Vysoká škola regionálního rozvoje a Bankovní institut – AMBIS

Katedra regionálního rozvoje

Rozpočtové určení daní a jeho dopad na hospodaření obce

Diplomová práce

Autor: Bc. Marie Trejbalová Management rozvoje měst a regionů

Vedoucí práce: Ing. Marek Jetmar, Ph.D.

Praha 2020 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně VŠ AMBIS a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Plzni dne 4. května 2020 Marie Trejbalová vlastnoruční podpis Poděkování V první řadě bych chtěla poděkovat vedoucímu mé diplomové práce, panu Ing. Markovi Jetmarovi, Ph.D., za odborné vedení mé práce a za mnoho cenných podnětů, rad a doporučení. Poděkování patří také paní Jitce Dondové, starostce obce Petrohrad a Mgr. Jiřímu Stehlíkovi, starostovi obce Jenišov. Současně bych ráda poděkovala poslankyni Parlamentu ČR paní Bc. Ivě Kalátové za pomoc při získávání podkladů pro moji práci. Zadávací list diplomové práce

Anotace

Tato práce se zabývá rozpočtovým určením daní, na jehož základě stát přerozděluje inkasované daně na kraje a obce. Tyto daně patří mezi takzvané sdílené daně. Znamená to, že část zůstává ve státním rozpočtu a část se podle stanoveného schématu rozděluje. Popisuje daňovou soustavu od historie až do současnosti a jednotlivé daně, které se podílí na daňových příjmech rozpočtů vybraných obcí. Jedna z vybraných obcí Petrohrad, je obec v okrese Louny v Ústeckém kraji a druhá obec Jenišov, v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji.

Klíčová slova daně, rozpočtové určení, obec, příjmy, zákon

Annotation

This work deals with the budgetary determination of taxes, on the basis of which the State redistributes the collected taxes to counties and municipalities. These taxes are among the so- called shared taxes. This means that part remains in the state budget and part is distributed according to the scheme. It describes the tax system from history to the present and individual taxes, which participate in the tax revenues of the budgets of selected municipalities. One of the selected municipalities is a village Petrohrad municipality in Louny District in the Ústí nad Labem Region of the Czech Republic and a village Jenišov is municipality in Karlovy Vary District in the Karlovy Vary Region of the Czech Republic.

Key words

Taxes, budget allocation, village, revenues, law

2

Obsah

Obsah ...... 3 Úvod ...... 5 1 Teoretická část ...... 6 1.1 Daňová soustava v České republice ...... 6 1.1.1 Historie daní ...... 6

1.1.2 Rozdělení daní ...... 7

1.1.3 Daně na území České republiky do současnosti ...... 11

1.2 Pravidla rozpočtového určení daní...... 14 1.2.1 Úloha daní ...... 14

1.2.2 Druhy daní ...... 14

1.2.3 Rozpočtové určení daní podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, v platném znění ...... 18

2 Praktická část ...... 26 2.1 Obecná charakteristika obcí ...... 26 2.1.1 Obec Petrohrad ...... 29

2.1.2 Obec Jenišov ...... 36

2.2 Komparace Obce Petrohrad a Obce Jenišov ve vybraných ukazatelích ...... 44 2.2.1 Daň z příjmu fyzických osob placená plátci ...... 48

2.2.2 Daň z příjmu fyzických osob placená poplatníky ...... 49

2.2.3 Daň z příjmu fyzických osob vybíraná srážkou ...... 51

2.2.4 Daň z příjmu právnických osob ...... 53

2.2.5 Daň z přidané hodnoty ...... 54

2.2.6 Daň z nemovitých věcí ...... 56

3 Výsledek ...... 60 Závěr ...... 62 Seznam použité literatury ...... 64 Seznam zkratek ...... 68

3

Seznam obrázků ...... 70 Seznam tabulek ...... 71

4

Úvod

Téma rozpočtového určení daní a jeho vliv na vybrané obce si autorka vybrala proto, že oborem její podnikatelské činnosti je účetnictví a s tím úzce souvisí i daňová problematika. V teoretické části se zaměřila na daňovou soustavu – historii daní, jejich vývoj až do současnosti. Dále na problematiku rozpočtového určení daní, na změny rozpočtového určení od roku 2013 až do současnosti, rozbor pravidel rozpočtového určení daní z legislativního pohledu a vliv tohoto nástroje na hospodaření vybraných obcí. Bude to obec Petrohrad, která se nachází v Ústeckém kraji a obec Jenišov, která se nachází v Karlovarském kraji. Jmenované obce spadají počtem obyvatel do stejné kategorie, ale velikost jejich katastrálního území je velice odlišná. Předmětem šetření bude také skutečnost, jestli má velikost území vliv na daňové příjmy obecních rozpočtů, které jsou přerozdělovány ze sdílených daní, které nejsou příjmem státního rozpočtu.

Dále bude autorka zkoumat rozpočty jednotlivých obcí v časovém rozmezí roků 2016-2018. Pro zjištění výše jednotlivých daní přepočtených na 1 obyvatele autorka použije mezi vybranými obcemi metodu komparace. V případě, že u některé daně bude zřejmý nárůst nebo naopak výrazný pokles, bude tato skutečnost okomentována podle dostupných zdrojů. Komparace jednotlivých daní budou prováděny na jednotlivých položkách rozpočtu za poslední uzavřený rok. Budou to položky daňových příjmů, které jsou předmětem rozpočtového určení daní. V tomto případě to bude rok 2018. Rok 2019 zatím není možné použít, protože obce nemají tento rozpočet ještě uzavřený.

5

1 Teoretická část

1.1 Daňová soustava v České republice

1.1.1 Historie daní

Téma historie daní nemůže začít jinak, než citováním amerického státníka a diplomata Benjamina Franklina, který řekl: „Na světě jsou jisté pouze dvě věci: smrt a daně“. Toto platí již z dob Starověkého Egypta kolem roku 2800 před Kristem, kde jsou první zmínky o systému výběru daní. Byly nastaveny dva způsoby výběru. Jeden jako placený desátek, to zvýhodňovalo ty poddané, kteří měli na zaplacení a druhý jako nucená práce, pokud nemajetní lidé neměli na zaplacení, byli nuceni pracovat na faraóna. Faraónovi výběrčí daní podnikali každé dva roky cesty po Egyptě a vybírali desátky pro faraónovu pokladnici. Také Bible v knize Genesis se zmiňuje o výběru daní, Josef v ní vysvětluje, jak rozdělit úrodu, čtvrtinu si nechali lidé pro další osivo a jídlo pro sebe a rodinu a pětinu dát faraónovi (Dědinová, 2013).

Také ve Starověkých Athénách jsou od 4. století před Kristem zmíněna cla a veřejné dávky jako forma určitého způsobu dobrovolného příspěvku do společné pokladnice spojeneckých měst, ze které se pak platila hlavně obrana. Z dobrovolného příspěvku se pozvolna stávala vymahatelná povinnost. Pochopitelně bohatí neměli problém s placením této povinnosti, ale chudí, kterých bylo vždycky víc, ty nikdo nešetřil. V Římské říši se platily se veškeré náklady z výnosu státních statků, ale platily se i mimořádné daně, tzv. berně. Tyto prostředky se především používaly na obranu státu. Neplatily se pravidelně, a ještě měli občané šanci na jejich částečné navrácení z kořisti, pokud se válečné tažení zdařilo. Berně se platily z veškerého movitého i nemovitého majetku. Až císař Dioklecián reformoval berně a povinnost placení se vztahovala na celý Řím. Platily se daně osobní, pozemkové, živnostenské, daň z hlavy, daň z vydržování koní a mnoho dalších (Dědinová, 2013).

Výběr daní je historicky velmi nepřehledná a nepříjemná situace. Již v minulosti se na výběru daní podepisovala velká nepřehlednost, nerovnost a nespravedlnost daňového zatížení. Výběr daní se mohl podobat loupežnému přepadení, kdy se ve vesnici objevil oddíl vojáku v čele s výběrčím daní, zabavil, co mohl a zase ujel. Již ve Starověkém Římě musel občan jednou za rok vyplnit daňové přiznání, jít na příslušný úřad a většinu svých peněz odevzdat. Tato milá povinnost zůstala živnostníkům a podnikatelům obecně dodnes (Dědinová, 2013).

6

Historicky jsou daně považovány za nespravedlivé. Zasloužily se o mnoho stávek, povstání a politických změn. Rozpory mezi panovníkem a šlechtou mnohdy poznamenaly i naši historii. V dnešní době se nesouhlas s výší daní a daňové rozpory neřeší tak drastickým způsobem jako v historii, ale dlouhými politickými diskuzemi a rozpravami, které mnohdy vedou pouze k oddálení vyřešení daného problému (Dědinová, 2013).

V 19. století se v českých zemích začal tvořit budoucí daňový systém. V tomto ohledu to bylo velmi důležité období. Stát se snažil, aby obyvatelé byli, co se týče sociálního zabezpečení, zajištěni na vysoké úrovni. Začal zavádět několik nových daní, např. daň z lihu, masa, daň petrolejová apod. Jaký byl důvod k těmto daním? Odpovědi jsou různé. Jedna z nich říká, že původně bylo dostačující k opatřování prostředků používání veřejného majetku či majetku panovníka. Tento majetek se postupně zmenšoval ale potřeby obyvatel stále rostly. To bylo způsobeno rozvíjející se vzdělaností obyvatelstva a složitostí doby. Bylo tedy potřeba hledat nové zdroje příjmů. Již v dobách Rakouska-Uherska byly daně rozděleny na přímé a nepřímé. Zavedly se daně z nemovitostí, jmenovitě pozemková daň a domovní daň. Pokud nějaký pozemek postihla živelná pohroma nebo vinohrady byly postižené révokazem, byly tyto od pozemkové daně osvobozeny. Také budovy, které nebyly déle než jeden rok užívány, neobydlené budovy a novostavby byly osvobozeny od domovní daně. Všeobecná výdělková daň a daň z kočovných živností znamenaly obdobu dnešní daně z příjmů právnických osob. Daň z výdělku byla zavedena na počátku 19. století. V říjnu roku 1849 byla zavedena daň z příjmů. Vedle těchto daní byly součástí tehdejšího daňového systému ještě daně zemské. Mezi ně patřilo např. „hudebné“ z pořádání tanečních zábav, daně z lístků rybářských či honebních nebo daně pozůstalostní (Haas Kubátová, 2019).

1.1.2 Rozdělení daní

Vznik daní úzce souvisí se vznikem organizovaných států a peněžního hospodářství. Historie daní je velmi bohatá. Zmínky o ní můžeme najít již v základní historické literatuře. Součástí ekonomiky jsou další odvody daňového charakteru, ale ty buď nesplňují podmínku vymezení daně, nebo kolidují na rozhraní daně a poplatku. Mezi tyto patří např. clo a příspěvky sociálního pojištění (Široký, 2016).

Co se týče daní z pohledu právního a daní z pohledu faktického, rozdíl je velice nepatrný. Velmi zde záleží na úhlu pohledu, kdy ještě hovoříme o dani, resp. odvodu daňového charakteru a kdy už se o daň nejedná (Široký, 2016).

Mezi první „daně“ můžeme zařadit následující čtyři druhy odvodů:

7

• Domény – jsou odvody z výnosu panovníkova majetku, tj. výnos z hospodaření na zemědělských a lesních pozemcích panovníka a většinou se odvádí v naturáliích.

• Regály – představují poplatky za propůjčení práv, která jsou výlučně panovníkova. Jedná se zejména o právo těžby, lovu nebo vaření piva, později k nim přibývá právo ražby mincí a na základě těchto práv vznikají tyto regály: horní, solní a celní (ten většinou představuje až čtvrtinu celkových příjmů, a kromě dovozního cla se vybírá i clo vývozní nebo průvozní) a regál mincovní. Uplatňuje se také regál soudní a do státní pokladny z něj tak proudí i příjmy za soudní úkony (Široký, 2016).

Ve 12. století k těmto odvodům přibývají následující: • Kontribuce – jsou to historické přímé daně. Vybírají se z hlavy, z majetku i z výnosů. Většinou jsou to mimořádné odvody, což odpovídá nerovnoměrnému vývoji státních potřeb a nevelkému vývoji zbožně peněžních vztahů. Způsob vybírání kontribucí je velmi zvláštní, je založený na repartiční metodě. To znamená, že daňový výnos je nejprve schválen panovníkem nebo stavovským sněmem a poté je plánovaný výnos rozdělen na jednotlivá města, léna nebo feudální panství. Poté pak každý svůj podíl rozděluje jednotlivým poplatníkům (například na cechy) nebo přímo jednotlivým obyvatelům.

• Akcízy – jsou to historicky nepřímé daně, jsou novodobou formou regálů. Tržní regál znamenal královské oprávnění zakládat tržní místa. Tak vznikly poplatky ze zboží prodávaného buď přímo na tržišti, nebo na cestách k němu. Akcízy mají v podstatě dvě podoby. Akcíz jako daň z oběhu zboží vystupuje ve funkci spotřební daně a zatěžuje jednotlivé druhy komodit v oběhu a jeho výše se řídí množstvím nebo stanovenou užitnou hodnotou (například spotřební daně z nápojů, dobytka, soli, vína, piva apod.).

Akcíz jako daň z obchodu je poplatek z faktického převedení zboží. Pokud proběhne prodej vícenásobně, bude tento poplatek uhrazen také víckrát (Široký, 2016).

V období feudalismu vznikaly profese výběrčího daní - daňového pachtýře, který je oprávněn na základě obdržené licence od panovníka, k výběru daní. Ta se vztahuje buď na jednu daň - daňový pacht nebo na právo výběru všech daní – generální pacht. Protože daňový pachtýř byl odměňován z výše vybraných daní, snažil se, aby nedoplatky daní a daňové úniky byly co nejmenší a jeho plat tak nebyl o tyto nedoplatky pokrácen (Široký, 2016).

V pozdním feudalismu také vznikají seznamy nemovitostí, tzv. katastry, které jsou až do současnosti podkladem pro stanovení základu majetkových daní. Po nástupu kapitalismu bylo snahou omezit zásahy státu do ekonomiky, což by bylo předpokladem nižšího daňového

8 zatížení. Současně v této době prudce vzrůstá úloha státu. Ten potřebuje pro to, aby mohl zasahovat do většího počtu oblastí, více finančních prostředků. V důsledku toho se naopak daňové zatížení obyvatel výrazně zvyšuje. Daně se začínají stávat pravidelnými platbami, jsou povinné pro všechny ekonomicky činné subjekty, jsou všeobecné a tvoří hlavní zdroj příjmů státních rozpočtů. Z kontribucí a akcízů vznikají první kompaktní daňové soustavy přímých a nepřímých daní. U přímých daní se dělí na dva základní typy: výnosové daně, které jsou stanovené na základě výsledků výroby a důchodové daně, které jsou stanovené na základě příjmů a platební schopnosti (Široký, 2016).

Další daňový vývoj můžeme rozdělit do teritoriálních oblastí na dva směry:

• Anglosaská oblast - klade důraz na důchodové daně, na její výši má vliv i počet dětí, druh povolání daňového poplatníka a rodinného stavu poplatníka. Stále však zůstávají jako hlavní výnosy státního rozpočtu cla a akcízy.

• Kontinentální oblast - např. Francie, Německo nebo Rakousko-Uhersko nadále využívají především obchodové daně, které jsou vyměřené na základě obchodového listu a týkají se i dědictví. Výnosové daně jsou v kontinentální oblasti stanoveny např. podle zaměstnanců nebo podle počtu oken apod. (Široký, 2016).

V období na přelomu 19. a 20. století se dostává do popředí sektor státního hospodářství a stát zcela garantuje zabezpečení určité úrovně vzdělanosti, ochrany zdraví a výhradně zabezpečuje proces přerozdělování. Daňové výnosy jsou prostředkem i pro dosažení cílů sociální politiky. Důležitým okamžikem pro další daňový vývoj je vysoký nárůst dělnických pracovníků (Široký, 2016).

To vyžaduje zásadní progresivnost daní a na základě toho se rozvíjí velká diskuze o poměru přímých a nepřímých daní v daňových výnosech. Ve většině států se zvyšuje podíl přímých daní na daňových výnosech. Naopak výběr spotřebních daní se začal omezovat pouze na líh, cigarety, petrolej, cukr kakao apod. Toto období začíná zaznamenávat nárůst daňových úniků a mnozí teoretikové upozorňují na skutečnost, že zaměstnancům je daň srážena přímo ze mzdy, a to zamezuje daňovým únikům na rozdíl od firem, podnikatelských subjektů jsou daně vybírány na základě podaného daňového přiznání, které v případě nedostatečné kontroly naopak umožňuje daňové úniky nebo falšování výsledků hospodaření (Široký, 2016).

Ve většině vyspělých států začínají probíhat rozsáhlé daňové reformy, ze kterých vyplývají následující změny:

9

- Daňové výnosy jsou stanoveny podle skutečného stavu, ne podle vnějších znaků jako je počet oken, výměry pozemků apod.

- Běžnými dokumenty pro správné stanovení a následné vybírání daní se stávají daňová přiznání.

- Cla se většinou uvalila pouze na dovoz.

- Standardně se začala uplatňovat progresivní sazba daně (Široký, 2016).

V průběhu 20. století dochází k výraznému růstu daňového zatížení obyvatel, dochází ke zvyšování daňové kvóty, která ve vyspělých státech stoupá až na hranici 30 % hrubého domácího produktu. Ve většině případů je toto daňové zatížení snahou o získání většího množství finančních prostředků na obnovu ekonomiky po první světové válce, nástupem hospodářské krize a přípravou na další světovou válku. Přímé daně jsou přesně stanovené jako osobní nebo firemní důchodové daně (Široký, 2016).

Ve 40. – 60. letech minulého století je pod vlivem učení anglického ekonoma a profesora Johna M. Keynese kladen důraz na stabilizaci daní a vytváření efektivní poptávky v ekonomice. V rozvinutých zemích roste daňové zatížení, v některých státech jsou nejvyšší mezní progresivní sazby až 90 % a celková daňová kvóta je vyšší než 50 % hrubého domácího produktu. Začíná nástup daně z přidané hodnoty jako kvalitativně nového způsobu nepřímého zdanění (Široký, 2016).

V 70. – 90. letech minulého století se začíná prosazovat v tržních ekonomikách politika stimulace nabídky, která se projevuje zvláště ve snižování daní, daňového břemene a mezních sazeb daně. Pro příklad lze použít Lafferovu křivku, která se v ekonomii používá k zobrazení závislosti daňových výnosů na míře zdanění (Široký, 2016).

Obrázek č. 1 - Lafferova křivka

Zdroj: Management Mania, 2020

10

V 21. století pokračuje diskuze o poměru přímých a nepřímých daní na celkových daňových výnosech. Převažuje však trend vyššího podílu nepřímých daní. Prohlubování nadnárodní spolupráce v daňové oblasti se cíleně zaměřuje na omezování daňových úniků. Také dochází ke snadnějšímu mezinárodnímu obchodu a pohybu kapitálu obecně (Široký, 2016).

1.1.3 Daně na území České republiky do současnosti

Třicetiletá válka se významně podílela na rozvratu hospodářství a na zásadní nepostižitelnosti neplacení daní. Také měla velký vliv na zvýšené finanční nároky a zavádění dalších daní. Kromě cel existují nepřímé daně na nápoje, dobytek, ryby. Jedná se o tzv. daň z masa. Vesměs se tedy nepřímé daně týkají věcí, které lze snadno kontrolovat a následně vybírat. Důležitost systému těchto nepřímých daní spočívá v tom, že se stal trvalým systémem a současně základem pro rozšiřování daňového systému a připojování dalších daní a poplatků. S domovní daní tvoří dva nejdůležitější pilíře české daňové soustavy. Zvyšování daňového zatížení kulminovalo v roce 1625. V tomto roce dosáhlo dvojnásobku výše nejvyšších předbělohorských daní. V následujícím období berně pozvolna klesaly (Pavlásek, Hejduková, 2011).

V prvé polovině 18. století měly země pod nadvládou Habsburků rozdílné daňové systémy i jiné daňové právo. Až doba osvícenského absolutismu Marie Terezie a Josefa II. se snaží odstranit tyto nerovnosti a narovnat a sjednotit daňové systémy a daňové právo. Josef II. také odnímá právo neplatit daně šlechtě a církvi. Počátkem 19. století dochází ke změnám některých daní. Vzniká daň výdělková, je uskutečněna reforma pozemkové daně. Ta je spojena se zřízením všeobecného stavebního katastru a je zavedena domovní daň. V roce 1848 bylo zřízeno ministerstvo financí a v roce 1849 byla prostřednictvím patentů uskutečněna další reforma daní. Poslední reforma daňového systému v monarchii byla provedena v roce 1896 (Pavlásek, Hejduková, 2011).

Přechod do samostatné Československé republiky v roce 1918 byl velmi obtížný především v oblasti daňové. Válka ochromila činnost finančních úřadů. Nejprve byl jako ústřední finanční úřad zřízen v novém státě Ministerstvo financí ČSR v roce 1918. Snahou tohoto úřadu bylo sjednotit zemské daňové systémy Čech, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Protože na Slovensku a v Podkarpatské Rusi existoval jiný daňový systém, tzv. právní dualismus (Pavlásek, Hejduková, 2011).

Dlouze a pečlivě připravovaná reforma daňového systému proběhla v roce 1927. Po této zásadní reformě tvořily daňovou soustavu Československa k 1. 1. 1928 tyto daně:

11

• Daň důchodová, jejímž předmětem progresivního zdanění byly všechny příjmy fyzické osoby a celé její domácnosti,

• všeobecná daň výdělková postihující čistý výnos individuálního podniku,

• zvláštní daň výdělková pro právnické osoby,

• pozemková daň,

• domovní daň,

• daň rentová, tu platily osoby s příjmy z majetkových předmětů,

• daň z tantiém,

• daň z vyššího služného,

• daň z obohacení (zahrnující daň dědickou a darovací),

• daň z obratu,

• přepychová daň (té podléhalo tropické ovoce, zvláštní druhy sýrů a salámů, luxusní obuv, kosmetika a předměty z drahých kovů),

• spotřební daně nápojové,

• spotřební daně na jiné potraviny,

• spotřební daně na minerální oleje, uhlí a motorová vozidla (Pavlásek, Hejduková, 2011).

Po tomto zlomovém roce byl daňový systém po dlouhou dobu jen doplňován mimořádnými daněmi. Obsazením Československa byl vývoj československého berního práva přerušen, ale zásadních změn v období druhé světové války nezaznamenal. Jedinou podstatnou úpravou po II. světové válce v roce 1946 bylo zavedení tzv. milionářské daně, která měla výrazně přispět k odstraňování škod způsobených válkou. K další zásadní reformě daňové soustavy došlo až po únoru v roce 1948, kdy byla zrušena daň z obratu a všechny spotřební daně a byla zavedena daň zemědělská a daň všeobecná. U daně z příjmů z pracovních poměrů byly méně zatíženy příjmy oproti příjmům kapitálovým (Pavlásek, Hejduková, 2011).

Nově vzniklá politická situace ovlivnila provedení daňové reformy účinné od 1. 1. 1954. Daňový systém se rozdělil na dva druhy daní: daně placené podnikovou sférou a daně a poplatky placené obyvatelstvem. Zdanění podniků bylo hlavním zdrojem pro dostatečné naplnění rozpočtových příjmů. Daňové zatížení bylo v důsledku tohoto úkolu neúměrně vysoké. Sazby daní ze zisku byly stanoveny podle druhu odvětví, druhů vlastnictví apod.

12

Systém přímého zdanění obyvatelstva znamenal malý podíl v rozpočtových příjmech. Dominantní úlohu zde měla daň ze mzdy. Zdanění bylo odstupňováno podle druhu příjmu, sociálního hlediska jako bylo pohlaví, počet dětí, odborářská činnost apod. Daň neúměrně zatěžovala soukromé podnikání (Pavlásek, Hejduková, 2011).

Přes mnoho důležitých i méně důležitých novel daňových zákonů zůstala daňová soustava prakticky do roku 1990 nezměněna. Sestávala se z:

• Systému odvodů do státního rozpočtu, kterému podléhaly státní podniky, podniky zahraničního obchodu, akciové společnosti a státní peněžní ústavy,

• důchodové daně, tu odváděly podniky, jejichž zakladatelem byly tehdejší národní výbory, družstva a zájmová sdružení občanů,

• zemědělské daně, ta zahrnovala daň z pozemků, daň z objemu mezd, daň ze zisku placenou uživateli pozemků,

• daně z obratu, jejímž základem byla prodejní cena,

• daně ze mzdy, kterou odváděli občané ze svých mezd a platů a výše byla progresivně odstupňovaná podle vyživovaných osob,

• daně z příjmů z literární a umělecké činnosti,

• daně z příjmů obyvatelstva na provozování různých soukromých podnikatelských činností a byla zatížena sazbou od 15 % do 55 %,

• domovní daně (Pavlásek, Hejduková, 2011).

Po listopadu 1989 bylo rozhodnuto stávající daňovou soustavu nereformovat. S účinností od 1. 1. 1993 byla vytvořena zcela nová daňová soustava, která je základem pro současný daňový systém České republiky a stala se nedílnou součástí změn hospodářského mechanismu. Součástí daňové soustavy je i procesní norma – zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (Pavlásek, Hejduková, 2011).

13

1.2 Pravidla rozpočtového určení daní

1.2.1 Úloha daní

Úloha daní v ekonomice je jednoznačná. Mají zajistit příjmy do veřejných rozpočtů a k provádění zamýšlené fiskální politiky. Existence jakéhokoliv státu bude znamenat existenci finančních prostředků a ty mohou být zajištěny především prostřednictvím daní a rozpočtové politiky. Daně by měly být v ekonomice klíčovým nástrojem a pomáhat veřejným financím plnit tři funkce:

• alokační,

• (re)distribuční,

• stabilizační.

Alokační funkce daní řeší problematiku investování vládních výdajů a ideálního rozdělení mezi veřejnou a soukromou spotřebu. Vláda samozřejmě potřebuje finanční prostředky k tomu, aby mohla naplňovat svoje cíle, zasahovat do ekonomiky, do existence veřejných statků, externalit, do sociální politiky apod (Široký, 2016).

Prostřednictvím daní a finančních transferů vláda rozděluje důchody. Každá ekonomika nezbytně potřebuje vládu, aby zdroje, dovednosti a dispozice byly rozdělovány spravedlivě a optimálně. Za optimální se považuje vyrovnaný rozpočet (Široký, 2016).

Stabilizační funkce veřejných financí ovlivňuje cyklické výkyvy v ekonomice. Je tím zajištěna dostatečná zaměstnanost, ekonomický růst a cenová stabilita. Vláda by měla zasáhnout do ekonomiky změnou daní v případě, že by došlo k nedostatečné výši agregátní poptávky (Široký, 2016).

Každá autorita státu má neomezené možnosti při vybírání daní a jiných odvodů daňového charakteru. Může si podle potřeby stanovit příčiny a podmínky, za jakých bude tyto odvody realizovat. Vláda si může zvolit, ze kterého koloběhu finančních toků bude vybírat daně nebo odvody daňového charakteru (Široký, 2016).

1.2.2 Druhy daní

Těžištěm příjmů do státního rozpočtu jsou daně. Daň znamená přesun peněžních prostředků od soukromého do veřejného sektoru. Je povinná a zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je nevratná, neekvivalentní a zpravidla neúčelová. Pokud vláda potřebuje

14 z nějakého důvodu zvýšit daně, dotýká se většinou toto zvýšení nepřímých daní. Tyto daně jsou méně nápadné, poplatník si často ani neuvědomuje při nákupu jejich existenci, protože jde o malé částky, které jsou ukryté v ceně daného produktu a jejich platba je většinou spojena s užitkem, případně i požitkem poplatníka. Tato skutečnost tak dává za pravdu ministru financí francouzského krále Jindřicha IV., který králi říkával: „Umění vybírat daně můj pane, se rovná schopnosti oškubat husu, aniž by to postřehla“ (Jurečka a kol., 2010).

V daňovém systému rozeznáváme dva základní typy daní:

• Přímé daně

• Nepřímé daně

Přímé daně dělíme na důchodové a majetkové. Tyto daně slouží k odčerpávání části peněžního důchodu, resp. majetkových poměrů daňového poplatníka. Mezi přímé daně důchodové patří daň z příjmu fyzických osob a daň z příjmu právnických osob. Mezi přímé daně majetkové patří daň z nemovitých věcí, daň z nabytí nemovitých věcí, daň silniční a do nedávné doby k těmto daním náležela ještě daň dědická a darovací. Poslední dvě jmenované daně se staly součástí daně z příjmu fyzických osob (Jurečka a kol., 2010).

Nepřímé daně zatěžují peněžní důchody domácností a firem až v okamžiku jejich použití, tzn., při nákupu hmotných a nehmotných statků. Nepřímé daně jsou součástí ceny. Typickou nepřímou daní je spotřební daň a daň z přidané hodnoty. Za nepřímou daň je považováno i clo. Mezi nepřímé daně patří i ekologická daň, která zahrnuje daň z elektřiny, daň ze zemního plynu a daň z pevných paliv. Mezi nepřímé daně můžeme zahrnout i některé druhy poplatků (Jurečka a kol., 2010).

Následně budou jednotlivé daně popsány podle jejich obsahové náplně.

Daň z příjmu fyzických osob podle Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění:

Předmětem této daně jsou:

a) Příjmy ze závislé činnosti podle § 6

b) Příjmy ze samostatné činnosti podle § 7

c) Příjmy z kapitálového majetku podle § 8

d) Příjmy z nájmu podle § 9 – pronájem movitého i nemovitého majetku

e) Ostatní příjmy podle § 10 - příjmy, které zvyšují majetek poplatníka

15

Poplatníky této daně jsou fyzické osoby. Jsou buď daňovými rezidenty České republiky, nebo daňovými nerezidenty (Marková, 2020).

Daň z příjmu právnických osob podle Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění:

Předmětem této daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem.

Poplatníky této daně jsou právnické osoby, organizační složky státu, veřejně prospěšní poplatníci, základní investiční fondy apod. Poplatníci jsou rovněž daňovými rezidenty České republiky nebo daňovými nerezidenty (Marková, 2020).

Daň z nemovitých věcí podle Zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, v platném znění:

Předmětem této daně jsou pozemky na území České republiky, které jsou evidované v katastru nemovitostí a stavby a jednotky, které se nachází na území České republiky. Pokud je pozemek součástí jednotky, nahlíží se na tento pozemek jako na nemovitou věc a daň platí vlastník jednotky.

Poplatníkem daně z pozemku je vlastník pozemku, poplatníkem může být za určitých podmínek i nájemce nebo pachtýř, a pokud není znám vlastník pozemku, poplatníkem je uživatel tohoto pozemku.

Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je vlastník stavby nebo jednotky a za určitých podmínek nájemce nebo pachtýř (Marková, 2020).

Daň z nabytí nemovitých věcí podle Zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. o dani z nemovitých věcí ve znění zákona č. 254/2016 Sb. a zákona č. 264/2019 Sb.

Předmětem této daně je úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci. Nemovitou věcí je pozemek, stavba nebo jednotka, která se nachází na území České republiky.

Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je každý nabyvatel vlastnického práva (Marková, 2020).

Silniční daň podle Zákona ČNR č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v platném znění:

Předmětem silniční daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná v České republice, provozovaná v České republice a používaná právnickými osobami a fyzickými osobami ke své činnosti nebo přímo v souvislosti se svojí činností.

16

Poplatníkem silniční daně je podle § 4 například ten, který je zapsán v technickém průkazu jako provozovatel vozidla, zaměstnavatel, který vyplácí cestovní náhrady zaměstnanci atd.

Přijetím zákona č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům je výnos z této daně od roku 2001 příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury (Marková, 2020).

Daň z přidané hodnoty podle Zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění:

Předmětem této daně je ve zkráceném vyjmenování: dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani, poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu osobou povinnou k dani, pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani a dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.

Poplatníkem – osobou povinnou k dani je osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomickou činnost (Marková, 2020).

Spotřební daň podle Zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění:

Předmětem tohoto zákona je zapracování příslušných předpisů Evropské unie a upravuje podmínky zdanění spotřební daní u vybraných výrobků, zahřívaných tabákových výrobků a surového tabáku. Dále upravuje například způsoby značení tabákových výrobků, barvení a značkování vybraných minerálních olejů atd.

Vybranými výrobky se pro účely této daně rozumí: minerální oleje, líh, pivo, víno a tabákové výrobky.

Do výčtu spotřebních daní náleží: daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína atd.

Plátcem spotřební daně je právnická nebo fyzická osoba vymezena § 4 tohoto zákona (Marková, 2020).

17

1.2.3 Rozpočtové určení daní podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, v platném znění

V každém státě je rozpočtové určení daní upraveno vlastním zákonem. V České republice je upraveno Zákonem o rozpočtovém určení daní č. 243/2000 Sb., v platném znění. Tento zákon upravuje rozpočtové určení daně z přidané hodnoty, daní z příjmů, daně z nemovitých věcí (Peková, Jetmar, Toth, 2019).

V ČR se používá kombinovaný model fiskálního federalismu s centralizací daňových příjmů ve státním rozpočtu. V poslední době výrazně pokročila příjmová fiskální decentralizace na obce a kraje. Pokud správce daně spravuje daně, které nejsou příjmem státního rozpočtu, převádí jejich výnos podle zákonného rozpočtového určení. Kombinovaný model fiskálního federalismu v praxi využívá tzv. sdílené daně, které dělí mezi jednotlivé rozpočty, a tzv. svěřené daně, kdy celý výnos konkrétní daně plyne do příslušného rozpočtu (Peková, Jetmar, Toth, 2019).

Jak jsou daňové příjmy upraveny, je uvedeno v zákoně č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon uvádí konkrétní rozdělení podílů sdílených daní krajům a obcím dle RUD. Ostatní daňové příjmy obcí a krajů, které nejsou uvedené v ZRUD, upravuje zvláštní zákon (Finanční správa, 2018).

Při převádění daňových podílů na jednotlivé krajské a obecní rozpočty správce daně musí postupovat podle ZRUD. Jednotlivé převody se při následujících úhradách přepočítávají a zúčtovávají se předchozí nároky, které již byly zaslány na účty, s těmi aktuálními (Finanční správa, 2018).

Dle § 2 zákona o rozpočtovém určení daní: „se rozumí celostátním hrubým výnosem daně peněžní prostředky vybrané v průběhu rozpočtového roku správcem daně, snížené o vrácené prostředky. Do celostátního hrubého výnosu daně se nezahrnují částky vybrané na pokutách a částky použité na úhradu nákladů daňového řízení“ (zákon č. 243/2000 Sb.).

Dle § 3 zákona o rozpočtovém určení daní je dáno, že:

• „krajům 8,92 % a dle přepočteného procentního podílu obcím 23,58 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty.

• krajům 8,92 % a dle přepočteného procentního podílu obcím 23,58 % z celostátního hrubého výnosu daní z příjmů, kterými jsou:

18

o daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti,

o daň z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

o daň z příjmů fyzických osob,

o daň z příjmů právnických osob včetně daně z příjmů právnických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby.

• obcím 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti rozdělený dle přepočteného počtu zaměstnanců“ (zákon 243/2000 Sb., o obcích).

Dle § 4 zákona o rozpočtovém určení daní je dáno, že: „Procento, kterým se obce podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daní se vypočte jako součet a) poměru započtené výměry katastrálních území obce podle odstavce 7 ZRUD k celkově započtené výměře katastrálních území všech obcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,03, b) poměru počtu obyvatel obce k počtu obyvatel všech obcí vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,10, c) poměru počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí k počtu těchto dětí a žáků za všechny obce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,09, d) poměru násobku postupných přechodů, vypočteného pro obec pomocí koeficientů postupných přechodů, k součtu násobků postupných přechodů vypočtených za ostatní obce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,78 a dále násobeného celkovým procentem, kterým se na část celostátního hrubého výnosu daní podílejí ostatní obce

- Při stanovení počtu obyvatel obce pro účely propočtů se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného Českým statistickým úřadem.

- Započtenou výměrou katastrálních území obce pro účely propočtů se rozumí výměra, která vychází z údajů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního k 1. lednu běžného roku, maximálně však výměra 10 ha na každého obyvatele obce

- Stanovení počtu dětí a žáků se pro účely propočtů vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 30. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku

- Ministerstvo financí stanoví vyhláškou vydanou na základě údajů zpracovaných Českým statistickým úřadem, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, vždy s účinností od 1. září běžného roku

19 a) celkové procento, kterým se ostatní obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní b) procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daní c) procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na výnosu daně stanovené v závislosti na poměru počtu zaměstnanců v obci, vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku“ (zákon 243/2000 Sb., o obcích) (Finanční správa, 2018).

GFŘ pravidelně informuje správce daně na finančních úřadech o celkovém stavu příslušných příjmových účtů, tzn. jaká je výše celostátního hrubého výnosu jednotlivých sdílených daní. Proces výpočtu nároku obcí a krajů znamená nejprve porovnání aktuální výše celostátního hrubého výnosu daně s částkou celostátního hrubého výnosu daně, která byla základem pro výpočet předchozího nároku obcí a krajů“ (Finanční správa, 2018).

Pokud je zjištěno, že od doby, kdy byly převedeny poslední nárokové prostředky, došlo ke zvýšení daňového výnosu, tedy ke kladnému nárůstu, je z tohoto navýšení dopočítán rozdíl a podle zákona je přerozdělen do krajských a obecních rozpočtů (Finanční správa, 2018).

Pokud je zjištěno, že oproti již vyplaceným převodům došlo ke snížení příjmů daňových výnosů, došlo k poklesu, žádné prostředky se již nepřevádí. K této situaci může dojít v obdobích, kdy se vrací nadměrné odpočty DPH a daňová povinnost DPH je nižší nebo vratky na daních jsou vyšší než jejich daňové povinnosti. Další prostředky mohou být v tomto případě vyplaceny, až zase dojde k dočerpání výnosu na této dani (Finanční správa, 2018).

Tato situace může nastat u daně z přidané hodnoty měsíčně, u čtvrtletních plátců DPH každé kalendářní čtvrtletí, tzn., v měsících lednu, dubnu, červenci a říjnu kalendářního roku. U daní z příjmů k této situaci dochází v době podání daňových přiznání, a to v řádném termínu, kterým je měsíc duben nebo v prodlouženém termínu v červenci (Finanční správa, 2018).

Pokud dochází k realizaci převodů v lednu až srpnu, vychází se z koeficientů předchozího roku, převody po 1. září se již řídí koeficienty aktuálními, od počátku běžného kalendářního roku (Finanční správa, 2018).

II. Převody daňových výnosů Dle ustanovení § 2 zákona o rozpočtovém určení daní: „pod pojmem výnos se rozumí část hrubého výnosu daně zaevidovaná na splatnou daň“ (zákon č. 243/2000 Sb., o obcích) (Finanční správa, 2018). 20

Dne 1. září 2019 nabyla účinnosti Vyhláška č. 219/2019 Sb. o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů v tomto znění:

„Ministerstvo financí stanoví podle § 4 odst. 11 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 377/2007 Sb., zákona č. 295/2012 Sb. a zákona č. 391/2015 Sb.:

§ 1 Celkové procento, kterým se obce, s výjimkou hlavního města Prahy, Plzně, Ostravy a Brna, podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní podle § 4 odst. 1 písm. b) až f) zákona o rozpočtovém určení daní, se stanoví ve větě první přílohy k této vyhlášce.

§ 2 Procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daní podle § 4 odst. 1 písm. b) až f) zákona o rozpočtovém určení daní, se stanoví ve sloupci 9 přílohy k této vyhlášce.

§ 3 Procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o rozpočtovém určení daní, se stanoví ve sloupci 11 přílohy k této vyhlášce.

§ 4 Vyhláška č. 192/2018 Sb., o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů, se zrušuje.

§ 5 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2019“. (Vyhláška č. 219/2019 Sb. o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů) (Ministerstvo financí České republiky, 2019).

Správce daní převádí daňový příjem podle rozpočtového určení daní příjemci nejméně jedenkrát měsíčně, pokud je částka převodu vyšší než 500,- Kč. Na konci kalendářního roku i částka, která je menší než 500,- Kč, aby byla připsána na účet příjemce ještě v tom daném kalendářním roce. Pokud se tak nestalo v aktuálním rozpočtovém roce, musí tak být učiněno na účet příjemce bez zbytečných průtahů po skončení rozpočtového roku (Peková, Jetmar, Toth, 2019).

U svěřených daní, které nejsou příjmem státního rozpočtu, jejich výši převede správce daně příjemci nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy byly tyto prostředky zaúčtovány na osobním účtu daňového subjektu na jeho splatnou daň (Peková, Jetmar, Toth, 2019).

21

Obrázek č. 2 - Schéma rozdělení RUD v letech 2013-2015

Zdroj: Ministerstvo financí České republiky, 2013

22

Obrázek č. 3 - Schéma rozdělení rozpočtového určení daní od 1. 1. 2020

Zdroj: Finanční správa, 2020a Daňové příjmy krajů a obcí rostou v posledních letech velmi vysokým tempem. Krajům vzrostly během let 2013 až 2017 ze 46,72 mld. Kč na 64,43 mld. Kč, tedy o 17,71 mld. Kč (37,9 %). Obcím stouply za stejné období daňové příjmy ze 161,7 mld. Kč na 206,3 mld. Kč, tedy o 44,6 mld. Kč (27,6 %) (Ministerstvo financí České republiky, 2018).

Cílem navýšení v rozpočtovém určení daní je tendence posílit soběstačnost obcí tak, aby péče o veřejný majetek byla co nejméně závislá na jednotlivých dotačních titulech. Jak na dotacích ze státního rozpočtu, tak z rozpočtů EU k tomu určených (Ministerstvo financí České republiky, 2018).

Významnou roli v nárůstu jednotlivých výnosů obecních rozpočtů má daňová politika, protože na té jsou přímo závislé (Ministerstvo financí České republiky, 2018).

23

Tabulka č. 1 - Nárůst daňových příjmů podle RUD (v mld. Kč)

Zdroj: vlastní zpracování s využitím Ministerstva financí České republiky, 2018

V tabulce je pro přehled uvedený nárůst daňových příjmů v krajích a obcích v návaznosti na změnu rozpočtového určení daní, ke které došlo od roku 2016 a zůstalo v platnosti dosud. Proto je aktuální rok uveden jako porovnání s rokem 2013-2015. Kdy platila pravidla před změnou.

Mezi 3 hlavní důvody nárůstu daňových příjmů patří:

• opakované navýšení podílu krajů a obcí na celostátních daňových příjmech změnami tzv. rozpočtového určení daní,

• vysoká efektivita při výběru daní díky zavedeným opatřením v boji proti agresivnímu daňovému plánování nadnárodních skupin, podvodům u DPH, krácení tržeb a dalším typům daňových úniků a

• růst ekonomiky (Ministerstvo financí České republiky, 2018).

24

Obrázek č. 4 - Daňové příjmy obcí, krajů a počet obyvatel v ČR

Zdroj: Finanční správa, 2020b

25

2 Praktická část

V praktické části se bude autorka zabývat vybranými obcemi a jejich příjmy z daní, které jsou předmětem rozpočtového určení daní. Jedná se o obec Petrohrad, která se nachází v Ústeckém kraji a obec Jenišov, která se nachází v Karlovarském kraji. Nejprve autorka seznámí čtenáře s obecnou charakteristikou pojmu „obec“ a následně s každou vybranou obcí jednotlivě. Daňové příjmy obou obcí pak budou komparovány podle jednotlivých druhů daní. 2.1 Obecná charakteristika obcí

Obec byla zřízena ze zákona č. 367/1990 Sb. Zákon České národní rady o obcích (obecní zřízení) jako územně samosprávný orgán.

Obec podle zákona č.128/2000 Sb. O obcích (obecní zřízení), v platném znění:

㤠1

Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce.

§ 2

(1) Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

(2) Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.

§ 5

(1) Obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce; dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány města jsou rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města. Městys je samostatně spravován zastupitelstvem městyse; dalšími orgány městyse jsou rada městyse, starosta, úřad městyse a zvláštní orgány městyse.

(2) Statutární město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány statutárního města jsou rada města, primátor, magistrát a zvláštní orgány města. Městský obvod územně členěného statutárního města je spravován zastupitelstvem městského obvodu; dalšími orgány městského obvodu jsou rada městského obvodu, starosta, úřad městského obvodu a zvláštní orgány městského obvodu. Městská část územně členěného statutárního 26 města je spravována zastupitelstvem městské části; dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta, úřad městské části a zvláštní orgány městské části.

(3) Orgánem obce, městyse, města, statutárního města, městského obvodu nebo městské části je též komise, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti“ (zákon č.128/2000 Sb., o obcích).

Rozpočty územních samosprávných celků

Rozpočty územních samosprávných celků jsou nejvíce zastoupenou skupinou veřejných rozpočtů. Představují 37 % všech veřejných rozpočtů. Příjmy územně samosprávných celků jsou prostřednictvím sdílených daní napojeny na vývoj celého státu (Peková, Jetmar, Toth, 2019).

Rozpočet obce se sestavuje jako vyrovnaný. Obec může hospodařit i se schodkem, ale ten musí být možné uhradit buď přebytkem rozpočtu z minulých let nebo zabezpečenou půjčkou, úvěrem nebo jinou finanční výpomocí. Rozpočet se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby, kterou stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. V průběhu roku se dělají rozpočtová opatření pro neočekávané situace, tzn. přesun rozpočtových prostředků z jedné položky do druhé, ale celkový objem prostředků musí zůstat nezměněný (Peková, Jetmar, Toth, 2019).

Pokud není rozpočet schválen do konce roku, může obec hospodařit v takzvaném rozpočtovém provizoriu, tedy podle rozpočtu z předchozího roku (Peková, Jetmar, Toth, 2019).

Tabulka č. 2 - Skladba rozpočtu

Zdroj: vlastní zpracování s využitím Peková, Jetmar, Toth, 2019

27

Pravidlo udržení zdravého rozpočtu by mělo být pokrytí běžných výdajů daňovými příjmy.

Rozpočet obce je jeden z nejdůležitějších nástrojů zajištění funkcí územní samosprávy, její financování. Z tohoto důvodu je velmi důležité rozhodnutí o optimálním přiřazení příjmů, zejména daňových. To ovlivňuje míru samofinancování. Finanční soběstačnost obecních rozpočtů ovlivňuje i to, jaké druhy veřejných statků jednotlivé stupně a subjekty územní samosprávy zabezpečují a financují, tzn., rozsah jejich kompetencí (Peková, Jetmar, Toth, 2019).

Proces schvalování rozpočtu

• Příprava návrhu rozpočtu obce – 15 dní před projednáváním v zastupitelstvu musí být zveřejněn na úřední desce

• Schválení rozpočtu obce – schvaluje většina zastupitelstva, rozpočet musí být zveřejněn do 30 dnů od schválení na webových stránkách do dalšího schválení, musí být uvedena informace i na úřední desce obce

• Hospodaření dle rozpočtu – pokud nastane neočekávaná situace, může se provádět korekce a přesuny mezi jednotlivými položkami formou rozpočtových opatření

• Zpracování závěrečného účtu – 15 dní před projednáváním v zastupitelstvu musí být informace zveřejněna na úřední desce

• Schválení závěrečného účtu – musí být zveřejněno na webu obce do 30 dnů (Sláma, 2016).

Schválení návrhu rozpočtu i závěrečného účtu obce podléhá do vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce – k přijetí usnesení je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jeho členů (zákon 128/2000 Sb., o obcích).

28

2.1.1 Obec Petrohrad

Obec Petrohrad se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Katastrální výměra obce je 1850 hektarů. V Obci Petrohrad jsou tři katastrální území – tři části Bílenec, Černčice a Petrohrad (Obec Petrohrad, 2020a).

Obrázek č. 5 - Znak obce Petrohrad

Zdroj: Obec Petrohrad, 2020a

Obrázek č. 6 - Obec Petrohrad na mapě ČR

Zdroj: Veřejná správa online, 2020b

Historie obce

Historie obce je spojena s majiteli hradů Petršpurk a Šprimberg. Hrad Šprimberg založili páni ze Šanova, hrad měli ve vlastnictví až do r. 1458. Sňatkem přešel do majetku pánů z Janovic, ti měli ve vlastnictví sousední Petršpurk. Petr z Janovic postavil v Petrohradě hrad, a tak vznikl název obce (Obec Petrohrad, 2020b).

Petrohrad byl postupně ve vlastnictví pánů z Janovic, pánů z Guttenšteina, rodu Libšteinských z Kolowrat a rod Černínů vlastnil Petrohrad od roku 1622 do roku 1918. Černínové pobývali na území Petrohradu až do konce války v roce 1945 (Obec Petrohrad, 2020b).

29

V roce 1895 došlo ke spojení obcí Chlumčany a Petrohrad s novým názvem obce Petrohrad. V roce 1938 byly všechny tři obce připojeny na základě mnichovské dohody k Německu a v roce 1945 se staly opět součástí československého státu (Obec Petrohrad, 2020b).

V roce 1960 administrativním spojením Petrohradu, Černčic a Bílence vznikla jedna obec. V roce 1981 byla tato obec zrušena a připojena ke Kryrům. Nespokojenost a bojovnost občanů zapříčinila, že se v roce 1990 obec opět osamostatnila (Obec Petrohrad, 2020b).

Základní informace o obci

Tabulka č. 3 - Základní informace o obci Petrohrad

Typ sídla Obec

ZUJ (kód obce) 566560

NUTS 5 CZ0424566560

LAU 1 (NUTS 4) CZ0424 - okres Louny

NUTS 3 CZ042 - Ústecký kraj

NUTS 2 CZ04 - Severozápad

Katastrální výměra 1849,5121 ha

Počet obyvatel k 31. 12. 2019 661

Hustota obyvatel 35,73 ob./km2

Zdroj: vlastní zpracování s využitím Ministerstva pro místní rozvoj ČR, 2019a

Katastrální území Obce Petrohrad

Tabulka č. 4 - Katastrální území obce Petrohrad

Název kraje Název okresu Název obce Kód KÚ Název KÚ

Ústecký Louny Petrohrad 719676 Bílenec

Ústecký Louny Petrohrad 719684 Černčice u Petr.

Ústecký Louny Petrohrad 719692 Petrohrad

Zdroj: vlastní zpracování s využitím SEAL, 2013a

30

Části Obce Petrohrad

Tabulka č. 5 - Části obce Petrohrad

Název okresu Název obce Kód části obce Název části obce

Louny Petrohrad 119679 Bílenec

Louny Petrohrad 119687 Černčice

Louny Petrohrad 119695 Petrohrad

Zdroj: vlastní zpracování s využitím SEAL, 2013b

Správní území obce Petrohrad

Správní území obce Petrohrad je vyznačeno na mapě. Správní území neboli správní obvod je právní pojem označující územní působnost správního úřadu. Velikostně může jít od území jedné obce, její části, až po celý stát (Katedra urbanismu a územního plánování, 2011).

Obcí s rozšířenou působností jsou Podbořany (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2019a).

Obrázek č. 7 - Správní území obce Petrohrad

Zdroj: Mapy.cz, 2020a

31

Vybavenost obce

Občanská vybavenost

V obci Petrohrad je veřejný vodovod a splašková kanalizace. V souvislosti s dalším rozvojem obce je nutné zrekonstruovat splaškovou kanalizaci v Obci Petrohrad tak, aby se zamezilo zápachu z této kanalizace v obci Černčice. Nutnou investicí je také podpora výstavby domovních čističek odpadních vod. Důvodem je nemožnost napojení na místní kanalizaci z důvodu nepřístupného terénu.

V obci je pohostinství Na návsi, které je zároveň využíváno jako kulturní zařízení. Sál v prostorách pohostinství je využíván nejen ke kulturním akcím, ale i k pravidelnému setkávání seniorů.

V obci se nachází prodejna potravin, večerka a prodejna se smíšeným zbožím na návsi. V obchodech jsou dostupné základní potraviny a ostatní zboží, podle potřeb místních obyvatel.

V budově obecního úřadu je pobočka České pošty s omezenou provozní dobou.

Na vyhrazených místech obce mají obyvatelé k dispozici kontejnery s tříděným odpadem. Odpadové hospodářství obecně je výraznou položkou rozpočtu obce. Obec zvažuje postavení přístřešku a vymezení prostoru pro kontejnery tak, aby okolí nebylo znečišťováno odpadem, který se nachází vedle kontejnerů.

Obec Petrohrad má mateřskou školu a základní školu, kterou mohou navštěvovat žáci od 1. do 4. stupně. Škola má k dispozici velkou zahradu, na jejíž údržbě se obec také podílí. V plánu investic obce je rekonstrukce vnitřních prostor školy tak, aby byly přístupné i pro vozíčkáře. Také je v plánu výstavba nové venkovní učebny.

Obec Petrohrad má jednotku dobrovolných hasičů, která je financována z rozpočtu obce. V plánu investic je také nákup nového vozu pro SDH. Obec samozřejmě zajišťuje pravidelnou kontrolu a údržbu výzbroje a výstroje (J. Dondová, osobní komunikace, 14. 1. 2020).

Dopravní infrastruktura Obec leží nedaleko silnice Plzeň – Žatec, kterou křižuje silnice Praha – Karlovy Vary. Tohoto území se má zásadně dotknout stavba nové části dálnice R6. Obec již několikrát apelovala na zřizovatele ŘSD se změnou umístění plánovaného úseku Petrohrad – Lubenec z důvodu ohrožení podzemních vod v obci, snížení kvality života, ohrožení nemovitostí, pokles hodnoty

32 nemovitostí a ohrožení barokního kostela, který se nachází v těsné blízkosti budoucí komunikace. Dílčí změny byly zapracovány do územního rozhodnutí a toto bylo prodlouženo o 4 roky (J. Dondová, osobní komunikace, 14. 1. 2020).

Životní prostředí

Kvalita ovzduší v obci Petrohrad je vzhledem k množství zeleně a vodstva na dobré úrovni. Pokud nebude životní prostředí nijak zásadně ohroženo novou dálnicí i přes přislíbené hlukové bariéry a omezovače znečištění, bude pro spokojenost občanů dostačující současná péče o rozsáhlou zeleň, udržování kanalizace a korigování splaškové (J. Dondová, osobní komunikace, 14. 1. 2020).

Obyvatelstvo

Tabulka č. 6 - Vývoj počtu obyvatel v obci Petrohrad v letech 2015-2019

Zdroj: Český statistický úřad, 2020

Obrázek č. 8 - Vývoj počtu obyvatel v obci Petrohrad v letech 2015-2019

Zdroj: vlastní zpracování, 2020

33

Počet obyvatel má lehce vzrůstající tendenci. V roce 2016 výrazně stoupl počet obyvatel. Bylo to způsobeno vyšším počtem přistěhovalých oproti vystěhovalým. Opačnou tendenci lze vidět v následujícím roce. V roce 2019 je opět patrný nárůst obyvatel jako v roce 2016. Celkově lze hodnotit vývoj počtu obyvatel ve sledovaném období předchozích 5 let jako konstantní s odchylkou plus mínus max. 20 %.

Hospodaření Obce Petrohrad Členění příjmů podle tříd

Daňové příjmy

Tabulka č. 7 - Daňové příjmy obce Petrohrad v letech 2016-2018

Zdroj: vlastní zpracování s využitím rozpočtu obce Petrohrad, 2020c

V uvedené tabulce je přehled daňových příjmů rozpočtů obce za roky 2016, 2017 a 2018. Předmětem komparace budou pouze tučně zvýrazněné daňové příjmy.

34

Nedaňové příjmy Tabulka č. 8 - Nedaňové příjmy obce Petrohrad v letech 2016-2018

Zdroj: vlastní zpracování s využitím rozpočtu Obce Petrohrad, 2020c

V uvedené tabulce je přehled nedaňových příjmů rozpočtů obce za roky 2016, 2017 a 2018. Tyto příjmy nejsou předmětem komparace, protože nedaňové příjmy nejsou předmětem rozpočtového určení daní.

Celkové příjmy obce

Tabulka č. 9 - Celkové příjmy obce Petrohrad v letech 2016-2018

Zdroj: vlastní zpracování s využitím rozpočtu Obce Petrohrad, 2020c

V uvedené tabulce je přehled celkových příjmů rozpočtů obce za roky 2016, 2017 a 2018.

35

2.1.2 Obec Jenišov

Obec Jenišov se nachází v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji, v těsném sousedství města Karlovy Vary západním směrem. Katastrální výměra obce je 518 hektarů. V Obci Jenišov je jedno katastrální území, ale dvě části obce Jenišov a Pod Rohem (Obec Jenišov, 2020a).

V roce 2000 byl obci přidělen znak, prapor a pečeť.

Obrázek č. 9 - Znak obce Jenišov

Zdroj: Obec Jenišov, 2020a

Obrázek č. 10 - Obec Jenišov na mapě ČR

Zdroj: Veřejná správa online, 2020a

Obec s rozšířenou působností: Karlovy Vary (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2019b).

Původně nevelká vesnice se poprvé připomíná kolem roku 1390. Historicky byla spjata především s nedalekým Loktem a významně se na vzniku a rozvoji obce podílel těžební průmysl. V roce 1975 se obec stala součástí Karlových Varů. V roce 1990 však byla zase od Karlových Varů odtržena a v tomto období dochází k velkému stavebnímu rozvoji. Obec nemá žádnou historickou stavbu, pouze kapličku z roku 1849 a tři chráněné duby (Jenišov, 2020).

36

Základní informace o obci

Tabulka č. 10 - Základní informace o obci Jenišov

Typ sídla Obec

ZUJ (kód obce) 537926

NUTS 5 CZ0412537926

LAU 1 (NUTS 4) CZ0412 - okres Karlovy Vary

NUTS 3 CZ041 - Karlovarský kraj

NUTS 2 CZ04 - Severozápad

Katastrální výměra 518,0476 ha

Počet obyvatel k 31. 12. 2018 1079

Hustota obyvatel 208,28 ob./km2

Zdroj: vlastní zpracování s využitím Ministerstva pro místní rozvoj, 2019b

Katastrální území Obce Jenišov

Tabulka č. 11 - Katastrální území obce Jenišov

Název kraje Název okresu Název obce Kód KÚ Název KÚ

Karlovarský Karlovy Vary Jenišov 658391 Jenišov

Zdroj: vlastní zpracování s využitím SEAL, 2013c

Části Obce Jenišov

Tabulka č. 12 - Části obce Jenišov

Název okresu Název obce Kód části obce Název části obce

Karlovy Vary Jenišov 058394 Jenišov

Karlovy Vary Jenišov 322342 Pod Rohem

Zdroj: vlastní zpracování s využitím SEAL, 2013d

Správní území obce Jenišov

Správní území obce Jenišov je vyznačeno na mapě. Správní území neboli správní obvod je právní pojem označující územní působnost správního úřadu. Velikostně může jít od území jedné obce, její části, až po celý stát (Katedra urbanismu a územního plánování, 2011).

37

Obrázek č. 11 - Správní území obce Jenišov

Zdroj: Mapy.cz, 2020b

Vybavenost obce

Občanská vybavenost

V obci je veřejný vodovod a splašková kanalizace. V souvislosti s dalším rozvojem obce je zapotřebí rozšířit stávající kanalizační i vodovodní sítě, případně rozšíření kapacity stávající přečerpávací stanice odpadních vod.

V obci je hostinec, který slouží i pro setkávání místních obyvatel. Ten je ale v současné době téměř nefunkční, z důvodu nevyhovujících hygienických podmínek. Ve stejné budově se nachází kulturní sál. Kulturní zařízení v obci vyžaduje komplexní rekonstrukci k vytvoření odpovídajícího zázemí kulturních a společenských aktivit v obci. Budova je majetkem obce, 1. a 2. NP, jeviště a přísálí je v současné době pronajímáno.

38

V obci je dále v provozu prodejna smíšeného zboží hlavně se základními potravinami a v omezeném množství i ostatní zboží dle požadavků občanů. Objekt prodejny je v majetku obce a je dlouhodobě pronajímán provozovateli. Na území obce se dále nachází hypermarket Globus s řeznictvím a pekárnou. U hypermarketu je v provozu čerpací stanice a automatická myčka. Pro ekonomicky činné subjekty byla v obci postavena prodejna Makro.

V obci je pobočka České pošty.

Místní obyvatelé mohou využívat také systém tříděného sběru odpadu – papír, plast, směsné sklo a nápojový karton. Pro obyvatele obce je k dispozici sběrný dvůr, jehož provozovatel je obec Jenišov.

V obci není škola, ani mateřská školka. Záměrem obce je v budoucnu zřídit mateřskou školku a hernu pro děti, které v obci v současné době schází. V přízemí bývalého objektu školy sídlí v současné době obecní úřad, prostory v 1. NP jsou dlouhodobě pronajímány, v budově dále sídlí pobočka České pošty. Budova úřadu byla kompletně zrekonstruována v roce 1991.

V obci se také nachází původní budova hasičské zbrojnice, která je rovněž v majetku obce. Její současný technický stav je však nevyhovující a neodpovídá plánovanému využití. V současné době je budova využívána jako dílna a garáž zaměstnanců údržby. Pro další využití budovy v souladu se záměry obce je zapotřebí vytvoření vhodných prostor pro uložení hasičské techniky, případně pro klubovnu SDH Jenišov.

V obci v současné době chybí vhodné prostory pro komunitní život seniorů, kde by probíhaly akce k setkávání, preventivní péči a informovanosti seniorů.

Pro využití volného času je v obci k dispozici postupně budované víceúčelové sportovní hřiště. Jeho součástí je v současné době samostatné hřiště na basketbal, hřiště na fotbal a dětské herní prvky. V plánu je dále vybudování víceúčelové budovy se zázemím pro sportovní aktivity a prostory pro stolní tenis, a dále dvou tenisových kurtů. V obci se dále nachází relaxační areál Oáza, ve kterém je umístěn přírodní amfiteátr, ohniště, vodní nádrž, dětské hřiště a sezení pro pořádání táborového ohně. Tento areál slouží jako místo konání různých kulturních i společenských akcí v obci jako je tradiční rozsvěcení vánočního stromečku, masopust, akce místního spolku dobrovolných hasičů, pořádání hudebních koncertů, promítání letního kina. Většina obecně prospěšných, veřejných, kulturních a ekologických činností v kulturně-relaxační lokalitě Oáza je konána pod záštitou Klubu Oáza Jenišov, z. s., se kterým má obec uzavřenu smlouvu o pachtu (Obec Jenišov, 2020a).

39

Dopravní infrastruktura

Jenišov leží cca 2,5 km západně od města Karlovy Vary, při silnici R6 a I/20. Důležitým aspektem je zvýšení bezpečnosti v obci – doplnění chybějících prvků jako jsou retardéry, zábradlí a přechody pro chodce. S ohledem na četnost průjezdu vozidel obcí je stávající stav bezpečnostních prvků nevyhovující. Na území obce se nacházejí cyklostezky, které nejsou všechny dosud zaneseny do map, důležitým bodem je napojení na stávající síť cyklostezek Karlovarského kraje (Obec Jenišov, 2016a).

Je nutné zmínit také připravovanou koncepci obchvatu města Karlovy Vary – konkrétně jeho severozápadní část. Navrhovaná severozápadní část obchvatu začíná v katastru Jenišov u obchodního centra GLOBUS, pokračuje mezi Jenišovem a karlovarskou městskou čtvrtí Dvory do východní části katastru Počerny. Dále pokračuje v severní části katastrů Stará Role, Rosnice a Čankov, kde přechází do již prověřené trasy obchvatu v severním cípu katastru Otovice. Trasa vymezeného koridoru v katastru obce Jenišov prochází volným územím se zemědělskými a lesními plochami. V úseku 0,500 km – 1,000 km prochází trasa přes ložisko kaolínu. Na začátku lesa přechází přes Chodovský potok, po kterém je veden lokální biokoridor. Umístění trasy, ve vztahu k urbanizovanému území obce a s přihlédnutím k terénním podmínkám, dle Úřadu územního plánování, umožňuje vedení obchvatu bez jakýchkoliv negativních zátěží na stávající i navrhovaná zastavěná území obce (Obec Jenišov, 2016a).

Životní prostředí

Z pohledu kvality ovzduší je údolní poloha obce nevýhodná především v zimních měsících, kdy dochází ke vzniku inverzních situací. Intenzita zatížení není měřená, není zpracovaná hluková mapa. Stávající zatížení hlukem a emisemi z dopravy je významné. Pravděpodobně jsou překračovány normy přípustných hladin hluku. Část řešeného území se nachází v ochranném pásmu II B stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Karlovy Vary. Dlouhodobým záměrem obce je zajištění měření prašnosti v katastru obce.

V obci Jenišov i v lokalitě Pod Rohem je vybudována kanalizace pro veřejnou potřebu. Pro odvedení dešťových vod je užíván v obci Jenišov systém příkopů, struh a propustků a je vybudovaná dešťová kanalizace.

Dešťové vody v lokalitě Pod Rohem jsou odváděny dešťovou kanalizací přes obec Tašovice a zaústěny jsou do řeky Ohře (Obec Jenišov, 2016a).

40

Hospodaření Obce Jenišov

Členění příjmů podle tříd

Daňové příjmy

Tabulka č. 13 - Daňové příjmy obce Jenišov v letech 2016-2018

Zdroj: vlastní zpracování s využitím rozpočtu obce Jenišov, 2016b, 2017a, 2017b V uvedené tabulce je přehled daňových příjmů rozpočtů obce za roky 2016, 2017 a 2018. Předmětem komparace budou pouze tučně zvýrazněné daňové příjmy.

41

Nedaňové příjmy

Tabulka č. 14 - Nedaňové příjmy obce Jenišov v letech 2016-2018

Zdroj: vlastní zpracování s využitím rozpočtu obce Jenišov, 2016b, 2017a, 2017b V uvedené tabulce je přehled daňových příjmů rozpočtů obce za roky 2016, 2017 a 2018. Tyto příjmy nejsou předmětem komparace, protože nedaňové příjmy nejsou předmětem rozpočtového určení daní.

Celkové příjmy obce

Tabulka č. 15 - Celkové příjmy obce Jenišov v letech 2016-2018

Zdroj: vlastní zpracování s využitím rozpočtu obce Jenišov, 2016b, 2017a, 2017b V uvedené tabulce je přehled celkových příjmů rozpočtů obce za roky 2016, 2017 a 2018.

42

Obyvatelstvo

Tabulka č. 16 - Vývoj počtu obyvatel v letech 2015-2019 v obci Jenišov

Rok Stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Celkový Stav přírůstek 31.12.

2015 938 13 2 28 19 20 958

2016 958 7 1 47 39 14 972

2017 972 12 4 53 37 24 996

2018 996 8 5 98 18 83 1079

2019 1079 5 0 46 39 12 1091

Zdroj: vlastní zpracování s využitím Českého statistického úřadu, 2020

Obec eviduje k 1. 1. 2018 dle evidence ČSÚ 996 obyvatel obec tak má největší procentní přírůstek obyvatel ročně v celém Karlovarském kraji a tato skutečnost se potvrdila i v následujících dvou letech.

Obrázek č. 12 - Vývoj počtu obyvatel v letech 2015-2019 v obci Jenišov

Zdroj: vlastní zpracování, 2020

43

2.2 Komparace Obce Petrohrad a Obce Jenišov ve vybraných ukazatelích

V této kapitole autorka srovnává jednotlivé daně, které obce dostanou prostřednictvím rozpočtového určení daní. Jedná se o následující daně včetně jejich specifikace dle druhové rozpočtové skladby:

1111 - daň z příjmu fyzických osob placená plátci

1112 - daň z příjmu fyzických osob placená poplatníky

1113 - daň z příjmu fyzických osob vybíraná srážkou

1121 - daň z příjmu právnických osob

1211 - daň z přidané hodnoty

1511 - daň z nemovitých věcí

Ostatní daně, kterými jsou např. poplatky nebo daň z hazardních her, nebudou předmětem komparace. Stejně tak nebude předmětem komparace daň z příjmů právnických osob za obce, která je ve stejné výši v příjmech i ve výdajích a do příjmů podle rozpočtového určení daní není zahrnuta. Cílem této daně je použití výnosové položky na investování a rozkvět obcí.

Hospodářské prostředí obcí

V následujících tabulkách autorka shrnuje hospodářské prostředí u komparovaných obcí v oblasti zemědělství, průmyslu a podnikání. Popisuje rozlohu zemědělské půdy podle druhů v hektarech, počet subjektů vybraných činností průmyslové výroby, počet podnikatelských subjektů v druhovém členění a podle počtu zaměstnanců.

44

Zemědělství (ha)

Tabulka č. 17 - Komparace zemědělství

Druh pozemku Petrohrad Jenišov

Orná půda 406,67 115,45

Chmelnice 48,13 0

Vinice 0 0

Zahrady 21,69 15,08

Ovocné sady 10,77 0

Trvalé travní porosty 154,62 122,03

Zemědělská půda 641,89 252,57

Lesní půda 1 029,87 44,00

Vodní plochy 12,14 10,83

Zastavěné plochy 22,51 17,65

Ostatní plochy 143,34 192,99

Zdroj: vlastní zpracování s využitím Ministerstva pro místní rozvoj ČR, 2019a; 2019b

Průmyslová výroba (počet subjektů)

Tabulka č. 18 - Komparace průmyslové výroby

Odvětví Petrohrad Jenišov

Lesnictví, rybářství 7 5

Zpracovatelský průmysl 4 12

Stavebnictví 4 23

VO, MO, opravy vozidel 15 41

Doprava a skladování 5 13

Ubytování, stravování, pohostinství 2 17

Realitní činnost 1 11

Profesní, vědecké a technické činnosti 2 39

Kulturní a rekreační činnosti 0 7

Zdroj: vlastní zpracování s využitím Ministerstva pro místní rozvoj ČR, 2019a; 2019b

45

Podnikatelské subjekty

Tabulka č. 19 - Komparace počtu podnikatelských subjektů podle jejich typu

Podnikatelské subjekty Petrohrad Jenišov

Státní organizace 2 0

Akciové společnosti 0 1

Obchodní společnosti 6 78

Družstevní organizace 0 0

Podnikatelé - FO 77 208

Svobodné povolání 1 11

Ostatní právní formy 14 13

Zdroj: vlastní zpracování s využitím Ministerstva pro místní rozvoj ČR, 2019a; 2019b

Tabulka č. 20 - Komparace podnikatelských subjektů podle počtu zaměstnanců

Podnikatelské subjekty Petrohrad Jenišov

Subjekty bez zaměstnanců 31 105

Mikropodniky s 1-9 zam. 6 33

Malé podniky s 10-49 zam. 2 14

Střední podniky s 50-249 zam. 1 3

Velké podniky –nad 249 zam. 0 0

Zdroj: vlastní zpracování s využitím Ministerstva pro místní rozvoj ČR, 2019a; 2019b

Z výše uvedených údajů je zřejmé, že v obci Petrohrad je výrazně nižší počet podnikatelských subjektů. Tato skutečnost se odvíjí od počtu obyvatel v komparovaných obcích.

Následující tabulka uvádí přehled domovního fondu podle počtu obydlených domů v komparovaných obcích.

46

Domovní fond podle počtu domů:

Tabulka č. 21 - Komparace domovního fondu obcí podle počtu domů

Typ domovního fondu Petrohrad Jenišov

Obydlené rodinné domy 152 228

Obydlené bytové domy 22 12

Obydlené domy celkem 174 240

Zdroj: vlastní zpracování s využitím Ministerstva pro místní rozvoj ČR, 2019a; 2019b

Obecné údaje

Tabulka č. 22 - Komparace vybraných ukazatelů v obcích

Ukazatel Petrohrad Jenišov

Statut Obec Obec

Počet částí 3 2

Katastrální výměra 1849,51 ha 518 ha

Počet obyvatel 689 1079

Pošta Ano Ano

Škola Ano Ne

Zdravotnické zařízení Ne Ne

Policie Ne Ne

Kanalizace (ČOV) Ano Ano

Vodovod Ano Ano

Plynofikace Ano Ano

Zdroj: vlastní zpracování s využitím Ministerstva pro místní rozvoj ČR, 2019a; 2019b

V následujících kapitolách autorka porovnává daňové příjmy po jednotlivých daních, které jsou součástí RUD, za komparované obce v této struktuře:

A) Porovnání vývoje daně u obou obcí za sledované období 2016 až 2018, tedy za uzavřená účetní období, za která byly v obou obcích schválené závěrečné účty a účetní závěrky.

B) Porovnání jednotlivých druhů daňových příjmů přepočtených na 1 obyvatele.

47

2.2.1 Daň z příjmu fyzických osob placená plátci

Daň z příjmu fyzických osob placená plátci je daň podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění, § 6 – příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků. Tato daň zahrnuje příjmy z pracovněprávního, služebního nebo obdobného poměru, příjmy za práci člena družstva, společníka společnosti s ručením omezeným, komanditisty komanditní společnosti a odměny člena orgánu právnické osoby a likvidátora. Zahrnuje daň odvedenou plátcem – zaměstnavatelem za vlastní zaměstnance. Mezi pozitivní vlivy meziročního nárůstu patřily např. tyto: vyšší míra růstové výkonnosti, konkurenceschopnosti a ziskovosti obchodních společností a solidární zvýšení daně podle § 16a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění (Marková, 2020).

Daň z příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků je složena v rozpočtovém určení daní ze dvou částí. Jedna část je podíl celorepublikového výnosu této daně. Tento podíl činí 23,58 %. Výše příjmů této daně je závislá na počtu obyvatel obce. Důležitý je i skutečný počet zaměstnanců, pracujících v obci. Druhou částí je položka, která navíc náleží obcím podle §4 odst. 1 písm. h, zákona o RUD. Procentní podíl náležející z výnosu daně je ve výši 1,5 % (Finanční správa, 2020a).

A) Komparace daně z příjmu fyzických osob placená plátci – vývoj v období 2016, 2017 a 2018

Tabulka č. 23 - Komparace daně z příjmu fyzických osob placená plátci – vývoj v období 2016-2018

Druh příjmu – daňové příjmy Obec 2016 2017 2018

Daň z příjmu fyzických osob Petrohrad 1 712 700,- 2 021 788,- 2 273 099,- placená plátci Jenišov 2 280 633,- 2 717 333,- 3 128 685,-

Zdroj: vlastní zpracování, 2020

Daň z příjmu placená plátci prostřednictvím RUD má v obou komparovaných obcích v posledních 3 letech vzrůstající tendenci. Meziroční nárůst v obci Petrohrad se pohybuje mezi 13 %-15 %. V obci Jenišov je meziroční nárůst daně mezi 15 %-17 %.

Šance místních samospráv ovlivnit zaměstnanost v obci není bohužel příliš veliká.

48

B) Komparace daně z příjmu fyzických osob placená plátci – přepočet na 1 obyvatele

Tabulka č. 24 - Komparace daně z příjmu fyzických osob placená plátci – přepočet na 1 obyvatele

Obec Příjem v Kč Počet obyvatel Výše daně přepočtená na 1 obyvatele (Kč) Rok 2018

Petrohrad 2 273 099,- 647 3 513,29

Jenišov 3 128 685,- 1079 2 899,61

Zdroj: vlastní zpracování, 2020

Výše daně z příjmu fyzických osob placená plátci

Obrázek č. 13 – Výše daně z fyzických osob placená plátci přepočtená na 1 obyvatele v Kč za rok 2018

4000

3500

3000

2500

2000 Petrohrad Jenišov 1500

1000

500

0 Výše daně přepočtená na 1 obyvatele v Kč za rok 2018

Zdroj: vlastní zpracování, 2020

Výše daně z příjmu fyzických osob placená plátci přepočtená na 1 obyvatele u obce Petrohrad je 3 513,29 Kč, což je o 18 % vyšší než u obce Jenišov, kde tato daň činí v přepočtu na 1 obyvatele pouze 2 899,62 Kč.

2.2.2 Daň z příjmu fyzických osob placená poplatníky

Daň z příjmu fyzických osob placená poplatníky je daň z příjmu podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění, § 7 – příjmy ze samostatné činnosti. Tato daň zahrnuje příjmy ze zemědělské činnosti, ze živnostenského podnikání, z podnikání podle

49 jiného právního předpisu, z podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti a dále např. příjmy z výkonu nezávislého povolání. Obecně můžeme říct, že tato daň zahrnuje veškerou daň odvedenou na základě podaných daňových přiznání, tzn., že daň je získána z výdělečné činnosti jiné, než je závislá práce (Ministerstvo financí České republiky, 2018).

A) Komparace daně z příjmu fyzických osob placená poplatníky – vývoj v období 2016, 2017 a 2018

Tabulka č. 25 - Komparace daně z příjmu fyzických osob placená poplatníky – vývoj v období 2016-2018

Druh příjmu – daňové příjmy Obec 2016 2017 2018

Daň z příjmu fyzických osob Petrohrad 133 511,- 52 861,- 51 250,- placená poplatníky Jenišov 247 256,- 119 006,- 43 212,-

Zdroj: vlastní zpracování, 2020

Výše této daně se odvíjí od toho, jak velký a úspěšný je podnikatelský sektor v uvedené oblasti. Dalším aspektem je ochota platit daň u podnikatelů – fyzických osob. Není v tomto případě důležité, jestli podnikají na základě živnostenského oprávnění nebo jiného druhu podnikání. Podíl této daně je na celkových obecních příjmech v současné době téměř zanedbatelný. Významný nárůst daně byl v roce 2016 oproti předchozím letům, které nejsou předmětem komparace, toto bylo způsobeno legislativními změnami. Můžeme jmenovat např. snížení limitu pro uplatnění výdajů u tzv. výdajových paušálů podle § 7, odst. 7, ZDP, nemožnost čerpání daňového zvýhodnění na vyživované dítě v případě uplatnění tzv. paušálních výdajů, ve stejném případě nemožnost čerpání slevy na dani ve výši 24 840,- Kč za kalendářní rok na manželku nebo manžela bez vlastních příjmů nebo pokud nemá vlastní příjem přesahující např. za zdaňovací období 2018 ve výši 68 000,- Kč a v neposlední řadě je třeba zmínit skutečnost vyšších přiznaných příjmů za rok 2016 z důvodu povinnosti podávat kontrolní hlášení ve věci DPH (Ministerstvo financí České republiky, 2018).

V následujících letech byl pokles této daně v obou obcích výrazný. V obci Petrohrad byl meziroční pokles 2016/2017 o 60 %, z 133 511,- na 52 861,- Kč. V roce 2018 byl opět mírný pokles na 51 250,- Kč.

V obci Jenišov byl meziroční pokles 2016/2017 o 50 % z 247 256,- Kč na 119 006,- Kč a v roce 2018 tato daň poklesla znovu o více než 50 % na 43 212,- Kč. Důvodem je odliv

50 zaměstnanců z obcí do větších měst, kde jsou zásadně jiné pracovní nabídky. Je zde jak variabilita práce, tak finančního ohodnocení.

B) Komparace daně z příjmu fyzických osob placená poplatníky – přepočet na 1 obyvatele

Tabulka č. 26 - Komparace daně z příjmu fyzických osob placená poplatníky v přepočtu na 1 obyvatele

Obec Příjem v Kč Počet obyvatel Výše daně přepočtená na 1 obyvatele (Kč) Rok 2018

Petrohrad 51 250,- 647 79,21

Jenišov 43 212,- 1079 40,05

Zdroj: vlastní zpracování, 2020

Výše daně z příjmu fyzických osob placená poplatníky

Obrázek č. 14 – Výše daně z příjmu fyzických osob placená poplatníky přepočtená na 1 obyvatele v Kč za rok 2018

90

80

70

60

50 Petrohrad 40 Jenišov

30

20

10

0 Výše daně přepočtená na 1 obyvatele v Kč za rok 2018

Zdroj: vlastní zpracování, 2020

2.2.3 Daň z příjmu fyzických osob vybíraná srážkou

Daň z příjmu fyzických osob vybíraná srážkou je daň podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění, § 8 – příjmy z kapitálového majetku. Tato daň zahrnuje např. podíly na zisku obchodní korporace, podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, plnění

51 ze zisku svěřenského fondu nebo rodinné fundace, úroky z peněžních prostředků na účtu, úroky z poskytnutých úvěrů a zápůjček, plnění ze soukromého životního pojištění apod.

A) Komparace daně z příjmu fyzických osob vybíraná srážkou – vývoj v období 2016, 2017 a 2018

Tabulka č. 27 - Komparace daně z příjmu fyzických osob vybíraná srážkou – vývoj v období 2016-2018

Druh příjmu – daňové příjmy Obec 2016 2017 2018

Daň z příjmu fyzických osob Petrohrad 178 435,- 181 496,- 202 390,- vybíraná srážkou Jenišov 218 609,- 220 009,- 248 828,-

Zdroj: vlastní zpracování, 2020

Výše podílu daně je mezi jednotlivými roky v obou obcích téměř konstantní. Důvodem této skutečnosti je např. dohodnutá víceletá úroková sazba jak u běžných účtů, tak u úvěrů a zápůjček. Podíl daně z příjmu fyzických osob vybírané srážkou podle RUD činí 23,58 %.

B) Komparace daně z příjmu fyzických osob vybíraná srážkou – přepočet na 1 obyvatele

Tabulka č. 28 - Komparace daně z příjmu fyzických osob vybíraná srážkou – přepočet na 1 obyvatele

Obec Příjem v Kč (2018) Počet obyvatel Výše daně přepočtená na 1 obyvatele (Kč)

Petrohrad 202 390,- 647 312,81

Jenišov 248 828,- 1079 230,61

Zdroj: vlastní zpracování, 2020

52

Výše daně z příjmu fyzických osob vybíraná srážkou

Obrázek č. 15 – Výše daně z fyzických osob vybíraná srážkou přepočtená na 1 obyvatele v Kč za rok 2018

350

300

250

200 Petrohrad 150 Jenišov

100

50

0 Výše daně přepočtená na 1 obyvatele v Kč za rok 2018

Zdroj: vlastní zpracování, 2020

2.2.4 Daň z příjmu právnických osob

Daň z příjmu právnických osob je daň podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění, § 17. Poplatníky této daně jsou např. právnické osoby, organizační složky státu, svěřenské fondy podle občanského zákoníku, fondy penzijních společností apod. Předmětem daně jsou podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění, § 18. příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, pokud zákon nestanoví jinak (Marková, 2020).

A) Komparace daně z příjmu právnických osob – vývoj v období 2016, 2017 a 2018

Tabulka č. 29 - Komparace daně z příjmu právnických osob – vývoj v období 2016-2018

Druh příjmu – daňové příjmy Obec 2016 2017 2018

Daň z příjmu právnických Petrohrad 1 843 880,- 1 933 962,- 1 857 878,- osob Jenišov 2 259 686,- 2 012 883,- 2 284 765,-

Zdroj: vlastní zpracování, 2020

53

U této daně se dá říct, že pro obecní rozpočet je položkou téměř stabilní a vysoce výnosová. Podle rozpočtového určení daní je podíl této daně ve výši 23,58 %. Na celkových příjmech obecního rozpočtu se podílí v obci Petrohrad téměř 20 % a v obci Jenišov průměrně 18 %.

B) Komparace daně z příjmu právnických osob – přepočet na 1 obyvatele

Tabulka č. 30 - Komparace daně z příjmu právnických osob – přepočet na 1 obyvatele

Obec Příjem v Kč Počet obyvatel Výše daně přepočtená na 1 obyvatele (Kč) Rok 2018

Petrohrad 1 857 878,- 647 2 871,53

Jenišov 2 284 765,- 1079 2 117,48

Zdroj: vlastní zpracování, 2020

Výše daně z příjmu právnických osob Obrázek č. 16 – Výše daně z příjmu právnických osob přepočtená na 1 obyvatele v Kč za rok 2018

3500

3000

2500

2000 Petrohrad 1500 Jenišov

1000

500

0 Výše daně přepočtená na 1 obyvatele v Kč za rok 2018

Zdroj: vlastní zpracování, 2020

2.2.5 Daň z přidané hodnoty

Daň z přidané hodnoty je daň, kterou odvádí plátci finančním úřadům a celním úřadům a obce pak z této daně dostávají podle rozpočtového určení daní podíl. Předmětem této daně je např. dodání zboží s místem plnění v tuzemsku, poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku,

54 dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku apod. Obecně lze tuto daň kvalifikovat jako daň, o kterou organizace, která prodá odběrateli věc, službu, práci, výkon nebo právo navýší hodnotu tohoto zdanitelného plnění o příslušnou sazbu daně (Finanční správa, 2020a).

A) Komparace daně z přidané hodnoty – vývoj v období 2016, 2017 a 2018

Tabulka č. 31 - Komparace daně z přidané hodnoty – vývoj v období 2016-2018

Druh příjmu – daňové příjmy Obec 2016 2017 2018

Daň z přidané hodnoty Petrohrad 3 379 530,- 3 914 906,- 4 575 853,-

Jenišov 4 137 121,- 5 156 643,- 5 623 051,-

Zdroj: vlastní zpracování, 2020

Daň z přidané hodnoty, jako daň se stabilním výnosem v čase, tvoří v příjmových částech rozpočtů obou zmíněných obcí nejvýznamnější položku. Na celostátních příjmech daně z přidané hodnoty participují podle RUD kromě státního rozpočtu i obce a kraje. Podíl daně z přidané hodnoty podle RUD činí 23,58 %. V porovnání s předchozími roky má stále stoupající tendenci. U obce Petrohrad je nárůst u daně z přidané hodnoty oproti předchozímu roku o 15 %, u obce Jenišov je tento nárůst pouze o 9 %. Tato daň je zásadně ovlivňována legislativními úpravami. Právě v důsledku zdlouhavého legislativního procesu její inkaso v roce 2016 ovlivnilo časové posunutí zavedení elektronické evidence tržeb z původně zamýšleného 15. února 2016 na prosinec 2016. Stále je to ale z pohledu finančních a celních úřadů fiskálně nejvýznamnější daň, která se kontinuálně vyvíjí. To vidíme i u rozpočtových položek komparovaných obcí.

B) Komparace daně z přidané hodnoty – přepočet na 1 obyvatele

Tabulka č. 32 - Komparace daně z přidané hodnoty – přepočet na 1 obyvatele

Obec Příjem v Kč Počet obyvatel Výše daně přepočtená na 1 obyvatele (Kč) Rok 2018

Petrohrad 4 575 853,- 647 7 072,42

Jenišov 5 623 051,- 1079 5 211,35

Zdroj: vlastní zpracování, 2020

55

Výše daně z přidané hodnoty

Tabulka č. 33 – Výše daně z přidané hodnoty přepočtená na 1 obyvatele v Kč za rok 2018

8000

7000

6000

5000

4000 Petrohrad Jenišov 3000

2000

1000

0 Výše daně přepočtená na 1 obyvatele v Kč za rok 2018

Zdroj: vlastní zpracování, 2020

2.2.6 Daň z nemovitých věcí

Daň z nemovitých věcí je majetková daň, která zdaňuje jedenkrát ročně vlastnictví nemovitých věcí. Tímto zdaněním jsou zatížené fyzické osoby – občané, fyzické osoby – podnikatelé a právnické osoby, které mají ve výlučném vlastnictví jakoukoli nemovitost. Vztahuje se za určitých podmínek i na nájemce a pachtýře (Marková, 2020).

Vždy do 31. 1. každého kalendářního roku je daňovým přiznáním zaktualizován stav k 1. 1. každého roku. Podle rozpočtového určení daní tato daň náleží obci ve výši 100 % - podle alokací nemovitostí (Marková, 2020).

Tuto výši může každá obec ovlivnit navýšením tzv. koeficientu.

Koeficienty rozdělujeme na dvě části, a to:

1) Koeficient podle velikosti obce – pokud si obec nestanoví obecně závaznou vyhláškou jiný koeficient, platí koeficient podle počtu obyvatel v obci podle § 6 Zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí v platném znění

2) Místní koeficient podle § 12 Zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí v platném znění – obec může obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovité věci na

56

území celé obce stanovit jeden místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5. Tímto koeficientem se pak vynásobí vypočtená daň (Marková, 2020).

A) Komparace daně z nemovitých věcí – vývoj v období 2016, 2017 a 2018

Tabulka č. 34 - Komparace daně z nemovitých věcí – vývoj v období 2016-2018

Druh příjmu – daňové příjmy Obec 2016 2017 2018

Daň z nemovitých věcí Petrohrad 736 417,- 722 919,- 720 534,-

Jenišov 1 546 223,- 1 267 381,- 1 632 004,-

Zdroj: vlastní zpracování, 2020

Dotazem na jednotlivých obecních úřadech bylo zjištěno, že přepočtový koeficient k dani z nemovitých věcí je v Petrohradě 1,0 a v Jenišově také 1,0. Koeficient je číselná hodnota, kterou se násobí dílčí základ daně pro stanovení celkové výše daňové povinnosti.

Protože ani v jedné z jmenovaných obcí, není upravený koeficient obecně závaznou vyhláškou, daň z nemovitých věcí zůstává v původní, zákonné výši nezměněna.

B) Komparace daně z nemovitých věcí – přepočet na 1 obyvatele

Tabulka č. 35 - Komparace daně z nemovitých věcí – přepočet na 1 obyvatele

Obec Příjem v Kč Počet obyvatel Výše daně přepočtená na 1 obyvatele (Kč) Rok 2018

Petrohrad 720.534,- 647 1 113,65

Jenišov 1.632.004,- 1079 1 512,52

Zdroj: vlastní zpracování, 2020

Z výše uvedených údajů je zřejmé, že na jednoho obyvatele v obci Petrohrad připadá z daně nemovitých věcí částka 1 113,65 Kč na 1 obyvatele, zatímco v obci Jenišov 1 512,52 Kč na 1 obyvatele. To je výše daně přepočtená na 1 obyvatele v Petrohradě o 40 % méně než v Jenišově.

57

Výše daně z nemovitých věcí

Obrázek č. 17 – Výše daně z nemovitých věcí přepočtená na 1 obyvatele v Kč za rok 2018

1600

1400

1200

1000

800 Petrohrad Jenišov 600

400

200

0 Výše daně přepočtená na 1 obyvatele v Kč za rok 2018

Zdroj: vlastní zpracování, 2020

Komparace celkových daňových příjmů podle rozpočtového určení daní v přepočtu na 1 obyvatele

Tabulka č. 36 – Komparace celkových daňových příjmů podle rozpočtového určení daní v přepočtu na 1 obyvatele

Příjem podle RUD Počet obyvatel Výše daně přepočtená v Kč na 1 obyvatele (Kč)

Rok 2018

Petrohrad 9 681 004,- 647 14 963,-

Jenišov 12 960 545,- 1079 12 012,-

Zdroj: vlastní zpracování, 2020

V uvedené tabulce autorka shrnula celkové daňové příjmy roku 2018 podle RUD. Komparací bylo zjištěno, že z celkových daňových příjmů, přísluší výše daně v přepočtu na 1 obyvatele v obci Petrohrad o 2 951,- Kč více než v obci Jenišov. Znamená to tedy, že podle výdajové položky rozpočtu obce Petrohrad, která je vynaložena na provoz školských zařízení

58 v odhadované výši 900 tis. Kč na kalendářní rok, obci zůstane ročně ještě téměř 1 milion korun na údržbu veřejných prostranství a ostatní výdaje na péči o obec.

Obrázek č. 18 - Celkové daňové příjmy obcí přepočtené na 1 obyvatele

16000

14000

12000

10000

8000 Petrohrad Jenišov 6000

4000

2000

0 Celkové daňové příjmy podle RUD za rok 2018 přepočtené na 1 obyvatele

Zdroj: vlastní zpracování, 2020

59

3 Výsledek

Autorka se ve své práci zabývala tématem rozpočtového určení daní, tedy nástrojem, který přerozděluje celostátně inkasované daně na jednotlivé příjemce – kraje a obce. Rozpočtové určení daní je klíč, kterým příjemci dostávají do svých rozpočtů daňové příjmy. Je to velice složitý a komplikovaný mechanismus, který ve výpočtu zohledňuje několik kritérií. Počet obyvatel, velikost katastrálního území a počet dětí mateřských škol a základních škol. Pro systém rozpočtového určení daní má velký význam počet obyvatel. Ten je pak zákonem danými koeficienty přepočítáván a podle tohoto kritéria dostávají obce největší podíl ze sdílených daní. Podle zákona č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní platí, že na každého žáka školy bez ohledu na jeho místo trvalého pobytu obdrží obec jednotně stanovenou částku z rozpočtového určení daní. Kritérium velikosti katastrálního území je také významné pro výpočet podílu z RUD. Hraje zásadní roli v přepočítacím koeficientu.

Z výše uvedeného vyplývá, protože se v obci Petrohrad nachází škola a území obce je jednoznačně určujícím faktorem, ovlivňujícím přepočítací koeficient podílu daní, má tedy obec na základě těchto kritérií vyšší daňové příjmy. Náklady na školu však patří, podle výdajové části obecního rozpočtu, mezi významné výdaje. Naproti tomu obec Jenišov školu nemá, protože se nachází v dojezdové vzdálenosti obce v nedalekých Karlových Varech. Do obecního rozpočtu tedy neplynou žádné příjmy za žáka, ale ani výdajová část rozpočtu není zatížena náklady na provoz školského zařízení. Byla by to neefektivní investice.

Autorka představila vybrané obce: Petrohrad v Ústeckém kraji a Jenišov v Karlovarském kraji. Přesto, že se obce nacházejí každá v jiném kraji, nejsou od sebe příliš vzdálené. Dále autorka uvedla základní údaje o obou obcích, o počtu obyvatel, katastrální výměru jednotlivých obcí, občanskou vybavenost, ale i podrobnější informace např. o hospodářském prostředí, o průmyslové výrobě, o podnikatelském prostředí apod. Představila jejich rozpočtové příjmy za předchozí 3 uzavřené roky a komparací zjišťovala, jakou výší se v přepočtu na 1 obyvatele podílí jednotlivé daně. Došla k takovému výsledku, že obec Petrohrad má kromě daně z nemovitých věcí ve všech výnosech daní v přepočtu na 1 obyvatele vyšší podíl než obec Jenišov. Přesto, že obec Jenišov má menší katastrální výměru, výnos z daně z nemovitých věcí je vyšší.

Koeficient pro přepočet daně z nemovitých věcí je u obou obcí 1. I tato daň je možným nástrojem na zvýšení daňových příjmů. Pokud by se tak stalo, je zde hrozba odlivu obyvatel a

60 ztráta politických bodů pro vedení obce. Zvyšování daně z nemovitých věcí je velmi citlivé téma.

Mezi daňové příjmy náleží i poplatky, které nebyly předmětem komparace. Touto položkou obce mohou také ovlivnit daňové příjmy svého rozpočtu. Pro obce, které nemají hospodářskou činnost, je položka poplatků jediným možným zvýšením příjmů. Poplatky obce stanovují obecně závaznou vyhláškou. Předmětem vyhlášky mohou být např. poplatky ze psů, poplatky za použití veřejného prostoru, za parkovné nebo místní poplatek za odpady. Poplatky za odpady ale mohou být pouze položkou, která eliminuje náklad za likvidaci odpadu, místo položky výnosové. Obec Petrohrad vybírá poplatek za odpad podle vyhlášky. Naopak obec Jenišov řeší odpadové hospodářství na základě zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech.

Obce, kde místní poplatky významně ovlivňují obecní rozpočet, jsou např. v lázeňských oblastech, v oblastech s velkou ubytovací kapacitou apod.

Autorka zkoumáním došla ke zjištění, že obce nemohou žádným způsobem ovlivnit daňové příjmy, které jsou předmětem RUD.

61

Závěr

Cílem diplomové práce byl rozbor pravidel RUD, zmapování daňových příjmů a vliv na hospodaření vybraných obcí.

Autorka úvodem práce seznámila čtenáře s historií daní, s vývojem daňové soustavy od historie do současnosti. Popsala jednotlivé daně, které jsou předmětem RUD, na základě kterého stát přerozděluje inkasované sdílené daně na jednotlivé příjemce – kraje a obce. Převádí na ně pouze tu část, která není příjmem státního rozpočtu. Proto sdílené daně.

Autorka představila dvě vybrané obce, seznámila čtenáře s jejich rozpočtovými příjmy za předchozí 3 uzavřené roky a komparací zjišťovala, jakou výší se v přepočtu na 1 obyvatele podílí jednotlivé daně. Následně popsala, jaký vliv má RUD na hospodaření obce a do jaké míry může tyto příjmy obec ovlivnit. Stanovený cíl byl tedy splněn.

Obec Petrohrad má méně obyvatel než obec Jenišov, naopak katastrální území obce Petrohrad je větší. Rozloha území má vliv na výši přerozdělovaného podílu takový, že přepočítací koeficient je tímto zásadně ovlivněn. Výše jednotlivých daní v přepočtu na 1 obyvatele je u daní z příjmů fyzických i právnických osob vyšší u obce Petrohrad. U daně z přidané hodnoty je rovněž vyšší u obce Petrohrad. Pouze u daně z nemovitých věcí je tomu naopak a výše této daně v přepočtu na jednoho obyvatele je vyšší u obce Jenišov. V celkovém úhrnu je na tom obec Petrohrad v přepočtu na jednoho obyvatele výrazně lépe.

U komparovaných obcí je třeba upozornit na skutečnost, že podíly jednotlivých daní, které jsou předmětem rozpočtového určení daní, se v obou obcích vyvíjejí kontinuálně a mají stoupající trend. Jde především o daň z přidané hodnoty a daň z příjmu právnických osob. I daň z příjmu fyzických osob placená plátci se může zařadit mezi stabilní daně rozpočtových příjmů.

Největší propad autorka zaznamenala u daně z příjmu fyzických osob placené poplatníky meziročně u všech třech komparovaných období, tj. v roce 2016, 2017 a 2018. Bylo zjištěno, že v předchozích letech, např. v roce 2014 a 2015, se výše této daně výrazně neměnila a její výše nebyla nijak významná. Tento pokles byl způsoben zásadními legislativními změnami, kterých bylo v kalendářním období 2016 hned několik.

62

Jako nejvýznamnější autorka považuje na základě svých praktických zkušeností zavedení kontrolního hlášení ve věci DPH. Tento nástroj kontroly použil zákonodárce proto, aby působil jako samokontrolní mechanismus mezi podnikatelskými subjekty.

Poměrně důležitou změnou bylo zavedení elektronické evidence tržeb, aby bylo alespoň částečně narovnané podnikatelské prostředí a zmírněna šedá ekonomika. Naplnění položky DPH ve státním rozpočtu však nebylo uskutečněno v takové míře, jak bylo plánováno, protože zdlouhavý legislativní proces neumožnil zavedení elektronické evidence tržeb v únoru 2016, ale až v prosinci 2016. To mělo také poměrně velký vliv na rozpočty obcí.

Stabilní daní v obecních rozpočtech je také daň z nemovitých věcí, která náleží podle schématu rozpočtového určení daní obcím ve výši 100 % podle alokace nemovitostí. Toto je jedna z mála daní, jejíž výši může obec ovlivnit a navýšit tak příjem rozpočtové položky. Základní sazba daně z nemovitých věcí se na základě zákonného opatření násobí koeficientem podle velikosti obce, podle počtu obyvatel. Obec má ve své pravomoci obecně závaznou vyhláškou tento pro ni stanovený koeficient zvýšit až o jednu kategorii, ale také snížit o jednu až tři kategorie. Obě komparované obce mají stanovený koeficient 1,0 a ani jedna obec nezvažuje navýšení tohoto koeficientu, protože by mohl hrozit obcím odliv obyvatel a ztráta politické stability.

63

Seznam použité literatury

Knižní zdroje

JUREČKA, Václav a kolektiv, 2010. Makroekonomie. Praha: Grada Publishing, a. s. ISBN:978-80-247-3258-9

MARKOVÁ, Hana, 2020. Daňové zákony 2020: Úplná znění k 1. 1. 2020. Praha: Grada Publishing, a. s. ISBN 978-80-371-1333-0 (print)

PAVLÁSEK, Vlastimil a HEJDUKOVÁ, Pavlína, 2011. Veřejné finance a daně v České republice. Plzeň: NAVA. ISBN: 978-80-7211-395-8

PEKOVÁ, Jitka, JETMAR, Marek a TOTH, Petr, 2019. Veřejný sektor, teorie a praxe v ČR. Praha: Wolters Kluwer ČR. ISBN 978-807598-209-4

ŠIROKÝ, Jan, 2016. Základy daňové teorie s praktickými příklady. Praha: Wolters Kluwer ČR. ISBN: 978-80-7552-315-0.

Zákony a vyhlášky

Vyhláška č. 219/2019 Sb. o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.

Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění

Internetové zdroje

Český statistický úřad, 2020. Databáze demografických údajů za obce ČR. Český statistický úřad [online]. [cit. 2020-02-02]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/databaze- demografickych-udaju-za-obce-cr

DĚDINOVÁ, Tereza, 2013. Jak se vybíraly daně v minulosti. Finance [online]. [cit. 2020-01- 10]. Dostupné z: https://www.finance.cz/zpravy/finance/377709-jak-se-vybiraly-dane-v- minulosti/

Finanční správa, 2018. Daňové příjmy rozpočtů krajů a obcí dle zákona o rozpočtovém určení daní. Finanční správa [online]. [cit. 2020-01-22]. Dostupné z: https://www.financnisprava.cz/cs/dane/kraje-a-obce/danove-prijmy-kraju-a-obci/danove- prijmy-rozpoctu-kraju-a-obci-3736

64

Finanční správa, 2020a. Rozpočtové určení daní. Finanční správa [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné z: https://www.financnisprava.cz/cs/dane/danovy-system-cr/rozpoctove-urceni-dani

Finanční správa, 2020b. Daňové příjmy krajů a obcí. Finanční správa [online]. [cit. 2020-01- 24]. Dostupné z: https://www.financnisprava.cz/cs/dane/kraje-a-obce/danove-prijmy-kraju-a- obci

HAAS KUBÁTOVÁ, Alena, 2019. Historický výlet do světa daní. Portál Pohoda [online]. [2020-01-11]. Dostupné z: https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/ze-zivota- danovych-a-ucetnich-odborniku/historicky-vylet-do-sveta-dani/

Katedra urbanismu a územního plánování, 2011. Správní území. ČVUT [online]. [cit. 2020- 01-25]. Dostupné z: http://www.uzemi.eu/pojmy/spravni-uzemi

Management Mania, 2020. Lafferova křivka. Management Mania [online]. [cit. 2020-01-20]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/lafferova-krivka

Mapy.cz, 2020a. Obec Petrohrad. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-03-03]. Dostupné z: https://mapy.cz/zakladni?x=13.4516007&y=50.1345409&z=12&source=muni&id=2003

Mapy.cz, 2020b. Obec Jenišov. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné z: https://mapy.cz/zakladni?x=12.7953534&y=50.2246481&z=13&source=muni&id=355

Ministerstvo financí České republiky, 2000. Zákon č. 243/2000 Sb. Ministerstvo financí České republiky [online]. [cit. 2020-01-20]. Dostupné z: https://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/2000/zakon-c-243-2000-sb-3446

Ministerstvo financí České republiky, 2013. Nový model sdílených daní pro obce – rok 2013. Ministerstvo financí České republiky [online]. [cit. 2020-01-15]. Dostupné z: https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/uzemni-rozpocty/prijmy-kraju-a-obci/zakladni- informace/2013/novy-model-sdilenych-dani-pro-obce-10890

Ministerstvo financí České republiky, 2016. Státní závěrečný účet za rok 2016. Ministerstvo financí České republiky [online]. [cit. 2020-03-28]. Dostupné z: https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/statni-rozpocet/plneni-statniho-rozpoctu/2016/statni- zaverecny-ucet-za-rok-2016-31478

Ministerstvo financí České republiky, 2018. Vývoj daňových příjmů obcí a krajů 2005-2017. Ministerstvo financí České republiky [online]. [cit. 2020-01-25]. Dostupné z: https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/uzemni-rozpocty/prijmy-kraju-a-obci/zakladni- informace/2018/vyvoj-danovych-prijmu-obci-a-kraju-2005-32304

65

Ministerstvo financí České republiky, 2019. Vyhláška č. 219/2019 Sb. Ministerstvo financí České republiky [online]. [cit. 2020-02-23]. Dostupné z: https://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/2019/vyhlaska-c-219-2019-sb- 36077 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2019b. Jenišov (okres Karlovy Vary). Regionální informační servis [online]. [cit. 2020-02-15]. Dostupné z: https://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/537926-jenisov Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2019a. Petrohrad (okres Louny). Regionální informační servis [online]. [cit. 2020-02-05]. Dostupné z: https://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/566560-petrohrad

Obec Jenišov, 2016a. Strategický plán rozvoje obce Jenišov. Jenišov [online]. [cit. 2020-03- 25]. Dostupné z: http://www.jenisov.cz/o-obci/ds-50/p1=52

Obec Jenišov, 2016b. Rozpočet na rok 2017. Jenišov [online]. [cit. 2020-03-15]. Dostupné z: http://www.jenisov.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=5839&id=2069&n=rozpocet%2Dna%2 Drok%2D2017

Obec Jenišov, 2017a. Rozpočet 2016 v původním formátu. Jenišov [online]. [cit. 2020-03- 15]. Dostupné z: http://www.jenisov.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=5839&id=2875&n=rozpocet%2D2016 %2Dv%2Dpuvodnim%2Dformatu

Obec Jenišov, 2017b. Rozpočet 2018. Jenišov [online]. [cit. 2020-03-15]. Dostupné z: http://www.jenisov.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=5839&id=2840&n=rozpocet%2D2018

Obec Jenišov, 2020a. OBEC JENIŠOV. Jenišov [online]. [cit. 2020-03-05]. Dostupné z: http://www.jenisov.cz/o-obci/ds-50/p1=52

Obec Petrohrad, 2020a. Obec Petrohrad. Petrohrad [online]. [cit. 2020-03-02]. Dostupné z: https://www.petrohrad-obec.cz/

Obec Petrohrad, 2020b. Historie. Petrohrad [online]. [cit. 2020-03-02]. Dostupné z: https://www.petrohrad-obec.cz/historie

Obec Petrohrad, 2020c. Rozpočty a finanční dokumenty. Obec Petrohrad [online]. [cit. 2020- 03-08]. Dostupné z: https://www.petrohrad-obec.cz/rozpocty-a-financni-dokumenty

SEAL, 2013b. Části obcí: obec Petrohrad. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné z: http://www.uir.cz/casti-obce-obec/566560/Obec-Petrohrad

66

SEAL, 2013c. Katastrální území Jenišov: podrobné informace. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2020-03-20]. Dostupné z: http://www.uir.cz/katastralni- uzemi/658391/Jenisov SEAL, 2013a. Katastrální území obce Petrohrad. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2020-03-03]. Dostupné z: http://www.uir.cz/katastralni-uzemi-obec/566560/Obec- Petrohrad SEAL, 2013d. Základní sídelní jednotky: Obec Jenišov. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2020-03-03]. Dostupné z: http://www.uir.cz/zsj-obec/537926/Obec-Jenisov

Veřejná správa online, 2020a. Jenišov. Města a obce [online]. [cit. 2020-02-08]. Dostupné z: https://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-5839.htm

Veřejná správa online, 2020b. Petrohrad. Města a obce [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné z: https://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-11969.htm

Ostatní zdroje

J. Dondová, osobní komunikace, 14. 1. 2020

67

Seznam zkratek apod. – a podobně CZSO – Oficiální stránky Českého statistického úřadu č. – číslo ČNR – Česká národní rada ČOV – Čistička odpadních vod ČR – Česká republika ČSR – Československá republika ČSÚ – Český statistický úřad DPH – daň z přidané hodnoty EU – Evropská unie FO – Fyzická osoba GFŘ – Generální finanční ředitelství ha – hektar Ing. – inženýr ISBN - Mezinárodní standardní číslo knihy JUDr. – doktor práv Kč. – Korun českých km – kilometr koef. – koeficient KÚ – Katastrální území LAU – z anglického výrazu Místní správní jednotka MF – Ministerstvo financí MFČR – Ministerstvo financí České republiky Mgr. – magistr mld. – miliarda MO – maloobchod např. – například NP – nadzemní podlaží NUTS – Nomenklatura územních statistických jednotek obyv. – obyvatel Petr. – Petrohrad Ph. D. – doktor

68 písm. – písmeno R6 – rychlostní silnice RUD – rozpočtové určení daní ŘSD – Ředitelství silnic a dálnic Sb. – Sbírky SDH – Sbor dobrovolných hasičů tj. – to je tzn. – to znamená tzv. – takzvaná/ý VO – velkoobchod www - označení pro systém prohlížení, ukládání a odkazování dokumentů nacházejících se v internetu z.s. – zájmové sdružení zam. – zaměstnanci ZDP – Zákon o daních z příjmů ZRUD – zákon o rozpočtovém určení daní ZÚJ – Základní územní jednotka

69

Seznam obrázků

Obrázek č. 1 - Lafferova křivka ...... 10 Obrázek č. 2 - Schéma rozdělení RUD v letech 2013-2015 ...... 22 Obrázek č. 3 - Schéma rozdělení rozpočtového určení daní od 1. 1. 2020...... 23 Obrázek č. 4 - Daňové příjmy obcí, krajů a počet obyvatel v ČR ...... 25 Obrázek č. 5 - Znak obce Petrohrad ...... 29 Obrázek č. 6 - Obec Petrohrad na mapě ČR ...... 29 Obrázek č. 7 - Správní území obce Petrohrad ...... 31 Obrázek č. 8 - Vývoj počtu obyvatel v obci Petrohrad v letech 2015-2019 ...... 33 Obrázek č. 9 - Znak obce Jenišov ...... 36 Obrázek č. 10 - Obec Jenišov na mapě ČR ...... 36 Obrázek č. 11 - Správní území obce Jenišov ...... 38 Obrázek č. 12 - Vývoj počtu obyvatel v letech 2015-2019 v obci Jenišov ...... 43 Obrázek č. 13 – Výše daně z fyzických osob placená plátci přepočtená na 1 obyvatele v Kč za rok 2018 ...... 49 Obrázek č. 14 – Výše daně z příjmu fyzických osob placená poplatníky přepočtená na 1 obyvatele v Kč za rok 2018 ...... 51 Obrázek č. 15 – Výše daně z fyzických osob vybíraná srážkou přepočtená na 1 obyvatele v Kč za rok 2018 ...... 53 Obrázek č. 16 – Výše daně z příjmu právnických osob přepočtená na 1 obyvatele v Kč za rok 2018 ...... 54 Obrázek č. 17 – Výše daně z nemovitých věcí přepočtená na 1 obyvatele v Kč za rok 2018 ...... 58 Obrázek č. 18 - Celkové daňové příjmy obcí přepočtené na 1 obyvatele ...... 59

70

Seznam tabulek

Tabulka č. 1 - Nárůst daňových příjmů podle RUD (v mld. Kč) ...... 24 Tabulka č. 2 - Skladba rozpočtu ...... 27 Tabulka č. 3 - Základní informace o obci Petrohrad ...... 30 Tabulka č. 4 - Katastrální území obce Petrohrad ...... 30 Tabulka č. 5 - Části obce Petrohrad ...... 31 Tabulka č. 6 - Vývoj počtu obyvatel v obci Petrohrad v letech 2015-2019 ...... 33 Tabulka č. 7 - Daňové příjmy obce Petrohrad v letech 2016-2018 ...... 34 Tabulka č. 8 - Nedaňové příjmy obce Petrohrad v letech 2016-2018 ...... 35 Tabulka č. 9 - Celkové příjmy obce Petrohrad v letech 2016-2018 ...... 35 Tabulka č. 10 - Základní informace o obci Jenišov ...... 37 Tabulka č. 11 - Katastrální území obce Jenišov ...... 37 Tabulka č. 12 - Části obce Jenišov ...... 37 Tabulka č. 13 - Daňové příjmy obce Jenišov v letech 2016-2018 ...... 41 Tabulka č. 14 - Nedaňové příjmy obce Jenišov v letech 2016-2018 ...... 42 Tabulka č. 15 - Celkové příjmy obce Jenišov v letech 2016-2018 ...... 42 Tabulka č. 16 - Vývoj počtu obyvatel v letech 2015-2019 v obci Jenišov ...... 43 Tabulka č. 17 - Komparace zemědělství ...... 45 Tabulka č. 18 - Komparace průmyslové výroby ...... 45 Tabulka č. 19 - Komparace počtu podnikatelských subjektů podle jejich typu ...... 46 Tabulka č. 20 - Komparace podnikatelských subjektů podle počtu zaměstnanců ...... 46 Tabulka č. 21 - Komparace domovního fondu obcí podle počtu domů ...... 47 Tabulka č. 22 - Komparace vybraných ukazatelů v obcích ...... 47 Tabulka č. 23 - Komparace daně z příjmu fyzických osob placená plátci – vývoj v období 2016-2018 ...... 48 Tabulka č. 24 - Komparace daně z příjmu fyzických osob placená plátci – přepočet na 1 obyvatele ...... 49 Tabulka č. 25 - Komparace daně z příjmu fyzických osob placená poplatníky – vývoj v období 2016-2018 ...... 50 Tabulka č. 26 - Komparace daně z příjmu fyzických osob placená poplatníky v přepočtu na 1 obyvatele ...... 51 Tabulka č. 27 - Komparace daně z příjmu fyzických osob vybíraná srážkou – vývoj v období 2016-2018 ...... 52

71

Tabulka č. 28 - Komparace daně z příjmu fyzických osob vybíraná srážkou – přepočet na 1 obyvatele ...... 52 Tabulka č. 29 - Komparace daně z příjmu právnických osob – vývoj v období 2016-2018 ...... 53 Tabulka č. 30 - Komparace daně z příjmu právnických osob – přepočet na 1 obyvatele54 Tabulka č. 31 - Komparace daně z přidané hodnoty – vývoj v období 2016-2018 ...... 55 Tabulka č. 32 - Komparace daně z přidané hodnoty – přepočet na 1 obyvatele ...... 55 Tabulka č. 33 – Výše daně z přidané hodnoty přepočtená na 1 obyvatele v Kč za rok 2018 ...... 56 Tabulka č. 34 - Komparace daně z nemovitých věcí – vývoj v období 2016-2018 ...... 57 Tabulka č. 35 - Komparace daně z nemovitých věcí – přepočet na 1 obyvatele ...... 57 Tabulka č. 36 – Komparace celkových daňových příjmů podle rozpočtového určení daní v přepočtu na 1 obyvatele ...... 58

72