SK Slavia Praha V Letech 1896-1945

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra historie

SK Slavia Praha v letech 1896-1945

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Vypracoval: Mgr. Jiří Mihola, Ph.D. Lukáń Novák Učitelství pro základní ńkoly, Dě - Ov

Brno 2010

Rád bych poděkoval všem, kteří se na vzniku této práce nějakým způsobem podíleli. Ať uţ jde o pracovníky praţských archivů či mé nejbliţší.

Jmenovitě pak děkuji především panu Mgr. Jiřímu Miholovi, Ph.D. za trpělivost a vstřícnost při vedení mé práce a za cenné připomínky a rady při konzultacích. A také své přítelkyni Janě Hermanové, za podporu a korektorskou činnost.

Obsah

Obsah...... 3 Úvod...... 6

1. Česká polečnost a sport...... 10 1.1. Konec 19. století-1918...... 10 1.2. Meziválečné období...... 13

2. Období před vznikem SK Slavia Praha...... 17 2.1. Počátky kopané v českých zemích...... 17 2.2. Poprvé název Slavia...... 18 2.3. Vznik sportovního klubu Slavia...... 19 2.4. Vznik Sparty...... 19

3. SK Slavia Praha...... 21 3.1. Vznik SK Slavia...... 21 3.2. Kroj, znak a vlajka...... 22 3.3. Cyklistická Slavia...... 23 3.4. Atletika...... 25

4. SK Slavia Praha – fotbal...... 29 4.1. Počátky fotbalu ve Slavii...... 29 4.1.1. První vystoupení...... 30 4.1.2. První derby...... 31 4.1.3. První český mistr...... 32 4.1.4. Druhé derby-počátek rivality...... 33

4.2. Slavná epocha slávistické historie...... 36 4.2.1. Letenská éra Slavie...... 36 4.2.2. Na Slavii mezinárodně...... 36 4.2.3. Nadvláda Slavie...... 39 4.2.4. Mistrovství Evropy...... 42

4.3. Období let 1911-1918...... 43 4.3.1. Krize Slavie...... 43 4.3.2. Aféra „Rut“...... 43 4.3.3. Období 1. světové války...... 44

4.4. Poválečné období...... 47 4.4.1. Ţelezná Sparta...... 47 4.4.2. Slavia znovu nabírá na síle...... 51 4.4.2.1. Mistr asociační ligy...... 51 4.4.2.2. Bez ztráty bodu...... 51 4.4.3. Zlatá třicátá léta – ţeň titulů...... 54 4.4.3.1. Ročník 1930/1931...... 54 4.4.3.2. Ročník 1932/1933...... 56 4.4.3.3. Ročník 1933/1934...... 57 4.4.3.4. Ročník 1934/1935...... 58 4.4.3.5. Ročník 1936-1937...... 59 4.4.4. Období druhé světové války...... 60 4.4.4.1. Změny ve společnosti...... 60 4.4.4.2. Slavia vévodí...... 61 4.4.4.3. Double...... 62 4.4.4.4. Repete a trápení Sparty...... 63 4.4.4.5. Sparta opět ve formě...... 65

5. Mezinárodní konfrontace...... 68 5.1. Celtic v Glasgow...... 68 5.2. Jarní turné roku 1923...... 70 5.3. Nejdraţší hráč světa na Slavii...... 72 5.4. Zamora v Praze...... 73 5.5. Osm slávistů ve světovém finále...... 74 5.6. Angličané opět v Praze...... 78 5.7. Středoevropský pohár...... 79 5.7.1. Slávistická stopa...... 82 5.7.2. Italská fraška...... 82 5.7.3. Neplodná léta...... 86

5.7.4. Konečně!...... 87

6. Kauzy a aféry...... 92 6.1. Neseriózní ţurnalistika...... 92 6.2. Kdo koupí Maďara?...... 93 6.3. Případ Mazal...... 94 6.4. Kolenatého kauza...... 95

7. Legendy SK Slavia Praha...... 97 7.1. Výrazné osobnosti z počátků SK Slavia...... 97 7.1.1. Jan Košek...... 97 7.1.2. John William Maddden...... 100 7.2. Legendy zlaté éry Slavie...... 103 7.2.1. Josef Bican...... 103 7.2.2. Alexandr Bokšay...... 109 7.2.3. František Plánička...... 113 7.2.4. Antonín Puč...... 120 7.2.5. Vlastimil Kopecký...... 124

Závěr...... 126

Prameny a literatura...... 130

1. Seznam pramenů...... 130 a) Archivní prameny...... 130 b) Noviny a časopisy...... 130 c) Elektronické zdroje...... 131 d) Paměti a vzpomínky...... 131 2. Seznam literatury...... 132

Resumé...... 133 Summary...... 133

Seznam příloh...... 134 Přílohy...... 137

Úvod

Fotbal je sportem číslo jedna. Má nejširší členskou základnu ze všech sportovních odvětví, která si jen umíme představit. Provozují jej a věnují se mu jak muţi, tak ţeny a zároveň je moţné oddávat se mu prakticky kdekoliv na světě. Od chladného severu po horký jih. Nenajdeme kout země, kde by nikdo fotbalu neholdoval. Zahlédnout jej můţeme jak ve velkých arénách sportovních klubů, tak na vesnických hřištích. Je záleţitostí masovou a těší se velké popularitě. Pro kaţdého člověka však má jiný význam. Jednoho vůbec nezajímá a dozví se o něm pouze v momentě, kdy reprezentační tým jeho země dosáhne nějakého výrazného úspěchu. Pro druhého můţe být zdrojem obţivy či smyslem jeho existence. Pro mě osobně fotbal znamená mnoho. Jiţ od útlého věku jsem oddaným a zapáleným fanouškem klubu SK Slavia Praha. Proţil jsem s ním mnoţství překrásných chvil, stejně jako období beznaděje, zklamání a zmaru. Avšak to je to, co by měl fotbal lidem přinášet. Náplň jejich ţivotů. Ale hlavně by měl přinášet něco ještě významnějšího. Emoce. Ty při kaţdém utkání přímo prýští. Z hráčů, trenérů, fanoušků v hledišti i diváků u televizních obrazovek. Někdy bohuţel přerostou v ohavnosti, které posléze zaplní stránky novin a rozvinou debatu o podstatě sportu, potaţmo fandovství jako takového. To je však na jinou studii. Vţdycky je nutné umět emoce kočírovat a nenechat se jimi strhnout. To bude jeden z hlavních úkolů mé diplomové práce. Jakoţto obdivovatel klubu, o kterém bude práce pojednávat, se musím vyvarovat tendenčnímu směru psaní a zkreslování informací ve prospěch svého milovaného klubu. Naopak musím zachovat objektivitu a stát se nezávislým fotbalovým archivářem a odborným metodikem. Jsem potěšen, ţe se mi dostalo moţnosti zabývat se ve své diplomové práci tím, co mě v ţivotě baví nejvíce. Tedy sportem, potaţmo fotbalem. Za to patří katedře historie, která

6 mi toto umoţnila, velký dík. Pomyslnou třešinkou na dortu pak je, ţe tématem mé práce se stane historie mého milovaného klubu a já tak budu moci svůj vztah k němu ještě více utuţit prohloubením svých znalostí o jeho kořenech a historii. Setkal jsem se s hlasy, které tvrdily, ţe zpracovávat diplomovou práce na mnou zvolené téma je přinejmenším podivné. Svůj názor opíraly o argument, ţe dané téma není příliš vědecké a tedy ani přínosné. S tím ovšem nemohu souhlasit. Jistě, fotbal můţe být pro mnohé pouze zábavou pro krátkodobé pobavení obecenstva. Ale pro jiné je zase fotbal jejich ţivotem. Má své mistry, hrdiny, legendy. Jednoduše osobnosti, na které se nezapomíná. A má také svou historii, která je protknutá nejrůznějšími dramaty, příběhy, pohádkami či horory. Fotbalové kluby hrály a často hrají dodnes důleţitou roli v politickém ţivotě té které země. A pak je zde to, co lidé, kteří fotbalu neholdují, nemohou pochopit. Fotbal má své vnitřní kouzlo, půvab, napínavost a záhadnost. Často by se chtělo říct, ţe příběhy, jaké napíše fotbal, bychom stěţí hledali v jiné oblasti běţného ţivota. Stejný či podobný postoj zastávají i jiní v historii kovaní odborníci. Jak dokládá například úryvek z publikace Věry Olivové: „Sport je nesporně jedním z pozoruhodných a specifických znaků ţivota dvacátého století. Svědčí o tom jak jeho mnohostranná rozmanitost, tak i nesmírná popularita, jíţ se těší v nejrůznějších zemích světa a v nejrůznějších společenských vrstvách. Nový fenomén moderního vývoje upoutává pozornost řady vědních disciplín, ať jiţ jde o medicínu, psychologii, biologii, filozofii či sociologii. Stále naléhavěji nutí i historii, aby se nad ním zamýšlela a pohledem do minulosti přispěla k jeho hlubšímu pochopení.1 Zároveň je nutné si uvědomit, ţe například soudobé pojetí výuky dějepisu klade důraz na všední ţivot, kaţdodennost. Pro zaujmutí dětí je nutné, aby se ony mohli k něčemu vztáhnout a

1 Olivová, V.: Lidé a hry. Historická geneze sportu. Praha 1979, s. 5. 7 s něčím se identifikovat. To sport jednoznačně nabízí. A přitom, ač učebnice dějepisu pro základní školy příklady z kaţdodennosti přímo přetékají, tak zmínek o sportu je v nich jako šafránu. O fotbale ani nemluvě. Tahle práce situaci nezmění. Mohla by však připomenout, ţe fotbal ve své nezkaţené podobě má co nabídnout i výchovně-vzdělávacímu procesu. Původním záměrem mé práce bylo zmapování dění a událostí v SK Slavia Praha od jeho zaloţení do současnosti. Po prostudování dostupných pramenů a materiálů jsem se rozhodl své stanovisko změnit. A to proto, ţe při zkoumání celé historie klubu bych musel vzhledem k rozsahu práce některé události vynechat, či je zmínit jen povrchně. A tím by dle mého názoru značně utrpěla celková kvalita práce. Dále hrál roli fakt, ţe období od zrodu Slavie do konce druhé světové války patří mezi nejslavnější a převratnými událostmi nejnabitější epochy klubu s pěticípou hvězdou ve znaku. Cílem práce tedy je podat ucelený obraz historického vývoje SK Slavia Praha. Hodlám se zaměřit na prvopočátky sportovního klubu Slavia a následně jeho fotbalové činnosti. V rámci tohoto zkoumání bych nerad opomenul první krůčky rodícího se fotbalového hnutí v Zemích koruny české. Dotknu se slávistických symbolů, jako jsou dres či znak. Samozřejmostí pak je, ţe obrátím svůj zrak na sportovní činnost Slavie jako takovou. Výsledky, triumfy, nezdary, skandály. To vše bych chtěl do své práce zahrnout. V neposlední řadě bych se chtěl podrobněji zmínit o nejvýraznějších osobnostech zkoumaného období. Neopomenu ani Spartu. Jednak je to největší konkurent a dlouholetý rival Slavie a pak pouze srovnání těchto dvou nejvýznamnějších českých klubů dokáţe nejdůvěrněji ilustrovat situaci v jednom z nich. Informace pro svou práci hodlám čerpat z nejrůznějších zdrojů. Za základní předpokládám publikace věnující se Slavii, potaţmo fotbalu jako celku. V nich se však mnou zkoumané období nepopisuje příliš podrobně a tak musím pro komplexnost

8 své práce vyuţít i jiných zdrojů. Ať uţ archivních materiálů či zpráv dobového tisku. V určitých věcech mi můţe být nápomocen také internet, kam SK Slavia umístila část svého archivu. Zdrojem inspirace mi pak můţe být také zdařilá diplomová práce Davida Bodečka, který se zabýval kompletní historií AC Sparta Praha.2 Co se způsobu mé činnosti týče, tak hodlám postupovat podle základních metod historikovy práce. V prvé řadě hodlám vyuţít přímé metody, tedy získávání informací z pramene a jejich třídění. Z velké části se také spolehnu na metodu nepřímou, čímţ je moţné, ţe má práce získá kompilační charakter. To by však vzhledem k tématu nemělo být na škodu. Dále uplatním metodu progresivní. Je patrné, ţe postupný vývoj na sebe plynule a logicky navazoval, a proto sledujeme tento diachronní přístup. Při zkoumání ţivotních osudů jednotlivých osobností, které se zapsaly do historie SK Slavia Praha, vyuţiji metodu biografickou. Poslední metodou, kterou rozhodně neopomenu, je metoda komparativní. Tu vyuţiji zejména při porovnávání dění ve Slavii a ve Spartě.

2 Bodeček, D.: AC Sparta Praha. Z historie českého fotbalového velkoklubu. Diplomová práce. Brno 2002. 9

1. ČESKÁ SPOLEČNOST A SPORT

1.1. Konec 19. století-1918

Období od přelomu devadesátých let devatenáctého století do konce první světové války bylo lemováno spoustou významných událostí, které ovlivňovaly ţivoty všech lidí ve státě, sportovce nevyjímaje. Podívejme se nyní na některé z nich. Politicko-sociální situace v českých zemích se vyznačovala formováním nové politické reprezentace. Mladočeské vítězství v parlamentních volbách v roce 1891 vyjadřovalo značně protipunktační smýšlení většiny českého voličstva. Devadesátá léta devatenáctého století představoval dramatické a bouřlivé desetiletí v českých zemích i v celém Rakousku, přinášející vzruch, a to jak ve společenské, tak i v celé duchovní sféře, spolu s další modernizací společnosti. V oblasti hospodářské dochází ke zrychlení pozitivního vývoje. Česká společnost dosáhla v posledním desetiletí devatenáctého století podstatných rysů moderního národního a občanského společenství. Mohla se prezentovat téměř úplnou strukturou novodobé kapitalistické společnosti s jejími hlavními třídami a vrstvami, přičemţ převaţovaly střední maloměstské vrstvy. Současně vrcholilo období koncentrace výroby a kapitálu, uplatňovaly se monopoly a finanční kapitál.3 Současně s hospodářským růstem se zvyšoval také počet obyvatel. Za období mezi léty 1880 a 1910 evidujeme nárůst téměř o čtvrtinu. Při posledním sčítání lidu „za Rakouska“ roku 1910 se počet obyvatel českých zemí zastavil na čísle 10 077 251. Díky pokroku lékařské vědy i zlepšování lékařské péče a také změn ve způsobu ţivota klesala dětská úmrtnost při současném růstu průměrné délky ţivota obyvatel. Sčítání obyvatel také odhalilo národnostní poměry. Ukázalo se, ţe

3 Klimek, A.: Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek XIII. Praha 2000, s. 96-101. 10 v Čechách ţilo 63% Čechů a 37% Němců. Na Moravě byl tento poměr mírně příznivější ve prospěch české strany.4 Všechny výše uvedené skutečnosti vyznívají pozitivně ve smyslu vývoje české společnosti. A to ve všech oblastech lidské činnosti. Ve zkoumaném období však nesmíme opomenout také celosvětově významnou událost, která tento pozitivní vývoj na nějaký čas přerušila, či přinejmenším zmírnila. Záleţelo na oblasti. Tou událostí byla samozřejmě první světová válka. Sarajevským atentátem koncem června 1914 na rakouského následníka trůnu arcivévodu Františka Ferdinanda byla rozpoutána první světová válka, která byla výsledkem dlouhotrvajících sporů o nové rozdělení světa, především mezi Velkou Británií a Německem. Po sarajevském atentátu vypovědělo Rakousko Srbsku válku. Český a slovenský lid se od začátku stavěl k válce nepřátelsky, protoţe bojovat za rakousko- uherskou monarchii znamenalo posilovat stát, který nenáviděl. Ale zpět k radostnějším událostem před vypuknutím konfliktu. Nová doba měnila i názory na tělesnou kulturu, která se stávala součástí ţivotního stylu. Podporovalo to další rozvoj Sokola, jehoţ organizace koncem devatenáctého století pokrývaly značnou část českých měst a vesnic. K sokolství se přidruţovalo i skautské hnutí, u jehoţ zrodu stál tělocvikář z reálného gymnázia v Praze Antonín František Svojsík. Velký ohlas v českých zemích měla myšlenka novodobých olympijských her, kterou zaštítil Jiří Stanislav Guth- Jarkovský, který spolupracoval s Mezinárodním olympijským výborem a v roce 1899 se zaslouţil o zaloţení Českého výboru pro olympijské hry. Čeští gymnasté, atleti a další sportovci se poprvé zúčastnili olympijských her v roce 1900 v Paříţi.5 Nezávisle na těchto aktivitách se postupně rozvíjela klubová činnost v nejrůznějších sportovních odvětvích a začaly také pracovat některé sportovní svazy. Sokol jim však nijak

4 Tamtéţ, s. 114-115. 5 Tamtéţ, s. 264-265. 11 nepřál, posuzoval jejich aktivity jako zištnou činnost vedoucí k posilování jen určitých tělesných partií a nestarající se o celkový tělesný a duševní rozvoj.6 V českých zemích se rychle šířila i turistika, cyklistika, vodní sporty a motorismus. V této době také začíná tradice mnoha slavných závodů, například roku 1897 Běchovice a roku 1900 Primátorky7 Fotbal začal získávat na popularitě rovněţ v průběhu devadesátých let devatenáctého století. Pro společnost však ještě nebyl tím, čím je dnes. Do konce první světové války se na našem území nenacházely stadiony obřích rozměrů, které pojmou několik desetitisíců návštěvníků. Fotbal byl společenskou zábavou, ale v mnohem menší míře, neţ je tomu v současnosti. I kdyţ na druhou stranu, pokud bychom to brali pouze z pohledu českého, tak se od dob počátků kopané do dneška příliš nezměnilo. Tehdy na zápas chodilo pár tisíc diváků a dnes tomu na většině ligových stadionů není jinak. A to tehdy ještě místo moderních stadionů, jak je známe ze současnosti, slouţili k provozování fotbalu jen hřiště bez tribun, lemovaná pouze zábradlím, o které se mohli diváci opírat. Rovněţ význam pro mládeţ nebyl tak silný. V dané době neexistovalo v kaţdém klubu několik mládeţnických druţstev zastupujících všechny myslitelné věkové kategorie, jako je tomu ve třetím tisíciletí. Fotbal byl doménou pouze dospělých. Pokud se nějaký mladý kluk výkonnostně vyrovnal svým starším kolegům, tak mohl hrát s dospělými také. O ţenské kopané samozřejmě taky nemohla být ani řeč. Ta se začala prosazovat aţ mnohem později.8

6 Dušek, R.: Sport v Československu. Praha 1983, s. 6 7 Janáček, J.: Malé dějiny Praha. Praha 1977, s. 343. 8 Pondělík, J.: Století fotbalu. Praha 1986, s. 12-16 12

1.2. Meziválečné období

Po ukončení 1. světové války došlo ve společnosti k významným změnám. Na dny vyhlášení samostatné československé republiky vzpomíná a poutavě popisuje Josef Pondělík: „Celá Praha je na nohou, v ulicích jásají lidé, v oknech vlají prapory a vlajky, po zemi se válejí dvouhlaví rakouští orlové. Dvoumetrový znak rakousko-uherské monarchie strhli rozjaření Praţané z policejního ředitelství na Ferdinandově třídě, odnesli ho k Národnímu divadlu a utopili ve Vltavě. Z vojenských čepic zmizela jablíčka s iniciálami císaře pána, na čepicích policajtů se skvějí slovanské trikolory. Představitelé české burţoazie právě skončili zasedání v budově Zemského sněmu na Malé Straně a vyjeli do ulic. Přidají na tempu, potřebují se dostat co nejrychleji na horní konec Václavského náměstí. S vyhlášením samostatného Československa by ani tolik nepospíchali, ale musí udrţet nadšení lidu v příslušných mezích. V této světodějné chvíli nesmí být porušen klid a pořádek.“9 Večer se sejde plenární schůze Národního výboru a přijme základní zákon nového československého státu. Jeho podstata spočívá v tom, ţe udrţuje všechny dosavadní zákony a nařízení v platnosti, vládní formu nového státu určí Národní shromáţdění. Jednomyslný souhlas uzavře zasedání, převrat je dokončen. „Teď nás uţ nic a nikdo nerozdvojí! Jsou to sladká neupřímná slova, ale vlně nadšení podlehnou v prvních dnech všichni, národní svoboda a státní samostatnost znamenají i pro nejprostší lid vyplnění nejkrásnějších tuţeb. A kdyţ nastane vystřízlivění, burţoazie bude hrát mistrnou hru na schovávanou. Nemá takovou moc, jak by si přála, poválečná revoluční vlna, která zachvátí celou Evropu, se nezastaví ani před branami Československa. A tak začne burţoazie aspoň naoko

9 Tamtéņ, s. 41 13 ustupovat poţadavkům dělnictva. Vyhlásí osmihodinovou pracovní dobu, podporu v nezaměstnanosti, ochranu nájemníků, nemocenské pojištění a pozemkovou reformu, o které se ovšem bude víc mluvit neţ jednat. Burţoazní a reformističtí politikové začnou vydávat tato vynucená opatření dokonce za první kroky na cestě k socialismu… Nejbliţší roky nás přesvědčí, jak falešnou hru a hanebnou úlohu v ní zastávají reformističtí vůdcové sociální demokracie.“10 Změny však nezasáhly jen společnost, ale výraznou měrou se dotkly rovněţ sportovního, tedy i fotbalového dění v republice. Praha se stala sportovní metropolí. Tisíce diváků přitahovaly zápasy v kopané a nejznámější praţské kluby, Sparta a Slavie, se staly populárními i za hranicemi. Vedle nesčetných hřišť na kopanou, z nichţ nejslavnější byly stadiony Sparty a Slavie na Letné, vznikala i sportoviště pro lehkou atletiku, plavecké stadiony, kryté lázně, školní hřiště a cvičiště.11 Klubové spory, kterými bylo fotbalové hnutí zmítáno v posledních letech, byly jako mávnutím kouzelného proutku zapomenuty a nově se tvořící fotbalový svaz usiloval o dobro pro český fotbal jako celek. Mocenské zájmy jednotlivých klubů šly stranou. A to bylo jedině dobře. Jen tak se mohla přijmout opatření, která zvýšila úroveň českého fotbalu, ať uţ po stránce organizační, či sportovní.12 Jedním z navrhovaných bodů bylo ustavení ţup13 v Čechách. Těch mělo být celkem osm. Předkládaný koncept se však nelíbil zástupcům fotbalového klubu z Kladna. Ten byl zařazen do samostatné kladenské ţupy a byl by tak ochuzen o soupeření s praţskými týmy, které pro něj bylo tak prestiţní.14 O námitkách kladenských jednal 3. února 1918 valný sjezd všech

10 Pondělík, J.: Století fotbalu. Praha 1986, s. 41. 11 Janáček, J.: c. d., s. 371 12 Petrů, K.: Dějiny československé kopané. Praha 1946, s. 440. 13 Rozdělení soutěţe podle krajů. 14 Petrů, K.: c. d., s. 440-441. 14 klubů a nakonec jej, byť těsnou dvouhlasovou většinou, zamítl a nic uţ tak nebránilo ustanovení fotbalových ţup. Mapa českého fotbalu se tak rozdělila na osm částí-středočeskou, kladenskou, západočeskou, jihočeskou, kolínskou, východočeskou, severočeskou a berounskou.15 Později byly zřízeny také ţupy na Moravě a na Slovensku. Slavia stejně jako Sparta byly pochopitelně členy středočeské ţupy, která při svém vzniku čítala 12 klubů. Tak velký počet by však byl z organizačního hlediska poměrně sloţitý a tak došlo ještě k rozdělení ţupy na první a druhou třídu, přičemţ v první třídě zůstalo osm klubů včetně Slavie. Ta se také stala suverénně ţupním mistrem, kdyţ zvítězila ve všech 8 zápasech s celkovým skóre 53:3. Druhá skončila Sparta a třetí AFK Vršovice.16 Reorganizací prošel také fotbalový svaz, jakoţto instituce řídící veškeré dění na fotbalové scéně. Změny to byly poměrně překotné a jejich podrobné popsání by vydalo na samostatnou studii. Ve zkratce se dá říci, ţe spolu soupeřily o moc dva subjekty, které se oba prohlašovaly za fotbalový svaz. Jeden pochopitelně neuznával existenci a činnost druhého a naopak. Důleţité však bylo, ţe po několika letech tahanic se situace v polovině dvacátých let vyřešil a v čele českého fotbalu stanul silný a jednotný fotbalový svaz, který dokázal hájit zájmy českých klubů a národní reprezentace na mezinárodní scéně a zároveň se úspěšně vypořádávat s administrativními úkoly a řízením fotbalu v domácích soutěţích. Tento svazový přerod se dotkl i Slavie, která měla v předválečném období obrovský, dalo by se říci aţ absolutní vliv na dění v českém fotbale. Rozhodnutí, která byla přijímána, byla z velké části uzpůsobena i zájmům Slavie. V novém vedení však slávisté vyklidili pozice. Jedním z důvodů byl i pokles výkonnosti Slavie, který po zisku středočeského poháru v roce 1918

15 Tamtéţ, s. 440. 16 Tamtéţ, s. 443. 15 nastal. Otěţe převzala Sparta a to se promítlo i do obsazení svazových funkcí a sloţení jednotlivých komisí. Objektivně však nelze říci, ţe by tato změna byla českému fotbalu na škodu. V čele Sparty stáli rozumní lidé a na většině jejich rozhodnutí, která pod záštitou fotbalového svazu učinili, bylo znát oproštění se od sparťanských zájmů. K tomu ještě iniciovali zajímavé změny. Například úpravu pravidla o postavení mimo hru, ke kterému došlo v roce 192017.

17 Tamtéţ, s. 495-496. 16

2. OBDOBÍ PŘED VZNIKEM SK SLAVIA PRAHA

2.1. Počátky kopané v českých zemích

Nejstarší zmínky o kopané v zemích Koruny české se začaly objevovat v polovině osmdesátých let devatenáctého století. Fotbal zprvu slouţil jen jako doplňková hra při přípravě sportovců, zejména cyklistů, veslařů a atletů. Dobové zprávy však vypovídají i o čistě fotbalové aktivitě českých muţstev v Roudnici či v Loučni u Nymburka.18 V Praze začali s fotbalem nejdříve němečtí sportovci. Velmi dobrým muţstvem se v té době mohl pyšnit zejména veslařský klub Regatta.19 Kopaná však začala velmi rychle pronikat i do řad studentů českých středních škol. Okolo roku 1887 došlo ke vzniku prvních fotbalových plácků na Královské louce, na Letné, ve Stromovce a na Invalidovně, po nichţ se proháněli první fotbaloví nadšenci. Mezi nimi byli v největší míře zastoupeni studenti malostranského gymnázia, gymnázií v Křemencové a Ţitné ulici a smíchovské reálky.20 Roku 1890 došlo k významné události, která ovlivnila dění týkající se kopané v našich končinách. Časopis Sokol uveřejnil první pravidla, jimiţ se řídí „hra míčem zvaná football“.21 – viz přílohy. Zdrojem se stala pravidla převzatá z anglické školy v Etonu, kde se v roce 1849 pokusili vymezit fotbal vůči rugby, tehdy nejpopulárnějšímu a nejrozšířenějšímu sportu ve Velké Británii. Mezi základní body patřila kulatost míče, zákaz dotýkání se míče rukou či počet hráčů. Byl rovněţ přijat název „soccer“.22

18 Mráz, I. a kol.: Svět devadesáti minut. Praha 1976, s. 18-19. 19 Tamtéţ, s. 20. 20 Pamětní kniha 1863 – 1920, náleţící dnešní části Praha 5, nestr. 21 Kalousek, J.: Hra míčem zvaná football. In: Sokol, 1890, 2, s. 8-9. 22 Olivová, V.: Odvěké kouzlo sportu. Praha 1989, s. 205. 17

2.2. Poprvé název Slavia

Dlouho se vedly a ještě vedou spory o tom, kdy vlastně Slavia začala jako sportovní klub existovat. Slávisté tvrdí, ţe to bylo jiţ roku 1892, jiné prameny hovoří o roku 1893, anebo dokonce o době pozdější. Rozeberme si proto postupně zprávy ze začátku devadesátých let minulého století, coţ bylo mimo jiné období velkého národnostního rozmachu. V osmdesátých letech existoval v Praze studentský Literární a řečnický spolek Slavia. Sídlil ve Vodičkově ulici. Jak jiţ název napovídá, náplní tohoto spolku ještě v ţádném případě nebyla sportovní činnost. Leč někteří studenti z řad členů od náplně spolku očekávali více. Chtěli sdruţovat i zájem o sport a také jej pěstovat v klubu. Tenhle sportovní ohýnek dlouho doutnal, aţ se po prázdninách v roce 1892 rozhořel naplno. Kdyţ se studenti vrátili z prázdnin zpět do Prahy ke studiu, dospěli k myšlence, ţe je potřeba sportovní činnost mezi studenty podpořit zaloţením sportovního klubu. Za autora tohoto nápadu je povaţován student medicíny Jaroslav Hausmann a jeho přátelé Kratochvíl a Schöbel. Se svým nápadem se trio přátel obrátilo na zkušeného člena výboru Literárního a řečnického spolku Slavia Číţka a seznámili ho se svým nápadem. Větší část výboru nebyla sportu příliš nakloněna, ale pro sportovní plán se podařilo získat tehdejšího asistenta profesora lékařské fakulty Univerzity Karlovy Emericha Maixnera, doktora Srbu, doktora Kubra a další významné osobnosti tehdejší doby. Bylo rozhodnuto nezakládat nový samostatný sportovní klub. Sportovci se měli organizovat ve zvláštním odboru Literárního a řečnického spolku Slavia. Podmínkou ovšem bylo schválení tohoto návrhu na valné hromadě spolku.

2.3. Vznik sportovního klubu Slavia

Valná hromada Literárního a řečnického spolku Slavia se konala 2. listopadu 1892 v Kulichově domě na Karlově náměstí v Praze. Studenti zde přednesli svůj návrh na zaloţení sportovní odbočky, který byl, přes situaci pro sport nesnadnou, nakonec po bouřlivé diskusi schválen. A tak 2. listopadu 1892 vznikl Akademický Cyklistický Odbor Slavia, ve zkratce A.C.O.S. Na první valné hromadě nově vzniklého klubu, která se uskutečnila 23. listopadu 1892, byl jeho prvním předsedou zvolen lékař Václav Kubr, který se tak stal vůbec prvním představitelem více neţ stoleté historie sportovního klubu Slavia. Jednatelem byl zvolen Hausmann, náčelníkem Kratochvíl a pokladníkem Schöbel. 23. listopad 1892 je datum označované jako zaloţení takzvané „Malé Slavie“.23

2.4. Vznik Sparty

Zde se nabízí srovnání se Spartou, kde se vývoj velmi podobal. S tím, jak postupoval rozvoj fotbalu na našem území, začali jeho vyznavači hledat způsoby, jakými by se mohli sdruţit do sportovních klubů, v nichţ by kopaná přestala hrát jen okrajovou roli. A tak vznikl sportovní klub Athletic Club Praha. Jednalo se o první český sportovní klub vůbec. Byl zaloţen roku 1891, ale organizovaná kopaná se v tomto roce ještě nehrála.24 V létě 1893 v něm došlo k hlubokému rozkolu.25 Ten se stal vlastně odrazovým můstkem ke vzniku Sparty. Příčinou onoho rozkolu byl fakt, ţe část členů klubu se domnívala, ţe je fotbalu věnován příliš malý prostor. Koncem září 1893 tedy z klubu vystoupilo šestadvacet nespokojenců, kteří ihned zahájili přípravy k zaloţení nového klubu. A tak

23 Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: Slavia stoletá: Vůbec první souhrn stoleté historie sportovního klubu Slavia Praha. Praha 1993, s. 11. 24 Mráz, I. a kol.: c.d., s. 24. 25 Athletic Club Praha: záznamy ( v současnosti náleţící archivu AC Sparta Praha), s. 39. 19 se jiţ 16. listopadu 1893 ve Friedlanderově restauraci v Balbínově ulici na Vinohradech konala ustavující valná hromada, z níţ se zrodil Athletic Club Královské Vinohrady, zkráceně AC Vinohrady.26 Jiţ první stanovy klubu stanovily, ţe obsahem činnosti bude pěstování nejrůznějších sportovních oborů, především pak lehké atletiky a míčových her.27 Z toho nám tedy plyne, ţe 16. listopad 1893 je datum, které můţeme povaţovat za vznik fotbalové Sparty. Vzhledem k tomu, ţe ani zde nebyla fotbalová činnost jednoznačně vymezena a okolnosti byly natolik podobné jako v případě počátků fotbalu ve Slavii, tak můţeme říci, ţe slávistická kopaná je o zhruba jeden rok starší, neţ její sparťanský sok.

26 Národní archiv Praha, K 13, fasc. 16, inv. č. 14. 27 Stanovy AC KV. In: Cyklista, 1893, 12, s. 4. 20

3. SK SLAVIA PRAHA

3.1. Vznik SK Slavia

V počátcích slávistického sportování bylo tedy kolo a sport byl provozován na cvičišti Klubu velocipedistů Blesk na Ţiţkově a později v Klubu Českých velocipedistů Ţiţkov. Dne 14. října 1894 byl však Literární a řečnický klub Slavia, včetně všech svých odborů, policejně rozpuštěn. Oficiálním důvodem byly „opakované a neustávající protistátní činnosti většiny studentské mládeţe".28 Členové rozpuštěného spolku však na sport nezanevřeli a scházeli se dále. Zároveň také uvaţovali o zaloţení nového studentského klubu. Tyto úvahy nabraly konkrétních obrysů začátkem května 1895, kdy nám uţ známý student medicíny Jaroslav Hausmann získal od rakouských úřadů povolení k ustavení „Sportovního klubu Slavia“ na základě předloţených stanov. Na programu tedy byla ustavující schůze. Ta se konala v restauraci U Brejšků 29. 29 května 1895. Podle dochovaného protokolu z této schůze byl SK Slavia schválen jako nástupce A.C.O.S., byly schváleny Stanovy klubu, členský měsíční příspěvek a zvolen výbor. Prvním starostou se stal pan Ankrt. V závěru tohoto protokolu je první zmínka o symbolech SK Slavia s tím, ţe návrh na kroj (dres) a odznak bude projednán na první výborové schůzi.

28 Mráz, I. a kol.: c.d., s. 29-30. 29 Restaurace U Brejšků stojí dodnes vedle obchodního domu Máj. 21

3.2. Kroj, znak a vlajka

Na první výborové schůzi SK Slavia byly odsouhlaseny za klubové barvy červená a bílá. Odůvodněno to bylo takto: -bílá barva je čistota sportovní myšlenky a čestného boje, kde protivník není nepřítel, ale uznávaný soupeř. -červená barva je symbolem srdce, které vkládáme do svých zápasů. Při schvalování kroje, kterým měl být dres rozdělený na dvě poloviny-bílou a červenou, byla do bílé plochy dresu přidána červená pěticípá hvězda hrotem dolů, která představuje stále novou naději, povznášející mysl a sílícího ducha i v obdobích nezdaru a neúspěchu. Odlišné sešívané poloviny ukazují, ţe ţádný člověk ani ţádná věc nemají jen jednu stránku a ţe je nutné nalézt soulad mezi vůlí a citem, mezi silou a technickou jemností, mezi nadšením a zklamáním. Veselá nápadnost tohoto spojení svědčí o tom, ţe sport se musí pěstovat s bezprostřední upřímnou radostí, která přináší uspokojení na hřišti i za jeho bariérami. K tomuto kroji - dresu příslušela i červená čapka. Odznak klubu byl pak schválen kulatý s bílým okrajem, ve kterém byly zlaté nápisy - v horní polovině "Sportovní klub", v dolní polovině pak "v Praze". Uprostřed odznaku je zlaté cyklistické kolo, připomínající, ţe prvním sportem ve Slavii byla cyklistika, které vodorovně přetíná stuţka v barvách bílá, modrá a červená se zlatým nápisem "SLAVIA". Nad stuţkou v horní polovině kola jsou tři lístky lípy, slovanského stromu, pod stuţkou pak lístky dva. Vlajku klubu pak tvořila červená pěticípá hvězda hrotem dolu v bílém poli. Byla pouţívána při závodech a utkáních na domácím hřišti, ale i při zápoleních na českém venkově.

3.3. Cyklistická Slavia

Jak jsem jiţ zmínil výše, tak na počátku existence sportovního klubu Slavia byla cyklistická činnost. Pojďme se tedy ve zkratce podívat, jak to s tímto sportem ve Slavii bylo. V roce zaloţení A.C.O.S. se hned podařil významný úspěch. Závodník Kratochvíl v něm získal pro Slavii 19 cen v domácích silničních závodech. Dalším významným cyklistickým závodníkem z dob počátků Slavie byl Vejtruba, který v roce 1901 vybojoval stříbrnou medaili na mistrovství světa v cyklistice v Berlíně. Stal se prvním profesionálem v historii Slavie a zároveň také prvním závodníkem, který podepsal smlouvu se zahraniční firmou. Jak je patrné, tak hned z počátku sklízela cyklistika značné úspěchy. Tento vývoj se však na čas zastavil, a to nejen ve Slavii, ale u nás vůbec. Za období útlumu lze označit konec devatenáctého století a první dvě desetiletí století dvacátého. Hlavní důvody byly dva. Zájem o nový sport, kterým byl fotbal. A pak také první světová válka. V těch letech jsou záznamy o cyklistech ve Slavii jen sporadické. Po skončení první světové války se však cyklistika vrátila zpět na výsluní. Tak v roce 1919 a 1921 získal titul mistra na silnici Pavel Jechl, v roce 1920 František Kundert, 1922 Bohumil Rameš, 1923 Antonín Perič, 1924 a 1925 Vincenc Charvát, 1926 Antonín Hönig, 1927-1930 opanoval trůn Ladislav Brůţek. Roku 1931 získal mistrovský titul Karel Frič, roku 1932 a 1936 František Haupt, 1933 a 1935 Ladislav Lošek, 1934 Miroslav Krbec, 1937 Miroslav Loos, 1938 a 1939 Otakar Rozvoda. V ţenské cyklistice vynikala slávistka Kolouchová.30 Jak je patrné z předchozího přehledu, tak dominance slávistických cyklistů byla v době před druhou světovou válku naprosto zřejmá. Nezůstalo však pouze u úspěchů na domácí scéně. Brzy se dostavily také evropské vavříny. Například

30 Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: c.d., s. 17. 23 v roce 1936 slávistický reprezentant Konárek zvítězil v závodě na dráze v Curychu. Soupeře měl více neţ zdatné. Porazil 13 mistrů jiných evropských států. Šlo tedy o velké vítězství. O něčem takovém si dnešní cyklistika můţe nechat jen zdát. A pokud by si někdo chtěl myslet, ţe se jednalo o náhodný triumf, zapříčiněný z velké dávky štěstím, tak ho snad následující informace vyvedou z omylu a pomohou potvrdit mou tezi, ţe česká cyklistika z první poloviny dvacátého století byla výkladní skříní českého sportu. Po triumfu Konárka v Curychu netrvalo dlouho a fanoušci cyklistiky mohli slavit další velký úspěch. Stalo se tak roku 1939 a nezůstalo u jednoho. Sešly se hned dva. A pod oba se podepsal Otakar Rozvoda. V červnu triumfoval v Garmisch-Partenkirchenu v závodě Velkoalpská jízda, aby sezónu završil vítězstvím v závodě zvaném Ţandovský okruh. Další úspěch připojili Konárek s Hertlem, kteří na dráze v Sorau zvítězili v závodě dvojic. České barvy úspěšně hájili také sprinteři Vočka a Sebastián. První polovina dvacátého století byla tedy pro slávistickou cyklistiku úspěšná ve všech směrech. Ve druhé polovině úspěchy pokračovaly, ale uţ ne v takové míře. Objevovaly se rovněţ první váţnější problémy, které postupně eskalovaly, aţ došlo v devadesátých letech k výraznému úpadku tohoto odvětví sportovní činnosti SK Slavia. To však nic nezmění na tom, ţe cyklistika vţdy zůstane zapsána v srdcích fanoušků Slavie jako sport, který stál u jejího zrodu.

3.4. Atletika

Také toto sportovní odvětví mělo ve slávistické rodině své místo. A nehrálo vůbec malou či okrajovou roli. Dalo by se říci, ţe na atletickém nebi zářilo plno slávistických hvězd. Lehká atletika si začala ve Slavii razit cestu jiţ v roce 1892, kdy se zrodil A.C.O.S. Organizovaněji pak od roku 1895. V té době měli fotbalisté a atleti mnoho společného. V roce 1895 byl zaznamenán rekord A. J. Jesenského v kopu míčem. Činil 44,40 metru… V dnešní době by s takovým pokusem neuspěl ani na regionální úrovni. Nutno si však uvědomit, ţe tehdejší míče se s těmi dnešními mohou porovnávat jen stěţí. Podoba byla v podstatě jen v tom, ţe byly oba kulaté. I kdyţ i o tom by se dalo u několika exemplářů z konce devatenáctého století s úspěchem pochybovat. Zpět však k atletice. V době Jesenského rekordu se ke sportovním nadšencům, kteří nejen skákali, běhali a házeli, ale také hráli kopanou, patřili Baumruk, Semanský, Metelský, Vodráţka, Guth-Jarkovský, Rössler-Ořovský, Horáček a Havlů. Rozmach lehké atletiky v SK Slavia nastal roku 1901, kdy byl zaloţen samostatný oddíl. Navíc 8. září toho roku bylo na Letné otevřeno první hřiště s lehkoatletickou dráhou v Čechách31. Tím získala Slavia obrovskou výhodu, neboť jako jediná v Praze měla vlastní sportoviště, čímţ do svých řad mohla přilákat drtivou většinu špičkových atletů. To poté vyústilo v její jednoznačnou dominanci na domácí scéně. Pojďme si připomenout nejvýznamnější osobnosti této doby. K nim patřil Bohumil Pohl-Polenský, jehoţ vrcholným výkonem byl běh na 100 yardů za 9.8 vteřiny. Ten se později stal trenérem atletů. Roku 1904 vyrovnal Košek světový rekord na 60 metrů časem 7 sekund. Slavný závod Běchovice - Praha vyhrál čtyřikrát závodník Slavie Nejedlý. V dálce drţel rekord Kohout skokem dlouhým 612cm. Je to velká řada úspěchů, doplňovaná

31 Tato dráha byla 4 metry široká a 350 metrů dlouhá. 25 stále novými jmény a novými výkony. Slávistická atletika je v našich dějinách tohoto sportu nikoli kapitolou, ale nepřetrţitou hlavní dějovou nití. Vţdyť v ţádném jiném sportu u nás v celé jeho historii se nikdo nemůţe pochlubit tak dlouholetou suverenitou jako muţi Slavie. V letech 1919-1942 byli nepřetrţitě mistry republiky. Velikost této éry vynikne, uvědomíme-li si, ţe třiadvacet let se nenašel nikdo, kdo by slávistickou hegemonii přerušil, ačkoliv éra mezi dvěma světovými válkami patřila k obdobím, v nichţ právě naše atletika dosáhla největšího rozkvětu. Bylo to údobí absolutní nadvlády atletů v bílých tričkách s červenou pěticípou hvězdou na prsou, kdy Slavia dala československému sportu zejména v lehké atletice obrovské hodnoty32. Největší postavou první éry slávistické lehké atletiky byl však František Janda-Suk. Začal sice svou kariéru ve sluţbách úhlavního nepřítele Slavie AC Sparta, ale uţ v roce 1905 přešel do řad červenobílých. To jiţ měl za sebou významný úspěch na mezinárodním poli. Získal stříbrnou medaili na druhých novodobých olympijských hrách konaných v Paříţi roku 1900. Jeho disciplínou byl hod diskem, v němţ také roku 1901 vytvořil světový rekord, který činil 39,42 metrů. Za Slavii závodil Janda-Suk aţ do roku 1927, kdy oblékl dres s hvězdou na prsou naposledy. Poté ještě vykonal spoustu práce jako vychovatel slávistické mládeţe. Éra od konce první světové války aţ po rok 1942 patří v lehké atletice ve Slavii k nejslavnějším. Řetěz třiadvaceti titulů mistra republiky zdaleka nevyjadřuje vše, co Slavia tehdy v naší atletice znamenala. Byla iniciátorem většiny velkých domácích závodů a mítinků. Přiváděla do Prahy atlety zvučných jmen z celého světa, včetně světových rekordmanů ze zámoří. Do listiny našich vítězů nejrůznějších závodů - většinou skvěle obsazených - se slávisté zapisovali takřka automaticky. Z celé plejády sportovních hvězd moţno jmenovat

32 Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: c.d., s. 21-22. 26 jen zlomek. V něm nesmí chybět Karel a František Přibylové, Karel Pacák, Ivo Milde, Václav Chmelík, Josef Průša, Petr Šimek, Josef Machaň, Břetislav Krátký atd33. Vrcholnou postavou let 1921-1934 byl bezesporu Ota Jandera. Jeho vstup do Slavie provázely podobné okolnosti jako v případě fotbalového brankáře Pláničky. Také šel nejdříve na Spartu, ale tam se nelíbil a tak vstoupil do Slavie. Janderova sportovní kariéra by se dala označit za jedinečnou, a to dokonce i ve světovém měřítku. Dvaadvacetkrát překonal národní rekord na 110m překáţek, která drţel nepřetrţitě od roku 1923 do roku 1934. Rekord na 200m překonal devětkrát, na dvojnásobné distanci dvakrát. Z toho jednoznačně vyplývá, ţe šlo o veskrze všestranného běţce. A nejen to. Krom toho, ţe získal v barvách Slavie devatenáct titulů, tak patřil i mezi naše nejlepší skokany do výšky, do dálky a trojskokany. Za atletickými závody projezdil během kariéry celou Evropu a účastnil se také dvou olympijských her. Svou závodní činnost ukončil roku 1934 ve svých sedmatřiceti letech. Během celé své kariéry byl velkým bojovníkem nejen na atletické dráze, ale i nekompromisním obhájcem Slavie. Proto všechny šokovala informace, ţe na počátku roku 1935 přestoupil do Sparty…Důvodem mu bylo angaţování olympijského vítěze Jamese Mereditha34 jako hlavního trenéra slávistických atletů. Evţen Rošický. Další muţ, který zanechal výraznou stopu ve slávistické historii. A to nejen atletické, přestoţe atletem byl vynikajícím. Dodnes je na něj Slavia hrdá. Byl to vynikající běţec, který zvládl 400m za 50,2 sekundy a 800m za 1:54,6 minuty. Rošický byl nespoutaný, vášnivý a opravdový člověk. Miloval atletiku, literaturu, vědu, politiku, studoval práva, filosofii, psal povídky, byl novinářem. V době heydrichiády za nacistické okupace našich zemí byl spolu

33 Tamtéţ, s. 22. 34 Ve svých devatenácti letech zvítězil na olympijských hrách ve Stockholmu roku 1912 v běhu na 800 metrů. Navíc ve světovém rekordu 1:51,9 min., který vydrţel dvanáct let. 27 s otcem zastřelen na popravčí střelnici v Kobylisích. Na jeho počest pořádá Slavia kaţdoročně Memoriál Evţena Rošického35. Zároveň je po něm pojmenován sportovní areál v Praze na Strahově - Stadion Evţena Rošického. Ten je sice majetkem Českého svazu tělesné výchovy, avšak v historii Slavie má také své důleţité místo. A to konkrétně fotbalového klubu SK Slavia Praha. Poté, co stařičký stadion v Edenu přestal vyhovovat poţadavkům jak mezinárodní scény, tak i na domácí půdě, odebrali se slávisté v létě 2000 do dočasného azylu na větrnou hůrku36. Přičemţ slovo dočasné nabralo poté zajímavý nádech. To uţ je však jiný příběh. Poslední důleţitou osobností slávistické a československé atletiky v období do druhé světové války byl František Douda. Poslední však rozhodně ne, co se týče významu. Douda byl náš první atlet, který překonal ve vrhu koulí hranici 14 metrů. Stalo se tak v roce 1928. Poté překonal tento rekord ještě dvanáctkrát. Významným datem jeho kariéry bylo 24. září 1932. To se výkonem 16,20 metru zapsal jako první český atlet do listiny světových rekordů. V témţe roce získal na olympijských hrách v Los Angeles bronzovou medaili. Říkalo se, ţe nebýt zranění, medaile by byla téměř jistě zlatá. Získal celkem 18 titulů ve vrhu koulí a jeho nejlepší výkon vydrţel u nás jako rekord devatenáct let. Výborných výsledků dosahoval také v disku.

35 První ročník se konal v roce 1947. 36 Lidové označení kopce Strahova. 28

4. SK SLAVIA PRAHA-FOTBAL

4.1. Počátky fotbalu ve Slavii

Nyní se dostáváme k tomu, co si většina lidí přestaví, kdyţ uslyší název Slavia. Je to fotbal. Ten tvoří nejznámější a nejsledovanější odnoţ dění uvnitř sportovního klubu Slavia. Musím se přiznat, ţe i pro mne je tím hlavním zájmem. Rád jsem se dozvěděl o úspěších slávistických cyklistů či atletů. Ale popravdě, moc mi ta jména neříkala a ani jsem necítil ţádný zvláštní pocit hrdosti, kdyţ jsem o nich přemýšlel. Snad vyjma Evţena Rošického. A to jsem slávista kaţdým coulem. Tím však rozhodně nechci sniţovat velikost jejich úspěchů To v ţádném případě. Protoţe to co dokázali, skutečně nemá v dnešní době obdoby. Chtěl jsem jen zdůraznit, ţe fotbal je tím, co na Slavii obdivuji nejvíce. A také si myslím, ţe fotbal je to, co značku Slavia nejvíce proslavilo. Ať uţ doma či v zahraničí. Pojďme se tedy podívat, jak to s vývojem fotbalu v SK Slavia bylo. Otázkou je, do kterého roku datovat zahájení fotbalové činnosti v rámci Slavie. Jistě, máme datum oficiálního zaloţení klubu. Ale to by bylo příliš jednoduché. Musíme se podívat na širší souvislosti. A ty hovoří o tom, ţe fotbal, se v rámci Slavie začal provozovat jiţ se zaloţením A.C.O.S., tedy roku 1892. Jednalo se však o provozování kopané jednotlivci. Nebylo nijak organizované, ani pravidelné. První muţstvo jako celek se zrodilo aţ na konci roku 1895. V záznamech také najdeme, ţe první trénink nově sloţeného muţstva se konal v listopadu 189537. Po vzniku muţstva logicky následovala snaha o to, aby fotbalová odbočka byla oficiálně uznána jako součást SK Slavia. Tak se také stalo na valné hromadě klubu dne 21. ledna 1896, kde byl ustaven oddíl

37 Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: c.d., s. 43. 29 footballový38. Toto datum tedy můţeme povaţovat za oficiální vznik fotbalového klubu SK Slavia.

4.1.1. První vystoupení

Oficiálním zaloţením fotbalového oddílu byl dán základ pro důstojné provozování a rozvoj tohoto sportu. Ten vyústil v první oficiální vystoupení muţstva Slavia před veřejností. K němu došlo v březnu roku 1896 v rámci soutěţe „Národní zápasy muţstev kopací míč cvičících“39. Tuto soutěţ vypsal Český Sculling Cercle40 „O 11 čestných odznaků pro vítězné muţstvo fotbalistů“ a první české fotbalové soutěţe se zúčastnila muţstva ČFK Kickers, AC Praha, AC Sparta a SK Slavia.41 Ke svému prvnímu zápasu na turnaji nastoupila Slavia 25. března. Jednalo se tedy o její první oficiální zápas, ve kterém jí byl soupeřem tým AC Praha. Zápas se odehrál na Císařské louce a slávisté do něj nastoupili oděni do červenobílých svisle půlených košil s rukávy v opačných barvách a s červenou pěticípou hvězdou v bílém poli na levé straně hrudi. Tedy do dresů, které Slavia nosí a ctí aţ dodnes a vţdy (doufejme) ctít bude. Jedná se o nejkrásnější dres na světě. A to jednak z mého subjektivního pohledu, a pak také vzhledem k výsledkům několika anket fotbalových historiků a statistiků pod záštitou Evropské fotbalové asociace UEFA. Zajímavostí je, ţe stejný dres, jako hráči do pole, měl i brankář. Dnes jak víme, jsou brankáři od zbylých členů týmu odlišeni nejen barvou dresu, ale také tím, ţe jejich trika i kraťasy obsahují molitanové výztuţe, které mají zmírnit brankářovu bolest při dopadu na trávník. Někteří dokonce nosí helmu… O tom se mohlo brankářům z přelomu století jen zdát. Na úděl muţů v brance se však podíváme později, neboť slávistická

38 Vycházeli z anglického slova football - fotbal, které do počeštěné podoby převedli aţ v pozdějších letech. 39 Růţička, A. a kol.: SK Slavia Praha. Brno 2004, str. 6. 40 Název soukromého druţstva, dobrovolně podporujícího český sport. 41 Pamětní kniha 1886 – 1924, náleţící dnešní části Praha 8, s. 69 – 70. 30 brankářská škola byla vyhlášená a poskytla českému fotbalu spoustu výjimečných hráčů. Ale abychom se vrátili k prvnímu oficiálnímu zápasu fotbalistů Slavie. Zápas SK Slavia - AC Praha skončil výsledkem 5:0 ve prospěch sešívaných. Jistě nebude nezajímavé podívat se, jak vypadala vůbec první sestava Slavie, zněla takto: Semanský - Hlavička, Strádal - Nedvěd, Benetka, Štěpán, Moučka, Zahrádka, Freja (kapitán), Heuschneider a Pressler.

4.1.2. První derby

Jak uţ bylo patrné z účastníků turnaje, schylovalo se k prvnímu utkání Slavie a Sparty. V té době ještě neexistovala rivalita, jak je tomu mezi oběma kluby dnes a proto tomuto zápasu nebyl přidáván nějaký zvláštní význam. Ten získal aţ postupem času a vývojem situace. V současnosti se jedná o nejslavnější a nejsledovanější zápas na tuzemské fotbalové scéně. A já se na některé významné duely z více neţ 260 konaných zaměřím později. To úplně první derby se odehrálo 29. března 1896 na Císařské louce. Jediný gól střetnutí vsítil soupeř a utkání tak skončilo 0:1 v neprospěch Slavie. Po utkání však sudí Josef Rössler-Ořovský uznání branky odvolal. Stalo se tak na základě protestu slávistického kapitána Karla Freji42 a v naprostém souladu s tehdejším výkladem pravidel. Podle nich museli dosaţenou branku schválit oba kapitáni. Oficiální výsledek tedy zněl 0:0.43 Čili přesto, jak jsem psal výše, ţe rivalita mezi Slavií a Spartou ještě neexistovala, tak hned první derby získalo nádech „skandálnosti“. I kdyţ to v té době nikomu zvláštní nepřišlo. Stačí si představit, co by se dělo v dnešní době, pokud by se přihodilo něco podobného. Leč to uţ bohuţel není moţné. Po úpravě pravidel totiţ vţdy platí výsledek dosaţený na trávníku, coţ znamená, ţe rozhodčí

42 Později se stal Karel Freja prvním předsedou Českého svazu footballového. 43 Petrů, K.: Dějiny československé kopané. Praha 1946, s. 106. 31 mají ve svých rukou neomezenou moc. Přesto, ţe několikrát došlo během vzájemných utkání Sparty a Slavie k situacím, kdy byla Slavia poškozena (úmyslně), coţ dokonce několikrát uznali i představitelé svazu, tak výsledek vţdy zůstal stejný a ani spravedlivé opakování zápasů se nepodařilo prosadit. V tomhle budiţ první derby vzorem. Při zachování pravidla o uznání branky by nemohlo vzniknout tak rozsáhlé korupční prostředí, které vyústilo v nechvalně proslulou aféru odstartovanou panem Horníkem. Na druhou stranu, při morálně-volních vlastnostech některých členů fotbalového hnutí by se nejspíš dohrálo jen minimum zápasů, protoţe by se jistě našli tací, kteří by odmítli stvrdit branku soupeře, ať by byla sebevíc regulérní. O prvním měření sil praţských soků se zmiňuje také Josef Pondělík ve své knize Století fotbalu, která zdařilým způsobem mapuje vývoj fotbalového prostředí od přelomu devatenáctého a dvacátého století do poloviny osmdesátých let století dvacátého.44

4.1.3. První český mistr

Po stopách prvního korunovaného mistra na českém území se musíme vrátit k turnaji „Národní zápasy muţstev kopaný míč cvičících“. Slavia se jím však nestala. Ve svém posledním vystoupení na turnaji podlehla týmu ČFK Kicker poměrem 2:1 a musela se spokojit s druhým místem, právě za druţstvem ČFK. Ti se tedy stali prvními králi české kopané. Jedná se však o údaj menší vypovídající hodnoty, neboť turnaje se zúčastnila pouze praţská muţstva. Nicméně ze slávistického pohledu je potěšující fakt, ţe Sparta skončila v konečné tabulce aţ za Slavií. První měření sil fotbalových druţstev na našem území neuniklo ani pozornosti ţurnalistů. Kupříkladu v Národních listech se objevil následující komentář: „…utkala se v zápasu

44 Pondělík, J.: Století fotbalu. Praha 1986. 32 muţstva velice secvičená a to Č.K.F. Kickers a S.K. Slavia. Vědělo se, ţe zápas tento bude velice napínavý, neboť Slavia měla vybrány nejlepší hráče z některých fotbalistických krouţků, coţ také veliké mnoţství sportsmenů a sportu milovného obecenstva praţského na závodiště přivábilo.“45 O tom, ţe klání mělo značný ohlas i v zahraničí svědčí fakt, ţe i dopisovatel berlínského listu Spiel und Sport pokládal za nezbytné přinést o této sportovní události posudek. Přečtěme si z něho tedy pár vět: „Útočníci Slavie byli lépe sehraní neţ útočníci Kickers. Nicméně tito učinili několik výpadů, které skončily dvěma brankami. V druhém poločase Kickers velmi povolili a Slavia mocně tísnila. Dosáhla dvou branek, z nichţ však jedna byla offside. Nejlepším muţem Kickers byl brankář Vítězslav Ţeníšek, který velmi dobře chránil a chytil i prudce vstřelený dvanáctiyardový penalty kick, který ho strhl k zemi. Pro tento výkon, protoţe při pádu k zemi ještě zachránil, byl zdraven neutuchajícím jásotem. Na straně Slavie hrál nejlépe Moučka, outside right46, který dobře kličkoval a centroval, jakoţ i oba backové47, kteří se vyznamenali i rychým během.“48

4.1.4. Druhé derby-počátek rivality

Jak jiţ nadpis napovídá, zmíním se nyní o druhém utkání Sparty a Slavie. Ale nebojte, nebudu takhle popisovat kaţdé měření sil dvou tradičních rivalů. Druhé derby zmiňuji z toho důvodu, ţe jej provázely zvláštní okolnosti. Tou hlavní byl fakt, ţe se nakonec neuskutečnilo.49 Ve své podstatě tedy druhým derby nebylo, leč ve fotbalových kronikách je zaneseno. Co se tedy stalo? Kdyţ fotbalové muţstvo SK Slavia nastoupilo 22. listopadu 1896 na hřišti na Císařské louce proti Spartě v rámci prvního mistrovství Čech o Stříbrný mistrovský pohár,

45 Národní listy, 6. 4. 1896, s. 7. 46 Pravý krajní záloţník. 47 Krajní obránci. 48 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 9. 49 Šok. In: Sport a hry, 1896, 12, s. 7. 33 došlo k politováníhodné události. Vítězslav Houška to ve své knize Věčná Slavia popisuje takto: „Slunce svítilo, mrazivý vítr profukoval, borci si protřepávali obnaţená lýtka. Napětí se konkretizovalo příchodem rozhodčího, jenţ měl koţíšek a na hlavě beranici. Ale dříve, neţ zazněl nad povltavskou loukou startovní hvizd, podlezla pod provazem pětice pánů v černých kaiserrocích a přibliţovala se vznešeným krokem k druţině červenobílých hráčů. Bylo lze pozorovat rytmickou gestikulaci zaťatých pěstí a vztyčených ukazováčků, pochýlené šíje pobledlých borců a vposled truchlivý odchod sedmi slávistů a pěti tajemných civilů do zámezí.“50. Ti pánové, kteří k hráčům promlouvali, byly váţení starší profesoři. Obsah konverzace, respektive monologu jednoho z profesorů odkrývají pánové Klempera, Zápotocký a Kalát ve své knize Slavia stoletá: „První z nich pak předstoupil před muţstvo Slavie, rozhlédl se majestátně po hráčích a potom rozkazovačně ukázal na sedm jednotlivců: „Vy, vy… a vy! Okamţitě opusťte hřiště, neboť Akademické gymnasium vám nedalo souhlas ke hře v kopaný míč. Jestliţe neuposlechnete, hrozí vám karcer51, popřípadě vyloučení z ústavu…!“52 Tato pohrůţka byla pro hráče - studenty velmi tvrdá. A jak ţe se studenti zachovali? Ač neradi, museli hřiště opustit. Šlo jim přece jen o budoucnost. Co po odchodu sedmičky studentů následovalo, je víceméně jasné. V tehdejší době nebyly kádry čítající několikanásobné mnoţství hráčů, neţ je potřeba k zápasu, jak je tomu dnes. Kapitán SK Slavia Karel Freja se rozhodl ze zápasu odstoupit bez boje, protoţe neměl jak poskládat muţstvo. Houška to zaznamenal takto: „I vykročil Freja Karel, jehoţ oči byly zakaleny ocelí, ke středu hřiště, a postaviv se vzpřímeně před černou beranici, pravil: „Je nás málo, nemůţeme kopat, kantoři nás vyhmátli, vzdáváme boj.“53 AC Sparta tedy získala kontumačně dva body.

50 Houška, V.: c.d., s. 10. 51 Na tehdejších středních školách šlo o kázeňský trest za hrubší provinění. 52 Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: c.d., s. 45. 53 Houška, V.: c.d., s. 10. 34

Celý případ vzbudil mezi praţskou sportovní veřejností značné pohoršení, jak dosvědčují články z tehdejších novin. Například Sportovní Obzor k tomu napsal: „Ţe Slavia nestartovala, bylo všeobecně litováno. Příčina toho jest známa. Více výtečných hráčů Slavie bylo u ředitelství gymnasií udáno, ţe účastní se veřejného závodění. Na anonymní udání to se dostavili páni profesoři na hřiště a zakázali studentům svým zápasu se zúčastniti. Dosti smutný to úkaz, moţný snad jedině u nás, neboť všude jinde se fedruje54 vydatně nejen atletické cvičení, ale i závodění školního ţactva. Bylo by záhodno, aby se zjistilo, kdo si to libuje v denunciantství55, aby bídný ten charakter veřejně na pranýř mohl býti postaven. Doufáme, ţe se Slavia překáţkou jí činěnou nedá odstrašit v pilném dalším cvičení.“56 Vskutku interesantní záleţitost, řekl bych. Ukazuje mimo jiné na to, ţe uţ v samých začátcích fotbalu u nás, byla Slavia jako klub poškozována. A vzhledem k budoucnosti je příhodné, ţe se tak stalo právě před tímto exponovaným duelem. Tato událost byla první hořkou pilulkou znamenající počátek řevnivosti příznivců Sparty a Slavie. Domněnka, ţe pachatelem bude někdo, kdo nepřeje Slavii a přeje Spartě, se sice neprokázala, ale všeobecné přesvědčení bylo takto orientováno. Houška k tomu dodává: „A divme se pak, ţe slávisté se na sparťany mračili, ţe se ti i oni cítili uraţeni, ţe Slavia nechtěla se Spartou ani mluvit, ani hrát a ţe další, třetí (a vlastně teprve druhý) zápas těchto dvou S se uskutečnil aţ po dlouhých jedenácti letech.“57

54 Fedrovat - podporovat, napomáhat. 55 Denunciace - udávání, nařčení, donášení. 56 Sportovní obzor, 23. 11. 1896, s. 2. 57 Houška, V.: c. d., s. 11. 35

4.2. Slavná epocha slávistické historie

4.2.1. Letenská éra Slavie

Ač je v dnešní době Letná domovským stánkem Sparty, a tím i nenáviděným místem u řady slávistických příznivců, vţdy tomu tak nebylo. A to z prostého důvodu. Letná byla totiţ poměrně dlouho slávistickým sídlem. Na jaře roku 1897 se vedení Sportovního klubu Slavia rozhodlo přestěhovat na Letnou. Nepředstavujme si však ţádný stadion, tak jak je známe ze současnosti. Letenská pláň v roce 1897 vyhlíţela zcela jinak, neţ dnes. Její volné, nezastavěné prostranství bylo daleko větší, ovšem i méně upravené. Bylo tu mnoţství plácků, kde proháněli praţští kluci hadráky, ale i pálkovali obruče, skákali a jinak dováděli. Studenti i jiní si ohraničili svá hřiště. Na těchto prostorách se odbývaly i tábory lidu. Trţní řád tu podporoval prodej potravin, tj. obilí, mouky, krupice, krup, luštěnin, jáhel a prosa. Po okrajích letenské pláně nevalně vzhlíţely oprýskané dřevěné ohrady, šedé nevzhledné barabizny skladů, tu a tam i volně leţící klády. Nechyběly ani odstavené špeditérské vozy. Přesto na letenském prostranství bylo dost místa i pro sportovce a jejich hřiště. Mezi nimi i ohrazená plocha hřiště Deutscher Fussball Club, rozsáhlé místo měl Spolek pro pěstění her mládeţe české, část plochy zaujímalo hřiště AC Praha a dalších58. K nim na počátku roku 1897 přibyla i Slavia.

4.2.2. Na Slavii mezinárodně

Slavia sehrála důleţitou roli při budování zahraničních kontaktů s ostatními fotbalovými zěměmi. Byla jejich průkopníkem. U zrodu prvního zahraničního sportovního kontaktu SK Slavia byl tehdejší slávistický funkcionář Miroslav

58 Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: c. d., s. 46. 36

Horáček. Okolnosti tohoto kontaktu byly docela prozaické. Závod se sportovními potřebami z Berlína rozesílal ceníky svého zboţí a jeden z nich dorazil i do sídla Slavie. Horáček si všiml, ţe u ceníku je doloţka, která měla slouţit zřejmě ke zvýšení zájmu o zboţí a většímu propagačnímu účinku. V té se psalo, ţe firma je téţ ochotna zprostředkovat sportovní utkání. Funkcionář tedy nelenil a napsal do Berlína dopis, v němţ ţádal o fotbalového soupeře pro Slavii. Ţádost slávistického funkcionáře byla německou firmou kladně vyřízena a tak byl na 26. prosince 1898 naplánován zápas Slavia - Berlín. V Praze bylo vše přichystáno k zápasu - vykolíkované hřiště na Letné, nové lajnování, plakáty. Téměř v předvečer této významné sportovní události však přišel na vedení SK Slavia telegram, který informoval o tom, ţe zápas je odloţen. Tato zpráva vnesla do slávistických řad obrovské rozčarování a zklamání. Na utkání ze zahraničním soupeřem se velmi těšili. A nutno říct, ţe vidina právě tohoto zápasu je drţela v tréninkovém procesu. Vzhledem k obtíţnému shánění soupeřů z české provenience, k němuţ přispěly i napjaté vztahy se Spartou, klesala motivace slávistů k nacvičování nových herních situací. Objevovaly se hlasy, jestli má valný smysl trénovat kvůli jednomu zápasu v sezoně. A právě zápas s Berlínem byl tím potřebným impulsem. Sportovní kolegialita však v tomto případě slavila úspěch a slovo odloţen nebylo zaměněno za zrušen. Nový termín zápasu byl stanoven na neděli 8. ledna 1899, se začátkem ve 14:30 na Letné. Ten den se stal pro fotbalový oddíl SK Slavia svátkem a prvním významným vykročením k mezinárodním sportovním stykům v kopané. O důleţitosti střetnutí pro hráče Slavie svědčí úryvek z Houškovy Věčné Slavie: „Hráči Slavie postávali před plakátem drahné chvíle a s mrazivým trnutím si jej opakovaně četli. Trnuli nadšením i strachem. Opájeli se tou skutečností a báli se, ţe se neuskuteční. Avšak kaţdému, kdo se u cedule

37 zastavil, zalykavě vykládali, jaká ţe velkolepá událost a sportovní podívaná se chystá. Povídejte si, co chcete, o úrovni tehdejší kopané, a třeba se usmívejte nad dětinskou radostí prvních slávistů, ale věnujte prosím, jímavou vzpomínku těm, kteří hráli fotbal pro čest a slávu, kteří si vlastníma rukama stavěli klubovní boudu a kteří dělali u nároţních plakátů reklamu svému utkání a svému klubu. V sobotu večer pak jedenáct slávistů vítalo na nádraţí berlínské soupeře a v neděli dopoledne zametalo a lajnovalo hřiště, zatloukalo kolíky a zdobilo klubovnu.“59 Zápas skončil nerozhodně 0:0. První měření sil SK Slavia se zahraničním fotbalem dopadlo tedy přijatelně. Zvýšilo sebevědomí hráčů a hlavně vzkřísilo zájem o tento sport i u jiných praţských klubů a u Praţanů vůbec. Netrvalo dlouho a následovalo další mezinárodní střetnutí. Tentokráte o to pikantnější, ţe šlo o tým z kolébky kopané - Anglie. 28. března 1899 se slávisté utkali s muţstvem univerzity v Oxfordu. Zápasu přihlíţelo na tehdejší poměry neuvěřitelných 4000 diváků. Výsledek zápasu zněl 3:0 pro studenty Oxford University Association Football Club, jak znělo oficiální jméno soupeře sešívaných. Slavia sice prohrála, ale za výsledek se rozhodně nemusela stydět, neboť byl nejdůstojnější ze čtyř zápasů, které Angličané sehráli v Praze a ve Vídni. Tento zápas utkvěl v paměti fotbalových příznivců mnohem více, neţ premiérové střetnutí s Berlínem. Mnohdy je také označován za vůbec první střetnutí Slavie se zahraničním soupeřem. Důvodem můţe být jednak věhlas anglické kopané jako celku, nebo fakt, ţe tým Berlína byl sloţen z fotbalistů pěti berlínských druţstev a nejednalo se tak o oficiální tým, nýbrţ jen jakýsi výběr. Po utkání s Oxfordem se zahraniční soupeři na Letné střídali jako apoštolové na orloji.

59 Houška, V.: c. d., s. 13. 38

4.2.3. Nadvláda Slavie

První desetiletí dvacátého století bylo ve fotbalových kruzích ve znamení nadvlády Slavie. Červenobílí se stali neomezenými králi. Tento stav vydrţel aţ do roku 1912. Jejich první tým nenacházel mezi ostatními muţstvy ani přibliţně rovnocennou konkurenci. Domácí soupeře ostatně pravidelně poráţela i slávistická rezerva a mnohdy i třetí tým. Slavia pravidelně vyhrávala i mistrovství Čech. To ovšem ještě nebyla řádná soutěţ vybraných nejlepších týmů. Hrát mohl kaţdý, kdo se přihlásil. Ať se pokusil o štěstí kdo chtěl, na muţstvo v sešívaných košilích nestačil. Tato situace měla i své stinné stránky. Fakt, ţe neexistence konkurence je vţdy kontraproduktivní, vynahrazovaly Slavii zápasy se zahraničními soupeři. Otázkou však je, jestli to bylo dostačující. Kdyţ v roce 1902 konečně došlo k lepší organizaci kopané vytvořením ústředí Českého svazu, bylo 8. ledna přikročeno k vyhlášení řádného Českého svazu fotbalového. A tady nastala potíţ. Hlavním problémem bylo postavení Slavie v rámci svazu. Ta poţádala, aby její první muţstvo nemělo povinnost účastnit se soutěţe pro vysokou výkonnost v poměru k ostatním klubům a ţádala, aby A -tým Slavie byl postaven mimo třídu. Vzhledem k sestavě B - týmu Slavie mělo být právě tento zařazen do I. třídy. Tento poţadavek byl Českým svazem fotbalovým (dále jen ČSF) zamítnut. SK Slavia reagovala tím, ţe nepřihlásila ţádné ze svých muţstev do mistrovství. Následovala reakce ČSF, který zakázal ostatním klubům hrát s muţstvy Slavie, s výjimkou A - muţstva. Výsledkem bylo, ţe v mistrovství ČSF roku 1902 nestartovalo ţádné muţstvo Slavie, coţ bylo vzhledem k jejich obrovské kvalitě na škodu. První, kdo zákaz ČSF porušil, byl SK Union, který místo mistrovského zápasu s SK Praha sehrál přátelský zápas s B - týmem Slavie. Poté jej následovaly další kluby. Na mimořádné

39 valné hromadě ČSF dne 14. března 1903 tak bylo rozhodnuto, ţe A muţstvo Slavie se nemusí přihlásit k domácí mistrovské soutěţi a jako důvod bylo uvedeno, ţe je maximálně vyuţito mezinárodními zápasy. Svaz si tímto rozhodnutím chtěl udrţet alespoň nějakou autoritu, která byla podrývána tím, jak kluby nerespektovaly jeho zákaz utkávat se s týmy Slavie. A tak v první třídě hrálo druhé muţstvo Slavie (rezerva) a třetí muţstvo (junioři) hráli ve třídě druhé. První muţstvo Slavie bylo povýšeno nad obě třídy mistrovství a tvořilo tak oficiálně extratřídu. Rajská hudba pro příznivce sešívaných. Jen na krátký čas v tomto období opanovala pole Sparta. To kdyţ koncem roku 1904 došlo ve Slavii k rozkolu, po kterém nejlepší hráči Slavie v čele s fenomenálním střelcem Janem Koškem na čas oblékli sparťanský dres. Po několika měsících ale byli zase zpět a slávistická nadvláda byla přes noc obnovena. A nejen v české kotlině. Červenobílí byli v té době povaţováni za nejlepší tým celé rakousko - uherské monarchie.60 Takto danou dobu popsal pamětník tehdejších časů Ferdinand Scheinost: „Nejslavnější muţstva Evropy byla v Praze poráţena často rozdílem třídy. Utrpěly zde debakly po amatérských i profesionální kluby anglické. Taková poráţka čelného profesionálního muţstva Southamptonu v roce 1906, to byla hotová světová senzace. Hráči Slavie byli doma miláčky mas. Kaţdý start nositelů pěticípé hvězdy v cizině byl velkou událostí. Jména jako Košek a Baumruk měla evropský zvuk.“61 Je třeba zdůraznit, ţe autor tohoto výroku byl činovníkem Sparty a vášnivý ctitel jejich barev. Kdyţ člověk takového vyznání takto vychválil slávistické rivaly, tak jeho slovům nezbývá neţ důvěřovat. Podívejme se nyní na skok do tábora Sparty. Jak uţ bylo zmíněno, proţívala Sparta v tomto období hlubokou krizi. Zatímco Slavia se po úspěších s věhlasnými soupeři stávala

60 Růţička, A. a kol.: c. d., s. 7. 61 Scheinost, F.: Vzpomínky. Praha 1931, s. 23. 40 pýchou Prahy, Sparta za ní ve všech směrech pokulhávala výkonem, materiálním zázemím i aktivitou členstva. Slavia měla na Letné pěkné hřiště s klubovnou a sprchami, sparťané se museli spokojit s karlínským provizoriem. Do Slavie se hráči jen hrnuli, Sparta měla pravidelně potíţe s tím, aby dala vůbec dohromady jedenáctku.62 Na počátku dvacátého století to vypadalo, ţe se Sparta začne zvedat. Snaţila se dát dohromady nové muţstvo. Národní listy psaly, ţe situace ve Spartě začíná vypadat příznivěji, protoţe letenský krouţek Victoria se rozpadl a jeho nejlepší členové vstoupili do řad Sparty. Ta tedy měla k dispozici útočníky Černého, Bartla, Tayerleho, Jelena a Kamenického, záloţníky Petráka, Veselého Hirscheho, obránce Večerníka a Karlíka a výborného brankáře Prokopa.63 Jak však ukázal čas, na úspěchy si Sparta musela ještě dlouhou dobu nechat zajít chuť. Dokonce mohla být ráda, ţe vůbec přeţila. Psal se rok 1906, kdyţ sparťanská krize dostoupila vrcholu a hrozil úplný zánik klubu. Hráči se rozutekli do jiných klubů, nebo zanechali aktivní činnosti. Hospodářská situace klubu byla katastrofální. Dluhy přesáhly pětadvacetitisícovou hranici v korunách, coţ s sebou neslo exekuci na veškeré klubové vybavení, včetně brankových tyčí. Následovala schůze, která měla rozhodnout o dalším osudu Sparty. Na ní byl předloţen návrh na rozpuštění klubu AC. Avšak architekt Schindler se spolu s dalšími členy zaručil celým svým majetkem za splacení dluhů a Spartu tím zachránili.64

62 Petrů, K.: c.d., s. 137 – 139. 63 Národní listy, 6. 9. 1900, s. 8. 64 Sportovní svět, 1906, 3, s. 15 – 18. 41

4.2.4. Mistrovství Evropy

Do období slávistické hegemonie spadalo také první mistrovství Evropy. Nebylo zdaleka v takové podobě, jak ho známe dnes. Jeho zorganizování předcházelo rozhodnutí FIFA z roku 1908, ţe kaţdý členský stát bude zastupovat jediná organizace. Tak byly z mezinárodního ústředí vyloučeny Čechy, součást Rakousko-Uherska, ale i angličtí amatéři. Francie s diskriminací nesouhlasila a na důkaz solidarity s postiţenými z federace vystoupila. Tyto tři země zaloţily vlastní organizaci UIAFA, která si v květnu 1911 ve francouzském Roubaix uspořádala mistrovství Evropy. Pravda, zúčastnily se jen tři týmy. Ale Francouzi i ostrovní amatéři byli velmi silní soupeři. Češi zvítězili nad Francií 4:1 a poté zdolali i Anglii v poměru 2:1 a stali se tak mistry Evropy. Tuto událost zde uvádím z důvodu, ţe se jednalo v podstatě o další triumf Slavie. V prvním zápase se totiţ v základní sestavě českého výběru objevilo deset reprezentantů sešívaného dresu, v zápase druhém pak devět. Na konkrétní obsazení si posvítila publikace SK Slavia Praha: „Proti Francii nastoupil brankář Pimmer, kompletní zadní řady Hajný, Veselý-Benda, Rozmaisl (veřejnost ho však zná pod pseudonymem Majzl), Holý a kromě středního Piláta ze Sparty také celý útok - napravo Široký a Bělka, nalevo Košek a Bohata. Proti Anglii uvolní Holý svůj post smíchovskému Kovařovicovi a sám se posune na místo Bohaty, který zase vystřídá Bělku.“65 Těţko si dnes představit takové zastoupení jednoho klubu v rámci reprezentačního muţstva. Jistě, našly by se takové příklady. Například v postsovětských zemích, kde vládl jeden armádní klub, tomu bylo podobně. Ale tyto reprezentace, na rozdíl od té české, ţádného výrazného úspěchu nedosáhly.

65 Růţička, A. a kol.: c. d., s. 8. 42

4.3. Období let 1911-1918

4.3.1. Krize Slavie

Tento časový úsek je ze slávistického pohledu charakterizován tím, ţe byla ukončena sešívaná dominance nad českým fotbalovým prostředím. Důleţitým se ukázal být rok 1911. V březnu tohoto roku ještě Slavia rozdrtila Spartu v poměru 9:2.66 V září zvítězila červenobílá druţina jiţ jen 3:1.67 Jak se později ukázalo, jednalo se bohuţel o poslední triumf Slavie v derby pro příštích několik let. Slávistická hegemonie byla ta tam a začalo se psát sladké období Sparty. Slavia se ocitla v jejím stínu. Sparta v tomto období získala v tisku přízvisko „ţelezná“, které je v omezené míře pouţíváno dodnes. Rozkvět Sparty se odrazil také na jejím postavení a obraze v zahraničí. V roce 1912 došlo v této oblasti ke zlomu, kdyţ se Sparta vypravila v dubnu na zájezd do Španělska. Cesta tam zabrala takřka týden. Bylo to tedy velmi náročné. A Sparta se navíc vypravila jen s dvanácti hráči.68 V čem byla zlomovost tohoto zájezdu? V tom, ţe do této doby bylo typické, ţe všechny české kluby hráli zápasy jen mezi sebou a tedy na našem území. Jedinou výjimkou byla Slavia, která si své soupeře vybírala téměř výhradně v zahraničí. Od této chvíle se Sparta Slavii vyrovnala i v této oblasti.

4.3.2. Aféra „Rut“

Důleţitým střípkem do mozaiky, která dokresluje situaci v českém fotbale v tomto období, byla takzvaná „aféra Rut“. Začátkem roku 1914 se stalo nejskloňovanějším jménem ve fotbalovém hnutí příjmení kolínského útočníka Ruta. Jednalo se o obávaného střelce, o jehoţ sluţby se stejně jako rok předtím

66 Sportovní svět, 1911, 4, s. 6. 67 Sportovní svět, 1911, 10, s. 4. 68 Petrů, K.: c. d., s. 361 – 364. 43 o Káďu, přetahovaly jak Slavia, tak Sparta. Kdyţ se Rut objevil v rudém dresu, amatérská komise Českého svazu footballového zakročila. Stalo se tak na popud Slavie. Ta poukazovala na úplatek Sparty vůči mladému hráči. Jistě, v dnešní době je normální, ţe kluby při snaze nalákat fotbalistu právě do svého klubu vyplácejí podpisové bonusy v nejrůznější výši. Ale v tehdejší době tomu tak nebylo. Hráč se měl rozhodnout „svobodně“ bez finančního tlaku. Během vyšetřování kauzy se však ukázalo, ţe Rutovi nabízely hmotné výhody oba zainteresované kluby. Aféra tedy postupně utichla a Rut poté nastupoval dále za Spartu.69

4.3.3. Období 1. světové války

Tímto jsme si popsali období, kdy došlo na české fotbalové scéně k výměně stráţí. Otěţe přebrala Sparta a Slavia se snaţila, aby rozdíl mezi kluby byl co nejmenší, nebo aby neexistoval vůbec. Během těchto let byla odehrána spousta zápasů. Nebudu se zde však o nich zmiňovat podrobněji. Důvod je prostý. Podle mého neznamenaly nic převratného či zlomového, tak jak tomu bylo u výše zmíněných sportovních událostí. Zmíním pouze derby z roku 1917. I přesto, ţe na hřišti vyhrála Slavia 5:0, tak body za vítězství putovaly na konto Sparty. Nejednalo se však o ţádné zákulisní praktiky Sparty, jak by se dalo očekávat, nýbrţ o vlastní iniciativu Slavie. Ta uţ před utkáním prohlásila, ţe o udělení bodů za případné vítězství nemají zájem. Po zápase zaslali funkcionáři Slavie ţádost na rakouský svaz, v níţ ţádali přidělení bodů Spartě. Ţádosti bylo vyhověno, výsledek 5:0 však zůstal zachován. Motivem pro tento postup Slavie byl opětovný spor s týmem praţských Němců DFC. Sešívaní svým postupem chtěli

69 Houška, V.: Ţelezná Sparta. Praha 1992, s. 29 – 30. 44 zneváţit týmové mistrovství. A také se jim to povedlo. Tento ročník byl povaţován za frašku.70 Na fotbalové dění také silně zapůsobila první světová válka. Důleţité však bylo, ţe jej sice přidusila, ale neudusila. Spousta hráčů odcházela bojovat na frontu a kádry týmů tak doznávaly značných změn. Někteří uţ se bohuţel nevrátili. Sparťany postihla roku 1916 smrt Váni. Tento rok byl ve znamení nejen bojů na všech frontách, ale také stále se zhoršujícího postavení obyvatelstva. Byly to krušné dny pro všechen lid. Avšak fotbalisté se snaţili, aby ţivot na hřištích neodumřel ani za stále horších podmínek.71 Ale všechno špatné je pro něco dobré, říká stará pravda. A tak i tento vývoj měl svá pozitiva. Ve válečném období vyrostlo a uplatnilo se v mnoha klubech mnoho slibných hráčů, kteří pak po válce předčili nejednoho veterána. Bylo rovněţ důleţité, ţe činnost v klubech pokračovala i za války. Nabízelo by se totiţ, ţe v tak těţké ţivotní situaci, jakou bezesporu první světová válka byla, nebudou mít lidé na fotbal ani pomyšlení. Opak byl však pravdou. Fotbal lidi sbliţoval. Mohli cítit vzájemnou sounáleţitost při podporování toho či onoho klubu. To bylo v dané době velmi cenné. A válka sbliţovala nejen fanoušky, ale ze začátku konfliktu také hráče obou praţských „S“. Hráči Sparty a Slavie, kteří se dříve ani nepozdravili, uzavírali nyní upřímná sportovní přátelství. Vzájemný mír sice netrval příliš dlouho, ale i tak se jednalo o pozoruhodný fakt. Konec příměří přišel zhruba v polovině války, kdy Slavia protestovala proti návrhu funkcionářů, odloţit zápas se Spartou pro nedostatek kvalitních hráčů v táboře Sparty. Bylo zřejmé, ţe konec smíru přivítali fanoušci obou klubů s povděkem, protoţe oficiální přátelství jim připadalo jako

70 Archiv SK Slavia Praha, Pamětní kniha SK Slavia 1907 – 1921, s. 168-170. 71 Mráz, I. a kol.: c.d., s. 114. 45 znesvěcování odvěkých citů a pudů. To je prvek nejen tehdejší doby, ale i časů nynějších.72 Zakončím povídání o této nepříliš povedené kapitole sešívané historie citací z knihy SK Slavia: „Je potřeba si uvědomit, ţe sparťané v té době disponují ne-li vůbec nejlepším, pak jistě jedním ze dvou tří nejlepších klubových týmů evropské pevniny.“73 Slavia však po určité krizi na přelomu desátých a dvacátých let začala opět stoupat vzhůru a pro Spartu znamenala vţdy nebezpečného soupeře.

72 Petrů, K.: c.d., s. 396 – 426. 73 Růţička, A. a kol.: c.d., s. 10. 46

4.4. Poválečné období

4.4.1. Železná Sparta

Kdyţ se však vrátíme zpět k zeleným trávníkům, tak zjistíme, ţe tam převzala otěţe Sparta. A to dosti výrazným způsobem. V jejím muţstvu se téměř nedala najít slabina a výsledkově tak drtila kohokoliv kdekoliv. Základ týmu tvořili takoví borci jako Peyer, Hojer, Pospíšil, Kolenatý, Káďa, Perner, Sedláček, Janda, Pilát, Šroubek či Mazal.74 V druhé polovině „ţelezného období“ Sparty se pak uplatnili další výborní fotbalisté – Červený, Hajný, Hochman, Steiner, K. Koţeluh, Dvořáček a Šimonek.75 Tato doba dala také vzniknout oběma lichotivým přezdívkám, kterými se Sparta ráda titulovala i v dobách mnohem pozdějších, kdy uţ na nich nebylo smítka pravdy. Byly to označení sparťanská mašina a ţelezná Sparta, jimiţ sportovní lid oceňoval výsostnou suverenitu rudých.76 Úspěchy sparťanů však nekončily na hranicích Československa. Ba naopak. Jejich výjezdy do ciziny přinášeli jeden cenný skalp za druhým. Sparta byla evropský velkoklub se vším všudy. Z mnoha slavných zápasů připomenu zápasy se Celticem Glasgow, který byl tehdy povaţován za najlepší klub na světě. Jho příjezd byl prvořadou atrakcí roku 1922. Dokonce ani anglický trenér Sparty Dick a kapitán muţstva Káďa nevěřili, ţe by sparťané mohli se skotským šampionem uspět.77 Po poločase byl stav zápasu, kterému přihlíţelo šestadvacet tisíc diváků, nerozhodný 1:1, aby nakonec skončil neuvěřitelným vítězstvím Sparty 2:1. A v odvetě Sparta vyhrála dokonce 2:0.78 Přišli však i nepochopitelné poráţky. Jako v létě po slavných zápasech se Celticem. Sparta v srpnu prohrála v Kodani

74 Hodek, J. a kol.: Footballový almanach 1919-1920. Praha 1920, s. 93-95. 75 Petrů, K.: c. d., s. 522-531. 76 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 66. 77 Rudl, V.: Paměti (nepublikováno), s. 96 (číslováno dle diplomanta). 78 Barchánek, J. a kol.: Spartak Praha Sokolovo. Praha 1963, s. 17. 47 s místním Boldklubenem 0:9…79 Jen malou náplastí pak bylo vítězství 3:2 v odvětě.80 Během toho slavného sparťanského období bylo sehráno také jedno kuriózní derby. 5. listopadu 1922 přivítala Sparta Slavii v semifinále Středočeského poháru. Zápas skončil 2:2, po poločase 1:1, a rozhodčí podle pohárového řádu nařídil dalších dvakrát deset minut. Ovšem po uplynutí první poloviny sudí hru ukončil pro tmu a to za stále nerozhodného výsledku.81 Zvědavost, co bude s nerozhodným výsledkem, byla brzy uspokojena způsobem velmi charakteristickým. Ţupa nerozhodného výsledku vyuţila především po finanční stránce. „Nařídila oběma klubům hraní dvou přátelských zápasů, z nichţ jedna třetina čistého zisku připadla ţupě. Po skončení druhého přátelského zápasu bylo nařízeno hraní dalších dvakrát deseti minut zápasu, pohárového, a to aţ do padnutí vítězné branky.“82 První z nařízených zápasů byl hrán 25. listopadu a skončil 0:0. Druhé utkání se odehrálo 2. Prosince. Bylo hráno devadesát minut přátelského zápasu, který Sparta vyhrála 3:0. Po skončení těchto devadesáti minut se nastoupilo k dohrávání pohárového zápasu. Mělo to být pokračování semifinále z 3. října, ale sestavy muţstev tomu jiţ neodpovídaly. Dalším rozdílem v těchto dvou utkáních byl počet hrajících hráčů. V druhém utkání obě muţstva hrála o deseti. Hned z výkopu se míče zmocnila Slavia a dala vítěznou branku, načeţ byl zápas ukončen.83

Změna poměru sil se dotkla také podoby národního týmu. Tak jako se za časů Koška, Baumruka a Starého skládal výlučně z hráčů Slavie, tak nyní se reprezentační druţstvo tvořívalo především z hráčů Sparty. Došlo například k situaci, kdy v týmu pro první poválečnou olympiádu figurovalo deset

79 Sparta potupena v Kodani. In: Sportovní svět, 1922, 8, s. 9-10. 80 Tamtéţ, s. 10. 81 Sportovní svět, 1922, 12, s. 6-7. 82 Petrů, K.: c. d., s. 542. 83 Petrů, K.: c. d., s. 543. 48 sparťanů a jen jeden slávista-Vaník. Ţiţkováci měli zástupce tři…84 Nic však netrvá věčně a tak se i sparťanská nadvláda nad fotbalovou Evropou začal vytrácet. Sportovní periodika se výjimečně shodla na tom, ţe hlavní příčinou byl odchod Karla Koţeluha do zahraničí: „Po super vítězné éře došlo ve výsledkových listinách ke změnám, mj. proto, ţe Koţeluh přestoupil do vídeňského WAC.“85 Překvapením také bylo, ţe od poloviny roku 1924 se Sparta začala na evropském jevišti střetávat se soupeři spíše druhotřídními, a přesto výsledky nebyly nijak oslnivé. Světlou výjimkou bylo velké vítězství nad dráţďanským celkem GutMuths 14:0.86 V odvetě uţ to tak slavné nebylo a tento, dle srovnání s jinými německými týmy, slabý soupeř dokázal Spartě vzdorovat a dosáhl na příznivý výsledek 3:4. Definitivní konec éry ţelezné Sparty znamenala první poráţka v derby po více neţ čtyřech letech. Slavia na hřišti Sparty zvítězila 2:1. 87 Nevýrazná Slavia Období po první světové válce nebylo pro sešívané nijak zářivé. Ne ţe by snad klub upadl do československého průměru, to zdaleka ne, avšak slávističtí příznivci, namlsaní absolutní dominancí nejen na domácí scéně, cítili z výkonů Slavie jakousi pachuť. To umocňoval i fakt, ţe na výsluní se hřála právě Sparta. Odvěký to rival. Vítězslav Houška líčí zmíněnou dobu ve své knize Věčná Slavia takto: „Ještě za války měla Slavia výborné první muţstvo, pohotovou rezervu a solidní mládeţnické týmy: juniory, dorostence, ba dokonce i ţáky-celkem devět druţstev. Nyní Slavii ubývá sil. V soutěţi devíti praţských záloţních muţstev je béčko Slavie aţ šesté, coţ je náznakem brzkého

84 Pondělík, J.: c. d., s. 50. 85 Úpadek. In: Sportovní věstník, 1923, 53, s. 6. 86 Ústup ze slávy. In: Sportovní svět, 1924, 9, s. 6. 87 Nevýrazná Sparta. In: Sportovní svět, 1924, 10, s. 4. 49 poklesu áčka, k němuţ vskutku došlo. Zatím-v roce 1919-je Slavia ještě v mistrovství středočeské ţupy druhá, kdyţ dosahuje stejného počtu bodů jako Sparta, ale má horší skóre. V roce 1920 hrálo toto mistrovství, coţ byl jakýsi předobraz pozdější ligy dvanáct muţstev-deset praţských a dvě kladenská. Středočeská ţupa vyhlásila dosti krutou podmínku: plná polovina klubů, jeţ se umístí v dolní polovině tabulky, sestoupí do druhé třídy. Sparta získala titul bez bodové ztráty, kdeţto Slavia se vyrovnala svému letenskému rivalovi pouze v počtu vstřelených branek. Pokud jde o bodový zisk a konečné umístění, splakali příznivci červenobílých nad výsledkem: Slavia, muţstvo hrdého jména, slavné tradice a velké minulosti, se ocitlo s hubenými jedenácti body na šestém místě a jen lepší brankový poměr jí dělil od potupného a sestupového místa. „88 Jak vidíme, neměli to fanoušci moc jednoduché. Byli zvyklí na tituly a nyní se měli strachovat o zachování muţstva v elitní soutěţi. V sestavě poválečné Slavie také marně hledali hvězdy, na jaké byli z dřívějších let zvyklý. Snad jen s výjimkou Vaníka a těch pěticípých, co nosili hráči na dresu. Oporami muţstva byly v této době muţi zadních řad, muţi, kteří nebyli obdařeni schopností oslňovat publikum brilancemi, nýbrţ věrností a srdcem. Přišli do klubu ve válečných letech a pomáhali Slavii protlouci se k nové slávě. Jedním z takovýchto muţů byl i František Fichta, na nějţ Vítezslav Houška vzpomíná takto: „Přišel do Slavie ze Ţiţkova a byl vyhlédnut jako šutér a tank do útočného sledu. Ale sám se moudře udadil ve středu zálohy, kde převzal roli rozváţného obelisku, o jehoţ ţulovou hruď a ţiţkovské kosti se rozráţely nájezdy nepřátelských vojů. Byl tuhý a tvrdý ve vzdoru, měkký a jemný v citu. Aniţ o to usiloval, získával si bezmeznou lásku kaţdého novice, který oblékl slávistický dres: mladým nedal padnout, na mladé nedal dopustit, za ně se bil a za ně-

88 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 66-67. 50 bylo-li jim ublíţeno-vytáhl v odvetném poslání aţ daleko přes půlící čáru, která byla za normálních okolností mezní čarou jeho ctiţádosti. Byl spravedlivý k sobě, přísný k soupeři, něţný k spoluhráčům“.89 Tento stav trval několik let. Sparta získávala tituly jako na běţícím páse, ale slávisté měli postupem času také důvod k radosti. Bylo totiţ vidět, ţe přestoţe to v sešívaném soukolí stále ještě skřípe, tak šlo pozorovat symptomy lepších zítřků. Obrazně by se dalo říci, ţe muţstvo bylo obklopeno lešením, stavěla se nová sestava, přicházely posily a budovala se koncepce. Jak se ukázalo později, fanouškům se trpělivost vrátila měrou vrchovatou. O tom však později.

4.4.2. Slavia znovu nabírá na síle

4.4.2.1. Mistr asociační ligy

Rok 1925 začal novinkami. „Padlo dlouho očekávané rozhodnutí a v československé kopané byl zaveden otevřený profesionalismus.“90 Zároveň se poprvé hrála profesionální Asociační liga s deseti účastníky. 91 Důvodem pro to, aby se relativně krátce po ustanovení středočeské ligy znovu měnil herní řád soutěţe, byl fakt, ţe počet účastníků středočeského mistrovství se rok od roku zvyšoval. Coţ nakonec vyústilo v absurdní rozhodnutí výkonného výboru ČSF o tom, ţe jeden ročník tohoto mistrovství se bude hrát dva roky…92 To samozřejmě vyvolalo značnou odezvu ze strany funkcionářů a představitelů jednotlivých klubů. Ti nakonec usedli ke kulatému stolu a výsledkem byla první opravdu celostátní

89 Tamtéţ, s. 67-68. 90 Petrů, K.: c. d., s. 588. 91 Pivoda. A.: Červenobílá bojová síla. Praha 2009, s. 137. 92 Petrů, K.: c. d., s. 589. 51 mistrovská soutěţ, sloţená z DFC Praha93a devíti českých klubů.94 Byla řízena profesionální komisí, která však pro nedostatek zkušeností a neúplnost řádů na svůj úkol nestačila. Výsledkem bylo, ţe se odehrála jen jarní část soutěţe a k podzimnímu pokračování jiţ nedošlo. 95 Původně se na prvním místě umístilo muţstvo Sparty, ale verdikt Československé fotbalové asociace jej odsunul na druhé místo za Slavii při stejném počtu bodů, ale horším poměru branek.96 Asociace však přišla s tvrzením, ţe: „i kdyţ Sparta, která měla po skončení patnácti kol při rovnosti bodů se Slavií lepší skóre, byla mistrem, tak tím mistrem není, nýbrţ je tomu přesně naopak.“97 Asociace dodatečně údajně pro nezpůsobilý terén anulovala zápas Sparta-AFK Vršovice, který skončil vítězstvím letenských 7:1, a nařídila jeho opakování. Tentokrát vyhrála Sparta uţ jen 3:2, čímţ měla celkově horší skóre, neţ její rival. 98 Pro úplnost přímý souboj vyhrála Sparta 2:0.99 Slavia se tak stala vítězem prvního ročníku nově vzniklé asociační ligy. Našla v ní jediného přemoţitele-stejně, jako ve vítězném roce 1913 podlehla v derby Spartě 0:2.100 Své první utkání v historii této soutěţe sehrála Slavia dne 1. Března 1925 s muţstvem SK Libeň na hřišti na Korábě, v němţ zvítězila 9:3. V sestavě tehdy byli: Štaplík-Protiva, Nytl- Plodr, Pleticha, Hliňák- Šoltys, Štapl, Vaník Silný, Kratochvíl. 101 Trenérem byl stále proslulý John Madden. Od následujícího roku byl model soutěţe změněn a liga se hrála dvoukolovým systémem ve formátu podzim-jaro, tak jak ji známe dnes. Měla dvanáct účastníků a prvním mistrem se stala

93 Deutsche Fussbal Club Praha-německý klub se sídlem v Praze. 94 Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: Slavia stoletá: Vůbec první souhrn stoleté historie sportovního klubu Slavia Praha. Praha 1993, s. 62. 95 Petrů, K.: c. d., s. 590. 96 Barchánek, J. a kol.: c. d., s. 17. 97 Mistrovská hádanka. In: Sportovní svět, 1925, 1, s. 3. 98 Hrajte znovu! In: Sportovní svět, 1925, 3, s. 6. 99 Tamtéţ, s. 8. 100 Pivoda, A.: c. d., s. 137. 101 Tamtéţ, s. 138. 52 praţská Sparta. Během ročníku prohrála pouze jednou, dvakrát remizovala a dosáhla devatenácti vítězství a skóre 98:24.102

4.4.2.2. Bez ztráty bodu

Poslední sezóna legendárního kouče Maddena na lavičce sešívaných dopadla opravdu stylově. Slavia nejenţe skončila v sezóně 1929-1930 jasně první, deset bodů před Spartou, ale zároveň neztratila jeden jediný bod při celkovém skóre 64:13.103 Jedná se o první a dosud jediný případ vítězství v lize bez ztráty bodu.104 Kdyţ přihlédneme k tomu, kam se kopané od té doby posunula, tak je velice pravděpodobné, ţe tento rekord uţ nebude nikdy nikým dorovnán. Charismatický skot si tak mohl říct : „Dobrá práce!“ A to nejen z pohledu poslední sezóny, kterou se sešívanými absolvoval, ale z pohledu celého veleúspěšného angaţmá, během kterého přinesl do vitrín slávistické síně slávy pěknou řádku trofejí a do myslí fanoušků klubu s pěticípou hvězdou ve znaku nepřeberné mnoţství krásných vzpomínek. Nejblíţe bodové ztrátě se Slavia ocitla 4. června 1930, kdy v sestavě Plánička-Ţeníšek, Novák-Vodička, Šimperský, Šubrt-Junek, Šoltys, Svoboda, Joska a Puč udolala Spartu v derby „jen“ 3:2.105 První derby skončilo jednoznačněji 3:0, kdyţ všechny branky zaznamenal robustní kanonýr František „Franci“ Svoboda.106 Do dějin naší kopané v tomto ročníku vstoupil také tým ČAFC Vinohrady. A nadšení z toho asi nebyli. Stali se jediným týmem v historii, který prohrál v jednom ročníku oba zápasy se stejným soupeřem dvouciferným rozdílem. Se Slavií prohráli 0:10 a 0:11, tedy s celkovým skóre 0:21.

102 S Belgičanem Brainem přišla znovu síla. In: Sparťan, 1995, 24, s.18. 103 Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: c. d., s. 62. 104Šebela, J.: Vzpomínky. Praha 1949, s. 62. 105 Tamtéţ, s. 60. 106 Růţička, A. a kol.: SK Slavia Praha. Brno 2004, s. 13. 53

Slávistická srdce tehdy plesala, protoţe dech beroucí jízda sešívaného týmu připomínala slavné doby z počátku minulého století. Časy, kdy střely Jana Koška trhaly sítě za bezmocnými soupeřovými brankáři a kdy, jak praví Encyklopedie našeho fotbalu: „prvnímu týmu SK Slavia Praha byla přiznána mimořádná třída, takţe se od tohoto týmu nepoţadovalo, aby hrál mistrovskou soutěţ.“107

4.4.3. Zlatá třicátá léta – žeň titulů

Počínaje památným ročníkem bez ztráty ligového bodu se začala psát další veleslavná kapitola sešívaných dějin. Slavia se opět stala domácí extratřídou a za hranicemi Československa její jméno opět znělo silně a jiskrně.

4.4.3.1. Ročník 1930/1931

O tom, ţe obhajoba titulu bývá těţší a sloţitější neţ jeho zisk, popsali fotbaloví experti a novináři uţ spoustu stránek. Slavia se o tom přesvědčila rok poté, co prolétla Asociační ligou jako zářící kometa. Ale nakonec to dokázala. I kdyţ uţ ne tak blyštivě a bez jediné skvrnky na bodovém kontě. K titulu ji dovedl nový trenér, jímţ se stal bývalý brankář muţstva Josef Sloup-Štaplík.108 Ligu opět hrálo osm muţstev. Pět praţských a český „venkov“, jak se tehdy oficiálně označovali mimopraţské kluby, reprezentovaly SK Kladno, SK Náchod a Teplitzer FK.109 Slavia ze čtrnácti zápasů vyhrála tucet (za zmínku stojí vítězství nad Spartou 3:1 a pak nejvyšší výhra sešívaných v ročníku nad Meorem VIII v poměru 5:0) a prohrála pouhé dva. S Bohemians Praha 2:3 a odvetu se Spartou 1:2. V konečném účtování tak

107 Pivoda, A.: c. d., s. 139. 108 Tamtéţ, s. 662. 109 Tamtéţ, s. 139. 54 měla Slavia o tři body více neţ druhá Sparta a o šest bodů více neţ třetí Viktoria Ţiţkov.110 Zajímavou událostí tohoto ligového ročníku byl přestup kladenského a reprezentačního kanonýra Františka Kloze do týmu mistrovské Slavie. Tento forvard byl kladenskou legendou, o čemţ vypovídá také skutečnost, ţe stadion SK Kadno dnes nese jeho jméno. Ovšem za to, co pro klub z města hutí a oceli udělal, mu místní funkcionáři nechtěli bránit v rozletu a do Slavie ho pustili. Jenţe zatímco jako člen kladenského útoku nasázel Kloz za předešlý rok 15 branek, v sešívaném dresu se zdaleka tak neprosazoval. Ze 48 gólů, které v tomto ročníku Slavia vstřelila, vsítil Kloz jen dva. Jaký kontrast se slavným spoluhráčem Francim Svobodou, který se v lize trefil jedenáctkrát… A tak v příští sezóně oblékala kladenská legenda uţ zase dres svého mateřského klubu.111 Kdyţ uţ byla řeč o Franci Svobodovi, tak k němu se váţe také jedna zajímavá historka. Na podzim 1930 měl střeleckou fazonu jako hrom, byl hvězdou Slavie a zároveň si toho byl velice dobře vědom. Proto poţadoval po vedení devadesát tisíc korun na ruku a měsíční plat dva tisíce osm set. Kdyţ s těmito poţadavky výbor Slavie nesouhlasil, dal Svoboda k 31. Prosinci výpověď a podepsal přestup do Sparty. Poměrně tradiční to zbraň nespokojenců z řad praţských rivalů, jak jste se mohli dočíst na předchozích stranách. Sparta mu slíbila vyplacení oněch poţadovaných devadesáti tisíc korun a k tomu měsíční plat tři tisíce. Navíc Svoboda podepsal zástupcům Sparty směnku na padesát tisíc korun pro případ, ţe by přestup odvolal. Tehdy se fanoušci Slavie rozhodli, ţe bombarďáka Svobodu musí stůj co stůj udrţet pro sešívaný dres. Sbírka mezi nimi vynesla sto tisíc korun. Ty dostal Franci na ruku, výbor mu garantoval plat dva tisíce korun a stejnou sumu Svobodovi

110 Mráz, I. a kol: c. d., s. 217. 111 Pivoda, A.: c. d., s. 140. 55 vyplácel měsíčně i ředitel Agrární banky Waigner, jenţ se později stal na čtyři roky předsedou Slavie. To samozřejmě měnilo situaci. Za těchto podmínek Svoboda podepsal se Slavií 22. Prosince novou smlouvu na čtyři roky. Ale co směnka, kterou podepsal Spartě? Tento problém se vyřešil aţ v říjnu roku 1931. Tehdy došlo k dohodě mezi Spartou a Slavií o odškodnění obránce sešívaných Nováka (bohuţel s autorem práce pouze shoda jmen), kterému při utkání Středočeského poháru 27. září zlomila hvězda Sparty, Belgičan Braine, nohu. V rámci této dohody byla „spláchnuta“ i Svobodova směnka a ten tak mohl dál střílet góly v sešívaném dresu.112

4.4.3.2. Ročník 1932/1933

Po třech titulech Slavie za sebou se v ročníku 1931/1932 zaradovala Sparta. Ligový primát vybojovala s pětibodovým náskokem na sešívané.113 I na podzim roku 1932 to vypadalo na opakovaný triumf rudých, i kdyţ Slavia byla zpět jen o pouhý bodík. 114 Na jaře navíc Slavia senzačně prohrála v Plzni s domácím SK, v té době uţ jistým sestupujícím do druhé ligy, který oplatil sešívaným podzimní debakl 1:9.115 Akcie Sparty tak ještě prudce stouply. Slavia pak podlehla ještě Bohemians a zdálo se, ţe skončí aţ třetí, za Spartou a Viktorií Plzeň. Jenţe nakonec bylo všechno jinak. Sešívaní tlak unesli, zatímco rudí a Plzeňáci ne. Slavia totiţ v derby přejela Spartu, Plzeň doma senzačně prohrála s Kladnem a to všechno v důsledku znamenalo prvenství Slavie. Druhá skončila Sparta a Západočeši se museli „smířit“ jen s třetím místem.116 O tom, ţe mistrovský titul spočinul v těch správných rukou, svědčil nejen počet nasbíraných bodů, ale také fakt, ţe

112 Pivoda, A.: c. d., s. 141. 113 Petrů, K.: c. d., s. 680. 114 Pivoda, A.: c. d., s. 141. 115 Petrů, K.: c. d., s. 686. 116 Pivoda, A.: c. d., s. 141. 56

Slavia měla s šedesáti vstřelenými brankami nejlepší útočnou formaci-dvacet branek, tedy plnou třetinu, vsítil legendární Vlastimil Kopecký, který do Slavie přišel k 1. dubnu 1932 z Rapidu Vinohrady117. Zmíněný ligový ročník vešel do historie jako vůbec první, kdy Praha neměla co do počtu účastníků převahu nad „českým venkovem“-soutěţ hrálo pět praţských týmů a s nimi Viktoria Plzeň, SK Kladno, SK Náchod, a dnes uţ zaniklé Teplitzer FK a SK Plzeň118

4.4.3.3. Ročník 1933/1934

Liga doznala další historické změny. Opět startovala pětice praţských a pětice mimopraţských týmů, ovšem byl mezi nimi poprvé i moravský zástupce, a sice SK Ţidenice, dnešní Fc Brno. Naposledy šlo o soutěţ výhradně profesionálních klubů.119 Obhajoba mistrovského titulu se po roce vydařila Slavii excelentně. Dvoukolově hranou ligu vyhrála o pět bodů před Spartou a o devět před třetím Kladnem.120 Na lavičce u toho byl přítomen nový trenér sešívaných-Maďar Kalmán Konrád.121 Před sezónou získala Slavia za čtyřicet tisíc korun z Teplic reprezentačního záloţníka Krčila, který pak spolu s dalším reprezentantem Čambalem tvořil hru, a středová řada vytvářela útočníkům bezpočet gólových šancí. Nejčastěji z toho těţil střelec Sobotka, který dal osmnáct branek.122

117 Tamtéţ, s. 141. 118Petrů, K.: c. d., s. 680. 119 Petrů, K.: c. d., s. 686-687. 120 Tamtéţ, s. 696. 121 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 122 Pivoda, A.: c. d., s. 141. 57

4.4.3.4. Ročník 1934/1935

Liga podstatně změnila svou podobu. Do vínku dostala nový název Státní liga, počet účastníků se zvýšil z deseti na dvanáct. Dvoukolový systém zůstal zachován.123 K osmi týmům z bývalé Asociační ligy přibyli dva nováčci ze zaniklé profesionální II. Ligy a postoupily i dva nejlepší týmy z amatérského mistrovství Československého fotbalového svazu-AFK Kolín a muţstvo praţských Němců DFC Praha. Vůbec poprvé se v soutěţi prezentoval menší počet praţských neţ mimopraţských muţstev. Český „venkov“ zastupovaly Viktoria Plzeň, Kladno, Teplizter FK, SK Plzeň, jiţ zmíněný AFK Kolín a k brněnským Ţidenicím se přibyl i další moravský celek, SK Prostějov.124 V nových podmínkách se opět dařilo nejvíce Slavii, která premiérový ročník Státní ligy vyhrála o bod před Spartou a deset před Ţidenicemi.125 A právě utkání Slavie s Ţidenicemi, které sešívaní 2. prosince 1934 vyhráli 3:2, přineslo i jednu hodně smutnou událost. Během zápasu se zřítil rohový ochoz k stání…126 Bilance? Naštěstí nedošlo k nejhoršímu a nikdo nebyl usmrcen, avšak přesto si událost vyţádala třicet těţce a čtyřicet lehce zraněných. 127 Sešívaným v posledním kole hodně pomohl nováček z Kolína, kdyţ v zápase o bytí a nebytí porazil doma Spartu 2:1. Středočeši se tak v lize senzačně zachránili na úkor sestupujících „klokanů“ z Bohemians Praha a navíc sesadili Spartu z čela tabulky. Slavia tak mohla slavit třetí titul v řadě za sebou. Zase lze říci, ţe zaslouţeně-prohrála totiţ jediné utkání a to právě se Spartou 1:2. Slavia si připsala

123 Petrů, K.: c. d., s. 712. 124 Tamtéţ, s. 713. 125 Pivoda, A.: c. d., s. 142. 126 Pondělík, J.: Století fotbalu. Praha 1986, s. 101. 127 Tamtéţ, s. 101. 58 rovněţ rekordní vítězství ročníku, kdyţ Čechii Karlín uštědřila debakl 11:3.128

4.4.3.5. Ročník 1936-1937

V duchu hesla třikrát a dost si dali slávisté v sezóně 1935/1936 pauzu a na trůn pustili Spartu. Slávisté sice nasbírali stejný počet bodů, jako jejich rival, měli ovšem horší skóre a zůstali tak druzí.129 O rok později však uţ opět neponechali nic náhodě a Státní ligu vyhráli před svým rivalem o celých sedm bodů. Třetí pak skončil Prostějov.130 Však se také červenobílí, jejichţ muţstvo převzal jako trenér bývalý hráč Jan Reichardt, v létě jaksepatří posilovali, aby opět nezůstali za Spartou. Z Modřan přišel útočník Vacek, z Kolína záloţník Truhlář, z Nuslí další záloţník Průcha, z Kladna obránce Sklenička. A na podzim ještě útočník Noţíř z Michle. Naopak do francouzského Sochaux přestoupil kononýr Vojtěch Bradáč-Slavia za něj inkasovala sto čtyřicet tisíc korun.131 Spartu zdolali sešívaní jak na podzim, tak i na jaře. Utrpěli jedinou poráţku 1:2 od tehdy ambiciózního Prostějova, ovšem na jaře to doma Hanákům vrátili i s úroky-5:0.132 V tomto dvoukolově hraném ligovém ročníku startovalo dvanáct muţstev. Tři z Prahy, tři z Moravy, čtyři z českého „venkova“ a také slovenský ČSŠK Bratislava, dnešní Slovan. Posledním klubem do tuctu byl Rusj Uţhorod, zastupující Podkarpatskou Rus, která byla tehdy součástí Československa.133 A právě proti tomuto týmu, přezdívanému „létající učitelé“, neboť vůbec poprvé v naší lize za svými soupeři cestoval

128Pivoda, A.: c. d., s. 142. 129 Petrů, K.: c. d., s. 731. 130 Tamtéţ, s. 742. 131 Pivoda, A.: c. d., s. 142. 132 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 133 Petrů, K.: c. d., s. 742. 59 letadlem, vystříleli slávisté rekordní vítězství tohoto ligového ročníku 10:0.134

4.4.4. Období druhé světové války

4.4.4.1. Změny ve společnosti se dotýkají i kopané

Událostí, která výrazně zahýbala světem, se stala druhá světová válka. Její následky pociťovala celá společnost a fotbalové hnutí nebylo výjimkou. Přestal existovat německý a maďarský fotbalový svaz, na Slovensku se vytvořil samostatný Slovenský svaz fotbalový se sídlem v Ţilině. To znamenalo změnu názvu Československé asociace na Český svaz fotbalový a odstartování období smutných reorganizačních změn.135 Poslední mezinárodní střetnutí před vypuknutím války sehrálo Československo 4. Prosince 1938 v Praze s Rumunskem. Zvítězilo 6:2. Bohuţel se jednalo na dlouhou dobu o poslední moţnost měření sil s reprezentací jiné země. 136 Na počátku roku 1939 to vypadá zdánlivě jako jindy. Na rozhraní obou roků podnikala některá naše muţstva dokonce zahraniční zájezdy-Kladno cestovalo po severní Africe, Sparta hrála ve Švýcarsku. V únoru remizovalo muţstvo Prahy v Paříţi v meziměstském utkání 1:1.137 O poslední mezinárodní úspěch naší kopané se postarají dorostenci. A to v v červenobílých barvách. Koncem května 1939 se dorost SK Slavia Praha zúčastnil mezinárodního dorosteneckého turnaje na památku průkopníka kopané v Německu a zakladatele i u nás známého týdeníku Kicker138, Waltera Bensemanna. Slávistické naděje postupně remizovaly s Internacionale Ţeneva 0:0, porazili Bolognu 1:0, švýcarský

134 Pivoda, A.: c. d., s. 142. 135 Pondělík, J.: c.d., s. 113. 136 Tamtéţ, s. 113. 137 Tamtéţ, s. 113. 138 Vychází dodnes. 60

Grasshoppers Curych 2:1, jeho městského rivala FC Curych 1:0 a na závěr francouzský Štrasburk vysoko 4:0. Stali se tak vítězi turnaje s celkovým skóre 8:1.139 V té době však uţ byla situace v českých luzích a hájích taková, ţe bylo jasné, ţe tito mladíci nebudou mít šanci svůj úspěch zopakovat. Vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava 15. Března 1939 došlo ke změně postavení českého státu ať uţ v aspektech politicko-sociálních či sportovně-soutěţních. K reorganizaci tak došlo i ve struktuře soutěţí pod hlavičkou Českého svazu fotbalového. Z logiky věci uţ se soutěţe nemohl účastnit ŠK Slovan Bratislava, který po vzniku samostatného slovenského státu zamířil do nově vzniklé soutěţe našich východních sousedů. Na našem území byla ustanovena nová soutěţ, nesoucí název Českomoravská liga. Jejími účastníky se stali tři praţské kluby, čtyři moravské a pět klubů z „českého venkova“. Jednalo se tedy o soutěţ s dvanácti účastníky. Novinkou pak bylo zavedení nové soutěţe-Českého poháru. Ten se hrál jednak v ţupách, kde probíhaly vyřazovací kvalifikační boje o postup do svazové části poháru. Tu hrálo šestnáct nejlepších klubů z ţupních předkvalifikací. Systém turnaje byl poté nastaven na vyřazovací dvojzápasy, tak jako to známe ze současnosti v případě mistrovství světa či klubových pohárových soutěţí.140 Vítězem prvního ročníku nově zaloţené soutěţe se nakonec nestal ani jeden z favorizovaných praţských týmů, nýbrţ Aso Olomouc. Slavia skončila na kopačkách Prostějova, Spartě se stala osudným Slezská Ostrava.141

4.4.4.2. Slavia vévodí

Tohle smutné období naší, potaţmo světové historie, bylo zároveň úspěšným obdobím klubu s pěticípou hvězdou ve znaku.

139 Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: c. d., s. 67. 140 Petrů, K.: c.d., s. 769-770. 141 Tamtéţ, s. 770. 61

Slavia v době války sbírala vavříny. Nutno však podotknout, ţe pouze na domácí scéně, neboť zákaz vyjíţdění českých sportovců za hranice vlasti ji mezinárodní měření nepovoloval. V ročníku 1939/1940 se Slavia stala mistrem. Zároveň tedy vůbec prvním vítězem nově ustanovené Českomoravské ligy. První místo sešívaní ukořistili s pouze jednobodovým náskokem na svého letenského rivala, kterého na podzim v rozhodujícím zápase porazili 3:1. Tento důleţitý zápas absolvovali v sestavě: V. Deršák-Bouška, Daučík-Průcha, Sobotka, Jezbera- Vacek, Vycpálek, Bican, Kopecký, J. Deršák. Slavia rovněţ zaznamenala výsledkový rekord tohoto ročníku, kdyţ rozdrtila Kladno 14:1. Za pozornost stojí také utkání s Náchodem. A to proto, ţe v dnešní době bychom se takového výsledku asi nenadáli-Slavia-Náchod 11:5.142 A ještě jednu výjimečnost tento ročník ligy vykazoval. Bylo to poprvé, kdy se Josef Bican stal se Slavií mistrem. Také k tomu výraznou měrou přispěl. Vstřelil padesát branek, přičemţ celý tým Slavie jich během soutěţe nastřílel sto sedm. Legendárnímu kanonýrovi tak nechybělo moc, aby se přičinil o rovnou polovinu branek sešívané druţiny. 143

4.4.4.3. Double

V dalším ročníku Slavia potvrdila své postavení lídra tuzemské fotbalové scény a opět stanula na vrcholu tabulky po odehrání všech dvaadvaceti kol Českomoravské ligy.144 Zajímavostí je, ţe Slavia během tohoto ročníku nedokázala ani jednou porazit Spartu a přesto skončila první s pohodovým náskokem šesti bodů na druhou SK Plzeň. Sparta skončila aţ na čtvrtém místě, coţ se jí od roku 1925, kdy se začala psát baše ligová historie, ještě nikdy nestalo. Ke všemu to byla pouze

142 Pivoda, A.: c. d., s. 144. 143 Houška, c.d., s. 159. 144 Petrů, K.: c.d., s. 779. 62 předzvěst její následné krize, o které si více řekneme později.145 Zvláštní příchuť měl praţský duel Slavie s plzeňským týmem. A to proto, ţe ještě nikdy se do té doby nestalo, aby sešívaní s druhým nejlepším týmem dvoukolově hrané ligy zvítězili rozdílem deseti branek-11:1. Nebyl to však rekord ročníku, protoţe muţstvo Baťa Zlín odjelo z Prahy s ještě o gól větší nadílkou.146 Nejlepším střelcem Slavie byl opět dle očekávání Pepi Bican, který rozvlnil síť za zády soupeřových brankářů celkem osmatřicetkrát.147 Triumf zaznamenali červenobílí i v Českém poháru. Nejprve si poradili s Dvorem Králové 8:3 doma a 5:1 venku. Velkou překáţkou nebyl ani Union Beroun a tak Slavia po výsledcích 12:2 v Praze a 6:2 v Berouně postoupila do finále, kde na ni čekal tradiční rival-Sparta. První utkání sehráli slávisté doma a poněkud překvapivě odešli poraţeni 2:3. Odveta na půdě rivala se však velice vydařila a Slavia v sestavě Finek- Luka,Černý-Bouška, Průcha, Jezbera-Holman, V. Bradáč, Bican, Kopecký a A. Bradáč. 148 mohla slavit vítězství 3:6. V tomto roce tak ovládla obě domácí soutěţe.

4.4.4.4. Repete a trápení Sparty

O rok později se situace opakovala a Slavia opět mohla slavit double. Ve finále poháru si poradila s praţskými Bohemians, kdyţ doma zvítězila 5:2 a na hřišti soupeře uţ jí bohatě stačila remíza 5:5.149 Ligovou soutěţ červenobílí zvládli bez větších potíţí a zvítězili s náskokem devíti bodů na druhý Prostějov. Zajímavý

145 Pivoda, A.: c. d., s. 144. 146 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 147 Růţička, A. a kol.: c.d., s. 18. 148 Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: c. d., s. 67-68. 149 Tamtéţ, s. 68. 63 však byl osud Sparty. Jak jsme si psali výše, tak letenský klub se v těchto letech zmítal v místy větší a místy menší krize. Ta větší se projevila v tomto ročníku. Sparťané měli po polovině soutěţe na kontě pouhopouhé tři body a od Slavie, která nastoupila v sestavě Finek-Černý, Luka-Vycpálek, Průcha, Jezbera-Holman, V. Bradáč, Bican, Kopecký, A. Bradáč, utrţili debakl 0:7.150 Poslední místo je nutilo váţně se zaobírat myšlenkami na hrozící sestup do divize, která tehdy představovala druhou nejvyšší soutěţ. Sparta tedy mobilizovala. Lákala do svých řad posily, aby odvrátila hrozící katastrofu. Na začátku jarní části soutěţe se tak na Letné objevil nejlepší střelec praţských elektrikářů (SKEP) Zmatlík či univerzální středopolař Koubek. Na poslední chvíli se rudým podařilo dohodnout se se Slavií na zapůjčení vyhlášeného střelce Vojtěcha Bradáče.151 Mise Zachraňte ligu mohla začít. A začala pěkně zostra. Hned v prvním jarním kole Sparta narazila na obhájce titulu, tedy Slavii. Přesto ţe byla notně posílena, tak na suveréna těchto let to nemohlo stačit. Přesto, ţe měli sešívaní problémy se sestavou a utkání se hrálo na rozbahněném hřišti Sparty152, tak výsledek byl jednoznačný. Sparta-Slavia 1:8.153 V dalším zápase to uţ však bylo pro sparťany lepší a jejich příznivci mohli zajásat po výhře letenských nad jedním z předních klubů tabulky, vršovickou Bohemií 6:0. Ale ve třetím zápase v Prostějově Sparta opět padla a přes vítězství nad Kladnem v kole následujícím zůstávala stále na samém dně ligové tabulky. Odtud letenským pomohla aţ výhra nad Pardubicemi. Ještě větší význam však v konečném účtování mělo vítězství Sparty v Plzni, o němţ rozhodl dvě minuty před koncem Vojtěch Bradáč. Jak se ukázalo, tato branka rozhodla o

150 Pivoda, A.: c. d., s. 145. 151 Petrů, K.: c. d., s. 787. 152 Údajně se jednalo o záměr sparťanských funkcionářů znesnadnit slávistům kombinační hru 153 Pivoda, A.: c. d., s. 145. 64 záchraně Sparty a naopak sestupu Viktorie Plzeň do druhé ligy.154

4.4.4.5. Sparta opět ve formě

Po předchozí nepovedené sezoně se Sparta v ročníku 1942/1943 vzpamatovala a byla Slavii v boji o další titul velmi důstojným soupeřem. Ve vzájemných zápasech dokonce pokaţdé vyhrála-5:2 a 5:3. Jenţe sešívaní byli z dlouhodobého pohledu přece jen úspěšnější. A hlavně měli nezadrţitelného Bicana, který zaznamenal osmatřicet branek z celkového počtu devětadevadesáti, které červenobílý klub nastřílel.155 V konečném účtování tak Slavia napočítala o tři body více neţ Sparta a mohla tak slavit čtvrtý titul v řadě.156 V podzimní části české národní ligy v ročníku 1943/1944 uţ vznikly pochybnosti, jestli se vůbec soutěţe v kopané odehrají, neboť válečné události, bombardování a blíţící se fronta se daleko výrazněji projevovaly i na ţivotě u nás. Zásobování a doprava vázly, fašisté alarmovali pracovní síly, začalo se povolávat na stavbu zákopů, dvanáctihodinová pracovní doba, to vše nemohlo nezasáhnout i oblast sportu.157 Soutěţ se nakonec dohrála a bylo to dobře hlavně pro Spartu. Ta po dlouhých pěti letech opět poznala jak chutná pocit triumfu a stala se vítězem ročníku, kdyţ nasbírala o tři body více neţ vládce posledních sezón Slavia.158 Malou náplastí pro fanoušky sešívaných mohl být fakt, ţe Slavia obohatila svou kroniku rekordů o další zápis. Tentokráte v oblasti nejvyššího vítězství. Dne 27. Července 1943 Slavia porazila v přátelském zápase SK Klášterec 28:3 a toto utkání je dodnes nejvyšším vítězstvím sešívaných

154 Petrů, K.: c. d., s. 787-788. 155 Pivoda, A.: c. d., s. 146. 156 Petrů, K.: c. d., s. 795. 157 Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: c. d., s. 68. 158 Petrů, K.: c. d., s. 799. 65 v historii klubu.159 Zároveň je velice nepravděpodobné, ţe by mohl být ještě někdy překonán. Následující ročník uţ zahájen nebyl. Válka to jednoduše nedovolila. Historik sportu Karel Petrů to popisuje takto: „Němci v posledním křečovitém a ovšem marném úsilí, vypjatém alespoň k oddálení uţ neodvratitelné katastrofy, museli otevřeně před celým světem doznat, ţe uţ ani sportovní soutěţení není na území dosud jimi ovládaném moţné. A stále častější nálety to ostatně znemoţnily také. V soutěţích bylo proto moţno pokračovat teprve po roce-uţ v osvobozené vlasti. Pak přišly v úvahu opět kluby pohraniční, Mnichovem násilně oddělené, o které bylo nutno divize znovu rozšířit.“160 Statisticky však období okupace mělo na rozvoj kopané pozitivní vliv. Toto překvapující zjištění dokládají záznamy o tom, ţe i přes potíţe ve válečném sportovním provozu počet klubů i hráčů v letech okupace neustále stoupal, takţe dosáhl v historických zemích výšky převyšující značně i číslice z dob, kdy tyto země nebyly oloupeny o pohraniční území. Ke konci roku 1944 bylo napočítáno 117 463 hráčů, z toho 18 416 dorostenců a 1987 klubů. Tyhle přírůstky se dají vysvětlit z velké části tím, ţe byla pozastavena činnost tělocvičných jednot, jejichţ členové, zejména na venkově, pomáhali zakládat nové sportovní kluby.161 Konec války však sebou přinesl také temnou událost do slávistické kroniky. Psal se květen roku 1945, kdyţ jednoho pozdního večera podpálila skupina asi deseti esesáků obě tribuny hřiště SK Slavia Praha. V plamenech ohnivého ţivlu pak lehlo popelem hřiště, tribuny se vším těţko nahraditelným klubovým inventářem a hlavně pak klubový archiv, který obsahoval veškeré záznamy, pamětihodnosti a trofeje. Tato ztráta byla nevyčíslitelná a také nenahraditelná.162

159 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 160 Petrů, K.: c. d., s. 801. 161 Tamtéţ, s. 803. 162 Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: c. d., s. 68-69. 66

Touto nešťastnou událostí tak skončilo období, které tato práce postihla. Se znalostí následujícího vývoje to působí tak trochu jako předzvěst věcí příštích. Problémy se stadionem se od této doby stali pro červenobílý klub symptomatické a k jejich snad definitivnímu vyřešení došlo aţ před dvěma lety otevřením nového stadionu v Edenu. Tam Slavie znovu získá na síle. Věřím tomu.

5. MEZINÁRODNÍ KONFRONTACE

Na mezinárodní scéně dosahovala Slavia, stejně jako její rival Sparta, pozoruhodných výsledků. Pokud bychom vycházeli ze současného stavu a úrovně českého fotbalu, jistě by si mnoho fanoušků ukroutilo krky nad tím, jak praţská S vyrovnaně válčí s nejlepšími kluby kontinentu. Nyní si některé z výjimečných střetnutí přiblíţíme podrobněji.

5.1. Celtic v Praze Jména leckterých význačných evropských muţstev, která dnes oslňují svět, nepůsobila v těch časech praţádným dojmem. Sparta například v Lisabonu zostudila Benficu rozdílem dvou tříd, avšak ţádný výrazný ohlas veřejnosti to nevyvolalo. A kdyţ Slavia pouze remizovala v Miláně s Interem 2:2, nastalo v Praze velké zklamání.163 Fotbaloví příznivci tehdy vnímali české kluby jako naprostou špičku a jména zahraničních gigantů jim rozhodně hrůzu nenaháněla. Dnes je tomu bohuţel jinak. Nejenţe jména gigantů nahánějí tuzemským klubům hrůzu, ale český fotbal uţ se pomalu nedokáţe měřit ani s týmy, u kterých by to bylo ještě před několika lety nemyslitelné. Bohuţel. Ale zpět do doby mnohem příznivější pro kluby ze srdce Evropy. Jedním z mála evropských klubů, které měli uţ tenkrát slávu a moc, byl glasgowský Celtic. Tento tradiční skotský klub, hrající v tradičních zelenobíle pruhovaných dresech, sbíral závratné úspěchy. Znalci se jednomyslně shodovali na tvrzení, ţe se jednalo o nejlepší muţstva světa tehdejší doby. Posuďte sami: patnáctkrát byl mistrem skotské ligy, z toho šestkrát v řadě za sebou, desetkrát vyhrál Skotský pohár, na jeho hřišti byl zaznamenán světový rekord divácké účasti na jednom zápase – 124 260 lidí, ve finále Skotského poháru nebyl

163 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 75. 68 poraţen od roku 1902 a dokázal vyhrát v jedné šňůře šedesát tři ligových zápasů za sebou.164 A tento gigant zamířil v roce 1922 do metropole Československa. Zájem praţských fanoušků o Celtic byl úţasný. Kaţdý chtěl na vlastní oči vidět tuhle zelenobílou mašinu v akci. Na první utkání se Spartou přišlo šestadvacet tisíc diváků a domácí udivili Skoty i celou veřejnost, po velkém boji slavili vítězství 2:1.165 Druhý zápas sehráli glasgowští se Slavií. Utkání hrané ve čtvrtek 25. května 1922 bylo rovněţ vyprodané. České slovo postihlo situaci před zápasem takto: „Zítřejší zápas je pro diváka něčím mnohoslibným: na jedné straně team, který byl pozván proto, bychom se od něho něco naučili, který však byl poraţen Spartou; na druhé straně Slavia, jejíţ kondice zdá se býti dobrou a proti níţ půjdou hosté s celým svým vrcholným technickým uměním a s vůlí opraviti dojem…“166 Dojem asi skutečně opravit chtěli, ale slávisté je omráčili nástupem. Plných patnáct minut nepůjčili skotům míč. Vlna za vlnou se valila vpřed. Rány pršely na skotskou branku ze všech stran a ze všech úhlů.167 Tato aktivita byla také odměněna vedoucím gólem. Avšak do kabin se šlo za nepříznivého stavu 1:2, coţ nemohlo těšit Skota na lavičce Slavie, Johna Maddena. Druhá půle pak jiţ byla celá v reţii Slavie. „Byl to koncert na přání diváků, byla to báseň v próze, byl to obraz plný breughelovských barev a vzruchů.“168 Tlak byl místy aţ drtivý, ale skotská obrana odolávala. Deset minut před koncem však vyrovnal Vaník. A kdyţ v 87. minutě dovršil obrat Štapl, zalilo se srdce všech hráčů i fanoušků v červenobílém dresu blaţenou radostí, neboť pochopili, ţe se stane, co se má stát. Slavia pokořila nejlepší muţstvo světa.

164 Tamtéţ, s. 75. 165 Barchánek, J. a kol.: c. d., s. 17. 166Velká výzva pro sešívané. In: České slovo, 26. 5. 1922, s. 6. 167 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 76. 168 Tamtéţ, s. 76. 69

Co na tento počin denní tisk? Pojďme listovat: „S úspěchem Slavie nikdo nepočítal a sami Skotové byli velmi sebevědomě přesvědčeni o svém vítězství. Nenadálo se toho jistě ani jedenáct hochů Slavie, kteří šli se bíti za barvy červenobílé. Včera byl podán nejskvělejší důkaz toho, ţe ve footballu nejsilnější team můţe býti poraţen, je-li společná vůle k vítězství. Skotové byvše zatlačeni do defenzivy, ukázali se mistry v zneklidňování Slavie a ještě více obecenstva tím, ţe hru úmyslně prodluţovali, pouţívajíce všech moţných maličkostí. Dělali to dokonale, ale marně; team Slavie, sílen důvěrou v úspěch, překonal vše a vstřelil tři goaly, počet dostačitelný, aby vítězně opustila hřiště a dobyla skvělého úspěchu. A byl to duch muţstva, který zvítězil za nejobtíţnějších podmínek.“169 Slavia i Sparta znechutili Skotům ţivot. V neděli se měl utkat s Celticem výběr praţských S čili reprezentační muţstvo Československa. Skotové zápas odřekli, sbalili kufry a tiše se vrátili domů.170

5.2. Jarní turné roku 1923

Jak jiţ jsme si napsali dříve, stanovit v těchto časech poměr sil evropské kopané bylo nesnadné. Mistrovství světa se nekonalo, mezinárodní pohárové soutěţe se ještě nezrodily. Všeobecně se však soudilo, ţe první housle hraje hrdý Albion a ţe nejlepší kontinentální fotbal se hraje v Maďarsku, Rakousku, Itálii, Španělsku a Československu.171 Výhra nad muţstvy evropského severu, západu nebo východu nevzbuzovala obdiv. To, čeho dosáhla Slavia na jaře 1923 ve Vídni, však lze zařadit mezi největší sportovní senzace té doby. Slavia vedla uţ v půli nad Rapidem, mistrem Rakouska, 3:0 brankami Vaníka,

169Klobouk dolů, pánové. In: Národní listy, 26. 5. 1922, s. 7. 170 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 77. 171 Pondělík, J.: c. d., s. 49-54. 70

Štapla a Čapka.172 V druhém poločase sešívaní nepolevili a výsledkem byl konečný stav 6:0. 173 To byl šok. Hned nato došla Slavii zdvořilá nabídka k sehrání odvety, a to opět ve Vídni. Na rakouské a evropské fotbalové burze totiţ kurz Rapidu rapidně poklesl. Rapid tudíţ ţíznil po rehabilitaci. Slavia nabídku přijala. Přijela a hrála. Hrála skvěle. Rapid sice tentokráte vstřelil branku, ale jinak sázeli míč do sítě uţ jenom červenobílí: dvakrát Vaník, třikrát Čapek.174 Sláva Slavie oběhla Evropu. Rychle za sebou přišly nabídky z Maďarska, Rumunska a Turecka.175 Slavia se rozhodla je všechny akceptovat a vzala to jedním tahem. Cestou porazila svou košickou jmenovkyni 6:0176, vybranou jedenáctku maďarských klubů 2:0 a výběr Rumunska 3:0.177 Následně nasedla v Konstanci na loď a plula po Černém moři k Cařihradu. Další zastávkou na trase spanilé jízdy červenobílé mašiny bylo tedy Turecko. Turci přijeli slávistům naproti v motorových člunech a doprovázeli je jako čestná flotila aţ do přístavu. Fanoušci ze země rozkládající se na dvou kontinentech vítali Slavii dělovými salvami, slavobránou a nepopsatelným křepčením. Nejen turecké, ale i francouzské, anglické, ruské, arménské a řecké noviny, jeţ v Cařihradu vycházely, provolávaly na prvních stránkách slávu slavné Slavii.178 První utkání sehrála Slavia v Turecku proti celku Galata Serail179. Potvrdila v něm oprávněnost velkých očekávání Turků. Zvítězila 7:0 a to i přesto, ţe kvalita hřiště byla přímo otřesná. Jednalo se o tvrdý písčitý kasárenský dvůr, na němţ vojáci vztyčili a upravili branky, stoţáry, rohové praporky a snesli pár ţidlí pro vzácnější hosty. Zbývající tisícovky

172 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 173 Petrů, K.: c. d., s. 566. 174 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 175 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 81. 176 Tamtéţ, s. 81. 177 Pondělík, J.: c. d., s. 61. 178 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 82. 179 Dnešní Galatasaray Istanbul. 71 diváku s fezy na hlavách se usadily po orientálním způsobu na zem.180 Slavia uznala, ţe sedmička je docela vkusné číslo a na druhý den na témţ kasárenském dvoře vyklepla Altoun Ordon opět 7:0. 181 Turky uţ ani tak nemrzel výprask, který dostali, jako skutečnost, ţe se jim opět nepodařilo vstřelit Slavii gól. Při posledním utkání Slavie na turecké zastávce proti mistrovi země Fenerbachce tak měli domácí hlavní úkol – vstřelit gól. A to se jim také povedlo. Za stavu 7:0 se stal zázrak: „turecký šturmíř dorazil ve změti údů merunu do slavistické brány. Fezy vzlétly k nebi, obecenstvo zaplavilo hřiště a zvedlo na ramena zázračného střelce, jenţ překonal ďábla, jak Turci označovali slávistického golmana Cháňu. Do hřiště vtrhla i policie, ale nikoli proto, aby zjednala pořádek, nýbrţ aby oslavila šťastného útočníka. A rovněţ turecký princ se účastnil nenadálých radovánek. Teprve potom, kdyţ si city přišly na své, se pokračovalo ve hře.“182 Konečný výsledek zněl - Fenerbachce:Slavia 1:10.183 Slavia tak ukončila své turné po Evropě, aniţ by poznala hořkost poráţky. Její renomé stouplo ještě více, pokud to ovšem v dané době bylo vůbec moţné.

5.3. Nejdražší hráč světa na Slavii

„Všichni diváci se dívají na Buchana, neboť se uţ hodně dlouho o něm píše jako o nejdraţším, nejpodivuhodnějším hráči světa. Je to šlachovitý, dlouhonohý, podmračený chlapík. „Kolébá se jako starý kočí.“ Říká kdosi v hledišti. Také ostatní hráči Arsenalu vcházejí na trávník pomalým funebráckým

180 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 82. 181 Petrů, K.: c. d., s. 567. 182 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 83 183 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 72 krokem. Vede je holohlavý manaţer. Fotografové se za nimi plíţí jako šelmy.“184 Takto vzpomíná na májový den roku 1926 Vítězslav Houška ve své knize Věčná Slavia. Sešívaní se střetli s londýnským Arsenalem, jehoţ barvy hájil výše zmíněný Buchan, povaţovaný za nejdraţšího hráče světa. Utkání to však bylo zajímavé i z jiného důvodu. Slavia se opět po čase mohla poměřit s klubem, jehoţ renomé bylo obrovské. V první půli byl na domácích vidět přílišný respekt k soupěři. Hráči Arsenalu měli prakticky neustále míč pod kontrolou a nedávali sešívaným lidově řečeno čuchnout. Kdyţ po Ramseyho brance na 0:1 neproměnil František Hojer pokutový kop nařízený za faul na útočníka Šimonka, šlo se do kabin za nepříznivého stavu pro domácí.185 Do druhé části vstoupila Slavia s odhodláním zlikvidovat jednobrankový náskok soupeře. To však Arsenal nedopustil. Naopak bravurním výkonem poskytl domácím drahou lekci z moderní kopané. Konečný výsledek 1:5 nebyl ničím, čím by se Slavia mohla chlubit.186 Diváci se však nezlobili a spravedlivým potleskem ocenili výkon Arsenalu. A jak si vedl proslulý Buchan? Nebylo to vůbec špatné. Spíš naopak. Byl ústřední postavou zápasu. Ze středové řady rozdával přesné pasy útočníkům a vytvářel tak pro ně brankové příleţitosti, k tomu sám vydatně pálil.187 Diváci tak po zápase mohli konstatovat, ţe pověst, která jej přecházela, rozhodně nelhala.

5.4. Zamora v Praze

V listopadu roku 1925 zavítal do Prahy slavný španělský klub Espanyol Barcelona, v čele s legendárním brankářem

184 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 98. 185 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 99. 186 Petrů, K.: c. d., s. 599. 187 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 99. 73

Zamorou, mnohými povaţovaným za nejlepšího brankáře světa všech dob. Nejprve prohrál 16. Listopadu na Slavii 2:4 a Zamora poprvé v ţivotě dostal čtyři branky. A hned druhý den je dostal znovu, kdyţ Espanyol vypráskala Sparta v poměru 4:0. 188 Určitou omluvou pro vystoupení slavného katalánského celku bylo, ţe v Praze napadl sníh, který prý Španělé viděli poprvé v ţivotě. Zamora alespoň prohlásil, ţe na sněhu nikdy nechytal.189 Na jaře roku 1926 se pak Sparta vydala na turné do USA. Tato událost měla nesmírný význam pro propagaci československé kopané a přineslo i velký prospěch krajanským spolkům. 190 Zanedbatelný nebyl ani přínos amerického zájezdu pro sparťanskou klubovou pokladnu. Čistý výtěţek činil bezmála dvě stě padesát tisíc korun československých. 191

5.5. Osm slávistů ve světovém finále

V roce 1934 skončili fotbalisté Československa druzí na mistrovství světa v kopané, které se konalo v Itálii. Tento fenomenální úspěch není vavřínem Slavie, přesto si ho dovolím do kapitoly mezinárodních vystoupení sešívaných zařadit. A to z prostého důvodu. V základní sestavě reprezentačního muţstva hrálo osm zástupců sešívaného dresu. A další dva jsou připraveni na lavici náhradníků.192 Ivan Mráz to ve svém Světě devadesáti minut popisuje následovně: „Vedoucí postavení Slavie v československé kopané se projevilo na italském mistrovství, na kterém tvořili kostru týmu její hráči, doplnění o sparťany Čtyřokého, Košťálka a Nejedlého. Nejedlý se stal s pěti góly nejlepším střelcem šampionátu.“193

188 Petrů, K.: c. d., s. 596-597. 189 Sportovní věstník, 1925, 49, s. 12. 190 S Belgičanem Brainem přišla znovu síla. In: Sparťan, 1995, 24, s.18. 191 Barchánek, J. a kol.: c. d., s. 18. 192 Pondělík, J.: c. d., s. 86-7. 193 Mráz, I a kol.: c. d., s. 235. 74

V prvním zápase na šampionátu nastoupil československý tým proti Rumunsku.194 V bráně Plánička, na pravé straně obrany Ladislav Ţeníšek, uprostřed zálohy Štefan Čambal195 a po jeho levici Rudolf Krčil. Na pravém křídle pak František Junek, v centru Jiří Sobotka a u levé postranní čáry Antonín Puč.196 Tolik výčet hráčů, kteří do kolonky klub uváděli SK Slavia Praha. Po poločase, jehoţ průběh značně ovlivnilo velice větrné počasí, které toho dne v Terstu panovalo, vedli Rumuni nejtěsnějším rozdílem 0:1.197 Po přestávce se reprezentanti Československa umoudřili, vsadili na přízemní hru a odměnou jim bylo otočení skóre a konečné vítězství 2:1.198 Zároveň tato výhra znamenala postup do čtvrtfinále, neboť skupinová základní fáze byla ustanovena světovou fotbalovou federací aţ později. V něm se Čechoslováci utkali se Švýcarskem. Do utkání nastoupila stejná sestava jako do zápasu s Rumunskem.199 A stejný byl také fakt, ţe vítězem se stali naši reprezentanti. Československo-Švýcarsko 3:2.200 V semifinále pak čekal tradičně silný tým Německa.201 Německé národní muţstvo vykazovalo jiţ několik let před světovým šampionátem stoupající výkonnost. Na začátku roku 1934 toto tvrzení potvrdilo vítězstvím nad Maďarskem v poměru 3:1.202 Na Československo tedy v Římě nečekal snadný soupeř. Nicméně nakonec s ním bylo méně práce, neţ se čekalo. Výkonnost našeho muţstva totiţ stále stoupala. Důleţité bylo, ţe jsme Němcům vnutili svůj styl hry. Josef Pondělík na to v knize Století fotbalu vzpomíná následovně: „technicky

194 Petrů, K.: c. d., s. 706. 195 Jediný Slovák v muţstvu. 196 Růţička, A. a kol.: c. d., s. 14. 197 Petrů, K.: c. d., s. 706. 198 Pondělík, J.: c. d., s. 87. 199 Petrů, K.: c. d., s. 706. 200 Růţička, A. a kol.: c. d., s. 14. 201 Pondělík, J.: c. d., s. 88. 202 Petrů, K.: c. d., s. 707. 75 vybavený a houţevnatý Čambal postupuje vytrvale za útokem, mladý Sobotka uplatňuje smysl pro přízemní hru a kolmé přihrávky ze zásobníku staré české uličky, Svoboda na pravé straně zdravě bojuje, Junek utíká po křídle a lehce centruje. Na opačné straně je naopak důrazný a střelecky disponovaný Puč a Nejedlý proţívá vrchol své výkonnosti, vstřelí všechny tři góly a stane se nejlepším střelcem italského šampionátu.“203 Výsledkem je výhra 3:1 a vědomí toho, ţe následující neděli, 10. června 1934, se Československo utká na římském stadionu s domácí Itálií o titul mistra světa.204 Od úvodu utkání se očekával velký nápor domácích, hnaných kupředu vyprodaným hledištěm stadionu Del Partito Nazionale Fascista, v jehoţ královské lóţi seděl duce Mussolini. Pod taktovkou fašistického diktátora ostatně probíhal celý šampionát. Českoslovenští fotbalisté však úvodní nápor soupeře zachytili a chytrou hrou drţeli hru vyrovnanou.205 Poločas končí bez branek a Italové na hřišti i v hledišti začínají ztrácet nervy.206 To se projevilo v úvodu druhé půle, kdy se nekoncentrovaní hráči italského národníhi týmu dostali pod obrovský tlak. Plánička si dlouhé minuty nesáhl na míč. A pak to přišlo. V 78. Minutě předvedl Antonín Puč jednu ze svých geniálních akcí a poslal Československo do vedení-0:1.207 Pak však nastalo peklo, kterému vydatně přispíval švédský sudí Eklind. Italové se hnali do útoku, touţíce po vyrovnání. Zapomínali však na pravidla a pomáhali si nedovolenými prostředky. Ty však rozhodčí Eklind neviděl, nebo vidět nechtěl. Z tohoto bizarního úseku hry vyplynul vyrovnávací gól Orsiho. Utkání šlo do prodlouţení.208 V něm uţ se unavený a o dva zraněné hráče oslabený československý tým nezmohl na

203 Pondělík, J.: c. d., s. 88. 204 Růţička, A. a kol.: c. d., s. 15. 205Pondělík, J.: c. d., s. 89. 206 Petrů, K.: c. d., s. 708. 207 Pondělík, J.: c. d., s. 90. 208 Růţička, A. a kol.: c. d., s. 15. 76 odpor, dostal od Schiavia druhý gól a Italové se staly mistry světa. 209 Téměř celý svět však psal o českých fotbalistech jako o morálních vítězích mistrovství. Výňatek ze zahraničních ohlasů přináší kniha Století fotbalu: londýnský Evening News: „Čechoslováci hráli klidněji, chladnokrevněji a technicky vyspěleji neţ Italové. Vedli 1:0 a měli nejméně stejným poměrem zvítězit!“210; vídeňský Morgen: „Bylo to největší utkání v kopané, které kdy svět viděl. Je-li nutno něco vytknout, pak jedině unfair hru, kterou musíme přičíst na vrub Italů.“211; Paris Soir: „Brutality italských hráčů učinili zápas zcela neregulérním. Puč byl doslova knokautován a byl nucen opustit hřiště. Sport by měl být záleţitostí především talentu, nikoli surové síly.“212; Frankfurter Zeitung: „Světový titul není v rukou nejlepších. Čechoslováci dokázali, ţe na prvním místě je sport.“213 Je vidět, ţe reprezentanti Československa si svým vystoupením na Apeninském poloostrově vybudovali velký respekt celého světa. A na domácí scéně tomu nebylo jinak. České noviny a večerníky se ve svých pondělních výtiscích předháněli v superlativech. V Národních listech zazněl tento komentář: „Naši hráči se bili celým srdcem, hráli otevřenou a podle pravidel fair play hru a byli při nejmenším rovnocenní svému soupeři v umění footbaloovém. Švéd Eklind dopustil, ţe naši hráči se stali mučedníky, jejich síly a velké umění podlomilo vědomí, ţe jsou vydáni na pospas jedinci, který přímo trestuhodně zneuţil svého čestného úřadu!“214 Také Večerní české slovo přišlo se svým názorem na věc: „Čechoslováci neprocházeli sice branami Říma jako vítězové,

209 Petrů, K.: c. d., s. 709. 210 Pondělík, J.: c. d., s. 90. 211 Tamtéţ, s. 90-91. 212 Pondělík, J.: c. d., s. 91. 213 Tamtéţ, s. 91. 214 Proklatý sudí: In: Národní listy, 11. 6. 1934, s. 7. 77 ale jejich cesta je přece jen posypána vavřínovými ratolestmi. Ve všech čtyřech zápasech jim bylo odpískáno jen šestatřicet bezvýznamných faulů…“215 A ještě dejme slovo večerníku Práva lidu: „Celý svět mluví o Československu. Kdyby se finále hrálo, kdyţ uţ ne na neutrálním hřišti, tedy alespoň pod neutrálním rozhodčím, neodešlo by ze hřiště poraţeno.“216 Tato chvála a pozitivní vnímání vystoupení reprezentace veřejností se promítly také v přivítání fotbalistů v Praze. Bylo triumfální. Celá vlast vítala fotbalisty jako vítěze. Byla to věc dosud nevídaná.217 Tak tedy vypadal největší úspěch československého fotbalu. Podepsáno pod ním bylo deset zástupců SK Slavia Praha. Podobného výsledku dokázali Čechoslováci dosáhnout aţ v roce 1962 v Chile, kdy další legendární parta kolem Josefa Masopusta skončila rovněţ těsně pod vrcholem.

5.6. Angličané opět v Praze

K dalšímu měření sil s muţstvem z kolébky kopané došlo v květnu 1935. Do Prahy přijel slavný Manchester City, tým, který skončil v anglické lize na třetím místě a který několik dní předtím nastřílel ve Vídni Rapidu pět branek.218 Proti Angličanům nastoupil výběr Sparty a Slavie. A zrodila se senzace. Vyhlášený centrforvard hostí sice zaznamenal pěknou branku, ale to bylo vše, čeho hosté v metropoli Československa dosáhli. Po třech brankách Kopeckého a zásazích Hrušky se Svobodou svítil na tabuli konečný stav 5:1.219 Angličané se ani nemračili, ani nesmáli, jenom trvali na tom, aby jim jedenáctka Letné laskavě oplatila návštěvu.

215 Poráţka nevadí. In: Večerní české slovo, 11. 6. 1934, s. 5. 216 Nespravedlnost. In: Večerník práva lidu, 11. 6. 1934, s. 6. 217 Petrů, K.: c. d., s. 709. 218 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 142. 219 Růţička, A. a kol.: c. d., s. 54. 78

Nechali se slyšet, ţe se velmi vynasnaţí Praţanům vrátit veškeré projevy pohostinství.220 Odveta se konala v listopadu a hráči Manchesteru se snaţili dodrţet slib. Coţ se jim téměř podařilo. Vyhráli 4:1, nicméně v součtu jim stejně jeden gól chyběl.221 Kdyţ uţ je řeč o „anglicko-českém vyrovnání“, tak musím připomenout, ţe se na Letné v roce 1936 objevuje muţstvo Oxford University, tedy tým, s nímţ Slavia sehrála vůbec první mezinárodní střetnutí. A zároveň z něj odešla poraţena 0:3. O tomto zápase jsme si podrobněji povídali v jedné z prvních kapitol. Zmíním jen přirovnání Vítězslava Houšky, které pouţil ve své knize Věčná Slavia a které mělo dokreslit rozdíl, který mezi oběma týmy před sedmatřiceti lety byl: „Slavia působila jako snaţivý učeň ze zaostalého světa, k němuţ přijel host z technicky vyvinuté planety.“222 Tentokrát by autor musel vymyslet podstatně jiné přirovnání. Oxfordští fotbalisté třicátých let se podobali svým předchůdcům z pokraje století snad jen barvou dresu, kdeţto v ostatních směrech podávali pouze důkaz o degeneraci talentu. Slavia jim vrátila lekci i s úroky. Zvítězila 8:2.223

5.7. Středoevropský pohár

Jak jsme zmínili v předchozí kapitole o úspěších Slavie, respektive československých klubů na mezinárodní scéně, tak dlouho neexistovala ţádná pravidelná pohárová soutěţ, která by poskytla měřítko výkonnosti jednotlivých klubů a pomohla určit nejlepší evropský klub daného ročníku. To byl také jeden z důvodů, proč fotbalová Evropa dospěla k předobrazu dnes slavných evropských pohárů a dala vzniknout

220 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 142. 221 Petrů, K.: c. d., s. 727. 222 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 18. 223 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 79

Středoevropskému poháru. Tato soutěţ, zvaná téţ Mitropa Cup224, se stala velice brzy nejpopulárnější a nejuznávanější soutěţí v Evropě. Samozřejmě vyjma mistrovství světa. To však nešlo se Středoevropským pohárem příliš poměřovat, neboť to byla soutěţ vymezena určitým teritoriem a šlo o měření sil klubových, nikoliv reprezentačních celků. Proč však zmiňuji tuto soutěţ v práci věnované Slavii? Ano, tušíte správně. Ke Středoevropskému poháru se váţe jedna velice slavná kapitola slávistické historie. O tom však později. Nyní se podívejme na to, jak se vůbec soutěţ zrodila a jakým prošla vývojem. U samotného zrodu Mitropa Cupu stáli zástupce praţské, vídeňské a budapešťské fotbalové asociace. Ti stále častěji vysílali své zástupce k projednávání společných zájmových otázek, mezi které patřilo právě i ustanovení pravidelné klubové soutěţe. Výsledkem jejich porad a jednání bylo, ţe 28. října 1926 byl v Praze při příleţitosti zápasu Československo- Itálie poloţen základ ke Středoevropskému poháru.225 Soutěţe se měly účastnit dva nejlepší kluby ze čtyř zakládajících zemí-Československa, Maďarska, Rakouska a Itálie. Itálie s návrhem nesouhlasila, neboť poţadovala pro sebe větší kvótu a tak se první ročník uskutečnil bez její účasti. Náhradou byly kluby z Jugoslávie.226 Za Československo hrál Středoevropský pohár zpravidla mistr ligy a druhý tým v pořadí.227 Někdy i další týmy. A tak se v soutěţi od jejího vzniku do vypuknutí druhé světové války představily kromě Slavie a Sparty také SK Kladno, SK Ţidenice228, Viktoria Ţiţkov, Teplitzer FK, Viktoria Plzeň a FK Prostějov.229

224 Pivoda, A.: c. d., s. 147. 225 Petrů, K.: c. d., s. 608. 226 Tamtéţ, s. 608. 227 Pivoda, A.: c. d., s. 147. 228 Dnešní 1. Fc Brno. 229 Pivoda, A.: c. d., s. 147. 80

Prvnímu ročníku, který byl zahájen 14. srpna 1927 zápasem Slavia-Ujpest Budapest230, předcházel na našem území kvalifikační turnaj o účast v poháru. Bylo to z toho důvodu, ţe česká liga a německé mistrovství se hrály odděleně a DFC Praha by tak neměl moţnost vybojovat si účast z ligy.231 Konal se tedy kvalifikační turnaj, kterého se účastnily první tři celky ligové tabulky-SK Slavia, AC Sparta, Vršovice232 a DFC Praha jako zástupce německé kopané.233 Turnaj s přehledem ovládly praţská S a zajistili si postup do premiérového ročníku Mitropa Cupu.234 První československý úspěch v rámci nově vzniklé soutěţe na sebe nenechal dlouho čekat. Premiérový ročník se stal kořistí praţské Sparty. Ve vídeňské části finále muţstvo Sparty podlehlo Rapidu 1:2, ale doma ho rozdrtilo 6:2. To znamenalo, ţe trofej pro vítěze prvního ročníku patřila Spartě. Neţ však stanula ve finále, musela přejít přes čtvrtfinálovou překáţku jménem Admira Vídeň. V prvním utkání zvítězila 5:1 a přes poráţku 3:5 v odvetě postoupila do semifinále. Tam vyřadila maďarskou Hungarii remízou 2:2 na soupeřově hřišti a bezbrankovým utkáním v odvetě na Letné. K rozhodujícímu střetnutí ale nedošlo, neboť Hungaria postavila slavného útočníka Kalmána Konráda, který se krátce předtím vrátil z USA. Jeho start byl proto z hlediska soutěţního řádu neoprávněný.235 Pro úplnost, cestu Slavie soutěţí utnul finálový soupeř Sparty, Rapid Vídeň.236 Soutěţ pak dále vzkvétala. Postupně se připojili také zástupci Itálie, Švýcarska a Rumunska.237 Ze středoevropského poháru se tak stala soutěţ, která si svou tehdejší popularitou

230 Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: c. d., s. 63. 231 Petrů, K.: c. d., s. 611. 232 Dnes Bohemians Praha. 233 Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: c. d., s. 63. 234 Petrů, K.: c. d., s. 611. 235 Sportovní svět, 1927, 11, s. 4-5. 236 Petrů, K.: c. d., s. 613. 237 Pivoda, A.: c. d., s. 147. 81 a úrovní nijak nezadala s pozdějším Pohárem mistrů evropských zemí, tedy dnešní Champions League. O výše uvedeném svědčí také fakt, ţe pohár se hrál aţ do roku 1992, neţ v konkurenci nových soutěţí zanikl.238

5.7.1. Slávistická stopa

Červenobílí se jako jediní zástupci našeho fotbalu zúčastnili všech třinácti předválečných ročníků.239 Dlouho se však nedokázali prosadit. V polovině třicátých let se Sparta pyšnila uţ dvojím ziskem trofeje a Slavia stále vycházela naprázdno.240 Přitom dvakrát měla titul na dosah. Ve třetím ročníku (rok 1929) přešli sešívaní přes italský Juventus a rakouskou First Viennu aţ do finále, kde je čekal maďarský tým Ujpestu.241 Naděje slávistů posilovalo vědomí, ţe tohoto soupeře na jaře v Praze porazili celkem jednoznačným způsobem-6:2.242 Naděje však zhasla uţ po prvním zápase. Slavia odešla ze hřiště maďarského šampiona s potupným debaklem 1:5 a odveta uţ byla pouhou formalitou. Po remíze 2:2 se vítězem třetího ročníku Mitropa Cupu stal Ujpesti Torna Club Budapešť.243 V příštích dvou ročnících sešívané ve Středoevropském poháru mnoho vody nenačeřili. Napřed je, byť těsně, vyřadil maďarský Ferencváros. Rok poté, zase těsně, italská AS Roma.244

5.7.2. Italská fraška

Pak však přišel rok 1932 a slávistická srdce se opět rozbušila nadějí na velký úspěch. Sešívaní v úvodu soutěţe lehce přešli přes vídeňskou Admiru a v semifinále je čekal

238 Tamtéţ, s. 147. 239 Růţička, A. a kol.: c. d., s. 15. 240 Petrů, K.: c. d., s. 613-731. 241 Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: c. d., s. 63. 242 Růţička, A. a kol.: c. d., s. 15. 243 Petrů, K.: c. d., s. 642. 244 Pivoda, A.: c. d., s. 147. 82 turínský Juventus.245 Nešlo však jen o měření fotbalových dovedností, jak se později ukázalo. Slavia měla jet k prvnímu zápasu do Turína. Direktoři Juventusu však poţádali Slavii o přehození programu a sehrání prvního zápasu v Praze. Muţstvo Juventusu se totiţ vracelo z Maďarska a hodlalo si ušetřit cestu a dobrovolně zkrátit odpočinek, neboť místo v neděli se mělo hrát jiţ ve středu.246 Na tom je vidět, ţe Italové neměli mnoho starostí o výsledek. Věřili si tak moc, ţe byli přesvědčeni o tom, ţe jim zde nic nehrozí. O to větší potom bylo jejich překvapení a rozčarování. K prvnímu zápasu tedy došlo 6. července 1932 v Praze a jeho průběh byl velmi bouřlivý.247 Uţ před jeho vypuknutím rozdmýchávali Italové vášně. Podali kupříkladu protest proti tvrdému a přehuštěnému míči. Vídeňský rozhodčí Braun jej zamítl a šlo se na věc.248 Italové začali zhurta, neustále útočili a na Pláničkovu branku se valil jeden útok za druhým. Nejlepší brankář v dějinách Slavie však prokazoval čest svému jménu a ţádný z míčů nepustil za svá záda. A pak to přišlo. V rozmezí několika minut slávisté třikrát udeřili a o poločase se tak diváci mohli kochat nápisem pod hodinami: SLAVIA 3, HOSTÉ 0.249 Italové však nerezignovali a vrhli opět všechny síly do útoku. Plánička však byl neprůstřelný. Čím více se blíţil konec, tím stoupala nervozita a frustrace hráčů Juventusu. „Jihoameričan Cesarini rozséval hrůzu a fauly. Srazil například Kopeckého, jemuţ se nepodařilo povstat; Puč mu chtěl pomoci, ale rozlícený Cesarini ho skolil tvrdým direktem do čelisti. Rozhodčí Braun přikvačil na místo rohovnické vloţky a

245 Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: c. d., s. 64. 246 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 118. 247 Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: c. d., s. 64. 248 Petrů, K.: c. d., s. 676. 249 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 120. 83 vyslovil viníkovi důtku s výstrahou. Cesarini si odplivl a pokračoval v díle. Diváci se zamračili a zatvrdili.“250 To „nejlepší“ však mělo teprve přijít. Osm minut před koncem zápasu nařídil rozhodčí Braun penaltu za ruku Bertoliniho.251 To si ovšem dal…: „…divý muţ Cesarini dostal vzteklinu, a cloumaje klopou Braunova saka, ţádal o odvolání pokutového kopu. Tato ţádost se rovnala pokusu zastavit prstem pohyb zeměkoule. Rozhodčí Braun to Cesarinimu šetrně objasňoval. Za coţ se mu Ital odvděčil tím, ţe ho srazil k zemi. Lid za bariérami zaťal pěsti a otevřel ústa k výkřikům nevole. Patnáct rozhořčených diváků vběhlo do hřiště s nejasným úmyslem ukáznit agresora. Nervy tekly proudem.“252 Pořadatelům se však podařilo zjednat pořádek a zápas byl dohrán. Fiala nařízenou penaltu proměnil a Slavia tak zvítězila 4:0.253 Tento incident však měl neblahé následky při odvetě v Turíně. Obecenstvo uţ předem vyprovokovali italští novináři, kteří o zápase v Praze informovali takovým způsobem, ţe by se za něj styděl i dnešní bulvární tisk.254 Jedinou pravdivou informací snad byl výsledek zápasu. Jinak to byly samé nesmysly a dezinformace. Muselo se přeci nějak vysvětlit, jak je moţné, ţe slovutný italský klub utrţil takový debakl. Ostatně, posuďte sami. Referát praţského dopisovatele listu Gazzeta del Popolo Roberta Sustera nabídl čtenářům tuto verzi: „Brutální a fanatické obecenstvo vniklo podle místních zvyků do hřiště a sáhlo k nepochopitelným a nehorázným násilnostem proti bezbranným hráčům Juventusu. Tyto nechutné incidenty se stávají ošklivou tradicí Československa a mají vţdy vzápětí hrubé a surové demonstrace proti Itálii. Protest Cesariniho proti neoprávněně nařízenému pokutovému kopu rozpoutal hněv obecenstva, které vniklo do hřiště a napadlo našeho udatného

250 Tamtéţ, s. 120. 251 Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: c. d., s. 64. 252 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 120. 253 Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: c. d., s. 64. 254 Petrů, K.: c. d., s. 677. 84 hráče. Cesarini se statečně a po italsku bránil. Rozhodčí, zasaţený ve shluku kterýmsi divákem, odchází ze hřiště a po deseti minutách vylučuje-Cesariniho!“255 Jak vidno, pisatel si bere na paškál nejen sportovní dění v Československu, ale trefuje se také do kultury národa jako celku. Dovedete si jistě představit, jakou odezvu taková reportáţ měla na Apeninském poloostrově a jak se italští fanoušci chystali na příjezd červenobílé druţiny. Kdyţ k tomu připočtete fakt, ţe italští tifosi256 se chovají jako divá zvěř zcela bez příčiny, tak se dalo něco nedobrého rozhodně očekávat. A kdo tak učinil, měl pravdu. Hned po svém příjezdu do Turína se Slavia přesvědčila, v jakém prostředí bude nucena vybojovat své odvetné utkání. Údajně s ohledem na bezpečnost Praţanů je výprava vysazena z rychlíku na předměstském nádraţí a do hotelu a dojede autokarem. Otevřeným, takţe připravení fanoušci ji mohou zasypat zkaţenými vejci a shnilými rajčaty…257 Kdyţ pak v neděli nastupovali sešívaní na starém hřišti Juventusu k zápasu, byli přivítáni orkánem křiku.258 Jedenáct hráčů Juventusu, mezi nimiţ byl i Cesarini, který podle řádu soutěţe nesměl nastoupit, přišlo do fotbalové arény s rozhodným úmyslem nandat Praţanům minimálně pět branek potřebných k postupu do finále.259 V první půli se jim cíl částečně daří naplňovat a do kabin se odchází za stavu 2:0 pro domácí.260 Diváci jsou však stále rozvášněnější a rozvášněnější. Nejenţe nepřetrţitě pískají, povykují a popichují rakouského rozhodčího Miesze, ale zároveň na hráče Slavie házejí kameny, vajíčka a jiné dalekonosné předměty.261 Dlouho se však ne a ne trefit.

255 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 121-122. 256 Tifosi je označení pro tvrdé jádro italských fans. 257 Růţička, A. a kol.: c. d., s. 15. 258 Petrů, K.: c. d., s. 678. 259 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 122. 260 Růţička, A. a kol.: c. d., s. 15. 261Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 122. 85

Aţ přišla druhá půle. Ani přestávka mezi poločasy rozvášněné Italy nezklidnila. Krátce po jejím začátku byl kamenem do hlavy zasaţen slávistický gólman Plánička.262 Padl k zemi a na nohy se postavil aţ v kabině, kam musel být odnesen na ošetření. Za ním se do šaten vydali jeho spoluhráči, kteří nehodlali bez svého kapitána pokračovat v boji.263 Chvíli přemítali nad tím, ţe by se na hřiště vrátili a utkání dohráli. Nakonec však na sebe vzal rozhodnutí vedoucí výpravy Valoušek a oznámil, ţe Slavia uţ hrát nebude, protoţe nehodlá riskovat ţivoty svých hráčů v takto nenávistném a nebezpečném prostředí.264 Pořadatelé se snaţili slávisty přesvědčit, aby se zápas dohrál, leč marně. Utkání tak zůstalo nedohráno a o jeho osudu se muselo rozhodnout u „zeleného stolu“. Výbor Středoevropského poháru pojednal o událostech při obou zápasech na své říjnové schůzi v Celovci. Nakonec došel k přesvědčení, ţe ani zápas v Praze, ani zápas v Turíně nebyl sehrán za normálních okolností, zaručujících nezkreslený výsledek zápolení a ţe viníky jsou oba kluby. Rozhodl se proto, ţe oba kluby se pro rok 1932 ze soutěţe vylučují a vítězem poháru se bez boje stává vítěz druhého semifinále-Bologna.265 Slavia se sice pod vlivem roztrpčenosti sportovní veřejnosti rozhodla odvolat, nicméně odvolací výbor, který se sešel v Budapešti, její odvolání podle očekávání zamítl.266 Takto neslavně tedy skončil další pokus Slavie o vybojování poháru pro šampiona Středoevropského poháru. Pohárová smůla sešívaných se stane příslovečnou. Nejen praţský, ale i vídeňský nebo budapešťský tisk nazývá muţstvo Slavie věčným korunním princem soutěţe.267 A fanoušci se ptají. Dokáţe ji vůbec někdy vyhrát? To se dozvíte později.

262 Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: c. d., s. 64. 263 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 122. 264 Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: c. d., s. 64. 265 Petrů, K.: c. d., s. 679. 266 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 123. 267 Růţička, A. a kol.: c. d., s. 16. 86

5.7.3. Neplodná léta

Po nešťastném roce 1932 se Slavia nemohla dlouhou dobu v Mitropa Cupu prosadit. V následujícím roce končí hned v prvním kole na kopačkách Austrie Vídeň a soupeř ze stejného města je jim osudovým i v prvním kole dalšího ročníku, tentokráte je to Rapid. Ani rok 1935 úspěch nepřinesl. Slavia sice v úvodním kole vyřadila maďarský FC Szeged, ale ve čtvrtfinále ji vyřadila Austria Vídeň. Ta se pro sešívané stala černou můrou, protoţe je vyřadila i v následujícím ročníku.268 Zato sparťané jásali, kdyţ podruhé v historii získali cennou trofej do svého drţení, kdyţ ve finále udolali budapešťský Ferencváros. V maďarské metropoli utrţili poráţku 1:2, ovšem v praţské strahovské odvetě neponechali nic náhodě a zvítězili s přehledem 3:0. Vynikající výkon podal a strůjcem vítězství byl Raymond Braine. Sestava onoho zápasu: Klenovec, Nurgr, Čtyřoký, Košťálek, Bouček, Srbek, Faczinek, Zajíček, Braine, Nejedlý, Kalocsay.269

5.7.4. Konečně!

A pak to přišlo. Památný rok 1938. Poprvé ve dvanáctileté historii Středoevropského poháru chyběli ve „startovní listině“ rakouský kluby.270 Březnový „anšlus“, připojení Rakouska k nacistickému Německu, škrtl plány a změnil ţivoty tradičních účastníků z Vídně. A poprvé a zároveň naposledy také zvítězil tým SK Slavia Praha.271 Červenobílí vstoupili do soutěţe pravou nohou a v prvním kole si bez větších těţkostí poradili s jugoslávským týmem

268 Pivoda, A.: c. d., s. 147. 269 Archiv AC Sparta Praha, Kronika Sparty 1935-1939, s. 17-20. 270 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 163. 271 Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: c. d., s. 64. 87

Beogradski SK272. Připsali si dvě výhry-3:2 a 2:1.273 Další soupeř byl ovšem jiného kalibru-italská Ambrosiana Milán.274 Všeobecně se očekávalo velice těţké a vyrovnané střetnutí, neboť Ambrosiana byla italským mistrem.275 Na hřišti to však vypadalo jako setkání mistrů světa s ţákovským výběrem. Slavia svému soupeři uštědřila ostudný debakl 9:0. A to ještě gólman Italů Peruchetti chytal jako o ţivot a povedlo se mu zabránit dvoucifernému nářezu.276 Dovedete si jistě představit, jak tato událost zahýbala fotbalovým světem. Vítězslav Houška ji popisuje takto: „Fotbalový svět strnul, Praha tonula v opojení, v Itálii nechtěli telefonické zprávě o výsledku střetnutí věřit, v Miláně vypuklo zděšení. Peruchetti vyfasoval za jednu hodinu od Slavie víc gólů neţ za jedenadvacet devadesátiminutových utkání italské jarní ligy. V historii Středoevropského poháru se dosud ţádnému muţstvu nepodařilo vstřelit v jednom zápase devět branek. Ţurnalisté neměli potíţe s hodnocením hry a hráčů. Psali, ţe Slavia si zřejmě vynahradila to, co dvanáct let v tomto poháru ztrácela. Ţe červenobílí oslnili. Ţe Bican předvedl nejlepší hru od svého příchodu do Prahy. Ţe Leonidas měl pravdu, kdyţ po červnovém šampionátu ve Francii označil Daučíka za nejlepšího obránce na světě atd.“277 Tohle epochální představení vlilo do ţil slávistů novou krev, okysličenou o víru, ţe v tomto ročníku mohou dosáhnout cokoliv. Odveta v Itálii byla uţ jen formalitou, a proto poráţka Slavie v poměru 1:3 zajímala snad jen zhrzené příznivce Ambrosiany, zvláště kdyţ sešívaní nastoupili ve značně obměněné sestavě s cílem šetřit se na další kolo.278 V semifinále čekal na Slavii další soupeř z Apeninského poloostrova. Tentokráte FC Janov. Ten uţ Slavii rozhodně

272 Dnes OFK Bělehrad. 273 Petrů, K.: c. d., s. 759. 274 Dnešní Inter Milán. 275 Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: c. d., s. 64. 276 Pivoda, A.: c. d., s. 148. 277 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 166-167. 278 Pivoda, A.: c. d., s. 148. 88 nehodlal podcenit a chtěl se poučit z vystoupení Ambrosiany. To se mu také podařilo a v domácím zápase slavil vítězství 4:2.279 Ani tento náskok jim však nestačil. Praţská odveta se totiţ stala galapředstavením nejlepšího útočníka všech dob Josefa Bicana.280 Čtyřikrát rozvlnil síť za zády janovského brankáře a zajistil tak Slavii postup do finále soutěţe.281 Podruhé v historii. V něm čekal na praţský celek Ferencváros Budapešť. Obhájce trofeje z předchozího roku, kdy v závěrečném vrcholném dvojkole porazil Lazio Řím 4:2 a 5:4.282 Vedení Slavie rozhodlo o tom, ţe zápas se odehraje na Strahově. Důvod byl prostý, na „větrné hůrce“ jak se stadionu na kopci Strahově přezdívalo, bylo větší hlediště. A také zde byla moţnost narychlo přistavět provizorní tribuny, čehoţ slávisté také vyuţili. Na utkání tak nakonec dorazilo pětačtyřicet tisíc natěšených diváků.283 Očekávání byla obrovská. A to jak ze strany diváků, tak i co se týče klubových funkcionářů, trenéra Reichardta a potaţmo milionů Čechů a Slováků. Slavia se totiţ bila jak o čest a slávu na sportovním poli, tak i o mezinárodní prestiţ naší země. Nezapomínejme, ţe v té době Hitler ze sousedního Německa zcela nepokrytě vyhroţoval naší republice vojenským zásahem a likvidací a ţe na Hradě jednal britský emisar lord Runciman s prezidentem Československé republiky Benešem o tom, jak se postavit ke stupňujícím se ultimativním poţadavkům německých nacistů.284 Jedna věc však je chtít, a druhá dokázat. A Slavia; hrající v sestavě: Bokšay-Černý, F. Daučík-Průcha, K. Daučík, Kopecký-Horák, Šimůnek, Bican, Bradáč, Vytlačil.285; dokázala

279 Petrů, K.: c. d., s. 759. 280 Osobní názor autora. 281Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 168-169. 282 Pivoda, A.: c. d., s. 148. 283 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 169-170. 284 Pivoda, A.: c. d., s. 148. 285 Růţička, A. a kol.: c. d., s. 17. 89 v prvním souboji s Ferencvárosem jen remizovat 2:2.286 Všechny zahalil smutek. Diváky, kluboé činovníky, běţné lidi, které fotbal většinou nezajímal. Po tomto výsledku se zdálo, ţe Slavia opět zůstane pod vrcholem. Argument byl pádný. Ferencváros doma neprohrává. Naposledy povolil byť jen remízu zahraničnímu soupeři před šesti lety.287 Avšak hráči nehodlali nic vzdávat bez boje. Hlavním buřičem se stal Vojtěch Bradáč, který svými výroky vléval naději a víru do hlav spoluhráčů. V neděli 11. září se na stadion Ferencvarose vmáčklo pětatřicet tisíc diváků, lačných být u toho, aţ se domácí potřetí v historii napijí šampaňského ze Středoevropského poháru. Byla však mezi nimi početná, na šest tisíc hlav čítající skupina slávistických příznivců, kteří přijeli svůj klub podpořit a dát hráčům najevo, ţe jsou s nimi při výhře i při prohře.288 Trenér Reichardt udělal v sestavě v porovnání s prvním zápasem dvě změny. K. Daučíka nahradil Noţíř, který jiţ směl nastoupit a místo Horáka hrál v útoku Vacek.289 A bylo to změny k lepšímu. Tato sestava zahrála o třídu, moţná o dvě lépe, neţ na Strahově. Deptala sebevědomé Maďary perfektním, zodpovědným výkonem, zadáci nedali forvardům Ferencvárose dýchat. A kdyţ uţ se dostali přes obranku, tak ztroskotali na báječně chytajícím Bokšayovi, který v těchto devadesáti minutách chytal jako fantom a čaroděj v jednom.290 Vítězslav Houška popisuje dění na hrací ploše takto: „Nikdo se nebál odpovědnosti ani soupeře. Nad hlavami hráčů se vznášel optimismus. Byli prodchnuti jednotnou vůlí. Věděli, ţe ztratit není co. Bili se ze všech sil. Útočili od první minuty, jako kdyby hráli před svým publikem, a zcela ignorovali sebevědomí zelenobílých. Bican hrál účelně a nezištně. Noţíř nepovolil

286 Petrů, K.: c. d., s. 759. 287 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 170. 288 Pivoda, A.: c. d., s. 149. 289 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 173. 290 Pivoda, A.: c. d., s. 149. 90

Sarosimu ani jeden volný krok a kromě toho přiskakoval na podporu útoku i obrany. Kopecký drţel v šachu pravou stranu soupeřových vojů, Daučík rušil kruhy a kličky vetřelců, Bokšay chytal jako pánbůh.“291 Vyústěním toho všeho bylo nečekané, leč zaslouţené vítězství červenobílých. Slavia dobyla stadion Ferencvarose a zvítězila 0:2.292 Dokázala to! Konečně se jí podařilo vyhrát Středoevropský pohár. Korunní princ konečně dosedl na trůn. Stříbrný hrnec s mocně zahnutýma ušima (rozuměj Středoevropský pohár), tu zatracenou věc, co Slavii tak dlouho unikala, předal kapitánu Daučíkovi předseda řídící komise soutěţe, Ital Coppola.293 A oslavy triumfu mohli naplno propuknout. Slavia tímto triumfem završila své mnohaleté snaţení a zároveň vepsala zlatým písmem do své kroniky jednu veleslavnou kapitolu. Kapitolu, o níţ se vyprávělo ještě dlouho a která zůstává v srdcích těch, kterým slávistická historie a její odkaz nejsou cizí.

291 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 172-173. 292Petrů, K.: c. d., s. 759. 293 Pivoda, A.: c. d., s. 150. 91

6. KAUZY A AFÉRY

Jak uţ to tak v případech velké sportovní rivality chodí, nedílnou součástí bývají nejrůznější aféry, skandály, kauzy či nedorozumění. Nejinak tomu bylo v případě Sparty a Slavie. Vzájemný duel těchto nejpopulárnějších českých klubů byl kaţdoročním svátkem. Zároveň však slouţil také jako ventil potlačených vášní a temných pudů. Atmosféra před střetnutími byla více neţ jiskřivá a z toho pramenili i zmíněné průvodní jevy, které měli mnohdy velmi bizarní polohu, jindy byly úsměvné a někde dokonce velmi váţné. Posuďte sami. Pár příkladů popíši.

6.1. Neseriózní žurnalistika

Na jaře roku 1921 se v Praze odehrál zápas mezi reprezentačními týmy Československa a Jugoslávie. Řízením tohoto duelu byl pověřen zkušený nizozemský rozhodčí Boas294 Vídeňský tisk po zápase přinesl neověřenou informaci, které říkala, ţe tento rozhodčí zároveň sjednával v Praze zápas jednoho z praţských S proti holandskému profesionálnímu muţstvu. Teď si asi říkáte, v čem byl ten problém. Jednak vídeňský tisk nemusel v Československu nikoho zajímat a pak se přeci nejednalo o nic nekalého. Nutno ovšem mít na paměti, ţe v onom roce vládl v československém sportu stále ještě přísný amatérismus a ţe osočení z profesionalismu náleţelo k těm nejhorším uráţkám na cti. Jak jsem však psal výše, informaci uveřejnil vídeňský tisk, takţe z toho by poprask být neměl. Jenţe. Časopis Sparta, jehoţ majitelem, vydavatelem a odpovědným redaktorem byl Ferdinand Scheinost, mezinárodní sekretář Sparty a československého fotbalového svazu, tuto nedoloţenou zprávu otiskl a dementoval. Ovšem dementoval ji způsobem, který byl zcela v souladu se stylem té doby. To

294 Pondělík, J.: c.d., s. 54. 92 znamená, ţe nezapomněl utrousit peprnou poznámku o mezinárodním tajemníkovi Slavie Josefu Lauferovi, který měl podle Scheinosta na delegování Boase do Prahy nevysvětlitelný zájem. A aféra byla na světě. A to dokonce mezinárodního formátu, neboť se dostala aţ k ušením samotného Boase. Ten ţádal satisfakci, Laufer se zlobil, předseda svazu rezignoval, Scheinost se vzdal tajemnické funkce ve svazu a novinářská obec měla dlouhou dobu o čem psát.295

6.2. Kdo koupí Maďara?

O rok později zde byla další kauza. Tentokrát šlo o případ maďarského hráče, který dorazil do Prahy a na nějaký čas se v ní usadil. Jmenoval se Alfred Schaffer a byl slavným centrforvardem našich východních sousedů. Za své výkony si vyslouţil přezdívku goal királyi, neboli česky král gólů.296 Snad zatouţil po změně prostředí, snad se doslechl, ţe ve Spartě končí jiný vynikající útočník Pilát či snad pomýšlel zaťukat na dveře slávistického stadionu. Kdo ví. Pravý důvod se nikdo nikdy nedozvěděl a uţ ani nedozví. Ovšem k vyvolání aféry to stačilo i tak. Problémem bylo opět zapovězení profesionalismu na československé půdě. Schaffer profesionálem byl a tak kluby nechtěli kontakt s ním přiznávat. Přesto se v novinách objevily spekulace, ţe jednal se Spartou. Ta se s ním údajně chtěla domluvit na tom, ţe by přešel do tolerovaného statusu amatéra a tučný honorář, který by mu z pozice jeho jména náleţel, by mu byl předáván „z ruky do ruky“. Na to Maďar samozřejmě nepřistoupil, neboť to by to pro něj znamenalo značné riziko. Kdyţ jednání ztroskotala, pustila zase Sparta do médií informaci, ţe Schaffer jednal i se Slavií a proto od případné spolupráce ustoupili. Proti tomu se samozřejmě ohradila Slavia, ústy Laufera, který v tisku

295 Houška, V.: c.d., s. 69-70. 296 Tamtéţ, s. 71. 93 konstatoval, ţe tyto a podobné chiméry páteř skutečnosti a jsou zhola vymyšleny, neboť stanovy Slavie vylučují přijmout do klubu příslušníka neslovanského národa. V podstatě se tedy nic nestalo, ale noviny měly o čem psát. K tomu mě napadá myšlenka, ţe bulvární tisk měl jiţ tehdy své místo v české ţurnalistické sféře297

6.3. Případ Mazal

V hlavní roli staří známí. Josef Laufer a Ferdinand Scheinost. Prvně jmenovaný byl redaktorem Prager Presse. Z titulu a pohnutek této funkce poţádal sparťanského hráče Mazala, aby mu poslal do novin zprávu o utkání Sparty ve Španělsku. Tehdy totiţ nebylo zvykem vyráţet na zahraniční zápasy tak, jako je tomu v dnešní době, kdy redaktoři vyráţejí do různých končin světa jen proto, aby měli reportáţ přímo z místa dění a mohli tak získat bezprostřední ohlasy po utkání. Proto ta Lauferova ţádost. Mazal jí vyhověl a reportáţ Lauferovi poslal. Tím si však velice zavařil. Ferdinand Scheinost, vedoucí sparťanské výpravy a sparťanského týdeníku, kvalifikoval tento čin jako kardinální projev klubové nekázně a navrhl vyloučit Mazala, nejlepší levé křídlo, jaké kdy Sparta měla, z klubu. To si Mazal, vědom si své ceny na trhu, nenechal líbit. Bránil se velice ostře a na Scheinostovi i dalších lidech ze sparťanského vedení nenechal nit suchou. Spor se vyhrotil do takové míry, ţe Mazal ze Sparty odešel. A hádejte, kam odejde hráč Sparty, který je velice nazloben na svůj bývalý klub a touţí po pomstě. Ano správně. Přešel do tábora nejnenáviděnějšího rivala, do Slavie. To bylo povyku. Ať uţ mezi fanoušky, kteří to brali jako zradu. Samozřejmě ti sparťanští. Slávisté naopak situaci vyuţívali k nepříjemnému popichování svých rudých protějšků. Nebo v řadách funkcionářů, kteří se osočovali z nepravostí a podvodů. Scheinost obvinil

297 Houška, V.: c. d., s. 71. 94

Laufera a Mazala, ţe celá tato událost byla dopředu naplánována a zinscenována tak, aby poškodila Spartu. Laufer kontroval řečmi o neschopnosti ve vedení Sparty, kdyţ si nechají utéci takového borce. Zkrátka, opět bylo veselo.298

6.4. Kolenatého kauza

Tenhle případ uţ byl váţnějšího charakteru. A to zejména pro důsledky, které z něj plynuly. Hlavním aktérem událostí byl František Kolenatý, velká hvězda legendární sparťanské zálohy. Ten se smíchem odmítl lákavé nabídky skotského Celticu, ale neodmítl nabídku Slavie a oficiálně ohlásil přestup. Kdyţ vzpomeneme, jaký poprask vyvolal přestup Mazala po stejné trase, který je popsán výše, tak nyní to bylo mnohonásobně silnější. A to z několika důvodů. Jednak Mazal odcházel víceméně z donucení. To však fanoušky příliš nezajímá. Hlavní důvod však byl ten, ţe Kolenatý upřednostnil nabídku Slavie před tou od glasgowského Celticu. Na vysvětlenou, Celtic, potaţmo britská kopaná, byly v té době tím nejlepším, čeho mohl fotbalista dosáhnout. Hráli tam nejlepší hráči, stadiony měli největší kapacity a byly stále plné. Jednoduše fotbalový ráj na zemi. A Kolenatý si vybere Slavii…299 Sparťanská obec byla zděšena, slávistický národ se usmíval. Funkcionáři Sparty úpěnlivě prosili Kolenatého, aby svůj přestup odvolal. Ten však na to nechtěl slyšet a hrdě snášel karenční lhůtu300, kterou na něj Sparta uvalila. Další šok přišel v momentě, kdy Kolenatý odjel nikoliv se Slavií na soustředění do Německa, jak bylo původně v plánu, ale přeci jen se Spartou do Španělska. Kdo se smál a kdo ne, si dokáţete jistě představit.301

298 Tamtéţ s. 71. 299 Petrů, K.: c. d., s. 536. 300 Dočasné vyloučení z týmu. 301 Houška, c. d., s. 71-72. 95

Bylo tedy pořádně ţivo. Kolenatého aféra poskytla fanouškům novou látku k diskusím. A rovněţ jí poskytla amatérské komisi československého fotbalového svazu, která hodlala případ řádně vyšetřit. Zaměřila se hlavně na zákulisní praktiky. Objevili se totiţ spekulace, ţe to není samo sebou, aby hráč takto měnil názory pro nic za nic. Ze závěrů které komise přijala je patrné, ţe byl porušen amatérský řád a týmy se snaţili hráče přetáhnout pomocí finančních nabídek. Z toho vyplynuly tresty. A byly kruté. Kolenatý byl diskvalifikován na 2 roky ze všech fotbalových soutěţí a Slavii jako celku byla na čtvrt roku zastavena činnost a uloţena pokuta ve výši 15 000 korun.302 S podivem je, ţe trest nedostala rovněţ Sparta, jako klub. Nejspíše komise vycházela z názoru, ţe zastavení činnosti hráče je trestem zároveň pro něj i pro jeho klub, tedy Spartu. Funkcionáři Sparty a Slavie, kteří na sebe dštili síru, si po vyhlášení trestů uvědomili, ţe jsou vlastně spojenci v tomto utrpení. Neprodleně tedy uzavřeli pakt o neútočení a vyvinuli společné úsilí k odvrácení zničujících trestů. Snadné to nebylo, leccos museli vyslechnout a spolknout, ale posléze dosáhli toho, ţe část trestu byla Slavii i Kolenatému prominuta.303 Na tom je vidět, ţe kdyţ šlo opravdu do tuhého, dokázali se nesmiřitelní rivalové domluvit a dokonce i leccos překonat. Dlouho jim však smír nevydrţel. To by asi nikdo ani nečekal.

302 Petrů, K.: c. d., s. 557. 303 Tamtéţ, s. 557. 96

7. LEGENDY SK SLAVIA PRAHA

7.1. Výrazné osobnosti z počátků SK Slavia

Toto vynikající období slávistické kopané bylo lemováno mnoho výraznými osobnostmi v dresu s pěticípou hvězdou. Jindřich Baumruk byl v té době bezkonkurenčně nejlepším českým křídlem. Vynikajícími hráči byli Rudolf Krummer nebo Josef Bělka. Ale nade všemi přece jen čněl jeden muţ. A to byl Jan Košek. O něm a o Johnu Maddenovi, coţ byl trenér, který také hluboce ovlivnil dění ve Slavii, se nyní rozepíši trochu obšírněji.

7.1.1. Jan Košek

Jan Košek se narodil 18. července 1884 v Turnově. Do Prahy přijel studovat, prošel několika kluby, aţ se na jaře 1903 objevil na Slavii jako jiţ hotový hráč. V ní pak s výjimkou období 1904 - 1905 hrál aţ do konce kariéry v roce 1912. Původně prý uměl hrát jen levou nohou. Dva roky pod legendárním trenérem Maddenem z něho však udělaly komplexního hráče. Jeho stručná charakteristika z oficiálních webových stránek Slavie zní následovně: „Šlachovitý, rychlostně vysoce nadaný útočník s tvrdou střelou. V kombinaci se moc neuplatňoval, těţil z přihrávek spoluhráčů a prosazoval se v zakončení. První evropsky proslulý fotbalista Slavie.“304 Příchodem Koška do Slavie začala slavná éra tohoto klubu. Pro ilustraci si připomeňme několik utkání toho roku a Koškův podíl na nich: Slavia – Torna Club Budapešť (nejlepší tým Maďarska) 12:0 – pět branek, Slavia – Union Berlín 13:2 – sedm branek, Slavia – Cricketa Vídeň 4:1 – všechny góly Košek,

304 Michael Novotný. Server Slavia.cz, [16. března 2008], Dostupný: http://www.slavia.cz/statika.asp?typ=hKosek. 97

Slavia – Corinthians (nejlepší amatéři z Anglie) 4:7, Košek dal hattrick a podílel se tak na dílčím vedení 4:3. Pojďme se podívat na fotbalový styl, kterým se Jan Košek prezentoval. Byl vţdy stejný. Sprint za míčem a s míčem a z hranice šestnáctky vystřelený nechytatelný projektil. Mluvíme- li o sprintu, pak vzpomeňme Jana Koška jako atleta. Ve sprintu se porovnával s nejlepšími slávistickými sprintery (podobně jako později Bican). Těţko byste v Koškově pojetí nalezli technické finty a kudrlinky. Jeho klička byla jednoduchá a dlouhá. V propojení s rychlým během ale dostatečně účinná. A zakončení? Z jakékoliv pozice tvrdou střelou nártem. Nejraději těsně nad zemí letící. Dobře jej vystihl také Michael Jenáček ve svém článku: „Prostě v kombinaci neoslňoval, ale předkopnout si míč, utéct, vypálit, v tom byl fenomén. A ţádná vzdálenost, ba ani čtyřicetimetrová, ho od nápřahu a střely neodradila. Přičemţ gólem byla tato aktivita odměňována často přečasto. Někdy zaduněla tyč či břevno. A traduje se, ţe v Lounech jej svou střelou dokonce zlomil.“305 Nutno však také připomenout, ţe ke svým šutérským a sprinterským kouskům potřeboval také vynikajícího nahrávače. Ve Slavii takového našel. A ne jednoho. Prvním byl Jan Starý, který je povaţován za vynálezce „české uličky“. Ten s milimetrovou přesností nabádal svého kolegu v útoku ke zteči soupeřovy svatyně. A Jan Košek byl pravým vykonavatelem úmyslů a pobídek svého spoluhráče. Druhým nezapomenutelným komplicem v útočných rejdech mu byl J. Baumruk, další velká postava tehdejší Slavie (a Koškův pozdější zeť). Jak asi vypadala střelba branek v podání Koška, kdyţ dostal krásný centr třeba od Baumruka? Pánové Jenšík a Macků v Kronice českého fotbalu píší: „Baumruk jen zdvihne nohu, kouzelně zachytí merunu na špičku, otočí se jako na obrtlíku a uţ si to šupajdí po lajně. Nádherně centruje... Košek stojí jako solný sloup. Čeká? V tom

305 Michael Novotný. In: Server www.slavia.cz, [16. března 2008], Dostupný: http://www.slavia.cz/statika.asp?typ=hKosek. 98 však vyrazí jako ten král zvířat s hřívou… Tři čtyři skoky. Pak mávne svou strašnou tlapou! Pláclo to jako mokrý prapor ve větru. Dělová petarda! Nízko letící mičuda hvízdne jako šíp ze vzdálenosti nějakých pětatřiceti metrů od nepřátelské brány. Pekarna jen tak udiveně hodí hlavou a maličko se otřese. Jenţe balón se uţ třepe v síti jako bělásek… Báječný gól, přesně do levého vinglu!“306 V téţe knize vzpomíná na Jana Koška také Ferdinand Scheinost: „Projezdil jsem svět a viděl hrát stovky nejlepších hráčů všech národů, anglické profesionály nevyjímajíce. Nikdy jsem však nespatřil střelce, který by snesl srovnání s Jendou Koškem. Co byl Caruso jako tenor, to znamenal Košek jako střelec. Kdyţ vyráţel do prohozené uličky Pilát, byla to vichřice. Ale Košek - to byl blesk, jen se mihl. Kdyţ spurtoval, jako by ostatní zůstali stát. A bylo pod jeho důstojnost běţet aţ k brance. Z velkého čtverce měl nastřelenou mušku k nechycení. Čelit se mu dalo, jenom kdyţ ho hlídali dva hráči za sebou.“307 Jistě při popisu Koškovy kariéry nemůţeme opomenout fakt, ţe přestoupil do Sparty. Byť jen na krátko. Nutno však znát okolnosti, při kterých k tomu došlo. Poté je to mnohem pochopitelnější a nevrhá to tedy na jednu ze sešívaných legend negativní světlo. Rok 1904 se zapsal do ţivota hráče tím nejčernějším písmem. Košek studoval na gymnáziu, ovšem toho roku mu zemřeli otec, matka i sestra.308 Z bezvýchodné situace hrozící předčasným ukončením studia jej vysvobodily sponzorské příspěvky jednoho příznivce Sparty. Z toho důvodu byl přechod do druhého klubu ţádoucí. Slavia se navíc během léta a podzimu zmítala v krizi a probouzející se rival jí k tomu vydatně pomáhal. S Koškem tehdy ze Slavie odešli ještě Baumruk a Krummer a soupeř na čas převzal otěţe elitního českého klubu.

306 Jenšík, M., Macků, J.: Kronika českého fotbalu. Díl 1. Do roku 1945. Praha 1997, str. 167. 307 Tamtéţ, s. 169. 308 Tragédie. In: Sportovní svět, 1904, 12, s. 3. 99

Po dokončení studia se Košek do Slavie rychle vrátil. Stejně jako jeho další dva kolegové. Trenérem byl čerstvě John Madden a ten začal budovat opravdový tým se znaky profesionálního chování. Jak uţ jsem psal výše, tak následovala slavná éra sešívaných, kdy byly jasným hegemonem místního fotbalového prostředí. To tedy byl Jan Košek, největší postava první etapy vývoje fotbalu u nás. Skvělý forward, kapitán a duše týmu. Díky němu byla Slavia několik let povaţována za nejlepší evropský klub. Díky jeho umění střelby dosáhla několika rekordních výsledků. Brankový podíl Koška na dosaţeném skóre byl téměř pravidelně více neţ dvoutřetinový. Po skončení kariéry roku 1912 byl do konce ţivota, který přišel roku 1927 v jeho 43 letech, vedoucím u muţstev Slavie. Kdyţ řady hráčů za 1. světové války prořídly, z nutnosti ještě několikrát oblékl sešívaný dres. Statistiky říkají, ţe sehrál 296 utkání a dal v nich 804 branek, z toho za Slavii sehrál 229 utkání a vstřelil 666 branek. Je s podivem, ţe o tak významné osobnosti slávistických dějin nenalezneme ani zmínku v díle Slavné postavy Slavie a Sparty.309

7.1.2. John William Maddden

John Madden byl prvním zahraničním trenérem Slavie a vůbec českého klubu. Jednalo se o bývalého hráče Celticu Glasgow a skotského internacionála. Narodil se 11. června 1865 v Edinburghu. Do Prahy přijel v únoru 1905 s výpravou Celticu Glasgow, který se střetl se Slavií. Po zápase nabídli slávističtí funkcionáři Maddenovi trenérský post. Charismatický Skot nabídku přijal. V jeho rozhodování hrála roli známost s českou dívkou, kterou si později vzal a usadil se s ní na Ţiţkově. Praze zůstal věrný aţ do své smrti 17. dubna 1948. Pochován je na Olšanech za malou obřadní síní.

309 Houška, V.: Slavné postavy Slavie a Sparty. Praha 1996. 100

Madden byl nejen prvním zahraničním trenérem Slavie, ale prvním trenérem vůbec. Do jeho příchodu připravoval muţstvo k utkání kapitán, který stejně tak určoval nominaci. Do slávistických řad dokázal vnést klid, kvalitu přípravy a tréninku hráčů. Podařilo se mu změnit myšlení hráčů a tím vytvořil ze Slavie velkoklub se vším všudy. K tomu přispělo také zavedení profesionálních tréninků. K nim patřilo zavedení mnoha novinek: individuální i kolektivní trénink, kolečka, střelbu při zastřeném zorném úhlu, odpočinkový den, nácvik přihrávek a střel oběma nohama, dozor nad ţivotosprávou a kuchyní fotbalisty, pozápasovou analýzu.310 Pro svůj vzhled byl častým terčem karikaturistů. Ti jej malovali ve skotském obleku s čepicí Sherlocka Holmese.311 Na jeho vstup do Slavie vzpomíná Vítězslav Houška: „V únoru 1905 vstoupil do kabiny Slavie pomenší chlapík s výbojným knírkem a pichlavýma očima. Postavil se před hráče, sundal černou buřinku a otevřel ústa k anglickému proslovu: „Jmenuji se Johny Madden. Mám určité fotbalové zkušenosti a vím, ţe je máte i vy. Budeme jistě dobrými přáteli.“ Poté česky dodal: „Dekuji vam.“ S kaţdým hráčem si potřásl rukou a pak vetkl mezi čelisti čibuk a soustředěně nad ním zaţehl zápalku. To se tedy ještě ve slávistické kabině nestalo. „To je jediné, čím se budeme lišit.“ Mluvil anglicky a něţně se usmíval. „Kdyţ kouří fotbalista, uţ není fotbalistou. Trenér kouřit můţe.“ A douška v češtině: „Dekuji vam.“312 Jak vidno, jednalo se svým způsobem o svéráznou osobnost. Ale tak uţ to u výjimečných osobností chodí. Svým osobitým přístupem si velmi brzy získal hráče na svou stranu, ti mu plně důvěřovali a to umoţňovalo snadnější komunikaci a s tím související efektivnější tréninkový proces. O jeho působení v klubu najdeme zmínku také v knize Slavia stoletá: „Ve městě i na hřišti chodíval v černé buřince, lesklých perkách a

310 Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: c. d., s. 56. 311 Brůna, O., Hemele, O.: Sešívané legendy. Třebíč 1998, s. 127. 312 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 38. 101 nezbytnou, stále dýmající lulkou v ústech. Přesto, ţe byl na tréninku k hráčům přísný, nic jim neodpustil a dbal na kázeň, hráči Slavie si ho brzy oblíbili a nikdo mu neřekl jinak, neţ dobrácky „náš dědek“. Byl výborným psychologem a dokázal rozpoznat, co hráče trápí a co mu brání v dobrém výkonu. Kdyţ bylo zapotřebí, zastoupil i maséra a nic to neubralo jeho prestiţi. Dokázal rychle vyléčit a napravit všechny výrony a kontuze různými zábaly, masáţemi i mastmi z bylinek, jeţ si sám vyráběl. Byl to muţ na svém místě, kterých tehdy, stejně jako dnes, nebylo mnoho.“313 John Madden Slavii trénoval aţ do roku 1930. Během neuvěřitelných pětadvaceti let, kdy usedal na lavičku, kráčela Slavia od vítězství k vítězství a těţko hledala konkurenci. Jeho kariéra v mnohém připomíná současného trenéra Manchesteru United sira Alexe Fergusona, který uţ zmiňovaný klub také vede více jak dvacet let. V tisku je označován za legendu a zahrnován superlativy. Z tohoto pohledu bychom si také mohli uvědomit význam Johna Maddena nejen pro Slavii, ale pro celý český i evropský fotbal. Ve Slavii odkoučoval 169 mistrovských bodovaných zápasů, v nichţ Slavia zaznamenala 134 výher, 12 remíz a pouze 23 poráţek. Dosáhla při tom impozantního skóre 717:206. Ve 429 mezinárodních utkáních zvítězila Slavia v 304 případech, 52 krát hrála nerozhodně a 73 střetnutí prohrála při celkovém skóre 1801:655. Zajímavý je také statistický údaj, který vyjadřuje jeho efektivitu v otázce získaných mistrovských bodů - 82,8%314. O takových číslech si mohou dnešní trenéři nechat jen zdát.

313 Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: c. d., s. 56. 314 Server www.slavia.cz, [16. března 2008], Dostupný: http://www.slavia.cz/trenerView.asp?id=4. 102

7.2. Legendy zlaté éry Slavie

7.2.1. Josef Bican

Nejlepší hráč v dějinách Slavie, potaţmo celé československé kopané. To byl Josef „Pepi“ Bican, jenţ se narodil 25. Září 1913 ve Vídni.315 Byl vysokým centrforvardem s vynikající míčovou technikou, orientací před brankou, rychlým během. Střely z jeho kopačky byly přesně umístěné, nebývaly razantní. Snad čtvrtinu gólů vstřelil hlavou. Vedoucí osobnost útoku a muţstva.316 K fotbalu měl blízko uţ od útlého mládí. Jeho otec hrál za Herthu Vídeň i za reprezentaci Rakouska. V Herthě začínal i on sám. Slavnou kariéru zahájil v Rapidu Vídeň, kde se velmi rychle prosadil do A-týmu. Debutoval jako osmnáctiletý v derby proti Austrii a šokoval čtyřmi brankami. V Rapidu dále rostl a stoupala jeho role v týmu. Ve třicátých letech mělo Rakousko vynikající reprezentační muţstvo - tzv. Wunderteam – a brzy se v něm objevoval i Bican.317 V listopadu 1933 se Slavia utkala s Rapidem Vídeň. Původně chtěli funkcionáři získat pro červenobílé barvy z řad soupeře kanonýra Bindera. Bican v tom zápase ale pokořil Pláničku pěti brankami. Kdyţ pak zjistili, ţe Bican je původem Čech, rozhodli se dvacetiletého hráče angaţovat. Ten jim hned přislíbil, ţe pokud někam přestoupí, pak jedině do Slavie. A to co nejdříve.318 Rapid Vídeň o odchodu Bicana do Slavie nechtěl ani slyšet. Patřil mezi jeho elitní fotbalisty. Navíc Bican na mistrovství světa v Itálii postoupil s Rakouskem do semifinále. Poté ale ohlásil přestup do Admiry Vídeň. Ta původně Slavii slíbila, ţe za určitou provizi Bicana do Prahy pustí. Ovšem svým slibům

315 Pondělík, J.: Pět tisíc gólů. Praha 1974, s. 9 316 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 317 Hodr, V.: Josef Bican – dostupný na www.eurofotbal.cz/clanky/josef- bican-slavia-ceskoslovensko-47545/. 318 Houška V.: Slavné postavy Slavie a Sparty, Praha 1996, s. 176. 103 nehodlala dostát, vţdyť snadno získala takovou posilu! Do roku 1936 prý Josefa Bicana nepustí nikomu! Rapid navíc nasadil desetiměsíční karenční lhůtu na svého rebela, svazový kapitán Meisl jej vyloučil z Wunderteamu („Pepi“ v něm odehrál 19 zápasů, vstřelil 14 branek) a přisoudil mu čtyřletý distanc.319 Bican nátlaku nepodlehl. Vydrţel v Admiře, dokud musel, poté ihned oznámil přestup do Slavie. Přes další obstrukce z rakouské strany, které musela řešit i FIFA, se v dubnu 1937 objevil v Praze. Aţ do srpna mohl s muţstvem Slavie pouze trénovat. Přestupní cena se prý nakonec pohybovala kolem 120 tisíc korun plus odměna pro hráče. Od samého počátku bylo jasné, ţe Slavia posílila o vynikajícího střelce i opravdovou osobnost ve společenském smyslu.320 Ligová premiéra v Kladně Bicanovi nevyšla, brankově se neprosadil. Ovšem další dvě praţské premiéry - pohárová i ligová - uţ se nadmíru vydařily. Josef Bican zatíţil konta Bohemians i Náchoda čtyřmi góly. Se spoluhráči se pomalu sehrával a během podzimu 1937 nastřílel celkem 31 branek. Prosadil se na místo centrforwarda a pro dalších dvanáct let na něj mohla Slavia spoléhat ve střelbě i rozhodování zápasů. Vrchním nahrávačem se mu stal Vlastimil Kopecký a brzy se z těchto dvou stala lidsky blízká a fotbalově nepřekonatelná dvojice.321 Pravda, slůvko „brzy“ je relativní. Na podzim 1937 se Slavii v lize vůbec nedařilo, v polovině soutěţe byla aţ třetí. Aby uchovala naději na titul, musela v jarním derby vyhrát. Debakl 1:5 mohlo Bicanovi zmírnit jen vědomí, ţe tu čestnou branku vstřelil on. Mistrovský titul zmizel v dáli a sešívaní byli rádi, ţe dosáhli na druhé místo. Sám Bican se stal poprvé kanonýrem ligy.322

319 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 320 Houška, V.: c.d., s. 177. 321 Petrů, K.: c.d., s. 739-746. 322 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 104

V létě 1938 se konalo fotbalové mistrovství světa ve Francii. Vinou nesvědomitého úředníka se stalo, ţe Bican neměl vyřízené náleţitosti a tudíţ nemohl s týmem odcestovat. Míní se, ţe s ním v sestavě by nebylo čtvrtfinále s Brazílií konečnou. Vţdyť první utkání skončilo remízou i po prodlouţení. Aţ zdravotními obtíţemi protříděná sestava nestačila v opakovaném utkání na Jihoameričany.323 Přesto se ten rok psala jedna slavná slávistická kapitola. S významným Bicanovým přispěním klub triumfoval ve Středoevropském poháru. Beogradski SK, Ambrosiana Milano, Genova FC a konečně Ferencvaros Budapest - všechny tyhle týmy skončily na štítu Slavie. A hráči, funkcionáři i příznivci se mohli poprvé (a naposledy) radovat z prvenství. Fenomenální útočník přispěl k úspěchu například čtyřmi brankami v zápase Slavia – Genova 4:0 či Slavia – Ambrosiana 9:0.324 V srpnu toho roku si Josef Bican připsal také první start za reprezentační muţstvo. Švédské hostitele poctil hattrickem. V prosinci Rumunům dal dokonce branky čtyři.325 Více úspěchů uţ podzim 1938 přinést nemohl. Počal se čas lidské i fotbalové neradosti v Čechách. Koneckonců - řekne-li se Bican, mimoděk mnohdy vytane asociace na dobu války. V té době byl hráč v nejlepším fotbalovém věku, na vrcholu výkonnosti. Jenţe jedinou moţností jak přesvědčit byly zápasy naší ligy či poháru. Ţádná reprezentace, ţádné zájezdy do zahraničí. Navíc odolával pobídkám k přijetí německého občanství, přičemţ následky odmítnutí bývaly zásadní. Zůstal hrdým Čechem a prošlo mu to. Ve fotbalové lize se červenobílí vrátili na ligový trůn. Po čtyři roky suverénně vládli pod vedením nepřekonatelného kanonýra Bicana. Dvakrát zvítězili v nově zrozeném Českém poháru. Tato dlouho statistiky opomíjená prvenství dnes jiţ můţeme stavět na roveň všem předchozím i následujícím velkým

323 Pondělík, J.: c.d., s. 110-111. 324 Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: c.d., s. 64-65. 325 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 105

úspěchům Slavie. Rozhojnil se tím i výčet uznaných ligových branek Josefa Bicana.326 Co znamená „nepřekonatelný Bican“? Podívejme se, jak geometricky v té době narůstala řada ligových branek na kontě tohoto útočníka. A to jen od jeho příchodu do Slavie: Jubilejní stý gól vstřelil v červnu 1940. Další stovku završil uţ dva roky na to, na podzim 1942. Třetí stovku střílel do prosince 1945. I přesto, ţe zmiňujeme pouze čísla, je to doslova fantazie. Dokončeme tedy toto číselné představení „Pana fotbalisty“: čtvrtou stovku uzavřel v srpnu 1953. Nakonec úplně poslední ligový gól padl z jeho kopačky v srpnu 1955 do sítě Jiskry Liberec. Bylo mu 41 let, 10 měsíců a 27 dnů, drţí tak primát nejstaršího českého ligového střelce, přičemţ v zápase vstřelil hned čtyři branky. Ale to uţ nás dlouhá nit střeleckých úspěchů odvedla příliš daleko. Vraťme se ještě na chvilku o něco zpět.327 Po osvobození ještě jednou sešívaní získali ligový titul - v roce 1947. Ač bylo Bicanovi daleko přes třicet let, stále kraloval svým střeleckým uměním. Byl o něho velký zájem v zahraničí – miliony nabízel Juventus či kluby z Paříţe. Zůstal. Jenţe nástupem komunismu začalo se smrákat jak nad ním, tak nad Slavií. A hlavně - nad jejich prospěšným společným souţitím. Pomalu se uzavírala i jeho reprezentační kariéra. Gólově se podílel na vítězství nad Jugoslávií ve čtyřicátém sedmém, vedl útok k slavnému vítězství nad Maďarskem o dva roky později. Účet uzavíral v září proti Bulharsku. Se lvíčkem na prsou tak odehrál jen 14 utkání, v nichţ vstřelil 12 branek.328 Poněkud poetičtěji vylíčil Pepiho umělec fotbalového popisu - Vítězslav Houška v knize Věčná Slavia: „Střílel branky, i kdyţ ho střeţilo trio obránců. Byl rvavý, hravý, průbojný, nekompromisní. Utekl komukoli a kaţdou skrumáţí

326 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 327 Houška, V.: c.d., s. 180. 328 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 106 proklouzl s lehkostí pierota. Klamal tělem, nohama, rameny jako lišácký boxér. Omýlil sebebedlivějšího hlídače a kráčel kupředu jako na procházce s míčem na provázku. Kdyţ tlumil balón, věděl, jak na to, aby mu neodskočil od nohy; kdyţ přihrával, měla jeho obstaroţní kopačka cit chirurga i rytce a přesnost kybernetického počítače.“ „Bican se nemusel orientovat zrakem a točením těla, uměl vytušit, kde stojí soupeř a kde spoluhráč. Jeho přihrávky byly jemné, precizní, zpracované. Nikdy se nestavěl za hráče, nikdy si nepomáhal strkáním. Nefauloval, nerozčiloval se. Kdyţ chtěl, dal gól a vyhrál zápas. „ „Věcnost a účelnost byly mu nade vše. V jeho fotbalovém myšlení nebylo místa pro experiment a náhodu. Bicanovou ctiţádostí byla aritmetická přesnost. Vynikal skvělým pozičním odhadem, v trestném území dovedl neomylně rozpoznat svou příleţitost a před bránou byl mistrem mistrů. Na rozdíl od většiny útočníků nestřílel, aniţ předem posoudil postavení "nepřátelských figur", aniţ se podíval, co dělá brankář. Proto nemusel do míče bušit kladivem. Proto vkládal do rozhodného kopu jen takovou dávku úsporné síly, jíţ bylo zapotřebí k šikovnému umístění balónu.“329 Bývalý spoluhráč Ota Hemele na Bicanovo umění a přínos pro muţstvo vzpomínal takto: „Kdyţ šel Pepi sám na branku, tak jsem za ním vůbec neběţel, bylo by to zbytečné. Mohli jsme se klidně obrátit a jít zpátky na půlku. Spolehlivě dal gól. Někdy jsme hráli mizerně, prohrávali bychom, ale Pepík se dostal čtyřikrát do šance, dal čtyři góly, vyhrálo se a všichni jsme byli slavní. Nedal je všechny i z těch vyloţených šancí, to je samozřejmé uţ časem a hovorovým podáním poněkud nadnesené, ale to, ţe kdyţ šel sám na bránu a měl prostor, byla devadesátipětiprocentní jistota, ţe dá gól. To mohu potvrdit, ať uţ mi to někdo věří nebo ne.“330

329 Houška, V.: c.d., s. 151-160. 330 Brůna, O., Hemele, O.: Sešívané legendy, Třebíč 1998, s. 47. 107

V roce 1949 odešel do Vítkovic. Důvod byl veskrze politický. Nechtěl přijít o praţský byt. Pomoc mu nabídli právě ve Vítkovicích. Setkal se tam se známými sešívanými osobnostmi – Ţeníškem či Čambalem. Během tří let vytáhl muţstvo do první ligy a v ní na čelné příčky. Vítkovice s Bicanem bojovaly dokonce o titul. V roce 1952 přestoupil do Hradce Králové. Nadále byl nejlepším střelcem týmu, stále atakoval čelné příčky tabulky ligových kanonýrů.331 Kdyţ se roku 1953 vrátil do Slavie (přejmenované mezitím na Dynamo) bylo mu čtyřicet let. Pomalu končil kariéru. Stále ještě střílel branky a dirigoval útok. K poslední utkání nastoupil v listopadu 1955. To uţ z něho byl hrající trenér. Objevil pro Slavii mnoho nových vynikajících hráčů. Jenţe větší slávy jako trenér nedobyl. Po třech letech červenobílé v roce 1956 opustil a různě pronásledován vládnoucí stranou a její zvůlí si hledal obţivu. Úloha to byla mnohdy přetěţká. Musel se spokojit s prácí závozníka či pomocného dělníka, aby vydělal po komunistických reformách majetků a financí vůbec na rodinné ţivobytí. Stávalo se, ţe i tato a podobná zaměstnání mu byla zapovězena. Potěšení a sílu hledal při rybaření či při kopané se Starou gardou Slavie.332 Do historie některých klubů se zapsal téţ jako trenér. Ve Slavii, v Liberci, Příbrami, na Kladně atd. V šedesátých letech mu bylo dovoleno dvouleté trenérské angaţmá v belgickém Tongerenu. Tamnější klub přivedl ze čtvrté ligy do druhé. Navíc se jeho jméno začalo v Evropě připomínat. Oţivil se kanonýrský věhlas. Josef Bican zůstal osobností, slávistou, Čechem. I kdyţ se v zahraničí znal s mnoha významnými osobnostmi světového fotbalu, které mu nabízely pomoc. V devadesátých letech se dočkal mnohých ocenění. Aţ do konce navštěvoval utkání Slavie.

331 Hodr, V.: Josef Bican – dostupný na www.eurofotbal.cz/clanky/josef- bican-slavia-ceskoslovensko-47545/. 332 Hodr, V.: Josef Bican – dostupný na www.eurofotbal.cz/clanky/josef- bican-slavia-ceskoslovensko-47545/. 108

S ní se radoval, s ní se trápil. Neţ 12. prosince 2001 jeho srdce dotlouklo naposledy. Navţdy bude světu velikost této osobnosti připomínat planetka nesoucí jeho jméno – Pepi Bican.333 Hrst čísel Josefa Bicana na závěr: Pětinásobný mistr ligy se Slavií Praha, jedenkrát mistr ligy s Rapidem Vídeň. V sešívaném dresu A-muţstva nastoupil celkem k 514 utkáním, v nich vstřelil ověřených 961 branek. Z toho ve 240 ligových utkáních Slavie vstřelil 417 branek, celkem 655 ligových branek (přiznejme, ţe zde se zdroje rozchází, někdy čteme o 643 brankách (toto číslo uznává např. IFFHS), novější údaje svědčí naopak pro 518 branek = 71 ověřených v Rakousku + 417 v naší lize za Slavii + 30 za Vítkovice… Je členem Klubu ligových kanonýrů, kde mu patří čestný odznak č. 1. Abychom ještě chvilku zůstali u téměř neuvěřitelných čísel - rekordního počtu 57 branek dosáhl v sezóně 1943-44. Dvacetkrát se mu povedlo vstřelit v zápase 4 branky, šestkrát 5 branek, jedenkrát 6 branek a čtyřikrát vsítil v zápase 7 branek! Tuto statistiku můţeme podtrhnout faktem, ţe se Josef Bican stal 12x králem střelců (1x v Rakousku, 10x ve Slavii, 1x za Vítkovice). To je světově uznaný unikát – IFFHS (Mezinárodní federace fotbalových historiků a statistiků) mu přidělila titul „Nejčastější král ligových střelců“, aţ za ním skončili Pelé či Romário. V anketě Světový fotbalista století se umístil na 34. místě. V obdobné české anketě týdeníku Gól Český fotbalista století obsadil v hlasování odborníků druhé místo za J. Masopustem, u čtenářů zvítězil. Druhý skončil i v anketě MF Dnes o Jedenáctku století. Klub Slavia Praha jej ocenil Plaketou J. Maddena s čestným číslem 1. Stal se Čestným občanem města Prahy.334

333 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 334 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 109

7.2.2. Alexandr Bokšay

Tento brankář se narodil 27. Března 1911 v Uţhorodě. Město, jeţ bylo za časů první republiky součástí naší země a ve kterém Alexander vyrůstal, bylo městem fotbalu zaslíbeným. Ve dvacátých letech v něm působilo šest různých kvalitních klubů. Otec budoucího slavného brankáře rozhodl, ţe pokud jeho syn chce této hře věnovat svůj čas, pak jedině pro barvy klubu Rusj. Alexander uţ od začátku stával v bráně. V šestnácti letech sehrál své první velké utkání v bráně divizní Rusji proti I. ČSK Uţhorod. Za svá záda nepustil jedinou střelu a jeho tým zvítězil 2:0. Protoţe si vedl zdatně i v dalších letech, doneslo se jeho jméno do Prahy. Rusj Uţhorod sice stále neúspěšně bojovala o postup do nejvyšší soutěţe, ale o dvacetiletého gólmana projevila zájem Sparta. Alexander přestup podepsal. Jeho otec však transfer kategoricky odmítl. Tým z Podkarpatské Rusi tak nepřišel o brankáře, město o učitele základní či střední školy. Obor? Tělocvik, ruština.335 Rusj Uţhorod se fotbalově stále zlepšovala. Uţ nebyla jen vítězným týmem své divize či mistrem východního Slovenska. V roce 1934 se ucházela o postup do soutěţe nejvyšší - do celostátní ligy. Soupeřem bylo praţské DFC. Cesta k zápasu vlakem byla z časových důvodů těţko myslitelná. A letadlo nebylo o moc draţší. Způsob dopravy byl tedy jasný. Navíc - aţ na pár výjimek byli všichni fotbalisté Rusji učiteli na školách. A tak vzniklo slavné označení muţstva - "Létající učitelé". Kdyţ se pak pro sezónu 1936-37 kvalifikovali do celostátní ligy, znala je pod tímto označením celá republika.336

335 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 336 Petrů, K.: c.d., s.733. 110

Jak na cestování letadlem vzpomíná Alexa Bokšay? „Byly to drkotavé třímotorové junkersy, takové titěrné konstrukce pokryté voskovým plátnem. Kdyţ jsme jednou museli přistát na Vysočině, poznali jsme, ţe dovnitř pořádně prší. Myslím, ţe by si dneska do takového stroje nesedl ani zkušební pilot. Ale my byli rádi, ţe si zase - a třeba v tom dešti - zahrajeme se Slavií, s Viktorkou Ţiţkov nebo s Ţidenicemi.“337 Po roce ligového boje Rusj sestoupila. Alexander ale opět přesvědčil o svých kvalitách. Vedení Slavie mělo na mysli Pláničkův vyšší věk a přemýšlelo, zda by byl Bokšay kvalitním nástupcem slávistické brankářské legendy. Po několika zkušebních utkáních došlo k závěru, ţe ano. Na světě byl přestup. Bokšay byl vynikající brankář. Jenţe úplně jiného stylu neţ Plánička. A slávistický fanoušek to viděl. Místo menšího pruţného a pod nohy vrhajícího se Pláničky tu byl náhle vysoký muţ, méně ladných pohybů, působící po celé šestnáctce a neomylně vyráţející míče daleko od brány. Vysoké míče byly pro něho lahůdkou, niţší míče jej ovšem několikrát nepěkně překvapily.338 Vrcholem jeho slávistické kariéry bylo finále Středoevropského poháru 1938. Jak známo Plánička se na MS zranil. Dávný sen o zisku nejprestiţnějšího fotbalového poháru meziválečné éry se však nerozplynul. Postupně Slavia přešla přes Beogradski SK, Ambrosianu Milano a v semifinále přes FC Genovu. V zářijovém finále 1938 Slavia nejprve remizovala na Strahově s Ferencvarosem 2:2 a naděje do odvety nebyl velká. Jenţe Bokšay v odvetě předvedl excelentní výkon, o němţ uctivě referoval i maďarský tisk. Tedy se rozumí, ţe nepustil ani branku. Naproti tomu střely Vytlačila se Šimůnkem na druhé straně slavily úspěch. Následnou fotografii zná kaţdý: kapitán

337 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 338 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 111

Daučík a jeho slavné vítězné muţstvo přebírá trofej. Slavia konečně dosáhla vrcholu kopané tehdejší doby.339 Vzpomeňme s Alexandrem Bokšayem na finálová utkání Středoevropského poháru. Takto jeho slova zachytil Vítězslav Houška v knize Slavné postavy Slavie a Sparty: „V tom prvním na strahovském stadionu nám nic nevycházelo. Snad nás deptala tréma nebo velká zodpovědnost či co. Sárosi kope trestňák a nehlídaný Keményi doťukává. Bican hned na to vyrovnává a Šimůnek ještě do půle střílí vedoucí gól. Bohuţel ve druhé půli Kiss srovnal na konečných 2:2. Uţ jen málokdo věřil, ţe bychom mohli z Budapešti přivézt ten kýţený pohár…“340 V Budapešti bylo třeba především úspěšně odolávat útočným nájezdům Ferencvarose. Alexa Bokšay byl úspěšným odolavatelem. Protoţe brankář - pak zajisté tím nejdůleţitějším… „Jenţe ne pouze já, ale všichni červenobílí, kteří bránili trestné území, i ti dva naši střelci na křídlech Šimůnek a Vytlačil, kteří vstřelili dva senzační góly. Na jeden moment si vzpomínám s neobyčejnou intenzitou. Šla na mne polovysoká šupa k tyči a já jsem si okamţitě uvědomil, ţe na ni nedosáhnu, ţe tam uţ nemůţu doskočit. A tak jsem sebou hodil napříč bránou a jednu ruku reflexivně vymrštil směrem k balónu. Míč jsem nechytil, to se rozumí, jenom vyrazil na roh, ale tenhle zázračný zákrok určitě rozhodl o mém dalším výkonu; a moţná i o výsledku. Pak uţ jsem neměl strach z ţádné střely. Kluci vpředu hráli jako z partesu a my uţ ten náskok vzadu udrţeli. A potom hráli naši hymnu a nám bylo radostí do pláče…“341 A jak to bylo s postupem v Středoevropském poháru a prémiemi? „Za to, ţe jsme se dostali dvěma výhrami nad jugoslávským mistrem Beogradski SK do druhého kola, káplo kaţdému 1 200 korun. Za celkový vítězný poměr branek 10:3 z

339 Pivoda, A.: c.d., s. 148-149. 340 Houška, V.: Slavné postavy Slavie a Sparty, Praha 1996, s. 167. 341 Tamtéţ, s. 168. 112 obou zápasů s milánskou Ambrosianou a za postup do semifinále 1 800 korun. Za vyřazení Genovy (venku 2:4, doma 4:0) a vstup do finálových bran 3 500 korun. A ţe jsme nakonec zdolali i Ferencvaros, vysázel nám pokladník slíbených 5 000 korun. A jelikoţ byla v klubu spokojenost náramná, přidali nám direktoři kaţdému po pětistovce. Přepočítat tehdejší tisícovky na dnešní měnu snad ani nejde. Ale tolik se dá říct, ţe to bylo hodně peněz. Nu, dneska bychom dostali mnohem víc…“342 Bezprostředně následoval čas Mnichovského diktátu. Bokšay absolvoval vojenské cvičení u 36. pěšího pluku a týkal se jej i mobilizační poplach. Další měsíce a roky nebyly časem radosti. Bokšay přesto ovládal post brankářské jedničky. Aţ do roku 1940. Kariéru mu přetnulo těţké zranění. Vrátil se zpět. Hrál nebo se střídal s Deršákem či novou vycházející hvězdou Finkem. Aţ v roce 1943 skončil ve Slavii úplně. Trénoval ţáčky Slavie, po válce reprezentační dorost a nakonec i na čas reprezentační muţstvo. Vedl i trenérské kurzy. A samozřejmě - věnoval se pedagogické činnosti ve škole. Dodnes jej můţeme potkávat v hledišti při utkáních Slavie. Ač více neţ devadesátiletý, je častým a bedlivým pozorovatelem. Posuzuje brankáře i střelce. Zrakem ostříţím a s myslí veselou. Koneckonců, tak jej můţeme poznat i během různých besed se slávisty o fotbale. Fotbalové úspěchy Alexy Bokšaye: mistr Slovenska a Podkarpatské Rusi (s Rusj Uţhorod), 4 mistrovské tituly se Slavií, vítězství ve Středoevropském poháru 1938. Za první muţstvo Slavie nastoupil celkem v 98 utkáních, z toho v 33 ligových. Byl trenérem Československého reprezentačního muţstva (4 zápasy). Je drţitelem Plakety J. Maddena.343

342 Tamtéţ, s. 170. 343 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 113

7.2.3. František Plánička

Jeden z nejlepších, ne-li vůbec nejlepší brankář všech dob se narodil 2. Června 1904 v Praze. Na jeho umění se vzpomíná takto: hráč střední či menší postavy, oblékal modrý svetr s hvězdou na hrudi. Nechytal na efekt, ale na spolehlivost. Typické pro něho bylo bezchybné chytání „do koše“, rybička v pádu, při níţ si ztlumil oběma rukama míč na prsou. Byl pověstný vynikajícím postřehem, mrštností, předvídavostí. A slabina? Snad levý horní roh branky. Jenţe kdo z brankářů můţe říci něco jiného?344 S fotbalem začínal František Plánička ve Slovanu Praha VII, později přešel do SK Bubeneč. Mladý talentovaný brankář někdy trénoval i na Slavii, později jej zase zvala na tréninky Sparta. Stále však zůstával brankářem Bubenče. Protoţe jej Sparta nakonec odmítla, přišel roku 1923 do Slavie. Přestup nebyl snadný. Bubeneč jej nechtěla pustit, ale Plánička si odchod doslova vyvzdoroval. Po četných sporech odjel se Slavií k zápasu do Vídně a nastoupil pod pseudonymem Jakubec. Funkcionáři Bubenče ţádali potrestání. Spor se dostal aţ k trestní ţupní komisi. Slavia o něj v té době jiţ velmi stála a on chtěl být brankářem červenobílých… Klub tedy zaplatil pokutu 300 korun a Plánička byl slávistou. Měsíc na to uţ nastoupil v prvním oficiálním utkání proti Čechii Karlín. Premiéra měla pozitivní odezvu v tisku. Jak by ne, vyhrálo se 6:2.345 Nestal se hvězdou hned. Během podzimu 1923 přišel do muţstva zkušenější brankář Josef Štaplík. Na dlouhá léta vznikla celkem vyrovnaná dvojice. Kdyţ se nedařilo jednomu, nastupoval druhý a opačně. Tak to probíhalo po šest let. Kdo zrovna chytal ve Slavii, byl zván zároveň do reprezentace.

344 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 345 Petrů, K.: c.d., s. 556-557. 114

Plánička měl ovšem znatelně navrch. A během těch let se prosadil do pozice prvního brankáře.346 Ale to předbíháme. Sluší se podotknout, ţe v zimě 1923 vyráţí Slavia na slavný zájezd do Španěl a mezi úzký tým vyvolených patří i stále ještě novic Plánička. Slavia poráţí vysoce Bilbao, pak s ním remizuje, v odvetě poráţí i Barcelonu a na cestě zpět ještě Curych. V posledním utkání remizuje s týmem Young Fellows . Byl to nezapomenutelný záţitek, podpořený úspěšnými výkony. I kdyţ se Plánička dostal do branky jen jednou. Takovéto výlety do zahraničí byly častým zpestřením zimní či letní pauzy. Tak se mohli hráč v dalších letech podívat do Bulharska, Itálie či Turecka.347 Píše se rok 1925. Pomalu se začíná rodit profesionální liga. Elitní týmy si nechtějí nadále hrát na amatérské. Slavia má v té době podepsáno nejvíce profesionálních smluv s hráči. V prvním jednokolovém ročníku asociační ligy sešívaný tým vítězí. V dalších letech si liga i tým červenobílých proţívají své. Další mistrovský titul přichází aţ v roce 1929. Následují jej hned dva další, přičemţ zvláště ten ze sezóny 1929/30 je památný. Muţstvo Slavie neztratilo ve čtrnácti zápasech ani jeden bod!348 František Plánička začíná psát svou rozsáhlou kapitolu v reprezentaci. Prvně se představuje v lednu 1926 v Itálii, ale jeho tým prohrává 1:3. Během roku se prosazuje a nakonec se stává reprezentační stálicí na dlouhých dvanáct let. Všichni ostatní – jako Štaplík, Hochmann a spol. jen vyčkávají na svou šanci. Odváţný a pracovitý brankář to dotáhne aţ na pozici kapitána týmu. A dovede tým Československa na MS 1934 v Itálii přes Rumunsko, Švýcarsko a Německo aţ do finále. Pláničkův výkon v semifinále proti Němcům a ve finále proti Itálům uchvátil odborníky. Doba si ale vybírá svou daň a finálové vítězství Itálie je velmi ţádoucí. Přesto byli stříbrní hoši v

346 Houška, V.: c.d., s. 91. 347 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 348 Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: c. d., s. 62. 115

Praze vítaní, jako kdyby přivezli zlato. Nadále nastupuje Plánička v nejcennějším dresu. Aţ zranění na MS ve Francii 1938 uzavírá jeho fantastický a dlouhou dobu rekordní výčet 73 utkání. Zmínili jsme slavné okamţiky. A jaký byl ten nejhorší? V roce 1937 byl náš tým s Pláničkou v brance mučen osmi góly od Maďarů. Útokům soupeře prý čelil se slzami v očích a po zápase poprosil novináře, aby nemusel k utkání nic říkat. Přitom ještě mnoha dalším brankám perfektně zabránil.349 Také uţ se hrál Středoevropský pohár. Slavii se první dva ročníky nevydařily. Pomyšlení na prvenství zůstalo nenaplněno. Nicméně roku 1929 přišel drobný úspěch. Na štítě skončil nejprve Juventus Turín, poté First Vienna. Spřádání plánu na první vítězství v prestiţní soutěţi je ale rychle učiněna přítrţ. S Dózsou Ujpest proţili sešívaní peklo a odcházeli s debaklem 1:5. Remíza v odvetě uţ byla jen kosmetickou záleţitostí. Byla to na dlouhý čas jediná blízká příleţitost uspět. Aţ do (fotbalově) slavného roku 1938 tým kapitána Pláničky nepřechází čtvrtfinále tohoto poháru.350 Třicátá léta patří ve Slavii výhradně Pláničkovi. Je spolehlivý a zranění jsou vţdy jen krátkodobá. Náhradní brankáři jen výjimečně zasahují do zápasových programů. Nastávají zlatá mistrovská léta klubu. Defenzíva se Ţeníškem, Fialou či Novákem dělají před brankářem dostatečně neprostupnou clonu. Vše další zařizuje pohotový Plánička. Inkasovaných branek je jako šafránu. Slavia dosahuje velkého úspěchu i na mezinárodním fotbalovém turnaji v Ţenevě (Poháru národů). V konkurenci deseti nejlepších evropských klubových celků postupuje přes RSC Bruggy a Real Irun do semifinále, kde ve vypjatém utkání přemáhá First Viennu. Oslabeni zraněními podléhají červenobílí ve finále Dózse Ujpest.351 Mistrovský hattrick Slavie v letech 1929 –31 jsme zmínili. S kapitánem Pláničkou jej tým zopakuje ještě v letech 1933-35.

349 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 350 Růţička, A. a kol.: c. d., s. 15. 351 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 116

Poslední prvenství z bohaté meziválečné ligové úrody sklízí sešívaní v roce 1937. Ligová vítězství prostě byla tehdy pravidlem. Stejně jako další zájezdy na Balkán či do Španělska. Objevná je první cesta na sever Afriky roku šestatřicátého. Prověřovalo se tím muţstvo, udrţovala souhra. Dalším pravidlem byla bezúspěšnost ve Středoevropském poháru.352 Pomalu nám probíhají tato léta mezi prsty. Pláničkovi uţ bylo třicet let a začíná pomýšlet na konec kariéry. Zvláště intenzívně kolem roku 1937. Chce přenechat místo mladším a po náročných letech si odpočinout. Jenţe pořád je nejlepším. Navíc je to skromný charakterní člověk. Neuhání funkcionáře o neustálé zvyšování platů jako někteří jeho brankářští kolegové. Proto je zrazován od pověšení kopaček na hřebík. Plánička má stále rád fotbal. A nakonec se nechá přesvědčit. Tedy ještě jednu sezónu.353 Stále byl dobrý. Stále byl nejlepší. Ve Slavii, v reprezentaci. Takţe kdyţ se blíţilo MS 1938 ve Francii, stal se Plánička jasnou volbou. I jako kapitán. Na turnaji proti Holandsku nepustil ani jednu střelu za svá záda. Vyhrálo se 3:0 a čtvrtfinálovým soupeřem byla Brazílie. Ten osud, tu pointu všichni známe: hrálo se 1:1 a v 83. minutě si zlomil ruku po střetu se soupeřem. Cítil velkou bolest a diagnózu ještě netušil. Se sebezapřením dochytal nejen základní hrací dobu, ale i celé nastavení. Střídat se přeci nesmělo a on nechtěl oslabit svůj tým. Přenechejme teď slovo zkušenému vypravěči Vítězslavu Šlechtovi, přenesme se do 87. minuty čtvrtfinálového utkání MS 1938 proti Brazilii, stav je 1:1, a sledujme okamţiky, jeţ moţná předčasně ukončily kariéru evropsky proslulého gólmana: „Brazilci teď vloţili do akce všechno… Musí se jim podařit. Všichni na stadionu se ptají: bude z akce gól? Útočník brazilského muţstva na hrací ploše

352 Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: c. d., s. 63. 353 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp.

117

číhá uţ před československou brankou. Nikým neobsazován, opatrně, aby se nedostal do postavení mimo hru, v jedné rovné čáře s útočícím křídlem. Zcela sám a také daleko na Pláničkovo vyběhnutí. V té chvíli kulatý míč uţ směřuje na jeho nohu. Je tolik právě dychtivý po vstřelení branky, jako snad samo jeho srdce. Jako všechna srdce zde všech přítomných brazilských příznivců. Ještě zbývá poslední brankářovo nadechnutí. Ještě jeden, snad i jeho jiţ poslední pohled vpřed. Zdá se, ţe brankář Plánička za této situace uţ skutečně nemá ţádné východisko. Odváţný gólman v bleskovosti času se ale naposledy, rychle rozhoduje. Jen tak, jak to on vţdycky uměl a umí. On Čechoslovák, on reprezentant země ze srdce Evropy. Myslí mu hned prošel vnitřní, silný příkaz: Skočit! Brankář Plánička v tom skoku riskoval všechno. Jako ryba, jako štika, jako opice či pardál vrhal se slavný československý gólman směrem k letícímu míči. Pláničkovo tělo bylo ve vzduchu celou věčnost. Všechny zraky tu hleděly pouze na ně. Nikdo jiný tam kolem nebyl, nikdo. Stále jen pořád oni dva: Čechoslovák Plánička - Brazilec Perracio! Oba v soustředěném náporu na míč, oba upřeni myšlenkami, kaţdý svou, jen na jediný drobný, kulatý předmět. Ten teď tolik rozhodoval. Ten teď měl zpečetit jejich příští osud. Vţdyť Brazílie musí zvítězit. Perracio jej přece musí dopravit do sítě. Musí... V tom se náhle do celého napětí ozvalo zaráţející zaúpění. Napolo úzkostné, napolo obalené obrovskou vatou strachu. A také bolesti. To uţ kaţdý z diváků na tribunách viděl sám na vlastní oči, jak letící Pláničkovo tělo se ve vzduchu náhle srazilo s ostře napřaţenou nohou rozeběhnutého brazilského útočníka. Plánička skočil přímo na ni. Přímo do jejího nápřahu. Do její síly, do onoho rozevlátého elánu! Československý brankář dopadal na zem těţko, jako rozbité sklo, kdyţ je náhle vyhodí člověk z okna. Jedna noha byla více na straně, druhá víc stáhnutá. Obě ruce roztaţené a zároveň pruţné a tolik tvrdé. Levá kopačka

118 brazilské spojky, vyčnívající z celého gesta vůle, touhy dobýt, zajela právě náhle jako hřebík do měkkého jakoby dřevěného trámu. František měl v ten okamţik zavřené oči, zaprášený zrak, zatemnělý obličej. Na celém stadionu nebylo pohledu, který by sem v těch chvílích teď nebyl zaměřený…“354 Po zápase dostal na ruku sádru a do opakovaného zápasu s Brazílií samozřejmě jiţ nezasáhl. Po vyléčení se jiţ mezi tři tyče nevrátil. Zjistilo se totiţ, ţe František Plánička jiţ v minulosti měl ruku jednou zlomenou. Bylo mu 34 let a slavné taţení Slavie Středoevropským pohárem mohl proţívat jen vně hrací plochy. Po ukončení kariéry pomáhal trenérům, ve výboru Slavie, či jezdil s jedenáckou internacionálů. A znovu udivoval jak svou pruţností, tak celým brankářským uměním. I zde však zasáhlo zranění - tentokráte nohy. Následovala operace kyčelního kloubu. Psal se rok 1984. Vlastně aţ v osmdesáti letech se František Plánička definitivně rozloučil s fotbalem na zeleném trávníku. K slávě a úspěchům nepřišel jen tak - darem Boha - zaslouţil si je prací, dřinou, odříkáním. Od útlého mládí dělal všechno proto, aby byl jednou vynikajícím fotbalistou, brankářem. Příkladný byl v ţivotosprávě. Nikdy nepil, dokonce ani kávu, nekouřil a od mládí samozřejmě sportoval. Příznivci Slavie na něj vzpomínají také jako na vynikajícího vypravěče. Výprava s ním do slavné minulosti sešívané i reprezentační byla pro ně tou největší poctou. A slavný brankář býval ochotným průvodcem. Hrst čísel Františka Pláničky na závěr: Celkem odehrál 1442 utkání, z nich 1044 vítězných. Za Slavii to bylo 969 utkání (742 vítězných), za národní muţstvo nastoupil k 73 utkáním (37 vítězným) v letech 1926 aţ 1938. Účastnil se MS 1934 (2. místo, kapitán), 1938 (kapitán). Se Slavií získal 8

354 Šlechta, V.: František Plánička-O legendárním brankáři, Třebíč 2001, s. 112-114. 119 mistrovských titulů (1925, 29-31, 33-35, 1937) a postoupil do finále Středoevropského poháru 1929. Evropa ve své době povaţovala Pláničku spolu se Španělem Zamorou za nejlepší brankáře. V anketě Mezinárodní fotbalové federace byl zařazen mezi deset nejlepších brankářů světa. Oceněn tituly Zaslouţilý mistr sportu, Fotbalový rytíř, Cenou dr. Václava Jíry. Drţitel plakety J. Maddena „in memoriam“ s pořadovým číslem 2.

7.2.4. Antonín Puč

Tento fotbalista drobné postavy, s důrazným startem na míč, rychlým během a krátkou vtipnou kličkou se narodil 16. Května 1907 v Praze. Měl vynikající střelu, při níţ skvěle klopil nohu, takţe jen málokdy přestřelil. Jeho levá noha skrývala neobyčejný cit i nečekanou sílu. Prudký, rychlý nápřah, umístění střely - a brankář neměl šanci. Slavné byly jeho halfvoleje, či šajtle - tzv. „pučovky“.355 Rodilý Praţák se v mládí proháněl s míčem po ulicích Smíchova. Těţký hadrový míč vodil do školy i ze školy, po schodech i po pláccích. V říjnu 1925 si jako osmnáctiletý prosadil proti přání svého otce i klubu přestup z SK Smíchov do SK Slavia. Hned po prvním tréninku se zalíbil trenéru Maddenovi natolik, ţe debutoval ve finále Středočeského poháru, přičemţ soupeřem byla Sparta. Antonín Puč se v sešívaném dresu uvedl gólem, jak se na potencionálního kanonýra sešívaného dresu sluší, ale prohře 2:4 nezabránil. Následně v lize proti Libni exceloval čtyřmi brankami.356 Započala tak jeho slavná kariéra. Velmi rychle se prosadil do základní sestavy. Nejprve na postu levé spojky ve slavné útočné formaci Šoltys – Silný - Puč. Udivoval svou

355 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 356 Houška, V.: c.d., s. 110-111. 120 nebojácností, střeleckou pohotovostí a tahem na branku. Téměř „do roka a do dne“ se stal nejlepším ligovým střelcem Slavie. V roce 1927 nastřílel 13 branek a spolu se sparťanem Šímou se stal králem střelců sezóny. Další tři roky si výsadní postavení mezi červenobílými podrţel. Coţ je mimo jiné čas dvakrát mistrovský (1929, 1930). Na postu centrforwarda se střídají Sobotka se Svobodou, ale jemu to nevadí. Mnohem větší změnu pro něho znamená příchod Vlasty Kopeckého. Svůj dosavadní post levé spojky opouští a posune se na levé křídlo. Relativně vzdálen brance, ve skutečnosti stále nebezpečný. Vyuţívá báječných nahrávek nového spoluhráče a dál patří mezi nejnebezpečnější z útočníků Slavie. Jejich spolupráce je příkladná a pro klub velmi prospěšná.357 Neţ odjede v létě 1934 s reprezentací na MS do Itálie, můţe se pochlubit v lize 17 brankami. To je tehdy třetí nejlepší výkon, ve Slavii za Sobotkou druhý. Na zmíněném mistrovství se také brankově předvádí. V prvním utkání přispívá gólem k přemoţení Rumunů (2:1), ve finále střílí branku Italům (1:2 v prodl.). Nechybělo mnoho a mohla to být branka vítězná. Reprezentační útok ve sloţení Junek – Svoboda – Sobotka – Nejedlý – Puč (kromě Nejedlého jsou všichni ze Slavie) se zařadil mezi nejslavnější formace naší historie.358 Z doby konání světového šampionátu v Itálii je také vpomínka Vítězslava Šlechty z knihy o Františku Pláničkovi: „Puč běţí po křídle. Hraje s nesmírným sebezapřením. Cítí neustále bolest. Ale copak můţe vzdát? Copak můţe nechat muţstvo bojovat v tak těţkém boji osamocené? Útočí. Proráţí opět řadami italských zadáků. Obehrává je, vyhýbá se jim. Probíhá hned kolem tří a ti jsou proti němu úplně bezmocní. Nohy mu kmitají ve sprinterském tempu. Puč jimi klame, aby jej nikdo nemohl zastavit. Ani jeho, ani míč. Je uţ deset metrů před brankou. Jediný pohled kupředu, jediné nadechnutí, jediný

357 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 358 Pondělík, J.: c.d., s. 86-89. 121 nápřah bérce. Obě oči se vrhly do branky. Obě napjatě pozorují následující okamţik. Následující zlomek vteřiny. Čeká… Sláva! Lehce falšovaný míč se nese volně podle bezmocného Combiho. Střelec a s ním desítka jeho spoluhráčů, desítka funkcionářů a přátel si oddechli. Vedeme 1:0…“359 Na podzim roku 1934 střílí do sítě praţského DFC jubilejní stou ligovou branku a stává se členem Klubu ligových kanonýrů. To je sice poznatek náš dnešní, nicméně jen podtrhuje výjimečnost této slávistické osobnosti. V dresu Slavie uţ nastupuje desátou sezónu. Je osobností, pojmem. Jak by ne, vţdyť pokud nebyl zraněn, v sestavě po celou dobu nikdy nechyběl. Jeho střely budily respekt, jejich mnoţství a úspěšnost obavy. Při kontaktu Puče s míčem byli ve střehu obránci, brankáři i diváci. Mnohdy marně. Stačil okamţik, levačka nečekaně kmitla a hle – míč uţ se třepetal v síti. Takové umění, takový talent musel být vyuţit nejen ve Slavii.360 První z téměř šedesáti startů za reprezentaci si připsal v létě 1926 v Záhřebu proti Jugoslávii. Československo vyhrálo 6:2 a Antonín Puč se pod výsledek podepsal jedním gólovým příspěvkem. Snad je to pro něho typické. Můţeme číst všechny jeho zápisy v reprezentační knize a zjistíme, ţe jeho cesta k velikosti vedla skromnými drobnými příspěvky v podobě branek. Marně pátráme po „bicanovských hattricích“. Pučova síla spočívala v dlouhověkosti. V ní nalézáme jako korálky roztroušené jedno či dvoubrankové podpisy mistra střelce (zvláště vydařené jsou roky 27, 28 a 33). Kdyţ je všechny sečteme, docházíme k fantastickému a dodnes nepřekonanému číslu 34 branek.361 Mluvíme o Antonínu Pučovi v reprezentaci. Básníme nad jeho uměním střílet branky ve vysokém počtu. Nad jeho dlouhým slavným fotbalovým ţivotem. Přitom nesmíme opomenout, ţe

359 Šlechta, V.: c.d., s. 102. 360 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 361 Petrů, K.: c.d., s. 601. 122 vlastně totéţ se dá napsat o celém jeho působení ve Slavii. Jako by přes kopírák psal příběh dvou fotbalových ţivotů – sešívaného a toho se lvíčkem na hrudi. Byl oporou, byl nepostradatelný, jeho střely napínaly sítě a svým provedením kořenily ţivot našeho fotbalu. Statisticky můţeme konstatovat drobný ústup z kanonýrského výsluní po stříbrném úspěchu na mistrovství světa v Itálii. Jenţe herně patřil Puč pořád do základní sestavy. Tam i tam. Dlouho byl na místě levého křídla nepostradatelný. Vlastně aţ konec třicátých let znamenal pomalý, ale jistý odchod ze slávy. Do Slavie přišel z Vídně Vytlačil. Levé křídlo, mladé, nadějné. Navíc tým posílil o Bicana. Teprve tehdy přestal být Puč ve Slavii nenahraditelným. Jako by symbolicky předával kanonýrské ţezlo svému nástupci. V reprezentaci mu stále ještě byl jeho post ponecháván. Nevadilo, ţe v klubu ztrácí pozice. Drţel se. V roce 1937 dává za Československo tři branky, poslední při slavném zápase s Anglií v Londýně (4:5). S červenobílým dresem se rozloučil po 13 letech hraní, v roce 1938. Bylo mu 31 let a těţko se prosazoval proti mladším. Čas jeho rychlosti prostě ubral. Byl ještě platným členem reprezentace na MS 1938, ale přivodil si na něm zranění. To znamenalo definitivní konec jeho hvězdné kariéry. Po odchodu ze Slavie se nechal ještě přemluvit k přestupu do Viktorie Ţiţkov. S fotbalem končil opět na Smíchově. U smíchovské kopané uţ zůstal na pořád. Vedle toho se věnoval soustruţničení, odpočinek a klid hledal při rybaření. Kdyţ se kolem Pláničky vytvořila stará garda slávistů, byl Puč u toho. Zůstal fotbalu a sešívaným barvám věrný. Rozdával radost z umění kopané. A dočkal se i ocenění, kdyţ byl zaloţen Klub ligových kanonýrů a jemu v něm byla přiznána příslušnost. Zemřel v dubnu 1988. Nedlouho před 81. narozeninami. Slavia i celý náš fotbal přišel o jednoho z nejslavnějších útočníků historie.

123

Pár čísel o Antonínu Pučovi na závěr: během své kariéry odehrál za Slavii celkem 491 utkání (146 ligových), vstřelil 437 branek (123 ligových, přičemţ 112 za Slavii) branek, osmkrát vybojoval titul mistra ligy v letech 1925, 29-31, 33- 35, 37, nejlepším ligovým střelcem byl 1927 a 1929. Za reprezentaci odehrál 59 utkání (ČMFS uvádí někdy téţ 60), vstřelil 34 branek (dosud nepřekonaný rekord), účastnil se MS 1934 (2. místo) a 1938.362

7.2.5. Vlastimil Kopecký

Vlastimil Kopecký se narodil 14. října 1912. Jiţ od raného dětství věnoval obrovské penzum času fotbalu. Proto nebylo divu, ţe v něm následně vynikal nad svými vrstevníky a o pár let později i nad celou ligovou elitou. Díky své píli dokázal svůj nepopiratelný talent vybrousit natolik, ţe je nyní povaţován za jednoho z nejtechničtějších fotbalistů naší historie. Byl vynikajícím střelcem i nahrávačem, jeho produktivita byla úctyhodná. Navíc, ač byl menší postavy, dokázal velice dobře hlavičkovat. Nejčastěji nastupoval na levé straně slávistické sestavy, ať uţ jako spojka, krajní záloţník, či obránce. Vlastimil Kopecký fotbalově vyrůstal v Rapidu Vinohrady. Brzy však bylo zřejmé, ţe jeho rozvoj musí pokračovat ve slavnějším klubu a pod dohledem renomovanějších trenérů. První laso přisvištělo ze Sparty. Otec Kopeckého však byl velkým slávistou a přestup k úhlavnímu sokovi na poslední chvíli zatrhl. V roce 1932 tak Kopecký přestoupil do Slavie a vytvořil obávaný útok tehdejší doby, který hrával ve sloţení Junek-Bradáč-Svoboda-Kopecký-Puč. Co jméno, to fotbalový pojem.363

362 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 363 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 124

Nutno ovšem říct, ţe hvězdnému útoku to spolu příliš neklapalo. Vlastimil Kopecký však podával velmi dobré výkony a Slavii táhl. Tím si vyslouţil pozvánku do reprezentace, v jejímţ dresu odehrál 23 zápasů a zaznamenal 5 branek. V dresu Slavie byl několik let nejlepším kanonýrem a konta soupeřů zatěţoval pravidelným přídělem branek. Jeho tehdejší spoluhráč Jiří Trnka na něj vzpomíná: „Vlasta Kopecký měl malou postavu, ale byl to velký hráč a velký slávista. A skvělý přítel. Nám, svým spoluhráčům, pomáhal všude - na place i mimo hřiště. Kdyţ jsme seděli po zápase v restauraci U Sojků, mluvil jeden přes druhého a bylo slyšet i všelijaké výtky, ţe tenhle zkazil přihrávku a tamten ţe zahodil vyloţenou šanci. Kopecký si počkal, aţ se hlasy křiklounů zklidní, a pak řekl tichým hlasem své. A vţdycky začínal tím, co zkazil a zahodil on. Uţ je to dávno, co nás Vlasta opustil, ale nikdy nezapomeneme na jeho skromnost a noblesu“364 Výsadní postavení Vlastimila Kopeckého v útoku Slavie se změnilo aţ příchodem muţe, který je největší legendou tohoto klubu a zároveň dle mého názoru nejlepším fotbalistou, kterého tato země kdy měla. Příchodem Josefa „Pepiho“ Bicana. Vlastimil Kopecký se stáhl z hrotu útoku do hloubi pole a stal se z něj vrchní nahrávač a nabíječ obávaného šutéra. Po léta spolu tito dva tvořili velmi harmonickou, organickou dvojici. Jeden neúnavný driblér a nepřekonatelný technik, druhý zakončovatel, završitel počaté geniální fotbalové myšlenky. Navíc Pepi Bican uměl ocenit přihrávky svého kolegy. Coţ dokládají jeho slova: „Byl to ideální spoluhráč. Říkalo se o nás, ţe máme nacvičenou celou řadu signálů, ale většinou to byla jenom improvizace. Jeden jsme znali druhého tak dokonale, ţe jsme současně odhadovali, co je v dané chvíli nejúčelnější. Vlasta byl nejlepší kamarád na hřišti v ţivotě. Jenom v jednom byl nespolehlivý - nikdy nikam nepřišel včas. Co jsem se na něho načekal, kdyţ jsme si řekli, ţe ráno pojedeme na ryby.

364 Ηοuška,V.: c.d., s. 56-57. 125

Ale co bych za to dal, kdybych na něho mohl ještě dnes čekat!" O to rychleji se mohly ledy hnout a z těch dvou se stali nejlepší přátelé na hřišti i mimo ně. Umění Bicana na druhou stranu viděl i sám Kopecký a s úctou a úsměvem říkával: „Kdyţ jsem měl na velkém vápně míč, mohl z toho být gól tak na šedesát procent. Kdyţ jsem ho šoupnul Pepimu, byla branka téměř stoprocentní.“ 365 Přesto, ţe se Kopecký stáhl z hrotu útoku a soustředil se na připravování šancí Bicanovi, jsou jeho střelecké výkony úctyhodné. Během své kariéry nastřádal 252 ligových branek, coţ ho řadí na 2. místo v pořadí Klubu ligových kanonýrů. Za Josefem Bicanem… Poslední ligový zápas odehrál v dresu Slavie v roce 1950. Poté se fotbalem bavil dál a nastupoval například za starou gardu sešívaných. V jejím dresu poté zemřel přímo na hřišti při utkání v Hlinsku na srdeční infarkt. Psal se rok 1967.366

365 Tamtéţ, s. 179. 366 Archiv SK Slavia Praha – dostupný na www.slavia.cz/historie.asp. 126

Závěr

Touto diplomovou prací jsem se pokusil podat ucelený souhrn základních informací o epoše vzniku Slavie a prvních zhruba padesáti let její existence a také popsat okolnosti, které nejsilněji ovlivňovaly a provázely vznik jednoho z nejslavnějších sportovních klubů v zemi. Ukázalo se, ţe představitelé Slavie se pravděpodobně nejlépe zhostili realizace osvícených sportovních myšlenek, mezi něţ patří názor, ţe sport a zejména fotbal umoţňoval lidem na chvíli zapomenout na své kaţdodenní starosti a povinnosti a nahrazoval jim velký nedostatek jiných kulturních a vzdělávacích moţností. Dokázali, ţe i v podmínkách malého českého státu, se dá vybudovat sportovní klub, který na dlouhou dobu dokázal dominovat všem ostatním fotbalovým klubům starého kontinentu. Jména jako Košek, Madden, Bican, Puč, Plánička a další, která českému a evropskému fotbalu přinesla právě Slavia, budou ve fotbalových kronikách a historických análech navţdy nesmazatelně zaznamenána. Stejně tak jako v myslích příznivců sešívaného dresu. Jsem rád, ţe jsem si ke zpracování vybral právě tuto část slávistické historie. Byla to slavná éra, pokud ne úplně nejslavnější. Slavia ovládala domácí i evropskou scénu a sbírala vavřín za vavřínem. Proto se mi jako fanouškovi tohoto klubu psalo s hřejivým pocitem na srdci. Výběr období však měl i stinné stránky. Největším problémem bylo mnoţství archivních materiálů. Bylo jich po hříchu velmi málo. Ať uţ z důvodu neexistence či z organizačního stavu archivu SK Slavia Praha, který se vzhledem k přestěhování na nový stadion nacházel ve značně improvizovaných podmínkách a nabízel silně omezený výběr archivního materiálu. Naštěstí však představitelé SK Slavia Praha rozhodli o umístění části archivních materiálů v digitální podobě na své oficiální internetové stránky. Mohl

127 jsem pak čerpat alespoň odtud. Na omluvu slávistických historiků musím podotknout, ţe i v případě stoprocentního stavu archivu bych v něm mnoho informací a pramenů nenalezl. Na vině je poţár z roku 1945, který veškeré písemnosti a archiválie nashromáţděné klubem do té doby nenávratně zničil. Na tuto událost vzpomínají dodnes v klubu s hořkým pocitem. Snaţil jsem se tedy čerpat z literatury zabývající se touto problematikou. Dále pak ze zpráv dobového tisku, v němţ však nacházíme víceméně pouze strohé zpravodajské údaje. Obsáhlé reportáţe či dokonce analýzy, tak jak je známe ze současnosti, se tehdy ještě nevyskytovaly. Část informací je převzata také z oficiálních internetových stránek SK Slavia Praha. Při studiu literatury jsem se několikrát setkal s rozporem v informacích o určitém zápase. Nejčastěji se jednalo o více verzí konečného výsledku. Příčinou patrně byly změny postihující nejvyšší fotbalovou soutěţ. Je však nutno dodat, ţe v dané době nebylo skóre zápasu aţ tak důleţité jako fakt, kdo utkání vyhrál, prohrál, případně zda utkání skončilo remízou. Jedním z cílů, které jsem si na začátku práce vytkl, byla snaha o objektivnost. Tady musím kriticky přiznat, ţe absolutně objektivní má práce není. Zastávám názor, ţe člověk se nedokáţe ani při práci, jejíţ podstata má být vědecká, plně oprostit od svých citů a emocí. Na kaţdou věc lze nahlíţet a vysvětlovat si ji z různých úhlů pohledu. A já jsem na situaci nahlíţel jako fanoušek Slavie. Myslím si však, ţe úplnou objektivnost by práci dokázal poskytnout pouze člověk, který by nebyl s oblastí fotbalu vůbec spjatý. Je však otázkou, jestli by taková práce poté nepostrádala zajímavost. Domnívám se, ţe na téma které jsem pro svou práci zvolil, je moţné v budoucnu úspěšně navázat. Postupné odkrývání poznatků přineslo další nové otázky a podněty, které by stály za zpracování a na které v této práci jiţ bohuţel nezbylo místo. Velký přínos práce spatřuji kromě celistvého pohledu na

128 historii klubu také ve statistické oblasti. Podařilo se mi zkompletovat všechny výsledky SK Slavia Praha v období od jeho vzniku do konce druhé světové války. Takto přehledně a v tomto rozsahu nejsou k dispozici v ţádné dosud publikované literatuře. Za příjemný klad této diplomové práce povaţuji přínos pro mne samého. Během vyhledávání informací a jejich třídění jsem si vytvořil ke klubu SK Slavia Praha ještě silnější pouto, neţ dříve. Zároveň jsem se o svém milovaném klubu dozvěděl informace, které mi dosud byly neznámé. Utvrdilo mně to v tom, ţe Slavia zůstane vţdy v mém srdci pevně ukotvena.

129

Prameny a literatura

1. Seznam pramenů

a) Archivní prameny Archiv SK Slavia Praha-dostupný na www.slavia.cz/historie.asp Archiv AC Sparta Praha, Kronika Sparty 1935-1939. Národní archiv Praha. K 13, fasc. 16. Paměti Václava Rudla. Soukromý archiv Václava Rudla, Pod Výšinkou 358, Praha. Pamětní kniha 1863–1920. Archiv městské části Praha 5. Pamětní kniha 1886–1924. Archiv městské části Praha 8. Pamětní kniha SK Slavia Praha 1907–1921. Archiv SK Slavia Praha. Záznamy z historie Athletic Clubu Praha. Archiv AC Sparta Praha. Záznamy z historie SK Slavia Praha. Archiv SK Slavia Praha.

b) Noviny a časopisy

Cyklista, 1893 České slovo, 1922, 1934 Národní listy, 1896, 1900, 1922, 1934 Právo lidu, 1934 Sokol, 1890 Sparťan, 1995 Sport a hry, 1896 Sportovní obzor, 1896, 1904, 1906, 1911 Sportovní svět 1922, 1924, 1925, 1927 Sportovní věstník 1923, 1925,

130

c) Elektronické zdroje

Michael Novotný. Server Slavia.cz, [16. března 2008], Dostupný: http://www.slavia.cz/statika.asp?typ=hKosek

Server Slavia.cz, [16. března 2008], Dostupný: http://www.slavia.cz/trenerView.asp?id=4

Hodr Vilém. Server Eurofotbal.cz, [4. března 2010], Dostupný: www.eurofotbal.cz/clanky/josef-bican-slavia- ceskoslovensko-47545/

d, Paměti a vzpomínky

Boreček Václav, bytem Praha, V Kolkovně 7, archivář a historik Sparty Praha.

Zuska Karel, bytem Praha, Karlštejn 1232, archivář a historik Slavie Praha.

131

2. Seznam literatury

Barchánek, J. a kol.: Spartak Praha Sokolovo. Praha 1963. Bodeček, D.: AC Sparta Praha. Z historie českého fotbalového velkoklubu. Diplomová práce. Brno 2002. Brůna, O., Hemele, O.: Sešívané legendy. Třebíč 1998. Dušek, R.: Sport v Československu. Praha 1983. Hodek, J. a kol.: Footballový almanach 1919-1920. Praha 1920. Houška, V.: Slavné postavy Slavie a Sparty. Praha 1996. Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992. Houška, V.: Ţelezná Sparta. Praha 1992. Janáček, J.: Malé dějiny Prahy. Praha 1977. Jenšík, M., Macků, J.: Kronika českého fotbalu. Díl 1. Do roku 1945. Praha 1997. Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: Slavia stoletá: Vůbec první souhrn stoleté historie sportovního klubu Slavia Praha. Praha 1993. Klimek, A.: Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek XIII-XV. Praha 2002. Mráz, I. a kol.: Svět devadesáti minut. Praha 1976. Olivová, V.: Lidé a hry. Historická geneze sportu. Praha 1979. Olivová, V.: Odvěké kouzlo sportu. Praha 1989. Petrů, K.: Dějiny československé kopané. Praha 1946. Pivoda. A.: Červenobílá bojová síla. Praha 2009. Pondělík, J.: Století fotbalu. Praha 1986. Pondělík, J.: Pět tisíc gólů. Praha 1974. Rudl, V.: Paměti (nepublikováno). Růţička, A. a kol.: SK Slavia Praha. Brno 2004. Scheinost, F.: Vzpomínky. Praha 1931. Šebela, J.: Vzpomínky. Praha 1949. Šlechta, V.: František Plánička-O legendárním brankáři, Třebíč 2001.

132

Resumé

Práce je zaměřena na historický vývoj SK Slavia Praha v období od vzniku klubu do roku 1918. Snaţil jsem se vytvořit ucelený přehled o slavné etapě jednoho z nejslavnějších českých fotbalových klubů. Práce sleduje okolnosti vzniku klubu, dotýká se slávistických symbolů, historických milníků, vzájemných střetnutí praţských soupeřů Slavie a Sparty a významných postav slávistické historie. Zmiňuji se také o sportech, které fotbalu v SK Slavia předcházely. Některé pasáţe jsou zaměřeny na srovnání Slavie se Spartou. Práce je doplněna o textové a obrazové přílohy vztahující se ke zkoumanému období.

Summary

The work targets the historical development of SK Slavia Praha from establishing the club to the year 1945. I tried to make a comprehensive view of a famous stage of one of the most famous Czech football clubs. Work observes circumstances of the club's establishing, concerns the Slavic' signs, historical milestones, the encounter of the Prague rivals Slavia and Sparta and important persons in Slavia's history. I allude to sport as well which went before in SK Slavia. Some passages focus on the comparison of Slavia and Sparta. The work is completed with picture and text appendices referring to the researched period.

133

Seznam příloh

A. SEZNAM TEXTOVÝCH PŘÍLOH 1. První pravidla fotbalu z roku 1980 (Pravidla. In: Sokol, 1890, 4, s. 7.) 2. Výsledky SK Slavia v letech 1896 - 1945 (Archiv SK Slavia Praha. Historie zápasů. In: www.slavia.cz/historie.asp)

B. SEZNAM OBRAZOVÝCH PŘÍLOH I. Slávistické týmy 1. Slavia v roce 1897. Foto: Boreček, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 12. 2. Slavia v roce 1900. Foto: Boreček, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 15. 3. Slavia v roce 1903. Foto: Růţička, A. a kol.: SK Slavia Praha, Brno 2004, s. 7. 4. Slavia v roce 1905. Foto: Boreček, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 37. 5. Slavia v roce 1911. Foto: Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: Slavia stoletá: Vůbec první souhrn stoleté historie sportovního klubu Slavia Praha. Praha 1993, s. 96. 6. Slavia v roce 1914. Foto: Růţička, A. a kol.: SK Slavia Praha, Brno 2004, s. 9. 7. Slavia za válečných časů. Foto: Boreček, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 61. 8. Slavia v roce 1916. Foto: Boreček, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 62. 9. Slavia v roce 1918. Foto: Boreček, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 67.

134

II. Počátky SK Slavia 10. Zakladatelé SK Slavia: Foto: Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: Slavia stoletá: Vůbec první souhrn stoleté historie sportovního klubu Slavia Praha. Praha 1993, s. 20. 11. Plakát k utkání s Oxfordem. Foto: Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: Slavia stoletá: Vůbec první souhrn stoleté historie sportovního klubu Slavia Praha. Praha 1993, s. 46. 12. Vstupenka ze zápasu s Oxfordem. Foto: Klempera, J., Zápotocký, V., Kalát, J.: Slavia stoletá: Vůbec první souhrn stoleté historie sportovního klubu Slavia Praha. Praha 1993, s. 49.

III. Meziválečná éra 13. Mistrovský tým z roku 1925. Foto: Pivoda, A.: Červenobílá bojová síla. Praha 2009, s. 138. 14. Mistrovský tým v ročníku 1928-1929. Foto: Pivoda, A.: Červenobílá bojová síla. Praha 2009, s. 138. 15. Vítězové ligy v sezóně 1929-1930. Foto: Pivoda, A.: Červenobílá bojová síla. Praha 2009, s. 139. 17. Mistři potřetí v řadě. Foto: Pivoda, A.: Červenobílá bojová síla. Praha 2009, s. 140. 16. Slavia v sezoně 1932-1933. Foto: Pivoda, A.: Červenobílá bojová síla. Praha 2009, s. 140. 18. Slavia v letech 1933-1934. Foto: Pivoda, A.: Červenobílá bojová síla. Praha 2009, s. 141. 19. Sešívaní dokonávají druhý mistrovský hattrick během posledních deseti let. Foto: Pivoda, A.: Červenobílá bojová síla. Praha 2009, s. 142. 20. Fotografie mistrů sezóny 1936-1937. Foto: Pivoda, A.: Červenobílá bojová síla. Praha 2009, s. 143. 21. První titul za druhé světové války. Foto: Pivoda, A.: Červenobílá bojová síla. Praha 2009, s. 143. 22. O rok později úspěšná obhajoba. Foto: Pivoda, A.: Červenobílá bojová síla. Praha 2009, s. 144.

135

23. A další mistrovský titul. Foto: Pivoda, A.: Červenobílá bojová síla. Praha 2009, s. 145. 24. Poslední válečný triumf sešívaných. Foto: Pivoda, A.: Červenobílá bojová síla. Praha 2009, s. 145.

136

PŘÍLOHY

137

A. TEXTOVÉ PŘÍLOHY I. PRVNÍ PRAVIDLA FOTBALU Z ROKU 1890

Pod názvem „Hra míčem zvaná football“ se píše: Hra tato původem anglická jest tak bohatou mnoţstvím pohybů, slouţících ku sviţnosti a vytrvalosti cvičenců, ţe by uvedení její na naše letní cvičiště všude as našlo ohlasu, neboť ji moţno povaţovati za nejvydatnější druh svaly tuţících her. Zvlášť jednoty venkovské, které odkázány jsou na letní jen přijmout tuto hru do svého rozvrhu. Náklad je pranepatrný a místa (nejlépe louky), kterého nevyhnutelně k této hře zapotřebí, jest venku vţdy dostatek. Délka cvičiště obnáší nejvíce 200m, šířka 100m, nebo nejméně 100m délky a 50m šířky, menší nikdy, jelikoţ by pro přílišnou omezenost nemohla se hra jak náleţí rozvinouti. Na obou šířkách cvičiště nalézá se ve vzdálenosti as 1 1/4m od hraničné čáry tak zvaná „branka“. Jsou to dvě tyče, které jsou od sebe 8m vzdáleny a ve výši as dvou metrů motouzem spojeny. Celé cvičiště jest praporečky nebo jiným způsobem vytýčeno a motouzem ohraničeno. Míč, kterého se při hře pouţívá, jest dutý, gumový, kůţí potaţený a v průměru asi 30cm velký. Kůţi je nutno z té příčiny potáhnouti, by prokopnutím nevzal tak snadno za své. Hra samotná jest pak následující: Dvě čety, nejlépe po 11 muţích, volí sobě svého velitele, kterýţto pak rozdělí další úřady a rozestaví, jak za nejlépe uzná, celou četu. Dva nejzručnější a nejvytrvalejší hráče nejblíţe ku středu, v druhé řadě postaví další čtyry, v třetí řadě pak opět čtyry, mezi nimiţ se on sám nalézá. Zde místo zvlášť důleţité, neboť jest to v bezprostřední vzdálenosti u branky, v brance samotné pak stojí poslední, poměrně nejslabší cvičenec, kterého prostě nazvu „vrátným“.

138

Míč při počátku hry nalézá se uprostřed celého cvičiště, takţe celkový pohled na cvičiště as následující. Podotknout dluţno, ţe kaţdá četa musí se od druhé nějakým nápadným označením lišiti, buď barvou trička, nebo šerpy. Před početím hry nutno losovat o stranu a zahájení. Které straně totiţ padl los, můţe sobě voliti buď branku, pak druhá četa začíná hru, volí – li však začátek, můţe sobě druhá četa voliti branku. Hra samotná pak začíná tím, ţe jeden z cvičenců té čety, která začíná hru, jde a odkopne míč na pole druhé čety. Cvičenci druhé čety musí být při tom nejméně 10m od míče vzdáleni. Smysl pak celé hry jest, ţe jedna četa hledí kopáním dostati míč skrze branku druhé čety. Branka jest dobyta, pakli míč prošel skrze obě tyče pod motouzem, zavadil – li o některou tyč anebo byl překopnut přes motouz, vrací jej jeden cvičenec té čety, u jichţ branky se to stalo, zpět do hry, cvičenci druhé čety musí býti při tom nejméně 6m vzdáleni od míče. Pakli byl míč jinde z cvičiště vykopnut, smí cvičenec té strany, která míč nevykopla, jej zpět rukama hoditi nebo odkopnouti, toto hození nebo odkopnutí musí býti však nejméně na 6m daleko, a to z toho místa, kde míč přes motouz přeletěl. V jiném případě nesmí býti rukou pouţito, pouze vrátný má právo k uhájení branky téţ rukama míč chytati, nesmí však nikdy ţádný jiný cvičenec býti v brance neţli on samotný. Někoho rukama ve hře odstrkovati nebo nohu nastavovati se nedovoluje. Míč se s mí pouze kopáním nebo válením říditi. Pro přesné zachování těchto pravidel volí obě čety jednoho vrchního soudce, který hru sleduje. Toť as kostra celé hry, ve skutečnosti ovšem teprve nabudou tato pravidla úplné jasnosti, zde moţno jen přibliţně věc popsati. Doufám, ţe bude tato hra uznána vhodnou pro naše letní cvičiště a ţe vbrzku se budeme moci měřiti o čestný prapor i na tomto poli. Na zdar! B. P.

139

II. Seznam zápasů SK Slavia Praha v letech 1896-1918

ročník: 1896 Seznam zápasů: Národní zápasy 25. 03. 1896 Slavia - AC Praha 5 : 0 muņstev kopaný míč cvičících Národní zápasy 29. 03. 1896 Sparta - Slavia 0 : 0 muņstev kopaný míč cvičících Národní zápasy 05. 04. 1896 ČFK Kickers - Slavia 2 : 1 muņstev kopaný míč cvičících 14. 05. 1896 Slavia - AC Praha 3 : 0 15. 11. 1896 DFC I. - Slavia 4 : 2 Mistrovství Čech

ročník: 1897 Seznam zápasů: 07. 03. 1897 Slavia - DFC II. 1 : 3 Mistrovství Prahy 21. 03. 1897 Slavia - DFC I. 2 : 2 Mistrovství Prahy Mistrovství 25. 03. 1897 Slavia - DFC II. 0 : 1 Rakouska Mistrovství zemí 24. 10. 1897 Slavia - ČSC 5 : 0 koruny České Mistrovství zemí 31. 10. 1897 Slavia - Slavia B 3 : 1 koruny České, finále Mistrovství 14. 11. 1897 Slavia - ČSC I. 6 : 0 Království českého Mistrovství 21. 11. 1897 Slavia - ČSC II. 5 : 0 Království českého

ročník: 1898 Seznam zápasů: Dvojzápas mezi 13. 03. 1898 Slavia - Český Sculling Cercle 1 : 1 Slavií a ČSC 20. 03. 1898 Slavia - AC Praha 11 : 0 Dvojzápas mezi 24. 04. 1898 Slavia - Český Sculling Cercle 10 : 0 Slavií a ČSC Mistrovství zemí 11. 12. 1898 Slavia - AC Praha 2 : 0 koruny České

ročník: 1899 Seznam zápasů: 08. 01. 1899 Slavia - Berlín 0 : 0 přátelský 28. 03. 1899 Slavia - Oxford 0 : 3 přátelský 09. 04. 1899 Slavia - Berliner FC Frankfurt 5 : 4 přátelský 11. 05. 1899 Slavia - SC Minerva Berlín 4 : 0 přátelský 22. 10. 1899 Slavia - Victoria Vídeň 4 : 0 přátelský 29.10. 1899 Slavia - Berliner FC Frankfurt 10 : 1 přátelský 12.11. 1899 Slavia - SC Minerva Berlín 3 : 0 přátelský Mistrovství zemí 19. 11. 1899 Slavia - Slavia B 6 : 1 koruny české 26.11. 1899 Slavia - AC Union Vídeň 8 : 0 přátelský

140

10. 12. 1899 Vienna Cricket - Slavia 2 : 0 přátelský

ročník: 1900 Seznam zápasů: březen 1900 First Vienna - Slavia 0 : 2 přátelský 1900 First Vienna - Slavia 0 : 0 přátelský 08. 04. 1900 Slavia - Cricketon Vídeň 1 : 2 přátelský jaro, 1900 Slavia - Akademisk Boldklub Kodaň 2 : 3 přátelský 1900 Slavia - FC Curych 2 : 0 přátelský 25. 10. 1900 Slavia - ČAFC Vinohrady 13 : 1 Challenge Cup říjen 1900 Cricketon Vídeň - Slavia 1 : 2 Amatérský pohár Mistrovství zemí 1900 Slavia - Slavia B 9 : 1 koruny české 1900 Slavia - AC Viktoria Vídeň 20 : 0 přátelský 1900 Slavia - Berliner Th. und FC Helgoland 11 : 2 přátelský 1900 Slavia - Müegyetemi FC Budapeńť 10 : 0 přátelský 1900 Slavia - First Vienna FC 6 : 0 přátelský 1900 Slavia - FC Curych 3 : 2 přátelský 1900 Cricketon Vídeň - Slavia 1 : 2 přátelský 1900 Slavia - AC Union Vídeň 10 : 0 přátelský 1900 Slavia - TC Budapeńť 3 : 0 přátelský 1900 Magyar Uszó Egyesület - Slavia 0 : 8 přátelský 1900 Slavia - TC Budapeńť 3 : 1 přátelský 1900 Müegyetemi FC Budapeńť - Slavia 0 : 6 přátelský 1900 First Vienna FC - Slavia 0 : 2 přátelský 1900 Slavia - mezinárodní výběr 11 : 0 přátelský 1900 Slavia - výběr Německa 3 : 3 přátelský

ročník: 1901 Seznam zápasů: 24. 04. 1901 Slavia - Southampton FC 0 : 3 přátelský Challenge Cup, 1901 WAC Vídeň - Slavia 1 : 0 finále 1901 Slavia - Surrey Wanderers 2 : 4 1901 Slavia - Surrey Wanderers 1 : 5 1901 Slavia - Slavia B 11 : 6 Mistrovství Čech 1901 Slavia - Union Ņiņkov 10 : 0 Mistrovství Čech 1901 Slavia - Union Ņiņkov 2 : 1 Mistrovství Čech 15. 09. 1901 Slavia - Alemania Pforzheim 15 : 2 přátelský září 1901 Slavia - Alemania Pforzheim 8 : 0 přátelský 20. 09. 1901 Slavia - Racing Club Paříņ 8 : 0 přátelský září 1901 Slavia - Racing Club Paříņ 9 : 2 přátelský podzim 1901 Slavia - Torna Club Budapeńť 4 : 1 přátelský podzim 1901 Slavia - AC Vorwärts Vídeň 9 : 0 přátelský podzim 1901 Slavia - Vienna Cricket FC 3 : 1 přátelský podzim 1901 Vienna Cricket FC - Slavia 1 : 6 přátelský 1901 First Vienna - Slavia 5 : 3 přátelský podzim 1901 Magyar Uszó Egyesület - Slavia 1 : 5 přátelský 1901 Torna Club Budapeńť - Slavia 1 : 5 1901 Müegyetemi Budapeńť - Slavia 1 : 4 přátelský podzim 1901 Slavia - Civil Service FC 4 : 3 přátelský podzim 1901 Slavia - Civil Service FC 0 : 5 přátelský 1901 Slavia - Akademisk Boldklub Kodaň 0 : 5 přátelský 1901 Slavia - Magyar Uszó Egyesület 4 : 2 přátelský 1901 Torna Club Budapeńť - Slavia 2 : 3 přátelský 1901 Magyar Atletikai Club - Slavia 1 : 3 přátelský 1901 Slavia - Ńvýcarsko 4 : 0 přátelský

141

1901 Slavia - Müegyetemi Budapeńť 6 : 0 přátelský 1901 Slavia - Vienna Cricket FC 4 : 1 přátelský 1901 Slavia - Frankonia Karlsruhe 9 : 1 přátelský 1901 Slavia - Akademisk Boldklub Kodaň 2 : 1 přátelský

ročník: 1902 Seznam zápasů: 1902 Slavia - Germania Vídeň 10 : 0 přátelský 1902 Slavia - Haag. Voetbal Verrining 6 : 1 přátelský 1902 Slavia - ČAFC Vinohrady 8 : 1 Challenge Cup 1902 Slavia - SK Union 4 : 0 Challenge Cup Challenge Cup, 1902 Cricketon Vídeň - Slavia 4 : 3 finále O pohár časopisu 1902 Slavia - Slavia C 4 : 2 Sport, finále 1902 Slavia - Boldklub 1893 Kodaň 2 : 3 přátelský 1902 Slavia - Boldklub 1893 Kodaň 3 : 2 přátelský 1902 Slavia - Cambridge 0 : 1 přátelský 1902 33 FC Budapeńť - Slavia 3 : 1 přátelský 1902 Slavia - FC Karlvorstadt Stuttgart 9 : 2 přátelský 1902 Slavia - FC Curych 5 : 1 přátelský 1902 Slavia - Magyar Uszó Egyesület 8 : 1 přátelský 1902 Torna Club Budapeńť - Slavia 4 : 2 přátelský 1902 Slavia - Victoria Cottbus 8 : 0 přátelský 1902 Ferencvaros Budapeńť - Slavia 1 : 4 přátelský 1902 Slavia - Boldklub 1893 Kodaň 3 : 4 přátelský 1902 Slavia - First Vienna 6 : 0 přátelský 1902 Slavia - FC Karlvorstadt Stuttgart 8 : 1 přátelský 1902 Slavia - Berliner FV 8 : 1 přátelský 1902 Slavia - BK Frem Kodaň 3 : 2 přátelský 1902 Magyar Atletikai Club - Slavia 2 : 3 přátelský 1902 Slavia - Vienna Cricket FC 4 : 0 přátelský 1902 Slavia - Torna Club Budapeńť 9 : 0 přátelský 1902 Slavia - Ferencváros Budapeńť 8 : 3 přátelský 1902 Slavia - Sport Favorit 4 : 0 přátelský

ročník: 1903 Seznam zápasů: 1903 Slavia - ČAFC Vinohrady 9 : 1 přátelský 1903 ČAFC Vinohrady - Slavia 2 : 4 přátelský 1903 Slavia - SK Union 8 : 0 přátelský 1903 Slavia - SK Union 9 : 0 přátelský 1903 Slavia - Rapid Vídeň 14 : 1 přátelský 1903 Slavia - Victoria Cottbus 7 : 0 přátelský 1903 Slavia - Vysokońkoláci Bonn 10 : 0 přátelský 1903 Slavia - Sport Favorit Praha 14 : 3 přátelský 1903 Slavia - Deutcher Sportclub 20 : 0 přátelský 10. 05. 1903 Cricketon Vídeň - Slavia 1 : 4 přátelský 1903 Slavia - First Vienna Vídeň 8 : 2 přátelský 1903 Slavia - Postas Budapeńť 10 : 1 přátelský 1903 Slavia - Torna Club Budapeńť 12 : 0 přátelský 1903 Slavia - Boldklub 1893 Kodaň 3 : 3 přátelský 1903 Slavia - Boldklub 1893 Kodaň 7 : 9 přátelský 1903 Slavia - Boldklub 1893 Kodaň 5 : 4 přátelský 1903 Slavia - Racing Club Brusel 4 : 1 přátelský 1903 Slavia - Racing Club Brusel 4 : 0 přátelský 1903 Slavia - Sportbrüder Leipzig 10 : 0 přátelský

142

1903 Slavia - Civil Service London 2 : 4 přátelský 1903 Slavia - Southampton FC 2 : 4 přátelský 1903 Slavia - Southampton FC 1 : 4 přátelský 1903 Torna Club Budapeńť - Slavia 1 : 0 přátelský 1903 Slavia - Sport Favorit 9 : 1 přátelský 1903 Slavia - Postas Budapeńť 7 : 1 přátelský 1903 Slavia - Postas Budapeńť 4 : 2 přátelský 1903 Slavia - Bonner FV 10 : 0 přátelský 1903 Slavia - FC Curych 8 : 3 přátelský 1903 Slavia - FC Curych 9 : 1 přátelský 1903 Slavia - Graphia Wien 13 : 0 přátelský 1903 First Vienna FC - Slavia 0 : 1 přátelský 1903 Slavia - Berliner FV 15 : 0 přátelský 1903 Slavia - Sport Favorit 12 : 0 přátelský

ročník: 1904 Seznam zápasů: jaro 1904 Slavia - First Vienna FC 11 : 0 přátelský jaro 1904 Slavia - Union Berlin 13 : 2 přátelský jaro 1904 Union Berlin - Slavia 5 : 3 přátelský jaro 1904 Slavia - Victoria Berlin 2 : 2 přátelský 05. 04. 1904 Slavia - Civil Service 6 : 3 přátelský 07. 04. 1904 Slavia - Civil Service 3 : 2 přátelský 09. 04. 1904 Slavia - Corinthians FC London 4 : 7 přátelský 11. 04. 1904 Slavia - Corinthians FC London 1 : 4 přátelský 25. 05. 1904 Slavia - Celtic FC Glasgow 1 : 4 přátelský říjen 1904 First Vienna FC - Slavia 5 : 3 přátelský 1904 WAC Vídeň - Slavia 3 : 0 1904 Slavia - Sport Favorit 10 : 1 přátelský 1904 Slavia - Berliner TFC Helgoland 10 : 0 přátelský 1904 Slavia - Süddeutscher FC 10 : 0 přátelský 1904 Slavia - Vienna Cricket FC 6 : 1 přátelský 1904 Slavia - Sport Favorit 11 : 0 přátelský 1904 Slavia - BSC Hertha Berlin 5 : 3 přátelský 1904 Slavia - Victoria Magdeburg 16 : 1 přátelský 1904 Slavia - Old Boys Basel 6 : 1 přátelský 1904 Slavia - Old Boys Basel 2 : 1 přátelský 1904 Slavia - Boldklub 1893 Kodaň 1 : 3 přátelský 1904 Slavia - Boldklub 1893 Kodaň 6 : 4 přátelský 1904 Slavia - Glasgow Rangers 0 : 5 přátelský 1904 Slavia - Union Berlin 2 : 1 přátelský 1904 Slavia - Minerva Berlin 11 : 0 přátelský 1904 Slavia - SC Schlesien Bratislava 12 : 0 přátelský 1904 Slavia - Olympia Leipzig 13 : 0 přátelský 1904 Slavia - Magyar Atletikai Club 5 : 0 přátelský 1904 Slavia - Leipziger BC 6 : 4 přátelský 1904 Slavia - Berliner BC 4 : 4 přátelský 1904 Slavia - Wiener Athletic Club 0 : 1 přátelský 1904 Slavia - First Vienna FC 1 : 0 přátelský 1904 Slavia - Viena Cricket FC 2 : 2 přátelský 1904 Slavia - Sportfreunde Leipzig 15 : 1 přátelský 1904 Slavia - Eintracht Braunschweig 8 : 3 přátelský 1904 Slavia - Wiener Sport Club 0 : 3 přátelský

143

ročník: 1905 Seznam zápasů: jaro 1905 Slavia - Everton FC 0 : 5 přátelský 23. 04. 1905 Slavia - Civil Service London 4 : 0 přátelský jaro 1905 Slavia - Tottenham Hotspur 1 : 8 přátelský 19. 03. 1905 Slavia - SK Smíchov 4 : 1 přátelský 1905 Brno - Slavia ? : ? podzim 1905 Sportlust Dresden - Slavia 0 : 10 přátelský podzim 1905 Leipziger BC - Slavia 0 : 10 přátelský 26. 11. 1905 First Vienna FC - Slavia 0 : 2 přátelský 1905 Slavia - Victoria Hamburg 4 : 0 přátelský 1905 Slavia - Stuttgarter Kickers 4 : 0 přátelský 1905 Slavia - Hertha BSC Berlin 3 : 4 přátelský 1905 Magyar Atletikai Club - Slavia 0 : 4 přátelský 1905 MTK Buadpeńť - Slavia 3 : 2 přátelský 1905 Slavia - Hallescher FC 11 : 0 přátelský 1905 Slavia - Victoria Berlin 3 : 5 přátelský 1905 Slavia - Casuals London 1 : 2 přátelský 1905 Slavia - Casuals London 1 : 3 přátelský 1905 Slavia - Civil Service London 0 : 3 přátelský 1905 Slavia - Pilgrims London 2 : 2 přátelský 1905 Slavia - Berliner BC 13 : 0 přátelský 1905 Slavia - First Vienna FC 3 : 0 přátelský 1905 Wiener Athletic Club - Slavia 3 : 2 přátelský 1905 Slavia - HVV Haag 5 : 4 přátelský 1905 Slavia - HVV Haag 4 : 1 přátelský 1905 Slavia - Vienna Cricket FC 1 : 0 přátelský 1905 Slavia - Union Saint-Gilloise 3 : 0 přátelský 1905 Slavia - Union Saint-Gilloise 3 : 0 přátelský 1905 Slavia - Boldklub 1893 Kodaň 4 : 0 přátelský 1905 Slavia - Leipziger BC 9 : 0 přátelský 1905 Slavia - Wacker Leipzig 6 : 0 přátelský 1905 Slavia - MTK Budapeńť 4 : 4 přátelský 1905 Slavia - Magyar Atletikai Club 8 : 1 přátelský 1905 Slavia - Wiener Athletic Club 4 : 0 přátelský 1905 Slavia - BC Mittwaida 5 : 3 přátelský 1905 Slavia - Wiener SV 6 : 3 přátelský

ročník: 1906 Seznam zápasů: 1906 Slavia - České svazové muņstvo 6 : 1 1906 Slavia - Holandsko 8 : 0 přátelský 1906 Slavia - Holandsko 5 : 0 přátelský 1906 Slavia - FC Nürnberg 12 : 2 přátelský jaro 1906 Postas Budapeńť - Slavia 0 : 8 přátelský jaro 1906 Magyar Atletikai Club - Slavia 1 : 9 přátelský jaro 1906 Fövarosi TC - Slavia 0 : 11 přátelský 1906 Slavia - Corso Berlin 11 : 0 přátelský 1906 Slavia - FC Bayern Mnichov 13 : 0 přátelský 1906 Slavia - Celtic FC Glasgow 3 : 3 přátelský 1906 Slavia - FC Bayern Mnichov 8 : 0 přátelský květen 1906 Slavia - Newcastle United 2 : 4 přátelský 19. 05. 1906 Slavia - Southampton 4 : 0 přátelský 1906 Slavia - Southampton 0 : 4 přátelský 16. 10. 1906 Slavia - TC Budapeńť 7 : 2 přátelský podzim 1906 Preussen Berlin - Slavia 3 : 2 přátelský podzim 1906 Slavia - Boldklub Kodaň 2 : 3 přátelský 1906 Slavia - Pilgrims London 3 : 2 přátelský

144

1906 Slavia - Pilgrims London 7 : 0 přátelský 1906 Slavia - Old Boys Basel 5 : 1 přátelský 1906 Slavia - Old Boys Basel 5 : 0 přátelský 1906 Slavia - SV Wiesbaden 11 : 0 přátelský 1906 Slavia - Victoria Magdeburg 9 : 0 přátelský 1906 Slavia - Preussen Berlin 6 : 1 přátelský 1906 Slavia - Germania Wien 14 : 0 přátelský 1906 Slavia - Freiburg FC 5 : 0 přátelský 1906 Karlsruhe FV - Slavia 3 : 4 přátelský 1906 FC Curych - Slavia 1 : 3 přátelský 1906 Ferencvárosi TC - Slavia 5 : 5 přátelský 1906 Budapest Ramblers - Slavia 2 : 7 přátelský 1906 Slavia - Hannauer FC 8 : 1 přátelský 1906 Budapesti TC - Slavia 0 : 1 přátelský 1906 Slavia - First Vienna FC 3 : 0 přátelský 1906 Slavia - Victoria Hamburg 14 : 3 přátelský 1906 Slavia - Union Berlin 10 : 1 přátelský 1906 Slavia - Leipziger BC 6 : 1 přátelský 1906 Slavia - MTK Budapest 6 : 1 přátelský 1906 Slavia - Germania Berlin 3 : 3 přátelský

ročník: 1907 Seznam zápasů: 1907 Slavia - Chorvatsko 15 : 2 přátelský 1907 Slavia - Chorvatsko 20 : 0 přátelský 1907 Slavia - Woolwich Arsenal FC 4 : 7 přátelský 1907 Slavia - Woolwich Arsenal FC 2 : 4 přátelský 1907 Slavia - FC Torino 9 : 1 přátelský 1907 Slavia - Budapesti Atletikai Klub 19 : 1 přátelský 1907 Slavia - Hannauer FC 14 : 2 přátelský květen 1907 Slavia - Young Boys Bern 8 : 0 přátelský 1907 Slavia - SK Smíchov 6 : 2 přátelský 1907 Slavia - SK Smíchov 6 : 1 přátelský 1907 Slavia - SK Smíchov 8 : 1 přátelský 1907 Slavia - SK Nové Město 12 : 0 přátelský 13. 10. 1907 Slavia - Sparta 2 : 2 přátelský 24. 11. 1907 Slavia - Sparta 9 : 1 přátelský 1907 Slavia - Civil Service London 4 : 2 přátelský 1907 Slavia - Civil Service London 6 : 4 přátelský 1907 Slavia - Oxford University 2 : 2 přátelský 1907 Slavia - Oxford University 0 : 0 přátelský 1907 Slavia - Mannheimer FC 7 : 1 přátelský 1907 Slavia - Berliner BC 5 : 0 přátelský 1907 MTK Budapeńť - Slavia 2 : 0 přátelský 1907 Magyar Atletikai Club - Slavia 2 : 0 přátelský 1907 Slavia - SK Rapid Wien 5 : 2 přátelský 1907 Slavia - Wacker Halle 7 : 2 přátelský 1907 First Vienna FC - Slavia 2 : 2 přátelský 1907 Slavia - Budapesti Torna Club 5 : 3 přátelský 1907 Slavia - Young Boys Bern 4 : 0 přátelský 1907 Wiener Athletic Club - Slavia 2 : 2 přátelský 1907 Slavia - FC Torino 6 : 2 přátelský 1907 Slavia - Újpest TC 4 : 2 přátelský 1907 Slavia - HVV Haag 2 : 0 přátelský 1907 Slavia - HVV Haag 4 : 1 přátelský 1907 Slavia - Racing Club Bruxelles 9 : 1 přátelský 1907 Slavia - Racing Club Bruxelles 9 : 3 přátelský 1907 Budapesti Torna Club - Slavia 4 : 5 přátelský

145

1907 Slavia - FC 33 Budapesti 5 : 0 přátelský 1907 Slavia - Magyar Atletikai Club 3 : 1 přátelský 1907 Slavia - Wiener Athletic Club 4 : 4 přátelský 1907 Slavia - First Vienna FC 3 : 2 přátelský 1907 Slavia - Vienna Cricket FC 5 : 2 přáteslký

ročník: 1908 Seznam zápasů: 15. 03. 1908 Slavia - BC Sturm 7 : 0 přátelský 1908 Slavia - SK Plzeň 3 : 1 přátelský 1908 Slavia - Manchester United 0 : 2 přátelský 1908 Slavia - Manchester United 0 : 2 přátelský 1908 Slavia - AFA London 2 : 0 přátelský 1908 Slavia - AFA London 0 : 3 přátelský 1908 Slavia - Crystal Palace 4 : 5 přátelský 1908 Slavia - Crystal Palace 1 : 4 přátelský 1908 Slavia - Akademisk BK Kodaň 5 : 2 1908 Slavia - Akademisk BK Kodaň 5 : 2 1908 Slavia - Middlesborough FC 2 : 4 1908 Slavia - Middlesborough FC 3 : 2 1908 Slavia - London Nomads 6 : 3 přátelský 1908 Slavia - London Nomads 3 : 0 přátelský 1908 Slavia - Germania Berlin 8 : 0 přátelský 1908 Vienna Cricket FC - Slavia 1 : 6 přátelský 1908 Wiener Athletic Club - Slavia 3 : 1 přátelský 1908 Slavia - Union Berlin 3 : 0 přátelský 1908 Slavia - Budapesti Torna Club 6 : 0 přátelský 1908 HVV Haag - Slavia 5 : 2 přátelský 1908 Zwaluwen - Slavia 3 : 1 přátelský 1908 Slavia - Berliner B Bund 14 : 1 přátelský

ročník: 1909 Seznam zápasů: 21. 03. 1909 SK Smíchov - Slavia 3 : 1 přátelský květen 1909 Slavia - SK Smíchov 4 : 0 přátelský 19. 09. 1909 Viktoria Ņiņkov - Slavia 0 : 4 přátelský 1909 Slavia - Civil Service London 2 : 3 přátelský 1909 Slavia - Civil Service London 3 : 0 přátelský 1909 Slavia - Corinthians FC London 0 : 0 přátelský 1909 Slavia - Corinthians FC London 1 : 3 přátelský 1909 Slavia - Czarni Łódż 10 : 1 přátelský 1909 Slavia - Cercle Athl. de Paris 6 : 0 přátelský 1909 Slavia - Cercle Athl. de Paris 6 : 1 přátelský 1909 Slavia - Favoritner SC Wien 16 : 2 přátelský 1909 Slavia - Kent Artillery Reg. 8 : 0 přátelský 1909 Slavia - Kent Artillery Reg. 5 : 1 přátelský 1909 Slavia - Sport Favorit 6 : 0 přátelský

146

ročník: 1910 Seznam zápasů: Pohár 08. 05. 1910 Slavia - Sparta 5 : 1 dobročinnosti, semifinále Pohár květen 1910 Slavia - SK Smíchov 5 : 2 dobročinnosti, finále 1910 Slavia - AFA Ipswich 1 : 3 přátelský 1910 Slavia - AFA Ipswich 3 : 2 přátelský 1910 Slavia - SK Hradec Králové ? : ? 1910 Slavia - Hampstead FC London 4 : 1 přátelský 1910 Slavia - Hampstead FC London 3 : 2 přátelský 1910 Slavia - Civil Service London 1 : 0 přátelský 1910 Slavia - Civil Service London 2 : 0 přátelský 1910 Slavia - Crouch End Vampires 3 : 2 přátelský 1910 Slavia - Crouch End Vampires 8 : 0 přátelský 1910 Slavia - New Crusaders 1 : 1 přátelský 1910 Slavia - New Crusaders 5 : 2 přátelský 1910 Slavia - Sport Favorit 10 : 2 přátelský 1910 Slavia - Old Grammarians London 3 : 0 přátelský 1910 Slavia - Old Grammarians London 5 : 0 přátelský 1910 Slavia - TS Wisła Kraków 10 : 3 přátelský

ročník: 1911 Seznam zápasů: 25. 03. 1911 Slavia - Sparta 9 : 2 přátelský květen 1911 Slavia - Aberdeen FC 3 : 2 přátelský květen 1911 Slavia - Aberdeen FC 1 : 2 přátelský Pohár 1911 Slavia - Slavoj Ņiņkov 6 : 0 dobročinnosti, semifinále Pohár 1911 Slavia - AFK Kolín 4 : 1 dobročinnosti, finále 08. 09. 1911 Slavia - Sparta 3 : 1 O stříbrný pohár O stříbrný pohár, září 1911 Slavia - Viktoria Ņiņkov 4 : 2 finále 01. 10. 1911 Sparta - Slavia 3 : 1 přátelský 1911 Slavia - Eastbourne FC 0 : 4 přátelský 1911 Slavia - Olympia Staré Město ? : ? 1911 Slavia - SK Sparta Kladno 11 : 0 1911 Slavia - IpswichTown FC 4 : 0 1911 Slavia - IpswichTown FC 1 : 1 1911 Slavia - Belgie 6 : 2 1911 Slavia - Belgie 5 : 0 1911 Slavia - Eastbourne FC 5 : 4 přátelský 1911 Slavia - Weybridge FC 2 : 2 přátelský 1911 Slavia - Weybridge FC 6 : 1 přátelský 1911 Slavia - AFK Vrńovice 5 : 1

147

ročník: 1912 Seznam zápasů: jaro 1912 Slavia - Celtic Belfast 2 : 4 přátelský jaro 1912 Slavia - Celtic Belfast 2 : 3 přátelský jaro 1912 Slavia - Viktoria Ņiņkov 2 : 3 přátelský duben 1912 Slavia - Corinthians FC 1 : 5 přátelský duben 1912 Slavia - Corinthians FC 3 : 1 přátelský 02. 06. 1912 Slavia - Sparta 0 : 4 přátelský 1912 Slavia - London University 5 : 0 přátelský 1912 Slavia - London University 6 : 1 přátelský 1912 Slavia - Cambridge University 2 : 1 přátelský 1912 Slavia - Cambridge University 3 : 1 přátelský 1912 Slavia - Old Malvernians 5 : 1 přátelský 1912 Slavia - Old Malvernians 6 : 0 přátelský 1912 Slavia - Jesus College London 4 : 0 přátelský 1912 Slavia - Jesus College London 4 : 2 přátelský Pohár 1912 Slavia - Slavoj Ņiņkov 2 : 0 dobročinnosti, semifinále Pohár 1912 Slavia - Viktoria Ņiņkov 3 : 1 dobročinnosti Pohár 1912 Slavia - Viktoria Ņiņkov 4 : 3 dobročinnosti, finále 17. 09. 1912 Slavia - SSK Olympia Praha I. 3 : 0 Pohár 1912 SK Kladno - Slavia 4 : 1 dobročinnosti listopad 1912 Slavia - AFA Ipswich 2 : 1 přátelský Mistrovství zemí 08. 12. 1912 Slavia - Sparta 1 : 1 koruny české 1912 Slavia - AFK Kolín 5 : 2 přátelský 1912 Slavia - Sportbrüder Leipzig 8 : 1 přátelský 1912 Slavia - Sportbrüder Leipzig 8 : 1 přátelský 1912 Slavia - SK Sturm Graz 10 : 1 přátelský

ročník: 1913 Seznam zápasů:

jaro 1913 Slavia - Civil Service London 1 : 2 přátelský jaro 1913 Slavia - Civil Service London 2 : 4 přátelský 04. 09. 1913 Slavia - Ipswich Town FC 7 : 0 přátelský 04. 09. 1913 Slavia - Ipswich Town FC 7 : 2 přátelský Mistrovství zemí 05. 10. 1913 Slavia - Sparta 0 : 2 koruny české 1913 SK Kladno - Slavia 3 : 5 Mistrovství ČSF 1913 Slavia - SK Viktoria Ņiņkov 4 : 2 Mistrovství ČSF Mistrovství ČSF, 1913 Slavia - Moravská Slavia Brno 2 : 0 finále Pohár 1913 Slavia - SK Kladno 3 : 1 dobročinnosti, semifinále Pohár 23. 11. 1913 Slavia - Viktoria Ņiņkov 0 : 2 dobročinnosti, finále 1913 Slavia - SK Sturm Graz 6 : 0 přátelský 1913 Slavia - Sportbrüder Leipzig 6 : 0 přátelský 1913 Slavia - London CW Bank 3 : 3 přátelský 1913 Slavia - London CW Bank 3 : 2 přátelský

148

1913 Slavia - Eastbourne FC 6 : 1 přátelský 1913 Slavia - Eastbourne FC 3 : 1 přátelský 1913 Czarni Łódż - Slavia 1 : 4 přátelský 1913 Czarni Łódż - Slavia 1 : 12 přátelský 1913 HŃK Concordia Zagreb - Slavia 1 : 3 přátelský 1913 HŃK Concordia Zagreb - Slavia 1 : 8 přátelský 1913 NK Ilirija Ljubljana - Slavia 0 : 10 přátelský 1913 Hajduk Split - Slavia 0 : 3 přátelský 1913 Hajduk Split - Slavia 1 : 10 přátelský 1913 Slavia - London CW Bank 8 : 1 přátelský

ročník: 1914 Seznam zápasů: 01. 01. 1914 Slavia - CF Barcelona ? : ? 12. 04. 1914 Slavia - Sparta 0 : 1 přátelský jaro 1914 AFK Vrńovice - Slavia 1 : 0 Pohár 1914 Slavia - SK Pardubice 6 : 1 dobročinnosti, 3. kolo Pohár jaro 1914 Slavia - Sparta Kladno 3 : 1 dobročinnosti, semifinále Pohár jaro 1914 Slavia - Viktoria Ņiņkov 0 : 1 dobročinnosti, finále 28. 06. 1914 SK Plzeň - Slavia ? : ? přátelský 28. 09. 1914 Slavia - Sparta 0 : 3 přátelský 25. 10. 1914 Sparta - Slavia 0 : 1 přátelský 1914 First Vienna FC - Slavia 0 : 7 přátelský 1914 Slavia - First Vienna FC 5 : 2 přátelský

ročník: 1915 Seznam zápasů: 03. 04. 1915 Slavia - Sparta 0 : 1 přátelský 02. 05. 1915 Sparta - Slavia 4 : 0 přátelský válečné 1915 Slavia - Olympia VII 2 : 0 mistrovství Prahy válečné 1915 Slavia - Viktoria Ņiņkov 7 : 1 mistrovství Prahy válečné 1915 Slavia - Union Ņiņkov 9 : 0 mistrovství Prahy válečné 07. 11. 1915 Slavia - Sparta 5 : 1 mistrovství Prahy válečné 1915 Slavia - SK Smíchov 14 : 0 mistrovství Prahy válečné 1915 Slavia - SK Libeň 2 : 0 mistrovství Prahy válečné 1915 Slavia - ČAFC Vinohrady 2 : 1 mistrovství Prahy válečné 1915 Slavia - Meteor Praha VIII. 9 : 0 mistrovství Prahy

ročník: 1916 Seznam zápasů: 1916 Slavia - Viktoria Ņiņkov 5 : 1 1916 Slavia - Viktoria Ņiņkov 3 : 0 15. 10. 1916 Slavia - WAF Vídeň 1 : 2 přátelský 1916 Slavia - BAK Budapeńť 2 : 2 přátelský

149

1916 Ferencváros Budapeńť - Slavia 1 : 1 přátelský 1916 Slavia - Ferencváros Budapeńť 4 : 1 přátelský 1916 Slavia - Kladno 2 : 2 přátelský 1916 Slavia - First Vienna FC 5 : 0 přátelský 1916 Wiener Amateure SK - Slavia 7 : 3 přátelský 1916 Slavia - Wiener Amateure SK 4 : 4 přátelský

ročník: 1917 Seznam zápasů: Mistrovství 29. 04. 1917 Slavia - Viktoria Ņiņkov 3 : 3 Zemského svazu Mistrovství 30. 04. 1917 Slavia - Ferencváros Budapeńť 4 : 3 Rakouského svazu Mistrovství 1917 Slavia - DFC Praha 0 : 3 Zemského svazu Mistrovství 17. 06. 1917 Slavia - Sparta 5 : 0 Zemského svazu 1917 Slavia - Wiener Amateure SK 10 : 0 přátelský 1917 Wiener A Fussball Club - Slavia 2 : 0 přátelský 1917 Slavia - Wiener Athletic Club 9 : 0 přátelský 1917 Slavia - BAK Budapest 1 : 0 přátelský 1917 Ferencvaros TC - Slavia 3 : 1 přátelský 1917 Wiener Athletic Club - Slavia 0 : 1 přátelský 1917 Slavia - Budapest XI 2 : 2 přátelský 1917 BAK Budapest - SLavia 1 : 1 přátelský 1917 Ferencvaros TC - Slavia 1 : 1 přátelský 1917 Wiener Athletic Club - Slavia 1 : 0 přátelský 1917 Ferencvaros TC - Slavia 2 : 5 přátelský

ročník: 1918 Seznam zápasů: 24. 03. 1918 Slavia - Sparta 4 : 2 přátelský Mistrovství 09. 06. 1918 Slavia - Sparta 1 : 0 Středočeské ņupy Mistrovství 1918 Slavia - AFK Vrńovice 8 : 0 Středočeské ņupy Pohár Středočeské 1918 Slavia - AFK Union Ņiņkov 2 : 0 ņupy, semifinále Pohár Středočeské 10. 11. 1918 Slavia - Sparta 1 : 4 ņupy, finále

ročník: 1919 Seznam zápasů: 30. 03. 1919 Sparta - Slavia 2 : 3 přátelský Mistrovství Středočeské 01. 06. 1919 Slavia - Sparta 0 : 2 ņupy 24. 08. 1919 I. ČsŃK Bratislava - Slavia 1 : 9 přátelský Slavia - GraĎanski HŃK 1919 3 : 2 přátelský Zagreb 1919 Slavia - Slovan Vídeň 4 : 0 přátelský

ročník: 1920 Seznam zápasů: 1920 Servette Geneve - Slavia 0 : 4 Zájezd do Ńpanělska 1920 CF Barcelona - Slavia 0 : 0 Zájezd do Ńpanělska 1920 CF Barcelona - Slavia 3 : 2 Zájezd do Ńpanělska

150

1920 CF Barcelona - Slavia 6 : 0 Zájezd do Ńpanělska 1920 Servette Geneve - Slavia 1 : 1 Zájezd do Ńpanělska 1920 FC St. Gallen - Slavia 1 : 4 Zájezd do Ńpanělska 02. 05. 1920 Sparta - Slavia 2 : 0 Mistrovství ČSF 11. 07. 1920 Sparta - Slavia 4 : 0 přátelský Slavia - SK Meteor Praha Středočeský pohár, 1920 5 : 1 VIII čtvrtfinále Středočeský pohár, 1920 Slavia - Viktoria Ņiņkov 0 : 1 semifinále přátelský 1920 Slovan Wien - Slavia 1 : 5

ročník: 1921 Seznam zápasů: únor 1921 I. ČsŃK Bratislava - Slavia 2 : 4 přátelský Slavia - Boldklub 1903 jaro 1921 2 : 2 přátelský Kodaň jaro 1921 Slavia - Teplitzer FK 1 : 1 jaro 1921 Teplitzer FK - Slavia 2 : 2

Slavia - DFK Aussig Ústí 1921 4 : 0 přátelský nad Labem 1921 Slavia - Floridsdorfer AC 4 : 0 přátelský Mistrovství ČSF - 29. 05. 1921 Sparta - Slavia 0 : 1 nedohráno Středočeský pohár, 1921 Slavia - SK Kladno 2 : 1 čtvrtfinále Středočeský pohár, 1921 Slavia - Viktoria Ņiņkov 0 : 1 semifinále 1921 Floridsdorfer AC - Slavia 1 : 6 přátelský Mistrovství ČSF - 23. 10. 1921 Slavia - Sparta 1 : 2 opakovaný zápas Slavia - Wiener Athletic 1921 11 : 2 přátelský Club Slavia - Wiener Athletic 1921 5 : 0 přátelský Club 1921 Slavia - Old Boys Basel 2 : 2 přátelský Slavia - SV Guts Muths 1921 5 : 2 přátelský Dresden SV Guts Muths Dresden - 1921 2 : 3 přátelský Slavia 1921 Slavia - SK Rapid Wien 4 : 4 přátelský 1921 SK Rapid Wien - Slavia 5 : 1 přátelský Slavia - Akademisk BK 1921 3 : 1 přátelský Kodaň 1921 Slavia - NAC Breda 2 : 0 přátelský 1921 Slavia - Olympia Leipzig 6 : 1 přátelský 1921 Slavia - FC St. Gallen 9 : 1 přátelský 1921 SC Rudolfshügel - Slavia 1 : 2 přátelský 1921 Viktoria Hamburg - Slavia 0 : 1 přátelský 1921 Slavia - SK Rapid Wien 3 : 2 přátelský 1921 Olympia Leipzig - Slavia 0 : 3 přátelský 1921 Slovan Wien - Slavia 0 : 2 přátelský Wiener Amateure SK - 1921 3 : 1 přátelský Slavia 1921 AFK Union Ņiņkov - Slavia 4 : 1 Mistrovství ČSF

151

ročník: 1922 Seznam zápasů: 29. 04. 1922 Slavia - Sparta 0 : 3 Mistrovství ČSF Slavia - Celtic FC 25. 05. 1922 3 : 2 přátelský Glasgow Slavia - Viktoria Středočeský pohár, čtvrtfinále - 1922 3 : 1 Ņiņkov nedohráno Slavia - Viktoria Středočeský pohár, čtvrtfinále - 1922 1 : 0 + 3 : 1 Ņiņkov dohrávka + přátelský Slavia - I. ČsŃK 1922 3 : 0 přátelský Bratislava Slavia - I. ČsŃK 1922 1 : 0 přátelský Bratislava Boldklub 1903 1922 1 : 2 Zájezd do Dánska a Ńvédska Kodaň - Slavia 1922 XI Dánska - Slavia 2 : 3 Zájezd do Dánska a Ńvédska AIK Stockholm - 1922 1 : 3 Zájezd do Dánska a Ńvédska Slavia 1922 Hammarby - Slavia 1 : 3 Zájezd do Dánska a Ńvédska 1922 Malmö - Slavia 2 : 2 Zájezd do Dánska a Ńvédska SC Feyenoord - červenec 1922 0 : 8 Zájezd do Holandska Slavia 05. 11. 1922 Sparta - Slavia 2 : 2 Středočeský pohár, semifinále Středočeský pohár, semifinále, 26. 11. 1922 Sparta - Slavia 0 : 0 opakování - nedohráno Středočeský pohár, semifinále - 02. 12. 1922 Sparta - Slavia 3 : 1 + 0 : 1 dohrávka + přátelský 1922 SV Fürth - Slavia 4 : 0 přátelský 1922 Slavia - SV Fürth 4 : 2 přátelský 1922 Slavia - XI Dánska 0 : 0 přátelský 1922 Slavia - XI Dánska 3 : 0 přátelský Slavia - Aberdeen 1922 2 : 1 přátelský FC Slavia - SK Rapid 1922 3 : 2 přátelský Wien Slavia - SK Rapid 1922 2 : 0 přátelský Wien SK Rapid Wien - 1922 4 : 2 přátelský Slavia Slavia - Wiener 1922 3 : 0 přátelský Amateure SK Slavia - Beerschot 1922 5 : 0 přátelský AC přátelský Sp Vgg Fürth - 1922 3 : 2 Slavia

Slavia - Wiener 1922 2 : 0 přátelský Sport Club Young Fellows FC - 1922 0 : 9 přátelský Slavia

ročník: 1923 Seznam zápasů: 01. 05. 1923 Slavia - Sparta 1 : 1 přátelský 1923 Slavia - SK Čechie Karlín 3 : 2 Středočeský pohár, finále

152

1923 Slavia Końice - Slavia 0 : 6 přátelský 1923 XI Maďarska - Slavia 0 : 2 přátelský 02. 07. 1923 Sparta - Slavia 6 : 4 Mistrovství ČSF 12. 07. 1923 Galatasaray SK - Slavia 0 : 7 přátelský 14. 07. 1923 Altoun Ordon - Slavia 0 : 7 přátelský Fenerbahce Istanbul - 16. 07. 1923 1 : 10 přátelský Slavia červenec 1923 Turecko - Slavia 3 : 10 přátelský 1923 XI Rumunska - Slavia 0 : 3 přátelský 1923 Slavia - I. ČsŃK Bratislava 5 : 2 přátelský 1923 Slavia - Hradec Králové 3 : 1

1923 Slavia - SK Viktoria Nusle 6 : 0 Středočeský pohár, 4. kolo září 1923 Slovan Wien - Slavia 1 : 4 přátelský Středočeský pohár, 07. 10. 1923 Slavia - SK Čechie Karlín 6 : 2 semifinále 14. 10. 1923 Sparta - Slavia 3 : 1 Středočeský pohár, finále Slavia - SK Meteor Praha Mistrovství Středočeské 1923 1 : 3 VIII ņupy jaro 1923 SK Rapid Wien - Slavia 0 : 6 přátelský 1923 SK Rapid Wien - Slavia 1 : 5 přátelský 1923 SV Fürth - Slavia 2 : 4 přátelský 1923 Slavia - DFC Praha 2 : 0 přátelský 25. 12. 1923 AC Bilbao - Slavia 2 : 9 přátelský 26. 12. 1923 AC Bilbao - Slavia 4 : 4 přátelský prosinec 1923 CF Barcelona - Slavia 1 : 0 přátelský 1923 Grasshoppers Club - Slavia 1 : 2 přátelský Slavia - Spiel Verein 1923 4 : 1 přátelský Leipzig 1923 Slavia - Viktoria Hamburg 6 : 0 přátelský 1923 Slavia - Karlsruher SV 4 : 1 přátelský 1923 Slavia - SK Rapid Wien 2 : 2 přátelský 1923 Slavia - West Ham United 0 : 3 přátelský Slavia - Wiener Amateure 1923 6 : 0 přátelský SK 1923 Hakoah Wien - Slavia 0 : 1 přátelský

ročník: 1925 01. 03. 1925 SK Libeň - Slavia 3 : 9 1. liga 1925, 1. kolo 06. 06. 1925 Sparta - Slavia 2 : 0 1. liga 1925 Slavia - MTK konec června 1925 2 : 1 přátelský Budapeńť Young Boys Bern - červen/červenec 1925 1 : 2 přátelský Slavia červen/červenec 1925 FC Biel - Slavia 1 : 2 přátelský Nordstern Basel - červen/červenec 1925 3 : 3 přátelský Slavia Slavia - SK Viktoria 1925 2 : 1 1. liga 1925 Ņiņkov 1925 Slavia - DFC Praha 4 : 2 1. liga 1925 Slavia - ČAFC 1925 3 : 0 1. liga 1925 Vinohrady Slavia - SK Čechie 1925 2 : 2 1. liga 1925 Karlín 1925 Slavia - AFK 5 : 0 1. liga 1925

153

Vrńovice Slavia - Nuselský 1925 8 : 0 1. liga 1925 SK Slavia - SK Meteor 1925 5 : 0 1. liga 1925 Praha VIII Slavia - I. ČsŃK 1925 ? : ? Bratislava Slavia - SK Rapid 1925 8 : 0 Středočeský pohár Vinohrady Středočeský pohár, 04. 10. 1925 Slavia - Sparta 2 : 4 semifinále 18. 10. 1925 Sparta - Slavia 2 : 2 přátelský Viktoria Ņiņkov - Středočeská 1. liga sez. 1925/26 2 : 2 Slavia 1925/26 Slavia - Nuselský Středočeská 1. liga sez. 1925/26 6 : 0 SK 1925/26 Slavia - ČAFC Středočeská 1. liga sez. 1925/26 4 : 1 Vinohrady 1925/26 Slavia - AFK Středočeská 1. liga sez. 1925/26 3 : 0 Vrńovice 1925/26 Slavia - SK Meteor Středočeská 1. liga sez. 1925/26 6 : 2 Praha VIII 1925/26 Středočeská 1. liga sez. 1925/26 Slavia - SK Kladno 6 : 0 1925/26 Slavia - SK Čechie Středočeská 1. liga sez. 1925/26 8 : 1 Karlín 1925/26 Středočeská 1. liga sez. 1925/26 Slavia - SK Libeň 5 : 1 1925/26 Slavia - SK Slavoj Středočeská 1. liga sez. 1925/26 6 : 0 Ņiņkov 1925/26 Slavia - SK Čechie Středočeská 1. liga sez. 1925/26 9 : 1 Praha VIII 1925/26 Nuselský SK - Středočeská 1. liga sez. 1925/26 2 : 5 Slavia 1925/26 ČAFC Vinohrady - Středočeská 1. liga sez. 1925/26 1 : 4 Slavia 1925/26 SK Meteor Praha Středočeská 1. liga sez. 1925/26 1 : 7 VIII - Slavia 1925/26 Středočeská 1. liga sez. 1925/26 SK Kladno - Slavia 1 : 3 1925/26 SK Čechie Karlín - Středočeská 1. liga sez. 1925/26 0 : 6 Slavia 1925/26 Středočeská 1. liga sez. 1925/26 SK Libeň - Slavia 3 : 7 1925/26 SK Slavoj Ņiņkov - Středočeská 1. liga sez. 1925/26 1 : 6 Slavia 1925/26 SK Čechie Praha Středočeská 1. liga sez. 1925/26 0 : 11 VIII - Slavia 1925/26 Beogradski SK - Zájezd do Jugoslávie, 1925 1 : 3 Slavia Bulharska a Turecka Zájezd do Jugoslávie, 1925 Jugoslávie - Slavia 4 : 2 Bulharska a Turecka Zájezd do Jugoslávie, 1925 Slavia Sofia - Slavia 0 : 1 Bulharska a Turecka Zájezd do Jugoslávie, 1925 Galatasaray - Slavia 0 : 4 Bulharska a Turecka Fenerbahçe SK - Zájezd do Jugoslávie, 1925 0 : 5 Slavia Bulharska a Turecka

154

Zájezd do Jugoslávie, 1925 Turecko - Slavia 5 : 3 Bulharska a Turecka 1925 Slavia - DFC Praha 5 : 0 přátelský FC Internazionale prosinec 1925 2 : 2 přátelský Milano - Slavia prosinec 1925 Juventus FC - Slavia 2 : 3 přátelský Slavia - Notts 1925 1 : 0 přátelský County 1. FC Nürnberg - 1925 0 : 1 přátelský Slavia 1925 Slavia - Szegedi AK 5 : 0 přátelský SK Jugoslavija 1925 2 : 7 přátelský Beograd - Slavia Ferencvaros TC - 1925 0 : 6 přátelský Slavia Slavia - Tufnell 1925 4 : 4 přátelský Park London Young Boys Bern - 1925 1 : 4 přátelský Slavia SC Vasas Budapest 1925 2 : 3 přátelský - Slavia Magyar TK 1925 1 : 2 přátelský Budapest - Slavia Slavia - Young 1925 2 : 1 přátelský Boys Bern Wiener Amateure 1925 5 : 3 přátelský SK - Slavia 1925 Bulharsko - Slavia 0 : 1 přátelský Slavia - RCD 14. 11. 1925 4 : 2 přátelský Espaňol Barcelona Hakoah Wien - 1925 6 : 5 přátelský Slavia

ročník: 1926 Seznam zápasů: Red Star/Stade Français - 01. 01. 1926 0 : 2 přátelský Slavia 03. 01. 1926 Red Star Paris - Slavia 1 : 9 přátelský leden 1926 FC Rouen - Slavia 2 : 5 přátelský leden 1926 Slavia - Slovan Vídeň 3 : 7 přátelský Středočeská 1. liga 21. 02. 1926 Sparta - Slavia 3 : 2 1925/26 Středočeská 1. liga 1926 Slavia - Viktoria Ņiņkov 2 : 2 1925/26 Středočeská 1. liga 1926 AFK Vrńovice - Slavia 2 : 1 1925/26 1926 Slavia - Arsenal London 1 : 5 přátelský Středočeská 1. liga 21. 03. 1926 Slavia - Sparta 3 : 1 1925/26 1926 Slavia - Juventus FC 6 : 1

1926 Slavia - Hakoah Vídeň ? : ?

24. 06. 1926 Sparta - Slavia 3 : 4 turnajový zápas 1926 Slavia - Čechoslovan Końíře 2 : 3 přátelský 30. 05. 1926 Slavia - 1. FC Nürnberg 3 : 1

Slavia - Wiener Amateure 1926 6 : 0 SK

155

10. 10. 1926 Slavia - Vasas SC Budapest 7 : 2

1926 Slavia - SK Pardubice 12 : 0

1926 I. ČsŃK Bratislava - Slavia 4 : 3

02. 05. 1926 Slavia - SK Rapid Wien 0 : 1 přátelský Středočeský pohár, 1926 Slavia - Slavoj Ņiņkov 3 : 1 semifinále Středočeský pohár, 1926 Slavia - ČAFC Vinohrady 10 : 0 finále Slavia - Magyar TK 03. 10. 1926 2 : 1 přátelský Budapest 10. 12. 1926 Slavia - First Vienna FC 2 : 1

reprezentační tým Francie - 1926 0 : 7 Slavia reprezentační výběr Dánska - 1926 2 : 1 Slavia reprezentační výběr Dánska - 1926 3 : 5 Slavia 31. 01. 1926 Slavia - Wiener Sport Club 2 : 1 přátelský Slavia - Nemzeti SC 26. 05. 1926 5 : 0 přátelský Budapest 25. 12. 1926 Újpesti TE - Slavia 1 : 0 přátelský 26. 12. 1926 Ferencvaros TC - Slavia 2 : 1 přátelský 1926 Ferencvaros TC - Slavia 1 : 1 přátelský 1926 Újpest TE - Slavia 3 : 3 přátelský

ročník: 1927 Seznam zápasů: 06. 02. 1927 Sparta - Slavia 2 : 2 O pohár „Poledního listu” Středočeský pohár, 1927 Slavia - SK Libeň 8 : 2 semifinále 01. 05. 1927 Slavia - Sparta 0 : 1 Kvalifikační soutěņ 1. ligy jaro 1927 Slavia - AFK Vrńovice 7 : 2 Kvalifikační soutěņ 1. ligy jaro 1927 Slavia - SK Kladno 8 : 3 Kvalifikační soutěņ 1. ligy Slavia - ČAFC jaro 1927 4 : 1 Kvalifikační soutěņ 1. ligy Vinohrady Slavia - SK Viktoria jaro 1927 3 : 3 Kvalifikační soutěņ 1. ligy Ņiņkov jaro 1927 Slavia - Nuselský SK 2 : 1 Kvalifikační soutěņ 1. ligy Slavia - SK Meteor jaro 1927 6 : 1 Kvalifikační soutěņ 1. ligy Praha VIII kvalifikace pro 02. 07. 1927 Sparta - Slavia 2 : 2 Středoevropský pohár Středoevropský pohár, 1. 14. 08. 1927 Slavia - Újpesti FC 4 : 0 kolo Středoevropský pohár, 1. 1927 Újpesti FC - Slavia 2 : 2 kolo, odveta 11. 09. 1927 Slavia - Sparta 2 : 1 Středočeská 1. liga 1927/28 Středoevropský pohár, 04. 10. 1927 Slavia - SK Rapid Wien 2 : 2 semifinále Středoevropský pohár, 1927 SK Rapid Wien - Slavia 2 : 1 semifinále, odveta I. ČsŃK Bratislava - 30. 10. 1927 3 : 4 Slavia 1927 AFK Vrńovice - Slavia 2 : 7

1927 Slavia - AFK 4 : 1 Středočeská 1. liga 1927/28

156

Bohemians 1927 Slavia - Viktoria Ņiņkov 2 : 2 Středočeská 1. liga 1927/28 sez. 1927/28 SK Kladno - Slavia 2 : 3 Středočeská 1. liga 1927/28 SK Čechie Karlín - sez. 1927/28 3 : 2 Středočeská 1. liga 1927/28 Slavia ČAFC Vinohrady - sez. 1927/28 1 : 2 Středočeská 1. liga 1927/28 Slavia sez. 1927/28 Slavia - SK Kladno 2 : 1 Středočeská 1. liga 1927/28 Slavia - SK Čechie sez. 1927/28 4 : 1 Středočeská 1. liga 1927/28 Karlín Slavia - ČAFC sez. 1927/28 0 : 0 Středočeská 1. liga 1927/28 Vinohrady 27. 03. 1927 Slavia - Újpest FC 1 : 1 přátelský Grasshoppers Club 1927 1 : 4 přátelský Zürich - Slavia 1927 SK Rapid Wien - Slavia 4 : 3 přátelský Slavia - Tennis Borussia 15. 05. 1927 1 : 0 přátelský Berlin Slavia - SC 18. 05. 1927 5 : 2 přátelský Szombathely 19. 05. 1927 Slavia - Slovan Wien 2 : 2 přátelský

ročník: 1928 Seznam zápasů: 05. 02. 1928 Sparta - Slavia 2 : 2 O pohár „Poledního listu” Viktoria Ņiņkov - březen 1928 4 : 3 Středočeská 1. liga 1927/28 Slavia jaro 1928 Slavia - Bohemians 3 : 1 Středočeská 1. liga 1927/28 07. 04. 1928 Sparta - Slavia 3 : 0 Středočeská 1. liga 1927/28 1928 Slavia - SK Kladno 3 : 2 Středočeský pohár, semifinále Středočeský pohár 1927, finále 28. 04. 1928 Slavia - Sparta 0 : 0 - nedohráno Středoevropský pohár, 23. 06. 1928 Sparta - Slavia 1 : 4 kvalifikace SK Admira Wien - 1928 3 : 1 Středoevropský pohár, 1. kolo Slavia Slavia - SK Admira Středoevropský pohár, 1. kolo, 1928 3 : 3 Wien odveta Středočeský pohár 1927, 11. 07. 1928 Slavia - Sparta 1 : 0 finále, opakování 16. 09. 1928 Sparta - Slavia 3 : 1 turnajově ve prospěch ČSČK 11. 11. 1928 Sparta - Slavia 3 : 4 Středočeská 1. liga 1928/29 Slavia - Viktoria podzim 1928 0 : 5 Středočeská 1. liga 1928/29 Ņiņkov 02. 12. 1928 Sparta - Slavia 1 : 1 Středočeský pohár 1928, finále AFK Bohemians - leden 1928 2 : 0 Zimní turnaj profesionálů Slavia Viktoria Ņiņkov - sez. 1928/29 1 : 1 Středočeská 1. liga 1928/29 Slavia AFK Bohemians - sez. 1928/29 2 : 5 Středočeská 1. liga 1928/29 Slavia Slavia - AFK sez. 1928/29 4 : 0 Středočeská 1. liga 1927/28 Bohemians sez. 1928/29 SK Kladno - Slavia 1 : 5 Středočeská 1. liga 1928/29 sez. 1928/29 Slavia - SK Kladno 3 : 0 Středočeská 1. liga 1928/29

157

SK Čechie Karlín - sez. 1928/29 0 : 7 Středočeská 1. liga 1928/29 Slavia Slavia - SK Čechie sez. 1928/29 1 : 0 Středočeská 1. liga 1928/29 Karlín sez. 1928/29 SK Libeň - Slavia 1 : 9 Středočeská 1. liga 1928/29 sez. 1928/29 Slavia - SK Libeň 6 : 1 Středočeská 1. liga 1928/29 Tennis Borussia 1928 ? : ? přátelský Berlin - Slavia Slavia - Wiener SC 01. 05. 1928 5 : 3 přátelský Admira

ročník: 1929 Seznam zápasů: 25. 01. 1929 Kladno - Slavia 5 : 3 Zimní turnaj profesionálů 24. 02. 1929 Slavia - Teplitzer FK 8 : 0 Zimní turnaj profesionálů 03. 03. 1929 Berlín - Slavia 5 : ?

07. 04. 1929 Sparta - Slavia 1 : 0 O pohár „Poledního listu” 27. 04. 1929 Slavia - Sparta 2 : 1 Středočeská 1. liga 1928/29 Středočeská 1. liga, finále, 09. 05. 1929 Slavia - Sparta 1 : 1 opakování Slavia - Newcastle 28. 05. 1929 1 : 1 přátelský United 1929 Viktoria Ņiņkov - Slavia 1 : 8 přátelský 1929 Viktoria Ņiņkov - Slavia 2 : 1

1929 Vratislav - Slavia 1 : 15 přátelský Středoevropský pohár, 1. 1929 Juventus FC - Slavia 1 : 0 kolo Středoevropský pohár, 1. 1929 Slavia - Juventus FC 3 : 0 kolo, odveta Středoevropský pohár, 18. 08. 1929 First Vienna FC - Slavia 3 : 2 semifinále Středoevropský pohár, 1929 Slavia - First Vienna FC 4 : 2 semifinále, odveta 1929 Újpesti FC - Slavia 5 : 1 Středoevropský pohár, finále Středoevropský pohár, finále, 1929 Slavia - Újpesti FC 2 : 2 odveta červenec 1929 SK Rapid Wien - Slavia 2 : 4 Mezinárodní turnaj ve Vídni červenec 1929 Hakoah - Slavia 0 : 8 Mezinárodní turnaj ve Vídni 22. 09. 1929 Slavia - Sparta 1 : 2 Středočeský pohár, 3. kolo 12. 10. 1929 Sparta - Slavia 0 : 2 1. liga 1929/30 Středočeský pohár, finále, 2. 06. 11. 1929 Sparta - Slavia 2 : 3 opakování SK Viktoria Ņiņkov - sez. 1929/30 1 : 8 1. liga 1929/30 Slavia AFK Bohemians - sez. 1929/30 0 : 2 1. liga 1929/30 Slavia sez. 1929/30 Teplitzer FK - Slavia 1 : 4 1. liga 1929/30 sez. 1929/30 SK Kladno - Slavia 1 : 2 1. liga 1929/30 ČAFC Vinohrady - sez. 1929/30 0 : 11 1. liga 1929/30 Slavia SK Čechie Karlín - sez. 1929/30 2 : 3 1. liga 1929/30 Slavia Slavia - SK Viktoria sez. 1929/30 3 : 1 1. liga 1929/30 Ņiņkov Slavia - AFK sez. 1929/30 4 : 3 1. liga 1929/30 Bohemians

158 sez. 1929/30 Slavia - Teplitzer FK 2 : 1 1. liga 1929/30 sez. 1929/30 Slavia - SK Kladno 7 : 0 1. liga 1929/30 Slavia - ČAFC sez. 1929/30 10 : 0 1. liga 1929/30 Vinohrady Slavia - SK Čechie sez. 1929/30 3 : 1 1. liga 1929/30 Karlín 1929 Slavia - Ferencvaroc TC 3 : 0 přátelský Slavia - Wiener Athletic 1929 2 : 0 přátelský Club Slavia - Teniss Borussia 03. 12. 1929 8 : 1 přátelský Berlin Cercle Athlétique de 25. 12. 1929 1 : 3 přátelský Paris - Slavia Slavia - Red Star 26. 12. 1929 5 : 0 přátelský Olympique Paris 17. 02. 1929 výběr Paříņe - Slavia 3 : 3 přátelský Slavia - Ujpest TE 13. 04. 1929 6 : 4 přátelský Budapest 19. 05. 1929 Slavia - výběr Paříņe 6 : 3 přátelský

ročník: 1930 Seznam zápasů: 06. 01. 1930 FC Barcelona - Slavia 6 : 3 přátelský 02. 02. 1930 Sparta - Slavia 4 : 2 O pohár „Poledního listu” duben 1930 Antverpy - Slavia 0 : 3 Turnaj v Antverpách duben 1930 Slavia - FK Teplitzer 1 : 1 Turnaj v Antverpách, finále 04. 06. 1930 Slavia - Sparta 3 : 2 1. liga 1929/30 Středočeský pohár, 1930 Slavia - Čechie Karlín 4 : 0 semifinále 1930 Slavia - SK Kladno 4 : 2 Středočeský pohár, finále I. ČsŃK Bratislava - 1930 2 : 3 Slavia Slavia - Ferencváros Středoevropský pohár, 1. červen 1930 2 : 2 Budapeńť kolo léto 1930 Slavia - RFC Bruggeois 4 : 2 Pohár národů v Ņenevě Slavia - Real Unión léto 1930 2 : 1 Pohár národů v Ņenevě Irún Slavia - First Vienna léto 1930 3 : 1 Pohár národů v Ņenevě FC léto 1930 Slavia - Újpesti FC 0 : 3 Pohár národů v Ņenevě Ferencváros Budapeńť - Středoevropský pohár, 1. 1930 1 : 0 Slavia kolo, odveta 24. 08. 1930 Slavia - Sparta 2 : 2 Středočeský pohár 14. 09. 1930 Slavia - Sparta 3 : 1 1. liga 1930/31 podzim 1930 Slavia - FK Teplitzer 4 : 1 1. liga 1930/31 Slavia - AFK sez. 1930/31 2 : 3 1. liga 1930/31 Bohemians AFK Bohemians - sez. 1930/31 0 : 3 1. liga 1930/31 Slavia Slavia - SK Viktoria sez. 1930/31 1 : 0 1. liga 1930/31 Ņiņkov SK Viktoria Ņiņkov - sez. 1930/31 0 : 1 1. liga 1930/31 Slavia sez. 1930/31 Slavia - SK Kladno 3 : 0 1. liga 1930/31 sez. 1930/31 SK Kladno - Slavia 1 : 5 1. liga 1930/31

159 sez. 1930/31 Slavia - SK Náchod 3 : 1 1. liga 1930/31 sez. 1930/31 SK Náchod - Slavia 2 : 6 1. liga 1930/31 sez. 1930/31 Teplitzer FK - Slavia 2 : 6 1. liga 1930/31 Slavia - SK Meteor sez. 1930/31 5 : 0 1. liga 1930/31 Praha VIII SK Meteor Praha VIII - sez. 1930/31 1 : 5 1. liga 1930/31 Slavia 1930 Slavia - SK Rapid Wien 8 : 2 přátelský 19. 01. 1930 Minerva Berlin - Slavia 0 : 5 přátelský

ročník: 1931 Seznam zápasů: 01. 05. 1931 Sparta - Slavia 2 : 1 1. liga 1930/31 červen 1931 Stade Français - Slavia 1 : 4 Turnaj v Paříņi, 1. kolo Real Racing Santander červen 1931 1 : 5 Turnaj v Paříņi, 2. kolo - Slavia Urania Geneve Sports - červen 1931 2 : 1 Turnaj v Paříņi, finále Slavia 18. 06. 1931 Slavia - Admira Vídeň ? : ?

I. ČsŃK Bratislava - 1931 0 : 0 Slavia Středoevropský pohár, 1. 1931 Slavia - AS Roma 1 : 1 kolo Středoevropský pohár, 1. 12. 07. 1931 AS Roma - Slavia 2 : 1 kolo, odveta Středočeský pohár, 1931 Slavia - Sparta Kladno 4 : 3 semifinále 27. 09. 1931 Sparta - Slavia 3 : 1 Středočeský pohár, finále 08. 11. 1931 Slavia - Sparta 3 : 1 1. liga 1931/32 Slavia - AFK sez. 1931/32 2 : 1 1. liga 1931/32 Bohemians Slavia - SK Viktoria sez. 1931/32 4 : 1 1. liga 1931/32 Plzeň Slavia - SK Viktoria sez. 1931/32 3 : 2 1. liga 1931/32 Ņiņkov sez. 1931/32 Slavia - Teplitzer SK 2 : 3 1. liga 1931/32 sez. 1931/32 Slavia - SK Náchod 2 : 2 1. liga 1931/32 sez. 1931/32 Slavia - SK Kladno 3 : 0 1. liga 1931/32 Slavia - SK Čechie sez. 1931/32 3 : 2 1. liga 1931/32 Karlín AFK Bohemians - sez. 1931/32 3 : 0 1. liga 1931/32 Slavia sez. 1931/32 Teplitzer SK - Slavia 2 : 3 1. liga 1931/32 sez. 1931/32 SK Náchod - Slavia 4 : 1 1. liga 1931/32 sez. 1931/32 SK Kladno - Slavia 0 : 7 1. liga 1931/32 SK Čechie Karlín - sez. 1931/32 0 : 6 1. liga 1931/32 Slavia 1931 Slavia - SK Rapid Wien 2 : 0 přátelský 1931 SK Rapid Wien - Slavia 1 : 2 přátelský Slavia - SK Austria 1931 3 : 3 přátelský Wien říjen 1931 Slavia - AIK Stockholm 3 : 2 přátelský Slavia - Ferencváros říjen 1931 3 : 2 přátelský TC listopad 1931 Slavia - Wiener SC 4 : 2 přátelský

160

Admira Slavia - First Vienna listopad 1931 4 : 2 přátelský FC prosinec 1931 SC Galatasaray - Slavia 0 : 2 přátelský prosinec 1931 výběr Turecka - Slavia 0 : 0 přátelský

ročník: 1932 Seznam zápasů: Viktoria Ņiņkov - leden 1932 2 : 0 Slavia Viktoria Ņiņkov - únor 1932 2 : 4 1. liga 1931/32 Slavia SK Viktoria Plzeň 03. 04. 1932 0 : 0 1. liga 1931/32 - Slavia 30. 04. 1931 Sparta - Slavia 2 : 1 1. liga 1931/32 02. 06. 1932 Slavia - Sparta 1 : 0 přátelský - nedohráno I. ČsŃK Bratislava 1932 0 : 3 - Slavia Slavia - Admira 19. 06. 1932 3 : 0 Středoevropský pohár, 1. kolo Vídeň Admira Vídeň - Středoevropský pohár, 1. kolo, 1932 1 : 0 Slavia odveta Slavia - Juventus 06. 07. 1932 4 : 0 Středoevropský pohár, semifinále Turín Juventus Turín - Středoevropský pohár, semifinále, 10. 07. 1932 2 : 0 Slavia odveta - nedohráno Sparta Kladno - 1932 2 : 2 Středočeský pohár, semifinále Slavia Slavia - Sparta Středočeský pohár, semifinále, 1932 6 : 1 Kladno odveta 16. 10. 1932 Slavia - Sparta 1 : 2 1. liga 1932/33 SK Rapid Wien - 01. 11. 1932 8 : 3 přátelský Slavia 06. 11. 1932 Sparta - Slavia 1 : 2 Středočeský pohár, finále Rapid Vídeň - 17. 11. 1932 4 : 3 přátelský Slavia Slavia - SK sez. 1932/33 8 : 2 1. liga 1932/33 Viktoria Plzeň Slavia - SK sez. 1932/33 1 : 2 1. liga 1932/33 Viktoria Ņiņkov sez. 1932/33 Slavia - SK Kladno 3 : 2 1. liga 1932/33 Slavia - AFK sez. 1932/33 3 : 1 1. liga 1932/33 Bohemians Slavia - SK sez. 1932/33 6 : 1 1. liga 1932/33 Náchod Slavia - Teplitzer sez. 1932/33 1 : 1 1. liga 1932/33 FK sez. 1932/33 Slavia - SK Libeň 4 : 0 1. liga 1932/33 sez. 1932/33 Slavia - SK Plzeň 9 : 1 1. liga 1932/33 SK Viktoria Plzeň sez. 1932/33 1 : 1 1. liga 1932/33 - Slavia sez. 1932/33 SK Kladno - Slavia 0 : 4 1. liga 1932/33 AFK Bohemians - sez. 1932/33 2 : 1 1. liga 1932/33 Slavia

161

SK Náchod - sez. 1932/33 1 : 3 1. liga 1932/33 Slavia Teplitzer FK - sez. 1932/33 1 : 3 1. liga 1932/33 Slavia sez. 1932/33 SK Libeň - Slavia 0 : 6 1. liga 1932/33 AFK Bohemians - 27. 03. 1932 1 : 4 přátelský Slavia Slavia - SK Rapid 1932 1 : 1 přátelský Wien SK Rapid Wien - 1932 1 : 0 Pfingsturnier Slavia

ročník: 1933 Seznam zápasů: 05. 02. 1933 Sparta - Slavia 3 : 4 Zimní turnaj profesinálů Slavia - SK Viktoria únor 1933 2 : 1 1. liga 1932/33 Plzeň jaro 1933 SK Plzeň - Slavia 2 : 1 1. liga 1932/33 1933 SK Prostějov - Slavia 3 : 0 přátelský 1933 Ņidenice - Slavia 5 : 2 přátelský 31. 05. 1933 Sparta - Slavia 1 : 3 1. liga 1932/33 1933 Slavia - Austria Vídeň 3 : 1 Středoevropský pohár, 1. kolo Středoevropský pohár, 1. kolo, 1933 Austria Vídeň - Slavia 3 : 0 odveta 1933 Slavia - Austria Vídeň 2 : 2 přátelský AFK Bohemians - 1933 1 : 3 Středočeský pohár Slavia 1933 SK Kladno - Slavia 5 : 2 Středočeský pohár, čtvrtfinále 12. 11. 1933 Sparta - Slavia 1 : 2 1. liga 1933/34 sez. 1933/34 Slavia - SK Kladno 0 : 2 1. liga 1933/34 sez. 1933/34 Slavia - Teplitzer SK 0 : 0 1. liga 1933/34 Slavia - AFK sez. 1933/34 6 : 1 1. liga 1933/34 Bohemians Slavia - FK Viktoria sez. 1933/34 4 : 1 1. liga 1933/34 Plzeň Slavia - SK Čechie sez. 1933/34 1 : 2 1. liga 1933/34 Karlín sez. 1933/34 Slavia - SK Ņidenice 3 : 2 1. liga 1933/34 Slavia - Viktoria sez. 1933/34 3 : 2 1. liga 1933/34 Ņiņkov sez. 1933/34 Slavia - SK Náchod 5 : 2 1. liga 1933/34 sez. 1933/34 SK Kladno - Slavia 4 : 6 1. liga 1933/34 sez. 1933/34 Teplitzer FK - Slavia 1 : 5 1. liga 1933/34 AFK Bohemians - sez. 1933/34 0 : 2 1. liga 1933/34 Slavia SK Viktoria Plzeň - sez. 1933/34 0 : 1 1. liga 1933/34 Slavia SK Čechie Karlín - sez. 1933/34 2 : 5 1. liga 1933/34 Slavia sez. 1933/34 SK Ņidenice - Slavia 2 : 5 1. liga 1933/34 SK Viktoria Ņiņkov - sez. 1933/34 1 : 7 1. liga 1933/34 Slavia sez. 1933/34 SK Náchod - Slavia 1 : 6 1. liga 1933/34 SK Rapid Wien - 1933 4 : 3 přátelský Slavia

162

Slavia - SK Rapid 1933 1 : 1 přátelský Wien Slavia - First Vienna 1933 5 : 1 přáttelský FC Slavia - Beogradski 28. 10. 1933 3 : 3 Turnaj ke 40. výročí Sparty SK Slavia - výběr Chile a 29. 10. 1933 2 : 2 Turnaj ke 40. výročí Sparty Peru

ročník: 1934 Seznam zápasů: 08. 04. 1934 Slavia - Sparta 2 : 2 1. liga 1933/34 01. 05. 1934 Sparta - Slavia 2 : 4 přátelský I. ČsŃK Bratislava - 1934 1 : 3 přátelský Slavia 1934 Slavia - Čakovice 9 : 3 Středočeský pohár, čtvrtfinále 1934 Slavia - SK Kladno 2 : 3 Středočeský pohár, semifinále 19. 06. 1934 Slavia - Rapid Vídeň 1 : 3 Středoevropský pohár, 1. kolo Středoevropský pohár, 1. 1934 Rapid Vídeň - Slavia 1 : 1 kolo, odveta SK Horymír Příbram - červenec 1934 1 : 7 přátelský Slavia září 1934 Slavia - Rapid Vídeň 2 : 3 přátelský 04. 11. 1934 Slavia - Sparta 0 : 0 Celostátní liga 1934/35 02. 12. 1934 Slavia - SK Ņidenice 3 : 2 Celostátní liga 1934/35 Slavia - SK Viktoria sez. 1934/35 4 : 1 Celostátní liga 1934/35 Plzeň sez. 1934/35 Slavia - SK Kladno 5 : 3 Celostátní liga 1934/35 sez. 1934/35 Slavia - SK Prostějov 2 : 2 Celostátní liga 1934/35 sez. 1934/35 Slavia - DFC Praha 4 : 2 Celostátní liga 1934/35 sez. 1934/35 Slavia - Teplitzer FK 2 : 2 Celostátní liga 1934/35 sez. 1934/35 Slavia - SK Plzeň 8 : 2 Celostátní liga 1934/35 sez. 1934/35 Slavia - AFK Kolín 7 : 0 Celostátní liga 1934/35 Slavia - AFK sez. 1934/35 1 : 1 Celostátní liga 1934/35 Bohemians Slavia - SK Čechie sez. 1934/35 11 : 3 Celostátní liga 1934/35 Karlín sez. 1934/35 SK Ņidenice - Slavia 1 : 3 Celostátní liga 1934/35 SK Viktoria Plzeň - sez. 1934/35 1 : 2 Celostátní liga 1934/35 Slavia sez. 1934/35 SK Kladno - Slavia 0 : 1 Celostátní liga 1934/35 sez. 1934/35 SK Prostějov - Slavia 2 : 7 Celostátní liga 1934/35 sez. 1934/35 DFC Praha - Slavia 1 : 1 Celostátní liga 1934/35 sez. 1934/35 Teplitzer FK - Slavia 0 : 3 Celostátní liga 1934/35 sez. 1934/35 SK Plzeň - Slavia 2 : 2 Celostátní liga 1934/35 sez. 1934/35 AFK Kolín - Slavia 2 : 4 Celostátní liga 1934/35 AFK Bohemians - sez. 1934/35 1 : 4 Celostátní liga 1934/35 Slavia 1934 FC Barcelona - Slavia 2 : 3 přátelský 1934 FC Barcelona - Slavia 2 : 3 přátelský SK Rapid Wien - 1934 8 : 3 přátelský Slavia Slavia - FK Austria 1934 4 : 3 přátelský Wien duben 1934 Slavia - Wiener Sport 1 : 2 Turnaj v Lutychu

163

Club Slavia - HBS Den duben 1934 1 : 2 Turnaj v Lutychu Haag březen 1934 BSV Berlin 92 - Slavia 1 : 4 přátelský

ročník: 1935 Seznam zápasů: 10. 02. 1935 Sparta - Slavia 1 : 3 Zimní turnaj profesionálů 07. 04. 1935 Sparta - Slavia 2 : 1 Celostátní liga 1934/35 I. ČŃK Bratislava - 1935 4 : 9 přátelský Slavia Slavia - SK Čechie 1935 9 : 1 Středočeský pohár, semifinále Karlín Slavia - 1935 4 : 1 Středočeský pohár, finále Bohemians 1935 Slavia - Szeged FC 4 : 1 Středoevropský pohár, 1. kolo Středoevropský pohár, 1. kolo, 1935 Szeged FC - Slavia 1 : 0 odveta Slavia - FK 1935 1 : 0 Středoevropský pohár, čtvrtfinále Austria Wien FK Austria Wien - Středoevropský pohár, čtvrtfinále, 1935 2 : 1 Slavia odveta FK Austria Wien - Středoevropský pohár, čtvrtfinále, 1935 5 : 2 Slavia odveta (třetí zápas), opakování 18. 08. 1935 Sparta - Slavia 2 : 1 Celostátní liga 1935/36 Slavia - SK sez. 1935/36 9 : 1 Celostátní liga 1935/36 Prostějov Slavia - SK sez. 1935/36 2 : 1 Celostátní liga 1935/36 Ņidenice sez. 1935/36 Slavia - SK Plzeň 5 : 1 Celostátní liga 1935/36 Slavia - SK sez. 1935/36 5 : 1 Celostátní liga 1935/36 Náchod Slavia - I. ČsŃK sez. 1935/36 2 : 0 Celostátní liga 1935/36 Bratislava Slavia - SK sez. 1935/36 0 : 2 Celostátní liga 1935/36 Viktoria Plzeň Slavia - SK sez. 1935/36 3 : 0 Celostátní liga 1935/36 Kladno Slavia - SK Mor. sez. 1935/36 1 : 0 Celostátní liga 1935/36 Slavia Brno Slavia - DFC sez. 1935/36 5 : 1 Celostátní liga 1935/36 Praha Slavia - Teplitzer sez. 1935/36 3 : 3 Celostátní liga 1935/36 FK Slavia - AFK sez. 1935/36 8 : 2 Celostátní liga 1935/36 Kolín Slavia - DSV sez. 1935/36 9 : 1 Celostátní liga 1935/36 Ņatec SK Prostějov - sez. 1935/36 1 : 0 Celostátní liga 1935/36 Slavia SK Ņidenice - sez. 1935/36 0 : 3 Celostátní liga 1935/36 Slavia sez. 1935/36 SK Plzeň - Slavia 2 : 0 Celostátní liga 1935/36 sez. 1935/36 SK Náchod - 1 : 1 Celostátní liga 1935/36

164

Slavia I. ČsŃK Bratislava sez. 1935/36 0 : 3 Celostátní liga 1935/36 - Slavia SK Viktoria Plzeň sez. 1935/36 2 : 7 Celostátní liga 1935/36 - Slavia SK Kladno - sez. 1935/36 1 : 3 Celostátní liga 1935/36 Slavia SK Mor. Slavia sez. 1935/36 2 : 3 Celostátní liga 1935/36 Brno - Slavia DFC Praha - sez. 1935/36 0 : 3 Celostátní liga 1935/36 Slavia Teplitzer FK - sez. 1935/36 3 : 4 Celostátní liga 1935/36 Slavia AFK Kolín - sez. 1935/36 2 : 2 Celostátní liga 1935/36 Slavia DSV Ņatec - sez. 1935/36 0 : 4 Celostátní liga 1935/36 Slavia SK Rapid Wien - 1935 4 : 2 Osterturnier Slavia Slavia - SK Rapid 1935 2 : 3 přátelský Wien Slavia - Aspe 1935 4 : 1 přátelský Trieste 1935 Slavia - Újpest FC 4 : 1 přátelský FK Austria Wien - 1935 4 : 2 přátelský Slavia Slavia - Triestina 06. 06. 1935 4 : 3 přátelský US výběr Bayernu - 27. 10. 1935 4 : 0 přátelský Slavia Slavia - CS říjen 1935 Jugoslavija 2 : 4 přátelský Beograd

ročník: 1936 Seznam zápasů: 27. 05. 1936 Slavia - Sparta 4 : 2 Celostátní liga 1935/36 Středoevropský pohár, 1. 1936 Ferencváros TC - Slavia 5 : 2 kolo Středoevropský pohár, 1. 26. 06. 1936 Slavia - Ferencváros TC 4 : 0 kolo, odveta Středoevropský pohár, 2. 1936 Slavia - Austria Vídeň 1 : 0 kolo Středoevropský pohár, 2. 1936 Austria Vídeň - Slavia 3 : 0 kolo, odveta Středočeský pohár, 1936 Slavia - SK Kladno 3 : 1 semifinále Slavia - Oxford 1936 8 : 2 přátelský University 11. 10. 1936 Slavia - Sparta 2 : 1 Celostátní liga 1936/37 sez. 1936/37 Slavia - SK Prostějov 1 : 2 Celostátní liga 1936/37 Slavia - I. ČsŃK sez. 1936/37 1 : 1 Celostátní liga 1936/37 Bratislava sez. 1936/37 Slavia - SK Kladno 6 : 0 Celostátní liga 1936/37 sez. 1936/37 Slavia - SK Plzeň 2 : 0 Celostátní liga 1936/37 sez. 1936/37 Slavia - SK Ņidenice 7 : 1 Celostátní liga 1936/37 sez. 1936/37 Slavia - SK Náchod 3 : 3 Celostátní liga 1936/37

165

Slavia - SK Viktoria sez. 1936/37 4 : 3 Celostátní liga 1936/37 Ņiņkov Slavia - SK Viktoria sez. 1936/37 5 : 1 Celostátní liga 1936/37 Plzeň Slavia - ŃK Rusj sez. 1936/37 10 : 0 Celostátní liga 1936/37 Uņhorod Slavia - SK Moravská sez. 1936/37 1 : 0 Celostátní liga 1936/37 Slavia Brno I. ČsŃK Bratislava - sez. 1936/37 1 : 7 Celostátní liga 1936/37 Slavia sez. 1936/37 SK Kladno - Slavia 1 : 1 Celostátní liga 1936/37 sez. 1936/37 SK Plzeň - Slavia 1 : 6 Celostátní liga 1936/37 sez. 1936/37 SK Ņidenice - Slavia 2 : 4 Celostátní liga 1936/37 sez. 1936/37 SK Náchod - Slavia 1 : 4 Celostátní liga 1936/37 SK Viktoria Ņiņkov - sez. 1936/37 1 : 1 Celostátní liga 1936/37 Slavia SK Viktoria Plzeň - sez. 1936/37 2 : 6 Celostátní liga 1936/37 Slavia ŃK Rusj Uņhorod - sez. 1936/37 0 : 2 Celostátní liga 1936/37 Slavia SK Moravská Slavia sez. 1936/37 2 : 6 Celostátní liga 1936/37 Brno - Slavia

ročník: 1937 Seznam zápasů: 07. 02. 1937 Sparta - Slavia 1 : 1 Středočeský pohár, finále únor 1937 SK Prostějov - Slavia 0 : 5 Celostátní liga 1936/37 11. 04. 1937 Sparta - Slavia 0 : 2 Celostátní liga 1936/37 Slavia - Ferencváros Středoevropský pohár, 1. 1937 2 : 2 Budapeńť kolo Ferencváros Budapeńť - Středoevropský pohár, 1. 1937 3 : 1 Slavia kolo, odveta Středočeský pohár, finále, 03. 08. 1937 Sparta - Slavia 1 : 0 opakování Slivenec u Prahy - 1937 1 : 16 přátelský Slavia I. ČsŃK Bratislava - Celostátní liga 1937/38, 1. srpen 1937 3 : 2 Slavia kolo Celostátní liga 1937/38, 2. 22. 08. 1937 Slavia - Sparta 1 : 2 kolo Celostátní liga 1937/38, 3. 27. 08. 1937 SK Kladno - Slavia 1 : 0 kolo Středočeský pohár, 02. 09. 1937 Slavia - Bohemians 7 : 1 semifinále Celostátní liga 1937/38, 4. 05. 09. 1937 Slavia - SK Náchod 4 : 1 kolo Celostátní liga 1937/38, 5. 13. 09. 1937 SK Prostějov - Slavia 1 : 3 kolo Slavia - SK Viktoria Celostátní liga 1937/38, 6. 1937 1 : 0 Ņiņkov kolo Celostátní liga 1937/38, 7. 1937 SK Plzeň - Slavia 0 : 5 kolo Celostátní liga 1937/38, 8. 1937 Slavia - SK Pardubice 1 : 1 kolo 28. 10. 1937 Slavia - Admira Vídeň 2 : 2 přátelský 1937 SK Ņidenice - Slavia 2 : 0 Celostátní liga 1937/38

166

1937 Austria Vídeň - Slavia 2 : 4 Mezinárodní dvojzápas Slavia - SK Viktoria Celostátní liga 1937/38, 10. 1937 7 : 0 Plzeň kolo Slavia - SK Slezská Celostátní liga 1937/38, 11. 1937 4 : 1 Opava kolo 1937 Slavia - SK Kladno 12 : 0 přátelský Phoebus Budapeńť - 1937 1 : 2 Turnaj národů, Expo Paris Slavia 1937 FC Bologna - Slavia 2 : 0 Turnaj národů, Expo Paris Turnaj národů, Expo Paris, o 1937 Slavia - Austria Vídeň 3 : 0 3. místo

ročník: 1938 Seznam zápasů: leden 1938 Wacker Wien - Slavia 2 : 3 Zimní turnaj FK Austria Wien - leden 1938 3 : 2 Zimní turnaj Slavia leden 1938 Slavia - Wacker Wien 2 : 0 Zimní turnaj Slavia - FK Austria leden 1938 5 : 2 Zimní turnaj Wien 13. 02. 1938 Sparta - Slavia 5 : 1 Celostátní liga 1937/38 1938 Slavia - SK Kladno 6 : 0 Celostátní liga 1937/38 1938 SK Náchod - Slavia 5 : 2 Celostátní liga 1937/38 1938 SK Prostějov - Slavia 0 : 9 Celostátní liga 1937/38 SK Viktoria Ņiņkov - 1938 3 : 1 Celostátní liga 1937/38 Slavia 1938 Slavia - SK Ņidenice 2 : 1 Celostátní liga 1937/38 1938 SK Plzeň - Slavia 1 : 4 Celostátní liga 1937/38 1938 SK Pardubice - Slavia 3 : 4 Celostátní liga 1937/38 SK Slezská Opava - 1938 1 : 3 Celostátní liga 1937/38 Slavia SK Viktoria Plzeň - 1938 2 : 4 Celostátní liga 1937/38 Slavia Slavia - FK Austria jaro 1938 5 : 2 přátelský Wien Slavia - ASV duben 1938 8 : 1 přátelský München ASV München - květen 1938 ? : ? přátelský Slavia Slavia - I. ČsŃK Celostátní liga 1937/38, 22. 14. 05. 1938 8 : 0 Bratislava kolo Slavia - Preston North květen 1938 6 : 1 přátelský End FC Beogradski ASK - 1938 2 : 3 Středoevropský pohár, 1. kolo Slavia Slavia - Beogradski Středoevropský pohár, 1. kolo, 04. 07. 1938 2 : 1 ASK odveta Slavia - AS Středoevropský pohár, 11. 07. 1938 9 : 0 Ambrosiana-Inter čtvrtfinále AS Ambrosiana-Inter - Středoevropský pohár, červenec 1938 3 : 1 Slavia čtvrtfinále, odveta AC Genova 1893 - Středoevropský pohár, 24. 07. 1938 4 : 2 Slavia semifinále Slavia - AC Genoa Středoevropský pohár, 01. 08. 1938 4 : 0 1893 semifinále, odveta 14. 08. 1938 AFK Slivenec - Slavia ? : ? přátelský

167

Celostátní liga 1938/39, 1. srpen 1938 SK Náchod - Slavia 3 : 3 kolo Slavia - Ferencváros 04. 09. 1938 2 : 2 Středoevropský pohár, finále FC Ferencváros FC - Středoevropský pohár, finále, 11. 09. 1938 0 : 2 Slavia odveta 30. 10. 1938 Sparta - Slavia 0 : 1 Celostátní liga 1938/39 podzim 1938 Slavia - SK Plzeň 10 : 1 Celostátní liga 1938/39 I. ČsŃK Bratislava - 27. 11. 1938 1 : 1 Celostátní liga 1938/39 Slavia Slavia - Bohemians listopad 1938 ? : ? přátelský Praha 1938 Slavia - SK Kladno 6 : 3 Celostátní liga 1938/39 18. 12. 1938 SK Libeň - Slavia 2 : 9 Celostátní liga 1938/39

ročník: 1939 Seznam zápasů: Slavia - SK Viktoria leden 1939 3 : 3 Zimní turnaj profesionálů Ņiņkov leden 1939 Slavia - Nusle 12 : 0 Zimní turnaj profesionálů Slavia - Bohemians leden 1939 5 : 2 Zimní turnaj profesionálů Praha 05. 02. 1939 Sparta - Slavia 3 : 3 O stříbrný věnec Slavia - SK Viktoria 12. 02. 1939 8 : 2 Celostátní liga 1938/39 Ņiņkov 19. 02. 1939 Slavia - Union Ņiņkov ? : ?

26. 02. 1939 Slavia - SK Náchod 5 : 2 Celostátní liga 1938/39 březen 1939 Slavia - SK Ņidenice 0 : 0 Celostátní liga 1938/39 26. 03. 1939 Slavia - Sparta 0 : 5 Celostátní liga 1938/39 30. 03. 1939 SK Plzeň - Slavia 1 : 0 Celostátní liga 1938/39 duben 1939 Slavia - SK Ņidenice 4 : 1 Celostátní liga 1938/39 1939 SK Náchod - Slavia 1 : 3 Celostátní liga 1938/39 duben 1939 SK Baťa Zlín - Slavia 1 : 4 Celostátní liga 1938/39 duben 1939 Slavia - SK Pardubice 3 : 0 Celostátní liga 1938/39 SK Rapid Wien - 01. 05. 1939 7 : 4 přátelský Slavia Slavia - SK Rapid 31. 05. 1939 5 : 2 přátelský Wien Celostátní liga 1938/39, 19. 11. 06. 1939 Slavia - SK Libeň 10 : 1 kolo Celostátní liga 1938/39, 20. červen 1939 SK Pardubice - Slavia 1 : 0 kolo Beogradski ASK - 25. 06. 1939 3 : 0 Středoevropský pohár, 1. kolo Slavia Slavia - Beogradski Středoevropský pohár, 1. kolo, 1939 2 : 1 ASK odveta podzim 1939 Slavia - SK Kladno 14 : 1 Českomoravská liga 1939/40 1939 Slavia - SK Baťa Zlín 0 : 2 Celostátní liga 1938/39 Slavia - SK Slezská 1939 4 : 2 Celostátní liga 1938/39 Opava SK Slezská Opava - 1939 1 : 3 Celostátní liga 1938/39 Slavia SK Viktoria Ņiņkov - 1939 4 : 6 Celostátní liga 1938/39 Slavia 1939 SK Kladno - Slavia 0 : 10 Celostátní liga 1938/39

168

17. 09. 1939 Sparta - Slavia 5 : 1 přátelský 26. 11. 1939 Slavia - Sparta 3 : 1 Českomoravská liga 1939/40 sez. 1939/40 Slavia - SK Pardubice 6 : 2 Českomoravská liga 1939/40 sez. 1939/40 SK Pardubice - Slavia 1 : 3 Českomoravská liga 1939/40 sez. 1939/40 Slavia - SK Baťa Zlín 2 : 2 Českomoravská liga 1939/40 sez. 1939/40 Slavia - SK Ņidenice 3 : 1 Českomoravská liga 1939/40 sez. 1939/40 Slavia - SK Plzeň 3 : 1 Českomoravská liga 1939/40 sez. 1939/40 Slavia - SK Prostějov 4 : 4 Českomoravská liga 1939/40 Slavia - SK Viktoria sez. 1939/40 2 : 1 Českomoravská liga 1939/40 Plzeň Slavia - SK Viktoria sez. 1939/40 2 : 2 Českomoravská liga 1939/40 Ņiņkov sez. 1939/40 Slavia - SK Náchod 11 : 5 Českomoravská liga 1939/40 Slavia - SK Slezská sez. 1939/40 1 : 1 Českomoravská liga 1939/40 Opava sez. 1939/40 SK Baťa Zlín - Slavia 1 : 10 Českomoravská liga 1939/40 sez. 1939/40 SK Ņidenice - Slavia 0 : 7 Českomoravská liga 1939/40 sez. 1939/40 SK Plzeň - Slavia 1 : 8 Českomoravská liga 1939/40 sez. 1939/40 SK Prostějov - Slavia 2 : 5 Českomoravská liga 1939/40 SK Viktoria Plzeň - sez. 1939/40 2 : 2 Českomoravská liga 1939/40 Slavia SK Viktoria Ņiņkov - sez. 1939/40 1 : 7 Českomoravská liga 1939/40 Slavia sez. 1939/40 SK Kladno - Slavia 1 : 1 Českomoravská liga 1939/40 sez. 1939/40 SK Náchod - Slavia 3 : 7 Českomoravská liga 1939/40 SK Slezská Opava - sez. 1939/40 1 : 5 Českomoravská liga 1939/40 Slavia

ročník: 1940 Seznam zápasů: 24. 03. 1940 Sparta - Slavia 4 : 3 Zimní turnaj profesionálů Českomoravská liga 31. 05. 1940 Sparta - Slavia 3 : 1 1939/40 Slavia - SK Meteor Praha 1940 6 : 1 Středočeský pohár VIII Středočeský pohár, 18. 06. 1940 Sparta - Slavia 2 : 1 semifinále 1940 SK Pardubice - Slavia 4 : 3 Český pohár, 1. kolo Český pohár, 1. kolo, 1940 Slavia - SK Pardubice 7 : 2 odveta 1940 SK Prostějov - Slavia 3 : 1 Český pohár, čtvrtfinále Český pohár, čtvrtfinále, 1940 Slavia - SK Prostějov 3 : 2 odveta Českomoravská liga 29. 09. 1940 Sparta - Slavia 2 : 1 1940/41 Českomoravská liga podzim 1940 Slavia - SK Baťa Zlín 12 : 1 1940/41 Českomoravská liga podzim 1940 Slavia - SK Plzeň 11 : 1 1940/41 Českomoravská liga podzim 1940 SK Prostějov - Slavia 6 : 1 1940/41 Českomoravská liga sez. 1940/41 Slavia - SK Pardubice 3 : 2 1940/41 Českomoravská liga sez. 1940/41 Slavia - AFK Bohemians 6 : 0 1940/41

169

Českomoravská liga sez. 1940/41 Slavia - SK Kladno 4 : 1 1940/41 Slavia - SK Viktoria Českomoravská liga sez. 1940/41 3 : 3 Plzeň 1940/41 Českomoravská liga sez. 1940/41 Slavia - SK Ņidenice 5 : 4 1940/41 Slavia - SK Viktoria Českomoravská liga sez. 1940/41 5 : 1 Ņiņkov 1940/41 Českomoravská liga sez. 1940/41 Slavia - SK Libeň 4 : 0 1940/41 Českomoravská liga sez. 1940/41 SK Plzeň - Slavia 1 : 4 1940/41 Českomoravská liga sez. 1940/41 SK Pardubice - Slavia 2 : 4 1940/41 Českomoravská liga sez. 1940/41 AFK Bohemians - Slavia 1 : 4 1940/41 Českomoravská liga sez. 1940/41 SK Kladno - Slavia 3 : 2 1940/41 Českomoravská liga sez. 1940/41 SK Baťa Zlín - Slavia 1 : 3 1940/41 Českomoravská liga sez. 1940/41 SK Prostějov - Slavia 2 : 2 1940/41 SK Viktoria Plzeň - Českomoravská liga sez. 1940/41 2 : 5 Slavia 1940/41 Českomoravská liga sez. 1940/41 SK Ņidenice - Slavia 4 : 4 1940/41 SK Viktoria Ņiņkov - Českomoravská liga sez. 1940/41 0 : 7 Slavia 1940/41 Českomoravská liga sez. 1940/41 SK Libeň - Slavia 4 : 2 1940/41

ročník: 1941 Seznam zápasů: 23. 03. 1941 Slavia - Sparta 1 : 1 Českomoravská liga 1940/41 13. 04. 1941 Slavia - Sparta 3 : 3 Zimní turnaj profesionálů Slavia - SK Dvůr 1941 8 : 3 Český pohár, 1. kolo Králové SK Dvůr Králové - 1941 1 : 5 Český pohár, 1. kolo, odveta Slavia 1941 Slavia - Union Beroun 12 : 2 Český pohár, 2. kolo 1941 Union Beroun - Slavia 2 : 6 Český pohár, 2. kolo, odveta Slavia - SK Viktoria 1941 8 : 3 Český pohár, semifinále Plzeň SK Viktoria Plzeň - Český pohár, semifinále, 1941 2 : 5 Slavia odveta 15. 08. 1941 Slavia - Sparta 2 : 3 Český pohár, finále 22. 08. 1941 Sparta - Slavia 3 : 6 Český pohár, finále, odveta 1941 Slavia - Hvězda Końíře 7 : 0 Středočeský pohár, čtvrtfinále 1941 Slavia - Čechie Karlín 14 : 0 Středočeský pohár, semifinále 1941 Slavia - SS Plincner 13 : 2 Středočeský pohár, finále Českomoravská liga 1941/42, podzim 1941 SK Plzeň - Slavia 6 : 1 10. kolo sez. 1941/42 Slavia - SK Prostějov 4 : 1 Českomoravská liga 1941/42 sez. 1941/42 Slavia - SK Pardubice 5 : 1 Českomoravská liga 1941/42 sez. 1941/42 Slavia - SK Baťa Zlín 3 : 1 Českomoravská liga 1941/42 sez. 1941/42 Slavia - SK Ņidenice 2 : 4 Českomoravská liga 1941/42

170 sez. 1941/42 Slavia - SK Kladno 5 : 3 Českomoravská liga 1941/42 Slavia - SK ASO sez. 1941/42 5 : 3 Českomoravská liga 1941/42 Olomouc Slavia - SK Viktoria sez. 1941/42 3 : 0 Českomoravská liga 1941/42 Plzeň Slavia - SK Polaban sez. 1941/42 7 : 2 Českomoravská liga 1941/42 Nymburk sez. 1941/42 SK Prostějov - Slavia 1 : 4 Českomoravská liga 1941/42 sez. 1941/42 SK Plzeň - Slavia 2 : 6 Českomoravská liga 1941/42 sez. 1941/42 SK Pardubice - Slavia 3 : 3 Českomoravská liga 1941/42 AFK Bohemians - sez. 1941/42 2 : 5 Českomoravská liga 1941/42 Slavia sez. 1941/42 SK Baťa Zlín - Slavia 2 : 4 Českomoravská liga 1941/42 sez. 1941/42 SK Ņidenice - Slavia 1 : 9 Českomoravská liga 1941/42 sez. 1941/42 SK Kladno - Slavia 4 : 3 Českomoravská liga 1941/42 SK ASO Olomouc - sez. 1941/42 1 : 4 Českomoravská liga 1941/42 Slavia SK Viktoria Plzeň - sez. 1941/42 0 : 3 Českomoravská liga 1941/42 Slavia SK Polaban Nymburk - sez. 1941/42 1 : 7 Českomoravská liga 1941/42 Slavia 07. 12. 1941 Slavia - Sparta 7 : 0 Českomoravská liga 1941/42 Českomoravská liga 1941/42, prosinec 1941 Slavia - Bohemians 3 : 2 11. kolo

ročník: 1942 Seznam zápasů: 01. 03. 1942 Meteor VIII - Slavia 3 : 8 přátelský Českomoravská liga 15. 03. 1942 Sparta - Slavia 1 : 8 1941/42 SK Hradec Králové - 1942 2 : 5 Český pohár, 1. kolo Slavia Slavia - SK Polaban 1942 6 : 3 Český pohár, 2. kolo Nymburk 1942 Slavia - SK Baťa Zlín 2 : 2 Český pohár, semifinále Český pohár, semifinále, 1942 Slavia - SK Baťa Zlín 3 : 1 odveta 1942 Slavia - Bohemians 5 : 2 Český pohár, finále 1942 Bohemians - Slavia 5 : 5 Český pohár, finále, odveta 1942 Slavia - SK Nusle 5 : 4 Středočeský pohár Středočeský pohár, 1942 Slavia - SK Břevnov 4 : 0 čtvrtfinále Středočeský pohár, 02. 08. 1942 Sparta - Slavia 4 : 2 semifinále Českomoravská liga 06. 11. 1942 Slavia - Sparta 3 : 5 1942/43 Českomoravská liga sez. 1942/43 Slavia - SK Prostějov 1 : 3 1942/43 Českomoravská liga sez. 1942/43 SK Plzeň - Slavia 4 : 3 1942/43 Českomoravská liga sez. 1942/43 Slavia - SK Baťa Zlín 3 : 0 1942/43 Českomoravská liga sez. 1942/43 Slavia - SK Ņidenice 2 : 2 1942/43 Českomoravská liga sez. 1942/43 Slavia - AFK Bohemians 4 : 2 1942/43

171

Českomoravská liga sez. 1942/43 Slavia - SK Plzeň 5 : 1 1942/43 Slavia - SK ASO Českomoravská liga sez. 1942/43 2 : 2 Olomouc 1942/43 Českomoravská liga sez. 1942/43 Slavia - SK Pardubice 3 : 0 1942/43 Českomoravská liga sez. 1942/43 Slavia - SK Nusle 4 : 2 1942/43 Českomoravská liga sez. 1942/43 Slavia - SK Kladno 2 : 5 1942/43 Českomoravská liga sez. 1942/43 Slavia - SK Prostějov 9 : 2 1942/43 Českomoravská liga sez. 1942/43 Slavia - SK Rakovník 8 : 0 1942/43 Českomoravská liga sez. 1942/43 SK Baťa Zlín - Slavia 2 : 5 1942/43 Českomoravská liga sez. 1942/43 SK Ņidenice - Slavia 0 : 5 1942/43 Českomoravská liga sez. 1942/43 AFK Bohemians - Slavia 1 : 11 1942/43 SK ASO Olomouc - Českomoravská liga sez. 1942/43 1 : 7 Slavia 1942/43 Českomoravská liga sez. 1942/43 SK Pardubice - Slavia 0 : 1 1942/43 Českomoravská liga sez. 1942/43 SK Nusle - Slavia 1 : 7 1942/43 Českomoravská liga sez. 1942/43 SK Kladno - Slavia 2 : 6 1942/43 Českomoravská liga sez. 1942/43 SK Rakovník - Slavia 0 : 6 1942/43

ročník: 1943 Seznam zápasů: 28. 02. 1943 Sparta - Slavia 1 : 1 O Primátorský pohár zač. roku 1943 Slavia - SK Slaný 9 : 1 přátelský Českomoravská liga 02. 05. 1943 Sparta - Slavia 5 : 2 1942/43 27. 06. 1943 Slavia - SK Kláńterec 28 : 3 přátelský 03. 07. 1943 Sparta - Slavia 4 : 8 Ņupní pohár Českomoravská liga 26. 09. 1943 Sparta - Slavia 3 : 1 1943/44 1943 SK Rakovník - Slavia 4 : 3 Český pohár, 1. kolo Českomoravská liga sez. 1943/44 Slavia - SK Baťa Zlín 8 : 2 1943/44 Českomoravská liga sez. 1943/44 Slavia - SK Viktoria Plzeň 3 : 1 1943/44 Slavia - SK Viktoria Českomoravská liga sez. 1943/44 2 : 1 Ņiņkov 1943/44 Českomoravská liga sez. 1943/44 Slavia - SK Kladno 4 : 0 1943/44 Slavia - SK Slezská Českomoravská liga sez. 1943/44 6 : 3 Ostrava 1943/44 Českomoravská liga sez. 1943/44 Slavia - SK Ņidenice 4 : 1 1943/44 Českomoravská liga sez. 1943/44 Slavia - SK Pardubice 4 : 2 1943/44 sez. 1943/44 Slavia - AFK Bohemians 9 : 2 Českomoravská liga

172

1943/44 Slavia - SK Polaban Českomoravská liga sez. 1943/44 9 : 0 Nymburk 1943/44 Českomoravská liga sez. 1943/44 Slavia - SK ASO Olomouc 5 : 2 1943/44 Českomoravská liga sez. 1943/44 Slavia - SK Plzeň 5 : 0 1943/44 Českomoravská liga sez. 1943/44 Slavia - SK Nusle 7 : 4 1943/44 Českomoravská liga sez. 1943/44 SK Viktoria Plzeň - Slavia 0 : 5 1943/44 SK Viktoria Ņiņkov - Českomoravská liga sez. 1943/44 1 : 4 Slavia 1943/44 Českomoravská liga sez. 1943/44 SK Kladno - Slavia 2 : 5 1943/44 SK Slezská Ostrava - Českomoravská liga sez. 1943/44 2 : 8 Slavia 1943/44 Českomoravská liga sez. 1943/44 SK Pardubice - Slavia 2 : 6 1943/44 Českomoravská liga sez. 1943/44 AFK Bohemians - Slavia 1 : 2 1943/44 SK Polaban Nymburk - Českomoravská liga sez. 1943/44 2 : 5 Slavia 1943/44 Českomoravská liga sez. 1943/44 SK ASO Olomouc - Slavia 1 : 9 1943/44 Českomoravská liga sez. 1943/44 SK Plzeň - Slavia 2 : 12 1943/44 Českomoravská liga sez. 1943/44 SK Nusle - Slavia 3 : 5 1943/44

ročník: 1944 Seznam zápasů: Českomoravská liga 23. 04. 1944 Slavia - Sparta 0 : 1 1943/44 Českomoravská liga 1944 Slavia - SK Baťa Zlín 2 : 4 1943/44 Českomoravská liga 1944 SK Ņidenice - Slavia 1 : 1 1943/44 NSK Mladá Boleslav - 1944 1 : 3 Český pohár, 1. kolo Slavia 1944 SK Ņabovřesky - Slavia 1 : 2 Český pohár, 2. kolo 1944 Slavia - SK Viktoria Plzeň 6 : 7 Český pohár, semifinále 13. 07. 1944 Sparta - Slavia 1 : 4 Ņupní pohár 22. 10. 1944 Sparta - Slavia 2 : 0 O primátorský pohár 1944/45 Slavia - Bohemians 3 : 1

ročník: 1945 Seznam zápasů: 15. 05. 1945 Vysočany - Slavia 0 : 11 přátelský květen 1945 Slavia - Kladno 6 : 2 přátelský 03. 06. 1945 Slavia - SK Viktoria Ņiņkov 2 : 1 přátelský 24. 06. 1945 ŃK Bratislava - Slavia 1 : 3 přátelský 08. 07. 1945 Slavia - ŃK Bratislava 4 : 2 přátelský 1945 Slavia - Bohemians 6 : 3 Český pohár, semifinále 1945 SK Kladno - Slavia 3 : 7 Český pohár

173

21. 08. 1945 Slavia - Sparta 4 : 3 Český pohár, semifinále 26. 08. 1945 Rakovník - Slavia 1 : 1 Český pohár, finále Český pohár, finále, 29. 08. 1945 Slavia - Rakovník 5 : 2 odveta září 1945 Cracovia Krakow - Slavia 1 : 4 Zájezd do Polska září 1945 Wisła Krakow - Slavia 1 : 6 Zájezd do Polska září 1945 Ostrava - Slavia 2 : 4 přátelský Sparta Pováņská Bystrica - 1. liga 1945/46, sk. B, 1. září 1945 1 : 5 Slavia kolo 1945 Slavia - Viktoria Plzeň 8 : 1 1. liga 1945/46, sk. B 24. 11. 1945 Slavia - Sparta 2 : 1 přátelský sez. 1945/46 Slavia - SK Ņidenice 6 : 1 1. liga 1945/46, sk. B sez. 1945/46 Slavia - Jednota Końice 4 : 1 1. liga 1945/46 sez. 1945/46 Slavia - SK Kladno 2 : 2 1. liga 1945/46 Slavia - Sparta Pováņská sez. 1945/46 7 : 1 1. liga 1945/46 Bystrica sez. 1945/46 Slavia - TŃS Trnava 5 : 0 1. liga 1945/46 sez. 1945/46 Slavia - SK Pardubice 6 : 2 1. liga 1945/46

174

B. Obrazové přílohy I. Slávistické týmy

1. 1897 - Fotbalisté Slavie v baretech, jak velel tehdejší klubový mrav.

2. Muţstvo z roku 1900 stojící zleva Štrimpl, K. Vosátka, Krýţ, J. Vosátka, Hrabě, sedící Setzer, Baumruk, Stöckel, Kindl, Zámostný, dole Pressler.

3. Slávistický tým z roku 1903 s trofejemi. Od leva stojící: Pressler, Hrabě, Hejda, dr. Práchenský, Ţabokrtský, Veselý, sedí Krummer, J. Benda, Setzer, Košek, na zemi Baumruk a Vaněk.

175

4. Před utkáním v Plzni 1905. Hráči E. Benda, Krummer, Hejda, pod ním Kotouč, Veselý, Macoun, dole Baumruk, J. Benda, Jenny – Starý, Malý, Vaněk.

5. Slavia 1911. Nahoře funkcionáři Práchenský, Kruliš, Nový, ve druhé řadě trenér Madden, Šroubek, Macoun, Krummer, Romováček, Veselý, Holý, Rozmeisl, sedící Široký, Medek, Benda, Košek, Jenny – Starý, Bohata.

6. První válečná fotografie Slavie z roku 1914. Zleva Válek, Čech, Morway, M. Hlaváček, R. Waldheger, Bělka, Kovařovic, J. Waldheger, Mádr, Prošek, Hájek.

176

7. Z válečných časů. K utkání se tehdy dostavilo pouze deset muţů, a tak musel nastoupit i 51letý trenér Madden (první z leva), dále stojí Ráca, Frundenberg, Loos, Košek, Vaník, Petrů, Husák, dole Waldheger, Pondělíček a Veselý.

8. Rok 1916. Zleva Vaník, Šubrt, Bělka, Loos, Sedláček, Fichta, Waldheger, Hlaváček, Prošek, Zajíček, Ráca.

9. Rok 1918. První řada: Ráca, Hlaváček, Morway, druhá řada: Waldheger, Fichta, Zajíček, třetí řada: Madden a sedící Husák, Loos, Bělka, Vaník a Prošek.

177

II. Počátky SK Slavia

10. Zakladatelé SK Slavia. Cyklisté v roce 1893 se svou klubovou vlajkou.

11. Propagace v minulém století byla na úrovni. Slavia si platila tzv. výlepovou sluţbu a o jejich zápasech se mohli příznivci dovědět prakticky na kaţdém polepeném praţském nároţí. Tento plakát zve na první střetnutí Slavie se zahraničním profesionálním klubem.

12. Nejstarší dochovaná vstupenka na slávistický fotbal. Vše se na ni dočtete, i to, ţe stála pět zlatých. Dá se říci, ţe na formátu i úpravě nějaký „revoluční“ postup doby vidět není.

178

III. Meziválečná éra

13 13. Mistrovský tým z roku 1925 ve sloţení: Štaplík, Plodr, Pleticha, Hliňák, Seifert, Protiva, Kratochvíl, Silný, Šoltys, Vaník, Štapl, Kummermann, Nytl, J. Čapek, Dobiáš, Kuchař. Trenér John William Madden. Jednalo se o historicky prvního vítěze asociační ligy.

14. Mistrovský tým v ročníku 1928-1929.

15. Vítězové ligy v sezóně 1929-1930.

179

16. Po roční pauze se Slavia v sezoně 1932-1933 stává opět mistrem, tentokráte ve sloţení: Plánička, A. Fiala, Ţeníšek, A. Vodička, Čambal, Černický, Jezbera, Šimperský, Seifert, Joska, Hejma, Sobotka, F. Junek, F. Svoboda, V. Bradáč, Puč, V. Kopecký. Trenér Josef Sloup-Štaplík.

17. Mistři potřetí v řadě. Na památku vzniká toto ateliérové foto.

180

18. V ročníku 1933-1934 Slavia opakuje triumf.

19. Sešívaní dokonávají druhý mistrovský hattrick během posledních deseti let.

181

20. Fotografie mistrů sezóny 1936-1937 i s podpisy některých z hráčů.

21. První titul za druhé světové války.

182

22. O rok později úspěšná obhajoba.

23. A další mistrovský hattrick vykopala sestava: Finek, Bouška, Bureš, Černý, Průcha, Harnach, V. Bradáč, A. Bradáč, Bican, V. Kopecký, Vytlačil, Jezbera, Vycpálek, Holman, Fikejs, Luka, Sobotka, Hakl, Habásko. Trenér Emil Seifert.

183

24. Poslední válečný triumf sešívaných.

184