Vysoká škola regionálního rozvoje Studijní obor: Regionální rozvoj

PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY A PŘÍNOS JEJÍ PODPORY V RÁMCI PROGRAMŮ OPPS

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Josef Nožička, CSc. Autor bakalářské práce: Lukáš Hradec

Prohlášení

Prohlašuji,

že jsem předkládanou bakalářskou práci vypracoval(a) samostatně a použil(a) jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato bakalářská práce byla umístěna ve vysokoškolské knihovně VŠRR a používána ke studijním účelům.

V Praze dne………………

Lukáš Hradec

- 2 - OBSAH

1. Seznam zkratek...... 4

2. Úvod ...... 5

3. Historicko-politický přehled spolupráce evropských států ...... 8

3.1. Období od 2. světové války po Madridskou úmluvu (1980)...... 9 3.2. Období od Madridské úmluvy po současnost ...... 11 4. Nástroje a cíle regionální a strukturální politiky EU se zaměřením na přeshraniční spolupráci...... 13

5. Legislativa v oblasti přeshraniční spolupráce...... 17

6. Operační programy přeshraniční spolupráce 2007 – 2013...... 20

6.1. OP Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko...... 22 6.2. OP Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko ...... 22 6.3. OP Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko ...... 22 6.4. OP Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko...... 22 6.5. OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko ...... 23 7. Přehled a vyhodnocení česko-polské přeshr. spolupráce ve vybraných euroregionech...... 24

7.1. Euroregion Beskydy (ERB)...... 28 7.1.1. Organizační struktura ERB ...... 30 7.1.2. Cíle a projekty euroregionu...... 32 7.1.3. Analýza fungování euroregionu...... 34

7.2. Euroregion Těšínské Slezsko (ERTS)...... 36 7.2.1. Organizační struktura ERTS ...... 37 7.2.2. Cíle a projekty euroregionu...... 39 7.2.3. Analýza fungování euroregionu...... 40

8. Možnosti zefektivnění spolupráce ve sledovaných euroregionech ...... 41

9. Závěr...... 45

10. Použité informace ...... 49

11. Seznam obrázků, tabulek a grafů...... 54

Seznam příloh ...... 55

Záznam o bakalářské práci ...... 68

- 3 - 1. SEZNAM ZKRATEK

AEBR – Asociace evropských příhraničních regionů

EGTC / ESÚS – European grouping of territorial cooperation / Evropská seskupení pro

územní spolupráci

ERB – Euroregion Beskydy

ERDF – Evropský fond pro regionální rozvoj

ERTS – Euroregion Těšínské Slezsko

ESÚS / EGTC – Evropská seskupení pro územní spolupráci / European grouping of territorial cooperation

FMP – Fond mikroprojektů

HSS – Cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti

MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj

NUTS – Nomenklatura územních statistických jednotek

OPPS – Operační programy Přeshraniční spolupráce

ROP – Regionální operační program

- 4 - 2. ÚVOD

Problematika přeshraniční a mezinárodní spolupráce evropských států má mnohem hlubší kořeny, než by se mohlo na první pohled zdát. Již krátce po skončení druhé světové války se začala vytvářet první evropská integrační uskupení. Důvody jsou celkem pochopitelné.

Příhraniční oblasti mají svá specifika a řadu negativních vlastností, které většinou plynou z jejich podstaty. Ať už jde o snahu o znovuspojení komunit na územích, která byla po mnoha staletích rozdělena v důsledku válek, o snahu oživit skomírající ekonomiku, nebo zužitkování přírodních krás a bohatství, která často patří k příhraničním regionům, jisté je, že k dosažení těchto cílů může dojít pouze v případě spolupráce dotčených regionů a podpoře na vládní a nadnárodní úrovni.

Tato bakalářská práce se zaobírá tématem přeshraniční spolupráce ČR a jejím přínosem v rámci Operačních programů přeshraniční spolupráce (OPPS). V současném programovacím období se jedná již o 4. generaci přeshraničních programů podporovaných EU. Zatímco první tři generace nesly označení iniciativy INTERREG (u přeshraniční spolupráce to byl

INTERREG IIIA), v současném programovacím období se ujalo označení OPPS – Operační programy přeshraniční spolupráce. V rámci těchto programů tedy nyní probíhá přeshraniční spolupráce podél hranic ČR se sousedními státy.

Cílem této práce je poskytnout přehled o přeshraniční spolupráci ČR a následně vyhodnotit její přínos zejména pro dotčené regiony pomocí komparace vybraných euroregionů, deskripce a konečné analýzy přeshraniční spolupráce a jejího vlivu na české příhraniční regiony. Vzhledem k omezenému rozsahu práce se analytická část omezí na hranici ČR-PL a na vybrané euroregiony z této oblasti s tím, že získané informace jsou dostatečně reprezentativní i pro zbytek příhraničních oblastí. Součástí práce jsou i návrhy

- 5 - na zlepšení některých nežádoucích jevů a činností, které se do současné doby ukázaly jako ne příliš efektivní (např. informační toky v rámci euroregionů).

První kapitola po úvpdi seznamuje s historickým vývojem přeshraniční spolupráce na pozadí politických změn a vývoje. Pro přeshraniční spolupráci je zde jako symbolický zlomový bod uvedeno podepsání Madridské úmluvy v r. 1980.

Následující kapitola popisuje současné nástroje a cíle regionální politiky EU jako jakýsi právní rámec a hierarchickou soustavu, ve které se nachází i Operační programy přeshraniční spolupráce. Na toto ve třetí kapitole navazují legislativní nástroje přeshraniční spolupráce jak v rámci ČR, tak i v EU.

Další kapitola se týká samotných programů OPPS, včetně jejich charakteristik, základních podmínek pro čerpání z fondů EU a vyjmenování jednotlivých operačních programů se základními údaji a prioritními osami definujícími jejich charakter.

V analytické části této práce jsou blíže představeny euroregiony jakožto územní seskupení nižší úrovně, ustanovené jako příjemci dotací z Fondu mikroprojektů

EU (podsložka fondů ERDF, ze kterých jsou financovány i OPPS). Konkrétně jsou zde analyzovány a porovnány 2 euroregiony na česko-polské hranici, a to Euroregion Beskydy

(ERB) a Euroregion Těšínské Slezsko (ERTS). Nakonec jsou uvedeny přínosy zmíněné přičeshran ní spolupráce a návrhy na její zlepšení.

Téma této práce bylo vybráno z následujících důvodů:

1. Perspektiva podpory přeshraniční spolupráce, jakožto jedné z hlavních oblastí

poskytujících široké možnosti ekonomického, společenského a ekologického růstu.

2. Zájem autora o mezinárodní spolupráci, národní odlišnosti i specifika, překonávání

uměle vytvořených i reálných bariér v mezinárodních stycích a zájem pracovat

v budoucnu v této oblasti.

- 6 - Hlavním pramenem této práce je jedna z mála ucelených tištěných publikací na toto téma, Přeshraniční spolupráce na východních hranicích České republiky, přestože se týká minulého programovacího období a bylo tudíž nutné zpracovat problematiku dle aktuálních informací. Většina informací v této oblasti se velmi rychle mění a je tudíž publikována především v elektronické podobě. Základním informačním zdrojem v oblasti fondů EU a jejich přerozdělováním jsou stránky k tomu vytvořené Ministerstvem pro místní rozvoj a to http://www.strukturalni-fondy.cz. Jako zdroj informací pro jednotlivé euroregiony posloužily jejich příslušné stránky, http://www.regionbeskydy.cz a http://euroregion.inforeg.cz a statistická data Českého statistického úřadu.

- 7 - 3. HISTORICKO-POLITICKÝ PŘEHLED SPOLUPRÁCE EVROPSKÝCH STÁTŮ

Počátky evropských integračních aktivit se dají vysledovat do období, které následovalo po 2. světové válce. Evropské státy po válce hledaly východisko ze své nuzné situace ve společné spolupráci. Tyto snahy byly nutné z několika důvodů. Jednak kvůli značné ekonomické nesamostatnosti jednotlivých poválečných států a také z pocitu potřeby vykročit opačným směrem oproti do té doby převládajícímu politickému nacionalismu, který Evropu přivedl do války. Stejně důležitým důvodem byla ovšem i snaha evropských států o docílení soběstačnosti a schopnosti ubránit se případnému konfliktu ze strany států východního bloku.

Tato skutečnost byla dále průběžně umocňována eskalací studené války, kdy jedině silná a jednotná Evropa mohla čelit případným ekonomickým potížím a válečným konfliktům, které hrozily prakticky ze všech stran. V neposlední řadě zde existovala touha po jednotném trhu, který by usnadnil jak pohyb osob, tak i celkový rozvoj obchodních aktivit, což by mělo

žádoucí vliv na vzkříšení válkou zničených národních ekonomik.

OBR 1.: ČASOVÝ PŘEHLED EVROPSKÝCH INTEGRAČNÍCH USKUPENÍ Zdroj: www.wikipedia.cz

- 8 - 3.1. OBDOBÍ OD 2. SVĚTOVÉ VÁLKY PO MADRIDSKOU ÚMLUVU (1980)

Již v roce 1944 se Belgie, Holandsko a Lucembursko rozhodly zavést celní unii pro podporu vzájemného obchodu s názvem Benelux. Tato unie vstoupila v platnost v r. 1948.

V dalších letech a desetiletích následovalo množství uzavřených smluv o mezinárodní spolupráci a vytvoření mnoha příslušných evropských organizací. Byla to např. Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC) v r. 1948, která byla později přeměněna na

Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a pokračovala v realizaci v té době již zahájeného programu ekonomického rozvoje a dalších ekonomických aktivit.

Ve stejném roce (1948) došlo k podepsání Bruselského paktu mezi Belgií, Francií,

Lucemburskem, Nizozemskem a Spojeným královstvím. Tato smlouva měla za úkol především ochránit zúčastněné státy proti případné vojenské hrozbě v tehdejším napjatém poválečném klimatu. Kromě toho měla zajistit i sociální, kulturní a hospodářskou spolupráci.

Tento pakt se v r. 1954 přeměnil na čistě vojenskou Západoevropskou unii (ač převážně s obranným a konzultativním charakterem).

I další iniciativa, resp. sdružení, mělo v podstatě vojenské důvody. Evropské sdružení uhlí a oceli (ESUO) bylo založeno na základě Pařížské smlouvy v r. 1952. Mělo za úkol pod vedením Vysokého úřadu dohlížet na společný trh s uhlím a ocelí, tedy surovinami nezbytnými v době válečných krizí.

Rok 1958 stál za vznikem Evropských společenství, založených na základě Římské smlouvy z r. 1957. Tato společenství zahrnovala kromě výše zmíněného ESUO ještě

Evropské hospodářské společenství (EHS), zabývající se především ekonomickou integrací a sjednocením trhu mezi zúčastněnými zeměmi, a Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom).

- 9 - Různé externí negativní jevy na konci 60. a začátku 70. let (studená válka, válka ve

Vietnamu, zhroucení Brettonwoodského měnového systému) byly důvodem bližší spolupráce evropských zemí v nových oblastech.[1] Všechny tyto důvody vedly ES k hledání nových východisek a vyústily v Evropskou politickou spolupráci (EPS), která se týkala převážně zahraniční politiky. Je zde tedy vidět jistý odklon od vojensky zaměřené spolupráce ke stále důležitější ekonomické a politické integraci. EPS fungovala od roku 1970, přestože formálně byla přijata až v roce 1987.

Z pohledu přeshraniční spolupráce lze jako milník považovat podepsání tzv. Madridské

úmluvy členskými státy Rady Evropy v r. 1980 (s dodatkovými protokoly v r. 1995 a 1998).

Přestože smlouvě nelze přisuzovat žádné zázračné atributy, byla důležitá pro užší vymezení přeshraniční spolupráce a poskytla pro ní alespoň základní právní rámec společně s doporučenými vzory vzájemných smluv.

V tomto kontextu je třeba zmínit ještě jednu iniciativu, Asociaci evropských příhraničních regionů (AEBR), která se touto dobou již mnoho let profilovala v západních státech. Konkrétně zde šlo o završení snah států o již zmíněnou poválečnou spolupráci, která tou dobou narážela na právní a administrativní bariéry. Zpočátku na to státy reagovaly vytvářením jistých uskupení, v podstatě předchůdců dnešních euroregionů, které spolupracovaly z vlastní iniciativy a bez právních jistot a podpory (více o euroregionech viz. analytická část této práce). Již v roce 1965 vznikla myšlenka tato uskupení semknout do podoby nadnárodní asociace. To se podařilo v r. 1971 na konferenci 10 příhraničních regionů, kde došlo k vytvoření asociace AEBR.[11] Nicméně až v 80. letech minulého století získaly státy v podobě smluv, jako byla např. zmíněná Madridská úmluva, pro své snahy oporu v zákonech a širší podporu svých vlád. Koncem r. 2009 bylo členy AEBR 90 ze 115 existujících euroregionů v Evropě .1[10]

1 Jiné zdroje nicméně hovoří o více než 170 euroregionech (17. týden ve statistice | ČSÚ, 2009)

- 10 - 3.2. OBDOBÍ OD MADRIDSKÉ ÚMLUVY PO SOUČASNOST

Jednotný evropský akt (JEA) z roku 1986 především rozšířil oblasti spolupráce na ochranu životního prostředí, výzkum a technologii a regionální politiku. Do této doby byla přeshraniční spolupráce v nějakém větším měřítku téměř neproveditelná: chyběl institucionální rámec, zájem o tento druh spolupráce byl podřazen národním zájmům jednotlivých států (převážně zajištění bezpečnosti a ekonomické stability) a oproti pozdějšímu stavu existovaly překážky, jako např. absence dotací a neexistující jednotný vnitřní trh (jehož právní předpoklady JEA vytvořil a který je formálně zaveden od r.

1993). Již od roku 1989 byly pro státy bývalého východního bloku, které ještě nebyly součástí

ES, připraveny tzv. fondy předvstupní pomoci, které jim měly pomoci při přechodu na tržní ekonomiku a přípravě na začlenění se do struktur ES. Více o těchto nástrojích bude pojednáno v následující kapitole.

Pro oblast přeshraniční spolupráce byl též významný rok 1990, kdy došlo k podepsání

Schengenské dohody o volném pohybu osob. Došlo také ke vzniku iniciativy INTERREG I, která směřovala mj. k rozvoji přeshraniční spolupráce (i o tomto pojednává následující kapitola). V roce 1992 byly podepsány Maastrichtské smlouvy v rámci kterých vznikla i smlouva o Evropské unii (EU) a Společném evropském trhu, která vstoupila v platnost následující rok. Zároveň byla ustanovena společná měna euro (EUR).

Následující roky se nesly v duchu vstupu nových členských zemí do EU, spuštění nových programovacích období iniciativy INTERREG, vzniku Evropského hospodářského prostoru (1994), od r. 2007 Operační programy přeshraniční spolupráce aj.

- 11 - Všechny programy přeshraniční spolupráce mají za úkol dosažení následujících cílů

(viz. [8]):

 přeměna hranice coby dělící čáry na místo setkání sousedů;

 překonání vzájemných předsudků a animozit mezi obyvatelstvem příhraničních

oblastí, jež jsou výsledkem historického dědictví;

 budování demokracie a funkční regionální a komunální správy;

 překonání národní periferní polohy a izolace;

 podpora hospodářského růstu a životní úrovně;

 rychlé začlenění do resp. přiblížení se k Evropské unii.

- 12 - 4. NÁSTROJE A CÍLE REGIONÁLNÍ A STRUKTURÁLNÍ POLITIKY EU SE ZAMĚŘENÍM NA PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCI

Pro podporu přeshraniční spolupráce používá EU finanční nástroj v podobě Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Z něho jsou financovány operační programy Evropské

územní spolupráce. Jedním z nich je i Operační program přeshraniční spolupráce (OPPS), který je v ČR rozdělen na 5 částí – pro každou hranici se sousedním státem existuje jeden program OPPS (pro Německo 2). Pro objasnění fungování OPPS pomůže krátká rekapitulace minulých programů a iniciativ, ze kterých se OPPS vyvinul.

INTERREG se objevil v r. 1990 a jeho první období trvalo do r. 1993. Druhá generace, tzv. INTERREG II, trval od r. 1994 – 1999. Z toho důvodu se ani jednoho z nich Česká republika neúčastnila - byl určen pouze pro členské státy EU. ČR částečně čerpala až ze třetího programovacího období, které trvalo od r. 2000 do r. 2006 (tzn., že z něj ČR čerpala od svého vstupu do EU v r. 2004 až do konce programovacího období).

Důležité je zmínit ještě program CBC PHARE, ze kterého mohla ČR čerpat ještě před svým vstupem do EU. Jedná se o předvstupní program, který byl zahájen v r. 1994 a zpočátku byl určen pro regiony střední a východní Evropy sousedící se členskými státy EU.

V členských státech v té době již existovala iniciativa INTERREG, což vedlo k tomu, že mohly být realizovány společné programy CBC Phare – INTERREG. Později, konkrétně v r. 1999, byl CBC Phare rozšířen i na vzájemnou přeshraniční spolupráci mezi nečlenskými státy.

INTERREG III probíhal mezi r. 2000 a r. 2006 a byl rozdělen na 3 části:

 INTERREG IIIA – určený pro přeshraniční spolupráci

 INTERREG IIIB – nadnárodní spolupráce

 INTERREG IIIC – meziregionální spolupráce

- 13 - Pro účely přeshraniční spolupráce je evidentně nejzajímavější varianta A. Tato iniciativa pro ČR byla rozdělena do pěti programů podle územního členění (úseků státní hranice):

 Česko – sasský

 Česko – bavorský

 Česko – rakouský

 Česko – slovenský

 Česko – polský

V současném programovacím období (2007 – 2013) probíhá již 4. generace

INTERREGu, nicméně nyní se místo iniciativy INTERREG IVA používá označení Operační program přeshraniční spolupráce (OPPS). Rozdělen je do stejných 5 programů podle

územního členění jako INTERREG IIIA, tzn., že existuje OPPS ČR – Bavorsko, OPPS ČR –

Polsko, OPPS ČR – Rakousko, OPPS ČR – Sasko, OPPS ČR – Slovensko. Více o OPPS bude pojednáno v kapitole 4 – „Operační programy přeshraniční spolupráce 2007 – 2013“. Pro porovnání obou programů a pro představu jak zapadají do kontextu cílů a nástrojů regionální politiky EU poslouží následující tabulka:

- 14 -

Nástroje a cíle

2000 – 2006 2007 – 2013

Cíl finanční nástroj Cíl finanční nástroj

Konvergence Fond soudržnosti 1. Konvergence Fond soudržnosti a konkurenceschopnost ERDF Cíl 1 ERDF ESF ESF EAGGF FIFG Cíl 2 ERDF 2. Regionální ERDF ESF konkurenceschopnost ESF Cíl 3 ESF a zaměstnanost  regionální úroveň  národní úroveň: Evropská strategie zaměstnanosti INTERREG ERDF 3. Evropská územní ERDF spolupráce: URBAN ERDF  OP Přeshraniční spolupráce EQUAL ESF  OP Mezireg. spolupráce LEADER + EAGGF  OP Nadnárodní spolupráce  INTERACT II  ESPON 2013  URBACT II Rozvoj EAGGF Problematika rozvoje venkova a restrukturalizace FIFG venkova a rybolovu není už součástí politiky rybářství mimo regiony soudržnosti, ale byla zařazena pod Cíle 1 Společnou zemědělskou politiku 9 cílů 6 nástrojů 3 cíle 3 nástroje

Zdroj: [6], vlastní úprava

TAB 1.: CÍLE A NÁSTROJE REGIONÁLNÍ POLITIKY EU

Jak je patrné z tabulky, iniciativa INTERREG (společně s dalšími iniciativami) se v současném programovacím období přetransformovala na Evropskou územní spolupráci (Cíl

- 15 - 3) pod níž spadá i OPPS. Na rozdíl od iniciativ z předešlého období je současný Cíl 3 financován výhradně z fondu ERDF. Výše finanční podpory pro ČR a Cíl 3 je zhruba 2% z celkových dotací EU, jak je znázorněno v následujícím grafu:

Fondy pro ČR (mil. €) - celkem 26,69 mld. €

Konvergence 389,05; 2% 419,09; 2%

Regionální konkurenceschop nost a zaměstnanost

Evropská územní spolupráce 25000,88; 96%

GRAF 1.: ROZDĚLENÍ PROSTŘEDKŮ FONDŮ EU MEZI CÍLE POLITIKY HSS V OBDOBÍ 2007 – 2013 Zdroj: [13], vlastní zpracování

- 16 - 5. LEGISLATIVA V OBLASTI PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE

Legislativní zajištění pro přeshraniční spolupráci je nastíněno řadou právních nástrojů, přestože většina z nich není z důvodu rozdílných právních norem jednotlivých států plošně uplatnitelná. Tyto právní dokumenty mají tedy spíše podpůrný charakter.

 Madridská úmluva z r. 1980 a její dodatkové protokoly z r. 1995 a 1998 vymezují

přeshraniční spolupráci především v podobě doporučených vzorů vzájemných smluv.

Dále umožňují územním společenstvím uzavírat multilaterální dohody o přeshraniční

spolupráci.

 Spolupráce na základě bi/multilaterálních dohod kvůli rozdílům ve správních

strukturách a právních systémech mají pouze omezenou možnost uplatnění. Je tedy

potom důležité, aby státy, resp. regiony, spolupracovaly z vlastní vůle s tím, že

výsledný efekt bude přínosný pro všechny strany.

 V rámci ostatních evropských států se osvědčily např. smlouvy Beneluxu, severských

zemí, nebo mezi Německem a Nizozemskem.

V rámci ČR se jedná o zákony a jiné legislativní nástroje týkající se regionálního rozvoje, např. zákon č. 128/2000 Sb. o obcích, zákon č. 129/2000 Sb. o krajích, zákon č.

132/2000 Sb. o změně zákonů souvisejících se zákonem o krajích a obcích, zákon č. 248/2000

Sb. o podpoře regionálního rozvoje, Národní rozvojový plán (NRP), Národní strategický referenční rámec (NSRR) apod. Euroregiony jako takové a jejich činnost jsou jen velmi stručně (a nepřímo) uvedeny v § 55 zákona č. 128/2000 (Díl 4 - Spolupráce s obcemi jiných států).

- 17 - Pro euroregiony je významný Evropským parlamentem a Radou Evropské unie schválený právní nástroj EGTC / ESÚS (Evropské seskupení pro územní spolupráci) z r.

2006, který by měl vyřešit právní nedostatky současných právních nástrojů přeshraniční spolupráce. ČR novelizovala zákon o podpoře regionálního rozvoje v r. 2009 tak, aby zde byl tento nástroj legislativně zakotven. Zatím zde ovšem bohužel není aplikován. To je i z důvodů již probíhajícího programovacího období 2007-2013, kde by zavádění podobných novinek nemuselo být optimální. „ESÚS mohou založit členské státy, regionální a místní

úřady či další veřejnoprávní subjekty, případně asociace složené z výše uvedených subjektů.“[7] ESÚS má podle Brandy smysl v následujících případech (viz. [7]):

 Zefektivnění řízení evropských programů spolupráce, především těch

přeshraničních.

 Dlouhodobější projekty, v rámci kterých je zapotřebí společný právní subjekt

(především tedy přeshraniční projekty), kde partneři potřebují:

o Nabývat společný majetek či

o Zaměstnávat společný personál.

 Trvalé struktury spolupráce (opět především přeshraniční), kde společný právní

subjekt může povznést úroveň spolupráce na kvalitativně vyšší úroveň, tzn.

především euroregiony

Do budoucna se dá tedy postupovat třemi způsoby při zavádění tohoto právního nástroje. Pokud se zachová stávající stav a ESÚS nebude aplikován, odpadne riziko se zaváděním nového a málo ozkoušeného nástroje, zároveň ale dojde k omezení dalšího rozvoje euroregionů, ke kterým by ESÚS mohl přispět. Pokud se nahradí stávající stav a euroregiony přejdou na ESÚS, získají výhodu společného právního subjektu, zároveň ovšem budou riskovat možné následky zavedení dostatečně neozkoušeného modelu. Jako ideální se

- 18 - tedy jeví postupné zavádění ESÚS v určitých oblastech s minimálním financováním, což minimalizuje rizika a pomůže bezpečně ozkoušet a zavést tento nástroj do praxe.

- 19 - 6. OPERAČNÍ PROGRAMY PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE 2007 – 2013

Přestože programy OPPS nahradily v současném programovacím období iniciativu INTERREG IIIA, rozdělení jednotlivých geografických úseků zůstalo stejné.

OPPS jsou základní finanční a technické strategické dokumenty zpracované

členskými zeměmi EU, týkající se příslušných oblastí a cílů, kterých má být dosaženo v daném programovacím období. Programy OPPS jsou financovány z fondu ERDF, který je určen pro investiční (infrastrukturní) projekty, na rozdíl od druhého strukturálního fondu,

Evropského sociálního fondu (ESF), který je určen pro oblasti jako např. nezaměstnanost, etnické menšiny, podpora podnikání aj. Evropská územní spolupráce, třetí z cílů regionální politiky EU, které jsou financovány z fondů EU, je podporována na úrovni NUTS III2 podél hranic.

Co se týče vhodnosti žadatele o finanční podporu, „příjemce dotace musí být vhodným

žadatelem v rámci daného programu. Obecně musí být český žadatel veřejnoprávní právnická osoba nebo právnická osoba ovládaná veřejnoprávními právnickými osobami, které nebyly založeny za účelem zisku“.[3] V úvahu připadají např. veřejná správa, neziskové organizace, vzdělávací a výzkumné instituce atp.

Mezi konkrétní oblasti financované v rámci Cíle 3 (Evropské územní spolupráce) patří, podle náležitosti k příslušné prioritní ose, např.: modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury, rozvoj informačních a komunikačních technologií, čistírny odpadních vod, přeshraniční obchodní výměna, spolupráce na trhu práce, rozvoj cyklistických tras a stezek, turistických a lyžařských stezek a tras, turistická informační centra, spolupráce územních samospráv, ochrana před přírodními katastrofami a náprava škod vzniklých na životním prostředí,

2 NUTS I = Stát, NUTS II = Regiony soudržnosti, NUTS III = Kraje

- 20 - podpora ekologického vzdělávání a vydávání vzdělávacích a propagačních materiálů, rozvoj odpadové a surovinové politiky, posílení ekologického uvědomění, sociální a socio-kulturní spolupráce, podpora přeshraničního územního plánování a regionálního rozvoje včetně zpracování studií a koncepcí, podpora ekologických forem dopravy, řízení, monitorování, hodnocení, informování a kontrola programů.

Všechny aktivity, které mají být finančně podpořeny z fondů pro ně určených, musí splňovat podmínku „přeshraničního dopadu“, tzn., že z realizace projektu musí profitovat obě strany hranice a zároveň se musí oba partneři podílet na přípravě a realizaci projektu.

Následuje stručný přehled jednotlivých OP, včetně vyčleněných prostředků.(viz.[14])

Pozn. k použité terminologii:

Řídicí orgán

„Řídicí orgán nese nejvyšší odpovědnost za realizaci operačního programu. Pro každý operační program je určen jeden řídicí orgán, který sleduje, zda jsou dodržovány zásady operačních programů a zda je pomoc z fondů EU poskytovaná správně a efektivně.“[15]

V ČR je v rámci programů OPPS řídícím orgánem MMR pouze u programu ČR –

Polsko, u ostatních programů jsou řídicími orgány příslušná ministerstva nebo regionální rady sousedních států.

Národní orgán

„Národní orgán státní správy je odpovědný za realizaci programu... pouze na své straně.

Je partnerem Řídícího orgánu.“[5] Funkci Národního orgánu v ČR vykonává MMR.

- 21 - 6.1. OP PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČR – BAVORSKO

Řídící orgán: Bavorské státní ministerstvo hospodářství, infrastruktury, dopravy a technologie Národní orgán: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Z fondů EU je pro něj vyčleněno 115,51 mil. €

Prioritní osy: 1. Hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě, vyčleněno 72,2 mil. €, tj. 62,5 % 2. Rozvoj území a životního prostředí, vyčleněno 43,3 mil. €, tj. 37,5 %

6.2. OP PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČR – POLSKO

Řídící orgán: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Národní orgán (na polské straně): Ministerstvo regionálního rozvoje Polské republiky Z fondů EU je pro něj vyčleněno 219,46 mil. €

Prioritní osy: 1. Posilování dostupnosti, ochrana životního prostředí a prevence rizik, vyčleněno 70,2 mil. €, tj. 32,0 % 2. Zlepšení podmínek pro rozvoj podnikatelského prostředí a cestovního ruchu, vyčleněno 79,0 mil. €, tj. 36,0 % 3. Podpora spolupráce místních společenství, vyčleněno 57,1 mil. €, tj. 26,0 % 4. Technická pomoc, vyčleněno 13,2 mil. €, tj. 6,0 %

6.3. OP PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČR – RAKOUSKO

Řídící orgán: Úřad spolkové vlády Dolního Rakouska Národní orgán: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Z fondů EU je pro něj vyčleněno 107,44 mil. €

Prioritní osy: 1. Socioekonomický rozvoj, cestovní ruch a transfer know-how, vyčleněno 51,8 mil. €, tj. 48,2 % 2. Regionální dostupnost a udržitelný rozvoj, vyčleněno 49,2 mil. €, tj. 45,8 % 3. Technická pomoc, vyčleněno 6,4 mil. €, tj. 6,0 %

6.4. OP PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČR – SASKO

Řídící orgán: Saské státní ministerstvo hospodářství a práce Národní orgán: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Z fondů EU je pro něj vyčleněno 207,40 mil. €

Prioritní osy: 1. Rozvoj rámcových společenských podmínek v dotačním území, vyčleněno 96,6 mil. €, tj. 46,6 %

- 22 - 2. Rozvoj hospodářství a cestovního ruchu, vyčleněno 62,2 mil. €, tj. 30,0 % 3. Zlepšení situace přírody a životního prostředí, vyčleněno 36,1 mil. €, tj. 17,4 % 4. Technická pomoc, vyčleněno 12,4 mil. €, tj. 6,0 %

6.5. OP PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČR – SLOVENSKO

Řídící orgán: Ministerstvo výstavby a regionálního rozvoje SR Národní orgán: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Z fondů EU je pro něj vyčleněno 92,74 mil. €

Prioritní osy: 1. Podpora sociokulturního a hospodářského rozvoje přeshraničního regionu a spolupráce, vyčleněno 50,1 mil. €, tj. 54,0 % 2. Rozvoj dostupnosti přeshraničního území a životního prostředí, vyčleněno 37,1 mil. €, tj. 40,0 % 3. Technická pomoc, vyčleněno 5,6 mil. €, tj. 6,0 %

- 23 - 7. PŘEHLED A VYHODNOCENÍ ČESKO-POLSKÉ PŘESHR. SPOLUPRÁCE VE VYBRANÝCH EUROREGIONECH

Z důvodu omezeného rozsahu této práce se její analytická část zaměřuje pouze na česko- polskou přeshraniční spolupráci a z ní konkrétně jen na 2 euroregiony ležící na česko-polské hranici, které porovnává a analyzuje jejich aktivity.

Euroregiony jsou nadnárodní svazky, či sdružení měst a obcí, které spravují finanční prostředky z fondů určených na menší projekty na území příslušných programů. První euroregiony, či spíše jejich předchůdci, vznikaly v Evropě již od 50. let minulého století.

Jejich integrační snahy vyústily ve vytvoření Asociace evropských příhraničních regionů

(AEBR) v r. 1971. Znatelnější rozšíření euroregionů přišlo až koncem 80. let minulého století potom, co byla pro jejich fungování přijata příslušná právní a jiná administrativní opatření. Ve střední a východní Evropě se euroregiony velmi rychle vytvořily po pádu komunismu a v současné době je jich v ČR podél všech hranic 13. Jako první v ČR začaly vznikat euroregiony na hranicích s Německem na počátku 90. let minulého století, především díky finančním dotacím z prostředků evropských fondů a využitím již bohatých zkušeností z Německa. Z přílohy P3 je vidět, že euroregiony nejsou nějaké ucelené struktury, nýbrž mají podobu roztroušených teček na mapě. To je z důvodu, že euroregion je složen ze sdružení měst a obcí, která jsou zase tvořena jen obcemi a městy, která mají o takové členství zájem. Ve výsledku pak existuje mnoho míst v bezprostřední blízkosti hranic, která nejsou součástí žádného euroregionu, a naopak: „Součástí euroregionů se ale staly také okresy, které leží ve značné vzdálenosti od hranic a spolufinancování některých projektů z eurofondů nemohou nárokovat, chtějí se však podílet na přeshraniční spolupráci. Do česko-

- 24 - německo-polského euroregionu Neise-Nisa-Nysa chtějí nyní kupříkladu vstoupit také některé středočeské obce.“[16]

Euroregiony by měly napomáhat v procesu integrace a odstraňování disparit nejen mezi regiony na opačných stranách hranice, ale i mezi příhraničními a ostatními regiony uvnitř státu. Vzhledem k tomu, že příhraniční oblasti trpí oproti ostatním regionům mnoha nedostatky, měly by se euroregiony snažit tyto oblasti ve všech ohledech sblížit a pomoci s odstraňováním disparit při zachování kladných specifických znaků regionů

(kulturní specifičnosti) v duchu regionální politiky EU: „Soudržnost vychází ze zásady, že zmenšení rozdílů v příjmech a bohatství mezi jednotlivými regiony je přínosem pro všechny.“[17]

Euroregiony se zaměřují především na následující okruhy spolupráce (viz. [18]):

 životní prostředí

 územní plánování a dopravní infrastruktura

 cestovní ruch a ekonomika

 rozvoj zaostávajících oblastí

 kultura

 správa souvisle urbanizovaných oblastí

Prostředkem pro fungování euroregionů jsou především3 fondy EU, konkrétně fond

ERDF, ze kterého se financují programy OPPS. Konec konců čerpání z těchto fondů je jedním z hlavních důvodů zakládání euroregionů. Třetí prioritní osa programu OPPS ČR-PL se týká Podpory spolupráce místních společenství, součástí které je i Oblast podpory 3.3, tzv.

Fond mikroprojektů. Právě tento fond euroregiony spravují a čerpají z něj při realizaci svých projektů. „Hlavním cílem FMP je rozvíjet a podporovat rozvoj spolupráce

3 Kromě fondů EU jsou to například členské příspěvky měst a obcí, vybírané v poměru k počtu obyvatel obcí. Dále mohou být euroregiony dotované kraji, městy nebo dary.

- 25 - mezi komunitami na obou stranách hranice, se zaměřením na společné zlepšování sociálních, kulturních a ekonomických vztahů.“[19]

Přestože se euroregiony většinou zaměřují na malé projekty z Fondu mikroprojektů, které zároveň spravují, občas realizují i velké projekty. To je možné vzhledem k tomu, že „do fondu je žadatelem jakákoliv nezisková organizace se sídlem na Fondem podporovaném

území… národní svazky (mohou žádat – pozn. autora)… kamkoliv, kde to podmínky připouštějí, tedy i do velkých projektů“ (e-mailová konverzace s D. Valáškovou4).

Za zajímavost stojí, že „Region Beskydy realizuje jeden projekt zaměřený na cestovní ruch a to projekt v rámci ROP“. (tamtéž) ROP jsou Regionální operační programy, které v rámci cíle Konvergence (viz. tabulka 2.1.) ani nespadají pod Evropskou územní spolupráci a tedy ani pod žádný program přeshraniční spolupráce. Přesto i takový projekt může euroregion realizovat.

Pro lepší představu, jak velkou část z celkových finančních dotací tvoří příspěvky na mikroprojekty:

 celková dotace na přeshraniční spolupráci pro všech 6 euroregionů na hranicích

ČR-PL je 219,46 mil. € (viz. [20])

 na mikroprojekty je z toho vyčleněno zhruba 43 mil. €, tzn. zhruba 5% z celkové

částky. (viz. [21])

Rozdíly mezi mikroprojekty a velkými projekty jsou mj. ve výši dotací: u mikroprojektů je to min. 2 000 EUR a max. 30 000 EUR, u velkých projektů od 30 000 EUR výše.

Maximální celkové náklady projektu jsou u mikroprojektů 60 000 EUR, zatímco u velkých projektů jsou neomezené. Maximální míra dotace EU je u obou 85%.

4 Sekretář a projektový manažer regionu Beskydy

- 26 - Nakonec je ještě důležité zmínit, že v ČR euroregiony nemají právní subjektivitu a jsou tak většinou tvořeny tím stylem, že se na každé straně hranice vytvoří jedno sdružení se stejným názvem a navenek se prezentují jako jeden celek. To může být problém např. při snaze o vynucení nějakého právního úkonu. Zdá se, že by se mohlo svítat na lepší časy pomocí nového nástroje EU, tzv. EGTC / ESÚS (Evropská seskupení pro

územní spolupráci), který by právě toto měl řešit. V současné době v ČR bohužel ještě není implementován a využíván. Více o tomto nástroji viz. kapitola 3. -

„Legislativa v oblasti přeshraniční spolupráce“.

- 27 -

7.1. EUROREGION BESKYDY (ERB)

OBR 2.: EUROREGION BESKYDY Zdroj: www.regionbeskydy.sk

Euroregiony Beskydy a Těšínské Slezsko toho mají mnoho společného, alespoň z geografického hlediska. Přestože porovnání obou euroregionů bude následovat později, je zde vhodné zmínit jejich historicko-geografický vývoj a nastínit tak mj. i možné důvody pro do jisté míry komplikované fungování spolupráce v tomto euroregionu.

Nejdříve v oblasti česko-slovensko-polského trojmezí v roce 1998 vznikl euroregion

Těšínské Slezsko, který vede podél česko-polských hranic a končí u hranic se Slovenskem.

Vzájemná přeshraniční spolupráce nicméně probíhá pouze mezi Českou republikou a Polskem. Následně vznikl v r. 2000 euroregion Beskydy, který má za cíl spolupráci ČR, Polska i Slovenska, nicméně na česko-polské straně obepíná euroregion

Těšínské Slezsko a postrádá zde tedy společnou hranici s Polskem. Mezi českou a slovenskou

- 28 - částí jsou zase v cestě Beskydy, což může komplikovat některé přeshraniční snahy (např. společnou infrastrukturu). Na druhou stranu chráněná krajinná oblast Beskydy poskytuje možnosti podnikání v cestovním ruchu a propagace regionu. Euroregion má alespoň tu výhodu, že se stále rozšiřuje. V současné chvíli směrem na Vsetínsko a Rožnovsko. (viz.

[4])

Otázka právního statutu euroregionu byla do jisté míry vyřešena následujícím způsobem: vzhledem k tomu, že v ČR v podstatě nemůže mít euroregion právní subjektivitu, v každém zúčastněném státě bylo ze sdružení obcí a měst vytvořeno seskupení se shodným názvem „Region Beskydy“. Tato sdružení obcí a měst mají svou právní subjektivitu, společně s majetkem, orgány atd., plynoucí z právního řádu každé země a tvoří tak základ euroregionu.

Tyto subjekty v červnu r. 2000 podepsaly Zakládající smlouvu s názvem „Euroregion

Beskydy“. Tato skutečnost nicméně neřeší otázku právní vynutitelnosti ani sankcí v rámci euroregionu, na což si stěžují i zástupci ERB:

„Zmíněný fakt, že euroregiony v České republice de facto nemohou dosáhnout

právní subjektivity, je představiteli ERB, a to především na české straně,

považován za velký limit pro další vývoj euroregionu, bránící spolupráci v širším

spektru politik a jakékoliv hlubší integraci jednotlivých č ástí. Důsledkem absence

možnosti dosažení právní subjektivity pro euroregion jako celek totiž podle

vyjádření zástupců ERB je to, že není možné získat na smluvních partnerech

jakoukoliv garanci závaznosti rozhodnutí, přijatých na půdě společných orgánů

euroregionu.“[2]

- 29 - 7.1.1. Organizační struktura ERB

Počáteční představa o působení euroregionu byla celkem ambiciózní, což se projevilo v založení různých komisí a pracovních skupin, které se nakonec ukázaly jako neudržitelné.

Pracovní skupiny, které měly např. zabezpečovat přípravu projektů a čerpat z fondů EU, někde založeny nebyly vůbec a někde byly zrušeny krátce po založení. Jak potvrzuje rozhovor s Ing. P. Rafajem: „...kdybychom zaměstnali jen jednoho člověka pouze v rámci ERB, celý náš roční rozpočet by padl pouze na jeho zaplacení.“[2] Část zodpovědností neexistujících

Pracovních skupin tak přešla na Sekretariát euroregionu, který ovšem zaměstnával také jen jednu osobu. Ta byla navíc zaměstnancem města a městem placená, tudíž měla i jiné povinnosti. Z tohoto krátkého souhrnu je jasně vidět přísný limitující faktor euroregionu, který zabraňuje efektivnímu plnění cílů.

Namísto jednoho centrálního orgánu, který by zajišťoval chod celého euroregionu byly celkem logicky, vzhledem k právním odlišnostem v každém státě, vytvořeny tři paralelní národní struktury, které se skládají z Představenstev Sdružení ,,Region Beskydy“ a ze

Sekretariátu Euroregionu v každém státě.

Nejvyšším orgánem euroregionu je Prezídium, které je mj. i zástupcem euroregionu na mezinárodní úrovni a schvalovatelem projektů. Předseda a zástupci předsedy

Prezídia sestávají z členů představenstev národních částí, resp. Sdružení ,,Region Beskydy“ v každém státě. Revizní komise by měla kontrolovat hospodaření euroregionu.

- 30 -

OBR 3.: INSTITUCIONÁLNÍ STRUKTURA EUROREGIONU BESKYDY Zdroj: www.minv.sk

- 31 - 7.1.2. Cíle a projekty euroregionu

Cíle Euroregionu jsou uvedeny ve smlouvě o česko-polsko-slovenském společenství s názvem EUROREGION „Beskydy“ z roku 2000:

§ 5 CÍLE ČESKO-POLSKO-SLOVENSKÉHO SPOLEČENSTVÍ A FORMY SPOLUPRÁCE V EUROREGIONU 1. Cílem česko-polsko-slovenského společenství a spolupráce v Euroregionu jsou společné aktivity za účelem rovnoměrného a vyváženého rozvoje regionu a sbližování jeho obyvatel a institucí v příhraničních oblastech. 2. Cíle uvedené v § 5, bod 1, budou realizovány zejména spoluprácí v oblastech: 2.1. výměny zkušeností a informací týkajících se rozvoje regionu 2.2. výměny zkušeností a informací týkajících se trhu práce 2.3. územního plánování a stavebnictví 2.4. řešení společných problémů v oblastech dopravy, dopravních sítí, spojů a telekomunikací 2.5. řešení společných problémů týkajících se ekologie a životního prostředí 2.6. hospodářství, obchodu, průmyslu, malého a středního podnikání 2.7. zemědělství, lesního hospodářství, potravinářského průmyslu 2.8. rozvoje turistiky a cestovního ruchu, s ohledem na zlepšení podmínek pro turistický ruch v pohraniční oblasti 2.9. školství, výměny mládeže a sportu 2.10. osvěty, kulturní výměny a péče o společné kulturní dědictví 2.11. prevence a odstraňování následků živelních pohrom 2.12 péče o bezpečnost obyvatel, vzájemné spolupráce záchranných služeb na území euroregionu 3. Euroregion podporuje na regionální úrovni všechny činnosti, které vedou ke vstupu České republiky, Polské republiky a Slovenské republiky do Evropské unie. 4. Euroregion podporuje uzavírání mezinárodních smluv, vedoucích k přeshraniční spolupráci.

TAB 2.: CÍLE ERB Zdroj: Smlouva o česko-polsko-slovenském společenství s názvem EUROREGION „Beskydy“

Z tabulky je patrné, že cíle ERB byly zpočátku velmi ambiciózní a zahrnovaly téměř všechny oblasti činností. S postupem času se ovšem tyto cíle ukázaly být značně optimistické a v současné době se spolupracuje jen v několika málo oblastech, které nejsou příliš náročné na rozpočet. Mezi dalšími překážkami plnění původně stanovených cílů se zde objevuje již zmíněná skutečnost, že ERB neleží na hranicích s Polskem. To má za následek, že se cíle typu „řešení dopravy a dopravních sítí“ jen velmi těžko realizují. Počáteční přemrštěná očekávání potvrzuje i bývalý předseda ERB Ing. Petr Rafaj: „Obecná představa byla, že půjde o velkou spolupráci hospodářskou, společenskou, průmyslovou, atd... Má představa byla ale

- 32 - od počátku taková, že pro vzájemnou spolupráci bude postačovat problematika cestovního ruchu, společenské vztahy a řešení obecné problematiky přeshraniční spolupráce.“[2]5

Tomu víceméně odpovídají i schválené projekty ERB (viz. příloha P1), ze kterých je zřejmé, že většina z nich se týká sportovních, turistických a poznávacích aktivit. V současném programovacím období je však oproti tomu minulému zřejmý posun k aktivnější spolupráci a vytváření projektů. Těch je mnohem více, než v období iniciativy INTERREG

IIIA, což je jedině logické, byla by škoda nevyužít nabízené subvenční prostředky. Navíc euroregion v současné době realizuje i některé větší projekty (např. přes rok trvající

„Cezhraničný turizmus v Euroregióně Beskydy“6) a dokonce i projekt z fondů určených pro jinou, než přeshraniční spolupráci (viz. výše). Projekty se začaly zaměřovat kromě výše zmíněných okruhů i na zlepšení informačních toků v rámci euroregionu, což bylo jistě také zapotřebí. Euroregion sám sebe vnímá pozitivně a aktivně: „Na české straně jsme spokojeni a myslím, že naše činnost je i vidět.“ (e-mailová konverzace s D. Valáškovou).

Finanční prostředky Fondu mikroprojektů pro ERB pro období 2007-2013 jsou 2 724 989

EUR (722 500 pro českou stranu a 2 002 489 pro polskou), z čehož bylo k 30.11.2010

čerpáno 1 138 332 EUR (41,7%). (viz. [22])

5 Rozhovor s P. Rafajem 6 Hlavním cílem celého projektu je zvýšení atraktivity regionu, zvýšení ekonomického významu turismu v Euroregionu Beskydy, zvýšení domácí i zahraniční návštěvnosti euroregionu, vzájemná informovanost o dění v sousední části euroregionu a v neposlední řadě podpora spolupráce obcí a měst na obou stranách hranice se zaměřením na využívání fondů EU. (VALÁŠKOVÁ, 2010, str. 2)

- 33 - 7.1.3. Analýza fungování euroregionu

Z výše uvedených skutečností lze vyvodit následující závěry:

 Jedním z hlavních problémů euroregionu je absence hranic s Polskem, což značně

omezuje jeho přeshraniční aktivity a tím pravděpodobně i jeho možnosti čerpání

dotací.

 Dalším problémem je vybudování euroregionu „shora“, což má za následek mj.:

1. omezený zájem ze strany lidí zodpovědných za chod euroregionu

2. ne zcela efektivně navrženou strukturu orgánů euroregionu

3. komplikovanější začlenění veřejnosti do dění kolem euroregionu

 Absence právní subjektivity euroregionu do jisté míry komplikuje smluvní vztahy,

zvláště na mezinárodní úrovni.

 Nedostatek financí je již tradiční brzdou podobných aktivit, přestože dotování

z evropských fondů za poslední roky stabilně stoupá. Tento fakt se projevuje

i v nedostatku lidských zdrojů, které se pohybují v jednotkách na celý euroregion.

 Cíle, které byly stanoveny hned na začátku, se ukázaly jako nerealizovatelné. Po

jistém „vystřízlivění“ se v současné době aktivity ERB rozšiřují celkem uspokojivým

tempem v závislosti na možnostech čerpání dotací EU.

 Cíle, ve smyslu budoucího směř ování euroregionu, nejsou jasně definované.

 Údajně z finančních důvodů (např. nutnost platit členské poplatky) není euroregion

součástí Asociace evropských hraničních regionů (AEBR), což může do jisté míry

zpomalovat jeho vývoj, jako je předávání zkušeností, informační toky, splupráce

mezi euroregiony atd.

- 34 -  Euroregion má výhodu v přírodním bohatství, včetně možností sportovního vyžití, v podobě sítě cyklostezek, horské krajiny i vodních ploch. I to jsou cíle směřování fondů

EU.

 Za zajímavost také určitě stojí zmínit, že v době psaní této práce přestaly fungovat internetové stránky euroregionu (www.euroregion-beskydy.cz), které byly sice i v době, kdy fungovaly, naposledy aktualizovány před několika lety, nyní jsou již ovšem kompletně přesměrovány na stránky jiné, které s původními ani tématicky nesouvisí

(jedná se o jakési stránky moravských divadel). Hlavním zdrojem informací na internetu jsou nyní stránky www.regionbeskydy.cz, které se ovšem netýkají jen euroregionu. Součástí nadpisu stránek je nápis „Informační portál města Frýdek –

Místek a okolí“. Dále se také primárně jedná o stránky Regionu Beskydy, což je, jak již bylo uvedeno, sdružení na české straně s právní subjektivitou, které bylo založeno za účelem vytvoření euroregionu se stejně nazvanými subjekty na opačných stranách hranic. Taková prezentace euroregionu tedy také není nejlepší a může být pro nezasvěceného člověka dost nepřehledná (nehledě na to, že to něco vypovídá i o euroregionu samotném a jeho fungování).

- 35 -

7.2. EUROREGION TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO (ERTS)

Euroregion Těšínské Slezsko (dále ERTS) se nachází na území severovýchodní části České republiky a jižní části Polska.

OBR 4.: EUROREGION TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO Zdroj: www.euroskop.cz

Zajímavý pro pochopení fungování ERTS je historický vývoj dotčeného území. Celá oblast dříve patřila střídavě Česku (resp. předstátním a státním útvarům) a Polsku a to až do druhé poloviny minulého století, kdy byla konečně podepsána vzájemná smlouva, iniciovaná bývalým Sovětským svazem. Mezi důležité milníky v historickém vývoji regionu patří např. tzv. Sedmidenní válka v r. 1919, která vedla k rozdělení města Těšín řekou Olší. Před válkou došlo ještě jednou ke sloučení oblasti ve prospěch Poláků, po válce se však stav vrátilo do předválečné podoby. Z těchto důvodů je i v české části euroregionu bohatě zastoupená polská národnostní menšina - v některých částech údajně až 80%7 (viz. [2]). I přes jisté

7 Rozhovor s L. Szlaurem

- 36 - nacionální rozpory z toho také vyplývá zájem obou částí na spolupráci po pádu totalitních režimů. První oficiální smlouva o spolupráci byla podepsána v Českém Těšíně v r. 1993. V r.

1998 pak byla podepsána Smlouva o regionální spolupráci už pod hlavičkou euroregionu Těšínské Slezsko. Vytvoření euroregionu zde tedy byl důsledek již probíhající a poměrně bohaté vzájemné spolupráce: „Nejdříve jsme si vypracovali společné vize, společnou strategii realizace aktivit, dohodli jsme se na prioritách, a když jsme zjistili,

že vzájemná spolupráce opravdu může fungovat, institucionalizovali jsme ji do podoby

Euroregionu“8. [2]

Z právního hlediska je na tom ERTS podobně jako ERB, nemá tedy právní subjektivitu, která je místo na euroregion vázána na regionální sdružení (většinou obcí) na každé straně hranice. Tato sdružení podepsala smlouvu o spolupráci, přesněji „Smlouvu o regionální spolupráci“, nazvanou „Euroregion Těšínské Slezsko - Śląsk Cieszyński“ a na základě této smlouvy vznikl ERTS. Přestože tedy, stejně jako ostatní euroregiony v ČR, ani tento nemá právní subjektivitu, nepředstavuje tato skutečnost zde takové problémy jako u jiných euroregionů. Důvodem je již zmíněná čilá a dobrovolná spolupráce obou zúčastněných stran již v době před vznikem euroregionu – otázku vymahatelnosti zde tedy není potřeba řešit.

7.2.1. Organizační struktura ERTS

Na rozdíl od ERB, kde byly jednotlivé orgány euroregionu předem ustanovené „shora“ a poté většinou průběžně zanikaly z důvodu předimenzovanosti, v ERTS vznikala institucionální struktura postupně, „zdola“, přirozenou cestou, a přestože je tedy ve výsledku složitější a nepřehlednější, je plně funkční a adekvátní. Nejvyšším orgánem je Rada euroregionu v čele s předsedou a místopředsedou a celkem s osmi členy, kteří pocházejí z obou částí euroregionu. Rada schvaluje projekty, jmenování členů atp. Dalším orgánem je sekretariát

8 Rozhovor s V. Laštůvkou

- 37 - euroregionu, který je podobně jako u ERB rozdělen na dvě národnostní části, přičemž v každé z nich je přítomen jeden sekretář a jeden jeho zástupce. Na rozdíl od ERB, kde, jak již bylo zmíněno, existuje určitý problém v podobě nedostatečných lidských zdrojů (zaměstnanec sekretariátu je zároveň zaměstnancem města), byla v ERTS situace vyřešena tak, že spolupracuje se specializovanou komerční agenturou HRAT (Hospodářská a rozvojová agentura Třinecka). Díky tomu mohly být vyčleněny lidské zdroje výhradně pro práci na euroregionu. ERTS využívá také tzv. pracovní skupiny, které sice nejsou součástí jeho institucionální struktury, ale zakládají se dočasně pro účely řešení konkrétních projektů.

Zde se opět nabízí porovnání s ERB, kde byly pracovní skupiny sice založeny hned na začátku a byly začleněny mezi orgány euroregionu, nicméně velmi brzy byly zrušeny z důvodů popsaných výše.

OBR 5.: INSTITUCIONÁLNÍ STRUKTURA EUROREGIONU ERTS Zdroj: Dohoda o regionální spolupráci s názvem euroregion Śląsk Cieszyński – Těšínské Slezsko.

- 38 - 7.2.2. Cíle a projekty euroregionu

Cíle ERTS jsou v podstatě totožné s cíli ERB (viz. tabulka 5.1.: CÍLE ERB) a tudíž mají podobnou nevýhodu ve velké obsáhlosti a obecnosti. Nicméně i přesto, že není možné takto

široký (a navíc obecný) rozsah činností uspokojivě plnit, je u ERTS zřejmá snaha o co nejobsáhlejší spolupráci, která koneckonců probíhala už před založením euroregionu: „Od založení Euroregionu jsme si slibovali především zintenzivnění spolupráce, která tu byla“.9[2]

S nadsázkou by se dalo říci, že ona obecná definice cílů svým způsobem znemožňuje přesné ohodnocení dosažených výsledků. To ovšem nic nemění na skutečnosti, že povaha spolupráce je velmi intenzivní a odpovídá reálným potřebám regionu.

Z realizovaných grantových projektů za současné programovací období (viz. příloha P2) je patrné, že je ERTS velmi aktivní a rozsah jeho přeshraničních aktivit zahrnuje

širokou škálu aktivit, podobně jako je tomu u proklamovaných cílů. Jedná se vesměs o plnění

„slabých politik“, převážně sportovních a kulturních, nicméně vzhledem k maximální výši čerpání z fondů mikroprojektů (30000 EUR na jeden projekt) je toto pochopitelné.

Finanční prostředky Fondu mikroprojektů pro ERTS pro období 2007-2013 jsou 4 660 550

EUR (2 110 550 pro českou stranu a 2 550 000 pro polskou), z čehož bylo k 30.11.2010

čerpáno 2 052 825 EUR (44%). (viz. [22])

Na území ERTS se realizovaly i velké projekty, např. „Mosty u Jablunkova“, „Myší díra - rekonstrukce mimoúrovňového křížení silniční komunikace II/476 s Českými drahami v Třinci“, nebo „Modernizace silnice II/476 Třinec - Horní Líštná“ za celkem 6,3 mil. Kč. (viz. [23])

9 Rozhovor s A. Hlavovou

- 39 - 7.2.3. Analýza fungování euroregionu

Pro ERTS platí následující závěry:

 ERTS je velmi aktivním euroregionem a přeshraniční spolupráce na jeho území

intenzivně probíhá již od chvíle, kdy padla železná opona. Lidé na obou stranách

hranice k sobě zde z historicko-demografického hlediska mají velmi blízko a o

spolupráci sami projevují zájem. Jedná se tedy o oblast přirozeně vhodnou pro

takovýto typ spolupráce.

 Díky tomu zde mohla spolupráce vzniknout „zdola“, tzn. podle momentálních potřeb

a průběžně se vyvíjet. To má za následek příznivý vliv na aktivity a výsledky

euroregionu.

 Podobně jako u všech ostatních euroregionů má i zde absence právní subjektivity jisté

negativní a omezující dopady, vzhledem ke společné vůli spolupracovat

na obou stranách hranice to ovšem nepředstavuje zásadní problém.

 Cíle a projekty, podobně jako u ERB, jsou velmi obecné a obsáhlé. Nicméně

aktivita je také v rámci možností čerpání prostředků z fondů EU celkem intenzivní

(viz. příloha P2).

 ERTS je součástí evropské asociace AEBR, což euroregionu přináší výhody

v oblasti informovanosti, vzájemné spolupráce, výměny zkušeností s ostatními členy

AEBR atd.

 Klasickým problémem jsou finance, čemuž se musela podřídit celková koncepce

i fungování euroregionu, který se omezuje na projekty menšího rozsahu, financované

z Fondu mikroprojektů.

 Prezentace ERTS, podobně jako ERB, také není bohužel nijak oslnivá. Jejich

internetové stránky (http://euroregion.inforeg.cz/) nejsou příliš často aktualizované,

přehledné ani oplývající informacemi, ale aspoň fungují.

- 40 - 8. MOŽNOSTI ZEFEKTIVNĚNÍ SPOLUPRÁCE VE SLEDOVANÝCH EUROREGIONECH

Pro oba euroregiony platí, že by jim prospěla vyšší vzdělaností úroveň občanů. Přestože není výrazně horší než je průměr ČR, přeci jen lehce pokulhává v počtu vysokoškolsky vzdělaných jedinců a naopak je zde větší podíl lidí pouze se základním vzděláním. Hlavním důvodem je znatelné přeorientování této kdysi průmyslové oblasti k sektoru služeb. „Nejvíce od roku 1993 klesl počet zaměstnaných v zemědělství, z původních 27 tisíc na současných 12 tisíc (tzn. 2-3% - pozn. autora). Počet zaměstnaných v průmyslu představuje v současnosti 35,5% z celkového počtu, v roce 1993 to bylo 43%.“[24]

Současný ekonomický rozvoj a nároky kladené na moderního

člověka v oblasti profesního uplatnění nyní vyžadují jiné znalostní zaměření a vzdělanostní strukturu. Jako příklad je možno uvést vyžadování titulu „Ing.“ u většiny zaměstnanců státní správy. Graf 6.1. porovnává bývalý okres Karviná, ve kterém se nyní nachází velká část euroregionu Těšínské Slezsko s okresem Frýdek-Místek, na kterém leží vě tšina euroregionu Beskydy. Data pocházejí z posledního Sčítání lidu. Vzhledem ke geografické blízkosti obou euroregionů a jejich částečné provázanosti na územích bývalých okresů jsou statistická data velmi podobná a možnosti zefektivnění v této oblasti platí pro oba euroregiony. Díky poměrně vysoké nezaměstnanosti10, která v Moravskoslezském kraji dosáhla 11,5% (v okrese Karviná dokonce 14,02%, oproti 8,52% národního průměru), je zvyšování úrovně vzdělání jeden ze způsobů, jak tento nepříznivý stav zmírnit, vytvářet nová pracovní místa a snížit nezaměstnanost. Konec konců jedním z hlavních brzdících faktorů přeshraniční spolupráce je nedostatek kvalifikovaných lidí v této oblasti (profesní i geografické).

10 Míra registrované nezaměstnanosti k 30.9.2010 podle ČSÚ

- 41 - Obyvatelstvo podle stupně vzdělání k 1.3.2001 nezjištěné vzdělání

100% vysokoškolské 90% 80% 70% vyšší odborné a nástavbové 60% 50% úplné střední s maturitou 40% 30% vy učení a stř. odborné bez 20% mat. 10% základní vč. neukončeného 0% ČRKarvináFrýdek-Místek (ERTS) (ERB) bez vzdělání

GRAF 2.: OBYVATELSTVO PODLE STUPNĚ VZDĚLÁNÍ K 1.3.2001 Zdroj: www.czso.cz, vlastní zpracování

Z demografického hlediska se ani oba zúčastněné regiony příliš neliší od zbytku ČR: porodnost je nízká a v některých oblastech celkový počet lidí ubývá, ať už stárnutím populace, nebo migrací. Ubývá hlavně mladých lidí, kteří odcházejí „za lepším“. Tento trend lze zvrátit jen velmi obtížně a k udržení lidí, či dokonce přilákání nových, je zapotřebí celá

škála opatření, od přilákání investorů, poskytnutí občanům vhodného životní prostředí, po vybudování všech druhů moderní, vyhovující, infrastruktury. Není to ale úkol nemožný, oblast Beskyd je velmi atraktivní jak polohou (na pomezí 3 států), do jisté míry již vybudovanou infrastrukturou (vysoké školy, dopravní spojení, úřady, blízkost Ostravy) a také

životním prostředím (zvláště po utlumení průmyslové výroby). To ovšem neznamená, že by např. na stavu životního prostředí nebylo co zlepšovat. Především v některých částech

ERTS je krajina stále zdevastovaná bývalým průmyslem a těžbou uhlí. Dopravní spojení do obou euroregionů je velmi dobře dostupné, což je důležité jak pro investory, tak pro současné i potenciální obyvatele. Po železnici je region dostupný 2. a 3. tranzitním koridorem přes Ostravu, z toho třetím i přes Český Těšín, menší tratě vedou přes Frýdek-Místek a další města v oblasti. Nevýhodou mohou být vysoké ceny a nevyhovující dopravní návaznost.

- 42 - Autem se dá do Ostravy jet po dálnici, mezi Frýdkem-Místkem a Českým Těšínem vede rychlostní silnice R48 a v okolí jsou i další rychlostní komunikace. Horší je to se silnicemi nižších tříd, zvláště v okolí hranic (mj. i díky nepříznivému terénu). Letecky je region dostupný přes letiště Leoše Janáčka v Ostravě.

Přírodní bohatství, kterým oba euroregiony disponují, přímo vybízí k podpoře cestovního ruchu, což se také děje. Na druhé straně stojí poměrně negativní vnímání okolního světa na průmyslový charakter některých částí regionu, což je svým způsobem pro cestovní ruch riziko, které je potřeba napravit vhodnou propagací přírodních krás a památek. Navíc vzhledem k sezónnosti tohoto odvětví je zapotřebí opatrného optimismu, stejně tak jako hledání i jiných oblastí rozvoje. Konec konců statistické ukazatele varují před přílišným spoléháním na cestovní ruch: „Ve 4. čtvrtletí 2010 došlo v Moravskoslezském kraji k mírnému meziročnímu nárůstu počtu hostů (o 2,5 %) i jejich přenocování (o 1,7 %).

Absolutní hodnoty těchto ukazatelů přesto dosáhly po loňském prudkém propadu návštěvnosti druhého nejhoršího výsledku v období od roku 2000. Za celý rok 2010 tak pokračoval několikaletý pokles návštěvnosti. Hromadná ubytovací zařízení v Moravskoslezském kraji vykázala o 9,0 % nižší počet hostů a o 5,7 % méně přenocování než v roce 2009.“[25]

Existuje zde jistý rozpor mezi ekonomickými zájmy, růstem a zachování, či dokonce rozšiřování, přírodního bohatství, ze kterého region profituje. Ochrana životního prostředí má

čím dál širší podporu veřejnosti, tato otázka se tedy musí řešit citlivě s ohledem na celkový rozvoj regionu a pod dohledem kompetentních jedinců a není ani příliš unikátní pro tuto oblast. Opět to poukazuje na potřebu vědomostí a zkušeností, jak na místní úrovni, tak i na úrovni řídících orgánů EU a na jejich spolupráci. Je důležitý soulad všech složek regionálního rozvoje. Např. i výše zmíněný úpadek zemědělského sektoru je svým způsobem alarmující a takovými věcmi by se příslušné orgány měly zabývat.

- 43 - Euroregiony se stále mohou rozšiřovat přijímáním dalších členů (měst a obcí), což jim jednak umožní získat další prostředky, jednak je to motivuje a oživí díky intenzivnější spolupráci mezi jednotlivými členskými obcemi. Poměrně častým problémem je i nedostatek povědomí místní veřejnosti o aktivitách euroregionu. Náprava tohoto problému představuje relativně lehce docílitelný a efektivní způsob zvýšení efektivity euroregionu a docílení pocitu sounáležitosti mezi místními občany.

Důležitým prvkem v rozvoji euroregionů je jejich vzájemná spolupráce. Zvláště u ERB a ERTS je tento prvek velmi důležitý, vzhledem k jejich geografické i historické provázanosti.

V počátcích jejich vzniku (a výjimečně i později) se tyto euroregiony dokonce pouštěly do vzájemného handrkování, převážně kvůli geografickému rozdělení a čerpání peněz z fondů

EU, což jistě nemělo dobrý vliv na fungování ani jednoho z nich. Spolupráce může pomoci překonat různé překážky a být užitečná pro všechny zúčastněné strany. Zdá se však,

že spolupráce mezi těmito dvěma euroregiony stále ještě není taková, jaká by mohla být.

Např. ERB se dobrovolněji přiznává ke spolupráci s euroregionem Bílé Karpaty, z jehož fondů údajně i realizuje projekty. (e-mailová konverzace s D. Valáškovou)

Další možností pro euroregiony, jak rozšířit možnosti svého rozvoje, nepochybně leží v přijetí právní subjektivity skrz již popisovaný nástroj EU ESÚS. To by mělo své výhody i nevýhody, nicméně mnoho euroregionů (např. ERTS) si, zdá se, bez právní subjektivity vystačí celkem dobře, pouze na základě dobrovolné spolupráce. V e-mailové konverzaci D.

Valášková odpovídá: „Zda se budeme jako svazek tří národních subjektů transformovat třeba na evropské seskupení územní spolupráce, na to zatím neumím odpovědět, ale je to určitě jedna z možností, jak naši spolupráci posunout o kousek dál.“

- 44 - 9. ZÁVĚR

V rámci přeshraniční spolupráce se euroregiony osvědčily jako vhodné instituty pro vykonávání „slabých politik“, tzn. takových, které nejsou příliš náročné na financování a zároveň pomáhají řešit reálné problémy veřejnosti přímo na místě. Na „silné politiky“ nejsou v rámci euroregionů dostatečné kapacity, finance a ani již zmíněná právní subjektivita.

Projekty v rámci euroregionů bývají koncipovány „zdola“, tzn. přirozenou cestou (alespoň by měly být) a jsou tedy pro tyto účely nenahraditelné. Například řešení na úrovni krajů již v mnoha případech znamená riziko jistého odtržení od reality, kde „hlava neví, co dělá noha“.

Je také dost možné, že euroregiony, zvláště v podobě rozdělení na národní celky, vyhovují veřejnosti i institucím z důvodu možnosti sblížení historických struktur při zachování nezávazné svobody a národnostní suverenity.

Význam přeshraniční spolupráce v rámci programů OPPS pro regiony (a v konečném důsledku tedy i pro celou republiku) spočívá mj. v následujících skutečnostech:

 Existuje dostupnost finančních prostředků, které mohou regiony čerpat za účelem

rozvoje svých příhraničních oblastí;

 Již několikátá generace programů pro přeshraniční rozvoj zajišťuje systematické

řešení otázek s podporou nejen finančních, ale i ostatních institucionálních prostředků;

 Jednotný evropský trh umožňuje mnohem pružnější a efektivnější rozvoj příhraničních

oblastí, než by bylo jinak možné;

 Obce mají možnost aktivně se podílet na rozvoji regionů a spolupodílet se

tak na ovlivňování své budoucnosti;

- 45 -  U projektů, které se musí řešit zároveň na obou stranách hranice, např. společná

kanalizace, rozvoj a údržba národních parků, modernizace a rozvoj dopravní

infrastruktury atd., existuje možnost výměny zkušeností s ostatními regiony;

 Kontrolní komise, které schvalují návrhy programů a dohlížejí nad jejich řádným

plněním, poskytují odbornou záruku vhodných realizačních řešení, společně

s průběžnou kontrolou vynakládaných prostředků. To zamezuje zbytečnému utrácení,

či dokonce tunelování prostředků určených na konkrétní projekt;

 Ne nepodstatným přínosem přeshraniční spolupráce je i udržování a prohlubování

sousedských vztahů s okolními státy, obohacování vzájemných kultur a zvyklostí

a tím i předcházení případným konfliktům.

Při hodnocení významu přeshraniční spolupráce na úrovni euroregionů je tedy nutné vzít v úvahu jejich cíle a porovnat rozsah plnění těchto cílů v kontextu celkové přeshraniční politiky. Opět se z takové analýzy dá vyvodit relativní úspěšnost při plnění „slabých politik“ při průběžné korekci dříve vytvořených přehnaných požadavků na euroregiony a jejich cíle.

Dalo by se říci, že euroregiony „dělají, co mohou“, přičemž některé pracují v rámci svých možností efektivněji, než jiné. Nedá se říci, že by v rámci efektivnosti euroregiony fungovaly nějak zásadně lépe nebo hůře než jiné instituce v rámci veřejné správy.

Přínos pro ČR spočívá v prostředcích kontroly a motivace místních veřejnoprávních subjektů nadnárodními právními subjekty, v 85% výši dotací od EU na její projekty, v mírnění disparit v tradičně ekonomicky slabších příhraničních oblastech, sbližování přeshraničních oblastí s efektem udržování dobrých sousedských vztahů a potlačování možných konfliktů, v budování společných přeshraničních projektů, kde je zapotřebí spolupráce obou stran (infrastruktura, ochrana životního prostředí), v možnosti sdílení vzájemných zkušeností a v moha dalších iniciativách a skutečnostech, které byly z části zmíněny i v této práci.

- 46 - Slabé stránky euroregionů se překrývají se slabými stránkami jiných subjektů veřejné správy. Například se jedná o úřední prokrastinaci, byrokratické prostředí, neetické jednání,

částečnou ztrátu národní identity, nutnost podřizovat se nadnárodním orgánům, problematickou spolupráci jak s vnitrostátními, tak i cizími subjekty. Kromě toho se konkrétně u euroregionů jedná o nedostatek zkušeností s podobnými iniciativami, často problematické a nedostatečné financování, málo a nedostatečně kvalifikované lidské zdroje, občasná rivalita mezi euroregiony, nejasná představa o směřování a cílech euroregionu. Dále také nepříznivé demografické ukazatele, jako nedostatečná profesní kvalifikace, migrace obyvatelstva, stárnutí populace atd. Je třeba také zlepšit informační toky v euroregionech; naštěstí již byly realizovány první projekty za tímto účelem.

Příležitosti spočívají ve využívání rychle přibývajících zkušeností v oblasti přeshraniční spolupráce, ve využití, uchovávání a regeneraci přírodního bohatství, památek a dalších prvků

životního prostoru, které byly v minulosti neudržované, nebo dokonce zdevastované a stále se je nepodařilo uvést do žádoucího stavu. To je možné z velké části díky snaze politiky EU o vyvážený a udržitelný rozvoj ve všech oblastech a jejího přenesení do právních norem ČR a zvýšeném zájmu veřejnosti o takovéto změny (např. v oblasti ochrany životního prostředí).

Hrozby se projevují např. tím, že mnohdy chybí nástroje na eliminaci nežádoucích jevů, nebo neexistuje vůle je aplikovat. Řešení demografických problémů je často v nedohlednu a to by mohl být v budoucnu velký problém. Nedostatek kvalifikovaných lidí v produktivním věku je zajisté velká hrozba pro region, která se musí řešit systematicky a komplexně. Vyskytují se jisté národní či nacionální konflikty, které by v budoucnu mohly přerůst ve vážnější stavy; v současné době se např. řeší zvýšená kriminalita v německém příhraničí, což vyhrocuje vzájemné vztahy. Na území Moravskoslezského kraje se opakují negativní klimatické jevy, např. povodně, které ohrožují zájem investorů i obyvatel setrvávat

- 47 - v této oblasti. Do budoucna je nejistá situace i v oblasti spoluúčasti EU na přeshraničních projektech a jejich financování.

Právě posledně zmíněnou hrozbu je důležité již nyní začít řešit a to zvažovat, jakým způsobem bude probíhat financování přeshraničních projektů v budoucnosti a včas se na to připravit. Není totiž zatím stále jasné, nepřejde-li financování z beder EU na jednotlivé státy, případně euroregiony. D. Valášková z ERB je k otázce financování v příštím programovacím období nicméně celkem optimistická a trochu nejednoznačně odpovídá: „Položil jste otázku, na kterou si sami neumíme v tuto chvíli odpovědět. Jednáme a hledáme možnosti spolupráce i v dalším období. Každopádně náš sekretariát se uživí i bez správcovství fondů mikroprojektů.“ (e-mailová konverzace s D. Valáškovou)

- 48 - 10. POUŽITÉ INFORMACE

1. ADÁMKOVÁ, Vlasta, et al. Ekonomická a politická integrace Evropy. Praha : [s.n.],

2003. 45 s.

2. DOČKAL, Vít, et al. Přeshraniční spolupráce na východních hranicích České republiky :

Růžový obláček a hrana reality. Brno : IIPS, 2005. 140 s.

3. KŘENEK, Tomáš. Vývoj evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti :

Přeshraniční spolupráce jako instrument regionálního rozvoje. In Problémy regionálního

rozvoje. [s.l.] : [s.n.], 2009. s. 23.

4. KŘENKOVÁ, Iveta. Přeshraniční spolupráce Euroregionu Beskydy. Zlín, 2010. 117 s.

Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

5. REŽNAR, Jakub. Přeshraniční spolupráce České republiky a přínos její podpory

v rámci iniciativy INTERREG . Praha, 2010. 55 s. Bakalářská práce. VŠRR.

6. WOKOUN, René, et al. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Plzeň : Aleš Čeněk,

2008. 455 s.

Elektronické zdroje:

7. BRANDA, Pavel. Evropské seskupení pro územní spolupráci [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006

[cit. 2011-02-26]. Dostupné z WWW: .

- 49 -

8. GABBE, Jens; VON MALCHUS, Viktor; MARTINOS, Haris. Praktický průvodce pro

přeshraniční spolupráci [online]. [s.1.] : [s.n.], 2001 [cit. 2011-02-26]. Dostupné

z WWW: .

9. VALÁŠKOVÁ, Dagmar. Euroregion Beskydy oslaví za pár měsíců desetileté výročí

svého trvání. Vítejte v Euroregionu Beskydy [online]. 2010, 8, [cit. 2011-02-26]. Dostupný

z WWW:

pdf>.

10. http://www20.gencat.cat/ [online]. 04.07.2009 [cit. 2011-02-26]. Association of European

Border Regions (AEBR). Dostupné z WWW:

Vicepresidencia/menuitem.9a6dd4d7cef8efc12b121577b0c0e1a0/?vgnextoid=ee253ea4be

7e0210VgnVCM1000008d0c1e0aRCRD&vgnextchannel=ee253ea4be7e0210VgnVCM1

000008d0c1e0aRCRD&vgnextfmt=default&newLang=en_GB#Bloce4145eed1ff70210Vg

nVCM1000008d0c1e0a____>.

11. http://www.aebr.eu/ [online]. 2010 [cit. 2011-02-26]. Profile - Association of European

Border Regions (AEBR). Dostupné z WWW:

.

12. http://czso.cz/ [online]. 13.5. 2009 [cit. 2011-02-26]. 17. týden ve statistice | ČSÚ

Liberecký kraj. Dostupné z WWW: .

- 50 -

13. http://www.strukturalni-fondy.cz/ [online]. 2011 [cit. 2011-02-26]. Strukturální fondy

EU – Regionální politika EU. Dostupné z WWW:

fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Regionalni-politika-EU>.

14. http://www.strukturalni-fondy.cz/ [online]. 2011 [cit. 2011-02-26]. Strukturální fondy

EU – Evropská územní spolupráce. Dostupné z WWW:

fondy.cz/Programy-2007-2013/Evropska-uzemni-spoluprace>.

15. http://www.strukturalni-fondy.cz/ [online]. 2011 [cit. 2011-02-26]. Strukturální fondy

EU – Řídící orgán. Dostupné z WWW:

%281%29/Ridici-organ>.

16. http://ec.europa.eu/ [online]. 2007 [cit. 2011-02-26]. Euroregiony. Dostupné z WWW:

.

17. http://europa.eu/ [online]. 2011 [cit. 2011-02-26]. Činnosti Evropské unie. Dostupné

z WWW: .

18. http://www.euroskop.cz/ [online]. 2005 [cit. 2011-02-26]. Euroskop.cz - Euroregiony -

úvod. Dostupné z WWW: .

19. Průběžná výzva k předkládání žádostí o spolufinancování projektů z fondu mikroprojektů

euroregionu Beskydy-Beskidy [online]. 2011 [cit. 2011-02-26]. Dostupné z WWW:

- 51 - mages/dokumenty/fm/vyzvaIII_Fond_mikroprojektu.doc+vyzvaIII_Fond_mikroprojektu.

doc&hl=cs&gl=cz&pid=bl&srcid=ADGEESieYkmiyYfCJ5xry6esEOYkHb3zKIcIKmV

Yf2Y0nNpbTGkMNfoOqlPOInY1YywB-

2TovRO9nQK2yJEsxPyW45Sw1T8qmnVsyCrvNwQxxfFzO9dr16gc0fPevoe_QbVPvpF

kufKo&sig=AHIEtbSQ5zW3QwaaeMW-Trgoou4N8mPGrA>.

20. http://www.cz-pl.eu/ [online]. 2011 [cit. 2011-02-26]. Fond mikroprojektů. Dostupné

z WWW: .

21. http://www.strukturalni-fondy.cz/ [online]. 2011 [cit. 2011-02-26]. Strukturální fondy

EU - OP Přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika 2007—2013.

Dostupné z WWW:

4a6e3c0be20e/OP-Preshranicni-spoluprace-Ceska-republika---Polsk>.

22. Přehled čerpání prostředků na mikroprojekty (bez administrace FM) : k 31.1.2011. In

Finanční prostředky Fondu mikroprojektů (oblasti podpory 3.3) OPPS ČR-PR 2007-2013

[online]. [s.l.] : [s.n.], 2011 [cit. 2011-02-26]. Dostupné z WWW:

pl.eu/fond-mikroprojektu.html?action=download&downloadID=594 >.

23. http://www.euroregion-silesia.cz/ [online]. 2011 [cit. 2011-02-26]. Phare CBC ČR - PR

Velké investiční projekty na české straně česko-polského příhraničí. Dostupné z WWW:

projekty >.

- 52 - 24. http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/ [online]. 2010 [cit. 2011-02-26]. Odvětvový

profil kraje | Moravskoslezský kraj. Dostupné z WWW:

moravskoslezsky.cz/profil_kraje.html>.

25. http://www.ostrava.czso.cz/ [online]. 2011 [cit. 2011-02-26]. Údaje o cestovním

ruchu v Moravskoslezském kraji | ČSÚ Moravskoslezský kraj. Dostupné z WWW:

kem_kraji >.

- 53 - 11. SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ

OBR 1.: ČASOVÝ PŘEHLED EVROPSKÝCH INTEGRAČNÍCH USKUPENÍ ...... 8

TAB 1.: CÍLE A NÁSTROJE REGIONÁLNÍ POLITIKY EU ...... 15

GRAF 1.: ROZDĚLENÍ PROSTŘEDKŮ FONDŮ EU MEZI CÍLE POLITIKY HSS V OBDOBÍ 2007 – 2013.16

OBR 2.: EUROREGION BESKYDY ...... 28

OBR 3.: INSTITUCIONÁLNÍ STRUKTURA EUROREGIONU BESKYDY...... 31

TAB 2.: CÍLE ERB ...... 32

OBR 4.: EUROREGION TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO...... 36

OBR 5.: INSTITUCIONÁLNÍ STRUKTURA EUROREGIONU ERTS...... 38

GRAF 2.: OBYVATELSTVO PODLE STUPNĚ VZDĚLÁNÍ K 1.3.2001...... 42

- 54 - SEZNAM PŘÍLOH

PŘÍLOHA P1: SCHVÁLENÉ GRANTOVÉ PROJEKTY ERB V OBDOBÍ 2007-2013

PŘÍLOHA P2: SCHVÁLENÉ GRANTOVÉ PROJEKTY ERTS V OBDOBÍ 2007-2013

PŘÍLOHA P3: EUROREGIONY V ČR (2007)

- 55 - PŘÍLOHA P1: SCHVÁLENÉ GRANTOVÉ PROJEKTY ERB V OBDOBÍ 2007-2013

Registrační číslo Název projektu Žadatel Partner Požadavek E projektu RDF v EUR upravený EŘV CZ.3.22/3.3.06/08.00402 Dny česko-polského Sdružení Region Stowarzyszenie Region Beskydy w 21 288,25 partnerství Beskydy Bielsku-Biale v Euroregionu Beskydy CZ.3.22/3.3.06/08.00257 Beskydské Veseléto 2008 Beskydyké Miejskie Centrum 27 854,00 informační centrum Informacji Turystyczne w Bielsku- Frýdek-Místek Biale CZ.3.22/3.3.06/08.00336 Česko-polská spolupráce Sbor dobrovolných Ochotnicza Straž Požarna Zamarski 4 250,00 dobrovolných hasičů v Dolních hasičů v obci Dolní Domaslavicích Domaslavice CZ.3.22/3.3.06/08.00437 Propagace Frýdku- Statutární město Miejskie Centrum 15 899,25 Místku a Euroregionu Beskydy Frýdek-Místek Informacji Turystycznej w Bielsku- na veletrhu Holiday World Biale 2009 PL.3.22/3.3.06/08.00472 „Rozbudowa przygranicznej Gmina Buczkowice Obec Dobrá 30 000,00 infrastruktury turystycznej w ul. Lipowska 730 Gminie Buczkowice” 43-374 Buczkowice

PL.3.22/3.3.06/08.00467 „Promocja atrakcji turystyczny Powiat Bielski Beskydské Informačni Centrum 29 962,50 ch Powiatu Bielskiego ul. Piastowska 40, Frýdek Mĭstek na pograniczu polsko-czeskim” 43-300 Bielsko- Biała

PL.3.22/3.3.06/08.00471 „Integracja na pograniczu – Powiat Pszczyński Středni škola gastronomie a služeb, 11 445,25 historia i sport ścieżką do ul. 3 Maja 10 Frýdek Mĭstek / Zespół Szkół wzajemnego poznania” 43-200 Pszczyna Samochodowych w Pszczynie

PL.3.22/3.3.06/08.00468 „Powiat Pszczyński Powiat Pszczyński Středni škola gastronomie a služeb, 6 688,90 w Euroregionie Beskidy – ul. 3 Maja 10 Frýdek Mĭstek / Zespół Szkół działania promocyjne 43-200 Pszczyna Samochodowych na pograniczu polsko-czeskim” w Pszczynie

PL.3.22/3.3.06/08.00469 „Kultura, Państwowy Zakład Charita Opava 11 747,00 edukacja i rekreacja jako Opiekuńczo- podstawa partnerstwa polsko- Leczniczy w czeskiego niepełnosprawnych” Międzybrodziu Bial skim ul. Graniczna 7 34-312 Czernichów PL.3.22/3.3.06/08.00470 „Polsko-Czeskie Zimowe Miejski Dom Polský kulturně-osvětový 4 289,95 Spotkania Teatralne” Kultury w svaz v České republice Czechowicach- Dziedzicach. Pl. Niepodległości 42 43-502 Czechowice- Dziedzice PL.3.22/3.3.06/08.00473 „Wystawa IMAGINE Urząd Miejski Sdruženi Region Beskydy 15 046,87 w Beskidach – najlepsze w Bielsku-Białej Frýdek Mĭstek europejskie przykłady pl. Ratuszowy 1 poszanowania energii 43-300 Bielsko- i środowiska” Biała CZ.3.22/3.3.06/09.00880 Turistický informační systém Obec Dobrá Gmina Buczkowice 28 662,86 obce Dobrá CZ.3.22/3.3.06/09.00881 Výchovně-vzdělávací koncerty Klub angažovaných Gmina Kozy 24 973,00 se zaměřením muzikantů na protidrogovou prevenci CZ.3.22/3.3.06/09.00878 Přeshraniční spolupráce Junák-svaz skautů Zwiazek Harcerstwa Polskiego 22 086,40 českých a polských skautů a skautek ČR, Hufiec Ziemi Cieszyńsiej Choragiew okres Frýdek- Ślaska Místek

- 56 - CZ.3.22/3.3.06/09.00879 Tanec bez hranic Sport pro všechny – Miejski Dom Kultury w Bielsku- 16 235,00 Kozlovice o.s. Bialej PL.3.22/3.3.06/09.00864 Bielsko-Biala w Euroregionie Gmina Bielsko- Beskydské informační centrum 22 964,79 Beskidy-aktywny wypoczynek Biala Frýdek-Místek, p.o.

PL.3.22/3.3.06/09.00863 „Radość tworzenia - polsko - Miejska Biblioteka Město Orlová 2 218,89 czeskie warsztaty artystyczne ” Publiczna w Czechowicach - Dziedzicach PL.3.22/3.3.06/09.00873 „Międzynarodowy rajd Gmina Bielsko- Region Beskydy 7 031,62 rowerowy Bielsko-Biała - Biała Frydek-Mistek - Żylina - Bielsko-Biała ” PL.3.22/3.3.06/09.00866 „Słoneczny Tydzień Osób Powiat Pszczyński Zvláštní škola, Karviná - Nové 13 354,61 Niepełnosprawnych ul. 3 Maja 10 Město, Komenského 614, na pograniczu polsko-czeskim 43-200 Pszczyna příspěvková organizace ”

PL.3.22/3.3.06/09.00865 „Budowa miejsc Gmina Buczkowice Obec Dobrá 30 000,00 odpoczynku w Lipowska 730, Rybarzowicach i Kalnej ” Buczkowice, 43- 374 PL.3.22/3.3.06/09.00861 „Międzynarodowe Zimowe Gminny Obec Košařiska 18 191,70 Dni Sportu, Ośrodek Kultury w Turystyki i Kultury - Rajczy Rajcza 2009” Parkowa 2, Rajcza, 34-370 PL.3.22/3.3.06/09.00882 „Pierwsze polsko-czeskie Uczniowski Klub Sportovní centrum Bystřice 2 948,19 spotkanie pływackie ” Sportowy "Aquatica" PL.3.22/3.3.06/09.00867 „Zapraszamy na Żywiecczyznę Powiat Żywiecki - Statutární město Frýdek-Místek 29 960,80 działania na rzecz wspólnej Starostwo promocji polsko czeskiej“ Powiatowe w Żywcu Krasińskieg o 13, Żywiec, 34- 300 PL.3.22/3.3.06/09.00875 „Euroregion Beskidy to Zespół Szkolno Základní škola a Mateřská 6 504,20 nasza ziemia i wspólna sprawa Przedszkolny w škola Ropice, příspěvková “ Golasowicach organizace Korczaka 1, Pawłowice, Golasowice, 43-252 PL.3.22/3.3.06/09.00876 „Wykonanie URZĄD Obec Baška 25 500,00 i modernizacja informacji turys MIEJSKI W tycznej, infrastruktury szlaków SZCZYRKU górskich w Mieście Szczyrk, 43-370 Szczyrk“

PL.3.22/3.3.06/09.00872 „Obchody dwudziestej Wyższa Szkoła Ban Občanské sdružení AVE 8 307,90 rocznicy Solidarności Polsko- kowości i Finansów Czesko-Słowackiej“ w Bielsku-Białej Tańskiego5, Bielsko-Biała, 43- 382 PL.3.22/3.3.06/09.00874 „Opracowanie podręcznika pt. Fundacja ''Kamojo ZO ČSOP Vestin Ženklava 25 157,43 ,,Chronione gatunki w wa'' antropogenicznych siedliskach Kolonia Podlesie 5, zastępczych"“ Suszec, 43-267 CZ.3.22/3.3.06/09.01249 Všechny děti jsou naše Obec Dolní Gmina Strumień 15 470,00 Domaslavice CZ.3.22/3.3.06/09.01302 10 let CZ-PL spolupráce Mikroregion Gmina CHYBIE 15 682,50 v Mikroregionu Žermanické Žermanické a Těrlické přehrady a Těrlické přehrady CZ.3.22/3.3.06/09.01250 „Lysá hora – BESKYDSKÉ Miejskie Centrum 24 689,10 královna Moravsko-slezských INFORMAČNÍ Informacji Turystycznej Beskyd“ CENTRUM FRÝDEK- MÍSTEK, příspěvková organizace CZ.3.22/3.3.06/09.01248 Inovované nástroje propagace Statutární město Miejskie Centrum 23 854,00 Euroregionu Beskydy Frýdek-Místek Informacji Turystycznej CZ.3.22/3.3.06/09.01251 Frýdkem-Místkem na kole BESKYDSKÉ Miejskie Centrum 21 833,10 INFORMAČNÍ Informacji Turystycznej

- 57 - CENTRUM FRÝDEK- MÍSTEK, příspěvková organizace CZ.3.22/3.3.06/09.01254 Česko-polský den Frýdeckomístec-ké Stowarzyszenie 10 200,00 v rámci festivalu Muzikantské umělecké sdružení SILESIA Folk&country žně PL.3.22/3.3.06/09.01245 Badanie ruchu turystycznego GminaBielsko- BESKYDSKÉ INFORMAČNÍ 19 281,40 w Bielsku-Białej i we Frydku- Biała – Urzad CENTRUM FRÝDEK-MÍSTEK, Mistku Miejski w Bielsku- příspěvková organizace Białej, Wydział Promocji Miasta

PL.3.22/3.3.06/09.01290 Polsko-Czeski oboz jezykowo- Urzad Gminy Obec Košařiska 25 156,14 sportowy Rajcza dla dzieci i młodzieży

PL.3.22/3.3.06/09.01244 Promocja współpracy Gminy Gmina Buczkowice Obec Dobrá 29 750,00 Buczkowice i Gminy Dobra na ograniczu Polsko - Czeskim PL.3.22/3.3.06/09.01246 Heligonka-unikalny instrument Ośrodek Promocji Obec Mosty u Jablunkova 23 728,60 muzyczny łaczacy Czechów Gminy i Polaków Wegierska Górka CZ.3.22/3.3.06/10.01726 O pohár Euroregionu Beskydy FC Kozlovice Beskidzkie Towarzystwo Sportowe 8 243,14 sport-kopaná REKORD Bielsko-Biala CZ.3.22/3.3.06/10.01661 Jsme spolu … Sdružení obcí Obec Jaworze 24 803,00 povodí Stonávky CZ.3.22/3.3.06/10.01692 Naučná stezka Prašivá Sdružení obcí Stowarzyszenie Kulturalno- 29 960,80 povodí Morávky spoleczne Karola Miarki w Pielgrzymowicach CZ.3.22/3.3.06/10.01694 Držím se kořenů života a rostu ZŠ a MŠ Leoše Szkola Podstawowa 11 279,00 Janáčka Hukvaldy, nr 4 p. o. Im. Ks. Seniora F. Michejdy w Wisle-Glebcach CZ.3.22/3.3.06/10.01693 Život u nás a u sousedů Město Šenov Město Strumien 12 681,99 24/CZ-PL/POWT/2010 „Polsko-czeskie warsztaty Powiat Pszczyński Základní škola Karviná – Nové 5 289,97 artystyczne“ ul. 3 Maja 10 43- Město PL.3.22/3.3.06/10.01659 200 Pszczyna

28/CZ-PL/POWT/2010 „Dni kultury polsko-czeskiej w Gmina Lipowa Lip Obec Stará Ves nad Ondřejnicí 25 640,98 Gminach owa 708 PL.3.22/3.3.06/10.01664 Lipowa i Stara ves nad 34-324 Lipowa Ondřejnici“

27/CZ-PL/POWT/2010 „Taroki – Gra o tozsamość. Gmina Czechowice Město Orlová 23 422,92 Cykl turniejów karcianych“ -Dziedzice PL.3.22/3.3.06/10.01662 Plac Jana Pawla II 43-502 Czechowice- Dziedzice 29/CZ-PL/POWT/2010 „Przedsiebiorczość Bielska Fundacja W Česko-polská obchodní komora 15 906,05 innowacyjna-portal spierania Przedsiebi PL.3.22/3.3.06/10.01666 wspólpracy orczości i Kultury i transferu innowacji na pogran ul. Zywa 55 iczu polsko-czeskim“ 43-344 Bielsko- Biala 25/CZ-PL/POWT/2010 „Klimat bez granic“ Fundacja Ekologicz Sdružení polské mládeže v České 13 430,00 na ARKA republice PL.3.22/3.3.06/10.01663 ul. Walecznych 23 43-344 Bielsko- Biala 30/CZ-PL/POWT/2010 „Polska i czeska literatura i sru Ośrodek Pormocji Obec Mosty u Jablunkova 23 502,09 ka w Gminach Gminy PL.3.22/3.3.06/10.01665 Weierska Górka i Mosty Wegierska Górka u Jablonkova“ ul. Zielona 43 34-350 Wegierska Górka 26/CZ-PL/POWT/2010 „Projekt Arting 2010: Produkt- Galeria Bielska BW Galerie výtvarného umění, 29 078,92 Wizoovka. 6. A příspěvková organizace PL.3.22/3.3.06/10.01660 Wzornictwa przemyslowego 3 Maja 11 43-300 Bielsko- Biala CZ.3.22/3.3.06/10. Společná propagace Statutární město Bielsko-Bialskij 14 113,00

- 58 - 01947 partnerských měst Frýdek- Frýdek-Místek Osrodek Sportu i Rekreacji Místek a Bielsko-Biala

CZ.3.22/3.3.06/10. Dny zdraví Naděje pro každého Stowarzyszenie Dzialajmy Razem 8 649,20 01913 v Euroregionu Beskydy o.s. "TRIANON.PL"

Společné soustředěné mladých Sportovní klub CZ.3.22/3.3.06/10. stolních tenistů Frýdlantu nad Frýdlant nad Miejsko-Gminny Osrodek Kultury, 11 225,00 01943 Ostravicí a Korfantowa Ostravicí Sportu i Rekreacji w Korfantowie

Občanské sdružení CZ.3.22/3.3.06/10. Boj proti násilí 25653,00 Beskyd Gmina Kozy 01987

CZ.3.22/3.3.06/10. Mistrovství Sportovní klub judo 8 964,95 01985 Euroregionu Beskydy v judu - Frýdek-Místek Miejski Ošrodek Sportu i Rekreacji

Soubor lidových CZ.3.22/3.3.06/10. Beskydské zvyky, písní a tanců Cieszyńskie Stowarzyszenie 11751,00 01986 řemesla a tradiční pokrmy Valašský Agroturystyczne "Natura" vojvoda Kozlovice

Gmina Węgierska „Utworzenie Górka 30 000,00 i oznakowanie ścieżki pieszo- Obec Mosty PL.3.22/3.3.06/10. ul. Zielona 43 (79,96 % rowerowej u Jablunkova 01659 34-350 z EFRR) na pograniczu polsko-czeskim” Węgierska Górka Młodzież w działaniu- Gmina Porąbka PL.3.22/3.3.06/10. transgraniczna współpraca pols Základní Ul. Krakowska 3 19 071,56 01945 ko-czeskiej młodzieży škola a mateřska škola Palkovice 43-353 Porąbka na rzecz ochrony środowiska”” Miejsko-Gminny „Wilamowskie Śmiergusty Ośrodek Kultury w 30 000,00 PL.3.22/3.3.06/10. 2011” – Wiosenne Wilamowicach Kulturní dům Dolní Benešov (66,14 % 01958 Spotkania Miast Ul. S. Staszica 2 z EFRR) Pogranicza Polsko-Czeskiego 43-330 Wilamowice Towarzystwo Sportowe Polsko- PL.3.22/3.3.06/10. REKORD Czeska „Piłkarska Gwiazdka 2 Fotbal Frýdek-Místek 13 572,80 01956 Ul. Startowa 13 010” 43-300 Bielsko- Biała Fundacja Ekologicz na ARKA PL.3.22/3.3.06/10. Sdružení polské mládeže v České „Kwiaty zamiast śmieci” ul. Walecznych 23 14 195,00 01983 republice 43-344 Bielsko- Biała Gminny „II Światowy Zjazd Ośrodek Kultury w PL.3.22/3.3.06/10. Górali Polskich – dziedzictwo Rajczy Obec Košařiska 9 520,85 01948 kulturowe Karpat ul. Parkowa 2 na pograniczu polsko-czeskim 34-370 Rajcza „Współpraca kulturalno- PL.3.22/3.3.06/10. Gmina Lipowa sportowa gmin Lipowa Obec Stará Ves nad Ondřejnicí 29 748,58 01982 34-324 Lipowa 708 i Stara Ves nad Ondrejnici” Gmina Buczkowice PL.3.22/3.3.06/10. „Aktywny odpoczynek Ul. Lipowska 730 Obec Dobrá 29 308,00 01944 w Gminie Buczkowice 43-374 Buczkowice

Celkem ERDF = EUR 1 114 317.5

Zdroj: http://www.regionbeskydy.cz/

- 59 - PŘÍLOHA P2: SCHVÁLENÉ GRANTOVÉ PROJEKTY ERTS V OBDOBÍ 2007-2013

Evidenční číslo Název projektu (typ A, B, C) Žadatel Požadavek Partner ERDF v EUR upravený EŘV

TS 1/08/08 Trojmezí - turistická mapa Sdružení obcí Jablunkovska/ 14 985,00 Monit 351 příhraničí/ Gmina Istebna Trójstyk - mapa turystyczna pogranicza, A TS 1/07/08 Vítejte v přeshraniční destinaci Obec Bukovec/ Gmina Istebna 17 301,75 Monit 350 Bukovec – Istebna/ Witamy w transgranicznej destynacji Bukovec-Istebna, A TS 1/03/08 Cesty k pramenům/ Drogi do źródeł, A Obec Bystřice/ 25 500,00 Monit 340 Gminny Ośrodek Kultury Goleszów TS 1/05/08 Máme k sobě blíže - "Lávka pro Město Bohumín/ Gmina Gorzyce 20 472,25 Monit 348 pěší a cyklisty přes Olši" (studie a projektová dokumentace)/ Mamy do siebie bliżej - "Kładka dla pieszych i rowerzystów przez Olzę" (opracowanie studyjne oraz dokumentacja projektowa), A TS 1/09/08 MTB Beskydy - vytvoření a propagace přeshraničních MTBSdružení obcí 19 550,00 Monit 347 tras - Bikeland Gorolia, B Jablunkovska/ Gmina Istebna, Miasto Ustroń ŚC 1/01/08 MTB Beskidy – utworzenie i promocja transgranicznych Miasto Ustroń/ 27 965,00 Monit 392 tras kolarstwa górskiego – etap 2, B Gmina Istebna Sdružení obcí Jablunkovska TS 1/01/08 Přátelství bez bariér ve sjednocené Evropě, B Základní škola U 8 676,80 Monit 337 Lesa Karviná/ Gmina Wodzisław Sląski ŚC 1/08/08 Czesko-Polskie Dni Europy. Sdruzeni obci povodi Stonavky Ośrodek Promocji 25 498,60 Monit 385 – Jaworze 2009, B Gminy Jaworze/ Sdružení obcí povodí Stonávky ŚC 1/07/08 Młodzieżowa siatkarska Klub Sportowy 25 795,00 Monit 396 Interliga 2009, B Jastrzębie Borynia/ Volejbalový klub DHL TS 1/06/08 Turistický produkt Ondrášovo - fáze 2/ Regionální rada rozvoje a spolupráce 13 533,32 Monit 318 Produkt turystyczny v Třinci/ "Ondraszkowo" - etap II, A Powiat Cieszyński TS 1/10/08 "Rozvoj kulturní" a hospodářské Statutární město 18 247,80 Monit 378 spolupráce orgánů místních samospráv a podnikatelů Karviná/ v příhraniční oblasti ČR – PL/ Rozwój Współpracy KulturalnejMiasto Jastrzębie i Gospodarczej Władz Samorządowych i Przedsiębiorców Zdrój w Regionie Przygranicznym ČR- PL, A ŚC 1/02/08 300 lat tolerancji na Śląsku Parafia Ewangelicko 29 734,70 Monit 393 Cieszyńskim, B -Augsburska w Cieszynie/ Slezská církev evangelická augsburského vyznání TS 1/11/08 "Česko - Polské Dny Evropy. Sdružení obcí povodí Stonávky Sdružení obcí povodí 13 923,00 Monit 399 - Jaworze 2009", B Stonávky/ Ośrodek Promocji Gminy Jaworze TS 1/12/08 Daňový systém a podnikání v Střední škola, Bohumín/ Miasto Rybnik 11 390,00 Monit 381 Česku a Polsku, B TS 1/02/08 300 let tolerance v Těšínském Slezská církev 30 000,00 Monit 346 Slezsku, B evangelická augsburského vyznání/ Parafia Ewangelicko -Augsburskaw Cieszynie TS 1/13/08 Zahradkáři společně/ Działkowcy wspólnie, A Český zahradkářský 14 516,30 Monit 403 svaz Územní sdružení Karviná/ Polski Zwiazek Działkowców Zarząd Rodzinnego Ogrodu Działkowego" Karolinka" Cieszyn ŚC 1/04/08 Rozbudowa sieci tras Gmina Wisła/ Obec Nýdek 7 650,00 Monit 376 turystycznych na terenie Miasta Wisły, C TS 1/15/08 Strategie spolupůsobení NNO Institu EuroSchola, 25 318,95 Monit 379 na území Těšínského Slezska, B o.s./ Fundacja Przedsiębiorczości Społecznej ŚC 1/03/08 Stworzenie centrum kulturalno- Gmina Strumień/ Miasto Petřvald 30 000,00 Monit 394 rekreacyjnego w Strumieniu, A

- 60 - TS 1/16/08 I. euroregionální jarmark v Obec Dolní Lomná/ a) 17 238,85 Monit 352 Dolní Lomné/ Miejski Ośrodek Kultury w b) 17 425,85 I Euroregionalny Jarmark Jastrzębiu Zdroju w Łomnej Dolnej, A ŚC 1/05/08 Strategia współdziałania NGO na terenie Śląska Cieszyńskiego, Fundacja 25 500,00 Monit 395 B Przedsiębiorczości Społecznej „Być Razem”/ Institu EuroSchola, o.s TS 2/19/08 Červen - měsíc přátelství na soutoku Odry s Olší (typ A) M ěsto Bohumín/ 28 380,55 Monit 516 Gmina Krzyżanowice TS 2/20/08 Senioři bez hranic (typ A) Statutární město 29 292,70 Monit 519 Karviná/ Gmina Godów ŚC 2/18/08 Projekt turystycznej ścieżki rowerowej łączącej KarvinęGmina 22 440,00 Monit 721 z Zebrzydowicami (typ A) Zebrzydowice/ Statutární město Karviná ŚC 2/16/08 Wisła-Nydek: transgraniczny Gmina Wisła/ Obec Nýdek 20 127,00 Monit 719 system informacji turystycznej (typ A) ŚC 2/11/08 Trójstyk dla turysty – budowa Gmina Istebna/ Sdružení obcí 11 751,25 Monit 514 infrastruktury turystycznej Jablunkovska i promocja Trójstyku - etap 2 (typ B) TS 2/21/08 Trojmezí pro turisty - vybudování Sdružení obcí Jablunkovska/ 30 000,00 Monit 520 infrastruktury cestovního ruchu na Gmina Istebna česko-polské hranici (typ B) Aktywizacja polskiej Młodzieżowe 23 307,50 ŚC 2/15/08 i czeskiej młodzieży na Śląsku Cieszyńskim – wspólne Towarzystwo Pływackie „Delfin”/ Monit 526 przygotowanie i zawody (typ B) Sportovní centrum Bystřice TS 2/25/08 Marklowice-Stonava. Vždy společně (typ B) Základní škola a 17 176,05 Monit 522 Mateřská škola TS 2/20/08 Intenzifikace přeshraničních aktivit mládeže TěšínskéhoSportovní centrum 23 000,00 Monit 517 Slezska prostřednictvím sportu (typ B) Bystřice/ Młodzieżowe Towarzystwo Pływackie „Delfin” ŚC 2/14/08 OFF scena alternatywna (typ A) Stowarzyszenie 28 039,92 Monit 525 Solidarność Polsko – Czesko -Słowacka/ Občanské sdružení AVE ŚC 2/13/08 Obchody jubileuszu 90 rocznicy powołania Rady Narodowej Gmina Cieszyn/ Kongres Poláků 23 972,67 Monit 524 Księstwa Cieszyńskiego (typ A) v České republice TS 2/24/08 Chráním tě, Země má Základní škola 8 494,00 Monit 521 (typ A) Orlová – Poruba/ Urząd Miasta Radlin TS 2/22/08 Třinecké dny umění Nemocnice Třinec/ 16 286,00 Monit 518 - Arteterapie bez hranic (typ A) Stowarzyszenie promocji irozwoju Ustronia ŚC 2/22/08 W poszukiwaniu wspólnych korzeni Gmina Jasienica/ Město Petřvald 30 000,00 Monit 740 - przegląd zespołów regionalnych Śląska Cieszyńskiego w Rudzicy (typ A) TS 1/17/08 Přátelstvím bez hranic za poznáním (typ A) Základní škola 17 198,83 Monit 400 Prameny, Karviná/ Miasto Jastrzębie Zdrój w imieniu Szkoły Podstawowej Nr. 19 im. Juliana Tuwima w ŚC 2/12/08 Podróż przez historię Gmina Strumień/ 17 335,32 Monit 515 (typ B) Pro Gymnasium, Ostrava ŚC 2/21/08 Bezpieczeństwo po obu stronach granicy (typ A) Gmina Jasienica/ Město Petřvald 30 000,00 Monit 739 ŚC 2/17/08 Wiem gdzie jestem! Gmina Zebrzydowice/ Obec Petrovice 16 591,70 Monit 720 – system nawigacji u Karviné i informacji turystycznej w gminie Zebrzydowice – etap II (typ C) TS 3/31/09 Jsme si blíž, než se zdá, Koliba, o. s./ Cieszyńskie 30 000,00 Monit 1006 na naších akcích cestou tradice boříme bariéryStowarzyszenie Agroturystyczne mezi našimi kulturami/ Jesteśmy bliżej siebie niż nam się "Natura" wydaje - poprzez nasze imprezy zakorzenione w tradycji znosimy bariery między naszymi kulturami (typ A) ŚC 3/35/09 Infotur – 2 (typ B) Stowarzyszenie 10 625,00 Monit 1047 Rozwoju i Współpracy Regionalnej ,Olza’/ Regionální rada rozvoje aspolupráce v Třinci TS 2/26/08 Těšínské události 19.- Ducatus Teschinensis o.s./ 29 282,00 Monit 523 21.stol./publikace a výstava o společné historii měst Cieszyn Muzeum Śląska a Český Těšín/ Cieszyńskiego Cieszyńskie Wydarzenia XIX i XXI wieku/ publikacja i wystawa o wspólnej historii miast Cieszyn i Český Těšín (typ A)

- 61 - TS 1/18/08 Vojenská historie Institut EuroSchola, o.s./ 24 422,24 Monit 401 Těšínského Slezska v Macierz Ziemi Cieszyńskiej – letech 1900 - 2000 - Příběhy lidí Těšínského Slezska/ Towarzystwo Miłośników Regionu - Historia wojskowa Śląska Sekcja Miłośników Militariów Cieszyn Cieszyńskiego w latach 1900 - 2000 – Losy ludzi Śląska Cieszyńskiego (typ A) TS 3/27/09 INFOTUR – 2 (typ B) Regionální rada rozvoje 20 197,98 Monit 998 a spolupráce v Třinci/ Stowarzyszenie Rozwoju i Współpracy Regionalnej ,Olza’ ŚC 3/28/09 Kulturní dědictví jako klíč Uniwersytet Śląski 23 477,63 Monit 1088 k identitě česko-polského pohraničí na Těšínském Slezsku. w Katowicach, Wydział K výročí 1200 let Těšína/ Etnologii Dziedzictwo kulturowe jako klucz do i Nauk o Edukacji w Cieszynie/ tożsamości pogranicza polsko-czeskiego na Śląsku Kongres Poláků v České republice Cieszyńskim. (typ A) W 1200 – lecie Cieszyna TS 3/28/09 Propagace gorolské lidové tvorby na česko-polsko- slovenském Gotic, příspěvková 12 313,00 Monit 1009 trojmezí organizace/ (typ B) Gminny Ośrodek Kultury - Biblioteka Publiczna w Istebnej ŚC 3/34/09 Projekt globálního Stowarzyszenie na rzecz Działań 28 593,32 Monit 1046 rozvojového vzdělávání mládeže Těšínského Slezska - Spoj se Ekologicznych, Kulturalnych s Přírodou!/ i Społecznych Projekt edukacji rozwojowej dla młodzieży Serfenta/ Śląska Cieszyńskiego - Połącz się z Naturą! Institut EuroSchola, o.s. (typ A) ŚC 3/37/09 Poznajemy się nawzajem Gmina Strumień/ Město Petřvald 6 317,91 Monit 1049 (typ B) ŚC 3/32/09 Promocja góralskiej twórczości ludowej na trójstyku polsko -Gminny Ośrodek 23 601,95 Monit 1044 czesko- słowackim (typ B) Kultury – Biblioteka Publiczna w Istebnej/ GOTIC, příspěvková organizace TS 3/33/09 Jablunkov - Wisla na turistických přeshraničních stezkách (typMěsto Jablunkov/ Gmina Wisla 8 874,00 Monit 1002 B) ŚC 3/25/09 Pakiet wydawniczy Śląska Cieszyńskiego –Powiat Cieszyn/ Regionální rada rozvoje 23 894,35 Monit 1085 promocja regionu (typ C) aspolupráce v Třinci TS 3/34/09 Poznejme se navzájem Město Petřvald/ Gmina Strumień 3 936,64 Monit 1001 (typ B) ŚC 3/23/09 Jabłonków – Wisła na turystycznych ścieżkach transgranicznychGmina Wisła/ Město Jablunkov 27 888,50 Monit 1017 (typ B) ŚC 3/44/09 Promocja trasy Ośrodek Promocji 12 567,25 Monit 1071 Greenways Jaworze- Stonavka (typ C) Gminy Jaworze/ Obec Komorní Lhotka ŚC 3/24/09 Uphill MTB Beskidy – Stowarzyszenie 24 395,00 Monit 1018 organizacja cyklu Promocji i Rozwoju wyścigów w kolarstwie górskim na polsko- czeskim Ustronia/ Gmina Istebna, Miasto Ustroń, pograniczu (typ C) Obec Bukovec ŚC 3/27/09 Spotkajmy się po drugiej stronie granicy (typ C) Miasto Jastrzębie Zdrój/ Statutární 17 440,97 Monit 1025 město Karviná ŚC 3/26/09 Kampania Promocyjna Powiat Cieszyn/ 25 204,88 Monit 1087 Śląska Cieszyńskiego Regionální rada rozvoje a spolupráce (typ C) vTřinci ŚC 3/43/09 Hranice umění- Gmina Jasienica/ Město Petřvald 30 000,00 Monit 1064 přeshraniční divadelní setkání / Granica sztuki - transgraniczne spotkania teatralne (typ A) ŚC 3/39/09 Bogaci tradycją. Gminny Ośrodek 25 499,15 Monit 1051 Obrzędowość na Kultury w Jasienicy/ pograniczu polsko-czeskim Místní skupina PZKO Guty (typ C) ŚC 3/40/09 Centrum Olza (typ C) Gmina Godów/ 22 537,63 Monit 1052 Obec Petrovice u Karviné ŚC 3/30/09 EURO BESKIDY CUP – szansą wzajemnej współpracyKlub Rekreacyjno- Sportowy TKKF 16 036,95 Monit 1042 i poznania się przez sport (typ C) „DIAMENT” w Jastrzębiu Zdroju/ Sportovní klub X-AIR Ostrava TS 4/41/09 Společná studie silničního Město Český Těšín/ Gmina Cieszyn 29 846,05 Monit 1325 provozu a parkování v centrech Českého Těšína a Cieszyna/ Wspólne studium ruchu drogowego i parkowania w centrach Czeskiego Cieszyna i Cieszyna (typ A)

- 62 - ŚC 4/67/09 Sport a turistika bez hranic Gmina Goleszów/ Obec Vendrynĕ 25 487,25 Monit 1423 – utužování partnerské spolupráce obcí Goleszów a Vendryně/ Sport i turystyka bez granic – wzmocnienie partnerskiej współpracy gmin Goleszów i Wędrynia (typ A) ŚC 4/52/09 ČTENÍ SBLIŽUJE NÁRODY/ CZYTANIEBiblioteka Miejska w Cieszynie/ Mĕtská 13 171,17 Monit 1313 ZBLIŻA NARODY (typ A) knihovna ŚC 4/50/09 Sport na hranici/ Sport na granicy Gmina Cieszyn/ Mĕsto Český Tĕšín 20 335,50 Monit 1311 (typ A) ŚC 4/66/09 Podróż przez historię – czasy komunizmu (typ B) Gmina Strumień/ Pro Gymnasium 21 578,95 Monit 1327 ŚC 4/61/09 Chcemy, abyście o Nas wiedzieli! Euroregion ŚC szkołąStowarzyszenie Rozwoju 30 000,00 Monit 1322 integracji europejskiej (typ B) i Współpracy Regionalnej ,Olza’/ Regionální sdružení územní spolupráce Tĕšínského Slezska ŚC 4/51/09 Extreme park (typ B) Miasto Cieszyn/ Mĕsto Český Tĕšín 16 585,67 Monit 1312 ŚC 4/55/09 I POLSKO - CZESKIE TARGI Ośrodek Promocji Gminy 25 497,53 Monit 1319 AGROTURYSTYCZNE. JAWORZE - TRANOVICE 2010 (typ Jaworze/ B) Obec Třanovice TS 4/45/09 Polsko - České trhy agroturistiky. Jaworze - Třanovice 2010. Obec Třanovice/ 13 192,00 Monit 1315 (typ B) Ośrodek Promocji Gminy Jaworze ŚC 4/68/09 „Jdeme společně”- amatérská umělecká tvorba odkazu epoch Gminny Ośrodek Kultury w 25 308,75 Monit 1424 a náradů/ ”Idymy razem” Goleszowie/ - amatorska twórczość artystyczna łącznikiem epok i narodów Obec Vendrynĕ (typ A) ŚC 4/65/09 E - oferta – aktywna promocja multimedialna (typ C) Gmina Zebrzydowice/ 11 821,80 Monit 1323 Gmina Hażlach/ Gminny Ośrodek Kultury w Zebrzydowicach/ Obec Petrovice u Karviné ŚC 4/47/09 Obchody 1200 - lecia Cieszyna zachętą do Towarzystwo Ewangelickie w 25 046,16 Monit 1306 zacieśnienia współpracy ewangelików na Śląsku Cieszyńskim Cieszynie/ (typ C) Církevní základní škola a mateřská ŚC 4/64/09 EURO BESKIDY CUP – szansa wzajemnej współpracy Klub Rekreacyjno 23 935,15 Monit 1326 i poznania się przez sport (II etap) (typ B) -Sportowy TKKF „DIAMENT” w Jastrzębiu Zdroju/ Sportovní klub X-AIR Ostrava TS 4/42/09 140. let hasičů v Těšíně - Hasiči bez hranic (typ B) Sbor dobrovolných hasičů/ 10 297,75 Monit 1324 Oddział Miejski Związku Ochotniczych Straży Pożarnych Rzeczypospolitej Polskiej w Cieszynie ŚC 4/48/09 Strażacy bez granic - 140 lat strażaków w Cieszynie (typ B) Oddział Miejski Związku Ochotniczych 10 907,20 Monit 1309 Straży Pożarnych Rzeczpospolitej Polskiej w Cieszynie/ Sbor dobrovolných hasičů ŚC 4/54/09 Spartakiada ASTRA Gmina Skoczów/ Základní škola Dany 8 950,90 Monit 1318 - Awangardowość Sportu Transgranicznego Razema Emila Zátopkových, Třinec, Aktywni (typ C) příspĕvková organizace TS 4/44/09 Voda náš společný mezinárodní poklad (typ B) Základní škola Karviná U Lesa/ Urząd 22 203,70 Monit 1317 Miasta Wodzisławia Śląskiego ŚC 4/63/09 Transgraniczne tradycje kulinarne Gmina Skoczów/ Statutární Mĕsto 10 287,75 Monit 1453 (typ C) Karviná ŚC 4/49/09 Tak daleko – tak blisko (typ C) Miejsko-Gminny Ośrodek 24 518,64 Monit 1310 Kultury w Strumieniu/ Mĕsto Petřvald ŚC 4/60/09 Transgraniczny, młodzieżowy Gmina Istebna/ Obec Bukovec 8 542,50 Monit 1045 obóz językowo – turystyczny – Istebna 2009 (typ C) ŚC 4/62/09 Euroregionalny festiwal dzieci i młodzieży (typ C) Miejski Dom Kultury 6 619,37 Monit 1456 w Skoczowie/ Statutární Mĕsto Karviná TS 3/32/09 Komorní Lhotka včera a dnes Obec Komorní Lhotka/ Gmina Jaworze 16 294,50 Monit 1003 (typ C) ŚC 4/58/09 Droga Książęca – Via Ducalis Powiat Cieszyński/ 21 700,00 Monit 1452 – poszerzenie produktu turystycznego (typ C) Muzeum Śląska Cieszyńskiego/ Muzeum Tĕšínská, příspĕvková organizace ŚC 4/56/09 IV Międzynarodowy Rajd Ośrodek Promocji Gminy 9 256,51 Monit 1320 Samochodowy Jaworze - Strecno Jaworze/ - Komorni Lhotka (typ C) Sdružení obcí povodí Stonávky ŚC 4/69/09 Z sąsiadem lepiej. Chybie Gmina Chybie/ Obec Tĕrlicko 13 990,49 Monit 1426 – Terlicko na start (typ C)

- 63 - ŚC 5/90/10 Instituce a organizace podporující Uniwersytet Śląski/ Diakonický institut 25 489,99 Monit 1728 vývoj a socializaci mentálně postižených osob na území těšínského a karvinského okresu/ Instytucje i organizacje wspierające rozwój i socjalizację osób niepełnosprawnych intelektualnie na terenie powiatów cieszyńskiego i karwińskiego (typ A) TS 5/56/10 Děti z okolí řeky Olše/ Dzieci znad Olzy (typ A) Slezská diakonie/ Stowarzyszenie 17 409,27 Monit 1731 Pomocy Wzajemnej Być Razem TS 5/46/10 Šachové souboje v Euroregionu Těšínské Slezsko -SK Slavia Orlová, o.s./ Uczniowski 25 175,17 Monit 1707 Śląsk Cieszyński/ Potyczki szachowe Klub Sportowy "Pionier" Jastrzębie w Euroregionie Śląsk Cieszyński Zdrój - Těšínské Slezsko (typ A) TS 5/48/10 Transhraniční sportovní akademie/ Pedagogické centrum pro 13 228,55 Monit 1715 Transgraniczna Akademia Sportowa (typ A) polské národnostní školství/ Stowarzyszenie Animacji Kultury iSportu "ANIMA PRO ACTIV” TS 5/52/10 Extreme Park (typ B) M ěsto Český Těšín/ Miasto Cieszyn 14 318,87 Monit 1721 TS 5/54/10 Společně Razem (typ B) Obec Petrovice u Karviné/ 25 500,00 Monit 1730 Gmina Godów ŚC 5/87/10 SPOŁECZNIE-RAZEM (typ B) Gmina Godów/ 24 718,00 Monit 1724 Obec Petrovice u Karviné ŚC 5/82/10 (ŚC Piłka nożna bez granic Ludowy Klub Sportowy 27 150,66 4/53/09) Monit (typ B) „BŁYSKAWICA“ Kończyce 1316 Wielkie/ TJ Bystřice o.s. TS 4/43/09 Fotbal bez hranic (typ B) TJ Bystřice o.s./ 29 134,53 Monit 1314 Ludowy Klub Sportowy „BŁYSKAWICA“ Kończyce Wielkie ŚC 5/78/10 „Muzyka łączy narody – katalog zespołów z Jastrzębia Zdroju Miejski Ośrodek Kultury w 4 590,00 Monit 1711 i Karwiny“ (typ C) Jastrzębiu Zdroju/ Městský dům kultury ŚC 4/74/09 Akademia Tradycyjnego Gmina Cieszyn w imieniu 28 047,45 Monit 1432 Rzemiosła. Rozwój oferty turystycznejŚląskiego Euroregionu Śląska Cieszyńskiego Zamku Sztuki i Przedsiębiorczości w (typ C) Cieszynie/ Místní skupina Polského kulturně- ŚC 5/84/10 Via Ducalis – interaktywny przewodnik – GPS (typ C) Powiat Cieszyński/ Muzeum Těšínska, 27 748,25 Monit 1719 příspěvková organizace ŚC 4/76/09 MTB BESKIDY, czyli rowerem przez Europę - utworzenie Gmina Wisla/ Obec Nýdek 29 979,50 Monit 1454 i promocja transgranicznych tras kolarstwa… (typ C) TS 5/50/10 Polsko – český tělocvik těla a intelektu (typ B) Základní škol a Mateřská 4 247,45 Monit 1717 škola s polským jazykem vyučovacím Horní Suchá, p. o./ Gmina Wodzisław Śląski ŚC 5/85/10 Sztuka gotyku i renesansu na Muzeum Śląska Cieszyńskiego/ 19 135,20 Monit 1720 Śląsku Cieszyńskim (typ C) Muzeum Těšínska, příspěvková organizace ŚC 5/91/10 BezGRAnicznie GRAfficzni, polsko-czeskie artystyczne Miejska Biblioteka 14 688,00 Monit 1735 spotkania młodzieży (typ C) Publiczna w Jastrzębiu Zdroju/ Regionální knihovna Karviná TS 5/47/10 O pohár starosty obce Písek Obec Písek/ Gmina Istebna 5 468,56 Monit 1709 (typ C) TS 5/55/10 Spolupráce bez hranic Základní škola a Mateřská 12 768,98 Monit 1729 (typ B) škola Stonava/ Gmina Marklowice ŚC 5/86/10 Wspólne ścieżki (typ C) Gminne Centrum Kultury, 23 397,95 Monit 1722 Sportu i Turystyki w Godowie/ Obec Petrovice u Karviné ŚC 5/81/10 (ŚC Dni Europy w Jaworzu. Sdruzeni Ośrodek Promocji Gminy 25 498,98 4/46/09) Monit Obci Povodi Stonavky Czechy Jaworze/ 1305 -Polska 2010 (typ C) Sdružení obcí povodí Stonávky ŚC 5/83/10 Cieszyńskie na weekend Powiat Cieszyński/ Regionální 22 660,00 Monit 1718 - przewodnik turystyczny rada rozvoje (typ C) a spolupráce se sídlem v Třinci TS 5/49/10 Česká, polská a regionální Obec Mosty u Jablunkova/ 5 185,00 Monit 1716 literatura a umění v obcích Mosty Ośrodek Promocji Gminy u Jablunkova a Węgierska Górka (typ C) Węgierska Górka TS 5/53/10 Česko - polské setkávání seniorů Regionální knihovna 3 931,00 Monit 1727 - moudré a radostné (typ C) Karviná/ Miejska Biblioteka Publiczna w Jastrzębiu Zdroju

- 64 - TS 4/39/09 Česko polské letní vodácké aktivity (typ C) POSEJDON, o.s./ 17 095,20 Monit 1307 Gmina Godów, GminaGorzyce, Obec Orlová TS 6/71/10 "Založení školy česko - polského krasobruslení"/ UtworzenieKraso Klub Havířov/ Gmina Cieszyn 29 965,05 Monit 2029 szkoły czesko-polskiej w Łyżwiarstwie Figurowym (typ A)

TS 6/66/10 Schengen a integrace Těšínského Slezska/ SchengenMěsto Český Těšín/ 10 955,65 Monit 2027 i integracja Śląska Cieszyńskiego (typ A) Gmina Cieszyn/ Stowarzyszenie Rozwoju i Współpracy Regionalnej "Olza"/ Regionální sdružení územní spolupráce Těšínského Slezska TS 6/68/10 Poznávejte region trojmezí (typ B) GOTIC, příspěvková organizacje/ 10 174,50 Monit 2018 Gmina Istebna ŚC 6/105/10 Poznajcie region Trójstyku (typ B) Gmina Istebna/ GOTIC, příspěvková 16 022,50 Monit 2024 organizacje ŚC 6/102/10 Dwa miasta - jedna tradycja / Dvě Muzeum Śląska 10 561,28 Monit 2021 města - jedna tradice (typ B) Cieszyńskiego/ Muzeum Těšínska, p.o. ŚC 6/109/10 Rowerem po Euroregionie. Tworzenie i rozwój prod. turyst. w Stowarzyszenie Rozwoju 30 000,00 Monit 2031 oparciu o system szlaków rowerowych ERŚC (typ B) i Współpracy Regionalnej 'Olza'/ Regionální sdružení územní spolupráce Těšínského Slezska TS 6/62/10 Trojmezí - to nás spojuje (typ B) Sdružení obcí 9 936,00 Monit 2019 Jablunkovska/ Gminny Ośrodek Kultury - Biblioteka Publiczna w Istebnej TS 6/70/10 Dvě města-jedna tradice (typ B) Muzeum Těšínska, p.o./ 30 000,00 Monit 2025 Muzeum Śląskaieszyńskiego ŚC 6/100/10 Jabłonków-Wisła na turystycznych Gmina Wisła/ Město 30 000,00 Monit 2017 ścieżkach transgranicznych - etap Jablunkov II (typ B) TS 5/57/10 Chceme, abyste o nás věděli! ER TS-ŚC škola evropské Regionální sdružení územní spolupráce 15 189,50 Monit 1733 integrace Těšínského Slezska/ Stowarzyszenie a prohlubování vzájemné důvěry. (typ B) Rozwoju i Współpracy Regionalnej 'Olza' ŚC 6/106/10 Trójstyk - to nas łączy (typ B) Gminny Ośrodek Kultury 21 139,50 Monit 2026 - Biblioteka Publiczna w Istebnej/ Sdružení obcí Jablunkovska TS 6/63/10 Jablunkov - Wisła na turistických přeshraničních stezkách - II. Město Jablunkov/ Gmina 23 740,00 Monit 2010 etapa (typ B) Wisła ŚC 6/117/10 Na pograniczu kultur. Polsko Gminny Ośrodek Kultury 20 565,96 Monit 2207 -czeskie spotkania artystyczne Leszna Dolna-Jasienica-w Jasienicy/ Místní Sibica (typ B) skupina Polského kulturně -osvětového svazu v Třinci - Dolní Lištné/ Místní organizace PZKO v Českém Těšíně - Svibice ŚC 6/101/10 Muzeum otwarte na świat (typ C) Muzeum Śląska 25 262,74 Monit 2020 Cieszyńskiego/ Muzeum Těšínska, p.o. ŚC 6/95/10 Bogaci tradycją. Obrzędowość na pograniczu polsko-czeskim Gminny Ośrodek Kultury w Jasienicy/ 8 193,47 Monit 2007 (II edycja) (typ C) Místní skupina PZKO Guty TS 6/73/10 Přes hranice kultur. Česko Místní skupina Polského 30 000,00 Monit 2205 - polská umělecká setkání - Třinec kulturně -osvětového svazu v Třinci - - Dolní Lištna (typ B) Dolní Lištné/ Gminny Ośrodek Kultury w Jasienicy ŚC 6/98/10 Dzieci i kultura bez granic (typ B) Gmina Strumień/ Obec 11 476,91 Monit 2015 Dolní Domaslavice ŚC 6/111/10 Hokej bez granic (typ C) Jastrzębski Klub Hokejowy 14 981,00 Monit 2034 GKSJastrzębie/ Sportovní klub ŚC 6/116/10 Transgranicznie dla Dzieci. Gmina Chybie/ Obec 26 072,00 Monit 2038 Centrum Współpracy Kulturalno Těrlicko – Turystycznej Chybie – Terlicko, etap II (typ C) TS 6/74/10 Přes hranice kultur. Česko Místní organizace PZKO v 17 100,00 Monit 2204 - polská umělecká setkání - Český Českém Těšíně – Svibice/ Gminny Těšín – Svibice (typ B) Ośrodek Kultury w Jasienicy ŚC 5/92/10 Po sąsiedzku, na sportowo i bez granic (typ C) Robotniczy Klub Sportowy 21 652,00 Monit 1736 "Cukrownik" Chybie/ Fotbalový klub TS 6/75/10 Bezpečná kapacita E 75 (typ C) Regionální sdružení 30 000,00 Monit 2213 územní spolupráce Těšínského Slezska/ Powiat Cieszyński

- 65 - TS 6/59/10 Zimní olympiáda - 40. ZJAZD GWIAŹDZISTY (typ C) Základní škola a mateřská 12 595,30 Monit 2005 škola Stanisława Hadyny s polským jazykem vyučovacím/ Gminny Ośrodek Kultury w Goleszowie TS 6/65/10 EURO BESKYD CUP - šance na TJ JÄKL Karviná/ 14 903,05 Monit 2012 vzájemnou spolupráci a poznání se skrze sport (typ B) Stowarzyszenie Biegów Górskich Jastrzębie-Zdrój TS 6/69/10 Ať mluvíme polsky - česky, spolu je nám vždycky hezky. (typ Dům seniorů "POHODA", 6 913,80 Monit 2022 B) o.p.s./ Domov pro seniory Kamenec, Slezská Ostrava, p. o./ Powiat Wodzislavski DPS im. Papieža J. Pavla II w Gorzycach/ Miasto Rybnik- MiejskiDom Pomocy ŚC 6/107/10 Sport łączy, uczy, rozwija (typ C) LKS Wyzwolenie 25 389,50 Monit 2028 Simoradz/ FK Baník Albrechtice u Českého Těšína ŚC 6/97/10 Polsko-czeskie spotkania branżowe (typ C) Miasto Jastrzębie - Zdrój/ 16 395,61 Monit 2014 Stowarzyszenie Rozwoju i Współpracy Regionalnej "Olza"/ Statutární město Havířov/ STATUTÁRNÍ MĚSTO KARVINÁ

TS 5/58/10 Těšínský muzejní sborník 4/ Muzeum Těšínska, p.o./ 14 271,00 Monit 1737 Cieszyńskie Studia Muzealne 4 (typ C) Muzeum Śląska Cieszyńskiego ŚC 6/104/10 Cieszyńskie na weekend Powiat Cieszyński/ 27 634,35 Monit 2023 - przewodnik turystyczny (typ C) Regionální rada rozvoje a spolupráce se sídlem v Třinci ŚC 6/103/10 PLAŻA 2011/PLÁŽ 2011 (typ C) Stwarzyszenie Animacji 26 587,10 Monit 1430 Kultury i Sportu ANIMA PRO ACTIV/ Pedagogické centrum pro polské národnostní školství ŚC 6/115/10 Scena Pod Gwiazdami. Centrum Gmina Chybie/ Obec 29 993,00 Monit 2037 Współpracy Kulturalno- Turystycznej Chybie-Terlicko, etap Těrlicko I (typ C)

Celkem ERDF = EUR 2 790 335,63

Zdroj: http://euroregion.inforeg.cz/

- 66 - PŘÍLOHA P3: EUROREGIONY V ČR (2007)

Zdroj: http://www.liberec.czso.cz/

- 67 - ZÁZNAM O BAKALÁŘSKÉ PRÁCI

Jméno a příjmení bakaláře: Lukáš Hradec Název práce CZ: Přeshraniční spolupráce České republiky a přínos její podpory v rámci programů OPPS Název práce EN: Cross-border cooperation of the Czech Republic and the benefits of its support within the OPPS programs. Studijní program: Regionální rozvoj Obor: Regionální rozvoj Rok obhajoby: 2011 Počet stran/Počet příloh: 54/13 Vedoucí práce: Ing. Josef Nožička, CSc.

Anotace CZ: Předkládaná práce pojednává o přeshraniční spolupráci ČR, jejím vývoji, formách a dopadech na příhraniční regiony a hodnotí současný stav této spolupráce na příkladu vybraných euroregionů na česko-polské hranici mj. na základě realizovaných projektů.

Anotace EN: This work deals with cross-border cooperation of the Czech Republic, its developmnet, forms and impact in the border regions and evaluates the current state of this cooperation, among other things on the basis of realised projects in selected Euroregions on the Czech-Polish border.

Klíčová slova CZ: přeshraniční spolupráce, OPPS, operační program, Evropská unie, ESÚS, AEBR, euroregion, fond mikroprojektů

Klíčová slova EN: cross-border cooperation, OP CBC, operational program, European Union, EGTC, AEBR, Euroregion, small projects funds

Místo uložení: Vysoká škola regionálního rozvoje, Žalanského 68/54, Praha 6

Signatura:

- 68 -