DOCSLIB.ORG

Nepohodlný Individualismus Evalda Schorma

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Nepohodlný Individualismus Evalda Schorma Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav filmu a audiovizuální kultury Ondřej Coufal (FAV, bakalářské prezenční studium) Nepohodlný individualismus Evalda Schorma Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Jaromír Blažejovský, Ph.D. Brno 2012 Prohlašuji, ţe jsem tuto práci vypracoval samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury. V Brně dne …………… podpis: …………………………………………. Ondřej Coufal Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucímu své práce PhDr. Jaromíru Blaţejovskému Ph.D. za cenné rady a podnětné připomínky k mé práci. Obsah 1. Úvod 1 1.1. Životopis Evalda Schorma 3 1.2. Historický kontext 4 2. Tvorba Evalda Schorma 5 2.1. Celovečerní hrané filmy 5 2.1.1. Vyřazení filmů Evalda Schorma z distribuce 13 2.2. Tvorba dokumentární a studentská 15 2.3. Televizní tvorba 16 2.4. Divadelní tvorba 17 2.5. Tvorba v Laterně magice 18 3. Možnosti tvorby v socialistickém Československu 19 3.1. Socialistický realismus 21 4. Inspirační zdroje 24 4.1. Existencialismus 24 4.2. Franz Kafka 27 4.3. Fjodor Michajlovič Dostojevskij 30 5. Osobnost Evalda Schorma 32 6. Evald Schorm v období normalizace 35 7. Interpretace filmů 42 7.1. Každý den odvahu 42 7.2. Návrat ztraceného syna 47 7.3. Pět holek na krku 51 7.4. Farářův konec 56 7.5. Den sedmý, osmá noc 60 8. Závěr 64 9. Použité zdroje 66 9.1. Archivní prameny 66 9.2. Publikované prameny 66 9.3. Literatura 67 9.4. Internetové zdroje 69 9.5. Citované a analyzované filmy 69 10. Summary 69 11. Přílohy 71 1. Úvod Evald Schorm, český filmový a divadelní reţisér, se po celou dobu své tvůrčí činnosti potýkal s omezováním své tvorby ze strany státu a jeho institucí majících kontrolu nad kinematografií. Tato práce zachycuje celé období reţisérovy aktivity počínající nástupem československé nové vlny a končící Schormovou smrtí v prosinci 1988. Evald Schorm natočil v šedesátých letech celkem pět celovečerních filmů. Čtyři z nich byly později (1973-1976) staţeny z distribuce, ten pátý nebyl do roku 1989 uveden. Schormovi rovněţ byla pozastavena filmová činnost. Dokázat konkrétní důvody, proč přesně byl nějaký film příslušným orgánem zakázán, je poměrně problematické, v mnoha případech i téměř nemoţné. V práci budu prezentovat motivy, témata, vlivy a jiné faktory, které se neslučovaly s představami o kinematografii komunistického Československa. Uvedu i některé inspirační zdroje Evalda Schorma. Pětici filmů z let šedesátých budu interpretovat i s ohledem na ony ideologicky nekompatibilní prvky. Zmíním další Schormovu tvorbu (filmovou, televizní, divadelní). Nastíním i osobní aspekty Evalda Schorma, které mohly být příčinou jeho nepohodlnosti. Budu se věnovat pozici Evalda Schorma v období normalizace, moţnostem jeho tvorby a nerealizovaným projektům. O Evaldu Schormovi nevyšlo mnoho publikací. Při své práci jsem čerpal zejména ze dvou, které povaţuji za zásadní. Tvorbě Evalda Schorma se věnuje Jan Bernard ve své knize Evald Schorm a jeho filmy. Odvahu pro všední den. Tato publikace se zaměřuje na historický kontext vzniku a na kritické ohlasy filmů Evalda Schorma. Zahrnuje výhradně filmové dílo. Nezajímá 1 se o reţisérův ţivot a jeho divadelní dráhu. Aţ na několik málo výjimek tedy obsahově končí v roce 1971. Monografie Radky Denemarkové Evald Schorm: sám sobě nepřítelem postihuje veškerou Schormovu tvorbu, přičemţ z hlediska rozsahu rovnoměrně zachycuje 60., 70. i 80. léta. Navíc obsahuje i četné informace týkající se Schormova soukromého ţivota. Kromě knih věnovaných přímo Schormovi budu vycházet i z publikace Štěpána Hulíka Kinematografie zapomnění, která je vzácným pokusem zachytit období nástupu normalizace ve filmu. Schormově filmové tvorbě se dále věnuje studie Miloše Fryše Filmy Evalda Schorma a monografie 3 a půl podruhé Jiřího Janouška. Divadelní reţií Evalda Schorma do roku 1981 se zabývá Otakar Roubínek ve své studii Evald Schorm, divadelník. Schormovo působení v Laterně magice s výjimkou činoherních inscenací zachytila ve své magisterské práci Inscenace Evalda Schorma v divadle Laterna Magika Barbora Šulcová. Spojitost díla Sörena Kierkegaarda se Schormovou tvorbou zkoumá ve své bakalářské práci Filmy Evalda Schorma ve světle filozofie Sörena Kierkegaarda Ondřej Pikula. Jan Lukeš a Ivana Lukešová vydali publikaci Mlčenlivý host Evald Schorm zaměřující se na osobnost Evalda Schorma vzpomínkami spolupracovníků, přátel a blízkých. Nastiňuji také ohlas Schormovy divadelní tvorby. Kolik prostoru jí tisk věnoval a v jakém duchu se nesla kritika. Zda případné negativní reakce argumentovaly v politické, nebo umělecké rovině. Zde bych čerpal přímo z příslušných novin. Navštívil jsem archiv Filmového studia Barrandov s úmyslem nalézt materiály osvětlující důvody, proč skončily Schormovy filmy v trezoru a proč nepokračoval (nemohl pokračovat) ve své tvorbě. Tyto informace jsem se snaţil nalézt v různých hodnoceních, posudcích, výročních zprávách, dramaturgických plánech, ale také v korespondenci soukromějšího rázu. 2 Dokumenty, které by zodpověděly nastolené otázky, jsem nenalezl. Poslouţily mi pouze materiály svědčící o přípravách několika Schormových filmů. Domnívám se, ţe význam Evalda Schorma přesahuje pozornost, jeţ je mu věnována. Například v České televizi bylo za posledních deset let (2002-2011) ze Schormovy celovečerní filmové tvorby moţné zhlédnout pouze snímky: Farářův konec, Den sedmý, osmá noc a Psi a lidé. Kaţdý z nich byl vysílán v tomto období jednou. Některé televizní kanály, vzniknuvší především v posledních letech, však Schormovy filmy vysílaly ve větší míře. Na DVD vyšly 4 z celkových 7 celovečerních filmů. Počet kniţních publikací věnujících se Schormově osobě je přiměřený, v porovnání se zájmem ČT nadstandardní. Schormova stopa je dnes moţná více neţ ve filmu připomínána na divadle. Se jménem Evalda Schorma se někdy také lze setkat v jakési vzpomínkové, symbolické rovině, nezávisle na jeho tvorbě, kdy je zmiňován především jako morální vzor. 1.1. Životopis Evalda Schorma Evald Schorm se narodil 15. prosince 1931 v Praze. Vyrostl na statku svých rodičů v Elbančicích, obci na pomezí středních a jiţních Čech, základní školu vychodil v nedaleké Mladé Voţici. Poté roku 1946 začal studovat Vyšší hospodářskou školu v Táboře, ze které byl v posledním ročníku studia jakoţto syn kulaka vyloučen. Jeho rodině byl vyvlastněn majetek a musela se vystěhovat do Zličína u Prahy. V roce 1951 bylo Schormovi umoţněno sloţit maturitní zkoušku. Evald Schorm pracoval jako traktorista, později jako stavební dělník, v letech 1952–1954 absolvoval základní vojenskou sluţbu, po níţ po tři roky zpíval v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého. Několikrát marně usiloval o přijetí ke studiu herectví na praţské DAMU, nakonec byl však v roce 1956 přijat na FAMU, kde v letech 3 1957–1962 vystudoval reţii hraného filmu. Roku 1964 debutoval celovečerním hraným filmem Každý den odvahu, dále následovaly filmy: Návrat ztraceného syna (1966), Pět holek na krku (1967), Farářův konec (1968) a Den sedmý, osmá noc (1969). V roce 1971 ještě natočil jako náhradní reţisér za Vojtěcha Jasného povídkový film Psi a lidé. V témţe roce mu bylo znemoţněno pracovat v televizi i filmu. V období normalizace se Evald Schorm věnoval zejména divadelní reţii, působil rovněţ v Laterně magice. Rok 1976 znamenal jistý zlom, neboť bylo Schormovi umoţněno natočit film, i kdyţ jen dokumentární (Etuda o zkoušce). K hranému celovečernímu filmu se reţisér vrátil aţ na sklonku svého ţivota snímkem Vlastně se nic nestalo (1988). Dlouhodobě nemocný Evald Schorm zemřel 14. prosince 1988, večer před svými 57. narozeninami. Evald Schorm přísluší do generace československé nové vlny. V hraném filmu, dokumentárním filmu, televizi, divadlu činoherním, opeře a Laterně magice patří mezi nejvýznamnější české reţiséry. V letech 1961-1968 byl Evald Schorm zaměstnancem Krátkého filmu Praha. Poté v letech 1968-1981 byl zaměstnáván Filmovým studiem Barrandov. Zbytek ţivota, roky 1981-1988 byl zaměstnancem Laterny magiky. V letech 1964-1970 pracoval také jako asistent na katedře reţie FAMU. V letech 1954–1988 byl ţenatý s Blankou Schormovou (1930), rozenou Dolejšovou. Z manţelství pochází syn Osvald (1961). 1.2. Historický kontext První tajemník ÚV KSSS Nikita Sergejevič Chruščov přednesl roku 1956 na XX. sjezdu KSSS projev, v němţ odsoudil způsob vládnutí svého předchůdce Josifa Vissarionoviče Stalina. Vedle 4 kritiky budování kultu osobnosti, tyranských praktik odtajnil Chruščov i některé ze Stalinových zločinů. Tímto projevem Chruščov započal období destalinizace. Vedle Sovětského svazu začalo i v dalších státech východního bloku docházet k rozporům uvnitř komunistických stran, ke střetům reformních křídel s konzervativními. V Maďarsku a Polsku ještě téhoţ roku došlo k povstáním. Vnitřní rozpory a reformní snahy s sebou nesly i liberalizaci v kultuře, odklon od socialistického realismu. V Československu byl podstatný rok 1963, kdy došlo ke zpochybnění některých cenzorských zásahů týkajících se filmů z konce 50. let. Nastoupila československá nová vlna, filmaři měli relativně volné ruce, Národní shromáţdění zrušilo cenzuru. Načeţ bylo politicky uvolněné období praţského jara 1968 tvrdě potlačeno vpádem vojsk Varšavské smlouvy v noci z 20. na 21. srpna. V Sovětském svazu vystřídal Nikitu Chruščova svrţeného v roce 1964 ve funkci prvního tajemníka KSSS Leonid Iljič Breţněv. Proces destalinizace byl zastaven. Po srpnové okupaci začalo v Československu období normalizace. Byla obnovena cenzura, zastavena výroba několika filmů. Další filmy byly staţeny z distribuce a zakázány. Reorganizovaly se filmové orgány. Na začátku října 1969
Load more

Recommended publications
  • Jiří Menzel Ostre Sledované Vlaky/ Closely Watched Trains 1966 93
    October 16, 2007 (XV:8) Jií Menzel Ostre sledované vlaky/ Closely Watched Trains 1966 93 minutes Directed by Jií Menzel Written by Bohumil Hrabal (also novel), Jirí Menzel Produced by Zdenek Oves and Carlo Ponti Original Music by Jirí Sust Cinematography by Jaromír Sofr Film Editing by Jirina Lukesová Václav Neckár... Trainee Milos Hrma Josef Somr...Train dispatcher Hubicka Vlastimil Brodsk...Counselor Zednicek Vladimír Valenta...Stationmaster Max Alois Vachek...Novak Ferdinand Kruta... Masa's Uncle Noneman Jitka Bendová...Conducteress Masa Jitka Zelenohorská...Zdenka Nada Urbánková...Victoria Freie Libuse Havelková...Max's wife Kveta Fialová...The countess Pavla Marsálková...Mother Milada Jezková...Zdenka's mother Academy Award for Best Foreign Language Film JIÍ MENZEL (23 February 1938, Prague, Czechoslovakia) has directed 26 films and acted in many more. Some of the films he directed are Obsluhoval jsem anglického krále/ I Served the King of England (2006), Zebrácká opera/The Beggar’s Opera (1991), Konec starych casu/The End of Old Times (1989), Postriziny/Cutting it Short (1981), Promeny krajiny/Altered Landscapes (1974), Zlocin v dívcí skole/Crime at the Girls School (1965), and Domy z panelu/Prefabricated Houses (1960). from World Film Directors, Vol. II. Ed. John Wakeman. The H.W. Wilson Company NY 1988 Jií Menzel (February 12, 1938— ), Czech film and theatre director, scenarist, and actor, was born in Prague. He is the son of Josef Menzel, a journalist who became a children’s author and then turned to writing scripts for puppet
    [Show full text]
  • Surrealism in and out of the Czechoslovak New Wave
    Introduction Surrealism In and Out of the Czechoslovak New Wave Figure I.1 A poet’s execution. A Case for the Young Hangman (Případ pro začínajícího kata, Pavel Juráček, 1969) ©Ateliéry Bonton Zlín, reproduced by courtesy of Bonton Film. 2 | Avant-Garde to New Wave The abrupt, rebellious flowering of cinematic accomplishment in the Czechoslovakia of the 1960s was described at the time as the ‘Czech film miracle’. If the term ‘miracle’ referred here to the very existence of that audacious new cinema, it could perhaps also be applied to much of its content: the miraculous and marvellous are integral to the revelations of Surrealism, a movement that claimed the attention of numerous 1960s filmmakers. As we shall see, Surrealism was by no means the only avant-garde tradition to make a significant impact on this cinema. But it did have the most pervasive influence. This is hardly surprising, as Surrealism has been the dominant mode of the Czech avant-garde during the twentieth century, even if at certain periods that avant-garde has not explicitly identified its work as Surrealist. Moreover, the very environment of the Czech capital of Prague has sometimes been considered one in which Surrealism was virtually predestined to take root. The official founder of the Surrealist movement, André Breton, lent his imprimatur to the founding of a Czech Surrealist group when he remarked on the sublimely conducive locality of the capital, which Breton describes as ‘one of those cities that electively pin down poetic thought’ and ‘the magic capital of old Europe’.1 Indeed, it would seem a given that Czech cinema should evince a strong Surrealist tendency, especially when we consider the Surrealists’ own long-standing passion for this most oneiric of art forms.
    [Show full text]
  • Ward, Kenneth (2017) Taking the New Wave out of Isolation: Humour and Tragedy of the Czechoslovak New Wave and Post-Communist Czech Cinema
    Ward, Kenneth (2017) Taking the new wave out of isolation: humour and tragedy of the Czechoslovak new wave and post-communist Czech cinema. MPhil(R) thesis. http://theses.gla.ac.uk/8441/ Copyright and moral rights for this work are retained by the author A copy can be downloaded for personal non-commercial research or study, without prior permission or charge This work cannot be reproduced or quoted extensively from without first obtaining permission in writing from the author The content must not be changed in any way or sold commercially in any format or medium without the formal permission of the author When referring to this work, full bibliographic details including the author, title, awarding institution and date of the thesis must be given Enlighten:Theses http://theses.gla.ac.uk/ [email protected] TAKING THE NEW WAVE OUT OF ISOLATION: HUMOUR AND TRAGEDY OF THE CZECHOSLOVAK NEW WAVE AND POST-COMMUNIST CZECH CINEMA KENNETH WARD CONTENTS Introduction 2-40 Theoretical Approach 2 Crossing Over: Art Films That Could Reach the Whole World 7 Subversive Strand 10 Tromp L’oeil and the Darkly Comic 13 Attacking Aesthetics: Disruption Over Destruction 24 Normalization and Czech Cunning 28 History Repeats Itself: An Interminable Terminus 32 Doubling as Oppressor 36 Chapter One: Undercurrents and the Czechoslovak New Wave 41-64 Compliance and Defiance 41 A Passion for Diversion 45 People Make the System 52 Rebels Without a Cause 56 Summary 64 Chapter Two: A Very Willing Puppet 65-91 On the Cusp of a Wave 65 A Madman’s Logic 67 Mask of Objectivity
    [Show full text]
  • Czech Surrealism and Czech New Wave Realism
    Czech Surrealism and Czech New Wave Realism By Alison Frank Fall 2011 Issue of KINEMA CZECH SURREALISM AND CZECH NEW WAVE REALISM: THE IMPORTANCE OF OBJECTS Abstract This article examines a major difference between French and Czech Surrealism as exemplified by their attitudes to film. It engages in a close analysis of three films by documentary-influenced Czech New Wavedirectors whom the Prague Surrealist group admired: Miloš Forman, Ivan Passer and Jan Němec. The analysis focuses on the way in which objects in these films can take on multiple meanings depending on their context. It concludes that such objects suggest a broadening of possibilities in everyday life and in this respect correspond to both Surrealist goals and to the experience of living in a society in the process of political liberalization. The Paris Surrealist group’s favourite Czech New Wave film was Věra Chytilová’s highly experimental Sed- mikrásky (Daisies, 1966); the Prague group, by contrast, preferred the documentary-style approach of Miloš Forman and Ivan Passer (Král 2002: 9). The Prague Surrealists also extended their praise to the somewhat less realistic films of Jan Němec, but only insofar as their’onirisme inclut […] un sens des réalités crus/their oneirism included […] a sense of raw reality’ (Král 2002: 9). This difference of opinion between the Paris and Prague Surrealist groups points to a more profound divergence in their cultural and historical origins. In this article I will begin by exploring this divergence and go on to explain how it influenced the Prague group’s attitude to cinema. I will then examine one film by each of the three directors that the Prague group singled out for praise: Miloš Forman’s Lásky jedné plavovlásky (Loves of a Blonde, 1965), Ivan Passer’s Intimní osvětlení (Intimate Lighting, 1965) and Jan Němec’s O slavnosti a hostech (The Party and the Guests, 1966).
    [Show full text]
  • Children in Frank Beyer's Holocaust Films
    University of Massachusetts Amherst ScholarWorks@UMass Amherst Doctoral Dissertations Dissertations and Theses November 2016 Children in Frank Beyer's Holocaust Films Delene M. White University of Massachusetts Amherst Follow this and additional works at: https://scholarworks.umass.edu/dissertations_2 Part of the Film and Media Studies Commons, and the German Language and Literature Commons Recommended Citation White, Delene M., "Children in Frank Beyer's Holocaust Films" (2016). Doctoral Dissertations. 815. https://doi.org/10.7275/9052390.0 https://scholarworks.umass.edu/dissertations_2/815 This Open Access Dissertation is brought to you for free and open access by the Dissertations and Theses at ScholarWorks@UMass Amherst. It has been accepted for inclusion in Doctoral Dissertations by an authorized administrator of ScholarWorks@UMass Amherst. For more information, please contact [email protected]. CHILDREN IN FRANK BEYER’S HOLOCAUST FILMS A Dissertation Presented By DELENE CASE WHITE Submitted to the Graduate School of the University of Massachusetts Amherst in partial fulfillment of the requirements for the degree of DOCTOR OF PHILOSOPHY September 2016 German and Scandinavian Studies © Copyright by Delene Case White 2016 All Rights Reserved CHILDREN IN FRANK BEYER’S HOLOCAUST FILMS A Dissertation Presented by DELENE CASE WHITE Approved as to style and content by: __________________________________ Barton Byg, Chair __________________________________ Sky Arndt-Briggs, Member __________________________________ Jonathan Skolnik, Member __________________________________ Jon Olsen, Member _____________________________ Andrew Donson, Member and Program Director German and Scandinavian Studies _____________________________ William Moebius, Department Chair Languages, Literature, and Cultures DEDICATION For Jack, my own child with the most agency of all. ACKNOWLEDGMENTS I have many people and institutions to thank for their support of many various kinds.
    [Show full text]
  • Filmy-Interpretace Literárních Děl a Filmy S Výraznou Spoluprací Spisovatelů V 60. Letech
    Filmy-interpretace literárních děl a filmy s výraznou spoluprací spisovatelů v 60. letech 1960 Romeo, Julie a tma: Jan Otčenášek – Jiří Weiss Sousto: Arnošt Lustig – Jan Němec Srpnová neděle: František Hrubín – Otakar Vávra 1961 Procesí k panence: Miloslav Stehlík – Vojtech Jasný 1962 Transport z ráje: Arnošt Lustig – Zbyněk Brynych Zelené obzory: Jan Procházka – Ivo Novák 1963 Čas jeřabin: Vladimír Körner – Miroslav Sobota Černý Petr: Jaroslav Papoušek – Miloš Forman Ďábelská jízda na koloběžce: Arnošt Lustig – Dušan Klein Králíček: Arnošt Lustig, Vladimír Körner – Dušan Klein Křik: Ludvík Aškenazy – Jaromil Jireš Naděje: Jan Procházka – Karel Kachyňa Na laně: Jan Procházka – Ivo Novák Smrt si říká Engelchen: Ladislav Mňačko – Ján Kadár, Elmar Klos Zlaté kapradí: Jan Drda – Jiří Weiss 1964 ...a pátý jezdec je Strach: Hana Bělohradská – Zbyněk Brynych Čintamani a podvodník: Karel Čapek – Jiří Krejčík Démanty noci: Arnošt Lustig – Jan Němec Dvanáct: Pavel Kohout – Eva Sadková Fádní odpoledne: Bohumil Hrabal – Ivan Passer Vysoká zeď: Jan Procházka – Karel Kachyňa 1965 Ať žije republika: Jan Procházka – Karel Kachyňa Bílá paní: Karel Michal – Zdeněk Podskalský Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou: Arnošt Lustig – Antonín Moskalyk Nikdo se nebude smát: Milan Kundera – Hynek Bočan Obchod na korze: Ladislav Grosman – Ján Kadár, Elmar Klos Perličky na dně: Bohumil Hrabal – Jiří Menzel, Jan Němec, Evald Schorm, Věra Chytilová, Jaromil Jireš Sběrné surovosti: Bohumil Hrabal – Juraj Herz Zlatá reneta: František Hrubín – Otakar Vávra Zločin v dívčí
    [Show full text]
  • Dosadno Popodne 9 Sabiralište Surovosti
    SVEUČILIŠTE U ZAGREBU FILOZOFSKI FAKULTET ODSJEK ZA ZAPADNOSLAVENSKE JEZIKE I KNJIŽEVNOSTI KATEDRA ZA ČEŠKI JEZIK I KNJIŽEVNOST PREVODITELJSKO - KULTUROLOŠKI SMJER DIPLOMSKI STUDIJ Toni Skorić Usporedba režijskih stilova u ekranizacijama pripovijedaka iz zbirki Perlička na dně i Pábitelé Bohumila Hrabala Diplomski rad Mentorica: dr. sc. Katica Ivanković Zagreb, 2014. Sadržaj 1. Uvod ………………………………………………………………………………………...2 1.1. Nastanak omnibusa …………………………………………………………………...…..2 1.2. Procesi u filmskoj adaptaciji literarnog predloška …………………………………..…..4 2. Pripovijetke i ekranizacije: usporedba stilova i motiva ………………………………...…..5 2.1. Fádní odpoledne ………………………………………………………………………….5 2.2. Podvodníci …………………………………………………………………………….….9 2.3. Romance …………………………………………………………………………………12 2.4. Bambini di Praga 1947 ………………………………………………………………….16 2.5. Baron Prášil …………………………………………………………………………..…20 2.6. Smrt pana Baltisbergra ………………………………………………………………….22 2.7. Automat Svět ………………………………………………………………………...…..26 3. Zaključak …………………………………………………………………………………..30 4. Literatura …………………………………………………………………………………..32 1 1. Uvod 1.1. Nastanak omnibusa Zbirka pripovijedaka Bohumila Hrabala Perlička na dně1 nastala je 1963. godine. Sljedeće godine izlazi i zbirka Pábitelé2. Obje zbirke u središte pripovijedanja stavljaju „običnog“ čovjeka u kojemu autor vidi unutrašnju ljepotu koja se često krije iza grube i nepristupačne vanjštine. Nesvakidašnji likovi poput Ciganke, skupljača papira ili gostioničara odudaraju od društvenih stereotipa, oni često u svom okruženju bivaju ismijavani, ali istodobno su u svom svijetu slobodni od predrasuda, društvenih normi i zakona materijalizma. Jedna od glavnih značajki Hrabalove poetike unutar tih zbirki je tragikomičnost, a teške životne sudbine njegovih junaka protkane su humorom i ni na koji način nisu patetične. U svojim se djelima Hrabal često inspirira drugim umjetnostima, pogotovo filmom pa se tako priče i junaci o kojima pripovijeda često mogu usporediti s grotesknim skečevima poput onih u filmovima Charlesa Chaplina. Film Perličky na dně nastao je 1965.
    [Show full text]
  • Hallelujah for Prague : an American Orbis Picta Gerald O'grady
    Hallelujah for Prague : An American Orbis Picta Gerald O'Grady "And your own life, while it's happening to you never has any atmosphere until it's a memory." Andy Warhol(a), America (New York: Harper & Row, 1985), p. 8 . It was in November, 1968 that Miles Glaser telephoned me at The Media Center having another person's organs providing their central functions, and how they which I had established at 3512 Mount Vernon Street in Houston under the integrated these different physical parts into a psychic unity. Although he and his patronage of John and Dominique de Menil, and asked if I would be interested in colleagues always acted with the greatest discretion, mentioning no names and screening a film about which he briefly described the conditions of production. I met simply sketching outsituational details, itwasthrough them that I learned, anecdotally, him and Jan Nemec for the first time a few hours later, and Oratorio for Prague was about a few of the somewhat bizarre circumstances which surrounded those efforts screened on November 15, together with Nemec's Report on the Party and the on the operating table which were making international headlines. It involved how Guests, a political parable about a group of people who, for reasons ranging from ordinary people would act when survival was at stake . opportunism to sheer terror, are members of a party they have no desire to join in . Those eligible for heart transplants would move into motels surrounding the Nemec, with Glaser acting as producer, had made a documentary about the hospital, such as Tides II across North Main Street .
    [Show full text]
  • 2017 SPECIAL ENGLISH ISSUE for FREE 001 W Rived
    001 Eva Zaoralová: Editorial 001 000 Forum – Czech film/Interview 002 Jaromír Blažejovský: New Deprived 002 Individuals Will Rise — On the Czech fiction films of the past season 008 Ondřej Pavlík: How Olga Hepnarová 008 Traveled the World in a Praga Truck 012 Malvína Balvínová: The Situation 012 of Contemporary Czech Feature Animation Films 016 Jan Křipač: About Slowness, 016 Music and the Absence of Acting Gestures — Interview with 2017 � SPECIAL ENGLISH ISSUE � FOR FREE Vít Zapletal 018 Jaroslav and Malvína Balvínovi: 018 The Oddsockeaters Is an Adventurous Gangster Film — An interview with Galina Miklínová, the film’s director, graphic artist and co-screenwriter, and Petr Horák, the head of Alkay Animation Prague studio, a co-producer 022 Miloš Kameník: Not Being Silent 022 About Violence — An Interview with Tereza Nvotová 000 Films 030 Jan Němec: The Wolf from Royal 029 Vineyard Street (Michal Kříž ✕ Jan Bernard) 034 Jan Hřebejk: Teacher 033 (Jaromír Blažejovský) 038 Galina Miklínová: 037 The Oddsockeaters (Malvína Balvínová) 042 Filip Remunda, Robert Kirchhoff: 041 Steam on the River (Jana Hádková) 044 Miroslav Janek: Normal Autistic Film 043 (Vojtěch Rynda) 046 Bohdan Sláma: Ice Mother 045 (Jan Jaroš) 048 Julius Ševčík: Masaryk 047 (Vojtěch Rynda) 050 Tereza Nvotová: Filthy (Michal Kříž) 049 000 Books 054 Censorship Made Transparent 052 (Jan Svoboda) 001 001 Eva Zaoralová: Editorial 000 Forum – Czech film/Interview 002 Jaromír Blažejovský: New Deprived Individuals Will Rise — On the Czech fiction films of the past season 008 Ondřej
    [Show full text]
  • Kinocuban: the Significance of Soviet and East European Cinemas for the Cuban Moving
    KINOCUBAN The Significance of Soviet and East European Cinemas for The Cuban Moving Image Author: Vladimir Alexander Smith Mesa Degree Doctor of Philosophy University College London November 2011 1 I, Vladimir Alexander Smith Mesa, confirm that the work presented in this thesis is my own. Where information has been derived from other sources, I confirm that this has been indicated in the thesis. 2 Abstract KinoCuban: The Significance of Soviet and East European Cinemas for the Cuban Moving Image examines a piece of evidence that has been misunderstood in the existing body of Cuban film studies. The first revolutionary legislation concerning the arts was the creation of the ICAIC in 1959, a fact that demonstrates the importance of cinema for the new cultural project. This thesis argues that the moving image was radically affected by the proclamation of the socialist character of the Revolution on 16 April 1961. What was it that the distant audiovisual culture, film theories and practices of the Soviet-bloc offered Cubans? Is it not the case that Soviet-bloc cinemas had an influence upon the shaping of the Cuban moving image, if one takes into consideration the very few films co-produced in 30 years? It should be stressed that during this period, the moving image was the direct or indirect effect of the different waves that arrived in Cuba from ‘the other’ Europe, which were born at the same time as the first films that were co-produced in the 1960s, particularly from the unique experience of Mikhail Kalatozov’s masterpiece Soy Cuba. The present study reveals that the most important outcome from that influence was the conceptualisation of the cinematic discourse of the Revolution, so well represented in ICAIC and its socialist films of commitment.
    [Show full text]
  • Czech Photography 1840–1950 Czech Photography 1840–1950 a Story of a Modern Medium a Story of a Modern Medium
    A StoryofaModernMedium Czech Photography1840–1950 Press release Press V. M. Lobethal, Self-portrait (detail), 1846, daguerrotype, photo Jan Vávra. Courtesy of Prácheňské muzeum v Písku © Design Aleš Najbrt /Studio Najbrt/ 2003 Czech Photography 1840–1950 Czech Photography 1840–1950 A Story of a Modern Medium A Story of a Modern Medium 15| 1–28| 3 | 2004 The first comprehensive publications and photographic Curator Jaroslav Anděl exhibitions, for example, 100 Years of Czech Photography Curatorial assistant Marian Pliska in Prague in 1939, focused on technical issues. This Project consultant Pavel Scheufler approach was gradually replaced by the presentation of photography as an art form, which has flourished during Exhibition architect Emil Zavadil the last thirty years in the boom of publications, exhibitions, Design Aleš Najbrt, Bohumil Vašák, Jiří Veselka museum collections, and university education. (Studio Najbrt) Publication publisher KANT The current information revolution, however, has created the need to view photography from a different perspective, The exhibition is organized under the auspices of U.S. as the media have become the dominant force of Embassy Prague. today’s world. With photography, as Prague native Vilém Galerie Rudolfinum would like to express its thanks to the Flusser noted, technical images have become the basis for owners of private collections, as well as galleries and mass-media communication. Modern society is inconceivable museums in the Czech Republic and abroad, for their trust without the mass distribution of images, and thus the and their kind assistance in making this exhibition possible. beginnings of many current phenomena – from the cult of celebrity and images of daily events to pornography – are Astronomický ústav AV ČR closely associated with the workings of the photographic Česká tisková kancelář medium.
    [Show full text]
  • Ÿþf I N E C U T S : T H E a R T O F E U R O P E a N F I L M E D I T I
    K51684-Prelims.qxd 10/18/05 5:12 PM Page i Fine Cuts This page intentionally left blank K51684-Prelims.qxd 10/18/05 5:12 PM Page iii Fine Cuts: The Art of European Film Editing Roger Crittenden AMSTERDAM • BOSTON • HEIDELBERG • LONDON • NEW YORK • OXFORD PARIS • SAN DIEGO • SAN FRANCISCO • SINGAPORE • SYDNEY • TOKYO Focal Press is an imprint of Elsevier K51684-Prelims.qxd 10/18/05 5:12 PM Page iv Focal Press is an imprint of Elsevier Linacre House, Jordan Hill, Oxford OX2 8DP 30 Corporate Drive, Suite 400, Burlington, MA 01803 First published 2006 Copyright © 2006, Roger Crittenden. All rights reserved The right of Roger Crittenden to be identified as the author of this work has been asserted in accordance with the Copyright, Designs and Patents Act 1988 No part of this publication may be reproduced in any material form (including photocopying or storing in any medium by electronic means and whether or not transiently or incidentally to some other use of this publication) without the written permission of the copyright holder except in accordance with the provisions of the Copyright, Designs and Patents Act 1988 or under the terms of a licence issued by the Copyright Licensing Agency Ltd, 90 Tottenham Court Road, London, England W1T 4LP. Applications for the copyright holder’s written permission to reproduce any part of this publication should be addressed to the publisher Permissions may be sought directly from Elsevier’s Science and Technology Rights Department in Oxford, UK: phone: (ϩ44) (0) 1865 843830; fax: (ϩ44) (0) 1865 853333; e-mail: [email protected].
    [Show full text]