Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Management v kultuře
Bc. Markéta Chalupová
Magisterská diplomová práce
Dopad Brexitu na kreativní průmysly Spojeného království
Vedoucí práce: Mgr. Jan Špaček
2018
Prohlášení Na tomto místě prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím uvedených pramenů a literatury.
……………………………………………… Bc. Markéta Chalupová V Brně dne
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu této práce Mgr. Janu Špačkovi, za přátelský přístup a svojí rodině a příteli za podporu.
Obsah
ÚVOD 1 GEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA ...... 7 2 HISTORIE VZTAHŮ SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ A EVROPSKÉ UNIE ...... 8 2.1 Vstup Spojeného království do Evropské unie ...... 9 2.2 Odchod Spojeného království z Evropské unie ...... 14 2.3 Historie britského „euroskepticismu“ ...... 17 2.4 Modely post-Brexit vztahu mezi Spojeným královstvím a EU ...... 18 2.4.1 Norský model ...... 19 2.4.2 Bilaterální dohoda ...... 20 2.4.3 Kanadský model ...... 22 2.4.4 Dohoda typu Singapur a Hong Kong ...... 23 2.4.5 Členství ve Světové obchodní organizaci ...... 24 3 KREATIVNÍ PRŮMYSLY SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ ...... 24 3.1 Terminologické vymezení ...... 24 3.1.1 Spojené království ...... 25 3.1.2 Definice Evropské komise ...... 27 3.2 Struktura kreativních průmyslů Spojeného království ...... 28 3.2.1 Reklama ...... 30 3.2.2 Architektura ...... 32 3.2.3 Umění a kultura ...... 34 3.2.4 Design ...... 36 3.2.5 Módní průmysl ...... 38 3.2.6 Film a televize ...... 39 3.2.7 Hry ...... 41 3.2.8 Hudba ...... 43 3.2.9 Řemesla ...... 45 3.2.10 Vydavatelství ...... 46 3.2.11 Kreatech ...... 47 3.3 Financování kreativních průmyslů ve Spojeném království ...... 49 3.3.1 Ministerstvo pro digitálie, kulturu média a sport ...... 49 3.3.2 Arts Councils ...... 50 3.3.3 Creative Industries Council (CIC) ...... 53
3.3.4 Creative Industries Federation (CIF) ...... 53 3.4 Finance z Evropské unie ...... 53 4 DOPAD BRREXITU NA KREATIVNÍ PRŮMYSLY ...... 57 4.1 Volný pohyb osob ...... 57 4.2 Jednotný digitální trh ...... 60 4.3 Právní odluka v oblasti duševního vlastnictví a vysílání ...... 62 4.3.1 Právo k duševnímu vlastnictví ...... 62 4.3.2 Družicové a kabelové vysílání ...... 64 4.3.3 Ochranné známky ...... 67 4.3.4 Průmyslové vzory ...... 69 4.3.5 Patenty ...... 71 4.4 Konec financí Evropské unie ...... 72 4.5 Kolísání libry šterlinků ...... 74 4.6 Zahraniční investice ...... 75 4.7 Daně ...... 77 4.8 Export a import ...... 79 ZÁVĚR RESUMÉ BIBLIOGRAFIE
ÚVOD Cílem této práce s názvem Dopad Brexitu na kreativní průmysly Spojeného království je jednak shrnout cestu země k výstupu z EU, prozkoumat stávající modely post-Brexit vztahu a zjistit, zda je některý z nich vhodný pro Spojené království a zejména pak na základě hlavních specifik britských kreativních průmyslů a stávajících pramenů, zmapovat, zda a případně jaké možné dopady, by na ně Brexit mohl mít. Toho se dobírám zejména prostřednictvím analýzy dokumentů a to jak vládních, tak vytvořených neziskovými organizacemi země. Předkládaná práce je tedy případovou studii, zabývající se, jak název napovídá, primárně dopadem Brexitu na kreativní průmysly země. Tuto tématiku jsem si vybrala z několika důvodů. Jednak jsem si přála nahlédnout hlouběji do toho, co vlastně britské kreativní průmysly jsou a proč jsou právě ve Spojeném království tak silným ekonomickým sektorem. Rovněž jsem na české půdě postrádala současné překlady a případně práce na téma britských kreativních průmyslů, a domnívám se tedy, že tato práce bude přínosem přinejmenším v této oblasti. A třetím důvodem bylo, že je mi Spojené království blízké a téma jeho výstupu z EU mi připadalo jako velice zajímavé, a zejména aktuální téma. Nechť je tedy tato práce přínosem také ve zmapování možných dopadů výstupu z EU nejen na kreativní průmysly, ale také obecně ekonomiku země a slouží pro lepší uvědomění si alespoň některých možných důsledků pro ty, kteří o výstupu z EU v českém prostředí uvažují. První kapitola této práce se soustřeďuje na základní geografické vymezení pojmu Spojené království, s nímž v tomto textu pracuji. Slouží zejména pro uvědomění si širokosti tohoto pojmu a jeho geografické rozlehlosti. Ve druhé kapitole se věnuji historii vztahů Spojeného království a Evropské unie, neboť nesporně důležitou součástí tohoto tématu je uvědomění si, proč se vlastně země pro odchod rozhodla. Tato kapitola je členěna na první podkapitolu pod názvem Vstup Spojeného království do EU a jak název napovídá, pojednává o okolnostech vstupu země do Evropského společenství. Výstupem země z EU se pak zabývá druhá podkapitola s názvem Odchod Spojeného království z Evropské unie a třetí podkapitola doplňuje předchozí podkapitoly o některé další kořeny britského euroskepticismu. Ve čtvrté části této kapitoly pak zpracovávám stávající modely post-brexit vztahu a jejich vhodnost pro Spojené království. V této kapitole jsem využila zejména bakalářskou práci Anny Dvořákové Současná britská debata o vystoupení z EU, studii Jana Vášky Srovnání
6 britského konzervativního euroskepticismu a indepentismu, článek Elišky Kubátové, Lucie Bednárové a Filipa Kalánka EU a Velká Británie: Historie vztahů a cesta k referendu, případovou studii Bojany Perisic Britain and Europe: a History of Difficult Relations a knihu Andrewa Geddese Britain and the European Union. Při popisování specifik post-brexitových modelů, mi byla přínosem zejména diplomová práce Lenky Bídové Dopad Brexitu na práva k duševnímu vlastnictví a internetová média jako jsou BBC nebo Reuters. Třetí kapitola tohoto textu se pokouší o základní zmapování odvětví kreativních průmyslů ve Spojeném království. Nabízí nejdříve různá terminologická vymezení pojmu kreativní průmysly a to z pohledu Spojeného království, organizace a Evropské komise. Druhá podkapitola se zabývá samotnou strukturou a dělením kreativních průmyslů, které jsem si zvolila. Každá podkapitola nabízí hlavní specifika jednotlivých odvětví reklamy, architektury, umění a kultury, designu, módního průmyslu, filmu a televize, herního sektoru, odvětví hudby, řemesel, vydavatelství a kreatechu. Poslední dvě podkapitoly pak shrnují různé zdroje financování kreativních průmyslů země. Při zpracování této kapitoly jsem čerpala zejména opet z práce Lenky Bídové Dopad Brexitu na práva k duševnímu vlastnictví, webu Creative Industries Council, z dokumentů Creative Industries Federation, British Council a vládních dokumentů Creative Industries Economic Estimates. Ve čtvrté kapitole na základě údajů z předchozí kapitoly nabízející specifika kreativních průmyslů zpracovávám hlavní okruhy potenciálních dopadů Brexitu na kreativní průmysly, kterými jsou dle mého názoru volný pohyb osob, jednotný digitální trh, právní odluka v oblasti duševního vlastnictví, konec financí a programů Evropské unie, kolísání libry šterlinků, zahraniční investice, daně, export a import, a další potenciální dopady. Většina dokumentů britské vlády a organizací zabývajících se britskými kreativními průmysly je dostupná online, a tak tato práce z praktických důvodů čerpá majoritně z elektronickcých zdrojů.
1 GEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zkráceně Spojené království, nebo UK (United Kingdom) je suverénní stát v Západní Evropě. Leží severozápadně od
7 evropského kontinentu. Spojené království tvoří ostrov Velká Británie, severovýchodní část Irska a několik menších ostrovů. Severní Irsko je jediná část Spojeného království, která přímo sousedí s jiným státem – Irskou republikou. Pod Spojené království spadá Anglie, Skotsko, Wales a Severní Irsko, ale také 14 zámořských území, které jsou pozůstatky Britské říše a které tvoří Anguilla, Bermudy, Britské antarktické území, Britské indicko-oceánské území, Britské Panenské ostrovy, Falklandy, Gibraltar, Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy, Kajmanské ostrovy, Montserrat, Pitcairnovy ostrovy, Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha, Akrotiri a Dhekelia, Turks a Caicos. Dále existují tzv. Britská korunní závislá území, kterými jsou Normanské ostrovy a ostrov Man. Británie je také členem Commonwealth of Nations, sdružení UK a jeho bývalých kolonií a dominií. Má 53 členů a patří do něj např. Austrálie, Kanada, Nový Zéland, Indie, Bangladéš nebo Jamajka. 15 států Commonwealthu má se Spojeným království společnou i hlavu státu Alžbětu II. Mezi tyto země patří například Nový Zéland, Austrálie nebo Kanada. Spojené království je konstituční monarchií s parlamentní demokracií. Od roku 1952 jí vládne Alžběta II. Spojené království je členem Rady bezpečnosti OSN, jadernou velmocí a členem G8, je jedním ze zakládajících členů NATO, členem Evropské unie a Rady Evropy. Není nicméně členem Schengenského prostoru, proto je na jejích hranicích stále vyžadována pasová kontrola. O Spojeném království se často hovoří jako o Velké Británii. To mi nicméně připadá být mírně nepřesné a zavádějící neboť Velká Británie je pouze jedním z ostrovů Spojeného království. Anglicky psané zdroje o zemi nicméně vždy hovoří jako o Spojeném království, budu to v této práci tedy dělat stejně. Nicméně z důvodu absence adjektiva označení Spojené království, ponechám z důvodu zjednodušení přídavná jména ve formě „britský; britské; britská“.
2 HISTORIE VZTAHŮ SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ A EVROPSKÉ UNIE
Myšlenky na zformování integrovaného společenství evropských států se začaly objevovat po druhé světové válce, konkrétněji v roce 1948, kdy proběhl Kongres Evropy v Haagu, kde se vůdci zemí dohodli na budoucím uspořádání Evropy. Přestože to tehdy
8 vypadalo, že je Winston Churchill vizi o budoucí integrované Evropě nakloněn, posléze to zejména z důvodu obav ze ztráty „commonwealthskéhho charakteru“ země odmítal.1 Spojené království se díky své ostrovní poloze mělo možnost narozdíl od kontinentálních států Evropy izolovat, a když vezmeme v potaz minulost země jako koloniální mocnosti, přidružené státy Commonwealthu a silné vztahy s USA, není divu, že Spojené království necítilo potřebu ani touhu po tom stát se součástí evropské integrace. To dokázali zejména neúčastí na první snaze o sdružení evropských států, Evropském společenství uhlí a oceli (zkráceně ESUO) která vznikla na základě podpisu Pařížské smlouvy v roce 1951 šesti evropskými státy. Jednalo se o supranacionální organizaci států Francie, Německa, Itálie a zemí Beneluxu, s níž vznikl v rámci území podepsaných států jednotný trh pro uhlí a ocel. Spojené království nicméně o členství této organizace v počátcích neprojevilo zájem a místo toho založilo v roce 1960 spolu s Dánskem, Norskem, Portugalskem, Rakouskem, Švédskem a Švýcarskem vlastní uskupení Evropské sdružení volného obchodu (zkráceně ESVO). Zatímco zakládající země ESUO poměrně prosperovaly, Spojenému království se ekonomicky nedařilo. Proto nakonec britští premiéři Harold Macmillan (konzervativec) a Harold Wilson (labourista) zažádali o členství země v ESUO. Obě jejich první přihlášky byly ale vetovány tehdejším francouzským prezidentem Charlesem de Gaullem. Podle Jana Vášky za chvilkovým pro-evropským postojem země ale nestála snaha integrovat se do Evropského společenství, ale spíše zbourat obchodní překážky a po dekolonizaci impéria a poklesu podílu Commonwealthu na zahraničním obchodu Spojeného království, získat nový trh.2 Když tedy Charles de Gaulle odešel z funkce, Spojenému království v přistoupení už nic nebránilo a v roce 1973 se země stala členem Evropského společenství (zkráceně ES).
2.1 Vstup Spojeného království do Evropské unie
V roce 1973 se Spojenému království po roce vyjednávání podařilo se připojit k Evropskému společenství (ES). V témže roce ale probíhala také tzv. arabsko-izraelská válka, kvůli které došlo ke zvýšení cen a omezení dodávek ropy do některých evropských
1 VÁŠKA, Jan. Srovnání britského konzervativního euroskepticismu a indepentismu. Praha, 2006, Studie Fakulty Sociálních věd Univerzity Karlovy, s. 10 2 VÁŠKA, Jan. Srovnání britského konzervativního euroskepticismu a indepentismu. Praha, 2006, Studie Fakulty Sociálních věd Univerzity Karlovy, s. 10 9 zemí a s tím spojenými hospodářskými problémy. To nebylo pro Spojené království, jehož důvody pro vstup do ES byly spíše ekonomické příliš povzbuzující. Rok po vstupu do ES navíc podala vláda Harolda Wilsona žádost o znovu projednání vstupních podmínek, zejména pak velikosti obnosu, který musí Spojené království do rozpočtu ES přispívat. Obě strany se shodly na jejich přemrštěnosti, nicméně žádná opatření neproběhla. V návaznosti na to v roce 1975 proběhlo ve Spojeném království první referendum o vystoupení z ES, v němž se Britové 67,2% vyjádřili pro setrvání.3 V roce 1979 vláda konzervativců pod vedením Margaret Thatcher vyjádřila opět nespokojenost s mírou finančních prostředků proudících ze Spojeného království do rozpočtu ES.4 To mělo být způsobeno strukturou tehdejších výdajů. ES tehdy vynakládalo velkou část peněz na společnou zemědělskou politiku, Spojené království ale v té době mělo malé zemědělské odvětví a nečerpalo tak mnoho peněz. Naopak ale vedlo čilý obchod s mimo unijními zeměmi, za který muselo odvádět ES vysoké poplatky.5 Tento problém přetrval až do roku 1984, kdy došlo k dojednání tzv. Britského rabatu, který znamenal návrat 66% z čistého britského příspěvku do ES.6 O tři roky později, v roce 1987 se nicméně objevily nové spory mezi Spojeným královstvím a EU. Tehdy totiž došlo k zavedení tzv. Jednotného evropského aktu, v souvislosti se kterým se začalo hovořit o zapojení Spojeného království do Evropského mechanismu směnných kurzů a měnové unie, který Britové, jejichž důvody pro vstup do ES byly spíše ekonomické, odmítali. Podle Andrewa Geddese, autora knihy Britain and the European Union7 položila první formální základ k dnešnímu britskému „euroskepticismu“ Margaret Thatcher o rok později, v roce 1988 při svém proslovu v Bruggách, kde přednesla svoji vizi o samostatných evropských státech, která jasně odporovala evropské představě o integraci.8
3 DVOŘÁKOVÁ, Anna. Současná britská debata o vystoupení z EU. Brno, 2013. Bakalářská práce na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity při Katedře mezinárodních studií. Vedoucí práce: PhDr. Zdeněk Sychra, Ph. D, s. 10 4 European Economic Community, česky Evropské hospodářské společenství (EHS) 5KUBÁTOVÁ, Eliška – BEDNÁROVÁ, Lucie – KALÁNEK, Filip. EU a Velká Británie: Historie vztahů a cesta k referendu. [online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z:
„To try to suppress nationhood and concentrate power at the centre of a European conglomerate would be highly damaging and would jeopardise the objectives we seek to achieve. […] Working more closely together does not require power to be centralised in Brussels or decisions to be taken by an appointed bureaucracy.’’9
„Our destiny is in Europe, as part of the Community. […] Europe will be stronger precisely because it has France as France, Spain as Spain, Britain as Britain, each with its own customs, traditions and identity. […] We have not successfully rolled back the frontiers of the state in Britain, only to see them re-imposed at a European level with a European super-state exercising a new dominance from Brussels.“10
Margaret Thatcher, 1988
V roce 1993 došlo k ratifikaci Maastrichtské smlouvy, při níž se Johnu Majorovi podařilo vyjednat pro Spojené království řadu opt-outů, například co se týče sociální politiky a třetí fáze měnové unie. Spojenému království tak byla spolu s Dánskem odňata povinnost přijmout euro a měnová politika zůstala záležitostí státu, díky čemuž si může Spojené království dovolit například vyšší rozpočtový deficit a díky neúčasti na Paktu stability a růstu také schodek rozpočtu vyšší než jsou 3% HDP.11 V konzervativní straně mezitím sílilo euroskeptické křídlo, a pokračování v evropské integraci mělo čím dál méně zastánců. V roce 2005 vystřídal Michaela Howarda na pozici lídra konzervativní strany v opozici David Cameron. Konzervativní strana, která od 90. let zaznamenávala propad v popularitě, tehdy opět prohrála volby a hledala novou mladou tvář. To zřejmě zafungovalo a Cameron na konzervativní stranu zapůsobil jako čerstvý vítr liberálnějšího a dokonce levicovějšího a environmentálního smýšlení.12 V roce 2008 došlo k ratifikaci Lisabonské smlouvy, na základě jejíhož článku 50 se později Spojené království rozhodlo opustit EU. Při této ratifikaci se Spojenému
9 PERISIC, Bojana. Britain and Europe: a History of Difficult Relations. Berlin, 2010. Case Study for Institute for Cultural Diplomacy., s. 7 10 VÁŠKA, Jan. Srovnání britského konzervativního euroskepticismu a indepentismu. Praha, 2006, Studie Fakulty Sociálních věd Univerzity Karlovy, s. 4 11 KUBÁTOVÁ, Eliška – BEDNÁROVÁ, Lucie – KALÁNEK, Filip. EU a Velká Británie: Historie vztahů a cesta k referendu. [online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z:
13 KUBÁTOVÁ, Eliška – BEDNÁROVÁ, Lucie – KALÁNEK, Filip. EU a Velká Británie: Historie vztahů a cesta k referendu. [online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z:
Př. A. Graf znázorňující závislost veřejného mínění Britů o setrvání v EU na jednotlivých událostech. Zdroj: SWALES, Kirby.Understanding the Leave Vote, s. 416
16 SWALES, Kirby.Understanding the Leave Vote. [online] [citováno 3.4 2018] s. 4. Dostupné z:
květen 19. února 2015 David 2016 EU Cameron jedná o 1960 1963 Charles de 2005 Britské žádosti Založení 1984 slibuje Gaulle vetuje vstup VB předsednictví UK ESVO Britský referendum do EHS EU 1973 Vstup VB do rabat ES
1961 1975 1993 2008 1967 Druhá listopad 20. 2 Přihláška Referendum Ratifikace Ratifikace přihláška do 2015 referen pro vstup o setrvání v ES Maastrichtské Lisabonské EHS a druhé Cameron dum do EHS smlouvy a smlouvy a veto De Gaulla a jeho o první britské další žádost o setrvání opt-outy britský reformu UK v EU opt-out EU
Př. B. Časová osa vztahů Spojeného království a Evropské unie. Zdroj: vlastní tvorba
2.2 Odchod Spojeného království z Evropské unie
V roce 2015 podal David Cameron oficiální žádost do Bruselu, která byla následujícího roku projednávána na zasedání Evropské rady v Bruselu 18. února a Cameronovi se podařilo vyjednat dohodu, která zahrnovala následující reformy. První a nejbouřlivěji diskutované téma bylo omezení volného pohybu osob a eliminace sociálních dávek pro imigranty z EU. Zde se Britům podařilo vyjednat snížení sociálních dávek pro rodiče, kteří pracují ve Spojeném království, ale jejich dítě žije v jiném státu EU, na výši jakou by dostávali v rodné zemi. To mělo platit pro nově příchozí pracující a od roku 2020 i pro ty stávající. Dalším tématem byla tzv. „záchranná brzda“ tedy zastavení vyplácení
14 pracovních benefitů na dobu sedmi let, pokud dojde například k migrační nebo jiné krizi sociálního systému. Dále bylo Britům přislíbeno dlouho diskutované vyvázání z těsnější integrace a stejná práva pro všechny země EU, bez ohledu na to jestli jsou součástí měnové unie. Země EU se s požadavky Spojeného království shodly také na omezení regulačních hospodářských mechanismů a administrativní složitosti. Tato poměrně vstřícná reforma měla vejít v platnost, pokud se Spojené království rozhodne zůstat členem EU.17 V roce 2016 bylo vypsáno Davidem Cameronem přislíbené referendum o setrvání v EU, v němž nadpoloviční většina Britů hlasovala pro odchod. 51,9 % voličů, celkem 17,4 milionů Britů hlasovalo pro vystoupení, zatímco 48,1% voličů, v reálných číslech 16,1 milionů voličů hlasovalo pro setrvání. Referendu předcházely silné politické a mediální kampaně. Na jedné straně stáli příznivci setrvání v EU (vote-stay), kterými byl například David Cameron, současný londýnský starosta Sadiq Khan, stejně jako většina britských firem, většina zástupců odvětví kreativních průmyslů, lídři evropských zemí a také Barack Obama. Klíčovými tématy kampaně pro odchod a důvody proč pro Brexit Britové hlasovali, byly zejména od počátku jejich členství diskutovaný objem peněz, jež Spojené království vlévá do rozpočtu EU, návrat některých pravomocí na národní úroveň, omezení volného pohybu lidí - zde se jednalo hlavně o hrozbu migrace, spojenou s tehdejší počínající migrační krizí a možnosti, že do EU vstoupí čekatelé, jako je Turecko. Nebylo to ale jen nezvládnutí nedávné migrační krize, které se stalo jedním z argumentů pro výstup z EU. Řada Britů přikloněných k vote-leave kampani si stěžovala také na migranty z východní Evropy jako je Rusko nebo Bělorusko.18 Migranti podle některých z nich berou Britům práci, snižují mzdy a ohrožují bezpečnost.19 Příznivci odchodu a osamostatnění Spojeného království, byl například bývalý londýnský starosta
17 KUBÁTOVÁ, Eliška – BEDNÁROVÁ, Lucie – KALÁNEK, Filip. EU a Velká Británie: Historie vztahů a cesta k referendu. [online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z:
Boris Johnson nebo předseda Strany nezávislosti (UKIP), Nigel Farage.20 Po hlasování se nicméně ukázalo, že některé informace poskytované vote-leave kampaní voličům byly často neúplné a nesprávné a až doposud přetrvává diskuze o uskutečnění druhého referenda, která je mimořádně silná ve Skotsku a například také v Gibraltaru, kde hlasovala pro setrvání v EU. Po výsledcích referenda David Cameron resignoval na svoji funkci a v pozici premiéra ho vystřídala Theresa May. Ve Spojeném království bylo ustaveno Ministerstvo pro vystoupení z Evropské unie v čele s euroskeptickým sekretářem Davidem Davisem. Jednání Spojeného království s EU byla zahájena v červnu 2017. V červenci 2017 byl publikován tzv. Great Repeal Bill (odvolávací zákon), kterým britská vláda představila návrh právní odluky Spojeného království od EU. Zákon uvádí, že po vystoupení země z Unie bude následovat tzv. přechodné období, které bude sloužit k hladšímu přechodu země z EU a vyrovnání závazků. Tímto zákonem, se zruší nadřazenost unijního práva nad britským. Zákon zároveň umožní přenesení právních norem (cca 20 000 zákonů) EU do britského právního systému, které bude země moci posléze modifikovat nebo zrušit.21 Pokud se obě strany do března 2019 nedohodnou, bude zřejmě následovat tzv. hard brexit, který by znamenal nulovou dohodu mezi oběma stranami a obchod řízený pravidly Světové obchodní organizace. Pozitivní výsledek jednání bývá nazýván naopak soft brexit, který by znamenal určitou míru další spolupráce mezi oběma stranami.
20 KUBÁTOVÁ, Eliška – BEDNÁROVÁ, Lucie – KALÁNEK, Filip. EU a Velká Británie: Historie vztahů a cesta k referendu. [online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z:
Př. C. Graf zobrazující důvody britských voličů, kteří hlasovali pro výstup z EU. Zdroj: SWALES, Kirby.Understanding the Leave Vote, s. 1322
2.3 Historie britského „euroskepticismu“
Termín euroskepticismus, vyjadřující nespokojenost z Evropskou unií, provází Spojené království od počátku prvních snah o integraci Evropy. Tato nízká míra identifikace Britů s unijními cíli má podle Vášky nejen praktické důvody, které jsme si nastínili v minulé kapitole, ale má možná i kořeny v sociokulturním diskurzu a historii země. Podle těch existuje jakási „idea britské výjimečnosti“, kterou Spojenému království přisoudila jeho historie koloniálního giganta a jeho vztahy s dalšími anglosaskými zeměmi, jako je USA nebo země Commonwealthu. Tu podporuje také ostrovní postavení země, které tvoří přirozenou geografickou bariéru mezi kontentem a Spojeným královstvím. Součástí této idey výjimečnosti pak má být také myšlenka nadřazenosti britských politických institucí jako je parlament a na ni navazující silná anglická identita (Englishness), která se na rozdíl od identity skotské nebo waleské, které se částečně identifikují pomocí negativního vymezování se vůči Anglii, identifikuje prostřednictvím negativního vymezování vůči Evropě, zejména pak Francii.23 Z tohoto úhlu pohledu tedy britský euroskepticismus vyrůstá do jisté míry z nacionalismu. Ten ovšem není pouze
22 SWALES, Kirby.Understanding the Leave Vote. [online] [citováno 3.4 2018] s. 4. Dostupné z:
2.4 Modely post-Brexit vztahu mezi Spojeným královstvím a EU
Pokud se obě strany nedohodnou v rámci dvouroční lhůty na vystoupení členského státu z Evropské unie podle článku 50 Lisabonské smlouvy, tedy do března 2019, bude se mezinárodní obchod mezi subjekty řídit pravidly Světové obchodní organizace (anglicky World Trade Organisation, zkráceně WTO). V současné době je známo pět až šest modelů post-brexitového vztahu mezi Spojeným královstvím a EU, jež jsou založeny na již existujících dohodách s jinými nečlenskými státy. V době psaní této práce probíhají jednání mezi EU a Spojeným královstvím ohledně výsledné dohody. Zatímco Spojené království by si představovalo naprosto speciální a bezprecedentní dohodu mezi oběma státy, EU bude zřejmě na požadavky přistupovat opatrně, aby výsledná dohoda nedala impulz pro další země k vystoupení z Unie. Zatím tedy není jasné, jakou bude mít výsledná dohoda podobu a jak bude vypadat
24 DVOŘÁKOVÁ, Anna. Současná britská debata o vystoupení z EU. Brno, 2013. Bakalářská práce na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity při Katedře mezinárodních studií. Vedoucí práce: PhDr. Zdeněk Sychra, Ph. D, s. 19 25 Tamtéž 18 skutečný model budoucích vztahu mezi EU a Spojeným královstvím. V této kapitole nicméně nastíním již stávající modely, díky kterým bude snadnější udělat si představu o tom, jaká by tento budoucí vztah mohl mít pozitiva i negativa. Spojené království by si přálo zachovat hospodářskou spolupráci s Unií, staví se ale proti volnému pohybu osob, bez které si lze jen těžko představit pružné obchodování. Ve svém nedávném projevu z března 2018 Theresa May vůbec poprvé více objasnila, jak by si její země budoucí dohodu představovala. O tomto projevu se v této práci budu zmiňovat na několika místech, jelikož osvětlil mnoho otazníků týkajících se mnoha témat v této práci řešených. Co se týče výsledné dohody, premiérka May zde uvedla několik faktů, a to, že Spojené království po Brexitu (tedy po uplynutí dvouletého přechodného období) nebude nadále členem jednotného trhu, volný pohyb, jak ho známe nyní, skončí, a že pro Spojené království nepřichází v úvahu Kanadský ani Norský model.26
2.4.1 Norský model
Jak jsem uvedla výše, premiérka Spojeného království Theresa May se v březnu tohoto roku vyjádřila, že Norský model není pro Spojené království vhodný, a to z několika zřejmých důvodů. Pokud by Spojené království přijalo Norský model, popřelo by tím několik důvodů, kvůli kterým se rozhodlo EU opustit. Pokud by Spojené království následovalo Norský model, mělo by sice nadále přístup k jednotnému evropskému trhu, to by ale pro zemi bylo téměř jediným lákadlem. Spojené království by totiž bylo nadále zavázáno k finančním příspěvkům do rozpočtu EU, stále by podléhalo jurisdikci soudního dvora EU a platil by pro ně volný pohyb osob stejně jako v EU. A právě poslední tři podmínky jsou často citovaným důvodem, proč se země chtěla z vlivu EU vymanit. Výhody Norského modelu jsou založeny na členství v Evropském hospodářském prostoru (anglicky European Economic Area; zkráceně EEA nebo česky EHP). Ten vznikl díky dohodě mezi Evropským sdružením volného obchodu (anglicky European Free Trade Association; zkráceně EFTA, česky ESVO) a Evropskou unií.
26PRIME MINISTER’S OFFICE a MAY, Theresa. PM speech on our future economic partnership with the European Union. [online] [citováno 16.4 2018] Dostupné z:
19
Když byl EHS zakládáno v roce 1957 Západním Německem, Francií, Itálií a zeměmi Beneluxu, Spojené království se už tehdy odmítlo zapojit a místo toto založilo vlastní uskupení, výše zmíněné ESVO spolu s Portugalskem, Norskem, Dánskem, Rakouskem a Švýcarskem. V roce 1973 se ale Dánsko a Spojené království staly členy ES a přestaly tak být členy ESVO. Aby nyní Spojené království mohlo být členem EHP, musí se opět stát také členem ESVO. Norsko za členství v jednotném hospodářském trhu odvádí příspěvek do rozpočtu EU, funguje zde tedy volný pohyb osob a Norsko je podřízeno soudnímu dvoru EU, nemá ale rozhodovací právo ve věcech vnitřního trhu a jeho funkce je v tomto ohledu pouze konzultační.
2.4.2 Bilaterální dohoda
Švýcarský model
Švýcarsko je sice členem ESVO, ale ne EHP. S Evropskou unií v posledních 25 letech uzavřelo přes sto specifických dohod.27, které ale nepokrývají všechna obchodní odvětví. Tato země má přístup do jednotného trhu EU, ale ne co se se týče služeb a kapitálu. Do rozpočtu EU musí přispívat rovněž, ne ale takovou mírou jako Norsko. Není povinno se řídit právem EU, ale musí se řídit některými regulacemi souvisejícími s obchodem a volným pohybem osob.28 Švýcarský model by se mohl zdát vhodným pro Spojené království vzhledem k jeho volnosti a dílčím dohodám, ke kterým se přiklání i Theresa May. Přestože je krajně nepravděpodobné, že by si Spojené království s EU vyjednalo stejné dohody jako Švýcarsko, pokud by se tak stalo, velkou nevýhodou tohoto modelu by pro Spojené království byl neúplný přístup země do jednotného trhu. Vzájemné dohody totiž nepojímají sektor služeb, tedy i bankovního sektoru, který tvoří významnou část britské ekonomiky29 a ani služby z oblasti kreativních průmyslů, které jsou hlavním exportním artiklem těchto odvětví. Spojené království mělo doposud
27 BÍDOVÁ, Lenka. Dopad Brexitu na práva k duševnímu vlastnictví, Brno 2017, Diplomová práce vypracovaná na Právnická fakulta Masarykovy univerzity na katedře mezinárodního a evropského práva Katedra mezinárodního a evropského práva, Vedoucí práce: Judr. Radim Charvát, s. 25 28 REDAKCE BBC. Five models for post-Brexit UK trade. [online] [citováno 2.4 2018] Dostupné z:
Turecký model
Turecko uzavřelo v roce 1995 s EU tzv. celní unii. Mezinárodní obchod s průmyslovými statky a zpracovanými zemědělskými produkty vyváženými do EU tedy nepodléhá žádným tarifům ani kvótám. Celní unie ale neplatí pro zemědělské produkty (agricultural goods) a opět pro Spojené království důležité služby. V rámci statků importovaných z území mimo EU ale podléhá EU tarifům. Turecko také není součástí EHP ani ESVO a nemůže ani ovlivnit výši tarifů na statky, které importuje ze zemí mimo EU.32 Není ale povinno přispívat do rozpočtu EU a nepodléhá judikatuře Soudního dvora EU.33 Pokud by tedy Spojené království uzavřelo dohodu podobnou té turecké, mohlo by sice využívat výhod celní unie, ta by se ale vztahovala pouze na průmyslové výrobky a zpracované zemědělské produkty. Některé aspekty obchodu a tvorby by zároveň podléhaly právním předpisům EU, přičemž jedním z nich je například právo na duševní vlastnictví. Pokud by pak chtělo Spojené království uzavřít nějaký druh mezinárodní obchodní dohody s třetí zemí, muselo by získat povolení EU a takový obchod by podléhal sazbám EU.34 Tento model by zřejmě Spojenému království tedy také nevyhovoval, jelikož kromě EU, která
30 STEPHENS, Thomas. Would the Swiss model suit a post-Brexit Britain? [online] [citováno 2.4 2018] Dostupné z:
21 je nejvýznamnějším obchodním partnerem Spojeného království, v závěsu za ní stojí USA a rychle se rozvíjí i obchod s Čínou.
2.4.3 Kanadský model
The Comprehensive Economic and Trade Agremenent (zkráceně CETA) je smlouva Kanady s EU, která předběžně vešla v platnost 21. září 2017. Jedná se o dohodu o mezinárodním obchodu mezi Kanadou a EU, která obchod osvobozuje od většiny poplatků a restrikcí, zejména pak cla. Neplatí ale pro některé potraviny a služby, a produkty musí mít ověření, že skutečně pochází z Kanady. Dává také Kanadě přednostní vstup na evropský trh a ta má tak oproti Norsku a Švýcarsku v tomto ohledu výhodu. Problém je, že kanadský typ dohody se opět nevztahuje na služby a významnému britskému bankovnímu sektoru a službám kreativních průmyslů by neumožňoval vstup do jednotného trhu EU. Kromě toho, firmy, které exportují do EU, by se musely držet evropských produktových standardů a technickými požadavky, jejichž tvorbu by už nemohly nijak ovlivňovat.35 K tomuto modelu se v minulosti přikláněl například vyjednavač EU Michel Barnier, který v prosinci 2017 vytvořil tzv. Barnierovo schodiště, na kterém ukazuje možnosti post-brexitového vztahu, podle nějž je pro Spojené království nejvhodnější dohoda, kterou má EU s Kanadou nebo Jižní Koreou. Ve svém letošním březnovém proslovu nicméně premiérka May možnost Kanadského modelu vyloučila.
Př. D. Barnierovo schodiště zobrazující specifika spojená s konkrétními modely vedoucí ke Kanadskému modelu. Zdroj: Reuters36
35 REDAKCE BBC. Five models for post-Brexit UK trade. [online] [citováno 2.4 2018] Dostupné z:
22
2.4.4 Dohoda typu Singapur a Hong Kong
Jako zakládající člen WTO má Hong Kong multilaterální obchodní systém. V roce 1999 město uzavřelo s Dohodu mezi Evropským společenstvím a Hongkongem (Čína) o spolupráci a vzájemné správní pomoci v celních otázkách (anglicky Customs Cooperation Agreement). Všechen export z EU přichází a odchází z Hong Kongu bez poplatků a cel a s minimálními požadavky na licence. Co se týče svobody pohybu, lidé mohou oboustranně cestovat za prací prostřednictvím pracovních víz s podporou místního zaměstnavatele.37 Tento model by mohl Spojenému království vyhovovat, co se týče volného obchodu. Nicméně naprosto bez tarifní obchod by se zemi nemusel vyplatit a to zejména, v odvětvích zemědělství a rukodělných sektorů. Například import jídla nebo kovů, by se tak mohl dostat na stejnou cenovou úroveň, jako místní statky.38 Singapuru se podařilo jako vůbec prvnímu státu z Asociace jihovýchodních asijských národů (anglicky Association of Southeast Asian Nations; zkráceně ASEAN)39 vyjednat s EU dohodu o volném obchodu – tzv. European Union-Singapore Free Trade
37 REDAKCE BBC. Five models for post-Brexit UK trade. [online] [citováno 2.4 2018] Dostupné z:
Agreement (EUSFTA). Jednání obou subjektů ohledně této dohody skončila v roce 2014 a dohoda byla ratifikována Radou ministrů a Evropským parlamentem. Dohoda nicméně jasně neřeší volný pohyb osob a ten je tak zajištěn pracovními vízy, které je třeba podat cca 3 měsíce před vycestováním. Tuto přihlášku lze podat na základě doporučení od místního zaměstnavatele.40
2.4.5 Členství ve Světové obchodní organizaci
Jak už jsem zmínila výše, pokud se do března 2019 obě strany nedohodnou jinak, budoucí vzájemné vztahy mezi Spojeným královstvím a EU se budou řídit pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Takováto možnost by měla zřejmě na britskou ekonomiku největší dopad. Došlo by k navýšení cel, a britský export do EU by se místním podnikatelům výrazně prodražil. Pouhé členství ve WTO, by znamenalo nejnižší možnou formu integrace Spojeného království s EU. Země by nebyla zavázána jakkoliv přispívat do rozpočtu EU, nepodléhala by unijnímu právu, ale obchodované zboží by stále muselo odpovídat evropským standardům. Nicméně na služby, které jsou pro Spojené království silným ekonomickým sektorem, by se dohoda nevztahovala.41 K této možnosti ale zřejmě netouží dospět ani jedna ze stran a vzhledem k pokračujícím jednáním je nepravděpodobné, že by nevznikla dohoda v alespoň nějaké formě.
3 KREATIVNÍ PRŮMYSLY SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ
3.1 Terminologické vymezení
Terminologie kulturního managementu a její význam bývají často napříč institucemi a státy mírně odlišné. S pojmem „kreativní průmysly“ se pojí a prolínají další pojmy, jako jsou „kulturní průmysly“ nebo „ekonomika kultury“. Martin Cikánek nesourodost vymezení pojmu kreativní průmysly vysvětluje následovně: „…jediná univerzálně platná definice kreativních průmyslů neexistuje … Nalezení jediné a té správné definice kreativních průmyslů komplikuje fakt, že jsou definice tvořené akademickou sférou sice vždy do větší či menší míry přijaty politickou reprezentací při formulaci kulturně-
40 TIEL, Scott. Brexit and MSE: Post Brexit trade models - Hong Kong and Singapore. [online] [citováno 17.4 2018] Dostupné z:
3.1.1 Spojené království
Termín kreativní průmysly byl poprvé užit v druhé polovině 90. let 20. století. Jedná se tedy o relativně mladý pojem. Vznik kreativních průmyslů je ve Spojeném království spojen s nástupem vlády New Labour v čele s Tonym Blairem v roce 1997 a zejména vytvořením Ministerstva pro kulturu, média a sport (anglicky Department for Culture Media and Sport; zkráceně DCMS) – nyní Ministerstvo pro digitální trh, kulturu, média a sport (Department for Digital, Culture, Media and Sport; zkráceně DCMS), které nahradilo původní Ministerstvo pro národní dědictví (Department of National Heritage). Jedním z prvních činů nového ministerstva bylo ustanovení Creative Industries Task Force, která v roce 1998 vytvořila dokument Creative Industries Mapping Document, který byl v roce 2001 revidován. Tento dokument byl prvním systematickým pokusem o definici a měření kreativních průmyslů. Rozšířil povědomí o kreativních průmyslech a byl jedním z prvních důkazů o jejich ekonomické síle. Kromě těchto pozitivních informací, ale dokument ukázal, jakým způsobem je sektor polarizovaný mezi spoustu malých firem a živnostníků a pár obrovských, často mezinárodních společností.
42CIKÁNEK, Martin. Kreativní průmysly příležitost pro novou ekonomiku, Praha. Institut umění, 2009; s. 22 43 DEPARTMENT FOR CULTURE MEDIA AND SPORT. Creative Industries Economic Estimates, January 2016, s. 4. [online] [citováno 17.4 2018] Dostupné z:
Ministerstvo pro kulturu, média a sport vymezilo pojem kreativních průmyslů jako „aktivity, jež vychází z kreativity, dovednosti a talentu jedince a mají potenciál pro tvorbu bohatství a pracovních míst prostřednictvím produkce a využívání duševního vlastnictví.“44 Původní dokument z roku 1998 zahrnoval následující pododvětví: reklama, architektura, trh s uměním a starožitnostmi, řemesla, design, módní průmysl, film a video, interaktivní zábavní software, hudba, scénická umění, vydavatelství, softwarové a počítačové služby a televize a rádio.45 Definice DCMS kreativních průmyslů nicméně vyvolala debatu na téma, „který nový produkt vlastně není výsledkem kreativity“ a některé zahrnuté sektory jsou stále předmětem kritiky. Do těchto sektorů patří například Softwarové a počítačové služby, jejichž náplní je spíše podnikový software (anglicky business software) a poradenství než tvorba a vývoj her nebo interaktivních médií. Dalším zpochybňovaným odvětvím je také trh se starožitnostmi, který očividně postrádá onen nový, kreativní akt, jelikož jde o obchod s dříve vytvořenými produkty.46 V roce 2013 tedy DCMS navrhlo nové dělení kreativních průmyslů a přišlo se zjednodušenou a šířeji vymezenou strukturou. Hlavními změnami bylo odstranění sektoru starožitností a řemesel, přičemž tvůrčí akt řemesel byl jako kreativní aktivita přeřazen mezi sektor hudby, scénických umění a vizuální tvorby.47 Ve Spojeném království, se nicméně dělení kreativních průmyslů mírně liší a to převážně v závislosti na instituci, nicméně obsahově jsou všechna dělení téměř stejná a liší pouze v závislosti na míře strukturovanosti, jaká je třeba pro určité zkoumání. Před rokem 2017 vydávané Creative Industries Estimates od DCMS nabízely dělení reklama a marketing, architektura, řemesla, produktový grafický a módní design, film, TV, video, rádio a fotografie, IT, software, a počítačové služby, vydavatelství, muzea, galerie a knihovny a hudba, scénická umění a vizuální umění.48 Moderní tendence
44 MINISTERSTVO KULTURY ČR. Studie pro potřeby vytvoření Programu zmapování a analýzy potřeb umění, kulturních a kreativních průmyslů v ČR a transferu mezinárodních zkušeností. Praha, 2008. [online] [citováno 17.4 2018] Dostupné z:
3.1.2 Definice Evropské komise
Evropská komise ve studii o evropské ekonomice kultury The Economy of Culture (2006) rozděluje oblast na kulturní a kreativní sektor. Do kulturního sektoru dle této definice patří tradiční umění a kulturní průmysly. Do kreativního sektoru pak ostatní odvětví, která využívají umění a kulturu „jako přidanou hodnotu v produkci zboží a služeb mimo oblast samotného umění a kultury“51 Kromě kreativních a kulturních průmyslů pak Evropská komise vymezuje také oblast příbuzných odvětví, která jsou s kreativními a kulturními průmysly významně propojena a to zejména proto, že jejích podstatou je výroba a prodej statků, při níž je využito procesů tvorby, produkce a užití děl a jiných předmětů ochrany duševního vlastnictví.52 Zelená kniha Evropské unie o uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví z rok 2008 definuje obsah kreativních a kulturních průmyslů následovně: „kulturní odvětví“ jsou ta odvětví, jež produkují a šíří produkty nebo služby, které se v okamžiku svého vzniku vyznačují určitou povahou, zamýšleným
3.2 Struktura kreativních průmyslů Spojeného království
Podle definice Creative Industries Council se člení kreativní průmysly Spojeného království na reklamu, architekturu, umění a kulturu, design, módní průmysl, film a televizi, hry, řemesla, vydavatelství a kreatech, což je poměrně široký záběr. Jednotlivá odvětví se navzájem prolínají a spolupracují nejen mezi sebou například prostřednictvím kreativních klastrů, ale pronikají zejména díky své inovativnosti i do dalších ekonomických sektorů. Britské kreativní průmysly jsou nejvíce koncentrované v Londýně a na jihovýchodě Anglie a mají jako celek přínos cca 92 miliardy liber hrubé přidané hodnoty, zaměstnávají dva miliony lidí a rostou dvakrát rychleji než britská ekonomika jako
53 RADA EVROPSKÉ UNIE. Zelená kniha: Uvolnění potenciálu kutlruních a tvůrčích odvětví. Brusel, 2010. s. 7 [online] [citováno 19.4 2018] Dostupné z:
55 HM GOVERNMENT. Industrial Strategy: Creative Industries Sector Deal. 2018 s. 2 [online] [citováno 19.4 2018] Dostupné z:
3.2.1 Reklama
Podle The Standard Industrial Classification užívané DCMS do reklamního sektoru spadají aktivity spojené s PR a komunikací, reklamní agentury a mediální reprezentace. Reklamní a marketingový sektor ve Spojeném království tedy zahrnuje aktivity jako je například marketing, digitální marketing nebo public relations. Dominují mu multinacionální společnosti a jeho centrem je Londýn. Ten je vedle New Yorku vnímán jako jedna z hlavních metropolí tohoto odvětví ekonomiky.60 Odvětví reklamy přispívá k HDP země hodnotou cca 120 miliard liber.61 Tento sektor navíc zaznamenal mezi léty 2010-2015 nejrychlejší růst ze všech kreativních průmyslů. Jedním z důvodů je pravděpodobně rostoucí trend digitálního trhu a to zejména, co se týče internetové reklamy a jejího rozklikávání prostřednictvím mobilních telefonů. V roce 2010 totiž digitální reklamy předehnaly ty televizní a činí teď největší podíl na výdajích sektoru.62 V roce 2015 tento sektor exportoval služby v hodnotě 2,64 miliard liber, což činí cca 1,2 % celkového exportu Spojeného království.63 Je poměrně obtížné určit, která z britských společností v tomto odvětví je nejvýznamnější, uvedu nicméně pro představu tři nadnárodně fungující společnosti, které byly podle globální a výzkumné analytické společnosti Nielsen v roce 2016 nejúspěšnější. První z nich byla Abott Mead Vickers BBDO, firma která dlouhodobě spolupracovala například s módní značkou Wrangler Jeans nebo britským obchodním řetězcem Sainsbury’s a připravovala kampaně například také na irské pivo Guiness, rozhlasovou a televizní společnost BBC nebo online přehrávací platformu Youtube a spoustu dalších. Společnost se specializuje na digitální, sociální, experimentální, tištěné i vysílané kampaně. Mezinárodní síť BBDO patří ke třetí největším sítím agentur a spadá
60 BOP CONSULTING. Mapping the Creative Industries: A toolkit. Published by the British Council, London, 2010. s. 9. [online] [citováno 17.4 2018] Dostupné z:
64 BBDO. Clients. [online] [citováno 28.4 2018] Dostupné z:
3.2.2 Architektura
Sektor architektury je ve Spojeném království tvořen zejména hrstkou velkých společností a vysokým počtem malých firem a freelancerů a je velice úzce provázán s konstrukčním průmyslem. Největší koncentrace architektů je v Londýně, na jihovýchodě a východě Anglie a ve Skotsku. Spojené království je významné také svými architektonickými školami, které jsou často cílem studentů z celého světa. Sektor architektury britské ekonomice přispívá cca 4,8 miliard hrubé přidané hodnoty ročně.66 Nejznámějšími architektonickými jmény jsou například autor Londýnské radnice nebo Hearst Tower Norman Foster, Richard Rogers, který navrhl například Centre Georges Pompidou nebo budovu pojišťovny Lloyd‘s, autor River and Rowing Museum nebo Museum of Modern Literature David Chipperfield a byla jí také autorka italského MAXXI muzea, Londýnského centra plaveckých sportů a Hlavního sídla přístavní správy v Antverpách, irácko-britská architektka Zaha Hadid, která sice zesnula v roce 2016, ale podnik pod jejím jménem funguje nadále. Většina těchto slavných architektonických osobností řídí vlastní ateliér a podnik. Deník The Architects‘ Journal vyhlašuje každoročně největší architektonické společnosti ve Spojeném království. Podnikem, který se na výši drží už několik let, je firma založená výše zmíněným Normanem Fosterem Foster + Partners, za ním následuje BDP a na třetím místě Zaha Hadid Architects. Všechny tyto společnosti fungují mezinárodně a mají často několik poboček v různých zemích světa. Jako obhájce zájmů architektury ve Spojeném království funguje nevládní profesní sdružení The Royal Institute of British Architects (zkráceně RIBA). RIBA funguje od roku 1834 a zasazuje se o stavění kvalitnějších environmentálně přátelštějších budov a podporuje architekty. Toto sdružení spolupracuje s vládou, nepřijímá od ní ale
66 RIBA. Global by Design 2018. s. 2 [online] [citováno 28.4 2018] Dostupné z:
67 Tamtéž, s. 4 68 Tamtéž, s. 2 69 Tamtéž, s. 4 70 Tamtéž 71 Tamtéž 33 snížené konkurenceschopnosti Spojeného království s ostatními trhy EU například v oblasti ceny zboží.
3.2.3 Umění a kultura
Do sektoru umění a kultury ve Spojeném království spadá zejména vizuální umění a obecně scénická umění. Do této kategorie spadá divadlo, tanec, balet, muzikál, filharmonie a opera. Sektor umění a kultury je ve Spojeném království často závislý na kombinaci státních dotací, tržeb ze vstupenek a dalších formách financování. Britská divadla v posledních letech zaznamenala pokles veřejných prostředků z lokálních zdrojů a tak se mnoho z nich více uchyluje k soukromým zdrojům a filantropii a roste také financování prostřednictvím fondů a nadací. Některé instituce jsou ale samy o sobě ekonomicky úspěšné jako například londýnské West End Theatre, jehož muzikály jsou známou turistickou atrakcí. Vybrané organizace jako jsou instituce a soubory z oblasti scénických umění nebo také knihovny a muzea a získávají pravidelnou finanční podporu po dobru tří let skrze program Národního portfolia. Pro období 2015-2018 bylo pro představu vybráno 663 organizací a pro léta 2018-2022 počet podporovaných vzrostl na 831. Národní portfolio se podle svých slov snaží podporovat organizace a soubory všech velikostí a lokací a podporuje například The Royal Shakespeare Company, The BALTIC Center for Contemporary Art v Gatesheadu, The Royal Philharmonic and Theatre Company Punchdrunk. Podle DCMS Sector Economic Estimates ze srpna 2016 kulturní organizace přispěly v roce 2015 britské ekonomice cca 27 miliard liber a export těchto organizací zaznamenává v posledních letech rostoucí trend.72 Hudba, vizuální a scénická umění v roce 2015 zaměstnávaly cca 286 000 osob a muzea, galerie a knihovny dalších 87 000.73 Přestože hlavním centrem divadla bývá často považován Londýn, kde sídlí asi třetina divadel a souborů, divadelní aktivita se ve Spojeném království čím dál více
72 DEPARTMENT FOR CULTURE MEDIA AND SPORT. Creative Industries Economic Estimates, August 2016, s. 5-6. [online] [citováno 17.4 2018] Dostupné z:
74 Koridor M62 je označení pro velká města na severu Anglie jako je West Yorkshire, Hull nebo Greater Manchester. Název je odvozen od silnice spojující Liverpool a Hull. 75 BOP CONSULTING a GRAHAM DEVLIN ASSOCIATES. Arts Council England: Analysis of Theatre in England, s. ii. [online] [citováno 17.4 2018 Dostupné z:
Pod-sektor scénických umění také jako jeden z prvních zaznamenal první dopady Brexitu na své odvětví a to zejména kvůli kolísání libry, nicméně ne všechny byly negativní. Snížení kurzu libry oproti euru zafungovalo podle Royal Opera House krátkodobě jako lákadlo pro koprodukce s divadly v Evropě, Spojených státech, Austrálii a Číně, a tento propad způsobil také zvýšený turismus a s ním spojené vyšší zisky. 78 Kulturní sektor Spojeného království je mimo jiné významný také kvalitou svých univerzit umění, které jsou také častým cílem studentů z EU, ať už prostřednictvím programu Erasmus+ nebo v rámci běžných univerzitních studentských programů. Mezi hlavní univerzity v této oblasti patří například University of the Arts London, Royal College of Art, Manchester School of Art, University of Edinburgh, University College London nebo University of Oxford. Odvětví umění a kultury země je významné také množstvím a kvalitou galerií vizuálního umění jako je Tate Modern v Londýně; Ashmolean Museum Oxford, Walker Gallery v Liverpoolu, The Hepworth Wakefiled, Whitworth v Manchesteru nebo Sainsbury Centre for Visual Arts v Norwichi. Pro tyto galerie je často důležité spojení se zahraničními institucemi ať už z důvodu pořádání kočovných výstav, vzájemného zapůjčování sbírek nebo cestování umělců na vernisáže. A internacionální povaha je stěžejní také pro britské aukční domy. Co se týče jejich struktury, jedná se obvykle spíše o menší podniky, nicméně v zemi sídlí také dva giganti mezi aukčními domy, Christie’s a Sotheby’s, které často obchodují se zahraničními klienty.
3.2.4 Design
Odvětví designu se velice silně prolíná s ostatními sektory. Setkáme se s ním u všech druhů zboží od spotřební elektroniky, vizuálních identit společností, designu interiérů až k přebalům alb. Tento sektor bývá zároveň v dostupných zdrojích často spojován s odvětvím architektury nebo módního průmyslu, s nimiž má obvykle také společné potenciální dopady Brexitu. Stejně jako pro většinu kreativních průmyslů je i pro sektor designu EU hlavním exportním trhem a jedním z hlavních zahraničních zdrojů kvalifikované pracovní síly.
78 Tamtéž s. 39 36
Spojené království je čtvrtým největším exportérem designu a vyváží ho o 50% více, než importuje.79 Podle posledních údajů z roku 2013 je přínos ekonomiky designu roven asi 71,7 miliardám liber hrubé přidané hodnoty. Designové průmysly přímo zaměstnávají okolo 580 000 osob, přičemž cca další milion designérů pracuje v oblastech mimo designový průmysl.80 Ve Spojeném království funguje nevládní charitativní organizace Design Council, která se v roce 2011 spojila s Chartered Association of Building Engineers (zkráceně CEBA) a funguje zejména v oblasti podpory a výzkumu a inovací v oblasti designu. K dalším institucím zabývajícím se designem a jeho vystavováním je pak také Victoria and Albert Museum nebo Design Museum. V zemi také studuje nejvíce studentů designu v Evropě81 a je tedy domovem mnoha designérských škol a dalších vzdělávacích institutů, koncentrovaných zejména v Londýně.82Jsou jimi například London College of Communication, Central Saint Martin’s College of Art and Design, Saïd Business School-University of Oxford nebo Royal College of Art.83 Londýn je sice považován za jedno ze světových center designu, ale velké množství subjektů fungujících v tomto sektoru je situováno také mimo Londýn84 v kreativních klastrech zejména na jihovýchodě Anglie85. Mezi designéry je stejně jako mezi architekty velké množství freelancerů, kteří často za konkrétními projekty cestují po EU a zbytku světa. DCMS zjistilo, že 70% designérů je aktivních v zahraniční.86
79 CREATIVE INDUSTRIES COUNCIL. The UK Design Industry: An Overview. [online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z:
Kromě výše zmíněných architektů se k významným osobnostem britského designu řadí například autor produktového designu firmy Apple Jonathan Ive, ikona britského designu v oblasti svítidel Tom Dixon nebo studio průmyslového designu Barber&Osgerby a další.
3.2.5 Módní průmysl
Módní průmysl funguje ve Spojeném království jako malý sektor se silným postavením na mezinárodním trhu. I malé společnosti v módním průmyslu exportují do zahraničí. Zhruba 90 % britských módních značek tvoří malé až střední podniky.87 Země je také důležitým vzdělávacím centrem pro budoucí módní návrháře se školami jako London College of Fashion, Central St.Martin’s, University of Westminster, Nottingham Trent University nebo Edinburgh College of Art. Na britských školách módy vystudovala spousta mezinárodně uznávaných návrhářů jako je John Galliano nebo Stella McCartney, a k dalším zvučným jménům britské módy patří také například Alexander McQueen, Burberry, Viviene Westwood atd. Módním průmyslem a módní ekonomikou se ve Spojeném království zabývá nezisková organizace British Fashion Council (zkráceně BFC). BFC vznikl v roce 1983 a je financován vládou, partnery, sponzory a evropským fondem ERDF. BFC pořádá například London Fashion Weeks a celkově se snaží zprostředkovávat britský módní design v zahraničí a podporovat britské umělce v oblasti módy. Podle dat Oxford Economics publikovaných BFC v únoru 2018 přispěl módní průmysl v roce 2016 ekonomice Spojeného království přes 29,7 miliard liber hrubé přidané hodnoty a v roce 2015 zaměstnával přes 880 000 osob.88 Podle průzkumu BFC se pracovníci fungující v módním průmyslu nejvíce obávají konce jednotného trhu a celní unie, která jim doposud umožňovala flexibilně ve svém odvětví pracovat. Struktura módního průmyslů je plná freelancerů, od návrhářů, modelek, stylistů, fotografů a novinářů, pro něž je důležitá svoboda pohybu. Stejně jako u všech ostatních sektorů i do módního průmyslu přichází velká část příjmu od klientů sídlících v EU.
87 BRITISH FASHION COUNCIL. Brexit and the Impact on the Fashion Industry, s. 3. [online] [citováno 29.4 2018] Dostupné z:
Většina módních značek, je podle Brexit and the Impact on the Fashion Industry až ze 75 % závislá na dovozu komponentů ze zemí mimo Spojené království, zejména pak z Irska, které je v této oblasti největším evropským exportérem země.89 Ve Spojeném království mají mimo jiné centrálu velké módní společnosti obchodující po internetu jako Amazon, Asos, Net-A-Porter, které by potenciální zdržení distribuce zboží z důvodu hraničních bariér mohlo vést k myšlenkám na přesídlení.
3.2.6 Film a televize
Sektor filmu a televize zahrnuje filmovou produkci, distribuci a promítání a spadají sem také společnosti poskytující čím dál více populární službu video na vyžádání (dále jen jako video-on-demand) jako je Netflix, Amazon Prime, Now TV, BBC iPlayer apod. Do širšího vymezení sektoru se navíc obvykle počítají také menší podsektory jako je fotografie nebo rádiové vysílání. V oblasti filmové produkce funguje ve Spojeném království několik majoritních společností, jako jsou Pinewood Studios z jejichž produkce pochází například Gravitace (2013), Harry Potter, James Bond, Hobbit a další; dále pak filmová a televizní produkční společnost Working Title, jež se specializuje také na produkci divadelních her, a která stojí například za filmy jako je The Danish Girl (2015), Rush (2013) nebo Sólista (2009). Z dalších jsou to pak například 3 Mills Studios nebo Elstree Studios z jejichž produkce pochází například Star Wars nebo Indiana Jones. I přes množství domácích studií nicméně britskému filmově-distribučnímu trhu dominují Hollywood Studios.90 Vůdčí organizací zabývající se ve Spojeném království filmem je výkonná nevládní organizace British Film Institute, která s pomocí výtěžků z loterie financuje produkci, distribuci a vzdělání v oblasti filmu a pořádá také řadu festivalů, jako je například BFI London Film Festival. Kromě BFI na poli filmu v zemi funguje také tzv. Brittish Film Comission (BFC), národní agentura, jejímž hlavním cílem je maximalizovat tvorbu mezinárodního filmového obsahu ve Spojeném království. Tento orgán je finančně podporován DCMS a to prostřednictvím BFI a UK Trade and Investment. Mimo to je BFC sponzorováno rovněž množstvím britských filmových studií jako jsou například 3
89 Tamtéž, s. 6
90 BOP CONSULTING. Mapping the Creative Industries: A toolkit. Published by the British Council, London, 2010. s. 9. [online] [citováno 30.4 2018] Dostupné z:
Mills Studios, The Bottleyard Studios, Pinewood Studios Group, Working Title ale také společnostmi jako jsou Warner Bros nebo Walt Disney.91 Další veřejnou institucí zabývající se v zemi filmem je například také British Council Film, který prostřednictvím British Councilu propaguje britskou produkci v zahraniční a vede také databázi britských filmů, režisérů a festivalů.92 Spojené království je kromě filmové produkce také hlavním evropským hubem pro světové mediální společnosti a je domovem nejvíce televizních kanálů v celé Evropské unii. Britský regulační úřad pro komunikace Ofcom licencuje v současnosti cca 1.100 kanálů, přičemž 650 z nich pochází od mezinárodních poskytovatelů (broadcasterů), jako je například Sky, AMC, Disney, Viacom, Discovery, Modern Times Group, AMC, BBC, 21. st Century Fox, Time Warner a Sony, kteří vysílají do ostatních zemí Unie. Podle průzkumu Ofcomu z roku 2016 výnosy z vysílacího a televizního průmyslu ve Spojeném království v letech 2010-2015 vyrostly z 11,8 miliard liber na 13,6 miliard liber.93 Na britském televizním trhu dominuje BBC, ale významné jsou i nezávislé společnosti. Například známý pořad Who wants to be a millionaire, který se vysílal ve více, než 100 zemích, pocházel od britské nezávislé společnosti Celador.94 K v česku známým ze Spojeného království exportovaným televizním pořadům patří například Downton Abbey z produkce Carnival Films, Victoria z produkce Mammoth Screen nebo Midsommer Murders z produkce All3Media a Sherlock z koprodukce Hartswood Films, BBC Wales a Masterpiece Theatres. Hlavním exportním trhem pro britskou televizní produkci byla v letech 2015/2016 Severní Amerika (41%) a za ní následovala Evropa (31 %).95 Spojené království navíc roce 2016 podepsalo dohodu o koprodukci s Čínou, takže lze v budoucnu očekávat silnější spolupráci mezi oběma zeměmi. V roce 2015 činila hodnota exportu služeb
91 BRITTISH FILM COMMISSION. Who We Are. [online] [citováno 30.4 2018] Dostupné z:
3.2.7 Hry
Tento sektor patří v rámci kreativních průmyslů k těm mladým a rychle se rozvíjejícím. Tvoří zejména počítačové a konzolní hry, mobilní hry a videohry, ale také například interaktivní výukové a referenční materiály. O jejich propagaci a ochranu se v rámci veřejného nevládního sektoru ve Spojeném království stará například profesní sdružení v oblasti her a zábavního softwaru Ukie, které funguje jako nezisková organizace, reprezentující a podporující všemožné start-upy a společnosti.97 nebo profesní sdružení The Independent Game Developers Association (zkráceně TIGA). Spojené království je čtvrtým největším trhem pro mobilní hry po Android a iOS a hodnota tohoto trhu činí cca miliardu liber ročně. To je nicméně třeba brát s rezervou neboť statistiky ohledně herního sektorů se podle Creative Indsustries Council i podle profesního sdružení Ukie často výrazně liší a bývají nepřesné a to částečně kvůli těžké měřitelnosti a poměrné mladosti odvětví. Liší se například údaje o pracovních pozicích v sektoru. Zaměstnanost v tomto sektoru je ale každopádně poměrně vysoká a Spojené království bývá často hlavním cílem mezinárodních pracovních sil mířících do tohoto odvětví. Země se totiž v rámci EU co se týče nabídky prací spojených s herním průmyslem, drží na vedoucí pozici. Britové jsou spolu se Severoameričany a Japonci největší konzumenti počítačových her na světě.98 Země také nabízí množství univerzit, kde lze studovat herní technologie, herní programování, herní design a podobně. Z univerzit které studijní obory v oblasti her nabízí je to například Staffordshire University, Manchester Metropolitan University, University of Southampton nebo Imperial College London.
96 CREATIVE INDUSTRIES COUNCIL. TV& Film Official Data. [online] [citováno 30.4 2018] Dostupné z:
Podle průzkumů organizace NESTA a profesního sdružení Ukie z roku 2014 by měl mít herní sektor přínos kolem 1,72 miliard hrubé přidané hodnoty. Herní průmysl v posledních letech zaznamenal boom, zejména díky mobilním hrám a iniciativě iOS. Společnost iOS je totiž v poslední době dá se říci motorem herního průmyslu a zejména v Londýně, Liverpoolu a Manchesteru se její developeři zasadili o rychlý nárůst herních firem. O rychlý růst herního sektoru se zasloužila také v roce 2014 zavedená úleva na dani pro herní sektor (The Video Games Tax Relief), která je lákadlem pro investory, a zvyšuje mezinárodní konkurenceschopnost sektoru. Spojené království je důležitou investiční destinací pro zahraniční herní společnosti a je rovněž evropskou centrálou zámořských společností jako je Microsoft, Sony, Konami a Take-Two.99 Herní průmysl se velice silně prolíná s dalšími odvětvími kreativních průmyslů jako je design, reklama, software a film a má proto jako mnoho dalších odvětví tendenci se z důvodu větší efektivnosti klastrovat. Okolo poloviny herních společností je ve Spojeném království situováno v Londýně a a jihovýchodě Anglie, přestože silné společnosti fungují i na Severu Anglie. Firmy z oblasti her se seskupují majoritně kolem měst, jako jsou Brighton, Cambridge, Cardiff, Dundee, Edinburgh, Guildford and Aldershot, Liverpool, Manchester, Oxford, Sheffield and Rotterham, Warwick a Stratford-upon-Avon.100 Tyto oblasti se liší svým záběrem. Společnosti v Londýně, Brightonu a Manchesteru jsou více specializované na iOS, zatímco další města jako je Guilford and Aldershot a Warwick se profilují spíše do konzolních her. Britský herní sektor je výrazně orientován na export, o čemž svědčí údaje TIGY, podle kterých cca 95 % tuzemských herních společností exportuje alespoň některé své hry do zahraničí.101 Hlavními trhy pro tento export jsou podle organizace NESTA USA, Čína a Japonsko102. Ze Spojeného království pochází například Grand Theft Auto od firmy Rockstar, spadající pod americkou společnost Take-Two, RuneScape od Jagex
99 CREATIVE INDUSTRIES COUNCIL. Why the UK. [online] [citováno 1.5 2018] Dostupné z:
Games Studio, LEGO herní série Star Wars, Harry Potter nebo Batman z produkce vývojářů Traveller’s Tale.
Př. F. Struktura herních společností podle regionů. Zdroj: NESTA (2014)103
3.2.8 Hudba
Do sektoru hudby spadá jak živá tak nahrávaná hudba, hudební vydavatelství a administrace autorských práv copyrightu na hudbu.104 V roce 2016 sektor zaměstnával okolo 142 000 osob105, z čehož 10% činily osoby z EU mimo Spojené království.106 Přínos hudebního průmyslu byl v roce 2016 4,4 miliardy liber přidané hodnoty107 a export hudby činil v roce 2016 2,5 miliardy liber 108 Hudební sektor v posledních letech, stejně jako některé další sektory kreativních průmyslů zaznamenává nárůst aktivity na
103 NESTA a UKIE. A Map of the UK Games Industry. 2014, s. 13. [online] [citováno 1.5 2018] Dostupné z:
109CREATIVE INDUSTRIES COUNCIL. Why the UK. [online] [citováno 2.5 2018] Dostupné z:
3.2.9 Řemesla
Řemesla tvoří v rámci Spojeného království menší sektor, který zahrnuje zejména pododvětví textilií, keramiky, dřeva, kovu, skla, grafická a kožedělná řemesla. Většina podniků v oblasti řemesel je malá, přičemž 75 % z nich tvoří živnostníci a shlukují se převážně kolem větších britských měst, zejména pak v Anglii. 115 Zájmy řemeslníku ve Spojeném království hájí tzv. Crafts Council, který se zabývá zejména propagací a podporou řemeslnického sektoru například prostřednictvím programu Hothouse pro začínající řemeslníky.116 Podle odhadů Crafts Councilu z let 2012/2013 funguje ve Spojeném království cca 11 620 podniků, přičemž přes 50% z nich jsou neregistrované mikro-podniky. V sektoru řemesel pracuje podle těchto údajů 43 250 osob, plus dalších cca 9 360, kteří pracují v kreativních zaměstnáních mimo kreativní průmysly, ekonomika řemeslnictví tedy zaměstnává dohromady zhruba 149 500 osob.
114 FOX, Cillian. The 10 Best British Indie Record Labels. [online] [citováno 3.5 2018] Dostupné z:
Př.G. Geografická struktura koncentrace řemeslníků a řemeslnických firem. Zdroj: IDBR Business Counts, 2013117
3.2.10 Vydavatelství
Vydavatelství knih, novin, magazínů a jejich internetové formy, jsou jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů napříč kreativními průmysly. Vzhledem k tomu, že je angličtina světovým jazykem, je toto odvětví mimořádně mezinárodně provázané, o čemž svědčí mimo jiné data profesního sdružení The Publishers Association, podle nichž přes 54 % britského prodeje knih, činí export mimo Spojené království.118 Hlavním exportním trhem je pro vydavatelský průmysl s 35%. Evropa. Sektor se prolíná také s ostatními kreativními průmysly jako je film a televize, hry a divadlo, pro které literatura často slouží jako předloha. V rámci vydavatelství roste stejně jako v ostatních kreativních průmyslech zájem o digitální formáty, konkrétně pak o verze pro tablety a mobilní telefony, přičemž negativní trend zaznamenávají výtěžky z obsahů pro e-booky.119 Výtěžky s prodeje knih v roce 2016 činily 4,8 miliardy liber,
117 CRAFTS COUNCIL. Measuring the Craft Economy, s. 18. [online] [citováno 3.5 2018] Dostupné z:
3.2.11 Kreatech
IT, Softwarové a počítačové služby, někdy zjednodušeně nazývané kreatech, jsou největším britským kreativním průmyslem. Zahrnují tvorbu a produkci nástrojů, aplikací a softwarových produktů a rovněž poradenství. Prolíná se do velké míry se sektorem her, a díky zvýšené popularitě digitálního trhu, také s ostatními kreativními průmysly. Tomuto průmyslu vévodí spíše velké multinacionální firmy, ale stejně jako herní sektor i tento v posledních letech zaznamenává díky popularitě mobilního obsahu narůst menších společností. Jak jsem uvedla výše, kreatech je největším kreativním průmyslem v zemi a zaměstnává také nejvíce osob ze všech kreativních sektorů. V roce 2016 to bylo cca 674 000 pracovních pozic.122 Je zajímavé, že na rozdíl od ostatních kreativních průmyslů,
120 CREATIVE INDUSTRIES COUNCIL. Reasons to Choose UK Publishing. [online] [citováno 3.5 2018] Dostupné z:
123 Internet věcí (anglicky The Internet of Things) je sít spotřebičů, které jsou vybaveny schopostí síťové konektivity a mohou se tak propojovat s dalšími zařízeními 124 Vzdělávací technologie 125 Bankovní a finančnické technologie – počítačové programy a jiné technologie usnadňující poskytování bankovních a finančních služeb 126 e-commerce jsou technologie umožňující provádění komerčních transakcí po internetu 127 RSA. The Digital Powerhouse: The Innovation Potential of Tech Clusters in the North. 2016, s. 16. [online] [citováno 2.5 2018] Dostupné z:
3.3 Financování kreativních průmyslů ve Spojeném království
Kreativní průmysly jsou v rámci Spojeného království financovány hned z několika zdrojů. Mezi hlavní oblasti patří veřejné zdroje včetně prostředků z Národní loterie, zdroje získané prostřednictvím soukromých a sponzorských darů a zvláštní nástroje veřejné podpory, k nimž patří zejména daňové úlevy. Spojené království má poměrně sofistikovaný centrálně řízený systém institucí, avšak s velkou mírou regionální decentralizace. Kulturní politiku utváří centrální vláda, v jednotlivých zemích Spojeného království je pak tato pravomoc svěřena místním odpovědným orgánům. Ve Skotsku se na vládní úrovni zabývá kreativními průmysly vládní direktoriát pro evropské záležitosti, vnější vztahy a kulturu a Oddělení pro výkon ve vzdělávání (anglicky Scottish Executive Education Department). V zemi také funguje skotská obdoba Arts Councilu England, tzv. Creative Scotland. Ve Walesu se oblastí kreativních průmyslů zabývá Národní shromáždění (National Assembly for Wales) a Arts Council Wales, a v Severním Irsku funguje Oddělení pro kulturu umění a volný čas (Department for Culture, Arts and Leisrue), přičemž do jeho činnosti částečně zasahuje i Ministerstvo zahraničních věcí (Foreign Affairs).131 Následující kapitoly poskytují stručný vhled do hlavních zdrojů financování britských kreativních průmyslů a zároveň některých institucí, jež je na národní úrovni přerozdělují a zabývají se ochranou a propagací kreativních průmyslů.
3.3.1 Ministerstvo pro digitálie, kulturu média a sport
Ministerstvo pro digitálie, kulturu, média a sport (DCMS) je ministerstvo podporované 43 nevládními příspěvkovými organizacemi a veřejnými poradními orgány. Mezi ně patří například Národní archiv; nevládní veřejnoprávní instituce jako je Arts Council England; Big Lottery Fund; Heritage Lottery British Film Institue; British Museum; British Library; National Gallery a další. Dále DCMS spolupracuje s veřejnými korporacemi jako je BBC; Channel 4 nebo Historic Royal Palaces. Také s nevládními poradními
131 PROJEKTOVÁ A ROZVOJOVÁ AGENTURA A.S. Komparace systému finanční podpory kultury v Čr s vybranými vyspělými státy; 2008, s. 21. [online] [citováno 2.5 2018] Dostupné z:
3.3.2 Arts Councils
Arts Councily ve Spojeném království fungují jako národní instituce pro přerozdělování prostředků a obecnou pomoc kreativnímu sektoru a jsou tedy stěžejní pro řetězec financování Spojeného království. Fungují na lokální úrovni a jsou vesměs vzájemně nezávislé. V této kapitole přiblížím zejména Arts Council England, Arts Council of Wales, Creative Scotland (v roce 2010 se Arts Council Scotland přejmenoval) a Arts Council of Ireland, a pro zajímavost také „arts council“ jednoho ze zámořských území Spojeného království, Cayman National Cultural Foundation.
Arts Council England
V současnosti se Arts Council zabývá přerozdělováním finančních prostředků z vlády a národní loterie mezi umělecké a kulturní instituce napříč Anglií. Pro období 2018 – 2020 existují tři hlavní oblasti, kam mají finance proudit. Jsou jimi Organizace národního portfolia, granty na projekty a rozvojové fondy. Pod organizace národního portfolia spadají muzea, divadla, knihovny, instituce zabývající se kombinovaným uměním,
132 DEPARTMENT FOR CULTURE MEDIA AND SPORT. Organisations. [online] [citováno 2.5 2018] Dostupné z:
135 ARTS COUNCIL ENGLAND. Interactive Map: Our Funded Organisations 2018-2022 [online] [citováno 2.5 2018] Dostupné z:
Creative Scotland
The Scottish Arts Council se zformoval v roce 1994 při restrukturalizaci Arts Council of Great Britain. Do té doby fungoval jako autonomní orgán, a to již od Královské charty v roce 1967. Stejně jako ostatní Arts Councils, se zabýval převážně přerozdělováním finančních prostředků od skotské vlády a z národní loterie a další podporou umění. V roce 2010 se Scottish Arts Council spojil se Scottish Screen, vnitrostátní institucí pro film a televizi a společně vytvořili Creative Scotland, který v současnosti funguje jako nevládní veřejná organizace. Svůj Arts Council má také Severní Irsko, kde tento orgán funguje také jako veřejná organizace, spadající pod Ministerstvo pro kulturu, umění a volný čas (anglicky Department of Culture, Arts and Leisure) a rovněž přerozděluje finanční prostředky ze státní poklady a národní loterie.
Arts Council of Wales
Dalším z celkem pěti Arts Councilů Spojeného království, je Arts Council of Wales, který byl zaveden v roce 1946 Královskou chartou, tehdy ještě pod odlišným názvem, Welsh Arts Council. Jde o orgán sponzorovaný Waleskou vládou, a stejně jako ostatní Arts Councily přerozděluje prostředky vlády a národní loterie, alokované DCMS, které bylo formálně založeno v roce 1997.
139 ARTS COUNCIL ENGLAND. Our National Portfolio in Numbers, 2018-22. s. 1. [online] [citováno 2.5 2018] Dostupné z:
3.3.3 Creative Industries Council (CIC)
Rada kreativních průmyslů (anglicky Creative Industries Council; zkráceně CIC) je společným fórem mezi vládou a kreativními průmysly. Nezabývá se sice přímo přerozdělováním finančních prostředků, rozhodla jsem se ji nicméně zmínit z důvodu lepšího pochopení organizační struktury s vládou spolupracujících institucí v oblasti kultury Spojeného království. Rada kreativních průmyslů se soustřeďuje na pomoc těm subjektům, které čelí bariérám v růstu, ať už se jedná o přístup k financím, dovednostem, exportním trhům, nebo regulace, práva k duševnímu vlastnictví a infrastrukturu. Pracuje formou task nad finish. Členy rady jsou osobnosti napříč kreativními a digitálními průmysly, včetně TV, počítačových her, módy, hudby, umění, vydavatelství a filmu. Radě spolu předsedají The Rt Hon Matt Hancock MP, státní tajemník DCMS (Secretary of State for Culture, Media and Sport), The Rt Hon Greg Clark MP, státní tajemník pro inovace v oblasti obchodu a skills (Secretary of State for Business Innovation and Skills) a Nicola Mendelsohn, viceprezidentka pro Evropu, Střední východ a Afrika na Facebooku (Vice-President for Europe, the Middle East and Africa at Facebook).141
3.3.4 Creative Industries Federation (CIF)
Creative Industries Federation je národní organizací zabývající se kreativními průmysly Spojeného království. Je naprosto nezávislá a příjmy získává od přátelských organizací a členů. Organizace se zabývá propagací britských kreativních průmyslů a mezinárodní spolupráci v tomto odvětví, zaměstnaností v sektoru, podporuje jeho růst a vypracovává studie a statistiky z této oblasti.
3.4 Finance z Evropské unie
Spojené království je recipientem finanční podpory jak ze strukturálních fondů EU, jako je například Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) nebo Evropský sociální fond (ESF), tak i z dalších dílčích programů podporujících kulturu, rozvoj a spolupráci, jako jsou Evropa pro občany, Horizont 2020, nebo Evropská kulturní nadace. Podle Brexit Report Spojené království pobírá napříč členskými státy jednu z největších podpor skrze
141 HM GOVERNMENT. Creative Industries Council. [online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z:
Evropský fond pro regionální rozvoj
Evropský fond pro regionální rozvoj (anglicky European Regional Development Fund, zkráceně ERDF) je jeden z nejdůležitějších strukturálních fondů EU, který zároveň nese největší objem peněz. Jeho obecným cílem je snižování rozdílů mezi regiony a podpora méně rozvinutých oblastí. Podpora těchto méně rozvinutých regionů a rozvoj místního potenciálu má ve výsledku vést k jejich větší atraktivnosti pro investory. Snaží se mimo jiné modernizovat a diverzifikovat ekonomické struktury, stimulovat ekonomický růst, vytvářet udržitelné pracovní pozice, zlepšovat dopravní, vzdělávací, sociální a zdravotní infrastrukturu, podporovat inovativnost, výzkum a vývoj, životní prostředí, a spolupráci mezi regiony a státy.143 ERDF v minulosti podpořil například vybudování hudební haly Sage Gateshead na severovýchodě Anglie, projekt Film City Glasgow, Manchester’s HOME, the Wales Millenium Centre, Falmouth University a přebudování Birminghamského hipodromu.144
Evropský sociální fond
Evropský sociální fond (anglicky European Social Fund, zkráceně ESF) je další ze strukturálních fondů Evropské unie. Jeho cílem je podpora zaměstnanců a jejich uplatnění na trhu práce, podporuje sociální začlenění, bojuje proti diskriminaci ve všech podobách ať už mezi pohlavími, rasami, vyznáními nebo znevýhodňování hendikepovaných a napomáhá například také začlenění mladých nezaměstnaných do pracovního trhu. Je oporou a doplňkem k sociálním programům dílčích zemí a podporuje projekty, týkající
142 CREATIVE INDUSTRIES FEDERATION. Brexit Report. 2016; s. 28 [online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z:
Evropa pro občany
Evropa pro občany (anglicky Europe for Citizens), je program Evropské unie, který se zabývá podporou aktivního evropského občanství a částečně finančně podporuje zejména projekty nějakým způsobem nadnárodního charakteru, jejichž zaměření se týká rozvoje evropského občanství, zvyšování povědomí občanů o Evropské unii a historii a podpora „demokratické angažovanosti občanů při procesu tvorby politik EU, mezikulturního dialogu a dobrovolnictví.“146 Pro období 2014-2020 se oblasti podpory týkají tzv. Evropské paměti, tedy projektů podporujících toleranci a připomínajících evropské totalitní režimy minulého století a další významné události moderní historie Evropy. Druhou oblast pak tvoří Demokratická angažovanost a aktivní občanství, která se zabývá zejména projekty partnerství měst a podporou organizací s pro unijním tématem.147
Horizont 2020
Horizont 2020 (zkráceně H2020) je tzv. rámcovým programem EU zaměřeným na výzkum a inovace. Jedná se o největší program financující vědu v Evropě a jeho sedmiletý rozpočet pro léta 2014-2020 dosahuje na téměř 80 miliard EUR. Horizont 2020 je v pořadí již osmým rámcovým programem EU na podporu vědy. Ročník 2020 se vyznačuje obzvláštním důrazem na inovace, zejména pak v malých a středních podnicích, a na uvedení nových úvěrových mechanismů. Pod tento program navíc spadá řada podprogramů s různým stupněm autonomie a vlastním vyhlašování výzev. Patří mezi ně například projekty typu ERA-net, zabývající se „propojováním národních a regionálních výzkumných programů s možností jejich vzájemného sbližování, rozvoje a implementace společných aktivit.“148 Dále pak například Společné technologické iniciativy (anglicky Joint Technological Initiatives;
145 DOTACE EU. Evropský fond pro regionální rozvoj (eRDF- European Regional Development Fund) [online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z:
Kreativní Evropa 2014-2020
„Kreativní Evropa je program EU na podporu kinematografie a kulturních a kreativních odvětví.“151 Je určen k financování projektů ze sektorů scénických umění, výtvarného umění, nakladatelství, literatury, filmu, televize, hudby, mezioborového umění, kulturního dědictví a videoher. Po Kreativní Evropy spadají také dva dílčí programy – MEDIA, který se specializuje na podporu kinematografie a audiovizuálu a KULTURA, který podporuje mezinárodní projekty na poli kulturních a kreativních průmyslů. Program Kreativní Evropa zároveň nabízí možnost poskytnutí půjčky začínajícím neziskovým organizacím z oblasti umění a kultury a podporuje také studie a bádání za účelem zdokonalení mezikulturního dialogu. Rozpočet tohoto programu na dané období 2014- 2020 činií 1,462 mld. EUR.152 Ve Spojeném království tento program v dané období podpořil cca 148 projektů z oblasti umění. Z toho 83 v Londýně. Podle průzkumu Arts Councilu England, který tato organizace prováděla online od 1. července do 1. srpna 2016 a který se týkal dopadu odchodu Spojeného království u EU na kulturní a kreativní sektor, 9,3 procent respondentů přijalo finanční podporu z programu Kreativní Evropa.153
149 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Společné technologické iniciativy. [online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z:
Evropská kulturní nadace
Evropská kulturní nadace (anglicky European Cultural Foundation, zkráceně ECF) je nezávislá organizace, která přes 60 let podporuje kulturní výměnu a kreativní projevy napříč Evropou. Snaží se podporovat občanské iniciativy, pořádá granty a výměnné programy a zabývá se velkou měrou obhajobou důležitosti kultury pro společnost. Snaží se podporovat mladé umělce, jejích projekty a jejich vzájemnou spolupráci v demokratické, svobodné Evropě. Pořádají také tzv. Cenu princezny Margaret za kulturu.154
4 DOPAD BRREXITU NA KREATIVNÍ PRŮMYSLY
Faktické dopady Brexitu bude možné zhodnotit, jakmile budeme znát výslednou podobu dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím. Ta by měla být zveřejněna nejpozději v roce 2019 a i poté bude následovat minimálně dvouleté přechodné období k dokončení závazků mezi oběma subjekty. Tato kapitola obsahuje výčet možných dopadů Brexitu na kreativní průmysly Spojeného království, vypracovaných na základě názorů ekonomů a materiálů organizací napříč spektrem kreativních průmyslů Spojeného království.
4.1 Volný pohyb osob
Ve svém proslovu z března 2018 Theresa May prohlásila, že konec členství Spojeného království v Unii bude znamenat konec jednotného trhu a volného pohybu osob. To se projeví nejen na pohybu mezi kontinentální Evropou a Spojeným královstvím, ale také pohybu mezi sousedním Irskem a Spojeným královstvím, odkud řada lidí cestuje každodenně do práce. Svoboda pohybu je velice důležitá například pro televizní a filmovou produkci. Právě pro tu je stěžejní moci se volně pohybovat mezi různými místy natáčení a stěhovat vybavení, natáčecí štáb a herce s minimálními překážkami. Omezení volného pohybu by mohlo mít v budoucnu vliv také na festivaly a kočující společnosti jako jsou orchestry, taneční a divadelní skupiny. Levný a snadný přístup do Evropy umožňuje získání publika
154 EUROPEAN CULTURAL FOUNDATION. About us. [online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z:
155 CREATIVE INDUSTRIES FEDERATION. Brexit Report. 2016, s. 19 [online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z:
157 Tamtéž s. 20 158 CREATIVE INDUSTRIES FEDERATION. Brexit Report. 2016, s. 21 [online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z:
Až doteď evropští studenti cestovali na britské umělecké školy pro jejich kvalitu, mezinárodní uplatnění, blízkost kontinentální Evropě, levné dopravě a celkové cenové dostupnosti. Umělecké školy už nyní zaznamenávají propad přihlášek evropských studentů na umělecké školy ve Spojeném království, a to i přes ujištění vlády, že se pro přistoupivší v akademickém roce 2017/2018 nic nezmění. Pokud by v budoucnu z důvodu jakýchkoliv omezení začali upřednostňovat jiné lokality, Spojené království by přišlo mimo jiné o nezanedbatelný zdroj příjmu. Univerzity Spojeného království odhadují, že evropští studenti mimo školu, v zemi utratí za ostatní statky a služby, jako je jídlo, nájem a zábava, kolem 2,27 miliard liber ročně. K tomu je navíc nutno přičíst sumu, kterou utratí za poplatky univerzitě, které činí dalších 1,4 miliardy liber.160 Případným odlivem evropského studenstva by se nicméně otevřel prostor pro už tak početnou skupinu studentů z Asie, jejichž procento už nyní převyšuje studenty z EU a kteří by teoreticky „díru“ po evropských studentech mohli zaplnit. S tím souvisí také často diskutovaný problém některých odvětví britských kreativních průmyslů, kterým je nedostatek domácí kvalifikované pracovní síly, a to zejména v oblasti animace, vizuálních efektech a videohrách. Důvody pro to jsou například neadekvátní průprava pro tyto pozice ve Spojeném království spolu se školními provizemi. Tyto mezery doposud vyplňovali pracovníci z ostatních zemí, z nichž EU je nejblížším a nejsnadněji dostupným zdrojem takové pracovní síly. Zástupci kreativních sektorů se tak obávají, že budoucí bariéry ve volném pohybu a současná nejistota v tom jak bude život pro stávající a nově příchozí zahraniční pracovníky, může způsobit odliv pracovní síly z kreativních sektorů.
4.2 Jednotný digitální trh
Evropská unie se v posledních letech snaží o vybudování tzv. jednotného digitálního trhu pro členské země. V roce 2010 zveřejnila plán Digitální agenda pro Evropu a v roce 2015 byly v rámci Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě stanoveny konkrétní cíle (revidována v roce 2017). Cílem této strategie bylo zajistit lepší přístup podniků a spotřebitelů k digitálním službám a to zejména prostřednictvím povzbuzování přeshraničního obchodu, odstranění geoblockingu (reforma autorských práv umožňující využívat digitální obsah jako je hudba, filmy a hry na území celé EU). Součástí této
160 CREATIVE INDUSTRIES FEDERATION. Brexit Report. 2016, s. 18 [online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z:
161 ČERNÝ, Ondřej. Digitální ekonomika. [online] [citováno 27.4 2018] Dostupné z:
úrovni. Možnost sbírat data a přizpůsobovat jim nové modely obchodu, je významným nástrojem inovace, růstu a konkurenceschopnosti takových podniků.
4.3 Právní odluka v oblasti duševního vlastnictví a vysílání
Konec členství Spojeného království v Evropské unii bude pro zemi znamenat také konec podřízenosti jurisdikci Soudního dvora EU. To ovlivní v odvětví kreativních průmyslů zejména práva k duševnímu vlastnictví, autorské právo, licenční smlouvy, práva na rozšiřování, ale také v širším horizontu uzavírání mezinárodních dohod a řešení sporů.
4.3.1 Právo k duševnímu vlastnictví
Na poli mezinárodním autorská práva upravuje zejména tzv. Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl z roku 1886, v níž sice chybí definice pojmu autorské dílo, je v ní ale popsáno nepřímo skrze obsah pojmů literární a umělecká díla, která vysvětluje jako všechny výtvory z literární, vědecké a umělecké oblasti, nehledě na způsob jejich vyjádření nebo jeho formu. Dále Bernská úmluva definuje, že dílo je třeba zachytit ve smysly vnímatelné podobě. Tuto úmluvu neformálně doplňuje Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví o autorských právech z roku 1996. Dalším dokumentem zabývajícím se ochranou duševního vlastnictví je pak Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (zkráceně TRIPS), spravovaná Světovou obchodní organizací (WTO), která nabyla účinnosti v roce 1995 a která na rozdíl od předchozích dohod obsahuje také ustanovení o vynucování práv k duševnímu vlastnictví. Tyto dohody se navzájem nevylučují a Spojené království je signováno pod všemi třemi, tudíž pravidla v nich zaštítěná by Brexit neměl nijak ovlivnit. V rámci Spojeného království a jeho vnitrostátní zákonů pak zaštiťuje práva k duševnímu vlastnictví zejména zákon o autorském právu, průmyslových vzorech a patentech (anglicky The Copyright, Designs and Patents Act, zkráceně CDPA) z roku 1988. Tento zákon je ale velice zastaralý, vzhledem k tomu že byl zaveden před 30 lety a je třeba ho z důvodu technologického pokroku, chybné implementace unijních směrnic a nyní i Brexitu, novelizovat. Co se týče směrnic Evropské unie, oblast autorského práva není úplně sjednocena. Jedním z hlavních předpisů, upravujících autorské právo, je Směrnice 2001/29/ES z roku 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících, která je novelizací přizpůsobující autorské právo a práva s ním spojená technologickému
62 pokroku. Od té doby nicméně technologický vývoj postoupil výrazně kupředu a je třeba i tuto směrnici novelizovat. Proto Evropská komise v současnosti pracuje na reformě autorského práva EU, která má více brát v potaz digitální prostředí. Právě digitální prostředí totiž výrazně proměňuje způsob produkce, distribuce a dostupnosti filmů, hudby, televizních a rozhlasových pořadů, knih a tisku. O této reformě by se mělo hlasovat v dubnu tohoto roku, nicméně v době psaní této práce k hlasování stále nedošlo.164 Jedním z výrazných rozdílů mezi právy k duševnímu vlastnictví ve Spojeném království a v rámci kontinentální Evropy je využívání tzv. copyrightu, běžného v angloamerických zemích a kontinentálním pojetím autorského práva. Podle copyrightu totiž práva k autorskému dílu připadají okamžitě subjektu, který dílo objednává a platí. Oproti tomu kontinentální právo zaštiťuje práva jednotlivce – autora, na umělecké dílo a taková práva jsou v podstatě nepřevoditelná a autor se jich na rozdíl od autorského práva Spojeného království, nemůže vzdát.165 Až doteď bylo Spojené království zástupcem angloamerického copyrightu v Evropě a naopak EU zastupovala kontinentální autorské právo ve Spojeném království. Po odchodu Britů z EU je pravděpodobné, že se jejich systém ochrany práv k duševnímu vlastnictví bude postupně odklánět od evropského vlivu. To podle Bídové ovlivní zejména práh původnosti a právní ochranu databáze, právo na opětný prodej, družicové a kabelové vysílání a jednotný autorskoprávní titul. Práh původnosti týkající se právní ochrany databáze byl před vstupem kontinentálních evropských vlivů ve Spojeném království poměrně nízký. Naplňovalo ho jediné kritérium a „kritérium zhodnocení vynaložené práce, neboli dovednost, úsilí a úsudek.“166 Oproti tomu v rámci evropského práva musí vznik uměleckého díla mít prvek kreativity nebo vyjadřovat osobnost autora. Po odchodu Spojeného království z EU má země teoreticky dvě možnosti. Buď bude uvažovat o navrácení k vlastnímu právnímu systému týkajícímu se práv k duševnímu vlastnictví a jeho případné novelizaci nebo a to je pravděpodobnější, zachová některé aspekty, jimiž evropské právo obohatilo britský systém. Toto rozhodnutí
164 BÍDOVÁ, Lenka. Dopad Brexitu na práva k duševnímu vlastnictví, Brno 2017, Diplomová práce vypracovaná na Právnická fakulta Masarykovy univerzity na katedře mezinárodního a evropského práva Katedra mezinárodního a evropského práva, Vedoucí práce: Judr. Radim Charvát, s. 29-31 165 Tamtéž 166 Tamtéž s. 33
63 přitom bude mít poměrně velký dopad na kreativní průmysly, jelikož je Spojené království největším tvůrcem databází v Evropě. Dalším tématem týkajícím se práv k duševnímu vlastnictví, které odchod Spojeného království zřejmě ovlivní je tzv. právo na opětný prodej (resale right), zavedené Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/84/ES o právu na opětný prodej ve prospěch autora originálu uměleckého díla. Ta má zaručit původnímu autorovi nebo oprávněné osobě podíl na prodeji originálů na trhu s uměním a na aukcích.167Tato směrnice vyvolala už v roce 2001 silnou debatu zejména mezi britskými prodejci umění, podle kterých má tento institut negativní vliv a samotnými autory, pro které je naopak výhodná. Odchod z EU by tedy mohl tuto debatu znovu otevřít a zůstává otázkou, zda se od této směrnice Spojené království odkloní nebo ne.
4.3.2 Družicové a kabelové vysílání
Konec členství v EU by mohl pro Spojené království znamenat také změnu v oblasti družicového vysílání a kabelového přenosu, upraveného Směrnicí Rady 93/83/EHS z roku 1993 o koordinaci určitých předpisů týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání a kabelovém přenosu.168 Spojené království si jako sídlo pro komunikaci s evropským kontinentem vybrala v minulosti řada multinacionálních broadcasterů jako je Sky, AMC, Disney nebo Viacom. Licenci těmto kanálům vydává Britský regulační úřad pro komunikace Ofcom. Tyto nedomácí kanály licencované Ofcomem prozatím spadají pod evropské unijní právo a mohou tak volně vysílat do všech zemí EU,169 a to zejména díky tzv. principu země původu (COO), mechanismu EU, zajišťujícímu svobodné vysílání napříč členskými zeměmi. Podle tohoto principu musí být stanice vysílající v EU licencovány v jednom z členských států a řídit se jeho regulacemi. Spojené království bylo pro tyto broadcastery ideální, to se ale po roce 2019 může změnit a to ať pro broadcastery s licencí v jednom ze členských států jako je například Netflix se základnou v Nizozemí, které vysílají do Spojeného království nebo pro naopak broadcastery s britskou licencí vysílající do EU.
167 BÍDOVÁ, Lenka. Dopad Brexitu na práva k duševnímu vlastnictví, Brno 2017, Diplomová práce vypracovaná na Právnická fakulta Masarykovy univerzity na katedře mezinárodního a evropského práva Katedra mezinárodního a evropského práva, Vedoucí práce: Judr. Radim Charvát, s. 35 168 Tamtéž s. 36 169 INFORMITV. Impact of Brexit on Global Broadcasters. online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z:
Je pravděpodobné, že po Brexitu se už Spojené království nebude řídit Směrnicí EU o audiovizuálních mediálních službách (anglicky Audiovisual Media Services Directive, zkráceně AVMSD) a nebude tak moci těžit z výhod principu země původu. Proto je nutné, aby byla oblast vysílání zahrnuta do výsledné dohody mezi Spojeným královstvím a EU. Pokud nedojde k oboustranně výhodné dohodě, broadcasteři budou mít několik možností. Buď si zajistí licenci v některém z členských států EU a budou moci dále těžit z AVMSD, budou ale muset přesunout velkou část své produkce a rozhodnutí o programové skladbě do takového státu. Různé členské státy přitom mají, co se týče programové skladby různé regule, týkající se například určitého povinného procenta domácí produkce, nezávislé produkce, produkce týkající se menšin nebo také reklamy a product placementu, kterými by se broadcasteři při případném přesunutí licence museli řídit. Tyto regule jsou zaštítěné částečně v AVMSD, jednotlivé členské státy si ale mohou určovat detailnější podmínky samy.170 Druhou možností je řídit se evropskou úmluvou o přeshraniční televizi (anglicky Convention on Transfrontier Television; zkráceně CTT), do níž ale nespadá on-demand vysílání a kterou nepodepsalo šest členských států a nelze ji efektivně vymáhat. Spojené království by se také mohlo pokusit zahrnout ustanovení o vysílání do Dohody o volném obchodu s EU. Pro tuto možnost ale neexistuje precedens.171 Theresa May nicméně už nyní bojuje, aby udržela broadcastery ve Spojeném království. Ve svém proslovu z 2. března 2018 uvedla, že s koncem jednotného trhu se budou v některých ohledech muset změnit i stávající pravidla, podle svých slov ale nehodlá stavět bariéry tam, kde nejsou třeba. V tom stejném proslovu také zmínila důležitost vyjednání výhodných podmínek v sektoru finančnictví a vysílání. Už jen to, že May zmínila vysílací sektor ve stejné větě s nejsilnějším sektorem britské ekonomiky – finančnictvím demonstruje jak velká je jeho důležitost. May zároveň přiznala, že po Brexitu zřejmě nebude možné zachovat ve vysílacím odvětví stejné podmínky jako do nynějška a že Spojené království už nebude součástí „jednotného digitálního trhu“. Vybídla tedy k prozkoumání dalších možností vzájemné spolupráce, která by umožnila přeshraniční vysílání.172
170 FTI CONSULTING. Lights camera…Brexit? s. 3. [online] [citováno 30.4 2018] Dostupné z:
“On broadcasting, we recognize we cannot have exactly the same arrangements with the E.U. as we do now, […] The U. K. currently provides around 30% of the channels available in the E. U., but equally, many U. K. companies have pan-European ownership. And there are, are 35 channels and on-demand services which are offered in the U. K. but licensed in the E. U.“173
Př. H. Graf znázorňující počet kanálů exportovaných členskými zeměmi EU. Zdroj: FTI Consulting, Lights, Camera… Brexit?174
Jak vidíme na tabulce výše, valná většina mezinárodních televizních broadcasterů je licencovaná ve Spojeném království. Rovnoměrněji rozprostřené jsou naopak společnosti zajišťující on-demand videa. Mezi tři největší společnosti specializující se na toto odvětví vysílání patří Amazon Prime, který sídlí ve Spojeném království, pak Netflix, jehož centrála se nachází v Nizozemí a iTunes Store, se základnou v Irsku. Spojené
173 Tamtéž 174 FTI CONSULTING. Lights camera…Brexit? s. 2. [online] [citováno 30.4 2018] Dostupné z:
4.3.3 Ochranné známky
Ochrannou známkou může být označení grafického znázornění, vyjádřené například písmeny, slovy, čísly, barvou, tvarem, či kresbou výrobku nebo jeho obalu, které slouží zejména k rozlišení takového výrobku nebo služby od produktů jiného výrobce.177 Známkoprávní ochrana nemá jednotnou mezinárodní právní úpravu, je ale zaštítěna několika dílčími smlouvami jako je Pařížská úmluva a Madridská dohoda z roku 1891 a později v roce 1996 reformovaným Protokolem k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek, jehož signatářem je Spojené království a EU. Spojené království je pak na poli mezinárodní známkoprávní ochrany také smluvní stranou Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (zkráceně TRIPS), která je spravovaná WTO a Niceské dohody z roku 1957. Evropská unie má vlastní několikrát novelizovaný a opravovaný systém známkoprávní ochrany. Nejnovější reforma systému ochranných známek pochází z roku 2015 a nese název Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2015/2424 ze dne 16. prosince 2015, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Společenství a nařízení Komise (ES) č. 2868/95, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství, a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 2869/95 o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory). Tu pak doplňuje Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436, která má sbližovat předpisy jednotlivých členských zemí ohledně ochranných známek. Tato
175 Tamtéž 176 BÍDOVÁ, Lenka. Dopad Brexitu na práva k duševnímu vlastnictví, Brno 2017, Diplomová práce vypracovaná na Právnická fakulta Masarykovy univerzity na katedře mezinárodního a evropského práva Katedra mezinárodního a evropského práva, Vedoucí práce: Judr. Radim Charvát, s. 37 177 ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ. Ochranné známky. [online] [citováno 26.4 2018] Dostupné z:
178 BÍDOVÁ, Lenka. Dopad Brexitu na práva k duševnímu vlastnictví, Brno 2017, Diplomová práce vypracovaná na Právnická fakulta Masarykovy univerzity na katedře mezinárodního a evropského práva Katedra mezinárodního a evropského práva, Vedoucí práce: Judr. Radim Charvát, s. 42 179 Tamtéž s. 47
68 být kvalifikován v členském státě EU nebo v EHP. Pokud se tedy Spojené království nepřipojí k EHP, je možné že britští advokáti v budoucnu nebudou mít možnost zastupovat své klienty před SDEU a obecnými soudy.180
4.3.4 Průmyslové vzory
Průmyslové vzory znamenají podle definice Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/71 ES „vzhled výrobku nebo jeho části spočívající zejména v charakteristických znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného nebo jeho zdobení.“181Jedná se o nejrozšířenější způsob ochrany designu a potenciální změna právních předpisů spojených s jeho vznikem, majetkovými právy a ochranou tak nejvíce zasáhne právě tento sektor kreativních průmyslů. Průmyslové vzory se nachází na hranici mezi technikou a uměním, a jsou proto velice důležitou oblastí kreativních průmyslů, které v britském pojetí leží prakticky na podobném umělecko-technickém pomezí. Právní ochranu průmyslových vzorů na mezinárodní úrovni obvykle zaštiťuje Haagská dohoda z roku 1925 o mezinárodním přihlašování průmyslových vzorů a modelů, kterou ale Spojené království i přes své záměry, doposud nepodepsalo. Členěním průmyslových vzorů se zabývá tzv. Locarnská dohoda o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů z roku 1968, která státům nabízí možnost zapojení se do Locarnské unie a použití jejich členění průmyslových vzorů. V rámci EU, zajistila Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/71 ES sblížení právních předpisů členských států ohledně průmyslových vzorů, nepodařilo se nicméně sjednotit oblast jejich ochrany a členské státy si tedy ponechaly vlastní rozdílnou úpravu. Od roku 2001 kdy bylo vydáno Nařízení Rady (ES) č.6/2002 o průmyslových vzorech Společenství, existují dvě základní formy těchto vzorů – zapsaný a nezapsaný. Zapsaný průmyslový vzor (anglicky The Registered Community Design; zkráceně RCD) zajišťuje výhradní právo na komerční využívání vzoru a zároveň také právní postih proti jejím narušitelům z členských států. Podle Lindy Skolkové182 se tento způsob ochrany zejména ve Spojeném království velmi rozšířil a klesl díky němu počet národních přihlášek k ochraně průmyslových vzorů. Od roku 2006 je díky Rozhodnutí Rady č.2006/954/ES a
180 Tamtéž s. 49 181 Tamtéž s. 39 182 SKOLKOVÁ, Linda. Ochrana průmyslových vzorů z pohledu Kanady a Velké Británie. Knihovna Plus [online] [citováno 26.4 2018] Dostupné z:
183 BÍDOVÁ, Lenka. Dopad Brexitu na práva k duševnímu vlastnictví, Brno 2017, Diplomová práce vypracovaná na Právnická fakulta Masarykovy univerzity na katedře mezinárodního a evropského práva Katedra mezinárodního a evropského práva, Vedoucí práce: Judr. Radim Charvát, s. 44
184 BÍDOVÁ, Lenka. Dopad Brexitu na práva k duševnímu vlastnictví, Brno 2017, Diplomová práce vypracovaná na Právnická fakulta Masarykovy univerzity na katedře mezinárodního a evropského práva Katedra mezinárodního a evropského práva, Vedoucí práce: Judr. Radim Charvát, s. 45 185 Tamtéž s. 46 70
4.3.5 Patenty
Spojené království má stejně jako všichni signatáři Pařížské úmluvy disponuje úřadem průmyslového vlastnictví, kde lze národní cestou a pro danou zemi přihlásit svůj vynález. Britské patentové právo je zaštítěno zvláštním zákonem The Patents Act 1977 a země je zároveň na rozdíl od EU signatářem Úmluvy o udělování evropských patentů (anglicky The European Patent Convention; zkráceně EPC) z roku 1973. Systém EPC poskytuje nadnárodní a centralizovanou ochranu patentů. Žadateli díky tomuto systému stačí podat si jednu přihlášku u Evropského patentového úřadu, která je automaticky účinná ve všech signatářských zemích. Co se týče nadnárodní ochrany patentů, země podepsala také Smlouvu o patentové spolupráci (anglicky The Patent Cooperation Treaty; zkráceně PCT) z roku 1970, jejímž cílem bylo zjednodušit proces získání patentu, a učinit ho zároveň efektivnějším a levnějším.186 Co se týče unijního patentového práva, EU v roce 2012 přijala patentový balíček, který následovala Dohoda 2013/C 175/01 o Jednotném patentovém soudu (anglicky Unitary Patent Court Agreement; zkráceně UPCA), která měla zajišťovat jednotnou právní patentovou ochranu. UPCA byla nicméně od počátku terčem kritiky některých států (Španělsko; Itálie) a do doby této práce nevešel v platnost. Aby se tak stalo, musí totiž dohodu podepsat třináct členských států, mezi nimiž musí být Francie, Spojené království a Německo. V listopadu 2016 učinila britská vláda, vzhledem k Brexitu nečekané prohlášení, že hodlá pokračovat v cestě k ratifikaci UPCA. V dubnu 2018 se tak stalo, nicméně dohoda stále nevstoupila v platnost, jelikož se stále čeká na ratifikaci Německa. Systému UPC se mohou účastnit i země mimo EU, nicméně ratifikace se smí účastnit pouze členské země. Jelikož se Spojenému království podařilo smlouvu podepsat ještě za doby svého členství, bude se moci účastnit jednání ohledně UPC. S členstvím v UPCA ale souvisí také podřízenost tomuto právu. Ministr zahraničních věcí Spojeného království Boris Johnson na toto téma při podpisu prohlásil, že se země bude v budoucnu řídit jak Dohodou UPC, tak Protokolem o výsadách a imunitách (UPC’s Protocol on Privileges and Immunities; zkráceně PPI).187 členství v UPCA by mělo být pro britské obchodníky poměrně výhodné, neboť je nástrojem jednotné ochrany patentů v celé EU.
186 BÍDOVÁ, Lenka. Dopad Brexitu na práva k duševnímu vlastnictví, Brno 2017, Diplomová práce vypracovaná na Právnická fakulta Masarykovy univerzity na katedře mezinárodního a evropského práva Katedra mezinárodního a evropského práva, Vedoucí práce: Judr. Radim Charvát, s. 56 187 BRISTOWS UPC. UK Ratifies the UPC Agreement. [online] [citováno 27.4 2018] Dostupné z:
Prozatím zůstává otázkou, jak bude tento evropský mechanismus pro zemi, jež se chystá z EU vystoupit ve skutečnosti fungovat. Nicméně vzhledem k tomu, že Spojené království je, co se týče patentů velice důležitou zemí, je pravděpodobné, že jí v této otázce bude EU vycházet vstříc. V UPCA je navíc uvedena jako jedna z hlavních centrál UPC Londýn, což se může zdát nepraktické, nicméně tato centrála je již připravena v Aldgate Tower a bude se zabývat případy z oblasti chemie, farmaceutik a biologických věd.188 Je nicméně možné, že v budoucnu bude muset dojít k opravě UPCA, což opět oddálí její účinnost. Nehledě na osud UPCA je, ale Spojené království nadále součástí patentového systému EPC, který není vázán členstvím v EU a platnost těchto stávajících britských evropských patentů by tak měla v budoucnu zůstat nedotčena.189
4.4 Konec financí Evropské unie
Jak už jsem zmínila, Spojené království v současnosti pobírá v rámci kreativních průmyslů od Evropské unie na podporu kultury finanční prostředky z jak strukturálních - ERDF a ESF tak z dílčích fondů, grantů a programů, jako jsou Kreativní Evropa, Evropa pro občany, Horizont 2020 nebo Evropská kulturní nadace. Po vypršení přechodného období se proud těchto prostředků z EU zřejmě zastaví a Spojené království bude muset hledat jiné způsoby financování. Tyto fondy hrají důležitou roli hned v několika oblastech kreativních průmyslů. ERDF se významně podílí na současném rozšiřování infrastruktury kreativních průmyslů Spojeného království. Soustřeďuje se mimo jiné na méně rozvinuté regiony a na celkové vyrovnávání rozdílů mezi jednotlivými oblastmi země. Velké procento společností v odvětví kreativních průmyslů, jsou menší podniky s těsným rozpočtem, které se často, aby přežily a mohly pohodlněji spolupracovat, sdružují do kreativních klastrů a hubů. A právě tyto subjekty bývají častými recipienty finanční podpory ERDF. Pro tyto podniky je stěžejní jejich propojení s firmami z příbuzných odvětví, ať už na mezinárodní úrovni nebo co se týče místních kreativních klastrů. A právě propojování a partnerství mezi
188 BRISTOWS UPC. Relocation of London section of UPC Central Divison after Brexit? [online] [citováno 27.4 2018] Dostupné z:
190 CREATIVE INDUSTRIES FEDERATION. Brexit Report. 2016, s. 28-29 [online] [citováno 27.4 2018] Dostupné z:
4.5 Kolísání libry šterlinků
Dalším často diskutovaným dopadem odchodu Spojeného království z EU, který Britové mohli pocítit už v současnosti je pokles libry. Od prvních zmínek o Brexitu libra šterlinků kolísala vzhledem k euru i dolaru, měnám dvou hlavních exportních trhů země. Už před referendem 23. června 2016 libra velice citlivě reagovala na jakékoliv posuny a zvraty v jednáních a průzkumech veřejného mínění a podle některých brokerů dokonce i na pouhou zmínku o Brexitu. Už v únoru 2016, tedy čtyři měsíce před referendem, kdy probíhal summit mezi Spojeným královstvím a EU, byla libra pod „prodejním tlakem“ a neposilovala i přes momentální úspěchy maloobchodního prodeje ve Spojeném království.192 Britská libra byla nejistá také na začátku června, cca týden před samotným konáním referenda, kdy poskakovala na základě výsledků průzkumů veřejného mínění. Jakmile výsledky ukazovaly na setrvání v unii, libra vyskočila nahoru a naopak.193 V březnu 2017 libra zaznamenala mírný propad oproti dolaru, zejména kvůli prohlášení premiérky May, podle kterého zahájí formální rozhovory s EU o opuštění unie.194 V prosinci 2017 se lídři EU a Spojeného království dohodli na základních podmínkách volného pohybu osob, finančního vyrovnání a účasti Severního Irska na Brexitu a jednání se tak mohla posunout do druhého kola, v němž se budou projednávat budoucí podmínky obchodu. To zapůsobilo na libru pozitivně a vzrostla.195 Rostoucí trend libra zaznamenala také v dubnu 2018, potom, co premiérka May prohlásila, že se budou konat nové parlamentní volby. Jako obecné důvody jejího růstu se jeví zejména postupné odstraňování nejistoty ohledně budoucí dohody mezi EU a Spojeným královstvím, ale také oslabování dolaru. Podle analýz brokerských společností TopForex i Patria libru že libru čeká v budoucnu další růst,196 což oponuje dřívějším prognózám před referendem, která viděla
192 BOSSA. CZ. Britská libra reaguje jenom na slovo „Brexit“.[online] [citováno 18.4 2018] Dostupné z:
4.6 Zahraniční investice
197 BOSSA. CZ. Britská libra reaguje jenom na slovo „Brexit“.[online] [citováno 18.4 2018] Dostupné z:
Jak už jsem zde na více místech zmínila, Spojené království je rychle rostoucím mezinárodním kreativním hubem, který je sídlem velkého počtu mezinárodních společností zabývajících se kreativními průmysly. Spojené království je dá se říct ukázkovým příkladem toho, kam by mohly kreativní průmysly směrovat a jak významné pro ekonomiku mohou být. Taková reputace spolu s daňovými úlevami, a minimem obchodních bariér, zejména, co se týče přístupu na jednotný trh, je nesporným lákadlem pro zahraniční investory. Podle CIF je Spojené království příjemcem největšího objemu přímých zahraničních investic z celé EU a minimum restrikcí, co se týče investic a vlastnictví je logicky stěžejní také pro britské investice a nákupy v EU. Možná budoucí větší komplikovanost tohoto systému po vystoupení Spojeného království by mohla teoreticky snížit atraktivitu země pro zahraniční investory. S tím souvisí také rating země, který od prvních zmínek o Brexitu otřásal hodnoceními úvěrové spolehlivosti země. Před prvními úvahami o Brexitu, mělo Spojené království rating AAA, mělo tedy renomé spolehlivého dlužníka, který půjčuje za nízké úroky. Ratingové agentury Fitch Ratings a Moody’s Investors snížily Spojenému království rating už v roce 2013202 tedy ještě před začátkem kampaní spojených s nastávajícím referendem. V červnu 2016 pak hodnocení AAA odejmula zemi i agentura S&P a země se tak ocitla s ratingem AA. Podle ratingových agentur vedlo rozhodnutí Britů ke snížené předvídatelnosti a efektivnosti politické struktury a nejistotě ohledně vývoje ekonomiky a veřejných financí. Moody’s Investors posléze snížili rating země znovu a to v září 2017, z Aa1 na Aa2 a změnili dlouhodobý výhled z negativního na stabilní. Ratingy dalších dvou hlavních agentur zůstaly u S&P a Fitch Ratings na v roce 2016 snížené AA s negativním dlouhodobým výhledem, může tedy dojít k dalšímu zhoršení. Negativní výhledy majoritních ratingových společností znamenají rizikové vyhlídky pro ekonomiku Spojeného království a mohou tedy vzbuzovat neochotu investorů. Nejistota zahraničních investorů a spolupracovníků se podle Creative Industries Federation začíná projevovat například na filmové koprodukci. Koprodukce je zejména pro producenty dětských pořadů, kteří mají tenké rozpočty, velice důležitá a to částečně proto, že díky spolupráci s evropskými partnery snadněji dosáhnou na finance z programu Kreativní Evropa. Taková spolupráce jim také umožňuje snáze se dostat a prodávat na evropském trhu. Některé britské produkční společnosti podle CIF už nyní vykazují úbytek
202 COUNTRY ECONOMY. Rating: United Kingdom Credit Rating. [online] [citováno 18.4 2018] Dostupné z: 4.7 Daně Možných dopadů Brexitu na daně existuje celá řada, přestože v současnosti lze jen velice těžko odhadovat, jaká bude jejich výsledná podoba. Po odchodu Spojeného království z EU by už britský systém DPH neměl být svazován směrnicemi EU a země bude mít větší kontrolu nad jeho stanovováním. To ale možná proběhne na úkor doposud harmonizovaného evropského systému DPH, který prozatím usnadňuje hospodářskou spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím. Budoucí rozdílná daňová nastavení by mohla vést ke komplikovanějšímu obchodu a administrativní zátěži a kolizím daňových systémů, jež by mohly vyústit například ve dvojí zdanění. Daňová harmonizace, stejně jako všechny zjednodušení obchodu mezi členskými státy navíc působí atraktivně pro investory a pracovní sílu. A přestože Spojené království je obyčejně atraktivním cílem investorů samo o sobě, ztráta pozice ve vnitřním trhu EU by mohla negativně ovlivnit i jejich budoucí rozhodnutí. Na evropské úrovni o DPH pojednávala původně Šestá směrnice Rady EU č.77/388/EHS, která byla v posledních letech několikrát přepracována a revidována, aby co nejvíce usnadňovala obchod na jednotném evropském trhu. Podle této směrnice (rovněž ve znění pozdějších předpisů) se místo plnění DPH nachází tam, kde jsou služby uskutečňovány. Záleží pak na legislativě dané země, zda poskytne a do jaké míry osvobození na dani dané služby. Podle respondentů průzkumu Arts Councilu organizace obvykle získávají od zemí, do nichž vyjíždějí osvobození od daně, obzvláště co se týče mzdových nákladů a DPH. Podle jednoho z respondentů jsou tyto úlevy hlavním důvodem, proč si turné po EU vůbec mohli dovolit a podle dalšího respondenta díky osvobozením od DPH na služby v oblasti kultury, ušetří ročně kolem tří milionů liber.204 203 CREATIVE INDUSTRIES FEDERATION. Brexit Report. 2016, s. 49 [online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z: A osvobození od DPH na služby v oblasti kultury nabízí i Spojené království. Bylo v zemi poprvé uvedeno v červnu 1996, prostřednictvím VAT Notice 701/47: Culture a to na základě výše zmíněné šesté Směrnice rady ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu (Šestá směrnice Rady EU č.77/388/EHS.). Podle VAT Notice 701/47 se osvobození od daně na služby v oblasti kultury vztahuje na nabídku určité kulturní služby, jež má původ ve veřejnoprávní instituci nebo jiné kulturní organizaci. Toto osvobození se vztahuje na muzea, galerie, umělecké výstavy nebo zoologické zahrady. Dále pak na divadelní, hudební nebo choreografická vystoupení kulturní povahy. Jednou z dalších podmínek pro osvobození od DPH je, že instituce musí fungovat na bázi dobrovolnictví a osoby v ní pracující nesmí mít přímý ani nepřímý nárok na finanční odměnu. Musí se tedy jednat o neziskovou organizaci. Přeplatky na DPH lze navíc vymáhat v některých případech i zpětně.205 V roce 2007 se možnosti úlevy na dani dočkal také filmový průmysl (UK Film Tax Relief 2007), který si může zažádat o úlevu na britskou produkci, musí ale projít tzv. kulturním testem, na základě něhož získají certifikát „britskosti“ nebo získat certifikát koprodukce v rámci bilaterální smlouvy nebo Evropské úmluvy o filmové koprodukci.206 Změny, co se týče osvobození od DPH, mohou po Brexitu teoreticky nastat i na domácí úrovni. Brexit by totiž mohl být ideální příležitostí pro přehodnocení rozsahu stávajících daňových úlev. Nespadají do nich totiž například výnosy ze vstupů na promítání filmů. V posledních letech se vedla silná debata o navrácení přeplatků na DPH ze vstupného a to jmenovitě například z tehdejšího kina National Film Theatre (od r. 2007 pod názvem BFI Southbank) a některých britských filmových festivalů. Britský filmový institut (anglicky British Film Institute, zkráceně BFI) z tohoto důvodu podal žádost o přezkoumání k britskému vládnímu daňovému úřadu HMRC (HM Revenue and Customs), to případ postoupilo Odvolacímu soudu a ten dále k Soudnímu dvoru EU. Žádost byla nicméně v obou případech zamítnuta. Soud uznal, že problém nastal v nedostatečném vymezení HMRC oblastí, jež mají nárok na osvobození DPH a které si EU nepohlídala. Nicméně toto vymezení je věcí místního orgánu a proto byla žádost zamítnuta.207 205 HM Revenue and Customs. VAT Notice 701/47: culture. 2011. [online] [citováno 16.4 2018] Dostupné z: Po konci přechodného období už tedy Spojené království zřejmě nebude spadat pod jurisdikci Soudního dvora EU a nebude se tedy zřejmě řídit ani Šestou směrnicí Rady EU č.77/388/EHS v pozdějších předpisech, která zaštiťovala osvobození od DPH na mezinárodní evropské úrovni. Trh se statky a službami bude zřejmě díky vystoupení Spojeného království z EU komplikovanější a je také možné, že se zvýší ceny importu a exportu. Podle průzkumu Arts Councilu, se někteří respondenti jejich průzkumu obávají, že by komplikovaný daňový systém mohl být překážkou při pořádání turné, obzvláště z důvodu zvýšené administrativní zátěže a obávají se, že by pořadatelé z EU mohli britské hosty přestat zvát.208 Další otázkou z oblasti daní je, zda britská vláda po Brexitu zachová úlevy na dani pro místní kreativní průmysly, které povzbuzují zahraniční investory. Takové úlevy se vztahují na společnosti zabývající se produkcí a vývojem filmů, high-endových a dětských televizních programů, animovaných programů, videoher, divadelní produkcí, orchestrálními koncerty a muzejními a galerijními výstavami. Častou podmínkou pro získání takové úlevy na dani je totiž kritérium, podle kterého musí být minimálně 25 % výdajů společnosti, která o úlevu žádá, vynaloženo na statky a služby pocházející z Evropského hospodářského prostoru (EHP). Jedná se o společnosti podnikající v oblasti videoher, divadla (anglicky Theatre Tax Relief; zkráceně TTR); orchestru (anglicky Orchestra Tax Relief; zkráceně OTR) nebo společnosti zajišťující kočovné výstavy (spadají pod Museums and Galleries Exhibition Tax Relief; zkráceně MGETR).209 Pokud se tedy Spojené království v budoucnu nepřidá k EHP, je možné že s potenciálním příklonem k novým trhům jako je Čína nebo USA, tyto regule přehodnotí. 4.8 Export a import Spojené království exportuje služby a zboží takřka ze všech oblastí kreativních průmyslů, přičemž EU byla doposud nejbližším a nejsnadněji dostupným trhem pro import a export 210 BRITISH FASHION COUNCIL. Brexit and the Impact on the Fashion Industry, s. 48. [online] [citováno 29.4 2018] Dostupné z: 2006/112/ES o společném systému daně z příjmu, která zaštiťuje osvobození od daní na mezinárodní úrovni. Export a import doposud pozitivně ovlivňovalo členství Spojeného království v jednotném trhu. Minimum bariér v obchodu mezi členskými státy umožňuje pružný a rychlý obchod, z něhož prozatím může těžit i Spojené království. To, jak bude vypadat budoucnu, bude záležet na tom, zda členství země skončí hard brexitem, který by znamenal obchod podle pravidel WTO a pravděpodobné navýšení cel a dalších obstrukcí nebo soft brexitem, s oboustranně výhodnou obchodní dohodou. Podle nového strategického vládního dokumentu z března 2018 Creative Industries Sector Deal jsou ale plány země do budoucna ambiciózní, jedním z vytyčených cílů je totiž například nárůst exportu kreativních průmyslů do roku 2023 o 50%.213 ZÁVĚR Tato diplomová práce s názvem Dopad Brexitu na kreativní průmysly Spojeného království měla být jednak pokusem o pochopení důvodů odchodu země z EU, ale zejména o zmapování kreativních průmyslů ve Spojeném království, které jsou v zemi nejrychleji rostoucím odvětvím ekonomiky, a rovněž na základě zjištěných specifik tohoto sektoru zjistit, zda může mít Brexit dopad na kreativní průmysly a případně jaké. Na základě toho byla vytvořena poslední kapitola textu, mapující hlavní okruhy případných dopadů. První kapitola shrnula základní charakteristiky geografického vymezení Spojeného království jakožto ústředního motivu této práce, které, jak jsme zjistili v druhé kapitole, měly pravděpodobně určitý vliv na britský izolacionismus a následné vystoupení země z EU. O stručné historii vztahů Spojeného království a EU pojednává první část druhé kapitoly. Zde jsem popsala zprvu okolnosti vstupu země do ES a posléze okolnosti jejího výstupu. Hlavním zjištěním těchto dvou podkapitol bylo, že Spojené království do EU vstupovalo ze spíše ekonomických než integračních důvodů a jeho členství provázela řada opt-outů a námitek proti zejména výši příspěvků do rozpočtu EU, které spolu 213 HM GOVERNMENT. Industrial Strategy: Creative Industries Sector Deal, s. 3 [online] [citováno 29.4 2018] Dostupné z: 82 finančních prostředků z EU, jimiž jsou zejména Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), Evropský sociální fond (ESF), a dílčí programy podporující kulturu, rozvoj a spolupráci, jako jsou Evropa pro občany, Horizont 2020, Evropská kulturní nadace nebo Kreativní Evropa. Na základě předchozí kapitoly, nabízí část čtvrtá zpracování hlavních okruhů možných dopadů Brexitu na kreativní průmysly země. Při bližším studiu jednotlivých problémů, jsme zjistili, že jedním z hlavních strašáků Brexitu je omezení volného pohybu. Ten je totiž pro sektor kreativních průmyslů a obecně pro všechny nějakým způsobem umělecké profese, ať už se jedná o herce, sólisty, muzikanty, choreografy, architekty nebo maskérky, stěžejní. V kreativních průmyslech se pohybuje mnoho freelancerů a pracovníků, kteří kočují za jednotlivými projekty nebo vystoupeními a EU je pro ně nejbližší a nejlevnější destinací. V tomto odvětví kromě toho pracuje nezanedbatelné procento pracovníků z EU a zástupci sektoru se obávají, že Brexit způsobí odliv pracovní síly, která doposud vyplňovala nedostatek kreativních profesionálů v zemi. Druhý pododdíl se zabývá problematikou jednotného digitálního trhu, který se v posledních letech stává čím dál důležitějším odvětvím ekonomiky. Spojené království ovlivní nehledě na Brexit Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, které bude platné od 25. května 2018, a kterým se v budoucnu budou muset řídit všechny společnosti buď se sídlem v EU, nebo zpracovávající osobní údaje zákazníků při obchodu s členskými státy. Zjistili jsme, že EU byla doposud pro kreativní průmysly důležitá částečně kvůli systematickým snahám o harmonizaci digitálního trhu a budoucí překážky ve volném pohybu dat by mohly negativně ovlivnit odvětví například televizního a on-demand vysílání, platformy pro přehrávání hudby nebo herní sektor. Dalším velkým problémem výstupu země z EU bude například právní odluka od unijního práva. Jakmile totiž země vystoupí z EU, unijní právo bude sice převedeno do britského systému, země si ho nicméně bude moci dle libosti změnit a případně zrušit. To bude zřejmě dlouhý proces, částečně závislý na výsledné dohodě mezi subjekty a zůstává nejasné, jak bude přesně vypadat. Prozatím je nicméně zřejmé, co bude problémem. Právní odluka, co se týče kreativních průmyslů, zasáhne pravděpodobně zejména oblast duševního vlastnictví a sektor vysílání. Tato kapitola je členěna na dílčí oblasti této problematiky. První pododdíl tvoří obecně právo k duševnímu vlastnictví, na které Brexit dopadne zejména v oblasti prahu původnosti a právní ochrany databáze, práva na opětný prodej, družicového a kabelového vysílání a jednotného autorskoprávního titulu. 83 Druhý pododdíl se zabývá družicovým a kabelovým vysíláním. Spojené království je sídlem mnoha multinacionálních broadcasterů, kteří často vysílají do EU a jsou licencovaní Britským regulačním úřadem pro komunikace, Ofcom. Tito broadcasteři mohli doposud díky sídlu ve Spojeném království jakožto členu EU, vysílat do všech členských zemí bez větších překážek. To zřejmě ale po výstupu země z Unie skončí a to možná povede k přesunu sídel těchto společností na kontinent, což bude pro zemi nejen zisková ztráta. A překážky budou zřejmě fungovat i opačným směrem. Třetí pododdíl se zabývá ochrannými známkami. V této podkapitole jsme zjistili, že oblast ochranných známek ovlivní výstup z EU zejména, proto, že proceduru přihlašování ochranných známek doposud harmonizovala a zjednodušovala EU. Pro členské státy je zde totiž možnost přihlásit ochrannou známku EUTM jen jedinou přihláškou s platností pro všechny členské státy a výstup země z EU toto pravidlo dost možná ovlivní. Britové si tak budou muset EUTM přihlašovat národní cestou, komunitární přihláškou nebo Madridským protokolem. Zapsané ochranné známky registrované před Brexitem, budou nadále platit v EU, ztratí ale účinnost ve Spojeném království a jejich vlastníci si v zemi budou muset zažádat o novou ochranu. Dalším problémem, který v souvislosti s tímto může nastat a který bude třeba řešit, se týká zejména uživatelů EUTM, kteří svoji ochrannou známku využívají zejména na území Spojeného království. Těm by mohl výstup Spojeného království z EU narušit princip pětileté nepřetržitosti užívání takové známky. Čtvrtý pododdíl řeší otázku průmyslových vzorů po vystoupení země z Unie. Zde jsme zjistili, že dopady na ochranu průmyslových vzorů se často shodují s těmi na ochranné známky. RCD zapsané před Brexitem budou rovněž nadále platné v EU, nicméně ztratí účinnost ve Spojeném království, kde si budou muset zažádat o novou ochranu. Pokud si nicméně budou chtít Britové přihlásit nezapsaný průmyslový s platností pro EU, stačí, aby jej tam uvedli na trh. Britský systém rovněž neobsahuje právní předpisy pro ochranu povrchové úpravy, a majitel takové známky si bude muset najít jiná řešení. Stejně jako u EUTM, i u RCD si britští majitelé budou muset podávat přihlášku na národní úrovní, komunitární přihláškou nebo Madridským protokolem, což bude finančně i časově náročnější. Poslední část této podkapitoly se zabývala budoucí ochranou patentů. Zjistili jsme, že na ty výstup z EU dopadne o něco méně než na ostatní práva k duševnímu vlastnictví. Spojené království je signatářem Úmluvy o udělování evropských patentů, která poskytuje nadnárodní a centralizovanou ochranu. Ta není vázána členstvím v EU a 84 země z ní bude tedy těžit i nadále. Spojené království rovněž stihlo před výstupem z EU podepsat také Dohodu 2013/C 175/01 o Jednotném patentovém soudu (UPCA), která je rovněž platná i pro nečlenské státy, nicméně její signatáři, kterým je i Spojené království mohou ovlivnit její budoucí podobu. Z předchozího výzkumu kreativních průmyslů země, jsme zjistili, že dalším pravděpodobným dopadem Brexitu bude konec přílivu evropských financí do Spojeného království a dost možná i doplňkového financování s ním spojeného, o němž pojednává podkapitola 4.4. Země doposud čerpala jak strukturální fondy, tak například program Kreativní Evropa. Zjistili jsme, že Spojené království se bude moci v budoucnu zřejmě nadále účastnit programu Kreativní Evropa, a že vláda země v novém strategickém dokumentu Creative Industries Sector Deal rozhodla k částečnému zaplnění mezery po evropských financích, vyčlenit cca 150 milionů liber na dílčí investice do kreativních průmyslů. Ústředním tématem další podkapitoly je kolísání libry šterlinků, způsobené výstupem země z EU a jeho vliv na kreativní průmysly země. Zde jsme se dozvěděli, že kolísání libry je jedním z dopadů Brexitu, který mohli Britové pocítit už v minulosti. Propad libry se již projevil například u kočujících společností, které její propad pocítili zejména na nárůstu ceny běžných turné. Zjistili jsme, že propad libry by mohl mít jak negativní tak pozitivní důsledky. Negativně by mohl zapůsobit například na financování umění a zapříčinit ztrátu budoucích příjmů z korporátního financování, sponzorství a nadací. Mohl by ovlivnit prodej vstupenek, bookingy, mohlo by dojít ke zvýšení ceny statků a služeb. A slabá libra oproti euru a dolaru, by měla vliv také na audiovizuální distribuci, která probíhá zejména v těchto měnách. Co se týče pozitivních dopadů, mohlo by díky oslabené libře oproti dolaru a euru být Spojené království atraktivnějším pro americkou a evropskou filmovou a televizní produkci a mohlo by rovněž přilákat více turistů, kteří by mohli utratit více peněz v kulturních institucích. Oslabená libra by pak mohla ovlivnit také její funkci jako rezervní měny. Šestá podkapitola se zabývá dopadem Brexitu na zahraniční investice. V této kapitole jsme zjistili, že zahraniční investice do kreativních průmyslů již v současnosti ovlivňuje v posledních letech z důvodu Brexitu snížený rating země, který je zosobněním celkové nejistoty budoucího vývoje obchodů a ekonomické situace země po Brexitu. Zjistili jsme, že v souvislosti s možnými budoucími obchodními a právními bariérami, jež jsou v této práci řešeny na více místech, kreativní sektor, konkrétně pak audiovizuální 85 produkce, již nyní zaznamenává propad zájmu o koprodukce a investice, kvůli nejistotě jejího budoucího přístupu na jednotný trh EU. Se zahraničními investicemi pak souvisí také daně. Daňové úlevy na britské úrovni jsou totiž jedním z lákadel pro zahraniční investory. Výstup z EU nicméně poskytne možnost k přehodnocení stávajícího nedostatečného vymezení toho, na co všechno se daňové úlevy ve Spojeném království vztahují. To bude zřejmě třeba také proto, že podmínkou některých daňových úlev je kritérium, podle kterého musí být 25 % výdajů společnosti vynaloženo v EHP. V této kapitole jsme rovněž zjistili, že Brexit zřejmě nejvíce ovlivní doposud EU harmonizovaný systém DPH, který usnadňoval hospodářskou spolupráci mezi zeměmi. V důsledku Brexitu může dojít ke kolizím daňových systémů, dvojímu zdanění, obecně zvýšené administrativní a finanční zátěži. Dalšími často diskutovanými důsledky Brexitu jsou jeho možné dopady na export a import země. Zde jsme zjistili, že řada kreativních průmyslů, je do menší či větší míry závislá na exportu a to zejména služeb z této oblasti, přičemž například konstrukční a módní průmysl i na importu z EU. Volný pohyb služeb a zboží byl doposud zajišťován v EU a možné budoucí poplatky a cla by mohly vést k přesídlení výroby, skladování a distribuce zboží do EU. Pružnému obchodu doposud napomáhaly také společné standardy pro zboží zaštítěné členstvím Britského normalizačního institutu v Evropském výboru pro normalizaci. Pokud by tedy po výstupu z EU Spojené království přestalo být členem, znamenalo by to sníženou konkurenceschopnost země například v oblasti zboží. Stanovený cíl, jímž bylo zjištění možných dopadů Brexitu na kreativní průmysly země se tedy de mého názoru podařilo naplnit. Přestože výčet možných dopadů není vyčerpávající a zřejmě by také ani nebylo možné postihnout je v celé šíři, soudím, že slouží přinejmenším jako dobrá ukázka toho, kolik komplikací stojí po odchodu z EU před Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska. RESUMÉ Tato práce pod názvem Dopad Brexitu na kreativní průmysly v první části uvádí geografické vymezení. V druhé části zkoumá cestu Spojeného království k Brexitu a důvody jejího vystoupení. Třetí část se zabývá hlavními specifiky jednotlivých kreativních průmyslů země, které jsou východiskem pro kapitolu čtvrtou, která obsahuje výčet hlavních okruhu možných dopadů Brexitu na kreativní průmysly země. 86 SUMMARY In the first chapter, this diploma thesis called The Impact of Brexit on creative industries of the United Kingdom, describes brief geographical information about the country. Second chapter focuses on the path of United Kingdom to the Brexit, reasons for its withdrawal and possible post-brexit models. The third chapter describes creative industries of the UK and brief characteristics of each sector. The fourth chapter then, based on these characteristics, focuses on the potential impact of Brexit on the creative industries of UK. BIBLIOGRAFIE Elektronické zdroje: • ARTS COUNCIL ENGLAND. Arts Council Development Funds. [online] [citováno 2.5 2018] Dostupné z: • ARTS COUNCIL ENGLAND. Interactive Map: Our Funded Organisations 2018-2022 [online] [citováno 2.5 2018] Dostupné z: • ARTS COUNCIL ENGLAND. Our History. [online] [citováno 2.5 2018] Dostupné z: • ARTS COUNCIL ENGLAND. The Arts and Culture Sector and Exit from the European Union; 2016. [online] [citováno 16.4 2018] Dostupné z: • BÍDOVÁ, Lenka. Dopad Brexitu na práva k duševnímu vlastnictví, Brno 2017, Diplomová práce vypracovaná na Právnická fakulta Masarykovy univerzity na 87 katedře mezinárodního a evropského práva, Vedoucí práce: Judr. Radim Charvát. • BOP CONSULTING. Mapping the Creative Industries: A toolkit. Published by the British Council, London, 2010. [online] [citováno 17.4 2018] Dostupné z: • BOSSA. CZ. Britská libra reaguje jenom na slovo „Brexit“.[online] [citováno 18.4 2018] Dostupné z: • BRITISH COUNCIL. About British Council Film.[online] [citováno 30.4 2018] Dostupné z: http://film.britishcouncil.org/ • BRITISH FASHION COUNCIL. Brexit and the Impact on the Fashion Industry. [online] [citováno 29.4 2018] Dostupné z: • BRITTISH FILM COMMISSION. Who We Are. [online] [citováno 30.4 2018] Dostupné z: • CIKÁNEK, Martin. Kreativní průmysly příležitost pro novou ekonomiku, Praha. Institut umění, 2009. • COUNTRY ECONOMY. Rating: United Kingdom Credit Rating. [online] [citováno 18.4 2018] Dostupné z: • CRAFTS COUNCIL. Hothouse. [online] [citováno 3.5 2018] Dostupné z: • CRAFTS COUNCIL. Measuring the Craft Economy. [online] [citováno 3.5 2018] Dostupné z: • CREATIVE INDUSTRIES COUNCIL. [online] [citováno 17.4 2018] Dostupné z: • CREATIVE INDUSTRIES COUNCIL. Design Education and Employment. [online] [citováno 29.4 2018] Dostupné z: 88 http://www.thecreativeindustries.co.uk/industries/design/design-facts-and- figures/education-and-employment • CREATIVE INDUSTRIES COUNCIL. Five Reasons to Work with the Music Sector. [online] [citováno 2.5 2018] Dostupné z: • CREATIVE INDUSTRIES COUNCIL. Music. [online] [citováno 2.5 2018] Dostupné z: • CREATIVE INDUSTRIES COUNCIL. News: UK had 3 of Top 5 Global Artists in 2016. [online] [citováno 2.5 2018] Dostupné z: • CREATIVE INDUSTRIES COUNCIL. Reasons to Choose UK Publishing. [online] [citováno 3.5 2018] Dostupné z: • CREATIVE INDUSTRIES COUNCIL. TV& Film Official Data. [online] [citováno 30.4 2018] Dostupné z: • CREATIVE INDUSTRIES COUNCIL. UK Market Opportunity. [online] [citováno 1.5 2018] Dostupné z: • CREATIVE INDUSTRIES COUNCIL. UK Television Exports in 2015/2016. [online] [citováno 30.4 2018] Dostupné z: • CREATIVE INDUSTRIES COUNCIL. Why the UK. [online] [citováno 2.5 2018] Dostupné z: 89 • CREATIVE INDUSTRIES COUNCIL.Why the UK. [online] [citováno 1.5 2018] Dostupné z: • ČTK a ZDP. Velkou britskou debatu ovládla imigrace. Berou nám práci a snižují bezpečnost, hřmělo z tábora Brexitu. [online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z: 90 • ČTK. Švýcarsko nezavede kvóty pro přistěhovalce z Evropské unie, upřednostní ale vlastní občany. [online] [citováno 17.4 2018] Dostupné z: • DEPARTMENT FOR CULTURE MEDIA AND SPORT. Creative Industries Economic Estimates, January 2016. [online] [citováno 17.4 2018] Dostupné z: • DEPARTMENT FOR CULTURE MEDIA AND SPORT. Organisations. [online] [citováno 2.5 2018] Dostupné z: • DEPARTMENT FOR DIGITAL, CULTURE, MEDIA AND SPORT. DCMS Economic Estimates 2017: Employment and Trade. [online] [citováno 29.4 2018] Dostupné z: • DOTACE EU. Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF- European Regional Development Fund) [online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z: • ECHO 24 a ČTK. Je tu Repeal Bill. Británie představila základ právní odluky od EU. [online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z: https://echo24.cz/a/w3kb5/je- tu-repeal-bill-britanie-predstavila-zaklad-pravni-odluky-od-eu • EUROPEAN CULTURAL FOUNDATION. About us. [online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z: 91 • EUROSKOP. Evropa pro občany 2014-2020. [online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z: • EVROPSKÝ VÝZKUM. ERA-NET a ERA-NET plus. [online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z: • EVROPSKÝ VÝZKUM. Společné programování. [online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z: • FILM LONDON. Filming in London: Tax Reliefs. [online] [citováno 16.4 2018] Dostupné z: • FOX, Cillian. The 10 Best British Indie Record Labels. [online] [citováno 3.5 2018] Dostupné z: • FTI CONSULTING. Lights camera…Brexit? [online] [citováno 30.4 2018] Dostupné z: http://www.fticonsulting.com/~/media/Files/emea-- files/insights/articles/lights-camera-brexit.pdf> • GEDDES, Andrew. Britain and the European Union, s. 5. [online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z: • HM GOVERNMENT. Creative Industries Council. [online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z: • HM GOVERNMENT. Industrial Strategy: Creative Industries Sector Deal, s. 3 [online] [citováno 29.4 2018] Dostupné z: • HM Revenue and Customs. Corporation Tax: creative industry tax reliefs. [online] [citováno 19.4 2018] Dostupné z: 92 • HM Revenue and Customs. VAT Notice 701/47: culture. 2011. [online] [citováno 16.4 2018] Dostupné z: • HOUSE OF COMMONS a Digital, Culture, Media and Sport Comittee. The potential impact of Brexit on the creative industries, tourism, and the digital single market. Second Report of Session 2017-2019. [online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z: • KREATIVNÍ EVROPA. O programu. [online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z: • MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Společné technologické iniciativy. [online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z: • NESTA a UKIE. A Map of the UK Games Industry. 2014. [online] [citováno 1.5 2018] Dostupné z: • PERISIC, Bojana. Britain and Europe: a History of Difficult Relations. Berlin, 2010. Case Study for Institute for Cultural Diplomacy. 93 • PRIME MINISTER’S OFFICE a MAY, Theresa. PM speech on our future economic partnership with the European Union. [online] [citováno 16.4 2018] Dostupné z: • RADA EVROPSKÉ UNIE. Zelená kniha: Uvolnění potenciálu kutlruních a tvůrčích odvětví. Brusel, 2010. [online] [citováno 19.4 2018] Dostupné z: • REDAKCE AKTUALNE.CZ. David Cameron. [online] [citováno 3.4 2018] Dostupné z: • REDAKCE BBC. Five models for post-Brexit UK trade. [online] [citováno 2.4 2018] Dostupné z: • • REED SMITH. The Implications of Brexit on the entertainment and media industry. 2016.[online] [citováno 18.4 2018] Dostupné z: • REED SMITH. The Implications of Brexit on the entertainment and media industry. 2016.[online] [citováno 18.4 2018] Dostupné z: • REUTERS STAFF. Stairway to Brexit: Barnier maps out UK's Canadian path. [online] [citováno 2.4 2018] Dostupné z: 94 britain-eu-options/stairway-to-brexit-barnier-maps-out-uks-canadian-path- idUKKBN1ED23R> • ROUTES TO FINANCE. Co je rezervní měna? [online] [citováno 23.4 2018] Dostupné z: • Soc VAT Consultants. EU Judgment: Member States can decide which supplies of cultural services may be exempt from VAT. [online] [citováno 9.4 2018] Dostupné z: • STEPHENS, Thomas. Would the Swiss model suit a post-Brexit Britain? [online] [citováno 2.4 2018] Dostupné z: • SWALES, Kirby.Understanding the Leave Vote. [online] [citováno 3.4 2018] s. 4. Dostupné z: • THE ARTS COUNCIL OF GREAT BRITAIN. 1st Annual Report 1945, [online] [citováno 2.5 2018] Dostupné z: • THE PUBLISHERS ASSOCIATION. A Blueprint fo UK Publishing. [online] [citováno 3.5 2018] Dostupné z: • THE PUBLISHERS ASSOCIATION. UK Publishing has Record Year Up 7% to 4.8 bn pounds. [online] [citováno 3.5 2018] Dostupné z: • TIEL, Scott. Brexit and MSE: Post Brexit trade models - Hong Kong and Singapore. [online] [citováno 17.4 2018] Dostupné z: 95 • TIGA. TIGA Genre Report 2017.[online] [citováno 1.5 2018] Dostupné z: • UK MUSIC. Measuring music: 2017 Report. [online] [citováno 2.5 2018] Dostupné z: • UKIE. About. [online] [citováno 1.5 2018] Dostupné z: • VÁŠKA, Jan. Srovnání britského konzervativního euroskepticismu a indepentismu. Praha, 2006, Studie Fakulty Sociálních věd Univerzity Karlovy. 96