Případová Studie Vývoje Průmyslové Zóny Obce Polička

VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A BANKOVNÍ INSTITUT AMBIS, a.s.

Studijní program: Regionální rozvoj Studijní obor: Management rozvoje měst a regionů Specializace: Bezpečnostní management v regionech

DIPLOMOVÁ PRÁCE

KOMERČNÍ SUBURBANIZACE (CASE STUDY) PŘÍPADOVÁ STUDIE VÝVOJE PRŮMYSLOVÉ ZÓNY OBCE POLIČKA

Autor: Bc. Milan Adamča

Vedoucí diplomové práce: Ing. Nikola Krejčová, Ph.D.

2018

Poděkování Zde bych chtěl poděkovat Ing. Nikole Krejčové, Ph.D. za odborné vedení mé diplomové práce, dobré připomínky a především za trpělivost a vynaložený čas.

P r o h l a š u j i, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a všechny citace a prameny řádně vyznačil v textu. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. Současně souhlasím s tím, aby tato práce byla zpřístupněna v knihovně VŠRR a Bankovního institutu– AMBIS, a.s. a používána ke studijním účelům v souladu s autorským právem.

V Rosicích, dne 30. 7. 2018 Podpis studenta

OBSAH

OBSAH ...... 5 SEZNAM ZKRATEK ...... 7 ÚVOD ...... 10 1 TEORETICKÁ ČÁST UKOTVENÍ KONCEPTU SUBURBANIZACE ...... 12 1.1 Hypotéza problému i řešení ...... 12 1.2 Pojem suburbanizace ...... 14 1.3 Komparace vývoje suburbanizace ve světě a v ČR ...... 16 1.4 Urban sprawl a brownfields ...... 21 1.5 Komerční suburbanizace ...... 25 2 OBEC POLIČKA ...... 27 2.1 Geografická poloha ...... 27 2.2 Historický vývoj ...... 28 2.2.1 Od založení k husitům ...... 28 2.2.2 Období pohrom ...... 29 2.2.3 Zlatý věk měšťanský a doba josefínská ...... 30 2.2.4 Úskalí rozvoje průmyslu až k Velké válce ...... 32 2.2.5 Období I. republiky ...... 34 2.2.6 II. světová válka ...... 36 2.2.7 Osobnost Bohuslava Martinů ...... 39 2.2.8 Od II. světové války k současnosti...... 41 3 ANALYTICKÁ ČÁST STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ MĚSTA ...... 44 3.1 Ustanovení strategického plánu ...... 44 3.2 Strategické cíle kraje ...... 44 3.3 Strategické cíle města Poličky ...... 45 3.4 Rozvojové oblasti města Poličky ...... 45 3.4.1 Rozvojová oblast – technická infrastruktura ...... 46 3.4.2 Rozvojová oblast – rozvoj podnikání ...... 47

3.4.3 Rozvojová oblast – bydlení ...... 49 3.4.4 Rozvojová oblast – doprava a dopravní infrastruktura ...... 53 4 SOUČASNÁ SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA ...... 55 4.1 Rámcové údaje ...... 55 4.2 Správa obce ...... 56 4.3 Obyvatelstvo ...... 59 4.4 Ekonomika a trh práce ...... 62 4.5 Dopravní a technická infrastruktura ...... 63 4.6 Vybavenost ...... 66 5 PRAKTICKÁ ČÁST BYDLENÍ A SUBURBANIZAČNÍ VÝVOJ ...... 69 5.1 Mezníky suburbanizačního vývoje v Poličce ...... 69 5.2 Suburbanizační proces výstavby lokality Bezručova ...... 71 5.2.1 Vznik Územní studie Polička - lokalita Bezručova ...... 72 5.2.2 I. etapa výstavby ...... 73 5.2.3 II. etapa výstavby ...... 76 5.2.4 Aktuální stav investic a výstavby v lokalitě ...... 77 5.2.5 Záměr využití pozemků pro veřejné parky ...... 80 6 SUBURBANIZAČNÍ VÝVOJ PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ...... 85 6.1 Geografická charakteristika lokality ...... 85 6.2 I. etapa - vznik průmyslové zóny ...... 86 6.3 Hrozba ekonomické krize ...... 87 6.4 II. etapa - rozšíření průmyslové zóny ...... 88 6.5 Rozvoj podnikatelské činnosti v lokalitě ...... 89 6.6 Další rozvoj průmyslové zóny a doporučení pro praxi ...... 95 ZÁVĚR ...... 98 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 100 SEZNAM OBRÁZKŮ ...... 104 SEZNAM TABULEK ...... 106 SEZNAM GRAFŮ ...... 106 SEZNAM PŘÍLOH ...... 106

SEZNAM ZKRATEK

Adast Adamovské strojírny ad. a další aj. a jiné, a jiní apod. a podobně arch. architekt ATC autokemp atd. a tak dále b.j. bytová jednotka cca přibližně č. číslo čs(l). československý CRIF Czech Credit Bureau ČOV čistička odpadních vod ČR Česká republika DPS dům s pečovatelskou službou EU Evropská Unie gen. generál genpluk. generálplukovník ha hektar HDV hospodaření s dešťovými vodami Ing. inženýr JZD jednotné zemědělské družstvo Kupř. kupříkladu kV kilovolt k.ú. katastrální území MAS místní akční skupina MěÚ městský úřad MHD městská hromadná doprava mil. milión MMR Ministerstvo pro místní rozvoj

nám. náměstí např. například MMnM Nové Město na Moravě MCR Milacron NDB Národní databáze brownfieldů NN nízké napětí OD odbor dopravy OFP odbor finanční a plánovací OIT oddělení informačních technologií OLH odbor lesního hospodářství ORP obec s rozšířenou působností OS organizační složka o. s. obchodní společnost OSM odbor správy majetku OÚPR a ŽP odbor územního plánování, rozvoje a životního prostředí OVV odbor vnitřních věcí OSVZ odbor sociálních věcí a zdravotnictví OŽÚ odbor obecní živnostenský úřad PO příspěvková organizace pol. polovina Ponas Poličské nástrojárny PoS Poličské strojírny PRPK Program rozvoje Pardubického kraje p. z. průmyslová zóna r. v roce, v roku, rokem resp. respektive SFŽP Státní fond životního prostředí SLDB sčítání lidu, domů a bytů SO správní obvod spol. společnost SPRMP Strategický plán rozvoje města Poličky SRN Spolková republika Německo

s. r. o. společnost s ručením omezeným stol. stol. SÚ stavební úřad sv. světová SWOT Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats T.E.S. Technické a energetické služby THT Továrna hasící techniky tis. tisíc TR transformační rozvodna TS transformační stanice ÚAP Územně analytické podklady tzv. takzvaný, takzvaně ul. ulice USA Spojené státy americké ÚP Územní plán VKP významné krajinné prvky VN vysoké napětí ZCHÚ zvláště chráněné území ZTV Základní technická vybavenost

ÚVOD

„Rozdíl mezi velkým a malým městem tkví v tom, že ve velkém městě je možné víc vidět a v malém víc slyšet.“ Jean Cocteau, francouzský básník, prozaik

Průmyslové zóny v současnosti provází image nevzhledných a hlučných míst, které jsou určeny především k výrobě, velkým pracovním výkonům a obchodní činnosti. Jejich výstavba je v současnosti dynamická a je spojena s procesním jevem komerční suburbanizace. Fenoménem, který zasahuje do mnoha urbanizovaných oblastí České republiky. Tyto zóny dnes obecně čelí kritice vůči svému charakteru zástavby, nevzhlednosti, uniformitě staveb a absenci jakéhokoliv souladu s původním krajinným rázem území. Nově vznikající průmyslové zóny významně mění charakter krajiny a stávají se jejich nedílnou součástí. Je jejich image opravdu jen takto odměřená anebo lze nalézt v jejich působnosti i kladné „skryté“ elementy? Autor se v této diplomové práci zabývá případem vývoje průmyslové zóny v obci Polička. Jeho cílem je zhodnotit socioekonomické dopady komerční suburbanizace v souvislosti s vybranou lokalitou. Autor není občanem města Poličky, ale má k uvedenému místu blízký vztah. Výběrem případové studie průmyslové zóny, vyjadřuje interní zájem o minulý i budoucí vývoj obce. Diplomová práce je pro něj studijní výzvou a cestou k prohloubení dalších znalostí o Poličce. Problematika suburbanizace je zkoumána v mnoha tuzemských i zahraničních odborných publikacích, přičemž většina případových studií je zaměřena na rezidenční suburbanizaci. Proto se autor z hlediska teoretické přípravy a zpracování obsahu té- to práce, důkladně seznámil s odbornou publikací „Komerční suburbanizace Prahy“ od Ing. Nikoly Krejčové, Ph.D., v níž pro něj byla inspirativní případová studie obce Kamenice. Teoretické poznatky dále čerpal převážně od českých autorů, kteří se dlou- hodobě zabývají problematikou suburbanizace: V. Šilhánkové, L. Sýkory, P. Hniličky, V. Cílka, M. Baše, M. Ouředníčka. Od zahraničních autorů byly použity tituly J. Jack- sona, a M. Antropa. Stěžejní publikací k získání poznatků o obci bylo dílo od autorů

10 S. Konečného a J. Růžičky; „Polička: věnné město českých královen.“ Autor také pou- žil materiály poskytnuté od MěÚ Polička, data z veřejně přístupných zdrojů, databází a map. Nejčastěji jsou čerpány studie z Oficiálních stránek města Poličky, Českého sta- tistického úřadu (ČSÚ) a Suburbanizace.cz. Diplomová práce je členěna do 3 částí a 7 kapitol. V 1. teoretické části, v kapitolách 1 a 2, jsou čtenáři interpretovány základní teoretické pojmy k tématu suburbanizace a vstupní geografické a zejména historické údaje o obci, jejichž zpracováním autor nabízí exaktní pochopení historických a vývo- jových souvislostí vzhledem k suburbanizačním procesům. Ve 2. analytické části, v kapitolách 3 a 4, autor analyzuje strategické cíle města a jejich návaznost na strategické cíle kraje, s následnou analýzou rozvojových oblastí, které mají úzkou vazbu na koncepční suburbanizační rozvoj. Zároveň je čtenáři poskytnut nejaktuálnější socioekonomický obraz o městě Polička. Ve 3. praktické části, v kapitolách 5 a 6, je autorem prakticky interpretován re- zidenční i komerční vývoj v obci, zejména na případech lokality Bezručova a průmys- lové zóny Polička. Jejich vývojový proces a socioekonomické dopady autor vystihuje jak z hlediska občana, městské správy, tak i podnikatelských subjektů sídlících v obci Polička. Syntézou získaných poznatků o průmyslové zóně zároveň čtenáři předkládá doporučení pro praxi. Ke zpracování diplomové práce autor použil zejména rešeršní a analytické metody sběrem a členěním teoretických poznatků ze studia odborné literatury, ověřováním faktů, údajů a dat z otevřených internetových zdrojů a jejich selektivním využitím v obsahu této práce. Navazující explanační metody byly využity ve všech kapitolách. Komparativní metody byly použity v kapitolách 1.3 a 4.3, deskriptivní metody v kapitolách 2, 3, 4. Autor taktéž využil terénního výzkumu a svých empirických poznatků o obci v kapitolách 2, 4, 5, 6.

11 1 TEORETICKÁ ČÁST UKOTVENÍ KONCEPTU SUBURBANIZACE

1.1 Hypotéza problému i řešení

Vývoj městských oblastí ve světě, Evropě a České republice (dále jen ČR) je pro- vázen dynamickým procesem. Tento proces je ovlivňován mnoha faktory. Rozvojovou strategií států, jednotlivých regionů a měst. Schopnostmi těchto prvků reagovat na ekonomickou nabídku a poptávku v oblasti rozvoje městských oblastí v jejich zázemí, ať už rezidenčním nebo komerčním směrem. Demografickým vývojem v uvedených oblastech. Sociální, vzdělanostní a věkovou skladbou obyvatelstva. Fenomén suburbanizace. V současnosti jeden z hlavních prvků měnící charakter krajiny a městských oblastí. Lze jej analyzovat a zkoumat z mnoha úhlů a hledisek. Jak na něj nahlížet? Pozitivně, negativně nebo jej charakterizovat jako jeden z přiroze- ných procesů vývoje městské oblasti a aktuálního vývoje soudobé společnosti? Jak uvá- dí (Krejčová, 2015, s. 7) „česká i světová odborná literatura hodnotí suburbanizační procesy spíše negativně“. Ano, poukazování na nekoncepční zabírání úrodné půdy, vý- stavbě na greenfields namísto volby složitějších řešení pro využití již nepotřebných brownfields, jasné znaky zvyšování dopravní zátěže a s tím souvisejícího nárůstu dopravy, zvyšování vzdálenosti denní dojížďky obyvatelstva za prací, strávené převážně v automobilech, intenzita kamionové dopravy s pulzující logistickou přepravou do a ven z průmyslových zón, současně s jejich nevzhledností a sporným ekonomickým příno- sem pro lokalitu. To vše jsou negativní znaky suburbanizace, často s nezvratitelným environmentálním dopadem. Obsáhle zkoumaným negativním jevem je „neurčitost“ satelitních městeček (sub- urbií), jak z hlediska urbanistického, tak i sociálního řešení. Jak je uvedeno a vystiženo ve studii (Cílek, Baše, 2005, s. 30) „v suburbiích nejenže schází veřejné prostory, jako jsou náměstí či náves, ale nejsou zde ani žádné hospody či kluby, kde by se lidé schá- zeli. Chybí zde cesty, cyklostezky, pěšiny, které by spojovaly suburbii s dalším okolím. V monotónní zástavbě chybí jakýsi střed, přirozené centrum, rybníček, parčík či malé dětské hřiště, které by oživily nudnou zástavbu“. Z uvedených vět autorovi následně

12 vyplývá konflikt ve věci vzniku veřejných prostranství, který je pro developera s orien- tací na zisk nezajímavý a postavený vůči zájmu občana (stavebního úřadu, obce) o to, co se děje v jeho katastrálním území (dále jen k.ú.). Zásadním negativním socioekonomickým jevem, který je odborníky uváděn v mnoha studiích, je minimální socioekonomický přínos pro obce zasažené suburbani- zací. Ekonomická aktivita přímých aktérů suburbanizace (komerčních subjektů a pra- covních sil) může být navázána z větší části na města, než na obce v jejich zázemí. Tím mohou přicházet o značnou část příjmů do svých obecních rozpočtů. Z opačného pohledu městských center (jader), však při odlivu finančních zdrojů, může docházet ke konfliktům s jejich okrajovými částmi, při snaze o zachování kon- stantních centrálních funkcí města (funkčnosti MHD, kulturních, sociálních a zdravot- nických zařízení atd.). (Šilhánková, 2007, s. 9) Suburbanizace má však i znaky pozitivní. Z pohledu jedince – suburbanizéra, se např. jedná o splnění jeho „snu“ – stavbě rodinného domku za městem (nejlépe se zahradou) a tím dosažení prestiže spojené s vlastnictvím domu. V dnešní době si již suburbanizér může vybrat z široké nabídky typů staveb, takže zde se jedná o jasné rozšíření možností na trhu s nemovitostmi. Kladně lze často hodnotit i přestěhování z města do jeho zázemí s lepším životním prostředím. Navíc vede život v lokalitě obý- vané sociálně silnějšími skupinami, která zaručuje větší bezpečí. Z hlediska obce, lze pozitivní znaky uvést na příkladu možných zlepšení funkčnosti prostředí - stavu technické infrastruktury (inženýrských sítí, dopravních komunikací). Za oblast sociální- ho prostředí na příkladu příchodu mladšího, vzdělanějšího a bohatšího obyvatelstva, nového investora nebo zaměstnavatele s nabídkou práce, zvýšení politické angažova- nosti a zvýšení populačního růstu obyvatelstva (Suburbanizace.cz, ©2008-2018). (Sýkora, 2010, s. 441) uvádí, že suburbanizace v neposlední řadě pomohla mnoha obcím při řešení jejich zanedbanosti zděděné z dob komunismu. Porovnejme obraz ně- kterých vesnic s rozpadajícími se statky, nedostatečnou a zanedbanou infrastrukturou v roce 1989 se současnou situací. Investice přinesly i významný posun kvality života původních obyvatel. Pro taková sídla už dnes neplatí, že se v důsledku odchodu mla- dých lidí do měst postupně vytrácejí z našich map. Právě naopak, jsou vidět daleko více.

13 Některé z nich se opravdu snaží zajistit svým občanům kvalitní podmínky. Rozvoj a růst podporují s patřičným dávkováním. V 90. letech se jim podařilo zavést plyn a kanalizaci, opravit ulice, školy, místní sály pro společenské akce, knihovny oživit internetem a vybudovat dětská hřiště splňující evropské normy. Dávají prostor pro širší spektrum nově příchozích: těm, co chtějí na velkých pozemcích honosné vily, rodinám pořizují- cím si typové domky i těm, kdo si mohou dovolit bydlení jen v menších jednotkách by- tových domů. Většinou však jde o větší obce nebo okrajové městské části s „osvíce- ným“ vedením a podstatně většími vlastními zdroji než mají malé vesnice.

1.2 Pojem suburbanizace

Slovo suburbanizace je složeninou latinských slov „sub“ a „urb“. Slovo „Sub“ v českém překladu znamená „ležící vedle“ a „urb“ znamená „město“. Anglický výraz „suburb“ znamená „předměstí“. Detailní ekvivalent slova suburbanizace v českém jazyce neexistuje. Snad nejblíže k jeho výkladu mají urbanistická synonyma „suburbie, sate- lity, satelitní městečka“. Pro významové pochopení tohoto slova uvádí (Ouředníček et al., 2008), že „proces suburbanizace znamená přesun obyvatel, jejich aktivit a některých funkcí z jádrového města do jeho zázemí“. Jiným, upřesňujícím vysvětlením je výklad pojmu podle (Pásková a Zelenka, 2012), Tento proces se z hlediska ubírající výstavby a rozvoje převládajících funkcí člení na dva druhy – rezidenční a komerční. Rezidenční suburbanizace je charakteri- zována výstavbou nového bydlení v okolních obcích v zázemí města (rodinných a byto- vých domů). Komerční suburbanizace je charakterizována výstavbou rozsáhlých průmyslových, logistických a obchodních areálů (např. hypermarketů, obchodních zón) na výhodně umístěných pozicích kolem hlavních dopravních tahů (Ouředníček et al., 2008). Jak dále doplňuje (Sýkora, 2002), výstavba těchto komplexů supluje nedostateč- né vybavení centrálních zón, obytných čtvrtí i satelitních městeček sítí malých obchodů a služeb. Podle (Krejčová 2015, s. 16), s odkazem na jednotlivá stádia vývoje města podle Leo van den Berga a spol. z r. 1982, je autory této teorie označena urbanizace za první vývojové stádium, ke kterému dochází v důsledku vzniku přebytku pracov-

14 ních sil v zemědělství ve venkovských oblastech a jejich následnému přemísťování do města. Důsledkem je rozšíření jeho obytných i průmyslových částí, budování kvalit- nější dopravní infrastruktury a lepší propojenosti centra s jeho zázemím. Atraktivnost města se těmito kroky zvyšuje i pro další vlny méně majetných při- stěhovalců, kteří se i za cenu nižší životní úrovně usazují v jeho centru. Související pa- tologické jevy a zvyšující se úroveň první generace přistěhovalců poté vede k jejich stěhování mimo centrum. Zatímco v průmyslových centrálních částech města vznikají tzv. slumy, s nízkou životní úrovní svých obyvatel, v okrajových částech vznikají nové rezidenční oblasti, jejichž spojení s centrem je umožněno převážně automobilovou dopravou. Poptávka po těchto lokalitách je určena mimo jiné příznivějším životním pro- středím. Současně dochází k přesunu některých průmyslových činností v důsledku po- ptávky firem po větších a vhodnějších prostorech. Postupné oddělení rezidenčních a průmyslových areálů vede k formování specifického hvězdicovitého útvaru - aglomerace. Obyvatelstvo i podniky jsou lokalizovány zejména podél hlavních dopravních ko- munikací. Jedná se o druhé stádium vývoje měst – suburbanizaci. Jinými slovy toto stádium definuje ve své studii (Antrop, 2004) „při suburbanizaci městská aglomerace stále populačně získává, ale vnitřní město ztrácí obyvatele na úkor svého zázemí, je to proces rozvolňování měst růstem zástavby s nízkou hustotou na okrajových předměstích a mimo katastrální území měst.“ Takto popsaný model je aplikovatelný na většinu evropských metropolí, k nimž se v 90. letech přidala i pražská aglomerace. Třetí deurbanizační (decentralizační) stádium je charakteristické nadměrnou zátěží dopravních komunikací v důsledku intenzivní dojížďky z předměstí do centra. Dále nástupem terciárního sektoru, který na jedné straně vytlačuje rezidenty z centra, ale reaguje i přesunem do zázemí za zákazníky. Dochází k celkovému poklesu počtu obyvatelstva v centru, ale i předměstí (funkčním regionu), přičemž vznikají nové rezi- denční oblasti ve vzdálenějších venkovských oblastech (širším zázemí měst), kde naopak populace roste. V konečné fázi může dojít i k reurbanizačnímu stádiu, v důsledku snahy o znovuoživení centra. Pro podporu jeho obnovy, tak vznikají nejrůznější revitalizační programy (pro zlepšení dopravní situace, životního prostředí atd.), s cílem přilákat obyvatele zpět a jsou koncipovány na nadnárodní, národní, regionální i místní úrovni.

15 1.3 Komparace vývoje suburbanizace ve světě a v ČR

Podle studie (Ouředníček, 2008), je vznik prvních suburbií spojen již se vznikem Mezopotámské říše. Jejich funkční využití se v průběhu staletí vyvíjelo a v 18. stol. dosáhlo funkce obytné. Urbanistické cíle evropských měst na přelomu 19. a 20. stol., byly ovlivněny průmyslovou revolucí. Reakcí na přelidněnost, dopravní kongesce, špat- nou kvalitu bytového fondu a nevhodné hygienické podmínky, byl objev územního plá- nování. Jeho zásady byly založeny na odstraňování disproporcí ve fungování města. Mezi významné průkopníky urbanismu a počátků územního plánování v tomto období, patřili Ebenezer Howard (*1850 – †1928), Patrick Geddes (*1854 – †1932) a Le Cor- busier (*1887 – †1965), kteří shodně viděli řešení těchto problémů v návratu zeleně do měst (např. v návrzích tzv. zahradních měst), v maximálním snížení hustoty zástavby a v oddělení průmyslových a obytných funkcí města. (Šilhánková 2007, s. 31) (Sýkora, 2002, s. 46-49) definuje 3 vývojové fáze suburbanizace. Prvotní suburbanizace je charakteristická pro evropská města středověku, kdy kolem dominant- ních hradů začaly vznikat předměstské zástavby (podhradí). Hlavní město Praha prošlo taktéž touto vývojovou fází. Navazující klasická (moderní) suburbanizace je ovlivně- na vzrůstající intenzitou přemísťování obyvatelstva směrem do zázemí velkých měst. Nejznámější studií, která vystihuje tuto fázi, je práce Leo Van den Berga a jeho kolekti- vu - Teorie stádií. Autor ji podrobněji charakterizuje v kapitole 1. 2. této práce. Součas- ná (postmoderní) suburbanizace je charakteristická pro USA. Jejím trendem je vznik měst, které se stávají zcela nezávislými na jádrovém městě. V jazyce anglickém jsou pro tyto města používány výrazy (exurbium, technourb, technocity). Dále se v su- urbánních pásech rozvíjejí účelově vytvářená sídla k aplikaci vyspělých technologií, vědních oborů a výzkumu (technopole). Sídelní formy uplatňované zejména v rozvol- něných zástavbách, na křižovatkách hlavních dopravních cest, jsou nazývány edge cities. Jedná se o formu, kterou nelze objevit v českém sídelním uspořádání, zejména z důvodu zcela odlišných historických urbanizačních vývojů.

16 Obrázek 1: Světové centrum počítačového a technologického vývoje1

Zdroj: www.wsj.com, 2016, upraveno autorem

(Sýkora, 2002, s. 52-53) dále uvádí, že při komparaci rozsahu a intenzity sub- urbanizačních procesů našich měst a nejnovějších procesů vývoje amerických a západo- evropských měst lze objevit značné rozdíly. Ekonomické a sociální problémy amerických suburbií jsou zcela odlišné. Vý- voj současných exurbií a edge cities můžeme považovat za poslední fázi decentralizace metropole, se kterou nemá česká suburbanizace zatím žádnou zkušenost. Stadium suburbanizace v ČR je při komparaci s vývojem západních měst v rané fázi klasické suburbanizace, charakteristické spíše rozptýleným rozvojem několika suburbií ve výhodných lokalitách zejména při hlavních komunikacích. Některá česká města a zejména Praha, prochází tímto stádiem již podruhé, přičemž první fáze rezidenční i průmyslové suburbanizace probíhala v prvních desetiletích 20. stol.. Na základě zkušeností z vývoje zá- padních měst, jsou očekávány další nároky na plošný rozvoj v zázemí našich měst, kte- rý bude i nadále podpořen zvýšenou mobilitou obyvatelstva.

1 Silicon Valley („Křemíkové údolí“) se nachází v údolí Santa Clara, v jižní části aglomerace San Francisco Bay Area, v Severní Kalifornii (USA). Název pochází z r. 1971, kdy v americkém časopise Electronic News začala vycházet týdenní rubrika „Silicon Valley USA“ od Dona Hoeflera o velké koncentraci společností zabývajících se křemíkovými mikročipy a počítači. Dnes je sídlem firem: Adobe, Apple, Cisco, eBay, Facebook, Google, Hewlett-Packard, Intel, Logitech, Maxtor, nVidia, Oracle, Symantec, Yahoo!, Sony, Twitter ad. (Wikipedie, ©2018)

17 Suburbanizace v USA byla ovlivněna krátkodobým vývojem sídelního systé- mu, který začal až koncem 19. stol., tedy podstatně později než v Evropě. Počínaje se- verovýchodní částí až k západnímu pobřeží USA. Právě absence delšího historického vývoje odlišila vzhled amerických měst od evropských. Typická je menší plošná roz- lehlost centrálních částí měst a jejich vyšší stavební profil. Centra amerických měst byla taktéž daleko více ovlivněna tržními silami, které se podepsaly na jejich vzhledu. Pest- řejší bylo od počátku americké urbanizace i zastoupení obyvatelstva z hlediska sociální a rasové diferenciace. Klasická suburbanizace proběhla v letech 1920 – 1970 a je spojena s vývojem automobilové a letecké dopravy. Ohromný nárůst koncentrace obyvatelstva vedl ke vzniku megalopolních sídelních struktur. Po II. sv. válce vznikají megalopole „Boswash“ (pás mezi městy Boston a Washington, o délce 800 km, s cca 50 mil. obyvateli), v oblasti Velkých jezer (mezi městy Milwaukee a Montreal, s cca 40 mil. obyvateli) a na západním pobřeží USA mezi městy Los Angeles a San Francisco. Následně do- chází k dekoncentraci růstu metropolitních oblastí po celých USA a na jihu (jihozápadě) ke vzniku tzv. „Sunbeltu“. (Sýkora, 2002, s. 56) Suburbanizace se dostává do své typické fáze, kdy výrazně narůstá počet obyvatel za administrativními hranicemi centrálních měst metropolitních oblastí. I v dů- sledku změn pracovních příležitostí (v centrech a v ostatních částech) dochází ke změ- nám územního rozložení obyvatelstva. Počet obyvatel v předměstských zónách rostl po II. sv. válce 4-násobně rychleji, než v centrech. Příkladem je komparace r. 1950, kdy v centrech žilo 56% obyvatel a v r. 1980 už jen 28% obyvatel. Z hlediska pracov- ních příležitostí se jedná o paralelní vývoj, kdy v r. 1960 bylo v centrech soustředěno 65% pracovních sil a koncem 80. let počet pracovních sil klesl na 40%. (Truman, Mull- er, 1989, cit. podle Sýkora, 2002, s. 57) Suurbanizace v západní Evropě podle (Sýkora, 2002, s. 67-68), začala poz- ději než v USA a neměla takovou razanci a dopad na centrální části evropských měst. Důvodem jejich odlišného vývoje je historicky jiný typ osídlení, zároveň s rozdílnými sociálně prostorovými znaky. Evropské město se odlišuje od amerického nízkým sta- vebním profilem a kompaktní formou. Odklon od této kompaktní formy je spíše trendem posledních desetiletí. Jeho rozvoj je daleko více ovlivňován plánovacími nástroji

18 a je tak lépe viditelná jeho městská a venkovská hranice. Větší důležitost je kladena i na integraci veřejné dopravy do chodu dopravního systému města. Dále (Sýkora, 2002, s. 76-77) uvádí příklad komparace vývoje suburbanizace USA a SRN. Zásadní rozdílem ve vývoji byla absence územně plánovacích nástrojů v USA, kde byl suburbanizaci ponechán volný průběh. Navíc byl státem částečně pod- porován. Přesun obyvatelstva a pracovních sil, do suburbánních částí aglomerací v SRN, neproběhl v tak velké míře jako v USA. I díky vývojové kontinuitě při integraci městské veřejné dopravy, nedošlo v SRN k situaci, že by byla centra měst pro obyvatele hůře dostupná nebo dosažitelná pouze automobilovou dopravou. V protikladu k německým městům, se v amerických nacházejí slumy a ghetta, což lze zdůvodnit vět- šími socioekonomickými rozdíly mezi centry a předměstími. V USA je mezi centry a předměstími mnohem silnější konkurence, způsobená vysokou závislostí samospráv- ných jednotek na daních podnikatelů. Daňová zvýhodnění, absence územně plánovacích předpisů a obecně měkčí stavební předpisy mají pro činnost amerických suburbánních obcí velký význam. Zatímco je v SRN do řešení problémů přetížených aglomerací zapojen i veřejný sektor, v USA jsou tyto iniciativy výhradně záležitostí soukromého sektoru. Při nástupu suburbanizace terciérního sektoru v polovině 70. let byla v SRN zave- dena přísná územně plánovací opatření, která zamezila výstavbě velkoplošných, neinte- grovaných jednotek. Centra německých měst tak neztratila svoji hlavních obchodní funkci. Dalším nápadným rozdílem je, že i ty největší německé aglomerace administrativy a maloobchodu jsou ve srovnání s americkými „suburban downtowns“ velmi malé a nevýznamné. Americká centra měst ztratila značnou část svého významu v porovnání s německými centry, kde je jejich význam stále hierarchicky zachován. Suurbanizace v ČR není nový jev. K rozvoji suburbánních (hlavně rezidenč- ních) lokalit docházelo již v meziválečném období (Sýkora, 2002, s. 12). II. sv. válka poznamenala urbanistický vývoj měst v republice jeho zpomalením. Urbanizace měst se téměř zastavila. Ve srovnání s jinými evropskými městy, ale nebyly škody tak mar- kantní. Vývoj bydlení ve městech se orientoval především na stavby činžovních domů (Ouředníček, 2006, s. 97). Klasický vývoj suburbanizace byl však zastaven za období socialismu, z důvodu koncentrace investic do zavedené střediskové sídelní soustavy (Sýkora, 2002, s. 12). Stavby rodinných domů byly často prováděny svépomocí za vyu- žití systému státních půjček. Jednalo se o typizované domy a tento druh výstavby

19 je v krajině patrný dodnes. K ochraně zemědělského půdního fondu byla přijata opatření k prodeji o maximální rozloze pozemků do 400 m2 (Cílek, Baše, 2005, s. 14). Charakteristickým pro toto období se stala výstavba panelových sídlišť. Jak uvádí (Šilhánková, 2007, s. 36), tyto sídelní útvary v podstatě splňují parametry, které k suburbanizaci v evropském kontextu vedou. Především snížením hustoty zasta- vění a ztrátou veřejného prostoru. Urbanistické ukazatele pro bytovou výstavbu vychá- zely z vysoké normy 320 – 400 ob./ha. Socialistická města se stavěla s důsledným roz- dělením do monofunkční zón. S primárním určením k bydlení, bez dosahu kvalitní ob- čanské vybavenosti, ulic, náměstí a parků. V nahodilých volných prostorech byla stavě- na nákupní střediska doplněná bezbřehou sídlištní zelení.

Obrázek 2: Urbanizační vývoj ČR – USA - SRN2

Zdroje:commons.wikimedia.org, 2009, alamy.com, 2017, autor 2016, upraveno autorem

Konec centrálního plánování byl spojován s budoucím dynamickým rozvojem a přinesl velká očekávání v oblasti rozvoje (zejména rezidenčního) osídlení v zázemí

2 Jižní Město (ČR) - bývá označováno za největší sídliště v ČR, v jehož celcích žije převážná část z přibližně 90 000 obyv. městské části Praha 11. Downtown L.A. (USA) - centrální obchodní čtvrť města Los Angeles i celé jihokalifornské megalopole ve státě Kalifornie v USA, ve čtvrti Financial District sídlí mnohé nadnárodní společnosti, rozloha 15,1 km2, v r. 2008 zde žilo 39 537 obyvatel. Regensburg (SRN) – kompaktní zástavba bavorského města podél Dunaje, historické centrum města je od r. 2006 zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO. (Wikipedie, ©2018)

20 měst. Ve 2. pol. 90. let došlo ke zvýšení příjmů a kupní síly obyvatelstva. Stát začal podporovat obyvatelstvo i v oblasti hypotečního financování. Tyto nástroje pomohly k následnému rozvoji rezidenční suburbanizace, ke kterému se přidal i překotný rozvoj komerčních funkcí (maloobchod, velkoobchod, skladování, výroba) v zázemí velkých měst, zejména Prahy a Brna. Zemědělská výroba je postupně nahrazována bydlením a komerčními funkcemi (Sýkora, 2002, s. 12). Dynamiku změn tohoto období vystihuje (Cílek, Baše, 2005, s. 10), „Po roce 1989 se česká architektura snažila absorbovat ob- rovský příliv technologických informací a nových designů. Problému suburbanizace si začala všímat až v posledních několika letech, kdy rozvoj suburbií a logistických par- ků začal být nepřehlédnutelným fenoménem“.

1.4 Urban sprawl a brownfields

Urban sprawl je podle studie (Ouředníček et al., 2008), z ekonomického, sociálního a environmentálního hlediska nežádoucí formou suburbanizace. Tento an- glický výraz lze do jazyka českého významově přeložit jako „městský rozval (rozta- žení)“. Někdy je v publikacích, ne zcela přesně, uváděn jako „sídelní kaše“, aniž by jeho uvedením došlo ke zmýlení. Jak kupříkladu uvádí (Hnilička, 2005, s. 17) „sídelní kaše se usazuje především podél komunikačních os a často propojuje větší města v jednolitou hmotu bez rozdílu mezi středem a okrajem. Na jednotlivých předměstích navíc vyrůstají podobné, někdy dokonce i zcela totožné typy staveb, až je těžké poznat, kde se vlastně nacházíme. Předměstí velkých měst jsou často k nerozeznání podobná. Prvky orientace a rozlišení v difuzním prostoru rapidně mizí. Snad jen nápisy a reklamy nám dovolí určit alespoň zemi, ve které se pohybujeme“. Z urbanistického hlediska (Šilhánková, 2007, s. 21) tuto formu uvádí jako jeden ze suburbanizačních projevů, kdy dochází ke vzniku nové výstavby mimo existují- cící kompaktní zastavěná území, v oblastech vlivu rozvoje metropolitního města, v pá- sech okolo jeho hlavních dopravních tahů a křižovatek. (Šilhánková, 2007, s. 21-22) také poukazuje na negativní environmentální dopady urban sprawlu, kde jsou kladeny neúnosně vysoké nároky na zábor půdy a náklady

21 na vybudování dopravní a technické infastruktury. Oproti kompaktní zástavbě má tato oblast zástavby mnohem vyšší spotřebu energie a vody i kvůli jejich ztrátám v rozvod- ných sítích. Klesá celková rozloha přirozených ekosystémů, biokoridorů a půd vhod- ných pro zachování udržitelného stupně zemědělského, lesnického a rekreačního využití krajiny, čímž je narušena schopnost původního vyváženého přírodního prostředí. Narůs- tá požadavek na mobilitu obyvatel z nově vznikajících zón (dojížďka za prací, do škol, za službami, kulturou), ve stále větších vzdálenostech od jádra města. Využití veřejné dopravy, která nedosahuje těchto vzdáleností, je nahrazováno požitím individuální au- tomobilové dopravy, přičemž využití jiných alternativních druhů dopravy (chůze, cyk- listika) je značně ztíženo. (Ouředníček et al., 2008) dále z hlediska životního prostředí potvrzuje, že zvýšená intenzita automobilové dopravy má negativní dopad na kvalitu vzduchu a zvyšuje hlučnost. Tyto negativa mohou vytvářet extrémní situace, kdy v suburbii zcela chybí chodník, veřejný prostor a návštěva obchodu nebo pošty je možná pouze za hranicí sídelní jednotky a jedině autem. Sociokonomický pohled uvádí (Jackson, 2002), který urban sprawl hodnotí jako důsledek vznikající tlakem trhu zejména v okolí velkých měst a reakcí trhu na na- bídku územních místních samospráv ležících ve strategických lokalitách. Vzniklé pod- mínky následně vedou k vytváření nové bytové a komerční výstavby mimo kompaktně zastavěná území. Obchodní, logistické, průmyslové a ostatní podniky tak vznikají mimo zastavěná území sídel „na zelené louce“, kolonie rodinných domků se zakládají bez návaznosti na jakoukoli občanskou vybavenost, čímž je postupně vytvářen tlak na další výstavbu. Jak dále ve své studii (Jackson, 2002) sděluje, jedná se o jev, který se nejroz- sáhleji vyvinul v USA. Zde se objevil již na počátku 20. stol.. Zákonitosti a nárůst toho- to procesu jsou však stále zřetelnější i v Evropě, „protože urban sprawl a jeho následky se společnost dříve nebo později pokouší řešit, celá společnost za něj také platí“.

22 Obrázek 3: Urban Sprawl se všemi extrémy – Nevadská poušť

Zdroj: web.colby.edu, 2010

Brownfields charakterizuje (Ouředníček et al., 2008) jako opuštěné a nevyuží- vané průmyslové, dopravní, zemědělské nebo obchodní budovy (sklady, obchody, to- várny, nádraží, bývalé vojenské areály, překladiště atd.) a území, jejichž rozvoj čas- to komplikuje kontaminace životního prostředí. Z hlediska vlastnického poměru tako- vého objektu, se často jedná o administrativně a byrokraticky nečitelný stav. Investoři, při nabídce brownfieldu k renovaci, odmítají takový byznys podstupovat a raději volí tzv. „investici na zelené louce“ (Sýkora, 2002, s. 26). Logickým důvodem pro investora je hlavně nižší cena, která v přepočtu investic do 1 ha půdy brownfieldu, je nejméně 4,4-krát dražší, než obdobný rozvoj na novém pozemku, jak hodnotí (Jackson, 2002). Z ekonomického a urbanistického aspektu se jedná o území v urbanizované oblasti, ze kterého odešel kapitál a opuštěná nemovitost dále fyzicky chátrá, přičemž způ- sobuje zátěž i nebezpečí svému okolí (Jackson, 2002). V souvislosti s opatřeními, proti dalším záborům volné krajiny a nové rezidenční i komerční výstavbě a zajištění větší kompaktnosti měst, je zdůrazňována potřeba renovace brownfieldů. V rámci ČR je přijata - Národní strategie regenerace brownfieldů 2016 - 2020. Obsahuje vizi o transformaci brownfieldů v ČR na ekonomicky produktivní, ekologicky a sociálně zdravá území pomocí koordinovaného úsilí všech úrovní veřejné správy, soukromého sektoru a neziskových organizací. Znázorňuje rámec řešení této problema-

23 tiky pro krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý výhled v ČR. Strategie představuje na- plňování své vize pomocí revitalizace pozemků na úroveň greenfieldů, či regenerace pozemků pro nové urbánní využití (např. občanskou vybavenost, průmyslové a komerč- ní využití, bytovou výstavbu atd.) Mezi dlouhodobé cíle strategie patří snížení počtu brownfieldů a záborů zemědělské půdy pro novou výstavbu v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje. Dále zlepšení kvality urbánního prostředí a zvýšení konkurence- schopnosti obcí a měst. S tím souvisí také efektivní využití veřejných prostředků pro podporu regenerace brownfieldů, které lze považovat nejen za dlouhodobý cíl, ale také prostředek, jak celkové regenerace území dosáhnout. (CzechInvest, ©2018) Národní databázi brownfieldů (dále jen NDB) spravuje společnost CzechIn- vest, která je státní příspěvkovou organizací podřízenou Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. K březnu r. 2017, bylo v NDB ve veřejné části evidováno 488 lokalit. Nejví- ce registrovaných brownfieldů je k tomuto datu vedeno v Libereckém kraji, kte- rý je následován krajem Ústeckým a Jihomoravským. (CzechInvest, ©2018)

Graf 1: Počet brownfieldů registrovaných v NDB – březen 2017

Zdroj: brownfieldy.eu, 2018, upraveno autorem

(Sýkora, 2002, s. 26) ve své studii uvádí, že revitalizace brownfieldů vyžaduje systémový přístup v rámci rozvoje městské aglomerace. Identifikace ekologické zátěže, sanace kontaminovaných ploch a následné využití a oživení původního brownfieldu je velkou zátěží pro veřejný rozpočet obce. Z dlouhodobého hlediska se však jedná o efektivní proces.

24 Obrázek 4: Inspirativní projekt – zámek Valeč3

Zdroj: brownfieldy.eu, 2018, upraveno autorem

1.5 Komerční suburbanizace

(Suburbanizace.cz, ©2008-2018) vysvětluje tento pojem ve svém slovníku jako; „Proces přesunu komerčních aktivit (obchodu, administrativy, výroby, skladování a zábavy) z jádra do zázemí měst a nejčastější formu obecněji chápaného pojmu nerezi- denční suburbanizace, která zahrnuje také přesun nekomerčních funkcí (např. školy, úřadu, muzea)“. (Spilková, Šefrna, 2010) uvádějí, že areály komerční suburbanizace nejsou pouze diskrétní objekty v krajině, ale jejich přítomnost na sebe váže další procesy a aktivity. Zvýšenou intenzitu nákladní i osobní dopravy a výstavbu veškeré souvise- jící infrastruktury. Hlavním atributem tohoto typu výstavby v zázemí měst, je obrovská prostorová náročnost, což vede k záborům velkého množství půd, které nenávratně mizí pod rozlehlými skladovými areály a nákupními středisky. Podle (Sýkora, 2002, s. 13), se na transformaci příměstské zóny tyto komerční projekty podílí dynamicky a radikálně. Jsou spojeny s lokalizačními preferencemi ob- chodních, distribučních, skladovacích i výrobních aktivit. Zatímco rezidenční výstavba

3 Zámek z 16. stol., nacházející se ve Valči (okr. Třebíč). V 50. letech 20. stol. byl vyvlastněn a následně využíván JZD. Zdevastova- ný byl vrácen původním majitelům v r. 1991. V r. 2008 jej koupil Ing. Bronislav Vala a začal v r. 2011 s jeho rozsáhlou rekon- strukcí. Zámek byl v r. 2013 slavnostně otevřen a nyní funguje jako hotelový a kongresový komplex.

25 je rozptýlena do mnoha malých lokalit, komerční výstavba se soustřeďuje do komplexů budovaných v sousedství dálnic a významných dopravních křižovatek. Jak ve své studii uvádí (Krejčová, 2015, s. 90), ekonomický subjekt je při volbě lokality pro svoji činnost, ovlivňován objektivními i subjektivními faktory. Zázemí města poskytuje, tuzemskému i zahraničnímu subjektu, určité výhodné pod- mínky, které mají vliv na jeho rozhodnutí. Finální volbou zázemí města a při provozu své činnosti, mohou být důsledky působení subjektu pozitivní i negativní. Při hodnocení těchto důsledků je důležitý úhel pohledu. Dopady, které se jeví jako pozitivní národo- hospodáři, se nemusí jevit stejně starostovi obce. Zatímco národohospodář zjistí navý- šení celorepublikové míry zaměstnanosti v důsledku příchodu subjektu (např. jeho loka- lizací do průmyslové zóny), starosta obce může reagovat negativně na zvýšenou dopravu a slabý dopad na zaměstnanost místních občanů. Na území ČR, zejména kolem Prahy a Brna, se nachází významné lokality koncentrující komerční výstavbu. Příkladem jsou lokality v oblasti mezinárodního letiš- tě Václava Havla, dále Zličín (u dálnice D5 ve směru na Plzeň), Černý Most (u dálnice D11 ve směru na Hradec Králové), Průhonice, Čestlice, Chodov (u dálnice D1 ve směru na Brno), Letňany (u dálnice D8 ve směru na Ústí nad Labem), Horní a Dolní Heršpice, Modřice, Černovice a Slatina, v křížení dálnic (D1) na Prahu a Bratislavu (D2) ad.. Velké komerční objekty však vyrostly i v mnoha dalších českých městech a s výstavbou (např. průmyslových zón) je počítáno i nadále. Přestože mají města dosta- tečné množství rezervních ploch pro novou výstavbu uvnitř svých administrativních hranic, spatřuje autor stále rezervu v jejich využití. Zájmy měst a obcí v jejich okolí se často dostávají do protikladu. Města chtějí udržet kompaktní strukturu zástavby, za- tímco samostatné obce za administrativními hranicemi měst se snaží o přilákání investic na jejich území. Koordinace územního rozvoje v regionu, tak může narazit na problém neochoty správ měst a obcí společně jednat o následných postupech. Komunikace a vzájemný dialog obou zúčastněných stran je nástroj, který by měl vést k oboustranné spokojenosti. S kladným environmentálním, urbanistickým a sociálním dopadem, při výstavbě dalšího komerčního objektu v zázemí města. Přesun obyvatel do těchto lokalit, např. za účelem nákupů a zábavou, lze dnes už považovat za standardní chování obyvatelstva, které taktéž prošlo svými vývojovými etapami.

26 2 OBEC POLIČKA

2.1 Geografická poloha

Město Polička se nachází na jihu Pardubického kraje, v okrese Svitavy, v blízkosti zemské hranice Čech a Moravy. Polička je vzdálena od okresního města Svitavy, necelých 17 km západním směrem. Jedná se o vstupní bránu do CHKO Žďárské vrchy (vyhlášené v r. 1970) jihozápadním směrem a do Přírodního parku Údolí Křetínky (vyhlášeném v r. 1997), jihovýchodním směrem. Leží v kotlině u Bílého potoka. Na území SO ORP Polička se nachází či do něho zasahuje celkem 9 maloplošných zvláště chráněných území (ZCHÚ) ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Dále se zde nacházejí či do něho zasahují 3 evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 a 35 registrovaných významných krajinných prvků (VKP). Krajina v okolí města je členitá a převažuje její lesní a zemědělský charakter. (ÚAP pro SO ORP Polička, 2016, s. 26-30).

Obrázek 5: Obecně geografická mapa SO ORP Polička

Zdroj: ČSÚ, 2018

27 2.2 Historický vývoj

2.2.1 Od založení k husitům

Jak uvádí Votruba (2005), město Polička bylo založeno na české straně pohra- ničního hvozdu, na místě zvaném “Napolickach”, které bylo před r. 1200 ve správě li- tomyšlského kláštera. Vznik je datován na 27. září 1265, kdy český král Přemysl Otakar II., vydal zakládací listinu. Město se tak stalo součástí obchodní cesty propojují- cí Prahu s moravským územím, na ose Kouřim, Kolín, Čáslav, Chrudim, Vysoké Mýto. Finální podoba názvu města se ustálila teprve od 14. stol.. Král pověřil založením města budoucího městského rychtáře Konráda z Lewen- dorfu. Původ zakládajících osadníků není historicky doložen. Odhaduje se, že pocházeli ze severního Německa, neboť se město mělo řídit magdenburským městským právem. V následujících letech byla správa města svěřena králem Václavem II. Závišovi z Falkenštejna a jeho manželce Kunhutě, vdově po Přemyslu Otakaru II. Jejich sídlem se stal nedaleký hrad Svojanov, který patřil do správy města.

Obrázek 6: Hrad Svojanov

Zdroj: svojanov.cz, 2018

28 Polička se v r. 1307 stala jedním z celkově devíti královských věnných měst. Český král Rudolf I. Habsburský, správu města a z ní plynoucí důchody postoupil své manželce Elišce Rejčce. Pro zvýšení strategického významu města, jako pohraniční pevnosti na pomezí Čech a Moravy, bylo v tomto období vybudováno mohutné hradeb- ní opevnění. Město si udrželo titul věnného města až do zániku rakousko-uherské monarchie v r. 1918. Husitské války a revoluce dovršili ryze český charakter města - byl vypuzen ně- mecký katolicismus a Polička se přihlásila k husitskému vyznání. Důkazem může být doklad z nejstarší městské knihy, kde je uvedeno složení městské rady k r. 1432; jména konšelů až na výjimky jsou ryze česká a v dalších letech se jak mezi konšely, tak mezi měšťany setkáváme již jen se jmény českými.

Obrázek 7: Hradební opevnění Poličky

Zdroj: policka.org., 2018

2.2.2 Období pohrom

Jak dále Votruba (2005) uvádí, Polička v následujících desetiletích, při bojích o moc v českých zemích, hájila zájmy králů Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagelonské- ho. Osvědčila se jako pevnost, zejména v bojích s uherským králem Matyášem Korví- nem a následně i proti tureckým vpádům. Častou vojenskou výpomocí vojskům, však město trpělo finančně. Jeho rozvoji nepřispěla ani opatření Ferdinanda I. Habsbur-

29 ského v r. 1547, který odebral městu všechna privilegia, zkonfiskoval majetky okolních vesnic a zpřísnil výběr daní, za odmítnutí pomoci v bojích proti protestantským stavům v Sasku. Těžké životní období zdejších obyvatel bylo navíc poznamenáno rozsáhlými požáry v letech 1523 a 1613, které zničily významné části města. Tresty a újmy násle- dovaly i za podporu odbojných českých stavů a volbu Fridricha Falckého za českého krále v průběhu třicetileté války. Ta zanechala následky, zejména ve značném poklesu obyvatelstva, z důvodu epidemií nebo odmítnutí měšťanů přejít na katolickou víru a jejich volbou odchodu do Saska. Konec války v r. 1648, byl všeobecně přijat s úlevou. Ani vítězstvím Habsbur- ků a dlouhodobou snahou o rekatolizaci, se však nepodařilo v Poličce vymýtit pozůstat- ky nekatolických vyznání. K jejich dílčímu uznání došlo vydáním tolerančního patentu v r. 1781.

Obrázek 8: Polička v roce 1603

Zdroj: forum.valka.cz, 2007

2.2.3 Zlatý věk měšťanský a doba josefínská

Jak uvádí (Konečný a Růžička, 2001), život se pomalu vracel do normálních ko- lejí, zadlužení města po válce však bylo téměř astronomické. Poličští měšťané se museli pustit do obnovy hospodářství. Do konce 17. stol. se podařilo městu zacelit rány způso- bené válkou a následující 18. stol. přineslo značnou hospodářskou prosperitu

30 a je právem nazýváno “zlatým věkem poličského měšťanstva”. Rozvoji města napo- mohla i v Poličce uplatněná hospodářská instrukce pro královská věnná města z r. 1719, která přivedla dvorské, lesní a rybniční hospodářství a současně byl obnoven poddanský řád. V duchu vládnoucí katolické ideologie byly vybudovány významné stavby. V r. 1727 bylo poličské náměstí vyzdobeno sochami sv. Michaela a sv. Jiří, které byly umístěny na obnovovaných kašnách. Dále sochou sv. Jana Nepomuckého a v letech 1727-31 byl zhotoven monumentální morový sloup jako dík za ochránění Poličky před morovou ránou, která v r. 1713 zasáhla okolí města. Vše vytvořeno sochařským mistrem své doby, Jiřím Pacákem. Při této výzdobě města nemohl zůstat stranou ani děkanský kostel sv. Jakuba - byly pořízeny nové oltáře se sochami zemských patro- nů a v r. 1748 vyřezal František Pacák, syn Jiřího Pacáka, ke kostelu velkolepou křížo- vou cestu (z ní se však dochovala pouze dvě torza). V r. 1739 byla ve středu náměstí postavena nová radnice v barokním slohu. Městská rada zde poprvé zasedla 22. dubna 1744. Barokní styl se kromě veřejných budov a prostranství, projevil i na domech měš- ťanů, kteří je, dle své zámožnosti, postupně přestavovali.

Obrázek 9: Barokní radnice s morovým sloupem

Zdroj: tipynavylety.net, 2009

31 Tento rozmach přilákal nové obyvatele a město se rozrostlo o dvě nová před- městí - Horní a Dolní, na kterých po polovině 18. stol. stálo již 430 obytných stavení. Z důvodu podpory státu k výstavbě silné armády, kterou potřebovala vybavit velkým množstvím plátna na výstroj, byla posílena práva předměstských měšťanů, věnujícím se tkalcovskému řemeslu, které bylo do té doby vyhrazeno pouze příslušníkům měšťan- ského cechu. Zrušení nevolnictví a toleranční patent v r. 1781 měly za následek značný vzestup sebevědomí poddaných. Zejména možnost přiznat se veřejně k povoleným ne- katolickým církvím, z nichž nejčastěji volili helvetskou, bylo zadostiučiněním. Důsledkem obrovského požáru v r. 1845, uvnitř hradeb vyhořelo celé měs- to, ušetřeno zůstalo jen několik málo domů. Tím pádem mohlo dojít k jednotné přestavbě Poličky, v duchu klasicismu. Barokní štíty byly strženy a domy dostaly střídmé, ploché fasády. Josefínské reformy a osvícenství přispěly ke zdejšímu rozma- chu vzdělání mezi měšťany, úředníky, učiteli a kněžími. Zasáhly zdejší školství, hospo- dářskou podnikavost, kulturní a společenský život. V 30. letech 19. stol. procházelo Poličkou ročně na 80 000 zlatých v platech za plátno. Do města se z okolí stěhovali čet- ní “plátna handlíři” a jiní překupníci, využívající levné pracovní síly domáckých tkalců, kterých přibývalo na předměstích i v okolních vsích. Polička tak byla s více než 3 500 obyvateli, jedním z 5 center tehdejšího chrudimského kraje. Hlavním odběratelem hrubého plátna byla stále armáda. Polní hospodářství se taktéž stalo zásadní obživou místních obyvatel.

2.2.4 Úskalí rozvoje průmyslu až k Velké válce

Jak dále (Konečný a Růžička, 2001) uvádějí, tradiční tkalcovství se však postup- ně dostalo do úpadku vlivem dovozu bavlny. Polička zůstala stranou vytvářející se sítě železnic, kolem níž se šířil textilní tovární průmysl. Napojení na hlavní trať, která od 40. let 19. stol. spojovala Prahu s Brnem a Vídní, se zdařilo až v r. 1896. Zvítězila varianta spojení Poličky se Svitavami a v dalším r. byla trať prodloužena z Poličky do Skutče a napojena tak na dráhu pardubicko-německobrodskou. Poličský průmysl byl až do konce 19. stol. nepatrný, který dokázal zaměstnat jen pár desítek dělníků a navíc podnikateli byli lidé odjinud. Za zmínku stojí vznik sdružení právovárečných domů, které začalo společným úsilím provozovat měšťanský

32 pivovar. Pivovar sice bylo nutno nákladně rekonstruovat, ale díky pravidelným ziskům, byly počátkem 20. stol. přikoupeny k vlastnímu hostinci v Poličce, ještě hostince v Litomyšli a Krouně. Nejbližší tovární průmysl se nacházel ve Svitavách, Brněnci a Březové a byl v rukou německých majitelů, z čehož měli místní obavu.

Obrázek 10: Měšťanský pivovar v roce 1915

Zdroj: fotohistorie.cz, 2010, upraveno autorem

Vznik železniční tratě a dopravního napojení, byl důsledkem rozkvětu poličské pily, zřízené původně na výrobu pražců a založení mechanické tkalcovny na bavlněné zboží firmy Eugen Feuerstein z Hořic v Podkrkonoší. Očekávaný vpád německého ka- pitálu z okolí Svitav se nekonal. Město tak v porovnání s průmyslovou východní částí okresu při hlavní železnici, průmyslově stagnovalo a zůstalo v podstatě řemeslnicko- rolnickým městem. Představitelé města přistupovali k průmyslové revoluci velmi kon- zervativně, což dokazuje i neustálé ukládání kapitálu do skupování velkoměstských statků, takže před I. světovou válkou vlastnilo město přes 2000 hektarů lesa a stovky hektarů zemědělské půdy. Modernizaci města však naštěstí bráněno nebylo. Koncem 19. stol. byla vybudo- vána nová kanalizace a vodovod. V r. 1907 byl do města zaveden telefon a r. 1910 se ozářily náměstí a hlavní ulice. Změny způsobily i následný nárůst počtu obyvatel, který do r. 1910 vzrostl na 5 262 - tedy o více než 700 proti r. 1890. Tento přírůstek zasáhl především předměstí, zvláště Horní předměstí se stalo nejlidnatější částí města,

33 kde rostly i nové důležité veřejné stavby - učitelský ústav, městské jatky a nová městská elektrárna. V souvislosti s modernizací, však nastala i silná bytová krize a výrazně se proje- vily i vlny vystěhovalectví do zámoří a Rakouska; kupř. ve Vídni žilo v r. 1900 téměř 2000 Čechů původem z poličského okresu a nadále jich přibývalo. Vzniklo tak prostředí vhodné pro aktivní socialistickou agitaci. První doložený ohlas těchto aktivit v samotné Poličce je zaznamenán k r. 1889. Průmysl v Poličce posílil zřízením Feuersteinovy tkalcovny. Ta poskytovala, před I. světovou válkou v r. 1904, práci až 350 dělníkům a dělnicím. Firma si svým pří- stupem zajišťovala loajalitu svého dělnictva. Vyplácela o vánocích 10% celoročního platu, stavěla dělnické domky s levným nájemným, pořádala plesy a výlety. Národní socialisté, se nakonec stali na celá čtyři desetiletí nejsilnější stranou ve městě. I. sv. válka, v letech 1914 – 1918, značně ovlivnila zdejší život. Závody omezo- valy nebo úplně zastavovaly výrobu, zásobování vázlo. Zdejší mužská populace byla oslabena odchodem na frontu, ať už na stranu monarchie nebo přechodem ke spojenec- kým armádám. Závěr válečných let proběhl ve znamení nadějí na splnění tužby po svržení jha rakouské nadvlády, touhou po míru a zároveň i ve znamení naplnění so- ciálních potřeb, zatím překrývaných národním cítěním.

2.2.5 Období I. republiky

Jak taktéž Votruba (2005) uvádí, veřejná oslava vzniku republiky se konala teprve 29. října 1918. Řada mladých dělníků však poněkud naivně spatřovala možnost vyřešení poválečných sociálních problémů a komplikací se zásobováním v sovětském vzoru, což vyvrcholilo v květnu 1921 vznikem Komunistické strany Československa i v Poličce. Rozšíření voličské základny této strany, však nezměnila ani stavba Vojen- ské muniční továrny, jejíž základní kámen byl položen v r. 1922. Poskytla pracovní příležitosti stovkám lidí (v r. 1938 zaměstnávala přes 800 civilních zaměstnanců). Vznikla tak poptávka po nové bytové výstavbě pro městské úředníky, profesory učitel- ského ústavu, lékaře a později i pro důstojníky přidělené do muniční továrny. Na jižní straně města, v relativně krátkém časovém období (1923-24) byly postaveny dva soubory architektonicky zajímavých a cenných rondokubistických činžov-

34 ních domů, dále doplněných v r. 1928 rozlehlými budovami Masarykových škol, v r. 1936 evangelickým kostelem a okresním úřadem. Další parcely zabral blok rodin- ných domků a podnik stavitele Bohuslava Šmída, který město obohatil o řadu funkcio- nalistických staveb, např. nárožním domem z r. 1930 (naproti Tylovu domu), památko- vě chráněnou Šmídovou vilou z r. 1934 (v ulici E. Beneše) a dalšími.

Obrázek 11: Šmídova funkcionalistická vila a rondokubistický dům

Zdroj: ceskainspirace.cz, upraveno autorem

Stavební činnost probíhala i na jiných místech města, kupř. na Dolním předměstí proběhla výstavba řady rodinných domků, v r. 1929 byl otevřen Tylův dům. Výstavba neprobíhala živelně, ale dle Základního upravovacího plánu města Poličky. Byl vypra- cován již v r. 1922 doc. arch. Vladimír Zákrejsem. Zároveň v něm nastínil i další mož- nosti stavebního vývoje a připojil i soupis významných poličských památek. Z hlediska stavebního rozvoje bývají 20. léta - po období gotiky a baroka - někdy nazývána třetím “zlatým věkem” Poličky. Velká hospodářská krize 30. let zasáhla Poličku zejména vlnou nezaměstnanosti, která vyvrcholila v r. 1933, kdy bylo v poličském okrese na 2000 oficiálně evidovaných nezaměstnaných. Dramatické události ze září 1938, obestřené zradou západních spojen- ců při jednáních s Hitlerem, ukázali utužení a ochotu poličských obyvatel bránit celist- vost a nezávislost republiky, při mohutné demonstraci zhruba 2500 lidí dne 22. září.

35 2.2.6 II. světová válka

Jak dále (Konečný a Růžička, 2001) a Chadimová (2011) uvádějí, na základě mnichovského diktátu o odebrání československé pohraničí, dne 10. října 1938 přijely do města jednotky německé armády a obsadily celé historické jádro města i Horní předměstí. Opět se ukázalo, jako již několikráte v minulosti, jak je pro město osudové jeho pohraniční umístění. Po dvoudenních jednáních se sice podařilo dosáhnout uvolně- ní středu města, Horní předměstí však v záboru zůstávalo. Zjevným důvodem bylo udr- žet si strategickou kontrolu nad silnicí z Limberka (dnešní Pomezí) na Jedlovou do Vojenské muniční továrny a dále směrem na Korouhev. Němci z okolních vesnic plně využili období, kdy muniční továrna nebyla pod kontrolou československé armády, a továrnu kompletně vyrabovali - co nemohli odvézt, zničili. Po řadě složitých jednání, se konečně podařilo 24. listopadu 1938 dosáhnout stažení německé armády i z Horního předměstí. Nová státní hranice nyní přicházela od severu od Vysokého Lesa, v prostoru křižovatky na Svitavy oddělovala Pomezí od Poličky a pokračovala na Modřec. Všech- no náročné úsilí, o těch několik málo kilometrů, však bylo zmařeno 15. března 1939, kdy německá armáda město i s celým zbytkem státu obsadila znovu a byl zřízen Protek- torát Čechy a Morava. Rozpuštěné obecní obyvatelstvo bylo nahrazeno správní komisí kontrolovanou Němci. Policie byla zrušena a nahrazena německým četnictvem. Již v r. 1938 bylo odtr- ženo deset “převážně německých” obcí, které byly přičleněny k nově vytvořenému správnímu okresu ve Svitavách. Uspořádání Poličského politického okresu bylo zrušeno v r. 1940. Ostatní obce byly přičleněny jednak k okresního úřadu v Litomyšli (sem při- padla Polička) a k působnosti okresního úřadu v Boskovicích. Plánovitá germanizace a antisemitská politika se přímo dotkla 68 židovských po- ličských občanů, kteří se v Poličce narodili či zde měli v době války domovské právo. Nasazení do veřejných prací a následné transporty do Terezína, Osvětimi a Treblinky přežilo pouze 7 z nich, další 3 bojovali v čs. zahraničním vojsku. Poličské české školství muselo ustoupit zájmům Říše. V r. 1941 byla v Poličce zřízena německá mateřská a v dalším r. i německá obecná a hlavní škola. Navíc byly do Poličky z Německa, vystaveného náletům, přeloženy dívčí školy z Berlína a Essenu

36 Gymnázium, se od r. 1942 postupně rušilo a jeho studenti nejvyšších ročníků byli nasa- zováni na nucené práce. K oslabení kulturního povědomí mělo sloužit odstranění všeho, co by připomí- nalo bohaté tradice české kultury. Palackého náměstí bylo v r. 1941 přejmenováno na náměstí “Viktoria”. Heslo, které nacisti vyhlásili po napadení Sovětského svazu, symbolizované velkým “V”, bylo povinně vylepováno ve všech oknech ve městě. Mělo posílit víru v konečné vítězství nacismu. Obyvatelé Poličky se však aktivně zapojovali do protifašistického odboje. Ile- gální činnost podpořili i 28. října 1943, kdy v Poličce tajně ustanovili národní výbor, který s očekávaným brzkým koncem války začal připravovat převzetí moci. Od jara 1944 vypomáhali partyzánským skupinám a oddílům působícím ve zdejším okolí, při sabotážích na německé transporty, zejména na železnicích. Město se s postupnou eskalací bojů, stalo centrem rozsáhlého operačního území partyzánských skupin vede- ných sovětskými výsadkáři.

Obrázek 12: Útěk německých vojáků – květen 1945, náměstí v Poličce

Zdroj: Městské muzeum a galerie Polička

Nezadržitelná porážka Němců se blížila. Ústup říšských armád v r. 1945 je historicky doložen. V březnu byly na všech přístupových silnicích k Poličce vystavěny protitankové zátarasy a od počátku dubna začali městem projíždět civilní uprchlíci

37 z Pruského Slezska, jichž prošlo Poličkou údajně na 25 000. Od konce dubna až do 8. května proudily městem oddíly ustupující německé a maďarské armády. Ve středu 9. května krátce po poledni dorazily do města první tanky 38. armády gen. Kirilla Semjonoviče Moskalenka, které zanedlouho pokračovaly ve své cestě ku Praze. Za nimi postupovaly hlavní součásti 18. armády genpluk. Antona Josifoviče Gastiloviče, které projížděly městem od 10. do 12. května. Náčelníkem politického od- dělení 18. armády byl tehdy ještě neznámý Leonid Iljič Brežněv, jehož pobyt v Poličce ještě donedávna připomínala pamětní deska na hotelu Lichtág (dnes Měšťanský pivovar). Dne 11. května 1945 se ujal své funkce Revoluční národní výbor, aby organizoval život města.

Obrázek 13: Příjezd sovětských vojáků – 9. 5. 1945, Masarykova ulice

Zdroj: Městské muzeum a galerie Polička

38 2.2.7 Osobnost Bohuslava Martinů

Dle Votruby (2005), se v poličském tištěném zpravodaji Jitřenka r. 1905 může- me dočíst o hudebních vystoupeních mladičkého umělce. Tím dotyčným nebyl nikdo jiný než čtrnáctiletý Bohuslav Martinů, tehdy již první houslista amatérského kvarteta, který dokázal přehrávat technicky náročné skladby. S pomocí svého učitele Adolfa Va- níčka, vlivného měšťana Josefa Kaňky a souhlasem rodičů, byla na poličské městské radě prosazena jeho podpora, prostřednictvím pravidelných roční příspěvků ke studiím na pražské konzervatoři od podzimu r. 1906. S neobvyklým údajem v životopise, že se narodil na věži kostela, tak poprvé vstoupil do světa mimo rodnou Poličku. Stalo se tak, když jeho otec Ferdinand Martinů, povoláním obuvník, přijal r. 1889 ve finanční tísni, místo pověžného na kostele sv. Jakuba. Jeho povinností bylo hlídat, zda někde v Poličce nebo okolí nehoří, natahovat věžní hodiny a zvonit ráno, v poledne a večer klekání. V prostředí kostelní věže a jejího ochozu, prožil chlapec prvních 12 let života. Se zahájením školní docházky začal hrát na housle. Přesídlením rodiny do budovy dnešního Městského úřadu, kde otec obdržel místo sluhy, byl chlapci umožněn bližší styk s hudebním životem města, ve kterém tak výrazně vynikl. Očekávané studijní úspěchy na pražské konzervatoři se však nedostavili. Chla- pec se více než povinným cvičením věnoval četbě a návštěvě divadel. Nadšení k divadlu zdědil po svém otci, který byl horlivým poličským divadelním ochotníkem. V r. 1910 byl Martinů vyloučen z konzervatoře pro “nenapravitelnou nedbalost”. Ztrá- tou finanční podpory, ale na Prahu nezanevřel a žil zde prakticky v bídě. Stále jeho ži- vot kulturně natolik obohacovala, že se v hudbě stal samoukem, a to i v kompozici, ve které navazoval na svoje první pokusy ještě z domova. S vděkem později vzpomínal na své poličské hudební učitele, kteří v něm rozpoznali talent v improvizaci a nutili jej k zápisům jeho prvních skladeb. Martinů se do Poličky pravidelně vracel na prázdniny a občas tu vystupoval i koncertně - teprve I. sv. válka jej, byť pouze na několik let, k Poličce připoutala trvaleji. Od vojenské služby byl osvobozen a rodné město mu poskytlo přece jen snazší možnost obživy než I. světovou válkou rozvrácená Praha. Zařídil si soukromou školu hraní na housle a klavír, vyučoval i na chlapecké škole. Jak později sám charakterizo- val, válečná léta pro něho znamenala dobu, kdy “shromažďoval materiál, trávil dojmy,

39 neunavoval se a připravoval” a především však neúnavně komponoval. Na okolí působil spíše jako podivín, který se nezařazoval do běžného života. Během května a června r. 1918 složil svou první velkou kantátu - Českou rapsodii, kterou věnoval uznávanému mluvčímu národa Aloisi Jiráskovi. Od r. 1923 žil v Paříži, kde se zasvěcoval do tajů moderních hudebních proudů, do Poličky však pravidelně zajížděl. Návštěva v červenci 1938 - to již byl evropsky uznávaným skladatelem - byla však v jeho životě návštěvou poslední. Po návratu do Paříže se dozvěděl o dočasné okupaci Poličky. Jeho dalším návratům do vlasti, ale následující události zabránily. Nakonec musel i z Paříže prchnout za oceán, proto- že byl hledán gestapem. Až do své smrti mu zbyla jen pouta hojné korespondence s jeho rodným městem. Již poválečný národní výbor na schůzi 13. září 1945 jmenoval Bohuslava Marti- nů čestným občanem města. Náměstí okolo kostela sv. Jakuba, kde se Martinů narodil, nazval jeho jménem. V r. 1947 byla veřejnosti zpřístupněna jeho rodná světnička ve věži kostela, zatím v pietní podobě. Následně byla v letech 1958 a 1990 uvedena zhruba do stavu, v němž byla v době skladatelova dětství. Školním rokem 1948/49 za- hájil činnost Hudební ústav města Poličky, který od následujícího roku nesl jméno Bo- huslava Martinů (dnešní Základní umělecká škola Bohuslava Martinů sídlící od r. 1999 v rekonstruované budově).

Obrázek 14: Bohuslav Martinů při tvorbě svého díla

Zdroj: welltempered.wordpress.com, 2014

40 Ostatky Bohuslava Martinů byly v r. 1979 převezeny do Poličky a uloženy vedle jeho manželky, která zde byla pohřbena o rok dříve. V r. 1984 byl prostý vysočinský náhrobek nahrazen honosnou žulovou deskou a v r. 1990 u příležitosti 100. výročí naro- zení byla v Poličce za účasti československého prezidenta Václava Havla odhalena socha B. Martinů. K propagaci jeho díla slouží od r. 1996 pravidelně pořádaný festival Martinů Fest, pokračovatel festivalu Polička B. Martinů z konce 50. a 60. let.

2.2.8 Od II. světové války k současnosti

(Konečný a Růžička, 2001) dále ve svém díle uvádějí, že se po r. 1945 opět roz- hodovalo o dalším charakteru republiky. Pod silným vlivem faktu osvobození Rudou armádou a všeobecně nezpochybňovaným spojenectvím se Sovětským svazem. V září se v Poličce ustanovil definitivní místní národní výbor a s obnovením poličského okresu i okresní národní výbor, zatím s poměrným zastoupením politických stran - národních socialistů, komunistů a lidovců a nejméně zastoupené strany sociálně demokratické. Proti předválečnému stavu ubylo téměř 1000 obyvatel, kteří odešli do pohranič- ních obcí, odkud bylo vysídleno německé obyvatelstvo. K zlepšení životních podmínek mělo přispět urychlené dobudování nové kanalizace, nový vodovod, intenzivní bytová výstavba, snaha o získání dalších průmyslových podniků a opět nezdařený pokus o vý- stavbu železnice na sever do Litomyšle a na jih do Nového Města na Moravě. V únoru 1948 byly všechny významnější závody ve městě obsazeny národní správou. Jednalo se o tkalcovnu, menší továrny na hedvábné zboží, 3 menší obuvnické závody, parní pilu, kartonážku, velkouzenářství, několik stavebních podniků, později byly znárodněny i rodinné obchody. Městský pivovar získal do své správy místní ná- rodní výbor. V r. 1950 byla zahájena výroba v malém průmyslovém podniku s 10 dělní- ky pod názvem Centropen. Po územní reorganizaci v r. 1960 přestala být Polička okres- ním městem a spolu s celým obvodem dosavadního okresu byla přičleněna k okresu Svitavy. Ztráta na významu okresního města však nebyla nahrazena ani postupným při- pojením okolních obcí Modřec (1974), Lezník (1976) a Střítež (1980). Vojenské muniční továrna, která byla již dříve převzata státem, prošla postupnou řadou změn ve výrobních programech. Podnik se pod názvem Adast stal pobočným závodem Adamovských strojíren v Adamově. Tradiční textilní průmysl byl zastoupen

41 pobočkou podniku Hedva, jehož hlavní provoz byl umístěn v prostorách bývalé tkalcovny firmy Feuerstein. Na další tradiční výrobní obor navázal podnik Botana, výrobce sportovní obuvi. Dřevozpracující průmysl zastupovala pila (dnes pod názvem Dřevozá- vod Pražan opět v rukách rodiny zakladatele). Pro Podnik masného průmyslu, byla v r. 1984 dokončena výstavba mohutného masokombinátu. V r. 1965 byl založen závod Československých automobilových opraven (dnes pod názvem Továrna hasicí techniky - THT), Dlouhodobě prováděla výrobu i kartonážka podniku Tofa (dnes její výrobní program - puzzle - převzala firma Ravensburger).

Obrázek 15: Areál podniku Adast v roce 1977

Zdroj: pos.cz, 2018

Město Polička bylo tradičně silně zemědělskou obcí - v r. 1950 zde bylo napočí- táno 351 hospodářství, která obhospodařovala 748 ha orné půdy a vlastnila velké počty hospodářského zvířectva. Složitým sdružováním zemědělské výroby s okolními obcemi, bylo v r. 1975 dosaženo vzniku “JZD Poličsko”, hospodařícího na 2500 ha zemědělské, z toho 2000 ha orné půdy s více než 300 stálými pracovníky. (dnes pod názvem Agro- nea a.s. Polička). Souběžně s JZD existoval od r. 1960 v Poličce i specializovaný seme- nářský státní statek Polička, zaměstnávající přes 500 pracovníků; ten však byl r. 1977 začleněn do státního statku Svitavy.

42 Všechny tyto podniky však nestačily pokrýt poptávku po pracovních příležitos- tech a řada občanů stále vyjížděla za prací do okolí. Přírůstek obyvatelstva i jeho stabilizace byl výsledkem rozsáhlé bytové výstavby, ať již státní, družstevní či individuální. Po r. 1952 vzniklo na obou předměstích několik kolonií rodinných domků. Sta- vební bytové družstvo založené v r. 1961 postavilo pro své členy přes 600 bytů. Plošný rozsah Poličky se výrazně zvětšil o několik sídlišť při ulici E. Beneše, Jiráskově, B. Němcové, Dukelské a Hegerově i koloniemi rodinných domků při ulici Družstevní a na Zahradách. Spolu s bytovou výstavbou byla rozvíjena i výstavba účelová - kupř. jeslí, ma- teřských škol, 1. září 1986 začala výuka na druhé základní škole (J. Švermy, dnes Na Lukách), v r. 1959 bylo otevřeno koupaliště při silnici k Jimramovu, v 60. a 70. letech prodělal větší rekonstrukční zásahy Tylův dům, od r. 1965 slouží mo- toristům benzinová čerpací stanice při výpadovce na Hlinsko, které od r. 1997 konkuru- je čerpací stanice podniku THT, v r. 1972 byla zahájena dodnes probíhající rekonstrukce hradeb, v r. 1975 byl rekonstruován sportovní stadion a v r. 1977 zprovozněn krytý bazén se saunou, v r. 1982 byla uvedena do provozu nová telefonní centrála, v r. 1984 byla ukončena rozsáhlá rekonstrukce Městského muzea, v r. 1985 byl otevřen hotel OPUS, od r. 1993 slouží veřejnosti umělé kluziště, v r. 1996 byla dokončena stavba Domu s pečovatelskou službou “Penzion”. Provoz městského kina, které funguje od r. 1929, byl navrácen do Tylova domu. Městská knihovna, která byla dříve součástí muzea, je od r. 1982 umístěná ve vlastní budově. Městské muzeum, pokračovatel práce Musejního spolku “Palacký”, uchovává doklady starší i novodobé historie města a jeho Památník Bohuslava Martinů je dokumentačním centrem pro studium mistrova živo- ta a díla. V r. 1992 byl městu navrácen hrad Svojanov, původně zakoupený v r. 1910, a který v r. 1955 převzalo do své správy Ministerstvo kultury.

43 3 ANALYTICKÁ ČÁST STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ MĚSTA

3.1 Ustanovení strategického plánu

Město Polička ukotvilo vize svého dlouhodobého plánování do „Strategického plánu rozvoje města Poličky pro období let 2014 – 2020“ (dále jen SPRMP), který definuje potřeby tohoto města. Tento plán je v souladu se strategií rozvoje Programu rozvoje Pardubického kraje (dále jen PRPK). Jedná se o strategický dokument, v němž jsou zdů- razněny vlastní priority a problémy obce. Obsahuje oblasti stěžejních zájmů města, kte- ré mají definovány svá opatření a aktivity, jejichž použitím se má realizovat rozvoj a správa města Poličky. U každé oblasti jsou uvedena konkrétní opatření nezbytná k realizaci. SPRMP byl vypracován jednotlivými odbory MěÚ Polička. Je to živý dokument, který může být aktualizován a upravován podle současného vývoje ve městě. Aktuali- zace SPRMP jsou prováděny na základě připomínek zastupitelů, poradních orgánů zastupitelstva a rady, organizací ve městě aj. (Polička - oficiální stránky města, ©2018).

3.2 Strategické cíle kraje

PRPK obsahuje 4 základní rozvojové priority: 1. Kvalitní lidské zdroje 2. Konkurenceschopná ekonomika 3. Zdravé životní prostředí 4. Koordinovaný prostorový rozvoj kraje Každá z priorit má stanoveny jednotlivé strategické cíle, které jsou v PRPK pod- pořeny konkrétními opatřeními, kterými lze cílů dosáhnout. Autor klade důraz, vzhledem k tématu své práce, zejména na cíle stanovené ve 2. prioritě: „Dosáhnout nadprůměrného růstu HDP mezi kraji v ČR. Posílit výzkumný a inovační potenciál uvnitř jednotlivých ORP a celkovou ekonomickou výkonnost kraje.“

„Zajistit adekvátní dopravní obslužnost všech území kraje.“ (PRPK, 2014, s. 97). dále na cíle stanovené ve 3. prioritě: „Zajistit šetrné hospodaření v souvislosti s rozrůstáním infrastruktury v území a zacho- vat krajinný ráz vybraných regionů.“ „Dosáhnout vyššího stupně napojení jednotlivých území kraje, zejména jeho okrajových částí, na základní technickou infrastrukturu a rozvoj komplexní péče o povrchové i pod- zemní vody“ (PRPK, 2014, s. 97). a na strategický cíl 4. priority: „Koordinovat rozvoj systému osídlení kraje, včetně funkčního využití území a snižovat disparity posilováním problémových území při respektování jejich přírodních a kultur- ních hodnot.“ (PRPK, 2014, s. 97).

3.3 Strategické cíle města Poličky

V SPRMP (2013, s. 5) je uvedena vize města Poličky ve znění:

„Přitažlivé bezpečné město s vysokou kvalitou života svých obyvatel a zdravým životním prostředím, které je stabilním prostorem různorodých pracovních příležitostí, městem poskytující efektivní transparentní správu obce a pověřeného území a fungující na principech udržitelného rozvoje.“

Město se zavazuje ke strategickým záměrům a cílům učinit jej přitažlivým pro návštěvníky, k vytváření podmínek vhodných pro podnikání a hospodářský růst, k udržování kvalitního životního prostředí, ke zvyšování životní úrovně poličských obyvatel, podpoře vzdělávacích a kulturních spolků a podpoře veřejnosti prospěšných aktivit neziskového sektoru.

3.4 Rozvojové oblasti města Poličky

Město Polička si v SPRMP ustanovilo celkem 12 rozvojových oblastí, které mají vazbu na 4 již uvedené priority PRPK. Přehled oblastí je uveden v následující tabulce 1.

Tabulka 1: Přehled rozvojových oblastí města Poličky A. Technická infrastruktura B. Komunikující město C. Kulturní dědictví, cestovní ruch a využití volného času D. Rozvoj podnikání E. Bydlení F. Životní prostředí a energetika G. Rozvoj vzdělávání H. Lesnictví I. Zdravotnictví a sociální politika J. Bezpečnost a prevence kriminality a ochrana obyvatelstva K. Doprava, dopravní infrastruktura L. Rozvoj částí města Lezník, Modřec, Střítež

Zdroj: SPRMP, 2013, zpracováno autorem

Autor, vzhledem k tématu komerční suburbanizace, vyznačil rozvojové oblasti (modře), které budou předmětem jeho bližšího výzkumu a obsahem dalších kapitol, kde budou preference města analyzovány podrobněji směrem k využívání průmyslové zóny.

3.4.1 Rozvojová oblast – technická infrastruktura

Stěžejním zájmem města, v rozvojové oblasti technické infrastruktury, je sta- novená výstavba transformovny (dále jen TR) 110/35 kV Polička. Vzhledem k fungování průmyslové zóny, je zcela zásadní vydání pravomocné- ho územního rozhodnutí k výstavbě a modernizaci nadzemního vedení VN 35 kV na trase TR Hlinsko – TR Polička – TR Svitavy. V Poličce je vedení přivedeno do za- staralé rozvodny a transformovny 35/6 kV, která je situována na severním okraji za- stavěného území Poličky (právě zde se průmyslová zóna nachází). Dále je na jejím území v provozu cca. 34 sloupových trafostanic 35/0,4 kV zásobujících elektrickou energií distribuci i soukromý sektor. Tato zařízení také nevyhovují nárokům vzhledem ke zvyšující se spotřebě elektrické energie a to jak výstavbou objektů

46 pro bydlení, tak i narůstajícím počtem a velikostí objektů zejména v průmyslové oblasti. (SPRMP, 2013, s. 8). Jednou ze stanovených priorit modernizace a rozšíření technické infrastruktury města, je tedy přijaté opatření s označením A. 1.4. Zásobování elektrickou energií. „Vybudovat přívod VVN 110 kV včetně rozšíření rozvodny, rozšířit stávající rozvody elektrické energie včetně přívodu a nových trafostanic.“ (SPRMP, 2013, s. 11).

3.4.2 Rozvojová oblast – rozvoj podnikání

Obecně je cílem města v rozvoji podnikání využití charakteru a předností polič- ského regionu k přilákání investorů z podnikatelské oblasti. V případě jejich zájmu o investice do regionu, které jsou pro město žádoucí, jim vytvořit podmínky pro vstup a rozvoj jejich zájmových programů. Klíčovým cílem pro rozvoj průmyslové zóny města Poličky a přilákání i zahraničních investorů, je vybudování severního obchvatu města a tím zlepšení dopravního napojení této zóny. Dále je také zdůrazněn cíl na zlepšení vztahů radnice a poličské podnikatelské veřejnosti, se snahou mít stále k dispozici připravené území pro potencionálního investora. Průmyslový sektor ve městě je v současné době zastoupen především strojíren- ským a potravinářským odvětvím. Dalšími významně zastoupenými obory jsou staveb- nictví, obchod, doprava, správa sítí, a peněžnictví. (SPRMP, 2013, s. 24-26). Ze stanovených cílů podnikatelského rozvoje města jsou tedy pro autora zcela zásadní tato přijatá opatření a priority: D. 1. Zlepšení kvality dopravního připojení na hlavní komunikační trasy D. 2.2. Udržení nabídky rozvojových ploch ve městě, a to jak z hlediska kapacitního, tak i funkčního D. 2.3. Aktivní marketing města v oblasti nabídky pozemků k podnikání

D. 3. Podpora rozvoje stávajících podniků a podnikatelských aktivit D. 3.1. Spolupráce, trvalé kontakty a výměna informací s podnikatelskou sférou města D. 3.2. Umožnění rozvoje stávajících podniků vytipováním nových lokalit pro podnikatelské zóny v územním plánu (SPRMP, 2013, s. 26).

47 Současný stav rozvoje podnikání v Poličce, obzvláště orientovaný na rozvoj průmyslové zóny ve městě, můžeme vystihnout v bodech následující SWOT analýzy.

Tabulka 2: SWOT analýza rozvojové oblasti podnikání

Silné stránky (Strengths) Slabé stránky (Weaknesses) ➢ připravené pozemky a objekty ➢ informovanost o pozemcích pro podnikání ve vlastnictví města a objektech určených k podnikání

➢ nezaměstnanost na nízké úrovni ➢ vysoká míra nezaměstnanosti absolventů škol (nejvyšší v kraji) ➢ zařazení území mezi regiony se soustředěnou podporou státu ➢ absence napojení podnikatelské zóny a města na páteřní komunikaci ➢ určení zón rozvoje podnikání dálničního typu

➢ nedostatečná nebo zastaralá technic- ká infrastruktura v území

➢ periferní poloha v rámci kraje

Příležitosti (Opportunities) Hrozby (Threats) ➢ podporovat firmy sloužící více ➢ chybějící kontakty podnikatelů potřebám města a regionu s Evropou

➢ rozšířit a modernizovat stávající ➢ zajištění míst pro rozvoj firem budovy a zařízení včetně investic

➢ propagace města tak, aby přispěla ➢ životaschopnost podnikání k exportním možnostem ➢ absence vhodné nabídky bydlení podnikatelských subjektů pro potenciální pracovní síly ➢ využít nových aktualizací územ- a management investora ního plánu města k dalšímu rozvoji ➢ odliv mladých lidí po absolvování podnikání školy pro nedostatek pracovních pří- ležitostí

Zdroj: SPRMP, 2013, zpracováno autorem

Autor dále podrobněji analyzuje stav oblasti podnikání na příkladu komerční suburbanizace rostoucí průmyslové zóny ve městě Polička, v kapitolách 6.5 a 6.6.

48 3.4.3 Rozvojová oblast – bydlení

Jasným cílem města v rozvojové oblasti bydlení je zajistit jeho přiměřenost v kvalitním prostředí. V oblasti výstavby bytů je okres Svitavy, jehož je Polička sou- částí, z dlouhodobého hlediska (SLDB 2001, 2011) v rámci Pardubického kraje na po- sledním místě. V rámci PRPK, jsou navrhovanými opatřeními ke zlepšení tohoto stavu, stimulace obnovy a výstavby bytového fondu, zajištění bydlení pro znevýhodněné skupiny obyvatel a stabilizace lidských zdrojů ve venkovských oblastech prostřednictvím bytové výstavby. Upřesnění stanoveného cíle spočívá v předpokladu, že pro zajištění disponibi- lity a mobility pracovních sil a kvalitního života je zajištění vhodného a cenově dostupného bydlení. Nutnou podmínkou pro realizaci tohoto cíle je zajištění dostatku ploch pro bytovou výstavbu, což musí vycházet především z platné územně plánovací dokumentace. Město chce podle svých možností vytvářet takové podmínky, aby při- měřené bydlení bylo v Poličce dostupné pro všechny. Důraz chce proto klást na zajiš- tění bydlení pro sociálně slabší skupiny obyvatel a mladé rodiny výstavbou malome- trážních nájemních bytů a zároveň připravit další území na výstavbu rodinných do- mů v podobě investice do technické infrastruktury tak, aby stavební parcely byly ceno- vě dostupné pro nejširší okruh potenciálních zájemců. Nabídkou různých forem bydlení chce město zabránit odlivu kvalifikovaných pracovních sil a stabilizovat mladé lidi ve městě. K tomu by mělo přispět kvalitní životní prostředí jako výhoda oproti vět- ším městům s možností sice vyšších výdělků, ale horšími životními podmínkami (SPRMP, 2013, s. 27). Ze stanovených cílů rozvojové oblasti bydlení jsou tedy pro autora zcela zá- sadní tyto přijaté priority a opatření:

E. 1. Rozvoj ploch pro bydlení E. 1.1. Respektovat rozvojové plochy vymezené v ÚP Polička a aktualizovat jejich rozsah (některé lokality jsou již částečně zastavěné)

E. 1.2. Nové rozvojové plochy pro bydlení situovat do klidových okrajových poloh, ve vazbě na zastavěné území

49 E. 1.3. Hlavní směry rozvoje navrhnout na jižním okraji města a v severní části Jih - rodinné domy (lokalita Mánesova - Wolkerova a nově lokalita Jiráskova - Bezručova). Sever - bytové domy (lokalita Sídliště Hegerova).

E. 1.4. Prověřit další možnosti rozšíření ploch bydlení – směry rozvoje Západ - lokalita Na rybníce. Jihovýchod, východ - směrem k obci Pomezí.

E. 1.5. Umožnit vznik nových bytů v bytových i rodinných domech Výstavbu bytových domů realizovat za pomoci státních dotací a ve spolupráci se soukromým sektorem. Vytvořit dostatečnou rezervu pro výstavbu byto- vých a rodinných domů v územním plánu. Nepřímo podporovat realizaci zá- kladní technické vybavenosti (dále jen ZTV) pro rodinné domy prostřednictvím investora a za podmínek, které znemožní spekulativní využití pozemků k jiným účelům než k rodinné zástavbě.

E. 2. Rozvoj bytového fondu E. 2.1. Zkvalitňovat a revitalizovat prostředí panelových sídlišť Věnovat pozornost veřejným prostorům v panelových sídlištích s cílem zkva- litňovat životní prostředí jeho obyvatel (chodníky, mobiliář, zeleň, hřiště atd.).

E.2.2. Dokončit privatizaci bytového fondu: Motivovat nájemníky současných bytových domů, kde město není schopno efek- tivně zajišťovat údržbu, ke koupi zbývajících bytů v těchto domech – pokud nebude ze strany nájemníků zájem, nabídnout byty ke koupi třetím osobám.

E. 2.3. Zvážit možnost realizace veřejně-soukromého projektu výstavby nájemního bydlení ve spolupráci s místními podnikateli, významnými zaměstnavateli a developery Zorganizovat společné jednání realizátorů, na kterém budou definovány pod- mínky realizace projektu.

E. 3. Podpora bydlení pro sociálně slabší občany, zdravotně postižené a nezletilé

50 E. 3.1. Byty pro zdravotně postižené V nové bytové výstavbě realizovat vždy část bytů pro zdravotně postižené (tzv. bezbariérové byty), tyto již neprivatizovat a ponechat je ve vlastnictví měs- ta k řešení bytové situace této zvláštní skupiny obyvatel.

E. 3.2. Výstavba a zajištění bydlení pro sociálně slabé občany: Pro realizaci opatření zajistit zpracování územních studií nebo regulačních plánů pro území určená ve stávajícím ÚP Polička pro bydlení. Toto opatření sleduje zajištění cenově dostupného bydlení pro sociálně slabší skupiny obyvatel a mla- dé rodiny výstavbou malometrážních nájemních bytů.

E. 3.3. Zlepšovat úroveň bydlení v Domě s pečovatelskou službou – Penzion Polička (dále jen DPS – Penzion Polička)

E. 3.4. Pokračovat v revitalizaci panelových sídlišť ve městě v návaznosti na státní programy rozvoje bydlení a vyhlašované dotační tituly (SPRMP, 2013, s. 29-30)

51 Současný stav rozvojové oblasti bydlení v Poličce, můžeme vystihnout v násle- dujících bodech SWOT analýzy.

Tabulka 3: SWOT analýza rozvojové oblasti bydlení

Silné stránky (Strengths) Slabé stránky (Weaknesses) ➢ oblast s kvalitním životním ➢ chátrající a neobydlené domy přede- prostředím vším v částech obce Lezník, Střítež a Modřec ➢ příznivé klimatické podmínky pro bydlení ➢ domy postavené před r. 1945 větši- nou nesplňují požadavky na úsporu ➢ převážná část bytů je v prostředí energií s dostatkem zeleně v kompaktní zá- stavbě, v izochroně zastávek MHD ➢ části Lezník, Střítež a Modřec nema- a základního občanského vybavení jí dostatečnou technickou infrastruk-

➢ převážná část bytů je napojena turu

na městskou technickou infrastruk- ➢ nedostatečná nabídka ploch turu pro bydlení

➢ disponibilní plochy pro bydlení ➢ nedostatečné prostředky vkládané různých forem do oprav bytového fondu

➢ zlepšující se úroveň bydlení (m2 obytné plochy na osobu, počet bytů na 1000 obyvatel…) Příležitosti (Opportunities) Hrozby (Threats) ➢ nabídkou kvalitního bydlení stabili- ➢ tlak na vytváření monofunkčních

zovat obyvatele, zvláště mladé lokalit satelitního bydlení rodiny

➢ zkvalitňovat bydlení v návaznosti na ekonomický růst

➢ revitalizovat panelová sídliště

➢ chátrající a neobydlené domy využít k rekreační funkci (chalupaření)

Zdroj: SPRMP, 2013, upraveno autorem

52 Autor dále podrobněji analyzuje stav oblasti bydlení a suburbanizačního (rezi- denčního) vývoje města na případu nově vznikající lokality Bezručova v kapitole 5.2..

3.4.4 Rozvojová oblast – doprava a dopravní infrastruktura

Cílem města Poličky v oblasti dopravy a dopravní infrastruktury je zejména za- jištění kvalitní dopravní obslužnosti k objektům určeným pro uspokojení základ- ních potřeb obyvatel města a přilehlých obcí (s dostatkem parkovacích ploch u těchto objektů, dostupnou MHD, zajištěním bezpečnosti obyvatel v návaznosti na stoupající intenzitu dopravy, vytvořením koncepce spolupráce s městskou policií a Policií ČR při zajišťování bezpečnosti v rámci silničního provozu, kroky vedoucí ke zpomalení nárůstu počtu vozidel – zejména v centru města, popř. až k jeho poklesu – obchvaty města dopravně významných komunikací s mezinárodní a dálkovou tranzitní dopravou, atd.) (SPRMP, 2013, s. 53). V širších vztazích silniční dopravní infrastruktury chybí napojení města na dálniční síť případně na výhledovou trasu rychlostní komunikace R35 (stále probíhá výběr směrování trasy). Silnice I/34 tvoří plynulé propojení od jihozápadu České republiky k východu s napojením u Svitav na silnici I/35 (Hrádek n. Nisou ČR/PL – Liberec – Hradec Králové – Litomyšl – Svitavy – Mor. Třebová – Olomouc – Lipník – Hranice – Valašské Meziříčí – Hlavatá – SVK), resp. na výhledovou trasu rychlostní komunikace R35. Ve výhledových záměrech železniční dopravy se katastrálního území Polička netýká budování vysokorychlostní tratě (SPRMP, 2013, s. 54).

Ze stanovených cílů rozvojové oblasti dopravy a dopravní infrastruktury jsou pro autora zcela zásadní tyto přijaté priority a opatření:

K. 1. Obchvaty a komunikační napojení K. 1.2. Realizace severního obchvatu města (silnice I/34)

53 K. 2. Dopravní bezpečnost K. 2. 3. Oprava chodníků podél hlavních a frekventovaných komunikací za účelem zvýšení bezpečnosti chodců K. 2. 4. Stavba cyklostezek Samostatné cyklistické stezky oddělené od silnic jsou bezpečné a snižují riziko úrazu i počet cyklistů na silnicích. Vybudovat cyklostezku podél komunikace I. třídy mezi Poličkou a Masokombinátem Polička.

K. 3. Rekonstrukce místních komunikací a řešení parkovacích míst K. 3.1. Realizace rekonstrukce místních komunikací v historickém centru města Cílem je zabezpečit obnovu povrchu místních komunikací tak, aby komunikace byly komfortní pro pohyb chodců, cyklistů i motoristů a současně splnily požadavky na kvalitativní a estetickou hodnotu povrchu v souladu s historickou zástavbou centra města. (SPRMP, 2013, s. 57). Současný stav rozvojové oblasti dopravy a dopravní infrastruktury v Poličce, můžeme vystihnout v následujících bodech SWOT analýzy.

Tabulka 4: SWOT analýza rozvojové oblasti dopravy a dopr. infrastruktury Silné stránky (Strengths) Slabé stránky (Weaknesses) ➢ napojení na silnici I/34 ➢ nevyhovující dopravní napojení na krajské město ➢ dobré dopravní napojení na Svitavy a Litomyšl ➢ velká dopravní intenzita na průtahu silnice I/34 ➢ fungující veřejný dopravní systém ➢ průchod intenzivně zatížených ➢ značené cyklotrasy komunikací zastavěným územím města Příležitosti (Opportunities) Hrozby (Threats) ➢ naplňovat navržené aktivity ➢ trvalý nárůst automobilové ve schválených strategických dopravy materiálech ➢ nedostatek vhodných ploch v okolí ➢ realizovat záměr vybudování silnič- centra pro návrh parkovišť ního obchvatu silnice I/34

➢ omezit tranzitní a nákladní dopravu Zdroj: SPRMP, 2013, upraveno autorem

54 4 SOUČASNÁ SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA

4.1 Rámcové údaje

Polička je obec s rozšířenou působností, jejíž správní obvod je složen z 20 obcí s 29 katastrálními územími. Správní obvod města je v nadmořské výšce 555 m. n. m., má výměru 3 312 ha, s 8 751 trvale přihlášenými obyvateli. Celková výměra správního obvodu je 27 267 ha, na kterém je k trvalému pobytu přihlášeno 19 594 obyvatel, což je 3,8 % obyvatelstva kraje. (ČSÚ, 2018). Město je členem několika svazků obcí a sdružení obcí - Českomoravské pomezí, Mikroregion Poličsko, Kraj Smetany a Martinů, MAS Sdružení pro rozvoj Poličska, Česká inspirace, Královská věnná města, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Spolupracuje na bázi partnerských smluv se 4 zahraničními městy - Ebes (Maďarsko), Hohenems (Rakousko), Meilen (Švýcarsko), Westerveld (Nizozemí).

Obrázek 16: Administrativní členění Pardubického kraje

Zdroj: ČSÚ, 2018

55 4.2 Správa obce

Základním předpisem, který upravuje činnost města, jeho orgány, jejich vzájemné vztahy i vztahy k občanům, je zákon č. 128/2000 Sb. o obcích v platném znění. Samosprávnými orgány města Polička jsou zastupitelstvo města (21 členů) a městská rada (starosta, 1x místostarosta a dalších 5 radních). Jejich volební období je čtyřleté. Vzájemné vztahy zastupitelstva, rady, starosty, místostarosty, tajemníka, odborů, zaměstnanců zařazených do městského úřadu (dále MěÚ) a dalších orgánů upravuje taktéž zákon o obcích případně jednací či stykové řády. Město zastupuje nave- nek starosta. MěÚ Polička plní kumulativně úkoly v oblasti samostatné a přenesené působnosti. Oblast samostatné působnosti vykonává město podle zákona o obcích, dalších zákonů a jednacího řádu městského zastupitelstva. MěÚ je zodpovědný ze své činnosti radě města a jejím prostřednictvím i zastupitelstvu města. Plní úkoly, které mu rada nebo zastupitelstvo uložilo zejména v oblastech definovaných v § 35 zákona o obcích, v územním obvodu Poličky. MěÚ odpovídá za přípravu vyžádaných materiálů pro jed- nání rady a zastupitelstva a za realizaci jejich usnesení. Po odborné stránce metodicky pomáhá a usměrňuje organizační složky (dále OS) a příspěvkové organizace (dále PO) zřízené městem. Pomáhá komisím zřízenými radou a výborům zastupitelstva v jejich činnosti. Oblast přenesené působnosti (státní správu) vykonává město prostřednictvím MěÚ v rozsahu stanoveném zvláštními zákony a zejména podle zákona č. 500/2004 Sb. o správním řízení. MěÚ plní úkoly uložené mu samosprávnými orgány města a úkoly vyplývající ze zákonů zvláštních (stavební zákon, živnostenský zákon, zákon o matri- kách atd.). Věcnou příslušnost jednotlivých odborů upravuje organizační řád MěÚ. MěÚ Polička je obecním úřadem, pověřeným obecním úřadem a obecním úřadem s rozšířenou působností ve smyslu § 66 zákona o obcích, tzn., že vykonává přenesenou působnost ve SO určeném mu prováděcím právním předpisem. SO MěÚ Polička je obecně vymezen územím obcí Borová, Březiny, Bystré, Hartmanice, Jedlová, Kame- nec u Poličky, Korouhev, Květná, Nedvězí, Oldřiš, Polička, Pomezí, Pustá Kamenice, Pustá Rybná, Sádek, Stašov, Svojanov, Široký Důl, Telecí a Trpín.

56 Organizační strukturu MěÚ tvoří starosta, uvolněný místostarosta, tajemník a zaměstnanci města zařazení do MěÚ. MěÚ se člení do odborů. Odbory se dále mohou členit na oddělení. Některé úseky činnosti MěÚ nejsou součástí žádného z odborů a jsou podřízeny přímo tajemníkovi. (Organizační řád MěÚ Polička, 2018)

Tabulka 5: Organizační struktura MěÚ Polička k 1. 1. 2018

Starosta Místostarosta Tajemník Úsek sekretariátu starosty a místostarosty Odbor vnitřních věcí (OVV) - jeho součástí je oddělení školství Úsek krizového řízení Odbor finanční a plánovací (OFP) - jeho součástí je oddělení účetnictví Úsek zahraniční spolupráce Stavební úřad (SÚ) a cestovního ruchu Úsek přestupků Odbor územního plánování, rozvoje a životního prostředí (OÚPR a ŽP) - jeho součástí je oddělení životního prostředí Úsek podatelny Odbor správy majetku (OSM) Úsek hospodářské správy Odbor obecní živnostenský úřad (OŽÚ) - Odbor lesního hospodářství (OLH) - Odbor dopravy (OD) - Odbor sociálních věcí a zdravotnictví (OSVZ) Oddělení informačních technologií (OIT) Zdroj: Organizační řád MěÚ Polička, 2018, zpracováno autorem

Město Polička plní funkci zřizovatele k OS, PO a funkci zakladatele obchodní společnosti (dále o. s.). V této oblasti jsou vztahy města a zaměstnanců zařazených do MěÚ k těmto subjektům vymezeny. V případě OS, příslušný zaměstnanec MěÚ spolupracuje s vedoucími těchto OS při zajišťování jejich agendy. V souladu se schváleným rozpočtem zajišťuje vysta- vení objednávek a úhradu faktur, vyřizuje další záležitosti příslušející zřizovateli, pokud nejsou vyhrazeny radě města nebo zastupitelstvu města - předkládá návrhy a požadavky vedoucích OS k posouzení nebo schválení radě města nebo zastupitelstvu města - pro- vádí či zabezpečuje komplexní kontrolu či revizi činnosti OS. Tento režim se vztahuje na OS uvedené v tabulce 6.

57 V případě PO, příslušný zaměstnanec MěÚ zprostředkovává informace mezi danou PO a vedením města, radou města, zastupitelstvem města nebo jiným příslušným orgánem – provádí či zabezpečuje komplexní kontrolu či revizi činnosti PO. Tento re- žim se vztahuje ze strany MěÚ na OVV – oddělení školství, OVV – úsek kultury, OSVZ a na PO uvedené v tabulce 6. V případě o. s., jsou návrhy a požadavky o. s. předkládány jejím statutárním orgánem k posouzení či schválení valné hromadě či dozorčí radě o. s.. Obchodní spo- lečnosti, resp. jejímu statutárnímu orgánu, může ukládat úkoly výhradně valná hromada či dozorčí rada o. s.. (Organizační řád MěÚ Polička, 2018)

Tabulka 6: OS, PO a o. s. obce Polička k 1. 1. 2018 Město Polička Organizační složky Sbor dobrovolných hasičů Veřejné práce, Palackého nám. 160 Příspěvkové organizace OVV – oddělení školství Masarykova základní škola Základní škola Na Lukách Základní umělecká škola Bohuslava Martinů Středisko volného času Mozaika Školní jídelna, Rumunská 646 Mateřská škola Čtyřlístek Mateřská škola Luční Mateřská škola Polička, Hegerova 427 Mateřská škola Polička, Palackého nám. 181 Mateřská škola Rozmarýnek OVV – úsek kultury Hrad Svojanov Městská knihovna Městské muzeum a galerie Tylův dům OSVZ DPS Penzion - Polička Obchodní společnost Technické a Energetické služby - T.E.S. s.r.o. Zdroj: Organizační řád MěÚ Polička, 2018, zpracováno autorem

58 4.3 Obyvatelstvo

Hustota zalidnění SO ORP Polička v Pardubickém kraji je 71,8 osob/km2 a je třetí nejnižší po Králicku a Moravskotřebovsku. Ve dvou městech správního obvodu – Poličce a Bystrém – žije 52,7 % obyvatel regionu, přitom v Poličce 44,7 %. Hod- nota indexu stáří je 116,8. (ČSÚ, 2018) Poličsko je regionem s vysokým stupněm religiozity. V r. 2011 mělo Poličsko, Hlinecko a Litomyšlsko v Pardubickém kraji nadpoloviční zastoupení věřících na oby- vatelstvu, které zodpovědělo dobrovolnou otázku náboženské víry. Poličsko s 56,0% podílem věřících je na prvním místě a o 20 procentních bodů předstihlo krajský průměr. (SLDB, 2011) K 1. 1. 2018 bylo v Poličce trvale hlášeno 8 751 obyvatel, z toho 4 230 mužů a 4 521 žen. Z celkového počtu obyvatel bylo k uvedenému datu 1 302 dětí ve věku 0-14 let, 5 661 osob ve věku 15-64 let a 1 788 osob ve věku 65 let a více. Průměrný věk obyvatel obce dosáhl 42,9 let. V r. 2017 se zde narodilo 91 dětí a zemřelo 102 osob. Počet přistěhovalých osob činil 144, počet vystěhovalých osob 128. Celkový přírůstek v roce 2017 činil 5 osob. Dlouhodobý populační vývoj Poličky je zobrazen v následujícím grafu. (ČSÚ, 2018)

Graf 2: Vývoj počtu obyvatel v Poličce

Zdroj: ČSÚ 2018, zpracováno autorem

59 Počet trvale bydlících obyvatel je v grafu 2 uveden po pětiletých cyklech od r. 1971. Nárůst obyvatelstva lze pozorovat do r. 1998, kdy dosáhl svého maxima na počtu 9 400 obyvatel. Lze jej zdůvodnit postupným přičleňováním obcí Lezník, Modřec a Střítež k obci v 70. letech. Dalším zdůvodněním je průmyslová výroba, kte- rá ve městě probíhala a dosáhla svého vrcholu v 80. letech. Tak vznikl požadavek na doplnění kvalifikovaných míst novými zaměstnanci v poličských průmyslových podnicích a s tím souvisela i poptávka po bytové výstavbě. Od r. 1998 je z dlouhodobého hlediska patrný neustálý pokles, především díky přirozenému úbytku (nízké porodnosti). Index stáří v obci je ve srovnání s hodnotou pro území ORP vyšší (130,9) a neustále se zvyšuje za současného růstu průměrného věku obyvatel. (ÚAP pro SO ORP Polička, 2016) Jistým potvrzením výše uvedených demografických statistik jsou i dvě (po jednom roce) odlišná vyjádření starosty města (Polička – oficiální stránky města, © 2018): „Vážení a milí spoluobčané, milí čtenáři, dovolte mi navázat na můj loňský článek z březnové Jitřenky „Velmi smutný demografický vývoj“ a informovat Vás o vývoji roku 2016“…“zemřelo 96 lidí, nově narozených dětí je pouhých 69 (historicky nejmenší po- čet) a rozdíl odstěhovaných a přistěhovaných činil mínus 14 občanů. Celkem tedy v našem městě opět ubylo 41 lidí. K tomuto úbytku obyvatel dochází již delší dobu, a to i za situace, kdy se naše město těší nejmenší míře lidí bez práce a solidní výstavbě rodinných domků včetně bytových domů. Současná doba, kdy se rodí stále méně dětí a zároveň značná část mladé generace zůstává po absolvování vysokých škol ve vel- kých městech, jsou rozhodujícími faktory, se kterými se dnes potýká celá řada men- ších měst, a to včetně Poličky. Věřím, že stejně jako já, si většina z Vás tuto situaci uvě- domuje a současně si klade otázku, co s tím můžeme udělat“…“vedle podpory práce a dostupného bydlení musíme též usilovat i o uvolnění a využití lidského potencionálu, a to na všech úrovních. Naším trvalým úkolem musí být posilování zodpovědnosti a vě- domí, že na každém jednom z nás záleží, jakou měrou přispějeme“…“Jaroslav Martinů, starosta města“ a v Novinách občanů města Poličky a okolí (Martinů, 2018, s. 1); „…“dovolte mi opětovně navázat na mé informace zveřejněné v Jitřenkách v letech 2016 a 2017, které vypovídaly o nepříznivém demografickém vývoji v našem městě v uplynulém dvacetiletí. Mám velikou radost, že po mnoha letech snižování počtu polič- ských obyvatel se zdá, že skutečnost roku 2017 dává velkou naději na zastavení tohoto

60 dlouhodobého trendu posledních let“...“za těchto 20 let došlo k celkovému úbytku 640 lidí. Loňský rok je po mnoha letech velmi nadějným, narodilo se 93 dětí, což je nej- vyšší počet od roku 2012 (v roce 2016 pouhých 69). Při započítání dalších faktorů, tj. počet zemřelých 99, odstěhovaných 134 a přistěhovalých 137, došlo k pouhému meziročnímu úbytku 3 osob. Věřím, že tento relativně dobrý výsledek roku 2017 je zdravě založen a vychází především z velké výstavby rodinných domků (za 15 let město připravilo téměř 200 parcel) a též i ze široké nabídky pracovních možností, ke které došlo z důvodu úspěšného rozvoje mnoha firem působících v našem měs- tě“...“společně si přejme, aby i rok letošní a roky následující potvrdily tento příznivý a nadějný obrat“…“Jaroslav Martinů, starosta města.“ V následujícím grafu 3 jsou v pětiletých cyklech (1971 – 2005) a v jednoletých in- tervalech (2008 – 2017) zobrazeny liniové vývoje přirozeného, migračního a celkového přírůstku v obci Polička, které posilují relevantnost výše uvedených tvrzení.

Graf 3: Populační přírůstek obce Polička

Zdroj: ČSÚ 2018, zpracováno autorem

Ke komparaci vývoje vzdělanostní struktury v obci Polička, autor využil dat zve- řejněných při SLDB v letech 2001 a 2011. Z absolutního počtu obyvatelstva, tvořila skupina obyvatel ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání, v r. 2001 (82,3 %) a v r. 2011 (85,4 %). Patrným trendem je, že došlo ke snížení podílu osob s nižším vzděláním (střední škola bez maturity, vyučení) ve prospěch středoškolsky

61 vzdělaných obyvatel s maturitou. Pozitivním faktorem je i navýšení obyvatel s dokončeným vysokoškolským vzděláním.

Graf 4: Vzdělanostní struktura obce Polička

Zdroj: ČSÚ 2018, zpracováno autorem

4.4 Ekonomika a trh práce

Celkově lze z dat o obci z ekonomického hlediska konstatovat, že se jedná o území, kde je převaha ekonomických subjektů v oblasti lehkého strojírenství, staveb- nictví, potravinářství, výroby a zpracování plastů, zpracování dřeva, výroby hraček, obchodu, oprav motorových vozidel, služeb a prodeje spotřebního zboží. Relativně vysoký podíl ekonomické aktivity je stále soustředěn v primárním sektoru – zemědělství a lesnictví. Oblast lehkého průmyslu a výrobu zastupuje několik vý- znamnějších zaměstnavatelů – Masokombinát Polička, Poličské strojírny, PONAS, KOOH-I-NOOR, Ravensburger Karton, Milacron, Agricol, OPP, Agronea, Měšťanský pivovar, NOVABRIK Czech, THT, Dřevozávod Pražan, T.E.S., aj. (ÚAP pro SO ORP Polička, 2016, s. 55) Počet ekonomických subjektů neustále mírně roste. Převaha ekonomických sub- jektů je v oblasti osob samostatně výdělečně činných. Město má vydaný územní plán (dále jen ÚP), ve kterém jsou navrženy dostatečné rozvojové plochy pro výrobu, skla- dování a služby ve všech částech města. (ÚAP pro SO ORP Polička, 2016, s. 85).

62 Tabulka 7: Ekonomické subjekty se sídlem v Poličce k 1. 1. 2015

Podle právní formy Ekonomické z toho subjekty Z toho Právnické celkem Fyzické osoby Zemědělští obchodní Živnostníci osoby podnikatelé společnosti Polička 1 586 1 357 33 387 147 Podle vybraných odvětví 1 973 Zemědělství, Obchod Průmysl Stavebnictví Lesnictví (kromě motor. vozidel) 82 277 203 382 Zdroj: ČSÚ 2018, zpracováno autorem

Podíl nezaměstnaných osob v obci (3,8 %) je nepatrně nižší, než je hodnota pro celé území SO ORP Polička (4,3 %). Vyšší nezaměstnanost je patrná v částech Lezník, Modřec a Střítež. Nezaměstnanost ve městě stoupala od r. 2008, kvůli hospodářské kri- zi. Nejvyšší byla v r. 2010, a od té doby opět klesá. (ÚAP pro SO ORP Polička, 2016, s. 85)

Tabulka 8: Nezaměstnanost v Poličce k 1. 1. 2015

Z celkového počtu uchazečů Neumístění o zaměstnání Podíl nezaměstnaných osob uchazeči Dosažitelní Evidovaní (dosažitelných uchazečů) Polička o zaměstnání Absolventi ve věku 12 a více v % celkem škol 15 - 64 let měsíců 324 323 33 107 5,42 Zdroj: ČSÚ 2018, zpracováno autorem

4.5 Dopravní a technická infrastruktura

Silniční doprava je zabezpečena sítí silnic, která prochází zastavěným územím města. Hlavní stávající průtahy jsou silnice I/34 a II/360, jež mají v zastavěném území charakter městských sběrných komunikací. Síť je tvořena silnicemi kategorie I., II., II. tříd. Silnicí I/34 Polička – Svitavy (k.ú. Polička), silnicí II/353 (k.ú. Polička), silnicí II/360 (k.ú. Lezník, k.ú. Polička), silnicí II/362 (k.ú. Polička, k.ú. Modřec), silnicí II/363

63 (k.ú. Polička), silnicí III/36028 (k.ú. Lezník), silnicí III/36029 (k.ú. Polička, k.ú. Střítež u Poličky), silnicí III/36030 (k.ú. Střítež u Poličky), silnicí III/3621 (k.ú. Polička, k.ú. Modřec) a silnicí III/3633 (k.ú. Modřec) (SPRMP, 2013, s. 54-56). Místní (obslužné, zklidněné) komunikace zpřístupňují téměř všechny objekty. Úpravou organizace dopravy se podařilo omezit dopravu v centru města. Vjezd do centra města je zpoplatněn. Na většině komunikací obytných zón a sídlišť je rychlost aut omezena na 30 km/h.

Obrázek 17: Dopravní infrastruktura v obci Polička

Zdroj: geoportal.rsd.cz, 2018, upraveno autorem

Veřejná doprava je zastoupena železniční a autobusovou linkovou dopravou. Autobusové nádraží je situováno v severní části města, v těsné návaznosti na vlakové nádraží, s dostatečnou kapacitou parkovacích míst v okolních ulicích (SPRMP, 2013, s. 56). Veřejnou dopravou je zabezpečeno i spojení města, jako centra SO ORP, s centry sousedních SO ORP, krajským městem Pardubice a dalšími krajskými městy soused- ních krajů. Počet spojů a jejich návaznost pro dojížďku do zaměstnání je v pracovních dnech vyhovující. Horší spojení je pro obyvatele a návštěvníky města mimo pracovní dny (ÚAP pro SO ORP Polička, 2016, s. 87). Železniční doprava je zajišťována po trati č. 261 (Žďárec u Skutče – Polička – Svitavy). Trať má regionální charakter, využívaná je pro osobní i nákladní dopravu.

64 Ze železniční stanice odbočovala vlečka do Poličských strojíren a.s.. Ke dni 31. 3. 2007 byla uvedená vlečka zrušena Drážním úřadem. Na ploše po zrušené vlečce je zřízena stezka pro cyklisty a pro pěší. Tato trať navazuje na trať č. 260 (Česká Třebová - Svita- vy – Brno), která je součástí I. železničního koridoru. Řešené území je obsluhováno ze stávající železniční stanice Polička (nádraží) a Pomezí - zastávka. V pracovních dnech odjíždí a přijíždí do stanice Polička 27 osobních vlaků ve směru na Svitavy, ve směru na Žďárec u Skutče odjíždí a přijíždí 28 osobních vlaků. Počet nákladních vlaků, které stanicí projedou je průměrně dva. Vlečky jsou využívány minimálně, spí- še sezónně (SPRMP, 2013, s. 53-54). V ostatních druzích doprav lze zmínit, že v současné době je mimo vlastní centrum města, rozšířené bezplatné parkování soukromých vozidel na veřejných plo- chách. Možnosti pro parkování a odstavení vozidel jsou limitovány historickou zástav- bou. Parkoviště byla v minulosti zřízena u nových průmyslových objektů a supermarke- tů – jsou vyhrazena pro zaměstnance a návštěvníky (SPRMP, 2013, s. 56). Na území města se také nachází vnitrostátní letiště Polička. Územím města dále procházejí značené silniční i terénní cyklotrasy, značené pěší turistické a běžecké lyžař- ské trasy a hippotrasy. (ÚAP pro SO ORP Polička, 2016, s. 87)

Obrázek 18: Dopravní vzdálenost z Poličky do sousedních SO ORP

Zdroj: mapy.cz, 2018, upraveno autorem

65 V oblasti technické infrastruktury lze zmínit, že zásobování obce energií je prováděno z transformovny 110/35 kV Česká Třebová a transformovny 110/35 kV Hlinsko vedením VN 35 kV. Transformovna 35/6 kV Polička slouží k napájení jednot- livých obcí Poličska. Zásobování všech částí města vodou z veřejného vodovodu je vyhovující. Vy- budovaný systém likvidace odpadních vod s napojením na ČOV, má pouze vlastní měs- to a areál Poličských strojíren (část Bořiny). V částech města Lezník, Modřec a Střítež není dosud likvidace odpadních vod zajištěna centrálně, převažuje zde likvidace indivi- duální (septiky, žumpy na vyvážení, DČOV). Vlastní město a areál Poličských strojíren jsou plynofikovány, zemní plyn není dosud zaveden do částí města Lezník, Modřec a Střítež. (ÚAP pro SO ORP Polička, 2016, s. 86)

4.6 Vybavenost

Občanské vybavení ve vlastním městě je na odpovídající úrovni – nachází se zde 3 střední školy (gymnázium, střední škola obchodní a služeb, střední odborná škola), střední odborné učiliště, 2 základní školy, základní speciální škola, základní umělecká škola, 5 mateřských škol, divadlo s kinem a klubem pro mládež (Tylův dům), společenský dům Jordán, městské muzeum a galerie s Centrem Bohuslava Martinů, městská knihovna, areál zdravotních a sociálních služeb (ambulance specialistů a prak- tických lékařů, léčebna dlouhodobě nemocných), poliklinika, další ambulance specialis- tů a praktických lékařů, dům pečovatelské služby, domov důchodců, objekty Charity, 3 pobočky bank, pošta, budovy městského úřadu, odloučená pracoviště dalších centrál- ních úřadů a institucí (VZP, úřad práce, Policie ČR), advokátní kanceláře, hasičská zbrojnice profesionálního sboru, 3 obchodní centra, řada prodejen potravin, smíšeného a speciálního zboží, hotely, penziony, další ubytovací zařízení (ATC), restaurace a hostince. (ÚAP pro SO ORP Polička, 2016, s. 86-87) Další služby jsou zastoupeny mnoha dalšími provozovnami v široké škále po- skytovaných služeb, které mohou obyvatelé města využívat. Ke kulturnímu vyžití slouží mimo výše uvedené objekty další veřejné a soukromé objekty a areály (spolková zahrada u mlýna, zahrada u hasičské zbrojnice, areál koupaliště aj.).

66 Na podstatně nižší úrovni je občanské vybavení v dalších částech města Lez- ník, Modřec a Střítež. Zde se nacházejí pouze drobné, různě vybavené objekty sloužící pro setkávání občanů (společenské místnosti – Lezník, Střítež), prodejny potravin a smíšeného zboží (Lezník, Modřec) a hostince (Modřec), případně soukromé kulturní zařízení (galerie Střítež).

Obrázek 19: Centra kulturních událostí v Poličce

Zdroj: krasnecesko.cz, policka.org 2018, upraveno autorem

V částech města Lezník, Modřec a Střítež chybí předškolská zařízení a objekty pro společenské akce a kulturní a zdravotnická zařízení. Občané těchto jednotlivých částí města musí nejen do předškolních a školních zařízení a za kulturou a společen- skými událostmi, ale převážně i za prací, dojíždět do Poličky – mimo jiné i pro tyto úče- ly je zřízena městská hromadná autobusová doprava s poměrně vyhovujícím počtem spojů. Pro sportovní aktivity ve městě slouží 3 sportovní haly (u základních škol a gymnázia), budova sokolovny, krytý plavecký bazén se saunou, krytý zimní stadion, letní přírodní koupaliště, fotbalový stadion s hřištěm pro hokejbal a navazující areál pro terénní cyklistiku, tenisové kurty s krytou tenisovou halou, volejbalové kurty u so-

67 kolovny, lyžařská sjezdovka, minigolfová hřiště, motokrosový areál, paintballové hřiště, areál pro sportovní rybářství (soustava sportovních rybníků), posilovny, horolezecká stěna a další hřiště a drobná sportovní zařízení rozmístěná po městě. V částech města Lezník, Modřec a Střítež jsou k dispozici pouze otevřená víceúčelová hřiště. (ÚAP pro SO ORP Polička, 2016, s. 86)

Obrázek 20: Sportovní areály v Poličce

Zdroj: policka.org, krasnecesko.cz, 2018, upraveno autorem

68 5 PRAKTICKÁ ČÁST BYDLENÍ A SUBURBANIZAČNÍ VÝVOJ

5.1 Mezníky suburbanizačního vývoje v Poličce

Domovní fond města Poličky je zčásti zastaralý a prochází postupnými etapami obnovy. V městském centru pochází značná část domů z 19. stol. a z doby před 2. světovou válkou. Vlny etap větší městské výstavby domovního a bytového fondu se datují převážně od počátku 70. let 20. stol. a následně z počátku 21. stol. (ÚAP pro SO ORP Polička, 2016, s. 86). Největší koncentrace bytů je na Dolním a Horním Předměstí, ve městě však převládá bydlení v rodinných domech. Postupně se také začí- ná projevovat jeho zvyšující se úroveň (SPRMP, 2013, s. 28).

Obrázek 21: Výstavba domovního fondu v etapách

Zdroj: mapy.cz, 2018, upraveno autorem

Polička prošla v letech 2003 - 2013 procesem radikální privatizace. Ve vlastnic- tví města zůstal již jen minimální počet bytů v bytových domech a 80 bytů v DPS Pen- zion – Polička. Město výrazně navýšilo počet nájemních bytů (z celkového počtu 178

69 bytů v r. 2001 na 260 nájemních bytů v roce 2011) zejména vlivem dotované výstavby na Sídlišti Hegerova a převodem nepotřebného majetku Ministerstva vnitra ČR do vlastnictví obce - 20 bytových jednotek (dále jen b.j.). Výstavba nových bytů probíhá zejména zásluhou privátního sektoru. Město od r. 2000 provedlo výstavbu pouze 70 b.j. na Sídlišti Hegerova za spolufinancování nájemníků a státních programů na podporu bydlení, přičemž byty přejdou v letech 2020 – 2022 do vlastnictví nájemníků (SPRMP, 2013, s. 28). Počet bytů má celkově stoupající tendenci (SLDB 2001, 2011). V letech 2002 - 2015 bylo ve městě a jeho dalších částech dokončeno celkem 246 bytů, z toho pře- vážná většina v letech 2002 – 2012 díky nové výstavbě bytových a rodinných domů. Vývoj bytové výstavby byl v tomto období silně ovlivněn hospodářskou a finanční kri- zí (2008 – 2009), která způsobila jeho stagnaci a zpomalení (ÚAP pro SO ORP Polič- ka, 2016, s. 52). Ani následnou podporou státu, formou státních programů na bytovou výstavbu, nebyl její účinek na rozvoj fondu bydlení v této části pardubického regionu nijak vý- razný, i když patří tento cíl nadále mezi základní pilíře PRPK (SPRMP, 2013, s. 28). Dále od r. 2013 počet dokončených bytů mírně poklesl, a to především z důvo- du územní a technické nepřipravenosti dalších lokalit pro bytovou výstavbu. Během r. 2016 se však již situace začíná zlepšovat (v nově zainvestované lokalitě Bezručova byla zahájena výstavba cca 20 nových rodinných domů a připravuje se zde výstavba nových bytových domů s cca 48 bytovými jednotkami). Současně probíhá územní pří- prava dalších lokalit pro bytovou výstavbu (zpracováním územních studií). (ÚAP pro SO ORP Polička, 2016, s. 86) Kvalita bytového fondu se zlepšuje. Klesá počet osob na obytnou místnost. V počtu obyvatel na 1 byt (tzv. obložnosti) je již Polička na celostátním průměru a díky další plánované výstavbě lze očekávat další postupné snižování. (SPRMP, 2013, s. 28). V platném ÚP je vymezen dostatečný rozsah rozvojových ploch pro bydlení ve městě i v jeho částech Lezník, Modřec a Střítež, čímž jsou vytvořeny, spolu s dostatečnými rozvojovými plochami pro výrobu a služby, předpoklady a podmínky pro další nárůst počtu obyvatel. (ÚAP pro SO ORP Polička, 2016, s. 86-87).

70 V důsledku vysokého zastoupení rodinných domů využívaných k rekreačním účelům má poličský region druhý nejvyšší podíl neobydlených domů v kraji (dle SLDB 2011 přibližně 25 %). (PRPK, 2014).

Tabulka 9: Porovnání výstavby bytů ve dvou 4-letých obdobích

Dokončené byty v letech 2005 - 2009 v letech 2010 - 2014 z toho z toho Polička v nových v nových v nástavbách, v nových v nových v nástavbách, celkem celkem rodinných bytových vestavbách, rodinných bytových vestavbách, domech domech přístavbách domech domech přístavbách 107 54 39 7 53 36 6 10 Zdroj: ČSÚ 2018, zpracováno autorem

5.2 Suburbanizační proces výstavby lokality Bezručova

Jak uvádí (Šauerová, 2014 (1), s. 1-2), město Polička se v září r. 2013 rozhodlo připravit novou, rozsáhlou parcelu pro bydlení v jižní části města, v lokalitě Bezručova – Jiráskova a využít tak území 7,76 ha ke stavbě rodinných a bytových domů. Zastupi- telé města schválili, tento pro město a jeho budoucnost, velmi zásadní a důležitý projekt. V prosinci r. 2013 jednání zastupitelstva definitivně potvrdilo jeho nastartování. Jak uvedl starosta města Polička, p. Jaroslav Martinů, „Pro Poličku je to zásadní věc, jedná se o důležité rozhodnutí i pro příští generace“ a následně doplnil, „Očekáváme, že díky této krásné a zajímavé lokalitě pro bydlení posílíme stabilizaci našich občanů v Poličce.“ (Šauerová, 2014 (1), s. 1-2) Nová lokalita má navíc nabízet bydlení, které bude výhodně umístěno i vzhledem k občanské vybavenosti města. Příkladem je blízký dosah škol, školek, ale i okolní přírody. Pozemky určené pro realizaci bytových domů jsou situovány v logické návaz- nosti na stávající bytovou zástavbu na severozápadním okraji lokality. Architektonické řešení objektů nesmí narušovat charakter, měřítko a obraz města – jedná se hlavně o dálkové pohledy na město a dominanty města. (Šauerová, 2014 (7), s. 1)

Obrázek 22: Změna lokality Bezručova v čase - r. 2003 / r. 2018

Zdroj: mapy.cz, 2018, upraveno autorem

5.2.1 Vznik Územní studie Polička - lokalita Bezručova

Vzhledem k výše uvedeným záměrům města, tak Odbor územního plánování, rozvoje a životního prostředí (dále jen OÚPR a ŽP) MěÚ Polička, jako úřad územního plánování příslušný k pořízení územně plánovacích podkladů podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., pořídil v květnu 2014 „Územní studii Polička - lokalita Bezručova“. Jak zveřejnili Mastná a Eisner (2014), tato územní studie řeší využití označe- ných a vymezených zastavitelných ploch Z7 (bydlení), Z51 a Z52 (veřejná prostranství) a vymezené plochy územní rezervy R3 (bydlení), která je Změnou č. 1 Územního plánu Poličky (dále jen ÚP Polička) převedena na plochu zastavitelnou Z166 (bydlení). Dále tato studie obsahuje vymezení pozemků pro umístění staveb pro bydlení v rodinných a bytových domech a pozemky pro veřejná prostranství a sídelní zeleň. V rámci pozemků veřejných prostranství je řešen návrh dopravní a technické infrastruktury. Územní studie zpřesňuje regulativy stanovené v ÚP Poličky pro danou lokalitu

72 a stanovuje podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb, včetně staveb ve- řejné infrastruktury, dle navrženého charakteru zástavby. Územní studie obsahuje textovou a grafickou část. Grafickou část tvoří hlavní výkres, výkres dopravní infrastruktury, výkres technické infrastruktury, koordinační výkres a výkres širších vztahů. OÚPR a ŽP MěÚ Polička, jako pořizovatel územní studie, prověřil navržené ře- šení, schválil možnost využití územní studie jako podkladu pro rozhodování v území a v souladu s ustanovením § 162 odst. 5 stavebního zákona podal krajskému úřadu ná- vrh na vložení dat o této územní studii do evidence územně plánovací činnosti (Mastná a Eisner, 2014). Do dokumentace „Územní studie Polička – lokalita Bezručova“ je možné na- hlížet na OÚPR a ŽP, na stavebním úřadu a na odboru správy majetku MěÚ Polička. Dokumentace je rovněž zveřejněna elektronickým způsobem umožňujícím dálkový pří- stup na oficiálních stránkách města Polička.

5.2.2 I. etapa výstavby

Projekt výstavby je rozdělen do dvou etap. Postaveny by měly být 4 bytové domy (s počtem cca 40 – 50 bytů) a 84 rodinných domků (v rámci obou etap). Před zahájením I. etapy výstavby byly městem vykoupeny pozemky od 45 pů- vodních vlastníků. Vše proběhlo v rámci korektních jednání a vzájemných dohod. V I. etapě byla navržena výstavba 4 bytových a 46 rodinných domů v západní a střední části lokality. Součástí návrhu je i plocha pro parkovou zeleň s možností umístění více- účelového hřiště. Koncem r. 2014 byly zahájeny přípravné práce na inženýrských sítích a v r. 2015 tak mohly vyrůst první domky. Autorem projektu I. etapy technické a dopravní infrastruktury lokality Bezručova byl dle výsledku výběrového řízení zvolen Ing. Aleš Hlavatý z Pardubic (Šauerová, 2014 (7), s. 1).

Obrázek 23: Zahájení budování inženýrských sítí v r. 2015

Zdroj: policka.org, 2018, upraveno autorem

MěÚ Polička veřejně informoval a vyzval své občany, kteří by měli o pozemky v nové lokalitě zájem, prostřednictvím Jitřenky – Novin občanů města Poličky a okolí, oficiálních internetových stránek města Poličky a dále návštěvou MěÚ Polička, kon- krétně Odboru správy majetku. Výstavba bytových domů byla zahájena na základě výsledku průzkumu a ankety města, která ukázala jak velký bude zájem o nové byty a zároveň o jejich typy. Dále na MěÚ proběhly setkání s občany přilehlých ulic (J. Su- ka, Bezručova). Jednání byla vedena za účasti projektanta a jejich výsledkem jsou uza- vřené dohody na optimálních řešeních (především dopravních), které vedou k obou- stranné spokojenosti (města a obyvatel žijících v blízkosti této lokality). V I. etapě je kromě výstavby bytových a rodinných domů, navrženo napojení lokality na komunikační skelet ze stávající ul. Bezručova (včetně úpravy křižovatky a napojení ul. M. Bureše a J. Suka) a ze silnice II/362 (pokračování ul. Čsl. armády) obslužnými komunikacemi se vzájemným propojením. Dále etapa zahrnuje vybudování dešťové kanalizace s odvedením do Jánského potoka, napojení na stávající inženýrské sítě (vodovod, jednotnou kanalizaci, plynovod, trafostanici v ul. J. Suka podzemním vedením NN, sdělovací kabely, veřejné osvětlení). Na severovýchodním okraji lokality je navržena plocha pro parkovou zeleň s možností umístění víceúčelového hřiště a vy-

74 mezenou plochou pro akumulaci dešťových vod - opatření pro realizaci v oblasti HDV (hospodaření s dešťovými vodami) (Ciznerová et al., 2014, s. 27). Vyjádření starosty města p. Jaroslava Martinů, z července r. 2014, popisuje re- akci obyvatel Poličky na spuštění I. etapy výstavby lokality Bezručova a zároveň kon- tinuitu a citlivost postupu města, k již vybudované zástavbě a občanům žijícím v blízkém okolí: „Mám velkou radost, že je o stavební parcely již nyní mimořádný zájem a vyzý- vám ty, kteří chtějí stavět a koupit pozemek k návštěvě městského úřadu. Za město Po- ličku bych tímto chtěl garantovat zohlednění všech požadavků občanů žijících v této části města, budeme hledat maximální shodu především v řešení dopravního napojení a také v tom, aby nová lokalita nenarušila kvalitu jejich současného bydlení. Vyjadřuji velké uspokojení nad tím, že se podařilo zajistit novou a zároveň velmi atraktivní lokalitu pro bydlení v Poličce, myslím, že hlavními prioritami města má být vedle zajištění pracovních příležitostí i zajištění dostupného bydlení.“ (Šauerová, 2014 (7), s. 1).

Obrázek 24: Rozdělení I. a II. etapy výstavby - lokalita Bezručova

Zdroj: policka.org, 2018, upraveno autorem

75 5.2.3 II. etapa výstavby

II. etapa zahrnuje výstavbu 38 rodinných domů ve východní části lokality, opět včetně plochy pro parkovou zeleň s možností umístění víceúčelového hřiště. Po- ptávkou a zájmem občanů o prodej pozemků v I. etapě bylo rozhodnuto o její realizaci (Šauerová, 2014 (7), s. 1). V této fázi bude provedeno i rozšíření stávajícího veřejného prostranství v ul. Bezručova, vybudování zklidněných komunikací, dále realizováno nadzemní a podzemní vedení VN s trafostanicí (mimo řešené území) s následným napojením vý- chodní části podzemním vedením NN, vybudování dešťové kanalizace zaústěné do stávající kanalizace v ul. Čsl. armády, napojení na stávající inženýrské sítě (vodovod, jednotnou kanalizaci, plynovod, sdělovací kabely, veřejné osvětlení). V rámci obou etap bude realizována nezbytná dopravní a technická infrastruktura pro obsluhu stavebních pozemků (Ciznerová et al., 2014, s. 27).

Obrázek 25: Stav II. etapy výstavby - srpen 2017

Zdroj: policka.org, 2018

76 5.2.4 Aktuální stav investic a výstavby v lokalitě

V průběhu měsíců březen až září 2015 proběhlo vybudování inženýrských sítí, které realizovala firma Agile spol. s. r. o. Vysoké Mýto. Celková hodnota zakázky byla stanovena na 30 mil. Kč, přičemž v r. 2015 bylo prostavěno 20 mil., zbývajících 10 mil. bylo určeno pro finální dokončení komunikací. Město uspělo i v prodeji parcel pro vý- stavbu rodinných domů. Celkem s bilancí 41 prodaných parcel ke konci r. 2015, kdy k prodeji zbylo pouhých 5 stavebních pozemků z I. etapy. Do rozpočtu r. 2016 za- hrnulo město částky na realizaci II. etapy a nabídlo k prodeji dalších cca 20 parcel (Šauerová, 2015).

Obrázek 26: První stavěné domy v lokalitě Bezručova- červenec 2016

Zdroj: policka.org, 2018, upraveno autorem

Město upřesnilo, během března r. 2016, výstavbu 4 bytových domů, u kterých stanovilo jejich podobu na 2 „dvojdomy“. S požadavkem na moderní vzhled, odpovídající současným trendům a s energeticky pasivním řešením, s vytápěním řeše- ným pomocí tepelného čerpadla. Domy se vzhledem nenásilného přechodu k rozptýlené zástavbě rodinných domů a dále ven do okolí města, respektujícím okolní přírodu a krajinu. Architektonický návrh zahrnuje například i společnou terasu na střeše jižního domu, pro vnější estetické vyznění byl použit na cca 30% fasádních ploch dřevěný obklad z hrubého modřínu, zbylé části jsou v modré probarvované omítce příp. proskleny. Cel- kově bude v „dvojdomech“ 48 bytů, z toho 12 bytů v dispozici 1kk (29–31 m2), 30 bytů ve 2kk (44 – 49 m2) a 6 bytů ve 3kk (74 m2) (Šauerová, 2016).

77 Vítězem návrhu urbanistické koncepce se stal ateliér „boine!ARCHITEKTI“. Jak uvedl Ing. arch. Karel Bidlo, autor projektu: „Urbanistická koncepce byla vymezená územní studií města a my jsme se snažili dům uzpůsobit tak, aby byl v daných omezeních použitelný a hezký. Určené pozemky bohužel mají nevhodnou obdélnou plochu s delší osou sever-jih. Toto vymezení vychází ze zastaralých konceptů pro bytové domy a dnes jsou již při stavbě nízkoenergetických (příp. pasivních) domů překonány,“ dále architekt doplnil; „při návrhu bytových domů tak byl určující zřejmý nedostatek jižně orientova- ných fasádních ploch, pro správnou energetickou koncepci bylo nutno domům přiznat více jižních ploch jejich rozdělením do dvou kubických hmot, což se zároveň projevilo jako výrazný výtvarný prvek,“ (Šauerová, 2016).

Obrázek 27: Vítězný návrh řešení dvojdomu v lokalitě Bezručova

Zdroj: policka.org, 2018, upraveno autorem

K dispozičnímu řešení domů se Ing. arch. Karel Bidlo vyjádřil takto: „Jeden dvojdům obsahuje tři rovnocenné vstupy ze všech tří přilehlých parkovacích ulic. Ze severu je vstup přímo od hlavní silnice, kde se předpokládá hlavní příjezd “…“uprostřed mezi domy je centrální schodiště zpřístupňující po půlpatrech jednotlivá podlaží“…“schodiště je v přízemí otevřeno vstupy na východ i západ“…“předpokládá se, že byty budou klientskými změnami prováděny individuálně na míru“…“celkově polovina bytů má k dispozici slunnou terasu na jih, u zbývajících se předpokládá insta-

78 lace francouzských oken bez parapetů opatřených zábradlím pro zvýšení světelné kvality vnitřního prostředí. Všechny okenní plochy jsou důsledně kvůli proslunění i energe- tickým ztrátám na jižní, východní a západní fasádě, kde se dají očekávat i nejkrásnější výhledy do lesů na jihu a západě“. (Šauerová, 2016). Město vyhlásilo výběrové řízení na realizaci stavby s předpokladem zahájení stavebních prací na podzim r. 2016 a předběžným dokončením v září r. 2018. Celko- vé finanční náklady k výstavbě „dvojdomů“ se pohybovaly na hranici 63 mil. Kč, po schváleném rozpočtu města na r. 2017 (Šauerová, 2017). Stavbu zahájila v červnu 2017 společnost Prima, spol. s r. o. Hradec Králové. K prodeji město určilo 24 bytových jednotek v jednom domě, dalších 24 bytových jednotek ve druhém domě určilo k pronájmu. V prosinci r. 2017 zastupitelstvo města schválilo „Pravidla pro prodej bytů v majetku města Poličky – lokalita Bezručova“ a zároveň oslovilo evidované zájemce o koupi bytů, i z průběhu minulých let, s možnos- tí podání žádosti o koupi bytu. Pravidla byla vypracovaná bytovou a zdravotně-sociální komisí. Obsahují kritéria hodnocení přijatých žádostí s cílem v případě převisu poptáv- ky uspokojit nejpotřebnější žadatele (zohledňují zejména péči o nezletilé děti, osoby s trvalým pobytem v Poličce a bez vlastního bydlení) (Jitřenka, 2018, s. 1). Na konkrétní podobu pravidel a formátu žádosti se autor odkazuje na přílohy A a B této práce. Formou oficiálních stránek města Poličky a Jitřenky - Novin občanů města Poličky a okolí, byli o prodeji bytů a způsobu podání žádosti, informováni i další občané obce. Obdržené žádosti byly během února r. 2018 posouzeny ustanovenou bytovou komisí, která navrhla prodej vybraných bytů konkrétním zájemcům. Cenové rozpětí u jednotlivých kategorií bytů je dáno velikostí podlahové plochy b.j. včetně teras, balkonů a sklepů. U bytů 1kk se jedná o rozpětí 880 – 930 tis. Kč, u bytů 2kk 1.300 - 1.700 tis. Kč a u bytů 3kk 2.580 - 2.600 tis. Kč. Ceny vycházejí z kalkulace celkových nákladů na tuto investiční akci po započtení do- tace MMR na podporu výstavby technické infrastruktury a dotaci SFŽP „Nová zelená úsporám“. Se ziskem pro město není uvažováno. (Jitřenka, 2018, s. 1).

79 Obrázek 28: Reálná výstavba dvojdomů – červen 2018

Zdroj: policka.org, 2018

Rok 2017 byl v historii města spojen s nejvyššími investičními výdaji. Celkové kapitálové výdaje dosáhly hranice 118 mil. Kč, pro výstavbu nových nájemních bytů město počítalo s dílčím úvěrem 20 mil. Kč (celková výše úvěru pro r. 2017/2018 byla stanovena na 40 mil. Kč). Investice města do stavby bytových domů v lokalitě Bezručo- va, dokončení komunikací, parkovišť a odstavných ploch v rámci I. etapy, byly vypočí- tány na 9 mil. Kč. Dokončení inženýrských sítí s cílem nastartovat a umožnit stavbu rodinných domů v rámci II. etapy byly vypočítány na 4,5 mil. Kč (Šauerová, 2017 (2), s. 1).

5.2.5 Záměr využití pozemků pro veřejné parky

Pro setkávání a oddych obyvatelstva a také posílení přírodní složky v území, jsou na severozápadním okraji a v centru východní části lokality Bezručova navrženy pozemky sídelní zeleně (veřejné parky). V rámci těchto pozemků jsou pak vymezeny plochy pro umístění víceúčelových hřišť, v případě severozápadního parku také plocha pro akumulaci dešťových vod. Jejich hlavní využití spočívá v parkově upravených plo- chách, s odpovídající druhovou skladbou okrasných dřevin, které plní funkci kompo- ziční, odpočinkovou, rekreační, izolační a ekologickou (Ciznerová et al., 2014, s. 12).

80 Obrázek 29: Pozemky určené pro veřejné parky

Zdroj: policka.org, 2018

V prosinci r. 2017 zastupitelstvo města schválilo návrh na vypracování studie řešení parků lokality Bezručova. Zpracováním studie byla pověřena zahradní archi- tektka Ing. Klára Zápotocká. Z důvodu zapojení a zohlednění představ veřejnosti, bylo s městem dohodnuto, že studie bude založena na prvotním průzkumu formou dotaz- níků, ze kterého následně vyplyne návrhová část pro realizaci. Vlastníkům nemovitostí v lokalitě Bezručova a jejím bezprostředním okolí, byly zpracovatelkou studie odeslány dotazníky ke zjištění zájmu o budoucí využití parko- vých ploch. Občané z širšího okolí byli o dotazníku informováni na oficiálních strán- kách města Polička a dostali taktéž stejnou možnost k vyjádření svých představ o vzhledu těchto parků. Na konkrétní podobu dotazníku se autor odkazuje v příloze C této práce. Bylo rozdáno cca 300 dotazníků, ze kterých bylo do stanoveného termínu (pol. února 2018) doručeno 30 ks. Z cílených dotazů byly zjištěny následující výsledky. Dotazníky vyplnilo 17 žen a 13 mužů. Z toho 7 osob ve věkovém rozpětí (18-30) let, 16 osob ve věkovém rozpětí (31-45) let, 5 osob ve věkovém rozpětí (46-60) let a 2 osoby nad 60 let. Průzkum případné délky pobytu obyvatel v parku je vyjádřen v následujícím grafu 5. Výsledkem je, že parky nebudou budovány pouze jako průchozí. Lidé plánují jejich cílenou návštěvu s různorodou náplní a delším pobytem (Zápotocká, 2018, s. 2-3).

Graf 5: Délka pobytu v parcích lokality Bezručova

Zdroj: policka.org, 2018, upraveno autorem

Průzkum důvodů návštěvy řešených parků je vyjádřen v následujícím grafu 6. Výsledkem je, že cílem naprosté většiny návštěvníků je pobyt v parku s dětmi a na čer- stvém vzduchu. Dále lze zmínit využití parku k trávení odpočinku a klidu, případně cvičení. Vybrané aktivity jsou spojené s věkem – starší lidé vyhledávají více klid a stín, uvítali by altánek a vodu, ale také prvky na cvičení pro seniory a vhodné, pohodlné la- vičky. Mladší lidé hledají především zábavu pro svoje děti a pohyb. Žádná z osob neo- značila jako důvod návštěvy pouze průchod parkem (Zápotocká, 2018, s. 4).

Graf 6: Cíle pobytu v parcích lokality Bezručova

Zdroj: navrhy-zahrad.com, 2018, upraveno autorem

Průzkum na výbavu řešených parků je vyjádřen v následujícím grafu 7. Výsled- kem je, že cílem naprosté většiny návštěvníků je doplnění parku o herní prvky pro malé

82 i větší děti, včetně zakrytého pískoviště, případně s vybudováním svahu na zimní sáň- kování. Vodní prvek by uvítali spíše senioři, prostor pro work-out spíše generace střed- ního věku. Zajímavostí je, že v parku umístěném ve východní části lokality (mezi parce- lami) si obyvatelé výslovně nepřejí altánek a prvky, které by přitahovaly problematic- ké a hlučné skupiny (Zápotocká, 2018, s. 5).

Graf 7: Požadavky na doplnění prvků v parcích lokality Bezručova

Zdroj: navrhy-zahrad.com, 2018, upraveno autorem

Z výše uvedených průzkumů lze tedy souhrnně, do návrhové části studie řešení parků lokality Bezručova, vyhodnotit tyto požadavky: ➢ na bezpečnost a klid; ➢ na začlenění herních prvků (konkrétně houpaček, pískoviště); ➢ na zamezení aktivit a prvků, která by byla spojeny se shromažďováním větších skupin lidí (altány, kryté nepřehledné stavby, pergoly apod.); ➢ na odclonění zelení od okolních zahrad – ale minimální stínění; ➢ na jasnou, přehlednou a moderní kompozici; ➢ na vybudování klidové mlatové cesty a laviček (řešených pouze jako trámy); ➢ na vybudování center parků s prostory pro fotbálek, sestavy prolézaček se skluzavkami, houpačky, kryté pískoviště, odpočinkové molo (terasu); ➢ na začlenění vhodných odpadkových košů a stojanů pro kola; ➢ na komorní osvětlení (sloupkové + v molu zapuštěné bodové); (Zápotocká, 2018, s. 1-9)

Obrázek 30: Návrh uspořádání parku v lokalitě Bezručova

Zdroj: navrhy-zahrad.com, 2018, upraveno autorem

84 6 SUBURBANIZAČNÍ VÝVOJ PRŮMYSLOVÉ ZÓNY

6.1 Geografická charakteristika lokality

Pozemky leží na severním okraji Poličky, na konci zástavby v blízkosti silnice II/360 ve směru na Litomyšl (dále na Hradec Králové) a v blízkosti nádraží ČD i ČSAD, v k.ú. města. Pozemky jsou určeny jako plochy smíšené výrobní, pro rozvoj výrobní a ob- chodní činnosti, drobného podnikání, s možností výstavby nových provozoven výrob- ních a skladovacích hal, případně dalších objektů obchodních řetězců, supermarketů a technické vybavenosti. Nacházejí se v mírně svažitém terénu. Většinově jsou ve vlastnic- tví města Poličky. Vzdálenost lokality od nejbližších dálnic je cca 80 km (Humpolec, Hra- dec Králové), od nejbližšího letiště cca 90 km (Brno). Sportovní letiště je v dosahu cca 3 km (Lezník).

Obrázek 31: Geografická poloha průmyslové zóny

Zdroj: autor, mapy. cz 2018, upraveno autorem

85 Lokalita je od centra města vzdálená cca 0,5 km a bezprostředně navazuje na stávající zástavbu průmyslovými objekty poličských firem HŠV (strojírenská výro- ba), Agricol (výroba mléčných výrobků) a dalších menších firem. V této lokalitě se také nacházejí prodejní plochy supermarketu Penny. Průmyslová zóna (dále jen p. z.) je zásobována elektrickou energií – zastaralým vrch- ním vedením VN 35 kV. Pitná voda je vedena vodovodem PVC DN 150 a v blízkosti hranic pozemků jsou přípojky rPE 63. Na hranici pozemků se nachází splašková kanalizace PVC DN 300 a dešťová kanalizace PVC DN 550. Středotlaký plynovod je realizován včet- ně přípojek.

6.2 I. etapa - vznik průmyslové zóny

Jádro p. z. Polička začala vznikat v r. 2004, na ul. T. Novákové, v místech býva- lého zahradnictví. Základní vstupní plocha pozemků měla výměru 4,79 ha. Postupně se začaly budovat inženýrské sítě s investicí v hodnotě 17 mil. Kč. Nečekané investice, v hodnotě 6 mil. Kč, si vyžádala složitá úprava trasy VN, která musela být vyřešena přeložkou. Při této situaci došlo k příkladné a vstřícné spolupráci veřejného a soukro- mého sektoru. Městu významně pomohla firma Colas, která nabídla 2-letý odklad za- placení částky 10 mil. Kč. Smluvně bylo dohodnuto, že město buď prodá pozemky v následné II. etapě a doplatí zbývající částku, anebo firma Colas zbývající pozemky odkoupí. Bez této dohody by město akci výstavby p. z. nebylo schopno zahájit. V I. etapě bylo pro investory připraveno 8 pozemků, přičemž většina zájemců byla z poličského podnikatelského prostředí. (Sáňka, 2005 (5), s. 1). S přípravou výstavby p. z. je spojena i kuriózní situace, když při výkupu pozem- ků od původních majitelů, bylo město v případě jednoho pozemku náhle zablokováno. Majitelka strategického pozemku o rozloze 2 000 m2 požadovala nestandardních 300 000 Kč. Patová situace byla vyřešena tak, že bývalý starosta Poličky zaplatil pozemek z vlastních prostředků a umožnil tak rozjezd výstavby průmyslové zóny. V následujících letech byl však konfrontován se situací vlastníka pozemku vůči městu. K případu došlo při prvním rozšiřování průmyslové zóny a pozemek tak musel být znovu městem vykoupen. Bývalý starosta, i když jednal s dobrým úmyslem, byl chvilkově vystaven situaci střetu soukromého a veřejného zájmu. Jeho jednání však bylo v souladu

86 s tehdejší platnou právní normou. V zájmu strategického rozvoje a deblokace pro využi- tí evropských dotací, došlo ke vzájemné dohodě a směně za jiný městský pozemek. (Svitavský deník.cz, ©2005-2018)

6.3 Hrozba ekonomické krize

S hrozbou ekonomické krize se v letech (2008 – 2009) potýkal i svitavský okres. Ekonomické subjekty váhaly se stavbou v p. z.. Města jako Polička, Svitavy, Litomyšl a Moravská Třebová, které investovali do rozvoje svých p. z., byly postaveny do tíživé situace možného zastavení staveb a obrovských finančních ztrát. Právě provázanost smluv a společných investic do pozemků i jednotlivých etap výstavby, mezi městy a investory, byla v ohrožení. Situaci tohoto období vystihl svými slovy svitavský starosta Jiří Brýdl; „Investoři mají úvěrové potíže. Zatím se tato skutečnost projevila u Vranovských strojíren, ale předpokládáme, že se objeví u dalších firem. V jednom případě jsme prodej pozemku už smluvně ošetřili. Přesto existuje riziko, že k platbám nedojde nebo se opozdí“. Rozšíření p. z. v Poličce však bylo schváleno a ekonomická krize tomu nezabrá- nila. V Litomyšli např. změnili způsob jednání s dalšími investory a zamítli výstavbu dalších skladovacích hal. Jak uvedl starosta Michal Kortyš; „Chceme, aby přišli podni- katelé, kteří vybudují podniky, kde zaměstnají větší množství lidí. Několik pozemků je zamluvených. Zájemci se mají „…“ rozhodnout, jestli opravdu chtějí stavět.“ V Mo- ravské Třebové nakonec došlo k plnému obsazení zóny a město tak přistoupilo k výběru nových lokalit. V okrese Svitavy tak vznikl všeobecný předpoklad o snižování cen pozemků, způsobený poklesem zájmu investorů o průmyslové lokality oproti velkému množství připravených pozemků v celé ČR. (Svitavský deník.cz, ©2005-2018)

87 6.4 II. etapa - rozšíření průmyslové zóny

Vzhledem k zájmu dalších podnikatelských subjektů bylo schváleno rozšíření p. z. Polička. Městu se podařilo k tomuto účelu získat dotaci cca 15 mil. Kč z fondů EU, konkrétně z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Dal- ší cca 4 mil. Kč použilo z vlastního rozpočtu. V únoru r. 2009 byla zahájena výstavba navazujících inženýrských sítí a komunikací, které byly dokončeny v r. 2010. Touto technicky i finančně náročnou akcí bylo připraveno cca 9,2 ha nových ploch, vystavěna komunikace zajišťující druhé napojení ze silnice II/360 od jihu, propojené se stávající příjezdovou komunikací ze zahajovací výstavby p. z.. V souvislosti s těmito stavebními úpravami a integrací do okolní zástavby, byly postaveny chodníky, část cyklistické stezky, nový most přes místní potok s upravením koryta, veřejné osvětlení a nový železniční přejezd se zabezpečovacím zařízením (Jitřenka, 2009 (6), s. 1).

Obrázek 32: Informační tabule o rozšíření p. z. Polička pro návštěvníky

Zdroj: svitavsky.denik.cz 2010, autor 2018, upraveno autorem

Současně s rozšířením p. z. probíhala rezidenční výstavba rodinných domů v lo- kalitě Mánesova. Celý projekt znamenal, z hlediska pracovních příležitostí a zvýšení zaměstnanosti, nabídku 200 pracovních míst pro místní i okolní obyvatelstvo. (Svitav- ský deník.cz, ©2005-2018)

88 6.5 Rozvoj podnikatelské činnosti v lokalitě

Po ukončení obou fází výstavby p. z., konstatoval starosta Jaroslav Martinů: „Průmyslová zóna je dokončená. Stavba první a druhé etapy trvala šest let a stála šedesát dva milionů korun. Vložené finance se vyplatily. V současnosti jsou k dispozici zhruba čtyři hektary. Když se je podaří městu zpeněžit, bude to znamenat již jen příjem pro městskou pokladnu. Do dvou let by mělo také dojít k přeložce vysokého napětí, což by pozemky ještě zatraktivnilo.“ (Svitavský deník.cz, ©2005-2018) V I. fázi vzniku p. z. (r. 2004) se v jejím jádře postupně etablovali následující firmy. Firma MEDESA s.r.o., zabývající se výrobou laboratorní techniky. Firma JIP Polička s.r.o., velkoobchod s nápoji a potravinami. Firma AutoMach Group a.s., auto- servis s autobazarem. Firma HTH8 s.r.o., výrobce měřicí a regulační techniky a dodava- tel zařízení pro dodávky tepla, která původně sídlila v centru Poličky. Zahraniční investor se v I. fázi zatím nepřihlásil. Po II. fázi rozšíření p. z. (r. 2010), bylo již v tom sa- mém roce obsazeno cca 3,9 ha plochy dalšími firmami.

Obrázek 33: Firmy I. fáze - Medesa, JIP a AutoMach Group

Zdroj: autor 2018, upraveno autorem

Firmou KOH-I-NOOR Ponas s.r.o., která se stala v r. 2007 součástí jedné ze čtyř strate- gických divizí KOH-I-NOOR MACHINERY a.s., v ryze české skupině KOH-I-NOOR HOLDING s celosvětovou působností. V rámci koncernu nalezneme výrobní kapacity v ČR, Rusku, Číně nebo Bulharsku a obchodní kapacity ve více než 80 zemích světa. Klastr s více než 2200 zaměstnanci a ročním obratem přes 3,5 mld. se za dobu své exis- tence stal významným hnacím motorem ekonomického růstu řady regionů. KOH-I-NOOR Ponas s.r.o. je plastikářská společnost zabývající se výrobou forem pro lisování plastů a výrobou výlisků použitím technologie vstřikování termoplastů.

89 Výroba je zaměřena na technické výlisky z oblastí automobilového a elektrotechnického průmyslu, kosmetiky a zdravotní techniky (kinmachinery.cz, ©2015-2018). Firma v p. z. postavila v r. 2013 novou lisovnu, kam sestěhovala své čin- nosti ze tří míst ve městě a vybavila ji vstřikovacími lisy a plně automatizovanými tech- nologiemi. Ředitel společnosti KOH-I-NOOR Ponas pan Robert Záboj, k tomu v r. 2013 uvedl, „Půjde o jeden z nejmoderněji technologicky vybavených provozů v oblasti vstřikování plastů. Vedení společnosti počítá s tím, že v letošním roce vzroste výroba o 15%. V horizontu jednoho až dvou let by měla tedy vzniknout i nová pracovní místa. Mělo by jich být dvacet až třicet. Továrna bude potřebovat dělníky i technology. Bude záležet na formě jednotlivých nových zakázek". V současné době pracuje v polič- ském závodě 250 zaměstnanců, z toho 30 inženýrů a 20 technologických specialistů. (Svitavský deník.cz, ©2005-2018) Další firmou v p. z. je KMtronic s.r.o. z Litomyšle, dodávající elektronické prvky pro světelnou reklamu a interiérové osvětlení, která měla v Poličce dosud pouze pro- najaté prostory. Do nové lokality přesídlila z Horního předměstí i původní poličská firma Daniševský s.r.o., vyrábějící zdravotnickou techniku. V r. 2012 došlo k její fůzi s německým nadnárodním koncernem DRÄGER Medical, který je přední světovou spo- lečností v oboru zdravotnických a bezpečnostních technologií, takže v p. z. už vystupuje pod názvem DRÄGER (Dräger, ©2018). Mezi další firmy patří Zahradnictví Polička s.r.o. a 1. Česko-slovenská Fotovoltaická s.r.o.. Všechny tyto podnikatelské subjekty začali na připravených parcelách stavět nové výrobní haly a prostory pro svoji činnost (Martinů, 2012 (9), s. 1). V květnu r. 2010 byla mezi městem a firmou FLÍDR s.r.o., uzavřena smlouva o zřízení fotovoltaické elektrárny. Byla postavena v lokalitě p. z. na pozemku o rozloze cca 1,5 ha. Fotovoltaická elektrárna je tvořená pevnými panely, osazenými na ocelové konstrukci, s celkovým počtem 6 120 ks a celkovým výkonem 1.101,60 kWp4. Dá- le je tvořena otočnými panely umístěnými na 6 ks ocelových konstrukcí, kotvených do betonových základových patek. Jedna otočná konstrukce obsahuje 48 ks panelů.

4 KiloWatt peak - hodnota uvádí, jaký maximální výkon v kiloWattech dodává solární elektrárna v ideálních podmín- kách., tj. při plném svitu Slunce, kdy se za ideální podmínky považuje 25 stupňů Celsia, při slunečním svitu světla odpovídající energii 1000 Wattů na m2. (Odpovedi.cz, ©2018)

Obrázek 34: Firmy II. fáze - KMtronic, Koh-i-noor, Dräger, Fotovoltaika

Zdroj: autor 2018, upraveno autorem

V r. 2014 projevila zájem o pozemky v p. z. firma MILACRON Czech Repub- lic spol. s.r.o. (dále jen MCR), spadající pod americkou nadnárodní společnost MI- LACRON HOLDING CORPORATION. Firma, která je předním výrobcem strojů na produkci vyfukovaných plastových výrobků, např. pro výrobu plastových lahví na mléko, šampóny, nádoby pro větší obsah tekutin ad.. V této oblasti výroby je na svě- tové špičce a zaznamenává další expanzi. Díky novému výrobnímu komplexu tak upev- ňuje svoji evropskou produkci. MCR vyrábí v Poličce stroje navržené v Německu, Itálii a Spojených státech pro zákazníky v Evropě, na Středním Východě, Africe a dalších mezinárodních trzích. Firma dříve sídlila více než 20 let v městské části Polička – Bořiny, takže chce i nadále využívat pro spolupráci lokální firmy a má zájem o zvýšení zaměstnanosti v regionu. Při startu nové výrobní haly na p. z. zaměstnávala 41 osob, v současnosti se počet zaměstnanců zvýšil dvojnásobně a pohybuje se na hranici 100 osob. (Milacron.com, ©2018)

91 Pro průmyslovou činnost MCR na ploše cca 4,3 ha, však městu vznikla potřeba úpravy ÚP. Zastupitelstvem města byla schválena změna, kterou bylo rozšířeno území p. z. celkem o 16,5 ha a převedeno z plochy územní rezervy do zastavitelné plochy smí- šené výrobní. Stavba doposud největšího výrobního komplexu v p. z., tak byla zahájena v červenci r. 2014. Nově vybudovaný areál MCR nyní zahrnuje jak část výrobní, tak nové kanceláře. Firma připravuje k zprovoznění i další halu a tím opět významně rozšíří stávající provoz, také proto provádí i nadále rozsáhlý nábor do řad svých za- městnanců, zejména v oborech – strojní a elektro technici, dělnické profese, strojní a elektro inženýři. O odkoupení pozemku v p. z. projevila v tomto roce zájem také společnost AGRICOL s.r.o., jejíž pozemek nyní navazuje na stávající areál společnosti a tvoří rezervu pro budoucí rozvoj firmy.

Obrázek 35: Areály firem Milacron, Agricol a další volné pozemky

Zdroj: autor 2018, upraveno autorem

Potřeba rozšíření p. z. byla dána zejména tím, že město Polička disponovalo již jen cca 2,3 ha pozemků pro potencionálního investora, které však netvořily ucelenou plochu, ale jednalo se o samostatné pozemky o průměrné rozloze cca 3000 m2. Další

92 pozemky (cca 4,3 ha) byly ve vlastnictví soukromých osob a cca 5,9 ha bylo již zasta- věno nebo prodáno. (Polička - oficiální stránky města, ©2018) Po prodeji pozemku společnosti MCR a společnosti AGRICOL s.r.o. v červenci 2014 je pro nové investory připravena výměra celkem 4,0 ha zainvestova- ných pozemků, zčásti ve vlastnictví města Poličky a zčásti v soukromém vlastnictví. Tyto pozemky jsou napojitelné na stávající dopravní a technickou infrastrukturu (komunikace, vodovod, kanalizace, středotlaký plynovod, rozvody elektro, veřejného osvětlení a telekomunikací). Přístup k pozemkům je zajištěn nově vybudovanou komu- nikací, umožňující průjezd p. z., s napojením na silnici II/360 směrem na Litomyšl. Vedle těchto zasíťovaných pozemků je po vydání změny ÚP a nabytí její účin- nosti v červenci 2014, pro potencionální investory k dispozici dalších cca 12,5 ha po- zemků, převážně v soukromém vlastnictví. Dobudování inženýrských sítí a komunikač- ního řešení nového území bude ponecháno na budoucích investorech a jejich potřebách, kteří tak mají možnost získat pozemky za příznivější cenu. (Polička - oficiální stránky města, ©2018)

Obrázek 36: Mapa využití pozemků p. z. po úpravě ÚP

Zdroj: policka.org, 2018, upraveno autorem

V r. 2014, v soutěži „Město pro byznys Pardubického kraje“, získala Polička titul. Vyhlašovatelem této soutěže je týdeník Ekonom, partnerem společnost Škoda Transportation, odborným garantem Czech Credit Bureau (dále jen CRIF) a finálním

93 zpracovatelem agentura Datank. Agentura hodnotí ORP a městské části hlavního města Prahy, podle různých kritérií. Nejvíce velkých zaměstnavatelů, nízké ceny bytů, podpora veřejné dopravy a slušný objem získaných dotací z EU. To jsou hlavní důvody, proč se podnikatelsky nejpřívětivějším místem pardubického regionu stala Polička. Zároveň je lákadlem vel- kých společností. Mezi místními firmami je nejvíce velkých zaměstnavatelů z celého kraje. Město si uvědomuje jejich důležitost pro dostatek pracovních míst. Podnikatelům a firmám ve městě pomáhají i nízké ceny bytů a stavebných pozemků. Dobré výsledky dosáhla Polička i v hospodaření. V podpoře veřejné dopravy skončila na 2. místě, v iRatingu CRIF a nákladech na dluhovou službu na 3. místě. Městu se postupně, v průběhu několika let, podařilo úplně zbavit dluhů i podle tvrzení starosty Jaroslava Martinů, „Opatrně utrácíme a to jenom ty peníze, které máme. Před dvanácti lety mělo město dluh 105 miliónů. Dnes nedluží ani korunu.“ Polička si dobře vede i v získávání prostředků z fondů EU. Objem získaných dotací na jednoho obyvatele v období 2011-2013, město zařadil na 2. místo v kraji. Posun vpřed je patrný i v oblasti komunikace živnostenského úřadu s podnikateli. Polička se zařadila, díky rychlosti, vstřícnosti a kvalitě odpovědí, do první třetiny měst. Největší slabinou města je klesající počet obyvatel, který by se v budoucnu mohl výrazně podepsat i na stavu podnikání. (Polička - oficiální stránky města, ©2018)

Obrázek 37: Převzetí titulu „Město byznysu Pardubického kraje 2014“

Zdroj: policka.org, 2018, upraveno autorem

94 6.6 Další rozvoj průmyslové zóny a doporučení pro praxi

Vymezené zastavitelné plochy p. z. jsou již částečně využity, přesto se úpravou ÚP podařilo rozšíření o další rozvojové plochy, které do budoucna mohou zaručit hos- podářský růst města. Největším úkolem, pro zajištění kvalitní výrobní činnosti zdejších podnikatel- ských subjektů, bude realizace nového nadzemního vedení VVN 2x 110 kV + 35 kV z TR Hlinsko – TR Polička – TR Svitavy. Jedná se o jeden ze strategických cílů města, ukotvených v „SPRMP 2014 – 2020“, z rozvojové oblasti technické infrastruktury (viz. kapitola 3.4.1). V současné době je zásobování obce prováděno z TR 110/35 kV Česká Třebová a TR 110/35 kV Hlinsko vedením VN 35 kV. TR 35/6 kV Polička dále slouží k napáje- ní Poličky i okolních obcí. Toto distribuční vedení elektrické energie nevyhovuje sou- časným a budoucím potřebám, zejména z hlediska svého technického stavu a přenoso- vých možností. Nutnost jeho výstavby je zřejmá i ze současné situace v připojování velkých odběratelů elektrické energie. Kapacita stávajících vedení VN na Poličsku (oblast mezi městy Hlinsko, Bystré a Litomyšl) je vyčerpána, z tohoto důvodu je společnost ČEZ Distribuce nucena omezovat a regulovat připojování nových odběratelů i navyšo- vání příkonu u stávajících odběrných míst. Na Poličsku je v současné době evidováno několik zamítnutých žádostí o navýšení odběrů z hladiny VN (např. Flídr plast s.r.o., Ravensburger Karton s.r.o., ad.) Nedostatečná kapacita stávajících vedení vysokého napětí tak brání v rozvoji celého mikroregionu. Přípravou výstavby nové TR 110/35 kV Polička a nového vedení VVN 2x 110 + 35 kV, v úseku TR Hlinsko – TR Polička, se město a společnost ČEZ zabývá již od r. 2007. V současné době je již vydáno pravomocné územní rozhodnutí a záměr výstavby je projednáván s majiteli pozemků a zástupci dotčených samospráv. Celková délka vedení Hlinsko – Polička je 28,2 km, převážně vedeného v trase stávajícího vede- ní 35 kV a celková realizační cena stavby je 297 mil. Kč. (ÚAP pro SO ORP Polička, 2016). V souvislosti s chybějícím rychlejším dopravním napojením p. z., na trasu rych- lostní komunikace R35 s následným napojením na dálniční síť, stále probíhá výběr smě- rování vhodné trasy. Město Polička proto intenzivně vede jednání o dalších možnostech

95 na všech úrovních, která by vedla k realizaci obchvatu města. Postoj Ministerstva dopravy ČR, je však v současnosti nekompromisní a odmítavý. Dle jeho úsudku by nebyl obchvat města Poličky dostatečně využíván a byl by tak pro něj i ekonomicky neobhaji- telný. Toto své tvrzení ministerstvo opírá zejména o výsledky ze sčítání dopravy, kte- ré bylo provedeno v letech 2008 a 2016. Vedení města se však s tímto tvrzením nezto- tožňuje, a proto se snaží vést další jednání na úrovni Ředitelství silnic a dálnic, kte- ré má ve věci budování obchvatů v ČR neméně důležitou roli. Snaha o dosažení vytyče- ného cíle tak stále přetrvává.

Obrázek 38: Výkres záměrů energetické a dopravní infrastruktury

Zdroj: policka.org, 2018, upraveno autorem

Dalším dílčím úkolem budou kultivační práce v lokalitě p. z.. I vzhledem k ros- toucímu počtu firem a zároveň i počtu zaměstnanců, vzniká potřeba k provedení těch- to úprav. Autor provedl terénní průzkum lokality ve dnech 29. 6. – 30. 6. 2018. Z uvedeného pozorování bylo zjištěno, že zde chybí chodníky pro pěší. Zejména na nové propojovací komunikaci p. z., u největších firem KOOH-I-NOOR a MCR. Vzhledem k tomu, že se jedná o největší zaměstnavatele a po silnici chodí do zaměstná- ní (a zpět) velký počet lidí, považuje autor vzhledem k bezpečnosti pěších, tento pro- blém za zásadní. Navrhuje dobudovat chodníky, aby se předešlo nebezpečným situacím i z hlediska zvýšené kamionové dopravy v této lokalitě.

96 Dále byl zjištěn stav, že jmenované firmy zatím nemají vybudované odstavné plochy pro parkování kamiónů a návěsů. V uvedeném termínu pozorování, parkovaly odstavené kamiony podélně na nové propojovací komunikaci. Z dopravního hlediska, bylo při objíždění kamionů špatně vidět protijedoucí osobní auto. Takovéto parkování však způsobuje i problém při provádění kompletní zimní údržby a odklízení sněhu. Au- tor tedy navrhuje dostavbu těchto odstavných ploch. Vzhledem k pracovní činnosti firem, považuje jejich vybudované parkovací a otočné plochy za nedostatečné. Lokalita je v provozu od r. 2004 a jejím postupným rozšiřováním se dosáhlo cca 13 ha užívané plochy. I po 14 letech, je zcela patrné, že se jedná o zcela ryze in- dustriální prostředí. Ze stavebních materiálů převládá asfalt, beton, železo, ocel, sklo a plast. Stále jsou viditelné hranice přechodů jednotlivých pozemků s občasnými mate- riálovými pozůstatky po výstavbě objektů. Tento prvek působí kontrastně, zejména vzhledem k upraveným i reprezentativním vstupním prostorům některých firem. Absence zeleně v lokalitě je výrazná, dominují pouze zarůstající hromady sutin, náletové dřeviny nebo náhodně ponechané solitéry. Autor v tomto případě zřejmě chápe priority jednotlivých firem, které upřednostňují zabezpečení svých provozů před este- tičností. Celkový dojem je však pro kolemjdoucího občana chaotický a vzhledově ne- přívětivý. Autor by považoval za vhodné zkultivovat prostředí p. z., při dalších úpra- vách nebo jejím rozšiřování, např. formou zařazení okrasných dřevin, vhodných solité- rů, odpadkových košů i laviček.

Obrázek 39: Aktuální postřehy z průmyslové zóny

Zdroj: autor, 2018

97 ZÁVĚR

V úvodu práce jsem si stanovil otázku, která pro mě byla „startovní čárou“. Je image průmyslových zón opravdu odměřená, anebo lze nalézt v jejich působnosti i kladné „skryté“ elementy? A moje odpověď po několika měsících hlubšího zkoumání? „V image a působnosti poličské průmyslové zóny, lze najít spoustu kladných elementů.“ Poličská průmyslová zóna, se svými 13 ha „aktivní“ plochy, patří mezi velmi malé projekty. Když si vezmeme extrémní případ z druhé strany, např. průmyslovou zónu automobilových závodů Kolín – Ovčáry, tak zde už se jedná o aktivní plochu 370 ha. I přes svoji malou velikost, však má svůj vlastní a jedinečný příběh, který byl a stále je ovlivňován mnoha okolnostmi. V této práci dokazuji, že se nejedná o pouhou koncentraci výrobních hal, která je spolu s jejím umístěním na periferii města typickým znakem komerční suburbanizace, ale že za jejím vznikem, provozem, funkčností a dal- ším rozvojem je schováno mnoho historických, sociologických, ekonomických a strate- gických hledisek, které ovlivňují rozvoj města Poličky. Polička byla a stále je, díky své geografické poloze na Českomoravské vrchovi- ně, jakousi „nárazníkovou“ zónou. Její vývoj je tímto faktem ovlivňován již po staletí. Jedná se město na hranici Čech a Moravy, jehož význam byl strategicky posílen už ve 13. stol., ať už z hlediska obchodního významu, kdy se stalo součástí stezky pro- pojující Prahu s moravským územím nebo z hlediska vojenského, kdy bylo pověřeno obranou proti uherským a tureckým vpádům. Silně ovlivněno v období II. sv. války, německými nároky na Sudety, zejména svým postavením na jejich hranici. V součas- nosti se jedná o ORP, která se nachází na periferii Pardubického kraje, ale svoji spádo- vostí spíše inklinuje k jihomoravskému Brnu. Tento stav je dán horší dopravní dostup- ností do krajského města Pardubice. V této práci tedy předkládám historická fakta zá- měrně, protože je považuji za důležitá v návaznosti na aktuální socioekonomickou situaci města i v návaznosti na socioekonomické dopady samotné průmyslové zóny. Tyto fakta jsou úzce provázána i s demografickým a ekonomickým vývojem té- to obce. Když se městu ekonomicky dařilo, počet obyvatel Poličky rostl. Naopak, když hospodaření stagnovalo, tak byl vždy patrný odliv obyvatelstva „za lepším, vět- ším, něčím novějším“. Bohužel tato zákonitost se opakovaně vrací v různých podobách.

98 V případě Poličky se v dnešní době jedná hlavně o odliv mladých lidí, kte- ří už po absolvování škol zůstávají především ve velkých městech, jako je Praha a Brno. Vize jejich osobního rozvoje i ekonomické prosperity v těchto městech, udávajících hlavní směr vývoje v našem státě, jednoznačně „válcují“ jakýkoliv patriotismus vů- či městu, kde vyrůstali a žili. V této práci však dokazuji, že Polička je jedním z měst, které v tomto směru nestagnuje. Pověření zastupitelé města jsou si dobře vědomi tohoto problému a vybudováním průmyslové zóny a nových lokalit pro bydlení prosazují účin- ný nástroj, kterým si chtějí mladší populaci v Poličce udržet. V praktické části této práce ověřuji, že vznik a rozvoj průmyslové zóny i dlou- hodobá spolupráce s podnikatelskou sférou se městu bohatě zúročuje. Podporou míst- ních podnikatelských subjektů a příchodem nových investorů zažívá žádoucí hospodář- ský rozvoj. Dlouholetá dobrá komunikace, mezi těmito subjekty a představiteli města, má své výsledky v podobě nově vznikajících pracovních míst. Polička tak dokáže těmi- to ekonomickými ukazateli konkurovat i větším krajským městům. Solidní podporu a podmínky pro podnikání, zdůvodňuji i tím, že město nepatří v regionu mezi nejdražší. To bude na druhou stranu i výzva pro další spolupráci, aby se podařilo ukočírovat i případný další zvýšený zájem o město i nové pracovní pozice. Průmyslovou zónu považuji momentálně za „strategickou“ chloubu města, aniž by se jednalo o nějaký izolovaný projekt. Jedná se o jedinečnou a historickou šanci, jak město stabilizovat a posílit jím demografickou křivku v Poličce. V návaznosti k ní, vznikají i nové lokality pro bydlení. To dokazuji na související lokalitě Bezručova, je- jíž vznik a rozvoj předkládám v ověřené a ucelené syntéze. Považuji ji jednoznačně za další praktický přínos této práce, protože podpora pěkného a dostupného bydlení, je jedním z nástrojů, jak získat potenciál mladých lidí pro město. Cíl této práce, „zhodnocení socioekonomických dopadů komerční suburbanizace v souvislosti s poličskou průmyslovou zónou“, tak považuji za splněný.

99 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Literatura ANTROP, Marc. Landscape change and the urbanization pr.ss in Europe. Landscape and Urban Planning, 2004, č. 67, s. 9 – 26. CÍLEK Václav a Miloslav BAŠE. Suburbanizace pražského okolí: dopady na sociální prostředí a krajinu. Praha, 2005, 44 s. HNILIČKA, Pavel. Sídelní kaše: otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Brno: Era vydavatelství Vyd.1., 2005, 131 s., ISBN: 80-7366-028-8. KREJČOVÁ, Nikola. Komerční suburbanizace Prahy. Plzeň: Vydavatelství Aleš Čeněk s.r.o., 2015, 160 s., ISBN 9788073804787. OUŘEDNÍČEK, Martin. Suburbanizace.cz. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, 2008, 96 s. ISBN 9788086561721. OUŘEDNÍČEK, Martin. Sociální geografie pražského městského regionu. Praha: Ka- tedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Kar- lovy v Praze, 2006, 159 s. ISBN: 80-865-6194-1. ROMPORTL, Dušan, CHUMAN, Tomáš. Změna struktury krajiny vlivem rezidenční a komerční suburbanizace v České republice. Suburbanizace.cz., 2010, 13 s. ISSN 1803-8239. SÝKORA, Luděk. Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Praha: Ústav pro geopolitiku, 2002, 191 s. ISBN 8090191495. SPILKOVÁ, Jana, ŠEFRNA, Luděk. (2010): Uncoordinated new retail development and its impact on land use and soils: A pilot study on the urban fringe of Prague, Czech Republic. Landscape and Urban Planning, 2010, č. 94, s. 141 – 148. ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra et al. Suburbanizace – hrozba fungování (malých) měst. 1. vyd. Hradec Králové: Civitas per Populi. 2007, 234 s. ISBN 9788090381339. KONEČNÝ, Stanislav, RŮŽIČKA, Jindřich. Polička: věnné město českých královen. Praha: město Polička v nakladatelství Argo, 2001, 142 s. ISBN 8072033972. PÁSKOVÁ, Martina, ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR a Linde, 2012, 768 s., ISBN 80-239-0152-4.

100 Legislativa a jiné právní dokumenty CIZNEROVÁ, Vanda et al. Územní studie Polička - lokalita Bezručova. Brno: Urbanis- tické středisko Brno, 2014, 27 s. Ev. č. 213 – 006 – 598. Dostupné také z: http://www. policka.org/detail/8416/mestsky-urad/uzemni-planovani ČESKÁ REPUBLIKA. Návrh výroku územního rozhodnutí. Polička: MěÚ Polička, 2010, ročník 2010. Dostupné také z: http://policka.org/info/mestsky-urad/uredni-deska/ ČESKÁ REPUBLIKA. Organizační řád MěÚ Polička. Polička: MěÚ Polička, 2017, ročník 2017. Dostupné také z: http://policka.org/info/mestsky-urad/ ČESKÁ REPUBLIKA. Program rozvoje Pardubického kraje pro období let 2012 – 2020, Pardubice: GaREP, ročník 2011. Dostupné také z: https://www. pardubickykraj.cz/rozvoj-kraje ČESKÁ REPUBLIKA. Strategický plán rozvoje města Poličky pro období let 2014 – 2020, Polička: MěÚ Polička, ročník 2013. Dostupné také z: http://www. policka.org/detail/2115/mestsky-urad/info-z-odboru/Strategicky-plan-rozvoje-Mesta- Policky-pro-obdobi-2014-2020/ ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 128/2000 Sb.: Zákon o obcích (obecní zřízení). In: Sbírka zákonů. ČR: Parlament ČR, 2000, ročník 2000, částka 38, číslo 128. Dostupné také z: https://zakonyprolidi.cz/cs/2000-128? ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 183/2006 Sb.: Zákon o územním plánování a staveb- ním řádu (stavební zákon). In: Sbírka zákonů. ČR: Parlament ČR, 2006, ročník 2006, částka 63, číslo 183. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006- 183?text=stavebn%C3%AD+z%C3%A1kon ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 500/2004 Sb.: Zákon správní řád. In: Sbírka zákonů. ČR: Parlament ČR, 2004, ročník 2004, částka 174, číslo 500. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500?text=spr%C3%A1vn%C3%AD+z%C3%A1 kon

Jiné dokumenty

CHADIMOVÁ, Jana. Konec druhé světové války v Poličce. Praha, 2011, 98 s. Bakalář- ská práce. Karlova univerzita v Praze, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Dušan Foltýn. JACKSON, Joseph. Urban sprawl. Urbanismus a územní rozvoj. Odborný časopis o územním plánování. Praha: ÚÚR, 2002 (6), s. 21 – 28.

101 SÁŇKA, Stanislav. O současné investiční výstavbě ve městě. Jitřenka: Noviny občanů města Poličky a okolí. Polička: MěÚ Polička, 2005 (5), s. 1. SÝKORA, Luděk. Suburbanizace: Problém i řešení. Vesmír: Věda, příroda, člověk, společnost - časopis s tradicí od roku 1871 [online]. Praha: WebActive, 2010, 22. 7. 2010, 89 (7), 440-441 [cit. 2018-03-23]. ISSN 1214-4029. Dostupné z: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2010/cislo-7/suburbanizace.html ŠAUEROVÁ, Naďa. Chcete bydlet v novém? Jitřenka: Noviny občanů města Poličky a okolí. Polička: MěÚ Polička, 2014 (7), s. 1. ŠAUEROVÁ, Naďa. Nová lokalita pro bydlení. Jitřenka: Noviny občanů města Poličky a okolí. Polička: MěÚ Polička, 2014 (1), s. 1-2. ŠAUEROVÁ, Naďa. Polička v roce 2017. Jitřenka: Noviny občanů města Poličky a okolí. Polička: MěÚ Polička, 2017 (2), s. 1. MARTINŮ, Jaroslav. Nadějný obrat demografického vývoje v Poličce. Jitřenka: Noviny občanů města Poličky a okolí. Polička: MěÚ Polička, 2018 (3), s. 1. MARTINŮ, Jaroslav. Nebývalý rozvoj výrobních kapacit v Poličce. Jitřenka: Noviny občanů města Poličky a okolí. Polička: MěÚ Polička, 2012 (9), s. 1. Prodej bytů v lokalitě Bezručova. Jitřenka: Noviny občanů města Poličky a okolí. Polička: MěÚ Polička, 2018 (1), s. 1. Rozšíření průmyslové zóny v Poličce. Jitřenka: Noviny občanů města Poličky a okolí. Polička: MěÚ Polička, 2009 (6), s. 1. ZÁPOTOCKÁ, Klára. Prezentace "Parky lokality Bezručova – návrhová studie". Ústí nad Orlicí: www.navrhy-zahrad.com, 2018, s. 9. ZÁPOTOCKÁ, Klára. Prezentace "Parky lokality Bezručova - výsledky průzkumu". Ústí nad Orlicí: www.navrhy-zahrad.com, 2018, s. 5.

Internetové zdroje Dräger [online]. Lübeck: Drägerwerk AG & Co. KGaA, ©2018 [cit. 2018-05-23]. Do- stupné z: https://www.draeger.com/cs_cz/Home Kinmachinery.cz [online]. Praha: KOH-I-NOOR MACHINERY a.s., ©2015-2018 [cit. 2018-05-24]. Dostupné z: https://www.kinmachinery.cz/ponas/o-spolecnosti MARTINŮ, Jaroslav, NĚMCOVÁ, Magdalena, ed. Smutný demografický vývoj pokračuje [online]. Polička, 20. 2. 2017 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://www.poli cka.org/detail/11424/mestsky-urad/Tiskove-zpravy/Smutny-demograficky-vyvoj- pokracuje/

102 MASTNÁ, Marta, EISNER, Jan, ed. Oznámení o pořízení Územní studie Polička - lokalita Bezručova [online]. Polička, 2. 5. 2014 [cit. 2018-02-07]. Dostupné z: http://www. policka.org/detail/8416/mestsky-urad/uzemni-planovani/Oznameni-o-porizeni-Uzemni- studie-Policka---lokalita-Bezrucova/ Milacron [online]. Milacron: ©2018 [cit. 2018-05-29]. Dostupné z: https://www.milac ron.com/cs/ OUŘEDNÍČEK, Martin a Jana TEMELOVÁ. Suburbanizace.cz [online]. UK PřF - katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, ©2008-2018 [cit. 2018-03-21]. Dostup- né z: http://www.suburbanizace.cz/index.htm Podpora revitalizace brownfieldů v ČR [online]. Praha: Agentura pro podporu podniká- ní a investic - CzechInvest, ©2018 [cit. 2018-03-16]. Dostupné z: http://www.brownfiel dy.eu/ POLIČKA – oficiální stránky města. 4. úplná aktualizace ÚAP pro území správního obvodu ORP Polička (2016). [online]. Polička: Eisner, 2016 [cit. 2018-02-01]. Dostup- né z: http://www.policka.org/detail/2902/mestsky-urad/uzemni-planovani/Uzemne- analyticke-podklady-ORP-Policka/ POLIČKA – oficiální stránky města: Od založení města do husitské revoluce (13. - 15.stol.) [online]. Polička: Votruba, 2005 [cit. 2018-02-01]. Dostupné z: http://www.policka.org/detail/65/o-meste/historie/Od-zalozeni-mesta-do-husitske- revoluce-(13--15-stol-)/ Suburbanizace.cz [online]. Praha: UK PřF - katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, ©2008-2018 [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: http://www.suburbanizace. cz/index.htm Svitavský deník.cz: Průmyslová zóna Polička [online]. Praha: Vltava Labe Media a. s., ©2005-2018 [cit. 2018-05-25]. Dostupné z: https://svitavsky.denik.cz/tema /prumyslova_zona_policka.html ŠAUEROVÁ, Naděžda. Město Polička má schválený rozpočet 2017 [online]. Polička, 6. 3. 2017 [cit. 2018-03-18]. Dostupné z: https://policka.org/detail/11492/mestsky- urad/Tiskove-zpravy/Mesto-Policka-ma-schvaleny-rozpocet-2017/ ŠAUEROVÁ, Naděžda. Město Polička zahájí výstavbu bytových domů [online]. Polič- ka, 17. 3. 2016 [cit. 2018-03-09]. Dostupné z: http://www.policka.org/detail/10566/ mestsky-urad/Tiskove-zpravy/Mesto-Policka-zahaji-vystavbu-bytovych-domu/ ŠAUEROVÁ, Naděžda. Výstavba rodinných domků může začít [online]. Polička, 15. 10. 2015 [cit. 2018-03-10]. Dostupné z: http://www.policka.org/detail/10086/ Mestsky-urad/Tiskove-zpravy/Vystavba-rodinnych-domku-muze-zacit

103 SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek 1: Světové centrum počítačového a technologického vývoje Obrázek 2: Urbanizační vývoj ČR – USA – SRN Obrázek 3: Urban Sprawl se všemi extrémy – Nevadská poušť Obrázek 4: Inspirativní projekt – zámek Valeč Obrázek 5: Obecně geografická mapa SO ORP Polička Obrázek 6: Hrad Svojanov Obrázek 7: Hradební opevnění Poličky Obrázek 8: Polička v roce 1603 Obrázek 9: Barokní radnice s morovým sloupem Obrázek 10: Měšťanský pivovar Obrázek 11: Šmídova funkcionalistická vila a rondokubistický dům Obrázek 12: Útěk německých vojáků – květen 1945, náměstí v Poličce Obrázek 13: Příjezd sovětských vojáků – 9. 5. 1945, Masarykova ulice Obrázek 14: Bohuslav Martinů při tvorbě svého díla Obrázek 15: Areál podniku Adast v roce 1977 Obrázek 16: Administrativní členění Pardubického kraje Obrázek 17: Dopravní infrastruktura v obci Polička Obrázek 18: Dopravní vzdálenost z Poličky do sousedních SO ORP Obrázek 19: Centra kulturních událostí v Poličce Obrázek 20: Sportovní areály v Poličce Obrázek 21: Výstavba domovního fondu v etapách Obrázek 22: Změna lokality Bezručova v čase - r. 2003 / r. 2018 Obrázek 23: Zahájení budování inženýrských sítí v r. 2015 Obrázek 24: Rozdělení I. a II. etapy výstavby - lokalita Bezručova Obrázek 25: Stav II. etapy výstavby - srpen 2017 Obrázek 26: První stavěné domy v lokalitě Bezručova- červenec 2016 Obrázek 27: Vítězný návrh řešení dvojdomu v lokalitě Bezručova Obrázek 28: Reálná výstavba dvojdomů – červen 2018 Obrázek 29: Pozemky určené pro veřejné parky Obrázek 30: Návrh uspořádání parku v lokalitě Bezručova

104 Obrázek 31: Geografická poloha průmyslové zóny Obrázek 32: Informační tabule o rozšíření p. z. Polička pro návštěvníky Obrázek 33: Firmy I. fáze - Medesa, JIP a AutoMach Group Obrázek 34: Firmy II. fáze - KMtronic, Koh-i-noor, Dräger, Fotovoltaika Obrázek 35: Areály firem Milacron, Agricol a další volné pozemky Obrázek 36: Mapa využití pozemků p. z. po úpravě ÚP Obrázek 37: Převzetí titulu „Město byznysu Pardubického kraje 2014“ Obrázek 38: Výkres záměrů energetické a dopravní infrastruktury Obrázek 39: Aktuální postřehy z průmyslové zóny

105 SEZNAM TABULEK

Tabulka 1: Přehled rozvojových oblastí města Poličky Tabulka 2: SWOT analýza rozvojové oblasti podnikání Tabulka 3: SWOT analýza rozvojové oblasti bydlení Tabulka 4: SWOT analýza rozvojové oblasti dopravy a dopr. infrastruktury Tabulka 5: Organizační struktura MěÚ Polička k 1. 1. 2018 Tabulka 6: OS, PO a o. s. obce Polička k 1. 1. 2018 Tabulka 7: Ekonomické subjekty se sídlem v Poličce k 1. 1. 2015 Tabulka 8: Nezaměstnanost v Poličce k 1. 1. 2015 Tabulka 9: Porovnání výstavby bytů ve dvou 4-letých obdobích

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1: Počet brownfieldů registrovaných v NDB – březen 2017 Graf 2: Vývoj počtu obyvatel v Poličce Graf 3: Populační přírůstek obce Polička Graf 4: Vzdělanostní struktura obce Polička Graf 5: Délka pobytu v parcích lokality Bezručova Graf 6: Cíle pobytu v parcích lokality Bezručova Graf 7: Požadavky na doplnění prvků v parcích lokality Bezručova

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha A: Pravidla pro prodej bytů v majetku města Poličky ...... I Příloha B: Žádost o koupi bytu v majetku města Poličky ...... II-III Příloha C: Dotazník - parky v lokalitě Bezručova ...... IV-V

106 Příloha A _ Pravidla pro prodej bytů v majetku města Poličky (lokalita Bezručova)

Žádost o koupi obecního bytu může podat každý občan ČR, který je svéprávný a je starší 18-let. Žádost může podat i příslušník jiného státu EU, který má v ČR pře- chodný či trvalý pobyt a místo pobytu má hlášeno v obci. Předpokladem přijetí žádosti je bezdlužnost vůči městu Polička. Žadatel může podat žádost pouze na 1 byt z následující nabídky:

a/ 6 bytů 1 + kk o velikosti 29 – 31 m2 b/ 15 bytů 2 + kk o velikosti 44 m2 c/ 3 byty 3 + kk o velikosti 74 m2

Hodnocení osobních údajů žadatele/žadatelky:

1. nemá vlastní byt (nemá vlastnické nebo spoluvlastnické právo k bytovému či rodinnému domu nebo bytu) 20 bodů

2. má trvalý pobyt - v Poličce 20 bodů - mimo Poličku 15 bodů

3. pečuje o nezletilé děti, které s ním žijí ve společné domácnosti - za každé dítě 5 bodů

Podané žádosti přijímá a eviduje odbor správy majetku (OSM) MěÚ Polička. Bytová komisenásledně provede jejich bodové ohodnocení dle výše uvedených pravidel a sestaví pořadí žadatelů podle dosažených bodů. Výsledné bodové hodnocení žádostí je určující pro všechny velikostní kategorie bytů jednotně. V případě, že žadatel nebude uspokojen velikostí bytu, o který žádal, bude mu nabídnut byt jiné velikosti. Při bodové shodě rozhodne o pořadí žadatelů los.

Převody bytů do vlastnictví žadatele schválí Zastupitelstvo města Poličky.

I Příloha B _ Žádost o koupi bytu v majetku města Poličky (lokalita Bezručova)

a/ 6 bytů 1 + kk o velikosti 29 – 31 m2 b/ 15 bytů 2 + kk o velikosti 44 m2 c/ 3 byty 3 + kk o velikosti 74 m2

Z nabízených bytů mám zájem o následující: ……………………………………………………

Osobní údaje žadatele/žadatelky: 1/ Jméno a příjmení …………………………………………………………………………………………………………………… 2/ Datum a místo narození státní občanství ……………………………………………………………………………………………………………………..

3/ Adresa trvalého bydliště ………………………………………………………………………………………………………………………

4/ Doručovací adresa ……………………………………………………………………………………………………………..

5/ Kontaktní telefon, popř. e-mail …………………………………………………………………………………………………………………..

6/ Má vlastní byt (má vlastnické nebo spoluvlastnické právo k bytovému či rodinnému domu nebo bytu) ano - ne

II 7/ Má trvalý pobyt - a) v Poličce - b) mimo Poličku

8/ Pečuje o nezletilé děti, které s ním žijí ve společné domácnosti (jméno a příjmení, datum narození)

a)…………………………………………………………………………………………………………………

b)………………………………………………………………………………………………………………..

c)………………………………………………………………………………………………………………..

d)………………………………………………………………………………………………………………..

e)……………………………………………………………………………………………………………….

Podáním žádosti a svým podpisem souhlasím ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů ve znění pozdějších předpisů se zpracováním v žádosti uvedených osobních údajů, s jejich shromažďováním a poskytnutím orgánům přísluš- ným v dané věci jednat. Tyto údaje budou zpracovány výlučně pro účely vyhodnocení této žádosti.

V……………………………………………….

dne……………………………………………. ……………………………………………. Vlastnoruční podpis

III Příloha C _ Dotazník - parky v lokalitě Bezručova

Vážení občané, do ruky se Vám dostává dotazník, týkající se nově řešených parků v lokalitě Bezručova. Nově upravované parkové plochy jsou rámcově vyznačeny na přiložené mapce. Tou- to cestou chceme do tvorby návrhu zapojit veřejnost a zohlednit její požadavky a představy. Vyplněné dotazníky odevzdávejte na podatelně MěÚ v Poličce do 12. 2. 2018, nebo je také možné je vyplněné zasílat na e-mailovou adresu navrhy- [email protected]. Dotazník je ke stažení na webových stránkách města Poličky v sekci Městský úřad / informace z odborů. Výsledky průzkumu budou na webových stránkách města zveřejněny a budou podkladem pro zpracování studie parkových úprav.

S pozdravem Ing. Klára Zápotocká zahradní architekt 737/485 999 [email protected]

Jste:  žena  muž

Věk:  18–30 let  31–45 let  46–60 let  nad 60 let

Jaké dlouho se v parku pravděpodobně zdržíte?  do 15 minut  0,5–1,0 hodinu

IV  1,0–2,0 hodiny  déle než 2 hodiny

Jaké budou Vaše důvody k návštěvě řešeného parku?  pobyt na čerstvém vzduchu  vycházka s dětmi  jízda na kole  cvičení venku  společenské akce  procházky se psem  setkávání s přáteli, rodinou  posezení, učení, meditace  pouze průchod, zkratka apod.  ostatní:

Jaké prvky byste v parku uvítali?  herní prvky pro malé děti (lze konkretizovat)  herní prvky pro větší děti (lze konkretizovat)  prvky pro seniory  pískoviště  altán, stavbu pro setkávání apod.  workoutové hřiště, venkovní posilovnu atd.  environmentální vzdělávací prvky, naučné tabule atd.  svah pro sáňkování, jiné terénní modelace  vodní prvek (lze konkretizovat)  ostatní: ...... …......

Co Vám v okolí ve veřejné zeleni chybí, co postrádáte? ......

Vybranou odpověď prosím zakřížkujte. U všech odpovědí můžete samozřejmě vepsat i to, co byste zde nechtěli – nutné ale s odůvodněním.

V Záznam o diplomové práci

Jméno a příjmení bakaláře: Milan Adamča

Název práce CZ: Komerční suburbanizace (case study) Případová studie vývoje průmyslové zóny obce Polička

Název práce EN: Commercial Suburbanization (case study) The development of the industrial zone of the Polička municipality

Studijní program: Regionální rozvoj

Obor: Management rozvoje měst a regionů

Rok obhajoby: 2018

Počet stran/Počet příloh: 106/3

Vedoucí práce: Ing. Nikola Krejčová, Ph.D.

Anotace CZ: Diplomová práce, “Komerční suburbanizace – Případová studie vývoje průmyslové zóny obce Polička“, se zabývá socioekonomickými dopady komerční suburbanizace na vybranou lokalitu. Interpretuje odhalené kladné i záporné suburbanizační jevy, kte- ré jsou s vybranou průmyslovou zónou spojeny. Jsou uvedeny v teoretických, environ- mentálních, historických, demografických, urbanistických a strategických souvislostech ve vztahu k obci, s následným doporučením pro praxi.

Anotace EN: The thesis, „Commercial Suburbanization - case study of the development of the industrial zone of the Polička municipality", deals with socio-economic impacts of commercial suburbanization on a selected locality. It interprets the revealed positive and negative suburbanization phenomena associated with the selected industrial zone. They are presented in theoretical, environmental, historical, demographic, urban and strategic contexts in relation to the municipality, with subsequent recommendations for practice.

Klíčová slova CZ: Průmyslová zóna, rozvoj průmyslových zón, suburbanizace, komerční suburbanizace, rezidenční suburbanizace, případová studie, Polička.

Klíčová slova EN: Industrial zone, development of industrial zones, suburbanization, commercial suburbanization, residential suburbanization, case study, Polička.

Místo uložení: Vysoká škola regionálního rozvoje a Bankovní institut – AMBIS, a.s., Nárožní 2600/9, Praha 5, 150 00

Signatura: