13,–Kč

Romský hlas – čtrnáctideník romů v české republice ročník 13 • číslo 16 • vyšlo 31. října 2011 zprávy Muzeum romské kultury slaví své dvacetiny

PLZEŇ – Na vzniku romské stra- ny se intenzivně pracuje. Sdělil to Štefan Tišer, který je tváří této stra- ny jako předseda ustavujícího vý- boru. Zatím není jasné, kdo bude předsedou. Přichází do úvahy ještě Miroslav Kováč a také Čeněk Rů- žička, předseda Výboru pro odškod- nění romského holocaustu. Tito lidé dokončují stanovy strany.

BRNO – Bezdomovci už v jihomo- ravské metropoli nemají ordinaci. Ta, kterou provozovala Diecézní charita, skončila pro nedostatek pe- něz. Tím v Brně chybí místo, kde by své zdravotní problémy mohli bez- domovci řešit. Pomoci mají sociální pracovníci, kteří se údajně postarají, aby se nemocný před lékařskou pro- hlídkou umyl, a k lékaři ho případně doprovodí. Bezdomovci nejvíce trpí kožními nemocemi, v zimě omrz- linami, často mívají zkažené zuby.

SOFIE – V Bulharsku pokraču- jí protiromské protesty, které pro- pukly začátkem října proti romské- mu lídrovi Kirilu Raškovovi a jeho blízkému příbuznému, který auto- mobilem usmrtil devatenáctileté- Foto: Muzeum romské kultury, Lenka Grossmannová ho chlapce. Demonstrace se kona- BRNO – V sále Břetislava Bakaly možná ocenili trochu delší vystou- nátů ze sbírek MRK a figurantů jí před budovou ministerstva vnitra se 19. října za účasti asi sto pade- pení Bagárové, jinak obě uskupení z M-Dance představila historické a žádají odstoupení šéfa resortu sáti zájemců uskutečnil slavnost- předvedla, že romská mládež si umí oděvy Romů žijících od Balkánu po z obsahu Cvetana Cvetanova. Na popud pre- ní koncert k 20. výročí založení nejen osvojit, ale rozvinout vlast- Finsko. zidenta Georgiho Parvanova se se- Muzea romské kultury (MRK). ním směrem a zabodovat v celé šíři Součástí večera bylo slavnostní Sjezd Romů s otazníky šla bezpečnostní rada. Moderovaný večer se skládal pře- hudebních žánrů od jazzu po „gang- udělení ceny MRK za rok 2011 – V anketě převážily kritické hlasy devším z vystoupení několika sou- sterský“ hip-hop. A že nemusí mít obdržel ji historik Ctibor Nečas, strana 4 BRNO – V rámci dvacátého výro- časných romských umělců: Moniky nutně v ruce housle. Naopak právě zkoumající záležitosti spojené s ho- So ela odijader? čí existence Muzea romské kultury Bagárové a jejích dvou spoluúčin- tradiční „romskou klasiku“ zdařile locaustem Romů. Speciální oceně- Povídka Andreje Gini bude otevřena stálá expozice Cesty kujících, které předvedly hodně prezentovala cimbálovka Ivana Ga- ní k výročí dostal aktivista Karel strana 5 Romů, dokumentující historii Romů zdařilých tanečních kreací. Stejně špara Hriska. Holomek. Monika Bagárová a za- od jejich počátků v dnešní Indii až tak zaujala mezi mládeží legendární Hosté večera aplaudovali také stupující ředitelka MRK Jana Polá- Kdo jezdí do Let u Písku do současnosti. Stane se tak první- skupina M-Dance, kterou prošla už profesionálně připravené módní ková také pokřtily nedávno vydaný Hodnocení ankety mezi návštěvníky ho prosince. (www.romea.cz, kh) celá řada mladých Romů. Diváci by přehlídce, která s využitím expo- Bulletin MRK za rok 2010. (pp) strana 5 Pavol Berky: Jak se Rom-Sint stane módním návrhářem V Romano hangos představuje- mštinou s německými výrazy. Žil Musím sa priznať, že romsky neho- me formou rozhovorů hlavně mla- jste ale na Slovensku u maďar- vorím. To pokladám za veľke mínus dé Romy a Romky, kteří se doká- ských hranic, teď jste v Praze. a to je, myslím, v súčasnosti i veľký zali v určitých oborech prosadit, Dalo by se přiblížit toto netradič- problém u ostatnej rómskej mládeže a jejichž osudy jsou v mnohém za- ně namixované zázemí? v mojom veku. Ja sa vždy při polo- jímavé. Samozřejmě, že především Áno, naša rodina patrí pôvodom žení tejto otázky – či hovorím róm- s úmyslem ukázat je jejich vrstevní- k Sintom, ktorí sa usídlili na južnom sky – snažím vyhovoriť na rodičov, kům jako možný vzor k následování. Slovensku v okolí mesta Rimavská ktorí nás k tomu v detstve nevied- (Tím neříkáme, že jenom pouhá vůle Sobota, čiže blízko maďarských hra- li. Ale na druhú stranu – viem po- jedince v dnešní, čím dál víc sociál- níc. Avšak musím povedať, že i na- chopiť vtedajšiu spoločenskú situá- ně rozdělené společnosti, ke spole- priek tejto okolnosti nemáme v ro- ciu, takže chápem ich rozhodnutie. čenskému vzestupu postačuje.) Na dine veľa príbuzných, ktorí hovoria Teraz je asi na mne, ako sa s týmto rozdíl od těch, kteří odpovídali na po maďarsky. A vlastne i tá pôvodná nedostatkom vyrovnám a čo urobím naše otázky v předchozích číslech, kultúra Sintov, ich zvyky a tradície pre jeho odstránenie. představuje Pavol Berky úplnou vý- pomaly vymizla, keďže príchodom Okrem teda materskej slovenči- jimku – je to zatím jediný romský na Slovensko sa rodina pomiešala ny hovorím plynule francúzštinou. módní návrhář široko daleko… s inými rómskymi kultúrami a po- V súčasnej dobe sa venujem anglič- maly, zdá sa, zaniká úplne. Je škoda, tine, bez ktorej bohužiaľ mladý člo- Patříte původem k ne moc počet- že ten dnes tak vzácny pôvod sme si věk nemôže fungovať. Dnes je to ným Sintům. Tedy Romům po- nedokázali uchovať viac. naozaj univerzálny jazyk, ktorý do- cházejícím z Německa, uzavře- kážete využiť při všemožných prí- nějším vlastně ještě víc než Olaši Dobře, a které jazyky v jakém ležitostiach, seminároch, stáži- a mluvícím i mimo Německo ro- prostředí používáte? Pokračování na str. 6–7 2 říjen oktobros zpravodajství zaznamenali jsme Muzeum romské kultury zažilo Den nezávislosti

PRAHA – Hnutí Starostové, které tvoří součást TOP 09, se snaží nadbíhat Jiřímu Čunkovi. Někteří zlínští starostové údajně chtějí umístit Čunka na kandidátku na post hejtmana do nadcházejících krajských voleb. Šéf strany Schwarzenberg, ministr Kalousek i poslanec Gazdík, hlavní aktéři TOP 09, tyto aktivity zatím popírají. Šlo by o paradoxní záležitost, protože Čunek proslul tím, že rázně „zametl“ se svými Romy, kdežto ministr Kalousek vystupuje velmi rázně proti ultrapravicovým tendencím ve společnosti.

PAŘÍŽ – Legendární skupina Gipsy Kings, která nedávno vystoupila v Brně, při té příležitosti řekla: „Stejný druh rasismu, jaký máte u vás, máme i ve Francii. Snažíme se ukazovat lidem to nejlepší z naší kultury a snad tak předsudky i trochu odbourávat.“

BUKUREŠŤ, PAŘÍŽ – První proromské manifestace nazvané Roma Pride se konaly počátkem října ve větších evropských městech, vedle Rumunska a Francie též v Bulharsku, Norsku, Itálii, Dánsku a Turecku. Organizáto- ři vyzvali zúčastněné, aby se přihlásili ke svému etniku. V Bukurešti Ro- mové volali: „Jsme Romové, jsme Rumuni!“ Neodpustíme si povzdech- nutí, kdyby se v Česku volalo: „Jsme Romové, jsme Češi!“

PRAHA – Senát zamítl novelu, zpřísňující pravidla pro výplatu podpory v nezaměstnanosti. Zprostředkování práce by se tak přeneslo z úřadů prá- ce na agentury, které dostanou vyplaceno za každého uchazeče 5000 Kč a za jeho umístění 1250 Kč. To jsou dle názoru senátorů vyhozené pení- ze, protože úřady práce by toto mohly zvládnout bez výplat z peněz daňo- vých poplatníků. Ke zvýšení zaměstnanosti to nepovede. Podle některých Foto: Muzeum romské kultury, Lucie Matějková senátorů ČSSD, např. Zdeňka Škromacha, by to vedlo ke „švarcsystému“, BRNO – Občanské sdružení IQ cifiky a riziky, které k této proble- vislých přibylo v České republice tedy zvýšení již tak dosti vysoké „černé“ zaměstnanosti. Sněmovna však Roma servis na 27. října připra- matice patří. Návštěvníci akce si kolem 5000, takže číslo drogově zá- snadno přehlasuje senátní veto a zákon tak vstoupí v platnost. vilo Den nezávislosti. Akce, kte- zkusili projít stezkou nazvanou vislých v ČR se pohybuje kolem rou přichystali pracovníci cent- „svět závislostí“ a shlédli pestrý 38 tisíc. Gamblingu zase propadá ŠLUKNOV, ÚSTÍ NAD LABEM – Organizátor protiromských protes- ra motivace a prevence IQ Roma program. 1–4 % populace. tů Lukáš Kohout je již ve vězení. Má tam strávit deset měsíců. Rozhodl servisu, se uskutečnila v prosto- Jak vysvětlila pedagogická pra- Na akci promluvil bývalý gam- o tom Okresní soud v České Lípě, který mu nařídil výkon trestu za nedo- rách Muzea romské kultury na covnice IQ Roma servisu a organi- bler Aleš Kučera, vystoupili taneč- držování pravidel podmíněného trestu, uloženému za podvody, když jako Bratislavské 67 v Brně. zátorka akce Jana Gottfriedová, ka- ní skupiny M-dance (Brno), D.B.E. asistent Jana Kavana létal do exotických zemí za státní peníze. Neplatil Její cíle spočívaly v přiblížení ždoročně závislých přibývá, jen za (Brno), B-Boy crew (Vyškov) dluhy, nekonal veřejně prospěšné práce. Zjistilo se také, kdo mu platí útra- pojmu závislosti, seznámení se spe- loňský rok například drogově zá- a Dětský pěvecký soubor (dr) tu a náklady spojené s organizováním protestních akcí proti Romům. Je to (nebo byl) Petr Jakubec, radní Ústeckého kraje za ČSSD. Ten to nepopřel. Střední škola v Novém Městě nad Metují přivítala osm žáků PRAHA – Ministr Dobeš vstoupil do učebnic jako příklad náckovství. Tak BROUMOV – Osm mladých lidí nění. Prvního září začal totiž nový stoupit. Zajímalo nás také, jaké plá- píší učitelé: „Jste studijní materiál pro vysvětlování rozdílu mezi vlastenec- z Broumova, se kterými spolu- školní rok pro pět dívek a tři chlap- ny mají čerství studenti po dokon- tvím a náckovstvím.“ Jde o dva dopisy. Jeden z Plzně od skupiny učitelů, pracují terénní pracovníci sdru- ce z Broumova ve věku od 17 do 24 čení školy: „Budu hledat práci druhý od 70 vědců a vysokoškolských pedagogů. V dopisech vybízejí mi- žení Romodrom, využilo příleži- let. Přímo v Broumově byla otevře- v oboru,“ uvedla Šárka B., Monika nistra, aby sepsal seznam doporučených a zakázaných autorů. Píší: „Jis- tosti doplnit si vzdělání a zvýšit na speciální třída a zájemcům byl D. dodává: „Chci hlavně získat vý- tě přijde vhod Slávy dcera, Nerudovo Pro strach židovský či Zkáza Slo- tak své šance na trhu práce. nabídnut obor kuchař, což si někte- uční list a pak hledat práci, nejlé- vanů. Nebezpečný je Masarykovec Ferda Mravenec, Žid Kafka, deviant Díky spolupráci střední školy ří chválí – například Monika D. pe v oboru, ale i jinou. Hlavně Ginsberg či satanista Harry Potter.“ A to ještě nevěděli o sporu ministra v Novém Městě nad Metují, města uvedla, že „si vždycky přála být ku- abych měla ten výuční list, bez něho a šéfky Akreditační komise Vladimíry Dvořákové, která poukazuje již Broumov a terénních pracovníků chařkou“, někteří by uvítali i jinou mě do práce nevezmou.“ delší dobu na skandální poměry na Fakultě právnické Západočeské Uni- Romodromu dostalo osm mladých nabídku, dívky by stály například Také Jana D. si je vědoma výhod verzity v Plzni. Nyní upozornila na ještě skandálnější poměry panující lidí ze sociálně znevýhodněného o obor kadeřnice nebo prodavačka, dalšího studia: „Nastoupila jsem do na soukromé univerzitě Jana Amose Komenského. Tam lze získat magi- prostředí výjimečnou příležitost chlapci o obor zedník, zámečník, školy, abych tak získala lepší pra- sterský titul již za jeden rok, škola údajně nedokáže doložit studijní ma- získat výuční list a zvýšit tak do bu- elektrikář apod., přesto jsou ale covní možnosti a naučila se novou teriály absolventů a podobně. Ministrovi vadí, že si někdo dovolil upo- doucna své šance na pracovní uplat- rádi, že mohli do školy vůbec na- práci.“ (lm) zornit na chlév a poměry tam, kde studuje i šéfka kabinetu premiéra Jana Nagyová. No to se nedivme! Pan ministr řekl: „Vladimíra Dvořáková je dělnice z 50 let, která předem rozhoduje o výsledcích politických soudů.“ Děti z Ledců na expozici Mořský svět v Praze A pak: „Zřídím národní akreditační agenturu a zákon se upraví.“ Tak se LEDCE – Kluci a děvčata ze A co čekalo na klienty domova besídka v Hejtmanském dvoře ve nám to v té demokracii pěkně zauzluje! (www.romea.cz, kh) školy při Dětském domově Led- dál mimo výuky a pravidelných Slaném a pak zhotovení přáníček ce Šternberk se zúčastnili v říj- volnočasových aktivit v Zámečku? pro seniory do slánského domova nu výletu do pražského Mořské- Prázdniny v rodinách, návštěva ge- důchodců i pro místní občany Rom muzikant a pankáč moderátor ho světa v Holešovicích. Zde měli nerálního ředitele firmy Lego se z Ledce. Mezi významné předvá- možnost vidět ve velkých akvári- soutěží o nejzdařilejší výrobek ze noční akce, kterých se také ledec- ích rozmanitost života mořských stavebnice lega, víkendové spor- ké děti zúčastní, bude v neděli 27. živočichů. tovní soustředění členů stolního te- listopadu desáté kladenské rozsví- „Nejvíc se mi líbila oranžová nisu a keramiky v Sosni u Jeseni- cení Pohádkového stromu splně- pruhovaná rybička, která vypada- ce. Starší žáci se podívali do učili- ných přání pořádané pod záštitou la jako Nemo, a taky žraloci. A ješ- ště ve Vrapicích. V prosinci se primátora Dana Jiránka. tě malé červené hvězdice,“ prozra- uskuteční tradiční vánoční párty Text a foto: Hana Tichá dila Kristýnka ze třetí třídy. v hotelu Corinthia Praha, vánoční Dětský domov Ledce.

Hudebník Dušan Kotlár s moderátorem Petrem Sergem Butkem. Sešli se na koncertu k zahájení česko-slovenského festivalu Podzimní let Černé la- butě 1. října v Praze. Šlo o první ročník tohoto festivalu pořádaného k de- sátému výročí založení Café teatru Černá labuť. Zahrála na něm i klasická cimbálová muzika Dušana Kotlára, která své vystoupení spojila s ochut- návkou tokajských vín z vinařství Götz. (dk) Vanessa, Denisa a Renata z Dětského domova Ledce při návštěvě praž- I malému Kájovi se výlet do Moř- Foto: archiv Dušana Kotlára ského Mořského světa. ského světa velmi líbil. politika oktobros říjen 3 Vyslanci navštívili Romy v Děčíně komentář PRAHA – Britská velvyslanky- laici, kteří díky své znalosti lokální nosti mentora René Ferko. Právě ně Sian MacLeod a francouzský komunity a kulturní blízkosti doká- přístup města Děčín k řešení situa- velvyslanec Pierre Lévy se 19. žou např. nalézt klienta, který nere- ce ve vyloučené lokalitě Boletice by Bude nová romská října v Děčíně setkali s romský- aguje na úřední obsílky, a vysvět- mohl podle předsedkyně SPJ Dag- mi pracovníky Sdružení pro pro- lit mu, co se od něj požaduje i co mar Doubravové posloužit jako pří- baci a mediaci v justici (SPJ) a se mu hrozí. klad možného řešení situace na strana fungovat? zástupci státní správy a místní Oba velvyslanci se také setkali Šluknovsku: „Úzce zde spolupra- samosprávy. s představiteli města Děčín, PMS cuje městská samospráva, městská Karel Holomek Šest děčínských Romů na setkání ČR a odboru prevence kriminality policie, středisko PMS a SPJ, půso- hovořilo o své nesnadné práci rom- Ministerstva vnitra ČR, aby s nimi bí zde romští mentoři a romští asi- V souvislosti s otázkou v titulku zde přetiskuje- ských mentorů, kteří mají za úkol hovořili o aktuální situaci v problé- stenti prevence kriminality, fungu- me částečně odpověď Jacquesa Rupnika v roz- motivovat romské klienty Probač- mových lokalitách. je nízkoprahové centrum. Díky to- hovoru, uveřejněném v Literárních novinách ní a mediační služby ČR (PMS „Leží nám na srdci prospěch muto společnému úsilí, které pro- 27. října. ČR), aby splnili podmínky ulože- Romů v České republice. A Romo- pojuje represi s prevencí, se z Bo- „Pro demokracii založenou na občanském ného alternativního trestu. Přispí- vé potřebují vidět příklad a vzor. letic zvolna stává dobrá adresa,“ principu není záhodno, aby (Romové) zaklá- vají tak k tomu, aby se nezvyšovaly Většina Romů v Děčíně mě zná, řekla Doubravová. dali svoji stranu opřenou o jistou etnickou či počty vězňů v již beztak přeplně- vědí, že to, co říkám, tak i žiju. Pro- Marek Demner náboženskou komunitu, která by prosazovala ných věznicích (a náklady státu na to má moje slovo váhu pro ně i pro Sdružení pro probaci a mediaci úzce komunitární zájmy. Viděl bych to jako jejich „pobyt“). Jsou to vyškolení jejich děti a rodiny,“ řekl o své čin- v justici ([email protected]). další štěpení veřejného prostoru. Vidím řeše- ní ve schopnosti existujících politických stran tyto nové otázky, problé- my a nové skupiny včlenit do svých řad, na své kandidátky a do veřej- né debaty. Když jsou příslušníci menšin na kandidátkách na volitelných Sociální byty, to je jenom začátek místech, znamená to příležitost pro obyvatelstvo více se s politikou iden- BRNO – V Evropě i v USA před- tech by měla být komplexní,“ uved- tifikovat. A neopírat se tudíž jen o svoji komunitu.“ stavuje provoz sociálního bydlení la Bohuňovská. Takzvaný „pro- Touto poznámkou nechceme nikterak brát vítr z plachet těm, kteří běžnou a fungující službu. U nás stupný model“, který zahrnuje jed- chtějí založit romskou politickou stranu. Jen upozorňujeme na úskalí to- jsou zatím nejchudší obyvate- notlivé stupně od azylového bydle- hoto úsilí. lé měst odkázáni na polozničené ní až po obecní byt, již v Brně Argumenty pro založení takové strany přece jen jsou, alespoň pro ten- ubytovny a azylové domy, které projednáván byl. Ovšem mezi měs- to čas, a sice: Nejde přece jen o úzce komunitární problémy. Ty problé- často pouze prohlubují jejich so- tem a neziskovými organizacemi my sužují celou společnost a jsou, jak se říká, prubířským kamenem de- ciální i zdravotní propad. tehdy nedošlo ke shodě. mokracie v České republice. Odborníci z neziskových organiza- Na konferenci představily svou Taková strana může sehrát významnou roli v komunálních volbách cí vítají proto aktivitu města Brna, koncepci a zkušenosti z několikale- leckde na mnoha místech v České republice. A taková strana může při- které zavádí od tohoto roku kate- tého provozování sociálních bytů pravovat své politiky pro vstup na široké politické pole, i celostátní, na- gorii „sociální byt“. Letos by ta- brněnské neziskové organizace. IQ bízet je velkým stranám a usilovat o spolupráci s nimi. kových bytů mělo být deset, příští Roma servis poskytuje sociální by- To jsou dobré argumenty k diskuzi. rok k nim přibudou i další. Proná- dlení pro rodiny s dětmi ze sociál- jem bytů pro sociálně slabší musí ně vyloučených romských lokalit, jít však ruku v ruce s doprovodným Podané ruce osobám, které byly zá- době mluví i v souvislosti s událost- co na to naše právnička? sociálním programem, který bude vislé na nelegálních drogách a A- mi ve Šluknovském výběžku, které obyvatele směřovat k řešení problé- -kluby osobám, které prošly odvy- byly podmíněny nesystémovým se- Upravuje novela zákona výměnu bytů? mů a k jejich následnému začlenění kací léčbou z důvodu závislosti na stěhováváním sociálně slabých lidí I nadále je výměna bytů, která se má uskuteč- do společnosti. alkoholu. Prezentované příběhy do velkokapacitních ubytoven. nit z popudu nájemců, upravena v ustanovení Představení takových programů, současných i dřívějších klientů, kte- Funkční modely sociálního byd- § 715 a 716 občanského zákoníku. Platí tak, že které nabízejí organizace IQ Roma ří prošli bydlením i doprovodnými lení však směřují opačně. „Úspěš- se souhlasem pronajímatelů se mohou nájemci servis, Sdružení Podané ruce sociálními programy v sociálních nost našich sociálních bytů spočívá dohodnout o výměně bytu s tím, že souhlas i do- a A Kluby ČR v rámci svých sociál- bytech, potvrdily jejich význam v tom, že jsou to jednak malé byty hoda musí mít písemnou formu. Podle dosavadní ních bytů, bylo 19. října součástí kon- a důležitost. Jeden z modelů sociál- v běžné zástavbě a jednak má každý úpravy bylo možné za situace, kdy pronajímatel ference pod názvem Akce a invence ního bydlení přijel do Brna předsta- ubytovaný přiděleného pracovníka, bez závažného důvodu odepřel souhlas k výmě- v sociálním bydlení, které se zúčast- vit i Jan Snopek z Úřadu vlády ČR. který s ním systematicky pracuje na ně udělit, obrátit se na soud se žalobou o nahra- nili i náměstci primátora města Brna V Chebu se za úzké spolupráce měs- stanovených cílech,“ uvedl Pavel zení projevu vůle pronajímatele na smlouvě o výměně bytů. Jana Bohuňovská a Oliver Pospíšil. ta, neziskových organizací a Open Nepustil ze Sdružení Podané ruce. Novela provedla změnu ustanovení § 715 a napříště nebude možné do- „Bude znovu svolán poradní Society Fund realizuje pilotní pro- Lenka Maléřová máhat se u soudu, aby souhlas pronajímatele se směnou bytu nahradil. sbor pro radu města, který by měl jekt navržený Agenturou pro soci- IQ Roma servis Posilují se tak vlastnická práva vlastníka domu. Ten získává větší kontro- projednávat model prostupného by- ální začleňování a Akademií věd. Pavel Nepustil lu nad bytem v nájemním domě, je to však i cesta k dřívějšímu vyvázání dlení. Práce s lidmi v sociálních by- O sociálních bytech se v poslední Sdružení Podané ruce bytu z regulace nájemného. Nelze totiž přehlédnout, že výměnu bytů vy- hledávají často lidé, kterým byt z nějakého důvodu přestal vyhovovat a výměnou se snaží svůj problém vyřešit. Úvaha nad tím, jaké to je sedět se šikanou v jedné lavici V případě, že pronajímatel svůj souhlas s výměnou bytu neudělí, bude Šikana je bezpochyby jedno z nej- kanou na vlastní kůži a jestli ano, nájemce mnohdy nucen řešit situaci jednostranným ukončením nájemní- skloňovanějších slov v dnešní době. tak kde? Odpověď na první otázku ho vztahu. Byt se tak ocitne ve volné dispozici pronajímatele, který byt Době, kdy se velmi často z masmé- byla nejčastěji bitky a nadávky. Ka- následně bude pronajímat za nájemné sjednané dohodou. Bývalý nájem- dií dovídáme o případech napadání ždého zřejmě teď napadne, že tako- ce, který bude uzavírat nájemní smlouvu na jiný byt, bude jednat i o výši učitelů, ale také samozřejmě o ši- vé děti se rvou přeci pořád. Avšak nájemného, které bude odpovídat požadavkům pronajímatele. kaně mezi samotnými žáky. Videa hranice mezi nevinným pošťucho- V kontextu novelizovaného ustanovení § 689, které poskytuje pronají- zobrazující posmívání, napadání či váním a šikanou je velmi tenká. mateli účinný prostředek, jak se bránit přijetí další osoby do bytu, pak ze- zesměšňování ostatních mají na in- Druhá otázka přinesla hromadu jména osamělí starší lidé budou řešit situaci, jak si udržet nájemní bydle- ternetovém serveru Youtube vyso- rozruchu, jelikož všichni účastníci ní v dosavadním bytě, když souhlas k výměně bytu neobdrží, ale nákla- kou sledovanost, což je zarážející. dotazníků byli romské národnosti. dy na bydlení přesáhnou jeho finanční možnosti. Absence zákonné úpra- Přesná definice šikany zní takto: Proto na prvním místě nejvíce ši- vy sociálních bytů a jejich faktická absence směřuje proti demografické- „Jde o opakované týrání, zotročo- kanou ohrožených skupin stanuli mu vývoji. JUDr. Ludmila Krátká vání, ponižování nebo omezování je- Romové, v těsném závěsu za nimi Autorka je advokátka (AK Příkop 2a, Brno, dince nebo skupiny jiným jedincem fyzicky znevýhodnění. Objevily se e-mail: [email protected], tel.: 731 479 587). nebo skupinou prostřednictvím ag- ovšem i odpovědi jako šprti. rese či manipulace.“ Ve školách se hvězdách. Lidé často mluví o šika- Poslední dotaz, tedy jestli se do- velmi často s tímto jevem setkává- ně, až když děti okusí první facky, tazovaní někdy na vlastní kůži se- me. Nejčastěji se oběťmi agresorů kopance a pěsti od svých trýznite- tkali se šikanou, byl velmi struč- stávají děti s jinou barvou pleti, od- lů. Za šikanu však považujeme i na- ný. Většina respondentů odpově- lišným náboženským vyznáním, děti dávky, úmyslné schovávání, poško- děla ano. Ti, kteří neměli ještě tu inteligentní nebo jedinci s jakouko- zování a krádeže věcí. Proto není „čest“, však přiznali, že jejich ka- liv formou fyzického či mentálního radno tyto situace podceňovat. marádi či blízké okolí se se šika- znevýhodnění. Děti nosící brýle či Abychom zjistili, co si o šikano- nou již setkali. Nejčastějším mís- děti, jejichž rodiče zastávají nepopu- vání myslí ti, kterých se to nejvíce tem se stala škola, samozřejmě zá- www.rnl.sk lární pracovní pozici (policisté). týká, provedli jsme dotazník. Cílo- kladní. Formy se lišily, ale šlo hlav- Podle současných výzkumů (uvá- vou skupinou se staly děti ve věku ně o nadávky, posmívání a násilí. dí je ve své knize Skrytý svět šika- od 12 do 14 let. Odpovědět měly na Nutno však dodat, že někteří sta- Rómsky nový list nování na školách Michal Kolář) je tři jednoduché otázky: Co si před- nuli i v pozici agresora. šikanou postiženo zhruba tři sta ti- stavuješ pod pojmem šikana? Kte- Denisa Danielová síc dětí. Ovšem jak vysoké je toto ré skupiny jsou podle tebe nejvíce Studentka Střední zdravotní školy noviny Rómov na Slovensku číslo doopravdy, je lidově řečeno ve ohroženy a Setkal ses někdy se ši- v Uherském Hradišti. 4 říjen oktobros téma

V pátek 14. října přijelo na brněnské výstaviště asi dvě stě lidí na Ce- lostátní romskou konferenci. K jejím hlavním výstupům patřil seznam více než třicítky osobností, které by měly vystupovat jako reprezentanti Nešlo o romský sjezd, ale spíš Romů při jednání s vládou a úřady. Naše otázka proto tentokrát zněla: Jak hodnotíte romský sjezd? o nabízení sebe sama politikům V první řadě musím říct, že se v žád- a vytvořit dojem, že jsou zástupci Vladimír Suchánek ném případě nejednalo o romský či Romů. Důchodce, Praha. jiný „sjezd“. Akce byla avizována, Druhé očekávání vycházelo od Inu, jsem v očekávání. To, co jsem se dočetl a viděl na videu, jako celostátní romská konference účastníků konference, kteří přijeli mě docela oslovilo. Projevy byly srozumitelné, konstruktiv- pod heslem Jsem Rom, ale přede- řešit reálnou situaci Romů v ČR. ní, přesvědčivé, nechybělo jim vyjádření jistých cílů. Chá- vším občan České republiky. Museli vstřebat mnoho subjektiv- pu potřebu vytvoření určité romské reprezentace. Pokud však bude zalo- V úvodu konference byl avizo- ních názorů na situaci a jsem pře- žena, měla by reprezentovat celé území České republiky. My, kteří jsem ván její cíl – nalézt smysluplná ře- svědčen, že mnohokrát zmiňovaný byli vynecháni, čekáme na výsledek dalších schůzek. Také očekávám, že šení problémů Romů v České re- Šluknovský výběžek nenavštívil je- výstupy ze všech jednání, která se uskuteční, budou veřejně k dispozi- publice. Ten se postupně změnil diný přednášející Rom. ci. Informace o práci budoucího uskupení jsou nutné pro získání důvěry. v nabídky sama sebe jako odborní- Smysluplných řešení situace ka na řešení. Romů oznámených na začátku kon- Ivan Kandráč Nakonec celá konference skon- ference se účastníci nedočkali. Je- Hudebník skupiny Imperio, Přerov. čila s cílem ustanovit celostátní den z účastníků to komentoval slo- Konference, která se konala v Brně, má očekávání nesplni- romské občanské sdružení, které si vy: to, že jsme se sešli, je hezké, ale la. Bohužel nebyla možnost na témata spojená s konferencí klade za cíl být partnerem pro jed- k ničemu. Respekt Romů si nezískáte tím, že reagovat. Po skončení celého shromáždění mi dost chybě- nání s představiteli českého státu Nakonec i strůjcům konference se budete prohlašovat zástupci la otevřená rozprava, kde by se dalo k řadě problémů vyjádřit. a zastupovat Romy v ČR. Očekává- musí být nad slunce jasné, že před- Romů či potřásáním rukou vliv- ní musela být minimálně dvě. Prv- stavitelé neziskové organizace ne- ných politiků. Respekt si získáte Janko Horváth-Dóme ní očekávání měli strůjci konferen- mohou být pro představitele české- usilovnou prací mezi Romy a pro Básník, pracuje v Charitě v Klubu pro děti a mládež, Ja- ce. Chtěli se zviditelnit před hejt- ho státu partnerem ve smyslu zá- Romy. nov u Litvínova. manem Jihomoravského kraje Mi- stupců Romů v České republice. Kamil Ferenc alias DJ Messio Na sjezdu Romů v Brně mi chybělo důrazné odmítnutí an- chalem Haškem a možná i před ce- Vždy budou zastupovat pouze své Aktivista a diskžokej, ticikanismu rozšiřujícího se po této republice. Delegáti měli lou ČSSD, tím upevnit své pozice členy svého občanského sdružení. Ústí nad Labem. vydat memorandum odsuzující tyto jevy a zároveň se důrazně distancovat od mačetových útoků některých Romů. Mám takový dojem, že se jen ně- kteří chtěli zviditelnit, nic víc to Romům nepřineslo a nepřináší. Nejdřív svobodné volby Anton Lukáč Poradce pro národnostní menšiny na krajském úřadě, Kladno. Ke schůze v Brně mohu říct jen toto: Opět se nějací romští chytráci chtě- v místních romských sdruženích li zviditelnit, ale víc nic. Když jsem viděl to osazenstvo, bylo mi jasné, Na položenou anketní otázku odpo- Aby bylo jasno: patřím ke stou- že z toho mračna nezaprší. Naše romská šance umřela s panem Ščukou vídám pro Romano hangos takto: Po- pencům nápravy vztahů neromské a s rozbitím politické strany ROI a romské jednoty. Politikem je u Romů važuju onen „sjezd“, kde v sále bylo většiny k romské sociálně vylouče- jenom jeden člověk, a to je pan Holomek. Ostatní si na politiky jen hrají. podle seriozního odhadu a i počítání né či sociálním vyloučením ohro- zpravodajky internetového serveru žené menšině. Odmítám ale myš- Dušan Kotlár Romea.cz asi sto lidí, z toho dvě tře- lenku, že sociální práce a pomoc, Hudebník, Liberec. tiny Romů, za nové plácnutí do vody. ostatně poskytovaná stejnou měrou Ke sjezdu jen stručně. K této situaci, k tomu shromáždění vů- Ze 34 „zvolených“ členů přípravné- Romům i Neromům, postačí. Jistě bec nemělo dojít. Vždyť celá republika je už protkaná porad- ho výboru, který má do konce roku jsou nutné systémové změny záko- ci a koordinátory romského a neromského původu. Co tedy založit celostátní romské sdružení, nů směrem k odstranění diskrimi- dělají ve prospěch Romů, proč se schází na jednání rady vlády ČR? (pp) vyjednávající s vládou a státními nace a znevýhodňování Romů a samosprávnými orgány při řešení a chudých. Jistě je nutné rušení otázek, jež se Romů týkají, bylo před praktických škol a dětských domo- Usnesení Celostátní romské datem vydání tohoto čísla RH veřej- vů, také rekvalifikování pracovní- konference konané v Brně 14. října ně jmenováno jen 14! Výbor nemá ků a zajišťování pracovních míst. webové stránky, nevydal zatím žád- předpisů. Považují to za jediné ře- Nezbytné je i potlačení lichvy, tu- Celostátní romská konference je vrcholným setkáním příslušníků romské né stanovisko, či jiný materiál. Není šení situace Romů. Tito lidé jsou nelování domů a čachrů s nemovi- komunity žijících v České republice. Chce prezentovat zájmy Romů v ČR. tedy zatím co posuzovat. Svoláno vybaveni argumenty teorie o kul- tostmi. Pro zmíněnou nápravu Hlásíme se k romské národnosti, ale současně deklarujeme svoji přísluš- bylo brněnské setkání dost výběro- tuře chudoby. Já se je někdy snažím vztahů, a tím i povznesení Romů, nost k občanství ČR. vě, dalo by se říct tajnosnubně. přesvědčit, že bez pozvednutí úrov- to není ale postačující. Celostátní romská konference žádá a vyzývá vrcholné představitele ČR Mám ale výhodu, že znám dosa- ně kulturní a vzdělanostní a bez za- Jen jediné mě utěšuje: než míst- o zajištění pokojného stavu. Dále žádáme orgány činné v trestním řízení vadní život a ambice některých chování a rozvoje únosných rom- ní romská sdružení, která jsou nebo o spolupráci a součinnost a současně prosíme spoluobčany ČR, aby roz- „otců zakladatelů“. To je důvod, že ských tradic a jazyka tu nemůže být budou demokratická (budou napří- lišovali Romy, kteří se začlenili do společnosti a žijí pokojným způsobem nevěřím, že by mohli vytvořit orga- ani začlenění Romů, byť postupně klad pořádat vnitřní svobodné vol- života, a současně tvrdě odsoudili všechny občany, kteří porušují záko- nismus, který by byl spíš k užitku asimilovaných, do většinové spo- by do funkcí), se prostřednictvím ny, a to bez jakýchkoliv rozdílů. Romů než k jejich škodě. Je sporné, lečnosti. Vedle možnosti úplné asi- krajských organizací spojí v celo- Pořádáním Celostátní romské konference upozorňujeme představitele zda většina zakladatelů něco dobré- milace musí zůstat nabídka kultur- státní romskou reprezentaci, jež do- ČR, že problémy soužití romské komunity s většinovou společností jsou ho pro jiné Romy chce. V této zemi ní emancipace, a právě tu se stát za- sáhne i změny zákonů, včetně prá- způsobeny především ztíženými podmínkami souvisejícími se špatnou žije i mezi Romy mnoho podnikav- vázal podporovat. Má-li romské va na kulturní autonomii romské zaměstnatelností Romů, s dostupností důstojného bydlení, rovného pří- ců, někteří vydělávají na bytech, sdružení hájící zájmy Romů sku- menšiny, nemůže se záludným stupu ke vzdělání a zdravotní péče. Proto vyzýváme odpovědné orgány půjčkách nebo i na vzdělávání rom- tečně fungovat a má-li vůbec pře- romským podnikatelům a lidem, státní správy, samosprávy a vrcholné představitele ČR k lepšímu a pozi- ských dětí či na protekci při veřej- žít pouhý příslib svého založení, přiživujícím se na bídě a diskrimi- tivnějšímu vztahu k Romům, k přístupu k řešení problematiky s předsta- ných zakázkách a na jmenování do musí být jeho vnitřní demokracie naci romského lidu, podařit na viteli romské komunity, která se sešla na říjnové konferenci. veřejných funkcí. Je to kšeftování založená na svobodné kandidatuře dlouho klamat většinu společnosti. Celostátní romská konference vyzývá vrcholné představitele romské s romskou bídou a nevědomostí. vzájemně konkurujících si kandi- Petr Uhl komunity v ČR k založení Celostátního romského sdružení ČR jako re- Mnoho lidí, zabývajících se rom- dátů a ovšem i na svobodných vol- Autor je bývalý vládní zmocněnec prezentanta a zástupce romské komunity v jednáních se státními orgány skými záležitostmi, jsou zastánci bách, které lze z vnějšku kontrolo- pro lidská práva (1998–2001). ČR, s parlamentem a senátem, v jednáních s Asociací krajů ČR, k jedná- intenzivní sociální práce – práce te- vat. A také na zcela průhledném Nyní je členem odborné komise ním s představiteli jednotlivých krajů, měst a obcí. rénní i ve školství – a také změn hospodaření a vedení všech údajů. ČSSD pro záležitosti Romů. Účastníci celostátní romské konference za účelem vzniku Celostátní- ho romského sdružení v ČR pověřují realizační tým ve složení Vladimír Bulletin Galbavý, Bc. Stanislav Daniel, Bc. Jiří Daniel, Miroslav Malík, Eva Ma- Muzea romské kultury líková, Ing. Karel Holomek, Josef Baláž, Josef Gábor, Rudolf Polák, Ing. Co najdete v čísle 19 / 2010 Část A — výroČní zprávA náře přesvědčí příspěvek o děvčátku, Viliam Záthurecký, MBA., Ph.D, In Santi Mário, Bartoloměj Kotlár, Mi- již třetím rokem přináší ucelené jehož před transportem do Osvětimi informace o celoroční činnosti zachránily dvě ušlechtilé ženy. Pro- lan Janič, Bc. Zdeňek Guži, Robert Beneš, Bartoloměj Cibrik, Jan Fečo, Muzea romské kultury. Jejím pro- následování provází Romy po celou střednictvím lze nahlédnout do od- dobu jejich existence na evropském borné muzejní činnosti či terénních kontinentu. Konkrétní případ, který Michal Pulo, Josef Stojka, Miroslav Holub, Josef Facuna, Ivan Koky, Lu- výzkumů. Že je muzeum živá insti- se udál v okolí Jaroměřic nad Ro- tuce dokládá také množství akcí kytnou, přináší další článek. Nejen cie Enzmanová, Miroslav Grajcar, Venuše Samohýlová, Milan Kováč, pro veřejnost i děti z okolní sociální odborná veřejnost jistě uvítá publiko- vyloučené lokality. Výčet aktivit vání seznamu odborných prací zahra- doplňuje množství fotografií. ničních autorů s romskou tematikou

Emil Voráč, František Sivák, Alena Gronziková, Mgr. Cyril Koky, Ro- /2010 publikovaných v českém překladu.

Část B — odBorná romis- Druhá část Bulletinu přináší také již 19 man Tišer, Antonín Pulo a Josef Lakatoš k založení právního subjektu tická přílohA nabízí pohled do tradičně recenze na romistickou lite- neznámého zákulisí tzv. konečného raturu, blahopřání k jubileu či vzpo- s názvem Celostátní romské sdružení České republiky jako legitimního řešení cikánské otázky v době 2. svě- mínky na významné osobnosti. Nově tové války. Ke stejnému období se byla zařazena kapitola Historická vý- mrk

vztahuje i zpráva o účasti Romů při ročí, která přináší jubilea důležitých představitele romské komunity v České republice. budování silnice Plzeň — Moravská událostí. Závěrečná část Z tvorby Ostrava. Že nebylo válečné období romských autorů představuje díla Dále je pověřuje přípravami stanov sdružení, založením sdružení a jeho jen časem zkázy a tragédie snad čte- výtvarníků a řemeslníků. ulletin registrací na Ministerstvu vnitra ČR, svoláním prvního zasedání sdruže- b ní, volbu dozorčích orgánů sdružení, volbu představenstva sdružení, jme- /2010 ISBN 978-80-86656-18-2 19 www.rommuz.cz nováním výkonného orgánu sdružení, vše do konce roku 2011. VÝROČNÍ ZPRÁVA BMuzeaulletin romské kultury Za přípravný výbor Miroslav Malík ISSN 1212-0707 různé oktobros říjen 5 So ela odijader? Jak je to vlastně Paš peskeri buťi pes dochudav andro varesave džene kerde pre peste bare hoj vareko te sikhľol. Pal koda, hoj te but fori the gava. Zdžav pes odoj le adošagi andro banki. Akana lenge študinlas, pes amenge šaj čak zdel. Romenca, vakerav lenca a so šunav avel jekh exekucija pal aver. No, Avka či kamav vaj na, avel mange pre s naší netolerancí? the dikhav, olestar man bari loš nane. a love lenge scirden pal o socialna goďi le dadeskere lava. Save o dad Památník Lidice spravuje od poloviny roku 2009 Kulturní památku Mušinav te phenel, hoj po jekh dže- davki, pal o podpori. A oleha len hin the e daj, ajse the o čhave. Amare daja (KP) Lety u Písku. Letos jsme v Letech uskutečnili návštěvnickou ano- ne imar pre ma užaren, kana avava furt čineder the čineder love pro dži- the dada vibarile pre Slovensko od- nymní anketu. Výsledky za srpen jsme publikovali v RH 13, nyní zve- a mukhava lenge pro paťaben vare- vipen. O Roma hine pal o ubitovni čhide la lumatar. Andro školi naphi- řejňujeme souhrnné výsledky za období od května do září. save phuvale the aver chaben. a pal o fameľiji. Ki amende hine biš rlas ňiko. Sakoneske has jekh, sar Nadočirla avľom andro jekh foros the trin džene andre jekh kher le cik- dživen. Nane čudos, hoj nadžanenas Souhrn od 1. 5. do 30. 9. 2011, bylo vyplněno 674 lístků a odoj pre ma užarlas jekh terňi ro- ne čhavorenca. Nadžal mange andro te genel the te irinel. Aľe pal o mari- mňi. Pre late dičholas, hoj lake na- goďi, sar odoj savore resťon a sar so- ben imar ela polokes šovardeš berš. Jak jste se o Kulturním památníku Lety dozvěděl/a? mištes. Čak avka, hoj pes uľikerla ven. Oda nane savoro. Kole Romes Kale manuša uľile imar adaj pro Če- webové stránky 51 pro pindre a paš late terďonas lakre hin baro kamiben pro kher a akana chi. Adaj phirnas andro sikhade, aľe informační leták 28 v Ležákách 10 štar cikne čhave. Terďolas pre sera chudľa „soudní vystěhování“. Kaj goreder hine sar o phure Roma, so informace v médiích 284 informace z (Infocentrum, a dikhelas pro Roma, sar mandar ci- džana le cikne čhavenca, oda o Del uľile pre Slovensko. A o čhave so od známých 149 Klub turistů, Czech Turism aj.) 33 naven o goja, o pašvare the o phuva- džanel. Nakamás te el andre lengeri dikhen, hoj keren o daja the o dada, informační panel v Písku 42 ve škole 7 le. Jekhvar pes lake kerďa avka na- cipa. Avka či kamav vaj na, avel keren the jon. Avľom andre jekh fo- v Lidicích 29 z akce pro cyklisty 6 mištes, hoj te la nazachudlahas, ta mange pre goďi, so ela odijader le ros paš e Plzňa. Avri anglo jekh kher e romňi peľahas. Thoďom la te be- Romenca, sar dživaha? odoj dičholas sar pro šmecikos. Jekh Co vás přivedlo do památníku? šel andro motoris. „Ta so, čhaje, Ehin čak duj droma, načho the na- Rom odoj rozkidelas o motora a hor- zajímá mne historie 230 trávím v okolí dovolenou 152 khabňi sal, hoj tuke avel avka namiš- lačho. Nalačho ehin kada, so amen dinlas andro šrotos. Dar has pre kodi naučná stezka 24 náhodou jedu okolo 242 tes?“ phučľom latar. „Aľe kaj, miro doanďa odoj, kaj sam. Hoj amen dvora te dikhel. O trasta o bľachi hor- krátkodobá výstava v IC Lety 1 silniční ukazatele 15 rom imar aver berš andre bertena. o gadže nakamen buter sar ochtovar- dinenas andro šrotos a sa aver, so an- zvědavost 227 Ladžav tumenge te phenel, aľe deš procenti, hoj amen čhivkeren avri dro šrotos nalenas, ačhelas pre dvo- bokhatar mange avel avka namištes. andal o khera, andal o buťa, hoj but ra. A so mange demaďa andro jakha Co vás nejvíc zaujalo? Adaďives imar trito džives, so mange Roma droginen, hoj Rom igen phares maj, hoj imar o cikne čhave, mek expozice 217 výstava v IC Lety 34 nasas ňič andro muj. Našťik mange chudel buťi. Aľe ehin the kajse, so lenge nahas buter sar deš berš, imar replika ubikace 235 celková úprava památníku 334 mukhenas varesave phuvale the jekh peske odsikhľile la buťatar a odkana- le čokanenca rozmarnas o motora, úprava pietního území 202 vůbec nic 39 goj, pre aver kurko chudav o love, ta star pele o komunisti, ta buťi nake- aľe na čak o muršora, aľe the o čha- naučná stezka 47 zápach 3 te avena, maj tumenge dava o love.“ ren. Pal o terne čhave the čhaja aňi ja. Avka či kamav vaj na, avel mange Maj mange dogeľa, hoj kola love navakerav. Nadžanav Rokicaňate, pre goďi, so len o dad the e daj sikha- Celkem navštívilo KP Lety ve sledovaném období od května do září šoha nadikhava, aľe diňom la jekh Plzňate aňi ňikaj avrether kaj phirav, ven, so lendar ela. Sar dživna sar ena tohoto roku 9615 osob. vjazka goja the deš kili phuvale. bare, sar len ena romňija the čhave. Anketou jsme chtěli zjistit, tak jako v ostatních památnících, které spra- E romňi našťik o phuvale doľigen- Sako džanel, hoj o gadže nane vujeme, co návštěvníky do KP Lety přivedlo a co je tam nejvíce zaujalo. ďa. O goja ile o čhave. svata, aľe keren savoro, hoj lengere Anketa má být vodítkem pro naši každodenní práci, zejména však z hle- Kajčak kadi romňi nane korkori, čhavendar vareso te el, kaj lenge te diska účelné propagace činnosti památníku pro širokou veřejnost. Výsled- so kavka dživel. Zdžav pes buter ma- el mištes, kaj pes te dochuden andro ky porovnáváme s dalšími anketami a zjišťujeme řadu rozdílů – přede- nušenca, so kavka dživen, so bokha- sikhade. Mindig geľom andre pen- vším v tom, jakým způsobem se o těchto místech, připomínajících naci- ľon, a sar dičhol, ela mek goreder. zija, keravas andre kotelňa. Odoj la- stické násilí za druhé světové války na civilním obyvatelstvu, veřejnost O štatos scirdel o love pre sako sera. barahas všeljaka papira. Has oda dozvídá. Nekgoreder sam pre oda amen mek paš o komunisti. Odoj pes šaj Je zajímavé, že speciálně v Letech představují hlavní informační zdroj o Roma. Te avena ki e Plzňa, či va- dogenďal, sar o gadže phirnas pro média a teprve na dalších místech regionální a naše informační systémy, rekaj avrether, imar igen čepo Romen schuzi, pro brigadi a sar kernas sa- sdělení známých a podobně. Považuju ovšem za zarážející, že na posled- arakhena, so bešen andro khera. Sa voro aver, kaj čak len te el lačho po- ním místě se nachází informace získaná ve školách. len čhivkerde avri. Napoťinenas sudkos, hoj pes lengere čhave te do- Proč však o tom píši? Při detailním pročítání anketních lístků jsem do- o najmi, e elektrika, o paňi, o plinos. chuden andro sikhade. šel k zajímavým úvahám, majících možná i význam pro lepší chápání Mek hoj len te el bareder trestos, Andrej Giňa vztahu široké veřejnosti k nedávné romské historii. Na zhruba 600 anketních lístcích jsme nenašli, až na zanedbatelné vý- jimky, žádné invektivy vůči romské populaci. Setkali jsme se s pár po- známkami typu: „Jestlipak sem chodí také Romové?“ „Váží si vůbec Ro- Co bude dál? mové toho, že je tady tak pěkně upravené místo?“ „Nevidím tu žádného Při své práci jezdím do mnoha měst kamkoliv jinam, najdete už jen vel- světa. Do školy nechodil nikdo. Všem Roma“ a podobně. a vesnic. Setkávám se tam s Romy, mi málo Romů, kteří bydlí v normál- bylo jedno, jak žijí. Není divu, že se Naopak bývá na anketním lístku připsáno: „To je dobře, že ctíme his- povídám si s nimi, a z toho, co vidím ních domech. Všechny je vyházeli na nenaučili číst a psát. Ale od války torii této země.“ „Osud Romů za druhé světové války patří k dějinám naší a slyším, moc velkou radost nemám. ulici, protože neplatili nájem, elek- uběhlo už pomalu šedesát let. Tito země.“ „Stát se vzorně stará o pietní místa.“ „Jsem hrdý, na práci gádžů Musím vám říct, že někteří lidé jen třinu, vodu, plyn. Co je ještě horší, lidé už se narodili v Čechách. pro Romy,“ a tak dále. čekají, až přijedu a nechám jim na někteří si nadělali velké dluhy u bank Tady chodili do škol, ale jsou na Připomínám, že anketa je zcela anonymní a návštěvníci ji vyplňují bez dluh brambory a jiné jídlo. a teď jim chodí jedna exekuce za dru- tom hůř než staří Romové, kteří se přítomnosti obsluhy nebo kamer, zcela v soukromí a uprostřed přírody! Nedávno jsem přijel do jednoho hou. No a peníze jim strhávají ze so- narodili na Slovensku. A děti vidí, co Mne osobně to utvrzuje v přesvědčení, že tato společnost není zdaleka města a tam čekala jedna mladá ciálních dávek, z podpory. A tím mají jejich rodiče dělají, a samozřejmě dě- tak netolerantní, jak se nám snaží třeba některá média či jedinci občas pod- Romka. Bylo na ní vidět, že jí není Romové stále míň a míň peněz na ži- lají totéž. Přijel jsem například do souvat. Tragický osud Romů a Sintů, kteří byli za druhé světové války dobře. Jen tak tak, že se udržela na vobytí. Bydlí různě po ubytovnách jednoho města nedaleko Plzně. Před u nás programově téměř zlikvidováni, je vnímán podobně jako osud Če- nohou, u ní postávaly její čtyři malé a po příbuzných. Znám u nás ve měs- jedním domem to vypadalo jak na chů nebo Židů. V tom má asi průměrně vzdělaný a myslící člověk jasno. děti. Stála stranou a dívala se na tě jednu rodinu, kde žije třiadvacet smetišti. Problémy, které nyní sledujeme v některých městech na severu Čech, ostatní, jak si u mě nakupují goja, lidí v jedné místnosti, i s malými dět- Nějaký Rom tam rozebíral auta ale i na jiných místech se silnou koncentrací romského obyvatelstva, mají žebírka a brambory. Najednou se jí mi. Nejde mi do hlavy, jak tam všich- a co se dalo, vozil do šrotu. No, hrů- původ spíše v obecně napjaté sociální oblasti a v dlouhodobě státem ne- udělalo tak špatně, že málem upad- ni můžou ležet a spát. A to není vše. za se na ten dvůr podívat. Železo dostatečně řešených problémech (vzdělávání, bydlení, nedostatek pracov- la na zem, kdybychom ji nezachy- Mají na bytě veliký dluh a teď dosta- a plechy vozili do šrotu a všechno ních příležitostí) s tímto etnikem spojených, vysledovaných spíše až po tili. Posadil jsem ji k sobě do auta. li soudní vystěhování. Kam půjdou ostatní, co do šrotu nevzali, zůstáva- roce 1989. „Tak co, holka, jsi těhotná, že se ti s malými dětmi, Bůh ví. Nechtěl lo na dvoře. Co mě hned uhodilo do Je nesporné, že na této neradostné situaci se přiživují extremisté a po- dělá tak špatně?“ zeptal jsem se jí. bych být v jejich kůži. očí, že už malé děti, nemohlo jim být dobná uskupení, využívající i nespokojenost a rozhořčení obyvatel těch- „Ale kdepak, můj muž je už druhý Chtě nechtě, musím přemýšlet víc než deset let, kladivy rozbíjely to měst a zneužívající tuto třaskavou situaci ke svým účelům. Neznalý rok ve vězení. Stydím se vám to říct, o tom, co bude s Romy dál, jak bude- auta – a nejen kluci, ale i děvčata. pozorovatel pak může usoudit, že se jedná o plošné projevy netolerance, ale udělalo se mi špatně z hladu. me žít? Jsou jen dvě cesty. Dobrá A tak mě hned napadlo, že to, co je xenofobie či neonacismu většinové Dneska už je to třetí den, co jsem a špatná. Špatná je ta, která nás do- rodiče učí, to z nich bude. Jak asi bu- společnosti. neměla nic v puse. Nemohl byste mi vedla tam, kde teď jsme. Podle prů- dou žít, až vyrostou, až budou mít Nepřísluší mi hodnotit práci vlády, dát pár brambor a goja, příští tý- zkumů nás osmdesát procent gádžů vlastní rodiny? poslanců, vládních, samosprávných den dostanu peníze, tak vám to vrá- nemá rádo. Vyhazují nás z bytů, Každý ví, že gádžové nejsou sva- a dalších odpovědných institucí za tím, hned jak zas přijedete.“ Došlo z práce, hodně Romů droguje, velice tí, ale dělají všechno pro to, aby z je- tuto situaci, ani dávat nějaké moudré mi hned, že ty peníze už nikdy ne- těžko se shání práce, ale jsou i tací, jich dětí něco bylo, aby se měly dob- návody, jak z tohoto stavu rychle uvidím, ale dal jsem jí goja a deset kteří práci úplně odvykli, od pádu ko- ře, aby se dostaly do škol. Než jsem a účinně vybřednout. kilo brambor. Chudák ženská, ani munistů nepracovali. O mladých li- šel do důchodu, pracoval jsem v ko- Svojí úvahou bych chtěl přispět nemohla brambory unést, goja vza- dech ani nemluvím. Ať v Plzni, v Ro- telně, kde se pálily různé papíry. pouze k objektivnějšímu poznání, že ly její děti. kycanech nebo jinde, nevím o nikom, Bylo to ještě za komunistů. Tam bys- to s naší netolerancí není tak tragické Jenže ta žena není jediná, kdo tak- kdo by chodil do učení. O tom, že by te se mohli dočíst, jak gádžové cho- a že nemá hluboké historické kořeny. to žije. Setkal jsem se s více lidmi, dokonce studoval, se nám může jen dili na schůze, na brigády a dělali To je mé osobní přesvědčení, částeč- kteří hladoví, a zdá se, že bude ještě zdát. Chtě nechtě, vzpomenu si na všechno možné, jen aby měli dobré ně i podložené jednou anketou z jed- hůř. Stát vybírá peníze ze všech slova svého otce: Jací rodiče, takové posudky, aby se jejich děti dostaly na noho konkrétního místa. stran. Nejhůř jsme na tom my Romo- děti. Naše matky a otcové vyrostli na školy. Andrej Giňa Milouš Červencl vé. Když přijedete do Plzně nebo Slovensku v osadách, odtržení od Přeložila Martina Vyziblová Ředitel Památníku Lidice. Pavol Berky: Jak se Rom-Sint stane módním návrhářem

6 říjen oktobros rozhovor

Dokončení ze str. 1 sú tak viditeľne na povrchu, ale stá- jem odevnú tvorbu na tejto škole za mi podivnosťami, nedokončenými le tam sú. Pričom v malých mestách jednu z najlepších, ak nie aj najlep- obrazmi, v prostredí bizarných ako např. Rimavská Sobota, tým že šiu v Českej republike, ale i v rám- osobností, umelcami… To všetko každý každého pozná, každý vie ci Slovenska. To bol ten hlavný dô- mi bolo blízke. Samozrejme dnes o všetkom a o každom, tak predsa vod. A na druhú stranu, v Prahe bola viem, že v podstate ide o úplne nor- len tie negatíva sú oveľa zreteľnej- už nejaký ten čas i moja sestra, kto- málnych ľudí, ktorí sú možno nie- šie a nedajú sa „ututlať“ a ostať ne- rá tu študovala romistiku na Karlo- kedy až príliš realistickí a postrá- povšimnuteľnými. I to je jedna z ne- vej univerzite, takže i to bola taká dajú tú fiktívnu umeleckú dušu. Ale výhod malých miest. Praha mi dáva moja podpora, čo sa týkalo ubyto- i napriek tomu si to svoje prostre- viac slobody. Tým, že tu žije mno- vania a podobných vecí. Predsa len die tak trochu strážia. Už v prvom ho cudzincov a je tu veľký príval tu- je fajn, keď máte pri sebe niekoho ročníku ma milo prekvapili večier- ristov, častokrát nespoznáte na ulici, blízkeho, ktorý vám môže pomôcť, ky v ostatných ateliéroch. Ide hlav- či ide o Róma, Araba, Turka či Špa- keď to potrebujete. Tým lepšie, keď ne o príjemne strávený večer, ale niela. Mne osobne sa stáva, že ľudia je to člen rodiny. niekedy sa to môže zvrhnúť do po- sú prekvapení, keď im pri konverzá- riadne divokej zábavy. V pivnič- cii zdelím, že som Róm. Že na mňa Výuka na vaší škole – čím je pro ných priestoroch máme kantýnu, do v obchodoch hovoria anglicky, som vás zajímavá? ktorej všetci radi zájdeme na paná- si už tak nejak zvykol a neriešim to. Ten prístup profesora k študentom ka po úspešnej obhajobe klauzúr- je v každom ateliéri individuálny, nych prác. Módní návrhář, vaše součas- preto i tá forma výuky je rôzna. Sa- ná profese a záliba, s tím jsem mozrejme sú nastolené určité pra- Přicházejí tam i lidi ze zvědavosti, se příliš zatím v Romů nesetkal. vidlá. Ale tým, že každý ateliér ma kteří chtějí poznat exotický obor, Kdy a jak vás tato branže začala i svoje špecifické aktivity, tak tie nebo většinou už lidi s jasným zá- přitahovat? rozdiely tam občas sú. Náš profesor jmem o věc? A jaká je na škole asi To je ťažká otázka. Viete, niekedy zároveň vyučuje i na škole v Paríži, „úmrtnost“? robí člověk věci, ktoré musí robiť, takže vždy ho máme k dispozíci na Prevažne sem nastupujú ľudia s jas- niekedy robí veci, ktoré chce robiť, dva týždne tu v Prahe a potom ces- ným zámerom, ako som spomínal. ale niekedy robíte veci, ktoré cíti- tuje na dva týždne do Paríža. Kaž­dý Je tu ale potom možnosť rôzne te, že viete robiť. Presne nad tou- profesor má svojho asistenta, s kto- prestupovať na ine odbory a vysk- to otázkou som sa prednedávnom rým máme možnosť konzultovať úšať si i výuku v iných ateliéroch. zamýšľal. Prečo vlastne študujem naše projekty. Ako som spomínal, Napríklad sochu, architektúru, fot- to, čo študujem, prečo sa venujem ten prístup je v každom ateliéri iný. ku atd. Všetko je věc dohody a ten práve módnej tvorbe? Predsa len tá Mne osobne ten náš veľmi vyho- študent nakoniec môže i oddiplo- módna brandž nie je taká ružová vuje, pretože v tom, čo robíme a čo movať v úplne inom ateliéri, do aké- a krásna, ako sa zdá. Mnohokrát mi chceme robiť, nie sme profesorom ho nastúpil na začiatku. ach apod. Žijem momentálne v Pra- Ale kontakt s rodinou sme nepre- príde hodne povrchná a zbytočne zvláštne limitovaní. Dáva nám dosť Nepoznám mnoho študentov, he, ktorá ponúka mnoho možností rušili. Pamätám sa, ako sme sa kaž­ naškrobená. Ale vedomie, že robí- veľký priestor na seberealizáciu ktorí by boli nespokojní s výukou ako využiť všetky jazykové schop- dý víkend tešili, keď sme odchád- te niečo, čo má úžitok, vám dovolí a na vlastný rozvoj. V každom roč- na škole a dobrovoľne by odišli. Ho- nosti. Keď som nastúpil do prvého zali na dedinu, alebo ako otec vždy prehltnúť i tento nedostatok. Nie je níku je tak maximálne 4–5 študen- vorím, je to výberová škola a dosta- ročníku na Vyššej škole umelecko- brával na pár dní ešte malé sester- nič krajšie ako vedomie, keď niečo tov. VŠUP je výberová škola a pri- ne sa sem len málokto, takže sa -priemyslovej (VŠUP), mali sme nice a bratrancov k nám do toho ma- vytvorím a viem, že existuje sku- jímacie skúšky sú pomerne nároč- predpokladá, že i tí uchádzači sú si v ateliéri dvoch zahraničných štu- lého jednoizbového bytu, kde sme pina ľudí, ktorá tak isto zdieľa môj né. tohoto vedomí a takisto k tomu pa- dentov na výmennej stáži, ktorí sa potom všetci tlačili na jednej po- názor na věc. Možno hovorím prí- Takže uchádzač si práve túto trične pristupujú. boli z Francúzska. Jeden chlapec steli. Nevedeli sme sa dočkať, kedy liš neurčito. Ale odev podľa mňa nie školu nevyberá len preto, aby zís- a jedno dievča, takže i to bolo pre nás otec zoberie do neďalekej cuk- je len akási povrchná záležitosť, aj kal nejaký titul a nezajímala ho sa- Dobře, to byli studenti. A teď ab- mňa veľkým prínosom a príležito- rárne alebo na zmrzlinu za rohom. keď sa tak môže javiť. Odevom dá- motná výuka na škole. Väčšinou solventi. Je svět vystudovaných sťou prevetrať svoje znalosti. Bolo to veľmi príjemné obdobie. vame najavo veľa vecí. Môžme sa sem prichádzajú študenti s jasným módních návrhářů a návrhá- Niekedy takéto odlúčenia prídu tak zaradiť do nejakej skupiny ale- zámerom a špecializáciou na odbor, řek něčím výjimečný, zajímavý? Pokud vím, tak jste ale byli jako vhod a asi je pravda, keď sa hovorí, bo naopak zaujať určitý negatívny prípadne umelecké odvetvie, Čím? rodina spíš obklopeni Neromy. že potom sú si ľudia o niečo bližší. postoj. To, ako sme oblečení, na nás v ktorom by radi pôsobili. Hodne študentov už počas školy Jak jste se mezi majoritu dosta- Ale keď človek žije v inom prostre- veľa prezrádza, preto by sme mali Možno i ďalším faktorom, prečo využívajú program Erasmus – vý- li a jak vám mezi gádži najednou dí ako v tom, na ktoré je zvyknutý, premýšľať o tom, čo si ráno vezme- som sa rozhodol študovať na VŠUP, menné stáže do zahraničia. A často- bylo? A aspoň něco z romské- tak sa mu začína i prispôsobovať. me na seba. A nerobiť to len preto, bola celková atmosféra na škole: krát tam po štúdiu znovu vycestujú ho nebo „sintského“ světa jste si Možno to, že som Róm, mi v tých že do práce nahí nemôžeme. nádherné priestory budovy i samot- a uplatnia sa tam, keďže ako všet- uchovali? Nebo jste prostě už pak začiatkoch zťažilo situáciu a musel Samozrejme, tieto názory som ní ľudia. Vždy som sa dobre cítil ci iste vieme, Česka republika nie žili stejným stylem jako většina som vynaložiť o trochu viac náma- ešte nemal v hlave, keď som už po- v prostredí zapáchajúcom od farieb. je zemou, kde by tá poptávka bola gádžů kolem vás? hy jako nerómske deti, aby som bol čas základnej školy čmáral návrhy Na chodbach preplnených kdejaký- zvlášť vysoká. Ak by som mal ho- S rodičmi sme sa presťahovali z de- v škole rešpektovaný. Ale o to viac na papier. Ani při štúdiu na stred- dinky, v ktorej vyrastali naši rodi- ma to asi posúvalo vpred. To vedo- nej škole v Trenčíne, ktorú som ab- čia a neskôr i ja so sestrou, kde bola mie, že môžem byť lepší a viem byť solvoval, som nebol definitívne roz- i väčša časť našej rodiny, do spo- lepší ako ostatní. Som hrdý na to, hodnutý, že práve táto profesia je mínaného mesta Rimavská Sobo- čo som v živote zatiaľ dokázal, tá, ktorej sa chcem venovať. Po ta. Mne bolo asi päť rokov. Tu sme a som hrdý na to, že som Róm. pravde, na strednej škole som mal ostali približne osem rokov. Nebolo obdobie, kedy som plánoval štúdim to sice ďaleko, ale predsa sme zrazu Dalo by se – co do vztahu větši- ukončiť, tento odbor mi prišiel ne- boli sami a museli sme si odvykn- ny k Romům – srovnat prostředí, zaujímavý a nevedel som si nájsť úť od toho stereotypu, kde celá ro- kde jste žil v dětství a kde žijete k nemu cestu. Myslím, že k úplné- dina žije pohromade a za susedov dneska? Tedy vaše rodiště na již- mu rozhodnutiu došlo paradoxne máte svojích bratrancov, strýkov, ním Slovensku a Praha? vtedy, keď ma neprijali na VŠUP tety atď. So sestrou sme začali na- Ono keď máte také veľke mesto do Prahy, kde som sa prvýkrát hlá- vštevovať mestske školy a všetko akým je Praha, tak všetky tie pro- sil hneď po maturite. Ja som tip člo- bolo akési iné, nové… blémy sa akoby viac rozložia a nie veka, ktorý ak niečo chce, tak to musí dosiahnúť. A to bol moment, ktorý ma k tomu vyburcoval. Po ne- úspešných príjmačkách som odces- toval na rok do Francúzska, kde som si zdokonalil jazykove schop- nosti a ďalší rok som si podal zno- vu prihlášku na VŠUP do ateliéru Módní tvorby pod vedením profe- sora Jozefa Ťapťucha. Tentokrát to vyšlo a už som tu vlastne tretí rok. S nikym by som nemenil. A ko- nečne môžem povedať, že robím věc, ktorú cítim, že robiť viem.

Na Slovensku jste ke studiu své- ho oboru nenašel podmínky? Bylo lepší odejít do Prahy? Predsa len VŠUP v Prahe je veľmi prestížna škola a ja osobne považu- rozhovor oktobros říjen 7

Cena Ateliéru, ktorú som získal za mosti, příslušnost k těm správ- svoju poslednú kolekciu, klauzúrnu ným partám a uzavřeným zá- prácu z letného semestru, s ktorou jmovým skupinám a klikám, tak sa mimochodom chystám prihlásiť jak to v Česku bývá? Bývá to jiné i na súťaž Top Style Designer 2012 u nás a v zahraničí? v rámci veľtrhoch v Brne – Styl Už som spomínal, že ten trh v Če- a Kabo. Tak dúfam, že sa mi poda- chách a na Slovensku je veľmi sla- rí, keď už nič, tak aspoň kvalitne bý, a ak nemáte v zálohe nejakého prezentovať. poriadne štedrého sponzora, tak ste tak povediac mŕtva ryba. Ideálnym Viděl jsem fotky, kde jste obklo- riešením by mohli byť nejaké spolu- pený chumlem modelek. Pro- práce na začiatok. I v tom je výbor- zraďte – jde o „normální holky“, ná vysoká škola, že máte možnosť co prostě mají figuru a každá je spoznať veľa zaujímavých talento- povahově jiná, nebo se vám zdají vaných ľudí a nikdy neviete, kedy víc namyšlenější, pyšnější? budete ich pomoc niekde potrebo- Viete, to záleží od samotnej osob- vat. Už sú za nami časy, keď vám nosti človeka. Určite to zvádza mys- stačil talent na to, aby ste to nie- lieť si, že ten lesk a sláva okolo toho kam dotiahli. Ak teda nikedy také- všetkého robí z človeka inú osobu to obdobie vôbec fungovalo. Talent a tá namyslenosť tam postupne do- je tak 30 % celkového úspechu, tých razí, ale je to na tom jedincovi. Ja zvyšných 70 by sme mali venovat poznám mnoho dievčat – mode- rozvíjaniu nášho byznis ducha, lebo liek – ako úplne bežné dievčatá. Ale ako sa spieva v jednej piesni: „Kto voriť za odbor, ktorému sa venu- lov. Štúdium na VŠUP beriem i ako výrazná osoba čo sa modelov týka- netvrdím, že nie sú i také, ktorým je sviňa, prežije.“ jem ja, tak je to azda ešte horšie. určitú cestu hľadania sa. lo, som si vymyslel, že urobím šaty, tá sláva trochu vstúpila do hlavi- Textilný priemysel u nás v podstate ktoré budu tentokrát zámerne od- čiek. Častokrát práve tieto to v tom Promítá se do módního návrhář- vôbec nefunguje a s otázkou „čo po V jednom rozhovoru, tuším pro haľovat jedno prso modelky, kto- profesionálnom živote moc ďale- ství a módního průmyslu nějak diplomke“ je stále veľký problém. Romeu, jste uváděl, že na nějaké ré som tesne před predvádzaním ko nedotiahnú. Samozrejme všetci hospodářská krize? Riešiť to založením vlastnej znač- přehlídce jakýsi váš model šatů pomaľoval farbami. Samozrejme asi nevedia, aký ten svet modelingu Ten odevný priemysel je u nas tak ky je tak náročné a nákladné rieše- z modelky přímo na molu spa- všetko to bolo v rámci akéhosi kon- v skutočnosti je. Ja sám sa niekedy trochu na pokraji zrútenia. Ak sa už nie, že často to stroskotá už len pri dl. Předpokládám, že to vzbudilo ceptu, ktorý teraz nie je podstatný. čudujem rodičom, ktorí vedome há- teda dávno nezrútil, a ja nepoznám pomyšlení na to. Je to ťažké, snáď spíš pozitivní ohlas. Kde jste na- Okrem toho, že som nemohol nájsť džu svoje deti do tejto vody, preto- spôsob ako ho vzkriesiť. Ale jed- to v budúcnosti bude lepšie. Bude- studoval tuto neotřelou reklam- do poslednej chvíľky dievča, ktoré že sú to práve 14–15ročné dievča- na vec je lamentovať nad rozliatym me tomu veriť. ní strategii? by mi ten model predviedlo a ktoré tá, ktoré sú žiadané v modelingu. mliekom a ina otočiť sa a naliať si To je príhoda, ktorú vyťahujem mi našli až kamarátky z internátu – V tomto veku je veľmi ťažké zvlá- druhý pohár. Ak šte nejaké mlieko Znáte nějaké další Romy nebo vždy, ak chcem pobaviť nejakú sku- predsa len asi by bolo blbé chodiť dať už tak náročne stresové situá- ostalo, samozrejme. Romky – i v zahraničí – kteří by pinku kamarátov. Bolo to vlastne po izbách a pýtať sa mladých ško- cie v profesionálnom prostredí. Je Čisto z hľadiska potencionálu se zajímali nebo profesně věnova- ešte na strednej škole. Moja prvá láčok, ktorá z nich by bola ochotná to veľký stres a veľa dievčat to na- u odevných dizajnérov by tu asi li módnímu návrhářství? účasť na súťaži. Pani profesorka vyzliecť sa, aby som si ju prezrel, koniec nezvládne a vzdajú to, to sú bolo nejaké riešenie, pretože ja si Priznám sa, nijak som po tom ne- sa rozhodla, že môj odev prihlási pretože hľadám vhodnú modelku tie lepšie prípady. myslím, že mladý módny dizajnéri pátral, ale čo sa týka nášho „Česko- na istú súťaž mladých návrhárov. pre svôj model. Sotva by mi nejaká Hodne sa hovorí o anorexii, kto- su na veľmi kvalitnej úrovni. Ško- slovenska“, tak neviem zatiaľ o ni- Avšak modelka, na ktorú som šaty uverila. Nakoniec mi teda kamarát- rou modelky trpia, a i to je vlastne da len, že bulvár nám pred oči pred- kom, kto by tento odbor študoval. šil, nebola v danom termíne dostup- ky našli pekné mladé dievča, ktoré ten dôvod, prečo agentúry vyhľa- kladá obrazy dávno zapomenutých Samozrejme je třeba rozlišovať ná- ná, takže musela nastúpiť iná. Všet- sa na to dalo. Avšak ten druhý pro- dávajú ešte vlastne deti, ktoré ne- mien, ktoré bohužial, alebo naštas- vrhára a návrhára. Pre mňa nie je ko bolo v poriadku, modelka vy- blém prišiel až po samotnej súťaži, majú tie telá tak vyvinuté a tým tie, s módou – súčasnou módou – návrhár ten, čo si kutí niekde doma stúpila na mólo, prešla sa po ňom keď sa v istom denníku objavila fot- „prirodzene“ spĺňajú predstavu ve- nemajú veľa spoločného. A nedáva na kolene šatičky, ktoré budú vysta- až na jeho koniec, kde sedela poro- ka dievčiny s odhaleným prsom cez šiaka, na ktorý sa navlečie nejaký priestor mladej vlne návrhárov. Je vené v dome kultúry za príležitos- ta, zapózovala a hop… Vršok šiat celú stránku novín. Okamžite pri- ten supermodel. Je to síce práca, za to smutné a častokrát až na smiech. ti dní obce. jej spadol dolu, takže tam ostala stáť šli sťažnosti zo strany rodičov. Ale ktorú dostanete pekné peniaze. Ale To dnes dokáže každý. Tu ide polonahá před desiatkam očí udi- nakoniec sa celá situácia urovnala, tam si třeba položiť otázku, či tie Máte nějakou ideální přesta- skôr o istý celkový záujem o odbor, vených divakov. Následne bol môj keďže modelka sa teda priznala, že peniaze stoja za to, aby som si zni- vu o své práci a budoucnosti? prehľad a určite i znalosti, čo sa model diskvalifikovaný s odôvod- si bola vedomá toho, čo robí. Ale aj čil život alebo zničil život svojej U koho, v jaké firmě byste chtěl týka technických vecí, konštrukcie nením, že šaty nesedia na postave, takéto věci sa dejú. dcére – synovi. uskutečňovat tyto představy? odevu, postoj k móde ako takej. Ja tým pádom nebola zvládnutá tech- Keď sa tak na to spätne pozerám, Ono sa teraz zdá, akoby ten mo- Nemám konkrétne predstavy. Láka by som bol rád, keby som spoznal nická stránka odevu. Ja osobne som tak strednú školu som mal celkom deling bola tá najväčšia hrôza na ma vycestovať do zahraničia, ale i ďalšieho Róma – Rómku, ktorí by sa nemohol zúčastniť tejto vtipnej zábavnú. Na VŠUP je to predsa len svete. Ale samozrejme to sú fakty, zároveň by som rád ostal, možno pri sa venovali tomuto odboru. Určite situácie, ale keď mi to tí, ktorí to vi- o niečo serióznejšie a profesionál- ktoré sa dejú, no ja nehovorím, že nejakom zrode novej módnej vlny. by ma to potešilo. Problém je však deli, referovali, bol som rád, že som nejšie. Možno je to i tým, že v tej sa dejú všade a v každom prípade. Je to ťažké. Presadiť sa v zahrani- i v tom, že my Rómovia sme veľmi bol tam, kde som bol. Ale holt, dnes tvorbe som sa predsa len trochu Všetko má svoje plusy a mínusy čí nie je žiadny med. Len máloko- netrpezliví. Chceme všetko tu a te- sa už nad tým len usmejem. ukľudnil. a platí to i v modelingu. Jedno- mu sa podarí dostať sa do nejakého raz. Nebaví nás čakať, a preto čas- Pred nejakým časom som bol značne však platí, že čím väčšia uznávaného módneho domu či fir- to v mnohých prípadoch ten poten- Můžete zmínit soutěže nebo pře- oslovený prezentovať pár svojich a silnejšia osobnosť, tým lepšie pre my a udržať sa tam. Ale zas… ostať ciál na tomto základe stroskotá. hlídky, kde se vaše návrhy uplat- modelov při príležitosti krstu nové- ňu. A keď sa nepodľahne všetkým tu a budovať niečo? nily? Z čeho jste vy sám měl ra- ho módneho časopisu Ellise v Bra- tým nástrahám, ktoré su v tomto Sú to dva svety a oba sú nároč- Jsem v tom úplný laik a většina dost, jak reagovalo publikum, kde tislave. Bola to veľmi príjemná ak- odbore pripravené, tak verím, že to né. Momentálne nedokážem odhad­ čtenářů taky. Dalo by se tedy ně- jste dostal nějakou cenu atd? cia, kde som sa stretol so svojími môže byť veľmi zaujímavá profe- núť svoju budúcnosť. Budem veriť, jakým stylem, spíš pro laiky, vy- Moja ďalšia účasť, taktiež z čias bývalými spolužiačkami. Plus taký sia, ktorá sice netrvá dlho, ale o to že počas tých zvyšných troch rokov světlit, jaké módní trendy vám strednej školy, bola súťaž Zlatá fati- bonus som dostal. Keď ma požia- viac je intenzívnejšia. štúdia, ktoré mi ešte ostávajú, sa imponují? Jaké návrháře vy sám ma junior v Trenčíne. Spolu so spo- dali, aby som vytvoril originalny objaví nejaký zázračný deduško uznáváte, kteří se vám naopak lužiačkou sme vytvorili mini kolek- model pre krstnu mamu časopisu – Absolvent módního návrhářství – a splní mi moj tajný sen mávnutím nelíbí? A jaké trendy nebo smě- ciu, ktorou sme sa chceli na tej­to slovensku playmate Evu Cifrovú. jaký vliv mají při jeho uplatnění čarovného prútika. ry byste chtěl razit a prosazovat súťaži prezentovať. Ja, v tej dobe Najnovšie ma veľmi prekvapila nejen znalosti a talent, ale i zná- Ptal se Pavel Pečínka do budoucna? Nemám konkrétnych návrhárov, ku ktorým by som sa prikláňal. Áno, sú takí, ktorých práca ma baví a rád si pozriem ich kolekcie. Ale snažím sa nechávať si od toho dostatočný odstup, pretože je to veľmi zavá- dzajúce a vidím i na iných príkla- doch, že ten čisto inšpiračný zdroj sa môže zvrtnúť na super zdroj ku kopírovaniu. Mám rád čistú módu, s jasnou formou, názorom. Nemám rád preplácanosť, zbytočnu dekoratív- nosť, ale nie som zarytý minimali- sta. Každé moje obdobie je inšpiro- vané niečím iným. Preto je u mňa bežné vidieť pestrofarebné odevy a zároveň kolekciu čiernych mode- 8 říjen oktobros inzerce

Rùzné hudební žánry, rùzní interpreti, rùzné nástroje Muzeum romské kultury to vše je pro Vás pøipraveno v 7. roèníku hudebního festivalu Bratislavská 67, 602 00 Brno, tel.: 545 571 798, 545 581 206 fax: 545 214 418, gsm: 608 972 782 e-mail: [email protected], www.rommuz.cz MHD: tram. 2, 4, 9, zast. Tkalcovská, tram. 3, 5, 11, zast. Dětská nemocnice

Program na listopad 2011 konaného za podpory mìsta Vsetína

OTEVÍRACÍ DOBA V NEDĚLI PRODLOUŽENA DO 1800 (poslední vstup v 1715) Úèinkují: Kdy? v sobotu Prof. Ester Moravetzová 5.11.2011 6. 11. neděle • Vstup do všech výstavních prostor s technikou fotografie. Každý kurz trval šest měsí- ZDARMA. ců a zapojilo se do něj 50 mladých lidí. Ti pak moh- varhany („Karillon fanfáre“ od Roberta Jonese) v17.00hod. li volně tvořit; výstupem celého projektu je výstava, Výstavy: která již procestovala několik zemí světa. V samot- Žamboši Pod lupou. 20 let Muzea romské kultury ném konceptu výstavy lze najít různá fotografická Výstava se pokouší nastínit vývoj jednoho konkrétní- témata, od dokumentu přes subjektivní portréty až písnièkáøi ze Vsetína ho muzea. Zároveň ukazuje, kolik různorodých čin- po zátiší či velmi intimní sdělení chápání vlastního ností a aktivit muzeum během své existence provozo- světa. • 9. 9. 2011–15. 1. 2012 • Létající Rabín valo a provozuje. Pojďme se tedy společně podívat, instrumentální hudba východoevropských co vše se skrývá v tomto složitém organismu, když Stálá expozice: židù druhé poloviny 19. století na něj nahlédneme detailněji, jakoby p o d l u p o u. Příběh Romů (etapa 1939–2005). Na historické ose • 21. 10.–18. 3. 2012 • prezentuje hmotnou i duchovní kulturu Romů. Dotek romské hudby s Kde? Cikne èhave Horní kostel ÈCE, Peskere jakhenca / Svýma očima Akce pro veřejnost: Palackého 156, Vsetín Mladá řecká romská fotografie Cyklus Kdo jsou Romové? Fotografická výstava pod záštitou řeckého velvysla- Písně řeckých menšin RIBIKON nectví v Praze nechává nahlédnout do každodenní- Hudební večer s následnou besedou. Účinkovat bude mladí hudebníci z klubu Rubikon ho světa řeckých Romů. Projekt, uskutečněný v le- společnost přátel řecké hudby, skupina Anatoli. tech 1999–2003, si kladl za cíl seznámit mladé Romy • 11. 11. od 1700 • vstupné je zdarma Info 734 776 350

Projekt je realizován za podpory Ministerstva kultury ÈR, Zlínského kraje, Mìsta Vstupné dobrovolné Otevírací doba • po a so zavřeno • út–pá 10–18, poslední vstup 1715 • ne 10–18, poslední vstup 1715 Vsetína, Nadace OKD a spoleènosti Insia Optimum s.r.o. (doporuèené vstupné 110 Kè) 17.11.2011 Ministerstva kultury ČR a Statutárního města Brna Ministerstva kultury Společenství Romů na Moravě za nanční podpory 10. ročník multikulturního festivalu pořádá

bob Mouser orchestra/funk rock, CZ/ v

8 PROSINEC DECEMBROS inzerce gulo/funk popcar gipsy jazz, CZ/ Muzeum romské kultury

Bratislavská 67, 602 00 Brno, tel.: 545 571 798, 545 581 206, fax: 545 214 418, gsm: 608 972 782 Gentlemene-mail: [email protected], www.rommuz.cz MHD: tram 2, 4, 9 zast. Tkalcovská, tram 3, 5, 11 zast. Dětská nemocnice. Program na leden 2009 Hledáme pracovníka na pozici /punk funk& electroassassins folk Show: , Sxip shirey, Elyas Khan, US/ hlavní účetní – správce rozpočtu stát. přísp. org. Výstavy: v oblasti kultury Romská socha 2008 Historicky první samostatná výstava z děl romských Náplň: zpracování účetnictví, fyzické inventarizace, účetní sochařů z Česka, Slovenska a Rakouska. metodika a pokyny pro ekonomiku organizace, příprava five by/modern five jazz, CZ/ Díla jednadvaceti autorů, kteří pracují s dřevem, podkladů pro zpracování mezd, tvorba rozpočtu, kontro- kamenem, kovem, hlínou, ale i dalšími netradiční- la jeho čerpání, kontrola dodržování vnitropodnikových +roman-bend Rico, m dance club,mi sochařskýmiFunky materiály day jako je třeba siporex nebo směrnic chlebová střídka. Volba celkem nezvyklých umělec- kých materiálů dokládá touhu tvořit, která prorazí Požadavky: ekonomické vzdělání, přehled o účetních, Fléda Brno mediální podpora i tam,10. ročník - AKCE! kde chybějí finance na kvalitní výtvarné suroviny. daňových a právních normách, vůdčí schopnosti, práce .com/srnm.cz obdrží dárek každý 10. Host 17.11. od 18:00 Brno štefánikova 28 fléda www.srnm.cz vstup 130,- plakátovací plochy

Další info: Pro velký zájem prodlouženo do 22. 3. 2009 s PC, Excel a Word podmínkou, MoneyS3 výhodou Kdy a kde?

Trochu jiný svět Výhodou: zkušenosti z činnosti státní příspěvkové organizace Fotografie Romů ze Slovenska a Rumunska. Autor Pavel Štěrba, výstava potrvá do 31. 1. 2009 Nabízíme: HPP, 5 týdnů dovolené, plat v rámci tarifů stát- ních organizací nadstandardní

Stálá expozice: Přihlášky: životopis s výčtem praxe, motivační dopis Příběh Romů (etapa 1939–2005) Na historické ose prezentuje hmotnou i duchovní Uzávěrka: 15. 1. 2009, nástup únor – březen 2009 kulturu Romů. www.romea.cz – Romský informační Otevřeno:portál út–pá 10–18, Kontakt: Muzeum romské kultury, Bratislavská 67, 602 00 poslední vstup 17.15 Brno, [email protected], ne 10–17, poslední vstup 16.15 info: 775 972 782

KNIHY NA PRODEJ Ilona Ferková: ČORDE ČHAVE / Adresa redakce UKRADENÉ DĚTI Romano hangos Dvojjazyčná romsko-česká brožovaná kniha vyprávění ženy milující romský jazyk. a Společenství Romů na Moravě S předmluvou Mileny Hübschmannové, jež autorce pomohla začít psát. Cena 35-Kč + poštovné Adresa redakce Romano hangos a Společenství Romů na Moravě Ladislav Herák-Arpy: ZA MŘÍŽEMI (pravdivá zpráva o intrikách a násilí za zdmi věznic) Bratislavská 65a, Brno 602 00 Zpověď člověka uvězněného ve valdické věznici plná zdrcujících zážitků. tel.: 545 246 673 www.srnm.cz Cena 25-Kč + poštovné číslo účtu: 27-488570217/0100 Jekhetanutňa čhibaha ... / Společným jazykem ... Bratislavská 65a, Brno 602 00 Sborník ze semináře o romském jazyce, Luhačovice 2003 Tel.: 545 246 673 Cena 25-Kč + poštovné 11. číslo „časopisu pro čtenářskou veřejnost“ Grand Biblio se věnujeV romskéydávání tématice a je Romano www.srnm.czhangos Vydalo Společenství Romů na Moravě, zdarma. Najdeme v něm rozhovor s hudebníkem a redaktorem Romano hangos Gejzou Horváthem objednávky na telefonním čísle: 545 246 673 a s novinářkoupodporuje Jarmilou Balážovou, M pojednáníinisterstvo Číslo kulturyúčtu: 27-488570217/0100 ČR o romské literatuře, Muzeu romské kultury atd. nebo na e-mailové adrese: [email protected]. Doporučujeme. Vydávání Romano hangos podporuje PŘEDPLATNÉ ROMANO HANGOS Ministerstvo kultury ČR Romano hangos / Romský hlas. Vychází s podporou Ministerstva kultury České republiky. Vydává Společenství Romů na Moravě. Registrováno Ministerstvem kultury ČR pod č. E 8154. Příjmení a jméno: Ulice, číslo domu: Šéfredaktor: Pavel Pečínka, tel.: 728 916 007, e-mail: [email protected]. Redakce: Karel Holomek, Gejza Horváth. Sazba: Radim Šašinka. Externí spolupráce: Kateřina Danyiová, Praha; Jakub Krčík, Praha. Elektronická verze: www.srnm.cz. Redakční rada: Jan Horváth – obč.PSČ, sdružení místo: Studénka; Jiřina Somsiová –Datum předsedkyně narození: obč. sdružení, Olomouc; Jana Horváthováwww.romea.cz – ředitelka Muzea romské kultury, Brno; Jiřina Šiklová, socioložka, Vlado Oláh, Praha; Kumar Vishwanathan,E-mail: Ostrava; Hynek Zíma, Brno. AdresaTelefon: redakce: Bratislavská 65a, 602 00 Brno, tel.: 545 246 Romský673, e-mail: informační [email protected]. portál

IČO vydavatele: 44015178. Bankovní spojení: Komerční banka Brno-město,Název číslo a sídlo účtu: peněžního 27-488570217/0100.ústavu: Tiskne:Číslo Grafex,účtu: spol. s r.o., Kolonie 304, 679 04 Adamov. Rozšiřuje: Kongrestakt Brno.

Název organizace: Adresa:

IČO: DIČ:

Počet objednaných výtisků: Od čísla:

Způsob platby: Fhotově F bankovním převodem bez faktury; variabilní symbol: ...... Fsloženkou Fbankovním převodem na fakturu Rádio Rota, Španělská 6, 120 00, Praha 2, Vyplněný formulář zašlete na adresu: Romano hangos, Bratislavská 65a, 602 00 Brno. Komerční banka Brno-město; číslo účtu: 27-488570217/0100. Cena předplatného na rok 2009 činí 240 Kč. Tel./fax: +420 / 222 987 677, 222 944 393 www.radiorota.cz; e-mail: [email protected]

Romano hangos / Romský hlas. Vychází s podporou Ministerstva kultury České republiky. Vydává Společenství Romů na Moravě o. p. s. , Registrováno Ministerstvem kultury ČR pod č. E 8154 . Šéfredaktor: Pavel Pečínka. Redakce: Karel Holomek, Petr Přibyl, Gejza Horváth, Ondřej Giňa. Externí spolupráce: Dana Teinitzer-Šarköziová, Brno; Kateřina Danyiová, Praha; Jakub Krčík, Praha. Elektronická verze: http://www.srnm.cz/cz/romanohangos.htm. Redakční rada: Jan Horváth – obč. sdružení Studénka; Jiřina Somsiová – předsedkyně obč. sdružení, Olomouc; Jana Horváthová – ředitelka Muzea romské kultury, Brno; Jiřina Šiklová, socioložka, Vlado Oláh, Praha; Kumar Vishwanathan, Ostrava; Hynek Zíma, Brno. Adresa redakce: Bratislavská 65a, 602 00 Brno, tel.: 545 246 673, e-mail: [email protected]. IČO vydavatele: 26908000. Bankovní spojení: Komerční banka Brno-město, číslo účtu 35-1366180207/0100. Tiskne: ADATISK, spol. s r. o., Kolonka 303, 679 04 Adamov. Rozšiřuje: Kongrestakt Brno.

RomanoHangos06-2008g8p34.indd 8 15.12.2008 15:54:51