MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ
Katedra Politologie
Bezpečnostní a strategická studia
Maďarská ultrapravice po roce 1989 Bakalářská práce
Bélaiová Alida
Vedoucí práce: PhDr. Josef Smolík, Ph.D. UČO: 261688 Obor: Bezpečnostní a strategická studia – Evropská studia Imatrikulační ročník: 2007
Brno, 2010
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Maďarská ultrapravice po roce 1989 vypracovala samostatně s pouţitím pramenů, které jsou uvedeny v seznamu pouţitých zdrojů a literatury.
………………………......
30. listopadu 2010 Bélaiová Alida
Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu práce PhDr. Josefu Smolíkovi, Ph.D. za vedení práce a cenné připomínky. Dále bych ráda poděkovala také doc. JUDr. PhDr. Miroslavu Marešovi, Ph.D. za zapůjčení literatury. Obsah ÚVOD ...... 5 1 Metodologie práce ...... 6 2 Teoretické zakotvení ...... 7 3 Historické kořeny ...... 10 3.1 Nacionalismus ...... 10 3.2 Segedínská garda ...... 11 3.3 Strana Šípových křížů (Nyilaskeresztes Párt, The Arrow Cross Party) ...... 12 3.4 Změny po pádu komunistického režimu ...... 13 4 Maďarské ultrapravicové strany ...... 15 4.1 Maďarská strana spravedlnosti a života (Magyar Igazság és Érdek Pártja) ...... 15 4.2 Hnutí za lepší Maďarsko (Jobboldali Ifjúsági Közösség – Jobbik) ...... 17 4.3 Maďarská národní fronta (Magyar Nemzeti Front) ...... 21 4.4 Strana maďarských zájmů (Magyar Érdek Pártja) ...... 22 4.5 Maďarské sociální sdružení (Magyar Népjóléti Szövetség) ...... 22 5 Maďarské ultrapravicové organizace ...... 24 5.1 Maďarská garda (Magyar gárda Mozgalom) ...... 24 5.2 Národní stráž (Nemzeti Őrsereg) ...... 26 5.3 Maďarská národní fronta (Magyar Nemzeti Arcvonal) ...... 27 5.4 Maďarská národní strana svobody (Magyar Nemzeti Szabadság Párt) ...... 29 5.5 Hungaristické hnutí (Hungarista Mozgalom) ...... 29 5.6 Mládežnické hnutí 64 žup (Hatvannégy Vármegye Ifjúsági Mozgalom) ...... 29 6 Subkultury ...... 31 7 Významné události ...... 33 7.1 Protivládní demonstrace v roce 2006 ...... 33 7.2 Nové demonstrace k oslavám Maďarského povstání ...... 34 7.3 Útoky na Romy ...... 35 7.4 Další ...... 36 ZÁVĚR ...... 37 SEZNAM ZKRATEK SEZNAM LITERATURY A ZDROJŮ ANOTACE, KLÍČOVÁ SLOVA (ABSTRACT, KEY WORDS) PŘÍLOHY
79091 znaků
ÚVOD
Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala ultrapravici v Maďarsku po roce 1989. Po rozpadu Sovětského svazu (dále jen SSSR) v roce 1989 došlo v Maďarsku, stejně jako v tehdejším Československu a dalších zemích bývalého východního bloku, k významnému nárůstu počtu pravicových, nacionalistických i extrémních stran a organizací. Moderní nacionalismus je pro Maďarsko více neţ typický a je zde přítomen jiţ od 19. století, a tudíţ můţeme říct, ţe po dobu, kdy bylo Maďarsko v područí SSSR, byl účinně potlačován (výjimkou je samozřejmě revoluce v roce 1956, kdy touha po svobodě a nacionalismus byly základním kamenem revoluce namířené proti SSSR). Současné Maďarská republika (dále jen Maďarsko) je počtem obyvatel srovnatelné s Českou republikou, ţije v něm cca 10 milionů obyvatel, z nichţ cca 10 % patří k menšinám. Pro Maďarsko je typickou problematikou maďarská menšina ţijící mimo území Maďarska po vstupu Trianonské smlouvy v platnost. Právě tato smlouva vyvolává i 90 let po svém vzniku v Maďarsku emoce a „nespravedlnost“ z ní plynoucí patří k nejčastějším tématům ultrapravicových aktérů. K dalším často řešeným tématům pak patří problematika menšin – zejména romské, která tvoří největší menšinu v Maďarsku (zhruba 400 – 600 tisíc příslušníků, coţ je cca 5 % populace). Práce bude rozdělena na několik částí. Stěţejními kapitolami budou zejména pasáţe popisující jednotlivé aktéry maďarské ultrapravicové scény, se zaměřením na politické strany a organizace. Subkultury budou vzhledem k rozsahu práce zařazeny pouze okrajově.
5
1 Metodologie práce Cílem bakalářské práce je zjistit: „Jaké aktéry můžeme zařadit k ultrapravici v Maďarsku po roce 1989 a tyto aktéry a jejich fungování popsat a identifikovat hlavní okruh témat, kterými se tito aktéři zabývají. Mezi dílčí cíle můţeme zařadit snahu o zjištění mezinárodních vazeb u ultrapravicových politických stran a jejich případné působení na mezinárodním poli. V rámci cílů je nutné podotknout, ţe pro práci bude stěţejní popis ultrapravicových politických stran a organizací a pouze vybrané proudy subkultur, které lze jednoznačně označit za ultrapravicové. Práce bude deskriptivního charakteru. Hendl (2008: 37) charakterizuje popisný výzkum jako takový, který „dává obraz specifických podrobností situace, jevu nebo vztahů. … a soustředí se na otázky: kdo, jak a kolik.“ V rámci první a druhé části práce se budu snaţit definovat základní pojmy, které se k problematice ultrapravice vztahují. Dále zde bude rozebráno metodologické zakotvení práce. Pro lepší chápání fenoménu maďarské ultrapravice je v rámci třetí části zahrnuta historie maďarské ultrapravicové scény, kterou nelze opomenout, protoţe právě k odkazům z historie se někteří současní aktéři maďarské ultrapravice odvolávají. Pro větší přehlednost v rámci práce rozdělím jednotlivé aktéry maďarské ultrapravice do politických stran, organizací/hnutí a subkultur a v rámci nich se budu vzhledem k rozsahu bakalářské práce věnovat nejdůleţitějším z nich, přičemţ důraz bude kladen zejména na první dvě jmenované kategorie. V této části se budu zabývat historií aktérů, popíšu jejich působení na scéně, program a případně nejdůleţitější akce. Cílem práce je zmapovat ultrapravicovou scénu v Maďarsku. Jak jiţ bylo zmíněno, práce bude deskriptivního charakteru a je nutné říci, ţe v daném rozsahu se jedná o první důkladné zpracování tohoto tématu. V anglickém případně německém jazyce sice nalezneme určitá dílčí zpracování, ale v rámci českého vědeckého diskursu se jedná o prvotní zpracování. Práce bude vycházet z kniţních zdrojů zabývajících se ultrapravicí, např. kniţní tituly C. Muddeho, Michaela Minkeberga či S. P. Ramet. Dále budou vyuţívány oficiální internetové stránky jednotlivých ultrapravicových aktérů, články různých organizací, např. EPERN, National Policy Institute, Euroobserver a další. Dále budou samozřejmě vyuţívány novinové články, a to jak českých, tak zahraničních (zejména maďarských) médií.
6
2 Teoretické zakotvení Pro účely této práce je potřeba definovat několik základních pojmů. V médiích se v poslední době často setkáváme s pojmy krajní pravice, extrémní pravice, radikální pravice a ultrapravice, které se mezi sebou často zaměňují, a to nejen v médiích. Různí autoři odborných článků tyto pojmy pouţívají v různých případech a s mírně odlišným chápáním. Domnívám se, ţe tato záměna často nepřináší větší problémy, ale pro účely této práce je nutné tyto pojmy od sebe rozlišit. Jedním z českých vědců, který tyto pojmy od sebe oddělil, je Miroslav Mareš. Ve své knize Pravicový extremismus a radikalismus v ČR definoval pojem krajní pravice jako zastřešující nad pojmy extrémní či radikální pravice. Podle Mareše (2003: 33) je s o hledem na obtíţné určení hranice mezi radikalismem a extremismem vhodnější pojímat skutečnosti, které jsou těmito termíny označovány, jako jeden celek. Mareš v rámci své práce proto vyuţívá pojmu ultrapravice, který chápe jako synonymum pro krajní pravici (a tedy zastřešující pojem pro radikální pravici a extrémní pravici). V médiích jsou často zaměňovány také pojmy extremistická či radikální pravice. Rozdíly ve vnímání těchto dvou pojmů můţeme obecně rozdělit na autory vycházející z německé politologické školy a autory vycházející z amerického pojetí. Autoři, kteří vychází z německé politologické školy, tyto pojmy rozlišují. Extremismus či extrémní jsou z pohledu těchto autorů pojmy s výrazně negativní konotací. Podle Backese a Jesseho je pravicový extremismus antiindividualistické obranné hnutí negující demokratický základní axiom fundamentální lidské rovnosti a zaměřené proti liberálním a demokratickým silám a demokratickému ústavnímu státu. (Mareš 2003: 22, srov. Fiala 1998) Pojem radikální pravice naopak odráţí spíše cestu k jednání, která můţe (ale nemusí) být antidemokratická. (Kopeček 2007: 284) V německém prostředí se také můţeme setkat s tím, ţe je pojem radikální pravice vnímán jako přechodná kategorie mezi extrémní a umírněnou pravicí (Mareš 2003: 21) Oproti tomu autoři americké politologické školy charakterizují pravicový radikalismus z jiného hlediska. Podle Muddeho tito autoři pouţívají termín radikální pravice k označení nejrůznějších skupin a malých politických stran, které znovurozněcují americkou tradici pravicového radikalismu. Tento pojem podle Muddeho vychází z amerického nativismu, populismu a nenávisti k centrální vládě a je spojen s ultranacionalismem, antikomunismem, křesťanským fundamentalismem a militaristickým zaměřením. (Mudde 2003: 13) Pro účely této práce budu vycházet z Marešova pojetí, které chápe ultrapravici jako synonymum pro krajní pravici, a tedy zastřešující pojem nad radikální a extrémní pravicí.
7
Pro účely této práce je nutné také vymezit koncept krajní pravice. Hloušek a Kopeček (2010: 214) povaţují za nejlepší moţný přístup k vymezení krajní pravice koncept Case Mudda, který označují jako minimalistický. Společným základem krajně pravicových stran tvoří 4 prvky: nacionalismus, xenofobie, volání po právu a pořádku a představa šovinistického sociálního zabezpečení. Nacionalismus se odkazuje na myšlenku, ţe stát (země) by měl být monokulturní. Často bývá navíc tato myšlenka doplněna o představu ţivota všech členů etnika v jedné zemi. Xenofobie ostře odsuzuje cokoliv cizího, například kulturu či hodnoty jiných etnických skupin, homosexuálů nebo politických protivníků. Právo a pořádek je spojen s představou existence policie a soudnictví, které dokáţe postihovat kriminalitu. Program šovinistického sociálního zabezpečení pak znamená, ţe se stát se zaručí, ţe sociální politika bude fungovat ve prospěch „vlastních lidí“ a vlastního národa a ne „cizích“. Dalším autorem, který definuje pravicový extremismus, je Mareš, který jej označuje za obranné antiindividualistické hnutí popírající fundamentální lidskou rovnost, jeţ je zaměřené proti liberálním a demokratickým silám, jehoţ cílem je nastolení pevného politického řádu, institucionalizované fundamentální nerovnosti lidí zakládající se na původu, výkonu, národní, etnické nebo rasové příslušnosti. V současnosti se pravicový extremismus nejvíce projevuje jednostranným vyšším hodnocením vlastního etnika, rasy nebo národa a ve sniţování skupin, které jsou jiného druhu či cizí. (Mareš 2003: 21 – 22, srov. Danics 2003: 21 - 22, Fiala 1998). Jak píše Smolík a Vejvodová (2010: 45) obecně platí, ţe etablování krajní pravice v rámci politického systému závisí mj. na strukturách společnosti a na změnách těchto struktur. V případě, ţe dojde ke zvratům, jedinec nabývá pocitu nejistoty a ztrácí pocit příslušnosti ke společnosti. V průběhu těchto rychlých změn pak dochází k bourání tradičních vzorců a hodnot, proti čemuţ se právě krajní pravice vymezuje. Klíčem k úspěchu těchto subjektů je tedy nabídnutí pocitu, ţe jedinec „někam patří“. Mezi základní prvky krajní pravice tedy můţeme zařadit zejména antiimigrační snahy, odpor k integračním procesům v rámci EU, nacionalismus a xenofobii.
8
Tabulka č. 1 (Hlavní) aktéři krajní pravice: Maďarsko
Strany/volební organizace Organizace/hnutí Subkultury
Magyar Nemzeti Párt (MNEP) „Hungarist Movement“ Szent Korona Jobbik Magyar Nemzeti Társulat Arcvonal (MNA) (SZT)
Magyar Népjóléti Neonacisté Szövetség (MNSZ) Extrémní pravice Kommunizmus (fašisticko- Üldözetteinek autokratická Szövetsége (KUSZ)
pravice) 1956-os Antifasista és Antibolseviszta Szövetség (AASZ)
„Magyar Út“ (Szent Korona magazín)
Maďarská garda Nacionálně-populistické křídlo Független Nemzeti Skinheads Maďarského demokratického Ifjúsági Front (FNIF) fóra (MDF, do roku 1993) Világnemzeti Radikálně-nacionalistické Népuralmista Párt (VNP) Etnocentristická křídlo KDNP (1996 – 1998)
pravice (xenofobní Magyar Igazság és Élet Pártja pravice) (MIÉP)
A Magyar Érdek Pártja (MÉP)
Kelet Népe Párt Kereszténydemokraták (KNPKD) Radikálně-populistické křídlo Populistická pravice Független Kisgazda Pólgári és Munkáspárt (FKGP) Zdroj: Minkenberg, M. (2008) – str. 64 - 65.
9
3 Historické kořeny Pokud se zaměříme na současné i minulé projevy ultrapravicových stran či organizací v Maďarsku, zjistíme, ţe mezi nejčastěji diskutovaná témata patří obnovení hranic Uherského království1. Nacionalismus jako takový je pro aktéry ultrapravicové scény důleţitý zejména z toho důvodu, ţe je jedním z mobilizačních témat. V této kapitole bych ráda krátce popsala maďarský nacionalismus a dvě nejdůleţitější skupiny, na něţ současná ultrapravicová scéna v Maďarsku navazuje.
3.1 Nacionalismus Maďarský nacionalismus vznikl víceméně jako reakce na germanizační snahy habsburské monarchie a francouzskou revoluci a napoleonské války. Vyjma politických cílů byla snaha maďarského národního hnutí docílit kulturního obrození Maďarů. Jeho prostředkem byla zejména snaha o zavedení maďarštiny jako úředního jazyka v Uherském království, coţ však vyvolalo nevoli u nemaďarských národů Uherska2 (Zahorán 2006). Maďarské národní hnutí bylo v roce 1849 dočasně poraţeno (v této době vzniká Maďarská královská policie, na jejíţ odkaz navazuje v současnosti Národní stráţ), nicméně v roce 1867 získalo Maďarsko plnou vnitřní autonomii. Na základě tohoto faktu docházelo aţ do první světové války k rozmachu maďarského národního hnutí. V roce 1868 byl přijat Maďarský národnostní zákon, který byl dle Zahorána (2006) na svou dobu velice liberální, nicméně jeho ustanovení zůstávala na papíře. Národnostní politika se stávala čím dál méně tolerantní a docházelo ke snaze vybudovat „maďarský národní stát“. Maďarský nacionalismus vycházel z francouzského vzoru – vytvoření tzv. jednotného národního státu s maďarským státním národem a dominantní maďarskou kulturou. Byl definován maďarský „politický národ“ v Uhersku a menšiny nebyly uznány za politickou kategorii, coţ vedlo k tomu, ţe se tyto menšiny staly zarytými nepřáteli Maďarů (Zahorán 2006). Tlak na menšiny zesílil na konci 19. století, kdy došlo přijetí zákona o názvech obcí3 a také rozšiřování výuky maďarštiny do škol. V době počátků první světové války si byli maďarští političtí vůdci vědomi toho, ţe v případě válečného konfliktu spíše ztratí, neţ ţe by něco získali. Proto byli dlouho proti
1 Uherské království označuje území náleţející Maďarům před Trianonskou smlouvou v rámci Rakousko-Uherska. 2 Zejména u Chorvatů, kteří v rámci Uherského království disponovali určitou historickou autonomií. K prvním váţnějším střetům mezi maďarským národním hnutím a národními hnutími uherských menšin došlo v době revoluce 1848-1849. 3 V tomto zákoně byl ustanoven jednotný název maďarských obcí – vesměs maďarský. 10 vyhlášení války a aţ po jejím vyhlášení ji začali podporovat, neboť neměli jinou alternativu. Po rozpadu Rakousko-Uherska a přijetí trianonské smlouvy se 30 % Maďarů ocitlo v menšinovém postavení a byli vystaveni menšinové politice nástupnických států. Jak píše Zahorán (2006): „Trianon se pro Maďary stal klíčovým pojmem. V tomto francouzském slově je obsažena celá tragédie novodobých maďarských dějin a zapeklitost dnešních vztahů Maďarů ke svým sousedům.“ Je pochopitelné, ţe se Maďaři nechtěli smířit s versailleským řádem a poţadovali jeho revizi. Dále se otázka menšin přesunula z vnitropolitické záleţitosti do oblasti zahraniční politiky, jejíţ prioritou bylo revidovat v Paříţi vzniklé hranice států, přičemţ „míra revize se pohybovala mezi realistickými plány na částečnou – etnickou – revizi, tj. vrácením pohraničních oblastí s maďarskou většinou, a plány na úplnou revizi, tj. obnovení územní integrity Uherského království.“ (Zahorán 2006) Po první světové válce byla tehdejší komunistická moc vystřídána ultrakonzervativním autoritářským reţimem admirála Horthyho. Pro reţim admirála Horthyho byl nacionalismus nejen politickým programem, ale legitimizující ideologií, která sjednocovala maďarské obyvatelstvo. Mezi další stinné stránky maďarského nacionalismu po Trianonu bylo také výrazné zesílení antisemitismu a antibolševismu; Ţidé a komunisté totiţ byli označováni za viníky rozpadu Uher a vládu komunistické Republiky RAD4. Antisemitismus se projevoval zejména přijetím různých opatření, která omezila počet vysokoškolských Ţidovských studentů. Od konce 30. let pak došlo k přijetí protiţidovských zákonů podle nacistického vzoru5. V roce 1923 navázal Gyula Gömbös, vůdce Strany ochrany rasy a pozdější maďarský premiér (v letech 1932-1936), spojenectví s Hitlerem. Gyula Gömbös nastolil reţim podobný mussolinistické diktatuře6. Vzhledem ke smrti Gömböse v roce 1936 nedošlo k úplné fašizaci Maďarska; fašizace však byla natolik silná, ţe se z ní zrodilo názorové hnutí, z něhoţ těţilo nejvýznamnější fašistické uskupení – Strana Šípových kříţů. (Bélaiová 2009, srov. Hloušek, Kopeček 2010: 219)
3.2 Segedínská garda V roce 1919 se v Segedínu utvořila vláda diktatury krajní pravice coby opozice proti komunistické moci vedené Bélou Kunem. V rámci této vlády se stal ministrem války a následně velitelem maďarské národní armády jiţ zmiňovaný Miklós Horthy. Ten se obklopil
4 Ţidé tvořili podstatnou část komunistů a sociálních demokratů. 5 Vrcholem všech opatření bylo vydání většiny maďarských Ţidů nacistům a jejich deportace do koncentračních a vyhlazovacích táborů v roce 1944. 6 Sblíţení s mussolinistickou Itálií a poté s hitlerovskou říší bylo motivováno hlavně snahou maďarských vedoucích představitelů prosadit revizi mírových smluv (Milza 2005). 11 skupinou bývalých důstojníků, kteří vytvořili hlavní údernou sílu, ideologické jádro a oporu nově formujícího se reţimu. Tato skupina byla pojmenována jako „Segedínská garda“. Mezi členy patřil např. Gyula Gömbös, Miklós Kozma, Pál Prónay, Antal Lehár aj., kteří na příkaz Horthyho zformovali teroristická komanda a po pádu komunistické moci se stali pilířem „bílého teroru“. Masově týrali a bez soudů zavraţdili mnoho svých odpůrců. Skupina byla označována jako „Rongyos gárda“ (ve volném překladu moţno označit jako Gardu v hadrech) kvůli ozbrojeným útokům proti rakouským bezpečnostním orgánům západního pohraničí Zadunajska7, které provedli kvůli zařazení města Šoproň do území, které bylo přisouzeno Rakousku, ale jehoţ občané se v plebiscitu vyslovili pro připojení k Maďarsku (Deák 2008). Dalším obdobím, kdy docházelo k činnosti gard, bylo období roku 1938. Maďarsko totiţ vzneslo územní nároky vůči Československu, coţ dalo podnět k znovuobnovení gard. Skupiny, tzv. „Szabadcsapatok“ (v překladu „Svobodné/volné skupiny“), byly zaloţeny na podobných principech jako sudetské přepadové oddíly8. Po rozhodnutí v Mnichově, kdy Maďarsko nezískalo ţádné poţadované území, volala krajní pravice po radikálních vojenských krocích vůči Československu. Tehdejší vláda tajně rozhodla o vyzbrojení dobrovolných polovojenských oddílů a o jejich budoucím zařazení do armády. V daných podmínkách se měly tyto skupiny zaměřit na sabotáţe, vyvolávání chaosu a nepokojů mezi obyvatelstvem, vojenské přepady na československé hranici atd. Těmito útoky de facto došlo k vyhlášení „tiché války“. Po rozhodnutí o postoupení československých území Maďarsku v listopadu 1938 byly na území jiţního Slovenska spolu s armádou poslány také skupiny „szabadcsapatok“ a „rongyos gárda“. Jejich příchod se nesl v duchu brutálního chování a násilí. Loupily, terorizovaly a ohroţovaly nemaďarské obyvatelstvo, které obviňovaly z nepřátelství k maďarskému státu (Deák 2008).
3.3 Strana Šípových křížů (Nyilaskeresztes párt) Maďarská nacistická Strana Šípových kříţů byla pokračovatelkou Strany národní vůle, kterou zaloţil Ferenc Szálasi v roce 1935. Tato strana měla svůj původ v politické filosofii proněmeckých extremistů (např. Gyula Gömbös). Tato strana byla v roce 1937 postavena mimo zákon, ale v roce 1939 byla znovuobnovena coby Strana Šípových kříţů. Tato masová organizace sdruţovala 150 000 členů, disponovala poměrně silným zastoupením
7 Toto území bylo Trianonem přisouzeno Rakousku a obývali jej převáţně německy mluvící obyvatelé. 8 Freiwilliger Schutzdienst. 12 v parlamentu9. Její vůdce Ferenc Szálasi hlásal agresivní zahraniční politiku zaloţenou na spojenectví s Německem a zároveň reorganizaci maďarského státu ve směru antikapitalistického a korporativistického totalitarismu (Milza 2005: 426, srov. Hloušek, Kopeček 2010: 219 - 220). Do čela maďarské vlády však byl Szálasi dosazen Hitlerem aţ v roce 1944, kdy se Horthy pokusil uzavřít separátní mír se SSSR. Na přeměnu země v nacionálně socialistický totalitní stát však jiţ bylo pozdě. Na Szálasiho stranu navazují v současnosti zejména skinheadská subkultura. (Jewish Virtual Library 2010)
3.4 Změny po pádu komunistického režimu Krajně pravicové názory měly v Maďarsku své přívrţence i v době komunistické éry. Z tohoto hlediska je poměrně překvapivé, ţe tyto názorové proudy nehrály roli při svrţení komunistické reţimu v roce 1989. Podle Karsaiho (1999: 134) to můţe vysvětlovat skutečnost, proč po změně reţimu měly tak silnou antikomunistickou rétoriku, kterou de facto zakrývaly skutečnost, ţe nehrály ţádnou stěţejní roli v přípravě revoluce, nebo boji proti Sovětům v roce 1956. Pluralitní demokracie a svobodný tisk jim poskytly moţnost organizace a otevřené propagace svých myšlenek. Tyto skupiny udrţovaly kontakt s členy krajní pravice (Šípových kříţů), kteří uprchli na Západ před sovětskou armádou v roce 1945. Většina z těchto emigrantů si vůbec nedokázala představit, ţe by ještě někdy viděli mladé lidi s pruhovanými páskami na rukávech.10 Změna politického systému začala v Maďarsku jiţ v roce 1987 díky reformistům v rámci vládnoucí MSZMP. Kritici reţimu se zaměřili zejména na fakt, ţe se takzvaní internacionální komunisté vůbec nestarají o Maďary, kteří ţijí na územích, která byla od Maďarska odtrţena Trianonskou smlouvou. V lednu 1989 prohlásil Imre Pozsgay, jeden z vůdců Maďarské socialistické strany práce, ţe revoluce v roce 1956 nebyla kontrarevolucí, ale lidovým povstáním. Právě od této doby se dříve zapovězená témata, jako Trianon, rok 1956, vztahy Sovětského svazu a Maďarska apod., mohla svobodně diskutovat na veřejnosti. Toho vyuţila krajní pravice, která začala šířit své nacistické, rasistické, fašistické a antisemitské názory. Za reprezentanta národních tradic se prohlásilo Maďarské demokratické fórum (dále jen MDF), pod jehoţ „křídla“ se načas schovala také radikální pravice. Za „rozmach“ radikální pravice je přinejmenším částečně zodpovědné jak MDF, tak jeho představitelé, zejména premiér József Antall, který zcela zavrhl myšlenku, ţe by se někdo (on či kterýkoliv jiný Maďar) měl omlouvat za fakt, ţe bylo nacisty a jejich maďarskými komplici zavraţděno 1,5 milionu Ţidů. (Karsai 1999: 134 – 135) Antall byl
9 V roce 1939 měla v parlamentu 31 poslanců. 10 Červenobílé pruhy byly znakem členů Strany šípových kříţů, viz příloha č. 1. 13 v rámci MDF velmi váhavý a pomalý v jednání s Csurkou a jeho stoupenci, coţ nakonec vedlo k odtrţení a vytvoření Strany maďarské spravedlnosti a ţivota v roce 1993. (Karsai 1999: 136)
14
4 Maďarské ultrapravicové strany V současné době můţeme napříč celou Evropou sledovat rozmach ultrapravicových stran, které postupně získávají větší politický vliv ve svých domovských zemích, ale také v rámci Evropské unie. Maďarsko je jednou z prvních zemí ve střední Evropě, kde se extrémně pravicová strana stala třetí nejsilnější politickou stranou v zemi a rok předtím také získala křesla v Evropském parlamentu. Maďarské ultrapravicové strany navazují na dvě jiţ zmíněné skupiny z meziválečného období. Jak Horthyho přívrţenci, tak Szálasiho Strana Šípových kříţů, zanechaly v ultrapravicových stranách postkomunistického Maďarska svoji zřetelnou stopu. Na Horthyho gardy navazuje Strana maďarské spravedlnosti a ţivota (MIÉP). V rámci Maďarska můţeme vysledovat několik stran, které měly větší či menší úspěchy na politické scéně. Obecně se ve většině dostupné literatury povaţuje za nejúspěšnější Strana maďarské spravedlnosti a ţivota, která má ale v současnosti pouze marginální význam. Od roku 2003 působí na maďarské politické scéně strana Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik), která je jedinou ultrapravicovou stranou v novodobé historii Maďarska, jenţ má vliv na rozhodování o kaţdodenním ţivotě maďarských občanů.
4.1 Strana maďarské spravedlnosti a života (Magyar Igazság és Érdek Pártja) Strana maďarské spravedlnosti a ţivota (dále pouze MIÉP) byla zaloţena v roce 1993 Istvánem Csurkou, který odešel z Maďarského demokratického fóra, a jeho přívrţenci. István Csurka je známý maďarský spisovatel a antikomunista11. MIÉP je často svou velikostí připodobňována k českým republikánům v době jejich největší slávy. MIÉP sami sebe definují jako „národní, radikálně-konzervativní stranu“, ve svém programu odmítají komunismus i západní liberalismus, strana hlásá třetí – specificky maďarskou – cestu, v níţ je stěţejní silný stát, který se nebojí zasahovat do hospodářských záleţitostí. Pro stranu – stejně jako ostatní extrémně pravicové strany – je příznačný nacionalistický populismus; ţivnou půdou pro nacionální radikalismus je Trianonská smlouva, kvůli níţ ţije kaţdý třetí Maďar mimo území Maďarska. Strana MIÉP věří v imaginární Velké Maďarsko. Strana je také silně antisemitská, sám Csurka je známý pro své plamenné projevy zaměřené proti Ţidům12. Například v roce 2004 na shromáţdění organizovaném u příleţitosti připomenutí revoluce z roku 1956, vyjmenoval komunistické vůdce s typicky ţidovským příjmením. Rozruch vyvolalo také prohlášení mluvčího strany Miklóse Harasztiho, který řekl: „Tato strana je
11 Za Kádárova reţimu byl pronásledovaný. 12 Csurka zcela automaticky označuje Ţidy jako komunisty. (Davies, Jackson 2008: 254) 15 protizápadní, antikapitalistická, antikomunistická a antiliberální a věří, že všichni nepřátelé jsou bud Židé nebo jsou řízeni Židy.“ (Davies, Jackson 2008: 313) V roce 2002 byl viceprezident strany Lóránt Hegedüs odsouzen k 18 měsíčnímu podmíněnému vězení za poţadavek na segregaci Ţidů. Strana také volá po vyhnání všech Romů z Maďarska. Svoji ideologii popisuje jako „ani vpravo ani vlevo, křesťanská a maďarská“. (Davies, Jackson 2008: 313) V programu strany, který zůstal nezměněn od jeho vydání v roce 2005, se mezi jinými zabývají úpravou zákonů, kdy doslova píší, ţe „zákonodárci často schválně, pod tlakem z vnějšku, nechávají v zákonech chyby a mezery.13“ (Csurka 2005) Píší, ţe tuto situaci, kdy zákony musí dodrţovat jen obyčejní lidé, zatímco „vyvolení“ je porušují, chtějí řešit radikální formou – zákony i silou. Problém vidí také v nedostatečném finančním ohodnocení státních zaměstnanců – zejména policistů, kteří se díky nedostatečnému ohodnocení stávají součástí korupčního jednání. V programu mají zvýrazněnou potřebu dobře odměnit práci; zároveň však upozorňují na to, ţe ta musí být dobře odvedena. Z ekonomické části se dozvíme, ţe MIÉP uznává v oblasti hospodářského programu pouze jedno: výstavbu. Výstavbu továren, silnic a bytů. Podporují snahu o navracení ztracených strojírenských podniků, doků s výrobou lodí, zkvalitnění ţeleznice a podporují dopravu všeho, co je jen moţné takto přepravit, po vodě či ţeleznici. Podporují rozvoj obnovitelných zdrojů. Podstatou jejich hospodářského programu je však „Navrácení“. (Csurka 2005, srov. Hloušek, Kopeček 2010: 220) Jak je jiţ psáno výše, MIÉP je stranou, která je velice slyšet a má velmi kontroverzní názory, často s antisemitistickou rétoriku14, nicméně v parlamentu byla zastoupena pouze jedno volební období (1998-2002, viz tabulka č. 2 níţe) a v současnosti má tato strana marginální význam. V roce 2006 utvořila alianci se stranou Jobbik – takzvanou Třetí cestu. Tato aliance dvou krajně pravicových stran deklarovala, ţe jejím cílem je promluvit za oběti trestných činů a maďarské menšiny v okolních zemích. (Davies, Jackson 2008: 313) Podle výzkumů jsou hlavní příznivci strany MIÉP z horní a dolní části společnosti – aristokraticky bohatých a nevzdělaných chudých. Podle Aliny Mungiu-Pippidi je typický volič MIÉP vlastenec a autoritář. (Davies, Jackson 2008: 254) Strana MIÉP disponuje dobrými mezinárodními kontakty hlavně k Front National (Francie), k FPÖ (Rakousko) a k Vlaams Belang (Belgie) (Beer 2009). Sám Csurka přivítal v roce 1996 v Budapešti Jeana-Marie Le Pena, naopak Csurka se zúčastnil výročního
13 „A törvényhozó sokszor szándékosan, külsô nyomásra hagyja benne a hiányt.“ – vlastní překlad. 14 Například Alianci svobodných představitelů, jejíţ čelní představitel je ţidovského původu, označovali za „organizaci řízenou extremistickými rasisty z jisté etnické menšiny.“ (Vago)
16 kongresu Front National ve Strasbourgu (Davies, Jackson 2008: 255). Samotný Csurka má blízko ke spisovateli Davidu Irvingovi, kterého pozval do Maďarska a nazývá ho „prominentním britským historikem“. (Davies, Jackson 2008: 254 – 255) Domnívám se, ţe můţeme říci, ţe v rámci maďarského politického systému je strana MIÉP v současnosti nahrazena stranou Jobbik, coţ vyplývá z výsledků posledních voleb.
Tabulka č. 2 – Úspěšnost MIÉP u voleb do maďarského parlamentu Výsledek Výsledek voleb (v Rok voleb Počet hlasů voleb (%) parlamentu/mimo parlament) 1994 1,59 85 737 Mimo parlament 1998 5,55 248 825 V parlamentu (v opozici) 2002 4,37 245 326 Mimo parlament 2006* 2,20 119 007 Mimo parlament 2010 0,03 1286 Mimo parlament * V roce 2006 byl MIÉP na společné kandidátce se stranou Jobbik. Zdroj: European Election Database.
4.2 Hnutí za lepší Maďarsko (Jobboldali Ifjúsági Közösség – Jobbik) Hnutí za lepší Maďarsko (dále Jobbik) bylo jako strana zaloţeno v roce 2003 vesměs konzervativně smýšlejícími studenty univerzit. Impulsem pro vytvoření strany bylo selhání celé politické elity po roce 1990 a poráţka konzervativců ve volbách v roce 2002. Strana Jobbik ve svém zakládajícím prohlášení píše, ţe v Maďarsku ještě v roce 2003 nedošlo k pravé změně reţimu. Podle nich politici nebyli schopni v rámci ministerstev prosazovat zájmy Maďarska. Přestoţe se správní a administrativní fungování státu proměnilo, komunistická moc si podle zakladatelů strany zachovala nad Maďarskem svou sílu. Podle Jobbik nelze ani po roce 1990 hovořit o pravé demokracii, protoţe v oblasti veřejného ţivota, podnikání, médií a kultury neexistuje výběr na základě schopností a nadání, ale na základě „sítí“ starých politických, obchodních či rodinných vztahů. Podle Jobbiku tyto sítě snaţí ohrozit či narušit přirozené lidské společenství, národní identitu, lokální patriotismus a instituci rodiny. Cílem strany Jobbik je dokončení změny reţimu a vytvoření spravedlivější společnosti. (Jobbik 2006) Současná politická garnitura podle strany Jobbik podlehla globalismu, který zajišťuje ohromné finanční prostředky k uvolnění tradičních hodnot za účelem vzniku ultraliberální, otevřené společnosti. Jobbik sociální nespravedlnost nepřijímá
17 jako základní nutnost, protoţe proti ní je moţné a potřebné bojovat. Strana si podle zakládajícího prohlášení je vědoma světských a lidských nedokonalostí, ale věří, ţe je moţné vytvořit lepší neţ současnou společnost, pokud existuje reálná politická vůle nezbytná k dosaţení konsensu. (Jobbik 2006) Pro stranu je nepřijatelné členství v EU, které s sebou nese „mrzačení“ národní nezávislosti; zvětšující se rozdílu ţivotní úrovně mezi chudými a bohatými; skutečnost, ţe politika slouţí k dosaţení soukromých a ne celospolečenských cílů. Je pro ně také nepřijatelné, ţe se cíleně opomíjí národně-strategická témata jako počet obyvatel, situace Romů, rozprodej státního majetku nebo stav ţivotního prostředí; vymezují se proti tomu, aby zákony ochraňovaly zločince a čím dál tím méně ochraňovaly poctivé občany. (Jobbik 2009) Strana Jobbik je konzervativní, radikálně vlastenecká křesťanská strana. Jejím základním cílem je ochrana maďarských hodnot a zájmů, mezi něţ řadí fyzický a duševní stav národa, vlasteneckou soudrţnost a solidaritu. Ve své programatice i svých projevech velmi často řeší problematiku rostoucí romské populace (jedná se o největší maďarskou menšinu, která tvoří zhruba 5 % populace), zejména problém nevzdělanosti a nezaměstnanosti romské populace a s tím spojený fenomén romské kriminality. Ve svém anglicky psaném manifestu pro rok 2010 píší: „Nejnaléhavějším z těchto problémů je nepochybně zastavení cikánské trestné činnosti, pro něž se požaduje posílení pravomocí policie a založení specializované venkovské policie či četnictva. Označení cikánská kriminalita samozřejmě neznamená, že všichni cikáni jsou zločinci.“ (Jobbik 2010) Řešení vidí ve vštěpování společenských norem a jejich dodrţování do povědomí dětí, ve vzdělání, v odborné přípravě a ve vytváření pracovních míst. Zároveň s tímto však poţadují zpřísnění trestů a urychlení trestního řízení. V roce 2006, kdy se konaly v Maďarsku parlamentní volby, utvořila strana Jobbik společnou kandidátku se stranou MIÉP jako tzv. Třetí cesta a získaly dohromady 2,2 % hlasů. Většího mediálního zájmu dosáhla strana aţ se zaloţením Maďarských gard v roce 2007 a také v souvislosti s přicházející ekonomickou krizí, která s sebou nese radikálnější názory společnosti. Od roku 2008 je strana nezávislá. V roce 2009 se konaly volby do Evropského parlamentu. Strana v rámci svého programu pro volby do Evropského parlamentu podporovala evropskou spolupráci, nicméně ne současnou politickou unii ani centralizovaný byrokratický systém. Jobbik odmítl Lisabonskou smlouvu a přijímané hospodářské podmínky označil pro Maďarsko za nevýhodné. Strana v rámci tohoto programu doufala, ţe v případě úspěchu se bude moci podílet na procesu uvádění nové evropské spolupráce na nových základech. (Jobbik 2009) Hlavním volebním heslem Jobbiku ve volbách do Evropského parlamentu bylo „Maďarsko
18 patří Maďarům!15“. Je zajímavé zamyslet se nad tím, co bylo tímhle heslem myšleno. Měl snad Jobbik na mysli současné Maďarsko nebo území Velkého Maďarska z doby před Trianonskou smlouvou? A Maďary jsou myšleni současní obyvatelé Maďarska nebo všichni Maďaři, i ti, kteří ţijí mimo území dnešního Maďarska? Vzhledem k celkové rétorice strany se lze domnívat, ţe Jobbik má na mysli Maďarsko před Trianonem a všechny etnické Maďary i mimo území dnešního státu16. (Bélaiová, Mareš 2009) Strana Jobbik v rámci voleb do Evropského parlamentu zaznamenala ohromný úspěch, kdyţ se stala 3. nejúspěšnější stranou těchto voleb se ziskem 14,77 % hlasů a 3 mandáty17. (europarl.europa.eu) Jednalo se o nebývalý úspěch, neboť se v té době jednalo o mimoparlamentní stranu18. Zástupci strany vyvolali mezinárodní pozdviţení jiţ na prvním setkání nových europoslanců, kdy jeden z jejích zástupců – Csanád Szegedi – dorazil v uniformě maďarské gardy (viz příloha č. 2) a jeho kolegové Zoltán Balczó a Kristina Morvai dorazili v národních krojích. Szegedi navíc prohlásil, ţe prvním krokem Jobbiku bude ţádost o zrušení poválečných Benešových dekretů a následně také ţádost o revizi Trianonské smlouvy, díky níţ přišlo tehdejší Maďarsko o 2/3 svého území a polovinu obyvatel. V rámci Evropského parlamentu jsou členové strany Jobbik v rámci frakce „Nezařazení“, a to společně s francouzským nacionalistou Jean-Marie Le Penem, Britskou národní stranou (dále BNP) či rumunského poslance Vadima Tudorova. (vlada.cz 2009) Dne 24. října 2009 byla v Budapešti zaloţena Aliance evropských nacionalistických hnutí deklarací společných cílů, kterou vypracoval vůdce BNP Nick Griffin. Pod deklaraci se podepsalo pět stran: Jobbik, francouzská Národní fronta, italská strana Fiamma Tricolore, švédští Národní demokraté a belgická Nacionalistická fronta19 (členy v Evropském parlamentu mají jen první tři jmenované politické strany). V rámci devítibodové deklarace aliance odmítá všechny iniciativy vedoucí k vytvoření federálního státu v Evropě, vyzývá Evropu, aby se chránila před náboţenským, finančním, politickým či ekonomickým imperialismem, volá po pro-rodinných politikách a tradičních hodnotách. (Phillips 2009; eubusiness.com 2009) Aliance však nemá v současnosti dost členů v Evropském parlamentu,
15 “Magyarország a Magyaroké!“ 16 Pravý význam tohoto hesla však nikdy nebyl ze strany Jobbiku vysvětlen, coţ je podle mého názoru zcela pochopitelné. 17 Krajní pravice však bodovala nejen v Maďarsku, ale celkem v 10 členských státech EU a získala tak více křesel, neţ v předchozích volbách v roce 2004. Její úspěch je přičítán hospodářské krizi, s jejímiţ důsledky se obyvatelé obtíţně vyrovnávají, a proto více naslouchají populistům a stranám z krajů politického spektra. (ČTK 2009) 18 Do maďarského parlamentu se strana dostala aţ ve volbách v roce 2010. 19 Belgium Walloon extremists, the Front Nationalists. 19 aby mohla utvořit oficiální politické uskupení a získat tak peníze od EU20. Členem aliance nejsou Strana velkého Rumunska, bulharská strana Ataka, či Slovenská národní strana. Evropský poslanec za stranu Jobbik Zoltán Balczó prohlásil, že se nebudou podílet na žádné alianci s žádnou stranou, která je šovinistická vůči etnickým Maďarům a jak Rumuni, tak Slováci jsou velmi, velmi silně proti etnickým Maďarům.“ (Phillips 2009) Dne 28. října 2010 byly předsedovi Evropského parlamentu Jerzy Buzkovi předány materiály ohledně nové evropské strany Aliance evropských nacionalistických hnutí21. Vytvoření této aliance hodnotil mj. také předseda Švédských národních demokratů Marc Abramsson: „Je to důležitý krok … pro obnovu suverénních národů. Je to boj za naši vlastní kulturu a dědictví.“ (NPI 2009) Zástupci strany Jobbik se také setkali s představiteli české Národní strany, nicméně k navázání bliţší spolupráce vzhledem k diametrálně odlišným zájmům (snaha o zrušení Trianonu vs. snaha o jeho zachování, zachování Benešových dekretů) nedošlo. Zajímavostí je, ţe strana Jobbik má svůj ţenský házenkářský klub. Oficiálně se k němu sice nehlásí, protoţe by klubu hrozilo vyřazení z 1. ligy kvůli propojení sportu a politiky. Klub Hunnia vlastní stínový ministr sportu strany Jobbik. Hráčky tohoto týmu se netají svojí nacionalistickou orientací, nosí černé dresy s nápisem Nová síla na hrudi22, který je navíc napsaný runovým písmem oblíbeným v ultrapravicových kruzích. (Drábek 2009) Velkým překvapením pro některé mohl být zejména úspěch Jobbiku v maďarských parlamentních volbách, které proběhly 11. a 25. dubna 2010. Kampaň Jobbiku byla zaloţena na několika hlavních tématech, které se odráţely také na jejich plakátech. Mezi tato témata patří: pořádek a policie, Gyurcsány do vězení23, zdanění nadnárodních společností, Evropa národů. Antisystémová protestní rétorika se objevovala ve všech tématech – od nenávisti k evropské integraci, globalizaci, zahraničnímu kapitálu a trhu aţ po antisemitismus a odkazy na cikánskou kriminalitu. Největším „nepřítelem“ v rámci předvolebního boje byli pro Jobbik socialisté, ale napadli také stranu Fidesz pro její spoluvinu a nedostatek odvahy čelit palčivým společenským otázkám. Prohlášení Jobbiku pro rok 2010, které je nazváno jako „Radikální změna za národní sebeurčení a sociální spravedlnost“ na straně 1 s jistotou uvádí, ţe čím více
20 Aby ji mohli utvořit, museli by mít alespoň 25 europoslanců z nejméně 7 členských států. 21 Členy jsou: Fiamma Tricolore (Itálie), Front National (Francie), British National Party (Velká Británie), Jobbik (Maďarsko), Movimiento Social Republicano (Španělsko), Svoboda (Ukrajina), Nationaldemokraterna (Švédsko), Partido nacional Renovador (Portugalsko), Front National Belge (Belgie), dále se připojili europoslanci Freiheitliche Partei Österreichs (Rakousko), Vlaams Belang (Belgie) a také maďarská minorita v Rumunsku. (De Santis 2010) 22 Jedná se o slogan Jobbiku. 23 Gyurcsány je bývalým maďaským premiérem a předsedou maďarských socialistů, jehoţ zveřejněné výroky o pravdivém zadluţení země vyvolaly v roce 2006 několikadenní velké demonstrace – viz kapitola 7. 20 si lidé uvědomí koncepci Jobbiku, tím spíše zjistí, že byli vždy jejími přívrženci, kteří si tuto skutečnost dříve neuvědomovali. Strana také velice často protestovala, ţe její cíle byly nepochopeny nebo dokonce záměrně zmanipulovány levicově-liberálními médii. (Batory 2010) Je zajímavé, ţe v rámci předvolebního prohlášení byla strana Jobbik jediná, která reflektovala svůj postoj k EU a evropské integraci. Strana nejenţe kritizovala instituce EU, ale také zásadně zpochybnila vztah Maďarska k EU. Strana odmítá Lisabonskou smlouvu a volá po silnější reprezentaci národních zájmů v rámci EU v kombinaci s přeorientováním zahraniční politiky na východ. V rámci tohoto prohlášení také zdůraznili, ţe nesouhlasí se členstvím Maďarska v EU v rámci zaběhnutých kolejí a ţe pokud bude Unie pokračovat ve vývoji tímto směrem, pak by mělo Maďarsko tuto komunitu opustit. (Batory 2010) Ve volbách získala strana Jobbik 16,67 % hlasů a 47 křesel v parlamentu. (European Election Database) Na základě analýzy volebních výsledků od Batory (2010) můţeme říct, ţe strana Jobbik má své příznivce mezi mladými lidmi a na venkově, speciálně v ekonomicky oslabené východní části země24. Tento volební výsledek na východě země mohl být způsoben také voláním voličů po regionální bezpečnosti a silném státu, který by jim pomohl řešit kaţdodenní existenciální problémy a vytvořil policejní sbor, který by je chránil před Romy. (Ablonczy 2010) Ke stoupencům Jobbiku můţeme zařadit také řadové voliče radikální pravice, kteří k této straně přeběhli od jiných stran. Ablonczy (2010) dokonce píše, ţe někteří příznivci Jobbiku povaţují tuto stranu za příliš měkkou, nicméně jsou realisty.
4.3 Maďarská národní fronta (Magyar Nemzeti Front) Maďarská národní fronta (MNF) byla zaloţena v roce 2003 vyloučenými členy strany MIÉP. Skupina, kterou tvořili László Bognár, Ernö Rozgonyim, Peter Deák a Tibor József Biber, volala za reformy v rámci strany MIÉP. Post předsedy strany byl dočasně svěřen Rozgonyimu. (Bernáth, Miklósi, Mudde 2005: 84) MNF byla první, která uspořádala vzpomínková setkání na Budínském hradě na počest německého a maďarského nacistického odboje proti sovětskému obleţení Budapešti v průběhu 2. světové války. Původní webové stránky MNF25 jiţ nejsou funkční, ale existují stránky nové26, jejichţ titulní stranu zdobí červeno-bílé pruhy (odkaz na Szálasiho a Stranu šípových kříţů) a citát maďarského spisovatele Dsidy. Na stránkách jsou odkazy na různé články a videa, ale dokonce i na vlastní
24 Na východě Maďarska strana Jobbik dokonce porazila socialisty a stala se tak druhou nejúspěšnější stranou v daném regionu. (Batory 2010) 25 www.nemzetifront.hu. 26 Nemzetifront.ning.com 21 internetovou televizi. Podle dat aktualizací a přidávání videí se lze domnívat, ţe jsou stránky pravidelně spravovány a ţe tudíţ MNF je stále aktivní stranou.
4.4 Strana maďarských zájmů (Magyar Érdek Pártja) Stranu maďarských zájmů (MEP) zaloţila Izabella B. Kiraly, která byla v letech 1990 – 1994 členkou Maďarského demokratického fóra27 a byla nechvalně známá kvůli obraně skinheadů, které označovala za „hodné maďarské chlapce“, ale také kvůli jejím nacionalistickým a protiromským vyjádřením. Strana podepsala v roce 1999 „bratrskou“ dohodu s iráckou stranou Ba’ath. Strana se zúčastnila parlamentních voleb v roce 1994 a 2002, ale získala pouze 416, resp. 919 hlasů. (Bernáth, Miklósi, Mudde 2005: 84 – 85) Podle serveru hvg.hu hrála tato strana roli při zprostředkování prodeje ropy z Iráku v době embarga, za coţ měla získat podporu. (hvg.hu 2004) Izabella B. Kiraly je také editorkou rasistického časopisu Kötött Kéve28, který vzhledem k protiromským a antisemitským článkům velmi často kritizuje Csurku, který se zdá být příliš „měkký“ při řešení některých otázek. (Bernáth, Miklósi, Mudde 2005: 85) Strana nemá vlastní internetové stránky, coţ naznačuje, ţe v současné době pravděpodobně nefunguje.
4.5 Maďarské sociální sdružení (Magyar Népjóléti Szövetség) Minkenberg ve svém díle The Radical right in Europe: an overview zařazuje Maďarské sociální sdruţení mezi organizace, na druhé straně Mudde ve své knize Racist Extremism in Central and Eastern Europe zařadil toto uskupení mezi politické strany. Je otázkou, nakolik bylo toto sdruţení stranou, či organizací, nicméně vzhledem k tomu, ţe se v roce 1998 účastnilo voleb, bude v této práci zařazeno mezi politické strany. Maďarské sociální sdruţení (MNSZ) bylo stranou Alberta Szabó, který byl klíčovou postavou maďarské neonacistické scény. Strana vznikla v roce 1994 po zákazu29 a
27 Stranu MEP zaloţila poté, co byla z MDF vyloučena. 28 Název časopisu bývá do angličtiny překládán jako Tied Sheaf, coţ česky znamená Svázaný Snop. 29 V rozhovoru z roku 1995 je zmíněno, ţe členové Světonárodové strany lidové moci byli zatčeni těsně před volbami v květnu 1994. Albert Szabó zde vyslovuje myšlenku, ţe toto zatčení těsně před volbami bylo účelové, aby se zabránilo tomu, ţe by se strana dostala do parlamentu. Podle Szabó měla strana šanci na překonání 5% hranice pro vstup do parlamentu díky tisícům svých příznivců. (Bognár 1995) 22 rozpuštění30 Světonárodové strany lidové moci31. Obě strany se snaţily přitáhnout jak nacionalisticky smýšlející Maďary, tak mladé skinheady. MNSZ dokonce měla svoji vlastní skinheadskou frakci – Nacionalistické sdruţení mládeţe (Nacionalista Ifjúsági Szövetség, NISZ). (Bernáth, Miklósi, Mudde 2005: 85) Obě strany byly „hungaristické“, coţ znamená, ţe navazují na Stranu Šípových kříţů Ferencze Szálasiho. Szabó se také zaměřil na postkomunistické otázky, se zaměřením na chudé a nespokojené, coţ je zřejmé také ze sloganu MNSZ: „Růst mezd namísto zvyšování cen!“ (Bernáth, Miklósi, Mudde 2005: 85) Strana získala ve volbách v roce 1998 celkem 328 hlasů32. Publikace MNSZ nazvaná „Cesta a cíl33“ byla vytištěna provizorním způsobem a poté distribuována po celém Maďarsku. Nicméně její nástupce, měsíčník „Maďarské uvědomění34“, jiţ byl mnohem profesionálněji zpracovaný a údajně měl odběr zhruba 5000 výtisků. Szabó nakonec po několika potyčkách se zákonem a po uloţení podmíněného trestu znovu emigroval do Austrálie35 a strana byla v roce 2000 rozpuštěna. (Bernáth, Miklósi, Mudde 2005: 85)
30 Albert Szabó v rozhovoru důrazně protestuje proti tomu, ţe by strana byla zakázána a rozpuštěna státní mocí. „Co jsme vytvořili, to jsme také zrušili. Nečekali jsme na to, až bude VNP zrušena pravomocně.“ (Bognár 1995) 31 World National People’s Rule Party, Világnemzeti Népuralmista Párt. Jak vznikl název této strany, vysvětluje její zakladatel v rozhovoru z roku 1995 (Bognár 1995), na jehoţ základě jsem dospěla k českému překladu. 32 V prvním kole 252 hlasů, ve druhém kole 76 hlasů. 33 Út és Cél – vlastní překlad autorky. 34 Magyartudat – vlastní překlad autorky. 35 Szabó Albert emigroval do Austrálie poprvé v roce 1986 za svojí rodinou – v Austrálii měl 2 sourozence – a strávil tam 7 let. (Bognár 1995) 23
5 Maďarské ultrapravicové organizace Jak píší Bernáth, Miklósi a Mudde (2005: 85) v Maďarsku existuje mnoţství různých rasistických a ultranacionalistických mimoparlamentních organizací. Zatímco některá extrémně nacionalistické organizace či hnutí mohou být v určité době poměrná vlivná, rasistické extrémní skupiny bývají malé a politicky slabé. V nedávné minulosti byla velice častým tématem novinářů Maďarská garda, která jiţ byla maďarským ústavním soudem zakázána. Mezi další organizace patří například Národní stráţ, Maďarská národní fronta36, Hnutí 64 ţup a další. V této podkapitole se budu věnovat popisu jednotlivých ultrapravicových organizací, které v Maďarsku působí.
5.1 Maďarská garda (Magyar Gárda Mozgalom) Maďarská garda (dále jen MG) byla zaloţena politickou stranou Jobbik a první přísaha jejích členů se uskutečnila 25. srpna 2007 v areálu budapešťského hradu, kde přísahalo 56 členů (56 – odkaz k revoluci z roku 1956). Šéfem MG je Gábor Vona, heslem gardistů je „Víra. Síla. Vůle.“ (magyargarda.hu 2008) Cílem je ochrana maďarských tradic, tělesná, duševní a duchovní příprava mladých, posílení maďarského národa, péče a ochrana maďarských hodnot před útokem sousedních států, protoţe „jen ten, kdo zná minulost, vidí budoucnost.“ (magyargarda.hu 2008) Podle internetových stránek je po zrušení povinné vojenské sluţby velmi důleţité vycvičit mladé Maďary pro válečné situace. „Maďarská garda vzniká v čase, kdy Maďaři nemají fyzickou, duševní ani duchovní sebeobranu, kdy už náš národ nemá kam couvnout, kdy jsme zůstali odkázáni sami na sebe,“ píše se na webových stránkách. Čelní představitelé MG jsou spojeni jak se stranou Jobbik37, tak i s FIDESZ. Zaloţení MG mělo významný ohlas i v celosvětových médiích, o zakročení proti této organizaci poţádal např. Světový ţidovský kongres i Evropský ţidovský kongres. Maďarský premiér Gyurcsány označil organizaci za hrozbu pro evropské demokratické hodnoty a ostudu Maďarska. (pravda.sk 2007, Dowling 2007) Na stránkách MG je k dispozici etický kodex gardistů. Kaţdý člen by měl mít sedm pokladů: čest, maďarství, víra v Boha, kamarádství, vstřícnost, odvaha a věrnost Gardě. Členem se můţe stát kaţdý v Boha věřící Maďar – muţ i ţena – nad 18 let věku, který se cítí být členem maďarské společnosti, mluví maďarsky, zná a váţí si maďarských tradic a
36 Nejedná se o stejného aktéra jako strana Maďarská národní fronta. 37 Gábor Vona je předsedou strany Jobbik. 24 historie, pečuje o svoje okolí a chrání jej. Ti, kdo ještě nemají 18 let, se mohou stát kadety. Zajímavá je informace ze stránek MG, ţe členem můţe být i policista, voják, hasič apod. V častých dotazech je to vysvětleno tak, ţe MG není politickou stranou ani sdruţením, ale hnutím, a tak se členem můţou stát i státní zaměstnanci. V rámci předcházení problému však doporučují zkontrolovat vnitřní pracovní předpisy.38 (magyargarda.hu 2008) V říjnu 2007 se Garda rozrostla o dalších 517 členů – ti přísahali na budapešťském Náměstí hrdinů. Této přísaze přihlíţelo cca 3000 sympatizantů a příbuzných nových gardistů. Této akce se zúčastnili také církevní hodnostáři, od akce se zcela distancovala opoziční strana FIDESZ. V roce 2009 se Garda rozdělila do dvou křídel – někteří uznávali jako velitele Róberta Kisse, druhé křídlo Istvána Dósu – a měla zhruba 2500 členů39. Podle posledních dostupných informací se však počet členů MG sniţuje a aktuálně by měla mít pouze několik set členů. (TASR 2010) Jednou z nejzajímavějších událostí, které se MG zúčastnila, bylo blokování maďarsko- slovenských hranic v listopadu 2008. Protest vyvolaly údajné protimaďarské nálady na Slovensku a hlavně zásah slovenské policie při fotbalovém utkání v Dunajské Stredě. Jednalo se o zápas mezi DAC Dunajská Streda a Slovanem Bratislava. Během bezpečnostních opatření (celkem zasahovalo zhruba 1000 policistů) bylo předvedeno 31 osob, z nichţ 16 bylo maďarské národnosti. (Smolík 2010) Členové Gardy blokovali cesty u obcí Rajka, Vámosszabadi a Letkés. Demonstraci nepořádala Garda, ale strana Jobbik, nicméně její uniformovaní členové se protestů zúčastnili. Při blokaci hranic si maďarští radikálové připravili zajímavé transparenty, na jednom z nich např. stálo „Welcome to Slotakia“. Předseda místní organizace Jobbik ve městě Mosonmagyaróvár Tamás Kopetti prohlásil, ţe cílem protestu je také zvednout hlas proti neschopnosti maďarské vlády. Ta podle něj nepostupuje dost razantně v případě zásahu slovenských policistů při výtrţnostech na fotbalovém utkání v Dunajské Stredě. Kopetti dále prohlásil: „Vláda mlčí a nebrání v dostatečné míře zájmy Maďarů. Je to krach maďarské zahraniční politiky.“ (Vilček 2008) Garda také v souvislosti s událostmi připravovala zveřejnění slovenských výrobků na maďarském trhu a chtěla vyzvat obyvatele, aby dané výrobky nenakupovali. (Vilček 2008, Bartosz, Prokop 2008)
38 „Lehet-e gárdista hivatásos rendőr, katona, tűzoltó, stb.? - Mivel a Magyar Gárda nem párt, nem egyesület, hanem mozgalom, így bárki lehet a tagja, hivatásos állományban lévő személy is. Az esetleges problémák elkerülése végett mindenkinek azt tanácsoljuk, hogy a munkahelyén nézzen utána a belső szabályzatban az esetleges speciális rendelkezéseknek.“ – vlastní překlad autora. 39 Konkrétní číslo jsem nikde nenašla, počet 2500 jsem dostala prostým součtem všech přísahajících. 25
Městský soud v Budapešti v prosinci 2008 extremistickou Maďarskou gardu rozpustil. Podle soudu její aktivity porušovaly zákon o spolcích a ohroţovaly menšiny. Obhájci Gardy však ihned po vynesení rozsudku prohlásili, ţe se odvolají s tím, ţe rozsudek porušuje právo na svobodu vyjádření. Velitel Gardy prohlásil, ţe „Maďarská garda je nerozpustitelná. Bude pokračovat ve své činnosti pro záchranu národa a společnosti.“ Komentátoři i analytici se však shodli, ţe spor zde rozhodně nekončí. Například Péter Krekó prohlásil, ţe pokud i další soud potvrdí rozpuštění Gardy, tak činnost této skupiny přejde do ilegality, coţ bude ještě horší, protoţe se úplně ztratí z pod kontroly zákona. (ct24.cz 2009) Zástupci Gardy se, jak se dalo očekávat, odvolali s tím, ţe jim tímto rozsudkem byl znemoţněn svobodný projev názorů. Odvolací tribunál rozpuštění MG potvrdil v červenci 2009, ale konečný rozsudek musel vynést Nejvyšší soud v Budapešti v prosinci 2009 a na základě jeho rozsudku byla organizace rozpuštěna. V praxi však ke změně de facto nedošlo, protoţe gardisté působí i nadále pod názvem Nová maďarská garda. (aktualne.centrum.cz 2009, euroskop.cz 2009) MG však podle aktuálních informací ztratila kvůli pokutám a neustálým problémům podporu své zakladatelky – strany Jobbik. Šéf Gardy si postěţoval, ţe předseda Jobbiku Gábor Vona s ním nechce spolupracovat a ţe Jobbik zve MG stále méně na své akce. Důvodem je údajná neschopnost integrovat Gardu na celostátní úrovni. (TASR 2010)
5.2 Národní stráž (Nemzeti Őrsereg) Maďarská Národní stráţ vznikla v roce 2007 a v současnosti má okolo 150 členů. Jedná se o pravicovou polovojenskou organizaci, která sama sebe označuje jako „přátelskou organizaci – ochránce vojenských tradic.“ (nemzetiorsereg.extra.hu) Národní stráţ navazuje na tradici Maďarské královské policie z let 1848-1849 – tzv. Nemzetőrség a na ideu maďarských gard. Stejnojmenná skupina působila také v době revoluce v roce 1956. Myšlenka o zaloţení Národní stráţe pochází od vystudovaného lékárníka a člena strany Jobbik Sándora Kisse. Členové se do stejnokroje oblékli poprvé 4. června 2007, kdy se zúčastnili vzpomínkového aktu na Trianon ve městě Nyíregyháza. Jejich cílem je posílení národního uvědomění, dle jejich stránek jsou jejich cíle mírové a neváţí se na politické strany. Skutečnost je ale taková, ţe několik předních členů této organizace je členem strany Jobbik. Tato organizace působí v několika „krajích“ Maďarska (maďarský název megye = hrabství; volně přeloţeno na „kraj“) a v Budapešti. V rozhodnutích organizace se zrcadlí názory 2/3 jejích členů. Národní stráţ se dělí na sekce – podle obcí, případně krajů. Na svých setkáních nosí stejnokroj a pohybují se v uskupeních, zbraně však nenosí. Střih i barva stejnokroje
26 napodobují maďarské vojenské uniformy z doby 2. světové války (příloha č. 3). Slavnostní přísaha členů Národní stráţe se uskutečňuje 1x ročně na konci října. V roce 2007 přísahalo před kopií Uherské koruny 120 členů, v roce 2008 dalších 40 členů. Členové Národní stráţe musí dodrţovat etická pravidla, mezi nimiţ najdeme například: . respektuji hodnotu národní kultury a vojenské tradice, . individuální zájmy podřídím poţadavkům Národní stráţe, . cítím odpovědnost za své kolegy, . neidentifikuji se s protimaďarskými názory, . nepořádám a neúčastním se soukromých akcí atd. (http://orseregsomogy.extra.hu) Národní stráţ vznikla pár měsíců před vznikem Maďarské gardy, a tak se 28 jejích členů účastnilo první přísahy gardistů. Národní stráţ se účastní slavnostních přísah gardistů i nadále, často se společně tyto organizace účastní různých akcí a demonstrací. Členové Národní stráţe se v červenci 2008 účastnili protipovodňových prací u obce Onga v blízkosti města Miskolc. (Madzin 2008) Národní stráţ se do médií dostala zejména incidentem, kdy se cca 40 jejích členů vydalo do Kráľovského Chlmca na Slovensku. Slovenská policie zadrţela 28 lidí, kteří byli oblečeni do uniforem Národní stráţe; během prohlídky aut našli slovenští policisté dokumenty s vyobrazením zakázaných symbolů. Materiály podle policie podporovaly a propagovaly skupiny, které potlačují lidská práva. (Brandejská 2008) Tato situace společně se zásahem slovenské policie na fotbale v Dunajské Stredě vyvolala výrazné vyostření slovensko- maďarských vztahů. V listopadu 2008 na jednání Evropského parlamentu se dokonce vedla diskuse o „neřešitelných“ slovensko-maďarských problémech. Poslední přísaha nových členů Národní stráţe se uskutečnila na konci října letošního roku ve městě Szabolcs40. (hungarianambiance.com 2010)
5.3 Maďarská národní fronta (Magyar Nemzeti Arcvonal) Další klíčovou postavou maďarské ultrapravicové scény je István Győrkös, který v roce 1989 v Győru zaloţil svoji první organizaci Maďarskou národně-sociální akční skupinu41, kterou tvořilo 7 lidí. Cílem této skupiny bylo bojovat proti pokračování bolševismu a jeho symbolům, pořádání akcí za odstranění soch bolševických zločinců apod. Členové byli
40Fotky z této akce jsou k dispozici například na http://www.kelethir.hu/galeria/index.php?kepsorid=1602. 41 Hungarian National Socialist Action Groups. Magyar Nemzetiszocialista Akciócsoportok. 27 od roku 1990 pod dohledem policie a v roce 1992 byli všichni zatčeni a odsouzeni42. Maďarskou národní frontu (MNA) zaloţil Győrkös po svém propuštění z vězení 29. listopadu 1992 a tato organizace se stala celonárodní. Podle některých pozorovatelů měla několik tisíc členů, z nichţ tvrdé jádro tvořilo několik stovek. Organizace se stala v Maďarsku i zahraničí známou zejména kvůli opakovanému zatýkání Győrköse, který byl po několikaletých sporech osvobozen pro nedostatek důkazů. MNA pořádala připomínky památečních událostí, demonstrace, zaloţila klub mládeţe apod. V roce 2000 byly demonstrace MNA zakázány a členové byli údajně ze strany státní moci zastrašováni. (Bernáth-Miklósi-Mudde 2005: 86; mnakiadvanyok.freeoda.com) Cílem MNA je vytvoření hnutí mladých, vzdělaných, psychicky i fyzicky zdravých, na akci připravených a hrdých mladých lidí, kteří budou schopni dosáhnout a realizovat vyšší cíle. Dále boj proti všemu protilidskému, protispolečenskému, nemorálnímu politickému, ekonomickému a rasistickému, zejména proti kapitalismu a kolektivismu; dávání úplných a perfektních odpovědí na problémy doby, ať uţ by se jednalo o problém filozofický, umělecký (kulturní), etický, sociální či společenský (politický). Konečným cílem je vytvoření nového typu člověka a jeho společnosti. Jako své nástroje ve svém kodexu identifikují práci a bojovnost. (mnakiadvanyok.freeoda.com) V rámci svého kodexu se vyjadřují také ke způsobu ţivota svých členů. Píší, ţe po práci mají pouze 3 moţnosti vyţití: sportování, kulturu či společenskou činnost. Pro MNA je zcela nepřijatelné marnění času a konzumní způsob ţivota, který vytváří z lidí „loutky“, s nimiţ si můţou vládní síly dělat, co chtějí. MNA proto klade důraz na volnočasové aktivity. (mnakiadvanyok.freeoda.com) Dne 9. října 2010 uspořádala MNA společně se Slovenskou pospolitostí setkání v Komárně. Setkání se zúčastnila také srbská organizace Nacionalni Stroj. Podle Németh a Kürti (2010) se účastníkům podařila do té doby nevídaná věc – společnou vůlí vyjádřili, ţe budou ze všech sil bojovat proti snahám, které chtějí národy obrátit proti sobě. Setkání probíhalo mimořádně disciplinovaně, coţ údajně vyvedlo z míry připravené slovenské i maďarské policisty, kteří nebyli na takovýto průběh setkání nacionalistických organizací zvyklí. Místo setkání – pohraniční město Komárno – bylo velice symbolické, protoţe toto město je rozděleno na 2 části – maďarskou a slovenskou. Ve svém projevu Győrkös ostře oddělil nacionalismus zaloţený na lásce a šovinismus zaloţený na nenávisti. Nejhezčím citátem bylo prohlášení, ţe „nacionalista, který miluje svoji vlast, poznává v jiném
42 István Győrkös byl odsouzen k jednomu roku vězení.
28 nacionalistovi to samé.“ Druhá část setkání se konala na maďarské straně města, kde byl k závěru přijat společný manifest, který je povaţován za první krok ve společném boji proti šovinismu. (Németh, Kürti 2010) MNA se jiţ dříve postavila proti pálení slovenské vlajky a protislovenským projevům. (Barkai 2008)
5.4 Maďarská národní strana svobody (Magyar Nemzeti Szabadság Párt) Třetí klíčovou postavou maďarské ultrapravicové scény je György Ekrem Kemál, syn tureckého imigranta43. Kemál společně s Istvánem Porubszkym zaloţili v roce 1996 Asociaci osob pronásledovaných komunismem44. Samotná MNSZP byla malou rasistickou extremistickou organizací, jejíţ hlavní činností bylo pořádání kaţdoroční památky „bitvy o Budapešť“ ze 13. února 1945. (Bernáth, Miklósi, Mudde 2005: 86)
5.5 Hungaristické hnutí (Hungarista mozgalom) Hungaristické hnutí (dále jen HM) bylo vytvořeno v dubnu 1994 třemi osobami: Kemálem, Györgyösem a Szabóem. Toto hnutí se mělo stát zastřešující organizací pro všechny národně-socialistické (hungaristické) organizace. Nicméně vnitřní rivalita způsobila zhoršení situace HM, které se v roce 1996 de facto rozpadalo. (Bernáth, Miklósi, Mudde 2005: 86) V současnosti na stránkách organizace www.hungarizmus.info nalezneme odkazy na různé stránky s maďarskou tematikou, včetně odkazu na Maďarskou národní frontu, Sjednocené maďarské hnutí, či periodikum hungaristického hnutí jovonk.info. Je tedy moţné říct, ţe tyto stránky plní funkci „rozbočky“ k ostatním organizacím apod.
5.6 Mládežnické hnutí 64 žup (Hatvannégy Vármegye Ifjúsági Mozgalom) Jednou z nejaktivnějších extrémně nacionalistických organizací je Mládeţnické hnutí 64 ţup (HVIM), které je pojmenováno jako vzpomínka na Velké Maďarsko, které bylo rozděleno do 64 krajů (= ţup). Skupinu zaloţil László Toroczkai v roce 2001 v Szegedu. Cílem hnutí je znovuobnovení Velkého Maďarska. (Bernáth, Miklósi, Mudde 2005: 86) Heslem hnutí je: „Víra, loajalita, odvaha.“ V srpnu 2001 uspořádalo hnutí třídenní 1. Maďarské národní setkání mládeţe, kterého se zúčastnilo zhruba 150 mladých lidí. Účastníci byli z celé karpatské kotliny – Bratislavy, Komárna, Nových Zámků, Štúrova, Aradu,
43 Ten byl bojovníkem v maďarském protisovětském povstání v roce 1956. 44 Tato malá organizace měla za cíl svrhnout ústavní pořádek v Maďarsku. Tato organizace také pokračovala v odkazu Szálasiho Šípových kříţů. (Bernáth, Miklósi, Mudde 2005: 86) 29
Záhřebu, Budapešti, Debrecenu, Szegedu aj. Toto setkání se nakonec rozšířilo v setkávání všech Maďarů karpatské kotliny, tzv. Maďarský ostrov45. (HVIM 2010) HVIM pořádalo několik různých malých, ale hlučných demonstrací, například v roce 2001 pořádali protestní demonstraci před rumunským velvyslanectvím v Budapešti, v roce 2002 pak zhruba 100 mladých lidí demonstrovalo před slovenským velvyslanectvím v Budapešti, kde dokonce zpívali písně o Velkém Maďarsku a odsoudili protimaďarské postoje Bratislavy. Ve stejném roce uspořádali demonstraci před maďarským parlamentem s výzvou ke sjednocení 15 milionu Maďarů. (Bernáth, Miklósi, Mudde 2005: 86 – 87) Hnutí organizuje různé festivaly, dětské tábory či Maďarskou akademii odporu. Je tedy zřejmé, ţe cílovou skupinou tohoto hnutí je zejména mladá generace. (HVIM 2010) V roce 2009 mimo jiné pořádalo HVIM demonstraci proti zadrţení Györgye Budaházyho, který je známou postavou mimo jiné proto, ţe zúčastnil útoku extremistů na sídlo státní televize v roce 2006 a čelí podezření z trestního činu přípravy teroristických útoků, zneuţití výbušnin a přípravy vraţdy. (TASR 2009) HVIM má blízko ke straně MIÉP a různým nacionalistickým emigrantským skupinám na Západě. Organizace si drţí odstup od hungaristických skupin. (Bernáth, Miklósi, Mudde 2005: 87)
45 Magyar sziget. 30
6 Maďarské ultrapravicové subkultury První skinheadské subkultury vznikaly v Maďarsku jiţ v 80. letech 20. století jako menší opoziční hlas proti Kádárovu komunistickému reţimu. Po pádu reţimu v roce 1989 se pozornost maďarských ultrapravicových skinheads upřela na Romy, rostoucí počet cizinců (ať uţ zahraničních studentů, pracovníků, Arabů, černochů…), homosexuály, bezdomovce a Ţidy. Všechny svoje „protivníky“ označovali za nebezpečné kriminální ţivly. Skinheads tvrdí, ţe fyzické napadání je jedinou efektivní cestou, jak dostat ne-bílé cizince zpět do jejich rodných zemí. (The Nizkor Project) Skinheadské ideály zahrnují nacionalismus, iredentismus46 a očištění populace skrze eliminaci nepřátel. Někteří skinheads se zcela otevřeně hlásí k nacistickým ideálům a nosí odznáčky odkazující k Šípovým kříţům. Maďarští skinheads se začali poprvé na celonárodní úrovni organizovat v roce 1990, kdy se sešli v Egeru a ještě ten samý rok byly utvořeny některé mezinárodní vazby, například s německými stoupenci pravice včetně Gerharda Freye, vůdce Německé lidové unie47 (DVU). V roce 1990 byl Freyovou skupinou publikován časopis o neofašistickém segmentu maďarských skinheads – Kitartás (Vytrvalost). Dva další skinheadské časopisy začaly být publikovány ve stejném roce – Pannon Bulldog a Árpád Népe (Árpádův lid). Následně začal americký neonacista Gary Lauck z Nebrasky vydávat Új Rend (Nový pořádek) pro zcela otevřenou neonacistickou frakci skinheads. Mnoho publikací je pouze prací individuí, jejichţ produkce je čistě amatérská a nepravidelně vydávaná. Nicméně zde nalezneme také výjimky, například měsíčník Maďarské vědomí (Magyartudat), který je fanaticky antisemitský a bez problému dostupný v celém Maďarsku. Tento měsíčník sám sebe charakterizuje jako mezinárodní nacionalistické fórum pro výměnu názorů a informací, zejména pro členy evropské krajní pravice. Tento měsíčník je maďarskou verzí publikace, která vychází celosvětově v mnoha jazycích. Maďarští skinheads mají vazby k organizacím v Rakousku, Itálii, Polsku, České republice a Spojených státech, stejně tak jako ke Světovému společenství antikomunistických Maďarů, která sídlí v Austrálii. (The Nizkor Project; Bernáth, Miklósi, Mudde 2005: 88) V současné době představuje skinheadské hnutí v Maďarsku stále největší základnu pravicového extremismu. Růst počtu skinheads se sice zastavil, na druhou stranu však došlo u části neonacistických skinheads k větší radikalizaci. Kvůli jejich útokům zamířeným proti Ţidům a Romům představují neonacističtí skinheads hrozbu pro veřejný pořádek. (Bernáth,
46 Vytvoření Velkého Maďarska. 47 Deutsche Volksunion. 31
Miklósi, Mudde 2005: 87) Podle serveru nizkor.org se maďarští skinheads schází zejména na diskotékách a v pivnicích. V rámci Budapešti patří mezi jejich oblíbené podniky Viking club, vinný bar Ocsi, vinný bar Izsák, Ketlen disco, klub Černá díra48, Total car club a další. V Egeru, který bývá označován za hlavní město maďarských skinheads, se často schází v restauraci Taverna nebo Express. Maďarští skinheads jsou aktivní ve sportovních klubech, střeleckých klubech a často je nalezneme na středních vojenských školách49. Mezi oblíbené maďarské skinheadské skupiny patří Mos-Oi50, Közellenség51 či Oi-Kor52, dále Archivum, Magozott Cseresznye53 a Egészséges Fejbőr54. (The Nizkor Project) V historii zaznamenáme několik skinheadských skupin, jako například Szálasiho gardu, Pannon Skinheads apod., které však byly malé a neměly vcelku delšího trvání55. Jedinou výjimkou je maďarská pobočka mezinárodní organizace Blood&Honour56, která působí v Maďarsku od roku 1998. Podle údajů Národního bezpečnostního úřadu57 (NBH) má přibliţně 650 – 700 členů58 a je v rámci skinheadské subkultury nejdůleţitější skupinou v Maďarsku. (nbh.hu) Tato organizace pořádá v Maďarsku mnoţství koncertů, festivalů, fotbalových turnajů, vzpomínkových akcí i demonstrací. (bloodandhonour.hu)
48 Fekete lyuk, v angličtině Black hole. 49 Velké mnoţství maďarských skinheadů je buď absolventy, nebo studenty vojenské akademie v Egeru. 50 Tato skupina později změnila svůj název na Pannon Skins. 51 Veřejný nepřítel, v angličtině Public enemy. 52 V názvu této strany můţeme dokonce nalézt určitou symboliku. Maďarské slovo „olykor“ (čte se stejně jako Oi-Kor), znamená ve volném překladu „tehdy“. 53 Vypeckované třešně, v angličtině Pitted Cherry. 54 Zdravá kůţe na hlavě; slovo fejbőr znamená kůţe na hlavě. V angličtině Healthy Skinhead. 55 Nicméně například Szálasiho gardě se připisuje bombový útok na synagogu v Budapešti v roce 1994. Vůdce skupiny, nazývaný Mengele, uznal odpovědnost své skupiny za tuto akci. Novinám řekl, ţe „chtěli jsme, aby si uvědomili, že doba se mění a že jsou skupiny, kterým se nelíbí otevřeně semitské výpady v parlamentu. Chceme, aby si uvědomili, že existujeme.“ (nizkor.org) 56 V Maďarsku nazývána „Vér és Becsület“. 57 Nemzetbiztonsági hivatal. 58 Jedná se o údaj z ročenky NBH 2006. 32
7 Významné události Vyjma jiţ zmíněných akcí ultrapravice, které jsou popsány výše, bych se v této kapitole ráda věnovala ještě několika dalším událostem, kterých se současná maďarská ultrapravicová scéna zúčastnila.
7.1 Protivládní demonstrace v roce 2006 V září 2006 se v rámci Maďarska konaly ohromné protivládní demonstrace. Tyto demonstrace vyvolalo zveřejnění nahrávek, na nichţ premiér Gyurcsány veřejně přiznává, ţe obyvatelům země lhal o ekonomickém stavu země59, aby jeho strana vyhrála volby, které se konaly v dubnu 2006. Jeho přiznání se dostalo na veřejnost z nahrávky setkání Gyurcsánye s několika socialistickými poslanci pár týdnů po volbách. Tuto nahrávku zveřejnilo maďarské státní rádio. Na nahrávce dále Gyurcsány říká, ţe Maďarsko potřebuje ekonomické reformy: „není ani jiná možnost. Není, protože jsme to pokazili60. Ne trochu, hodně.“ Protesty proti úsporné politice Gyurcsányiho vlády, která byla představena v létě 2006, vedly ke konfliktu mezi politickými tábory. (von Ahn 2007, BBC 2006a) Večer v den zveřejnění této kontroverzní nahrávky se uskutečnila spontánní demonstrace před parlamentem. Podle von Ahna (2007) tvořili tuto demonstraci zejména sympatizanti ultrapravicových skupin, podle zdroje portálu index.hu se však demonstrace zúčastnilo několik tisíc lidí. Převáţně mladí demonstranti si s sebou přivezli protivládní transparenty a veřejně vyzývali vládu k demisi a k vypsání nových parlamentních voleb. Demonstrace vyvrcholila nad ránem před premiérovou vilou a budapešťským hradem. (idnes.cz 2006a) Demonstrace se zúčastnil také předseda strany MIÉP István Csurka. Podle zdroje z místa při spatření Csurky začal pokřikovat „Nepotřebujeme Csurku!“ (index.hu 2006a) Tato spontánní demonstrace však v následujících dnech přerostla ve velkou protivládní demonstraci. Jiţ druhý den (18. září) se demonstrace zúčastnilo zhruba 10 tisíc lidí, svoji solidaritu s demonstranty vyjádřila tehdy opoziční strana Fidesz. Následně na to vyzval demonstrující k přesunu k sídlu nedaleké národní televize předseda Mládeţnického hnutí 64 ţup László
59 Na zveřejněné nahrávce mimo jiné říká, ţe se de facto prolhali posledním rokem a půl, dvěma roky. „Bylo zcela jasné, že to, co říkáme, není pravda a zároveň jsme poslední 4 roky nic neudělali. Poslední půlrok jsme museli dělat, jako bychom vládli. A místo vládnutí jsme lhali ráno i večer.“ – převzato z nahrávky zveřejněné na YouTube, viz http://www.youtube.com/watch?v=U_gDPg3CUCM. 60 Na nahrávce je peprnější slovník. 33
Toroczkai61. Několik stovek chuligánů se odtrhlo od davu a zaútočilo na budovu státní televize. Demonstranti obsadili budovu televize zhruba hodinu po půlnoci a vynutili si přerušení vysílání na hodinu a půl. Vzpouru natočila soukromou televizní stanicí Hír Tv, která má blízko k pravicovému táboru. Policie proti nim zasáhla aţ kolem 4. hodiny ranní a následně začala rozhánět několikatisícový dav před budovou. K zákroku byly pouţity slzný plyn i vodní děla, na coţ demonstranti reagovali házením kamenů a došlo také k vzplanutí několika vozů. (von Ahn 2007, idnes.cz 2006a, idnes.cz 2006b, aktualne.centrum.cz 2006) Demonstrace proti vládě se podle informací zveřejněných na index.hu (2006a) konaly také Pécsi, Szegedu, Miskolci či Györu. Nepokoje v Budapešti vysílala v přímém přenosu jak BBC, tak CNN. Právě tato noc bývá označována za nejhorší, premiér Gyurcsány označil tuto noc za „nejdelší a nejtemnější od konce komunismu v roce 1989.“ (BBC 2006b) Třetí den nepokojů pokračovaly boje demonstrantů s policií, která zastavila dav směřující k sídlu vlády. V průběhu noci pokračovaly potyčky, hořela auta. Kvůli nahlášení bomby v sídle televize Hír Tv muselo být její studio vyklizeno. Předseda HVIM vyzval dav, aby jiţ zanechal násilností, ţe symbol revoluce jiţ existuje a ţe dav jiţ ukázal svoji sílu při obléhání budovy televize. (index.hu 2006a) V následujících dnech jiţ pokračovaly pouze pokojné demonstrace s výrazně menším počtem demonstrantů. Co se účasti ultrapravicových aktérů týče, při demonstracích se výrazně zapojilo zejména Mládeţnické hnutí 64 ţup, strana MIÉP a další. Opoziční strana FIDESZ sice podepsala deklaraci odsuzující povstání, nicméně se nedistancovala od fašistických a antisemitských výroků některých řečníků. Předseda strany Viktor Orbán vyzval Gyurcsánye k rezignaci do 72 hodin a kdyţ toto ultimátum vypršelo, tak 80 tisícům lidí na náměstí před parlamentem oznámil zaloţení charty Ano, Maďarsko62, jejímţ cílem bylo obnovit morální řád. (von Ahn 2007)
7.2 Nové demonstrace k oslavám Maďarského povstání Situace po zářijových demonstracích se v Maďarsku ani nestihla uklidnit a Budapešť čelila dalším výtrţnostem. V rámci oslav 50. výročí Maďarského protisovětského povstání došlo v Budapešti k dalším střetům mezi policií a demonstranty nespokojenými s vládou premiéra Gyurcsánye. Oficiální oslavy, které opozice bojkotovala, se konaly před parlamentem, a proto byl tento prostor uzavřen. Několikatisícový dav však zátarasy prorazil a střetl se s policií. Demonstranti se dokonce zmocnili starého sovětského tanku T-34 a další
61 Televize odmítla jeho ţádost na odvysílání poţadavku demonstrantů na odstoupení Gyurcsánye. 62 Igen, Magyarország!, v angličtině Yes, Hungary! 34 vojenské techniky, která byla kdysi pouţita v rámci Maďarského povstání v roce 1956. V podvečerních hodinách, kdyţ skončil projev předsedy strany FIDESZ Viktora Orbána na jednom z budapešťských náměstí, se proti demonstrantům postavila policie na koních a s pouţitím vodních děl a gumových projektilů. Poslední demonstranty, kteří se zabarikádovali na jednom z mostů přes Dunaj, rozehnala policie aţ nad ránem. Opozice policii za tento zásah zkritizovala, protoţe podle ní postupovala velice brutálně proti poklidné demonstraci. (von Ahn 2007, BBC 2006c, idnes.cz 2006c, idnes.cz 2006d)
7.3 Útoky na Romy Největší maďarská menšina – Romové – se stává často terčem útoků ultrapravicových radikálů. Na rozdíl od antisemitismu, jsou protiromské postoje typické v rámci celé Maďarské společnosti. Romové jsou od ostatních obyvatel snadno rozlišitelní a na rozdíl od Ţidů se o většině z nich nedá říct, ţe by se integrovali do společnosti. Prakticky všechny průzkumy, které byly v Maďarsku v souvislosti s menšinami prováděny, zjistily, ţe romská menšina je nejméně oblíbenou v zemi. Podle výzkumu, který byl v roce 2005 prováděn, souhlasilo 62 % dotázaných s větou, ţe „tendence páchat trestné činy je Romům přirozená.“ (Gimes, Juhász, Kiss, Krekó, Somogyi 2008: 17) Maďarská ultrapravice se odvrací od označování romské menšiny jako hloupé, nevzdělatelné, ale neškodné. Naopak situaci vyostřují líčením romské populace jako agresivní, nebezpečné a ohroţující menšiny. Tento obraz pouţívá zejména Maďarská garda k ospravedlnění své vlastní existence. (Gimes, Juhász, Kiss, Krekó, Somogyi 2008: 19) Situace v Maďarsku se vyostřuje i v souvislosti s volebním úspěchem ultrapravicové strany Jobbik, která má ve svém programu pasáţ o romské kriminalitě, a také po incidentu z roku 2006, při němţ 44letý učitel údajně porazil dívku. Rozlícená romská rodina jej napadla, vytáhla z auta a před zraky jeho dvou dcer jej ubila k smrti. Nutno poznamenat, ţe poraţené romské dívce se nic váţného nestalo – měla pouze odřeniny. (index.hu 2006b) Mezi lednem 2008 a srpnem 2009 přišlo v Maďarsku o ţivot šest Romů63, kteří se stali oběťmi násilných útoků, a další lidé byli zraněni. Pachatelé při svých útocích pouţili buď zápalné lahve, nebo střelnou zbraň. V roce 2009 byly za tyto činy obviněny 4 osoby. Při svých nájezdech vystřelili 78 nábojů a hodili 4 zápalné lahve, zabili 6 lidí, 5 zranili a ohrozili ţivot dalších 55 osob. (Jobbik 2010b, vasnepe.hu 2010) Mezi zatčenými je údajně i voják, který měl v minulosti slouţit v mezinárodních jednotkách OSN v Bosně a
63 Mezi oběťmi byl manţelský pár středního věku, starší muţ, otec se čtyřletým synem a matka s třináctiletou dcerou. 35
Hercegovině. (Novák 2009b) Podle Evy S. Balogh (2009) je rasová motivace útoků nevyvratitelná, 2 ze zadrţených mají tetování odkazující na Hitlera a nacismus a podle dostupných informací jsou spojeni s nacistickými webovými stránkami. Podle serveru caboodle.hu (2009) došlo v roce 2009 také k útoku některých skinheadských účastníků festivalu Maďarský ostrov (Magyar Sziget) na mladého romského chlapce a těhotnou ţenu ve vesnici, kde se festival konal. Podle mluvčího místních Romů Istvána Gaspara mladí skinheadi vyhroţovali, ţe zabijí kaţdého Roma ve vsi. (Security and Society 2009). Podle maďarské policie bylo v roce 2008 spácháno v Maďarsku 12 rasově motivovaných útoků na romskou komunitu, v roce 2009 policie zaznamenala 6 útoků. Údaje nevládních organizací se však liší, v roce 2008 zdokumentovaly 17 těchto případů, v roce 2009 pak 25. Podle Amnesty International je tento fakt připisován faktu, ţe řada obětí trestný čin vůbec nenahlásí. Maďarské úřady prý nejsou schopny náleţitě zdokumentovat, vyšetřit, stíhat a trestat rasově motivované činy. (Amnesty International 2010)
7.4 Další Mezi další cíle útoků členů maďarské ultrapravice patří například homosexuálové a Ţidé. V roce 2008 se chtěli zástupci gay komunity setkat v Budapešti na tzv. Gay pride parade. Tato akce však byla velitelem budapešťské policie zakázána kvůli obavám z násilností, které provázely tuto akci o rok předtím64. Po mezinárodním nátlaku však své rozhodnutí změnil. Jiţ týden před akcí bylo zřejmé, ţe nebude probíhat v poklidu, neboť došlo k vypálení jednoho z gay klubů a k výhrůţkám ze strany pravicových radikálů, ţe účastníky spálí na popel. Průvodu se nakonec zúčastnilo asi 450 osob a během něj došlo ze strany ultrapravicových aktérů k házení výbušných zařízení na policii a skandování výhrůţek. (Förster 2008, Amnesty International 2009) Dalším terčem ultrapravice jsou Ţidé. Antisemitismus v Maďarsku má daleko konkrétnější podobu neţ v ČR a ţidovská komunita čelila v minulosti několika útokům. Došlo k několika výbuchům v blízkosti Velké synagogy v Budapešti a časté jsou také případy vandalismu na ţidovských hřbitovech. V současné době jsou Ţidé obviňováni za podíl na finanční krizi, která Maďarsko velkou měrou zasáhla. Na konci roku 2008 demonstrovala před budapešťskými synagogami Maďarská garda. (Novák 2009b, Danielová)
64 V roce 2007 bylo při podobném průvodu napadeno mnoho lidí skinheady a fašisty, kteří stáli podél trasy v délce 7 km. (Förster 2008) 36
Závěr Cílem bakalářské práce bylo popsat aktéry maďarské ultrapravicové scény po roce 1989. Na základě údajů popsaných v rámci práce můţeme za hlavního aktéra maďarské ultrapravicové scény v současnosti označit stranu Jobbik, zatímco dřívější stěţejní aktér strana MIÉP je v současnosti méně významná. Pro zařazení aktérů jsem vycházela z dostupné odborné literatury, která však vzhledem k datu publikování neúplně reflektovala ultrapravicovou scénu, a proto v ní například strana Jobbik či organizace Maďarská garda vůbec nebyly zahrnuty. Mezi hlavní témata maďarské ultrapravice můţeme zařadit boj proti převáţně romské kriminalitě, antisemitismus, boj proti imigrantům, zrušení Trianonské smlouvy a obnovení Velkého Maďarska. Maďarská ultrapravice udrţuje styky se svými protějšky v různých státech Evropy. Strana Jobbik v nedávné době zaloţila Alianci evropských nacionalistických hnutí, v níţ se sdruţuje s evropskými stranami s podobným smýšlením. Zahraniční vztahy udrţují také ultrapravicové organizace a skinheadská subkultura, v Maďarsku působí pobočka celosvětové skinheadské organizace Blood&Honour. Aktéři maďarské ultrapravicové scény však nespolupracují jen se zahraničím, ale také mezi sebou. Například v červnu roku 2009 došlo k uzavření dohody o spolupráci mezi stranou Jobbik, Maďarskou gardou, HVIM a dalšími aktéry ultrapravicové scény. (security.sk.cx) Nárůst popularity krajně pravicových subjektů je zřejmý v rámci celé Evropy. V letošním roce navíc došlo k nárůstu popularity nejen maďarského Jobbiku, který se dostal do parlamentu jako 3. nejsilnější strana, ale také ve Švédsku, kdy se do parlamentu poprvé dostali krajně pravicoví Švédští demokraté. Jedním z důvodů, proč je v současnosti krajní pravice v Maďarsku úspěšná, je fakt, ţe vlivem ekonomické krize a hlavně stavu maďarské ekonomiky dochází u maďarských občanů k pocitům nejistoty a strachu z budoucnosti. V Maďarsku mezi sebou jak politické strany, tak organizace komunikují, spolupracují a koordinují svou činnost (nebo tak v minulosti činily – odklon od spolupráce zaznamenáváme zejména mezi stranou MIÉP a Jobbikem). Jako příklad můţeme uvést například vzájemné navštěvování přísah nových členů mezi MG a Národní stráţí. Organizací, která se částečně proti ostatním vymezuje, je MNA, která se několikrát postavila například proti hanobení slovenské vlajky. V současné době však dochází také k částečnému odklonu strany Jobbik od MG.
37
Domnívám se, ţe v případě Maďarska můţeme prohlásit, ţe v současnosti je v zemi krajní pravice hybnou silou, coţ dokládají volební úspěchy politické strany Jobbik (ať uţ při volbách do Evropského parlamentu, tak při volbách do maďarského parlamentu), mnoţství příznivců MG (v současnosti působící pod názvem Nová MG), z nichţ větší část není přímo jejím členem, ale sympatizanty.
38
Seznam zkratek AASZ – 1956-os Antifasista és Antibolseviszta Szövetség, Sdruţení 1956 antifašistů a antibolševistů
FIDESZ – Fiatal Demokraták Szövetsége, Svaz mladých demokratů
FKGP - Független Kisgazda Pólgári és Munkáspárt, Nezávislá malorolnická strana
FNIF - Független Nemzeti Ifjúsági Front, Nezávislá národní mládeţnická fronta
HM – Hungarista mozgalom, Hungaristické hnutí
HVIM – Hatvannégy Vármegye Ifjúsági Mozgalom, Mládeţnické hnutí 64 ţup
JOBBIK – Jobboldali Ifjúsági Közösség, Hnutí za lepší Maďarsko
KNPKD - Kelet Népe Párt Kereszténydemokraták, Strana lidí z Východu Křesťanští demokraté
KUSZ – Kommunizmus Üldözetteinek Szövetsége, Sdruţení pronásledovaných komunismem
MDF – Magyar Demokrata Fórum, Maďarské demokratické fórum
MÉP – Magyar Érdek Pártja, Strana maďarských zájmů
MIÉP – Magyar Igazság és Élet Pártja, Maďarská strana spravedlnosti a ţivota
MG – Magyar Gárda, Maďarská Garda
MNA – Magyar Nemzeti Arcvonal, Maďarská národní fronta
MNEP – Magyar Nemzeti Párt, Maďarská lidová strana
MNF – Magyar Nemzeti Front, Maďarská národní fronta
MNSZ – Magyar Népjóléti Szövetség, Maďarské sociální sdruţení
MNSZP – Magyar Nemzeti Szabadság Párt, Maďarská národní strana svobody
MSZMP – Magyar socialista munkás párt, Maďarská socialistická strana práce
OSN – Organizace spojených národů
SSSR – Svaz sovětských socialistických republik
SZT – Szent Korona Társulat, Společnost Svaté Koruny
VNP - Világnemzeti Népuralmista Párt
Seznam literatury a zdrojů Knižní zdroje 1. Bernáth, G. – Miklósi, G. – Mudde, C. (2005): Hungary. In. Mudde, C. (ed. 2005): Racist extremism in Central and Eastern Europe. New York: Routledge.
2. Danics, Š. (2003): Extremismus. Praha: Triton.
3. Davies, P. – Jackson, P. (eds. 2008): The far right in Europe: an encyclopedia. Oxford: Westport Conn: Greenwood world Press.
4. Fiala, P. (ed. 1998): Politický extremismus a radikalismus v České republice. Brno: Masarykova univerzita.
5. Hendl, J. (2008): Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha: Portál.
6. Hloušek, V. – Kopeček, L. (2010): Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada.
7. Karsai, L. (1999): The Radical Right in Hungary. In Ramet, S. P. (ed. 1999): The Radical Right in Central and Eastern Europe since 1989. Pennsylvania: Pennsylvania State University Press.
8. Mareš, M. (2003): Pravicový extremismus a radikalismus v ČR. Brno: Barrister&Principal a Centrum strategických studií.
9. Milza, P. (2005): Evropa v černých košilích. Praha: Themis.
10. Minkenberg, M. (2008): The radiál right in Europe: an overview. Gütersloh: Bertelsmann.
11. Mudde, C. (2003): The ideology of the extreme right. Manchester, New York: Manchester University Press. Online text (http://books.google.cz/books?id=spT- NgRm3f8C&printsec=frontcover&dq=Mudde+The+Ideology+of+the+Extreme+Right &cd=1#v=onepage&q&f=false). Ověřeno ke dni 18. 10. 2010.
12. Mudde, C. (2007): Populist Radical Right Parties in Europe. Cambridge: Cambridge University Press.
13. Smolík, J.: Slovenská neparlamentní krajní pravice: politické organizace a strategie. In Politologická revue, červen 2010, číslo 1.
14. Smolík, J. – Vejvodová, P. (2010): Politický extremismus jako bezpečnostní hrozba. In Smolík, J. – Šmíd, T. a kol. (2010): Vybrané bezpečnostní hrozby a rizika 21. století. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav.
Internetové zdroje
15. Ablonczy, B. (2010): Jobbik volí lidé zklamaní demokracií. Online text (http://www.presseurop.eu/cs/content/article/223281-jobbik-voli-lide-zklamani- demokracii). Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
16. Aktualne.centrum.cz (2006): Policie použila v Budapešti slzný plyn. Online text (http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=240586). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
17. Aktualne.centrum.cz (2009): Maďarský zákaz extrémistů platí. Ti už mají novou gardu. Online text (http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=655864). Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
18. Amnesty International (2009): Hungary. Amnesty International. Online text (http://report2009.amnesty.org/en/regions/europe-central-asia/hungary). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
19. Amnesty International (2010): Útoky na Romy v Maďarsku. Online text (http://www.amnesty.cz/news/article.php?id=582). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
20. Balogh, E. S. (2009): Vrahovia údajní: Maďarskí nacisti ozajstní. Online text (http://www.jetotak.sk/europa/vrahovia-udajni-madarski-nacisti-ozajstni). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
21. Barkai, R. (2008): A Magyar Nemzeti Arcvonal nevü szervezet elítéli a szlovák zászló elégetését! Online text (http://barikad.hu/node/20134). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
22. Bartosz, J. – Prokop, D. (2008): VIDEO: Maďarští radikálové blokovali slovenské hraniční přechody. Online text (http://zpravy.idnes.cz/video-madarsti-radikalove- blokovali-slovenske-hranicni-prechody-pyj- /zahranicni.asp?c=A081110_071138_zahranicni_lf). Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
23. Batory, A. (2010): Europe and the Hungarian parliamentary elections of April 2010. Election Briefing No 51. EPERN.
24. BBC (2006a): We lied to win, says Hungary PM. Online text (http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/5354972.stm). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
25. BBC (2006b): Second night of Budapest violence. Online text (http://news.bbc.co.uk/2/hi/5362192.stm). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
26. BBC (2006c): Budapest police deny brutality. Online text (http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6080188.stm). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
27. Beer, A. (2009): Europa im Visier der Rechtsextremen. Online kniha (http://www.angelika-
beer.de/stepone/data/downloads/3f/00/00/Europa_im_Visier_der_Rechtsextremen.pdf) . Ověřeno ke dni 10. května 2009.
28. Bélaiová, A. (2009): Maďarská ultrapravice současnosti. Seminární práce do kurzu Pravicový extremismus (BSS 161)
29. Bélaiová, A. – Mareš, M. (2009): Imigrace jako ultrapravicové téma ve volbách do Evropského parlamentu. Online text (http://www.migraceonline.cz/e- knihovna/?x=2202398). Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
30. Bognár, J. (1995): Beszélgetés Szabó Alberttel, a Magyar Népjóléti Szövetség vezetöjével 1995-ben. Online text (http://www.szekelysziget.ro/2010/10/15/beszelgetes-szabo-alberttel-magyar- nepjoleti-szovetseg-vezetojevel-1995-ben). Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
31. Brandejská, A. (2008): Slovenská policie zadržela 28 maďarských extremistů. Online text (http://zpravy.idnes.cz/slovenska-policie-zadrzela-28-madarskych-extremistu-fy6- /zahranicni.asp?c=A081108_195525_zahranicni_abr). Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
32. Caboodle.hu (2009): Skinheads battle Roma at festival near Budapest. Online text (http://www.caboodle.hu/nc/news/news_archive/single_page/article/11/skinheads_ba/ ?cHash=17e3f9ec14). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
33. Csurka, I. (2005): A rend programja, a MIÉP szándékai, céljai, javaslatai. Online text (http://www.miep.hu/index.php?option=com_content&view=article&id=46&Itemid=5 5). Ověřeno ke dni 20. 10. 2010.
34. Ct24.cz (2009): Soud v Budapešti rozpustil extremistickou Maďarskou gardu. Online text (http://www.ct24.cz/svet/39300-soud-v-budapesti-rozpustil-extremistickou- madarskou-gardu/). Ověřeno ke dni 10. května 2009.
35. ČTK (2009): Maďarští extremisté chtějí zrušení Benešových dekretů. Online text (http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/madarsti-extremiste-chteji-zruseni- benesovych-dekretu_124535.html). Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
36. Danielová: Rasismus a xenofobie v Maďarsku. Online text (http://aa.ecn.cz/img_upload/9e9f2072be82f3d69e3265f41fe9f28e/Microsoft_Word__ _xenofobie_v_Ma_arsku03.pdf). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
37. De Santis, G. (2010): AENM continues to grow and spread across Europe. Online text (http://thebritishresistance.co.uk/aenm/350-aenm-continues-to-grow-and-spread- across-europe). Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
38. Deák, L. (2008): K histórii maďarskej gardy. Online text (http://www.voltaire.netkosice.sk/archive/K%20historii%20madarskej%20gardy.doc). Ověřeno ke dni 21. 10. 2010.
39. Dowling, S. (2007): Neo-Fascist Magyar Garda Is 'Hungary's Shame'. Online text (http://www.spiegel.de/international/germany/0,1518,502184,00.html). Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
40. Drábek, I. (2009): Jobbik hrá prvú ligu. Zatial´v hádzanej. Online text (http://security.sk.cx/?q=node/2690). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
41. Eubusiness.com (2009): Far- right European parties forge alliance. Online text (http://www.eubusiness.com/news-eu/politics-parties.13f). Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
42. European Election Database: Hungary. European Election Database. Online text (http://www.nsd.uib.no/european_election_database/country/hungary/). Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
43. Euroskop.cz 2009: Nejvyšší soud potvrdil zákaz extremistické Maďarské gardy. Online text (http://www.euroskop.cz/38/14843/clanek/nejvyssi-soud-potvrdil-zakaz- extremisticke-madarske-gardy). Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
44. Förster, J. (2008): Oheň a výhružky = Mr. Gay Europe? Online text (http://www.colourplanet.cz/52233-ohen-a-vyhruzky-mr-gay-europe). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
45. Gimes, G. – Juhász, A. – Kiss, K. – Krekó, P. – Somogyi, Z. (2008): Prejudice and the Extreme Right in Hungary, 2008. A Situation Report with Recommendation. Political Capital. Policy Research & Consulting Institute. Magyar Antirasszista Alapítvány. Online text (http://www.security- society.org/?q=system/files/Policies_and_Prejudices.pdf). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
46. Gyakori kérdések és válaszok. Online text (http://magyargarda.hu/gyik). Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
47. Hungarianambiance.com (2010): New recruits of „Nemzeti Őrsereg“ (National Protection Force) swore in in the Down of Szabolcs. Online text (http://www.hungarianambiance.com/2010/10/new-recruits-of-nemzeti-orsereg.html). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
48. Hvg.hu (2004): A Magyar Érdek Pártja is kapott olajpénzt Szaddámtól. Online text (http://hvg.hu/itthon/000000000052AF1E). Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
49. HVIM. Hatvannégy Vármegye Ifjúsági Mozgalom. Online text (http://www.hvim.hu/). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
50. HVIM (2010): A mozgalomról. Online text (http://www.hvim.hu/mozgalomrol). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
51. Idnes.cz (2006a): Lhali jsme a nic nedělali, pobouřil Maďary premiér. Online text (http://zpravy.idnes.cz/lhali-jsme-a-nic-nedelali-pobouril-madary-premier-fbc-
/zahranicni.asp?c=A060918_112144_zahranicni_miz). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
52. Idnes.cz (2006b): Premiérovy výroky hasila v ulicích Budapešti děla. Online text (http://zpravy.idnes.cz/premierovy-vyroky-hasila-v-ulicich-budapesti-vodni-dela- pkg/zahranicni.asp?c=A060919_072958_domaci_sfo). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
53. Idnes.cz (2006c): Oslavy výročí v Budapešti provázejí boje v ulicích. Online text (http://zpravy.idnes.cz/oslavy-vyroci-v-budapesti-provazeji-boje-v-ulicich-f8w- /zahranicni.asp?c=A061023_173158_zahranicni_pei). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
54. Idnes.cz (2006d): Maďarští demonstranti se zabarikádovali na mostě. Online text (http://zpravy.idnes.cz/madarsti-demonstranti-se-zabarikadovali-na-moste-f74- /zahranicni.asp?c=A061024_114951_zahranicni_tha). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
55. Index.hu (2006a): Tüntetések, tévéfoglalások percröl percre. Online text (http://index.hu/belfold/tuntet0917/?p=0). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
56. Index.hu (2006b): Lányai elit verte halálra a gázolót. Online text (http://index.hu/bulvar/olaszl1016k/). Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
57. Jewish Virtual Library (2010): Hungarian Nazis (Arrow Cross Party). Online text (http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Holocaust/arrowcross.html). Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
58. Jobbik (2006): Alapító Nyilatkozat. Online text (http://jobbik.hu/rovatok/partunkrol/alapito_nyilatkozat). Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
59. Jobbik (2009): Magyarország a Magyaroké! A Jobbik programja a magyar érdék védelmében, a Nemzetek Europája megteremtéséért. Online text (http://jobbik.hu/sites/jobbik.hu/down/Jobbik-program2009EP.pdf). Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
60. Jobbik (2010): Radical Change. A guide to Jobbik’s parliamentary electoral manifesto for national self-determination and social justice. Online text (http://jobbik.com/temp/Jobbik-RADICALCHANGE2010.pdf). Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
61. Jobbik (2010b): Roma killings suspens linked to security services. Online text (http://www.jobbik.com/hungary/3188.html). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
62. Kopeček, L. (2007): The Far Right in Europe. A summary of attempts to džine the koncept, analyze its identity, and Compaq the Western European and Central European far right. Středoevropské politické studie, 4/IX/podzim 2007, s. 280 – 293.
Online text (http://www.cepsr.com/dwnld/kopecekx20040403.pdf). Ověřeno ke dni 18. 10. 2010.
63. Madzin, T. (2008): Köszönö levél Ongáról. Online text (http://magyargarda.hu/node/2121). Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
64. Maďarské radikálne subjekty sa dohodli na spolupráci. Online text (http://security.sk.cx/?q=node/2431). Ověřeno ke dni 11. listopadu 2010.
65. Magyar Gárda hivatalos honlapja. Online text (http://magyargarda.hu/). Ověřeno ke dni 10. května 2009.
66. Magyar Gárda (2008): Becsületkódex. Online text (http://magyargarda.hu/becsuletkodex). Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
67. Magyar Nemzeti Arcvonal. Kódex. Online text (http://mnakiadvanyok.freeoda.com/kodex.htm). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
68. McLaughlin, D. (2006): 150 injured as Hungarians riot over PM’s lies. Online text (http://www.guardian.co.uk/world/2006/sep/19/1). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
69. Németh, K. – Kürti, B. (2010): Vytvorili sme novú trhlinu na štíte nepriatel´a v Komárne. Online text (http://www.jovonk.info/2010/10/13/vytvorili-sme-novu- trhlinu-na-stite-nepriatela-v-komarne). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
70. Nemzeti Front. Online text (http://nemzetifront.ning.com/). Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
71. Nemzeti Őrsereg. Online text (http://nemzetiorsereg.ucoz.com/). Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
72. Nbh.hu - Nemzetbiztonsági Hivatal: Évkonyv. Online text (http://www.nbh.hu/oldpage/bmenu7.htm). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
73. Nemzeti Őrsereg alakuló honlapja. Online text (http://nemzetiorsereg.extra.hu/). Ověřeno ke dni 10. května 2009.
74. Nemzeti Örsereg kaposvári vitéz Reichard Béla nv. alegység honlapja. Online text (http://orseregsomogy.extra.hu/news.php). Ověřeno ke dni 10. května 2009.
75. Novák, M. (2009a): Hluboká krize se v Maďarsku obrací proti Židům a Romům. Online text (http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=630711). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
76. Novák, M. (2009b): Vrahem maďarských Romů je zřejmě profesionální voják. Online text (http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=645856). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
77. NPI (2009): European nationalist parties form alliance. Online text (http://www.nationalpolicyinstitute.org/2009/10/27/european-nationalist-parties-form- alliance/). Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
78. Phillips, L. (2009): Jobbik, BNP move to form pan-European far-right alliance. Online text (http://euobserver.com/9/28888). Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
79. Pravda.sk (2007): Maďarská garda zmenila po varovaní stanovy. Online text (http://spravy.pravda.sk/madarska-garda-zmenila-po-varovani-stanovy-fkd- /sk_svet.asp?c=A071016_173927_sk_svet_p29). Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
80. Radikális Változás. A Jobbik országgyülési választási programja a nemzeti önrendelkezésért és a társadalmi igazságosságért. Online text (http://jobbik.hu/sites/jobbik.hu/down/Jobbik-program2010OGY.pdf). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
81. Security and Society (2009): Maďarskí skíni dobili rómského chlapca a tehotnú ženu. Online text (http://security.sk.cx/?q=node/2576). Ověřeno ke dni 11. listopadu 2010.
82. TASR (2009): Hnutie 64 žúp demonstruje proti zadržiavaniu Györgya Budaházyho. Online text (http://security.sk.cx/?q=node/2517). Ověřeno ke dni 11. listopadu 2010.
83. TASR (2010): Počet gardistov v Maďarsku významne klesol. Online text (http://security.sk.cx/?q=node/3320). Ověřeno ke dni 1. prosince 2010.
84. The Nizkor Project: The Skinhead International: Hungary. Online text (http://www.nizkor.org/hweb/orgs/american/adl/skinhead-international/skins- hungary.html). Ověřeno ke dni 10. Listopadu 2010.
85. Vasnepe.hu (2010): Romagyilkosságok: benyújtotta a vádiratot a bíróságra a Pest Megyei Föügyészség. Online text (http://www.vasnepe.hu/fokuszban/20100908_romagyilkossagok_vadirat). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
86. Vilček, I. (2008): VIDEO: Maďarská garda blokovala přechody se Slovenskem. Online text (http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/153974-video-madarska-garda- blokovala-prechody-se-slovenskem.html). Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
87. Vlada.cz (2009): Frakce v Evropském parlamentu po volbách v roce 2009. Útvar ministra pro evropské záleţitosti, odbor koncepcí a analýz. Online text (http://www.vlada.cz/assets/evropske-zalezitosti/evropske-politiky/Frakce-v-EP-po- volbach-2009.pdf). Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
88. von Ahn, T. (2007): Democracy or street? Fragile stability in Hungary. Online text (http://www.eurozine.com/articles/2007-05-07-vonahn-en.html). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
89. Výsledky evropských voleb v roce 2009. Maďarsko. Online text (http://www.europarl.europa.eu/parliament/archive/elections2009/cs/hungary_cs.html) . Ověřeno ke dni 2. listopadu 2010.
90. Written comments by the Hungarian Helsinki Commitee. Regarding the Fifth periodic report of Hungary. Under article 40 of the International Covenant on Civil and Political Rights. Online text (http://www2.ohchr.org/english/bodies/hrc/docs/ngos/HelsinkiCommittee_Hungary_H RC100.pdf). Ověřeno ke dni 10. listopadu 2010.
91. Zahorán, Cs. (2006): Dvě století maďarského nacionalismu. Věří ve zmrtvýchvstání Uherska? In. Koneckonců 2006/1.
Anotace Tématem bakalářské práce je Maďarská ultrapravice po roce 1989. Cílem práce bylo identifikovat a popsat hlavní aktéry ultrapravice v Maďarsku, hlavní témata, kterými se zabývají a případně zjistit, zda mají či navazují vztahy se zahraničními partnery. Práce je rozdělena na několik částí. Stěţejními kapitolami jsou zejména pasáţe popisující jednotlivé aktéry maďarské ultrapravicové scény, se zaměřením na politické strany a organizace. Subkultury jsou vzhledem k rozsahu práce zařazeny pouze okrajově.
Klíčová slova Maďarská ultrapravice, ultrapravice, krajní pravice, extremismus, Jobbik, MIÉP
Abstract My bachelor thesis is about Hungarian‘s right-wing after the year 1989. The aim was to identify and describe the main actors of far-righ in Hungary, describe the main topics they deal with and find out if they have or build relationships with foreign partners. Bachelor thesis is divided into several parts. The key chapters are mainly passages describing the actors in the hungarian far-right scene, focusing on political parties and organizations.
Key words Hungarian far-right, Far-right, extremism, Jobbik, MIÉP
Přílohy
Seznam příloh
Příloha č. 1 – Znak Strany Šípových křížů Příloha č. 2 – Uniforma Maďarské gardy Příloha č. 3 – Uniforma Národní stráže
PŘÍLOHA Č. 1 – Znak Strany Šípových křížů
Páska na rukáv pro sympatizanty
Vlajky sympatizantů
PŘÍLOHA Č. 2 – Uniforma Maďarské gardy
PŘÍLOHA Č. 3 – Uniforma Národní stráže