Komunální Heraldika a Sfragistika V Bývalých Panstvích Moravské Třebové a Městečka Trnávky

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav pomocných věd historických a archivnictví Pomocné vědy historické

Michaela Gošová

Komunální heraldika a sfragistika v bývalých panstvích Moravské Třebové a Městečka Trnávky

Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: prof. PhDr. Tomáš Krejčík, CSc.

Brno 2016

Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila v této práci, jsou citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.

………………………………….

Michaela Gošová

Poděkování

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu práce prof. PhDr. Tomáši Krejčíkovi, CSc. za užitečné rady a připomínky. Za jeho trpělivost, vstřícnost a ochotu. Také bych chtěla poděkovat všem, kteří mi pomáhali. A mé rodině za trpělivost se mnou.

OBSAH

1. Úvod……………………………………………………………………………..5 2. Vývoj komunální heraldiky ……………………………………………………..7 3. Vývoj komunální sfragistiky ……………………………………………………9 4. Panství Moravská Třebová …………………………………………………….11 5. Panství Městečko Trnávka …………………………………………………….39 6. Závěr …………………………………………………………………………..54 Seznam pramenů a literatury………………………………………………………55 Elektronické zdroje………………………………………………………………...57 Obrázková příloha…………………………………………………………………58

ÚVOD A METODIKA ZPRACOVÁNÍ

Tématem této bakalářské diplomové práce jsou obecní znaky a pečetě ve dvou sousedních panstvích a to Městečka Trnávky a Moravské Třebové.

Panství jsem si vybrala z historického hlediska, kdy se mi jasně vymezují jednotlivé obce jako ucelený celek. K vybrání tohoto území mě vedl osobní vztah k tomuto kraji. Obě bývalá panství se rozkládají na dnešním území okresu Svitavy v Pardubickém kraji. Ale nebylo tomu tak vždy. Střetávají se zde hranice 3 krajů Pardubického, Jihomoravského a Olomouckého. V průběhu několika posledních desetiletí jednotlivé obce byly i několikrát přerozdělovány mezi jednotlivé kraje. Neposouvaly se hranice pouze krajů a okresů ale i hranice Čech a Moravy. Asi největším paradoxem podle mě je, že dnešní Moravská Třebová, která byla po staletí moravským městem se postupem času stala výhradně českým. Časový rozsah této práce jsem zařadila mezi roky 1610 až 2014. K roku 1610 se váže nejstarší pečeť Moravské Třebové. Oproti tomu roku 2014 získala obec Kunčina svůj obecní znak jako nejmladší ze zpracovaných obcí. Limitovat tuto práci rokem 1848 by znamenalo jediný heraldický exemplář pro zpracování.

Stěžejní publikací pro určení vesnic patřících do jednotlivých panství se stal Historický místopis země moravskoslezské.1 Pod panství Moravské Třebové spadalo 1 město a 39 vesnic. Z toho 4 vesnice jsou k roku 2016 zaniklé. Obecní znak má pouze 17 obcí a Moravská Třebová. Do druhého panství spadá 16 obcí. Dnes se z velké části z nich staly malé osady o cca 50 obyvatelích, jejichž samospráva spadá pod Městečko Trnávku. Zde má obecní znak pouze 3 vesnice a samotné Městečko Trnávka. Tím, že většinu tvoří malé osady, neobjevila se zde dostatečná iniciativa získat vlastní znak. Co se pečetí týče v obou panstvích jich najdeme více než znaků. Vlastní pečeť má téměř každá obec až na pár výjimek.

Celá bakalářská práce je rozdělena do 4 kapitol. Součástí je také úvod, metodika zpracování, závěr, obrázková příloha, seznam použité literatury, pramenů a elektronických zdrojů.

První kapitolu jsem věnovala sfragistice a heraldice jako celku. Jejich vývoji a čím se obecně věda zabývá. Neopomenula jsem zaměření na komunální heraldiku a sfragistiku.

1 HOSÁK, Ladislav: Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. 5

Druhá kapitola je zaměřena na panství Moravské Třebové. Jeho stručný popis a jednotlivé obce, které pod toto panství spadaly. Stručný historický vývoj, samotný znak a pečeť.

Ve třetí kapitole podobně jako v té předcházející píši o panství Městečka Trnávky. Snažím se přiblížit rozdíly mezi oběma panstvími. Třebovské je poněkud větší, ale i jednotlivé obce jsou co do rozlohy a počtu obyvatel větší než v trnavském panství.

V poslední kapitole můžeme najít samotný obrázkový katalog pečetí a vlajek.

Při popisu jednotlivých pečetí jsem se snažila držet dostupných zásad, které byly zveřejněny v Archivním časopise Karlem Mullerem.2

1. Označení majitele pečetě 2. Časový údaj 3. Vnější popis pečetě 4. Vnitřní popis pečetě 5. Archivní fond výskytu pečetě 6. Literatura

Při časovém údaji uvádím datum, který je ve většině případů vyobrazeno přímo na pečeti. Při popisování pečetí a blasonování znaků se držím heraldických zásad. Veškeré fotografie jsem se snažila pořídit v co nejlepší kvalitě. Všechny fotografie jsem pořídila sama. Znak a vlajky jednotlivých obci jsem použila z registru komunálních znaků ministerstva vnitra.

2 MULLER, Karel: Návrh pravidel pro zpracování typářů a dalšího sfragistického materiálu (pečetí, odlitků pečetí). AČ, č. 39, 1989. s. 215 – 219. 6

Vývoj heraldiky

Heraldika je určitý druh umění, které je řízeno ustáleným řádem, pravidly, zvyklostmi a podřizuje se vkusu vládnoucího uměleckého slohu. Heraldiku lze chápat i jako vědu zabývající se symbolikou osobní, rodovou, zájmových, místních i jiných skupin obyvatelstva.3

Název oboru je odvozen od slova herold (starohornoněmecký hariwald či podobný termín označoval původně znalce symboliky související s pohanskými božstvy) tj. muž, který byl ve středověku a ještě v raném novověku znalcem erbovních zvyklostí, prověřoval jejich správnost. 4

Původ heraldiky lze zařadit zhruba do pol. 12. století, kdy v západní a jižní Evropě vznikají první znaky. Tyto první znaky přímo souvisí s křižáckými výpravami. Každý bojovník urozeného původu nosil svůj erb viditelně namalovaný na kovovém štítě, na prsou a zádech své pláštěnky, na čabrace svého koně a na praporci.5 Ve 13. století již erb není spojován výlučně s válečnictvím, ale je chápán jako symbol rodu. V tomtéž století můžeme pozorovat spojování erbů dvou manželů. U prvních pokusů se snažili spojit dohromady motivy na jednom poli, později se začíná erb rozdělovat na několik polí, kdy každé si zachová svoji podobu.

První literární zmínky o heraldice na území Čech můžeme najít v Dalimilově kronice.6 Dalimil v kronice přináší pověsti heraldiky státní i šlechtické. Ovšem tyto pověsti jsou asi spíše zavádějící. Nemůžeme srovnat s jiným pramenem a určit co si autor kroniky spíše „přibarvil.“ Vznik heraldiky a vzrůstající počet znaků si vynutil potřebu evidence nejen erbů, ale i jejich uživatelů. Za připomenutí stojí zmínka o prvním výskytu moravské orlice a českého lva. Znamení orlice se poprvé vyskytuje na pečeti Přemysla I. a motiv lva se objevuje na pečeti moravského markraběte Jindřicha Vladislava v roce 1213.

Čtrnácté a patnácté století je pro heraldiku vrcholem. Erby již užívají i spolky, cechy, nebo řemesla. Královské kancelář vydává ročně desítky erbovních listin. V sedmnáctém a osmnáctém století byla heraldika chápana jako součást dekorace. Již nemusely být dodržovány požadavky zřetelnosti a jasnosti jako ve třináctém století. V devatenáctém století

3 BUBEN, Milan: Encyklopedie heraldiky: Praha: Libri 1994, s. 9 – 11. 4HLAVÁČEK, Milan, NOVÝ, Rostislav, KAŠPAR, Jaroslav: Vademecum pomocných věd historických: 2., dopl. A rozšíř. vyd. Jinočany: H&H 1994, s. 333. 5 BUBEN, Milan: Encyklopedie heraldiky: Praha: Libri 1994, s. 9 – 11. 6HLAVÁČEK, Milan, NOVÝ, Rostislav, KAŠPAR, Jaroslav: Vademecum pomocných věd historických: 2., dopl. A rozšíř. vyd. Jinočany: H&H 1994, s. 335. 7 přichází úpadek heraldiky. Již se nedbá na vzhled erbů jako v předchozích stoletích. S nástupem buržoazie erby s dalšími výsadami šlechty jsou podrobeny těžké kritice. S koncem první světové války přišel i konec šlechtických výsad a užívání erbů. Heraldika zůstala omezena jen na oblast státních znaků, komunální a církevní heraldiky.

Komunální heraldika

Ve 14. století se vyskytuje první městské erby, ale jen u několika nejpřednějších. Prvním a nejstarším námětem na obecní znaky je znak jejich vrchnosti. Středověká města fungovala pod ochranou pána, a proto přejímala města jejich znaky.7 Nebo aby se právě od něj odlišila, pokud již nějaké město používalo jeho znak. Odlišnosti mohly být jen v detailech např. bylo přidáno českému lvu na hlavu helma a klenoty. V našem případě mohu uvést velkou podobnost znaku Moravské Třebové a Jevíčka, která leží do sebe 20 km. Obě města mají v modrém poli korunovanou šachovitou moravskou orlici, ale jedna nese ve štítu písmeno T a druhá J. V menších městečkách se podobnost znaku s vrchností spojuje např. tinkturou. Kromě přejímaných figur se často objevují na komunálních znacích motivy zemědělské (radlice, srp, hrábě), rostlinné (len, víno) nebo symboly řek a potoků protínajících jednotlivé obce. Či jiné symboly spjaté s místem. Hlavní náplní dnešní heraldiky je tvorba městských a obecních znaků. V roce 1967 byly vydány vzorové statuty pro městské a obecní národní výbory, podle kterých si mohly nechat vytvořit jejich znak.8

7BUBEN, Milan: Encyklopedie heraldiky: Praha: Libri 1994, s. 138. 88HLAVÁČEK, Milan, NOVÝ, Rostislav, KAŠPAR, Jaroslav: Vademecum pomocných věd historických: 2., dopl. A rozšíř. vyd. Jinočany: H&H 1994, s. 353. 8

Vývoj sfragistiky

Sfragistika je jednou z pomocných věd historických, jejímž cílem je všestranný výzkum pečeti jako historického pramene. Pečeť lze definovat jako otisku tvrdého razidla opatřeného vyrytým či vyraženým obrazem, znakem či nápisem, jednoznačně charakterizujícím svého majitele, ať již osobu fyzickou nebo právnickou, ve hmotě, která je schopna tento obraz, znak či nápis přijmout a uchovat.9

Počátky sfragistiky můžeme hledat v 17. století v díle Jeana Mabillona. Ten přináší jejich vyobrazení, neboť pečeť s listinou neodmyslitelně souvisí. Až do 19. století se pečeti zkoumaly v rámci diplomatiky a proto až v 19. století můžeme vnímat sfragistiku jako samostatné odvětví pomocných věd historických.10 Vzhledem k častému užití erbů při výzdobě pečetního pole má sfragistika úzké spojení s heraldikou. V českých zemích můžeme počátky sfragistiky jako vědy počítat až později jelikož zde byla zcela jiná situace.

Komunální sfragistika

Komunální sfragistika se zabývá pečetěmi a razítky měst, městysů, vesnic i místních částí obcí, dále také městskými či obecními úřady a dalšími institucemi s městy a obcemi spojenými.11

Pečeti v komunální sfragistice vznikly s potřebou pečetit. Pečeť sloužila jako ověřovací prostředek nebo také jako reprezentace města. Mezi obvyklé motivy patřili hradby, věže, mosty a brány. Později se začaly objevovat znamení vrchnosti a erby.12 Nejstarší dochovaná pečeť je města Brna z roku 1247.13 V polovině 15. století se začínají objevovat pečetě městeček a o něco později i vesnic. Ze začátku pouze ty, které měly privilegia a měly potřebu pečetit písemnou agendu. Nejstarší vesnické privilegium na Moravě dostala obec Křenovice na Přerovsku v roce 1496.14 Pečeti se používaly zejména k potvrzení výměry půdy a majetku, svatebních smluv atd.

9 MARÁZ, Karel: Sfragistika: Studijní texty pro posluchače pomocných věd historických a archivnictví, Brno: Masarykova univerzita, 2014, s. 8. 10 MARÁZ, Karel: Sfragistika: Studijní texty pro posluchače pomocných věd historických a archivnictví, Brno: Masarykova univerzita, 2014, s. 9. 11 KREJČÍKOVÁ, Jarmila, KREJČÍK, Tomáš.: Úvod do české sfragistiky, s. 50. 12 STEINBACHOVÁ, KONEČNÁ, Věra: Vesnické znaky a pečeti Moravy. Heraldika V, 1972, s. 126 – 127. 13 MARÁZ, Karel: Sfragistika: Studijní texty pro posluchače pomocných věd historických a archivnictví, Brno: Masarykova univerzita, 2014, s. 118. 14LAPÁČEK, Jiří: Nejstarší známe vesnické znakové privilegium na Moravě je z Křenovic, Sborník Státního okresního archivu Přerov, Přerov: Státní okresní archiv v Přerově, 2002, s. 8 – 12.

Funkce používání znaků a pečetí se mezi městy a vesnicemi lišila. Ve městech plnily především funkci ověřovací a reprezentativní. Postupně se začalo pečetní znamení dostávat na štíty a ty sloužily k reprezentaci města, kde byly vyvěšovány na významných objektech. Vývoj vesnických pečetí se na Moravě a v Čechách od sebe lišil. V Čechách se první obecní pečeti objevují na konci 18. století, na Moravě získávají obce pečeti už kolem roku 1749, kdy byla zpečetěna rektifikační akta. Jednalo se o přiznání půdy poddaným, aby od nich mohla vrchnost vybírat daně.15

Nejčastěji můžeme vidět pečeť kulatou nebo oválnou o průměru cca 28 mm. Figury používané na pečetích jsou podobné jako u heraldiky. Často se setkáváme se zemědělskými motivy, jako je radlice, krojidlo, nůž. Rostlinnými motivy anebo erby.

V 19. století se přestávají používat pečetě a ty nahrazují modernější razítka. V roce 1848 zaniká feudální zřízení a utváří se nová státní správa. Každá obec se stává nejnižší samosprávní složkou, kdy v čele obce je obecní výbor složený ze starosty a radních. V roce 1952 je přijat zákon, který nařizuje, že na razítkách může být vyobrazen pouze státní znak.16

15MARÁZ, Karel: Sfragistika: Studijní texty pro posluchače pomocných věd historických a archivnictví, Brno: Masarykova univerzita, 2014, s. 123. 16MARÁZ, Karel: Sfragistika: Studijní texty pro posluchače pomocných věd historických a archivnictví, Brno: Masarykova univerzita, 2014, s. 120. 10

Panství Moravská Třebová

Založení města se klade do doby kolem poloviny 13. století, kdy byla také přenesena správa celého okolí z hrádku na Hradisku při Starém Městě u Moravské Třebové. Tehdy Boreš z Oseka jinak z Rýzmburka povolal kolonisty asi ze středního Německa a město spravoval podle magdeburského práva.17 V čele městské správy stál fojt, jenž ve 14. století, kdy město patřilo moravskému markraběti Janu Jindřichovi, byl zeměpanský úředník. Purkmistr v čele sedmi konšelů jako představitel městské správy se poprvé připomíná roku 1382. V roce 1372 udělil markrabě moravský Jan Jindřich měšťanům právo odúmrtí a právo mílové. Již tehdy bylo město středem feudálního panství s 25 obcemi v okolí. Koncem 14. století se změnil vlastník panství. Páni z Kunštátu získali moravskotřebovské panství do svého majetku. Potom panství získal Jiří z Poděbrad a ten ho daroval i s hradem Bouzovem Zdeňku Kostkovi z Postupic. Za husitské doby došlo k výraznému prosazení zástupců českého měšťanstva v městské radě. Úředním jazykem zůstávala nadále němčina. Kostkové prodali město s panstvím Ladislavu Velenovi z Boskovic v roce 1486. A ten si i zvolil Moravskou Třebovou za své sídlo. Jeho vládou začal všestranný hospodářský a kulturní rozvoj města. To trvalo až do konce 16. století, kdy byla Moravská Třebová nazvána Moravskými Athénami. Roku 1503 získalo město fojtství a postavilo si vlastní radnici.18 V radě zasedali i přistěhovaní umělci jako malíř Pietro de Petri z Brugg, ale také místní měšťané dosahovali vysokého humanistického vzdělání. Městská rada se ve sporných případech obracela k městské radě v Olomouci. Radnice byla znovu vystavěna roku 1541 po požáru a dodnes je zachována tehdy vyzdobená městská soudní síň. V roce 1569-1640 bylo město zástavním pánem vsí Derflíku (dnes Víska u Jevíčka) a Chornic za půjčky vrchnosti. V době stavovského povstání byl pánem města Ladislav Velen ze Žerotína. Jemu bylo po porážce povstání jako jeho představiteli panství zkonfiskováno a odevzdáno přívrženci císaře, knížeti Karlu z Lichtenštejna. Ten odebral městu řadu jeho výsad a omezil po vzoru panovníka městskou samosprávu jmenováním knížecího rychtáře jako úředníka oprávněného účastnit se schůzí městské rady. Městská rada se skládala z primátora, tří purkmistrů, osmi radních a syndika. Byla přímo podřízena zámeckému hejtmanovi. Město musela začít splácet dluhy po předchozím majiteli Valenovi ze Žerotína.19

17 NEKUDA, Vladimír: Moravskotřebovsko, Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002, s. 536 – 540. 18 SOkA Svitavy, Archiv Moravské Třebové 19 Tamtéž 11

V roce 1635 zde přišel ze Šumperku Jan Weidlich, právnicky vzdělaná syndik, který se zasazoval o zavádění norem římského práva do městské správy a vytlačoval právo magdeburské. Je autorem městské kroniky, cenné především z let 1635- 1666, jejichž byl v městě sám svědkem. Weidlich působil velmi ve prospěch města, pro nějž vymohl od vrchnosti vrácení privilegií a snížení dluhů.20 V roce 1638 byli měšťané i formálně osvobozeni od robot, které ovšem nikdy předtím nevykonávali. Další významnou změnu přinesly do městské správy josefínské reformy na konci 18. století, který dovršily pokročilou již třetí byrokratizaci. V 18. století byl zde zřízen regulovaný magistrát představovaný purkmistrem, syndikem a třemi zkušenými radními, kteří měli k ruce dva kancelisty, správce špitálu a sirotčího úřadu, výběrčího kontribucí a duchovního. Magistrát byl vrchností pověřen výkonem některých jejich pravomocí vůči vsím na panství.

František Vilém Horký byl kolem roku 1800 duchovním v Moravské Třebové a byl pilný sběratel pramenů k dějinám města.21 V Moravské Třebové zastával hned několik funkcí. Asi nejdůležitější bylo jeho ustavení přísežným zeměměřičem. Dále vykonával povolání překladatele, malíře a restaurátora. Od roku 1796 zastával úřad městského důchodního, v němž setrval až do své smrti. Zemřel 30. června 1825. Jak rozsáhlé dílo po sobě jako malíř zanechal, není dnes již zcela zřejmé. Z pohledu moravské historiografie je však mnohem cennější jeho záliba v regionálních dějinách. Jako jeden z prvních ve svém okolí se František Vilém začal zajímat nejen o všeobecně vyzdvihovanou historii Moravy, ale i o historii města, ve kterém s rodinou žil. Po celých dvacet let sbíral a sepisoval materiál vztahující se k dějinám Moravské Třebové.22 Tato činnost mu byla ve své době podkladem pro citované čtyřsvazkové dílo – Chronologické dějiny města a panství Moravské Třebové napsané v letech 1812– 1821. Zrušení poddanských svazků přineslo osvobození z vrchnostenského dozoru Lichtenštejnů. Radnice byla silně poškozena dalším požárem roku 1844. V roce 1850 byl zrušen regulovaný magistrát a nastoupila volená městské rada v čele se starostou, která si vybudovala nový byrokratický městský úřad. Německé město se začalo až po roce 1918 počešťovat, avšak samosprávné orgány zůstávaly nadále v rukou německé většiny.23

20 SOkA Svitavy, Archiv Moravské Třebové 21 NĚMEČKOVÁ, Věra: František Vilém Horký- badatel a regionální historik přelomu 18. a 18. století, Studia historica Brunensia Brno: Masarykova univerzita roč. 60, č. 1 – 2, 2013, str. 263 – 271. 22 Tamtéž 23 SOkA Svitavy, Archiv Moravské Třebové

Bohdalov (něm. Bodelsdorf) Obec, dříve samostatná dnes součástí Městečka Trnávky. Pečeť Historie obce: Velký a Malý nebo také Přední a Zadní Bohdalov se poprvé připomíná roku 1365, kdy prodal Jindřich z Lipé hard Cimburk s městečkem a okolními obcemi. V roce 1398 se objevuje Velký a Malý Bohdalůvek mezi třebovským zbožím. V 15. století obě vsi splynuly v Bohdalov a sdílely osudy třebovského panství. 24 Znak: Obec nemá znak. Pečeť: Pečeť kulatá o průměru 28 mm z roku 1719. V pečetním poli radlice hrotem nahoru a ostřím vlevo mezi čtyřmi drobnými květinami na stoncích. Opis kapitálou. Text: x GEMEIN x WODES x DORF x 17 x 19.

Boršov (něm. Porstendorf) Obec dříve samostatná, dnes součástí Moravské Třebové Pečeť Historie obce: Obec je nazývaná podle majitele panství v polovině 13. století Borše z Rýzmburka. První zmínka z roku 1280 není přímo o vsi, ale v pramenech se uvádí Jindřich z Boršova. Až v roce 1365 se Boršov uvádí jako součást třebovského panství. V roce 1408 získala ves odúmrť, kterou prodali městu Třebové a vsím třebovského panství. 25 Znak: Obec nemá znak. Pečeť: Pečeť kulatá o průměru 22 mm z roku 1757. V pečetním poli srdce, z nějž vyrůstají tři květiny na stoncích. Opis kapitálou. Text: GEMEINSIGIL PORSTENDORF 1757.

24 Oficiální stránky obce Bohdalov: Historie obce. [online]. [cit. 2017-03-5]. Dostupné z: http://www.mtrnavka.cz/pridruzene-obce/bohdalov 25 Oficiální stránky obce Boršov: Historie obce. [online]. [cit. 2017-03-5]. Dostupné z: http://www.spkd- borsov.estranky.cz/clanky/obec-borsov.html 13

Borušov (něm.Pohres) Obec Znak, vlajka a pečeť

Historie obce: V roce 1398 se objevuje Borušov s lesy mezi třebovským zbožím, které zapsal markrabě Jošt Heraltovi z Kunštátu. V roce 1490 je další zmínka o vsi, kdy byl Borušov uveden jako ves náležící ke třebovské faře. Název obce byl odvozen od jména majitele panství v polovině 13. století Borše z Rýzmburka. 26 Znak: V zeleném štítě stříbrný kůň se zlatou zbrojí, hřívou a ocasem a červeným jazykem, vzpínající se nad vztyčeným doleva obráceným kopáčem, šikmo přeloženým mlátkem a kosmo postaveným gotickým klíčem, vše zlaté. Datum rozhodnutí 13.5.2003.

Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů

Oznámení při PPH: Mgr. Ivana Levá

Vlajka:

Zelený list s bílým koněm se žlutou zbrojí, hřívou a ocasem a červeným jazykem, vzpínajícím se nad vztyčeným kopáčem hrotem k vlajícímu okraji, šikmo přeloženým mlátkem a kosmo klíčem zuby dolů a k hornímu cípu, vše žluté. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Pečeť:

Pečeť kulatá o průměru 30 mm pochází z roku 1758 a v jejím pečetním poli je kůň běžící heraldicky vpravo po trávníku. Opis kapitálou.

Text: +SIGEL . DER . GEMEIN. BORES . 1758.

Poznámka: Autor znaku spojil koně (Borušov), motiv kopáče, kladiva, páčidla a úhelníku (Svojanov) a zelené barvy (Prklišov), které byly vyobrazeny na pečetích.27

26 NEKUDA, Vladimír: Moravskotřebovsko, Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002, s. 573

27 Archiv Poslanecké sněmovny České republiky Praha: Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Borušov 14

Březina (něm. Briesen) Obec Znak, vlajka a pečeť

Historie obce: Česká ves, která byla rozšířená při německé kolonizaci ve 13. století. V roce 1365 se Březia pod názvem Bripper připomíná mezi třebovským zbožím, které zapsal Jindřich ml. z Lipé markraběti Janu Jindřichovi. V roce 1398 se objevuje Březina znovu mezi třebovským zbožím. V roce 1490 se opět změnil majitel panství a tím i obce. Název obce je slovanského původu, které v překladu má znamenat místo, kde rostou břízy. 28 Znak: Polcený štít, pravá polovina zeleno-stříbrně polcena, ve stříbrném poli čtyři vztyčené zelené březové listy nad sebou, v levé zelené polovině stříbrný hlemýžď se zlatou ulitou. Datum rozhodnutí 14. 3. 2002. Autor návrhu: Robert Keprt z Brna Oznámení při PPH: PhDr. Vladimír Cisár

Vlajka:

List tvoří dva vodorovné pruhy, zelený a bílý v poměru 3:1. U žerďového okraje pod sebou čtyři vztyčené březové listy opačných barev. V horním cípu žluté čtvrtkruhové pole o poloměru rovném třem čtvrtinám šířky listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3. Pečeť: Pečeť kulatá o průměru 27 mm pochází z roku 1758. V pečetním poli se nachází radlice hrotem nahoru a ostřím heraldicky vpravo. Provázení dvěma květinami na stoncích se čtyřmi listy. Opis kapitálou mezi dvěma perlovci. Text: . GEMAN. SIGIL . TES . TORF . BRIZN. 1758. Poznámka: Autor návrhu použil motiv šneka jako název osady spadající pod Březinu. 29

28 NEKUDA, Vladimír: Moravskotřebovsko, Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002, s. 576 – 577 29 Archiv Poslanecké sněmovny České republiky Praha: Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Březina 15

Dětřichov u Moravské Třebové (něm. Dittersdorf) Obec Znak, vlajka a pečeť

Historie obce: Dříve se obec jmenovala Dittersdorf, Dietrichsdorf, Mostečné/á nebo Ulice. Vesnice byla odpradávna majetkově spojena s panstvím Moravské Třebové, neboť se tu nacházely hospodářské budovy několika dvorů. Majetek i Kupeckou stezku, která tudy procházela, střežila tvrz uprostřed obce, obehnána vodními příkopy a strážní věží, poblíž dnešní kaple. První písemná zpráva pochází z roku 1321.30 Znak obce: V červeném štítě zlatý most s jedním obloukem a s cimbuřím, provázený nahoře třemi šestilistými stříbrnými květy se zlatými středy, dole zkříženými zlatými hráběmi. Datum rozhodnutí 20. 1. 2005. Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Oznámení při PPH: Mgr. Ivana Levá Vlajka: List tvoří tři svislé pruhy, červený, zubatý žlutý a červený, v poměru 8:5:18. V žerďovém pruhu tři bílé šestilisté květy se žlutými středy, ve vlajícím pruhu zkřížené žluté hrábě. Žlutý pruh má pět zubů a čtyři mezery obrácené k vlajícímu okraji. Poměr šířky k délce listu je 2:3. Pečeť: Pečeť kulatá o průměru 28 mm z roku 1681. V pečetním poli je radlice hrotem dolů a ostřím heraldicky vpravo mezi dvěma květinami na stoncích. Opis kapitálou oddělený linkou. Text: GEMEIN x S x DIETSDORF . 1681. Poznámka: Z pečeti byl převzat motiv květu. Most s cimbuřím připomíná někdejší tvrz a hrábě měl jeden z prvních majitelů Boreš z Rýzmburku ve svém erbu. Tinktury jsou stejné jako na erbu posledních majitelů Lichtenštějnů.31

30 Oficiální stránky obce Dětřichov u Moravské Třebové: Historie obce. [online]. [cit. 2017-03-5]. Dostupné z: http://detrichovumt.cz/historie/ 31 Archiv Poslanecké sněmovny České republiky Praha: Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Dětřichov u Moravské Třebové 16

Dlouhá Loučka (něm. Langenlutsch) Obec Pečeť Historie obce: Nejstarší písemná zmínka o vsi pochází z roku 1365, kdy tvořila součást Moravsko Třebovského panství. Časté střídání majitelů mělo vliv na kolonizování kraje kolonisty ze středního Německa, Horní Falce a z Pomohaní, kteří tehdejší nepropustné lesy počali mýtit a půdu takto získanou zúrodňovat. K obci patřil i vodní hrádek, který byl obehnán valy a příkopy, jež byly zaplněny vodou.32 Znak: Obec nemá znak. Pečeť: Pečeť kulatá o průměru 24 mm z roku 1758. V pečetním poli radlice s hrotem nahoru a ostřím vlevo, provázená nahoře letopočtem 17-58. Vlevo i vpravo osm drobných hvězdiček. Opis kapitálou oddělen perlovcem. Text: GEMEIND LANNGE : LUTSCH.

Chornice (něm. Kornitz) Obec Ppečeť Historie obce: Chornice vznikly při německé kolonizaci ve 13. století. Pramen z roku 1323 uvádí, že ves vlastnili společně Jindřich, Čeněk a Pertolt z Lipé. V roce 1418 nechal Boček z Kunštátu zapsat větší část Chornic a půlku Vísky Janu z Boskovic. V mnoha následujících letech není žádné zmínky o vsi. V roce 1421 ves z větší části vyhořela. 33 Znak: Obec nemá znak. Pečeť: Pečeť o průměru 22 mm. V pečetním poli vyrostlá jedna velká květina s dvěma malými na stonku s třemi lístky. Text: SIGEL . DER . GEMEINDE . KORNITZ. Poznámka: Obecní znak není uveden v registru komunálních znaků ministerstva vnitra, ale obec znak používá. Žádné vyjádření jsem k tomu od vedení obce nezískala.

32 Oficiální stránky obce Dlouhá Loučka: Historie obce. [online]. [cit. 2017-04-5]. Dostupné z: http://www.obecdlouhaloucka.cz/index.php?nid=5525&lid=cs&oid=782382 33 Oficiální stránky obce Chornice: Historie obce. [online]. [cit. 2017-04-5]. Dostupné z: http://www.obecchornice.cz/index.php?nid=11682&lid=cs&oid=2969086 17

Gruna (něm. Grunau) Obec Znak, vlajka a pečeť

Historie obce: Obec Gruna vznikla německou kolonizací po polovině 13. století. První písemná zpráva je z roku 1365, kdy Gruna tvořila součást třebovského panství. Součástí obce je i Žipotín, který se roku 1365 připomíná jako Sybothin u panství cimburského a roku 1398 u panství třebovského. Roku 1408 dostaly obě vsi od pánů z Kunštátu právo odúmrti. Karlín vznikl rozparcelováním Svojanovského dvora na 23 osadníků.34 Znak obce: V červeno-zlatě polceném štítě kosmá černá ostrev, z níž vpravo dole vyrůstá zlatý vinný list a vlevo nahoře vztyčený červený vinný hrozen. Datum rozhodnutí 22. 11. 2001. Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Oznámení při PPH: PhDr. Vladimír Cisár Vlajka: List tvoří dva svislé pruhy, červený a žlutý. Uprostřed kosmá černá ostrev, ze které vyrůstá do červeného pruhu žlutý vinný list a do žlutého pruhu vztyčený červený vinný hrozen. Poměr šířky k délce listu je 2:3. Pečeť: Pečeť oválná o průměru 24 mm z roku 1758. V pečetním poli visící vinná ratolest s dvěma lístky a velkým hroznem. V dolním části vyrůstající ratolesti z linky. Opis kapitálou. Text: x SIGIL x DER x GEMEIN x G… - 1758 Poznámka: Ostrve jsou použity z erbu Jindřicha z Lipé. Hozen byl na obecní pečeti a červeno – zlatá tinktura se shoduje s tinkturou pánu z Lichtenštejnů.

Karlín (něm. Charlottendorf) Dříve samostatná obec, dnes součástí obce Gruna. Historie obce: Obec vznikla rozparcelováním Svojanovského dvora v roce 1787.

34 Oficiální stránky obce Gruna: Historie obce. [online]. [cit. 2017-04-5]. Dostupné z: http://www.gruna.eu/cz/index/historicky-vyvoj-obce 18

Horní Rudná (něm. Nieder Rauden) Obec dříve samostatná, nyní součástí obce Rudná. Znak, vlajka a pečeť Historie obce: Obec českého původu, která vznikla již před německou kolonizací oblasti. V roce 1365 se Rudná (dříve Ruden) připomíná jako další obce mezi třebovským zbožím. Název obce je nejspíše odvozen od naleziště rudy, patrně stříbra. 35 Znak obce: V zeleno-černě šikmo děleném štítě kosmo vztyčený rýč, provázený vpravo kosmým stříbrným srpem ostřím nahoru se zlatou rukojetí, vlevo hornická kladívka - želízko stříbrné a mlátek zlatý. Datum rozhodnutí 6. 4. 2002. Autor znaku: Miroslav J. V. Pavlů Oznámení při PPH: PhDr. Vladimír Cisár

Vlajka:

Zeleno - černě šikmo dělený list se žlutým kosmým pruhem širokým jednu čtvrtinu šířky listu. Přes dolní zeleno - černé pole kosmo bílý srp se žlutou rukojetí k dolnímu cípu a ostřím ke žlutému pruhu. V horním zeleno - černém poli hornická kladívka, želízko bílé a mlátek žlutý. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Pečeť: Pečeť oválná o průměru 25 mm z 18. století. V pečetním poli stojí na trávníku homolovitá stavba na podstavci (vysoká pec) s postaveným srpem ostřím heraldicky vpravo na vrcholu, vpravo vyrůstá z podstavce lopata, vlevo rýč. Vpravo i vlevo ratolesti se dvěma řadami lístků. Opis kapitálou mezi linkou a věncem. Text: + SIGEL . DER . GEMAINDE . OBERRAUDEN. Poznámka: Na znaku byla využita symbolika pečetě, hornické motivy. Kosmo dělený štít připomíná dřívější rozdělení Rudné. Zelená tinktura je znamením lesů a zemědělství.

35 NEKUDA, Vladimír: Moravskotřebovsko, Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002, s. 592 – 593 19

Janůvky (něm. Johnsdorf) Obec Pečeť Historie obce: Janůvky byly založeny v průběhu německé kolonizace. První písemná zpráva je z roku 1365 (někdy se uvádí rok 1308), kdy byly součástí třebovského panství. Roku 1408 dostaly od pánů z Kunštátu právo odúmrtí. Do roku 1918 se obec nazývala Janušov.36 Znak: Obec nemá znak. Pečeť: Pečeť kulatá o průměru 25 mm z roku 1820. V pečetním poli radlice hrotem dolů a ostřím vlevo mezi dvěma ratolestmi, pod radlicí pluh. Opis kapitálou mezi linkou a věncem. Text: + SIGEL … GEMEINDE . IOHNSDORF.

36 NEKUDA, Vladimír: Moravskotřebovsko, Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002, s. 595 – 596 20

Křenov (něm. Kronau) Obec Znak, vlajka a pečeť

Historie obce: První písemná zmínka o obci pochází z roku 1308. Roku 1365 je Křenov nazýván v pramenech městečkem a je součástí třebovského panství. Roku 1398 ztratil Křenov statut městečka, ale roku 1485 byl Jiříkem Hrabišem Kostkou z Postupic znovu povýšen na městečko a obdržel městskou pečeť. 37 Znak: V modrém štítě nad zlatou palisádou s červeným tlapatým křížem zlatý kalich se stříbrnou hostií provázený dvěma zlatými korunami. Datum rozhodnutí 17. 4. 2009. Autor znaku: Miroslav J. V. Pavlů Oznámení při PPH: Zbyněk Novotný Vlajka: Červeno - žlutě modrým středovým křížem čtvrcený list. Ramena kříže jsou široká třetinu šířky listu. Ve svislém rameni kříže žlutý kalich s bílou hostií, provázený ve vodorovných ramenech žlutými korunami. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3. Pečeť: Pečeť o průměru 29 mm z roku 1787. V pečetním poli kalich přesahující nahoře do textu, Vpravo i vlevo provázený koulí v kruhu. Opis kapitálou mezi dvěma linkami. Text: S . OPIDI . CRENOVIENSIS. Poznámka: Kalich vyobrazený na pečeti se stal hlavním motivem ve znaku obce. Kostel v Křenově je zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Palisáda v patě štítu připomíná hradisko z dob Velké Moravy. Zlaté koruny připomínají původní německý název.38

37 NEKUDA, Vladimír: Moravskotřebovsko, Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002, s. 603 38 Archiv Poslanecké sněmovny České republiky Praha: Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Křenov 21

Kunčina (něm. Kunzendorf) Obec Znak, vlajka a pečeť

Historie obce: V roce 1270 se připomíná v Kunčině dědičná rychta. V Roce 1365 se dvě vsi, Velká a Malá Kunčina, připomínají mezi třebovským zbožím. V roce 1396 se obě vsi tentokrát pod jménem Stará a Nová Kunčina připomínají opět mezi třebovským zbožím. U vsi stál svobodný dvůr, kde se v letech 1486- 1492 připomíná Jan Šedík z Kunčiny, kterému byl v roce 1492 potvrzen vladycký stav.39 Znak:

V zeleném štítě mezi dvěma zlatými obilnými klasy, každý se čtyřmi (2, 2) listy, doleva obrácená stříbrná radlice nahoře provázená stříbrným lněným květem se zlatým středem. Datum rozhodnutí 4. 3. 2014. Autor návrhu: Mgr. Jan Tejkal Oznámení při PPH: Mgr. Vítězslav Jandák Vlajka: Zelený list s bílým svislým pruhem vycházejícím ze šesté a sedmé čtyřiadvacetiny horního a dolního okraje listu. Pruh provázen dvěma žlutými obilnými klasy, každý se čtyřmi listy (2, 2). Poměr šířky k délce listu je 2 : 3. Pečeť: Pečeť oválná o průměru 26 mm z roku 1787. V pečetním poli se nachází radlice hrotem dolů a ostřím vlevo provázená vpravo dvěma a vlevo třemi stonky obilí s klasy. Opis kapitálou. Text: +SIGL . DER . GEMEINDE . KVNZENDORF . 1787. Poznámka: Znak vychází z pečetě Kunčiny (radlice) a Nové Vsi (květ lnu). Dva obilné klasy symbolizují dvě části obce.40

39 Oficiální stránky obce Kunčina: Historie obce. [online]. [cit. 2017-04-5]. Dostupné z: http://www.obeckuncina.cz/index.php/o-obci/historie-obce-kuncina 40 Archiv Poslanecké sněmovny České republiky Praha: Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Kunčina 22

Linhartice (něm. Ranigsdorf) Obec Znak, vlajka a pečeť

Historie obce: Nejstarší písemná zmínka o Linharticích je z roku 1365, kdy jsou v obci zmiňovány dva mlýny. Pravděpodobně byla ale jako řada okolních obcí založena německými kolonisty mnohem dříve. Moravskotřebovsko dostal od krále Václava I. za zásluhy nejvyšší královský komoří Boreš z Oseka, později nazývaný Boreš z Riesenburku.41 Znak: V modrém štítě polovina stříbrného rytíře s kolčí přilbou, červenou šerpou od pravého ramene a zlatým mečem u boku, držící v pravici stříbrného jestřába se zlatou zbrojí a provázená vlevo nahoře zlatou růží s červeným semeníkem. Datum rozhodnutí 9. 4. 2002. Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Oznámení při PPH: PhDr. Vladimír Cisár Vlajka: Modrý list se šikmým bílým pruhem širokým jednu čtvrtinu délky listu. V horním modrém poli bílá hlava jestřába se žlutým zobákem k vlajícímu okraji, v dolním modrém poli žlutá růže s červeným semeníkem a zelenými kališními lístky. Poměr šířky k délce listu je 2:3. Pečeť: Pečeť kulatá o průměru 28 mm z roku 1809. V pečetním poli kosa a srp hroty heraldicky vpravo, pod nimi radlice hrotem dolů a ostřím heraldicky vpravo. Kolem spodní části linky rostlinné motivy. Opis kapitálo je oddělen linkou. Text: SIGIL DER GEMEINE RANIGSDORF . 1809. Poznámka: Volná kompozice vztahující se k rodu z Linhartic. Rytíř + jestřáb jsou klenoty z erbu. Heraldická růže je použita z pečetě a červená šerpa je spjata s posledními majiteli pánů z Lichtenštejna.42

41 Oficiální stránky obce Linhartice: Historie obce. [online]. [cit. 2017-10-5]. Dostupné z: http://www.linhartice.cz/index.php/o-obci/historie-obce 42 Archiv Poslanecké sněmovny České republiky Praha: Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Linhartice 23

Ludvíkov (něm. Ludwigsdorf) Osada, dnes součástí Městečka Trnávky Historie osady: První zmínka je z roku 1308. Ctibor z Cimburka prodal Ludvíkov Stanimírovi z Letovic. V roce 1365 se ves objevila ve výčtu cimburského zboží. V roce 1499 je ves již mezi třebovským zbožím. Dvůr v Ludvíkově byl roku 1787 rozparcelován mezi nové osadníky. 43 Znak: Osada nemá znak. Pečeť: Osada nemá pečeť.

Malíkov (něm. Moligsdorf) Obec Pečeť Historie obce: Ves českého původu, která vznikla ještě před německým osídlením. Obec se pod jménem Malixdorf připomíná v listině z roku 1365. Jindřich z Lipé prodal Cimburk a okolní vsi. Název je odvozen od slova Malík.44 Znak: Obec znak nemá. Pečeť: Pečeť kulatá o průměru 30 mm z roku 1771. V pečetním poli je vsazený barokní štít v bohaté kartuši, na štítě rozevřená radlice s ouškem hrotem nahoru, provázená nahoře květinami na stonku s dvěma lístky. Opis kapitálou oddělen bodovcem. Text: x SIGIL DER GE MOLIGSTORF x 1771

43 Oficiální stránky obce Ludvíkov: Historie obce. [online]. [cit. 2017-10-5]. Dostupné z: http://www.ludvikov.cz/o-nas/z-historie/ 44 NEKUDA, Vladimír: Moravskotřebovsko, Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002, s. 620 – 621 24

Mladějov na Moravě (něm. Blosdorf) Obec Znak, vlajka a pečeť

Historie obce: První písemná zmínka o obci je pod jménem Mladiksdorf z roku 1365, kdy ves tvořila součást třebovského panství jenž nechal zapsat Jindřich z Lipé markraběti Janu Jindřichovi. Na vrcholu Hrádečné západně od Mladějova, stával hrad Mladějovksých z Mladějova. Hrad zanikl po připojení statku k třebovskému panství roku 1365.45 Znak: Červeno - stříbrně polcený štít se stříbrno - černě polcenou hlavou. V pravé půli hlavy červený heroldský kříž, v levé půli stříbrné břevno. Ve štítě doleva obrácený ohlížející se stříbrno - černě polcený se drak. Datum rozhodnutí 19. 1. 2007. Autor návrhu: Velebný & Fam Oznámení při PPH: Zbyněk Novotný Vlajka: List tvoří v žerďové polovině dva vodorovné pruhy, bílý a červený v poměru 1 : 2, a ve vlající polovině čtyři vodorovné pruhy, střídavě černé a bílé, v poměru 1 : 1 : 1 : 6. V bílém žerďovém pruhu červený středový kříž s rameny širokými devítinu šířky listu. Přes obě dolní pole k vlajícímu okraji obrácený ohlížející se bílo - černě polcený drak. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3. Pečeť: Pečeť kulatá o průměru 27 mm z roku 1807. V pečetním poli sv. Jiří na koni zabíjející draka. Obraz částečně zasahuje do textu. Pečeť není úplná. Opis kapitálou. Text: INSIGL.GEMEINDE . BLOSDO(RF . 1807) Poznámka: Autor návrhu vycházel z motivu sv. Jiří na pečeti. Použil symbol draka. Červený heroldský kříž – sv. Jiří. Nesmíme opomenut tinktury. Bílo – černá symbolizuje pány z Mladějova. 46

45 Oficiální stránky obce Mladějov na Moravě: Historie obce. [online]. [cit. 2017-10-5]. Dostupné z: http://www.mladejovnamorave.cz/informace-o-obci/historie/ 46 Archiv Poslanecké sněmovny České republiky Praha: Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Mladějov na Moravě 25

Moravská Třebová (něm. Mahrisch Trubau) Město Znak, vlajka a pečeť

Historie města: Moravská Třebová byla založeno roku 1257 Borešem z Rýzmburka (nejvyšší maršálek Českého království) jako kolonizační město. Po vymření pánu z Rýzmburku panství padlo na krále Jana Lucemburského. Jan panství zastavil a už šlo od jednoho držitele k druhému. Původní hrad ze 13. stoleté byl přestavěn na zámek v 15. století. Největší rozkvět město a zámek zažilo za pánů z Boskovic. V roce 1622 se Ladislav Velen jako nejvyšší zemský hejtman účastnil stavovského povstání. Za to mu bylo třebovské panství zkonfiskováno a uděleno jako léno Karlu, knížeti z Lichtenštejna. 47 Znak: V modrém štítě stříbrno-červeně šachovaná korunovaná orlice se zlatou zbrojí, s červeným jazykem, nese na hrudi modrý štítek se zlatou majuskulní literou T. Datum rozhodnutí 15. 7. 1993. Autor návrhu: neznámý Oznámení při PPH: PhDr. Jiřina Pavlíková Vlajka: Na modrém listu praporu je položena orlice z městského znaku. Poměr šířky k délce listu je 2:3. Pečeť: 1. Pečeť kulatá o průměru 32 mm z roku 1693. V pečetním poli šachovaná korunovaná orlice, hledící heraldicky vpravo. Opis kapitálou. Text: SIGILLVM . CI….. . TRIBOVIAE . MORAVORVM. 2. Pečeť kulatá o průměru 24 mm z roku 1820. V pečetním poli šachovaná korunovaná orlice, hledící heraldicky vpravo. Text: Bez textu Poznámka: V podstatě šlo pouze o úpravu znaku. Jelikož se shodoval se znak města Olomouc, rozhodlo se, že orlice ponese štítek s písmenem T. 48

47 NEKUDA, Vladimír: Moravskotřebovsko, Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002, s. 535 – 542 48 Archiv Poslanecké sněmovny České republiky Praha: Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, město Moravská Třebová 26

Nová Ves (něm. Newdorf) Obec, dnes součástí Kunčiny Pečeť Historie obce: V roce 1365 se obě vsi Velká a Malá Kunčina (nebo také Stará a Mladá Kunčina) připomínají mezi třebovským zbožím. V roce 1976 se Nová Ves stala součástí Kunčiny.49 Znak: Obec nemá znak. Pečeť: Pečeť osmihranná o průměru 25 mm z roku 1787. V pečetním poli oválný barokní štít v bohaté kartuši, ve štítě radlice hrotem nahoru a ostřím vlevo. Opis kapitálou. Text: SIGILL DES … NNES DORF

Pacov (něm. Putzendorf) Obec, dnes součástí Městečka Trnávky Pečeť Historie obce: První písemnou zmínku o Pacově máme z roku 1308. Podobně jako ostatní obce nám ji připomíná prodej cimburského zboží. Zdejší svobodný dvůr koupili Lichtenštejnové v roce 1695 a v roce 1787 byl zrušen, jeho pozemky byly rozparcelovány mezi nové osadníky v Ludvíkově. 50 Znak: Obec nemá znak. Pečeť: Pečeť kulatá o průměru 23 mm z roku 1820. V pečetním poli barokní štít s šikmo položenou radlicí ostřím heraldicky vpravo. Opis mezi linkami. Text: +SIGILVM DER GEMAIN x PVZTEN.

49 Oficiální stránky obce Nová Ves: Historie obce. [online]. [cit. 2017-13-5]. Dostupné z: http://www.obeckuncina.cz/index.php/o-obci/historie-obce-nova-ves 50 NEKUDA, Vladimír: Moravskotřebovsko, Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002, s. 643 27

Petrušov (něm ) Obec, dnes součást Starého Města u Moravské Třebové Pečeť Historie obce: V roce 1316 se psal Mikul z Petrovic. V roce 1365 se ves Petrušov upamatovává mezi třebovským zbožím. Ves byla uvedena kolem roku 1490 jako pustá, ale bylo opět osazena na přelomu 17. a 18. století. Mezi lety 1365 a ž 1464 bylo zmiňováno v pramenech o dnes již zaniklé vsi severně od Petrušova. Obec se nazývala Seifen (Zejpy) a je uváděna taktéž mezi třebovským zbožím.51 Znak: Obec nemá znak. Pečeť: Pečeť kulatá o průměru 32 mm z roku 1711. V pečetním poli postava držící v pravici klíč mezi dvěma nádoby srdcovitého tvaru, vlevo s květinou na stonku a vpravo jen se dvěma lístky. Opis mezi linkou a věncem. Text: PEETTERSTORFFERGEMEININSIGEL 1711 Poznámka: V pečetním poli se může jednat o sv. Petra, jehož atribut jsou klíče.52

51 NEKUDA, Vladimír: Moravskotřebovsko, Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002, s. 651 – 652 52 REMEŠOVÁ, Věra: Ikonografie a atributy svatých. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1990 s. 28

Pohledy (něm. Pohler) Obec Znak, vlajka a pečeť

Historie obce: Pohledy byly založeny německou kolonizací olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburka kolem roku 1270. Dochovala se i latinsky psaná zakládací listina právě z roku 1270, kde se dovídáme, že lokátorem obcí byl Jindřich, rychtář z Bolen, který s biskupským pověřením kolonizoval pomezní les mezi Hradcem nad Svitavou, Kamennou Horkou, hranicemi statku Boreše z Rýzmburka a jevíčskou silnicí.53 Znak: V červeném štítě zlatá, čelně postavená radlice provázená nahoře dvěma zlatými jablky, v ní vykračující černý kohout s červenou zbrojí, nad ním červené jablko. Datum rozhodnutí 31. 1. 2002. Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Oznámení při PPH: PhDr. Vladimír Cisár Vlajka: List tvoří tři vodorovné pruhy, červený, žlutý a červený. V červených pruzích po jednom žlutém jablku. Ve žlutém pruhu červené jablko a dva černé klíny, žerďový, sahající do první třetiny délky listu a vlající, sahající do druhé třetiny délky listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3. Pečeť: V historickém místopisu z roku 1946 se píše o obecní pečeti o průměru 27 mm z roku 1750, na které se nacházela radlice. Poznámka: Motiv radlice byl použit z pečetí Pohledu a Horní Hynčiny. Tři zlaté jablka jsou atributem sv. Mikuláše a kohout je atributem sv. Víta.54 V obci se nachází kostel a kaple zasvěcena těmto svatým. Červeno – zlatá tinktura spojuje obec s Lichtenštejny.55

53 NEKUDA, Vladimír: Moravskotřebovsko, Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002, s. 657 54 REMEŠOVÁ, Věra: Ikonografie a atributy svatých. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1990 s. 55 Archiv Poslanecké sněmovny České republiky Praha: Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Pohledy 29

Prklišov (něm. Pirkelsdorf) Obec, dnes součást Borušova Pečeť Historie obce: Ves českého původu vznikla ještě před německou kolonizací. V roce 1398 se objevuje první písemná zmínka o Prklišově, ten se objevuje mezi třebovským zbožím, které zapsal markrabě Jošt Heraltovi z Kunštátu.56 Znak: Obec nemá znak Pečeť: Pečeť oválná o průměru 27 mm z 18. století. V pečetním poli listnatý strom s rozeklaným kmenem. Heraldicky vpravo šikmo položený snop obilí, vlevo dva keře. Opis kapitálou oddělen linkou. Text: + SIGEL DER GEMEINDE . PIRKELSDORF.

Radišov (něm. Rehnsdorf) Obec, dnes soušást Sterého Města u Moravské Třebové Pečeť Historie obce: Ves českého původu, která vznikla ještě před německou kolonizací. V roce 1372 se Radišov připomíná při prodeji bratří ze Sivičan Václavovi z Mladějov, který přijal ves od markraběte Jana Jindřicha v léno a psal se z Radějova (Radečova). 57 Znak: Obec nemá znak. Pečeť: Pečeť oválná o průměru 25 mm z roku 1820. V pečetním poli dva zkřížené cepy podložené motykou, kolem rostlinné motivy. Opis kapitálou oddělený linkou. Text: .SIGEL . DER . GEMEINDE . ROEHSDORF.

56 NEKUDA, Vladimír: Moravskotřebovsko, Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002, s. 660 – 661 57 NEKUDA, Vladimír: Moravskotřebovsko, Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002, s. 667 30

Radkov (něm. Rattendorf) Obec Znak, vlajka a pečeť

Historie obce: První písemnou dochovanou zmínkou je rytíř Milota z Radkova (roku 1283). V letech 1306 a 1316 se připomínají bratři Bedřich a Vojska z Radkova. Jiří z Pavlovic patrně postavil v Radkově tvrz, která se poprvé uvádí v roce 1420. Ovšem tvrz brzy zanikla. Po roce 1490 ztratila funkci zemského sídla. Mezi Radkovem a Linharticemi stál velký hrad, která byl chráněn příkopy a valem. Písemné zprávy se o něm nedochovaly.58 Znak: V modro-zlatě polceném štítě vpravo vztyčený stříbrný rovný jelení paroh s pěti výsadami, dvě nahoru, tři doprava, provázený třemi zlatými hvězdami dvě vpravo a jedna vlevo. Vlevo ze zdi vyrůstá věž s cimbuřím a prázdným oknem, obojí červené a kvádrované. Datum rozhodnutí 25. 3. 2005. Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Oznámení při PPH: Mgr. Ivana Levá Vlajka: List tvoří tři svislé pruhy, červený, oboustranně zubatý modrý a žlutý, v poměru 1:4:1. Zubatý pruh má čtyři čtvercové zuby a tři stejné mezery a v něm vztyčený bílý rovný jelení paroh s pěti výsadami, provázený třemi žlutými šesticípými hvězdami, k žerďovému okraji dvěma mezi výsadami a k vlajícímu okraji jednou. Poměr šířky k délce listu je 2:3. Pečeť: Pečeť kulatá o průměru 24 mm z roku 1787. V pečetním poli štít s rostlinnými ozdobami nahoře a po bocích. Ve štítu radlice hrotem dolů a ostřím heraldicky vpravo. Na radlici dvě hvězdy, vpravo nad radlicí hvězda, vlevo květina na stonku. Opis kapitálou. Text: x SIDILL DER GEMEIN ROTENDORFF. Poznámka: Znak vychází z nejstarší historie obce. Sulek z Radkova (1417) pečetil klenotem jeleních parohů. Při archeologických vykopávkách byly nalezeny pozůstatky hradů. Modrá tinktura upozorňuje na řeku Třebůvku protékající vsí a červeno – zlaté tinktury opět na pány z Lichtenštejnu.59

58 Oficiální stránky obce Radkov: Historie obce. [online]. [cit. 2017-17-5]. Dostupné z: http://www.radkov-sy.cz/index/radkov-historie 59 Archiv Poslanecké sněmovny České republiky Praha: Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Radkov 31

Rychnov na Moravě (něm. Reichenau) Obec Znak, vlajka a pečeť

Historie obce: První písemná zmínka o Rychnově je z roku 1365, kde se ves připomíná mezi třebovským zbožím. V roce 1410 je doložena dědičná rychta. Koncem 15. století byla ves rozdělen na dvě části Horní a Dolní Rychnov. Název pochází z německého der richen ouwe, tj. na úrodné pasece, nivě. 60 Znak: V modrém štítě pod stříbrno-červeně šachovanou hlavou srdce kvetoucí třemi šestilistými květy na stoncích s listy, provázené po stranách koulemi, vše stříbrné. V srdci červená koule. Datum rozhodnutí 12. 4. 2013. Autor návrhu: Mgr. Jan Tejkal Oznámení při PPH: Mgr. Zdeněk Bezecný, Ph.D Vlajka: Modrý list s bílo-červeně šachovaným (2 x 8) žerďovým pruhem širokým šestinu délky listu. U pruhu srdce, z něhož vyrůstají tři šestilisté květy na stoncích s listy, provázenými po stranách koulemi, vše bílé. V srdci červená koule. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3. Pečeť: Pečeť kulatá o průměru 29 mm z roku 1787. V pečetním poli štít s rostlinnými ozdobami nahoře a po bocích. Ve štítu srdce, z nějž vyrůstají tři květiny. Opis kapitálou. Text: SIGIL . DER GEMEIN ZV . REICHNAW. Poznámka: Znak vychází z obecní pečeti.

60 Oficiální stránky obce Rychnov na Moravě: Historie obce. [online]. [cit. 2017-17-5]. Dostupné z: http://www.rychnovnm.cz/stranka/neco-z-historie 32

Staré Město (něm. Altstadt) Obec Znak, vlajka a pečeť

Historie obce: Jde o nejstarší doloženou osadu na Moravskotřebovsku. Její český název byl převzat německými kolonisty. V roce 1365 se městečko Stará Třebová připomíná mezi třebovským zbožím. Název Třebová byl přenesen na nově založené město při řece a ujal se název Staré Město. Roku 1365 je uváděno jako městečko, ale v roce 1398 je už vsí. Roku 1408 dostává od pánů z Kunštátu právo odúmrti.61 Znak: V červeném štítě ze zelené paty vyrůstající stříbrná kostelní věž. V patě stříbrná dubová větev se dvěma odvrácenými listy a třemi (1, 2) žaludy. Datum rozhodnutí 13. 1. 2007. Autor návrhu: neznámý Oznámení při PPH: Zbyněk Novotný Vlajka: List tvoří dva vodorovné pruhy, červený a zelený, v poměru 7 : 3. V červeném pruhu bílá silueta kostelní věže s prázdnou gotickou bránou, v zeleném pruhu bílá dubová větev se dvěma odvrácenými listy a třemi (1, 2) žaludy. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3. Pečeť: Pečeť kulatá o průměru 32 mm z roku 1719. V pečetním poli kostel, vpravo i vlevo domy. Nahoře přesahuje do textu boží oko. Opis kapitálou oddělen linkou. Text: ALDSTADTER GEMEINDE . INSIGEL . ANNO . 1719. Poznámka: Kostelní věž na znaku je stylizována podobou věže kostela sv. Kateřiny. Motiv dubu je odkazem na horu Dubinu.62

61 Oficiální stránky obce Staré Město: Historie obce. [online]. [cit. 2017-17-5]. Dostupné z: http://www.stare-mesto.eu/index.php?nid=5334&lid=cs&oid=735044 62 Archiv Poslanecké sněmovny České republiky Praha: Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Staré Město 33

Sušice (něm. Suschicz) Obec, dnes součást Moravské Třebové Pečeť Historie obce: ¨ Ves českého původu. První zmínka o vsi je z roku 1365, kdy se Sušice objevují jako třebovské zboží. Název znamená ves lidí Suchových, Sušových.63 Znak: Obec nemá znak. Pečeť: Pečeť kulatá o průměru 28 mm z roku 1809. V pečetním poli snop ležící na radlici hrotem dolů a ostřím heraldicky vpravo. Dole a po stranách rostlinné ozdoby. Nahoře nad snopem letopočet 1809. Opis kapitálou oddělen linkou. Text: + SIGIL DER GEMEINDE TSCHUSCHITZ.

Svojanov (něm. Wojes) Obec, dnes součást Borušova Pečeť Historie obce: V pramenech se objevuje jako první zmínka o vsi zápis v třebovském urbáři z roku 1535 až 1548, tehdy jako pustá ves. V roce 1590 se připomíná jako Horní a Dolní Svánov, kde byl panský dvůr, vzniklý zakoupením rychty. V roce 1661 se uvádí spojení obou částí pod názvem Svojanov.64 Znak: Obec nemá znak. Pečeť: Pečeť kulatá o průměru 25 mm z roku 1764. V pečetním poli renesanční ozdobný štít v něm sochor hrotem dolů, přeložený šikmo položenou palicí a kosmo položeným oboustranným špičákem. Dole provázané květinami na stonku. Nad štítem letopočet 1764. Opis kapitálou na stuze. Text: DER . GEMEIN . WOISE.

63 NEKUDA, Vladimír: Moravskotřebovsko, Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002, s. 688 64 NEKUDA, Vladimír: Moravskotřebovsko, Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002, s. 691 – 692 34

Šnekov (něm. Schneckendorf) Obec Pečeť Historie obce: Ves se připomíná v roce 1258 mezi vesnicemi, nad kterými získalo jurisdikci město Jevíčko. Obec vznikla při německé kolonizaci ve 13. století. V roce 1398 se ves objevuje pod názvem Dorflík. V urbáři třebovského panství z roku 1548 až 1549 je ves uvedena jako Derflík ze Chrzenowem.65 Znak: Obec nemá znak. Pečeť: Pečeť kulatá o průměru 26 mm z roku 1758. V pečetním poli radlice hrotem nahoru a ostřím vlevo. Opis kapitálou oddělený linkou. Text: +SCHNECKEN DORS . 1758.

Udánky (něm. Udangs) Obec, dnes součást Moravské Třebové Pečeť Historie obce: V roce 1365 se ves Udánky pod názvem Budox připomíná mezi třebovským zbožím. Ve 13. až 15. století zde stávala tvrz, která zanikla po začlenění Udánek do třebovského panství.66 Znak: Obec nemá zank. Pečeť: Pečeť kulatá o průměru 32 mm z roku 1787. V pečetním poli štít nad ním a vedle rostlinné motivy. Ve štítu radlice hrotem nahoru a ostřím vlevo. Opis kapitálou oddělen linkou. Text: x SIGILL . DER . GEM – EIN . VNDANKS.

65 NEKUDA, Vladimír: Moravskotřebovsko, Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002, s. 695 66 NEKUDA, Vladimír: Moravskotřebovsko, Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002, s. 706 – 707 35

Útěchov (něm. Uttigsdorf) Obec Znak, vlajka a pečeť

Historie obce: Ves českého původu, která vznikla ještě před německou kolonizací. V roce 1365 se ves Útěchov pod názvem Vthyksdorf připomíná mezi třebovským zbožím. V roce 1398 se opět Útěchov připomíná mezi třebovským zbožím. V urbáři z let 1548 až 1549 se ves uvádí pod názvem Autiechow.67 Znak: V modrém štítě pod stříbrnou hlavou se třemi červenými růžemi se zlatými semeníky a zelenými kališními lístky stříbrná koňská hlava s krkem se zlatou hřívou a červeným jazykem. Datum rozhodnutí 25. 3. 2005. Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Oznámení při PPH: Mgr. Ivana Levá Vlajka: Modrý list s bílým žerďovým pruhem širokým jednu čtvrtinu délky listu. V bílém pruhu pod sebou tři červené růže se žlutými semeníky a zelenými kališními lístky. V modrém poli bílá koňská hlava s krkem se žlutou hřívou a červeným jazykem. Poměr šířky k délce listu je 2:3. Pečeť: Pečeť kulatá o průměru 26 mm z roku 1811. V pečetním poli uprostřed květinových motivů radlice hrotem dolů a ostřím heraldicky vpravo. Nad radlicí letopočet 1811. Opis kapitálou oddělen linkou. Text: +SIGIL DER GEMEIN UTIGSDORF. Poznámka: Zde se autor návrhu řídil majiteli obce. Černá růže je použita z erbu pánů Hubrykova. Oproti tomu koňská hlava je z erbu Reichenbachova. Modrá tinktura připomíná Dolnoloučský potok, Modrá a stříbrná pány z Reichenbachova.68

67 Oficiální stránky obce Útěchov: Historie obce. [online]. [cit. 2017-19-5]. Dostupné z: http://www.utechov.cz/historie/#prvni 68 Archiv Poslanecké sněmovny České republiky Praha: Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Útěchov 36

Víska u Jevíčka (něm. Dörfles) Obec Znak, vlajka a pečeť

Historie obce: Ves dříve známá jako Derflík. Obec byla založena za německé kolonizace. První písemná zpráva je z roku 1258, kdy se stahuje pod soudní pravomoc města Jevíčka. Roku 1898 však již tvoří součást třebovského panství. Roku 1402 dostává ves Heralt z Kunštátu a dává roku 1408 Derflíku právo odúmrti.69 Znak: V modrém štítě nad stříbrno - černě dělenou patou vpravo tři růže pod sebou, vlevo doleva obrácená radlice, vše zlaté. Datum rozhodnutí 9. 10. 2007. Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů Oznámení při PPH: Zbyněk Novotný Vlajka: List tvoří tři svislé pruhy, modrý, bílý a černý, v poměru 4 : 1 : 1. V modrém pruhu tři růže pod sebou a radlice hrotem k dolnímu a ostřím k vlajícímu okraji, vše žluté. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3. Pečeť: Pečeť kulatá o průměru 28 mm z roku 1663. V pečetním poli barokní štít, na štítě čelně vyobrazená radlice. Opis kapitálou. Text: SEGILVM.DERGEMEI. DERFLEK 1663 Poznámka: Znak je upraveným pečetním znamením. Modrá tinktura je zde přenesena ze znaku Moravské Třebové. Stříbrno – černě dělená pata odkazuje na pány z Kunštátu.70

69 Oficiální stránky obce Víska u Jevíčka: Historie obce. [online]. [cit. 2017-19-5]. Dostupné z: http://www.viskaujevicka.cz/domains/viskaujevicka.cz/ 70 Archiv Poslanecké sněmovny České republiky Praha: Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Víska u Jevíčka 37

Žipotín (něm. Seibelsdorf) Osada, dnes součástí Gruny Historie osady: Žipotín se prvně objevuje mezi cimburským zbožím v roce 1365. V roce 1398 se Žipotín objevu mezi třebovským zbožím. 71 Znak: Obec nemá znak. Pečeť: Katastry pečetil rychtář z Bohdalova, přísežní byli ze Žipotína, jehož pečeť není k dispozici.

71 NEKUDA, Vladimír: Moravskotřebovsko, Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002, s. 717. 38

Panství Městačka Trnávky

Označení Trnávka nesl původně hrad Cimburk založený pány z Lipnice kolem 13. století. V roce 1308 je zmíněn Ctibor z Trnávky jeho syn Bernart ale užil ještě téhož roku predikát z Cimburka.72 Kolem roku 1320 postavil Bernart z Cumburka nový hrad, který nesl označení Nový Cimburk. Poté přišlo cimburké zboží na pány z Lipé, kteří vlastnili na severní Moravě rozsáhlé statky. Při dělení rodového majetku získal v roce 1346 trnavský statek Jindřich z Lipé, který roku 1365 prodal hrad s městečkem, okolními vesnicemi a Jevíčkem moravskému markraběti Janu Lucemburskému. Transformace trhové vsi na městečko, která proběhla na přelomu 13. a 14. století. Oproti severněji položenému Moravskotřebovsku bývá okolí dnešního Městečka Trnávky řazeno k oblastem s předchozí dlouhodobější kontinuitou osídlení. Až do roku 1622 kdy získal panství Karl z Lichtenštejnka, který ho vlastnil, až do zániku patrimoniální správy se majitele trnavského statku často měnili. Venkovské obyvatelstvo bylo podle urbáře rozděleno do několika sociálních vrstev. Na vrcholu stáli vesničtí fojtové a rychtáři. Ostatní se dělili na láníky, půlláníky, čtvrtláníky a neláníky. Po roku 1848 byla obec Trnávka v letech 1850 – 1945 součástí politického okresu Moravská Třebová. V roce 1919 byla s obcí sloučena obec Stará Trnávka, 1928 pak k ní přibyly obce Mezihoří a Borová.73 V období druhé světové války Trnávka známa jako Městys Trnávka. V roce 1969 je oficiálním názvem Městečko Trnávka.

72NEKUDA, Vladimír: Moravskotřebovsko, Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002, s. 624 – 627.

73 SOkA Svitavy, Archiv Městečka Trnávky 39

Arnoštov Přední (něm. Vorder Ehrusdorf)

Dnes součást Městečka Trnávky

Pečeť

Historie obce:

První písemná zmínka o obci je z roku 1258, kdy se připomínalo v jurisdikci města Jevíčka. Později se ves objevuje v trnavském panství. 1547 se obec opět nachází v cimburském zboží. V roce 1572 se uvádí Arnoštov v urbáři. 1628 je ve vsi zákupní rychta.74

Znak: Obec nemá znak

Pečeť:

Pečeť kulatá o průměru 27 mm z roku 1787. V pečetním poli posázeným drobnými křížky radlice hrotem nahoru a ostřím vlevo. Opis kapitálou oddělen linkou.

Text: + SIGIL . FERDER . ERNSDORFF.

Arnoštov Zadní (něm. Hinter Ehrnsdorf) Dnes součástí Jevíčka

Historie obce:

První zmínka o obci se dochovala z roku 1258. král Přemysl Otakat II. usazoval na Moravě Němce. Tomuto usazování Němců se nevyhnulo ani město Jevíčko. Dostali výsady od krále a několik Němců založilo Zadní Arnoštov, který je od prvopočátku vesnici německou. Roku 1408 obdržela ves od bratří Erharta a Jiříka z Kunštátu odúmrť. Více o Arnoštově není psáno.75

Znak: Obec nemá znak

Pečeť:

Pečeť kulatá o průměru 32 mm z. V pečetním poli zdobený renesanční štít a v něm dvě zkřížená krojidla.

Text: …..ERGEMEIN . HINTER X ENSDORF

74 NEKUDA, Vladimír: Moravskotřebovsko, Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002, s. 663 – 664. 75 POPELKA, Benjamin: Jevický okres. Brno: Garn. Vlastivěda moravská. II. Místopis Moravy, 2007, s. 78. 40

Bezděčí u Trnávky (něm. Mitterdorf)

Obec

Znak, vlajka a pečeť

Historie obce

První zmínka o Bezděčí se nachází v listině 1258, kdy bylo pod soudní pravomocí města Jevíčka. Historie Bezděčí je úzce spjatá s obcí Unerázka. Do poloviny 13. století patřily obce do královského majetku. Poté Bezděčí přecházelo od jednoho pána k druhému. Obec stejného jména se nacházela kousek od nedalekých Velkých Opatovic. Proto v roce 1921 bylo navrženo, aby obec přivzala přídomek u Trnávky a to se i v roce 1925 stalo.76

Znak:

V zeleném štítě dvě dvojice odkloněných obilných klasů, každý s listem, nad stoupajícím půlměsícem, obojí zlaté. Mezi klasy stříbrný zvon se závěsem.

Datum rozhodnutí 11. 4. 2008.

Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů

Oznámení při PPH: Zbyněk Novotný

Vlajka:

Zelený list, v dolní střední části půlměsíc s cípy k hornímu okraji listu. Mezi cípy dvě dvojice odkloněných obilných klasů, každý s listem, vše žluté. Mezi klasy bílý zvon se závěsem. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Pečeť:

Pečeť kulatá o průměru 27 mm z roku 1782. V pečetním poli zdobný barokní štít s kartuší. Ve štítu radlice hrotem nahoru a ostřím vlevo. Opis kapitálou oddělen linkou.

Text: ++PECET : POC : OBECNI : BESL…. : 1782

Poznámka: Na znaku se projevuje historické spojení Bezděčí a Unerázky. Půlměsíc je převzat z erbu Drahanovských z Pěčína (Unerázka) a motiv zvoničky (Bezděčí). Spojení završuje dvojice klasů.77

76 VRBKA, Josef: Bezděčí a Unerázka: Vlastivědná kronika 2 vesnic na Malé Hané, Brno: Karjské nakladatelství, 1957. 77 Archiv Poslanecké sněmovny České republiky Praha: Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Bezděčí u Trnávky 41

Lázy (něm. Loschen) Obec součástí Městečka Trnávky Pečeť Historie obce: Ves se poprvé připomíná v listině z roku 1365, ovšem né jako Lázy ale jako Lažany. Jindřich z Lipé prodal Cimburk s městečkem a okolními obcemi markraběti Janu Jindřichovi. Ves v polovině 15. století dočasně zanikla a po obnovení ji známe pod názvem Nová Ves. V první polovině 17. století se uvádí ve vsi zákupní rychta. 78 Znak: Obec nemá znak Pečeť: Pečeť kulatá o průměru 28 mm z roku 1787. V pečetním poli štít zdobený nahoře a po stranách rostlinnými motivy. Ve štítu ratolest s třemi hrozny nebo šiškami. Opis kapitálou ve stuze. Text: SIEGILLVM + NOWAVES.

Lípa (něm. Langendon)

Osada spadající pod Zadní Arnoštov (Jevíčko)

Historie osady:

Podmětem k velkým hospodářským a společenským změnám v 18. století bylo zrušení nevolnictví 1. 11. 1781. Obyvatelstvo dostalo volnost ve výuce řemeslům, stěhování se do míst s lepší obživou. Vrchnosti hrozil úbytek pracovních sil na poli a v lese. Snažila se tomu předejít rušením panských dvorů a zakládáním vesnic a osad, aby získala trvalý zdroj finančních příjmů z různých poplatků od nových obyvatel. Kníže Alois Lichtenstein z Moravské Třebové zrušil dvůr v Zadním Arnoštově a založil dvě nové osady, Lípu (Langendon) a Mařín.79

Znak: Osada nemá znak

Pečeť: Není dochována žádná pečeť

Poznámka: Dříve obec také známa jako Langendoly. Do dnešní doby se z osady Lípa zachovali dva domy z původních 19. V roce 1911 zde žilo 134 obyvatel.

78 NEKUDA, Vladimír: Moravskotřebovsko, Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002, s. 612 – 613. 79 Oficiální stránky osady Lípa: Historie osady. [online]. [cit. 2017-21-5]. Dostupné z: http://www.osadalipa.cz/index.php/historie 42

Mařín (něm. Mariendorf)

Osada spadající pod Zadní Arnoštov.

Historie osady:

Osada byla založena v roce 1790 Aloisem Lichtensteinem za stejným účelem jako osada Lípa. V roce 1912 měl Mařín 19 domů a 122 obyvatel.80

Znak: Osada nemá znak

Pečeť: Nedochovala se žádná pečeť

Poznámka:

Dodnes tu žije pár usedlíků. Dříve se obec jmenovala Mariánov

Mezihoří

Osada, dnes součástí Městečka Trnávky

Pečeť

Historie osady:

První zmínkou o vsi je z roku 1346 kdy Jindřich z Lipé prodal trnavské zboží mezi nimž se nacházelo i Mezihoří markraběti Janu Jindřichovi. Poté obec sdílela osudy trnavského panství.81

Znak: Obec nemá znak

Pečeť:

Pečeť kulatá o průměru 20 mm z roku 1682. V pečetním poli španělský štít a v něm radlice hrotem dolů a ostřím heraldicky vpravo. Kolem vrchní části štítu zdobené pěti jetelovými trojlístky. Opis kapitálou.

Text: . PECZET . MEZYHORAMA . 1682

80 POPELKA, Benjamin: Jevický okres. Brno: Garn. Vlastivěda moravská. II. Místopis Moravy, 2007, s.

81 POPELKA, Benjamin: Jevický okres. Brno: Garn. Vlastivěda moravská. II. Místopis Moravy, 2007, s.

Městečko Trnávka (něm. Turnau)

Obec

Znak, vlajka a pečeť

Stará Trnávka

Historie města:

První písemná zmínka o Staré Trnávce je z roku 1308. Tehdy Bernard z Cimburka prodal se souhlasem manželky a synů třináct lánu, mlýn a dvůr v Pacově Stanimírovi z Letovic. Mezi lety 1323-1327 získal Bernard, asi výměnou za panství Trnávka, panství Střílky. Odstěhoval se z Trnávky na hrad Střilky a začal stavět hrad Cimburk u Koryčan. Nepřímé důkazy ovšem spadají již do roku 1280. Opat z Litomyšle si stěžuje na chování pana Ctibora z Lipnice, předchůdce pánů z Cimburku.82

Nová Trnávka

Historie města:

Nová Trnávka vznikla jako městečko pod hradem Cimburk kolem roku 1300. V mnohem příznivější poloze než Stará Trnávka. Obě městečka se sloučily až v roce 1918 a název Městečko Trnávka se začalo používat až v roce 1929.83

Znak:

V modrém štítě volná stříbrná kvádrovaná hradba s cimbuřím, s prázdnou branou s vytaženou zlatou mříží a se dvěma černými okny po stranách. Z hradby mezi dvěma zlatými kopulemi vyniká stříbrná kvádrovaná věž s cimbuřím, černým oknem a zlatou kopulí. Na kopulích na černých žerdích zlaté trojúhelníkové praporky, levý vlající doleva.

Datum rozhodnutí 11.5.2006.

Autor návrhu: Velebný & Fam

Oznámení při PPH: Mgr. Ivana Levá

Vlajka:

List tvoří modrý žerďový pruh široký polovinu délky listu a třináct vodorovných pruhů střídavě modrých a žlutých. V žerďovém pruhu volná bílá kvádrovaná hradba s cimbuřím, s

82 NEKUDA, Vladimír: Moravskotřebovsko, Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002, s. 624 – 627. 83 Tamtéž 44 prázdnou branou s vytaženou žlutou mříží a dvěma černými okny po stranách. Z hradby mezi dvěma žlutými kopulemi vyniká bílá kvádrovaná věž s cimbuřím, černým oknem a žlutou kopulí. Na kopulích na černých žerdích žluté trojúhelníkové praporky, na střední a žerďové kopuli vlající k žerďovému, zbývající k vlajícímu okraji listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Pečeť:

Stará Trnávka: Pečeť o průměru 27 mm z roku 1780. V pečetním poli radlice hrotem nahoru a ostřím vlevo mezi rostlinnými motivy ve tvaru barokního štítu. Opis kapitálou.

Text: x SIGIL DER GEMEIN . ALT . TIRNAW.

Městečko Trnávka: Pečeť o průměru 28 mm z roku. V pečetním poli barokní zdobný štít a v něm hrad se třemi věžemi. Opis kapitálou.

Text: PECZET MIESTECZKA TIRNAWKI

Poznámka:

Doložení zlatých pruhů vytváří zlato – modré pruhování o 13 částech jako 13 částech obce Trnávky. Na základě nejednotného popisu a historického zneužívání znaku byla provedena změna podkladu vlajky a znaku.84

84 Archiv Poslanecké sněmovny České republiky Praha: Sbírka udělených znaků a praporů obcím a městům, obec Městečko Trnávka 45

Pěčíkov (něm. Pitschendorf)

Obec, dnes součást Městečka Trnávky

Pečeť

Historie obce:

Pěčíkov se prvně připomíná roku 1351 při prodeji poloviny zboží Vacetína a ostatních obcí. V roce 1479 se uvádí mezi zbožím náležejícím k zeměpanskému hradu Vraní Hoře. Od poloviny 16. století se Pěčíkov uvádí jako součást trnavského panství. Od roku 1976 se obec stala součástí Městečka Trnávky.85

Znak: Obec nemá znak

Pečeť:

Pečeť oválná o průměru 24 mm z roku 1820. V pečetním poli kupka sen a přes ní šikmo položená kosa překřížená s položenými hráběmi. Nad kupkou rostlinný motiv. Opis kapitálou mezi linkou a věncem.

Text: +SIGEL . DER GEMEINDE PIETSCHENDORF.

Petrůvka (něm. Petersdorf) Obec, dnes součástí Městečka Trnávky Pečeť Historie obce: Obec českého původu, která vznikla ještě před německou kolonizací se poprvé připomíná v roce 1365 mezi trnavským zbožím. Ves sdílela osudy trnavského panství až do roku 1849.86 Znak: Obec nemá znak Pečeť: Pečeť oválná o průměru 27 mm z roku 1758. V pečetním poli radlice s hrotem nahoru a ostřím vlevo mezi dvěma spojenými květinami na stoncích. Nad radlicí letopočet 1758. Opis kapitálou oddělen linkou. Text: . PECET . DEDINI . PETRUWKI.

85 NEKUDA, Vladimír: Moravskotřebovsko, Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002, s. 647. 86 NEKUDA, Vladimír: Moravskotřebovsko, Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002, s. 654. 46

Rozstání (něm. Rotitz) Obec Znak, vlajka a pečeť

Historie obce: Pravděpodobné založení vesnice sahá do období velkého zúrodňování pohraničního lesa za biskupa Bruna Olomouckého. Nejstarší dějiny obce Rozstání jsou spojeny s panstvím Starý Cimburk. A protože Starý Cimburk dlouhou dobu vlastnil zemský kníže, jsou dějiny Rozstání spojeny také s panstvím Moravská Třebová. Roku 1365 Jindřich z Lipé nechal intabulovat třebovské panství s přilehlými obcemi markraběti Johannovi, současně mu věnoval dědičně panství Starý Cimburk, ke kterému patřilo i Rozstání. Původně nejspíš česká obec, později poněmčována.87 Znak: Ve zlatém štítě černý kůň ve skoku s červeným jazykem a uzděním přidržující pravou zadní nohou kosmý červený štítek se stříbrným hřebenem. Datum rozhodnutí 20.1.2005. Autor znaku: Miroslav J. V. Pavlů Oznámení při PPH: Mgr. Ivana Levá Vlajka: Žlutý list s černým koněm ve skoku s červeným jazykem a uzděním, přidržujícím pravou zadní nohou kosmý červený štítek s bílým hřebenem. Poměr šířky k délce listu je 2:3. Pečeť: Pečeť o průměru 24 mm z roku 1820. V pečetním poli vlevo běžící kůň s ohlávkou, v horní části ve dvou řadách střely. Text: + SIGIL . DER . GEMEINDE . ROSZTITZ. Poznámka: Vyobrazení koně na znaku je použito z pečetě. Rodový štít je pánů z Boskovic. Černo – zlaté tinktury jsou použité z erbu Jindřicha z Lipé.

87 Oficiální stránky obce Rozstání: Historie obce. [online]. [cit. 2017-21-5]. Dostupné z: http://www.rozstani.com/historie-obce-rozstani/ 47

Unerázka (něm. Unrutz)

Dnes součást obce Bezděčí

Pečeť

Historie obce:

První zmínka o Unerázce stejně jako o Bezděčí, se nachází v listině 1258, kdy bylo pod soudní pravomocí města Jevíčka.1 V listině se uvádí dvě vsi tohoto jména Oměrázka (Unracz) a Dolní Oměrázka (Niderunracz). Je možné, že osada Uneraz zanikla, a že obnovená osada, jak tomu bylo v podobných případech, přejala zdrobnělé jméno Unerázka.2 Název obce je nejspíše odvozen od staroslovanského jména Unehrad. Dnešní jméno Unerázka se poprvé objevuje až po husitských válkách. Jméno vsi bylo často komoleno.88

Znak:

Obec nemá znak.

Pečeť:

Pečeť kulatá o průměru 28 mm z roku 1819. V pečetním poli radlice hrotem nahoru a ostřím vlevo, pod ní letopočet 1819. Opis kapitálou.

Text: x INSIGELxDORFxUNRUTZ.

88 VRBKA, Josef: Bezděčí a Unerázka: Vlastivědná kronika 2 vesnic na Malé Hané, Brno: Karjské nakladatelství, 1957.

Vrážné (něm. Brohsen) Obec

Znak, vlajka a pečeť

Historie obce:

Poprvé se Vrážné připomíná roku 1253, tedy tou dobou, kdy Přemysl Otakar II. se stal králem Českým. Začátkem 14. století patřila osada hradu Cimburku u Trnávky. Když bylo roku 1848 úplně zrušeno patrimoniální zřízení, bylo Vrážné přiděleno k c.k. okr. soudu jevíčskému a tvořilo s Bezděčím politickou obec. Roku 1867 se Vrážné odtrhlo od Bezděčí a utvořilo samostatnou politickou obec.89

Znak: V červeném štítě pod zlatou palisádovou hlavou zlatý patriarší kříž provázený dvěma stříbrnými růžemi se zlatými semeníky a zelenými kališními lístky, pod nimi položené zlaté krojidlo.

Datum rozhodnutí 18.6.2003.

Autor návrhu: Miroslav J. V. Pavlů

Oznámení při PPH: Ivana Levá

Vlajka:

Červený list se žlutým žerďovým palisádovým pruhem se čtyřmi hroty a třemi stejnými mezerami, širokým jednu pětinu délky listu. V horní části červeného pole dvě bílé růže se žlutými semeníky a zelenými kališními lístky, mezi nimi dole žlutý volný tlapatý patriarší kříž. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Pečeť:

Pečetní typář o průměru 31 mm z roku 1792. V pečetním poli zdobný štít a v něm krojidlo. Opis oddělen linkou tvořenou provazem.

Text: . SIGIL.DER.GEMEIN.BROSE.1792

Poznámka: Palisádový řez připomíná v obci vrch Hradisko.90 Patriarší kříž zase kapli zasvěcenou sv. Cyrilu a Metoději. Červeno – zlaté tinktury jsou převzaty od pánů z Lichtenštejna.

89 POPELKA, Benjamin: Jevický okres. Brno: Garn. Vlastivěda moravská. II. Místopis Moravy, 2007, s. 90 Tamtéž 49

Zaniklé obce

Panství Moravská Třebová Panství Městečko Trnávka Bílá Studně Borová Petrova Ves Langendoly (Lípa) Podlesí Plchtinec Svojanovský dvůr Ušákov Václavov

Archivy obcí a měst, rok 1848 a správní reformy obcí

V této práci bych chtěla stručně zmínit i archivní fondy obcí jako celek, jejich vývoj, strukturu a problematiku. Jednotlivé fondy najdeme v příslušném okresním archivu pro daný okres. V mém případě to byl Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli. Zde se nacházejí jednotlivé archivy obcí a měst a nejen to.

V souvislosti se zrušením poddanství v roce 1848 proběhly rozsáhlé správní reformy, jež se dotkly správy či samosprávy vesnic. Ty jako základní jednotky tvořící feudální panství byly dosud spravovány svými feudálními vrchnostmi, které jednak ovlivňovaly základní výši a způsob, jakým budou plněny poddanské povinnosti, jednak vykonávaly nad svými poddanými základní soudní správu jak v agendě trestní, tak v agendě civilní sporné a nesporné. Důležité bylo vedení pozemkových knih, které jsou významným pramenem pro poznání života venkovského lidu. Kromě toho existovala ve vesnici vlastní samospráva, kterou nejčastěji vykonávali rychtáři, někdy dědiční, jindy volení nebo dosazovaní.91

Dne 20. 3. 1849 vyšel v platnost říšský obecní zákon, který pojednával o tom, že základ svobodného státu je svobodná obec. Ty byly dále rozšiřovány na místní, okresní a krajskou. Obec měla sama spravovat vlastní záležitosti. Dále 5. 3. 1862 stanovil obecní říšský zákon základní pravidla obecní samosprávy. Na jeho základě byl 15. 3. 1864 vydán zemský zákon upravující obecní zřízení na Moravě a o měsíc později pro Čechy. Obecní příslušníci začali volit obecní zastupitelstvo, které se skládalo z obecního výboru a z obecního představenstva. V čele představenstva stál starosta, ostatní byli nazýváni radními. Volby se obvykle konaly po 3 letech a mohli hlasovat výhradně jen příslušníci mužského pohlaví.92

Moravská Třebová

Městský archiv byl znám již v 1. polovině 19. století. Patří k nejbohatším městským archivům na Moravě. A to především zásluhou již zmiňovaného Františka Viléma Horkého, který tu působil a sbíral prameny k historiografii moravskotřebovských obcí a samotného města.93 K nejstarším pramenům patří částečně zachovaná městská kniha se zápisy od roku 1373. Dnes patří k pěti nejstarším dochovaným městským knihám na Moravě. Nejstarší listina je z roku

91 SOkA Svitavy, Archiv Moravské Třebové 92 Tamtéž 93 NĚMEČKOVÁ, Věra: František Vilém Horký- badatel a regionální historik přelomu 18. a 18. století, Studia historica Brunensia Brno: Masarykova univerzita roč. 60, č. 1 – 2, 2013, str. 263 – 271.

1372 kdy se markrabě Jan vzdává odúmrti ve prospěch Moravské Třebové a ustanovuje, že v okruhu jedné míle od města se nikde nesmí vařit pivo nebo provozovati řemesla.94

Městečko Trnávka

Fond Archiv obce Městečko Trnávka není dochován v úplnosti, a proto není možné provést popis registratury ani jejího vývoje s údaji o uložení písemnosti a jejich zpracování či případných ztrátách před převzetím do Státního okresního archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli. Písemnosti byli předány v letech 1963 a 1966. V souladu s novou metodikou zpracování archivních fondů obcí a měst z roku 1998 nebyly dále prezentovány jako inventarizované ale jen zpracované.95 Při inventarizaci bylo postupováno podle metodiky zpracování na pořádání a inventarizaci archivních fondů Archiv obce čj. AS/1-284/00 z 31. 1. 2000.96 Fond může badateli poskytnout řadu pramenů. Rychtářská kniha s pamětními záznamy z let 1722 – 1805, knihy zápisů o schůzích rady a komisí z let 1930 – 1945. Písemnosti související se stavbou úseku dálnice Městečko Trnávka – Všechovice.

Mezifondový soubor pečetidel, razítek, jejich otisků a pečetí (obecně)

Ve fondech je uloženo velké množství razidel, pečetí a razítek. Jedná se převážně o pečetidla měst, vsí, cechů, klášterů a soukromých osob.97 Typáře panské a patrimoniální správy, které jsou nejčastěji vyhotoveny ze stříbra, mosazi, bronzu nebo železa. Zlaté typáře se nevyskytují, jelikož lidská chamtivost byla silnější a často již po smrti panovníku (zlaté typáře se vyskytují nejčastěji u panovníků) byly zničeny. Od 17. století se vyskytují i olověné typáře. S padělanými pečetními typáři se setkáváme ojediněle. Bylo velice náročné vytvořit padělek, který by se podobal originálu. Nejčastějším tvarem pečetí v našich zemích je okrouhlý, oválný, u šlechty se často vyskytuje štítovité pečeti. U měšťanských pečetí se často vyskytuje osmihranný tvar.

94 SOkA Svitavy, Archiv Moravské Třebové 95 SOkA Svitavy, Archiv Městečka Trnávky 96 Tamtéž 97 SOkA Svitavy, Mezifondový soubor pečetidel, razítek, jejich otisků a pečetí 52

Sbírka pečetidel, razítek a jejich otisků v SOkA je rozdělena na tři celky:

I. Pečetní typáře a razítka II. Otisky pečetidel a razítek III. Pečeti uvolněné od listin, jenž se nedochovaly

V Moravském zemském archivu se sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi nachází ve fondu G125 s časovým rozsahem od roku 1045 až do roku 1949. Z této sbírky jsem čerpala většinu pečetí, které jsem použila v moji práci.

Závěr Cílem této práce bylo přinést přehled o komunálních znacích, vlajkách a pečetích obcí a městeček v bývalých panstvích Moravské Třebové a Městečka Trnávky. Tato práce utvrzuje, že větší část znaků vychází z motivů a symbolů pečetí daných pro jednotlivou obce. Motivy, které byli použity vychází z církevní (použity atributy svatých, jimž je zasvěcen kostel nebo kaple v dané obci), z větší části zemědělské (radlice, hrábě, atd.) nebo rostlinné symboly. Stěžejní částí této práce je katalog obcí. Zde se nachází informace nejen o stručné historii, znaku, vlajce nebo pečeti, ale i o datu rozhodnutí či autoru návrhu znaků. Nejčastěji se zde objevuje jako autor Miroslav J. V. Pavlů. Jeho práce, zpracování konkrétní historie a odůvodnění použitých symbolů je precizní.

Práce pro mě byla přínosem. Poznala jsem a navštívila spoustu míst, seznámila se s problematikou této oblasti a její historií, která nebyla vždy jednoduchá. Věřím, že moje práce může být přínosem nejen pro mě, ale i pro laickou veřejnost. Již se objevil zájem obyvatel obcí o katalog a přehled.

Použitím databáze REKOS jsem získala přehled, kterým obcím byly v daném období obecní symboly uděleny. Následně jsem navštívila Archiv Poslanecké sněmovny České republiky, kde jsem získala potřebný materiálu. Archiv není primárně určen pro veřejnost, musela jsem si tedy podat oficiální žádost o souhlas s přístupem do archivu. Pracovala jsem se Sbírkou údělných znaků a praporů obcím a městům.

V roce 2004 vstoupil v platnost nový zákon o obcích, kdy byl termín prapor nahrazen slovem vlajka. V komunální vexilologii se od této doby tedy hovoří o vlajkách.

Seznam použitých pramenů a literatury

Archivní prameny:

Moravský zemský archiv

G125 Sbírka typářů, razítek, odlitků a ústřižků s pečetěmi

Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli

Archiv Moravské Třebové

Archiv Městečka Trnávky

Archiv obce Vrážné

K26 Mezifondový soubor pečetidel, razítek, jejich otisků a pečetí

Archiv PS ČR

Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Bezděčí u Trnávky Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Borušov Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Březina Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Dětřichov u Moravské Třebové Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Gruna Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Horní Rudná Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Křenov Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Kunčina Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Linhartice Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Mladějov na Moravě Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Moravská Třebová Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Městečko Trnávka Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Pohledy Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Radkov Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Rozstání Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Rychnov na Moravě Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Staré Město Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Útěchov Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Víska u Jevíčka Sbírka údělných znaků a praporů obcím a městům, obec Vrážné 55

Literatura

HOSÁK, Ladislav: Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. s. 1144 MULLER, Karel: Návrh pravidel pro zpracování typářů a dalšího sfragistického materiálu (pečetí, odlitků pečetí). AČ, č. 39, 1989. s215 - 219. BUBEN, Milan: Encyklopedie heraldiky: Praha: Libri 1994, s. 420. HLAVÁČEK, Milan, NOVÝ, Rostislav, KAŠPAR, Jaroslav: Vademecum pomocných věd historických: 2., dopl. A rozšíř. vyd. Jinočany: H&H 1994, s. 333. KREJČÍKOVÁ, Jarmila, KREJČÍK, Tomáš.: Úvod do české sfragistiky, s. 120. STEINBACHOVÁ, KONEČNÁ, Věra: Vesnické znaky a pečeti Moravy. Heraldika V, 1972, s. 126 – 127. MARÁZ, Karel: Sfragistika: Studijní texty pro posluchače pomocných věd historických a archivnictví, Brno: Masarykova univerzita, 2014, s. 268. LAPÁČEK, Jiří: Nejstarší známe vesnické znakové privilegium na Moravě je z Křenovic, Sborník Státního okresního archivu Přerov, Přerov: Státní okresní archiv v Přerově, 2002, s. 8 – 12. NEKUDA, Vladimír: Moravskotřebovsko, Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2002, s. 843. POPELKA, Benjamin: Jevický okres. Brno: Garn. Vlastivěda moravská. II. Místopis Moravy, 2007, s. 226. VRBKA, Josef: Bezděčí a Unerázka: Vlastivědná kronika 2 vesnic na Malé Hané, Brno: Krajské nakladatelství, 1957, s. 116. HLEDÍKOVÁ, Zdeňka - JANÁK, Jan: Dějiny správy v českých zemích do roku 1945. Praha, 1989. 348 s.

LIŠKA, Karel: Sbírka komunálních znaků, pečetí a razítek. I. Pečeti a razítka obcí Čech, Moravy a Slezska. Brno: Nakladatelství PhDr. Ivo Sperát, 2012. 453 s.

KREJČÍKOVÁ, Jarmila – KREJČÍK, Tomáš: Základy heraldiky, genealogie a sfragistiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987. 352 s.

KŘIVOHLÁVEK, Jan: Znaky, vlajky, pečeti a správní vývoj obcí okresu Ústí nad Orlicí, Ústí nad Orlicí: Oftis 2005, 384 s.

REMEŠOVÁ, Věra: Ikonografie a atributy svatých. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1990 s. 56

Elektronické zdroje

Oficiální stránky obce Bohdalov: Historie obce. [online]. [cit. 2017-03-5]. Dostupné z: http://www.mtrnavka.cz/pridruzene-obce/bohdalov Oficiální stránky obce Boršov: Historie obce. [online]. [cit. 2017-03-5]. Dostupné z: http://www.spkd-borsov.estranky.cz/clanky/obec-borsov.html Oficiální stránky obce Dětřichov u Moravské Třebové: Historie obce. [online]. [cit. 2017-03- 5]. Dostupné z: http://detrichovumt.cz/historie/ Oficiální stránky obce Dlouhá Loučka: Historie obce. [online]. [cit. 2017-04-5]. Dostupné z: http://www.obecdlouhaloucka.cz/index.php?nid=5525&lid=cs&oid=782382 Oficiální stránky obce Chornice: Historie obce. [online]. [cit. 2017-04-5]. Dostupné z: http://www.obecchornice.cz/index.php?nid=11682&lid=cs&oid=2969086 Oficiální stránky obce Gruna: Historie obce. [online]. [cit. 2017-04-5]. Dostupné z: http://www.gruna.eu/cz/index/historicky-vyvoj-obce Oficiální stránky obce Kunčina: Historie obce. [online]. [cit. 2017-04-5]. Dostupné z: http://www.obeckuncina.cz/index.php/o-obci/historie-obce-kuncina Oficiální stránky obce Linhartice: Historie obce. [online]. [cit. 2017-10-5]. Dostupné z: http://www.linhartice.cz/index.php/o-obci/historie-obce Oficiální stránky obce Ludvíkov: Historie obce. [online]. [cit. 2017-10-5]. Dostupné z: http://www.ludvikov.cz/o-nas/z-historie/ Oficiální stránky obce Mladějov na Moravě: Historie obce. [online]. [cit. 2017-10-5]. Dostupné z: http://www.mladejovnamorave.cz/informace-o-obci/historie/ Oficiální stránky obce Nová Ves: Historie obce. [online]. [cit. 2017-13-5]. Dostupné z: http://www.obeckuncina.cz/index.php/o-obci/historie-obce-nova-ves Oficiální stránky obce Radkov: Historie obce. [online]. [cit. 2017-17-5]. Dostupné z: http://www.radkov-sy.cz/index/radkov-historie Oficiální stránky obce Rychnov na Moravě: Historie obce. [online]. [cit. 2017-17-5]. Dostupné z: http://www.rychnovnm.cz/stranka/neco-z-historie Oficiální stránky obce Staré Město: Historie obce. [online]. [cit. 2017-17-5]. Dostupné z: http://www.stare-mesto.eu/index.php?nid=5334&lid=cs&oid=735044 Oficiální stránky obce Útěchov: Historie obce. [online]. [cit. 2017-19-5]. Dostupné z: http://www.utechov.cz/historie/#prvni Oficiální stránky obce Víska u Jevíčka: Historie obce. [online]. [cit. 2017-19-5]. Dostupné z: http://www.viskaujevicka.cz/domains/viskaujevicka.cz/ Oficiální stránky osady Lípa: Historie osady. [online]. [cit. 2017-21-5]. Dostupné z: http://www.osadalipa.cz/index.php/historie Oficiální stránky obce Rozstání: Historie obce. [online]. [cit. 2017-21-5]. Dostupné z: http://www.rozstani.com/historie-obce-rozstani/

Seznam obrázků

Obr. č. 1 – Bezděčí

Obr. č. 2 - Bohdalov

Obr. č. 3 - Boršov

Obr. č. 4 - Borušov

Obr. č. 5 - Březina

Obr. č. 6 – Dětřichov u Moravské Třebové

Obr. č. 7 – Dlouhá Loučka

Obr. č. 8 - Gruna

Obr. č. 9 – Horní Rudná

Obr. 10 - Chornice

Obr. č. 11 - Janůvky

Obr. č 12 - Křenov

Obr. č. 13 - Kunčina

Obr. č. 14 - Lázy

Obr. č. 15 - Linhartice

Obr. č. 16 - Malíkov

Obr. č. 17 – Městečko Trnávka

Obr. č. 18 - Mezihoří

Obr. č. 19 – Mladějov na Moravě

Obr. č. 20 – Nová Ves

Obr. č. 21 - Pacov

Obr. č. 22 - Pěčíkov

Obr. č. 23 - Petrušov

Obr. č. 24 - Petrůvka

Obr. č. 25 – Přední Arnoštov

Obr. č. 26 - Radišov

Obr. č. 27 - Radkov

Obr. č. 28 - Rozstání

Obr. č. 29 – Rychnov na Moravě

Obr. č. 30 – Stará Trnávka

Obr. č. 31 – Staré Město

Obr. č. 32 – Sušice

Obr. č. 33 - Šnekov

Obr. č. 34 - Udánky

Obr. č. 35 – Unerázka

Obr. č. 36 - Utěchov

Obr. č. 37 – Víska u Jevíčka

Obr. č. 38 – Zadní Arnoštov

Obr. č. 39 – Moravská Třebová (2)

Obr. č. 40 – Moravská Třebová (1)

Vlajky

Bezděčí u Trnávky

Borušov

Březina

Dětřichov u Moravské Třebové

Gruna

Horní Rudná

Křenov

Kunčina

Linhartice

Mladějov na Moravě

Moravská Třebová

Městečko Trnávka

Pohledy

Radkov

Rozstání

Rychnov na Moravě

Staré Město

Útěchov

Víska u Jevíčka

Vrážné