FFuucchhssiiee pprroo vvššeecchhnnyy

ÚÚvvoodd ddoo pp

ssttoovváánníí

Pavel Talich

Žádná ćást tohoto textu – Fuchsie pro všechny – nesmí být kopírována a rozmnožována za úćelem dalšího rozšiování v jakékoliv form
ći jakýmkoliv zpsobem bez písemného souhlasu vlastníka autorských práv.

Prolog

Fuchsie jsem poznal díky blízké známosti s
ímskokatolickým fará
em Ji
ím MRÁZem z Blćic v jižních Ćechách. Jeho nadšení pro fuchsie bylo velmi nakažlivé a tak jsem ani já neodolal. Postupem ćasu jsem byl také seznámen s Pavlem VLÁŠKEM z Buchlovic, v jehož péći je kompletní sbírka fuchsií dostupných v Ćeské republice. P
i jednom našem setkání jsme dospli k závru, že by bylo vhodné sepsat malou p
írućku o fuchsiích, kterou bychom vnovali Ji
ímu MRÁZovi za jeho obtavost. Bohužel tento nadšenec pro fuchsie zem
el koncem roku 1999, aniž by se poda
ilo cokoliv napsat. O nco pozdji nmecký šlechtitel fuchsií Karl STRÜMPER vyšlechtil a na jeho poćest pojmenoval novou odrdu fuchsie VIKAR MRAZ, kterou v roce 2001 p
ivezl a vnoval do Buchlovic. Spolu s ním p
ijeli i auto
i rakouských p
írućek o pstování fuchsií, manželé Elisabeth a Hans SCHNEDLovi. Jejich publikace byly natolik inspirativní, že dodaly poslední impuls k sepsání tohoto textu.

Cílem následujících stránek je seznámit zaćínající pstitele fuchsií s touto kvtinou a pomoci jim radou p
i jejím pstování.

Zájem o p
írućku a naléhání Pavla VLÁŠKA m p
inutilo zrevidovat a doplnit pvodní rukopis, který byl publikován v roce 2003 v nakladatelství LYNX Brno. Nyní, prost
ednictvím internetu, jsou tyto aktualizované informace k dispozici pro všechny pstitele fuchsií.

Autor textu © Pavel Talich, ing.

Autor fotografií © Pavel Vlášek, ing.

Autor kreseb © Dana Skopcová, ing.

Revidováno a umíst
no na internetu v roce 2006.

Vnováno památce nadšeného sbratele fuchsií
ímskokatolickému fará
i Ji
ímu MRÁZovi z Blćic (1931 – 1999).

Úvod

U fuchsií byl na zaćátku františkánský mnich a botanik Charles PLUMIER (1646 – 1704), který na popud Ludvíka XIV. podnikal objevitelské cesty do Jižní Ameriky s cílem nalézt nové, pro ćlovka užitećné rostliny. V roce 1689 navštívil Antily, v letech 1689 až 1690 byl na ostrov Martinique a v letech 1695 až 1697 pobýval v oblasti tenkrát oznaćované jako Západní Indie (Guadeloupe, Santo Domingo). Rostliny, které objevil v Americe, popsal roku 1703 v knize Nova Plantarum Americanarum Genera. V ní je také první zmínka o fuchsii, která je tam však vyobrazena nep
esn. PLUMIER ji nazval Fuchsia triphylla flore coccinea (rostlina t
ílistá s ćerveným kvtem) na poćest Leonarda FUCHSE (1501 – 1566), nmeckého botanika, profesora léka
ství v Tübingenu. FUCHS je považován za otce botaniky, v letech 1542 až 1543 vydal dílo New Herbarium (De Historia Stirpium Commentarii Insignes), kde se zabýval 500 druhy rostlin. P
esná ilustrace fuchsie byla publikována roku 1725. V roce 1753 byla tato rostlina p
ejmenována C. LINNÉ na Fuchsia triphylla coccinea. Místo pvodního nálezu nového rostlinného rodu bylo dlouho nejasné. Až Amerićan Thomas HOGG v roce 1873 poslal semena Fuchsia triphylla do Botanické zahrady v New Yorku ze Santo Dominga. Do Evropy zatím fuchsii dovezl do botanické zahrady v Kew u Londýna kapitán FIRTH v roce 1788. Byla to Fuchsia coccinea z Brazílie a FIRTH je považován za první osobu, která dovezla fuchsii do Kew. Není p
esn známo, kdy byly v Evrop vypstovány první rostliny fuchsie. COOUTS ale uvádí, že to bylo v letech 1786 až 1789, jiní auto
i uvádjí rok 1793, kdy anglický zahradník James LEE vysel a dopstoval rostlinu pravdpodobn Fuchsia coccinea a v Londýn na okenním parapetu objevil její obchodní potenciál. Joseph HOOKER (1817 – 1911) zmiuje rostlinu fuchsie z Brazílie. Poté šel vývoj velmi rychle kup
edu: Fuchsia corymbiflora (nyní Fuchsia boliviana) byla poprvé popsána v letech 1777 až 1788, Fuchsia lycioides z poušt Atacama v roce 1807, Fuchsia microphylla v roce 1823 a Fuchsia arborescens v roce 1825. Dva nové druhy byly objeveny na Novém Zélandu, v roce 1776 Fuchsia excorticata, v roce 1839 Fuchsia procumbens. Mezi roky 1778 a 1788 Ruiz a Pavón poslali z Peru rostliny Fuchsia apetala, Fuchsia decussata a Fuchsia serratifolia (nyní pravdpodobn Fuchsia denticulata). Hybridizace fuchsie zaćala v roce 1825, kdy bylo provedeno k
ížení druh Fuchsia coccinea a Fuchsia macrostema s druhem Fuchsia arborescens. Sice neznáme žádné výsledky tchto prvních experiment, ale v roce 1835 byl získán první k
íženec s nahoru otoćenými okvtními lístky. Cílem dalších pokus bylo vyšlechtit bílý kvt fuchsie. První semenáć s bílou trubkou a bílými kališními lístky získal GILLIVER v roce 1840. Byla to odrda VENUS VICTRIX, která je považována za první významný hybrid fuchsií. Další k
ížení ve ćty
icátých letech 19. století vedlo k rozvoji a rozší
ení obchodu s touto kvtinou a hned s tímto rozvojem následovaly celkem pochopitelné potíže s názvy nových kultivar. V roce 1848 se objevila PORCHERova kniha o fuchsiích a v roce 1852 HENDERSON publikoval katalog dostupných odrd, který zahrnoval také odrdy PUMILA a RICCARTONII. Neustále se objevovala jména nových šlechtitel: v Británii to byl W. H. STORY, ABBOT s plnokvtou odrdou QUEEN VICTORIA a pruhovanou fuchsií STRIATA, dále to byl W. BULL a D. HENDERSON. Ve Francii zahradník Victor LEMOINE (1823 – 1911) vyšlechtil více než 400 odrd fuchsií. Významný rozvoj šlechtní probíhal také v Rakousko-Uhersku (Ćechy a Morava): J. N. TVRDÝ, Belgii: CORNELISSEN a Holandsku. V Nmecku Carl BONSTEDT vyšlechtil první významné triphyla hybridy v letech 1904 až 1906 zahrnující mimo jiné odrdy THALIA a GARTENMEISTER BONSTEDT. Nadšení pro fuchsie, které trvalo tém
jedno století, pohaslo poćátkem první svtové války. Ale v roce 1929 za založen významný spolek pstitel fuchsií American Fuchsia Society, který dovezl z Evropy mnoho rostlin fuchsií a její ćlenové zaćali se šlechtním ve velkém rozsahu. Další spolek British Fuchsia Society byl založen v roce 1938 a po konci druhé svtové války vznikají další spolećnosti sdružující milovníky fuchsií po celé Evrop (Nmecko, Rakousko, Holandsko, Belgie, Francie aj.). I v sousedním Slovensku byla v roce 2005 založena spolećnost pstitel fuchsií. Poslední vlna zvýšeného zájmu o fuchsie v evropských zemích nastala okolo devadesátých let minulého století. V dob rstu zájmu o fuchsie šlechtitelé zaćali produkovat nové odrdy s využitím pvodních botanických druh fuchsií a obchod s novinkami nabral zvýšené obrátky, který trvá dosud.

Do Ćech se fuchsie dostaly v polovin 19. století prost
ednictvím zámeckých zahradník a na Moravu, kde byl mimo
ádný zájem o šlechtní rostlin podnícený informacemi hrabte Leopolda BERCHTOLDa z Buchlovic, již koncem 18. století. Po roce 1850 se šlechtní zahradních kultur soust
edilo okolo Johanna Gregora MENDLa. Mezi jeho p
átele a spolupracovníky pat
il i zahradník Jan Nepomuk TVRDÝ, který vyšlechtil nkolik odrd fuchsií (nap
. DEUTSCHE PERLE, EUROPA, SCHNEEBALL aj.), které byly a jsou stále známé po celé Evrop. Nejúspšnjším ćeským výpstkem je však p
evisle rostoucí odrda MÁRINKA, o jejíž rozší
ení se zasloužila francouzská firma ROZAIN-BOUCHARLAT a nmecká HEINEMAN. MÁRINKA byla vyšlechtna léka
em ŠTIKOU. Všechny ćásti jejího kvtu jsou jednobarevn ćervené. Pat
í mezi nejbohatji kvetoucí p
evislé kultivary, a je stále p
ítomna v sortimentech pstitel fuchsií celého svta. V roce 1970 uzav
el Karel HIEKE v Prhonicích srovnávací pokusy se svtovým sortimentem odrd fuchsií. Ćást tohoto sortimentu (asi 350 odrd) se nakonec dostala až na zámek v Buchlovicích. Za úćasti soukromého sbratele a pstitele fuchsií fará
e Ji
ího MRÁZe z Blćic byl tento sortiment zrevidován a doplnn. Díky p
edevším jeho úsilí byl tento sortiment neustále udržován a doplován novými odrdami i pvodními botanickými druhy fuchsií dovozem ze zahranićí. Bohužel Ji
í MRÁZ zem
el na konci roku 1999. Dnes se v prostorách buchlovického zámku a parku nachází bohatý sortiment fuchsií ćítající asi 1200 odrd a druh. Tato sbírka je po celou dobu její existence udržována pod starostlivým vedením Pavla VLÁŠKA. Od roku 1982 je zde pravideln každoroćn v letních msících otev
ena prodejní výstava rostlin fuchsií umístná v hospodá
ské ćásti zámku.

Popis rostliny

Abychom mohli fuchsie p
esn popsat, musíme znát názvy jejich jednotlivých ćástí. Každá z mnoha odrd má své charakteristické znaky. Nejdležitjším z nich je barva kvt a list. Tyto základní odrdové znaky, se ale mohou lišit podle podmínek pstování. Listy i kvty mohou být svtleji nebo tmavji zbarvené nebo více lesklé ći matnjší. Tato variabilnost je podmínna podmínkami, kde byly rostliny vypstovány a závisí od složení substrátu, hnojení, vlhkosti a umístní na slunci ći ve stínu nebo venku ći ve skleníku. Pro p
esné urćení nesćetných odstín barev kvt existuje barevná stupnice Britské Královské zahradnické spolećnosti, která zahrnuje 800 barevných variací. Pro bžného pstitele to není dležité, ale p
i registrování nové odrdy je nutné uvádt barevný kód kvtu podle této stupnice. Rozmanitost tvar kvt a poupat fuchsií je pozoruhodná. Poupata mohou být štíhlá, podlouhlá, tlustá, kulovitá, kulatá aj. Kvty jsou velmi drobné od nkolika mm, ale také mohou být dlouhé více než 10 cm. Skládají se z trubky, kališních a korunních lístk, zpravidla z osmi tyćinek a jednoho ćty
pouzdrého semeníku. Pestík s bliznou, ćnlkou a semeníkem je samićí orgán kvtu a tyćinky s nitkou a prašníkem jsou samćí orgány. Jednoduše kvetoucí odrdy mají ćty
i korunní lístky, poloplné odrdy mají pt až osm korunních lístk a plné odrdy mají devt a více korunních lístk. Kvty vyrstají v paždí list jednotliv nebo po nkolika a také mohou tvo
it vrcholová kvtenství. Po opylování a oplození kvtu se vytvo
í ze semeníku tmav zbarvený plod, vícesemenná jedlá bobule. Také list fuchsie je promnlivý co do tvaru, velikosti i barvy. Mže m
it od 5 mm do 15 cm a barva se mže mnit od svtle zelené po tmav zelenou. Existují i tzv. pestrolisté formy, blozelené nebo žlutozelené. Tvar listu mže být podlouhlý, kopinatý, eliptický, srdćitý ći oválný. Ukonćení listu mže být více ći mén špićaté, jeho báze tupá, špićatá, srdćitá nebo zaoblená. Dalším znakem je okraj listu, který mže být celokrajný, vykrajovaný, zubovitý nebo zoubkovaný. Ćinností šlechtitel amatérských i profesionálních a nadšených pstitel fuchsií po celém svt nabízí fuchsie v soućasné dob nep
eberné množství variací. Pstitelé, kte
í se hloubji zajímají o fuchsie, dále rozlišují mezi fuchsiemi pvodní botanické druhy, vyšlechtné odrdy neboli hybridy a tzv. triphyly. Fuchsie jsou tvarov a barevn velmi promnlivé a pro pstitele hodn zajímavé.

Ćásti rostliny fuchsie Ćásti kvtu fuchsie

Jednoduchý kvt Polo-plný kvt Plný kvt Kvt typu triphyla

Rstové formy

Ve své domovin rostliny fuchsií rostou jako poloke
e, ke
e nebo malé stromky. Známe t
i p
irozené formy rstu. Vzpímen
rostoucí fuchsie mají mohutný a bujný rst. Ze silných, vzp
ímen rostoucích výhon vyrstají opt vzp
ímen rostoucí boćní výhonky. Tato rstová forma je vhodná k p
ímé výsadb do záhon, protože výhony s kvty se nedotýkají zem. Mohou se použít jako podnož p
i roubování polo-p
evisle nebo p
evisle rostoucích odrd na kmínek. Je dobré, že málo odrd má k
ehké výhony, které by mohl zlomit vítr. Ćastjším zaštipováním výhon lze i tuto formu udržovat v p
im
ené velikosti. Z odrd takto roste nap
íklad ANNABEL, CELIA SMEDLEY, GRÜSS AUS

DEM BODETHAL, PINK CLOUD, PHYLLIS, SHANSKI a triphyla hybridy BILLY GREEN, KORALLE, GÖTTINGEN, THALIA. Polo-pevisle rostoucí fuchsie mají krásný pružný vzhled. Jejich dlouhé a tenké výhony se p
i vánku elegantn pohupují. Prodlužující se výhony postupn zakrývají kvtináć a proto je tato forma vhodná pro balkónové truhlíky, okenní parapety, rzné žlaby, kde se mže rozvinout do plné krásy. Do této skupiny mžeme za
adit nap
íklad odrdy BLUSH OF DOWN, DAWN, GOLDEN GLOW, MRS. POPPLE, SALMON GLOW, WHITE KING. Pevisle rostoucí fuchsie jsou vhodné p
edevším do závsných koš, ale i v balkónových truhlících svými dlouhými výhony upoutávají pozornost mezi dalšími balkónovými kvtinami. Jejich výhony se ohýbají dol, jsou pružné a odolné vtru. Do závsného koše se vysazují t
i rostliny po obvodu a je vhodné do jeho st
edu zasadit ješt jednu, kterou více zaštipujeme. Koš potom vypadá dekorativnji. P
evisle rostoucí odrdy jsou velmi krásné také v nástnných koších. Tyto koše není p
íliš dobré umisovat na jižní zdi, protože ty odrážejí mnoho tepla. V této skupin také existuje široký výbr odrd od malokvtých po velkokvté, od jednoduchých po plnokvté, nap
.: AMBASSADOR, JACK OF HEARTS, LAURIE, MÁRINKA, RED SPIDER, ROUGH SILK, TEXAS LONGHORN, WALZ LUIT aj.

Rst vzpímený Rst polo-pevislý Rst pevislý

Díky rzným formám rstu je možné tuto kvtinu dopstovat do rozmanitých dekorativních tvar. Pro nkteré pstitele fuchsií, mže být tvarování rostlin dalším krokem k rozší
ení své záliby. Základním a nejjednodušším tvarem je ke. P
i tvarování ke
e necháme na sazenici vyrst ćty
i páry list, z nichž poslední pár odštípneme. Potom ze zbylých t
ech listových kolének vyroste šest nových výhonk. Tento postup opakujeme na každém výhonku do té doby, než má ke
pat
ićnou strukturu. Pokud ze sazenice chceme dopstovat stromek, ponecháme ji rst až do požadované výšky. Aby rostlina byla pkn rovná, p
ivazujeme ji v krátkých vzdálenostech k hlce. Výhonky vyrstající v paždí list u kmínku odstraujeme. Když hlavní výhon doroste do požadované výšky, odštípneme jeho špićku a necháme vyrašit boćní výhonky z posledních t
ech listových kolének. Boćní výhonky dále zakracujeme jako p
i tvarování ke
e. Na kmínku ponecháme listy až do jejich samovolného opadu nebo do doby, kdy vytvo
íme korunu. Pro pstování stromku nejsou vhodné p
evisle rostoucí odrdy, protože nevytvo
í silný, rovný kmínek. Ale mžeme takto p
evisle rostoucí odrdu naroubovat na silný kmen vzp
ímen rostoucí odrdy. Asi nejobtížnjším tvarem je pyramida. Pro ni jsou vhodné vzp
ímen rostoucí odrdy, které také dob
e vtví. Tvarování nám potrvá dva až t
i roky a p
itom nesmí dojít k zastavení rstu tvarované rostliny. To je v podstat možné jen p
i jejím umístní p
es zimu ve vytápném skleníku nebo zimní zahrad. U sazenice za ćtvrtým listovým párem odstraníme špićku. Silný boćní výhonek z posledního paždí listu dále pstujeme jako hlavní kmen a potom jej zase po ćty
ech listových párech zaštípneme. Tento postup opakujeme t
ikrát až ćty
ikrát. Takto vytvarované pyramidy se ve vzrstu nakonec tém
podobají jedlićkám. Základní podmínkou tohoto dekorativního tvaru je udržování rovného rstu, který podpo
íme vyvazováním rostliny k hlce. Rovnž boćní výhony vyvazujeme do vodorovné polohy k hlkám. Nejspodnjší vtve musí mít nejvtší délku a další
ady vtví nad mimi postupn podle tvaru pyramidy zakracujeme. U tvaru špalíru hlavní výhonek pstujeme až do požadované výše a boćní výhonky vyvazujeme vodorovn. Obdobn se postupuje také u tvaru v
jíe, ale výhonky vyvazujeme ve stejnomrném úhlu šikmo vzhru.

Krásný pohled je na dekorativní sloup. P
i jeho tvarování zaštípneme sazenici za druhým párem list a ponecháme rst do výšky dva výhony. Jeden výhon necháme vyrst až na požadovanou výšku, druhý mže být i kratší. Jako základ pro tvarován také mžeme vysadit dv sazenice vedle sebe. Všechny boćní výhonky musí být stejn dlouhé, abychom docílili pravidelného tvaru sloupu. Zajímavým tvarem mže být i prsten. Základem pro nj jsou dva kruhy ze silného drátu vzájemn propojené p
íćkami a ukotvené do dna vtšího kvtináće. Do kvtináće vysadíme radji dv sazenice a výhony vyvazujeme po každé stran prstenu vzhru tak, aby se kruh uzav
el. Neustále zaštipujeme a vyvazujeme dlouhé výhony, abychom udrželi z
etelný tvar prstenu. P
es zimu, když opadne listí, odstraníme slabé a odum
elé výhony. Umní pstování bonsají vzniklo v Ćín, p
ićemž existuje mnoho tvar, které vyházejí z ćínské filozofie. Také nkteré odrdy fuchsií jsou velmi vhodné pro toto ćasov a pracovn nároćné tvarování. Na zaćátku pot
ebujeme malý kvtináć o prmru 5 cm a zako
enlou sazenici. Protože bonsai by nemla být vyšší než 30 cm, použijeme sazenici p
ibližn stejné velikosti. Vhodný substrát pro výsadbu se mže skládat z 10 díl rašeliny, 1 dílu písku a 1 dílu jemného štrku a trochy dlouhodob psobícího hnojiva. Do tohoto substrátu vysadíme sazenici a i hned zaćneme s tvarováním. K tomu použijeme izolovaný drát, který navineme okolo kmínku a boćních výhon. P
itom je nesmíme poškodit natož nalomit. Potom takto ovázané ćásti rostliny opatrn ohýbáme do požadovaného tvaru. Základním ćínským symbolem je trojúhelník, u kterého je nejvyšším bodem obloha, nejnižším zem a st
edním bodem je ćlovk. K tomuto symbolu by se tvarování bonsaje mlo p
iblížit. Je ale t
eba poćítat s tím, že celé jedno vegetaćní období potrvá než se rostlina zpevní. Potom ji lze p
esadit do speciální bonsajové misky. Miska by nemla být p
íliš mlká. Její dno vyložíme mechem, který dob
e zadržuje vodu, na nj navrstvíme výše popsaný substrát, do kterého zasadíme vytvarovanou rostlinu fuchsie. Potom již mžeme tvarovací drát odstranit. Na zimu mladou bonsai postavíme nejlépe do chladné místnosti na okenní parapet. P
edtím ji mžeme preventivn ošet
it pesticidy proti chorobám a škdcm. Bhem zimního klidu ji nep
ihnojujeme a zaléváme jen tolik, aby ko
enový bal zstal vlhký. V dalším roce je t
eba hodn p
emýšlet a mít velkou trplivost, abychom symbolického tvaru trojúhelníku dosáhli. Proto musíme zaštipovat a prost
ihávat rostlinu, ale i zakracovat ko
eny. P
itom se vlastn i ukáže, zda jsme si vybrali vhodnou odrdu. Ta by mla pomalu rst a mít menší listy a kvty. Podrobnjší informace pro zájemce o tvarování a pstování bonsají lze nalézt ve speciální literatu
e. Z botanický druh jsou pro bonsai vhodné tém
všechny variety druhu F. magellanica, variety F. regia a p
edevším drobnokvté druhy ze sekce ENCLIANDRA nap
. F. encliandra, F. microphylla, F. cyliandracea nebo F. thymifolia. Pro tento úćel jsou vhodnými odrdami ABBÉ FARGES, BOBBY SHAFTOE, CALEDONIA, ELEANOR LEYTHAM, LENA, PAPOOSE, PHYLLIS, PIXIE, TOM THUMB.

Tvarování kee Tvarování stromećku

Tvarování vjíe

Tvarování špalíru

Tvarování pyramidy

Tvarování prstenu Tvarování sloupu Tvarování bonsaje

Fuchsie v prb
hu roku

Pro rychlou orientaci je dobré shrnout péći o fuchsie do strućného kalendá
ního p
ehledu. Podrobnjší popis jednotlivých ćinností jako je p
íprava substrátu, p
esazování, zako
eování
ízk, pstování zimovzdorných odrd a druh, p
ezimování a další bude uveden v následujících kapitolách. Od poćátku b
ezna do poloviny dubna dochází podle nadmo
ské výšky k postupnému oteplování a v této dob sthujeme fuchsie na svtlo a do tepla. Pobídneme je tím k novému rašení. Je to doba, kdy v kvtináćích se suchou zeminou mžem vidt jenom holé stonky fuchsií s dlouhými, vodnatými výhonky. Proto je t
eba rostliny p
enést na svtlo, ale mimo p
ímé slunce. Ihned je trochu zalijeme vodou, tak aby se zemina zvlhćila a lépe potom p
ijímala vodu. A po krátké dob je zalijeme ješt jednou. Nové vodnaté výhonky odst
ihneme asi 2 cm od kmínku nebo vtve. Výhonky zásadn neodtrháváme, protože bychom zpsobili rány v k
e. Na rostliny velmi dob
e psobí orosení vlažnou vodou jednou až dvakrát týdn. Asi po t
ech týdnech si rostliny zvyknou na svtlo a mžeme je zaćít p
esazovat. Dležité je v této dob stále chránit fuchsie p
ed mrazem. Bezen – Všechno nám opt zaćíná. V tomto ćase mají výhodu majitelé skleníku nebo zimní zahrady, protože fuchsie je t
eba umístit na svtlejší a teplejší místo. Asi po t
ech týdnech p
ivykání na svtlo zaćínáme s p
esazováním. Substrát pro p
esazení si mžeme namíchat nebo si koupit hotovou sms. Pro p
esazování je vhodné mít ćisté kvtináće, bez usazenin solí z hnojiv.

Duben – Je nejvyšší ćas na p
esazování. Pstební substrát si mžeme p
ipravit sami doma nebo si koupíme hotovou sms. P
i p
esazování ko
enový bal ćástećn zbavíme zeminy a také zakrátíme ko
eny. P
esazené rostliny postavíme na svtlé místo, ale mimo p
ímé slunce. Velmi opatrn zaléváme tak, aby nedošlo k p
elití rostlin. Vhodnjší je rosení. Ćasto vtráme a kontrolujeme p
ípadný výskyt plísn šedé. Kv
ten – Zaštipujeme. P
ihnojováním dusíkem podporujeme rst a ćastým zaštipováním tvarujeme rostliny. Odebíráme jarní
ízky. Po ledových mužích mžeme rostliny p
enést ven. V této dob radji zaléváme ráno, aby rostliny byly na noc oschlé. Kontrolujeme již výskyt škdc, p
edevším molice skleníkové. Ćerven – Bohat hnojíme dusíkatými hnojivy. Už nezaštipujeme výhony, protože bychom oddálili kvetení. Pokud je pot
eba zalévat, provádíme to radji ráno, aby rostliny nebyly na noc mokré. Na fuchsiích mžeme již objevit první kvty. Otevírá se každoroćní stálá prodejní výstava fuchsií na zámku v Buchlovicích, která trvá do zá
í. Ćervenec – Hnojíme již p
edevším fosforećnými a draselnými hnojivy na podporu kvetení a dvakrát za
adíme hnojivo dusíkaté. Zaléváme bohat, a protože jsou vyšší teploty, mžeme zalévat také većer. Prbžn odstraujeme staré kvty a semeníky a udržujeme okolí rostlin v ćistot. Rostliny citlivjší na slunce pstujeme ve stinném prost
edí. Vyšší teploty více podporují napadení škdci a proto sledujeme možný výskyt molice skleníkové, svilušek, p
ípadn houbových chorob, rzi. V p
ípad výskytu provedeme ochranný zásah. Srpen – Provádíme mírný letní pr
ez rostlin. K hnojení používáme hnojiva s p
evahou fosforu a draslíku. Po pr
ezu mžeme pro podpo
ení regenerace a rstu rostlin p
ihnojit dusíkem. Rostlinám prospívá ćasté rosení. Nerosíme ale za p
ímého slunećního svitu, nebo by mohlo dojít k popálení rostlin. Regulujeme p
ípadný výskyt škdc nebo chorob, odstraujeme odkvetlé kvty a vytvo
ené semeníky a odklízíme opadlé kvty ći listy. Záí – P
estáváme hnojit. Zaléváme opt radji ráno. Zálivka už nebude mnohdy nutná každý den. V této dob zaćíná podzimní kvetení rostlin. Pravideln odstraujeme staré kvty, zežloutlé listy i vytvo
ené semeníky. Okolí rostlin udržujeme v ćistot, aby se neší
ily houbové choroby. Nyní je vhodná doba pro odbr podzimních
ízk a jejich zako
eování, ale je t
eba si dávat pozor na výskyt plísn šedé. Tato houba se p
edevším vyskytuje za chladného poćasí p
i vysoké vzdušné vlhkosti. íjen – P
ipravujeme se na p
ezimování. Je t
eba vyćistit a p
ipravit místo na p
ezimování rostlin. Pokud zaćíná teplota klesat pod 8 °C, uklidíme triphyla hybridy. Tato skupina fuchsií pot
ebuje teplotu p
es zimu minimáln 8 až 10 °C. Ostatní odrdy mžeme uklidit pozdji. První mráz jim neuškodí, protože namrzlé ćásti odst
ihneme a potom máme i mén práce s úklidem opadlých list a kvt v míst p
ezimování. Zakrácení výhon p
ed zimním uložením rostlinám nevadí. Listopad – Kontrolujeme vlhkost ko
enového balu rostlin a podle toho zaléváme. Je t
eba si ale uvdomit, že kvtináće z pálené hlíny vysýchají rychleji než z umlé hmoty. Uklízíme opadané listí, protože po zálivce vlhne a zahnívá. Prosinec – Pravideln kontrolujeme vlhkost ko
enového balu. P
ípadn mže ov
it výskyt škdc (mšic) v prostorách, kde jsou vyšší teploty. Leden – Odstraujeme opadlé listy a ćistíme okolí rostlin. Nezbytná je kontrola vlhkosti ko
enového balu. Vodnaté výhonky odst
ihneme asi 1 cm od kmínku nebo vtví. P
i odtrhnutí by vznikla rána v k
e, která by byla vstupní branou pro infekci houbami. V zimním období je ćas na studium literatury, katalog a získávání nových informací. Únor – Je to poslední msíc klidu. Fuchsie budou také pot
ebovat zalít. Již se tšíme na b
ezen, poćátek jara a na krásný ćas s fuchsiemi.

Strućný pehled ćinností bhem roku Leden Únor B
ezen Duben Kvten Ćerven Ćervenec Srpen Zá
í íjen Listopad Prosinec proezáváme proezáváme hnojíme dusíkem hnojíme fosforem a draslíkem zaléváme dle poteby zaléváme dle poteby zaléváme denn rosíme listy doba klidu doba klidu rostlin kontrola rostlin a ochrana proti mšicím a molici skleníkové kontrola rostlin a ochrana proti sviluškám a rzi

Substrát pro sázení

Velmi dležitým prvkem pstování fuchsií je substrát na p
esazování a sázení. Ml by obsahovat nezbytné živiny pro rostliny. Dobrý substrát je dležitý proto, aby i v malém kvtináći mohla fuchsie stálé rst. Substrát, je jedno zda si jej p
ipravíme sami doma nebo jej koupíme, mže mít rzné složení. Pokud jej budeme kupovat, potom je t
eba zvolit spíše substrát urćený pro balkónové kvtiny. Je dobré si p
ećíst na obalu, zda nakoupený substrát obsahuje njaké živiny a pokud chybí, tak p
idáme trochu kombinovaného hnojiva. Nakoupené substráty jsou výhodné i proto, že neobsahují semena plevel a není nutné se starat o pletí kvtináć. Když vezmeme do úvahy odkud fuchsie pocházejí a jaká jsou jejich pvodní stanovišt, pak si lze snadno odvodit i jejich požadavky. Botanické druhy fuchsií jsou domovem p
edevším ve St
ední a Jižní Americe a obývají horské lesy, kde tvo
í p
evážn ke
ové, podrostové patro lesa. Najdeme je na vlhćích, p
istínných stanovištích. A zde je hlavním substrátem zemina vytvo
ená z listí, listovka. Proto i urćitý podíl listovky v doma míchané smsi mže být rostlinám ku prospchu. Doma si mžeme namíchat substrát, který mže být složen z 1 dílu zahradní zeminy, 1 dílu kompostu (nejmén t
i roky starý) nebo listovky, 1 dílu rašeliny nebo koupeného rašelinového substrátu. Na 10 litr této smsi dodáme 0,5 litru písku a 0,5 litru agroperlitu, kterým podpo
íme jímavost vody. A podle návodu p
idáme nkteré z dlouhodob psobících hnojiv. Další vhodný substrát pro p
esazování si mžeme namíchat ze 3 díl zahradní zeminy, 2 díl rašeliny a 1 dílu písku. Do objemu 10 litr této smsi substrátu p
imícháme asi 30 g kombinovaného hnojiva (NPK).

Pesazování

Pokud je to možné, poćátkem b
ezna p
esuneme rostliny fuchsií na svtlejší místo. Asi po dvou až t
ech týdnech si zvyknou na svtlo. A v okamžiku, kdy se objeví první nové výhonky, mžeme zaćít s p
esazováním. Rostlinu vyjmeme z kvtináće a odstraníme starou zeminu nap
íklad tupým d
evným kolíćkem. Odst
ihneme odum
elé, tzn. zćernalé ko
eny až ke zdravé, svtlé ćásti. Zakrácení ko
en snášejí fuchsie velmi dob
e. Ko
enový bal ani nemají mít p
íliš velký. P
i sázení do kvtináće musíme dávat pozor na odvodovací otvor, který p
ekryjeme nap
. kouskem st
epu starého kvtináće. Na dno nasypeme trochu nového substrátu, na nj usadíme rostlinu a volný prostor dosypeme p
ipraveným substrátem a lehce palcem p
itlaćíme okolo okraje kvtináće. Substrát okolo mladých sazenic s jemnými ko
ínky nep
itlaćujeme. Pro snadné zalévání je dležité nezasypat kvtináć až po okraj, ale ponechat volný prostor asi 1 až 2 cm od horního okraje. Po p
esazení rostlinu jedenkrát zalijeme, postavíme na svtlé místo a další zálivku provedeme, až když je to nutné. Rosení je v tuto dobu vhodnjší než zálivka. Kvtináć na p
esazení mžeme použít stejn velký nebo pokud je to t
eba tak nejvíce o 2 cm v prmru vtší. V každém p
ípad by ml být ćistý. Umývání použitých kvtináć není p
íjemné, ale dobrý zdravotní stav rostlin se nám za to odmní. Z hlediska rostliny není rozhodující, jaký druh kvtináće použijeme, zda z pálené hlíny nebo umlohmotný. Pálené kvtináće jsou tžké, špatn se ćistí, ale mají vtší stabilitu a protože jsou pórovité, propouští p
ebytećnou vodu. Rostliny pstované v nich se musí sice ćastji zalévat, ale obtížn se p
elijí. Nové kvtináće musíme p
ed prvním použitím postavit na njakou dobu do vody, aby
ádn nasákly. Kvtináće z umlé hmoty jsou lehké, snadno se ćistí, ale jsou vratké, zejména když fuchsie mají krásnou velkou korunu. Umlé hmota je nepropustná, proto musíme být p
i zalévání opatrnjší. Velké solitérní rostliny mžeme

vysadit také do velkých pálených kontejner, kde budou opravu nádherné, ale jejich transport bude obtížnjší. Je ale možno si obstarat i lehćí velké kontejnery z umlé hmoty.

Pihnojování

Správná výživa rostliny je p
edpokladem pro její zdravý vzhled a rst. Nejinak je tomu i u fuchsií. Z poćátku vegetace hnojením s p
evahou dusíku podporujeme rst rostlin a pozdji p
ihnojováním s p
evahou fosforu a draslíku v hnojivu podporujeme zase tvorbu kvt a vyzrávání d
eva. Na p
elomu srpna a zá
í je t
eba p
ihnojování ukonćit. K hnojení rostlin mžeme využít tabletovaná dlouhodob psobící hnojiva, která po urćitou dobu postupn uvolují živiny. K dispozici jsou nap
. Osmocote, Plantosan, PlantaCote nebo do kvtináće p
ímo p
idáme nkteré z tabletovaných nebo tyćinkových hnojiv nap
.: Chrysal, Substrát, Superal, Biom. Další možností, která je nejbžnjší, je p
ihnojování jednou za týden roztokem kombinovaného hnojiva o koncentraci 0,2 %. Z bohaté nabídky je možno uvést nap
.: Agrakapka, Flortis, Chrysal, Seramis, Vegaflor, Wuxal. Dlouholetým používáním byl rakouskými pstiteli fuchsií prov
en následující speciální systém hnojení fuchsií. Tento systém je vypracován pro hnojiva Hakaphos Grün, Hakaphos Rot a Wuxal. Systém p
ihnojování je rozpracován pro bžné pstování ale i pro pstování výstavních rostlin. Tento systém byl uveden v p
írućce pro pstování fuchsií autor Elisabeth a Hans SCHNEDLovi (2000). P
i dodržení postupu lze u nás použít hnojiva uvedená v tabulce.

Rakouský systém pihnojování fuchsií

Msíc Týden Bžné rostliny Výstavní rostliny

B
ezen 10 Penesení na svtlo, pesazení do Penesení na svtlo, pesazení do kvtináć 11 kvtináć a pidání Rohosky nebo Rohové a pidání Rohosky nebo Rohové moućky do 12 moućky do substrátu substrátu 13 Duben 14 Start 0,2 % Start 0,3 % 15 List 0,3 % List 0,3% 16 List 0,3 % Start 0,2 % 17 Start 0,2 List 0,3 % Kvten 18 Kvt 0,2 % Kvt 0,3 % 19 Start 0,2 % Start 0,3 % 20 Start 0,2 % Start 0,3 % 21 Kvt 0,2 % Kvt 0,3 % Ćerven 22 Start 0,2 % List 0,3 % 23 Kvt 0,2 % Kvt 0,2 % 24 Start 0,2 % Start 0,2 % 25 Start 0,2 % Start 0,2 % 26 Kvt 0,2 % Kvt 0,2 % Ćervenec 27 Start 0,2 % 28 Start 0,2 % Po výstavách pokraćování podle systému 29 Kvt 0,2 % hnojení pro bžné rostliny 30 Kvt 0,2 % Srpen 31 Start 0,2 % 32 Start 0,2 % Koncentrace: 33 Kvt 0,2 % 0,2 % tj. 20 g nebo 20 ml hnojiva do 10 l vody 34 Start 0,2 % 0,3 % tj. 30 g nebo 30 ml hnojiva do 10 l vody 34 Start 0,2 %

Výbr hnojiv pro pihnojování fuchsií podle rakouského modelu Oznaćení Název hnojiva Obsah živin N-P-K Obsah ostatních živin Pvod v systému HAKAPHOS GRÜN 25 – 5 – 10 B, Cu, Fe, Mn, Mo, Zn Rakousko FLORY 1 25 – 5 - 10 Mg CZ SILVAGEN 24 – 5 – 9,5 Mg CZ Start UNIVERSOL ZELENÝ 23 – 6 - 10 CZ HAKAPHOS RED 8 – 12 - 24 Stopové prvky Rakousko FLORY 4 8 – 16 - 24 Mg CZ Kvt KEMIRA CROPCARE II 7 – 11 - 24 CZ WUXAL 14 – 5 – 7 B, Cu, Fe, Mn, Mo, Zn Rakousko CERAGRIT 15 – 5 – 8 Mg, B, Zn CZ FLORAPON G 14 – 4 - 4 Fe CZ List PRAŽSKÉ HNOJIVO 12 – 5 – 8 CZ WUXAL SUPER 10 – 10 – 7 B, Cu, Fe, Mn, Mo, Zn CZ

Základní pravidla pro hnojení fuchsií: • pravideln p
ihnojovat; • dodržovat uvedené dávky; • nikdy nep
ihnojovat suché rostliny, aby se nepoškodily ko
eny; • nikdy nep
ihnojovat za silného slunećního svitu, lépe ráno nebo navećer; • nep
ihnojovat nemocné rostliny; • sazenice a mladé rostliny p
ihnojovat radji post
ikem na list; • ćerstv p
esazené rostliny p
ihnojovat až zako
ení a zaćnou znovu rst; • od konce srpna již nep
ihnojovat.

ízkování

Podle roćního období, kdy se mohou
ízky odebírat, rozlišujeme: • pozdní zimní
ízky (únor až b
ezen); • jarní
ízky (duben až ćerven); • letní
ízky (srpen); • podzimní
ízky (zá
í až
íjen). Fuchsie mžeme množit po celý rok a vždy nám uspokojiv zako
ení. Ovšem mimo období, kdy jsou výhony již p
íliš d
evnaté. Také
ízky z kvetoucích rostlin ko
ení podstatn h
e než z rostlin nekvetoucích. Optimální jsou
ízky s krátkými internódiemii, silné a vyzrálé, avšak ješt dost mkké. Stejn jako u všech vegetativn množených kvtin záleží i u fuchsií na kvalit matećných rostlin, ze kterých odebíráme
ízky. Matećné rostliny musí být ty nejlepší, bohat a rovnomrn nakvétající a zdravé. Odebrané
ízky p
ípadn ihned stimulujeme (pudrový, gelový stimulátor) a okamžit je pícháme do p
ipraveného substrátu. Nikdy je nenecháme zavadnout. Zako
enní
ízku je tím rychlejší a lepší, ćím více neporušených list mže na nm fungovat. P
edpokladem je dostatećná vlhkost vzduchu a substrátu. ízky pícháme pomocí kolíćku a substrát okolo
ízku pevn p
imáćkneme. Potom rozprašovaćem napíchané
ízky zakropíme. Zako
eujeme v hlubších miskách nebo truhlících. Misky p
ekryjeme sklem nebo fólií, ćímž vytvo
íme optimální mikroklima. Teplota substrátu pro zako
enní by se mla pohybovat v rozmezí 18 – 24 °C. Je doporućováno mnoho druh substrát pro zako
enní, ale mezi osvdćené pat
í substrát složený z 1 dílu rašeliny a 1 dílu agroperlitu. Do namíchaného substrátu o objemu 10 l mžeme p
idat asi 10 g kombinovaného hnojiva. ízky nám v takovém prost
edí zako
ení za dva až t
i týdny. Pro zvýšení jistoty zako
enní a omezení úhynu
ízk se osvdćila aplikace biologického fungicidního p
ípravku SUPRESIVIT asi dva týdny p
ed napícháním
ízk. Na vlhký substrát aplikujeme SUPRESIVIT v dávce 1,0 g /1 m2 v množství vody 0,2 – 0,3 l. Pozdní zimní ízky – Pro odbr
ízk v tomto období musíme mate
skou rostlinu již v lednu nebo únoru sest
ihat, umístit na svtlé a teplejší místo (15 až 18 °C) a jednou až dvakrát denn rosit vlažnou vodou. Tímto postupem se probudí spící oćka a rostlina zaćne rašit. Zalévat musíme velmi opatrn. Když nové výhonky mají ćty
i páry list, t
i páry odebereme jako
ízek. Spodní listy na
ízku

od
ízneme asi 2 mm od stonku. K od
ezání použijeme nelépe ostrý nž nebo žiletku. Odebrané
ízky zasadíme ihned do substrátu. Jarní ízky – ízky odebíráme z pln vyrašených rostlin, kdy tak jako tak rostliny zaštipujeme. Vhodné je odebrat
ízky z poloviny všech vyrašených výhon a druhou polovinu výhon nechat pro vykvetení. Rostlina potom kvete brzy a po dlouhou dobu. U odrd, které špatn vtví musíme zaštipování stejn provádt, u nkterých dokonce i dvakrát. Letní ízky – ízky je vhodné odebírat až v druhé polovin srpna. Od
ezáváme výhonky se dvma až t
emi páry list. Spodní pár list odstraníme a ihned vysadíme do vhodné misky na vzdálenost asi 5 cm od sebe. Zako
eovací substrát mže být v tomto p
ípad také složen z 1 dílu zahradní zeminy, 1 dílu rašeliny a 3 díl písku. Na dno misky jako drenáž uložíme hlinné st
epy, aby p
ebytećná voda mohla odtékat. V této misce mohou rostliny p
ećkat až do jara. Asi za t
i týdny po zasazení se vytvo
í ko
ínky. Zako
enlé
ízky musíme rosit nebo opatrn zalévat. Nesmí p
ijít na p
ímé slunce. P
ed prvním mrazem je p
eneseme do bezmrazé a svtlé místnosti a kontrolujeme pouze vlhkost substrátu. Nesmí být p
emok
ený. Sazenice mohou p
es zimu shodit listy, ale asi v únoru vyraší znovu a potom je mžeme p
esadit do kvtináć o prmru asi 8 cm. Brzy z nich vyrostou krásné mladé rostliny. Podzimní ízky – Odebírají se v zá
í a
íjnu. Tento postup mže být vhodný pro ty pstitele, kte
í nemají vytápný skleník nebo zimní zahradu. Tentokrát se odtrhávají výhonky dlouhé asi 10 až 15 cm s kouskem kry z hlavního kmínku. Jazýćek kry na konci
ízku výrazn podporuje jeho zako
enní, které ješt mžeme podpo
it pudrovým nebo gelovým stimulátorem. Použijeme substrát jako pro letní
ízky. Do kvtináće o prmru 10 cm nasadíme po jeho obvodu asi šest
ízk. Nkolik kvtináć potom vložíme nap
íklad do balkónového truhlíku, který je naplnn smsí rašeliny, zeminy a písku. Vydatn zalijeme a truhlík umístíme do bezmrazé místnosti. Stejnomrné zapuštní kvtináć podporuje zako
eování. Na ja
e by mly mít sazenice vytvo
ený bohatý ko
enový systém. Pro pozdní zimní a jarní
ízky je možné použít také následující postup zako
eování. Do velkého kvtináće z pálené hlíny o prmru 14 cm vložíme kvtináć menší, o prmru asi 8 cm. Hlinnými st
epy vyrovnáme kvtináće tak, aby horní okraje byly ve stejné rovin. Meziprostor zaplníme substrátem pro zako
eování a
ízky zasadíme ve vzdálenosti asi 5 cm od sebe. ízky fuchsií zde velmi dob
e zako
ení. Pokud u malého kvtináće zavoskujeme odtokový otvor, potom po jeho naplnní vodou dochází p
es stnu menšího kvtináće k rovnomrnému ovlhćování substrátu.

Jarní ízek Letní ízek

Podzimní ízek s patkou

Stromećková fuchsie

Krom klasického ke
e je tvar stromećku velmi oblíbený a proto bude dobré se o nm zmínit podrobnji. K vypstování stromećku je pot
eba vybrat vzp
ímen a siln rostoucí odrdu fuchsie. Použijeme letní
ízkování a dále musíme zako
enlé sazenici umožnit plynulý rst p
es celou zimu. Umístíme ji na teplé a svtlé místo. Aby rostlina byla rovná, pravideln ji p
ivazujeme osmićkovým uzlem k hlce. Nejlepší je úvazky vázat u každého internodia bu lýkem nebo plastickou páskou používanou p
i roubování ovocných strom. Boćní výhonky na kmínku vyštipujeme, ale listy zde ponecháváme. Špićku výhonu odštípneme, když sazenice dosáhne požadované výšky (60 – 80 – 100 cm) a p
itom necháme vyrašit výhonky z posledních dvou až t
í listových kolének. Pokud je sazenice t
ílistá ponecháme prorst výhonky pouze z posledních dvou listových kolének. Koruna bude mít potom šest vtví. Tyto boćní výhonky za t
etím listovým párem zaštípneme a tento postup opakujeme dvakrát až t
ikrát, aby se vytvo
ila krásná, pravidelná koruna. Zimní období je pro tvarování stromku výhodné, jelikož fuchsie jsou rostliny dlouhého dne a nasazují poupata, až když je den delší než dvanáct hodin. V zimním období je však den krátký a tak probíhá jen vegetativní rst. Proto mžeme v zim p
írstky výhon bez obav zakracovat. Na kmínku ponecháváme listy až do jejich samovolného opadu nebo do doby, kdy vytvo
íme korunu. Pokud vše probhne tak jak má, v ćervenci následujícího roku po odebrání
ízku se mžeme tšit z pkného stromku s korunou a prvními kvty.

Stromećková fuchsie Zpsob uvázání kmínku k hlce

Zaštipování

Existuje mnoho odrd fuchsií, které samy málo nebo obtížn rozvtvují. Následkem je nepravidelný, nepkný tvar rostliny. Aby tomu tak nebylo, musíme zaštipovat. Dlouživý rst výhon

bez vtvení je výhodný pro vypstování vysokého kmene, ale pro vytvo
ení koruny musíme výhon zaštipovat. K zaštipování lze využít pinzetu, malé nžky nebo vlastní palec s ukazováćkem. Chceme-li vypstovat fuchsii do pravidelného tvaru, ponecháváme výhonky rst do t
í pár list. Špićky výhonk, tj. ćtvrtý pár list vyštípneme. Nyní již výhonek nemže rst do délky, ale vytvo
í boćní výhony ze t
ech listových kolének. Tak po jediném zaštípnutí má rostlina místo jednoho výhonku jich šest, pokud je kolénko dvoulisté. Když je kolénko t
ílisté bude mít výhonk devt. A pochopiteln pak výhon bude mít i šestkrát ći devtkrát více kvt. Zaštipujeme vtšinou v dubnu až kvtnu. Pokud má fuchsie pkný vzhled, zaštipovali jsme dob
e a nemusíme provádt další úpravy. Fuchsie p
irozen kvetou od konce ćervna až poćátkem ćervence. Pokud ale chceme vidt kvty fuchsií d
íve, musíme si nkolik rychlených rostlin koupit v zahradnictví. Nevýhodou zaštipování je oddálení kvetení, které nemusí být p
íliš výrazné. Doba od posledního zaštipování do zaćátku kvetení je u mnoha odrd známá. Obecn je možno
íci, že fuchsie s jednoduchým kvtem pot
ebují pt až sedm týdn, plnokvté šest až devt týdn a triphyly až dvanáct týdn od posledního zaštípnutí do zahájení kvetení. Pokud zaštipování ukonćíme do poloviny kvtna, mžeme první kvty oćekávat již koncem ćervna. Pro regulaci rstu a násadu kvt se mohou použít chemické látky místo rućního zaštipování. Tento postup by ml být využíván jen profesionálními zahradníky, protože rućní zaštipování velkého množství rostlin by bylo pro n pracovn, ćasov i finanćn nároćné. P
i aplikaci regulátor rstu je nutné znát používaný prost
edek, zpsob jeho použití, jeho dávku a vhodný termín a soućasn i pot
ebné podmínky prost
edí ve skleníku. Na podpo
ení bohatého vtvení, kompaktního habitu rostliny a vtší násady kvt mohou být použity p
ípravky ALAR 85 nebo STABILAN 750 SL o koncentraci 0,3 %. Rostliny se jimi post
ikují p
i výšce 15 cm a podle pot
eby je možné post
ik opakovat za 14 dn.

Zálivka

Každý živý organismu pot
ebuje vodu, tedy i fuchsie, a proto je pot
eba o tom nco vdt. Množství zálivkové vody závisí na teplot a na stanovišti. Voda by nemla být ani p
íliš studená ani tvrdá. Výborným pomocníkem je sud na zachytávání dešové vody, která je mkká a pro zálivku rostlin vhodnjší. Pokud jsme p
i vysazovaní zako
enlých sazenic nebo p
esazování rostlin ponechali volný prostor nad substrátem k hornímu okraji kvtináće, potom je zálivka kvtin snadnjší. V dob rstu zaléváme jedenkrát denn, ale na vrcholu léta je pot
eba zalévat i dvakrát denn. Na ja
e a na podzim je vhodnjší zalévat ráno. V lét to mže být i većer, protože za vysokých teplot rostliny do noci oschnou a houbové choroby nemají podmínky se uchytit. K p
emok
ení rostlin mže dojít po ucpání odtokového otvoru v kvtináći, nebo když voda zstane p
íliš dlouho v misce, zejména po delším dešti. Ćerstv p
esazené rostliny musíme zalévat velmi opatrn. Než se rostliny ujmou a zaćnou rst, je vhodnjší ćastjší rosení list, než riskovat p
elití. Velmi ćastou p
íćinou úhynu rostlin fuchsií je zvadnutí z nedostatku vody za kritickou mez, kdy dochází k poškození ko
enového vlášení. Není sice snadné p
esn stanovit, kdy je t
eba zalévat, ale je možno se
ídit podle suchého nebo zasychajícího povrchu pdy. Zalít je t
eba d
íve než rostlina zaćne vadnout z nedostatku vody. Mírný nedostatek vody neuškodí tolik, jako trvalé p
elévání. V horkém letním poćasí je ale obtížné dob
e zako
enlé rostliny p
elít. Od zá
í zálivku postupn omezujeme a v zim zaléváme až po kontrole vlhkosti ko
enového balu. Usnadnní zálivky nabízejí rzná zavlažovací za
ízení na principu kapkové závlahy. Vzhledem k cenové nároćnosti je t
eba se o zavedení tohoto systému dob
e poradit.

Letní ez

Asi v ćervenci kvetou fuchsie nekrásnji. Neexistuje však žádná kvtina ani fuchsie, která by bohat kvetla bez p
erušení až do
íjna. Mnohé odrdy mají proto p
estávku v kvetení. Vtvićky jsou narostlé, ale špićky výhonk nejsou aktivní a jsou bez kvt. Pomoc je ale velmi snadná. Když si

vtvićky podrobn prohlédneme, tak uvidíme, že v paždí list u hloubji položených listových kolének jsou dob
e vyvinutá, ale spící oćka. Tyto vtvićky odst
ihneme ostrými, ćistými nžkami až k prvnímu plnému oćku. Pokud je rostlina i p
íliš hustá, mžeme ji ješt v této dob prosvtlit a také odstranit i pokroucené vtvićky. Odstraníme odkvetlé kvty, vytvo
ené bobule i poškozené listy a nakyp
íme povrch substrátu. Takto ošet
enou rostlinu dvakrát až t
ikrát po týdnu p
ihnojíme hnojivem s p
evahou dusíku. Ze spících oćek v paždí list vyraší nové výhony a fuchsie bude krásn kvést na ćerstvých výhoncích až do pozdního podzimu.

Živoćišní škdci, choroby a fyziologická poškození

Každá rostlina mže být napadena živoćišnými škdci nebo chorobami, p
ípadn poškozena nevhodným zpsobem pstování. Fyziologické poruchy bývají zpsobeny nepravidelnou péćí o rostliny, nevyrovnanou výživou i špatným výbrem stanovišt. P
i nedostatku dusíku listy žloutnou od okraj, starší listy opadávají. Rostlina slab roste a psobí neduživ. Obdobný vzhled mže mít i fuchsie p
ehnojená. Rostlina mže p
ijmout jenom tolik živin, kolik pot
ebuje a jejich p
ebytek se hromadí na ko
enech. P
ebytek solí poškozuje ko
eny tak, že další p
íjem živin je omezen. Nedostatek fosforu mže vyvolat opadávání poupat. Opadávání mže být také zpsobeno dlouhým suchem. Umístní rostlin do hlubokého stínu má za následek vytáhlý, nep
irozený rst výhon. Naopak rostliny na p
ímém slunci mohou mít spálené listy i poškozené kvty. Tato poškození rostlin mže zpsobit ćlovk svou neznalostí požadavk fuchsií a špatnou péćí o n. Z chorob jsou pro fuchsie významné choroby houbové, z nichž nejškodlivjší jsou pvodci plísn šedé, rzi a padání
ízk. Podstatné je, že fuchsie netrpí virovými chorobami a tak mžeme dodnes pstovat i první hybridy vyšlechtné v druhé polovin 19. století. Mezi živoćišné škdce pat
í zástupci hmyzu (mšice, molice, t
ásnnky) a roztoć (svilušky), kte
í se mohou ší
it aktivní pohybem, p
edevším letem nebo pomocí vzdušných proud. Molice skleníková (Trialeurodes vaporariorum) – zpsobuje nejvtší problémy p
i pstování fuchsií. Má vtší poćet generací v roce. Je to drobný, p
es 1 mm velký hmyz s tlem a k
ídly poprášenými zrníćky vosku, takže je celý snhobílý. Ve svém vývojovém cyklu má jedno nepohyblivé larvální stadium tzv. puparium chránné voskem, které znesnaduje ochranu. Larvy i dosplci sají na spodní stran list ćasto ve velkém množství. P
ítomnost škdce poznáme hlavn p
i p
emisování rostliny, kdy dosplci okamžit vzlétnou. Dsledkem sání na listech je žloutnutí a odumírání list. Molice vylućují také lepkavou šávu, medovici, na které se brzy usídlují houby a listy ćernají. Výskyt molice podporuje špatné vtrání, nedostatećné proudní vzduchu a hustý zápoj kvtin. Proto ćastjším vtráním, p
im
eným rozestavním rostlin a pravidelnými post
iky lze tohoto nep
íjemného škdce omezit na minimum. Proti dosplcm lze použít
adu insekticid. Tyto p
ípravky musíme aplikovat opakovan ćty
ikrát až ptkrát v intervalu t
í až pti dní tak, aby byla zasažena postupn se vyvíjející stadia. Trochu odlišná je aplikace p
i použití vývojového regulátoru APPLAUD 25 EC který je nutné aplikovat spolu s p
ípravkem proti dosplcm. Potom je možné snížit poćet zásah na t
i až ćty
i, kdy APPLAUD použijeme na první a poslední zásah. K odchytu poletujících dosplc mžeme vyvsit žluté desky (1 kus na 2 m2 plochy) nat
ené lepidlem Chemstop. Ve skleníku a folióvníku lze použít proti molici jejího parazitoida dravou vosićku Encarsia formosa, jako zpsob biologického boje bez chemických p
ípravk. Vosićku musíme opakovan zavádt do skleníku na poćátku vegetace. P
i výskytu molice tabákové Bemisia tabaci, která je odolnjší pesticidm a vosićkou je h
e regulovatelná, je možno použít dravou ploštici Macrolophus caliginosus. Mšice (Aphidoidea) – pat
í mezi nejrozší
enjší škdce fuchsií. Mšice jsou drobné, vtšinou zelen nebo žlut i hnd zbarvené. Sají na listech i ostatních ćástech rostliny, kde vytvá
í ćasto kolonie. Fuchsie jsou sáním oslabeny, listy se rzn zkrucují a poupata i kvty se deformují. P
i silném výskytu vylućují lepkavou medovici, na které rostou houby – ćern. Listy mají potom na sob ćerné skvrny. Nejsou-li rostliny ošet
eny, bhem krátké doby budou doslova mšicemi obaleny. P
i výskytu mšic na fuchsiích aplikujeme p
ípravky v intervalu ćty
dn v minimáln dvou ošet
eních. K odchytu ok
ídlených forem mšic mžeme vyvsit žluté desky (1 kus na 2 m2 plochy) nat
ené lepidlem Chemstop. V rámci biologické regulace mšic ve skleníku nebo fóliovníku je možné využít

dravou bejlomorku Aphidoletes aphidimyza, kterou jednorázov zavedeme do skleníku na celé vegetaćní období. K biologické ochran proti mšicím je možno použít další bioagens: parazitické vosićky rodu Aphidius, vosićku Aphelinus abdominalis nebo slunéćko Hippodamia convergens. Tásn
nky (Thysanoptera) – jsou štíhlé, ćárkovité, asi 1 mm dlouhé se dvma páry t
ásnitých k
ídel. Jejich larvy jsou bezk
ídlé. Dosplý hmyz a larvy sají na listech a kvtech, p
ićemž vznikají st
íb
it blavé skvrny. Pro napadení t
ásnnkami je typická p
ítomnost ćern se lesknoucích kapićek výkal. U fuchsií se t
ásnnky vyskytují vtšinou v kvtní trubce, kde sají a znetvo
ují kvty. Jejich p
ítomnost zjistíme, když poklepeme napadeným kvtem na bílý papír, na který ok
ídlení dosplci a bezk
ídlé larvy vypadnou. K odchytu poletujících dosplc mžeme využít modré desky (1 kus na 2 m2 plochy) nat
ené lepidlem Chemstop. P
i výskytu t
ásnnek je pot
ebné ošet
ení insekticidy opakovat asi ćty
ikrát po pti až šesti dnech. K dispozici je široký výbr p
ípravk. Ve skleníku a fóliovníku lze z bioagens využít dravé roztoće Amblyseius cucumeris, Amblyseius degenerans nebo dravé ploštice Orius insidiosus, Orius laevigatus a Orius majusculus. Sviluška chmelová (Tetranychus urticae) – pat
í mezi roztoće a proto její dosplci mají osm noh. Je velmi drobná, menší než 1 mm a špinav zelen zbarvená. Dosplci a larvy sají na spodní stran list, kde lze také vidt jemné pavućinky. Listy žloutnou, zasychají a opadávají. Sucho a vysoké teploty podporují výskyt tohoto škdce, který se velmi rychle rozmnožuje. Zvýšením vzdušné vlhkosti lze výskyt svilušky omezit. P
i zjištní svilušky chmelové je možné použít akaricidy, které aplikujeme nejmén t
ikrát po sedmi až osmi dnech. Ve skleníku a fóliovníku je úćinná biologická ochrana, která využívá dravého roztoće Phytoseiulus persimilis nebo Amblyseius californicus. Plíse šedá (Botrytis cinerea) – je houbová choroba, která se objeví na fuchsiích nejćastji na ja
e a na podzim hlavn p
i nedostatećné péći, nadmrné vlhkosti, hustém zápoji a omezeném vtrání. Napadá rzné ćásti rostlin, hlavn odkvétající a spadané kvty a listy, které jsou potom zdrojem další nákazy. Napadení stonk mže vést až k odum
ení rostliny. Napadená pletiva se za vlhka pokrývají šedohndým, prášivým povlakem. Postižené rostliny je t
eba p
ećistit, rostliny rozestavit, snížit vlhkost, vydatnji vtrat, p
ípadn i zvýšit teplotu. Fungicidy psobí p
i jejich preventivní aplikaci. Post
ik je možné dle pot
eby dvakrát až t
ikrát opakovat. Nkteré z p
ípravk (ROVRAL, RONILAN) mohou zpsobit poškození kvt nkterých odrd. Rez fuchsiová (Pucciniastrum epilobii f. sp. palustris) – se projevuje v podob rzivých puchý
k na spodní stran list. Listy žloutnou a bhem nkolika málo dn opadávají a stonky zstávají holé. Výskyt není ćastý, ale nkteré odrdy mohou být více citlivé. Mezihostitelem této rzi jsou vrbovky (Epilobium), které by se nemly vyskytovat v blízkosti fuchsií. Ší
ení choroby je podporováno vyšší vzdušnou vlhkostí. Z rostlin je t
eba odstranit napadené listy, p
ípadn provést jejich pro
ezání. D
íve než uchopíme další rostlinu, omyjeme si ruce, abychom nep
enesli infekci. Chemické ošet
ení rostlin se provádí opakovan ćty
ikrát až ptkrát v intervalu sedmi až deseti dn. Padání ízk p
i množení nebo mladých ćerstv zako
enlých
ízk zpsobuje komplex chorob zpsobených pdními houbami (Pythium, Thielaviopsis, Fusarium aj.). Napadené rostliny zvadnou, v krćku se zlomí a rychle odumírají. Takto poškozené rostliny ihned odstraujeme. Rozvoj onemocnní podporuje vysoká vzdušná vlhkost, nedostatek svtla a vzduchu a nadmrná teplota. Vhodná je preventivní aplikace nkterých fungicid formou zálivky. Použijeme je p
ed pícháním
ízk nebo p
ed p
esazením a dále dle pot
eby ćty
ikrát opakujeme v intervalu t
í až deseti dn. Z biologických preparát lze použít SUPRESIVIT. Poškození nízkými teplotami – Pokud vyneseme rostliny p
íliš brzy ven a zejména mladé rostlinky, potom hrozí nebezpećí jejich poškození pozdními mrazíky. Mladé, jemné listy zblí nebo zežloutnou a vrcholky výhonk visí dol. Rostlinám pomže lehký zptný
ez, odstranní poškozených list a post
ik listovým hnojivem. V p
ípad rizika dalšího p
íchodu pozdních mrazík je dobré p
ikrýt rostliny navećer bílou netkanou textilií. Poškození vysokými teplotami – Nejvíce trpí rostliny poprvé vynesené ven za intenzivního slunećního svitu. Listm zblají okraje, objeví se nich hndé skvrny a opadávají. Rostliny p
eneseme do stínu a p
ihnojíme listovým hnojivem. Stejná poškození se objevují také za horkých a slunećných letních dn. Rostliny bychom mli vynášet ven za podmraćeného poćasí nebo je nkolik dn zvykat na venkovní podmínky ve stínu strom apod. Poškození suchem – P
i nedostatku vody se listy svinují nebo mní barvu jako na podzim. Pravideln zaléváme s ohledem na velikost kvtiny a kvtináće a jeho druh.

Nedostatek dusíku – Listy blednou, žloutnou od okraj, rostliny nerostou a jsou nep
irozeného tvaru. Starší listy mohou opadávat. P
i pravidelném p
ihnojování k tmto problémm nedochází. V p
ípad výskytu p
íznak použijeme p
ihnojení na list roztokem kapalného hnojiva.

Pehled pípravk proti živoćišným škdcm Ochranná Název p
ípravku Škodlivý organismus Dávka, koncentrace Poznámky lhta AGRION DELTA saví a žraví škdci do skanutí 3 APPLAUD 25 WP molice, ćervci 0,1 % 1 molice, mšice, svilušky, supresivní úćinnost, vysoký objem BIOOL 5,0 % tásnnky, ćervci postikové kapaliny CONFIDOR 70 WG mšice 0,015 - 0,035 % pi výskytu, max. 2x DECIS EW 50 saví a žraví škdci 0,01 - 0,015% 3 svilušky nehubí DECIS FLOW 2,5 saví a žraví škdci 0,02 - 0,03% 3 svilušky nehubí DURSBAN 480 EC mšice, tásnnky 0,2 % 3 mšice, housenky brouci, FAST K dle návodu ploštice FAST M saví a žraví škdci dle návodu

FERRAMOL 2 plzáci, slimáci 5 g/m max. 4x SCHNECKENKORN ćervci s voskovými FRUTAPON 7E 3,0 - 4,0 % výpotky INCA mšice 0,05 % 3 KARATE se Zeon molice 0,1 % 3 technologií 5 CS mšice, tásnnky, KARATE se Zeon housenky, brouci, 0,03 % 3 technologií 5 CS ploštice MOSPILAN 20 SP molice, mšice 0,04% 3 NEUDOSAN molice, mšice, svilušky 2,0 %, 20 ml/l max. 3x v intervalu 7 dní NEUDOSAN AF svilušky do skanutí max. 3x v intervalu 7 dní NISSORUN 10 WP svilušky 0,07 % 1 NURELLE D mšice, tásnnky 0,2 % 3 OMITE 30 W svilušky 0,1 - 0,2 % 3 OMITE 570 EW svilušky 0,05 - 0,1 % 3 PERFECT PLANT saví škdci do skanutí INSECTICIDE PERFEKTHION mšice 0,1 % 7 PIRIMOR 50 WG mšice 0,05 - 0,075 % 1 SPRUZIT - FLUSSIG saví škdci 0,1 %, 5 ml/5 l 2 do skanutí, max. 4x v intervalu 7 dní SPRUZIT - saví škdci 2 postik, max. 15x v intervalu 7 dní GARTENSPRAY SUMITHION SUPER žraví škdci 0,05 - 0,1 % 7 VERTIMEC 1,8 EC sviluška chmelová 0,06 % 3 VERTIMEC 1,8 EC tásnnky, vrtalky 0,1 % 3

Pehled pípravk proti houbovým chorobám Dávka, Ochranná Název p
ípravku Škodlivý organismus Poznámky koncentrace lhta

5 g/m2 BAVISTIN WG padání klíćních rostlin 2 preventivn (8 - 10 l/m ) 0,06% BAVISTIN WG plíse šedá (6,0 g/10 l) CAPTAN 50 WP skvrnitost list 0,3 % DITHANE DG NEOTEC skvrnitost list 0,2 % DITHANE M 45 skvrnitost list 0,2 % 0,1% KARBEN FLO STEFES padání klíćních rostlin 2 zálivka pi výsevu (5,0 l/m ) KARBEN FLO STEFES plíse šedá 0,06 % pi prvním výskytu MERPAN 50 WP skvrnitost list 0,3 % MERPAN 80 WG skvrnitost list 0,2 % NOVOZIR MN 80 skvrnitost list 0,2 %

PREVICUR 607 SL choroby houbové 0,15 - 0,25 % zálivka

RONILAN WG plíse šedá 0,05 - 0,1 % 5 pi ohrožení, nejpozdji pi prvním ROVRAL FLO plíse šedá 0,3 % 3 výskytu, opakovat dle poteby, interval 10 - 14 dn 3 2 zálivka, 10 g/m zapravení do SUPRESIVIT choroby houbové 1,0 - 2,0 g/m substrátu pi ohrožení porost, nejpozdji pi TELDOR 500 SC plíse šedá 0,10% prvním výskytu, max. 2x

Ochrana rostlin

P
i vyslovení tchto slov nás samoz
ejm hned napadnou chemické p
ípravky. Ale ochrana rostlin znamená také prevenci, p
edcházení chorobám a škdcm, pravidelnou a kvalitní péći o kvtiny. První p
edpokladem správné ochrany rostlin je opat
it si zdravé, silné rostliny bez poškození, bez p
íznak výskytu chorob a živoćišných škdc. Dále fuchsie musíme postavit na vhodné stanovišt, svtlé a vzdušné. Nevhodné je umístní na jižní zdi ozá
ené sluncem a vystavené vysokým teplotám nebo umístní do hlubokého stínu. Rostliny mohou být oslabovány také jejich p
eléváním a p
ehnojováním. Nesmíme p
ipustit p
emok
ení substrátu v kvtináćích. Većerní zálivku provádíme pouze v let. Proti živoćišným škdcm i houbovým chorobám se mžeme chránit také umístním rostlin na vzdušné místo s mírným proudním vzduchu, které zvlášt molice nemají rády. Pomocí vtšího poćtu žlutých lepových desek se nám také poda
í zachytit nkteré ze živoćišných škdc. Mechanickým odstranním napadených ćástí rostlin, odst
iháním nebo uklizením opadaných list a kvt udržujeme také rostliny v dobrém stavu. Existují také rzné výtažky z bylin, které mohou mít jisté úćinky proti živoćišným škdcm a chorobám a posilují ošet
ené rostliny. Nejćastji se uvádí výtažek z kop
iv, he
mánku nebo p
eslićky rolní. Teprve, když všechna p
edchozí opat
ení selhala, mžeme sáhnout po chemických prost
edcích. Chemické p
ípravky nakupujme s návodem na použití a tímto se dále
ídíme. Jinak se vystavujeme riziku poškození kvtin a p
edevším poškození vlastního zdraví. Ve výše uvedených p
ehledech p
ípravk lze vybrat nkteré, které jsou vhodné pro biologické systémy ochrany. Nelze ale u nich poćítat s maximální úćinností. Na druhou stranu umožují pstitelm, kte
í nepoužívají chemické p
ípravky, si se škdci také poradit.

Výpoćet množství pípravku podle koncentrace Nutné množství pípravku v ml nebo g pro požadované množství jíchy pro postik Potebná koncentrace 1 litr 2 litry 5 litr 10 litr 50 litr 0,01 % 0,1 0,2 0,5 1 5 0,025 % 0,25 0,5 1,25 2,5 12,5 0,05 % 0,5 1 2,5 5 25 0,01 % 1 2 5 10 50 0,25 % 2,5 5 12,5 25 125 0,5 % 5 10 25 50 250 1,0 % 10 20 50 100 500

Uchování pes zimu

D
íve než si opat
íme vtší množství rostlin, musíme zvážit jaký prostor máme k dispozici pro jejich uspokojivé p
ezimování. Na to nesmíme p
i prvním nadšení z kvt fuchsií zapomenout. P
itom musíme p
ihlížet i k jednotlivým skupinám fuchsií. Pro triphyla hybridy není p
íliš vhodný tmavý sklep, protože by mly p
ezimovat p
i teplot 8 až 12 °C a proto je pro n vhodnjší skleník nebo zimní zahrada, kde mohou i kvést. Také velmi mladé, ješt nezd
evnatlé rostliny, pot
ebují p
es zimu ješt rst. Pro p
ezimování je obecn vhodný každý bezmrazý prostor, který by ml být spíš chladný. Ideální je teplota okolo 3 až 5 °C. Vybrat si lze mezi zimní zahradou, skleníkem, schodištm domu, pokojem pro hosty, sklepem, garáží, pa
eništm nebo i jámou v zemi. Zimní zahrada – Na podzim zde rostliny mohou ješt kvést, protože bývá teplá a svtlá. Na druhou stranu rostliny mají kratší vegetaćní klid, protože d
íve raší. V zimní zahrad se velmi dob
e da
í p
es zimu triphylám. Skleník – Vytápný skleník poskytuje rostlinám stejné podmínky jako zimní zahrada. Ideální by byl studený skleník, kde by se nechala udržovat teplota 3 až 5 °C. Vhodnjší je skleník zapuštný do zem, kde je pod policemi volný prostor, kam by se rostliny mohly umístit. P
i velkém poklesu teplot, lze pak rostliny snadno p
ikrýt. Sklep – Tento prostor se využívá pro p
ezimování fuchsií nejćastji. Mla by zde být nízká teplota a p
edevším možnost vtrání, které je velmi dležité. Ćím je sklep tmavší, tím nižší teplota by v nm mla být. Garáž – Pokud v garáži nemrzne, mohou také zde fuchsie v policích úspšn p
ezimovat. Schodišt
a prázdný pokoj pro hosty – Tyto prostory jsou mén vhodné, protože zde není vtšinou možné snížit teplotu na požadovanou úrove. Fuchsie zde obvykle velmi brzy vyraší a p
i nedostatku svtla jsou slabé a vytáhlé. Paeništ
– Po vybrání substrátu z pa
eništ mžeme poskládat siln se
íznuté rostliny fuchsií bez kvtináć tsn vedle sebe, st
ídav korunou a ko
enovým balem k sob. Rostliny zasypeme suchým materiálem, nap
. rašelinou až po horní okraj. Na pa
eništ položíme prkna, p
ikryjeme t
eba starou dekou, netkanou textilií nebo fólií s bublinkami. Proti dešti pa
eništ chráníme nepropustnou plachtou. Jáma v zemi – íká se jí krecht a v d
íve se dobách používal pro uskladnní zeleniny, brambor aj. p
es zimu. Vykopání jámy je hodn pracné a ješt se musí stny ochránit prkny proti z
ícení a mezery mezi nimi vyplnit pletivem proti hrabošm. Pro asi 100 rostlin pot
ebujeme jámu o rozmrech 200 x 80 cm s hloubkou 80 cm. Rostliny bez kvtináć s navlhćeným ko
enovým balem, siln pro
ezané, zbavené listí a opat
ené štítky s názvy, naskládáme do jámy tsn vedle sebe a st
ídav korunou a ko
enovým balem k sob. Každou vrstvu zasypeme suchým materiálem, nap
. rašelinou. V jám uvedených rozmr budou tyto vrstvy asi t
i. Vrchní, poslední vrstva suchého materiálu, by mla být silnjší. Jámu zakryjeme prkny a fólií chráníme proti zatékající vod. Vykopanou zeminu mžeme použít na zakrytí. P
ibližn v polovin dubna je ćas rostliny z krechtu vyzvednout.

Píprava rostlin na zimní klid

Podle poćasí koncem
íjna nastává doba, kdy se fuchsie p
ipravují na zimní klid. Prostory pro n jsou nachystané, vyćištné a nyní se budeme vnovat samotným rostlinám. Máme-li pro p
ezimování dostatek prostoru, mžeme tam rostliny p
emístit bez pro
ezání. Odstraníme jen poškozené, opadávající listy. V tomto p
ípad musíme rostliny potom se
ezat koncem ledna nebo na poćátku února, protože fuchsie bohat kvete jen na nových výhoncích. Pokud ji nese
ežeme, vyraší také, ale tvar rostliny s dlouhými, holými vtvemi nebude pkný. O
ezané rostliny ve velkých kvtináćích stavíme tsn vedle sebe. Misky pod nimi ponecháme, aby voda neodtékala. Pokud máme rostliny v rzných kvtináćích, bu z pálené hlíny nebo z umlé hmoty, je vhodné seskupit dohromady rostliny se stejným typem kvtináće. Usnadní nám to kontrolu a provádní zálivky. V hlinných kvtináćích se rostliny zalévají ćastji. Malé rostliny v malých kvtináćích mžeme umístit k p
ezimování obdobným zpsobem. Výhodnjší je ale vyjmout je z kvtináće a umístit ve vtším poćtu do vtší nádoby, nap
. kvtinového truhlíku. Velmi to usnadní zálivku a p
itom je vlhkost substrátu vyrovnaná. Je nutné obćas zkontrolovat prostupnost odtokového otvoru. Pod truhlík položíme také misku. Pro starší, d
evnaté rostliny je možné použít ponkud zvláštní, ale dobrou metodu. Ko
enový bal rostliny zalijeme a další den jej vyjmeme z kvtináće a vsuneme do igelitového sáćku. Sáćek nad ko
enovým balem p
evážeme a rostlinu umístíme do bezmrazého prostoru. V podstat se o takto ošet
enou rostlinu nemusíme p
es zimu p
íliš starat. P
esto je dobré ji obćas zkontrolovat. Rostliny, které p
ipravujeme na p
ezimování je vhodné preventivn ošet
it nkterým fungicidem (RONILAN, ROVRAL) proti plísni šedé. Podle místa p
ezimování je post
íkáme p
ed uložením (pa
eništ, krecht, aj.) nebo až na míst uložení (sklep). Plíse šedá se totiž ší
í p
i vysoké vzdušné vlhkosti, výrazném kolísání teplot a p
ehuštní rostlin. Nyní máme p
es sebou ješt prázdné použité kvtináće a protože je budeme používat i p
íští rok, mli bychom je mít ćisté. Kvtináće z umlé hmoty se omyjí snadno. Kvtináće z pálené hlíny namoćíme p
es noc do vody, do které p
idáme dezinfekćní prost
edek. Je to nep
íjemná, ale prospšná práce, která se nám vrátí v dobrém zdravotním stavu rostlin. Bhem zimního klidu zaléváme podle stavu ko
enového balu, který musí být vlhký. Nestaćí aby byl vlhký jenom povrch. Proto se zalévá z
ídka, ale vydatn.

Fuchsie tolerantní k horku

Bohužel velmi ćastým a mylným názorem je, že fuchsie musí stát jen stínu. Stejn jako všechny ostatní rostliny, fuchsie pot
ebuje k životu také slunce. Výjimkou jsou jen odrdy s bílým kvtem a odrdy s jemnými odstíny barev, které mívají problémy již i s mírným ranním nebo većerním sluncem. Není to ale pouze slunce, které rostlinám škodí, ale p
edevším vysoká teplota (suché horko), která je vtšinou vyza
ována oslunnými zdmi. Fuchsie, které mají nedostatek svtla, mají potom dlouhá, tenká internodia a málo kvt. Miep NIJHUIS z Holandska sestavil seznam odrd fuchsií, které jsou naopak snášenlivé ke slunci. Rovnž Al SYDNOR sestavil seznam odrd odolných slunci, jež byly otestovány na západním pob
eží USA i v Austrálii. Protože v tchto oblastech jsou vyšší letní teploty, lze tyto výsledky použít i pro naše podmínky. P
ímé slunce velmi dob
e snášejí obecn všechny triphyly a dále je možno vybrat z nkterých tolerantních odrd fuchsií. Z bohatého holandského seznamu lze vybrat
adu odrd fuchsií. ABIGAIL GOLDEN GLOW AUGUST SIEBERT LEONHART VON FUCHS BERBA‘S DELIGHT MANTILLA BILLY GREEN MAZDA DELTA‘S KO NETTALA DR. TOPINARD NORTHUMBRIAN PIPES FALLING STARS PINK CLOUD GARTENMEISTER BONSTEDT PRINCE OF ORANGE

RED SPIDER TSIJEP ROUGH SILK VIVIAN HARRIS SALMON GLOW WALTRAUD STRÜMPER SNOWSTORM WALZ FLUIT SO BIG WALZ HOORN SUNRAY WALZ LUIT THALIA WHITEKNIGHT‘S PEARL TRUMPETER WINSTON CHURCHIL

Zimovzdorné fuchsie

Mnoho lidí oceuje fuchsie pro jejich rozmanitost a hodn fuchsií zdobí jejich zahrady. Ale také nkte
í z nich nemají vhodné prostory pro p
ezimování. Proto se stávají st
edem pozornosti odrdy odolné proti zim. Zimovzdorné fuchsie jsou v anglické literatu
e oznaćovány jako „Hardy Fuchsias“, v nmecké jako „Winterharte Fuchsien, v holandské jako „winterhart“ a ve francouzské jako „resistent au froid“. Anglićan John O. WRIGHT jednou
ekl, že: „…žádná fuchsie není zcela odolná zim, ale vtšina mže p
ežít vtšinu zim“. Zkušenosti s pstováním tchto fuchsií jsou u nás mnoholeté. V jižních Ćechách v nadmo
ské výšce 550 m.n.m. rostly botanické fuchsie od roku 1980 do roku 1999 bez problém. Na další lokalit v nadmo
ské výšce 430 m.n.m. jsou tyto kvtiny pstovány od roku 1996. Obecn mžeme zimovzdorné fuchsie rozdlit do dvou základních skupin.

Botanické druhy Je to p
edevším Fuchsia magellanica v nkolika varietách a také Fuchsia regia. Tyto druhy ve své domovin rostou v chladných, vysoko položených oblastech, kterým jsou p
izpsobeny tak, že po zim vyraší z podzemních ćástí. Nadzemní ćásti jsou totiž zmrzlé. Nové výhonky však rostou velmi rychle a rostliny kvetou zaćátkem ćervence. V našich podmínkách jsou osvdćené tyto druhy: F. magellanica var. conica, F. magellanica var. corallina, F. magellanica var. gracillis tricolor, F. magellanica var. gracillis aurea, F. magellanica var. pumila, F. magellanica var. riccartonii, F. magellanica var. gracillis, F. magellanica var. discolor, F. magellanica var. alba, F. magellanica var. longipedunculata, F. regia var. typica, F. magellanica var. radicans.

Zimovzdorné odrdy Mezi hybridy, které vznikly k
ížením a zámrem ćlovka nebo samovoln v p
írod, lze nalézt
adu, které jsou schopné p
ežít zimní období venku. Ve všech zemích, kde jsou spolky pstitel fuchsií, se hybridy bžn testují, zda jsou odolné zim. Ale co je odolné v Anglii nebo Holandsku, ješt nemusí být odolné v našich podmínkách. Pro nás mohou být zajímavé zkušenosti pstitel nap
. z Nmecka, ale hlavn z Rakouska. Samoz
ejm i v tchto zemích rostliny pot
ebují ochranu p
es zimu. Ale je t
eba postupovat od zaćátku. Nejpozdjším termínem pro venkovní výsadbu je polovina ćervna. Nejlepší je k tomu použít jednoroćní rostliny, které mají mohutnjší ko
enový systém. Vysazujeme na dno jamky hluboké asi 10 cm. Bhem roku se tato jamka postupn zasype okolní zeminou. Ko
enový bal je tedy 10 cm po úrovní zem a je tak lépe chránn p
ed mrazy. Zem by mla být propustná, p
ípadn je dobré provést p
ed výsadbou drenáž. Fuchsie nesnáší zamok
ení. Po zako
enní rostlin je nkolikrát p
ihnojíme kombinovaným hnojivem a podle pot
eby zaléváme. Voln rostoucí rostliny lépe prospívají a vyžadují mén péće než rostliny v kvtináći.

Výsadba do volné pdy Postupné zahrnování zeminou Podzimní nahrnutí zeminy

S nástupem zimy je t
eba provést ochranu rostlin p
ed mrazy. Fuchsie pot
ebují pro dobré p
ezimování p
edevším sucho. Zkušenosti jsou rzné a proto je t
eba uvést nkolik možností. V sousedním Rakousku p
ed prvním mrazem k rostlinám nahrnou listí, slámu nebo rašelinu, kterou zajistí p
ed rozfoukáním vtvemi nebo pletivem. Rostliny nesest
ihávají. V našich podmínkách je ov
en trochu odlišný postup s rznými variantami zakrytí rostlin. Po prvním mrazu, který znićí zelené ćásti rostlin, sest
ihneme fuchsie ostrými zahradnickými nžkami na výšku asi 15 cm od zem. Odst
ižené ćásti položíme na zbytek rostlin a p
ípadn zasypeme suchým listím. Pokud jsou rostliny vysazené v pásu, je možné je zakrýt slepenými deskami z polystyrénu, které vytvo
í nad rostlinami st
íšku. Nebo je možné nad sest
ižené rostliny nasypat asi 20 až 15 cm vrstvu suchého listí a na tu položit fólii a na ni nasypat asi 10 cm vrstvu zeminy. Jednotliv rostoucí rostliny mžeme po se
íznutí p
ikrýt také kbelíkem naplnným suchým listím. St
íšku z polystyrénu nebo kbelík je t
eba zatížit. Vtšinou ve druhé polovin dubna rostliny zaćínají rašit a tak odstraníme zimní kryt. Od
ežeme poškozené ćásti rostlin. V p
ípad, že hrozí pozdní jarní mrazíky, rostliny na noc p
ikryjeme netkanou textilií. Pro podpo
ení rstu rostliny p
ihnojíme.

Zimní kryt z polystyrénových desek

Seznamy odrd odolných zim jsou v literatu
e velmi poćetné. Oć je klima v dané zemi mírnjší, o to je seznam odrd bohatší. Následuje výbr odrd, které jsou ov
ené v našich podmínkách. ALICE HOFMANN LENA CALEDONIA MARGARET DOLLARPRINCESSIN MARGERY BLAKE DUNROBIN BEDDER MRS. POPPLE FLASH ROSE OF CASTILE HAWSKHEAD ROSE OF CASTILE IMPROVED HOWLETT‘S HARDY THERESE DUPIUS CHAMPION TOM THUMB

Triphyla hybridy

Zámrným k
ížením bylo kolem roku 1900 vyšlechtno asi tisíc nových odrd fuchsií, ale žádná z nich nebyla potomkem prvn objeveného druhu F. triphyla. V té dob psobil v Nmecku ve mst Göttingen velmi schopný zahradník Carl BONSTEDT. Jemu se poprvé poda
ilo úspšn použít do k
ížení jako mate
skou rostlinu F. triphyla. Z k
ížení F. triphyla x F. boliviana nebo F. triphyla x F. fulgens vznikly hybridy, které mají nový typ kvtu. Tyto hybridy práv dávají p
ednost slunným stanovištím.

Pro triphyla hybridy jsou typické svazećky kvt na konci vtvićek. Jednotlivý kvt má dlouhou kvtní trubku, krátké kališní lístky a malou korunu. P
evládající barvou kvtu je oranžová nebo ćervená. Listy jsou na dotek sametové, tmavji zbarvené a mnohé z odrd mají rub listu ćerveno- fialový. Prvním výsledkem k
ížení, které provedl Carl BONSTEDT, byla odrda MARY. Úspšnjší byly odrdy GÖTTINGEN, KORALLE a GARTENMEISTER BONSTEDT. Celkem vyšlechtil asi t
ináct triphyla hybrid. V poslední dob roste zájem o tyto odrdy, které velmi dob
e snášejí slunce. Proto se jim také vnuje
ada šlechtitel a výsledkem jejich snažení jsou odrdy triphyl v barv purpurové, lilavé, baklažánové a dokonce i barv bílé (OUR TED). Nkteré z nich se však velmi obtížn pstují, ale jsou cenným zdrojem pro další šlechtitelskou práci. Do této skupiny se mnohdy
adí odrdy, které mají tvar kvt jako pravé triphyly, ale kvty vyrstají z paždí list. Pro bžného pstitele fuchsií toto rozdlení nemá praktický význam, protože ob skupiny bohat kvetou a velmi dob
e snášejí slunce. Do pravých triphyl se svazećky kvt na konci vtvićek pat
í nap
.: KORALLE, THALIA, MARY, LEONHART VON FUCHS, GARTENMEISTER BONSTEDT, ANDEKEN AN HEINRICH HENKEL aj. Odrdy podobné triphylám, kvetoucí z paždí list, jsou nap
.: BILLY GREEN, ELFRIEDE OTT, ORIENT EXPRESS, AUGUST SIEBERT, WALZ TUBA aj.

Pravá triphyla s kvty ve svazećku

Nepravá triphyla s kvty v paždí listu

Tém
všechny odrdy ze skupiny triphyl pot
ebují plné slunce, aby se mohly rozvinout do své krásy. Zejména jsou velmi psobivé, pokud je vysadíme p
es léto do záhonu. I když pot
ebují hodn slunce, p
ivítají p
es poledne trochu stínu. Rovnž rostliny umístné ve skleníku mohou trpt horkem. K jejich zastínní je možné použít nap
íklad stínící sít. Existují i p
evisle rostoucí typy, které jsou velmi atraktivní v závsných koších. Vysazujeme je po t
ech až pti do koše. Mezi p
evisle rostoucí odrdy pat
í nap
.: MANTILLA, TRUMPETER, LEONHART VON FUCHS aj. Rozmnožování je stejné jako u ostatních skupin fuchsií. Triphyly vtšinou špatn p
irozen vtví, avšak nesnášejí zaštipování, protože potom do zaćátku kvtu pot
ebují deset až dvanáct týdn. Na druhou stranu mají jednu velmi dobrou vlastnost, a to, že bohat raší z ko
enové ćásti a vytvá
ejí tak stále ke
ovitý tvar. Proto je lepší u starších exemplá
 úpln odstranit staré vtve. U p
evisle rostoucích odrd tato vlastnost ćasto chybí, proto se musí zaštipovat. Nejd
íve zaštípneme polovinu z výhonk, druhá polovina nám brzy vykvete a zaštípnuté výhonky mají ćas se rozvtvit a nasadit poupata. P
ihnojování je obdobné jako u ostatních odrd fuchsií. Od zaćátku rašení používáme kombinované hnojivo bohatší na dusík, od poćátku kvetení hnojivo bohatší na fosfor a draslík.

Ovšem p
ezimování probíhá na rozdíl od bžných odrd fuchsií ponkud rozdíln. Triphyly nepro
ezáváme, odstraníme pouze dlouhé stopky, které bhem léta nesly svazky kvt. Teplota prostoru, kde rostliny p
ezimujeme, by mla být v rozmezí 8 až 12 °C a s dostatkem svtla. Staré, velké rostliny snesou na podzim i se
íznutí asi o t
etinu a uložení p
es zimu p
i teplot okolo 4 °C. Z poćetného zastoupení této skupiny fuchsií je možno uvést následující odrdy. AUGUST SIEBERT MANTILLA BAKER‘S TRI MARY BILLY GREEN NORTHUMBRIAN PIPES BORNEMANN‘S BESTE ORIENT EXPRESS BRIGHTON BELLE OUR TED CALUMET PRÄSIDENT WALTER MORIO EARL OF BEACONSFIELD PUSSYCAT ELFRIEDE OTT SCHONBRUNNER ERIKA KÖTH SCHULJUBILÄUM FANFARE THALIA FRANO BONSTEDT TRAUDCHEN BONSTEDT GARTENMEISTER BONSTEDT TRUMPETER GOLDEN ARROW VIVIAN HARRIS GÖTTINGEN WALZ FLUIT GRASMERE WHITEKNIGHT‘S CHEEKY LEVERKUSEN WHITEKNIGHT’S RUBY

Odrdy fuchsií podle barev

Abychom se mezi pestrou nabídkou nkolika tisíc odrd vyznali, dávají šlechtitelé svým výpstkm jména. Podle jména si mžeme lépe zapamatovat, jakou má odrda barvu, jak asi roste a jakou péći vyžaduje. Registrací názv fuchsií je celosvtov pov
ena Americká fuchsiová spolećnost, která je od roku 1967 mezinárodním registraćním orgánem. Cílem registrace je zamezení rozši
ování rzných odrd pod stejným jménem nebo aby stejná odrda nebyla nabízena pod více jmény. Registrace bohužel není povinná a tak z každoroćn vyšlechtných nkolika stovek hybrid je registrováno pouze asi okolo 150 nových jmen fuchsií. Pro snadnjší orientaci p
i popisu kvtu fuchsie nejd
íve pojmenováváme barvu kališních lístk a potom barvu korunky kvtu. Nap
íklad, když mluvíme o ćervenobílé fuchsii, tak je nám jasné, že je to kvt s ćervenými kališními lístky a bílou korunkou. Dále v popisech odrdy nalezneme typ kvtu – jednoduchý, poloplný, plný, typ rstu rostliny – vzp
ímený, polop
evislý, p
evislý a p
ípadn oznaćení zimovzdorná fuchsie nebo triphyla typ. Pstitelé a auto
i knih o fuchsiích rozt
ídili odrdy podle barevnosti kvt do mnoha skupin. Lze stanovit více než 20 barevných kombinací kvt fuchsií. Pro praktickou orientaci nám postaćí základní t
ídní do nkolika skupin. Všechny odrdy uvedené v této publikaci by se mly v Ćeské republice vyskytovat.

Fuchsie s bílými kv
ty V každé sbírce se nachází rostlina s bílými kvty, které velmi p
itahují naši pozornost. Pokud si chceme opat
it bíle kvetoucí fuchsii, mli bychom mít vtší zkušenosti s pstováním fuchsií. Bílé fuchsie jsou mnohem citlivjší než fuchsie ostatních barev a vyžadují zastínné stanovišt. Chtjí umístit tak, aby mly pouze ranní a većerní slunce a aby na n nepršelo. Prudké polední slunce zabarvuje mnohé odrdy do ržova a dešové kapky zpsobují hndé skvrny na kvtech. Nkteré z blokvtých odrd mají u pln rozvinutých kvt lehký naržovlý nádech kališních lístk. Takovými zástupci jsou ANNABEL nebo PINK MARSCHMALLOW. Zde nalezneme, stejn jako v ostatních barevných skupinách, fuchsie s jednoduchými, poloplnými a plnými kvty, od drobnokvtých po velkokvté. Také forma rstu je v celé ší
i možností. Od vzp
ímené odrdy TING-A-LING, p
es polop
evislou MARTINE JACOB až po kaskádovit

p
evislou odrdu WHITE KING. Vždy nás zaujmou svojí nevšední krásou. Bílá barva je p
ítomná i u botanický druh fuchsií. Velmi rozší
enou a krom toho také zimovzdornou je F. magellanica var. alba, která má ćist bílé kališní plátky a korunku s jemným ržovým nádechem. Bíle také kvete F. obconica, F. thymifolia ssp. minimiflora a F. thymifolia ssp. thymifolia. ALASKA PINK MARSCHMALLOW ANGELS‘ DREAM SEBASTOPOL ANNABEL SLEIGH BELLS BIANCA SNOWSTORM BOBBY SHAFTOE SUMMER SNOW CONFECTION TIFFANY FLYING CLOUD THING-A-LING FRANK UNSWORTH WHIRLAWAY LA BIANCA WHITE KING OUR TED WHITE QUEEN

Fuchsie s ćervenofialovými kv
ty Typickou barvou fuchsií je fialová. V barevné kombinaci ćervené a fialové existuje nkolik set odrd od malokvtých po velkokvté, od jednoduchých po plnokvté, od vzp
ímených po p
evislé. Velmi ćastým druhem používaným do k
ížení byla F. magellanica var. gracillis, která vnesla fialovou barvu do tehdy vznikajících odrd fuchsií. Asi do druhé svtové války platilo, že ćím tmavší fialová barva, tím odrda lépe snáší slunce. Ale dnes se již na to nemžeme spoléhat, protože nové odrdy mají mnohdy velmi složitý pvod. ABBÉ FARGES GYPSY QUEEN AVALANCHE LADY BOOTHBY BEACON MARGARET BERBA‘S DELIGHT MRS. POPPLE BRUTUS PHENOMENAL COVER GIRL ROYAL PURPLE DARK EYES ROYAL VELVET DOLLARPRINCESSIN SUNRAY DON PERALTA TOM THUMB EMPRESS OF PRUSSIA VOO-DOO GENERAL MONK WALZ HOORN GRÜSS AUS DEM BODETHAL WINSTON CHURCHILL

Fuchsie s ćervenobílými kv
ty Ćervenobílé fuchsie jsou hodn nápadné, protože jejich svtlá barva se velmi pkn odráží od zelen list. Je i z
eteln vidt rozdílná stavba kvt. V závsných koších se uplatní p
evislé formy rstu p
edevším s plnými ćervenobílými kvty, nap
íklad nádherná je SWINGTIME. Jednoduchý tvar kvtu má IMPUDENCE, která má korunní plátky tém
vodorovn rozložené a tak ukazuje svazećek ćervených tyćinek. Vybrat si v této skupin nkterou z odrd je velmi nesnadné, protože všechny jsou opravdu krásné. AUDREY HEPBURN LADY THUMB CHINA DOLL MEDUSA CITATION RED RIBBON DR. TOPINARD SCHNEEKOPPEN FLOCON DE NÉIGE SNOWCAP GOLDEN SWINGTIME SPRING BELLS HULA GIRL SWINGTIME IMPUDENCE TAUSENDSCHÖN JACK OF HEARTS TEXAS LONGHORN LASSIE TOLLING BELL

Fuchsie s bíloćervenými kv
ty Také tato barevná kombinace bílých kališních lístk a ćervené korunky je velmi ćastá a oblíbená pro svj kontrast k zeleným listm. Mžeme vybírat od velkokvtých, plnokvtých až po malokvté s jednoduchou stavbou kvtu. Rovnž ćervená barva má mnoho odstín, od tmav vínov ćervené až po cihlov ćervenou. Tém
nejćastji se setkáváme s cihlov ćervenými kvty odrdy DEUTSCHE PERLE. CARNIVAL JUNO CASCADE MINIROSE CELIA SMEDLEY PATRITIA ANN CHECKERBOARD PINK TEMPTATION DEUTSCHE PERLE RASPBERRY DIANA WILLS ROUGH SILK EUSEBIA SATELLITE GESAUSEPERLE SEVENTH HEAVEN FROSTED FLAME SNOWFIRE JOY PATMORE WATERMYPH

Fuchsie s ržovými kv
ty Tato barva je opravdu potšením pro oći a velkým lákadlem pro pstitele fuchsií. Bohužel i pro tuto barevnou skupinu platí, že oć jsou krásnjší, o to víc jsou citlivjší a nároćnjší na pstování. Ržov kvetoucí fuchsie, stejn jako bílé nebo jemn pastelov zbarvené, bychom mli umístit na svtlém, ale zast
ešeném míst. Jemné barvy kvt jsou jinak po dešti znehodnoceny hndými skvrnami. Je jim t
eba vnovat stále zvýšenou pozornost. Pravidelná zálivka a p
ihnojování, úmrné zaštipování je podmínkou úspchu p
i pstování tchto nádherných fuchsií. ANGELA LESLIE LEVERKUSEN AQUARIUS MARCUS GRAHAM BEACON ROSA NINA WILLS BILLY GREEN ORIENT EXPRESS COUNTRY GIRL PINK CLOUD ELFRIEDE OTT PINK GALORE FIRST LADY PUSSYCAT GLENDALE SOUTH GATE GRASMERE TRUMPETER JOAN PACEY WALZ RATEL LAURIE ZIEGFIELD GIRL

Fuchsie s pastelovým barvami kv
t Do této skupiny jsou zahrnuty odrdy fuchsií s jemnými pastelovými barvami kvt. Kališní lístky jsou bu ćist bílé, což je
ídce, nebo mají ržový nádech. Korunní lístky mohou být potom bílé, ržové, levandulové, modré nebo fialové. Opt tato skupina fuchsií vyžaduje naši zvýšenou péći. Rostliny chtjí svtlé, ale ne p
ímo oslunné místo. Vhodné je i zast
ešení, aby silnjší déš nepoškodil kvty. I p
i zalévání dáváme pozor, abychom nepokropili kvty. Pravideln p
ihnojujeme a pokud je t
eba lehce v lét starší ke
íky prost
ihneme, soustavn odstraujeme staré kvty a tvo
ící se bobule.

Fuchsie s ržovou a bílou barvou ABT KOLOMAN HOLZINGER LINDA GOULDING ANGELS´ DREAM MARGHARITA CLOVERDALE PEARL MISS CALIFORNIA COLLINGWOOD SO BIG EL CAMINO SOPHISTICATED LADY EVENSONG SUPER SPORT FLOWERDREAM WHITE SPIDER

Fuchsie s bílou a ržovou barvou AMELIE AUBIN KIWI BELLE DE LISSE MICKY GOULT ELEANOR LEITHAM SHADY LADY HAWKSHEAD SULTAN HIDCOTE BEAUTY VANITY FAIR IMPALA WHITEKNIGHT´S PEARL

Fuchsie s bílou a levandulovou barvou BRITISH STERLING LUCINDA CLAIRE EVANS LADY KATHLEEN SPENCE CLIFF‘S UNIQUE MOONRAKER DELTA‘S RIEN QUEEN VICTORIA DOROTHEA FLOWER THE RIVAL FEY TROIKA FIRST KISS VIOLET BASSET-BURR

Fuchsie s bílou a modrofialovou barvou BLUE MIRAGE LA CAMPANELLA BON ACCORD LENA CARMEL BLUE MARIN GLOW DAVID LOCKYER PINCH ME ESTELLE MARIE QUASAR FIONA ROSE OF CASTILE JOY PATMORE STANLEY CASH

Fuchsie s ržovou a levandulovou, modrou nebo fialovou barvou ABIGAIL LISA AMBASSADOR LOLITA AUNTIE JINKS MELODY BLUSH OF DOWN MONTEZUMA CONSTANCE MRS. LOWELL SWISHER COQUET DALE PRESIDENT LEO BOULLEMIER DOROTHY SMALL PIPES DRAMA GIRL TUONELA GAY FANDANGO VOBEGLO JEAN EVART WALZ BLAUWKOUS LADY IN GRAY WALZ DUIMELOT LADY ISOBEL BARNETT WALZ WAARDIN

Fuchsie s baklažánov
zbarvenými kv
ty Je to nová barevná skupina odrd fuchsií s temn fialovou barvou. Její název je odvozen od zabarvení plodu baklažánu. První odrdy takto zbarvených fuchsií pocházely z Anglie z konce 80. let minulého století a byly velmi vzácné. Dnes již existuje
ada odrd s kvty baklažánové barvy. Zkušenosti ukazují, že se jim na plném slunci p
íliš neda
í. Ale umisujeme je na velmi svtlé místo. Pvod této barvy pochází z botanických druh sekce Skinnera, které šlechtitelé k
ížili mezi sebou. V této sekci jsou ćty
i druhy, z nichž nejznámjší jsou F. excorticata a F. perscandens. Vyskytují se jen na Novém Zélandu. DELTA‘S KO MELANIE FOOLKE PURPERKLOKJE GERHARDA‘S AUBERGINE RATATOUILLE HERMAN DE GRAAFF WHITEKNIGHT‘S CHEEKY

Fuchsie s oranžovými kv
ty Další velmi krásnou a nápadnou barvou kvt fuchsií je oranžová. Tato barevná skupina velmi dob
e snáší slunce. Odstíny oranžové jsou v rozmezí od cihlov ćervené až po tmavou oranžovou barvu triphyla hybrid. A jak již víme, tak triphyla hybridy vyžadují slunećnou polohu. První fuchsie, která byla objevena Charlesem PLUMIERem, Fuchsia triphylla flore coccinea byla také oranžové barvy. A mezi botanickými fuchsiemi je také
ada druh s oranžovými kvty. Promnlivost stavby kvtu a rstových forem je stejná jako u všech barevných skupin. Zvláštní péći tyto odrdy nevyžadují, krom triphyla hybrid. Zcela normáln je zaštipujeme, pravideln p
ihnojujeme a zaléváme, odstraujeme staré kvty a plody. Bhem léta je mžeme lehce pro
ezat. BICENTENNIAL LORD LONSDALE CHANG MAZDA CLAIR DE LUNE MRS. W. RUNDLE DAISY BELL ORANJE VAN OS DANZING FLAME PRINCE OF ORANGE GARTENMEISTER BONSTEDT SALMON GLOW GOLDEN GLOW SWANLEY YELLOW GÖTTINGEN TANGERINE KORALLE THALIA LECHLADE ROCKET WALZ LUIT LEONHART VON FUCHS WALZ MANDOLINE

Fuchsie s ćervenými kv
ty Na tomto míst je nutné se zmínit o nejznámjší ćeské fuchsii s názvem MÁRINKA, která stále pat
í mezi standardní odrdy vtšiny pstitel fuchsií celého svta. Jedna z nejbohatji kvetoucích p
evislých odrd je typická jednotným ćerveným zbarvením všech ćástí kvtu. Kališní a korunní lístky, pestík i tyćinky jsou zá
iv ćervené. P
i pohledu dovnit
kvtu si mžeme všimnout pravidelného ćtvercového uspo
ádání korunních lístk. MÁRINKU vyšlechtil roku 1890 vrchnostenský léka
ŠTIKA psobící v Herálci u Humpolce. ACHIEVEMENT LOEKY CALEDONIA MANTILLA CASPAR HAUSER MÁRINKA EMPRESS OF PRUSSIA MARY FAIRCLO FLASH PHYLLIS GOLDEN MARINKA SANTA CRUZ HINNERIKE TRAILING QUEEN KWINTET VIVIAN HARRIS

Fuchsie pestrolisté Obtížn by se hledala sbírka fuchsií, kde by chybla pestrolistá fuchsie. Listy tchto odrd mohou mít nažloutlou, tém
bílou nebo i naćervenalou kresbu. Takto zbarvené rostliny jsou oznaćovány jako panašované. Odborným termínem pro n je chiméra. P
íćinou tohoto zbarvení je, že v ćásti bunk list se netvo
í zelené barvivo, chlorofyl. Pro pestrolisté odrdy fuchsií musíme také pećliv vybírat stanovišt. V silném stínu rostou bujnji zelené ćásti list. Na p
ímém slunci nezelené ćásti list trpí více slunećním zá
ením. I p
i hnojení musíme být opatrní, protože nadmrné p
ihnojování dusíkem jednostrann podporuje rst zelených bunk. Rovnž i p
i zálivce musíme dávat pozor, protože se na panašovaných listech snadno objevují skvrny zpsobené kapkami vody nebo i vlivem post
ik. Celkov rst panašovaných rostlin není tak bujný jako u rostlin s listy zcela zelenými. P
esto je pkné pstovat nkterou odrdu z této skupiny fuchsií. Vtšinou mají ćervenofialové, jednoduché kvty, ale existují i zde krásné plnokvté odrdy. ARCADIA GOLD HERALD ANGELS CHARMING IGLOO MAID GOLDEN LA CAMPANELLA SAMSON GOLDEN MARINKA SUNRAY GREEN AND GOLD TROPIC SUNSET

Záv
r

Sumá
základních informací vznikl jako podkování panu fará
i Ji
ímu MRÁZovi za jeho celoživotní lásku k fuchsiím a také jako pomoc nadšeným pstitelm fuchsií, aby radost z jejich kvt u nich trvala co nejdéle.

Seznam použité a doporućené literatury

ANONYM: Kälschutz für Fuchsien in: Jahrbuch der Deutschen Dahlien -, Fuchsien - und Gladiolen Gesellschaft, 1984, BARNES Bill: The New A to Z on Fuchsias, National Fuchsia Society Inc., USA, 1976, 249 s. BARTLET George: Fuchsias For House and Garden, Ramsbury 1990, 129 s., BARTLET George: Fuchsie, Praha 2000, 80 s., BOULLEMIER Leo B.: A Plantsman’s Guide to Fuchsias, London 1989, 128 s., BOULLEMIER Leo B.: Addendum No. 1 to The 1991 Edition of The Check List of Species, Hybrids and Cultivars of The Genus Fuchsia, British Fuchsia Society 1995, 94 s., BOULLEMIER Leo B.: The Check List of Species, Hybrids and Cultivars of The Genus Fuchsia, Revised Edition, Blandford 1991, 453 s., De GRAAFF Herman J.: Fuchsie, Ćestlice 1999, 144 s., GRUND Willi, GRUND Ingeborg: Fuchsia - Hybrida, Reutlingen 1991, rukopis, 129 s., HEINKE Reinhard: Fuchsien: so gedehien und blühen sie am besten, München 1989, 63 s., HIEKE Karel: Fuchsie, Praha 1969, 104 s., HIEKE Karel: Prhonický sortiment Fuchsia x hybrida Voss 1967 - 1970, Acta Prhoniciana 23, 1970, 196 s., HLUCHÝ Milan, ZACHARDA Miroslav: Prost
edky a systémy biologické ochrany rostlin, Brno 1994, 80 s., HRUBÁ Jarmila: Povídání o fuchsiích, Ústí nad Orlicí 2001, 80 s., KUMMERT Fritz: Winterharte Fuchsien in: Jahrbuch der Deutschen Dahlien -, Fuchsien - und Gladiolen Gesellschaft, 1982, LOKAJ Zdenk, ŠAFRÁNKOVÁ Ivana: Rostliny léćí rostliny – P
íprava posilujících prost
edk k ochran rostlin, Praha 1995, 64 s., LORENZ Ignaz, RAFFEINER Isidor: Fuchsien in und aus Österreich, Lorenz 1996, 100 s., MANTHEY Gerda: Schöne Fuchsien, Ulmer Stuttgart 1989, 95 s., MARGRAF Klaus: Nemoci rostlin, Praha 2001, 64 s., MRÁZ Ji
í: Pstování zimovzdorných fuchsií, ústní sdlení, 1992, NIJHUIS Miep: Fuchsias The Complete Handbook, London 1994, 271 s., NIJHUIS Miep: Fuchsien – Atlas 1000 Sorten in Farbe, Ulmer Stuttgart 1994, 177 s., RYŠÁN Miloslav: Bonsaj, Praha 1985, 160 s., SAUNDERS Eileen: Wagtails Book of Fuchsias, Vol I - V, 1971 - 1987, 559 s., SCHNEDL Elisabeth und Hans: Wildformen der Fuchsie, Graz 1997, 76 s., SCHNEDL Elisabeth und Hans: Mit Fuchsien durch Jahr, Graz 2000, 48 s., SMRŽ Oskar: Djiny kvtin I - IV, Chrudim 1923 - 1924, 600 s., SPURNÝ Ji
í, ÍHA Karel: Pokyny k ochran okrasných rostlin, Praha 1996, 132 s., STEVARTOVÁ Christine: Bonsai, Praha 1991, 112 s., SYDNOR Al: Hardy Fuchsias, American Fuchsia Society, 1996, TALICH Pavel: Zimovzdorné fuchsie v podmínkách jižních Ćech, Diplomová práce ĆZS, 1997, str. 30, TICHÁ Hana: Metodická p
írućka pro ochranu rostlin – Okrasné rostliny, Brno 1998, 154 s., TICHÁ Klára: Biologická ochrana rostlin, Praha 2001, 88 s., TOMLINSON Harry: Bonsaje, Praha 1995, 224 s., VOTÝPKA Jind
ich: Pokojová bonsai, Praha 1994, 32 s., WELLS George: Fuchsias A Wisley handbook, Cassell 1989, 64 s.,

American Fuchsia Society Bulletin British Fuchsia Society Bulletin

Adresy vybraných fuchsiových spolećností

DEUTSCHE FUCHSIENGESELLSCHAFT (DFG) Geschaftsführer Hans Peter PETERS, Pankratiusstrasse 10, D-31180 Giesen,

DEUTSCHE DAHLIEN-, FUCHSIEN- UND GLADIOLEN GESELLSCHAFT (DDFGG) Geschaftsführer Bettina VORBECK, Maasstrasse 153, D-47608 Geldern,

NEDERLANDSE KRING VAN FUCHSIAVERIENDEN Secretaris F. A. van MAMEREN, Varenstraat 9, EK Geldrop, NL-5662,

ÖSTERREICHISCHE GARTENBAU-GESSELSCHAFT, SEKTION V – FUCHSIENFREUNDE Sektionobman Ing. Rainer KLEMM, A-8250 Vorau 368, Osterreich,

SLOVENSKÁ SPOLOĆNOS PESTOVATE OV FUCHSIÍ Výbor spoloćnosti, Rajská ul. 78/16, 962 62 Sása, Slovesko,

SOCIÉTTÉ FRANCO EUROPÉENNE DE FUCHSIAPHILIE 1 Rue de la Convention, F-93 120 La Courneuuve, France,

SOCIÉTTÉ NATIONALE D´HORTICULTURE DE FRANCE, SECTION FUCHSIA President Bernard GAUCHER, 84 Rue de la Grenelle, F-75007 Paris, France,

THE BRITISH FUCHSIA SOCIETY Secretary Mr. Peter DARNLEY, P.O.Box 1068, Kidderminster DY 11 7 SA UK,

THE AMERICAN FUCHSIA SOCIETY County Fair Building, 9th Avenue & Lincoln, San Francisco, CA 94122, USA.

Fuchsie na Internetu www.american-fuchsia-soc.org American Fuchsia Society www.banksterrace.ndo.co.uk/links/ Northumberland Fuchsia Society www.bcfuchsiasociety.com Fuchsia and Begonia Society www.bonsaisite.com/fuchsia.html Bonsai Site www.botany.com/fuchsia.html Encyclopedia of Plants www.cfgs.freeserve.co.uk Coventry Fuchsia and Geranium Society www.crescentbloom.com/II/A/16.htm Fuchsia Societies www.dfs-fuchsia.dk/dansk_fuchsia_selskab.htm Dansk Fuchsia Selskab www.eurofuchsia.org Euro Fuchsia www.find-that-fuchsia.co.uk Find that Fuchsia www.fuchsia.dk Fuchsia-Skulpturhaven i Randers www.fuchsialand.f2s.com Alfie’s Fuchsialand www.fuchsiamagic.co.uk Fuchsia Magic www.fuchsia-online.de Fuchsia Online www.fuchsiaresint.org Fuchsia Research International www.fuchsie.org Slovak Fuchsia Society www.gardencom.com/ffuchsia.html Fuchsia Garden Directory Page www.hardanger-fuchsia.no Hardanger Fuchsia www.geldersefuchsia.info Gelderse Fuchsia Info-site www.kulturberichte.de/topfpflanzenkulturen/fuchsia/fuchsia.htm Kulturberichte www.mnhn.fr/expo/fuchsia Fuchsia Botaniques www.mobot.org/manual.plantas/025991/G025991.html Manual de la Flora Costa Rica www.nfsnz.orcon.net.nz National Fuchsia Society of New Zealand www.oregonfuchsia.com Oregon Fuchsia Society www.scisoc.org/resource/common/names/fuchsia.htm The American Phytopathology Society www.thebfs.org.uk The British Fuchsia Society www.visual-web.no/nfs/ Norsh Fuchsia Selskap www.fuchsie.cz Zahradnictví Tomáš Petro www.fuchsie.kvalitne.cz Zahradnictví Dafral s.r.o. www.fuchsie.wz.cz Fuchsie www.fuchsieliberec.unas.cz Fuchsie Liberec www.mujweb.atlas.cz/www/fuchsietrest Fuchsie T
eš www.zamek-buchlovice.cz Fuchsie na zámku