Hydronymie Chebska V Kontextu Severovýchodního Bavorska K
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
PRAEHISTORICA XXXII/2 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, 2014 S. 173–223 Hydronymie Chebska v kontextu severovýchodního Bavorska K otázce jazykových poměrů v raném středověku1 The Hydronymy of the Cheb District in the Context of Northeast Bavaria: On the question of the language situation in the Early Middle Ages Tomáš Klír Abstrakt Předkládaná studie se skládá ze tří částí. V první části je podán metodologický přehled a krátká rešerše hydronymie severovýchodního Bavorska a Chebska. Cílem druhé části stu- die je revize současných představ o jménech vodních toků v Chebské pánvi, ve Smrčinách a na severu Hornofalcké pahorkatiny. Pro velké množství zdejších hydronym je dnes totiž předpokládán germánský nebo časně německý původ, a celá oblast je proto jazykovědci považována za nedílnou součást germánsko-časně německého komunikačního prostoru s dlouhodobou jazykovou kontinuitou, nepřerušenou ani slovanským zásahem. Ve třetí části studie je konfrontováno prostorové rozložení germánsko-německých a slovanských hydronym s rozšířením řadových pohřebišť karolínsko-otonského období. Tato pohřebiště pozitivně korelují s germánsko-časně německými hydronymy, a naopak negativně s hyd- ronymy slovanského původu. Hydronyma tak nepotvrzují představy o uzavřené jazykově slovanské oblasti v tomto období. Otázkou samozřejmě zůstává, které sociální a geografic- ké skupiny byly v 9. století nositeli německého, a které naopak slovanského jazyka, popř. které byly bilingvní. Abstract The study presented is composed of three parts. In the first part, a methodological over- view and short research of the hydronymy of northeast Bavaria and the Cheb district are provided. The aim of the second part of the study is a revision of the current concept of the names of the waterways in the Cheb basin, in the Fichtel Mountains and the adjacent areas, because, for a great majority of the hydronyms, there a Germanic or early German origin is anticipated, and the whole area is therefore considered by linguists as an insepa- rable part of the Germanic-Old-German communication area with a long-term linguistic continuity, uninterrupted even by a Slavic intervention. The third part compares the spatial distribution of the Germanic-German and Slavic hydronyms with the expanison of row burial grounds of the Carolingian-Ottonian period. Klíčová slova: onomastika – kontaktní lingvistika – hydronyma – vícejazyčné oblasti – slo- vanština – germánština – němčina – 500–1200 – jazykovědné metody – Chebsko – severo- východní Bavorsko – Mohan – Ohře – Sála – Nába – kostrová pohřebiště Key words: onomastics – contact linguistics – hydronyms – multilingual regions – Slavo- nic – German – 500–1200 – linguistic methods – Egerland – north-eastern Bavaria – Main – Saale – Naab – skeletal burial grounds 1 Tato studie vznikla v rámci Programu rozvoje vědních oblastí na Univerzitě Karlově č. P12 – Historie v interdisciplinární perspektivě, a dále s podporou projektu Rozvoj doktorských studijních programů a podpora kvalitních postdoktorandů na Univerzitě Karlově II. Za doplnění aktuální literatury a připomínky k výkladům hydronym uvedených v kap. 6 děkuji zvláště dr. W. Jankovi (Řezno). Za podnětné připomínky dále děkuji dr. M. Harvalíkovi (Praha), dr. Ch. Zschieschangovi (Lipsko) a prof. K. Hengstovi (Saská Kamenice). 173 PRAEHISTORICA XXXII/2 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, 2014 1. Úvod vázány na sociálně a prostorově mobilní jedince, kteří musí komunikovat v rámci více jazyků nebo 1.1 Výpovědní potenciál bilingvních oblastí nářečí. Tito bilingvní jedinci nebo jejich skupiny jsou pak schopni narušovat komunikační pra- Jazyk a etnicita vidla jinak uzavřených a jazykově konzervativ- ních komunit. Podstatné je, že teorie sociálních K výpovědi vlastních jmen v jazykově kontaktních sítí umožňuje provázat studium jazykové změny oblastech bylo dlouho přistupováno s představou s výzkumem ostatních historických dějů a zejména o jednotě jazyka a etnicity. Obě kategorie byly sociálně-ekonomického vývoje (CondeSilvestre – přitom vnímány jako něco statického, ohraničitel- PérezRaja 2011). ného a pevně daného. Něco, s čím se člověk rodí a umírá. Šíření určitého jazyka pak bylo interpreto- Formulace dílčího problému váno jako migrace vyhraněných etnických skupin. Poznatky onomastiky často složily k určení jazy- Nelze pochybovat o tom, že onymie jazykově ka staršího etnika, rozsah jím obývaného území kontaktních oblastí se dnes opět stává atraktiv- a dobu jazykového kontaktu s etnikem nově pří- ním historickým pramenem pro studium středo- chozím (z pohledu archeologie zvl. Brather 2004). věkého období (obecně např. Pohl – Zeller Hrsg. V kontextu aktuálních pohledů na etnicitu 2012). Její nové zhodnocení se ale nemůže obe- i jazyk, které jsou vnímány spíše jako moderní jít bez kritické revize stávajících jazykovědných sociální konstrukty související se vznikem národ- rekonstrukcí pro jednotlivé kategorie vlastních ních států, se zdají mnohé otázky řešené starší jmen. A právě takový dílčí cíl si klade i tato stu- onomastikou již jako bezpředmětné (např. Fish die. Jejím záměrem je – samozřejmě z pohle- man – García eds. 2010). Byli to také jazykovědci du archeologie – ověřit argumentační opory, na se zájmem o bilingvní regiony a komunity, kteří kterých stojí aktuální představy o hydronymii upozorňovali na nesmyslnost tradičních koncep- v jednom z regionů tzv. Germania Slavica, a to ve tů monolitního a ohraničitelného jazyka, etnicko- Smrčinách, Chebské pánvi a přilehlých částech -jazykových hranic a migraci jako hlavní příčiny Hornofalckého lesa a Hornofalcké pahorkatiny. jazykové změny. Provázanost jazyka a etnicity Diskutovat budeme větší množství hydronym, dnes není samozřejmě odmítána, jejich role při při jejichž výkladu moderní bavorská jazykověda vytváření identity různých sociálních skupin je sice kolísala, ale v 90. letech se shodně přiklonila ale posuzována komplexněji. Obě tyto kategorie k tezi o jejich germánsko-časně německé etymo- jsou také vnímány především jako užitečný ana- logii. Z toho důvodu jsou Chebská pánev, Smrči- lytický nástroj pro porozumění procesům kultur- ny a sever Hornofalcké pahorkatiny považovány ní kontinuity a změny. Na druhou stranu, pokud za nedílnou součást germánsko-staroněmeckého bychom sledovali nejnovější tendence, pak část komunikačního prostoru s dlouhodobou jazyko- sociolingvistiky již rezignovala i na samotnou vou kontinuitou, nepřerušenou ani slovanským kategorii etnicity. Náhradou by měl být koncept zásahem. V této studii se ovšem neomezíme jen na proměnlivé, mnohonásobně fragmentarizované hydronymickou soustavu Chebské pánve, Smrčin a smíšené (hybridní) identity, která vychází ze a přilehlých oblastí, ale do našich úvah zahrneme schopnosti komunikovat ve více jazycích. Právě celé severovýchodní Bavorsko (obr. 1). tento koncept dnes mění přístup k výzkumu bilin- gvních jedinců, kteří disponují komplexní jazyko- 1.2 Osnova studie vou výbavou a kteří si mohou utvářet více identit a pomocí jazyka jimi prostupovat (shrnuje např. Nejdříve jsou shrnuty tradiční názory na jazyko- García 2010). vou a sídelně historickou situaci Chebska a severo- východního Bavorska v období před 11.–12. stol. Bilingvní regiony a šíření inovací (kap. 2). Následuje pojednání o obecných meto- dických postupech onomastiky (kap. 3) a dále Jazyková variabilita a změna je dnes začleňo- konceptech, které se uplatňují při jazykovědném vána do širšího kontextu společenského a hos- výzkumu hydronymických soustav v severový- podářského vývoje, např. pomocí teorie sociál- chodním Bavorsku a na Chebsku (kap. 4). Další ních sítí (např. Milroy 1987; Marshall 2004). Tento kapitola bilancuje současné představy o zastou- sociolingvistický koncept předpokládá odlišnou pení předgermánských, germánských, germán- míru rezistence vůči jazykovým inovacím v růz- sko-časně německých a slovanských hydronym ných sociálně-ekonomických skupinách. Jazyko- v této oblasti (kap. 5). Na tuto celkovou bilanci vé inovace a jejich šíření by měly být z velké části pak navazuje kritický katalog hydronym, u nichž 174 HYDRONYMIE Chebska V kontextu SEVEROVÝCHODNÍHO Bavorska Obr. 1 Severovýchodní Bavorsko a Chebsko. Kostra vodní sítě a hlavní pohoří. Thüringer Schiefergebirge (Durynská bři- dličná vrchovina), Frankenwald (Francký les), Fichtelgebirge (Smrčiny), Frankenalb (Francká Alba), Oberpfälzer Wald (Hornofalcký les/Český les), Bayerischer Wald (Šumava), Kaiserwald (Slavkovský les), Erzgebirge (Krušné hory). Orien- tační body: Nürnb. = Nürnberg, Bamb. = Bamberg, Bayr. = Bayreuth, Regensb. = Regensburg. A – oblast znázorněná na obr. 9. – Fig. 1 Northeast Bavaria and the Cheb district. The framework of the water network and main mountain ranges. Orientation points: Nürnb. = Nürnberg, Bamb. = Bamberg, Bayr. = Bayreuth, Regensb. = Regensburg. A – the area depic- ted in Fig. 9. jsou možné alternativní výklady a která jsou klí- 1.3 Geografické vymezení čová v diskusi o germánsko-německé hydrony- mické soustavě Chebské pánve a Smrčin (kap. 6). Severovýchodním Bavorskem jsou míněny celé V následné kapitole je konfrontováno rozšíření Horní Franky a Horní Falc a dále přilehlé části germánsko-německých a slovanských hydronym Středních a Dolních Frank a Dolního Bavorska s rozšířením řadových pohřebišť karolínsko-oton- přibližně tak, jak toto území vymezil E. Schwarz ského období (kap. 7). Drobná kapitola je pak (1960, 1, Grundkarte). V principu se jedná o úze- věnována vzniku slovanských hydronym během mí ohraničené horským pásem mezi Durynským sídelního postupu do horských terénů v 11.–12. sto- lesem a Smrčinami na severu, Hornofalckým