Masarykova univerzita Ekonomicko správní fakulta
Studijní obor: Regionální rozvoj a správa SPÁDOVOST ZA SLUŽBAMI V OKRESE SVITAVY Travel to services in district Svitavy
Diplomová práce
Vedoucí práce: Autor: RNDr. Jaroslav MARYÁŠ, CSc. Bc. Lucie VYHNÁLKOVÁ
Brno, 2013 Masarykova univerzita Ekonomicko správní fakulta Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2011/2012 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro: VYHNÁLKOVÁ Lucie, Bc. Obor: Regionální rozvoj a správa Název tématu: Spádovost za službami v okrese Svitavy Travel to services in district Svitavy Zásady pro vypracování Problémová oblast: region, regionotvorné procesy, hierarchie služeb, vývojové tendence Cíl práce: Cílem práce je analýza procesů obslužné spádovosti v okrese Svitavy, včetně vymezení parciálních mikroregionů. Doporučuji před vlastní analýzou diskuzi s literaturou týkající se pojetí regionu, resp. mikroregionu, regionotvorných procesů a hierarchie služeb. Základem pak bude analýza základních mikroregionálních obslužných procesů (školství, zdravotnictví, maloobchod a služby), současný stav a vývoj. Zde je nezbytné vlastní anketární šetření. Postup práce a použité metody: 1. Vymezení předmětu, cíle práce a metod zkoumání. 2. Sběr informací a anketární šetření. 3. Analýza získaných informací, komparace poznatků. 4. Zhodnocení a závěry vyplývající z analýzy a komparací. Rozsah grafických prací: nespecifikováno Rozsah práce bez příloh: 65 – 80 stran Seznam odborné literatury: Hampl, M.: Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK v Praze, Praha 2005. Maryáš, J.: Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. [Výzkumná zpráva.] Geografický ústav ČSAV, Brno 1989. Maryáš, J.: Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV Federální statistický úřad, Brno Praha 1987. Další literatura bude upřesněna v průběhu zpracování diplomové práce. Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. Datum zadání diplomové práce: 5. 3. 2012 Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. …………………………………… ………………………………………… vedoucí katedry děkan V Brně dne 5. 3. 2012 Jméno a příjmení autora: Bc. Lucie Vyhnálková Název diplomové práce: Spádovost za službami v okrese Svitavy Název práce v angličtině: Travel to services in Svitavy region Katedra: Regionální ekonomie a správy Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jaroslav Maryáš, CSc. Rok obhajoby: 2013
Anotace
Tato diplomová práce analyzuje procesy obslužné spádovosti v okrese Svitavy. Zkoumané území zahrnuje celkem 116 obcí, které spadají do čtyř nižších administrativních celků představovaných obcemi s rozšířenou působností a dále 13 obcí s tímto regionem sousedících. Předmětem zkoumání byly obslužné procesy ve školství, zdravotnictví, maloobchodě a službách. Bylo provedeno dotazníkové šetření, ve kterém byly zjišťovány potřebné informace, následovalo vyhodnocení dotazníků, na jehož základě byly vymezeny parciální mikroregiony a jejich obslužná střediska na nadlokální a mikroregionální úrovni. Následně byl vytvořen a popsán komplexní obslužný mikroregion zkoumaného území.
Annotation
This publication analyzes processes of the public utilities network falling within the competence in district Svitavy. The territory under review includes 116 villages falling four lower administrative units represented municipalities with extended powers and 13 neighbouring villages. The analysis is focused on the utility processes in the field of education, medical care, retailing and services. In order to gain necessary information the questionnaire survey was carried out, based on the evaluation of the questionnaire, partial microregions and their service centres at a supra local and micro regional level have been specified. Subsequently was developed and described a comprehensive service microregion study area.
Klíčová slova region, mikroregion, zdravotnictví, školství, maloobchod, služby, spádovost, Svitavsko
Keywords region, micro region, medical care, education, retail, services, travel, Svitavy region Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Spádovost za službami v okrese Svitavy zpracovala samostatně pod vedením RNDr. Jaroslava Maryáše, CSc. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko správní fakulty MU.
V Brně dne 23. dubna 2013 vlastnoruční podpis autora Poděkování
Děkuji vedoucímu této diplomové práce RNDr. Jaroslavu Maryášovi, CSc. za jeho vedení, odborné rady a cenné připomínky, které mi poskytoval během vypracování celé práce. Dále děkuji všem představitelům dotazovaných obcí za ochotu a spolupráci.
OBSAH
ÚVOD ...... 7
1 VYMEZENÍ REGIONŮ , STŘEDISEK A OBSLUŽNÉ SPÁDOVOSTI ...... 9
1.1 Dělení regionů ...... 9
1.1.1 Homogenní regiony ...... 9
1.1.2 Nodální regiony ...... 10
1.1.3 Sociogeografický region ...... 10
1.2 Hierarchie regionů ...... 11
1.2.1 Regionotvorné procesy ...... 14
1.3 Metodika výběru středisek ...... 18
1.3.1 Výběr středisek pomocí statistických charakteristik ...... 18
1.3.2 Určení středisek dle dynamických charakteristik ...... 19
1.3.3 Výběr středisek na základě regionální působnosti ...... 20
1.4 Vymezení sfér vlivu obslužných středisek ...... 21
1.4.1 Vymezení sfér vlivu středisek založené na interakčních modelech ...... 21
1.4.2 Vymezení sfér vlivu na základě anketárních šetření ...... 22
2 TEOREGICKÉ VYMEZENÍ DOTAZNÍKU A JEHO TVORBA ...... 26
2.1 Metodika tvorby dotazníku ...... 26
2.1.1 Pravidla návrhu dotazníku ...... 26
2.1.2 Metody a techniky sběru dat ...... 28
2.2 Proces tvorby vlastního dotazníku ...... 31
2.2.1 Využitá data ...... 31
2.2.2 Tvorba dotazníku ...... 32
3 VYMEZENÍ ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ ...... 35
4 PARCIÁLNÍ OBSLUŽNÉ MIKROREGIONY ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ ...... 42
4.1 Metodika práce ...... 42
4.2 Zdravotnický region ...... 47 4.2.1 Nadlokální zdravotnický region ...... 48
4.2.2 Mikroregionální zdravotnický region ...... 51
4.3 Školský region ...... 54
4.3.1 Nadlokální školský region ...... 55
4.3.2 Mikroregionální školský region ...... 59
4.4 Region maloobchodu a služeb ...... 62
4.4.1 Nadlokální region maloobchodu a služeb ...... 63
4.4.2 Mikroregionální region maloobchodu a služeb ...... 67
4.5 Komplexní obslužný region ...... 70
4.5.1 Vymezení sféry působnosti nadlokálních středisek ...... 71
4.5.2 Vymezení sféry působnosti mikroregionálních středisek ...... 74
5 PŘÍPADOVÁ STUDIE – SROVNÁNÍ VÝPOVĚDÍ VEDENÍ OBECNÍCH ÚŘADŮ A OBYVATEL NA SVITAVSKU ...... 77
ZÁVĚR ...... 83
SEZNAM LITERATURY ...... 86
INTERNETOVÉ ZDROJE ...... 87
SEZNAM TABULEK ...... 89
SEZNAM OBRÁZKŮ ...... 89
SEZNAM PŘÍLOH ...... 89
ÚVOD
V dnešní moderní globalizované době můžeme sledovat neustále se zvyšující nároky na kvalitu výrobků a poskytovaných služeb. Spotřebitelé se stávají stále kritičtější a očekávají od výrobků a služeb, které si koupí víc. Mají dostatek informací a jsou si vědomi benefitů dostupných na trhu. K tomu, aby však mohly být veškeré nároky spotřebitelů uspokojovány, musí existovat místa, kde budou tyto služby dostupné. Dnes se dojížďka stala již součástí našeho každodenního života a zároveň i prostředkem, jak zmírnit nerovnoměrné rozmístění obyvatel a zařízení občanské vybavenosti. Úzkou souvislost můžeme spatřovat zejména na příkladu malých obcí, které jsou dlouhodobě zdrojem intenzivní vyjížďky. Tradiční model, kdy intenzita dojížďky je závislá na velikosti obce, je postupně doplňován o nové, vývojově vyšší formy prostorových interakcí. Hlavní problematikou, kterou se budu v této práci zabývat, je analýza procesů obslužné spádovosti v regionu Svitavy. Dále se zaměřím na vymezení parciálních regionů a následně i komplexního obslužného regionu. Zkoumaná oblast, okres Svitavy, je rozdělena na čtyři nižší administrativní celky představované obcemi s rozšířenou působností. Jedná se o Litomyšl, Moravskou Třebovou, Poličku a Svitavy. Pod vybrané území spadá celkově 116 obcí. Ve všech těchto obcích budu formou dotazníkového šetření zjišťovat dojížďku obyvatelstva do zdravotnických zařízení, do školských zařízení a za maloobchodem a službami. Prostřednictvím elektronické pošty oslovím všechny starosty/starostky zkoumaného území. Představitelům obcí rozešlu jak samotný dotazník, tak průvodní dopis. Tyto dotazníky budu dále analyzovat a vyhodnocovat. Na základě získaných informací si vymezím několik cílů. Hlavním cílem této práce je analýza procesů obslužné spádovosti v okrese Svitavy, včetně vymezení parciálních mikroregionů. Na základě analýzy informací získaných z dotazníkového šetření jsem si zvolila několik dílčích cílů, které povedou k jeho naplnění. Jako první dílčí cíl jsem si stanovila vymezit zkoumané území. Podrobný popis administrativního členění včetně přehledu nejdůležitějších ukazatelů o obcích naleznete v kapitole 3 Vymezení zkoumaného území.
7 Mým druhým dílčím cílem je vymezit parciální obslužné mikroregiony zkoumaného území a to pomocí dojížďky do zdravotnických zařízení v kapitole 4.2, do školského zařízení kapitola 4.3, za maloobchodem a službami v kapitole 4.4. U všech regionů byla vymezena jak nadlokální, tak mikroregionální úroveň. Konečné výsledky byly následně zaneseny do map. Na základě vymezení regionu zdravotnického, školského a maloobchodu a služeb jsem vytvořila komplexní obslužný region v kapitole 4. 5. Tento komplexní region byl také vymezen jak pro nadlokální, tak mikroregionální úroveň a následně zanesen do map. Posledním cílem je porovnat výsledky anketárního šetření získané od starostů obcí s přímým šetřením provedeném na vzorku 2 % obyvatel zkoumané oblasti. Toto srovnání bude podrobně rozepsáno v kapitole 5 Případová studie – srovnání výpovědí vedení obecních úřadů a obyvatel na Svitavsku.
8 1 VYMEZENÍ REGIONŮ, STŘEDISEK A OBSLUŽNÉ
SPÁDOVOSTI
Tato kapitola bude zaměřena na dělení a hierarchizaci regionů. Dále se pak budu zabývat metodou výběru středisek na základě statistických charakteristik, dle dynamických charakteristik a na základě regionální působnosti. Zaměřím se také na vymezení sfér vlivu obslužných středisek a to jednak na základě interakčních modelů, tak i anketárního šetření. Vymezit pojem region není vůbec jednoduchou záležitostí. V literatuře se tento pojem definuje mnoha způsoby, zejména v závislosti na vědní disciplíně, ve kterých je používán a to ať už se jedná o ekonomii, geografii, statistiku, sociologii či další. Vždy je proto přednostně důležité, pro jaký účel je pojem region vymezován. Nejjednodušším způsobem můžeme definovat region, je jako určitou část geografické sféry, tedy jako výsledek její prostorové či územní diferenciace. Obecně je přijímána definice, která chápe region jako složitý dynamický prostorový systém, formulující se na zemském povrchu na základě určitých znaků a procesů, které jej odlišují od okolí. (Anděl 1996, s. 5), (Toušek et al. 2008, s. 372, 373)
1.1 Dělení regionů
Dle struktury můžeme regiony dělit na dva základní způsoby: • Homogenní (formální) regiony • Nodální (funkční) regiony)
1.1.1 Homogenní regiony
Homogenní regiony se vyznačují maximální vnitřní homogenitou a maximální vnější heterogenitou. V podstatě se jedná o vymezování regionů na základně podobných vlastností. Tyto regiony jsou vnitřně stejnorodé. Do homogenních regionů patří relativně nekomplexní regiony, se kterými se setkáváme ve fyzické geografii, ale také různé politické či administrativní celky, kulturní regiony, zemědělské regiony, rekreační regiony a mnoho
9 dalších. Záleží na typu kritérií, dle kterých je region vymezen. Jde o nalezení shody – regiony s převahou pěstování brambor, přibližně stejně hustě osídlené regiony, regiony se stejnými hospodářskými podmínkami apod. Homogenita vždy ale není absolutní, vždy se projevují určité odchylky. Někdy je tento typ regionu označován jako fyzickogeografický region, což je ale dosti nepřesné. (Anděl 1996, s. 21)
1.1.2 Nodální regiony
Nodální regiony, nebo také tak zvané funkční regiony, jsou založeny jako prostorový systém na interakci mezi centrem, jádrem, ohniskem 1 a jeho zázemím. „Na rozdíl od homogenních (formálních) regionů jsou většinou dynamické a mohou se měnit. Nodální regiony se nazývají podle rozhodující role nodálního centra (střediska). Říká se jim také regiony spádové či funkční.“ Kritériem pro vymezování těchto regionů je síla, neboli intenzita, vazeb mezi centrem a prvky v zázemí. Jsou založeny na protikladu koncentrace určitých jevů (sociální, ekonomické a jiné povahy) v regionálním jádru a rozptylu těchto jevů v okolí střediska. Je pro ně charakteristické nerovnoměrné uspořádání jevů. Jako příklad tohoto typu regionu si můžeme uvést regiony dojížďky do práce, do škol či za službami, případně migrační regiony. „Tento typ bývá často označován jako sociogeografický region.“ (Anděl 1996, s. 7,21)
1.1.3 Sociogeografický region
Sociogeografický region 2 představuje komplex rozmanitých sociálně geografických jevů integrovaných jejich vzájemnými vztahy. „Organizace těchto vztahů odráží současně formu příslušné dělby práce, vnitřní diferenciaci relativně komplexního celku do základních funkčních – specializovaných částí.“ Můžeme zde ovšem rozlišovat množství různých vztahů, resp. regionálních procesů, přičemž často zjišťujeme jejich vzájemnou nesouhlasnost, stejně jako jejich významovou nerovnocennost. Můžeme tedy říci, že určování a vymezování sociogeografických regionů je nutné zakládat na vyhodnocení těch vztahů, které jsou 1 Ohnisko (nebo také nazýváno jako středisko), bývá nositelem pokroku a většinou v rozhodující míře ovlivňuje své zázemí. 2 Pojem sociálněgeografický region používají autoři Hampl, Gardavský, Kuhnl ve starší publikaci Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR – z roku 1987, pojem sociogeografický region používá Hampl v publikaci Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext a dále tento pojem používá i Anděl, ve své publikaci Sociogeografická regionalizace. V dalším textu budu používat pojem sociogeografický region. 10 významově primární. „Je přirozené, že v závislosti na zvětšování regionů dochází k postupnému relativnímu uzavírání stále většího počtu vztahů, k zvyšování soběstačnosti regionů atd.“ Lze tedy konstatovat všeobecnou souvislost mezi velikostí a vztahovou uzavřeností regionu na straně jedné a na straně druhé dominantní význam řádovostní diferenciace pro stanovení hlavních region integrujících vztahů. (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, s. 129 – 131)
1.2 Hierarchie regionů
Současné zpracování sociogeografické regionalizace České republiky bezprostředně navazuje na dřívější práce tohoto druhu. Tato problematika poskytuje územně podrobně členěné informace o dojížďce za prací a do škol, tj. jedná se o nejfrekventovanější regionální procesy. Tyto dojížďkové procesy jsou dostatečně reprezentativní pro vymezování sociogeografických regionů i pro jejich hierarchické rozlišování. Zdůraznit lze v tomto ohledu jak vysokou intenzitu těchto regionálních procesů, tak i výraznou souhlasnost souboru vztahů typu středisko zázemí a nižší středisko vyšší středisko jak to prokázaly již dříve zpracované regionalizace. (Hampl 2005, s. 78, 79) V souladu s uvedenými skutečnostmi stanovuje Hampl výchozí zásady sociogeografické regionalizace. V první řadě se jedná o vymezení elementárních funkčních regionů – mikroregionů 1. stupně – jakožto stavebních jednotek celého regionálního systému. „Kritériem jejich vymezení je převládající směr pracovní vyjížďky z jednotlivých obcí (nestředisek) do vybraných středisek.“ Dojížďka do zaměstnání výrazně převyšuje ostatní formy prostorové mobility obyvatelstva. Její relativní uzavřenost v rámci mikroregionů je tedy základním kritériem pro stanovení „vztahově uzavřených sociogeografických jednotek“. Další zásady vyplývá, že na vyšších hierarchických úrovních jsou nejvýznamnější vztahy mezi samotnými středisky. „Prvotním kritériem pro seskupování mikroregionů 1. stupně do vyšších celků je proto nejsilnější směr celkové vyjížďky z nižších/podřízených středisek do center silnějších.“ (Hampl 2005, s. 79, 80) Dále pak Hampl uvádí dvě obecnější zásady regionalizace. Za prvé se jedná o požadavek územní celistvosti vymezování regionů – vyloučení enkláv. Zde je rozhodující další hlavní směr spádu nižší jednotky vůči jednotce vyšší. A za druhé je to požadavek dostatečné velikosti jednak celého regionu, jednak samotného zázemí střediska. „Tím je zohledněna
11 alespoň základním způsobem relativní autonomie regionu a zároveň je tak definován výběr středisek: střediskem může být pouze město, které si vytváří zázemí, resp. celý region.“ (Hampl 2005, s. 80) Na základě výše uvedených zásad regionalizace, vymezuje Hampl čtyři základní hierarchické úrovně. Těmito úrovněmi jsou: mikroregiony 1. stupně, mikroregiony 2. stupně, mezoregiony a makroregiony. V rámci úrovně mikroregionů 1. stupně jsou dále zmiňovány subregiony. 3 • Subregiony Jedná se o relativně nekomplexní územní celky neboli jednotky, v jejichž rámci nejsou uzavřeny nejdůležitější a nejčastější potřeby individuálních obyvatel. Nejvyšší intenzitu a v podstatě i nejvyšší kvalitativní význam mají vztahy mezi bydlištěm, základními službami a pracovištěm obyvatelstva. „V rámci subregionů jsou relativně uzavřeny pouze vztahy mezi bydlištěm a některými základními službami.“ Jiné elementární obslužné vztahy jsou pak v rámci subregionu uzavřeny jen částečně (resp. nedostatečně). Výraznější neuzavřenost můžeme pozorovat u pracovních vztahů, které jsou v rámci subregionů relativně uzavřeny jen výjimečně. Subregiony můžeme přirovnat, případně ztotožňovat se spádovými územími středisek osídlení místního významu. „Tyto územní celky představují vlastně budoucí a v některých případech již současné elementární administrativní jednotky.“ (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, s. 131) • Mikroregiony 1. stupně „Jedná se o elementární funkční jednotky celého regionálního systému“. Skladebností mikroregionů 1. stupně vznikají ostatní vyšší hierarchické úrovně (celky). Tato skladebnost vychází z obecné zásady regionalizace a tou je zachování nejsilnějších vazeb. Na této úrovni jsou také uzavřeny nejfrekventovanější regionální procesy – primárně se jedná o dojížďku za prací, sekundárně především o pravděpodobný obslužný spád obcí a dojížďky do škol. Ve finálním výběru byla použita velikostní kritéria. (Hampl 2005, s. 79 99) Abychom mohli hovořit o mikroregionu 1. stupně, musí být minimální velikost celého regionu 15 tisíc obyvatel a samotného zázemí 5 tisíc obyvatel. „Tyto hodnoty odpovídají
3 Tato úroveň je pro zpracování mé diplomové práce velice důležitá, proto ji budu charakterizovat samostatně, nejen podle Hampla, ale i dalších autorů. 12 přibližně modální velikosti pracovních obvodů a lze je proto označit za kritické pro formování elementárně vyvinutého funkčního mikroregionu s odpovídající polaritou střediska a zázemí.“ (Hampl 2005, s. 81) Je nutné zdůraznit, že i v případě mikroregionů 1. stupně existuje řada jednotek přechodného typu. Jedná se o: o subregionální typ A – podmínka 15 tisíc obyvatel je splněna, ale v centru žije jen 2 500 – 4 999 obyvatel o subregionální typ B – v centru se nachází přes 5 tisíc obyvatel, v pracovním obvodu se nachází ale pouze 10 000 – 14 999 obyvatel. „Jedná se tedy o dva polohové typy – větší města v relativně exponované poloze nebo malá města v relativně periferní poloze.“ (Hampl 2005, s. 81) • Mikroregiony 2. stupně Na této hierarchické úrovni jsou významné především vztahy mezi středisky samotnými. Integrita regionů je však již slabší. Výběr středisek mikroregionů 2. stupně je založen především na kritériu populační velikosti. Jednoznačně byla pak vybrána ta střediska, která si podřizují mikroregion 1. stupně. Systém mikroregionů 2. stupně můžeme připodobnit k okresům. (Hampl 2005, s. 79 99) • Mezoregiony Jedná se o územně rozsáhlé jednotky, jejichž integrita je již jen částečně vázána na prostorové vztahy obyvatelstva. Uvést si můžeme například nedenní dojížďku za prací, kterou lze kvalifikovat jako přechodnou migraci, dojížďka do vyšších školských zařízení (vysoké školy a specializované střední školy) a dále pak dojížďka do vybraných (hierarchicky vyšších) druhů občanské vybavenosti. „Velký význam na této úrovni diferenciace mají vztahy mezi podniky a institucemi, tj. vztahy k výrobním službám, k převážně části tzv. kvartérních činností, výrobní kooperace apod.“ Hampl a spol. 4 předpokládají dostatečnou reprezentativnost těch vztahů, jejichž územní orientace je relativně určitelná – základní stanovení mezoregionů a jejich široce pojatých jádrových prostorů je v podmínkách České republiky zřetelné a jednoznačně určitelné. „Důležitým znakem meziregionální diferenciace 4 Hampl, Gardavský, Kühnl ve své knize Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR, z roku 1987. 13 je ovšem to, že její prostorová forma je jen částečně nodálního typu – integritu řady mezoregionů zajišťuje spíše celý systém silných a vzájemně propojených středisek než jediné centrum chápané v úzkém vymezení.“ (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, s. 131, 132) • Makroregiony Nejvyšší hierarchickou úroveň v České republice představuje makroregion. Ten je spjat s celým územím. Jednoznačným makroregionálním střediskem je Praha. (Hampl 2005, s. 82)
1.2.1 Regionotvorné procesy
V následující podkapitole nejprve obecně rozeberu nejdůležitější regionotvorné procesy a poté podrobněji popíši konkrétní procesy, které byly zjišťovány pro účely mé diplomové práce, kterými jsou dojížďka do škol, dojížďka za službami a dojížďka do zdravotnických zařízení. „Klíčový význam má zdůraznění vztahů mezi příslušnými prvky i dílčími funkčními systémy (bydliště, pracoviště, služby atd.), neboť právě vztahy, resp. odpovídající procesy mají rozhodující integrační úlohu. Zároveň prostřednictvím hodnocení těchto vztahů – regionálních procesů – lze relativně objektivně a přesně určovat komplexní sounáležitost prvků osídlení – jednotlivých sídel, resp. jejich elementárních seskupení. Vymezení rozsahu sociálněgeografických regionů, určení stupně jejich autonomie atd. umožňuje základním způsobem charakterizovat význam samotných středisek osídlení.“ (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, s. 129) V předchozí kapitole byly vymezeny regiony na čtyřech hierarchických úrovních, což navozuje i několika stupňovité významové hodnocení středisek. Všechna tato hodnocení však postihují integrální regionální význam středisek jen omezeně. Hampl konstruuje systematický/agregátní ukazatel regionálního významu středisek, který označuje jako „komplexní regionální význam“ (KRV). „Jeho konstrukce zohledňuje působnost středisek na různých hierarchických úrovních a zároveň diferencovanou sounáležitost, resp. intenzitu vazeb střediska a jeho hierarchicky rozložených zázemí.“ Díky tomuto ukazateli můžeme základním způsobem diskutovanou diferenciaci zohlednit. „Všeobecně platí, že intenzita vazeb středisek a zázemí se snižuje v závislosti na zvyšování velikosti (hierarchické úrovně)
14 regionů, resp. příslušných zázemí.“ Dále lze konstatovat, že k výraznému poklesu této intenzity dochází od 2. stupně mikroregionů, neboť právě v rámci mikroregionů 1. stupně jsou relativně uzavřeny nejfrekventovanější regionální procesy. Pro přiřazování obyvatelstva k jednotlivým střediskům, resp. „nestřediskům“ vytvořil Hampl následující váhy: • 40 % je přirazeno podle místa trvalého bydliště; • 30 % je přirazeno k příslušným střediskům mikroregionů 1. stupně; • 15 % k příslušným střediskům mikroregionů 2. stupně; • 10 % k příslušným střediskům mezoregionů; • 5 % k makroregionálnímu centru, tj. k Praze. „Součtem uvedených počtů je pak vyjádřen komplexní význam střediska, tj. počet komplexně vázaného obyvatelstva k tomuto středisku.“ Hampl považuje za hlavní regionální procesy dojížďku za prací a školskou dojížďku. V roce 2001 popsanou regionalizaci zpracoval 5 . Zdůrazňuje však i významové proměny obou hlavních regionálních procesů (dojížďky za prací na straně jedné a dojížďky do škol na straně druhé), ke kterým došlo hlavně v letech 1991 2001 oproti předchozím obdobím (Hampl 2005, s. 78) V mé diplomové práci jsem se však nezabývala dojížďkou za prací, ale dojížďkou do zdravotnických zařízení, dojížďkou do škol a dojížďkou za službami. Ty jsou pro mou práci stěžejní. Všechny tři typy zjišťovaných dojížděk je možné nějakým způsobem hierarchizovat. Dojížďka do zdravotnických zařízení Zdravotnická zařízení mají určitou hierarchickou strukturu, na jejímž základě můžeme rozčlenit zdravotnickou dojížďku. Mezi základní zdravotnická zařízení řadíme: ordinace praktických lékařů pro dospělé, děti a dorost, ordinace zubních lékařů a gynekologů. Tyto zařízení zajišťují především primární péči a řadíme je na nadlokální úroveň. Mezi další zdravotnická zařízení patří například zvláštní zdravotnická zařízení, nemocnice, polikliniky, ordinace lékařů specialistů atd. Dojížďku do nemocnic a do jiných zvláštních zařízení můžeme zařadit k vyšším hierarchickým úrovním. Naopak dojížďku za lékaři specialisty a do poliklinik lze zařadit na mikroregionální úroveň. (Zdravotnická ročenka ČR 2010, s. 115 118)
5 HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. 1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 15 U rozřazování zdravotnických zařízení na nadlokální a mikroregionální úroveň jsem vycházela ze Zdravotnické ročenky ČR z roku 2010 6 a z požadavků na hierarchické úrovně dle územně správního členění. (Maryáš 2003, s. 110) Dojížďka do škol Dojížďka do škol je velice hierarchizovaná. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uvádí tuto základní vzdělávací soustavu: Na nejnižší úrovni se nacházejí mateřské školy včetně škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, přípravný stupeň základní školy speciální a přípravné třídy pro děti se sociálním znevýhodněním. Na vyšší hierarchické úrovni jsou základní školy (I. a II. stupeň) včetně škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Dále střední školy a konzervatoře, vyšší odborné školy a vysoké školy. 7 Na základě požadavků Nového územně správního členění České republiky můžeme tuto dojížďku rozdělit na příslušné hierarchické úrovně, kdy pro mikroregionální úroveň jsou požadovány „alespoň dva typy středních škol“. (Maryáš 2003, s. 110) Na mikroregionální úroveň lze tedy zařadit návštěvu gymnázií, středních škol a učilišť. Na nadlokální úroveň řadíme návštěvu mateřské a základní školy. Na vyšších hierarchických úrovních jsou zařazeny návštěvy vyšších odborných škol a vysokých škol. V mé diplomové práci jsem se zaměřila zejména na dojížďku do škol tohoto typu: mateřská škola, základní škola (I. a II. stupeň), gymnázium, střední škola a odborné učiliště, vyšší odborná škola, vysoká škola. Hamplovo pojetí dojížďky do škol je jiné. Hampl považuje za důležitou zejména hierarchizaci vyšších úrovní. (Hampl 2005, s. 78 79). Dojížďka za službami Dojížďkou za službami se ve svých pracích zabývá především Maryáš. Ten označuje tuto dojížďku za „jeden z nejdůležitějších regionálně diferencovaných socioekonomických procesů, který vyrovnává nutné disproporce mezi rozmístěním obyvatel a rozmístěním občanské vybavenosti.“ Dojížďka za službami zahrnuje jednak dojížďku za službami a maloobchodem, tak do zdravotnických zařízení a do škol. (Maryáš 1988, s. 5, 45)
6 Elektronická publikace je dostupná na internetových stránkách ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, dostupné na http://www.uzis.cz/katalog/rocenky/zdravotnicka rocenka ceske republiky 7 viz. Vzdělávací soustava, dostupná na http://www.msmt.cz/vzdelavani/vzdelavaci soustava. 16 Současným autorem, který se zabývá dojížďkou za službami je například Zdeněk Szczyrba, který se zabýval transformací maloobchodu v České republice po roce 1989. Sledoval vývoj a trendy se zaměřením na geografickou organizaci. (Szczyrba, 2005) V mé diplomové práci je dojížďka za službami chápána čistě jako dojížďka za maloobchodem a službami. Dojížďka do zdravotnických zařízení a do škol je zpracována samostatně. Dále bych ráda zmínila autory – Z. Grepová, P. Tonev a J. Kunc, kteří se zabývali perspektivou nákupních center v České republice s důrazem na lokalizaci v urbánním prostředí. (Kunc J., Tonev P., Grepová Z., Szczyrba Z., 2012) Podle typů obslužných procesů a úrovně, do které jsou zařazeny, můžeme dojížďku za službami a maloobchodem hierarchizovat. „Za základní obslužné procesy nadlokální úrovně jsou považovány: dojížďka za nákupy běžného textilu a obuvi, běžného průmyslového zboží, knih, nábytku, léků a dojížďka za běžnými službami a speciálními službami.“ Obslužné procesy jsou již považovány za vyšší nežli nadlokální (jedná se například o nákup speciálního výběrového zboží). Maryáš považuje za základní obslužný proces na lokální úrovni nákup potravin. Důvodem je to, že se uskutečňuje převážně v místě bydliště. (Maryáš 1988, s. 17 19) Pokud bychom se rozhodli tuto dojížďku dělit podle typů obslužných zařízení, která se na území nachází (tedy na dojížďku za základními, vyššími a nejvyššími službami), můžeme podle ní hierarchizovat obslužné regiony na základní, vyšší a nejvyšší. (Anděl 1996, s. 43 44) „V zásadě platí, že obytné, pracovní a obslužné funkce jsou v současné organizaci systému osídlení nejpodstatnější a vyjadřují tři hlavní formy lokalizace obyvatelstva. Dokazuje to především skutečnost, že vztahy bydliště – pracoviště a bydliště – služby jsou realizovány nejintenzivnějšími regionálními procesy a mají proto i dominantní úlohu při integrování sociálněgeografických regionů nižších řádů, které tvoří základ celé regionální organizace. Vymezení rozsahu a stupně autonomie těchto regionů pak umožňuje základním způsobem charakterizovat význam samotných středisek osídlení.“ (Hampl, Gardavský, Kühnl 1987, s. 88 129) Následující kapitola bude věnována metodice výběru středisek. Přesněji na problém střediska 8 a zázemí. Středisko, někdy také označováno jako ohnisko, bývá nositelem pokroku. A jak již bylo řečeno, většinou v rozhodující míře ovlivňuje své zázemí. Středisko je zázemím obklopováno. Lze konstatovat, že s rostoucí vzdáleností se vliv střediska snižuje a projevuje
8 Pojem středisko či ohnisko používá Anděl ve své knize Sociogeografická regionalizace z roku 1996. 17 se vliv středisek sousedních regionů. Pro vymezení středisek resp. jejich regionů je potom rozhodující převládající směr vyjížďky. (Anděl 1996, s. 7 47)
1.3 Metodika výběru středisek
V této části práce se budu podrobněji věnovat jednotlivým metodikám výběru středisek a hodnocení jejich hierarchické úrovně. Podle Dickinsona Smailese můžeme použít dva následující metodické přístupy: 1. Vymezení středisek na základě údajů o funkci, kapacitě a využití zařízení maloobchodu a služeb v sídlech 2. Vymezení středisek na základě velikosti obsluhovaného území, tedy na základě obslužných procesů mezi sídly V prvním případě se jedná o statistickou charakteristiku, kdy využíváme běžně zjišťovaná statistická data nebo data zjišťovaná resortními soupisy. U druhého metodického přístupu jsou jednotlivé charakteristiky označovány jako dynamické a používají se zejména data z anketárního šetření spádovosti obyvatelstva za obslužným vybavením sídel. (Maryáš 1983, s. 61)
1.3.1 Výběr středisek pomocí statistických charakteristik
Metodické postupy, které se zakládají na statistických charakteristikách, vymezují střediska podle druhů funkcí sídla, přebytku významnosti sídla a také dle komplexnějších ukazatelů. Při vymezování střediska podle druhů funkcí sídla záleží na tom, které druhy zařízení maloobchodu a služeb jsou v sídlech soustředěny, či jestli se v nich vyskytují specializované druhy zařízení. Můžeme zde spatřit, že počet druhů obslužného zařízení v sídle závisí na počtu obyvatel. Ve druhém případě, při vymezení středisek podle přebytku významu zjišťujeme, zda sídlo dosahuje vyššího ukazatele než by, vzhledem k počtu obyvatel, mělo dle průměrných ukazatelů na 1 obyvatele dosahovat. Toto vymezení je postaveno zejména na třech ukazatelích: 1) počet obslužných zařízení, 2) kapacita obslužných zařízení, 3) využití obslužných zařízení. Za nejvhodnější je považován ukazatel třetí, který používá údaje
18 o realizovaném maloobchodním obratu. Poslední uvedený metodický postup – vymezení středisek podle komplexnějších ukazatelů, hodnotí střediska dvojím způsobem: 1) kombinací výše uvedených metodických přístupů nebo 2) pomocí komplexnějších matematických indexů. Obecně je tento poslední metodický postup považovaný za nejvhodnější z metod založených na statických charakteristikách. (Maryáš 1983, s. 62 68)
1.3.2 Určení středisek dle dynamických charakteristik
Určování středisek dle dynamických charakteristik, zejména pak podle údajů o spádovosti za občanským vybavením, se využívá při vymezování a hierarchickém členění středisek. Především je však využíváno při stanovování velikosti spádových území jednotlivých středisek a při zjišťování síly vztahu středisko zázemí. Údaje o spádovosti obyvatel za nákupy nejsou obvykle zjišťovány statisticky, ale jsou čerpány z anketárních šetření. Jak uvádí Maryáš, za metodicky nejpřijatelnější je možné považovat anketární šetření prováděné přímo prostřednictvím domácností. Přičemž je možné použít více forem zjišťování – posílání dotazníků poštou, osobní rozhovor, či zjišťování přes základní školy, kdy odpovídají rodiče dětí. Tento postup anketárního šetření však není z technického hlediska proveditelný, jedná li se o velké území. V takovém případě je vhodné použít náhradní šetření, které může být provedeno přes vedení obecních úřadů či učitele škol. Ačkoliv mohou být takové výsledky určitým způsobem zkresleny, jsou stále realističtější, než kdyby byly využity statické charakteristiky. (Maryáš 1983, s. 68) Taktéž v případě hodnocení role a úrovně vybavenosti určitého střediska je nutné použít namísto běžného kvantitativního hodnocení kvantitativně – kvalitativní hodnocení. V takovém případě hodnotíme také význam střediska pro celý obslužný systém. V případě vybavenosti vycházelo dosavadní plánování zejména z populační velikosti střediska. Tím však docházelo ke vzniku určitých disproporcí. Proto je důležité brát na vědomí, že počet obyvatel bude stále méně vhodný ukazatel pro faktickou roli střediska v systému osídlení. Pro stanovení role střediska v tomto středisku je nejdůležitější koncentrace vztahů a teprve poté koncentrace aktivit. (Maryáš 1990, s. 3)
19 Různé literární zdroje uvádí, že k výběru středisek nejvíce vyhovují metody, které využívají dynamické charakteristiky, nebo kombinace metod využívajících statistické a dynamické charakteristiky. Maryáš ve své práci, zabývající se vymezováním obslužných středisek a jejich sfér vlivu, používá metodu hodnocení obslužné regionální působnosti obcí a metodu hodnocení úrovně vybavenosti obcí. První zmíněná metoda využívá údaje získané na základě anketárního šetření, u druhé metody je za základní ukazatel považován počet zaměstnaných v zařízeních maloobchodu a nevýrobních služeb lokalizovaných v obci. (Maryáš 1988, s. 8)
1.3.3 Výběr středisek na základě regionální působnosti
Jelikož jsem tento způsob výběru středisek využila při zpracování dotazníků, bude v následující kapitole rozebrán podrobněji. Ze všeho nejdříve, při rozboru anketárního šetření, je zapotřebí určit úrovně, od kterých se už prosazuje regionální působení obcí, jakožto středisek základní úrovně obsluhy. Za tuto úroveň lze považovat takovou, ve které jsou uzavřeny nejdůležitější a nejčastější obslužné procesy, vyšší než lokální úrovně. Dle rozborů odborné literatury jsou za takové procesy považovány dojížďka za nákupy různého průmyslového zboží a dojížďka za komunálními službami. Abychom zjistili, na jaké hierarchické úrovni jsou jednotlivé procesy uzavřeny, hodnotíme jejich vzdušnou vzdálenost 9 cest jak do hlavních cílů , tak i do veškerých uváděných cílů. Podle vzdálenosti, do níž se uskutečnilo 90 % cest, je určována uzavřenost procesů. Jak uvádí Maryáš, za hlavní nadlokální obslužné procesy jsou pak označeny: dojížďka za nákupy běžného textilu a obuvi, běžného průmyslového zboží, knih, nábytku, léků a dojížďka za běžnými a speciálními službami. (Hampl et al., 1978), (Maryáš 1988, s. 17 19) Dále je nezbytné vymezit obce nadlokální působností v obsluze, tedy určit hierarchickou úroveň, na které už může být obec považována za obslužné středisko. Na základě teoretických prací geografie maloobchodu a služeb lze jednoznačně vyvodit, že středisko vyšší obslužné úrovně je zároveň i středisko na všech nižších obslužných úrovních. Proto je nutné, aby potencionální nadlokální obslužné středisko splnilo předpoklad, že bude zároveň hlavním cílem dojížďky pro všechny procesy nižší úrovně. (Berry, 1967)
9 Obce je uvádí jako převážné cíle. 20 Za postačující podmínku je považováno, pokud je obec alespoň jednou další obcí uvedena jako jednoznačný cíl dojížďky ve vybraných nadlokálních procesech. Jak uvádí Maryáš, aby byla zvýšena objektivnost výběru, bylo nutné rozšířit podmínku pro určení středisek na základě obslužné regionální působnosti. Obec se tedy mohla stát obslužným střediskem, pokud byla uvedena jako jednoznačný cíl dojížďky alespoň jedním nestřediskovým sídlem trvalého významu. Toto kritérium je však velice volné a odpovídá především koncepci střediska v periferní poloze. Podmínka však byla zpřísněna v zázemí velkých měst. „Obec mohla být obslužným střediskem, pokud byla jednoznačným cílem alespoň pro tři obce či sídla trvalého významu“. (Maryáš 1988, s. 23 25)
1.4 Vymezení sfér vlivu obslužných středisek
Pro oblast geografie je problematika vymezování sfér vlivu obslužných středisek velice důležitá. Jak uvádí Maryáš „dojížďka za občanským vybavením představuje vedle dojížďky do zaměstnání jeden z nejdůležitějších regionotvorných procesů. Při vymezování zázemí středisek maloobchodu, resp. celé obslužné sféry, jsou používány především metodické přístupy založené jednak na využití interakčních modelů, jednak na využití údajů z anketárních šetření.“ (Maryáš 1983, s. 68)
1.4.1 Vymezení sfér vlivu středisek založené na interakčních modelech
Gravitační modely a modely intervenujících příležitostí, které se využívají k vymezení sfér vlivu obslužných středisek, patří k nejpoužívanějším intervenčním modelům. Východiskem pro gravitační modely je Newtonův gravitační zákon a byly používány jako první interakční modely. Ve 30. letech 20. století se začaly používat pro vymezení spádovosti obslužných středisek. Jejich prvotní vyjádření 10 , že „interakce mezi dvěma středisky koncentrace obyvatel se mění přímo úměrně s velikostí počtu obyvatel těchto středisek a nepřímo úměrně se vzdáleností mezi nimi,“ později vedlo k zobecňování proměnných. Gravitační modely dělíme na modely s omezením a bez omezení, dle toho, zda nejsou dány všechny proměnné a musíme je nahradit tzv. zástupnou proměnnou. Modely intervenujících příležitostí se liší od gravitačních v tom, že „neměří rozdělení prostoru v pojmech času nebo vzdálenosti, ale
10 Autorem původního vyjádření je Carrothers, 1956. 21 v pojmech intervenujících (možných) příležitostí. Za určitých podmínek je tento model modifikovaným gravitačním modelem.“ (Maryáš 1983, s. 68 75)
1.4.2 Vymezení sfér vlivu na základě anketárních šetření
Vymezování sfér vlivu na základě anketárního šetření můžeme rozdělit na dva typy, které se v praxi využívají nejvíce. Jedná se o: • anketu ve vybraných zařízeních obslužné sféry určitého střediska, • a anketu ve všech sídlech zkoumané oblasti. Anketu ve vybraných zařízeních obslužné sféry určitého střediska můžeme považovat za omezenou a méně často používanou, jelikož takové šetření může být z hlediska určení kritérií problematické. Jedná se o kritéria, která nám stanovují jak samotný rozsah spádové oblasti, tak intenzitu vztahu mezi střediskem a zázemím. Tuto anketu využíváme pak zejména pro zjištění struktury spotřebitelů, tedy důvodu samotné spádovosti. Ze zmíněného tedy vyplývá, že je vhodnější používat metodu druhou, tedy anketárního šetření ve vybraných zkoumaných sídlech dané oblasti. (Toušek, Kunc, Vystoupil a kol. 2008, s. 287) Mimo již zmíněných však mohou nastat při anketárním šetření i další komplikace. Vždy je nutné získat určitý počet vyplněných dotazníků a současně zajistit alespoň tzv. reprezentativní vzorek od dotazovaných. Tento reprezentativní vzorek činí obvykle 1 – 2 % domácností ve zkoumaném území, ale i to bývá někdy velice obtížné získat, obzvláště při rozsáhlých výzkumech. Osvědčila se však i jiná řešení, která tento problém alespoň částečně eliminují, a to je např. vyplnění dotazníků přes soustavu obecních úřadů, které jsou součástí zkoumané oblasti. (Toušek, Kunc, Vystoupil a kol. 2008, s. 287) Aby mohlo dojít, na základě získaných informací v anketárním šetření, k vymezení sféry vlivu obslužných středisek, je nutné rozdělit uvedené směry spádu, a to podle jejich intenzity. Jak uvádí Maryáš, intenzita spádu může být například rozdělena do těchto tří typů, kdy každému typu náleží určitá bodová hodnota. Nejvyšší bodové hodnocení, tedy 10 bodů, je přiděleno spádu převážnému, 5 bodů spádu částečnému a 1 bod spádu výjimečnému. „Pro jednotlivé obce byla každému cíli i, který byl obcí vykazován v daném obslužném procesu j,
22 přiřazena hodnota vij. Tato hodnota určuje relativní význam cíle i pro vykazující obec v tomto obslužném procesu a je dána vzorcem:“(Maryáš 1988, s. 33)
T = ij Vij *100 PCij *PTj Kde: Tij – bodová hodnota typu spádu do cíle i v obslužném procesu j PCij – počet cílů v tomto typu PTj – součet bodových hodnot všech typů intenzity spádu uváděných obcí v obslužném procesu j U jednotlivých obslužných procesů j se součet vypočítaných hodnot vij vždy rovnal v každé obci 100%. Po výpočtu samotného relativního významu je třeba určit „celkový relativní význam cvi “ obslužného procesu, tedy ke každému procesu j přiřadíme koeficient kj . (Maryáš 1988, s. 33, 34) Vzorec pro celkový relativní význam pak vypadá následovně:
∑ vij *k j cv = j *100 i v *k ∑∑i j ij j = I zde je ∑ cvi 100 % , což znamená, že součet všech relativních významů cvi , všech cílů i i v dané obci je roven 100%. (Maryáš 1988, s. 33, 34) Důležité je také pro jednotlivé obslužné procesy stanovení frekvence jejich využívání, tedy jaká je jejich důležitost na nadmístní úrovni v uspokojování potřeb obyvatel. (Maryáš 1988, s. 34) Za základ byly v bývalém Československu považovány cílové obce, pro které platí že, „nejvíce cílových obcí je vykazováno u nejčastěji využívaných zařízení občanské vybavenosti, a tedy u nejvýznamnějších, resp. současně nejfrekventovanějších obslužných
23 procesů.“ Dle analýzy hlavních cílů 11 můžeme rozdělit základní obslužné procesy na čtyři podskupiny nadlokální úrovně. Pro následující potřeby jim pak byly stanoveny náležející koeficienty. (Maryáš 1988, s. 34) Koeficienty byly stanoveny na základě poměrů počtu hlavních cílů v jejich jednotlivých obslužných procesech a počtu hlavních cílů v dojížďce za speciálními službami, tam, kde byl nejmenší počet hlavních cílů z uvedených základních obslužných procesů na nadlokální úrovni. Poměry pak vypadaly následovně: (Maryáš 1988, s. 34) speciální služby : nákupy nábytku : nákupy knih : nákupy léků : nákupy běžného průmyslového zboží : běžné služby : nákupy běžného textilu a obuvi = 1 : 1,2 : 1,3 : 2,0 : 3,3 : 4,0 : 4,0 Tabulka 1: Počet obcí uváděných jako hlavní cíle a jejich podíl na úhrnu obcí
ČSSR ČSSR % Nákupy běžného textilu a obuvi 2075 27,7 Běžné služby 2048 27,3 Nákupy běžného průmyslového zboží 1730 23,1 Nákupy léků 1054 14,0 Nákupy knih 673 9,0 Nákupy nábytku 605 8,1 Speciální služby 518 6,9 Nákupy potravin 7345 97,9 Nákupy speciálního výběrového zboží 374 5,0 Zdroj: MARYÁŠ, Jaroslav. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. (Výzkumná zpráva) Brno: Geografický ústav ČSAV, 1988. 96s. Koeficienty byly potom stanoveny následovně: (Maryáš 1988, s. 35) • koeficient 1 – nákupy knih, nábytku, speciální služby, nákupy speciálního výběrového zboží 12 • koeficient 2 – nákupy léků • koeficient 3 – nákupy běžného průmyslového zboží • koeficient 4 – nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby. 11 Hlavní cíle jsou obcemi uváděné jako cíle převážných nákupů 12 Maryáš uvádí, že tento proces není uzavřen na nadmístní úrovni, přesto byl do hodnocení zahrnut zejména kvůli další analýze podřízenosti některých slabších obslužných středisek. 24 „K vybraným střediskům byly ostatní obce přiřazeny na základě převažujícího spádu – kdy celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska nedosahoval více než dvě třetiny hodnoty celkového relativního významu prvého nejsilnějšího střediska. Ostatní obce, které nevykazovaly dostatečně významnou spádovost k určitému středisku, byly považovány za oscilační. Při výpočtu populační velikosti základních obslužných regionů resp. sfér vlivu obslužných středisek byl počet jejich obyvatel rozdělen mezi příslušná konkurenční střediska.“ (Maryáš 1988, s. 35 36)
25 2 TEOREGICKÉ VYMEZENÍ DOTAZNÍKU A JEHO TVORBA
Dotazník Hague charakterizuje jako: „strukturovaný sled otázek, navržených za účelem zjištění názoru a faktů a následného zaznamenání těchto údajů.“ (Hague 2003, s. 103)
2.1 Metodika tvorby dotazníku
Hlavní a zároveň prvotní rolí dotazníku je získání přesných informací od respondentů. Další a neméně důležitým záměrem, pro který dotazník sestavujeme je poskytnutí struktury rozhovorům. „V každém výzkumu většího množství lidí je důležité, aby všem respondentům byly pokládány stejné otázky. Bez této podmínky by nebylo možné si udělat celkový obrázek.“ Jako další záměr dotazníku můžeme uvést zajištění standardního formuláře, kam mohou být zapisována všechny fakta, komentáře a stanoviska. Podmínka standardizace je více než důležitá, jelikož nám umožňuje získat celkový podhled na danou problematiku. (Hague 2003, s. 103) Velmi důležitý je nejen dotazník, ale i jeho průvodní dopis. Ten je posílán společně s dotazníkem a je stejně důležitý jako sám dotazník. Pro navázání osobního kontaktu s respondentem je důležité co nejvíce používat jeho jméno. V úvodu průvodního dopisu by měl být dobře vysvětlen důvod výzkumu, a proč byl daný respondent vybrán. V této části je dobré respondenta namotivovat nějakou výhodou, která mu dá důvod, aby chtěl spolupracovat. Velice důležité je rozepsat jasné, stručné a přehledné instrukce o postupu při vyplňování dotazníku. Respondent musí být ujištěn, že vyplnění je jednoduché a že veškeré informace jsou tajné a nebudou nijak zneužity. Na závěr bychom měli poděkovat za čas a ochotu, kterou věnoval vyplňování dotazníku. (Hague 2003, s. 120)
2.1.1 Pravidla návrhu dotazníku
Základem úspěchu dotazníku je jeho dostatečné promyšlení. Důvodem neúspěchu dotazníku může být vynechání otázek, jejich špatná konstrukce, přílišná délka, komplikovanost a někdy
26 i nečitelnost. Při samotném návrhu dotazníku bychom se měli řídit několika zásadními pravidly, které Hague vymezuje: (Hague 2003, s. 115 116) • Hned v začátku si promyslet plán výzkumu a sepsat si seznam cílů studie. • Ujasnit si, jakým způsobem bude dotazování prováděno – formulace otázek (bude se jednat o otázky otevřené či zavřené apod.). • Přemýšlet o informacích a úvodu. Každý dotazník potřebuje standardní informace (jméno, adresa, datum rozhovoru, jméno tazatele) a úvod, který dá dotazníku smysl a opodstatnění. • Přemýšlet nad vzhledem. Dotazník by se měl dát jednoduše číst. Otázky i možné odpovědi by měli být ve standardním formátu. Tam, kde je zapotřebí zaznamenat odpovědi na otevřené otázky, by mělo být dostatek místa. • Otázky by měly být seřazeny v logickém pořadí. • Dotazník by měl obsahovat více typů otázek (s otevřeným koncem, zavřené otázky či stupnice). • Přemýšlet o možných odpovědích. Smyslem otázky je získat odpověď, je proto nutné otázku dobře formulovat. • Myslet na způsob zpracování dat. Zvolen by měl být takový kódovací systém, který se bude používat ve fázi analyzování. Příkladem je tabulkový procesor či konkrétní marketingový software. Při výzkumu 30 a více respondentů může být velice namáhavé zpracovávat výsledky otázek s otevřeným koncem, proto je vhodnější uvažovat o užití předem zvolených odpovědí. • Myslet na instrukce tazatele. Dotazování většinou provádí někdo jiný, než osoba, která dotazník navrhla. Proto tazatel potřebuje jasný návod ke každé fázi vyplňování. Tyto instrukce by měly být od ostatního textu jasně odlišeny (např. velká písmena, tučnost, podtržení). Při navrhování dotazníku bychom se měli vyvarovat některých chyb a zároveň sledovat určitá doporučení. Otázky by neměly být zaujaté – je důležité používat takové výrazy, které respondenta nenavádí k určité odpovědi. Dále by měly být nejen krátké, ale také tak jednoduché, jak jen to jde. Neměly by působit zmatečně 13 . Je důležité vyvarovat se slangu a zkratkám 14 , sofistikovaným a neznámým slovům, dvojsmyslným slovům, která často 13 Zmatečným otázkám nemusí být dobře porozuměno. 14 Respondent by dané slovní zásobě nemusel porozumět. 27 potřebují bližší určení. Nedoporučuje se používat negativní a hypotetické otázky. U telefonických interview nepoužívat lehce přeslechnutelná slova. U citlivostních otázek (jako je např. věd nebo obrat) zadat limity (ohraničený rozsah). To otázku zjemní. Kategorie předem daných odpovědí by měli být dobře segmentované a nepřekrývat se. Dále by u této kategorie odpovědí měla být možnost zvolit jinou odpověď, než jaká je v seznamu. (Hague 2003, s. 116 – 117)
2.1.2 Metody a techniky sběru dat
Jednotlivé dotazovací techniky od sebe můžeme odlišit podle řady kritérií. Jedná se zejména o těchto 6 kritérií: (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, s. 80 81) • Stupeň standardizace – jsou stanoveny jasná pravidla pro průběh i pro samotnou formulaci a pořadí otázek, která nesmí být měněna. Podle určitých pravidel jsou sestaveny i normy pro hodnocení odpovědí 15 . Standardní jsou taktéž instrukce a dotazy. Opačným příkladem je pak naprosto volný rozhovor, kde je dáno pouze téma, které se rozvíjí v závislosti na reakcích respondenta. • Počet respondentů – podle tohoto hlediska můžeme rozlišit individuální osobní dotazování a dotazování skupiny, tzv. skupinový rozhovor. • Forma dotazování – dotazování může mít formu osobní nebo neosobní (ta je zprostředkovávaná některým z médií). Nosičem může být např. tištěný papír. • Zaměření dotazování, resp. na koho se obrací – spotřebitelský výzkum, mediální výzkum, průmyslový výzkum aj. • Počet témat – zde rozlišujeme monotematický výzkum (často nazýván jako speciální výzkum) a omnibusová šetření (výzkum, kde je spojeno několik vzájemně nesouvisejících témat). Omnibusová šetření jsou úsporným řešením, pokud stačí k jednotlivým tématům položit jen několik relevantně jednoduchých otázek. To bývá obvykle v situacích, kdy byl již dříve podrobný výzkum proveden a k dobře zmapovanému výzkumnému problému je třeba doplnit pouze dílčí informaci nebo zjistit změnu v čase. • Výzkumy prováděné u souboru respondentů jednorázově či opakovaně 16 .
15 Tyto hodnocení udávají, jaké je rozložení tzv. standardních odpovědí. 16 Soubor respondentů dotazovaných opakovaně se označuje jako panel . 28 Mezi nejčastější techniky, které se prosadily v praxi, patří: (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, s. 82) • individuální osobní rozhovor, • psychologická explorace, • dotazování na ulici, • skupinový rozhovor, • písemné dotazování, • telefonické dotazování, • elektronické dotazování. Z výše uvedených technik dále podrobněji popíši ty, které jsem při sběru dat k mé diplomové práci sama využila. Konkrétně se jedná o individuální osobní rozhovor, písemné dotazování, telefonické dotazování a elektronické dotazování. Individuální osobní rozhovor Tato technika patří k nejvíce využívaným způsobům sběru dat. Při individuálním osobním pohovoru jde o „interakci mezi tazatelem a dotazovaným, ve které se tazatel snaží získat od dotazovaného informace, které pomohou odhalit to, co je v mysli dotazovaného.“ Základním pravidlem, kterým je nutno se při osobním rozhovoru řídit, je dotazovat se jen na to, co nelze jiným způsobem změřit, zjisti či spočítat. Mezi hlavní výhody patří možnost získat informace hlubšího a širšího zaměření o kvalitativně různorodých skutečnostech, které jsou ve výsledku porovnatelné. Další nespornou výhodou je neustálá kontrola nad rozhovorem a možnost připojit další poznámky, které mohou významně osvětlit problém z nového úhlu pohledu. Rozhovor může být doplněn o další techniky (např. pozorovací nebo explorační). Rozhovor podobný běžnému rozmlouvání bývá často pro respondenta zajímavější – snižuje se podíl odmítajících respondentů. Eliminovat nežádoucí vlivy při rozhovoru pomáhá samotná přítomnost tazatele. Ten může podle situace rozhovor přerušit, odložit, vysvětlit nedorozumění, špatné pochopení apod. Tato technika má ale i své nevýhody a to především to, že je drahá a časově náročná na distribuce. Stále výraznější nevýhodou se stává
29 nedostatečné množství osob jako respondentů. 17 (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, s. 82 99) Písemné dotazování Písemné dotazování patří mezi velice rozšířené nástroje k získání informací. Tato technika spočívá v tom, že respondent sám písemně odpovídá na otázky v dotazníku. I písemné dotazování má určité výhody a nevýhody. Mezi výhody patří především to, že oproti osobnímu rozhovoru je levnější, nedochází k nežádoucímu ovlivňování osobou tazatele a dále pak tím, že si respondent může sám určit dobu, která mu vyhovuje k zodpovězení otázek. Mezi nevýhody lze zařadit nižší návratnost než u osobního dotazování 18 . Respondent má možnost rozmýšlet se nad odpovědí, a proto nelze zachytit často velmi spontánní odpovědi. Není možná kontrola nad tím, kdo skutečně dotazník vyplnil a v neposlední řadě nejsou pod kontrolou ani podmínky, za kterých je dotazník vyplňován. Písemné dotazování můžeme dělit na adresné a neadresné. Pro neadresné dotazování používáme pojem anketa a pro adresné písemné dotazování se používá pojem dotazník . (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, s. 115 121) Elektronické dotazování Dá se říci, že tato metoda dotazování, je elektronickou verzí poštovních dotazníků. Tento elektronický dotazník nemusí však ani jako tradiční papírový dotazník vypadat. Lze kdykoliv připojit různá videa, obrázky, zvuky. Ale i tato metoda má své nevýhody. Mezi největší lze řadit přístup jednotlivců k internetové síti, který je doposud menšinový. Dále pak nízká úroveň odezvy, nedostatek předloh. U dotazníků uveřejněných na webových stránkách se pak jedná o omezený vzorek návštěvníků. Mezi výhody patří například to, že e mailové schránky jsou zdarma, což může vést k silné stimulaci vyplnění dotazníku. (Hague 2003, s. 146) Telefonický rozhovor Telefonický rozhovor se stává velmi využívaným způsobem dotazování. Tato metoda sběru dat je relativně levnou a rychlou metodou sběru primárních empirických dat v terénu.
17 Důvodem takového neuskutečnění rozhovoru je to, že lidé jsou těžko k zastižení a nemají na rozhovor čas. 18 Pro mnohé osoby je snadnější vyhodit nevyplněný dotazník než odmítnout žádost tazatele o rozhovor. 30 V posledních letech dochází k růstu počtu telefonních účastníků. Spolu s rozvojem mobilních telefonů se dá říci, že některé skupiny populace jsou pokryty takřka stoprocentně. 19 Telefonické dotazování se jeví jako nejvhodnější v rámci průmyslového výzkumu (business to business). „K telefonickému dotazování musí být tazatelé speciálně vybráni. Na tom, jak zapůsobí tazatel, závisí do značné míry procento odmítnutých hovorů.“ Velice důležitá je srozumitelná artikulace a příjemně modulovaný hlas, ale ani to však nestačí k úspěchu tazatele. Ti velice často prochází speciálním školením, zaměřeným na získání a procvičení speciálních sociálních dovedností. Samotný rozhovor nesmí být dlouhý, maximální délka by měla činit 15 minut. V neposlední řadě závisí na tom, aby byla zvolena vhodná denní doba 20 . (Surynek, Komárková, Kašparová 2001, s. 121)
2.2 Proces tvorby vlastního dotazníku
Tato kapitola je zaměřena na samotnou tvorbu mého dotazníku. V první části stručně popíši data, která jsem pro dotazník využila a následně se zaměřím na samotný průběh tvorby dotazníku.
2.2.1 Využitá data
Jak uvádí Maryáš, z důvodu nedostatku empirických údajů, byla doposud dojížďka za službami řešena jen na dílčích územích, případně nepřímo za použití interakčních modelů (Maryáš 1988, s. 5). Datová základna představuje dosud podstatný omezující faktor a to jak při hodnocení obslužných středisek, tak jejich sfér vlivu podle dojížďky za službami. Nedostatek vhodných údajů, nám znemožňuje podrobné poznání tohoto procesu mobility obyvatelstva (údaje nejsou centrálně zjišťovány a tříděny). Obvyklé není ani zjišťování spádovosti u vzorku obyvatel, a pokud k tomuto zjišťování v minulosti došlo, vždy jen na omezených modelových územích (Maryáš 1990, s. 4). 19 Jedná se například o podnikatele. 20 Za nevhodnou dobu jsou považovány např. Vánoce, letní prázdniny. Pokud se jedná o dny v týdnu, lze za nevhodné považovat pondělí a pátek. 31 Dosud nejúplnější zjišťování spádovosti obyvatelstva za službami bylo provedeno v 70. letech minulého století Geografickým ústavem ČSAV na území ČSR a na území SSR ve spolupráci s Geografickým ústavem SAV 21 . Sběr dat v tomto šetření byl uskutečněn podobným způsobem, jako je použitý v této diplomové práci. Dříve byly informace zjišťovány prostřednictvím tehdejších národních výborů, kdy tajemníci uváděli hlavní i vedlejší cíle, kam obyvatelé směřují za různými nákupy. V mé práci jsem požádala o pomoc starosty a starostky obcí a ostatní zodpovědné pracovních obecních úřadů. (Maryáš 1990, s. 4) Pokud zjišťujeme spádovost za službami pomocí anketárního šetření, je možné použít: • anketu ve vybraných zařízeních obslužné sféry určitého střediska, • anketu ve všech sídlech zkoumané oblasti. přičemž za vhodnější je považována varianta druhá. Většinou však nebývá technicky možné provést takové šetření ani u reprezentativního vzorku (2%) obyvatel zkoumaného území, zvláště pokud se jedná o hodně rozsáhlé území. V takových případech je vhodné udělat anketární šetření přes obecní úřady, školy nebo vzorek domácností a případně ho doplnit o statistické charakteristiky (Maryáš, Vystoupil 2004, s. 146).
2.2.2 Tvorba dotazníku
Po konzultaci s vedoucím práce RNDr Jaroslavem Maryášem, CSc., jsem se z důvodu srovnatelnosti dat za jednotlivé studie rozhodla vycházet z dotazníku 22 , který již vytvořili studenti při zpracování svých diplomových prací na stejné téma. Konkrétně jsem vycházela z dotazníku studentky Jany Brablíkové (Diplomová práce Spádovost za službami ve vybraném regionu, Brno 2009). Prostřednictvím elektronické pošty jsem oslovila všechny starosty / starostky zkoumaného území. Představitelům obcí byl odeslán jak samotný dotazník, tak průvodní dopis. Průvodní dopis obsahoval základní údaje o mojí osobě, důvod oslovení respondenta, důvod provádění anketárního šetření, žádost o pomoc při sběru potřebných dat, poděkování za 21 Výsledky tohoto šetření použil RNDr. Maryáš pro svou výzkumnou práci „Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu“. 22 Dotazník používaný pro sběr dat je součástí přílohy A 32 spolupráci a čas. Dopis dále obsahoval instrukce, jak dotazník vyplnit a kontaktní údaje, kam má být zpětně zaslán. Dotazník má celkem 27 otázek, které převážně vycházejí z anketárního šetření o spádovosti obyvatelstva za občanskou vybaveností probíhajícího v 70. letech minulého století ve spolupráci Geografických ústavů ČSAV a SAV. Některé otázky zůstaly stejné, některé byly trochu pozměněny, aby odpovídaly aktuální situaci. Dotazník je rozdělen na tři základní části a to na maloobchod a služby, školství 23 a zdravotnictví. V oblasti maloobchodu a služeb bylo cílem zjistit dojížďku za těmito službami: • nákupy běžného denního zboží (potraviny, drogerie), • nákupy běžného textilu a obuvi, • běžné služby (kadeřnictví, holičství, čistírna aj.), • návštěva lékárny, • nákup běžného průmyslového zboží (elektronika, domácí potřeby), • nákup knih, hudebních a filmových nosičů (CD, DVD), • nákup nábytku, • speciální služby (fotograf, oprava hodinek, oprava elektroniky, aj.), • nákup speciálního výběrového zboží (automobily, šperky, aj.), • návštěva divadla, • návštěva kina, • návštěva zařízení pro rekreaci a zábavu (bowling, zábava, diskotéka), • návštěva sportovních zařízení (bazén, fitness centra), • návštěva restaurací, kaváren, vináren, • návštěva finančních institucí (banky, pojišťovny a jejich pobočky). V oblasti školství byla zjišťována dojížďka do mateřské školy, základní školy (I. i II. stupeň), gymnázia, střední školy a odborného učiliště, vyšší odborné školy a vysoké školy. Oblast zdravotnictví se zaměřovala na tyto cíle dojížďky: praktický lékař, dětský lékař, stomatologie, gynekologie, speciální lékař, nemocnice a pohotovost. 23 Otázky ke školské dojížďce jsou tvořeny podle vzdělávací soustavy dostupné na stránkách ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 33 Dotazník dále obsahoval tři sloupce a to: „převážně“, „částečně“ a „výjimečně“. Sem jednotliví respondenti zaznamenávali názvy obcí, do kterých za danou službou dojíždí (na základě intenzity). Přičemž ve sloupci „převážně“ zaznamenávali představitelé obcí takovou obec, kam lidé směřují za danou službou nejvíce. Zároveň mohli vyplnit i sloupce „částečně“ a/nebo „výjimečně“, pokud občané za danou službou nejezdí výhradně do jedné obce. Před rozesláním dotazníků dotčeným obcím jsem nejprve provedla anketární šetření u 2% reprezentativního vzorku obyvatelstva Březové nad Svitavou a blízkého okolí. Celkově se jednalo o 9 obcí. Zde jsem si ověřila, že je možné použít pro celé vymezené území náhradní šetření přes obecní úřady. Byla zde tedy zjišťována dojížďka do zdravotnických zařízení, do školských zařízení a za maloobchodem a službami. Každého respondenta jsem nejdříve seznámila s účelem dotazníku a posléze způsob, jakým na otázky odpovídat. Během šetření jsem se však setkala s několika problémy. Jeden z hlavních byla neochota odpovídat na dotazník. Dalším problémem byl způsob dopravy mezi obcemi a v neposlední řadě teploty hluboko pod bodem mrazu. I přes to všechno se mi podařilo nasbírat všech 120 vyplněných dotazníků Jak již bylo zmíněno, prostřednictvím elektronické pošty jsem dotazník i průvodní dopis rozeslala všem dotčeným obcím ve zkoumaném území. V prvním kole byla návratnost vyplněných dotazníků necelých 30 %. Následně bylo nutné upravit několik emailových adres obcí. Po čtrnácti dnech jsem dotazníky rozesílala znovu obcím, které neodpověděly v prvním kole. Následně se mi vrátilo dalších 15 % dotazníků. Vzhledem k nízké návratnosti jsem dotazník rozeslala o měsíc později do třetice se zdvořilou žádostí o vyplnění s tím, že tato data od nich budu nadále vyžadovat. Posléze jsem získala dalších 10 %. Obce, které mi ani poté neodeslaly vyplněný dotazník, jsem postupně telefonicky kontaktovala. Při sběru dat prostřednictvím telefonu jsem příslušné obecní úřady vždy kontaktovala v jejich úřední hodiny 24 . Prvotně jsem žádala o vyplnění a zpětné zaslání dotazníku, který byl na úřad již několikrát zaslán. Setkala jsem se ale několikrát s neochotou dotazník číst a následně vyplnit a proto jsem několik dotazníků vyplňovala přímo po telefonu. Toto dotazníkové šetření bylo úspěšně dokončeno po 3 měsících a to sice od ledna do března 2013.
24 Veškeré kontakty, telefonní čísla a údaje o úředních hodinách jsem zjišťovala z webových stránek měst a obcí, tedy www.mesta obce.cz . 34 3 VYMEZENÍ ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ
V následující kapitole se budu věnovat vymezování zkoumaného území Svitavsku. Zaměřím se na geografickou polohu i počet obyvatel. Následně podrobně popíši vybrané ukazatele pro jednotlivé obce 25 . Geografická poloha Okres Svitavy se nachází v Pardubickém kraji. Jako správní celek, jak ho známe dnes, vznikl v roce 1960 sloučením částí čtyř bývalých okresů: Litomyšl, Moravská Třebová, Polička a Svitavy. Sledovaný okres sousedí v rámci Pardubického kraje na východě s okresem Chrudim a na severu s okresem Ústí nad Orlicí. Dále pak sousedí na jihu s okresem Blansko (Jihomoravský kraj), na jihozápadě s okresem Žďár nad Sázavou (kraj Vysočina) a na severovýchodě, východě a jihovýchodě s okresy Šumperk, Olomouc, Prostějov (Olomoucký kraj). Rozloha okresu je 1379 km 2. Hustota osídlení je 76 obyvatel na km 2. Počet obyvatel Počet obyvatel v obcích okresu Svitavy (stav k 1. 1. 2012) činí celkově 105 112 osob za všechny čtyři ORP, 49,3% tvoří muži a 50,7 % ženy. Největším ORP co do počtu obyvatel je ORP Svitavy s počtem 31 801 osob (49,2 % muži, 50,8 % ženy). Na druhém místě se umístilo ORP Moravská Třebová s 26 839 osobami (49,7 % muži, 50,3 % ženy). V těsném závěsu na třetím místě ORP Litomyšl s 26 783 osobami (49,3 % muži, 50,7 % ženy). Na posledním místě s 19 689 osobami je ORP Polička (49,6 % muži, 50,4 % ženy). Administrativní členění Okres Svitavy je rozdělen na čtyři nižší administrativní celky představované obcemi s rozšířenou působností. Jedná se o Litomyšl (35 obcí), Moravskou Třebovou (33 obcí), Poličku (20 obcí) a Svitavy (28 obcí). Pod okres Svitavy spadá celkově 116 obcí, z toho je 7
25 Veškeré údaje o geografické poloze a počtu obyvatel byli čerpány z Českého statistického úřadu. Dostupné z: http://www.czso.cz. 35 měst: Březová nad Svitavou, Bystré, Jevíčko, Litomyšl, Moravská Třebová, Polička a Svitavy. 26 Obrázek 1: Územní obvody okresu Svitavy
Zdroj: Český statistický úřad Území obce s rozšířenou působností (dále jen ORP) Litomyšle zahrnuje tyto obce: Benátky, Bohuňovice, Budislav, Cerekvice nad Loučnou, Čistá, Desná, Dolní Újezd, Horky, Horní Újezd, Chmelík, Chotěnov, Chotovice, Janov, Jarošov, Litomyšl, Lubná, Makov, Morašice, Němčice, Nová Sídla, Nová Ves u Jarošova, Osík, Poříčí u Litomyšle, Příluka, Řídký, Sebranice, Sedliště, Sloupnice, Strakov, Suchá Lhota, Trstěnice, Tržek, Újezdec, Vidlatá Seč, Vlčkov. Do správního obvodu ORP Moravská Třebová patří tyto obce: Bělá u Jevíčka, Bezděčí u Trnávky, Biskupice, Borušov, Březina, Březinky, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Gruna, Hartinkov, Chornice, Janůvky, Jaroměřice, Jevíčko, Koruna, Křenov,
26 Veškeré údaje týkající se rozdělení obcí do jednotlivých správních obvodů jsem čerpala na internetovém portálu Veřejné správy. Dostupné z: http://www.mesta.obce.cz. 36 Kunčina, Linhartice, Malíkov, Městečko Trnávka, Mladějov na Moravě, Moravská Třebová, Radkov, Rozstání, Rychnov na Moravě, Slatina, Staré Město, Třebařov, Útěchov, Víska u Jevíčka, Vranová Lhota, Vrážné a Vysoká. K ORP Polička patří tyto obce: Borová, Březiny, Bystré, Hartmanice, Jedlová, Kamenec u Poličky, Korouhev, Květná, Nedvězí, Oldřiš, Polička, Pomezí, Pustá Kamenice, Pustá Rybná, Sádek, Stašov, Svojanov, Široký Důl, Telecí, Trpín. Do správního obvodu ORP Svitavy náleží: Banín, Bělá nad Svitavou, Bohuňov, Brněnec, Březová nad Svitavou, Dětřichov, Hradec nad Svitavou, Chrastavec, Javorník, Kamenná Horka, Karle, Koclířov, Kukle, Lavičné, Mikuleč, Opatov, Opatovec, Pohledy, Radiměř, Rohozná, Rozhraní, Rudná, Sklené, Svitavy, Študlov, Vendolí, Vítějeves, Želivsko. Tabulka 2: Zkoumané obce a vybrané údaje o nich ORP Litomyšl
Katastrální Průměrný ORP Litomyšl Muži Ženy Celkem výměra (ha) věk
Benátky 479 162 198 360 36,7 Bohuňovice 421 56 58 114 38 Budislav 806 227 216 443 38,5 Cerekvice nad Loučnou 829 413 432 845 34,5 Čistá 2518 464 478 942 35 Desná 476 169 164 333 36,4 Dolní Újezd 1972 998 1 018 2 016 34,3 Horky 267 56 61 117 43 Horní Újezd 774 221 209 430 36,5 Chmelík 954 96 93 189 33,8 Chotěnov 399 61 66 127 38,7 Chotovice 320 67 66 133 39,8 Janov 2471 467 510 977 36,9 Jarošov 512 94 89 183 38,5 Litomyšl 3345 4 908 5 277 10 185 36,9 Lubná 1986 518 497 1 015 36,4 Makov 689 163 174 337 34,4 Morašice 1 242 355 341 696 34,6 Němčice 1 317 501 449 950 38,4
37 Nová Sídla 295 101 128 229 38,7 Nová Ves u Jarošova 238 34 29 63 44,9 Osík 1 261 526 506 1 032 35,6 Poříčí u Litomyšle 650 254 205 459 36,8 Příluka 381 81 89 170 38,2 Řídký 143 37 32 69 38,2 Sebranice 1168 492 473 965 33,5 Sedliště 369 123 118 241 33,9 Sloupnice 2 791 820 887 1 707 39,4 Strakov 853 102 117 219 40,7 Suchá Lhota 218 42 44 86 37,7 Trstěnice 2149 262 252 514 39,9 Tržek 170 83 76 159 38,8 Újezdec 346 46 48 94 38,4 Vidlatá Seč 611 144 133 277 35 Vlčkov 283 55 52 107 40,1 Celkem x 13198 13585 26783 x Zdroj: zpracováno autorkou, data z ČSÚ 27 a Portálu územní samosprávy 28 Tabulka 3: Zkoumané obce a vybrané údaje o nich ORP Moravská Třebová
Katastrální Průměrný ORP Moravská Třebová Muži Ženy Celkem výměra (ha) věk Bělá u Jevíčka 971 176 173 349 41,7 Bezděčí u Trnávky 700 113 113 226 36,5 Biskupice 1 110 222 214 436 36,7 Borušov 1 107 89 87 176 38,7 Březina 1164 167 187 354 38,1 Březinky 330 66 72 138 39,5 Dětřichov u Moravské 592 96 104 200 38,5 Třebové Dlouhá Loučka 1 759 280 248 528 34 Gruna 1 039 82 80 162 39,4 Hartinkov 515 32 24 56 45,7 Chornice 1422 443 433 876 36,2 Janůvky 313 23 22 45 44,7 Jaroměřice 2 205 609 586 1 195 37,7
27 Český statistický úřad dostupný z WWW :
Katastrální Průměrný ORP Svitavy Muži Ženy Celkem výměra (ha) věk Banín 1 294 153 162 315 37,6 Bělá nad Svitavou 1 156 257 258 515 38,5 Bohuňov 289 94 79 173 44 Brněnec 630 662 697 1 359 38,3 Březová nad Svitavou 1 270 856 874 1 730 35,4 Dětřichov 1 568 169 163 332 30,9 Hradec nad Svitavou 2 469 872 848 1 720 37 Chrastavec 541 119 109 228 43,2 Javorník 569 194 202 396 37,8 Kamenná Horka 1 576 153 145 298 35,7 29 Český statistický úřad dostupný z WWW :
Tabulka 5: Zkoumané obce a vybrané údaje o nich ORP Polička
Katastrální Průměrný ORP Polička Muži Ženy Celkem výměra (ha) věk Borová 1 299 476 506 982 34 Březiny 721 75 79 154 40 Bystré 1 409 838 790 1 628 34,3 Hartmanice 613 147 133 280 38,2 Jedlová 2 304 504 519 1 023 36 Kamenec u Poličky 803 279 279 558 38,1 Korouhev 1 788 410 392 802 38,3 Květná 902 212 191 403 36,4 Nedvězí 577 111 99 210 37,6 Oldřiš 1 269 339 319 658 36,5 Polička 3 312 4 369 4 602 8 971 36,9 Pomezí 2 528 593 590 1 183 36,6 31 Český statistický úřad dostupný z WWW :
33 Český statistický úřad dostupný z WWW :
4.1 Metodika práce
Při rozboru dotazníkového šetření jsem vycházela z metodiky, kterou jsem uvedla v teoretické části této práce. Nyní si v praktické části vymezím nadlokální a mikroregionální střediska a jejich sféry vlivu pro oblast zdravotnictví, školství, maloobchod a služby. Proto jsem si vyčlenila tyto parciální regiony: • region zdravotnický, • region školský, • region maloobchodu a služeb. Takto vymezené parciální regiony budou sloužit v závěru práce k vytvoření tzv. komplexního regionu. Při přiřazování procesů na nadlokální a mikroregionální úroveň jsem vycházela jednak ze Sítě zdravotnických zařízení pro rok 2011 35 a zároveň z požadavků na konkrétní hierarchické úrovně podle územně správního členění. Jak uvádí Maryáš, pro „oblast zdravotnictví na mikroregionální hierarchické úrovni jsou relevantní polikliniky nebo alespoň pět ordinací lékařů – specialistů. K nim se nezahrnují ordinace dětských a dorostových lékařů, ženských lékařů a zubních lékařů.“ (Maryáš 2003, s. 110) Tyto ordinace – ordinace pro děti, dorost a dospělé, praktického zubního lékaře a praktického gynekologa, jsou zařazeny do tzv. primární péče, která není srovnatelně dostupná a vykazuje dlouhodobě výrazné mezikrajové rozdíly, zejména pak u stomatologické primární péče. (Síť zdravotnických zařízení 2011, s. 12 13) Mezi procesy nadlokální úrovně jsem tedy zařadila návštěvu praktického lékaře pro dospělé, praktického lékaře pro děti a dorost, návštěvu gynekologa a stomatologa. Na mikroregionální úroveň je to pak návštěva polikliniky a lékařů specialistů. Další procesy, které byly v dotazníku zjišťovány, přesahují rámec mikroregionů, a proto nebyly dále hodnoceny – jedná se o návštěvu pohotovostní služby a nemocnice. 35 Síť zdravotnických zařízení pro rok 2011 je dostupná na www.uzis.cz/system/files/sitzz2011.pdf 42 Při přiřazování procesů na nadlokální a mikroregionální úroveň v oblasti školství, jsem postupovala obdobně jako při vymezování zdravotnictví. Jednak jsem vycházela ze vzdělávací soustavy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a dále pak z požadavků na hierarchické úrovně podle Nového územně správního členění České republiky. Maryáš uvádí, že za relevantní požadavek pro vymezení mikroregionální úrovně školství jsou „alespoň dva typy středních škol – gymnázia a střední odborné školy.“ (Maryáš 2001, s. 110) V mé práci jsem proto na mikroregionální úroveň zařadila dojížďku na gymnázia, střední školy a učiliště. Za procesy nadlokální úrovně lze tedy považovat návštěvu úplné základní školy (1. 9. třída). Další procesy, které byly v dotazníku zjišťovány, přesahují rámec mikroregionů, a proto nebyly dále hodnoceny – jedná se o návštěvu vyšší odborné školy a vysoké školy. Při přiřazování procesů na nadlokální a mikroregionální úroveň v oblasti maloobchodu a služeb jsem vycházela z metodiky popsané v teoretické části práce. Jak již bylo uvedeno, na mikroregionální úroveň jsem zařadila tyto procesy: nákup běžného průmyslového zboží (elektronika atd.), speciální služby, nákup knih a mediálních nosičů, nákupy speciálního a výběrového zboží, nákupy nábytku a bytových doplňků. Na nadlokální úroveň pak běžné nákupy potravin a drogerie, nákupy textilu a obuvi, běžné služby (holič, čistírna, opravny…atd.) a návštěvu lékárny. Následně jsem zjišťovala hierarchickou úroveň, ve které jsou jednotlivé procesy relativně uzavřeny. Toto hodnocení proběhlo na základě zjištěných vzdušných vzdáleností do hlavních cílů a do veškerých dalších uváděných cílů. Měření bylo uskutečněno pomocí internetového portálu www.mapy.cz. Při vymezování vzdušných vzdáleností bylo vycházeno pouze z dat, která se dotčeného území týkají, nebyla použita data týkající se území mimo zkoumanou oblast. U maloobchodu a služeb byly vzdušné vzdálenosti zjišťovány mezi obcemi vymezeného území a současně jejich veškerými cílovými místy. Po vymezení vzdušné vzdálenosti byla zkoumána uzavřenost procesů, do kterých se uskuteční 90 % cest. U každého procesu bylo současně odečteno 10 % hodnot, které se nejvíce vychylovaly. Na úplně nejnižší úrovni jsou uzavřeny procesy běžných denních nákupů. Téměř ve všech obcích se nachází alespoň jedna prodejna potravin, a proto tento proces považuji za lokální a na nadlokální a mikroregionální úroveň jsem proto rozdělovala zbylých 8 procesů. Na nadlokální úrovni jsem potom hodnotila nákupy textilu a obuvi, běžné služby a návštěvu
43 lékárny. Při hodnocení hlavních cílů, je 90 % cest za nákupy textilu a obuvi uzavřeno do vzdálenosti 8,5 km, běžné služby (kadeřnictví, holičství, čistírny, opravny) do 5,8 km. U posledního nadlokálního procesu, návštěvy lékárny, je pak 90 % cest uzavřeno do vzdálenosti 7,2 km. Při hodnocení vzdálenosti u veškerých cílů je patrné, že jsou cesty uzavřeny do větších vzdáleností. U běžných denních nákupů se jedná o 9,4 km, u nákupů textilu a obuvi 11,8 km, běžných služeb (kadeřnictví, holičství, čistírny, opravny) 10,2 km a u návštěvy lékárny pak 8,7 km. U procesů nadlokální úrovně se vzdálenost, do které se uskuteční 90 % cest, pohybuje v rozmezí od 5,8 – 11,8 km. Na mikroregionální úroveň pak bylo zařazeno zbylých 5 procesů: nákup běžného průmyslového zboží, nákup knih, hudebních a filmových nosičů, nákup nábytku, speciální služby a nákup speciálního výběrového zboží. Při hodnocení hlavních cílů, je 90 % cest za nákupy běžného průmyslového zboží uzavřeno do vzdálenosti 8,8 km, nákup knih, hudebních a filmových nosičů do vzdálenosti 9,3 km, nákup nábytku do 13,5 km, speciální služby (fotograf, oprava hodinek aj.) do 11,6 km a nákup speciálního výběrového zboží (auta, šperky, aj.) do 16,1 km. I zde je patrné, že dojížďka do veškerých cílů se uskuteční do větších vzdáleností. Nákup běžného průmyslového zboží do 16,3 km, nákup knih, hudebních a filmových nosičů do 15,4 km, nákup nábytku do 23,8 km, speciální služby (fotograf, oprava hodinek, aj.) do 19,8 km a nakonec nákup speciálního výběrového zboží (auta, šperky, aj.) do 25 km. U procesů mikroregionální úrovně se vzdálenost, do které se uskuteční 90 % cest, pohybuje v rozmezí od 8,8 – 25 km. Tabulka 6: Vzdálenost v km, do které se uskuteční 90% cest za nákupy a službami
Hlavní cíle Veškeré cíle Běžné denní nákupy (potraviny, drogerie) 0,0 9,4 Nákupy textilu a obuvi 8,5 11,8 Běžné služby (kadeřnictví, holičství, čistírny, opravny) 5,8 10,2 Návštěva lékárny 7,2 8,7 Nákup běžného průmyslového zboží 8,8 16,3 Nákup knih, hudebních a filmových nosičů 9,3 15,4 Nákup nábytku 13,5 23,8 Speciální služby (fotograf, oprava hodinek, aj.) 11,6 19,8 Nákup speciálního výběrového zboží (auta, šperky, aj.) 16,1 25,0 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
44 V oblasti zdravotnictví jsem za nadlokální střediska určila ta, která mají alespoň tři druhy ze čtyř uvedených a jedná se o: lékaře pro dospělé, lékaře pro děti, stomatologa a gynekologa. Na základě již zmíněné literatury považuji za tyto střediska: Brněnec, Březová nad Svitavou, Bystré, Dolní Újezd, Hradec nad Svitavou, Jevíčko, Litomyšl, Lubná, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Opatov, Polička, Sloupnice, Staré Město, Svitavy a Trstěnice, Mimo vymezené území se pak jedná o nesporná střediska: Lanškroun, Nové Hrady, Velké Opatovice a Vysoké Mýto. Za mikroregionální střediska v oblasti zdravotnictví, jsou považována ta střediska, která mají jednak všechny druhy služeb nadlokální úrovně a zároveň polikliniku či pět lékařů specialistů. V mé diplomové práci jimi jsou: Litomyšl, Moravská Třebová, Polička a Svitavy. Mezi další nesporná střediska, která byla obsažena v dotazníku, ale nachází se mimo vymezené území, patří: Česká Třebová, Lanškroun, Letovice, Ústí nad Orlicí a Vysoké Mýto. Pro oblast školství jsem informace zjišťovala obdobným způsobem jako pro oblast zdravotnictví. Za nadlokální střediska jsem určila ta, která mají mateřskou školu a úplnou základní školu 36 . Těmito středisky jsou: Brněnec, Březová nad Svitavou, Bystré, Cerekvice nad Loučnou, Dolní Újezd, Hradec nad Svitavou, Chornice, Jaroměřice, Jevíčko, Koclířov, Křenov, Kunčina, Litomyšl, Lubná, Městečko Trnávka, Morašice, Moravská Třebová, Němčice, Oldřiš, Opatov, Polička, Pustá Kamenice, Radiměř, Sloupnice, Staré Město, Svitavy, Telecí, Trstěnice, Třebařov, Vítějeves. Mezi další nesporná střediska, která splňují podmínku nadlokálního střediska, ale nachází se mimo vymezené území, jsou: Brno, Kladky, Nové Hrady, Olešnice, Velké Opatovice. Na mikroregionální úrovni jsem vymezila ta střediska, která splňují podmínku nadlokálního střediska a zároveň mají alespoň dva ze tří druhů středních škol – tedy gymnázium, střední odbornou školu či střední odborné učiliště. V mé práci se jedná o Litomyšl, Moravskou Třebovou, Poličku a Svitavy. Další nesporná střediska, která se nachází mimo vymezené území, jsou: Brno, Česká Třebová, Hradec Králové, Lanškroun, Pardubice, Proseč, Ústí nad Orlicí a Vysoké Mýto. Střediska pro oblast maloobchodu a služeb byla vymezována podle anketárního šetření, přesněji se jednalo o hlavní cíle, které jednotlivé obce v dotaznících uváděly. Při hodnocení nadlokální a mikroregionální úrovně jsem postupovala následovně: pro to, aby mohla být obec vymezena jako nadlokální bylo potřeba, aby byla uvedena alespoň jednou další obcí v dotazníku jako hlavní cíl v příslušném obslužném procesu. Tedy minimálně u dvou ze tří 36 Úplná základní škola zahrnuje 1. 9. třídu 45 služeb. Jedná se o nákup textilu a obuvi, nákup běžných služeb, návštěva lékárny. Mezi tyto střediska můžeme zařadit: Brněnec, Březová nad Svitavou, Bystré, Dolní Újezd, Jevíčko, Litomyšl, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Opatov, Polička, Radiměř, Staré Město, Svitavy. Za další nesporná střediska, která byla na základě dotazníku vyhodnocena, ale nenachází se ve vymezeném území, jsou: Hlinsko, Kladky, Mohelnice, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto. Aby mohlo být středisko považováno za mikroregionální, muselo splnit jednak podmínku nadlokálního střediska a zároveň být uváděno minimálně jednou další obcí jako hlavní cíl pro alespoň čtyři druhy služeb z pěti. Tyto služby jsou: nákup běžného průmyslového zboží, nákup speciálních služeb, nákup knih a mediálních nosičů, nákup speciálního a výběrového zboží a dále pak nákup nábytku a bytových doplňků. Následně byla vymezena tyto mikroregionální střediska: Jevíčko, Litomyšl, Moravská Třebová, Polička a Svitavy. Mezi další nesporná střediska, která se nacházejí mimo vymezené území, patří: Česká Třebová, Hlinsko, Lanškroun, Letovice, Mohelnice, Vysoké Mýto. Tabulka 7: Koeficienty hodnocených obslužných procesů a počty jejich středisek dle hlavních cílů
Hlavní cíle Koeficient Nákup speciálního výběrového zboží (auta, šperky, aj.) 6 1,0 Nákup knih, hudebních a filmových nosičů 8 1,3 Speciální služby (fotograf, oprava hodinek, aj.) 8 1,3 Nákup nábytku 9 1,5 Nákup běžného průmyslového zboží 10 1,7 Návštěva lékárny 13 2,2 Nákupy textilu a obuvi 14 2,3 Běžné služby (kadeřnictví, holičství, čistírny, opravny) 23 3,8 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření Následně jsem vypočítala koeficienty významnosti jednotlivých obslužných procesů na základě analýzy cílové docházky. Při výpočtu jsem si cíle rozdělila do dvou skupin a to na hlavní cíle a veškeré cíle. Za hlavní cíle jsem považovala ta střediska, u kterých bylo v dotazníkovém šetření vyplněno políčko „převážně“, za veškeré cíle byly potom považována ta střediska, u kterých bylo v dotazníkovém šetření vyplněno „převážně“, „částečně“, „výjimečně“. Koeficienty jsem stanovila podle poměru počtu hlavních cílů uvedených u jednotlivých obslužných procesů a počtu hlavních cílů u nákupů běžného průmyslového
46 zboží, nákupů knih, hudebních a filmových nosičů a nákupů nábytku a bytových doplňků, u kterých byl uveden nejmenší počet hlavních cílů. Poměry jsou určeny následovně: nákup speciálního výběrového zboží : nákup knih, hudebních a filmových nosičů : nákup speciálních služeb : nákup nábytku : nákup běžného průmyslového zboží : návštěva lékárny : nákup textilu a obuvi : běžné služby = 1 : 1,3 : 1,3 : 1,5 : 1,7 : 2,2 : 2,3 : 3,8.
4.2 Zdravotnický region
V případě zdravotnického regionu byla zkoumána dojížďka do zdravotnických zařízení. Dojížďku do těchto zařízení jsem rozdělovala na mikroregionální a nadlokální úroveň. Jak již bylo zmíněno v kapitole 4.1, na nadlokální úrovni jsem sledovala dojížďku za dětskými a dorostovými lékaři, gynekology a zubními lékaři. Na mikroregionální úrovni se pak jednalo o návštěvu poliklinik a lékařů specialistů. Za nadlokální střediska jsem určila ta, která měla alespoň tři ze čtyř zmíněných zařízení požadovaných na nadlokální úrovni. Za mikroregionální střediska jsem pak určila ta, která jednak splňovala podmínku na nadlokální úroveň a zároveň se zde nacházela alespoň jedna poliklinika nebo pět lékařů specialistů. Celkové vymezené území čítá 119 obcí. Alespoň nějaké zdravotnické zařízení se vyskytuje v 31 obcích. Lékař pro děti a dorost se nachází ve 27 obcích, lékař pro dospělé ve 23 obcích, zubní lékař ve 20 obcích a gynekolog v 8 obcích. Podmínky pro nadlokální úroveň však splňuje pouze 18 obcí. Jedná se o tyto obce: Brněnec, Březová nad Svitavou, Bystré, Dolní Újezd, Hradec nad Svitavou, Jevíčko, Litomyšl, Lubná, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Morašice, Opatov, Polička, Sloupnice, Staré Město, Svitavy a Trstěnice. Dalšími nadlokálními středisky jsou obce, které se nacházejí mimo vymezené území a byly uvedeny v dotazníkovém šetření: Lanškroun, Nové Hrady, Vysoké Mýto. Pro hodnocení mikroregionální úrovně lze dále uvést, že se poliklinika nachází ve 4 obcích a lékaři specialisté v 7 obcích, přičemž podmínku alespoň 5 specialistů splňují právě 4 obce. Podmínky pro mikroregionální úroveň v oblasti zdravotnictví tedy splnili celkem 4 obce. Jedná se o: Litomyšl, Moravskou Třebovou, Poličku a Svitavy. Dalšími mikroregionálními středisky jsou obce, které se nachází mimo vymezené území a byly uvedeny v dotazníkovém šetření: Česká Třebová, Lanškroun, Letovice, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto.
47 Po vymezení nadlokálních a mikroregionálních středisek bylo nutné vypočítat příslušné ukazatele, které jsem uváděla v kapitole 1.4.2 Vymezení sfér vlivu na základě anketárního šetření. Rozdíl však spočíval v tom, že jsem pro oblast zdravotnictví vypočítala pouze první vzorec pro relativní význam všech jednotlivých cílů v daném procesu. Tyto významy jsem následně sečetla a na základě těchto součtů jsem přiřazovala jednotlivé obce ke spádovým střediskům. Výpočty pro tuto oblast jsou jednodušší nežli výpočty pro oblast maloobchodu a služeb, jelikož se zde nepočítá s koeficienty určující významnost daného procesu.
4.2.1 Nadlokální zdravotnický region
Jak již bylo zmíněno, pro nadlokální zdravotnický region je relevantní dojížďka za lékaři pro děti a dorost, dále za lékaři pro dospělé, gynekology a stomatology. Přičemž, aby mohlo být středisko považováno za nadlokální, je nutné, aby se v dané obci nacházely alespoň tři ze čtyř zmíněných dojížděk. Při určování těchto středisek jsem vycházela z anketárního šetření a proto jsou zde zahrnuta i střediska, která splňují podmínky pro nadlokální střediska, ale nenacházejí se ve vymezeném území. Obcemi, které splňují nadlokální podmínku jsou: Brněnec, Březová nad Svitavou, Bystré, Dolní Újezd, Hradec nad Svitavou, Jevíčko, Litomyšl, Lubná, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Morašice, Opatov, Polička, Sloupnice, Staré město, Svitavy a Trstěnice. A dále obce vymezené na základě dotazníkového šetření: Lanškroun, Nové Hrady, Vysoké Mýto. Abych mohla vymezit sféry vlivu obslužných středisek, bylo nutné vyhodnotit dotazníkové šetření. Toto vyhodnocování probíhalo následovně: Jednotlivé obce zaznamenávali pro jednotlivé procesy různé cíle. Nejprve jsem tedy vypočítala relevantní významy u všech uváděných cílů, přičemž hodnota tohoto relevantního významu vždy závisela na tom, kolik cílů obec u jednotlivých procesů uvedla. Rozhodující se pro mě poté stal součet relativních významů jednotlivých cílů. Následně cíl, který měl největší relativní význam, jsem považovala za spádové středisko dané obce. Změna však nastala v případě, kdy význam druhého nejsilnějšího střediska přesahoval více než dvě třetiny celkového relativního významu prvně určeného nejsilnějšího střediska. V tomto případě jsem nemohla jednoznačně přiřadit obec k jednomu cíli, a proto byla označena jako oscilační. Další výjimkou byl případ,
48 kdy obec uvedla u všech nadlokálních procesů pouze jeden cíl, zde nebylo třeba již žádných výpočtů a obec byla k danému cíli automaticky přiřazena. Nejsilnějším nadlokálním střediskem co do počtu obcí se v oblasti zdravotnictví stala Polička se 13 obcemi. Jsou jimi: Borová, Březiny, Kamenec u Poličky, Korouhev, Květná, Oldřiš, Polička, Pustá Kamenice, Pustá Rybná, Sádek, Široký Důl a Telecí. Druhým nejsilnějším střediskem se 14 obcemi se stala Litomyšl. Ta zahrnuje obce: Benátky, Bohuňovice, Cerekvice nad Loučnou, Čistá, Horky, Janov, Litomyšl, Němčice, Osík, Příluka, Řídký, Sedliště, Strakov a Tržek. Na třetím místě se shodně s 11 obcemi umístili Svitavy a Brněnec. Spádovou oblast pro Svitavy tvoří: Dětřichov, Javorník, Kamenná Horka, Karle, Koclířov, Kukle, Mikuleč, Radiměř, Rohozná, Svitavy a Vendolí. Pro Brněnec jsou to pak: Bělá nad Svitavou, Brněnec, Březina, Chrastavec, Janůvky, Lavičné, Rozhraní, Rudná, Študlov, Vítějeves a Želivsko. Na čtvrtém místě skončili shodně Moravská Třebová a Jevíčko. Spádovou oblast pro Moravskou Třebovou tvoří: Borušov, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Gruna, Kunčina, Linhartice, Mladějov na Moravě, Moravská Třebová, Rozstání, Útěchov. Pro Jevíčko jsou to: Bělá u Jevíčka, Biskupice, Březinky, Hartinkov, Chornice, Jaroměřice, Jevíčko, Křenov, Víska u Jevíčka, Vysoká. Spádovou oblast pro Dolní Újezd tvoří: Budislav, Desná, Dolní Újezd, Horní Újezd, Chotěnov, Jarošov, Nová Ves u Jarošova, Poříčí u Litomyšle, Vidlatá Seč . Pod Městečko Trnávka spadají: Bezděčí u Trnávky, Malíkov, Městečko Trnávka, Radkov, Vranová Lhota a Vrážné. Pod Bystré pak: Bystré, Hartmanice, Jedlová, Nedvězí, Stašov, Trpín. Pod Morašice spadají: Makov, Morašice, Nová Sídla a Újezdec. Pod Březovou nad Svitavou spadají: Banín, Bohuňov, Březová nad Svitavou. Spádová oblast Hradce nad Svitavou jsou: Hradec nad Svitavou, Pohledy, Sklené. Pod Staré Město pak: Staré Město, Rychnov na Moravě, Třebařov. Pod Lubnou: Lubná a Sebranice. Pod Opatov: Opatov a Opatovec. Pod Sloupnici: Sloupnice a Vlčkov. A pod Trstěnice: Chmelík a Trstěnice. Obec Chotovice pak spadá pod Nové Hrady, obec Koruna pod Lanškroun a obec Slatina pod Velké Opatovice. Obce Svojanov a Suchá Lhota jsou obce oscilační. A to Svojanov mezi Poličkou a Bystré a Suchá Lhota mezi Litomyšlí a Vysokým Mýtem.
49 Obrázek 2: Nadlokální střediska zdravotnictví a jejich sféry vlivu
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
50 Tabulka č. 8 znázorňuje nejvýznamnější nadlokální střediska v oblasti zdravotnictví a to jak počet, tak i podíl spádujících obyvatel. Jak si můžeme všimnout, ačkoliv do počtu obcí byla nejsilnějším nadlokálním střediskem Polička, do počtu spádujících obyvatel jsou nejsilnější Svitavy s 21 % spádujícími obyvateli. Celkový počet spádujících obyvatel je tedy 22 159 obyvatel. Druhým nejvýznamnějším střediskem se stala Litomyšl s 15 % a 16 149 obyvateli. Na třetím místě pak Polička, taktéž s 15 % ale pouze 15 485 obyvateli. Těsně za Litomyšlí a Poličkou se umístila Moravská Třebová se 14 % a 14 638 obyvateli. Dále pak Jevíčko 6 %, Dolní Újezd 4 % a Brněnec 4 % spádujících obyvatel. Tabulka 8: Nejvýznamnější nadlokální střediska v oblasti zdravotnictví
Středisko Podíl spádujících obyvatel Počet spádujících obyvatel Svitavy 21% 22159 Litomyšl 15% 16149 Polička 15% 15485 Moravská Třebová 14% 14638 Jevíčko 6% 6654 Dolní Újezd 4% 4331 Brněnec 4% 3730 Ostatní 21% 21966 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
4.2.2 Mikroregionální zdravotnický region
Pro to, abych mohla vymezit mikroregionální zdravotnický region, bylo nejdříve nutné, aby obec splňovala podmínku pro nadlokální zdravotnický region. Posléze jsem dále určovala, zda se zde nachází alespoň jedna poliklinika nebo pět lékařů specialistů. Pokud obec veškeré tyto podmínky splňovala, mohla být považována za mikroregionální středisko. Ve zkoumaném území jsem vymezila celkem 4 mikroregionální střediska – Litomyšl, Moravská Třebová, Polička, Svitavy. Dále byla vymezena i střediska, která splňují podmínku pro mikroregionální středisko, ale nenachází se ve vymezeném území: Česká Třebová, Lanškroun, Letovice, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto. Při vymezování mikroregionálního zdravotnického regionu jsem dotazníkové šetření hodnotila stejně jako při vymezování nadlokálního zdravotnického regionu. Nejprve jsem vypočítala relativní významy u všech uváděných cílů. I zde hodnota relevantního významu
51 závisela na tom, kolik cílů obec u jednotlivých procesů uvedla. Dále jsem podle těchto hodnot prováděla přiřazování ke střediskům. Pokud obec uvedla u všech mikroregionálních procesů pouze jeden cíl, ani zde nebylo potřeba dalších výpočtů a obec byla automaticky k danému cíli přiřazena. Pokud tomu tak nebylo, prováděla jsem přiřazování podle převažujícího spádu. V případě, že celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska přesahoval více než dvě třetiny celkového relativního významu prvně určeného nejsilnějšího střediska, byla obec označena za oscilační. Vymezené území je rozděleno do 4 hlavních spádových obvodů. Zcela největším je obvodem, co se do počtu obcí týče, do kterého spadá 37 obcí je Svitavsko. Jedná se o obce: Banín, Bělá nad Svitavou, Bělá u Jevíčka, Biskupice, Brněnec, Březinky, Březová nad Svitavou, Dětřichov, Hradec nad Svitavou, Chmelík, Chornice, Chrastavec, Janůvky, Jaroměřice, Javorník, Kamenná Horka, Karle, Koclířov, Křenov, Kukle, Lavičné, Městečko Trnávka, Mikuleč, Mladějov na Moravě, Pohledy, Rohozná, Rudná, Sklené, Slatina, Svitavy, Svojanov, Študlov, Vendolí, Vítějeves, Vrážné, Vysoká, Želivsko. Druhým největším obvodem je Litomyšl se 30 obcemi: Benátky, Bohuňovice, Budislav, Cerekvice nad Loučnou, Čistá, Desná, Dolní Újezd, Horní Újezd, Chotěnov, Chotovice, Janov, Jarošov, Litomyšl, Makov, Morašice, Němčice, Nová Sídla, Nová Ves u Jarošova, Osík, Poříčí u Litomyšle, Příluka, Řídký, Sedliště, Strakov, Suchá Lhota, Trstěnice, Tržek, Újezdec, Vidlatá Seč, Vlčkov. Pod spádovou oblast Poličky spadá 18 obcí: Borová, Březiny, Hartmanice, Jedlová, Kamenec u Poličky, Korouhev, Květná, Nedvězí, Oldřiš, Polička, Pomezí, Pustá Rybná, Sádek, Sebranice, Stašov, Široký Důl, Telecí, Trpín. Pod Moravskou Třebovou pak spadá 17 obcí a to: Bezděčí u Trnávky, Borušov, Březina, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Gruna, Hartinkov, Kunčina, Linhartice, Malíkov, Moravská Třebová, Radkov, Rozstání, Rychnov na Moravě, Staré Město, Útěchov, Vranová Lhota. Další obce jsou oscilační. Obec Lubná mezi Litomyšl a Poličku, obec Pustá Kamenice mezi Litomyšl a Svitavy, obce Bystré a Radiměř mezi Poličku a Svitavy. Horky mezi Litomyšl a Vysoké Mýto. Obce Opatov a Opatovec mezi Svitavy a Českou Třebovou. Obce Víska u Jevíčka, Jevíčko, Rozhraní a Bohuňov mezi Letovice a Svitavy. Obec Třebařov a Koruna mezi Lanškrounem a Moravskou Třebovou a nakonec Sloupnice mezi Litomyšl a Ústí nad Orlicí.
52 Obrázek 3: Mikroregionální střediska zdravotnictví a jejich sféry vlivu
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
53 Tabulka č. 9 znázorňuje nejvýznamnější mikroregionální střediska v oblasti zdravotnictví. Zde se pořadí středisek shoduje jak do počtu spádových obcí, tak do spádujících obyvatel. Na prvním místě se 33 % a 34 585 obyvateli umístili Svitavy. Na druhém místě s 22 % a 22 673 obyvateli Litomyšl. Dále pak Polička 17 % a 18 312 obyvatel a Moravská Třebová 16 % a 17 089 obyvatel. Tabulka 9: Nejvýznamnější mikroregionální střediska v oblasti zdravotnictví
Středisko Podíl spádujících obyvatel Počet spádujících obyvatel Svitavy 33% 34585 Litomyšl 22% 22673 Polička 17% 18312 Moravská Třebová 16% 17089 Ostatní 12% 12453 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
4.3 Školský region
Při vymezování školského regionu jsem postupovala obdobně jako při vymezování regionu zdravotnického. I zde jsem určovala jak nadlokální, tak mikroregionální úroveň. Pro určení nadlokální úrovně bylo nutné, aby se v dané obci nacházela úplná základní škola. Přičemž za úplnou základní školu lze považovat takovou, která zahrnuje 1. 9. třídu. Pro určení mikroregionální úrovně školství bylo nutné, aby obec splňovala jednak podmínku pro nadlokální úroveň a zároveň i pro mikroregionální úroveň – tedy aby se zde nacházely alespoň dva typy středních škol. Zde se mohlo jednat o gymnázia, střední školy či střední odborná učiliště. V rámci dotazníkového šetření byla dále zjišťována dojížďka na vyšší odborné školy a vysoké školy. Tato dojížďka však přesahuje rámec mikroregionů a proto nebyla dále hodnocena. Z celkového počtu obcí se minimálně mateřská škola vyskytuje v 64 obcích. Úplná základní škola ve 34 obcích. Podmínky pro nadlokální úroveň splňuje 29 obcí. Jedná se o: Brněnec, Březová nad Svitavou, Bystré, Cerekvice nad Loučnou, Dolní Újezd, Hradec nad Svitavou, Chornice, Jaroměřice, Jevíčko, Křenov, Kunčina, Litomyšl, Lubná, Městečko Trnávka, Morašice, Moravská Třebová, Němčice, Olešnice, Oldřiš, Opatov, Polička, Pustá Kamenice, Radiměř, Sloupnice, Staré Město, Svitavy, Telecí, Trstěnice, Třebařov, Vítějeves. Dalšími
54 nadlokálními středisky jsou obce, které se nacházejí mimo vymezené území a byly uvedeny v dotazníkovém šetření. Při hodnocení podmínek pro mikroregionální úroveň lze dále uvést, že gymnázium se nachází v 5 obcích, střední odborné školy a střední odborná učiliště ve 4 obcích. Podmínky pro mikroregionální úroveň v oblasti školství splnili tedy celkem 4 obce. Jedná se o: Litomyšl, Moravskou Třebovou, Poličku a Svitavy. Dalšími mikroregionálními středisky jsou obce, které se nachází mimo vymezené území a byli uvedeny v dotazníkovém šetření. Po vymezení nadlokálních a mikroregionálních středisek bylo taktéž jako u zdravotnického regionu nutné vypočítat příslušné ukazatele, které jsem uváděla v kapitole 1.4.2 Vymezení sfér vlivu na základě anketárního šetření. I zde jsem však vzorce počítala pouze ve zjednodušeném rozsahu – jednalo se o vzorec pro výpočet relativního významu všech jednotlivých cílů v daném procesu. Na základ součtu těchto významů jsem přiřazovala jednotlivé obce ke spádovým střediskům. Rozdíl však spočíval v tom, že jsem pro oblast zdravotnictví vypočítala pouze první vzorec pro relativní význam všech jednotlivých cílů v daném procesu. Tyto významy jsem následně sečetla a na základě těchto součtů jsem přiřazovala jednotlivé obce ke spádovým střediskům. Výpočty pro tuto oblast jsou jednodušší nežli výpočty pro oblast maloobchodu a služeb, jelikož se zde nepočítá s koeficienty určující významnost daného procesu. Hierarchie jednotlivých procesů je ve své podstatě dána vzdělávací soustavou a výskytem školských zařízení, proto i pro školství je tento postup postačující.
4.3.1 Nadlokální školský region
Při hodnocení nadlokálního školského regionu jsem vycházela z dojížďky za úplnou základní školou. Při určování těchto středisek jsem vycházela z anketárního šetření a proto jsou zde zahrnuty i střediska, která splňují podmínky pro nadlokální střediska, ale nenacházejí se ve vymezeném území. Obcemi, které splňují nadlokální podmínku jsou: Brněnec, Březová nad Svitavou, Bystré, Cerekvice nad Loučnou, Dolní Újezd, Hradec nad Svitavou, Chornice, Jaroměřice, Jevíčko, Křenov, Kunčina, Litomyšl, Lubná, Městečko Trnávka, Morašice, Moravská Třebová, Němčice, Olešnice, Oldřiš, Opatov, Polička, Pustá Kamenice, Radiměř, Sloupnice, Staré Město, Svitavy, Telecí, Trstěnice, Třebařov, Vítějeves . I zde bylo dále
55 možné určit další nesporná střediska, která se nacházela mimo vymezený prostor: Nové Hrady, Olešnice a Velké Opatovice. Obdobně jako u zdravotnického regionu, i zde bylo nutné vyhodnotit dotazníkové šetření. Jednotlivé obce zaznamenávali pro jednotlivé procesy různé cíle. Vypočítala jsem tedy relativní významy u všech uváděných cílů. Rozhodující byl poté součet relativních významů jednotlivých cílů. Za spádové středisko dané obce byl považován cíl, který měl největší relativní význam. V případě, že obec uvedla u všech nadlokálních procesů pouze jeden cíl, byla obec k danému cíli automaticky přiřazena. Pokud však význam druhého nejsilnějšího střediska přesahoval více než dvě třetiny celkového relativního významu prvně určeného nejsilnějšího střediska, byla obec označena jako oscilační. Největšími nadlokálními spádovými oblastmi do počtu obcí jsou Litomyšl a Moravská Třebová. Pro Litomyšl jsou to: Benátky, Bohuňovice, Čistá, Janov, Litomyšl, Osík, Řídký, Sedliště, Strakov, Tržek. Pro Moravskou Třebovou: Borušov, Dlouhá Loučka, Gruna, Linhartice, Malíkov, Moravská Třebová, Rozstání, Útěchov. Druhou největší spádovou oblastí se 7 obcemi se stal Dolní Újezd, pod který spadají: Budislav, Desná, Dolní Újezd, Horní Újezd, Chotěnov, Poříčí u Litomyšle, Vidlatá Seč. Pro Svitavy to jsou: Javorník, Kamenná Horka, Koclířov, Kukle, Mikuleč, Svitavy, Vendolí. Pro Poličku pak: Kamenec u Poličky, Korouhev, Květná, Polička, Pomezí, Sádek. Cerekvice nad Loučnou jsou spádovou oblastí pro: Cerekvice nad Loučnou, Horky, Příluku a Suchou Lhotu. Morašice pro: Makov, Morašice, Nová Sídla, Újezdec. Banín, Březina a Březová nad Svitavou spadají pod Březovou nad Svitavou. Obce Sklené, Hradec nad Svitavou a Pohledy pod Hradec nad Svitavou. Pod Jevíčko pak Bělá u Jevíčka, Jevíčko a Víska u Jevíčka. Městečko Trnávka je střediskem pro Bezděčí u Trnávky, Městečko Trnávka, Radkov, Vrážné a Vranovou Lhotu. Opatov pro Dětřichov, Opatov a Opatovec. Staré Město pro Dětřichov u Moravské Třebové, Rychnov na Moravě a Staré Město. Pod obec Telecí spadají: Březiny, Pustá Rybná a Telecí. Pod obec Trstěnice pak Chmelík, Karle a Trstěnice. Chornice pro Březinky, Chornici, Hatinov a obec Vysoká. Jaroměřice pro Biskupice a Jaroměřice. Křenov pak pro Janůvky a Křenov. Pod Kunčinu spadá jak Kunčina samotná, tak Mladějov na Moravě. Pod obec Lubná spadají Lubná a Sebranice. Oldřiš a Široký Důl spadají pod Oldřiš. Borová a Pustá Kamenice pod Pustou Kamenici. Radiměř a Rohozná pod Radiměř. Pod Třebařov spadá Koruna a Třebařov. A pod Vítějeves Bohuňov a Vitějeves. Pod Nové Hrady spadají obce: Chotovice, Jarošov a Nová Ves u Jarošova. Pod Velké Opatovice pak Slatina. A pod Olešnici Trpín. Mezi obce,
56 které nevytváří žádné zázemí, patří: Němčice, Sloupnice. Další obce jsou oscilační. Vlčkov pod Sloupnici a Němčice. Bělá nad Svitavou a Lavičné spadají pod Brněnec a Vítějeves.
57 Obrázek 4: Nadlokální školská střediska a jejich sféry vlivu
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
58 Tabulka č. 10 znázorňuje nejvýznamnější nadlokální střediska v oblasti školství. Dle počtu spádujících obyvatel se na prvním místě umístily se 17 % a 18 028 obyvateli Svitavy. Na druhém místě se 13 % a 13 943 obyvateli Litomyšl. Na třetím místě je potom Moravská Třebová se 12 % a 12 741 obyvateli. Čtvrté místo obsadila Polička s 11 % a 11 144 obyvateli. Dále pak se 4 % Dolní Újezd a Bystré a se 3 % Jevíčko. Tabulka 10: Nejvýznamnější nadlokální střediska v oblasti školství
Středisko Podíl spádujících obyvatel Počet spádujících obyvatel Svitavy 17% 18028 Litomyšl 13% 13943 Moravská Třebová 12% 12741 Polička 11% 11144 Dolní Újezd 4% 4085 Bystré 4% 3775 Jevíčko 3% 3398 Ostatní 36% 37998 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
4.3.2 Mikroregionální školský region
Obdobně jako u zdravotnického regionu, i zde bylo nutnou podmínkou, pro vymezení školského mikroregionálního regionu, aby obec splňovala podmínku pro nadlokální školský region. Následně jsem určovala, zda se v dané obci nachází alespoň dva ze tří typů středních škol. Mezi tyto typy škol se jedná o gymnázia, střední školy a střední odborné školy. Ve zkoumaném území jsem vymezila celkem 5 mikroregionálních středisek vyplývajících z dotazníkového šetření: Litomyšl, Jevíčko, Moravská Třebová, Polička, Svitavy. Dále byla vymezena i střediska, která splňují podmínku pro mikroregionální středisko, ale nenachází se ve vymezeném území: Česká Třebová, Lanškroun, Letovice, Proseč, Vysoké Mýto. Při vymezování mikroregionálního školského regionu jsem dotazníkové šetření hodnotila stejně jako při vymezování nadlokálního školského regionu. Opět jsem nejprve vypočítala relativní významy u všech uváděných cílů. I zde hodnota relevantního významu závisela na tom, kolik cílů obec u jednotlivých procesů uvedla. Dále jsem podle těchto hodnot prováděla přiřazování ke střediskům. Pokud obec uvedla u všech mikroregionálních procesů pouze jeden cíl, ani zde nebylo potřeba dalších výpočtů a obec byla automaticky k danému cíli
59 přiřazena. Pokud tomu tak nebylo, prováděla jsem přiřazování podle převažujícího spádu. V případě, že celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska přesahoval více než dvě třetiny celkového relativního významu prvně určeného nejsilnějšího střediska, byla obec označena za oscilační. Vymezené území je rozděleno do 5 hlavních spádových obvodů. Zcela největším je obvodem, do kterého spadá 27 obcí je Litomyšl. Sem spadají obce: Benátky, Bohuňovice, Budislav, Cerekvice nad Loučnou, Čistá, Desná, Horní Újezd, Dolní Újezd, Chotovice, Janov, Jarošov, Litomyšl, Makov, Morašice, Němčice, Nová Sídla, Osík, Poříčí u Litomyšle, Příluka, Řídký, Sedliště, Sloupnice, Strakov, Tržek, Újezdec, Vidlatá Seč, Vlčkov. Druhým největším spádovým obvodem se 17 obcemi se umístili Svitavy a Polička. Přitom Svitavy zahrnují obce: Bohuňov, Brněnec, Březová nad Svitavou, Dětřichov, Hradec nad Svitavou, Chrastavec, Javorník, Kamenná Horka, Karle, Koclířov, Kukle, Pohledy, Sklené, Svitavy, Vendolí, Vítějeves, Želivsko. Polička pak zahrnuje obce: Borová, Březiny, Hartmanice, Jedlová, Kamenec u Poličky, Korouhev, Květná, Nedvězí, Polička, Pomezí, Pustá Kamenice, Pustá Rybná, Sádek, Sebranice, Stašov, Telecí, Trpín. Třetí největší spádový obvod má pak Moravská Třebová s obcemi: Bezděčí u Trnávky, Borušov, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Gruna, Hartinkov, Kunčina, Linhartice, Malíkov, Moravská Třebová, Radkov, Rozstání, Rychnov na Moravě, Staré Město, Útěchov, Vrážné. Jevíčko zahrnuje tyto obce: Bělá u Jevíčka, Biskupice, Jevíčko, Křenov, Slatina, Víska u Jevíčka, Vysoká. Obec Koruna spadá pod Lanškroun. Další obce jsou oscilační. Obce Banín, Bělá nad Svitavou, Bystré, Chmelík, Radiměř, Rohozná a Svojanov oscilují mezi Poličkou a Svitavy. Obce Březina, Březinky, Chornice, Jaroměřice, Městečko Trnávka a Vranová Lhota oscilují mezi Moravskou Třebovou a Jevíčkem. Obce Mikuleč a Trstěnice mezi Litomyšlí a Svitavami. Obce Lubná, Oldřiš, Široký Důl mezi Poličkou a Litomyšlí. Obec Lavičné a Mladějov na Moravě mezi Moravskou Třebovou a Svitavami. Obce Janůvky a Rudná mezi Jevíčkem a Svitavami. Dále obce Študlov a Rozhraní mezi Letovicemi a Svitavami. Obce Horky a Suchá Lhota oscilují mezi obcemi Litomyšl a Vysoké Mýto. Obec Chotěnov a Nová Ves u Jarošova mezi Prosečí a Litomyšlí. Opatov a Opatovec mezi Českou Třebovou a Svitavami. A obec Třebařov mezi Lanškrounem a Moravskou Třebovou.
60 Obrázek 5: Mikroregionální střediska školství a jejich sféry vlivu
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
61 Tabulka č. 11 znázorňuje nejvýznamnější mikroregionální střediska v oblasti školství. Na prvním místě se opět umístili Svitavy a to s 25 % a celkově tedy 26 390 spádujícími obyvateli. Na druhém místě je Litomyšl s 22 % a 23 593 spádujícími obyvateli. Polička se nachází na třetím místě se 17 % a 17 587 obyvateli. Čtvrté místo obsadila Moravská Třebová se 16 % a 16 359 obyvateli. Poslední mnou zmíněná obec bude Jevíčko, která je spádovou oblastí pro 4 % obyvatel. Tabulka 11: Nejvýznamnější mikroregionální střediska v oblasti školství
Středisko Podíl spádujících obyvatel Počet spádujících obyvatel Svitavy 25% 26390 Litomyšl 22% 23593 Polička 17% 17587 Moravská Třebová 16% 16359 Jevíčko 4% 4424 Ostatní 16% 16759 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
4.4 Region maloobchodu a služeb
Obdobně jako u vymezování zdravotnického a školského regionu, i zde bylo nutné vymezit region, tentokrát region maloobchodu a služeb, na nadlokální a mikroregionální úroveň. Pro vymezení těchto úrovní jsem vycházela z následujících služeb, které jsem uváděla v dotazníkovém šetření: nákupy běžného denního zboží (potraviny, drogerie), nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby (kadeřnictví, holičství, čistírna aj.), návštěva lékárny, nákup běžného průmyslového zboží (elektronika, domácí potřeby), nákup knih, hudebních a filmových nosičů (CD, DVD), nákup nábytku, speciální služby (fotograf, oprava hodinek, oprava elektroniky, aj.), nákup speciálního, výběrového zboží (automobily, šperky, aj.), návštěva divadla, návštěva kina, návštěva zařízení pro rekreaci a zábavu (bowling, zábava, diskotéka), návštěva sportovních zařízení (bazén, fitness centra), návštěva restaurací, kaváren, vináren, návštěva finančních institucí (banky, pojišťovny a jejich pobočky). Na nadlokální úroveň byly posléze hodnoceny tyto procesy: nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby (kadeřnictví, holičství, čistírna aj.) a návštěva lékárny. Na mikroregionální úrovni se pak jedná o: nákup běžného průmyslového zboží (elektronika, domácí potřeby), nákup knih, hudebních a filmových nosičů (CD, DVD), nákup nábytku,
62 speciální služby (fotograf, oprava hodinek, oprava elektroniky, aj.), nákup speciálního, výběrového zboží (automobily, šperky, aj.) Za nadlokální středisko jsem určila takovou obec, ve které jsou poskytovány minimálně dva druhy ze tří uváděných. Za mikroregionální středisko jsem poté považovala tu obec, která jednak splňovala podmínku nadlokálního střediska a zároveň jsou zde poskytovány alespoň čtyři druhy z pěti uváděných služeb. Z celkového počtu 116 obcí daného území, se alespoň nějaké zařízení maloobchodu a služeb nachází ve 107 obcích. Mezi obce, kde se nenachází žádná prodejna, ani prodejna potravin patří: Benátky, Hartinkov, Chotěnov, Janůvky, Kukle, Řídký, Vlčkov, Vysoká a Želivsko. Podmínky pro nadlokální úroveň splňují následující obce: Brněnec, Březová nad Svitavou, Bystré, Dolní Újezd, Jevíčko, Litomyšl, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Opatov, Polička, Radiměř, Staré Město, Svitavy. A dále obce, které se nacházejí mimo vymezené území, ale které byly zjištěny z dotazníkového šetření: Hlinsko, Kladky, Mohelnice, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto. Na mikroregionální úroveň jsem pak vymezila Jevíčko, Litomyšl, Moravskou Třebovou, Poličku a Svitavy. A dále obce nacházející se mimo vymezené území, které byly zjištěny z dotazníkového šetření: Česká Třebová, Hlinsko, Lanškroun, Letovice, Mohelnice, Vysoké Mýto. Pro oblast maloobchodu a služeb jsem prováděla výpočty uvedené v podkapitole 1.4.2 Vymezení sfér vlivu na základě anketárních šetření. Nejprve jsem pro každou obec zvlášť vypočítala relativní význam všech uvedených cílů. Následně jsem ke každému hodnocenému procesu přiřazovala koeficienty, které byly již popsány v kapitole 3.2 Metodika práce. Poté jsem pro každý uvedený cíl vypočítala jeho relativní význam a dle těchto hodnot přiřazovala k jednotlivým střediskům.
4.4.1 Nadlokální region maloobchodu a služeb
Ze všech služeb uváděných v dotazníku, jsem na nadlokální úroveň stanovila tyto procesy: nákupy běžného textilu a obuvi, běžné služby (kadeřnictví, holičství, čistírna aj.) a návštěva lékárny. Pro to, aby mohla být obec vymezena jako nadlokální bylo potřeba, aby byla uvedena alespoň jednou další obcí v dotazníku jako hlavní cíl v příslušném obslužném procesu. Tedy minimálně u dvou ze tří služeb. Na nadlokální úrovni byly poté v oblasti maloobchodu
63 a služeb stanoveny následující obce: Brněnec, Březová nad Svitavou, Bystré, Dolní Újezd, Jevíčko, Litomyšl, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Opatov, Polička, Radiměř, Staré Město a Svitavy. Mimo vymezené území se pak jedná o obce: Hlinsko, Kladky, Mohelnice, Ústí nad Orlicí a Vysoké Mýto. Obdobně jako pro oblast zdravotnictví i školství, i zde, pro oblast maloobchodu a služeb bylo potřeba vypočítat relativní význam všech cílů (za dojížďkou za službami a maloobchodem). Dále pak relativní význam pro jednotlivé cíle. Tyto výpočty jsem dále použila jako podklady pro přiřazování obcí k jednotlivým spádovým střediskům. Za oscilační obce byly označeny ty, kde druhé nejsilnější středisko přesahovalo hranici dvou třetin hodnoty celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska. A i zde platilo, že pokud obec uvedla pouze jeden cíl u všech procesů nadlokální úrovně, automaticky byla k tomuto cíli přiřazena. Nadlokální úroveň maloobchodu a služeb zobrazuje následující kartogram. Na základě analýzy cílů uvedených u obslužných procesů byly vymezeny následující spádové oblasti maloobchodu a služeb. Nejvýznamnější spádovou oblastí se s počtem 19 obcí stala Litomyšl. Jedná se o obce: Benátky, Bohuňovice, Chotovice, Jarošov, Litomyšl, Makov, Morašice, Němčice, Nová Sídla, Nová Ves u Jarošova, Osík, Poříčí u Litomyšle, Řídký, Sedliště, Strakov, Trstěnice, Tržek, Vidlatá Seč, Vlčkov. Druhou spádovou obcí je Polička se 14 obcemi: Borová, Březiny, Jedlová, Kamenec u Poličky, Korouhev, Oldřiš, Polička, Pomezí, Pustá Rybná, Sádek, Sebranice, Stašov, Široký Důl a Telecí. Třetí největší spádovou oblast tvoří Moravská Třebová s 11 obcemi: Borušov, Dětřichov u Moravské Třebové, Gruna, Kunčina, Linhartice, Malíkov, Mladějov na Moravě, Moravská Třebová, Radkov, Rozstání a Útěchov. Svitavy jsou spádovou oblasti pro 10 těchto obcí: Hradec nad Svitavou, Javorník, Kamenná Horka, Karle, Koclířov, Kukle, Mikuleč, Pohledy, Sklené, Svitavy a Vendolí. Pod Jevíčko spadají následující obce: Bělá u Jevíčka, Biskupice, Březinky, Chornice, Jaroměřice, Jevíčko, Víska u Jevíčka a Vysoká. Pod obec Brněnec spadají: Brněnec, Březina, Chrastavec, Lavičné, Rudná a Želivsko. Pod obec Dolní Újezd pak: Budislav, Desná, Dolní Újezd, Horní Újezd, Chotěnov. Obec Staré Město je spádovou oblastí pro obce: Koruna, Rychnov na Moravě, Staré Město a Třebařov. Pod Březovou nad Svitavou spadá jednak samotná Březová nad Svitavou a dále Banín. Pod Bystré spadá Nedvězí a Bystré. Pod Městečko Trnávka spadá Bezděčí u Trnávky a Městečko Trnávka. Pod Opatov pak Dětřichov, Opatov a Opatovec. A dále pak obec, která netvoří spádovou oblast Radiměř. Pod obec Kladky, která se nenachází ve vymezeném území, spadají Hartinkov a Vrážné. Další obce jsou oscilační.
64 Celkem jich je 28. Pod Svitavy a Poličku spadají Chmelík, Květná, Rohozná. Pod Svitavy a Litomyšl Čistá a Janov. Pod Poličku a Litomyšl obec Lubná. Pod Bystré a Poličku obce: Hartmanice, Svojanov, Trpín. Obce Bělá nad Svitavou, Bohuňov, Rozhraní, Študlov a Vítějeves oscilují mezi obcemi Brněnec Bystré Březová nad Svitavou. Mezi obcemi Brněnec a Jevíčko oscilují: Janůvky a Slatina. Mezi Litomyšl a Vysoké Mýto obce: Horky, Příluka, Suchá Lhota a Újezdec. Pod Moravskou Třebovou a Jevíčko pak spadají Křenov a Dlouhá Loučka. Obec Sloupnice spadá pod Litomyšl a Ústí nad Orlicí. Obec Pustá Kamenice pod Hlinsko a Poličku. Vranová Lhota pod Mohelnici a Moravskou Třebovou. A nakonec obec Cerekvice nad Loučnou osciluje mezi třemi obcemi a to: Cerekvicí nad Loučnou, Litomyšlí a Vysokým Mýtem.
65 Obrázek 6: Nadlokální střediska maloobchodu a služeb a jejich sfér vlivu
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
66 Tabulka č. 12 znázorňuje nejvýznamnější nadlokální střediska v oblasti maloobchodu a služeb. Největší spádovou oblast s 21 % a 22 331 obyvateli tvoří Svitavy. Druhou nejvýznamnější oblast tvoří Polička se 16 % a 16 990 obyvateli. Třetí místo s rozdílem pouze několikaset obyvatel obsadila Litomyšl. Čtvrté místo patří Moravské Třebové se 14 % a 14 346 obyvateli. Dále pak Jevíčko 6 %, Dolní Újezd 3 %. Tabulka 12: Nejvýznamnější nadlokální střediska v oblasti maloobchodu a služeb
Středisko Podíl spádujících obyvatel Počet spádujících obyvatel Svitavy 21% 22331 Polička 16% 16990 Litomyšl 15% 16213 Moravská Třebová 14% 14346 Jevíčko 6% 6080 Dolní Újezd 3% 3349 Ostatní 25% 25803 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
4.4.2 Mikroregionální region maloobchodu a služeb
Mikroregionální úroveň představuje dojížďku za následujícími službami: nákup běžného průmyslového zboží, nákup speciálních služeb, nákup knih a mediálních nosičů, nákup speciálního a výběrového zboží a dále pak nákup nábytku a bytových doplňků. Aby mohlo být středisko považováno za mikroregionální, muselo splnit jednak podmínku nadlokálního střediska a zároveň být uváděno minimálně jednou další obcí jako hlavní cíl pro alespoň čtyři druhy služeb z pěti. Následně byla vymezena tyto mikroregionální střediska: Jevíčko, Litomyšl, Moravská Třebová, Polička a Svitavy. Mezi další nesporná střediska, která se nacházejí mimo vymezené území, patří: Česká Třebová, Hlinsko, Lanškroun, Letovice, Mohelnice, Vysoké Mýto. Každý dotazník jsem obdobně jako na nadlokální úrovni hodnotila tak, že jsem u všech cílů za dojížďkou za maloobchodem a službami, které obec uvedla, vypočítala relativní význam všech cílů. Následně jsem u každého cíle vypočítala celkový relativní význam. Dle těchto výpočtů jsem přiřazovala obce k jednotlivým spádovým střediskům. Obce, kde druhé nejsilnější středisko přesahovalo hranici dvou třetin hodnoty celkového relativního významu prvního nejsilnějšího střediska, byli taktéž, jako u nadlokální úrovně, označeny za oscilační. 67 A i zde platilo, že pokud obec uvedla pouze jeden cíl u všech procesů nadlokální úrovně, automaticky byla k tomuto cíli přiřazena. Na mikroregionální úrovni v oblasti maloobchodu a služeb vykazuje nejsilnější spádový obvod město Svitavy, pod které spadá 22 obcí: Banín, Bělá nad Svitavou, Bohuňovice, Brněnec, Březová nad Svitavou, Dětřichov, Hradec nad Svitavou, Chrastavec, Javorník, Kamenná Horka, Karle, Koclířov, Kukle, Lavičné, Mikuleč, Pohledy, Radiměř, Rudná, Sklené, Svitavy, Vendolí a Želivsko. Druhý nejsilnější spádový obvod vykazuje také s 21 obcemi Litomyšl: Benátky, Desná, Dolní Újezd, Chotěnov, Chotovice, Litomyšl, Makov, Morašice, Němčice, Nová Sídla, Nová Ves u Jarošova, Osík, Poříčí u Litomyšle, Sedliště, Strakov, Suchá Lhota, Trstěnice, Tržek, Újezdec, Vidlatá Seč, Vlčkov. Třetí nejsilnější oblastí se 14 obcemi je Polička. Ta je spádovou oblastí pro obce: Borová, Bystré, Jedlová, Kamenec u Poličky, Korouhev, Nedvězí, Oldřiš, Polička, Pomezí, Pustá Rybná, Sádek, Široký Důl, Telecí, Trpín. Čtvrtou oblastí je Moravská Třebová s 10 obcemi: Borušov, Dětřichov u Moravské Třebové, Gruna, Linhartice, Malíkov, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Radkov, Rozstání a Útěchov. Další spádovou oblast tvoří Jevíčko s 8 obcemi: Bělá u Jevíčka, Biskupice, Březinky, Jaroměřice, Jevíčko, Slatina, Víska u Jevíčka, Vysoká. Dalších 41 obcí je oscilačních. Mezi Svitavy a Moravskou Třebovou spadají: Březina, Dlouhá Loučka, Janůvky, Křenov, Kunčina, Mladějov na Moravě a Staré Město. Mezi Svitavy a Poličku spadají: Hartmanice, Chmelík, Květná, Rohozná, Stašov a Svojanov. Mezi Litomyšl a Poličku spadají: Budislav, Horní Újezd, Jarošov, Lubná a Sebranice. Obce Bezděčí u Trnávky, Hartinkov, Chornice a Vrážné spadají mezi Moravskou Třebovou a Jevíčko. Obce Čistá a Janov oscilují mezi městy Litomyšl a Svitavy. Dále obce Bohuňov, Rozhraní a Vítějeves spadají pod Svitavy a Letovice. Obce Cerekvice nad Loučnou, Horky, Příluka a Sloupnice oscilují mezi Litomyšlí a Vysokým Mýtem. Obce Březinky a Pustá Kamenice mezi Poličkou a Hlinskem. Mezi oscilující obce patří také Rychnov na Moravě, Koruna a Třebařov, které spadají mezi Moravskou Třebovou a Lanškroun. Obce Opatov a Opatovec oscilují mezi městy Svitavy a Česká Třebová. A nakonec obec Vranová Lhota mezi Moravskou Třebovou a Mohelnicí.
68 Obrázek 7: Mikroregionální střediska maloobchodu a služeb a jejich sfér vlivu
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
69 Jak znázorňuje tabulka č. 13, mezi nejvýznamnější mikroregionální středisko v oblasti maloobchodu a služeb patří Svitavy. Ty tvoří spádovou oblast pro 27 % všech obyvatel okresu a celkem tedy 28 242 obyvatel. Na druhém místě s 18 % a 18 617 obyvateli se umístila Litomyšl. V těsném rozmezí 1 % poté Polička. Čtvrté místo obsadila Moravská Třebová se 13 % spádujících obyvatel, tedy 14 009. Dále je nutné mezi významná mikroregionální střediska zahrnout Jevíčko s 5 %, Svitavy Moravskou Třebovou 4 %, Litomyšl Polička 3 %, Litomyšl Vysoké Mýto 3 %, Svitavy Polička 2 % spádujících obyvatel. Tabulka 13: Nejvýznamnější mikroregionální střediska v oblasti maloobchodu a služeb
Středisko Podíl spádujících obyvatel Počet spádujících obyvatel Svitavy 27% 28242 Litomyšl 18% 18617 Polička 17% 17893 Moravská Třebová 13% 14009 Jevíčko 5% 5342 Svitavy – Moravská Třebová 4% 4161 Litomyšl – Polička 3% 3036 Litomyšl – Vysoké Mýto 3% 2839 Svitavy – Polička 2% 2169 Ostatní 8% 8804 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
4.5 Komplexní obslužný region
Komplexní obslužný region je shrnutím výše uvedených regionů – regionu zdravotnického, regionu školství a regionu maloobchodu a služeb. I zde, stejně jako v předchozích případech, budu komplexní obslužný region dělit na nadlokální i mikroregionální úroveň. Postup, jakým jsem určovala, zda je, či není obec komplexním obslužným nadlokálním nebo mikroregionálním střediskem je následující: Aby se obec mohla stát střediskem na dané hierarchické úrovni, bylo nutné, aby byla zvolena střediskem alespoň ve dvou ze třech zmíněných zkoumaných regionů – tedy jako středisko v oblasti zdravotnictví, školství nebo maloobchodu. Pokud však daná obec spádovala v každém dílčím obslužném regionu k jinému středisku, určovala jsem jeho spádovost v komplexním obslužném regionu výpočtem převažujícího spádu. Pro to, abych komplexní obslužný region zobrazila co nejvěrněji, přiřadila jsem k jednotlivým oblastem koeficienty – pro oblast školství to byl koeficient 1, pro oblast zdravotnictví a maloobchodu a služeb to pak byl koeficient 2, jelikož tyto oblasti 70 zachycují pohyb obyvatelstva celého obyvatelstva regionu Svitavsko. Následně jsem dle převažujícího spádu přiřazovala obce k jednotlivým střediskům. Pokud obec nevykazovala žádný převažující spád, byla označena jako oscilační. Na základě toho jsem vymezila následující nadlokální střediska: Brněnec, Březová nad Svitavou, Bystré, Dolní Újezd, Hradec nad Svitavou, Jevíčko, Litomyšl, Lubná, Městečko Trnávka, Morašice, Moravská Třebová, Polička, Radiměř, Staré Město, Svitavy, Trstěnice. A dále pak střediska, která se nenachází ve vymezeném území, ale byla zjištěna na základě anketárního šetření: Česká Třebová, Nové Hrady, Vysoké Mýt. Na mikroregionální úrovni se pak jednalo o: Jevíčko, Litomyšl, Moravská Třebová, Polička, Svitavy. A dále pak města mimo vymezené území: Česká Třebová, Hlinsko, Lanškroun, Letovice, Vysoké Mýto.
4.5.1 Vymezení sféry působnosti nadlokálních středisek
V přepočtu na obce se nejsilnějším nadlokálním střediskem stala Litomyšl s 15 obcemi. Jsou jimi: Benátky, Bohuňovice, Cerekvice nad Loučnou, Čistá, Horky, Janov, Jarošov, Litomyšl, Němčice, Nová Ves u Jarošova, Osík, Řídký, Sedliště, Strakov, Tržek. Na druhém místě se shodně s 11 obcemi umístila Polička a Moravská Třebová. Polička je spádovou oblasti pro obce: Borová, Březiny, Kamenec u Poličky, Korouhev, Oldřiš, Polička, Pomezí, Pustá Rybná, Sádek, Široký Důl, Telecí. Moravská Třebová pak: Borušov, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Gruna, Kunčina, Linhartice, Malíkov, Mladějov na Moravě, Moravská Třebová, Rozstání, Útěchov. Na čtvrtém místě se co do počtu obcí umístili Svitavy. Ačkoliv se jedná pouze o 9 obcí, Svitavy se i tak stali absolutně největší spádovou oblastí komplexního regionu (20 %). Jedná se o obce: Javorník, Kamenná Horka, Karle, Koclířov, Kukle, Mikuleč, Rohozná, Svitavy, Vendolí. Jevíčko je spádovou oblastí pro: Bělá u Jevíčka, Biskupice, Březiny, Hartinkov, Chornice, Jaroměřice, Jevíčko, Víska u Jevíčka, Vysoká. Brněnec pro obce: Bělá nad Svitavou, Brněnec, Březina, Chrastavec, Janůvky, Lavičné, Rozhraní, Rudná, Študlov, Vitějeves a Želivsko. Dolní Újezd je střediskem pro: Budislav, Desná, Dolní Újezd, Horní Újezd, Chotěnov, Poříčí u Litomyšle, Vidlatá Seč. Bystré pro: Bystré, Hartmanice, Jedlová, Nedvězí, Stašov a Trpín. Březová nad Svitavou pro: Banín, Bohuňov, Březová nad Svitavou. Hradec nad Svitavou je spádovou oblastí pro: Hradec nad Svitavou, Pohledy, Sklené. Morašice pro: Makov, Morašice, Nová Sídla, Újezdec. Městečko Trnávka zahrnuje obce: Bezděčí u Trnávky, Městečko Trnávka, Radkov, Vranová Lhota,
71 Vrážné. Staré Město pak: Koruna, Rychnov na Moravě, Staré Město, Třebařov. Trstěnice jsou spádovou oblastí pro: Chmelík, Trstěnice. Lubná pro: Lubná, Sebranice. Chotovice, které spadají pod Nové Hrady, které se nachází mimo vymezené území. A dále pak obec, která netvoří spádovou oblast Radiměř. Dalších 8 obcí je oscilujících. Jedná se o obec Křenov, která osciluje mezi Moravskou Třebovou a Jevíčkem. Obec Slatina, oscilující mezi Brněncem a Jevíčkem, obec Svojanov oscilující mezi Bystré a Polička, obec Květná oscilující mezi Svitavy a Poličkou. A dále pak Sloupnice a Vlčkov oscilující mezi Svitavy a Českou Třebovou. Suchá Lhota a Příluka, oscilující mezi Litomyšlí a Vysokým Mýtem. Tabulka č. 14 znázorňuje nejvýznamnější nadlokální střediska komplexního regionu, která byla vymezena na základě výše zmíněných regionech a to školského, zdravotnického a regionu maloobchodu a služeb. Nejvýznamnějším střediskem s 20 % spádujících obyvatel, v absolutní hodnotě 20 732 obyvatel, se staly Svitavy. Na druhém místě pak Litomyšl s 15 % a 16 225 obyvateli. Třetí místo obsadila Polička se 14 % a 14 757. S rozdílem pouhých 5 obyvatel se na čtvrtém místě umístila Moravská Třebová 14 % a 14 752 obyvateli. Dále pak Jevíčko 6 %, Dolní Újezd 4 %, Bystré 4 % a Brněnec 4 %. Tabulka 14: Nejvýznamnější nadlokální střediska komplexního regionu
Středisko Podíl spádujících obyvatel Počet spádujících obyvatel Svitavy 20% 20732 Litomyšl 15% 16225 Polička 14% 14757 Moravská Třebová 14% 14752 Jevíčko 6% 6152 Dolní Újezd 4% 4085 Bystré 4% 3815 Brněnec 4% 3730 Ostatní 20% 20864 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
72 Obrázek 8: Komplexní nadlokální střediska a jejich sféry vlivu
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
73 4.5.2 Vymezení sféry působnosti mikroregionálních středisek
Na mikroregionální úrovni se nejvýznamnějším střediskem stali Svitavy se 30 obcemi. Jedná se o obce: Banín, Bělá nad Svitavou, Brněnec, Březinky, Březová nad Svitavou, Dětřichov, Hradec nad Svitavou, Chornice, Chrastavec, Janůvky, Jaroměřice, Javorník, Kamenná Horka, Karle, Koclířov, Křenov, Kukle, Lavičné, Městečko Trnávka, Mikuleč, Pohledy, Rudná, Sklené, Slatina, Svitavy, Študlov, Vendolí, Vítějeves, Vrážné, Želivsko. Jak znázorňuje tabulka č. 15, celkový počet spádujících obyvatel činí 32 052, což představuje 30 % spádujících obyvatel. Na druhém místě se umístila Litomyšl. Také se 30 obcemi, ale pouze s 22 790 obyvateli, což činí 22 %. Jedná se o spádující obce: Benátky, Bohuňovice, Budislav, Cerekvice nad Loučnou, Čistá, Desná, Dolní Újezd, Horní Újezd, Chotěnov, Chotovice, Janov, Jarošov, Litomyšl, Makov, Morašice, Němčice, Nová Sídla, Nová Ves u Jarošova, Osík, Poříčí u Litomyšle, Příluka, Řídký, Sedliště, Strakov, Suchá Lhota, Trstěnice, Tržek, Újezdec, Vidlatá Seč, Vlčkov. Na třetím místě se s počtem 18 obcí a celkově 18 312 obyvateli umístila Polička. Ta je spádovou oblastí pro 17 % obyvatel. Jedná se o obyvatele obcí: Borová, Březiny, Hartmanice, Jedlová, Kamenec u Poličky, Korouhev, Květná, Nedvězí, Oldřiš, Polička, Pomezí, Pustá Rybná, Sádek, Sebranice, Stašov, Široký Důl, Telecí a Trpín. Čtvrté místo se 17 obcemi a 16 735 obyvateli obsadila Moravská Třebová. Ta je spádovou oblastí pro 16 % obyvatel obcí: Bezděčí u Trnávky, Borušov, Březina, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Gruna, Hartinkov, Kunčina, Linhartice, Malíkov, Moravská Třebová, Radkov, Rozstání, Rychnov na Moravě, Staré Město, Útěchov a Vranová Lhota. Další významnou oblastí je Jevíčko. To je spádovou oblastí pro 3 871 obyvatel, tedy 4 %. A jedná se o obce: Bělá u Jevíčka, Biskupice, Jevíčko, Víska u Jevíčka, Vysoká. Další obce jsou oscilující. Jedná se o obce Horky a Sloupnice, oscilující mezi Litomyšlí a Vysokým Mýtem. Obec Lubná osciluje mezi Poličkou a Litomyšlí. Obec Pustá Kamenice mezi Poličkou a Hlinskem. Mezi Poličkou a Svitavy oscilují obce: Bystré, Chmelík, Radiměř, Rohozná a Svojanov. Obce Opatov a Opatovec mezi Svitavy a Českou Třebovou. Obce Bohuňov a Rozhraní mezi Svitavy a Letovicemi. Mezi Moravskou Třebovou a Lanškrounem oscilují Koruna a Třebařov. A mezi Svitavy a Moravskou Třebovou osciluje Mladějov na Moravě.
74 Tabulka 15: Nejvýznamnější mikroregionální střediska komplexního regionu
Středisko Podíl spádujících obyvatel Počet spádujících obyvatel Svitavy 30% 32052 Litomyšl 22% 22790 Polička 17% 18312 Moravská Třebová 16% 16735 Jevíčko 4% 3871 Ostatní 11% 11352 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
75 Obrázek 9: Komplexní mikroregionální střediska a sféry jejich vlivu
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
76 5 PŘÍPADOVÁ STUDIE – SROVNÁNÍ VÝPOVĚDÍ VEDENÍ OBECNÍCH ÚŘADŮ A OBYVATEL NA SVITAVSKU
Tuto kapitolu věnuji porovnávání výpovědí, které jsem získala od starostů obcí a od občanů obcí v přímém anketárním šetření. Cílem je zjistit, nakolik se budou dané výpovědi shodovat či nikoliv. Pro přímé anketární šetření jsem zvolila oblast Březové nad Svitavou, konkrétně se jedná o 9 těchto obcí: Banín, Bělá nad Svitavou, Bohuňov, Brněnec, Březová nad Svitavou, Rohozná a Vítějeves. Jak již bylo uvedeno v kapitole 2.2.2 Tvorba dotazníku, pro přímé šetření, je nutné získat tzv. reprezentativní vzorek, který představuje 2 % z počtu obyvatel každé obce. Nejprve jsem si tedy zjistila celkový počet obyvatel každé obce. U mnou vybraných obcí se pohybuje v rozmezí od 173 u obce Bohuňov, do 1 730 u obce Březová nad Svitavou. Celkový počet obyvatel zvolených obcí je 5 745. Reprezentativní vzorek 2 % představuje 115 dotazníků. Následující tabulka uvádí, konkrétní počty potřebných vyplněných dotazníků pro jednotlivé obce. Tabulka 16: Počet obyvatel obcí na Svitavsku a reprezentativní vzorek
2 % z počtu Název obce Počet obyvatel Počet dotazníků obyvatel Banín 315 6,3 7 Bělá nad Svitavou 515 10,3 11 Bohuňov 173 3,46 4 Brněnec 1359 27,18 28 Březová nad Svitavou 1730 34,6 35 Chrastavec 228 4,56 5 Rohozná 663 13,26 14 Rozhraní 341 6,82 7 Vítějeves 421 8,42 9 Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
77 Obrázek 10: Dotčené obce
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření Aby bylo možné výpovědi starostů a obyvatel obcí porovnat, byl těmto skupinám předložen stejný dotazník. Byla tedy zjišťována dojížďka do zdravotnických zařízení, do školských zařízení a za maloobchodem a službami. Pro sběr dotazníků jsem použila přímé anketární šetření, které proběhlo formou osobního pohovoru na ulici. Každého respondenta jsem nejdříve seznámila s účelem dotazníku a posléze způsob, jakým na otázky odpovídat. Následně jsem pokládala jednotlivé otázky a sama si odpovědi respondentů do dotazníků zaznamenávala. Tím jsem eliminovala možnost nesprávného vyplnění dotazníku. Rozhovory trvaly přibližně 6 minut. Při výběru respondentů jsem se snažila oslovovat muže i ženy ve stejném poměru a to bez rozdílu věku (vyjma dětí).
78 Během šetření jsem se však setkala s několika problémy. Jeden z hlavních byla neochota odpovídat na dotazník. Převážně mladí lidé hodně pospíchali, a proto je nebylo možné oslovit. Dalším problémem byl způsob dopravy mezi obcemi. Ačkoliv Březovou nad Svitavou prochází železniční trať, ne všechny zvolené obce jsou na ní napojeny a autobusová doprava je velice špatná. Proto jsem kvůli úspoře času i nákladů po obcích jezdila výhradě autem. V neposlední řadě bylo problémem roční období sběru dotazníků, kdy se teploty často pohybovaly hluboko pod bodem mrazu. Pro dotazování bylo rovněž velice důležité vybrat vhodnou denní dobu, abych v obcích mohla zastihnout co nejvíce lidí. Převážně v malých obcích byl občas problém i v nejfrekventovanější denní dobu někoho zastihnout a proto jsem mnohdy musela dlouho na respondenty čekat. I přes to všechno se mi podařilo nasbírat 120 vyplněných dotazníků. Následně jsem začala dotazníky postupně zpracovávat a vyhodnocovat. I zde jsem se řídila metodikou popsanou v kapitole 1.4.2. Nejdříve jsem si tedy rozdělila dané oblasti na nadlokální a mikroregionální úroveň pro oblast zdravotnictví, školství, maloobchod a služby. Následně jsem prováděla u jednotlivých dotazníků výpočty, na základě kterých jsem obce přiřazovala ke spádovým střediskům. Pro oblast zdravotnictví a školství jsem prováděla výpočet pouze relativního významu u všech uváděných cílů. Pokud obec uvedla u všech procesů pouze jeden cíl, ani zde nebylo potřeba dalších výpočtů a obec byla automaticky k danému cíli přiřazena. Pokud tomu tak nebylo, prováděla jsem přiřazování podle převažujícího spádu. V případě, že celkový relativní význam druhého nejsilnějšího střediska přesahoval více než dvě třetiny celkového relativního významu prvně určeného nejsilnějšího střediska, byla obec označena za oscilační. V tabulce č. 17 jsem uvedla srovnání zdravotnického regionu. Na základě anketárního šetření se údaje o nadlokální sféře shodují u obcí: Bělá nad Svitavou, Brněnec, Březová nad Svitavou, Chrastavec, Rohozná, Rozhraní a Vítějeves. V obci Banín byl převažující spád na nadlokální úrovni u respondentů přiřazen k obci Svitavy oproti Březové nad Svitavou, kterou uvedla obec. A dále pak u obce Bohuňov, kde respondenti přiřadili převažující spád k obci Brněnec oproti obci Březová nad Svitavou. V případě mikroregionální úrovně, se respondenti a obec 100% shodovali.
79 Tabulka 17: Zdravotnický region
Nadlokální Mikroregionální Název obce Obec Respondenti Obec Respondenti Březová nad Banín Svitavy Svitavy Svitavy Svitavou Bělá nad Svitavou Brněnec Brněnec Svitavy Svitavy Březová nad Svitavy Svitavy Bohuňov Brněnec Svitavou Letovice Letovice Brněnec Brněnec Brněnec Svitavy Svitavy Březová nad Březová nad Březová nad Svitavou Svitavy Svitavy Svitavou Svitavou Chrastavec Brněnec Brněnec Svitavy Svitavy Rohozná Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Rozhraní Brněnec Brněnec Letovice Letovice Vítějeves Brněnec Brněnec Svitavy Svitavy Zdroj: vlastní dotazníkové šetření Tabulka č. 18 uvádí srovnání školského regionu. Na základě anketárního šetření se údaje o nadlokální sféře shodují u obcí: Banín, Bohuňov, Brněnec, Březová nad Svitavou, Chrastavec, Rozhraní a Vítějeves. Respondenti v obci Bělá nad Svitavou přiřadili převažující spád k obci Brněnec, oproti obecnímu úřadu, který označil Bělou nad Svitavou jako oscilační obec mezi Brněnec a Vítějeves. A dále respondenti u obce Rohozná označili za nadlokální středisko obec Bystré, oproti Radiměři, kterou uvedl úřad. Na mikroregionální úrovni nalezneme shodu u obcí Banín, Bohuňov, Brněnec, Chrastavec, Rohozná, Rozhraní, Vítějeves. Neshodu nalezneme opět u obce Bělá nad Svitavou, kdy úřad označil obec jako oscilační mezi Poličkou a Svitavy. Respondenti však uvedli dojížďku pouze do Svitav. Tabulka 18: Školský region
Nadlokální Mikroregionální Název obce Obec Respondenti Obec Respondenti Březová nad Březová nad Svitavy Svitavy Banín Svitavou Svitavou Polička Polička Brněnec Svitavy Bělá nad Svitavou Brněnec Svitavy Vítějeves Polička Bohuňov Vítějeves Vítějeves Svitavy Svitavy Brněnec Brněnec Brněnec Svitavy Svitavy Březová nad Březová nad Březová nad Svitavou Svitavy Svitavy Svitavou Svitavou Chrastavec Brněnec Brněnec Svitavy Svitavy Rohozná Radiměř Bystré Svitavy Svitavy 80 Polička Polička Svitavy Svitavy Rozhraní Brněnec Brněnec Letovice Letovice Vítějeves Vítějeves Vítějeves Svitavy Svitavy Zdroj: vlastní dotazníkové šetření Tabulka č. 19 zobrazuje oblast maloobchodu a služeb. Na nadlokální úrovni nalezneme shodu v obcích: Banín, Brněnec, Březová nad Svitavou, Chrastavec, Rozhraní, Vítějeves. V dalších 5 obcích se vyskytovali neshody. Obce Bělá nad Svitavou a Bohuňov byly označeny za oscilační obce mezi Brněnec Bystré Březová nad Svitavou. Respondenti však v obou obcích uvedli dojížďku pouze do Brněnce. Obec Rohozná byla označena jako oscilační obec mezi obcemi Svitavy a Polička. Respondenti ale označili za nadlokální středisko pouze obec Svitavy. Na mikroregionální úrovni byla shoda 100%. Tabulka 19: Region maloobchodu a služeb
Nadlokální Mikroregionální Název obce Obec Respondenti Obec Respondenti Březová nad Březová nad Banín Svitavy Svitavy Svitavou Svitavou Bystré Brněnec Bělá nad Svitavou Brněnec Svitavy Svitavy Březová nad Svitavou Bystré Brněnec Svitavy Svitavy Bohuňov Brněnec Březová nad Letovice Letovice Svitavou Brněnec Brněnec Brněnec Svitavy Svitavy Březová nad Březová nad Březová nad Svitavou Svitavy Svitavy Svitavou Svitavou Chrastavec Brněnec Brněnec Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy Rohozná Svitavy Polička Polička Polička Bystré Bystré Svitavy Svitavy Rozhraní Brněnec Brněnec Letovice Letovice Bystré Bystré Brněnec Brněnec Svitavy Svitavy Vítějeves Březová nad Březová nad Letovice Letovice Svitavou Svitavou Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
81 Tabulka č. 20 představuje komplexní region. Ten byl sestaven na základě výsledků předchozích třech regionů – regionu zdravotnického, regionu školského a regionu maloobchodu a služeb. Pro vymezení komplexního regionu jsem použila stejný postup, jaký byl popsán v kapitole 3. 4 Metodika práce. Pokud bylo středisko uvedeno alespoň ve dvou ze třech oblastí, obec spádovala k tomuto středisku. Pokud byla v každé oblasti obec přiřazena k jinému středisku, vypočítala jsem si převážný spád obce. Na nadlokální úrovni můžeme spatřovat rozdíl u obce Bohuňov, která dle obce spadá po Březovou nad Svitavou, na základě hodnocení výpovědí respondentů však pod Brněnec. Až na tento jeden rozdíl se nadlokální i mikroregionální úrovně 100 % shodovali. Můžeme tedy konstatovat, že náhradní anketární šetření je věrohodné. Tabulka 20: Komplexní region
Nadlokální Mikroregionální Název obce Obec Respondenti Obec Respondenti Březová nad Březová nad Banín Svitavy Svitavy Svitavou Svitavou Bělá nad Svitavou Brněnec Brněnec Svitavy Svitavy Březová nad Svitavy – Svitavy Bohuňov Brněnec Svitavou Letovice Letovice Brněnec Brněnec Brněnec Svitavy Svitavy Březová nad Březová nad Březová nad Svitavy Svitavy Svitavou Svitavou Svitavou Chrastavec Brněnec Brněnec Svitavy Svitavy Svitavy Svitavy – Rohozná Svitavy Svitavy Polička Polička Svitavy – Svitavy – Rozhraní Brněnec Brněnec Letovice Letovice Vítějeves Brněnec Brněnec Svitavy Svitavy Zdroj: vlastní dotazníkové šetření
82 ZÁVĚR
Hlavní problematikou, kterou jsem se v předkládané práci zabývala, byla analýza procesů obslužné spádovosti v regionu Svitavy. A dále pak vymezením parciálních regionů – regionu zdravotnického, školského a regionu maloobchodu a služeb. Zkoumaná oblast, okres Svitavy, je tvořen čtyřmi nižšími administrativními celky. Jedná se o Litomyšl, Moravskou Třebovou, Poličku a Svitavy. Tyto celky čítají dohromady 116 obcí. Dále byly do výzkumu zahrnuty i obce z okolních okresů. Jedná se převážně o okresy Blansko, Olomouc, Prostějov a Ústí nad Orlicí. Hlavním cílem práce je vymezení parciálních obslužných regionů v oblasti školství, zdravotnictví a maloobchodu a to jak na nadlokální, tak na mikroregionální úrovni – tedy kam jezdí obyvatelé zkoumaného území uspokojovat své potřeby. Samotnému vymezení parciálních regionů předcházelo dotazníkové šetření, kde jsem zjišťovala dojížďku obyvatelstva jak do zdravotnických zařízení, školských zařízení, tak za maloobchodem a službami. Prostřednictvím elektronické pošty a telefonu jsem oslovila všechny starosty/starostky zkoumaného území. Dotazníkové šetření probíhalo v období od ledna do března 2013. Za tuto dobu se mi podařilo získat dotazníky od všech obcí zkoumaného území. Na základě analýzy informací z dotazníkového šetření jsem vymezila jednotlivá nadlokální a mikroregionální střediska pro oblast zdravotnictví, školství, maloobchodu a služeb. Posléze byl z těchto parciálních regionů sestaven komplexní nadlokální a komplexní mikroregionální obslužný region. Ačkoliv se alespoň nějaké zdravotnické zařízení vyskytuje v 31 obcích, podmínky pro nadlokální úroveň splnilo pouze 18 obcí: Brněnec, Březová nad Svitavou, Bystré, Dolní Újezd, Hradec nad Svitavou, Jevíčko, Litomyšl, Lubná, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Morašice, Opatov, Polička, Sloupnice, Staré Město, Svitavy a Trstěnice. Dalšími nadlokálními středisky jsou pak obce, které se nacházejí mimo vymezené území a byly uvedeny v dotazníkovém šetření: Lanškroun, Nové Hrady, Vysoké Mýto. Podmínky pro
83 mikroregionální úroveň v oblasti zdravotnictví splnili celkem 4 obce. Jedná se o: Litomyšl, Moravskou Třebovou, Poličku a Svitavy. Dalšími mikroregionálními středisky jsou obce, které se nachází mimo vymezené území a byla uvedena v dotazníkovém šetření: Česká Třebová, Lanškroun, Letovice, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto. Podmínky pro nadlokální úroveň v oblasti školství splňuje 29 obcí. Jedná se o: Brněnec, Březová nad Svitavou, Bystré, Cerekvice nad Loučnou, Dolní Újezd, Hradec nad Svitavou, Chornice, Jaroměřice, Jevíčko, Křenov, Kunčina, Litomyšl, Lubná, Městečko Trnávka, Morašice, Moravská Třebová, Němčice, Olešnice, Oldřiš, Opatov, Polička, Pustá Kamenice, Radiměř, Sloupnice, Staré Město, Svitavy, Telecí, Trstěnice, Třebařov, Vítějeves. Dalšími nadlokálními středisky jsou obce, které se nacházejí mimo vymezené území a byly uvedeny v dotazníkovém šetření: Nové Hrady, Olešnice a Velké Opatovice. Podmínky pro mikroregionální úroveň v oblasti školství splnili celkem 4 obce. Jedná se o: Litomyšl, Moravskou Třebovou, Poličku a Svitavy. Dalšími mikroregionálními středisky jsou: Česká Třebová, Lanškroun, Letovice, Proseč, Vysoké Mýto. Alespoň nějaké zařízení maloobchodu a služeb se nachází ve 107 obcích. Podmínky pro nadlokální úroveň splňují obce: Brněnec, Březová nad Svitavou, Bystré, Dolní Újezd, Jevíčko, Litomyšl, Městečko Trnávka, Moravská Třebová, Opatov, Polička, Radiměř, Staré Město, Svitavy. A dále obce, které se nacházejí mimo vymezené: Hlinsko, Kladky, Mohelnice, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto. Na mikroregionální úroveň jsem vymezila Jevíčko, Litomyšl, Moravskou Třebovou, Poličku a Svitavy. A dále obce: Česká Třebová, Hlinsko, Lanškroun, Letovice, Mohelnice, Vysoké Mýto. Má praktická část je završena komplexním obslužným regionem, který je shrnutím všech výše uvedených regionů. Vymezeno bylo celkem 16 nadlokálních středisek. Brněnec, Březová nad Svitavou, Bystré, Dolní Újezd, Hradec nad Svitavou, Jevíčko, Litomyšl, Lubná, Městečko Trnávka, Morašice, Moravská Třebová, Polička, Radiměř, Staré Město, Svitavy, Trstěnice. A dále pak střediska, která se nachází mimo vymezené území: Česká Třebová, Nové Hrady, Vysoké Mýto. Na mikroregionální úrovni se jedná o: Jevíčko, Litomyšl, Moravská Třebová, Polička, Svitavy. A dále pak o města mimo vymezené území: Česká Třebová, Hlinsko, Lanškroun, Letovice, Vysoké Mýto.
84 Jak vykazují jednotlivé parciální regiony, do počtu obyvatel má nejdominantnější postavení město Svitavy, které v nadlokálním školském regionu dosahuje 17 % spádového obyvatelstva. Ve všech ostatních případech je střediskem pro více jak 21 % obyvatelstva. Druhým nejsilnějším střediskem je Litomyšl. Dále pak Polička a Moravská Třebová. Mezi další významná střediska můžeme dále považovat Jevíčko, Dolní Újezd, Brněnec a Bystré. Součástí práce bylo i ověření, zda mohou být výpovědi starostů/starostek použity pro výpočty ve vymezeném území. Tedy zjistit na reprezentativním vzorku 2 % obyvatel zkoumané oblasti, nakolik se budou dané výpovědi shodovat či nikoliv. Pro přímé anketární šetření jsem zvolila oblast Březové nad Svitavou, konkrétně se jedná o 9 těchto obcí: Banín, Bělá nad Svitavou, Bohuňov, Brněnec, Březová nad Svitavou, Rohozná a Vítějeves. Na základě analýzy zjištěných odpovědí lze konstatovat, že náhradní anketární šetření lze použít ke zjišťování dat.
85 SEZNAM LITERATURY
[1] ANDĚL, J. Sociogeografická regionalizace. 1. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 1996. 85 s. ISBN 80 7044 112 7.
[2] BERRY, B. J. L. Geography of Market Centres and Retail Distribution. Englewood Cliffs, New Jersey, Prentice – Hall 1967, 146 s.
[3] BRABLÍKOVÁ, J. Spádovost za službami ve vybraném mikroregionu. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita. Ekonomicko správní fakulta. Katedra regionální ekonomie a správy, 2009. Vedoucí práce Jaroslav Maryáš
[4] HAGUE, P. Průzkum trhu: příprava, výběr metod, provedení, interpretace výsledků . Překlad: V. Jungman, 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 234 s. ISBN 80 7226 917 8.
[5] HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1987. 255 s. ISBN 60 047 87.
[6] HAMPL, M., JEŽEK, J., KÜHNL, K. Sociálněgeorafická regionalizace ČSR. In: Acta Demographica II , Praha, ČSDS při ČSAV 1978, s. 1 – 286.
[7] HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. 1. vyd. Praha: DemoArt, 2005. 147 s. ISBN 80 86746 02 X.
[8] KUNC, J., TONEV, P., GREPOVÁ, Z., SZCZYRBA, Z. (2012): Perspektivy nákupních center v České republice s důrazem na lokalizaci v urbánním prostředí: příklad města Brna [Prospects of Czech shopping centres in view of their urban localization – the example of the city of Brno]. Urbanismus a územní rozvoj XV (2), 14 20.
[9] MARYÁŠ, J., VYSTOUPIL, J. Ekonomická geografie . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 153 s.
[10] MARYÁŠ, J. Dojížďka do škol a za službami. In Atlas obyvatelstva . Geografický ústav ČSAV – Federální statistický úřad, Brno Praha 1987.
[11] MARYÁŠ, J. K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. In Zprávy geografického ústavu ČSAV . roč. 20, č. 3. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1983. s. 61 76. ISSN 0375 6122. 86 [12] MARYÁŠ, J. Nadmístní střediska maloobchodu a služeb v ČSSR a jejich sféry vlivu. (Výzkumná zpráva) Brno: Geografický ústav ČSAV, 1988. 96 s.
[13] MARYÁŠ, J. Nové územně správní členění České republiky – pověřené obce III. stupně. In: Téoria a prax verejnej správy. Košice: Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, 2003. s. 109 – 113. ISBN 80 7097 551 2.
[14] MARYÁŠ, J. Vybrané aspekty hodnocení obslužné vybavenosti v Československu. (Výzkumná zpráva) Brno: Geografický ústav ČSAV, 1990. 56 s.
[15] SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. Základy sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Management Press, 2001. 160 s. ISBN 80 7261 038 4.
[16] SZCZYRBA, Z. Maloobchod v ČR po roce 1989: Vývoj a trendy se zaměřením na geografickou organizaci . 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. 126 s. ISBN 80 244 1274 8.
[17] TOUŠEK, V., et al. Ekonomická a sociální geografie. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. 411 s. ISBN 978 80 7380 114 4.
INTERNETOVÉ ZDROJE
Český statistický úřad [online]. c2013, [cit. 2013 02 20]. Dostupné z WWW:
Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013 03 06]. Dostupné z WWW:
Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 201 03 06]. Dostupné z WWW:
Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013 03 06]. Dostupné z WWW:< http://www.czso.cz/lexikon/mos_vdb.nsf/okresy/CZ0533/>.
Mapy České republiky [online]. 2013 [cit. 2013 04 07]. Dostupné z WWW:
Portál regionálních informačních servisů [online]. c2005 08, [cit. 2013 03 17]. Dostupné z WWW:
Portál územní samosprávy [online]. 2013 [cit. 201 03 06]. Dostupné z WWW:
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Registr zdravotnických zařízení Seznam vybraných zařízení dle druhu ZZ a obcí s rozšířenou působností [online]. c2007 [cit. 2013 03 20]. Dostupný z WWW:< www.uzis.cz/system/files/sitzz2011.pdf>.
88 SEZNAM TABULEK
Tabulka 1: Počet obcí uváděných jako hlavní cíle a jejich podíl na úhrnu obcí ...... 24 Tabulka 2: Zkoumané obce a vybrané údaje o nich ORP Litomyšl ...... 37 Tabulka 3: Zkoumané obce a vybrané údaje o nich ORP Moravská Třebová ...... 38 Tabulka 4: Zkoumané obce a vybrané údaje o nich ORP Svitavy ...... 39 Tabulka 5: Zkoumané obce a vybrané údaje o nich ORP Polička ...... 40 Tabulka 6: Vzdálenost v km, do které se uskuteční 90% cest za nákupy a službami ...... 44 Tabulka 7: Koeficienty hodnocených obslužných procesů a počty jejich středisek dle hlavních cílů ...... 46 Tabulka 8: Nejvýznamnější nadlokální střediska v oblasti zdravotnictví ...... 51 Tabulka 9: Nejvýznamnější mikroregionální střediska v oblasti zdravotnictví ...... 54 Tabulka 10: Nejvýznamnější nadlokální střediska v oblasti školství ...... 59 Tabulka 11: Nejvýznamnější mikroregionální střediska v oblasti školství ...... 62 Tabulka 12: Nejvýznamnější nadlokální střediska v oblasti maloobchodu a služeb ...... 67 Tabulka 13: Nejvýznamnější mikroregionální střediska v oblasti maloobchodu a služeb ...... 70 Tabulka 14: Nejvýznamnější nadlokální střediska komplexního regionu ...... 72 Tabulka 15: Nejvýznamnější mikroregionální střediska komplexního regionu ...... 75 Tabulka 16: Počet obyvatel obcí na Svitavsku a reprezentativní vzorek ...... 77 Tabulka 17: Zdravotnický region ...... 80 Tabulka 18: Školský region ...... 80 Tabulka 19: Region maloobchodu a služeb ...... 81 Tabulka 20: Komplexní region ...... 82
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1: Územní obvody okresu Svitavy ...... 36 Obrázek 2: Nadlokální střediska zdravotnictví a jejich sféry vlivu ...... 50 Obrázek 3: Mikroregionální střediska zdravotnictví a jejich sféry vlivu ...... 53 Obrázek 4: Nadlokální školská střediska a jejich sféry vlivu ...... 58 Obrázek 5: Mikroregionální střediska školství a jejich sféry vlivu ...... 61 Obrázek 6: Nadlokální střediska maloobchodu a služeb a jejich sfér vlivu ...... 66 Obrázek 7: Mikroregionální střediska maloobchodu a služeb a jejich sfér vlivu ...... 69 89 Obrázek 8: Komplexní nadlokální střediska a jejich sféry vlivu ...... 73 Obrázek 9: Komplexní mikroregionální střediska a sféry jejich vlivu ...... 76 Obrázek 10: Dotčené obce ...... 78
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha A – Vzor dotazníku ...... 91
90 Příloha A – Vzor dotazníku DOTAZNÍK
(vedoucí orgány obcí) spádovost za službami
Vážená paní starostko, vážený pane starosto, jmenuji se Lucie Vyhnálková a jsem studentkou Masarykovy univerzity v Brně na Ekonomicko – správní fakultě, oboru Regionální rozvoj a správa. V současné době sbírám informace potřebné ke zpracování mé diplomové práce na téma „Spádovost za službami ve vybraném regionu“. Vaše obec je také součástí této oblasti a tímto se na Vás obracím s žádostí o pomoc při sběru potřebných dat. Děkuji za Vaši spolupráci a za Váš čas. Bc. Lucie Vyhnálková email: [email protected] tel.: 723 913 384 Dotazník vyplňte prosím tak, aby prázdná políčka obsahovala názvy obcí, do kterých se za danou službou dojíždí a to dle intenzity. 1) Ve sloupci „převážně“ bude uvedena jedna obec, kam lidé směřují za danou službou nejvíce. Zároveň můžete vyplnit i další dva sloupce pro částečné a výjimečné cíle. 2) Jestliže za danou službou lidé nejezdí výhradně do jedné obce, vyplníte až políčko „částečně“ – kde uvedete alespoň dvě obce a také můžete vyplnit políčko „výjimečně“ .
91 Vzor: 1. Denní nákupy uskutečňují obyvatelé obce převážně ve Vaší obci, částečně také v Letovicích a výjimečně ve Svitavách. Obec, kde je daná služba navštěvována Zařízení, služba Převážně Částečně Výjimečně 1. Nákup běžného denního zboží (potraviny, Vaše obec Letovice Svitavy drogerie) 2. Denní nákupy uskutečňují obyvatelé obce zhruba stejně v Letovicích a Poličce, výjimečně pak ve Svitavách. Obec, kde je daná služba navštěvována Zařízení, služba Převážně Částečně Výjimečně 2. Nákup běžného denního Letovice zboží (potraviny, Svitavy Polička drogerie) Dotazník vyplnil: Název obce: ZDRAVOTNICTVÍ Obec, kde je daná služba navštěvována Zdravotnické zařízení Převážně Částečně Výjimečně 1. Praktický lékař 2. Dětský lékař 3. Stomatologie 4. Gynekologie 5. Speciální lékař 6. Nemocnice 7. Pohotovost ŠKOLSTVÍ Obec, kde je daná služba navštěvována Školní zařízení Převážně Částečně Výjimečně 1. Mateřská škola 2. Základní škola (I. i II. stupeň)
92 3. Gymnázium, střední škola, odborné učiliště 4. Vyšší odborná škola 5. Vysoká škola MALOOBCHOD A SLUŽBY Obec, kde je daná služba navštěvována Zařízení, služba Převážně Částečně Výjimečně 1. Nákupy běžného denního zboží (potraviny, drogerie) 2. Nákupy běžného textilu a obuvi 3. Běžné služby (kadeřnictví, holičství, čistírna aj.) 4. Návštěva lékárny 5. Nákup běžného průmyslového zboží (elektronika, domácí potřeby) 6. Nákup knih, hudebních a filmových nosičů (CD, DVD) 7. Nákup nábytku 8. Speciální služby (fotograf, oprava hodinek, oprava elektroniky, aj.) 9. Nákup speciálního, výběrového zboží (automobily, šperky, aj.) 10. Návštěva divadla 11. Návštěva kina 12. Návštěva zařízení pro rekreaci a zábavu (bowling, zábava, diskotéka) 13. Návštěva sportovních zařízení (bazén, fitness centra) 14. Návštěva restaurací, kaváren, vináren 15. Návštěva finančních institucí (banky, pojišťovny a jejich pobočky)
93