1 Metodologie Práce
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra Politologie Bezpečnostní a strategická studia Maďarská ultrapravice po roce 1989 Bakalářská práce Bélaiová Alida Vedoucí práce: PhDr. Josef Smolík, Ph.D. UČO: 261688 Obor: Bezpečnostní a strategická studia – Evropská studia Imatrikulační ročník: 2007 Brno, 2010 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Maďarská ultrapravice po roce 1989 vypracovala samostatně s pouţitím pramenů, které jsou uvedeny v seznamu pouţitých zdrojů a literatury. ………………………........ 30. listopadu 2010 Bélaiová Alida Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu práce PhDr. Josefu Smolíkovi, Ph.D. za vedení práce a cenné připomínky. Dále bych ráda poděkovala také doc. JUDr. PhDr. Miroslavu Marešovi, Ph.D. za zapůjčení literatury. Obsah ÚVOD ...................................................................................................................................... 5 1 Metodologie práce ............................................................................................................. 6 2 Teoretické zakotvení ......................................................................................................... 7 3 Historické kořeny ............................................................................................................ 10 3.1 Nacionalismus ................................................................................................................ 10 3.2 Segedínská garda ........................................................................................................... 11 3.3 Strana Šípových křížů (Nyilaskeresztes Párt, The Arrow Cross Party) ....................... 12 3.4 Změny po pádu komunistického režimu ....................................................................... 13 4 Maďarské ultrapravicové strany ................................................................................. 15 4.1 Maďarská strana spravedlnosti a života (Magyar Igazság és Érdek Pártja) .............. 15 4.2 Hnutí za lepší Maďarsko (Jobboldali Ifjúsági Közösség – Jobbik) ............................. 17 4.3 Maďarská národní fronta (Magyar Nemzeti Front) .................................................... 21 4.4 Strana maďarských zájmů (Magyar Érdek Pártja) ..................................................... 22 4.5 Maďarské sociální sdružení (Magyar Népjóléti Szövetség) ......................................... 22 5 Maďarské ultrapravicové organizace ......................................................................... 24 5.1 Maďarská garda (Magyar gárda Mozgalom) ............................................................... 24 5.2 Národní stráž (Nemzeti Őrsereg) ................................................................................... 26 5.3 Maďarská národní fronta (Magyar Nemzeti Arcvonal) .............................................. 27 5.4 Maďarská národní strana svobody (Magyar Nemzeti Szabadság Párt) ...................... 29 5.5 Hungaristické hnutí (Hungarista Mozgalom) .............................................................. 29 5.6 Mládežnické hnutí 64 žup (Hatvannégy Vármegye Ifjúsági Mozgalom) .................... 29 6 Subkultury ........................................................................................................................ 31 7 Významné události .......................................................................................................... 33 7.1 Protivládní demonstrace v roce 2006 ............................................................................ 33 7.2 Nové demonstrace k oslavám Maďarského povstání ................................................... 34 7.3 Útoky na Romy .............................................................................................................. 35 7.4 Další ................................................................................................................................ 36 ZÁVĚR .................................................................................................................................. 37 SEZNAM ZKRATEK SEZNAM LITERATURY A ZDROJŮ ANOTACE, KLÍČOVÁ SLOVA (ABSTRACT, KEY WORDS) PŘÍLOHY 79091 znaků ÚVOD Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala ultrapravici v Maďarsku po roce 1989. Po rozpadu Sovětského svazu (dále jen SSSR) v roce 1989 došlo v Maďarsku, stejně jako v tehdejším Československu a dalších zemích bývalého východního bloku, k významnému nárůstu počtu pravicových, nacionalistických i extrémních stran a organizací. Moderní nacionalismus je pro Maďarsko více neţ typický a je zde přítomen jiţ od 19. století, a tudíţ můţeme říct, ţe po dobu, kdy bylo Maďarsko v područí SSSR, byl účinně potlačován (výjimkou je samozřejmě revoluce v roce 1956, kdy touha po svobodě a nacionalismus byly základním kamenem revoluce namířené proti SSSR). Současné Maďarská republika (dále jen Maďarsko) je počtem obyvatel srovnatelné s Českou republikou, ţije v něm cca 10 milionů obyvatel, z nichţ cca 10 % patří k menšinám. Pro Maďarsko je typickou problematikou maďarská menšina ţijící mimo území Maďarska po vstupu Trianonské smlouvy v platnost. Právě tato smlouva vyvolává i 90 let po svém vzniku v Maďarsku emoce a „nespravedlnost“ z ní plynoucí patří k nejčastějším tématům ultrapravicových aktérů. K dalším často řešeným tématům pak patří problematika menšin – zejména romské, která tvoří největší menšinu v Maďarsku (zhruba 400 – 600 tisíc příslušníků, coţ je cca 5 % populace). Práce bude rozdělena na několik částí. Stěţejními kapitolami budou zejména pasáţe popisující jednotlivé aktéry maďarské ultrapravicové scény, se zaměřením na politické strany a organizace. Subkultury budou vzhledem k rozsahu práce zařazeny pouze okrajově. 5 1 Metodologie práce Cílem bakalářské práce je zjistit: „Jaké aktéry můžeme zařadit k ultrapravici v Maďarsku po roce 1989 a tyto aktéry a jejich fungování popsat a identifikovat hlavní okruh témat, kterými se tito aktéři zabývají. Mezi dílčí cíle můţeme zařadit snahu o zjištění mezinárodních vazeb u ultrapravicových politických stran a jejich případné působení na mezinárodním poli. V rámci cílů je nutné podotknout, ţe pro práci bude stěţejní popis ultrapravicových politických stran a organizací a pouze vybrané proudy subkultur, které lze jednoznačně označit za ultrapravicové. Práce bude deskriptivního charakteru. Hendl (2008: 37) charakterizuje popisný výzkum jako takový, který „dává obraz specifických podrobností situace, jevu nebo vztahů. … a soustředí se na otázky: kdo, jak a kolik.“ V rámci první a druhé části práce se budu snaţit definovat základní pojmy, které se k problematice ultrapravice vztahují. Dále zde bude rozebráno metodologické zakotvení práce. Pro lepší chápání fenoménu maďarské ultrapravice je v rámci třetí části zahrnuta historie maďarské ultrapravicové scény, kterou nelze opomenout, protoţe právě k odkazům z historie se někteří současní aktéři maďarské ultrapravice odvolávají. Pro větší přehlednost v rámci práce rozdělím jednotlivé aktéry maďarské ultrapravice do politických stran, organizací/hnutí a subkultur a v rámci nich se budu vzhledem k rozsahu bakalářské práce věnovat nejdůleţitějším z nich, přičemţ důraz bude kladen zejména na první dvě jmenované kategorie. V této části se budu zabývat historií aktérů, popíšu jejich působení na scéně, program a případně nejdůleţitější akce. Cílem práce je zmapovat ultrapravicovou scénu v Maďarsku. Jak jiţ bylo zmíněno, práce bude deskriptivního charakteru a je nutné říci, ţe v daném rozsahu se jedná o první důkladné zpracování tohoto tématu. V anglickém případně německém jazyce sice nalezneme určitá dílčí zpracování, ale v rámci českého vědeckého diskursu se jedná o prvotní zpracování. Práce bude vycházet z kniţních zdrojů zabývajících se ultrapravicí, např. kniţní tituly C. Muddeho, Michaela Minkeberga či S. P. Ramet. Dále budou vyuţívány oficiální internetové stránky jednotlivých ultrapravicových aktérů, články různých organizací, např. EPERN, National Policy Institute, Euroobserver a další. Dále budou samozřejmě vyuţívány novinové články, a to jak českých, tak zahraničních (zejména maďarských) médií. 6 2 Teoretické zakotvení Pro účely této práce je potřeba definovat několik základních pojmů. V médiích se v poslední době často setkáváme s pojmy krajní pravice, extrémní pravice, radikální pravice a ultrapravice, které se mezi sebou často zaměňují, a to nejen v médiích. Různí autoři odborných článků tyto pojmy pouţívají v různých případech a s mírně odlišným chápáním. Domnívám se, ţe tato záměna často nepřináší větší problémy, ale pro účely této práce je nutné tyto pojmy od sebe rozlišit. Jedním z českých vědců, který tyto pojmy od sebe oddělil, je Miroslav Mareš. Ve své knize Pravicový extremismus a radikalismus v ČR definoval pojem krajní pravice jako zastřešující nad pojmy extrémní či radikální pravice. Podle Mareše (2003: 33) je s o hledem na obtíţné určení hranice mezi radikalismem a extremismem vhodnější pojímat skutečnosti, které jsou těmito termíny označovány, jako jeden celek. Mareš v rámci své práce proto vyuţívá pojmu ultrapravice, který chápe jako synonymum pro krajní pravici (a tedy zastřešující pojem pro radikální pravici a extrémní pravici). V médiích jsou často zaměňovány také pojmy extremistická či radikální pravice. Rozdíly ve vnímání těchto dvou pojmů můţeme obecně rozdělit na autory vycházející z německé politologické školy a autory vycházející z amerického pojetí. Autoři, kteří vychází z německé politologické školy, tyto pojmy rozlišují. Extremismus či extrémní jsou z pohledu těchto autorů pojmy s výrazně