DOCSLIB.ORG

Vysehrad.Pdf

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text

Load more

08.2020 JAK´ NÁS ZA KOUZLEM PANDEMIE POSVÁTNÝCH PROMĚŇUJÍ ŘEK V INDII PLUS TAJEMNÝ VYŠEHRAD EXKLUZIVNÍ FOTO SKUTEČNÁ PLANETA OPIC VZTAH MEZI ŠIMPANZI A LIDMI V UGANDĚ JE VYSTAVEN ZKOUŠCE 99 Kč/4,95 € (SK) OBJEVUJTE | ZÁKULISÍ VYTVOŘIT NĚCO, CO TU JEŠTĚ NEBYLO VYŠEHRAD PATŘÍ BEZESPORU MEZI NEJZNÁMĚJŠÍ ČESKÉ PAMÁTKY. POKUD CHCETE PŘINÉST COKOLI NOVÉHO A NEOTŘELÉHO, VYSTAVUJETE SE PROBLÉMU, JAK K TAKOVÉMU TÉMATU VLASTNĚ PŘISTOUPIT. PTAL SE TOMÁŠ TUREČEK ODPOVÍDAL PETR JAN JURAČKA OSLOVILI JSME PROTO sice renomovaného foto- postaven před úkol nafotit galerii našich žížal, grafa, nicméně hlavní profesí hydrobiologa spíš bych hned věděl, co s tím, než s jakýmsi a vědeckého pracovníka Petra Jana Juračku a po Vyšehradem. Jak jsem se ale do tématu postupně skončení fotografických prací se ho zeptali, jak dostával a načítal si jednotlivé důležité okamžiky takové nezvyklé spojení vnímal. jeho historie v souvislostech, úplně jsem se do Vyšehradu ponořil a troufám si říct, že už pro Jaký byl váš vztah k Vyšehradu před tímto mě nikdy nebude návštěva tohoto významného projektem a nakolik se změnil během jeho místa naší historie jako dřív. Z míst, která jsem fotografování? znal spíše jako tip k posezení nad večerní lahví Upřímně, nejdříve jsem si říkal, že je dost divné, dobrého vína, se stal symbol a já se do Vyšehradu aby někdo jako já fotil Vyšehrad. Jsem kromě foto- postupně úplně zamiloval. Teď jsem za toto téma grafa přírodovědcem na Karlově univerzitě a spíše velmi rád! A slibuju, že se budu snažit už nikdy by mi tak na první dobrou sedělo nějaké téma neofrňovat tolik nos nad něčím, o čem vlastně bližší přírodě než nějaké „památky“. Kdybych byl nevím vůbec nic. 30 NATIONAL GEOGRAPHIC FOTO: TOMÁŠ BELTIR (NAHOŘE), JIŘÍ HUBIČKA (NÁSLEDUJÍCÍ STRANA) Vyšehradská kapi- tula slaví 950 let od svého vzniku. Po vzoru založení svatopetrské baziliky v Římě nano- sil budoucí první český král Vratislav v roce 1070 do základů kostela dvanáct nůší kamene. 36 NATIONAL GEOGRAPHIC Tajemný Žádné místo v Čechách není opředeno tolika mýty, dohady a tajemstvími jako Vyšehrad. VYŠEHRAD 37 38 NATIONAL GEOGRAPHIC Spletitý systém chodeb pod Vyšehradem sloužil pro rychlý přesun voj- ska. Kasemata měří přes kilometr. Třináct metrů vysoký a osmdesát metrů dlouhý sál Gor- lice chrání šest originálů soch z Karlova mostu. VYŠEHRAD 39 40 NATIONAL GEOGRAPHIC VYŠEHRAD 41 NAPSALA DANA EMINGEROVÁ LFOTO PETR JAN JURAČKA LEGENDY MU PŘIŘKLY roli nejstaršího sídla českých vládců. Panoval tu kníže Krok i bájný Přemysl, jenž dal jméno první královské dynastii v Čechách. Jak to ale bylo doopravdy? Archeologové nedávno našli pod základy kostela z 11. století ještě starší předro- mánskou stavbu… Mozaika s andělem zdobí hrobku na Vyšehradském STAROBYLOU PEVNOST na pravému břehu Vltavy, hřbitově – místě posled- ního odpočinku mnoha nad níž se vypínají dvě věže chrámu sv. Petra a Pavla, velkých osobností české znám od dětství. Vyrůstala jsem pod hradbami ve vědy a kultury. „Vratislavce“, aniž jsem vnímala, že vlastně žiju v ulici PŘEDCHOZÍ STRANY významného Přemyslovce, který byl v roce 1085 jako Kapitulní chrám sv. Petra první ozdoben královským diadémem. Vratislavovo a Pavla zažil mnoho sta- jméno mi totiž splývalo s bájnými knížaty z českých vebních etap. Od raně pověstí, která jsou v názvech ulic sousedních: Kro- románské (započaté v roce 1070) přes gotic- kova, Neklanova, Hostivítova, Vnislavova… A moje kou, renesanční, barokní kamarádka bydlela ještě úžasněji: přímo na Vyše hradě až po tu poslední novo- v Novém proboštství, jehož divoce zpustlá zahrada gotickou na konci 19. století. sousedila se hřbitovem. Odtud jsme vyrážely na výpravy po celé pevnosti a prošmejdily každý její kout. Dodnes cítím v dlani oblou kliku rotundy sv. Mar- tina, co vypadá jako pohádkové zvířátko s ohnutým ocáskem. Vím, že pod Libušinou lázní je ve skále vyhloubená jeskyně a v kříži na náhrobku buditele Josefa Tapina Kuhna se dá otevřít tajná schránka. Nikdy jsem však neměla tušení, že v šancích nad Vra- tislavovou ulicí je nejen zazděná brána, ale dokonce 42 NATIONAL GEOGRAPHIC celý kostel… anebo že z východní zdi Starého Krok, jeho tři dcery – Kazi, Teta, Libuše – a sedm děkanství vykukuje v podobě okrouhlé věžičky generací Přemyslových potomků, jejichž jména kousek baziliky sv. Vavřince. Právě tu dal posta- jsme se museli ve vlastivědě učit zpaměti: Pře- vit první český král Vratislav (vládl 1061–1092), mysl, Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křeslo- který se o vývoj Vyšehradu zasloužil nejvíce. mysl, Neklan a Hostivít… Žili vůbec? Vždyť bez nich by Alois Jirásek nikdy nenapsal Staré pověsti VAKUUM LEGENDAMI ZAPLNĚNÉ · Výhodná stra- české. Chyběl by nám silák Bivoj i kůň Šemík, tegická poloha nad soutokem Vltavy s Botičem který zachránil Horymíra skokem přes vyše- sem přivedla lidi už v pozdní době kamenné, hradské hradby do Vltavy, jak si půvabně vybájil jak ukazují archeologické artefakty. Poté však kronikář Václav Hájek z Libočan. Bez legendár- v dalších nálezech nastává vakuum na téměř ního oráče ze Stadic by ani František Palacký dva tisíce let, které se přes veškerou snahu nepoužil v obrozenecké češtině romantický zatím nepodařilo uspokojivě vysvětlit. název – Přemyslovci. Pro mnohé bude možná pře- Až do poslední třetiny 9. století bloudí his- kvapením, že Přemyslovci sami pro dynastii toto torikové v „pohanském prázdnu“. Jen sem tam jméno nepoužívali. I v okolních zemích byli vždy vypluje do českých dějin pár zpráv. Třeba podle označovaní jen jako Ducatus Bohemiae – knížata letopisů z německé Fuldy (Annales Fuldenses) z Čech. Jméno nejstaršího rodu českých knížat si se dozvíme, že v roce 845 se v Řezně konal křest totiž vymyslel až v 19. století „Otec národa“, aby čtrnácti českých velmožů, jejichž jména však zpřehlednil dobu raného středověku, když psal neznáme. Kde se tedy vzal na Vyšehradě kníže své Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě. VYŠEHRAD 43 Vyšehrad pod lupou Vyšehrad leží na pravém břehu Vltavy Románská bazilika v nadmořské výšce asi 230 m tam, kde sv. Vavřince Stojí na základech Pankrácká pláň vybíhá k severozápadu o sto let starší nedávno dlouhým ostrohem vklíněným mezi objevené byzantské stavby, která měla řeku a údolí potoka Botiče. Severní, odlišnou osovou západní i jižní svahy návrší jsou velmi orientaci. strmé. Na jihozápadě skála padá ze 40 metrů přímo do Vltavy. Barokní hradby ukrývají nejen kasemata, ale vysokými valy je obezděn i středověký kostel Stětí sv. Jana Křtitele. Perlou Vyšehradu je románská rotunda sv. Nejstarší svědectví Martina z 11. století. Ze stejného období o Vyšehradě přinášejí pochází bazilika sv. Vavřince, jejíž torzo denáry z vyšehradské mincovny z přelomu odkryli archeologové vedle Starého tisíciletí. děkanství. Pod ní badatele překva- pil nález základů ještě starší stavby byzantského typu. Ve Vyše- hradských sadech lze vidět zbytky královského paláce a románský most, který se klenul přes pev- nostní příkop ke kapitulnímu kostelu. ,/8675$&(720Ģ5<*/1Î57</$',6/$99$5$'=,1 Kaple Panny Marie na hradbách Ve vysokých valech citadely za ní je obe- zděný kostel Stětí sv. Jana Křtitele ze 14. století (na náčrtku). HYPOTÉZA O ZKOMOLENÉ VĚTĚ · Seznam založí město Prahu. Teprve po Libušině smrti bájných knížat, která nejsou v historických dochází k dívčím válkám a kvůli nim se buduje pramenech doložená, vychází z rekonstrukce hrad Chvrasten, později Vyšehrad. Dalimil na staroslověnských textů, interpretovaných počátku 14. století začíná příběh mírně pozmě- kronikářem Kosmou (žil asi 1045–1125). Histo- ňovat. A úplné obrácení legendy vrcholí v době rik Vladimír Karbusický se pokusil zavedený Karla IV., kdy se poprvé klade vznik Vyšehradu mýtus o Krokovi, jeho dcerách a osmi pohan- před Pražský hrad – Karlův kronikář Pulkava líčí, ských Přemyslovcích zbořit vysvětlením, že sňatek Přemysla a Libuše se odehrává na Vyše- které působí téměř cimrmanovsky: nemuselo hradě, odkud kněžna věští slávu Praze.“ jít o sled osobních jmen, ale o špatně vylože- Přemyslovské počátky však nebyly ani na nou větu s konkrétním významem, zkomo- Hradčanech, ani na Vyšehradě… nýbrž v Levém lenou opakovaným přepisováním. Písemný Hradci. Je to území současných Roztok u Prahy, fragment Crocco kazi thetka lubossa premizl kde byl na konci 9. století postaven nejstarší křes- nezamysl mnata voyn unizla(v)crezomysl nec- ťanský kostel v Čechách. Z Levého Hradce vládl lan(am?) gostivit podle Karbusického mohl první historicky doložený kníže Bořivoj (870– říkat například toto: „Krok kazi, Teuthe, lubo 888) se svou ženou Ludmilou, babičkou svatého si přemyšlaj; nezamyšlame na tě vojny ni zla, Václava. Kolem roku 880 přijali na Moravě křest křesu my se neklaname, hosti vítáme.“ (Zastav z rukou věrozvěsta Metoděje. Na paměť této udá- svůj krok, Theute, a raději přemýšlej; nezamýš- losti dal Bořivoj vystavět rotundu sv. Klimenta. líme ani vojny, ani zla, kříži my se neklaníme, A tady se poprvé objevuje jako duchovní patron hosty vítáme…) Karbusický jednoduše viděl za papež Kliment, kterého někteří znalci církev- jmény prvních knížat varování Němcům před ních dějin označují za přímého nástupce svatého válkou a nabídku míru po vítězství Čechů nad Petra. V raném středověku se těšil velké vážnosti. Franky (Theutony) v roce 849, jak ho popisují U nás mělo jeho patrocinium kořeny v cyrilo- již zmiňované Fuldské letopisy. metodějské tradici. Podle legendy totiž bratři ze Většina historiků však tuto hypotézu nepři- Soluně našli světcovy ostatky při misijní cestě jala, a tak i dnešní děti ze školy dobře znají nej- k Černému moři, v němž byl svatý Kliment v roce mladší dceru knížete Kroka, která si poslala 101 utopen. Proto je právě tento světec spojen bělouše do Stadic pro manžela – Přemysla Oráče. nejen s příchodem Cyrila a Metoděje z Byzantské Z Vyšehradu pak vztahovala ruce k modravým říše na Velkou Moravu v roce 863, ale s počátky stráním za řekou a věštila: „Město vidím veliké, křesťanství v Čechách vůbec. Na Vyšehradě je jehož sláva hvězd se bude dotýkat.“ Potom kázala mu zasvěcena jedna z kaplí kapitulního chrámu Přemyslově družině vydat se ke skalnaté hoře sv. Petra a Pavla, a pod jeho patrocinium dokonce Petřín: „Tam naleznete člověka, an uprostřed spadal jeden z nejstarších vyšehradských kostelů lesa teše práh domu.
Recommended publications
  • Český Stát. Okřik Tak, Jak Bylo Vydáno V Praze Státním Nakladatelstvím Krásné Literatury, Hudby a Umění V Roce 1953

    Český Stát. Okřik Tak, Jak Bylo Vydáno V Praze Státním Nakladatelstvím Krásné Literatury, Hudby a Umění V Roce 1953

    Český stát Okřik Pavel Stránský ze Zápské Stránky Přeložil Bohumil Ryba Znění tohoto textu vychází z díla Český stát. Okřik tak, jak bylo vydáno v Praze Státním nakladatelstvím krásné literatury, hudby a umění v roce 1953. Pro potřeby vydání Městské knihovny v Praze byl text redakčně zpracován. § Text díla (Pavel Stránský ze Zapské Stránky: Český stát), publikovaného Městskou knihovnou v Praze, je vázán autorskými právy a jeho použití je definováno Autorským zákonem č. 121/2000 Sb. Vydání (obálka, upoutávka, citační stránka a grafická úprava), jehož autorem je Městská knihovna v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora- Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3 0 Česko. Verze 1 0 z 30. 8. 2018. OBSAH ČESKÝ STÁT ..................................................................................................................... 6 KAPITOLA I O poloze a povaze Čech ............................................................. 10 KAPITOLA II O krajích, městech a význačnějších místech Čech ......... 16 KAPITOLA III O státoprávním postavení Čech .......................................... 69 KAPITOLA IV O obyvatelích Čech a jejich mravech ................................. 89 KAPITOLA V O českém ústavním zřízení ..................................................... 96 KAPITOLA VI O náboženských proměnách a o církevní správě v Čechách................................................................................................................. 147 KAPITOLA VII O zemích Koruně přivtělených........................................
  • Origo Gentis V České Středověké Historiografii

    Origo Gentis V České Středověké Historiografii

    Slavia Antiqua LXI (2020) DOI: 10.14746/sa.2020.61.3 MARIE BLáHOVá* ORIGO GENTIS V ČESkÉ STŘEDOVĚkÉ hISTORIOgRafII ORIGO GENTIS IN CZECH mediaeval historiography abstract. The author deals with the history of the founding myth of Czech Slavs from its oldest record- ing to the end of the Middle Ages. The legend of the origin of Czechs lived on in three phases of the Middle Ages. Stage one was captured by Cosmas of Prague († 1125) in the oldest nation-state chronicle. Another milestone was the founding legend in the Old Czech Chronicle recorded by so-called Dalimil from the early second decade of the 14th century. The founding myth changed fundamentally in two of- ficial chronicles which were written under the authority of Charles IV (1346-1378), the “Bohemian Chronicle” by Giovanni de’ Marignolli of Florence and the other “Bohemian Chronicle” by Přibík Pulka- va of Radenín. Keywords: Bohemia; mediaeval historiography; founding myths; Cosmas of Prague; so-called Dalimil; Giovanni de’ Marignolli; Přibík Pulkava of Radenín Formující se národy si při hledání své identity od nejstarších dob kladly otázky o svém původu, o tom, jak vzniklo jejich jméno, jak se dostaly na místo, kde působily, jak „vznikli“ jejich panovníci a instituce. Odpovědi na tyto otázky podá- vali pěvci, vypravěči, a konečně historikové národních dějin1. Topos „původu ná- roda“ – origo gentis – byl vedle topu situs terrarum (Bláhová 1998, s. 542-544) povinnou součástí úvodu ke státně národním dějinám (K termínu srv. Schmale 1985, s. 126) často označovaným také origo gentis2. Pokud jde o původ národa, zachycovali autoři někdy jen ústní tradici, pověsti předávané po generace v písních, eposech a jiných vyprávěních, jindy autoři národních dějin tyto odpovědi sami „hledali“ (a „nalézali“).
  • Dalimilova Kronika. Novým Jazykem Pepsal V. Flajhans

    Dalimilova Kronika. Novým Jazykem Pepsal V. Flajhans

    Purchased for the library of the UNIVERSITY OF TORONTO from the KATHLEEN MADILL BEQUEST Digitized by.the Internet Archive in 2009 with funding from University of Toronto http://www.archive.org/details/dalimilovakronikOOdali DALIMIL DALIMILOVA KRONIKA NOVÝM JAZYKEM PEPSAL V. FLAJŠHANS. JAN LAICHTER V PRAZE 1920. Veškerá práva vyhrazena. DB ^5 DEC 2 O 1968 Tiskl Albert Malí na Král. Vinohradech. ESKÁ KRONIKA. PEDMLUVA. 1. Mnozí povstí hledají. v tom moude a slušn iní, ale že své zem nedbají, tím svj rod sprostenstvím viní. 5. Neb kdyby se z ní které cti nadali. o své by zemi knihu mli, z níž by svj rod všechen poznali, a odkud pišli, zvdli. Já té knihy dávno hledám 10. a vždy toho žádám. aby se v to nkdo moudrý uvázal, všechny eské skutky v jedno svázal. A dotud jsem toho žádal, dokud jsem toho jasn nezbadal, 15. že se tomu nikdo nechce oddati: proto se sám v to musím uvázati. Ale vz, že jest pracné tuto kroniku psáti, že musím z rozliných jednu shledati. Nebo jist to povídám, 20. že /nikde celé kroniky neznám. Nebo její všichni pisatelé nevelmi pilni byli, proto mnoho z ní vypustili, jen o svém kraji (a jiného málo) mluvíce, jiného mnoho vynechávajíce, 25. nkde velmi krátíce ,a tím pravý poádek tratíce. Nalezl jsem kroniku u knze starého v Boleslavi, ta všecky jiné oslaví, ta mne jist o Vlastiných bojích zpraví, 30. mnoho neznámého vypraví. Proto, budešli pražskou nebo bevnovskou kroniku tím se dobe ujisti, [ísti, že jest v ní mén položeno, ale slov více mluveno. 35. Opatovická — ta asto bloudí, jestliže i více povídá, pec t obloudí.
  • Staré Pověsti České Tak, Jak Bylo Vydáno Ve Státním Nakladatelství V Roce 1936 (JIRÁSEK, Alois

    Staré Pověsti České Tak, Jak Bylo Vydáno Ve Státním Nakladatelství V Roce 1936 (JIRÁSEK, Alois

    Znění tohoto textu vychází z díla Staré pověsti české tak, jak bylo vydáno ve Státním nakladatelství v roce 1936 (JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české. Praha : Státní nakladatelství, 1936. 377 s. Dotisk v sebraných spisech vydání prvého. Sebrané spisy Aloisa Jiráska, 47.). Autorem portrétu Aloise Jiráska na obálce e-knihy je Jan Vilímek. Text díla (Alois Jirásek: Staré pověsti české), publikovaného Městskou knihovnou v Praze, není vázán autorskými právy. Citační záznam této e-knihy: JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české [online]. V MKP 1. vyd. Praha : Městská knihovna v Praze, 2011 [aktuální datum citace e- knihy – př. cit. rrrr-mm-dd]. Dostupné z WWW: <http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/37/06/50/stare_povesti_cesk e.pdf>. Vydání (obálka, grafická úprava), jehož autorem je Městská knihovna v Praze, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně- Zachovejte licenci 3.0 Česko. Verze 2.0 z 18. 05. 2011 (změna textu). Obsah STARÉ POVĚSTI ČESKÉ.........................................................7 O Čechovi........................................................................................10 I.....................................................................................................10 II....................................................................................................12 III..................................................................................................16 O Krokovi a jeho dcerách..............................................................18 O Bivoji............................................................................................22
  • Profetesse, Sovrane, Guerriere Antichi Miti Di Boemia

    Profetesse, Sovrane, Guerriere Antichi Miti Di Boemia

    PROFETESSE, SOVRANE, GUERRIERE ANTICHI MITI DI BOEMIA A cura di Dario Giansanti in collaborazione con Giuseppina Gatti Presentazione di Oliviero Canetti Introduzione di Dario Giansanti Traduzioni di Giuseppina Gatti, Filadelfo Giuliano, Caterina Fastella, Federico Nacci, Dario Giansanti vfs INDICE Oliviero Canetti 7 PRESENTAZIONE I. IL CONTESTO STORICO 11 1. Etnogenesi degli slavi 1.1. Gli slavi 12 1.2. Loro origine 16 1.3. Loro comparsa nella storia 18 1.4. Loro presenza nel periodo goto e unno 20 1.5. Loro diaspora 23 2. Gli slavi occidentali 2.1. Gli slavi occidentali al tempo degli Àvari 25 2.2. Il regno di Samo 26 2.3. Nascita delle nazioni slavo-meridionali 27 2.4. Storia tribale degli slavi occidentali 2.4.1. Serbi Bianchi e Croati Bianchi 28 2.4.2. La Boemia 30 2.4.3. La Moravia 2.4.4. La Polonia 31 3. La cristianizzazione 3.1. Formazione della Grande Moravia 32 3.2. Cirillo e Metodio 34 3.3. Ascesa della Grande Moravia 36 3.4. Centralizzazione della Boemia II. IL CONTESTO LETTERARIO 40 1. Le fonti popolari e agiografiche 1.1. Ballate popolari? 41 1.2. La Christiani legenda 925 PROFETESSE, SOVRANE, GUERRIERE. ANTICHI MITI DI BOEMIA 43 2. Il Medioevo 2.1. La Chronica Bohemorum 44 2.1.1. Cosma da Praga 46 2.1.2. Le fonti di Cosma 47 3. Il Trecento 48 3.1. Cronache storiche tardo-medievali 49 3.2. La Dalimilova kronika 52 3.3. Giovanni de’Marignolli 53 3.3.1. Il Monumenta historica Bohemiae 54 3.4.
  • Ukázka Knihy Z Internetového Knihkupectví SÍDLA ČESKÝCH PANOVNÍKŮ Stanislava Jarolímková Kresby Jiří Filípek

    Ukázka Knihy Z Internetového Knihkupectví SÍDLA ČESKÝCH PANOVNÍKŮ Stanislava Jarolímková Kresby Jiří Filípek

    SÍDLA ČESKÝCH PANOVNÍKŮ Stanislava Jarolímková Kresby Jiří Filípek U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 8 3 2 1 9 Poděkování Za pomoc při psaní této knihy děkuji především akreditovanému průvodci Prahou Miloslavu Čechovi, Ing. Pavlu Hášovi, pracovníkům pražského územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu, Martině a Honzovi. Tuto knihu věnuji s láskou a s díky našim snachám a vnoučatům. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz SÍDLA ČESKÝCH PANOVNÍKŮ Stanislava Jarolímková Kresby Jiří Filípek U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 8 3 2 1 9 Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Stanislava Jarolímková SÍDLA ČESKÝCH PANOVNÍKŮ Vydala Grada Publishing, a.s., pod značkou U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401 www.grada.cz jako svou 7661. publikaci Ilustrace na stranách 15, 17, 33 (dole), 40 (nahoře), 42, 50 (dole) a 128 jsou převzaté z Knížky pro zvídavé děti nakladatelství Albatrosmedia Lektoroval Čeněk Michal Kresby Jiří Filípek Redakce textu Milan Pokorný Sazba a zlom Antonín Plicka Návrh obálky Jiří Filípek Zpracování obálky Antonín Plicka Počet stran 136 Vydání 1., 2020 Vytiskla tiskárna FINIDR, s.r.o., Český Těšín © Grada Publishing, a.s., 2020 © Stanislava Jarolímková, DILIA, 2020 Cover Illustration © Jiří Filípek, 2020 Illustrations © Jiří Filípek, 2020 ISBN 978-80-271-1511-2 (pdf) ISBN 978-80-271-0711-7 (print) U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w .
  • Manželka Knížete Vojena Baňka St

    Manželka Knížete Vojena Baňka St

    Jména dle abecedy Baňka ml. - manželka knížete Vojena Baňka st. - žákyně kouzelnické školy v Budči, v době Kroka I Bazák - bratr Kroka II., otec Lapáka Běla - dcera Kaši, zakladatelka města Bílina, manželka Košála Beš - zakladatel Mělníka žijící za časů knížete Nezamysla Bivoj - silák, syn Sudivoje, manžel Kaši Blahost Polihradský - Křesomyslův bojovník Bleh ml. - kovář v době knížete Nezamysla Bleh st. - otec Šímy, žil v době kroka II. Bloboj - Vršovec, úkladný žhář žijící za časů knížete Křesomysla Bogunka - žákyně kouzelnické školy v Budči v době Kroka I Bohovic - Mnatův posel Bohuš - žák kouzelnické školy v Budči v době Kroka I Boják - syn Slovochův, nabyvatel Ohebu žijící za časů knížete Vojena Bojmír - pán hradu Zlonic žijící v době knížete za Neklana Borboj - Vršovec, otec Dlouhoslava žijící v době knížete Hostivíta Borhoš - otec Kazky, manželky luckého knížete Vratislava Borka - žákyně kouzelnické školy v Budči v době Kroka I Borka - žena Střihova žijící v době knížete Mnaty Boryslav - otec Druhana a Chobola žijící v době kněžny Libuše Bořena - manželka Kroka I. či první manželka Kroka II. Bořislav - otec Křesomila žijící v době knížete Mnaty Bořislav - syn Svojův, nástupce Lecha na Kouřimi Bořivoj - syn knížete Hostivíta Boták - syn Zdecha, objevitel první železné rudy v Čechách, žijící v době Kroka II., zakladatel Zdechovic Botka - manželka Dobroslava, dcera Kahurova žijící za časů knížete Nezamysla Bozděch - bratr, kněžny Baňky, manželky knížete Vojena Božena - žákyně kouzelnické školy v Budči v době Kroka I Brašena - manželka
  • Jana Nechutová Se Domnívá, Ţe Kvalitu Kroniky Je Třeba Přičíst Kosmově Studiu V Západní Evropě, Zároveň Však I Snaze Navázat Na Domácí Kulturní Tradici

    Jana Nechutová Se Domnívá, Ţe Kvalitu Kroniky Je Třeba Přičíst Kosmově Studiu V Západní Evropě, Zároveň Však I Snaze Navázat Na Domácí Kulturní Tradici

    JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV BOHEMISTIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE EPICKÉ ŽÁNRY V KOSMOVĚ KRONICE Vedoucí práce: PhDr. Věra Pospíšilová Autor práce: Iveta Končelíková Studijní obor: Bohemistika Ročník: třetí 2009 Prohlašuji, ţe svoji bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně pouze s pouţitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, ţe v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejich internetových stránkách. České Budějovice, 25. dubna 2009 ....................................... Iveta Končelíková 2 Děkuji PhDr. Věře Pospíšilové za odborné vedení, vstřícnost a mnoho cenných rad, které se zásadním způsobem promítly do výsledné podoby práce. 3 Anotace Tato práce si dává za cíl zmapovat epické ţánry v Kosmově kronice. Největší pozornost je věnována pověstím, které jsou obsaţené v 1. knize kroniky. V souvislosti s pověstí o kněţně Libuši zmiňujeme i Matyldu Toskánskou a anekdotu, která o této panovnici kolovala. V Matyldě se zároveň snaţíme rozpoznat předobraz kněţny Libuše. Dále se pokoušíme rozklíčovat moţný původ jmen bájných kníţat, správně historicky zařadit látku o lucké válce, odhalit původ přemyslovské pověsti a vysvětlit důleţitost dívčí války jako posledního motivu přemyslovské pověsti. 4 Annotation The goal of my work is trial to map epic genre in Kosmas chronicle. Main attention is pay to legends in the first part. Within a context of myth about princess Libuše, Matylda of Tuscana is also mentioned. In Matylda we try to recognise predecessor of Libuše. Furthermore we disclose possible origin of names of legendary Lords.
  • Ukázka Knihy Z Internetového Knihkupectví Panovníci Českých ZEMÍ Život a Příběhy

    Ukázka Knihy Z Internetového Knihkupectví Panovníci Českých ZEMÍ Život a Příběhy

    Panovníci českých ZEMÍ životživot a příběhy a příběhy JAN KVIRENC MICHAL VANĚČEK ilustroval VÁCLAV RÁŽ JAN KVIRENCJAN KVIRENC MICHALMICHAL VANĚČEK VANĚČEK ilustrovalilustroval VÁCLAVVÁCLAV RÁŽ RÁŽ ISBN 978-80-271-0660-8 U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 5 9 6 7 4 © Grada Publishing, a. s. Text © Jan Kvirenc, Michal Vaněček Ilustrace © Václav Ráž Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Panovníci českých ZEMÍ život a příběhy JAN KVIRENC MICHAL VANĚČEK ilustroval VÁCLAV RÁŽ U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 5 9 6 7 4 Obsah PŘEDMLUVA . 7 SPYTIHNĚV II . 37 LIBUŠE A PŘEMYSL . 8 VRATISLAV II . 38 Věštkyně a orající kníže Hurá na Vyšehrad BÁJNÁ KNÍŽATA . 11 KONRÁD I . BRNĚNSKÝ . 40 SÁMO . 11 BŘETISLAV II . 41 Bojovný kupec Atentát v posvátném háji MOJMÍR A ROSTISLAV . 13 BOŘIVOJ II . 43 SVATOPLUK . 14 SVATOPLUK I . 44 Knížecí křest Zrada Vršovců BOŘIVOJ . 16 VLADISLAV I . 46 STROJMÍR . 17 SOBĚSLAV I . 47 Pranice na sněmovním poli Zimní válka SPYTIHNĚV I . 19 VLADISLAV II . 49 VRATISLAV I .
  • Hrádecký Zpravodaj

    Hrádecký Zpravodaj

    HRÁDECKÝ ZPRAVODAJ Vydavatel Ročník Číslo Datum Obec Hrádek XXII. 3/2020 7.10.2020 www.obec-hradek.cz E-mail: [email protected] Vážení spoluobčané, úvodem našeho zpravodaje mi dovolte, abych Vám poděkoval za to, že jste se ve velké míře zapojili do třídění odpadu v naší obci. Za poslední čtvrtletí máme již první výsledky a je vidět, že množství komunálního odpadu značně pokleslo, a naopak množství separovaného odpadu (sklo, papír, plasty) značně narostlo. Díky tomu, že občané odpad třídí, dostává obec od f. EKO-KOM, a.s. čtvrtletně odměnu podle množství vytříděného odpadu, a ta za poslední čtvrtletí činila 55.000,- Kč. Chtěl bych Vás tímto vyzvat a zároveň poprosit, abyste se do separace odpadu v naší obci ještě více zapojili a pomohli nám tak snížit „poplatky za popelnice“, které nyní činí 550,- Kč/osobu/rok. Popelnice na tříděný odpad si lze kdykoliv bezplatně vyzvednout na Obecním úřadě v Hrádku. Velkou otázkou je příprava investičních akcí na příští rok. V současné době probíhá příprava projektových dokumentací, a to na hráz obecního rybníka a na opravy místních komunikací. Již nyní víme, že v příštím roce bude možnost čerpat dotace na opravy místních komunikací z Ministerstva pro místní rozvoj, a proto bychom rádi této možnosti využili. Také se budeme snažit zajistit přípravu projektové dokumentace na multifunkční hřiště, abychom mohli v příštích letech zahájit realizaci. V současné době probíhá rekonstrukce budovy Základní školy v Hrádku č.p. 53. Práce probíhají podle předem stanoveného harmonogramu. Na začátku roku 2021 by se žáci měli vrátit zpět do lavic do zrekonstruované budovy ZŠ. Tato investice si vyžádá částku 12 mil.

  • Wikipedia.Org/Wiki/Libu%C5%A1e (Kn%C4%9B%C5%B Ena)#Kn.C4.9B.C5.Bena Libu.C5.A1e a P.C5.99Emysl Or.C3

    • Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „Výuka moderně“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada: 1 Číslo materiálu v sadě: 12 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Název: Počátky českého státu Jméno autora: Mgr. Vladislava Heglasová Předmět: Dějepis Jazyk: Čeština Klíčová slova: český raně středověký stát, Přemyslovci, svatováclavská tradice, dědičný titul českého krále Cílová skupina: žák 1. ročníku Stupeň a typ vzdělání: střední odborné Očekávaný výstup: Žák umí popsat počátky českého státu v době raného středověku, jeho sjednocení rodem Přemyslovců, dokáže vysvětlit vztah českých knížat a prvních českých králů k římskoněmecké říši a vznik svatováclavské tradice. Metodický list/anotace Prostřednictvím motivační prezentace a s pomocí průběžných dílčích úkolů za využití mezipředmětových vztahů, především s předmětem Český jazyk, umění a kultura, se žák seznámí s nejstaršími dějinami českého státu od doby prvních mýtických knížat z rodu Přemyslovců až po získání dědičného královského titulu pro české panovníky. Datum vytvoření: 14.10. 2012 Počátky českého státu „Ten budoucí kníže váš oře se dvěma voly. Je-li vám libo, vezměte koně, řízu, plášť a přehozy a jděte tomu muži vzkaz vyřídit ode mne i lidu a přiveďte sobě knížete a mně manžela. Muž ten má jméno Přemysl. Jeho potomstvo bude vládnout této zemi na věky věků…“ — Kosmova kronika http://cs.wikipedia.org/wiki/Libu%C5%A1e_(kn%C4%9B%C5%B Ena)#Kn.C4.9B.C5.BEna_Libu.C5.A1e_a_P.C5.99emysl_Or.C3. A1.C4.8D, 14.10. 2012 Úkol: K jaké pověsti se vztahuje výše uvedený úryvek z Kosmovy kroniky? Řešení: „Pověst o Přemyslu Oráči a kněžně Libuši.“ Podle tradice, zachycené na přelomu 11.
  • Machtzentren in Mähren Josef Bláha (Olomouc) Olomouc Im 10.-11

    Machtzentren in Mähren Josef Bláha (Olomouc) Olomouc Im 10.-11

    Boleslav II. Der tschechische Staat um das Jahr 1000 Internationales Symposium Praha 9.–10. Februar 1999 Zentrum für mediävistische Studien Praha Colloquia mediaevalia Pragensia 2 Herausgegeben von Petr Sommer Mit Beiträgen von: Josef Bláha Milena Bravermanová Petr Čech Jarmila Čiháková Zdeněk Dragoun Jan Frolík Václav Huňáček Michal Lutovský Christian Lübke Anežka Merhautová Sławomir Moździoch Zdeněk Petráň Zbigniew Pianowski Jaroslav Podliska Luboš Polanský Jacek Poleski Alexander Ruttkay Jiří Sláma Petr Sommer Čeněk Staňa Kateřina Tomková Dušan Třeštík Josef Žemlička BOLESLAV II. DER TSCHECHISCHE STAAT UM DAS JAHR 1000 Internationales Symposium Praha 9.–10. Februar 1999 Herausgegeben von PETR SOMMER Zentrum für mediävistische Studien Praha Archäologisches Institut AWTR Praha Kreismuseum Louny Reiss-Museum Mannheim Praha 2019 Redaktion dieses Bandes: Petr Sommer, Jan Frolík, Robert Novotný, Pavel Soukup Übersetzt von: Adolf Schebek, Pavel Červíček, Zbigniew Pisz Editor © Petr Sommer, 2001 © Zentrum für mediävistische Studien, Praha, 2001 Herausgegeben in FILOSOFIA Verlag (Verlag des Philosophischen Instituts der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik) ISBN 80-7007-151-6 (tištěná kniha) ISBN 978-80-7007-568-5 (elektronická kniha) DOI 10.47376/filosofia.2001.1 Inhaltsverzeichnis Vorwort des Herausgebers 7 Jiří SLÁMA (Praha) Zum Geleit 9 (I) Der tschechische Staat um 1000, seine Herrscher und Ökonomik Jiří SLÁMA (Praha) Der böhmische Fürst Boleslav II. 15 LUBoš POLANSKÝ (Praha) Streit um die Herkunft der böhmischen Fürstin Emma 43 JOSEF Žemlička (Praha) Das Přemysliden-Geschlecht an der Wende vom 10. zum 11. Jahrhundert 79 Dušan Třeštík (Praha) „Eine große Stadt der Slawen namens Prag“ (Staaten und Sklaven in Mitteleuropa im 10. Jahrhundert) 93 Jiří SLÁMA (Praha) Der ökonomische Wandel im Přemyslidenstaat unter der Herrschaft der Nachfolger Boleslavs II.