Univerzita Pardubice Fakulta Ekonomicko-Správní Ústav Veřejné

Fakulta ekonomicko-správní Ústav ve řejné správy a práva

Pardubický kraj – regionální cestovní ruch – možnosti a bariéry

Nikola T ěšíková

Bakalá řská práce 2013

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatn ě. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

Byla jsem seznámena s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skute čností, že Univerzita Pardubice má právo na uzav ření licen ční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávn ěna ode mne požadovat přim ěř ený p řísp ěvek na úhradu náklad ů, které na vytvo ření díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skute čné výše.

Souhlasím s prezen čním zp řístupn ěním své práce v Univerzitní knihovn ě.

V Pardubicích dne 30. 4. 2013 Nikola T ěšíková

POD ĚKOVÁNÍ :

Ráda bych touto cestou vyjád řila pod ěkování vedoucí mé bakalá řské práce RNDr. Šárce Brychtové, Ph.D za cenné rady, informace a podn ětné p řipomínky p ři vedení mé práce.

Také chci pod ěkovat své rodin ě za velkou trp ělivost a podporu poskytovanou po celou dobu mého studia.

ANOTACE

Předm ětem bakalá řské práce je analýza cestovního ruchu na území Pardubického kraje. První část je zam ěř ena na teoretické aspekty, které se vztahují k cestovnímu ruchu. Následn ě je charakterizován z hlediska cestovního ruchu vybraný kraj a analyzován jeho sou časný stav. Další část se zabývá řešením potencionálních možností a bariér cestovního ruchu v kraji a je dopln ěna vlastním dotazníkovým šet řením.

KLÍ ČOVÁ SLOVA

Cestovní ruch; Pardubický kraj; region; strukturální fondy EU

TITLE

Pardubice region - regional tourism - opportunities and barriers ANNOTATION

The subject of this thesis is the analysis of tourism in the Pardubice region. The first part focuses on the theoretical aspects related to tourism. Following is characterized in terms of tourism selected regionand analyzed its current state. The next section addresses the potential opportunities and barriers to tourism in the region and is accompanied by its own questionnaire.

KEYWORDS

Pardubice region; tourism; region; EU structural fud

OBSAH

ÚVOD ...... 12 1 CESTOVNÍ RUCH (POJEM, FORMY, DRUHY)...... 13 1.1 VÝZNAM CESTOVNÍHO RUCHU ...... 14 1.2 ZÁKLADNÍ POJMY V CESTOVNÍM RUCHU ...... 14 1.3 FORMY CESTOVNÍHO RUCHU...... 15 1.4 DRUHY CESTOVNÍHO RUCHU...... 17 1.5 FAKTORY OVLIV ŇUJÍCÍ ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU ...... 18 1.5.1 Faktory lokaliza ční...... 18 1.5.2 Realiza ční faktory...... 20 1.5.3 Selektivní (stimula ční) faktory ...... 21 2 ROZVOJ REGIONÁLNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU (CESTOVNÍ RUCH V ČR A EU, HISTORIE, SOU ČASNOST)...... 23 2.1 REGIONÁLNÍ CESTOVNÍ RUCH ...... 23 2.1.1 Vymezení destinace cestovního ruchu...... 23 2.2 POSTAVENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU ...... 23 2.3 HISTORIE CESTOVNÍHO RUCHU ...... 24 2.3.1 Prvopo čátky vývoje cestovního ruchu...... 24 2.3.2 Moderní cestovní ruch...... 24 2.3.3 Novodobý cestovní ruch...... 25 2.3.4 Období po roce 1989 ...... 25 2.4 CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE ...... 25 2.4.1 Vývoj po roce 1989...... 25 2.4.2 Vliv cestovního ruchu na HDP ...... 26 2.4.3 Návšt ěvnost ČR...... 27 2.5 CESTOVNÍ RUCH V EU ...... 28 2.5.1 Programovací období 2007–2013 ...... 28 2.5.2 Programovací období 2014 – 2020 ...... 31 3 CHARAKTERISTIKA PARDUBICKÉHO KRAJE ...... 32 3.1 GEOGRAFICKÁ POLOHA A VYMEZENÍ REGIONU ...... 32 3.2 LOKALIZA ČNÍ P ŘEDPOKLADY ...... 34 3.3 REALIZA ČNÍ P ŘEDPOKLADY...... 34 3.4 ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU ...... 35 3.4.1 Pardubický kraj ...... 35 3.4.2 Destina ční spole čnost Východní Čechy ...... 35 3.4.3 Oblastní organizace cestovního ruchu ...... 36 3.5 CESTOVNÍ RUCH NA ÚZEMÍ PARDUBICKÉHO KRAJE ...... 36 3.5.1 Kulturn ě poznávací cestovní ruch...... 36 3.5.2 Rekrea ční cestovní ruch...... 38 3.5.3 Sportovn ě – turistický cestovní ruch...... 39 3.5.4 Láze ňský cestovní ruch ...... 39 3.6 SPECIALIZACE JEDNOTLIVÝCH TURISTICKÝCH OBLASTÍ ...... 39 4 ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU V PARDUBICKÉM KRAJI...... 41 4.1 POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU ...... 41 4.2 INFRASTRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU ...... 41 4.3 NÁVŠT ĚVNOST ...... 43 4.4 SWOT ANALÝZA PARDUBICKÉHO KRAJE ...... 46 4.5 PODPORA A STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V KRAJI ...... 50 5 MOŽNOSTI A BARIÉRY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V DANÉM REGIONU...... 53 5.1 MOŽNOSTI POTENCIÁLNÍHO ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ...... 54 5.1.1 Oblast infrastruktury cestovního ruchu ...... 54 5.1.2 Oblast produkt ů cestovního ruchu...... 56 5.1.3 Oblast organizace, vzd ělávání a komunikace...... 57 5.1.4 Oblast informa čních systém ů a marketing...... 59 5.2 VLASTNÍ DOTAZNÍKOVÉ ŠET ŘENÍ ...... 60 5.2.1 Výsledky dotazníkového šet ření ...... 61 5.2.2 Záv ěre čné shrnutí dotazníkového šet ření ...... 75 ZÁV ĚR...... 77 POUŽITÁ LITERATURA ...... 79 SEZNAM P ŘÍLOH ...... 83 SEZNAM TABULEK

TAB. 1: PODÍL CESTOVNÍHO RUCHU NA HDP V LETECH 2004 - 2010...... 27 TAB. 2: NÁVŠT ĚVNOST ČR PODLE KRAJ Ů V LETECH 2009–2011 ...... 28 TAB. 3: ČERPÁNÍ FINANČNÍCH PROST ŘEDK Ů K 31. 11. 2012...... 30 TAB. 4: ZÁKLADNÍ GEOGRAFICKÉ INFORMACE, STAV K 31. 12. 2011...... 33 TAB. 5: HROMADNÁ UBYTOVACÍ ZA ŘÍZENÍ V KRAJÍCH ČR K 31. 12. 2012 ...... 42 TAB. 6: ROZLOŽENÍ INFORMA ČNÍCH CENTER ...... 43 TAB. 7: NÁVŠT ĚVNOST PARDUBICKÉHO KRAJE V LETECH 2005 – 2011...... 44 TAB. 8: NÁVŠT ĚVNOST PARDUBICKÉHO KRAJE PODLE ZEMÍ V ROCE 2011...... 45 TAB. 9: NÁVŠT ĚVNOST ČESKÉ REPUBLIKY PODLE KRAJ Ů V LETECH 2009 - 2011 ...... 46 TABULKA 10: CHYB ĚJÍCÍ INFRASTRUKTURA NAVÁZANÁ NA TURISTICKÉ TRASY ...... 55 TAB. 11: NEJ ČAST ĚJŠÍ PROBLÉMY V UBYTOVÁNÍ ...... 56 TAB. 12: ODPOV ĚDI NA OTÁZKU Č. 1...... 61 TAB. 13: ODPOV ĚDI NA OTÁZKU Č. 2...... 61 TAB. 14: ODPOV ĚDI NA OTÁZKU Č. 3...... 62 TAB. 15: ODPOV ĚDI NA OTÁZKU Č. 4...... 62 TAB. 16: ODPOV ĚDI NA OTÁZKU Č. 5...... 63 TAB. 17: ODPOV ĚDI NA OTÁZKU Č. 6...... 64 TAB. 18: ODPOV ĚDI NA OTÁZKU Č. 7...... 64 TAB. 19: ODPOV ĚDI NA OTÁZKU Č. 8...... 65 TAB. 20: ODPOV ĚDI NA OTÁZKU Č. 9...... 66 TAB. 21: ODPOV ĚDI NA OTÁZKKU Č. 10...... 67 TAB. 22: ODPOV ĚDI NA OTÁZKU Č. 11...... 67 TAB. 23: ODPOV ĚDI NA OTÁZKU Č. 12...... 68 TAB. 24: ODPOV ĚDI NA OTÁZKU Č. 13...... 69 TAB. 25: ODPOV ĚDI NA OTÁZKU Č. 14...... 69 TAB. 26: ODPOV ĚDI NA OTÁZKU Č. 15...... 70 TAB. 27: ODPOV ĚDI NA OTÁZKU Č. 16...... 71 TAB. 28: ODPOV ĚDI NA OTÁZKU Č. 17...... 71 TAB. 29: ODPOV ĚDI NA OTÁZKU Č. 18...... 72 TAB. 30: ODPOV ĚDI NA OTÁZKU Č. 19...... 72 TAB. 31: ODPOV ĚDI NA OTÁZKU Č. 20...... 73 TAB. 32: ODPOV ĚDI NA OTÁZKU Č. 21...... 74 TAB. 33: ODPOV ĚDI NA OTÁZKU Č. 22...... 74 TAB. 35 - POROVNÁNÍ NÁZOR Ů NA BARIÉRY CESTOVNÍHO RUCHU V PARDUBICKÉM KRAJI ... 76

SEZNAM ILUSTRACÍ

OBRÁZEK 1: GRAF VYJADŘUJÍCÍ ALOKACI PROSTŘEDK Ů Z FOND Ů EU V ČR V RÁMCI CÍLE KONVERGENCE PRO OBDOBÍ 2007 - 2013...... 29 OBRÁZEK 2: GEOGRAFICKÁ MAPA PARDUBICKÉHO KRAJE...... 32 OBR. 3: NÁVŠT ĚVNOST PARDUBICKÉHO KRAJE V LETECH 2005 – 2012 ...... 44 OBR. 4: PROCENTNÍ ZASTOUPENÍ NEREZIDENT Ů V HUZ PODLE ZEMÍ V ROCE 2012 ...... 45 OBRÁZEK 5: GRAFICKÉ ZNÁZORN ĚNÍ VÝŠE POSKYTNUTÝCH GRANT Ů V PARDUBICKÉM KRAJI V ROCE 2008 ...... 51 OBRÁZEK 5: ČERPÁNÍ ROP NUTS II SEVEROVÝCHOD DO 31. 12. 2012 ...... 52 OBRÁZEK 6: GRAFICKÉ VYJÁD ŘENÍ OTÁZKY Č. 2...... 61 OBRÁZEK 7: GRAFICKÉ VYJÁD ŘENÍ OTÁZKY Č. 3...... 62 OBRÁZEK 8: GRAFICKÉ VYJÁD ŘENÍ OTÁZKY Č. 4...... 63 OBRÁZEK 9: GRAFICKÉ VYJÁD ŘENÍ OTÁZKY Č. 5...... 63 OBRÁZEK 10: GRAFICKÉ VYJÁD ŘENÍ OTÁZKY Č. 6...... 64 OBRÁZEK 11: GRAFICKÉ VYJÁD ŘENÍ OTÁZKY Č. 7...... 65 OBRÁZEK 12: GRAFICKÉ VYJÁD ŘENÍ OTÁZKY Č. 8...... 66 OBRÁZEK 13: GRAFICKÉ VYJÁD ŘENÍ OTÁZKY Č. 9...... 66 OBRÁZEK 14: GRAFICKÉ VYJÁD ŘENÍ OTÁZKY Č. 10...... 67 OBRÁZEK 15: GRAFICKÉ VYJÁD ŘENÍ OTÁZKY Č. 11...... 68 OBRÁZEK 16: GRAFICKÉ VYJÁD ŘENÍ OTÁZKY Č. 12...... 68 OBRÁZEK 17: GRAFICKÉ VYJÁD ŘENÍ OTÁZKY Č. 13...... 69 OBRÁZEK 18: GRAFICKÉ VYJÁD ŘENÍ OTÁZKY Č. 14...... 70 OBRÁZEK 19: GRAFICKÉ VYJÁD ŘENÍ OTÁZKY 15...... 70 OBRÁZEK 20: GRAFICKÉ VYJÁD ŘENÍ OTÁZKY Č. 17...... 71 OBRÁZEK 21: GRAFICKÉ VYJÁD ŘENÍ OTÁZKY Č. 18...... 72 OBRÁZEK 22: GRAFICKÉ VYJÁD ŘENÍ OTÁZKY Č. 19...... 73 OBRÁZEK 23: GRAFICKÉ VYJÁD ŘENÍ OTÁZKY Č. 20...... 73 OBRÁZEK 24: GRAFICKÉ VYJÁD ŘENÍ OTÁZKY Č. 21...... 74 OBRÁZEK 25: GRAFICKÉ VYJÁD ŘENÍ OTÁZKY Č. 22...... 75

SEZNAM ZKRATEK A ZNA ČEK ATIC Asociace turistických informa čních center CR Cestovní ruch ČR Česká republika ČSÚ Český statistický ú řad EAFRD Evropský zem ědělský fond na podporu venkova ERDF Evropský fond pro regionální rozvoj ESF Evropský sociální fond EU Evropská unie HDP Hrubý domácí produkt HUZ Hromadná ubytovací za řízení IOP Integrovaný opera ční program MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a t ělovýchovy NUTS Klasifikace územních statistických jednotek (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) OPVK Oblast vzd ělávání a konkurenceschopnosti PRV Program rozvoje venkova ROP Regionální opera ční programy SLDB Sčítání lidu, dom ů a byt ů SWOT Analýza slabých a silních stránek, p říležitosí a hrozeb TIC Turistická informa ční centra UNESCO Organizace spojených národ ů pro výchovu, v ědu a kulturu WTO Sv ětová organizace cestovního ruchu (World Tourism Organization)

ÚVOD

Význam cestovního ruchu v 21. století je pro řadu zemí obrovský a pro mnoho z nich i strategický. Pat ří mezi nejsiln ější hospodá řská odv ětví, jako je obchod s ropou nebo automobily. Je to dáno p ředevším tím, že umí vytvá řet p říležitosti bez velkých investic. Jeho hlavní p řínosy se projevují p ředevším v makroekonomických vztazích a v ekonomice. Významným zp ůsobem ovliv ňuje platební bilanci, ekonomický a sociální rozvoj, tvorbu hrubého domácího produktu a v neposlední řad ě i zam ěstnanost. Krom ě již zmín ěných přínos ů také pozitivn ě ovliv ňuje a obnovuje kulturní, historické, technické a p řírodní atraktivity, což vede k regionálnímu rozvoji a zlepšení životní úrovn ě obyvatel.

Dne 1. kv ětna 2004 Česká republika vstoupila do EU a otev řela tak nové možnosti kraj ům, obcím, ale i mnohým soukromým subjekt ům v čerpání finan čních prost ředk ů z evropských strukturálních fond ů na své projekty, což do jisté míry vedlo i k potencionálnímu rozvoji cestovního ruchu. Proto jsem si jako téma své bakalá řské práce zvolila Analýzu, potencionální možnosti a bariéry cestovního ruchu na území Pardubického kraje.

Pardubický kraj se každoro čně řadí na poslední místa v návšt ěvnosti České republiky podle kraj ů, i p řesto, že se na jeho území vyskytuje řada kulturn ě – historických a p řírodních atraktivit. Proto jsem také cht ěla zjistit, pro č tomu tak je a nalézt možné p říležitosti, které by vedly ke zm ěně sou časného stavu.

Hlavním cílem bakalá řské práce je vysv ětlit a charakterizovat cestovní ruch, analyzovat jeho sou časný stav v Pardubickém kraji, nalézt možné bariéry a navrhnout potenciální možnosti jeho rozvoje.

Bakalá řská práce se v pěti kapitolách v ěnuje problematice cestovního ruchu. V úvodu je vymezena definice cestovního ruchu, druhy, formy, předpoklady a ekonomické aspekty cestovního ruchu. Další kapitola se zabývá rozvojem regionálního cestovního ruchu na území České republiky a EU od historie až po sou časnost. Ve t řetí kapitole je z hlediska cestovního ruchu charakterizován vybraný kraj, tedy kraj Pardubický. Následn ě, ve čtvrté kapitole, je analyzován jeho sou časný stav cestovního ruchu se zam ěř ením p ředevším na infrastrukturu, návšt ěvnost a SWOT analýzu. Tato část je dopln ěna i o projekty financované ze strukturálních fond ů EU a krajského rozpo čtu. Poslední, pátá kapitola, nalézá možné bariéry a příležitosti, které ovliv ňují rozvoj cestovního ruchu v kraji, je dopln ěna vlastním dotazníkovým šet řením, které na tyto možnosti plynn ě navazuje a vyjad řuje názory návšt ěvník ů na sou časný stav cestovního ruchu v Pardubickém kraji.

1 CESTOVNÍ RUCH (POJEM , FORMY , DRUHY )

Cestovní ruch (dále CR) je celosv ětov ě uznávané hospodá řské odv ětví, které každoro čně představuje nejv ětší pohyb lidské populace z místa svého stálého bydlišt ě za ú čelem trávení volného času či rekreace. Stává se sou částí b ěžného zp ůsobu života obyvatel p ředevším ekonomicky vysp ělejších zemí. Cestovní ruch m ůže být definován r ůzn ě, záleží na tom, z kterého hlediska v ědní disciplíny je zkoumán.

R. Gluckmann definuje CR jako „ sumu vztah ů mezi lidmi, kte ří se nacházejí v nějakém míst ě p řechodn ě, a mezi obyvately tohoto místa .“ [1, str. 9] Autor v této podob ě vymezuje CR spíše z hlediska sociologického, klade d ůraz na mezilidské vztahy, které vznikají p ři ú časti na CR.

E. Fedor chápe CR jako „ periodický p říliv a odliv lidí do ur čitého místa nebo státu z jiného místa nebo státu “. [2] Zde autor oproti p ředchozí definici zd ůraz ňuje p ředevším vztahy mezi místem bydlišt ě a cílovým místem CR.

První moderní definice pochází od švýcarských profesor ů W. Hunzikera a K. Krapfa (1942), kte ří CR definují jak „souhrnné ozna ční vztah ů a jev ů, vznikajících na základ ě cesty a pobytu místn ě cizích osob, pokud se pobytem nesleduje usídlení a pokud s ním není spojena žádná výd ěle čná činnost “. [3, str. 8]

Za mezník v definicích CR je považována definice dle UNWTO (United Nations World Tourism Organization), podle níž je CR „ činnost osoby cestující na p řechodnou dobu do místa mimo její b ěžné životní prost ředí, a to na dobu kratší, než je stanoveno, p řičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výd ěle čné činnosti v navštíveném míst ě“. [4, strn. 18]

Nap říklad CR je dle AEIST (Mezinárodní sdružení expert ů cestovního ruchu) definován jako „souhrn jev ů a vztah ů, které vyplívají z cestování nebo pohybu osob, p řičemž místo pobytu není trvalým místem bydlení a zam ěstnání“ . [4, str. 18]

Všechny uvedené definice jsou d ůkazem toho, jak vy čerpávající a obtížné je vystihnout takto složitý jev, kterým bezesporu cestovní ruch je.

1.1 Význam cestovního ruchu

Cestovní ruch koresponduje s životní úrovní obyvatelstva, která p ředstavuje pro daný region významný zdroj p říjm ů. Je nedílnou sou částí sv ětové ekonomiky, ale i hospodá řství jednotlivých zemí. CR se podílí na všestranném rozvoji, vede ke vzájemnému poznání a porozum ění mezi lidmi. Umož ňuje regeneraci duševních a fyzických sil. Zárove ň je nejen nástrojem preventivn ě lé čebného p ůsobení, ale slouží k účelnému využití volného času. Dalším ne nevýznamným znakem je, že p řispívá k utvá ření nového životního stylu a to přenosem zvyk ů a návyk ů z jiných zemí. Možnost cestování motivuje člov ěka – cestovatele k získávání jazykových znalostí. Díky vým ěně informací a v ědeckých poznatk ů plní v ědecko- informa ční funkci. Z hlediska státního hospodá řství pomáhá plnit ekonomickou funkci tvorbou nových pracovních p říležitostí. Platební bilanci státu také zna čně ovliv ňuje zahrani ční cestovní ruch.[5]

1.2 Základní pojmy v cestovním ruchu

V úvodu bakalá řské práce je nutné vysv ětlit pojmy, které jsou nedílnou sou částí CR.

Resident, stálý obyvatel - je osoba, která žije v dané zemi alespo ň jeden rok. V domácím CR se jedná o osobu, která alespo ň šest m ěsíc ů žije v daném míst ě.

Návšt ěvník - je osoba, která cestuje do jiného místa, než kde má své trvalé bydlišt ě a mimo své obvyklé prost ředí na dobu nep řekra čující dvanáct m ěsíc ů, p řičemž hlavní d ůvod cesty je jiný než výd ěle čná činnost.

Výletník, jednodenní návšt ěvník - se zdrží pouze jeden den, aniž p řenocuje.

Turista - je do časný návšt ěvník, který se zdrží alespo ň 24 hodin (jedno p řenocování), ne však déle než jeden rok.

Cestování - je širší pojem než cestovní ruch. M ůže být spojeno i s ostatními motivy (cestování do práce), které nepat ří do CR.

Turistika - je pouze částí (podmnožinou) CR, která je spojena s pohybovou aktivitou účastník ů (cykloturistika, vodní turistika).

Destinace - je turistický cíl, turistická oblast, jež se vyzna čuje ur čitými spole čnými charakteristickými prvky a rysy.

Zdrojová zem ě, zdrojová oblast - je z pohledu destinace zem ě či území, z něhož pochází nejv ětší po čet návšt ěvník ů destinace [4].

Na CR se váží i další pojmy jako je volný čas , rekreace , ubytování a stravování . Rekreace je ur čitá pohybová aktivita, volný čas je čist ě časový pojem, ubytování a stravování vyjad řuje zajiš ťování ur čitých služeb. Všechny tyto pojmy jsou úzce spjaty s cestovním ruchem.

1.3 Formy cestovního ruchu

Formy cestovního ruchu odpovídají p ředevším pot řebám svých ú častník ů. Zatímco základní formy uspokojují pot řeby nejširší, specifické formy pak požadavky ur čité.

Mezi základní formy cestovního ruchu pat ří:

Rekrea ční cestovní ruch - Pro tento druh CR je charakteristický aktivní, ale i pasivní odpo činek ve vhodném p řírodním prost ředí s cílem obnovy fyzických a psychických sil [3]. Má podobu rodinné či individuální rekreace ve vlastních nebo pronajatých za řízeních (v ČR nej čast ěji chata ření a chalupa ření). Bývá stále oblíben ější z důvodu zhoršujícího se životního prost ředí v oblasti stálého bydlišt ě či pracovišt ě. Kulturn ě-poznávací cestovní ruch - P ředstavuje spojení vzd ělávání a ú čelného trávení volného času, jeho ú častníci jsou seznámeni nejen s historií a kulturou vlastního a ostatních národ ů, ale i sociální a ekonomickou situací navštíveného místa. Má podobu návšt ěv památek (hrady, zámky, muzea atd.) a kulturních akcí (hudební a divadelní p ředstavení, festivaly, výstavy, galerie atd.). Lé čebný a láze ňský cestovní ruch - V této podob ě zastává CR p ředevším lé čebnou funkci spojenou s celkovou obnovou fyzických a psychických sil účastníka. Využívá p řírodních lé čivých zdroj ů (p řírodní vody, bahno, klima, atd.) k celkové regeneraci. Sportovn ě-turistický cestovní ruch - Charakteristický pro aktivní odpo činek a posílení kondice p ři krátkodobých, ale i dlouhodobých pobytech. Jedná se nap ř. o turistiku (vodní, horská, p ěší, cykloturistika, atd.), kempování, sportovní aktivity (nap ř. plavání, lyžování, bruslení, mí čové hry, golf). Sou částí m ůže být jak aktivní, tak pasivní ú čast.

Specifické formy cestovního ruchu Cestovní ruch se neustále vyvíjí a vedle základních forem CR se stále objevují i nové formy, které reagují na zm ěny v životním stylu (internet, prodlužování aktivního v ěku, (nezávislost) a odvozují samotné pot řeby ú častník ů.

Specifické formy CR jsou rozlišovány: Cestovní ruch d ětí a mládeže - spojen s CR rodin a d ětí do 10 let věku, d ětí a mládeže od 10-19 let, CR mladých lidí ve v ěku 20 – 29let. Cestovní ruch senior ů - (v ěk 50+), významu nabývá spolu s rostoucí aktivní fází života populace. Kongresový a incetivní cestovní ruch [4] - (motiva ční, pobídkový, za odm ěnu), nej čast ěji organizován zam ěstnavateli, má odborný cíl a podobu návšt ěv sympózií, kongres ů a veletrh ů. Obchodní cestovní ruch - spjat s návšt ěvou obchodních partner ů ve form ě obchodní cesty. Golfový cestovní ruch - nejdynami čtěji se rozvíjející forma CR, golfoví turisté pat ří mezi velice vyhledávanou klientelu. Kulturní cestovní ruch - hlavním p ředm ětem a cílem jsou kulturní statky, pro tuto formu má Česká republika vynikající podmínky s ohledem na sv ětov ě druhý nejvyšší po čet památek UNESCO v pom ěru k po čtu obyvatel (hned za Itálií) [1]. Městský cestovní ruch - koncentrován na návšt ěvu historických a kulturních památek daného m ěsta, m ůže být spjat také s ostatními formami CR (nap ř. kongresový atd.). Venkovský cestovní ruch - ú častníci tráví pobyt na venkov ě nebo také na farm ě (agroturistika), či na ekologické farm ě (ekoagroturistika), kde veškerá strava pochází z vlastnoru čně vyp ěstovaných zdroj ů. Zábavní a atrak ční cestovní ruch - hlavním motivem je návšt ěva zábavních center, k jejichž vybudování jsou zapot řebí nejen vhodné p řírodní podmínky. Do této skupiny mohou být za řazeny i ostatní formy CR spojené se sportovními a kulturními akcemi (mistrovství sv ěta a Evropy, koncerty atd.). Dobrodružný cestovní ruch - v sou časné dob ě velice vyhledávaná forma CR, která je spojena s aktivní ú častní na sportovních a adrenalinových aktivitách s ur čitou mírou rizika (paragliding, sky diving, windsurfing, horolezectví, rafting, cykloturistika ve velmi náro čném terénu atd.).

Náboženský cestovní ruch - ozna čován také jako poutní turistika, ú častníci navšt ěvují daná místa za ú čelem r ůzných církevních a poutních slavností, v četn ě památek.

1.4 Druhy cestovního ruchu

Druhy cestovního ruchu jsou člen ěny na základ ě vn ějších faktor ů (geografické, ekonomické a spole čenské podmínky) následovn ě: Podle místa realizace

Domácí - je definován jako cestování a pobyty ob čan ů mimo místo jejich trvalého pobytu za ú čelem využití volného času, realizace obchodu nebo profesních povinností, nebo za jiným ú čelem, trvající ne déle než jeden rok a realizované kompletn ě ve vlastním stát ě. [4] Zahrani ční - dochází k překra čování státních hranic daného státu. Jde o souhrn příjezdového a výjezdového CR. P říjezdový CR je realizován obyvateli jiných zemí (incoming) do dané zem ě, výjezdový je naopak realizován ob čany dané zem ě do jiných zemí (outcoming). Musí však platit pravidlo, že pobyt je kratší než jeden rok a je realizován za ú čelem trávení volného času či podnikání. Vnitrostátní - pojí v sob ě domácí a aktivní (p říjezdový) CR. Národní - zahrnuje domácí a pasivní (výjezdový) CR. Mezinárodní - souhrn veškerého CR spojený s překra čováním hranic státu (aktivní i pasivní CR).

Podle vztahu k platební bilanci - podle ú činku na národní ekonomiku, konkrétn ě podle jeho vlivu na platební bilanci státu, se rozlišuje:

Aktivní - vyplývá z příjezd ů zahrani čních turist ů do dané zem ě, kte ří zde čerpají služby v cizí m ěně (devizové p říjmy) a pokud p říjmy p řevyšují výdaje CR, vytvá ří tak kladné saldo platební bilance. Pasivní - domácí turisté cestují do zahrani čí, kde utrácejí své prost ředky (devizové výdaje), pokud výdaje CR p řevyšují p říjmy, dochází k zápornému saldu platební bilance.

Podle délky trvání pobytu se rozlišuje : Krátkodobý - doba pobytu v daném míst ě do t ří dn ů. Dlouhodobý – doba pobytu v daném míst ě delší než t ři dny, avšak kratší než šest měsíc ů.

Podle zp ůsobu ú časti a zajišt ění pobytu (cesty) účastníka se rozlišuje: Organizovaný - cesta i pobyt jsou zajiš ťovány pomocí zprost ředkovatele (cestovní kancelá ř, agentura). Neorganizovaný - veškeré služby si ú častník zabezpe čuje sám. Tento druh CR má stále vyšší oblibu.

Podle zp ůsobu úhrady náklad ů účastníka se rozlišuje: Volný (komer ční) - náklady spojené s účastí si hradí ú častník sám v plném rozsahu, jeho ú čast není nijak podmín ěna. Vázaný (sociální) – dochází k ur čité spoluú časti p ři hrazení náklad ů, ú častník je vázán na spln ění ur čité podmínky ( členství v organizaci, ú častník láze ňského CR – pojišt ěnec).

Podle období , ve kterém je vykonáván se rozlišuje: Sezonní (letní, zimní sezóna) – období s maximální návšt ěvností destinace, samoz řejmostí je vyšší nabídka služeb za vyšší ceny. Mimisezonní – období s nižší koncentrací návšt ěvník ů, nižší nabídkou služeb za nižší ceny.

1.5 Faktory ovliv ňující rozvoj cestovního ruchu

Faktory, které ovliv ňují rozvoj cestovního ruchu, se na základ ě ekonomického a geografického hlediska d ělí do t ří skupin: Faktory lokaliza ční Faktory selektivní Faktory realiza ční

1.5.1 Faktory lokaliza ční

Jedná se o faktory tém ěř nem ěnné, dané územím. Lokaliza ční faktory mají ve vztahu k cestovnímu ruchu sekundární význam, vytvá řejí jen ur čité p ředpoklady, o jejich využití

18 v cestovním ruchu rozhodují p ředevším realiza ční a selektivní faktory. Do skupiny lokaliza čních faktor ů se řadí p řírodní podmínky a kulturn ě-spole čenské p ředpoklady (vytvo řené člov ěkem). Z pohledu cestovatele je tedy lokaliza ční faktor p ředevším „ to, co se musí vid ět“ .[4, str. 34]

Přírodní podmínky

Přírodní podmínky tvo ří:

Reliéf a morfologické pom ěry Klimatické pom ěry Hydrologické pom ěry Rostliny a živo čichové (flora a fauna)

Reliéf vytvá ří souhrn veškerých povrchových forem p řírodního prost ředí a řadí se tak mezi jednu z hlavních p řírodních podmínek, podílející se na atraktivnosti krajiny z pohledu CR. Další, velice d ůležitou složkou p ři hodnocení p řírodních podmínek pro rekreaci jsou klimatické pom ěry daného regionu. Pat ří sem nap ř. pr ůměrná teplota, srážkové pom ěry, vlhkost vzduchu, slune ční svit, inverze, obla čnost, vítr, sn ěhová pokrývka. Avšak jedním z nejvýznamn ějších prvk ů lokaliza čních p ředpoklad ů jsou hydrologické pom ěry (mo ře, jezera, řeky, vodní nádrže, podzemní a povrchové vody), které mají obrovský vliv na rozvoj krátkodobého i dlouhodobého CR. Vážným problémem sou časnosti se však stává rostoucí zne čišt ění nejen mo řských pláží, ale i všech vnit řních vodních ploch, což má za následek upadající kvalitu vod a tím i rozvoj vnit řního a mezinárodního CR. Poslední složkou přírodních podmínek jsou rostliny a živo čichové. V porovnání s ostatními složkami nenabývají takového významu.

Kulturn ě-spole čenské p ředpoklady Vznikaly činností člov ěka a jsou člen ěny následovn ě:

Kulturn ě-historické památky Kulturní za řízení Spole čenské akce

V této oblasti nabývají nejv ětšího významu kulturn ě-historické památky (nap ř. hrady a zámky), z nichž ty nejvýše postavené jsou zapsané do Sv ětového seznamu kulturního dědictví UNESCO (v ČR je jich celkem 12). Jedná se nap ř. o historická centra m ěst Tel č,

Praha, Český Krumlov, dále pak zámek Litomyšl, Krom ěř íž, vesnická rezervace Holašovice, Lednicko-valtický areál aj. Rozdílnou úlohu v cestovním ruchu plní kulturní za řízení, (nap ř. muzea, galerie, divadla, knihovny a skanzeny). Mezi nejnavšt ěvovan ější pat ří Národní muzeum, Národní galerie, Pet řínská rozhledna, skanzen Rožnov pod Radhošt ěm. Třetí podskupinu tvo ří spole čenské akce plnící spole čenskou funkci. Pat ří sem r ůzné sportovní aktivity nap ř. Velká pardubické steeplechace, festivaly nap ř. Colours of Ostrava nebo kongresy.

1.5.2 Realiza ční faktory

Realiza ční faktory umož ňují svou existencí dosažení (doprava) a využití (materiáln ě- technická základna) dané oblasti.

Doprava Doprava je jedním z hlavních p ředpoklad ů rozvoje CR. Umož ňuje ú častníkovy dosáhnout turistického cíle (destinace). Je tedy kladen veliký d ůraz na to, aby byla co nejjednodušší, pohodlná a bezpe čná. Výrazn ě tomu mohou napomoci nap ř. organizáto ři CR, kte ří nabídnou účastníkovy takové služby, které pro n ěho budou nejvhodn ější k účasti na CR.

Požadavky ú častník ů cestovního ruchu na dopravu [6] Bezpe čnost a pohodlí Rychlost Schopnost dosáhnout míst realizace cestovního ruchu Dostate čná kapacita dopravních prost ředk ů Dostate čná frekvence Cena odpovídající kvalit ě služeb.

Druhy dopravy: Letecká – nejmladší druh dopravy, nabízí rychlé dosažení vzdálených destinací v nejkratším čase, stále oblíben ější pro zvyšující se bezpe čnost a komfort. Silni ční – nejrozší řen ější druh dopravy, m ůže se kombinovat s ostatními druhy (letecká, vodní, železni ční). Železni ční – nejstarší druh dopravy, oblíbena pro nižší cenu a rostoucí komfort (l ůžkové a restaura ční vozy). Vodní – pobyty a plavby na luxusních lodích, vyhledávána náro čnější klientelou.

Cyklistická – stále oblíben ější pro svou šetrnost k životnímu prost ředí, k rozvoji je třeba vybudování cyklistických tras a cyklostezek. Vertikální – tato skupina zahrnuje p ředevším lanovky (kabinové, seda čkové, pozemní) a vleky (lyža řské). Je sou částí sportovn ě-rekrea čních za řízení.

Materiáln ě-technická základna Materiáln ě-technickou základnou se rozumí takové služby, které maximalizují využití potenciálu CR destinace a tím i p říjmy destinace plynoucí z těchto služeb. Pat ří sem nap ř. přepravní, ubytovací a stravovací služby. Neopomenutelnou funkci zastávají také za řízení organizující rozvoj CR (cestovní kancelá ře, agentury a informa ční centra).

1.5.3 Selektivní (stimula ční) faktory

Selektivní nebo také stimula ční faktory podn ěcují vznik a rozvoj CR. Ur čují zp ůsobilost obyvatel podílet se na cestovním ruchu. Do této skupiny pat ří nap ř. úrove ň řízení destinace, úrove ň spolupráce mezi danými jednotlivci, ve řejná podpora a politika cestovního ruchu (objektivní faktory), ale i psychologické a marketingové faktory (subjektivní).

Objektivní faktory Objektivní faktory mohou být člen ěny na:

politické faktory ekonomické faktory demografické skute čnosti administrativní podmínky.

Politické faktory stimulují cestovní ruch. Mezi základní jsou řazeny nap ř. mírové uspo řádání sv ěta či vnitropolitická situace. Stabilita politické situace v zemi hraje d ůležitou roli v intenzivním rozvoji cestovního ruchu. Mezi ekonomické faktory jsou řazeny nap ř. míra investic do propagace destinace, rozvoj cestovního ruchu pomocí čerpání prost ředk ů z fond ů EU, výše reálné mzdy, sm ěnitelnost měny atd. Demografické skute čnosti ovliv ňují CR z hlediska po čtu obyvatel destinace, jejich mobilitou, délkou života a ekonomickou aktivitou. Na stran ě druhé pak stále se zvyšující životní a finan ční úrovní potencionálních ú častník ů.

Mezi administrativní podmínky pat ří r ůzné právní p ředpisy, vyhlášky a zákony (celní předpisy, vízové podmínky, denní limit finan čních prost ředk ů, povinnost o čkování atd.). Subjektivní faktory Mezi subjektivní stimula ční faktory pat ří p ředevším psychologické faktory, které do zna čné míry ovliv ňují chování a rozhodování obyvatel k účasti na cestovním ruchu. Velký význam mají p ředevším reklamy, propagace, zkušenosti a dobrá pov ěst destinace. Čím více možností a rozmanitostí daná destinace nabízí, tím vyšší je i návšt ěvnost. Avšak r ůst cestovního ruchu m ůže také negativn ě ovlivnit kvalitu životního prostředí destinace v četn ě života místních obyvatel.

2 ROZVOJ REGIONÁLNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU (CESTOVNÍ

RUCH V ČR A EU, HISTORIE , SOU ČASNOST )

2.1 Regionální cestovní ruch

Pot řeby, o čekávání a možný p řínos cestovního ruchu se v jednotlivých regionech liší. Mnohaleté zkušenosti dokazují, že strategické plánování a management rozvoje cestovního ruchu jsou v zájmu dosažení cíl ů pro region klí čové. Je t řeba, aby ti, kte ří jsou odpov ědní za rozvoj regionu, mysleli sjednoceně a ne jen iniciativn ě řešili problémy rozvoje CR. Všichni zainteresovaní v regionu, v četn ě obyvatel, by m ěli mít stejný cíl – ochránit zdroje, které daný region d ělají výjime čným a p řitahují návšt ěvníky.

2.1.1 Vymezení destinace cestovního ruchu

Rozvoj cestovního ruchu je podmín ěn existencí vhodného potenciálu, který má výrazný teritoriální aspekt a je vázán na krajinný systém. P řírodní i antropogenní (vytvo řený lidskou činností) potenciál, který vyjad řuje zp ůsobilost územního celku vytvo řit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, je rozmíst ěn nerovnom ěrn ě a kvalitativn ě r ůznorod ě, p řičemž se obvykle liší i v rámci velkých územních celk ů.[5]

Destinace cestovního ruchu je p řirozený celek, který má z hlediska podmínek rozvoje CR ojedin ělé vlastnosti, odlišující se od ostatních destinací.

Podle WTO p ředstavuje destinace cestovního ruchu místo s atraktivitami a s nimi spojenými za řízeními a službami cestovního ruchu, které si ú častník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návšt ěvu a které poskytovatelé p řinášejí na trh.[5]

2.2 Postavení cestovního ruchu v regionu

Cestovní ruch v regionu m ůže být považován za odv ětví hnací (polarizující), hnané (indikované) či neutrální.

Hnací odv ětví – Pokud má CR v regionu bezprost řední vliv na hospodá řský a sociální rozvoj, ovliv ňuje i jiná zam ěř ení ekonomických aktivit a stává se ur čujícím faktorem ekonomické činnosti, lze ho považovat za hnací odv ětví. V této souvislosti se rozvíjí v regionu i návazná odv ětví a roste spolupráce mezi regiony (nap ř. Krkonoše, Šumava).

Hnané odv ětví – V případ ě, že CR v regionu má na hospodá řský a sociální rozvoj jen zprost ředkovaný vliv, stává se odv ětvím hnaným. Což znamená, že podporuje rozvoj regionu, ale není jeho dynamickým odv ětvím (nap ř. Praha, Jižní Morava). Neutrální odv ětví – V případ ě, že CR v regionu nemá vliv na jeho hospodá řský a sociální rozvoj, stává se neutrálním odv ětvím (nap ř. Plze ňsko, Severozápadní Čechy).

Problémy v řízení CR v regionu mohou nastat v případ ě, kdy tento region m ůže zahrnovat více municipalit nebo oblastí. Je d ůležité, aby se na řízení CR v regionu podílely místní samosprávy, zástupci místních obyvatel a podnikatelů, akademická obec aj.

2.3 Historie cestovního ruchu

S vývojem lidské spole čnosti docházelo také k rozvoji cestovního ruchu. Vyvíjel se od nejjednodušší formy ke složit ější, od cestování na koni, plavbách po mo řích a s nimi spojenými ob ěvy nových zemí až k letecké doprav ě a možným cestám do vesmíru.

2.3.1 Prvopo čátky vývoje cestovního ruchu

Za nejstarší cestovatele jsou považováni Řekové, Římané a Egyp ťané. První doložené zmínky o jejích cestách pocházejí z oblasti St ředozemního mo ře z období 480 – 425 p ř. n. l. Dokonce sta ří Římané m ěli svá rekrea ční centra a zábavní st řediska. Vznikaly významné mapy, které zachycovaly tehdejší poznání sv ěta a popisovaly jednotlivé zem ě.

Ve st ředov ěku pat řilo cestování p ředevším k životní úrovni šlechty, pozd ěji i bohatých měšťan ů a kupců, kte ří podnikali obchodní, objevitelské a koloniza ční cesty do zámo ří. (Indie, Čína, Indonésie). Díky t ěmto cestám byl nap ř. dovezen z Číny na starý kontinent papír a z Ameriky kakaové boby.

2.3.2 Moderní cestovní ruch

Většina odborník ů se shoduje, že po čátky moderního cestovního ruchu je t řeba hledat v období 17. a 18. století. V této dob ě již existovalo právo volného pohybu po cizích územích pro šlechtice a kupce. D ůležitým momentem pro cestovní ruch se stalo zrušení nevolnictví.

V roce 1827 byl vydán první knižní pr ůvodce, který m ěl usnadnit cestování i st ředním vrstvám obyvatelstva. Jeho autorem byl Karl Baedecker. Za po čátek organizovaného cestovního ruchu lze považovat rok 1841, kdy byla Thomasem Cookem založena první cestovní kancelá ř, která i nyní pat ří mezi nejvýznamn ější cestovní kancelá ře na sv ětě. Sídlí v Londýn ě, vlastní tém ěř 4 000 pobo ček v 21 zemích sv ěta.

V 19. století se za čalo rozvíjet láze ňství, horská a p ěší turistika. Na cestovním ruchu se podílela p ředevším bohatá buržoazie s vysokou životní úrovní.

2.3.3 Novodobý cestovní ruch

Po čátek novodobého pojetí CR lze v Evrop ě spat řovat v období mezi dv ěma sv ětovými válkami. Toto období kon čí v 90. letech minulého století, kdy se stal CR jedním ze t ří nejdynami čtěji se rozvíjejících odv ětví sv ětové ekonomiky (ro ční r ůst okolo 5%, podíl na tvorb ě HDP ve sv ětě 11%, v Evrop ě v pr ůměru 7–13 %). Po první sv ětové válce lidé cestovali tém ěř bez omezení, což se v důsledku hospodá řské krize zm ěnilo ve 30. letech, kdy řada zemí zavedla celní, pasová a vízová opat ření (n ěkterá z nich p řetrvávají až do dnes).

Zatímco se CR do druhé sv ětové války vyvíjel v celé Evrop ě jedním sm ěrem, po válce se za čal diametráln ě odlišovat. Po roce 1948 došlo k zásadnímu omezení svobodného pohybu osob z důvodu rozd ělení Evropy na svobodný západ a komunisty utla čovaný východ.[4]

2.3.4 Období po roce 1989

Toto období je ovlivn ěno p ředevším rozvojem dopravy a nástupem nových informa čních technologií (internetu). V České republice byl internet zaveden v roce 1991. Rozvíjí se nejen letecká, ale i silni ční doprava, tím se turistické cíle stávají dostupn ější. Všechny tyto zm ěny vedou ke zvyšování nabídky a poptávky CR. Zlepšující se ekonomická situace obyvatel umož ňuje podílet se na CR stále více vrstvám spole čnosti.

2.4 Cestovní ruch v České republice

2.4.1 Vývoj po roce 1989

Podmínky pro cestovní ruch se v ČR po roce 1989 zásadn ě zm ěnily. Na trhu se za čal zvyšovat po čet tour operátor ů (cestovní kancelá ře, agentury) a tím i jejich nabídka. V krátké dob ě tak vzniklo až n ěkolik tisíc nových subjekt ů, což vedlo k samotnému krachu mnohých z nich, jelikož nabídka p řevyšovala poptávku až o 30%.

Období let 1989 – 2000 se stalo charakteristické pro: Růst velkého množství ubytovacích za řízení nejen ve m ěstech, ale i na venkov ě. Vznik nových forem CR (nap ř. agroturistika, ekoagroturistika) Vznik velkého po čtu nových subjekt ů p ůsobících na trhu CR. Převládající levné krátkodobé cesty do okolních zemí (pasivní CR). Prudký nár ůst p říjezdového CR (do roku 1996).

Zna čný p řevis nabídky nad poptávkou CR. Pomalu rostoucí investice do propagace ČR v oblasti cestovního ruchu.

Období po roce 2000 lze charakterizovat následovn ě: [3] Vývoj rozvojové strategie CR na úrovni státu, kraj ů a mikroregion ů. Nov ě vznikající kraje se soust ředí samostatn ě na svou vlastní propagaci a podporu cestovního ruchu. Zvyšující se kapacita l ůžek v hromadných ubytovacích za řízeních (zejména v Praze). Snižující se po čet cestovních kancelá ří v důsledku p řevisu nabídky nad poptávkou. Rozvoj specifických forem CR (nap ř. cykloturistika, wellnes a láze ňská turistika). Provázanost spolupráce mezi subjekty CR. Zvyšující se ú čast zahrani čních subjekt ů na rozvoji CR (nap ř. řet ězec Hilton). Podíl cestovního ruchu na HDP neroste. Zvyšující se poptávka po dražších službách, roste ochota utrácet, roste oblíbenost cest do exotických destinací.

Cestovní ruch v České republice je vykonávám prost řednictvím orgán ů na národní, regionální a místní úrovni. Tyto instituce jsou považovány za nositele politiky cestovního ruchu. Pat ří mezi n ě nap ř. Ministerstvo pro místní rozvoj, regionální orgány státní správy, orgány místní samosprávy, informa ční centra, regionální ob čanská sdružení cestovního ruchu a mnoho dalších.

V sou časné dob ě se mezi hlavní strategické dokumenty ČR řadí Koncepce politiky cestovního ruchu . Jejím cílem je harmonizace koncep ční činnosti v oblasti cestovního ruchu a programovacím obdobím Evropské unie a vytvo ření strategického materiálu, který bude účinným nástrojem podpory udržitelného rozvoje cestovního ruchu v ČR v příštím období a bude dostate čně reflektovat význam CR pro národní hospodá řství republiky [7].

2.4.2 Vliv cestovního ruchu na HDP

Vysoké podíly cestovního ruchu na hrubém domácím produktu vykazují p ředevším turisticky atraktivní zem ě. V případ ě České republiky se cestovní ruch v uplynulých letech podílel na tvorb ě HDP ve výši okolo 3 %. V letech 2004–2010 s výjimkou roku 2004 docházelo k poklesu, a to i p řesto, že výdaje ú častník ů v roce 2006 stouply až o 14,7 % (oproti po čátku sledovaného období). P řesné hodnoty uvádí tabulka 1.

Tab. 1: Podíl cestovního ruchu na HDP v letech 2004 - 2010 Hrubý domácí Hrubý domácí Podíl CR na HDP Rok produkt produkt CR v (%) 2004 2 814 159 102 316 3,6 2005 2 987 125 99 079 3,3 2006 3 225 704 99 956 3,1 2007 3 538 933 103 079 2,9 2008 3 692 622 103 451 2,8 2009 3 629 511 104 293 2,9 2010 3 778 880 100 253 2,7 Zdroj: upraveno podle [9]

2.4.3 Návšt ěvnost ČR

Česká republika se řadí mezi významné evropské destinace cestovního ruchu, které nabízí svým návšt ěvník ům velké množství historických, kulturních a technických památek. Výjimkou nejsou ani p řírodní krásy a zajímavosti, které se na jejím území bezpochybn ě nacházejí.

Tabulka 2 znázor ňuje návšt ěvnost jednotlivých kraj ů České republiky v letech 2009 – 2011. Jak je z řejmé, v roce 2011 došlo k nepatrnému nár ůstu ve všech krajích ČR. Tradi čně mezi nejnavšt ěvovan ější cíle pat ří hlavní m ěsto Praha, kam ro čně zavítá tém ěř 40 % všech návšt ěvník ů. Druhým nejatraktivn ějším krajem z hlediska cestovního ruchu je kraj Jiho český. Pardubický kraj, kterému je v ěnována pozornost v následující kapitole, se každoro čně řadí mezi kraje s nejnižší návšt ěvností. Jeho podíl na cestovním ruchu v České republice se trvale pohybuje pod hranicí 3 % (z celkového cestovního ruchu v ČR).

Tab. 2: Návšt ěvnost ČR podle kraj ů v letech 2009–2011 Kraj 2009 2010 2011 Hl. m. Praha 4 346 839 4 743 373 5 050 923 St ředo český 645 443 631 356 694 083 Jiho český 917 033 892 962 922 237 Plze ňský 478 995 484 178 496 534 Karlovarský 666 094 670 457 704 143 Ústecký 335 939 289 528 336 939 Liberecký 652 987 632 568 632 794 Královehradecký 810 136 804 270 825 621 Pardubický 320 972 317 087 323 867 Vyso čina 358 863 336 225 353 332 Jihomoravský 1 041 492 1 042 070 1 115 349 Olomoucký 377 200 377 748 397 279 Zlínský 448 222 462 676 469 335 Moravskoslezský 585 694 527 380 572 306 ČR celkem 11 985 909 12 211 878 12 898 712 Podíl Pardubického 2,68 2,6 2,5 kraje (v %) Zdroj: upraveno podle [9]

2.5 Cestovní ruch v EU

Cestovní ruch, jak je již v první kapitole uvedeno, je významným hospodá řským odv ětvím. Proto je jemu samotnému a jeho rozvoji v ěnována zna čná pozornost i ze strany centrálních a samosprávných orgán ů.

EU usiluje o jednotný hospodá řský rozvoj všech členských zemí i jejich region ů. Hlavním cílem je zmírn ění rozdíl ů v rozvoji životní a ekonomické úrovn ě všech státu EU jako celku. Tomuto úsilí se souhrnně říká evropská politika hospodá řské a sociální soudržnosti či kohezní politika (politika soudržnosti). Hlavními nástroji realizace jsou fondy EU , konkrétn ě Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti [4].

Finan ční prost ředky jsou také poskytovány na podporu spole čné zem ědělské politiky prost řednictvím Evropského zem ědělského fondu na podporu venkova (EAFRD) . Do této oblasti spadá i podpora projekt ů nezem ědělského charakteru – rekrea ční obnova venkova.

2.5.1 Programovací období 2007–2013

V programovacím období 2007–2013 se cestovního ruchu týkají p ředevším tyto programy: 28

ROP – Regionální opera ční programy. PRV – Program na podporu rozvoje venkova. IOP – Integrovaný opera ční program. ESF – Evropský sociální fond (týká se pouze vzd ělávání).

Regionální opera ční programy (ROP) – jejich výkonem jsou pov ěř eny jednotlivé kraje (regiony soudržnosti NUTS II). Řízeny jsou regionálními radami, v jejichž čele jsou hejtmani, výkonnými orgány pak ú řady. Prost řednictvím t ěchto program ů kraje mohou čerpat prost ředky na rozvoj infrastruktury CR.

V rámci cíle konvergence (jeden ze t ří cíl ů regionální politiky) je na programovací období 2007–2013 p řipraveno celkem sedm regionálních opera čních program ů ur čených pro celou Českou republiku s výjimkou Hlavního m ěsta Prahy. Pro toto období je z evropských fond ů na cíle Konvergence vy člen ěno celkem 4,6 mld. €. Jejich konkrétní alokace v ČR je znázorn ěna na obrázku 1.

Obrázek 1: Graf vyjad řující alokaci prost ředk ů z fond ů EU v ČR v rámci cíle Konvergence pro období 2007 - 2013 Zdroj [10]

Program na podporu rozvoje venkova (PRV) – je samostatn ě financován v rámci spole čné zem ědělské politiky EU z Evropského zem ědělského fondu pro rozvoj venkova. Je řízen Ministerstvem zem ědělství prost řednictvím Státního zem ědělského interven čního fondu

(SZIF). V rámci tohoto programu je vy člen ěno na podporu rozvoje CR celkem 144,8 mil. EUR. Tyto prost ředky jsou používány p ředevším na budování rekrea ční infrastruktury, zajišt ění služeb pro p ěší a vodní turistiku, lyžování, budování vina řských stezek a hippostezek. Stav čerpání finan čních prost ředk ů v rámci programovacího období 2007–2013 z celkového rozpočtu PRV je znázorn ěn v tabulce 3. Rozvoj životních podmínek ve venkovských oblastech a diverzifikaci ekonomických aktivit na venkov ě (oblast CR) vyjad řuje Osa III.

Tab. 3: Čerpání finan čních prost ředk ů k 31. 11. 2012 Rozpo čet PRV na Proplaceno 2007 - 2013

mil. EUR mil. EUR %

Osa I 858,4 554,7 65

Osa II 1946 1385 71

Osa III 641,8 363,5 57

Osa IV 205,8 108,6 53

TP 18 5,8 32

Celkem 3669,8 2417,7 66

Zdroj:[10]

Integrovaný opera ční program (IOP) – je zam ěř en na podporu řešení spole čných problém ů v oblastech infrastruktury, v četn ě podpory CR a ochrany kulturního d ědictví České republiky. Řídícím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj, financován je prost řednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). V programovacím období 2007–2013 bude alokováno celkem 1,58 mld. EUR, což činní zhruba 5,82 % z celkových finan čních prost ředk ů poskytnutých ČR prostřednictvím strukturálních fond ů EU.

Evropský sociální fond (ESF) – Na rozdíl od ostatních již zmín ěných program ů, které jsou ur čeny pro jednotlivé činnosti CR a jeho infrastrukturu, je v tomto programu CR zmi ňován jen okrajov ě. Jedná se o oblast vzd ělávání a konkurenceschopnosti (OPVK). Je v působnosti Ministerstva školství, mládeže a t ělovýchovy (MŠMT), v jehož rámci je možné v období 2007–2013 čerpat až 1,79 mld. €.

Koncem kv ětna 2012 p ředložilo Ministerstvo vnitra vlád ě České republiky Podklad pro přípravu Dohody o partnerství pro programové období 2014–2020 – vymezení opera čních program ů a další postup p ři p říprav ě ČR pro efektivní čerpání z evropských fond ů. [11]

2.5.2 Programovací období 2014 – 2020

I p řesto, že stále b ěží programovací období 2007 – 2013, již nyní se rozbíhají plány a strategie pro období následující.

Cílem EU pro nadcházející období je p ředevším oživení hospodá řského r ůstu tak, aby se v EU vytvo řila inteligentní a udržitelná ekonomika, která podporuje sociální za čle ňování. Tyto t ři provázané priority by m ěly EU a jejím členským zemím pomoci ke zvýšení zam ěstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti.[12]

3 CHARAKTERISTIKA PARDUBICKÉHO KRAJE

3.1 Geografická poloha a vymezení regionu

Pardubický kraj se nachází ve východní části České republiky. Jeho polohu dále ur čují kraje St ředo český, Královehradecký, Olomoucký, Jihomoravský a Vyso čina. Část severovýchodní hranice je státní česko – polskou hranicí. Spole čně s kraji Královehradeckým a Libereckým tvo ří region soudržnosti Severovýchod (NUTS II). Skládá se ze čty ř okres ů: Pardubice, Chrudim, Svitavy a Ústí nad Orlicí.

Svou rozlohou 4 519 km 2 (5,7% z celkové rozlohy ČR) zastává pozici pátého nejmenšího kraje ČR.

Obrázek 2: Geografická mapa Pardubického kraje Zdroj: [9]

Fyzicko – geografické podmínky

Nejvyšším bodem kraje je Králický Sn ěžník (1 424 m. n. m.), který je zárove ň i třetím nejvyšším místem v republice. Nejnižší bod se nachází na hladin ě řeky Labe u Kojic p ři západní hranici (201 m. n. m.). Pr ůměrná nadmo řská výška kraje je 418 m. n. m.

Pardubickým krajem protéká řeka Labe, k jejímž p řítok ům pat ří Lou čná, Chrudimka, Orlice a Doubrava. Mezi další významné řeky protékající krajem pat ří Svitava, Svratka, Morava a T řebovka.

Pro cestovní ruch hrají významnou roli také rybníky a vodní nádrže. Mezi nejv ětší vodní nádrže v kraji pat ří nap ř. Se čská p řehrada, Pastviny, Pa řížov a K řižanovická p řehrada, která slouží jako zásobárna pitné vody. Rybníky jsou v Pardubickém kraji využívány p ředevším k rekrea čním ú čel ům. Mezi ty nejvýznam ější pat ří nap ř. Bohdane čský rybník, Sop řečský rybník, Komárov, Chobot, Hv ězda a Dlouhý.

Socio – ekonomické podmínky

Mezi vybrané socio – ekonomické podmínky, které ovliv ňují cestovní ruch v kraji, pat ří nap ř. údaje o po čtu obyvatel, obcí a m ěst nebo o rozloze kraje. Po čet obyvatel kraje byl k 31. 12. 2012 celkem 516 440. Tato hodnota p ředstavuje zhruba 5% celkového po čtu obyvatel České republiky. Nejhust ěji osídleným okresem jsou Pardubice, dále pak Ústí nad Orlicí, Svitavy a Chrudim. Nejv ětšími m ěsty jsou Pardubice, Chrudim a Svitavy. Základní geografické informace jednotlivých okres ů jsou znázorn ěny v tabulce 4.

Tab. 4: Základní geografické informace, stav k 31. 12. 2011 Okres Po čet obcí Po čet m ěst Po čet obyvatel Rozloha km 2 Chrudim 108 13 104 371 993 Pardubice 112 8 167 750 880 Svitavy 116 7 105 112 1 379 Ústí nad Orlicí 115 10 139 178 1 267 Celkem 451 38 516 411 4 519 Zdroj: upraveno podle [9]

Celé území Pardubického kraje se nachází v turistickém regionu Východní Čechy a tvo ří ho p ět turistických oblastí:

Pardubicko,

Chrudimsko – Hlinecko,

Českomoravské Pomezí,

Králický Sn ěžník,

Orlické hory a Podorlicko ( část zasahuje i do Královehradeckého kraje).

Okolními turistickými oblastmi jsou Krkonoše, Vysočina, Severní Morava a Slezsko, okolí Prahy, St řední a Jižní Morava. Mapky se nacházejí v příloze.

3.2 Lokaliza ční p ředpoklady

Lokaliza ční p ředpoklady v kraji jsou v podstat ě nem ěnné, dají se ovlivnit jen z řídka. Jak již bylo zmín ěno v kapitole jedna, pat ří mezi n ě p ředevším p řírodní podmínky a kulturn ě- historické památky. Mezi vybrané lokaliza ční p ředpoklady, které dokáží pozitivn ě ovlivnit cestovní ruch a zvýšit návšt ěvnost kraje se bezesporu řadí kulturní akce mezinárodního významu jako nap ř. motocyklové závody Zlatá p řilba , dostihové závody Velká pardubická steeplechase , mezinárodní festival šachu, bridže a her Czech Open , operní festival Smetanova Litomyšl a mnoho dalších.

3.3 Realiza ční p ředpoklady

Doprava

Doprava v Pardubickém kraji je pro cestovní ruch velice d ůležitá, bez kvalitní dopravní infrastruktury by se nemohl CR v kraji nadále rozvíjet. D ůležitá je nejen celková dostupnost kraje, ale i lokální doprava v něm, díky níž je dosažení místních atraktivit snadn ější.

Druhy dopravy:

Silni ční - celková délka silnic a dálnic na území kraje (ke dni 31. 12. 2011) je 3 597 km, z toho tvo ří 9 km dálnice, 4 km rychlostní silnice, 456 km silnice I. t řídy, 912 km silnice II. t řídy a 2 219 km silnice III. t řídy. Železni ční – provozní délka železni čních tratí je celkem 542 km. Významná je hlavn ě železni ční magistrála Berlín – Praha – Brno – Víde ň. Letecká - v Pardubicích se nachází mezinárodní letišt ě s vojenským a civilním provozem. Vodní – pouze splavný úsek Labe do Chvaletic, sezónní p řeprava na lodi Arnošt. Cyklistická – krajem prochází nap ř. cyklotrasy Labská stezka, Českomoravská trasa, Pražská trasa, cyklostezky podél řek Labe a Tiché Orlice.

Materiáln ě- technická základna

Na území Pardubického kraje se nachází mnoho ubytovacích i restaura čních za řízení (hotely, penziony, chaty, chalupy, restaurace, vinárny atd.), cestovních kancelá ří, agentur a v neposlední řad ě turistických informa čních center certifikovaných Pardubickým krajem (celkem 40).

3.4 Organizace Cestovního ruchu

Kompetence v oblasti organizace cestovního ruchu v Pardubickém kraji jsou rozd ěleny mezi t ři typy organizací – Pardubický kraj, Destina ční spole čnost Východní Čechy a oblastní organizace cestovního ruchu (destina ční managementy).[13]

3.4.1 Pardubický kraj

Na této úrovni je kompetentním subjektem cestovního ruchu Krajský ú řad Pardubického kraje, konkrétn ě Odbor strategického rozvoje kraje a evropských fond ů – Odd ělení regionálního rozvoje a cestovního ruchu.

Náplní tohoto odd ělení je nap ř. tvorba analytických a koncep čních materiál ů v oblasti cestovního ruchu na státní, regionální i krajské úrovni. Dále pak se podílí na fungování a činnosti Destina ční spole čnosti Východní Čechy, zajiš ťuje administraci grant ů a dotací z oblasti cestovního ruchu, podílí se také na činnosti spojené se zastoupením kraje v Euroregionu Glacensis v četn ě Řídícího výboru Fondu mikroprojekt ů p řeshrani ční spolupráce Česko – Polsko. Organizuje Dny Pardubického kraje.

3.4.2 Destina ční spole čnost Východní Čechy

Toto zájmové sdružení osob vzniklo v roce 2008 a hlavním p ředm ětem jeho činnosti je realizace aktivit sm ěř ujících k rozvoji destinace jako rozvojové jednotky, která je mezinárodn ě konkurenceschopná na trhu cestovního ruchu. Náleží jí také veškeré činnosti spojené s propagací a marketingem Pardubického kraje.

Destinace není p řesn ě vymezena hranicemi kraje, ale umož ňuje územní p řesahy, které se váží na definovaná témata a produkty nebo na základě spole čné realizace projekt ů.

Destina ční spole čnost Východní Čechy je financovaná p řevážn ě z členských prost ředk ů a z prost ředk ů získaných z dota čních program ů (Regionální dota ční program) a p řípadn ě z dalších dopl ňkových zdroj ů.

3.4.3 Oblastní organizace cestovního ruchu

Tyto turistické organizace se zabývají p ředevším rozvojem cestovního ruchu v jednotlivých turistických oblastech Pardubického kraje.

Turistická oblast Králický Sn ěžník – organizace Králický Sn ěžník, o.p.s.

Vznikla v roce 2007 jako obecn ě prosp ěšná spole čnost. Mezi zakladatele pat ří obce a podnikatelské subjekty p ůsobící v dané oblasti (celkem 33 člen ů). Její činnost je financována částe čně z členských p řísp ěvk ů a prost ředk ů získaných z dota čních program ů.

Turistická oblast Českomoravské pomezí – Českomoravské Pomezí

Jedná se o dobrovolný svazek obcí založený v roce 2007. Jeho členy jsou m ěsta Svitavy, Poli čka, Litomyšl, Vysoké Mýto a Moravská T řebová. Aktivity Českomoravského Pomezí jsou koordinovány spole čně s Destina ční spole čností Východní Čechy.

Turistická oblast Orlické hory a Podorlicko

Stanovy zakladatelské smlouvy byly schváleny v roce 2008. Sídlo se nachází v Rychnov ě nad Kn ěžnou. Tato organizace koordinuje aktivity cestovního ruchu na celém území Orlických hor a Podorlicka, prosazuje jednotnou značku, vytvá ří a podporuje nabídku produkt ů CR, v četn ě jejich propagace a medializace.

V turistických oblastech Pardubicko a Chrudimsko – Hlinecko není zatím žádná organizace založena.

3.5 Cestovní ruch na území Pardubického kraje

Pardubický kraj nabízí svým návšt ěvník ům rozmanité p řírodní podmínky pro r ůznorodé využití v cestovním ruchu. Nachází se zde pom ěrn ě rozv ětvená sí ť cyklostezek, hipostezek, pěších a turistických tras. V pozadí nezustávájí ani kulturn ě – historické památky.

3.5.1 Kulturn ě poznávací cestovní ruch

Kulturn ě – poznávací cestovní ruch p řínáší návšt ěvník ům možnost poznání historie a přírodních zvláštností na území Pardubického kraje. Mezi nej čast ější cíle kulturn ě- poznávacího cestovního ruchu v kraji pat ří tyto památky:

Soubor lidových staveb Vyso čina – Skanzen Veselý kopec a Betlém Hlinsko – roubené usedlosti voln ě rozptýlené v původním krajinném prost ředí, které sem byly přeneseny z oblasti Ž ďárských vrch ů a Železných hor.

Státní zámek Litomyšl – renesan ční zámek s grafitovou výzdobou postavený v letech 1568–1581, zapsán na seznam UNESCO a Klášterní zahrady se sochami Olbrama Zoubka. Východo české muzeum na zámku v Pardubicích - p ůvodn ě tvrz ze 13. století, která byla ve 14. století p řebudovaná v gotický hrad. Pernštejnové pak p řestav ěli hrad v goticko-renesan ční zámek. Ten v roce 1560 koupila královská komora a p řestal být velmožským sídlem. Zna čně zchátralý zámek byl po roce 1918 opraven Muzejním spolkem. V sou časnosti se zde nacházejí unikátní stále expozice hra ček, zbraní, mincí, skla, p řírody a pohlednic. Hrad Kun ětická hora - gotický hrad z poloviny 14. století, charakteristická dominanta mezi Pardubicemi a Hradcem Králové. Hrad Svojanov – po čátky historie hradu spadají do období kolonizace odlehlých kout ů zemí Koruny České. V 80. letech 13. Století ho nechal vybudovat P řemysl Otakar II. s cílem chránit Trstenickou obchodní stezku. Zámek Nové Hrady – rokoková stavba vybudovaná v letech 1774–1777 hrab ětem Jeanem-Antoinem Harbuvalem de Chamaré ve stylu francouzských letních sídel, často nazývána jako "Malý Schönbrunn" nebo " České Versailles". Zámek Moravská T řebová – p ůvodn ě hrad ze 13. Století, pozd ěji p řestav ěn na zámek. Jedna z nejstarších renesan čních památek na sever od Alp. Tvrz Orlice Letohrad – renesan ční zámek s poz ůstatky gotické tvrze. Hrad Litice nad Orlicí - byl založen p řibližn ě koncem 13. stol. na vysokém skalnatém ostrohu v meandru Divoké Orlice. Od konce 17. století byl hrad již zcela opušt ěn. O záchranu hradu se usilovalo i v 19. stol., částe čné zajišt ění a konservování zřícenin bylo provedeno v 30. letech 20. století, kdy bylo také upravováno vyhlídkové patro v ěže. Muzeum vojenské historie Králíky - nov ě zrekonstruované muzeum leží uprost řed rozsáhlého a velmi mohutn ě vybudovaného pásma československého opevn ění z období let 1935-1938. V jeho bezprost řední blízkosti se nachází velké množství zachovalých pevnostních staveb r ůzného typu. Muzeum řemesel Letohrad - muzeum je umíst ěno v areálu Nového dvora z r. 1750. Plochou 1650 m2 je nejv ětším muzeem svého druhu v ČR. Zahrnuje p řes 50 ucelených expozic řemesel a živností z období 1840 - 1930. Hipologické muzeum Slati ňany - renesan ční novogoticky upravený zámek hostí jedine čné hipologické muzeum. Se zámkem sousedí h řeb čín a výb ěhy v zámeckém

parku. U jejich ohrad jsou zde celoro čně k vid ění kon ě P řevalského, starokladrubští a jezde čtí. Národní h řeb čín Kladruby nad Vltavou - národní h řeb čín v Kladrubech nad Labem je patrn ě nejstarším velkým h řeb čínem na sv ětě, dnes zabývající se chovem starokladrubských b ělouš ů. Založil jej císa ř Maxmilián II. v roce 1563. Muzeum loutká řských kultur v Chrudimi – expozice se v ěnuje historii českého sv ětového loutkového divadla. Regionální muzeum v Litomyšli - zdejší expozice popisují d ějiny Litomyšle od po čátk ů zdejšího osídlení p řes první zmínky o ní nacházející se v Kosmov ě kronice až do po čátku 20. století. Druhá část expozice je v ěnována p řevážn ě období národního obrození, které zahrnuje mnoho významných osobností z řad spisovatel ů, malí řů a hudebník ů. Hede č Hora Matky Boží (klášter) - poutní areál nad m ěste čkem Králíky spojený s městem alejí s kapli čkami. Z Mariánského kopce je krásný výhled na Králíky, Suchý vrch a Králický Sn ěžník. Klášter na Mariánském kopci u Králík sloužil od jeho dokon čení v roce 1710 řádu servit ů, od roku 1883 řádu redemptorist ů, v letech 1950-1960 klášter sloužil jako v ězení pro kn ěze. Unikátní zajímavostí kláštera jsou Svaté schody. Toulovcovy Maštale - ojedin ělý soubor skalních útvar ů, hlubokých ka ňonovitých údolí, skalních m ěst, jeskyní i samostatných skal, který je protkán hustou sítí turistických stezek.[14]

3.5.2 Rekrea ční cestovní ruch

Rekrea ční cestovní ruch umož ňuje svým ú častník ům na čerpat pot řebné množství fyzických a psychických sil. K nejnavšt ěvovan ějším míst ům aktivního trávení volného času v kraji pat ří:

Vodní nádrž Se č - údolní p řehradní nádrž postavená v letech 1925-1934 na řece Chrudimce slouží jako ochrana p řed povodn ěmi a k vodárenským a rekrea čním účel ům. Vodní nádrž Pastviny – p ůvodní p řečerpávající elektrárna postavená na řece Divoká Orlice v letech 1925–1934, nyní velice vyhledávaná turistická oblast.

Přírodní koupališt ě Mělice – nachází se v blízkosti P řelou če, vzniklo zatopením št ěrkopískového lomu.[14]

3.5.3 Sportovn ě – turistický cestovní ruch

Pardubický kraj nabízí nespo čet množností pro aktivní odpo činek ve form ě lyžování, in- line bruslení či cykloturistiky. Velice oblíbení jsou zejména tyto turistické projekty:

Orlické cyklo&in-line království - unikátní projekt hv ězdicov ě propojených cyklostezek v délce 40 km údolím řek Tiché Orlice a T řebovky vhodný pro in-line brusla ře a cyklisty. Ski areál Sn ěžník Dolní Morava - celosezonní centrum sport ů, kde se každoro čně po řádají mezinárodní závody ve sjezdovém lyžování. Skipark Červená Voda – moderní centrum zimních sport ů. Golf Resort Kun ětická hora – špi čkové 18 jamkové golfové h řišt ě spojené s hotelem, kongresovým centrem a welness službami. Cyklostezka udolím řek Tiché Orlice a T řebovky – je dlouhá 40 km, p řístupná pro kola, in-line brusle, ale i p ěší turisty.[14]

3.5.4 Láze ňský cestovní ruch

Dlouholetá tradice láze ňství vede nejen k lé čbě, ale i k prevenci, relaxaci a odpo činku účastník ů láze ňského cestovního ruchu, kte ří mohou na území Pardubického kraje na čerpat své fyzické, ale i psychické síly v lázních:

Lé čebné lázn ě Bohdane č – vyhledávané lé čebné lázn ě nacházející se 10 km severozápadn ě od Pardubic a 20 km jihozápadn ě od Hradce králové. Specializují se na lé čbu pohybového aparátu. Nabízí také relaxa ční pobyty.

3.6 Specializace jednotlivých turistických oblastí

Jak již bylo zmín ěno, v Pardubickém kraji se nachází celkem p ět turistických oblastí (Pardubicko, Orlické hory a Podorlicko, Chrudimsko – Hlinecko, Králický Sn ěžník a Českomoravské Pomezí). Každá z těchto oblastí je n ěč ím výjime čná a charakteristická, každá má své prioritní a dopl ňkové produkty.[15]

Pardubicko

Pro Pardubicko jsou prioritními produkty nejen lázně a následná relaxace, ale také kongresová, m ěstská a nákupní turistika. Významnými složkami jsou rovn ěž kultura a historické památky. Dopl ňkovými produkty pro tuto oblast je aktivní dovolená, která zahrnuje nap ř. sport, motorismus, vojenskou historii, golf, dostihy, adrenalinové sporty.

Orlické hory a Podorlicko

Prioritní produkty pro tuto oblast jsou aktivní letní dovolená a pobyty u vody, lyžování a zimní sporty, cykloturistika a p ěší turistika, vojenská historie, p řírodní zajímavosti, ozdravné pobyty v p řírod ě a krásná krajina. Adrenalinové sporty, hipoturistika, lidová řemesla, rybolov, myslivost a návšt ěvy poutních míst jsou dopl ňkovými produkty typickými pro toto území.

Chrudimsko-Hlinecko

Prioritní produkty tohoto místa jsou typická lidová architektura, na ni navazující lidová řemesla, dále pobyty u vody, prohlídky p řírodních zajímavostí, sport, vodní sporty, cykloturistika a p ěší turistika. Díky dostate čnému množství vodních tok ů a p řehrad pat ří mezi dopl ňkové produkty oblíbený rybolov. Dalšími jsou myslivost, golf, zimní sporty, návšt ěvy židovských památek, hipoturistika, nebo venkovská turistika.

Českomoravské Pomezí

Mezi prioritní produkty této turistické oblasi se řadí p ředevším zámek Litomyšl, který je zapsán na sv ětovém seznamu kulturního d ědictví UNESCO, dále pak p řírodní podmínky vhodné pro cykloturistiku a p ěší turistiku.

Dopl ňkové produkty pak p ředstavuje rybolov, poutní místa, sport a relaxace.

Králický Sn ěžník

Králický Sn ěžník je oblast bohatá na rozmanité p řírodní podmínky vhodné pro prioritní produkty jako jsou zimní sporty, p ěší turistika, cykloturistika. V této oblasti se nachází také poutní místa a objekty vojenské historie. Příroda a krajina pak samy o sob ě dotvá ří dopl ňkové produkty této oblasti.

4 ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU V PARDUBICKÉM KRAJI

Následující kapitola se zabývá aktuálním stavem cestovního ruchu na území Pardubického kraje. V ěnuje se p ředevším analýze materiáln ě- technické základny cestovního ruchu, která vytvá ří d ůležité p ředpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a zvyšování návšt ěvnosti kraje. Sou částí této kapitoly je i SWOT analýza, která vystihuje slabé a silné stránky CR v četn ě možných p říležitostí a hrozeb.

4.1 Potenciál cestovního ruchu

Pardubický kraj má mnoho kulturních památek. Návšt ěvníci si mohou vybírat z mnoha nabídek. K nejnavšt ěvovan ějším objekt ům v roce 2012 pat řilo Východo české muzeum na zámku v Pardubicích, které navštívilo celkem 38 000 turist ů. Hrad Kun ětická hora, který zaznamenal 30 000 návšt ěvník ů. T řetím nejnavšt ěvovan ějším objektem byl zámek Slati ňany nedaleko Chrudimi. V lo ňském roce ho navštívilo 16 000 turist ů, což je o 3 000 více než v roce 2011. Významné kulturní a spole čenské akce mezinárodního významu (nap ř. Velká pardubická steeplechase, Zlatá p řilba, Czech Open, Smetanova Litomyšl aj.) výrazn ě zvyšují návšt ěvnost a po čet host ů v hromadných ubytovacích za řízeních.

4.2 Infrastruktura cestovního ruchu

Hromadná ubytovací za řízení (dále HUZ)

V roce 2011 se na území Pardubického kraje nacházelo celkem 365 hromadných ubytovacích za řízení s celkovým po čtem 20 236 l ůžek. Po čet HUZ se oproti roku 2010 zvýšil o 29 za řízení (tj o 8,6 %). V přepo čtu na 1 000 obyvatel Pardubickému kraji náleží sedmá příčka mezi všemi kraji v České republice, což je vyjád řeno v tabulce 5.

Pardubický kraj se také řadí mezi kraje s nejnižší cenou ubytování, čemuž p řispívá fakt, že se zde nachází velmi malé množství HUZ s vyšší kvalitou ( čty ř a p ěti hv ězdi čkové hotely) ubytování. Rozmíst ění HUZ je také velice nerovnom ěrné, nejvíce se jich nachází v oblastech letní rekreace (p řehradní nádrže Se č a Pastviny), v oblastech zimní rekreace (Orlické hory, Králický Sn ěžník), dále pak ve m ěstech Pardubice, Lázn ě Bohdane č a Litomyšl.

Tab. 5: Hromadná ubytovací za řízení v krajích ČR k 31. 12. 2012 ČR, kraje Ubytovací za řízení V tom podle kategorie Z toho Podíl Ostatní hotely a na Hotely***** Ostatní Celkem hotely a penziony ČR v a **** HUZ penziony (v%) (%) Česká republika 7 657 60,2 100,0 517 4 095 3 045 V tom kraje: Hl. m. Praha 622 84,6 8,1 213 313 96 St ředo český 577 59,4 7,5 30 313 234 Jiho český 983 54,4 12,8 30 505 448 Plze ňský 469 62,7 6,1 22 272 175 Karlovarský 398 75,1 5,2 85 214 99 Ústecký 380 65,8 5,0 20 230 130 Liberecký 756 55,2 9,9 10 407 339 Královehradecký 966 58,1 12,6 22 539 405 Pardubický 365 54,0 4,8 4 193 168 Vyso čina 398 46,7 5,2 12 174 212 Jihomoravský 533 61,7 7,0 22 307 204 Olomoucký 395 53,4 5,2 7 204 184 Zlínský 351 58,1 4,6 17 187 147 Moravskoslezký 464 56,0 6,1 23 237 204 Zdroj [16]

Objekty a za řízení individuální rekreace

Tyto objekty jsou nej čast ěji soust řed ěny do okolí m ěst a do horských oblastí (chaty a chalupy). V roce 2001 se na základ ě s čítání lidu, dom ů a byt ů (SLDB) na území Pardubického kraje nacházelo celkem 12 536 objekt ů sloužících k individuální rekreaci. Nejvíce objekt ů se nacházelo v okrese Chrudim, kde se nachází rekrea ční oblasti Se č a Železné hory.

Turistická informa ční centra

Turistická informa ční centra (dále TIC) jsou d ůležitá pro budoucí rozvoj cestovního ruchu, protože informacemi, které poskytují svým návštěvník ům, mohou nap ř. ovlivnit výb ěr jejich destinace. V sou časné dob ě se na území Pardubického kraje vyskytuje celkem 40 turistických informa čních center certifikovaných Pardubickým krajem. Jejich rozložení znázor ňuje Tabulka 6. Všechna centra jsou řazena do kategorií dle certifikace Asociace turistických informa čních center (ATIC). Pardubické informa ční centrum spadá do kategorie A (tj. celorepublikové), ostatní spadají do kategorie B (tj. oblastní) a jedno do kategorie C (tj. místní – celoro ční).

Tab. 6: Rozložení informa čních center Po čet Místní/sezónní Turistická informa čních Regionální Oblastní Místní nebo oblast center specifické Pardubicko 5 1 2 2 0 Chrudimsko – 8 0 1 7 0 Hlinecko Českomoravské 13 0 3 10 1 (místní) pomezí Králický 4 0 0 4 1 Sn ěžník Orlické hory - 10 0 4 6 2 Podorlicko Zdroj: [15]

Gastronomická za řízení

Pro spokojenost cestovatel ů jsou d ůležitá kvalitní gastronomická za řízení. Jejich celkový po čet není statisticky uvád ěn. Jako jeden z hlavních problém ů mnohých restaurací je nedostate čná internetová propagace, která by ú častník ům CR usnadnila výb ěr p ři plánování svých cest. Nabídka místních restaurací je velice podobná a nenabízí tém ěř žádné krajové speciality.

Do skupiny gastronomických za řízení se také řadí pivovary po řádající exkurze spojené s ochutnávkami. V Pardubickém kraji to jsou nap ř. M ěšťanský pivovar Poli čka, Pernštejn Pardubice, Rychtá ř Hlinsko, Minipivovar Žamberk nebo Medlešický minipivovar.

4.3 Návšt ěvnost

Pardubický kraj se trvale řadí podle po čtu host ů v HUZ mezi kraje s nejnižší návšt ěvností, a to nejen co se tý če domácích, ale i zahrani čních turist ů. Velice podpr ůměrné je také čisté využití l ůžek a pokoj ů.

V lo ňském roce zavítalo do kraje celkem 335 667 turist ů, což je nejnižší hodnota v mezikrajském porovnání i p řesto, že se jedná o ro ční nár ůst ve výši 3,6 %. Ve srovnání s rokem 2011 došlo k nepatrnému nár ůstu nejen domácího, ale i zahrani čního CR. Tabulka 7 zachycuje vývoj po čtu návšt ěvníků Pardubického kraje za uplynulých sedm let. K nejv ětšímu nár ůstu došlo v roce 2008, kdy kraj navštívilo tém ěř 361 000 host ů. Nejnižší návštěvnost pak byla zaznamenána v roce 2010.

Tab. 7: Návšt ěvnost Pardubického kraje v letech 2005 – 2011 Rok Po čet Nerezidenti Rezidenti Po čet Nerezidenti Rezidenti host ů přenocování 2005 329 395 52 749 276 646 1 097 031 173 258 923 773 2006 353 089 58 586 294 503 1 212 023 209 987 1 002 036 2007 388 240 63 724 324 516 1 159 879 202 476 957 403 2008 360 744 58 882 301 862 1 056 069 167 519 888 950 2009 337 698 50 413 287 285 974 152 132 176 941 976 2010 317 087 45 516 271 571 960 906 118 929 841 977 2011 323 867 46 987 276 880 949 217 120 389 828 828 2012 335 667 49 002 286 665 949 442 124 014 925 428 Zdroj [16]

Grafické znázorn ění vývoje návšt ěvnosti v Pardubickém kraji za období 2005-2012 vystihuje obrázek 3.

Obr. 3: Návšt ěvnost Pardubického kraje v letech 2005 – 2012 Zdroj: [16]

Podíl zahrani čních host ů na cestovním ruchu se v roce 2011 pohyboval okolo 15 %. V tomto roce se zde ubytovalo celkem 46 987 nerezident ů (zahrani čních turist ů). Více jak jednu čtvrtinu t ěchto host ů v HUZ tvo řili návšt ěvníci z Německa. Na p ředních p říčkách se dále umís ťovali hosté ze zemí uvedených v tabulce 8 (Slovensko, Polsko, Nizozemsko, Rakousko aj.). Pr ůměrná doba pobytu nerezident ů byla odhadována na 3,6 dní s pr ůměrným po čtem 2,6 p řenocování. Nejvíce dní (3,9) a p řenocování (2,9) zde strávili hosté z Nizozemska. Naopak nejmenší po čet dní (2,9) a p řenocování (1,9) hosté z Rakouska.

Tab. 8: Návšt ěvnost Pardubického kraje podle zemí v roce 2011 Pr ůměrný Pr ůměrná doba 2011 Hosté Přenocování po čet pobytu (dny) přenocování Celkem 323 867 949 217 2,9 3,9 V tom: Česká rep. 276 880 828 828 3,0 4,0 Nerezidenti 46 987 120 389 2,6 3,6 Z toho: Německo 12 281 30 341 2,5 3,5 Slovensko 8 718 18 174 2,1 3,1 Polsko 4 499 10 868 2,4 3,4 Nizozemsko 1 795 5 244 2,9 3,9 Rakousko 1 762 3 371 1,9 2,9 Francie 1 599 3 404 2,1 3,1 Rusko 1 481 5 589 3,8 4,8 Itálie 1 405 3 230 2,3 3,3 Spojené 1 201 3 048 2,5 3,5 království Ma ďarsko 1 063 4 717 4,4 5,4 Zdroj [16]

Obrázek 4 graficky vyjad řuje procentní zastoupení zahrani čních návšt ěvník ů, kte ří p řijeli do Pardubického kraje v roce 2012. Oproti roku 2011 jde o hodnoty tém ěř nem ěnné. Nejvyšší podíl p řipadá tradi čně host ům z Německa, Slovenska a Polska.

Obr. 4: Procentní zastoupení nerezident ů v HUZ podle zemí v roce 2012 Zdroj:[16]

Tabulka 9 zachycuje podíl kraj ů na CR v České republice v letech 2009–2011. Op ětovn ě mezi nejnavšt ěvovan ější pat ří Hl. m ěsto Praha, které ro čně navštíví až p ět miliónů turist ů. Druhá pozice p řipadá kraji Jihomoravskému s ro ční návšt ěvností lehce nad jeden milion turist ů. Mezi nejmén ě navšt ěvovaná místa České republiky se střídav ě řadí kraje Pardubický a Ústecký. Jejich podíl na CR v ČR se pohybuje mezi 2,5–2,8 %.

Tab. 9: Návšt ěvnost České republiky podle kraj ů v letech 2009 - 2011 2009 2010 2011 Po čet Podíl v Podíl v Po čet Podíl v Kraj Po čet host ů host ů % % host ů % Česká republika 11 985 909 100,0 12 211 878 100,0 12 898 712 100,0 Hl. m. Praha 4 346 839 36,3 4 743 373 38,8 5 050 923 39,2 St ředo český 645 443 5,4 631 356 5,2 694 083 5,4 Jiho český 917 033 7,7 892 962 7,3 922 237 7,2 Plze ňský 478 995 4,0 484 178 4,0 496 534 3,9 Karlovarský 666 094 5,6 670 457 5,5 703 143 5,5 Ústecký 335 939 2,8 289 528 2,4 336 909 2,6 Liberecký 652 987 5,5 632 568 5,2 632 794 4,9 Královehradecký 810 136 6,8 804 270 6,6 825 621 6,4 Pardubický 320 972 2,7 317 087 2,6 323 867 2,5 Vyso čina 358 863 3,0 336 225 2,8 353 332 2,8 Jihomoravský 1 041 492 8,7 1 042 070 8,5 1 115 349 8,7 Olomoucký 377 200 3,2 377 748 3,1 397 279 3,1 Zlínský 448 222 3,7 462 676 3,8 469 335 3,6 Moravskoslezský 585 694 4,9 527 380 4,3 572 306 4,4 Zdroj:[16]

4.4 SWOT analýza Pardubického kraje

Cestovní ruch Pardubického kraje v sob ě zahrnuje nejen silné, ale i slabé stránky, které jsou vystiženy ve SWOT analýze „ Rekreace v PK“, kterou zve řejnil ú řad Pardubického kraje v roce 2012. Sou částí analýzy jsou i možné p říležitosti a hrozby.[17]

Silné stránky Pardubický kraj nabízí rozmanité p řírodní podmínky s řadou p říležitostí pro letní i zimní sporty, p ěší turistiku, cykloturistiku nebo agroturistiku. Nabízí také mnoho p řírodních a kulturn ě - historických atraktivit p ředevším v turistických oblastech Chrudimsko –

Hlinecko, Orlické hory a Podorlicko, Českomoravské Pomezí a Králický Sn ěžník. Mezi nejzajímav ější se řadí:

Církevní památky (nap ř. chrám sv. Bartolom ěje v Pardubicích, barokní klášter v Králíkách, poutní kostel P. Marie na Chlumku nedaleko Luže aj). Muzea (nap ř. Soubor lidových staveb Vyso čina na Veselém Kopci, Muzeum loutká řských kultur a muzeum barokních soch v Chrudimi, Hipologické muzeum Slati ňany, Východo české muzeum v Pardubicích, Africké muzeum v Holicích – cestovatel dr. Emil Holub, Muzeum řemesel Letohrad).

Pevnostní turistika – opevn ění H ůrka, Bouda a Vojenské muzeum Králíky. Akce Cihelna – bojové ukázky využití vojenské techniky z minulého století.

Kulturní akce (operní festival Smetanova Litomyšl, hudební festivaly v Poli čce – rodišti B. Martin ů, Loutká řská Chrudim, Kociánova houslová sout ěž v Ústí nad Orlicí, Výtvarné Hlinsko, masopustní obch ůzky na Hlinecku - zapsány v seznamu nemateriálního kulturního d ědictví lidstva UNESCO aj.).

Sportovní akce (Velká pardubická steeplechase, plochodrážní závody Zlatá přilba, mezinárodní festival šachu, bridže a her Czech Open, tenisová Pardubická juniorka, Závody do vrchu Ústí nad Orlicí aj.).

Lázn ě Bohdane č s láze ňskou tradicí od r. 1897.

Sí ť p ěších turistických tras, cyklostezek, cyklotras a in-line tras a tras místní, regionální i dálkové úrovn ě ( Česko – moravská stezka, Pražská stezka, Labská stezka, Regionální trasa Orlické hory, Stezka Hradec Králové – B řeclav aj.).

Rozvoj agroturistiky, zvláště se zam ěř ením na tradi ční chov koní (mj. Národní hřeb čín v Kladrubech nad Labem) a hipoturistiku.

Rozvoj ekoturistiky a vzd ělávacích program ů na téma ekologie – Paleta Oucmanice.

Nové zimní sportovní st ředisko Skipark Červená Voda a zmodernizovaný Ski park Sn ěžník Dolní Morava.

18 jamkové golfové h řišt ě Golf Resort Kun ětická Hora a 9 jamková h řišt ě Lázn ě Bohdane č a Svobodné Hamry.

Letišt ě s mezinárodním provozem.

Turistický portál www.vychodnicechy .info s rostoucí návšt ěvností a zlepšující se funkcionalitou a neustálou aktualizací. Aktualizace informací a dat je provád ěna prost řednictvím TIC v Pk, subjekt ů a OCR na území Pk.

Organizace cestovního ruchu – Destina ční spole čnost Východní Čechy – koordinátor aktivit v oblasti CR.

Sí ť turistických informa čních center.

Slabé stránky

Převážn ě sezónní letní využití v ětšiny rekrea čních st ředisek (krom ě turistických oblastí Orlické hory a Podorlicko, Králický Sn ěžník a částe čně Chrudimsko - Hlinecko), nedostate čná nabídka a návšt ěvnost v mezisezonních obdobích. Letní rekreace je výrazn ě vázána k vodním plochám vykazujícím často nízkou kvalitu vody a nízkou úrove ň služeb.

Nedostate čně využitý jedine čný potenciál turistické oblasti Králický Sn ěžník.

Intenzivn ě osídlená oblast Pardubicka má z celého kraje relativn ě nejnižší p řírodní potenciál a atraktivitu pro rekreaci a CR.

Malá nabídka atraktivit CR celorepublikového a mezinárodního významu

Nízká úrove ň služeb ubytovacích gastronomických za řízení a špatná jazyková vybavenost personálu.

Nedostatek financí pro modernizaci za řízení CR a na údržbu a obnovu kulturního dědictví.

Nízká úrove ň spolupráce mezi subjekty p ůsobícími v oblasti CR a p ři vytvá ření ucelené nabídky v č. tzv. balí čků služeb.

Malý zájem zprost ředkovatel ů služeb v CR (cestovních kancelá ří a agentur) o nabídku produkt ů zahrnujících území Pk.

Dosavadní zhoršená dopravní dostupnost kraje.

Příležitosti

Poloha na tranzitním evropském železni čním koridoru a výstavba dálni ční a rychlostní silni ční sít ě. Rozvoj hromadné dopravy a zlepšení obslužnosti území, propojení dálni ční sít ě.

Modernizace letišt ě Pardubice.

Postupné budování rozsáhlé p řím ěstské oblasti rekreace a CR v prostoru mezi Pardubicemi a Hradcem Králové.

Rozvíjející p řeshrani ční spolupráce v cestovním ruchu – p říznivý dopad lze o čekávat zejména v horských a podhorských p říhrani čních oblastech a ve specifickém mikroregionu Králicko.

Zlepšování kvality vody ve vodních tocích a nádržích díky d ůsledn ějšímu uplat ňování opat ření na ochranu ŽP.

Vyšší využití specifik jednotlivých částí kraje – p říroda, památky ale i slavní rodáci apod. k vytvá ření ucelených produkt ů a specifických program ů CR pro konkrétní segmenty trhu.

Účelné využití finan čních prost ředk ů a dalších efekt ů program ů EU, národních a regionálních rozvojových program ů pro léta 2007-2013 na podporu rozvoje CR, rozvoje lidských zdroj ů a rozvoje venkova s důrazem na p řidanou hodnotu služeb a udržitelný rozvoj. Zvýšení marketingové podpory nabídky kraje v oblasti CR a jeho propagace v ostatních částech republiky i v zahrani čí.

Hrozby

Po realizaci rychlostní silnice R35 r ůst konkurenceschopnosti okolních region ů Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Nedostatek financí a nízká odborná pé če o památky, zejména ve venkovském prostoru.

Přetrvávající špatná dopravní obslužnost v některých částech kraje, nebo dokonce její zhoršování.

Špatná kvalita komunikací I., II. i III t řídy.

Nedostate čné lidské zdroje na realizaci úsp ěšných projekt ů CR.

Zánik zbylých stop regionální tradi ční lidové kultury.

4.5 Podpora a strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji

Strategie rozvoje cestovního ruchu

Nízké návšt ěvnosti Pardubického kraje v ěnuje pozornost i návrhová část Strategie rozvoje cestovního ruchu v Pardubickém kraji , která se v plánovacím období 2010 - 2015 zam ěřuje na následující strategické cíle:[18]

Zvýšení po čtu návšt ěvník ů Pardubického kraje, a to i prost řednictvím opakovaných návšt ěv. Prodloužení délky pobytu návšt ěvník ů. Zatraktivn ění podmínek pro pobyt návšt ěvník ů prost řednictvím odpovídající infrastruktury, kvalitních služeb a zajímavých program ů. Kvalitní informa ční systém pro návšt ěvníky propojený s efektivním využíváním marketingových nástroj ů k propagaci Pardubického kraje v oblasti CR.

Vytvo ření prost ředí spolupráce mezi subjekty p ůsobícími v cestovním ruchu.

Důraz na kvalifikované a motivované lidi se vst řícným p řístupem k návšt ěvník ům.

Fungující organizace CR.

Podpora rozvoje cestovního ruchu

Rozvoj cestovního ruchu v Pardubickém kraji je podporován p řevážn ě formou grantu „Podpora budování infrastruktury Pk“ nebo za pomoci projekt ů spolufinancovaných z dotací EU.

Grantový program „ Podpora budování infrastruktury Pk“ [19]

Tento program je zam ěř en na díl čí budování infrastruktury cestovního ruchu Pardubického kraje. Cílem je kvalitativní a kvantitativní rozvoj infrastruktury cestovního ruchu na území kraje. Specifikace podporovaných aktivit je každoročně ur čena ve vyhlášení grantového programu.

Je v souladu s cíly a opat řeními Programu rozvoje Pardubického kraje. Podpora je poskytována formou investi čního nebo neinvesti čního grantu. Výše podpory na jednu žádost (projekt) je min. 50 000 K č a max. 1 000 000 K č. Žadateli mohou být obce, svazky obcí, podnikatelský subjekt (fyzická i právnická osoba) s p ředm ětem podnikání v oblasti CR. Minimální spoluú čast žadatele je 50 % z uznané nákladové částky.

Obrázek 5 graficky znázor ňuje poskytnuté granty z rozpo ču kraje v roce 2008. Celkový objem finan čních prost ředk ů činil 52 mil. K č.

Obrázek 5: Grafické znázorn ění výše poskytnutých grant ů v Pardubickém kraji v roce 2008 Zdroj [19]

Projekty podpo řené EU [20]

Jedine čnou p říležitost pro podporu regionálního rozvoje cestovního ruchu p ředstavují finan ční prost ředky z EU. Dotace z evropských fond ů čerpal kraj v období p řed vstupem ČR do EU, po vstupu v období 2004–2006 a samoz řejm ě je čerpá i nyní v programovacím období 2007–2013.

V sou časném programovacím období 2007 – 2013 se Pardubický kraj podílí ve spolupráci s Královehradeckým a Libereckým krajem na p říprav ě Regionálního opera čního programu NUTS II Severovýchod, na jehož základ ě bude do kraje alokováno ze strukturálních fond ů EU více než šest miliard korun. Z této částky bylo schváleno a podporováno 83 projekt ů v celkové výši dotace 2,83 miliardy korun. Jedná se nap ř. o modernizaci silnice II/315 Lanškroun – Tatenice, multifunk ční dopravní terminál v České T řebové, sportovní areály v Přelou či a Starém M ěst ě, Vojenské muzeum v Králíkách či D ům na p ůli cesty v Chrudimi.

Krom ě Regionálního opera čního programu využívá Pardubický kraj i další programy financované z fond ů EU, a to nap ř. Opera ční program Životního prost ředí, Integrovaný opera ční program či Opera ční program Lidské zdroje a zam ěstnanost.

Obrázek 6 znázor ňuje čerpání dotací z Regionálního opera čního programu Nuts II Severovýchod v sou čtu za oblasti podpory od spušt ění programu do konce ledna roku 2012.

Obrázek 5: Čerpání ROP NUTS II Severovýchod do 31. 12. 2012 Zdroj: [20]

Z obrázku je patrné, že mezi obce Pardubického kraje, které nejvíce čerpali dotace z evropských strukturálních fond ů, pat ří nap ř. Chrudim a Králíky.

5 MOŽNOSTI A BARIÉRY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU

V DANÉM REGIONU

Ze SWOT analýzy, která byla uvedena v předchozí kapitole, vyplívá, že Pardubický kraj skýtá silné, ale i slabé stránky, které ovliv ňují rozvoj cestovního ruchu na jeho území. I p řes mírný meziro ční nár ůst návšt ěvnosti (3,6 %) se Pardubický kraj op ět za řadil na poslední místo návšt ěvnosti České republiky v mezikrajském porovnání za rok 2012.

Hlavní nedostatky jsou spat řovány p ředevším v infrastruktu ře cestovního ruchu. Na území kraje se vyskytuje malé množství ubytovacích za řízení vyšší kategorie ( čty řhv ězdi čkové a pětihv ězdi čkové hotely), rozmíst ění HUZ je také velice nerovnom ěrné, nejvíce se jich vyskytuje v oblastech letní rekreace a v neposlední řad ě je to jejich kvalita a nedostatek financí na jejich modernizaci.

Další slabou stránkou Pardubického kraje je nedostate čná nabídka turistických program ů (balí čků, služeb), které by motivovaly návšt ěvníky k prodloužené návšt ěvě kraje. V ětšina z nich zde stráví pouze jeden den bez p řenocování.

Jako negativum je také vnímána nedostate čná komunikace a provázanost mezi organizacemi a subjekty p ůsobícími v cestovním ruchu, nedostate čná vzd ělanost a připravenost absolvent ů oboru cestovního ruchu a neochota zam ěstnavatel ů motivovat a podporovat své zam ěstnance k dalšímu vzd ělávání.

Mezi silné stránky kraje pat ří p ředevším jeho p řírodní podmínky, které poskytují různorodé využití pro cestovní ruch. Každá z turistických oblastí nabízí svá specifika. Nachází se zde stále rozši řující sí ť cyklostezek, p ěších a turistických tras či hipostezek.

Kraj je také bohatý na kulturn ě – historické památky, z nichž jedna je vedena na seznamu kulturního d ědictví UNESCO (zámek Litomyšl).

Opakovan ě nízká návšt ěvnost Pardubického kraje vede k podpo ře rozvoje cestovního ruchu z oblasti ve řejné správy, což je dáno i ze zákona a souvisí s územním rozvojem kraje.

Jedním z podporovaných projekt ů je dokument Strategie Cestovního ruchu v Pardubickém kraji , který vznikl ve spolupráci Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje a Destina ční spole čnosti Východní Čechy. Strategie je vypracována jako st ředn ědobý dokument pro období 2010–2015 a spolufinancována z Regionálního opera čního programu NUTS II Severovýchod 2007–2013 v rámci „Podpory rozvoje Destina ční spole čnosti Východní Čechy“ .

5.1 Možnosti potenciálního rozvoje cestovního ruchu

Jak již bylo zmín ěno, mezi hlavní bariéry, které ovliv ňují rozvoj cestovního ruchu, pat ří především problematika infrastruktury cestovního ruchu, která v sob ě zahrnuje nap ř. nedostate čnou kvalitu dopravní infrastrukrury, ve řejné dopravy, parkovacích míst, ale i HUZ. Na tuto problematiku navazují i oblasti produkt ů cestovního ruchu, informa čních systém ů, marketingu a propagace, vzd ělávání, komunikace a organizací cestovního ruchu, kde hlavní roli hraje lidský faktor.

Následující kapitoly popisují potencionální možnosti podpory cestovního ruchu, které by mohly sou časný stav a nedostatky zm ěnit.

5.1.1 Oblast infrastruktury cestovního ruchu

Modernizace dopravní infrastruktury

V Pardubickém kraji byly vytipovány silnice d ůležité pro cestovní ruch a posouzen jejich stav. Podle výsledk ů byl ozna čen stav za problematický v Chrudimi, Pardubicích, Lázních Bohdan či a nedobudovaná část rychlostní silnice R35. Nej čast ějšími d ůvody jsou p řemíra nákladní dopravy, dopravní zácpy a neexistence obchvat ů.

Možným řešením je ur čit ě modernizace a zlepšení stavu rychlostních silnic, ale i silnic II. a III. t řídy, které zajistí snažší dostupnost turistických cíl ů, z čehož vyplívá, že tato možnost se stává klí čovou pro rozvoj cestovního ruchu v kraji. Nositelem se v tomto p řípad ě stává Pardubický kraj.

Optimalizace ve řejné dopravy

Mezi nej čast ější problémy ve řejné dopravy pat ří špatná dostupnost n ěkterých turistických cíl ů, p ředevším problematické spojení do lokalit, které neleží v blízkosti železni ční trat ě, nej čast ěji o víkendech. Dále pak špatná časová návaznost spoj ů, kdy vznikají velké prodlevy při p řestupu. Naopak za pozitivní jsou vnímány provozované cyklobusy.

Z tohoto stavu je patrné, že by se m ěla v ěnovat pozornost rozší ření dostupnosti turistických cíl ů ve řejnou dopravou. Jedná se nap říklad o cyklobusy, skybusy aj. Nositelem se op ět stává Pardubický kraj.

Zvýšení kapacity parkovacích míst

Co se tý če parkovacích míst, situace se liší v jednotlivých oblastech. Nap ř. problematická situace je vnímána na Pardubicku a Chrudimsku, kde je nedostate čná kapacita parkovacích míst pro autobusy v blízkosti historických center. Dále pak nedosta čující kapacita v Lázních 54

Bohdan či nebo v blízkosti lokality Veselý kopec a ve Slatiňanech. Nedostate čné parkovací kapacity se nachází také v historických městech Českomoravského Pomezí nap ř. Nové Hrady, Litomyšl, Poli čka a Svojanov.

Řešením se stává zkvalitn ění a rozší ření parkovacích kapacit v daných oblastech. Nositely se stávají obce, soukromí investo ři (majitelé pozemk ů).

Modernizace turistických stezek (cyklostezky, p ěší stezky, hipostezky, lyža řské trasy aj.)

Cykloturistika, in-line bruslení, p ěší turistika a b ěh na lyžích se řadí mezi nejoblíben ější sportovní činnosti na území Pardubického kraje. Proto by se m ěla v ěnovat pozornost rozší ření vybavenosti a služeb v této oblasti. Chybí nap říklad dopl ňková infrastruktura, jako jsou p říst řešky, lavi čky, nedostatek p ůjčoven a úschoven pro cyklisty. Dále by se m ěl zlepšit povrch n ěkterých stezek ur čených pro in-line bruslení, vybavení pro úpravu lyža řských tras. Ob časným problémem se stává také kvalita zna čení. Chyb ějící infrastruktura je znázorn ěna v tabulce

Tabulka 10: Chyb ějící infrastruktura navázaná na turistické trasy Chybí zázemí pro cyklisty (úschovny, opravny), odpočívadla, p ůjčovny Pardubicko a Chrudimsko kol, in-line trasy. Nar ůstající poptávka po nau čných p ěších trasách a cyklotrasách. Historická m ěsta Nedostate čná údržba lyža řských tras, chybí p ůjčovny kol, odpo čívadla, Českomoravského Pomezí Propojení Litomyšle a Vysokého Mýta cyklostezkou, in-line stezky. Odpo čívadla, p říst řešek na Králickém Sn ěžníku, údržba b ěžka řských Králicko a cyklistických tras. Zdroj: [21]

Ubytovací za řízení

Ze statistik vyplívá, že na území kraje se vyskytuje vysoký pr ůměrný po čet l ůžek na jeden pokoj v hromadných ubytovacích za řízeních, z čehož plyne i nižší kvalita t ěchto za řízení. Dále se tu vyskytuje velmi malý po čet HUZ vyšší kvality ( čty řhv ězdi čkových a pětihv ězdi čkových) což p ředstavuje omezenou nabídku pro náro čnější klientelu. Další problém p ředstavuje nízká obsazenost l ůžek v HUZ. Po evropském vzoru se zde stále více rozši řuje poptávka po menších ubytovacích za řízeních (farmy, malé hotely) a ubytování v klidném prost ředí. Následující tabulka znázor ňuje nej čast ější problémy ubytování v kraji.

Tab. 11: Nej čast ější problémy v ubytování Nedostatek ubytování v soukromí, poptávka po menších kempech Pardubicko a Chrudimsko a levn ějším ubytování (turistické ubytovny), nedostatek v ětších Historiská m ěsta Chybí levn ější ubytovací za řízení, kemp (Toulovcovy Maštale), hotel se Českomoravského službami v Moravské T řebové, v ětší po čet sezónních ubtovacích za řízení Pomezí Chybí levné ubytování (kemp), HUZ pro více osob v Letohrad ě, pot řeba Králicko modernizace HUZ.

Zdroj: [21]

Možnými řešeními jsou nap ř. optimalizace ubytování levn ější kategorie – turistické ubytovny, posílení ubytovacích za řízení vyšší kategorie (3* a výše) v oblastech, kde je poptávka po tomto typu ubytování. Vybudování kemp ů p ředevším v oblasti Králicko. Rozšíření vybavenosti ubytovacích za řízení o vybavení pro rodiny s dětmi, pro trávení volného času za špatného po časí, pro cyklisty a rozší ření nabídky ubytování v soukromí.

Nositeli jsou soukromí investo ři a majitelé ubytovacích za řízení.

5.1.2 Oblast produkt ů cestovního ruchu

Pardubický kraj je navšt ěvován turisty pouze krátkodob ě (bez p řenocování), chybí zde především motiva ční programy pro cílové skupiny rodin s dětmi, organizované skupiny d ětí a mládeže, senior ů a osob se zdravotním postižením. Jako potenciální možnosti se nabízí následující projekty.

Prodloužené víkendy

Mnoho turist ů navštíví Pardubický kraj pouze na jeden den a nep řenocuje tu. Hlavním cílem je tedy motivace k prodlouženému pobytu prostřednictvím komplexních nabídek pro zajímavé strávení nap ř. prodlouženého víkendu na území kraje. Iniciativa by m ěla vznikat především od ubytovacích za řízení ve spolupráci s dalšími zainteresovanými subjekty a to prost řednictvím ucelené nabídky, která by byla propagována prost řednictvím internetu, katalog ů a informa čních leták ů.

Nabídka pro rodiny s dětmi [21]

Rodiny s dětmi byly zvoleny jako jedna z prioritních cílových skupin dokumentu Strategie rozvoje Pardubického kraje . Je to dáno p ředevším demografickým vývojem, jelikož v sou časné dob ě se rodí d ěti silným popula čním ro čník ům. Na území Pardubického kraje se také nachází mnoho atraktivit vhodných pro tuto cílovou skupinu. Jako vhodné se nabízí

56 motiva ční programy typu famtrip ů pro organizace sdružující rodiny s dětmi (mate řská centra aj.), r ůzné znalostní a výtvarné sout ěže.

Organizované skupiny d ětí a mládeže

Zam ěř ení na tuto cílovou skupinu d ětí a mládeže p ředstavuje novou distribu ční cestu pro rozvoj cestovního ruchu v Pardubickém kraji. Tato skupina je vnímána jako jedna z prioritních a pro to je zapot řebí ji v ěnovat pozornost prost řednictvím nabídky, která je ur čena pro zástupce škol a subjekt ů p ůsobících v mimoškolním vzd ělávání, umíst ěné nap ř. v učitelských časopisech aj.

Senio ři

Potenciální možnosti rozvoje cestovního ruchu v této oblasti vychází p ředevším ze sou časného stavu stárnutí populace a na n ěho reagujícími trendy z oblasti cestovního ruchu a marketingu. Cílem by m ělo být zam ěř ení se nejen na zdravé seniory, ale i vtvo řit nabídku pro seniory, kte ří trpí ur čitým hendicapem, ale stále cht ějí cestovat. Východiskem se op ět stává ucelená nabídka orientující se na r ůzné spolky sdružující seniory, prezentace na veletrzích pro seniory nebo propagace prost řednictvím medií (rozhlasu).

Handicapované osoby

Pardubický kraj disponuje i nabídkou pro výše uvedené handicapované osoby, d ůležitá je však pestrá nabídka s vhodnou dopl ňkovou infrastrukturou pro osoby se zdravotním postižením, dále pak propagace a informovanost o možnostech cestovního ruchu na území kraje.

Nositeli ve všech t ěchto pěti p řípadech jsou ubytovací za řízení, turistická informa ční centra, Destina ční spole čnost Východní Čechy, destina ční organizace v turistických oblastech, ob čanská sdružení, obce a dobrovolné svazky obcí a v neposlední řad ě poskytovatelé služeb v cestovním ruchu.

5.1.3 Oblast organizace, vzd ělávání a komunikace

Vzhledem ke stále rostoucí konkurenci mezi jednotlivými poskytovateli služeb v cestovním ruchu i mezi jednotlivými regiony, nabývá komplexnost služeb, provázanost atraktivit, atrakcí a propagace destinací velkého významu. Klí čovým faktorem se stávají lidské zdroje. Rozvoj lidských zdroj ů se stal jednou z priorit Ministerstva pro Místní rozvoj České republiky.[21]

Sou časný stav poukazuje na nedostate čnou p řipravenost absolvent ů oboru cestovního ruchu, neochotu zam ěstnavatel ů podílet se na jejich vzd ělávání a nedostatek komunikace mezi organizacemi cestovního ruchu, proto se nabízejí následující možnosti, které by pozitivn ě podpo řily rozvoj cestovního ruchu na území Pardubického kraje.

Podpora vzd ělávání a lidských zdroj ů

V Pardubickém kraji jsou st ředoškolské obory cestovního ruchu vnímány pozitivn ě, jejich napln ěnost je vysoká podobn ě jako uplatnitelnost absolvent ů t ěchto obor ů. P řesto však zam ěstnavatelé upozor ňují na jejich praktickou nep řipravenost. Velkou slabinou je neznalost cizích jazyk ů, což je pro cestovní ruch klí čové. Další bariéru tvo ří zam ěstnavatelé, kte ří neumož ňují svým zam ěstnanc ům další vzd ělávání ani je k tomu nemotivují.

Proto je zapot řebí investic do oblasti lidských zdroj ů nap ř. prost řednictvím zvýšení prestiže zam ěstnání v cestovním ruchu, kvality, motivace a profesionality zam ěstnanc ů v cestovním ruchu. Další alternativou je posílení spolupráce mezi st ředními odbornými školami a provozovateli služeb v cestovním ruchu formou podpory absolventských program ů v cestovním ruchu, vzd ělávací a rekvalifika ční kurzy pro zam ěstnance v cestovním ruchu aj. Nositeli jsou v tomto p řípad ě Pardubický kraj, Destina ční spole čnost Východní Čechy a st řední odborné školy zam ěř ené na cestovní ruch v Pardubickém kraji.

Organizace cestovního ruchu

Na území Pardubického kraje p ůsobí krom ě krajské organizace Destina ční spole čnost Východní Čechy ješt ě lokální organizace v turistických oblastech Králický Sn ěžník a Orlické hory – Podorlicko, v oblasti Českomoravského Pomezí p ůsobí dobrovolný svazek obcí se stejným názvem. Všechny tyto organizace zašti ťující cestovní ruch jsou členy Destina ční spole čnosti Východní Čechy. Dále pak celkem 40 turistických informa čních center, které spravují celé území kraje a jsou spolufinancována Pardubickým krajem. Jednou, již zavedenou možností, je existence bodového systému, jehož prost řednictvím lze ud ělit danému TIC nap ř. srážkové body za neúplné a neaktuální informace poskytované na jeho domovské stránce. Jako další možnosti jsou vnímány nap ř. zm ěny otevírací doby TIC, která je nyní pom ěrn ě nedosta čující p ředevším mimo hlavní turistickou sezónu a rozší ření nabídky pro návšt ěvníky.

Nositeli jsou Destina ční spole čnost Východní Čechy, Pardubický kraj, turistické oblasti a turistická informa ční centra.[21]

Posílení komunikace

Velkou bariérou stále z ůstává nespolupráce subjekt ů p ůsobících v cestovním ruchu a vnímání potencionálních partner ů jako konkurenci. Proto je nezbytn ě nutná spolupráce se sousedními kraji, Polskem a také spolupráce subjektů p ůsobících v cestovním ruchu.

Nositeli jsou op ět Destina ční spole čnost Východní Čechy, Pardubický kraj, obce a dobrovolné svazky obcí.

Jednou ze stávajících možností se stalo již podepsané memorandum o spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi Pardubickým a Královehradeckým krajem.

5.1.4 Oblast informa čních systém ů a marketing

Regionální informa ční systém je chápán jako soubor informa čních zdroj ů, ze kterých návšt ěvník čerpá pot řebné informace a pomocí kterých je sm ěrován k turistickým cíl ům. Do této skupiny pat ří nap ř. turistická informa ční centra, informa ční a propaga ční materiály, internetové portály a turistická zna čení.[21]

Rozší ření služeb turistických informa čních center

Turistická centra p ředstavují hlavní zdroj informací pro své návšt ěvníky, nemají však non- stop otevírací dobu a v období mimo hlavní turistickou sezónu je u v ětšiny z nich omezená provozní doba. Řešení p ředstavuje instalace samoobslužných kiosk ů v místech vyšší koncentrace turist ů nebo možnost stahování požadovaných informací prost řednictvím služby Blueinfo do mobilních telefon ů.

Podpora internetových turistických portál ů

Internet p ředstavuje jednu z nejvyhledávan ějších možností turistických informací, proto je snahou tyto portály rozši řovat a propagovat.

Optimalizace turistických zna čení

Zahrnují v sob ě zna čení p ěších tras, cyklistických a cykloturistických tras, dále pak hipostezek a lyža řských tras.

Řešením se stává dopln ění a optimalizace zna čení t ěchto tras (dozna čení turistických cíl ů prost řednictví hn ědých informa čních tabulí). Co se tý če p ěších tras, velmi dob ře funguje zna čení prost řednictvím Klubu českých turist ů. Cyklistické a cykloturistické trasy jsou zna čeny p řevážn ě prost řednictvím dobrovolných svazk ů obcí. Toto zna čení udržuje také Klub

českých turist ů za finan ční podpory Pardubického kraje. Lyža řské trasy jsou zna čeny pomocí strojové údržby, podmínkou však je dopln ění vhodnou infrastrukturou. Jezdecké trasy musí být odd ělené od p ěších a cyklistických tras a zárove ň podpo řené vhodnou infrastrukturou pro jezdeckou turistiku.

Marketingová podpora a propagace

Různé motiva ční systémy tvo ří podporu cestovního ruchu v tradi čních destinacích. Vytvo řením t ěchto pro návšt ěvníky zajímavých a provázaných služeb s ur čitým zvýhodn ěním vede ke zvýšení návšt ěvnosti Pardubického kraje.

Jednou z možností se stává podpora prodeje prost řednictvím r ůzných slevových a motiva čních systém ů pro návšt ěvníky kraje, sout ěže, geocaching, adresné oslovení subjekt ů sdružující prioritní cílové skupiny, zvýšení podv ědomí o nabídce Pardubického kraje.

Nositeli v těchto všech p řípadech jsou Destina ční Spole čnost Východní Čechy, destina ční organizace v turistických oblastech, K ČT, obce a dobrovolné svazky obcí.

5.2 Vlastní dotazníkové šet ření

Vlastní dotazníkové šet ření se zam ěř uje na sou časný stav cestovního ruchu v Pardubickém kraji. Jeho cílem bylo zjistit, zda se výše uvedené oblasti, které ovliv ňují podporu cestovního ruchu v Pardubickém kraji, shodují s názory stávajících, ale i potencionálních návšt ěvník ů kraje.

Šet ření probíhalo dva týdny v měsíci dubnu a celkem bylo osloveno 72 obyvatel místních, ale i z okolních kraj ů. Dotazování probíhalo osobn ě nebo v elektronické podob ě (sociální sít ě, e-mailem). Dotazník obsahoval celkem 23 otázek a jeho úkolem bylo zjistit následující informace:

• Sociodemografické informace (v ěk, pohlaví)

• Zp ůsob poznávání a organizace cesty dané oblasti

• Oblíbené atraktivity

• Kvalitu poskytovaných služeb

• Dostate čnost propagace a informací o dané oblasti

Získané informace vyjád ří názory návšt ěvník ů na spokojenost s cestovním ruchem v kraji, pop řípad ě co by se na n ěm zm ěnili. 60

5.2.1 Výsledky dotazníkového šet ření

Otázka č. 1: Bydlíte v Pardubickém kraji?

Tab. 12: Odpov ědi na otázku č. 1 Odpov ěď Po čet % Ano 46 64 Ne 26 36

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka č. 2: Kolikrát v roce navštívíte Pardubický kraj?

Tab. 13: Odpov ědi na otázku č. 2 Odpov ěď Po čet % Ani jednou 2 3 1 - 3 krát 13 18 4 - 6 krát 5 7 7 a více krát 9 13

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 6: Grafické vyjád ření otázky č. 2 Zdroj: vlastní zpracování

Otázka 3: Nej čast ější motiv návšt ěvy Pardubického kraje

Tab. 14: Odpov ědi na otázku č. 3 Odpov ěď Po čet % Poznání - návšt ěvy turistických atraktivit, kultura, historie, architektura atd. 2 3 Relaxace - procházky, rekrea ční pobyt v p řírod ě, odpo činek atd. 2 3 Turistika a sport - p ěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, vodáctví, lyžování 6 8 atd. Zdraví - lázn ě, lé čení, rehabilitace atd. 1 1 Práce - služební cesta, školení, konference atd. 5 7 Zábava - spole čenské aktivity, hry, no ční život, gastronomie atd. 1 1 Nákupy 3 4 Návšt ěva p řátel a p říbuzných 7 10 Jiné 45 63 Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 7: Grafické vyjád ření otázky č. 3 Zdroj: vlastní zpracování

Otázka 4: Cestoval/a jste:

Tab. 15: Odpov ědi na otázku č. 4 Odpov ěď Po čet % Sám/a 5 7 S doprovodem (rodina, partner, asistent, kolega) 19 26 Ve skupin ě 3 4 Jiné 45 63

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 8: Grafické vyjád ření otázky č. 4 Zdroj: vlastní zpracování

Otázka 5: Jak jste do Pardubického kraje p řijel/a?

Tab. 16: Odpov ědi na otázku č. 5 Odpov ěď Po čet % Automobilem 15 21 Vlakem 7 10 Autobusem 4 6 Jiné 46 64 Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 9: Grafické vyjád ření otázky č. 5 Zdroj: vlastní zpracování

Otázka 6: Up řednost ňujete cestování?

Tab. 17: Odpov ědi na otázku č. 6 Odpov ěď Po čet % Zahrani ční 20 28 Tuzemské - mimo Pardubický kraj 29 40 Tuzemské - v rámci Pardubického kraje 22 31 Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 10: Grafické vyjád ření otázky č. 6 Zdroj: vlastní zpracování

Otázka 7: Vyberte z níže uvedených možností t ři z vašeho pohledu nejatraktivn ější památky Pardubického kraje.

Tab. 18: Odpov ědi na otázku č. 7 Odpov ěď Po čet % Východo české muzeum na zámku v Pardubicích 12 17 Zámek Litomyšl 30 42 Hrad Kun ětická hora 32 44 Zámek Nové Hrady 19 26 Hipologické muzeum Slati ňany 15 21 Soubor lidových staveb Vyso čina (skanzen Veselý kopec a Betlém Hlinsko) 30 42 Muzeum loutká řských kultur Chrudim 15 21 Národní h řeb čín Kladruby nad Vltavou 20 28 Toulovcovy Maštale 26 38 Muzeum vojenské historie Králíky 12 17 Zdroj: vlastní zpracování 64

Obrázek 11: Grafické vyjád ření otázky č. 7 Zdroj: vlastní zpracování

Otázka 8: Vyberte z níže uvedených možností dv ě z vašeho pohledu nejzajímav ější spole čenské akce v kraji.

Tab. 19: Odpov ědi na otázku č. 8 Odpov ěď Po čet % Velká pardubická steeplechase 41 58 Zlatá p řilba 25 35 Smetanova Litomyšl 22 31 Aviatická pou ť 14 20 Czech Open (mezinárodní festival, šachu, bridže a her) 5 7 Sodomkovo Vysoké Mýto (setkání historických voz ů) 10 14 Gastronomické slavnosti M. D. Rettigové 8 11 Veselokopecký jarmark 16 23 Loutká řská Chrudim 7 10 Festival Bohuslava Martin ů (mezinárodní p ěvecký festival) 4 6 Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 12: Grafické vyjád ření otázky č. 8 Zdroj: vlastní zpracování

Otázka 9: Uve ďte t ři nej čast ější zp ůsoby, kterými získáváte informace o cestování?

Tab. 20: Odpov ědi na otázku č. 9 Odpov ěď Po čet % Internet 63 89 Propaga ční materiály, katalogy, letáky 26 37 Turistická informa ční centra 25 35 Média (televize, rozhlas, noviny, časopisy) 20 28 Informace od p říbuzných, známých 41 58 Informace od pracovník ů v cestovním ruchu (cestovní kancelá ře, agentury) 2 3 Vlastní zkušenosti 30 42 Jiné 0 0 Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 13: Grafické vyjád ření otázky č. 9

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka 10: Myslíte si, že propagace kraje je dostate čná?

Tab. 21: Odpov ědi na otázkku č. 10 Odpov ěď Po čet % Ano, velmi dobrá 11 15 Ano, posta čující 40 56 Ne, nedosta čující 20 28 Naprosto nevyhovující 0 0 Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 14: Grafické vyjád ření otázky č. 10 Zdroj: vlastní zpracování

Otázka 11: Jste spokojena s nabídkou turistických program ů a balí čků?

Tab. 22: Odpov ědi na otázku č. 11 Odpov ěď Po čet % Ano, kraj nabízí širokou škálu nabídek pro trávení volného času 15 21 Spíše ano, ale kraj by m ěl sou časnou nabídku trochu obohatit 38 53 Spíše ne, kraj nabízí jen specifické nabídky pro určité skupiny 16 22 Ne, nabídka se mi zdá naprosto nedosta čující 2 3 Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 15: Grafické vyjád ření otázky č. 11 Zdroj: vlastní zpracování

Otázka 12: Jaký typ program ů up řednost ňujete?

Tab. 23: Odpov ědi na otázku č. 12 Odpov ěď Po čet % Poznávací - památky, historie, architektura 21 29 Relaxa ční - masáže, odpo činek 9 13 Lé čebné - lázn ě, rehabilitace 2 3 Sportovní - p ěší turistika, cykloturistika, lyžování 21 29 aj. Zábavné - spole čenské akce, adrenalinové zážitky 10 14 Programy pro rodiny s d ětmi 7 10 Jiné 2 3 Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 16: Grafické vyjád ření otázky č. 12 Zdroj: vlastní zpracování

Otázka 13: Jak hodnotíte pracovníky cestovního ruchu?

Tab. 24: Odpov ědi na otázku č. 13 Odpov ěď Po čet % Jsou kvalifikovaní, komunikativní a jazykov ě vybav ění 34 47 Jsou kvalifikovaní, komunikativní, ale ve v ětšin ě p řípad ů s jazykovou 28 39 bariérou Jsou nekvalifikovaní, nekomunikativní a jazykov ě nevybavení 4 6 Jiné 0 8 Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 17: Grafické vyjád ření otázky č. 13 Zdroj: vlastní zpracování

Otázka 14: Jak hodnotíte služby turistických informa čních center?

Tab. 25: Odpov ědi na otázku č. 14 Odpov ěď Po čet % Jsem naprosto spokojen/a 27 38 Spíše spokojena, zm ěnila bych pouze otevírací dobu 19 26 Spíše nespokojena, informace jsou neaktualizované, otevírací doba je 6 8 omezená Naprosto nespokojen/a 0 0 Nevím, jejich služby nevyužívám 19 26 Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 18: Grafické vyjád ření otázky č. 14 Zdroj: vlastní zpracování

Otázka 15: Jakou délku pobytu či trávení voleného času v Pardubickém kraji up řednost ňujete?

Tab. 26: Odpov ědi na otázku č. 15 Odpov ěď Po čet % Jednodenní (bez noclehu) 19 26 Krátkodobý (1 - 3 noclehy) 24 33 Dlouhodobý (4 a více nocleh ů) 28 39 Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 19: Grafické vyjád ření otázky 15 Zdroj: vlastní zpracování

Otázka 16: Jak hodnotíte nabídku hromadných ubytovacích za řízení?

Tab. 27: Odpov ědi na otázku č. 16

Odpov ěď Po čet % V kraji se vyskytuje velké množství HUZ (kapacitn ě nevyužitelné) 9 13 V kraji je dostate čný po čet HUZ 22 31 V kraji je nedostate čný po čet HUZ (poptávka p řevyšuje nabídku) 5 7 Nevím, nemám p řehled 35 49 Zdroj: vlastní zpracování

Otázka 17: Myslíte si, že kvalita HUZ je dostate čná?

Tab. 28: Odpov ědi na otázku č. 17

Odpov ěď Po čet % Ano, vyskytuje se zde velké množství kvalitních HUZ 13 18 Ano, ale vyskytuje se zde malé množství HUZ vyšší kvality ( 4* a 5*) 13 18 Spíše ne, ve v ětší mí ře je pot řeba HUZ modernizovat 8 11 Ne, kvalita HUZ je naprosto nedosta čující 3 4 Nevím, nemám p řehled 34 47

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 20: Grafické vyjád ření otázky č. 17 Zdroj: vlastní zpracování

Otáka 18: Jste spokojen/a s úrovní dopravní infrastruktury?

Tab. 29: Odpov ědi na otázku č. 18 Odpov ěď Po čet % Ano 28 39 Ne 43 61 Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 21: Grafické vyjád ření otázky č. 18 Zdroj: vlastní zpracování

Otázka 19: Jak hodnotíte dopravní infrastrukturu?

Tab. 30: Odpov ědi na otázku č. 19 Odpov ěď Po čet % Nedostate čná kvalita silnic, p ředevším II. a III. t řídy 31 43 Nadm ěrné množství nákladní dopravy 13 18 Kolony, zácpy 10 14 Nedostate čný po čet parkovacích míst v turistických oblastech 4 6 Nedostate čná návaznost spoj ů ve řejné dopravy 3 4 Jiné 11 15 Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 22: Grafické vyjád ření otázky č. 19 Zdroj: vlastní zpracování

Otázka 20: Srovnejte úrove ň informací a p řístupností Pardubického kraje s ostatními kraji v ČR.

Tab. 31: Odpov ědi na otázku č. 20 Odpov ěď Po čet % Je lepší 12 16 Je stejná 50 69 Je horší 10 13 Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 23: Grafické vyjád ření otázky č. 20 Zdroj: vlastní zpracování

Otázka 21: Jakého jste pohlaví?

Tab. 32: Odpov ědi na otázku č. 21 Odpov ěď Po čet % Muž 33 45 Žena 39 55 Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 24: Grafické vyjád ření otázky č. 21 Zdroj: vlastní zpracování

Otázka 22: Kolik je vám let?

Tab. 33: Odpov ědi na otázku č. 22 Odpov ěď Po čet % 0 - 14 0 0 15 - 26 20 28 27 - 40 31 43 41 - 60 19 27 61 a více 2 2 Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 25: Grafické vyjád ření otázky č. 22 Zdroj: vlastní zpracování

5.2.2 Záv ěre čné shrnutí dotazníkového šet ření

Z celkového po čtu 72 vypln ěných dotazník ů vyplívá, že volný čas v Pardubickém kraji tráví p řevážn ě místní obyvatelé, pouze 26 dotázaných respondent ů pochází z kraj ů okolních. Věkové složení ú častník ů cestovního ruchu bylo nej čast ěji (43%) v rozmezí 27 – 40 let, za ním následovaly s tém ěř identickým po čtem hlas ů skupiny mladých lidí od 15 do 26 let (20%) a lidé ve v ěku 41 – 60 let (19%). Dále bylo zjištěno, že návšt ěvníci se do kraje opakovan ě vrací a up řednost ňují spíše dlouhodobé pobyty (4 a více nocleh ů) než jak uvád ějí statistiky.

Za nejatraktivn ější památky v Pardubickém kraji ozna čují Hrad Kun ětická hora (48%), Zámek Litomyšl (42%) a Soubor lidových staveb Vyso čina (42%). Dále se pak z jejich pohledu nejzajímav ější spole čenskou akcí stává Velká pardubická steeplechase (58%), Zlatá přilba (35%) a Smetanova Litomyšl (31%).

Nej čast ěji své cesty návšt ěvníci plánují prost řednictvím internetu (89%) nebo dbají na doporu čení svých p říbuzných a známých a v neposlední řad ě také podle vlastních zkušeností.

Podle 56% dotazovaných ú častník ů je propagace kraje dostate čná. S nabídkou program ů a balí čků cestovního ruchu je spíše spokojeno 53% respondentů, zcela nespokojení jsou jen 3%.

Nejoblíben ější formou cestovního ruchu v Pardubickém kraji se stejným pom ěrem stal sportovní cestovní ruch (21%) a kulturn ě poznávací cestovní ruch (21%).

Tém ěř 47% dotazovaných považuje pracovníky cestovního ruchu za komunikativní, kvalifikované bez jazykové bariéry, 39% je považuje za kvalifikované a komunikativní, avšak s jazykovou bariérou.

S nabídkou služeb turistických informa čních center je naprosto spokojena v ětšina návšt ěvník ů kraje (38%), pouze 26% by zm ěnilo jejich otevírací dobu, zbylých 26% jejich služby nehodnotilo, jelikož je nevyužívá.

Kvalitu a kapacitu hromadných ubytovacích za řízení nebylo schopno hodnotit 49% dotazovaných, 18% by up řednostňovalo HUZ vyšší kvality, stejný po čet hlas ů (18%) vyjad řuje spokojenost s kvalitou HUZ.

Nejv ětší nespokojenost vyjád řili respondenti s dopravní infrastrukturou (60%). Nejvíce jim vadí nedostate čná kvalita silnic (43%) a nadm ěrné množství nákladní dopravy (18%).

V celkovém srovnání informací a p řístupností (doprava, TIC, ubytování aj.) hodnotí Pardubický kraj na stejné úrovni jako ostatní kraje České republiky celých 69 % dotazovaných.

Z celkového hodnocení vyplívá, že údaje o stávajících bariérách, které jsou uvedeny v dokumentu Strategie cestovního ruchu v Pardubickém kraji , se zcela neshodují s názory dotazovaných. V následující tabulce jsou tyto rozpory znázorn ěny.

Tab. 35 - Porovnání názor ů na bariéry cestovního ruchu v Pardubickém kraji

Pardubický kraj Respondenti dotazníkového šet ření • nedostate čná propagace kraje • dostate čná propagace kraje • nedostatek turistických program ů a • dostate čný po čet turistických balí čků program ů • nedostate čná kvalifikace pracovník ů CR • dostate čná kvalifikace pracovník ů CR • nedostate čná kvalita a po čet HUZ • ve v ětšin ě nejsou schopni hodnocení • nedostate čná nabídka služeb TIC • dostate čná nabídka služeb TIC • nedostate čná kvalita dopravní • nedostate čná kvalita dopravní infrastruktury infrastruktury Zdroj: vlastní zpracování

Z dotazníkového šet ření dále vyplívá, že Pardubický kraj je navšt ěvován p ředevším lidmi v aktivním v ěku za ú čelem sportovního a kulturn ě poznávacího ruchu. Proto by se m ěla věnovat pozornost p ředevším rozvoji infrastruktury cestovního ruchu v podob ě budování a modernizace cyklostezek, in-line stezek, hipostezek, p ěších tras apod.

ZÁV ĚR

Cestovní ruch se stává novodobým fenoménem sou časného života moderní spole čnosti. Krom ě ekonomického významu, pozitivn ě ovliv ňuje i další lidské činnosti. Podílí se na sociálním rozvoji, podporuje mezinárodní prosperitu a porozum ění. Každoro čně opoušt ějí v rámci cestovního ruchu do časn ě svá obydlí velká množství lidí za ú čelem poznání nových lidí a kultur, vzd ělávání, trávení volného času v podob ě sportu či rekreace.

Cílem bakalá řské práce bylo vysv ětlit a charakterizovat cestovní ruch, analyzovat jeho sou časný stav v Pardubickém kraji, nalézt možné bariéry a navrhnout potenciální možnosti jeho rozvoje.

V práci byly vymezeny teoretické aspekty cestovního ruchu, následn ě byl charakterizován Pardubický kraj z hlediska vybraných fyzicko – geografických a socio – demografických podmínek.

Dále byla provedena analýza sou časného stavu cestovního ruchu v Pardubickém kraji, která se zam ěř ovala p ředevším na infrastrukturu cestovního ruchu a návšt ěvnost. Obsahovala i SWOT analýzu silných a slabých stránek, možných příležitostí a hrozeb z hlediska cestovního ruchu. Sou částí této analýzy se staly i projekty podporované ze strukturálních fond ů EU a grantových program ů Pardubického kraje. Z této analýzy vyplynulo, že Pardubický kraj pat ří mezi nejmén ě oblíbené kraje České republiky a náleží mu poslední místo návšt ěvnosti v mezikrajském srovnání. P řitom se na jeho území nachází velký potenciál přírodních a kulturn ě- historických atraktivit. Hlavní p řekážky byly zjišt ěny v nedostate čné a nekvalitní infrastruktu ře cestovního ruchu, ve vzájemné spolupráci a komunikaci s okolními kraji a subjekty cestovního ruchu.

Záv ěre čná část byla v ěnována vymezení stávajících bariér a potencionálních možností rozvoje cestovního ruchu, jejíž sou částí se stalo i dotazníkové šet ření, které na tuto problematiku navazovalo.

Na základ ě vlastního dotazníkového šet ření jsem porovnala a zhodnotila názory návšt ěvník ů kraje na stávající bariéry cestovního ruchu, které jsou uvád ěny v dokumentu Strategie cestovního ruchu v Pardubickém kraji a navrhla potencionální možnosti podporující rozvoj cestovního ruchu na jeho území. Z výsledk ů vyplynulo, že nejvhodn ější by bylo podporovat p ředevším sportovn ě – turistický cestovní ruch budováním a modernizací sítí cyklistických tras a nau čných stezek, které by byly snadno p řístupné pro rodiny s dětmi i handicapované osoby. Zvýšená pozornost by m ěla být v ěnována i zkvalitn ění a modernizaci

77 dopravní infrastruktury, která je klí čová pro dosažení turistických cíl ů v kraji. V ur čitých oblastech je také zapot řebí vybudovat chyb ějící ubytovací za řízení pro vyšší po čet osob či navýšit po čet poptávaných ubytovacích za řízení vyšší kvality. Domnívám se, že p řínosem pro rozvoj cestovního ruchu by se také staly r ůzné turistické programy v podob ě slev a akcí, které by zajistily dlouhodob ější pobyt návšt ěvník ů, kte ří dle statistik v Pardubickém kraji stráví nej čast ěji pouze jeden den bez p řenocování a preferují cestovní ruch spíše mimo Pardubický kraj.

Práv ě tyto skute čnosti spole čně s dostate čnou propagací v rámci celé České republiky mohou pozitivn ě ovlivnit návšt ěvnost Pardubického kraje a tím i podpo řit následný rozvoj cestovního ruchu.

Doufám, že tato práce bude p řínosná nejen pro subjekty p ůsobící v cestovním ruchu, jelikož ukazuje na existující nedostatky, ale i možné p říležitosti, které by pozitivn ě ovlivnily rozvoj cestovního ruchu v kraji, stejn ě tak i pro stávající, ale i potencionální návšt ěvníky tím, že poukazuje na p řírodní a kulturn ě – historické atraktivity, které se na území Pardubického kraje bezesporu nacházejí.

POUŽITÁ LITERATURA

[1] JINDROVÁ, Jarmila, a kol. Cestovní ruch: Základy . Praha: Oeconomica, 2009. 122 s.

[2] HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu . Praha 7 : IDEA SERVIS, 2002. 173 s. IBSN 80-85970-36-8.

[3] HESKOVÁ, Marie, a kol. Cestovní ruch: Pro vyšší odborné školy a vysoké školy .

Praha: Fortuna, 2011. 216 s. ISBN 978-80-7373-107-6.

[4] RYGLOVÁ, Kate řina; BURIAN, Michal; VAJ ČNEROVÁ, Ida. Cestovní ruch: Podnikatelské principy a p říležitosti v praxi , Praha: Grada, 2011. 216 s. IBSN 978-80- 247-4039-3.

[5] CzechTourism [online]. 2013 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z:

[6] VYSTOUPIL, Ji ří; ŠAUER, Martin. Cestovní ruch: Základy cestovního ruchu, Brno: Masarykova univerzita, 2006. 163 s. IBSN 80-210-4205-2.

[7] Collection of Tourism Expenditure Statistics. Technical Manual [online]. World Tourism Organisation, 1995 [cit. 2013-03-15]

[8] DROBNÁ, Daniela; MORÁVKOVÁ, Eva. Cestovní ruch. Praha: Fortuna, 2004. 205s.

80-7168-901-7.

[9] Časové řady, cestovní ruch. Český statistický ú řad [online]. 2013 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z:

[10] Regionální opera ční program NUTS II Severovýchod. Rada-severovychod [online]. 2013 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z:

[11] Opera ční programy 2014-2020. Strukturální fondy [online]. 2013 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z:

[12] Program rozvoje venkova 2014-2020. Eagri [online]. 2013 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z:

[13] Organizace cestovního ruchu; Strategie rozvoje cestovního ruchu v Pardubickém kraji, analytická část. Vychodni-cechy [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z:

[14] Vybrané top turistické cíle. Pardubický kraj [online]. 2013 [cit. 2013-03-17] Dostupné z:

[15] Specializace turistických oblastí; Strategie rozvoje cestovního ruchu v Pardubickém kraji, analytická část. Vychodní-cechy [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z:

[16] Kapacita a návšt ěvnost Pardubického kraje. Český statistický ú řad [online]. 2013 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z:

[17] SWOT analýza Pardubického kraje; Strategie rozvoje cestovního ruchu v Pardubickém kraji, analytická část. Vychodni-cechy [online] 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z:

[18] Strategické cíle; Strategie rozvoje cestovního ruchu v Pardubickém kraji, návrhová část. Vychodni-cechy [online] 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z:

[19] Grantové programy Pardubického kraje. Ministerstvo vnitra České republiky [online] 2013 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z:

[20] Projekty podpo řené EU. Ministerstvo vnitra České republiky [online] 2013 [cit. 2013- 04-18]. Dostupé z:

[21] Priority a opat ření; Strategie rozvoje cestovního ruchu v Pardubickém kraji, návrhová část. Vychodni-cechy [online] 2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z:

[22] Mapa turistických region ů a oblastí. CzechTourism [online]. 2013 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z:

[23] Člen ění ČR na NUTS II a III. Český statistický ú řad [online]. 2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z:

[24] Administrativní člen ění Pardubického kraje; Strategie rozvoje cestovního ruchu v Pardubickém kraji, analytická část. Východní – Čech y [online]. 2013 [cit. 2013-04- 20]. Dostupné z:

[25] Turistické oblasti Pardubického kraje; Strategie rozvoje cestovního ruchu v Pardubickém kraji, analytická část. Východní – Čech y [online]. 2013 [cit. 2013-04- 20]. Dostupné z:

[26] Městské památkové rezervace a zóny; Strategie rozvoje cestovního ruchu v Pardubickém kraji, analytická část. Východní – Čech y [online]. 2013 [cit. 2013-04- 20]. Dostupné z:

[27] Známé osobnosti Pardubického kraje; Strategie rozvoje cestovního ruchu v Pardubickém kraji, analytická část. Východní – Čech y [online]. 2013 [cit. 2013-04- 20]. Dostupné z:

[28] Historie. Velká pardubická České pojiš ťovny [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z:

[29] Velká pardubická steeplechase. Sportovni noviny [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z:

[30] Zlatá p řilba. Motorká ři [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z:

[31] Historie. Zámek Litomyšl [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z:

[32] Historie. Hrad Kun ětická hora [online]. 2013 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z:

[33] Hrad Kun ětická hora. Zámky, hrady a jiné zajímavosti [online]. 2013 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z:

[34] Soubor Lidových staveb Vyso čina. Veselý Kopec [online]2013 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z:

SEZNAM P ŘÍLOH

PŘÍLOHA 1: TURISTICKÉ REGIONY ČR PŘÍLOHA 2: TURISTICKÉ OBLASTI ČR PŘÍLOHA3: KRAJE ČR PŘÍLOHA 4: ČLEN ĚNÍ ČR NA NUTS II A III PŘÍLOHA 5: ADMINISTRATIVNÍ ČLEN ĚNÍ PARDUBICKÉHO KRAJE PŘÍLOHA 6: TURISTICKÉ OBLASTI PARDUBICKÉHO KRAJE PŘÍLOHA 7: SEZNAM M ĚSTSKÝCH PAMÁTKOVÝCH REZERVACÍ A ZÓN V TO PARDUBICKÉHO KRAJE PŘÍLOHA 8: ZNÁMÉ OSOBNOSTI PARDUBICKÉHO KRAJE PŘÍLOHA 9: NEJOBLÍBENĚJŠÍ SPOLE ČENSKÉ AKCE A KULTURN Ě-HISTORICKÉ PAMÁTKY PODLE DOTAZNÍKOVÉHO ŠET ŘENÍ PŘÍLOHA 10: DOTAZNÍK

PŘÍLOHY

Příloha 1: Turistické regiony ČR

Zdroj: [22]

Příloha 2: Turistické oblasti ČR

Zdroj: [22]

Příloha3: Kraje ČR

Zdroj: [22]

Příloha 4: Člen ění ČR na NUTS II a III

Zdroj: [23]

Příloha 5: Administrativní člen ění Pardubického kraje

Zdroj:[24]

Příloha 6: Turistické oblasti Pardubického kraje

Zdroj: [25]

Příloha 7: Seznam m ěstských památkových rezervací a zón v TO Pardubického kraje

Městské památkové rezervace Turistická oblast Pardubice Pardubicko Litomyšl Českomoravské Pomezí Moravská T řebová Českomoravské Pomezí Městské památkové zóny Turistická oblast Brandýs nad Orlicí Orlické hory a Podorlicko Bystré Českomoravské Pomezí Česká T řebová Českomoravské Pomezí Dašice Pardubicko He řman ův M ěstec Chrudimsko-Hlinecko Chrast Chrudimsko-Hlinecko Chrudim Chrudimsko-Hlinecko Janlonné nad Orlicí Orlické hory a Podorlicko Jeví čko Českomoravské Pomezí Králíky Králický Sn ěžník Lanškroun Orlické hory a Podorlicko Letohrad Orlické hory a Podorlicko Luže Chrudimsko-Hlinecko Poli čka Českomoravské Pomezí Skute č - P ředhradí Chrudimsko-Hlinecko Svitavy Českomoravské Pomezí Ústí nad Orlicí Orlické hory a Podorlicko Vysoké Mýto Českomoravské Pomezí Žamberk Orlické hory a Podorlicko Zdroj:[26]

Příloha 8: Známé osobnosti Pardubického kraje Osobnost Místo Osobnost Místo Alois Jirásek Litomyšl Jind řich Štýrský Dolní Čermná Antonín Slaví ček Kameni čky (p ůsobení) Josef Ressel Chrudim Karel Starší ze Arnošt z Pardubic Pardubice Žerotína Brandýs nad Orlicí Bed řich Smetana Litomyšl Max Švabinský Kozlov u České T řebové Bohuslav Martin ů Poli čka Olbram Zoubek Litomyšl Božena N ěmcová Litomyšl Otakar Schindler Svitavy Bratranci Veverkovi Rybitví Petr Jilemnický Letohrad Dušan Jurkovi č Kun ětická hora Prokop Diviš Žamberk Jan Kašpar Pardubice Tereza Nováková Litomyšl, Prose č a okolí Jan Marek Marci Lanškroun Jan Klofá č Dob říkov Jan Perner (úmrtí) Choce ň, Pardubice Vít ězslav Novák Skute č Zdroj: [27]

Příloha 9: Nejoblíben ější spole čenské akce a kulturn ě-historické památky podle dotazníkového šet ření

Velká Pardubická steeplechase - Poprvé se běžela v roce 1874 . Ale již n ěkolik desítek let p ředtím se v Pardubicích a v p řilehlých lokalitách dostihy konaly. Pardubice znal od po čátku celý dostihový sv ět, vždy ť ve st řední Evrop ě p ůsobila řada trenér ů a žokej ů z kolébky turfu, z Anglie. Hlavní dráha má dokola 2200 metr ů, délka dráhy Velké pardubické je dnes asi 6900 metr ů. V prvních dvou ro čnících byla uvád ěna délka 5600 – 6400 metr ů, od roku 1880 byla uvád ěna délka 6400 metr ů a teprve od roku 1952 se uvádí 6900 metr ů. Kon ě musí p řekonat celkem 31 překážek. Nejznám ější je Taxis ův příkop, který je také jedním z nejt ěžších skok ů na sv ětě. V kursu je ješt ě n ěkolik dalších obtížných p řekážek, které často rozhodují o úsp ěchu nebo neúsp ěchu jednotlivých startujících (nap ř. Popkovický skok, Francouzský skok, lavice, hadí p říkop aj.). Od roku 1874 bylo zatím odb ěhnuto celkem 121 ro čník ů Velké pardubické. Nejúsp ěšn ějším kon ěm historie je ryzák Železník , který jako jediný dokázal zvít ězit čty řikrát a to v letech 1987-1989 a 1991. Mezi nejlepší jezdce pat ří Josef Vá ňa, který dokázal zvít ězit celkem osmkrát, čty řikrát se Žekezníkem, v roce 1997 s hn ědákem Vronsky a v posledních t řech letech v sedle Tiumena.[28]

Zdroj:[29]

Zlatá p řibla - je tradi ční každoro ční závod motocykl ů na ploché dráze, který se koná v krajském m ěst ě, Pardubicích. Jedná se o nejstarší závod na ploché dráze na sv ětě. Poprvé se Zlatá p řilba jela v roce 1929.

Zdroj:[30]

Zámek Litomyšl - Na míst ě slovanského hradišt ě a pohrani čního hradu Slavníkovc ů, který v 15. století p řestav ěli Kostkové z Postupic, vyrostl v Litomyšli za Vratislava z Pernštejna v letech 1568 –1581 rodový a reprezentativní renesan ční zámek. Po smrti poslední členky rodu Pernštejn ů – Frebonie z Pernštejna (†1646), se panství dostalo do držení rodu Trauttmansdorf ů. Za nich došlo v zámku k barokním úpravám. V roce 1753 pak zámek prost řednictvím s ňatkové politiky přešel do majetku Valdštejn- Vartenberk ů a za jejich p ůsobení dochází k poslední v ětší úprav ě. Po požáru (1775) bylo mimo jiné mezi roky 1796–1797 vybudováno zámecké divadlo, jehož jedine čný soubor jevištních dekorací provedl víde ňský dvorní malí ř divadelních kulis Josef Platzer. Roku 1855 koupili ve ve řejné dražb ě panství Thurn-Taxisové, kte ří jsou až do konce II. sv ětové války posledními majiteli. V roce 1962 bal zámek vyhlášen Národní kulturní památkou jednak pro svoji um ěleckou a architektonickou hodnotu a jednak jako d ůkaz úcty k českému národnímu skladateli Bed řichu Smetanovi, který se 2. března 1824 narodil v zámeckém pivova ře. V roce1999 byl zámek v Litomyšli zapsán na Seznam sv ětového dědictví UNESCO .[31]

Zdroj: [31]

Hrad Kun ětická hora – archeologické pr ůzkumy za řazují nejstarší hradní stavbu na vrcholu Kun ětické hory do poloviny 14. Století. Za husitských válek se stává d ůležitím op ěrným místem husitského hejtmana Diviše Bo řka z Miletínka. V roce 1491 p řechází do vlastnictví Pernštejn ů, za nichž dochází k rozsáhlé p řestavb ě. Vzniká mohutný dvouv ěžový hrad s důmyslným systémem opevn ění. Od druhé poloviny 16. století hrad už jen pozbývá na původním významu, je to zp ůsobeno také poni čením švédskými vojsky na konci t řicetileté války. V dalších staletích byl hrad ohrožen vlivem lámání kamene a tak zapo čaly opravné práce Muzejního spolku v Pardubicích. [32]

Zdroj:[33]

Soubor lidových staveb Vyso čina – je jediným mzeem v přírod ě v Pardubickém kraji, které leží shruba 40km jižním sm ěrem od krajského m ěsta Pardubice, v malebném kraji na pomezí Železných hor a Ž ďárských vrch ů, který je bohatý na historické památky v četn ě dochovaných doklad ů lidového stavitelství. Nejvíce t ěchto památek je soust řed ěno práv ě v expozici Souboru lidových staveb Vyso čina (Veselý Kopec a Betlém Hlinsko), který je zárov ěň nejv ětším za řízením tohoto druhu v České republice. [34]

Zdroj:[34]

Příloha 10: Dotazník

1. Bydlíte v Pardubickém kraji?

o Ano

o Ne

2. Kolikrát v roce navštívíte Pardubický kraj?

o Ani jednou

o 1 – 3 krát

o 4 – 6 krát

o 7 a vícekrát

3. Nej čast ější motiv návšt ěvy Pardubického kraje

o Poznání - návšt ěvy turistických atraktivit, kultura, historie, architektura atd.

o Relaxace - procházky, rekrea ční pobyt v p řírod ě, odpo činek atd.

o Turistika a sport - p ěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, vodáctví, lyžování atd.

o Zdraví - lázn ě, lé čení, rehabilitace atd.

o Práce - služební cesta, školení, konference atd.

o Zábava - spole čenské aktivity, hry, no ční život, gastronomie atd.

o Nákupy

o Návšt ěva p řátel a p říbuzných

4. Cestoval/a jste:

o Sám/a

o S doprovodem (rodina, partner, asistent, kolega)

o Ve skupin ě

o Jiné

5. Jak jste do Pardubického kraje p řijel/a?

o Automobilem

o Vlakem

o Autobusem

o Jiné

6. Up řednost ňujete cestování?

o Zahrani ční

o Tuzemské – mimo Pardubický kraj

o Tuzemské – v rámci Pardubického kraje

7. Vyberte z níže uvedených možností t ři z vašeho pohledu nejatraktivn ější památky Pardubického kraje.

o Východo české muzeum na zámku v Pardubicích

o Zámek Litomyšl

o Hrad Kun ětická hora

o Zámek Nové Hrady

o Hipologické muzeum Slati ňany

o Soubor lidových staveb Vyso čina (skanzen Veselý kopec a Betlém Hlinsko)

o Muzeum loutká řských kultur Chrudim

o Národní h řeb čín Kladruby nad Vltavou

o Toulovcovy Maštale

o Muzeum vojenské historie Králíky

8. Vyberte z níže uvedených možností dv ě z vašeho pohledu nejzajímav ější spole čenské akce v kraji.

o Velká pardubická steeplechase

o Zlatá p řilba

o Smetanova Litomyšl

o Aviatická pou ť

o Czech Open (mezinárodní festival, šachu, bridže a her)

o Sodomkovo Vysoké Mýto (setkání historických voz ů)

o Gastronomické slavnosti M. D. Rettigové

o Veselokopecký jarmark

o Loutká řská Chrudim

o Festival Bohuslava Martin ů (mezinárodní p ěvecký festival)

9. Uve ďte t ři nej čast ější zp ůsoby, kterými získáváte informace o cestování?

o Internet

o Propaga ční materiály, katalogy, letáky

o Turistická informa ční centra

o Média (televize, rozhlas, noviny, časopisy)

o Informace od p říbuzných, známých

o Informace od pracovník ů v cestovním ruchu (cestovní kancelá ře, agentury)

o Vlastní zkušenosti

o Jiné

10. Myslíte si, že propagace kraje je dostate čná?

o Ano, velmi dobrá

o Ano, posta čující

o Ne, nedosta čující

o Naprosto nevyhovující

11. Jste spokojena s nabídkou turistických program ů a balí čků?

o Ano, kraj nabízí širokou škálu nabídek pro trávení volného času

o Spíše ano, ale kraj by m ěl sou časnou nabídku trochu obohatit

o Spíše ne, kraj nabízí jen specifické nabídky pro určité skupiny

o Ne, nabídka se mi zdá naprosto nedosta čující

12. Jaký typ program ů up řednost ňujete?

o Poznávací - památky, historie, architektura

o Relaxa ční - masáže, odpo činek

o Lé čebné - lázn ě, rehabilitace

o Sportovní - p ěší turistika, cykloturistika, lyžování aj.

o Zábavné - spole čenské akce, adrenalinové zážitky

o Programy pro rodiny s dětmi

o Jiné

13. Jak hodnotíte pracovníky cestovního ruchu? (stravovací, ubytovací za řízení, turistická informa ční centra)

o Jsou kvalifikovaní, komunikativní a jazykov ě vybav ění

o Jsou kvalifikovaní, komunikativní, ale ve v ětšin ě p řípad ů s jazykovou bariérou

o Jsou nekvalifikovaní, nekomunikativní a jazykov ě nevybavení

o Jiné

14. Jak hodnotíte služby turistických informa čních center?

o Jsem naprosto spokojen/a

o Spíše spokojena, zm ěnila bych pouze otevírací dobu

o Spíše nespokojena, informace jsou neaktualizované, otevírací doba je omezená

o Naprosto nespokojen/a

o Nevím, jejich služby nevyužívám

15. Jakou délku pobytu či trávení voleného času v Pardubickém kraji up řednost ňjete?

o Jednodenní (bez noclehu)

o Krátkodobý (1 - 3 noclehy)

o Dlouhodobý (4 a více nocleh ů)

16. Jak hodnotíte nabídku hromadných ubytovacích zařízení? (HUZ)

o V kraji se vyskytuje velké množství HUZ (kapacitn ě nevyužitelné)

o V kraji je dostate čný po čet HUZ

o V kraji je nedostate čný po čet HUZ (poptávka p řevyšuje nabídku)

o Nevím, nemám p řehled

17. Myslíte si, že kvalita HUZ je dostate čná?

o Ano, vyskytuje se zde velké množství kvalitních HUZ

o Ano, ale vyskytuje se zde malé množství HUZ vyšší kvality ( 4* a 5*)

o Spíše ne, ve v ětší mí ře je pot řeba HUZ modernizovat

o Ne, kvalita HUZ je naprosto nedosta čující

o Nevím, nemám p řehled

18. Jste spokojen/a s úrovní dopravní infrastruktury? (pokud ano, následující otázku nevypl ňujte)

o Ano

o Ne

19. Jak hodnotíte dopravní infrastrukturu?

o Nedostate čná kvalita silnic, p ředevším II. a III. t řídy

o Nadm ěrné množství nákladní dopravy

o Kolony, zácpy

o Nedostate čný po čet parkovacích míst v turistických oblastech o Nedostate čná návaznost spoj ů ve řejné dopravy

o Jiné

20. Srovnejte úrove ň informací a p řístupností Pardubického kraje (doprava, ubytování, TIC) s ostatními kraji v ČR.

o Je lepší

o Je stejná

o Je horší

21. Jakého jste pohlaví?

o Muž

o Žena

22. Kolik je vám let?

o 0 – 14

o 15 – 26

o 27 – 40

o 41 – 60

o 61 a více

23. Zde m ůžete uvést vlastní nám ěty a p řipomínky, týkající se problematiky cestovního ruchu v Pardubickém kraji

Zdroj: vlastní zpracování