Geschichte der Juden Dějiny Židů in (Königsaal), na Zbraslavsku.

Bearbeitet von Zpracoval Direktor Em. Neumann, Zbraslav. Em. Neuman, ř d. uc. v. v., Zbraslav.

J e nasnadě, že i v starých dobách, kdy Židé byli tvrdil opat kláštera zbraslavského Desiderius) nová usazeni jen v podhrad pražském a vyšehradském, že smlouva, vymiňuj c na isr. hřbitov ten volný vjezd za r o z š ř i l i se a působili též v nejbližš m okol těchto poplatek 1 zlatého při pohřbu starš ho člena, a 30 kr. středisek českých — tedy i n a o k r e s e z b r a s l a v za mladš ho. V arch. zbraslavském jsou seznamy po s k é m, i když časem postavováni tu byli do horš ch chovaných z let 1840—1848 pak 1849—1852. V arch. poměrů a mnohdy pronásledováni i vypov dáni byli. téhož panstv poznamenány jsou ještě ve „Elenchus Pravděpodobně bylo tomu tak na Zbraslavsku za doby Archivus od 1784" v r. 1780, že ze SJiyence „židovka Přemysla Otakara II., který stal se též majitelem lovč Rachel Winternitz přestoupila ke křeš , vyznán " a tvrze na Z., když r. 1254 udělil Židům výsadu usazo z r. 1784 zaznamenány testamenty Židovek: Ester vati se v obc cb a městech královských. Šelenbergové ä Kateřiny Stadlerové. Zde, bl zko v dosahu moci. král., platili asi za Jana Ačkoliv ke guberniáln mu výnosu (z r. 1787) ozná Lucemburského značné dávky peněžn , zvláště pak meno, že před n m na Z. žádných Židů us dleno ne když král Václav IV. podř dil je komoře královské. bylo, přece z listin panstv r. 1715 vycház najevo, že Jako jinde, za válek husitských stavěli už hojně tu byli usazeny zprvu jmenované tři rodiny, jenom v městečkách: domy „pod plat", i když za Ferdi jako tak zv. „Bestandsjude". Dle téhož visitačn ho nanda I. r. • 1542 nuceni byli Židé vystěhovati se protokolu v Ř e v n i c c h jmenováni byli Josef Berv (hlavně do Polska), ale r. 1559 Maximiliánem opět nart a Bernard Polák, v T ř e b o t o v ě Wolf Kohn. povolen jim návrat, až posléze v době Ferdinanda II. Dle listiny z r. 17 8 7 „neintabulovaným" israelitům za pomoc v obraně Prahy proti Švédům dovoleno jim nebylo dovoleno usazovati se ve Z. Z téhož pramene usazovati se všude tak, že r. 1650 na v e n k o v ě je zřejmo, že r. 1788 zavřena byla synagoga ve V o n o omezen počet jich jen dle stavu v r. 1618. k l a s e c h a k žádosti věř c ch bylo povoleno otevřen Jistě na Z. Židé přibyli též v 18. stol., když k roz jej jen k prohl dce, zda vlhkem nebylo desatero po kazu Marie Terezie z 18. prosince 1744 musili se škozeno; po n opět nař zeno zavřen modlitebny, houfně z Prahy vystěhovati a usaditi se v nejbližš m Z r. 17 8 9 stává dokument zbraslavský o smlouvě okol pražském, obdrževše teprve za cis. Josefa I I . de s Isakem Wienerem, že na panstv oprávněn je kupo kretem z 3. srpna 1797 volnost osazovac vati kůže z padlého dobytka; jmenovaný kupoval též V „Kronice zbraslavské" (Chronicon Aula Regie), popel. Později r. 17 9 3 měl též pronajaty trafiku a v let. 1392—1396 nazv ce opatem Petrem Žitavským vinopalnu zbraslavskou, spolu pod ochranou panstv psané, čin se zm nka o Židech několikráte a sice Dobř še. r. 1296, 1.336, 1351, ovšem ne př mo zbraslavských. Je R. 1795 jmenuje se smlouvou Isak Wiener „po nepochybno, že v př livu ciz ch národů, v době zbo kupci Allanovi" jako prvn Žid na Z., maje kromě hatnut Čech (hojným dolován m stř bra v Kutné H oře obchodu střižn m zbož m pronajatu linopalmu a též a ražen m „b lých pražských grošů" tamtéž) nastěho ..flusárnu" na 6 let. Týž žádal asi r. 1787 panstv za vali se do Čech, i do Prahy a jej ho okol Židé větš ochranu a zproštěn dan , což však kraj. úřad výnosem měrou, nebo měli za králů Václava I I . a hlavně Vá z 2. března 1796 odm tl, ač předloženo bylo od obce clava I I I . styky s klášterem zbraslavským. Posléz jme i vysvědčen chudoby; až teprve k obnovené žádosti novaný panovn k pro tažen své do Polska vypůjčil si r. .1793 platné us dlen povoleno mu bylo. od pražských Židů přes to, že Kutná Hora vydávala R. 1799 uvád se v listinách o V e l k é C h u c h l i : bohatstv stř bra, nejen pen ze, ale i bohoslužebné Isak Herzl a Mojž š Ráchtr. skvosty od kláštera zbraslavského, z nichž některé pak Z doby následuj c , začátkem 19. stol. v různých v Praze zastaveny zůstaly. spisech ž. n. o. obsaženy jsou již četnějš záznamy Prvn p semný záznam o Židech na Z. usazených i z ostatn ch obc okresu zbraslavského. pocház z a r c h . p a n s t v zbraslavského z r. 1715. Žid. matriky při ž. o. n. ve Z. zachované jsou: Ve „Visitation Befundu de Anno 1715" uvád se 1. „Israelitische Geburtstnatrik1'', 2. „Israelitische z rodin žid. na Z.: „Isac David Jud No. 54", Jakob Todten MatriW (mrtvých pochovaných v Třebotově) H ahn, čp. 55 a Isac Wiener, v Lahovic ch pak David dle guberniáln ho nař zen z 24. dubna 1838, začatých Taun. 100 let později zaj mavou jest smlouva panstv dnem 1. listopadu 1839 při „dominiu V seňory", 3. ,,/ ü toho o přenechán dalš ho pozemku v rozměru 800 dische Geburtsmatrik" a ..Todtenmatřik" pio , sáhů čtverečn ch p r o i s r a e l s k ý h ř b i t o v , začaté t. 1840 a potvrzené: prvé dvě kraj. v T ř e b o t o v ě . Mezi kn žetem Bedř. Oettingem úřadem rakovnickým ve Slaném a posledně jmenované Wallersteihem spolu s jeho manželkou, kněžnou Wa kraj. úřadem berounským 11. července 1839 v Praze. Ehemalige Judengasse in Großbock lersteiňovou, rozenou Čern novou, ; a mezi isr. p o Všecky ty spisy obsahuj rozsáhlý .obvod přečetných h ř e b n m b r a t r s t v e m t ř e b o t o v s k ý.'ne obc se záznamy nejen okresu zbraslavského, ale i ze obnovena byla 20. prosince 18 . . (dle smlouvy o žid. sousedn ch a též vzdálených panstv , a sice z následu hřbitově třebotovskěm, kterou 22. května 1761 po j c ch m st: Báně, Brán k (u Prahy), Břežany (Doln ), Dvůr Králové 1 3 1 0 KöniginTtof 1 311 Kčnigiaal v okr. zbraslavském nelze přehlédnouti isr. rodiny Ke konci pak připomenouti jest, že nikoli zásluhou, M e n d l ů n a Z . (J. Mendl, kupec, Ludv k Mendl,. ran ale chápanou povinnost většina, rodin isr. na Z. jest hojič, Markus Mendl, koželuh a Sam. Mendl, nájemce uvědomen a smýšlen českého a demokratické repu blice věrného.

*) Die Angabe 1879. Encyclopaedia Judaica, Band III, Kol. 735, von Dr. S. H. Lieben ist nicht richtig.

Prameny: Židé. Zikm. Winter: I. d l. Kulturn obraz' českých měst, str. 6, 123, 171—211, 286, 332, 372, 536, 549?, 600, 604, 620, (733. "' Židé. Zikm. Winter: II. d l. Kulturn obraz českých měst, str. 48, 137, 149, 152, 163, 180, 183, 201, 205, 230, 232, 274; 295, 296, 379, .422, 426 443, 444, 454, 467, 489, 497, 498, 558, 616, 661, 664, 671, 702, 721, 762,773, 827, 829, 831, 842; 843; 862, 864, 865, 871, 875. Židé. B. B on dy, upravil Fr. Dvorský. Historie Židů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od r. 906 do r. 1620. Vydal ŘivnáČ 1906. Materiál: dějepisný, listinný, vypsán z kronik, Josef Fischl Karel Fuchs rejstř k věcný i osobn (domác ch i ciz ch), 1000 let nepřetržitě v Čechách, obchody, platy, obrana, pronásledován , stěhován , bully papežů 1247, 1272, 1422, 1447, 1540. Základn řád Židů mýta a posléz lidumilnost vynikaj c a dosud žij c ro v Čechách, „O chr anný li s t" od Přemysla Otty II. potvrz. dák zbraslavský, emert. řed. v deň. Bankvereinu, J. Václav. IV. r. 1300 (obnovil Karel IV., Václav IV.), souditi jen Mendel v Praze). král. ůř., 1500 sněm český, neutiskovati Židů, potvrdil Vladislav Z doby popřevratové vděčně vzpom ná se na pomn 1570, Ferdinand 1527, Maxmilián a Rudolf II. potvrdil svobodu žid. účastenstv při v tán a korunovaci králů. Pobrán knih žid. c ch padlých ve světové válce a za svobodu vlasti mrt 1324, synody žid. 1348, 1605, za Ferd. I. vypověz. Židů ze země, vých legionářů, a sice ze Z.: Robert Feder a v Štěcho špehy pro Turky, glejt na zůstav, v Č. 1546, 1000 jmen žid., též vic ch Rudolf Weigert. českými jmény.

Davle. Černolice, Češtin (okr. Klatovy), Davle, Holin, Hlubo čepy, Hýskov (okr. Beroun), Choteč, Chudobice (?), J. G. Sommer ve svém spise z r. 1849 „Das König Chuchle Malá, Kl nec, Kosoř, , , reich Böhmen" v 16. d le: Berauner Kreis, uvád počet Isr. nábož. obec v Davli je dnes odbočkou obce avšak byla tak nemajetná, že jej nemohla trvale usta Lety, Libuš (u Prahy), Lipany, , L šniee, Li žid. rodin takto: Buš, 1 žid. rodina, Č m, z 397 obyvatel žid. na Zbraslavi, avšak v r. 1880 byla konstituována noviti. Proto se scházeli zdejš a okoln Židé jen teň, Lochkov, Moráň, („panstv Kazňov"), Mn šek, 5 žid. rod., Davle, z 517 obyv. 5 žid. rod., Hvozdnice, jako samostatná nábož. obec s prvn m stár. Mich. o vysokých svátc ch za účelem pobožnosti. Zákonem Modřany, Mokropce, H orn Ves, Nová Ves (okr. Dob 1 rodina, Kř žov 1 rod., Mn šek (panstv 3127 obyv.) S e i d l e m v čele. Předt m se zde ustavil spolek z 2L března 1890 byla D. připojena k žid. obci ř š), Ořech, Praha, Radot n, Roudnice, Řeporyje, Ěev 4 isr. rodiny, Äidka, z 313 1 žid. cod., Trnová, z 276 žid., který pak v důsledc ch zákona o žid. nábož. zbraslavské. nice, Slivenec, (u Prahy), Trnová, Třebotov, obyv. 4 žid. rod., Všenory, z 258 obyv. 11 žid. rod, obc ch zadal vlastn stanovy. Tato žid. obec soustře M stn kronika let válečných zaznamenává též ně Uherský Brod (Morava), Vrané, Všenory, Záběhlice, Vonoklasy, z 288 obyv. 18 žid. rod., Z. na panstv dila některé menš vůkoln obce, v nichž žil roztrou kolik jmen z obce D.; rovněž i několik žid. legio Zbraslav a posléz Zvol (okr. J lové), takže z obc těch 7, 9171 obyv. 10 žid. rodin a Z. sama z 1420 obyvatel šeně menš počet žid. rodin: Hvozdnice, Měchen ce, nářů; těch vzpomenuto v dějinách žid. obce na Z. jest 266 zápisů. 5 isr. rodin. — J. Liehmann, okresn tajemn k zbra Trnová, Kl nec, Slivenec, Záhořany, Lochkov a Vše Velikých zásluh o osudy českých vojáků za války nory; tyto obce tvoř s e v e r n obvod okresu, kdež narukovavš ch k pražskému pl. v Solnohrade z skal Ze zápisů těchto v přehledu obc i jmen rodin žid. slavský, v r. 1874 uvád ve statistickém výkazn ku to Davle, Sázava, Štěchovice, Slapy, Záhořany tvoř si rodák štěchovský MUDr. Art. A s c h e r m a n n , vycház najevo, že rodiny ty usazeny tehdy byly na z 21.532 obyvatel vyznán žid. 477 lid , tedy průměrně jej jižn obvod. Záhy po jej konstituci r. 1880 za který velmi obětavě pomáhal bezpočetným českým Zbraslavsku hlavně jako obch. a kupci i kramáři, zpro něco nad 2%, což je v ce o jednu polovinu procenta koupila žid. obec v D. malý domek, jejž přestavěla lidem ke s v o b o d ě. středkuj c nejen prodej dobytka a potravin a nápojů než obvyklý v Čechách na venkově průměr' v letech jaa modlitebnu. S počátku měla obec i svého rab na, / . i?. (lihovin), ale v době té hlavně i stř ž vlny, domác ho osmdesátých. plátna, koudele, lůj a kůže, jak to dokazovalo tehdy Statistiky ty souvis zřejmě se stanoven m zemského 31 živnost takových v okrese. — Pak nejv ce bylo zákona z 21. června 1877, kdy určeny obvody ž. o. řezn ků 8, pachtýřů statků 4, statkáři 3, sklenáři 2, s jedn m rb., a menš s učitelem náboženstv a vydržo vinopaln ci 2. Úředn ků byly též jen 2 př pady. ván modliteben „s jazykem v obci obvyklým", což ve Z. stalo se od r. 1896, kdy v modlitebně (čp. 155) za Zaj mavo ze srovnán jmen těchto rodů venkovských vedeno české vyučován náboženstv a úřadován . N. je, že asimilovala se tehdy z většiny něm. jmen též řa o. ž. ve Z. vytvořila se spojen m 3 dř vějš ch pohřeb da jmen úplně českých, jako: Bruml k, Czysař (Sli n ch spolků v Lochkově Slivenci, Kosoři Třebotově a venec), Klepetář (Radot n), Kohout — Skohut (Kun ve Všenorech. ratice), Král (Zbraslav), Pátek (Černolice), Rezek a Stránský (Vrané), Vocásek (Lahovice) a Suchář pa Davle s okol m zůstala samostatnou, pohřb vaj c na (Točná). Dobř š. Synagoga davelská v nynějš podobě pocház z let 1880. Z nejčelnějš ch rodů žid., rozš řených v několika obc ch okresu, byly rodiny: E k s t e i n (Lochkov, Sli K davelské obci, v n ž nejprve starostou byl M ch. venéc," Zbraslav), H a r t m a n a (Č sovice, Lipenec), SeidJ, nyn Ludv. Rezek, shromaž uj se též z osady J a k e r l e (Kosoř, Lipany, Lipenec), K ö n i g (Lipe Sázava a četněji z obc : Slapy, Štěchovice a Záhořany. nec, Zbraslav), R e z e k (Choteč, Slivenec, Trnová, Ve Z. ^ořad starostů n. o. ž. byl následuj c : Jos. Vrané,' Zbraslav), R i c h t e r {Lipenec, Lochkov), Priester, K. Steidler, K. Klein, Em. Rezek a nyn Ad. V e i n e r (Lochkov, Sidka, Zbraslav), W e i s s k o p f Weisskopf, současně též propagátor domácké výroby (Slivenec, Zbřaslat), U r b á c h (Černolice, Vrané, Vše a průmyslu košikářského na celém Zbraslavsku, ex nory) . portuj c ho do celé středn Evropy. Ze zasloužilých osobnost dř vějš ch časů (19. stol.)

Zbraslav S 312 Zbraslav 3 313