Potenciál Cestovního Ruchu V ORP Svitavy

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Katedra cestovního ruchu

Potenciál cestovního ruchu v ORP Svitavy

Bakalářská práce

Autor: Zuzana Jeţová

Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc.

Jihlava 2015

Prohlášení

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ .

Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe souhlasím s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).

Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 30.4.2015

......

Podpis

Poděkování

Touto cestou bych velice ráda poděkovala panu RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za cenné rady, konzultace, trpělivost a ochotu při zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří byli tak laskaví a našli si čas na vyplnění dotazníku a v neposlední řadě chci poděkovat své rodině, která mi po celou dobu studia pomáhala a podporovala mě.

ABSTRAKT

JEŢOVÁ, Zuzana: Potenciál cestovního ruchu v ORP Svitavy. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015.

Tématem bakalářské práce je vyhodnocení potenciálu cestovního ruchu v ORP (obec s rozšířenou působností) Svitavy. Tato práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na základní informace a historii území, na přírodní lokalizační, kulturně – municipální lokalizační, selektivní, komunikačně realizační a materiálně – technické realizační předpoklady, na plány do budoucna. Praktická část je zaměřena na vyhodnocení atraktivity území ORP Svitavy, které jsem zpracovala pomocí dotazníkového šetření.

KLÍČOVÁ SLOVA cestovní ruch, potenciál, předpoklady rozvoje, ORP Svitavy

ABSTRACT

JEŢOVÁ, Zuzana: The Potential of Tourism in the MEP Svitavy.

Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Degree of professional qualification: bachelor. Jihlava 2015.

The theme of this thesis is to evaluate the potential of tourism in the district of Svitavy. This work is divided into theoretical and a practical part. The theoretical part is focused on basic information and history of the area, natural localization, cultural - municipal localization, selective, communicatively implementation and material - technical feasibility assumptions on future plans. The practical part is focused on evaluating the attractiveness of the MEP Svitavy which I processed by questionnaire.

KEY WORDS

Tourism, potential, condition of development, MEP Svitavy

Obsah Úvod ...... 9

1 TEORETICKÁ ČÁST ...... 10

1 Cestovní ruch ...... 10

1.1 Definování cestovního ruchu ...... 10

1.2 Sluţby v cestovním ruchu ...... 11

2 ORP Svitavy ...... 12

2.1 Základní informace ...... 12

2.2 Historie města Svitavy ...... 13

2.3 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu ...... 15

2.4 Přírodní lokalizační předpoklady ...... 16

2.4.1 Reliéf krajiny ...... 16

2.4.2 Klima ...... 17

2.4.3 Hydrologické poměry ...... 18

2.4.4 Nerostné bohatství ...... 18

2.4.5 Fauna a flora ...... 19

2.5 Kulturně-municipální lokalizační předpoklady...... 20

2.5.1 Kulturní památky ...... 20

2.5.2 Kulturní památky v okolí ...... 26

2.5.3 Kulturní zařízení ...... 28

2.5.4 Svitavský sport ...... 30

2.6 Selektivní předpoklady ...... 30

2.7 Komunikační realizační předpoklady ...... 31

2.8 Materiálně – technické realizační předpoklady ...... 31

2.9 Plány do budoucna ...... 32

3 Praktická část ...... 33

3.1 Mapa fotografií v ORP Svitavy ...... 34

3.2 Dotazníkové šetření ...... 35

3.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření ...... 53

3.3.1 Identifikační otázky ...... 54

3.3.2 Vlastní vyhodnocení atraktivity ORP Svitavy ...... 57

4 Závěr ...... 61

5 Zdroje ...... 62

5.1 Kniţní zdroje ...... 62

5.2 Internetové zdroje ...... 62

5.3 Seznamy ...... 63

5.3.1 Obrázky ...... 63

5.3.2 Mapy ...... 64

5.4.2 Fotografie ...... 64

Úvod

Tématem mojí bakalářské práce je „Potenciál cestovního ruchu v ORP Svitavy“. Tohle téma jsem si vybrala především proto, ţe celý ţivot ţiji v městečku Březová nad Svitavou, které se v této lokalitě nachází. Chtěla jsem si vybrat téma, ke kterému budu mít blízký vztah, a o to lépe se mi bude práce psát. Dalším důvodem bylo také to, ţe Svitavsko nepatří k aţ tak turisticky známým a navštěvovaným lokalitám a práce o této krajině nebyla na naší vysoké škole doposud napsána.

Práce se skládá ze dvou hlavních částí, a to teoretické a praktické. Teoretickou část začínám definicí cestovního ruchu, dále je teoretická část zaměřená na vymezení a popis ORP Svitavy. Zabývám se základními informacemi, historií oblasti, přírodními lokalizačními předpoklady, kulturně – municipálními lokalizačními předpoklady, selektivními předpoklady, komunikačně realizačními předpoklady, materiálně – technickými realizačními předpoklady a stručně také plány do budoucna města Svitavy.

Praktická část je zaměřená na dotazníkové šetření, které obsahuje fotografie celého území ORP Svitavy. Tento dotazník vyplnilo 100 respondentů a pomocí odpovědí jsem se snaţila vyhodnotit, na kolik je tohle území atraktivní pro účastníky cestovního ruchu. Výsledky dotazníků jsem shrnula do několika grafů.

Cílem této práce je vyhodnotit vyuţití potenciálu v ORP Svitavy.

1 TEORETICKÁ ČÁST

1 Cestovní ruch

Cestovní ruch se prakticky stal jiţ neodmyslitelnou součástí dnešní moderní společnosti. V rámci cestovního ruchu se kaţdoročně dává na celém světě do pohybu obrovské mnoţství lidí, kteří zpravidla ve svém volném čase opouštějí dočasně místa svého stálého bydliště za účelem rekreace, poznání, styku s lidmi a z celé řady dalších důvodů. (Indrová, 2009, s. 7)

Vůdčím motivem tohoto pohybu a pobytu je záměrná změna prostředí, která umoţňuje člověku uspokojit některé z jeho potřeb, například odpočinku, klidu, pohybu, poznání, kulturních a estetických záţitků, změny místa, seberealizace a další, pro jejichţ uspokojení neposkytuje místo běţného ţivotního prostředí (místo jejich bydliště) dostatek moţností a příleţitostí nebo neumoţňuje dostatečnou kvalitu jejich uspokojení. (Indrová, 2009, s. 7)

Účast na cestovním ruchu se tak stává výrazem určitého jednání člověka, ve kterém se odráţejí jak jeho potřeby, zájmy, cíle, úmysly, tak i podmínky pro jejich realizaci. Účast na cestovním ruchu se stala v poválečném období jedním z měřítek ţivotní úrovně, nezaměnitelnou součástí potřeby, charakteristickou prakticky pro všechny vrstvy obyvatelstva ve vyspělých státech. (Indrová, 2009, s. 7)

1.1 Definování cestovního ruchu

Sloţitost jevu jakým cestovní ruch je, jeho mnohooborovost a průřezovost, činí pak obtíţným i jeho přesné a z hlediska teorie i praxe jednotné definování. Celý dosavadní vývoj definování tohoto jevu je toho důkazem. (Indrová, 2009, s. 9)

V průběhu vývoje cestovního ruchu jako společensko ekonomického jevu se mění i přístup k jeho definování a vymezení. Autoři ve svých definicích zdůrazňují různé stránky tohoto sloţitého jevu, mnohdy v závislosti na tom, z hlediska které vědní disciplíny je cestovní ruch zkoumán a definován. (Indrová, 2009, s. 9)

1.2 Služby v cestovním ruchu

Sluţbami se obecně rozumějí ekonomické statky, které mají většinou nehmotný charakter. V cestovním ruchu představují heterogenní soubor uţitných efektů určených k uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu. Mají průřezový charakter, to znamená, ţe je produkují nejen podniky cestovního ruchu, ale i další subjekty ze soukromého a veřejného sektoru. Sluţby mají na rozdíl od zboţí určité znaky. Jsou to jednak obecné znaky sluţeb, které se vztahují i na sluţby v cestovním ruchu, a jednak speciální znaky, které jsou charakteristické pouze pro sluţby v cestovním ruchu.

Obecné znaky služeb

 nemateriální charakter sluţeb  vysoká spotřeba ţivé práce při poskytování sluţeb  začlenění vnějšího faktoru do procesu poskytování sluţeb  soulad poskytování sluţeb s jejich spotřebou  pomíjivost sluţeb

Speciální znaky

 časová a místní vázanost sluţeb na primární nabídku cestovního ruchu  komplexnost a komplementárnost sluţeb  zastupitelnost sluţeb  mnohooborový charakter  nezbytnost zprostředkování sluţeb  dynamika a sezónnost poptávky po sluţbách  nezbytnost poskytování informací o sluţbách a jejich kvalitě  neanonymita spotřebitele sluţeb (Orieška, 2010, s. 9)

2 ORP Svitavy

2.1 Základní informace

Správní obvod OPR Svitavy leţí na jihovýchodě Pardubického kraje a svojí jiţní částí sousedí s obcemi Jihomoravského kraje. Na západě hraničí s Poličskem a Litomyšlskem, na severu s Českotřebovskem a Lanškrounskem a z východní části je obklopen obcemi Moravskotřebovska. Území Svitavska (35 159 ha) je čtvrté největší mezi správními obvody v kraji s představuje 7,8% jeho rozlohy. Ve 28 obcích, které tvoří správní obvod, ţilo k 31.12.2013 celkem 31 692 obyvatel (6,2% obyvatelstva kraje). Průměrná hustota osídlení je 90,4 obyvatel na 1 km². Průměrný věk obyvatel v území dosahuje u muţů 39,6 a u ţen 42,3 let, index stáří má hodnotu 109,5. Míra ekonomické aktivity je dle SLDB 2011 58,9%. Ve dvou městech správního území – Svitavách a Březové nad Svitavou – ţije téměř šedesát procent jeho obyvatel. [1]

Svitavsko patří k regionům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti z dosaţitelných uchazečů v Pardubickém kraji. Ke konci roku 2011 činila 12,8%, coţ byla druhá nejvyšší hodnota mezi správními obvody po Moravskotřebovsku. Dlouhodobá nezaměstnanost vyjádřená podílem uchazečů o zaměstnání vedených v evidenci úřadů práce po dobu delší neţ jeden rok je v rámci kraje druhá nejvyšší po Českotřebovsku. [1]

Obrázek 1: Spádový obvod ORP Svitavy

2.2 Historie města Svitavy

Krajina Svitavska a město samotné je opředeno mnoha pověstmi a legendami. Vţdyť na místě mariánského kostela na náměstí slouţili v roce 891 mši soluňští bratři sv. Cyril a sv. Metoděj. Pravdou zůstává, ţe v tradovaném roce byli oba jiţ mrtvi, ale legenda je to prastará. Stačí v letopočtu zpřeházet pořadí číslic a k roku 981 připomněl kronikář Kosmas řeku Svitavu. Tato, téměř sto kilometrů dlouhá řeka, dala městu své jméno. Její název znamenal čistou a průzračnou vodu. [2]

První reálná zmínka o městě se datuje do poloviny XII. století, kdy sem přišli litomyšlští premonstráti a zaloţili na levém břehu řeky kostel sv. Jiljí. Poloţili tak základy k osadě, kterou pojmenovali „Stará Svitava“. Druhou kolonizací, jejímiţ nositeli byli převáţně německy mluvící osadníci, vznikla v polovině XIII. století tzv. Svitava „Nová“. Kolonizační činnost pohraničí probíhala zejména za úřadu biskupa Bruna ze Schauenburka (1245–1281), který také pověřil svého blízkého spolupracovníka, vestfálského šlechtice Helemberta von Thurm, zaloţením města Svitav. Zájmy olomouckého biskupství a litomyšlského premonstrátského konventu se vyostřily do sporu, jenţ byl rozhodnut 6. listopadu 1256 smírčí smlouvou. Listina, jíţ je spor vyřešen se povaţuje za „zakládací listinu města Svitav“. Svitavy se tak staly městem podřízeným olomouckým biskupům. Městečko, někdy v listinách zvané oppidum, získalo v roce 1330 důleţité privilegium, které potvrzovalo svitavskou rychtu, k níţ patřila vesnice Čtyřicet Lánů a Moravský Lačnov. Později ke svitavskému panství připadly vsi Hradec nad Svitavou, Vendolí, Sklené, Javorník, Ostrý Kámen, Horní Hynčina, Kamenná Horka a Chrastová Lhota. [2]

Městské jádro tvořilo 83 právovárečných měšťanských domů, jeţ byly vystavěny podél středověké komunikace, tedy kupecké stezky. Téměř půl kilometrů dlouhé náměstí bylo v roce 1389 obehnáno hradbami, tu a tam přerušené branami. Ty byly tři a pojmenování dostaly podle směru, kterým se z nich vycházelo. Doloţena je brána Praţská, Brněnská a nejmladší Lanškrounská. Začátkem XIX. století byly, stejně jako hradby, zbořeny. Hradby ochránily město v období husitských bouří v XV. století, i kdyţ byly značně poničeny četným obléháním. Moţná, ţe z této doby pochází legenda o městském znaku. Svitavské panství bylo v této době často propůjčováno, prodáváno a zastavováno. Roku 1484 vykoupil Svitavy správce olomouckého biskupství Jan Filipec od Ješka Svojanovského z Boskovic. Svitavy se staly opět městem patřícím olomouckým

13 biskupům, ale ztratily statut správního centra biskupských statků. Byly přičleněny do mírovského panství. Toto správní rozdělení trvalo aţ do roku 1775, kdy byl obnoven úřad pro Svitavsko se sídlem ve Čtyřiceti Lánech. I přes střídání majitelů města nastal v XVI. století rozkvět, který znamenal „zlatý věk“ Svitav. Vzrostla politická moc měšťanstva a s ní nastoupila ekonomická prosperita. [2]

Roku 1590 Svitavy poprvé vyhořely a dřevěné domy na náměstí byly znovu obnoveny z kamene. Svitavy dostaly renesanční háv, ale třicetiletá válka byla skutečnou pohromou. I kdyţ následky nebyly tak tragické jako v okolních vsích, změnily mnohé. Do města vstoupilo v plné síle baroko – byly přestavěny kostely, postavena nová farní budova, při cestách, mostech a na lukách se objevila řada světeckých sloupů, soch a boţích muk. Autory těchto děl se stávali místní umělci, jejichţ věhlas se rozšířil po okolí. [2]

V XVIII. století se začalo s novou výstavbou – byl poloţen základní kámen ke kostelu sv. Floriána, jeţ byl i špitálem a školou. Za válek o slezské dědictví mezi Pruskem a Marií Terezií se město stalo svědkem průchodů vojsk, menších vojenských sráţek a noclehu pruského krále Fridricha II. [2]

Nejhorší tragédie přišla v září roku 1781. Celé město vyhořelo a dlouhá dvě desetiletí trvalo, neţ bylo obnoveno. Oprava mariánského kostela trvala do roku 1795. Celé neštěstí oţebračilo zdejší tkalce a soukeníky. Ti si pak nahradili zničené zásoby lnu novou surovinou – bavlnou. Nevědomky tak poloţili základ věhlasu svitavského bavlnářství. [2]

Ani napoleonské války na začátku XIX. století růst města nezbrzdily. Pronikly sem první spřádací parní stroje a ve chvíli, kdy město proťala ţeleznice, se Svitavy změnily k nepoznání. Od roku 1848 přestaly být součástí olomouckého arcibiskupství, byly poloţeny základy občanské společnosti. Právě nyní se objevily první spolky, pak politické strany a na řadu přicházely komunální volby. [2]

V kulturním městě vedle sebe ţili Němci, Češi a Ţidé. Konec XIX. století přinesl bouřlivý stavební rozvoj. Vedle dělnických čtvrtí vznikaly honosné vily průmyslníků, které dodnes dotvářejí neopakovatelnou podobu města. Byla to doba činů mecenáše Oswalda Ottendorfera. Tento svitavský rodák se stal úspěšným podnikatelem za velkou louţí a na své město nikdy nezapomněl. Z jeho finančních darů byly postaveny nemocnice, sirotčinec a chudobinec a pýcha města – veřejná knihovna a čítárna. [2]

Začátek XX. století přivedl město, v němţ ţilo na devět tisíc obyvatel - z drtivé většiny Němců - na práh světového konfliktu. Roku 1918 byla vyhlášena svobodná republika, i kdyţ mezi Svitavany byla přijata s rozpaky. Bylo nutné se učit národnostní toleranci. Republika československá neměla na růţích ustláno. Přesto se Svitavy hlásily k aktivistické politice, jejímţ výrazem byla i návštěva prezidenta Masaryka ve městě. Prezident byl jmenován i čestným občanem města. [2]

Ekonomická krize 30. let XX. století vyhrotila národnostní vztahy. Vysoká nezaměstnanost, sociální neklid a národnostní různice vedly mnohé Svitavany k otevřené sympatii k nacismu. Přišla mnichovská dohoda, Svitavy se staly součástí Hitlerovy Třetí říše a následovala druhá světová válka. Právě v ní se odehrál neuvěřitelný příběh Oskara Schindlera, dalšího ze svitavských rodáků. Smutné stránky kroniky se otevřely v roce 1945. Tehdy jiţ k společnému souţití Čechů a Němců v jednom městě nebylo prostoru. Vysídlené Svitavy byly v krátkém čase znovu obydleny českými rodinami z různých koutů republiky. Od roku 1949 jsou Svitavy okresním městem, tehdy jako součást Brněnského kraje. V roce 1960 se ocitly v kraji Východočeském a sedmisetletá příslušnost k Moravě skončila. [2]

Dnes jsou Svitavy jedno z pěti měst destinace Českomoravského pomezí a snaţí se otevřít i cestovnímu ruchu. Obnoveny byly naučné stezky K pramenům řeky Svitavy a Na českomoravské pomezí, k atraktivitě města přispívají i nová sportoviště – krytá hala (2001) a probíhající rekonstrukce stadionu Míru (2009-20010), financována z prostředků EU. (Fikejz, 2010, s. 54)

2.3 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu

„Předpoklady cestovního ruchu tvoří souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnohoúrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu. Podle funkčně-chronologického členění (podle P. Mariota) je lze členit v rámci základní klasifikace na lokalizační předpoklady cestovního ruchu, selektivní předpoklady cestovního ruchu a realizační předpoklady cestovního ruchu.“

„Lokalizační předpoklady cestovního ruchu zahrnují obvykle (podle P. Mariota) přírodní předpoklady (reliéf, struktura, přírodní atraktivity krajiny, klima, vodstvo, flóra, fauna a kvalita vzduchu) a kulturně-municipální předpoklady neboli lidmi

15 vytvoření atraktivity (lidové tradice, folklór, umění, struktura institucí státní a místní správy a samosprávy).“

„Selektivní předpoklady cestovního ruchu zahrnují předpoklady demografické (hustota a věková struktura obyvatelstva, struktura obyvatelstva podle pohlaví), předpoklady politické (politická stabilita/nestabilita, válka, terorismus, fundamentalismus, nacionalismus, rasismus, bezpečnostní situace atd.), předpoklady sociologické (ekonomické aktivity, vlastnictví dopravních prostředků a objektů individuální rekreace, sociální příslušnost, vzdělání, průměrný příjem na člena rodiny, počet a struktura členů domácnosti, mentalita, ţivotní styl, xenofobie).

„Realizační předpoklady cestovního ruchu zahrnují komunikační předpoklady (textura a struktura komunikační sítě, dostupnost území) a materiálně-technické předpoklady (ubytovací zařízení, stravovací zařízení, kulturní zařízení, zábavní zařízení, sportovní zařízení, dopravní zařízení, další zařízení infrastruktury cestovního ruchu).“ (Pásková, Zelenka, 2002, s. 164-262)

2.4 Přírodní lokalizační předpoklady

Lokalizační předpoklady rozhodují o konkrétní lokalizaci, o funkčním vyuţití konkrétní oblasti cestovním ruchem z hlediska přírodních moţností nebo z hlediska charakteru a kvalit společenských podmínek a atraktivit.

2.4.1 Reliéf krajiny

Celé Svitavsko je téměř součástí České tabule křídové. Svitavský výběţek bývá nazýván často Chobot svitavský a přechází hranice křídového útvaru na okres poličský. V tomto křídovém útvaru se vyskytují vrstvy vyšší, charakteristické typickými otisky vyhynulých ţivočichů. Pod silným nánosem dávných moří se nacházejí krystalické horniny. (Stacke, 1956, s. 6)

Nejvíce jsou na území Svitav zastoupeny druhohory. Jejich zástupci jsou slíny, opuky, vápenité a kvádrové pískovce. Lomy na tyto pískovce jsou téměř po celém území. Třetihory jsou zastoupeny severně od Svitav a to miocenními jíly. Čtvrtohorní štěrky najdeme severně od Vendolí a v oblasti evropského rozvodí mezi Mikulčí, Kuklí, Opatovcem a Opatovem. (Stacke, 1956, s. 6)

2.4.2 Klima

Podnebí svitavského území se vyznačuje přechodnými prvky mezi podnebím přímořským a vnitrozemským.

Teplota

Svitavsko počítáme k oblasti Českomoravské vysočiny. Severní část území patří k oblastem chladným a je proti průměru o 0,6 aţ 1°C chladnější od normální teploty. Průměrná roční teplota kolísá mezi 6 – 7,8 °C.

Sráţky

Ke sráţkám počítáme také oblačnost. Tato je na území Svitav největší v prosinci /oblačnost 7,7/, nejmenší v srpnu /oblačnost 4,8/. Délka slunečního svitu bývá největší v červenci (234 hodin), nejmenší sluneční svit je v prosinci (62 hodin).

Roční rozdělení sráţek mezi roční období vypadá takto: jaro………………………………. 24 – 26 % léto………………………………. 33 – 36 % podzim…………………………… 22 – 24 % zima……………………………… 16 – 20 %

Průměrné roční sráţky se pohybují mezi 600 – 700 mm.

Větrné podmínky

Větrné poměry jsou nepříznivé v severní části svitavské náhorní plošiny. Zde je terén málo kryt a je vystaven většímu náporu větrů. Na celém území převládají větry směru hlavně západního i severního. Podle rozdělení větrů v % bývají udávány tyto hodnoty: větry západního směru 56, severního 46. Nejméně větrů vanulo od východu 5% a od severovýchodu 7%.

Hospodářská situace si vyţádala vybudování větrolamů, které mají usměrnit škodlivý vliv větrů. Větrolamy jsou vybudovány u Svitav, Moravského Lačnova aj. (Stacke, 1956, s. 11, 12)

2.4.3 Hydrologické poměry

ORP Svitavy tvoří v severní části hlavní evropské rozvodí mezi mořem Černým a Severním. Toto rozvodí tvoří na SZ Javornický hřeben, pak jde k obci Lačnov dále směrem na Kamennou Horku a Hřebeč. Hlavní odvodňovací tok tvoří řeka Svitava. O vývoji řeky Svitavy se vyskytuje několik názorů. F. Říkovský uvádí, „ţe Svitava tekla za nejvyšších úrovní ve směru ustupujícího tortonského moře a k přirozenému odtoku pouţívala Boskovické brázdy.“ M. Neubauer dokazuje, ţe „spádová křivka Svitavy ukazuje velmi malý spád v pramenné oblasti, coţ potvrzuje skutečnost, ţe Svitava během geomorfologického vývoje byla ochuzena o svůj horní tok Orlicí.“ (Stacke, 1956, s. 13)

Dnes je Svitava nevelká řeka. Na svitavském ORP přibírá z pravého břehu: Vendolský potok, Radiměřský potok, Bělský a Chrastavecký potok. Z levého břehu přibírá: Lačnovský potok, Hynčinku, Ţelivský potok. (Stacke, 1956, s. 13)

Severní část ORP je bohatší na rybníky neţ jiţní. Celkem se zde vyskytuje asi 197 ha rybníků, z nichţ největší Hvězda má rozlohu asi 80 ha. Nejvíce rybníků se nachází u Opatova u Opatovce. (Stacke, 1956, s. 13)

Zajímavým hydrologickým jevem je mizení vody v některých údolích. Na tyto jevy upozorňuje bývalý profesor německé reálky ve Svitavách. Nedostatek povrchové vody např. ve Vendolí, Kamenné Horce vedou k závěru, ţe v okolí Svitav je pravděpodobně synklinála vyplněna podzemním jezerem, jako je tomu u Březové. Při hlubokých vrtech ve Svitavách byly nalezeny 3 prameny vody v různých hloubkách, nejvíce vody mají prameny nejhlubší. (Stacke, 1956, s. 13, 14)

Z hydrologických podmínek lze učinit závěr, ţe ORP Svitavy má vody poměrně nedostatek vlivem propustnosti vrstev, tato voda se hromadí v synklinálách – např. u Březové, odkud čerpá brněnský vodovod. (Stacke, 1956, s. 14)

2.4.4 Nerostné bohatství

Geologické sloţení ORP, která je pokryta převáţně křídovým útvarem na povrchu, je chudé. Na Svitavsku je v provozu pouze lom na amfibolit u Deštné. Je pouţíván jako kámen štěrkovní při úpravě a budování silnic v okolí. Nepravidelně jsou pouţívány pískovcové lomy u Hradce nad Svitavou, Moravské Chrastové, Dětřichova. V jiţní části

Svitavska, u Bohuňova se vyskytuje tuha v nepatrné míře, takţe není dnes dobývána. (Stacke, 1956, s. 15)

Rovněţ v jiţní části byly nalezeny méně kvalitní ţelezné rudy a to limonity. Jedná se o obce Vítějeves a Bělou. Vzorky byly prozkoumány a obsahovaly nejvíce 29% ţeleza. Tyto rudy by bylo potřeba opravovat, aby se mohly zpracovávat. Nejvíce ţeleza obsahovaly rudy od Bělé. (Stacke, 1956, s. 15)

Ve východní části Svitavska se nacházejí lupkové doly v Hřebči. Tyto jsou však jiţ na území ORP Moravské Třebové. Menší mnoţství ţelezných rud se vyskytují i na Farském kopci v Březové nad Svitavou. (Stacke, 1956, s. 15)

2.4.5 Fauna a flora

Svitavsko je součástí velké rostlinné oblasti – paleoboreální. Význačnými řády paleoboreální květeny naší oblasti jsou rostliny sloţnokvěté, růţovité, trávy, šáchorovité, kříţokvěté a motýlokvěté. Pro okolí Svitav jsou typické smrkové lesy s podrostem mechů, kapradin, šťavele kyselého, borůvek a brusinek. Typickým útvarem jsou také travnaté lučiny. (Stacke, 1956, s. 16)

K pozoruhodným závěrům přišel pan J. Podpěra, který dokazuje, ţe údolí Svitavy je důleţitá cesta pro teplomilné rostlinstvo, které se touto cestou dostalo z oblasti Dunaje do Čech. K této cestě bývají ještě počítána údolí Moravské Sázavy a Třebůvky. Celkově je Svitavsko prostoupeno rostlinnými kryty polí, lesů a luk. (Stacke, 1956, s. 16)

Lesní plocha tvoří celkem 28%. Tento porost je sloţen ze 70% smrků, 30% tvoří bor, místy je vtroušen buk, bříza, javor a olše. (Stacke, 1956, s. 16)

Zvířena patří k oblasti středoevropské a nevykazuje zvlášť pozoruhodných jedinců. Z drobné zvířeny se vyskytují liška, jezevec, kuna, jeţek, sysel, v lesích ţije veverka. Z ptáků dravců se vyskytuje káně lesní, jestřáb, krahujec, ostříţ, poštolka, sokol, někdy sem zabloudí i orel říční, za nocí se vyskytuje sova obecná i sova pálená. Z ptáků pěvců jsou zastoupeni např. ledňáček, brkoslav, ţluva, čejka, divoká kachna, slavík, pěnice, dudek, datel, rákosník. Za jarního a podzimního tahu lze spatřit i divokou husu, čápa, racka, sluku lesní, roháč i bukače. V rybnících ţijí ryby, z obojţivelníků je zastoupen mlok zemní, čolek, z plazů se vyskytuje uţovka i zmije, která je rozšířená v lesích

19 celého Svitavska. Dále se zde vyskytují zajíci, srnky, koroptve, křepelky, baţanti, vzácně i divoký vepř. (Stacke, 1956, s. 17)

2.5 Kulturně-municipální lokalizační předpoklady

"Kulturně-municipální předpoklady rozvoje cestovního ruchu jsou součástí potenciálu krajiny, jsou výsledkem lidské činnosti, určují způsob jejího vyuţívání. V turisticky přitaţlivých oblastech vyuţívaných k dlouhodobé rekreaci doplňují přírodní atraktivity. Tyto předpoklady mají tři podskupiny, kulturně-historické památky, kulturní zařízení a společenské akce, sportovní a zábavní zařízení neboli parky." (Vystoupil & Šauer, 2006, s. 53,54)

2.5.1 Kulturní památky

Svitavy

Kostel sv. Jiljí

Nejstarší dochovaná stavba ve Svitavách. Kostel byl zaloţen premonstráty někdy kolem roku 1167. Byl vystavěn v románském slohu, jak tomu nasvědčují některé architektonické prvky. Během doby a v důsledku pohrom, které se na město snášely, byl přestavěn do nynější raně barokní podoby, která pochází z let 1679 – 1683. Dalšími úpravami prošly dvě postranní kaple sv. Mikuláše a Matky Boţí v roce 1726, kdy byla přestavěna i sakristie. Dnešní podoba věţe kostela pochází z přelomu 16. A 17. Století, kdy byla spojena s kostelem přístavbou vstupní síně. Věţ původně stála před kostelem a slouţila jako zvonice. Zařízení kostela je barokní ze 17. a 18. století. Hlavní oltář byl instalován v roce 1684. Oltářní obraz představuje sv. Jíljího před loveckou druţinou a byl namalován v roce 1742 svitavským malířem Ludvíkem Geisslerem. V presbytáři je obraz Nejsvětější Trojice od svitavských umělců J. Jatla aj. Leikerta. Cenný je deskový obraz Madony s Jeţíškem, který byl vytvořen kolem roku 1520. Štukatérské práce vykonal v Brně usazený mistr Baltazar Fontana z italské stavitelské rodiny. V roce 1781, kdy poţár zcela zničil kostel Návštěvní Panny Marie se hřbitovní kostel sv. Jiljí stal do roku 1804 kostelem farním. Nynější podoba je výsledkem rekonstrukce z 90. let 20. století. (Fikejz, Svitavy a jejich památky, 1996, s. 6)

Socha Nejsvětější Trojice

Ve Svitavách se nachází řada barokních soch, které patří k významným uměleckým památkám města. Především je to socha Nejsvětější Trojice, jeţ byla vysochána v dílných sochařů tzv. Pacákovského okruhu. Jiří František Pacák byl blízkým spolupracovníkem Matyáše Brauna a v roce 1725 si zaloţil vlastní sochařskou dílnu v Litomyšli. Od roku 1739 ţije a tvoří v Moravské Třebové. Je autorem mnoha soch ve svitavském okolí. Nejvýraznější jeho práce je morový sloup Panny Marie v Poličce z let 1731 – 1739. (Fikejz, 1996, s. 7)

Kostel sv. Josefa

Pseudorománský trojlodní kostel sv. Josefa byl zaloţen v roce 1894 a stojí v katastru obce Čtyřicet Lánů. Byl vybudován na základě plánů dvorního stavitele Josefa Schmalzhoffera z Vídně. Stavbu prováděl stavitel Václav Ryschawy. Vnitřní malby zhotovil kostelní malíř Erwin Bubeník z Lince v roce 1910. Interiér je zdoben bohatou dekorací Maxe Schmalzla. Hlavní oltář, čtyři postranní oltáře a bohatě zdobená kazatelna jsou dále F. Stuflessera ze Sv. Ulrychu v Tyrolích. Oltářní stůl z mramoru je dílem J. E. Tomaly z Brna. Z uměleckého hlediska jsou pozoruhodné sochy sv. Josefa a apoštolů sv. Ondřeje a sv. Jakuba umístěné v hlavní lodi chrámu. Věţe kostela byly opatřeny zvony, které do 1. světové války byly největšími zvony ve Svitavách. Slavnostního otevření a vysvěcení se kostel dočkal v roce 1896. Ke kostelu patřil klášter redemptoristů, kteří do Svitav přešli z koleje v Koclířově, kde tato kolej vznikla roku 1855. (Fikejz, 1996, s. 10)

Městská radnice a dům „U Mouřenína“

Bývalá městská radnice je původně právovárečný dům, který město koupilo od svitavského občana Michala Dyttericha v roce 1538. Do této doby Svitavy vlastní radnici neměly. Městská rada se scházela v domě svitavského purkmistra. Po poţáru města v roce 1781, kdy radnice zcela vyhořela, byla opravována do roku 1787. Stavební práce končily přístavbou radniční věţe, která byla dvakrát nastavována. Radnice byla propojena spojovací chodbou s domem „U mouřenína“, který byl domem městských purkmistrů. V roce 1847 byl přestavěn interiér radnice a opět byl zadaptován ve 20. století. Na zdi radnice je umístěn znak města Svitav a na věţi je připevněn turecký půlměsíc. (Fikejz, 1996, s. 11)

Obrázek 2: Městská radnice

Mariánský sloup

Často pohromou ve Svitavách byly morové rány a další nakaţlivé epidemie. „Černá smrt“ je ve Svitavách připomínána v letech 1439, 1495 a 1558. K těmto nemocem přibyl v roce 1566 skvrnitý tyfus. Neštěstí, byla pro Svitavy i třicetiletá válka, zvláště pak rok 1622. Po morových epidemiích, které postihly město Svitavy, byl vystavěn sloup na městském náměstí. Barokní stavba byla dokončena v roce 1703 a byla zasvěcena Panně Marii. Socha Panny Marie stojí na hlavním sloupu, který obklopují sochy patronů a ochránců města. (Fikejz, 1996, s. 13)

Památník osvobození

Novodobá historie ve Svitavách zanechala stopy v pomníku J. W. Goetha z roku 1932 na ulici Kpt. Jaroše a odráţí se i v krásné soše Osvobození z roku 1948 od J. Kadlece. Socha osvobození stojí před budovou II. základní školy na třídě T. G. Masaryka. (Fikejz, 1996, s. 16)

Socha mateřské lásky

Oswald Ottendorfer nechal zhotovit monumentální sochu památce své matky Kathariny. Dílo pochází z dílny prof. Donndofra ze Stuttgartu. Podstavec sochy je vyroben ze švédského granitu a vlastní socha je ulita z bronzu G. Pelargem ze Stuttgartu. Toto unikátní dílo je ve světě celkem ve třech exemplářích. V roce 1893 byla socha postavena před vilu Johanna Budiga v blízkosti Ottendorferovy knihovny. V roce 1980 bylo dílo stavebním úpravám a budování silničního obchvatu přestěhováno do parku Jana Palacha za městským úřadem, kde stojí dosud. V roce 1993 byl na podstavec sochy připevněn nápis v německém jazyce, který připomínal čin Oswalda Ottendorfera. (Fikejz, 1996, s. 18)

Obrázek 3: Socha Mateřské lásky

Pamětní deska Oskara Schindlera

Naproti rodnému domu Oskara Schindlera na Poličské ulici číslo 24 se nachází ţulový podstavec s pamětní deskou. Česko-německý text na desce připomíná záchranu 1200 lidských ţivotů tímto svitavským rodákem. Oskar Schindler se narodil roku 1908 a zemřel v Hildesheimu v Německu v roce 1974. Jeho ţivot byl naplněn bonvivánstvím a světáctvím. Sám dostal přezdívku Schindler – gauner, pod kterou byl znám nejen ve

Svitavách. Byl členem NSDAP a německé výzvědné sluţby Abwehru. Za špionáţní činnost proti Československé republice byl ve svitavském hotelu Ungar zatčen a v Brně odsouzen. V roce 1939 se dostává do polského Krakova, kde kupuje továrnu na výrobu smaltovaného nádobí. Zaměstnává v ní Ţidy z Krakovského ghetta. (Fikejz, 1996, s. 19)

Obrázek 4: Pamětní deska Oskara Schindlera

Březová nad Svitavou

Kostel sv. Bartoloměje

Farní kostel sv. Bartoloměje původně ze 13. století se nachází nedaleko Moravského náměstí. V r. 1725 proběhla poslední barokní přestavba, při které byla přistavena nová věţ a zbudována barokní krypta. U kostela se nachází ţelezný kříţ a sloup se soškou sv. Panny Marie, která byla v r. 1972 opravena a pozlacena. [3]

Muzlovská kaple sv. Františka Xaverského

Věţ muzlovské kaple zasvěcené svatému Františku Xaverskému, misionáři Indie, pochází z doby kolem roku 1 800. Kaple byla přistavěna v roce 1860. Jedná se o jedinou stavbu na původním katastru obce Muzlov. Věţ je v současné době v rekonstrukci. [3]

Pamětní deska profesora Kořístky

Pamětní deska prof. Kořístky se nachází na náměstí na domě č. 71 s bohatou štukovou výzdobou. V tomto domě se tento významný kartograf, geograf a geodet 7. února 1825 narodil. [3]

První březovský vodovod

Na počátku 20. století došlo k vyuţití podzemních vodních zdrojů prameniště v blízkém Muzlově. První březovský vodovod pro město Brno byl vybudován v letech 1911 - 1913, coţ mělo negativní vliv na osudy přilehlého území. Obec Muzlov byla po roce 1948 vysídlena a asanována. Podobný osud měl potkat i Březovou. Vodovod je dodnes funkční technickou památkou. [3]

Bělá nad Svitavou

Kostel všech svatých

Kostel je dominantou obce. V letech 1751 – 1770 ho nechal postavit František Jan Nepomuk, hrabě z Walderode. Je postaven v barokní architektuře. Kostel je uvnitř restaurován. Hlavní oltář zdobí obraz malíře Josefa Scheivla. Nachází se zde freska z roku 1928 zobrazující svatou Alţbětu Duryňskou, rozdávající chléb chudým lidem. .[4]

Hrob vojína Ivana Banděreva

Ivan Banděrev byl jeden z pětičlenné skupiny paravýsadku vedené Janem Mayerem, která měla být vysazena koncem války (v noci z 25. na 26. dubna 1945) do prostor obcí Jevíčko, Usobrno, Opatovice a Březinky. Omylem však došlo k vysazení celé skupiny poblíţ vesnic Banín, Bělá nad Svitavou a Březová nad Svitavou. Hned při seskoku došlo k přepadnutí a obklíčení. [4]

2.5.2 Kulturní památky v okolí

Zámecký areál Litomyšl

Osídlení na území dnešní Litomyšle rostlo spolu s rostoucím významem zdejší obchodní stezky. Důleţitým mezníkem v rozvoji města byl příchod premonstrátů ve 12. století, kteří v místech dnešního zámku zaloţili klášter. Ale pohnuté doby náboţenských válek 15. století si na něm vybraly svou daň. Po odchodu řádu byl klášter přeměněn na panské sídlo. Dnes je zámek nejvýznamnější památkou renesance v Česku a město samo oblíbeným cílem turistů, kterých sem kaţdoročně přijíţdějí tisíce. Díky dynamickému rozvoji moderní architektury a infrastruktury nejrůznějších sluţeb v posledních letech vzniklo kvalitní zázemí pro aktivní vyuţití volného času. Nabídka tradičních i netradičních kulturních akcí a vysoký standard konferenčních prostor sem přivádějí stále více návštěvníků. [5]

Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsány v roce 1999. Renesanční zámek z druhé poloviny 16. století je významným dokladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada. Zápisem tohoto komplexu na seznam UNESCO mu byl přiznán i jeho světově výjimečný význam. Ve své unikátně dochované celistvosti je dokonalou ukázkou umělecky cenné architektury. Je skvělým dokladem středoevropské šlechtické residence z období renesance, která si uchovala svou jedinečnost i po následných přeměnách ve stylu nových uměleckých směrů. [5]

Hrad Svojanov

Stačí říct jméno Svojanov a mnohým se z mysli vydere spojení „Tajemný hrad Svojanov“. Jedná se o knihu Bohuslava Březovského o dobrodruţstvích dětské party, strašidlech a záhadách hradu. Mnozí si ji ještě pamatují ze svých dětských let, protoţe vyšla jiţ v roce 1947, známá rovněţ jako Paměti Františka Povídálka. Je skutečný hrad Svojanov plný záhad a tajemství? Jako na kaţdém historickém objektu se najde něco nevyluštitelného a je opředen mnoha pověstmi. Původně byl zaloţen, aby chránil důleţitou obchodní stezku Trstenickou českého krále Přemysla Otakara II. Najdete ho stát v údolí říčky Křetínky, na pomezí Moravy a Čech. V korytu řeky 26 se nacházejí české granáty, jejichţ menší exempláře si jednoduše nasbíráte na přístupové cestě k hradu Svojanov. Ze Svojanova je to šestnáct kilometrů do Poličky a 18 km do Svitav. Jeho historie spadá aţ do 13. století a podhradí se časem proměnilo na vesnici. Pojmenování bylo převzato z vedlejší vsi Starý Svojanov, která získala pojmenování po ptáčníkovi Svojanovi. Povídá se, ţe se kdysi do hlubokých hvozdů zatoulal kníţe a daroval mu území, protoţe ho dotud vyvedl. Hrad Svojanov má přiblíţit prohlídky na dvou okruzích pro veřejnost. Mimo jiné si přiblíţíte ţivot zdejších majitelů, hradní komnaty, raně gotické sklepení s postavami ze zmiňované kníţky a hradní kuchyni. Nechybí ani expozice grafitu – tuhy, která se vyráběla v hradní manufaktuře. V podzemí se skrývá mučírna a zajímavý je i Dům zbrojnošů. [6]

Obrázek 5: Hrad Svojanov

Zámek Moravská Třebová

Zámek v Moravské Třebové patří k nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě. Na konci 15. století se zde vůbec poprvé v českých zemích objevily moderní renesanční prvky a na začátku 17. století vznikla tři manýristická křídla podle plánů italského stavitele. Zámek proto nechybí v ţádné české učebnici dějin umění. [7]

2.5.3 Kulturní zařízení

Městské muzeum a galerie

Hlavním úkolem muzea je seznamovat návštěvníky s jejich historií nejen na základě slov a pamětí, ale na základě věcí. Znalost historie umoţňuje zakotvit sovu existenci na pevném základě domova, vytvořit si osobitý vztah ke svému okolí, městu. Svitavské muzeum prošlo ve své vlastní historii mnoha zvraty, stejně jako jeho město. To první, z roku 1894, bylo zničeno a téměř rozkradeno krátce po osvobození v roce 1945. To dnešní, umístěné do vily bývalého svitavského starosty Johanna Budiga, bylo otevřeno v roce 1947. Sbírky tohoto muzea byly při opravě budovy v šedesátých letech delimitovány do jiných muzeí a různých organizací a v sedmdesátých letech bylo ve Svitavách vybudováno Okresní muzeum dělnického hnutí. Po roce 1989 změnilo svitavské muzeum zcela svůj charakter. Získalo statut vlastivědné instituce, mapuje ţivot svitavského regionu v minulosti i současnosti, získává a ošetřuje nové sbírkové předměty a zachraňuje ty starší. A co Vám nabídne svitavského muzeum dnes při návštěvě? Především výstavy. (Svitavy 1997, B. Čuhelová, s. 17,18)

Obrázek 6: Městské muzeum a galerie

Nadace Josefa Plívy

Od 28. Října 1990 pracuje ve Svitavách nadace, mající v názvu jméno člena prvního českého národního výboru ve Svitavách po roce 1918 Josefa Plívy, podnikatele a mecenáše, který se zaslouţil o zaloţení první české školy ve městě a podporoval sociální, politické i kulturní akce české menšiny. Nadaci zaloţil jeho vnuk František Plíva, která je také garantem činnosti nadace. Město Svitavy vloţilo do nadace historický dům na svitavském náměstí, jehoţ rekonstrukci pan František Plíva sponzoroval několika miliony korun. Nadace si klade za cíl podporu vzdělání a kultury, rozvoj a prohlubování mezinárodních stylů především mladé generace. Spolupracuje se svitavskými středními školami v oblasti vzdělávání, organizuje programy pro zahraniční studenty, pořádá kurzy cizích jazyků, na které angaţuje zahraniční učitele. V Nadačním domě se konají výstavy z oblasti humanitární pomoci, z oblasti ţivotního prostředí. Nadace se podílí na pořádání šachových turnajů pro mládeţ s mezinárodní účastí, pořádá ve svých architektonicky zajímavě řešených prostorách koncerty ZUŠ, své prostory propůjčuje k pořádání výstav. Spolupracuje s různými spolky, v Nadačním domě se např. scházejí členové Svazu českých turistů apod. (Svitavy 1997, B. Čuhelová, s. 19)

Divadlo Trám

Divadlo Trám má kapacitu 100 míst s elevací. Divadlo slouţí veškerým amatérským aktivitám. Pravidelně zde zkouší divadlo C, Zaklep, Červený trpaslík, DOMA, Jabloň. V divadle se pořádají nedělní odpolední divadelní představení pro děti, páteční klubové pořady. [8]

Fabrika Svitavy

Fabrika Svitavy je multifunkční, vzdělávací, komunitní a kulturní centrum Svitav. Naleznete zde: posluchárnu, kongresový a divadelní sál, antikvariát, městskou knihovnu, Univerzitu třetího věku, Klub seniorů Svitavy, Mateřské a rodinné centrum Krůček, aj. [8]

Kino Vesmír

V kině Vesmír se konají pravidelná filmová představení od úterý do soboty od 19:30 hodin,

29 pravidelná filmová představení pro MŠ, školy základní i střední, školní druţiny a pro Klub důchodců. [8]

2.5.4 Svitavský sport

Na území města vyvíjí svou činnost tělovýchovné jednoty: TJ Svitavy, SK Slavoj Svitavy – Lány, SK Sport – Centrum Svitavy – Lány a TJ Svitavy – Lačnov. Největší členskou základnou disponuje TJ SVITAVY, kde v celkem patnácti sportovních oddílech je zaregistrováno 1 380 členů. Jedná se především o mladé sportovce, tj. ţáky a dorostence, na které je také nejvíce soustředěna pozornost trenérů. Namátkou lze připomenout sportovní úspěchy dorostu basketbalistů v boji o postup do I. Ligy, nebo výborné výsledky ţáků a dorostu ve fotbale, špičkové umístění dorostenek volejbalu v Českém poháru apod. Letitou tradici ve městě má lehká atletika. V národních výběrech mají Svitavy své zastoupení i v jiných druzích sportů, např. ve sportovním karate, v kulturistice, cyklistice apod. (Svitavy 1997, dr. Miloš Pešek, s. 23)

Střelnice Svitavy

Název tohoto místa pochází od spolkové budovy svitavských ostrostřelců vystavěné na počátku 19. století. Budova Střelnice prošla mnoha změnami a později byla přestavěna v tělocvičnu. Po roce 1950 tu bylo po krátký čas provozováno dokonce i kino. Víceúčelová tělocvična, která plnila svou funkci do roku 1999, vyklidila prostor pro výstavbu nové sportovní haly, otevřené v roce 2001. (Čermák, 2002, s. 26)

2.6 Selektivní předpoklady

Dokumentují způsobilost společnosti zúčastnit se na CR, umoţňují dle určitých kritérií vybrat podněty, na nichţ nejvíce působí rozvoj CR. Selektivní podmínky cestovního ruchu zahrnují demografické, politické, sociologické, urbanizační, ekologické, administrativní a personální faktory.

Svitavy mají celkem 17 500 obyvatel, z toho počet obyvatel ve věku 0 – 14 let tvoří 2 637 (15,43%), 15 – 64 let 11 505 (67,52%) a počet obyvatel ve věku 65 a více je 2 898 (17,01%). Průměrná mzda se ve městě Svitavy pohybuje okolo 23 282,- Kč. [9]

Svitavy jsou dynamicky se rozvíjejícím městem s moţnostmi dalšího rozvoje průmyslové či občanské zástavby. Nachází se v regionu, který vyuţívá pobídek na

30 podporu podnikání. Ve Svitavách tradičně převládá textilní výroba (zastoupená dánskou firmou Fibertex a firmou Svitap J.H.J.) a strojírenství (zastoupené firmou TOS, a.s.). V uplynulých letech zde však našla zázemí i jiná odvětví, jako například polygrafie, zastoupená pobočkou americké společnosti Westvaco.

Pracovní síla:  míra nezaměstnanosti v regionu je v současné době ve výši 13,22 % (průměr)  Svitavsko 15,49 %  celkový počet uchazečů o zaměstnání v okrese Svitavy činí 7.390 osob, z toho je 3.136 ţen  převládá kvalifikovaná pracovní síla [10]

2.7 Komunikační realizační předpoklady

Komunikační realizační podmínky cestovního ruchu umoţňují uskutečňování vlastních nároků účastníků cestovního ruchu. Tvoří je dopravní předpoklady, zahrnující časovou dosaţitelnost a dostupnost území.

Svitavy leţí na ţelezniční trati Brno – Česká Třebová, která je součástí I. tranzitního koridoru. Ve zdejší stanici zastavují rychlíky mezi Prahou a Brnem. Odbočuje zde také lokální trať do Poličky a Ţďárce u Skutče. Bohatá je zde i autobusová doprava. Poblíţ města se stýká významná silnice I/35 (úsek Hradec Králové – Olomouc) se silnicemi I/34 a I/43 (křiţovatka těchto dvou leţí v centru města). [11]

Ţelezniční stanice se nachází pouze v obcích: Rozhraní, Brněnec, Březová nad Svitavou, Hradec nad Svitavou a Svitavy.

2.8 Materiálně – technické realizační předpoklady

Materiálně-technické realizační předpoklady představují soubor uměle vytvořených zařízení neboli vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovnímu, zábavními, kulturními a dalšími zařízeními.

Svitavy disponují dostatečným mnoţstvím ubytovacích zařízení: Pension Fontána, Penzion Malaika, Penzion Oáza, Penzion No. 10, Penzion Vermon, Hotel Schindlerův Háj, Ottendorferův dům, Penzion Zlatý lev, Garni Hotel, Hotel Národní dům, Ubytování U Kalášků, Ubytování Josef Brdíčko. [12]

Ve Svitavách se také nachází široká nabídka stravovacích zařízení, včetně restaurací, vináren, barů, kaváren, pivnic či cukráren. Veškeré informace o ubytovacích či stravovacích sluţbách najdou účastníci cestovního ruchu v Informačním centru Svitavy.

2.9 Plány do budoucna

Veškeré plány do budoucna jsou zveřejněny v rozvojovém plánu z roku na oficiálních webových stránkách města Svitav.

Nejnovější plány pro rok 2014/2015:

Regenerace zeleně: Od listopadu loňského roku probíhá ve městě projekt Regenerace veřejně přístupné zeleně města Svitavy. Jejím primárním cílem je zajištění komplexní regenerace stromového patra, jako nejdůleţitějšího prvku městské veřejné zeleně. V rámci projektu je řešeno především ošetření a výsadba stromů, keřů a zelených ploch. Na spolufinancování akce se podařilo získat významnou podporu z Operačního programu ţivotní prostředí, ze kterého má město čerpat dotaci ve výši 11,8 mil. Kč. Celý projekt bude ukončen v říjnu letošního roku. Tím však práce zdaleka neskončí, následovat bude několikaletá péče o vysazené dřeviny, která má připravit vhodné podmínky pro jejich zdravý růst v dalších desetiletích. [13]

Obnova živičného krytu na silnici I/34: Dopravu ve městě výrazně ovlivní dlouhodobě připravovaná obnova ţivičného krytu vozovky na silnici I/34 od kruhového objezdu po křiţovatku se silnicí I/35 u Koclířova (Spáleniště). Práce na vozovce budou probíhat od 7. dubna do 29. srpna 2015. Investorem akce je Ředitelství silnic a dálnic Pardubice. Práce budou probíhat za úplné uzavírky. Objízdná trasa vede přes Lačnov na silnici I/35. Vjezd bude povolen pouze v úseku od kruhové křiţovatky po vjezd do hypermarketu Albert (oboustranně). Do dalšího úseku (za ţelezniční podjezd) bude povolen jednosměrný vjezd pouze dopravní obsluze. Autobusy ve směru na Moravskou Třebovou stavbou projedou, ale v opačném směru pojedou po objíţďkové trase přes Lačnov. Nebudou tedy obsluhovány zastávky Svitavy rozvodna a st. statek. Podle postupu prací bude provedena úplná uzavírka v nezbytném rozsahu. O jejím termínu budou řidiči a dotčené firmy včas informováni. [13]

3 Praktická část

Praktická část bakalářské práce se skládá z dotazníkového šetření, které obsahuje 28 fotografií (z poloviny pořízené vlastním fotoaparátem, z poloviny staţené z internetu) celého území ORP Svitavy. Tento dotazník zodpovědělo 100 respondentů.

Nejvíce respondentů jsem oslovila přes internet, na sociálních sítích a také jsem dotazník poslala na mail všem známým, přátelům a rodině. Dále jsem navštívila březovské informační centrum, kde jsem potkala také mnoho ochotných respondentů.

Seznam fotografií:

1 – Březová nad Svitavou 15 - Chrastavec

2 – Ţelivsko 16 – Kamenná Horka

3 – Banín 17 - Koclířov

4 – Bělá nad Svitavou 18 – Lavičné

5 – Kukle 19 - Mikuleč

6 – Hradec nad Svitavou 20 - Opatov

7 – Javorník 21 - Radiměř

8 – Opatovec 22 - Rohozná

9 – Karle 23 - Rozhraní

10 – Pohledy 24 - Rudná

11 – Svitavy 25 - Sklené

12 – Bohuňov 26 - Študlov

13 – Brněnec 27 - Vendolí

14 - Dětřichov 28 - Vítějeves

3.1 Mapa fotografií v ORP Svitavy

S pomocí pana PaedDr. Františka Smrčky, Ph.D. jsem vytvořila mapu ORP Svitavy, kde jsem následně vyznačila, jaké obci náleţí jednotlivé fotografie.

Mapa 1: ORP Svitavy

3.2 Dotazníkové šetření

Dobrý den dámy a pánové, jsem studentkou osmého semestru Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a zpracovávám bakalářskou práci na téma „Potenciál cestovního ruchu v ORP Svitavy“.

Nezbytně důleţitou součástí mé bakalářské práce je tento dotazník, který poslouţí pro praktickou část. Dotazník je zcela anonymní a zabere jen pár minut. Vřele Vám děkuji za jeho vyplnění.

S pozdravem

Zuzana Jeţová

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Vyplňte, prosím, následující údaje:

Pohlaví  muţ  ţena Věk  méně neţ 18 let  18 aţ 30 let  31 aţ 40 let  41 aţ 54 let  55 aţ 65 let  nad 65 let

Z jakého kraje pocházíte?

…………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………

Jaké je Vaše povolání?

…………………………………………………………………………………………… ……..…………………………………………………………………………………….

Chtěl/a byste v této krajině trávit dovolenou?

 NE - v ţádném případě, krajina se mně nelíbí  MOŢNÁ – převaţují negativa, i kdyţ se mně v této krajině něco líbí  NEVÍM – nemohu se rozhodnout  MOŢNÁ – převaţují pozitiva, i kdyţ se mně v této krajině něco nelíbí  ANO – krajina se mně líbí

Proč?

 ANO – krajina se mně líbí

Proč?

 ANO – krajina se mně líbí

Proč?

 ANO – krajina se mně líbí

Proč?

 ANO – krajina se mně líbí

Proč?

 ANO – krajina se mně líbí

Proč?

3.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření

Dotazníkové šetření začíná identifikačními otázkami. Zjišťovala jsem v nich pohlaví, věk, kraj bydliště a povolání respondentů.

Klíčová otázka dotazníku, pro všechny fotografie stejná, byla: „Chtěli byste v této krajině trávit dovolenou?“

Odpovědi jsem rozdělila do bodové škály, a to následujícím způsobem: odpověď „ne“ = 0 bodů, odpověď „moţná, převaţují negativa“ = 2 body, odpověď „nevím“ = 3 body, odpověď „moţná, převaţují pozivita“ = 4 body a odpověď „ano“ = 6 bodů. Kaţdý respondent získal určitý počet bodů a z těchto bodů jsem vyhodnotila, na kolik procent je pro ně krajina atraktivní.

Vyhodnotila jsem také, které místo z území ORP Svitavy získalo nejvíce bodů a naopak, které místo se respondentům líbilo nejméně. Dále jsem zjišťovala atraktivitu ORP Svitavy podle jednotlivých věkových skupin, podle povolání, podle pohlaví a krajů, z kterých respondenti pochází. Nakonec jsem vyhodnotila celkovou atraktivitu ORP Svitavy, kterou jsem z bodů převedla na procenta.

Všechny výsledky jsem znázornila do grafů. Pouţila jsem 2 typy grafů, a to výsečový a sloupcový.

3.3.1 Identifikační otázky

a) Pohlaví

První otázka, kterou jsem respondentům poloţila, bylo jejich pohlaví. Po vyhodnocení jsem zjistila, ţe dotazník vyplnilo 53 muţů a 47 ţen, coţ je velmi vyrovnaný výsledek.

Pohlaví

ženy 47% muži 53%

Graf č. 1: Pohlaví b) Věková kategorie

Druhá otázka, kterou jsem zvolila, byl věk. V této otázce jsem poskytla šest moţností. První moţností byli lidé do věku 18 let. V této kategorii se zapojilo pouze 6 respondentů. Další moţnost byla 18 – 30 let. Do této skupiny patřilo 49 respondentů. Do třetí skupiny patřili lidé ve věku 30 – 41 let. Dotazník v této věkové skupině vyplnilo 14 lidí. Čtvrtá moţnost byla 41 – 54 let, kam patřilo 18 lidí, následovala věková skupina 55 – 65 let, do které se zapojilo 7 lidí a poslední moţností byla věková skupina 65 let a více, kam patřilo 6 respondentů.

Věkové kategorie

méně než 18 6% 6% 7% let 18-30 let

31-40 let 18% 41-54 let 49% 55-65 let 14%

Graf č. 2: Věk

c) Kraj bydliště Třetí otázkou byl kraj bydliště respondentů. Respondenti, kteří vyplnili dotazníkové šetření pocházeli převáţně z Pardubického kraje, a to z 62%. Dále se zúčastnilo 19% z kraje Jihomoravského, 9 % z Moravskoslezského, 7% z Vysočiny, 2% z kraje Středočeského a 1% z Jihočeského kraje.

Kraje 2% 1%

7% Pardubický 9% Jihomoravský Moravsko-slezský Vysočina 19% Středočeský 62% Jihočeský

Graf č. 3: Kraj bydliště

d) Povolání Poslední identifikační otázka se týkala povolání respondentů. Povolání jsem rozdělila do 6 skupin, a to na nezaměstnané, studenty, důchodce, povolání s průměrným platem 10 – 20 tisíc Kč, povolání s průměrným platem 20 – 30 tisíc Kč a povolání s platem vyšším neţ 30 tisíc Kč. V grafu můţete vidět, kolik respondentů zahrnovala kaţdá skupina.

Povolání

5% 4% nezaměstnaný

24% student 31% důchodce plat 10 - 20 tisíc plat 20 -30 tisíc 6% plat 30 tisíc a vice 30%

Graf č. 4: Povolání

3.3.2 Vlastní vyhodnocení atraktivity ORP Svitavy

a) Atraktivita dle věku

Vyhodnotila jsem atraktivitu ORP Svitavy pro kaţdou věkovou kategorii. Ukázalo se, ţe nejvíce atraktivní je území Svitavska pro věkovou skupinu 31 – 40 let. Tato skupina hodnotila ORP Svitavy atraktivní z pohledu cestovního ruchu na 70%. Nejméně atraktivní je území Svitavska pro věkovou skupinu niţší neţ 18 let, a to na 57%. Důvod je patrně ten, ţe respondenti mladší 18 let, které jsem zpovídala v informačním centru v Březové nad Svitavou, pochází stejně jako já ze Svitavska a raději by jeli na dovolenou do jiného okolí. Celkově mne překvapilo, ţe atraktivita dle jednotlivých věkových skupin se pohybovala na velmi podobné hranici.

Atraktivita ORP Svitavy dle věku

70% 65% 60% 57% 59% 59%

méně než 18 18-30 let 31-40 let 41-54 let 55-65 let 65 let a více let

Graf č. 5: Atraktivita ORP Svitavy dle věku

b) Atraktivita dle kraje Dále mne velmi zajímalo, jaká bude atraktivita území dle jednotlivých krajů, odkud respondenti pocházeli. Nejlépe dopadlo hodnocení respondentů, kteří pocházeli z Pardubického kraje, a to na 74%. Jelikoţ ORP Svitavy patří do Pardubického kraje, většina respondentů z tohoto kraje místa zobrazená na fotografiích dobře znali a hodnotili je samozřejmě kladně. Nejméně atraktivní shledali území ORP Svitavy respondenti, kteří pochází z kraje Jihočeského.

Atraktivita ORP Svitavy dle kraje 74% 68% 63,50% 56% 59,50% 48%

Graf č. 6: Atraktivita ORP Svitavy dle kraje

c) Atraktivita dle povolání

U hodnocení atraktivity ORP Svitavy dle povolání respondentů jsem opět respondenty rozdělila do 6 skupin. Zajímalo mne, jestli bude mít průměrný plat respondentů nějaký vliv na hodnocení, např. jestli lidé s vyšším příjmem jsou více nároční na výběr lokality pro dovolenou a budou hodnotit přísněji. Ve finále jsem měla s touto myšlenkou pravdu a nejméně kladně území hodnotili lidé s příjmem vyšším neţ 30 tisíc Kč. Nejkladněji hodnotili území nezaměstnaní lidé.

Atraktivita ORP Svitavy dle povolání 67%

64%

60% 59% 59% 58%

Graf č. 7: Atraktivita ORP Svitavy dle povolání

d) Nejoblíbenější místo v ORP Svitavy

Po vyhodnocení kaţdého místa, které bylo zahrnuto v dotazníkovém šetření, jsem hledala to nejoblíbenější. Nejvíce bodů získala fotografie č. 11- rybník Rosnička v obci Svitavy. Tato fotografie byla pro respondenty atraktivní na 96,5% a téměř kaţdý by chtěl strávit na tomto místě dovolenou. Nejčastější důvody, které byly uvedeny: koupání, rybaření, relaxace, vhodné místo pro vyjíţďky na kole a pro romantické procházky. Celkově fotografii nejlépe hodnotili muţi, a to na neuvěřitelných 98% úspěšnosti.

Nejoblíbenější místo v ORP Svitavy rybník Rosnička, obec Svitavy

98 %

97 %

96 %

95 %

ženy muži věk do 40 let věk nad 40 let

Graf č. 8: Nejoblíbenější místo v ORP Svitavy

e) Nejméně oblíbené místo v ORP Svitavy

Nejméně se respondentům líbila fotografie z obce Lavičné, která zobrazuje pole. Jen málokdo si dokáţe představit, ţe by zde trávil dovolenou. Místo je pro ně neatraktivní, holé, působí depresivně. Úspěšnost tohoto místa dosáhla pouze na 31%.

Nejméně oblíbené místo v ORP Svitavy pole, obec Lavičné

39 % 35 % 27 % 22 %

ženy muži věk do 40 let věk nad 40 let

Graf č. 9: Nejméně oblíbené místo v ORP Svitavy

f) Celková atraktivita ORP Svitavy

Poslední a také finální vyhodnocení se týkalo celkové atraktivity ORP Svitavy z pohledu cestovního ruchu. Vyhodnotila jsem celkovou úspěšnost pro muţe, ţeny a nakonec pro všechny respondenty dohromady. Je aţ neuvěřitelné, jak podobný výsledek vyšel pro muţe a pro ţeny. Finální číslo se lišilo pouze o jedno pouhé procento. Muţi hodnotili území ORP Svitavy atraktivní na 62%, ţeny na 61%. Celková atraktivita všech respondentů tedy byla 61,5%.

Celková atraktivita ORP Svitavy

62 % 61 % 61,5 %

Muži Ženy Celková

Graf č. 10: Celková atraktivita ORP Svitavy

4 Závěr

V této práci jsem se snaţila zhodnotit potenciál cestovního ruchu v ORP Svitavy. Mým cílem bylo pomocí vlastního výzkumu zjistit, na kolik atraktivní je pro účastníky cestovního ruchu území, kde jsem celý ţivot vyrůstala a které mám velmi ráda.

V teoretické části jsem vymezila definici cestovního ruchu, dále jsem se zabývala popisem území, stručnou historií, zaměřila jsem se na přírodní i kulturní lákadla, na kulturní památky v blízkém okolí, shrnula jsem realizační i selektivní předpoklady a přiblíţila jsem několik plánů pro toto území do budoucna.

Praktická část obsahovala dotazníkové šetření, které se skládalo z fotografií celého území ORP Svitavy. 100 respondentů hodnotilo přírodu Svitavska a po vyhodnocení jsem zjistila, ţe území ORP Svitavy je pro účastníky CR atraktivní na 61,5%. Nejvíce atraktivní a nejlépe hodnoceny byly jak pro ţeny, tak pro muţe, jak pro mladší generaci, tak pro starší generaci místa vodních nádrţí, a to rybník Rosnička ve Svitavách, přírodní lom v Rudné a rybník v Opatově. Kladně hodnoceny, především mladší generací byly také místa, kde se objevovaly skály, a to obec Rohozná a Bělá nad Svitavou. Starší generace hodnotila kladně místa, kde se nacházely lesy, především z důvodu procházek a houbaření. Nejméně oblíbené byly místa polí, kde si respondenti nedokázali dovolenou představit.

Svou práci hodnotím ze své strany jako zajímavou a pro mne i velice přínosnou. Zjistila jsem, ţe okolí mého bydliště je pro spoustu lidí zajímavé a rádi by zde strávili dovolenou.

5 Zdroje

5.1 Knižní zdroje

(1) FIKEJZ, Radoslav. Svitavy. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2010, 68 s., [76] s. obr. příl. Zmizelá Morava. ISBN 978-80-7432-024-8.

(2) FIKEJZ, Radoslav. Svitavy a jejich památky. Svitavy: Město Svitavy, 1998, 23 s.

(3) INDROVÁ, Jarmila a Josef NEUFUS. Cestovní ruch: [základy]. Vyd. 2. přeprac. V Praze: Oeconomica, 2009, 121 s. ISBN 978-802-4515-694.

(4) KOLEKTIV AUTORŮ. Svitavy včera a dnes. Vydalo muzeum a galerie ve Svitavách, 2002, 115 s.

(5) KOLEKTIV AUTORŮ. Svitavy 1997, periodikum, 30 s.

(6) ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2010, 405 s. ISBN 978-808-5970-685.

(7) PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 448 s.

(8) STACKE, Jan. Svitavský okres: zeměpisný obraz. Ve Svitavách: Okresní pedagogické středisko, 1956, 34 s., 5 mp.

5.2 Internetové zdroje

[1] SVITAVY: Oficiální informační portál města [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.svitavy.cz/cs/m-1793-uzemne-analyticke-podklady-so-orp- svitavy-uplna-aktualizace-2012

[2] SVITAVY: Oficiální informační portál města [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.svitavy.cz/cs/m-31-historie-mesta/

[3] BŘEZOVÁ NAD SVITAVOU: Oficiální stránky města [online]. 2015 [cit. 2015-04- 26]. Dostupné z: http://www.brezova.cz/turisticke-cile-a-atraktivity/

[4] BĚLÁ NAD SVITAVOU: Oficiální stránky obce [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.obec-bela.cz/pamatky/ 62

[5] ČESKÉ DĚDICTVÍ UNESCO [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz/litomysl/predstaveni/

[6] HRAD SVOJANOV [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.hradsvojanov.cz/

[7] ZÁMEK MORAVSKÁ TŘEBOVÁ [online]. 2007 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.zamekmoravskatrebova.cz/index.php?id=12

[8] STŘEDISKO KULTURNÍCH SLUŢEB [online]. 2010 - 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.kultura-svitavy.cz/

[9] ODHADONLINE.CZ – Znalecký ústav [online]. 2008 - 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.odhadonline.cz/odhad-statistika-kriminalita-nezamestnanost- prumerna-mzda-nemoci-znalecky-posudek-odhadce-znalec-obec-svitavy-okr-svitavy/

[10] SVITAVY: Oficiální informační portál města [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.svitavy.cz/cs/m-75-investicni-prilezitosti/

[11] WIKIPEDIE: Otevřená encyklopedie [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Svitavy

[12] UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://m.svitavy.cz/ubytovaci-zarizeni/

[13] SVITAVY: Oficiální informační portál města [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.svitavy.cz/cs/m-5153-regenerace-zelene-pokracuje/

5.3 Seznamy

5.3.1 Obrázky

Obrázek 1: Spádový obvod ORP Svitavy………………………………………..……...12 Zdroj: http://www.svitavy.cz Obrázek 2: Městská radnice………………………………………...... 22 Zdroj: http://www.foto.mapy.cz/ Obrázek 3: socha Mateřské lásky……………………………………...……………….23 Zdroj: http://www.vychodni-cechy.info/svitavy/13_43836_socha-materske-lasky/ 63

Obrázek 4: Pamětní deska Oskara Schindlera…………………………………………….…..24

Zdroj: http://www.muzeum.svitavy.cz/ Obrázek 5: hraj Svojanov………………………………………………………...…….26

Zdroj: http://www.hradsvojanov.cz/

Obrázek 6: Městské muzeum a galerie………………………………………………..………27

Zdroj: http://www.ceskomoravskepomezi.cz/bonus-pas-mestske-muzeum-a-galerie-ve- svitavach/

5.3.2 Mapy

Mapa 1: ORP Svitavy……………………………………..……………………..……..33 Zdroj: Vlastní zpracování

5.4.2 Fotografie

Fotografie 1: Naučná stezka, obec Březová nad Svitavou…………………….………..35 Zdroj: http://www.czecot.cz/ Fotografie 2: Příroda, obec Želivsko…………………………………………………...35 Zdroj: Vlastní fotografie Fotografie 3: Pohled na obec Banín…………………………………….…………..….36 Zdroj: http://www.banin.cz/ Fotografie 4: Čertovy díry, obec Bělá nad Svitavou……………………….…….…..…37 Zdroj: Vlastní fotografie Fotografie 5: Obec Kukle……………………………..…………………………....…...37 Zdroj: http://obeckukle.cz/ Fotografie 6: Pole, obec Hradec nad Svitavou……………………………….….……..38 Zdroj: Vlastní fotografie Fotografie 7: Prameny řeky Svitavy, obec Javorník…………………………….……...38 Zdroj: Vlastní fotografie Fotografie 8: Rybník, obec Opatovec………………………………………….…….....39 Zdroj: http://www.opatovec.cz/ Fotografie 9: Potok, obec Karle……………………………………………………...... 40 Zdroj: Vlastní fotografie

Fotografie 10: Příroda obce Pohledy……………………………………………...... …40 Zdroj: Vlastní fotografie Fotografie 11: Rybník, obec Svitavy…………………………………………...…….…41 Zdroj: Vlastní fotografie Fotografie 12: Příroda, obec Bohuňov………………………………………….….….41 Zdroj: Vlastní fotografie Fotografie 13: Pohled na obec Brněnec…………………………………………..……42 Zdroj: http://foto.mapy.cz/ Fotografie 14: Příroda, obec Dětřichov………………………………………...….…..43 Zdroj: http://foto.mapy.cz/ Fotografie 15: Lesy a louka, obec Chrastavec…………………………………………43 Zdroj: Vlastní fotografie Fotografie 16: Obec Kamenná horka…………………………………………………..44 Zdroj: http://www.obeckamennahorka.cz/ Fotografie 17: Memoriál Fatimy, obec Koclířov………………………………….……44 Zdroj: http://www.foto.mapy.cz/ Fotografie 18: Pole, obec Lavičné……………………………………………………...45 Zdroj: Vlastní fotografie Fotografie 19: Pole a lesy, obec Mikuleč…………………………………………...….46 Zdroj: http://www.obecmikulec.net/ Fotografie 20: Rybník, obec Opatov………………………………………………...…46 Zdroj: http://www.obecopatov.cz/ Fotografie 21: Příroda, obec Radiměř……………………………….……………...... 47 Zdroj: http://foto.mapy.cz/ Fotografie 22: Skály, obec Rohozná……………………………..………………….….47 Zdroj: http://foto.mapy.cz/ Fotografie 23: Pohled na obec Rozhraní……………………………………………….48 Zdroj: http://www.rozhrani.cz/ Fotografie 24: Přírodní lom, obec Rudná………………………………………………49

Zdroj: Vlastní fotografie Fotografie 25: Pole, obec Sklené……………………………………………………….49 Zdroj: Vlastní fotografie Fotografie 26: Rybník, obec Študlov……………………………….……………….…..50 Zdroj: Vlastní fotografie Fotografie 27: Louka a lesy, obec Vendolí……………………………………………..50 Zdroj: Vlastní fotografie Fotografie 28: Les, obec Vítějeves………………………………………….…………..51 Zdroj: Vlastní fotografie