznačně nejatraktivnější stanoviště. Stanovišti s obrovským potenciálem z pohledu obojživelníků jsou i četné umělé vodní nádrže, popř. tůně (okolí větších vodních děl a jejich hráze ale obývají i početné populace plazů). Jedná se o klasické rybníky (např. Padrťské rybníky, rybník V Úličkách, Kotelské rybníky, rybníky na Mitrovicku, Tisý rybník atd.), vodárenské nádrže (především Pilská, Láz, Obecnice = Octárna) a řadu různých malých vodních ploch (rezervoáry vody pro případné hašení požárů na dopadových plochách, drobné lesní rybníky atd.). Malé vodní plochy zde v minulosti byly budovány i přímo za účelem podpory místních populací obojživelníků, a to jak v ploše bývalého vojenského újezdu (tůně v EVL Felbabka), tak mimo ni (např. soustava tůní u Strašic, hrazená z krajinotvorných programů MŽP). Specifickými stanovišti, vzniklými v návaznosti na vodní nádrže, jsou přechodová rašeliniště, nejlépe vyvinutá v litorálních partiích VN Pilská. Zejména z pohledu obojživelníků je nesmírně významná i hustá síť vodotečí s četnými prameništi – oblast spadá do rozvodí pěti říček, a to Klabavy, Bradavy, Lomnice, Skalice a Litavky. Brdy jsou, mimo jiné, i chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV). Drobné toky a prameniště jsou ale bohužel velmi významně poznamenány dlouhodobými a stále přetrvávajícími snahami o odvodnění místních hospodářských lesů, což má za následek destrukci přirozeného hydrologického režimu a zcela jistě se to, mimo jiné, negativně odráží i na populacích místních druhů obojživelníků (blíže viz též Fischer et al. 2018). Jak bylo zmíněno výše, tvoří většinu plochy CHKO zrušený Vojenský újezd Brdy. Ten v centrálních Brdech vznikl již v roce 1926 a do podoby, která přetrvala v podstatě až do jeho zrušení ke konci roku 2015, byl rozšířen mezi lety 1949 a 1952. Území bylo tak ve zvláštním vojenském režimu 90, resp. cca 65 let! Převážné části dnešní CHKO Brdy se tak zcela vyhnuly některé zásadní antropogenní vlivy, jako je např. znečištění vod komunálními a průmyslovými odpady či intenzifikace zemědělské výroby, včetně její masivní chemizace. To má samozřejmě na faunu obojživelníků a plazů zcela zásadní pozitivní vliv. Bohužel ani Brdům, včetně těch „vojenských“, se nevyhnula poslední masivní intenzifikace chovu ryb, která nastala po roce 1990 na celém území ČR. Zřejmě nejvýznamněji se to projevuje v Padrťských rybnících, které jsou i přes svůj oligotrofní charakter využívány k produkčnímu chovu kaprů, což vede k významné degradaci celého rybničního ekosystému. Velmi intenzivně jsou ale využívány i některé další nádrže v CHKO (Kotelské rybníky, některé rybníky na Mitrovicku atd.). Samostatnou 281 BOHEMIA CENTRALIS 34 kapitolou se značným negativním dopadem na faunu obojživelníků je pak „divoké“ zarybňování většiny ostatních vodních ploch na území CHKO, a to velmi často okounem říčním, který pak vyvíjí neúměrný predační tlak na vývojová stadia obojživelníků (VN Pilská, VN Láz, VN Obecnice = Octárna, Velký rybník, Mlýnský rybník ve Velcí, Pstruhový rybník a další). Existenci vojenského újezdu, resp. dlouhodobému omezení vstupu do převážné části území dnešního CHKO, lze přičítat na straně jedné celou řadu pozitivních dopadů na místní batrachofaunu a herpetofaunu (viz výše), na straně druhé je ale příčinou absence starších historických údajů o výskytu obojživelníků a plazů v této části Brd. První konkrétní data o výskytu obojživelníků – většinou ale spíše z okrajových partií Brd – tak přinášejí až na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století Zavadil et al. (1988), Šapovaliv (1989), Zavadil et al. (1988), Zavadil & Šapovaliv (1990), Zavadil (1991), Lažanský (1991), Zavadil & Lažanský (1991), Souček et al. (1993) a Zavadil & Kolman (1992). Rozšíření obojživelníků pak shrnuje Moravec [red.] (1994). Dílčí údaje z několika lokalit pak uvádí ještě Hovorka (1996). Co se týká