Turistická Oblast Horňácko. Rozvojová Analýza a Strategie

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

TURISTICKÁ OBLAST HORŇÁCKO. ROZVOJOVÁ ANALÝZA A STRATEGIE.

Horňácko tourist area. Analysis and development strategy.

Diplomová práce

Vedoucí práce: Autor: doc. RNDr. Jiří VYSTOUPIL, CSc. Bc. Zuzana ENDERLOVÁ

Brno, 2014

Masarykova univerzita

Ekonomicko-správní fakulta

Katedra regionální ekonomie a správy

Akademický rok 2011/2012

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Pro: ENDERLOVÁ Zuzana, Bc.

Obor: Regionální rozvoj a správa

Název tématu: Turistická oblast Horňácko. Rozvojová analýza a strategie.

Horňácko tourist area. Analysis and development strategy.

Zásady pro vypracování

Problémová Analýza potenciálu cestovního ruchu, tvorba rozvojové strategie oblast: cestovního ruchu

Cíl práce: analýza dosavadního rozvoje cestovního ruchu a návrh rozvojové strategie.

Postup práce a použité metody: Obsah práce: • charakteristika cestovního ruchu na Horňácku, • analýza významu cestovního ruchu na Horňácku, • hlavní turistické cíle a atraktivity, • analýza činnosti destinačního managementu, příp. hlavních aktérů (propagace, tvorba projektů, apod.), • hodnocení problémů podnikatelského a veřejného sektoru v cestovním ruchu, • SWOT analýza návrh možností místní spolupráce veřejného a podnikatelského sektoru v cestovním ruchu.

Rozsah grafických prací: dle potřeby

Rozsah práce bez příloh: 60 – 80 stran

Seznam odborné literatury: Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR v letech 2007-2013, Praha, MMR 2006 Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na léta 2007-2013. Brno, JMK 2006. Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu: Marketingová komunikace pro destinaci. MMR. Praha, 2006. Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu: Tvorba Destinačních produktů cestovního ruchu. MMR. Praha, 2007. Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu: Zážitkový cestovní ruch. MMR. Praha, 2008

Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc.

Datum zadání diplomové práce: 5. 3. 2012

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

………………………………………… ……………………………………. vedoucí katedry děkan

V Brně dne 5. 3. 2012

Jméno a příjmení autora: Bc. Zuzana Enderlová

Název diplomové práce: Turistická oblast Horňácko. Rozvojová analýza a strategie.

Název práce v angličtině: Horňácko tourist area. Analysis and development strategy.

Katedra: Regionální ekonomie a správy

Vedoucí práce: doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc.

Rok obhajoby: 2014

Anotace

Diplomová práce se zabývá analýzou dosavadního rozvoje cestovního ruchu v oblasti Horňácko. Teoretická část práce se zabývá poznatky o destinačním managementu, dále popisuje organizační struktury v cestovním ruchu a strategické dokumenty. Praktická část zahrnuje charakteristiku potenciálu cestovního ruchu v oblasti, hlavní turistické cíle a atraktivity, hodnocení problému podnikatelského a veřejného sektoru, zhodnocení propagace regionu a SWOT analýza. Cílem práce je zhodnotit dosavadní situaci a navrhnout možnosti dalšího rozvoje.

Annotation

Diploma thesis analyzes the current development of tourism in the area Horňácko. The theoretical part is focused on knowledge of the destination management, describes the organizational structure of tourism and strategic documents. The practical part includes the characteristics of the tourism potential in the area, major sights and attractiveness of Horňácko, reviews the problem of business and public sector, evaluation promotion of the region SWOT analysis. The aim is to assess the current situation and suggest opportunities for further development.

Klíčová slova Horňácko, destinační management, SWOT analýza, propagace, organizace cestovního ruchu Keywords Horňácko, destination management, SWOT analysis, promotion, tourism organizations

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Turistická oblast Horňácko. Rozvojová analýza a strategie vypracovala samostatně pod vedením doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 5. 1. 2014 …………………………………………….

vlastnoruční podpis autora

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. RNDr. Jiřímu Vystoupilovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování diplomové práce. Dále děkuji za rozhovor Mgr. Antonínu Okénkovi a respondentům dotazníkového šetření.

Obsah ÚVOD ...... 10

1 CHARAKTERISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU ...... 12

1.1 Pojem cestovní ruch ...... 12

1.2 Základní formy a druhy cestovního ruchu ...... 13

1.3 Lokalizační předpoklady ...... 15

1.4 Selektivní předpoklady ...... 15

1.5 Realizační předpoklady cestovního ruchu ...... 16

1.6 Ekonomický význam cestovního ruchu ...... 17

1.7 Podnikatelské prostředí v cestovním ruchu ...... 19

1.8 Regionální rozvoj a cestovní ruch ...... 20

2 ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU V ČR ...... 22

2.1 Kompetence v oblasti řízení cestovního ruchu ...... 22

2.1.1 Stát ...... 22

2.1.2 Kraj ...... 23

2.1.3 Obce a města ...... 24

2.1.4 Sdružení obcí ...... 24

2.2 Cestovní ruch ve strategických dokumentech...... 24

2.2.1 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 -2013 ...... 24

2.2.2 Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007–2013 ... 25

2.2.3 Návrh věcného záměru zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu ...... 25

3 DESTINANČÍ MANAGEMENT ...... 26

3.1 Destinace ...... 26

3.1.1 Vymezení destinace ...... 27

3.1.2 Management destinace ...... 28

3.2 Subjekty cestovního ruchu v destinaci ...... 29

3.2.1 Organizace cestovního ruchu ...... 30

3.2.2 Turistické informační centrum ...... 31

3.3 Proces řízení destinace ...... 31

3.4 Princip 3K ...... 33

4 PROFIL REGIONU SLOVÁCKO ...... 35

4.1 Vymezení regionu Slovácko ...... 35

4.2 Přírodní a kulturně-historický potenciál regionu ...... 37

4.2.1 Přírodní potenciál regionu ...... 37

4.2.2 Kulturně-historické potenciál ...... 39

4.2.3 Společenské akce a lidové tradice, kulturní zařízení ...... 40

4.3 Infrastruktura cestovního ruchu ...... 40

4.4 Návštěvnost regionu ...... 42

5 PROFIL MIKROREGIONU HORŇÁCKO ...... 43

5.1 Vymezení mikroregionu Horňácko ...... 43

5.2 Turistické cíle ...... 45

5.3 Přírodní a kulturně-historický potenciál mikroregionu ...... 47

5.3.1 Přírodní potenciál mikroregionu ...... 47

5.3.2 Kulturní potenciál mikroregionu ...... 48

5.4 Základní a doprovodná infrastruktura ...... 49

6 DESTINAČNÍ MANAGEMENT OBLASTI ...... 53

6.1 Region Slovácko z. s. p. o. – sdružení pro rozvoj cestovního ruchu ...... 53

6.2 Strategie MAS Horňácko a Ostrožsko 2007 – 2013 ...... 54

6.3 Sdružení obcí mikroregion Horňácko ...... 56

6.4 Propagace mikroregionu ...... 59

6.4.1 Internetový portál Hornacko.net ...... 59

6.4.2 Internetové portály www.vychodni-morava.cz a www.slovacko.cz ...... 60

6.4.3 Internetový portál www.jizni-morava.cz ...... 62

6.4.4 Internetový portál www.kudyznudy.cz ...... 62

6.5 Shrnutí ...... 63

7 ANALÝZA PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ A ZDROJE ÚZEMÍ ...... 64

7.1 Podnikatelské prostředí ...... 64

7.2 Zdroje území ...... 68

7.2.1 Lidské zdroje ...... 68

7.2.2 Finanční zdroje ...... 69

8 SWOT ANALÝZA ...... 70

9 DOPORUČENÍ ...... 71

10 ZÁVĚR ...... 76

POUŽITÁ LITERATURA ...... 78

SEZNAM OBRÁZKŮ ...... 81

SEZNAM TABULEK ...... 82

ÚVOD

„Cestovní ruch je socioekonomický proces probíhající v určitém prostoru a čase, kdy na určitém území (destinaci) a v určitém okamžiku dochází k vzájemné interakci mezi lidmi (účastníky cestovního ruchu), kteří představují na jedné straně poptávku (návštěvníky) a na druhé nabídku (poskytovatelé služeb cestovního ruchu.“1

O volbě destinace rozhoduje nejen potenciál přírodních a kulturně-historických atraktivit, nacházejících se na jejím území, ale také kvalita doprovodné infrastruktury cestovního ruchu. Aby tyto rozhodující faktory pro úspěch destinace byly účinné, je potřeba vést destinaci jako celek. K tomu by měl sloužit destinační management (nebo také marketingový management destinací), který by měl zaručit efektivní vedení destinace a zabezpečit spolupráci veřejného sektoru a podnikatelských subjektů cestovního ruchu v dané oblasti. Tento obor je v České republice poměrně mladý a řadou destinací tedy není využíván.

Struktura Diplomové práce

První část práce je teoretická. První kapitola se zabývá charakteristikou a významem cestovního ruchu. Jsou zde popsány jednotlivé předpoklady cestovního ruchu, jeho druhy a formy, ekonomický význam cestovního ruchu a jeho vliv na rozvoj regionu. Další kapitola se zabývá organizačními strukturami v cestovním ruchu. Ty turistické destinace ovlivňují tím, že vytváří legislativní prostředí, zpracovávají a uvádí do praxe koncepční dokumenty a strategie, jsou metodickými a koordinačními orgány. Třetí kapitola je stručný náhled do problematiky destinačního managementu, definice základních pojmů, proces řízení destinace a specifika, která odlišují destinační management od klasického managementu.

1 HOLEŠINSKÁ, Andrea. Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 151 s. ISBN 978-802-1058-477. Str.11 10

Praktická část se zabývá mikroregionem Horňácko, který tvoří 9 obcí. Praktická část zahrnuje následující části:

 Profil regionu Slovácko  Profil mikroregionu Horňácko  Destinační management oblasti  Podnikatelské prostředí a zdroje území  SWOT analýza  Doporučení

Cílem je zhodnotit současnou situaci v mikroregionu a dosavadní rozvoj cestovního ruchu. Na základě těchto zjištění jsou poté v závěru práce formulovány doporučení pro další rozvoj mikroregionu. Cílem je najít odpověď na otázku, zda má význam vytvářet destinační management v dané oblasti a pokud ano, do jaké míry zde destinační management rozvíjet.

Použitá metodika

Profil regionu Slovácko a mikroregionu Horňácko je vypracován na základě nastudování dostupných zdrojů o těchto oblastech. Současný stav mikroregionu byl zjišťován pomocí řízených rozhovorů s aktéry cestovního ruchu v oblasti. Stav veřejné správy byl zjišťován prostřednictvím řízeného rozhovoru s Mgr. Antonínem Okénkou, který je jednatelem mikroregionu Horňácko a starostou obce Nová Lhota. Dodatečné informace ohledně spolupráce s regionem Slovácko byly zjištěny prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob Region Slovácko. Stav soukromého sektoru byl zjišťován pomocí dotazníkového šetření a řízených rozhovorů v ubytovacích kapacitách v oblasti mikroregionu Horňácko. Z těchto dílčích analýz pak vychází SWOT analýza, definice největších problémů a závěrečná doporučení.

1 CHARAKTERISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU

1.1 Pojem cestovní ruch

Cestovní ruch je složitý sociálně ekonomický jev, který má charakter mnohooborovosti a průřezovosti. Z tohoto důvodu bývají uplatněny různé přístupy k jeho pojetí i zkoumání, nejčastěji je zkoumáno hledisko:

 ekonomické – ekonomické procesy nutné k zajištění účasti na cestovním ruchu, účinky cestovního ruchu na ekonomice státu, regionů i světové ekonomice

 ekologické – potenciál území pro cestovní ruch, vztah cestovního ruchu a životního prostředí

 geografické – vazba na geografické prostředí, vztah mezi místy bydliště a místem cestovního ruchu

 sociologické a psychologické – motivy účastníků cestovního ruchu, vztahy mezi účastníky cestovního ruchu a mezi místním obyvatelstvem2

Cestovní ruch může být zkoumán z hledisek hned několika vědních disciplín, a proto najdeme velké množství definic cestovního ruchu. Výkladový slovník cestovního ruchu jej definuje jako „komplexní společenský jev jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně-správních aktivit (politika CR, propagace CR, regulace CR, mezinárodní spolupráce apod.) a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity.3

Pro účely mezinárodního srovnání související nejen s tvorbou TSA, ale se statistikou cestovního ruchu obecně, je používána definice WTO4, která je mezinárodně uznávána

2 MALÁ, Vlasta. Základy cestovního ruchu. první. Praha: VŠE, 2002. ISBN 80-245-0439-1 s.6 3 PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002, 448 s. 4 WTO – World Tourism Organization 12

(případně s národními specifiky, která jsou v rámci mezinárodních doporučení povolena). WTO definuje cestovní ruch jako „činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času, obchodu a za jinými účely nevztahujícími se k činnosti, za kterou jsou z navštíveného místa odměňováni.“5

Malá uvádí základní rysy cestovního ruchu následovně6:

 dočasnost změny místa stálého bydliště a dočasnost pobytu mimo něj

 nevýdělečný charakter cesty a pobytu (jsou obvykle realizovány ve volním čase)

 vztahy mezi lidmi, jež cestovní ruch vyvolává

1.2 Základní formy a druhy cestovního ruchu

Cestovní ruch může nabývat řady různých podob a zároveň se jedná o dynamický ekonomicko-sociální jev. Doposud tedy neexistuje ustálené jednotné členění cestovního ruchu a řada autorů uvádí různá členění.

V. Malá v rámci typologie cestovního ruchu rozlišuje typy cestovního ruchu jako vyjádření jevové formy, které umožňuje lépe charakterizovat účastníka cestovního ruchu z hlediska:7

 převažující motivace účasti na cestovním ruchu,  místa realizace,  vztahu k platební bilanci státu,  délka pobytu,  způsob zabezpečení cesty a pobytu,  počtu účastníků,  způsobu financování,  věku účastníků,  převažujícího prostředí pobytu atd.

5 Český statistický úřad, metodika TSA 6 MALÁ, Vlasta. Základy cestovního ruchu. první. Praha: VŠE, 2002. ISBN 80-245-0439-1. s.9 7 MALÁ, Vlasta. Základy cestovního ruchu. první. Praha: VŠE, 2002. ISBN 80-245-0439-1 s.15 13

Výkladový slovník cestovního ruchu definuje formy a druhy cestovního ruchu následovně:8  Druh cestovního ruchu – typ cestovního ruchu, pro jehož určení je klíčovým kritériem „jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace v závislosti na na geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách, jakož i jeho účinky“.

 Forma cestovního ruchu – typ cestovního ruchu, pro jehož určení je klíčovým kriteriem motivace účastníka. Základními motivacemi cestovního ruchu jsou odpočinek, poznávání prostředí a kontakty s lidmi, odtud základní formy cestovního ruchu: rekreační, pobytový, lázeňský, lovecký, poznávací (kulturně poznávací, přírodně poznávací, historicky poznávací), socioprofesní (profesně orientovaný: např. obchodní, kongresový, incentivní cestovní ruch) aj.

Autoři Vystoupil a Šauer uvádí následující členění. Zároveň se jedná o formy cestovního ruchu, pro které má Česká republika nejlepší předpoklady a které by měly být přednostně podporovány a rozvíjeny dle Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007-2013. Jedná se o následující oblasti:9

 městský a kulturně poznávací cestovní ruch  dovolená v přírodě  sportovní a aktivní dovolená  lázeňský cestovní ruch  kongresový a incentivní cestovní ruch

Vzhledem k povaze oblasti Horňácka je třeba zmínit také venkovský cestovní ruch. Ten je dle Výkladového slovníku cestovního ruchu definován jako „souborné označení pro typ cestovního ruchu s vícedenním pobytem a rekreačními aktivitami na venkově (procházky a pěší turistika, projížďky na kole nebo na koni, pozorování a péče o domácí zvířata, konzumace podomácku vyrobených potravin atd.) s ubytováním v soukromí nebo v menších hromadných ubytovacích zařízeních. Jeho rozvoj souvisí s rozvojem venkova, budováním pěších tras a cyklotras, farem s alternativním zemědělstvím, budováním

8 PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002, 448 s. 9 VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin et al. Geografie cestovního ruchu. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011, 315 s. ISBN 978-80-7380-30-7. s.104-105 14

menších muzeí, skanzenů, rozvíjením tradičních řemesel, budováním a obnovou ubytovacích a stravovacích zařízení atd.“10

1.3 Lokalizační předpoklady

Lokalizační faktory jsou dány územím a jsou z velké části neměnné. Tvoří fyzickou základnu, jde o to „co se dá vidět“. Mezi základní lokalizační faktory patří přírodní předpoklady a kulturně historické předpoklady. Tyto faktory výrazně ovlivňují možnosti realizace cestovního ruchu v dané lokalitě a formu, jakou je cestovní ruch realizován. Mezi přírodní předpoklady patří reliéf, struktura a přírodní atraktivity krajiny, klima, vodstvo, flóra, fauna a kvalita vzduchu. Mezi kulturně historické předpoklady patří lidmi vytvořené atraktivity, lidové tradice, folklór a umění, struktura institucí státní a místní správy a samosprávy.

Pro hodnocení přírodních podmínek obecně platí, že čím příjemnější klima, neobvyklejší modulace terénu, úchvatnější scenérie, exotičtější živočichové a rostliny, tím lepší předpoklady pro cestovní ruch. Lokalizační předpoklady do značné míry předurčují, jaký druh cestovního ruchu se bude v území vyvíjet, pro který je území vhodné.11

Přírodní podmínky, resp. přírodní potenciál, jsou rozhodujícími lokalizačními faktory většiny aktivit cestovního ruchu a rekreace, zejména jeho pobytových forem. Zároveň také určují základní funkčně-prostorové dimenze či diferenciace v rekreačním využití území.12

1.4 Selektivní předpoklady

Selektivní předpoklady cestovního ruchu jsou předpoklady cestovního ruchu zahrnující předpoklady demografické (hustota a věková struktura obyvatelstva, struktura obyvatelstva podle pohlaví), předpoklady politické (politická stabilita/nestabilita, válka, terorismus, fundamentalismus, nacionalismus, rasismus, bezpečností situace atd.), předpoklady sociologické (ekonomické aktivity, vlastnictví dopravních prostředků a objektů individuální rekreace, sociální příslušnost, vzdělání, průměrný příjem na člena

10 PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002, 448 s.309 11 RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3.s. 34 12 VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin et al. Geografie cestovního ruchu. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011, 315 s. ISBN 978-80-7380-30-7. s.35 15

rodiny, počet a struktura členů domácnosti, mentalita, životní styl, xenofobie, mnohé jevy klasifikované ve společnosti - demografické, sociální, politické apod.- se vzájemně ovlivňují a není mezi nimi pevná hranice), předpoklady urbanizační (hustota a velikost sídel, zástavba sídel, bytový fond), předpoklady ekologické (nejen aktuální kvalita životního prostředí, ale také trendy vývoje jeho kvality, minulá kvalita – setrvačnost myšlení; ekologické předpoklady souvisí úzce s lokalizačními předpoklady) a předpoklady personální (profesionalita ve službách, managementu).13

Selektivní předpoklady stimulují vznik a rozvoj cestovního ruchu. Selektivní faktory určují, zda někdo navštíví danou destinaci, v jakém počtu a zda cestovní ruch v dané oblasti může vůbec existovat. Ryglová selektivní faktory dělí na:14

 objektivní – politické faktory, ekonomické faktory, demografické skutečnosti, administrativní podmínky

 subjektivní – psychologické faktory, obchodní praktiky, management destinace

Důležitým faktorem ovlivňující účast obyvatelstva na cestovním ruchu je fond volného času. Pokud disponujeme větším množstvím volného času, můžeme se více věnovat aktivitám v cestovním ruchu. V posledních letech se projevuje zvýšená potřeba aktivní relaxace mimo velká města, což vyplývá i z dotazníkového šetření v praktické části této práce (podnikatelé v cestovním ruchu zaznamenávají zvýšený zájem o prodloužené víkendy).

1.5 Realizační předpoklady cestovního ruchu

Realizační předpoklady umožňují svou existenci vlastní uskutečnění cestovního ruchu a rekreace. Jejich význam spočívá v jejich schopnosti vytvářet spojovací článek a prostorovou konkretizaci vztahů mezi oblastmi, resp. centry zájmu o rekreaci (póly nabídky) a cílovými místy, resp. oblastmi rekreace (nabídka).15

Realizační předpoklady umožňují danou oblast dosáhnout pomocí dopravní infrastruktury a využít danou oblast pomocí doprovodné infrastruktury jako jsou ubytovací a stravovací

13 PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002, 448 s. 262 14 RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. 15 VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin: Geografie cestovního ruchu. první. Brno: Masarykova Univerzita, 2005. 16

služby. Bez dostatečné kapacity služeb není možné technicky využít potenciál území. Bez odpovídající nabídky služeb určité kvality nelze ani dobře sestavit turistické produkty, a tím ani oblast nabízet na trhu.16

Jedná se obvykle o následující předpoklady:

 komunikační předpoklady – pro rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti hraje komunikační systém důležitou roli, neboť dopravní sít a dopravní prostředky slouží účastníkům cestovního ruchu k přesunu do lokalit cestovního ruchu. Jedná se především o dopravu automobilovou, leteckou, železniční a lodní.

 materiálně-technická základna cestovního ruchu – zahrnuje hmotné prostředky sloužící k tvorbě a realizaci služeb pro účastníky cestovního ruchu. Má význam pro funkční využití potenciálu rekreační krajiny. Hlavní složky materiálně- technické základny jsou: zprostředkování, doprava, ubytování, stravování, sportovně-rekreační služby, kulturně-společenské služby, obchodní služby, zařízení komunálních služeb a infrastruktura.

1.6 Ekonomický význam cestovního ruchu

Aby účast na cestovním ruchu mohla být vůbec realizována, je jí třeba zabezpečit širokou škálou ekonomických činností (služeb a zboží). Cestovní ruch je tedy nutno chápat v jednotě jeho dvou stránek:17

 cestovní ruch jako způsob uspokojování potřeb, tedy jako oblast spotřeby

 cestovní ruch jako oblast podnikatelských příležitostí v mnoha oborech lidské činnosti, a jako významnou součást ekonomiky společnosti

Vliv cestovního ruchu se projevuje v ekonomické oblasti především:18

 ve zlepšení platební bilance státu prostřednictvím aktivního cestovního ruchu (tzv. neviditelný export)

16 RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. 17MALÁ, Vlasta. Základy cestovního ruchu. první. Praha: VŠE, 2002. ISBN 80-245-0439-1 s.6 18 KIRÁĽOVÁ, Alžbeta. Marketing: destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003, 173 s. ISBN 80-861-1956-4. s.23 17

 prostřednictvím daní a poplatků, které zvyšují příjmy do místních rozpočtů i do státního rozpočtu  v oblasti podpory rozvoje malého a středního podnikání  ve zvyšování zaměstnanosti  v oblasti stimulování investic do místní infrastruktury (vodovody, kanalizace, elektrifikace, telekomunikace, silniční a železniční síť, letiště) apod.

Cestovní ruch se stává stále výraznější složkou spotřeby obyvatelstva. Podle satelitního účtu cestovního ruchu byl v roce 2011 podíl cestovního ruchu na hrubém na domácím produktu 2,7% a HDP cestovního ruchu činilo 102 275 mil. Kč.19

Ekonomické přínosy jsou dvojího charakteru:20  jednorázové – jednorázové zvýšení sumy hodnot míst území, např. postavení hotelu; pro tyto investice jsou charakteristické trvalost a vázanost na místo  kontinuální, opakující se – např. návštěvnost hotelu během roku, hosté přinášejí pravidelné příjmy

Cestovní ruch se projevuje také v sociálně-kulturní oblasti, a to především vytvářením nových pracovních míst, záchrany kulturních tradic, zachování tradičních řemesel, folkloru apod. Pozitivní vliv má také na zvyšování zájmu místních obyvatel na zachování hodnot v oblasti životního prostředí. Přínosem jsou např. příjmy ze vstupného do národních parků, jeskyní, přírodních rezervací apod. Kromě pozitivních dopadů rozvoje cestovního ruchu se projevují také negativní ekonomické dopady, a to především prostřednictvím skrytých nákladů (např. výstavba dálnic, letišť a jiné infrastruktury), ekonomické závislosti lokální komunity na cestovním ruchu, sezónního charakteru práce, ekonomické krize (vliv na příliv návštěvníků), vzniku tzv. enklávového cestovního ruchu (zakoupením all-inclusive balíčku ubývá místním možnost profitovat z cestovního ruchu) a vznikem turistických ghett.21

19 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu ČR 20 NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 204 s. ISBN 978-80-7357-673-8.s.20 21KIRÁĽOVÁ, Alžbeta. Marketing: destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003, 173 s. ISBN 80-861-1956-4. 18

1.7 Podnikatelské prostředí v cestovním ruchu

Pro rozvoj regionu je nutné, aby fungovala organizace cestovního ruchu, ve které budou spolupracovat podnikatelské subjekty, občanské a kulturní organizace, orgány místních samospráv a místní obyvatelé. V České republice je v současné době zásadním problémem slabé zapojení podnikatelských subjektů do řízení destinace. Příčinnou je nedostatečně rozvinutá spolupráce mezi těmito subjekty a praktická neexistence silných zájmových skupin komerčních subjektů, které by byly schopny za přispění veřejnoprávních partnerských institucí prosazovat své zájmy a zvyšovat úroveň a konkurenceschopnost regionu.22

Cestovní ruch je vysoce konkurenční prostředí, které se rychle mění a silně roste. Jedná se o odvětví, které generuje pracovní místa. Zájmy těchto podnikatelů by měly být zastupovány prostřednictvím podnikatelské samosprávy, podnikatelských spolků, sdružení a asociací. Existuje celá řada takových asociací, např. AHR sdružuje hotely a restaurace, podnikatelé ve venkovském cestovním ruchu jsou organizováni ve Svazu venkovské turistiky, klasifikací turistických ubytoven se zabývá Svaz českých turistů aj. Členství v těchto organizacích je dobrovolné a platí, že čím větší organizace je, tím větší může mít vliv.

Kvalita služeb v cestovním ruchu hraje důležitou roli v rozvoji cestovního ruchu. Kvalita musí být zajišťována všemi spolutvůrci řetězce služeb, neboť kvalita produkuje to, co dává destinaci konkurenční výhodu.

Kvalita v cestovním ruchu je komplexní otázkou, souvisí s ní rovněž:23

 spolu s vývojem společnosti rostou požadavky na úroveň a kvalitu služeb;  základem kvality je kvalita základní nabídky (tj. přírodní a kulturně-historické atraktivity), odvozené nabídky (tj. infrastruktura CR, ubytování, stravování, sportovní zařízení, dopravní infrastruktura) a lidský faktor, který ji může pozvednout nebo naopak znehodnotit;

22 VAJČNEROVÁ, Ida. Destinační management. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 68 s. ISBN 978-807-3753-337.s. 29 23 RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3.s.141 19

 poskytovatel služeb na úrovni cestovní kanceláře nebo destinačního managementu by měl nabízet pouze prověřené produkty s kvalitními službami;  definování kvality musí být propojeno s analýzou nákladů a výnosů, vyšší kvalita – vyšší cena

Bez dostatečné kvality služeb i při uspokojující kapacitě není možné ekonomický přínos cestovního ruchu udržet, natožpak zvyšovat. Od prvního čtvrtletí roku 2013 je v rámci odboru cestovního ruchu MMR ČR zřízeno Specializované pracoviště ČSKS24. Český systém kvality služeb je značka kvality udělující Certifikát kvality podnikům, pro něž je spokojený zákazníkem prvořadým cílem, zároveň jde o inovativní a dobrovolný nástroj umožňující získat odborné znalosti z oblasti podnikání a řízení kvality.25

1.8 Regionální rozvoj a cestovní ruch

Cestovní ruch je vždy vázán na konkrétní území s určitým potenciálem cestovního ruchu, které nabízí určitý sortiment služeb, jež zde mají své konzumenty. To znamená, že aby mohli účastníci cestovního ruchu těchto služeb využívat, musí do konkrétního místa přijet. Pokud se region stává místem pobytu účastníků cestovního ruchu, stává se součástí ekonomicko-sociálního jevu cestovní ruch.

Nezbytným předpokladem pro vznik cestovního ruchu jsou atraktivity cestovního ruchu, nicméně pro efektivní fungování jsou nezbytné další předpoklady jako infrastruktura cestovního ruchu, administrativně-řídící infrastruktura a efektivní destinační management. O tyto předpoklady by se mělo starat právě vedení regionu a tvorba optimálního prostředí je trvalým, kontinuálním a nikdy nekončícím procesem. Pro region má cestovní ruch přínos v podobě řešení ekonomických a sociálních problémů.26

24 Český systém kvality služeb cestovního ruchu 25 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní systém kvality služeb 26 NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 204 s. ISBN 978-80-7357-673-8.s.29-31 20

Základní charakteristiky vzájemného vztahu cestovního ruchu a regionu:27  vzájemná potřeba,  nutná vzájemná komunikace, pochopení potřeb a možností jednoho druhým,  křehkost a citlivost vztahů,  vztah se vytváří delší dobu a vyzrává,  dobrovolnost a rovnoprávnost, partnerství nikoliv nadřazenost  aktivita obou partnerů.

Význam cestovního ruchu roste s tím, jak jsou využívány místní zdroje pracovních sil a místních produktů. Bezprostřední přínos cestovního ruchu v daném regionu se projevuje: v příjmech z cestovního ruchu, v daňových příjmech a poplatcích jako zdroj místních rozpočtů, v nových podnikatelských příležitostech zvyšujících zaměstnanost, v nových investičních příležitostech, ve zlepšování celkové úrovně infrastruktury a vybavenosti, v podněcování aktivit místního obyvatelstva atd.28

V letech 1998-1999 byly vymezeny turistické regiony. Výsledkem bylo členění České republiky na 15 turistických regionů. V roce 2010 vešlo v platnost nové členění České republiky na 17 turistických regionů. Turistické regiony se dělí na menší území, na tzv. turistické oblasti, které slouží především pro rozvoj domácího CR. V České republice je 40 turistických oblastí. Turistické oblasti jsou na následujícím obrázku.

27 NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 204 s. ISBN 978-80-7357-673-8.s.31 28 INDROVÁ, Jarmila, Petr HOUŠKA a Zdenka PETRŮ. Kvalita ve službách cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2011, 169 s. Odborná kniha s vědeckou redakcí. ISBN 978-80-245-1766-7.s. 12 21

Obrázek 1: Turistické oblasti ČR

Zdroj: Czechtourism29

2 ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU V ČR

Cestovní ruch je odvětví, které se dotýká všech sektorů společnosti, úzce souvisí s veřejnou správou, samosprávou i podnikatelským sektorem.

2.1 Kompetence v oblasti řízení cestovního ruchu

Cestovní ruch by měl být veřejnou správou řízen na základě norem, politických rozhodnutí a v zájmu dosažení cílů území. Úlohy veřejné správy jsou vykonávány na různých úrovních veřejné správy: celostátní, krajské i místní.

2.1.1 Stát

Stát ze zákona odpovídá za strategii regionálního rozvoje, která řeší celkové záměry státu v regionálním rozvoji, včetně cestovního ruchu a jeho podpory. Oblastí cestovního ruchu se zabývá Ministerstvo pro místní rozvoj.30

29 CZECHTOURISM Turistické regiony 30 VAJČNEROVÁ, Ida. Destinační management. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 68 s. ISBN 978-807-3753-337.s.21-22 22

V oblasti regionální politiky a cestovního ruchu je ministerstvo pro místní rozvoj metodickým a koordinační orgánem. Vypracovává a uvádí do praxe koncepční dokumenty a strategie. Důležitým nástrojem pro činnost ministerstva v oblasti cestovního ruchu je Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013. Je to střednědobý strategický dokument a vychází především z rozvojových možností cestovního ruchu v České republice.

Důležitým cílem ministerstva pro místní rozvoj je vytvoření příznivých podmínek pro rozvoj cestovního ruchu, což zahrnuje využití legislativních nástrojů a stanovení jasných pravidel pro podnikání v cestovním ruchu. Tyto pravidla mají také lépe ochránit spotřebitele. Ministerstvo poskytuje informační metodickou pomoc vyšším územním samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdružením a zajišťuje činnosti spojené s procesem zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur.

2.1.2 Kraj

Povinností a zodpovědností krajských úřadů je realizace rozvoje kraje. Pro účely této práce bude v práci popsána role Jihomoravského kraje. Kraj má v oblasti cestovního ruchu koordinační, řídicí a rozhodovací roli, podporuje společnou propagaci a mediální prezentaci, organizuje semináře a vzdělávací akce a podporuje rozvoj cestovního ruchu svou dotační politikou.

Jihomoravský kraj plní koordinační roli a svoje aktivity zaměřuje na tvorbu dlouhodobých cílů rozvoje cestovního ruchu. Mezi činnost Odboru regionálního rozvoje patří zejména metodické vedení a koordinace oblasti finančních podpor z evropských finančních zdrojů pro projekty navrhované krajem, zajišťování konzultační a poradenské činnosti při přípravě a realizaci projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU.31 Jihomoravský kraj je také jedním ze zřizovatelů Centrály cestovního ruchu Jižní Moravy (CCRJM).

31 JIHOMORAVSKÝ KRAJ Oddělení regionálního rozvoje 23

2.1.3 Obce a města

Obce nesou odpovědnost za celkový rozvoj obce, s tím souvisí příprava území v celé šíři od územních plánů až po různé strategické nebo rozvojové plány obce. Také by měla zrealizovat na svém území vybudování turistické infrastruktury a podporovat vlastní investice či investice jiných subjektů zaměřené na řešení konkrétních problémů v cestovním ruchu. Např. by měla vybudovat informační centrum nebo spolupracovat s nejbližším existujícím centrem.32

2.1.4 Sdružení obcí

Sdružení obcí může nabývat mnoho forem a to svazek obcí, sdružení s právní subjektivitou i bez právní subjektivity. Mohou to být i agentury, které působí podnikatelským způsobem. Tato sdružení pak podporují konkrétní produkty cestovního ruchu, které vytvářejí na jejich území podnikatelské subjekty. Takovým příkladem může být cyklostezka. Sdružení obcí z vlastní iniciativy za účelem dosažení společného cíle bývá nazýváno mikroregion.

2.2 Cestovní ruch ve strategických dokumentech

2.2.1 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 -2013

Tato koncepce byla schválena usnesením č. 1239 dne 7. listopadu 2007 vládou ČR. Jedná se o střednědobý strategický dokument, který vychází především z rozvojových možností cestovního ruchu v České republice a účinnými nástroji podněcuje jeho další rozvoj. Koncepce byla zpracována za účelem harmonizace koncepční činnosti v oblasti cestovního ruchu s programovacím obdobím Evropské unie a vytvoření strategického materiálu, který bude účinným nástrojem podpory udržitelného rozvoje cestovního ruchu v ČR v příštím období a bude dostatečně reflektovat význam cestovního ruchu pro národní hospodářství České republiky. Koncepce je v souladu s koncepcemi cestovního ruchu ve vyspělých evropských zemích. Je zaměřena na rozvoj odvětví cestovního ruchu, neboť dopady tohoto odvětví jsou patrné i v jiných oblastech jako je trh práce, malé a střední podnikání, obchod, kulturu, dopravu, životní prostředí a infrastrukturu. Stanovené cíle a opatření respektují regionální aspekt cestovního ruchu. Koncepce podporuje

32 VAJČNEROVÁ, Ida. Destinační management. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 68 s. ISBN 978-807-3753-337.s 24

aktivizací principu partnerství mezi veřejným a privátním sektorem za účelem stanovení společných postupů a vytvořením podmínek pro synergické efekty.33

2.2.2 Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007–2013

Program byl vypracován v roce 2007 firmou DHV CR, spol. s. r. o. v koordinaci s pracovní skupinou složenou ze zástupců zainteresovaných skupin. Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje je součásti aktivní regionální politiky Jihomoravského kraje a je základním koncepčním dokumentem k podpoře rozvoje cestovního ruchu. Program je koordinován také se sousedními kraji34

Koncepce se zaměřuje na využití přírodního a kulturního potenciálu regionu, aby došlo ke zvýšení turistické atraktivity, k růstu konkurenceschopnosti, a také ekonomického, sociálního a kulturního přínosu cestovního ruchu. Program byl vypracován s ohledem na zájmy místních obyvatel a udržitelný rozvoj.35

2.2.3 Návrh věcného záměru zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu

Návrh věcného záměru zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu vypracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj. V České republice byla dlouho absence právních předpisů upravujících kompetence a financování v cestovním ruchu, což má za následek neefektivní vynakládání finančních prostředků a aktivity na podporu udržitelného rozvoje cestovního ruchu jsou nekoordinované a roztříštěné. Účelem zavedení regulace v cestovním ruchu je definování systému řízení cestovního ruchu, který doposud chybí a také definování a zavedení organizační struktury a vymezit její jednotlivé úrovně a přiřadit jim příslušné kompetence, odpovědnost a podmínky vzájemné spolupráce. To by mělo vést k efektivnímu rozvoji cestovního ruchu a ke zvýšení příjmů z cestovního ruchu. Zároveň by měl být vytvořen jednotný management a marketing destinací cestovního ruchu.36

Zákon definuje základní organizační úrovně řízení cestovního ruchu v České republice a definování odpovědnosti a kompetencí jednotlivých úrovní. Dojde ke zredukování

33 MMR: KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY V ČR NA OBDOBÍ 2007-2013 34 PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO ROKY 2007-2013 35 PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PRO ROKY 2007-2013 36 NÁVRH VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O PODPOŘE A ŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU 25

stávajícího nekoordinovaného čtyřstupňového systému (stát – kraj – turistický region – turistická oblast) na systém třístupňový (stát – kraj – turistická oblast) a umožní sdružování a vytváření turistických oblastí s jasně definovaným potenciálem pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu.

3 DESTINANČÍ MANAGEMENT

Destinační management je v České republice poměrně mladým oborem, který se stále vyvíjí. Destinační management vychází z klasického managementu, ale má určité specifika, kterými se od něj odlišuje. V následující podkapitole jsou proto nejdříve definovány základní pojmy.

3.1 Destinace

Pojem destinace je definován celou řadou autorů. Turistickou destinaci definuje také připravovaný Návrh věcného záměru zákona o podpoře a rozvoji cestovního ruchu a to takto: „přirozené geograficky ohraničené ucelené území, jež turisté vnímají jako atraktivní destinaci a které je charakteristické svými přírodními a/nebo kulturními hodnotami a současně disponuje nezbytnou infrastrukturou cestovního ruchu. Vznik turistické oblasti iniciuje skupina sousedících obcí, které se za tímto účelem sdružují. Turistická oblast může vzniknout jen tehdy, pokud území tvořící turistickou oblast naplní stanovená povinná kritéria, např. počet přenocování za rok – min. 300 tisíc – průměr za posledních 5 let, počet lůžek – min. 2000 lůžek, min. 3 turistická informační centra (dále jen TIC) nacházející se na úrovni oblasti, kde je možné, aby tato byla zřízena jedním zřizovatelem, počet trvale žijících obyvatel ve výši min. 100 tisíc. Obec může být součástí jen jedné turistické oblasti (oblastní organizace cestovního ruchu), přičemž hranice jejího katastru musí tvořit hranici turistické oblasti nebo se nacházet uvnitř této oblasti. Po vzniku turistické oblasti subjekty cestovního ruchu působící v dané oblasti zakládají organizaci cestovního ruchu, která bude spravovat dané území.“

Kiralová definuje destinaci jako „přirozený celek, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací.“37. Podle WTO představuje destinace místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník

Destinace představuje sama o sobě „produkt“ složený z dalších mnoha produktů, ať už se jedná o služby nabízené soukromým sektorem, či menší destinace. Region či místo představují pro návštěvníka (klienta) destinaci, kterou vnímá, nakupuje a spotřebovává. Vnímání a vymezení destinace ze strany klienta může být podstatné pro stanovení toho, který region (či místo) se stává „skutečnou“ destinací turismu.38

3.1.1 Vymezení destinace

Pro vymezení destinace opět neexistuje jednotný přístup a více autorů používá různá vymezení. Palatková vymezuje destinaci pomocí kombinace následujících přístupů:39 1. podle administrativních hranic; 2. podle soustředění poptávky (vzdálenost a motivace); 3. podle míry zásahu veřejného sektoru do tvorby a fungování systému; 4. podle strategie indukce, dedukce či centralizace; 5. podle vybraných indikátorů rozvoje turismu. Holešinská uvádí metodiku využitou v nové rajonizaci cestovního ruchu, jejíž autoři využívají tyto přístupy:40 1. geografický přístup, členící obvykle území podle významných geografických (geomorfologických) celků (např. hory, resp. horské oblasti, moře, pobřeží, velkoměsta, lázně, aj.). 2. územně-plánovací přístup, pracuje s delimitací území podle diferenciace funkčního využití území a prostorovým rozložením resp. významem cestovního ruchu a jeho aktivit, spojený často s přístupem normativním, určujícím

37 KIRÁĽOVÁ. Marketing cestovního ruchu. 1.vyd. Praha:Ekopress 2003, ISBN 80-86119-56-4, s.15 38 PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. ISBN 978-80-247-3749-2. Str. 11 39 PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. ISBN 978-80-247-3749-2. Str. 13 40 HOLEŠINSKÁ, Andrea. Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 151 s. ISBN 978-802-1058-477. str. 44 27

jednotlivým regionům (oblastem) možnosti, resp. limity využití a zatížení, kategorizuje jejich význam apod. Příkladem aplikace turistické regionalizace jako nástroje územně-plánovací praxe podpory rozvoje cestovního ruchu může být např. Rajonizace cestovního ruchu ČSR z roku 1981 nebo Regionálizácia cestovného ruchu v Slovenskej republike 2005. 3. marketingový přístup vychází z pragmatické potřeby co nejúčelnější propagace turistické nabídky území na národní, resp. regionální úrovni, a významně také vychází z požadavku přípravy konkurenceschopných turistických produktů místními a regionálními aktéry v těchto regionech a oblastech.41

3.1.2 Management destinace

Destinace cestovního ruchu je specifická struktura turismu, v dnešním pojetí zaměřená na optimální rozvoj cestovního ruchu ve svém území. Naplnění tohoto poslání vyžaduje v aktivitách jednotlivých strukturních jednotek destinace a v jejich vzájemných vztazích uplatnění specifických principů a postupů, jež jsou obsahem řízení cestovního ruchu v destinaci, tedy managementu cestovního ruchu v destinaci.42

Pojem management může mít různé interpretace:43  management jako aktivita znamená metody, procesy, přístupy, názory či zkušenosti, které manažeři uplatňují při plnění cílů organizace a jimiž se snaží dosáhnout stanovených cílů, za podmínek rizika, při prosazování změn a dosahování žádoucích efektů;  management jako skupina řídících pracovníků celé organizace nebo její části;  management jako vědní disciplína představuje soubor poznatků propojených s praxí, využívající metody a teorii dalších vědních disciplin a vyznačuje se určitým stupněm proměnlivosti v závislosti na měnících se podmínkách.

41 VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., HOLEŠINSKÁ, A., ŠAUER, M., (2007a). Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. 1. vyd. Brno: ESF MU, 156 s. ISBN 978-80-210-4263-6. 42 NEJDL, Karel. Destinační management: Problematika managementu destinace cestovního ruchu. DOI: COT BUSINESS. 43 PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. ISBN 978-80-247-3749-2. Str.18 28

Destinační management pak Holešinská definuje takto: „Destinační management, neboli řízení destinace, je specifická forma řízení, která spočívá v procesu založeném na kooperaci (spolupráci) mezi jednotlivými zainteresovanými aktéry cestovního ruchu a na koordinaci v oblasti plánování, organizování a rozhodování v destinaci (tzv. princip 2K), přičemž klíčovým faktorem úspěšné realizace destinačního řízení je vzájemná komunikace (princip 3K).44 Palatková ve své knize uvádí, že „management destinace (destinační management) představuje do jisté míry východisko pro marketing destinace. Na druhou stranu nemůže být marketing chápán pouze jako činnost oddělení marketingu, ale marketingové myšlení musí prostoupit celou destinaci a projevit se v jednání a rozhodování všech zainteresovaných subjektů. O managementu destinace je pak možné hovořit jako o „marketingovém řízení destinace“ (řízení destinace na principech marketingu).“45

3.2 Subjekty cestovního ruchu v destinaci

Konkurenceschopnost turistických destinací je z velké míry ovlivněna způsobem řízení a organizací cestovního ruchu na jejich území. Efektivita managementu destinace je přitom podmíněna úzkou spoluprácí mezi jednotlivými organizacemi a subjekty cestovního ruchu. Nezbytným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu je uplatňování principu „3P“ Private-Public-Partnership. Kooperační aktivity jsou založené na spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Veřejný sektor by měl vytvářet podmínky pro komplexní rozvoj území a měl by zajišťovat především neziskové služby nezajímavé pro podnikatelské subjekty. Veřejný sektor je zastoupen Ministerstvem pro místní rozvoj, Czechtourism, kraje, města, obce atd. Soukromý sektor tvoří hotely, stravovací a ubytovací zařízení, relaxační a rehabilitační zařízení, cestovní kanceláře a agentury, provozovatelé sportovních a kulturních zařízení atd.46

44 HOLEŠINSKÁ, Andrea. Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 151 s. ISBN 978-802-1058-477. str.47 45 PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. ISBN 978-80-247-3749-2. Str. 46 VAJČNEROVÁ, Ida. Destinační management. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 68 s. ISBN 978-807-3753-337.s.18-19 29

3.2.1 Organizace cestovního ruchu

Podle Návrhu věcného záměru zákona o podpoře a rozvoji cestovního ruchu je organizace cestovního ruchu (OCR) „instituce (destinační společnost) působící na konkrétní prostorové úrovni organizační struktury systému řízení cestovního ruchu. Organizace cestovního ruchu je zodpovědná za efektivní rozvoj cestovního ruchu v dané destinaci. Funguje jako zastřešující organizace, která koordinuje aktivity a kooperuje se subjekty cestovního ruchu v destinaci s cílem vytvořit společnou nabídku a jednotnou propagaci.“47 Role organizace marketingového řízení spočívá v koordinaci aktivit, vytváření prostředí důvěry a stability, podpoře spolupráce jednotlivých subjektů. Jejím úkolem je vytvářet dobré vztahy k různým cílovým skupinám (politici, rezidenti a další). Vede destinaci na základě vize a stanovených cílů, s nimiž se musí ztotožnit všechny zúčastněné subjekty. Na národní úrovni zastává funkci organizace marketingového řízení národní turistická organizace (NTO), na regionální úrovni pak regionální turistická organizace (RTO), popř. na lokální úrovni turistická organizace (LTO).48 Pro efektivní činnost destinačních agentur by měly být stanoveny kompetence s ohledem na úroveň jejich působnosti, aby nevznikala nejasná organizační struktura. To by mohlo vést k duplicitní činnosti, nejednotné vizi a strategii rozvoje turistického regionu, neefektivnímu čerpání zdrojů a nemožnost zpětné vazby pro měření přínosu cestovního ruchu pro region.49

Organizace cestovního ruchu může být zřízena krajem nebo obcí, také může vzniknout jako dobrovolné sdružení subjektů, které je financován nejsilnějšími partnery. Může také vzniknout jako kombinace dvou předchozích V závislosti na velikosti a rozsahu působnosti se OCR zabývá různými oblastmi činnosti. Vzhledem k povaze území Horňácka, které je zkoumáno v praktické části této práce, následuje popis činnosti lokální úrovně OCR:50

47 NÁVRH VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O PODPOŘE A ROZVOJI CESTOVNÍHO RUCHU 48 PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. ISBN 978-80-247-3749-2. Str.92-93 49 VAJČNEROVÁ, Ida. Destinační management. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 68 s. ISBN 978-807-3753-337.s 50 VAJČNEROVÁ, Ida. Destinační management. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 68 s. ISBN 978-807-3753-337.s.25 30

 tvorba databáze poskytovatelů služeb pro potřeby informačního a rezervačního systému,  tvorba oblastních produktů,  prezentace oblastí, tvorba a distribuce propagačních materiálů o oblasti (produkty, služby…),  spolupráce s oblastními TIC, poskytování materiálů z celé oblasti,  spolupráce s poskytovateli služeb v oblasti formou zprostředkování kontaktů s klienty.

3.2.2 Turistické informační centrum

Vajčnerová definuje Turistické informační centrum jako „ účelové zařízení poskytující v oblasti svého působení (obec, město, turistická oblast, turistický region) komplexní informace o všech službách souvisejících s cestovním ruchem. Doplňkovou činností TIC jsou služby poskytované za úplatu, např. prodej upomínkových předmětů, vstupenek, průvodcovské služby, směnárna, kopírování, činnosti reklamní, poskytování speciálních informací, tvorba a organizování turistických produktů.“51

Turistická informační centra (TIC) mají jednotné označení a provozovatelem se může stát subjekt, který splní potřebné podmínky, např. otevřeno nejméně 5 dní v týdnu, připojení k internetu, poskytování informací aj.

3.3 Proces řízení destinace

Palatková popisuje proces marketingového řízení destinace jako „souhrn aktivit od analýzy marketingových příležitostí, stanovení cílů, výběru strategií, plánování marketingových programů, realizace a kontroly až po hodnocení marketingového úsilí.“52

51 VAJČNEROVÁ, Ida. Destinační management. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 68 s. ISBN 978-807-3753-337.s.20 52 PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. ISBN 978-80-247-3749-2. Str.21 31

Proces řízení destinace má následující fáze:53

1. Marketingový výzkum a situační analýza Marketingový výzkum je okruh činností zahrnující sběr dat, třídění a zpracování, interpretaci dat o makroprostředí, vnitřním prostředí destinace, o konkurenci, produktu, spotřebním chování cílových trhů. Jeho úkolem je podat informace o tom, co se bude dít. Výsledkem situační analýzy je především identifikace slabých a silných stránek destinace a jejích konkurentů, profil destinace a vymezení příležitostí a problémů. 2. Vize a poslání destinace Poslání destinace vymezuje smysl existence destinace turismu, často bývá shodná s formulací vize destinace. Obvykle jsou založeny na zdrojích destinace, konkurenčních výhodách, historii, cílích politiky turismu v destinaci i na charakteru tržního prostředí. 3. Formulace cílů destinace Destinace sleduje vždy více cílů, z nichž některé jsou rozporuplné kvůli množství subjektů v destinaci a množstvím jejich zájmů. Cíle mohou být ekonomické (např. nárůst tržního podílu), komunikační (vnímání, image), společenské (nárůst zaměstnanosti v destinaci) a další. 4. Identifikace strategických jednotek obchodu (SBU) a nových příležitostí Strategickou jednotkou obchodu destinace je obchod, který lze vymezit, má své vlastní konkurenty a zpravidla i odpovědného manažera. Může být určena podle skupin návštěvníků, podle jejich potřeb či podle destinací. Nové příležitosti jsou poté hledány ve stávajících nebo nových jednotkách obchodu. 5. Formulování strategie destinace Strategie destinace určuje, jakým způsobem bude destinace dosahovat naplnění cílů, vize i poslání.

6. Plánování marketingových programů Marketingový mix je souborem nástrojů, které destinace využívá k prosazení strategie a k naplnění cílů, které byly předtím stanoveny.

53 PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. ISBN 978-80-247-3749-2. Str.21-24 32

7. Realizace strategie destinace Předpokladem úspěšné realizace je dobře navržená strategie v rámci systému, lidský faktor, schopnost prosadit vizi a sdílet společné hodnoty. 8. Kontrola, měření a hodnocení marketingového úsilí Kontrolní procesy marketingových aktivit. Kontrola hledá otázku na odpověď „jak zajistit, že bude cíle dosaženo“, zatímco hodnota odpovídá na otázku „jak zjistit, že bylo cíle dosaženo“.

Podle Vajčnerové je důležitým prvkem při řízení destinace spolupráce jednotlivých subjektů podílejících se na řízení destinace. Na rozdíl od tradičního řízení podniku se management destinací zaměřuje na rozvoj sdružených jednotek v příslušném území, což nevylučuje ani spolupráci subjektů, které vůči sobě mohou stát v konkurenčním prostředí.54

3.4 Princip 3K

Jak ve své knize uvádí Holešinská podstatou fungování destinačního managementu je princip 3K. Je to myšlenka kooperace (spolupráce) aktérů cestovního ruchu, koordinace aktivit a vzájemná spolupráce55

Obrázek 2:Princip 3K

Zdroj: Holešinská: Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu56

54 VAJČNEROVÁ, Ida. Destinační management. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 68 s. ISBN 978-807-3753-337.s.34 55 HOLEŠINSKÁ, Andrea. Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 151 s. ISBN 978-802-1058-477. str.59 56 HOLEŠINSKÁ, Andrea. Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 151 s. ISBN 978-802-1058-477. str.59 33

Kooperace Jednotlivé subjekty v systému jednají na bázi partnerů, nikoliv konkurentů. Cílem kooperace je důraz na komplexní rozvoj a konsensus mezi prosazováním veřejného a individuálního zájmu s cílem dosahovat zisku, resp. užitku. Vzájemná kooperace mezi klíčovými aktéry cestovního ruchu přináší synergické efekty (např. efektivnější využívání finančních prostředků, implementace inovací aj.) a jsou zabezpečovány i takové úkoly, které nejsou v silách nebo zájmu jednotlivců (např. budování a péče o značku destinace).57

Koordinace Princip koordinace má zajišťovat, aby veškeré činnosti prováděné destinační společností byly optimální a ve vzájemném souladu a nedocházelo k duplicitě činností, a tím k neefektivitě samotného procesu řízení destinace. Hlavním cílem je zajištění efektivity naplňování činnosti destinační společnosti, a tím potažmo hlavního cíle destinace.58

Komunikace Hlavní prostředek dorozumívání mezi aktéry cestovního ruchu. Klíčová je volba komunikačních kanálů coby nástrojů sloužících pro vzájemnou výměnu informací, v dnešní době jsou používány moderní komunikační a informační technologie, které zajišťují efektivní komunikaci.59

57 HOLEŠINSKÁ, Andrea. Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 151 s. ISBN 978-802-1058-477. str.61-62 58 HOLEŠINSKÁ, Andrea. Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 151 s. ISBN 978-802-1058-477. Str.63-64 59 HOLEŠINSKÁ, Andrea. Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 151 s. ISBN 978-802-1058-477. Str.64-65 34

4 PROFIL REGIONU SLOVÁCKO

Diplomová práce se zabývá mikroregionem Horňácko, který tvoří svazek 9 obcí. Jedná se o malou oblast, která je součástí národopisného celku Slovácko. Tyto oblasti jsou propojené místní kulturou, tradicemi a přírodním rázem. Z tohoto důvodu je potřeba ji zkoumat v souvislosti s nadřazeným celkem regionu Slovácko.

4.1 Vymezení regionu Slovácko

Region Slovácko je národopisná oblast jižní a jihovýchodní Moravy, která se nachází jihovýchodně od Brna a je součástí Jihomoravského kraje. Region se rozkládá na území okresu Hodonín a Uherské Hradiště, částečně zasahuje i do okresů Zlín a Břeclav. Území má rozlohu přibližně 2150 m2 a tvoří ho 96 obcí (Seznam obcí viz. Příloha 1). Mezi významné obce patří Kyjov, Strážnice, Velká nad Veličkou, Petrov a Klobouky u Brna. Na území Slovácka se nachází 6 obcí s rozšířenou působností (ORP): Břeclav, Hodonín, Kyjov, Veselí nad Moravou, Uherské Hradiště a Uherský Brod.

Obrázek 3: Hranice obvodů ORP na území Slovácka

Zdroj: Středoevropské politické studie: Slovácko: region s identitou, samospráva bez identity60

Východní hranice Slováckého regionu je tvořena hranicí mezi Českou a Slovenskou republikou na hřebenu horského masivu CHKO Bílých Karpat. Severní a severozápadní hranice jsou přirozeně tvořeny pohořím Ždánického lesa a Chřiby. Část jihozápadní hranice je tvořena řekou Moravou a hranicí České republiky s Rakouskem. Na

60 CEPSR Slovácko: region s identitou, samospráva bez identity 35

severovýchodě sousedí s regionem Haná a s regionem Brněnsko. Na severovýchodě sousedí region Slovácko s regionem Valašsko. Nejvyšší vrchol je Velká Javořina 970 m. n. m.. Vymezení území Slovácka prošlo za poslední století významným vývojem, který souvisel s rozvojem národopisných poznatků. Dnes se region dělí na 6 specifických částí, které se od sebe liší typem krajiny, původem obyvatel, nářečím, lidovou hudbou, původem lidové architektury a tradičním lidovým oděvem. Jedná se o tyto části:  Dolňácko – dále se člení na Dolňácko Strážnické, Uherskohradišťské a Kyjovské  Horňácko – území povodí Horního toku řeky Veličky  Moravské Kopanice – území Lopenické hornatiny  Podluží – rozkládá se na území od Lanžhota a Břeclavi, přes Moravskou Novou Ves k Hodonínu a Rohatci

Kromě těchto specifických částí má region Slovácko také dvě tzv. přechodné oblasti, kde dochází k prolínání a míšení kulturních a sociálně-ekonomických vlivů. Hanácké Slovácko je přechodná oblast mezi Slováckem a Hanou a nachází se na jižních svazích Ždánického lesa. Luhačovické Zálesí je přechodná oblast mezi regionem Slovácko a regionem Valašsko a nachází se na severovýchodě Slovácka.61 Obrázek 4: Územní vymezení hranic regionu Slovácko

Zdroj: Středoevropské politické studie 62

61 VENCÁLEK, Jaroslav. Slovácko: geografie místního regionu pro základní školy. 1. vyd. Český Těšín: Olza, 1999, 111 s. ISBN 80-860-8211-3 62 CEPSR Slovácko: region s identitou, samospráva bez identity 36

4.2 Přírodní a kulturně-historický potenciál regionu

Na území regionu Slovácko se nachází krásná příroda, včetně CHKO Bílé Karpaty. Typické jsou květnaté orchideové louky, které patří k druhově nejbohatším typům lučních porostů ve střední Evropě. Z biotopů vyskytujících se v nivě Moravy jsou významné především porosty tvrdých a měkkých luhů, které si na některých plochách uchovaly svoji přirozenou pralesovitou strukturu. Území reprezentuje významný zbytek vegetace evropských mokřadů.63

4.2.1 Přírodní potenciál regionu

Příroda Slovácka je velice pestrá, poloha regionu na přechodu z Dolnomoravského úvalu k vyšším polohám Bílých Karpat umožňuje prolínání druhů teplomilných s původem v Panonské nížině s druhy lesními, jež jsou rozšířeny v karpatském horském systému. Pro východní část Slovácka jsou typické táhlé hřebeny, druhově bohaté louky se skupinami osamělých stromů a luční mokřady. V regionu je dobrá úroveň kvality životního prostředí.

Bílé Karpaty CHKO s celkovou rozlohou 715m2 byla zařazena v roce 1996 mezi památky UNESCO. Celá oblast byla po staletí kultivována člověkem a nachází se zde mimořádně cenné přírodní hodnoty. Nachází se zde tisíce hektarů jedinečných květnatých luk představující dnes typický krajinný ráz Bílých Karpat. Tyto květnaté karpatské louky jsou bohaté na rostlinná společenstva s vysokým zastoupením kriticky ohrožených druhů rostlin a patří k nejcennějším lučním biotopům Evropy. Nejvyšší vrchol je Velká Javořina. Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla zřízena výnosem Ministerstva kultury ČSR č.j.17.644/80 ze dne 3.11. 1980 a jejím řídícím orgánem je Správa CHKO.64

Radějov – Lučina Obora Radějov patří mezi největší obory v ČR a byla založena roku 1989. Její rozloha činí 1565 ha a sahá na jihovýchodě až k hranicím se Slovenskem. V oboře žijí rozličné druhy zvěře, především zvěř daňčí či srnčí, také černá zvěř včetně zvěře jelení. Je zde vybudováno 30 km loveckých chodníků, 60 posedů a desítky krmelců a krmných míst.

63 STRATEGIE MAS OSTROŽSKO A HORŇÁCKO 64 AOPK ČR Správa CHKO Bílé Karpaty 37

Nedaleko leží vodní nádrž Lučina, která je častým turistickým cílem i díky přilehlému campu.65

V regionu Slovácko se nachází CHKO, Národní přírodní rezervace, Národní přírodní památky, Přírodní památky a Přírodní rezervace. Jejich seznam najdeme na internetových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a jsou shrnuty v následující tabulce.66

Tabulka 1: Seznam zvláště chráněných uzemí Rozloha Kategorie Název Rozloha (ha) Kategorie Název (ha) CHKO Bílé Karpaty 71500 PP Nivky za Větřákem 0,2475 PP Bohuslavické Stráně 3,5166 PP Očovské louky 34,8233 PP Borky 0,0955 PP Ochozy 0,9064 NPP Búrová 18,8101 PR Oskovec 6,08 NPR Čertoryje 325,5785 PR Oskovec II. 2,88 PP Háj u Lipova 3,3031 PP Osypané břehy 75,9 PR Háj u Louky 16,5 PR Písečný rybník 35,4548 PR Hloží 7,46 NPR Porážky 49,7605 PR Horky 15,489 PR Skařiny 13,24 PP Hošťálka 1,8638 PR Sovince 1,4636 PR Hovoranské Louky 10,6 PP Střečkův kopec 0,1059 NPR Jazevčí 99,2804 PR Stupava 53,54 PP Jezero 9,3192 PR Špidláky 20,9 PR Kútky 66,4223 PR U Vrby 30,02 PP Losky 0,0731 NPP Váté písky 99,8 Vojenské cvičiště PR Machová 111,9825 PP Bzenec 36,8056 PR Moravanské Lúky 8,7187 PP Výchoz 0,1 NPP Na Adamcích 7,475 NPR Zahrady Pod Hájem 162,3326 PP Nad Vápenkou 0,805 PP Žerotín 1,8588 Zdroj: AOPK

66 AOPK ČR Zvláště chráněná území okres Hodonín

4.2.2 Kulturně-historické potenciál

Slovácko je kraj památek, tradic, folkloru a vína. Nachází se zde Národní kulturní památky, Vesnické památkové rezervace, Městské památkové zóny a Vesnické památkové zóny. Jejich seznam najdeme na internetových stránkách Národního památkového ústavu a jsou shrnuty v následující tabulce:67

Tabulka 2: Seznam chráněného území v regionu Slovácko Typ chráněného území Název Od roku Slovanské hradiště v Mikulčicích (Hodonín, Národní kulturní památky Mikulčice) 1962 Soubor movitých archeologických nálezů z Národní kulturní památky hradiště Mikulčice z období Velké Moravy 2006 Národní kulturní památky Větrný mlýn v Kuželově (Kuželov) 2010 Národní kulturní památky Zámek Milotice (Milotice) 2001 Vesnické památkové rezervace Blatnice - Stará Hora 1995 Vesnické památkové rezervace Petrov - Plže 1983 Městské památkové zóny Kyjov 1995 Městské památkové zóny Strážnice 1990 Městské památkové zóny Veselí nad Moravou 1995 Vesnické památkové zóny Javorník - Kopánky 1995 Vesnické památkové zóny Vápenky 1995 Zdroj: NPÚ MonumNet68

Historické jádro města Strážnice Jádro města je městkou památkovou zónou. Nachází se zde zámek Strážnice s rozlehlým parkem, ve kterém se nachází amfiteátr, kde se konají kulturní akce a hudební koncerty. Dalším významným turistickým cílem je Skanzen, kde jsou ukázky lidového stavitelství jednotlivých oblastí Slovácka.

Buchlovice Státní zámek Buchlovice pochází z přelomu 17. století a patří mezi nejvýznamnější barokní památky na Moravě. K zámku přiléhá rozlehlá zámecká zahrada a park s rozmanitými druhy dřevin, který se řadí mezi nejkrásnější historické zahrady v České republice.69

67 NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV MonumNet 68 NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV MonumNet 69 NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV MonumNet 39

Staré město u Uherského Hradiště Staré Město je významnou krajovou oblastí Dolňácka s působivým folklorem reprezentovaným národopisným souborem Dolina a je také výchozím bodem k poznávání přírody nedalekých Chřibů. Další významnou památkou je Rotunda sv. Michala, která přežila pád Velké Moravy.70

4.2.3 Společenské akce a lidové tradice, kulturní zařízení

Na Slovácku je všudypřítomná tradice lidových krojů, písní a slovesnosti. Udržují se zde i staleté lidové zvyky a tradice, mezi které patří i lidový tanec Slovácký Verbuňk, který je zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.71 Mezi nejvýznamnější slavnosti patří:

Fašank – masopustní obchůzky tanečníků, muzikantů a masek. Velikonoce – O Zeleném čtvrtku, Velkém pátku a Bílé sobotě mlčí všechny zvony a konají se průvody chlapců s klepači a hrkači. Stavění májí – na přelomu dubna a května stavějí chlapci májky s ozdobenými vršky pod okny děvčat. Dříve tak překračovali pomyslný práh dospělosti a májku museli uchránit před nájezdy přespolních chlapců. Jízda králů – nejznámější a nejstarší slavnosti na Slovácku. Průvod královské družiny za doprovodu řady jezdců na bohatě ozdobených koních a jejich vyvolávky, které se konají ve Vlčnově, v Kunovicích nebo v Hluku. Hody – nejdůležitější slavností v obci, které se slaví při příležitosti svátku patrona místního kostela či kaple a oslavy bývají často vícedenní.

4.3 Infrastruktura cestovního ruchu

Ubytování

Pro spokojenost turisty je velmi důležité, aby v regionu existovalo kvalitní zázemí, které může během svého pobytu využít. Na Slovácku je možné využít různé typy ubytovacích zařízení. Jedná se o ubytování typu hotel, penzion, kemp, chatová osada, turistická ubytovna a ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde neuvedená. Celkově je zde 58 ubytovacích kapacit. Nabídka ubytovacích kapacit je doplněna doprovodnými službami. V oblasti se nachází také velké množství stravovacích zařízení. Rozložení typu

70 UHERSKÉ HRADIŠTĚ Staré město 71 SLOVÁCKO Kalendář akcí 40

ubytovacích zařízení je v následující tabulce. Celý seznam jednotlivých ubytovacích kapacit je v příloze 2.

Tabulka 3: Typ ubytovacího zařízení a jejich rozložení typ ubytovacího zařízení počet Hotel * 4 Hotel ** 4 Hotel *** 8 Penzion 38 Kemp 6 Turistická ubytovna 21 Chatová osada 2 Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná 26 Zdroj: ČSÚ, tabulka vlastní zpracování

Na tomto místě je potřeba zmínit, že neodpovídá stav Registru hromadných ubytovacích zařízení vedený Českým statistickým úřadem a skutečnost. Některá hromadná ubytovací zařízení prokazatelně existují, ale v registru nejsou uvedena. V kapitole Turistický region Horňácko je blíže analyzováno ubytování v mikroregionu Horňácko a porovnání ubytovacích kapacit se sousedními regiony Ostrožsko a Strážnicko.

Vinařská turistika Slovácko je krajem vinic, které najdeme téměř u každé obce. Konají se zde různé vinařské akce a nachází se zde Vinařské stezky a cyklostezky. Vinobraní – pořádá se na podzim při sklizni révy a akce je doplněná bohatým kulturním programem a ochutnávkou vína. Košty – ochutnávka vín, po dobu celého roku Zarážání hory – velice stará vinařská slavnost, která se koná na konci srpna nebo počátku září. Zarážání hory je pro všechny znamením, že do vinohradů již nemá nikdo přístup až do vinobraní. Petrov – Plže – 63 vinných sklepů, které byly prohlášeny Památkovou rezervací lidové architektury.

Cykloturistika Cykloturistika se na Slovácku v posledních letech velmi rozvinula. Krajem prochází několik dálkových cyklotras: například Greenways z Vídně do Prahy, Moravská stezka od Olomouce podél Moravy až do Lednicko-valtického areálu, dálková trasa z Vídně do

Brna a v neposlední řadě Moravská vinná stezka, která propojuje vinařské stezky, představující jednotlivé oblasti pěstování vína na jižní Moravě. Existují zde i doplňkové služby jako půjčovny a úschovny kol.

Pěší turistika Slovácko pokrývá hustá síť značených tras Klubu českých turistů doplněná dvaceti naučnými stezkami, které podávají informace o historii zdejšího kraje, archeologických památkách, přírodovědných zajímavostech a památkách židovské kultury.

Zimní turistika Nachází se zde několik lyžařských středisek poskytujících podmínky pro všechny druhy zimních sportů

Lopeník – tři sjezdové tratě s vlekem a pětikilometrový běžecký okruh Velká Javořina – tři sjezdovky s vlekem Stupava – osvětlená sjezdovka s umělým zasněžováním

Vodní turistika Baťův kanál – unikátní historická vodní cesta dlouhá 50 km, která je splavná od Otrokovic po Strážnici. Plavba nádhernou přírodou, kolem historických památek, unikátního křížení vodní cesty s lanovým lodním vlekem či mechanických jezů.

4.4 Návštěvnost regionu

V roce 2010 byla pro Jihomoravský kraj vypracována studie Expertní analýza poklesu návštěvnosti v Jihomoravském kraji. Důvodem pro její vypracování byl pokles návštěvníků Jihomoravského kraje, který vyplynul z šetření Českého statistického úřadu. V roce 2009 navštívilo dle Českého statistického úřadu Jihomoravský kraj 1 041 492 návštěvníků, což značí pokles v návštěvnosti oproti roku 2008 o 12%. Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních poklesl zhruba o 10%. Výsledky roku 2009 jsou nejhoršími výsledky od roku 2004, kdy však bylo v regionu o 2000 lůžek méně.

Stav kapacity hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu v Jihomoravském kraji a jejich návštěvnost v roce 2012 zachycují následující dvě tabulky.

Tabulka 4: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle turistických regionů v roce 201272 Jižní Morava

Rok počet počet počet počet míst pro stany a zařízení pokojů lůžek karavany

2012 692 19 284 46 918 5 605 Zdroj: ČSÚ

Tabulka 4: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie v turistických regionech73 Jižní Morava Rok Počet Počet nerezidenti rezidenti nerezidenti rezidenti hostů přenocování 2012 1 355 079 445 091 909 988 3 093 667 824 991 2 268 676 Zdroj: ČSÚ

5 PROFIL MIKROREGIONU HORŇÁCKO

5.1 Vymezení mikroregionu Horňácko

Mikroregion Horňácko je součástí regionu Slovácko, tvoří jej 9 obcí s rozlohou 143,16 km2. Z hlediska geomorfologického členění náleží území k subprovincii Vnější Západní Karpaty, jih a jihovýchod je tvořen celkem Bílé Karpaty. Horňácko je kraj mnoha lidových památek a tradic, které jsou zde stále živé a udržují se i mezi mladou generací, která tyto tradice udržuje a stávají se členy muzik a tanečních souborů. Správním a kulturním centrem je Velká nad Veličkou. Klimatické a půdní podmínky se zde liší od zbytku Slovácka, což se odráží také v odlišnostech lidového odívání, umění a tradic. Horňácko se může pochlubit také krásnou přírodou typickou pro celé Bílé Karpaty.74

Územím prochází několik silničních tratí nadregionálního významu. Na území Horňácka mají největší význam trasa Uherský Ostroh – Javorník (sil. I/71) a sil. 4992 trasa Louka – Lipov – Tasov. Na území se nachází řada silnic nižší třídy, které jsou kvůli nedostatku finančních prostředků ve špatném stavu, což může mít negativní vliv na rozvoj cestovního ruchu.

72 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Kapacita a návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle turistických oblastí v roce 2010 73 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie v turistických oblastech 74 HORŇÁCKO O regionu 43

Obrázek 5: Mikroregion Horňácko

Zdroj: MAS Horňácko a Ostrožsko, úprava autorka DP 75

Mikroregion tvoří devět obcí s počtem obyvatel 8 599 podle údajů ČSÚ v roce 2012 a rozloha mikroregionu je 143,16 km2.

Tabulka 5: Rozloha a počet obyvatel mikroregionu Obec Počet obyvatel (k 31. 1. 2012) Rozloha (km2) Hrubá Vrbka 643 13,18 Javorník 721 24,44 Kuželov 412 10,16 Lipov 1 495 15,15 Louka 999 9,54 Malá Vrbka 190 4,45 Nová Lhota 689 25,86 Suchov 509 14,47 Velká nad Veličkou 2 941 25,91 celkem 8 599 143,16 Zdroj: vlastní zpracování

V mikroregionu Horňácko dochází v poslední době k úbytku obyvatel. Největší pokles vidíme v obcích Nová Lhota (14,2%), Suchov (11,3%), Hrubá Vrbka (10%) a Malá Vrbka (9,9%). Celkově v mikroregionu během let 2000 -2011 ubylo 7,3% obyvatel.

Tento úbytek obyvatel může souviset také s vysokou mírou registrované nezaměstnanosti v okrese Hodonín, která v roce 2011 dosáhla v okrese Hodonín hodnoty 14,46 %. Míra nezaměstnanosti mužů činila 13,93 %, v případě žen 15,19 %. Ve srovnání s ostatními

75 MAS Horňácko a Ostrožsko

okresy ČR je aktuální míra nezaměstnanosti v okrese Hodonín 4. nejvyšší76 Jedná se o problém, který chce veřejná správa v oblasti řešit. Jedním z možných řešení je vytvořit nové pracovní místa v cestovním ruchu. Z řízených rozhovorů v ubytovacích zařízení na Horňácku vyplynulo, že ačkoliv je zde vysoká nezaměstnanost, mají problém sehnat kvalifikovaný personál. Řešením tohoto problému by mohla být rekvalifikace uchazečů o pracovní místa.

5.2 Turistické cíle

Mikroregion Horňácko tvoří devět obcí:77

Velká nad Veličkou Největší obcí Horňácka a jeho správní centrum. Každé léto se zde koná folklorní festival Horňácké slavnosti. Nachází se zde národní přírodní rezervace Zahrady pod Hájem.78

Hrubá Vrbka Moderní obec s rozvinutou infrastrukturou a širokým zázemím pro občanské aktivity V obci se nachází také památkově chráněná zóna lidových hospodářských staveb.

Lipov Obec vznikla v roce 1358. Nachází se zde Kostel Všech svatých, který byl postaven v roce 1878 na místě původního starého kostela. Jde o stavbu basilikálního typu s trámovým stopem a dřevěnými pavlačemi po stranách, aby stačil pro Lipov i Louku.79

Louka Louka je údajně nejstarší obcí Horňácka. Nachází se zde několik pamětihodností, jednou z nich je bývalá tvrz, o níž se traduje, že z ní vedla tajná chodba směřující až do Hluku. Později byla přestavěna na statek rodu Lichtenštejnů. Mezi Loukou a sousedním Lipovem byl v roce 1926 vybudován na trati Veselí nad Moravou - Myjava ve výšce 20 m železniční viadukt o délce 209 m. 80

76 MPSV Komentář k situaci na trhu práce v okrese Hodonín k 31. 12. 2011 77 HORŇÁCKO Obce 78 NPR Zahrady pod Hájem 79 OBEC LIPOV O obci 80OBEC LOUKA O obci 45

Malá Vrbka Nejmenší obec na Horńácku. Některé domy v řadové zástavbě si zachovaly svůj tradiční ráz. Malá Vrbka není průjezdná, končí zde okresní silnice. Je ale vstupní branou na květnaté louky Vojšice.81

Kuželov Obec leží na hranicích se Slovenskem a při úpravě hranic v roce 1997 ztratila obec některé pozemky. Nad obcí se nachází větrný mlýn holandského typu, který je jediný na Moravě. Od roku 1973 patří do majetku Technického muzea v Brně. Je přístupný veřejnosti a je zde stálá expozice horňáckého bydlení a zemědělského náčiní z přelomu 19. a 20. století.

Suchov Obec leží na předhůří Velké Javořiny a součástí jsou také přílehlé osady Suchovské Mlýny, Zámečníkovy Mlýny a Podhajské Mlýny. Obec založily rodiny Horňáků pocházejících od slovenské Žiliny.

Javorník V okolí obce se nacházejí unikátní lesy pralesovitého charakteru a komplex květnatých luk, zvaný Jazevčí. Mezi kulturní památky patří malebný soubor chalup v části obce zvané Kopánky a skupiny roubených seníků na východním okraji obce. Nad obcí je ve výšce 636 m n. m. lesnatý vrch Hradisko, který svůj název nese podle starodávného hradiště z konce 2. tisíciletí př. n. l., po němž zůstaly jen mohutné valy.82

Nová Lhota Novou Lhotou protéká Lhotský potok a nad obcí se zvedá vrcholek Šibeniční vrch. Součástí obce Nová Lhota je i několik menších osad a Mlýnů Vápenky, které vznikly jako dělnická osada koncem 18. století pod Javořinským masivem. V osadě je zachována řada malebných lidových domků, které jsou chráněny jako památková zóna.83

81OBEC MALÁ VRBKA O obci 82 OBEC JAVORNÍK O obci 83OBEC NOVÁ LHOTA O obci 46

5.3 Přírodní a kulturně-historický potenciál mikroregionu

5.3.1 Přírodní potenciál mikroregionu

Oblast je velmi vhodná pro pěší turistiku a cykloturistiku. Územím vedou dvě naučné stezky Klubu Českých turistů, a to NS Javořinská a NS Šumárnická. Horňácko je součástí biosférické rezervace Bílé Karpaty a nachází se zde tedy velmi cenné území rezervace Jazevčí u obce Javorník. Je tvořena komplexem luk se solitérními stromy, kde se nachází řada ohrožených druhů živočichů a rostlin. Na území Horňácka se nachází několik chráněných území.

Tabulka 6: Chráněná území Horňácko Kategorie Název Rozloha (ha) CHKO Bílé Karpaty 71500 NPP Búrová 18,8101 NPR Čertoryje 325,5785 PP Háj u Lipova 3,3031 PR Háj u Louky 16,5 NPR Jazevčí 99,2804 PR Kútky 66,4223 PR Machová 111,9825 PR Hloží 7,46 PP Nad Vápenkou 0,805 PP Nivky za Větřákem 0,2475 NPR Porážky 49,7605 Zdroj: tabulka vlastní zpracování84

Pohoří Velká Javořina Pohoří Velká Javořina se nachází na hranici České a Slovenské republiky. Od roku 2008 je na ploše 165 hektarů vyloučen jakýkoli zásah do lesního porostu. Na nejvyšším vrcholu pohoří Velká Javořina (970 m.n.m) se nachází Holubyho chata, kde se každoročně koná tradiční setkání Čechů a Slováků.

Filipovské údolí Leží jižním směrem od obce Velká nad Veličkou, v podhůří Bílých Karpat a obklopuje tok Hrubého potoka v délce 4 km. Nachází se zde rekreační středisko a asi 70 chat.

84 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR 47

Následující mapka zobrazuje polohu zvláště chráněných území na území Horňácka.

Obrázek 6: Zvláště chráněná území na území Horňácka

Zdroj: Strategie MAS Ostrožsko a Horňácko 2007-201385

5.3.2 Kulturní potenciál mikroregionu

Horňácko je známé svými lidovými tradicemi a slavnostmi.

Horňácké slavnosti – nejznámější folklórní akce. Jedná se o přehlídku autentického folklóru celého Horňácka, která je provázena Horňáckým jarmarkem tradičních řemesel. Fašank – masopustní obchůzka tanečníků, muzikantů a masek. Koná se ve Velké nad Veličkou. V oblasti se nachází následující chráněná území. Tabulka 7: Chráněná území Horňácko Typ chráněného území Název Národní kulturní památky Větrný mlýn v Kuželově (Kuželov) Vesnické památkové zóny Javorník - Kopánky Vesnické památkové zóny Vápenky Městská památková zóna Hrubá Vrbka Zdroj: tabulka vlastní zpracování86

Městská památková zóna v Hrubé Vrbce Městská památková zóna lidové architektury v zachovalém půdorysu typické horňácké dědiny z 18. a 19. století.87

85 STRATEGIE MAS OSTROŽSKO A HORŇÁCKO 2007-2013 86 MonumNet 87 WIKIPEDIE Hrubá Vrbka 48

Suchovské mlýny Řada mlýnů na březích Jamného potoka mezi Javorníkem a Vápenkami. Osada je tvořena uzavřenou skupinou mlýnských dvorů známých již ve středověku, kde se dochovala i lidová stavení z 19. století, z nichž nejpozoruhodnější jsou patrové sýpky. Vlastní mlýny byly přestavěny, poslední z nich byly v provozu i po 2. světové válce.88

Vápenky Byly založeny v 18. století jako dělnická osada a v osadě se dochovala zajímavá kolonie dělnických domků. Kolonie je chráněná jako vesnická památková zóna, největší dominantou obce je barokní kostel sv. Mikuláše. Dříve se zde těžil vápenec využívaný v nedaleké sklárně v Květné. Dnes je zde pro návštěvníky v provozu Rekreační středisko Vápenky.

5.4 Základní a doprovodná infrastruktura

Ubytování

V mikroregionu se nachází několik typů ubytování, všechny ubytování nabízí také možnost stravování. Další služby, které některá ubytování nabízí, jsou půjčovna kol, vycházky s průvodcem po CHKO, projížďky na koni, internet, vinný sklep, fotbalové hřiště, společenská místnost, tenisový kurt, bazén a další. Ubytovací kapacity Horňácka shrnuty jsou v následující tabulce a jejich popis následuje pod tabulkou. Některá ubytovací zařízení nejsou uvedena v Registru hromadných ubytovacích zařízení vedeného ČSÚ. Problematika ubytovacích kapacit je dále rozebírána také v kapitole 7.1 Podnikatelský sektor, která vychází z výsledků dotazníkového šetření.

Tabulka 5: Ubytovací kapacity Horňácko Obec ubytování typ Počet lůžek Nová Lhota U Černého potoka Penzion 41

Vápenky Rekreační středisko Vápenky Rekreační středisko 40+5 přistýlek Javorník Javornická hospoda Penzion 15

Javorník Hotel Filipov Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná 50 + 46 přistýlek Hotel Háj Nová Lhota Hotel garni 45 Zdroj: Internetové stránky Hornacko.net a ČSÚ, tabulka vlastní zpracování 89

88 WIKIPEDIE Suchovské mlýny 89 Horňácko Ubytování 49

U Černého potoka Typ: penzion Lokalita: Nová Lhota Kapacita: 41 lůžek Služby: ubytování, strava polopenze nebo pobyt se snídaní, půjčovna a rychlooprava kol, internet, parkování u penzionu, procházky po CHKO s průvodcem, projížďky na koni Popis: Penzion je součástí vesnické památkové zóny Nová Lhota - Vápenky ležící na úpatí Velké Javořiny. Jedenáct pokojů v podkrovních prostorách penzionu. Dvou až pětilůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením. Držitelé certifikátu „Cyklisté vítání!“

Rekreační středisko Vápenky Typ: rekreační středisko Lokalita: Nová Lhota - Vápenky Kapacita: 40 lůžek + 5 přistýlek Služby: ubytování, strava plná penze nebo polopenze, parkování, bezbariérový přístup, konání soukromých akcí, vinný sklep Popis: Areál se nachází na úpatí pohoří Velká Javořina, k dispozici jsou 4 a 6 lůžkové pokoje v hlavní budově nebo 4 chatky. Možnost ubytování ve vlastních stanech a karavanech.

Javornická hospoda Typ: penzion Lokalita: Javorník Kapacita: 15 lůžek Služby: ubytování, strava polopenze nebo pobyt se snídaní, úschovna kol Popis: Ubytování ve 2 až 4 lůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením.

Hotel Filipov Typ: Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Lokalita: Javorník Kapacita: 50 + 46 přistýlek Služby: ubytování, restaurace, wellness centrum, firemní a společenské akce, posilovna, dětské hřiště, úschovna kol, venkovní posezení, internet

Popis: Ubytovací kapacita má dvě části – hotelovou část s 15 pokoji a penzion s 10 pokoji. V hotelové části sociální zařízení na pokoji v penzionu společné na patře. V bezprostřední blízkosti rekreační oblasti Filipovské údolí.

Hotel Háj Typ: Hotel garni Lokalita: Nová Lhota Kapacita: 45 lůžek Služby: ubytování, restaurace, wellness centrum, vlastní parkoviště, internet, vyhlídková věž, úschovna kol, půjčovna kol, lyží a běžeckých lyží, konferenční místnost, vinný sklep Popis: Hotel dokončen v roce 2012, nabízí 16 pokojů a 4 apartmány. Pořádání firemních a společenských akcí.

Jak je uvedeno výše, na Horňácku je pouze 5 ubytovacích kapacit. Pro srovnání jsou uvedena ubytovací zařízení v sousedních mikroregionech Ostrožsko a Strážnicko. Oba tyto mikroregiony mají větší počet ubytovacích kapacit a mají více typů ubytovacích zařízení. Horňácko nedisponuje žádným zařízením typu kemp a hotel (Hotel Filipov je v Registru hromadných ubytovacích zařízení označen jako ostatní zařízení jinde nespecifikované). Pro srovnání je uveden také počet lůžek.90

Tabulka 8: Srovnání ubytovacích kapacit Oblast/ Typ ubytování Horňácko lůžka Ostrožsko lůžka Strážnicko lůžka Hotel Garni 1 11 až 50 0 0 0 0 Hotel 0 11 až 100 2 11 až 60 2 11 až 150 Penzion 2 11 až 50 4 11 až 120 2 11 až 60 Turistická ubytovna 0 0 1 11 až 50 2 11 až 60 Kemp 0 0 1 11 až 50 2 51 až 200 Rekreační středisko 1 0 0 0 Chatová osada 0 0 0 1 11 až 50 Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná 1 11 až 50 1 51 až 100 2 11 až 100 celkem 5 max. 250 9 max. 380 11 max. 620 Zdroj: ČSÚ, tabulka vlastní zpracování

90 Počty lůžek jsou převzaty z Registru hromadných ubytovacích zařízení ČSÚ, kde jsou počty lůžek uváděny v kategoriích 10 a méně, 11 až 50, 51 až 100 aj.. 51

V obou mikroregionech jsou na rozdíl od Horňácka také ubytovací kapacity s vyšší kapacitou 51 až 100 pokojů. Na Ostrožsku se jedná o Vilu Vlastu, na Strážnicku Hotel Strážnice, autokempink Lučina a autokempink Strážnice.

Zimní dovolená Na Horňácku se nachází několik zařízení pro zimní dovolenou. Skiareál Filipov – leží kousek od obce Javorník a nadmořská výška vleků je 430 m.n.m. V areálu se nachází dvě sjezdovky a tři vleky. Areál je uměle zasněžován a je zde i večerní osvětlení. Skiareál Nová Lhota – areál leží na Šibenickém vrchu (705 m n.m.). V okolí jsou i upravované běžecké stopy.

Cykloturistika Filipovo údolí nabízí celoroční využití, v létě je zde možnost využít několika značených cyklostezek různé obtížnosti. Jsou zde tematické cyklostezky jako Šumárnická stazka (24 km), kultura obcí (23 km), Lesní Háje na Hradisko (19 km), Východní hřebenová (20 km), Hřebenová do Nové Lhoty (26 km), Filipovským údolím (18 km), Vinařská (25 km), velká cesta na Javořinu (47 km) a malá cesta na Javořinu (39 km).91 Obrázek 7: Cyklistické trasy Horňácko

92 Zdroj: Cykloatlas Česko, naskenováno

91 SKIAREAL FILIPOV Léto na Filipově 92 Cykloatlas: Česko 1:75 000 : značené cyklotrasy, doporučené cyklotrasy, klasifikace povrchů. 1. vyd. Vizovice: SHOCart, 2008, 1 atlas (328 s.). ISBN 978-80-7224-626-7. 52

6 DESTINAČNÍ MANAGEMENT OBLASTI

Cílem této kapitoly je zjistit, zda v oblasti probíhají činností destinačního managementu a jakými subjekty jsou tyto činnosti provozovány. Také je potřeba si položit otázku, zda destinační management má pro takto malou oblast význam, zda by zde měl být provozován a pokud ano, v jaké míře.

Jak již bylo zmíněno dříve je mikroregion Horňácko malá oblast, která patří do národopisné oblasti a nadřazeného celku Slovácko. Některé činnosti jsou tedy prováděny sdružením Region Slovácko pro celou oblast, tedy i pro Horňácko. V současné době se činnost destinačního managementu omezuje především na propagaci oblasti.

Jak vyplynulo z řízeného rozhovoru s jednatelem regionu Mgr. Okénkou spolupráce svazku obcí byla prozatím spíše formální, což by do budoucna rádi změnili. Pro kvalitní destinační management nemají dostatek lidských zdrojů ani volné finanční prostředky. Této problematice se blíže věnuje kapitola 6.3 Svazek obcí mikroregion Horňácko.

V oblasti dále působí MAS Ostrožsko a Horňácko, která vznikla především za účelem čerpání finančních prostředků z dotačního programu LEADER 2007-2013. Zabezpečuje také odbornou poradenskou a informační činnost v této oblasti.

6.1 Region Slovácko z. s. p. o. – sdružení pro rozvoj cestovního ruchu

Region Slovácko, zájmové sdružení právnických osob, které bylo založeno na začátku roku 2008 městy Hodonín, Kyjov, Veselí nad Moravou a Společenstvem podnikatelů v cestovním ruchu hlavně za účelem rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Slovácko. Dotčená oblast leží na území krajů Jihomoravského a Zlínského, přičemž ve Zlínském kraji sdružení Region Slovácko svou činnost rozvíjí již léta. Rozšířením činnosti na oblast Jihomoravského kraje došlo k ucelení aktivit zaměřených na cestovní ruch v oblasti celého Slovácka.

Předmětem činnosti Regionu Slovácko z.s.p.o. je:93  trvale udržitelný rozvoj Slovácka  vytvoření managementu cestovního ruchu  zabezpečení odborné poradenské, informační a vzdělávací činnosti  monitorování a zpracovávání projektů pro získání grantů z tuzemských i evropských zdrojů  rozvoj cestovního ruchu na Slovácku  udržování místních tradic  rozvoj kulturních, vzdělávacích společenských a sportovních aktivit na Slovácku  zasazování se o neustálé zvyšování autority a prestiže oborů pohostinství, ubytování a dalších souvisejících služeb týkajících se cestovního ruchu.

Sdružení Region Slovácko provozuje internetový portál www.slovacko.cz, který propaguje Slovácko jako celek i jeho jednotlivé oblasti. Tyto informace jsou dostupné také na portálu www.vychodní-morava.cz, pod odkazem Slovácko. Oba dva portály jsou blíže popsány v podkapitole 6.4 Propagace mikroregionu.

Z řízeného rozhovoru s jednatelem mikroregionu Mgr. Okénkou a také z dotazu na sdružení Region Slovácko zatím neprobíhá spolupráce mezi mikroreginem a sdružením. Mikroregion Horňácko obdobně propracovaným portálem nedisponuje, bylo by tedy vhodné, kdyby se sdružením Slovácko navázali spolupráci. V mikroregionu se nenachází dostatek finančních prostředků ani lidských zdrojů pro vlastní destinační management, mohli by však vypracovat podklady pro sdružení a mohli by spolupracovat na tvorbě produktů cestovního ruchu, jejichž nabídka v oblasti výrazně chybí.

6.2 Strategie MAS Horňácko a Ostrožsko 2007 – 2013

Místní akční skupina Horňácko a Ostrožsko je občanské sdružení, které vzniklo za účelem zlepšování kvality života obyvatel regionů Horňácko a Ostrožsko, a vytvoření nabídky atraktivního životního prostředí pro občany i návštěvníky. V současné době místní akční skupina Horňácko a Ostrožsko realizuje projekty Spolupráce a má uzavřenou partnerskou smlouvu s MAS České republiky: MAS Nízký Jeseník, MAS Partnerství Moštěnka, MAS Regionu Poodří, MAS Bojkovska, MAS Rýmařovsko, MAS Rozvojové

93 REGION SLOVÁCKO 54

partnerství Regionu Hranicko. Horní Pomoraví, MAS Strážnicko, MAS Nad Orlicko a do budoucna plánuje další navázání partnerství se zahraničními místními akčními skupinami.

Strategie se zabývá problematikou hospodářského, společenského, environmentálního a kulturního rozvoje s využitím místních přírodních, kulturních a lidských zdrojů.

Vize MAS Horňácko a Ostrožsko MAS Horňácko a Ostrožsko se chce stát do 10 let regionem, kde budou slušní obyvatelé spokojeně bydlet, žít a pracovat, podnikatelské subjekty aktivně rozvíjet své činnosti a návštěvníci a turisté spokojeně odpočívat, relaxovat a následně se rádi vracet.

Vize MAS Horňácko a Ostrožsko je řešena pomocí 7 fichí. Jednou z priorit je také podpora rozvoje místního podnikatelského prostředí v cestovním ruchu s cílem zvýšit počet pracovních míst pro místní obyvatele. Této oblasti se týká FICHE 1: Podpora cestovního ruchu - ubytování a sport - Podopatření III.1.3.2. Ubytování sport. K červnu 2012 bylo v této oblasti zrealizované 9 projektů za 4 861 983,- Kč. Specifickým cílem je podpora šetrného rozvoje venkovské turistiky a zvýšení počtu ubytovacích kapacit v soukromí s příslušným zvýšením stravovacích kapacit. Dále vytvořit síť půjčoven sportovních potřeb (lodě, jízdní kola apod.). 94

Propagace strategie MAS Horňácko a Ostrožsko probíhá:95  prostřednictvím internetu – internetové stránky MAS Horňácko a Ostrožsko www.leader.ostrozsko.cz, kde jsou zveřejňovány aktuální informace, stanovy MAS a další potřebné informace.  prostřednictvím místních médií – časopis MAS Krajem Svatého Antonínka, obecní zpravodajství a vývěsní tabule, brožurky a jiné propagační materiály  prostřednictvím seminářů, školení a workshopů

94 STRATEGIE MAS HORŇÁCKO A OSTROŽSKO 2007-2013 95 STRATEGIE MAS HORŇÁCKO A OSTROŽSKO 2007-2013 55

6.3 Sdružení obcí mikroregion Horňácko

Mikroregion Horňácko je tvořen svazkem 9 obcí: Velká nad Veličkou, Nová Lhota, Kuželov, Malá Vrbka, Hrubá Vrbka, Louka, Lipov, Javorník a Suchov. Mikroregion Horňácko je členem MAS Ostrožsko a Horňácko, které vzniklo ve smyslu zákona č. 83/90 Sb. za účelem zapojení se do Iniciativy společnosti EU určené pro rozvoj venkova LEADER + a dalších dotačních programů EU i dotačních programů ČR. Hlavním cílem je rozvoj venkovského mikroregionu Horňácko.

Informace o současném stavu a aktivitách veřejného sektoru byly zjištěny formou řízeného rozhovoru s Mgr. Antonínem Okénkou, jednatelem mikroregionu Horňácko.

Spolupráce mezi obcemi navzájem probíhá především na velkých projektech, jejichž prosazení jednotlivými obcemi by bylo velmi náročné. V současné době se jedná o projekt Vodovod pro Slovácko. Tento projekt se sice týká spíše obecné vybavenosti obcí, nicméně má dopad i na cestovní ruch, protože v některých ubytovacích zařízeních může být v určitých obdobích zhoršená kvalita vody, což potvrzuje i zjištění z řízeného rozhovoru v Hotelu Háj. V oblasti cestovního ruchu zatím příliš velká spolupráce neprobíhá, neexistuje žádný společný koncept pro podporu a rozvoj cestovního ruchu ani společná strategie propagace mikroregionu. Ta zatím probíhá pouze formou tištěných propagačních materiálů dostupných v turistických informačních centrech v okolí a na obecních úřadech.

Strategický dokument pro mikroregion Horňácko není v současné době vypracován, existuje pouze dokument MAS Ostrožsko a Horňácko, který byl vytvořený na období 2007-2013. Jeho vypracování je spíše formální a slouží k možnosti čerpání z dotačních programů EU. V mikroregionu Horňácko právě probíhá jednání ohledně vytvoření nového dokumentu pro programovací období 2013 – 2020. Mgr. Okénka prosazuje vypracování samostatného strategického plánu, chtěl by se pokusit sehnat finanční prostředky, aby strategický dokument mohl být vypracován kvalifikovaným expertem a byl dobře zpracován. Přivítali by i manažera z úřadu Jihomoravského kraje.

Další dotaz směřoval na spolupráci se soukromým sektorem. Jednání s podnikatelskými subjekty, kde by se projednávala tvorba strategického dokumentu nebo možnost společné propagace zatím neproběhla. Toto tvrzení bylo potvrzeno i z řízených rozhovorů v

jednotlivých ubytovacích kapacitách. V budoucnu je ochota na obou stranách podobná jednání realizovat. Zatím probíhá spolupráce s občanským sdružení Futra, které vede neoficiální internetový portál Hornacko.net. Také mikroregion spolupracuje na projektu Na běžkách, na kole, i pěšky. Tento projekt je prezentován na internetových stránkách www.bezky-kolo-pesky.cz. Hlavním cílem projektů je rozvoj infrastruktury a technického zázemí pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu v regionu Bílých Karpat prostřednictvím strojově upravených zimních lyžařských tras, včetně turistických směrovek a informačních tabulí zaměřených na stanoviště NATURA 2000. Projekt byl spolufinancován z prostředků Evropské Unie, a to z operačního programu Přeshraniční spolupráce SR-ČR 2007-2013 a s pomocí Regionálního operačního programu Jihovýchod. Partnery projektu jsou Centrála cestovního ruchu Jižní Moravy a Portál Jižní Moravy.96

Další dotazovanou oblastí byla propagace mikroregionu Horňácko. V současné době nemá mikroregion žádný ucelený marketingový koncept prezentace Horňácka. Všechny obce mají své internetové stránky, kde jsou většinou informace o dění v obci, aktuality a fotogalerie. Společná internetová prezentace je pouze na portálu Hornacko.net, který vede občanské sdružení Futra. Mikroregion pro společnou prezentaci používá tištěných materiálu, a to brožur a mapek, které jsou k dostání na obecních úřadech a v blízkých turistických informačních centrech.

Mikroregion Horňácko spolupracuje s Regionální rozvojovou agenturou Jižní Morava a Jihomoravským krajem. Spolupráce je především formou poradenství při přípravě projektů, finanční podpora. V blízké budoucnosti mají v plánu kontaktovat také Centrálu cestovního ruchu Jižní Moravy. Mgr. Okénka je ve funkci poměrně krátkou dobu, a proto některé aktivity teprve probíhají nebo jsou v plánu. Ohledně spolupráce s jinými subjekty jsem kontaktovala také Region Slovácko, z. s. p. o, abych se zeptala zda je z jejich strany iniciována spolupráce, a pokud ano, jakým způsobem. Odpověď zněla, že přímá spolupráce mezi nimi není. Pouze prostřednictvím města Strážnice.

Na možný potenciál rozvoje cestovního směřoval dotaz „ Kde vidíte největší potenciál pro rozvoj cestovního ruchu mikroregionu Horňácko?“ V dané oblasti je možnost rozšíření využití zimní sezóny, chtěli by zřídit více strojově upravovaných běžkařských

96 NA BĚŽKÁCH, NA KOLE I PĚŠKY

tras, které by nalákali návštěvníky, přírodní potenciál tu je, v současné době se shání finanční zdroje na strojovou úpravu. Další potenciál rozvoje je rozšíření ekocenter, kde se koná výuka pro děti a je to další z možností, jak zvýšit povědomí o mikroregionu a možnost nalákat do oblasti školy na pořádání školních výletů a škol v přírodě. Tento koncept se již osvědčil v případě ekocentra Bílé Karpaty, které se nachází v obci Nová Lhota. V současné době dochází také k rozšíření ubytovacích kapacit, budují se nové kapacity v obcích Kuželov a Malá Vrbka.

Ve strategickém dokumentu MAS Ostrožsko a Horňácko je priorita č.1: Podpora cestovního ruchu. Její naplňování se daří, nicméně více podpořených projektů je na území Ostrožska. Projekty se týkají stavby nových ubytovacích kapacit (Kuželov, Malá Vrbka) a tvorby nových pracovních míst, rekonstrukce stávajících ubytovacích zařízení a zlepšení občanské vybavenosti obcí a lepší infrastrukturu.

Hranice mikroregionu je tvořena hranicí se Slovenskou republikou, což přináší možnost čerpat z fondů EU Přeshraniční spolupráce. Mikroregion Horňácko je partnerem dvou projektů, a to rakousko-českého projektu "SONDAR CZ-AT" a česko-slovenského projektu "Za poznáním přírody". Projekt "SONDAR CZ-AT" běží od podzimu 2012a cílem je zvýšit povědomí o důležitosti ochrany půdy v Kraji Vysočina a Jižní Morava na základě spolupráce rakouských i českých odborníků. V rámci projektu se uskuteční řada aktivit pro posílení povědomí o ochraně půdy zejména u občanů, uživatelů půdy a lidí, kteří mají možnost tuto situaci změnit.97 V rámci projektu "Za poznáním přírody" vznikla např. internetová prezentace nově vybudovaného Ekocentra Karpaty v Nové Lhotě.

Další aktivity, které jsou v budoucnu v mikroregionu v plánu jsou: vodovod pro Slovácko, zabrzdit úbytek obyvatel a odliv kvalifikované pracovní síly, podpora živnostníků a MSP. Cílem je skloubit typický život v CHKO Bílé Karpaty a podnikání, držet se rázu krajiny a způsobu života na Horňácku a zajistit v oblasti udržitelný cestovní ruch. Vytvořit nové cyklostezky, běžecké trati a zatraktivnit území. Do budoucna zajistit spolupráci veřejného a soukromém sektoru a vytvořit společnými výdaji tiskový propagační materiál, mapku oblasti s ubytovacími kapacitami a turistickými cíly. Také je v plánu dotažení komplexních pozemkových úprav, které v současné době mohou bránit

97 EKOCENTRUM BÍLÉ KARPATY 58

rozvoji regionu (někde by se dalo např. vytvořit hřiště nebo rybník, ale nejsou vyřešeny majetko-právní vztahy).

Shrnutí  strategický dokument v současné době není, pouze pro MAS Ostrožsko a Horňácko  chybí spolupráce se soukromým sektorem  chybí ucelený marketingový koncept  nedostatečná spolupráce s Regionem Slovácko  účast na projektech Přeshraniční spolupráce

6.4 Propagace mikroregionu

V následující kapitole bude shrnuta propagace mikroregionu Horňácko. V současné době nemá mikroregion vypracovanou žádnou marketingovou koncepci. Obce a podnikatelské subjekty neprojednávají společnou prezentaci regionu a nepodnikají žádné kroky ve společné propagaci mikroregionu. Mikroregion Horňácko nemá žádný vlastní oficiální portál.

6.4.1 Internetový portál Hornacko.net

Jde o neoficiální portál mikroregionu, který provozuje občanské sdružení Futra založené v roce 2010. Občanské sdružení Futra se snaží o oživení společenského a kulturního života v regionu a ochranu regionálních tradic.

Obrázek 8: Internetový portál Hornacko.net

Zdroj: www.hornacko.net

Na stránkách najdeme úvod s krátkým popisem Horňácka a seznam aktualit. Dále je zde odkaz na kalendář akcí, kde najdeme veškeré akce, které se na území Horňácka a v jeho okolí konají. Seznam je pravidelně aktualizován, včetně informací o akci, odkazem na oficiální stránky, popřípadě plakátem nebo odkazem k přihlášení na akci. Následně je tu možné najít také fotografie a články z již vykonaných akcí. Tato sekce může být užitečná pro místní obyvatele i turisty. Najdeme zde také seznam obcí na Horňácku a odkazy na vlastní internetové stránky jednotlivých obcí.

Další sekcí jsou ubytovaní a služby na Horňácku, kde najdeme seznam ubytovacích kapacit s krátkým popisem, kontaktem a odkazem na vlastní internetové stránky ubytovací kapacity. Některé informace však nejsou zcela aktuální (ubytovací kapacita Vila Velička je v současnosti rodinný dům).98

Pokud chceme zhodnotit stránky z hlediska užitečnosti pro turistu, který se chystá navštívit Horňácko, je jejich vypovídací schopnost omezena. Vyhovující je sekce Kalendář akcí, která je pravidelně aktualizovaná a v odkazu akce jsou všechny potřebné informace jako začátek akce, vstupné, program apod. Nicméně tato sekce obsahuje často informace o akcích, které mají význam pouze pro místní obyvatele nikoliv pro potencionálního návštěvníka. Dále zde chybí rozdělení informací podle forem cestovního tuchu, které by návštěvníkovi pomohli v organizaci jeho dovolené. Např. odkaz vinařská turistika a pod ním všechno související, tedy vhodné cyklistické trasy, sklepy, místní vinařství atd.

6.4.2 Internetové portály www.vychodni-morava.cz a www.slovacko.cz

Dalším zdrojem informací o Horňácku jsou internetové portály www.vychodni-morava.cz a www.slovacko.cz. Tyto portály jsou provozovány Centrálou cestovního ruchu Jižní Moravy a Regionem Slovácko. Projekt je spolufinancován Zlínským krajem, Ministerstvem pro místní rozvoj a Evropským fondem pro regionální rozvoj. Portál www.vychodni-morava.cz se dělí na čtyři oblasti – Kroměřížsko, Slovácko, Valašsko a Zlínsko a Luhačovicko. Po otevření odkazu oblasti Slovácko, zde najdeme stejné informace jako na portálu www.slovacko.cz. Na obou portálech se pak region Slovácko dělí na jednotlivé podoblasti a jednou z nich je i Horňácko.

98Horňácko. Neoficiální portál regionu. 60

Informace o Horňácku jsou zde přehledně rozděleny na oblasti:  Aktivní dovolená na Horňácku  Kulturní nabídka Horňácka  Přírodní poklady Horňácka  Památky Horňácka

Dále zde najdeme turistické cíle rozdělené do kategorií: kultura a tradice, letní dovolená, památky, příroda a zimní dovolená. Pro oblast Horňácko je zde zobrazeno 21 turistických cílů a ke každému z nich je krátký popisek a informace a hodnocení významnosti turistického cíle. Najdeme zde i informace o ubytování a službách.

Oba portály mají přehlednou grafiku a uspořádání informací do jednotlivých kategorií. Výhodou je, že na rozdíl od portálu www.hornacko.net zde najdeme turistické cíle v mikroregionech, které s Horňáckem sousedí a jejich turistické cíle jsou v dojezdové vzdálenosti. Také je zde možnost vybrat si turistický cíl podle zaměření dovolené. Nevýhodou může být, že návštěvník musí cíleně informace o Horňácku hledat, jelikož se k nim musí z hlavní strany „proklikat“ přes několik odkazů.99

Na portálu www.vychodni-morava.cz je také seznam vydaných propagačních materiálů. Zde je výběr těch, které se týkají Horňácka nebo je v nich Horňácko zahrnuto:100

Východní Morava – Turistický průvodce Průvodce byl spolufinancován Evropskou Unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Obsahuje typy na výlety a mapky oblastí. Je zde kapitola věnovaná Slovácku, kde je mapka oblasti, seznam turistických cílů a navrhované 3 až 4-denní programy. Bohužel žádný navrhovaný program se netýká přímo oblasti Horňácka. Průvodce byl vydaný v roce 2012 a je tedy poměrně aktuální.

Katalog Slovácko – Ve víru barev a chutí Katalog obsahuje 12 TOP míst Slovácka. Je katalog rozdělen na 9 podoblastí a jednou z nich je i Horňácko. Je zde seznam obcí s turistickými cíly a kontakty. Jsou zde informace, které najdeme na portálu www.vychodni.morava.cz, ale v menším rozsahu.

99INTERNETOVÝ PORTÁL VÝCHODNÍ MORAVA 100 INTERNETOVÝ PORTÁL VÝCHODNÍ MORAVA 61

Katalog je možné dostat na obecních úřadech, v Turistických informačních centrech a v některých ubytovacích kapacitách zdarma.

Mapa Bílé Karpaty Cykloturistická a turistická mapa, kterou Centrála cestovního ruchu Východní Moravy vydala v roce 2009. Mapa obsahuje tipy na výlety na území Bílých Karpat. Některé z těchto turistických cílů leží na území Horňácka, jako např. Háj u Lipova, naučná stezka Javořinská nebo Národní přírodní rezervace Jazevčí. Tento propagační materiál je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Slovácko – Vinařství Brožura obsahuje popis a mapky cyklostezek po celém Slovácku a možné turistické cíle. Z oblasti Horňácka jsou zde zmíněny obce Lipov, Kuželov a Velká nad Veličkou.

6.4.3 Internetový portál www.jizni-morava.cz

Tento portál provádí propagaci Jihomoravského kraje jako celku a je propojený s turistickým portálem www.CZeCOT.cz a turistickým rezervačním portálem www.jizni- morava.info. Portál nabízí přehled všeho, co nabízí Jihomoravský kraj uspořádaný do několika kategorií jako vinařství, cykloturistika, folklor, hrady, zámky a muzea, gastronomie, přírodní zajímavosti a kongresová turistika. Kromě toho je zde možnost najít ubytovací kapacitu, její popis a u některých je i možnost rezervace online. Dále je zde pravidelně aktualizovaný kalendář akcí. Portál www.jizni.morava.info nabízí také možnost zaškrtnout požadované turistické cíle (např. hrady a zámky, přírodní rezervace, městské památkové zóny aj.) a zobrazit je v mapě regionu. Na tomto portálu je také několik propagačních videí. Bohužel žádné z nich se netýká přímo oblasti Horňácka. Turistická nabídka Jižní Moravy na portálech www.jizni-morava.cz a www.jizni- morava.info se dá rozdělit na podoblasti, z nichž jednou je i oblast Slovácko, další dělení na mikroregiony, kde by bylo i Horňácko však není možné.101

6.4.4 Internetový portál www.kudyznudy.cz

Prezentace turistické nabídky na portálu www.kudyznudy.cz je celostátní a provozovatelem portálu je destinační agentura CzechTourism. Celá prezentace se dělí

101INTERNETOVÝ PORTÁL JIŽNÍ MORAVA

nejprve na jednotlivé kraje. Pokud zvolíme Jihomoravský kraj, objeví se nám nabídka rozdělená na oblasti, z nichž jedna je Slovácko. Dále zde uvidíme sekce Aktuality ze Slovácka, Nejbližší akce, Nově na Slovácku a Co Slovácko nabízí. Tato nabídka je pak rozdělena do kategorií gurmánská turistika, kultura, lázně a wellness, letní sporty, památky, příroda, zážitky, životní styl a zimní sporty. Aby zde návštěvník našel turistický cíl ležící na Horňácku, musel by zadat konkrétní obec, kam se chystá nebo projít celou nabídku turistických cílů na Slovácku.102

Pokud chceme shrnout propagaci mikroregionu Horňácko, zjistíme, že většina prezentace je prováděna jinými subjekty, než je vedení mikroregionu. Jediný internetový portál věnovaný konkrétně Horňácku provozuje občanské sdružení Futra a nabídka není dobře tematicky rozdělená, chybí zde programy a balíčky pro turisty. Další propagace je prováděna jinými subjekty, většinou v rámci propagace většího celku jako Slovácko, Východní Morava nebo Jižní Morava. Tyto prezentace jsou tematicky lépe přehledné a existuje zde nabídka turistických cílů pro návštěvníky. Bohužel neprobíhá žádná spolupráce vedení mikroregionu a provozovateli těchto portálů a vedení mikroregionu tedy nemůže danou prezentaci nijak ovlivnit. Bylo by vhodné, aby vedení mikroregionu kontaktovalo provozovatele zmíněných portálů a na formě propagace Horňácka s nimi spolupracovali, popř. pro ně připravili podklady týkající se oblasti.

6.5 Shrnutí

Destinační management Horňácka v současné chvíli neexistuje. Probíhá zde jistá forma propagace mikroregionu i celé oblasti Slovácka, nicméně je prováděna prostřednictvím jiných aktérů a nedá se tedy říci, že by tato propagační činnost byla výsledkem destinačního managementu mikroregionu Horňácko. V současnosti neexistují v oblasti žádné koordinované aktivity soukromého a veřejného sektoru.

102INTERNETOVÝ PORTÁL KUDY Z NUDY 63

7 ANALÝZA PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ A ZDROJE ÚZEMÍ

Stav veřejného sektoru byl zjišťován pomocí řízeného rozhovoru s Mgr. Antonínem Okénkou a jeho výsledky byly shrnuty v předchozí kapitole. V následující kapitole je zhodnocen současný stav podnikatelského prostředí v mikroregionu Horňácko a zdroje území. Podnikatelské prostředí bylo zkoumáno pomocí dotazníkového šetření v ubytovacích kapacitách na Horňácku.

7.1 Podnikatelské prostředí

K mikroregionu Horňácko se nevztahuje žádná oficiální statistika poskytující relevantní data a informace z této oblasti (např. statistiky ČSÚ), a proto byl stav podnikatelského prostředí v cestovním ruchu zjišťován pomocí dotazníkového šetření, které probíhalo formou řízeného rozhovoru s místními podnikatelskými subjekty. Mikroregion Horňácko zahrnuje pouze 9 obcí, což přináší malý počet respondentů. Dotazníkového šetření se účastnilo 5 podnikatelských subjektů, které jsou shrnuty v následující tabulce. Z ubytovacích kapacit byla vynechána ubytovna Tasov, která v době dotazníkového šetření nebyla v provozu. Z telefonického rozhovoru s provozovatelem jsem zjistila, že ubytovna spadá pod obecní úřad a bývá v provozu jen příležitostně, pokud jsou předem nahlášeni zájemci, často po domluvě právě na obecním úřadu. Jedná se o menší ubytovací kapacity, které si nevedou statistiky o obsazenosti nebo struktuře návštěvníků, a proto jsou některé odpovědi pouze odhadem. V případě hotelu Háj nebylo možné zodpovědět některé dotazy z důvodu krátkého provozu hotelu, který byl otevřen 28. 9. 2012. Předkládaný dotazník je v příloze.

Tabulka 9: Seznam dotazovaných subjektů

Obec Ubytování typ Počet lůžek

Nová Lhota U Černého potoka penzion 41 Rekreační středisko Vápenky Vápenky rekreační středisko 40+5 přistýlek Javorník Javornická hospoda penzion 15 50 + 46 Javorník Hotel Filipov hotel přistýlek Ostatní zařízení jinde Hotel Háj Nová Lhota nespecifikovaná 45 Zdroj: Tabulka vlastní zpracování

Prvním zjištěním je, že v mikroregionu Horňácko dochází v posledních 10 letech k navyšování kapacit a zlepšování ubytovacích služeb. V hotelu Filipov proběhla přístavba wellness centra, v roce 2012 proběhla rekonstrukce sociálních zařízení ve srubové části hotelu a v současné době dodělávají novou fasádu. Hotel Háj byl otevřen v roce 2012, celý je rozsáhle zrekonstruovaný a jeho součástí je také wellness. Oba tyto hotely tedy poskytují zázemí pro odpočinkovou a wellness turistiku, jejíž popularita v posledních letech roste. Další výhodou je, že všechny ubytovací kapacity kromě penzionu Javornická hospoda mají kapacitu pro ubytování autokarového zájezdu a jsou tedy vhodné pro akce typu škola v přírodě, školní výlety apod. Také poskytují dostatečnou kapacitu pro firemní akce, teambuilding, rodinné oslavy nebo svatby. Další ubytovací kapacity mají v blízké době vzniknout v obci Kuželov a Malá Vrbka.

Další dotaz směřoval na provoz a obsazenost ubytovacích kapacit. Všechny dotazované subjekty mají celoroční provoz. Co se týče obsazenosti, většina respondentů odpověděla, že není výrazný rozdíl mezi letní a zimní sezonou. Větší problém pociťují v nárazovosti klientely. V době konání folklorních slavností bývají více obsazené, např. Javornická hospoda je obsazená stálou klientelou rok dopředu, jindy jsou téměř prázdné. Velký rozdíl je také mezi pracovním týdnem a víkendem, kdy víkend je výrazněji obsazen, především díky různým akcím jako rodinné oslavy, firemní akce, svatby apod. Také u všech ubytovacích kapacit převažují krátkodobé pobyty, realizované především přes víkend. Na dotaz „Jaký je podíl zahraničních hostů podle sezónnosti (v%)?“ odpověděly všechny dotazované subjekty pouze odhadem. Ten byl nejpříznivější v Penzionu U Černého potoka 20-30% v letní sezoně a 10% v zimní sezoně, odhady ostatních subjektů byly všechny do 15%.

Jako největší problémy rozvoje uvedly dotazované subjekty právě nárazovost klientely, dále nedostatek klientely a nízkou návštěvnost kraje. Dalším uvedeným problémem je nízká kapacita bez možnosti rozvoje a zdlouhavé administrativní jednání s pozemkovým fondem ohledně získání dalších pozemků. Zároveň hosté požadují neustálou modernizaci a zkvalitňování služeb při zachování stávajících cen. Některé subjekty uvedly také obtíže při získání úvěru na modernizaci.

Další dotazy se týkaly oblasti propagace. Na otázku „Jak si sháníte hosty?“ odpověděl téměř všechny subjekty, že hosty si shánějí samy. Pouze Penzion U Černého potoka

využívá také služeb cestovní kanceláře a hotel Filipov vyzkoušel služby internetových portálů nabízejících ubytování a služby internetového portálu www.slevomat.cz. Propagaci si většinou zajišťují sami prostřednictvím vlastních internetových stránek. Některé subjekty mají v okolí venkovní reklamu formou poutačů, které slouží spíše jako ukazatele cesty a některé subjekty využívají reklamy v místním tisku. Výraznější částku 250 000 Kč na reklamu vydává pouze hotel Filipov, ostatní subjekty částku pouze odhadovali a jednalo se o částky do 5 000 Kč.

Spolupráce mezi podnikatelskými subjekty navzájem zatím příliš neprobíhá. Hotel Filipov spolupracuje s místním lyžařským Skiareálem Filipov a místním autodopravcem. Ostatní subjekty s nikým nespolupracují, většina má ale v plánu zavést ve spolupráci s lyžařskými areály Filipov a Nová Lhota možnost zakoupit balíček ubytování a skipas. Hotel Háj zatím s nikým nespolupracuje vzhledem ke svému krátkému provozu, ale má několik projektů v přípravné fázi s Kojeneckým ústavem ve Valašském Meziříčí a místními folklorními soubory, kterým by poskytli prostor pro soustředění, a zároveň uspořádá představení pro jejich hosty.

Ani spolupráce s veřejným sektorem zatím nijak výrazněji neprobíhá. Všichni respondenti se shodli na tom, že s vedením obce mají velmi dobré vztahy, ale žádná konkrétní spolupráce nebo pomoc se zde nekoná. Podnikatelské subjekty se neúčastní na jednáních nad tvorbou strategických dokumentů. Neprobíhají ani žádná jednání mezi podnikatelskými subjekty a veřejnou správou o možnosti společné propagace regionu nebo nad vytvořením uceleného marketingového plánu. Pokud by se obdobné jednání konaly, všichni respondenti odpověděli, že by se těchto jednání účastnili. Vyhodnocení této otázky může být obtížné, neboť soukromý a veřejný sektor může mít jiný pohled na tento problém. Nicméně odpovědi respondentů korespondují s odpovědí Mgr. Okénky (jednatel mikroregionu Horňácko), který potvrdil, že k žádné spolupráci prozatím nedochází, avšak o spolupráci mají zájem a jednání tohoto typu se tedy dají v blízké době očekávat.

Na dotaz „Do čeho byste investovali v případě dostatku finančních prostředků?“ převládala odpověď zbudování dětského hřiště. Dále inovace stávajících ubytovacích kapacit, sociálních zařízení, nová kuchyně, sportovní hříště a úprava okolí.

Důležité pro další rozvoj v cestovním ruchu je způsob získávání hosta. V tomto ohledu nejsou podnikatelské subjekty příliš ochotni něco změnit. Doposud si 60% dotazovaných shánělo hosty sami a chtějí u tohoto způsobu zůstat. Na dotaz „Jste ochotni platit za získání hosta?“ zněla odpověď ne. Kladně odpověděli pouze respondenti z hotelu Filipov a penzionu U Černého potoka. Tyto oba subjekty již služeb provizního prodeje využívají. Hotel Filipov je inzerovaný na několika rezervačních portálech na internetu a na internetovém portálu www.slevomat.cz, provizi jsou ochotni zaplatit do 25 %. Penzion U Černého potoka využívá služeb cestovní kanceláře a provizi platí 10-15%. Ostatní subjekty se spoléhají na stálou klientelu, reklamu na vlastních internetových stránkách a na doporučení spokojených klientů. To jim dobře funguje v období folklorních slavností a jiných akcí v okolí, také o víkendech, kdy se konají různé oslavy, svatby apod. Nicméně během týdne nejsou kapacity plně vytíženy. Otázkou je, zda to není v současné době způsobeno spíše oblíbeností krátkodobých pobytů realizovaných formou prodloužených víkendů, než-li formou získávání hosta. Někteří podnikatelé spolupracují také s turistickým informačním centrem Veselí nad Moravou a turistickým informačním centrem Ostrožsko.

Na dotaz, zda by uvítali studii o trendech návštěvnosti regionu, odpověděli téměř všichni respondenti záporně. Zájem by měl pouze penzion U Černého potoka, který by rád zjistil, pro které skupiny cílit svoji propagaci. V současné době to jsou především rodiny s dětmi.

V současné době se ve vyspělých turistických destinacích zavádí certifikace poskytovaných služeb, která má zajistit určitý standard kvality poskytovaných služeb cestovního ruchu v dané oblasti. Zájem o tuto certifikaci projevili pouze Javornická hospoda a penzion U Černého potoka, kteří již mají značku „Cyklisté vítáni“.

Z řízených rozvorů vyplynuly i další problematická zjištění. Ačkoliv je v mikroregionu Horňácko vysoká nezaměstnanost, je problém najít vyhovující kvalifikovanou pracovní sílu. Dalším zmíněným problém je administrativní náročnost vypracování žádosti o dotace z Evropské Unie a následné dodržení všech požadovaných náležitostí. Většina ubytovacích kapacit nemá pro tuto administrativní činnost potřebné zkušenosti a volné kapacity. Problém je také zajistit průběžné financování projektu.

Co se týče hodnocení ekonomické situace, většina subjektů ji hodnotí dobře či uspokojivě. Zisk zůstal u 40% subjektů stejný, v jednom případě stoupl, v jednom klesnul

a u Hotelu Háj není možné srovnávat s minulou sezónou. Ve struktuře ubytovaných hostů převládají krátkodobé pobyty na jednu noc. Očekávání do budoucna jsou ve všech ubytovacích zařízeních kladná, ekonomická situace bude přinejmenším uspokojivá. Podnikatelské subjekty plánují modernizaci a zvýšení kvality služeb, Hotel Filipov plánuje také zvýšit počet zaměstnanců.

Shrnutí

 velká nárazovost klientely  většina ubytovacích kapacit si shání hosty sama  chybí spolupráce mezi podnikatelskými subjekty navzájem  chybí spolupráce s veřejným sektorem  požadavky hostů na modernizaci a zvyšující se kvalitu poskytovaných služeb, chybí ale kupní síla  vysoká nezaměstnanost, zároveň je ale problém sehnat kvalifikovanou pracovní sílu

7.2 Zdroje území

7.2.1 Lidské zdroje

Mikroregion Horňácko tvoří svazek 9 obcí, v čele je jednatel mikroregionu, který je zároveň starostou jedné z obcí. Všechny obce jsou také členy MAS Ostrožsko a Horňácko, která vznikla za účelem zapojení se do Iniciativy společnosti EU určené pro rozvoj venkova LEADER + a dalších dotačních programů EU i dotačních programů ČR. V rámci MAS působí výkonný manažer a projektový manažer, kteří poskytují vzdělávací a poradenskou činnost pro případné žadatele o dotace. Na území je aktivních také několik sdružení, které se snaží o rozvoj regionu. Jedná se např. o občanské sdružení pro Horňácko Futra,os, které v současné době čítá 10 lidí, kteří dobrovolně pořádají akce na udržení lidových tradic a provozují internetový portál www.hornacko.net. Dále je zde provozován internetový portál http://www.bezky-kolo-pesky.cz/ , který byl spolufinancován z prostředků Evropské unie. Každé dva měsíce vychází časopis Ostrožska a Horňácka Krajem svatého Antonínka. Je možné ho stáhnout i online v pdf. formátu a informuje občany o dění v obcích, pomáhá lidem najít cestu ke společné spolupráci, informuje o projektech financovaných z Evropských fondů a upozorňuje na

vyhlášení nových výzev k dotačním programům. Na území Horňácka se také nachází několik poskytovatelů ubytovacích služeb, jejichž seznam byl již uveden výše v kapitole 7.1 v tabulce 5.

7.2.2 Finanční zdroje

Jak již bylo uvedeno výše, Horňácko je členem MAS Ostrožsko a Horňácko, tato místní akční skupina vznikla za účelem zapojení se do Iniciativy společnosti EU určené pro rozvoj venkova LEADER + a dalších dotačních programů EU i jiných dotačních programů ČR. V minulosti proběhla realizace několika projektů v oblasti cestovního ruchu spolufinancované z dotačních fondů. Všechny tyto projekty zároveň vyžadují i finanční spoluúčast žadatele. Několik projektů, které byly na území Horňácka v oblasti cestovního ruchu realizovány nebo jsou stále realizovány, je v následující tabulce.

Tabulka 10: Projekty realizováne z dotačních projektů výše dotace místo realizace název projektu žadatel o dotaci Kč Lyžařský areál Nová Lhota - SKI-MORAVIA Nová Lhota II.etapa technické zasněžování s.r.o 1 162 380 Nová Lhota - Vápenky Rekreace bez překážek Jana Kubíková 448 257 Ing. Alena Nová Lhota Půjčovna sportovních potřeb Švihelová 897 000 Malokapacitní ubytovací zařízení František Hrubá Vrbka Hrubá Vrbka Černobýl 283 089 Rozšíření osvětlení sjezdovky ve SKI-MORAVIA Nová Lhota SKI areálu Nová Lhota s.r.o 201 478 Nová Lhota - Rekreační středisko Vápenky - Vápenky Wellness a Sport centrum Jana Kubíková 406 982 Rekonstrukce stávající fasády NATURO- hotelu a dostavba kolonády pro PROMENANTE Javorník vstup do hotelu a wellness s.r.o. 296 802 Kč Zdroj: MAS Ostrožsko a Horňácko103, tabulka vlastní zpracování

103 MAS Horňácko a Ostrožsko, podpořené projekty 69

8 SWOT ANALÝZA

SWOT analýza se týká území Horňácka. Vychází ze závěrů analýzy území, z dotazníkového šetření mezi podnikatelskými subjekty a z řízeného rozhovoru s jednatelem mikroregionu Horňácko.

Silné stránky Slabé stránky

 kulturně-historické bohatství,  téměř neexistující spolupráce městské a vesnické památkové veřejného sektoru a podnikatelů v zóny, významná místa cestovním ruchu na území křesťanských a národních tradic Horňácka  zachovaný folklor, existence  převaha krátkodobých pobytů tradičních souborů a konání  nedostatečně rozvinutá folklorních slavností infrastruktura pro rozvoj cestovního  atraktivní přírodní potenciál, ruchu (žádné TIC na území, méně v blízkosti CHKO Bílé Karpaty s ubytovacích kapacit než v okolních možností dalšího rozvoje turistiky mikroregionech aj.)  existující nabídka ubytovacích a  nedostatečná nabídka tematických stravovacích zařízení s možností produktů, produktových balíčků a dalšího rozvoje programů  nabídka pro letní i zimní sezónu  potřeba dobudování veřejného  tradice vinařství, infrastruktura pro vodovodu, nízká kvalita vody v vinařskou turistiku některých sídlech  síť tras pro pěší turistiku a  nedořešené majetkovo-právní cykloturistiku vztahy na území Horňácka, která v některých případech brání rozvoji území (např. koupě pozemku vedle hotelu pro stavbu hřiště)  v některých sídlech špatný stav vozovek, který zhoršuje dopravu v regionu Příležitosti Hrozby

 rozvinutí spolupráce s regionem  nedostatek balíčků služeb (např. Slovácko ubytování + skipas)  vytvoření balíčků produktů  neochota spolupráce mezi cestovního ruchu jednotlivými podnikatelskými  využití externích zdrojů pro subjekty, separovaná nabídka a financování projektů (možnost propagace jednotlivých podnikatelů čerpání z fondů Evropské Unie)  rostoucí nároky návštěvníků na  poloha mikroregionu v blízkosti standard poskytovaných větších měst jako Brno, Zlín, ubytovacích a stravovacích služeb Hodonín  neschopnost některých subjektů  zvyšovat standard poskytovaných podnikajících v cestovním ruchu služeb dosáhnout na úvěr potřebný pro  spolupráce se sousedními inovaci služeb 70

zahraničními regiony na Slovensku (získání zkušeností, možnost čerpání z fondů příhraniční spolupráce)  využití přírodního potenciálu pro rozvoj agroturistiky a ekocenter se vzdělávacími programy pro děti a mládež s možností pořádání pobytů s programem pro děti (např. školy v přírodě)

9 DOPORUČENÍ Mikroregion Horňácko pokrývá velmi malé území, které je sice známé dodržováním folklorních tradic a konáním tradičních folklorních slavností, nicméně má určité nedostatky v organizaci, infrastruktuře cestovního ruchu a propagaci, aby se zde mohl dále plně rozvíjet cestovní ruch a stát se atraktivní turistickou destinací.

Turistická destinace má několik definicí, v České republice se nejčastěji používá definice Páskové a Zelenky: „cílová oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu v širším slova smyslu země, regiony, lidská sídla a další oblasti, typická velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků.“104 Mikroregion Horňácko má nabídku atraktivit a infrastrukturu cestovního ruchu, otázkou je, zda tato nabídka stačí k tomu, abychom mikroregion mohli nazývat turistickou destinací.

Přesnější ve vymezení pojmu destinace cestovního ruchu je Návrh věcného záměru zákona o podpoře a rozvoji cestovního ruchu. Ten turistickou destinaci definuje takto:

„přirozené geograficky ohraničené ucelené území, jež turisté vnímají jako atraktivní destinaci a které je charakteristické svými přírodními a/nebo kulturními hodnotami a současně disponuje nezbytnou infrastrukturou cestovního ruchu. Vznik turistické oblasti iniciuje skupina sousedících obcí, které se za tímto účelem sdružují. Turistická oblast může vzniknout jen tehdy, pokud území tvořící turistickou oblast naplní stanovená

104 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. (2002). Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR. 448 s. 71

povinná kritéria, např. počet přenocování za rok – min. 300 tisíc – průměr za posledních 5 let, počet lůžek – min. 2000 lůžek, min. 3 turistická informační centra (dále jen TIC) nacházející se na úrovni oblasti, kde je možné, aby tato byla zřízena jedním zřizovatelem, počet trvale žijících obyvatel ve výši min. 100 tisíc. Obec může být součástí jen jedné turistické oblasti (oblastní organizace cestovního ruchu), přičemž hranice jejího katastru musí tvořit hranici turistické oblasti nebo se nacházet uvnitř této oblasti. Po vzniku turistické oblasti subjekty cestovního ruchu působící v dané oblasti zakládají organizaci cestovního ruchu, která bude spravovat dané území.“105

Tuto definici, která bude po schválení zákona rozhodující, oblast Horňácko určitě nesplňuje. Nemá dostatečné kapacity lůžek, počet přenocování ani dostatečný počet obyvatel. Aby mohlo být Horňácko turistickou oblastí, musí se prezentovat jako součást Slovácka, které již tyto podmínky splňuje a jedná se oblast s podobným rázem.

Z předchozích analýz vyplývají na území Horňácka hlavní problémy v oblasti cestovního ruchu:  Nedostatek lidských zdrojů zabývajících se rozvojem cestovního ruchu  Nedostatečná spolupráce s nadřazeným celkem Slovácko  Nedostatečná spolupráce jednotlivých podnikatelských subjektů a spolupráce veřejného a soukromého sektoru  Absence produktů cestovního ruchu, nedostatečné propojení nabídky služeb cestovního ruchu

Nedostatek lidských zdrojů zabývajících se rozvojem cestovního ruchu V mikroregionu nejsou vyčleněny lidské zdroje zabývající se přímo cestovním ruchem a jeho rozvojem v oblasti. Tuto činnost vykonává především jednatel regionu, starostové jednotlivých obcí a zaměstnanci obecních úřadů při svých běžných agendách. Nemají tedy dostatečný časový fond pro tuto problematickou oblast. Kvalitní destinační management vyžaduje činnost celé řady lidí a mikroregion Horňácko pro tuto činnost nemá dostatečné kapacity. Zároveň mikroregion Horňácko nesplňuje definici turistické oblasti.

105 NÁVRH VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O PODPOŘE A ROZVOJI CESTOVNÍHO RUCHU 72

Možné řešení: Vzhledem k velikosti a možnostem regionu není řešením vytvářet vlastní destinační management. Vedení regionu by se mělo spojit s nadřazeným celkem, regionem Slovácko a kontaktovat Region Slovácko, zájmové sdružení právnických osob a začít s nimi úzce spolupracovat. Mohou pro ně vytvářet podklady k propagaci, podílet se na tvorbě nabídky cestovního ruchu a zajišťovat koordinaci spolupráce mezi místními subjekty.

Nedostatečná spolupráce s nadřazeným celkem Slovácko Jak již bylo zmíněno dříve, mikroregion Horňácko nesplňuje definici turistické destinace a nemá dostatečné kapacity pro vytvoření destinačního managementu. V rámci nadřazeného celku Slovácko působí sdružení Region Slovácko, které propaguje Slovácko jako celek, nicméně zde neprobíhá žádná spolupráce mezi vedením mikroregionu a sdružením. Možné řešení: Kontaktovat sdružení Region Slovácko a zahájit s nimi úzkou spolupráci. Část úkolů by pak mohl vykonávat mikroregion Horňácko a vytvářet podklady pro sdružení, které propaguje Slovácko jako celek.

Nedostatečná spolupráce jednotlivých podnikatelských subjektů a spolupráce veřejného a soukromého sektoru V současné době neprobíhá vzájemná spolupráce jednotlivých podnikatelských subjektů v oblasti, ani spolupráce veřejného subjektů a soukromých podnikatelů v oblasti cestovního ruchu. To vede k nedostatečnému propojení jednotlivých služeb poskytovaných podnikateli v cestovním ruchu. Mohou se také lišit představy, kam cílit investice do infrastruktury cestovního ruchu. Možné řešení: Uskutečnit setkání aktéru veřejného sektoru s významnými podnikatelskými subjekty, zjistit očekávání obou stran, zahájit spolupráci veřejného a soukromého sektoru a podporovat spolupráci mezi jednotlivými podnikatelskými subjekty. Zanalyzovat dosavadní činnost jednotlivých podnikatelských subjektů a zjistit, zda neexistuje oblast, kde by mohli subjekty spojit finanční prostředky a která by měla pro dotčené subjekty společný přínos, např. vytvoření společné infrastruktury pro rekreaci a sport, vytištění mapek oblasti s jednotlivými ubytovacími kapacitami a turistickými cíly aj. Spolupráce zainteresovaných subjektů by měla být kontinuální a měla by zároveň probíhat kontrola a hodnocení plnění daných cílů.

Absence produktů cestovního ruchu, nedostatečné propojení nabídky služeb cestovního ruchu Podnikatelské subjekty cestovního ruchu spolu nespolupracují a neexistuje tedy nabídka balíčků produktů cestovního ruchu. Možné řešení: Iniciovat setkání podnikatelských subjektů a podporovat jejich spolupráci. Vytvořit produkty cestovního ruchu, které zde chybí. Setkání by se měla v pravidelných intervalech opakovat, nalézat nové možnosti spolupráce a hodnotit úspěšnost dosavadní spolupráce.

Z dílčích analýz a SWOT analýzy vyplývá, že oblast Horňácko se v oblasti cestovního ruchu potýká s řadou problémů. Horňácko je oblast plná folkloru a dodržování živých tradic, která je v rámci České republiky ojedinělá. Je zde přírodní potenciál v podobě přírody CHKO Bílé Karpaty a nachází se zde několik kulturních památek. To samo o sobě ale pro rozvoj cestovního ruchu nestačí. Je potřeba také kvalitní infrastruktura cestovního ruchu, která zde má velké nedostatky, a to v oblasti veřejného i podnikatelského sektoru. To je částečně dáno také tím, že cestovní ruch je zde jako významné odvětví vnímán teprve v posledních letech. V současné době zde neprobíhá destinační management, ani nemá mikroregion vlastní strategický dokument. Jsou zde problémy s dopravní infrastrukturou a v porovnání se sousedními mikroregiony existují také nedostatky v oblasti ubytovacích kapacit.

Po zhodnocení všech předpokladů území a jeho zdrojů vyplývá, že pro Horňácko samotné nemá význam vytvářet komplexní destinační management ani vypracovávat vlastní strategický dokument. Vedení mikroregionu by mělo nadále pokračovat ve spolupráci s MAS Ostrožsko a Horňácko, kde je vypracovaný strategický dokument, který zahrnuje obě území a je využitelný pro podání žádostí o dotace z EU. Dále by se měl mikroregion pokusit o úzkou spolupráci s nadřazeným celkem Slovácko, který již vytváří destinační management pro celý region. Mikroregion Horňácko by pak mohl provozovat činnosti, které odpovídají lokální turistické organizaci. Mělo by se tedy jednat o následující činnosti.

1. Spolupráce s regionální turistickou organizací – Region Slovácko, z. s. p. o.  reprezentovat zájmy mikroregionu v oblasti cestovního ruchu v rámci regionu  vymezit si kompetence s ohledem na úroveň jejich působnosti, aby nedocházelo k duplicitě činností  podílet se na tvorbě informačního a rezervačního systému a jeho pravidelné aktualizaci  podílet se na tvorbě regionálních produktů cestovního ruchu  podílet se na propagaci regionu, vytvářet podklady pro propagaci mikroregionu v rámci Slovácka

2. Iniciovat a koordinovat spolupráci subjektů cestovního ruchu v mikroregionu  iniciovat setkání aktéru podnikatelského a veřejného sektoru  zjistit společné zájmy zainteresovaných subjektů a stanovit společné cíle  vytvořit organizační podmínky pro realizaci společných zájmů  kontinuální spolupráce subjektů cestovního ruchu a hodnocení dosavadní spolupráce  poskytovat poradenské a konzultační služby

3. Podpora tvorby dobré image regionu  vytvořit internetovou prezentaci mikroregionu  tvorba produktů cestovního ruchu  zřídit na území mikroregionu TIC  tvorba a distribuce propagačních materiálů o oblasti

4. Podpora rozvoje infrastruktury cestovního ruchu  rozvíjet síť tras pro pěší turistiku a cykloturistiku  podporovat rozvoj agroturistiky a ekocenter se vzdělávacím programem pro děti  podporovat rozvoj nové infrastruktury v cestovním ruchu (sportovní a rekreační zařízení aj.) nebo zlepšení již existující infrastruktury

10 ZÁVĚR

Diplomová práce Turistická oblast Horňácko, rozvojová analýza a strategie, se zabývá dosavadním rozvojem cestovního ruchu v mikroregionu Horňácko, který tvoří 9 obcí: Velká nad Veličkou, Nová Lhota, Kuželov, Lipov, Malá Vrbka, Hrubá Vrbka, Javorník, Suchov a Louka.

První část práce je teoretická. První kapitola se věnuje charakteristice cestovního ruchu a jeho významu pro ekonomiku a rozvoj regionu. Druhá kapitola popisuje organizační složky cestovního ruchu a jsou zde rozebrány strategické dokumenty týkající se cestovního ruchu. Poslední teoretická kapitola se věnuje destinačnímu managementu, definuje základní pojmy, specifika destinačního managementu a proces marketingového řízení destinace.

Druhá část práce je praktická a obsahuje profil mikroregionu Horňácko a profil regionu Slovácko, jehož je turistická oblast Horňácko součástí, spojují je tradice, folklor i krajinný ráz. Horňácko je oblast malá a je potřeba ji brát jako součást většího národopisného celku Slovácko. Dále je zde představen přírodní a kulturní potenciál oblasti, hlavní turistické cíle a atraktivity. Další kapitola se věnuje současnému stavu destinačního managementu v oblasti a propagaci mikroregionu. Otázkou je, zda v oblasti probíhá destinační management a zda má význam, aby v takto malé oblasti destinační managent vznikal a pokud ano, v jaké míře. Následuje analýza podnikatelského prostředí a zdrojů území. Z dílčích analýz vychází SWOT analýza, která shrnuje slabé a silné stránky mikroregionu, příležitosti a ohrožení.

Současný stav v mikroregionu byl zjišťován pomocí řízených rozhovorů a dotazníkového šetření. Za veřejný sektor byl proveden řízený rozhovor s Mgr. Antonínem Okénkou, který je starosta Nové Lhoty a také jednatel mikroregionu Horňácko. Stav subjektů podnikající v cestovním ruchu byl zjištěn pomocí dotazníkového šetření v ubytovacích kapacitách. Po zhodnocení současného stavu a provedení SWOT analýzy, byla na závěr práce dána řada doporučení pro další rozvoj mikroregionu.

Z praktické části vyplývají následující zjištění:

Mikroregion Horňácko je sice národopisná oblast s folklorními tradicemi a určitým turistickým potenciálem, nesplňuje však definici turistické oblasti. Existuje zde přírodní i kulturní potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, nicméně jsou zde nedostatky v infrastruktuře cestovního ruchu, které brání plnému rozvoji cestovního ruchu. Mikroregion Horňácko nemá dostatečné kapacity, aby zde mohl být provozován destinační management. Neprobíhá zde spolupráce veřejného sektoru a soukromého sektoru v oblasti cestovního ruchu, nespolupracují ani podnikatelské subjekty navzájem. Z dílčích zjištění vyplývá, že pro mikroregion Horňácko nemá význam vytvářet vlastní destinační management, ani vlastní strategický dokument. Měli by nadále pokračovat ve spolupráci s MAS Ostrožsko a Horňácko. Dále by měli kontaktovat Region Slovácko, z. s. p. o. a navázat s nimi úzkou spolupráci, neboť toto sdružení již provádí destinační management pro celou oblast Slovácka a mikroregion Horňácko by pak mohl vytvářet činnosti lokální organizace cestovního ruchu.

POUŽITÁ LITERATURA

Cykloatlas: Česko 1:75 000 : značené cyklotrasy, doporučené cyklotrasy, klasifikace povrchů. 1. vyd. Vizovice: SHOCart, 2008, 1 atlas (328 s.). ISBN 978-80-7224-626-7.

HOLEŠINSKÁ, Andrea. Destinační management jako nástroj regionální politiky cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 151 s. ISBN 978-802-1058-477

INDROVÁ, Jarmila, Petr HOUŠKA a Zdenka PETRŮ. Kvalita ve službách cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2011, 169 s. Odborná kniha s vědeckou redakcí. ISBN 978-80-245-1766-7.

KIRÁĽOVÁ, Alžbeta. Marketing: destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003, 173 s. ISBN 80-861-1956-4.

MALÁ, Vlasta. Základy cestovního ruchu. první. Praha: VŠE, 2002. ISBN 80-245-0439-

NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 204 s. ISBN 978-80-7357-673-8.

PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. ISBN 978-80-247-3749-2.

PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. (2002). Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR. 448 s.

RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3

VAJČNEROVÁ, Ida. Destinační management. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 68 s. ISBN 978-807-3753-337

VENCÁLEK, Jaroslav. Slovácko: geografie místního regionu pro základní školy. 1. vyd. Český Těšín: Olza, 1999, 111 s. ISBN 80-860-8211-3

VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., HOLEŠINSKÁ, A., ŠAUER, M., (2007a). Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. 1. vyd. Brno: ESF MU, 156 s. ISBN 978-80-210-4263-6.

VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin et al. Geografie cestovního ruchu. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011, 315 s. ISBN 978-80-7380-30-7

Elektronické zdroje

AOPK ČR Správa CHKO Bílé Karpaty http://www.bilekarpaty.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/bilekarpaty/o-sprave-chko

CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ MORAVY O nás [online] [cit. 16. 3. 2013] Dostupné z WWW:http://www.ccrjm.cz/o-nas/

CEPSR Slovácko: region s identitou, samospráva bez identity [online] [cit. 20. 3. 2013] Dostupné z WWW: http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=280

CZECHTOURISM Statut [online] [cit. 15. 3. 2013] Dostupné z WWW: http://www.czechtourism.cz/informace-o-czechtourism/statut/

CZECHTOURISM Turistické regiony[online] [cit. 15. 11. 2013] Dostupné z WWW: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turisticky-potencial-regionu/

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Kapacita a návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle turistických oblastí v roce 2010 [online] [cit.12. 12. 2012] Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajkapitola/641011-11-r_2011-16

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie v turistických oblastech [online] [cit.12. 12. 2012] Dostupné z WWW: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=654&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&cas_1_6 4=2011&cislotab=CRU9010PU_TO&childsel0=1&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Metodika TSA [online] [cit.6. 11. 2013] Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metodika_tabulky_satelitniho_uctu_cestovniho_ruchu/$File/metod_tsa .pdf

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu ČR [online] [cit.7. 11. 2013] Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tsa_hlavni_ukazatele_narodniho_hospodarstvi_a_cestovniho_ruchu_v _cr

EKOCENTRUM BÍLÉ KARPATY [online] [cit. 12. 4. 2013] Dostupné z WWW: http://www.ekocentrumkarpaty.eu/sk/aktuality/projekt-sondar-zahajen-i3.html

HORŇÁCKO Neoficiální portál regionu. [online] [cit. 23. 3. 2013] Dostupné z WWW: www.hornacko.net

HORŇÁCKO O regionu[online] [cit. 20. 11. 2012] Dostupné z WWW: http://www.hornacko.net/oregionu.php

HORŇÁCKO Obce [cit. 27. 11. 2012] Dostupné z WWW: http://www.hornacko.net/odkazy.php#obce

HORŇÁCKO Ubytování [cit. 29. 11. 2012] Dostupné z WWW: http://www.hornacko.net/ubytovani

JIHOMORAVSKÝ KRAJ Oddělení regionálního rozvoje [online] [cit. 16. 3. 2013] Dostupné z WWW: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=18640&TypeID=2

JIHOMORAVSKÝ KRAJ Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007-2013 Analytická část [online] [cit. 16. 3. 2013] Dostupné z WWW: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=20610&TypeID=2

JIHOMORAVSKÝ KRAJ Program rozvoje cestovního ruchu JMK v letech 2007-2013 [online] [cit. 17. 3. 2013] Dostupné z WWW: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=20610&TypeID=2

JIHOMORAVSKÝ KRAJ Vyhodnocení SEA Programu rozvoje cestovního ruchu JMK [online] [cit. 17. 3. 2013] Dostupné z WWW: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=20610&TypeID=2

JIHOMORAVSKÝ KRAJ Analýza vývoje návštěvnosti Jižní Moravy v letech 2001 až 2009 – Důvod návštěvy [cit.12. 12. 2012] Dostupné z WWW: http://www.kr- jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=39410&TypeID=12

JIŽNÍ MORAVA [online] [cit. 27. 3. 2013] Dostupné z WWW: www.jizni-morava.cz 79

KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČR NA OBDOBÍ 2014-2020 [online] [cit. 18. 3. 2013] Dostupné z WWW: http://mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni- ruch/Koncepce-Strategie/Koncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-CR-(1)

KUDY Z NUDY [online] [cit. 27. 3. 2013] Dostupné z WWW: www.kudyznudy.cz

MAS HORŇÁCKO A OSTROŽSKO [online] [cit. 20. 11. 2012] Dostupné z WWW: http://www.leader.ostrozsko.cz/index.php/mas-hornacko-a- ostrozsko

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ [online] [cit. 15. 3. 2013] Dostupné z WWW: http://mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní systém kvality služeb [online] [cit. 16. 11. 2013] Dostupné z WWW: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/Informace- Udalosti/Narodni-system-kvality-sluzeb/Podrobny-popis-projektu

MMR: KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY V ČR NA OBDOBÍ 2007-2013 [online] [cit. 18. 3. 2013] Dostupné z WWW: http://mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/Koncepce- Strategie/Koncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-CR-na

MPSV Komentář k situaci na trhu práce v okrese Hodonín k 31. 12. 2011 [online] [cit. 24. 11. 2012] Dostupné z WWW: portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/vyrocni.../verejna_verze_2011.doc

NA BĚŽKÁCH NA KOLE I PĚŠKY [online] [cit. 12. 4. 2013] Dostupné z WWW: www.bezky-kolo- pesky.cz

NÁVRH VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O PODPOŘE A ROZVOJI CESTOVNÍHO RUCHU http://www.comeandstay.org/files/Navrh_vecneho_zameru_zakona_o_podpore_a_rozvoji_cestovniho_ruch u.pdf

NÁVRH VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O PODPOŘE A ŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU [online] [cit. 18. 3. 2013] Dostupné z WWW: www.czechtourism.cz

NÁVRH VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O PODPOŘE A ROZVOJI CESTOVNÍHO RUCHU [online] [cit. 12. 4. 2013] Dostupné z WWW: http://www.comeandstay.org/files/Navrh_vecneho_zameru_zakona_o_podpore_a_rozvoji_cestovniho_ruch u.pdf

NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV MonumNet [online] [cit. 20. 3. 2013] Dostupné z WWW: http://monumnet.npu.cz/chruzemi

NEJDL, Karel. Destinační management: Problematika managementu destinace cestovního ruchu. DOI: COT BUSINESS. Dostupné z: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=6975

NPR Zahrady pod Hájem [online] [cit. 27. 11. 2012] Dostupné z WWW: http://nature.hyperlink.cz/Bile_Karpaty/Zahrady.htm

OBEC JAVORNÍK O obci [online] [cit. 27. 11. 2012] Dostupné z WWW: http://www.javornik-ho.cz/

OBEC LIPOV O obci [online] [cit. 27. 11. 2012] Dostupné z WWW: http://www.obeclipov.cz/o-obci/d- 7924/p1=315

OBEC LOUKA O obci [online] [cit. 27. 11. 2012] Dostupné z WWW: http://www.obeclouka.cz/ 80

OBEC MALÁ VRBKA O obci [online] [cit. 27. 11. 2012] Dostupné z WWW: http://www.malavrbka.cz/

OBEC NOVÁ LHOTA O obci [online] [cit. 27. 11. 2012] Dostupné z WWW: http://www.novalhota.cz/nova-lhota-a-vapenky/d-11624/p1=316

OBORA RADĚJOV Informace o oboře [online] [cit. 20. 3. 2013] Dostupné z WWW: http://www.oboraradejov.cz/obsah/uvod

REGION SLOVÁCKO [online] [cit. 17. 3. 2013] Dostupné z WWW: http://www.slovacko.cz/kontakty/15409/

SKIAREAL FILIPOV Léto na Filipově [online] [cit. 2. 12. 2012] Dostupné z WWW: http://www.skifilipov.info/rs/index.php?option=com_content&task=view&id=26&Itemid=37

SLOVÁCKO Kalendář akcí [online] [cit. 25. 3. 2013] Dostupné z WWW: http://www.slovacko.cz/kalendar-akci/15427/

STRATEGIE MAS HORŇÁCKO A OSTROŽSKO 2007-2013 [online] [cit. 20. 3. 2013] Dostupné z WWW: www.leader.ostrozsko.cz

TURISTIKA Filipovské údolí [online] [cit. 29. 11. 2012] Dostupné z WWW: http://www.turistika.cz/mista/filipovske-udoli

UHERSKÉ HRADIŠTĚ Staré město [online] [cit. 25. 3. 2013] Dostupné z WWW: http://www.uherske- hradiste.cz/lokalita/42/

JIHOMORAVSKÝ KRAJ Expertní analýza poklesu návštěvnosti v Jihomoravském kraji [online] [cit. 25. 3. 2013] Dostupné z WWW: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=39410&TypeID=12

VÝCHODNÍ MORAVA [cit. 27. 3. 2013] Dostupné z WWW: www.vychodni.morava.cz

WIKIPEDIE Hrubá Vrbka [online] [cit. 29. 11. 2012] Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hrub%C3%A1_Vrbka

WIKIPEDIE Suchovské mlýny [online] [cit. 29. 11. 2012] Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Suchovsk%C3%A9_Ml%C3%BDny

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek 1: Turistické oblasti ČR ...... 22

Obrázek 2:Princip 3K ...... 33

Obrázek 3: Hranice obvodů ORP na území Slovácka ...... 35

Obrázek 4: Územní vymezení hranic regionu Slovácko ...... 36

Obrázek 5: Mikroregion Horňácko ...... 44

Obrázek 6: Zvláště chráněná území na území Horňácka ...... 48

Obrázek 7: Cyklistické trasy Horňácko ...... 52

Obrázek 8: Internetový portál Hornacko.net ...... 59

SEZNAM TABULEK

Tabulka 1: Seznam zvláště chráněných uzemí ...... 38

Tabulka 2: Seznam chráněného území v regionu Slovácko ...... 39

Tabulka 3: Typ ubytovacího zařízení a jejich rozložení ...... 41

Tabulka 4: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle turistických regionů v roce 2012 ...... 43

Tabulka 5: Rozloha a počet obyvatel mikroregionu...... 44

Tabulka 6: Chráněná území Horňácko ...... 47

Tabulka 7: Chráněná území Horňácko ...... 48

Tabulka 8: Srovnání ubytovacích kapacit ...... 51

Tabulka 9: Seznam dotazovaných subjektů ...... 64

Tabulka 10: Projekty realizováne z dotačních projektů ...... 69

Příloha č. 1:

Seznam obcí

Archlebov Kozojídky Sobůlky Blatnice pod Sv. Antonínkem Krumvíř Starý Poddvorov Blatnička Kužel ov Stavěšice Boleradice Kyjov Strážnice Borkovany Labuty Strážovice Brumovice Lanžhov Sudoměřice Bukovany Lipov Šuchov Bzenec Louka Svatob oři ce-Mi střin Cejč Lovčice Syrovín Cejkovice Lužice Sardice Cel ožni ce Malá Vrbka Tasíc Dambořice Mikulčice Těmice Dolní Bojanovice Milovice Terezín Romanin Moravany Tvarožná Lhota Dražůvky Moravská Nová Ves Tvrdonice Dubňany Moravský Písek Týnec Hodonín Moravský Žižkov Uhřice Hovorny Morkůvky Vacenovice Hroznová Lhota Mutěnice Velká nad Veličkou Hrubá Vrbka Násedlovice Velké Hostěrádky Hrušky Nechvalín Veselí nad Moravou Hýsly Nenkovice Větěřov Javorník Nová Lhota Vlkoš Ježov Nový Poddvorov Vnorovy Josefov Ostrovánky Vracov Karlín Petrov Vřesovice Kašnice Prušánky Zádovice Kelčany Raděj ov Zarošice Klobouky u Brna Ratíškovice Zdánice Kněždub Rohatec Zel etice Kostelec Skalka Zdravice Kostice Skoronice Zeraviny

Příloha č. 2:

Dotazník pro ubytovací kapacity:

1 Druh a název zařízení Obec

Adresa

PSČ 2 Provozní doba (celoročně, sezónně)

3 Počet lůžek

4 Podíl zahraničních hostů podle sezónnosti (v letní sezóna (červen, červenec, srpen, %) září) zimní sezóna (prosinec, leden, únor, březen) 5 Jak si sháníte hosty? sami přes cestovní kanceláře přes TIC jinak 6 Jaké reklamní prostředky využíváte, resp. katalogy kam umísťujete svoji reklamu? internet časopisy, noviny venkovní reklama jiná forma Kolik vložíte ročně do reklamy?

7 Co vidíte jako svoje hlavní problémy rozvoje?

8 Spolupracujete v oblasti cestovního ruchu s ANO (s jakými?) jinými soukromými subjekty? NE (viz otázka 11) 9 V jaké formě spolupráce probíhá? v rámci sdružení podnikatelů individuální spolupráce s jinými soukromými subjekty z oboru 10 Co je cílem (předmětem) vaší spolupráce?

11 Za jakých podmínek by byla pro vás spolupráce s jiným podnikatelským subjektem přínosná a co by mělo (mohlo) být jejím předmětem?

12 Pomáhá vám v podnikání nějak obec/město? (Uveďte prosím, příklady.)

13 Spolupracujete s veřejným sektorem v ANO (s kým?) oblasti cestovního ruchu?

NE (viz otázka 16) 14 Jestliže s veřejným sektorem spolupracujete, účast na jednáních nad tvorbou v jaké formě? strategických dokumentů na tvorně produktů cestovního ruchu na propagaci regionu na distribuci produktu cestovního ruchu na vzdělávání jiná forma 15 Je spolupráce s veřejným sektorem pro Vás pokud ANO, vyjádřete prosím míru přínosná? spokojenosti na následující stupnici (1=výborná), 5=nedostatečná) 1 2 3 4 5 pokud NE, uveďte prosím, by měl veřejný sektor dělat, aby naplnil Vaše představy (očekávání)

16 Byli by jste ochotni spolupracovat s veřejnou ANO (Uveďte prosím, za jakých správou v oblasti cestovního ruchu? podmínek by jste spolupracovali.)

NE 17 V rámci které z uvedených oblastí by jste by tvorba strategických dokumentů jste byli ochotni spolupracovat s veřejným tvorba produktů cestovního ruchu sektorem? propagace distribuce produktů cestovního ruchu kvalita služeb (certifikace) vzdělání v oblasti cestovního ruchu

18 Do čeho by jste investovali v případě dostatku finančních prostředků?

19 Jste ochotni platit za získání hosta? ANO; kolik činí provize: NE 20 Kdyby zde byla možnost získat každý rok studii o trendech návštěvnosti Vašeho regionu, bude Vám k něčemu? 21 ANO Významným prvkem v získání hosta je kvalita služeb. Jednou z možností je jejich certifikace. Byli by jste ochotni zapojit se do takové certifikace?

Zdroj: Dotazník byl převzat z PILOTNÍ STUDIE – Analýza a hodnocení možností podpory cestovního ruchu ve venkovské příhraniční oblasti Mikulovsko106

106 VYSTOUPIL, J., HOLEŠINSKÁ, A., ŠAUER, M.,: PILOTNÍ STUDIE – Analýza a hodnocení možností podpory cestovního ruchu ve venkovské příhraniční oblasti Mikulovsko. Brno 2008

Příloha č.3:

Kategorie Počet pokojů Sezonní provoz Počet míst pro stany a karavany Penzion 11 až 50 celoroční žádné Turistická ubytovna 11 až 50 celoroční žádné Ostatní zřízení jinde nespecifikovaná 10 a méně celoroční žádné

Penzion 10 a méně celoroční žádné Hotel *** 11 až 50 celoroční žádné Hotel ** 11 až 50 celoroční žádné

Turistická ubytovna 11 až 50 celoroční žádné Turistická ubytovna 11 až 50 celoroční žádné

Ostatní zřízení jinde nespecifikovaná 11 až 50 celoroční žádné Hotel *** 11 až 50 celoroční žádné Hotel *** 11 až 50 celoroční žádné

Turistická ubytovna 11 až 50 celoroční žádné Ostatní zřízení jinde nespecifikovaná 11 až 50 celoroční žádné Penzion 11 až 50 celoroční žádné Ostatní zřízení jinde nespecifikovaná 10 a méně celoroční žádné Hotel *** 101 a více celoroční žádné Hotel *** 51 až 100 celoroční žádné Hotel * 11 až 50 celoroční žádné Penzion 11 až 50 celoroční žádné

Turistická ubytovna 11 až 50 celoroční žádné Ostatní zřízení jinde nespecifikovaná 101 a více celoroční žádné Ostatní zřízení jinde nespecifikovaná 11 až 50 celoroční 11 až 50 Ostatní zřízení jinde nespecifikovaná 11 až 50 celoroční žádné Kemp 11 až 50 celoroční 10 a méně Hotel *** 11 až 50 celoroční žádné Kemp 51 až 100 letní provoz 51 až 100 Penzion 10 a méně celoroční žádné Hotel *** 11 až 50 celoroční žádné 87

Penzion 10 a méně celoroční žádné

Turistická ubytovna 10 a méně celoroční žádné Ostatní zřízení jinde nespecifikovaná 11 až 50 celoroční žádné Penzion 10 a méně celoroční žádné Penzion 10 a méně celoroční žádné Penzion 10 a méně celoroční žádné

Turistická ubytovna 11 až 50 letní provoz žádné Penzion 11 až 50 celoroční žádné Penzion 10 a méně celoroční žádné Hotel *** 11 až 50 celoroční žádné Hotel *** 51 až 100 celoroční žádné Penzion 11 až 50 letní provoz žádné

Kemp 51 až 100 letní provoz 101 a více Ostatní zřízení jinde nespecifikovaná 11 až 50 celoroční žádné

Penzion 10 a méně celoroční žádné

Turistická ubytovna 10 a méně celoroční žádné Ostatní zřízení jinde nespecifikovaná 10 a méně celoroční žádné Ostatní zřízení jinde nespecifikovaná 11 až 50 celoroční žádné

Turistická ubytovna 10 a méně celoroční žádné Chatová osada 11 až 50 letní provoz žádné Hotel ** 11 až 50 celoroční žádné Penzion 11 až 50 celoroční žádné Penzion 10 a méně celoroční žádné Penzion 10 a méně celoroční žádné

Penzion 10 a méně celoroční žádné

Ostatní zřízení jinde nespecifikovaná 11 až 50 celoroční žádné

Turistická ubytovna 11 až 50 celoroční žádné

Ostatní zřízení jinde nespecifikovaná 11 až 50 letní provoz žádné

Penzion 10 a méně celoroční žádné Hotel * 10 a méně celoroční žádné