HUDEBNÍ ROZHLEDY ÚVODNÍK 6/2005 Měsíčník Svatojánské čarování pro hudební kulturu ážení a milí čtenáři, daném v letních měsících v Českém Krumlově společností Vydává: Společnost Hudební rozhledy, jen málokteré období v roce je tak úzce spjato s ce- Auviex v čele s Jaromírem Boháčem. Pokud mohu doporu- člen AHUV, za finanční podpory MK lou řadou kouzelných pověstí a čarovných rituálů čit, určitě si nějaký koncert z jejich nabídky vyberte, protože ČR, Nadace ČHF, Nadace B. Martinů, V jako noc na 24. června, nazývaná nocí svatojánskou. Pů- vedle hudby se pokocháte i půvabem dvou z našich nejkrás- Nadace Leoše Janáčka, Nadace OSA vodně se v tomto čase u většiny evropských národů včet- nějších a historicky nejcennějších měst, zčásti zařazených Šéfredaktorka: Hana Jarolímková ně starých Slovanů konaly slavnosti s výrazně magickým i mezi památky UNESCO. Z ostatních textů předkládaného Tajemnice redakce: Marcela Šlechtová podtextem uctívající životadárné slunce. Víra, že o této noci čísla, na které bych vás ráda upozornila, je to např. článek Redakční rada: Jiří Hlaváč, se scházejí čarodějnice, rozkvétá zlaté kapradí, otevírají se Jaroslava Smolky o mistrech klavíru na pódiu Dvořákovy Lubomír Brabec, Ivan Štraus, Jan Vičar, podzemní poklady, rostliny získávají kouzelnou moc apod., síně či pozvánka na nové digitální vysílání Českého rozhla- Roman Dykast, Dušan Neumahr vytvořila rámec pestrých obřadů, jež křesťanská církev ve su. Nepřehlédněte však ani recenze na poslední Pavarotti- Externí spolupráce: Jitka Slavíková Výtvarné řešení: Jiří Filip snaze vymýtit pohanské zvyky přizpůsobila vlastní kultovní ho vystoupení v České republice a pohádkově půvabnou praxi a zasvětila 24. červen Janu Křtiteli. U našich předků inscenaci Dvořákovy Rusalky ve Státní opeře Praha v režii Adresa redakce: bylo také jméno Jan vždy velice populární, vzpomeňme Zdeňka Trošky s Evou Urbanovou v hlavní roli nebo roz- Radlická 99, 150 00 Praha 5 jen např. Jana Husa, Jana Amose Komenského, Jana Ne- hovor Miloše Pokory s jedním z našich nejvýznamnějších tel. (šéfredaktor): 251 554 088 pomuckého či ze skladatelů např. Jana Křtitele Vaňhala či violoncellistů, Danielem Veisem. Vzhledem k množství ma- tel. (redakce): 251 550 208, Jana Dismase Zelenku. teriálů, které se nám tentokrát v redakci sešlo, musíme, bo- 251 552 425 Jednou ze zvláštností, která se k tomuto svátku vázala hužel, odsunout slibovanou studii Petra Kopeckého o Ota- tel. (sekretariát): 251 554 089 fax: 251 554 088 hlavně v Podkrkonoší a Pojizeří, bylo např. stlaní tzv. sva- karu Hostinském; zařadíme ji však v některém z nejbližších e-mail: [email protected] tojánské postýlky. V předvečer svátku Jana Křtitele se pod čísel, takže vás určitě o nic neošidíme. http://hudebnirozhledy.scena.cz stůl ve světnici naskládalo devatero kvítí natrhané nejlépe Jistě jste si při prvotním zběžném prolistování časopi- mlčky a na devateru mezí. Složení bylin se v každé chalu- su všimli, že skončil seriál Kapitoly o Richardu Wagnerovi Nevyžádané rukopisy se nevracejí. pě poněkud lišilo, ale základem byla mateřídouška, balšán (k němuž se v budoucnu bezpochyby ještě vrátíme), který Distribuci a předplatné v České (máta), marule (meduňka), kvítí svatojánské (třezalka), vlčí předcházel prvnímu kompletnímu provedení Prstenu Ni- republice provádí v zastoupení mák, popřípadě chrpa nebo stračí růžky (petrklíč). Na kvě- belungova na prknech Národního divadla. Všech osm před- vydavatele firma SEND Předplatné, tiny se položily obrázky svatých, mezi nimiž pochopitelně stavení dvakrát uvedené tetralogie máme tedy již za sebou P.O.Box 141, 140 21 Praha 4, nesměl Jan Křtitel chybět. Stůl se přikryl ubrusem sahají- a nutno říci, že se skutečně zcela nevídaným ohlasem. Ame- tel.: 225 985 225, cím až k zemi nebo se na horním konci noh upevnila šňůra rický dirigent John Fiore, který si svým přístupem k práci fax: 267 211 305, SMS: 605 202 115, e-mail: [email protected], www.send.cz a na ní se navěsily jasanové větvičky tak hustě, že dovnitř a orchestru získal sympatie jeho jednotlivých členů natolik, nebylo vidět. Očekávalo se, že svatý Jan se v postýlce vyspí že mu přímo „zobali“ z ruky, nastudoval tento gigantický Distribuce a předplatné a posvětí ji. Děti tam ráno obvykle nalezly nadílku v podobě kolos se závěrečným Soumrakem bohů, trvajícím se dvě- ve Slovenské republice: cukroví, perníčku, svatojánského chleba, popřípadě drob- ma přestávkami celých šest hodin, opravdu famózně. Však Magnet-Press Slovakia, s. r. o., Šustekova 8,P.O.Box 169 ných mincí. Byliny zůstávaly pod stolem dva dny až týden, se také Wagnerovým dílem zabývá již od svých čtrnácti let, 830 00 Bratislava pak se usušily a odvarem z nich se léčil nejen nemocný do- kdy působil jako korepetitor při přípravě inscenace Prste- Cena: 50 SK bytek, ale často i churavějící člověk. nu Nibelungova v Seattlu, a tak jej zná vskutku dokonale. tel.: 67 20 19 21-22 – časopisy Téma svatojánské noci samozřejmě odedávna pouta- Připočteme-li k tomu i vynikající hlasové dispozice takřka 67 20 19 31-33 – předplatné lo pozornost i mnohých literátů, dramatiků a hudebníků. všech protagonistů, můžeme tento projekt směle označit fax: 67 20 19 10, 20, 30 Za všechny uveďme alespoň Williama Shakespeara a jeho za opravdovou událost sezony, o níž vám – podobně jako e-mail: [email protected] slavné drama Sen noci svatojánské, k němuž o dvě stole- o koncertech Pražského jara – přineseme informace v čer- [email protected], www.press.sk tí později zkomponoval neméně slavnou předehru Felix venci. V době, kdy píši tyto řádky, je totiž náš přední festival Objednávky do zahraničí vyřizuje Mendelssohn-Bartholdy… již v plném proudu, a tak už dokonce víme, že na prvních redakce a MEDIASERVIS, s. r. o., Pokud se z hlediska hudby podíváme na červen z šir- dvou příčkách jeho soutěže, věnované letos vedle cembala administrace vývozu tisku, šího pohledu, pak nám jistě neunikne, že tento měsíc je smyčcovému kvartetu, se umístily dokonce dva české sou- Sazečská 12, 225 62 Praha 10, již drahnou řadu let spojen i se zahájením tzv. open air bory, Haasovo kvarteto a Penguin Quartet. S Pražským ja- tel.: 271 199 255, fax: 271 199 902 festivalů, z nichž k nejvýznamnějším patří vedle Festivalu rem pak bude spojen i stěžejní rozhovor červencového Časopis Hudební rozhledy pro potřeby uprostřed Evropy (který však pokrývá ještě celý červenec) čísla s loňským absolutním vítězem této soutěže v oboru zrakově postižených zajišťuje prostřed- zejména Smetanova Litomyšl, vstupující letos již do svého klavír, Ivo Kahánkem. Materiálů tedy je a bude jako po- nictvím internetového serveru: 47. ročníku. Pozvánku na její atraktivní program jsme for- každé více než dost, a tak doufám, že si každý z vás něco www.braillnet.cz Sjednocená organizace mou rozhovoru s ředitelem festivalu Janem Piknou a jeho vybere a s naším časopisem tak stráví opravdu příjemné nevidomých a slabozrakých ČR, uměleckým šéfem Vojtěchem Stříteským pro vás připravili a osvěžující chvíle… tel.: 266 038 714 na straně 6, kde se dozvíte nejen o stěžejních projektech le- Tisk: Dvořák & syn, Dobříš tošního ročníku, ale rovněž o aktuálním stavu prodeje vstu- Sazba: Studio Domino Plus s.r.o., Beroun penek, nejnavštěvovanějších akcích apod. Článek se spous- Cena: 30 Kč tou informací však přinášíme v tomto čísle rovněž o našem Odevzdáno do sazby: 9. 5. 2005 nejvýznamnějším mezinárodním hudebním festivalu, pořá- Hana Jarolímková, šéfredaktorka Evidenční číslo MK ČR E1244 ISSN 0018-6996 Na titulní straně Daniel Veis 1 Foto Jiří Skupien Z O B S A H U

rámci svého posledního koncertního turné zahrnu- FESTIVALY, KONCERTY Vjícího na čtyřicet vystoupení v několika kontinen- tech se slavný italský tenorista Luciano Pavarotti rozlou- K Pražským premiérám 2005 ...... 3 čil 20. 4. ve zcela zaplněné hale Sazka Arény i s českým publikem. Jak se dalo očekávat, největší úspěch sklidila Mácal a Honeck s filharmoniky ...... 5 za doprovodu Pražské komorní filharmonie, řízené Ma- Loučení s Pavarottim ...... 7 estrovým dlouholetým přítelem a profesním kolegou Leonem Magierou, árie Rodolfa Che gelida manina z Pu- Ute Lemper zpívala Kurta Weilla ...... 7 cciniho Bohémy, která Pavarottiho provázela po celou dobu jeho kariéry, a Ca- varadossiho E lucevan le stelle z Tosky ...... strana 7 Turangalîla v Praze ...... 10

a loňské nastudování Carmen v režii Zdeňka Trošky se do Bělohlávkův Gilgameš ...... 11 ZStátní opery Praha lidé jen hrnuli, proto letos úspěšného Pocta Janu Hanušovi ...... 12 filmaře přizvala tato scéna ke spolupráci znovu, tentokrát na Dvořákově Rusalce. Tuto operu si režisér Troška vybral sám Kytarová legenda Jiří Jirmal ...... 15 a jaksi zákonitě vzhledem ke svým filmovým pohádkám. Však se také vyznával z okouzlení jak dílem samotným, tak legen- Moravec a Mozart v Brně ...... 16 dárním filmem Václava Kašlíka. Hlavní role se tu ujala Eva Urbanová v alternaci s Adrianou Kohútkovou, Prince zpíval Skvělý „Jeseník“ ...... 18 Tomáš Černý a Ľudovít Ludha, Vodníka Gustáv Beláček a Mi- lan Bürger a Ježibabu Veronika Hajnová a Agnieszka Zwierko ...... strana 25 HORIZONT elký sál Rudolfina, teprve dlouho po druhé svě- Vtové válce přejmenovaný na Dvořákovu síň, o níž Václav Holan Rovenský ...... 22 např. Garrick Ohlson prohlásil, že obstojí i vedle tak vyhlášených prostor, jako jsou sály v Amsterodamu, Bostonu či Vídni, byl první pražskou koncertní sí- ní, určenou výhradně hudbě. Pro sólový klavír je to DIVADLO prostor akusticky ideální. Proto tu hrálo tolik mistrů Co je tradiční Rusalka? ...... 25 včetně např. Antona Rubinštejna, Dmitrije Šostako- viče, Emila Gilelse, Svjatoslava Richtěra, Artura Benedetti-Michelangeliho, Rudolfa Dvakrát Figarova svatba ...... 26 Firkušného či Valentiny Kameníkové, a vzniklo takové množství vynikajících zvu- kových záznamů jejich mistrovských interpretací ...... strana 38 Rádobymoderní Boris Godunov v Liberci . . . . . 27

okud bychom chtěli vytipovat nejvýznamnější české Pvioloncellisty posledních třiceti let, určitě bychom ne- ZE ZAHRANIČÍ mohli opomenout dnes jedenapadesátiletého pražského rodáka Daniela Veise, absolventa pražské konzervatoře Vojcek v dnešním světě ...... 32 a HAMU ve třídě prof. Josefa Chuchra a moskevské konzer- vatoře ve třídě prof. Natalie Šachovské, který vstoupil před S Alexandrem Pereirou o opeře v Curychu . . . . . 32 lety do veřejného hudebního života více než imponujícím způsobem. Dva roky po svém vítězství v soutěži Pražské- ho jara totiž dosáhl mety, které se žádnému českému hráči STUDIE, KOMENTÁŘE na smyčcový nástroj ztéci nepodařilo – stříbrné medaile z tehdy nejnáročnějšího světového violoncellového klání, Česká operní divadla Čajkovského soutěže v Moskvě ...... strana 44 VI. Divadlo J. K. Tyla v Plzni ...... 36 CO SI PŘEČTETE V PŘÍŠTÍM ČÍSLE Mistři klavíru

Z Pražského jara – Expozice nové hudby – Zlatá Praha na pódiu Dvořákovy síně Rudolfina ...... 38 – Wagnerův Prsten Nibelungův v pražském ND – Rusalka Publikování Jistebnického kancionálu v Brně – Česká operní divadla: VII. Divadlo F. X. Šaldy zahájeno ...... 42 v Liberci – Rozhovor s klavíristou Ivo Kahánkem Zkrácenou verzi č. 6 najdete od 26. 5. na adrese GRAMOREVUE http://hudebnirozhledy.scena.cz Rozhovor s Danielem Veisem ...... 44

2 FESTIVALY, KONCERTY

 PRAHA, RUDOLFINUM K Pražským premiérám 2005

Miloš Pokora ně tvarovaný řetězec drobených struktur pode- rozkročených unisonech (flétna kontra hluboké přený jednotícím rytmickým tepem, totiž vyza- bicí) a nekonečně táhlé zvukové plástve, ale i dal- yšlenka, se kterou přišlo vedení České řovala nádherně pozitivní nálada. Za vrcholný ší stavební kameny této zvláštně monumentali- filharmonie, když se rozhodlo přehlíd- počin tohoto večera jsme ovšem vděčili ještě vy- zované mozaiky (milující zastavení na jediném M ky pražských skladatelských premiér hraněnější poloze, a to v podobě Piňosovy sklad- tónu) zde evokovaly obrovský prostor a součas- soudobé hudby uvádět pravidelně každý rok, se, by Clamores pro flétnu, klarinet, violu, violoncello, ně něco hrozivého, co ze sebe nelze po poslechu jak se zdá, prosadila. Svědčila o tom jak impo- bicí nástroje a klavír – přiznám se, že sotva jsem této hudby setřást. zantní suma devětadvaceti skladeb (ne starších devíti let), které byly od 11. do 15. dubna v rám- ci 2. ročníku tohoto tvůrčího salónu v důstojně navštívených sálech Rudolfina prezentovány, tak stejně impozantní suma aktérů (pět orchestrál- ních těles, dva na soudobou hudbu specializo- Chrapek Zdeněk Foto vané soubory, jeden velký pěvecký sbor, čtrnáct sólistů, čtyři dirigenti). Sám jsem vyslechl pěta- dvacet děl (pouze jednomu večeru jsem nemo- hl být přítomen) a třebaže se, autoři nechť mi to prominou, na tomto prostoru zdaleka nemohu zmiňovat o všech, předesílám rovnou, že mezi nimi byly jak počiny hodnotné pro své hledač- ství a náročnost, tak počiny vysloveně repertoá- rově vděčné, jež by se mohly okamžitě zabydlet v běžném koncertním repertoáru. Z hlediska generačního i z hlediska kompo- zičního směrování byla snad nejpestřejší suma hudby demonstrována na komorněji zaměřeném „brněnském“ večeru v Sukově síni (11. 5.), jehož hlavními aktéry byl brněnský vokálně – experi- mentální soubor Affetto (kontratenor, dva teno- ři, bas), tedy nápadně disponovaný čtyřlístek vo- kalistů, který si mohl troufnout i na tak virtuózní Zleva Otto Sauter, Jan Kučera a Juraj Filas skladbu, jakou je vokální Concertino mladého Ja- na Meisla, komponované na způsob Bortňanské- si při sledování tohoto kouzelně proměnlivého Je zajímavé, že i další premiéry orchestrál- ho vokálních koncertů, a instrumentální ansám- a vykontrastovaného pásma, doslova pulsující- ně – koncertantního bloku, které mě jako celek bl Ars incognita (flétna, klarinet, viola, violon- ho rytmem bolavého srdce, dovedl představit utkvěly v paměti, patřily víceméně koncertant- cello, klavír, bicí). Zatímco Michal Košut poskytl sugestivnější obhajobu onoho způsobu tvoření, nímu žánru. O dvou skladbách bych si troufl ve svém velmi osobitě retrostylově uchopeném který se plně pohybuje ve světě tvorby vycháze- jednoznačně prohlásit, že se stanou – pokud Rekviem pozoruhodně velký prostor kombinaci jící z estetiky Nové hudby. se jich ujmou stejně erudovaní sólisté, jako to- často protichůdných postupů, přičemž to byl V orchestrálně – koncertantním bloku skla- mu bylo tentokrát – velmi brzy vyhledávanými zejména neustálý svár mezi diatonikou mocně deb, jež rozvíjely kompoziční postupy vycházející čísly soudobého repertoáru. Ve světě tradičního individualizovaných melodických jader a diso- z estetiky Nové hudby, jsem našel duchovně spří- proudu tvoření se pohybujícího Filase (Concerto nantní výslednicí jejich shlukování, z něhož vyza- zněný obraz Piňosovy filozofující kreace v onom per tromba piccola, 10. 5. přednesl Otto Sauter řovalo nepřetržité napětí, plnily rovněž retrosty- pásmu, které před námi rozestřel Ivo Medek ve za spolupráce SOČRu řízeného Janem Kučerou) lově okouzlené počiny Miloše Štědroně (Doctores svém Koncertu pro flétnu s názvem Grain (15. 4 jsme poznávali od prvních taktů, a to nejen díky /A/mores, Glosy ze Švejka) se svým ježatým vo- předvedla americká flétnistka Carin Levine za autorově posvěceně vemlouvavé invenci, která kálním kontrapunktem na tomto večeru funkci spolupráce Janáčkovy filharmonie Ostrava ří- jako by navzdory apartním harmonicko – ryt- jakési zvláštně laskavé introdukce a přímočaře zené Petrem Vronským). Vizi ohrožení, nastí- mickým pointám neustále balancovala na po- sdělného intermezza. Tím pozoruhodnější bylo, něnou verbální konfesí (…„až na pár posledních kraji jakéhosi líbivého snu, ale také díky tomu, že stejně laskavou atmosféru, ale prostřednictvím zapomenutých světů je nyní všude kolem. Ačkoli jak sugestivně nás tato hudba dokázala vtáhnout zcela původních kompozičních postupů, doká- jsme každý jeho detail vymysleli sami, začíná se do „své“ nálady. Oproti tomu Koncertem pro ho- zal v sále navodit mladý brněnský odchovanec řídit vlastními pravidly, vymaňuje se pomalu, ale boj a orchestr Martina Hyblera (12. 4 mistrovsky Zdeněk Král. Z jeho skladby pro flétnu, klarinet, jistě z područenství a postupně začíná ovládat přednesl Vilém Veverka za spolupráce Pražské violu, violoncello a bicí s roztomilým názvem „Co nás…“), zde autor vyjádřil řetězením sugestivně komorní filharmonie řízené Jakubem Hrůšou) nás přinutilo jet na kole“, plynoucí jako originál- vtíravých modelů. Nejenom postupy v mocně jsme byli vtaženi do věcnější zvukovosti (svými

3 FESTIVALY, KONCERTY

Skladatel Jiří Teml Julius Hůlek pořadí pátý a tím pádem předposled- ní koncert přehlídky Pražské premiéry Foto Zdeněk Chrapek Zdeněk Foto V2005 (14. 4.) byl uveden skladbou Mo- vimento nestora českých skladatelů Otmara Máchy (1922) pro žestě (4 trubky, 4 pozouny) a varhany. Autor opět osvědčil svůj neomylný instinkt a napsal kompozici, která dokonale souzní s příležitostí, pro kterou byla určena – konkrétně k uvedení nových varhan v Sukově síni pardubické konzervatoře v roce 2004. Mo- vimento má slavnostní, přiléhavě ouverturový ráz, harmonicky tradiční a přehledný, s oz- vláštňujícími disonancemi, navíc s přiměřenou dávkou lyriky. Ladislav Kubík (1946) působí Foto Zdeněk Chrapek Zdeněk Foto

kořeny sahající až někde ke Stravinskému) a mo- myšlení. Na tom samotném by nebylo nic tak derně vyhraněnějšího plynutí, přímo posedle vy- pozoruhodného, nicméně podobně jako u zmí- užívajícího nepřeberné škály technických fines něné výše komentované skladby mladého Zdeň- hobojové hry. Navíc jako by se tu celý onen nerv- ka Krále (11. 5.) mě vzrušovalo, jak kouzlenou ně vykontrastovaný sled atomizovaných struktur invencí (hra se zvukovými plástvemi i jednotlivý- (v závěrečných fázích s vynalézavě vkloubenými mi tóny) byl Kavan při tomto počínání obdařen konturami jímavé lidové písně) neustále prolínal – přiznám se, že mocně evokativní střední díl ve s partiemi jakéhosi melodického zaklínání, což mně v některých okamžicích dokonce vyvolával dalo skladbě nepřetržité napětí. představu ráje. Přiznám se, že bych si z celého srdce přál, aby K jak překvapivé proměně může dojít ve způ- se co nejdříve mezi soudobými repertoárovými sobu kompozičního vyjadřování autora, jehož dominantami také zabydlel Violoncellový koncert rukopis se zdál v jádru definitivně ustálen, de- Zdeňka Šestáka s podtitulem Světlo naděje (v cit- monstrovaly Hanušovy Tre fragmenti de´Apoka- livé spolupráci Hrůšou řízené Pražské komorní lypsa s podtitulem Concerti per piano e orchestra filharmonie přednesl 12. 4. s bytostným zápalem (13. 4. předvedl Daniel Wiesner ve spolupráci Lukáš Pospíšil). Tolik hráčského a nástrojového s Filharmonií Hradec Králové řízené Andrea- efektu jako předešle komentovaná díla do vínku sem Weiserem). Výjev děsivé apokalypsy tepa- nedostal. Zůstával ve světě osobnostně transfor- jící lidské zlořády s vyústěním do obrazu naděje, movaného vyjadřování moderních klasiků, ale v němž našel autor v závěrečné fázi života jako – jako by šlo o jakési nervně přetavené a podrob- v nádherném zastřešení veškerého snažení by- něji strukturované vyjadřování Pendereckého tostnou inspiraci, jako by tu ve svém hudebním rodu – nás svým mocným účinkem i sugestivní vyjádření při zachování principů rozšířené to- výmluvností (Šesták pracuje s mužně pregnant- nality nabýval přímo kabeláčovských rysů. Na ními nápady, ale jeho vyjadřování zde působí místo pozvolného dynamického chvění jsme nádherně spojitě) doslova zahlcoval. byli svědky permanentně kontrastního shluko- O dvou zvlášť překvapivých počinech až na- vání masivních zvukových vrstev, permanentně konec. Koncert pro violoncello a orchestr mladé- vyostřeného rytmu a omračujících gradací, i kla- ho brněnského odchovance Jana Kavana (15. 4. vír, exponovaný jako bicí nástroj, se ozýval v ro- přednesl Josef Klíč za spolupráce Janáčkovy bustních tazích a v nervním kontrastu se zjitře- filharmonie Ostrava řízené Petrem Vronským) nými monology sól nebo „andělskými“ chorusy se na jedné straně v obrysech odvíjel v tradičním žesťů. Takto jsme Hanuše dosud neznali – fasci- třídílném rámci a na druhé straně svým vnitřním nuje, jak nám v samém závěru života odkryl svou řetězením zůstával v rovině experimentálního další, dosud nepoznanou tvář.  Edita Adlerová a Jakub Hrůša

4 FESTIVALY, KONCERTY převážně v USA. Zde, ale i mnohde v Evropě, právě tak upoutat zřetelný tektonismus. Řekl Sugestivní a působivé sdělení klade nemalé se angažuje (i organizátorsky) na poli soudo- bych, že premiéra Pastýře Davida byla vrcho- nároky na pěvecké umění sborové i individu- bé hudby a v posledním období se jeho tvorba lem večera. Interpretačně se na uvedených ální. Obojí se výtečně zdařilo Pražskému fil- vykázala řadou úspěšných premiér. Jeho Sinfo- skladbách kromě sólistů (zejména zkušeného harmonickému sboru se sbormistrem a di- nietta č. 1 pro 19 nástrojů z roku 1999 přichází Aleše Bárty u varhan a dobře zvládnutého so- rigentem Janem Svejkovským, jenž se spolu s hudbou plnou strhujícího dění i kontrastů pránového partu Alžbětou Poláčkovou) podí- s dalšími interprety s porozuměním, nadhle- – „na pomezí komorní a orchestrální hudby“, lel soubor Ensemble 21, jehož výkonu dirigent dem a bezpečným gestem postaral i o vyznění jak říká autor, s charakteristickými „promluva- Jakub Hrůša dokázal vtisknout pečeť jedineč- dobře volené skladby finální. Tou byly Tři fres- mi“ jednotlivých nástrojů, se strmou dramatic- nosti. Uznání zaslouží rovněž trio u bicích ná- ky pro smíšený a ženský sbor, varhany a bicí kou gradací i překvapivým lyrickým vyzněním. strojů ve složení Václav Mazáček, Pavel Polív- nástroje na slova staré české poezie Miroslava Žánrově blíže neurčené dílo (kantáta?) Pastýř ka, Miroslav Kejmar jr. Hrady z písku (2003) Kubičky (1951). Skladba, psaná v posledních David skladatelky Olgy Ježkové (1956) pro so- pro sbor a cappella (v komorní sestavě) Igora letech minulého století v rámci bohužel neu- prán a komorní soubor (dechové nástroje, tro- Polácha (1956) pracují mj. s útržky slov a frá- skutečněného mezinárodního projektu, má je bicí, 2 violoncella) z roku 2003 je psána na zí (veršů), jejichž zhudebnění a přednes jsou v souladu s celkovým směřováním svého auto- slova žalmové poezie a má být – domnívám rozhodujícím stavebným prvkem. Účinná gra- ra pevnou formu v celkové koncepci i v každé se – kladením i zodpovídáním otázek vyso- dace je od části k části postavená na přibývání části – Hospodine, pomiluj ny (passacaglia), kých humanitních hodnot. Provedení potvr- úsečnosti a dynamiky. (V celkovém kontextu Vizmež pacholíčka (rondo), V náději boží mi- dilo proklamovaný důraz na barevné kvality však zhruba poslední třetina skladby působi- str Hus Jan (fuga). Kubičkův triptych byl dů- zvuku, avšak soustředěného posluchače mohl la poněkud vleklým a opakujícím se dojmem.) stojným vyvrcholením večera. 

 PRAHA, RUDOLFINUM Mácal a Honeck s filharmoniky

Vladimír Říha va poslední dubnové programy České fil- harmonie přilákaly do Rudolfina znač-

D né množství návštěvníků. Dvořákova síň Chrapek Zdeněk Foto praskala ve švech a nebylo divu – v prvním (21. a 22. 4.) hrál pod Mácalovou taktovkou v Praze konečně americký klavírista Tzimon Barto mající na Západě i u nás pověst sice geniálního, ale nevy- počitatelného zlobivého mladíka (znám je případ jeho útěku z Prahy před koncertem Pražského ja- ra před několika lety), ve druhém se chopil řízení České filharmonie (28., 29. a pro mládež 30. 4.) Rakušan Manfred Honeck, vysoce ceněná hvěz- da rakouskoněmeckých podií i divadel, ale u nás stále nedoceněný umělec. Oba koncerty byly zážitkem – díky dirigen- tům, sólistovi a skvělému výkonu orchestru. Šéf- dirigent ČF Zdeněk Mácal ze svého amerického působení Bartova dobře zná, ten mu věří a tak si žádnou eskapádu jako minule nedovolil. Na- opak, Rachmaninovův koncert č. 2 c moll atleticky vypadající Američan (mladík s postavou basebal- Rakouský dirigent Manfred Honeck sklidil ve Dvořákově síni nevídané ovace. lového hráče oblečený jen v civilní světlé košili a kalhotech, před kterým přítomné dámy v pu- Honeckův večer byl zase ve znamení skla- těla – doslova táhl orchestr k výkonu, kde více bliku jen zavzdychaly) zbavil romantické až při- datelů středoevropského prostoru – Mozarta, než virtuozita zaujala muzikantská uvolněnost sládlé podoby, a zahrál jej velice mužně, drama- Beethovena a Mahlera. Více než klasicky uměře- a cit. Orchestr poslouchal dirigenta na slovo a tak ticky a racionálně. Jeho široký stylový záběr po- ně zahraný Coriolanus Beethovena a Mozartova jsme byli přítomni téměř „kleiberovskému“ zá- tvrdil i přídavek J. Ph. Rameaua. Orchestr zase po symfonie č. 33 D dur zaujala Mahlerova Symfonie zraku (Honeck neuvěřitelně svůj velký vzor při- chladněji podané Hanušově fantazii Petr a Lucie č. 1 D dur Titan. Její provedení bylo uchvacujícím pomíná stylem dirigování). Dlouhotrvající ovace exceloval v Mácalem nádherně vygradované Še- téměř „titánským“ zážitkem a připomnělo skvě- publika ve stoje také jeho výkon náležitě ocenily, herezádě Rimského-Korsakova, kde zářily dechy lé mahlerovské kreace minulosti. Elasticky diri- jakoby nechtěly dirigenta ani orchestr vůbec pus- a žestě a koncertní mistr Bohumil Kotmel. gující Honeck – nádherná práce rukou a celého tit z pódia. Opravdu krásný večer… 

5 Z A D Á N O P R O 47. Smetanova Litomyšl

Hana Jarolímková V. S.: Rád bych doplnil, že i v jiných ohle- obsazení v čele s Wolfgangem Millgramem, Evou dech bude inscenace výjimečná. Souzený di- Urbanovou a Ivanem Kusnjerem. 17. června začne v Litomyšli již 47. ročník Me- rigent bude mít např. k dispozici i orchestr J. P.: Dalším operním dílem, které zazní zinárodního operního festivalu Smetanova Lito- – pardubickou Komorní filharmonii – další v koncertní podobě, bude nádherná Gershwi- myšl. Letos nese podtitul Smíření, které mu da- hudba bude znít z reproduktorů; diváci ne- nova opera Porgy a Bess, kterou upravili otec la jedna z prováděných kompozic – Oratorium budou sedět jen prostě v řadách za sebou, ale a syn Preislerovi; Boni Pueri zase představí smíru Jiřího Pavlici, které zde zazní v koncertní utvoříme pro ně jakousi arénu, snad trochu Krásovu dětskou operu Brundibár. A zapo- premiéře 28. června v podání Pražské komorní evokující poválečné tribunály. Já sám si od to- menout nemůžeme na skutečně atraktivní filharmonie. hoto mimořádného večera slibuji jeden z vr- Galakoncert, kdy se 2. července na jednom Festival letos trvá rekordních 18 dní a pořa- cholů festivalu. datelé připravili pro návštěvníky na pětadvacet J. P.: Ale už večer hudebních pořadů a nad tento objem ještě několik před tímto, tedy úte- výstav v rámci tzv. Smetanovy výtvarné Litomyš- rý 28. června, bude archív Foto le. Že je tedy na co se těšit, o tom jsem si povídala nesmírně zajímavý. s ředitelem festivalu Janem Piknou a uměleckým V koncertní premié- šéfem Vojtěchem Stříteským. ře zazní na II. zámec- kém nádvoří zmíně- Pánové, rozsah letošního festivalu je úctyhod- né oratorium Jiřího ný. Věříte, že se Vám podaří zaplnit hlediště tak, Pavlici s recitátory Si- jak tomu bývalo v posledních letech takřka vždy, monou Postlerovou totiž prakticky do posledního místa? a Otakarem Brous- Jan Pikna: Je pravda, že dvacet tisíc nabíze- kem a po něm také ných vstupenek je hodně a některé pořady v tu- slavné „muzikálo- to chvíli skutečně vyprodány nejsou. Přesto však vé“ Requiem Andre- věříme, že v červnu ještě přijde nová vlna zájmu wa Lloyda Webbe- a obsazenost hledišť bude odpovídat významu ra. Aby provedení co akce. Přestože však do těchto chvil prodej vstu- nejvíce odpovídalo penek zcela neodpovídá našim představám, jsme skladatelově předsta- rádi, že jsme mohli zájemcům nabídnout tak ši- vě, angažovali jsme rokou a pestrou škálu pořadů. např. kromě Kühno- Vojtěch Stříteský: Opakuje se letitý trend, va smíšeného sbo- kdy máme dlouho dopředu bez potíží vyprodá- ru i sólisty Českého ny takové „trvalky“, jako jsou Prodaná nevěsta, chlapeckého sboru Traviata, Labutí jezero nebo třeba koncert Pavla Boni Pueri. Šporcla. Lidé si hůř hledají cestu na pořady, s ni- V. S.: Já bych zase miž máme jako pořadatelé nejvíce práce, neboť rád připomněl pro- mnohdy sami zodpovídáme za jejich produkci. vedení Beethoveno- Ale to si nestěžujeme – obyčejně to končívá tak, vy Missy Solemnis že tyto vlastní projekty, které dělají festival festi- v neděli 3. července Mezzosopranistka Annely Peebo přednese na slavnostním zahajovacím koncertu valem, mívají nejlepší ohlasy. ve vynikajícím sólo- festivalu 17. června písňový cyklus Hectora Berlioze Letní noci. vém pěveckém obsa- O které projekty jde letos? zení, s Českým filharmonickým sborem, Státní pódiu sejdou „3 barytoni“ – Ivan Kusnjer, Ro- J. P.: Celým festivalem probíhá připomínka filharmonií Brno a rakouským dirigentem Geor- man Janál a Vladimír Chmelo. Budou zpívat 60. výročí skončení II. světové války a my si hod- gem Schmöhem. nejkrásnější árie Mozartovy, Smetanovy, Ver- ně slibujeme od uvedení dramatu Ronalda Har- diho a dalších – to je určitě taková „třešinka wooda Na miskách vah v podání Východočeské- Smetanova Litomyšl nese v názvu adjektivum na dortu“. ho divadla v Pardubicích. Režisér Michael Tarant „operní“. O Prodané nevěstě a Traviatě jste již ho- si vyhlédl pro realizaci hry zdevastovaný interiér vořili, ale vím, že to nejsou jediné operní tituly, Pozvání na Smetanovu Litomyšl je u konce, barokního piaristického kláštera, který mu nej- které jste připravili… ale ještě zbývá dodat, jak a kde mohou zájemci autentičtěji připomínal poválečný rozbombar- V. S.: Poprvé na festivalu zazní kompletní ope- získat další informace a vstupenky? dovaný Berlín; něco takového vám nenabídne ra Richarda Wagnera, po dlouhém zvažování J. P.: Nejjednodušší je podívat se na naše žádné kamenné divadlo. Proto bych si dovolil na jsme se s Ondrejem Lenárdem rozhodli pro ro- stránky www. smetanovalitomysl. cz, kde je mož- toto představení, které se bude konat ve středu mantického Tannhäusera, který zazní v pátek 1. né si vstupenky přímo objednat. Nebo k nám 29. června od 21. 00 hodin, pozvat každého, kdo července v koncertní podobě s několika scénic- zavolat na telefon 461 616 070, rádi sdělíme vše stojí o skutečně nevšední zážitek. kým prvky a především ve vynikajícím pěveckém potřebné. 

6 FESTIVALY, KONCERTY

 PRAHA, SAZKA ARÉNA Loučení s Pavarottim

Hana Jarolímková e zcela zaplněné hale Sazka Arény se ve

středu 20. dubna slavný italský tenorista Koťátko Jiří Foto V Luciano Pavarotti rozloučil v rámci své- ho posledního koncertního turné zahrnujícího na čtyřicet vystoupení v několika kontinentech i s českým publikem. Poprvé – a bohužel také na- posled – zavítal do Prahy před devíti lety, kdy se představil v hokejové hale pražského Výstaviště. Podobně jako tehdy bylo i tentokrát beznadějně vyprodáno, a tak se Maestrovým uměním přišlo potěšit kolem 10. 000 posluchačů. Samozřejmě, že řada z těch, kteří o náročnosti operního zpěvu něco vědí, si kladla otázku, zda už přece jenom neměl slavný tenorista vzhledem k blí- žící se sedmdesátce svoji kariéru ukončit dříve. Ma- estro vypadal navíc velice unaveně, v průběhu celého představení seděl na židli z boku klavíru (čemuž se ovšem necelé dva měsíce po operaci dvou krčních obratlů není co divit!) a ani jeho výšky nebyly už po- každé tak zářivě omračující a lehké jako v minulosti. Nicméně opět se představil jako dokonalý profesio- nál (a to jak výběrem repertoáru, tak celkovým výko- nem – byť již bez oné dávné jiskry a temperamentu), Luciano se svým neodmyslitelným pestrým šátkem kolem krku jehož kvality byly již tolikrát všemi opěvovány, že je není třeba znovu opakovat. Jak se dalo očekávat, nej- ko úvod koncertu, který byl však koncipován ryze Co říci závěrem na patrně již v Čechách větší úspěch sklidila árie Rodolfa Che gelida manina komorně (v podobě písní s doprovodem klavíru, opravdu poslední koncert světové hvězdy, kterou z Pucciniho Bohémy, která Pavarottiho provázela po jehož partu se spolehlivě ujal sám dirigent a pěvcův sotva už kdy uslyšíme a jenž díky svému umění celou dobu jeho kariéry, a Cavaradossiho E lucevan mnohaletý přítel a profesní kolega, Leon Magiera), dokázala na své vystoupení dostat až 150 000 le stelle z Tosky. Skvěle se ale vydařil i jeho duet s Mi- byl i závěr večera věnován tvorbě písňové. Tentokrát posluchačů? mi, jenž s ním zazpívala nadějná italská sopranistka si však Pavarotti vybral Neapolské písně s doprovo- Snad pouze to, že Luciano Pavarotti je po- Annalisa Raspagliosi, která nečekaně nahradila dem celý koncert výborně se prezentující Pražské jmem, který v plejádě slavných pěvců 20. století původně ohlášenou pěvcovu neteř Simonu Toda- komorní filharmonie, která Maestra doprovodila nejen navždy zaujal jedno z nejpřednějších míst, ro, a v jejímž podání jsme v průběhu večera vyslechli nejen při třech těchto v programu ohlášených pís- ale svoje kvality, k nimž v Sazka Aréně přispělo ještě ukázky z Lehárových operet Veselá vdova a Země ních, ale například i při slavné Granadě mexického i technicky dokonalé snímání zvuku během ce- úsměvů. O skutečných kvalitách hlasu této pěvkyně skladatele Agustína Lary nedávno v Praze zazpívané lého koncertu, dokázal potvrdit i tentokrát, kdy si vzhledem k amplifikaci celého koncertu sice zce- Ramónem Vargasem či možná ještě slavnějšího hitu již stojí na prahu sedmdesátky. A to všichni pří- la přesnou představu udělat nemůžeme, ale zdá se, O sole mio, po němž koncert vygradoval přípitkem tomní také ocenili: dlouhotrvajícím a až dojem- že o ní rozhodně neslyšíme naposled. Podobně ja- z Verdiho La Traviaty. ným potleskem ve stoje… 

 PRAHA, OBECNÍ DŮM Ute Lemper zpívala Kurta Weilla Jaroslav Someš Johna Kandera, své vlastní písně či francouzské dlouholetou tradici, jež se datovala především na šansony stejně jako songy Kurta Weilla. Právě pro- jevišti už od třicátých let a kulminovala v éře brech- ěmecká zpěvačka Ute Lemper, žijící nyní gram složený výhradně z Weilla si zvolila pro svůj tovské dramaturgie v letech šedesátých. Poznali jsme už řadu let v New Yorku, má obdivuhod- pražský debut, dva koncerty ve dnech 26. a 27. tak ovšem jen první polovinu Weillovy tvorby, sklad- N ně široký záběr působnosti. Účinkuje na dubna v Obecním domě. V obou večerech slavila by vzešlé z jeho spolupráce se slavným dramatikem muzikálových scénách, na koncertních pódiích před naplněnou Smetanovou síní velký úspěch. a režisérem Bertoltem Brechtem. V poslední době však i na filmovém plátně, zpívá skladby Michaela Ny- Skladatel Kurt Weill si věru zasloužil být u nás u nás zájem o Brechta, a spolu s ním také i o Weilla, mana stejně jako Andrew Lloyda Webbera nebo znovu připomenut. Uvádění jeho hudby tu mívalo klesl téměř na minimum – ke škodě věci, protože

7 FESTIVALY, KONCERTY jejich písně rozhodně neztratily nic ze své hudební Vystoupení Ute Lemper ve Smetanově síni se stalo opravdovou událostí. působivosti i myšlenkové aktuálnosti. Znovu jsme se o tom mohli přesvědčit právě zásluhou Ute Lem- per. Do první poloviny jejího večera byla totiž zařa- zena Weillova předválečná tvorba, vesměs psaná na Chrapek Zdeněk Foto Brechtovy texty. Šlo o songy z Třígrošové opery, ze „songspielů“ Vzestup a pád města Mahagonny a Hap- py End, z Berlínského requiem a z jejich posledního společného díla ze Stříbrného jezera. Lemper v tomto repertoáru navazuje na řadu skvělých předchůdkyň, jako byla Carola Neher, Lotte Lenya, Carola Braunbock anebo Gisela May. Dává Weillovým brechtovským songům vše, co potřebují – výrazově odstiňovaný pěvecký projev, pregnantní artikulaci i důraz na myšlen- kové poslání textu. Zároveň je tu však ještě něco navíc. V jejím přednesu se odráží zkušenost se šansonem a muzikálem, a tak její podání je přece jen zpěvnější, než jako to známe od jejích před- chůdkyň. Jakoby zpívala předválečného Weilla ve stylu Weillovy poameričtělé poválečné tvorby. Není divu, že některé známé songy (např. Mori- tát o Mackie Messerovi nebo Song o Šalamounovi) tak znějí poněkud nezvykle. Přispívá k tomu i orchestrální instrumentace, jež nemůže přes sebelepší snahu slušet např. Baladě o sexuální porobě anebo Bilbao Songu tak, jako téměř kaba- retní „šramlík“ o několika hráčích kdysi v The- ater am Schiffbauerdamm nebo později v Ber- liner Ensemblu. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK ří- zený Liborem Peškem, který Lemper doprová- zel, se tak mohl naplno blýsknout až po přestáv- ce. Už na úvod v samostatném čísle programu, břeskné suitě z Milhaudova baletu Vůl na střeše, a pak dál v celé druhé polovině večera. Do ní to- tiž Lemper zařadila Weillova díla vzniklá až po jeho emigraci z fašistického Německa – uchý- lil se zprvu do Paříže (v programu zazněly dva jící muzikálovou interpretaci. Její podání písně tanova síň. V ní navázat přímý kontakt s publi- šansony a tango Youkali) a posléze do USA. Tam „Speak low“ je nezapomenutelné. kem je prostě nemožné. A žádné modravé pří- vznikly hudební komedie Lady in the Dark a Do- Po vzoru sólových recitálů svých slavných tmí jen s diskrétními světýlky na notových pul- tek Venuše a ukázky z obou jsme slyšeli. To už je předchůdkyň provázela Lemper svůj večer spo- tech tomu nepomůže. Lemper se sice oslovovat repertoár, ve kterém je Lemper zcela doma. Může jovacím slovem. I tento způsob prezentace však obecenstvo pokoušela, střídala zprvu angličti- v něm zúročit podmanivou barvu svého hlasu, vzešel z německých literárních kabaretů, tedy nu s němčinou, ale posléze pochopila marnost náznaky hereckého projevu i stylově odpovída- z prostředí neskonale intimnějších, než je Sme- svého úsilí a postupem času své průvodní slovo správně omezila. Vystoupení Ute Lemper přineslo také pár ná- mětů k obecnějšímu zamyšlení. Proč se u nás do- sud nikdo nepokusil obnovit tradici literárních KONKURZ kabaretů? Proč si pod pojmem „politická píseň“ Ředitel Pražské konzervatoře vypisuje konkurz na místo stále ještě představujeme spíš normalizační fes- tival v Sokolovu nežli protest-song typu tvorby pedagoga povinného klavíru Karla Kryla, nastavující zrcadlo aktuální spole- Požadavkem je absolutorium vysoké školy nebo konzervatoře v oboru klavír, pedagogic- čenské situaci? Proč se dnes u nás moc nenosí ká praxe a dobrá znalost alespoň jednoho světového jazyka. Přihlášky ke konkurzu, který hrát Brechta a zpívat Weilla, když jde zjevně ne- je plánován na druhou polovinu měsíce června 2005, zasílejte spolu s profesním životo- jen o stále živý repertoár, ale zároveň o důležitou pisem a doklady o ukončeném vzdělání nejpozději do 8. června 2005 na adresu školy: školu herecké i pěvecké interpretace? I v nasto- Pražská konzervatoř, 110 00 Praha 1, Na Rejdišti 1. lení podobných otázek spočíval význam obou večerů. 

8 Z A D Á N O P R O MHF Český Krumlov 2005

Julius Hůlek konkrétně Barokní nocí s Georgem Friedrichem lovým publikem mají pěkný vztah. Uslyšíme také Händelem, abychom připomenuli 320. výročí klavíristu světové pověsti Ivana Moravce, jenž vlo- červenci a srpnu se uskuteční již 14. roč- jeho narození. Naší snahou je připravit návštěv- ni onemocněl a místo jeho vystoupení byl koncert ník mezinárodního hudebního festivalu níkům komplexnější zážitek během večera, tedy náhradní. Letos zažijeme i takový kuriózní návrat V v Českém Krumlově. Zatímco vloni jsme hostinu nejen hudební, nabídnout jim, i když – Kvarteta Martinů a flétnisty Roberta Stallmana v našem časopise v rozhovoru s ředitelem festiva- stylizovaně, nástin dob minulých, přiblížit, co z USA. V roce 2002 jsme museli přerušit festival lu Jaromírem Boháčem provedli rekapitulaci prá- se při takových příležitostech jedlo, pilo a také kvůli povodni a oni tenkrát přijeli na předposlední vě uplynulého ročníku, tentokrát se scházíme, koncert. Když viděli to lidské a kulturní neštěstí, abychom se dozvěděli něco zajímavého o tom, spontánně se vzdali svých honorářů včetně pa- co je možná trochu skryto v programu ročníku na Stallmana, jenž si plně platil cestovné a pobyt. letošního. Předpokládáme, že linie žánrové pes- Těšíme se na ně, také abychom jim ukázali, jak se trosti, která je už pro festival charakteristická, Skupien Jiří Foto město z té katastrofy dostalo. Už jsem naznačil, bude i letos dodržena. že pozornost věnujeme životním jubilejím nejen Nebylo to vždy pravidlem. Takové rozšíření skladatelů, ale i interpretů. Letos má šedesátiny vy- dramaturgie jsme si mohli dovolit teprve tehdy, nikající kytarista a skladatel Štěpán Rak. Uspořádá když jsme rozšířili festival co do počtu koncer- vlastní sólový recitál výhradně z vlastních skladeb tů a doby trvání. Teprve v loňském roce jsme (včetně jedné premiéry) a adaptací. Nebo napří- dosáhli celkové plochy šest a půl týdne, a tak klad legendární Spirituál kvintet letos slaví 45. vznikl prostor i pro vybočení do jiných žánrů. výročí, ale to jsme zpátky u folku. V oblasti vážné Hlavním kriteriem pro nás zůstávají hodnoty, hudby odevzdáváme, doufám, důstojné pensum které prověřil čas a v tomhle trendu budeme ur- nejen symfonické hudbě, ale také hudbě komor- čitě pokračovat. ní. Ze zkušenosti víme, že tu musí být recitál kla- vírní, ale třeba i kytarový… Zavazuje nás pořádá- Setkáme se letos s něčím novým, co tu ještě ní koncertů smyčcových kvartet, po této stránce nebylo, třeba právě z hlediska žánrového či te- bude jistě pozoruhodná konfrontace italského matického? Meridies Quartet s mladým pražským Epoque Určitě tady ještě nebyla pop rocková kapela. Quartet, jenž se vedle tradiční literatury věnuje Vloni jsme takhle zvolili Čechomor s Collegiem rovněž jazzu. I nadále chceme dávat příležitost Českých filharmoniků, což znamená kombina- hrálo. Hovoříme-li o festivalových inovacích, pak právě mladým interpretům, zejména laureátům ci folk rocku s působivě prokomponovanými musíme říci, že také chceme postupně předsta- mezinárodních soutěží, takže uslyšíme laureáta symfonickými aranžmá. Tentokrát jsme pozvali vovat lidovou hudbu národů Evropy, zejména Mezinárodní soutěže Pražské jaro 2005 v oboru známou slovenskou skupinu Elán a všichni se, jednotného prostoru Evropské unie. Hned napo- cembalo, Američanku Morwaread Farbood klaví- myslím, shodneme, že jde o kvalitu skutečně prvé jsme vybrali španělské flamenco a protože ristu Sergeje Kuzněcova, laureáta Géza Anda Inter- prověřenou časem. Jejich písně, celková tvorba tady nejde jen o hudbu, ale i součást životního national Competition Zurich a francouzskou flét- a působnost přece zasáhly řadu generací. Počí- stylu, určitě to bude atraktivní večer. Věříme, že nistku Magali Mosnier, vítězku Musikwettbewerb naje rokem 2004 jsme začali s dalším experi- tenhle nově nastoupený trend se také postupně der ARD s Českým komorním orchestrem. Na mentem, ve kterém chceme rovněž pokračovat. stane tradicí. náměstí Svornosti vystoupí dětský symfonický Dotýkáme se tak oblasti jazzu a postupně po- orchestr Encore z Velké Británie, který jistě při- známe čtveřici slavných světových trumpetistů. Dosud jsme hovořili převážně o hodnotách, jdou podpořit i příznivci takzvaně velkých jmen. Vloni jsme začali Jamesem Morisonem, letos při- které teprve vznikají nebo se začínají rozvíjet, ale K českokrumlovským stálicím ještě patří varhan- jede Maynard Ferguson se svou kapelou, dále by- co říci o takových hodnotách, které mají v drama- ní recitály, které jsou putovní, takže se postupně chom rádi uvítali další dvě trumpetové legendy. turgii festivalu své pevné místo, o umělcích, kteří rozezní varhany v krásných sakrálních prostorách V budoucnu se v tomto duchu porozhlédneme se do Českého Krumlova pravidelně vracejí? u křižovníků v Českém Krumlově, Vyšším Brodě, po dalších žánrech a sólových nástrojích. Vloni Návraty a konstanty … K těm určitě patří Sym- Zlaté Koruně a Českých Budějovicích. koncepčně vznikla a také se začala rozvíjet další fonický orchestr Českého rozhlasu, kterému letos oblast našeho dramaturgického plánu, a to stylo- náleží zcela zvláštní postavení, přísluší mu statut K osvědčeným hodnotám českokrumlovského vé koncerty historické hudby v dobových kostý- rezidenčního symfonického orchestru a uspořá- festivalu patří hudba starších období a tradič- mech i s dalšími atributy, právě vloni to byla Noc dá náročné tři koncerty – zahajovací (mimo jiné ní vážná hudba. Jaké postavení zaujímá hudba s Antoniem Vivaldim … s violoncellistou Mischou Maiskym a korejskou 20. století? houslistkou Min-Jung-Suh v Brahmsově dvojkon- Zřetel k autorům 20. století patří rovněž k na- Rázem jsme se ocitli u barokní hudby, což je certu), závěrečný a mezitím ještě jeden s Beethove- šim povinnostem, ale tady je třeba skutečně peč- fenomén pro váš festival charakteristický. novým trojkoncertem a českou premiérou Klavír- livě vážit vzájemné proporce. Protože jsme fes- Také letos si Vivaldiho připomeneme, ale ko- ního koncertu b moll, po. 27 Roberta Fuchse. SO- tival soukromý, musíme ctít především zájem morněji laděným koncertem. O to velkolepěji dá- ČR i jeho šéfdirigent Vladimír Válek, jenž má letos našich posluchačů a ten tíhne spíše k hodnotám me vyniknout jinému velikánu barokní hudby, sedmdesátiny, zde účinkují pravidelně a s festiva- tradičním. 

9 FESTIVALY, KONCERTY

 PRAHA, OBECNÍ DŮM Turangalîla v Praze

Tomáš Kučera dět hru na stále exotický, elektronický nástroj Baudo svými jasnými, zřetelnými a úspornými Martenotovy vlny (zpaměti jej bravurně ovlá- gesty vládl taktovkou zcela jistě a bez sebemen- o dlouhé době se na našich koncertních dala Valérie Hartmann). Často se bohužel cel- šího zaváhání. Orchestr mu oplácel precizním pódiích opět objevil symfonický kolos kový zvuk sléval v jednu neurčitou masu a to je výkonem, včetně klavíristy Daniela Wiesnera, P Oliviera Messiaena (1908--92) Turangalî- velká škoda, neboť právě Messiaen patří k těm jehož sólový part patří, vedle dechové sekce (je- la-Symphonie (1946--48). Těžkého úkolu se s vel- skladatelům, kteří mají svůj kompoziční přístup jíž několikeré pochybení v tak rozměrné skladbě kým soustředěním ujal Symfonický orchestr postaven na (vlastních) přísných teoretických můžeme zanedbat), k nejnáročnějším z celého hl. m. Prahy FOK, před nějž se večer 19. 4. po- a do praxe uvedených postupech, které nebylo díla. Všichni hráči se svým soustředěným vý- stavil jeho umělecký ředitel a šéfdirigent Serge možné plně vychutnat. konem postarali o nevšední zážitek ze skladby, Baudo. Desetivětá Turangalîla vyžaduje opravdu vel- která není u nás uváděna příliš často (poprvé Téměř osmdesátiminutová symfonie rafino- ké nástrojové obsazení: vedle smyčcových nástro- v Brně roku 1972 za autorovy přítomnosti; dal- vaně využívá rytmické i barevné možnosti plně jů a vedle trojitého obsazení dřevěných decho- ších několik provedení bychom mohli spočítat obsazeného orchestru. Bohužel akustika Smeta- vých nástrojů jsou to 4 lesní rohy, 3 trombony, na prstech jedné ruky). Messiaenův „zpěv lásky novy síně nedovolila, aby všechny tyto vlastnos- 5 trubek (včetně Bachovské trubky in D) a tuba. a radosti“ se díky skvělé interpretaci přenesl i na ti vyzněly ve své nejlepší podobě. Ku příkladu: Dále velká skupina bicích nástrojů, celesta, zvon- obecenstvo a jeho výborné provedení si vyslouži- v mnoha případech mohli posluchači pouze vi- kohra, vibrafon a jako sólový nástroj klavír. Serge lo ovace provázené hlasitým „Bravo!“ 

 PRAHA, NÁRODNÍ DŮM NA SMÍCHOVĚ Komorní filharmonie Pardubice k poctě Jana Pavla II.

Julius Hůlek tonačně čistém a rytmicky přesném provedení, koncepce – každé skladbě přesvědčivě vtiskne je znát pečlivé nastudování a jasná dirigentova osobitý charakter.  říjemné a přitom důstojné prostředí se- cesního Národního domu na Smíchově P bylo dějištěm pohotové a milé „Vzpomín- ky na Svatého Otce“ (25. 4.). K realizaci pěkné archív Foto myšlenky vůbec nebyla vybrána hudba duchov- ní, nýbrž naopak ryze světská, navíc dost „od- lehčená“. Myslím však, že vzpomínanému Janu Pavlovi II., tak, jak jsme ho znali, by to vůbec ne- vadilo. Komorní filharmonie Pardubice spolu se svým šéfdirigentem Leošem Svárovským in- terpretačně přiléhavě večer zahájila Předehrou k opeře Ifigenie v Aulidě Ch. W. Glucka, na dobu svého vzniku kompozičně velice důkladně vypra- covanou, s dobře čitelnými prvky nadcházejícího mozartovského espritu a elegance. Následovala Symfonie g moll (K. 550) W. A. Mozarta, která sice hlubší myšlenkové polohy nepostrádá, avšak L. Svárovský ji směroval hlavně k vzletnému výrazu a profilování jemných nuancí. Pěkné byly dialogy nástrojových skupin ve druhé a robustní podání ve třetí větě. Druhá polovina programu patřila A. Dvořákovi. Nejdříve Valčíkům, op. 54, z nichž byly uvedeny dva, které autor upravil pro smyč- cové kvarteto, tentokrát ovšem ve znásobeném obsazení. Pardubičtí je předvedli v sympaticky zemitém pojetí, zatímco pro finální Českou suitu D dur, op. 39 bylo charakteristické vychutnání elegance a vzletu. Za všemi skladbami, které na slavnostním koncertě na Smíchově zazněly v in- Koncert k poctě Jana Pavla II. řídil šéfdirigent Komorní filharmonie Pardubice Leoš Svárovský.

10 FESTIVALY, KONCERTY

 PRAHA, NÁRODNÍ TECHNICKÉ MUZEUM Koncert v netradičním prostředí

Ivana Měřičková

oncert z díla Antonína Dvořáka, který se archív Foto konal v Národním technickém muzeu na K Letné 7. dubna, byl velice neobvyklým počinem. Tento nápad vyvstal ze společné inicia- tivy Městské části Praha 7, zejména její starostky dr. Ivany Kučerové a vedení Národního technické- ho muzea, ing. T. Kupce a pana K. Ksandra. V neobvyklém prostředí velkého výstavní- ho sálu, mimochodem akusticky velice příhod- ném, zazněly v provedení Orchestru Atlantis za řízení jeho zakladatele Vítězslava Podrazila nejprve Dvořákovy Valčíky A dur a D dur. Výběr z Cigánských melodií pak ozvláštnila svým jasným a nezaměnitelným hlasem sólistka Státní opery Praha, vynikající Ludmila Vernerová. Písňový cyklus Cigánské melodie napsal Antonín Dvořák pro zpěv a klavír. Čtyři písně, které zazně- ly 7. dubna, upravil Vítězslav Podrazil pro zpěv, smyčcový orchestr a harfu. Podařilo se mu vytvo- řit velmi nápaditou zvukovou kombinaci, která vý- razně podtrhuje charakter jednotlivých písní. Prvními hudebníky, kteří se při svém vystoupení představili v pražském Národním technickém muzeu, Efektní závěr krásného večera patřil náročné, byli členové orchestru Atlantis se svým šéfdirigentem Vítězslavem Podrazilem. s citem a elegancí přednesené Serenádě E dur, v níž – podobně jako ve skladbách předcházejících – Stručným, ale vtipným slovem se k až neu- Lze jen doufat, že tento koncert v Národ- dirigent Vítězslav Podrazil a Orchestr Atlantis věřitelně četnému publiku obracel dramaturg ním technickém muzeu nebyl první a zároveň prokázali vysokou interpretační úroveň. koncertu, skladatel Vít Clar. poslední. 

 PRAHA, RUDOLFINUM Bělohlávkův Gilgameš

Petr Pokorný oncerty Pražské komorní filharmo- nie se obvykle vyznačují nejen mimo- řádnou uměleckou úrovní, ale i jistou K Chrapek Zdeněk Foto společenskou noblesou. Tak tomu bylo i na po- sledním abonentním večeru 11. koncertní se- zony 25. dubna ve Dvořákově síni Rudolfina. Posluchači zaplnili sál do posledního místa. Na programu byly dvě skladby – Sibeliův houslový koncert d moll, op. 47 a epos Gilgameš, H. 351 Bo- huslava Martinů. Dirigoval Jiří Bělohlávek, za- kladatel orchestru. Houslový koncert Jeana Sibelia patří k oblíbe- ným skladbám tohoto severského skladatele. Vznikl v prvním desetiletí 20. století a je napsán v pozdně romantickém duchu. Sólový part je tech- nicky i výrazově značně náročný, vpravdě virtuóz- ní, vždyť Sibelius se v mládí sám připravoval na Sólisté zleva: sedící Boris Rösner, Jaroslav Březina, Zdena Kloubová, Roman Janál a Roman Vocel dráhu profesionálního houslisty a houslím proto

11 FESTIVALY, KONCERTY skvěle rozuměl. V roli sólisty se představil mladý připojil skvěle zpívající Pražský filharmonický výkony i po stránce výrazové. Také Roman Vocel nadějný houslista, nedávno ještě student pražské sbor (sbormistr Jan Rozehnal) a pětice sólistů: má příjemný hlas a svá sóla zazpíval bezchybně, je- AMU, Roman Patočka. Obtížný part zvládl výbor- sopranistka Zdena Kloubová, tenorista Jaroslav ho výkon zatím pouze postrádal osobitější výraz. ně, neměl technické problémy a hlavně – krásným Březina, barytonista Roman Janál, basista Ro- Boris Rösner podal výkon o několik úrovní vyš- tónem, výstavbou jednotlivých frází i celkovým man Vocel a Boris Rösner v roli vypravěče. ší, než jsme v podobných případech zvyklí. Mně výrazem plně vystihl styl skladby. Nadšené pu- Jiří Bělohlávek má zřejmě k hudbě Martinů osobně ale vadí, že dnešní herci hovoří vždy velmi blikum si proto vytleskalo i virtuózní přídavek. a k jeho eposu o Gilgamešovi osobní vztah. Byli civilně a vyhýbají se deklamatornímu stylu, který Už v této skladbě je třeba ocenit dirigentův pečli- jsme proto svědky zcela mimořádného provede- – podle mého názoru – lépe odpovídá záměrům vý přístup ke každé skladbě. Vzájemný kontakt ní, kde lze opět vyzdvihnout rovnováhu mezi do kantátového, oratorního či melodramatického díla. sólisty a orchestru byl velmi dobrý jak v přesnosti podrobností vypracovaným detailem a působivou To se týká zejména takového prastarého sumerské- nástupů, tak v dynamickém plánu. Orchestr hrál celkovou architekturou se zcela promyšlenými vr- ho textu, který je podkladem eposu o Gilgamešovi. – jak jsme tomu u Bělohlávka zvyklí – zcela pre- choly a ztišeními. Měl ovšem k dispozici vynikající Pradávný mýtus, modlitba, zaklínání, to vše se pří- cizně v detailu i velkoryse a promyšleně v celko- orchestr, s nímž po léta pracuje, i skvěle připravený mo vzpírá modernímu civilnímu projevu. vé architektuře. sbor. Také čtveřice sólových pěvců předvedla výbor- Zdálo se, že nadšení publika nebere konce, Tyto dirigentovy vlastnosti se projevily v ještě né výkony. Soprán Zdeny Kloubové se zejména od znovu a znovu byli umělci vyvolávání. A tak or- výraznější míře v druhé části koncertu, v níž za- druhého vstupu rozezněl v plné kráse jejího hlasu. chestr ukončil koncert krásným gestem – hlubo- zněl vzácně prováděný Gilgameš. K orchestru se Jaroslav Březina a Roman Janál podali výborné kou úklonou celého orchestru. 

 PRAHA, BAZILIKA SV. MARKÉTY Pocta Janu Hanušovi

Julius Hůlek Zleva recitátor Otakar Brousek a dirigent Marek Valášek azilika sv. Markéty v Praze-Břevnově se stala místem jedinečné události – usku- B tečnila se zde česká premiéra (20. 4.) ora- Chrapek Zdeněk Foto toria Ecce homo (Svědectví z konce času), op. 97 jednoho z předních reprezentantů české hudby minulého století Jana Hanuše (1915--2004). Pre- miéra díla, závažného i v mezinárodním kontex- tu, byla zároveň předzvěstí jubilejního 60. roční- ku mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Celosvětová premiéra se uskutečnila v Ra- kousku na počátku března 1986, tedy v letech nesvobody, a měla proto závažný manifestační charakter. Jan Hanuš se duchovní hudbě věnoval v pod- statě celý život a jeho soustavná pozornost v tom- to směru zaujímala ve vlastní mnohostranné a po- četné tvorbě důležité místo. Platí to zejména pro období tzv. normalizace v předlistopadovém ob- dobí, kdy duchovní hudba pro skladatele zname- nala rozhodující, doslova katarktický stimul. Právě uprostřed tohoto neblahého období napsal své vel- kolepé velikonoční oratorium Ecce homo, konkrét- ně v letech 1977 až 1980. Námětem je 14 zastave- s lidskými hlasy. Břevnovská premiéra představila ské konzervatoře. Provedení řídil mladý naděj- ní Krista na Křížové cestě. Zhruba polovinu textu oratorium J. Hanuše v poněkud zkrácené podobě ný dirigent Marek Valášek, jenž se sice účelně napsal básník Václav Renč, po jeho smrti pokračo- a byla původně zamýšlena jako oslava autorových omezil převážně na základní orientační gesta, val duchovní František Trtílek. Dílo je vzhledem ke 90. narozenin (připadly na 2. května), ten se jich ale ve výrazově exponovaných dílčích plochách svému obsahu prostoupeno spoustou ilustrativně- však už bohužel nedožil. dokázal interprety účelně povzbudit. Sólových -expresivních momentů (dynamika, chromatika, Interpretačně náročné dílo bylo pečlivě na- vokálních partů se výborně zhostili mezzosopra- glissanda aj.). Užité výrazové prostředky nejsou ani studováno a provedeno. Pochvala může být o to nistka Karolína Berková a zvláště barytonista vnějškové, ani samoúčelné, ani jakkoli opisné – vy- větší, že se ocitlo v rukou mladých interpretů – Ivan Kusnjer; recitoval Otakar Brousek. Zcela věrají totiž z hluboce prožité a kompozičním mis- Smíšeného sboru Pedagogické fakulty Univer- zaplněný chrámový prostor rezonoval vřelým trovstvím přetavené inspirace. Prolíná se tu tradice zity Karlovy připraveného sbormistryní Janou potleskem pod dojmem mocného účinu díla, ja- se současností, mj. je užito elektroakustické práce Veverkovou a Symfonického orchestru Praž- kých je v současnosti jen poskrovnu. 

12 Z A D Á N O P R O

John Eliot Gardiner se vydal vlastní cestou

Jana Vránová ir John Eliot Gardiner je renomovaný a uznávaný odborník, který se velkou S měrou zasloužil o renesanci a propagaci barokní vokální hudby, a to především kantát Johanna Sebastiana Bacha (za svou bohulibou činnost byl před sedmi lety povolán královnou Alžbětou II. do šlechtického stavu). Je zakla- datelem a uměleckým ředitelem souborů The Monteverdi Choir, The English Baroque So- loists a Orchestre Révolutionaire et Romanti- que, se kterými za čtyři desítky let své bohaté kariéry procestoval téměř celý svět. Na svém kontě má více než 250 nahrávek u renomova- ných gramofonových značek, z nichž si větši- na odnesla nejednu prestižní cenu hudební kritiky. Nedávno byl např. Unií francouzských novinářů Sir John Eliot Gardiner jmenován „hudební osobností roku“. Před pěti lety, v bachovském roce 2000, kdy si celý hudební svět připomněl 250. výro- čí úmrtí velkého Johanna Sebastiana, se Gar- diner rozhodl uskutečnit zdánlivě neusku- tečnitelný projekt s názvem The Bach Can- tata Pilgrimage. Celý rok putoval po světě s bachovským repertoárem a zároveň natáčel všechny dochované kantáty tohoto sklada- tele, jejichž počet se blíží dvěma stům (přes- ně 198). Koncerty se uskutečnily v kostelech s vynikající akustikou v několika evropských

zemích (Německo, Velká Británie, Francie, Nizozemí, Švý- carsko, Itálie, Skandinávie) a vrcholem tohoto veleúspěšné- ho projektu byly bezesporu tři koncerty v New Yorku. Prv- ní nahrávky tohoto projektu vyšly u vydavatelství Deutsche Grammophon, další díly se rozhodl Gardiner vydat již na své vlastní značce. SDG (SOLI DEO GLORIA) – těmito iniciálami zakončo- val Johann Sebastian Bach každou svou kantátu. Soli Deo Gloria (v překladu Jedině Bohu sláva) je tedy i logickým ná- zvem vydavatelství, které Sir John Eliot Gardiner slavnostně uvedl na trh v lednu letošního roku v Londýně. První tři na- hrávky – svazky 8--10, již dorazily i k nám (v Čechách získa- la práva na distribuci společnost Classic) a nabízí vskutku lahodný předkrm. Za zmínku stojí také dokonalý průvodní materiál s detailními informacemi a nádherným přebalem, ze kterého se na nás dívají lidé zachycení fotografy časopisu National Geographic.  Nahrávky Gardinerova vydavatelství SOLI DEO GLO- RIA v ČR zastupuje distribuční společnost CLASSIC / www. classic. cz / classic@telecom. cz. Další informace viz inzerát v tomto časopise.

13 FESTIVALY, KONCERTY

 PRAHA, RUDOLFINUM Mladota Ensemble mimořádně

Julius Hůlek preciznost a citlivý přístup jeho bratra, klavíristy anglickému současníkovi Josephu Holbrookovi. Štěpána Kosa. Jeho Klavírní sextet f moll, op. 46 „In Memoriam“ je imořádný koncert v Sukově síni Ru- Interpretační lahůdkou večera se stalo prove- typickým, až sentimentálním výhonkem roman- dolfina (8. 4.) přivítal nejen přízniv- dení Duo di basso pro violoncello a kontrabas Zdeň- tismu. Interpreti (k nimž u druhých houslí při- M ce komorního souboru Mladota En- ka Lukáše (1928). A pro nás navíc i příležitostí stoupil Václav Dvořák j. h.) ovšem veškerá „ro- semble, ale hlavně milovníky špičkové komorní zmínit pružnou flexibilitu v možnostech výběru mantická úskalí“ dokázali zvládnout již zmíněný- hudby vůbec. Program sestával z děl pozdního a volby repertoáru souboru. Jednou z nich je lite- mi kvalitami svého individuálního i kolektivního romantismu a významně se dotkl i soudobé čes- ratura pro duo violoncella a kontrabasu. V Luká- výkonu, takže Holbrook byl přijat s nadšenými ké tvorby. šově Duu sem violoncellista Tomáš Strašil vlo- ovacemi. Jestliže Mladota Ensemble měl mimo- Koncert byl vpravdě symbolicky otevřen Kvar- žil bohatou zásobu své technické i muzikantské řádný koncert, podal i mimořádný výkon.  tetem pro klavír, housle, violu a violoncello a moll, invence a kontraba- op. 1 Josefa Suka. Jedno z raných děl svého autora sista Tomáš Vybíral dává již zřetelně tušit velikost pozdějšího Mistra. zase dílo obdařil – ja- Mladotovci svou interpretací především vyzvedli koby samozřejmou – podstatnou stránku uvedeného díla – jeho melo- virtuozitou a nadhle- dičnost. Smysl pro podání melodiky jako výrazu dem daným bohatou tvůrčího temperamentu a vášně (je třeba se ještě zkušeností. Zdeněk zmínit o krásném lyrickém zastavení v prostřední Lukáš se k provede- volné větě Sukova Kvartetu) se hladce přenesl do ní své skladby bez- podání Klavírního tria Es dur, op. 100 Franze Schu- prostředně vyjádřil MEZINÁRODNÍ berta. Dílo je to rozsáhlé, technicky velice náročné, trefným komentá- navíc obdařené možností přímo dobrodružného řem určeným publi- SMETANOVSKÁ poznávání skladatelovy kompoziční práce. Právě ku: „Už jsem ani ne- tento posledně zmíněný aspekt dokázali interpreti věděl, co jsem napsal. KLAVÍRNÍ SOUTEŽˇ jedinečně akcentovat – přímo si pohrávali s fine- To, co dřívější inter- sami Schubertova sdělení (včetně – a nebojme se preti hráli a nahráli, to říci – rafinované triviality). Těžko z celkového bylo krásné, ale když 27. ročník rozsahu kompozice cokoli vyvyšovat, nicméně se moje Duo di basso Plzen,ˇ 5. - 12. breznaˇ 2006 druhá volná věta a Scherzo byly úchvatné. Zde dostalo do rukou tako- ve svém hodnocení nesmíme opomenout další vých majstrů, jakými www.piano-competition.com devizy mladotovské interpretace profilující har- jsou tito dva kumštý- uzáverkaˇ prihlášekˇ 15. 12. 2005 monické vyznění celého večera, a to technickou ři, je to obrovské štěstí perfekci jednoznačným nasazením a utvářením pro přítomného skla- frází. Každý z členů ansámblu skvěle intonuje, datele. Patří jim mo- Kontakt: KONZERVATORˇ PLZEN,ˇ drží rytmickou vertikálu souhry, přitom dokáže je neobyčejné poděko- Kopeckého sady 10, být sám sebou a do celkového spektra ústrojně vání“. 301 00 Plzenˇ tel.+fax.: 377 226 387 zapadá. U Schuberta máme příležitost pochválit Závěr koncertu e-mail: [email protected] muzikantskou všestrannost a koordinační schop- náležel u nás málo nost houslisty Martina Kosa jakož i technickou známému Sukovu

 PRAHA, KOSTEL SV. VAVŘINCE Autorský večer Marka Kopelenta

Michal Matzner Violoncellisté zahrál Jiří Bárta Cantus rogans, Vavřince 24. dubna. Od scénického oratoria v dalším týdnu si členové Pražské komorní fil- Lux mirande sanctitatis v prostorách bývalé- výročním měsícem svých třiasedmdesá- harmonie vybrali Kopelentovu Hudbu pro 5 na ho kláštera svaté Anežky se staly Kopelento- tých narozenin mohl být jeden z předních program Carte blanche – závěrečného koncertu vy autorské večery vždy jedinečnou koncep- Sskladatelů české hudební scény Marek Ko- odvážného cyklu Krása dneška a koncem měsí- tuální událostí. Nejinak tomu bylo i v kostele pelent spokojen. Jeho cembalová skladba Per ce ještě „Nostitzovci“ zahráli v salónu Zdeňky sv. Vavřince, kde skladatel nabídl poslucha- Amiko byla 13. dubna na HAMU výborně pro- Podhajské jeden ze skladatelových kvartetů. čům v sedmi skladbách průřez své tvorby od vedena Monikou Knoblochovou, v ten samý Vrcholem skladatelova jubilejního měsíce konce padesátých do devadesátých let. Po- den v rámci prestižního projektu Visegrád 4–4 však byl koncert v pražskojarní kapli svatého sluchači tak před očima proběhly jednotlivé

14 FESTIVALY, KONCERTY fáze skladatelova stylového vývoje a mohl jen netradičním vstupu už následovalo z Weber- pelentových projektů raději přivítal uvedení litovat, že Kopelent do večera nezařadil také nova světa vycházející Canto intimo pro flétnu některé z pořadateli neprávem opomíjených něco ze své tvorby současné. Přibližně osm- a vibrafon v soustředěně dokonalém prove- Kopelentových děl (kromě Mon amour se desátiminutový program byl navíc umocněn dení Veroniky Pudlákové a Junko Hondy. také Ballada na autorových večerech slýchá violovými vstupy Ludmily Sovadinové, kte- V dalších dvou skladbách, které před mno- častěji), účinek kantáty Mon amour, která se rá mezi a přes jednotlivá čísla interpretovala ha léty vznikly právě pro ní, se představila v české hudební literatuře dá přirovnat pou- speciálně Kopelentem pro tento večer vytvo- cimbálová legenda Kateřina Zlatníková. Ta ze k Janáčkovu Zápisníku zmizelého, je bez řenou skladbu. nejprve s novou princeznou českého cembala přehánění strhující. Překvapivým krokem ze strany autora bylo Monikou Knoblochovou a Barborou Vácho- Na závěr nutno podotknout, že toto četné zařazení jedné ze skladeb, kterou složil před vou zahrála Ťukátka pro harfu, cembalo a cim- dubnové provádění Marka Kopelenta bylo více svým stylovým přerodem na konci padesá- bál, posléze spolu s bravurní mladou virtu- než oprávněné. Vždyť počet provedení jeho skla- tých let. Jak ukázala dramatičnost a kompo- ózkou Annou Veverkovou Musique piquante deb v tomto jediném měsíci (tj. 11) převýšil po- ziční promyšlenost Monologů pro ženský hlas pro housle a cimbál. Po Balladě pro klavír pa- čet uvedených skladeb tohoto autora v Čechách a klavír na verše Milana Kundery, je Kopelent třil zlatý hřeb komorní kantátě Mon amour. v době pro něho osudné normalizace za celých k této periodě mládí příliš kritický. Po tomto Ačkoliv bych jako pravidelný návštěvník Ko- dvacet let! 

 PRAHA, PRAŽSKÝ HRAD Kytarová legenda Jiří Jirmal

Antonín Matzner celý večer šestistrunnému nástroji a to zdaleka i pohostinská vystoupení s Českou filharmonií nejen jubilantovu. nebo Pražskými symfoniky a především své pe- den svých jmenin v neděli 24. dubna osla- Až na jedinou výjimku – skladbu Vše co zů- dagogické aktivity, jimž se věnoval nepřetrži- vil v plném zdraví, svěžesti a zjevně i dob- stalo, kterou její autor Rudolf Dašek věnoval své- tě od roku 1954. Sám absolvent prof. Štěpána Vré pohodě na stejné datum připadající mu bývalému pedagogovi, tvořily náplň pro- Urbana byl Jiří Jirmal po působení na pedago- osmdesátiny doyen českých kytaristů prof. Jiří gramu výhradně Jirmalovy vlastní skladby. Ten gické škole a tehdejší Lidové konzervatoři v le- Jirmal. Učinil tak navýsost velkorysým způso- v nich zúročil celoživotní muzikantskou zku- tech 1963--85 profesorem Pražské konzervatoře bem, když na pozvání prezidenta Václava Klau- šenost, na jejímž počátku bylo první důležité a souběžně vyučoval na Vysoké hudební škole se vystoupil na dalším pokračování jeho volné profesionální angažmá v poválečném Septetu v Saarbrückenu. Je autorem dvou dodnes oblí- koncertní série Jazz na Hradě. V úvodu hostitel dr. Arnošta Kavky, příležitostnou, ale zato dlou- bených učebnic Škola hry na kytaru a Základy oslavenci osobně pogratuloval a poté už patřil hodobou spolupráci s orchestrem Karla Vlacha kytarové techniky, jedenáct z jeho bývalých stu- dentů prošlo finálem prestižní mezinárodní kytarové soutěže v Paříži a tři z nich – Vladimír Mikulka, Chaled Arman a Kerstin Eisenbarth – byli dokonce jejími absolutními vítězi. K životnímu jubileu přišli prof. Jirmalovi Foto Jaroslav Tatek Jaroslav Foto pogratulovat – samozřejmě i s nástroji – už zmíněný Rudolf Dašek a další z jeho býva- lých žáků Miloslav Klaus, kteří jsou pravidel- nými hosty na jeho kompaktních discích z po- sledních let a vlastní skladbu Milonga Amoro- sa si mohl vychutnat v podání členů Českého kytarového kvarteta (Denisa Schnebaumová, Libor Fišer, Aleš Trnka a Tomáš Hanzlíček). Sám Jirmal hraje trochu starosvětským, ale elegantně vytříbeným stylem s ušlechtilým tónem a s dnes už jenom zřídkakdy slýcha- ným intonačním perfekcionismem. Většina z provedených skladeb na hradním naroze- ninovém večírku, mezi nimiž figurovaly zná- mé tituly jako Baden Jazz Suite (tu výtečně přednesl sólově Miloslav Klaus), Joy of Bossa nova nebo Swinging Guitar Joke, je adeptům kytarové hry dostupná i v notových edicích pařížského nakladatelství Henry Lemoine nebo pražské filiálky kasselského naklada- Zprava jubilant Jiří Jirmal, Petr Dvorský, Vladimír Žižka, Miloslav Klaus a Rudolf Dašek telství Bärenreiter. 

15 FESTIVALY, KONCERTY

 PRAHA, LICHTENŠTEJNSKÝ PALÁC Recitál Moniky Knoblochové Vít Clar autorizoval i pro cembalo. Brilantně přednese- přímo sólistce. Ona i přítomný skladatel sklidili ná Sonata brevis od Jana Nováka, původně také zasloužený obdiv publika. osledním koncertem, konaným 13. dub- klavírní, poněkud překvapila jakoby jazzovou Carillons, čili Zvonkohry pro hodiny denní i noč- na v Galerii AMU, vyvrcholila sezona Pří- inspirací druhé a třetí věty, ve skladatelově díle ní Maurice Ohany nás vrátily do let šedesátých. P tomnosti, sdružení pro soudobou hudbu. nepříliš běžnou. György Ligeti napsal svoji ná- Z týchž let pocházejí i Six Absences Hanse Wernera Vyvrcholila krásným recitálem mladé, ale už me- ročnou Passacagliu ungherese pro nástroj v čis- Henzeho, což je jakýsi volně autobiografický příběh, zinárodně velmi renomované cembalistky Moni- tém ladění, sólistka proto využila vlastního vir- z něhož Monika skvěle zahrála nejdůležitější čtyři ky Knoblochové, nositelky mnoha významných ginalu (jenž je kopií staré italské práce), naladě- části. A nakonec jsme se znova přenesli na konec domácích i zahraničních cen. ného středotónově. Skladba japonského autora 20. století skladbou Louise Andriessena Ouverture Úvodem pořadu „Cembalo v proměnách“, Torua Takemitsu Rain Dreaming pak navodila to Orpheus, původně předehrou k jeho opeře, těží- v proměnách třicátých až devadesátých let zcela jinou atmosféru. Ještě před přestávkou cí také z minimalistických technik. Mimochodem, 20. stol., což sólistka provázela vtipným slo- zazněla – v neposlední řadě – efektní skladba většina skladeb byla věnována různým vynikajícím vem, zazněly Dva bulharské tance z rozsáhlého Marka Kopelenta Per Aminko z roku 1998, věno- světovým cembalistkám, mezi něž Monika Kno- klavírního cyklu Mikrokosmos, které Béla Bartók vaná, jak zřejmo z anagramu křestního jména, blochová dnes už bezpochyby patří. 

 PRAHA, KONZERVATOŘ Nadějná Nataliya Marfynets Michal Rezek s obdivuhodnou pianistickou suverenitou, která lární a oblíbené. Její provedení se stalo právem vr- ostatně dominovala celému večeru. cholem večera. Nataliya Marfynets Sonátu zbavila ne 26. dubna se v Komorním sále Praž- Smysl pro správné uchopení následující kom- romantických interpretačních klišé, střídmá peda- ské konzervatoře představila pražskému pozice, Sonáty pro violoncello a klavír A. Schnitke- lizace a racionální přístup daly vyniknout její složi- D publiku absolventka ze třídy prof. Fran- ho výrazně podpořil absolvent ze třídy prof. Vla- té harmonické struktuře a též zvolená maximální tiška Maxiána, klavíristka Nataliya Marfynets. dana Kočího, violoncellista Jonáš Hájek. Souhra možná tempa ve všech větách pozitivně ovlivnila Pro svůj absolventský recitál zvolila interpretka obou partnerů vykazovala výborné parametry, výsledný dojem, který byl u publika mimořádný. tři náročná díla ruských skladatelů. Úvodem za- samotná kompozice užívá množství barevných Velmi úspěšný večer pak mladá interpretka zněla rozsáhlá a zřídka uváděná Velká klavírní nálad, jejichž realizace ze strany obou mladých dovršila dvěma přídavky z tvorby Sergeje Proko- sonáta P. I. Čajkovského. Toto dílo klade na zdár- interpretů byla příkladná. fjeva, můžeme jen věřit, že rozvoj jejích schopnos- nou realizaci nemalé pianistické i fyzické nároky, V závěru večera zazněla Klavírní sonáta č. 2 Ser- tí budeme mít možnost na našich koncertních Nataliya Marfynets se však tohoto úkolu zhostila geje Rachmaninova, dílo v dnešní době velmi popu- pódiích sledovat i nadále. 

 BRNO, BESEDNÍ DŮM Moravec a Mozart v Brně Jiří Kopecký stavoval a attaccový přechod z druhé do finální Čtvrtý abonentní koncert Komorně orchestrál- věty nebyl bezvadný, když dokázal „chladnému“ ního cyklu byl pro filharmoniky přínosnou „hygi- dyž přijede legenda, davy šílí. Když do Br- klasicismu vdechnout život bez rubat a jiných ro- enickou“ akcí. Musica concertante Evžena Zámeční- na přijel Ivan Moravec (14. 4.), nepraskal mantických gest. Rozmáchlé gesto je navíc tomu- ka prověřila kvality hráčů na smyčcové nástroje. K Besední dům zrovna ve švech… Pětasedm- to klavíristovi cizí, vystačí si s vnitřním prožitkem. Temperamentní hudba svědčila temperamentnímu desátiletý Moravec přitom není úctyhodnou figurou Mozartova vokálně tvarovaná témata zněla non le- dirigentovi i první houslistce Marii Gajdošové, dě- z galerie slavných, ale aktivním umělcem, který – gato a přitom zpěvně díky pedalizaci, která jakoby lené violy se v první větě ještě trochu rozehřívaly, stejně jako jeho ženský protějšek Marta Argerichová imitovala kladívkový klavír. Fortissima ve třetí větě vcelku však sálem letěl kompaktní a plastický zvuk. – staví na výkonu a nikoli na „samospásné“ auře. však nepůsobila „vytřískaně“, banálním motivům V Mozartově koncertu a hlavně v závěrečné Symfo- Koncert pro klavír a orchestr č. 25 C dur (KV 503) zase Moravec dodal mysteriózní rozměr (1. věta), nii D dur č. 101 „Hodiny“ Josepha Haydna se obtíž- Wolfganga Amadea Mozarta snad opravdu trval přes vynášeným tónům neubíral klid na úkor čiperně ně prosazovaly dřevěné nástroje (především slabá půl hodiny (podle programu), mně se zdálo, že rychlých a rytmicky rovných ozdob, trylků, pasáží flétna), neboť v kolenou rozkývaný Altrichter stavěl sólista odešel z pódia za několik málo minut. Čas atd. Mechanické posuny v brilantních kadencích „velké“ struktury (vyloženě koncertní menuet), do nedokáže relativizovat jen einsteinovská rychlost hrály ruce s citlivými a pevnými prsty „bez“ zápěs- hráčů přímo „vstřikoval“ salvy energie neúnavnou světla, ale i umělecké dílo ve výborné interpreta- tí. Státní filharmonii Brno řídil její šéfdirigent Petr motorikou a nedbal na nuance. Altrichterovy krea- ci. Co na tom, že v části první věty se Moravcovi Altrichter z kapesní partitury, čistou souhru si ve ce mají tah, ale nenutí hráče, aby poslouchali sami všechno nepovedlo úplně tak, jak by si asi před- druhé větě stejně uhlídal sám Moravec. sebe a své kolegy. 

16 ZADÁNO PRO MITTE EUROPA Festival uprostřed Evropy počtrnácté

Iva Habartová ve Skalné. Žesťové nástroje budou znít také 19. 6. staré hudby (Musica Antiqua Köln aj.). Koncert ve Žluticích: mezinárodně obsazený Bozen Brass Dresdner Barockorchester 28. 6. v opuštěném en co den se od 12. června do 31. čer- quintet se v kostele sv. Petra a Pavla vydá na hu- gotickém chebském kostele Zvěstování P. Marie vence 2005 rozezní hudbou atraktivní dební pouť od renesance k baroku. Teplický lázeň- zachytí vývoj concerta grossa v době baroka. Ba- D historické i přírodní prostory podél 300 ský dům Beethoven bude hostit 21. 6. stejnojmen- rokní hudba bude znít i 2. 7. cisterciáckým kláš- kilometrů dlouhého úseku česko-německé hrani- né klavírního trio – Beethoven Trio Ravensburg, terem v Oseku, kde chlapecký sbor Knabenchor ce mezi bavorským Marktredwitz, Karlovými Vary, jež si dobylo světové renomé prvními a kompletní- Hannover společně se souborem Johann Ro- Ústím nad Labem a saskými Drážďany. Čtrnáctý mi nahrávkami méně známých skladatelů němec- senmüller Ensemble přednesou duchovní díla ročník Festivalu uprostřed Evropy-Mitte Europa kého romantismu. 22. 6. se bývalý jezuitský kostel Andrease Hammerschmidta. Působivá atmosfé- přichystal pro své návštěvníky pestrou nabídku ví- v Litoměřicích stane svědkem nevšední události ra poutního kostela v Chlumu sv. Maří podtrhne ce než 70 programů s mottem 10. 7. uvedení Requiem Svět fantazie, kde najdeme ne- Heinricha Schütze (sou- jen koncerty hudby klasické, bor Ensemble Musica ale také jazzu, etnické hudby archív Foto Holsatia), kterým chce či klezmeru. Výrazným rysem Festival uprostřed Evro- letošního ročníku je přitom py každoročně připo- vysoká koncentrace skvělých menout oběti a utrpení sólistů, kteří se představí pře- minulosti i současnosti. devším na komorně laděných Zcela jiný hudební svět recitálech. Posluchači budou posluchačům nabídne mít například možnost slyšet sbor buddhistických celkem troje housle z dílny mnichů s rituálními Antonia Stradivariho v rukou zpěvy japonské školy mladých špičkových umělců Shingon na koncertě (Renaud Capuçon, Baiba 11. 7. v pavilonu Solné- Skride, Linus Roth). Již tra- ho a Lučního pramene dičně budou festivalovou na- ve Františkových Láz- bídku provázet také dvě pro- ních. 23. 7. vystoupí na gramové řady: Fórum mladých děčínském zámku ho- představující mladé talenty, Gambista Ralph Meulenbroeks a cembalista David Jansen landský gambista Ral- kteří již sklízí mezinárodní úspěchy a řada Geni- – inscenace komorní opery Benjamina Brittena ph Meulenbroeks s cembalistou Davidem Jan- us loci, která prezentuje česko-německé kulturní Curlew River (Řeka kolih). První ze tří Brittenových senem v programu Splněné sny. Odlišný žánr dědictví. Letos v jejím rámci zazní díla barokních církevních parabol, ovlivněnou japonským diva- – temperamentní židovskou hudbu budou mít skladatelů Heinricha Ignaze Franze Bibera, Andre- dlem nó, vyprávěnou však prostřednictvím stře- posluchači možnost slyšet 27. 7. v evangelickém ase Hammerschmidta či Johanna Caspara Ferdi- dověkých anglických mnichů – poutníků, prove- kostele v Kynšperku nad Ohří, kam ji přiveze sou- nanda Fischera, jehož kompozice byly nedávno dou v němčině studenti Vysoké hudební školy bor David Orlowsky´s Klezmorim. Posledním objeveny v archivech Řádu křižovníků s červe- v Lübecku pod vedením Norberta Strolze v re- českým městem, ve kterém se festival zastaví, je nou hvězdou. žii Alberta Fortuzziho. Mladý německý umělec pak Bečov nad Teplou. V zámecké kapli zde světo- Na koncertech, které proběhnou na české stra- Linus Roth je odborným tiskem označován za vý excelentní kytarista Frank Bungarten zahraje ně (v Severních a Západních Čechách), vystou- „ďábelského houslistu“. Vítěz mnoha prestižních kromě skladeb J. S. Bacha také díla španělských pí převážně zahraniční umělci. Festival zahájí na soutěží (Joseph Szigeti v Budapešti, Mezinárodní a jihoamerických autorů. slavnostním koncertě 12. 6. v Sokolově komorní houslová soutěž v Novosibirsku, Deutscher Mu- Do německého příhraničí se jistě vyplatí vy- soubor Dresdner Kapellsolisten, složený z před- sikwettbewerb aj.) a stipendista nadace Anne-So- dat se za písňovými recitály světových umělců, ních hudebníků slavné Sächsische Staatskapelle phie Mutter se představí za doprovodu klavíristy jakými jsou německý barytonista Christian Ger- Dresden, se sólisty Mathiasem Schmutzlerem na José Gallarda na recitálu 25. 6. na zámku v Duch- haher (22. 7. v Regnitzlosau) a britský James trubku a Matthiasem Schlubeckem, virtuozem cově. Nevšední hudba pro hoboj a harfu pak bude Gilchrist (20. 7. v Pirně), i za koncerty houslistů na Panovu flétnu. 13. 6. bude festival pokračovat znít na hradě Loket 26. 6. v podání sólistů Säch- Renauda Capuçona (23. 6. v Thossen) a Baiby v Karlových Varech moravskou lidovou poezií sische Staatskapelle Dresden Andrease Lorenze Skride (27. 7. v Bannewitz). Neobyčejný zážitek v písních v podání Ivy Bittové a Škampova kvar- (hoboj) a Astrid von Brück (harfa). Hudbou J. slibuje také vystoupení Komorního orchestru teta. Recitál anglického trumpetisty Crispiana S. Bacha a jeho předchůdců naplní lounský kostel Ference Liszta s Jánosem Rollou (15. 6. Töpen) Steele-Perkinse, jenž je v současnosti označován sv. Mikuláše 27. 6. renomované dámské kvarteto a Musica antiqua Köln na závěrečném koncer- za nejlepšího hráče na barokní trubku na světě zobcových fléten Flautando Köln, jehož členky tě festivalu (31. 7. v Bad Steben). Více informa- (spolupráce s Academy of Ancient Music, King´s – specialistky na historicky provozovanou praxi cí o koncertech Festivalu uprostřed Evropy na Consort aj.) se uskuteční 17. 6. v kostele sv. Jana – spolupracují s předními německými soubory www. festival-mitte-europa. com. 

17 FESTIVALY, KONCERTY

 OLOMOUC, REDUTA, ZLÍN, DŮM UMĚLCŮ Smetanovo trio aneb tři sólisté na Moravě Pavel Malének ké dílko z posledního období skladatelova ži- kých a rychlých pasážích, ale i obsahově plných vota. Ve druhé části pak vystřídala orchestrální kantilénách nenechala nikoho na pochybách, že estává se často, aby se komorní sou- drobnost velká plocha zmíněného Brahmsova oba umělci jsou sehraní nejen pro tento koncert, bor rozpojil a jeho jednotliví členové koncertu. Oba sólisté pojali kompozici nepate- ale právě společná komorní hra zaručuje jejich N se uplatnili jako sólisté. U Smetanova ticky. Zajímavé použití sólových nástrojů umož- vynikající schopnost stejného frázování, začátků tria je však toto sólistické osamostatnění hráčů ňuje interpretům ukázat svoji techniku, nabízí a konců jednotlivých hudebních motivů. Zlín- zcela standardní, vždyť všichni jeho členové jsou však také dostatečné možnosti k vyjádření citů ská filharmonie byla velmi pozorným partne- především vynikající sólisté. V dubnu tohoto ro- a emocí. Jan Páleníček pojal cellový part mužně rem, dbalým dirigentova pečlivého a detailního ku v rozmezí jednoho týdne vystoupili sólisticky Jitka Čechová, Jana Nováková a Jan Páleníček ve dvou moravských městech. Moravská filharmonie Olomouc pozvala Ji- archív Foto řího Vodičku a Jitku Čechovou do „Španělského večera“ – dramaturgického útvaru složeného ze skladeb Edouarda Lala a Manuela de Fally. První část večera vyplnila Lalova Španělská symfonie pro housle a orchestr, op. 21 s vynikajícím sólistou Jiřím Vodičkou. Jitka Čechová, vystoupila po přestávce s kompozicí Manuela de Fally Noci ve španělských zahradách, tedy nedlouhém díle, v němž klavír není vždy formálně pojímán jako sólový nástroj, a tak je jeho part občas včleněn i do orchestrální partitury. Jitka Čechová se však s jeho úskalími vy- rovnala výborně. Skladbu zahrála s technickou jis- totou a jižanským espritem, a tak nikoho nenecha- la na pochybách jak o svém vysokém hráčském profesionalismu, tak rovněž o schopnosti vcítit se do tak vyhraněného charakteru daného díla. Suita z baletu Třírohý klobouk přednesená v závěru kon- certu vyzněla pod taktovkou Petra Vronského or- chestru nejlépe. Složité španělské rytmy, typická orchestrace španělských autorů a charismatická Jana Nováková, Jan Páleníček, Tomáš Netopil a Filharmonie Bohuslava Martinů při zkoušce dynamika vnesly do sálu příznačnou atmosféru pravého španělského večera. a připravil nastupujícím houslím Jany Novákové gesta. Závěrečnou skladbou celého večera byla Druhým sólistickým vystoupením členů Sme- dostatečné entrée. I její nástup byl plný energie 5. symfonie d moll „Reformační“ Felixe Mendelsso- tanova tria bylo provedení Brahmsova Koncertu a nadšení odpovídající jejímu mládí. Práce le- hna-Bartholdyho. Orchestr se nechal přesvědčit pro housle, violoncello a orchestr, op. 102 v podání vých rukou obou umělců jasně dokumentovala Netopilovou koncepcí a krásně imitoval až var- Jany Novákové a Jana Páleníčka spolu se zlín- technickou náročnost sólových partů a nutno hanní zvuk dokonale harmonizovaných chorá- skou Filharmonií B. Martinů za řízení mladého říci, že se jich oba zhostili výtečně. V pomalé vě- lových partií partitury. Tomáš Netopil byl po ce- dirigenta Tomáše Netopila. V úvodu koncertu tě dali sólisté vyniknout zpěvnosti a vroucnosti lý večer soustředěným a obětavým průvodcem zazněla Předehra pro orchestr B. Martinů, nevel- hudebních myšlenek. Krásná souhra v technic- orchestru i sólistům. 

 JESENÍK, PRIESSNITZOVY LÉČEBNÉ LÁZNĚ Skvělý „Jeseník“

Věra Lejsková zicírovali ve dvou. Dnes je soutěží s vysokými Soutěž má dvě kategorie. Ta první, do 21 let, parametry, nabízející posluchačům výkony na dává možnost zaskvít se vynikajícím konzer- ezinárodní Schubertova soutěž pro nejvyšší interpretační úrovni, má neobyčejný vatoristům – letos byli v dominantním posta- klavírní dua, která se ve dnech 20.–23. ohlas v celém světě a může se směle postavit na vení studenti pardubické konzervatoře a Pol- M dubna konala v Jeseníku již po čtrnác- roveň velkým mezinárodním soutěžím jako je ska. Druhá kategorie – do 70 let součtu věku té, daleko přesáhla původní záměr jejich inici- třeba Pražské jaro či jiné soutěže v sólové i ko- obou interpretů – představila už profesionální átorů, totiž aby si mladí pianisté s chutí zamu- morní hře. dua z Ruska, Ukrajiny, Japonska, Velké Britá-

18 67x285cb 22.3.2005 19:14 Stránka 1

FESTIVALY, KONCERTY

nie, Polska, Estonska, v celkovém počtu šest- minulé soutěže, klavírní duo z Pardubic, Radka nácti dvojic. Připočteme-li k tomu osm dvojic Hanáková – Vlastimil Jurčík, výstava karikatur v první kategorii, pak při předepsaném časo- na Schubertovy skladby v předsálí kongresové- vém limitu probíhala první dvě kola obou ka- ho sálu, zapůjčená ze soukromé sbírky, vydání tegorií od 8 až do 23 hodin – což bylo velmi samostatné brožury „Schubertova soutěž Jese- náročné jak pro účinkující, tak především pro ník 2005“, kterou iniciovalo a na jejímž vydá- porotu (předsedou byl Vlastimil Lejsek, její- ní se podílelo Vlastivědné muzeum Jesenicka, mi členy Joanna Domanska – Polsko, Martin slavící letos 100 let, prodej hudebnin atd. Bábel Hršel – ČR, Soňa Javůrková – ČR a Pavel No- jazyků pomáhaly rozpřádat mladé tlumočnice, votný – SR). Tak ve velkém kongresovém sále většinou studentky gymnázia. Bylo jich zapo- Priessnitzových léčebných lázních (kdysi jej V. třebí i při neoficiálním a srdečném setkání se Priessnitz vybudoval jako velkou jídelnu pro všemi účastníky, které se uskutečnilo před zá- své pacienty) zněla po celé dny hudba: přede- věrečným koncertem v prostorách muzea Vin- vším Franze Schuberta, ale i dalších romantiků, cence Priessnitze – myslím, že hodně přispělo klasiků i současných autorů, z našich A. Dvořá- k bližšímu vzájemnému poznání pianistů, už HUDEBNÍ ka, J. L. Dusíka, H. Voříška, B. Martinů, V. Lejska, ne soupeřů, ale kolegů. M. Kocába a K. Simondla. Vyhlašování výsledků Příští soutěž, která se uskuteční 18.–21. 4. 2007, jednotlivých kol pak připomínalo téměř půl- bude jubilejní: jednak bude XV., jednak uplyne 210 noční scény, po nichž byli účinkující odváže- let od narození autora, jehož má soutěž ve svém ští- VELETRH ni mikrobusy do svých ubytoven dole ve měs- tu, Franze Schuberta. A nyní hlavní ceny:  tě. Organizace byla bezchybná, podíleli se na ní pracovníci Městských kulturních zařízení, I. kategorie: PRAHA pedagogové Základní umělecké školy i další 1. cena Zuzana Pelcová – Eva Suchánková, ČR – Pardubice pracovníci stejnou měrou, ochotně a s velkou 1. cena Miroslawa Lachowska – Edgar Wiersocki, Polsko obětavostí. Klavíry i se servisem zapůjčila už 2. cena Oliwia Grabovska – Wojciech Wrobel, Polsko tradičně firma Petrof, která takto vypomáhá 3. cena Marie Erlebachová – Jan Hršel, ČR – Pardubice 2005 soutěži od jejího založení – ostatně pan ing. Pet- rof nechyběl ani na závěrečném koncertu laure- II. kategorie 22.–25. ZÁ¤Í 2005 átů. Při koncertech s orchestrem spolupracoval 1. cena Irina Silivanova – Maxim Puryzhinskij, Rusko s kandidáty Janáčkův komorní orchestr z Os- Současně obdrželi cenu Aloise Složila za nejlepší travy, který dirigoval Petr Šumník, koncert také interpretaci skladby Fr. Schuberta VELETRÎNÍ PALÁC 2. cena Oleksandra Zajceva – Dmytro Tavanets, Ukrajina natáčel Čs. rozhlas Olomouc. Soutěž doprová- 3. cena Yoshie Shiramizu – Takashi Fujii, Japonsko zely také různé akce, jako zahajovací koncert 3. cena Lindy Tennent-Brown – James Longford, Velká v jesenické Kapli, na němž vystoupili laureáti Británie � hudební nástroje a pfiíslu‰enství � jevi‰tní a osvûtlovací technika � záznam a reprodukce zvuku � domácí audio video � Foto Josef Halamíček Josef Foto poãítaãe a hudba � hudební média…

HUDEBNÍ VELETRH PRAHA

Kontaktní adresa: AC EXPO s. r. o. Vítězové II. kategorie Mezinárodní Schubertovy soutěže Oleksandra Zajceva, Dmytro Tavanets a před- VeletrÏní palác, Dukelsk˘ch hrdinÛ 47, 170 17 Praha 7 seda poroty Vlastimil Lejsek Tel.: +420 224 301 013, fax: +420 224 301 539 GSM: +420 777 201 329 www.huvel.cz 19 Uzávûrka pfiihlá‰ek: 15. 5. 2005 FESTIVALY, KONCERTY

 FRÝDEK-MÍSTEK, NÁRODNÍ DŮM Kruhy přátel hudby

Rudolf Felzmann agentur, umožňující nejen podrobnější in- gogů místních hudebních škol, jež dokonce formace a vzájemné poznání, ale také jistým jeden z delegátů označil za „hudební řeme- pátek 22. dubna se sjížděli zástupci způsobem může omezit mnohdy až agresivně slníky“, kteří jsouce vytíženi svými školní- Kruhů přátel hudby na své celostátní se vnucující propagaci náhle se objevivších mi povinnostmi, sami se žádného koncertu Vsetkání do Frýdku-Místku. Z podnětu zprostředkovatelů, jejichž nabídka nemusí nezúčastní, ani jej nedoporučí svým žákům Nadace Český hudební fond je tentokrát svo- být vždy bez problémů. To se ostatně pro- či jejich rodičům. Závidět pak můžeme těm lal Kruh přátel hudby při zdejším Národním jevilo při následující diskusi, kterou otevřel místům, kde právě učitelé hudby jsou hlav- domě, který se tak stal po roce 1990 dvanác- předseda Rady KPH prof. Ivan Klánský. Pod- ními iniciátory místního hudebního živo- tým pořadatelem této zajímavé akce, na níž je le jednotlivých dramaturgických plánů přidě- ta. Kupodivu se příliš nemluvilo o finanč- každoročně zvána více jak stovka pořadatelů luje Rada KPH NČHF finanční částky, jejichž ních obtížích, byť všichni se shodli na stále koncertů komorní hudby. Při oficiálním jedná- výše nemusí být jen symbolickým příspěv- se zhoršujícím klimatu nekulturnosti mezi ní bylo zastoupeno 55 Kruhů přátel hudby, což kem, ale může dotovat náročnější výběr in- představiteli politiky i státní správy. Většina oproti předchozím setkáním znamenalo logic- terpretů i rozmanitější repertoár. Problémem koncertních organizátorů úporně shání po ky vyšší účast moravských zástupců, zatímco při profilování abonentních cyklů, bývá rov- troškách peníze a dokáže nekompromisně některé české delegáty odradila značná vzdá- něž konfrontace výkonů umělců působících hájit vyšší kvalitu svého publika ve spektru lenost a tím nabíhající finanční náklady. v užším regionu s interprety, jimž nechybí obyvatel daného místa. V této souvislosti ješ- Většina účastníků se shoduje, že taková zkušenost z renomovaných mezinárodních tě připomeňme, že řada KPH se v průběhu let setkání vítají. Předně celou akci uvádí burza soutěží a festivalů. Zvláštní je také vliv peda- stávala občanskými sdruženími a nyní svůj původní záměr svobody a nezávislosti začí- nají pociťovat jako komplikaci, mají-li se tře- ba měnit nařízení o účetnictví. Je ironií, že asi jednodušší to prozatím mají tam, kde zůstali při rozpočtových či příspěvkových organiza- cích, i když ani tady nikdy nevíme, co budou- VELKÁ SOUTĚŽ cí vyšší rozhodnutí by mohla změnit. Samozřejmě, že tyto problémy hlavní dis- kuse spíše naznačila, ale pak bylo dost času ješ- Hudebních rozhledů tě se k nim vrátit. Frýdecko-Místecký Národní Vážení čtenáři, dům nabídl skvělý večerní koncert, v němž Ja- tentokrát řada z vašich odpovědí zdaleka v pořádku nebyla, byť správné řešení jste náčkova filharmonie Ostrava potěšila Janáč- měli takřka na dosah ruky. A to v úvodním rozhovoru minulého čísla s názvem Matthi- kem, Mozartem a Dvořákem, přičemž obdiv pu- as Goerne – hvězda Pražského jara 2005, v němž jste se mohli dočíst, že se tento slavný blika sklízel sólový klarinet Igora Františáka německý barytonista poprvé našemu publiku představil v lednu roku 2001 s Českou a výrazné gesto dirigenta Jakuba Hrůši. Pak se filharmonií řízenou Vladimirem Ashkenazym. Těm z vás, kteří byli pozornější a měli besedovalo do pozdních hodin při společen- navíc při losování štěstí, blahopřejeme a tentokrát posíláme CD, vydaná firmami Supra- ském večírku s folklorním souborem Ostravič- phon a Multisonic. ka. Většina účastníků ještě zůstala i na sobotu. Vždyť dopolední matiné na frýdeckém zámku Jarmila Tatárková, Opava bylo doslova vzorovou přehlídkou pozoruhod- Martin Gono, Krakovany ných interpretačních hvězd Ostravska: např. Eva Chalupová, Ivančice klavíristky Elišky Novotné, houslisty Jiřího 1 Vodičky nebo Stadlerova klarinetového kvar- 2 teta. Každý pořadatel celostátního setkání se 3 snaží i přiblížit svůj kraj, proto cesta účastní- A je tu otázka na červen: Kterého polského prezidenta, známého svou vynikající ků vedla do Janáčkových Hukvald a někteří interpretací děl Fryderyka Chopina, mohli Pražané po roce 1918 přivítat na pódiu absolvovali i turistickou trasu oborou kolem Rudolfina? bronzové Lišky Bystroušky vzhůru ke staro- bylému hradu. Své odpovědi zasílejte do 16. června na adresu Hudební rozhledy, Radlická 99, V sobotu večer mnozí odjížděli a poslední 150 00 Praha 5 nebo na e-mailovou adresu [email protected] vytrvalci se rozloučili až v neděli 24. dubna. Všichni se shodli: setkání opět posílilo odvahu Pravidelnou soutěžní otázku najdete i na našich webových stránkách http://hudebniroz- překonávat potíže a nabízet kvalitní komorní hledy.scena.cz, kde je zkrácená verze každého čísla uveřejněna již o pět dnů dříve, než se hudbu posluchačům, a při loučení poděkova- objeví v prodeji nebo ve vašich schránkách.. li pracovníkům Národního domu ve Frýdku- -Místku za prvotřídní péči. 

20 FESTIVALY, KONCERTY

Nadace Leoše Janáčka vypisuje soutěž o Cenu Nadace Leoše Janáčka 2005 Předmětem soutěže jsou vědecká díla, ediční počiny přínosně zpracovávající janáčkovskou tématiku, zvlášť významná popularizační či organizační činnost v oblasti šíření Janáčkova díla. Česká filharmonie Výše ceny je 30.000 Kč. „zvěčnělá“ aneb O cenu se mohou ucházet čeští občané bez věkového omezení. Práce a edice musí nést datum vydání v rozmezí let 2000–2004. Návrhy na ocenění její nové live podávají buď autoři děl již publikovaných nebo takových, u nichž byla v dané době uzavřena platná nakladatelská smlouva, nebo navrhovatelé z řad nahrávky v příští soukromých osob či institucí. Návrhy posoudí porota jmenovaná správní radou Nadace Leoše Janáčka. sezoně Uzávěrka pro podání návrhů je 30. září 2005 Dita Hradecká Návrhy s přiloženým exemplářem práce nebo rukopisy s platnou nakladatelskou vuk orchestru, jakým je Česká filharmo- smlouvou zasílejte na adresu: nie, se nejlépe vychutná naživo. Akusti- Nadace Leoše Janáčka, Krkoškova 45A, 613 00 Brno Zka Dvořákovy síně patří na světě k těm nejlepším, jak naši posluchači jistě vědí. V příš- tí, jubilejní sezoně, kterou zahájí Pocta české hudbě už 7. září, budou mít návštěvníci Rudol- fina možnost přihlížet vzniku několika živých nahrávek orchestru. Pro šéfdirigenta Zdeňka Mácala nejsou mikrofony žádnou překážkou svobodné interpretace – spíše jej inspirují a sti- mulují. Mohli jsme se o tom ostatně přesvědčit už v uplynulém koncertním cyklu. Letos mají filharmonici za úkol natočit na- příklad Šeherezádu Rimského-Korsakova, Ma- hlerovy symfonie, Brahmse, Čajkovského… To chce pečlivou přípravu a pevné nervy! 29. 5. neděle Západočeské Muzeum Plzeň Takové nahrávání ovšem vyžaduje i jistou České trio disciplínu také od posluchačů: před nasaze- D. Popper, A. Dvořák, F. Mendelssohn – Bartholdy ním prvního tónu a po dozvuku, který se může 7. 6. úterý Kdyně – synagoga protáhnout na několik vteřin, musí být v sále Jana Boušková - harfa, M. Vilímec – housle naprosté ticho. Odměnou bude příznivcům fil- C. Saint Saëns, F. Mendelssohn – Bartholdy, J. L. Dusík, C. Debussy, M. Turnier harmonie třeba to, že budou fyzicky přítomni 15. 6. středa Radnice – synagoga jakémusi zvěčnění okamžiku, který by se jinak Miroslav Vilímec – housle, Vladislav Vilímec – klavír nenávratně rozplynul v ubíhajícím čase. A až F. Mendelssohn – Bartholdy, E. von Dohnanyi, L. Janáček, J. B. Foerster, A. Dvořák, J. Kubelík se jim dostane do ruky deska, na jejíž etiketě 8. 9. čtvrtek Dobrá Voda u Hartmanic bude známé logo ČF, nevěřím, že se rádi ne- René Kubelík – housle, Miloslav Klaus – kytara pochlubí slovy: Byl jsem u toho! N. Paganini, F. Mendelssohn – Bartholdy, A. Williams, J. Piazzolla 11. 9. neděle Plzeň Velká Synagoga Na tomto místě, hlouběji než je obvyklé, můžete nahlížet Filharmonický smyčcový soubor, Žilákovo kvarteto do dění v České filharmonii. Při psaní A. Dvořák, G. Klein, F. Mendelssohn – Bartholdy příštích textů se rádi necháme inspiro- vat i vašimi otázkami, které lze zaslat 18. 9. neděle Kasejovice – synagoga e-mailem na sekretariat@cfmail. cz, Ars Instrumentalis Pragensis nebo poštou na adresu České filhar- H. Purcell, G. Ph. Teleman, F. Mendelssohn – Bartholdy, J. D. Dismas Zelenka monie či Hudebních rozhledů.

21 HORIZONT Václav Holan Rovenský Hudebník, tulák a poustevník

Oldřich Kašpar ale také pousteven, byl František Josef z Vald- tor a varhaník a zakrátko zastává i úřad varhaní- štejna, tajný rada císaře Leopolda a manžel ještě ka v Turnově. V roce 1668 se opět vrátil do své- yla to zvláštní doba, exaltovaná a plná ex- donedávna rozmařilé a nadmíru bohaté Markéty ho rodiště, kde přijal místo kantora. Téhož roku tatického vytržení a mysticismu. Intelektu- Černínové z Chudenic. Život této typické barokní však své místo svévolně opustil bez vědomí vrch- B ální katolickou Evropu, České království dámy od základu změnil silný vliv kapucínského nosti a jeho neklidná a komplikovaná povaha jej nevyjímaje, okouzlila díla španělských mystiků skladatele Jana Marii, který přišel roku 1714 na vyhnala do světa. Je zapotřebí si uvědomit, že Jana z Kříže a Terezie z Ávily. V nejširších vrstvách Valdštejn. Z jejího obrácení vzešly stavby, které jsme v období, kdy do vydání patentu o zrušení zbožných obyvatel pak dosáhla vrcholu populari- jako mecenáška platila a k nim patřilo i zřízení nevolnictví Josefa II., který poddané vysvobodil ty duchovní cvičení zakladatele jezuitského řádu poutního místa u hradu Valdštejna. z osobní závislosti na vrchnosti, zbývá ještě pl- Ignáce z Loyoly, velmi brzy přeložená i do češti- Dodnes se na Valdštejně ukazuje v předhradí ných 113 let. A podmínky, za jakých museli praco- ny. Byla to doba rozevlátých soch a impozantních jeskyňka, kde měl podle pověsti přebývat význač- vat i v době pozdější pro své pány takoví velikáni obrazů, kde hra světla a stínu dospěla až k samot- ný barokní hudební skladatel, varhaník a v nepo- evropské hudby, jakými byli Wolfgang Amade- né hranici magického působení na diváka, který slední řadě také poustevník Václav Karel Holan- us Mozart či Joseph Haydn, jsou vcelku známy. v pološeru chrámových prostor, pod vznosnými -Rovenský (1644--1718). Mozart měl neustálé problémy se salcburským a honosnými kopulemi propadal pocitu malosti arcibiskupem a Haydn musel dokonce nosit es- a nicotnosti před tváří Boží. terhazyovskou lokajskou livrej a u tabule sedat Byl to zvláštní čas, kdy se mnozí snažili dob- se sluhy a kočími. rat se pravdy kontemplací a rozjímáním v tichém archív Foto Václav Karel Holan sběhl celkem dvakrát ústraní, a jiní hledali cestu k Bohu i k přírodě. a způsobil tím nemalé problémy svému otci, ro- A tam, kde se proťalo toto dvojí usilování, tam se venskému rychtáři, který byl v roce 1668 volán zrodil barokní poustevník. k zodpovědnosti na skalský zámek, ať syna ne- Fenomén poustevníka není v evropských a ko- prodleně přivede zpět. Ten však uprchl potřetí. neckonců ani českých dějinách ničím novým. Po čase se znovu objevil a patrně se opět věnoval Ovšem barokní poustevny se podstatně lišily od chrámové hudbě, ale také úředničině, neboť v ro- pousteven předcházejících období, kdy jejich oby- venské městské knize je k roku 1670 zapsán ja- vatelé hlásali návrat k prvotní křesťanské chu- ko písař, kantor a varhaník. Jak dlouho se Holan době. Být poustevníkem v 15. nebo 16. století v tomto období zdržoval doma, není přesně zná- znamenalo ve své podstatě pohybovat se na ten- mo. Někdy se uvádí, že už o rok později (1671) ké hraně mezi životem a smrtí, v krušných ži- byl varhaníkem na Vyšehradě. Z rovenské měst- votních podmínkách a v zajetí přísných pravidel ské knihy se dozvídáme, že 24. července 1673 a tvrdých dogmat. Naopak poustevny v baroku stanul před městským právem, aby se zodpovídal představovaly docela pohodlné světnice v klidu z křivého obvinění. Další datum, jehož se můžeme a samotě, přizpůsobené rozjímání. K nim přilé- zachytit, je rok 1679, kdy je Holan zapsán jako haly zahrádky i kuchyňka s ohništěm pro pří- varhaník v Dobrovicích u Mladé Boleslavi. pravu jídla. Nezřídka měl poustevník povoleno To je na dlouho poslední zmínka, kterou o ne- lovit i zvěř, jejíž maso vcelku bez potíží uchovával sporně neklidném, romantickém, vpravdě barok- v chladné skalní spižírně. ním duchu člověka, jenž velmi často projektoval Ne nepodstatný vliv měl na rozvoj poustevnictví Narodil se v Rovensku pod Troskami, nikoliv svoje tužby daleko za hranice vzdáleného ob- v Čechách i úzký vztah mezi českými a španělský- Rovně, jak se tradovalo ve starší literatuře, ve stat- zoru, máme. Jedenáct let není o Holanovi žád- mi panovníky, příslušníky dvou větví (rakouské ku pod strání a název rodiště připojil ke svému pří- ných zpráv, jeho jméno se opět vynořuje až ro- a španělské) jedné (habsburské) dynastie. Svou jmení. Do školy chodil nejprve ve svém rodném ku 1690. Tehdy bydlel v Praze ve valdštejnském úlohu sehráli také příslušníci česko-španělských městečku, kde tehdy působil jako rektor Samuel domě na Malé Straně a roku 1692 se uvádí jako (Pernštejnové, Ditrichštejnové) a španělských Fidelius Kutnohorský, a první setkání s hudbou varhaník a roku 1693 kapelník u sv. Petra a Pav- (Marradas, Huerta, Verdugo ad.) rodin. mu zprostředkoval Václav Peregrinus Turnov- la na Vyšehradě. Naprosto jasná souvislost je pak vidět mezi ský, v té době varhaník a kantor v Týně nad Ro- Pražský pobyt představoval zřejmě nejplod- katalánskými poustevnickými jeskyňkami, které venskem. Po ukončení základní výuky odešel na nější období Holanova uměleckého života. V té silně připomínaly pískovcová skalní města sever- studia do Jičína, kde se mu, na jezuitském gym- době vydal – v rozmezí čtyř let – svá velká dí- ních a severovýchodních Čech. Tedy místa jako náziu, dostalo dalšího vzdělání i výchovy v přísně la. A sice dvoje pašije a kancionál (Pašije podle stvořená k poustevnictví, což nebylo ve své době katolickém duchu. svatého Matouše, 1690; Pašije podle svatého Jana; rozhodně chápáno jako náhoda. Poté se s ním nejdříve setkáváme v roce 1662 1692 a konečně nejobsáhlejší dílo – kancionál Jedním z českých katolických šlechticů, který ve funkci ludi magistra (učitele hudby) v Týně zvaný Capella regia musicalis, kaple královská zpěv- měl velký smysl pro zakládání poutních tradic, nad Rovenskem, roku 1664 tu působí jako kan- ní a muzikální; 1694).

22 HORIZONT

Uvádí se také, že Holan navštívil Řím, aby se přímo na místě seznámil s italskou hudbou. Da- tování jeho návštěvy se různí. Ojediněle se setká- archív Foto váme s rokem 1674 – tehdy se uskutečnila známá výprava z Čech do Říma, kterou vedl světící bis- kup pražský, český básník a vlastenec Jan Hynek Dlouhoveský. Cestovní průvod tvořilo dvě stě li- dí a naši krajané tehdy prý udivili Italy půvabem českého zpěvu. Častěji se tvrdí, že Holan navštívil Itálii až roku 1692. Přímé doklady nemáme však ani pro jeden z těchto časových údajů. Dnem 17. března 1694 opět začíná, díky nedo- statku pramenů, další hluché období Holanova ži- vota, nenajdeme o něm jedinou zmínku po deset následujících let. Pak se znovu objevuje v rodném kraji, tentokrát však nikoliv jako varhaník, nýbrž jako zanícený kameník. Kamenictví bylo kromě hudby jeho celoživotní zálibou. Svou uměleckou prací v tomto oboru zkrášloval rodné městečko: Se školní mládeží vystavěl schody nahoru ke škole… Z kamene sám vytesal Boží muka u školniště a u kněž- ské stráně. Do chrámu v Týně koupil za 6 zlatých oltář nový pro obraz sv. Jana Nepomuckého a sám vystavěl tu novou kruchtu kulovatou pro varhany. Kromě toho se za Holanovo dílo považují ka- menné sluneční hodiny, které jsou dodnes vidět na pilíři kostela sv. Václava v Rovensku a jsou opatřeny iniciálami W:C:H: a letopočtem Ao 1704, a na prvním mostě u hradu Valdštejna se nachází kamenný podstavec k soše sv. Jana Ne- pomuckého s iniciálami W. H. Konec života strávil Václav Holan v poustev- ně, jež stála v místech dnešního prostranství na druhém nádvoří hradu Valdštejna vedle kaplič- ky sv. Jana Nepomuckého vystavěné v roce 1713 (dnešní kostelík je pozdějšího data). Sotva si lze představit, že by v něm neprovozoval hudbu a že by zde – v místě tak odloučeném a v prostředí tak Valdštejn, kaple sv. Jana Nepomuckého duchovním – nekomponoval. Zřejmě tady sepsal roráty pro město Turnov, dnes bohužel nezvěstné, doložené však roku 1712 na Valdštejně jako nové Obě jeho díla, jak Pašije, tak i Kancionál, se těšila (Časopis katolického duchovenstva). Soustře- od pana Holana psané. Pověst, že bydlel ve zmíněné velké oblibě v nejširších lidových vrstvách, o čemž ďuje se především na cyklus svatováclavských jeskyni, zapřičinil nápis, který je v ní vytesán: V této svědčí i jejich časté opisy. Podle Antonína Rybičky písní, jichž najdeme u Holana ze všech jeho jeskyni žil roku 1715--1718 poustevník Václav Holan, se Holanova Kancionálu používalo na kůrech lite- současníků nejvíce. Hodnotí jej následujícími učitelský z Rovenska. Václav Holan však nebyl ani rátských ještě na počátku 19. století. slovy: prvním ani posledním poustevníkem Valdštejn- Holanova Kaple královská… vzbuzovala zá- Holanův bohatý soubor svatováclavské lyriky ským. Turnovský děkan uvádí k roku 1713, kap- jem hudebních historiků už od konce 18. století obsahuje tedy jak ohlasy písní cizích se snahou po li na Valdštejně, kterou milostivá vrchnost vystavěla (J. B. Dlabač). Obšírný rozbor hudební stránky to- zhuštění obsahu a zkrácení skladby, posléze vlast- kdežto dva poustevníci bydlejí. hoto díla se objevil v časopise Dalibor v roce 1862. ní skladby Holanovy, jichž je většina… metafora je Člověk nepokojné krve, nadaný hudebník Jeho autor J. L. Zvonař vyzdvihuje Holanovy úpra- ryze barokní… apostrofy vydechují líbeznou něhou. a zručný kameník zemřel 27. 2. 1718, tudíž v le- vy starších a starých písní, které jsou podle něho Jeho strofika je bohatá, prosodie přízvučná… Holan tošním únoru – sedmadvacátého, uplynulo od dobré, jadrné i rozmanité… jednotlivé hlasy jsou ve družil se čestně k Michnovi z Otradovic a Fridrichu jeho smrti přesně 287 let. Byl pohřben na místě, vícehlasých skladbách vedeny dosti samostatně; srov- Briedlovi (1619--1680). které si sám vybral, ve chrámu Týnském ve sklípku nalost (rozuměj harmonie) hlasů pak jest lahodná Domnívám se, že dalších slov netřeba. Budiž podle kazatelny po levé ruce. i nenucená… máme přeci za to, že měl větší nadání tento článek skromnou poctou pozapomenu- Václav Holan Rovenský, narozdíl od Adama k líbeznému zpěvu (rozuměj: doprovázené melo- tému umělci těkavého a nespoutaného ducha Michny z Otradovic (1600--1676), autora monu- dii), než-li ke kontrapunktickým formám. k nedávno uplynuvšímu únorovému výročí je- mentálních skladeb, na jehož dílo plynule nava- Patrně nejpodrobnější rozbor Holanova dí- ho narození. Neboť jen lidé tohoto druhu hýbou zoval, nalezl těžiště své tvorby v malých formách. la básnického přináší Vilém Bitnar v roce 1926 světem naším vezdejším kupředu. 

23 ZADÁNO PRO ČESKÝ ROZHLAS D-DUR Český rozhlas digitálně

Hana Jarolímková reje… Za pár měsíců by se měl program D-dur některého z evropských koncertních sálů, od- v Praze a okolí objevit v digitálním vysílání sys- kud budeme vysílat koncert přímým přenosem. 1. května začala vysílat nová stanice Českého roz- tému DVB-T. To je vlastně zařízení určené pro Umožňuje nám to členství v Evropské vysíla- hlasu, jejíž náplň tvoří výhradně klasická hudba. Její příjem televize, ale připojíme-li tzv. set-top-box cí unii. název je Český rozhlas D-dur a její program je proza- do zesilovače, můžeme v nepřekonatelné zvu- tím šířen na Internetu, na adrese www. rozhlas. cz/ kové kvalitě poslouchat i digitální rozhlasové Jak jste došli k názvu stanice? d-dur. O všem, co se vznikem této stanice a s náplní stanice. To nejlepší nás čeká po spuštění sítí Evropské digitální stanice obvykle začínají jejího vysílání souvisí jsem hovořila se šéfredaktorem DAB, které umožňují i mobilní příjem do slu- písmenem D: třeba D-radio, D-link, D-art. Naše stanic Český rozhlas 3 – Vltava a D-dur Lukášem chátek, v autě atd. D-dur je tedy trochu slovní hříčka, opírající se Hurníkem. o to, že D dur je optimistická tónina. Také zněl- Není to trochu divné poslouchat třeba Mozar- ka stanice je určitou nadsázkou: ozve se jímavý Jak k tomu došlo, že vedle stanice Český roz- ta z Internetu? romantický akord s klavírním trylkem a do to- hlas 3 – Vltava vznikla další stanice jen na váž- Zvuková kvalita je mnohem lepší než z běž- ho svým jalovým elektronickým hlasem zažvat- nou hudbu? ného FM vysílání. Nedochází tu k dynamické lá robot: „Český rozhlas. D-dur. Klasická hudba Klasická hudba byla vždy základní součástí kompresi, signál je bez šumu. Každému vřele v digitální kvalitě“. D-dur je totiž skutečně malý

programu Vltavy, tvoří téměř 50% jejího vysíla- doporučuji pořídit si stálé připojení k Internetu, technický zázrak. Redaktoři naplánují hudbu cího času. Bohužel my, milovníci vážné hudby, stojí to měsíčně jako jeden nákup v supermarke- a namluví komentáře, vše ostatní běží automatic- obvykle chceme poslouchat hudbu, jenom hud- tu a změní vám to život. Webové stránky stanice ky. Například když zbývá do celé hodiny chvilka bu a nic než hudbu. Na Vltavu se ovšem musí Český rozhlas D-dur nabízejí informace k právě času, počítač sám iniciativně zařadí Scarlattiho vejít i literatura, drama, dokument, publicistika. vysílané skladbě, program na několik týdnů do- sonátu nebo zpěv ptáků… Proto Vltavu poslouchá jen zlomek těch, kteří předu a stále se budou rozšiřovat. chodí na koncerty a kupují si cédéčka. V bo- Myslíte, že si D-dur najde dostatek poslucha- hatých evropských zemích mají obvykle dvě Jak tedy vypadá program stanice Český roz- čů? kulturní stanice: na vážnou hudbu a druhou, hlas D-dur? Jistě to nebude masová záležitost, ale milov- smíšenou, podobnou Vltavě. V Česku ovšem 24 hodin vysíláme klasickou hudbu od rene- níci vážné hudby, kterých jsou v naší zemi roz- nemáme dost vysílacích frekvencí na tolik kul- sance do současnosti, od komořiny k opeře. Kaž- hodně statisíce, si podle mne nemohou nechat tury, takže vážnohudební stanice zůstala nedo- dé dílo se v průběhu měsíce několikrát zopakuje, ujít takový zdroj hudebních zážitků v technické sažitelným snem. pokaždé v jinou denní dobu. Každá skladba je kvalitě, kterou žádné FM rádio nemůže nabíd- velmi stručně uvedena redaktorem, který pro- nout. A navíc se dá D-dur poslouchat třeba jen Až do prvního května… gram připravil. Redaktoři pocházejí z řad Vltavy, na půl ucha. Doufám, že si nás brzy všimne ně- Ano. Až na to, že její signál mohou proza- takže odbornost je zajištěna. Hrajeme samozřej- jaká kavárna… tím přijímat jen ti, kteří mají dostatečně rychlé mě zásadně celé skladby, ne jen vybrané věty. Ale kdybyste si chtěli naše vysílání vyzkoušet pevné připojení k internetu. Mohou ji ovšem Na podzim připravujeme další obohacení „na nečisto“, pusťte si 1. července Vltavu. D-dur přijímat na celém světě: už máme ohlas i z Ko- programu: každý den ve 20:00 se přepojíme do bude celý den hostem na jejích frekvencích. 

24 DIVADLO

 PRAHA, STÁTNÍ OPERA PRAHA Co je tradiční Rusalka? Josef Herman nepoužíval pouze jako promítanou scénogra- Nastudování však propadlo pěvecky a hudeb- fii, ale použil různé filmové triky (prolínačky, ním nastudováním. Evě Urbanové, která v roli a loňské nastudování Carmen v režii švenky, dvojexpozice) k doslovení konkrétních debutovala, Troška ublížil rádoby pohádkově lad- Zdeňka Trošky se do Státní opery Pra- významů. Rusalky tančí nejen na jevišti, ale i na nými gesty rukou, které rozhodně odporují natu- N ha lidé jen hrnuli, proto letos úspěšné- plátně, Rusalka ve třetím jednání osamocena relu pěvkyně – ještě že jí (a vlastně všem) velmi ho filmaře sluncí, kameňáků a pohádek přizva- bloudí rozhýbanými lesy, v úvodu se zjevuje ja- pomohl pohádkovými a vkusnými kostýmy Josef li ke spolupráci znovu. A nelze to vedení Státní ko přelud na nádherné hladině jezera. A to jsou Jelínek. Nejvíc jí však ublížil dirigent Leoš Svá- opery zazlívat z žádných estétských pozic, jak- v dané koncepci nádherné momenty! Nakonec rovský hlučným, hrubým a neúnosně chybujícím koli je mi prvoplánová poetika Zdeňka Trošky i trochu popisné pasáže jako třeba příjezd lovců orchestrem, v němž příliš ztišený hlas Urbanové na hony vzdálená, když v repertoáru mají místo na koních lze ve filmu přijmout. Proč to všech- překvapivě zanikal a z postavy mnoho nezbylo.

Eva Urbanová jako Rusalka Foto František Ortmann František Foto

i dramaturgické novinky a inscenační výboje. no ale rámovat kašírovanými pahýly stromů Nemyslím si, že na roli šla šťasnou cestou, v jejím Tak to má podle mého soudu ve velkém oper- a balvany, o které pěvci zakopávají a trhají kos- případě bylo lepší zdůraznit dramatický charakter ním domě být. týmy? Druhé jednání na zámku (bez dotáček) partu. Nelze však nevidět pečlivost, s níž roli jako Rusalku si režisér Troška vybral sám a jaksi pak má parametry pouťové střelnice či skladu obvykle nastudovala – tím větší škoda! Adriana zákonitě vzhledem ke svým filmovým pohád- kulis dávné kočovné společnosti. Stejně neob- Kohútková v titulním partu zazářila zvučným kám. Však se také vyznával z okouzlení jak dí- ratná a prvoplánová jsou toporná gesta, která měkkým hlasem a decentním projevem, přestože lem samotným, tak legendárním filmem Václava Troška předepsal pohádkovým postavám. Pěk- ho hyzdila ona troškovská posunčina. Inscenace Kašlíka. Ostatně z něho vydatně čerpal v detai- né herecké figurky naopak stvořil z komických má dva dobré představitele Prince, Tomáši Čer- lech a zejména v celkové koncepci romanticky „živých“ lidí Kuchtíka a Hajného především nému do ideálu chybí pevnější vázaná kantiléna zasněné inscenace, v níž hlavním výrazovým v hybném a vtipném provedení Martiny Baue- a volněji tvořené tóny, obé naopak dokonale ovlá- prostředkem jsou vizuální dotáčky trochu na rové a Ivana Kusnjera – obsadit ho do této role dá Ľudovít Ludha, jemuž pro Státní operu trochu způsob Laterny magiky, ale i dávného Thea- bylo výtečným nápadem. I druhá dvojice Erika chyběl objem hlasu. Rád bych tohoto pěvce u nás tergraphu E. F. Buriana. Troška totiž dotáčky Jarkovská a Jiří Hruška je pěkná. slýchal častěji. Gustáv Beláček zpíval Vodníka na-

25 DIVADLO prosto nestylově, unaveným hlasem, který kantilé- ky však vystačila s mechanickými gesty, Magda pohádkový příběh z českých luk, lesů a zámků nu neudržel vůbec stejně jako Milan Bürger, jenž Málková naopak vytvořila věrohodnou postavu, přece lze inscenovat i současnými jevištními pro- roli už vůbec nezvládl, do vyšších poloh se chvíle- ovšem s poněkud namáhavým a ne vždy jistým středky a soudobou jevištní poetikou. Jenže my mi neodvážil – indispozice však ohlášena nebyla. pěveckým projevem. se potácíme v krajnostech – a zavíráme oči před Ani jeden se v této formě neměl objevit na jevišti Co je a co není moderní inscenace Rusalky? nízkou úrovní hudební a pěveckou, jaká už ani SOP! Veronika Hajnová zazpívala Ježibabu sym- Té Troškově odhaduji polovina hlediště frene- nepatří na profesionální jeviště.  paticky a technicky, potřebuje však do role vyzrát, ticky aplaudovala, polovina byla takřka konster- Agnieszka Zwierko Státní opera Praha – Antonín Dvořák: Rusalka, opera předvedla výtečnou češtinu, nována. Žijeme v době matení pojmů – tradiční o třech dějstvích na libreto Jaroslava Kvapila. Dirigent hlas i pochopení dramatických nuancí role a by- neznamená staromilsky opisující dávné vzory Leoš Svárovský, režie Zdeněk Troška, scéna Milan Feren- la jedním z objevů inscenace. Jindřiška Rainero- a moderní neznamená nutně přenést hru do ne- čík, kostýmy Josef Jelínek, choreografie Dana Morávková, vá vystřihla efektní Cizí kněžnu pěvecky, herec- smyslných souvislostí. Rusalku jako historizující sbormistr Adolf Melichar. Premiéry 5. a 7. května 2005.

 PRAHA, DIVADLO BEZ ZÁBRADLÍ, OLOMOUC, MORAVSKÉ DIVADLO Dvakrát Figarova svatba

Josef Herman jednoduchý účelný prostor přestavitelnými stěna- Jenže pouze to je už pouze částečným zdů- mi, z nichž bylo možné (pravda při přestavbách, vodněním inscenace Figarovy svatby v Morav- edlouho po sobě se objevily dvě inscenace které tempu představení věru nepomohly) sestavit ském divadle v Olomouci. Opět se hraje ve velmi Mozartovy oblíbené opery Figarova svatba, různé interiéry i exteriéry. Ponechal místo zejména podobné scéně Jána Zavarského, včetně vany, Nkteré k sobě mají blízko jak inscenačním pro hru aktérů, které se podařilo Otavovi dobře v níž se tu Hraběnka náznakově koupe, kdežto názorem, tak okolnostmi svého vzniku, je tedy účel- a v daných situacích vtipně rozhýbat. Přihlédne- v Praze do ní, opravdu naplněné vodou, až artis- né pojednat je společně. me-li k nedávným projektům HAMU v Divadle In- ticky padal opilý Antonio. Právě scénu, účelný Pražská HAMU operu nastudovala ve spolu- spirace, začalo se tu na divadelních schopnostech hrací prostor na hony vzdálený zdejšímu obvyk- práci s pražským Divadlem bez zábradlí ve chvály- pěvců cíleně pracovat s dobře viditelnými výsled- lému vykrývání a dekorování jeviště, tak komedi- hodné snaze dopřát svým posluchačům pořádné ky. Inscenace sice postrádá samostatné nosné té- ální herecké akce, kterými olomoucké pěvce též jeviště, za které se pro operu jinak velmi sympatic- ma, tedy zdůvodnění, proč se právě v této chvíli pěkně rozhýbala režisérka Karla Staubertová- ké školní Divadlo Inspirace prostě považovat nedá. hraje právě Figarova svatba, ovšem dost na tom, -Sturm, lze vůči olomoucké opeře velmi ocenit Navíc je to koprodukce vzájemně výhodná, neboť že posloužila jako, s odpuštěním a rozhodně ne také jaksi terapeuticky a tedy analogicky insce- Karel Heřmánek zjevně promyšleně rozšiřuje spek- ve zlém řečeno, jako výtečný trenažér pro pohy- naci pražské. Ovšem, málo platné, spokojit pou- trum repertoáru svého divadla a po velmi úspěš- bovou, gestickou a mimickou průpravu mladých ze s tím se nelze. Režisérka se po létech stráve- ném muzikálu Cikáni jdou do nebe tedy otevřel adeptů operního divadla. ných zejména v pozici asistentky v režijní praxi dveře i opeře. Horší je, že divadlo nemá orchestřiš- tě a že se zvuk živě hrajícího orchestru pod taktov- Ondřej Štefáček (Antonio) a Marek Šulc (Figaro) v Mozartově Figarově svatbě v nastudování Komor- kou Jiřího Petrdlíka musel technicky přenášet do ní opery HAMU v Divadle Bez Zábradlí hlediště jako při muzikálových inscenacích – jenže v nich se také zpívá na mikroporty a výsledný zvuk je kompaktní, naopak spojení technicky znějícího Bylica Dorothea Foto orchestru s operními hlasy považuji za jeden z hlav- ních limitů inscenace. A kousněme hned do kyse- lého – tím druhým zásadnějším limitem je nízká pěvecká úroveň studentů HAMU, kteří inscenaci obsadili. Dokonce je otázkou, zda bylo rozumné studovat tak náročnou operu, na druhé straně asi už nelze na pěvecké vysokoškoláky brát přílišné ohledy, vždyť mladí pěvci by měli být schopni za- stat normální angažmá už po konzervatoři. Že tře- ba v poslední době po několika konzervatoristech zdejší operní divadla sáhla a rozhodně neprohlou- pila, problém vysokoškolského studia pěvectví, a zvláště na pražské HAMU, jen vyostřuje. Z premi- érového obsazení lze vyzvednout Ondřeje Štefáčka a Janu Dvořákovou, s výhradami ještě Stanislavu Imriškovou. Zpívalo se v originále. Jestliže nad hudební úrovní produkce věru ne- lze jásat, sympatický byl jevištní tvar, dílo režiséra Martina Otavy. Ján Zavarský vytvořil jako obvykle

26 DIVADLO osamostatňuje, což vítejme, leč zatím jí chybí to Nicméně, jak už bylo napsáno, režisérka i vý- volil místy pekelně rychlá tempa, přesto je inscena- pro režii po mém soudu nejpodstatnější, a to je tvarník rozhodně přispěli k postupné moderni- ce i díky některým otevřeným škrtům neúměrně nalezení a jevištní realizace důvodu, pro který zaci olomouckého jevištního názoru, která je už dlouhá, častý rozpad souhry i ansámblů byl v tom by mohla být Figarova svatba právě teď a právě patrná i z jiných inscenací poslední doby a je to kalupu zákonitý, přispívali však k němu vydatně tady zajímavá – tedy nalezení a realizace tématu moc dobře, byť je to úsilí na můj vkus trochu nedů- i mnohé pěvecké nepřesnosti a také přece jen mé- inscenace. Štaubertová-Sturm umí pracovat s de- sledné. Ovšem podobně jako v pražské inscenaci ně zpěvný český překlad nežli je originál. Výsledný taily až mikrodetaily, a na inscenaci a zejména HAMU i tady je hlavním úskalím úroveň hudební- ostrý zvuk provedení byl na hony vzdálený mo- hereckém projevu herců je uděláno práce jak na ho a pěveckého nastudování. Vladislav Zápraž- zartovskému ideálu.  kostele, vymýšlí gagy i poetická místa, jenže ja- ný je v roli Almavivy poněkud neobratný herecky koby Mozartovu operu spíše vybarvovala nežli i pěvecky, Lea Vítková zní v partu Hraběnky ostře Divadlo Bez zábradlí, Komorní opera HAMU Praha – vskutku interpretovala. Také nelze nevidět ně- a ještě více tím trpí postava Zuzanky v podání Ele- W. A. Mozart: Figarova svatba. Dirigent Jiří Petrdlík, režie které postupy už známé odjinud, zejména se mi ny Gazdíkové, myslím, že se u ní neblaze projevi- Martin Otava, scéna Ján Zavarský, kostýmy Aleš Valášek, premiéra v Divadle bez zábradlí 9. 4. 2005. Moravské divadlo připomínala Chundelova inscenace v Národním lo střídání oborově příliš různých rolí. Výtečným Olomouc, dirigent Tomáš Hanák, režie Karla Štaubertová- divadle, ovšem bez jejího tehdejšího tematické- Cherubínem byla Ilona Rédlová, Barbarinou Mi- -Sturm, scéna Ján Zavarský, kostýmy Kateřina Bláhová, sbor- ho vyhrocení. chaela Dvořáková. Dirigent Tomáš Hanák však mistr Lubomíra Hellová. Premiéra 22. 4. 2005.

 LIBEREC, DIVADLO F. X. ŠALDY Rádobymoderní Boris Godunov v Liberci Lenka Šaldová Režisér Josef Průdek se projevil jako jevištní Názorově patrně vězí v divadle velmi starém, praktik, který dokáže skrze hereckou akci pře- zároveň má ale ambice prokázat, že je režisérem iberecká opera spojila při nastudování hledně nastínit vztahy, vystavět srozumitelné moderním, a tak jevištní dění efektně ozvláštnit. monumentálního Musorgského díla fi- situace. S nadhledem, groteskně rozehrál ob- Vznikla tak podivná směs popisnosti, náznaku L nanční i umělecké síly s divadlem v Gör- raz v hospodě – s pomocí komediálního talen- a symbolů, pro mě pohříchu nečitelných. Sbor litz: německý partner vypomohl sborem (narostl tu Dagmar Volfové (rozšafná Šenkýřka) i pánů chvíli vede k názornému, co možná nejrealistič- tak na více než 70 lidí) a několika sólisty – ovšem Igora Gavrilova (buranský medvěd Varlaam) tějšímu gestikulování a hemžení, v zápětí ho ale základ obsazení tvoří interpreti liberečtí, či pravi- a Jiřího Davida (přihlouplý Misail). Šikovně za- nechá okázale jako kladivy mlátit do přikrytých zvonů. Xénie se modlí u realisticky vyvedeného Kateřina Jalovcová (Fjodor) a Anatolij Orel (Godunov) hrobečku, Fjodor si naproti tomu prohlíží ima- ginární mapu – prázdnou fólii. Stočené svítící mapy připomínají zářivky, svítí také Pimenova

Foto Karel Kubát Karel Foto kniha a jeseter, který se spustí nad zemřelého Godunova. Proč, to nevím. Stejně tak nerozu- mím, jak k osudům Godunova, Grišky Otrepje- va a dalších vztáhnout hořící keř, na nějž zálibně hledí Pimen, či obří vejce dominující komnatě v carském paláci. Režisér tak ve snaze po neobvyklosti zbyteč- ně oslabuje, ruší působivost jednotlivých situací. A to i ty největší okamžiky, které pro mě v této in- scenaci přicházejí hlavně s Borisem – Anatolijem Orlem. Na první pohled překvapivá volba, typem ani projevem (kterému nikterak neprospěl pokus zmohutnit postavu podpatky) asi nesplňuje tradič- ní představy o mocném vládci – ale v Musorgské- ho opeře je konec konců více situací, v nichž Boris odkrývá svou bolavou duši, nežli vznosných scén vladařských. Ač baryton, dosáhne Anatolij Orel i do hloubek, působivě je barví. Naprosto mě str- hl emotivní studií nervní, citlivé lidské bytosti plné lásky a strachu. Něžně, vlídně rozmlouvá s dětmi, s hrdostí upírá láskyplný pohled na Fjodora (ovšem delně zde působící. A jde o obsazení velmi kva- ranžoval efektní příchody bojarů i cara a na šik- taky mu vlepí razantní facku, když neuposlechne litní! Liberecký orchestr sice na celkově trochu mě prostorově rozvrhl akce sboru. Co ale ani jeho příkazu). Tak vroucně, tiše prosí boha, aby nervózní premiéře nezahrál bezchybně, nicméně tentokrát (v tomto případě s výtvarníkem Mar- ulevil hříšníkovi, až zabolí u srdce. Zlobně se obo- dirigent Martin Doubravský ho dovedl k plastic- tinem Chocholouškem) nenabídl, je soudržná ří na posla, který ho vytrhne z meditace. Vztekle, kému, dynamicky působivému výrazu. a ve svém celku smysluplná jevištní koncepce. nervózně rázuje po forbíně, když cítí zradu. V zá-

27 DIVADLO věru zhrouceně sedí na zlatém trůně: unaveného, Kateřinu Jalovcovou (Fjodor), jejíž barevný hlas ké i ty nejmenší role. O to více je mi líto, že se tu bezmocného člověka opouštějí síly. Orlův Godu- zněl krásně uvolněně, Václava Lemberka – roz- Borisi Godunovovi nedostalo koncíznější, múzič- nov je prostě fascinující, vnitřně bohatá osobnost. jitřeného Jurodivého, Věru Poláchovou – zářivě tější, a tedy účinnější jevištní podoby.  Chybí podle mě jediné – aby nesklouzával do vněj- bolestnou Xénii a klidně, meditativně, s jemně škových teatrálních gest, které nepříjemně narušují odstíněným výrazem zpívajícího Pavla Vančuru Divadlo F. X. Šaldy Liberec – Modest Petrovič Musorg- jeho jinak niterný projev. v roli mnicha Pimena (jeho projev kontrastoval skij: Boris Godunov. Dirigent Martin Doubravský, režie O další působivá místa se postaral výborně s jistým, leč poněkud nekultivovaným zpíváním Josef Průdek, scéna Martin Chocholoušek, kostýmy Vla- dimíra Fomínová, sbormistři Jan Altmann, Martin Vese- znějící sbor – tiše se modlící, běsnící i majestátně Nikolaje Višnjakova – Lžidimitrije). V Liberci lý, pohybová spolupráce Martin Pacek. Premiéra 29. dub- oslavující. Z premiérových sólistů dále vyzdvihuji ovšem na úrovni obsadili v podstatě všechny vel- na 2005.

 PARDUBICE, VÝCHODOČESKÉ DIVADLO Stabat mater Antonína Dvořáka netradičně jako divadelní inscenace Monika Hofericová Lucie Štěpánková (Panna Maria), Petra Lehká (Smrt) a Radek Žák (Kristus) tabat mater Antonína Dvořáka posluchači

znají jako dílo, které bývá prováděno v kon- Malý Antonín Foto S certních síních nebo sakrálních prostorách chrámů či bazilik. Avšak pardubičtí posluchači – diváci měli jedinečnou příležitost shlédnout toto oratorium jako divadelní inscenaci, kdy se ve Východočeském divadle v Pardubicích mohli 23. 4. zaposlouchat do nádherné hudby a sou- časně sledovat příběh života a umučení Ježíše Krista a jeho matky Panny Marie. Děj na jevišti probíhal retrospektivně, kdy byl Kristus nejpr- ve zrazen, umučen a ukřižován a poté pod jeho křížem stála zdrcená Panna Maria. Po uložení tě- la mrtvého Krista do hrobu se ve vzpomínkách Panny Marie objevovaly biblické výjevy – vyvraž- dění betlémských neviňátek, nalezení Krista jako 12letého chlapce v chrámu, Kristův křest, omi- lostnění Maří Magdalény a mnohé další. Autoři inscenace použili i přesné citace biblických tex- tů, včetně novozákonního kantika Magnificat Panny Marie. Scéně jeviště dominoval mohutný kovový kříž, v jehož pozadí byl natažen tyl, který barev- ným nasvěcováním dotvářel iluzi děje. Za ním byl „schován“ symfonický orchestr, po jehož stra- nách byl postaven sbor a v přední části sólisté spolu s dirigentem. Do tří činoherních rolí byli obsazeni herci Východočeského divadla v Par- dubicích, a to Panna Maria – Lucie Štěpánková, Ježíš Kristus – Radek Žák, Nikodém – Josef Vrá- na. Spolu s nimi děj ztvárňovali tanečníci, známí z pražských muzikálových produkcí. Velmi efekt- z nejlepších pěveckých těles východočeského statné věci. „Lidé mají možnost vidět ten známý ní postavou se stala a excelentním výkonem zau- kraje, které připravil sbormistr Vlastislav No- příběh očima ženy.“ Autorem libreta je Abraham jala především představitelka Smrti Petra Lehká. vák. Režie inscenace se ujal Petr Novotný, který Monk, choreografii připravil Vlastimil Červ, Hudební část představení tvořilo více než 150 byl „duchovním otcem“ celého projektu. „Je to scénu vytvořil Daniel Dvořák a kostýmy navrh- účinkujících. Pod dirigentskou taktovkou Leo- neuvěřitelně silný námět. Celá modlitba je prosbou la Lucie Loosová. še Svárovského vystoupila Filharmonie Hradec k Matce boží, aby nám dovolila sdílet smutek za Inscenace byla diváky odměněna dlouho Králové, jako sólisté byli přizváni Maria Haan utrpení Ježíše Krista na kříži, a my tak mohli do- neutichajícím potleskem. Ztvárnění především – soprán, Anna Haase – alt, Tomáš Černý – te- jít k vykoupení,“ shrnul Petr Novotný v krátkosti umučení Krista a bolestné utrpení jeho matky nor, Jiří Kalendovský – bas. Sbor byl sestaven děj, jenž je podle něj fascinující díky jedné pod- budilo v mnohých divácích velké dojetí. Celému

28 DIVADLO dílu by bylo možné vytknout pouze drobnou dobré si před představením pročíst podrobně v letních měsících, kdy bude prováděna v Le- nesourodost ozvučení, kdy recitace herců neby- program, neboť neznalost příběhů může umě- deburské zahradě.  la ve znějící hudbě a při jevištní akci dostatečně lecký zážitek zčásti pokazit. Toto jedinečné pro- zvukově zřetelná. Tvůrci velmi dobře vsadili na vedení se podle slov ředitele Východočeského Východočeské divadlo Pardubice – A. Dvořák: Stabat ma- vyprávění děje pomocí scénického tance, a tak divadla Petra Dohnala do Pardubic vrátí již na ter. Libreto Abraham Monk, dirigent Leoš Svárovský, sbor- se tanečníci stali rovnocennými partnery her- podzim tohoto roku. Podle autorského týmu mistr Vlastislav Novák, režie Petr Novotný, choreografie Vlastimil Červ, scéna Daniel Dvořák, kostýmy Lucie Loo- ců i hudebníků. Je třeba však konstatovat, že je mohou inscenaci navštívit diváci v Praze, a to sová. Premiéra 23. 4. 2005.

 BRNO, NÁRODNÍ DIVADLO Korzár poprvé v České republice

Věra Lejsková Jana Přibylová (Medora) ak jsme jej konečně viděli celý! – balet Adol-

pha Charlese Adama „Korzár“, z něhož zná- Svítil Luděk Foto T me povětšinou jen jednotlivá čísla sólová či ansámblová, uváděná tradičně na tanečních kon- certech. Po zhruba 150 letech od jeho vzniku jej te- dy uvedl soubor baletu Národního divadla v Br- ně jako celovečerní představení a připravil tím di- vákům skvělou podívanou po všech stránkách: taneční, výtvarné a samozřejmě i hudební, neboť hudba záměrům baletu maximálně vyhovuje, byť bychom ji dnes už považovali za poněkud naivní a jen mírně vzrušivou při dějově dramaticky vypja- tých místech. Celý tento v podstatě něžně romantic- ký balet (který sice končí tragicky, ale přesto s op- timistickou vizí budoucnosti – zachráněním dvou lidských jedinců) je vlastně sledem tanečních scén, dávajících sólistům i ansámblům příležitost zaskvít se vrcholnými výkony klasického baletu. Měrou vr- chovatou toho využili sólisté Jana Přibylová (Me- dora), Stanislav Fečo (Konrád), Helena Hoskov- cová (Gulnara), Vasilij Glushchik (Lankedem), Martin Žák (Birbanto) i další (1. premiéra prvního ných dívek v bílých balerinkách připomíná podob- pě a USA. Kostýmy navrhl osvědčený Josef Jelínek, dubna) v choreografii a režii Vasilije Medvěděva, nou scénu z Minkusovy Bajadéry, a následně pak orchestr se zhostil svého úkolu pod pevnou rukou který s brněnským baletním souborem spolupra- z Labutího jezera P. I. Čajkovského. Kromě vynika- dirigenta Jana Zbavitele. Předpokládám, že tato coval už dříve, a jemuž byl vzorem Marius Petipa jících tanečních výkonů je opravdu na co se dívat: inscenace, připravená s podporou projektu Ruská – „především známý jako legendární zakladatel na tajemnou nádheru Orientu, na až neskutečně kultura v České republice 2005, bude divácky ne- a představitel romantické a novoromantické akade- realistické moře ve 2. dějství, na loď zmítanou bouří obyčejně vděčným titulem.  mické baletní epochy v Rusku“ (cituji z programu). v závěru baletu… Celá neobyčejně nápaditá výprava Jeho „rukopis“ je vidět už na květinové scéně ve 3. je dílem ruského scénografa Borise Kaminského, Národní divadlo Brno – A. Ch. Adam: Korzár. Dirigent Jan dějství, která byla do baletu zakomponována až který nezapře, že je i malířem, jehož práce jsou oz- Zbavitel, režie a choreografie Vasilij Medvěděv, scéna Boris roku 1868 v Petrohradě a která množstvím půvab- dobou soukromých sbírek i muzeí v Rusku, Evro- Kaminský,kostýmy Josef Jelínek. Premiéra 1. 4. 2005.

Mezinárodní mistrovské klavírní kurzy Antonína Kubálka Zlaté Hory 4. 7.–18. 7. 2005 Záštitu převzala místopředsedkyně poslanecké sněmovny ČR Miroslava Němcová a starosta Zlatych Hor Milan Rác Vyučující: Antonín Kubálek (Kanada) – Hudební škola Glenna Goulda při Královské konzervatoři v Torontu Zdeněk Hnát – Janáčkova akademie múzických umění v Brně

4. 7. 2005 Klavírní recitál Antonína Kubálka – Základní Křtitele v Horním Údolí – Poutní místo Maria Hilf umělecká škola Franze Schuberta Zlaté Hory u Zlatých Hor 8. 7. 2005 Recitál Zdeňka Hnáta – tradiční benefiční koncert 17. 7. 2005 Závěrečný koncert účastníků kurzů – Základní pro záchranu státní kulturní památky kostela Sv. Jana umělecká škola Franze Schuberta Zlaté Hory Projekt podpořily: Ministerstvo kultury ČR, Fenix Group a.s., Olomoucký kraj, Město Zlaté Hory, Sdružení měst a obcí Jesenicka

29 ZPRÁVY Z DOMOVA

a to u příležitosti autorových sedmdesá- pod souhrnným názvem České kulturní ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA v Li- Hudba v Praze tin. Jubilant hrál na klavír a doprovázel slavnosti. Vznikly v roce 2002 integrací berci oslavila 80. výročí založení. Orches- HUDEBNÍ FESTIVAL STRUNY POD- koncert slovem. Účinkovali M. Balejo- významných přehlídek při zachování je- tr z učitelů, bývalých absolventů a přátel ZIMU se v letošním desátém ročníku vá, T. Duchkovák, R Pellar a F. Sychra, jich vlastní tradiční identity. Dramatur- školy vystoupil (2. 5.) v závěru zahajo- uskuteční (25. 9.–4. 12.) v tradiční po- další interprety připomněly hudební gicky stojí za slavnostmi violoncellista vacího koncertu, na jehož programu se době s koncertními řadami Inspirace, záznamy. Jan Páleníček. Vedle Tanvaldu do pro- podílely také smyčcové soubory Bambi- Crossover a Osobnosti. Chystá debu- gramu patří Dvořákova Olomouc, Mar- ni a Juniori, sbor Severáček, školní sym- ty zahraničních umělců, nové projekty BENNEWITZOVO KVARTETO vy- tinů Fest v Poličce, Bystřické zámecké fonický orchestr a sólisté. O den později i zavedená díla v neočekávané interpre- stoupilo (28. 4.) v koncertní řadě Cyk- slavnosti, Festival staré hudby v Českém následoval Jazzový maratón, dále (4. 5.) taci, celkem devět koncertů. Přehlídka lus mladých v Klementinu (A. Rejcha, Krumlově, Heroldův Rakovník, Pražské varhanní koncert a komponovaný pořad představí mimo jiné minimalistického B. Bartók, J. Haydn). V následujícím komorní slavnosti a Trutnovský podzim. tanečního, literárně dramatického a vý- skladatele a pianistu Michaela Nyma- programu cyklu účinkovalo (12. 5.) Kromě komorních a orchestrálních kon- tvarného oboru nazvaný Před oponou, na, pěvkyně Dagmar Peckovou a Nata- Trio Artemiss (Šostakovič, Dvořák). certů, pořadů cíleně koncipovaných pro za oponou… Nejúspěšnější žáci hudební- lii Dessayovou, hráče na provensálskou mládež, divadelních představení a vý- ho oboru letošního školního roku a žáci, flétnu Miquea Montanara, Alana Vitou- CHODOVSKÁ TVRZ připravila v květ- stav obrazů českých výtvarníků jsou kteří úspěšně složili přijímací zkoušky še s bachovským projektem, postmo- nu mimo jiné autorský koncert z děl derního akordeonistu Teodora Anzel- ruského skladatele Vladislava Ivano- lottiho či inscenaci Brittenovy komorní viče Kladnického, recitál sopranistky chrámové opery Řeka Sumida, inspiro- Markéty Mátlové, program barytonis- vanou japonským divadlem nó. Mezi ty René Tučka s vítězi mezinárodní pě- interprety bude rovněž jazzový vibra- vecké soutěže v Mariánských Lázních, Foto Jaroslav Tatek Jaroslav Foto fonista Gary Burton, čeští instrumen- program šansonů, vystoupení skupiny talisté Ludmila Peterková a Jiří Bárta, EsTerraPěja (Traxler, Janečková, Sršňo- Pražská komorní filharmonie a orches- vá, Vrkoč) s písněmi na verše různých tr historických nástrojů Musica florea. básníků a koncert Škampova kvarteta Novými spolupořadateli se stává Česká (Mozart, Smetana, Šostakovič). filharmonie, Národní divadlo a Národ- ní muzeum. Programy Strun podzimu STAMICOVO KVARTETO předneslo se tak uskuteční mimo jiné v Rudolfi- (5. 5.) ve Španělské synagoze smyč- nu, ve Stavovském divadle a v Českém cové kvartety Hanse Krásy a Erwina muzeu hudby, ale také ve Švandově di- Schulhoffa. Hudba byla součástí pro- vadle. gramu vzpomínkového večera Jom ha- -šoa, uspořádaného k uctění památky HUDEBNÍ MLÁDEŽ uspořádala festi- šesti milionů vyvražděných Židů. V Den val Dny hudby v Praze – Japonské in- šoa a hrdinství si lidé, zejména židovské komunity, připomínají počátek povstá- spirace. Při úvodním koncertu (22. 4.) CYKLY Hudba Pražského hradu a Jazz na Hradě pokračovaly v dubnu dalšími pro- ní ve varšavském ghettu v roce 1943. vystoupila ve Valdštejnském paláci pěv- gramy. 7. 4. v Rothmayerově sále Hradu zahrála Ústřední hudba Armády ČR slavné V občanském kalendáři toto pohyblivé kyně Jana Tetourová a pianistka Mio Sa- pochody českých skladatelů v programu V nový život! aneb hudba republiky a 24. 4. se datum připadlo letos na 6. květen. kamoto (B. Martinů, Kenji Nakahara) v Nové galerii koncertem slavily 80. narozeniny kytaristy Jiřího Jirmala, na kterém ved- a Vlastislav Matoušek a Klára a Veroni- le jubilanta zahráli i Rudolf Dašek, Miloslav Klaus (kytary), České kytarové kvarteto, PRAVOSLAVNÝ PĚVECKÝ SBOR ka Matouškovy (V. Matoušek). Během Vladimír Žižka (bicí) a Petr Dvorský (kontrabas). Po koncertě proběhl křest nového CD z Moskvy vystoupil (6. 5.) v chrámu kulturního víkendu společně účinkova- Multisoniku se záznamem loňského koncertu cyklu, kde účinkoval Jiří Stivín se svým sv. Cyrila a Metoděje. Padesátičlenné li mladí čeští a japonští umělci a zněla kvartetem. Na fotografii zleva prezident České republiky Václav Klaus – tentokrát v roli těleso předneslo na jediném koncertě jak evropská hudba, tak tradiční i mo- kmotra, Jiří Stivín a předseda představenstva firmy Multisonic Karel Vágner. derní hudba japonská. Doprovodný v Praze Noční bdění Sergeje Rachmani- program navíc představí to nejlepší nova. Jeden z nejlepších sborů v Rusku z tradiční japonské kultury – kaligra- působí v již opět „živém“ chrámu svaté- festivaly provázeny i koncerty ostatních na konzervatoř, vystoupili (5. 5.) v ob- fii, čajový obřad a ikebanu. Stovka akre- ho Mikuláše Divotvůrce ve světoznámé žánrů. Připraveny jsou tak folkové a jaz- řadní síni liberecké radnice na Koncertě ditovaných účastníků, většinou z řad moskevské Treťjakovské galerii. zové večery i prezentace různých etnic- sólistů. Absolventi ZUŠ se představili (6. studentů středních škol z celé repub- kých projevů. 5.) poslední den oslav v programu sesta- liky, navštívila mimo jiné koncert tra- INDICKÁ KLASICKÁ HUDBA zněla na veném z děl světových skladatelů. diční japonské hudby nazvaný Volání koncertě, který do Dobré čajovny na LITOMĚŘICKÉ VARHANNÍ LÉTO na- bambusu, seminář na téma japonský Václavském náměstí (10. 5.) připravila bízí (25. 5.–14. 9.) v katedrále sv. Štěpána KOMORNÍ ORCHESTR PRAGA CAME- animovaný film a absolventský kon- Elena Kubičková s Tomášem Rendlem. šest koncertních programů. V 15. roční- RATA vedený P. Hůlou (24. 4.) zahájil 12. cert Mirona Šmidáka, studenta AMU. * V rámci evropského turné hrál v Měst- ku festivalu s mezinárodní účastí, který se ročník festivalu Dvořákova hudební Nela- Dny hudby v Praze navázaly na dlou- ské knihovně (18. 5.) na sitár Jibendra koná při příležitosti 350. výročí založení hozeves. Sólistou v Dvořákově Rondu byl hou tradici festivalů Dny Hudební mlá- Narayan Goswami, přední mistr z Várá- litoměřické katolické diecéze, vystoupí M. Sedlák. Na programu byla vedle Dvořá- deže. Organizace Hudební mládež má nasí, a na tabla Mani Shankar Tripathi. mj. varhanice Ludmila Kamelina z Rus- kovy hudby také Proměna od O. Kvěcha se v současnosti asi 2300 členů a působí ka, Zsuzsa Elekes z Maďarska, Mari Koda- sólistkou L. Sedlákovou-Hůlovou. ve více než 50 městech. ma z Japonska a Susan Landale z Francie. Hudba v Čechách Přehlídku uzavře švýcarský varhaník An- KRUH PŘÁTEL HUDBY při ZUŠ v Cho- SPOLEČNOST ČESKÝCH SKLADATE- drzej Szadejko. První program patřil Jiři- dově u Karlových Varů uzavřel 30. kon- LŮ uspořádala (16. 5.) v sále Konzer- TANVALDSKÉ HUDEBNÍ JARO ote- ně Pokorné, s níž spoluúčinkovali trum- certní sezonu koncertem dechového vatoře a ladičské školy Jana Deyla se- vřelo (1. 5.) cyklus osmi festivalů pořá- petisté Miroslav a Jan Kejmarovi a tympá- Tria Aloe a klavíristy Štěpána Kose. Cel- tkání s Milanem Jírou a jeho hudbou, daných během roku na různých místech nista Miroslav Kejmar jr. kem už KPH uspořádal 181 koncer-

30 ZPRÁVY Z DOMOVA tů, na nichž se představilo 186 sólistů hna-Bartholdyho, sólistou byl Martin Pe- a 56 komorních souborů. Nejčastěji do trák (fagot), 17. 4. v Rudolfinu SOČR (ří- Chodova za tu dobu zavítali klavírista zený Jiřím Petrdlíkem zahrál skladby B. Ivan Klánský a houslista Čeněk Pavlík. Martinů, A. Schönberga, J. Sibelia, sólo Koncerty se konají v katolickém koste- houslista Aleš Ulrych), 22. 4. opět na HA- Foto Daniel Skupien Daniel Foto le sv. Vavřince, v evangelickém kostele MU Plzeňskou filharmonii (dirigent On- a v koncertním sále Základní umělecké dřej Vrabec, díla J. Temla, A. Dvořáka, J. školy. Finančně podporuje KPH po ce- K. Vaňhala a E. Elgara, sólo kontrabasis- lou dobu jeho existence jednak město, ta Petr Reis) a 29. 4. tamtéž Moravskou jednak Nadace Českého hudebního fon- filharmonii Olomouc, kdy Jakub Klec- du a Nadace Bohuslava Martinů. ker řídil skladby L. Fišera, B. Smetany, G. Donizettiho a J. Brahmse, sólistkou byla zpěvačka Jana Sibera. (vla)

Hudba na Moravě KRÁSA DNEŠKA, cyklus hudby 20. sto- a ve Slezsku letí pořádaný Pražskou komorní filhar- monií ve Švandově divadle, zakončil jar- KOMORNÍ ORCHESTR QUATTRO ve- ní řadu koncertů 18. 4. programem z děl dený Markem Štilcem vystoupil (26. 4.) soudobých českých skladatelů. Uváděl ve zrekonstruovaném klášterním kos- opět Vladislav Borovka, zazněly skladby tele v Šumperku v rámci cyklu Klasika M. Kopelenta, I. Loudové, P. Grahama, M. Viva (Bach, Bodorová, Suk, Respighi). V KLUBU PRAŽSKÉ HUDEBNÍ FAKULTY AMU se 6. 4. uskutečnila prezentace tří Pudláka, K. Mařatky a M. Nejtka, hráli čle- Na dalším koncertě cyklu (17. 5.) účin- nových knih, které vydali v prvním čtvrtletí letošního roku v nakladatelství Togga tři pe- nové PKF. (veb) kovalo klavírní trio ArteMiss. dagogové zdejší Katedry teorie a dějin hudby. Roman Dykast uvedl svou hudebně estetic- kou monografii Hudba věku melancholie, Miloš Hons svůj analytický spis Hudba zvaná FILMOVÝ FESTIVAL FEBIOFEST se le- GRAFFOVO KVARTETO (Štěpán Graf- symfonie a Jan Vičar svou anglicky psanou publikaci Imprints:Essays on Czech Music tos konal v dubnovém termínu (1.–8. 4.), fe, Lukáš Bednařík, Lukáš Cybulski, Mi- and Aesthetics. Na fotografii zleva Miloš Hons, Jan Vičar a Roman Dykast. a to nejen v Ponrepu a Národním muzeu, chal Hreňo) vystoupilo (30. 3.) v Brně právě Dvořák. Dvořákova hudba je ne- Česká televize. V Praze se v rámci festiva- ale i v novém místě na Smíchově – ve Vil- na slavnostním koncertě spojeném odmyslitelně spojena s Českou filharmo- lu také uskutečnilo plenární zasedání hu- lage Cinema Anděl, kde mohl využít ka- s prezentací nového CD souboru. Edi- nií a při jejích zájezdech do zahraničí je dební sekce Evropské vysílací unie (EBU) pacitu 12 sálů. Jednou z mnoha sekcí fes- tio Moravia na desce soustředilo hud- Dvořák nejžádanějším českým autorem, a pracovní jednání Mezinárodního hudeb- tivalu byla i nově zavedená sekce Živá bu V. Nováka, G. Kleina a L. Janáčka). uvedl ředitel. Občas se ovšem nedostává ního centra (IMZ), jehož členy jsou tele- hudba, v jejímž rámci se v dramaturgii * Kvartetní soubor účinkoval (8. a 9. 4.) na Dvořákovy méně známé skladby. Šéf- vizní stanice, ale i orchestry, divadla a další Pavla Klusáka promítaly hudební doku- také v Paříži (V. Novák, Janáček, Som- dirigent Zdeněk Mácal má nyní závazek kulturní instituce. menty. Velký zájem návštěvníků vyvolaly mer, Martinů a Mozart (s českým klari- dostat více do povědomí i jiné symfonie britský snímek o 60. letech Rolling Sto- netistou Irvinem Venyšem). než jen Novosvětskou a dvě, které jí před- PRAŽSKÁ KOMORNÍ FILHARMO- nes a jejich rokenrolový cirkus, zázna- cházejí. Mácal s filharmoniky také dokon- NIE bude mít po desetileté éře svého my dvou koncertů americké písničkářky IVA BITTOVÁ, zpěvačka a houslistka po- čuje komplet Dvořákových symfonií pro zakladatele Jiřího Bělohlávka nového Joni Mitchellové či dokument o zástup- hybující se na pomezí klasiky, etna, fol- japonské vydavatelství. Vedle toho ma- šéfdirigenta. Od podzimu se jím stane ci současné americké jazzpostmoderny ku a alternativního rocku, se společně se jí společně pořídit i komplety symfonií pětatřicetiletý Švýcar Kaspar Zehnder. John Zorn & Masada. Další snímky po- Škampovým kvartetem představila (20. Beethovenových, Brahmsových a Čajkov- Novým stálým dirigentem bude mladý jednávaly o world music (Festival v pouš- 4.) brněnskému publiku. Hlavním bo- ského. Je to úkol na několik sezon. český umělec Jakub Hrůša. Francouz ti), dnešním blues (V záři Blackpoolu) či dem programu v Červeném kostele byl Michel Swierczewski zůstává hlavním rockovém (Lightning Bolt – Síla salátu) výběr z cyklu Moravská lidová poezie TELEVIZNÍ FESTIVAL ZLATÁ PRAHA hostujícím dirigentem. Bělohlávek měl a elektronickém undergroundu (Nespat- v písních L. Janáčka, který pro ně transkri- (7.–11. 5.) zahájil koncert na Žofíně, v je- původně představu, že povede „svůj“ řené víly). Z hraných filmů dalších sek- boval slovenský skladatel Vladimír Godár hož programu zněly slavné muzikálové orchestr, založený roku 1994, pět let. cí vyzvedněme švýcarskoněmecký film a který si ještě sami upravili. Projekt již melodie (Bílá, Hůlka, Dufková, Ježek ad., Poté nahlédl, že odejít by mohlo pod- režisérky Dominique Rivaz Jmenuji se existuje na CD. * Bittová pak odcestovala dirigoval F. Preisler). * Zlatá Praha byla le- kopat slibný rozjezd Pražské komor- Bach promítnutý v sekci Evropské pa- do USA (Carnegie Hall v New Yorku a Fi- tos se 148 soutěžními pořady rekordním ní filharmonie. Orchestr má vynikají- norama. Příběh týdenního setkání dvou ladelfie). Na podzim ji čeká evropské tur- ročníkem. Počet titulů s hudební nebo ta- cí úroveň a pověst. Jeho vznik a rychlý osobností doby – stárnoucího sklada- né (Berlín, Wigmore Hall v Londýně, Ant- neční tematikou zúčastněných na tomto růst se stal v českém hudebním životě tele J. S. Bacha (herec Vadim Glowna) verpy, čerstvě otevřené Paul Klee Zentrum mezinárodním televizním festivalu se od senzací. Novým impulsem k předání or- a pruského krále Bedřicha Velikého (Jür- v Bernu, pražské Rudolfinum atd.). roku 2001 zvýšil o padesát procent. Pro- chestru bylo pro jeho zakladatele loň- gen Vogel) – je dynamický film o umění, dukce hudebních pořadů se přitom ve svě- ské desáté jubileum. * Jiří Bělohlávek svobodě a moci, v němž se prolínají Ba- tě nezvyšuje. „Hudba se v televizi koncent- se roku 2006, kdy mu bude šedesát let, chova i Bedřichova rodinná i vnitřní dra- Různé ruje na několik stanic, většinou satelitních. ujme po Leonardu Slatkinovi prestižní mata (to vše se spoustou Bachovy hud- Hodně jí je na kanálu Arte. Velké televize šéfdirigentské taktovky Symfonického by), a který získal ve Švýcarsku Cenu za ANTONÍNA DVOŘÁKA a 101. výročí je- ji však vysílají čím dál méně,“ uvedl ředitel orchestru BBC v Londýně. Jmenován je nejlepší film roku 2004. Festival, který ho úmrtí si připomněli (28. 4.) účastníci Zlaté Prahy Tomáš Šimerda. * České spo- na tři roky, do léta 2009. po Praze pokračoval v Brně, Ostravě, Li- pietního aktu u skladatelova hrobu v Pra- lečnosti přihlásily do festivalové soutěže berci, Pardubicích a na Slovensku, měl ze na Vyšehradě. Účinkovalo Foerstrovo devět pořadů. * Zlatá Praha měla za cíl i ve CYKLUS TI NEJLEPŠÍ pořádaný praž- jako součást i tzv. Febio Music Festival, komorní pěvecké sdružení se sbormist- 42. ročníku pomáhat hudbě a zviditelňo- skou HAMU uvedl 8. 4. v sále Martinů při kterém se denně hrálo v Garážích 3 rem Lukášem Vasilkem. * Je-li podle ře- vat dobré pořady. Veřejnost mohla jejich HAMU Komorní filharmonii Pardubice a Malé scéně Village Cinema – vystou- ditele České filharmonie Václava Riedl- velký výběr zhlédnout na Žofíně ve video- – dirigent Tomáš Brauner nastudoval dí- pily naše i zahraniční etnické i rockové baucha nějaká ikona české kultury, je to kioscích. Přehlídku uspořádala (7.–11. 5.) la P. Ebena, W. A. Mozarta, F. Mendelsso- kapely.  (vla)

31 ZE ZAHRANIČÍ

 DRÁŽĎANY, SEMPEROPER Vojcek v dnešním světě

Lenka Šaldová zároveň připomíná nádražní čekárnu, z níž je ho. A v závěru režisér ještě jednou, velmi názor- skleněnými výlohami vidět do dalších prostor. ně, předvede téma relativně normálního člověka ebastianu Baumgartenovi je pětatřicet, Na světelných tabulích se prolínají biblické ci- tápajícího v dnešním světě: Vojckovu zvětšenou druhým rokem působí jako šéfrežisér táty s reklamou na výrobky Pepsi coly – hra- hlavu na projekci atakují reklamy, slogany, hle- S v Meiningenu a bývá označován za enfant nice mezi důležitým a banálním se v dnešní dají si cestu do jeho hlavy a přetvářejí ji. terrible německých operních scén. Patří k těm konzumní společnosti poněkud stírá. Doktor Poutavé a emotivně působivé – také proto, režisérům, kteří skrze interpretaci operního díla organizuje reklamní kampaň, ve které se poli- že nejde jen o nahozenou koncepci, ale režisér zaujímají vztah k dnešnímu světu – a nejinak je tická hesla mísí s upoutávkami na zahradnic- s interprety do detailu vykreslil typy, rozehrál si- tomu v inscenaci Bergova Vojcka v Drážďanech, ké potřeby, a krmí agitátory hrachem. Marie je tuace. Obsazení je prvotřídní, jedenácté repríze která byla před rokem na premiéře odměněna děvka z ulice, z místa na místo se za ní plouží dominovali Wolfgang Schmidt (Hauptmann), na jedné straně bučením, na druhé straně vo- její dospívající synek, tahající jejich věci v bez- Evelyn Herlitzius (Marie) a Andreas Schmidt láním Bravo. domoveckých taškách. O morálce káže Haupt- (Wozzek), hudební nastudování Marka Albrech- Drážďanský Vojcek je totiž v první řadě mann, šéf pouliční bandy, který bez skrupulí ta je naléhavé, expresivní, dynamicky vypracova- Baumgartenova výpověď o současné společ- okovanýma botama zkope člověka, jen aby do- né od pianissima až po fortissimo. Dech se tají nosti a především o těch, kteří žijí na jejím okra- kázal svou moc. nad dokonalostí hudebního provedení.  ji. Na jedno zhlédnutí je složité se v bohatém Vojcek bloudí tímto povrchním světem pl- jevištním dění zorientovat do detailů – jasné ným brutality, ještě nepřizpůsoben, ještě přemýš- Sächsische Staatsoper Dresden Semperoper – Alban Berg: ovšem je, že jde o pohled velmi nemilosrdný lející o tom, kde a proč žije. Nakonec přistoupí na Wozzeck. Dirigent Marc Albrecht, režie Sebastian Baum- garten, scéna Frank Philipp Schlömann, kostýmy Michael a nikterak povzbudivý. Vše se odehrává kdesi násilí a (křivákem od Hornbacha) zabije Marii. Graessner, video Stefan Bischoff, světlo Christoph Schmä- v průmyslové zóně těsně před otevřením no- Vražda se odehraje, jak jinak, ve veřejném prosto- dicke. Premiéra 21. února 2004, psáno z 11. představení vého komplexu Hornbach, v místnosti, která ru, všem na očích – však nejde o nic neobvyklé- 24. 4. 2005.

Po české klasice Carská nevěsta a Bruckner S Alexandrem Pereirou o opeře v Curychu

Jiří Vitula

Narazíte-li v Evropě na operní scénu, kte- archív Foto rá trvale pečuje o českou hudební tvorbu, pak musíme tuto výsadu přiznat Curychu. V jeho kulturním dění mají čeští hudební klasikové výsadní postavení a v nejednom případě se do- konce pyšní světovým primátem nových děl. Myslím na premiéru vrcholného díla Bohu- slava Martinů Řecké pašije, jímž se Curyšská opera vepsala do světových dějin hudby. Ten- to průkopnický čin nám připomněla nedáv- ná přehlídka české operní a koncertní tvor- by, s níž se Curych blýskl před mezinárodním publikem, když svoje „Grand finale“ uplynulé sezony cele zasvětil českým autorům.

Jako duchovní otec monumentálního defilé české operní a koncertní tvorby se nám před- stavil umělecký šéf curyšského operního diva- dla, vídeňský rodák s portugalským jménem Alexander Pereira. Zastihl jsem ho uprostřed příprav na nový ročník Curyšských slavnost- ních her, které proběhnou od 17. června do Umělecký šéf curyšského operního divadla Alexander Pereira

32 ZE ZAHRANIČÍ

10. července 2005 jako vizitka jedné z největ- pochopili obsah ších mezinárodně sledovaných událostí vrcho- mnohdy složité Hudební nakladatelství lící umělecké sezony, a zeptal se, jaké motivy a rafinované hud- ho poutají k dílu českých operních a koncert- by. Tím pronika- EDITIO BÄRENREITER ních skladatelů? jí do neznámého PRAHA, spol. s r. o. Ctím tradici, kterou si vybudovali čeští obsahu děl, naučí hudební skladatelé a interpreti v evropském se je zvukově blí- Vám nabízí novinku hudebním dění. Zaslouží si, aby byli nejmé- že pochopit, nála- ně každých deset let vzpomínáni. V opeře dově jim rozumět jsme tak učinili se Smetanovou Prodanou nebo se alespoň Album nevěstou a Janáčkovou Káťou Kabanovou. přiblížit typickým Nyní chystáme jako dvě vzorové inscenace Ja- kompozičním sfé- náčkovu Věc Makropulos a operu Z mrtvého rám. Během doby PÍSNĚ domu. V uplynulém roce nás k tomu vybíd- se pak vžijí také la Janáčkova koncertní díla, která publikum do provedení díla, NA PETRARCU nadchla v podání skvělých dirigentů Wolf- které postupně za- ganga Sawallische a Marka Jankowského. Gla- čne žít svým vlast- – Písně pro střední hlas a klavír golská mše zde poprvé zazněla v originálním ním dynamismem, na básně Franceska Petrarky znění podle autorova rukopisu. Jsem rád, že a stávají se tak sa- tento velkolepý odkaz mohl proniknout do mi jeho kritiky. Pro ed. Martin Bruns povědomí posluchačstva. nás je důležité, aby H 7934, ISMN M-2601-0349-8 z nových a nezná- mých děl zazně- rozsah 160 s., cena 450 Kč Dramaturgie Curyšských her spatřuje své lo v jedné sezoně těžiště v operních inscenacích. Jakými zása- pouze jediné dílo. Sedmisté výročí narození Franceska Petrarky (1304–1374), básníka, prvního huma- dami se řídíte? Na prvních zkuše- nisty a „otce renesance“, nabízí příležitost znovuobjevit a zainteresovanému publiku V naší umělecké práci zastávám zásadu, nostech pak mů- představit repertoár, jenž je doposud téměř neznámý. Předkládaný písňový sborník že každé tři roky je nutné uvést dílo s cha- žeme posoudit je- se obrací stejnou měrou jak na zpěváky, tak na studenty a zaujaté laiky. Za svůj cíl rakteristickým profilem některé skladatelské ho účinek a tomu si klade upozornit na repertoár, který je doposud do značné míry nevyužitý. Výběr osobnosti nebo jednoho národního směru, pak přizpůsobit skladeb dokládá stylové rozpětí kompozic přes 200 let. Zhudebněných Petrarkových aby naše stálé publikum získalo souborný naši práci při hle- textů pro sólový hlas a klavír zná běžný koncertní repertoár jen velmi málo, patří přehled o základních hodnotách klasického dání nových oper- mezi ně dosud jen ty z Petrarkových básní, které napsal v hovorové italštině. Všechny nebo moderního repertoáru. Před třemi roky ních skladeb. To- textové předlohy představených skladeb v tomto svazku pochází z „Canzoniere“, jeho to byl například Šostakovič se svými nejvý- to úsilí se nám už „Zpěvníku“. znamnějšími operami, loni pak Janáček. Dal- bohatě vyplatilo. ší skladatelská díla mají doplňující povahu. Mohu to doložit Na Vaše objednávky se těšíme na adrese: Editio Bärenreiter Praha, spol. s r. o. Zákaznické centrum: Pražská 179, 267 12 Loděnice u Berouna Letos to bude opera Nikolaje Rimského-Kor- na příkladu Káti tel.: 311 672 903, 603 179 265, fax: 311 672 795 sakova Carská nevěsta. Studuje ji Vladimír Kabanové, kterou e-mail: [email protected], www.noty-knihy.cz, www.editio-baerenreiter.cz Fedosejev jako své oblíbené téma. V koncert- hrajeme při zcela ních pořadech tentokrát musíme sledovat sté zaplněném hlediš- výročí Antona Brucknera, který je u nás zvláš- ti už pátý rok ve třech obsazeních. Vaše umělecké a organizační snahy smě- tě oblíben. Připravili jsme cyklus jeho deseti řují zřejmě k renesanci operního umění, kte- symfonií v provedení tří různých orchestrů Vaší známou a proslulou zkušeností v umě- ré bývá v současnosti někdy zpochybňováno. a zahraničních dirigentů – specialistů – Ber- lecké práci je činnost v operním studiu, kde vy- Jaký názor razíte? narda Haitinka a Herberta Blomstedta. chováváte operní dorost. Jak docilujete svých Snahou mojí i mých spolupracovníků je pozitivních výsledků? žít v nejužším kontaktu s příznivci operní- Je vám jistě známo, že stálé operní studio ho umění, přibližovat jim umělecké bohat- Jaké zkušenosti získáváte z těchto syste- v Curychu patří k největším na světě. Čítá ko- ství této vzácné sféry. Musíme jí proniknout matických snah? lem dvaceti sólových pěvců, čtyři skvělé kla- a najít příležitost, abychom se zmocnili hod- Promyšleně sestavený repertoár přiláká do vírní hráče, patnáct instrumentálních sólistů not, jaké jim nemůže poskytnout žádná jiná operního divadla nové obecenstvo. Staráme a patnáct baletních umělců. Kolem padesáti oblast. Musíme hledat schůdné cesty k umě- se pečlivě o to, aby v úvodních půlhodino- mladých talentů tvoří zázemí operního i ba- leckému uvědomění, nespoléhat jen na kul- vých odborných výkladech byli posluchači letního dorostu budoucnosti. Vychováváme turní instituce. Opera otevírá jednotlivcům před každým představením poučeni o díle, zde také mladé talenty režie a operního ma- i národům nové horizonty k vzájemné úctě na které přišli. Tyto úvody jsou pozorně sle- nagementu. Většinou jde o oborové speciali- a poznání. Spojuje přirozený talent s hudeb- dovány a navštěvovány. Diváci je pokládají zace ve třech jazykových sférách – francouz- ním vnímáním a citovou plností života. Mě- za samozřejmost, protože s tím souvisejí i je- ské, italské a německé. Mladými sólisty pak la by se stát podstatnou a trvalou součástí jich zážitky. S inscenacemi, které zhlédnou, doplňujeme naše inscenace podle individu- evropské kultury i vzdělanosti v daleké bu- se mají diváci kvalifikovaně seznámit, aby ální umělecké specializace. doucnosti. 

33 ZPRÁVY ZE ZAHRANIČÍ

prohlásil Lissner, který chce jmenovat bení ponechá své dosavadní místo hu- MONTREALSKÝ SYMFONICKÝ OR- Divadlo zcela novou uměleckou radu. Bývalý in- debního ředitele Cincinnati Symphony CHESTR nastoupil 9. 5. do stávky a zru- WELSH NATIONAL OPERA hraje v no- tendant Carlo Fontana, kterého rada La orchestra stejně jako místo umělecké- šil všechny své koncerty do konce se- vém sídle, Wales Millenium Centre. Ka- Scaly odvolala v důsledku jeho rozpo- ho ředitele Deutsche Kammerphilhar- zony. Hudebníci se k tomuto kroku pacit míst se zde zvětšila téměř o 75%, rů s Riccardem Mutim, prohlásil, že má monie a uměleckého poradce Eston- rozhodli po 18 měsících marného vy- na nedostatek publika si ale Velšská v Lissnera plnou důvěru. „Neznám ho ského národního orchestru. jednávání s vedením tělesa a poté, kdy národní opera stěžovat nemůže: pod- osobně“, řekl, „ale vysoce si cením jeho učinili kolem 40 ústupků v současné le slov generálního ředitele Anthony- profesionálních schopností, s nimiž ve- PLÁCIDO DOMINGO oznámil svůj kolektivní smlouvě. Přesto vedení or- ho Freuda je zájem veřejnosti o operní de festival v Aix-en-Provence“. úmysl zpívat titulní – barytonovou – chestru trvá na svých požadavcích, za- představení mnohem vyšší než v uply- roli Verdiho Simona Boccanegry. Do- hrnujících mj. více pracovních dnů bez nulém roce. mingův repertoár obsahuje kolem 120 přestávky, zrušení volných dnů během Osobnosti rolí, k nimž v květnu přidal v Metropo- turné, natáčení desek nad rámec dva- TETARO COLÓN V BUENOS AIRES litní opeře další – roli Alfana v Cyranu cetihodinového pracovního týdne, při- prochází od roku 2001 kompletní re- OLEG CAETANI byl jmenován příš- de Bergerac od Franka Alfana, v níž de- čemž gramofonové společnosti hudeb- konstrukcí, která má být ukončena v ro- tím hudebním ředitelem Anglické butoval. Své rozhodnutí obohatit svůj níkům nevyplácejí honoráře ad. Hudeb- ce 2008, kdy divadlo oslaví sté výročí národní opery v Londýně, a to od repertoár i o barytonovou úlohu sdělil níci protestují i proti tomu, že od roku své existence. V sezoně 2007/08 bude začátku sezony 2006/07. Vytřídá Domino veřejně o přestávce přímého 1991 se jejich platy nezvýšily, a pouka- divadlo v důsledku nejnáročnější části Paula Daniela, který odchází již le- vysílání Wagnerovy Valkýry v Metropo- zují na to, že vydělávají mnohem méně oprav zcela uzavřeno a představení bu- tos v létě. Caetani dosud dirigoval litní opeře, v níž zpíval Sigmunda. ve srovnání s National Arts Centre Or- dou probíhat v jiných lokalitách. v ENO jen jednou: jeho britský oper- chestra v Ottawe. ní debut (Musorgského Chovanština RICCARDO MUTI vystoupil v La Scale WAGNERŮV SOUMRAK BOHŮ v lon- v roce 2003) se však setkal s obrov- 4. 5. s Vídeňskými filharmoniky. Hos- dýnské Anglické národní opeře (2. 4. ským úspěchem. Osmačtyřicetiletý tování slavného vídeňského orchestru 2005) se setkal – jak píše britský tisk umělec, syn dirigenta Igora Markevi- bylo dohodnuto ještě před Mutiho re- Česká – doslova s explozí protestů. Zejména tche, studoval v Moskvě, Římě a Pet- zignací z místa uměleckého ředitele La hudba v zahraničí je hojně citováno pojetí závěru opery: rohradě a až do nedávné doby půso- Scaly. Závěrečný aplaus po koncertě byl Brunnhilda je sebevražedná atentátni- bil především v Itálii a Německu, kde bouřlivý a svědčil o tom, že Muti je řa- ČESKÉ VOKÁLNÍ KVARTETO ce s výbušninami připevněnými na těle byl generálním hudebním ředitelem dou svých příznivců žádán, aby ještě SV. VAVŘINCE (Dana Šimíčková, sop- a opera končí tím, že všichni na jevišti v Chemnitz (1996-2002) a Wiesbade- svou rezignaci zvážil. Muti nicméně již rán, Taťána Roskovcová, mezzosoprán, jsou výbuchem rozmetáni. Režisérka nu (1992-95). Jako operní dirigent de- veřejně prohlásil, že zvažuje nabídku Petra Kohoutová a Marta Marinová, alt) Phillida Lloyd považuje tuto koncep- butoval v Berlínské státní opeře v ro- na místo hostujícího dirigenta Chicago vystoupilo v Carnegie Hall v New Yorku. ci za logickou, protože, jak prohlásila ce 1981. Další klíčové debuty v jeho Symphony orchestra. Představilo se zde spolu s The Orches- v rozhovoru pro deník The Observer, kariéře se odehrály v La Scale (2001) tra of the S. E. M. Ensemble a dirigen- Wagnerova tetralogie je jedním z „nej- a San Francisco Opera (2004). V led- DANIEL HARDING byl jmenován příš- tem Petrem Kotíkem na koncertě 14. 3. senzačnějších“ děl, která kdy v operní nu 2005 se stal šéfdirigentem a umě- tím hudebním ředitelem Švédského března v sále Zankel Hall. Na programu literatuře vznikla. „Použití bombové- leckým ředitelem Melbournského rozhlasového symfonického orchest- byly Symfonie op. 21 Antona Weberna, ho výbuchu bylo nevyhnutelné, neboť symfonického orchestru a v této funk- ru. Třicetiletý britský dirigent pode- suita Les Indes Galantes Jeana-Phillipa příběh obsahuje tak mnoho strašlivých ci bude pokračovat i po převzetí lon- psal tříapůlletý kontrakt s nástupem Rameaua, The Turfan Fragments Mor- událostí“, řekla a dodala, že chtěla, aby dýnského postu. od roku 2007. Jeho předchůdci byli mj. tona Feldmana, světová premiéra The závěr gigantické tetralogie byl „realistic- Esa-Pekka Salonen, Jevgenij Svetlanov Exploration of the House Alvina Luciera ký“. Tato kontroverzní inscenace není PAAVO JÄRVI byl jmenován hudeb- a v současné době Manfred Honeck. a americká premiéra skladby Děvín Pet- v posledních letech historie Anglické ním ředitelem Symfonického orches- Harding byl asistentem sira Simona ra Kotíka, zkomponované na text Děvín národní opery první. Před třemi lety se tru frankfurtského rozhlasu, a to od Rattla a Claudia Abbada, působil ja- Vladislava Vančury z knihy Obrazy dě- s velkou kritikou pro svou otevřenou sezony 2006/07. Vystřídá tak ame- ko hudební ředitel Deutsche Kam- jin národa českého. Skladba Děvín pro erotiku setkal Verdiho Maškarní ples rického dirigenta Hugo Wolfa, který merphilharmonie Bremen a dnes stojí čtyři ženské hlasy a perkuse poprvé za- v režii Španěla Calixta Bieita, a Mozar- stál v čele frankfurtského orchestru v čele Mahler Chamber Orchestra. Od zněla na Festivalu nové hudby Ostrav- tův Don Giovanni (opět Bieito) v roce od roku 1994. Järviho kontrakt je na roku 2006 bude hlavním hostujícím di- ské dny 2003 a dále pak na koncertech, 2001 byl na premiéře vypískán. tři roky a zahrnuje řízení 30 koncertů rigentem Londýnského symfonického které proběhly minulý rok v Praze (Diva- ročně ve Frankfurtu, další na zahra- orchestru. Harding získal v roce 2003 dlo Archa), Brně (Expozice nové hudby MILÁNSKÁ LA SCALA jmenovala ničních turné plus natočení dvou CD cenu časopisu Gramophone za svou 2004), Ostravě a Opavě (Festival Bezru- 21. 4., tři neděle po rezignaci Riccarda v každé sezoně. Symfonický orchestr nahrávku Brittenovy opery Utahování čova Opava 2004) ve spolupráci s Ost- Mutiho, nového uměleckého ředitele. frankfurtského rozhlasu byl založen šroubu (The Turn of the Screw). ravským centrem nové hudby. Stal se jím Stéphane Lissner. Dvaapa- v roce 1929. Hraje v historické budově desátiletý Francouz zastává významné Alte Oper a jeho koncerty jsou každý SOUBOR DĚTÍ „HRA JE TO“ z letňan- funkce: je ředitel Théâtre de la Madelei- týden živě vysílány řadou evropských ské Školy generála Fajtla účinkoval v ni- ne v Paříži, ředitel festivalu v Aix-en-Pro- rozhlasových stanic. I když velkou Různé zozemském Delftu (30. a 31. 3.) při osla- vence (zde má kontrakt do konce ro- část jeho repertoáru tvoří díla Brahm- HOUSLE STRADIVARI ze 17. století vách 85. narozenin Pierra van Hauwe, ku 2009), hudební ředitel Wiener Fes- se, Brucknera, Wagnera a Beethovena, byly prodány 22. 4. na aukci Christie flétnisty a nestora světové hudební pe- twochen a stojí rovněž v čele Divadla dramaturgie se zaměřuje i na málo zná- v Londýně za 1. 53 milionů euro. Pod- dagogiky, někdejšího spolupracovníka Bouffes du Nord v Paříži. S La Scalou mé skladatele a současnou hudbu. Již le aukční síně je to dosud nejvyšší část- Carla Orffa. Soubor vybraných dětí vy- podepsal smlouvu na 4, 5 roku. Svou dnes spolu s Järvim orchestr napláno- ka, která kdy byla za hudební nástroj stoupil samostatně (Jurkovič, Eben, Po- pověst smělého a rozhodného umě- val objednávku nových skladeb, o něž vydána. Novým vlastníkem se stal sou- spíšilová) a také se zapojil do spojeného leckého ředitele získal v letech 1988- byli požádáni estonský autor Erki-Sven kromý americký sběratel. Housle, které orchestru všech pozvaných. Tvořilo ho 1997, kdy vedl Théâtre Châtelet v Paří- Tuur a německý autor Jorg Widmann. mají název „The Lady Tennant“, vyrobil pět set hudebníků z pěti orchestrů a tří ži. „Mou absolutní prioritou je hudba“, Järvi si i v době frankfurtského půso- v roce 1699 Antonio Stradivari. sborů. Byli mezi nimi vedle českých dětí

34 ZPRÁVY ZE ZAHRANIČÍ

KÜHNŮV DĚTSKÝ SBOR byl v dubnu na dvoutýdenním zájezdu v Mexiku. Vystoupil v desítce měst včetně San Luis Potosí, kde byl jeho koncert součástí známého festivalu. Do Jižní Ameriky směřovalo těleso se sbormistrem Jiřím Chválou poprvé, za sebou má ovšem řadu turné mj. do Japonska, Malajsie, USA a Kanady. V Mexiku se sbor představil s programem složeným ze staré hudby a tvorby Čajkovského, Bizeta, Dvořáka a Martinů, ale také scénickým pásmem Slavnosti jara od Otmara Máchy, které už s ohlasem uvedl v řadě zemí. Součástí koncertů tak bylo choreograficky ztvárněné taneční vystoupení ve stylizovaných krojích. Na fotografii je sbor zachycen na slavné pyramidě Slunce.

členové smyčcového orchestru hudební vorvani a jiná zvěř. Děti absolvovaly ved- HOUSLISTKA ROMANA ZIEGLE- školy z Litvy, orchestr Orff z portugal- le soutěžního vystoupení ještě další tři ROVÁ se koncem dubna vrátila z aus- ského Porta, populární orchestr a Sin- koncerty v Halle a okolí. Severáček tuto tralského turné. Česká hudební veřej- ging Club z německého Inningu, delft- cenu získal již v roce1998 za provedení nost ji zatím zná jako koncertního mi- ský Madrigaalkoor a delftský orchestr Hej dum dá Zdeňka Lukáše. V loňském stra Pražské komorní filharmonie. Její z muzikantů, kteří v mládí prošli vede- roce zvítězil další dětský sbor z Čech – sólová dráha se v Česku zatím rozvíjí ním Pierra van Hauwe. Pražský soubor Motýli Šumperk. Celý festival je zároveň bez větší pozornosti domácích médií. vede Lenka Pospíšilová, dlouholetá spo- krásným setkáním dětský sborů z celé V Austrálii naproti tomu vystoupila lupracovnice Pierra van Hauwe. Evropy (Rusko, Ukrajina, Rumunsko, za velkého zájmu publika v hlavních Švýcarsko, Rakousko, Německo ad.). městech států Tasmánie a Queensland PETR MATĚJÁK, šestnáctiletý houslista, Vedle dětí Severáčku byl hostem festiva- – Hobartu a Brisbane – s místními zvítězil na mezinárodní houslové soutě- lu také dětský sbor Carmina z Rychnova symfonickými a komorními orchestry ži pro mladé umělce do 18 let, která se nad Kněžnou, který úspěšně představil (Mozart: Houslový koncert č. 5 A dur konala ve dnech 31. 3. – 6. 4. 2005 v Du- festivalovému publiku pásmo písní, go- a Bach: Koncert E dur) i v recitálech baji ve Spojených arabských emirátech. spelů a spirituálů „Afrika“. Z Liberce sem s klavíristkami Jenny Flemmingovou Tříkolové soutěže se zúčastnili houslisté zavítal ještě folklorní soubor Jizera. (Mozart, Smetana, Brahms) a Larissou z Evropy, Blízkého Východu a Asie. Sou- Coxovou (francouzský repertoár: Ravel, těž byla součástí International Peace Mu- ŽÁCI PRAŽSKÉ KONZERVATOŘE při- Françaix, Massenet). Koncertování spo- sic Festival for young virtuosos. vezli z 31. ročníku mezinárodní soutěže jila Romana s pedagogickým působe- v chorvatské Pule (21. –25. 4. 05) nejvyš- ním na konzervatoři v Hobartu a vede- DĚTSKÝ SBOR SEVERÁČEK Z LIBER- ší ocenění. Akordeonista Zdeněk Kout- ním mistrovského kurzu na University CE byl ve dnech 5. – 8. 5. 2005 hostem ný zvítězil v sólové kategorii i v komorní of Queensland v Brisbane. Svým způso- festivalu dětských sborů „Frölich sein spolu s violoncellistou Martinem Ondráč- bem tak splatila dluh: na jejím rozhod- und singen“ v Halle. Tento festival (již kem. Milena Kysilková (akordeon) získa- nutí věnovat se sólové dráze měla totiž 26. ročník) je spojen se soutěží v inter- la 2. cenu, stejně jako v duu s houslistkou před třemi roky velký podíl zkušenost, pretaci soudobé hudby o cenu Gunthera Janou Růžičkovou. Členem mezinárodní kterou nabyla při ročním studiu u pro- Erdmana. 39 dětí Severáčku ve věku od poroty byl pedagog konzervatoře Ladi- fesora hobartské konzervatoře Jana Še- 11 do 16 let získalo tuto cenu za cyklus slav Horák. Zúčastnilo se na 100 kandi- divky (žák Otakara Ševčíka a Jaroslava Miroslava Raichla s názvem Rýmovaní dátů ze 14 zemí. Kociana).  (sla)

35 STUDIE, KOMENTÁŘE Česká operní divadla VI. Divadlo J. K. Tyla v Plzni

Lenka Šaldová osobností Ota Zítek, po druhé světové válce slednější v prověřování možností soudobého dostali příležitost Alfréd Radok (Beethovenův operního divadla. Plzni roku 1868 ustanovil Pavel Švan- Fidelio), Hanuš Thein (Foerstrova Jessika), Spolu s dramaturgem Zbyňkem Brabcem da ze Semčic první mimopražský čes- Luboš Pistorius, Karel Jernek či Bohumil Zoul, Petr Kofroň nedoplňoval běžné tituly sem tam Vký operní soubor. Dramaturgie i insce- od poloviny sedmdesátých let inscenační styl nějakým tím méně obvyklým, ale naopak: jen nační styl vycházely z programu Prozatímního ale utvářeli výhradně Inge Švandová-Koutecká sem tam zařadili jasný kasovní titul do řa- divadla (kde Švanda dříve působil jako dra- (většinou ve spolupráci s výtvarníkem Václa- dy méně hraných. Uvedli tak Verdiho Atil- maturg a vrchní režisér), tři roky po pražské premiéře zde byla např. uvedena Prodaná ne- věsta, a to s originálními plzeňskými selský- mi kroji. Od počátku měl plzeňský soubor archív Foto ambice vyrovnávat se s náročnými tituly svě- tovými i domácími: byl první, který v češtině uvedl Wagnerova Tannhäusera a Rienziho, ve 20. letech si troufl na souborné provedení děl Smetany, Dvořáka (s výjimkou Alfréda) a Fibi- cha. Dramaturgicky odvážný a originální zů- stal i po druhé světové válce, za ředitele Bohu- míra Lišky v Plzni poprvé zaznělo mnoho děl 20. století (Hanušovy Plameny, Prokofjevův Hráč, Brittenův Albert Herring, Kurkův Dob- rý voják Švejk, Jeremiášův Enšpígl ad.), o mo- derní repertoár později pečovali také šéfové opery Karel Vašata a Oldřich Kříž, ten i v pro- vizorních podmínkách Komorního divadla (Fibichova Nevěsta messinská, Šostakovičo- va Katěrina Izmajlovna, Straussova Arabella, Martinů Julietta, Kašlíkův Krysař ad.) Pro mnoho významných umělců byla Plzeň důležitou zastávkou před vstupem do praž- ského Národního divadla. Kapelníkem tu byl krátce Karel Kovařovic, šéfovali Václav Talich a Bohumír Liška, dirigoval Josef Chaloupka, v angažmá v průběhu let působili Emil Burian, Božena Petanová, Ada Nordenová, Karel Ber- man, Viktor Kočí, Antonín Zlesák, Věra Sou- vem Kouteckým) a Oldřich Kříž – s výjimkou lu, Salieriho Catilinu, Busoniho Harlekýna, kupová, Oldřich Spisar, Zdeněk Jankovský, tří jsou střídavě podepsáni pod všemi insce- Lorzingovu Undinu, Purcellovu operu Dido Karel Petr a další. V roce 1918 v Plzni pohos- nacemi až do roku 1990. a Aeneas, Boitova Mefistofela, Čajkovského tinsky vystoupila Ema Destinnová v Prodané Po roce 1989 se v Plzni během krátké do- Jolantu (koncertně), Straussovu Ariadnu na nevěstě, Daliboru a Libuši, běžná byla i další by vystřídalo několik šéfů, převažoval divácky Naxu, Belliniho Julii (Montekové a Kapule- hostování sólistů Národního divadla (v květ- osvědčený repertoár, přičemž klesala výkon- ti) ad. Zvláštní dramaturgickou linku tvořila nu 1945 se osvobození slavilo Prodanou ne- nost sólistického souboru, orchestru a sboru. česká pozapomenutá díla: Fibichova Šárka, věstou s Eduardem Hakenem a Járou Pospí- Proměnu souboru i repertoáru zahájil v sezo- Foerstrův Bloud a Ostrčilovy Kunálovy oči, šilem). Z dalších osobností, které se zapsaly ně 1995/1996 nový šéf Oldřich Bohuňovský, světové premiéry se zde dočkala Lukášova do dějin plzeňského operního divadla, připo- který však sám stihl nastudovat jen Beethove- Veta za vetu. meňme dirigenty Jiřího Kouta, Pavla Vronské- nova Fidelia. Po jeho předčasné smrti převzal Za dirigentským pultem se objevily nové ho, Ivana Paříka a Jiřího Maláta, z místních soubor od další sezony skladatel a dirigent Pe- tváře: Richard Hein, Jan Štván, Jiří Štrunc, pěveckých opor alespoň ještě Lilku Ročáko- tr Kofroň. Za jeho šéfování se plzeňský soubor Pavel Šnajdr, barokní operu Dido a Aeneas vou, Jana Adamce, Jiřího Berdycha a Karla Kře- stal dramaturgicky i inscenačně jedním z nej- se souborem Musica salutaris nastudoval Voj- menáka. Ve 30. letech byl vůdčí režisérskou pozoruhodnějších domácích souborů, nejdů- těch Spurný. Petr Kofroň systematicky pokra-

36 STUDIE, KOMENTÁŘE

čoval v omlazování souboru, zahájeném za froněm a dramaturgem Ondřejem Hučínem přitom ale poeticky působivé mj. Karel Brožek Bohuňovského, angažoval (případně k hos- (debutoval později v Plzni také jako režisér) (Ariadna na Naxu, Hubička) a Jan Štych ml. tování přizval) mladé interprety Kláru Bene- k radikální úpravě díla (ze třetího aktu zůstal (Madama Butterfly, Evžen Oněgin). dovou, Tomáše Kořínka, Veroniku Hajnovou, jen orchestrální doprovod), oba jmenovaní Za Kofroňova šéfování vznikly v Plzni jistě Jana Ondráčka, Janu Pioreckou, Jiřího Hájka jsou také podepsáni pod inscenační úpravou inscenace sporné, na druhou stranu ale nikde ad. Oporami souboru jsou pěvci střední gene- Belliniho opery Kapuleti a Montekové (uvá- jinde nenacházím tolik operních divadelních po- race: Valentina Čavdarová, Ivana Šaková, He- děné v Plzni pod titulem Julie), kterou reží- činů jako tady. K těm nejvýznamnějším řadím in- lena Janečková, Jana Tetourová, Petr Strnad, roval Martin Čičvák. Ve svobodném tvůrčím scenace mladých režisérů, kteří tu v posledních Zbyněk Brabec, Plamen Prokopiev, Miroslav prostředí vytvořil také jednu ze svých nejlep- sezonách dostali možnost rozvíjet svůj talent Kopp, Tomáš Černý, Dalibor Tolaš, Jevhen Šo- ších moderních inscenací Martin Otava – Aidu (věc u nás též dosti nevídaná): Daniela Balatky kalo či Jiří Rajniš. Pravidelně v Plzni hostují domácí pěvecké špičky – a to nejen s rolemi, které již nastudovali jinde: svůj repertoár si tu Dido a Aeneas, režie J. A. Pitínský rozšířili např. Aleš Briscein (Belmonte v Úno- su ze serailu), Roman Janál (Evžen Oněgin),

Simona Šaturová-Houda (Konstance v Únosu Kolafová Marta Foto ze serailu či Belliniho Julie). Již v první půli devadesátých let byla na- rušena nadvláda dvou režisérů, a tím jediné- ho pohledu na inscenování opery: vedle Inge Švandové-Koutecké režírovali ze starší gene- race Mojmír Weimann (Řecké pašije s Karlem Bermanem v roli Starého muže) či Miloslav Nekvasil, ze střední generace Tomáš Šimerda (Faust a Markétka, Tajemství, Piková dáma) či Martin Otava (Poprask v opeře, Don Giovan- ni). Teprve za Petra Kofroně ovšem došlo k zá- sadnímu průlomu v inscenační praxi. Nechal v opeře debutovat mnoho významných reži- sérských osobností domácího divadla, které vnesly do operního divadla svou osobitou je- vištní poetiku a často se dokázaly na operní dílo podívat z jiného úhlu, nežli bylo v čes- kém prostředí dosud běžné. Jan Antonín Pitín- ský se tak při inscenování opery Dido a Aene- as odpoutal od příběhu a jeho reálií a nabídl něžné, snové obrazy inspirované Purcellovou hudbou. Do sugestivních výtvarných obrazů vyložil jako komorní drama vášní ve sterilním (Prodaná nevěsta a především Werther s mladou na hranici mezi realitou a fantazií přeložil Mi- světě manipulace a na Radamův slavný návrat výtvarnicí Sylvou Markovou) a Jiřího Heřmana, chal Dočekal (společně s výtvarníkem Davi- z boje se podíval s patřičnou skepsí člověka múzické osobnosti, pro něhož je divadlo nejspíše dem Markem) Foersterova Blouda. Režiséři se konce 20. století. magickým obřadem, při němž se člověk dozvídá (tak jako je to běžné v činohře, odkud často Vedení divadla muselo za Kofroňova šéfo- něco podstatného o vlastním nitru, o světě, o ves- vzešli) začali ptát nejen na to, jak dílo hrát, ale vání čelit mnoha protestům konzervativního míru. Jeho inscenace Samsona a Dalily i Bludné- o čem ho v dnešní době hrát. Skrze interpre- publika a ředitel Jan Burian tlumil útoky mi- ho Holanďana (obojí s generačně spřízněným taci operního díla nabídli svůj pohled na svět: mo jiné vlastními konvenčními operními insce- výtvarníkem Pavlem Svobodou) patří k tomu tak si Nina Vangeli (s výtvarníkem Alešem nacemi, v nichž místo výkladu nabízel pouhé nejpozoruhodnějšímu, co se v českém operním Votavou) v Lucii di Lammermoor pohrávala aranžmá (Carmen, Trubadúr). Paradoxně byl divadle posledních let událo (svědčí o tom i no- s operními klišé (aniž by rezignovala na vážný přitom právě Burian první, kdo v Plzni zásadně minace na Cenu Alfréda Radoka). výklad příběhu a poetické zachycení opravdo- přehodnotil domácí inscenační praxi klasické- Od sezony 2004/2005 nastoupil do funk- vých citů a postojů) a v Mefistofelovi si jízlivě ho díla – v jeho freudovské vizi Rusalky si Vod- ce šéfa opery Jan Zbavitel, od kterého ředitel vyřizovala účty s mýty, nejen tím faustovským. ník– elegantní pán se zelenou kravatou hrál se Jan Burian patrně očekává návrat tradičnější- A Jiří Pokorný (s výtvarníkem Janem Štěpán- sexy slečinkami na slepou bábu a zasněná, do- ho divadla. Je samozřejmě diskutabilní, zda kem) odromantizoval příběh Šárky, přenesl spívající dívka Rusalka s pomocí rad zkušené Petr Kofroň nepřipravené plzeňské diváky ho do období komunistického režimu s jeho komorné-Ježibaby získávala své první sexuální neatakoval příliš razantně – ovšem byla by okázalými státními pohřby a kladením věn- zkušenosti. Operní publikum opět dokázalo, škoda, kdyby se plzeňské hledání možností ců (uctívání Libušiny památky), svazáckých že je nejháklivější na domácí poklad a Rusalka soudobého operního divadla úplně zastavilo schůzí a inscenovaných soudních přelíčení tak byla vedle Šárky patrně nejkontroverznější a zavládl druhý extrém: kdyby jeviště ovládli (soud nad Ctiradem je něco mezi tím). V Ku- inscenací celého období. Vedle Buriana dopl- aranžéři a rutinéři, jak tomu už často je v ji- nálových očích přistoupil spolu s Petrem Ko- nili repertoár o inscenace tradičnějšího ražení, ných našich divadlech. 

37 STUDIE, KOMENTÁŘE

Mistři klavíru na pódiu Dvořákovy síně Rudolfina

Jaroslav Smolka Rudolfinum bylo uvedeno do provozu před gram také v Rudolfinu, se dozvídáme v pamětech 120 lety 7. února 1885. Byl to čas konce význam- Vítězslava Nováka. Prý si šel k Mistrovi vypůjčit arrick Ohlson o Dvořákově síni Rudol- né epochy klavírní virtuosity i klavírní tvorby noty na Dumky s tím, že je chce provést s přáteli fina v interview o Pražském jaru 2000 v měřítku českém i světovém. O necelý rok dříve v Kroměříži. Tehdy Dvořák prohodil ironicky:„To G řekl: „Hodně cestuji a mám možnost srov- zemřel Bedřich Smetana a o víc než rok později může pěkně dopadnout.” Načež Novák hned repli- nání; s klidným svědomím mohu tvrdit, že Praha Franz Liszt. Následující léta byla v celoevropském koval:„Když jste, Mistře, hrál Dumky s Wihanem má na akusticky dobré koncertní sály opravdové měřítku především epochou jejich žáků; působi- a Lachnerem v Rudolfinu, seděl v lóži akorát nad štěstí. Dvořákova síň obstojí i vedle tak vyhlášených li tehdy ovšem i umělci, vycházející z jiných škol vámi Rubinstein a koukal vám na prsty.” Dvořák prostor, jako jsou sály v Amsterodamu, Bostonu či a vzorů. Jediný žák, kterého dovedl Bedřich Sme- se zhrozil:„Propánaboha, co si tenkrát o mně asi ve Vídni. Paříž např. tak kvalitní nemá a v New tana na mistrovskou úroveň, byl Josef Jiránek. pomyslil” a beze všeho už pak Novákovi Dumky Yorku je to pouze Carnegie Hall. Dvořákova síň Ten ve své hře uchoval a popsal Smetanův inter- zapůjčil. Zda hrál v Rudolfinu veřejně někdy také však disponuje nejen vynikající akustikou, ale ta- pretační styl i detaily jeho přednesu. Hrál v Ru- Novák, nevím: nikde se o tom nepíše. ké nezaměnitelným kouzlem, navozujícím pocit dolfinu sólově i komorně, mj. s Českým kvarte- Skladatel a velmi respektovaný ruský klavíris- zvláštní intimity.“ tem. Jindřich Káan z Albestů vyšel z Prokscho- ta Anton Rubinštejn, interpret lisztovského ty- vy školy. Vynikl pu, hrál v Rudolfinu roku 1892. Z přímých žáků jako lisztovský typ Franze Liszta tu vystoupil Rakušan Emil Ritter klavírního virtuo- von Sauer. A klavíristkou lisztovského typu, kte- sa s efektní techni- rá v Praze silně zapůsobila, byla Teresa Careño Foto archív ČF archív Foto kou. Jeho žákem byl z Venezuely. Tehdejší kritiky psaly o velkém tónu Karel Hoffmeister. a hře žhavé, strhující, skoro démonické. Z Ruska Rudolfinum zažilo tu hráli ještě Vladimir Pachman, Sapelnikov v posledních letech a Siloti, Polák Ignacy Paderewski, vyhlášený před světovou vál- interpret Chopina a první prezident Polska po kou a za ní triumfy obnovení státu roku 1918, německý skladatelé Jana Heřmana. Vy- a klavírní virtuosové z Německa Eugen d´Albert nikl v Beethovenových a z Francie Camille Saint-Saëns, jeho krajan Al- koncertech a Smetano- fred Cortot a četní další. vi. Tito čtyři klavíris- Po první světové válce hudební provoz v Ru- té byli už před I. svě- dolfinu přestává: parlament nově vytvořené Čes- tovou válkou profe- koslovenské republiky je zvolil za své působiště sory Konzervatoře a protesty hudebníků nebyly nic platné. Teprve v Praze. Až po válce za okupace byla budova po důkladnější vnitřní tu působil Václav rekonstrukci z roku 1940 vrácena koncertnímu Štěpán, též estetik provozu. Za oněch 22 let navštívily Prahu desít- a skladatel. Premié- ky významných osobností světového klavírního roval a hrál díla No- umění a prosadila se nová generace českých kla- váka a Suka, vynikl víristů, jejíž čelnou osobností se stal Rudolf Fir- ve skladbách impre- kušný; ti všichni museli v Praze hrát jinde. A me- sionistů, Bedřicha zinárodní provoz se sem uprostřed válčící Evropy Smetany aj. nevrátil. Tak se tady až se zpožděním uplatnili za Údaje o účinko- okupace klavíristé, kteří vynikli za první repub- vání umělců právě liky, jako František Maxián, Josef Páleníček, v Rudolfinu se zís- František Rauch, soudobá díla rád uplatňující kávají těžko. Kritiky, Václav Holzknecht a Smetanově tvorbě odda- Rudolf Firkušný ze kterých se lze do- ná Věra Řepková, i nejvýraznější mladé naděje zvědět o koncertním Viktorie Švihlíková, Ilja Hurník, Pavel Štěpán, dění v minulosti, čas- a Zdeněk Jílek. Velký sál Rudolfina, teprve dlouho po druhé to neuvádějí, kde se koncert konal. A o někte- Plný rozvoj mezinárodního koncertního pro- světové válce přejmenovaný na Dvořákovu síň, rých událostech se dozvíte jen mimochodem vozu v Rudolfinu přinesla až doba po vítězném byl první pražskou koncertní síní, určenou jen odjinud. Třeba Antonín Dvořák: na klavír hrál konci války. Největší význam v tomto směru měl pro hudbu. Pro sólový klavír je to prostor akus- veřejně málo a jen komorní hudbu, ne sólově. nový, od 1946 každoročně pořádaný Mezinárod- ticky ideální. Proto tu hrálo tolik mistrů i vzniklo Jako rozloučení s vlastí před odjezdem do Ame- ní hudební festival Pražské jaro. Rafael Kubelík množství vynikajících trvalých zvukových zázna- riky uspořádal s kolegy z konzervatoře koncert- jej založil především proto, aby u nás Česká fil- mů mistrovských interpretací. ní šňůru po českých městech. Že se hrál její pro- harmonie předvedla neznámou novou tvorbu

38 STUDIE, KOMENTÁŘE

skladatelů ze spojeneckých zemí – a ovšem Bohuslava Martinů – i svět se- známil s nejvýznamnějšími novými českými díly. Od začátku bylo Pražské

Foto archív ČF archív Foto jaro i nejvýznamnější tribunou čelných osobností hudební interpretace. Brzy se stalo zvyklostí, že klavíristé hráli koncertantní díla s orchestry ve Smetanově síni, kdežto v Rudolfinu byly sólové recitály a některé komor- ní produkce. Jen po ostatní sezonu hrála v Rudolfinu Česká filharmonie a jiné orchestry kromě FOK i klavírní koncerty. Probíhal tu také skvěle in- terpretačně obsazovaný cyklus koncertní agentury FOK Světová klavírní tvorba, recitály pořádala Česká filharmonie i další instituce. Od prvních ročníků měli obrovské úspěchy umělci ze sovětského Ruska: Hned v druhém roce, na Pražském jaru 1947, tady hrál na klavír Dmitrij Šostakovič svá komorní díla s Davidem Oistrachem a Milošem Sádlem Klavírní trio č. 2, sólově Klavírní sonátu a s Peškovým kvartetem Klavírní kvintet. A záhy tu oslnili i ruští virtuosové Lev Oborin a Emil Gilels. Zejména ten tu byl po dlouhá desetiletí stálicí, ohromující doko- nalým spojením závratné techniky a nápadité, poetické i temperamentní výrazovosti. Roku 1950 poprvé přijíždí Svjatoslav Richtěr, který se záhy prosadí jako světová špička a je v Praze vítán s nadšením po celou svou koncertní kariéru. Jeho hra vyzařovala charisma, vypovídající o tom, že tvoří nejen sovětské (jak ho prezentovala totalitní propaganda), ale abso- lutní, všelidské umění. To dokázal také statečně bránit. Vzpomínám na jeho koncert v Rudolfinu asi někdy v 70. letech, kdy jej záhy po začátku nemile překvapily reflektory pro televizní kamery. Přestal hrát a nesmlou- vavým gestem pokynul, že je nechce. Na pódium ho přišel přemlouvat

Arturo Benedetti-Michelangeli

Svjatoslav Richter ČF archív Foto televizní redaktor Š. Richter se s ním nepřel: odešel z pódia s tím, že bude hrát, až technika zmizí. Televize vzdorovala snad čtvrthodinu, než reflektory a kamery odstranila. Teprve potom se Mistr vrátil a publikum mu za obranu klidu pro intenzívní umělecký prožitek nadšeně aplaudovalo. Později mu nebylo ani Rudolfinum dost intimní a hledal menší sály ve venkovských, nejraději lázeňských městech. Nebylo to však řešitelné. Pamatuji, jak hrál na koncertě Jihočeského hudebního léta v Bechyni. Bylo to domluveno na poslední chvíli, ale stačila noticka v novinách, aby se sem sjely davy, trávící dovolenou v širokém jihočeském okolí. Hrál v sále přeplněném a vydýcha- ném – v prostředí horším, než plné Rudolfinum. I později se objevili geniální ruští pianisté a další vynikající virtuosové. Tak v 60. a 70. letech mnohostranný Rudolf Kérer a též Jakov Flier, Jev- genij Mogilevskij, Vladimir Krajněv, Viktorie Postnikovová, Jakov Zak, Alexander Slobodnjak, od 80. let Lazar Berman a vedle něj Michail Plet- něv, vítěz soutěže Pražského jara 1988, Sergej Tarasov aj. Vynikající klavíristé přijížděli na první Pražská jara a sezony i z jiných světových stran. Praha si zamilovala Rakušany Friedricha Guldu a později Paula Baduru-Skodu, Alfreda Brendela, Jörga Demuse, Hannse Kanna, Waltera Kliena. Výrazně zapůsobil také Švýcar Nikita Magaloff. Později se prosadili i němečtí klavíristé Wilhelm Kempff zejména jako specialista u příležitosti výročí Ludwiga van Beethovena 1970, Christoph Eschenbach, Dieter Zechlin, Gerhard Opitz, duo bratři Aloys a Alfons Kontarsky. Francii reprezentovaly v Rudolfinu v prvních poválečných letech pře- devším s impresionisty a jinými Francouzi ženy Germaine Leroux, Maria Aimée Warrot a Monique Haas, později Cécile Ousset, France Clidat a muži Robert Casadesus, Philipe Entremont. Jako klavírní velmoc bylo v Rudolfinu po válce zastoupeno i Polsko. Značného ohlasu dosáhla a opa- kovaně byla zvána Halina Czerny-Stefaňska; hráli tu i Stanislav Szpinalski,

39 STUDIE, KOMENTÁŘE

Stefan Ashkenaze, Barbara Hesse-Bukowska, která absolvovala v Budapešti. V sezoně 1949- kovi Hnátovi, II. Janu Novotnému, specialistovi Adam Harasiewicz, Regina Smendzjanka, výji- 50 se výrazně prosadily dvě osobnosti, které pak na tvorbu Smetanovu a Ježkovu. A Mezinárodní mečně téměř 80tiletý Arthur Rubinstein: všichni stály v popředí českého klavírního umění dlouhá soutěž Pražského jara 1963 vynesla do popředí hlavně Chopina. Významná byla i účast maďarských umělců. Po desetiletí tu hrávala Annie Fischer, pozdě- ji Maďaři žijící na západě Evropy Géza Anda a György Cziffra i v Maďarsku působící mladší ČF archív Foto Zoltán Kocsis a Tamás Vásáry. Rumun Valentin Gheorghiu, rovněž skladatel, přijel do Prahy jen v desetiletí 1951-61 pětkrát s hudbou romantiků i 20. století. Zakladatel bulharské národní hudby Pančo Vladigerov hrál na Pražském jaru 1948 svůj Klavírní koncert č. 3, soutěž Pražského jara 1963 vyhrála mladá Rumjana Atanasova a 1969 výrazně zapůsobil na Západě žijící bulharský kla- vírista Alexis Weissenberg. Velmi výrazně zapůsobili na pódiu Dvořáko- vy síně italští klavíristé. Už začátkem roku 1950 tu hrál Giovanni Dell’ Angolo, později opako- vaně Aldo Ciccolini, Michel Campanelli, An- drea Lucchini aj. Zdaleka nejvýrazněji a nejo- sobitěji však vynikl i v mezinárodním měřítku Arturo Benedetti-Michelangeli. Od 1958 jez- dil do Prahy často a oslňoval podmanivým zvu- kem klavíru čs. značky PETROF; zvlášť osobi- tě interpretoval impresionistický repertoár. Po něm působil z italských klavíristů nejvýrazněji Maurizio Pollini. Z klavíristů iberského původu byl v druhé třetině 20. století nejsugestivnější Portugalec Se- queira Costa. Víc zajímavých interpretů přije- lo z Velké Británie: klavíristky Nicole Henriot, Moura Lympany a Řekyně žijící v Anglii Gina Bachauerová, muži John Lill, Clifford Curzon a nejúspěšněji John Ogdon. Jako velmoc i v oboru klavírní virtuosity se v Dvořákově síni uplatily USA. Vedle jednotli- vých vystoupení Irvinga Hellera a Granta Jo- hannesena se tu výrazně prosadili Shura Cher- kassky, už 1969 žel předčasně zesnulý Julius Katchen, Eugen Indjić; maximální obliby do- sahuje Garrick Ohlsson. Nápadně se prosadila také jihoamerická kla- vírní kultura. Od druhé poloviny 60. let sem Marta Argerich často jezdí Chilan Claudio Arrau a Argentinka Martha Argerich, opakovaně tu hrál i její krajan Bruno Leonard Geber. Ojediněle se objevili vy- desetiletí: Ivan Moravec a Jan Panenka. Velkými slabozrakého Václava Zeleného, Dagmar Ši- nikající klavíristé jiných národů: Jihoslovanka příležitostmi pro mladé klavíristy byly v Rudol- monkovou, Petra Toperczera a Emila Leichne- Dubravka Tomsić, Japonka Hioko Nakamu- finu konané Mezinárodní klavírní soutěže o ce- ra. Objevily se i další velké talenty: temperament- ra, v Moskvě vzdělaný Vietnamec Dang Thai nu Bedřicha Smetany. Roku 1948 v ní z českých ní rodačka z Oděsy a Nejgauzova aspirantka Va- Son a další. klavíristů dostala III. cenu Eva Glancová, IV. už lentina Kameníková, specialista na klavírního V Praze hráli v hojné míře ovšem také čeští jmenovaná Anna Máchová a V. klavírista i skla- Dvořáka a Janáčka Radoslav Kvapil a Dagmar klavíristé. Vedle už jmenovaných umělců střední datel Jiří Vřešťál. O tři roky později se výrazně Baloghová, v 70. a 80. letech Ivan Klánský, Bo- generace se přálo hlavně nastupujícím mladým. prosadili mladí sovětští klavíristé: s I. cenou Ma- ris Krajný, František Malý, František Maxián Na konzervatoři za okupace v relativním klidu rina Slesarjevová a Gleb Axelrod, vedle Rusů ml., Miroslav Langer aj. Soutěž Pražského jara technicky i hudebně vyzrály četné osobnosti, kte- s dalšími cenami i čeští klavíristé: II. Jan Panen- 1988 vynesla na výsluní profesionální dráhy čes- ré teď vydávaly plody pečlivé přípravy. Úspěchů ka, III. Mirka Pokorná, IV. Pavel Štěpán. Další ké nositele III. ceny, kteří se v následujícím obdo- tu dosáhly Anna Máchová a Eva Bernáthová, ročník této soutěže 1957 přinesl I. cenu Zdeň- bí výrazně uplatnili: brněnského klavíristu Igora

40 STUDIE, KOMENTÁŘE

Ardaševa a Jana Simona z Prahy. Kruté lidské mentinu, v nově otevřených prostorách Anežské- pil s Ravelovým Koncertem D dur pro klavír levou osudy i politické zvraty vedly k přeryvům kari- ho kláštera aj. Rudolfinum bylo mimo provoz od rukou. Objevují se i další osobnosti ze západních ér, začatých v Rudolfinu: předčasně zemřeli Jiří podzimu 1989 do léta 1993 a koncertní provoz zemí: Američan Jefim Bronfman, Francouz Ian Vřešťál (viz i výše), Antonín Jemelík a Renata se sem kromě činnosti domácí České filharmo- Fountain, Nor Leif Ove Andsnes, Polák Piotr Arnetová, emigrovali Eva Bernáthová a Václav nie nevrátil hned v plné míře: některé smluvně Paleczny, Japonka Masako Ezaki, Němci Lars Zelený (oba viz i výše), Antonín Kubálek, Jiří sjednané závazky se nejdřív naplnily jinde, než Vogt a Andreas Boyde, z Anglie Murray Pera- Hlinka, Richard Kratzmann, Božena Steine- se vrátily do Rudolfina; např. i oblíbený cyklus hia, který hrál a zároveň řídil slavnou Academy rová. Jmenujme i vynikající dua: v Praze to by- Světová klavírní tvorba. of Saint Martin in the Fields, a četní další. li zejména Ilja Hurník a Pavel Štěpán, v Brně Teprve teď se sem postupně začali vracet vý- Hlavními událostmi klavírního provozu Věra a Vlastimil Lejskovi, a specialisty na ko- znamní emigranti aj. klavíristé, kteří do Prahy v Dvořákově síni jsou ovšem i vystoupení mis- morní hru a doprovod: v generaci Maxiánově dotud nemohli nebo nechtěli. Z domácích pře- trů, kteří tu už dávno osvědčili své vrcholné kva- a Rauchově tu vynikl Alfred Holeček, v Panen- devším Rudolf Firkušný, z Rusů působících na lity. A tak tu dále hrají a těší se přízni Ohlsson, kově a Moravcově Josef Hála – vzácně, ale velmi Západě, Vladimir Ashkenazy. Po první klavírní Berman, Costa, Indjić, Moravec, Klánský aj. úspěšně koncertující i sólově. produkci tady vystupoval především jako diri- A objevuje se i nová generační garnitura čes- Nápadný předěl mezi dlouhou poválečnou gent; když se stal šéfem České filharmonie, pro- kých klavíristů. Jmenujme z ní aspoň Jitku Če- a současnou epochou koncertování v Rudolfinu vozoval tu atrakci, se kterou po vzoru skladatele chovou, Daniela Wiesnera, Adama Skoumala, nastal na přelomu 80. a 90. let. Shodou okolností kdysi oslňoval i Bruno Walter: Mozartův Klavír- Martina Kasíka, laureáta soutěže Pražského jara to byla také doba konce totality; přeryv provozu ní koncert d moll hrál a řídil od klavíru. Objevili se 2004 Ivo Kahánka, Jaroslavu Pěchočovou, Lu- však způsobila rekonstrukce budovy. Po několik další ruští mistři klavíru: Elisabeth Leonskaja, káše Vondráčka, duo Zdeňka Kolářová a Mar- měsíců byly ostatní prostory pro hudbu v Praze Jevgenij Kissin, Oleg Meissenberg, který poté, tin Hršel. A Dvořákova síň stále čeká na další předimenzovány. Klavírní recitály byly i v Kle- co si poranil při autonehodě pravici, tady vystou- mistry. 

Konference IAMA: Dědictví minulosti – nové výzvy

Antonín Matzner historii habsburské monarchie se všemi klady Největší potenciál se skrývá v budoucím nárůstu a zápory ovlivňující její jednotlivé národy. V ná- tržeb z prodeje vstupenek, kde vzhledem k zatím od tímto mottem se na sklonku dubna sledné diskusi převládala směs optimismu nad omezenější kupní síle obyvatel v ČR, Maďarsku, uskutečnila v Praze další z výročních kon- vývojem tohoto regionu, který má velký potenciál Polsku a ostatních zemí střední a východní Evro- P ferencí jediné celosvětové organizace v ob- se stát významným kulturním epicentrem, např. py není možné vytvářet cenové hladiny vstupné- lasti agentáže vážné hudby The International ředitel Maďarského národního orchestru Géza ho srovnatelné se západní Evropou. Významným Artist Managers´ Association (IAMA). Původně Kovács připomněl nedávné otevření nového Pa- bodem byla i otázka tvorby dramaturgie, kdy se výlučně britská organizace (BACA), založená láce umění v Budapešti. Zazněly však i opačné především hovořilo o tom, zda-li festivaly jsou jen už v roce 1954, nabyla změnou statutu v roce názory, které poukazovaly na místní absenci sil- náhodným shlukem více koncertů či mají konkrét- 1996 charakteru nadnárodní instituce, sdružující né střední třídy, která je v západní Evropě hlav- ní témata a do jaké míry se pak tato témata stávají v současnosti kolem 120 plnohodnotných členů, ním konzumentem a vedle korporací i význam- pro pořadatele svazující. 51 přidružených a 30 skupinových členů. Podle ným podporovatelem kultury. Další panelové diskuse se zabývaly např. té- druhů členství je odstupňována výše ročních pří- Konference je řetězem panelových diskusí, maty „Orchestrální turné – pasti a příležitosti“, spěvků: u řádných členů od 399 GBP pro agen- přednášek a workshopů, vystoupení mladých na- „Výhradní zastoupení – přínos pro umělce?“, tury s jedním zaměstnancem po 2. 620 GBP (46 dějných umělců, pracovních i ryze společenských „Nový repertoár pro nové publikum“ a mnohé a více zaměstnanců), u přidruženého členství se setkání. V panelové diskusi věnované hudebním další. Jako červená niť se jednáním nesly otázky pohybuje od 204 GBP za jednoho zaměstnance festivalům jako fenoménu městského kulturního získávání nových návštěvníků. do 277 GBP nad deset zaměstnanců. Levné ne- života, kam vedoucí této diskuse Roman Bělor po- Významnou součástí konference a pro mno- ní ani zápisné na konferenci, zápisné činí kolem zval jako své hosty Libora Peška a Moniku Struga- hé účastníky nejdůležitější jsou přestávky (cof- 400 liber pro jednoho delegáta, místní zájemci lu, muzikoložku a hudební poradkyni, se diskuto- fee breaks) či kuloární jednání, kdy čile probíhá platí polovinu. vala témata jako je definice festivalů, jejich finan- „obchodování“ s umělci či soubory. Je to veskr- Po období, kdy se konference konaly výluč- cování a tvorba smysluplné dramaturgie. Libor ze praktické, neboť na jednom místě lze vyřídit ně v Londýně, byly jejich dějištěm v minulých le- Pešek vysvětlil rozdíl mezi festivaly pořádanými mnoho schůzek a jednání, která by jinak zname- tech Amsterdam, Bukurešť, Paříž, Sydney, Kodaň v menších městech, kdy festival zcela pohltí město, nala náročné individuální cesty celou Evropou, a naposledy Janov, příští v roce 2006 se uskuteč- které žije jen touto událostí a relativně těžším po- ale dnes už i dalšími kontinenty. ní ve Stockholmu. Spolupořadatelem letošní- stavením festivalů v metropolích, kde musejí svá- Podrobnosti o aktivitách IAMA včetně kode- ho setkání byl festival Pražské jaro, jehož ředitel dět tvrdý boj s ostatní konkurencí. Samostatnou xu, kterým se organizace řídí, jsou dostupné na ing. Roman Bělor byl i předsedou konference. kapitolou je financování festivalů, které se obtížně webových stránkách www.iamaworld.com, ad- Zahajovací projevy přednesli prof. Jiří Bělohlá- naplňuje všude na světě. Roman Bělor poukázal resáře členských uměleckých agentur spolu se vek a prof. András Gerö, ředitel Institutu historie na nezastupitelnou úlohu státních financí, lépe ře- soupisy zastupovaných umělců a souborů jsou Habsburků na univerzitě v Eötvös. Jeho referát se čeno peněz daňových poplatníků, které festivaly k dispozici na internetové adrese www.classical- středoevropskou tematikou obsahoval barvitou dostávají prostřednictvím státu, obcí či regionů. musicartists.com. 

41 STUDIE, KOMENTÁŘE

Publikování Jistebnického kancionálu zahájeno…

Jaromír Černý V jistém smyslu mají naši i zahraniční medie- psán? Autorka přesvědčivě dovozuje, že Jisteb- valisté „omluvu“ – kritická edice památky dosud nický kancionál – pomineme-li, že není docho- usitství v českých zemích nepřineslo nebyla podniknuta. Z. Nejedlý ve svých Ději- ván v úplnosti – nemohl být „sumou husitské- jen proměny náboženské, převraty spo- nách husitského zpěvu za válek husitských (1913; ho kostelního zpěvu“, jak se domníval Nejedlý. H lečenské a patnáct let vyčerpávajících „reprint“ jako Dějiny husitského zpěvu, sv. 4–6, V jakém prostředí byl vytvořen? V Praze či „na válek, ale zanechalo nám i hudební (a literár- 1955–1956) se sice pramenem obšírně zabýval, venkově“? V okruhu university, nebo Betlém- ní) památku nedozírné ceny – tzv. Jistebnický ale transkripce pořídil především ze souboru pís- ské kaple, nebo v okruhu Jana Želivského? Pro kancionál. ní a jen v omezené míře z partií chorálu (navíc řešení všech těchto základních i všech dalších ve svérázném „diplomatickém“ přepisu notace). otázek, a to – díky anglickým překladům zmi- Později pak uvažovali (snili?) o „skutečné“ edi- ňovaných statí – v celosvětové diskusi medieva- ci Vladimír Helfert (40. léta), Bohumír Štědroň listů, však přináší publikace Jistebnického kanci- Foto archív Foto s Antonínem Škarkou (kolem r. 1950) a Franti- onálu základní předpoklad. šek Mužík s kolektivem (70.–80. léta); k realizaci Postscriptum. nicméně – z různých důvodů – nedošlo. V sobotu 9. dubna se konala slavnostní pre- Na začátku 90. let se v rámci projektu Ave, mu- zentace této edice v gotickém sálu staré táborské sica (podporovaného GAČR) shromáždil v Ústa- radnice za přítomnosti některých členů autor- vu hudební vědy FF UK tým specialistů, který si ského a redakčního kruhu (sama autorka, bo- předsevzal mj. připravit kritickou edici tohoto hužel, přítomna být nemohla) a zástupců měst pramene. Obecně řečeno: způsob zpracování Jistebnice a Tábora. Neobvykle početné publi- se přiklání k typu „čtenářské edice“, který dnes kum vyslechlo různé oficiální i odborné proslo- při vydávání středověkých hudebních i literárních památek patří k nejběžněj- ším – přepis nápěvů do moderní nota- ce, přepis textů do grafického systému archív Foto současné češtiny (podrobně je vysvět- len v Edičních zásadách na str. 135n). Chorální zpěvy jsou transkribovány v kolaci s nejbližšími dobovými latin- skými paralelami. Introit Nanebevstoupení Páně Po několika letech „zápasu“ s poten- ciálními vydavateli máme nyní v rukách Tomuto tradičnímu a spíše pietně stále užíva- 1. svazek: Graduale. Vznikl díky nároč- nému názvu rukopisu (Praha, Knihovna Národ- né a neúnavné práci editorů (muziko- ního muzea, II C 7) je třeba lépe rozumět. Termín ložka Hana Vlhová-Wörner a filologo- jistebnický poukazuje k tomu, že na tamní faře byl vé Anežka Vidmanová a Jaroslav Ko- – pečlivě ukryt – nalezen v roce 1872 studentem lár) jako součást projektu Monumenta Leopoldem Katzem během jeho práce na ději- liturgica Bohemica péčí Davida R. Hole- nách města Jistebnice. Ale také termín kancionál tona a nakladatele Luboše Marka (Br- neodpovídá skutečnému obsahu pramene. Není no 2005). Další dva svazky (Kancionál, to totiž – jak by se zdálo – pouze „sbírka písní“, Antifonář / Breviář) jsou k tisku připra- nýbrž – vedle písní – také unikátní soubor (ja- veny a lze je očekávat v blízké době, na zykově) českého liturgického zpěvu, který jinak čtvrtém svazku (Zpěvy misálu, Doplň- nacházíme v středověkých latinských graduá- ky a dodatky) se intenzivně pracuje. lech, antifonářích a misálech. Svým významem Edici graduálu předchází řada tak přesahuje tento pramen rámec českého pro- „úvodních“ článků i zcela zásadních středí – žádná jiná země s římským latinským studií, z nichž zvláštní pozornost za- ritem neměla totiž na samém počátku 15. stole- slouží kodikologicko-paleografický tí překlad liturgických textů a jejich promyšlené rozbor pramene (S. Petr), který umož- spojení s melodiemi tzv. gregoriánského chorálu nil jeho přesnější dataci, a analýza ob- v lidovém jazyku, určený přímo k bohoslužeb- sahu a liturgie Jistebnického kancio- Kritická edice introitu Nanebevstoupení Páně ným účelům. Dodnes o tomto převratném činu nálu (H. Vlhová-Wörner), jež přináší ve všech klíčových syntézách o západní liturgii v mnoha ohledech zcela nový pohled na hlavní vy, vyslechlo po prvé (!!) autentické znění písně chybí jakákoli zmínka! (Bohužel si toho nevší- problémy pramene a jeho funkce. Je nepochyb- Ktož jsú Boží bojovníci (soubor Gontrášek) a mě- mají ani mnohé důležité husitologické práce čes- né, že stále zůstává mnoho otázek otevřených. lo příležitost si prohlédnout dobře připravenou kých historiků…) Například: kde a pro jaké účely byl pramen na- výstavu městského muzea… 

42

Hudbu nepsal Rostropovič, Fournier nebo Maiský, hudbu vytvořil autor, říká Daniel Veis Miloš Pokora Pokud bychom chtěli vytipovat čtveřici nejvýznamnějších českých violoncellistů posledních třiceti let, nemohli bychom opomenout dnes jednapadesátiletého pražského rodáka Daniela Veise (1954), někdejšího odchovance pražské konzervatoře a HAMU ve třídě prof. J. Chuchra a moskevské konzervatoře ve třídě prof. Natalie Šachovské. Veis vstupoval do veřejného hudebního života imponujícím způsobem. Dva roky po svém vítězství v mezinárodní soutěži Pražského jara totiž dosáhl mety, kterou se žádnému českému hráči na smyčcový nástroj ztéci nepoda- řilo – stříbrné medaile z tehdy nejnáročnějšího světového violoncellového klání, Čajkovského soutěže v Moskvě. Následující Veisovy interpretační počiny, ať už šlo o sféru koncertantní (rozsáhlé zájezdy do USA a Japonska), recitálovou nebo komorní, cellistovo znamenité renomé definitivně potvrdily, ze starších zvukových záznamů, které o Veisově interpretačním vkladu jednoznačně vypovídají, připomeňme alespoň mistrovskou kompletní na- hrávku Brahmsových a Schumannových skladeb pro violoncello a klavír, na níž Veis spolupracoval s Janem Pa- Vzpomínám si, že v 80. letech jste se jako sólista nenkou, nebo snímky Veisovy interpretace stěžejních koncertů A. Dvořáka a C. Saint-Saënse. Pro zasvěcence je realizoval velmi intenzívně. Byly tu velké zájezdy, Veis synonymem umělecké poctivosti, jeho horoucí přístup ke každému dílu studovanému s vědomím nejširších například ten první do USA nebo do Japonska, souvislostí, hovoří sám za sebe, přesto se nemohu ubránit pocitu, jako by to dnes nebylo ze strany organizátorů v devadesátých letech jako by ale přišel nápadný koncertního života dostatečně doceněno. Ještě, že tu je ona další svébytná sféra, v níž je dopřáno se umělci reali- zlom, a to přesto, že jste se roku 1989 stal sólistou zovat – pedagogické poslání. Ale o tom až v následujícím rozhovoru. České filharmonie … Na vzpomenutém americkém turné, kde jsem za spolupráce Pražského komorního orchestru takže zbývající tři koncerty jsme dohrávali už Nemohu říci, že mám nějakou svou repertoá- vystupoval v Čajkovského Variacích na rokoko- s tímto vědomím. Ještě horší bylo, že nás za 14 rovou dominantu, ke které bych byl mimořádně vé téma a Haydnově koncertu, jsem procestoval dní čekalo dost důležité vystoupení v Sále Mar- připoután, ale mám několik koncertů, které hraji 16 000 km od Los Angeles do New Yorku. Stejně tinů, a protože odstupující člen už jakoukoli spo- – samozřejmě kromě Dvořáka a Haydna – s nej- intenzívně jsem koncertoval i jinde, a to s vynika- lupráci kategoricky odmítl, museli jsem honem větší láskou a dojetím: 1. cellový koncert Marti- jícími orchestry včetně České filharmonie, s níž shánět někoho, kdo by nám v této situaci vy- nů, Schumannův koncert, který rovněž nesmírně jsem například v Neumannově spolupráci prove- pomohl. Naštěstí nás tehdy zachránil Bohuslav rád hraji, i když ho pořadatelé, bohužel, opomí- dl Dvořákův koncert a v Mackerrasově spoluprá- Matoušek. Ten pak v našem triu účinkoval ještě její, a Prokofjevovu Symfonii – koncert, kterou cí Prokofjevovu Symfonii – koncert. Jako oficiální čtyři roky, ale to už jsme měli pocit, jako když se považuji za jeden z největších koncertantních sólista České filharmonie jsem figuroval asi rok něco nastavuje. Já sám jsem potom následující opusů vůbec. Také v komorní oblasti mě mimo- a půl, poté, kdy se ale stávající konstelace zásad- čtyři léta strávil v Pražském triu, kde jsem nahra- řádně poutá Martinů, kterého jsme s manželkou ně a po všech stránkách proměnila, to však za- zoval zemřelého Václava Jírovce. Nyní působím nahráli kompletně na dvě CD (pozn. tazatele: čalo někdy brát takové zvláštní obrátky. Faktem spolu s americkým houslistou litevského původu pro Musica Pragensis). Odhlédnu – li však od je, že u České filharmonie jsem pak dlouho pří- Ben Sayevichem a již vzpomenutým klavíristou své nástrojové specializace, pak vůbec největší ležitost nedostal a že mé vystoupení s tímto or- Martino Tirimem v mezinárodním klavírním triu úctu a něhu pociťuji, a to napříč celým žánro- chestrem v Martinů 1. violoncellovém koncertu s názvem Rosamunde. vým spektrem, k Brahmsovi. Brahms je pro mne v dubnu 2004, k němuž jsem byl přizván svým vzácným příkladem jak lidské, tak umělecké po- kolegou profesorem Riedlbauchem, bylo vlastně Dali jste si jako trio do vínku nějaké předsevze- ctivosti, velkorysosti a přejícnosti, autorem, který prvním po třináctileté pauze. tí, například co se týče dramaturgie? je schopen vyjádřit cokoli střídmými prostředky Tirimo je nejen znamenitý klavírista (nahrál a přitom dát své hudbě absolutně všechno, co V recitálové sféře jsme si vás zvykli slýchat jak jsem s ním Mendelssohnův komplet), ale také si může lidská duše přát. Navíc je v jeho dílech v uměleckém partnerství vaší ženy, klavíristky He- vynikající znalec Schubertova díla. Pro firmu EMI moudrost. Vezměme si klavírní opusy nad stov- leny Veisové, tak ve spolupráci pianisty řeckého pů- například nahrál komplet Schubertových klavír- ku, klarinetové sonáty, klarinetové trio – to jsou vodu Martino Tirima. V komorní oblasti jste se od ních sonát a navíc připravil ve vlastní revizi urtext vrcholy vrcholů. druhé půle 80. let v koncertních síních i zvukových Schubertova klavírního díla. Už z toho lze usuzo- studiích (komplety Dvořáka a Martinů) realizoval vat, že tento skladatel bude v našem repertoáru O hudbě novějšího data jste zatím nehovo- v prvotřídním Triu Antonína Dvořáka, které – za- zvlášť bohatě zastoupen, vždyť naše trio se jmenu- řil… štítěno pedagogickými autoritami – tvořilo jakousi je Rosamunde. Jinak jsme si ovšem naše záměry Siegfried Palm ze mne nebude. Pomohl jsem obdobu domácího Guarneri tria. Pak se ale tato a cíle nenalinkovali. na svět řadě soudobých skladeb (mj. Kohoutkovu spolupráce někam vytratila. Proč? Concertinu nebo Sommerově koncertu), ale ne- V roce 1996, uprostřed španělského zájez- Mohl byste prozradit své repertoárové domi- domnívám se, že bych byl typem interpreta, který du, nám náš houslista oznámil, že s námi končí, nanty? prahne po všem novém, co bylo pro cello napsáno.

44 GRAMOREVUE

Vím o velkých cellistech, kteří jsou založeni úplně jinak, na druhé straně mě však dlouholetá praxe dostatečně poučila v tom, že ony všelijaké horké

a žhavé kontakty mezi interpretem a soudobým Vrabec Daniel Foto skladatelem jsou ze strany interpreta nejednou víc než zištné.

Na Hudební fakultě AMU působíte jako pe- dagog a proděkan pro studijní záležitosti, obrať- me proto nyní pozornost na tuto sféru. Jaká byla prof. Natalie Šachovská, s níž jste prožil pět let uměleckého zrání? Pedagožka na naše poměry až neuvěřitelným způsobem oddaná své práci. Ono to samozřejmě také vycházelo z prostředí, kde vcelku nebylo ji- né možnosti vyžití než v té profesi, takže když se někdo věnoval pedagogice, činil tak kromě mini- málního spánku celý zbytek dne. Prof. Šachovská učila čtyři dny v týdnu od osmi do osmi, někdy až do deseti, jedenácti hodin večer.

Je známo, že nejste přítelem onoho pohodlné- ho studování určité skladby pomocí její zvukové nahrávky… Jsem naprosto kategoricky proti takovému počínání. Nejde o nějakou myšlenku do diskuse, jde o princip. Hudbu nepsal Rostropovič, hud- bu nepsal Fournier, hudbu nepsal Yo Yo Ma ani Maiský, hudbu vytvořil autor. Mojí svatou po- vinností je tedy opatřit si noty a snažit se vyčíst, k čemu autor asi směřoval. Samozřejmě nemo- hu nahlédnout, co činí Brahmse Brahmsem, přes Trochu zveličuji, je to nadsázka, ale ten prin- Nakolik je žádoucí disponovat ve violoncello- dvě cellové sonáty, asi by bylo dobře, kdybych si cip tak bohužel funguje, navíc, pokud máme na vém repertoáru urtextovými vydáními? k tomu občas nějakou Brahmsovu symfonii, pí- mysli běžný průměr, neznají studenti pořádně ani U cell to není zas až tak bolestivý problém. Za seň nebo kvartet poslechl, a to se týká jakéhoko- hudbu svého nástroje. Když se zeptáte poslucha- nezbytné považuji disponovat urtextovou verzí li skladatele. Když znám šest symfonií Martinů, čů Akademie, u nichž se předpokládá, že nejmé- Beethovenových violoncellových sonát a vari- nemusím spekulovat nad rytmickou zákonitos- ně čtyři roky studovali konzervatoř nebo jinou ací (Henle), protože odchylky v notovém zápi- tí u stránek Martinů 3. sonáty, protože už je mi školu hudebního zaměření, a teď se už dva roky su těchto děl (dynamika, frazeologie), které na- to jasné – autorův jazyk vstřebám přes tyto pra- pohybují na naší škole, kterou skladbu by chtěli jdeme v různých vydáních, jsou dost podstat- meny. K běžné praxi bohužel patří – a to mluvím v příštím roce studovat, dostanete třeba odpověď né. Podobně je tomu u Haydna, ale například o žhavé současnosti v našem oboru – že student, – nevím, možná Beethovena – přičemž na upřes- u Brahmse problém urtextů už tak palčivý není. místo toho, aby si koupil nebo nějak jinak opat- ňující dotaz, kterou z jeho sonát nebo variací mají Větší problémy v tomto směru existují u reper- řil potřebné noty, požádá svého kantora, jestli by na mysli, už schopni odpovědět nejsou, protože toáru houslového. nemohl ty svoje noty oxeroxovat. Samozřejmě ani neví, kolik jich je, natož aby je znali. s tím, že mu stačí cellový part. Z tohoto partu, Sám jsem nebyl vůbec žádný „rychlík“, tako- Co vás čeká v nejbližších měsících? z něhož nepozná, jak vypadá klavírní předehra, vých pět koncertů nebo deset sonát za rok jsem Za pár dní (pozn. tazatele: bezprostředně klavírní mezihra, natož forma díla, se pak chce nikdy nastudovat nestihl, ale po určitém rozhle- po tomto rozhovoru) cestuji do Koreje, kde učit sonátu. To všechno vede samozřejmě k to- du jsem toužil vždy. Jako student jsem chodil do povedu mistrovské kurzy, během června má mu, že jeho další kroky, poté co mu profesor při- antikvariátu v Myslíkově ulici, kde jsem si za pár vyjít v londýnském vydavatelství Quartz kom- nese xerokopii cellového partu, vedou někam, korun kupoval noty, a když jsem jel jako konzer- paktní disk, na který jsme jako Rosamunde kde mají co největší výběr CD. Poslechne si tři vatorista poprvé do Drážďan, kde se toho dalo trio nahráli Čajkovského klavírní trio a moll nahrávky skladby, kterou má studovat, a když tehdy sehnat mnohem víc, vedla moje první cesta a Šostakovičovo klavírní trio e moll, červenec zjistí, že jeden cellista hraje dobře to a druhý samozřejmě rovněž do obchodu s hudebninami. strávím tradičně na východním pobřeží USA, a třetí zas ono, udělá si z toho jakýsi aritmetický Doma jsem pak zakoupené skladby „šmrdlal“ co kde budu vystupovat koncertně, v srpnu budu průměr, čímž vznikne naprostý galimatyáš bez síly stačily, a tak si vlastně cellový repertoár vlas- vystupovat v Beethovenově Trojkoncertu s ko- jakéhokoli osobního podpisu, bez sebemenšího toručně ohmatával. Dnes je to jiné. Praxe, kdy rejskými sólisty, SOČRem a dirigentem V. Vál- porozumění interpretaci díla. student čeká, až co mu profesor pro jeho vystou- kem na festivalu v Českém Krumlově a potom pení vybere (nezná to, musí si nechat poradit), přijdou na řadu znovu mistrovské kurzy, ten- To hovoříte o výjimkách nebo o většině studentů? není nic jiného než amatérismus. tokrát v Německu. 

45  Arnold Schönberg svou tvorbou zasahoval téměř do všech oborů vážné OD FIRMY hudby, k nejvýznamnějším však patří archív Fotot zejména jeho skladby sborové. K prv- ním, které psal formou a cappella a jež K FIRMĚ je podobně jako o něco dříve psaná Ko- morní symfonie pro patnáct instrumen- talistů op. 9 součástí nového CD firmy  Recitál, jehož hlavním protagonis- NAÏVE (CLASSIC), patří dílo Friede tou je vynikající americký houslista pol- auf Erden op. 15 (Mír na zemi). Na na- ského původu, který studoval v Petro- hrávce, která dále obsahuje skladby Far- hradě, Jascha Heifetz, vydává firma NA- ben op. 16 č. 3, Drei Volksliedsätze op. XOS HISTORICAL (CLASSIC). Jedná 49, Verbundenheit op. 35, Dreimal Tau- se již o páté CD s jeho odkazem, ten- send Jahre op. 50a či De profundis op. tokrát sestavené z nahrávek z let 1951, 50b, se podílel vynikající francouzský 1950 a 1937. soubor Accentus, který byl letos nomi- nován na prestižní cenu Victories de la  Kent Nagano tentokrát pro fir- Musique Classique 2005. mu HARMONIA MUNDI FRANCE Sasko-české hudební tradice byly hlavním mottem 6. koncertu komorního cyklu sezony (CLASSIC) nastudoval Mahlerovu  Dokumentární film o jednom 2004/2005 České komorní filharmonie pořádaného 14. 4. v Kongresovém sále hotelu symfonii č. 8 Es dur pro osm sólových z nejvýznamnějších dirigentů druhé Crowne Plaza Prague (dirigoval a slovem provázel Vojtěch Spurný), kde byla orchestru hlasů, chlapecký sbor a dva smíšené poloviny 20. století, Rafaelu Kubelí- předána zlatá deska za počet prodaných nosičů titulu 3 marimba concertos composed sbory, varhany a orchestr na texty latin- kovi, přináší s komentáři Elsie a Mar- and played by Miroslav Kokoška, natočeného v roce 1999 u vydavatelství GZ DIGITAL ského hymnu Veni Creator Spiritus a zá- tina Kubelíkových, Daniela Barenboi- MEDIA LODĚNICE. Miroslav Kokoška se zde představuje nejen jako úspěšný hudební věru 2. dílu Goethova Fausta (1907). ma a Alberta Scharfa DVD firmy ART- skladatel, ale i jako virtuózní interpret na marimbu, kterou v každém koncertě dopro- Tato symfonie je známá pod názvem HAUS (CLASSIC). Snímek, který vází jiný sólový nástroj: housle Jaroslava Svěceného, trubka Miroslava Laštovky a hoboj „Symfonie tisíců“, při její monumentál- režíroval Reiner E. Moritz, je opatřen Zdeňka Adama. Zlatou desku České komorní filharmonii předal generální ředitel vy- ní mnichovské premiéře 12. 9. 1910 to- českými titulky a trvá celkem osmde- davatelské firmy, Zdeněk Pelc. Na fotografii zleva Olga Kokošková, manažerka České tiž účinkovalo 1004 umělců. Symfonie sát minut. (jar) komorní filharmonie, Zdeněk Adam, umělecký vedoucí ČKF a Zdeněk Pelc. začíná jako „óda na radost“ (aranžmá princezny, jež odmítne sňatek s prin- (1745–1801), syna slavného otce Jana Veni Creator) a pokračuje jako světská  K nejnovějším titulům firmy cem Pereem a ten ze zoufalství spáchá Václava Stamice, z jehož tvorby jsou zde mše (Faust). SUPRAPHON patří nahrávka nejzná- sebevraždu…Opera měla premiéru ro- zastoupena celkem čtyři díla: Koncer- mějších a také nejslavnějších orchest- ku 1920 a od té doby až do roku 2002 tantní symfonie D dur pro housle, vio-  V rámci nabídky firmy CLAS- rálních skladeb, jejich částí či úryvků nebyla ani jednou uvedena. Nahrávka lu a orchestr, Koncertantní symfonie SIC se na našem trhu objevuje další z oper Bedřicha Smetany v interpretaci pochází z roku 2003 a se sólisty (De- C dur pro housle, violu a orchestr, Kon- nová značka, a sice SOLI DEO GLO- předních českých orchestrů – České fil- nia Mazzola-Gavazzeni – soprán, Julia cert A dur pro violu a orchestr a Koncert RIA, která se uvedla luxusním titulem, harmonie, Pražských symfoniků a Or- Gertseva – mezzosoprán, Hanna Schaer D dur pro violu a orchestr. Instrumentál- složeným ze 2 CD a knihy, které potěší chestru Národního divadla v čele s di- – mezzosoprán, Mario Malagnini – te- ních dovedností tohoto skladatele, který zejména milovníky odkazu Johanna rigenty Jiřím Bělohlávkem, Zdeňkem nor, Franck Ferrari – baryton), sborem byl zároveň jeden z nejlepších hráčů na Sebastiana Bacha. Z jeho tvorby jsou Košlerem a Vladimírem Válkem. (Choeur & Maitrisse de Radio France) smyčcové nástroje své doby, maximál- na CD zachyceny Kantáty k patnácté a orchestrem (Orchestre National de ně využila Gabriela Demeterová, která neděli po sv. Duchu BWV 138, 99, 51  I nahrávka kompletu Dvořáko- France) ji nastudoval slovenský diri- v koncertantních symfoniích využila a 100 a Kantáty k šestnácté neděli po vých smyčcových kvartetů ve skvělém gent Juraj Valcucha. možností playbacku a oba party nahrá- sv. Duchu BWV 161, 27, 8 a 95. Pod provedení Panochova kvarteta, které la sama. vedením Sira Johna Elliota Gardine- jej realizovalo s časovými prodlevami  Základní etapy tvorby německé- ra účinkují sólisté (např. Malin Har- v průběhu 15 let (za nahrávku Smyč- ho skladatele a dirigenta Hanse Werne-  O dlouho očekávaný návrat ital- telius, James Gilchrist, Peter Harvey, cového kvartetu č. 10 a Cypřišů získa- ra Henzeho (1926) zachycuje trojice je- ského souboru Il Giardino Armonico, Katharine Fuge ad.), The Monteverdi lo Cannes Classical Awards), je z do- ho koncertů pro housle a orchestr: první který se velkou měrou podílel na celo- Choir a soubor The English Baroque sud poslední produkce firmy SUPRA- pochází z počátku jeho kariéry, druhý světové renesanci barokní hudby, se za- Soloists. Titul již získal dvě významná PHON. Komplet doplňují další skladby reprezentuje období, kdy se angažoval sloužila firma NAÏVE (CLASSIC). Ještě ocenění: jako nejlepší CD měsíce byl pro smyčcové kvarteto – Andante ap- v politice a třetí složil teprve nedávno. dnes máme v živé paměti proslulou na- vyhodnocen v časopisech Gramopho- passionato, Kvartetní věta F dur a Cy- Henze byl ve své tvorbě silně ovlivněn hrávku Čtvera ročních dob z roku 1995, ne a Classic FM Magazine! přiše pro smyčcový kvartet. zejména Stravinským, Hindemithem jenž překonala snad všechny dřívější in- a francouzskými skladateli, později se terpretace tohoto notoricky známého dí-  Nová značka, vysoce prestižní vy-  Světovou premiéru opery italské- však přiklonil k dodekafonii a neokla- la. Nyní se tedy tito „enfants terribles“ davatelství EUROARTS, se díky nabíd- ho skladatele, muzikologa a dirigenta sicismu. Koncerty vydané firmou DAB- barokní hudby vracejí s programem, ne ce firmy CLASSIC objevuje na našem Domenika Alaleony, který zemřel ve RINGHAUS UND GRIMM (CLASSIC) náhodou nazvaným La Casa del Diavolo trhu i v oblasti DVD. Shodou okolností 47 letech roku 1928 a zanechal po so- nastudoval Torsten Janicke, kterého do- (Ďáblův dům) podle stejnojmenné sym- se i v tomto případě jedná o titul s dílem bě více než 600 skladeb, přináší ve své provází Magdeburg Philharmonic Or- fonie Luigi Boccheriniho. Johanna Sebastiana Bacha, z jehož tvor- nabídce firma NAÏVE (CLASSIC). Je- chestra v čele s Christianem Ehwal- by to bude tentokrát Dobře temperova- ho pozdní opera Mirra (1908–12) je dem.  Barytonista Roman Janál si pro své ný klavír v podání Andreje Gavrilova, opravdu mistrovským kouskem. Jed- nové CD vydané firmou SUPRAPHON, Joanny Mc Gregor, Nikolaje Děmiděn- ná se o adaptaci tragédie Vittoria Alfie-  Další nahrávkou firmy SUPRA- na němž ho doprovází Karel Košárek, ka a Angely Hewitt. riho, která vypráví příběh mladé řecké PHON je autorské CD Carla Stamice zvolil Dvořákovy, Bendlovy a Nováko-

46 GRAMOREVUE vy Cigánské melodie a Brahmsovy Ci- ně debutovala v Japonsku. Program je- vro von Matačiáće, kterou zachycuje na větě pro patnáct intsrumentalistů (pět gánské písně, které zachycující pestrou jího druhého alba nabízí sólové klavír- své nahrávce, pořízené během koncertu smyčcových nástrojů, osm dechových škálu nálad, pohybujících se od roviny ní skladby Johanna Sebastiana Bacha v Théatre des Champs Elysées firma NA- a dva žesťové) – složil o několik měsí- písní melancholicky milostně roztouže- (Toccata D dur, BWV 912, Chorál „Nun ÏVE (CLASSIC), pochází z roku 1979. ců dříve. Na nahrávce pro firmu NAÏVE ných přes ty furiantsky zpupné až k opoj- komm, der Heiden Heiland“ g moll, Cho- (CLASSIC), kterou doplňují ještě sklad- ně tanečním projevům vášně a radosti ze rál „Ich ruf zu dir, Herr Jesu Christ“ F dur,  Po březnové nahrávce Bachovy by Farben op. 16 č. 3, Drei Volksliedsät- života. Dvořák, Bendl a Novák se shod- BWV 639) a Ference Liszta (Petrarkovy Mše h moll vychází u firmy NAXOS ze, Verbundenheit, op. 35, Dreimal Tau- ně inspirovali básnickou sbírkou Adolfa sonety, Legenda č. 2 Svatý František pře- (CLASSIC) tento měsíc další titul s ně- send Jahre, op. 50a a De profundis, se Heyduka Cigánské melodie, pro Johan- cházející přes vody, Smuteční gondola meckou vokální hudbou a to opět v po- podílel vynikající francouzský sbor Ac- nesa Brahmse se zase stala východiskem č. 1, Mefistofelský valčík č. 1), tedy svě- německá verze původně maďarských li- tů dvou velice kontrastních skladatelů dových textů s cikánskou tematikou. – protestantské linearity a katolické se- rióznosti, baroka a romantismu.  Německý skladatel Johann Gott- lieb Graun (1702–1771) byl od roku  Marin Alsop a Bournemouth Sym- Skupien Jiří Foto 1732 koncertním mistrem na pruském phony Orchestra navazují novou nahráv- dvoře a jeho rozsáhlá orchestrální a ko- kou na úspěchy svých předcházejících morní tvorba reprezentuje severoně- alb s hudbou Brahmse, Adamse a Bar- meckou instrumentální školu. Pod lo- bera. Tentokrát nastudovali orchestrální gem CPO (CLASSIC) vycházejí v podá- skladby maďarského skladatele Bély Bar- ní houslistů Ilji Korola a Daniela Sepece tóka. Scénická hudba hraje v Bartókově a gambisty Vittoria Ghielmiho jeho dva životě poměrně krátkou, ale velice důle- koncerty pro housle a orchestr d moll žitou roli, byť v současnosti na repertoá- a A dur a Koncert pro violu da gamba ru zůstává především jeho jednoaktová a orchestr A dur. Sólisty doprovází Wie- opera Hrad knížete Modrovouse z roku ner Akademie v čele s Martinem Hasel- 1911. Bartók byl však také vynikajícím boeckem. skladatelem baletní hudby, jeho barvitý a taneční hudební jazyk se na pódium  Mladý klavírista Severin von dokonale hodil. Jednoaktová pantomi- Eckardstein získal za svůj debut (Mes- ma Podivuhodný mandarín vyvolala po siaen, Janáček – MDG 6031332) u firmy své premiéře v Kolíně nad Rýnem v roce Dva nové tituly, o nichž jsme psali již v dubnovém čísle - první v nastudo- DABRINGHAUS UND GRIMM (CLAS- 1926 velice negativní odezvu a byla za- vání souboru Musica florea a sboru Boni pueri, řízených Markem Štrynclem SIC) prestižní německé ocenění ECHO kázána až do Bartókovy smrti. K dalším (J. D. Zelenka: Responsoria k Velkému pátku a F. I. A. Tůma: Sonáty a moll 2003. Jeho nové CD představuje klavírní dílům nahrávky vydané firmou NAXOS a e moll, Sinfonie B dur) a druhý v provedení sboru Schola Gregoriana Pragen- sonáty a preludia významného ruského (CLASSIC) patří Taneční suita, kterou skladatele a klavírního virtuosa Alexan- zkomponoval Bartók na zakázku k 50. sis (P. W. de Grudencz: Boží majestát) - byly firmou SUPRAPHON slavnostně dra Skrjabina. výročí spojení měst Buda a Pest, a Uher- představeny 12. 4. v Divadle Bez zábradlí na Jugmannově náměstí. Obě CD si ské obrázky z roku 1931. hlavní protagonisté novinek pokřtili vzájemně: sbormistr Pavel Horák z Boni  V roce 2004 odešla od RCA (BMG pueri jej pokřtil Schole Gregorianě Pragensis, jejíž umělecký vedoucí David Eben ARIOLA) francouzská houslová supers-  Dva roky po své první společné na- pokřtil zase CD oblíbenému chlapeckému sboru z Hradce. Eben zdůraznil, že jde tar Laurent Korcia, který podepsal no- hrávce věnované Beethovenovi vydávají již o jejich desáté (!) CD, které se chystají v červnu představit i koncertně. Pavel vou smlouvu u vydavatelství NAÏVE violoncellistka Anne Gastinel a klavírista Horák zase zavzpomínal na vůbec první kompaktní disk svých svěřenců, kteří (CLASSIC). Mladý houslista, dispo- François-Frédéric Guy u firmy NAÏVE na něm spolupracovali se Scholou. Řekl, že jim tato spolupráce přinesla hodně nující nejen až oslňující virtuositou, ale (CLASSIC) CD, které dokončuje cyk- zkušeností, ze kterých čerpají dodnes. Na fotografii část Scholy Gregoriany Pra- i řadou významných ocenění ze strany lus kompletních Beethovenových skla- gensis se svým uměleckým vedoucím Davidem Ebenem a novým cédéčkem. odborné kritiky, se na prvním albu pre- deb pro violoncello a klavír. V roce 2003 zentuje krátkými virtuosními kousky ví- natočila Gastinel violoncellové koncerty ce než desítky skladatelů (S. Grappelli, Elgara a Barbera s CBSO a Guy Brahm- dání vynikajících, převážně německých centus, který byl letos nominován na J. Brahms, A. Dvořák, Ch. Buarque, H. sův Klavírní koncert č. 2 s London Phil- umělců. Je jím Haydnovo Stvoření, které prestižní cenu Victories de la Musique Wieniawski, M. Ravel, M. Portal, A. Piaz- harmonic Orchestra. O spolupráci těch- se sólisty (Sun Hae Im – soprán, Jan Ko- Classique 2005. zolla, I. Albéniz, P. I. Čajkovskij, Z. Fran- to dvou francouzských umělců mladé bow – tenor, Hanno Müller-Brachmann cescatti, M. de Falla, J. Lenoir). V někte- generace napsal časopis BBC Record – bas) a Vokal Ensemble Köln a Capel-  Další svazek edice firmy NAXOS rých skladbách ho doprovází kontrabas, Review: „Dýchají spolu, jejich souznění lou Augustinou nastudoval dirigent An- HISTORICAL (CLASSIC) – Velcí vio- cimbál, klavír nebo tuba. je dokonalé“. dreas Spering. loncellisté – představuje nahrávky vyni- kajícího španělského violoncellisty (čle-  Mladá francouzská klavíristka Li-  V únoru roku 1875 zkomponoval  Rakouský skladatel Arnold Schön- na slavného tria, v němž jej doplňovali se de la Salle debutovala u firmy NAÏVE Anton Bruckner Adagio d moll, které mě- berg psal téměř ve všech žánrech, k vr- A. Cortot a J. Thibaud), skladatele, diri- (CLASSIC) na jaře roku 2003 (Rachma- lo tvořit druhou větu jeho Páté symfonie. cholům jeho rozsáhlé tvorby však patří genta a pedagoga, k jehož žákům patři- ninov, Ravel). Od té doby ušla ve své ka- V té době prožíval velice těžké období, nepochybně jeho skladby sborové, které li nejvýznamnější světoví violoncellisté, riéře velký kus cesty. Během loňského kdy v jednom z dopisů dokonce napsal: se podobně jako i ostatní skladatelova Pabla Casalse z let 1916–1920, jimiž jsou roku získala několik prestižních oceně- „Zcela mě opustila radost ze života, vše je díla vyvíjely od tonality k dodekafonii. slavné přídavky typu Španělského tance ní a stala se laureátkou dvou mezinárod- marné, k ničemu“. Symfonie patří k jeho Skladba Friede auf Erden, op. 13 (Mír Enriquea Granadose, Jarní písně Felixe ních klavírních soutěží (Klavírní soutěž nejrozsáhlejším kompozicím, jejíž pou- na zemi) je jeho prvním dílem a cappel- Mendelssohna-Bartholdyho či Allegra Evropské unie, Mezinárodní klavírní hé Finale je v podstatě samostatným dí- la (1907), Komorní symfonii, op. 9 – mi- ze Sonáty č. 6 A dur Luigiho Boccherini- soutěž v New Yorku), vloni také úspěš- lem. Vynikající interpretace v podání Lo- strovské dvacetiminutové dílo o jedné ho.  (jar)

47 BMG CLASSICS DEUTSCHE své druhé operní společnosti, nazva- a později na DV (33 ot.) nenajdeme va Vymazalová, které zpívaly Rusal- HARMONIA MUNDI né Královská akademie hudby. By- mnoho snímků, které by si tak nalé- ku v inscenaci z roku 1950. Zásadní 82876 58797 2, KOMPLET 2 CD la to odpověď na výsměšnou Gayovu havě zasloužily reedici na CD, jako průlom do této přístupové tradice Georg Friedrich Händel: Lotario, a Pepuschovu Žebráckou operu, prove- Krombholcovo nastudování Rusal- vneslo až další nastudování v ND opera seria ve třech aktech na lib- denou v Londýně v předchozím ro- ky. Bylo natočeno na jaře 1952 jako v roce 1955. Milada Šubrtová spolu reto Giacoma Rossiho podle Ade- ce 1728, a byla proto koncipována první úplný gramozáznam tohoto dí- s dirigentem Zdeňkem Chalabalou laide Antonia Salviho, Simone jako velkolepá slavnostní opera se- la. V tom spočívá jeho historický vý- a režisérem Bohumilem Hrdličkou Kermes, soprán – Adelaide, Sara ria. Skladatel si tu vybral kompliko- znam. Mnohem důležitější však je, tam položila důraz na proměnu Ru- Mingardo, alt – Lotario, Steve Da- vaně libretisticky přepracovávanou že jde o doslova vzorové provedení, salky v lidskou bytost a naplnila ji vislim, tenor – Berengario, Hilary látku z dávných německých dějin, které navíc zdokumentovává určitou vřelostí a dívčím půvabem. Summers, alt – Idelberto, Sonia Pri- z časů dávného krále Otta a měla se fázi inscenační tradice. Jako celek na- Chalabalovo podání a výkon Mi- na, alt – Matilde, Vito Priante, bas původně jmenovat Adelaide. Vzhle- hrávka vychází z nastudování v Ná- lady Šubrtové zaznamenal Supra- – Clodomiro, Il Complesso Baroc- dem k tomu, že libreto, založené na rodním divadle v Praze, které mělo phon v roce 1961 na legendárním co, řídí Alan Curtis tomto příběhu, bylo před Händelem premiéru v prosinci 1950 právě za ří- snímku, který je dnes počítán do už několikrát zkomponováno, byl zení Jaroslava Krombholce, v režii zlatého fondu. Krombholcovo na- Jaroslav Smolka tady král Otto přejmenován na Lo- Václava Kašlíka a v dekorativní scé- studování však je s ním plně soumě- renomované edici Deutsche thara a podle něj změněn i titul na nografii Františka Tröstera. Zkuše- řitelné, ba v několika momentech jej VHarmonia Mundi vyšel na dvou nost s jevištním provedením se v na- překonává. Především v naprosto CD minimálně krácený komplet Hän- hrávce výrazně projevuje. Krombholc vyrovnané úrovni pěveckého obsa- dlovy opery Lotario v nastudování a za se nepoddává symfonismu Dvořáko- zení. Po boku Ludmily Červinko- řízení Alana Curtise se sólisty a sou- vy hudby. Přes všechnu lyričnost chá- borem Il Complesso Barocco, jak by- pe Rusalku od prvních tónů předehry la připravena pro Händel-Festspiele jako drama. Vykontrastovává dějové v Göttingen 2004. Sestava interpretů i náladové zvraty a vyhrocuje rytmic- je mezinárodní: dirigent a cembalista ké změny (ve srovnání s pozdějšími doprovodů k recitativům Alan Curtis nahrávkami má jeho Rusalka celkově působí střídavě v USA a Evropě, só- kratší stopáž). Přesto pod jeho taktov- listé se sjeli z Itálie, Anglie, Německa kou neztrácí dílo nic ze svého impre- i Austrálie, vydavatelem je německá jeho poitalštěný tvar Lotario. Je to sívního kouzla, naopak, nejedno mís- firma ve spolupráci s rozhlasovou sta- příběh plný milostných i mocen- to právě díky rozvrstvenosti podání nicí WDR 3 Köln, nahrávalo se v Itálii. ských intrik a bojů, součástí III. aktu zazní v překvapivě obnažené kráse vé září mezi protagonisty jména Všichni účinkující vycházejí ze sna- je dokonce skutečná válečná scéna (např. zpěv Vodníka ve 2. dějství ve umělců, jejichž interpretace vtiskla hy o hudební vyjadřování maximál- s vojsky a bořením zdí. Georg Fried- spojení se svatebním sborem). stěžejním partům Dvořákovy ope- ně historicky poučené a zároveň dra- rich Händel vyjádřil všechny dějové V nahrávce účinkuje sbor a or- ry neodmyslitelnou podobu na ce- maticky a výrazově účinné. Hudebně zvraty, charakteristiky postav i situ- chestr Národního divadla a sólisté, lá desetiletí. Eduard Haken zpívá a pěvecky jsou to výkony vesměs re- ací hudbou originální a přiléhavou, kteří se podíleli na zmiňované insce- Vodníka v obou případech, Krom- spektuhodné, ale snaha o dramatic- plnou invence a pěvecky i vůbec in- naci z roku 1950. Jedinou výjimkou bholcova nahrávka se však kromě kou věrnost a bezprotřednost jakoby terpretačně sice náročnou, ale velmi je představitelka titulní úlohy, Lud- něho pyšní Ježibabou Marty Kráso- tu stála nad nimi a sjednocovala je. To vděčnou. Je to kabinetní ukázka jeho mila Červinková. Patřila k nejvý- vé, Cizí kněžnou Marie Podvalové, je patrné vedle nahrávky samé i z vý- vrcholného umění a musíme litovat, znamnějším českým sopranistkám dokonale sezpívaným triem žínek, znamné presentace na první místo vý- že u nás nemá interpretační tradici: své doby. Rusalku měla v repertoá- kde svítí soprán Marie Tauberové kladových textů v bookletu umístěné patří nepochybně k vrcholům skla- ru už od svých pěveckých počátků a hvězdou nahrávky, Princem Beno studie Donny Leonové, zařazující tuto datelovy tvorby. v Olomouci. V pražském ND se v ní Blachuta. Vždyť právě v padesátých operu a probírající ji z hlediska texto- poprvé představila v roce 1943. Ale letech byl Blachut na vrcholu svých logického a teatrologického. Teprve SUPRAPHON SU 3811 – 2 právě v Kašlíkově a Krombholcově pěveckých sil! Jeho pojetí Prince vy- potom následují poznámky dirigenta Antonín Dvořák, Rusalka nastudování už ji nezpívala a přebí- nikalo lyrickou vroucností, zatímco Alana Curtise o problému krácení dí- Ludmila Červinková, Beno Bla- rala úlohu Cizí kněžny. Pro Červin- už tehdy alternující Ivo Žídek půso- la pro CD (vysvětluje, že je příliš dlou- chut, Eduard Haken, Marta Krá- kovou byla příznačná bezvadná pě- bil zjitřeněji, jako rozervanec, takže hé na dvoudeskový komplet, ale ne sová, Marie Podvalová, sbor Opery vecká technika spojená s nesmírně zrada Rusalky pak byla projevem dost rozsáhlé, aby to zdůvodnilo vy- Národního divadla v Praze, sbor- jemnou oduševnělostí podání. Její určitého slabošství. (Zajímavé srov- dání na třech CD) a o Händlově smys- mistr Jarmil Burghauser, orchestr Rusalka je působivá tím, že překy- nání výkonů obou tenoristů umož- lu pro dramatičnost. Teprve na třetím Národního divadla Praze, dirigent puje citem, ale postrádá vášeň. Lze ňuje Chalabalova nahrávka, kde je místě, v levém sloupci vedle původní- Jaroslav Krombholc. (Archivní na- pochopit, proč Princ její bílou krá- zaznamenán právě Žídkův výkon). ho italského libreta a jeho anglického hrávka z roku 1952) su označí za studenou. Je vlastně Poslech Krombholcovy Rusalky i německého překladu, jsou obvyklé předem odsouzena k tragickému v dokonalém digitálním remaste- Jaroslav Someš hudebně historické informace a po- konci. Červinková tímto pojetím ringu záznamu je mimořádným zá- všechná charakteristika díla. Opera generálním katalogu Suprapho- navázala na Adu Nordenovou a po žitkem. Supraphonu patří velký dík Lotario vznikla roku 1729 a Händel Vnu mezi operními komplety ještě ní pokračovaly ve stejných inten- za znovuoživení tak významného její premiérou otevřel první sezonu na tzv. standardních deskách (78 ot.) cích Drahomíra Tikalová a Jarosla- snímku. 

48