Tajemný

Vyšehradská kapi- tula slaví 950 let od svého vzniku. Po vzoru založení svatopetrské baziliky v Římě nano- sil budoucí první český Žádné místo v Čechách není opředeno tolika král Vratislav v roce mýty, dohady a tajemstvími jako Vyšehrad. 1070 do základů kostela dvanáct nůší kamene.

36 NATIONAL GEOGRAPHIC VYŠEHRAD 37 Spletitý systém cho- deb pod Vyšehradem sloužil pro rychlý pře- sun vojska. Kasemata měří přes kilometr. Tři- náct vysoký a osmdesát metrů dlouhý sál Gor- lice chrání šest originálů soch z Karlova mostu.

38 NATIONAL GEOGRAPHIC VYŠEHRAD 39 40 NATIONAL GEOGRAPHIC VYŠEHRAD 41 NAPSALA DANA EMINGEROVÁ

FOTO PETR JAN JURAČKA

LEGENDY MU PŘIŘKLY roli nejstaršího sídla českých vládců. Panoval tu kníže Krok i bájný Přemysl, jenž dal jméno první královské dynastii v Čechách. Jak to ale bylo doopravdy? Archeologové nedávno našli pod základy kostela z 11. století ještě starší předro- Lmánskou stavbu… Mozaika s andělem zdobí hrobku na Vyšehradském hřbitově – místě posled- STAROBYLOU PEVNOST na pravému břehu Vltavy, celý kostel… anebo že z východní zdi Starého Krok, jeho tři dcery – Kazi, Teta, Libuše – a sedm ního odpočinku mnoha nad níž se vypínají dvě věže chrámu sv. Petra a Pavla, velkých osobností české děkanství vykukuje v podobě okrouhlé věžičky generací Přemyslových potomků, jejichž jména znám od dětství. Vyrůstala jsem pod hradbami ve vědy a kultury. kousek baziliky sv. Vavřince. Právě tu dal posta- jsme se museli ve vlastivědě učit zpaměti: Pře- „Vratislavce“, aniž jsem vnímala, že vlastně žiju v ulici vit první český král Vratislav (vládl 1061–1092), mysl, , Mnata, , , Křeslo- PŘEDCHOZÍ STRANY významného Přemyslovce, který byl v roce 1085 jako který se o vývoj Vyšehradu zasloužil nejvíce. mysl, a Hostivít… Žili vůbec? Vždyť bez Kapitulní chrám sv. Petra první ozdoben královským diadémem. Vratislavovo a Pavla zažil mnoho sta- nich by Alois Jirásek nikdy nenapsal Staré pověsti jméno mi totiž splývalo s bájnými knížaty z českých vebních etap. Od raně VAKUUM LEGENDAMI ZAPLNĚNÉ · Výhodná stra- české. Chyběl by nám silák Bivoj i kůň Šemík, pověstí, která jsou v názvech ulic sousedních: Kro- románské (započaté tegická poloha nad soutokem Vltavy s Botičem který zachránil Horymíra skokem přes vyše- v roce 1070) přes gotic- kova, Neklanova, Hostivítova, Vnislavova… A moje kou, renesanční, barokní sem přivedla lidi už v pozdní době kamenné, hradské hradby do Vltavy, jak si půvabně vybájil kamarádka bydlela ještě úžasněji: přímo na Vyše­hradě až po tu poslední novo- jak ukazují archeologické artefakty. Poté však kronikář Václav Hájek z Libočan. Bez legendár- v Novém proboštství, jehož divoce zpustlá zahrada gotickou na konci 19. v dalších nálezech nastává vakuum na téměř ního oráče ze Stadic by ani František Palacký století. sousedila se hřbitovem. Odtud jsme vyrážely na dva tisíce let, které se přes veškerou snahu nepoužil v obrozenecké češtině romantický výpravy po celé pevnosti a prošmejdily každý její kout. zatím nepodařilo uspokojivě vysvětlit. název – Přemyslovci. Pro mnohé bude možná pře- Dodnes cítím v dlani oblou kliku rotundy sv. Mar- Až do poslední třetiny 9. století bloudí his- kvapením, že Přemyslovci sami pro dynastii toto tina, co vypadá jako pohádkové zvířátko s ohnutým torikové v „pohanském prázdnu“. Jen sem tam jméno nepoužívali. I v okolních zemích byli vždy ocáskem. Vím, že pod Libušinou lázní je ve skále vypluje do českých dějin pár zpráv. Třeba podle označovaní jen jako Ducatus Bohemiae – knížata vyhloubená jeskyně a v kříži na náhrobku buditele letopisů z německé Fuldy (Annales Fuldenses) z Čech. Jméno nejstaršího rodu českých knížat si Josefa Tapina Kuhna se dá otevřít tajná schránka. se dozvíme, že v roce 845 se v Řezně konal křest totiž vymyslel až v 19. století „Otec národa“, aby Nikdy jsem však neměla tušení, že v šancích nad Vra- čtrnácti českých velmožů, jejichž jména však zpřehlednil dobu raného středověku, když psal tislavovou ulicí je nejen zazděná brána, ale dokonce neznáme. Kde se tedy vzal na Vyšehradě kníže své Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě.

42 NATIONAL GEOGRAPHIC VYŠEHRAD 43 Předsunuté opev- Kaple Panny Marie nění se zbytky na hradbách brány Špička Ve vysokých valech citadely za ní je obe- zděný kostel Stětí sv. Jana Křtitele ze 14. století (na náčrtku). Bastion Vyšehrad pod lupou sv. Ludmily

Vyšehrad leží na pravém břehu Vltavy Románská bazilika v nadmořské výšce asi 230 m tam, kde sv. Vavřince Stojí na základech Rotunda Bastion Pankrácká pláň vybíhá k severozápadu o sto let starší nedávno sv. Martina sv. Bernarda Kaple Panny Marie dlouhým ostrohem vklíněným mezi objevené byzantské Kanovnická na hradbách stavby, která měla rezidence řeku a údolí potoka Botiče. Severní, odlišnou osovou Leopoldova západní i jižní svahy návrší jsou velmi orientaci. brána strmé. Na jihozápadě skála padá ze Karlachovy sady 40 metrů přímo do Vltavy. Barokní Děkanství hradby ukrývají nejen kasemata, ale vysokými valy je obezděn i středověký Slavín Čertův sloup kostel Stětí sv. Jana Křtitele. Perlou Románská bazilika Vyšehradu je románská rotunda sv. Nejstarší svědectví sv. Vavřince Martina z 11. století. Ze stejného období o Vyšehradě přinášejí Cihelná brána Bastion pochází bazilika sv. Vavřince, jejíž torzo denáry z vyšehradské Staré děkanství sv. Václava mincovny z přelomu Kostel odkryli archeologové vedle Starého tisíciletí. sv. Petra děkanství. Pod ní badatele překva- a Pavla pil nález základů ještě starší stavby byzantského typu. Ve Vyše- Románský most hradských sadech lze vidět zbytky královského paláce Vyšehradské sady Šulcovy sady s Myslbekovými a románský most, který Nové sochami se klenul přes pev- probošství nostní příkop ke kapitulnímu Bastion kostelu. sv. Leopolda

Staré probošství Zbrojnice

Základy královského Bašta Bastion paláce sv. Josefa sv. Pavla

Bastion sv. Petra

Libušina lázeň

ILUSTRACE: TOMÁŠ RYGL; NÁČRTY: LADISLAV VARADZIN HYPOTÉZA O ZKOMOLENÉ VĚTĚ · Seznam založí město Prahu. Teprve po Libušině smrti Přesto to byl vždycky hlavně bájemi protkaný a mostem. Budoucí král postupně ozdobil své bájných knížat, která nejsou v historických dochází k dívčím válkám a kvůli nim se buduje Vyšehrad, který inspiroval umělce jako místo, na nové panovnické sídlo také trojlodní bazilikou pramenech doložená, vychází z rekonstrukce hrad Chvrasten, později Vyšehrad. Dalimil na němž se měly rodit české dějiny: akropole nad sv. Vavřince a nejspíš i rotundou sv. Martina, staroslověnských textů, interpretovaných počátku 14. století začíná příběh mírně pozmě- Vltavou vystupuje z obrazů Julia Mařáka a Miko- považovanou dnes za skvost české architektury. kronikářem Kosmou (žil asi 1045–1125). Histo- ňovat. A úplné obrácení legendy vrcholí v době láše Alše v Národním divadle, v Národním „Zřejmě byla postavena pro královy poddané, rik Vladimír Karbusický se pokusil zavedený Karla IV., kdy se poprvé klade vznik Vyšehradu muzeu i na Staroměstské radnici. Zní z melodií kteří na Vyšehradě bydleli a vykonávali různé mýtus o Krokovi, jeho dcerách a osmi pohan- před Pražský hrad – Karlův kronikář Pulkava líčí, symfonické básně Bedřicha Smetany i z veršů služby pro Vratislavův dvůr,“ říká bývalý pro- ských Přemyslovcích zbořit vysvětlením, že sňatek Přemysla a Libuše se odehrává na Vyše- Karla Jaromíra Erbena či Julia Zeyera… Inspi- bošt Antonín Doležal, jenž se zasloužil o opravu které působí téměř cimrmanovsky: nemuselo hradě, odkud kněžna věští slávu Praze.“ roval také Josefa Václava Myslbeka, kolem jehož mnoha vyšehradských církevních památek jít o sled osobních jmen, ale o špatně vylože- Přemyslovské počátky však nebyly ani na monumentálních soch u vyšehradské baziliky včetně baziliky sv. Petra a Pavla. nou větu s konkrétním významem, zkomo- Hradčanech, ani na Vyšehradě… nýbrž v Levém jsme si celé dětství s kamarádkou hrály. Jaký byl Vratislav a proč právě on vytvořil ze lenou opakovaným přepisováním. Písemný Hradci. Je to území současných Roztok u Prahy, Pamatuji se, jak jsme se soukaly otvorem mezi slovanského hradiště na skále nad pravým bře- fragment Crocco kazi thetka lubossa premizl kde byl na konci 9. století postaven nejstarší křes- zdivem do zamřížovaného „vězení“ pod úrovní hem Vltavy mocenskou protiváhu Pražskému nezamysl mnata voyn unizla(v)crezomysl nec- ťanský kostel v Čechách. Z Levého Hradce vládl parku. Tam jsme spřádaly holčičí plány, aniž jsme hradu? Petr Hořejš v Toulkách českou minulostí lan(am?) gostivit podle Karbusického mohl první historicky doložený kníže Bořivoj (870– tušily, že sedíme u zasypané klenby nejstaršího popisuje, že slávu středověkého Vyšehradu zro- říkat například toto: „Krok kazi, Teuthe, lubo 888) se svou ženou Ludmilou, babičkou svatého dochovaného románského mostu – v 11. století dil konflikt dvou nejvýše postavených mužů ve si přemyšlaj; nezamyšlame na tě vojny ni zla, Václava. Kolem roku 880 přijali na Moravě křest spojoval Vratislavův královský palác s kapitulním státě – knížete Vratislava II. a pražského bis- křesu my se neklaname, hosti vítáme.“ (Zastav z rukou věrozvěsta Metoděje. Na paměť této udá- chrámem. Teď tu stojím, v okouzlení poslouchám kupa Jaromíra. Byli sice bratři, ale nemohli se svůj krok, Theute, a raději přemýšlej; nezamýš- losti dal Bořivoj vystavět rotundu sv. Klimenta. zvonkohru, která se od roku 2000 rozléhá nad vystát. Proto se Vratislav II. pustil do budování líme ani vojny, ani zla, kříži my se neklaníme, A tady se poprvé objevuje jako duchovní patron hosty vítáme…) Karbusický jednoduše viděl za papež Kliment, kterého někteří znalci církev- jmény prvních knížat varování Němcům před ních dějin označují za přímého nástupce svatého Bazilika sv. Vavřince stojí na základech staršího, válkou a nabídku míru po vítězství Čechů nad Petra. V raném středověku se těšil velké vážnosti. Franky (Theutony) v roce 849, jak ho popisují U nás mělo jeho patrocinium kořeny v cyrilo- mimořádně velkého kostela, který v době svého již zmiňované Fuldské letopisy. metodějské tradici. Podle legendy totiž bratři ze Většina historiků však tuto hypotézu nepři- Soluně našli světcovy ostatky při misijní cestě vzniku neměl na území západních Slovanů obdoby. jala, a tak i dnešní děti ze školy dobře znají nej- k Černému moři, v němž byl svatý Kliment v roce mladší dceru knížete Kroka, která si poslala 101 utopen. Proto je právě tento světec spojen celým Vyšehradem, a povídám si s Bořivojem pompézního vladařského i církevního sídla na bělouše do Stadic pro manžela – Přemysla Oráče. nejen s příchodem Cyrila a Metoděje z Byzantské Nechvátalem z Archeologického ústavu Akade- Vyšehradě, aby se vyhnul sousedství s bratrem Z Vyšehradu pak vztahovala ruce k modravým říše na Velkou Moravu v roce 863, ale s počátky mie věd. Ten začal hledat na Vyšehradě Vratisla- na Pražském hradě. Budoucí první český král stráním za řekou a věštila: „Město vidím veliké, křesťanství v Čechách vůbec. Na Vyšehradě je vovo panovnické sídlo už v roce 1966. tehdy položil základy mohutného bazilikálního jehož sláva hvězd se bude dotýkat.“ Potom kázala mu zasvěcena jedna z kaplí kapitulního chrámu „První měsíce v terénu jsem si říkal, že Vyše- chrámu a vyšehradské kapituly. Přemyslově družině vydat se ke skalnaté hoře sv. Petra a Pavla, a pod jeho patrocinium dokonce hrad je ztracená varta, kde už je všechno pře- „Roztržka dvou bratrů může mít reálný základ, Petřín: „Tam naleznete člověka, an uprostřed spadal jeden z nejstarších vyšehradských kostelů kopané barokní fortifikací… Jak jsem se mýlil,“ ale z dobových listin je spíše patrná Vratislavova lesa teše práh domu. A protože se u nízkého z konce prvního tisíciletí, po němž archeologové vzpomíná. „Už v roce 1967 jsme zachytili pod kos- snaha vytvořit na Vyšehradě nezávislou církevní prahu i velcí pánové sklánějí, hrad, jenž na řeče- zatím marně pátrají. telem sv. Petra a Pavla kněžiště. Po výzkumech instituci napojenou přímo na papeže. Tím chtěl ném místě vystavíte, nazvete Prahou. Vévodit se ukázalo, že jde o jednu z největších sakrálních zabezpečit chod státní správy nezkorumpovatel- bude celým Čechám,“ píše Kosmas. O čtyři sta PŘESUN DO PRAHY · Tím, že se kníže Bořivoj staveb předhusitské doby. V její střední části byla nými úředníky věrnými panovníkovi,“ míní Jan let později kronikář Václav Hájek z Libočan vzdal pohanství a byl pokřtěn na Moravě, záro- původní románská bazilika krále Vratislava,“ Kotous, dlouholetý vedoucí kanceláře vyšehrad- (zemřel 1553) dokonce vypočítal ve své vypra- veň uznal svrchovanost mocného velkomo- říká Bořivoj Nechvátal, který svými význam- ské kapituly a předseda Společnosti Vyšehrad. věčsky poutavé, ale faktograficky nespolehlivé ravského vládce Svatopluka (vládl 870–894). nými objevy navázal na úsilí několika generací Pokud je řeč o vyšehradských úřednících, Kronice české pro Libušino proroctví rok 723. „Podřízenost Velkomoravské říši však vzbu- archeologů bádajících v této lokalitě. musím popsat i ty z mého dětství. Kravaťáci Historické prameny však pravdivost dávných zovala v Čechách nechuť, a tak možná vnitřní z blízkých institucí totiž chodívali do parků ran- legend vůbec nepotvrzují. šarvátky přiměly Bořivoje k přemístění jeho ZALOŽENÍ KRÁLOVSKÉHO VYŠEHRADU · Vyše- dit. A když jsme si zrovna hrály na dívčí válku, byli panovnického sídla z Levého Hradce proti hradská kapitula letos slaví 950 let od svého cílem útoků právě oni. Po rozvášněných párech, VŠE ZAČALO V ROZTOKÁCH · „Pokud jde o mýty, proudu řeky k dnešním Hradčanům. Ze stra- vzniku. Podle kronikářů se v roce 1070 Vra- které se muchlovaly na lavičkách pod hradební je zajímavé sledovat jejich vývoj,“ říká archeolog tegicky výhodnějšího místa mohl kontrolovat tislav II. – za přítomnosti papežského legáta zdí, jsme okny starých střílen házely listí. Pak Ladislav Varadzin, který se věnuje Vyšehradu od známý brod přes Vltavu,“ píše historik Petr Čor- a celého dvora – chopil nůše, dvanáctkrát za jsme prchaly do „vězení“ pod románským mos- roku 2003 a je spoluautorem posledního vyše- nej v publikaci Panovníci českých zemí. Bořivo- sebou ji naplnil kameny a na vznešených zádech tem, kam se za námi rozlícení muži v oblecích hradského objevu. „Jako první zachycuje Vyše- jovi synové i vnukové – sv. Václav a bratrovrah je sám nanosil do základů chrámu sv. Petra (asi nemohli úzkou škvírou protáhnout. hrad Kosmas, ale až v souvislosti s dívčí válkou. Boleslav – už tedy vládli z hradiště rozkládají- od 12. století i sv. Pavla). V koutě skalního ostrohu Jeho kněžna Libuše sídlí nejprve na Libušíně, cího se v oblasti současného areálu Pražského nad Vltavou pak začal budovat i kamenný knížecí LÝČENÉ STŘEVÍCE PŘEMYSLA ORÁČE · Kníže kam přijde Přemysl, načež ona má vidění, že hradu. A po nich i další generace Přemyslovců… palác s věncem hradeb, s obranným příkopem Vratislav II., který se v roce 1085 stal králem

46 NATIONAL GEOGRAPHIC VYŠEHRAD 47 Vyšehrad vždycky inspi- roval umělce jako místo, na němž se rodily české dějiny. Historické pra- meny však dokazují, že přemyslovské sídlo na dnešních Hradčanech vzniklo dřív.

48 NATIONAL GEOGRAPHIC VYŠEHRAD 49 Numismatička Jarmila Hásková, specialistka na raný středověk, z textů na mincích vyčetla, že na Vyšehradě existovaly na konci 10. století dva kostely. Jejich vznik spojovala se založením vůbec prvního pražského biskupství v roce 973, což byla z hlediska naší – nejen církevní – historie naprosto přelomová událost. „Byl to jeden z důležitých momentů, díky němuž vstoupily Čechy na evropské pole,“ říká vyše- hradský probošt Aleš Opatrný. Úplně první české biskupství vyjednal s pape- žem kníže Boleslav II. (972–999), za což si vyslou- žil přízvisko Boleslav Pobožný. Navíc se tomuto panovníkovi podařilo rozšířit a sjednotit pod svou vládou český stát. Nezapřel však v sobě otcovy geny, bratrovraha Boleslava I., takže v roce 995 – ve výroční den smrti svého strýce svatého Václava (28. září 935 nebo 929) – dal na hradě Libici pobít mocný rod Slavníkovců, včetně žen a dětí. Jeho syn Boleslav III. (vládl 999–1003) o osm let později naplánoval tentýž osud Vršovcům. Zkrátka v těch Boleslavech na přelomu tisíciletí Dnešní novogotickou podobu kostela z roku je dost velký zmatek. A aby jich nebylo málo, 1903 projektoval Josef zamotal se do událostí ještě polský kníže Boleslav Mocker. Stavbu zvedl, Chrabrý, který pod záminkou svých přemyslov- dal prolomit štíhlá okna v bočních lodích, ských kořenů po matce využil šarvátek mezi čes- zboural barokní prů- kou šlechtou a v roce 1003 obsadil Prahu… Právě čelí a nahradil je dvěma s tím souvisí první ověřitelná zpráva o Vyšehradu vysokými věžemi. z kroniky současníka oněch událostí, biskupa Dětmara Merseburského (975–1018). Zapsal, že jediný Vyšehrad odolal v roce 1003 polským okupačním vojskům a zůstal věrný Vratislavem I., získal korunu za věrné služby ve znojemské rotundě vymalované ve 12. sto- To už se asi nedozvíme. Bývalé královské sídlo panujícímu českému knížeti. Zároveň uvedl, že a podporu Jindřicha IV., císaře Svaté říše římské. letí přemyslovskými motivy. Legenda vypráví, se však od té doby změnilo v doménu katolické vyšehradské zvony daly o rok později znamení U příležitosti korunovace dostal – nejspíše od že si střevíce Přemysl Oráč přinesl ze Stadic na církve – v panství kapituly, jemuž vládli vlivní k vyhnání Poláků z Prahy. Z toho tedy vyplývá, benediktinských mnichů – bohatě iluminovaný Vyšehrad a kázal zachovat pro budoucnost, aby vyšehradští probošti. Jako státní kancléři střežili že už dávno před králem Vratislavem na Vyše- Vyšehradský kodex s biblickými výjevy. potomkům připomínaly, že knížecí moc vzešla královskou pečeť, měli odpovědnost za obsah hradě existovalo několik kostelů. Prameny hovoří „Cena této národní kulturní památky se dnes z nejprostších poměrů. listin vydávaných jménem přemyslovských o sv. Klimentu a o kapli sv. Jana Evangelisty, kte- odhaduje na miliardu korun,“ říká Petr Michek. Vratislavovým současníkem byl svatovítský panovníků, byli obeznámeni s jejich vůlí v otáz- rou měl vysvětit mezi lety 982–988 sám svatý Ve spolupráci s Národní knihovnou zpřístupnil děkan a kronikář Kosmas, který jako první uvádí, kách vnitřní i zahraniční politiky státu a stávali Vojtěch, v pořadí druhý pražský biskup. O další kopie Vyšehradského kodexu v galerii restaurace že se za jeho života „střevíce chovaly v knížecí se předními královskými rádci i diplomaty. nevídané sakrální stavbě svědčí i poslední vyše- U Šemíka ve Vratislavově ulici, takže si prastaré pokladnici na Vyšehradě“. To si nemohl vymys- hradský archeologický objev. kresby kdokoliv může prohlédnout. let, byť už v té době šlo nejspíše o padělek. Možná NEJSTARŠÍ ZMÍNKY · Slávu Vyšehradu za prv- Tehdy za krále Vratislava zřejmě také začal ho dal vyrobit sám Vratislav, aby dodal svému ního českého krále Vratislava podrobně zachytil NEČEKANÝ OBJEV · Pod Starým děkanstvím vznikat cyklus přemyslovských pověstí, v nichž úřadu na Vyšehradě větší historickou váhu. A to kronikář Kosmas. Naopak o „předvratislavské“ u Vyšehradských sadů odhalili archeologové Vyšehrad hraje tak významnou roli. „Při Vrati- se mu podařilo. Na přelomu 11. a 12. století se akropoli, kdy se na knížecím stolci vystřídali základy mohutné předrománské budovy, která slavově korunovaci se totiž najednou objevily Vyšehrad stal románským hradem, který svými potomkové bratrovraha Boleslava I. (vládl 929 měří na délku 25 metrů. Neobvyklý půdorys lýčené střevíce Přemysla Oráče. Později k nim kamennými hradbami, královským palácem či 935–972), se dlouho nevědělo téměř nic. Nej- čtverce se třemi apsidami (obloukový, nejčastěji přibyla i lýčená mošna. Při korunovaci Karla IV. a několika svatyněmi konkuroval Pražskému starší autentické svědectví o Vyšehradě přinášejí půlkruhový výklenek pro oltář) svou plochou v roce 1347 obě tyto relikvie vystupovaly v slav- hradu, nad nímž tehdy vynikal bezpečností i roz- až přemyslovské denáry z vyšehradské min- téměř o třetinu přesahuje všechny známé cent- nostním ceremoniálu,“ píše historik Petr Čornej. lohou. Přesto se po roce 1140 Vladislav II. (1140– covny z přelomu tisíciletí, na kterých se poprvé rály raně středověkých staveb, včetně té největší – Představu, jak asi vypadaly, si můžeme udělat 1172) přestěhoval zpět na Pražský hrad. Proč? objevuje nápis Vyšehrad jako vissegrad, vsgra. rotundy sv. Víta a sv. Václava na Pražském hradě.

50 NATIONAL GEOGRAPHIC VYŠEHRAD 51 „Zjistili jsme, že Vratislavova románská bazi- knížete Bořivoje I. Otázkou však zůstává, kde Na vrcholu pomyslného svislého trámu je kostel Co nezničila léta bratrovražedných bojů za lika sv. Vavřince částečně stojí na základech mohl takovou informaci kronikář Karla IV. vzít sv. Kateřiny. Pravé rameno začíná v Emauzském husitských válek, to nenávratně zmizelo při ještě staršího, mimořádně velkého kostela, který a proč ji zaznamenal,“ dodává, a naznačuje tak klášteře a končí vlevo v augustiniánském klášteře budování vyšehradské pevnosti v 17. století. v době svého vzniku neměl na území západních politické důvody. na Karlově. Břevna se protínají u sv. Apolináře.“ Vojáci všechny původní vyšehradské stavby Slovanů obdoby,“ říká archeolog Bořivoj Nechvá- Karel IV. během své vlády (1346–1378) zvele- zbořili a kromě kapitulního kostela, starého tal, jenž Vyšehradu zasvětil téměř celý svůj život. bil Vyšehrad do nebývalé krásy. V místě zpust- VPÁD HUSITŮ · Ještě za Karlových synů působil děkanství a rotundy sv. Martina nezůstalo ze „Protože jde o stavbu byzantského typu, je třeba lého románského dvorce nad řekou dal postavit gotický Vyšehrad úchvatným dojmem. Na sta- staré zástavby vůbec nic. revidovat jednostranný pohled na nejstarší archi- honosný královský palác s vysokými arkádami. rých mapách a dřevorytech vyniká jeho mohut- tekturu přemyslovských Čech. Na Velké Moravě Torzem jedné ze čtyř palácových staveb je gotický nost. Čtyři roky ve vyšehradské kapitule pracoval TAJEMNÉ VYŠEHRADSKÉ PODZEMÍ · Pražané jsou románské stavby západního typu, rotundy sklep, jehož vstup se nachází v parku nad Libu- jako kanovník i Jan z Pomuku, umučený za měli dlouho za to, že vzal za své i kostel Stětí a baziliky, a tady je najednou překvapivě křížová šinou lázní. Prostor sloužil pravděpodobně krále Václava IV. v březnu 1393. Při rekonstrukci sv. Jana Křtitele ze 14. století. Jenomže ten je centrála, která bývala završena kopulí – prostě k uskladnění zásob, zatímco v patře se rozkládal rotundy sv. Martina v 19. století byla v její vížce pohřbený ve valech barokního bastionu. Ukrývá Byzanc. To přináší zcela nové podněty do dis- hodovní sál s kaplí. Dnes v něm najdeme stálou nalezena schránka s několika Janovými svatými se za kaplí Panny Marie na hradbách, která stojí kuse o počátcích raného českého státu a o úloze expozici s názvem Historické podoby Vyšehradu. ostatky a trochou země z jeho hrobu. nad silnicí vedoucí od Cihelné brány na Pankrác. Vyšehradu jako jeho druhého nejvýznamnějšího Karel IV. zbudoval i nové opevnění s věžemi, „Královská kolegiátní kapitula zažila časy Letos dostal kostel nové omítky, aby mohl být po politického a náboženského centra.“ fortnami a dvěma branami a také vodovod slávy, ale také období naprostého úpadku,“ rekonstrukci zpřístupněn veřejnosti. Archeolog Ladislav Varadzin však nevidí jasný a školu. Tento lucemburský panovník s českou říká děkan Michal Němeček. „Největší význam „Lidé míjejí kapli, pozvedají ruce, aby křížem byzantský původ tohoto objevu. „Je to trikon- krví po matce si totiž uvědomoval, jak je akropole a rozsah měla v době předhusitské, kdy kleri- čelo poznamenali, a nikdo netuší, že tím uctívá cha,“ upřesňuje. „Jde o stavby známé ze Středo- nad Vltavou úzce spjatá s představou přemyslov- kové tvořili nejužší tým královských úředníků, i zpustlou svatyni utopenou ve vysokých hra- moří, včetně Byzance, ale i Itálie nebo severní ských počátků. Afriky…“ „Karlovi možná nešlo až tolik o to, pozvednout Záhadou ovšem pro všechny zůstává to, že Vyšehrad, ale potřeboval legitimizovat lucem- Ve vyšehradských hradbách je zazděná nejen zatímco objevená trikoncha je orientovaná burskou moc. Aby ho přijala místní šlechta, pro- východozápadně, pozdější románská trojlodní jevil silný vztah k ostatkům sv. Václava, patrona gotická Jeruzalémská brána, ale i středověký kostel bazilika sv. Vavřince osovou orientaci předchozí Čech, na Pražském hradě,“ míní Ladislav Varad- Stětí sv. Jana Křtitele z dob císaře Karla IV. stavby vůbec nerespektuje. Archeologové si proto zin. „A nemohl nechat stranou ani Vyšehrad.“ kladou zásadní otázky: Kdo se před Vratislavem Proto z úcty k přemyslovské krvi, kterou zdědil po rozhodl pro tak významnou sakrální budovu na Elišce Přemyslovně, sepsal nový Korunovační řád na nichž stálo fungování státu. Na Vyšehradě debních valech,“ napsala v roce 1903 o této Vyšehradě, a nikoliv na Pražském hradě, který českých králů, do nějž zařadil povinnost vykonat vznikla i škola, která připravovala mladé muže kuriozitě spisovatelka Popelka Biliánová (žila byl centrem země? A kdyby někdo takto roz- v předvečer korunovace pouť na Vyšehrad a sym- na duchovní stav či dráhu ve správě Čech.“ v domku výběrčího mýta mezi dnešní Leopol- sáhlou stavbu dokončil, proč by ji pak Vratislav bolicky nést střevíce zakladatele rodu. Po Václavově smrti se stal jediným dědicem dovou a Táborskou bránou). krátce nato zboural, aby vystavěl na jejím místě Z Karlových dob přetrvaly do našich časů českého království Karlův mladší syn Zikmund, Kvůli vyšehradským hradbám vzala za své kostel sv. Vavřince, sice modernější, ale menší? zbytky brány zvané Špička. S devíti věžičkami který jako římsko-německý král dal v roce 1415 i gotická Jeruzalémská brána, jež umožňovala „Předrománský kostel nejspíš skončil v úrovni a padacím mostem střežila pevnost až do polo- upálit Jana Husa. O pět let později – při velké přístup od Vltavy. Stopy menší branky, která po základů,“ uvádí archeolog Ladislav Varadzin, viny 17. století, kdy ji vojáci zbořili kvůli výstavbě bitvě u Vyšehradu – husité rozdrtili Zikmundova ní zbyla, jsou dodnes patrné. Když jsme s dětmi který je hlavním autorem posledního vyše- nového bastionového opevnění. Teď je v jejím vojska a rozvášněný dav pak drancoval a likvido- prolézaly křovím tam, kde se skála zakusuje do hradského objevu. „Před vybudováním baziliky torzu naproti Jedličkovu ústavu hezká kavárna val vše, co mu stálo v cestě. hradební zdi, vrtalo nám hlavou, proč je nad sv. Vavřince pak bylo potřeba terén srovnat, takže a vyšehradské informační centrum. A ještě něco Jako studentka pankráckého Gymnázia Na poslední zatáčkou Vratislavovy ulice úplně jestli z něj vyčnívaly i nějaké nadzemní části zůstalo… Stačí postavit se na vyšehradské hradby Vítězné pláni jsem vůbec nevěděla, že má škola odlišná skladba cihel, než mají celé vyšehrad- zdiva, musely pryč.“ nad Cihelnou bránou. Právě odtud je výjimečný je pojmenovaná právě podle této osudné bitvy. ské šance. Právě sem totiž vedla velmi příkrá pohled na geniální dílo Karla IV., v němž Vyše- Po ní všechny vyšehradské stavby – s výjimkou cesta, a tak pražský místodržící Karel Chotek PŘEMYSLOVY STŘEVÍCE ZA KARLA IV. · „Zatím hrad hraje zásadní roli. Dívám se do podhradí kapitulního chrámu, kostelíka Stětí sv. Jana Křti- v roce 1840 vymyslel na silnici esíčko, které nejstarší nalezený vyšehradský kostel překračuje směrem Na Slupi, kde stojí kostel Zvěstování tele, brány zvané Špička a rotundy sv. Martina – protnulo šance zhruba o sto metrů východněji. dosavadní poznání o naší minulosti,“ zamýšlí se Panny Marie na Trávníčku. V jeho linii se tyčí byly zničeny a celá akropole se stala pustinou Z toho důvodu se v severních hradbách probou- Jan Kotous, jenž se po sametové revoluci zaslou- kostel sv. Apolináře a kostel sv. Kateřiny. Všímám s chátrajícími ruinami. rala nová empírová brána, nazývaná Cihelná. žil o navrácení vyšehradských správních budov si, že všechny mají štíhlou věž, která v horní části V následujících staletích se Vyšehrad s pod- Zděný násep zaříznutý do přírodního terénu církvi. „Existuje písemná zmínka kronikáře Pul- přechází z čtvercového půdorysu v osmiboký. hradím proměnil v malé samosprávné městečko, nabízí představu, kolik půdy a kamení se tehdy kavy ze 14. století, že ostatky sv. Klimenta byly „Stavbu Nového města pražského navrhl kde žili chudí řemeslníci. Po třicetileté válce se muselo odkopat. uchovávány tři roky na Vyšehradě, než je Kon- Karel IV. s dominantami církevních staveb tak, však obyvatelstvo muselo z Vyšehradu vystěhovat Cihelnou bránou jsem v dětství prošla snad stantin v roce 886 odvezl jako dar pro papeže do aby tvořily kříž. Ve středověku znamenal zvláštní a někdejší středověký hrad dal císař Ferdinand III. tisíckrát, aniž jsem odhalila její největší tajem- Říma. Pokud by to byla pravda, znamenalo by požehnání městu,“ vysvětluje památkový archi- (jeho otec dal po bitvě na Bílé hoře popravit 27 čes- ství – léta zapovězený vstup do vyšehradských to, že Vyšehrad fungoval jako důležité církevní tekt Michal Balík, který pro Vyšehrad pracuje kých pánů) přestavět na barokní citadelu, tvořící kasemat. Spletitý systém chodeb se rodil v prů- centrum už za vlády nejstaršího doloženého už třicet let. „Patou je bazilika sv. Petra a Pavla. od roku 1654 součást opevnění Prahy. běhu 17. a 18. století. Součástí je podzemní

52 NATIONAL GEOGRAPHIC VYŠEHRAD 53 jsem třeba netušila, že Vyšehradský hřbitov není totéž co Slavín, přestože jsme se jako děti často schovávaly i za mohutnými mohylami národních velikánů. Slavín je totiž pouze onen mohutný památník, v němž odpočívá 59 českých osob- ností. Kamenný sarkofág nad vysokou mohy- lou střeží okřídlená socha Génia vlasti od Josefa Maudera. Pod ní na levé straně se sklání Vlast truchlící, vpravo stojí Vlast vítězná. Málokdo ví, že například spisovatel Karel Čapek je pochován „jen“ na Vyšehradském hřbitově. Stejně jako Božena Němcová, jejíž smrt v bídě byla jedním z podnětů založení národního panteonu a spolku Svatobor. „Svatobor vznikl v roce 1861 z iniciativy obro- zenců, aby pečoval o památku nejvýznamněj- Z vyšehradské citadely ších českých umělců a vědců,“ vysvětluje Václav vedou romantické tunely Liška, který převzal funkci předsedy – obrazně do Podolí i do Nuslí. Bývalý bastilon chrání od Vltavy řečeno – i po Palackém, Jiráskovi či Náprstkovi. Cihelná brána, od Pankráce Právě díky němu jsem zjistila, že nenápadná Táborská a Leopoldova. vrátka, kde jsme mívali před padesáti lety pikolu,

NÁSLEDUJÍCÍ STRANY jsou vchodem do krypty s ostatky či popelem Za západní straně Vyše- největších Čechů. Jako první tu byl pohřben hradského hřbitova jsou v lednu 1901 básník Julius Zeyer, jako poslední hroby řádových sester. herec Karel Höger v září 2013. Na východní stojí Sla- vín – pantheon, který dal A kde odpočívá první český král Vratislav? postavit buditelský spolek Dlouho se mělo za to, že Vratislavovy ostatky, Svatobor pro nejvýznam- pohřbené v přemyslovské hrobce v lednu 1092, se nější české umělce a vědce. ztratily během drancování za husitských válek. Na konci 19. století však architekt Josef Mocker přestavoval barokní kapitulní kostel sv. Petra a Pavla, utopený v tereziánské pevnosti, na novo- empírový sál Gorlice, kde je dnes k vidění šest Ameriku a rokenrol vyvolávali ve jménu svobody jako pruhy k americké vlajce, již se patřilo mít gotický chrám. Aby mohla na Vyšehradě vyrůst originálních soch z Karlova mostu. potyčky v pražských restauracích, ale „pak se namalovanou na kravatě. dominanta Prahy se dvěma věžemi, musel dát „U dětského hřiště na takzvaných velkých šan- revolta zvrhla v loupeže a přepadávání“. Alespoň Pak se doba změnila. Vše začalo v září 1948, vybourat hlavní oltář. V něm byly nalezeny kostry cích otvíráme poprvé v historii i vstup do Podol- tak to interpretovala tehdejší státní policie. V roce když komunisté zrušili primu a sekundu. „Ve muže a ženy. A také honosný střevíc, jaký nosili ských kasemat. Kvůli druhé světové válce byla 1953 byli všichni pozatýkáni v hostinci U Šrytrů škole jsme tajně strhávali nástěnky a místo v raném středověku jen panovníci či biskupové. tato část vyšehradského podzemí přestavěna ve Vratislavově ulici, kde se pravidelně scházeli. nich lepili americké letáky. Ničili jsme budo- „Vzhledem k tomu, že se do oltáře vkládaly na protiletecké kryty,“ říká Petr Kučera, nový Jak tehdejší události viděli sami Vyšehradští vatelské Mičurinovy zahrádky, mlátili svazáky buď ostatky zakladatele chrámu, anebo relikvie ředitel Národní kulturní památky Vyšehrad, jezdci, rozkryl před šestnácti lety ve Vídni Harry a psali podle pokynů Hlasu Ameriky po zdech duchovních patronů, je zřejmé, že kosti apoštolů a dodává, že se asi tam schovávali Vyšehradští Kardnoska, jeden z vůdců: „Původní Vyšehrad velké V jako Viktoria. Celá třída jsme odmítli Petra a Pavla to určitě nebudou,“ ukazuje mi Jan jezdci. Právě s nimi souvisí moje vůbec první se skládal asi ze šesti větších ulic. Hlavní zábavu vstoupit do Pionýra i Svazu mládeže, a hlavně Kotous výklenek v boční kapli Panny Marie Šan- vzpomínka. Patří zamřížované díře ústící z hlu- představovaly rvačky mezi partami z různých jsme se, většinou neúspěšně, pokoušeli utéct covské, kde jsou ostatky uloženy. bin hradeb do zdi Vratislavovy ulice kousek nad čtvrtí. Bylo tomu tak sto let před námi a ještě za hranice,“ vyprávěl v roce 2004 v článku pro Antropolog Emanuel Vlček v minulém století naším domem. „Tam nikdy, ale nikdy nesmíš jednu generaci po nás. Napadeným se však nikdy Reflex Harry Kardnoska, kterému se emigrovat prokázal, že mužské kosti jsou přemyslovské. vlézt, protože by ses už nedostala zpátky,“ řekla nic nebralo. Odporovalo by to hrdosti a cti party. podařilo. „Policajti z nás udělali kriminálníky, A protože je známo, že na Vyšehradě byla spolu mi tehdy maminka a ještě dodala: „Určitě se v ní A to byl pravěk Vyšehradských jezdců.“ protože kdyby nás soudili za náš puberťácký s Vratislavem II. pohřbena i jeho manželka Sva- pořád ukrývají Vyšehradští jezdci.“ Poslouchali Hlas Ameriky. Chodili na vyše- odboj, byli by pro smích.“ tava Polská, mohly by být ženské ostatky její. hradské šance za školu. Hráli fotbal, karty, Čeští králové však mívali levobočky, kteří často VYŠEHRADŠTÍ JEZDCI · Měla na mysli pouliční samozřejmě kouřili a pili, když bylo co, což prý NÁRODNÍ POHŘEBIŠTĚ · Vyšehradští jezdci mě už působili ve Vyšehradské kapitule, a tak je to jen gang, o kterém se hodně psalo v padesátých letech většinou nebylo… a hodně boxovali. Box a roken­ dávno neděsí. Zato vysoká skála nad Vltavou pro jedna z hypotéz. Nalezený střevíc však určitě minulého století. Na počátku kluci obdivující rol byly tehdy v módě a náležely k mladému muži mě stále zůstává tajemstvím opředená. Dlouho nikdy nepatřil Přemyslu Oráčovi… j

54 NATIONAL GEOGRAPHIC VYŠEHRAD 55 56 NATIONAL GEOGRAPHIC VYŠEHRAD 57