08.2020

JAK´ NÁS ZA KOUZLEM PANDEMIE POSVÁTNÝCH PROMĚŇUJÍ ŘEK V INDII

PLUS TAJEMNÝ VYŠEHRAD

EXKLUZIVNÍ FOTO

SKUTEČNÁ PLANETA OPIC

VZTAH MEZI ŠIMPANZI A LIDMI V UGANDĚ JE VYSTAVEN ZKOUŠCE

99 Kč/4,95 € (SK) OBJEVUJTE | ZÁKULISÍ

VYTVOŘIT NĚCO, CO TU JEŠTĚ NEBYLO

VYŠEHRAD PATŘÍ BEZESPORU MEZI NEJZNÁMĚJŠÍ ČESKÉ PAMÁTKY. POKUD CHCETE PŘINÉST COKOLI NOVÉHO A NEOTŘELÉHO, VYSTAVUJETE SE PROBLÉMU, JAK K TAKOVÉMU TÉMATU VLASTNĚ PŘISTOUPIT.

PTAL SE TOMÁŠ TUREČEK ODPOVÍDAL PETR JAN JURAČKA

OSLOVILI JSME PROTO sice renomovaného foto- postaven před úkol nafotit galerii našich žížal, grafa, nicméně hlavní profesí hydrobiologa spíš bych hned věděl, co s tím, než s jakýmsi a vědeckého pracovníka Petra Jana Juračku a po Vyšehradem. Jak jsem se ale do tématu postupně skončení fotografických prací se ho zeptali, jak dostával a načítal si jednotlivé důležité okamžiky takové nezvyklé spojení vnímal. jeho historie v souvislostech, úplně jsem se do Vyšehradu ponořil a troufám si říct, že už pro Jaký byl váš vztah k Vyšehradu před tímto mě nikdy nebude návštěva tohoto významného projektem a nakolik se změnil během jeho místa naší historie jako dřív. Z míst, která jsem fotografování? znal spíše jako tip k posezení nad večerní lahví Upřímně, nejdříve jsem si říkal, že je dost divné, dobrého vína, se stal symbol a já se do Vyšehradu aby někdo jako já fotil Vyšehrad. Jsem kromě foto- postupně úplně zamiloval. Teď jsem za toto téma grafa přírodovědcem na Karlově univerzitě a spíše velmi rád! A slibuju, že se budu snažit už nikdy by mi tak na první dobrou sedělo nějaké téma neofrňovat tolik nos nad něčím, o čem vlastně bližší přírodě než nějaké „památky“. Kdybych byl nevím vůbec nic.

30 NATIONAL GEOGRAPHIC FOTO: TOMÁŠ BELTIR (NAHOŘE), JIŘÍ HUBIČKA (NÁSLEDUJÍCÍ STRANA) Vyšehradská kapi- tula slaví 950 let od svého vzniku. Po vzoru založení svatopetrské baziliky v Římě nano- sil budoucí první český král Vratislav v roce 1070 do základů kostela dvanáct nůší kamene.

36 NATIONAL GEOGRAPHIC Tajemný

Žádné místo v Čechách není opředeno tolika mýty, dohady a tajemstvími jako Vyšehrad.

VYŠEHRAD 37 38 NATIONAL GEOGRAPHIC Spletitý systém chodeb pod Vyšehradem sloužil pro rychlý přesun voj- ska. Kasemata měří přes kilometr. Třináct metrů vysoký a osmdesát metrů dlouhý sál Gor- lice chrání šest originálů soch z Karlova mostu.

VYŠEHRAD 39 40 NATIONAL GEOGRAPHIC VYŠEHRAD 41 NAPSALA DANA EMINGEROVÁ LFOTO PETR JAN JURAČKA

LEGENDY MU PŘIŘKLY roli nejstaršího sídla českých vládců. Panoval tu kníže Krok i bájný Přemysl, jenž dal jméno první královské dynastii v Čechách. Jak to ale bylo doopravdy? Archeologové nedávno našli pod základy kostela z 11. století ještě starší předro-

mánskou stavbu… Mozaika s andělem zdobí hrobku na Vyšehradském STAROBYLOU PEVNOST na pravému břehu Vltavy, hřbitově – místě posled- ního odpočinku mnoha nad níž se vypínají dvě věže chrámu sv. Petra a Pavla, velkých osobností české znám od dětství. Vyrůstala jsem pod hradbami ve vědy a kultury. „Vratislavce“, aniž jsem vnímala, že vlastně žiju v ulici PŘEDCHOZÍ STRANY významného Přemyslovce, který byl v roce 1085 jako Kapitulní chrám sv. Petra první ozdoben královským diadémem. Vratislavovo a Pavla zažil mnoho sta- jméno mi totiž splývalo s bájnými knížaty z českých vebních etap. Od raně pověstí, která jsou v názvech ulic sousedních: Kro- románské (započaté v roce 1070) přes gotic- kova, Neklanova, Hostivítova, Vnislavova… A moje kou, renesanční, barokní kamarádka bydlela ještě úžasněji: přímo na Vyše hradě až po tu poslední novo- v Novém proboštství, jehož divoce zpustlá zahrada gotickou na konci 19. století. sousedila se hřbitovem. Odtud jsme vyrážely na výpravy po celé pevnosti a prošmejdily každý její kout. Dodnes cítím v dlani oblou kliku rotundy sv. Mar- tina, co vypadá jako pohádkové zvířátko s ohnutým ocáskem. Vím, že pod Libušinou lázní je ve skále vyhloubená jeskyně a v kříži na náhrobku buditele Josefa Tapina Kuhna se dá otevřít tajná schránka. Nikdy jsem však neměla tušení, že v šancích nad Vra- tislavovou ulicí je nejen zazděná brána, ale dokonce

42 NATIONAL GEOGRAPHIC celý kostel… anebo že z východní zdi Starého Krok, jeho tři dcery – Kazi, Teta, Libuše – a sedm děkanství vykukuje v podobě okrouhlé věžičky generací Přemyslových potomků, jejichž jména kousek baziliky sv. Vavřince. Právě tu dal posta- jsme se museli ve vlastivědě učit zpaměti: Pře- vit první český král Vratislav (vládl 1061–1092), mysl, Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křeslo- který se o vývoj Vyšehradu zasloužil nejvíce. mysl, Neklan a Hostivít… Žili vůbec? Vždyť bez nich by Alois Jirásek nikdy nenapsal Staré pověsti VAKUUM LEGENDAMI ZAPLNĚNÉ · Výhodná stra- české. Chyběl by nám silák Bivoj i kůň Šemík, tegická poloha nad soutokem Vltavy s Botičem který zachránil Horymíra skokem přes vyše- sem přivedla lidi už v pozdní době kamenné, hradské hradby do Vltavy, jak si půvabně vybájil jak ukazují archeologické artefakty. Poté však kronikář Václav Hájek z Libočan. Bez legendár- v dalších nálezech nastává vakuum na téměř ního oráče ze Stadic by ani František Palacký dva tisíce let, které se přes veškerou snahu nepoužil v obrozenecké češtině romantický zatím nepodařilo uspokojivě vysvětlit. název – Přemyslovci. Pro mnohé bude možná pře- Až do poslední třetiny 9. století bloudí his- kvapením, že Přemyslovci sami pro dynastii toto torikové v „pohanském prázdnu“. Jen sem tam jméno nepoužívali. I v okolních zemích byli vždy vypluje do českých dějin pár zpráv. Třeba podle označovaní jen jako Ducatus Bohemiae – knížata letopisů z německé Fuldy (Annales Fuldenses) z Čech. Jméno nejstaršího rodu českých knížat si se dozvíme, že v roce 845 se v Řezně konal křest totiž vymyslel až v 19. století „Otec národa“, aby čtrnácti českých velmožů, jejichž jména však zpřehlednil dobu raného středověku, když psal neznáme. Kde se tedy vzal na Vyšehradě kníže své Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě.

VYŠEHRAD 43 Vyšehrad pod lupou

Vyšehrad leží na pravém břehu Vltavy Románská bazilika v nadmořské výšce asi 230 m tam, kde sv. Vavřince Stojí na základech Pankrácká pláň vybíhá k severozápadu o sto let starší nedávno dlouhým ostrohem vklíněným mezi objevené byzantské stavby, která měla řeku a údolí potoka Botiče. Severní, odlišnou osovou západní i jižní svahy návrší jsou velmi orientaci. strmé. Na jihozápadě skála padá ze 40 metrů přímo do Vltavy. Barokní hradby ukrývají nejen kasemata, ale vysokými valy je obezděn i středověký kostel Stětí sv. Jana Křtitele. Perlou

Vyšehradu je románská rotunda sv. Nejstarší svědectví Martina z 11. století. Ze stejného období o Vyšehradě přinášejí pochází bazilika sv. Vavřince, jejíž torzo denáry z vyšehradské mincovny z přelomu odkryli archeologové vedle Starého tisíciletí. děkanství. Pod ní badatele překva- pil nález základů ještě starší stavby byzantského typu. Ve Vyše- hradských sadech lze vidět zbytky královského paláce a románský most, který se klenul přes pev- nostní příkop ke kapitulnímu kostelu.

,/8675$&(720ƒĢ5<*/1ƒÎ57</$',6/$99$5$'=,1 Kaple Panny Marie na hradbách Ve vysokých valech citadely za ní je obe- zděný kostel Stětí sv. Jana Křtitele ze 14. století (na náčrtku). HYPOTÉZA O ZKOMOLENÉ VĚTĚ · Seznam založí město Prahu. Teprve po Libušině smrti bájných knížat, která nejsou v historických dochází k dívčím válkám a kvůli nim se buduje pramenech doložená, vychází z rekonstrukce hrad Chvrasten, později Vyšehrad. Dalimil na staroslověnských textů, interpretovaných počátku 14. století začíná příběh mírně pozmě- kronikářem Kosmou (žil asi 1045–1125). Histo- ňovat. A úplné obrácení legendy vrcholí v době rik Vladimír Karbusický se pokusil zavedený Karla IV., kdy se poprvé klade vznik Vyšehradu mýtus o Krokovi, jeho dcerách a osmi pohan- před Pražský hrad – Karlův kronikář Pulkava líčí, ských Přemyslovcích zbořit vysvětlením, že sňatek Přemysla a Libuše se odehrává na Vyše- které působí téměř cimrmanovsky: nemuselo hradě, odkud kněžna věští slávu Praze.“ jít o sled osobních jmen, ale o špatně vylože- Přemyslovské počátky však nebyly ani na nou větu s konkrétním významem, zkomo- Hradčanech, ani na Vyšehradě… nýbrž v Levém lenou opakovaným přepisováním. Písemný Hradci. Je to území současných Roztok u Prahy, fragment Crocco kazi thetka lubossa premizl kde byl na konci 9. století postaven nejstarší křes- nezamysl mnata voyn unizla(v)crezomysl nec- ťanský kostel v Čechách. Z Levého Hradce vládl lan(am?) gostivit podle Karbusického mohl první historicky doložený kníže Bořivoj (870– říkat například toto: „Krok kazi, Teuthe, lubo 888) se svou ženou Ludmilou, babičkou svatého si přemyšlaj; nezamyšlame na tě vojny ni zla, Václava. Kolem roku 880 přijali na Moravě křest křesu my se neklaname, hosti vítáme.“ (Zastav z rukou věrozvěsta Metoděje. Na paměť této udá- svůj krok, Theute, a raději přemýšlej; nezamýš- losti dal Bořivoj vystavět rotundu sv. Klimenta. líme ani vojny, ani zla, kříži my se neklaníme, A tady se poprvé objevuje jako duchovní patron hosty vítáme…) Karbusický jednoduše viděl za papež Kliment, kterého někteří znalci církev- jmény prvních knížat varování Němcům před ních dějin označují za přímého nástupce svatého válkou a nabídku míru po vítězství Čechů nad Petra. V raném středověku se těšil velké vážnosti. Franky (Theutony) v roce 849, jak ho popisují U nás mělo jeho patrocinium kořeny v cyrilo- již zmiňované Fuldské letopisy. metodějské tradici. Podle legendy totiž bratři ze Většina historiků však tuto hypotézu nepři- Soluně našli světcovy ostatky při misijní cestě jala, a tak i dnešní děti ze školy dobře znají nej- k Černému moři, v němž byl svatý Kliment v roce mladší dceru knížete Kroka, která si poslala 101 utopen. Proto je právě tento světec spojen bělouše do Stadic pro manžela – Přemysla Oráče. nejen s příchodem Cyrila a Metoděje z Byzantské Z Vyšehradu pak vztahovala ruce k modravým říše na Velkou Moravu v roce 863, ale s počátky stráním za řekou a věštila: „Město vidím veliké, křesťanství v Čechách vůbec. Na Vyšehradě je jehož sláva hvězd se bude dotýkat.“ Potom kázala mu zasvěcena jedna z kaplí kapitulního chrámu Přemyslově družině vydat se ke skalnaté hoře sv. Petra a Pavla, a pod jeho patrocinium dokonce Petřín: „Tam naleznete člověka, an uprostřed spadal jeden z nejstarších vyšehradských kostelů lesa teše práh domu. A protože se u nízkého z konce prvního tisíciletí, po němž archeologové prahu i velcí pánové sklánějí, hrad, jenž na řeče- zatím marně pátrají. ném místě vystavíte, nazvete Prahou. Vévodit bude celým Čechám,“ píše Kosmas. O čtyři sta PŘESUN DO PRAHY · Tím, že se kníže Bořivoj let později kronikář Václav Hájek z Libočan vzdal pohanství a byl pokřtěn na Moravě, záro- (zemřel 1553) dokonce vypočítal ve své vypra- veň uznal svrchovanost mocného velkomo- věčsky poutavé, ale faktograficky nespolehlivé ravského vládce Svatopluka (vládl 870–894). Kronice české pro Libušino proroctví rok 723. „Podřízenost Velkomoravské říši však vzbu- Historické prameny však pravdivost dávných zovala v Čechách nechuť, a tak možná vnitřní legend vůbec nepotvrzují. šarvátky přiměly Bořivoje k přemístění jeho panovnického sídla z Levého Hradce proti VŠE ZAČALO V ROZTOKÁCH · „Pokud jde o mýty, proudu řeky k dnešním Hradčanům. Ze stra- je zajímavé sledovat jejich vývoj,“ říká archeolog tegicky výhodnějšího místa mohl kontrolovat Ladislav Varadzin, který se věnuje Vyšehradu od známý brod přes Vltavu,“ píše historik Petr Čor- roku 2003 a je spoluautorem posledního vyše- nej v publikaci Panovníci českých zemí. Bořivo- hradského objevu. „Jako první zachycuje Vyše- jovi synové i vnukové – sv. Václav a bratrovrah hrad Kosmas, ale až v souvislosti s dívčí válkou. Boleslav – už tedy vládli z hradiště rozkládají- Jeho kněžna Libuše sídlí nejprve na Libušíně, cího se v oblasti současného areálu Pražského kam přijde Přemysl, načež ona má vidění, že hradu. A po nich i další generace Přemyslovců…

46 NATIONAL GEOGRAPHIC Přesto to byl vždycky hlavně bájemi protkaný a mostem. Budoucí král postupně ozdobil své Vyšehrad, který inspiroval umělce jako místo, na nové panovnické sídlo také trojlodní bazilikou němž se měly rodit české dějiny: akropole nad sv. Vavřince a nejspíš i rotundou sv. Martina, Vltavou vystupuje z obrazů Julia Mařáka a Miko- považovanou dnes za skvost české architektury. láše Alše v Národním divadle, v Národním „Zřejmě byla postavena pro královy poddané, muzeu i na Staroměstské radnici. Zní z melodií kteří na Vyšehradě bydleli a vykonávali různé symfonické básně Bedřicha Smetany i z veršů služby pro Vratislavův dvůr,“ říká bývalý pro- Karla Jaromíra Erbena či Julia Zeyera… Inspi- bošt Antonín Doležal, jenž se zasloužil o opravu roval také Josefa Václava Myslbeka, kolem jehož mnoha vyšehradských církevních památek monumentálních soch u vyšehradské baziliky včetně baziliky sv. Petra a Pavla. jsme si celé dětství s kamarádkou hrály. Jaký byl Vratislav a proč právě on vytvořil ze Pamatuji se, jak jsme se soukaly otvorem mezi slovanského hradiště na skále nad pravým bře- zdivem do zamřížovaného „vězení“ pod úrovní hem Vltavy mocenskou protiváhu Pražskému parku. Tam jsme spřádaly holčičí plány, aniž jsme hradu? Petr Hořejš v Toulkách českou minulostí tušily, že sedíme u zasypané klenby nejstaršího popisuje, že slávu středověkého Vyšehradu zro- dochovaného románského mostu – v 11. století dil konflikt dvou nejvýše postavených mužů ve spojoval Vratislavův královský palác s kapitulním státě – knížete Vratislava II. a pražského bis- chrámem. Teď tu stojím, v okouzlení poslouchám kupa Jaromíra. Byli sice bratři, ale nemohli se zvonkohru, která se od roku 2000 rozléhá nad vystát. Proto se Vratislav II. pustil do budování *IbQTQSI[^>I^̗QVKM[\WRyVIbnSTILMKP[\IZíyPW UQUW̗nLVɀ^MTSuPWSW[\MTIS\MZô^LWJɀ[^uPW ^bVQS]VMUɀTVIƒbMUybnXILVyKP;TW^IV͐WJLWJa celým Vyšehradem, a povídám si s Bořivojem pompézního vladařského i církevního sídla na Nechvátalem z Archeologického ústavu Akade- Vyšehradě, aby se vyhnul sousedství s bratrem mie věd. Ten začal hledat na Vyšehradě Vratisla- na Pražském hradě. Budoucí první český král vovo panovnické sídlo už v roce 1966. tehdy položil základy mohutného bazilikálního „První měsíce v terénu jsem si říkal, že Vyše- chrámu a vyšehradské kapituly. hrad je ztracená varta, kde už je všechno pře- „Roztržka dvou bratrů může mít reálný základ, kopané barokní fortifikací… Jak jsem se mýlil,“ ale z dobových listin je spíše patrná Vratislavova vzpomíná. „Už v roce 1967 jsme zachytili pod kos- snaha vytvořit na Vyšehradě nezávislou církevní telem sv. Petra a Pavla kněžiště. Po výzkumech instituci napojenou přímo na papeže. Tím chtěl se ukázalo, že jde o jednu z největších sakrálních zabezpečit chod státní správy nezkorumpovatel- staveb předhusitské doby. V její střední části byla nými úředníky věrnými panovníkovi,“ míní Jan původní románská bazilika krále Vratislava,“ Kotous, dlouholetý vedoucí kanceláře vyšehrad- říká Bořivoj Nechvátal, který svými význam- ské kapituly a předseda Společnosti Vyšehrad. nými objevy navázal na úsilí několika generací Pokud je řeč o vyšehradských úřednících, archeologů bádajících v této lokalitě. musím popsat i ty z mého dětství. Kravaťáci z blízkých institucí totiž chodívali do parků ran- ZALOŽENÍ KRÁLOVSKÉHO VYŠEHRADU · Vyše- dit. A když jsme si zrovna hrály na dívčí válku, byli hradská kapitula letos slaví 950 let od svého cílem útoků právě oni. Po rozvášněných párech, vzniku. Podle kronikářů se v roce 1070 Vra- které se muchlovaly na lavičkách pod hradební tislav II. – za přítomnosti papežského legáta zdí, jsme okny starých střílen házely listí. Pak a celého dvora – chopil nůše, dvanáctkrát za jsme prchaly do „vězení“ pod románským mos- sebou ji naplnil kameny a na vznešených zádech tem, kam se za námi rozlícení muži v oblecích je sám nanosil do základů chrámu sv. Petra (asi nemohli úzkou škvírou protáhnout. od 12. století i sv. Pavla). V koutě skalního ostrohu nad Vltavou pak začal budovat i kamenný knížecí LÝČENÉ STŘEVÍCE PŘEMYSLA ORÁČE · Kníže palác s věncem hradeb, s obranným příkopem Vratislav II., který se v roce 1085 stal králem

VYŠEHRAD 47 Vyšehrad vždycky inspi- roval umělce jako místo, na němž se rodily české dějiny. Historické pra- meny však dokazují, že přemyslovské sídlo na dnešních Hradčanech vzniklo dřív.

48 NATIONAL GEOGRAPHIC VYŠEHRAD 49 Vratislavem I., získal korunu za věrné služby ve znojemské rotundě vymalované ve 12. sto- a podporu Jindřicha IV., císaře Svaté říše římské. letí přemyslovskými motivy. Legenda vypráví, U příležitosti korunovace dostal – nejspíše od že si střevíce Přemysl Oráč přinesl ze Stadic na benediktinských mnichů – bohatě iluminovaný Vyšehrad a kázal zachovat pro budoucnost, aby Vyšehradský kodex s biblickými výjevy. potomkům připomínaly, že knížecí moc vzešla „Cena této národní kulturní památky se dnes z nejprostších poměrů. odhaduje na miliardu korun,“ říká Petr Michek. Vratislavovým současníkem byl svatovítský Ve spolupráci s Národní knihovnou zpřístupnil děkan a kronikář Kosmas, který jako první uvádí, kopie Vyšehradského kodexu v galerii restaurace že se za jeho života „střevíce chovaly v knížecí U Šemíka ve Vratislavově ulici, takže si prastaré pokladnici na Vyšehradě“. To si nemohl vymys- kresby kdokoliv může prohlédnout. let, byť už v té době šlo nejspíše o padělek. Možná Tehdy za krále Vratislava zřejmě také začal ho dal vyrobit sám Vratislav, aby dodal svému vznikat cyklus přemyslovských pověstí, v nichž úřadu na Vyšehradě větší historickou váhu. A to Vyšehrad hraje tak významnou roli. „Při Vrati- se mu podařilo. Na přelomu 11. a 12. století se slavově korunovaci se totiž najednou objevily Vyšehrad stal románským hradem, který svými lýčené střevíce Přemysla Oráče. Později k nim kamennými hradbami, královským palácem přibyla i lýčená mošna. Při korunovaci Karla IV. a několika svatyněmi konkuroval Pražskému v roce 1347 obě tyto relikvie vystupovaly v slav- hradu, nad nímž tehdy vynikal bezpečností i roz- nostním ceremoniálu,“ píše historik Petr Čornej. lohou. Přesto se po roce 1140 Vladislav II. (1140– Představu, jak asi vypadaly, si můžeme udělat 1172) přestěhoval zpět na Pražský hrad. Proč?

50 NATIONAL GEOGRAPHIC Numismatička Jarmila Hásková, specialistka na raný středověk, z textů na mincích vyčetla, že na Vyšehradě existovaly na konci 10. století dva kostely. Jejich vznik spojovala se založením vůbec prvního pražského biskupství v roce 973, což byla z hlediska naší – nejen církevní – historie naprosto přelomová událost. „Byl to jeden z důležitých momentů, díky němuž vstoupily Čechy na evropské pole,“ říká vyše- hradský probošt Aleš Opatrný. Úplně první české biskupství vyjednal s pape- žem kníže Boleslav II. (972–999), za což si vyslou- žil přízvisko Boleslav Pobožný. Navíc se tomuto panovníkovi podařilo rozšířit a sjednotit pod svou vládou český stát. Nezapřel však v sobě otcovy geny, bratrovraha Boleslava I., takže v roce 995 – ve výroční den smrti svého strýce svatého Václava (28. září 935 nebo 929) – dal na hradě Libici pobít mocný rod Slavníkovců, včetně žen a dětí. Jeho syn Boleslav III. (vládl 999–1003) o osm let později naplánoval tentýž osud Vršovcům. Zkrátka v těch Boleslavech na přelomu tisíciletí Dnešní novogotickou podobu kostela z roku je dost velký zmatek. A aby jich nebylo málo, 1903 projektoval Josef zamotal se do událostí ještě polský kníže Boleslav Mocker. Stavbu zvedl, Chrabrý, který pod záminkou svých přemyslov- dal prolomit štíhlá okna v bočních lodích, ských kořenů po matce využil šarvátek mezi čes- zboural barokní prů- kou šlechtou a v roce 1003 obsadil Prahu… Právě čelí a nahradil je dvěma s tím souvisí první ověřitelná zpráva o Vyšehradu vysokými věžemi. z kroniky současníka oněch událostí, biskupa Dětmara Merseburského (975–1018). Zapsal, že jediný Vyšehrad odolal v roce 1003 polským okupačním vojskům a zůstal věrný To už se asi nedozvíme. Bývalé královské sídlo panujícímu českému knížeti. Zároveň uvedl, že se však od té doby změnilo v doménu katolické vyšehradské zvony daly o rok později znamení církve – v panství kapituly, jemuž vládli vlivní k vyhnání Poláků z Prahy. Z toho tedy vyplývá, vyšehradští probošti. Jako státní kancléři střežili že už dávno před králem Vratislavem na Vyše- královskou pečeť, měli odpovědnost za obsah hradě existovalo několik kostelů. Prameny hovoří listin vydávaných jménem přemyslovských o sv. Klimentu a o kapli sv. Jana Evangelisty, kte- panovníků, byli obeznámeni s jejich vůlí v otáz- rou měl vysvětit mezi lety 982–988 sám svatý kách vnitřní i zahraniční politiky státu a stávali Vojtěch, v pořadí druhý pražský biskup. O další se předními královskými rádci i diplomaty. nevídané sakrální stavbě svědčí i poslední vyše- hradský archeologický objev. NEJSTARŠÍ ZMÍNKY · Slávu Vyšehradu za prv- ního českého krále Vratislava podrobně zachytil NEČEKANÝ OBJEV · Pod Starým děkanstvím kronikář Kosmas. Naopak o „předvratislavské“ u Vyšehradských sadů odhalili archeologové akropoli, kdy se na knížecím stolci vystřídali základy mohutné předrománské budovy, která potomkové bratrovraha Boleslava I. (vládl 929 měří na délku 25 metrů. Neobvyklý půdorys či 935–972), se dlouho nevědělo téměř nic. Nej- čtverce se třemi apsidami (obloukový, nejčastěji starší autentické svědectví o Vyšehradě přinášejí půlkruhový výklenek pro oltář) svou plochou až přemyslovské denáry z vyšehradské min- téměř o třetinu přesahuje všechny známé cent- covny z přelomu tisíciletí, na kterých se poprvé rály raně středověkých staveb, včetně té největší – objevuje nápis Vyšehrad jako vissegrad, vsgra. rotundy sv. Víta a sv. Václava na Pražském hradě.

VYŠEHRAD 51 „Zjistili jsme, že Vratislavova románská bazi- knížete Bořivoje I. Otázkou však zůstává, kde lika sv. Vavřince částečně stojí na základech mohl takovou informaci kronikář Karla IV. vzít ještě staršího, mimořádně velkého kostela, který a proč ji zaznamenal,“ dodává, a naznačuje tak v době svého vzniku neměl na území západních politické důvody. Slovanů obdoby,“ říká archeolog Bořivoj Nechvá- Karel IV. během své vlády (1346–1378) zvele- tal, jenž Vyšehradu zasvětil téměř celý svůj život. bil Vyšehrad do nebývalé krásy. V místě zpust- „Protože jde o stavbu byzantského typu, je třeba lého románského dvorce nad řekou dal postavit revidovat jednostranný pohled na nejstarší archi- honosný královský palác s vysokými arkádami. tekturu přemyslovských Čech. Na Velké Moravě Torzem jedné ze čtyř palácových staveb je gotický jsou románské stavby západního typu, rotundy sklep, jehož vstup se nachází v parku nad Libu- a baziliky, a tady je najednou překvapivě křížová šinou lázní. Prostor sloužil pravděpodobně centrála, která bývala završena kopulí – prostě k uskladnění zásob, zatímco v patře se rozkládal Byzanc. To přináší zcela nové podněty do dis- hodovní sál s kaplí. Dnes v něm najdeme stálou kuse o počátcích raného českého státu a o úloze expozici s názvem Historické podoby Vyšehradu. Vyšehradu jako jeho druhého nejvýznamnějšího Karel IV. zbudoval i nové opevnění s věžemi, politického a náboženského centra.“ fortnami a dvěma branami a také vodovod Archeolog Ladislav Varadzin však nevidí jasný a školu. Tento lucemburský panovník s českou byzantský původ tohoto objevu. „Je to trikon- krví po matce si totiž uvědomoval, jak je akropole cha,“ upřesňuje. „Jde o stavby známé ze Středo- nad Vltavou úzce spjatá s představou přemyslov- moří, včetně Byzance, ale i Itálie nebo severní ských počátků. Afriky…“ „Karlovi možná nešlo až tolik o to, pozvednout Záhadou ovšem pro všechny zůstává to, že Vyšehrad, ale potřeboval legitimizovat lucem- zatímco objevená trikoncha je orientovaná burskou moc. Aby ho přijala místní šlechta, pro- východozápadně, pozdější románská trojlodní jevil silný vztah k ostatkům sv. Václava, patrona bazilika sv. Vavřince osovou orientaci předchozí Čech, na Pražském hradě,“ míní Ladislav Varad- stavby vůbec nerespektuje. Archeologové si proto zin. „A nemohl nechat stranou ani Vyšehrad.“ kladou zásadní otázky: Kdo se před Vratislavem Proto z úcty k přemyslovské krvi, kterou zdědil po rozhodl pro tak významnou sakrální budovu na Elišce Přemyslovně, sepsal nový Korunovační řád Vyšehradě, a nikoliv na Pražském hradě, který českých králů, do nějž zařadil povinnost vykonat byl centrem země? A kdyby někdo takto roz- v předvečer korunovace pouť na Vyšehrad a sym- sáhlou stavbu dokončil, proč by ji pak Vratislav bolicky nést střevíce zakladatele rodu. krátce nato zboural, aby vystavěl na jejím místě Z Karlových dob přetrvaly do našich časů kostel sv. Vavřince, sice modernější, ale menší? zbytky brány zvané Špička. S devíti věžičkami „Předrománský kostel nejspíš skončil v úrovni a padacím mostem střežila pevnost až do polo- základů,“ uvádí archeolog Ladislav Varadzin, viny 17. století, kdy ji vojáci zbořili kvůli výstavbě který je hlavním autorem posledního vyše- nového bastionového opevnění. Teď je v jejím hradského objevu. „Před vybudováním baziliky torzu naproti Jedličkovu ústavu hezká kavárna sv. Vavřince pak bylo potřeba terén srovnat, takže a vyšehradské informační centrum. A ještě něco jestli z něj vyčnívaly i nějaké nadzemní části zůstalo… Stačí postavit se na vyšehradské hradby zdiva, musely pryč.“ nad Cihelnou bránou. Právě odtud je výjimečný pohled na geniální dílo Karla IV., v němž Vyše- PŘEMYSLOVY STŘEVÍCE ZA KARLA IV. · „Zatím hrad hraje zásadní roli. Dívám se do podhradí nejstarší nalezený vyšehradský kostel překračuje směrem Na Slupi, kde stojí kostel Zvěstování dosavadní poznání o naší minulosti,“ zamýšlí se Panny Marie na Trávníčku. V jeho linii se tyčí Jan Kotous, jenž se po sametové revoluci zaslou- kostel sv. Apolináře a kostel sv. Kateřiny. Všímám žil o navrácení vyšehradských správních budov si, že všechny mají štíhlou věž, která v horní části církvi. „Existuje písemná zmínka kronikáře Pul- přechází z čtvercového půdorysu v osmiboký. kavy ze 14. století, že ostatky sv. Klimenta byly „Stavbu Nového města pražského navrhl uchovávány tři roky na Vyšehradě, než je Kon- Karel IV. s dominantami církevních staveb tak, stantin v roce 886 odvezl jako dar pro papeže do aby tvořily kříž. Ve středověku znamenal zvláštní Říma. Pokud by to byla pravda, znamenalo by požehnání městu,“ vysvětluje památkový archi- to, že Vyšehrad fungoval jako důležité církevní tekt Michal Balík, který pro Vyšehrad pracuje centrum už za vlády nejstaršího doloženého už třicet let. „Patou je bazilika sv. Petra a Pavla.

52 NATIONAL GEOGRAPHIC Na vrcholu pomyslného svislého trámu je kostel Co nezničila léta bratrovražedných bojů za sv. Kateřiny. Pravé rameno začíná v Emauzském husitských válek, to nenávratně zmizelo při klášteře a končí vlevo v augustiniánském klášteře budování vyšehradské pevnosti v 17. století. na Karlově. Břevna se protínají u sv. Apolináře.“ Vojáci všechny původní vyšehradské stavby zbořili a kromě kapitulního kostela, starého VPÁD HUSITŮ · Ještě za Karlových synů působil děkanství a rotundy sv. Martina nezůstalo ze gotický Vyšehrad úchvatným dojmem. Na sta- staré zástavby vůbec nic. rých mapách a dřevorytech vyniká jeho mohut- nost. Čtyři roky ve vyšehradské kapitule pracoval TAJEMNÉ VYŠEHRADSKÉ PODZEMÍ · Pražané jako kanovník i Jan z Pomuku, umučený za měli dlouho za to, že vzal za své i kostel Stětí krále Václava IV. v březnu 1393. Při rekonstrukci sv. Jana Křtitele ze 14. století. Jenomže ten je rotundy sv. Martina v 19. století byla v její vížce pohřbený ve valech barokního bastionu. Ukrývá nalezena schránka s několika Janovými svatými se za kaplí Panny Marie na hradbách, která stojí ostatky a trochou země z jeho hrobu. nad silnicí vedoucí od Cihelné brány na Pankrác. „Královská kolegiátní kapitula zažila časy Letos dostal kostel nové omítky, aby mohl být po slávy, ale také období naprostého úpadku,“ rekonstrukci zpřístupněn veřejnosti. říká děkan Michal Němeček. „Největší význam „Lidé míjejí kapli, pozvedají ruce, aby křížem a rozsah měla v době předhusitské, kdy kleri- čelo poznamenali, a nikdo netuší, že tím uctívá kové tvořili nejužší tým královských úředníků, i zpustlou svatyni utopenou ve vysokých hra- >M^aíMPZIL[SôKPPZILJnKPRMbIbLɀVnVMRMV OW\QKSn2MZ]bITuU[SnJZnVIITMQ[\̗MLW^ɀSôSW[\MT ;\ɀ\y[^2IVI3̗\Q\MTMbLWJKy[I̗M3IZTI1> na nichž stálo fungování státu. Na Vyšehradě debních valech,“ napsala v roce 1903 o této vznikla i škola, která připravovala mladé muže kuriozitě spisovatelka Popelka Biliánová (žila na duchovní stav či dráhu ve správě Čech.“ v domku výběrčího mýta mezi dnešní Leopol- Po Václavově smrti se stal jediným dědicem dovou a Táborskou bránou). českého království Karlův mladší syn Zikmund, Kvůli vyšehradským hradbám vzala za své který jako římsko-německý král dal v roce 1415 i gotická Jeruzalémská brána, jež umožňovala upálit Jana Husa. O pět let později – při velké přístup od Vltavy. Stopy menší branky, která po bitvě u Vyšehradu – husité rozdrtili Zikmundova ní zbyla, jsou dodnes patrné. Když jsme s dětmi vojska a rozvášněný dav pak drancoval a likvido- prolézaly křovím tam, kde se skála zakusuje do val vše, co mu stálo v cestě. hradební zdi, vrtalo nám hlavou, proč je nad Jako studentka pankráckého Gymnázia Na poslední zatáčkou Vratislavovy ulice úplně Vítězné pláni jsem vůbec nevěděla, že má škola odlišná skladba cihel, než mají celé vyšehrad- je pojmenovaná právě podle této osudné bitvy. ské šance. Právě sem totiž vedla velmi příkrá Po ní všechny vyšehradské stavby – s výjimkou cesta, a tak pražský místodržící Karel Chotek kapitulního chrámu, kostelíka Stětí sv. Jana Křti- v roce 1840 vymyslel na silnici esíčko, které tele, brány zvané Špička a rotundy sv. Martina – protnulo šance zhruba o sto metrů východněji. byly zničeny a celá akropole se stala pustinou Z toho důvodu se v severních hradbách probou- s chátrajícími ruinami. rala nová empírová brána, nazývaná Cihelná. V následujících staletích se Vyšehrad s pod- Zděný násep zaříznutý do přírodního terénu hradím proměnil v malé samosprávné městečko, nabízí představu, kolik půdy a kamení se tehdy kde žili chudí řemeslníci. Po třicetileté válce se muselo odkopat. však obyvatelstvo muselo z Vyšehradu vystěhovat Cihelnou bránou jsem v dětství prošla snad a někdejší středověký hrad dal císař Ferdinand III. tisíckrát, aniž jsem odhalila její největší tajem- (jeho otec dal po bitvě na Bílé hoře popravit 27 čes- ství – léta zapovězený vstup do vyšehradských kých pánů) přestavět na barokní citadelu, tvořící kasemat. Spletitý systém chodeb se rodil v prů- od roku 1654 součást opevnění Prahy. běhu 17. a 18. století. Součástí je podzemní

VYŠEHRAD 53 empírový sál Gorlice, kde je dnes k vidění šest Ameriku a rokenrol vyvolávali ve jménu svobody originálních soch z Karlova mostu. potyčky v pražských restauracích, ale „pak se „U dětského hřiště na takzvaných velkých šan- revolta zvrhla v loupeže a přepadávání“. Alespoň cích otvíráme poprvé v historii i vstup do Podol- tak to interpretovala tehdejší státní policie. V roce ských kasemat. Kvůli druhé světové válce byla 1953 byli všichni pozatýkáni v hostinci U Šrytrů tato část vyšehradského podzemí přestavěna ve Vratislavově ulici, kde se pravidelně scházeli. na protiletecké kryty,“ říká Petr Kučera, nový Jak tehdejší události viděli sami Vyšehradští ředitel Národní kulturní památky Vyšehrad, jezdci, rozkryl před šestnácti lety ve Vídni Harry a dodává, že se asi tam schovávali Vyšehradští Kardnoska, jeden z vůdců: „Původní Vyšehrad jezdci. Právě s nimi souvisí moje vůbec první se skládal asi ze šesti větších ulic. Hlavní zábavu vzpomínka. Patří zamřížované díře ústící z hlu- představovaly rvačky mezi partami z různých bin hradeb do zdi Vratislavovy ulice kousek nad čtvrtí. Bylo tomu tak sto let před námi a ještě naším domem. „Tam nikdy, ale nikdy nesmíš jednu generaci po nás. Napadeným se však nikdy vlézt, protože by ses už nedostala zpátky,“ řekla nic nebralo. Odporovalo by to hrdosti a cti party. mi tehdy maminka a ještě dodala: „Určitě se v ní A to byl pravěk Vyšehradských jezdců.“ pořád ukrývají Vyšehradští jezdci.“ Poslouchali Hlas Ameriky. Chodili na vyše- hradské šance za školu. Hráli fotbal, karty, VYŠEHRADŠTÍ JEZDCI · Měla na mysli pouliční samozřejmě kouřili a pili, když bylo co, což prý gang, o kterém se hodně psalo v padesátých letech většinou nebylo… a hodně boxovali. Box a roken- minulého století. Na počátku kluci obdivující rol byly tehdy v módě a náležely k mladému muži

54 NATIONAL GEOGRAPHIC jsem třeba netušila, že Vyšehradský hřbitov není totéž co Slavín, přestože jsme se jako děti často schovávaly i za mohutnými mohylami národních velikánů. Slavín je totiž pouze onen mohutný památník, v němž odpočívá 59 českých osob- ností. Kamenný sarkofág nad vysokou mohy- lou střeží okřídlená socha Génia vlasti od Josefa Maudera. Pod ní na levé straně se sklání Vlast truchlící, vpravo stojí Vlast vítězná. Málokdo ví, že například spisovatel Karel Čapek je pochován „jen“ na Vyšehradském hřbitově. Stejně jako Božena Němcová, jejíž smrt v bídě byla jedním z podnětů založení národního panteonu a spolku Svatobor. „Svatobor vznikl v roce 1861 z iniciativy obro- zenců, aby pečoval o památku nejvýznamněj- Z vyšehradské citadely ších českých umělců a vědců,“ vysvětluje Václav vedou romantické tunely Liška, který převzal funkci předsedy – obrazně do Podolí i do Nuslí. Bývalý bastilon chrání od Vltavy řečeno – i po Palackém, Jiráskovi či Náprstkovi. Cihelná brána, od Pankráce Právě díky němu jsem zjistila, že nenápadná Táborská a Leopoldova. vrátka, kde jsme mívali před padesáti lety pikolu,

NÁSLEDUJÍCÍ STRANY jsou vchodem do krypty s ostatky či popelem Na západní straně Vyše- největších Čechů. Jako první tu byl pohřben hradského hřbitova jsou v lednu 1901 básník Julius Zeyer, jako poslední hroby řádových sester. herec Karel Höger v září 2013. Na východní stojí Sla- vín – pantheon, který dal A kde odpočívá první český král Vratislav? postavit buditelský spolek Dlouho se mělo za to, že Vratislavovy ostatky, Svatobor pro nejvýznam- pohřbené v přemyslovské hrobce v lednu 1092, se nější české umělce a vědce. ztratily během drancování za husitských válek. Na konci 19. století však architekt Josef Mocker přestavoval barokní kapitulní kostel sv. Petra a Pavla, utopený v tereziánské pevnosti, na novo- jako pruhy k americké vlajce, již se patřilo mít gotický chrám. Aby mohla na Vyšehradě vyrůst namalovanou na kravatě. dominanta Prahy se dvěma věžemi, musel dát Pak se doba změnila. Vše začalo v září 1948, vybourat hlavní oltář. V něm byly nalezeny kostry když komunisté zrušili primu a sekundu. „Ve muže a ženy. A také honosný střevíc, jaký nosili škole jsme tajně strhávali nástěnky a místo v raném středověku jen panovníci či biskupové. nich lepili americké letáky. Ničili jsme budo- „Vzhledem k tomu, že se do oltáře vkládaly vatelské Mičurinovy zahrádky, mlátili svazáky buď ostatky zakladatele chrámu, anebo relikvie a psali podle pokynů Hlasu Ameriky po zdech duchovních patronů, je zřejmé, že kosti apoštolů velké V jako Viktoria. Celá třída jsme odmítli Petra a Pavla to určitě nebudou,“ ukazuje mi Jan vstoupit do Pionýra i Svazu mládeže, a hlavně Kotous výklenek v boční kapli Panny Marie Šan- jsme se, většinou neúspěšně, pokoušeli utéct covské, kde jsou ostatky uloženy. za hranice,“ vyprávěl v roce 2004 v článku pro Antropolog Emanuel Vlček v minulém století Reflex Harry Kardnoska, kterému se emigrovat prokázal, že mužské kosti jsou přemyslovské. podařilo. „Policajti z nás udělali kriminálníky, A protože je známo, že na Vyšehradě byla spolu protože kdyby nás soudili za náš puberťácký s Vratislavem II. pohřbena i jeho manželka Sva- odboj, byli by pro smích.“ tava Polská, mohly by být ženské ostatky její. Čeští králové však mívali levobočky, kteří často NÁRODNÍ POHŘEBIŠTĚ · Vyšehradští jezdci mě už působili ve Vyšehradské kapitule, a tak je to jen dávno neděsí. Zato vysoká skála nad Vltavou pro jedna z hypotéz. Nalezený střevíc však určitě mě stále zůstává tajemstvím opředená. Dlouho nikdy nepatřil Přemyslu Oráčovi… j

VYŠEHRAD 55 56 NATIONAL GEOGRAPHIC VYŠEHRAD 57