VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE Studijní obor REGIONÁLNÍ ROZVOJ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

HISTORIE A SOUČASNÝ VÝVOJ MIKROREGIONU SVITAVSKO

Autor: Marcela Vymazalová

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Alois Slepička, DrSc.

2012

Poděkování

Ráda bych poděkovala touto cestou vedoucímu práce panu Ing. Aloisi Slepičkovi, který mi poskytl hodnotné rady a odborné vedení při zpracování této bakalářské práce. Zároveň děkuji jednotlivým představitelům obcí Mikroregionu Svitavsko, kteří mi věnovali svůj čas a poskytly materiály, které byly podkladem pro tuto práci.

2

Prohlašuji,

že jsem předloženou bakalářskou práci vypracovala zcela samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v přiloženém seznamu literatury. Současně dávám svolení k tomu, aby tato bakalářská práce byla umístěna ve vysokoškolské knihovně VŠRR a používána ke studijním účelům v souladu s autorským právem.

V Praze, dne 16. 4. 2012 Podpis studenta

3 Obsah ÚVOD…………………………………………………………………...... 5

1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PARDUBICKÉHO KRAJE ...... 8 1.1 Pardubický kraj ...... 8 1.2 Mikroregion Svitavsko ...... 11 1.3 Historie a současnost Mikroregionu Svitavsko...... 23

2 SOUČASNÝ VÝVOJ MIKROREGIONU SVITAVSKO...... 27 2.1 Obyvatelstvo………………………………………………………………….27 2.2 Hospodářská struktura a zaměstnanost……………………………………....30 2.2.1 Hospodářská struktura...... 30 2.2.2 Zaměstnanost obyvatelstva...... 32 2.3 Občanská vybavenost………………………………………………………...33 2.4 Technická infrastruktura……………………………………………………...37 2.5 Dopravní infrastruktura a dopravní obslužnost……………………………....39 2.5.1 Dopravní obslužnost……………………………………………………....39 2.5.2 Silniční doprava…………………………………………………………..39 2.5.3 Železniční doprava………………………………………………………..40 2.5.4 Letecká doprava…………………………………………………………..40

3 SOUHRNNÉ HODNOCENÍ MIKROREGIONU ...... 41 3.1 Pozitivní rysy současného stavu mikroregionu...... 41 3.2 Hlavní problémy a možnosti využití potencionálu ...... 43

ZÁVĚR………………………………………………………………………...……46

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY………………………………………...….…49

SEZNAM PŘÍLOH…………………………………………………………………52

PŘÍLOHY……………………………………………………………………...…....53

ZÁZNAM O BAKALÁŘSKÉ PRÁCI………………………………………….…..56

4 ÚVOD

Regionalistika je souhrnný (multioborový) vědní obor, který zkoumá jevy a procesy v regionech a vztahy mezi nimi. Vycházejí z geografie (soustředí se na jevy ve vybraném území), ekonomii (zkoumá domácnosti, firmy a ekonomické vztahy mezi nimi), politologii a správní vědy (hodnotí institucionální rámec, ve kterém se regionální subjekty pohybují a jeho vliv na jejich rozhodování), ekologii a samozřejmě základní vědy, jako matematiku, statistiku a informatiku (provádění a vyhodnocování vlastních výzkumů v území). Dalšími oblastmi, kterými se regionalistika nezbytně zabývá, jsou zejména školství, zdravotnictví, sociální péče a sociální politika, bezpečnost a oblast životního prostředí.

Hlavním cílem regionalistiky je rozvoj území koncepčním způsobem. Regionalistika tak hledá všechny cesty, jakými může region dosáhnout vyváženého a udržitelného rozvoje, aniž by byly nepřiměřeně zatěžovány prvky regionálního systému (lidé, firmy, životní prostředí). Jedná se v podstatě o provádění hospodářské politiky na regionální úrovni.

Regionalistika se tedy zabývá studiem regionů a municipalit v širokých socio- ekonomických, společenských a enviromentálních souvislostech. Tato komplexnost je nezbytná pro kvalitní rozvoj měst, obcí a regionů dle měnících se (rostoucích) požadavků na kvalitu života, na poskytované služby, na existující zázemí, a pod…

Mikroregion je sdružení několika obcí za účelem dosažení společného cíle. Typickým rysem takového svazku je vznik z vlastní iniciativy. Nikoliv příkazem nadřízeného orgánu a nebo ze zákona. Jedná se o malý územní celek, který společně usiluje o ekonomický, kulturní a sociální rozvoj těchto sdružených obcí mikroregionu. Jedná se zde především o zajišťování potřeb občanů, o zefektivnění péče obyvatelům daných obcí a všestranný rozvoj mikroregionu.

„Spolupráce mezi obcemi se uskutečňuje: - na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu - na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí podle zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích

5

- zakládáním právnických osob podle Obchodního zákoníku dvěma nebo více obcemi

Mezi mikroregiony se započítávají jak svazky obcí podle zákona číslo 128/2000 Sb., tak sdružení, která byla založena podle Občanského zákoníku (některé mikroregiony jsou stále ještě založeny podle staršího zákona číslo 367/1900 Sb.)“1

Mikroregion má v této pozici několika sdružených obcí jednodušší možnost uplatnění svých společných zájmů a cílů. Jedná-li se především o oblast školství, kultury, cestovního ruchu, zdravotnictví, sociální péče, životního prostředí, veřejného pořádku a mnoha jiných.

Hlavním důvodem spojení obcí v mikroregion je snažší získání finančních prostředků, dotací ze strukturálních fondů Evropské unie. Tímto dosahují větší podpory a mohou snáze plnit své předurčené cíle a zájmy.

Hlavní cíle této bakalářské práce jsou:

 popis a charakteristika Pardubického kraje, včetně Mikroregionu Svitavsko  přiblížení mikroregionu po stránce historické a srovnání současného vývoje území  analýza hlavního problému v mikroregionu, popis příčin vysoké míry nezaměstnanosti a návrh možných opatření ke zlepšení situace

V teoretické části práce je popsán Mikroregion Svitavsko z hlediska historického, který volně navazuje na současný vývoj tohoto území. V následujících kapitolách jsou popsány dané okruhy rozvíjející tento mikroregion a to je zejména:

 obyvatelstvo,  občanská vybavenost,  infrastruktura.

1 výňatek ze zákona č.128/2000 Sb. o obcích

6 V praktické části této práce jsou informace a cenné poznatky, které byly získány formou osobních pohovorů s představiteli jednotlivých obcí a měst mikroregionu. Poté tyto podklady byly následně zapracovány do této práce.

K závěru práce je popis problematiky nezaměstnanosti v této oblasti, popis možných příčin a návrh následných opatření ke zlepšení situace - zaměřit se na danou problematiku a nastínit možný vývoj a možnosti řešení tohoto regionu do budoucnosti.

K městu Svitavy mám osobní vztah. Bydlím zde již od svého narození a proto jsem se rozhodla psát práci na toto téma. Popsat, porovnat a vyhodnotit současný stav tohoto území se stavem minulým (historickým).

7 1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PARDUBICKÉHO KRAJE

1.1 Pardubický kraj

Pardubický kraj s rozlohou 4519km2, počtem obyvatel 516 000 a hustotou osídlení 114 obyvatel/km2 se nachází ve východní části Čech. V tomto kraji nalezneme množství starobylých měst a vesniček, významných památek i přírodních krás, od podhůří Orlických hor a masivu Králického Sněžníku přes Svitavsko, úrodné Polabí až po Železné hory, Žďárské vrchy a Českomoravskou vrchovinu. Pardubický kraj vznikl jako nový územně správní celek s krajským městem Pardubice dne 1.ledna 2000. Zahrnuje území čtyř okresů, a to Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí. Přesto, že s počtem čtyř okresů se řadí mezi menší kraje, z hlediska významu tomu tak není. Tvoří důležité průmyslové a obchodní centrum s rozvinutou infrastrukturou a disponuje také celou řadou přírodních, kulturních a historických hodnot. Na území kraje se nachází 451 obcí, z toho 34 měst, 6 městysů, 15 obcí s rozšířenou působností a 26 obcí s pověřeným obecním úřadem. Sídlo kraje se nalézá ve statutárním městě Pardubice. Pardubický kraj se rozprostírá převážně na východě Čech, na katastrálním území Velká Morava, Červená Voda, Šanov, Moravský Karlov, Bílá Voda, Mlýnice, Mlýnický Dvůr, Cotkytle, Strážná, Tatenice, Krasíkov, Lubník a okolím Svitav a Moravské Třebové zasahuje i na historické území Moravy. Na východě sousedí s Olomouckým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s krajem Vysočina, na západě se Středočeským krajem, na severozápadě s Královéhradeckým krajem a na severu s polským Dolnoslezským vojvodstvím. Nejvýznamnější z řek, které protékají Pardubickým krajem, je Labe, podél jehož toku se rozprostírá Polabská nížina. Ta tvoří součást České tabule. Větší část území odvodňuje Labe, nejdelší zdejší řekou je levobřežní labský přítok Chrudimka. Část lokality na Svitavsku odvodňuje Svitava, přítok řeky Moravy. Územím prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem.

Současný Pardubický kraj neoplývá jen významnými architektonickými památkami, ale zrcadlí se v něm pestrá tvárnost české krajiny. Patří mezi nejrozvinutější části České republiky a přesto si dokázal uchovat svoji přírodní krásu a bohatství. Je to kraj vrcholového

8 sportu, bohaté kultury a kvalitního vzdělávání. Má atraktivní logistickou polohu, leží v centrální části Čech, 100 km od hlavního města Prahy. Je protkán všemi hlavními dopravními komunikacemi, tedy evropským koridorem, dálniční sítí České republiky a v budoucnu i splavnou řekou Labe s přístavem. Nachází se zde také mezinárodní letiště Pardubice. Za dobu své existence si Pardubický kraj vybudoval vlastní identitu. Zajistil vznik krajských institucí jako je Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje, vojenské velitelství, zastoupení Českého statistického úřadu, pobočka krajského soudu či nemocnice, navázal partnerské vztahy se zahraničními regiony v Německu, Polsku, Francii, Itálii a Slovensku, čímž se připojil k evropské integraci, a otevřel své zastoupení v centru Evropské unie, Bruselu. V kraji se koncentruje průmysl, ale i komerční a veřejné služby. Průmyslová výroba má pestrou strukturu. Nejsilnější je všeobecné strojírenství, dále pak průmysl textilní, oděvní, kožedělný a nejvyšší podíl na celostátní produkci má průmysl chemický. V poslední době kraj zaznamenává významný zájem zahraničních investorů, kteří využívají nabídek připravených průmyslových zón. Ve městě v oblasti Polabí je rozvinutý potravinářský průmysl. Doma i v zahraničí se Pardubice proslavily výrobou vynikajícího perníku. Školství je v Pardubickém kraji na vysoké úrovni. Funguje zde množství škol různých stupňů a typů. Kromě mateřských a základních škol mohou děti navštěvovat základní umělecké školy či střediska volného času pro děti a mládež. Pro dospívající jsou připraveny učňovské školy, gymnázia a široká škála různorodých středních škol. V kraji se nachází Univerzita Pardubice, kterou navštěvuje téměř deset tisíc studentů. Vysokou úroveň prokazuje také zdravotnictví. O zdraví občanů se starají samostatné ordinace lékařů různých specializací, zdravotní střediska, polikliniky či přímo krajská nemocnice v Pardubicích. Představuje největší zdravotnické zařízení Pardubického kraje a náleží k velkým nemocnicím České republiky. Nemocnice je výukovou základnou pro studenty Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Obce i města Pardubického kraje žijí bohatým kulturním životem. Hlavní kulturní centrum tvoří město Pardubice, ale významná jsou ostatní větší sídla. Téměř v každém městě nalezneme muzeum nebo galerii, všechny svým způsobem jedinečné. Například Východočeské muzeum v Pardubicích nabízí ke zhlédnutí mimo jiné nádhernou expozici skla, celoevropský význam má chrudimské Muzeum loutkářských kultur a českou historii ojedinělým způsobem představuje rozsáhlé Muzeum řemesel v Letohradě.

9 V historických městech Pardubice, Chrudim, Litomyšl nebo Polička se již tradičně pořádají koncerty vážné i moderní hudby, divadelní a šermířská vystoupení, rytířské slavnosti, ukázky scénického a historického šermu a oblíbené jarmarky s tradičním zbožím, hudbou i kejklíři. Krajina východních Čech nabízí nepřeberné množství přírodních krás. Trávení volného času za hranicemi měst a vesnic tak lidem přináší mnoho příjemných chvil a zážitků. Pro krajinu a přírodu Pardubicka je typická rozmanitost a kontrasty. Reliéf se zvedá z úrodné nížiny Polabí až k Orlickým horám a Kralickému Sněžníku, který bývá nazýván střecha Evropy, protože se tu nachází hlavní evropské rozvodí. K nejkrásnějším přírodním lokalitám kraje patří Toulovcovy a Městské Maštale, spletité systémy skalních rozsedlin a jeskyní. Kraj nabízí hustou a kvalitně značenou síť turistických tras. Ty jsou napojeny na naučné stezky seznamující návštěvníky s nejzajímavějšími místy dané oblasti a rozšiřující jejich povědomí a znalosti o prostředí lokality. Mezi přírodní zajímavosti určitě patří Chráněná krajinná oblast Železné hory, Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy, Chráněná krajinná oblast Orlické hory, oblast Polabí či masiv Králického Sněžníku, třetí nejvyšší hory České republiky. Návštěvníkům Pardubického kraje se nabízejí také mnohé možnosti sportovního využití, a to v zimě i v létě. Na své si tu přijde každý, kdo se chce odreagovat, aktivně si odpočinout nebo třeba zažít něco neopakovatelného. Pro své výhodné klimatické podmínky a dostatek sněhu v zimní sezóně patří k vyhledávaným regionálním lyžařským střediskům obce Čenkovice či Dolní Morava. Aktivní turistika je pomyslnou značkou určitého standardu služeb, připravenosti, nevšednosti a pestrosti aktivit, pro níž lze zažít spoustu zábavy a intenzivních zážitků najednou. Patří sem například pěší turistika, cykloturistika, vodáctví a moderní adrenalinové sporty jako horolezectví, paragliding… Pardubický kraj nabízí využití nejrůznějších sportů, aktivit i služeb v oblasti netradiční dovolené.

10

Obrázek č.1 Pardubický kraj Zdroj: ČSÚ

1.2 Mikroregion Svitavsko

Mikroregion Svitavsko o rozloze 27 100 ha leží v jihovýchodní části Pardubického kraje, v morfologicky členitém terénu Svitavské pahorkatiny a nadmořskou výškou od 400 do 670 m. n. m. Územím prochází evropská rozvodnice Labe – Dunaj. Území mikroregionu náleží k povodí řeky Svitavy a zaujímá plochu téměř 230 km2, na které ve dvou městech a čtrnácti obcích žije 26 700 obyvatel. Region Svitavy je v současné době tvořen pěti územními celky, a to mikroregionem Svitavsko, Litomyšlsko, Moravsko – Třebovsko – Jevíčsko a Poličsko. Označení Svitavsko se tímto přeneslo na menší územní jednotku – mikroregion.

11 Obecně lze všechny mikroregiony okresu Svitavy charakterizovat jako velmi řídce osídlené. Tento dramatický pokles obyvatel nastal po roce 1945, kde došlo k odsunu obyvatel německé národnosti. Region Svitavy patří z řady důvodů, mezi které se především řadí vysoká míra nezaměstnanosti k problémovějším oblastem v České republice. Dlouhodobě se řadí k regionům s nižší ekonomickou výkonností, industriální produkce prochází recesí a transformované zemědělství je v útlumu. Rovněž rozvoj drobného a středního podnikání je nedostačující, ale situace se pomalu příznivě zlepšuje. Nepříznivou skutečností je nízký objem investic a rozvoj stávajících podniků. Svitavsko patří k regionům se soustředěnou podporou státu a bylo zařazeno mezi hospodářsky slabé regiony. Možné příležitosti ke změně pro region Svitavsko představují investiční pobídky a podpora malého a středního podnikání. Ale i přes tyto nepříznivé skutečnosti je tento region vyhledávanou oblastí pro turisty, kteří touží po výletech a regeneraci sil v klidné a dosud ekologicky vyvážené krajině. Mikroregion vznikl jako přirozený a vnitřně spjatý celek zejména geograficky, infrastrukturou i ekonomickými vazbami. Město Svitavy tvoří přirozené centrum státní správy, služeb, menších pracovních příležitostí, kultury a vzdělávání, dobře dopravně přístupné po silnici i železnici. Mikroregion tvoří dvě města a menší i větší obce venkovského charakteru, které byly založeny za účelem spolupráce a koordinace při rozvoji území v roce 2000 jako svazek obcí. Svazek dnes sdružuje celkem 2 města a 14 obcí : město Svitavy, město Březová nad Svitavou a obce Dětřichov, Hradec nad Svitavou, Javorník, Kamenná Horka, Karle, Koclířov, Kukle, Mikuleč, Opatov, Opatovec, Pohledy, Radiměř, Sklené a Vendolí.

Spolupráce a koordinace tohoto mikroregionu je v zájmu společného cíle, který se týká především následujících oblastí : - rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu, - spolupráce se zahraničními regiony, - společné péče o kulturní památky, pořádání kulturních, sportovních a vzdělávacích akcí, - společného řešení dopravní obslužnosti a technické infrastruktury, - společného řešení sociálních služeb, školství a zdravotní péče, - snahy o přilákání nových investorů do této oblasti s novými pracovními příležitostmi pro zdejší obyvatele.

12

Obrázek č.2 Mikroregion Svitavsko Zdroj: ČSÚ

Město Svitavy Město Svitavy se rozkládá na hranici Moravy a Východních Čech na rozloze 3 133 ha, v nadmořské výšce 435 m. Je součástí Pardubického kraje a bývalým okresním městem s téměř 18 tisíci obyvateli, zároveň tvoří kulturní a správní centrum pro spádovou oblast pro 2 města a 14 obcí, v nichž žije dalších asi 10 tisíc obyvatel. Svitavy jsou významným průmyslovým centrem. Převládá zde textilní a strojírenský průmysl, reprezentovaný podniky Svitap J. H. J., Vigona a.s., Tos a.s., Fibertex a.s. a Westvaco a.s.

13 Město vzniklo v místě středověkých kupeckých stezek, při brodu přes řeku Svitavu, kde bylo v polovině 12. století založeno malé sídlo při kostele sv. Jiljí. O místo se zajímal olomoucký biskup Bruno ze Schauenburga a v roce 1256 se v jeho listině poprvé objevilo pojmenování města Svitavy. Svitavy se staly od 16. století městem tkalců a soukeníků. V 18. století rozvoj města zastavily války o rakouské dědictví a hlavně obrovský požár v roce 1781. Železnice v polovině 19. století přivedla do města průmysl, zvláště textilní. Až do roku 1945 zaznívala na náměstí a svitavských ulicích němčina jako jazyk původních obyvatel. Historie Svitav se odráží v mnoha památkách. Náměstí zrekonstruované v letech 1993 - 1994 je pýchou města a učebnicí architektury. Duchovní obzor rozšiřovaly církevní chrámy. Barokní přestavby zakryly původní románskou či gotickou podobu, ale kostely sv. Jiljí, Navštívení P. Marie a sv. Josefa, stejně tak jako množství barokních soch, připomínající rozvoj města v 18. a 19. století. Dějiny jsou tvořeny především příběhy lidí. K nejznámějším rodákům patří rozporuplný Oskar Schindler, významnou stopu zde také zanechal mecenáš města V. O. Ottendorfer a také oběť nacistického běsnění prof. Viktor Felber, rektor ČVUT. Současné Svitavy žijí moderním životem. Byly vybudovány nové inženýrské sítě a bytové i rodinné domy. Město se pečlivě stará o zeleň a o veřejný pořádek. Obyvatelé mohou využívat multifunkční, kulturní a vzdělávací centrum Fabrika. Budova byla přestavěna z chátrající textilní továrny za podpory evropských fondů. Odehrávají se zde společenské a kulturní akce a výstavy. K občanské vybavenosti města patří pět mateřských škol, pět základních škol, gymnázium a dvě střední školy. Dále jsou to tři pobočky pošt, policie, banky, pojišťovny, kulturní dům, veřejná knihovna, nemocnice, zdravotnické zařízení, lékárna, dům s pečovatelskou službou pro seniory, mateřské centrum Krůček, autobusové i vlakové spojení, hotel Slavie a Národní dům, penzion, restaurace, služby veřejnosti, turistické ubytovny a obchodní zóna na okraji města. O společenský a kulturní život obyvatel pečuje městský úřad a několik sdružení, spolků a organizací, které pořádají celou řadu společenských, kulturních, sportovních a vzdělávacích akcí. Turistům může město nabídnout prohlídku pěkně zrekonstruovaného náměstí, které má druhé nejdelší podloubí v České republice. Mohou také navštívit muzeum a galerii, kde zhlédnou spoustu zajímavostí týkající se historie města Svitav. Milovníkům sportu slouží svitavská sportovní hala Na Střelnici a areál nového sportovního stadionu s tenisovými kurty, in-lineovou dráhou a restaurací. Ve městě je rovněž

14 krytý plavecký bazén, nově zrekonstruované koupaliště a zimní stadion. Toulek chtivým návštěvníkům se doporučuje výšlap po naučné stezce na českomoravské pomezí či stezku k pramenům řeky Svitavy, do oblasti, kde pramení řeka Svitava.

Město Březová nad Svitavou Město Březová nad Svitavou se rozkládá na nadmořské výšce 383 m, asi 12 km jižně od Svitav. V současné době má katastrální výměru 1 270 ha a 1 715 obyvatel. Městem protéká řeka Svitava, jejíž tok je rozděluje na českou a moravskou část. Březová byla založena kolonizací olomouckého biskupství někdy kolem roku 1300. O vzniku města není dochováno mnoho zpráv, je ale známo privilegium krále Vladislava II. Jagellonského z roku 1497 mylně považované za doklad povýšení obce na město. Tím byla nastartována zlatá doba města, které bylo v 16. století obdařeno dalšími výsadami od olomouckých biskupů. Mezi místní pamětihodnosti a zajímavosti patří obdélníkově protáhlé náměstí s barokními a empírovými domy vystavěné do dnešní podoby kolem roku 1800. A také farní kostel sv. Bartoloměje vybudovaný snad ve 14. století byl renovován a do dnešní podoby přestavěn v 17. století. K velmi dobré občanské vybavenosti města patří mateřská a základní škola, pošta, oddělení policie, banka, pojišťovna, kulturní dům, veřejná knihovna, zdravotnické zařízení, lékárna, dům s pečovatelskou službou pro seniory, mateřské centrum, autobusové i vlakové spojení, hotel, penzion, turistická ubytovna a několik obchodů, restaurací a služeb. Milovníci pohybových aktivit mohou využít školní tělocvičnu, 4 víceúčelová hřiště, koupaliště, turistickou stezku, která prochází Údolím řeky Svitavy a také nové cyklotrasy.

Obec Dětřichov Východočeská obec Dětřichov leží v těsné blízkosti hranic mezi Čechami a Moravou. Její součást tvoří v horní části osada Víska a uprostřed lesů jihovýchodní osada Vysoké Pole. Na katastrálním území o rozloze 1 567 ha žije 315 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází až z roku 1347. V centru vsi se nachází kostel sv. Petra a Pavla, u nějž stojí zrekonstruovaný kříž. Současná vesnice patří ke členům Mikroregionu Svitavsko, funguje tu knihovna, kulturní zařízení, mateřská škola, obchod, autobusová zastávka, veřejný vodovod, hřiště a pohostinství.

15 Obec Hradec nad Svitavou Obec Hradec nad Svitavou se nachází téměř 4 km jižně od Svitav v údolí řeky Svitava v nadmořské výšce 480 m. Na katastrálním území o velikosti 2 474 ha žije 1 708 trvale hlášených obyvatel. Nejstarší písemné zmínky o vsi se dochovaly z roku 1270, kdy je připomínána hradecká fara s kostelem sv. Kateřiny jako biskupský majetek. První zmínkou obec dokazuje, že vznikla při středověké kolonizaci koncem 13. století jako léno olomouckých biskupů. Rozkvět vesnice spadal do 15. století, kdy jí byly uděleny výsady ohledně práva várečného, sladovnického, obchodu se solí a svá panství zde mělo více vlastníků. Od této doby spravovalo část vesnice město Svitavy a od roku 1630 pak město Svitavy spravovalo celou obec. Nejvýznamnější historickou památkou tvoří již zmiňovaný, původně gotický, kostel sv. Kateřiny. Mezi další sakrální památky patří kaple zasvěcená Panně Marii a několik křížů, které jsou roztroušeny po celé obci. Současný Hradec nad Svitavou se řadí ke členům Mikroregionu Svitavsko, jenž si klade za cíl realizaci strategického plánu trvale udržitelného rozvoje regionu a dalších aktivit v oblasti ekonomického rozvoje, rozvoje venkova, kvality života, ochrany životního prostředí, rozvoje cestovního ruchu a propagace regionu. Vesnice má vybudován veřejný vodovod a plynofikaci. Občané mohou využívat obecní úřad, poštu, knihovnu s internetem, kulturní zařízení, mateřskou a základní školu, ordinace lékařů, prodejny potravin a hostinec. Seniorům slouží dům s pečovatelskou službou. Obcí prochází železniční trať z Brna do České Třebové a souběžně s ní silnice z Letovic do Svitav, stejným směrem vede po levém břehu řeky Svitavy místní silnice do sousedící obce Radiměř. Sportovat lze na fotbalovém hřišti, víceúčelovém hřišti, v tělocvičně ZŠ a v létě na koupališti. Obec žije bohatým společenským životem. Každoročně se zde koná výstava drobného zvířectva a tradiční květnová pouť. K vyhlášeným akcím patří také Mikulášská besídka, rozsvěcení vánočního stromu, vánoční koncert v kostele. Obecní úřad zabezpečuje vítání občánků a v případě zájmu svatební obřady. Také zde působí Sbor dobrovolných hasičů, Český červený kříž, myslivecké sdružení, chovatelé drobného zvířectva, chovatelé holubů, zahrádkáři, šipkařské družstvo a fotbalový oddíl.

16 Obec Javorník Ves ležící asi 4 km severozápadně směrem od Svitav na samotných hranicích mezi Čechami a Moravou, má katastrální výměru 570 ha. Svůj domov zde v současnosti našlo 372 stálých obyvatel. Nejstarší zprávy o Javorníku pocházejí z roku 1317. Jeho dominantou tvoří pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice s hranolovou věží, postavený kolem roku 1800. V kapli jsou tradičně pořádány vánoční koncerty. V posledních letech došlo v obci k dynamickému rozvoji. Přibývají stavby rodinných domů a postupně dochází k rekonstrukci místních komunikací i dalších inženýrských sítí. K využití volného času dětí a mládeže slouží především sportovní rekreační areál Březinka. Východně od Javorníka se nachází pramenná oblast řeky Svitavy s lesním jezírkem a naučnou stezkou.

Obec Kamenná Horka Obec, ve které dnes bydlí 298 trvale přihlášených obyvatel, leží necelých 5 km jihovýchodně od města Svitavy při silnici z Hradce nad Svitavou na Hřebeč. Katastrem procházela zemská hranice mezi Čechami a Moravou. Celkové území nyní zaujímá 1 575 ha a průměrná nadmořská výška činí 525 m. Osada byla založena v roce 1266 kolonizací olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburga. Dominantu obce dodnes tvoří farní kostel sv. Máři Magdalény, o němž první zmínka pochází ze 14. století. V posledních letech byl v Kamenné Horce vybudován veřejný vodovod a proběhla zde oprava komunikací. Občané zde mohou využívat kulturní dům, kde se pravidelně pořádají plesy, taneční zábavy, svatby, schůze a různá taneční, hudební i divadelní vystoupení. Dále je zde obchod s potravinami i smíšeným zbožím, pohostinství a autobusová zastávka. Společenský život organizuje obecní úřad s fotbalovým klubem a sponzory z řad podnikatelů z Kamenné Horky i okolí. Obec je využívána k rekreaci a zahrádkaření. Okolí Kamenné Horky bývá často vyhledáváno především milovníky jízdy na koni, houbaření, pěší turistiky a jízdy na kole. Vesnicí prochází turistická trasa a také cyklostezka vedoucí ze Svitav přes Kamennou Horku na Hřebeč.

17 Obec Karle Východočeská obec s nezvyklým názvem Karle leží západním směrem od Svitav. K vesnici náleží místní část Ostrý Kámen. Na katastrálním území o rozloze 1 901 ha trvale žije 395 obyvatel. První písemná zmínka o Karli se dochovala z roku 1336. Dominantu vsi tvoří gotický kostel sv. Bartoloměje. Vesnice má vybudován veřejný vodovod, občané mohou využívat knihovnu, mateřskou školu, pohostinství, fotbalové hřiště a nové víceúčelové sportovní a kulturní zařízení. Spolkovou činnost v místě představuje Sbor dobrovolných hasičů. K oblíbeným akcím patří výstavy, koncerty, taneční zábavy, večery folku, country, dětské soutěže a fotbalové utkání.

Obec Koclířov Obec Koclířov leží na trase mezi Svitavami a Moravskou Třebovou. Její katastr tvoří výběžek historického českého území, vklíněného do Moravy. Obec leží v centru bývalého německého jazykového ostrova. Rozloha katastrálního území činí 1 730 ha a současný počet obyvatel je 701. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1347. Nejvýznamnější památku tvoří původně gotický, roku 1770 barokně přestavěný kostel sv. Jakuba a sv. Filomény. Okolí Koclířova je protkáno cestami, vhodnými pro kolo i pěší turistiku, v zimě pro běžkaře. Koná se tu mnoho společenských akcí i regionálního významu a to jsou regionální výstavy zahrádkářů, plesy, sportovní akce a jiné.

Obec Kukle Obec Kukle se nachází 4 km severně od města Svitavy na hranici Čech a Moravy a na rozvodí Černého a Severního moře. Katastrální území vesnice se rozkládá na 296 ha z převážné většiny lesa a její nadmořská výška se pohybuje okolo 500 m. Kukle patří k nejmenším obcím na Svitavsku. V současné době zde žije 61 trvale hlášených obyvatel. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1748. Kukle patřily k panství Litomyšlskému a jako sudetské území byla většina původních obyvatel německé národnosti. Čechy byla vesnice osídlena až po roce 1945 a stala se osadou obce Mikuleč. Od roku 1990 tvoří samostatnou obec.

18 Nachází se zde naučná stezka Mikroregionu Svitavsko nazvaná Českomoravské pomezí. Dnešní Kukle se řadí ke členům svazku obcí Mikroregionu Svitavsko, jehož cílem je realizace strategického plánu trvale udržitelného rozvoje regionu a dalších aktivit v oblasti ekonomického rozvoje, rozvoje venkova, kvality života, ochrany životního prostředí, rozvoje cestovního ruchu a propagace regionu. Ve vsi chybí stavby občanské vybavenosti jako je budova obecního úřadu, škola, školka či obchod. Dopravu obyvatel za vzděláním, do zaměstnání či za zábavou umožňují autobusové spoje. Okolí vsi Kukle se výborně hodí k provozování turistiky, cykloturistiky a běžkaření. Je zde zachovalá příroda, lesy plné hub a z hřebenu krásné výhledy na město Svitavy, Orlické hory a při dobré viditelnosti i na Praděd.

Obec Mikuleč Na půli cesty mezi Svitavami a Litomyšlí, nedaleko česko-moravských hranic leží pohorská obec Mikuleč. Vesnice se rozkládá na katastrálním území o velikosti 991 ha, s nadmořskou výškou 495 m a trvale zde žije 217 obyvatel. Historie obce je spjata s obdobím kolonizace, kterou na Litomyšlsku prováděl tamější premonstrátský klášter a během níž na české území přicházeli němečtí kolonisté. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1347. Dominantu Mikulče tvoří původně gotický kostel sv. Jiří, který byl na začátku 18. století barokně přestavěn. V současnosti má obec Mikuleč svůj znak i vlajku a řadí se ke členům Mikroregionu Svitavsko. Občanům je k dispozici obecní úřad, knihovna, kulturní dům, obchod, restaurační zařízení a sportovní hřiště. Dopravu do zaměstnání, do škol i za kulturou zajišťují autobusové spoje. V místě působí hasičský sbor, svaz chovatelů, fotbalový a hokejový oddíl.

Obec Opatov Vesnice Opatov leží severním směrem od východočeského města Svitavy v nadmořské výšce 450 m. Na katastrální rozloze 2 973 ha žije 1 154 trvale hlášených obyvatel. K obci náleží osady Hvězda a Nový Rybník. Osada Opatov byla založena roku 1247 opatem Hermanem z litomyšlského opatství. Za vlády Karla IV. v roce 1364 byl Opatov dokonce povýšen na městečko. V obci se nachází několik historických památek. V centru stojí starobylý gotický kostel sv. Antonína založený

19 v 1. polovině 13. století. A v severní části Opatova stojí kaple sv. Jana Nepomuckého postavena v roce 1722. Od roku 2000 je Opatov členem svazku obcí Mikroregion Svitavsko, které založily menší i větší obce venkovského charakteru za účelem spolupráce při rozvoji území. V současné vesnici funguje poštovní úřad, knihovna, mateřská a základní škola, kulturní dům, několik obchodů, ordinace obvodní, dětské a zubní lékařky. Obec má vybudovanou plynofikaci a napojení na veřejný vodovod. Do zaměstnání či za kulturou se mohou občané dopravovat vlakovými nebo autobusovými spoji. Spolky a sdružení v místě zastupují dobrovolní hasiči, Myslivecké sdružení, TJ Sokol, včelaři a chovatelé, klub důchodců a hokejové mužstvo, kteří se spolu s obecní kulturní komisí aktivně podílejí na tvorbě bohatého společenského života ve vsi. Krajina Opatova i jeho širší okolí s rybníky a lesy nabízí své půvaby ve všech ročních obdobích stálým obyvatelům i hostům. Návštěvníci ocení klidný pobyt v příjemném prostředí s cykloturistikou, procházkami či houbařením.

Obec Opatovec Obec leží na Svitavské pahorkatině v lehce zvlněné kopcovité krajině v nadmořské výšce 438 m. Skládá se z bývalých osad, dnes místních částí, Opatovec, Košíře, Český Lačnov, Starý Valdek a Nový Valdek s celkovou rozlohou 707 ha a počtem 636 trvale přihlášených obyvatel. Území se rozkládá v oblasti evropského rozvodí Černého a Severního moře. Dějiny poměrně dlouhé vsi jsou neodmyslitelně spojeny s historii sousedního Opatova. Obec byla založena na panské půdě kolem roku 1697, ale specifikovat přesné datum založení není vůbec snadné vzhledem k tomu, že je tvořena vícero osadami. Dříve býval Opatovec čistě zemědělskou vsí se zastoupením mlynářského průmyslu a drobných řemesel. Jeho historickou dominantu tvoří pozdně barokní kaple sv. Václava z roku 1850 s barokním zařízením. V osadě Košíře se nachází farní kostel Narození Panny Marie z roku 1793, jenž tady spolu s farou a hřbitovem tvoří významný architektonický celek. Kostel byl opraven roku 1844 a poslední rekonstrukce na něm proběhla v roce 1997. Opatovec se v posledních letech zaměřil na výstavbu plynofikace, opravu místních komunikací a stavbu rodinných domů. Děti navštěvují místní mateřskou školku a základní školu pro první stupeň. Obyvatelé mohou dále využívat veřejný vodovod, obecní úřad, kulturní dům, knihovnu s internetem, tělocvičnu, víceúčelové hřiště na volejbal, nohejbal,

20 basketbal, tenis, malou kopanou, Jednotu spotřebního družstva Svitavy, prodejnu potravin, pohostinství, kadeřnictví, autoelektro, zednictví a zemědělské obchodní družstvo. Společenské vyžití kromě úřadu a školy poskytuje TJ Sokol, Sbor dobrovolných hasičů, Svaz žen, Myslivecké sdružení, Český svaz zahrádkářů, Český svaz včelařů a Mateřské centrum Tlapička, které pravidelně organizují celou řadu kulturních, společenských a sportovních akcí. Také turisté a návštěvníci si v Opatovci přijdou na své. Přes obec vede dálková cyklotrasa Hradec Králové – Břeclav.

Obec Pohledy Obec s 344 stálými obyvateli a nadmořskou výškou 495 m se rozprostírá na Svitavské pahorkatině. Katastr tvořený dvěmi územními celky má celkovou výměru 1 991 ha. Dějiny obce Pohledy jsou úzce spjaty s historii sousední Horní Hynčiny, se kterou dnes tvoří jeden správní celek. Obě vsi byly založeny německou kolonizací olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburga kolem roku 1270. V Hynčině se nachází kostel sv. Mikuláše, socha sv. Jana Nepomuckého a několik malebných usedlostí a chalup. V Pohledech pak kaple sv. Víta se sochou ukřižovaného Ježíše Krista. K občanské vybavenosti se zde řadí obecní úřad, kulturní dům, obchod, pohostinství, autobusové spojení a dvě víceúčelová hřiště. O společenský život pečuje kromě úřadu také Sbor dobrovolných hasičů. Místní lidé se mohou každoročně scházet na tradičním únorovém masopustu, prázdninovém Dětském dni či předvánoční Mikulášské nadílce. Okolí vesničky nabízí vhodné podmínky k odpočinku i aktivní rekreaci. Územím prochází dvě cyklostezky a turistická trasa.

Obec Radiměř Obec s 1 069 obyvateli v nadmořské výšce 485 m leží v nádherném prostředí, ve kterém se projevují rysy Českomoravské vrchoviny. Oblast charakterizuje vrásčitá krajina, která je zvlněná, pokrytá lesy, pastvinami a zemědělskou půdou. Katastr s celkovou výměrou celé obce je 2 858 ha.

21 Písemné prameny dokládají existenci Radiměře již v roce 1291. V horní části vsi stojí kaple sv. Jana Nepomuckého z druhé poloviny 18. století, v dolní části potom kaple sv. Josefa z poloviny 19. století. Obec má vybudovanou velmi dobrou infrastrukturu a občanskou vybavenost. Obec Radiměř se skrývá v dlouhém údolí, z jehož úbočí se nabízí nádherný výhled jak na samostatnou vesnici, tak do dáli, kde jsou vidět Svitavy a okolní obce. Mezi turistické zajímavosti patří v první řadě krásné okolí skýtající plno příležitostí k výletům do přírody. Sportovci jistě ocení dva volejbalové kurty, pěkné fotbalové hřiště se zázemím, tenisový kurt a velmi oblíbený lyžařský vlek.

Obec Sklené Obec, ve které žije 234 obyvatel, se nachází asi 7 km jihovýchodně od Svitav v nadmořské výšce 510 m. Katastrální území zabírá 996 ha. První listinný doklad z roku 1317 jmenuje Sklené jako součást biskupských lén ve svitavské provincii. Dominantou širokého okolí představuje zdejší secesní kostel sv. Petra a Pavla z roku 1914. K dalším pamětihodnostem obce se řadí sochy Nejsvětější Trojice a sv. Jana Nepomuckého, kamenný kříž a téměř 400 let starý památný strom Tis červený. Vesnici tvoří malebné usedlosti podél silničky od Svitav na obec Křenov. Obyvatelé zde využívají obecní úřad, kulturní zařízení, veřejnou knihovnu, autobusovou zastávku, prodejnu se smíšeným zbožím a oblíbenou Hospůdku u Ludvíka. Návštěvníci a rekreanti jistě ocení klid a vůni okolních lesů, milovníci aktivního pohybu zase procházející turistickou trasu a dvě cyklostezky.

Obec Vendolí Obec s osobitým rázem leží asi 4 km jihozápadně od města Svitavy, podél silnice do Hradce nad Svitavou a Vendolského potoka. Katastr zaujímá 2 068 ha a v současnosti zde žije 919 trvale hlášených obyvatel. První zpráva o vsi se objevila v seznamu obcí přináležejících k panství olomouckých biskupů v letech 1318 – 1326. Z pamětihodností se zde dochoval dominantní kostel sv. Ondřeje z poloviny 13. století, raně barokní fara a celá řada křížů.

22 K občanské vybavenosti se ve Vendolí řadí obecní úřad, mateřská i základní škola, pošta, kulturní dům, veřejná knihovna, autobusová zastávka, vlaková zastávka, Sbor dobrovolných hasičů, 2 tělocvičny, 2 víceúčelová hřiště , jízdárna koní, obchody a restaurace. U domu s číslem popisným 210 stojí památkově chráněná Lípa srdčitá, která byla v roce 2006 vyhlášena Stromem roku v Pardubickém kraji. Tento 500 let starý strom má obvod kmene kolem 700 cm a výšku 28 m.

1.3 Historie a současnost Mikroregionu Svitavsko

Na samotné hranici východních Čech v mírně zvlněné krajině Svitavské pahorkatiny leží město, jež patří k nejstarším městům svého kraje. Středověcí osadníci založili kdysi dávno u brodu přes říčku malou ves, která se během staletí rozrostla do mnohotvárných podob-od středověkého města až po kulturně hospodářské centrum bývalého okresu a kraje. Svitavy – město, kde v současnosti žije 26 700 obyvatel, včetně všech přilehlých obcí, začalo psát svoji kroniku ve 12. století. Premonstrátští mniši z Litomyšle založili někdy v polovině tohoto století v těsné blízkosti kupeckých stezek, osadu s kostelem na levém břehu řeky, jež dostala jméno podle této řeky Svitavy. Kostel zasvětili sv. Jiljí a území si začlenili do litomyšlského klášterního panství. V polovině 13. století přišli do svitavských lesů němečtí osadníci, které povolal olomoucký biskup Bruno ze Schauenburga. Olomoucké biskupství si činilo nárok na osadu Svitavu i s jejím okolím. Vzniklý spor byl urovnán až v roce 1256, kdy byla vymezena hranice mezi oběma soupeři a městečko Svitavy začalo podléhat olomouckým biskupům. Spolu s novou německou vsí vznikl na pravém břehu řeky nový kostel zasvěcený P. Marii a původní „ Stará Svitava“ ztrácela na důležitosti až splynula s novou vsí tzv. „Novou Svitavou“. Město se začalo rozrůstat a zalidňovat, čemuž napomáhala různá biskupská i královská privilegia. Potvrzovala i povolovala rychtářská práva, výroční trhy, právo odúmrtí i jiné měšťanské výsady. Během husitských bouří v 15. století bylo město několikráte obleženo, ale za pevnými hradbami našla dočasný azyl i biskupská kapitula z Litomyšle. Krize způsobena husitskými válkami pominula až v roce 1484, kdy se Svitavy staly majetkem olomouckých biskupů. Město tedy vstoupilo do doby renesančního století posíleno a konsolidováno. O vzestupu podávají zprávy některé prameny, jež se sice nedochovaly v originálech, ale pozdější opisy tvoří podstatnou část městského archivu. Již v roce 1512 se objevuje zmínka o cechovním hospodaření ve Svitavách připomínkou cechu

23 kovářů. Dalšími doloženými cechy byli ševci, tkalci, kožešníci a hrnčíři, kteří provozovali své živnosti na území města. Ti všichni tvořili podstatnou součást období 16. století, tedy období „zlatého věku“ Svitav. Městská rada si v roce 1538 zakoupila dům na náměstí, ve kterém zřídila radnici. V několikaletém sporu s městským rychtářem o vůdčí postavení v rozhodování nakonec zvítězila myšlenka samostatného správcovství a rychtářská práva byla radou odkoupena roku 1599 a město vykročilo do nového století jako hospodářsky a právně samostatná instituce, byť formálně závislá na Olomouckém biskupství. Třicetiletá válka přinesla morální a ekonomické zubožení celého státu a vnesla do zemí koruny české nejen aktuální nebezpečí z císařských či protestantských armád, ale i hrozbu zhoubných epidemií moru a cholery. Po drastickém úbytku obyvatel a množství zpustlých statků se muselo přistoupit ke znovuvzkříšení města. Byl vydán nový cechovní řád, stavělo se a budovalo, vyrábělo a prodávalo. Město opět vstalo z popela a vzkvétalo, čemuž napomáhaly i reformy absolutistických panovníků. Stavěl se nový kostel, špitál, budovaly se důležité silniční spoje, kde denně projížděly povozy s přízí, suknem, látkami a jinými důležitými surovinami pro textilní výrobu. Město Svitavy se v této době ukázalo konkurenceschopným v textilnictví, a tak vše směřovalo k posílení této složky průmyslu. Vše bylo spojeno s textilnictvím, a proto mohli obyvatelé žít v celkem slušném standardu. Ale časté ekonomické recese se nevyhnuly ani Svitavám, a tak občas vypukly nepokoje a stávky. Textilnictví poskytovalo městu dostatečné prostředky k prosperitě, ale těchto zisků muselo být v roce 1781 využito jiným způsobem. Neboť z nenápadného plamínku vypukl ničivý požár, jemuž padlo za oběť takřka celé město. 259 domů a 35 stodol bylo zničeno, radnice, kostel, pivovar a téměř celé náměstí i s předměstím bylo poškozeno, ale ihned se přistoupilo k jeho obnově. Avšak Napoleonské války a s nimi spojené epidemie znamenaly na začátku 19. století pro město další pohromu. Revoluce roku 1848 přinesla městu osvobození od olomoucké vrchnosti a vytvoření okresního hejtmanství v Moravské Třebové. Město Svitavy dosáhlo berní a soudní pravomoci, a tak právní reformy byly přínosné. V této době žilo ve městě 4 431 osob a počet obyvatel se neustále zvyšoval, růstu nezabránila ani válka prusko-rakouská v roce 1866. Právě ve Svitavách dojednával příměří s rakouskou stranou sám pruský král Vilém s tehdejší politickou elitou. Konec století je příznačný pro nezištnou podporu bohatých svitavských podnikatelů, z jejichž darů vznikaly potřebné instituce – starobinec a sirotčinec, nemocnice, školy a veřejně prospěšná zařízení. Klenotem Svitav se stala knihovna, kterou nechal vystavět svitavský rodák Valentin Oswald Ottendorfer, jenž patřil k uznávaným politikům v New Yorku. Z jeho darů a za jeho

24 přítomnosti byla knihovna s čítárnou otevřena, kde ve svých depozitářích skrývala na 25 tisíc svazků a zařadila se mezi největší německé knihovny v českých zemích. Období počátku 20. století bylo ve znamení národnostních konfliktů, pro které bylo v dvojjazyčných Svitavách vhodné prostředí. I přes určité odstředivé tendence německých politiků, kteří žádali autonomii v rámci rozpadající se monarchie a vznikající národní republiky, byly Svitavy začleněny do ČSR a staly se nedílnou součástí nově tvořícího se státu. Nástup nacismu dovršil snahy po přilnutí německy mluvících obyvatel ke Třetí říší, ale po prohrané válce došlo k logickému vyústění všech národnostních konfliktů. Odsun sudetských Němců z republiky sice přinesl problémy, ale město se snažilo jim čelit imigrační politikou. A tak byly Svitavy zaplněny lidmi ze všech koutů poválečného Československa. Ihned po válce byl obnoven spolkový a kulturní život českého obyvatelstva. V květnu roku 1946 ve volbách vyhrála ve Svitavách Komunistická strana. Došlo k radikálním změnám a to především v průmyslu, kdy zde vznikaly národní podniky. Město se v této době dočkalo i samostatného okresu ve východočeském kraji. Přišel rok 1960, který byl ve znamení velkých změn. Svitavy byly sloučeny s městskou částí Lačnov a Lány do jednoho celku, před tím po celá staletí to byla samostatná území. Touha po svobodě byla zmařena dne 21.8. 1968, kdy celý stát byl obklopen vojsky Rudé armády. Následující roky se odehrávaly ve znamení normalizace a jsou spojeny s čistkami ve všech strukturách správy, v oblasti kultury a společenského života. Rok 1989 přinesl nečekanou změnu-pád komunistické strany. Již v roce 1990 vše směřovalo ke svobodným parlamentním a poté komunálním volbám. Nově zvolené vedení města započalo s novou přestavbou města. Byla to panelová sídliště, v roce 1993 přestavba radnice, o rok později to bylo náměstí , byly opraveny historické domy a vše dostalo svůj osobitý půvab. Tato investice si vyžádala částku 45 miliónu korun a město za ní získalo cenu Ministerstva kultury ČR za nejzdařilejší provedenou regeneraci městské památkové zóny. Postupně se obnovoval i společenský život, roku 1994 byl otevřen Penzion pro seniory a téhož roku rovněž skončili stavební práce na krytém plaveckém bazénu. Během posledních let se Svitavy neuvěřitelně změnily, dopomohla k tomu jistě i dělnost a vůle zastupitelstva města. Obrovské investice plynuly do bytové výstavby – v Lánech roku 1996 vznikla technická infrastruktura pro výstavbu rodinných domů v lokalitě Na Vějíři, ve které se pokračuje dodnes. Ale těžkou ránu zasadily městu červencové povodně v roce 1997. Rozlití řeky Svitavy způsobilo velké materiální škody a v konečném důsledku znamenalo vznik komplexních protipovodňových opatření. Preventivní práce byly vybudovány v letech 1998 -

25 2009. V tomto období také skončily práce na regeneraci panelových domů a sídlišť, jež změnily uniformní vzhled těchto bytových celků. Odehrávaly se i změny v kulturní a společenské oblasti. Postupem času byly obnoveny tradiční spolky, vznikly nové a společenský život se soustředil do rozsáhlého projektu Multifunkčního centra Fabrika Svitavy. Z dotací z EU byla v letech 2005-2007 financována konverze nevyužívaného objektu někdejší textilní továrny bratří Ettlů. Proměnila se v moderní budovu s knihovnou a společenským sálem s prostory, které využívají místní spolky a sdružení. To již Svitavy byly součástí nového Pardubického kraje, do jehož zastupitelstva se volilo v roce 2000. Dnes je Mikroregion Svitavsko jeden z pěti mikroregionů destinace Českomoravské pomezí a snaží se otevřít i cestovnímu ruchu. Obnoveny byly naučné stezky K pramenům řeky Svitavy a Na českomoravské pomezí. K atraktivitě regionu přispívají i nová sportoviště, což je v roce 2001 nově otevřená krytá hala a v letech 2009-2010 nově zrekonstruovaný stadion. Vše bylo financováno z prostředků EU. Též bylo opraveno městské muzeum, kde byly instalovány dvě stálé expozice Z dějin prací techniky (rok 2000) a Hledání hvězdy Davidovy (rok 2008). Poslední z nich mapuje osudy Židů tohoto regionu a připomíná příběh svitavského rodáka Oskara Schindlera, zachránce 1 200 lidských životů za druhé světové války. Dále město přestavělo hospodářskou budovu na moderní a přívětivé Informační centrum a Kavárnu v parku Jana Palacha, rovněž z finančních prostředků z EU roku 2009. Samotné město se snaží pro své obyvatele vytvořit klidné rodinné zázemí v tomto regionu s nabídkou kvalitního kulturního a společenského života.

26 2 SOUČASNÝ VÝVOJ MIKROREGIONU SVITAVSKO 2.1 Obyvatelstvo Důležitým rozvojovým faktorem v mikroregionu je struktura jeho obyvatelstva, jelikož ovlivňuje regionální rozvoj v tomto území. Obyvatelstvo má zásadní vliv na vybudování nezbytné a požadované občanské vybavenosti. Jednotlivé věkové skupiny obyvatelstva mají totiž rozdílné požadavky na občanskou vybavenost.

Obce v mikroregionu by měly být seznámeny s jednotlivými věkovými skupinami obyvatel, které na jejich území žijí. Při tomto zjištění by měly následně vytvářet podmínky pro budování potřebné občanské vybavenosti v souladu tak, aby nebyla znevýhodněna určitá věková skupina na úkor jiné.

Počet obyvatel na území mikroregionu za rok 2011 činil celkem 105 209 osob, z toho bylo vyjádřeno % obyvatelstvo ve věku: 0 – 14 let (15,1%) 15 – 64 let (69,7%) 65 a více let (15,2%)

Průměrný věk obyvatel u mužů se pohyboval 40,4 let a u žen to bylo 38,9 let. Za uplynulý rok 2011 stoupl počet živě narozených dětí v tomto mikroregionu oproti předešlým rokům na 1. 158 a počet zemřelých osob bylo 1. 054. Se vzrůstající kvalitou zdravotnických služeb dochází ke zvýšení naděje dožití. V současné době je naděje dožití v Pardubickém kraji u mužů 74,2 let a u žen 80,0 let. S ohledem na vývoj věkové struktury bude nutné zaměřit pozornost na budování efektivního a kvalitního systému sociální péče a sociálních služeb.

27

Počet obyvatel v mikroregionu za rok 2011

0-14 let (15.1%) 15-64 let (69.7%) 65 a více let (15.2%)

Obrázek č.3 Počet obyvatel v mikroregionu za rok 2011 Zdroj: vlastní zpracování

Počet nových přistěhovalých obyvatel se naopak snížil oproti obyvatelům, kteří se z tohoto mikroregionu vystěhovali. Nový počet přistěhovalých obyvatel činil 959 a počet vystěhovalých obyvatel činil 1. 062. Hlavním problémem v tomto mikroregionu je příliš vysoká míra nezaměstnanosti, která se pohybuje okolo 10% a převyšuje okresní, krajský i celorepublikový průměr. Z tohoto zásadního důvodu lidé mikroregion opouštějí a své uplatnění na pracovním trhu hledají v jiných krajích. Počet uchazečů o zaměstnání v roce 2011 činil 7. 045 a k dispozici bylo 339 volných pracovních míst.

28

Počet přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel v mikroregionu

1080

1060

1040

1020

1000

980

960

940

920

900 Počet přistěhovalých Počet vystěhovalých obyvatel obyvatel

Obrázek č.4 Počet vystěhovalých a přistěhovalých obyvatel v mikroregionu Zdroj: vlastní zpracování

Vzdělanostní struktura u obyvatelstva 15 a více let převládalo nejvyšší dosažené vzdělání v kategorii vyučení a střední odborné bez maturity, následovalo úplné střední vzdělání s maturitou, vysokoškolské vzdělání včetně vědecké přípravy, vyšší odborné a nástavbové vzdělání a poté vzdělání základní, neukončené vzdělání a bez vzdělání.

Národností složení obyvatelstva, při kterém občané uvádí národnost podle vlastního rozhodnutí činilo české občanství 95,6% osob z celkového počtu obyvatel území. Z ostatních národností byla nejvíce zastoupena národnost moravská a slovenská. K dalším početněji zastoupeným národnostem patřila národnost německá. Veškeré zjištěné údaje jsou čerpány z podkladů Českého statistického úřadu.

29 2.2 Hospodářská struktura a zaměstnanost 2.2.1 Hospodářská struktura Průmyslová výroba Na území mikroregionu má vedoucí postavení průmysl, následují služby a zemědělství s lesnictvím. Tradice výrobního sektoru v území spočívá v textilním a ve strojírenském průmyslu. Textilní průmysl reprezentují firmy SVITAP J.H.J. spol. s.r.o. a Fibertex, a.s. ve Svitavách. Strojírenský průmysl firma TOS Svitavy, a.s. Lesnictví a dřevozpracující průmysl zastupují Forest Svitavy, výrobní družstvo Dřevojas ve Svitavách a Stolařství Havlíček ve Vítějevsi. Z nově vzniklých firem je třeba uvést amerického investora Westvaco Svitavy s.r.o. V území je dále několik stavebních firem (např. JEMA Svitavy a.s.), z nichž některé působí i na velkých stavbách mimo region. Česká firma SVITAP J.H.J. spol. s.r.o. oficiálně vznikla v roce 1993. Zabývá se fází konečné úpravy textilií, tkaním lnářských tkanin a výrobou stanů a jiných ubytovacích zařízení pro krátkodobé použití. Podružnou kategorií výroby je pozemní a inženýrské stavitelství. Dnes má podnik tři oddělená pracoviště, která jsou soustředěna ve Svitavách. Počet současných zaměstnanců je 778. V září 2005 byl slavnostně otevřen na Svitavsku nový podnik, prostřednictvím velké dánské textilní firmy Fibertex, a.s., čímž majoritní podílník je dánská společnost a naplnil tím záměr rozšířit ve Svitavách výrobu netkaných textilií, který zahrnoval výrobu netkaných technických textilií zejména pro automobilový průmysl, průmyslovou filtraci a nábytkářský průmysl a dále se rozšířil o další oblasti aplikace, především materiály pro dopravní a pozemní stavitelství. V současné době Fibertex, a.s. intenzivně rozvíjí výrobu geotextilií pro výztužné, filtrační, drenážní, separační a ochranné účely. Tato firma se nachází v tzv. průmyslové zóně Paprsek, která byla za tímto účelem vystavěna. Společnost Fibertex, a.s. patří mezi rozhodující výrobní podniky v regionu, čímž se stává významným sociálně stabilizačním prvkem. Společnost do projektu investovala asi 850 mil. korun a se současným počtem cca 250 zaměstnanců patří Fibertex, a.s. mezi významné zaměstnavatele v regionu. Česká společnost TOS Svitavy, a.s. vznikla v roce 1991. Výroba se zaměřuje především na produkci přenosného ručního mechanizovaného nářadí a nástrojů, povrchovou úpravu a zušlechťování kovů, všeobecné strojírenské činnosti, výrobu zámků a kování, lisování, ražení, válcování, protlačování kovů, práškovou metalurgii aj. Současný počet pracovníků je 361. Sídlo a výrobní prostory jsou soustředěny ve Svitavách.

30 Od 23.10. 1991 působí také v regionu česká firma výrobní družstvo Dřevojas. Předmětem činnosti je výroba českého kvalitního koupelnového nábytku, ostatního nábytku a dřevařských výrobků. V dnešní době zde pracuje 124 zaměstnanců. Velmi důležitým podnikem hned z několika důvodů je americká firma Westvaco Svitavy s.r.o. Jako jedna z prvních zahraničních firem dokázala proniknout na zdejší trh a svým příchodem značně zlepšila image regionu a dala svou úspěšnou činností impuls ostatním zahraničním investorům k příchodu do této oblasti. Její oficiální datum vzniku je 1.3. 1994. Je jediným zástupcem papírenského průmyslu v regionu Svitavsko. Zaměstnává 225 pracovníků. Pro další rozvoj firem a pro příchod nových investorů do území je nejvýznamnější průmyslová zóna Paprsek ve Svitavách určená pro skladování a pro průmyslovou výrobu. Tato průmyslová zóna o rozloze 42 ha s vybudovanými základními sítěmi je ve vlastnictví města Svitavy a je jednou z průmyslových zón v Pardubickém kraji, které byly akreditovány agenturou CzechInvest v rámci „Programu podpory rozvoje průmyslových zón“. Vznik průmyslové zóny v této oblasti souvisí s vysokou mírou nezaměstnanosti, ale také bezpochyby se záměrem představitelů města a obcí, kde se zóna nachází, rozvíjet region a zvýšit tímto životní úroveň obyvatel. Bez nejmenších pochyb vzniku této průmyslové zóny má na Svitavsku blahodárný vliv. Na základě analýzy působících podniků je zřetelné, že v regionu převažují podniky střední a malé velikosti. Za slabinu lze tedy označit absenci většího počtu zahraničních investorů, což by pomohlo při růstu nezaměstnanosti, zhoršené životní úrovně pro obyvatelstvo a tím celkový úpadek v tomto mikroregionu. Hlavním cílem do budoucna by měly být využity výhody, zkušenosti s výrobou textilních a oděvních produktů. Nadále by se mělo pokračovat v nastoupené cestě spolupráce s některými zahraničními firmami, jež jsou nositeli nejen kapitálu, ale také inovací.

Venkovský prostor a zemědělství Celé území lze charakterizovat jako průmyslově – zemědělské. Z hlediska zemědělství se jedná o obilnářsko – bramborářskou oblast, která je využívána především pro pěstování méně náročných zemědělských plodin. Z celkové výměry území připadá 60,6% na zemědělskou půdu. Lesní pozemky pokrývají 30,7% území. Celková rozloha území činí 33 982 ha, z toho je 20 592 ha zemědělské půdy a 10 433 ha nezemědělské půdy. Z celkové výměry zemědělské půdy tvoří největší část orná půda

31 (15 558 ha) a z celkové výměry nezemědělské půdy tvoří největší část lesní pozemky (10 433ha). Zemědělské podniky v území prošly v průběhu devadesátých let privatizací, jejich situaci nelze označit za konsolidovanou, přesto zemědělství v dotčené oblasti vykazuje jisté prvky stability. Zemědělskou výrobu provozuje několik zemědělských družstev a společností, jakož i samostatně hospodařící rolníci. Ze subjektu zpracovávajících zemědělskou produkci je možné jmenovat např. NOBRS mlýn Brněnec, Agropodnik Svitavy nebo Drupork Svitavy. Informace jsou čerpány z podkladů, které poskytla Agrární komora ve Svitavách.

Životní prostředí Stav životního prostředí je v území poměrně vyvážený. Dobrá kvalita životního a krajinného prostředí vyplývá mj. i z vysokého zastoupení lesních porostů. V současné době nejsou v území žádné větší podniky a těžební závody, které by výrazně zhoršovaly životní prostředí. Jako zdroje znečištění v obcích je tedy možné uvádět prakticky jen znečištění ovzduší způsobované silniční dopravou a spalování fosilních paliv v domácnostech a kotelnách, které zvyšuje hladiny oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého zejména v zimním období. Většina domácností se totiž i přes plynofikaci vrací ve stále větší míře k vytápění fosilními palivy. Hlukovou zátěž v území zvyšuje nejen silniční doprava v obcích, zejména v okolí silnic I. Třídy, ale také železniční doprava vedoucí zastaveným územím obce.

2.2.2 Zaměstnanost obyvatelstva Mezi největší zaměstnavatele v území patří firma SVITAP J.H.J. spol. s.r.o. ve Svitavách, TOS Svitavy a.s., Fibertex a.s., Westvaco Svitavy s.r.o., výrobní družstvo Dřevojas ve Svitavách a Nemocnice Svitavy. Celkový počet ekonomických subjektů činí celkem 5 724 subjektů. Z celkového počtu podnikatelských subjektů výrazně převyšuje počet podnikatelských subjektů nezjištěných a bez zaměstnanců (5 009, tj. 87,5%) nad ostatními kategoriemi. Celkem 544 subjektů (9,5%) jsou mikropodniky, 135 ekonomických subjektů (2,4%) je v kategorii malé podniky a 31 v kategorii střední podniky (tj. 0,5%). Do kategorie velké podniky (zaměstnávají více než 250 osob) patří pouze 5 ekonomických subjektů ve Svitavách, tj. 0,1%. Z celkového počtu 2 měst a 14 obcí tvořících toto území jsou v 6 obcích (Dětřichov, Kamenná Horka, Karle, Kukle, Mikuleč, Sklené) největším zaměstnavatelem mikropodniky (zaměstnávají méně než 10 osob), v 6 obcích ( Březová nad Svitavou, Hradec nad Svitavou,

32 Javorník, Koclířov, Pohledy, Vendolí) jsou největším zaměstnavatelem malé podniky (zaměstnávají méně než 50 osob), ve 3 obcích (Opatov, Opatovec, Radiměř) a ve Svitavách jsou největším zaměstnavatelem střední podniky (zaměstnávají méně než 250 osob) a pouze ve Svitavách největšími zaměstnavateli jsou velké podniky ( SVITAP J.H.J., spol. s.r.o., TOS Svitavy a.s., Fibertex a.s., Nemocnice ve Svitavách), které zaměstnávají více jak 250 osob.

2.3 Občanská vybavenost Školství Vzhledem k tomu, že v mikroregoinu je 8 obcí s méně než 500 obyvateli, nejsou v některých obcích základní školy a žáci musejí dojíždět do sousedních větších obcí. Mateřskou školu nemá celkem 6 obcí a u základních škol se jedná o 7 obcí. U základních škol jsou některé školy neúplné a několik obcí z důvodu nižšího počtu dětí žádá o udělení výjimek pro zachování školy podle školského zákona. Základní školy úplné s 1. až 9. ročníkem jsou jen v Březové nad Svitavou, Hradci nad Svitavou, Opatově, Radiměři a ve Svitavách (zde je celkem 5 ZŠ). Základní umělecké školy jsou ve Svitavách a v Březové nad Svitavou. Střední školství v mikroregionu je zastoupeno pouze ve městě Svitavy.

Zdravotnictví Poskytovaná zdravotní péče v mikroregionu je na standardní úrovni. Většina obyvatel menších obcí je závislá na dojížďce za zdravotnickými službami do nejbližších větších sídel podle spádovosti ( Svitavy, Březová nad Svitavou, a pod.). Nejbližší nemocnice s akutní lůžkovou péčí je Nemocnice ve Svitavách, zdravotnické zařízení ústavní péče poskytující akutní lůžkovou péči. Lékařská služba první pomoci zajišťuje pohotovostní ambulantní péči v mikroregionu pro pacienty starší šesti let. Pro ostatní případy slouží Rychlá záchranná služba, s výjezdovým stanovištěm ve Svitavách. V mikroregionu také působí zdravotní dopravní služba, která převáží nemocné. Dovoz a přepravu nemocných a zdravotně handicapovaných zajišťuje Středisko sociálních služeb Salvia. Dále zde působí organizace Oblastní charita Svitavy, která se svojí činností podílí také ve zdravotnictví, protože vykonává nejen pečovatelskou službu, ale zajišťuje také ošetřovatelskou péči na vyžádání zdravotnického zařízení. V mikroregionu jsou v obcích samostatné ordinace praktických lékařů ( Hradec nad Svitavou, Koclířov, Opatov, Radiměř, Svitavy). Celkem se jedná o 10 samostatných ordinací

33 pro dospělé, 8 samostatných ordinací pro děti a dorost, ordinace stomatologů a 3 samostatné ordinace gynekologů. Lékaři specialisté (odborní lékaři) ordinují pouze ve Svitavách a zajišťují např. ortopedickou, alergologickou a další zdravotní péči pro obyvatelé obcí. Ve Svitavách jsou stomatologické laboratoře, ambulance alergologická, gynekologická, interní, chirurgická, ambulance praktických lékařů, ambulance TBC, kožní ambulance, revmatologická a další zdravotnická zařízení. V mikroregionu jsou v provozu také lékárny (Březová nad Svitavou, Opatov a ve Svitavách je 5 lékáren). Tyto lékárny střídavě vykonávají pohotovostní službu.

Sociální péče a služby V mikroregionu jsou zastoupeny tyto služby a to je Dům s pečovatelskou službou v Březové nad Svitavou a Občanské sdružení Náš domov v Koclířově, který zajišťuje azylový dům pro matky s dětmi a pečovatelskou službou. Z hlediska zařízení poskytujících sociální služby jsou z obcí logicky nejlépe vybaveny Svitavy. Ve Svitavách působí Pečovatelská služba města Svitavy, Nouzová ubytovna pro matky s dětmi, Ubytovna pro bezdomovce, Oblastní charita Svitavy, Klub seniorů, Středisko sociálních služeb Salvia, Okresní správa sociálního zabezpečení, lékařská posudková služba Úřadu práce a služby sociálních aktivit, Sdružení zdravotně postižených se střediskem pro poradenství a sociální rehabilitaci, Svaz postižených civilizačními chorobami, Sdružení pro pomoc mentálně postižených, Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí, klub Pohoda, Svaz neslyšících a nedoslýchavých. Pro ubytování na přechodnou dobu slouží např. Nouzová ubytovna pro matky s dětmi v těžké sociální situaci, která rovněž zajišťuje ošacení a poskytuje základní potřeby pro domácnosti sociálně slabých skupin obyvatelstva. Ve Svitavách plní svojí funkci také Ubytovna pro bezdomovce určená pro muže od 18 let, která je organizační složkou města Svitavy. Ve Svitavách působí také Domov na rozcestí pro mentálně postižené ženy s kapacitou 130 lůžek, jehož zřizovatelem je Pardubický kraj. Nezastupitelnou roli plní také Kojenecký ústav a dětský domov ve Svitavách, který poskytuje komplexní léčebně – preventivní, ošetřovatelskou, výchovnou a rehabilitační péči dětem od 0 do 18 let. Nabídku aktivit v oblasti sociálních služeb pro seniory zajišťuje Klub seniorů ve Svitavách. Síť sociálních služeb pro staré občany a jejich život v přirozeném sociálním prostředí je ve Svitavách dostatečný. Je zde také nově zbudovaný v klidné části města Domov důchodců se všemi dostupnými službami.

34 Svojí úlohu v oblasti sociálních služeb plní neziskový sektor, např. již zmiňované zařízení v Koclířově, dále Charita Svitavy a její Centrum denních služeb Světlanka, která pro staré občany zajišťuje domovinku a pro mentálně postižené stacionář. Středisko sociálních služeb Salvia poskytuje osobní asistenty, péči v domácím prostředí, zajišťuje dopravu osob se zdravotním postižením a další činnosti. V mikroregionu se rozvíjí komunitní plánování sociálních služeb jako otevřený a cyklický proces zjišťování potřeb a zdrojů. Z tohoto mapování nabídky služeb a potřeb uživatelů vyplyne koncepce dalšího rozvoje sociálních služeb v území. Plánování sociálních potřeb by také mělo vycházet z demografické struktury obyvatel, ze sledování počtu starých občanů (80tiletých a starších), u nichž podstatně narůstá potřeba sociální a ošetřovatelské péče.

Kultura Neoddělitelnou součástí života občanů je kultura. Významné postavení na kulturní scéně zaujímají kulturní a společenské domy, muzeum a galerie, knihovny, kina, divadla, hudební a taneční soubory neprofesionálního umění, které poskytují obyvatelům a návštěvníkům v mikroregionu širokou nabídku kulturních a společenských aktivit. Ke kulturním zařízením v tomto mikroregionu patří kulturní domy (např. Březová nad Svitavou, Dětřichov, Karle, Koclířov, Opatov, Pohledy, Svitavy), společenské domy (Hradec nad Svitavou), Středisko kulturních služeb města Svitavy, Městské muzeum a galerie města Svitavy, kina (např. Březová nad Svitavou, Hradec nad Svitavou, Svitavy), veřejné knihovny (s výjimkou obcí Kamenná Horka, Kukle, Pohledy). Hodnotnou nabídku kulturních akcí ve svých zařízeních má město Svitavy, které k tomu zřídilo neziskové organizace Středisko kulturních služeb města Svitavy (SKS), Městskou knihovnu s regionálním posláním a Městské muzeum a galerii. SKS obhospodařuje 3 budovy, a to kino s dvěma sály, tzv. Červenou knihovnu s koncertním sálem a tzv. Bílý dům s víceúčelovým sálem. Tento sál neměl kvalitu plnohodnotného divadla, které městu této velikosti, regionálního významu a divadelních tradic naléhavě chyběl. I z tohoto důvodu město s využitím finančních prostředků z EU dokončilo v roce 2007 rekonstrukci nevyužitého továrního objektu v centru města nákladem převyšujícím 150 mil. Kč a vzniklo zde Multifunkční vzdělávací, komunitní a kulturní centrum s názvem Fabrika. V mikroregionu jsou pořádány kulturní a společenské akce (např. koncerty, setkání rodáků, výstavy, taneční akce, plesy, posvícení, poutě, turistické výlety) nejen pro místní

35 obyvatele, ale i pro návštěvníky. Společenské akce v menších obcích se omezují na různé sportovní soutěže a turnaje převážně regionálního charakteru (např. fotbalová, nohejbalová, tenisová a další utkání), soutěže sboru dobrovolných hasičů, plesy, a pod. Kulturní, společenské ale i sportovní styky navazují obce z mikroregionu prostřednictvím meziměstské a mezinárodní spolupráce, tzv. partnerských svazků obcí a měst. Vedle města Svitavy, které pěstují mezinárodní partnerství s více městy v rámci EU. Na společenském životě obcí v mikroregionu se významně podílí také spolky, např. Spolek pro ochranu přírody v Opatově, sbory dobrovolných hasičů (např. Dětřichov, Opatov, Opatovec, Pohledy, Vendolí), myslivecká sdružení (např. Karle, Opatovec), svazy chovatelů (např. Hradec nad Svitavou, Mikuleč), a další spolky.

Sport a volno-časové aktivity Sport má pozitivní vliv na zdraví občanů a prostřednictvím svého zázemí poskytuje i doplňkové služby pro rekreaci a cestovní ruch. Obce v mikroregionu nabízejí svým obyvatelům i návštěvníkům dostatek možností pro sportovní aktivity v účelových sportovních zařízeních i ve volné přírodě. Pro sportovní vyžití slouží v obcích sportovní zařízení (krytá i venkovní) – např. tělocvičny základních škol a venkovní sportoviště – asfaltová a antuková hřiště, tenisové kurty a další sportoviště. Sportovní a tělovýchovná zařízení má na velmi dobré úrovni město Svitavy, které má k dispozici víceúčelový stadion, novou sportovní halu (využívána i k mezinárodním utkáním), krytý plavecký bazén, rozsáhlé koupaliště v centru města, plochodrážní stadion s letecko auto- modelářskými dráhami, moderní hokejbalové hřiště, skateboardovou plochu, několik fotbalových hřišť a při základních školách hřiště s umělým povrchem. K významnějším sportovním zařízením patří Sportovní hala na Střelnici – víceúčelové sportovní zařízení evropské úrovně s hrací plochou vyhovující pro mezinárodní soutěže. V hale lze provozovat házenou, košíkovou, odbíjenou, gymnastiku, aerobik, kulturistiku, stolní tenis, floorbal, nohejbal, sálovou kopanou, tenis a jiné sporty. Je zde také horolezecká stěna, sauna a fitnes centrum – posilovna. Příležitostně se v hale konají vrcholné sportovní akce a turnaje, případně i kulturní akce. Hala je dimenzována pro 400 sedících a cca 300 stojících diváků. Halu využívají školy, školská zařízení a dále veřejnost, prostřednictvím sportovních oddílů TJ Svitavy. Dalším sportovním stánkem je Víceúčelové hřiště Svitavy – Lačnov, veřejné sportoviště přístupné především dětem a mládeži. Areál nabízí hřiště na hokejbal a fotbal,

36 hřiště na streetbasketbal, dva venkovní stoly na stolní tenis a dvě sestavy šplhadel pro menší děti. Na hokejbalovém hřišti, které pro jeho kvalitu lze zařadit mezi nejlepší v ČR, probíhají mládežnické soutěže v hokejbalu. Pozitivním přínosem je v obcích kvalitní činnost sportovních organizací, které mají tradici. Sportovní a tělovýchovnou činnost zajišťují například tyto sportovní kluby, spolky, tělovýchovné jednoty: - Tělovýchovná jednota Svitavy - Model-klub Svitavy (plocha pro letecké modeláře) - Automotoklub ve Svitavách (plochodrážní stadion) - SK Slavoj Svitavy – Lány (kopaná) - Zájmový klub střeleckého sportu v obci Vendolí - SK pastviny Radiměř (lyžařský vlek) - Tělovýchovné jednoty (např. Březová nad Svitavou, Hradec nad Svitavou, Kamenná Horka, Koclířov, Opatov, Opatovec, Radiměř, Vendolí) a kluby (např. Aerobik klub Svitavy, Bowling Club Svitavy, Lezecký klub Svitavy, Šachový klub Svitavy) - sbory dobrovolných hasičů ( Opatov, Opatovec, Pohledy, Vendolí) V regionu se během roku koná několik sportovních akcí. Většina z nich však svým významem nepřesahuje regionální úroveň a některé mají již mnoholetou tradici. Významné sportovní akce zvyšují návštěvnost obcí v regionu.

2.4 Technická infrastruktura Obce v regionu mají v současné době dostačující technickou infrastrukturu. Pro vodovody v regionu jsou zdrojem podzemní vody. Nejvýznamnější pro zásobování tohoto území pitnou vodou je Skupinový vodovod Svitavy. Zásobování pitnou vodou je prakticky zabezpečeno ve všech obcích v území. Technický stav veřejných vodovodů v některých obcích vyžaduje menší rekonstrukci hlavních řádů. Pokud jde o zneškodňování odpadních vod, je situace o něco horší. Větší část obcí sice má veřejnou kanalizaci, ale s výjimkou 3 obcí nedochází k čištění a odpadní vody tak směřují do vodotečí. Obec Hradec nad Svitavou je již napojena svoji kanalizační sítí na čističku města Svitavy. Čističku odpadních vod má již i město Březová nad Svitavou a obce Dětřichov a Radiměř. V obcích bez kanalizační sítě se situace řeší tak, že odpadní vody putují do jímek k vyvážení nebo do septiku. Většina obcí v regionu má již vyřešenou situaci ohledně

37 vybavenosti kanalizace, ale s výjimkou 3 obcí je zde problém se systémem odpadních vod. Což má následné dopady na znečištění povrchových zdrojů vod a potenciálně představuje ohrožení pro kvalitu vod podzemních. Kanalizaci (bez čističky odpadních vod) je vybaveno 9 obcí, kanalizací s následným čištěním jsou vybaveny 3 obce (Hradec nad Svitavou, Dětřichov a Radiměř). Jednou z možností jak řešit tuto problematiku, je napojení obcí na čističku odpadních vod ve Svitavách, a to vzhledem k městem připravovanému zkapacitnění této čističky odpadních vod. To se bude týkat obcí Opatov, Javorník, Kamenná Horka a Vendolí. Při přípravě jednotlivých projektů je také vhodné zajistit provázanost s nadřazenými koncepčními dokumenty, jakým je v této oblasti Program rozvoje vodovodu a kanalizací Pardubického kraje.

Pro venkov obecně je charakteristická rozdílná úroveň vybavenosti, rozsahu a dostupnosti základní technické infrastruktury. Na veřejný vodovod je v ČR napojeno cca 81% obcí do 2000 obyvatel, a na veřejnou kanalizaci je napojeno pouze 66% obcí do 2000 obyvatel, na kanalizaci s čističkou odpadních vod přitom pouze asi 26%. Jen splnění norem ES v oblasti čištění odpadních vod by znamenalo vynaložit na budování čistíren v obcích do 2000 obyvatel asi 5 mld. Kč. V obcích do 2000 obyvatel budou podpořeny investice do základní vodohospodářské infrastruktury (vodovody, kanalizace, čističky odpadních vod). Budování tohoto typu infrastruktury podporuje Operační program Životní prostředí.

V regionu jsou všechny obce elektrifikovány a sítě byly téměř všude modernizovány. Také telefonní sítě jsou většinou v dobrém stavu. Pro uživatele mobilních telefonu však vlivem členitého terénu není v některých místech plné pokrytí signálem.

Také internetové připojení v regionu je na velmi dobré úrovni, většina domácností používá již svůj vlastní individuálně zřízený internet. Je zde také možnost pro občany využívaní veřejně přístupného internetu v městských či obecních knihovnách. A nebo také možnost bezdrátového připojení, tzv. (WiFi) v restauračních či kavárenských zařízeních. Zároveň jsou zde fyzické osoby, které v tomto odvětví podnikají a poskytují tuto službu privátně. Všechny obce i města Svitavy a Březová nad Svitavou jsou plně vybaveny plynofikací.

38 2.5 Dopravní infrastruktura a dopravní obslužnost 2.5.1 Dopravní obslužnost Dopravní obslužnost je v regionu poměrně příznivá. Díky páteřním komunikacím jsou možnosti cestování v rámci Pardubického kraje, Mikroregionu Svitavsko i republiky poměrně dobré. Dopravní spojení do obcí položených mimo tyto trasy jsou celkem příznivé, ale spojení hromadnou dopravou zvláště ve dnech pracovního klidu jsou omezené. Zkvalitnění služeb dopravní obslužnosti v regionu je potřebný. Jedná se především o místní komunikace, které jsou zejména po zimním období ve špatném stavu a lokální opravy tento problém neřeší. Je nutné provést kompletní rekonstrukci, minimálně však odstranění a nahrazení svrchní pojezdové vrstvy. Problémem je především nedostatek finančních prostředků na realizaci těchto akcí, poněvadž rekonstrukce komunikací patří mezi finančně náročnější projekty. Dále je vhodné podporovat aktivity, které vedou ke zkvalitňování dalších prvků bezprostředně související s dopravní obslužností. Jedná se především o chodníky, které v obcích buď chybějí a nebo jsou na některých místech v nevyhovujícím stavu. Situace pro pěší účastníky silničního provozu rovněž není příznivá. Každodenní chůze podél silničních průtahů je pro většinu obyvatel (zejména starších občanů a dětí) rovněž velmi nebezpečnou záležitostí. Tato fakta plně opodstatňují zařazení budování stezek pro pěší ( příp. i pro cyklisty) mezi podporované aktivity. Bezpečnost obyvatel v regionu v rámci silničního provozu je základní podmínkou související s kvalitou života. Podpora by se měla také týkat budování bezpečnostních dopravních prvků (např. kruhové křižovatky, ostrůvky, bezbariérové přechody pro chodce s výstražným zařízením, nasvětlení přechodu a pod.). Na zdraví obyvatel se bohužel výrazným způsobem také projevuje vliv dopravy prostřednictvím hluku. Z tohoto důvodu by také měla být možnost podpory budování protihlukových opatření v obcích, kterými procházejí silniční průtahy I. a II. třídy.

2.5.2 Silniční doprava Silnice I. třídy jsou významné pro spojení regionu s ostatními částmi kraje a silnice II. a III. třídy, které byly v roce 2001 převzaty od státu Pardubickým krajem zabezpečují dopravní spojení a obslužnost obcí s okolím. Regionem procházejí 3 silnice I. třídy. Jedná se o silnici I/43 (mezinárodní E 461 Brno – hraniční přechod Dolní Lipka). Tato silnice prochází severojižním směrem Mikroregionem

39 Brněnec a současně Mikroregionem Svitavsko a je v blízkém kontaktu nebo vede přímo přes katastr většiny obcí sdružených v tomto mikroregionu. Druhou dopravně významnou silnicí je silnice I/34 (mezinárodně E 551 Svitavy – Jindřichův Hradec), která je spojnicí mezi silnicí I/35 a městem Polička. Severní částí regionu prochází silnice I/35 (mezinárodní E 422 Liberec – Lipník nad Bečvou). Stav silnic II. a III. třídy v regionu je oproti silnicím I. třídy v podstatně horším stavu a vyžadují urychlené provedení oprav. V nevyhovujícím stavu jsou i vybrané úseky místních komunikací v některých obcích. Na frekventovaných úsecích komunikací rovněž chybějí bezpečnostní dopravní prvky (např. kruhové křižovatky, ostrůvky, bezbariérové přechody pro chodce s výstražným zařízením, nasvětlení přechodu a pod.). Také chodníky v obcích jsou na mnoha místech buď v nevyhovujícím stavu nebo na potřebných místech nejsou vybudovány vůbec.

2.5.3 Železniční doprava Obdobně jako silnice I/43 probíhá severojižním směrem přes region železniční trať č. 260 Česká Třebová – Brno, která je součástí I. železničního tranzitního koridoru směřujícího na Vídeň a Bratislavu, a jako taková byla v předešlých letech zásadně modernizována včetně všech nádražích. Menší význam má železniční trať č. 261 Svitavy – Žďárec u Skutče.

2.5.4 Letecká doprava Jádrem letecké dopravy v Pardubickém kraji je letiště Pardubice, které má statut veřejného mezinárodního letiště se smíšeným civilním a vojenským provozem. Je jedním z pěti páteřních letišť ČR. Letiště je využíváno zejména pro charterové lety. K dalším vnitrostátním letištím kraje, které mají převážně sportovní a zájmový charakter, patří letiště ve Vysokém Mýtě, Chrudimi či Moravské Třebové.

40 3 SOUHRNNÉ HODNOCENÍ MIKROREGIONU 3.1 Pozitivní rysy současného stavu mikroregionu Cestovní ruch a rekreace Cestovní ruch patří mezi dynamicky se rozvíjející odvětví s významnými dopady na tvorbu pracovních míst a na další ukazatele ekonomiky, čímž se stává důležitějším faktorem regionálního rozvoje. Z hlediska klasifikace patří mikroregion v rámci turistického regionu Východní Čechy do turistické oblasti Českomoravské pomezí (Svitavsko), která má pro rozvoj cestovního ruchu specifické kulturně historické i přírodní předpoklady. Turistické informace o regionu lze získat na internetových stránkách měst, obcí nebo svazku obcí (Mikroregion Svitavsko). V území působí dvě samostatná informační centra – Informační centrum města Svitavy, jehož zřizovatelem a provozovatelem je město Svitavy a Městská knihovna a informační centrum v Březové nad Svitavou. Informační centra poskytují služby a turistické informace o památkách, ubytování a stravování, výletech do okolí. Je zde možno zakoupit mapy i různé upomínkové předměty a publikace, informační centra nabízejí také předprodej vstupenek na kulturní a sportovní akce. Informační centrum města Svitavy nabídku prezentuje i na výstavách a veletrzích. Přestože se přímo v regionu nenacházejí celorepublikové významné kulturní památky nebo přírodní zajímavosti, jsou zde dobré předpoklady a podmínky pro nenáročné formy cestovního ruchu. Místní krajina přitahuje návštěvníky k relaxačním vycházkám, ke strávení klidné dovolené nebo výletu, k pěší nebo cyklistické turistice a k rekreaci. Jednou z možných atraktivit cestovního ruchu jsou historické památky. V regionu se nachází několik zajímavých staveb nebo významných míst z hlediska cestovního ruchu, většina z nich však má význam pouze regionální. Mezi významné památky a objekty v území patří např. historické jádro města Svitavy, které je městskou památkovou zónou. Několik objektů ve Svitavách je památkově chráněno (kostely, Červená knihovna, některá sousoší a další stavby). K dalším stavbám s určitou historickou hodnotou patří církevní stavby v mikroregionu. V obcích lze shlédnout také kaple (např. v obci Vendolí, Koclířov, Opatov), sochy (např. Hradec nad Svitavou, Koclířov), pomníky a památníky (např. ve Svitavách rodákovi Oskaru Schindlerovi), kříže (např. v obci Vendolí, Hradec nad Svitavou, Kamenná Horka, Karle), sloupy (např. Březová nad Svitavou, Hradec nad Svitavou, Opatov), zvonice

41 (např. Kamenná Horka). Ve městě Svitavy se také nachází nedávno obnovený židovský hřbitov, kde se dochovalo 40 náhrobků. Území mikroregionu leží také ve výhodné geografické poloze ve vztahu k blízkým možným cílům, jako např. Moravský kras, Orlické hory, města Litomyšl (zámek, rodiště Bedřicha Smetany), Polička (městské opevnění a hradby, rodiště Bohuslava Martinů), Moravská Třebová (zámek) a k často navštěvovaným památkám patří původně gotický hrad Svojanov, který je pod záštitou města Polička. Všeobecným trendem poslední doby je budování cyklotras. Cyklotrasy jsou většinou vedeny po vedlejších silnicích a místních komunikacích zejména s asfaltovým povrchem. Některé úseky jsou také vedeny po lesních či polních cestách. Některé připravované projekty z území se zaměřují na budování nových odpočívadel a vybavení příslušným mobiliárem. Územím mikroregionu prochází také několik turistických tras. Některé procházejí celým územím, jiné jen okrajovou částí. Najdeme zde naučné stezky, např. „K pramenům řeky Svitavy“ pro pěší či cykloturisty a naučnou stezku „Českomoravské pomezí – Svitavsko“, což je 12 km dlouhá stezka pro pěší nebo cykloturisty. K dalším stezkám patří „Po hranicích českého království a moravského purkrabství“ o délce 14 km. Pro aktivní odpočinek nabízí region několik možností, mezi které patří např. sjezdové lyžování (Radiměř), agroturistika, hipoturistika (Radiměř, Opatov, Opatovec), koupání a rybaření (venkovní bazény Březová nad Svitavou, Dětřichov, Radiměř, Svitavy), krytý bazén Svitavy, přírodní koupání v Opatově a Opatovci. Své místo zde má také již zmiňovaná pěší turistika a cykloturistika. Zalesněná část území nabízí možnosti k rekreaci a houbaření. Dále je nutné zmínit, že mikroregion je také cílovým místem z hlediska tzv. „víkendové rekreace“. Tvoří rekreační zázemí nejen pro obyvatele tohoto území, ale také pro návštěvníky této oblasti. K tomuto účelu slouží rekreační objekty v území (chaty a chalupy). Pro potřeby cestovního ruchu a pro ubytování návštěvníků slouží v území určitá kapacita ubytovacích a rekreačních zařízení. Některá rekreační střediska jsou využívána pouze sezónně.

42 3.2 Hlavní problémy a možnosti využití potencionálu Nezaměstnanost v regionu Svitavsko Hlavním problémem v Pardubickém kraji, který se dále rozděluje na čtyři regiony (Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí, Svitavy) považuji jako obyvatel tohoto kraje vysokou míru nezaměstnanosti. Právě zmíněný region Svitavsko je ze všech jmenovaných regionu nejvíce zasažen. V současné době dosahuje míra nezaměstnanosti na Svitavsku 8,4%. Mikroregion patří mezi hospodářsky slabé regiony se všemi důsledky (vysoká nezaměstnanost, nízké průměrné mzdy, nepříznivý demografický vývoj, ohrožená stabilita rozhodujících podniků a pod.). Obyvatelé toho regionu jsou nuceny dojíždět do mnohdy vzdálených větších měst, jako jsou např. Pardubice, Brno i Olomouc. Mladší generace dá raději přednost přestěhování se za prací, za lepším vyžitím kulturního, společenského rozvoje daného města, než-li dojížděním. Bohužel lidé ve středním a vyšším věku, kteří ztratili své původní zaměstnání, hledající nové pracovní uplatnění na nestabilním trhu práce, kteří mají také ke Svitavskému regionu určité vazby (rodina, přátelé) tuto možnost odstěhování se za prací mnohdy neakceptují. Stejný problém řeší mladé maminky po skončení mateřské dovolené, zda se budou moci vrátit na své původní zaměstnání. Řadí se k nim také lidé s jakýmkoliv zdravotním omezením či postižením, pro které je více složitější si nalézt odpovídající zaměstnání ke svému vzdělání. To je jen malý výčet skupiny obyvatel, který se s tímto problémem potýká. Je zde velký vliv na kulturní, společenský a sociální rozvoj obcí, měst i regionu, kdy jsou obyvatelé tohoto regionu nuceni ho opustit kvůli nedostatku pracovních příležitostí a možného uplatnění. Nejvíce tím trpí daný samotný region, který se díky nedostatku obyvatel nemůže dále rozvíjet. Hustota zalidnění na Svitavsku se řadí k nižšímu průměru a to je 76 obyvatel na km2. Průměrná hustota zalidnění v roce 2011 v ČR dosahovala hodnoty 133 obyvatel na km2. V roce 2008 činila průměrná hustota zalidnění 130 obyvatel na km2 a vzhledem k pomalým změnám počtu obyvatel v ČR nelze ani do budoucna předpokládat výraznější změny tohoto ukazatele. V mezinárodním srovnaní je hustota zalidnění v ČR sice nižší než v řadě západoevropských států, přesto můžeme ČR zařadit mezi státy s relativně vysokou hustotou zalidnění. Hustota zalidnění v ČR je nejvyšší v městských okresech (území hlavního města Prahy dosahuje hustoty zalidnění 2 486 obyvatel na km2, Plzeň-město 708 obyvatel na km2, Brno- město 1 610 obyvatel na km2, Ostrava-město 1 016 obyvatel na km2), v nichž na malé ploše

43 žije velký počet obyvatel. Relativně vysoké hodnoty jsou charakteristické také pro Ústecký kraj (Ústí nad Labem–Teplice–Most–Chomutov), v němž se v nevelké vzdálenosti od sebe nachází koncentrace relativně velkých měst. Zbývající území ČR lze velmi zhruba rozdělit na dvě poloviny – vzhledem k územnímu rozložení obyvatelstva je na severu Čech a na Moravě hustota zalidnění vyšší než v jižní polovině Čech (častější výskyt venkovského osídlení, s několika výjimkami absence většího počtu významnějších městských center). Nejnižší hustoty zalidnění dosahuje okres Prachatice se 37 obyvateli na km2.

Příčiny nezaměstnanosti Příčiny nezaměstnanosti z mého pohledu tkví již v historických podmínkách, kdy většina obyvatel do roku 1945 byla německé národnosti – dřívější Sudety. Po odsunu těchto obyvatel, kteří se zde usídlili již v polovině 13. století na pozvání olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburga se dá Mikroregion Svitavsko charakterizovat jako velmi řídce osídlený. Převládal zde především textilní a oděvní průmysl, který je nyní v úpadku, proběhly zde strukturální změny. Mezi další příčiny je řazena omezená mobilita pracovní síly, neboť se změnily podmínky dopravní (zvýšení dopravních tarifů, snížení dopravní obslužnosti). Dalším významným problémem v otázkách narůstající nezaměstnanosti je zaměstnávání a podnikání cizinců (zejména z východoevropských zemí – převládají obyvatele Slovenska, Ukrajiny a Vietnamu), a to legálně, tak i nelegálně. Novým jevem v ekonomice současné doby se stal problém malých rozdílů mezi příjmem a sociálními dávkami. Okrajově se ještě uvádí problém tzv. „šedé ekonomiky“, častěji označované jako „černé zaměstnávání“.

Možnosti využití potencionálu Opatření ke zlepšení situace v tomto postiženém regionu je členství ČR v Evropské unii, možnost získání finančních prostředků z různých strukturálních fondů a programů EU. Jedná se zde především o „operační program rozvoj lidských zdrojů a společný regionální operační program“. Také se nesmí opomenout možnost získání investičních pobídek od státu, o které je třeba žádat příslušná ministerstva. Další možné cesty k řešení nezaměstnanosti spočívá ve vytváření „průmyslových zón“, ve spolupráci s významnými zaměstnavateli v regionu Svitavy, v podpoře malého a středního podnikání, které v regionu Svitavy neustále upadá a zaměstnávají jen nepatrnou část obyvatel tohoto regionu. Také problematika dopravní infrastruktury je v regionu Svitavy podceňována a potřebovala by pozornost státu, což by

44 zajisté zvýšilo zájem o tento region v České republice. Přínosná by mohla být i orientace na rozvoj ekologických a mimo produkčních forem zemědělství. Dalším podpůrným opatřením ke zlepšení situace může být kladen důraz na „vytváření image“ a respektování „principů partnerství“. S tím souvisí orientace na cestovní ruch – Mikroregion Litomyšlsko je proslulý Smetanovou Litomyšlí a nejinak je tomu i v Mikroregionu Poličsko – kde se narodil významný skladatel Bohuslav Martinů. Ostatní mikroregiony nemají takovéto historické magnety, a proto je potřeba zaujmout návštěvníky určitými upoutávkami. Např. širokou sítí dobře značených cyklistických stezek a pěších tras v kvalitním životním prostředí, agroturistikou atd. Charakter tohoto regionu skýtá příležitosti pro vstup nových podnikatelů a pro rozvoj cestovního ruchu. Region je charakteristický vysokou kvalitou životního prostředí, vysokým podílem lesních porostů, doplněných kulturní zemědělskou krajinou s hustou sítí cest. Výjimečné jsou zdroje podzemních vod, zásobujících m.j. i Brněnskou aglomeraci pitnou vodou. Určitě existuje spousta dalších podpůrných opatření ke zlepšení situace v regionu Svitavsko, ale realizace těchto výše uvedených by stačila, aby přinesla alespoň dílčí pozitivní změny a vrátila tak zpátky bujný život a spokojenost obyvatel tohoto postiženého regionu. I přesto se město Svitavy snaží nabídnout a zprostředkovat svým obyvatelům i návštěvníkům co nejširší možnosti regionálního vyžití pro všechny věkové kategorie. Město Svitavy se snaží dbát na kulturní tradice regionu a na vytváření společenských integrovaných produktů kultury a cestovního ruchu.

45 ZÁVĚR

Regionální rozvoj v České republice procházel v minulosti celou řadou politických, ekonomických a společenských událostí. Vyvinul se zvláště ve fázi, kdy nastala potřeba z důvodu vzrůstající nezaměstnanosti a strukturálních změn, řešit otázky vzniklých disparit mezi jednotlivými regiony. Existence příliš velkých rozdílů v sociálně – ekonomické úrovni mezi regiony totiž svazuje další ekonomický rozvoj v rámci celého státu. Řešení těchto regionálních disparit bylo stanoveno spolu se zapojením ČR do Evropských struktur a znovuzavedením a stabilizací krajského zřízení jako důležitého globálního cíle současného základního dokumentu regionální politiky: Strategie regionálního rozvoje České republiky. Jedná se o základní dokument politiky regionálního rozvoje podle zákona č. 248/2000sb., o podpoře regionálního rozvoje. Dokument určuje orientaci politiky regionálního rozvoje České republiky v období let 2007-2013. Vychází ze „Strategie udržitelného rozvoje České republiky“ a v ekonomické oblasti ze zpracované „Strategie hospodářského růstu“. Zpracovatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor regionálního rozvoje. Příčiny vzniku těchto meziregionálních rozdílů jsou různé. Mohou být způsobeny např. polohou regionu, nepříznivými přírodními podmínkami, nedostatkem kapitálu, stagnujícím či upadajícím tradičním průmyslovým odvětvím aj.

Svitavsko svou polohou na východě Pardubického kraje spadá právě do takovéto oblasti, která byla zasažena transformací, zde převážně lokalizovaného textilního průmyslu, který se tu v minulosti významně podílel na zaměstnanosti. Dnes je tato oblast střediskem strojírenského, papírenského a dřevozpracujícího průmyslu. V posledních letech dochází k pozitivnímu zvratu v této oblasti, kdy se opět vrací textilní průmysl zastoupený několika významnými zahraničními investory. I přesto se region potýká s mírou nezaměstnanosti pohybující se okolo 10%. Tato míra od roku 2010, kdy dosáhla nejvyššího bodu 11,6%, stále klesá. V minulém roce ke 31.12. 2011 byla míra nezaměstnanosti 8,4%.

Cílem mé práce byl popis Pardubického kraje a Mikroregionu Svitavsko v širších souvislostech. Snažila jsem se popsat tento mikroregion v hlavních zkoumaných oblastech (obyvatelstvo, občanská vybavenost, infrastruktura) a charakterizovat současné dění v mikroregionu. Dalším cílem bylo upozornit na vysokou míru nezaměstnanosti, popsat možné

46 příčiny a navrhnout následná opatření ke zlepšení situace, nastínit možný vývoj a možnosti řešení tohoto regionu do budoucnosti.

Z pohledu obyvatele tohoto regionu je potřebné pro Mikroregion Svitavsko zajistit především podmínky ke kvalitnímu životu místních obyvatel, zachovat kulturní a přírodní dědictví v mikroregionu. Nadále je také nutno rozvíjet tento region, zejména v oblastech zkvalitňování dopravní infrastruktury, rozvoji občanské vybavenosti a přiměřeného cestovního ruchu. Nezbytné je také dále podporovat malé a střední podnikání, které by zajistilo nové pracovní příležitosti obyvatelům tohoto postiženého regionu, budovat nové průmyslové zóny a zajistit nové služby v rámci rozvoje cestovního ruchu (ubytování, stravování atd.), které by upoutaly pozornost nově přicházejících investorů a návštěvníků tohoto regionu. To vše činit tak, aby nedošlo ke znehodnocení životního prostředí mikroregionu. Uvedená vize je ovšem podmíněna zapojením všech účastníků regionálního rozvoje. Těmito účastníky jsou převážně:

 jednotlivé obce a města,  podnikatelské subjekty,  neziskové organizace,  veřejnost.

Prioritou pro mikroregion je v současné době zastavení nebo alespoň zmírnění procesu postupného „vylidňování“ tohoto regionu. To je možné docílit zejména vytvářením vhodných podmínek pro budování nových rodinných domů nebo bytových domů, budováním a zkvalitňováním prvků technické infrastruktury a občanské vybavenosti a také zlepšováním estetického vzhledu měst a obcí, tak aby byly vnímány jako místo pro příjemný život. Zmíněné předpoklady mohou výrazným způsobem ovlivnit celkové zlepšení životních podmínek v tomto regionu. Tato opatření jsou však velmi finančně náročné a jsou podmíněny státními, či evropskými dotacemi. Bez těchto finančních podpor, nejsou schopny města či obce v regionu ze svých rozpočtů takto nákladné projekty realizovat.

47 Hlavním úkolem je současná spolupráce jednotlivých obcí v mikroregionu. Je proto vhodné tuto kooperaci nadále udržovat a zkvalitňovat. Zároveň je také potřeba využít možností dalších forem spolupráce. Mikroregion by mohl usilovat o budování společné rozvojové strategie, která by se průběžně aktualizovala a reagovala na vývojové trendy na území mikroregionu. Dílčí projekty jednotlivých obcí by pak měly lépe zapadat do ucelené koncepční strategie celého mikroregionu. Základem úspěšné spolupráce může být zřízení monitorovací skupiny, která bude průběžně sledovat a vyhodnocovat změny ve vývoji mikroregionu. Jednotlivé obce mohou efektivněji reagovat na vzniklé situace, aniž by došlo k zásadní změně koncepční strategie.

Tato spolupráce by jistě přinesla prospěch všem zúčastněným obcím a městům v Mikroregionu Svitavsko a zároveň by usnadnila získání finanční podpory v rámci strukturálních fondů EU.

48 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Literatura DOLEČEK, J., Města a obce Pardubického kraje. Rožnov pod Radhoštěm: Vydavatelství Proxima Bohemia s.r.o., 2009. 16s., ISBN 978-80-242-2972-0. 14s.

DVOŘÁK, J., Svitavsko. Hradec Králové: Vydavatelství Kruh Hradec Králové, 1980. 48s., ISBN 4601880.

FIKEJZ, R., VELEŠÍK, V., Kronika města Svitavy. Svitavy: Vydavatelství Město Svitavy a městské muzeum a galerie ve Svitavách, 2006. 19s., ISBN 80-239-7488-2.

FIKEJZ, R., Svitavy. Praha: Vydavatelství Ladislav Horáček, 2010. 68s., ISBN 978-80-7432-024-8.

FIKEJZ, R., Svitavy – město v pohybu. Svitavy: Vydavatelství Městská knihovna ve Svitavách, 2006. 132s., ISBN 80-239-68-59-9.

GRUNTOVÁ, J., Legendy a fakta o Oskaru Schindlerovi. Praha: Vydavatelství Naše vojsko, s. r. o., 2002. 5s., ISBN 80-206-0607-6.

Kolektiv autorů. Svitavy – dějiny a současnost města. Hradec Králové: Vydavatelství Kruh Hradec Králové, 1987. 56s., ISBN 46-023-87.

Kolektiv autorů. Pardubický kraj. Pardubice: Vydavatelství Helios Pardubice, 2004. 83s., ISBN 80-85211-16-5.

MAUER, K., Kronika české a moravské Radiměře. Olomouc: Vydavatelství Booksprint, s. r. o., 2008. 31s., ISBN 978-80-7326-134-4.

PONIKELSKÝ, P. - KOŠTEJNOVÁ, Z. Úvod do regionalistiky. Praha, VŠRR, 4s., 2008. 3s.

49 VAŇEK, O., O historii a současnosti města Březová nad Svitavou. Vydavatelství Město Březová nad Svitavou, 2005. 46s., ISBN 908-437-1.

Prameny (právní a jiné dokumenty) Zákon č.128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších předpisů.

Jiné dokumenty Vlastní seminární práce – Kulturní rozvoj města Svitavy

Internetové zdroje Data Strategie regionálního rozvoje ČR. Dostupné z:

Data Rozvojové strategie místní akční skupiny Svitava. Dostupné z:

Data ČSU. Dostupné z:

Data ČSU. Dostupné z:

Historie města Svitavy. Dostupné z:

Historie obce Mikuleč. Dostupné z:

50 Obrázek č. 1. Dostupné z:

Obrázek č.2. Dostupné z:

Současnost města Svitavy. Dostupné z:

Společnost VD Dřevojas a.s. Dostupné z:

Společnost Fibertex a.s. Dostupné z:

Společnost Svitap J.H.J. spol. s.r.o. Dostupné z:

Společnost TOS Svitavy a.s. Dostupné z:

Společnost Westvaco Svitavy s.r.o. Dostupné z:

51 SEZNAM PŘÍLOH A) Tabulka č.1, obrázek č.5 B) Obrázek č.6, obrázek č.7 C) Tabulka č.2

52 PŘÍLOHY: Aktuální ukazatelé v Mikroregionu Svitavsko

A) Tabulka č.1 Obec s Základní sídelní rozšířenou Výměra Domy Byty Obyvatelstvo jednotka působností v ha celkem celkem celkem Svitavy Svitavy 3 133 2 581 6 764 17 626 Březová nad Svitavou Svitavy 1 270 360 573 1 715 Hradec nad Svitavou Svitavy 2 474 499 617 1 708 Opatov Svitavy 2 973 325 402 1 154 Radiměř Svitavy 2 858 380 456 1 069 Vendolí Svitavy 2 068 295 331 919 Koclířov Svitavy 1 730 217 266 701 Opatovec Svitavy 707 195 226 636 Karle Svitavy 1 901 136 166 395 Javorník Svitavy 570 110 135 372 Pohledy Svitavy 1 991 162 185 344 Dětřichov Svitavy 1 567 108 128 315 Kamenná Horka Svitavy 1 575 96 122 298 Sklené Svitavy 996 76 92 234 Mikuleč Svitavy 991 81 97 217 Kukle Svitavy 296 14 16 61

Zdroj: vlastní zpracování

Domy celkem

3 000

2 500

2 000

1 500

1 000

500

0 Svitavy Březová Hradec Opatov Radiměř nad nad Svitavou Svitavou

Obrázek č.5 Domy celkem Zdroj: vlastní zpracování

53 B)

Byty celkem

8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 Svitavy Březová Hradec Opatov Radiměř nad nad Svitavou Svitavou

Obrázek č.6 Byty celkem Zdroj: vlastní zpracování

Obyvatelstvo celkem

20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 Svitavy Březová Hradec Opatov Radiměř nad nad Svitavou Svitavou

Obrázek č.7 Obyvatelstvo celkem Zdroj: vlastní zpracování

54 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo C) Tabulka č.2

Vyjíždějící V zemědělství, V průmyslu a Ve Vyjíždějící žáci, za prací lesnictví, rybolovu stavebnictví službách studenti a učni Svitavy 1 718 223 3 789 4 805 907 Hradec nad Svitavou 576 99 377 314 142

Březová nad Svitavou 487 41 392 266 96 Opatov 286 43 293 185 89 Vendolí 276 85 195 158 114 Radiměř 245 139 197 176 80 Koclířov 224 24 181 131 99 Opatovec 184 44 113 120 78 Javorník 132 25 64 71 46 Karle 123 57 71 56 75 Kamenná Horka 106 16 67 49 61 Dětřichov 103 17 75 52 71 Pohledy 94 34 71 34 55 Mikuleč 86 28 51 30 36 Sklené 67 29 49 31 34 Kukle 10 4 4 13 9

Zdroj: vlastní zpracování

55 Záznam o bakalářské práci

Jméno a příjmení bakaláře: Marcela Vymazalová Název práce CZ: Historie a současný vývoj Mikroregionu Svitavsko Název práce EN: History and the actual development of microregion Svitavsko Studijní program: Regionální rozvoj Obor: Regionální rozvoj Rok obhajoby: 2012 Počet stran/Počet příloh: 57/3 Vedoucí práce: Ing. Alois Slepička, DrSc. Anotace CZ: Cílem této práce je podrobněji charakterizovat stávající situaci v Mikroregionu Svitavsko. Tento mikroregion se skládá ze dvou měst a 14 obcí, které jsou jeho členy. Úkolem teoretické části práce je základní charakteristika Pardubického kraje a Mikroregionu Svitavsko v širších souvislostech. Popis tohoto mikroregionu v hlavních zkoumaných oblastech (obyvatelstvo, občanská vybavenost, infrastruktura). V praktické části této práce jsou informace a cenné poznatky, které byly získány formou osobních pohovorů s představiteli jednotlivých obcí a měst mikroregionu. Závěr práce je orientován na danou problematiku vysoké míry nezaměstnanosti, popis možných příčin a návrh následných opatření ke zlepšení situace, nastínění možného vývoje a možnosti řešení tohoto regionu do budoucnosti. Tato práce by mohla sloužit jednotlivým obcím či městům Mikroregionu Svitavsko při realizaci plánů do budoucnosti. Zároveň si klade za důraz nestranné a nezávislé vyhodnocení rozvoje v daném území a poskytnutí co nejvíce možných objektivních informací.

Anotace EN: The target of this work is to characterize more specifically the actual situation in the Microregoin Svitavsko. This microregion consists of the two cities and 14 communities which are the part of Svitavsko. The task of the theoretical part of this work is to characterize elementary the region of Pardubice and the Microregion Svitavsko in the broader context. The description of this microregion in the main researched areas (population, civic amenities, infrastructure). In the functional part of this work are the valuable informations and the results of research which were obtained by the form of personal consultations with the representant sof the particular communities and the cities of the microregion. The conclusion of this work is headed towards the issue of the high unemployment, description of the possible reasons and the suggestion of the consecutive measures leading to the improvement of the situation, suggestion of the possible development and possible solutions of this region to the future. This work could possibly help to the single communities or cities of the Microregion Svitavsko of the realization of the plans to the future could eventually happen. At the same time this work emphasis on the objective and the independent evaluation of the development in the specific territory and the supplying of the as much amount of objective informations as possible.

56 Klíčová slova CZ: Mikroregion, Region, Rozvoj, Obce, Analýza, Popis, Srovnání. Klíčová slova EN: Microregion, Region, Development, Communities, Analysis, Description, Comparison.

Místo uložení: Vysoká škola regionálního rozvoje, Žalanského 68/54 Praha 6 Signatura

57