CHKO Kokořínsko I. Beetles (Coleoptera) of Kokořínsko Protected Landscape Area I
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Bohemia centralis, Praha, 27: 515–547, 2006 Brouci (Coleoptera) CHKO Kokořínsko I. Beetles (Coleoptera) of Kokořínsko Protected Landscape Area I. Miroslav Honců Vlastivědné muzeum a galerie Česká Lípa, Nám. Osvobození 297, CZ - 470 01 Česká Lípa; tel. 487 824 146, e-mail: [email protected] ▒ Abstract. The results of the faunistic research of beetles (Coleoptera) except for families Chrysomelidae, Anthribidae and Curculionidae (treated in following separate papers) and Cantharoidea (will be published in the future) in the Kokořínsko Protected Landscape Area (Central and Northern Bohemia, Czech Republic) are summarized. Due to the large size of the study area (272 km2), it is likely that the spectrum of detected species is not complete and the list will be enlarged in the future. In the current study, the occurrence of 523 species is reported. Most of these species belong to the families Carabidae, Staphylinidae and Cerambycidae. The ecological range of these species is very broad reaching from submontane to thermophilous species. Eleven protected species, namely Carabus arvensis arvensis, C. problematicus problematicus, C. scheidleri helleri, Brachinus crepitans, Cicindela campestris, Cicindela sylvatica, Gnorimus nobilis, Oxythyrea funesta, Trichius fasciatus, Meloe rugosus and Meloe violaceus, have been recorded in this study. We also recorded several species indicating well preserved natural ecosystems. ▒ Key words: Coleoptera, Kokořínsko PLA, faunistics Úvod a historie výzkumu Průzkum brouků v CHKO Kokořínsko byl dlouhou dobu opomíjen. Geologický podklad – převaha pískovců, ale i jehličnatých monokultur badatele 515 BOHEMIA CENTRALIS 27 k průzkumu příliš nelákala. Proto v regionální české i německé odborné literatuře nacházíme jen několik údajů, vztahujících se k tomuto území. Jedním z nejstarších je údaj o tesaříku obrovském (Cerambyx cerdo) z Dubé citovaným Heyrovským (1955), resp. Slámou (1998) bez bližších podrobností. Honců et Pulpán (1974) se zabývají zpracováním střevlíkovitých brouků (Carabidae) Českolipska, uvádějí 86 druhů ze severního okraje oblasti (Vlhošť, Panská Ves, Rozprechtice, Ždírec) sběratele J. Bořkovce a lesníka J. Lukeše. Sláma (1998) informuje o nálezu tesaříka alpského Rosalia alpina (Cerambycidae) r.1962 z Vrátenské hory. Stručný přehled dosavadních entomologických průzkumů s výčtem významnějších nálezů z oblasti podává Honců (1999). Vrabec et Hes (2001) zveřejňují nález majky Meloe rugosus u Ráje v r. 1998. Honců et Kašpar (2003) ve zpracování krascovitých brouků (Buprestidae) Českolipska uvádějí z Kokořínska nález 7 druhů. Špryňar (in Ložek et al. 2005: 714) zmiňuje nález majky Meloe rugosus v chráněném území Na oboře. Mnozí badatelé výsledky svých průzkumů nepublikovali. V oblasti Vlhoště prováděl v roce 1973 dílčí průzkumy brouků J.Hašek. Několik významných druhů z tohoto průzkumu zveřejnil Honců (1999). Do práce byly zařazeny výsledky dosud nepublikovaného průzkumu provedeného Honců (1989) v údolí Květnice u Pavlíček, kde bylo zjištěno 115 druhů brouků a dílčí průzkumy z Ronova, Honců (2000a), Vlhoště, Honců (2000b), resp. celé oblasti Kokořínska, Honců (2003). Metodika a materiál V letech 1995–2003 prováděla Správa CHKO Kokořínsko faunistické průzkumy bezobratlých živočichů. Sběry brouků (Coleoptera) získané L. Beranem, A. Kůrkou, M. Hnilicou a dalšími spolupracovníky převzal konzervovaný v 80% ethanolu M. Honců. Materiál představuje cca 1500 ks brouků, sbíraných systematicky v celém území. M. Honců prováděl systematický průzkum na Ronově a Vlhošti, příležitostně i na dalších lokalitách. Sběry prováděl několika metodami používanými variabilně podle způsobu života zástupců jednotlivých čeledí. Pro sběr druhů pobíhajících po povrchu půdy byly použity zemní pasti – dvoulitrové nádoby z umělé hmoty plněné konzervační tekutinou, 4% formalínem resp.denaturovaným lihem. Byly použity i další metody sběru, individuální sběr pod kameny, vyšlapávání mokřin, smýkání, v zimě sběr pod kůrou stromů, resp. podsévání zbytků vegetace Získaný materiál z části vypreparovaný je rovněž uložen ve sbírkách VMG Česká Lípa. V roce 2004 obdržel M. Honců od Správy CHKO Kokořínsko kartotéku, ve které byly některé sběry L. Berana určené dalšími determinátory. Tak zástupce čeledi Carabidae determinoval D. Král, Staphylinidae – J. Boháč. Materiál čeledí Carabidae a Staphylinidae ze sběrů Vl. Skoupého determinoval Vl. Skoupý, nálezy J. Řehounka determinoval zčásti J. Řehounek, zástupce 516 Miroslav Honců: Brouci (Coleoptera) CHKO Kokořínsko I. čeledi Carabidae determinoval A. Mikyška a L. Daněk, zástupce čeledí Haliplidae, Dytiscidae a Alleculidae určil Z. Boukal, Helodidae – M. Zúber, Scarabaeidae – J. Rejsek a D. Král, Cleridae – L. Daněk, Kateretidae – J. Jelínek, Coccinellidae – I. Kovář, Cerambycidae – J. Vrána. Sběry čeledi Carabidae P. Kmenta determinoval Z. Papoušek, převážnou část sběrů M. Hnilici determinoval M. Hnilica. sběry čeledi Carabidae P. Moravce determinoval P. Moravec Do práce byly rovněž zařazeny údaje ze soukromé sbírky lesníka R. Šrubaře z Dubé (zástupci r. Carabus a čel. Cerambycidae, které determinoval jejich autor, revidoval M. Honců. Některé obtížně determinovatelné druhy bylo nutno konsultovat s dalšími specialisty. Tak zástupce čeledi Leiodidae určoval, resp. revidoval J. Růžička. Taxonomické členění a nomenklatura střevlíkovitých (Carabidae) je uspořádána podle Hůrky (1996), čeleď Silphidae podle Růžičky (2005), čeleď Tenebrionidae podle Nováka (2005) a nadčeleď Scarabaeoidea podle Bunalskiho (1999). U ostatních druhů brouků uvedených v přehledu je převzata z check-listu zpracovaného Jelínkem (1993). Tři fytofágní čeledi nejsou do tohoto příspěvku zahrnuty a jsou zpracovány samostatně v následujících příspěvcích v tomto sborníku (Chrysomelidae, Anthribidae a Curculionidae). Nadčeleď Cantharoidea bude samostatně zpracována později. Přehled zkoumaných lokalit V této části je uveden seznam a popis jednotlivých lokalit. Údaje jsou řazeny následovně: číslo lokality, název nejbližší obce, kód pole pro faunistické mapování, kde čtyřmístný kód je základním kódem pole, který je doplněný třídílným kódem odpovídajícím trojnásobnému rozdělení základního pole na 4 pole (tzn. základní pole je rozděleno na celkem 64 polí), kategorie (PR – přírodní rezervace, PP – přírodní památka) a název případného maloplošného zvláště chráněného území, lokalizace a popis lokality. Lokality jsou řazeny abecedně. 1 – Beškov, 5453-431 a 342, Velký Beškovský kopec a bezprostřední okolí; 2 – Beškov, 5453-344, PR Mokřady horní Liběchovky, olšina v J cípu PR v Beškovském dole (prameny Křenovského potoka); 3 – Blatce, 5553-211, PP Prameny Pšovky, mokřady před Blatečkami; 4 – Blatce, 5553-211, ostřicová louka za hranicí PP Prameny Pšovky; 5 – Blatce, 5453-342, PR Mokřady horní Liběchovky, Beškovský důl; 6 – Blíževedly, 5352-342 (a 431), PP Ronov; 7 – Blíževedly, 5352-431, PP Ronov, V svah; 8 – Blíževedly, 5352-431, PP Ronov, J svah; 9 – Blíževedly, 5352-431, PP Ronov, JV svah; 10 – Blíževedly, 5352-342 PP Ronov, JZ svah; 11 – Brusné, 5454-223, Uhelný vrch; 12 – Bukovec, 5452-444, okolí Bukovce; 13 – Bukovec, 5453-333, Rač, Pustý zámek; 14 – Chodeč, 5553-313, -314, PP Na Oboře, stráně v PP Na Oboře; 15 – Deštná, 5453-311, Dubová hora blíže Deštné; 16 – Deštná, 5453-313, PP Deštenské pastviny, stráně a křoviny v PP; 17 – Deštná, 5453-314, PR Mokřady horní Liběchovky; 18 – Deštná, 5453-314, PR Mokřady horní Liběchovky, mokřady v okolí rekreačního střediska Vrabcov; 19 – Deštná, 5453-331, pod kůrou jírovců u koňského výběhu 517 BOHEMIA CENTRALIS 27 v Deštné; 20 – Deštná, 5453-331, pastviny koní v Deštné; 21 – Dobřeň, 5553-213, PR Kokořínský důl, Planý důl u odbočky na Dobřeň; 22 – Dolní Zimoř, 5553-313, PP Želízky, hrany skal Zimořského dolu s lesostepní vegetací; 23 – Domašice, 5452-212, PP Husa, les a skály v PP; 24 – Domašice, 5452-214, Tisícový kámen, 6 km JZ od Holan; 25 – Domašice, 5452-234, okolí Obroku; 26 – Domašice, 5452-234, Nebeský rybníček env.; 27 – Domašice, 5452-241, PR Kostelecké bory, bory a skály v PR; 28 – Dřevčice, 5452-224, (Máselný vrch); 29 – Dřevčice, 5452-224, skládka jehličnatého dřeva; 30 – Dubá, 5453-321, intravilán Dubé; 31 – Dubá, 5453-332, PR Mokřady horní Liběchovky, mokřadní olšina a travertinové prameniště v jižním výběžku PR; 32 – Dubá, 5453-323, PR Mokřady horní Liběchovky, ostřicový mokřad asi 300 m Z od Rozprechtic; 33 – Dubá 5453-323, PR Mokřady horní Liběchovky, mokřady v okolí Roprechtic; 34 – Dubá, 5453-323, Rozprechtice env.; 35 – Dubá, 5453-323, Rozprechtice – hájovna, zeď domu; 36 – Heřmánky, 5452-223, rybníček v Dolních Heřmánkách; 37 – Houska, 5553-211 (a 214), PP Černý důl, ostřicová louka; 38 – Houska, 5553-211, Dolní Houska; 39 – Houska, 5553-212, okolí hradu Houska; 40 – Houska, 5553-212, louka pod hradem Houska; 41 – Houska, 5553-212, rybník a mokřad naproti hospodě (obecní úřad) pod Houskou na pramenech Pšovky; 42 – Houska, 5553-214, PP Černý důl, tůňka pro obojživelníky; 43 – Hradsko, 5553-413 okolí obce Hradsko; 44 – Hradsko, 5553-413, J svah pod obcí, vzrostlý smíšený les; 45 – Hradsko, 5553-413, pole u obce; 46 – Hvězda p.Vlhoštěm, 5452-212, PR Vlhošť, Malý Vlhošť; 47 – Hvězda p.Vlhoštěm, 5452-212, PP Stříbrný vrch, reliktní bor, skály v PP; 48 – Janova Ves, 5553-341, zahrada; 49 – Janova Ves, 5553-344, PR Kokořínský důl, rybník Harasov a okolí; 50 – Janova Ves, 5553-344, PR Kokořínský důl, ostřicová louka nad rybníkem Harasov; 51 – Jestřebice, 5553-233, PR Kokořínský důl, Hlučov; 52 – Jestřebice 5553-233, PR Kokořínský důl, rokle Apatyka u Mšenských pokliček; 53 – Kanina,