Zde Byl Postaven Služební Sjezd
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Pražský okruh www.okruhprahy.cz Aktualizace červen 2013 OBSAH Úvod ........................................................................................... 5 Historie výstavby ........................................................................ 7 Proces přípravy a výstavby ......................................................... 9 510 Satalice – Běchovice ........................................................... 12 511 Běchovice – D1 .................................................................... 14 512 D1 – Vestec ........................................................................ 16 513 Vestec – Lahovice ............................................................... 18 514 Lahovice – Slivenec ............................................................ 20 515 Slivenec – Třebonice ........................................................... 22 516 a 517 Třebonice – Řepy – Ruzyně ......................................... 24 518 Ruzyně – Suchdol .............................................................. 26 519 Suchdol – Březiněves ......................................................... 28 520 Březiněves – Satalice .......................................................... 30 Tiráž .......................................................................................... 32 dálnice D11 dálnice D1 dálnice D5 dálnice D8 PRAŽSKÝ OKRUH 3 Dresden Ústí n. L. Chemnitz Èeská Lípa Liberec Chomutov E 55 Mladá Boleslav Bayreuth 8 9 Karlovy Vary E 65 7 10 E 48 6 Wroc³aw 11 E 67 5 Praha 12 Hradec Králové E 50 Kolín 2 4 1 Plzeò 3 Kutná Hora E 50 Nürnberg E 55 E 65 Strakonice Passau Brno Èeské Budìjovice Wien Linz Bratislava Praha – Brno – Vyškov – Přerov – Ostrava – Polsko Praha – Slaný – Chomutov Praha – Kutná Hora – Pardubice Praha – Ústí nad Labem – Německo Praha –Tábor – České Budějovice – Rakousko Praha – Mělník – Česká Lípa – Rumburk – Německo Praha – Příbram – Nová Hospoda (I/20) Praha – Mladá Boleslav –Turnov Praha – Plzeň – Německo Praha – Hradec Králové –Trutnov – Polsko Praha – Karlovy Vary – Cheb – Německo Praha – Kolín ÚVOD INTENZITY DOPRAVY Zprovozněním jižní části Pražského okruhu ražský okruh patří k nejvýznamnějším v září 2010 došlo k výraznému snížení Pdopravním stavbám v České republice. dopravního zatížení mnoha pražských Po svém dokončení vzájemně propojí ulic, které sloužily tranzitní dopravě, patří celkem devět komunikací dálničního typu mezi ně kolonami proslulá Jižní Spojka směřujících z Prahy a spojujících hlavní a Barrandovský most, ulice K Barrandovu město s okolními regiony a státy. Zároveň rozvádí jak tranzitní tak příměstskou či Vídeňská. Definitivní odliv těžké nákladní dopravu po okraji města. Jedná se dopravy z městských rychlostních komunikací v kontextu České republiky o výjimečnou však nastane až po zprovoznění východní stavbu. Očekávají ji jak Pražané, aby časti, která tak konečně propojí dvě doposud se odlehčilo dopravě v jejich městě, tak oddělené provozované části okruhu. řidiči ze všech jiných regionů, kteří chtějí Postupným dokončováním okruhu a tedy kolem Prahy pohodlně projíždět. Je i s růstem jeho významu pro tranzitní výjimečnou jak dopravně, protože tvoří i celoměstskou dopravu se předpokládá, že úplný obchvat kolem největšího a dopravně v některých úsecích bude intenzita dopravy nejzatíženějšího města naší země, tak stavebně – obsahuje složitá křížení, tunely, dosahovat hodnot přes 120 tisíc vozidel za 24 dlouhé a vysoké mosty a celou řadu jiných hodin. Pražský okruh se tak podle předpokladů inženýrských objektů, vyvolaných polohou stane nejvytíženější komunikací dálničního typu okruhu v milionové aglomeraci ležící v České republice. v členitém terénu podél řeky Vltavy. Všechny tyto charakteristiky vykazuje i naposledy 77 (38) 32 (11) zprovozněná tzv. jižní část okruhu. Její zprovoznění představuje symbolicky 41 (31) dokončení jedné poloviny okruhu celkové 113 (44) 90 84 délky téměř 83 kilometrů. 75 (37) 91 88 (21) 123 (43) 121 (60) Toto vydání publikace o Pražském okruhu 79 (41) 133 (54) poprvé vyšlo právě při příležitosti uvedení 94 (67) Praha 31 (13) tzv. jižní části Pražského okruhu do provozu. 79 80 (48) Od 20. září 2010 Pražský okruh definitivně 78 (34) 93 (32) propojil již dříve postavený dálniční tah D1 82 (32) na Brno s dálnicí D5 na Plzeň a dále do 24 (13) Německa. Tranzitní doprava tak poprvé 47 (30) projela naší republikou kompletně po 53 komunikacích dálničního typu bez nutnosti 113 (48) 111 (74) projíždět obcemi. rok 2040 rok 2010 intenzita dopravy (prognóza) (celostátní sčítání) v tis. vozidel / 24 hod (v obou směrech) dálnice D11 dálnice D1 dálnice D5 dálnice D8 PRAŽSKÝ OKRUH 5 Mimoúrovňová křižovatka Ořech v roce 1983 HISTORIE VÝSTAVBY ražský okruh patří mezi komunikace, jejichž Na podzim 1977 byla zahájena výstavba prvního Pvýstavba byla zvažována již v počátečních úseku Pražského okruhu, stavby „515 Slivenec– fázích rozvoje automobilismu v Čechách. Jedny Třebonice“. V červnu 1980 byla zahájena také z prvních úvah o výstavbě silničních komunikací výstavba východní části, konkrétně se jednalo procházejících kolem Prahy pocházejí z roku 1930 o stavbu „411 Poděbradská–D11–Českobrodská, od Ing. Arch. Krejcara, který navrhoval výstavbu 1. stavba“, díky které došlo k napojení dálnice tří tangent. Další návrhy pocházejí z konce 30. D11 na komunikační síť hlavního města Prahy. let, kdy byla předpokládána výstavba okruhu 20. září 1983 se uskutečnilo zprovoznění stavby obepínajícího hlavní město. Podle požadavku „515 Slivenec–Třebonice“ a o rok později, 12. plánovací komise z roku 1943 byl okruh nahrazen října 1984 následovalo zprovoznění stavby „411 čtyřmi tangentami, dvěma v severojižním a dvěma Poděbradská-D11–Českobrodská, 1. stavba“. v západovýchodním směru. Po válce byla tato V roce 1984 byl také schválen nový územní plán, koncepce opuštěna, ve Směrném územním plánu ve kterém doznalo trasování okruhu ovšem jen se objevuje opět okruh, který je v západní polovině nepatrných změn. trasován prakticky stejně jako dnes. V červenci 1988 byla zahájena stavba „510 V roce 1953 dochází k posunu východní části Poděbradská–D11–Českobrodská, 2. stavba“, ještě dále na východ. V 60. letech byly zkoumány která zahrnovala do té doby největší most různé varianty návrhu trasy okruhu kolem Prahy, na Pražském okruhu přes Počernický rybník, které se lišily svou délkou, polohou a vzdáleností železniční trať a silnici I/12. Uvedením do provozu od centra města. další části této tzv. Východní spojky vznikl ucelený úsek dlouhý téměř čtyři kilometry. V roce 1974 byl Městskou radou schválen Základní komunikační systém (ZÁKOS), který Devadesátá léta se nesla ve znamení posunu představoval posun od tzv. roštového systému trasování okruhu v jižním a jihovýchodním k systému radiálně-okružnímu se třemi okruhy, segmentu. Byly navrženy dvě varianty JVK devíti radiálami a čtyřmi spojkami. Vnější a JVD. Varianta JVK procházela kolem Šeberova, okruh délky přibližně 70 km byl velmi podobný Újezda, Křeslic a Petrovic, ve variantě JVD byl v současnosti plánovanému Pražskému okruhu, navržen odsun trasy okruhu za hranice města až střední okruh délky cca 35 km odpovídal k Říčanům. Toto řešení bylo následně převzato zhruba trase dnešního Městského okruhu. do územního plánu hl. m. Prahy, který byl ZÁKOS zahrnoval také tzv. vnitřní okruh, který schválen v září 1999 a do územního plánu vyššího byl veden kolem historického centra. Okruhy územního celku Pražského regionu, který byl doplňovalo devět radiál – Pankrácká, Chuchelská, schválen koncem roku 2006. V současné době Radlická, Břevnovská, Veleslavínská, Prosecká, jsou největší problémy s trasou v severní části Vysočanská, Žižkovská a Štěrboholská a čtyři okruhu, kde městská část Suchdol a mnohá spojky – Spořilovská, Libeňská, Hostivařská občanská sdružení odmítají stavbu okruhu přes a Březiněveská. tuto městskou část a požadují její oddálení. POSTUP ZPROVOZŇOVÁNÍ PRAŽSKÉHO OKRUHU 1983 1984 1993 2000 2001 2010 dálnice D11 dálnice D1 dálnice D5 dálnice D8 PRAŽSKÝ OKRUH 7 PROCES Přípravy A výstavby elková doba přípravy a realizace Specifikem okruhu je také skutečnost, že se Cjednotlivých staveb Pražského okruhu trasa Pražského okruhu pohybuje na hranici je ovlivněna celou řadou faktorů. Do přípravy hlavního města a Středočeského kraje, kde se stavby je v různých fázích zapojena i veřejnost, vzájemně potkávají aktivity státu (zastoupeným stavby jsou posuzovány z hlediska jejich vlivů Ředitelstvím silnic a dálnic, popř. ministerstvy), na životní prostředí. Nezřídka také dochází samosprávy (tu reprezentují především ke zpochybňování dopravního řešení již Magistrát Hlavního města Prahy a Krajský dříve prověřených variant a k opakovaným úřad Středočeského kraje) a dalších veřejných požadavkům na posouzení variant nových, i soukromých subjektů. které by se vyhnuly problematickým místům, kterých je s ohledem na trasování okruhu v milionové aglomeraci s členitým reliéfem velmi mnoho. To vše má velký vliv na finanční a časovou náročnost jak přípravy, tak i samotné výstavby okruhu, který je charakterizován velkým množstvím mostních objektů, tunelů, ekoduktů a protihlukových opatření – ať už ve formě zakrytí trasy, protihlukových stěn či zářezů a zemních valů. V území, kterým prochází Pražský okruh, je vedena také celá řada inženýrských sítí, které je nutno přeložit, stavba křižuje i hodnotná území, která jsou chráněna právními předpisy na ochranu životního prostředí a obyvatelstva. Mimoúrovňová křižovatka Třebonice ve výstavbě ÚSEKY NA Pražském OKRUHU Pražský okruh je připravován a postaven v několika různých kategoriích, jak čtyřpruhových, tak i šestipruhových.