Obří Slalom) 17 3.1.2 Freestyle (U-Rampa, Boardercross, Slope-Style, Big Air) 20 3.2 Snowboardové Závody 23 4
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Masarykova univerzita v Brně Fakulta sportovních studií SNOWBOARDING VÝVOJ SOUTĚŢNÍCH DISCIPLÍN A OLYMPIJSKÁ HISTORIE Diplomová práce Vedoucí diplomové práce : Vypracoval: Mgr. Taťána Straková,Ph.D. Lukáš Jambor 2.roč., TVS SE Prohlašuji, ţe jsem svou diplomovou práci vypracoval samostatně s pouţitím pramenů uvedených v seznamu literatury. …………………………….. Lukáš Jambor, TVS SE 2 OBSAH Úvod 4 1. Historie snowboardingu 5 2. Historie snowboardingu v Čechách 11 3. Soutěţní disciplíny snowboardingu 14 3.1 Stručná charakteristika, freestyle x alpské disciplíny 14 3.1.1 Alpské disciplíny (paralelní slalom, obří slalom) 17 3.1.2 Freestyle (U-rampa, Boardercross, slope-style, Big air) 20 3.2 Snowboardové závody 23 4. Soutěţní disciplíny snb na ZOH 26 4.1 Paralelní obří slalom 27 4.2 Halfpipe -U-rampa 29 4.3 Snowboardcross / Boardercross (Turín) 36 5. Zimní olympijské „snb“ hry 40 5.1 První snb ZOH Nagano 1998 41 5.1.1 Česká účast (představení čs závodníků) 45 5.2 ZOH Salt Lake City 2002 45 5.2.1 Česká účast (představení čs závodníků) 53 5.3 ZOH Turín 2006 54 5.3.1 Česká účast (představení čs závodníků) 63 5.4 ZOH Vancouver 2010 66 5.4.1 Česká účast (představení čs závodníků) 78 5.5 Změny v hodnocení, vývoj soutěţních disciplín, porovnání 83 6. Diskuse 85 7. Závěr 87 Seznam pouţitých zdrojů 88 Přílohy Resumé 3 ÚVOD Snowboarding se v současné době stal velmi rozšířeným a oblíbeným sportem. Zaznamenal velký rozmach, a to především u mladé generace. Avšak jako kaţdý nový, mladý, začínající sport si svou cestu k veřejnosti musel těţko „vyšlapat“. Tématem této diplomové práce je historie snowboardingu, vývoj soutěţních disciplín a jeho působení na Olympijských hrách. Součástí práce je seznámení s historií tohoto sportu nejen ve světě ale i v Čechách. Dále je práce zaměřena na současnou situaci a postavení snowboardingu ve světě. Seznámení s problematikou pořádání závodů a kvalifikací na ZOH. Představení World Snowboard Federation a snowboardingu pod vedením mezinárodní lyţařské federace FIS. Značná část práce je věnována jednotlivým soutěţním disciplínám, jejich vývoji, kritérii hodnocení, pravidlům a zařazení do programu olympijských her. V práci jsem se pokusil analyzovat jednotlivé ZOH, představit české reprezentanty a vítěze jednotlivých disciplín. Závěrečná část práce je zaměřena na zhodnocení působení snowboardingu na dosavadních olympijských hrách, vypracování statistik, které země zaznamenaly největší úspěch a pokusit se najít v těchto výsledcích souvislost. Cílem této práce je shromaţdění teoretických informací z oblasti vývoje snowboardingu, popis jednotlivých soutěţních disciplín a zpracování výsledků disciplín olympisjkých. Na základě těchto dat, pak zhodnotit úspěšnost jednotlivých zemí na ZOH. Práce by měla slouţit jako informační materiál pro cílovou skupinu zajímající se o tento zimní sport a zároveň jako poděkování našim reprezentantům. 4 1.Historie snowboardingu Počátky snowboardingu zaznamenáváme uţ v šedesátých letech 20. století. Některé prameny uvádějí, ţe náznaky čehosi podobného jsou mnohem starší. Důkazem těchto domněnek mají být kresby a texty nalezené ve Skandinávii, Střední Asii a na Sibiři. Tyto kresby jsou staré několik tisíc let.[3] Ve Švédsku byla nalezena krátká široká lyţe, jejíţ stáří se odhaduje na 500 let. Nakolik jsou ale tyto malby a předměty opravdu spjaté se snowboardingem, lze však jen těţko posoudit. Za období vzniku snowboardingu jako takového tedy povaţujeme aţ 60. léta 20. století a kde jinde neţ v USA. O vše se postarali mladíci, pro které bylo prkno vţdy vším. Byli to surfaři a skateboardeři, kteří si hledali cestu ke svému „prknu“ po celý rok. Jako první přišel s konstrukcí jakéhosi sněţného prkna Tom Sims, ale jeho výrobek byl tehdy povaţován i jím samotným spíše za kuriozitu.[7] Za vznik předchůdce snowboardu můţe velká náhoda. Dva roky po nezdařené konstrukci Toma Simse se ve státě Michigan jistý Shermann Poppen zoufale snaţil vyrobit „nějakou“ zimní hračku pro své děti.[4] Při konstrukci vůbec nepomýšlel na výrobu surfu. Chtěl pouze potěšit své děti, a tak ručně sešrouboval dvě sjezdové lyţe k sobě a vše mohlo začít. Teprve, kdyţ si povšimnul, ţe děti dávají pří jízdě přednost šikmému postavení nohou, napadlo ho, ţe je to velice blízké surfování. obr. 1 snurfer - měl velký úspěch, prodalo se ho na stotisíc kusů. (zdroj WEISS, Ch. Snowboarding od A do Z. Praha: Český spisovatel, 1993) 5 Brzy nahradil sjezdové lyţe lyţemi vodními a první SNURFER (obr. 1) byl na světě. Postupně začal skupovat staré vodní lyţe a neustále SNURFER zdokonaloval. Poppen si nechal zaregistrovat jméno výrobku a v druhé polovině 60. let se jiţ prodávaly první SNURFERY. V roce 1968 si toto „prkno“ koupil i Jake Burton Carpenter. Tento čtrnácti letý surfařský nadšenec a zdatný lyţař se začal zabývat nedostatky Snurferu. Napadlo ho, ţe kdyby byly nohy k prknu nějak přichycené, výrazně by to zlepšilo jeho ovladatelnost a jízda by poskytla větší moţnosti. Carpenter začal vyvíjet vlastní konstrukci na které byly nohy k snurferu připevněny pásky (obr. 2). Ve špičce prkna byla vyvrtána dírka, do které byl provlíknut provázek. Jezdec pomocí této šňůrky přenášel váhu na přední nohu a zadní nohou odšlapoval. Provázek také zamezoval ujeti snowboardu. Tím se výrazně prodlouţila jízda, která byla předtím jen několik metrů. Burton v hračce rychle rozpoznal moţnost vzniku nového sportu, proto v roce 1977 otvírá svou dílnu ve Vermontu a začíná sériově vyrábět toto náčiní.[16] obr. 2 Snurfer Jakea Burtona (zdroj WEISS, Ch. Snowboarding od A do Z. Praha: Český spisovatel, 1993) Vedle Burtona se o vývoj snowboardingu zasadil například i Dimitrej Milovich. Tento vynikající surfař přišel na přelomu šedesátých a sedmdesátých let s odlitým prknem z polyesteru. Při výrobě se však aţ příliš opíral o výrobu a stavbu surfu jako takového. To vedlo k tomu, ţe jeho prkna neměla dlouhou 6 ţivotnost. I přesto to byla první technicky vyspělejší konstrukce. Byla odlita do formy a na konci měla výřez ve tvaru „V“, tak zvaný vlašťovčí ocas. Skluznice byla P-texová. V roce 1975 zaloţil Milovich firmu a začal výrobek sériově vyrábět. Výrobek nazval „Wintersticks“(obr. 3). Stavba a design (výroba) prkna však byl velice náročný a nákladný, proto i jeho cena byla poměrně vysoká. Pro neznámý sport, a krátkou ţivotnost „Wintersticků“, byla vysoká cena jen další překáţkou a tak v roce 1984 Milovichova firma krachuje. obr. 3 Wintersticks (zdroj http://www.snowboarding.kx.cz/historie.html) Na scénu tedy opět vstupuje mistr světa ve skateboardingu Tom Sims, který ţil na západním pobřeţí USA a všechen svůj volný čas věnoval skateboardingu a windsurfingu. Zapálenost do těchto sportů ho s kamarádem Chuckem Barfootem vedla ke stavbě surfových prken a k různým designovým úpravám skateboardů. V polovině 70. let se začal znovu zajímat i o snowboarding. Vycházel z Milovichovi konstrukce. Vylepšil jeho laminátovou konstrukci o dřevěné jádro a do hran zapustil ocelové hrany. V roce 1981 se konaly první snowboardové závody v Colorádu, které Sims ve slalomu vyhrál. 7 Nepříjemnou skutečností byl pro tento začínající sport odmítavý postoj lyţařských středisek. Na popud přísným bezpečnostním normám úřadů a pojišťoven byly pro snowsurfing sjezdovky i vleky zavřeny. Poté, co byl snowboardistům zakázán na lyţřské vleky, však Burton a Sims přišli málem na mizinu.[8] Bylo to především z důvodů častého ujíţdění prken ze svahu a následného velkého nebezpečí úrazu. Surfařům nezbývalo nic jiného neţ jeţdění ve volné přírodě. Vznikl takzvaný Hiking (vystupování na kopec se snowboardem v podpaţí či na zádech) a také Freeriding (jízda ve volné krajině, v hlubokém sněhu, lesem, bez jakýkoliv pravidel). Odloučení od ostatních stmelovalo tyto surfaře, kteří pak sami často dávali najevo své pohoršení z diskriminace, ale i to je spojeno s kouzlem snowboardingu. Je to úplně jiný postoj - přístup ke sportu, sněhu, a k jezdcům - kamarádům neţ u lyţařů. Rebelantský postoj, volnost pohybu, nevázanost na sjezdovky, na pravidla apod. Díky negativnímu postoji pojišťoven zaznamenalo mnoho firem krach. Snowboarding jako sport se ocitá v útlumu. Poté, co byl snowboardistům zakázán na lyţařské vleky, však Burton a Sims přišli málem na mizinu. Rány tvrdého boje přeţili pouze Jake Burton a Tom Sims. S rozvojem vázání a technickým zdokonalováním prken se obavy ze snowbordistů v 80. letech zmírňovaly a sjezdovky se začínaly pro snowboarding znovu otevírat. S nárůstem snowboardistů se naopak na sjezdovkách začaly objevovat různé skokánky, U-rampy apod.. Snowboardisté také znamenali pro střediska peníze. V 80. letech uţ mluvíme o snowboardingu jako takovém, jak ho známe dnes. V této době se přes vlnu skateboardingu dostává i do Evropy. Nejvýznamnějším muţem snowboardingu v Evropě byl tehdy Švýcar José Fernandez. Fernandez byl první Evropan, který se dokázal měřit s americkými profesionály. Tento švýcarský mistr ve skateboardingu vynalezl deskové vázání. Jednalo se o upravené lyţařské vázání do kterého se upevňovaly pevné skeletové boty. Významně tímto vynálezem ovlivnil rychlostní snowboarding. Dodal 8 snowboardu lehkost ovládání. Toto vázání našlo své uplatnění především v Evropě, na proti tomu v Americe dávali přednost spíše vázání měkkému, tzv. botičkovému. Fernandez, byl první Evropan, který soutěţil v Calgary s americkými profesionály ve slalomu. V Evropě se konaly první snowboardingové závody právě ve Švýcarsku, kde Fernandez vyhrál. O rok později, v roce 1986, se mistrovství pořádalo i se zahraniční účastí a opět vyhrál Fernandez. V tomto roce vznikají těţ první švýcarské snowboardingové kluby. V roce