Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií

Mediální mapa zpravodajů měst a obcí na Hodonínsku The Medial Map of Town Hall and Village Newsletters in Hodonin Region

Bakalářská práce

Andrea Červenková

Brno 2011

1

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s pouţitím pramenů a literatury uvedené v bibliografii. V Brně, dne 17. 5. 2011

...... Andrea Červenková

2

Poděkování: Děkuji vedoucímu práce Mgr. Jaroslavu Čuříkovi za cenné rady, ochotu, vstřícnost a především trpělivost, kterou mi při psaní této práce věnoval. Děkuji také Mgr. Lence Waschkové Císařové, Ph.D. za konzultaci, pomoc a povzbuzení při psaní práce.

3 Mediální mapa zpravodajů měst a obcí v okrese Hodonín Vedoucí práce: Mgr. Jaroslav Čuřík

ANOTACE

Úvodní část práce nastiňuje problematiku obecních a městských zpravodajů z hlediska teoretických a právnických pojmů. Vlastním obsahem práce je pak analýza problematiky mediální mapy obecních a městských zpravodajů v hodonínském okrese. Práce si klade za cíl předloţit ucelený obraz o obecních městských zpravodajích Hodonínska s objasněním základních teoretických východisek a pojmů. Práce obsahuje rovněţ odpovědi na základní otázky frekvence vydávání těchto periodik, jejich formátu a strategie obsahu předkládaného adresátům. Ve vybraných obcích je pak nastíněna struktura činnosti redakční rady a funkce odpovědného redaktora. Zmíněna je i problematika svobodného přístupu k informacím, etické kodexy a moţné problémy při tvorbě periodika.

KLÍČOVÁ SLOVA Lokální média – regionální média – zpravodaj – obecní zpravodaj – radniční periodika – lokální ţurnalistika.

4 The Medial Map of Town Hall and Village Newsletters in Hodonin Region Supervisor: Mgr. Jaroslav Čuřík

ABSTRACT

The introductory part outlines the issue of comunal and municipal newsletters from the point of view of academic and legal terms.The main topic of this disertation is an analysis of the issue of medial map of comunal and municipal newsletters in former Hodonín district. The aim of this disertation is to provide a compact notion of comunal and municipal newsletters as well as to clarify the elementary theoretic outlets and terms. It deals with elementary tasks such as how often are the newsletters published, in which size, in what way they address "their" citizens. A sample of selected municipalities demonstrates organisational procedures of the body of editors and it will then provide information on the working of editor´s office and the particular editors. An issue of free access to information and an issue of ethics code will also be mentioned.

KEY WORDS Local media – regional media – municipal newsletter – comunal newsletter – comunal periodik – local journalism

5 OBSAH 1 ÚVOD ...... 8 2 TEORETICKÁ ČÁST ...... 10 1.1 Základní pojmy ...... 10 2.1.1 Komunikace z hlediska měst a obcí ...... 10 2.2 Zařazení radničních periodik ...... 11 2.3 Význam lokálních médií ...... 16 2.4 Definice radničních periodik ...... 18 2.5 Lokální redakce ...... 18 2.6 Lokální ţurnalistika a lokální ţurnalisté ...... 19 2.6.1 Odborná kvalifikace redaktorů ...... 19 2.6.2 Vztah redaktorů se čtenáři ...... 20 2.6.3 Nízká periodicita radničních periodik ...... 20 2.6.4 Pracovní poměry redaktorů na radnici ...... 21 2.6.5 Dopisovatelé radničních periodik ...... 22 2.6.6 Slovní nedostatky ...... 23 2.6.7 Redakční rada a její funkce ...... 24 2.6.8 Politická vyváţenost příspěvků ...... 25 2.7 Cenzura ...... 26 2.8 Právní ukotvení ...... 27 2.8.1 Zákon o obcích ...... 27 2.8.2 Ústava České republiky a Listina základních práv a svobod ...... 29 2.8.3 Tiskový zákon ...... 30 2.8.4 Syndikát novinářů ...... 31 2.8.5 Další právní normy a předpisy ...... 32 2.8.6 Návrhy legislativních změn ...... 33 2.9 Shrnutí teoretické části ...... 33 3 EMPIRICKÁ ČÁST ...... 35 3.1 Téma a cíl výzkumu ...... 35 3.2 Zdůvodnění výběru tématu ...... 35 3.3 Základní výzkumné otázky ...... 35 3.3.1 Charakteristické znaky radničních periodik ...... 35 3.3.2 Organizace a fungování redakcí radničních periodik ...... 36 3.4 Pouţité metody ...... 36 3.4.1 Rešerše dostupných dat ...... 36 3.4.2 Výzkumné nástroje a způsoby pouţití ...... 40 3.4.2.1 Dotazník ...... 40 3.4.2.2 Případové studie ...... 42 3.4.3 Způsob výběru vzorku pro jednotlivé fáze ...... 43 3.5 Shrnutí ...... 44 3.6 Průběh a výstupy práce ...... 44 3.6.1 Průběh dotazníkového šetření ...... 44 3.6.2 Přehled stavu radničních periodik na Hodonínsku ...... 46 3.6.3 Zjištění výzkumu ...... 50 3.6.3.1 Formální znaky vydávaných periodik ...... 52 3.6.3.2 Periodicita radničních periodik ...... 54 3.6.3.3 Ekonomické charakteristiky radničních periodik ...... 55 3.6.3.4 Další zjištěné skutečnosti ...... 57 3.6.4 Shrnutí ...... 58 3.7 Případové studie ...... 60

6 3.7.1 Funkce radničních periodik ...... 60 3.7.2 Organizační struktura redakce redakčních periodik ...... 61 3.7.3 Redakční rady zpravodajů ...... 64 3.7.4 Specifika radničních periodik ...... 65 3.7.5. Shrnutí ...... 66 4 ZÁVĚR ...... 67 4.1 Diskuse k ţurnalistice zpravodajů ...... 67 4.2 Témata pro další výzkum ...... 68 4.3 Shrnutí ...... 70 5 POUŢITÁ LITERATURA ...... 71 5.1 Literatura a zdroje ...... 71 5.2 Články z novin a časopisů ...... 72 5.3 On-line zdroje ...... 72 5.4 Obecní a městské zpravodaje ...... 74 6 SEZNAM SCHÉMAT, GRAFŮ A TABULEK ...... 75 7 JMENNÝ REJSTŘÍK ...... 76 8 PŘÍLOHY ...... 78 8.1 E–mailem rozesílaný dotazník ...... 78 8.2 Seznam radničních periodik na Hodonínsku ...... 80 8.3 E–mailová korespondence s šefredaktorem H–novin ...... 82 8.4 Kalkulace profesionální tiskárny k barevnému tisku zpravodaje ...... 83 8.5 E–mailová korespondence s obcí Blatnice ...... 84 8.6 Charakteristika periodik vybraných k hloubkovým rozhovorům ...... 85 8.6.1 Obec Josefov ...... 85 8.6.2 Obec Starý Poddvorov ...... 85 8.6.3 Obec Prušánky ...... 86 8.6.4 Obec Ratíškovice ...... 86 8.6.5 Město Hodonín ...... 87 8.7. Hloubkové rozhovory – doslovné opisy ...... 89 8.7.1 Hloubkový rozhovor – obec Josefov ...... 89 8.7.2 Hloubkový rozhovor – obec Starý Poddvorov ...... 93 8.7.3 Hloubkový rozhovor – obec Prušánky ...... 98 8.7.4 Hloubkový rozhovor – obec Ratíškovice ...... 102 8.7.5 Hloubkový rozhovor – město Hodonín ...... 105 9 EXTERNÍ PŘÍLOHY ...... 110

Celkový počet slov: 17.470

7 1 ÚVOD

Společnost Mediaresearch1 zveřejnila v říjnu roku 2009 tiskovou zprávu z výzkumu lokálního zpravodajství. Ze zprávy vyplývá, ţe více neţ šedesáti procentům respondentů slouţí jako zdroj získávání lokální informace webové stránky obecních úřadů, městských částí apod., stejně tak jim slouţí i informace získaná prostřednictvím lokálních tištěných médií. Zpráva dále uvádí, ţe u novin a časopisů jsou téměř čtyři pětiny respondentů zcela spokojeni aţ spíše spokojeni s nabídkou lokálních zpravodajských titulů. Nelze tedy opomenout fakt, ţe právě webové stránky a radniční periodika mají pro čtenáře svůj neodmyslitelný význam. Rozhodnutí učiněná radnicí různou měrou zasahují do ţivota kaţdého občana. Demokratická společnost zaručuje právo na informovanost veřejnosti. Cílem kaţdé radnice by tedy mělo být podávání informací v dostatečné míře a způsobem, který je přístupný pro co nejširší veřejnost. Zvolený způsob komunikace je plně v kompetenci vedení obce. Jedním z moţných prostředků informovanosti občanů je vydávání radničních tiskovin. Cílem této práce je vytvořit základní přehled obecních a městských zpravodajů vycházejících v obcích a městech bývalého okresu Hodonín doplněný o analýzu vnějších charakteristik těchto médií. Jedná se celkem o oblast zahrnující 82 obcí, z toho 8 měst. Současně práce zjišťuje na vybraném vzorku radničních periodik odlišnosti v přístupu redaktorů k tvorbě těchto médií. Od roku 2007 pracuji jako odpovědná redaktora redakční rady jednoho ze zpravodajů na Hodonínsku. K výběru tématu této práce mě vede hned několik důvodů. Především je to skutečnost, ţe charakteristika mediální krajiny radničních zpravodajů na Hodonínsku dosud nebyla podrobně zpracována. Výstup z této práce by tak mohl poslouţit k případné komparaci obdobných dat s jinými oblastmi. Obdobnou práci pro oblast Brněnska zpracovala na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v roce 2009 Aneta Šedá pod názvem Zpravodaje měst a obcí na Brněnsku (charakteristika mediální krajiny). Autorce se podařilo zpracovat přehled ze 187 obcí (z toho 9 městysů a 13 měst) Brněnska. V roce 2010 zpracovala Magdaléna Černá mediální mapu Zpravodajů praţských městských částí, ve které najdeme přehled o všech 57 praţských městských částech. Zpracovat mediální mapu radničních periodik v Olomouckém kraji si určil jako cíl své bakalářské práce v roce 2010 Stanislav Kamenský. Práce

1 Tisková zpráva je k dispozici na: http://www.mediaresearch.cz/file/260/tz-ve-zpravodajstvi-na-lokalni-urovni- vedou-mezi-mediatypy-noviny-a-casopisy.pdf , staţeno dne 10. 1. 2011

8 Kamenského se od obou předchozích liší jednak tím, ţe se zaměřuje na mnohem větší oblast neţ obě předchozí a také se zaměřuje „pouze“ na obce s počtem obyvatel nad jeden tisíc. K tomu sám autor uvádí: „Je samozřejmé, ţe k vytvoření kompletního seznamu by bylo třeba zkoumat všechny obce, od toho však bylo vzhledem k náročnosti a očekávané nízké úspěšnosti u malých sídel upuštěno“ (Kamenský, 2010: 35). Jak jsem výše vzpomněla, radniční periodika jsou mi blízká po stránce čtenářské i tvůrčí. Za svou hlavní výhodu při zpracování této práce povaţuji snadnější přístup k materiálům okolních obcí, moţnost vyuţití kontaktů s osobami tvořící zpravodaje a jejich spolupráce při zjišťování potřebných informací. Na druhou stranu si uvědomuji, ţe právě moje vlastní angaţovanost můţe ztíţit psaní této práce. Důvodem je zejména moţná neobjektivnost či malá vnímavost k detailům, které povaţuji za natolik samozřejmé, ţe uniknou mé pozornosti. Teoretická část je věnována objasnění základních teoretických východisek a pojmů. Zmíněna je i problematika svobodného přístupu k informacím, etické kodexy a moţné problémy při tvorbě periodika. Praktická část je vyhrazena podání ucelené analýzy výsledků mapování radničních periodik na Hodonínsku. V závěru práce se zaměřuji na zhodnocení zjištěných výsledků této práce a výběr konkrétních témat vhodných pro další výzkum.

9 2 TEORETICKÁ ČÁST Teoretická část práce se věnuje popisu lokálních médií, jejich významu ve sféře lokální komunikace, jejich vymezení v rámci typologie systému tisku a jejich ukotvení v rámci právního systému. Tato část práce tvoří teoretický základ pro navazující empirickou část, ukotvuje teorii lokálních médií v rámci mediálního systému z hlediska zvoleného cíle práce, kterým je vytvoření mediální mapy měst a obcí v regionu Hodonínsko.

2. 1 Základní pojmy Vznik obecních tiskovin lze spojit s naplněním některých paragrafů Zákona č. 128/2000 Sb., o obcích v platném znění, které definují obec2 (město) jako základní územní samosprávné společenství občanů.3 Do samostatné působnosti obce patří záleţitosti, které jsou v zájmu obce a občanů.4 Poskytování informací tak můţeme zařadit mezi jednu ze základních povinností obce, která je uskutečňována pro potřeby občanů. Funkci radničních periodik definuje z hlediska významu komunikace Helena Sedláčková, která se problematice radničních periodik věnuje uţ téměř sedmnáct let a přednáší na odborných seminářích pro zaměstnance měst a obcí po celé České republice, následovně: „Určitě povaţuji zpravodaj za nejvýznamnější komunikační nástroj mezi obcí nebo městem a občanem,“ (Sedláčková in Černá 2010: 129).

2.1.1 Komunikace z hlediska měst a obcí Pokud označíme radniční periodikum za nejvýznamnější komunikační nástroj obce, je vhodné si připomenout, jaké základní prvky komunikace rozeznáváme a upozornit na to, která fáze komunikačního procesu je z hlediska obce nejvíce problematická. Reifová (2004: 99) zmiňuje pět základních prvků komunikace, a to komunikátora, adresáta, komunikační kanál, mediované sdělení a účinek. „Proces komunikace začíná, kdyţ je sdělení koncipováno komunikátorem, poté je zakódováno, resp. přeloţeno do signálu nebo sekvence signálů a přeneseno prostřednictvím média nebo komunikačního kanálu k příjemci, který sdělení dekóduje, interpretuje ho a nějakým způsobem vrací signál (informaci), ţe sdělení bylo, nebo nebylo porozuměno.“ Komunikátorem je radnice zastoupená redakční radou nebo osobou odpovědnou za tvorbu radničního periodika. Srozumitelným způsobem formuluje komunikátor svá sdělení pro adresáty – občany. Sdělení získává občan několika

2 Tato práce se zaměřuje pouze na obce a města mimo hlavní město Praha. Proto bude vycházet zejména ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. 3 §1 zákona 128/2000 Sb. 4 §35 odst. 1 zákona 128/2000 Sb.

10 způsoby (komunikačními kanály), jedním z nich je tištěná forma radničního periodika nebo jeho on-line verze. Za jeden z nejvýznamnějších účinků komunikace lze povaţovat zpětnou vazbu od adresáta ke komunikátorovi, kterou můţe být zejména informovanost občana, nebo vzájemná součinnost mezi občanem a radnicí. Janoušek obecně definuje komunikaci z pohledu psychologie následovně: „Komunikace je specifickou formou spojení mezi lidmi, a to prostřednictvím předávání a přijímání významů. (...) Převaţujícím celospolečenským vztahům odpovídá komunikace masová,“ (Janoušek in Výrost, Slaměník 2008: 217–218). Jirák, Köpplová (2003: 47) nazývají komunikaci zprostředkovanou prostřednictvím masových médií mediální komunikací. Podle nich se od interpersonální komunikace odlišuje zejména čtyřmi zásadními rozdíly. První rozdíl je institucionální (komunikátor nemá s adresátem bezprostřední kontakt při přijímání sdělení), další rozdíl tkví v zajištění mediální komunikace prostřednictvím speciálních technologií (nabízená sdělení mají trvalou a opakovatelnou povahu), třetím rozdílem je záběr a dostupnost mediovaných sdělení (události jsou dostupné v podstatě na celém světě) a posledním rozdílem je skutečnost, ţe mediovaná sdělení jsou druhem zboţí (odpověď na poptávku). „Na komunikaci je však moţné nahlíţet i jako na proces zapojování se do společné kultury a jejího průběţného spoluvytváření.“ Význam komunikace radnice s veřejností z hlediska naplnění cílů samosprávy potvrzuje Rektořík, Šelešovský (1999: 99): „Radnice při komunikaci s veřejností musí respektovat nejrůznější sociální a demografické skupiny obyvatel s jejich různou schopností vnímat a vyuţít informace, musí vyuţívat všech dostupných technických a organizačních moţností komunikace a vytvářet komplexní strategii oslovení občanů.“ Autoři upozorňují, ţe je důleţité mít neustále zájem o zpětnou vazbu veřejnosti. K významu radničních periodik z hlediska komunikace radnice s občany se vrací také empirická část práce.

2. 2 Zařazení radničních periodik Při zařazování radničních tiskovin do příslušné kategorie v systému regionálního a lokálního periodického tisku lze pouţít několik hledisek. Odborná literatura zabývající se uceleně radničními periodiky vycházejícími po celé ČR nebyla při psaní této práce k dispozici.5 Při

5 V době sepsání této práce (leden – duben 2011) se mi nepodařilo zajistit literaturu, která by shrnovala informace o radničních periodikách v ČR. Prohledány byly on-line katalogy knihoven: Knihovna Masarykovy univerzity v Brně, Centrální katalog Univerzity Karlovy v Praze, Knihovna Městského zemského archivu Brno.

11 obecném zařazování tohoto média v rámci systému médií lze tedy vyjít pouze z několika zdrojů, které tuto problematiku okrajově nebo jinak nepřímo zahrnují. Jedním ze základních vymezení médii je dělení podle formy vlastnictví. Reifová (2004: 138) rozděluje média na soukromá a média veřejné sluţby, přičemţ média soukromá definuje jako média vytvořená s cílem poskytovat sluţbu vybrané části společnosti nebo společnosti jako celku a do této skupiny řadí také soukromá nezisková média. Média veřejné sluţby definuje takto: „...zřízená zpravidla zákonem k tomu, aby naplňovala veřejný zájem v oblasti mediální komunikace, tj. poslání poskytovat sluţbu.“

Při tomto vymezení však naráţíme na právnický nesoulad. Obec, příp. město nelze označit za soukromou společnost, ale spíše obecně jako specifickou právnickou osobu.6 Radniční periodikum je hrazeno z finančních prostředků obce, přičemţ prostředky obce jsou finančními prostředky veřejnými.7 Pokud bychom připustili „veřejnost“ radničního periodika pak naráţíme na specifikaci Reifové (2004: 138), která se odvolává na vznik těchto médii především v souvislosti se zákonem o Českém rozhlasu, televizi a ČTK a tato podmínka u radničních periodik není splněna.

Sedláčková připouští rozdíl mezi soukromým vydavatelem a obcí: „Zatímco všechna velká tisková média v České republice jsou v soukromých rukou, a to ještě převáţně zahraničních, řeší celostátní témata8 a jejich hlavním zájmem je zisk, a to hlavně z inzerce, tak vydavateli zpravodajů jsou obce nebo města, takţe státní správa, zabývají se především místní problematikou a jejich zájmem je informovat, případně propagovat své město nebo obec,“ (Sedláčková in Černá 2010: 129). Stejně tak se k problematice zpravodajů staví lektorka komunikace ve veřejné správě Libuše Bláhová (2010: 2), která se domnívá, ţe tiskovina placená z veřejných prostředků je médiem veřejné sluţby a její hlavní funkcí je slouţit občanům nikoliv radnici. V souladu se zákonem o obcích by se také mělo při vydávání těchto tiskovin dbát na hospodárné a účelné nakládání s financemi.

6 Obec má přiděleno vlastní IČ, zabývá se podnikáním (např. prádelny, lesní hospodářství apod.), veřejnou správou (přenesená působnost) a samosprávou (péče o vlastní občany). K problematice, zda je radniční periodikum médiem soukromým nebo médiem veřejné sluţby byla ve dnech 27. a 28. ledna 2011 vedena e-mailová korespondence s brněnskou advokátkou Mgr. Helenou Musilovou, která se ve svém stanovisku přikláněla spíše k zařazení mezi média soukromá. Na základě poţadavku Musilové není tato korespondence přílohou této práce. 7 Obec je financována z několika zdrojů. Získává prostředky jednak z vlastní ekonomické činnosti (prodej dřeva, zajištění prací v dopravě – práce bagrem, traktorem, dále praní a mandlování prádla, úklidové práce, sečení trávy na objednávku a další), dále je financována ze státního rozpočtu (přerozdělení daňových příjmů fyzických a právnických osob a dotační tituly). 8 Sedláčková však opomíjí tištěná regionální média Deníky VLP, které neřeší celostátní témata, ale především regionální problematiku.

12 Zařazení radničního periodika mezi média veřejné sluţby je nejednoznačné. Hvíţďala (2003: 236–242) uvádí, ţe cílem médií veřejné sluţby je především zabránit zneuţití médií politickými stranami a podpořit média, jako čtvrtý pilíř demokracie. Zda radniční periodika jsou nebo nejsou politickými stranami zneuţívána, či zda je toto médium prostředkem PR,9 je sporné. Oldřich Kuţílek, jehoţ jméno je úzce spjato s výzkumem radničních periodik pro neziskové organizace Oţivení o. s. a Otevřete o. p. s., dokonce uvádí v závěru zprávy týkající se průzkumu zpravodajů: „Radniční a krajské listy nesplňují ani základní principy média veřejné sluţby,“ (Kuţílek 2006: 10).10 Tímto tvrzením však Kuţílek nepřímo potvrzuje zařazení radničního periodika mezi média veřejné sluţby.

Vydávání obecního média ţádný právní předpis nenařizuje. Jeho vznik lze spojit pouze se zákonem o obcích, který výslovně neuvádí pravidla pro vydávání takových tiskovin, pravidla jejich tvorby ani podmínky distribuce. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích v platném znění v § 35 odst. 2 výslovně uvádí: „Do samostatné působnosti obce patří zejména záleţitosti uvedené v § 84, 85 a 102, s výjimkou vydávání nařízení obce. Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.“

Přes výše uvedené pochybnosti o jednoznačnosti zařazení radničních periodik se tato práce přiklání k označení média veřejné sluţby. Stejně jako Bláhová (2010: 2) uvádí, mělo by toto médium slouţit především občanům, protoţe je hrazeno z rozpočtu města (obce) a kaţdý občan tak na něj přispívá ze svých daní, a to dobrovolně nebo nedobrovolně. Z hlediska nosiče sdělení člení Bartošek média na tištěná, elektronická a multimédia (Bartošek 2002: 20). Ačkoliv u několika měst a obcí se setkáme nejen s tištěnou, ale i s elektronickou verzí zpravodaje (novin, či jinak nazývaných obecních tiskovin), je dosud obvyklejší11 především tištěná podoba. „Média tištěná jsou média, jejichţ obsah je vázaný na papír,“ (Reifová 2004: 137).

9 Zkratka PR = public relation je v této práci uţívána v souladu s definicí: „Cílevědomé a dlouhodobé působení na veřejnost ve smyslu ovlivňování názorů nebo veřejného mínění.“ (Osvaldová, Halada 1999: 146) 10 Zpráva přináší výsledky průzkumu radničních periodik, který byl proveden v rámci projektu Radniční listy bez cenzury. 11 Při kontrole webových stránek obcí, které jsou předmětem analýzy této práce, nebyly ve všech sledovaných obcích nalezeny elektronické verze radničních periodik. Skutečnost, ţe radnice ne vţdy zveřejňují elektronické verze těchto periodik je doloţena i v empirické části této práce.

13 Raifová (2004: 137) řadí mezi tištěná média tiskoviny periodického a neperiodického charakteru. Z hlediska periodicity zákon12 definuje pojem periodický tisk takto: „noviny, časopisy a jiné tiskoviny vydávané pod stejným názvem, se stejným obsahovým zaměřením a v jednotné grafické úpravě nejméně dvakrát v kalendářním roce.“ Podle této definice odpovídá radniční periodikum svým způsobem zveřejnění periodickému tisku, z hlediska odlišné periodicity však není moţné kategoricky zařadit toto periodikum mezi měsíčníky, čtvrtletníky apod. Jako důleţité měřítko tištěných médií zdůrazňuje Reifová (2004: 137–138) obsah média, která při rozdělení médií vychází z kategorizace zavedené Unií vydavatelů. Kategorii obecních periodik odpovídá přesněji Tušerovo (1999: 25–26) dělení tisku dle obsahu, které nabízí zařazení tohoto média mezi tisk určený pro širokou veřejnost, resp. pro občany daného města bez rozdílu věku. Jejich zaměření je pak univerzální (společensko-politicko- ekonomické) stejně jako kulturně-umělecké, sportovní a pro turismus. Obdobně Bartošek (2002: 20) rozděluje média podle zaměření na publikum – zaměření na cílové skupiny všeobecné, zájmové, odborné a stavovské. Podle tohoto dělení by radniční periodika nejvíce odpovídala definici média všeobecného a to i přes obvykle nízký náklad tisku, který je podle Bartoška typický spíše pro odborná a stavovská média. Andrej Tušer (2007: 22) rozděluje tisk kromě periodicity a obsahového zaměření také podle dosahu územního působení. Z hlediska územního působení nabízí základní dělení na média celostátní, regionální a lokální (viz schéma číslo 1).

Schéma č. 1: Švajčiarsky projekt MEDIEN 2000 (Tušer 2007: 22)

12 § 3 písmeno a) zákona č. 46/2000 Sb., Tiskový zákon

14 Regionální média Tušer (1999: 30–32) dále rozděluje na nadregionální a subregionální. Radniční tiskoviny lze podle tohoto dělení zahrnout do skupiny subregionálních periodik: „Skupina subregionálných periodík sa však uţ typologicky blíţi k lokálnym, pretoţe aj tie často pösobia nielen v obci či meste, ale aj v ich najbliţšom okolí. Prelínanie regionálnych a lokálnych periodík korešponduje s názormi zahraničných novinovedcov, ktorí tvrdia, ţe nemoţno jednoznačně definovať hranicu medzi pojmami regionálna a lokálna tlač.“13

Schéma č. 2: Typologie regionálních periodik (Tušer 2007: 24)

Podle dalšího hlediska můţeme radniční periodika charakterizovat jako lokální městská nebo obecní periodika. Na uvedeném schématu (schéma č. 3) znázorňuje Tušer (2007: 23) rozdělení lokálního tisku. Upozorňuje, ţe v lokalitách mohou vydávat své tiskoviny i sublokální subjekty jako jsou školy, podniky (firmy), sídliště, obvody, městské části apod. a tyto prostředky masové komunikace můţeme označit jako sublokální média (viz schéma 3).

13 Vzhledem k velké blízkosti češtiny a slovenštiny je Tušerův text ponechán v původním znění.

15

Schéma č. 3 Typologie lokálních periodik (Tušer 2007: 23)

Osvaldová (2007: 51) potvrzuje zařazení radničních médií mezi lokální periodika: „Zároveň jsou však za regionální, nebo správněji lokální, povaţována i další periodika, jako jsou například radniční noviny, obecní noviny, a všechny další tiskoviny, které si do svého názvu dávají zprávy, zpravodaj, kurýr, novinky a jakékoli další označení evokující zprávy a zaznamenávání faktů.“ Bartošek (2002: 18) navíc rozděluje média podle druhu informací a způsobu jejich získávání na ţurnalistiku zdrojovou, hloubkovou, novou, pátrací, komerční, zábavní, virtuální a technoţurnalistiku. Podle tohoto dělení se radniční periodika nejvíce blíţí ţurnalistice zdrojové: „Zdrojová ţurnalistika vychází z informací, které získává z oficiálních zdrojů: od agentur, ze zápisů o jednání státních úřadů, od tiskových mluvčích apod. Ke zdrojům informací je loajální, nevystavuje je pochybnostem a kritice.“ Tato práce se k zařazení médií podle jednotlivých uvedených typologií a charakteristik vrací v empirické části.

2. 3 Význam lokálních médií Podle Tušera (2007: 24) tvoří lokální a regionální média součást mediálních systémů. Jako konkrétní příklad ukazuje autor rozpracování informace o globálním oteplování v celostátním tisku versus regionálním a lokálním. Názorně význam lokálních médií ukazuje schéma číslo 4. Funkce integrační se výrazně projevuje u regionálních médií, zatímco v celostátním tisku roste informační potenciál.

16

Schéma č. 4: Plnění funkcí regionálních a lokálních versus celostátních médií (Tušer 2007: 24) Na významu a funkci radničních periodik se shoduje s Tušerem i Hochlová (2007: 28): „Mestá by mali vydávať periodiká plniace hlavne informačnú, orientačnú, integračnú a kultivujúcu funkciu.“ Hochlová však dále připouští, ţe kvůli politickým zásahům radnice je funkce těchto médií často negativně a velmi výrazně ovlivněna. Z pohledu radnice má lokální médium i další význam. Konkrétně se setkáváme s názory, ţe cílem radničních periodik není zisk, ale propagace radnice. „Kdyţ je vydavatelem radnice, nejde většinou o zisk, ale o propagaci činnosti radnice,“ (Sedáčková in Černá 2010: 130). Zpravodaj by se pak stal PR nástrojem radnice. Tento názor podporuje i Mgr. Zdenka Hanyšová Celá, která vyučuje o městských a obecních zpravodajích na Vyšší odborné škole publicistiky a v Asociaci pro komunikaci ve veřejném sektoru: „Městský zpravodaj povaţuji za prostředek PR, tedy nástroj veřejných vztahů města nebo obce. Určitě to nejsou noviny v pravém slova smyslu, tedy noviny maximálně svobodné,“ (Hanyšová Celá in Černá: 135). Podle výše uvedených definic lze vyvozovat, ţe funkcí radničních periodik je vytvářet co moţná nejpozitivnější vztahy mezi občany a radnicí. Tomu je přizpůsoben také styl podávání informací a obsah radničních periodik. Podle Foreta (2003: 209) vztahy s veřejností (public relations) představují pečlivě plánovanou činnost s cílem vytvářet a upevňovat dobré vztahy a důvěru s veřejností. Vzájemný vztah tedy vychází z organizační roviny (mají přímý vliv na chod organizace), z ekonomické roviny (vliv prostřednictvím trhu) nebo z politické roviny (prostřednictvím legislativy a regulace). Bláhová (2010: 2) k významu lokálních periodik dodává, ţe nejsou jediným a hlavním prostředkem komunikace radnice s veřejností, ale měly by být jednou z části strategie, která vede ke vzájemnému porozumění mezi vydavatelem a publikem.

17 2. 4 Definice radničních periodik Zpravodaj, obecní noviny, městské listy a další označení vyuţívají radnice jako synonyma pro periodika vydávaná a financovaná z rozpočtu měst a obcí na náklady obcí a měst. Šedá (2009: 33) v mediální mapě radničních periodik Brněnska uvádí, ţe aţ 80 % brněnských periodik uţívá ve svém názvu slovo zpravodaj. Kamenský (2010: 52) tuto skutečnost potvrzuje i ve výzkumu Olomoucka, kde slovo zpravodaj uţívá 47 % radničních úřadů. Uţitím slova zpravodaj asociujeme podle Syndikátu novinářů ve čtenáři zpravodajství, coţ není zrovna šťastné. Syndikát novinářů se v této věci vyjadřuje kriticky: „Syndikát novinářů povaţuje za nešťastné, pokud radnice obcí a měst vydávají své informační tiskoviny pod označením ‘noviny‘ či ‚zpravodaj‘. Podle názoru Syndikátu to přispívá k matení veřejnosti a k nepřípustnému zaměňování propagačních tiskovin se zpravodajskými periodiky,“ (Stanovisko Syndikátu novinářů k radničním tiskovinám 2006). Pro slovo zpravodaj najdeme v Encyklopedii praktické ţurnalistiky definici: „Zpravodaj – novinář, kmenový pracovník redakce, který se pohybuje převáţně v terénu, získává informace v místě události a ze svého působení v určitém resortu (např. parlament), regionu či teritoriu zásobuje zprávami ústředí,“ (Osvaldová, Halada 1999: 214). Tato definice odpovídá synonymu novinář či redaktor, avšak neodpovídá definičním parametrům komunálního média. Pojem komunální médium odborné ţurnalistické slovníky nespecifikují. Na základě výše uvedených charakteristik lze vytvořit vlastní definici komunálního resp. municipálního periodika takto: jedná se o médium veřejné sluţby určené především pro distribuci v předem vymezeném lokalitě (příp. regionu). Vydavatelem je orgán územní samosprávy (obec, město, městská část či městský obvod). Toto médium obvykle vzniká v souladu s tiskovým zákonem a slouţí specifickým potřebám konkrétního okruhu občanů (veřejnosti), která se váţe k předem vymezené oblasti (obec, město, městys, městský obvod, městská část). Účelem těchto médií je především informovanost a upevňování vztahu mezi vydavatelem (úřadem) a daným publikem (občany). K pozitivním stránkám tohoto média patří především adresnost z hlediska cílových skupin, moţnost uchování informací, snadná dostupnost, vysoká čtenost.

2. 5 Lokální redakce Lokální redakce jsou typem mediální organizace a jejich význam spočívá v šíření mediálních obsahů (zpravodajství, publicistika, zábava) pro specifické publikum. „Organizace mediální je konkrétní jednotka instituce médií (např. konkrétní redakce, televizní či rozhlasová stanice),“

18 (Reifová, 2004: 174). Trampota, Vojtěchovská (2010: 60) uvádí, ţe analýzou mediální organizace lze získat informace o tom, jaká je hierarchie organizace, kdo je jejím vlastníkem, kdo provádí kontrolu a jaký je její vztah k ostatním organizacím. Reifová (2004: 174) pak navíc zdůrazňuje rozdíl mezi cíly soukromých médií a médií veřejné sluţby. „Prioritou médií veřejné sluţby jsou normativní, neziskové cíle s profitem na straně publika a společnosti jako celku.“

2.6 Lokální ţurnalistika a lokální ţurnalisté Ačkoliv poţadavky na osoby tvořící radniční periodika jsou obdobná jako na ţurnalisty či redaktory v jiných médiích, styl práce lokálních pracovníků se v praxi můţe výrazně lišit. Osvaldová, Halada (1999: 218) definují ţurnalistiku: „Novinářské povolání i produkty této činnosti, které informují o aktuálním dění ve společnosti a názorech na toto dění.“ Ţurnalista je označován jako „osoba pracující původně v tištěných periodikách, ţivící se ţurnalistikou jako profesí, dnes i v dalších médiích, v širším smyslu také externí, smluvní spolupracovník redakcí,“ (Osvaldová, Halada 1999: 218). Redaktor je označen jako „nejobecněji pracovník redakce periodik ve smyslu novinář,“ (Osvaldová, Halada 1999: 151). Bartošek (2002: 30) do pojmu ţurnalista zahrnuje řadu souvisejících funkcí, jako například členové redakčních a správních rad, korektoři, layoutisté, webmasteři, šéfredaktor, editor a mnoho dalších funkcí. Redakci definují Osvaldová, Halada (1999: 150) jako kolektiv pracovníků, kteří tvoří součást organizační struktury. Spojení různých funkcí (obvykle spolu ani nesouvisejících) lze často nalézt právě v redakci radničních periodik. Za tvorbu radničního periodika odpovídá pouze jediná osoba, jejíţ náplní práce je jak činnost spojená s veřejnou správou a samosprávou, tak i činnost redakčního charakteru. Redakční rada, která by podle Osvaldové, Halady (1999: 148) měla plnit především funkci poradního a kontrolního orgánu, často vůbec není zřízena.14 Základní specifika při tvorbě radničních periodik, se kterými se můţeme setkat, lze shrnout do několika bodů.

2.6.1 Odborná kvalifikace redaktorů Redaktoři tvořící radniční periodika obvykle nedosahují potřebné odborné kvalifikace. Hanyšová Celá (in Černá 2010: 138) zastává názor, ţe profesionálové často odchází za lepší

14 Tuto skutečnost potvrzuje ve své práci Černá (2010) i Kamenský (2010).

19 prací a na tvorbu radničního periodika pak zůstávají pouze osoby, které označuje jako amatéry: „Šikovní lidé z regionu odcházejí a zpravodaje pak dělají často například učitelé, kteří sice umí pracovat s textem, ale uţ neumějí pracovat s marketingovými komunikacemi města, s obsahem.“ Neodbornost redaktorů můţe zapříčiňovat i mnoţství nedostatků, které jsou zveřejňovány v radničních periodikách. Šedá ve své analýze mediální krajiny Brněnska upozorňuje například na mix ţánrů, který však podle ní není nejzásadnějším problémem: „Čtenáři nejde o to, aby četl kvalitní ţurnalistické texty se všemi náleţitostmi, ale poţaduje především informace o svém bezprostředním okolí, úvahy, články z historie i názorová vyjádření,“ (Šedá 2009: 70). Kamenský ve své analýze radničních periodik Olomouckého kraje upozorňuje také na to, ţe tvůrci radničních periodik neplní jen funkce redaktorů, ale často plní na úřadě i mnoho jiných funkcí: „Tito lidé mají na starosti kromě psaní i editorskou práci, focení, korektury a často i inzerci nebo distribuci médií,“ (Kamenský 2010: 69). Výše uvedené obecné trendy však nelze všeobecně uplatnit. Zjištěné skutečnosti nevylučují fakt, ţe existují i radnice, které zaměstnávají profesionály se znalostmi v oblasti ţurnalistiky.

2.6.2 Vztah redaktorů se čtenáři Redaktoři radničních periodik mohou mít, a to především v menších obcích, úzký vztah se čtenáři. Tento vztah však nemusí být vţdy výhodou redaktora, ale spíše jeho handicapem. Osvaldová (2007: 51) tuto skutečnost označuje jako výhodu, která je současně prokletím: „Regionální novináře neobklopují anonymní osoby, ale konkrétní lidé, kteří mají určité ţivotní osudy, konexe, a někdy i moc.“ Hanyšová Celá (in Černá 2010: 139) se k této problematice vyjadřuje jednoznačně, navrhuje, aby práci na zpravodaji zpracovávala osoba, která nemá vazby s místními občany: „Je výhodou, kdyţ redaktor v daném městě nebydlí, nikdo na něj nepokřikuje a nemusí být vázán nějakou konformitou.“ Pozici regionálních novinářů popisuje Orálek (2007: 92), výsledky jeho výzkumů lze pouţít i při charakteristice vztahu lokálních ţurnalistů s okolím: „Regionální novináři jsou v daném místě více vidět a bývá na ně vyvíjen větší tlak. Mají často osobní vazby s řadou místních opinion makerů, tedy lidí, jejichţ názor je v daném prostředí pro ostatní důleţitý.“

2.6.3 Nízká periodicita radničních periodik Jedním ze základních specifik lokálního ţurnalismu je i skutečnost, ţe radniční periodika vychází v poměrně nízké periodicitě. Na problematiku nízké periodicity a tím také

20 neaktuálnost zveřejněných informací upozorňuje i Černá (2010: 26) ve své práci o zpravodajích praţských městských částí. Informace z ledna se mohou dostat do zpravodaje v březnu nebo také v červnu, čímţ uţ ztrácí na „čerstvosti“. Redaktoři se tak mohou potýkat se zveřejňováním informací, které uţ se ke čtenáři dostaly jinou cestou. Jak podotýká Černá, existují informace, které lze zveřejnit v dlouhodobějším konceptu. Jako příklad takové informace je moţné uvést výstavbu nového sběrného dvora v obci nebo práce na kanalizaci, které probíhají v časovém rozmezí delším neţ je periodicita média. Narozdíl od toho informace o vyhlášeném majetkoprávním záměru obce, která je aktuální po dobu zveřejnění na úřední desce (v zákonem stanovené lhůtě patnáct dnů před konáním zastupitelstva), bude pro občany po měsíci jiţ bezvýznamná.

2.6.4 Pracovní poměry redaktorů na radnici Redaktoři jsou ve vztahu s radnicí. Nejčastěji bývají redaktoři zaměstnanci radnice, zastupitelé nebo jsou jinak s vedením radnice spojeni. Radnice z pozice vydavatele periodika tak můţe do práce svého zaměstnance zasahovat. Tato vzájemná provázanost můţe mít vliv na fungování celého média. Otázkou zůstává, jak vedení radnice definuje radniční periodika a do jaké míry práci redaktorů ovlivňuje. Svým způsobem by měl mít zaměstnanec radnice – tvůrce radničního periodika – zaručenou určitou nezávislost na vedení radnice. Měl by být objektivní a podávat nezkreslené informace. Ve stanovisku Syndikátu novinářů se dokonce objevuje výzva, aby radniční periodika pracovala odděleně od radnice. Externí pracoviště či najaté agentury by tak mohly podávat necenzurované zprávy bez ovlivňování nadřízeným orgánem: „Z dlouhodobého hlediska povaţuje Syndikát novinářů České republiky za ţádoucí oddělení radničních periodik od radnic, zřídit pro ně redakční rady a vydávat je ve vydavatelských společnostech vzešlých z veřejného výběrového řízení,“ (Stanovisko Syndikátu novinářů k radničním tiskovinám 2006). Ze stanoviska dále vyplývají povinnosti pro tvůrce radničních periodik, které korespondují s Etickým kodexem novináře. Pokud se radnice rozhodne periodikum vydávat, doporučuje Kuţílek (2006) samosprávám, aby přijaly příslušná organizační opatření, Kodex dobrého radničního periodika a Desatero základních pravidel. Tato přijatá pravidla by pak měla zajistit, aby média veřejné sluţby vydávaná samosprávami plnila svůj účel.

21 2.6.5 Dopisovatelé radničních periodik Redaktoři jsou obvykle závislí na dopisovatelích. Nedostatek dopisovatelů označuje jako jeden z největších problémů nejeden tvůrce radničního periodika. „Občas je to sloţité, někdy člověk musí příspěvky pracně vyţádat. Musíme zkrátka hledat lidi, kteří jsou trochu grafomani a šoumeni, protoţe celý zpravodaj stojí a padá na lidech“ (Čevela in Šedá, 2009: 95). Problémem mohou být i dopisovatelé, kteří dodávají nekorektní nebo osočující příspěvky, jejichţ zveřejnění by pro zpravodaj nebylo přínosem, ale spíše negativní vizitkou periodika. Na problém s dopisovateli poukazuje i Mgr. Magdalena Černá, novinářka se zkušenostmi z oblasti celostátního tisku, v současné době pracuje pro redakci Šlapanického zpravodaje: „Pak tady máme jednoho pána, který si neustále na něco stěţuje. Má to jako takový ţivotní styl. (...) Takţe buď jdou pryč články, které jsou výrazně a nekorektně zaměřené proti městu, nebo ty, které nadávají na vládu, případně ty, které jsou hrubé a sprosté,“ (Černá in Šedá, 2009: 92). Informace zveřejněné v radničním periodiku jsou určeny pro lokální publikum. Tím je omezen také výběr témat pouze na danou obec či město, pro které jsou určeny. Právě omezenost na lokalitu dává redaktorům prostor pro témata, která jsou sice celospolečensky nevýznamná, ale pro obyvatele dané lokality mohou být atraktivní. Události, které mají pouze drobný význam pro obyvatele celého republiky či regionu, mohou být důleţité pro občany města či obce. Schéma číslo 5 dokládá atraktivnost lokální informace versus zájem o národní zprávy.

Schéma č. 5: Lokální versus národní zprávy (Russ-Mohl 2007: 4)

22 2.6.6 Slovní nedostatky Tvůrci radničních periodik nejsou obvykle studovaní novináři. Jak jiţ bylo výše vzpomenuto tvůrcem radničního periodika je obvykle úředník bez ţurnalistického vzdělání. „Mezi novináři jsou inţenýři, středoškoláci, ale zdatným novinářem pak je i bývalý vedoucí oddělení masa a masných výrobků v Tescu,“ (Macků 2007: 103). Neškolenost a určitá slovní neobratnost, uţívání cizích slov a podobně se pak můţe projevit i v jednotlivých redakčních příspěvcích. Pro názornost lze uvést následující příklady:15 . Pouţívání cizích slov: „Vnímám rozpolcenost společnosti jako daň naší nedospělé demokracie, reziduí bývalého reţimu i vyhoření enthusiasmu mnohých z nás.“ Příspěvek je z rubriky Slovo starosty, autorem je starosta obce, zveřejněn ve Zpravodaji Dolní Bojanovice č. 4/2009, str. 3 . Uţití úředního stylu: „V minulých dnech byli vlastníci pozemků v katastru obce Luţice u Hodonína osloveni dopisem s informací o tom, ţe obec Luţice by chtěla provést komplexní pozemkovou úpravu v obci hrazenou z finančních prostředků státu.“ Příspěvek je označen titulkem Informace ke komplexní pozemkové úpravě, jako autor je uvedeno OÚ Luţice, zveřejněn v Luţickém zpravodaji č. 4/2009, str. 5 . Pouţívání zkratek: „Článek Přešlapování kolem CHKO od S. Štěpánka, který vyšel nedávno v novinách, a pomlouvání mé osoby, rady i zastupitelstva, ţe proti vyhlášení CHKO téměř nic neuděláme, zato Ant. Hostina se můţe přetrhnout, jak se snaţí proti CHKO bojovat, to jasně dokazují.“ Příspěvek vyšel s titulkem Kdo přešlapuje kolem CHKO, autorem je František Hrnčíř, starosta města, zveřejněn ve zpravodaji městského úřadu Lanţhot č. 3/2010, str. 7 . Zvláštní forma podávání zpráv a upozornění: „Prázdniny jsou v plném proudu a ani se nenadáme a uţ se budou točit plynoměry…starosta uţ předem varuje – kdo bude pálit plasty, dostane po hubě…Ještě k pořádku v obci – třiďte odpad nebo Vám starosta zvýší poplatky!“ Příspěvek byl zveřejněn bez podpisu v Občasníku Obecního úřadu Josefov č. 40/2009 str. 1 . Z dalších nedostatků lze vzpomenout uţívání dlouhých, nepřehledných souvětí, slovních neobratností, nevhodných titulků a podobně.

15 Poznámky (výňatky ze zpravodajů) byly vybrány náhodně z výtisků zpravodajů měst a obcí, které byly sesbírány pro potřebu této bakalářské práce.

23 2.6.7 Redakční rada a její funkce Redakční radu lze definovat jako orgán, který garantuje nezávislost média a tvoří jeho dlouhodobou koncepci a vyhodnocuje její záměry. „Redakční rada je poradní orgán šéfredaktora, bývá sloţena buď z interních členů redakce, např. zástupců šéfredaktora, tajemníka redakce, vedoucích oddělení, nebo z významných osobností veřejného, politického, kulturního a ekonomického ţivota,“ (Osvaldová, Halada 1999: 148). Kamenský ve svém výzkumu dochází k závěru, ţe redakční rada je obvyklá, ne kaţdá obec či město však vlastní redakční radu má (Kamenský 2010: 71). Na funkci redakční rady se názory různí. Sedláčková (in Šedá 2009: 85) se domnívá, ţe redakční rada má svůj význam pro dobré fungování periodika. Jako kontrolní orgán plní své funkce a často se tak její zásluhou předejde obviněním a chybám. Kuţílek, Petrášová, Svatošová (2006) označují redakční radu spíše jako orgán, který dohlíţí na fungování celého periodika: „Redakční rada ve vztahu k redakci (dodavateli) ukládá a upřesňuje základní pravidla tvorby periodika, nikoli však detailní řešení, pravidelně u kaţdého čísla kontroluje jejich plnění (kontrola probíhá následně, redakční rada tedy přímo neschvaluje příspěvky ke zveřejnění).“16 Pokud redakční rada v médiu není zřízena, popřípadě odpovědnost za vydání přechází pouze na jedinou osobu, můţe být kvalita periodika značně negativně ovlivněna, a to například sklouzáváním do statičnosti média, neobjektivností při posuzování kvality média a podobně. Čevela (in Šedá 2009: 97) doporučuje například střídání členů redakční rady17 ve funkci editora vydání a to nejen díky moţné zastupitelnosti v případě potřeby: „Kaţdý totiţ opakovaně zaţívá, jak vypadá samostatné rozhodování a zodpovědnost, takţe pak můţe daleko kvalifikovaněji na společném díle spolupracovat.“ Pro potřeby této práce je za redakci radničního periodika povaţována skupina osob (příp. osoba), která periodikum prakticky zpracovává formou např. psaní příspěvků, editací doručených příspěvků, grafickým zpracováním apod. Za redakční radu je povaţován orgán, který provádí kontrolu fungování radničního periodika, příp. stanovuje dlouhodobé koncepce tohoto média. K funkcím redakčních rad ve zpravodajích se vrací také empirická část práce.

16 Celý příspěvek týkající se funkčnosti redakčních rad je k dispozici na http://www.bezkorupce.cz/documents/radnicni_listy/doporuceni-kodex.pdf, staţeno dne 10. 1. 2011 17 Čevela v textu redakci (výkonný orgán) označuje jako redakční radu. Redakční rada by měla plnit spíše kontrolní funkci.

24 2.6.8 Politická vyváţenost příspěvků Zveřejňování politických názorů v radničních periodikách a politická nevyváţenost zveřejňovaných příspěvků je dalším měřítkem pro hodnocení práce lokálních redaktorů. Právě na problematiku různosti politických názorů se zaměřil výzkum Oldřicha Kuţílka. Jako hodnotící kritérium pro výzkum radničního tisku zavedli tak zvaný index IRON, coţ je index různosti názorů. „IRON představuje poměr všech politických sdělení k těm z nich, která jsou sděleními odlišnými od názorů radnice, tj. vládnoucí koalice,“ (Kuţílek 2006: 3). Kuţílek předkládá výsledek, který získal hodnocením vzorku čítajícího radniční periodika za sta měst a obcí. Jeho zjištění ukazuje, ţe pouhých 27 % měst a obcí připouští ve svém periodiku politickou diskusi. Jako město s nejvyšším indexem IRON (celkem 44 %) bylo v závěrečné Kuţílkově zprávě označeno město Rychnov u Jablonce nad Nisou. Kuţílkova studie je přinejmenším varováním a výzvou pro lokální redaktory. Výzvou pro jednotlivé úřady by se mohl stát 9. ročník soutěţe, kterou vyhlašuje Otevřená společnost, o. p. s. pro úřady veřejné a státní správy na rok 2011. „Soutěţ jiţ několik let hodnotí kvalitu poskytování informací občanům zejména z úřadů veřejné a státní správy.“18 Pravidla pro účast v soutěţi jsou zveřejněna přímo na webových stránkách společnosti. Podle informací, které společnost poskytuje, jde mimo jiné také o to, ţe hodnocení OTEVŘENO získává úřad, který poskytuje vyváţené informace v radničním periodiku. Naopak ocenění ZAVŘENO získává úřad, který mimo jiné informace v periodiku nezveřejňuje vyváţeně. V roce 2010 se soutěţe zúčastnilo celkem 58 účastníků (měst a obcí), cennou trofej OTEVŘENO získalo celkem 12 měst a obcí, pro zbylých 42 účastníků zůstalo ocenění ZAVŘENO. Zejména brněnské radniční periodiku Metropolitan bylo pozitivně hodnoceno jako jedno z mála, které prostor pro názory otvírá všem stranám.19 Soutěţ se můţe stát vhodnou motivací pro změnu systému zveřejňování příspěvků v radničním periodiku nebo pro zavedení organizačních pravidel pro vydávání periodika. V roce 2010 se soutěţe zúčastnilo pouhých 58 účastníků. Toto číslo vypovídá o malém povědomí této akce.

18 Celý příspěvek týkající se funkčnosti redakčních rad je k dispozici na http://www.otevrete.cz/hodnoceni- uradu/soutez-otevreno-zavreno/, staţeno dne 10. 1. 2011 19 Celý článek týkající se „otevřenosti“ Brněnského Metropolitanu je k dispozici on-line: http://www.brno.cz/brno-aktualne/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/brno-ziskalo-1-cenu-za-podporu-svobody- projevu-za-brnensky-metropolitan/ staţeno dne 13. 2. 2011

25 2. 7 Cenzura Osvaldová, Halada (1999: 34) označují cenzuru jako mocenský (předběţný, průběţný, represivní nebo následný) nástroj kontroly informací, které jsou určeny ke zveřejnění. „Vţdy se však jedná o násilný zásah do práv autorů a vydavatelů periodického a neperiodického risku, s následkem jejich okleštění anebo přímo zákazu publikování.“ Na základě průzkumu, který společně provedly společnosti Oţivení, o. s. a Otevřená společnost, o. p. s. specifikoval Kuţílek ve své zprávě indikátory, které vedou ke kvalitě poskytované sluţby při zveřejňování informací. Zjištění, které zpráva přináší, jsou značně kritické a radniční periodika jsou označena jako výrazně cenzurované tiskoviny. „Celá scéna radničních periodik je výrazně cenzurována a zneuţívána ke zcela jednostrannému informování obyvatelstva ve prospěch aktuálně místní vládnoucí a politické síly,“ (Kuţílek 2006: 11). Toto tvrzení je však velmi odváţným závěrem a Sedláčková (in Šedá 2009: 86), která se osobně účastnila semináře Oţivení o. s. neskrývá své výhrady. Podle jejího názoru byl výzkum proveden od „zeleného stolu“. Nezveřejnění názorů opozice podle Sedláčkové neznamená, ţe kontroverzní názor do redakce přišel a byl odmítnut, ale můţe také znamenat, ţe opoziční strana nereagovala. Navíc podle ní bylo zkoumáno jen velmi malé procento vycházejících zpravodajů. Sedláčková (in Šedá 2009: 86) navíc poukazuje na metodu posuzování cenzury pomocí indexů. K tomuto bodu je potřeba podotknout, ţe nevyváţenost zveřejňovaných názorů a cenzura by mělo být posuzováno jako dva odlišné pojmy. Reifová (2004: 26) k pojmu cenzury podotýká, ţe: „Podmínkou uţití pojmu bývá násilný (nekonsenzuální) zásah do práva a vydavatelů“ a shoduje se tak v definici s Osvaldovou, Haladou (1999). Z uvedeného tedy vyplývá, ţe cenzura je spíše zásahem do obsahu jednotlivých příspěvků nebo přímo nezveřejněním příspěvku. Takováto cenzura můţe mít několik příčin, a tou je například: vydavatel – to je vedení radnice – zakáţe zveřejnění, případně poţádá o úpravu obsahu, nebo tento zásah provede některý z členů redakční rady. Zatímco nevyváţenost a „apolitičnost“ můţe být způsobena zcela odlišnými faktory. Jako cenzuru však nelze označit odmítnutí zveřejnění informací, které jsou v rozporu s dobrými mravy. Předseda redakční rady Vlastimil Čevela z Modřického zpravodaje vypovídá o tom, jak tato praxe funguje v jejich redakci. „V našem Zpravodaji má kaţdý prostor vyjádřit se, pokud nikoho nenapadá, neuráţí a neosočuje a dodrţuje povolený rozsah. Navíc bylo v redakční radě dohodnuto, ţe nebude publikována předvolební či jiná politická agitace,“ (Čevela in Šedá, 2009: 96). Hanyšová Celá (in Černá 2010: 138) se pro změnu

26 přiklání k názoru, ţe spíše neţ cenzura funguje v radničním periodiku amatérismus způsobující nedostatky v publikování relevantních informací. Pro potřebu této práce je za cenzuru povaţován jakýkoliv mocenský zásah do textů připravených ke zveřejnění, příp. zákaz zveřejnění.

2. 8 Právní ukotvení Český právní systém nezahrnuje v ţádném ze svých zákonů pravidla pro vydávání radničních periodik. Sedláčková (in Šedá 2009: 84) se domnívá, ţe radniční periodika by se měla opírat o tři základní dokumenty, kterými jsou Listina základních práv a svobod, tiskový zákon a zásady pro vydávání těchto periodik, které schválí vydavatel. Svatošová (2006) v rozboru Radniční periodika a jejich právní souvislosti přiznává, ţe právní úprava není dostatečná. Nicméně odkazuje na několik základních zákonů, ze kterých je nutno při vydávání radničních periodik vycházet. Svatošová rozebírá souvislosti jednak v návaznosti na zákon o obcích, ústavu, Listinu základních práv a svobod, tiskový zákon a další.

2.8.1 Zákon o obcích Zpravodaj by měl být radničním oběţníkem, který občanům překládá objektivní a nezkreslené informace. „Měl by referovat o důleţitých rozhodnutích rady a zastupitelstva, přičemţ informace by se neměla omezit jen na usnesení, ale měla by také obsahovat i vysvětlení, co to občanům přinese,“ (Bláhová 2010: 2). Pokud vycházíme z definice, ţe radniční periodika jsou jedním z komunikačních nástrojů obce (viz kapitola 2.1 této práce) je důleţité v prvé řadě vymezit radniční periodikum z hlediska zákona o obcích20. Tento zákon rozděluje působnost obce na samostatnou a přenesenou. Hlava II zákona o obcích přesně stanoví, co spadá do samostatné působnosti obce. Obecně se vyjadřuje § 35 odst. 2 zákona, který mimo jiné uvádí, ţe do uspokojování potřeb občanů spadá povinnost informační, výchovy a vzdělávání a celkového kulturního rozvoje. „Do samostatné působnosti obce patří zejména záleţitosti uvedené v § 84, 85 a 102, s výjimkou vydávání nařízení obce. Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby

20 Tato práce se zabývá pouze obcemi a městy, proto vychází ze Zákona č. 128/2000 Sb., o obcích v platném znění. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze není brán v potaz.

27 informací, výchov a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.“21 Mimo uvedené ustanovení zákona odkazuje Svatošová navíc na speciální úpravu tohoto obecného paragrafu. „Tuto moţnost, nikoli však povinnost, lze nalézt pouze v §§ 93 odst. 1 a 97 zákona o obcích (...), kde nabízí moţnost informování o zasedání zastupitelstva a o činnosti orgánů obce ‘způsobem v místě obvyklým’ (...) Komentáře k tomuto ustanovení pouze konstatují, ţe lze informační povinnost plnit i místními novinami, rozhlasem, televizí apod.,“ (Svatošová 2006: 8). Z výše uvedených zákonných ustanovení přímo vyplývá, ţe vydávání radničního periodika spadá do samostatné působnosti obcí. Povinnost vydávat radniční periodika z nich však nevyplývá, pouze obce formálně opravňuje k jejich vydávání. Konečné rozhodnutí k vydávání periodik zákon ponechává v rukou samotného starosty (viz § 103 odst. 4, písm. e) Zákona č. 128/2000 Sb. v platném znění)22. Kompetence starosty se pak vztahují i na další specifika radničních periodik jako je periodicita nebo náklad a mělo být v souladu se zájmy obce. Další orgány, jako například zastupitelstvo obce rozhoduje pouze o otázkách financí, tedy schvaluje roční rozpočet zahrnující i náklady na vydávání periodik. Z hlediska kontroly výkonu samostatné působnosti obcí (potaţmo i vydávání radničních periodik) je kompetentním orgánem Ministerstvo vnitra České republiky.23 „Dozor podle § 123 a následujících zákona o obcích se teoreticky můţe uplatnit ohledně obsahové stránky radničních periodik, pokud by byla v rozporu se zákony a podzákonnými předpisy. Tento dozor je následný, jinak řečeno zpravidla na základě podnětu,“ (Svatošová 2006: 10).24 Jak uvádí ve své práci Kamenský (2010: 27) kontrola radničních periodik z hlediska vyváţenosti obsahu je nepravděpodobná. V praxi se dozorčí orgán zaměří spíše na kontrolu hospodárnosti neţ na obsah zveřejněných informací. „Zvláště ve velkých městech jde totiţ o zakázky nemalé hodnoty, a v řadě případů je velmi sporné, zda byly splněny poţadavky hospodárnosti, účelnosti a efektivity (jak by tomu mělo být), nebo zakázku získala firma s vazbou na vedení radnice bez ohledu na to, ţe nešlo o nejvýhodnější moţnou nabídku.“

21 Viz § 35 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb. v platném znění 22 § 103 odst. 4 písm. e) Starosta odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce – s odkazem na zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím v platném znění 23 § 129 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. v platném znění: Ministerstvo vnitra kontroluje výkon samostatné působnosti svěřené orgánům obcí. Krajské úřady v přenesené působnosti kontrolují výkon přenesené působnosti svěřené orgánům obcí. 24 Celý článek je k dispozici na http://www.bezkorupce.cz/documents/radnicni_listy/pravni-analyza.pdf, staţeno dne 10. 1. 2011

28 2.8.2 Ústava České republiky a Listina základních práv a svobod Z hlediska Ústavy nelze opomenout hlavu sedmou Územní samospráva, která nepřímo souvisí s problematikou radničních periodik. Svatošová poznamenává, ţe samospráva spolu se státní správou tvoří veřejnou správu. Veřejná správa pak zcela úzce souvisí s veřejným zájmem. „Nejlépe lze zřejmě veřejný zájem definovat jako ochranu (nejen právních) norem o právech, povinnostech a stavech, jejichţ zachování patří podle obecného názoru k nezbytným předpokladům lidského souţití,“ (Svatošová 2006: 3). Interpretací této definice lze dovodit, ţe občané mají právo na informace, které se jich (z hlediska vzájemného souţití v obci) týkají. Svatošová dále také upozorňuje, ţe obec má povinnost dodrţovat mimo jiné také závazky vyplývající z mezinárodního práva. Součást ústavního pořádku tvoří Listina základních práv a svobod, kterou lze široce aplikovat při vydávání radničních periodik. Zejména oddíl druhý „Politická práva“ článek 17 zahrnuje svobodu projevu a právo na informace, právo vyjádření vlastních názorů, zákaz cenzury, svobodu projevu a povinnost státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků poskytovat informace a měl by být vodítkem nejen při vydavatelské činnosti radnic. Svatošová (2006: 6) uvádí, ţe nelze opomenout také článek 22, který by měl v radničním periodiku zajišťovat plularitu názorů. „Význam tohoto ustanovení posiluje zároveň Ústava, která prohlašuje svobodnou soutěţ politických sil ve společnosti za jednu z podstatných náleţitostí demokratického právního státu, které nelze měnit (čl. 9 odst. 2 Ústavy) a zároveň sama v pozměněné podobě rovněţ obsahuje podobné interpretační pravidlo (čl. 9 odst. 3 Ústavy).“ Listina základních práv a svobod je současně nejvyšší zákonnou normou, která všem osobám zaručuje ochranu osobních práv. Tato práva jsou shrnuta v článku 10 Listiny: 1. Kaţdý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. 2. Kaţdý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného ţivota. 3. Kaţdý má právo na ochranu před neoprávněným shromaţďováním, zveřejňováním nebo jiným zneuţíváním údajů o své osobě. Uvedená ustanovení jsou závazná nejen pro tisk, ale i pro radniční periodika. Jejich hlavní úlohou je zamezit zneuţití osobních údajů o osobách a jejich nedovolenému šíření, zneuţití periodik k nepodloţenému osočování osob a zneuţití uveřejňování jmen a fotografií osob, které by tímto mohli být vystaveny negativním reakcím.

29 V souvislosti s osobními právy upozorňuje Osvaldová (2007: 54) také na moţné důsledky zveřejňování jmen osob ve veřejném zájmu, zejména pak dětí a osob mladších 16 let. „Právě regionální a lokální média by v takových případech měla být opatrná. To, co ve velkém městě nepovede k identifikaci, protoţe dětí s podobnými iniciálami nebo jmény je hodně, v malém městě nebo na vesnici, kde je škola jen jedna a dítě uvedeného jména také jen jedno, můţe dostat dítě i rodinu do velmi nepříjemné situace.“ Problematiku zveřejňování údajů dotýkajících se osobních práv vyřešilo v roce 2009 přijetí Zákona č. 52/2009 Sb., kterým se mění Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony25, který stanoví pravidla pro zveřejňování osobních informací.

2.8.3 Tiskový zákon Nejkonkrétnější zákon, který upravuje vydávání radničních periodik je Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon) v platném znění. Tento zákon vymezuje definici periodického tisku jako noviny, časopisy a jiné tiskoviny vydávané pod stejným názvem, se stejným obsahovým zaměřením a v jednotné grafické úpravě nejméně dvakrát v kalendářním roce. Tuto definici radniční periodika ve větší míře splňují, proto by pro vydavatele měl být tento zákon závazný. Hlavní povinnosti pro vydavatele, které z tohoto zákona jednoznačně vyplývají, jsou odpovědnost za obsah, povinnost evidenční a registrační. Odpovědnost za obsah je vydavateli dána § 4 tiskového zákona. Mimo toto ustanovení ukládá navíc § 8 tiskového zákona vydavateli taxativní výčet údajů, které musí obsahovat kaţdý výtisk (název periodického tisku, periodicita vydávání, označení regionální mutace, místo vydávání, číslo a den vydání, evidenční číslo periodického tisku přidělené ministerstvem, název, sídlo a identifikační číslo vydavatele). Uvedení povinných údajů v kaţdém výtisku má své opodstatnění zejména pro případné vymáhání nároků třetích osob na náhradu škody. „Vzhledem k výše uvedeným nekalým praktikám některých radničních novin jde o poměrně silný nástroj obrany proti obsahovým nepravostem vyšší intenzity (nepravdivé údaje, útoky na osoby za hranicemi demokratické kritiky aj.),“ (Svatošová 2006: 13).

25 Náhubkový zákon.

30 Evidenční a registrační povinnost je stanovena § 7 tiskového zákona a souvisí se zavedením registrační databáze periodického tisku Ministerstva kultury České republiky26. Kaţdá právnická či fyzická osoba, která se rozhodne periodický tisk vydávat je povinna doručit minimálně 30 dnů před vydání na ministerstvo oznámení, které bude obsahovat náleţitosti stanovené v § 7 týkající se vydávaného periodika. V souladu s § 9 tiskového zákona je pak kaţdý vydavatel povinen zasílat výtisky k uloţení. Účelem této povinnosti je především archivace těchto tiskovin, ať uţ z hlediska historického či sociologického, a také ochrana poškozených třetích osob, coţ souvisí s moţností dohledání vydatele pro určení případné odpovědnosti. Svatošová tiskovému zákonu vytýká, ţe zde chybí ustanovení o odpovědnosti vydavatele za nestrannost a vyváţenost obsahu. Zavazující jsou pro vydavatele z hlediska obsahu jen právo na odpověď a právo na dodatečné sdělení. Podmínky pro zveřejnění obsahují ustanovení tiskového zákona v §§ 10 aţ 15. Komise pro etiku zaznamenala stíţnosti ze strany řady osob, ţe v radničních tiskovinách není prostor pro opozici. „Lidem, kteří si stěţovali, bylo třeba vysvětlit, ţe většinou nemají před sebou noviny v pravém slova smyslu, ţe mají podle tiskového zákona právo na odpověď, a pokud se jí nedomohou, lze se obrátit na soud, ale rozumnější je publikovat své názory ve skutečných novinách“ (Osvaldová 2007: 53). V souladu s § 5 tiskového zákona se vydavatel zbavuje odpovědnosti za pravdivost inzerátů. Svatošová ve svém právním rozboru uvádí, ţe je nutné pamatovat na zákon o regulaci reklamy, který vydavatelům stanoví další povinnosti. Za reklamu podle ní nelze povaţovat PR články o starostovi nebo záměrech radnice. Za obsah těchto článků se vydavatel odpovědnosti nezbavuje.

2.8.4 Syndikát novinářů Osvaldová přiznává, ţe definice tiskového zákona jsou příliš obecné a díky tomu nelze odlišit věstníky a zpravodaje obcí a měst od klasického tisku a není tedy moţné ani jasně definovat redaktory radničních periodik. „Tyto tiskoviny mají v názvu Zprávy, Noviny, Listy, nebo nesou v podtitulu, ţe jde o noviny. Přitom jsou oficiálním věstníkem, redaktory nebývají novináři ţijící pouze z tohoto příjmu. Někdy takový autor působí zároveň jako člen zastupitelstva nebo představenstva, tiskový mluvčí nebo je zaměstnancem radnice, magistrátu a podobně,“ (Osvaldová 2007: 53).

26 Databáze Ministerstva kultury je veřejně dostupná na: http://www.mkcr.cz/scripts/modules/catalogue/search.php?catalogueID=1&lid=1, staţeno dne 10. 1. 2011.

31 Syndikát novinářů vydal v roce 2004 stanovisko, ve kterém vymezil pravidla členství v Syndikátu. „Podle Stanov Syndikátu novinářů ČR můţe být členem ten, kdo se novinářskou činností zabývá nejméně jeden rok před podáním přihlášky a má ze své novinářské činnosti převáţnou část svého příjmu,“ (Osvaldová 2007: 52). Členství redaktora radničních periodik v Syndikátu je sice nepravděpodobné, nikoliv však nemoţné. Stanovisko syndikátu z roku 2004 se vyjadřuje k členství novinářů z časopisů vydávaných úřady. „Při projednávání přihlášek za členy Syndikátu novinářů, zaměstnaných např. v časopisech obecních úřadů (a podobných, někdy i vysloveně inzertních časopisů) se snaţí členská komise posoudit z předloţených ukázek, nakolik je ten či onen časopis poplatný svému vydavateli či zřizovateli,“ (Stanovisko 2004). Pro redakčního pracovníka – člena Syndikátu by pak vyplývala z jeho členství povinnost řídit se Etickým kodexem novinářů a Stanoviskem Syndikátu. Uvedené zjištění však není v rozporu s tím, ţe Etickým kodexem novináře by se měl řídit kaţdý tiskový pracovník bez ohledu na členství v jakékoliv organizaci. Vyjádření syndikátu z roku 2006 k radničním periodikům vyznívá velmi kriticky. Periodika označovaná jako noviny a zpravodaje povaţuje za matení veřejnosti. Současně však syndikát připouští, ţe nelze paušálně odsoudit všechny radniční periodika, protoţe některé z nich poţadavky na kvalitní texty splňují. Syndikát rovněţ upozorňuje tvůrce radničních periodik na nutnost uţívání Etického kodexu novinářů. Veřejnost naproti tomu vyzývá, aby o prohřešcích novinářů syndikát informovala.

2.8.5 Další právní normy a předpisy V souvislosti se skutečností, ţe většina radničních pracovníků je zaměstnancem obce či města nelze opomenout také Kodex etiky zaměstnanců ve veřejné správě vydaný ministerstvem vnitra. Kodex ukládá úředníkům v článku 4 Politická nebo veřejná činnost jednat nestranným způsobem a vykonávat takovou politickou nebo veřejnou činnost, která nenaruší důvěru občanů. Jak uvádí Svatošová (2006), Kodex má jen doporučující charakter, ale jeho poţadavky jsou v souladu s Etickým kodexem novinářů a dalšími právními předpisy a měly by se stát základem práce kaţdého pracovníka ve veřejné správě. Okrajově se radničních periodik můţe dotýkat i Zákon č. 40/2004 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Tento zákon se však vztahuje především na zakázky, které přesáhnou 2 mil. korun, proto jej nelze obecně vztáhnout. Nicméně zákon poţadavek na transparentní a nediskriminační postup za cenu obvyklou v místě plnění vztahuje na všechny veřejné zakázky. „S ohledem na dikci sankčních ustanovení, které předpokládají realizaci veřejných

32 zakázek, tj. zakázek nad ony 2 mil. Kč, je moţnost praktického uplatnění sankční a dozorové pravomoci Úřadu u zakázek pod tento limit diskutabilní,“ (Svatošová 2006: 16).

2.8.6 Návrhy legislativních změn Společnost Oţivení, o. s. zveřejnila v dubnu 2010 návrh legislativního řešení, které by řešilo otázku nestrannosti a vyváţenosti radničních periodik. Oţivení upozorňuje na nedostatky, které byly zjištěny z průzkumu kvality radničních periodik a navrhuje změnu v zákoně o obcích – doplnění poţadavku na vyváţenost obsahu médií veřejné sluţby, určení obsahového zaměření a struktury zveřejňovaných informací, poţadavek na zřízení redakčního výboru a jeho povinnosti a pravomoci. Další změna je navrhovaná v tiskovém zákoně. Zahrnuje zejména poţadavek na zahrnutí radničních periodik vydávaný obcemi, povinnost uvádět v tiráţi, ţe se jedná o periodický tisk veřejné sluţby, další poţadavky jsou zaměřeny na vyváţenost a kvalitní fungování radničních periodik. Poslední z navrhovaných opatření je úprava zákona o svobodném přístupu k informacím, který zahrnuje poţadavek na poskytnutí informací všem osobám, které projeví o ně zájem. Jde v podstatě o moţnost získat informace od povinného subjektu (obce) i neformálním způsobem (pokud tyto informace obec jiţ neformálním způsobem poskytla jiné osobě).

2. 9 Shrnutí teoretické části Primární funkcí lokálních médií je slouţit radnicím ke komunikaci a budování (případně zlepšování) vztahů s občany. Cílem radnice by mělo být zprostředkování srozumitelných informací, které umoţní jednotlivcům předkládané informace vyuţít. Současně by měl mít kaţdý občan příleţitost zapojit se do diskuse a vyjádřit svůj názor, čímţ také zprostředkuje radnici zpětnou vazbu. Radniční periodika lze zařadit mezi lokální média veřejné sluţby. Jsou vydávaná s různou periodicitou v tištěné formě pro širokou veřejnost. Jejich funkce je především orientační a integrační, umoţňuje jedinci budovat si vzájemný vztah k dané lokalitě. Lokální ţurnalistika a práce redaktorů v lokální redakci se můţe výrazně odlišovat od práce v jiných typech redakcí. Specifika lokální redakce spočívají především v nedostatečné odborné kvalifikaci redakčních pracovníků, jejich blízkém vztahu ke čtenářům a radnici, chybějících dopisovatelích, nízké periodicitě a nefunkčnosti orgánu, který by měl na vedení redakce dohlíţet z hlediska objektivity a kvality práce.

33 Společnosti Oţivení, o. s. a Otevřená společnost, o. p. s. v čele s Kuţílkem otevřeně kritizují radniční periodika především z hlediska cenzury a zneuţívání tohoto periodika k jednostrannému informování obyvatelstva ve prospěch aktuálně vládnoucí a politické síly. Z hlediska právního systému by se radniční periodika měla opírat o stejné zákony jako vydavatelé ostatních periodik. Především by měla vycházet z tiskového zákona, Ústavy a Listiny základních práv a svobod a zákona o obcích. Teoretické vymezení této práce slouţí jako základ empirické části, proto byla teorii věnována pozornost z hlediska vymezení médií v základních teoretických rovinách.

34 3 EMPIRICKÁ ČÁST 3.1 Téma a cíl výzkumu Cílem této práce je vytvoření detailního přehledu z hlediska vydávání radničních periodik v jednotlivých městech a obcích zahrnutých do oblasti Hodonínska, včetně jejich základní charakteristiky. Celkový přehled je doplněn dvěma typy zjištěných informací. První typ zahrnuje formální charakteristiku lokálních periodik, tedy údaje o uţívaném názvu, periodicitě, formátu, barevném provedení, distribuci a dále zahrnuje základní ekonomické charakteristiky těchto médií. Druhý typ informací je zaměřen na organizační strukturu redakce a její vnitřní fungování a poskytuje tak odpovědi na otázky kolik redaktorů tvoří redakci, kdo je kontrolním orgánem, případně v jakém zastoupení kontrolní orgán pracuje. Jako prostředek k dosaţení vytyčeného cíle byly pouţity dva různé výzkumné nástroje. Pro první typ informací poslouţil dotazník, k jehoţ vyplnění byla vyuţita spolupráce všech měst a obcí zahrnutých do oblasti Hodonínska. Druhým uţitým nástrojem byly hloubkové rozhovory provedené v pěti různých lokálních redakcích. Tato práce klade důraz na vytvoření aktuálního přehledu o lokálních periodikách vydávaných jednotlivými samosprávami na Hodonínsku a bude také sledovat organizační mechanismus ve vybraných lokálních redakcích.

3.2 Zdůvodnění výběru tématu V České republice dosud není k dispozici souhrnná databáze, která by poskytovala základní informace o radničních periodikách vydávaných samosprávami měst a obcí. Radniční periodika jsou specifickým médiem a tvoří důleţitou součást komunikace obcí (měst) s občany, současně také umoţňují vytvářet vztahy mezi samosprávou a občany. Lokální média navíc umoţňují občanům vyjadřovat se k problémům, které se jich bezprostředně týkají, tím také posilují vazby občanů k dané lokalitě. Výstup této práce můţe slouţit jako podklad pro případnou obsahovou analýzu jednotlivých vydávaných periodik, případně pro komparaci vydávaných periodik v jednotlivých lokalitách České republiky.

3.3 Základní výzkumné otázky 3.3.1 Charakteristické znaky radničních periodik 1. Které obce a města na Hodonínsku vydávají radniční periodikum?

35 2. Jaké jsou formální znaky vydávaných periodik na Hodonínsku? 3. Jaká je periodicita zpravodajů? 4. Jaké jsou ekonomické charakteristiky vydávaných periodik na Hodonínsku? - Jaký finanční rozpočet stanovují obce a města ročně na vydávání radničních periodik? - Poskytují obce (města) radniční periodika zdarma nebo je občanům prodávají?

3.3.2 Organizace a fungování redakcí radničních periodik 1. Kolik redaktorů tvoří lokální redakce? 2. Jaký je vztah odpovědných redaktorů k místnímu úřadu? 3. Jak funguje mechanismus kontroly v lokální redakci? - Je vytvořen orgán dohledu (např. redakční rada) nebo kontrolu provádí spíše vedení obce? - Pokud je vytvořena redakční rada, v jakém (politickém) sloţení pracuje? 4. Jaký je přístup redakce (příp. vedení obce) k inzerci v lokálním periodiku? 5. Je inzerce přípustná?

3.4 Pouţité metody 3.4.1 Rešerše dostupných dat Pro vytvoření prvotního seznamu měst a obcí okresu Hodonín je vyuţita evidence Českého statistického úřadu.27 Okres Hodonín zahrnuje celkem 82 obcí, z toho 8 měst, ţádný městys. Jako zdroj pro vytvoření předběţné evidence, ve kterých městech a obcích radniční periodikum vychází, poslouţila databáze vedená ministerstvem kultury. Ministerstvo kultury ČR v souladu s tiskovým zákonem eviduje vydavatele periodického tisku. Databáze nabízí výběr podle několika filtrů, a to podle evidenčního čísla, názvu periodika, označení vydavatele, obsahového zaměření, specifikace okresu, specifikace kraje a výběru periodicity. Pro předmětný výběr byl zadán ve vyhledávači ministerstva filtr „Obsahové zaměření“ (se specifikací obecní zpravodaje), filtr „Okres“ (Hodonín) a „Kraj“ (Jihomoravský). Databáze ministerstva nabídla filtrovaný počet 39 titulů28 odpovídajících této specifikaci. Po předběţném nahlédnutí do tohoto seznamu bylo zaznamenáno, ţe v takto vytvořeném seznamu chybí například zpravodaj obce Čejkovice vycházející pod názvem Čejkovický

27 Český statistický úřad vede podrobné informace o obcích a městech, obyvatelstvu a vede také další statistiky. Tato databáze poslouţila k vytvoření přehledu a je dostupná on-line: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_hodonin staţeno dne 5. 3. 2011 28 Seznam je dostupný na webových stránkách Ministerstva kultury ČR on-line: http://www.mkcr.cz/scripts/modules/catalogue/list.php?catalogueID=1&lid=1 staţeno dne 13. 1. 2011

36 zpravodaj. Naproti tomu se v databázi vyskytl titul Moravanské listy, jehoţ tisk byl jiţ v minulosti ukončen.29 Proto bylo provedeno další kontrolní vyhledávání. Tentokrát bylo do vyhledávače ve filtru „Vydavatel“ zadána specifikace město, označení okresu a kraje zůstalo shodné s prvním vyhledáváním. Tentokrát nabídla databáze evidenci 5 různých radničních periodik30 vycházejících na okrese Hodonín (z celkového počtu 8 měst). Poslední ověřovací vyhledávání proběhlo obdobně, pouze do filtru „Vydavatel“ byla uvedena specifikace obec. Tentokrát databáze nabídla 34 různých periodik.31 Seznamy obcí (34 titulů) a měst (5 titulů) se početně shodovaly se seznamem vytvořeným při prvním zadání filtrovaném podle obsahového zaměření obecní zpravodaje (39). Při podrobné analýze seznamů byly zjištěny následující nesrovnalosti v databázi ministerstva: Obec Věteřov se v seznamech ministerstva objevuje vţdy dvakrát (s datem registrace 1997 a 2007). Periodikum města Bzenec Bzenecký zpravodaj se zobrazí pouze při zadání filtru „vydavatel“: město; při vyznačení zaměření periodika na obecní zpravodaje se periodikum neobjeví. Při zadání filtru „zaměření“: obecní zpravodaje se zobrazí i soukromé periodiku H Noviny, jehoţ vydavatelem je uveden Pavel Mucha.32 Lenka Waschková Císařová (2007: 65) na nesrovnalosti databáze ministerstva upozorňuje. Podle jejího názoru nelze bez další provedené analýzy přesně specifikovat, kolik lokálních a regionálních zpravodajských titulů ve skutečnosti vychází po celé České republice. Coţ potvrzuje i předběţný seznam vytvořený z této databáze pro potřeby této práce. Vytvořený přehled poslouţil pouze jako orientační zdroj informace, kterou bylo nutné ověřit v další fázi praktickým dotazováním. Před zahájením praktické části byl vytvořen seznam všech obcí a měst. Byly vyhledány a doplněny údaje o adresách webových stránek jednotlivých měst a obcí, pro přehlednost byly z portálu Českého statistického úřadu doplněny

29 Informace o ukončení vydávání poskytla pracovnice obce dne 10. 2. 2011. 30 Seznam je dostupný na webových stránkách Ministerstva kultury ČR on-line: http://www.mkcr.cz/scripts/modules/catalogue/list.php?catalogueID=1&lid=1 staţeno dne 13. 1. 2011 31 Seznam je dostupný na webových stránkách Ministerstva kultury ČR on-line: http://www.mkcr.cz/scripts/modules/catalogue/list.php?catalogueID=1&VYDAVATEL=obec&OKRES=Hodon %EDn&KRAJ=Jihomoravsk%FD&lid=1&sort=NAZEV&pg=2 staţeno dne 13. 1. 2011 32 Bývalý šéfredaktor H–novin Jiří Grau na dotaz k vydavatelství sdělil e-mailem: H-noviny vycházely bezplatně pouze pro oblast města Hodonína a to v letech 2002–2005. Poslední číslo vyšlo tedy na konci roku 2005 a od té doby jiţ H-noviny nevyšly. Celá odpověď je přiloţena v příloze č. 8.3.

37 údaje o počtu obyvatel, byl doplněn také údaj, zda se periodikum dané obce (města) nachází v databázi ministerstva a e-mailové spojení na jednotlivé úřady. V rámci pilotní studie byl na základě zjišťovaných skutečností vytvořen seznam zkoumané oblasti, který poslouţil jako vodítko pro další zpracování. Tabulka č. 1: Přehled měst a obcí zařazených do okresu Hodonín (zdroj: vlastní zjištění) Název Webové stránky Počet Evid. E-mailové spojení obce/města obyv.33 MK Archlebov www.obecarchlebov.cz 869 ano [email protected] Blatnice pod www.obecblatnice.cz 2122 ano [email protected] sv. Ant. Blatnička www.obecblatnicka.cz 446 [email protected] Bukovany www.obecbukovany.cz 766 [email protected] Bzenec www.bzenec.cz 4322 ano [email protected] Čejč www.cejc.cz 1266 ano [email protected] Čejkovice www.cejkovice.cz 2496 [email protected] Čeloţnice www.celoznice.cz 407 [email protected] Dambořice www.damborice.cz 1332 ano [email protected]; Dolní www.dolnibojanovice.cz 2925 ano [email protected] Bojanovice Domanín www.domanin.eu 1003 ano [email protected] Draţůvky www.drazuvky.cz 291 [email protected] Dubňany www.mesto-dubnany.cz 6509 [email protected] Hodonín www.hodonin.eu 25526 ano [email protected]; Hovorany www.obec-hovorany.cz 2196 ano [email protected] Hroznová www.hroznovalhota.cz 1249 [email protected] Lhota Hrubá Vrbka www.hrubavrbka.cz 648 ano [email protected] Hýsly www.hysly.eu 389 [email protected] Javorník www.javornik-ho.cz 721 [email protected] Jeţov www.jezov.cz 718 [email protected] Josefov www.josefov.eu 415 ano [email protected] [email protected] Karlín www.obeckarlin.cz 196 [email protected] Kelčany www.kelcany.cz 243 [email protected] Kněţdub www.knezdub.cz 1127 [email protected] Kostelec www.obec-kostelec.cz 846 ano [email protected] Kozojídky www.kozojidky.cz 500 [email protected] Kuţelov www.kuzelov.cz 406 [email protected] Kyjov www.mestokyjov.cz 11597 ano [email protected] Labuty www.labuty.cz 194 [email protected] Lipov www.obeclipov.cz 1549 ano [email protected] Louka www.obeclouka.cz 987 [email protected] Lovčice www.lovcice.cz 776 ano [email protected] Luţice www.luziceuhodonina.cz 2784 ano [email protected]

33 Údaj o počtu obyvatel platný k 31. 12. 2010 je dostupný on-line na stránkách Českého statistického úřadu: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/06003C3DD7/$File/13011003.pdf staţeno dne 15. 2. 2011

38 Malá Vrbka www.malavrbka.cz 201 [email protected] Mikulčice www.mikulcice.cz 2004 [email protected] Milotice www.milotice.cz 1927 ano [email protected] Mouchnice http://mouchnice.webnod 353 [email protected] e.cz/ Moravany www.obec-moravany.cz 762 ano [email protected] Moravský www.moravskypisek.cz 2171 ano [email protected] Písek Mutěnice www.mutenice.cz 3631 ano [email protected] Násedlovice www.obecnasedlovice.cz 826 [email protected] Nechvalín www.nechvalin.cz 360 [email protected] Nenkovice www.nenkovice.cz 439 [email protected] Nová Lhota www.novalhota.cz 699 [email protected] Nový www.novypoddvorov.cz 182 [email protected] Poddvorov Ostrovánky www.ostrovanky.cz 218 ano [email protected] Petrov www.obec-petrov.cz 1311 ano [email protected] Prušánky www.obecprusanky.cz 2133 ano [email protected] Radějov www.radejov.cz 811 [email protected] Ratíškovice www.ratiskovice.com 4043 ano [email protected] Rohatec www.rohatec.cz 3496 ano [email protected] Skalka www.obecskalka.cz 166 [email protected] Skoronice www.skoronice.cz 529 [email protected] Sobůlky www.sobulky.cz 894 ano [email protected] Starý www.poddvorov.cz 969 ano [email protected] Poddvorov Stavěšice www.stavesice.eu 364 [email protected] Stráţnice www.straznice-mesto.cz 5755 [email protected] Stráţovice www.strazovice.cz 544 [email protected] Sudoměřice www.obecsudomerice.cz 1229 ano [email protected] Suchov www.suchov.cz 512 [email protected] Svatobořice - www.svatoborice- 3574 ano [email protected] Mistřín mistrin.cz Syrovín http://syrovin.cz/ 376 [email protected] Šardice www.sardice.cz 2227 ano [email protected] Tasov www.tasov-tr.cz 546 [email protected] Těmenice www.temice.cz 882 [email protected] Terezín www.obecterezin.cz 427 [email protected] Tvaroţná www.tvarozna-lhota.cz 912 [email protected] Lhota Uhřice www.uhrice.cz 716 ano [email protected] Vacenovice www.vacenovice.cz 2207 ano [email protected] Velká nad www.obecvelka.cz 3006 [email protected] Veličkou Veselí nad www.veseli-nad- 11713 ano [email protected] Moravou moravou.cz Věteřov www.veterov.cz 535 ano [email protected] Vlkoš www.vlkos.cz 1056 ano [email protected] Vnorovy www.vnorovy.cz 3014 ano [email protected]

39 Vracov www.mestovracov.cz 4554 ano [email protected] Vřesovice www.vresovice.cz 603 ano [email protected] Ţadovice www.obeczadovice.cz 760 [email protected] Ţarošice www.zarosice.cz 1036 [email protected] Ţdánice www.muzdanice.cz 2630 [email protected] Ţeletice www.zeletice.cz 519 [email protected] Ţeravice www.obeczeravice.cz 1059 [email protected] Ţeraviny www.zeraviny.cz 192 [email protected]

3.4.2 Výzkumné nástroje a způsoby pouţití Z hlediska pouţitých metod (Hendl 2005: 39) lze rozdělit výzkumy na kvalitativní, kvantitativní a smíšený výzkum. Tato práce uţívá k zajištění vytyčených cílů dva nástroje, a to dotazník (metodu kvantitativního výzkumu) a hloubkový rozhovor (metodu kvalitativního výzkumu). Z toho důvodu lze tento výzkum označit jako smíšený. Podle účelu výzkumu klasifikuje Hendl (2005: 36–37) výzkumný proces do tří kategorií: explorace (průzkum nového tématu), popis (popis stávající situace) a explanace (vysvětlení procesu). Z tohoto pohledu lze práci zařadit spíše mezi popisný výzkum, protoţe se zaměřuje především na zmapování stávající situace z hlediska radničních periodik. Vzhledem k tomu, ţe tato situace dosud (na Hodonínsku) nebyla zmapována lze hovořit částečně také o exploraci. Výsledky této práce přináší náhled do oblasti nových témat.

3.4.2.1 Dotazník Cílem této práce bylo oslovit všechny obce a města zaznamenané ve výše uvedené přehledové tabulce. Jako hlavní nástroj pro druhou fázi zjišťování byl zvolený dotazník. „Zvláště tam, kde potřebujeme jednu a tutéţ sadu otázek zadat velkému počtu lidí, bude výhodnější, kdyţ jim ji zadáme najednou – simultánně. Dotazník v jeho základní podobě není nic jiného neţ standardizované interview předloţené v písemné podobě“ (Ferjenčík 2000: 183). Pro účely této práce byl sestaven jednoduchý dotazník s polootevřenými otázkami, který byl e-mailem rozeslán všem 82 obcím a městům. „Dotazník můţeme koncipovat jako strukturovaný s polootevřenými otázkami, tj. nabídneme konkrétní odpovědi, ale zároveň necháme dotazovanému prostor pro vlastní vyjádření,“ (Trampota, Vojtěchovská 2010: 63). Otázky v dotazníku mají polootevřenou formu, zaměstnancům obecních a městských úřadu je nabízen výběr ze standardních odpovědí včetně ponechání moţnosti vlastní reakce. Vzhledem k tomu, ţe při zvolené dotazníkové formě nelze poloţit doplňující otázky, byla formulaci otázek věnována pečlivá příprava. Na vhodnou konstrukci otázek dotazníku a jejich předběţné otestování na nezávislých osobách upozorňuje také Disman (2000: 148–152).

40 Celkem bylo formulováno 17 jednoduchých, co nejjednoznačnějším způsobem poloţených otázek. Připravený dotazník byl v první fázi otestován na čtyřech různých osobách, které se vyjadřovaly ke srozumitelnosti a konstrukci jednotlivých otázek (testovací fáze proběhla v době od 3. 1. do 16. 1. 2011). Teprve následně byl dotazník prostřednictvím e-mailu distribuován všem 74 obcím a 8 městům, které jsou zahrnuty v seznamu. Disman (2000: 143) upozorňuje na riziko malé návratnosti dotazníků, kterému lze zabránit například slíbením (a vyplacením) odměny za vyplněný dotazník. Disman také klade důraz na nutnost vysvětlit v průvodním dopise, důvody proč je vyplnění dotazníku důleţité a proč je osloven právě vybraný tazatel. Zvýšení návratnosti lze podle něj nejvíce podpořit zasíláním upomínek. „Po určitém počtu dnů, typicky po dvou týdnech, respondenti, kteří nevrátili dotazník, dostanou ‘upomínku’, obvykle pěkně formulovaný text na korespondenčním lístku. Asi dva týdny poté můţeme těm, kteří ještě neodpověděli, poslat nový exemplář dotazníku a jsme-li opravdu vytrvalí, můţeme po určité době těm zbývajícím poslat doporučeně další exemplář dotazníku,“ (Disman 2000: 144). Na návratnost dotazníků má vliv také délka dotazníku a prestiţ sponzora, pro kterého je dotazník prováděn. Proti avizovaným problémům s dotazníkem, jak je popisuje Disman, vykazovala tato práce několik výhod: Právo na informace: Dotazník byl rozesílán městům a obcím, kterým ze zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím v platném znění vyplývá povinnost údaje ţadateli poskytovat. Tím také odpadá problém dodrţování anonymity respondentů. Délka dotazníku: Dotazník byl sloţen ze 17 jednoznačných otázek, jejichţ vyplnění ve zkušební fázi zaneprázdnilo respondenty na méně neţ 10 minut (v průměru 6–8 min.). Průvodní vysvětlení: Respondenti byli formou vysvětlujícího dopisu podrobně seznámeni s cílem práce. Rychlost doručení: Pro doručení dotazníku respondentům byla zvolena forma e-mailové pošty34, která je proti klasickému poštovnímu doručení rychlejší a finančně nenáročná. Hlavní výhodou je, ţe respondent má moţnost okamţité odpovědi. Data získaná prostřednictvím dotazníku byla pouţita pro zpracování výstupů této práce.35 „Data sama o sobě velkou cenu nemají. Informace získané z rozhovoru jsou nezpracovanou surovinou, kterou je třeba utřídit, analyzovat a pečlivě vyhodnotit,“ (Ferjenčík 2000: 182).

34 Dotazník byl vloţen do přílohy e-mailu ve formátu word. 35 Dotazníky jsou doloţeny v externích přílohách na přiloţeném CD.

41 Vzhledem k relativní jednoduchosti a poměrně malému objemu získaných dat, jsou informace zpracovány do jednotlivých výstupů jednoduchými aritmetickými průměry a prostřednictvím programu excel.

3.4.2.2 Případové studie Další část výzkumu byla zaměřena na vnitřní aspekty jednotlivých zpravodajů, především na způsob fungování lokálních redakcí ve vybraných obcích (městech). Pro výběr vzorku byla uţita metoda náhodného stratifikovaného výběru (Disman 2000: 107). Celkový počet měst a obcí, které vydávají zpravodaj, byl rozdělen do pěti různých skupin podle počtu obyvatel. Z vytvořených skupin obcí a měst podle počtu obyvatel byly vyřazeny obce, ve kterých zpravodaj nevychází. Z takto vytvořených skupin obcí a měst byla pak vţdy náhodně vybrána jedna z obcí. Rozdělení obcí podle počtu obyvatel a náhodný výběr jednoho zástupce: do 500 obyvatel (vybrána byla obec Josefov36) od 501 do 1000 obyvatel (vybrána byla obec Starý Poddvorov37) od 1001 do 3000 obyvatel (vybrána byla obec Prušánky38) od 3001 do 5000 obyvatel (vybrána byla obec Ratíškovice39) nad 5001 obyvatel (vybráno bylo město Hodonín40)

36 Obec vznikla v roce 1782 v místě zaniklé obce Kukvice nazvaná k poctě císaře Josefa II., Josefov. Do roku 1867 tvořila obec společný samosprávný celek s obcí Dolní Bojanovice. Obec má dnes 415 obyvatel a je členem Regionu Podluţí a Mikroregionu Hodonínsko. Veškeré informace o obci jsou k dispozici na webových stránkách: http://www.podluzi.cz/josefov staţeno dne 1. 4. 2011 37 Obec Starý Poddvorov má 969 obyvatel. Její historie sahá do 13. stol., kdy je připomínána jako jedna z osad patřících k cisterciáckému klášteru na Velehradě. První písemná zmínka o samostatné obci Potvorov pochází z roku 1704 a od roku 1924 nese současný název. Obec je známá vyšíváním krojů a vyškrabováním vajíček. Turisty láká k prohlídce větrného mlýna z roku 1870.37 Obec je členem Regionu Podluţí a Mikroregionu Hodonínsko. Veškeré informace o obci jsou k dispozici na webových stránkách obce: http://www.poddvorov.cz/ staţeno dne 30. 3. 2011 38 První písemná zmínka o obci Prušánky (tehdy ještě pod názvem Prusy) se objevila v roce 1261. V dokumentech, vztahujících se k roku 1415 je uţíváno názvu Prussyenky. Od konce 16. století je pouţíván název Prušánky. Obec má dnes 2133 obyvatel a turisty zve k návštěvě vinných sklepů38. Obec je členem Regionu Podluţí a Mikroregionu Hodonínsko. Veškeré informace o obci jsou k dispozici na webových stránkách obce: www.obecprusanky.cz staţeno dne 30.3.2011 39 Obec Ratíškovice má 4043 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141. Obec je součástí Regionu Nový Dvůr a Mikroregionu Hodonínsko. Ratíškovice jsou pro okolí známé jako centrum sportu (zázemí pro kopanou, volejbal, tenis, dále plavecký bazén a kuţelna). Veškeré informace o obci jsou k dispozici na webových stránkách obce: http://www.ratiskovice.com/ staţeno dne 1.4.2011 40 Město Hodonín (okresní město) je lázeňským městem a má 25526 obyvatel. Městem protéká řeka Moravy. První písemná zmínka o městu pochází z roku 1046. Město je součástí Regionu Slovácko a Mikroregionu Hodonínsko. Listinou manţelky krále Přemysla Otakara I. královny Konstancie Uherské z roku 1228 byl Hodonín povýšen na město. Veškeré informace jsou k dispozici na webových stránkách: http://www.hodonin.eu/ staţeno dne 2. 4. 2011

42 V rámci vybraných obcí a měst byl kontaktován odpovědný pracovník, který se v dané obci (městě) přípravou zpravodaje zabývá, se kterým byl uskutečněn hloubkový strukturovaný rozhovor. Hloubkový strukturovaný rozhovor byl zvolen pro získání odpovědí na otázky, které jsou obtíţněji formulovatelné nebo vyţadují konkrétnější vysvětlení. „Rozhovor představuje zprostředkovaný a vysoce interaktivní proces získávání dat,“ (Ferjenčík 2000: 171). Otázky k rozhovoru byly předem připraveny, uţita je technika strukturovaného rozhovoru. „Strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami sestává z řady pečlivě formulovaných otázek, na něţ mají jednotliví respondenti odpovědět,“ (Hendl 2008: 173). Podle Hendla je vhodné uţití rozhovoru v rámci srovnání odpovědí a uţívá se zejména tehdy, pokud respondentovi nemáme moţnost věnovat příliš mnoho času. Hendl upozorňuje na relativní nevýhodu strukturovaného rozhovoru v omezení na předem daná témata. Stejnou formulací otázek je přehlíţena situovanost předmětného rozhovoru. Obdobně nabízí Trampota, Vojtěchovská (2010: 64) pro pochopení chodu mediální organizace uţití tzv. návodového rozhovoru, kterým vymezíme okruh témat, která budeme s dotazovaným probírat včetně otázek, které však budeme moci přizpůsobovat našim potřebám podle průběhu rozhovoru. Z hlediska zaměření práce se forma hloubkového rozhovoru jevila jako nejvhodnější metoda pro vytvoření případových studií a zodpovězení výzkumných otázek.

3.4.3 Způsob výběru vzorku pro jednotlivé fáze Za účelem vytvoření komplexní mediální mapy radničních periodik měst a obcí na Hodonínsku byly kontaktovány všechny města a obce patřící do bývalého okresu Hodonín41 (viz tabulka č. 1) bez ohledu na počet obyvatel. Pro vytvoření případových studií byla uţita metoda náhodného stratifikovaného výběru. „Stratifikovaný výběr se pouţívá tehdy, kdyţ víme, ţe celá populace jednotek není z hlediska vlastností homogenní a skládá se z určitých podskupin s odlišnými vlastnostmi“ (Trampota, Vojtěchovská 2010: 28). Z celkového počtu měst a obcí vydávajících zpravodaj byly vytvořeny skupiny obcí rozčleněné podle počtu obyvatel. Z kaţdé takto vytvořené skupiny byl náhodně vybrán jeden zástupce (obec, město). Se zástupci lokálních redakcí vybraných obcí (města) byl následně uskutečněn hloubkový rozhovor. Rozčlenění vzorku do skupin podle počtu obyvatel bylo záměrné. Cílem práce je sledování rozdílů ve fungování redakcí různých typů.

41 Seznam měst a obcí byl získán z evidence Českého statistického úřadu.

43 3.5 Shrnutí Při této práci jsou vyuţity dva různé nástroje – dotazník a hloubkový rozhovor. Dotazník je zvolen pro získání hromadných informací o jednotlivých radničních tiskovinách vydávaných samosprávami v bývalém okrese Hodonín. K řešení problematiky návratnosti dotazníku bylo vyuţito písemných upomínek nebo telefonické dohody s příslušnými odpovědnými pracovníky. Zkreslení dat získaných dotazníkem lze vzhledem k jednoduchosti pokládaných otázek předpokládat pouze minimální (nelze je však zcela vyloučit). Případové studie byly vytvořeny uţitím hloubkového strukturovaného rozhovoru s předem připravenými okruhy otázek. Redakční pracovníci z vybraných měst byli dotazováni na informace týkající se chodu redakce zpravodaje a dalších aspektů jejich práce. Rozhovory měly přesně stanovené okruhy otázek, které bylo nutné s dotazovaným probrat včetně připravených otázek, které byly přizpůsobeny situaci podle průběhu rozhovoru. Tento typ rozhovorů je metodologicky označován jako návodový (Trampota, Vojtěchovská 2010: 64).

3.6 Průběh a výstupy práce 3.6.1 Průběh dotazníkového šetření Dne 26. ledna 2011 byl e-mailem rozeslán dotazník42 všem 82 městům a obcím bývalého okresu Hodonín. K dotazníku byla připojena ţádost o vyplnění a vysvětlení s uvedením účelu, pro který jsou uvedená data shromaţďována. Z hlediska návratnosti dotazníků a nutnosti upomínek byla vytvořena následující statistika. . Obce a města, které odpověděly obratem 26. 1. 2011: Čejkovice, Dambořice, Dolní Bojanovice, Dubňany, Kelčany, Kuţelov, Malá Vrbka, Mutěnice, Ostrovánky, Prušánky, Radějov, Vacenovice. . Obce a města, které odpověděly obratem 27. 1. 2011: Draţůvky, Hovorany, Hrubá Vrbka, Mouchnice, Násedlovice, Petrov, Skoronice, Sobůlky, Stavěšice, Šardice, Těmenice, Terezín, Vnorovy, Vracov, Ţdánice, Ţeravice. . Obce a města, které odpověděly dne 28. 1. 2011: Bzenec, Kyjov, Milotice, Nový Poddvorov, Stráţovice, Větéřov. . Obce a města, které odpověděly do 7 dnů (od 29. 1. do 1. 2. včetně): Moravský Písek, Skalka, Stráţnice a Ţarošice.

42 Vzor dotazníku je přílohou č. 8.1 této práce.

44 Další e-mail s ţádostí o vyplnění dotazníku byl odeslán 2. 2. 2011: . Obce a města, které odpověděly obratem (do 3 dnů) od 2. 2. do 4. 2. vč.: Archlebov, Blatnice pod sv. Antonínkem, Bukovany, Čeloţnice, Domanín, Hroznová Lhota, Hýsly, Jeţov, Karlín, Kněţdub, Lipov, Luţice, Nechvalín, Ratíškovice, Starý Poddvorov, Suchov, Tasov, Uhřice, Velká nad Veličkou, Ţadovice. Další odpovědi nepřišly, proto byly nereagující obce a města dne 10. 2. kontaktovány telefonicky. Na základě této telefonické ţádosti odpověděly v období od 10. 2. do 11. 2. všechny zbývající obce (celkem 19 obcí) s výjimkou obcí Josefov, Labuty, Hodonín, Mikulčice a Ţeraviny, které byly znovu telefonicky poţádány o vyplnění dotazníku dne 14. 2. – na tuto výzvu zaslaly poţadované informace. Celkově lze tedy konstatovat, ţe návratnost dotazníku byla 100%. Dotazníky byly vyplněny ve většině případů kompletně, ojediněle chyběla odpověď na některou z otázek.43 Obce a města při odpovídání vyuţily e-mailovou korespondenci a vyplněné dotazníky zasílaly zpět formou přiloţeného souboru ve formátu word, případně vloţily odpovědi přímo do e-mailové zprávy (Dambořice, Jeţov). Obec Lipov zaslala dotazník prostřednictvím sluţeb České pošty a k vyplněnému dotazníku připojila poslední výtisk zpravodaje k nahlédnutí. Informace z dotazníků byly zpracovány v programu excel do pomocné tabulky.44 Z hlediska jednoduchosti získaných informací byly statistické výstupy zpracovány v programu excel.

43 V ojedinělých případech chyběla odpověď na otázku, zda existuje redakční rada zpravodaje nebo odpověď, kdo dotazník vyplnil. 44 Tabulka je přiloţena v externích přílohách této práce

45 3.6.2 Přehled stavu radničních periodik na Hodonínsku Tabulka č. 2: Přehled základních informací ke zpravodajům (zdroj: vlastní zjištění) Název Název Formát Barva Perio- Cena Distribuce Registrace Odpovědný redaktor obce/města dicita Archlebov OBEC ZPRAVODAJ NEVYDÁVÁ Blatnice pod OBEC ZPRAVODAJ NEVYDÁVÁ sv. Ant. Blatnička Občasník Blatničky A4 Čb/barevná 1/rok 0,- Na obci k NE Zaměstnanec obce obálka vyzvednutí Bukovany Bukovanské listy A4 Černobílý 4/rok 0,- Roznos obec NE Externista Bzenec Bzenecký zpravodaj A4 Čb/barevná 4/rok 0,- Roznos obec ANO Zaměstnanec obce obálka Čejč Čejč dnes A5 Barevný 4/rok 0,- Roznos obec ANO Zaměstnanec obce Čejkovice Čejkovický zpravodaj A5 Čb/barevná 4/rok 0,- Roznos obec NE Externista obálka Čeloţnice OBEC ZPRAVODAJ NEVYDÁVÁ Dambořice Zpravodaj obce A5 Čb/barevná 4/rok 0,- Roznos obec ANO Zaměstnanec obce Dambořice obálka Dolní Zpravodaj OÚ Dolní A5 Čb/barevná 4/rok 0,- Roznos obec ANO Zaměstnanec obce Bojanovice Bojanovice obálka Domanín Domanínský zpravodaj A4 Čb/barevná 4/rok 10,- Roznos obec ANO Externista obálka Draţůvky Zpravodaj A4 Čb/barevná 1/rok 0,- Prodejní místa NE Zaměstnanec obce obálka Dubňany OBEC ZPRAVODAJ NEVYDÁVÁ Hodonín Hodonínské listy A4 Čb/barevná 12/rok 0,- Roznos obec ANO Zaměstnanec obce obálka Hovorany Zpravodaj OÚ A5 Barevný 4/rok 0,- Roznos obec ANO Zaměstnanec obce Hovorany Hroznová Hroznolhotský A4 Čb/barevná 4/rok 0,- Roznos obec NE Zaměstnanec obce Lhota občasník obálka Hrubá Vrbka* Vrbecký zpravodaj A4 Černobílý 4/rok 0,- Roznos obec ANO Zaměstnanec obce Hýsly OBEC ZPRAVODAJ NEVYDÁVÁ Javorník Javornické listy A5 Čb/barevná 1/rok 0,- Roznos obec NE Zaměstnanec obce obálka Jeţov Zpravodaj občanů obce A5 Doplňková 1/rok 0,- Roznos obec NE Zaměstnanec obce 46

Jeţov barva Josefov Josefovský zpravodaj A5 Barevný 2/rok 0,- Roznos obec NE Zaměstnanec obce Karlín OBEC ZPRAVODAJ NEVYDÁVÁ Kelčany Kelčanský zpravodaj A4 Černobílý 2/rok 0,- Roznos obec NE Zaměstnanec obce Kněţdub Kněţdubský zpravodaj A5 Čb/barevná 4/rok 0,- Roznos obec NE Zaměstnanec obce obálka Kostelec Kostelecký zpravodaj A5 Čb/barevná 2/rok 0,- Roznos obec ANO Zaměstnanec obce obálka Kozojídky Zpravodaj obce A5 Černobílý 1/rok 0,- Roznos obec NE Zaměstnanec obce Kozojídky Kuţelov OBEC ZPRAVODAJ NEVYDÁVÁ Kyjov Kyjovské noviny A4 Barevný 12/rok 0,- Roznos obec ANO Externista Labuty Labutský zpravodaj A4 Barevný 1/rok 0,- Roznos obec NE Zaměstnanec obce Lipov Lipovské lístky A4 Černobílý 2/rok 5,- Prodejní místa NE Zaměstnanec obce Louka Lúcký zpravodaj A5 Černobílý 2/rok 0,- Roznos obec NE Externista Lovčice Lovčické ozvěny A4 Černobílý 2/rok 0,- Roznos obec ANO Zaměstnanec obce Luţice Luţický zpravodaj A5 Čb/barevná 4/rok 0,- Roznos obec ANO Zaměstnanec obce obálka Malá Vrbka* Vrbecký zpravodaj A4 Černobílý 4/rok 0,- Roznos obec ANO Zaměstnanec obce Mikulčice Zpravodaj z Mikulčic A5 Čb/barevná 4/rok 0,- Na obci k NE Zaměstnanec obce obálka vyzvednutí Milotice Milotice zpravodaj A4 Čb/barevná 4/rok 0,- Roznos obec ANO Zaměstnanec obce obálka Mouchnice Zpravodaj obce A5 Černobílý 2/rok 0,- Roznos obec NE Zaměstnanec obce Mouchnice Moravany OBEC ZPRAVODAJ NEVYDÁVÁ Moravský Zpravodaj A5 Čb/barevná 4/rok 0,- Roznos obec ANO Zaměstnanec obce Písek obálka Mutěnice Naše Mutěnice A5 Čb/barevná 4/rok 0,- Roznos obec ANO Zaměstnanec obce obálka Násedlovice Násedlovice letos A4 Barevný 1/rok 0,- Roznos obec NE Zaměstnanec obce Nechvalín OBEC ZPRAVODAJ NEVYDÁVÁ Nenkovice Zpravodaj obce A4 Barevný 1/rok 0,- Roznos obec NE Zaměstnanec obce Nenkovice Nová Lhota Lhotáček – zpravodaj A5 Čb/barevná 2/rok 0,- Roznos obec NE Zaměstnanec obce obce Nová Lhota, obálka

47 Mlýnů a Vápenek Nový OBEC ZPRAVODAJ NEVYDÁVÁ Poddvorov Ostrovánka Zpravodaj obce A4 Čb/barevná 4/rok 0,- Roznos obec ANO Zaměstnanec obce Ostrovánky obálka Petrov Petrovský zpravodaj A5 Čb/barevná 6/rok 0,- Roznos obec NE Zaměstnanec obce obálka Prušánky Prušánský zpravodaj A4 Čb/barevná 4/rok 10,- Prodejní místa ANO Zaměstnanec obce obálka Radějov Občasník obce Radějov A4 Černobílý 4/rok 0,- Roznos obec NE Zaměstnanec obce Ratíškovice Ratiškovský Zvon A4 Čb/barevná 6/rok 20,- Prodejní místa ANO Zaměstnanec obce obálka Rohatec Rohatecká obec A4 Černobílý 4/rok 0,- Na obci k ANO Externista vyzvednutí Skalka OBEC ZPRAVODAJ NEVYDÁVÁ Skoronice Zpravodaj A4 Čb/barevná 1/rok 0,- Roznos obec NE Zaměstnanec obce obálka Sobůlky OBEC ZPRAVODAJ NEVYDÁVÁ Starý Zpravodaj obecního A5 Čb/barevná 2/rok 0,- Roznos obec ANO Zaměstnanec obce Poddvorov úřadu Starý Poddvorov obálka Stavěšice Zpravodaj obce A4 Čb/barevná 3/rok 0,- Roznos obec NE Zaměstnanec obce Stavěšice obálka Stráţnice Zpravodaj obce A5 Čb/barevná 11/rok 0,- Roznos obec ANO Zaměstnanec obce Stráţnice obálka Stráţovice Zpravodaj obce A4 Barevný 1/rok 0,- Roznos obec NE Zaměstnanec obce Stráţovice Sudoměřice Sudoměřský zpravodaj A5 Čb/barevná 4/rok 0,- Roznos obec ANO Externista obálka Suchov OBEC ZPRAVODAJ NEVYDÁVÁ Svatobořice - Zpravodaj obce A5 Barevný 4/rok 0,- Roznos obec ANO Externista Mistřín Svatobořice-Mistřín Syrovín OBEC ZPRAVODAJ NEVYDÁVÁ Šardice Šardice – náš společný A4 Čb/barevná 4/rok 0,- Roznos obec ANO Externista domov obálka Tasov Tasovský zpravodaj A4 Čb/barevná 4/rok 0,- Roznos obec NE Zaměstnanec obce obálka Těmenice OBEC ZPRAVODAJ NEVYDÁVÁ

48 Terezín Terezínské listy A4 Čb/barevná 4/rok 0,- Roznos obec NE Zaměstnanec obce obálka Tvaroţná Zpravodaj obce A5 Černobílý 4/rok 0,- Roznos obec NE Zaměstnanec obce Lhota Tvaroţná Lhota Uhřice Zpravodaj Uhřic A4 Čb/barevná 4/rok 0,- Roznos obec ANO Zaměstnanec obce obálka Vacenovice Vacenovský zpravodaj A4 Čb/barevná 1/rok 20,- Prodejní místa NE Zaměstnanec obce obálka Velká nad Zpravodaj Velká nad A5 Čb/barevná 4/rok 0,- Roznos obec NE Zaměstnanec obce Veličkou Veličkou obálka Veselí nad Veselské listy A4 Barva 12/rok 0,- Roznos obec ANO Zaměstnanec obce Moravou Věteřov Věteřský zpravodaj A5 Čb/barevná 4/rok 0,- Roznos obec ANO Zaměstnanec obce obálka Vlkoš Informace občanů naší A4 Čb/barevná 4/rok 0,- Roznos obec ANO Zaměstnanec obce obce obálka Vnorovy Informační list obce A5 Černobílý 4/rok 0,- Roznos obec ANO Zaměstnanec obce Vnorovy Vracov Vracovský zpravodaj A4 Černobílý 4/rok 5,- Prodejní místa ANO Zaměstnanec obce Vřesovice Vřesovský zpravodaj A4 Čb/barevná 2/rok 0,- Roznos obec ANO Zaměstnanec obce obálka Ţadovice Ţadovský zpravodaj A4 Černobílý 2/rok 0,- Roznos obec NE Zaměstnanec obce Ţarošice Věstník A4 Příloha 1/rok 100,- Prodejní místa NE Externista barevná Ţdánice Ţdánický zpravodaj A4 Čb/barevná 12/rok 10,- Prodejní místa NE Zaměstnanec obce obálka Ţeletice Zpravodaj Ţeletic A4 Barevný 2/rok 0,- Roznos obec NE Zaměstnanec obce Ţeravice Ţeravský zpravodaj A4 Černobílý 1/rok 0,- Roznos obec ANO Zaměstnanec obce Ţeraviny Ţeravinský občasník A4 Barevný 1/rok 0,- Roznos obec NE Zaměstnanec obce * Vrbecký zpravodaj vychází společně pro obec Malá Vrbka a Hrubá Vrbka. Zpracovaná tabulka nabízí celkový přehled měst a obcí, které vydávají radniční periodikum.45 Podrobný komentář k tabulce č. 2 je dále rozpracován v následující kapitole č. 3.6.3

45 Kompletní přehled vydávaných periodik je uveden v příloze č. 8.2 této práce.

49 3.6.3 Zjištění výzkumu Zpravodaj nevydává celkem 15 obcí na Hodonínsku, coţ tvoří celkem 18 % obcí z celkového počtu. Zpravodaj tak nedostává celkem 15.032 obyvatel na Hodonínsku. Překvapivým zjištěním je, ţe zpravodaj nevydává město Dubňany46, které má téměř 7 tis. obyvatel.

Graf 1: Obce na Hodonínsku vydávající zpravodaj (zdroj: vlastní zjištění)

Mimo zmíněné město Dubňany (6.509 obyvatel) a obce Blatnice pod sv. Antonínkem (2.122) nevychází zpravodaj v obcích s počtem obyvatel niţším neţ 1 tisíc. Důvod, proč obec Dubňany nevydává zpravodaj, sdělil tajemník města Mgr. Jan Harca. Zpravodaj v městě vycházel do roku 1996, poté vyšla v letech 1996–1998 pouze ročenka města a od roku 1999 nevydává město Dubňany ţádné tištěné médium. Tištěný zpravodaj byl zcela nahrazen kabelovou televizní stanicí, která ve městě funguje od roku 1993 a postupně se osvědčila jako hlavní komunikační nástroj města. Kaţdý týden mohou občané města Dubňany zhlédnout zprávy, reportáţe a rozhovory, které pro ně město připravuje. Současně město na webových stránkách denně přináší čerstvé informace. Obec Blatnice pod sv. Antonínkem upustila od vydávání zpravodaje z finančních důvodů47. Celkem 82 % obcí a měst na Hodonínsku uţívá pro komunikaci s občany tištěné radniční periodiku a lze tedy předpokládat, ţe radniční periodikum tvoří důleţitou součást komunikační strategie ze strany obcí (měst).

46 Vzhledem k tomu, ţe tato informace byla nečekaným zjištěním a byla povaţována za nedorozumění, kontaktovala jsem Město Dubňany telefonicky dne 27. 1. 2011, abych si tuto informaci ověřila. 47 Sdělil telefonicky dne 3. 2. 2011 starosta obce Ing. Vladimír Hanák. 50

Názvy radničních periodik Problematika názvu radničních periodik z pohledu Syndikátu novinářů byla zmíněna v kapitole 2.4 této práce. Z celkového počtu měst a obcí, které vydávají radniční periodika, celých 69 % na Hodonínsku pouţívá ve svém názvu označení zpravodaj, v 10 % se objevilo označení listy. Tento údaj odpovídá zjištěním Sedláčkové (in Šedá: 86): „Z osmdesáti procent je název tvořen z názvu obce nebo města a slovem zpravodaj, listy, noviny atd.“ Statistika se shoduje také se zjištěním Šedé (2009: 33) a Kamenského (2010: 52). Označení „zpravodaj“ je nejuţívanější forma pro označení radničních periodik ve zkoumaných oblastech a je tedy na místě přehodnotit akceptaci tohoto názvu ze strany Syndikátu.

Graf č. 2: Názvy radničních periodik (zdroj: vlastní zjištění)

Zpravodaje podle dosahu jejich působení V teoretické části byl zpravodaj vymezen jako lokální městské nebo obecní periodikum. Tedy periodikum vycházející pro jednu obec, město či jeho část. Tomuto vymezení odpovídá 96 % (celkem 64) měst a obcí, zbývající 4 % (celkem 3 obce) vydávají zpravodaj pro více lokalit (Malá a Hrubá Vrbka vydávají společný zpravodaj pro obě obce; Nová Lhota vydává zpravodaj pro další tři lokality).

51

Graf č. 3: Zpravodaje podle dosahu působení (zdroj: vlastní zjištění)

3.6.3.1 Formální znaky vydávaných periodik

Formát zpravodajů Ze statistiky vyplývá, ţe převládá formát A4 (60 %). Tato kategorie nemá na kvalitu radničních periodik výrazný význam. Do statistiky byla zahrnuta spíše pro zajímavost. Lze konstatovat, ţe profesionální tiskoviny uţívají formát A5 pouze výjimečně, zatímco u obecních tiskovin jsou dosud běţnou praxí.

Graf č. 4: Formát zpravodajů (zdroj: vlastní zjištění)

52 Uţití barev Zásadní převahu má kombinace černobílého tisku s barevnou obálkou (celkem 56 %), černobílý (24 %) a barevný tisk (18 %) je téměř vyrovnaný. Pouze jediná obec volila moţnost vyuţití doplňkové barvy (Jeţov) a obec Ţarušice doplňuje své periodikum barevnou přílohou.

Graf č. 5: Užití barev (zdroj: vlastní zjištění)

Mezi městy a obcemi, které tisknou svá periodika celobarevně je zahrnuto i šest obcí, které svá periodika vydávají pouze jedenkrát ročně (Labuty, Násedlovice, Nenkovice, Stráţovice, Vacenovice, Ţeraviny). Vzhledem k tomu, ţe barevný tisk je finančně náročnější,48 je překvapivé, ţe barevně tisknou např. obce Labuty a Ţeraviny, které mají méně neţ 200 obyvatel. U těchto malých obcí lze předpokládat i niţší finanční rozpočet neţ u větších obcí nebo měst. Zajímavý je i poznatek, ţe barevně tiskne svůj měsíčník i město Kyjov a Veselí nad Moravou, náklad tisku obou měst přesahuje 5 tis. výtisků měsíčně a celkový objem financí dosahuje téměř 600 tis. Kč u obou měst.

Radniční periodikum v závislosti na nosiči média Dotazníkem zjištěný údaj, zda je zpravodaj na obci k dispozici také v elektronické formě, na který odpovědělo celkem 76 % obcí kladně, se ukázal v ojedinělých případech jako zkreslený. Při ověřování některých webových stránek obcí bylo zjištěno, ţe zpravodaje v elektronické formě k dispozici občanům nejsou. Jako příklad lze uvést např. město Stráţnice, které na

48 Barevný tisk je finančně náročnější (rozpočet pro černobílý a barevný tisk od profesionální tiskárny je přiloţen v příloze č. 8.4).

53 webových stránkách obsahují pouze údaj o tom, ţe od tohoto roku k dispozici budou; jiné obce např. Stavěšice nezveřejňují zpravodaj vůbec a obec Kněţdub má na svých webových stránkách jen vybraná čísla (za rok 2010 jen výtisk 4/2010). Přes výše uvedené zjištění lze potvrdit, ţe zpravodaj je ve většině případů dostupný v tištěné i elektronické formě a podle Bartoška (2002: 20) je moţné je zařadit do tištěných i elektronických médií.

Graf č. 6: Elektronická dostupnost zpravodaje (zdroj: vlastní zjištění)

3.6.3.2 Periodicita radničních periodik Z hlediska periodicity je na Hodonínsku nejobvyklejší čtvrtletník (celkem 50 %), ve 21 % vydává obec zpravodaj pouze jedenkrát za rok, v 17 % se objevil pololetník. Měsíčně vydávají zpravodaj pouze čtyři města (Hodonín, Kyjov, Veselí nad Moravou a Ţdánice), mezi měsíčníky lze také zařadit Stráţničan, vydávaný městem Stráţnice, který během měsíců červenec a srpen vychází ve spojeném čísle. Souvislost mezi počtem obyvatel a periodicitou nelze ze zadaného vzorku prokázat (ani vyvrátit). Potvrdit lze, ţe nejvyšší periodicitu vykazují města nad 5 tis. obyvatel. S klesajícím počtem obyvatel klesá i periodicita vydávaných obecních periodik (například periodicita obcí s počtem obyvatel do 1 tis. se pohybovala od 1 do 4 vydání za rok, od 1001 do 5 tis. obyvatel výše se pohybovala od 1 do 12 vydání, města s počtem obyvatel nad 5 tis. vydávají měsíční periodikum).

54

Graf č. 7: Periodicita radničních periodik (zdroj: vlastní zjištění)

Jednoznačně lze ze zjištění vyvodit, ţe ne všechny zpravodaje podléhají definici periodického tisku, to znamená, ţe se na ně nevztahují platná ustanovení tiskového zákona (viz teoretické vymezení v části 2.8.3 této práce).

3.6.3.3 Ekonomické charakteristiky radničních periodik Předmětem dotazníkového šetření bylo zjišťování, jak velký objem peněz obec či město do radničního periodika investuje. Většina obcí na otázku, jak velký objem finančních prostředků ročně investuje do zpravodaje, odpověděla, přesto některé obce uvedly fakturační údaj z profesionální tiskárny (Dolní Bojanovice, Prušánky) nebo fakturační údaj tiskárny doplněný o fakturaci za distribuci (Hodonín), jiné obce (které si zpravodaj tisknou s vyuţitím vlastních kopírovacích strojů na obci) určily částku odhadem (Mikulčice, Josefov).49 V případě dotazu na tištěný náklad koresponduje toto číslo s počtem domácností v obci (obec Malá Vrbka s 201 obyvateli tiskne 75 kusů zpravodajů, obec Luţice s 2784 obyvateli jich tiskne 1150). Lze tedy konstatovat, ţe počet tištěných zpravodajů přímo úměrně vzrůstá s počtem obyvatel v dané obci (městě). V závislosti na počtu tištěných zpravodajů se úměrně zvyšuje také částka, kterou obec či město vynakládá na jejich pořízení. Nejniţší investovanou finanční částku uvádí obec

49 Tyto údaje byly zjištěny na základě telefonických rozhovorů s pracovníky obcí dne 29. 3. 2011. Za obec Dolní Bojanovice odpovídala účetní obce Štěpánka Pavková, za město Hodonín odpovědná redaktorka Ing. Petra Kotásková, za obec Mikulčice pokladní Jiřina Janů a za obec Josefov účetní Radka Pospíšilová.

55 Ţeraviny ve výši 500 Kč.50 Nejvyšší částku investuje město Hodonín, které za měsíční Hodonínské listy zaplatí ročně celkem 1.100.000 Kč.51

Náklady na pořízení jednoho kusu zpravodaje Průměrný náklad vynaloţený na pořízení jednoho kusu zpravodaje na Hodonínsku činí cca 37 Kč. Nejniţší částku na pořízení vykazuje obec Vnorovy 2,22 Kč/ks (Bzenec uvádí 4,26 Kč, Stráţnice 6,18 Kč), nejvyšší náklady vykazuje obec Blatnička 400 Kč/ks52 (Nenkovice 250 Kč53). Tento údaj (jak bylo jiţ výše uvedeno) nemusí vypovídat vţdy o stejných nákladech obce (města).

Graf 8: Náklady na pořízení jednoho kusu zpravodaje (zdroj: vlastní zjištění)

50 Obec tiskne zpravodaj jedenkrát ročně na vlastní tiskárně. V ceně jsou zahrnuty pouze náklady na pořízení papíru. Informace sdělila pracovnice obce Věra Výborná. 51 Finanční částky investované jednotlivými městy a obcemi byly vyplněny v dotaznících (viz datová matice) 52 Obec Blatnička uvádí v dotazníku, ţe Občasník Blatničky tiskne jedenkrát ročně, přičemţ vynaloţí částku ve výši 40 tis. Kč na 100 ks výtisků. Na ţádost o potvrzení této informace byl doručen e-mail s omluvou, ţe informace byla sdělena chybně (e-mail je doloţen v příloze č. 8.5). Podle e-mailu tiskne obec 500–700 ks ročně, čímţ by se náklad na jeden zpravodaj sníţil na částku 57,17 Kč. Vzhledem k tomu, ţe obec má „pouhých“ 446 obyvatel zdá se být i tento nově poskytnutý údaj nepravděpodobný. Další informace se však jiţ nepodařilo zjistit. 53 Zastupitel obce Lukáš Robek, který odpovídal na dotazník, k finanční částce vynakládané za zpravodaj přímo v dotazníku uvedl: Letos dělá Zpravodaj obec kompletně sama, předpokládá se sníţení nákladů aţ o 95%, předtím dělala sazbu i tisk reklamní firma.

56 Distribuce radničních periodik Z hlediska distribuce zajišťuje 84 % obcí a měst svým občanům zpravodaj aţ do domu, 4 % obcí poskytují radniční periodikum zdarma, ale občané si je osobně vyzvedávají v kanceláři obecního úřadu a pouhých 12 % obcí své periodikum nabízí k prodeji na prodejních místech (podle informací v dotazníku se však jedná spíše o symbolické částky, s výjimkou obce Ţarošice54).

Graf č. 9: Distribuce(zdroj: vlastní zjištění)

3.6.3.4 Další zjištěné skutečnosti Osoby odpovědné za tvorbu radničního periodika Součástí dotazníku byly i otázky týkající se informací o redakční radě a osobě odpovědné za tvorbu zpravodaje. Jak se ukázalo, ne všechny obce mají zřízenou redakční radu. Problémem v jednotlivých obcích a městech byla i samotná definice redakční rady. Pod pojmem redakční rada si kaţdý představuje zcela odlišný model. Jen namátkou lze vybrat několik příkladů z konkrétních obcí: Obec Bukovany uvádí, ţe redakční radu tvoří celkem dvě osoby, přičemţ odpovědnou redaktorkou je místní ředitelka školy. Při telefonickém rozhovoru (dne 29. 3. 2011) se starostkou obce bylo zjištěno, ţe za redakční radu je povaţována ředitelka školy Mgr. Boţena Luţová (odpovědná redaktorka

54 Obec Ţarošice uvedla v dotazníku, ţe periodikum prodává občanům na prodejních místech za 100 Kč. Jedná se o 150 stránkové periodikum shrnující veškeré dění za uplynulé období.

57 zpravodaje) a starostka obce Jana Šimečková. Obě dvě jsou spíše redaktorkami místního zpravodaje. Obec Jeţov uvádí jako členy redakční rady tři osoby, dvě zaměstnankyně a starostu, jako osobu odpovědnou za tvorbu periodika uvádí, ţe jsou to všechny tyto tři osoby. Obec Josefov na otázku, kolik členů má redakční rada v dotazníku uvádí 2–3 členy, podle osobního vysvětlení starosty je redaktorem jediná osoba – starosta sám a místostarosta a účetní mu při práci pomáhají. Obec Labuty uvádí, ţe redakční rada má jednoho člena, který současně zpravodaj tvoří. Pro zajímavost byla z odpovědí jednotlivých obcí vytvořena statistika odpovědných osob, které se podílí na tvorbě zpravodaje:

Graf č. 10: Osoba odpovědná za tvorbu zpravodaje (zdroj: vlastní zjištění)

Jak vyplývá z grafu, u 85 % všech obcí je osobou odpovědnou za zpravodaj osoba pracující na obci (zaměstnanec, starosta, místostarosta). Pouhých 15 % obcí vyuţívá v této funkci externí osoby.

3.6.4 Shrnutí Cílem dotazníku bylo zjistit základní informace o radničních periodikách na Hodonínsku. S ohledem na upozornění Dismana (2000: 143): „Důleţitou úlohu hraje délka dotazníku: se vzrůstající délkou dotazníku návratnost klesá,“ byl dotazník konstruován tak, aby jeho

58 vyplnění bylo jednoduché, přehledné a časově nenáročné. Předvýzkum s testováním, zda jsou otázky v dotazníku jednoznačně poloţeny, ukázal, ţe na dotazník často odpovídají i osoby, které se přípravou či tvorbou radničního periodika nezabývají, přesto zodpovězení otázek nečinilo těmto osobám problémy. Praxe však ukázala, ţe ochota pracovníků samosprávných celků vyplnit dotazník se výrazně liší. V několika případech bylo nutné obce opakovaně vyzývat ke spolupráci. S vyuţitím dotazníku se podařilo zodpovědět všechny poloţené výzkumné otázky týkající se charakteristických znaků radničních periodik (viz kapitola 3.3.1). Celkový přehled obcí a měst na Hodonínsku, které vydávají radniční periodika je uveden v tabulce č. 2. Celkem se jedná o 82 % obcí a měst (67 obcí a měst z celkového počtu 82). Nejčastěji uţívaným označením těchto periodik je název zpravodaj, který uţívá celkem 69 % obcí a měst. Z hlediska formy zpravodajů je v 60 % uţíván formát velikosti A4. Barevně převaţuje kombinace celobarevné obálky a černobílého tisku, kterou vyuţívá 55 % úřadů, celobarevně tiskne své periodikum celkem 18 % obcí a měst, černobílou formu uţívá 24 % obcí a měst. Z hlediska periodicity je nejobvyklejší na Hodonínsku čtvrtletní vydání zpravodaje (50 %), jedenkrát ročně tiskne své periodikum 21 % obcí a měst na Hodonínsku, 17 % úřadů vyuţívá pololetní tisk. Pouze 7,5 % obcí a měst tiskne periodikum měsíčně. V rámci výzkumu ekonomických charakteristik vydávaných periodik na Hodonínsku byly zjištěny značné rozdíly v nákladech vynakládaných na jednotlivá vydání v rozmezí od 2,22 Kč za kus do 400 Kč za kus (podrobnosti jsou uvedeny v kapitole č. 3.7.3.3). Z hlediska distribuce je ve většině případů (celkem 88 %) zpravodaj poskytován občanům zdarma. Komerční inzerci umoţňuje pouze 66 % obcí (měst) vydávajících radniční periodikum. Překvapivým zjištěním jsou zkreslené informace, které poskytli pracovníci obcí (viz informace výše55). Zjištěné zkreslení však nemá zásadní vliv na výstupy této práce a to zejména z toho důvodu, ţe se jedná o marginální informace týkající se především nákladovosti a dostupnosti radničního periodika na webových stránkách obcí a měst. Tyto informace nemají vliv na vydávání radničních periodik, ale souvisí spíše s dostupností tohoto periodika pro případné čtenáře. Údaje shromáţděné z této práce by mohly poslouţit k dalšímu zpracování, případně ke komparaci s jinou oblastí.

55 Např. údaje o dostupnosti periodika na webových stránkách obcí.

59 3.7 Případové studie Případové studie pěti různých vybraných redakcí radničních periodik jsou koncipovány na základě informací, které byly získány při hloubkových rozhovorech. Výběr vzorku byl popsán a zdůvodněn v kapitole 3.4.2.2 této práce. Jedná se o redakce obcí Josefov56, Starý Poddvorov57, Prušánky58, Ratíškovice59 a Hodonína.60 Hloubkové rozhovory proběhly v období od konce března do začátku dubna 2011. Kontaktovány k rozhovoru byly osoby, které v dotazníku (viz první fáze) byly uvedeny v kolonce odpovědný redaktor redakční rady, případně v kolonce osoby, které dotazník vyplňovaly. Zvolena byla taktika telefonického objednání se na určitou dobu. První tři rozhovory byly uskutečněny 30. března 2011 s pracovníky a pracovnicemi obcí Josefov, Prušánky a Starý Poddvorov, vţdy v kanceláři odpovědné osoby. Další rozhovor s pracovnicí obce Ratíškovice se konal 31. března v kanceláři obecního úřadu, poslední rozhovor s redaktorkou Hodonínských listů proběhl na hodonínské radnici dne 1. dubna 2011. Všechny zpovídané osoby byly předem upozorněny, ţe je pořizován záznam rozhovoru pro účely této práce. Některé ze zpovídaných osob mimo záznam doplnily některé další informace kolem práce ve zpravodaji. Z poskytnutých informací byly zpracovány případové studie.

3.7.1 Funkce radničních periodik Členové jednotlivých lokálních redakcí se shodli na tom, ţe zpravodaj plní pro občany především funkci informativní a slouţí rovněţ jako nástroj k uchování informací. Podle redaktora zpravodaje obce Josefov plní také funkci zábavní. Většina z redaktorů potvrdila, ţe se setkává se zpětnou vazbou, a to především s kladnými ohlasy čtenářů, záporné reakce jsou monitorovány pouze výjimečně. „Na jednu stranu na to občané čekají, kdy zpravodaj výjde. Na druhou stranu, co teda někdy slyšíme, ţe je moc drahý.“61 Ze zjištěných informací lze potvrdit, ţe zpravodaj je především nástrojem komunikace, který radnice vyuţívají k informování veřejnosti.

56 Podrobné informace o redakci jsou uvedeny v příloze č. 8.6.1 této práce. 57 Podrobné informace o redakci jsou uvedeny v příloze č. 8.6.2 této práce. 58 Podrobné informace o redakci jsou uvedeny v příloze č. 8.6.3 této práce. 59 Podrobné informace o redakci jsou uvedeny v příloze č. 8.6.4 této práce. 60 Podrobné informace o redakci jsou uvedeny v příloze č. 8.6.5. této práce. 61 Obec zpravodaj prodává za 20 Kč. Viz hloubkový rozhovor s Janou Koplíkovou, obec Ratíškovice, který je uveden v příloze č. 8.7.4.

60 3.7.2 Organizační struktura redakce radničních periodik Jak vyplynulo ze zkoumaného vzorku počet redaktorů a jejich funkce v jednotlivých redakcích zpravodajů se liší. Zatímco v obci Josefov vykonává veškeré redaktorské činnosti sám starosta obce (s výjimkou závěrečného čtení a korektur, při kterých mu pomáhají další dva spolupracovníci), v obci Starý Poddvorov tvoří redakci tři redaktoři, v obci Prušánky pět redaktorů, v Ratíškovicích šest redaktorů a v Hodoníně jediná redaktorka. Z rozhovorů vyplynulo, ţe stupeň zapojení jednotlivých členů redakce je velmi odlišný (od prostého čtení příspěvků určených ke zveřejnění aţ po dodávání příspěvků z jednotlivých akcí nebo grafické zpracování textu). Pokud má redakce ustanovenou odpovědnou osobu za vydávání zpravodaje – odpovědného redaktora – je tato osoba v zaměstnaneckém poměru s danou obcí. Odpovědnou redaktorkou v Prušánkách je kulturní pracovnice obce a v Hodoníně tisková mluvčí. „Redakci tvořím já. V podstatě tvořím obsah Hodonínských listů, s tím ţe redakční rada se pak k tomu obsahu vyjadřuje a má právo samozřejmě upravovat, měnit, případně zaměňovat pokud třeba s něčím nesouhlasí a podobně.“62 V ostatních případech nebyl odpovědný redaktor v redakci oficiálně ustanoven, ačkoliv se i ve všech ostatních obcích potvrdilo, ţe odpovědnost za zpravodaj nese vţdy osoba s úřadem spjatá (úřednice, starosta, místostarosta). Navíc všichni tito odpovědní redaktoři měly na úřadech mnoho dalších různorodých funkcí (podatelna, sekretariát, účetní, starosta, kulturní pracovnice a knihovnice, tisková mluvčí apod.). „Dělám evidenci obyvatel, my nemáme matriku, takţe co se týče všechno evidence obyvatel, to mám na starosti já. Dál Czech point, podatelnu, mám na starosti, co se týká výběru stočného na čistírně, tak to mám taky já a účetnictví bytů. Máme tady tři bytové domy, takţe co se týká správy a účetnictví, tak to tady vedu. Taková holka pro všechno. Jestli evidence hrobových míst..., no, jak říkám, já jsem tady od kanálů aţ po všechno ostatní.“63 Lze tedy potvrdit kumulovanost funkcí pracovníků spojených s tvorbou radničních periodik. S výjimkou Josefova (starosta) a Hodonína (redaktorka, tisková mluvčí) lze všechny ostatní uvedené odpovědné redakční pracovníky zařadit na pozici úředníka, protoţe mimo práce v redakci vykonávali (z větší či menší části) navíc také činnosti spojené s veřejnou správou obce. Odpovědní redaktoři pracují pro lokální redakce v rozmezí od 5 do 12 let. Ţádný z nich nezískal práci v redakci na základě znalostí v oboru ţurnalistiky. Ţádný z nich neměl předchozí zkušenosti z jiné redakce, či z práce s médii. A ţádný z nich ani během práce

62 Viz hloubkový rozhovor s Petrou Kotáskovou, město Hodonín, který je uveden v příloze č. 8.7.5. 63 Viz hloubkový rozhovor s Františkou Bílkovou, obec Starý Poddvorov, který je uveden v příloze č. 8.7.2.

61 v redakci ţurnalistické vzdělání nezískal. „Pracovala jsem jako product managerka, kde jsem víceméně měla na starosti nějaké výrobní portfolio, takţe to s médii moc společného nemělo.“64 S výjimkou Hodonína získali všichni odpovědní pracovníci práci v redakci spíše náhodou, pouze redaktorka Hodonínský listů byla vybrána do své funkce na základě výsledků výběrového řízení na pozici tiskové mluvčí. „Výběrové řízení bylo koncipováno na pozici tiskové mluvčí a z toho zadání jsem pochopila, ţe do Hodonínských listů bych měla přispívat spíš okrajově. Takţe de facto jsem se aţ potom dozvěděla, ţe je to jednou z těch hlavních náplní.“65 Z uvedeného zjištění je moţné vysledovat obdobný závěr, jaký byl prezentován z výzkumu regionálních novinářů (Volek 2007: 41): pozici odpovědného redaktora obsazují především osoby bez odborné ţurnalistické kvalifikace. Nicméně v kaţdé ze zkoumaných redakcí pracovala minimálně jedna osoba s vysokoškolským vzděláním se zkušenostmi s publikováním (vysokoškolští učitelé) nebo osoby pracující v médiích (regionální novináři). Ačkoliv ostatní členové redakcí (mimo odpovědné redaktory) nebyli přímo zaměstnanci obce, byli odměňováni za práci za zpravodaj (obvykle formou pravidelné odměny). „Jednou za rok dostanou za tuto práci jednorázovou odměnu ve výši tisíc korun.“66 Tím lze prokázat určitý vztah redaktorů vůči radnici, která jim pravidelné odměny vyplácí. Všichni dotazovaní redaktoři v rozhovorech potvrdili, ţe mají vytvořenou databázi přispěvatelů, kteří redakci zásobují články ke zveřejnění. S výjimkou města Hodonína si však redaktoři stěţovali, ţe musí své přispěvatele často vyzývat k dodání příspěvku. „My máme docela problém články od lidí získávat. A dávat tam pořád jenom naše poznatky, to taky není ono.“67 Redaktorka Hodonínských listů má naproti tomu přebytek článků a často musí vyřazovat neaktuální či po termínu dodané příspěvky vzhledem k nedostačujícímu prostoru ve zpravodaji. „Já se naopak spíš potýkám s opačným problémem, ţe článků mám hodně. Tudíţ není problém někoho nahradit... Pokud si organizace nedodá v termínu své příspěvky, nahradím to jakýmkoliv dalším příspěvkem.“68 Lze tedy jednoznačně potvrdit teorii, ţe lokální ţurnalistika je závislá na přispěvatelích. V tomto případě je odlišný pouze zájem přispěvatelů (zatímco ve velkém městě je zájem zvýšený, v malé obci je zájem o zveřejnění spíše minimální). Analýza výsledků ukázala, ţe pomocnými redaktory (případně také dobrovolnými spolupracovníky) lokálních redakcí se často stávají profesionální novináři, tuto skutečnost lze

64 Viz hloubkový rozhovor s Petrou Kotáskovou, město Hodonín, který je uveden v příloze č. 8.7.5 65 Viz hloubkový rozhovor s Petrou Kotáskovou, město Hodonín, který je uveden v příloze č. 8.7.5. 66 Viz hloubkový rozhovor s Vlastou Trechovou, obec Prušánky, který je uveden v příloze č. 8.7.3. 67 Viz hloubkový rozhovor s Františkou Bílkovou, obec Starý Poddvorov, který je uveden v příloze č. 8.7.2. 68 Viz hloubkový rozhovor s Petrou Kotáskovou, město Hodonín, který je uveden v příloze č. 8.7.5.

62 doloţit v redakcích zpravodaje Starého Poddvorova (bývalý šéfredaktor regionálního tisku), Ratíškovice (současný sportovní redaktor regionálních novin) a Hodonína (bývalá regionální novinářka). Funkce osob z řad profesionálů se však v jednotlivých redakcích lišila. Zatímco ve Starém Poddvorově zastává profesionál funkci externího přispěvatele, fotografa a grafika, aniţ by byla tato osoba členem redakce, v Ratíškovicích je novinář členem redakce a přispívá do sportovní rubriky svými příspěvky, v Hodoníně naproti tomu profesionální novinářka zastává pouze funkci externí korektorky. „Pan Kopl je profík. Ten dělá sportovního redaktora ve Slovácku. No, máme poloprofesionální redakci.“69 Práce redakce v jednotlivých obcích rovněţ vykazovala svá specifika. V redakci Josefovského zpravodaje komplexně připraví a napíše celé periodikum starosta a v závěrečném čtení společně se svými dvěma spolupracovníky (účetní a místostarosta) opraví chyby a případné překlepy. „Ne ţe bych byl narcis, ale ţivot mě naučil věřit sám sobě. Co udělám, můţu si nějakým způsobem zkorigovat. Mám zaţito, ţe kdyţ zadám dělat práci někomu podle mého mustru, tak ty poţadavky zatím ještě nikdo nikdy nesplnil.“70 V Prušánkách a Starém Poddvorově hlavní část práce odvedou pracovnice obce, které připraví články od jednotlivých přispívatelů, případně napíšou příspěvky z obce. Celá redakce se sejde aţ po uzávěrce zpravodaje, aby upravila zaslané příspěvky, případně doplnila chybějící informace. V Ratíškovicích a Hodoníně probíhá příprava průběţně, články jsou směřovány k jedné odpovědné osobě, která zajistí rovněţ grafické zpracování příspěvků (v Ratíškovicích grafiku zajistí člen redakce osobně, v Hodoníně zajistí grafiku externí grafické studio). Po uzávěrce se v Ratíškovicích sejde redakce, aby její členové společně probrali texty ke zveřejnění, případně je doplnili o další příspěvky. V Hodoníně se sejdou členové redakční rady, aby odsouhlasili připravené vydání. Kontrolní orgán plní svou funkci pouze v Hodoníně. Ostatní tzv. redakční rady plnily spíše funkce redakce. „U nás je to tak, ţe redakční rada je schvalovacím orgánem Hodonínských listů.“71 Kontaktovaní odpovědní pracovníci v rozhovorech tvrdili, ţe neexistuje v ţádném z vybraných zpravodajů cenzura. V průběhu rozhovorů se však ukázalo, ţe v redakcích Starého Poddvorova, Prušánek, Ratíškovic a Hodonína pracovníci nepovaţují za cenzuru vyřazení článku či odmítnutí zveřejnění dodaných článků, se kterými redakce nesouhlasí. „Měli jsme tu takového jednoho pisálka a taky jeden pán se nám ještě pořád připomíná, ţe by chtěl

69 Viz hloubkový rozhovor s Janou Koplíkovou, obec Ratíškovice, který je uveden v příloze č. 8.7.4. 70 Viz hloubkový rozhovor s Vojtěchem Pospíšilem, obec Josefov, který je uveden v příloze č. 8.7.1. 71 Viz hloubkový rozhovor s Petrou Kotáskovou, město Hodonín, který je uveden v příloze č. 8.7.5.

63 zveřejnit, ale neuveřejníme... prostě, odmítneme a omluvíme se.“72 Výjimkou je pouze zpravodaj obce Josefov, který zveřejňuje všechny dodané články, které nijak neupravuje, nezkracuje (případně ani neprodluţuje). Nepřípustné jsou v Josefově pouze vulgarismy, které starosta vhodně upravuje. „Absolutně neděláme ţádnou cenzuru. (...) Neupravujeme, nezkracujeme ani neprodluţujeme. Snaţíme se to stylizovat graficky tak, aby to vyšlo.“73 Z hlediska cenzurování mediálních obsahů lze tedy vyloučit pouze obec Josefov. V ostatních případech jsou články (alespoň do určité míry) cenzurovány.

3.7.3 Redakční rady zpravodajů Redakční rada je oficiálně zřízena v Prušánkách, Ratíškovicích a Hodoníně. Funkce redakční rady se však v jednotlivých obcích (městu) výrazně liší. Zatímco v Prušánkách a Ratíškovicích plní redakční rada funkci redakce, v Hodoníně má redakční rada funkci dohlíţejícího, kontrolního a schvalovacího orgánu. Výše uvedenému odpovídá také sloţení redakčních rad. V Prušánkách a Ratíškovicích jsou členy rad ve větším podílu osoby, které s radnicí nejsou politicky ani pracovně spojeni (např. ředitel školy, sportovní reportér regionálního tisku, bývalý vysokoškolský učitel v důchodě apod.), v menší míře jsou pak zapojeni zaměstnanci úřadu (např. místostarosta, matrikářka, účetní). Hlavní rozdíl mezi funkcí redakční rady v Prušánkách a Ratíškovicích tkví v politickém zastoupení členů. Zatímco v Prušánkách redakční rada pracuje „pouze“ jako redakce a v jejím sloţení se nevyskytuje ţádný zastupitel obce ani člen vedení obce, v Ratíškovicích je členem redakce zastupitel obce – ředitel místní základní školy a místostarosta obce. Oba tito členové zde však fungují spíše jako aktivní členové redakce neţ jako kontrolní orgán. „Je to zauţívané tak, ţe všechno co shromáţdím se přeposílá panu řediteli, který tomu všemu dělá jakoby takovou první grafickou úpravu. Takţe všechno, co napíšeme, nebo si myslíme, ţe by bylo dobré tam dát, tak mu to zrovna přepošleme a on to zpracuje.“74 V Hodoníně tvoří redakční radu redaktorka a zbývající část tvoří politikové – členové zastupitelstva z vládnoucí i opoziční strany. O zvláštním postavení orgánu redakční rady konkrétně v Hodoníně svědčí i fakt, ţe od nástupu nového zastupitelstva75 došlo celkem čtyřikrát ke změně ve sloţení redakční rady.76 „To uţ je teď stará redakční rada, protoţe byl

72 Viz hloubkový rozhovor s Františkou Bílkovou, obec Starý Poddvorov, který je uveden v příloze č. 8.7.2. 73 Viz hloubkový rozhovor s Vojtěchem Pospíšilem, obec Josefov, který je uveden v příloze č. 8.7.1. 74 Viz hloubkový rozhovor s Janou Koplíkovou, obec Ratíškovice, který je uveden v příloze č. 8.7.4. 75 Po volbách v říjnu 2010. 76 Sloţení se liší kaţdý měsíc od ledna 2011.

64 poţadavek opozice, aby tam měli také svého člověka, takţe jim radní vyšli vstříc. Teď pracuje redakční rada ve sloţení pan Mráka77, pan Sedlačík78, já79, pan radní Krabička, a ještě pan zastupitel Králík, vlastně bývalý místostarosta Králík.“80 Tato část práce potvrdila, ţe redakční rady ve většině zkoumaných obcí (s výjimkou Hodonína) nejsou zřízeny nebo svou funkci neplní, případně ji plní jen částečně (obec Ratíškovice).

3.7.4 Specifika radničních periodik Jednotlivé redakce přistupují také odlišně také k tvorbě zpravodajů. V obcích Josefov, Starý Poddvorov a Prušánky oslovuje starosta občany v úvodníku. Město Hodonín a Ratíškovice starosta obce oslovuje pouze výjimečně (např. k Vánocům, Novému roku, volbám). Zprávy ze zasedání zastupitelstva obce povaţují za zbytečné zveřejňovat všechny obce s výjimkou Ratíškovic, kde redaktoři připravují krátký výpis zpráv z jednotlivých zastupitelstev a jednání rady. Nově zařazuje krátké výtahy i město Hodonín. Starosta obce Josefov podotkl, ţe opisovat znění zápisů ze zastupitelstev, která si kaţdý občan můţe přijít poslechnout v přímém přenose, nebo je můţe přečíst na úřední desce, je mrhání časem a papírem.81 Odlišný je také přístup jednotlivých redakcí k inzerci. Zatímco v Hodoníně podnikatelské subjekty vyuţívají inzerci velmi často, ostatní obce sice inzerci umoţňují (s výjimkou Starého Poddvorova), přesto je vyuţívána spíše ojediněle. Otázkou zůstává efektivnost inzerátu zveřejněného v radničním periodiku. Dosah inzerátu je sice lokálně omezený, nicméně vzhledem k finanční nenáročnosti (např. obec Ratíškovice nabízí inzerát na ¼ strany o velikosti A4 za cenu 600 Kč vč. DPH) a cílenému oslovení konkrétního publika se můţe stát vhodným prostředkem pro propagaci sluţeb a výrobků. Navíc nelze opomenout, ţe reklama se ke čtenáři dostává (obvykle) ve výtisku, který obdrţí občané většinou zdarma. Z přístupu jednotlivých redakcí je také moţné vypozorovat určitý nezájem redakčních pracovníků nabízet podnikatelským subjektům placenou inzerci ve zpravodaji. „Snaţíme se do zpravodaje inzerci dávat. Nikoho nenutíme. Záleţí, jestli někdo přijde.“82 Komerční inzerce ve zpravodaji sniţuje náklady obce na vydání tohoto periodika a nabízí úsporu finančních prostředků daňových poplatníků, z toho důvodu by měly redakce lépe vyuţívat

77 Starosta města Hodonín, 78 Místostarosta města Hodonína 79 Redaktorka Hodonínských listů Ing. Petra Kotásková 80 Viz hloubkový rozhovor s Petrou Kotáskovou, město Hodonín, který je uveden v příloze č. 8.7.5. 81 Viz hloubkový rozhovor s Vojtěchem Pospíšilem, který je uveden v příloze č. 8.4.1. 82 Viz hloubkový rozhovor s Vlastou Trechovou, obec Prušánky, který je uveden v příloze č. 8.7.3.

65 tento svůj potenciál. Zde je moţné vyvodit hypotézu, ţe existence radničních periodik není závislá na inzertních příjmech tak, jak by tomu bylo u soukromého média.

3.7.5 Shrnutí Případová studie poskytla náhled na vnitřní aspekty redakcí. V kaţdé z redakcí je oficiálně nebo neoficiálně ustanovena odpovědná osoba, která organizačně zajišťuje chod celé redakce (svolává zasedání redakce, zajišťuje povinnou spisovou agendu). Tyto osoby (ve všech případech) byly zaměstnanci obecního (městského) úřadu a mimo práci v redakci zajišťovali i další činnosti spojené s úřadem. Velikost lokálních redakcí se vzájemně liší, zatímco v Hodoníně a Josefově tvoří redakci jediná osoba, ve Starém Poddvorově se na činnosti podílí tři redaktoři, v Prušánkách pět a v Ratíškovicích šest osob. Všichni odpovědní redaktoři lokálních redakcí jsou zaměstnanci obecního úřadu. Z toho lze vyvodit, ţe jejich práce podléhá (alespoň do určité míry) kontrole ze strany vedení obce (města). V Hodoníně, Prušánkách a Ratíškovicích je oficiálně zřízena redakční rada, ale pouze v Hodoníně je redakční rada politickým orgánem a vykonává funkci dozorčího orgánu. V ostatních redakcích plní redakční rada spíše funkci lokální redakce. Z hlediska vyuţití článků dodaných přispěvateli vítají redakce všechny články. Výjimkou je město Hodonín, které upřednostňuje příspěvky podle data doručení, případně příspěvky aktuální nebo zajímavé. Tento rozdíl v přístupu je způsoben velkým mnoţstvím článků, které má hodonínská redakce k dispozici, narozdíl od ostatních lokálních redakcí, které musí své přispívatele často upomínat. Inzerci připouští všechny redakce s výjimkou Starého Poddvorova. Kaţdá redakce má stanovený svůj ceník sluţeb. Inzerce je podnikatelskými subjekty obvykle málo vyuţívaná (s výjimkou města Hodonína, které eviduje velké mnoţství zájemců o inzerci a někdy je redaktorka nucena i zveřejnění odmítnout pro nedostatek místa).

66 4 ZÁVĚR V této kapitole je zmíněna problematika, která byla tématem pro zpracování teoretické i empirické části. Jsou zde nastíněny problémy, které tato práce nebyla schopná pojmout a kterých se dotkla jen okrajově. Součástí kapitoly je i návrh k dalšímu studiu a závěrečné shrnutí.

4.1 Diskuse k ţurnalistice zpravodajů Z hlediska ţurnalistické teorie nebylo vzhledem k rozmanitosti zpravodajů moţné tento typ periodika jednoznačně zařadit. Obecně lze zpravodaje označit jako lokální média s úzkým vztahem k lokalitě, financovaná z rozpočtů radnic. Konfrontace s tiskovým zákonem však ukázala, ţe velké procento obcí vydává zpravodaj pouze jedenkrát ročně, čímţ nesplňuje základní podmínku definice periodického tisku. Syndikát novinářů poukazuje na naduţívání slov „zpravodaj“, „noviny“, „listy“ asociující ve čtenáři zpravodajství, které však podle nich radniční periodika nesplňují. S touto teorií však tvůrci zpravodajů nemusí souhlasit. Jejich snahou je přinášet informace a slouţit občanům. Oldřich Kuţílek navíc ve své závěrečné zprávě o zpravodajích upozorňuje na vysoké procento cenzury v radničních periodikách. Ve svých výpovědích se však redaktoři shodli na tom, ţe tlak ze strany vedení nepociťují. Zda cenzura ve zpravodajích existuje či nikoliv je především velmi těţké odhalit a nelze usuzovat jen z počtu opozičních článků zveřejněných ve zpravodaji. Za cenzuru také nelze povaţovat rozhodnutí redakce, která odmítne zveřejnit vulgární příspěvek nepodloţený fakty, ve kterém autor napadá své spoluobčany nebo kritické příspěvky, pod které se autor odmítne podepsat. S výše uvedenými skutečnostmi souvisí také zařazení zpravodajů mezi PR nástroje radnice nebo mezi nástroje ţurnalistiky. Případové studie ukázaly, ţe redaktoři zpravodajů sice povaţují tyto tiskoviny jako jeden z nejdůleţitějších nástrojů, jak informovat své občany o tom, co bylo, je a bude, nicméně pouze hloubková obsahová analýza článků by s určitostí prokázala, zda jde či nejde o PR nástroj radnice. Problematikou také zůstává kvalifikace redakčních pracovníků. Radnice obvykle zaměstnává pracovníka, jehoţ pracovní náplní je nejen tvorba radničního periodika, ale především mnoţství dalších aktivit (především z oblasti veřejné správy), které nezřídka nemají s radničním periodikem ţádnou souvislost. Kumulaci funkcí redakčního pracovníka však lze předpokládat. Důvodem je především nutnost obce (města) tohoto zaměstnance pracovně vytíţit. Tato situace je typická především pro menší úřady, které hospodaří s omezeným rozpočtem a zpravodaj vydávají dvakrát aţ šestkrát do roka. Takto vzniklou

67 situaci by mohl vyřešit externí pracovník zpracovávající radniční periodikum např. na dohodu o provedení práce, coţ však nemusí být pro radnici výhodou (omezená komunikace s externistou, potřeba dodávání informací z radnice ke zpracování apod.). Z řad profesionálních novinářů lze registrovat členy redakcí (redakčních rad) nebo redakční spolupracovníky, jejichţ činnost se obvykle velmi pozitivně na tvorbě periodika podepisuje. S neprofesionalitou redakčních pracovníků souvisí mimo jiné také nesourodost při opatřování článků podpisem autora a fotografií popiskem a jménem autora. Především by odpovědní redaktoři měli trvat na podepisování článků a to zejména k určení případné odpovědnosti, kdyby článek obsahoval nepravdivé údaje či pomluvy, na jejichţ základě by ţádaly třetí osoby odškodnění. Z hlediska neoznačených fotografií je moţné dedukovat, ţe ne vţdy má redaktor k dispozici jméno autora fotografie. Často mohou být do redakce doručeny fotografie jako součást příspěvku, aniţ by bylo autorství vyznačeno. Je pak jen na redaktorovi zda má časový prostor, aby pátral, kdo zmíněnou fotografii pořídil. Někteří redaktoři uváděli jako jeden z hlavních nedostatků, se kterým se potýkají nízkou periodicitu zpravodajů.83 Řeší tak často problém, zda o některých událostech, o kterých informoval běţný regionální denní tisk, občany informovat. Většina redaktorů však zastává názor, ţe zpravodaj slouţí také jako určitý druh kroniky84 a je tedy jejich povinností tyto „neaktuální“ informace ve zpravodaji uvádět.85 Cílem této práce bylo především vytvoření mapy zpravodajů měst a obcí na Hodonínsku a pro tento účel byly vybrány i příslušné metody výzkumu.

4.2 Témata pro další výzkum Během zpracování této bakalářské práce se autorce několikrát nabídlo srovnání s výsledky získanými výzkumem kolegů Anety Šedé (2009)86, Michaely Černé (2010)87 a Stanislava Kamenského (2010)88. Celkové srovnání výsledků takto zmapovaných oblastí, na které v této práci není prostor, by bylo vhodným tématem k další práci. Rozsáhlost problematiky radničních periodik, nabízí následující témata pro další výzkum:

83 Na tuto skutečnost upozornila v rozhovoru např. redaktorka Hodonínských listů a starosta Josefova. 84 S tímto problémem se potýkala hlavně redaktorka Hodonínských listů. 85 Obdobný názor sdělil starosta Josefova, jejichţ zpravodaj vychází dvakrát do roka. Přesto povaţuje za nutné i s půlročním opoţděním informovat např. o informacích ze školy apod. 86 Téma práce: Zpravodaje měst a obcí na Brněnsku. 87 Téma práce: Zpravodaje praţských městských částí. 88 Téma práce: Mediální mapa radničních periodik na Olomoucku.

68 Především lze povaţovat za přínosné zpracování mediální mapy zpravodajů v dosud nezmapovaných oblastech České republiky, která by poskytla další základ pro výzkum v této oblasti (nabídla by se tak moţnost například komparace jednotlivých oblastí, vytvoření souhrnného přehledu vydávaných periodik v ČR apod.). Jaká jsou tematická specifika jednotlivých lokalit promítající se v obsahu zpravodaje? (Jak se promítá např. vinařská tematika ve zpravodajích na Znojemsku nebo Hodonínsku?). Jak vyuţívají inzerci podnikatelské subjekty a občané v jednotlivých lokalitách? Existuje rozdíl ve vyuţití inzertních sluţeb v návaznosti na velikost lokality? Kdo ve zpravodajích inzeruje – místní subjekty nebo naopak subjekty podnikající v jiných lokalitách? Jak se liší ceny inzerce pro jednotlivé lokality? Jak velký podíl částky potřebné na vydávání zpravodaje lze z inzerce získat? Většina občanů obdrţí výtisk zpravodaje zdarma do poštovní schránky. Nabízí se tak návrh na výzkum čtenosti zpravodajů v jednotlivých oblastech. Kolik osob v domácnosti zpravodaj čte? Která témata jsou podle čtenářů nejzajímavější? Jaké je věkové sloţení čtenářů? Projevuje se preference v upřednostňování mediálních témat zpracovaných ve zpravodaji v závislosti na pohlaví čtenářů/čtenářek? Kdo jsou odpovědní pracovníci redakčních rad? Jsou to spíše ţeny nebo muţi? Jaký je věkový průměr redakčních pracovníků? Jaká je jejich specializace? Jaké mají vzdělání? Co je na práci nejvíce přitahuje? Jak dlouho pracují v redakci? Jakým způsobem jsou tvořeny redakční rady? Kde fungují redakční rady jako redakce a kde jsou redakční rady dohlíţecím orgánem? Jak zasahuje redakční rada do tvorby zpravodaje? Objevuje se v radničních periodikách cenzura? Jak se projevuje? Jaké ţánry jsou nejčastěji uţívány v radničních periodikách? Objevuje se častěji zpravodajství nebo publicistika? Je v radničních periodikách odlišeno zpravodajství od publicistiky? Existují společné prvky pro určité oblasti? Lze radniční periodikum řadit do kategorie ţurnalistiky nebo je spíše PR nástrojem radnice?

69 4.3 Závěrečné shrnutí Výsledkem této práce je vytvoření mediální mapy zpravodajů měst a obcí na Hodonínsku. Do mapování byla zahrnuta všechna města a obce, které jsou do okresu Hodonín zařazeny. Součástí práce bylo i zpracování obecných charakteristik těchto médií. V rámci této práce bylo zjištěno, ţe ne všechny zpravodaje odpovídají definici periodického tisku dle zákona. Stejně nesourodá je i definice zpravodaje z hlediska ţurnalistiky, ačkoliv většina osob tvořící zpravodaje je přesvědčena o tom, ţe zpravodaje plní především účel informativní a vedení města či obce do jejich tvorby nijak nezasahuje. V teoretické části byla radniční periodika typologicky zařazena v rámci mediálního systému, včetně právního ukotvení. Byla zmíněna také problematika řazení těchto periodik z hlediska jejich funkce jako média placeného z veřejných finančních prostředků. Empirická část práce představila metodologický postup a shrnula výsledky získané mapováním. Studie ukázala, ţe obliba radničních periodik na Hodonínsku je vysoká, celých 82 % obcí a měst na Hodonínsku zpravodaj vydává a většina z nich (84 %) jej zdarma distribuuje svým občanům aţ do poštovních schránek. Jako nejčastější název (69 %) neuţívají obce ţádné originální názvosloví, ale naopak v názvu uţívají označení „zpravodaj“ a název obce (města). Dále byla prokázána vysoká vazba (85 %) redakčních pracovníků na obecní či městský úřad, který zpravodaj vydává. Provedené případové studie otevřely problematiku fungování redakcí versus existence redakčních rad a potvrdily skutečnost, ţe dosud nemají zavedená psaná pravidla (kodex) nastavující podmínky jejich fungování. Výzkum zodpověděl všechny zkoumané otázky, to je, která města a obce na Hodonínsku vydávají zpravodaj89, jaké jsou jejich formální90 a ekonomické91 charakteristiky, informace o periodicitě92 a další zjištěné skutečnosti93. Práce rovněţ přinesla pohled do struktury94 jednotlivých redakcí, zabývala se otázkou funkčnosti redakcí, redakčních rad a řadou dalších lokálních aspektů. Přínos této práce spočívá především v tom, ţe poskytuje ucelený přehled vydávaných radničních periodik na Hodonínsku a nabízí krátký exkurz do redakcí několika z nich. Získaná data je moţné pouţít při srovnání s jinou oblastí v České republice nebo k podrobnému zkoumání dalších aspektů jednotlivých redakcí.

89 viz kapitola 3.6.2 90 viz kapitola 3.6.3.1 91 viz kapitola 3.6.3.3 92 viz kapitola 3.6.3.2 93 viz kapitola 3.6.3.4 94 viz kapitola 3.7

70 5 POUŢITÁ LITERATURA 5. 1 Literatura a zdroje Bartošek, J. 2002. Základy žurnalistiky. Zlín: Univerzity Tomáše Bati. Černá, M. 2010. Zpravodaje pražských městských částí (mediální mapa). Bakalářská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií. Disman, M. 2006. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. Ferjenčík, J. 2000. Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál. Foret, M. 2003. Marketingová komunikace. Brno: Computer Press. Hendl, J. 2005. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha: Portál. Hochlová, V. 2007. „Podoba regionalizmu v slovenskej tlači a slovenskej televízii.“ Pp 28–32 in Regionální média v evropském kontextu, ed. by Lenka Waschková Císařová. Brno: Masarykova univerzita. Hvíţďala, K. 2003. Moc a nemoc médií. Praha: Dokořán, s. 236–242 Jirák, J. – Köpplová, B. 2003. Média a společnost. Praha: Portál. Kamenský, S. 2010. Mediální mapa radničních periodik v Olomouckém kraji. Bakalářská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií. Macků, P. 2007. „Achillova pata regionální ţurnalistiky.“ Pp 101–103 in: Regionální média v evropském kontextu, ed. by Lenka Waschková Císařová. Brno: Masarykova univerzita. Orálek, P. 2007. „Sedm syndromů české regionální ţurnalistiky aneb čemu podléhají novináři v regionech – pohled z praxe.“ Pp. 91–95 in Regionální média v evropském kontextu, ed. by Lenka Waschková Císařová. Brno: Masarykova univerzita. Osvaldová, B. – Halada, J. (eds.). 1999. Praktická encyklopedie žurnalistiky. Praha : Libri. Osvaldová, B. 2007. „Regionální noviny v České republice z hlediska mediálního zařazení a etiky.“ Pp 51–54 in Regionální média v evropském kontextu, ed. by Lenka Waschková Císařová. Brno: Masarykova univerzita. Reifová, I. a kolektiv. 2004. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál. Rektořík, J. – Šelešovský, J. 1999. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací. Brno: Masarykova univerzita v Brně.

71 Šedá, A. 2009. Zpravodaje města a obcí na Brněnsku (charakteristika mediální krajiny). Bakalářská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií. Trampota, T. – Vojtěchovská, M. 2010. Metody výzkumu médií. Praha: Portál. Tušer, A. 1995. Typológia periodickej tlače I. Lokálna a regionálna tlač. Bratislava: Univerzita Komenského. Tušer, A. 2003. Ako sa robia noviny. Bratislava: Sofa. Tušer, A. 2007. „Stredoeurópsky rozmer slovenských regionálnych médií.“ Pp 22–27 in Regionální média v evropském kontextu, ed. by Lenka Waschková Císařová. Brno: Masarykova univerzita. Volek, J. 2007. „Regionální ţurnalisté v posttransformační etapě.“ Pp 35–50 in Regionální média v evropském kontextu, ed. by Lenka Waschková Císařová. Brno: Masarykova univerzita. Výrost, J. – Slaměník, I. (eds.). 2008. Sociální psychologie. Praha: Grada Publishing. Waschková Císařová, L. 2007. „Vybrané aspekty strukturální transformace českých lokálních a regionálních médií.“ Pp 62–71 in Regionální média v evropském kontextu, ed. by Lenka Waschková Císařová. Brno: Masarykova univerzita.

5. 2 Články z novin a časopisů Bláhová, L. 2010. „Radniční noviny nemůţou suplovat svobodný tisk.“ Pp. 2 in Táborsko 2010, ročník XIV., č. 13. „Stanovisko členské komise k členství novinářů z časopisů vydávaných úřady.“ Pp. 6 in Mediažurnál 2004, č. březen 2004. „Stanovisko Syndikátu novinářů k radničním tiskovinám.“ Pp. 1–2 in Mediažurnál 2006, č. červenec 2006.

5. 3 Online zdroje Český statistický úřad. 2011. Počet obyvatel v obcích České republiky k 31. 12. 2010. http://www.mvcr.cz/clanek/statistiky-pocty-obyvatel-v-obcich.aspx (15. 2. 2011) Český statistický úřad. 2011. Charakteristika okresu Hodonín. http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_hodonin (5. 3. 2011) Kuţílek, O. 2006. Závěrečná zpráva průzkumu radničních periodik v rámci projektu Radniční listy bez cenzury.

72 http://www.bezkorupce.cz/documents/radnicni_listy/shrnutipruzkumu.pdf (10. 1. 2011) Kuţílek, O., Svatošová, H., Petrášová, I. 2006. Doporučení pro vydávání periodik samosprávami. http://www.bezkorupce.cz/documents/radnicni_listy/doporuceni- kodex.pdf (10. 1. 2011) Listina základních práv a svobod (Ústavní zákon č. 2/1993 Sb.) http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html (10. 1. 2011) Magistrát města Brna: http://www.brno.cz/brno-aktualne/tiskovy-servis/tiskove- zpravy/brno-ziskalo-1-cenu-za-podporu-svobody-projevu-za-brnensky-metropolitan/ (13. 2. 2011) Mediaresearch, a.s. Praha. 2009. Ve zpravodajství na lokální úrovni vedou mezi mediatypy noviny a časopisy. http://www.mediaresearch.cz/file/260/tz-ve- zpravodajstvi-na-lokalni-urovni-vedou-mezi-mediatypy-noviny-a-casopisy.pdf (10. 1. 2011) Ministerstvo kultury ČR. 2011. Evidence periodického tisku a vydavatelů. http://www.mkcr.cz/scripts/modules/catalogue/search.php?catalogueID=1&lid=1 (13. 1. 2011) Otevřená společnost, o. p. s. 2011. Web pro otevřenost veřejné správy. http://www.otevrete.cz/hodnoceni-uradu/soutez-otevreno-zavreno/ (10. 1. 2011) Radniční listy bez cenzury. 2006. http://www.bezkorupce.cz/nase-projekty/radnicni- listy/ (10. 1. 2011) Svatošová, H. 2006. Radniční periodika a jejich právní souvislosti. http://www.bezkorupce.cz/documents/radnicni_listy/pravni-analyza.pdf (10. 1. 2011) Tiskový zákon (Zákon č. 46/2000 Sb. ze dne 22. února 2000 o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů). http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/70 1?PC_8411_number1=46/2000&PC_8411_l=46/2000&PC_8411_ps=10#10821 (10. 1. 2011) Zákon o obcích č. 128/2000 Sb. http://www.zakonycr.cz/seznamy/128-2000-sb-zakon- o-obcich-(obecni-zrizeni).html (10. 1. 2011) Webový portál měst Hodonín. 2011. http://www.hodonin.eu/ (2. 4. 2011) Webový portál obce Prušánky. 2011. http://www.obecprusanky.cz/ (31. 3. 2011) Webový portál obce Ratíškovice. 2011. http://www.ratiskovice.com/ (1. 4. 2011)

73 Webový portál Regionu Podluţí. 2011. Členské obce. http://www.podluzi.cz/josefov (1.4.2011) Webový portál obce Starý Poddvorov. 2011. http://www.poddvorov.cz/ (30. 3. 2011)

5.4 Městské a obecní zpravodaje Hodonínské listy (Periodikum vydávané městem Hodonín): 12/2010, 1/2011, 2/2011, 3/2011, 4/2011. Josefov zpravodaj obce (Periodikum vydávané obcí Josefov): 1/2009, 2/2009, 1/2010, 2/2010. Prušánecký zpravodaj (Periodikum vydávané obcí Prušánky): 2/2010, 3/2010, 4/2010, 1/2011. Ratíškovský Zvon (Periodikum vydávané obcí Ratíškovice): 4/2010, 5/2010, 6/2010, 1/2011 Starý Poddvorov zpravodaj obecního úřadu (Periodikum vydávané obcí Starý Poddvorov): srpen 2009, leden 2010, srpen 2010, prosinec 2010.

74 6 SEZNAM SCHÉMAT, GRAFŮ A TABULEK 6.1 Seznam schémat Schéma č. 1. Územní působení médií 14 Schéma č. 2: Typologie regionálních periodik 15 Schéma č. 3 Typologie lokálních periodik 16 Schéma č. 4: Plnění funkcí regionálních a lokálních versus celostátních médií 17 Schéma č. 5: Lokální versus národní zprávy 22

6.2 Seznam grafů Graf č. 1: Obce na Hodonínsku vydávající zpravodaj 50 Graf č. 2: Názvy radničních periodik 51 Graf č. 3: Zpravodaje podle dosahu působení 51 Graf č. 4: Formát zpravodajů 52 Graf č. 5: Uţití barev 53 Graf č. 6: Elektronická dostupnost zpravodaje 54 Graf č. 7: Periodicita radničních periodik 54 Graf č. 8: Náklady na pořízení jednoho kusu zpravodaje 56 Graf č. 9: Distribuce 57 Graf č. 10: Osoba odpovědná za tvorbu zpravodaje 58

6.3 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Přehled měst a obcí zařazených do okresu Hodonín 38 Tabulka č. 2: Přehled základních informací ke zpravodajům 46

75 7 JMENNÝ REJSTŘÍK A Hochlová, Vlasta, 17 Archlebov, 38, 45, 46 Hovorany, 38, 44, 46 B Hroznolhotský občasník, 46 Bartošek, Jaroslav, 13, 14, 16, 19 Hroznová Lhota, 38, 45, 46 Bláhová, Libuše, 12, 13, 17, 27 Hrubá Vrbka, 38, 44, 46, 52 Blatnice pod svatým Antonínkem, 38, 45, 46, Hvíţďala, Karel, 12 50 Hýsly, 38, 45, 46 Blatnička, 38, 45, 46, 56 I Bukovanské listy, 46 Informace občanů naší obce, 49 Bukovany, 38, 45, 46, 57 Informační list obce Vnorovy, 49 Bzenec, 38, 44, 46, 56 J Bzenecký zpravodaj, 37, 46 Janoušek, Jaromír, 11 Č Javornické listy, 46 Čejč, 38, 46 Javorník, 38, 46 Čejč dnes, 46 Jeţov, 38, 45, 46, 53, 58 Čejkovice, 38, 44, 46 Jirák, Jan, 11 Čejkovický zpravodaj, 36–37, 46 Josefov, 23, 38, 42, 45, 47, 55, 58, 60, 61, Čeloţnice, 38, 45, 46 63, 64, 65, 66 Černá, Magdaléna, 22 Josefovský zpravodaj, 47 Černá, Michaela, 8, 10, 12, 17, 19, 20, 21, K 26, 68 Kamenský, Stanislav, 8, 9, 18, 20, 24, 28, 51, Čevela, Vlastimil, 22, 24, 26 68 D Karlín, 38, 45, 47 Dambořice, 38, 44, 45, 46 Kelčanský zpravodaj, 47 Desatero základních pravidel, 21 Kelčany, 38, 44, 47 Disman, Miroslav, 40, 41, 42, 58 Kněţdub, 38, 45, 47, 53 Dolní Bojanovice, 38, 44, 46, 55 Kněţdubský zpravodaj, 47 Domanín, 38, 45, 46 Kodex etiky zaměstnanců ve veřejné správě, Domanínský zpravodaj, 46 32 Draţůvky, 38, 44, 46 Kodex dobrého radničního periodika, 21 Dubňany, 38, 44, 46, 50 Köpplová, Barbora, 11 E Kostelec, 38, 47 Encyklopedie praktické ţurnalistiky, 18 Kostelecký zpravodaj, 47 Etický kodex novináře 21, 32 Kozojídky, 38, 47 F Kuţelov, 38, 44, 47 Fakulta sociálních studií Masarykovy Kuţílek, Oldřich, 13, 21, 24, 25, 26, 68 univerzity, 8 Kyjov, 38, 44, 47, 53, 54 Ferjenčík, Ján, 40, 41, 43 Kyjovské noviny, 47 Foret, Jan, 17 L H Labutský zpravodaj, 47 Halada, Jan, 18, 19, 24, 26 Labuty, 38, 45, 47, 53, 58 Hanyšová Celá, Zdenka, 17, 19, 20, 26 Lhotáček – zpravodaj obce Nová Lhota, Hendl, Jan, 40, 43 Mlýnů a Vápenek, 47–48 H noviny, 37 Lipov, 38, 45, 47 Hodonín, 8,36, 37, 38, 42, 43, 44, 45, 46, 54, Lipovské lístky, 47 55, 56, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 70 Listina základních práv a svobod, 27, 29 Hodonínské listy, 46, 56, 60, 61, 62, 63 Louka, 38, 47 Hodonínsko, 8, 9, 10, 23, 35, 36, 40, 43, 46, Lovčice, 38, 47 50, 51, 54, 56, 58, 59, 68, 69, 70 Lovčické ozvěny, 47

76

Lúcký zpravodaj, 47 Rektořík, Jaroslav, 11 Luţice, 38, 45, 47, 55 Rohatec, 39, 48 Luţický zpravodaj, 47 Rohatecká obec, 48 M Rychnov u Jablonce nad Nisou, 25 Macků, Pavel, 23 S Malá Vrbka, 38, 44, 47, 52, 55 Sedláčková, Helena, 10, 12, 13, 24, 26, 27, 51 Mediaresearch, 8 Skalka, 39, 44, 48 Metropolitan, 25 Skoronice, 39, 44, 48 Mikulčice, 38, 45, 47, 55 Slaměník, Ivan, 11 Milotice, 38, 44, 47 Sobůlky, 39, 44, 48 Milotice zpravodaj, 47 Starý Poddvorov, 39, 42, 45, 48, 60, 61, 65 Ministerstvo kultury České republiky, 31, 36 Stavěšice, 39, 44, 48, 53 Ministerstvo vnitra České republiky, 28 Stráţnice, 39, 44, 48, 53, 54, 56 Mouchnice, 39, 44, 47 Stráţovice, 39, 44, 48, 53 Moravany, 39, 47 Sudoměřice, 39, 48 Moravský Písek, 39, 44, 47 Sudoměřský zpravodaj, 48 Mutěnice, 39, 44, 47 Suchov, 39, 45, 48 N Svatobořice – Mistřín, 39, 48 Násedlovice, 39, 44, 47, 53 Svatošová, Helena, 24, 27, 28, 29, 30, 31, 32, Násedlovice letos, 47 33 Naše Mutěnice, 47 Syndikát novinářů, 18, 21, 32 Nechvalín, 39, 45, 47 Syrovín, 39, 48 Nenkovice, 39, 47, 53, 56 Š Nová Lhota, 39, 47 Šardice, 39, 44, 48 Nový Poddvorov, 39, 44, 48, 52 Šardice – náš společný domov, 48 O Šedá, Aneta, 8, 13, 18, 20, 22, 24, 26, 27, 51, Občasník Blatničky, 46 68 Občasník obce Radějov, 48 Šelešovský, Jan, 11 Orálek, Petr, 20 T Ostrovánky, 39, 44, 48 Tasov, 39, 45, 48 Osvaldová, Barbora, 16, 18, 19, 20, 24, 26, Tasovský zpravodaj, 48 30, 31, 32 Těmenice, 39, 44, 48 Otevřená společnost o. p. s., 13, 25, 26, 34 Terezín, 39, 44, 49 Otevřeno, 25 Terezínské listy, 49 Oţivení, o. s., 13, 26, 33, 34 Trampota, Tomáš, 19, 40, 43, 44 P Tušer, Andrej, 14, 15, 16, 17 Petrášová, Irena, 24 Tvaroţná Lhota, 39, 49 Petrov, 39, 44, 48 U Petrovský zpravodaj, 48 Uhřice, 39, 45, 49 Prušánky, 39, 42, 44, 48, 55, 60, 61, 63, 64, Unie vydavatelů, 14 65, 66 V R Vacenovice, 39, 44, 49, 53 Radějov, 39, 44, 48 Vacenovský zpravodaj, 49 Radniční periodika a jejich právní Velká nad Veličkou, 39, 45, 49 souvislosti, 27 Veselí nad Moravou, 39, 49, 53, 54 Ratíškovice, 39, 42, 45, 48, 60, 61, 63, 64, Veselské listy, 49 65, 66, 45 Věstník, 49 Ratíškovský Zvon, 48 Věteřov, 39, 44, 49 Reifová, Irena, 10, 12, 13, 14, 19, 26 Věteřský zpravodaj, 49

77 Vlkoš, 39, 49 Zpravodaj obce Nenkovice, 47 Vnorovy, 39, 44, 49, 56 Zpravodaj obce Ostrovánky, 48 Vojtěchovská, Martina, 19, 40, 43, 44 Zpravodaj obce Stavěšice, 48 Volek, Jaromír, 62 Zpravodaj obce Stráţovice, 48 Vracov, 39, 44, 49 Zpravodaj obce Svatobořice-Mistřín, 48 Vracovský zpravodaj, 49 Zpravodaj obce Tvaroţná Lhota, 49 Vrbecký zpravodaj, 46, 47, 49 Zpravodaj občanů obce Jeţov, 46 Vřesovice, 39, 49 Zpravodaj obecního úřadu Starý Poddvorov, Vřesovský zpravodaj, 49 48 Výrost Jozef, 11 Zpravodaj OÚ Dolní Bojanovice, 46 W Zpravodaj OÚ Hovorany, 46 Waschková Císařová, Lenka, 37 Zpravodaj Uhřic, 49 Z Zpravodaj Velká nad Veličkou, 49 Zákon č. 52/2009 Sb., kterým se mění Zákon Zpravodaj z Mikulčic, 47 č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním,30 Zpravodaj Ţeletic, 49 (trestní řád) Ţ Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a Ţadovice, 39, 45, 49 povinnostech při vydávání periodického tisku Ţadovský zpravodaj, 49 a o změně některých dalších zákonů (tiskový Ţarošice, 40, 44, 49, 53, 57 zákon), 30 Ţdánice, 40, 44, 49, 54 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, 10, 13, 28 Ţdánický zpravodaj, 49 Zavřeno, 25 Ţeletice, 40, 49 Zpravodaj, 46, 47, 48 Ţeravice, 40, 44, 49 Zpravodaj obce Dambořice, 46 Ţeraviny, 40, 45, 49, 53, 56 Zpravodaj obce Kozojídky, 47 Ţeravisnký občasník, 49 Zpravodaj obce Mouchnice, 47 Ţeravský zpravodaj, 49

78 8 PŘÍLOHY 8.1 E-mailem rozesílaný dotazník Vážení kolegové a kolegyně, pracuji jako kulturní pracovnice na obci Dolní Bojanovice a současně studuji Fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V současné době píši bakalářskou práci na téma: Zpravodaje měst a obcí na Hodonínsku. Cílem práce je vytvořit mediální mapu zpravodajů na hodonínském okrese. V souvislosti s tím bych Vás chtěla poprosit o vyplnění přiloženého dotazníku, který zodpoví údaje potřebné k mé práci.

Vzhledem k tomu, že jsem sama nucena dotazníky studentům a organizacím vyplňovat, vím, jak může být tento úkol pro Vás nepříjemný. Tímto se Vám za zdržování omlouvám a věřím, že Vám vyplňování nezabere příliš mnoho času. Vámi zaslaná data poslouží pro akademické účely a pro moji práci jsou nezbytná.

V případě, že potřebné informace zpracovává na obci Váš kolega či kolegyně, prosím přepošlete tento mail na jeho adresu. Pokud máte jakékoliv dotazy, připomínky či poznámky, neváhejte mě kontaktovat na níže uvedené adrese.

Hezký zbytek dne Andrea Červenková Obec Dolní Bojanovice tel.: 724 365 686 email: [email protected] nebo [email protected]

Otázky – dotazník: 1. Pod jakým názvem vychází ve vaší obci (městě) obecní noviny, či zpravodaj?

2. Od kterého roku obec (město) zpravodaj vydává?

3. Jaká je cena jednoho výtisku, pokud se prodává?

4. Jak je zpravodaj (noviny) ve vaší obci distribuován? - zdarma poštou - zdarma roznos zajistí obec - zdarma k vyzvednutí na obci - k prodeji na obci, v obchodech, na jiných místech - jinak, uveďte

5. Je váš zpravodaj registrovaný u Ministerstva kultury ČR, pokud ano, pod jakým číslem?

6. Jak často zpravodaj vychází? 1x ročně 2x ročně

79 4x ročně 6x ročně 12x ročně jinak – uveďte:

7. Jaký je tištěný náklad zpravodaje (kolik kusů se tiskne)?

8. Je zpravodaj k dispozici i na internetových stránkách obce (příp. na jiných webových stránkách)?

9. Jak velký objem finančních prostředků obec (město) vydá na zpravodaje ročně?

10. Jaký formát má váš zpravodaj? A4 A5 jiný, vypište......

11. Kolik stran (v průměru) má jeden výtisk?

12. Mají podnikatelské subjekty moţnost ve vašem zpravodaji inzerovat?

13. Je zpravodaj černobílý nebo barevný? - černobílý - celo-barevný - barevná obálka - jiná moţnost, uveďte

14. Kolik členů má redakční rada?

15. Kdo je odpovědným redaktorem redakční rady – jméno, příjmení, povolání (příp. funkce)?

16. Kdo na otázky odpovídal?

17. Připadaly vám všechny otázky jasné a srozumitelné, nebo k nim či k dotazníku jako celku máte nějaké výhrady či připomínky? Jaké, vypište:

80 8.2 Seznam radničních periodik na Hodonínsku Bukovanské listy Terezínské listy Bzenecký zpravodaj Vacenovský zpravodaj Čejč dnes Veselské listy Čejkovický zpravodaj Věstník Domanínský zpravodaj Věteřský zpravodaj Hodonínské listy Vracovský zpravodaj Hroznolhotský občasník Vrbecký zpravodaj Informace občanů naší obce Vrbecký zpravodaj Informační list obce Vnorovy Vřesovský zpravodaj Javornické listy Zpravodaj Dolní Bojanovice Josefovský zpravodaj Zpravodaj Draţůvky Kelčanský zpravodaj Zpravodaj Moravský Písek Kněţdubský zpravodaj Zpravodaj Skoronice Kostelecký zpravodaj Zpravodaj obce Dambořice Kyjovské noviny Zpravodaj obce Kozojídky Labutský zpravodaj Zpravodaj obce Mouchnice Lhotáček - zpravodaj obce Nová Lhota, Mlýnů a Vápenek Zpravodaj obce Nenkovice Lipovské lístky Zpravodaj obce Ostrovánky Lovčické ozvěny Zpravodaj obce Stavěšice Lúcký zpravodaj Zpravodaj obce Stráţovice Luţický zpravodaj Zpravodaj obce Svatobořice-Mistřín Milotice zpravodaj Zpravodaj obce Tvaroţná Lhota Násedlovice letos Zpravodaj občanů obce Jeţov Naše Mutěnice Zpravodaj Obecního úřadu Hovorany Občasník Blatničky Zpravodaj obecního úřadu Starý Poddvorov Občasník obce Radějov Zpravodaj Uhřic Petrovský zpravodaj Zpravodaj Velká nad Veličkou Prušánský zpravodaj Zpravodaj z Mikulčic Ratíškovský Zvon Zpravodaj Ţeletic Rohatecká obec Ţadovský zpravodaj Stráţničan zpravodaj města Stráţnice Ţdánický zpravodaj

81 Sudoměřský zpravodaj Ţeravinský občasník Šardice - náš společný domov Ţeravský zpravodaj Tasovský zpravodaj

82 8.3 E-mailová korespondence s bývalým šéfredaktorem H–novin (ze dne 9. 5. 2011)

83 8.4 Kalkulace profesionální tiskárny k barevnému tisku zpravodaje (ze dne 6. 4. 2011)

84 8.5 E-mailová korespondence s obcí Blatnička (ze dne 13. 5. 2011)

85 8.6 Charakteristika periodik vybraných k hloubkovým rozhovorům 8.6.1 Obec Josefov Velikost obce: 415 obyvatel Vydávaná periodika: Josefovský zpravodaj Periodicita: 2/rok Tištěný náklad 2010: 150 výtisků Způsob distribuce: zdarma do všech domácností Dostupnost na webu: není Cena: zdarma Výdaje určené na vydávání zpravodaje 2010: 12.000,- Kč Velikost redakce: 1 redaktor (zpovídaný) Redakční rada: ţádná Zpovídaný: Bc. Vojtěch Pospíšil Funkce na obci: starosta Vzdělání: vysokoškolské právního směru Dřívější práce v médiích: ţádná Psaná pravidla zpravodaje: ţádná Spolupracující osoba se zkušenostmi v médiích: není Délka rozhovoru: 42 min.

8.6.2 Obec Starý Poddvorov Velikost obce: 969 obyvatel Vydávaná periodika: Zpravodaj obecního úřadu Starý Poddvorov Periodicita: 2/rok Tištěný náklad 2010: 400 výtisků Způsob distribuce: zdarma do všech domácností Dostupnost na webu: ano Cena: zdarma Výdaje určené na vydávání zpravodaje 2010: 40.000,- Kč Velikost redakce: 1 odpovědná redaktorka + 2 výpomocní redaktoři Redakční rada: ţádná Zpovídaná: Františka Bílková Funkce na obci: úřednice (evidence obyvatel, podatelna, správce hřbitova) Politické funkce: ţádné

86 Vzdělání: středoškolské s maturitou Dřívější práce v médiích: ţádná Psaná pravidla zpravodaje: ţádná Spolupracující osoba se zkušenostmi v médiích: Ivo Cencinger (bývalý šéfredaktora Naše Slovácko) – dodává příspěvky, fotky, zpracovává graficky Délka rozhovoru: 33 min.

8.6.3 Obec Prušánky Velikost obce: 2133 obyvatel Vydávaná periodika: Prušánecký zpravodaj Periodicita: 4/rok Tištěný náklad 2010: 400 výtisků (pro vydání 1 aţ 3), 750 výtisků (pro vydání 4) Způsob distribuce: prodej na předem určených místech (pro vydání 1 aţ 3), zdarma do všech domácností (pro vydání 4) Dostupnost na webu: ano Cena: 10 Kč (pro výtisky 1 aţ 3), zdarma (pro vydání 4) Výdaje určené na vydávání zpravodaje 2010: 41.530,- Kč Velikost redakce: 1 odpovědná redaktorka + 4 výpomocní redaktoři Redakční rada: oficiálně zřízena, plní však funkce redakce Zpovídaná: Vlasta Trechová Funkce na obci: úřednice (evidence odpadů, platby, správce hřbitova, kulturní pracovnice, knihovnice) Politické funkce: ţádné Vzdělání: středoškolské s maturitou Dřívější práce v médiích: ţádná Psaná pravidla zpravodaje: ţádná Spolupracující osoba se zkušenostmi v médiích: není Délka rozhovoru: 45 min.

8.6.4 Obec Ratíškovice Velikost obce: 4043 obyvatel Vydávaná periodika: Ratíškovský zvon Periodicita: 6/rok

87 Tištěný náklad 2010: 600 výtisků Způsob distribuce: prodej na předem určených místech Dostupnost na webu: ano Cena: 20 Kč Výdaje určené na vydávání zpravodaje 2010: 145.000,- Kč Velikost redakce: 1 odpovědná osoba + 5 redaktorů Redakční rada: oficiálně zřízena, plní však funkce redakce Zpovídaná: Jana Koplíková Funkce na obci: úřednice (podatelna, sekretariát) Politické funkce: ţádné Vzdělání: středoškolské s maturitou Dřívější práce v médiích: ţádná Psaná pravidla zpravodaje: ţádná Spolupracující osoba se zkušenostmi v médiích: Libor Kopl (redaktor sportovního zpravodajství v regionální příloze Deník VLP) – dodává příspěvky Délka rozhovoru: 31 min.

8.6.5 Město Hodonín Velikost obce: 25526 obyvatel Vydávaná periodika: Hodonínské listy Periodicita: 12/rok Tištěný náklad 2010: 11300 výtisků Způsob distribuce: roznáškovou sluţbou do všech domácností Dostupnost na webu: ano Cena: zdarma Výdaje určené na vydávání zpravodaje 2010: 1.100.000,- Kč Velikost redakce: 1 odpovědná redaktorka Redakční rada: oficiálně zřízena, plní funkce kontrolního orgánu Zpovídaná: Ing. Petra Kotásková Funkce na obci: redaktorka, mluvčí Politické funkce: ţádné Vzdělání: vysokoškolské se zaměřením na management Dřívější práce v médiích: ţádná Psaná pravidla zpravodaje: ţádná

88 Spolupracující osoba se zkušenostmi v médiích: Kateřina Jagošová (bývalá redaktorka Našeho Slovácka) – zpracovává korektury Délka rozhovoru: 52 min.

89 8.7 Hloubkové rozhovory – doslovné opisy

8.7.1 Hloubkový rozhovor – obec Josefov (30. března 2011, 14.30 hod.) Můţete uvést, jak se jmenujete a jaká je vaše funkce na obecním úřadě? Jmenuji se Vojtěch Pospíšil, jsem starostou.

Jaké je vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Vysokoškolské. Vystudoval jsem práva95.

Máte vzdělání v oblasti ţurnalistiky nebo médií? Odborné znalosti ne, ale vţdycky jsem se o tuto problematiku zajímal

Jaký účel má podle vás zpravodaj obce? Informovat občany obce. Pojímáme ho ve formě jak informovanosti, co se týče obecního úřadu, tak také zábavního oběţníku, kdy vydáváme články. Vedle zpravodaje vydáváme také měsíční zprávičky, coţ je měsíční periodikum, kde mapujeme co se událo v dohledné době, nebo co se chystá. Proto také zpravodaj vychází jen dvakrát ročně. Kaţdého půl roku vydáváme zpravodaj, ve kterém uvádíme, co se stalo a co se má stát dalšího půl roku z hlediska obce a obecního úřadu. Následující rubriky jsou tvořeny formou různých příspěvků našich občanů a spolků nebo ze základní školy z Prušánek. Také citujeme nebo interpretujeme články z historických a zábavných časopisů.

Kdo tvoří redakci zpravodaje? Já.

Pomáhá vám někdo? Pomáhá mi s... Protoţe jsme lidé omylní, takţe přitom zveřejňovaném objemu (i kdyţ objemu – to je relativní pojem, je to tak dvacet šest stránek, nicméně je to šestadvacet stránek textu, nejsou tam výpisy ze zasedání zastupitelstva, coţ by někteří lidi uvítali, ale na druhou stranu já, co sleduji ostatní zpravodaje, tak jsem toho názoru, ţe je to mrhání papírem, protoţe lidé mohou přijít na zastupitelstvo a vyslechnout si to on-line a přepisovat otrocky šestnáct stránek mi připadne v uvozovkách neekonomické a nezajímavé pro ty lidi. Někdo si to přečte, ale někdo přeskočí a podívá se na stránky, které by ho mohli zaujmout).

Takţe všechny články píšete a připravujete sám? No, nepíšu. Dostávám příspěvky. Já je svým způsobem... (protoţe samozřejmě někdo ti to pošle v mailu, musíš to přepsat, někdy to nejde jen zkopírovat, protoţe kdyţ ti to někdo pošle v klasickém mailu a překopíruješ to do wordu, tak to musíš upravit, mnohdy přepsat, takţe tě to vyjde tak, jak kdyby to napsal ručně..., opravit základní pravopisné chyby, potom jakmile já to nějakým způsobem zestylizuju, nahodím tomu otázky, pak to paní účetní zkontroluje po mně ještě jednou. Potom to jde na korekturu k Přemkovi Růţičkovi, coţ je místostarosta, protoţe víc očí.... vţdycky tam nějakou čárku nebo nějaké í... samozřejmě jsou místa, kde nám nějaké písmenko uletí, coţ uletí i v klasickém tisku nebo na internetu, to vidíš prakticky denně, ţe je tam nějaká čárka špatně... Výstupní kontrolou to projít musí.

Graficky zpravodaj zpracuje kdo? Já.

95 Titul Bc.

90 Tisknete kde? Tady na barevné tiskárně. Tiskneme v nákladu sto padesáti kusů. Máme tady nějakých 133 domů, v současné době 134, no o něco víc, někteří nemají přiděleno číslo popisné. Z toho důvodu se nějaké výtisky dávají i do hospody, něco dáváme i do kostela, něco se dá do knihovny, něco málo zbude tady (do těch pěti kusů), moc jich tu nezbude, obvykle tak tři kusy.

Jste registrovaní...? Nejsme registrovaní.

Takţe neposíláte povinné výtisky? Přesně tak, neposíláme.

Cenzurujete příspěvky? Absolutně neděláme ţádnou cenzuru. Pakli-ţe se v příspěvku objeví sprostá slova nebo vulgarismy... samozřejmě zveřejňujeme i nějaké vtipy a kdyţ nějaký pěkný vtip obsahuje nějakou vulgaritu, i kdyţ je to s tou vulgaritou vtipnější, tak se to snaţíme nějakým způsobem přepsat do únosné míry, přeformulovat to. Jednou se nám stalo, ţe jsme tu měli článek bývalého pétépáka rodáka tady z Josefova, tak jsme uvaţovali jestli... nebo tak, my jsme neuvaţovali, ţe ho nevydáme, ale on se odmítl pod ten článek podepsat. Z důvodu, ţe zveřejňoval dosti bolestivé informace pro ještě ţijící lidi, kteří byli nějakým způsobem zainteresování v tom, ţe nějakým způsobem svědčili a na základě těch svědectví byli ti lidé odesláni na nucené práce (nebo nucené, já nevím, jak se to jmenovalo – prostě pétépáci). Takţe se pod to nechtěl podepsat, aby někdo nevěděl, o koho jde. Nicméně, kdyby ten článek vyšel, kaţdý by věděl, kdo ho napsal. Takţe po několika jednání nakonec souhlasil, ţe se pod ten článek jeho jméno uvede. Toliko k nějaké cenzuře. Jak říkám necenzurujeme nic.

Jak probíhá samotná příprava (plánování) zpravodaje? Nemáme ţádné plánování. Za kaţdé pololetí probíhá určitá... prostě chceme, aby to bylo aktuální. Vţdycky ze školy z Prušánek máme příspěvek za půl roční období, jak tam děcka fungují a co dělaly. To samé děláme i my, kdyţ nám někdo dá příspěvek o tom, jak fungují (ať uţ jsou to pingpongáři, myslivci nebo kynologický klub). Vţdycky shrne, co se událo za konkrétní období. Uţ je to tak historicky dané, ţe bych určil, ţe tohle číslo zpravodaje bude o sociálních dávkách nebo ţe se tam zahrne politika rozvoje nebo zdravotnictví, tak to ne. Vyloţeně na aktuální téma.

Upravujete příspěvky? Neupravujeme, nezkracujeme ani neprodluţujeme. Snaţíme se to stylizovat graficky tak, aby to vyšlo.

Kdo pořizuje fotografie? Něco já, většinu knihovnice – paní Hasilová. Nějaké fotky dostanu i mailem s dopisem, ţe se podařilo něco hezky vyfotit. Tak to pak taky pouţiji.

Upravujete fotky? Ţádným způsobem neretušujeme, obvykle jsou i v dobrém rozlišení. Pouze klasicky ve wordu pomocí funkce nástroje upravím fotky tak, ţe jim dám rámeček, nebo ji umístím do kolečka...

91 Máte i nějaké ohlasy na zpravodaj? Tak samozřejmě občané jsou rádi informovaní. Většinou kvitují s povděkem některé články z historie nebo zajímavosti, které se snaţím vypíchnout z Epochy. On ne kaţdý si můţe takový časopis dovolit, takový časopis stojí i 50 korun... Já sám mám rád historii, takţe se snaţím vypíchnout něco zajímavého, pravidelně také odbírám časopisy, ze kterých informace čerpám a vepíšu je tam. Spíš neţ strohé informace z obecního úřadu mají raději zajímavosti a v uvozovkách oni pak zpravodaj vnímají spíš jako časopis.

Jak se zpravodaj vyvíjí? Původně byl zpravodaj na A4. Teď uţ si nevzpomínám... Zřejmě... Tenkrát... To jsem byl ještě mladý puberťák... Uţ ani nevím, kdo ho vydával, ale pravděpodobně původně Vojta Lelka v tiskárně. Tehdejší starosta Mira Hradil neměl ani moţnosti, nebyl tu počítač, zůstal tu po něm stůl a psací stroj, na kterém to sepisoval. Potom... V té době byl zpravodaj ještě registrován, pak se to nějakým způsobem neprodlouţilo. Myslím, ţe do roku 2006, 4, 6... Tak nějak, kecal bych... vydával zpravodaj Tiskárna Lelka. Na základě té struktury z tiskárny to vydáváme teďka my. Protoţe ono to výjde... nebo rozhodli jsme se ho vydávat z jednoho nebo dvou prostých důvodů. Jeden je finanční, samozřejmě, kdyţ to spočítám, je to o šedesát procent levnější, coţ by se dalo i v uvozovkách pominout, pakli-ţe kdyţ ti zpracuje někdo grafický návrh, tak to bezpochyby vypadá líp na lepším papíře, neţ takto. Druhý důvod je, ţe samozřejmě musíš dávat příspěvky do nějakého časového termínu do uzávěrky neţ to vytiskneme. Jenţe u nás to funguje tak, ţe já jim řeknu dodejte mi příspěvky do zpravodaje. Oni se zeptají, do kdy to chceš? Já jim řeknu v uvozovkách do 20. prosince, tak oni příjdou 24. prosince, na Vánoce, přinesou mi příspěvky, no tak já samozřejmě dělám zpravodaj a tisknu na Štěpána. Aţ uznám za vhodné... Samozřejmě vydáváme zpravodaj k hodům, coţ je třetí týden... Josefovské hody jsou třetí týden v červenci a vánoční číslo. Takţe aby to vyšlo na tu nedělní nebo v neděli na hody, aby to bylo v kaţdé domácnosti, potaţmo aby to bylo... dřív jsme to dělali, aby to bylo na Vánoce v kaţdé domácnosti, ale protoţe to nejde časově zvládnout, za jedno máš tady hromadu práce a pakli-ţe sám to stylizuješ, sám to tisknu, sám to sešívám, sám to... teda děcka mi to potom roznáší... tak to děláme na Štěpána. Protoţe, musím si aspoň na Vánoce odpočinout. Nebo... před dvěma lety jsem to tiskl na Vánoce a to jsem doma pěkně dostal, protoţe manţelka uţ mě volala k večeři a já jsem tu ještě sešíval zpravodaje.

Snaţí se zastupitelé kontrolovat zpravodaj? My nemáme ţádnou kontrolní ani redakční radu. Historicky, co si pamatuju, co jsem starostou, místostarostou a zastupitelem, tak si nevzpomínám, ţe by se někdo snaţil nebo měl úmysl do zpravodaje jakýmkoliv způsobem zasahovat. Nebo já, já vlastně ten zpravodaj vyrábím čtvrtým rokem respektive pátým rokem - v době, kdy jsem byl ještě místostarostou... V době, kdy se ten zpravodaj dělal ještě v tiskárně u Lelky, tak tam jsem přispíval klasickými příspěvky, ale pak uţ jsme z těch důvodů spíše časových, ale samozřejmě i finančních, protoţe jsme tady měli dobré tiskárny, tak jsme si to začali tisknout sami... a samozřejmě neţ ten zpravodaj jde vyloţeně do horkého tisku, tak ho všem zastupitelům rozposílávám... Neţ to jde úplně ven, tak to samozřejmě vidí.

Měli někdy nějaké připomínky? Ne. Jen jednou se objevila připomínka kvůli nějakému vtipu. Ten vtip se nakonec vyřešil sám, respektive vyřešil ho sám program. Tehdy jsem to ještě dělal na počítači doma, přeposlal jsem si to sem do kanceláře a tady mám trochu jiný typ wordu. Doma mám word 2010 a tady 2007 a jak jsem si to přeposlal, tak zrovna tenhle vtip mi automaticky vypadl, čímţ se to vyřešilo samo a nemusel jsem přemýšlet, jak vyhodit... Tam vlastně nebylo ani sprosté slovo, ale byl takový ostrý. Sice byl hodně vtipný, ale do zpravodaje se asi opravdu nehodil.

92 Máte nějaká psaná pravidla pro psaní zpravodaje? Pravidla vyloţeně, ţe by byly stanovené nemáme. Máš-li na mysli nějaké kodexy etické, tak samozřejmě bychom nezveřejňovali ţádné informace nebo intimity a tak dále. Ţe by se tam otiskovali nějaké sprosťárny nebo sprostá slova, nebo nějaké neetické fotky, to ne. Jsme normální přemýšlející lidé a nejsme ani porno časopis.

Jaký je rozdíl mezi měsíčními zprávičkami a zpravodajem? No zprávičky by měly být ještě přesnější a konzervativnější neţ a... ba naopak jsou zprávičky takové veselejší. Lidé to rádi vítají a pro tento případ je ve zprávičkách na posledních... já nevím... třech, šesti řádcích je tam nějaký vtip, nějaké lidové moudro nebo nějaký citát. Ale to samé je i v tom zpravodaji obvykle na poslední stránce vánočního čísla vychází nějaké novoroční a vánoční smsky, v tom letním čísle je nějaký vtip, coţ samozřejmě já sám mám srandu rád a vtipy rád, takţe... jak říkám, někdy to umím přehnat a potom to koriguji, vynechávají se tam slovíčka nebo se ten vtip musí dát... ne, ne jenom jeden případ byl, kdy jsem ho musel dát pryč, a to vypadl sám. Ale fakt se to musí nějak korigovat, aby to bylo v pořádku.

Baví vás ta práce na zpravodaji? Tak, bavila mě, baví mě, ale nicméně protoţe jsem se posunul o patro výš, na pozici starosty, tak samozřejmě je to časově ještě náročnější. Dřív sem to řešil v odpoledních hodinách, někdy aţ do večera. Teď kdyţ jsem dělal vánoční číslo, tak jsem to řešil v ranních časných hodinách, někdy od desíti do tří do rána a samozřejmě na to nemáš jen jeden den, ţe. Těch dní je spousta.

A nemáte k dispozici dobrovolníka, který by se ve zpravodaji angaţoval? Né, ţe bych byl narcis, ale zas na druhou stranu ţivot mě naučil věřit sám sobě a to, co udělám já, můţu si nějakým způsobem zkorigovat a já mám zaţitou jakousi konstrukci toho, čeho dělám a některým lidem se to samozřejmě líbí, jiným se to nelíbí. Nicméně mám zaţito, ţe kdyţ zadám dělat práci někomu podle mého mustru, tak ty poţadavky zatím ještě nikdo nikdy nesplnil. A potom se dohadovat, ţe to mělo být jinak nebo nemělo být jinak to... nebráním se ničemu, dokonce i uvaţuji o tom, ţe by se to vrátilo zpátky někde do té tiskárny, protoţe tam pošleš článek, který nesmí obsahovat spoustu hrubek, protoţe tam uţ tu korekturu to samozřejmě prodělá... Co si budeme povídat, kdybych dělal grafika v tiskárně a někdo mi poslal článek plný hrubek, tak mu to pošlu zpátky. Ale my teď máme nějaké nabídky... nevím. Zatím to zvládám, stíhám, jak to bude do budoucna... Uvidíme. Teď jsem dostal nabídku od nějaké firmy z Kyjova a na náš výtisk to vycházelo šestnáct tisíc korun, to je tragédie. Kdyţ nám to dělával Vojta Lelka, tak to vycházelo osm tisíc korun a kdyţ to tisknu já tady, tak... samozřejmě to postrádá tu kvalitu, kdyţ se na to podívá grafik, tak se nad tím můţe ošklíbat, ale já samozřejmě šetřím peníze. Kdybych měl dvakrát za rok vyhodit... tak, dalo by se, ale ty dvě kritéria tam převaţují: čas a peníze. Já kdyţ to tisknu tady... samozřejmě nepočítám tam práci svoji, práci paní účetní ani případně někoho z rodiny a vychází to v uvozokách někde tři a půl tisíce.

Od kdy pracujete v redakci zpravodaje obce? Od roku 2006. Tehdy jsem byl ještě místostarosta, předtím jako zastupitel obce.

Máte vy osobně zkušenosti z minulosti s prací v regionálních nebo celostátních médií? Nemám.

93 8.7.2 Hloubkový rozhovor – obec Starý Poddvorov (30. března 2011, 10 hod.)

Můţete uvést, jak se jmenujete? Jmenuji se Františka Bílková.

Jaké je vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Střední škola s maturitou.

Jaká je vaše funkce ve zpravodaji? Sbírám články od občanů, připravuji některé příspěvky.

Neţ jste začala zpracovávat zpravodaj, měla jste nějaké zkušenosti s médií nebo ţurnalistikou? Vůbec ţádné. Ţurnalistiku jsem nikdy nestudovala ani nic podobného.

Co je podle vás zpravodaj, jakou plní funkci? Zpravodaj informuje občany obce, přináší zajímavosti z historie i současnosti. Informuje o tom, co se v obci chystá.

Kdo u vás tvoří redakci zpravodaje? Zpravodaj chystáme tři členové. Máme tříčlennou redakční radu. A je to magistra Hajdová, inţenýr a já Bílková.

Jaké mají povolání pan Kuchař a paní Hajdová? Mgr. Hajdová je ředitelka školy, Kuchař je zastupitel.

A pan Kuchař pracuje kde? Pracuje v soukromém podniku v Brně, nějaká dřevovýroba... dřevařská výroba nebo tak. Nevím přesně. Je zaměstnanec.

Takţe, jestli to správně chápu, redakční rada je v podstatě u vás redakce? Ano.

Jak u vás příprava zpravodaje probíhá? Víceméně, protoţe jsem zaměstnanec obecního úřadu, tak posháním články já. Nebo pochystám, co je zapotřebí, například blahopřání jubilantům, příspěvky z akcí a tak. Hodně článků dodá paní ředitelka, co se týká školy, tak to ona. Tomáš zase je přes tu chartu, jak jsme tady měli loni to setkání96. Tak oni kaţdý rok mívají nějaké setkání. Zpravodaj vychází dvakrát do roka a protoţe on na nějaké to setkání aspoň jedenkrát do roka jede, tak dodá vţdycky fotky, nějaký článek o tom setkání. Ale jinak většinu těch článků posháním já, přepíšu je do počítače a před vydáním se sejdeme a ujednotíme si, jaké články tam dáme, popřípadě je opravíme nebo něco tak a dáme dohromady fotky.

Jak upravujete články? Opravujeme chyby, učešeme do čitelné podoby, popřípadě zkrátíme, abychom nezměnili obsah.

Stalo se vám někdy, ţe byste zveřejnění nějakého příspěvku odmítli? No, to teda máme někdy problém. Měli jsme tu takového jednoho pisálka a taky jeden pán se nám ještě pořád připomíná, ţe by chtěl zveřejnit, ale neuveřejníme... prostě, odmítneme a omluvíme se.

96 Setkání Evropské charty.

94 Odpovědná redaktorka jste teda vy? No, ani bych neřekla, ţe já. To spíš paní ředitelka Hajdová. Ta má rozhodující slovo.

Takţe paní ředitelka dává dohromady články? Ne, to ne, všechno je to na mě. Jen paní ředitelka má hlavní slovo při závěrečném sezení.

Jak to řešíte s korekturami? Korekturu nám dělává pan Hudeček v Čejkovicích. Ten to projde celé vţdycky.

Platí mu obec za tuto práci? Ne, dělá to dobrovolně. Protoţe, zase on kolikrát potřebuje věci, ţe mu zase vycházíme vstříct. Spíš se jedná o formu spolupráce s ním. Chodili jsme tam i do školy, takţe nás tak bere.

Kdo u vás pořizuje do zpravodaje fotky? No, jak kdo, abych pravdu řekla. Máme tady teď novou pracovnici Marcelku, takţe ta teď hodně fotí, co se týká hlavně obce... ty pochůzky a takové. Abychom měli vesnici zachycenou z jara, na podzim, všechno... tu obec tak vychytanou. No ale byly tady obecní plesy, takţe kdo měl fotoaparát, tak nám třeba ty fotky postahuje a my z toho vybereme ty nejlepší, které se nám hodí. Takţe fotky získáváme různě. Jak se dá.

Ale máte tu profesionálního fotografa Karla Kosinu97, ten s vámi nespolupracuje? Máme. Taky nám umí dodat fotky. Ale bohuţel s minulým vedením jsme byli trochu na štíru, protoţe mu to nechtěli platit. No a zadarmo, ţe? Kdo ti co dá? Ale teď jsme trošičku domluvení s novou paní starostkou, tak slíbila, ţe mu určitě nějakou zakázku zadá, aby nám trošku profesionálně pofotil i tady v té obci všechno. ...a děcké hody nám krásně nafotil, máme hodně jeho fotek, ale... je to problém.

Jak se mění zpravodaj v průběhu let? Mění se barva obálky podle ročního období, v létě je ţlutá v zimě modrá. Jen teď jsme vydali jednu fialovou, protoţe se nám změnil člověk, který nám ten zpravodaj chystal. Pomáhal nám teď s posledním zpravodajem Ivoš Cencinger. On pochází trošičku z Poddvorova. Má tady babičku. A jedí sem a baví ho to. On dřív dělával ve Slovácku a teď uţ tam nepracuje, no a baví ho tady tato práce, tak nám nabídl, ţe by nám celý zpravodaj zpracoval. A dáváme ho pak uţ jen do tisku k Lelkovi.

Takţe vám ho zpracuje graficky nebo ho i napíše? Celou grafiku nám udělá on. A Lelka to jen vytiskne, aniţ by to zpracovávalo jeho grafické studio.

Jak Cencingera za jeho sluţbu platíte? Platíme ho na dohodu o provedení práce. Protoţe právě, kdyţ ho to baví... On i fotky, jak jsme se bavily o těch fotkách, on spoustu fotek má a uţ nám taky říkal, tam fotky nesháněj, tam sem byl a pofotil jsem si to, takţe já si dodám všechno ke článečku a on to fotkami doplní. On nám taky spoustu článků dodává... Máme s ním takovou dobrou spolupráci.

Má někdo z redakce mimo Cencingera zkušenosti s prací v médiích? Ne, nikdo.

97 Podnikatel s fotografickým studiem.

95 Je vám známo, zda je (nebo byl) pan Cencinger členem Syndikátu novinářů? Ten moţná byl98. Ale teď nevím... on se s nima nějak rozloučil. A uţ tam dál není. To musíte řešit jedině s ním. Dám vám na něj kontakt a můţete se ho sama dotázat.

Stává se vám, ţe by vás například vedení obce nebo zastupitelé chtěli kontrolovat nebo vám určovat, co zveřejnit? Ne.

Vy osobně také nějaké články do zpravodaje píšete? No, málo. Ale řekla bych, ţe z takových akcí, které probíhají tady v obci, ano. Máme tady třeba sousedské posezení, kterého se teda hodně zúčastňujeme, chystáme občerstvení, no a takţe fotky máme. Tak k tomu se napíše jen taková malinká zpráva, aspoň ţe to proběhlo, kdo se toho zúčastnil, ale nějaké odborné nebo tak... to nepíšu. To necháváme skutečně na odbornících. Nebo co umíme ještě, ţe chodíme tady po návštěvách za těma starýma lidma. Takové to vzpomínání na to jejich mládí, tak to potom trošičku sepíšu, ale zase se sejdeme a poopravujeme, dáme to trošičku dohromady.

Chodíte někam na školení, jak má zpravodaj vypadat nebo v obdobné problematice? Ne, nebyli jsme.

A jak se zpravodaj změnil od doby, kdy začal vycházet? Já je mám tady všechny posvazované99. První byl v červnu 1995. Podívejte, obálka byla jednodušší na měkkém obyčejném papíře. Obálku jsme časem zpestřili víc do barev. Ale dřív byl zpravodaj celý černobílý.

Mimo zpravodaje, co dalšího máte na úřadě za povinnosti? Dělám evidenci obyvatel, my nemáme matriku, takţe co se týče všechno evidence obyvatel, to mám na starosti já. Czech point, podatelna, mám na starosti, co se týká výběru stočného na čistírně, tak to mám já na starosti a účetnictví bytů. Máme tady tři bytové domy, takţe co se týká správy a účetnictví, tak to vedu taky já. Taková holka pro všechno. Jestli evidence hrobových míst, já říkám, já jsem tady od kanálů aţ po všechno ostatní. Takţe spadá ke mně i ta sluţba veřejná, ale i ta samospráva tady na té obci. Takţe...dá se říct, ţe pro všechno.

A konkrétně zpravodaj děláte od kdy? Já jsem sem nastoupila aţ v roce 1999, takţe to začínala Draha celý ten zpravodaj tady. A od toho devadesátého devátého, jak jsem nastoupila, tak jaksi nechtěně... ţe napiš to, dej to dohromady a tak mi to zůstalo. Takţe od toho devadesátého devátého jsem to dělala víceméně já, aţ loňský rok, co teda paní řídící Hajdová řekla, ţe by měla být redakční rada. Takţe máme asi tu redakční radu. Rok, co tak fungujeme. Ale předtím více méně jsem to dělala sama, dávala dohromady a dávala vţdycky jenom konzultovat panu Strýčkovi, co byl starosta obce. Tak ten si to prošel a řekl jo, jo, jo. Toto tam dej, toto jo a tak se dělal zpravodaj.

Současná starostka vám také mluví do obsahu zpravodaje? No, my jí to ani jaksi nedáváme. Nedáváme tam věci, které by třeba byly na poškození někoho nebo na uráţku. Vyhýbáme se takovým věcem. Takţe tam dáváme aktuální věci, ty co proběhly, ty co proběhnou, no a kus té historie asi. Jinak se nám tam... nedáváme tam jiné články.

98 E.mailovou korespondencí sdělil Ivo Cencinger dodatečně, ţe členem Syndikátu novinářů nikdy nebyl. 99 Vytahuje na stůl svazek zpravodajů od roku 1995 po 2010.

96

Baví vás ta práce? Ano, baví mě to. Ráda chodím i za těmi občany. I třeba ráda dělám ty rozhovory různé. Baví mě, jak vypráví o té historii a o tom všem. Jako ráda to dělám, no ale... je to náročné.

Máte nějaká psaná pravidla na obci, kodex, který by určoval pravidla pro vydávání zpravodaje? Taková pravidla nemáme. Akorát, co jsme tady měli, od začátku, co jsme začali ten zpravodaj vydávat, tak pan starosta – bývalý pan Strýček – nechtěl reklamy. On nechtěl, aby v těch zpravodajích byl jakákoliv reklama na cokoliv. On nechtěl. Nevím, co teda teď, protoţe myslím, ţe uţ nějaké reklamy jsme začali zveřejňovat, ale teď tato nová redakční rada je tomu uţ i nakloněna. Proč ne, proč by si to tam nemohli dat, ale bývalé vedení, to bylo vyloţeně proti reklamě.

Máte ohlasy na zpravodaj? To máme. Jak kladné, tak záporné. Protoţe, vedeme tady článečky – opisujeme starou kroniku. A co se mi teda stalo, ţe jsme tam psali, jak tady včelařili a napsala jsem tam nějakému panu Svobodovi, ţe měl tři včelstva, já nevím... v roce třicet sedm. No a jeho rodina sem teda došla skoro celá a vytkli mně, ţe on měl pět včelstev, jaks mohla napsat, ţe měl tři včelstva nebo čtyři, nebo obráceně... A já jsem řekla, ale já jsem to doslovně opsala kroniky. Dokonce jsem jim tu kroniku ukázala. No tak to tam ten kronikář popletl, tak to sprav ve zpravodaji. Jenţe to já uţ nemůţu, jednak to opisuji a jednak uţ je zpravodaj vydaný. No tak ta rodina byla celkem uraţená, ţe stařeček měl pět včelstev a ne tři. A jinak ohlasy máme taky, ţe jsme vydali nějaký článeček ohledně druhé světové války a psal tam jeden občan a hned na ten článek zareagoval jiný občan, takţe v dalším zpravodaji zase vyšla, dá se říct, taková odpověď a zas ještě v dalším zas ten původní odpovídá, takţe dá se říct, ţe ve třech zpravodajích po sobě je pokračování – reakce na článečky.

Myslíte si, ţe je rozdíl v podání zpráv v klasickém tisku a ve zpravodaji? To nevím. Já osobně si myslím, ţe do zpravodaje se spíš píší takové věci, které se týkají jen naší obce a ţe jsou blízké jenom nám. Kdeţto třeba do Slovácka100 se píše všeobecně. Ale tady je to takové rodinné, bliţší.

Co si myslíte, ţe je pro občany nejzajímavější? Je to jednak kronika, ale navíc nám tu píše pan profesor Svoboda a ten hodně píše dá se říct o tom Poddvorově z historie, ale i takových věcí... já bych je označila jako rodinných. Píše o rodech, jak na sebe navazovaly a lidi se na to docela těší. O kapličce psal... opravdu umí to. Teď nám zase chystá článečky. A je to dost zajímavé. A co ještě lidi zajímá jsou fotky, lidé, jak se vidí na těch fotkách, tak chodí, dumají a říkají: A ty, kdo je na těch fotkách... A tys to tam nepopsala a proč to nepopíšeš? Někteří se prý dohadovali i doma. Takţe ty fotky je určitě zajímají.

Jak stanovujete termín uzávěrky? Míváme to vţdycky tak, aby zpravodaj vyšel dvakrát do roka. My míváme hody vlastně začátkem srpna, tak aby vyšel ten první zpravodaj do těch hodů a ten další do konce roku. Někdy se nám zpravodaj nepodaří do konce roku vydat, tak vychází aţ v lednu. Ale dvakrát do roku vţdycky chceme, aby zpravodaj vyšel. Víckrát ho ale nevydávám, jednak bychom to

100 Slovácko – úterní regionální příloha Deníku VLP.

97 nezvládli časově a pak i ty články ... My máme docela problém ty články od lidí získávat. A dávat tam pořád jenom naše poznatky, to taky není ono.

A po uzávěrce uţ ţádný článek nepříjmete? I kdyţ příjmeme, tak upozorníme, ţe článek výjde aţ v dalším čísle. Takţe nevýjde třeba teď v létě, ale aţ v zimním vydání. Takţe ti lidé to tak berou. Ale spíš je to tak, ţe my lidi, o kterých víme, ţe nám články dodávají, oslovujeme před vydáním. Jinak lidi sami od sebe... oni spíš řeknou: To bys tam mohla napsat. A já jim říkám, tak to napište, já vám to tam zveřejním. Né, né, né, to tam napiš ty. Ale článek uţ nedodají.

Určuje někdo pořadí článků? Necháváme to spíš na té tiskárně, vlastně teď na tom Ivošovi, takţe ten nám to poskládá. Ale my uţ si vţdycky orientačně ty články poskládáme. Takţe úvodní slovo té starostky, snaţíme se hned za to dát kroniku a na závěr aby byl sport a takové věci z domácího prostředí. Ale spíš to necháváme na grafikovi, kam se mu co hodí.

98 8.7.3 Hloubkový rozhovor – obec Prušánky (30. března 2011, 13 hod.)

Můţete uvést své jméno? Jmenuji se Vlasta Trechová.

Jaké je vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Středoškolské s maturitou.

Neţ jste začala pracovat ve zpravodaji, měla jste nějaké zkušenosti s médii nebo ţurnalistiku? To ne. Ţurnalistiku jsem nestudovala ani jsem nic takového nikdy nedělala.

Jak byste definovala zpravodaj a jeho funkce? Zpravodaj je čtvrtletník, který informuje občany o tom, co se v obci událo a o tom, co pro ně obec chystá.

Kdo tvoří redakci zpravodaje? My tady máme redakční radu, která má pět osob. Je to doktor Hradil – důchodce, bývalý vysokoškolský profesor, magistra Bušková – učitelka ve škole, Lukáš Vaculík – správce webových stránek obce jako fotograf, já jako odpovědná redaktorka a naše matrikářka. Učitelka Bušková nám navíc dělá korekturu a dodává i články ze školy.

Jaké další úkoly máte v náplni práce mimo práci na zpravodaji? Jsem kulturní pracovnice obce, vedu evidenci poplatků, knihovnu, správce hřbitova...

Jakou část pracovního úvazku vám zabírá příprava zpravodaje? To nedokáţu přesně odhadnout. Řekla bych tak asi jednu pětinu celé mé práce.

Jak postupujete při přípravě zpravodaje? My to děláme tak, ţe já jako odpovědný redaktor zpravodaje uvědomím všechny sloţky nebo ty lidi, od kterých bych poţadovala článek, kdy bude uzávěrka. Oni mi pak zašlou články mailem nebo někdy i v psané formě, takţe je potom přepisuji a aţ to mám na hromadě, tak potom podle potřeby si svolávám redakční radu nebo jen vybrané členy, kterých se to týká a kdo do toho má co říct. Většinou se sejdeme jen jedenkrát na závěr. Já totiţ si myslím, ţe oni uţ to nechávají více méně na mně. Já teda spíš spoléhám na učitelku Buškovou, té to předám ke korektuře. Jinak většinu článků snaţím se vytvářet sama podle potřeby obce... o čem potřebuje obec občany informovat. Ať uţ je to v oblasti odpadového hospodářství, kde teda navíc agendu odpadového hospodářství vedu, v oblasti kultury, v knihovně... Prostě já sama cítím, co obec potřebuje a o čem je máme informovat, co po občanech chceme. Protoţe pokud ti občani nebudou informovaní, tak nemůţe po nich chtít, aby pro nás udělali to nebo to.

Stává se vám, ţe odmítnete zveřejnit článek? Stalo se nám to několikrát, protoţe ten článek byl hodně kritický a napadal například i nějakou část obyvatel a lidi jsou vztahovační a myslíme si, ţe by to neudělalo dobrotu. Týká se to většinou velkých kulturních akcí, kdy lidi třeba nebyli spokojeni s průběhem, i kdyţ třeba nebyla obec pořadatelem – byly to třeba některé sloţky. Ale tady toto jsme nezveřejňovali.

99 A radili jste se o tom, ţe to vyřadíte, nebo jste to vyřadila sama? Ne, ne nikdy sama o těchto věcech nerozhoduju. Zavolám většinou doktora Hradila a ještě se domluvím s paní učitelkou Buškovou a dám vţdycky na jejich radu.

Mluví vám vedení obce nebo členové zastupitelstva do toho, jak by měl vypadat zpravodaj? Ne. Nemluví mně do toho. Myslím si, ţe to vyplývá uţ z toho, ţe to dělám deset roků a uţ to nechávají víc na mně a na redakční radě, protoţe uţ sami asi ví, ţe zpravodaj obsahuje to, co je pro obec nutné. Já spíš mám problém od nich ty články všelijaké vymáhat, však to znáte... Pokud tam něco chci dát, tak si ty články radši vytvářím sama. Já bych řekla, ţe na dědině to funguje tak, ţe prostě musí člověk chodit po vesnici, vyptávat se lidí, co a jak a ty jejich názory nebo poţadavky prostě do toho zpravodaje nějakou vhodnou formou zapravit, aby se nikoho nedotkl, ale aby jim to něco řeklo.

Zbývají členové redakce, tedy jak vy říkáte redakční rady, mají s obcí nějaký smluvní vztah, jsou placeni za práci nebo jsou členové zastupitelstva? Nejsou to zastupitelé. Jednou za rok dostanou za tuto práci jednorázovou odměnu ve výši tisíc korun.

Je podle vás rozdíl mezi redakční radou a redakcí? Já jsem si volala paní Sedláčkové do Brna, znáte ji? Helena Sedláčková a ona říkala, ţe ţádný zákon neudává, ţe musí být nějaká redakční rada zřízena. Já jsem prostě redakce a mám kolem sebe lidi, se kterými se radím. Kdyţ uţ opravdu jde někdy do tuhého, tak se jdu poradit navrch se starostou nebo místostarostou. Ty články, obce a rozpočtu, to je úplně všecko nich a já jim do toho vůbec nemluvím. Zastupitelé si myslím, ţe jsou rádi, ţe nemusí do zpravodaje nijak zasahovat.

Jaké máte redakce občanů na zpravodaj? Samozřejmě lidé reagují, někdy kladně, jindy záporně. Někomu tam něco chybí, jiný řekne, ano je to pěkný zpravodaj, je obsáhlý, řeklas to, co chceme vědět. Někdy jsou připomínky k tomu, ţe jsme třeba na něco pozapoměli, pokud je to moţné, tak to příště napravíme, pokud je to uţ prošlé, tak to necháme být.

Na zpravodaji pracujete uţ 10 let, jak se práce v redakci změnila? Zpravodaj začal vycházet v roce 1996. Dřív ta pracovnice všechno přepisovala, nebyla tehdy ještě taková moţnost mailování. Vybírala příspěvky od všech sloţek a zájmových organizací a ona to přepisovala a dávala dohromady. Tehdy byl zpravodaj samozřejmě poloviční, protoţe to bylo náročné a co jí kdo dal, to tam napsala. Ona nic netvořila, sama nevymýšlela ani neupravovala, tak jak to děláme my dneska. Od roku 2000 uţ jsem to přebrala já, ale i předtím jsem ve zpravodaji vypomáhala, kdyţ jsem ještě na obci zaměstnaná nebyla.

Vzděláváte se nějak pro práci ve zpravodaji? Kdyţ dostanu pozvánku, tak jezdím do Brna na školení. Byla jsem uţ několikrát u paní Sedláčkové101.

Máte v obci profesionálního novináře, který by se v práci pro zpravodaj nějak angaţoval? Nemáme. Kdyby tady byl, tak mu to předám. Zatím tady spisovatele dělám pořád jenom já.

101 Mgr. Helena Sedláčková

100 Titulní strana zpravodaje má pro kaţdé roční období svou barvu. Určujete si to pokaţdé sama, jakou barvu bude mít další číslo, nebo je to uţ nějak dané? Máme dohodu s vydavatelem, ţe nám kaţdé vydání rozliší barvami. Jaro je vţdy zelené, léto ţluté, podzim do hněda a zima je modrá.

Kdo určuje, jak budou rozmístěny články? Já to určuji. Určuji to tak, ţe první by měly být články týkající se obecních věcí, pak následuje škola, školka, sport, potom kultura, společenská kronika a ostatní články, které uţ se umístˇují podle volného místa. Tak, jak je to zapotřebí.

Jak u vás funguje datum uzávěrky? Stanovujete termín dopředu? Vţdycky do posledního vydání v roku, tedy do zimního zpravodaje napíšu termíny všech uzávěrek. Na celý rok. Čtvrtletí uzavírám tak asi kolem desátého, pak to upravujeme, dávám to na korekturu, doplňuji o fotografie, protoţe ty vybírám aţ podle toho, jaké se mi dostanou do rukou články. Takţe sháním fotografie, které mi ještě chybí. A pak to dám tak patnáctého do tisku. A tak týden trvá neţ to dáme úplně dohromady. Zhruba tak po dvacátém vychází zpravodaj. No a v zimě mám uzávěrku kvůli vánocům uţ pátého.

V tiráţi zpravodaje máte uvedeno, ţe vám tiskne Tiskárna Brázda? Ano.

Zpracovávají i grafiku? Grafiku dělá tiskárna. Já to tady nahraji na flashku a zavezu jim to do tiskárny, oni mi pak pošlou náhled. Samozřejmě já si pak třeba řeknu, tam mi to doplňte o to, tam o to, tu fotku mi dejte tam... Prostě oni mi to vrátí a já s tím ještě můţu šibovat a dávat dohromady. Po odevzdání článků uţ do tiskárny nejezdím, ale komunikujeme jen přes mail.

Vaše korektorka upravuje i text nebo jen kontroluje chyby? Hrubky tam samozřejmě nemáme, ale opravuje čárky, i třeba vymění nějaké slovo. Já jí vţdycky tučně napíšu, toto se mi nezdá, ať to přehodnotí. Prostě po vzájemné dohodě... Nebo ona třeba řekne: „Paní Trechová tu větu nahradím, nebo to bych prostě radši vyhodila...“ Nebo já jí pošlu článek a napíšu jí k tomu, ţe jsem neměla čas se na to moc podívat, tak prosím podívejte se na to, kdyţ tak to upravte. Jako mezi námi, jsou lidi inteligentní, kteří příjdou a řeknou na, tady máš článek a uprav ho jak chceš, ty víš jak. A jsou jiní a řeknou: „A ne ţe mi na to sáhneš...“ Takţe... Třeba doktor Hradil dojde a řekne, uprav si to, jak chceš a dojde jiný... víte? Takţe já uţ teď říkám, víte, já to dávám paní Buškové... já to nechávám na ní. A oni to vezmou líp neţ ode mě. Ale já většinou ty články předělávám, neţ jí to dávám.

Má někdo z redakce zkušenost s prací v tisku? Ne nemá. Ale doktor Hradil byl vysokoškolský profesor a určitě někdy něco publikoval, takţe zkušenosti má. V ţivotě těmato zkušenostmi prošel. Určitě někdy dával nějaké interview, psal různé články.

Máte stanovená nějaká pravidla pro zveřejňování článků? Ne. Nemáme.

Kolik se u vás platí za inzerci? Snaţíme se do zpravodaje inzerci dávat. Nikoho nenutíme. Záleţí jestli někdo příjde. Cena bývá podle velikosti buď dvě stě, tři sta nebo pět set korun, kdyţ je to uţ velké. Ale ještě dáváme takovou inzerci, kdy si třeba chceme propagovat někoho v obci... prostě jenom jako

101 sluţby občanům. Třeba jako toto (ukazuje na inzerci). Prostě něco je placená inzerce, kdyţ dojde někdo cizí. Prostě snaţíme se i rozlišovat a také místním podnikatelům vycházíme vstříct, protoţe jsou to třeba sluţby obyvatelstvu.

Takţe to má ten podnikatel zdarma? Ano. Nebo nám třeba poskytne nějakou protisluţbu a tak...

Baví vás tato práce? Ano.

Co vás na ní baví? Ráda píšu, ráda tvořím články, zajímá mě historie, ţivot a dění v obci a baví mě to zpracovávat pro lidi.

102 8.7.4 Hloubkový rozhovor – obec Ratíškovice (31. března 2011, 13 hod.) Můţete uvést své jméno? Jmenuji se Jana Koplíková.

Jaké je vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Středoškolské s maturitou.

Neţ jste začala pracovat ve zpravodaji, měla jste nějaké zkušenosti s médii nebo ţurnalistiku? No, uţ předtím neţ jsem nastoupila sem do práce, tak jsem psala někdy články. Ale jako jestli myslíte nějaké studium, tak to ne. To já jsem nikdy ţádné odbornosti nestudovala. Ale vţdycky mě to bavilo.

Jak u vás vnímáte zpravodaj, jaké u vás plní funkce? Má informativní význam. Lidé chtějí co nejvíc informací o tom, co se v obci děje a to vlastně dostávají prostřednictvím tohoto Zvonu, protoţe jestli jste viděla Zvon, tak je rozdělen na informace vyloţeně z obecního úřadu, kde je jednání rady, jednání zastupitelstva, potom jsou tam důleţité informace, které se týkají investičních akcí, které se plánují... kolik co stojí... a další díly nebo další části toho Zvonu jsou zaměřeny na kulturu, sport a vůbec na ty společenské... spolky.

Kdo tvoří redakci zpravodaje? Redakci zpravodaje tvoří pan místostarosta doktor Štastný, ředitel školy, to je hlavní korektor, bych řekla, ten nám tam opravuje ty naše chyby... Redakční rada má vlastně dvě sezení, kde se články znovu pročítají a v případě, ţe je tam těch článků moc, tak se vyřazují ty, které by byly třeba.... já nevím, méně atraktivní. Takţe pan ředitel, za sportovce Libor Kopl, pan Vašek Koplík to je takový náš kulturní nestor. A já jsem členkou rady.

Pan Kopl je...? Pan Kopl je profík. Ten dělá redaktora ve Slovácku. Dělá tam sportovního redaktora. No, máme polo-profesionální redakci.

Teď jste mi tedy řekla, kdo je členem redakce. Máte i nějaký dohledový orgán, který by vaši práci kontroloval? No, více méně je to všechno na té redakční radě.

Takţe redakční rada je redakcí? Ano. Redakční rada rovná se redakce.

Jak probíhá plánování kaţdého vydání? Sejdete se nejdřív? Praxe je taková, ţe vlastně vţdycky v tom posledním čísle, které výjde, je napsané, ţe uzávěrka bude tehdy a tehdy. Teď máme zrovna uzávěrku dneska 31. března, takţe to znamená, takţe to znamená, ţe veškeré věci, které bych chtěla mít... nebo veškeré dění za ty dva měsíce, které tady v Ratíškovicích bylo, například kulturní akce, byly plesy, karnevaly.... pro děcka různé takové ty věci, potom to byly akce – bylo zastupitelstvo, rada se několikrát sešla... Potom, co se tu tak důleţitého udělalo, v obci se... nechci říct, ţe se zrovna v obci začala sekat tráva, ale vţdycky nějaký ten počin, který se v obci udělá je buď fotograficky zaznamenaný nebo pan ředitel, který je i člen zastupitelstva a rady, má o tom přehled, co se vlastně děje, tak osloví. Osloví, třeba kdyţ je to kolem fary, tak osloví třeba paní, která tam k tomu má největší kompetence, nějaké ty věci sdělit. Takţe skládá se to z toho, ţe většinou je

103 to tak ţe buď ti čtenáři sami, nebo ty spolky sami iniciativně, protoţe chtějí, aby o té jejich činnosti se vědělo tak dají nějaké ty články včetně těch fotografií a teď je otázka toho, ţe Zvon (zpravodaj) musí mít určitý počet listů. Takţe pokud je tam ještě místo, tak se potom oslovují... jako, ţe by bylo dobré třeba... já nevím, napsat tady o tom nebo o nějakém dění, které se připravuje nebo bude připravovat nebo které proběhlo a není tak významné. A kdyţ tak jsou tady takové... máme tady paní, co dělá kroniku, nebo kroniku... historické fotografie a dávala do elektronické formy kroniku obce, takţe vţdycky z té kroniky tam dá nějaký příspěvek. Nějaké důleţité mezníky, které se třeba staly. Jo? Jako teď například 18. dubna bude výročí osvobození obce, tak tam bylo, já nevím, 18. dubna 1945 jak to tady probíhalo.

Máte profesionálního fotografa? Případně osobu, která se stará o fotky? Profesionálního ne. Jako ţe by byl vyčleněný víceméně... jako co se týče kulturních akcí to si tady zajišťuje osvětová beseda, co se týká sportovních akcí, tak to většinou nějaký ten nadšený sportovec nebo... jako takto se dodávají fotky. Vyloţeně, ţe by tady byl fotograf, který kopíroval tady ty... To ne.

Jmenovala jste mi členy redakce, kdo z nich je spojený zaměstnanecky s radnicí? Jen já a pan místostarosta.

Kdo z členů redakce – redakční rady – je zastupitelem nebo radním? Jen ředitel školy.

A ti ostatní pobírají nějakou odměnu? Vlastně redakční rada rovná se redakční komise, teda informační komise, která je zřízená tady v obci. Takţe dostávají myslím, ţe měsíčně.

Kdo chystá nejvíc článků? Je to zauţívané tak, ţe všechno co shromáţdím se přeposílá panu řediteli, který tomu všemu dělá jakoby takovou první grafickou úpravu. Takţe všechno, co napíšeme, nebo si myslíme, ţe by bylo dobré tam dát, tak mu to zrovna přepošleme. Aţ máme vše zpracované, tak probíhá první sezení redakční rady, kde vlastně to máme v tom hrubém nástinu, jak by to mělo vypadat, protoţe je to formát A4. Já to vytisknu přes naši kopírku, je to tam i včetně těch černobílých fotografií a kdyţ náhodou fotky nejsou, tak je tam vynechané místečko. A domlouváme se na tom, co by bylo ještě dobré tam dát nebo doplnit, nebo kterou tu fotku by bylo dobré... Tak probíhá to první čtení, kdyţ se na to podíváme, tak vidíme, všichni – ta redakční rada, v tom momentě ví, jaký by ten zvon měl mít obsah. Protoţe všichni o těch článcích, co jsou zařazeny do zvonu neví, ţe? Takţe se vlastně poprvé dozvídají, jak a kolik těch článků je a o čem ty články jsou. Kdo tam psal, tak se to dozvíme aţ z toho prvního čtení no. Opravují se gramatické chyba a takové různé... Potom to pošleme do tiskárny. Tiskárna udělá ten hrubý náhled, pošle se to znovu a dělá se druhé čtení, protoţe jednak zkontrolujeme si, jestli byly opraveny chyby, které jsme si tam eventuelně našli...

Jak určujete výběr témat do zpravodaje? Uţ máme historicky dané, ţe se zveřejňuje zápis z rady a zastupitelstev. Dále se informuje o kulturních akcích, spolcích, sportu, škole.... Snaţíme se to řadit podle důleţitosti.

Jak řešíte články, se kterými nesouhlasíte? To se stává... No je to těţké. Víte, já osobně jsem se s tím moc nesetkala osobně, za tu dobu, co to dělám, řeší to pan místostarosta. On se to vţdycky snaţí tak jaksi... aby teda nebyla poškozená ţádná strana. Ale od nějakého vulgárního napadání se ta redakce distancuje.

104 Dívala jsem se na několik čísel Zvonu, na obálce je pouţita doplňková barva – modrá. Je tato barva stálá nebo se mění? Je to uţ zauţívaná barva, jestli jako myslíte, ţe se mění podle ročního období, tak to ne.

Jaké máte reakce od občanů na Zvon? Na jednu stranu na to občané čekají, kdy zpravodaj výjde..., jako a kdy uţ teda výjde? Na druhou stranu co teda slyšíme, někdy, ţe je moc drahý.... on je moc drahý.

A co myslíte, ţe je nejvíc zajímá? Jak koho. Kaţdý si tam najde svoje. Sportovec bude listovat od konce, protoţe tam bude mít informace. Pokud ho zajímá, co se děje na zastupitelstvu, tak se podívá ze začátku.

Jak dlouho tuto práci vy osobně děláte? No, víte, ono.... práce v redakční radě je jedna věc, ale já jsem teda dlouho tady do té redakční rady patřila externě, protoţe jsem tady dělala naši kulturní příspěvkovku, takţe to bylo v rámci tady toho. Takţe uţ je to tak sedm roků.

Máte nějaká pravidla pro práci redakce? Víte, to se musí respektovat nějaké osobní údaje a tak... ale v podstatě máme tady morální zásady, ale ţádná psaná pravidla.

Vzděláváte se v rámci ţurnalistiky? Chodíte na školení? Ne.

Baví vás práce? Jo. Já si myslím, ţe jsem člověk tvůrčí a v této práci se tvůrčí činnost projeví.

Ještě se zeptám na inzerci.... Ano. Inzeruje se.102 2390 celá A4, jinak je to podle... jinak je to inzerce soukromá. Tady podívejte 2380 včetně DPH, potom podle toho, jak se stránky lámou. Takový nejběţnější jedna čtvrtina 600 korun.

Administrativu zařizuje kdo, například odesílání povinných výtisků? To taky já. předplatitele máme, jinak to lidem dáváme k dispozici na prodejní místa. Máme obchody a můţe se zakoupit i tady u mě v kanceláři.

102 Předkládá ceník inzerce.

105 8.7.5 Hloubkový rozhovor – město Hodonín (1. dubna 2011, 10 hod.)

Můţete prosím uvést své jméno a funkci, kterou vykonáváte? Jmenuji se Petra Kotásková a pracuji zde jako tisková mluvčí a redaktorka Hodonínských listů.

Jaký účel podle vás plní Hodonínské listy? Především je to účel informativní, protoţe je snahou dostat k lidem informace, které jim potřebuje městský úřad sdělit. Jsou to věci provozního charakteru, jedná se například o termíny placení poplatků, ale jsou to samozřejmě také informace zpravodajského typu, to znamená články o tom, ţe se budou konat, nebo ţe se konaly určité akce. Nově jsme zařadili taky informace z rady a zastupitelstva, kde však není moţné zveřejňovat všechna usnesení, z toho důvodu je tam v závěru odkaz na webové stránky, kde to lidé najdou komplet a zde je pouze výběr těch nejdůleţitějších věcí. Ale ty Hodonínské listy jsou také příleţitostí pro mnoho místních organizací, jak informovat o své činnosti. Protoţe často je pro ty místní organizace problémem dostat se do běţných periodik, protoţe ať uţ z toho důvodu, ţe nemají dostatek finančních prostředků, aby si zajistili propagaci tímto způsobem anebo z toho důvodu, ţe pro ty noviny ty akce zkrátka nejsou zajímavé tak, aby jim věnovaly ten prostor. Takţe i z tohoto důvodu si myslím, ţe Hodonínské listy plní ten informativní účel, pro ty místní sdruţení.

Máte problém s dodáváním článků od místních spolků a organizací? Musíme si uvědomit především to, ţe zájmem těch organizací samotných je aby tam ty články byly. Kdyţ to řeknu hodně nadneseně oni by měli mít zájem na tom mi ty články dodat a ne já..., aby tam ty jejich články byly. Protoţe já se naopak spíš potýkám s opačným problémem, ţe těch článků je tam hodně, tudíţ není problém nahradit... pokud si ta organizace nedodá v termínu své příspěvky nahradit to jakýmkoliv dalším příspěvkem.

Jakou funkci má redakční rada? U nás je to tak, ţe redakční rada je schvalovacím orgánem těch Hodonínských listů.

Kdo tvoří redakci? Redakci tvořím já. V podstatě tvořím obsah Hodonínských listů, s tím ţe redakční rada se pak k tomu obsahu vyjadřuje a má právo samozřejmě upravovat, měnit, případně zaměňovat pokud třeba s něčím nesouhlasí a podobně. V kaţdém případě redakční rada má také právo a často se to taky děje, ţe mi dávají tipy na nějaké věci nebo mi třeba nějaký článek pošlou a tak.

Jak jste se k práci pro Hodonínské listy dostala, měla jste zkušenosti s prací v médiích? Já jsem studovala marketing a obchod na vysoké škole, takţe ekonomické zaměření. Ale já jsem spíš... ta výběrovka byla koncipovaná na pozici tiskové mluvčí a z toho zadání jsem pochopila, ţe do těch Hodonínských listů bych měla přispívat spíš okrajově. Takţe de facto jsem se aţ potom dozvěděla, ţe je to jednou z těch hlavních náplní. Ale ta moje pozice je oficiálně tisková mluvčí. Takţe co se týká té redaktorské práce, tak to tvoří značnou část mojí pracovní náplně a víceméně myslím si, ţe slohové vyjadřování jsem neměla špatné ani třeba na gymnáziu nebo na vysoké škole, v podstatě prezentace byla jednou ze součástí studia, ale v kaţdém případě jako i při tom pohovoru jsem samozřejmě předkládala... bylo tam poţadavkem nějaké články předloţit nebo nějaký slohový útvar, kterým se člověk prezentoval před tou komisí.

106 Jak probíhá plánování článků do dalšího čísla, zasahuje vám do toho nějak redakční rada? Tak určitě není snahou redakční rady dělat nějakou selekci nebo záměrně vyhazovat nějaké články, které se jim třeba mohou zdát nevhodné. My se snaţíme dávat moţnost všem a i třeba teďka jsme měli nějakou diskusi nad dopisem, který přišel, i kdyţ část redakční rady se přikláněla k tomu ten dopis nezveřejňovat, protoţe byl spíše určen radě města, i kdyţ pisatelka si přála jeho zveřejnění, tak právě jsme potom dali tady na to její přání říkali jsme si zase, proč ne? Kdybychom to nezveřejnili, tak by mohlo dojít k tomu, ţe prostě nás nařknou, ţe chceme zabraňovat nebo zamlčovat nějaká fakta. Takţe snaţíme se opravdu být otevření, ty příspěvky chodí do redakce, kde já je společně s grafikem... vlastně grafik dělá tu grafickou část, já mám na starosti obsahovou část, ale samozřejmě ty příspěvky je nutné vţdycky upravit, některým je nutné dát tzv. štábní kulturu, protoţe ta jejich podoba je v té surové verzi často nepublikovatelná nebo třeba plná pravopisných chyb, takţe kaţdý ten příspěvek musí projít tady tou úpravou a potom je tam zařadíme, ale můţe dojít k situaci, jak se nám to třeba stalo teďka, ţe prostě v jedné rubrice jsme měli na rozsah asi jedna a půl strany celkem dvanáct příspěvků, coţ opravdu není reálné zveřejnit, takţe v tomto případě jsem dala přednost příspěvkům, které se třeba termínově vztahovaly k dubnu, kdy vycházejí Hodonínské listy anebo co se týkalo jejich zveřejnění... já nevím, ţe ta organizace měla třeba vypsaný nějaký projekt a potřebovala tady ten článek zveřejnit, ale v kaţdém případě, všechny ty příspěvky, které se nepodařilo zařadit, tak jsem o tom informovala redakční radu, byly jim přeposlány k nahlédnutí a bylo na jejich rozhodnutí, jestli to nechají v té podobě, ve které jsem to já navrhla nebo jestli si třeba budou přát, aby tam byl vypíchnutý nějaký jiný příspěvek, jo? Takţe ono vţdycky otázkou dohody a vţdycky se to snaţíme udělat tak, a grafik s tím samozřejmě počítá, ţe můţe dojít k tomu, ţe jakmile ty Hodonínské listy jsou v náhledu vytvořeny, takţe se třeba v uvozovkou překopou úplně to pořadí těch článků a bude nutné tu grafickou stavbu přizpůsobit rozhodnutí redakční rady. Takţe řekla bych ţe vlastně... nebo ta redakční rada je spíš na konci toho procesu tvorby Hodonínských listů, ale třeba i pokud si nejsem něčím jistá a potřebuji znát jejich názor, tak samozřejmě je kontaktuji i v průběhu toho zpracování, takţe to absolutně není problém. Je nutné, abych s nima komunikovala, takţe pokud je to potřeba, tak se tak i děje.

Mluvila jste o opravě gramatických chyb. Děláte si opravy sama nebo máte korektora/rku? Máme korektorku, která pracuje v tiskárně, nebo né pracuje v tiskárně... nevím, jaké je vztah mezi tiskárnou a korektorkou, není přímo zaměstnankyní tiskárny... ale je to zahrnuto v rámci dodávky sazby a tisku, takţe v tom jsou zahrnuty jazykové korektury. Korektury dělá velice pečlivě, má novinářské zkušenosti, takţe často opraví i stylistické chyby nebo pozmění titulek článku, takţe coţ jsem za to velice vděčná, ţe i ta zpětná vazba v tomto směru.

Můţu se zeptat, kdo konkrétně to je? Paní Jagošová. Kateřina Jagošová. Takţe korektury jsou zařízeny tímto způsobem.

Mluvila jste o spolupráci s grafikem. Myslíte grafika přímo zaměstnance tiskárny, nebo máte někoho tady na úřadě? Ne. My tady nemáme ani softwarové zajištění a ty grafické programy tady nejsou, takţe já nejsem schopná, ani na to nejsem školená a neumím v tom pracovat zkrátka.

A články grafikovi dodáte v takovém pořadí, jak je má zeskládat? Ano. Hodonínské listy se dělí do rubrik, a kaţdá rubrika vlastně... nechci říct, ţe by měla přesně stanovený počet stran, to je variabilní, někdy to můţe být třeba o stranu víc, o stranu

107 míň, ale v kaţdém případě, je to prostě ten systém nějak nastavený tak, ţe postupujeme v tom odesílání těch rubrik tématicky. Kaţdý den mu například pošlu některé rubriky, které on postupně zpracovává. Takţe není to tak, ţe bych mu v jeden den poslala všechny články, ale děje se tak postupně.

Neţ jste nastoupila do redakce Hodonínských listů, měla jste nějakou zkušenost s médii? Já jsem předtím dělala čistě marketing. Pracovala jsem jako product managerka, kde jsem víceméně měla na starosti nějaké výrobní portfolio, takţe to s médii moc společného nemělo.

Kdo pořizuje do zpravodaje fotky? Fotky pořizuji já. Takţe zároveň se zúčastňuji akcí, kde fotím, ale samozřejmě vyuţívám i fotografů, co třeba znám, kteří také chodí na akce, takţe třeba v případě, ţe já se akce nemůţu zúčastnit, tak někoho poţádám, poprosím, a případně, kdyţ se mi fotka nepovede, coţ se taky můţe stát, tak se na ně třeba obrátím. Těch akcí se zúčastňuje celá řada lidí i třeba z ostatních novin, takţe si myslím, ţe ty vztahy, nebo nějaké kontakty mám, takţe to není problém.

Kdyţ vám někdo poskytne foto, platíte mu? Je to na základě dobrých vztahů, s tím, ţe tam samozřejmě musím respektovat autorství, takţe tam uvádím jméno autora, aby bylo vidět, ţe ta fotka není z mého zdroje.

V tiráţi Hodonínských listů vţdy uvádíte datum další uzávěrky, jak tento termín funguje? Snaţím se, opravdu je to tak nastaveno, ţe ta uzávěrka je takový termín, stop stav, ale často se stane, ţe někdo mi řekne, prosím vás ten inzerát nám nestihl grafik zpracovat, budeme ho mít aţ v pondělí. Já právě z toho důvodu jsem nastavila ty uzávěrky v pátek tak, aby prostě pokud tady k tomu dojde, tak aby třeba lidi měli ten víkend čas na to, aby ten příspěvek zpracovali a dali mi ho třeba v pondělí, protoţe si myslím, ţe kdyby byly uzávěrky stanoveny třeba v pondělí, tak potom by se to stávalo třeba středa, čtvrtek a uţ by byl narušený celý systém toho zpracování Hodonínských listů. Takţe samozřejmě pokud se takto někdo se mnou předem dohodne předtím, ţe opravdu není moţné, nebo je tam nějaká zajímavá akce, která se koná třeba o víkendu a ten článek by byl zpracovaný aţ třeba v pondělí, úterý, začátkem toho následujícího týdne, tak by to samozřejmě pokud je tam prostor, jak říkám, dohodneme se dopředu a je tam prostor, tak v některých případech přijímám i články po uzávěrce. Ale není to moc časté, většinou se ti lidi snaţí to dodat včas a je to i z toho důvodu, jak jsem uţ říkala, ţe se potýkám s tím problémem, ţe ne všechny příspěvky se tam daří zařadit. Tudíţ v případě, ţe mám opravdu velké mnoţství těch článků, tak je pro mě rozhodující datum. Prostě kdy mě kdo ten článek poslal. Protoţe to mi připadá jako taková nejspravedlivější selekce toho, co tam dát a co tam nedat, protoţe potom někdy je problém vysvětlit těm lidem, ţe kdyţ si to poslali v pátek v den uzávěrky, i třeba odpoledne, ale pořád to byl den uzávěrky, tak prostě, ţe se to tam nevešlo. Jenţe ty Hodonínské listy nejsou nafukovací a ten počet stran je daný. A ten počet stran, který je stávající, maximální je třicet dva stran a nechceme ho překračovat uţ. Jednak z finančního důvodu, jednak pro to, ţe by se navýšila i váha pro distribuci, zkrátka je to tak dáno a snaţíme se do tohoto mnoţství vejít.

V dotazníku jste uvedla náklady na vydání zpravodaje ročně částku 1.100.000 Kč, co tato částka zahrnuje? Částka zahrnuje úhradu tiskárně a náklady na distribuci.

108 V tiráţi uvádíte sloţení redakční rady... To uţ je teď stará redakční rada, protoţe byl poţadavek opozice, aby tam měli také svého člověka, takţe vlastně jim radní vyšli vstříc a teďka ta redakční rada... je tam pan Mráka103, pan Sedlačík104, je tam... sem tam já, pan radní Krabička, a je tam ještě pan zastupitel Králík, vlastně bývalý místostarosta Králík.

Zvyšujete si kvalifikaci ohledně ţurnalistického vzdělání nebo zpravodajů? No, ty školení, které by se týkaly zpravodajů, moc není. Já samozřejmě pokud se nějaké to školení, tak to velice ráda vyuţívám Velice dobré školení v tomto směru pořádá paní Sedláčková105 z Brna, kam jezdím teda pravidelně, vţdycky se na tom školení dozvím něco nového, protoţe i kdyţ, jakoby se to školení opakuje, ve stejné linii, tak vţdycky se tam... vţdycky tam dojdou nějací jiní lidé a je strašně fajn porovnat ty zkušenosti s těmi jinými městy, protoţe de facto a já s nikým nespolupracuji z těch okolních obcí a tady ty školení jsou pro mě většinou jedinou příleţitostí, jak si o tom povykládat s podobně zaměřenými lidmi.

Jak dlouho v redakci Hodonínských listů pracujete? Teďka uţ jsem tady pět let.

Máte v redakci kodex redakční rady, nebo pravidla redakční práce? V psané podobě kodex nemáme. Ale samozřejmě tady ty pravidla jsou nastaveny léta a vţdycky se přizpůsobují poţadavkům redakční rady. Ale vţdycky se snaţím na té redakční radě dohodnout, jak si to představují a co od toho očekávají. Takţe v psané podobě nic nemáme.

Existuje zde cenzura? No, s novou redakční radou zatím spolupracuji měsíc a ţádné takové náznaky jako nevnímám. Jak říkám, teďka třeba přišel ten dopis a prostě to jsme uveřejňovali stejně jako v rubrice příspěvky vašich zastupitelů. Tam mají moţnost zastupitelé zasílat svoje články a to jsme ostatně uveřejňovali i předtím, takţe jako z hlediska tohoto se skutečně snaţím vyjít vstříc kaţdému, kdo si to sem pošle.

Co si myslíte, ţe občany nejvíc zajímá? To nedokáţu říct, protoţe zpětnou vazbu jako takovou příliš nemám, ale... samozřejmě, jak bych to řekla, mně třeba dojdou jak pochvalné maily, pokud má někdo potřebu reagovat nebo pokud se setkávám s nějakými lidmi, ať uţ třeba navštěvujeme klub důchodců, teďka třeba příští týden budeme mít besedu se starostou, tak oni říkají, my ty Hodonínské listy čteme, nám se to líbí. Jako hodně lidí mě takto třeba osloví, ţe je to jako fajn. Potom samozřejmě jsou lidi, kteří mě osloví, no víte, je to takové makové, myslíme si, ţe by to mohlo lepší, a prostě mělo by tam být to, to a to a často je problém uspokojit samozřejmě všechny, protoţe kaţdý má jinou představu a my tady naráţíme hlavně na ty moţnosti z hlediska toho počtu stránek. Ten počet stránek je omezený, jak jsem říkala uţ teďka je problémem se tam vejít. Takţe vyloţeně konkrétně, co třeba lidi kvitují to je těţké posoudit. Pro kaţdého je to určitě něco jiného.

Vnímáte rozdíl mezi Hodonínskými listy a například týdeníkem Slovácko? Určitě je tu rozdíl. Jednak je to rozdíl v aktuálnosti, protoţe Hodonínské listy jsou měsíčník, takţe ono je obtíţné tam zařadit úplně ty nejaktuálnější věci, to nejde. Potom je otázkou, a to

103 starosta města Hodonín, 104 místostarosta města Hodonína 105 Mgr. Helena Sedláčková

109 jsem říkala také na redakční radě, zda budeme informovat o akcích města, které se konají jako jsou například Svatovařinecké slavnosti, Vodní království, nebo různá oceňování, já nevím sportovců, prostě jsou to akce, které pořádá město, a jedna věc je ta, ţe město pořádá a jsou velké a kdyţ je budeme informovat, tak to vţdycky bude se zpoţděním anebo potom se na to vykašlat a o těch akcích neinformovat, aby právě neřekli, vy o tom informujete měsíc po akci. Ale to je... já si myslím, ţe by tam ty akce měly být zveřejněny. I kdyţ se to opakuje, rok od roku jsou ty akce stejné, často je tam obdobný program, ale to uţ vyplývá ze zaměření té akce, prostě se tam mění akorát skladba umělců, kteří tam vystoupí, ale jinak scénář zůstává, ale to uţ potom není otázkou mojí, ale co se týká informovanosti, tak opravdu si myslím, ţe ty akce by tam měly být, ale narozdíl od Hodonínského deníku a dalších novin, které o tom informují den nebo dva dny po konání, tak my bohuţel teda s časovým zpoţděním. My tu moţnost nemáme. A pak samozřejmě, jak jsem říkala, tady informujeme o těch zprávách z městského úřadu, z činnosti organizací, pravidelnou rubriku tam má nemocnice, je tam kulturní servis zveřejněn. Kdeţto noviny, ty vyloţeně informují třeba o kauzách nebo prostě... zaměření novin je jiné neţ prostě zaměření městského zpravodaje.

Jak jste uvedla v dotazníku, umoţňujete subjektům inzerci. Jaké jsou vaše ceny? Já vám můţu dát ceník, ten mám tady...106 Tady máte vypsané ty ceny. Jinak cena za ty menší inzeráty je 23 korun pro černobílí, 34 pro barevnou a větší inzeráty, coţ jsou tady tyto rozměry tak ty mají ceny fixní. Chtěla bych říct, ţe o tu inzerci je dost velký zájem. Inzerenti se nám hlásí a snaţím se ale drţet to nějak ve vyváţené podobě tak, aby to zase nebyl samý inzerát. Takţe... zájem o tu inzerci je.

Baví vás práce v redakci? Jo. Baví mě to. Je to opravdu tvůrčí.

106 Předává mi ceník k nahlédnutí.

110 9 EXTERNÍ PŘÍLOHY (na CD) 9.1 Datová matice – vyplněné dotazníky 9.2 Pracovní pomůcka – evidence odpovědí získaných dotazníkem

111