âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninové podloÏí tvofií porfyrická amfi- bol-biotitická melanokratní Ïula (typ âertovo bfiemeno), souãást stfiedoãeského plutonu, která je pfiekrytá slabou vrstvou deluvio- fluviálních hlinit˘ch pískÛ (holocén). Ra‰elini‰tû vzniklo v ploché terénní depresi s omeze- n˘m odtokem, v níÏ je syceno v˘vûry podzemní vody, jejíÏ pfie- bytek se hromadí v obvodovém laggu a jen ve sráÏkovû bohat˘ch obdobích odtéká z jeho severo- západního okraje do údolí Vlta- vy. V such˘ch letech se hladina vody sniÏuje a povrch ra‰elini‰tû silnû vys˘chá. Vznikla zde orga- nozem typická (glejová), na kte- rou navazuje kambizem typická a pseudoglejová (kyselé variety). KVùTENA Stfied ra‰elini‰tû porÛstá submontánní ra‰elinn˘ bor (Eriophoro vaginati-Pine- tum sylvestris), v nûmÏ pfieva- (Pinus sylve- Ïuje borovice lesní 1 stris) avelmi hojnû je, zvlá‰tû vobvodov˘ch ãástech porostu, pfiimí‰ena bfiíza p˘fiitá (Betula ZVͤENA V chránûném pubescens). Pfiízemní vegetace území je hojn˘ stfievlíãek Pte- Pfiírodní v nezapojen˘ch ãástech porostu rostichus minor, typick˘ pro památka Bachmaã je tvofiena suchop˘rora‰eliníko- moãály a ra‰elini‰tû. Vyskytují se v˘m spoleãenstvem s dominant- tu i vzácnûj‰í druhy mokfiad- Lesní ra‰elini‰tû na plo‰inû 1 km v˘chodnû od Vltavy, ním suchop˘rem pochvat˘m ních dvoukfiídl˘ch, napfi. lupice 2 km severozápadnû od obce Jickovice. (Eriophoro vaginati-Sphagne- Dolichopus lepidus a Cam- tum recurvi). V jiÏní ãásti lag- psicnemus loripes, hrbilka Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: gu se zachoval fragment fiídké Gymnophora nigripennis a stí- Jickovice 442 – 444 m zakrslé ra‰elinné smrãiny (Sphag- nomilka Calliopum genicula- no-Piceetum), zatímco vût‰ina tum. V chránûném území byly V˘mûra: 2,74 ha Vyhlá‰eno: 1986 laggu je zarostlá oligotrofním nalezeny pouze bûÏné lesní dru- ostfiicovora‰eliníkov˘m spole- hy obratlovcÛ. Malé lesní ra‰elini‰tû pfiechodového aÏ vrchovi‰t- ãenstvem s ostfiicí zobánkatou ního typu se submontánním ra‰elinn˘m bfiezo- (Carici rostratae-Sphagnetum LESNICTVÍ Borobfiezov˘ v˘m borem a ostfiicovora‰eliníkov˘mi spoleãen- apiculati), do západní ãásti porost ve stfiední ãásti chránûné- proniká vysoká terestrická ráko- ho území je pomûrnû stejnovûk˘ stvy laggu, unikátní vegetaãní formace v pomûrnû sina s rákosem obecn˘m (Phrag- (vûk 40 –60 let), vznikl˘ pfii- teplé fytogeografické oblasti Stfiedního Povltaví mites australis). Z dal‰ích dru- rozenou sukcesí na dfiíve prav- nad zafiíznut˘m údolím Vltavy. hÛ rostou na ra‰elini‰ti ostfiice dûpodobnû umûle odlesnûném ‰edavá (Carex canescens), o. azãásti vytûÏeném ra‰elini‰ti. obecná (C. nigra), bezkolenec V souãasnosti je porost ponechá- modr˘ (Molinia caerulea), ván bez zásahu samovolnému kapraì osténkatá (Dryopteris v˘voji. carthusiana) aroztrou‰enû i bazanovec kytkokvût˘ (Naum- VYUÎITÍ V budoucnu bu- burgia thyrsiflora). V mecho- de nutné zajistit pravidelné sle- vém patfie pfievaÏuje ra‰eliník dování v˘voje ra‰elini‰tního kfiivolist˘ (Sphagnum fallax) ekosystému a v pfiípadû potfieby s pfiímûsí r. ou‰katého (S. auri- provádût nezbytné asanaãní a re- culatum). gulaãní zásahy, zejména omezo- vání terestrické rákosiny, redukci náletu dfievin v laggu a zv˘‰ení hladiny podzemní vody pfiehra- 1 V okrajovém laggu ra‰elini‰tû zením odtokové stoky z ra‰eli- je vegetace tvofiena suchop˘rora‰eli- ni‰tû. Území není pfiístupné ve- níkov˘m spoleãenstvem s pfievaÏují- fiejnosti. cími ra‰eliníky a suchop˘rem po- chvat˘m. BIBLIOGRAFIE 564 274 PI 14 Okres Písek 2 vodní (Oenanthe aquatica) a Ïabník jitrocelov˘ (Alisma plantago-aquatica). Ve vnûj‰ím okraji litorálu najdeme niωí ostfiicové porosty s dominantní ostfiicí zobánkatou (Carex rost- rata). Ve volném vodním sloup- ci rybníka rostou laku‰ník vod- ní (Batrachium aquatile) (Utricularia 1 a bublinatka jiÏní australis). GEOLOGIE Rybník leÏí na ZVͤENA Litorální porosty Pfiírodní nízkém plochém rozvodí v mûl- osídlují mokfiadní druhy brou- památka Boukal ké terénní depresi holoroviny kÛ, napfi. drabãík Stenus lati- mezi povodími Hrejkovického frons, lesák Psammoecus bi- Lesní rybník 2 km severozápadnû od Milevska a 1 km se- aMilevského potoka a má takfika punctatus a nosatec Tapinotus verov˘chodnû od obce Zbelitov. charakter rybníka nebeského. sellatus. V rybníku se rozmno- Horninov˘ podklad je budován Ïují poãetné populace nûkter˘ch Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: porfyrickou amfibol-biotitickou druhÛ obojÏivelníkÛ, pfiedev‰ím NûÏovice 508–510 m melanokratní Ïulou typu âerto- rosniãky zelené (Hyla arborea), va bfiemene s drobn˘mi intruze- kuÀky obecné (Bombina bom- V˘mûra: 4,51 ha Vyhlá‰eno: 1986 mi biotitické Ïilné Ïuly s tur- bina) a skokana zeleného (Rana malínem (stfiedoãesk˘ pluton), kl. esculenta). Îijí zde také ro- Men‰í lesní rybník s rozsáhl˘mi litorálními po- kter˘ je v rybniãní depresi pfie- pucha obecná (Bufo bufo), sko- kryt deluviofluviálními hlinit˘- kan ostronos˘ (Rana arvalis) rosty rákosin a ostfiic, s druhovû bohatou faunou mi písky a jílovitopísãit˘mi hlí- auÏovka obojková (Natrix na- vodních ptákÛ a poãetn˘mi populacemi nûkolika nami (holocén) a sedimenty trix). V litorálních porostech ryb- druhÛ obojÏivelníkÛ. vodních nádrÏí (recent). PÛd- níka hnízdí potápka malá (Ta- ním pokryvem nezatopen˘ch chybaptus ruficollis) a moták ãástí chránûného území je glej pochop (Circus aeruginosus). typick˘. VYUÎITÍ Rybník je vyuÏí- KVùTENA Plocha rybníka ván pro extenzivní chov ryb. témûfi z poloviny zarÛstá litorál- ZpÛsob rybáfiského obhospoda- ními rákosinami (Phragmition fiování je podfiízen zachování communis), v nichÏ pfievláda- litorálních porostÛ. Vefiejnosti je jí porosty orobince ‰irolistého území pfiístupné na hráz rybní- (as. Typhetum latifoliae), zblo- ka a po lesní cestû podél jeho se- chanu vodního (as. Glycerietum verního okraje, po níÏ prochází maximae) a skfiípince jezerního znaãená turistická stezka. (as. Scirpetum lacustris). Kro- mû dominantních druhÛ uvede- BIBLIOGRAFIE 564 n˘ch spoleãenstev rostou v ráko- sinách kyprej obecn˘ (Lythrum salicaria), kosatec Ïlut˘ (Iris 1 Mal˘ lesní rybník Boukal s roz- pseudacorus), místy jsou vyvi- sáhl˘mi litorálními porosty rákosin nuty nesouvislé ostrÛvky rákosu a vysok˘ch ostfiic. (Phragmites austra- obecného 2 Vrákosinách pfievládají poros- lis). V mûlãích ãástech rybníka ty orobince ‰irolistého (Typha lati- na vnitfiním okraji rákosin ve folia), zblochanu vodního (Glyce- spoleãenstvech svazu Oenanthi- ria maxima) a skfiípince jezerního on aquaticae rostou halucha (Schoenoplectus lacustris). PI 15 275 âeskobudûjovicko GEOLOGIE Na vût‰inû plo- lomilné druhy kokofiík vonn˘ chy pfiírodní rezervace pfievládá (Polygonatum odoratum) ahra- kataklastická biotitická a dvojs- chor ãern˘ (Lathyrus niger), lídná Ïula, do severov˘chodní nalezena zde byla i ostfiice ble- ãásti zasahuje usmûrnûn˘ amfi- doplevá (Carex pallens). bol-biotitick˘ a biotitick˘ gra- nodiorit ãervenského typu (stfie- ZVͤENA V pfiírodní rezer- doãesk˘ pluton). Na plochém vaci Ïijí nûktefií dvoukfiídlí, vrcholu jsou balvanité zvûtrali- vázaní na prostfiedí zachoval˘ch ny. PÛdní pokryv tvofií pfieváÏnû smí‰en˘ch lesÛ, napfi. bedlo- mûlká a skeletovitá kambizem bytka Palaeodocosia janickii, typická kyselá (místy podzolova- mrvnatka Ischiolepta denticu- ná), na západním úpatí kambi- lata (jinak v âechách známá zem pseudoglejová. jen z historick˘ch nálezÛ) a ze- lenu‰ka Oscinisoma cogna- KVùTENA Pfiirozené smí‰e- tum. Z plo‰tic se zde vyskytuje né porosty pfiírodní rezervace v˘znamn˘ indikaãní druh toho- jsou fytocenologicky nevyhranû- to prostfiedí – síÈnatka Acalypta ná lesní spoleãenstva. Ploch˘ vr- parvula.Vochranném pásmu chol a hfibet s mûlkou kameni- se nachází neobvykle velké tou pÛdou porÛstá ochuzená mnoÏství mraveni‰È chránûného acidofilní varianta ãern˘‰ové mravence Formica polyctena. 1 dubohabfiiny (Melampyro ne- Hnízdí zde ‰iroké spektrum morosi-Carpinetum), která níÏe ptaãích druhÛ. Vysokou indi- na svazích pfiechází v acidofilní kaãní hodnotu má pfiedev‰ím bikovou buãinu (Luzulo-Fage- hnízdûní nûkter˘ch druhÛ s ob- tum) ave spodní ãásti severních ligátní vazbou na staré listnaté âertova hora svahÛ na hlub‰í pÛdû v kvût- porosty, napfi. holuba doupÀáka Pfiírodní natou lipovou buãinu s lípou (Columba oenas), strakapouda rezervace uVráÏe malolistou (Tilio cordatae-Fa- prostfiedního (Dendrocopos me- getum) dius) (Fi- . Ve stromovém patfie , lejska ãernohlavého Lesní porost na zaobleném vrcholu v rozsáhlém lesním (Fa- cedula hypoleuca) celkovû pfievládá buk lesní a l. malého komplexu 1,8 km západnû od obce Stará VráÏ. gus sylvatica), hojnû je pfiimí‰e- (F. parva). (Tilia corda- na lípa malolistá Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: ta) avmlad‰ích skupinách LESNICTVÍ Lesní porost pfií- smrk ztepil˘ (Picea abies), na rodní rezervace je vûkovû dife- Zlivice 484 –530 m hfibetu s mûlkou pÛdou domi- rencován od 30 do 220 let. nuje dub zimní (Quercus pet- Vmlad‰ích porostních skupi- V˘mûra: 13,87 ha, Vyhlá‰eno: 1986 raea) a vtrou‰en je habr obecn˘ nách pfievaÏuje smrk z umûlé ochranné pásmo 74,06 ha (Carpinus betulus). V bylin- v˘sadby, pfiimí‰ené listnaté dfie- ném podrostu je hojná tfitina rá- viny pocházejí z pfiirozeného Pfiirozen˘ porost ochuzeného typu dubohabfiin kosovitá (Calamagrostis arun- zmlazení. Nejstar‰í a plo‰nû spfiechody k acidofilním bikov˘m buãinám dinacea) a bika bûlavá (Luzula nejvût‰í ãást pfiírodní rezervace akvûtnat˘m lipov˘m buãinám s druhovû pestrou luzuloides) a na balvanitém tvofií porost velmi pfiirozeného hfibetu dominuje místy kostfia- charakteru ve vûku 180– 220 avifaunou. Hlavním motivem zfiízení rozsáhlého va rÛznolistá (Festuca hetero- let, kter˘ je ponechán bez zása- ochranného pásma je existence cenného mateã- phylla). Kromû nich se vyskytu-