âeskobudûjovicko

GEOLOGIE Horninové podloÏí tvofií porfyrická amfi- bol-biotitická melanokratní Ïula (typ âertovo bfiemeno), souãást stfiedoãeského plutonu, která je pfiekrytá slabou vrstvou deluvio- fluviálních hlinit˘ch pískÛ (holocén). Ra‰elini‰tû vzniklo v ploché terénní depresi s omeze- n˘m odtokem, v níÏ je syceno v˘vûry podzemní vody, jejíÏ pfie- bytek se hromadí v obvodovém laggu a jen ve sráÏkovû bohat˘ch obdobích odtéká z jeho severo- západního okraje do údolí Vlta- vy. V such˘ch letech se hladina vody sniÏuje a povrch ra‰elini‰tû silnû vys˘chá. Vznikla zde orga- nozem typická (glejová), na kte- rou navazuje kambizem typická a pseudoglejová (kyselé variety).

KVùTENA Stfied ra‰elini‰tû porÛstá submontánní ra‰elinn˘ bor (Eriophoro vaginati-Pine- tum sylvestris), v nûmÏ pfieva- (Pinus sylve- Ïuje borovice lesní 1 stris) avelmi hojnû je, zvlá‰tû vobvodov˘ch ãástech porostu, pfiimí‰ena bfiíza p˘fiitá (Betula ZVͤENA V chránûném pubescens). Pfiízemní vegetace území je hojn˘ stfievlíãek Pte- Pfiírodní v nezapojen˘ch ãástech porostu rostichus minor, typick˘ pro památka Bachmaã je tvofiena suchop˘rora‰eliníko- moãály a ra‰elini‰tû. Vyskytují se v˘m spoleãenstvem s dominant- tu i vzácnûj‰í druhy mokfiad- Lesní ra‰elini‰tû na plo‰inû 1 km v˘chodnû od Vltavy, ním suchop˘rem pochvat˘m ních dvoukfiídl˘ch, napfi. lupice 2 km severozápadnû od obce Jickovice. (Eriophoro vaginati-Sphagne- Dolichopus lepidus a Cam- tum recurvi). V jiÏní ãásti lag- psicnemus loripes, hrbilka Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: gu se zachoval fragment fiídké Gymnophora nigripennis a stí- Jickovice 442 – 444 m zakrslé ra‰elinné smrãiny (Sphag- nomilka Calliopum genicula- no-Piceetum), zatímco vût‰ina tum. V chránûném území byly V˘mûra: 2,74 ha Vyhlá‰eno: 1986 laggu je zarostlá oligotrofním nalezeny pouze bûÏné lesní dru- ostfiicovora‰eliníkov˘m spole- hy obratlovcÛ. Malé lesní ra‰elini‰tû pfiechodového aÏ vrchovi‰t- ãenstvem s ostfiicí zobánkatou ního typu se submontánním ra‰elinn˘m bfiezo- (Carici rostratae-Sphagnetum LESNICTVÍ Borobfiezov˘ v˘m borem a ostfiicovora‰eliníkov˘mi spoleãen- apiculati), do západní ãásti porost ve stfiední ãásti chránûné- proniká vysoká terestrická ráko- ho území je pomûrnû stejnovûk˘ stvy laggu, unikátní vegetaãní formace v pomûrnû sina s rákosem obecn˘m (Phrag- (vûk 40 –60 let), vznikl˘ pfii- teplé fytogeografické oblasti Stfiedního Povltaví mites australis). Z dal‰ích dru- rozenou sukcesí na dfiíve prav- nad zafiíznut˘m údolím Vltavy. hÛ rostou na ra‰elini‰ti ostfiice dûpodobnû umûle odlesnûném ‰edavá (Carex canescens), o. azãásti vytûÏeném ra‰elini‰ti. obecná (C. nigra), bezkolenec V souãasnosti je porost ponechá- modr˘ (Molinia caerulea), ván bez zásahu samovolnému kapraì osténkatá (Dryopteris v˘voji. carthusiana) aroztrou‰enû i bazanovec kytkokvût˘ (Naum- VYUÎITÍ V budoucnu bu- burgia thyrsiflora). V mecho- de nutné zajistit pravidelné sle- vém patfie pfievaÏuje ra‰eliník dování v˘voje ra‰elini‰tního kfiivolist˘ (Sphagnum fallax) ekosystému a v pfiípadû potfieby s pfiímûsí r. ou‰katého (S. auri- provádût nezbytné asanaãní a re- culatum). gulaãní zásahy, zejména omezo- vání terestrické rákosiny, redukci náletu dfievin v laggu a zv˘‰ení hladiny podzemní vody pfiehra- 1 V okrajovém laggu ra‰elini‰tû zením odtokové stoky z ra‰eli- je vegetace tvofiena suchop˘rora‰eli- ni‰tû. Území není pfiístupné ve- níkov˘m spoleãenstvem s pfievaÏují- fiejnosti. cími ra‰eliníky a suchop˘rem po- chvat˘m. BIBLIOGRAFIE 564 274 PI 14 Okres Písek

2

vodní (Oenanthe aquatica) a Ïabník jitrocelov˘ (Alisma plantago-aquatica). Ve vnûj‰ím okraji litorálu najdeme niωí ostfiicové porosty s dominantní ostfiicí zobánkatou (Carex rost- rata). Ve volném vodním sloup- ci rybníka rostou laku‰ník vod- ní (Batrachium aquatile) (Utricularia 1 a bublinatka jiÏní australis).

GEOLOGIE Rybník leÏí na ZVͤENA Litorální porosty Pfiírodní nízkém plochém rozvodí v mûl- osídlují mokfiadní druhy brou- památka Boukal ké terénní depresi holoroviny kÛ, napfi. drabãík Stenus lati- mezi povodími Hrejkovického frons, lesák Psammoecus bi- Lesní rybník 2 km severozápadnû od Milevska a 1 km se- aMilevského potoka a má takfika punctatus a nosatec Tapinotus verov˘chodnû od obce Zbelitov. charakter rybníka nebeského. sellatus. V rybníku se rozmno- Horninov˘ podklad je budován Ïují poãetné populace nûkter˘ch Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: porfyrickou amfibol-biotitickou druhÛ obojÏivelníkÛ, pfiedev‰ím NûÏovice 508–510 m melanokratní Ïulou typu âerto- rosniãky zelené (Hyla arborea), va bfiemene s drobn˘mi intruze- kuÀky obecné (Bombina bom- V˘mûra: 4,51 ha Vyhlá‰eno: 1986 mi biotitické Ïilné Ïuly s tur- bina) a skokana zeleného (Rana malínem (stfiedoãesk˘ pluton), kl. esculenta). Îijí zde také ro- Men‰í lesní rybník s rozsáhl˘mi litorálními po- kter˘ je v rybniãní depresi pfie- pucha obecná (Bufo bufo), sko- kryt deluviofluviálními hlinit˘- kan ostronos˘ (Rana arvalis) rosty rákosin a ostfiic, s druhovû bohatou faunou mi písky a jílovitopísãit˘mi hlí- auÏovka obojková (Natrix na- vodních ptákÛ a poãetn˘mi populacemi nûkolika nami (holocén) a sedimenty trix). V litorálních porostech ryb- druhÛ obojÏivelníkÛ. vodních nádrÏí (recent). PÛd- níka hnízdí potápka malá (Ta- ním pokryvem nezatopen˘ch chybaptus ruficollis) a moták ãástí chránûného území je glej pochop (Circus aeruginosus). typick˘. VYUÎITÍ Rybník je vyuÏí- KVùTENA Plocha rybníka ván pro extenzivní chov ryb. témûfi z poloviny zarÛstá litorál- ZpÛsob rybáfiského obhospoda- ními rákosinami (Phragmition fiování je podfiízen zachování communis), v nichÏ pfievláda- litorálních porostÛ. Vefiejnosti je jí porosty orobince ‰irolistého území pfiístupné na hráz rybní- (as. Typhetum latifoliae), zblo- ka a po lesní cestû podél jeho se- chanu vodního (as. Glycerietum verního okraje, po níÏ prochází maximae) a skfiípince jezerního znaãená turistická stezka. (as. Scirpetum lacustris). Kro- mû dominantních druhÛ uvede- BIBLIOGRAFIE 564 n˘ch spoleãenstev rostou v ráko- sinách kyprej obecn˘ (Lythrum salicaria), kosatec Ïlut˘ (Iris 1 Mal˘ lesní rybník Boukal s roz- pseudacorus), místy jsou vyvi- sáhl˘mi litorálními porosty rákosin nuty nesouvislé ostrÛvky rákosu a vysok˘ch ostfiic. (Phragmites austra- obecného 2 Vrákosinách pfievládají poros- lis). V mûlãích ãástech rybníka ty orobince ‰irolistého (Typha lati- na vnitfiním okraji rákosin ve folia), zblochanu vodního (Glyce- spoleãenstvech svazu Oenanthi- ria maxima) a skfiípince jezerního on aquaticae rostou halucha (Schoenoplectus lacustris). PI 15 275 âeskobudûjovicko

GEOLOGIE Na vût‰inû plo- lomilné druhy kokofiík vonn˘ chy pfiírodní rezervace pfievládá (Polygonatum odoratum) ahra- kataklastická biotitická a dvojs- chor ãern˘ (Lathyrus niger), lídná Ïula, do severov˘chodní nalezena zde byla i ostfiice ble- ãásti zasahuje usmûrnûn˘ amfi- doplevá (Carex pallens). bol-biotitick˘ a biotitick˘ gra- nodiorit ãervenského typu (stfie- ZVͤENA V pfiírodní rezer- doãesk˘ pluton). Na plochém vaci Ïijí nûktefií dvoukfiídlí, vrcholu jsou balvanité zvûtrali- vázaní na prostfiedí zachoval˘ch ny. PÛdní pokryv tvofií pfieváÏnû smí‰en˘ch lesÛ, napfi. bedlo- mûlká a skeletovitá kambizem bytka Palaeodocosia janickii, typická kyselá (místy podzolova- mrvnatka Ischiolepta denticu- ná), na západním úpatí kambi- lata (jinak v âechách známá zem pseudoglejová. jen z historick˘ch nálezÛ) a ze- lenu‰ka Oscinisoma cogna- KVùTENA Pfiirozené smí‰e- tum. Z plo‰tic se zde vyskytuje né porosty pfiírodní rezervace v˘znamn˘ indikaãní druh toho- jsou fytocenologicky nevyhranû- to prostfiedí – síÈnatka Acalypta ná lesní spoleãenstva. Ploch˘ vr- parvula.Vochranném pásmu chol a hfibet s mûlkou kameni- se nachází neobvykle velké tou pÛdou porÛstá ochuzená mnoÏství mraveni‰È chránûného acidofilní varianta ãern˘‰ové mravence Formica polyctena. 1 dubohabfiiny (Melampyro ne- Hnízdí zde ‰iroké spektrum morosi-Carpinetum), která níÏe ptaãích druhÛ. Vysokou indi- na svazích pfiechází v acidofilní kaãní hodnotu má pfiedev‰ím bikovou buãinu (Luzulo-Fage- hnízdûní nûkter˘ch druhÛ s ob- tum) ave spodní ãásti severních ligátní vazbou na staré listnaté âertova hora svahÛ na hlub‰í pÛdû v kvût- porosty, napfi. holuba doupÀáka Pfiírodní natou lipovou buãinu s lípou (Columba oenas), strakapouda rezervace uVráÏe malolistou (Tilio cordatae-Fa- prostfiedního (Dendrocopos me- getum) dius) (Fi- . Ve stromovém patfie , lejska ãernohlavého Lesní porost na zaobleném vrcholu v rozsáhlém lesním (Fa- cedula hypoleuca) celkovû pfievládá buk lesní a l. malého komplexu 1,8 km západnû od obce Stará VráÏ. gus sylvatica), hojnû je pfiimí‰e- (F. parva). (Tilia corda- na lípa malolistá Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: ta) avmlad‰ích skupinách LESNICTVÍ Lesní porost pfií- smrk ztepil˘ (Picea abies), na rodní rezervace je vûkovû dife- Zlivice 484 –530 m hfibetu s mûlkou pÛdou domi- rencován od 30 do 220 let. nuje dub zimní (Quercus pet- Vmlad‰ích porostních skupi- V˘mûra: 13,87 ha, Vyhlá‰eno: 1986 raea) a vtrou‰en je habr obecn˘ nách pfievaÏuje smrk z umûlé ochranné pásmo 74,06 ha (Carpinus betulus). V bylin- v˘sadby, pfiimí‰ené listnaté dfie- ném podrostu je hojná tfitina rá- viny pocházejí z pfiirozeného Pfiirozen˘ porost ochuzeného typu dubohabfiin kosovitá (Calamagrostis arun- zmlazení. Nejstar‰í a plo‰nû spfiechody k acidofilním bikov˘m buãinám dinacea) a bika bûlavá (Luzula nejvût‰í ãást pfiírodní rezervace akvûtnat˘m lipov˘m buãinám s druhovû pestrou luzuloides) a na balvanitém tvofií porost velmi pfiirozeného hfibetu dominuje místy kostfia- charakteru ve vûku 180– 220 avifaunou. Hlavním motivem zfiízení rozsáhlého va rÛznolistá (Festuca hetero- let, kter˘ je ponechán bez zása- ochranného pásma je existence cenného mateã- phylla). Kromû nich se vyskytu- hÛ samovolnému v˘voji, s v˘- ného komplexu kupovit˘ch hnízd mravence For- jí bûÏné druhy mezofilních lesÛ, jimkou mírné redukce nepÛ- mica polyctena. napfi. jaterník trojlaloãn˘ (He- vodního smrku v západní ãásti. patica nobilis), hrachor jarní Pfiirozené zmlazení vznikající (Lathyrus vernus), ostfiice lesní v místech poãínajícího rozpadu (Carex sylvatica), fiefii‰nice ne- porostu je nutno oplocovat na dÛtklivá (Cardamine impati- ochranu proti okusu zvûfií. ens), Ïindava evropská (Sani- V mlad‰ích skupinách se prová- cula europaea), ve vrcholové dûjí v˘chovné zásahy pro podpo- dubohabfiinû i nároãnûj‰í tep- ru jejich pfiirozené skladby.

VYUÎITÍ JiÏním okrajem pfiírodní rezervace a jejím ochran- n˘m pásmem probíhá znaãen˘ vycházkov˘ okruh pro pacienty lázní ve VráÏi, jimÏ slouÏí i dfie- vûn˘ vyhlídkov˘ altán v jihov˘- 1 Ve stromovém patru dubohab- chodním lomovém bodu na hra- fiin (Melampyro nemorosi-Carpi- nici pfiírodní rezervace. netum) pfievládá dub zimní (Quercus petraea) s pfiímûsí lípy BIBLIOGRAFIE 227, 487, malolisté (Tilia cordata). 488, 497, 525 276 PI 16 Okres Písek

2

suchop˘r úzkolist˘ (Eriopho- rum angustifolium), rozrazil ‰títkovit˘ (Veronica scutellata) a vrbovka bahenní (Epilobium palustre).

ZVͤENA Nachází se zde bohatá fauna dvoukfiídlého hmy- zu, v˘znamn˘ je pfiedev‰ím v˘- Geomyza marti- 1 skyt pestfiice neki (vzácnûj‰í stfiedoevropsk˘ druh, teprve nedávno popsan˘). zem pseudoglejová a glej typick˘ Hnízdí zde bramborníãek hnû- Pfiírodní (organozemní), místy organo- d˘ (Saxicola rubetra) a lindu‰- památka Dehetník zem glejová. ka luãní (Anthus pratensis). V porostech kfiovin pfii okrajích Louka v plochém údolí 1 km jihov˘chodnû od jiÏního KVùTENA Vût‰ina plochy chránûného území hnízdí pûni- okraje Milevska a 0,9 km severozápadnû od obce Lí‰nice. pfiírodní památky je porostlá ce pokfiovní (Sylvia curruca), mozaikou nûkolika vlhkomil- p. hnûdokfiídlá (S. communis) Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: n˘ch luãních typÛ kulturního a sedmihlásek hajní (Hippolais Lí‰nice u Sepekova 455 – 465 m charakteru s dominantní psár- icterina). kou luãní (Alopecurus praten- V˘mûra: 1,20 ha Vyhlá‰eno: 1986 sis), v nichÏ, kromû jin˘ch, ros- VYUÎITÍ V horní ãásti plo- tou krvavec toten (Sanguisorba chy pfiírodní památky pod Ïe- Vlhká louka se zachovan˘mi zbytky porostÛ cen- officinalis), pryskyfiník prudk˘ lezniãní tratí je louka dlouho- (Ranunculus acris), kyseláã luã- dobû nekosená a zarÛstá uÏ ná- n˘ch luãních ra‰elinn˘ch spoleãenstev s vachtou ní (Acetosa pratensis) a pcháã letov˘mi dfievinami. Vût‰ina trojlistou a ostfiicí dvoumuÏnou. bahenní (Cirsium palustre). plochy je v‰ak pro udrÏení do- Na okrajích jsou v dÛsledku chovaného floristického sloÏení splachÛ Ïivin z okolní orné pÛ- luãního porostu pravidelnû je- dy vyvinuty nitrofilní vysoko- denkrát roãnû kosena. Chránûné bylinné lemy s dominantním území je pfiístupné po vefiejné kerblíkem lesním (Anthriscus komunikaci Lí‰nice – Milevsko, sylvestris). Cennûj‰í v˘chodní procházející po jeho v˘chodním ãást chránûného území pokr˘- okraji. vají ostfiicová ra‰elinná luãní spoleãenstva (Caricion fuscae) BIBLIOGRAFIE 564 spfiechody k oligotrofním ostfii- covora‰eliníkov˘m fytocenózám svazu Sphagno recurvi-Carici- on canescentis, v nichÏ kromû men‰í populace vachty trojlisté 1 Nejcennûj‰í ãást území pokr˘- (Menyanthes trifoliata) rostou vají ostfiicová ra‰elinná spoleãenstva ostfiice dvoumuÏná (Carex di- (Caricion fuscae, Sphagno recur- andra), o. obecná (C. nigra), o. vi-Caricion canescentis), v nichÏ ‰edavá (C. canescens), o. prosová kromû dal‰ích druhÛ roste suchop˘r GEOLOGIE Horninov˘m stfiedoãeského plutonu, která je (C. panicea), kozlík dvoudom˘ úzkolist˘ (Eriophorum angustifo- podkladem je porfyrická amfi- pfiekryta deluviofluviálními hli- (Valeriana dioica), starãek po- lium). bol-biotitická melanokratní Ïula nitopísãit˘mi sedimenty (holo- toãní (Tephroseris crispa), viol- 2 Vachta trojlistá (Menyanthes (typ âertovo bfiemeno), souãást cén). PÛdním typem je kambi- ka bahenní (Viola palustris), trifoliata). PI 17 277 âeskobudûjovicko

obecn˘ (Carpinus betulus) alí- pa malolistá (Tilia cordata), na strm˘ch severních svazích roste hojnû jedle bûlokorá (Abies alba) s pfiímûsí javoru klenu (Acer pseudoplatanus), místy nalezneme smrk ztepil˘ (Picea abies). V teplomiln˘ch doub- 1 ravách dominuje dub zimní (Quercus petraea) nízkého vzrÛs- tu s pfiímûsí borovice lesní (Pi- GEOLOGIE Pfiírodní rezer- nus sylvestris) asvzácnû vtrou- vace leÏí na levém konvexním ‰en˘m jefiábem bfiekem (Sorbus bfiehu ostrého zákrutu Otavy torminalis). Kefiové patro tvofií nad zátopovou ãarou orlické pfiedev‰ím habrové zmlazení, pfiehradní nádrÏe. V hornino- zimolez obecn˘ (Lonicera xy- vém podloÏí pfievaÏuje usmûr- losteum) a líska obecná (Cory- nûn˘ amfibol-biotitick˘ a bioti- lus avellana). V podrostu dubo- tick˘ granodiorit ãervenského habfiin a suÈového lesa rostou pi- typu, na protáhlém hfibetu smû- tulník Ïlut˘ (Galeobdolon lu- ru Z–V a v ãásti severních a jiÏ- teum), plicník tmav˘ (Pulmo- ních svahÛ vystupují Ïíly kata- naria obscura), kostival hlíz- klastické biotitické a dvojslídné nat˘ (Symphytum tubero- Ïuly (stfiedoãesk˘ pluton). Nej- sum), kokofiík mnohokvût˘ (Po- strmûj‰í severní ãást chránûného lygonatum multiflorum), sví- 2 území je ãlenûna nûkolika pfiíã- zel lesní (Galium sylvaticum), n˘mi roklemi, mezi nimiÏ vy- baÏanka vytrvalá (Mercurialis stupují skalnaté hfibítky vypre- perennis), Ïindava evropská parované selektivní fiíãní erozí (Sanicula europaea), lilie zla- amrazov˘m zvûtráváním. PÛd- tohlávek (Lilium martagon), Dûdovické ní pokryv tvofií kambizem ty- ostfiice prstnatá (Carex digita- Pfiírodní pická, na hfibetu mûlká kambi- ta) afiefii‰nice nedÛtklivá (Car- rezervace stránû zem typická kyselá, na skalnatém damine impatiens). V podros- a balvanitém podkladu pfieva- tu teplomiln˘ch doubrav místy Les na pfiíkr˘ch svazích nad lev˘m bfiehem ostrého zá- Ïuje typick˘ a kambizemní ran- dominují tfitina rákosovitá (Ca- krutu Otavy, 1 km jihov˘chodnû od obce Dûdovice. ker. lamagrostis arundinacea), kos- tfiava ovãí (Festuca ovina) Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: KVùTENA Ve vegetaci pfie- a lipnice hajní (Poa nemora- Dûdovice 353 – 403 m vaÏuje ãern˘‰ová dubohabfiina lis), av‰ak hojnû zde rostou i ná- (Melampyro nemorosi-Carpi- roãnûj‰í druhy, napfi. bûlozáfika V˘mûra: 11,42 ha Vyhlá‰eno: 1974 netum), která na severov˘- vûtvitá (Anthericum ramo- chodních svazích pfiechází do sum), tolita lékafiská (Vince- Pfiirozené porosty svahov˘ch dubohabfiin, suÈo- suÈov˘ch habrov˘ch javofiin toxicum hirundinaria), hvozdík v˘ch habrov˘ch javofiin s jedlí a subacidofilních (Aceri-Carpinetum). Na v˘slun- kartouzek (Dianthus carthusia- n˘ch jihov˘chodních svazích norum), jetel alpínsk˘ (Trifo- teplomiln˘ch doubrav s charakteristickou dru- s konvexním tvarem georeliéfu lium alpestre) ahrachor ãern˘ hovû bohatou kvûtenou a v˘znamnou avifaunou jsou vyvinuty porosty subacido- (Lathyrus niger). na svazích kaÀonovitého údolí Otavy. filních teplomiln˘ch doubrav (Quercion petraeae), které se ZVͤENA Uvody je hojná na extrémních skalnat˘ch sta- saranãe Tetrix tuerki a stfievlí- rodní rezervaci Ïije také jestfiáb cenkami, na vhodn˘ch stanovi‰- novi‰tích sv˘m sloÏením jiÏ vel- ãek Chlaenius vestitus – jinak lesní (Accipiter gentilis), pu‰tík tích dosadbou doplnit chybûjící mi blíÏí bfiekov˘m doubravám lokální obyvatelé písãit˘ch bfie- obecn˘ (Strix aluco) auÏovka buk. V mlad‰ích skupinách se (Sorbo torminalis-Quercetum). hÛ. Suché stránû mají charakte- obojková (Natrix natrix), nale- provádûjí v˘chovné zásahy smû- Ve stromovém patfie dubohabfiin ristickou faunu. V entomofaunû zen tu byl rovnûÏ ãolek velk˘ fiující ke zlep‰ení jejich druhové a suÈového lesa pfievaÏují habr detritu je pomûrnû bûÏná chvost- (Triturus cristatus). skladby a prostorové struktury. natka Lepismachilis rozsypali avrozpadajících se padl˘ch LESNICTVÍ Lesní porosty VYUÎITÍ Pfiírodní rezerva- kmenech Ïijí zajímavé druhy jsou rozãlenûny na skupiny rÛz- ce je pfiístupná po polní a lesní 1 S kobylkou dubovou (Meco- broukÛ, napfi. lenec Orchesia ného stáfií od 40 do 230 let. cestû z obce Dûdovice. Bfiehové nema thalassinum) se málokdy set- undulata. káme. Îije totiÏ v korunách listna- Kromû bûÏn˘ch les- Mlad‰í skupiny jsou relativnû partie kolem údolní nádrÏe t˘ch stromÛ. ních ptaãích druhÛ zde hnízdí stejnovûké, star‰í porosty jsou vû- Orlík, nelegálnû vyuÏívané re- 2 také nûkolik druhÛ s uωí vaz- kovû i prostorovû rozrÛznûné kreanty a rybáfii, jsou zneãi‰Èo- Ve vegetaci pfievaÏuje mozaika bou pouze na listnaté lesy, pfie- a mají témûfi pfiirozen˘ charak- vány odpadky a po‰kozovány spoleãenstev ãern˘‰ov˘ch dubohab- (Coc- fiin (Melampyro nemorosi-Carpi- dev‰ím dlask tlustozob˘ ter, místy se jiÏ nacházejí v po- provizorními pfiístfie‰ky. netum) a teplomiln˘ch doubrav cothraustes coccothraustes), ãáteãním stadiu rozpadu. Ve (Quercion petraeae), jejichÏ kon- strakapoud mal˘ (Dendroco- star‰ích porostech je potfiebné BIBLIOGRAFIE 487, 488, krétní poloha v terénu závisí pfiede- pos minor) a budníãek lesní zajistit ochranu pfiirozeného 496, 497, 525, 800 v‰ím na tvaru georeliéfu. (Phylloscopus sibilatrix). V pfií- zmlazení proti okusu zvûfií oplo- MAPA ÚZEMÍ strana 305 278 PI 18 Okres Písek

ského typu (stfiedoãesk˘ pluton). PÛdní pokryv svahu nad stûnou tvofií mûlká a skeletovitá kambi- zem kyselá, na skalnatém terénu typick˘ a kambizemní ranker.

KVùTENA Na svahu nad skalním srázem je vyvinuta fy- tocenologicky nevyhranûná sub- acidofilní teplomilná doubrava (Quercion petraeae), v horní ãásti skalnatého svahu acidofil- ní reliktní bor (Hieracio palli- di-Pinetum) s plochami nelesní 2 vegetace skalních ‰tûrbin a teras (Asplenion septentrionalis) a na úpatí svahu fragment suÈo- ZVͤENA Nedávno zde byl vého lesa (Tilio-Acerion). Ve zji‰tûn obaleã Epinotia nemo- stromovém patfie celkovû pfievlá- rivaga, jehoÏ housenky se vy- dá borovice lesní (Pinus sylvest- víjejí na medvûdici lékafiské. ris), nad hranou skalnatého V chránûném území hnízdí svahu a na jeho úpatí je hojn˘ bûÏné lesní druhy ptákÛ, napfi. dub zimní (Quercus petraea) lindu‰ka lesní (Anthus trivia- s pfiímûsí lípy malolisté (Tilia lis), pûnice ãernohlavá (Sylvia 1 cordata) ashabrem obecn˘m atricapilla), budníãek men‰í (Carpinus betulus) v podúrov- (Phylloscopus collybita) a s˘ko- ni. Ve sporadickém kefiovém ra modfiinka (Parus caeruleus). (Cory- Pfiírodní patfie roste líska obecná památka lus avellana) akfiovitá lípa LESNICTVÍ Rozvolnûn˘ les- Dubná a habr. V bylinném podrostu ní porost s celkovou pfievahou pfievaÏují druhy acidofilních borovice lesní má pfiirozen˘ Skalnatá stráÀ nad prav˘m bfiehem Otavy, 1,5 km zápa- borÛ, napfi. vfies obecn˘ (Callu- charakter a je znaãnû rÛznovûk˘ doseverozápadnû od obce DrÏov. na vulgaris), kostfiava ovãí (Fe- (40 – 250 let), pfiiãemÏ nejstar- stuca ovina), jestfiábník bled˘ ‰ími stromy jsou nízké pokrou- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: (Hieracium schmidtii), kruãin- cené borovice na skalním sta- DrÏov 353 – 394 m ka nûmecká (Genista germani- novi‰ti. Mlad‰í skupiny dubu ca), pavinec modr˘ (Jasione zimního, habru a lípy malolisté V˘mûra: 1,46 ha Vyhlá‰eno: 1973 montana), konopiãka ‰irolistá pocházejí z pfiirozeného náletu (Dalanum ladanum), fiefii‰niã- nebo mají pÛvod v pafiezov˘ch Pfiirozen˘ porost skalního reliktního boru, frag- ník píseãn˘ (Cardaminopsis v˘mladcích. Vût‰ina pfiiroze- menty subacidofilní teplomilné doubravy a ne- arenosa), ãern˘‰ luãní (Melam- n˘ch lesních porostÛ je pone- pyrum pratense) lesní spoleãenstva skalních ‰tûrbin a teras siliká- , ale vyskytují chána bez zásahu samovolné- se i nároãnûj‰í druhy teplomil- mu v˘voji, na malé ãásti plochy tov˘ch substrátÛ na skalním srázu nad Otavou n˘ch doubrav, napfi. fiimbaba vmlad‰ích porostech se provádû- s nejpoãetnûj‰í populací medvûdice lékafiské v ji- chocholiãnatá (Pyrethrum co- jí mírné v˘chovné zásahy pro hoãeském regionu. rymbosum), bûlozáfika vûtvitá zlep‰ení jejich druhové a vûkové (Anthericum ramosum), hvoz- skladby. dík kartouzek (Dianthus car- thusianorum) a strdivka zbar- VYUÎITÍ Chránûné území vená (Melica picta). Vzácnû je pfiístupné pro pû‰í náv‰tûv- nad horní hranou skály rostou níky po lesní cestû, která prochá- zimostrázek alpsk˘ (Polygaloi- zí podél jeho horního okraje des chamaebuxus) avemeník a odboãuje ze silnice DrÏov – dvoulist˘ (Platanthera bifolia). Oslov. Na nelesních skalnat˘ch sta- novi‰tích rostou rozchodníko- BIBLIOGRAFIE 151, 279, vecvelk˘ (Hylotelephium ma- 499, 564, 800 ximum), rozchodník skalní (Petrosedum reflexum), ostfiice oddenkatá (Carex rhizina), sle- ziník ãerven˘ (Asplenium tri- chomanes), s. severní (A. sep- GEOLOGIE Vût‰inu plochy pfiechod k v˘‰e poloÏené a slabû tentrionale), rozrazil ladní území pfiírodní památky zaují- zvlnûné plo‰inû nad otavsk˘m (Veronica dillenii), na skalních 1 Na skalnat˘ch stûnách a v pod- má strmá a ãlenitá skalní stûna údolím. Horninov˘m podkla- stûnách a plo‰inkách a v podro- rostu reliktního boru je místy hojná s hlubok˘mi a úzk˘mi svisl˘mi dem celého chránûného území stu reliktního boru je hojná medvûdice lékafiská (Arctostaphyl- rozsedlinami, nad jejíÏ horní je usmûrnûn˘ amfibol-biotitick˘ medvûdice lékafiská (Arctosta- los uva-ursi). hranou je mírnûj‰í svah tvofiící a biotitick˘ granodiorit ãerven- phyllos uva-ursi). 2 Kvetoucí medvûdice lékafiská. PI 19 279 âeskobudûjovicko

ny (Tilio cordatae-Fagetum). V jejich stromovém patfie pfie- vládá lípa malolistá (Tilia cor- data) a buk lesní (Fagus sylva- tica) s hojnou pfiímûsí smrku ztepilého (Picea abies), vtrou- ‰en je dub zimní (Quercus pet- raea), borovice lesní (Pinus sylvestris) a habr obecn˘ (Car- pinus betulus) 1 . V kefiovém pod- rostu s pfiirozen˘m zmlazením lípy a buku se vzácnû objevuje l˘kovec jedovat˘ (Daphne me- zereum). V bohatû vyvinutém bylinném patfie rostou kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbi- fera), k. devítilistá (D. ennea- phyllos), svefiep BenekenÛv (Bromus benekenii), violka les- ní (Viola reichenbachiana), vikev lesní (Vicia sylvatica), 2 3 samorostlík klasnat˘ (Actaea spicata), fiefii‰nice nedÛtklivá GEOLOGIE Horninov˘m (Cardamine impatiens), ãa- podkladem pfieváÏné ãásti pfií- rovník pafiíÏsk˘ (Circaea lu- Pfiírodní rodní rezervace je biotitick˘ tetiana), vûsenka nachová (Pre- rezervace Hrby granodiorit zvíkovského typu, nanthes purpurea) a lilie zla- do jihov˘chodní ãásti zasahuje tohlávek (Lilium martagon). Lesní porost v rozsáhlém lesním komplexu 2,5 km zápa- usmûrnûn˘ amfibol-biotitick˘ Vroce 1977 byl v pfiírodní re- doseverozápadnû od obce Stará VráÏ. a biotitick˘ granodiorit ãerven- zervaci nalezen brambofiík na- ského typu, na ploch˘ch hfibe- chov˘ (Cyclamen purpuras- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: tech a na v˘chodním svahu cens), od té doby v‰ak nebyl Zlivice 450 –504 m vystupují Ïíly biotitické a dvoj- potvrzen a podle souãasn˘ch ná- slídné Ïilné Ïuly, Ïulového por- zorÛ je zde povaÏován za ne- V˘mûra: 26,77 ha Vyhlá‰eno: 1973 fyru a syenitového porfyritu pÛvodní. Na mûlk˘ch pÛdách (stfiedoãesk˘ pluton). Z hlavního hfibetÛ roste acidofilní typ ãern˘- Soubor pfiirozen˘ch porostÛ kvûtnat˘ch lipov˘ch plochého hfibetu smûru S–J vy- ‰ové dubohabfiiny (Melampyro buãin a chud‰ích acidofilních dubohabfiin s dru- bíhají k západu dva nízké ne- nemorosi-Carpinetum), v níÏ v˘razné hfibítky, jeho v˘chodní dominuje dub zimní a pfiimí‰e- hovû poãetnou avifaunou a entomofaunou, které svahy jsou ãlenûny jen úzk˘mi na je lípa malolistá, borovice jsou vázány na staré listnaté a smí‰ené lesy. mûlk˘mi záfiezy nûkolika perio- lesní a habr obecn˘. V bylinném dick˘ch drobn˘ch vodních tokÛ. podrostu pfievládají tfitina ráko- V pÛdním pokryvu pfievaÏuje sovitá (Calamagrostis arundi- kém regionu nenalezen˘ a také diu rozpadu. V severní ãásti pfií- kambizem typická, která na nacea) a kostfiava ovãí (Festuca v˘skyt pestfienky Temnostoma rodní rezervace je nûkolik sku- hfibetech pfiechází k mûlké skele- ovina), ale mimo jiné tu rostou apiforme je v âechách omezen pin mlad‰ích porostÛ stáfií tovité oligotrofní variantû aÏ ke bûlozáfika vûtvitá (Anthericum jen na nûkolik lokalit. Îije tu 50 – 80 let s pfievahou smrku. kambizemnímu rankeru. ramosum), ostfiice horská (Ca- také martináãek bukov˘ (Aglia Star˘ pfiirozen˘ porost se pone- rex montana), kokofiík vonn˘ tau) – mot˘l charakteristick˘ chává bez zásahu samovolnému KVùTENA Vût‰inu plochy (Polygonatum odoratum), kos- pro buãiny. Pfiírodní rezervace v˘voji, av‰ak v místech jeho pfii- pfiírodní rezervace porÛstají tfiava rÛznolistá (Festuca hete- má druhovû pestrou avifaunu. rozeného rozpadu je nutno oplo- pfiirozené kvûtnaté lipové buãi- rophylla) avemeník dvoulist˘ Hnízdí zde mnoho druhÛ datlo- covat plo‰ky se soustfiedûn˘m (Platanthera bifolia). vit˘ch ptákÛ, napfi. strakapoud zmlazením listnat˘ch dfievin. prostfiední (Dendrocopos me- V mlad‰ích stejnovûk˘ch poros- ZVͤENA Na odumírají- dius), s. mal˘ (D. minor), tech s nepfiirozenou skladbou se cích stromech a stromov˘ch s. velk˘ (D. major), datel ãern˘ provádûjí probírky ve prospûch (Dryocopus martius) 1 Lejsek mal˘ (Ficedula parva) houbách Ïijí ãetní brouci, napfi. a Ïluna listnáãÛ. hnízdí v chránûném území ve sta- drabãík Rugilus mixtus, pest- ‰edá (Picus canus). Ve star˘ch r˘ch porostech lipov˘ch buãin. rokroveãník Tillus elongatus, porostech hnízdí také ãáp ãern˘ VYUÎITÍ Pfiírodní rezerva- ãervotoã Dorcatoma robusta (Ciconia nigra), holub doupÀák ce je pfiístupná po lesní cestû, 2 Vikev lesní (Vicia sylvatica) je Grammoptera abdo- (Columba oenas) typick˘m druhem lipov˘ch buãin. a tesafiík , lejsek ãerno- která prochází její severní ãástí minalis (Ficedula hypoleuca) 3 . Zajímavá je i fauna hlav˘ al. a po níÏ vede znaãená turistická Na mûlk˘ch pÛdách pfiecházejí dvoukfiídl˘ch. Na jediné ãeské mal˘ (F. parva). stezka. porosty k acidofilnímu typu ãern˘‰o- lokalitû tu byly zji‰tûny bedlo- v˘ch dubohabfiin (Melampyro ne- Trichonta venosa Pla- LESNICTVÍ BIBLIOGRAFIE morosi-Carpinetum), v nichÏ jsou bytky a Jádrem pfiírod- 103, 449, ve stromovém patru pfiimí‰eny dub turocrypta punctum avrtalka ní rezervace je star˘ porost lípy 451, 452, 487, 488, 502, 504, zimní (Quercus petraea), borovice Phytomyza abdominalis, stla- a buku s pfiímûsí smrku, borovi- 624, 800, 801 lesní (Pinus sylvestris) a habr obec- ãenka Platypeza consobrina je ce a dubu zimního ve vûku n˘ (Carpinus betulus). teplomiln˘ druh jinde v jihoães- 180 – 250 let, místy jiÏ ve sta- MAPA ÚZEMÍ strana 304 280 PI 20 Okres Písek

2

loãlence Atomaria rhenana, známého v âeské republice do- sud jen z této lokality, drabãíka Oxytelus laequatus, hlodníka Dasycerus sulcatus aj. Îije tu fiada druhÛ samotáfisk˘ch vãel. Z nich je nápadná Andrena fulva, jeÏ zde dosahuje v˘chod- ní hranice svého roz‰ífiení. Byly 1 tu zji‰tûny pouze bûÏné lesní druhy ptákÛ. Vzhledem k cha- rakteru lokality je zde pomûrnû ném Knûz je vytvofieno nûkolik poãetná fauna plazÛ, opût v‰ak Pfiírodní typick˘ch dutin typu tafone. PÛd- jen ‰iroce roz‰ífiené druhy, napfi. památka Knûz u Hrazan ním typem je skeletovitá kambi- je‰tûrka obecná (Lacerta agilis), zem typická kyselá s pfiechody ke slep˘‰ kfiehk˘ (Anguis fragilis) Balvanit˘ jihov˘chodní svah vrchu Bfiezina (576 m n. m.) kambizemnímu rankeru. auÏovka obojková (Natrix na- s lesním porostem, 0,3 km severnû od obce Hrazany. trix). KVùTENA Chránûné Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: území pokr˘vá druhotn˘ lesní LESNICTVÍ Vût‰inu plochy Hrazany 510 –551 m porost, vznikl˘ na stanovi‰ti pfiírodní památky pokr˘vá star˘ acidofilních buãin (Luzulo- kulturní borov˘ porost s malou V˘mûra: 2,39 ha Vyhlá‰eno: 1986 -Fagion). V souãasném porostu pfiímûsí listnáãÛ ve vûku 110 aÏ pfievládá borovice lesní (Pinus 130 let, men‰í severní ãást je po- Geomorfologicky v˘znamná lokalita v západní sylvestris) smalou pfiímûsí bu- rostlá mlad‰ím borov˘m lesem (Fagus sylvatica) ãásti Votické vrchoviny s rozpt˘len˘mi velk˘mi ku lesního , ve vûku 40 let s pfiímûsí dubu dubu letního (Quercus robur), a bfiízy. Lesnické zásahy spo- Ïokovit˘mi balvany a balvanov˘m mofiem, s po- habru obecného (Carpinus be- ãívají zejména v uvolÀování rostem smí‰eného lesa. tulus) a bfiízy bûlokoré (Betula listnáãÛ (dubu, buku, habru) pendula). V nejstrmûj‰í horní z pfiíli‰ hustého zápoje borového ãásti jihov˘chodního svahu s bal- porostu a v zaji‰tûní ochrany vanov˘m mofiem má porost pfiirozeného zmlazení listnat˘ch pomûrnû pfiirozen˘ charakter dfievin proti okusu zvûfií. Obnov- a pfiipomíná acidofilní reliktní ním postupem bude maloplo‰ná bor svazu Dicrano-Pinion. Ke- clonná seã s preferováním pfiiro- fiové patro tvofií místy zmlazení zeného zmlazení a s pfiípadnou habru, buku, javoru klenu (Acer dosadbou cílov˘ch listnat˘ch pseudoplatanus) a j. mléãe dfievin. (A. platanoides) avokrajov˘ch ãástech líska obecná (Corylus VYUÎITÍ Po lesní cestû avellana). Ve sporadicky vyvi- okrajem pfiírodní památky vede nutém bylinném patfie rostou trasa nauãné stezky Kováfiovsko. kruãinka nûmecká (Genista GEOLOGIE Typick˘ kupo- vého profilu, která byla v tfie- germanica), jestfiábník Lache- BIBLIOGRAFIE 246, 270, vit˘ georeliéf zdej‰í krajiny tvo- tihorách a v pleistocénu, tehdy nalÛv (Hieracium lachenalii), 564 fien˘ nízk˘mi exfoliaãními klen- za pomoci soliflukãního odnosu kostfiava ovãí (Festuca ovina), bami je podmínûn vlastnostmi zvûtralin, exhumována. V hor- bika bûlavá (Luzula luzuloides), podloÏní horniny, kterou je por- ní ãásti svahu jsou balvany hustû konvalinka vonná (Convallaria majalis) fyrická amfibol-biotitická me- nakupeny a vytváfiejí men‰í bal- , kokofiík mnohokvût˘ 1 âetné velké Ïokovité balvany, lanokratní Ïula (typ âertovo vanové mofie o velikosti 0,3 ha. (Polygonatum multiflorum) orozmûrech aÏ 8 × 4 m, jsou izolo- bfiemeno) s Ïílou Ïulového por- Na povrchu balvanÛ se v recent- a kopytník evropsk˘ (Asarum vaná horninová jádra z bazální fyru smûru S–J, souãást stfiedo- ním klimatu vytvofiily skalní europaeum). ãásti zvûtralinového profilu, která ãeského plutonu. âetné velké mísy s odtokov˘mi Ïlábky, ve byla pozdûji exhumována. Ïokovité balvany (velikost aÏ spodní ãásti nûkter˘ch z nich se ZVͤENA V chránûném 2 Hlodník Dasycerus sulcatus je 8 × 4 m) vznikly dvoufázovû. vyskytují mûlké úpatní v˘klenky. území byl zaznamenán v˘skyt velmi bizarní, pomûrnû teplomiln˘ Jsou to izolovaná horninová Na nejvût‰ím z balvanÛ v˘raz- pomûrnû teplomiln˘ch humi- brouk. V jihoãeském regionu se vysky- jádra z bazální ãásti zvûtralino- nû se tyãícím nad ostatní a zva- kolních broukÛ, mimo jiné ma- tuje jen místy, zejména na Písecku. PI 21 281 âeskobudûjovicko

1

GEOLOGIE Louka leÏí natec májov˘ (Dactylorhiza v plochém boãním údolí drob- majalis) aroste tu i men‰í po- Pfiírodní ného levostranného pfiítoku Ska- pulace kosatce sibifiského (Iris památka Kopáãovská lice. Podklad tvofií amfibol-bio- sibirica). Z dal‰ích druhÛ zde titick˘ granodiorit a granit ko- rostou tuÏebník jilmov˘ (Fili- Vlhká louka v plochém úvalovitém údolí 1 km severov˘- zárovického typu (stfiedoãesk˘ pendula ulmaria), vrbina obec- chodnû od obce âimelice a 1 km jihov˘chodnû od obce pluton), pfiekryt˘ deluviofluvi- ná (Lysimachia vulgaris), bla- Krsice, u silnice âimelice – Králova Lhota. álními hlinit˘mi písky a jílovi- touch bahenní (Caltha palustris), topísãit˘mi hlínami (holocén). ostfiice dvoufiadá (Carex disti- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: V pÛdním pokryvu pfievaÏuje cha), o. Hartmanova (C. hart- âimelice 416 – 423 m kyselá kambizem pseudoglejová manii), o. li‰ãí (C. vulpina), a glej typick˘. kozlík dvoudom˘ (Valeriana V˘mûra: 1,03 ha Vyhlá‰eno: 1986 dioica), chrpa luãní (Jacea pra- KVùTENA Komplex mezo- tensis), ãertkus luãní (Succisa Vlhkomilná pfieváÏnû vysokobylinná luãní spole- filní, mezohygrofilní a hygrofil- pratensis), krvavec toten (San- ní luãní vegetace, v níÏ pfieva- guisorba officinalis) a bezkole- ãenstva pcháãov˘ch a bezkolencov˘ch luk s pest- Ïují vysokobylinná spoleãenstva nec modr˘ (Molinia caerulea). r˘m floristick˘m sloÏením, s poãetnou populací mokr˘ch stanovi‰È (Calthion). upolínu nejvy‰‰ího a s dal‰ími ohroÏen˘mi rost- Ve v˘chodní ãásti chránûného ZVͤENA V chránûném linn˘mi druhy. území a na jeho su‰‰ích okrajích území Ïije druhovû pomûrnû jsou vyvinuta luãní spoleãenstva bohatá entomofauna. V˘znam- stfiídavû vlhk˘ch stanovi‰È (Mo- n˘ je v˘skyt nûkter˘ch plo‰tic linion), v západní ãásti nad sil- (knûÏice Eurygaster testudi- nicí se stagnující povrchovou naria) advoukfiídl˘ch (bahno- vodou vznikla maloplo‰ná eu- milka Molophilus ater,brá- trofní rákosina (Glycerietum nûnka Odontomyia tigrina, maximae, Typhetum latifoli- kvûtilky z rodu Chiastochaeta, ae). Ve stfiední ãásti louky roste jejichÏ larvy vyÏírají plody upo- hojnû upolín nejvy‰‰í (Trollius línu aj.). Na lokalitû byli na- altissimus), jehoÏ populace ãítá lezeni skokan zelen˘ (Rana kl. mnoho set jedincÛ. Pomûrnû esculenta) auÏovka obojková hojnû se vyskytuje rovnûÏ prst- (Natrix natrix), oba druhy jsou v‰ak vázány pfiedev‰ím na bio- top rybníka, leÏícího nad hor- ním okrajem louky v ochran- VYUÎITÍ Pro zachování létû kosena. Vefiejnosti je pfií- 1 Vysokobylinná spoleãenstva pod- máãen˘ch stanovi‰È (Calthion) po- ném pásmu chránûného území. floristické pestrosti cenn˘ch luã- stupn˘ pouze okraj chránûného kr˘vají vût‰inu plochy pfiírodní pa- Na louce hnízdí lindu‰ka luãní ních spoleãenstev je pfiístupná území od silnice âimelice – mátky Kopáãovská. Roste v nich (Anthus pratensis), zatímco dal- plocha louky s v˘jimkou silnû Králova Lhota. hojnû upolín nejvy‰‰í (Trollius altis- ‰í ptaãí druhy sem pouze zaletu- podmáãené západní ãásti pravi- simus). jí z okolních biotopÛ. delnû jednou roãnû v pozdním BIBLIOGRAFIE 279, 564 282 PI 22 Okres Písek

ru obecného (Carpinus be- tulus), lípy malolisté (Tilia cor- data) a bfiízy bûlokoré (Betula pendula), sporadicky se objevu- jí jedle bûlokorá (Abies alba) a javor mléã (Acer platanoi- des). V kefiovém patru, které je vyvinuto pfiedev‰ím v úÏlabin- kách a nad hranou skal pfie- vaÏuje líska obecná (Corylus avellana) a vzácnû je pfiimí‰en zimolez obecn˘ (Lonicera xy- losteum). V podrostu reliktních 2 borÛ rostou jestfiábník bled˘ (Hieracium schmidtii), kostfia- va ovãí (Festuca ovina), ãern˘‰ americk˘ (Mustela vison). Jeho luãní (Melampyrum pratense), populaci zaloÏili jedinci uniklí svízel nízk˘ (Galium pumi- z farmov˘ch chovÛ koÏe‰inov˘ch lum), chlupáãek obecn˘ (Pilo- zvífiat. sella officinarum) a místy je vy- vinuto bohaté li‰ejníkové patro LESNICTVÍ RÛznovûké po- spfievahou druhÛ rodu duto- rosty (130– 200 let) mající hlávka (Cladonia spp.). V tep- charakter zapojeného lesa jsou lomiln˘ch doubravách se vysky- vyvinuty jen nad skalní hranou tují chrpa por˘nská (Acosta avúÏlabinkách, jinde jde jen rhenana) (Tri- 1 , jetel alpínsk˘ oroztrou‰ené pokroucené soli- folium alpestre), tolita lékafiská térní borovice nebo duby na (Vincetoxicum hirundinaria), skalních stanovi‰tích. V horní fiebfiíãek vratiãolist˘ (Achillea ãásti svahu se nachází malá po- Pfiírodní distans), lilie zlatohlávek (Lili- rostní skupina s pfievahou smr- památka Kopaniny um martagon) a vzácnû i chrpa ku ve vûku 80–90 let. Vût‰ina chlumní (Cyanus triumfettii). plochy chránûného území je Skalnat˘ lev˘ svah zafiíznutého údolí Otavy tûsnû pfied Ve spoleãenstvech skalních ‰tûrbin ponechávána bez hospodáfisk˘ch soutokem s Vltavou, leÏící naproti ostrohu s hradem Zví- a teras (Asplenion septentrio- zásahÛ svému samovolnému v˘- kovem, 0,8 km jihov˘chodnû od obce Zbonín. nalis, Alysso-Festucion pallen- voji. Mlad‰í smrková skupina je tis) najdeme mochnu píseãnou postupnû pfievádûna na porost Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: (Potentilla arenaria), kostfiavu spfievahou stanovi‰tnû vhod- Zbonín 353 – 390 m sivou (Festuca pallens), tafiici n˘ch listnat˘ch dfievin. skalní (Aurinia saxatilis), ãesnek V˘mûra: 2,87 ha Vyhlá‰eno: 1986 chlumní horsk˘ (Allium sene- VYUÎITÍ Chránûné území scens subsp. montanum) aroz- je pfiístupné po lesní cestû nad chodník skalní (Petrosedum horní hranou skalnatého svahu Porosty acidofilních reliktních borÛ, fragmenty reflexum). znaãenou turistickou stezkou subacidofilních teplomiln˘ch doubrav a suÈové- Zvíkov – Orlík, s mnoha pûk- ho lesa a charakteristicky vyvinutá spoleãenstva ZVͤENA Ve faunû bezo- n˘mi v˘hledy na hrad Zvíkov bratl˘ch je fiada teplomiln˘ch nad soutokem Vltavy a Otavy. skalních ‰tûrbin a teras silikátov˘ch substrátÛ na prvkÛ. Îije zde chránûn˘ druh svazích a skalních srázech hluboce zafiíznutého síÈokfiídlého hmyzu – mravko- BIBLIOGRAFIE 279, 536, údolí Otavy. lev bûÏn˘ (Myrmeleon formi- 564 carius). Je odtud uvádûn v˘skyt nûkter˘ch ohroÏen˘ch druhÛ MAPA ÚZEMÍ strana 305 GEOLOGIE Vût‰inu plochy KVùTENA Vût‰inu plochy mot˘lÛ, napfi. otakárka ovocné- chránûného území zaujímají území pfiírodní památky porÛstá ho (Iphiclides podalirius), bû- jiÏnû orientované strmé skalní acidofilní reliktní jestfiábníkov˘ lopáska topolového (Limenitis srázy nad hladinou zátopy orlic- nebo li‰ejníkov˘ bor (Hieracio populi) ab. dvoufiadého (L. ca- pallidi-Pinetum Cladonio ran- milla) ké pfiehradní nádrÏe, ãlenûné , a také nûkolika chránû- 1 pfiíkr˘mi r˘hami a roklemi. giferinae-Pinetum sylvestris), n˘ch druhÛ broukÛ, napfi. rohá- V pfiírodní památce Kopaniny Horninov˘m podkladem je bio- nad hranou skal a ve strm˘ch ãe obecného (Lucanus cervus), je chránûn skalnat˘, jiÏnû oriento- van˘ strm˘ sráz v hluboko zafiíznu- titick˘ granodiorit zvíkovského r˘hách a úÏlabinách se malo- tesafiíka obrovského (Cerambyx tém údolí Otavy tûsnû pfied jejím cerdo) Gnorimus typu s nûkolika Ïílami Ïulové- plo‰nû vyskytují subacidofilní azdobence soutokem s Vltavou. (Querci- nobilis. ho porfyru (stfiedoãesk˘ pluton). teplomilné doubravy Kromû bûÏn˘ch lesních 2 PÛdní pokryv tvofií na mírnûj- on petraeae) avzastínûn˘ch ptákÛ tu hnízdí téÏ datel ãern˘ Vût‰inu plochy území porÛstá (Hieracio ‰ím svahu nad hranou skal ske- ústích roklí nepatrné fragmenty (Dryocopus martius), Ïluna reliktní jestfiábníkov˘ bor pallidi-Pinetum) a li‰ejníkov˘ bor letovitá kambizem typická ky- suÈového lesa (Aceri-Carpine- zelená (Picus viridis), hrdliãka (Cladonio rangiferinae-Pinetum selá, na skalních stanovi‰tích tum). Stromové patro tvofií pfie- divoká (Streptopelia turtur) sylvestris), pouze nad hranou skal ranker litick˘ (kambizemní) váÏnû borovice lesní (Pinus a po‰tolka obecná (Falco tinnun- avúÏlabinách se maloplo‰nû vysky- a surové nevyvinuté pÛdy (lito- sylvestris) s pfiímûsí dubu zim- culus). Na bfiezích pfiehradní tují fragmenty teplomiln˘ch doub- zem). ního (Quercus petraea), hab- nádrÏe Orlík je bûÏn˘ norek rav (Quercion petraeae). PI 23 283 âeskobudûjovicko

1

GEOLOGIE Pfiírodní rezer- vace se rozkládá na pravém konkávním bfiehu v mírném ohybu Otavy, nad hladinou zá- topy orlické pfiehradní nádrÏe. JiÏní ãást chránûného území pfietíná pfiíãná rokle s drobn˘m periodick˘m vodním tokem. Horninov˘ podklad tvofií na vût‰inû plochy pfiírodní rezer- vace usmûrnûn˘ amfibol-bio- 2 titick˘ a biotitick˘ granodiorit ãervenského typu, do severního okraje zasahuje v˘bûÏek bioti- a jedle bûlokorá (Abies alba), tického granodioritu zvíkovské- pfiimí‰en je dub zimní (Quer- Pfiírodní ho typu (stfiedoãesk˘ pluton). cus petraea), lípa malolistá rezervace Krkavãina PÛdním pokryvem je pfieváÏnû (Tilia cordata) a bfiíza bûlokorá kambizem typická kyselá, na dnû (Betula pendula). Kefiové patro Les na pfiíkr˘ch prav˘ch svazích údolí Otavy, 1,8 km rokle kyselá kambizem pseudo- tvofií pfiedev‰ím líska obecná západnû od obce Oslov. glejová s glejem typick˘m, na (Corylus avellana) s pfiímûsí zi- skalnat˘ch v˘chozech typick˘ molezu obecného (Lonicera xy- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: a kambizemní ranker. losteum) arÛÏe pfievislé (Rosa Dûdovice 353 – 410 m pendulina), ve svûtl˘ch borech KVùTENA Vegetaãní po- roste vzácnû jalovec obecn˘ (Ju- V˘mûra: 5,53 ha Vyhlá‰eno: 1974 kryv tvofií mozaika svahov˘ch niperus communis). V podros- acidofilních metlicov˘ch jedlin tu se vyskytují bûÏné druhy du- Pfiirozené porosty svahov˘ch acidofilních jedlin, (Deschampsio flexuosae-Abi- bohabfiin a suÈov˘ch lesÛ, napfi. suÈov˘ch habrov˘ch javofiin, skalních reliktních etetum) na zastínûn˘ch sva- piÏmovka mo‰usová (Adoxa zích, suÈov˘ch habrov˘ch javo- moschatellina), svízel lesní (Ga- borÛ a nelesních spoleãenstev skalních ‰tûrbin fiin (Aceri-Carpinetum) vrok- lium sylvaticum), jaterník troj- a teras silikátov˘ch substrátÛ s hojnou medvûdicí li a v dolní ãásti svahÛ nad laloãn˘ (Hepatica nobilis), lékafiskou. Otavou a reliktních acidofil- samorostlík klasnat˘ (Actaea spi- ních jestfiábníkov˘ch a li‰ejní- cata), mûsíãnice vytrvalá (Lu- kov˘ch borÛ (Hieracio pallidi- naria rediviva) a baÏanka vy- ZVͤENA V suti ze zvûtra- 200 let, v nichÏ nad ostatními Pinetum, Cladonio rangiferinae- trvalá (Mercurialis perennis). l˘ch skalních blokÛ Ïije mimo dfievinami mírnû pfievaÏuje -Pinetum sylvestris) na ostroÏ- Vreliktních borech je vytvofieno jiné mnohonoÏka Glomeris smrk, kter˘ je na vlhãím stano- nách a skalních stupních nad bohaté li‰ejníkové patro s pfieva- guttata a chvostnatka Lepisma- vi‰ti v rokli pÛvodní, jinde tvo- Otavou s ostrÛvky nelesní skalní hou dutohlávek (zejména Cla- chilis rozsypali. Velmi v˘- fií men‰í stejnovûké kultury vegetace (Asplenion septentrio- donia rangiferina, C. stellaris). znamn˘ je v˘skyt hladkokrovce azasahuje zãásti i do spoleãen- nalis, Alysso-Festucion pallen- Vbylinném patfie pfievaÏuje Pytho depressus, vymírajícího stev na su‰‰ích stanovi‰tích. Vût- tis). Ve stromovém patfie pfieva- kostfiava ovãí (Festuca ovina) brouka vázaného na reliktní po- ‰ina porostÛ má v‰ak pomûrnû Ïují smrk ztepil˘ (Picea abies), a metliãka kfiivolaká (Avenella rosty jehliãnanÛ, a k nyní jiÏ jen pfiirozen˘ charakter a je pone- borovice lesní (Pinus sylvestris) flexuosa) arostou zde dal‰í cha- vzácnû nalézan˘m druhÛm pat- chávána bez zámûrn˘ch zásahÛ rakteristické druhy, napfi. vfies fií také nosatec Rhynchaenus samovolnému v˘voji. V mlad- obecn˘ (Calluna vulgaris), ko- lonicerae, Ïijící na zimolezu. ‰ích skupinách se v˘chovn˘mi 1 Hladkokrovec Pytho depres- kofiík vonn˘ (Polygonatum odo- Mezi dvoukfiídl˘mi této lokality zásahy preferují listnaté dfieviny. sus je reliktní brouk, znám˘ v âes- ratum), jestfiábník bled˘ (Hie- jsou také nûkteré stenotopní dru- ké republice jen z nûkolika lokalit, racium schmidtii), pavinec hy, mimo jiné bedlobytka Pyra- VYUÎITÍ Chránûné území jednak z jehliãnat˘ch pralesÛ v po- modr˘ (Jasione montana), tula zonata,bfieÏnice Hydrellia je pfiístupné po lesní cestû se zna- hraniãních horách, jednak z pÛvod- fiimbaba chocholiãnatá (Pyre- cochleariae, vláhomilka Pher- ãenou turistickou stezkou, která ních borov˘ch porostÛ na such˘ch thrum corymbosum) bellia annulipes Fan- a Ïivinami chud˘ch stanovi‰tích. , tolita lé- a slunilka prochází jeho horním okrajem. (Vincetoxicum hirun- nia postica 2 kafiská , jejichÏ bionomie V pfiírodní rezervaci Krkavãi- dinaria) arozchodník skalní v‰ak není dobfie vyjasnûna. Pfií- BIBLIOGRAFIE 279, 499, na je chránûn soubor lesních porostÛ (Petrosedum reflexum). Na rodní rezervace je hnízdi‰tûm 800 na pfiíkr˘ch svazích údolí Otavy, (Bubo bubo) nad hladinou zátopy pfiehradní ná- skalním substrátu zde roste dos- v˘ra velkého ,ji- drÏe Orlík. Na skalnat˘ch srázech ti hojnû i medvûdice lékafiská nak zde Ïijí pouze bûÏné lesní MAPA ÚZEMÍ strana 304 jsou vyvinuty porosty reliktních aci- (Arctostaphyllos uva-ursi). druhy obratlovcÛ.LESNICTVÍ dofilních jestfiábníkov˘ch a li‰ejní- Chránûné území zahrnuje sou- kov˘ch borÛ. bor porostÛ ve vûku od 110 do 284 PI 24 Okres Písek

ra‰elinn˘ch luk (Caricion fus- cae), místy jsou maloplo‰nû vy- vinuta vysokobylinná spoleãen- stva mokr˘ch pcháãov˘ch luk (Calthion). Na louce roste vel- mi poãetná populace prstnatce májového (Dactylorhiza maja- lis), ãítající mnoho set jedincÛ. K dal‰ím v˘znamnûj‰ím dru- hÛm patfií tolije bahenní (Par- nassia palustris), pampeli‰ka Nordstedtova (Taraxacum nord- stedtii), ostfiice Hartmanova (Carex hartmanii), o. stinná (C. umbrosa), o. prosová (C. panicea), suchop˘r úzkolist˘ (Eriophorum angustifolium), s. ‰irolist˘ (E. latifolium), koz- lík dvoudom˘ (Valeriana dioi- ca), tfiezalka ãtyfikfiídlá (Hype- ricum tetrapterum), rozrazil ‰títkovit˘ (Veronica scutellata), hadí mord nízk˘ (Scorzonera humilis), ãertkus luãní (Succisa pratensis), svízel severní (Gali- um boreale), skfiípina lesní (Scirpus sylvaticus), blatouch bahenní (Caltha palustris) a ‰karda bahenní (Crepis palu- dosa).

ZVͤENA Lokalita mnoha tyrfofilních druhÛ, zejména stfiev- líãkÛ (Pterostichus diligens), drabãíkÛ (Encephalus compli- cans, Euaestethus ruficapillus, 1 Ochthephilum fracticorne) a plo‰tic (ra‰elinatka Hebrus GEOLOGIE Chránûné úze- pusillus). Mezi dvoukfiídl˘m Pfiírodní mí leÏí v oblasti mirovického hmyzem je nápadná krátko- památka Mal˘ Kosatín metamorfovaného ostrova. Hor- kfiídlá zelenu‰ka Elachiptera ninové podloÏí tvofií biotit-am- brevipennis. Na lokalitû také JiÏní ãást luãní enklávy v lesním komplexu 1,2 km zápa- fibolická ortorula. V bezpro- Ïije teplomiln˘ mûkk˘‰ – závor- doseverozápadnû od obce Boudy. stfiední blízkosti jihov˘chodního natka Alinda biplicata. okraje pfiírodní památky se na- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: chází kontakt s tûlesem amfibol- VYUÎITÍ Pro stabilizaci Boudy 475 – 480 m biotitického granodioritu a gra- ohroÏen˘ch druhÛ a zachování nitu kozárovického typu (jiÏ pestré druhové skladby luãních V˘mûra: 0,99 ha Vyhlá‰eno: 1986 souãást stfiedoãeského plutonu). porostÛ je louka pravidelnû ko- Horninov˘ podklad v úvalovi- sena jedenkrát aÏ dvakrát roã- Floristicky pestrá spoleãenstva stfiídavû vlhk˘ch a ra- tém údolí podél potoka v jiÏ- nû. Pro vefiejnost je lokalita ne- ní ãásti pfiekr˘vá slabá vrstva pfiístupná. ‰elinn˘ch luk s velmi poãetnou populací prstnatce deluviofluviálních hlinit˘ch pís- májového a s dal‰ími vzácn˘mi rostlinami. Îije zde kÛ a jílovitopísãit˘ch hlín (holo- BIBLIOGRAFIE 564 znaãn˘ poãet druhÛ luãního hmyzu. cén). PÛdní pokryv tvofií vlhká kambizem typická kyselá a silnû kyselá s pfiechody ke gleji typic- kému (organozemnímu), místy s vytvofienou slabou vrstvou organozemû glejové (luãní ra‰e- lina, anmoor).

1 V pfiírodní památce Mal˘ KVùTENA V chránûném Kosatín je chránûna enkláva vlh- území pfievaÏují mezofilní aÏ k˘ch luk uvnitfi lesního komplexu mezohygrofilní luãní spoleãen- v jarním aspektu s nápadn˘mi stva stfiídavû vlhk˘ch stanovi‰È suchop˘ry – suchop˘rem úzkolist˘m (Molinion) akrátkostébelná (Eriophorum angustifolium) is. ostfiicovomechová spoleãenstva ‰irolist˘m (E. latifolium). PI 25 285 âeskobudûjovicko

GEOLOGIE Skalní podloÏí tvofií horniny pestré jednotky mol- danubika, reprezentované zde vloÏkami krystalického vápence amramor-erlanového stromati- tu v biotitické pararule. Vysoká hráz rybníka je kamenná a vá- pencov˘mi deskami je obloÏena i její mírnû svaÏitá vzdu‰ná strana. PÛdním pokryvem skal- nat˘ch stanovi‰È v bezprostfied- ním okolí rybníka je rendzina, na hrázi jsou surové nevyvinuté pÛdy modifikované dlouhodo- bou pastvou. Mimo vápencové ostrÛvky je vyvinuta kambizem typická kyselá.

KVùTENA Vodní a litorál- ní vegetace rybníka není v˘- znamná. V jeho severozápad- ním cípu jsou malé plochy lito- rálních porostÛ vysok˘ch ostfiic Caricetum s ostfiicí ‰tíhlou (as. 1 gracilis) nebo s pfievahou chras- tice rákosovité (as. Phalaride- tum arundinaceae). Na horní (Fragaria moschata), kokofiík plo‰e a na svahu zazemnûné ka- vonn˘ (Polygonatum odora- Pfiírodní menné hráze se v dÛsledku past- tum), pupava obecná (Carlina památka Michovka vy vyvinulo specifické krátkosté- vulgaris), smûlek jehlancovit˘ belné spoleãenstvo, kde roste na- (Koeleria pyramidata) a mno- Mal˘ rybník v úzkém údolí 0,5 km severozápadnû od pfi. sleziník routiãka (Aspleni- hé dal‰í druhy typické pro uve- obce Brloh. um ruta-muraria), mochna dené fytocenózy. jarní (Potentilla tabernae- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: montani), bedrník obecn˘ ZVͤENA Vrybníku se roz- Brloh u Drhovle 420 – 423 m (Pimpinella saxifraga), lipnice mnoÏuje skokan zelen˘ (Rana smáãknutá (Poa compressa), kl. esculenta) a s. hnûd˘ (R. V˘mûra: 2,58 ha Vyhlá‰eno: 1986 jitrocel prostfiední (Plantago temporaria), v pfiíbfieÏních par- media), lomikámen zrnat˘ (Sa- tiích je bûÏná uÏovka obojková Rybník s poãetn˘mi populacemi obojÏivelníkÛ xifraga granulata), pryskyfiník (Natrix natrix). Na vápenco- hlíznat˘ (Ranunculus bulbo- v˘ch skalkách v ochranném a se specifick˘m krátkostébeln˘m pastvinn˘m sus), pomnûnka drobnokvûtá pásmu Ïijí teplomilné druhy spoleãenstvem na mírnû sklonûném vzdu‰ném (Myosotis stricta) a bodlák broukÛ (‰tûtináã Dolichosoma svahu unikátní kamenné hráze. V˘chodnû od obecn˘ (Carduus acanthoides). lineare,hrotafi Anaspis thora- hráze, zãásti v ochranném pásmu chránûného Zajímavá je semixerotermní cica, stfievlíãek Harpalus signa- kvûtena a vegetace jiÏních vá- ticornis, mandelinka Smarag- území, jsou na skalnat˘ch svazích vyvinuta cenná pencov˘ch svahÛ nad potokem dina affinis), poãetn˘ je v˘skyt teplomilná a floristicky pestrá travinobylinná spo- v˘chodnû od hráze, zãásti nápadné pestfienky Xantho- leãenstva. v ochranném pásmu pfiírodní gramma festivum. Na tomto památky, tvofiená travinobylin- stanovi‰ti je hojná je‰tûrka obec- n˘mi spoleãenstvy svazÛ Bromi- ná (Lacerta agilis), v kfiovinách on erecti a Koelerio-Phleion hnízdí mj. Èuh˘k obecn˘ (Lanius phleoidis, kde se vyskytuje chrpa collurio), pûnice hnûdokfiídlá por˘nská (Acosta rhenana), (Sylvia communis), p. pokfiovní zbûhovec lesní (Ajuga geneven- (S. curruca) a sedmihlásek hajní sis), vítod chocholat˘ (Polygala (Hippolais icterina). comosa), jahodník truskavec VYUÎITÍ Rybník je vyuÏí- ván k polointenzivnímu chovu ryb, v nedávné minulosti na nûm byl protiprávnû provozo- ván chov polodivok˘ch kachen. Hráz je dlouhodobû vyuÏívána jako ovãí a drÛbeÏí pastvina. 1 Semixerotermní travinobylin- Pro vefiejnost je území nepfií- ná vegetace na jiÏnû exponovan˘ch stupné. vápencov˘ch svazích v ochranném pásmu pfiírodní památky. BIBLIOGRAFIE 564 286 PI 26 Okres Písek

1

micky sloÏit˘ borokfiemiãitan hlinito-hofieãnato-vápenato-sod- My‰enecká n˘, s rÛzn˘m zbarvením, mnoh- Pfiírodní dy obsahující fluór, Ïelezo a nû- památka slunce kdy i chróm. Jeho nejbûÏnûj‰í ãernou a neprÛhlednou formou Skalka u zadního traktu domu ã. p. 28 v západní ãásti je skoryl, vyskytující se právû obce My‰enec. v turmalínov˘ch sluncích v My- ‰enci. Chránûn˘ geologicko-mi- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: neralogick˘ objekt je jen malou ukázkou poãetn˘ch turmalíno- My‰enec 384 – 385 m v˘ch útvarÛ, nacházejících se ne- 2 jen v My‰enci a jeho okolí, ale V˘mûra: 0,01 ha Vyhlá‰eno: 1986 na celém Písecku. PÛdní pokryv okolí lokality tvofií kambizem porÛznu jsou rozpt˘lena i jinde Drobn˘ skalní Ïulov˘ v˘choz s paprsãit˘mi shlu- typická kyselá. ve skalnatém podkladu v obci. ky krystalÛ turmalínu ve tvaru slunce. BûÏn˘ v˘skyt turmalínov˘ch slun- KVùTENA Skalní v˘choz je cí v horninovém podloÏí v okolí podkladem pro sporadicky uchy- My‰ence dokládá skuteãnost, Ïe cené korovité li‰ejníky. Ve ‰tûr- se nacházejí i na opracovan˘ch binách a na horní plo‰e v˘cho- kamenech ve zbytcích zfiíceniny zu rostou zcela bûÏnû mochna gotického loveckého hradu v ob- stfiíbfiitá (Potentilla argentea), ci, postaveného v dobû vlády Pfie- pampeli‰ka podzimní (Scorzo- mysla Otakara II. neroides autumnalis) adi- vizna malokvûtá (Verbascum BIBLIOGRAFIE 260, 544 thapsus), v okolí je kosen˘ ná- vesní eutrofní trávník s lipnicí obecnou (Poa trivialis), srhou laloãnatou (Dactylis glomera- ta), kopfiivou dvoudomou (Urti- 1 Drobn˘ skalní v˘choz pegma- ca dioica) , kerblíkem lesním titu s charakteristicky vyvinut˘mi (Anthriscus sylvestris) a mûr- shluky krystalÛ turmalínu ve tvaru nicí ãernou (Ballota nigra). slunce u zadního traktu domu GEOLOGIE Horninov˘ nû (pegmatitu) vznikly pfii tuh- ã.p. 28 v obci My‰enec. POZNÁMKA podklad tvofií porfyrická amfi- nutí sloupcovité krystaly minerálu Nejlépe vy- 2 V základní horninû vznikly bol-biotitická melanokratní Ïu- turmalínu, uspofiádané mnohde vinutá turmalínová slunce se pfii tuhnutí sloupcovité krystaly mi- la s drobnou Ïílou pegmatitu do vûjífiovit˘ch nebo paprsãit˘ch vyskytují mimo chránûné území nerálu turmalínu, uspofiádané do o mocnosti 2– 3 m (moldanu- shlukÛ ve tvaru tzv. turmalíno- na pfiirozené skalce v zahradû vûjífiovit˘ch nebo paprsãit˘ch shlukÛ bick˘ pluton). V základní horni- v˘ch sluncí. Turmalín je che- domu ã. p. 76 v My‰enci, ale ve tvaru tzv. turmalínov˘ch sluncí. PI 27 287 âeskobudûjovicko

1

GEOLOGIE Chránûné úze- mí leÏí v oblasti mirovického metamorfovaného ostrova obklo- peného horninami stfiedoãeského plutonu. Lom je vytvofien ve vût‰í vloÏce krystalického vápen- ce, jejíÏ severní okraj lemuje kontaktnû metamorfovaná gra- 2 fitická bfiidlice a v bezprostfied- ním okolí se nachází biotitická kontaktní bfiidlice s men‰ími tou (Brachypodium pinna- vloÏkami kvarcitu. Stfiedem lomu tum). V lomu rostou krvavec Pfiírodní prochází úzká Ïíla Ïulového por- men‰í (Sanguisorba minor), památka Nerestsk˘ lom fyru smûru Z–V. Lom je nepravi- sleziník routiãka (Asplenium delnû dvouetáÏov˘, s 15 – 20 m ruta-muraria), zbûhovec lesní Opu‰tûn˘ vápencov˘ lom 0,8 km jihov˘chodnû od obce vysok˘mi stûnami ve v˘chodní (Ajuga genevensis), pamûtník Horosedly a 1 km severov˘chodnû od obce Dolní Nerestce. ãásti. Pfii tûÏbû vápence byly od- rolní (Acinos arvensis), len po- kryty dvû drobné krasové jesky- ãistiv˘ (Linum catharticum), Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: nû, z nichÏ zÛstala pouze torza vratiãka mûsíãní (Botrychium Dolní Nerestce, Horosedly 460 – 483 m 4 a 3 m dlouhá. PÛdním pokry- lunaria), rozchodník tenkolist˘ vem byla kambizemní rendzi- (Sedum boloniense), tafiinka V˘mûra: 5,57 ha Vyhlá‰eno: 1986 na, zachovaná dnes jen na hra- kali‰ní (Alyssum alyssoides), nách v okrajov˘ch ãástech lomu. violka píseãná (Viola rupe- Velk˘ opu‰tûn˘ vápencov˘ lom s teplomiln˘mi Zbytek plochy pokr˘vají surové stris), tolice nejmen‰í (Medi- nevyvinuté pÛdy, v okolí pak cago minima), mafiinka psí skalními a travinn˘mi spoleãenstvy a s charakte- vznikla kambizem typická a pseu- (Asperula cynanchica) a po je- ristickou vápnomilnou kvûtenou. Lokalita s tep- doglejová. ho obvodu v travinobylinn˘ch lomilnou entomofaunou a poãetn˘mi populace- porostech se vyskytují hofiec mi obojÏivelníkÛ. KVùTENA Uvnitfi lomu a na brvit˘ (Gentianopsis ciliata), jeho stûnách jsou nezapojená sasanka lesní (Anemone sylve- kalcifilní spoleãenstva skalních stris), vítod chocholat˘ (Poly- ‰tûrbin, sutí, drolin a mûlk˘ch gala comosa), hlaváã fialov˘ karbonátov˘ch pÛd (Potentil- (Scabiosa columbaria), chrpa lion caulescentis, Stipion cala- por˘nská (Acosta rhenana), ch. magrostis, Alysso alyssoidis- ãekánek (Colymbada scabio- -Sedion albi), na okrajích zÛsta- sa), starãek pfiímûtník (Senecio ly zachovány teplomilné travi- jacobaea), pelynûk ladní (Arte- nobylinné porosty hlub‰ích pÛd misia campestris), úroãník bol- (Bromion erecti) a bohaté by- hoj (Anthyllis vulneraria), roz- linné lemy (Trifolion medii) razil rozprostfien˘ (Veronica s dominující váleãkou prapofii- prostrata), fiepík lékafisk˘ (Agri- monia eupatoria), dobromysl obecná (Origanum vulgare), pupava obecná (Carlina vulga- ris), smûlek jehlancovit˘ (Koe- leria pyramidata) 1 , voskovka PP Nerestsk˘ lom byl jedním men‰í (Cerinthe minor), kli- z posledních pravideln˘ch hnízdi‰È nopád obecn˘ (Clinopodium ‰edého (Oenanthe oenanthe) VYUÎITÍ TûÏba vápence bûlofiita ‰edého (Oenanthe oenant- vulgare) aj. v jihoãeském regionu, v posled- v lomu byla ukonãena koncem he) v jihoãeském regionu. Hnízdûní zde bylo naposledy potvrzeno v roce ních letech v‰ak jiÏ hnízdûní ne- 70. let 20. století. Chránûné 1995. ZVͤENA Z chránûného bylo potvrzeno. V periodick˘ch území je zatím ponecháno sa- 2 území je uvádûn v˘skyt otakár- tÛních na dnû lomu se rozmno- movolnému v˘voji. Lokalita je Velk˘ opu‰tûn˘ Nerestsk˘ lom ka ovocného (Iphiclides podali- Ïují ãolek obecn˘ (Triturus vul- pfiístupná po polní cestû z obce je vytvofien˘ ve vût‰í vloÏce krystalic- rius) garis) (T. cristatus) kého vápence. Ve v˘chodní ãásti jsou , Ïijí tu také teplomiln˘ , ã. velk˘ , Horosedly nebo po cestû od hlav- lomové stûny vysoké 15– 20 m. Na stfievlíãek Cymindis humeralis kuÀka obecná (Bombina bom- ní silnice Mirotice – Milín. hranû lomu zÛstaly zachovány tep- a nosatec Cionus clairvillei. bina) a blatnice skvrnitá (Pelo- lomilné travinobylinné porosty sva- Území bylo jedním z posledních bates fuscus). Hojná je je‰tûrka BIBLIOGRAFIE 93, 279, zu Bromion erecti. pravideln˘ch hnízdi‰È bûlofiita obecná (Lacerta agilis). 280, 564, 739, 740 288 PI 28 Okres Písek

Chránûné území se vyznaãuje druhovû pestrou avifaunou. V li- torálních porostech rybníka hníz- dí husa velká (Anser anser), moták pochop (Circus aerugi- nosus), cvrãilka slavíková (Lo- custella luscinioides), rákosník prouÏkovan˘ (Acrocephalus schoenobaenus) ar. obecn˘ (A. scirpaceus), na bfiízách na okraji litorálu také moudivlá- ãek luÏní (Remiz pendulinus). V dobû tahu lze na rybníku za- stihnout ãetné druhy pfiedev‰ím kachen a bahÀákÛ. Bohatá je také avifauna dubového stro- mofiadí na hrázi rybníka. Hnízdí zde mj. hrdliãka divoká (Streptopelia turtur), po‰tolka obecná (Falco tinnunculus), pûnice slavíková (Sylvia borin) a sedmihlásek hajní (Hippolais icterina). Na podmáãen˘ch lou- kách v ochranném pásmu pra- videlnû hnízdí vodou‰ rudono- h˘ (Tringa totanus), bekasina 1 otavní (Gallinago gallinago) a ãejka chocholatá (Vanellus stva ‰irokolist˘ch rdestÛ (Mag- vanellus). Pfiírodní nopotamion) i úzkolist˘ch rde- památka RaÏick˘ stÛ (Parvopotamion), v nichÏ VYUÎITÍ JiÏní pobfieÏí ryb- kromû jin˘ch rostou laku‰ník níka pÛvodnû pfiecházelo po- Rybník (24 ha) v nivû Blanice, 1 km severov˘chodnû od okrouhl˘ (Batrachium circina- zvolna do okolních vlhk˘ch obce RaÏice, mezi silnicí RaÏice – Putim a Ïelezniãní tum), rdest ostrolist˘ (Potamo- a podmáãen˘ch luk, coÏ byl stav tratí RaÏice – Písek. geton acutifolius), r. maliãk˘ optimální zejména pro bah- (P. pusillus), r. kadefiav˘ (P. Àáky. Po vyhrnutí rybniãních Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: crispus) adva ménû bûÏné dru- okrajÛ v 80. letech 20. století (P.lucens) RaÏice 369 – 370 m hy – r. svûtl˘ ar. trá- vznikly nízké pobfieÏní deponie volist˘ (P. gramineus), vãetnû a ostrov poblíÏe hráze, pokryté jejich vzácného fertilního kfií- dnes souvisl˘mi náletov˘mi po- V˘mûra: Vyhlá‰eno: 29,24 ha, 1986 Ïence r. úzkolistého (P. ×angus- rosty bfiízy, osiky, vrby kfiehké a v. ochranné pásmo 2,60 ha tifolius). V obdobích s niωí popelavé. Intenzita rybniãního hladinou vody se v rybníku, ze- hospodafiení (v˘‰e rybí obsádky) Stfiednû velk˘ rybník s lemov˘mi porosty lito- jména v jeho v˘chodní ãásti, vy- se podfiizuje ochranû obnoven˘ch rálních rákosin, hnízdní biotop a potravní zá- víjejí spoleãenstva obnaÏen˘ch litorálních a submerzních poros- (Eleocharition kladna druhovû poãetné vodní a mokfiadní avi- písãit˘ch den tÛ. Louky v ochranném pásmu ovatae), v nichÏ rostou ostfiice jsou bûÏnû obhospodafiovány ko- fauny. Vlhké louky v ochranném pásmu jsou do- ‰áchorovitá (Carex bohemica), sením. Îádoucí je ãásteãná likvi- sud hnízdi‰tûm a tahovou zastávkou bahÀákÛ. úpor peprn˘ (Elatine hydropi- dace dfievinami porostl˘ch de- per), bahniãka jehlovitá (Eleo- ponií a obnovení plynulého pfie- charis acicularis) ab. vejãitá chodu z rybníka do vlhk˘ch luk. GEOLOGIE Chránûné úze- KVùTENA V litorálních rá- (E. ovata). Na vlhk˘ch bezko- Pro vefiejnost je chránûné území mí leÏí v nev˘razné terénní de- kosinách v jiÏní a v˘chodní ãás- lencov˘ch loukách (Molinion) pfiístupné na hráz rybníka. presi v nivû fieky Blanice. Hor- ti rybníka se stfiídají porosty v ochranném pásmu rostou bu- ninov˘ podklad tvofií biotitická rákosu obecného (as. Phragmi- kvice lékafiská (Betonica offici- BIBLIOGRAFIE 279, 564, a muskovit-biotitická Ïulorula tetum communis), orobince nalis), ãertkus luãní (Succisa 825 (podolsk˘ komplex moldanu- ‰irolistého (as. Typhetum lati- pratensis) a ostfiice Hartmano- bika), pfiekrytá terciérními se- foliae), o. úzkolistého (as. Ty- va (Carex hartmanii). MAPA ÚZEMÍ strana 306 dimenty ledenického souvrství phetum angustifoliae) a skfií- (pliocén), tvofien˘mi písky, písãi- pince jezerního (as. Scirpetum ZVͤENA Podobnû jako na t˘mi ‰tûrky a písãit˘mi jíly. Na lacustris). Na okrajích fiid‰ích okolních rybnících je pro lito- nû nasedají kvartérní fluviální rákosin rostou hojnû kosatec rální porosty charakteristická 1 (Iris pseudacorus) V porostech litorálních rákosin ‰tûrky a hlinité písky (holocén) Ïlut˘ , kyprej hojnost nûkter˘ch plÏÛ (sklovat- (Phragmition communis) (Lythrum salicaria) Daudebardia rufa) vedle a sedimenty vodních nádrÏí (re- obecn˘ , ka , broukÛ orobince ‰irolistého (Typha latifo- cent). PÛdním pokryvem je flu- Ïabník jitrocelov˘ (Alisma plan- (drabãík Sepedophilus bipunc- lia) roste skfiípinec jezerní (Schoe- vizem glejová a glej typick˘. tago-aquatica) a halucha vodní tatus,bradaviãník Anthocomus noplectus lacustris), rákos obecn˘ (Oenanthe aquatica). Druhovû rufus) advoukfiídl˘ch (octomil- (Phragmites australis) aorobinec bohatá jsou submerzní spoleãen- ka Lordiphosa andalusiaca). úzkolist˘ (Typha angustifolia). PI 29 289 âeskobudûjovicko

lesní (Carex sylvatica), strdivka nicí (Melica nutans) avûsenka nachová (Prenanthes purpu- rea). V úzké nivû potoka je vy- tvofien plo‰nû nepatrn˘ a netypic- k˘ porost potoãní ol‰iny s ostfiicí tfieslicovitou (Carex brizoides). 1 Lokalita je mykologicky cenná, av‰ak málo prozkoumaná. Ze vzácnûj‰ích nelupenat˘ch hub GEOLOGIE V horninovém tu roste ‰indelovník seversk˘ podkladu pfievaÏuje usmûrnûn˘ (Climacodon septentrionalis), amfibol-biotitick˘ a biotitick˘ parazitující na buku, a v âe- granodiorit ãervenského typu, chách nehojn˘, rovnûÏ parazi- kter˘ tvofií podloÏí mírnûj‰ích tick˘ rezavec datlí (Inonotus svahÛ, nev˘razn˘ vrcholov˘ nidus-pici), kter˘ tvofií hlavnû hfibet je tvofien dvojslídnou Ïil- imperfektní plodnice. nou Ïulou (stfiedoãesk˘ pluton), jejímÏ zvûtráním vznikla na ZVͤENA Îije zde fiada podvrcholovém strmûj‰ím svahu druhÛ broukÛ nároãn˘ch na nesouvislá balvanitá suÈ. Úzká kvalitu biotopu – v mechu potoãní niva je vyplnûna delu- vzácn˘ drabãík Syntomium ae- viofluviálními hlinit˘mi písky neum, v trouchu padl˘ch dubÛ (holocén). PÛdní pokryv tvofií páchník hnûd˘ (Osmoderma pfieváÏnû kambizem typická ky- eremita) a hlodník Dasycerus selá (místy slabû podzolovaná), sulcatus, z ochranného pásma pfiecházející na plochém hfibetu je uvádûn roháã obecn˘ (Luca- ke kambizemi dystrické. nus cervus). V˘znamn˘ je v˘skyt nûkter˘ch stenotopních dvou- 2 KVùTENA PfieváÏnou ãást kfiídl˘ch, napfi. nápadné bahno- chránûného území pokr˘vá milky Pedicia rivosa, bedlobytky kyselá biková buãina (Luzulo- Zygomyia valida aj., a stono- -Fagetum), jejíÏ prostorová i vû- Ïek (lokálnû roz‰ífien˘ druh Rukáveãská Cryptops parisi). ková struktura odpovídá pfii- Kromû bûÏ- Pfiírodní rozenému stavu tohoto typu po- n˘ch lesních druhÛ ptákÛ zde památka rostu. Ve stromovém patfie zcela hnízdí i dva druhy s úzkou vaz- obora pfievaÏuje buk lesní (Fagus syl- bou na staré listnaté porosty – vatica), kefiov˘ podrost tvofií jen holub doupÀák (Columba oe- Les na severním svahu kóty Oranice 538 m n. m. na le- mlad‰í bukové porosty z pfiiro- nas) a lejsek mal˘ (Ficedula vém svahu údolí bezejmenného levostranného pfiítoku zeného zmlazení. Bylinné patro parva). Zaznamenáni tu byli Hrejkovického potoka, 2 km jihov˘chodnû od obce Kvû- je druhovû pfiirozenû velmi chu- také s˘c rousn˘ (Aegolius funere- tov a 2 km jihozápadnû od obce Rukáveã. dé a pokr˘vá pouze 10 – 20 % us) adatel ãern˘ (Dryocopus pÛdního povrchu. Nejhojnûj‰í martius). Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: jsou v nûm bika bûlavá (Luzula Kvûtov 488–535 m luzuloides), bukovník kapra- LESNICTVÍ Pomûrnû stej- ìovit˘ (Gymnocarpium dryo- novûká vysokokmenná buãina je V˘mûra: 3,00 ha Vyhlá‰eno: 1929 pteris), pstroãek dvoulist˘ stará 200 – 230 let, pfievaÏuje (Maianthemum bifolium) a lip- buk (95 %) a malou pfiímûs Fragment staré autochtonní acidofilní podhorské nice hajní (Poa nemoralis). tvofií smrk (5 %). V obvodové buãiny, leÏící v rozsáhlém lesním komplexu Ru- ZdruhÛ doprovázejících bohat- ãásti na jiÏní a v˘chodní stranû ‰í typy buãin zde jen velmi roz- chránûného území je úzk˘ pruh káveãské obory, s pestrou avifaunou a entomo- trou‰enû aÏ vzácnû rostou ostfiice mlad‰ího pfieváÏnû smrkového faunou, vázanou na staré listnaté porosty. porostu s pfiimí‰en˘m bukem, ve vûku pfiibliÏnû 70 let. Porost je ponecháván bez tûÏebních 1 a pûstebních zásahÛ samovolné- Páchník hnûd˘ (Osmoderma mu v˘voji. Po jeho oplocení se eremita) , chránûn˘ druh z ãeledi buk dobfie zmlazuje a odrÛstá. vrubounovit˘ch, Ïije v ãerveném trouchu star˘ch listnáãÛ, pfiedev‰ím VYUÎITÍ dubÛ. V jihoãeském regionu se vy- Chránûné území skytuje jen roztrou‰enû, napfiíklad je souãástí rozsáhlé obory a kon- na Písecku, Strakonicku, TfieboÀ- cem 80. let 20. století muselo sku, v okolí Hluboké n. Vltavou b˘t oploceno na ochranu pfied aNov˘ch HradÛ. zvûfií. Pro vefiejnost je nepfií- 2 Ve stromovém patfie kyselé bi- stupné. kové buãiny zcela pfievaÏuje buk les- ní (Fagus sylvatica). Bylinné patro BIBLIOGRAFIE 449, 487, je vyvinuto velmi sporadicky. 504, 564, 800 290 PI 30 Okres Písek

1

jsou kvartérní fluviální ‰tûrky kokvût˘ (Naumburgia thyrsif- a hlinité písky (holocén) a sedi- lora). Porosty vysok˘ch ostfiic ¤eÏabinec menty vodních nádrÏí (recent). s dominantní ostfiicí vyv˘‰enou Podél dne‰ního v˘chodního bfie- (Carex elata) zÛstaly zachovány a¤eÏabinecké hu rybníka vznikl pozdnû glaci- na men‰í plo‰e v západní ãásti Národní ální píseãn˘ pfiesyp, dnes z vût‰í rybníka. Zde také leÏí pfiecho- pfiírodní rezervace ãásti vytûÏen˘ pískovnou a za- dové ra‰elini‰tû, pokryté pÛvod- tÛnû rostl˘ stromovou vegetací. PÛd- nû nízk˘mi ostfiicovomechov˘mi ním zástupcem je v jihozápadní a ostfiicovora‰eliníkov˘mi spole- Rybník ¤eÏabinec (87,6 ha) s pfiilehl˘mi tÛnûmi v pfii- ãásti chránûného území organo- ãenstvy (Rhynchosporion albae, rozené terénní prohlubni v blízkosti nivy Otavy, 1 km se- zem (ostfiicorákosová slatina), Sphagno warnstorfiani-Tomen- verozápadnû od obce RaÏice, severnû od Ïelezniãní trati ve zbytku území fluvizem glejo- thypnion). Dnes je porostlé fiíd- RaÏice – Strakonice. vá a glej typick˘, v b˘val˘ch pís- kou rákosinou, v níÏ je‰tû pfieÏí- kovnách kambizem arenická vají ostfiice plstnatoplodá (Carex Katastrální území: V˘mûra: 110,67 ha, (pselitická). lasiocarpa) arosnatka okrouh- Lhota u Kestfian, ochranné pásmo lolistá (Drosera rotundifolia), Putim, RaÏice (vyhlá‰eno v ‰ífice KVùTENA Plocha rybníka nedávno byl potvrzen vzácn˘ 120 m podél hranic ¤eÏabinec byla aÏ do konce mech srpnatka fermeÏová (Dre- Nadmofiská v˘‰ka: národní pfiírodní 60. let 20. století asi ze 40 % panocladus vernicosus). Do ná- 370 – 373 m rezervace, zarostlá litorálními rákosinami rodní pfiírodní rezervace patfií (Phragmitetum communis, i men‰í plochy pfiirozen˘ch bez- v˘mûra neurãena) Equisetetum fluviatilis) (Molinion) Vyhlá‰eno: apo- kolencov˘ch luk rosty vysok˘ch ostfiic (Carice- s bukvicí lékafiskou (Betonica 1949 (ãást ¤eÏabinec), tum elatae). Ve vodní plo‰e ryb- officinalis), ole‰níkem kmíno- 1986 (ãást ¤eÏabinecké tÛnû) níka pÛvodnû rostly i leknín list˘m (Selinum carvifolia) a prst- bûlostn˘ (Nymphaea candida), natcem májov˘m (Dactylorhi- Rybník a pfiilehlé tÛnû v b˘val˘ch pískovnách plavín ‰títnat˘ (Nymphoides za majalis). ¤eÏabinecké tÛnû splo‰nû rozsáhl˘m komplexem vodních, litorál- peltata) a Ïabník trávovit˘ pod písãitou v˘chodní hrází (Alisma gramineum). V sou- rybníka vznikly na místû písko- ních, baÏinn˘ch a dal‰ích mokfiadních spoleãen- ãasné dobû je rybník bez porostÛ ven s nízk˘mi nezapojen˘mi stev. Hnízdi‰tû a shromaÏdi‰tû vodní avifauny, bio- ponofien˘ch vodních makrofyt. spoleãenstvy obnaÏen˘ch den top specifické vodní a mokfiadní entomofauny. Plocha litorálních formací se v dÛsledku zv˘‰ení vodní hladi- ny a vût‰í intenzity hospodafiení GEOLOGIE Národní pfií- kovit-biotitická Ïulorula a per- zmen‰ila asi na 15 % plochy rodní rezervace leÏí na jedné lová rula (moldanubikum), na rybníka. Tvofií je pfieváÏnû rá- z vy‰‰ích fiíãních teras Otavy které nasedají terciérní sedi- kos obecn˘ (Phragmites austra- v mûlké terénní depresi, která je menty ledenického souvrství (plio- lis), místy i orobinec ‰irolist˘ pokládána za pfiím˘ pozÛstatek cén), tvofiené písky, písãit˘mi (Typha latifolia) adosud v nich tfietihorního jezera. Horninov˘ ‰tûrky a písãit˘mi jíly o mocnos- roste pryskyfiník velk˘ (Ranun- 1 Rybník ¤eÏabinec leÏí v pfiiro- podklad tvofií biotitická a mus- ti 15 – 30 m. Jejich pokryvem culus lingua) a bazanovec kyt- zené terénní prohlubni. PI 31 291 âeskobudûjovicko

chách pouze ze dvou lokalit, avodního plÏe toãenky ploché (Valvata cristata). Na rákosové porosty je vázána fiada druhÛ broukÛ. Velmi hojn˘ je tu bra- daviãník Anthocomus rufus, specifick˘ pro niωí polohy, kter˘ na vût‰inû jihoãesk˘ch rybníkÛ chybí nebo je vzácn˘. V bahnû a detritu pfii okraji vody Ïijí mi- mo jiné stfievlíãci Pterostichus 2 aterrimus a Europhilus thoreyi, lesák Psammoecus bipunc- (Radiolion linoidis). Dnes jsou tatus avoblasti ¤eÏabineck˘ch tÛnû z velké ãásti zazemnûné tÛní i nûktefií tyrfofilní drabãíci a zarostlé spoleãenstvy vysok˘ch (Tachyporus transversalis, Och- ostfiic (Magnocaricion, Carici- thephilum fracticorne). BfieÏ- 3 on gracilis), baÏinn˘mi vrbina- nice Trimerina microchaeta, mi (Salicion cinereae), iniciál- která se vyvíjí ve snÛ‰kách vají- ními porosty baÏinn˘ch ol‰in ãek pavoukÛ, se v âechách vy- (Alnion glutinosae) a nálety skytuje pouze na ¤eÏabinci, dfievin s pfievahou bfiízy a osiky. dal‰ím v˘znaãn˘m pfiíslu‰níkem Z v˘znamnûj‰ích druhÛ zde dvoukfiídl˘ch je teplomilná stí- roste ostfiice nedo‰áchor (Carex nomilka Sapromyza hyalinata. pseudocyperus) a zábûlník ba- Îije zde fiada charakteristick˘ch henní (Comarum palustre). druhÛ mokfiadních mot˘lÛ, V litorálu rybníka, v zatope- napfi. ãtyfii druhy rákosních mÛr n˘ch pískovnách a v ra‰elinn˘ch zrodu Archanara. Pozoruhodn˘ tÛÀkách bylo v polovinû 20. sto- je i v˘skyt saranãe Tetrix tuerki. letí nalezeno v˘jimeãné spole- Národní pfiírodní rezervace je ãenstvo acidofilních fias, zejmé- jednou z nejv˘znamnûj‰ích lo- na rozsivek a krásivek, dnes kalit vodního a mokfiadního vzhledem k zásadní zmûnû che- ptactva v jihoãeském regionu. mismu vody (vysoká alkalita) Vrozsáhl˘ch rákosinách hnízdí pfieváÏnû vyhynulé. Pfii bfiezích pravidelnû chfiástal vodní (Ral- rybníka se vyskytují vzácné lus aquaticus), cvrãilka slavíko- a ohroÏené sfagnikolní druhy vá (Locustella luscinioides), hub, napfi. bazidiomycety ‰upi- rákosník velk˘ (Acrocephalus novka Henningsova (Pholiota arundinaceus), slavík modrá- henningsii), pavuãinec he- ãek (Luscinia svecica), nepravi- zouãk˘ (Cortinarius bibulus) delnû s˘kofiice vousatá (Panurus a na podzim se zde shromaÏìují a hnojiv do rybníka. SníÏení akfiehutka ra‰eliníková (Psa- biarmicus), chfiástal kropena- tisícová hejna tûchto ptákÛ. Pro- celkové trofie bude fie‰eno celop- thyrella sphagnicola) a askomy- t˘ (Porzana porzana) avolav- tahují tudy také mnohé dal‰í lo‰n˘m odstranûním rybniãních cety kustfiebiãka zelená (Denni- ka ãervená (Ardea purpurea). druhy, pfiedev‰ím kachen a bah- sedimentÛ. âásteãnû jsou od- siodiscus prasinus), terãenka V 70. letech 20. století bylo na- ÀákÛ. ¤eÏabinecké tÛnû mají bahÀovány i zazemnûné tÛnû. drobouãká (Mollisia minutissi- posledy prokázáno hnízdûní bu- pestrou faunu obojÏivelníkÛ. ma) a jazourek srstnat˘ (Tri- káãka malého (Ixobrychus mi- Îijí zde skokan ‰tíhl˘ (Rana HISTORIE V bezprostfied- choglossum hirsutum). nutus) avpolovinû 80. let zde dalmatina), blatnice skvrnitá ním i ‰ir‰ím okolí rybníka od- naposledy zahnízdil bukaã velk˘ (Pelobates fuscus), kuÀka obec- kryl archeologick˘ prÛzkum ZVͤENA Star‰í údaje o vod- (Botaurus stellaris), oba druhy ná (Bombina bombina), ãolek ãetné stopy pravûkého osídlení. ních bezobratl˘ch jsou zlomko- v‰ak byly v rezervaci v posled- velk˘ (Triturus cristatus) a dal- Nálezy pocházejí z mlad‰ího vité a v novûj‰í dobû neovûfiené. ních letech opût zaznamenány. ‰í druhy. V celé národní pfiírod- a pozdního paleolitu na pfielo- Byl odtud napfi. uvádûn v˘skyt Na rybníku je poãetná kolonie ní rezervaci je hojná uÏovka mu pozdního glaciálu a raného vzácné perlooãky Moina micru- racka chechtavého (Larus ridi- obojková (Natrix natrix). V po- postglaciálu (magdalénienská ra, tyrfofilního komára Culise- bundus), nejvût‰í v jihoãeském sledních letech jsou v podzim- a epimagdalénienská kamen- ta ochroptera, známého v âe- regionu. Hnízdí zde také po- ním období nacházeny pobytové ná industrie typu Lhota a indu- tápka ãernokrká (Podiceps nig- stopy vydry fiíãní (Lutra lutra). strie tzv. ostromûfiské skupiny) ricollis), rybák obecn˘ (Sterna azmezolitu (zbytky chat s oh- hirundo), slípka zelenonohá VYUÎITÍ V dÛsledku ni‰ti v pískov˘ch vrstvách). Na (Gallinula chloropus), lÏiãák zv˘‰ené intenzity rybáfiského nedalekém návr‰í Pikárna je pestr˘ (Anas clypeata) a ãírka hospodafiení v 70. a 80. letech prokázáno sídli‰tû z mlad‰í do- 2 S˘kofiice vousatá (Panurus bi- modrá (Anas querquedula). 20. století do‰lo k silnému ústu- by bronzové s nálezy patfiícími armicus) hnízdí v rákosinách ryb- ¤eÏabinec je v˘znamn˘m let- pu litorálních porostÛ a zatíÏe- ke knovízské kultufie. níka ¤eÏabince. ním shromaÏdi‰tûm a tahovou ní vodní nádrÏe pfiebytkem Ïi- 3 Na rybníku ¤eÏabinci hnízdí zastávkou vodních ptákÛ, ze- vin. Od. 90. let se postupnû sni- BIBLIOGRAFIE 49, 123, 180, nejpoãetnûj‰í kolonie potápky ãerno- jména husí velk˘ch (Anser Ïuje poãetnost a hmotnost rybí 192, 279, 289, 348, 382, 449, krké (Podiceps nigricollis) na jihu anser) a kachen divok˘ch (Anas obsádky a byl témûfi zastaven 561, 562, 563, 586, 651, 652, âech. platyrhynchos). Koncem léta pfiísun Ïivin ve formû krmiv 666, 737, 767, 773, 800, 852 292 PI 32 Okres Písek

2

ochranného pásma severnû od rybníka se vyskytují ÏluÈucha lesklá (Thalictrum lucidum) a ostfiice Hartmanova (Carex hartmanii), ve vodních pfiíko- pech tu roste Ïebratka bahenní (Hottonia palustris) a bub- linatka jiÏní (Utricularia au- stralis). 1 ZVͤENA Z této lokality je uvádûn v˘skyt nûkolika druhÛ ledenického souvrství (star‰í váÏek, vãetnû pomûrnû lokál- Pfiírodní pliocén) a na nû nasedajícími ního druhu Aeshna affinis. památka Skalsk˘ deluviálními a deluviálnû-soli- Rybník je hnízdi‰tûm vodního flukãními písãit˘mi hlínami a mokfiadního ptactva. Hnízdí Rybník (11 ha) s pfiilehl˘mi mokfiady 3 km severozápad- (pleistocén). PÛdní pokryv luk zde mimo jiné husa velká (An- nû od Protivína a 1,5 km v˘chodoseverov˘chodnû od a mokfiadÛ v chránûném území ser anser), kopfiivka obecná obce Skály, mezi Ïelezniãními tratûmi Protivín – Strako- a jeho ochranném pásmu tvofií (Anas strepera) a moták pochop nice a Protivín – Písek. typick˘ pseudoglej a glej, místy (Circus aeruginosus). Ochran- glej organozemní. né pásmo a jeho ‰ir‰í okolí je v˘- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: znamn˘m pravideln˘m hníz- Skály u Protivína 376 – 378 m KVùTENA V polovinû di‰tûm tzv. luãních bahÀákÛ, 20. století byla na rybníku vyvi- jedním z posledních v jihoães- V˘mûra: 12,82 ha, Vyhlá‰eno: 1986 nuta ukázková zonace litorál- kém regionu. Hnízdí zde vo- ních porostÛ vysok˘ch ostfiic dou‰ rudonoh˘ (Tringa totanus), ochranné pásmo 35,25 ha (Caricetum elatae, C. gracilis, bfiehou‰ ãernoocas˘ (Limosa li- C. vesicariae), rostly zde i prys- mosa), bekasina otavní (Galli- Rybník s fragmentárními litorálními porosty, hníz- kyfiník velk˘ (Ranunculus lin- nago gallinago), hojnû také di‰tû v˘znamné vodní avifauny. Cenná vegetace gua) av‰ivec bahenní (Pedi- ãejka chocholatá (Vanellus va- a flóra a hnízdní biotopy vzácn˘ch a chránûn˘ch cularis palustris). Po vyhrnutí nellus). Z tûchto dÛvodÛ je na- ptaãích druhÛ, zejména bahÀákÛ, se nacházejí rybníka v 80. letech 20. století vrÏeno v˘razné roz‰ífiení ochran- se zatím obnovily jen úzké lemy ného pásma a úprava jeho v ‰irokém ochranném pásmu severnû a severov˘- litorálu, tvofiené porosty zblo- ochranného reÏimu. chodnû od chránûného území. chanu vodního (as. Glycerie- tum maximae). Ve vnûj‰ím VYUÎITÍ Rybník je vyuÏí- litorálu v jihozápadní ãásti ván k polointenzivnímu chovu chránûného území zÛstaly za ryb. V polovinû 80. let 20. stole- vyhrnut˘mi deponiemi zacho- tí byl vyhrnut a materiál byl vány porosty vysok˘ch ostfiic uloÏen do nûkolika deponií pfii s dominantní ostfiicí ‰tíhlou (as. jeho jihozápadním pobfieÏí. Caricetum gracilis), v nichÏ roste kosatec Ïlut˘ (Iris pseuda- BIBLIOGRAFIE 177, 564, corus) a kyprej obecn˘ (Ly- 737 thrum salicaria). V pfiilehlém ochranném pásmu pod v˘chod- ní hrází jsou vyvinuty iniciální porosty baÏinn˘ch ol‰in (Alnion glutinosae) a baÏinn˘ch vrbin (Salicion cinereae) s bazanov- 1 Ponûkud rozsáhlej‰í porosty rá- GEOLOGIE Rybník leÏí rickou amfibol-biotitickou me- cem kytkokvût˘m (Naumbur- kosin jsou zachovány pouze v jiÏní v severozápadní ãásti âeskobu- lanokratní Ïulou (stfiedoãesk˘ gia thyrsiflora) a ostfiicí pro- ãásti rybníka. dûjovické pánve, v nev˘razné pluton) a biotitickou a musko- dlouÏenou (Carex elongata), 2 Na Klokoãínsk˘ch loukách ploché depresi na nízké terase vit-biotitickou Ïulorulou (mol- na su‰‰ích svûtlinách roste vzác- v ochranném pásmu PP Skalsk˘ Blanice. V horninovém podloÏí danubikum), pfiekryt˘ ‰tûrko- nû prstnatec májov˘ (Dactylo- vzácnû hnízdí bfiehou‰ ãernoocas˘ se nachází kontakt mezi porfy- pískov˘mi terciérními sedimenty rhiza majalis). Na loukách (Limosa limosa). PI 33 293 âeskobudûjovicko

GEOLOGIE Horninov˘m podkladem je biotitická pararu- la (moldanubikum), jiÏní ãást údolí pfietíná v˘bûÏek men‰ího tûlesa kataklastické biotitické advojslídné Ïuly (souãást stfie- doãeského plutonu). Koryto pod hrází rybníka Chobot je v krát- kém úseku umûle vylámáno ve skalním podloÏí. V˘znamn˘m fenoménem je Ïivû meandrující tok potoka, dosud minimálnû naru‰en˘ umûl˘mi zásahy. Po délce toku se – i díky nûkolika nízk˘m jezÛm – stfiídají úseky klidnû tekoucí a úseky bystfiin- ného charakteru. Úzká plochá niva je vyplnûna holocenními fluviálními písãitohlinit˘mi se- dimenty, na nichÏ se vyvinula fluvizem glejová. 1 KVùTENA Vodní kvûtena avegetace v korytû potoka není v˘znamná. PobfieÏní porosty nedÛtklivá (Impatiens noli-tan- stfiemchov˘ch ol‰in (spoleãenstvo gere), karbinec evropsk˘ (Lyco- Pfiírodní Alnus glutinosa-Padus avium) pus europaeus), kfiehk˘‰ vodní památka Smutn˘ mají pfiirozen˘ charakter a tvofií (Myosoton aquaticum), krtiã- je zejména ol‰e lepkavá (Alnus ník hlíznat˘ (Scrophularia no- âást toku fiíãky Smutná v úseku dlouhém 2,5 km, od glutinosa), vrba kfiehká (Salix dosa), hluchavka skvrnitá (La- hráze rybníka Chobot 1,5 km v˘chodnû od obce Sepekov fragilis), stfiemcha obecná (Pa- mium maculatum), orsej jarní aÏ po most na silnici Sepekov – Opafiany, 2 km jihov˘- dus avium) a vtrou‰ená vrba (Ficaria bulbifera) a ptaãinec chodnû od Sepekova. nachová (Salix purpurea). velkokvût˘ (Stellaria holostea). Vbylinném podrostu se vysky- Na skalním substrátu pod hrází Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: tují ãistec lesní (Stachys sylva- rybníka Chobot rostou sleziník Sepekov 413 – 428 m tica), p˘rovník psí (Roegneria severní (Asplenium septentrio- canina), ãesnáãek lékafisk˘ (Al- nale), chmerek vytrval˘ (Scle- V˘mûra: 4,35 ha Vyhlá‰eno: 1986 liaria petiolata), blatouch ba- ranthus perennis), rozchodník henní (Caltha palustris), chras- ostr˘ (Sedum acre) a silenka Pfiirozenû meandrující horní ãást toku fiíãky Smut- tice rákosovitá (Phalaroides nicí (Silene nutans). arundinacea), kopfiiva dvoudo- ná v krajináfisky pÛsobivém údolí, s v‰estrannû má (Urtica dioica), net˘kavka ZVͤENA V chránûném diferencovan˘mi pobfieÏními porosty, které tvofií území Ïije druhovû pomûrnû hnízdní biotop poãetn˘ch populací druhovû bohatá entomofauna. Vyskytují bohaté avifauny, s pravideln˘m v˘skytem vydry se zde zejména druhy slunn˘ch fiíãní. lesních okrajÛ, napfi. cikáda chlumní (Cicadetta montana), dlouhososka Phthiria minuta (jedna ze tfií lokalit v âeské re- publice), octomilka Cacoxenus indagator a tesafiík Cortodera femorata.Zajímav˘ je v˘skyt drabãíka Encephalus compli- cans. Îijí tu typické druhy ptákÛ, vázané na neregulované vodní toky, tj. ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus) a konipas horsk˘ (Motacilla cinerea). 1 Bfiehové porosty jsou tvofieny 2 zejména ol‰í lepkavou (Alnus gluti- Vbfiehov˘ch porostech hnízdí nosa), pfiimí‰eny jsou vrba kfiehká mimo jiné cvrãilka zelená (Lo- (Salix fragilis) a stfiemcha obecná custella naevia), rákosník zpûv- VYUÎITÍ Chránûn˘ úsek vefiejnost pfiímo pfiístupné jen na (Padus avium). V bylinném patru n˘ (Acrocephalus palustris), vodního toku je souãástí bûÏnû hráz rybníka Chobot a okrajovû dominuje chrastice rákosovitá (Pha- pûnice slavíková (Sylvia borin) vyuÏívaného rybáfiského revíru. se jej dot˘kají komunikace pro- laroides arundinacea). a p. ãernohlavá (Sylvia atrica- Z koryta je pomocí nízk˘ch pra- cházející místy podél potoãní nivy. 2 Neregulovan˘ tok Smutné je pilla). Pravidelnû jsou nalézány hov˘ch jezÛ odvûtveno nûkolik typick˘m biotopem skorce vodního pobytové stopy vydry fiíãní (Lut- náhonÛ k b˘val˘m ml˘nÛm. BIBLIOGRAFIE 564 (Cinclus cinclus). ra lutra). Území pfiírodní památky je pro MAPA ÚZEMÍ strana 304 294 PI 34 Okres Písek

majalis), tfitina rákosovitá (Ca- lamagrostis arundinacea) a met- liãka kfiivolaká (Avenella fle- xuosa). Jen vzácnû zde rostou nároãnûj‰í druhy mezofilních lesÛ, jako jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), hrachor jar- ní (Lathyrus vernus), svízel von- n˘ (Galium odoratum) akoko- fiík mnohokvût˘ (Polygonatum multiflorum).

ZVͤENA Nûkteré v˘znaã- nûj‰í druhy broukÛ, mimo jiné lesklec Rhizophagus nitidulus, dfievoÏrout Cerylon fagi, malo- ãlenec Cryptophagus ferrugi- neus a koÏojed Globicornis corticalis, se tu vyskytují v trou- chu a pod kÛrou bukÛ, na smr- cích Ïije ménû bûÏn˘ l˘koÏrout Orthomicus suturalis. Kromû obecnû roz‰ífien˘ch lesních dru- hÛ ptákÛ zde hnízdí lejsek ma- l˘ (Ficedula parva), druh se 1 striktní vazbou na staré listnaté porosty, a také datel ãern˘ (Dry- GEOLOGIE Horninové ocopus martius). podloÏí tvofií porfyrická amfi- SobûdraÏsk˘ bol-biotitická melanokratní Ïula LESNICTVÍ Star˘, pfieváÏnû Pfiírodní typu âertova bfiemene (stfiedo- listnat˘ porost (vûk 180 – 200 památka prales ãesk˘ pluton), do severní ãásti let) se nachází ve stadiu poãína- chránûného území zasahuje Ïí- jícího rozpadu. Lesnické zá- Listnat˘ les ve spodní ãásti mírného západního svahu vr- la biotitické Ïilné Ïuly smûru sahy se omezují na postupné sní- chu Chlum (551,5 m n. m.), 2,5 km jihov˘chodnû od JZ–SV, nikde v‰ak viditelnû Ïení podílu smrku a modfiínu obce SobûdraÏ a 2 km západnû od obce Velká. nevystupuje na povrch terénu. v okrajov˘ch ãástech porostu PÛdním pokryvem je kambi- avelmi omezenou v˘bûrnou tûÏ- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: zem typická kyselá s pfiechody bu odumírajících listnáãÛ s cí- k pseudogleji v drobn˘ch plo- lem postupného uvolÀování pfii- Velká u Milevska 486 – 495 m ch˘ch a mírnû svahov˘ch úpa- rozeného nastupujícího zmlazení, dech. které je v‰ak nutné oplocovat V˘mûra: 1,64 ha Vyhlá‰eno: 1986 proti okusu zvûfií. Pfiitom se KVùTENA V chránûném v‰ak ‰etfií doupné stromy a kme- Mal˘ zbytek pfiirozeného porostu acidofilních území je zachován pfiirozen˘ ny vhodné pro specifickou ento- buãin s charakteristickou avifaunou a entomo- porost acidofilní bikové buãiny mofaunu. faunou vázanou na staré listnaté porosty. (Luzulo-Fagetum) s chud˘m by- linn˘m podrostem, kter˘ v plo- VYUÎITÍ Chránûné území ch˘ch terénních sníÏeninách pfie- je pfiístupné po lesní cestû od sil- chází k nevyhranûnému typu nice Kuãefi – Milevsko. dubové buãiny s ostfiicí tfieslico- vitou (Carex brizoides). Ve stro- BIBLIOGRAFIE 564 movém patfie celkovû pfievaÏuje dub letní (Quercus robur), té- mûfi stejnû vysok˘ podíl ve sklad- bû porostu má buk lesní (Fagus sylvatica), pfiimí‰en je smrk zte- pil˘ (Picea abies) a vtrou‰en ne- pÛvodní modfiín opadav˘ (La- rix decidua). Kefiové patro není vyvinuto. V bylinném podrostu pfievládají bûÏné acidofilní dru- hy, zejména bika bûlavá (Lu- zula luzuloides), ‰Èavel kysel˘ (Oxalis acetosella), pstroãek dvoulist˘ (Maianthemum bi- folium), jestfiábník Lachena- 1 Pfiirozen˘ porost acidofilní bi- lÛv (Hieracium lachenalii), kové buãiny (Luzulo-Fagetum) konvalinka vonná (Convallaria s chud˘m bylinn˘m podrostem. PI 35 295 âeskobudûjovicko

GEOLOGIE Rybník leÏí v okrajovém severním v˘bûÏku âeskobudûjovické pánve, v mûl- ké, ze tfií stran uzavfiené terénní depresi s pomûrnû pfiíkr˘mi sva- hy nad v˘chodním bfiehem. Hor- ninov˘m podloÏím jsou perlové ruly (moldanubikum), pfiekryté terciérními sedimenty spodní ãásti mydlovarského souvrství tvofien˘mi jílovit˘mi písky a pís- kovci (spodní baden – karpat) a fluviálními hlinit˘mi písky a ‰tûrky (holocén) a sedimenty vodních nádrÏí (recent). PÛd- ním pokryvem ploch˘ch bfiehÛ ve v˘topû rybníka je glej.

KVùTENA PobfieÏí rybníka lemují rÛznû ‰iroké litorální rá- kosinové porosty (Phragmition communis). Ve v˘chodním v˘- bûÏku severnû od hráze je vy- vinut porost rákosu obecného (as. Phragmitetum communis), 1 v severozápadní zátoce roste mozaika rákosin s pfievahou porostÛ orobince úzkolistého nû pestré louky stfiídavû vlhk˘ch (as. Typhetum angustifoliae) stanovi‰È (Molinion). V nich Pfiírodní asmen‰ími plochami spoleãen- rostou krvavec toten (Sangui- památka Velk˘ Potoãn˘ stev tvofien˘ch skfiípincem jezer- sorba officinalis), chrpa luãní ním (as. Scirpetum lacustris) (Jacea pratensis) a ãertkus luã- Protáhl˘ vût‰í rybník (32 ha) leÏící 1 km severozápadnû aorobincem ‰irolist˘m (as. Ty- ní (Succisa pratensis). od obce Kestfiany, pfii silnici Kestfiany – Dobev. phetum latifoliae). âást litorá- lu zde tvofií porosty zblochanu ZVͤENA V ostfiicov˘ch po- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: vodního (as. Glycerietum ma- rostech pfii severozápadním okra- Staré Kestfiany 378– 380 m ximae), které v úzk˘ch pruzích ji rybníka se vyskytují brouci lemují i pobfieÏí severního cho- slatinn˘ch mokfiadÛ – mraven- V˘mûra: 38,87 ha, Vyhlá‰eno: 1986 botu rybníka. V rákosinách se comil Euconnus rutilipennis ochranné pásmo 3,63 ha hojnû vyskytují kosatec Ïlut˘ (Iris akvûtiník Cordicomus graci- pseudacorus) a kyprej obecn˘ lis. Ve stejném biotopu byl nale- Rybník s porosty litorálních rákosin s pfievahou (Lythrum salicaria). Ve vnûj- zen lokálnû roz‰ífien˘ druh z fiá- ‰ích mûlk˘ch okrajích litorálu du dvoukfiídl˘ch – mrvnatka orobince úzkolistého a rákosu obecného, hnízd- jsou místy vyvinuty porosty vyso- Ischiolepta crenata. Chránûné ní biotop druhovû poãetného souboru vodní avi- k˘ch ostfiic (Caricion gracilis) území je hnízdi‰tûm vodních fauny. spfievahou ostfiice ‰tíhlé (Carex a mokfiadních ptákÛ vãetnû nû- gracilis) aspfiidruÏenou o. mû- kter˘ch ub˘vajících a vzácnûj- ch˘fikatou (C. vesicaria). Na os- ‰ích druhÛ, zejména potápky tfiicové porosty v západní ãásti ãernokrké (Podiceps nigricollis), chránûného území navazují – husy velké (Anser anser), ãírky jiÏ v ochranném pásmu – pravi- modré (Anas querquedula), delnû kosené a floristicky pomûr- chfiástala vodního (Rallus aqua- ticus) arákosníka velkého (Ac- rocephalus arundinaceus). Na tahu sem zaletují mimo jiné orlovec fiíãní (Pandion haliae- tus) (Tringa 1 , vodou‰ rudonoh˘ V severozápadní zátoce rybní- totanus) a pisík obecn˘ (Actitis ka pfievaÏují v litorálním pásmu hypoleucos). Poãetné jsou zdej- porosty orobince úzkolistého (Ty- phetum angustifoliae) a hojnû zde ‰í populace skokana zeleného roste kyprej obecn˘ (Lythrum sali- (Rana kl. esculenta) auÏovky caria). obojkové (Natrix natrix). 2 Porosty rákosin tvofií rákos VYUÎITÍ obecn˘ (Phragmites australis), oro- Rybník je vyuÏíván binec ‰irolist˘ (Typha latifolia), o. k polointenzivnímu chovu ryb. úzkolist˘ (T. angustifolia), zblo- chan vodní (Glyceria maxima) BIBLIOGRAFIE 564 2 a nûkteré dal‰í druhy. MAPA ÚZEMÍ strana 305 296 PI 36 Okres Písek

2

ZVͤENA Byl zde zji‰tûn v˘skyt teplomilné mÛry plicní- kové (Atypha pulmonaris). Îi- jí tu také nûkteré teplomilné druhy dvoukfiídl˘ch, napfi. kuk- lice Echinomyia lefebvrei alu- Ïanka Diastata flavicosta, spoleãnû s druhy pfiirozen˘ch smí‰en˘ch lesÛ. Zajímav˘ je i v˘skyt dal‰ích druhÛ hmyzu, mimo jiné vzácné bedlobytky Exechiopsis laschkewitziana zfiádu dvoukfiídl˘ch, nûkter˘ch broukÛ, napfi. stfievlíãka Leistus terminatus Corto- 1 a tesafiíka dera femorata,aménû bûÏn˘ch váÏek, zejména ‰idélka brvono- javoru mléãe (Acer platanoi- hého (Platycnemis pennipes). Pfiírodní des), habru obecného (Carpi- Tiplice Tipula benesignata zde památka V obouch nus betulus) a smrku ztepilého má své jediné nalezi‰tû v âe- (Picea abies). V bohatû vyvinu- chách. Typick˘mi druhy obrat- Tok Lomnice v úseku dlouhém 3,8 km, od jihov˘chodní- tém kefiovém patfie roste stfiem- lovcÛ s tûsnou vazbou na pfiiro- ho okraje obce Ostrovec aÏ po soutok se Skalicí, leÏící cha obecná (Padus avium), lís- zené koryto Lomnice jsou skorec 2,5 km v˘chodojihov˘chodnû od Ostrovce. ka obecná (Corylus avellana), vodní (Cinclus cinclus), koni- brslen evropsk˘ (Euonymus pas horsk˘ (Motacilla cinerea) Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: europaeus), roztrou‰enû rÛÏe avydra fiíãní (Lutra lutra). Dolní Ostrovec, 353 – 375 m pfievislá (Rosa pendulina), zi- V lesních porostech v ochran- Horní Ostrovec, Dûdovice molez obecn˘ (Lonicera xylos- ném pásmu Ïijí kromû bûÏn˘ch teum) a l˘kovec jedovat˘ (Da- lesních druhÛ také ãáp ãern˘ V˘mûra: 4,46 ha Vyhlá‰eno: 1986 phne mezereum). V bylinném (Ciconia nigra), krahujec obec- podrostu nacházíme omûj pestr˘ n˘ (Accipiter nisus) a jestfiáb Pfiirozen˘ tok fiíãky Lomnice s balvanit˘m pefiej- (Aconitum variegatum), lilii lesní (Accipiter gentilis). nat˘m fieãi‰tûm v hluboko zafiíznutém lesnatém zlatohlávek (Lilium marta- gon), prvosenku vy‰‰í (Primula VYUÎITÍ Úsek Lomnice údolí, s pestr˘mi dfievinn˘mi a bylinn˘mi porosty elatior), ptaãinec hajní (Stella- v chránûném území je souãástí pobfieÏního luhu tvofiícími hnízdní biotop druhovû ria nemorum), p. velkokvût˘ bûÏnû vyuÏívan˘ch sportovnû poãetné avifauny a se stálou populací vydry fiíãní. (S. holostea), hluchavku skvr- rybáfisk˘ch revírÛ. Podél Lom- nitou (Lamium maculatum), nice procházejí po lesních ces- zvoneãník ãern˘ (Phyteuma tách znaãené turistické stezky. GEOLOGIE Hluboko za- dimenty, na kter˘ch vznikla flu- nigrum), ÏluÈuchu orlíãkolistou fiíznuté údolí Lomnice je pokra- vizem glejová. Podél toku se na (Thalictrum aquilegiifolium), BIBLIOGRAFIE 385, 449, ãováním jedné z boãních vûtví pfiilehl˘ch svazích nachází ran- pfiesliãku luãní (Equisetum pra- 564 systému kaÀonovit˘ch údolí Vlta- ker kambizemní a kambizem tense), bodlák lopuchovit˘ (Car- vy aOtavy. Horninov˘ podklad typická (kyselá). duus personata), ostfiici banát- MAPA ÚZEMÍ strana 305 je z pfieváÏné ãásti budován bio- skou (Carex buekii), p˘rovník titick˘m granodioritem zvíkov- KVùTENA Vodní kvûtena psí (Roegneria canina) a udat- ského typu, v severní ãásti chrá- v korytû fieky není v˘znamná. nu lesní (Aruncus vulgaris). nûného území pod Ostrovcem Bfiehové porosty mají charakter Hojné jsou liány chmel otáãiv˘ iamfibol-biotitick˘m granodio- pfiirozeného luÏního lesa typu (Humulus lupulus) a lilek pot- ritem a Ïulou kozárovického ptaãincov˘ch ol‰in (Stellario- mûchuÈ (Solanum dulcamara). 1 Bfiehové porosty mají pomístnû typu (stfiedoãesk˘ pluton). Osu -Alnetum glutinosae). Tvofií je Do pobfieÏních porostÛ proniká charakter ptaãincov˘ch ol‰in (Stel- údolí pfietínají úzké Ïíly Ïulo- pfiedev‰ím ol‰e lepkavá (Alnus i celá fiada druhÛ ze zbytkÛ du- lario-Alnetum glutinosae) s domi- vého porfyru, vzácnû i lampro- glutinosa), jilm horsk˘ (Ulmus bohabfiin na okolních svazích, nantní ol‰í lepkavou (Alnus gluti- fyru a monzonitového a mon- glabra) a vrba kfiehká (Salix napfi. vikev hrachovitá (Vicia nosa). zodioritového porfyritu. Úzká fragilis) s malou pfiímûsí jasanu pisiformis), v. lesní (V. sylva- 2 V pobfieÏních kfiovinách roste niva je vyplnûna holocenními ztepilého (Fraxinus excelsior), tica) a kokofiík mnohokvût˘ sporadicky také omûj pestr˘ (Aconi- písãitohlinit˘mi fluviálními se- lípy malolisté (Tilia cordata), (Polygonatum multiflorum). tum variegatum). PI 37 297 âeskobudûjovicko

GEOLOGIE Pfiírodní rezer- nek dvoudom˘ (Antennaria di- vace leÏí na pravém konkávním oica), ãilimníkovec ãernající bfiehu v ostrém ohybu údolí (Lembotropis nigricans), fiefii‰- Otavy nad hladinou zátopy niãník píseãn˘ (Cardaminopsis orlické pfiehradní nádrÏe. V hor- arenosa), vzácnû i zimostrázek ninovém podloÏí pfievaÏuje alpsk˘ (Polygaloides chamae- usmûrnûn˘ amfibol-biotitick˘ buxus). Místy jsou v podros- a biotitick˘ granodiorit ãerven- tu bohatû vytvofiené porosty ského typu, do severní a v˘chod- kefiíãkovit˘ch li‰ejníkÛ s pfieva- ní ãásti zasahují tûlesa kataklas- hou dutohlávek (Cladonia spp.) tické biotitické a dvojslídné Ïu- a pukléfiky islandské (Cetraria ly (stfiedoãesk˘ pluton), vytváfie- islandica). Ve zbytcích teplomil- jící ãlenité skalní stûny s pfiíãn˘- n˘ch doubrav najdeme tolitu mi roklemi a drobn˘mi balvani- lékafiskou (Vincetoxicum hi- t˘mi sutûmi. PÛdním pokryvem rundinaria), fiimbabu chocho- je mûlká skeletovitá kambizem liãnatou (Pyrethrum corym- typická kyselá, na skalnatém bosum), váleãku prapofiitou podloÏí kambizemní a typick˘ (Brachypodium pinnatum), ranker. kokofiík vonn˘ (Polygonatum odoratum), jetel alpínsk˘ (Tri- KVùTENA Na skalách a str- folium alpestre) ahvozdík kar- m˘ch skalnat˘ch svazích pfievaÏují touzek (Dianthus carthusiano- pfiirozené porosty acidofilních rum). Ve spoleãenstvech skalních jestfiábníkov˘ch a li‰ejníkov˘ch ‰tûrbin a teras silikátov˘ch sub- reliktních borÛ (Hieracio palli- strátÛ (Asplenion septentrio- di-Pinetum, Cladonio rangi- nalis, Alysso-Festucion pallen- ferinae-Pinetum sylvestris), nad tis) rostou sleziník ãerven˘ horní hranou srázu a v oslunû- (Asplenium trichomanes), s. n˘ch úÏlabinkách se zachova- severní (A. septentrionale), ly fytocenologicky nevyhranûné osladiã obecn˘ (Polypodium 1 fragmenty subacidofilních tep- vulgare), ãesnek chlumní horsk˘ lomiln˘ch doubrav (Quercion (Allium senescens subsp. mon- petraeae). Borové porosty na tanum) a tafiice skalní (Aurinia mírnûj‰ích svazích nejsou zcela saxatilis). pÛvodní, dfiíve zde pfievládaly V˘fií skály doubravy, v nichÏ v‰ak borovice ZVͤENA Na skalním pod- Pfiírodní rovnûÏ rostla. Ve stromovém kladu, krytém fiídkou vegetací, rezervace uOslova patfie celkovû pfievaÏuje borovi- je hojná saranãe Tetrix bipunc- ce lesní (Pinus sylvestris), roz- tata. Îije tu také mnoho druhÛ Les a skalnaté srázy na pravém nárazovém svahu údolí trou‰eny jsou dub zimní (Quer- blanokfiídl˘ch, napfi. kutilka pí- Otavy 2 km jihozápadnû od obce Oslov a 1,5 km severo- cus petraea), bfiíza bûlokorá seãná (Ammophila sabulosa) západnû od obce Tukleky. (Betula pendula), lípa malo- a nûkteré druhy samotáfisk˘ch listá (Tilia cordata) a habr vãel. Pfiírodní rezervace je tra- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: obecn˘ (Carpinus betulus), diãním hnízdi‰tûm v˘ra velkého Tukleky 353 – 435 m v mlad‰ích skupinách je pfiimí- (Bubo bubo). Kromû fiady bûÏ- ‰en smrk ztepil˘ (Picea abies). nû roz‰ífien˘ch lesních druhÛ V˘mûra: 8,12 ha Vyhlá‰eno: 1986 Kefiové patro je jen sporadicky ptákÛ zde hnízdí také jestfiáb vytvofieno v nûkter˘ch úÏlabin- lesní (Accipiter gentilis), datel kách a pfievládá v nûm líska ãern˘ (Dryocopus martius) Soubor porostÛ acidofilních reliktních borÛ, frag- obecná (Corylus avellana) a oje- arehek zahradní (Phoenicurus mentÛ teplomiln˘ch doubrav, kulturních boro- dinûle zde roste zimolez obec- phoenicurus). Lesní porosty v˘ch porostÛ a nelesních spoleãenstev skalních n˘ (Lonicera xylosteum), ve ibylinné patro jsou devastovány ‰tûrbin a teras silikátov˘ch substrátÛ na strm˘ch svûtlej‰ích borech se nachází ja- introdukovan˘m muflonem lovec obecn˘ (Juniperus com- (Ovis musimon). skalnat˘ch srázech kaÀonovitého údolí Otavy munis). V podrostu reliktních s teplomilnou entomofaunou, hnízdi‰tû v˘ra borÛ rostou bika bûlavá (Luzu- LESNICTVÍ PfievaÏují staré velkého. la luzuloides), jestfiábník bled˘ porosty ve vûku 150–170 let, (Hieracium schmidtii), kociá- které jsou ponechávány svému samovolnému v˘voji, av‰ak zmla- VYUÎITÍ Severov˘chodním se‰lapem a hrabáním v dÛsled- zení v porostních svûtlinách je okrajem pfiírodní rezervace nad ku neúmûrnû vysok˘ch stavÛ nutno chránit oplocením pfied horní hranou svahÛ prochází spárkaté zvûfie, zejména muf- okusem zvûfií. V jihozápadní znaãená turistická stezka s nûko- lonÛ. Bfiehové partie jsou po- ãásti chránûného území jsou lika odboãkami do chránûného ‰kozovány rybáfii a rekreanty 1 Na skalách a strm˘ch skalna- t˘ch svazích nad hladinou zátopy men‰í plochy nepÛvodních mlad- území na vyhlídky do údolí Otavy. (ohni‰tû, drobné skládky odpa- pfiehradní nádrÏe Orlík je vyvinuta ‰ích porostÛ (60–70 let) s pfie- du, nouzové pfiístfie‰ky). mozaika reliktních borÛ, teplomil- vahou smrku, v nichÏ se prová- POZNÁMKA Lesní porosty n˘ch doubrav a polokulturních a kul- dûjí bûÏné v˘chovné zásahy ve ibylinné patro jsou nepfiíznivû BIBLIOGRAFIE 797 turních borov˘ch porostÛ. prospûch vtrou‰en˘ch listnáãÛ. ovlivÀovány okusem, spásáním, MAPA ÚZEMÍ strana 305 298 PI 38 Okres Písek

gon), prvosenka vy‰‰í (Primula elatior), ptaãinec hajní (Stella- ria nemorum), zvoneãník ãern˘ (Phyteuma nigrum), chrasta- vec lesní (Knautia maxima), jarmanka vût‰í (Astrantia ma- jor), p˘rovník psí (Roegneria canina), hojné jsou liány chmel otáãiv˘ (Humulus lupulus) a lilek potmûchuÈ (Solanum dulcamara). V horní ãásti chrá- nûného úseku Lomnice pfiiléhají k levému bfiehu polokulturní bezkolencové louky (Molinion) s hojn˘m ocúnem jesenním (Colchicum autumnale).

ZVͤENA Ve spoleãenstvu ripikolního hmyzu je v˘raznû dominantní drabãík Lesteva longelytrata 1 .Zménû bûÏn˘ch druhÛ lesních spoleãenstev se zde vyskytuje tesafiík Grammo- plnûna fluviálními písãitohlini- ptera variegata a octomilka Pfiírodní t˘mi sedimenty (holocén), na Drosophila histrio. V chránû- památka Vystrkov nichÏ se vyvinula fluvizem gle- ném území hnízdí tfii druhy jová. Místy se vyskytují i pseu- ptákÛ s tûsnou vazbou na pfií- Tok Lomnice v úseku dlouhém 2,5 km, od mostu na les- doglej kambick˘ s kambizemí rodní fiíãní koryto Lomnice, a to ní komunikaci jiÏnû od zámeãku Karlov 1,7 km jiÏnû od typickou (nasycenou i kyselou). ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis), obce Smetanova Lhota aÏ po Ïelezniãní most 1 km seve- skorec vodní (Cinclus cinclus) rozápadnû od obce Ostrovec. KVùTENA Vodní kvûtena a konipas horsk˘ (Motacilla ci- avegetace v korytû potoka není nerea). Îije zde také skokan ze- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: pfiíli‰ v˘znamná. V˘jimkou je len˘ (Rana kl. esculenta) as. Smetanova Lhota 385 – 396 m pozoruhodná fiasa ruducha hnûd˘ (R. temporaria). Za po- Hildebrandia rivularis, která travou sem pravidelnû zaletují V˘mûra: 3,07 ha Vyhlá‰eno: 1986 je povaÏována za indikátor ãis- volavka popelavá (Ardea cine- t˘ch vod a zde vytváfií tmavû rea) a jestfiáb lesní (Accipiter Pfiirozen˘ tok fiíãky Lomnice s balvanit˘m fieãi‰- ãervené pevné povlaky na kame- gentilis), hnízdící v okolních nech ve spodní pefiejnaté ãásti lesích. tûm a pefiejnat˘mi úseky v ‰irokém lesnatém a luã- chránûného území. PfiestoÏe v nû- ním údolí, s v‰estrannû diferencovan˘mi porosty kter˘ch ukazatelích je voda VYUÎITÍ Chránûn˘ úsek pobfieÏního luhu tvofiícími hnízdní biotop dru- v tomto úseku Lomnice stfiídavû Lomnice je souãástí bûÏnû vy- hovû poãetné avifauny. Trvale zde hnízdí ledÀá- fiazena aÏ do III.–IV. tfiídy uÏívaného sportovnû rybáfiského jakosti, pfiítomnost této fiasy do- revíru. Pfiilehlé louky – zãásti ãek fiíãní. kládá velkou samoãisticí schop- v ochranném pásmu – jsou pro nost i pomûrnû krátk˘ch pefiej- zachování druhové pestrosti je- nat˘ch úsekÛ vodních tokÛ. denkrát aÏ dvakrát roãnû kose- PobfieÏní porosty mají charakter ny. Podél Lomnice vede po le- stfiemchového vrbo-ol‰ového lu- vém bfiehu znaãená turistická hu (Stellario-Alnetum gluti- stezka, v horní ãásti levého bfie- nosae) atvofií je pfieváÏnû ol‰e hu je vybudován stál˘ areál let- lepkavá (Alnus glutinosa) avr- ního dûtského tábora. ba kfiehká (Salix fragilis) sma- lou pfiímûsí lípy malolisté (Ti- BIBLIOGRAFIE 564 lia cordata), smrku ztepilého (Picea abies), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a javoru mléãe (Acer platanoides). V ke- fiovém patfie rostou roztrou‰enû vrba nachová (Salix purpurea), rÛÏe pfievislá (Rosa pendu- lina), brslen evropsk˘ (Euony- mus europaeus) a l˘kovec jedo- GEOLOGIE Horninov˘ ãásti zasahuje porfyrická Ïula vat˘ (Daphne mezereum). By- podklad vût‰iny území pfiírodní agranodiorit (porfyrická varie- linn˘ podrost tvofií ãistec lesní 1 Pfiirozen˘ tok fiíãky Lomnice památky je budován amfibol- ta kozárovického typu), které (Stachys sylvatica), omûj pestr˘ s balvanit˘m fieãi‰tûm a pefiejnat˘mi biotitick˘m granodioritem ko- jsou souãástí stfiedoãeského plu- (Aconitum variegatum), lilie úseky leÏí v ‰irokém luãním a lesna- zárovického typu, do v˘chodní tonu. Plochá potoãní niva je vy- zlatohlávek (Lilium marta- tém údolí. PI 39 299 âeskobudûjovicko

GEOLOGIE Chránûné úze- mí leÏí v ploché terénní sníÏe- ninû na jihozápadním úpatí Mehelnické vrchoviny. Zahrnu- je dvû malé rybniãní soustavy a celkem deset men‰ích rybníkÛ: Skopec (3,5 ha), Star˘ u Nové Vsi (5,5 ha), KoláfiÛ (1,8 ha), RejdÛ (1,4 ha), âejka (1,5 ha), Nov˘ u Krãe (4 ha), Star˘ u Kr- ãe (1,5 ha), Uchcánek (0,9 ha), Ml˘nsk˘ u Krãe (2 ha) a Zuká- ãek (1,2 ha). V horninovém podloÏí pfievaÏuje biotitická a muskovit-biotitická Ïulorula, do severní ãásti zasahuje leuko- kratní migmatit (podolsk˘ kom- plex moldanubika). NadloÏní 1 vrstvy tvofií v celém rozsahu te- rénních depresí deluviální, de- luviálnû soliflukãní a fluviální aquatica) aroztrou‰enû rostou písãité hlíny a hlinité písky Ïabník jitrocelov˘ (Alisma Pfiírodní (pleistocén – holocén) a sedi- plantago-aquatica) a skfiípina památka Zelendárky menty vodních nádrÏí (recent). kofienující (Scirpus radicans). PÛdním pokryvem je vesmûs ty- V chránûném území se nachází Soustava mal˘ch rybníkÛ mezi obcemi Nuzov a Krã, pick˘ pseudoglej a glej. jediná dosud pfieÏívající popu- 3,5 km severov˘chodnû aÏ 2,5 km v˘chodnû od Protiví- lace vodního mechu prameniãky na. Rybníky leÏí v okolí osad a samot Nová Ves u Proti- KVùTENA V nûkter˘ch ryb- chabé (Fontinalis hypnoides) vína, Zelendárky, Podkrãí a Pafiezí. nících (Skopec, Nov˘ a Star˘ vâeské republice. Pfii obãasném uKrãe, âejka) zÛstaly zachovány letnûní se na dnech nûkter˘ch Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: lemy litorálních rákosin (Phrag- rybníkÛ (zejména Nov˘ a Star˘ Krã u Protivína, 388– 439 m mition communis), tvofiené uKrãe, âejka) vytváfiejí spo- Nová Ves u Protivína pfiedev‰ím porosty orobince ‰iro- leãenstva obnaÏen˘ch písãit˘ch Typhetum latifoliae) (Eleocharition ovatae) listého (as. den , V˘mûra: Vyhlá‰eno: ao. úzkolistého (as. T. angusti- v nichÏ rostou kufiinka ostnose- 30,57 ha 1986 foliae), místy rostou skfiípinec menná (Spergularia echinos- jezerní (Schoenoplectus lacu- perma), blatûnka vodní (Limo- PfieváÏnû mezotrofní rybníky s ãásteãnû zacho- stris), rákos obecn˘ (Phragmi- sella aquatica), úpor peprn˘ van˘mi porosty litorálních rákosin a vysok˘ch tes australis) a zblochan vodní (Elatine hydropiper), ú. troj- ostfiic, druhovû bohatou vodní avifaunou a po- (Glyceria maxima). V rákosi- muÏn˘ (E. triandra), bahniãka nách rybníkÛ Uchcánek a Nov˘ vejãitá (Eleocharis ovata) a ost- ãetn˘mi populacemi obojÏivelníkÛ. Soustava ne- uKrãe se aÏ do 80. let 20. sto- fiice ‰áchorovitá (Carex bohe- pravidelnû rozpt˘len˘ch drobn˘ch rybníkÛ zvy- letí vyskytoval ‰mel okoliãnat˘ mica). Je‰tû v 70. letech 20. sto- ‰uje estetickou hodnotu zdej‰í krajiny. (Butomus umbellatus), v mok- letí se v nich vyskytovaly také fiinách u rybníka âejka roste trojfiadka Micheliova (Dicho- bazanovec kytkokvût˘ (Naum- stylis micheliana) a pu‰tiãka dí, v podrostu s bohat˘mi lemo- (Rana kl. esculenta), nehojná je burgia thyrsiflora). Ve vnûj‰ím rozprostfiená (Lindernia pro- v˘mi spoleãenstvy svazu Trifoli- rosniãka zelená (Hyla arborea), litorálu rybníkÛ jsou místy vy- cumbens). Ve v˘topách nûkte- on medii s jetelem prostfiedním kuÀka obecná (Bombina bom- vinuty porosty vysok˘ch ostfiic r˘ch rybníkÛ (Star˘ a Nov˘ (Trifolium medium), ãern˘‰em bina) auÏovka obojková (Nat- s dominantní ostfiicí ‰tíhlou (as. uKrãe, RejdÛ) jsou vyvinuta hajním (Melampyrum nemo- rix natrix). Hnízdí tu bûÏné Caricetum gracilis), vzácnû se spoleãenstva bezkolencov˘ch luk rosum) aváleãkou prapofiitou druhy vodních ptákÛ, v rozsáh- na prameni‰tích objevuje i ostfii- (Molinion), v nichÏ rostou (Brachypodium pinnatum). lej‰í rákosinû na rybníku Skopec ce trsnatá (Carex cespitosa). starãek vodní (Senecio aquati- také rákosník obecn˘ (Acroce- Mûlké ãásti rybníka Nov˘ u Krãe cus), bezkolenec modr˘ (Moli- ZVͤENA Pro pobfieÏní rá- phalus scirpaceus) ar. prouÏ- porÛstají rozsáhlé porosty vyso- nia caerulea), ostfiice Hartma- kosiny této lokality jsou charak- kovan˘ (A. schoenobaenus). k˘ch baÏinn˘ch bylin (Oenan- nova (Carex hartmanii), ãertkus teristické zejména nûkteré dru- thion aquaticae), v nichÏ pfie- luãní (Succisa pratensis), buk- hy broukÛ (drabãík Stenus bi- VYUÎITÍ Rybníky jsou vyu- vaÏuje halucha vodní (Oenanthe vice lékafiská (Betonica offici- notatus, slunéãko Anisosticta Ïívány k extenzivnímu chovu nalis), fiebfiíãek bertrám (Achil- novemdecimpunctata), plo‰tic ryb. Chránûné území je pfiístup- lea ptarmica), hadí mord nízk˘ (plo‰tiãka Ischnodemus sabu- né po vefiejn˘ch cestách vût‰inou (Scorzonera humilis), vzácnû leti) advoukfiídl˘ch (octomilka na hráze rybníkÛ, podél jeho izemûÏluã hofiká (Centaurium Lordiphosa andalusiaca,lu- západního okraje a severní ãástí 1 erythraea), v‰ivec ladní (Pedi- Ïanka Campichoeta obscuri- vede turisticky znaãená stezka. Rybník Skopec u Nové Vsi. Na cularis sylvatica) pennis, Exechia jeho obvodu zÛstaly zachovány po- a pampeli‰ka bedlobytka rosty litorálních rákosin, tvofiené Nordstedtova (Taraxacum nord- pseudofestiva, pestfienka Bra- BIBLIOGRAFIE 176, 178, zblochanem vodním (Glyceria ma- stedtii). Na hrázích rybníkÛ chymyia berberina). Ve vût‰inû 179, 279, 282, 375, 564 xima) aorobincem úzkolist˘m Star˘ a Nov˘ u Krãe jsou estetic- rybníkÛ v chránûném území (Typha angustifolia). ky hodnotná dubová stromofia- se rozmnoÏuje skokan zelen˘ MAPA ÚZEMÍ strana 306 300 PI 40 Okres Písek

spfiechody k ptaãincové lipové doubravû (Stellario-Tilietum), na zastínûn˘ch strm˘ch svazích k suÈov˘m habrov˘m javofiinám (Aceri-Carpinetum). Na oslu- nûn˘ch v˘chodních a jihov˘- chodních svazích jsou pfiechody k subacidofilním teplomiln˘m doubravám (Quercion petraeae), které se na extrémních skalna- t˘ch stanovi‰tích sv˘m charakte- rem velmi blíÏí bfiekové doubravû (Sorbo torminalis-Quercetum). Vroklích jsou vyvinuty ma- lé plochy udatnov˘ch javofiin (Arunco-Aceretum) a ostfiico- v˘ch jasenin (Carici remotae- -Fraxinetum). Ve stromovém patfie pfievládá podle typu stano- vi‰tû lípa malolistá (Tilia cor- data) nebo dub zimní (Quer- cus petraea), k nûmuÏ na sta- novi‰tích teplomiln˘ch doubrav pfiistupuje jefiáb bfiek (Sorbus torminalis), v podúrovni pfie- vládá habr obecn˘ (Carpinus betulus). Na su‰‰ích skalnat˘ch místech je pfiimí‰ena borovice lesní (Pinus sylvestris). V rok- lích jsou ãasté jilm horsk˘ (Ul- mus glabra), ol‰e lepkavá (Al- nus glutinosa) a jasan ztepil˘ (Fraxinus excelsior). Kefiové patro tvofií pfieváÏnû zimolez obecn˘ (Lonicera xylosteum) a líska obecná (Corylus avella- na). V bohatém podrostu dubo- habfiin a suÈového lesa rostou plicník tmav˘ (Pulmonaria obscura), svefiep BenekenÛv (Bromus benekenii), ostfiice bledoplevá (Carex pallens), o. (C. pilosa) 1 chlupatá , ãarovník pafiíÏsk˘ (Circaea lutetiana), svízel lesní (Galium sylvati- GEOLOGIE Povrch chránû- cum), lilie zlatohlávek (Lilium Pfiírodní ného území je ãlenûn pfiíãn˘mi martagon), medovník velko- rezervace Îlíbky roklemi, mezi nimiÏ vystupují kvût˘ (Melittis melissophyl- skalnaté hfibítky. V horninovém lum), pupkovec pomnûnkov˘ Les na pfiíkr˘ch svazích a v roklích na levém svahu údo- podloÏí pfievaÏuje porfyrická (Omphalodes scorpioides), lí Otavy, 1–1,5 km v˘chodnû od obce Stará VráÏ. amfibol-biotitická melanokrat- prvosenka vy‰‰í (Primula ela- ní Ïula (typ âertovo bfiemeno), tior) aj. V nezapojen˘ch zakrs- Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: do jiÏní ãásti zasahuje usmûrnû- l˘ch doubravách pfievaÏují v by- Boreãnice 353 – 438 m n˘ amfibol-biotitick˘ a biotitic- linném patfie kostfiava ovãí (Fe- k˘ granodiorit ãervenského typu stuca ovina) a bika bûlavá (Lu- V˘mûra: 37,39 ha Vyhlá‰eno: 1973 s Ïílami biotitické a dvojslídné zula luzuloides), ale roste zde Ïuly (stfiedoãesk˘ pluton). PÛdní také mnoho nároãnûj‰ích Pfiirozené porosty svahov˘ch dubohabfiin, sub- pokryv tvofií kambizem typická teplomiln˘ch druhÛ a druhÛ acidofilních teplomiln˘ch doubrav, suÈov˘ch hab- (vãetnû kyselé variety), na skal- skalních stanovi‰È, zejména bû- nat˘ch stanovi‰tích typick˘ a kam- lozáfika vûtvitá (Anthericum rov˘ch javofiin, roklinov˘ch javofiin a potoãních bizemní ranker, dna nûkolika ol‰in a ostfiicov˘ch jasenin s pestrou skladbou roklí s drobn˘mi potoky pokr˘- kvûteny na svazích a v postranních roklích ka- vá kyselá kambizem pseudogle- Àonovitého údolí Otavy, s druhovû bohatou avi- jová. faunou a entomofaunou, vázanou na staré listna- 1 Floristicky pestr˘ podrost ãer- KVùTENA PfievaÏuje ãer- n˘‰ov˘ch dubohabfiin (Melampyro té porosty. n˘‰ová dubohabfiina (Melam- nemorosi-Carpinetum) v jarním pyro nemorosi-Carpinetum) aspektu. PI 41 301 âeskobudûjovicko

2

ramosum), tomkovice jiÏní (Hierochloe¨ australis), tolita lékafiská (Vincetoxicum hirun- dinaria), hrachor ãern˘ (Lathy- rus niger), fiebfiíãek vratiãolist˘ (Achillea distans), strdivka zbarvená (Melica picta), ães- nek chlumní horsk˘ (Allium senescens subsp. montanum) arozchodník skalní (Petrose- dum reflexum). 3 ZVͤENA V pfiírodní rezer- vaci Ïijí brouci nároãní na kva- litu prostfiedí, napfi. mravenco- populacemi mnoha druhÛ evrop- mil Euconnus claviger, kovafiík ského listnatého lesa, pfiedev‰ím Anostirus castaneus, lesák La- lejska bûlokrkého (Ficedula al- emophloeus kraussi, hnojník bicollis), dlaska tlustozobého Aphodius paykuli atd. Nûkte- (Coccothraustes coccothraus- ré druhy dvoukfiídl˘ch, napfi. tes), s˘kory babky (Parus palu- bedlobytky Boletina digitata stris), ‰oupálka krátkoprstého a Trichonta aberrans, vrtal- (Certhia brachydactyla) a bud- ky Cerodontha unguicornis níãka lesního (Phylloscopus a Phytoliriomyza melampyga sibilatrix). V rezervaci hnízdí akvûtilky Pegomya maculata také strakapoud prostfiední (Den- a Phorbia longipilis jsou zná- drocopos medius) a Ïluna ‰edá mé v âechách jen z této jediné (Picus canus). lokality, stlaãenka Platypeza consobrina a dlouhososka Bom- LESNICTVÍ Lesní porosty bylius fimbriatus náleÏí k v˘- na strm˘ch svazích nad Otavou raznû teplomiln˘m prvkÛm avroklích (vûk 140 – 200 let) fauny. Chránûné území se vy- mají vût‰inou velmi pfiirozen˘ znaãuje druhovû pestrou avi- charakter a jsou ponechávány faunou s poãetn˘mi hnízdícími bez zásahÛ samovolnému v˘- voji. Porosty na plo‰inû (vûk 130–150 let) jsou v˘raznû dvouetáÏové, rovnûÏ témûfi pfii- rozeného charakteru. Men‰í plochy mlad‰ích porostÛ ve stáfií 50 –100 let jsou kulturního pÛ- vodu, s pfievahou smrku a boro- 2 Charakteristick˘m ptaãím dru- vice. V nich a ve stejnovûk˘ch hem dubohabfiin v PR Îlíbky je strakapoud prostfiední (Dendroco- mlad‰ích listnat˘ch porostech se pos medius). provádûjí zásahy pro zlep‰ení je- 3 jich vûkové a druhové skladby Na plo‰‰ím terénu na hfibítcích aprostorové struktury. a nad hranou svahu inklinují po- BIBLIOGRAFIE rosty dubohabfiin k floristicky chud- znaãen˘ lázeÀsk˘ okruh. Na jiÏ- 103, 227, ‰í ptaãincové lipové doubravû (Stel- VYUÎITÍ Po cestách nad ním okraji chránûného území je 279, 487, 488, 497, 525, 624, lario-Tilietum), v jejímÏ stromovém horní hranou svahÛ prochází na plo‰inû nad svahem vybudo- 800 patru pfievládá lípa malolistá (Tilia pfiírodní rezervací znaãená tu- ván stál˘ areál letního dûtského cordata). ristická stezka a zároveÀ zelenû tábora. 302 PI 42 Okres Písek

Pfiírodní park Písecké hory

Vyhlá‰en Okresním národním v˘borem v Písku dne 17. záfií 1973 jako území klidu a podle zákona ã. 114/1992 Sb. pfie‰el do kategorie pfiírodních parkÛ jako první na území jihoãeského regionu. Pfiírodní park byl novû vyhlá‰en Nafiízením Okresního úfiadu vPísku ze dne 17. 12. 2001 s úãinností od 3. 1. 2002. Pfiírodní park má rozlohu 60,3 km2.

Území Píseck˘ch hor náleÏí ke geomorfologické- mu celku Táborská pahorkatina a je tvofieno okr- skem Mehelnická vrchovina, leÏícím na rozvodí Vltavy, Otavy a Blanice. V severní ãásti je budo- váno durbachity rastenberského typu patfiícími k moldanubickému plutonu, v jiÏní ãásti migmati- ty podolského komplexu a pararulami pestré sku- piny moldanubika. Nejvy‰‰ími body jsou Velk˘ Mehelník (632,5 m n. m.) a Paseck˘ vrch (625,2 m n. m.) v severní ãásti a Vysok˘ Kam˘k (626,8 m n. m.) v jiÏní ãásti chránûného území. Pfiírodní park je témûfi souvisle zalesnûn. Vege- 1 taãní kryt tvofií pfieváÏnû smí‰ené porosty s velk˘m podílem listnat˘ch dfievin, zejména buku lesního na mozaika men‰ích rybníkÛ s pobfieÏními rákosi- (Fagus sylvatica). Na nûkter˘ch stanovi‰tích jsou nami a navazujícími stfiídavû vlhk˘mi loukami sva- pfiimí‰eny dub letní i zimní, lípa malolistá, javor zu Molinion s v˘skytem celé fiady druhÛ vodní klen i mléã, ol‰e lepkavá a jasan ztepil˘. Potenciál- amokfiadní avifauny a entomofauny. ní vegetací jsou kvûtnaté lipové buãiny (Tilio corda- Území Píseck˘ch hor nese stopy pfiítomnosti tae-Fagetum), na chud‰ích stanovi‰tích, zejména ãlovûka jiÏ od mlad‰í doby kamenné. âetné arche- v jiÏní ãásti území, i acidofilní bikové buãiny (Lu- ologické nálezy se vztahují k osídlení ve star‰í zulo-Fagetum), mnohde se znaãnou pfiímûsí dubu astfiední dobû bronzové a v dobû hal‰tatské. zimního (Quercus petraea). Porosty pfiirozen˘ch Lesy Píseck˘ch hor byly od stfiedovûku zdrojem kvûtnat˘ch i acidofilních buãin jsou chránûny v pfií- dfieva pro královsk˘ dvÛr. Tento v˘znam ustoupil rodní rezervaci Velk˘ a Mal˘ Kam˘k, ale zÛstaly do pozadí s poãátkem tûÏby zlata, která zazname- zachovány i na Velkém Mehelníku, vrchu Nûmec, nala nejvût‰í rozmach ve 14. a 15. století. Nejstar‰í Paseckém vrchu a dal‰ích lokalitách. V niωích okra- lokalitou jsou doly na Kometû, nejznámûj‰í jsou jov˘ch ãástech pfiírodního parku jsou potenciální Havírky. U nich se zachovala fiada zlatokopeck˘ch vegetací acidofilní doubravy (Genisto germanicae- stafiin, které sledují Ïíly zlatonosného kfiemene. -Quercion), av‰ak bez dochovan˘ch zbytkÛ pfiiroze- Dal‰í zajímavostí je star˘ Ïivcov˘ lom „U obrázku“, n˘ch porostÛ. Dfiíve byly v Píseck˘ch horách hojnû kter˘ je v˘znamn˘ nálezy vzácn˘ch minerálÛ, napfi. vysazovány introdukované dfieviny, z nichÏ dnes rutilu, kolumbitu, ilmenitu, hematitu, goethitu, zvlá‰tû douglasky dosahují úctyhodn˘ch rozmûrÛ. berylu a jeho drahokamov˘ch odrÛd, a dal‰ích. Souvislé lesní porosty poskytují vhodné prostfiedí Nálezy z této lokality mají své místo v na‰ich i svû- pro Ïivot mnoha druhÛ ÏivoãichÛ, s nimiÏ se ná- tov˘ch muzeích. v‰tûvník bûÏnû nesetkává. Îijí zde napfi. ãáp ãern˘ (Ci- Území pfiírodního parku má velk˘ v˘znam jako conia nigra), krkavec velk˘ (Corvus corax), s˘c rous- rekreaãní zázemí mûsta Písku. Jeho hlavní pfiedností n˘ (Aegolius funereus), kulí‰ek nejmen‰í (Glaucidium zÛstává klidné prostfiedí lesÛ doplnûné technicko- passerinum), lejsek mal˘ (Ficedula parva) a dal‰í. historick˘mi a kulturnû-historick˘mi památkami Na jihozápadní hranici pfiírodního parku se na- na‰í minulosti. Pro pouãení náv‰tûvníkÛ pfiírodní- chází pfiírodní památka Zelendárky, kde je chránû- ho parku byla zfiízena tzv. Cesta drahokamÛ.

1 V˘chodní okraj pfiírodního parku s pfieváÏnû smí‰en˘mi porosty, západ- nû od Albrechtic. PI 43 303 âeskobudûjovicko

SMUTN¯ STR. 294 31 07 1995

KRKAVâINA STR. 284 31 07 1995

HRBY STR. 280 31 07 1995

304 PI 44 Okres Písek

VELK¯ POTOâN¯ STR. 296 25 07 1995

DùDOVICKÉ STRÁNù (1), STR. 278 31 07 1995 V¯¤Í SKÁLY U OSLOVA (2) STR. 298

KOPANINY STR. 283 31 07 1995

V OBOUCH STR. 297 31 07 1995

PI 45 305 âeskobudûjovicko

ZELENDÁRKY STR. 300 25 07 1995

RAÎICK¯ STR. 289 25 07 1995

306 PI 46 Okres Písek Památné stromy

1. Lípa malolistá, k. ú. Albrechtice nad Vltavou, p. ã. 1085/4, se- vernû od rozcestí silnic Albrechtice – T˘n nad Vltavou – Hlad- ná, 0,5 km v˘chodnû od obce Albrechtic. O: 630 cm, Vs: 25 m, S: 300 let. 2. Lípa malolistá, k. ú. Blehov, p. ã. 883, u polní cesty na jihov˘- chodním okraji obce. O: 481 cm, Vs: 23 m, S: 275 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. BoÏetice, p. ã. 32/1, na zahradû u domu ã. p. 30 ve v˘chodní ãásti obce BoÏetice. O: 431 cm, Vs: 23 m, S: 300 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. Branice, p. ã. 547, u zdûné kapliãky v se- verní ãásti obce Branice. O: 384 cm, Vs: 27 m, S: 380 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Chrastiny, p. ã. 877/11, u místní komuni- kace v severov˘chodní ãásti osady Pazderny, 1,5 km jiÏnû od obce Záhofií. O: 625 cm, Vs: 30 m, S: 350 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Chy‰ky, p. ã. 452/2, v zahradû u domu ã. p.13 na jihov˘chodním okraji obce. O: 578 cm, Vs: 22 m, S: 250 let. 7. Habr obecn˘, k. ú. Jickovice, p. ã. 1221/2, u rozvaliny hospo- dáfiské budovy v osadû Varta, 1,5 km jihozápadnû od Jickovic. O: 204 cm, Vs: 15 m, S: 240 let. 8. Jalovec obecn˘, k. ú. Kuãefi, p. ã. 1843, na mezi u polní cesty 100 m západnû od samoty U MoravcÛ, 1,2 km jihozápadnû od obce Kuãefi. O: 90 cm, Vs: 8 m, S: 150 let. 9. Buk lesní, k. ú. Kvûtov, p. ã. 567/1, v lesním komplexu Ruká- veãské obory u lesní silnice Rukáveã – Jetûtice, 1,5 km severozá- padnû od Jetûtic. O: 389 cm, Vs: 32 m, S: 250 let. 10. Dub letní, k. ú. Kvûtov, p. ã. 568/1, v lesním komplexu Ruká- veãské obory poblíÏ lesní silnice Rukáveã – Jetûtice, 2 km severnû 1 od Jetûtic. O: 532 cm, Vs: 24 m, S: 300 let. 11. Lípa malolistá, k. ú. Kvûtu‰, p. ã. 415, na okraji obce Kvûtu‰ na pravém bfiehu Nadûjkovského potoka, 15 m od poÏární zbrojni- ce. O: 458 cm, Vs: 26 m, S: 275 let. 12. Dub letní, k. ú. Luãkovice, p. ã. 189/1, v louce za západním okrajem obce Luãkovice. O: 380 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 13. Dub letní, k. ú. Luãkovice, p. ã. 189/8, v louce za západním okrajem obce Luãkovice. O: 422 cm, Vs: 26 m, S: 200 let. 14. Dub letní, k. ú. Luãkovice, p. ã. 222, na jihozápadním okra- ji obce Luãkovice uprostfied zahrady u rekreaãní chalupy. O: 350 cm, Vs: 19 m, S: 150 let. 15. Dub letní, k. ú. Milevsko, p. ã. 1609/2, na v˘chodní stranû sil- nice Milevsko – Petrovice proti rybím sádkám, 350 m severozá- padnû od klá‰tera na severním okraji mûsta. O: 369 cm, Vs: 22 m, S: 200 let. 16. Dub letní, k. ú. Milevsko, p. ã. 566/1, u rozcestí silnic Milev- sko – Pfieborov – Dm˘‰tice u ãerpací stanice na severním okraji mûsta, severozápadnû od klá‰tera. O: 378 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 17. Javor mléã, k. ú. Milevsko, p. ã. 1861, u cesty mezi klá‰terem aKorunsk˘m rybníkem severnû od mûsta. O: 365 cm, Vs: 22 m, S: 200 let. 18. Lípa malolistá, k. ú. Milevsko, p. ã. 1776, za zdí hfibitova severnû od klá‰tera proti kostelu Sv. Jiljí, severnû od mûsta. O: 530 cm, Vs: 28 m, S: 300 let. 19. Lípa malolistá, k. ú. Milevsko, p. ã. 1829, na prvním nádvofií klá‰tera pfied románskou bazilikou. O: 429 cm, Vs: 23 m, S: 250 let. 20. Dub zimní, k. ú. Mirotice, p. ã. 665, na okraji Ïidovského hfibi- tova, na severním okraji mûsta. O: 340 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 2 21. Lípa malolistá, k. ú. Mladotice u Drhovle, p. ã. 826/2, skupina 2 lip vlevo do hlavní silnice Praha – Písek, na severov˘chodním okraji osady Chlaponice. O: 365 a 375 cm, Vs: 23 m, S: 200 let. 22. Hru‰eÀ obecná, k. ú. NûÏovice, p. ã. 2076/6, v plochém údolí u polní cesty z NûÏovic do Jeni‰ovic, 800 m jiÏnû od NûÏovic. 1 O: 253 cm, Vs: 14 m, S: 180 let. Lípa malolistá za zdí hfibitova severnû od klá‰tera proti kostelu Sv. Jiljí, 23. Javor stfiíbrn˘, k. ú. NûÏovice, p. ã. 2877/3, na jiÏní stranû sil- na severním okraji Milevska. nice Milevsko – Dm˘‰tice, jihov˘chodnû od osady Jeni‰ovice. 2 Tfiífiadá alej platanÛ javorolist˘ch podél pfiíjezdové komunikace k pivo- O: 398 cm, Vs: 23 m, S: 180 let. varu Platan v Protivínû. PI 47 307 âeskobudûjovicko

24. Dub letní, k. ú. Písek, p. ã. 1, skupina 4 dubÛ v Palackého sa- dech u Schrenkova pavilonu severnû od hlavního námûstí v Pís- ku: O: 275– 393 cm, Vs: 25–27 m, S: 185 let. 25. Jasan ztepil˘, k. ú. Písek, p. ã. 2994/2, u Krobbergerova pavilo- nu v Sedláãkovû ulici nad námûstím, vyrÛstá z otvoru v Ïulové desce. O: 280 cm, Vs: 18 m, S: 160 let. 26. Platan javorolist˘, k. ú. Protivín, p. ã. 800, 59 exempláfiÛ pla- tanÛ v tfiífiadé aleji podél pfiíjezdové komunikace k protivín- skému pivovaru v severní ãásti mûsta. O: 150 – 310 cm, Vs: 20–25 m, S: 150 let. 27. Platan javorolist˘, k. ú. Protivín, p. ã. 4, na jiÏním okraji par- ãíku s pomníkem padl˘ch u jiÏního okraje námûstí. O: 294 cm, Vs: 23 m, S: 130 let. 28. Dub letní, k. ú. Pfiílepov, p. ã. 517/2, u cesty poblíÏ stodoly na jihozápadním okraji obce. O: 408 cm, Vs: 23 m, S: 250 let. 29. Lípa malolistá, k. ú. Putim, p. ã. 1211, na pravé stranû silnice Putim – Písek vedle kamenného kfiíÏe, 1,2 km severov˘chodnû od obce Putim. O: 474 cm, Vs: 18 m, S: 250 let. 30. Lípa malolistá, k. ú. Putim, p. ã. 1135/3, pod místní komuni- kací na severozápadním bfiehu Podkostelního rybníka, v severo- v˘chodní ãásti obce. O: 400 cm, Vs: 29 m, S: 250 let. 31. Jírovec maìal, k. ú. Radobytce, p. ã. 619/1, na návsi obce vtrávníku. O: 312 cm, Vs: 19 m, S: 130 let. 32. Javor klen, k. ú. Ratibofi, p. ã. 71, na nádvofií domu ã. p. 1 (sa- mota) v osadû Nálesí, 1,2 km severnû od obce Ratibofi. O: 369 cm, Vs: 21 m, S: 200 let. 33. Lípa malolistá, k. ú. Rohozov, p. ã. 710, v blízkosti stodoly u do- mu ã. p. 3 v severní ãásti obce. O: 498 cm, Vs: 27 m, S: 300 let. 34. Lípa velkolistá, k. ú. Semice u Písku, p. ã. 237/1, u plotu za- 3 hrady u místní komunikace u usedlosti ã. p. 35 v osadû Semice. O: 468 cm, Vs: 30 m, S: 300 let. 35. Dub ãerven˘ a dub letní, k. ú. Smetanova Lhota, p. ã. 1452, dva stromy v parku pfied loveck˘m zámeãkem Karlov, 1 km jiÏ- nû od obce Smetanova Lhota. O: 408 a 439 cm, Vs: 24 a 26 m, S: 250 let. 36. Lípa malolistá, k. ú. Srlín, p. ã. 783/2, u kapliãky na jihov˘- chodním okraji obce u silnice smûr Staré Sedlo. O: 399 cm, Vs: 26 m, S: 250 let. 37. Dub letní a lípa malolistá, k. ú. Stará Dobev, p. ã. 146, 15 du- bÛ a 2 lípy v oboustranném stromofiadí na hrázi Dobevského rybníka jihov˘chodnû od obce Dobev. O: 300 – 386 cm, Vs: 28– 30 m, S: 200–250 let. 38. Jilm vaz, k. ú. Staré Kestfiany, p. ã. 1114, dva stromy na levém bfiehu Otavy pfied západní stranou kaple „Kalvárie“, 0,5 km jiÏnû od obce Kestfiany. O: 480 a 400 cm, Vs: 20 a 18 m, S: 300 let. 39. Jinan dvoulaloãn˘ a lípa malolistá, k. ú. StráÏovice u Mirotic, p. ã. 42/1, 29, lípa roste na nádvofií zámeãku a jinan v oploce- né zahradû opodál, v jiÏní ãásti obce StráÏovice. O: lípa 445 cm a jinan 180 cm, Vs: lípa 24 m a jinan 14 m, S: 200 a 100 let. 40. Lípa malolistá, k. ú. Zahrádka u Kováfiova, p. ã. 220/4, skupi- na 2 lip u kapliãky u b˘valé silnice Zahrádka – Milevsko, 500 m v˘chodnû od stfiedu osady Zahrádka. O: 491 a 363 cm, Vs: 19 a 15 m, S: 270 let. 41. Hru‰eÀ obecná, k. ú. Zál‰í u Sepekova, p. ã. 441, u polní cesty 200 m jiÏnû od jiÏního okraje obce Zál‰í. O: 355 cm, Vs: 15 m, S: 150 let. 42. Lípa malolistá, k. ú. Îebrákov u Zahofian, p. ã. 9/1, na okraji 4 zahrady u domu ã. p. 8 v jihov˘chodní ãásti osady Îebrákov. O: 542 cm, Vs: 26 m, S: 300 let.

3 Jilm vaz, skupina dvou stromÛ na levém bfiehu Otavy pfied západní stranou kaple „Kalvárie“, 0,5 km jiÏnû od obce Kestfiany. 4 Dub zimní na Ïidovském hfibitovû na severním okraji Mirotic. 308 PI 48