Univerzita Karlova V Praze Filozofi Cká Fakulta
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
Univerzita Karlova v Praze Filozofi cká fakulta Ústav hospodářských a sociálních dějin BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Jiří Jiráček Specifi ka kolektivizace na okresu Svitavy v letech 1949–1960 The Specifi c Features of Collectivization in Svitavy District between 1949 and 1960 Praha 2015 Vedoucí práce: Prof. PhDr. Drahomír Jančík,CSc. Poděkování Na tomto místě chci poděkovat všem, bez jejichž pomoci by tato práce nevznikla. Především děkuji panu prof. PhDr. Drahomíru Jančíkovi, CSc., za více než dvouleté vedení práce a veškerou pomoc, velkou trpělivost, cenné rady i připommínky. Moje poděkování patří i Mgr. Jitce Ferencové a Bc. Filipu Binderovi za stylistické korek- tury, BcA. Anežce Ferencové za pomoc při grafi cké úpravě, zaměstnancům Státního okresního archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli a Zemského moravského archivu v Brně za poskynutí potřebných materiálů. K dokončení práce mi velmi pomohl také chrastavský kronikář Josef Ducháček a bělovská kronikářka Anna Korbářová. Velmi se cítím zavázán i všem pamětníkům, kteří si našli čas a poskytli mi mnoho cenných informací – především se jedná o Josefa Ducháčka, Františka Bártu a před dvěma lety zesnulého Františka Chladila. Za trpělivou podporu během mého bádání děkuji i mojí mamince. Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně a výhradně s použitím citovaných pramenů, literatury a dalších odborných zdrojů. V Praze, dne 1. května 2015 ……………………………………………… podpis autora Abstrakt Tato práce se zabývá procesem kolektivizace na území spadajícím do kompetence Okresního národního výboru Svitavy. Práce představuje hospodářskou i sociální přeměnu regionu po odsunu německých obyvatel. První kapitola podává obecnou charakteristiku okresu Svitavy a také ONV Svitavy jako hlavního prostředníka kolek- tivizace mezi vládou a jednotlivými obcemi. Další kapitola se soustředí na průběh kolektivizace na Svitavsku, a to podle dělení na tři etapy – první etapa (1949–1953), druhá etapa (1953–1954) a závěrečná etapa (1954–1960). Regionální vývoj je zasazen do souvislostí s celorepublikovými událostmi spojenými s fenoménem kolektivizace. Následující kapitola se věnuje individuálnímu průběhu kolektivizace ve vybraných obcích okresu Svitavy. Autor se pokouší na základě mikro-historických sond pouká- zat na zvláštnosti provázející realizaci kolektivizace. Cílem poslední kapitoly je na- stínění mechanismu soudních represí proti soukromým rolníkům. Pozornost se pře- devším upíná k největšímu rolníkovi Františku Blažkovi. Soudní proces s ním se stal zastrašujícím nástrojem k urychlení likvidace tzv. „kulaků“. Práce si klade za cíl vylíčit rozdílnosti v zakládání jednotných zemědělských družstev mezi obcemi nově osídle- nými a s původním obyvatelstvem. Okres Svitavy se k tomuto porovnání velmi hodí, neboť se skládá z větší části z vesnic dosídlených, ale i několika obcí ryze českých. Pramennou základnu této práce tvoří především materiály Krajského národního vý- boru Brno (pod které Svitavy v 50. letech spadaly), dále fondy ONV Svitavy, místních národních výborů několika obcí, kroniky a částečně i výpovědi několika pamětníků. Klíčová slova československé zemědělství kolektivizace okres Svitavy perzekuce jednotné zemědělské družstvo Abstract The thesis deals with the process of collectivization in the area which was the called Svitavy National District Committee. The thesis represents economic and social transformation after the expulsion of Germans from Czechoslovakia. First chapter serves general characteristic of Svitavy District and Svitavy National District Committee which was the intermediary among the government and individual vil- lages. The next chapter focuses on the process of collectivization in Svitavy District divided into three phases – fi rst phase (1949–1953), second phase (1953–1954) and third phase (1954–1960). Regional development is associated with nationwide con- texts which were connected with the process of collectivization. The following chap- ter devotes to individual process of collectivization in selected villages. The author attempts to show the peculiarities of realization of collectivization on the base of micro-historical insight. The aim of the last chapter is to outline the mechanism of judicial repression against private farmers. The main attention is focused on emi- nent local private farmer František Blažek. The trial of František Blažek became de- terrent tool which should accelerate the liquidation of “kulaks”. The thesis describes the distinctions among the newly settled villages (by Czech people) and the original villages. Svitavy District is a very apposite example for a comparison like this, be- cause it consists of a larger part of newly settled villages, but there are several purely Czech villages. Primary sources include materials such as the Brno Regional National Committee (The Svitavy District was the part of the Brno Region in the fi ftieth of 20th century.), Svitavy National District Committee, several locals national committees, chronicles and alsoseveral interviews with surviving contemporaries. Keywords Czechoslovak agriculture collectivization Svitavy District persecution Common Agricultural Cooperative OBSAH ÚVOD ................................................................................................................ 7 Literatura a prameny .......................................................................................... 8 2 ÚZEMNÍ VÝVOJ SVITAVSKÉHO REGIONU… ............................................12 2.1 Územně správní vývoj Svitavska – od soudního okresu k regionálnímu centru ...................................................................................................12 2.2 Nové osidlování Svitavska .....................................................................13 2.3 Ustanovení Okresního národního výboru ve Svitavách .........................16 3 KOLEKTIVIZACE A JEJÍ VÝVOJ NA SVITAVSKU .......................................18 3.1 První etapa kolektivizace (1949–1953)...................................................18 3.1.1 Vznik prvních JZD ..........................................................................18 3.1.2 Strojní a traktorová stanice Svitavy (STS Svitavy) ...........................26 3.1.3 Státní statek Svitavy (ČSSS) ...........................................................28 3.2 Druhá etapa (1953–1954 – krize JZD) ...................................................29 3.3 Třetí etapa (1955–1960) ........................................................................32 4 PRŮBĚH KOLEKTIVIZACE VE VYBRANÝCH OBCÍCH OKRESU SVITAVY ...37 4.1 Banín – „Když JZD muži nemohou ustanoviti, ustaví jej ženy z Banína“ ...37 4.2. Chrastavec – vznik JZD ve stínu soudního procesu ...............................40 4.2.1 Charakteristika obce ......................................................................40 4.2.2 První pokus o založení JZD (1950–1956) ........................................41 4.2.3 Úspěšné založení JZD (1957–1960) ................................................46 4.3 Bělá nad Svitavou .................................................................................48 4.3.1 Národnostní sktruktura obce .........................................................48 4.3.2 Charakteristika obce během rané fáze kolektivizace .......................48 4.3.3 Defi nitivní ustanovení JZD a dokončení „socializace“ Bělé nad Svitavou ...........................................................................49 4.4 Hradec nad Svitavou– JZD v permanentním úpadku .............................51 5 TLAK STÁTNÍ MOCI NA ZEMĚDĚLCE .......................................................52 5.1 Revize pozemkové reformy (tzv. druhá pozemková reforma) ................52 5.2 Soudní perzekuce .................................................................................53 5.3 Soudní proces s Františkem Blažkem a jeho rodinou ............................55 5.4 Veřejné procesy na Svitavsku ................................................................60 Závěr .................................................................................................................63 Seznam pramenů a literatury .............................................................................66 Seznam zkratek .................................................................................................69 Obrazová příloha a kopie dokumentů ................................................................70 Přílohy ..............................................................................................................72 ÚVOD Téma, kterým se zabývám v této bakalářské práci, je kolektivizace venkova na vybraném území Československa. Jedná se o proces na venkově typický pro celou oblast států tzv. východního bloku. Časově kolektivizační proces v Československu probíhal od roku 1949, kdy byl přijat stěžejní zákon č. 69/1949 Sb. o JZD a naopak za ukončení kolektivizace můžeme považovat rok 1960. V té době nejvyšší státní or- gány mluvily o dokončení tzv. socializace venkova, tedy pro zespolečnění výrobních prostředků, jako předpokladu zvýšení hospodářské a sociální úrovně venkovského prostředí. Lze říci, že málokterý fenomén v našich moderních dějinách měl tak dalekosáhlé důsledky jako pokus komunistické vlády o přetvoření vlastnických struktur na ven- kově. Není asi překvapením, že právě pro venkov bylo často ničím neomezené vlast- nické právo určující a že obraz sedláka, který je hrdý na každý vlastněný metr čtve- reční půdy, patřil k typickému obrazu předúnorových časů. Tento proces ovšem vytvořil zcela nové podmínky