Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch

BARIÉRY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V OKRESE Barriers of tourism development in

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Autor: RNDr. Josef Kunc, Ph.D. Linda SUDÍKOVÁ

Brno, 2011

Jméno a příjmení autora: Linda Sudíková Název diplomové práce: Bariéry rozvoje cestovního ruchu v okrese Louny Název práce v angličtině: Barriers of tourism development in Louny district Katedra: regionální ekonomie a správy Vedoucí diplomové práce: RNDr. Josef Kunc, Ph.D. Rok obhajoby: 2012

Anotace Předmětem bakalářské práce „Bariéry rozvoje cestovního ruchu v okrese Louny“ je rozbor předpokladů a moţností rozvoje cestovního ruchu v zemědělském regionu. První část je zaměřena na zhodnocení přírodního a kulturně-historického potenciálu a na kvalitu a šíři infrastruktury cestovního ruchu. Druhá část se věnuje současné strategii rozvoje cestovního ruchu i konkrétnímu projektu s vysokým rozvojovým potenciálem. Na závěr budou identifikovány vnitřní i vnější bariéry bránící úspěšnému a konkurenceschopnému rozvoji cestovního ruchu, navrţeny moţné směry rozvoje i potenciální hrozby.

Annotation The subject of this bachelor´s thesis „Barriers of tourism development in Louny district“ is the analysis of prerequisites and opportunities of tourism development in the agricultural region. The first part is focused on the evaluation of natural and cultural prerequisites and the quality and range of tourism infrastructure. The second part deals with the current strategy of tourism development and specific project with high development potential. And in the final part are identified barriers of successful and competitive tourism development, proposed possible directions of development and potential threats.

Klíčová slova cestovní ruch, bariéry rozvoje, okres Louny

Keywords tourism, barriers of tourism development, Louny district

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Bariéry rozvoje cestovního ruchu v okrese Louny vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Josef Kunc, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 4. ledna 2012

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Josefu Kuncovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat všem těm, kteří mě podporovali, povzbuzovali, chápali mé vyčerpání a dodávali mi energii i naději na této druhé a snad jiţ úspěšné cestě za vzděláním.

OBSAH

OBSAH ...... 5 ÚVOD ...... 6 1 RELEVANTNÍ LITERATURA ...... 8 2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA OKRESU LOUNY ...... 9 2.1 POLOHA ...... 9 2.2. FYZICKOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ...... 10 2.3 SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA ...... 11 3 POTENCIÁL A PŘEDPOKLADY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ...... 13 3. 1 LOKALIZAČNÍ FAKTORY A PŘEDPOKLADY ...... 13 3.1.1 Přírodní předpoklady ...... 14 3.1.2 Kulturně-historický potenciál ...... 18 4 ZÁKLADNÍ A DOPROVODNÁ INFRASTRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU ...... 23 4. 1 UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ ...... 23 4. 2 SPORTOVNĚ-REKREAČNÍ A DOPROVODNÁ INFRASTRUKTURA...... 28 4. 2. 1 Turistické trasy a naučné stezky ...... 28 4. 2. 2 Cyklotrasy ...... 31 5 PODPORA A ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V KRAJI A OKRESE ...... 32 5. 1 DESTINAČNÍ MANAGEMENT V ÚSTECKÉM KRAJI ...... 32 5. 2 CHRÁM CHMELE A PIVA ...... 34 6 MOŽNOSTI A BARIÉRY ROZVOJE ...... 37 ZÁVĚR ...... 43 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...... 44 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ ...... 47 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...... 48 SEZNAM PŘÍLOH...... 49

ÚVOD

Okres Louny – převáţně zemědělský region opředený pověstmi o Durynkovi a Neklanovi, Oldřichovi a Boţeně, s četnými stopami po raně středověkém osídlení, věhlasným středověkým benediktinským klášterem Porta Apostolorum vypáleným za husitských válek, s městy Louny a Ţatec, která se za husitských válek přidala na stranu husitů – hrál v historii českých zemí důleţitou roli. Prosperita regionu byla narušena aţ ve 20. století, kdy se z okresu postupně stala zemědělsky intenzivně vyuţívaná oblast, kterou dále negativně ovlivnila blízkost průmyslového regionu severočeské hnědouhelné pánve a špatná kvalita ţivotního prostředí.

Před rokem 1989 vyjíţděly děti z okresů dnešního Ústeckého kraje zasaţených exhalacemi v nadlimitním mnoţství aţ třikrát ročně za „čerstvým vzduchem“ do ostatních, zejména horských regionů České republiky. Po revoluci se podmínky změnily. S výrazným zlepšením kvality ţivotního prostředí byly vytvořeny předpoklady pro novodobý rozvoj cestovního ruchu v těchto regionech. V porovnání s ostatními turistickými regiony v ČR však v okrese chybí kvalitní turistická infrastruktura, předchozí zkušenosti z cestovního ruchu, strategie rozvoje a orientace na konkrétní formy cestovního ruchu i spolupráce mezi subjekty. Region jiţ několik let stojí před otázkou, zda se podpora cestovního ruchu na jeho území vyplatí a jakou by měla mít formu.

Cílem práce je pokusit se na tuto otázku odpovědět. Vyplatí se v okrese podporovat cestovní ruch nebo zde neexistují dostatečně vhodné podmínky a jednalo by se pouze o mrhání peněz z veřejných rozpočtů, evropských dotací i kapes občanů a podnikatelů? Pokud ano, o jakou formu cestovního ruchu by se mělo jednat? Je tato forma konkurenceschopná pouze v lokálním nebo také celostátním (mezinárodním) měřítku?

Tohoto cíle bude dosaţeno prostřednictvím zhodnocení přírodního potenciálu a kulturně- historických předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu. V dalším kroku bude vyhodnocena kvalita a šíře nabídky turistické infrastruktury. Současné strategii rozvoje cestovního ruchu i konkrétnímu rozvojovému projektu s tematikou chmele bude věnována další část. Na závěr budou shrnuty a vyhodnoceny stávající podmínky cestovního ruchu v okrese, identifikovány vnitřní i vnější bariéry bránící úspěšnému a konkurenceschopnému rozvoji cestovního ruchu, navrţeny moţné směry rozvoje a podpory cestovního ruchu i moţné hrozby a neúspěchy pramenící z vnitřních podmínek v destinaci i ze špatně zvolené strategie.

K metodám pouţitým v práci patří třídění a vyhodnocení informací dostupných na internetu, v publikacích, informačních materiálech a mapách, dále pak analýza, komparace a syntéza jednotlivých poznatků.

6

Okres Louny je rodištěm autorky. Řada informací je jí dlouhodobě důvěrně známa a proto nebylo třeba vţdy do detailů citovat veškeré charakteristiky okresu a výčty památek. Některé údaje byly také získány z vlastní zkušenosti či pozorováním. Ačkoliv můţe práce místy působit mírně subjektivním dojmem, osobní vklad a zkušenosti ji jistě posunou z roviny prostého konstatování.

7

1 RELEVANTNÍ LITERATURA

Potenciálem a předpoklady cestovního ruchu a jejich hodnocením se zabýval J. Vystoupil [2006] a J. Bína [2010]. Vystoupil při svém hodnocení uvaţuje zvlášť přírodní a kulturně- historický potenciál. Přírodní předpoklady vnímá jako rozhodující lokalizační faktor aktivit cestovního ruchu a definuje pro ně ukazatel potenciální rekreační plochy jako podíl celkové výměry rekreačně vyuţitelných ploch v katastru obce ku celkové rozloze obce. Podle výsledného podílu řadí obce do jedné z pěti kategorií vhodnosti přírodních podmínek pro cestovní ruch a rekreaci. Komplexněji se snaţí hodnotit potenciál cestovního ruchu Bína, který vedle přírodního potenciálu uvaţuje také kulturně-historické památky. Odděleně hodnotí potenciál atraktivit cestovního ruchu a potenciál ploch a linií ovlivňující cestovní ruch. Výsledné hodnocení za územní jednotky obcí s rozšířenou působností je součtem potenciálu atraktivit a ploch a linií.

Obecnou teorii cestovního ruchu lze nalézt v řadě domácích i zahraničních publikací. Za všechny lze uvést teoreticko-aplikační publikaci The geography of tourism and recreation: environment, place and space [HALL, PAGE, 2006], dále pak v publikacích A. Wahly [2010], J. Vystoupila a M. Šauera [2011], K. Ryglové [2009], K. Ryglové a kol. [2011] apod. Definice jednotlivých jevů a procesů v cestovním ruchu podává M. Pásková a J. Zelenka [2002].

Rozvojem venkova se zabývá Binek [2007]. V publikaci kolektivu autorů se věnuje venkovskému prostoru, jeho charakteristikám, lidským zdrojům, venkovské krajině a zemědělství, dopravní obsluţnosti, ekonomické situaci obcí i moţnostem oţivení venkova. Rozvoji venkova a místním akčním skupinám, jejichţ význam spočívá v obnově venkova včetně podpory cestovního ruchu, se věnuje také H. Svobodová [2010].

Na venkovský cestovní ruch se ve svém studijním materiálu zaměřuje Pourová [2010]. Kromě teorie a definování jednotlivých forem venkovského cestovního ruchu hodnotí přínosy rozvoje, ale také moţné problémy těchto forem pro podnikatele, obce i státní správu. Podává základní informace o moţnostech podnikání ve venkovské turistice a právních podmínkách. V části věnované marketingu vymezuje nástroje, které lze u této formy cestovního ruchu vyuţít, dále pak perspektivy a podmínky venkovské turistiky v ČR a moţnosti získání dotací.

Managementem cestovního ruchu s důrazem na destinační management se dlouhodobě zabývá A. Holešínská [2010]. V publikaci zaměřené na teorii i praxi destinačního managementu nejprve pojednává o teorii managementu cestovního ruchu, v druhé části se věnuje praxi a zde pak především postupu při zakládání (volba právní formy, organizační struktury, financování) a fungování destinační společnosti.

8

2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA OKRESU LOUNY

2.1 Poloha

Okres Louny se nachází v severozápadní části České republiky (Čechách). Je jedním ze 7 okresů Ústeckého kraje, kde je se svou rozlohou 1 118 km2 největším okresem v kraji, naopak počtem obyvatel 87 2201 se však řadí na poslední místo.

Administrativní hranice je na severozápadě aţ severovýchodě tvořena čtyřmi okresy Ústeckého kraje - Chomutovem, Mostem, Teplicemi a Litoměřicemi, na jihovýchodě a jihu okresy Středočeského kraje - Kladno a Rakovník, na jihozápadě hraničí s Plzeňským krajem (okres Plzeň – sever) a na západě s Karlovarským krajem (okres Karlovy Vary). Okres Louny se od roku 2003 člení do třech správních obvodů obce s rozšířenou působností – ORP Louny, ORP Podbořany a ORP Ţatec.

Obr. 1: Okres Louny zdroj: Praţák, 2011

1 Údaje k 31. 12. 2010. Zdroj Veřejná databáze ČSÚ: http://vdb.czso.cz/ 9

2.2. Fyzickogeografická charakteristika

Na území okresu se střetávají tři geomorfologické subprovincie, které náleţí do provincie Česká vysočina. Ze severu a západu sem zasahuje Krušnohorská soustava s celky České středohoří (charakteristické čedičové a znělcové vulkanity z třetihorní sopečné činnosti), Mostecká pánev (významná loţiska hnědého uhlí) a Doupovské hory (plochá sopečná hornatina). Z jiţní části do území zasahuje Poberounská suprovincie s celkem Dţbán (tabulová plošina tvořená křídou, opukou a sedimenty) a z východu pak subprovincie Česká tabule s celkem Dolnooharská tabule (široké mělké údolí tvořené sedimenty – jíly, písky, štěrky), jehoţ středem protéká řeka Ohře. [ROEDL, 1999]. Nadmořská výška na území okresu se převáţně pohybuje v rozmezí 200 – 400 m n. m. Nejníţe poloţený bod je u obce Koštice 162 m n. m. a nejvyšším bodem je vrchol Čertovka s 587 m n. m. u Lubence. [ČSÚ, 2011].

Dle klimatických podmínek patří území okresu mezi nejteplejší oblasti republiky. Průměrná teplota vzduchu se v oblasti pohybuje mezi 8,4 aţ 9,0 °C. [QUITT, 1975]. Průměrný roční úhrn sráţek činí 500 mm, přičemţ nejsou výjimkou ani hodnoty kolem 450 mm. Nízký úhrn sráţek je způsoben doznívajícím vlivem sráţkového stínu Krušných hor, v důsledku něhoţ oblast řadí k nejsušším místům České republiky. [ROEDL, 1999].

Centrální osu území ve směru západ-východ tvoří meandrující dolní tok řeky Ohře. Regulace této části toku prostřednictvím Nechranické nádrţe sniţuje kaţdoročně škody na majetku a polnostech způsobené vylitím řeky na minimum. Dalším významnějším tokem je řeka Chomutovka pramenící v Krušných horách a vlévající se u Postoloprt z levé strany do Ohře. Pravostrannými přítoky Ohře jsou pak Liboc a Blšanka. Největší vodní plochou v oblasti je Lenešický rybník (rozloha 111 ha) leţící severozápadně od stejnojmenné obce. [ROEDL, 1999].

Nejrozšířenějším půdním typem jsou hnědozemě. Kromě nich jsou zde podél Ohře zastoupeny také nivní půdy. Významné postavení zaujímají permské červenky vhodné pro pěstování jakostního chmele. [ČSÚ, 2011].

S ohledem na intenzivní hospodářské vyuţití území k zemědělským účelům je pro okres charakteristická nízká lesnatost pohybující se kolem 15 %. [JANDA, 2010]. Území je významné výskytem mnoha druhů ptactva, chráněných druhů obojţivelníků, plazů, savců a slanomilné vegetace. [ROEDL, 1999].

Na území okresu se nachází celkem 23 chráněných území s bohatou flórou. Ze severu sem zasahuje CHKO České středohoří. Dále zde nalezneme 2 národní přírodní památky, 3 národní přírodní rezervace, 14 přírodních památek a 3 přírodní rezervace2.

2 AOPK - Objekty ústředního seznamu: http://drusop.nature.cz/index.php

10

2.3 Socioekonomická charakteristika

Okres Louny je největším ze sedmi okresů Ústeckého kraje. Na rozloze 1 118 km2 (21 % rozlohy kraje) ţilo k 31. 12. 2010 celkem 87 220 obyvatel (10 % obyvatel kraje). Hustota zalidnění tak činí 78 obyv./ km2 a je hluboko pod průměrnou hodnotou v kraji (157 obyv./km2) i za celou ČR (134 obyv./ km2). Tyto rozdílné hodnoty jsou dány zejména intenzivním vyuţíváním půdy k zemědělské výrobě a také charakterem osídlení s převahou malých obcí venkovského typu. [ČSÚ, 2011].

Obyvatelstvo okresu ţije v 70 obcích, přičemţ sedm z nich má statut města – Blšany, , Louny, Podbořany, , , Ţatec3. Podíl obyvatel ţijících ve městech činí 63,1 % (55 029 obyvatel), coţ je výrazně méně v porovnání s krajem (asi 80 %) i ČR (asi 70 %). Na tomto místě je navíc třeba poznamenat, ţe třem nejmenším městům byl statut města vrácen na základě historických souvislostí a nesplňují tak zákonem danou hranici počtu obyvatel a částečně tak zkreslují a navyšují podíl obyvatel ve městech. [ČSÚ, 2011].

Přirozenými středisky oblasti v jinak venkovské krajině jsou tři města – Louny, Ţatec a Podbořany s přilehlými satelitními obcemi. S rostoucí vzdáleností od střediska ve většině případů klesá velikostní kategorie obce. Více neţ 80 % obcí má méně neţ 1 000 obyvatel a 13 obcí má dokonce méně neţ 200 obyvatel (viz tab. 1). Důvodem niţšího počtu obyvatel v těchto obcích je zejména velká vzdálenost od centra, nevyhovující kvalita dopravní sítě a nedostatečná dopravní obsluţnost veřejnou dopravou.

Tab. 1: Velikostní kategorie obcí v okrese Louny k 31. 12. 2010

Velikostní kategorie obcí do 199 200 - 499 500 - 999 1000 - 1999 2000 - 4999 5000 - 9999 10000 - 19999

počet 13 24 20 7 2 2 2 podíl v % 18,6 34,3 28,6 10,0 2,9 2,9 2,9 zdroj: www.czso.cz, výpočty vlastní

Obyvatelstvo okresu se vyznačuje mírně nadprůměrným zastoupením předproduktivní sloţky na úkor poproduktivní. Je to dáno zejména stabilní porodností, niţší mírou dosaţeného vzdělání a vyšší úmrtností, která je důsledkem špatného ţivotního prostředí z dob nedávno minulých (v uplynulých desetiletích). Při srovnání s celorepublikovým průměrem je pro okres typický vyšší podíl osob se základním vzděláním a naopak niţší podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Současná nepříznivá vzdělanostní struktura je výsledkem

3 Počet obyvatel k 31. 12. 2010: Blšany - 976, Kryry - 2445, Louny - 18 832, Podbořany - 6 399 , Postoloprty – 5 066, Vroutek - 1 989, Ţatec - 19 322. 11 historických souvislostí (úroveň vzdělání dosídleného obyvatelstva), charakterem hospodářství a migrací (blízkost Prahy).

Hospodářství okresu je charakteristické nadprůměrným podílem zaměstnanosti v zemědělství. Zemědělská výroba se orientuje na pěstování obilovin a olejnin (řepka, hořčice, slunečnice) a na produkci masa a vajec. Důleţité postavení zaujímá pěstování jakostního chmele, který je exportován do celého světa. [ČSÚ, 2011].

Průmysl zaměstnává třetinu ekonomicky aktivního obyvatelstva, orientuje se zejména na potravinářství, strojírenství, energetiku a stavebnictví a koncentruje se především do třech největších měst4 okresu a jejich přilehlých průmyslových zón. Na místě bývalého vojenského letiště u Ţatce vyrostla před několika lety jedna z největších průmyslových zón v ČR – zóna Triangle s rozlohou 360 ha. [PRAŢÁK, 2011]

Okres Louny patří mezi okresy se soustředěnou podporou státu5. Dlouhodobě se potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti, která k 30. 10. 2011 činila 11,3 %6 a řadila tak okres na 13. místo dle registrované míry nezaměstnanosti. [MPSV, 2011]. Nepříznivý vývoj nezaměstnanosti je dán jednak dopady hospodářské krize spojené s poklesem odbytu a propouštěním pracovníků, tak také nízkou úrovní vzdělání jednotlivých uchazečů, dosaţenou kvalifikací a skutečnými poţadavky trhu práce, v neposlední řadě také sezonním charakterem některých hospodářských aktivit.

4 Louny – LEGIOS (strojírenství), Elektroporcelán (keramický průmysl), CIE Praga (strojírenství a výroba dopravních prostředků), japonské firmy Aisan, Ishimitsu, Nachi, Fujikoki, Takada (automobilový průmysl); Ţatec - Panasonic AVC Networks Czech a Panasonic Liquid Crystal Display Czech (elektronický prům.), Solar Turbines, Gestamp; Podbořany - Logit Hlubany (textilní prům.), Conta (elektrozařízení pro domácnost) a TRW Volant 5 Pro období let 2007 – 2013 byl okres zařazen mezi hospodářsky slabé regiony. Po aktualizaci v roce 2010 v souvislosti s projevy hospodářské krize byl začleněn k regionům s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností. (Tisková zpráva MMR: http://www.mmr.cz/Pro-media/Tiskove-zpravy/2010/Seznam-regionu-se-soustredenou- podporou-statu-se-r) 6 Ke shodnému datu byla registrovaná míra nezaměstnanosti v ČR rovna 8 %. 12

3 POTENCIÁL A PŘEDPOKLADY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU

Chceme-li v určité oblasti rozvíjet konkrétní formy cestovního ruchu, potřebujeme nejprve znát a jasně definovat předpoklady cestovního ruchu v tomto území. Pásková a Zelenka [2002, 231] definují předpoklady cestovního ruchu jako „souhrn přírodních a antropogenních aspektů…, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu“. Mariot [dle PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2002] člení předpoklady pro realizaci cestovního ruchu na:

1) lokalizační předpoklady (nabídka), které se dále dělí na: a) přírodní; b) kulturně-historický potenciál; 2) selektivní předpoklady (poptávka), které se dále člení na: a) politické; b) demografické; c) administrativní; d) urbanizační; e) sociologické; f) personální; g) ekologické; 3) realizační předpoklady, které se dále člení na: a) komunikační; b) materiálně-technické.

3. 1 Lokalizační faktory a předpoklady

Mezi lokalizační předpoklady cestovního ruchu patří na jedné straně přírodní předpoklady (reliéf, struktura a přírodní atraktivity krajiny, klima, vodstvo, flóra, fauna, kvalita ovzduší), na druhé straně pak stojí kulturně-historické předpoklady (atraktivity vytvořené lidskou činností, tradice, folklór, umění). [PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2002].

13

3.1.1 Přírodní předpoklady

Základním předpokladem pro úspěšnou realizaci mnoha forem cestovního ruchu jsou vhodné přírodní podmínky, které zvyšují atraktivitu destinace i její rekreační vyuţití. Základní fyzicko-geografické charakteristiky okresu byly popsány v předchozí kapitole. Na tomto místě se je pokusíme zhodnotit ve vztahu k cestovnímu ruchu.

Nejvýznamnějším prvkem pro různorodé rekreační vyuţití území je tvar reliéfu. Jeho význam a vliv roste se zvyšující se vertikální a horizontální členitostí území, kdy se zároveň zvyšuje estetická hodnota krajiny a její celková přitaţlivost [VYSTOUPIL A KOL., 2009]. Pro většinu území okresu je typická široká níţinná oblast podél toku řeky Ohře bez větších výškových rozdílů. V severovýchodní části se zvedají osamocené kuţely Českého středohoří, k jihu se zvedá plošina Dţbán a ze západu zasahují Doupovské hory.

Obr. 2: Intenzivně zemědělsky vyuţívaná krajina s vrcholy Lounského středohoří v pozadí (pohled ze silnice č. I/7 z Prahy do Loun) Zdroj: archiv autorky

Významným krajinným prvkem a nepostradatelnou součástí vyuţití území k rekreačním účelům je vodstvo. Největší rekreační potenciál mají moře, jezera, vodní nádrţe a řeky, ten vţdy závisí na míře atraktivnosti a konkrétních moţnostech vyuţití [VYSTOUPIL A KOL., 2009]. Hlavní osu ve sledovaném území tvoří dolní tok řeky Ohře. Vzhledem k regulaci toku Nechranickou přehradou jsou rekreační moţnosti minimální. V Krušných horách pramenící a dravější řeka Chomutovka má většinu toku vedenu umělým korytem. Ostatní menší toky jsou bez rekreačního potenciálu. Největší vodní plocha Lenešický rybník je určena zejména k chovným účelům. Podobné vyuţití mají i další vodní nádrţe.

14

Poměrně zásadní vliv pro rekreační vyuţití území mají klimatické poměry. Při zkoumání těchto poměrů v konkrétním území se uplatňuje zejména působení mikroklimatických podmínek, které jsou charakterizovány např. průměrnou teplotou vzduchu, počtem letních a tropických dnů, sráţkovými poměry, výskytem inverzí, větru, mlh atd. [VYSTOUPIL A KOL., 2009]. Území okresu Louny patří k nejteplejším oblastem v republice. Průměrná roční teplota vzduchu zde dosahuje nejvyšších hodnot v ČR. Z hlediska cestovního ruchu je významný nízký úhrn sráţek, který je způsoben sráţkovým stínem Krušných hor. Níţinná poloha spolu s nedostatečným trváním a výškou sněhové pokrývky a častějším výskytem inverzí v zimním období nevytváří vhodné předpoklady pro zimní rekreaci.

Celkové přírodní předpoklady lokality dotváří flora a fauna. Z tohoto pohledu jsou pro cestovní ruch významné „rozsáhlé lesní plochy, kosodřeviny, rostlinstvo horského rázu, mokřady, rašeliniště a výskyt vzácných chráněných druhů rostlin, chráněných dřevin, lokality reliktních savců a vzácných ptáků“ [VYSTOUPIL, ŠAUER, 2011, 35]. Níţinatá krajina Poohří je intenzivně zemědělsky vyuţívána. Rozsáhlé plochy polí s ornou půdou jsou však často od sebe odděleny remízky, lesíky, baţantnicemi, břehovými liniovými porosty, stromořadím podél cest i plochami neobhospodařovaných sadů. Zajímavý a netradiční ráz dávají krajině chmelnice, jejichţ konstrukce dosahují výšky 5 metrů. Krajina je proto členěna nejen horizontálně, ale také vertikálně, poskytuje tak úkryt nejen ptákům a drobným savcům, ale také vysoké lesní zvěři, kterou zde lze velmi často spatřit. Zájemci o lov lesní zvěře a rybolov zde proto najdou pro svou zálibu vhodné podmínky. V jiţní části okresu v oblasti Dţbánu se nacházejí rozsáhlejší lesní porosty, které jsou velmi vhodné k rekreaci. Vzhledem k velké vzdálenosti a nedostatečné dopravní obsluţnosti do okolních měst je řada objektů v této oblasti postupně vyuţívána jako druhé bydlení pro víkendovou rekreaci. Turisticky atraktivní jsou také maloplošná chráněná území, která jsou velmi často domovem chráněných, ohroţených či endemitních druhů. Z tohoto pohledu jsou jistě nejatraktivnější dva nejjiţnější vrcholy Českého středohoří – Raná a Oblík.

Chráněná území

Nedílnou součástí přírodního potenciálu cestovního ruchu v České republice je síť chráněných území. Ta je tvořena dvěma typy území. Prvním z nich jsou zvláště chráněná území (ZCHÚ), která se dle velikosti člení na [VYSTOUPIL, 2006]:

velkoplošná – kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO); maloplošná – sem se řadí národní přírodní rezervace (NPR), národní přírodní památka (NPP), přírodní rezervace (PR) a přírodní památka (PP).

Dalším typem ochrany je tzv. obecná ochrana, pod kterou jsou zařazena území s ekologicky či geomorfologicky hodnotnou krajinou. Z hlediska cestovního ruchu a krátkodobé rekreace mají největší význam přírodní parky. [VYSTOUPIL, 2006].

15

Po vstupu České republiky do EU vznikla na našem území evropská soustava chráněných území Natura 2000 jako další právně závazný druh ochrany přírody. Cílem soustavy Natura je zabezpečit ochranu ohroţených, vzácných a z evropského pohledu nejcennějších či endemických druhů ţivočichů a rostlin. Soustava Natura 2000 je tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami a celkově pokrývá 14 % rozlohy ČR7.

Na ploše 7,6 % rozlohy8 okresu můţeme naleznout celkem 23 zvláště chráněných území. Z tohoto počtu se jedná o 1 chráněnou krajinnou oblast, 2 národní přírodní památky, 3 národní přírodní rezervace, 14 přírodních památek a 3 přírodní rezervace9.

Obr. 3: Zvláště chráněná území v okrese Louny Zdroj: AOPK, 2011

Nejvýznamnějším územím co do rozlohy i stupně ochrany je CHKO České středohoří s rozlohou 1 070 km2 (přímo v okrese Louny pak s rozlohou 83,39 km2), které bylo vyhlášeno k 19. 3. 1976. Předmětem ochrany vulkanického celku s rozmanitou faunou i florou je „ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí; k typickým znakům krajiny náleží zejména její

7 Natura 2000 (AOPK): http://www.nature.cz/natura2000-design3/hp.php 8 Poloviční podíl v porovnání s průměrem za celou ČR (ČR 15,8 %). 9 AOPK – Objekty ústředního seznamu: http://drusop.nature.cz/index.php

16 povrchové utváření, včetně vodních toků a ploch, klima krajiny, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského původního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídlišť, architektonické stavby a místní zástavba lidového rázu.“10 Na území CHKO České středohoří se nachází dále 6 maloplošných chráněných území (NPR Oblík, NPR Raná, NPR Kamenná slunce, PR Číčov, PP Tobiášův vrch, PP Třtěnské stráně)11.

Zejména pro svou floru jsou cenné tři národní přírodní rezervace. V roce 1989 byla na ploše 8,61 ha vyhlášena NPR Malý a Velký Štít. Předmětem ochrany je strmá aţ svislá skalnatá opuková hrana sahající do výšky aţ 15 metrů s porosty suťového lesa a s populací glaciálních reliktů medvědice lékařské a zimostrázku alpského. Severně od Loun v CHKO České středohoří se do výšky 509 m n. m. tyčí izolovaný čedičový vrch Oblík se stejnojmennou národní přírodní rezervací, která byla vyhlášena v roce 1967 na ploše 20,5 ha. Vrchol je pozoruhodný nejen svou geologickou stavbou (lineární erupce v Českém středohoří), ale zejména pro specifické mikroklimatické podmínky, které vytvářejí vhodné předpoklady pro stepní společenstva (min. 7 druhů kavylů, ovsíř stepní, hlaváček jarní apod.), pro výskyt střevlíků (více neţ 100 druhů) a ptáků (66 druhů). Druhým charakteristickým vrcholem Lounského středohoří je vrchol Raná, kde byla v roce 1953 na ploše 10,94 ha vyhlášena NPR Raná. Lokalita je cenná zejména výskytem kriticky ohroţeného ovsíře stepního, dále pak mnoha druhy kavylů včetně endemitního kavylu sličného, výskytem vzácného hmyzu (střevlíci, chrobáci, motýli) a kriticky ohroţeným syslem obecným. [JANDA, 2010].

Národní přírodní památky jsou zastoupeny lokalitami Kamenná slunce a Velký vrch. NPP Kamenná slunce byla vyhlášena v roce 1953 na ploše 0,82 ha. Jedná se o unikátní geologický jev, který je dokladem sopečné činnosti v Českém středohoří. Ve skalní stěně se dochovala tzv. kamenná slunce s charakteristickou oválnou prohlubní a paprskovitým popraskáním, která vznikla explozí magmatu, mísením a smršťováním hornin s rozdílnými teplotami. NPP Velký vrch (vyhlášeno 1989, rozloha 24,99 ha) je pozoruhodná výskytem asi 166 druhů teplomilných hub. [JANDA, 2010].

Seznam všech zbývajících zvláště chráněných území (přírodní rezervace a přírodní památky) okresu je moţné naleznout v příloze 1.

Jediným územím pod tzv. obecnou ochranou je přírodní park Dţbán s rozlohou 203,78 km2 vyhlášený v roce 1994. Na území parku se dochovaly smíšené a listnaté lesy s vysokou rekreační hodnotou a lesnatostí kolem 65 %. Cílem ochrany přírodního parku je zachování unikátní krajiny s porosty teplomilných doubrav, vzácných druhů rostlin a ţivočichů. [JANDA, 2010].

Evropská síť Natura 2000 je v okrese přítomna jak v podobě jedné ptačí oblasti – Doupovské hory, tak také 20 evropsky významnými lokalitami. Na území Doupovských hor (celková

10 AOPK – Objekty ústředního seznamu: http://drusop.nature.cz/index.php 11 AOPK – Objekty ústředního seznamu: http://drusop.nature.cz/index.php 17 rozloha 631,2 km2, v okrese 36,4 km2) jsou předmětem ochrany populace čápa černého, výra velkého, chřástala polního, datla černého a dalších. V evropsky významných lokalitách jsou chráněny lokality přástevníka kostivalového, střevíčku pantoflíčku, populace kavylů, eurosibiřské stepní doubravy, skalní trávníky, dále pak bolen dravý, losos atlanský, sysel obecný, saranče12.

V okrese najdeme dále 40 památných stromů13. Mezi nejznámější stromy v Čechách patří Oldřichův dub, u kterého se dle pověsti setkal kníţe Oldřich se selkou Boţenou, která se později stala kněţnou. Dub je vysoký přes 30 metrů. V 90. letech po dvou poţárech utrpěl váţné škody a bylo nutno provést opatření pro jeho záchranu. [INFO PANEL].

3.1.2 Kulturně-historický potenciál

Druhou nedílnou součástí lokalizačních předpokladů cestovního ruchu je kulturně-historický potenciál, který spolu s přírodními předpoklady určuje způsob funkčního vyuţití daného území pro cestovní ruch. Kulturně-historické předpoklady byly vytvořeny činností člověka v krajině, jsou lokalizovány bodově a plní sekundární (doplňkový) význam k přírodním atraktivitám. [VYSTOUPIL, ŠAUER, 2011].

Jelikoţ je kulturně-historický potenciál velmi rozsáhlý a rozmanitý, je vhodné tyto atraktivity členit dle podobných vlastností. Např. Vystoupil a Šauer [2011] nabízí následující členění:

kulturně-historické památky;

kulturní zařízení;

společenské akce.

Kulturně-historické památky

Kulturně-historické památky jsou nejvýznamnější částí kulturně-historického potenciálu. Jsou dokladem historického vývoje, významných událostí, způsobu ţivota, společenských poměrů, vědeckého poznání a v neposlední řadě také tvůrčích schopností člověka.

Architektonické památky tvoří největší a nejvýznamnější skupinu z hlediska cestovního ruchu a motivace návštěvníků. Můţeme je dělit na památky světské (historická jádra měst, historické územní celky, městská architektura, lidová architektura, technické památky, vojenské památky, sochařská, kamenická a kovová díla) a církevní (chrámy, katedrály, kláštery, kostely, kaple, synagogy apod.). [VYSTOUPIL, ŠAUER, 2011].

12 AOPK – Objekty ústředního seznamu: http://drusop.nature.cz/index.php 13 AOPK – Objekty ústředního seznamu: http://drusop.nature.cz/index.php 18

Na území okresu najdeme celkem 738 movitých kulturních památek. Tento soubor památek v sobě zahrnuje 2 národní kulturní památky (Kostel sv. Mikuláše v Lounech, Zámek Krásný Dvůr), 1 městskou památkovou rezervaci (Ţatec), 2 městské památkové zóny (Louny, Ţatec), 2 vesnické památkové zóny (Soběchleby a Stekník) a 1 krajinnou památkovou zónu (Valečsko)14.

Zachovalá a architektonicky cenná historická jádra měst jsou vyhlašována městskými památkovými rezervacemi či zónami. Město Ţatec je současně městskou památkovou rezervací i zónou, kterou tvoří souvislý celek historického jádra města se zachovalými měšťanskými domy s podloubím, barokní radnicí, barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, synagogou a městským opevněním s Kněţskou bránou a Libočanskou brankou. Městská památková zóna Louny je tvořena historickým jádrem města s kostelem sv. Mikuláše, městským opevněním s Ţateckou branou a přilehlými ulicemi v jiţní části města15.

K nejatraktivnějším turistickým cílům podle návštěvnosti patří hrady, zámky, zříceniny a tvrze. V okrese Louny je moţné navštívit Zámek Krásný dvůr, který je zároveň národní kulturní památkou. Dále si lze prohlédnout zámek Stekník, zámek Líčkov, nedávno kompletně zrekonstruovaný zámek Nový Hrad v Jimlíně a zámek . Při toulkách přírodou je moţné zavítat na zříceniny hradů Ţerotín, Pravda, Dţbán, Křečov, Petršpurk i na nespočet zbytků valů a opevnění hradisek volně rozmístěných v lesní krajině Dţbánu, která jsou dokladem osídlení regionu sahajícího hluboko do minulosti. Nejpozoruhodnější z nich jsou valy hradiště Dragúš zmiňované v Kosmově kronice a A. Jiráskem převzaté do děje pověsti o Durynkovi a Neklanovi.

Cílem návštěvy mnoha českých i moravských měst jsou architektonicky cenné objekty, které vtiskly městům jejich nezaměnitelnou podobu, která odráţí deset století vývoje architektury na našem území. Na tomto místě se zmiňme pouze o těch nejvýznamnějších. Výčet všech budov bohuţel není moţný. Při procházce po Lounech stojí za zhlédnutí gotické městské opevnění s Ţateckou branou, Daliborka (sídlo okresního archivu), Barokní špitál, Dům Sokolů z Mor (expozice muzea), Galerie Benedikta Rejta (zrekonstruovaný pivovar, moderní architektura s řadou domácích i zahraničních ocenění), Kotěrova kolonie (kolonie dělnických rodinných domků od J. Kotěry), budova městské knihovny a radnice16.

V Ţatci stojí za prohlídku celé historické jádro města s gotickými hradbami, Libočanskou brankou, Kněţskou branou a Husitskou baštou. Na náměstí lze vystoupat na 47 metrů vysokou věţ radnice a rozhlédnout se po okolí nebo se projít pod podloubím měšťanských domů. Krátkou zastávku je moţné učinit u Městského divadla (jednoho z nejstarších v ČR),

14 MonumNet – Ústřední seznam kulturních památek ČR (NPÚ): http://monumnet.npu.cz/monumnet.php 15 MonumNet – Ústřední seznam kulturních památek ČR (NPÚ): http://monumnet.npu.cz/monumnet.php 16 Louny – Turistický průvodce http://www.louny.unas.cz/ 19 budovy Regionálního muzea K. A. Polánka, hrázděného domu z 2. pol. 17. stol., či novorenesanční Kříţovy vily17.

V okrese Louny se nachází významný počet technických památek, které jsou cenné nejen svou architektonickou, ale především technickou a technologickou hodnotou. Zemědělský region je charakteristický četnými objekty pro zpracování zemědělských produktů. Jsou jimi pivovary (Ţatecký pivovar, pivovar v Postoloprtech, Dolní Ročov), sladovny (renesanční sladovna v Ţatci), cukrovary (Chlumčany), mlýny (Jiráskovy mlýny v Lounech – vodní, Donín - větrný), sýpky (Lenešice, Libčeves, Pnětluky) a sklady, balírny a sušárny chmele (soubor staveb v okolí Nerudova nám. a nám. Prokopa Velikého v Ţatci). Za zmínku stojí také inundační (záplavové) mosty v Lounech a Postoloprtech, Schillerova rozhledna v Kryrech, Ejemova chata s Frotzlovou rozhlednou v Dobroměřicích či Pivní maják v Ţatci18. Pro milovníky vojenské historie je přitaţlivý souvislý a z velké části zachovalý československý pevnostní systém objektů lehkého opevnění (lidově řopíků) z let 1935-1938 táhnoucí se z části podél toku Ohře19.

Z církevních památek je třeba zmínit gotický Chrám sv. Mikuláše v Lounech (dílo arch. B. Rejta), barokní kostely Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech a Lounech, augustiniánský klášter v Dolním Ročově (od K. I. Dientzenhofera), nedostavěný kostel kláštera klarisek v Panenském Týnci (mystické a léčivé místo) a ţidovské synagogy v Lounech a Ţatci.

K dalším atraktivitám okresu patří nejmenší chmelnička přímo na náměstí v Ţatci, kde se při kaţdoročních oslavách chmele a piva s názvem Dočesná strhává poslední štok z úrody chmele. Archeologický skanzen v Březně u Loun je ojedinělým souborem rekonstruovaných pravěkých a raně středověkých obydlí přímo v místě samotného archeologického naleziště. Megalitickou záhadou jsou Kounovské řady, řady velkých kamenů rovnoměrně rozmístěné v lesní krajině Dţbánu. Skutečný účel těchto řad není dosud znám, pravděpodobně by se mohlo jednat o pohanský kalendář, astronomickou observatoř či chrám uctívání slunce20. Léčivé účinky mají prameny Luna v Lounech a kyselka Praga ve Břvanech.

Kulturní zařízení

Nedílnou součástí kulturně-historického potenciálu jsou kulturní zařízení, která plní v cestovním ruchu nejen funkci poznávací, ale také společenskou. Můţeme je dělit do třech kategorií. První je tvořena muzei, galeriemi a památníky, druhá divadly a třetí hvězdárnami a

17 Ţatec – Thum – Infocentrum: http://cs.zatec-thum.eu/ 18 MonumNet – Ústřední seznam kulturních památek ČR (NPÚ): http://monumnet.npu.cz/monumnet.php 19 Řopíky.net / Lehké opevnění 1936 – 38: http://www.ropiky.net/ 20 Turistický průvodce: Nejzajímavější a nejkrásnější místa v Ústeckém kraji (Brána do Čech). KÚ ÚK, 2010 – 2011? 20 planetárii. [VYSTOUPIL, ŠAUER, 2011]. Některá kulturní zařízení byla uvedena jiţ v textu dříve, uveďme zde pouze stručný výčet nejzajímavějších z nich.

V Lounech můţeme navštívit Oblastní muzeum či muzeum Zkamenělý les (zkamenělé rostliny), v Ţatci Regionální muzeum K. A, Polánka, Chmelařské muzeum (vývoj chmelařství), Muzeum Homolupulů (recesistické muzeum s archeologickými exponáty historického vývoje obyvatel chmelové kultury v regionu), v Podbořanech Městské muzeum či Archeologický skanzen v Březně u Loun. K prohlídce láká i několik galerií - Galerie Benedikta Rejta (moderní umění) a Galerie XXL (současné výtvarné umění) v Lounech, Zámek Líčkov (obrazy O. Brázdy), Pamětní síň Emila Filly na zámku v Peruci21.

Na divadelní představení můţeme zavítat do Vrchlického divadla v Lounech, Městského divadla v Ţatci, Divadla J. K. Tyla v Postoloprtech či do Loutkového divadla v Lounech.

Společenské akce

Třetí a poslední sloţkou kulturně-historického potenciálu jsou společenské akce, které jsou úzce provázány s kulturními zařízeními a mají v čase proměnlivý charakter. [VYSTOUPIL, ŠAUER, 2011]. Během roku se konají prakticky ve všech obcích okresu akce všeho druhu. Výčet všech není v této práci ţádoucí. Subjektivně proto budou vybrány ty nejvýznamnější z nich lokalizované především do měst22.

V celostátním měřítku je jistě nepřitaţlivější akcí v okrese kaţdoroční slavnost chmele a piva Dočesná23 konaná obvykle na začátku září na náměstí v Ţatci, kde se na hlavním pódiu střídají hudební skupiny a návštěvníci ochutnávají piva uvařená ze ţateckého chmele. Nedílnou součástí jsou dále chmelové a pivní soutěţe (ruční česání chmele, tanec s korbelem na hlavě), burza pivních tácků, vytvoření nejdelšího hada z pivních kelímků, expozice Muzea Homulupulů a aktivity Chrámu chmele a piva.

Dočesné v květnu předchází Chmelfest24, který je oslavou probuzení chmele ze zimního spánku. Heslem festivalu je „Jaro-pivo-láska“. Ulicemi města projde průvod s alegorickými chmelovozy, pivovozy, historickými traktory, proběhne soutěţ Lojzy Lupulína v chmelařsko- pivních disciplínách, narazí se sud a posvětí se chmelnice. To vše za doprovodu hudby nejrůznějších ţánrů a farmářských trhů.

Fanoušci letních hudebních festivalů mohou zavítat na Open Air Rock for Church(ill) ve Vroutku či Open Air festival na letišti v Panenském Týnci.

21 Brána do Čech: http://www.branadocech.cz/ 22 Následující odstavce vznikly zejména na základě informací z přehledů kulturních akcí: http://infocentrum.mulouny.cz/, http://www.mesto-zatec.cz/, http://www.podborany.net, http://www.kzmp.cz/, http://www.docesna.cz/ 23 V roce 2011 se uskutečnil jiţ 54. ročník. 24 V roce 2011 se uskutečnil 11. ročník. 21

V roce 2012 se uskuteční jiţ 10. ročník postoloprtských historických slavností s názvem Porta Apostolorum. Jedná se o oslavu několikasetleté historie města s dobovými kostýmy, šermíři, tanečnicemi, kejklíři a lze ji ho určité míry přirovnat k hradním slavnostem.

Na lounském výstavišti se během roku koná několik výstav, které přitahují pozornost návštěvníků ze širokého okolí. V dubnu to je Dům a zahrada (úprava a zařízení interiérů a exteriérů obydlí, potřeby pro zahrádkáře), v červnu Autosalon Louny (automobily, motocykly a autopotřeby) a Rodina a volný čas, v srpnu Dům25 (všeobecná stavební výstava) a v září pak Člověk v přírodě (drobné zvířectvo, chovatelské potřeby) a Potravinářský a nápojový salon.

Prázdninový čas si lze zpříjemnit na akcích Ţateckého kulturního léta, Letního lounského vábení či Ahoj léto v Postoloprtech. Do programu kulturních akcí v jednotlivých obcích se v posledních letech postupně vrací obnovené tradice pohanských či křesťanských tradic – masopustní průvody, pálení čarodějnic (včetně průvodů), mikulášské nadílky, rozsvěcení vánočních stromečků. Novodobou tradici si postupně začínají získávat farmářské trhy konané v Lounech a Ţatci. Vybrané památky se také zapojují do celostátních či evropských akcí – Muzejní noc, Noc kostelů, Dny evropského dědictví.

Sportovních akcí je moţno navštívit nepřeberné mnoţství a záleţí jen na osobním výběru a zájmovém sportu. Pravidelné turistické pochody za poznáním okolní krajiny pořádá např. Klub českých turistů. Mnohaletou tradici mají březnové pochody Předjaří v Poohří a 166 000 stop krajem Lučanů. V květnu se na patnáctikilometrové trase z Počerad do Loun koná silniční běh a závod vozíčkářů Memoriál Karla Raise, kde vedle sebe mohou závodit zdraví i hendikepovaní sportovci. Recesisticky laděné jedince jistě přiláká ţatecká Neckyáda – plavba netradiční plavidel po řece Ohři. Vhodné podmínky pro bezmotorové létání (paragliding, rogala) nabízí vrch Raná.

25 Správný název je vţdy odvozen od kalendářního roku, tedy Dům 2011, Dům 2012 apod. 22

4 ZÁKLADNÍ A DOPROVODNÁ INFRASTRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU

Nedílnou součástí hodnocení předpokladů cestovního ruchu jsou vedle lokalizačních faktorů také faktory a předpoklady realizační, které svou přítomností umoţňují uskutečnit cestovní ruch a rekreaci. Podle Páskové [2002] se jedná o předpoklady cestovního ruchu, které v sobě zahrnují komunikační předpoklady (textura a struktura komunikační sítě, dostupnost území) a infrastrukturu cestovního ruchu (ubytovací zařízení, stravovací zařízení, kulturní zařízení, zábavní zařízení, sportovní zařízení, dopravní zařízení, další zařízení infrastruktury CR).

Infrastrukturou cestovního ruchu je myšlen „souhrn organizačně-technických předpokladů pro uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu v dané destinaci (doprava, komunikace, zásobování elektřinou, pitvou vodou, kanalizace, maloobchodní síť, banky, směnárny, kulturní zařízení, zábavní zařízení, sportovní zařízení atd.).“ [PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2002, 120]. Kvalita infrastruktury má dopad na celkový proţitek návštěvníka a uspokojení jeho poptávky po sluţbách v místě pobytu. Infrastrukturu cestovního ruchu lze rozdělit na základní (doprava, ubytovací a stravovací sluţby) a doprovodnou. [PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2002]

Vystoupil a kol. [2009] člení realizační faktory na základní a doprovodnou infrastrukturu cestovního ruchu (kam řadí ubytovací zařízení a objekty individuální rekreace) a na sportovně-rekreační a dopravní infrastrukturu (sem náleţí dopravní infrastruktura, sjezdové lyţování a sjezdovky, zimní sporty – běţky, turistické trasy, naučné stezky a cyklotrasy). Lze konstatovat, ţe právě k hodnocení infrastruktury dle tohoto členění směřuje většina výzkumů a analýz.

4. 1 Ubytovací zařízení

Turistický význam regionu se přímo odráţí v počtu a struktuře ubytovacích zařízení. Platí zde přímá úměrnost; s vyšší turistickou atraktivitou roste také počet ubytovacích zařízení a lůţek v nich. Struktura kategorií ubytovacích zařízení zase odráţí konkrétní formy cestovního ruchu realizované v regionu26. K hodnocení významu a rozmístění ubytovacích kapacit v daném území se pouţívají srovnávací ukazatele, kterými jsou zejména počty ubytovacích zařízení, lůţková kapacita a jejich skladba dle typu ubytování, prostorové rozmístění, počet hostů, počet přenocování, průměrná doba přenocování či čisté vyuţití lůţek. [VYSTOUPIL A KOL., 2009].

26 Např. kongresový cestovní ruch vyţaduje nejvyšší kategorie ubytování – 4 a 5hvězdičkové hotely, naopak rekreace u vody, cyklistika či pěší turistika preferuje levnější formy ubytování – penziony, ubytovny, chaty, kempy. 23

Statistiku ubytovacích zařízení v České republice zjišťuje kaţdoročně ke konci roku Český statistický úřad. Na jeho stránkách se nachází Databáze hromadných ubytovacích zařízení ČR. V databázi najdeme objekty, které splňují definici hromadného ubytovacího zařízení (HUZ)27. Objekty a jejich ubytovací kapacity nesplňující tuto definici nejsou statisticky zjišťovány. Od ubytovacích zařízení zařazených do databáze HUZ jsou získávány všechny výše uvedené statistické ukazatele a ty dále poskytovány za území celé ČR, za kraje, okresy, ORP, obce atd. Z důvodu ochrany individuálních údajů jsou konkrétní číselné údaje za administrativní jednotku zveřejněny aţ od čtyř a více provozoven. [ČSÚ, 2011].

K 31. 12. 2010 bylo v okrese Louny statistickým úřadem zjištěno 13 objektů hromadných ubytovacích zařízení, která disponovala v 281 pokojích celkem 920 lůţky. Objekty HUZ byly umístěny v následujících obcích: 4 objekty v Ţatci, v Lounech a Krásném Dvoře po dvou objektech a v Lubenci, Panenském Týnci, Peruci, Podbořanech a Slavětíně po jednom objektu.

Tab. 2: Vývoj počtu zařízení, pokojů a lůţek v HUZ v okrese Louny v letech 2000 - 2010

Místa pro stany Stav k 31.12. Počet zařízení Pokoje Lůžka a karavany 2000 18 440 1 354 75 2001 19 436 1 377 10 2002 20 474 1 502 10 2003 20 422 1 406 10 2004 19 418 1 412 10 2005 19 423 1 418 12 2006 17 378 1 243 22 2007 15 340 1 146 25 2008 17 396 1 284 22 2009 17 396 1 300 20 2010 13 281 920 20 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, 2011

Dle kategorie ubytování se z celkového počtu 13 hromadných ubytovacích zařízení jednalo o 1 čtyřhvězdičkový hotel, 2 tříhvězdičkové hotely, 3 penziony, 1 kemp, 1 chatovou osadu, 2 turistické ubytovny a 3 objekty spadající do kategorie ostatní HUZ. S počtem 920 lůţky se okres Louny řadil na konci roku 2010 na třetí nejhorší místo mezi okresy ČR dle kapacity hromadných zařízení zjišťované Českým statistickým úřadem. Hůře na tom byl jiţ pouze

27 Jedná se o zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůţky slouţící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, sluţební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod. [ČSÚ, 2011]. 24

okres Kolín a Plzeň-jih28. Vývoj počtu zařízení, počtu pokojů a lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních v okrese Louny v letech 2000 – 2010 lze sledovat v tabulce č. 2.

Data o počtu ubytovacích zařízení a lůţkové kapacitě poskytována Českým statistickým úřadem mají svá omezení a zdaleka neposkytují kompletní a ucelený obraz o skutečné šíři nabídky ubytování v turistickém regionu. Z tohoto důvodu byla na základě informací dostupných na internetu vypracována vlastní statistika o počtu zařízení a počtu lůţek v okrese (viz tab. 3).

Tab. 3: Počet zařízení a počet lůţek dle kategorií ubytování v obcích okresu Louny v r. 2011

Počet lůžek Počet Obec Kemp, zařízení Hotel Hotel Hotel Celkem Penzion Ubytovna rekreační **** *** ** zařízení Blšany 1 33 . 33 . . . . Krásný Dvůr 3 64 . . . 6 26 32 Kryry 1 11 . . . 11 . . Louny 21 548 28 183 . 279 58 . 2 274 . . . 4 . 270 Očihov 1 16 . . . 16 . . Panenský 1 152 . . . . . 152 Týnec Peruc 2 106 . 27 . . . 79 Pnětluky 1 96 . . . . . 96 Podbořany 3 133 . . 100 33 . . Postoloprty 3 268 . 30 . 30 208 . Slavětín 1 20 . . . 20 . . Staňkovice 1 10 . . . . 10 . Žatec 17 398 54 131 . 160 53 . Celkem 58 2 129 82 404 100 559 355 629 Zdroj: Louny MIS, Město Ţatce, Město Podbořany, Google.cz, webové stránky ubytovacích zařízení, vlastní zpracování

Data pro tab. 3 byla získána primárně ze seznamů ubytovacích kapacit na webových stránkách TIC Louny, MÚ Ţatec, MÚ Podbořany, dále prostřednictvím dotazů ve vyhledávači Google.cz. Prakticky ke všem zařízením byl na internetu dostupný údaj o počtu lůţek. Pokud nebyl uveden přímo, bylo moţné kapacitu lůţek spočítat na základě počtu pokojů a počtu lůţek v nich. Lze tedy konstatovat, ţe získaná ubytovací kapacita v okrese vykazuje minimální odchylku od reality. Je však pravděpodobné, ţe celkový počet lůţek můţe být

28 Veřejná databáze ČSÚ: http://vdb.czso.cz/ 25 mírně vyšší (nebyla nalezena všechna ubytovací zařízení) nebo také niţší neţ zjištěná (počty lůţek byly nadhodnoceny, zdroje informací byly nepřesné). Ubytovací zařízení a počet jejich lůţek byl rozdělen do kategorií pouze na základě samotného názvu objektu či dle poskytovaných sluţeb. Se seznamem nalezených podniků se lze seznámit v příl. 2.

Jediným problémem bylo stanovení lůţkové kapacity u dvou rekreačních zařízení určených pro primárně pro dětské tábory. Srubový tábor v Pnětlukách měl uveden pouze počet objektů. Vzhledem ke znalosti místních poměrů byl učiněn odhad počtu lůţek s odchylkou max. 10 lůţek. Pro tábor v Ţerotíně (Panenský Týnec) nebyly nalezeny ţádné bliţší informace. Podle leteckých snímků se v rekreačním zařízení nachází 38 pravděpodobně čtyřlůţkových chatiček.

Z výsledků vlastního šetření vyplývá, ţe se v okrese nachází 58 ubytovacích zařízení (téměř čtyřiapůlkrát více neţ dle údajů ČSÚ) s celkem 2 129 lůţky (dvakrát více neţ dle údajů ČSÚ). Tyto podnikatelské subjekty jsou lokalizovány do 14 obcí okresu, zatímco ČSÚ je sleduje pouze v 8 obcích okresu. Nejvíce ubytovacích zařízení se nachází v Lounech (21) a v Ţatci (17). Tomu odpovídá i nejvyšší počet lůţek v Lounech (548) a Ţatci (398). V obou těchto městech se také nachází po jednom hotelu nejvyšší (4hvězdičkové) kategorie.

Z celkové ubytovací kapacity okresu se 19 % lůţek nachází v tříhvězdičkových hotelech, 26 % v penzionech, 30 % v rekreačních zařízeních a 17 % v turistických ubytovnách. Hotely a penziony jsou v provozu celoročně. Kvalita ubytování v nich je alespoň dle propagačních fotografií na webových stránkách provozovatelů obvykle na velmi dobré úrovni. Problémem jejich návštěvnosti však můţe být často poměrně vysoká cena. Ta ve dvou největších městech (Louny a Ţatec) jen málokdy klesá pod 500 Kč za lůţko. Potenciální hosté tak mají obvykle na výběr mezi kvalitním ubytováním s vyšší cenou a nízkou cenou s niţším standardem, který nemusí vţdy vyhovovat kaţdému (např. rodinám s dětmi). Často přemrštěné ceny v turisticky méně atraktivním regionu mohou být rozhodující při volbě místa pobytu návštěvníka, který upřednostní destinaci s podobnou cenou ubytování ale s širší nabídkou turistických atraktivit a sluţeb.

Poměrně velký počet lůţek v turistických ubytovnách můţe být zavádějící. Většina této kapacity je soustředěna v jednom objektu panelového typu, kde se nachází více neţ sto samostatných bytových jednotek (1+2 a 1+3) a je vhodná k dlouhodobějšímu pobytu pracovníků (vč. sezónních) v okolních průmyslových firmách a zónách. Patřila by sem patrně i Oharka v Lounech se 150 lůţky. Ta je však provozovatelem označena jako penzion.

Rekreační zařízení jsou charakteristická ubytováním v samostatných dřevěných chatkách. Jsou v provozu pouze v letní sezóně a slouţí téměř výhradně pro letní dětskou rekreaci. Jedinečným ubytovacím zařízením v okresním měřítku je Agropenzion Hájenka ve Slavětíně, který je součástí rodinné farmy (chov mnoha druhů zvířat, např. afričtí pštrosi) oceněné v roce 2004 Farmou roku. Právě tato agrofarma s penzionem a agroturistika by mohly být vzorem

26 pro jiné subjekty a dalším moţným směrem rozvoje cestovního ruchu v okrese. Vhodné podmínky pro tuto formu cestovního ruchu má celá oblast Dţbánu.

Vývoj návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních zjišťované dle metodiky ČSÚ je uvedena v tab. 4. Je z ní jasně patrný výrazný pokles hostů v posledních 11 letech z více neţ 24 tisíc na méně neţ 10 tisíc v roce 2010. Co přesně je důsledkem tohoto výrazného poklesu lze jen spekulovat. Na vině můţe být např. nedostatečný marketing a propagace regionu. Návštěvník v oblasti stráví obvykle v průměru asi 3 dny. Ačkoliv má délka přenocování krátkodobý charakter, plně odpovídá aktuální turistické nabídce a moţnostem v regionu. Snahou by mělo být počet přenocování a pobyt hosta prodluţovat. K tomu je však třeba nejprve vytvořit dostatečně atraktivní produkt, který však zatím chybí. Dle hodnoty pro čisté vyuţití lůţek se musí řada ubytovacích zařízení nacházet na hranici přeţití. Své ztráty z nízké obsazenosti pravděpodobně kompenzují právě jiţ dříve zmiňovanou vyšší cenou.

Tab. 4: Návštěvnost v HUZ v okrese Louny v letech 2000 - 2010

Z toho Z toho Průměrný Počet Počet Průměrná Čisté Využití počet příjezdů přenoco- doba využití pokojů přenoco- hostů vání pobytu lůžek (%) (%) rezidenti rezidenti vání

2000 24 667 12 949 143 593 77 596 5,8 6,8 54,0 58,6 2001 29 275 21 877 114 338 78 380 3,9 4,9 32,7 39,5 2002 21 661 14 520 70 249 46 497 3,2 4,2 28,2 35,8 2003 21 401 14 764 74 684 49 819 3,5 4,5 31,0 35,7 2004 21 698 14 681 79 193 51 480 3,6 4,6 30,5 34,5 2005 18 723 12 696 73 643 50 885 3,9 4,9 31,3 35,9 2006 15 029 11 045 50 027 39 761 3,3 4,3 14,8 19,3 2007 12 993 8 530 44 022 32 005 3,4 4,4 15,4 21,7 2008 13 818 9 973 47 525 37 290 3,4 4,4 18,9 27,4 2009 10 327 7 373 28 784 22 488 2,8 3,8 12,3 16,6 2010 9 852 7 481 28 126 22 739 2,9 3,9 17,5 23,4 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, 2011

Téměř v kaţdé obci okresu se nachází alespoň jedno stravovací zařízení. V malých obcích jsou to obvykle pohostinství. Větší obce a města nabízejí širší nabídku a kvalitu stravování. Stále častěji se do popředí vedle české kuchyně dostávají také speciality evropské a exotické kuchyně, které tvoří nepostradatelnou součást stále rozmanitější nabídky cestovního ruchu.

27

4. 2 Sportovně-rekreační a doprovodná infrastruktura

Doprava plní v rámci cestovního ruchu nezastupitelné místo. Představuje klíčový faktor, který umoţňuje pohyb v prostoru a bez kterého by nebyla existence cestovního ruchu prakticky téměř vůbec moţná. Specifickým typem dopravy usnadňující pohyb návštěvníků cestovního ruchu přímo v destinaci je sportovně-rekreační infrastruktura. Tu lze členit na infrastrukturu: zimních sportů (sjezdové a běţecké lyţování), pěší turistiky (značené turistické trasy, naučné stezky), cykloturistiky (značené cyklotrasy a cyklostezky) a ostatní (lanovky, skibusy, hippostezky apod.). [VYSTOUPIL, ŠAUER, 2011]. Okres Louny nemá vhodné přírodní předpoklady pro zimní rekreaci. V dalším textu se proto budeme věnovat pouze infrastruktuře pro potřeby pěší turistiky a cykloturistiky.

4. 2. 1 Turistické trasy a naučné stezky

Region je z hlediska pěší turistiky atraktivní a je protkán sítí značených turistických tras a naučných stezek. Turistické trasy propojují mezi sebou největší turistické atraktivity oblasti. Naučné stezky naopak seznamují s paleontologií, geologií, faunou a flórou konkrétního území. Všechny turistické trasy lze nalézt na turistických mapách Klubu českých turistů nebo na serveru www.mapy.cz.

Značené turistické trasy

V území jsou turistické trasy značeny čtyřmi barvami. Seznam tras, jejich číslo, délku, výchozí a cílovou zastávku lze sledovat níţe29.

Žluté trasy

č. 6935 Markvarec – Výrov rozc. – U Petra a Pavla 7,5 km č. 6940 Březno u Postoloprt – Louny 7,5 km č. 6940 Louny náměstí – Blšanský chlum – Brloh 8 km č. 6943 Kounov ţst. - Kounovské kam. řady – Pod Dţbánem 6,5 km č. 7019 Chrastín – Pátek n./Ohří 5km č. 7030 Divice – – Dolní Ročov 9,5 km č. 7031 U kapličky – Tis v Lukách 1 km č. 7032 Mlýnecký les – Vochlice rozhl. – Lubenec OÚ

Červené trasy

č. 0323 Louny – Peruc 18,5 km č. 0325 Líčkov – Domoušice 16 km

29 Louny MIS (Městské informační středisko) http://infocentrum.mulouny.cz/ 28

č. 0324 Louny – – Třeboc 33 km

Modré trasy

č. 1610 Louny – Milá 12,5 km č. 1612 Louny – Konětopy 15 km č. 1683 Ţatec – Vikletice 20,5 km č. 1685 Nepomyšl – Kryry 17 km č. 1630 Holedeček – Konětopy 26 km

Zelené trasy

č. 3907 Louny – Oblík – Mnichov 10,5 km č. 3941 Výrov – Dolní Ročov 13,5 km č. 3990 Lubenec – Kračín 8 km č. 3941 Dolní Ročov – Ţerotín 16,5 km č. 3988 Krásný Dvůr – 33,5 km

Mezi značené vycházkové okruhy můţeme zařadit trasu č. 9309 Na Červeném vrchu 2 km (Dobroměřice, parkoviště – rozhledna na Červeném Vrchu – Dobroměřický rybník – zpět parkoviště), č. 9324 Louny – Luţerady – Louny 5,5 km, č. 9315 Lubenec – Leţky – Lubenec 9 km a v zámeckém parku Krásný Dvůr pak červený (č. 9307, 5 km), modrý (č. 9323, 3,5 km) a ţlutý okruh (č. 9361, 2,5 km)30.

Naučné stezky

Níţe uvedený text informující o naučných stezkách v oblasti byl zpracován podle Průvodce chráněnou krajinou Lounska. [JANDA, 2011].

NS Louny - Zeměchy Délka: 3,12 km Počet zastávek: 5 (vodovod, podnebí, České středohoří, ráz krajiny, pedologie a těţba opuky) Popis: NS vede krajinou Dolního Poohří (silně poznamenána vlivem člověka, kulturní step) a seznamuje s typickými rostlinami krajiny i s ţivočichy adaptovanými na stepní podmínky. Poslední zastávka NS se nachází na území starého opukového lomu (v minulosti těţba kvalitního stavebního kamene).

30 Louny MIS (Městské informační středisko) http://infocentrum.mulouny.cz/

29

NS Smolnický potok Délka: 2,5 km Počet zastávek: 4 (V Bosně, U Viaduktu, U lesa, Brloh + Cítoliby – historie, Cítoliby – památky) Popis: Smolnický potok, významný krajinný prvek s břehovými porosty, je přítokem Ohře a jeho odtokovou oblastí je Dţbán. Na trase lze navštívit Blšanský chlum – evropsky významnou lokalitu s výskytem přástevníka kostivalového. Na NS navazují dvě zastávky v obci Cítoliby seznamující se zdejší historií a památkami.

NS Údolí Hasiny u Lipence Délka: 1,5 km Počet zastávek: 10 (Údolí Hasiny u Lipence, Geologická stavba údolí, Pravěká květena, Stepní ţivočichové, Pravěká zvířena, Stepní květena, Geologický vývoj oblasti, Luţní fauna a flora, Vliv člověka na přírodu, Ventaroly) Popis: NS se věnuje geologické stavbě a paleontologickým zajímavostem (lze spatřit pozůstatky rostlin a ţivočichů z druhohor – z období svrchní křídy) a současné flóře a fauně vyskytující se v lokalitě. Od r. 2002 území vyhlášeno jako přírodní památka.

NS Kamenné řady u Kounova Délka: 4,3 km Počet zastávek: 11 (NS Kamenné řady u Kounova, Společenstvo prosvětleného lesního stanoviště, Geologické, mineralogické a paleontologické zajímavosti naučné stezky, Významné dřeviny lesních společenstev. Zemědělství na Rovině, Společenstvo lesního okraje a mýtin, Kamenné řady u Kounova, Původ a účel řad, Největší kameny na Rovině, Společenstvo suťového lesa, Hradiště, Společenstvo listnatého lesa. Význam lesa) Popis: NS se zaměřuje na geologicko-paleontologickou kuriozitu – tzv. kamenné řady, jejichţ skutečné stáří, význam a původ zůstávají i nadále záhadou, dále na geologické, paleontologické a mineralogické zajímavosti lokality a na výskyt rostlin a ţivočichů v tomto území. Na rozloze asi 11 ha se nachází 14 neúplných rovnoběţných kamenných řad (délka 200 – 300 m), které jsou tvořeny z cca 2 500 ks neopracovaných křemencových kamenů (průměr 0,2 m aţ 1 m) a orientovány ve směru sever – jih.

NS Stezka Ohře Počet zastávek: 3 (řeka Ohře; povodně, řopík; ptactvo u řeky) Popis: Krátká procházka podél Ohře od Jiráskových mlýnů k Loutkovému divadlu. Tři informační panely seznamují s řekou Ohří, stavbách na stezce, faunou a flórou.

30

4. 2. 2 Cyklotrasy

Cyklotrasy v okrese jsou vedeny po zpevněných i nezpevněných površích silnic III. třídy, místních a účelových komunikacích. Jejich obtíţnost je lehká aţ střední, výškové rozdíly je nutné překonávat pouze na trasách v jiţní části území. Níţe je uveden seznam cyklotras v regionu31.

č. 202 Louny – Peruc, 23 km

průběh trasy: Louny – Černčice – Slavětín – Stradonice – Peruc č. 3034 Postoloprty – Chomutov, 28 km

průběh trasy: Postoloprty – Rvenice – Blaţim – Velemyšleves – Chomutov č. 3035 Úlovice – Peruc, 26 km

průběh trasy: Úlovice – Brodec – Smolnice – Panenský Týnec – Peruc č. 304 Ročov – Louny, 18 km

průběh trasy: Ročov – Zbrašín – Jimlín – Louny č. 353 Louny – Postoloprty, 9 km

průběh trasy: Louny – Březno – Postoloprty Chmelovelo32 33

průběh trasy: Ţatec – Libočany – Vičice – Vikletice (Nechranická přehrada)

V budoucnu by okresem Louny měla procházet jedna ze čtyř hlavních páteřních cyklostezek Ústeckého kraje – cyklostezka Ohře s nadregionálním významem. Délka uvaţované cyklostezky v Ústeckém kraji bude činit 135 km a povede po trase Litoměřice – Terezín – Libochovice – Louny – Ţatec – Kadaň – Klášterec n. O. – Perštejn, kde se napojí na cyklostezku Karlovarského kraje. Ponese označení č. 6 (nyní 204). V současné době jiţ některé úseky existují v podobě cyklotras po stávajících dopravních komunikacích. Cílem je vytvořit bezpečnou a samostatnou cyklostezku jen pro cyklisty (případně pěší a inline bruslaře). Nyní probíhá odkup pozemků. V celé své délce by měla být cyklostezka realizována v roce 201334.

31 Cyklotrasy.cz: http://cyklotrasy.cz/ 32 Chmelovelo jsou cyklostezky v chmelařském regionu Ţatecko, Rakovnicko, Lounsko, Podbořansko a Postoloprtsko po vzoru moravských vinařských stezek. Stezky mají vlastní značení (logo chmelnice přetnuté nápisem Chmelovelo). Chmelovelo je vizí společné propagace chmelařských měst a obcí v gesci společnosti Chrám chmele a piva. Zdroj: Chrám chmele a piva: http://www.chrampiva.cz 33 Trasa dle Mapy.cz: . 34 Krajský úřad Ústeckého kraje: http://www.kr-ustecky.cz/ 31

5 PODPORA A ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V KRAJI A OKRESE

Přírodní předpoklady, atraktivní kulturní památky a kvalitní infrastruktura jsou pouze základními stavebními kameny, bez kterých by se rozvoj cestovního ruchu nemohl prakticky vůbec realizovat. Neoddělitelnou součást úspěšného řízení celé destinace tvoří jednotlivé subjekty cestovního ruchu a spolupráce mezi nimi. Jejich společná snaha vedoucí k jednotnému a jasně definovanému cíli dotváří celkové vnitřní prostředí a vnější obraz destinace.

V turistické destinaci můţeme rozlišit čtyři skupiny aktérů (subjektů) cestovního ruchu. Jedná se o veřejný sektor, soukromý sektor, dobrovolný sektor a místní obyvatelstvo. Nejdůleţitější roli hraje veřejný sektor, který je nejčastějším iniciátorem rozvojových aktivit v cestovním ruchu. Jeho činnost spočívá v plánování, rozhodování a kontrole, údrţbě a budování turistické infrastruktury a vytváření vhodných podmínek pro cestovní ruch. Soukromé subjekty poskytují komerční sluţby v oblasti základní turistické infrastruktury. Dobrovolný sektor je představován zájmovými sdruţeními a asociacemi, jejichţ podstatou je hájit zájmy svých členů. Význam místního obyvatelstva spočívá zejména v kaţdodenním kontaktu s návštěvníky destinace. Bez pozitivně laděné a vzájemně přínosné interakce nelze úspěšně rozvíjet cestovní ruch. [VYSTOUPIL, 2007].

Jednotliví aktéři cestovního ruchu by na cestě ke společnému cíli měli vyuţívat principu kooperace a koordinace (princip 2K), resp. také komunikaci (princip 3K). [VYSTOUPIL, 2007]. Tato forma řízení se nazývá destinační management a je definována jako „soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci“. [PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2002].

5. 1 Destinační management v Ústeckém kraji

Ústecký kraj byl velmi dlouho dobu vnímán jako turisticky velmi málo atraktivní, coţ se projevovalo v jeho relativně nízké návštěvnosti. Svou roli zde hrálo negativní vnímání regionu jako silně industriálně zasaţené oblasti se špatným ţivotním prostředím, které přetrvává od dob komunismu do současnosti v hlavách mnoha obyvatel ČR. Ačkoliv jiţ dávno tento obraz neplatí, dlouhodobě se ho nedařilo změnit. Po deseti letech úspěšného fungování Destinační společnosti České Švýcarsko se kraj rozhodl vyuţít dosavadní získané zkušenosti k rozvoji cestovního ruchu v dalších částech kraje a zvrátit tak současný stav v této oblasti. Odstartoval tak nový a pro většinu území regionu v podstatě revoluční způsob podpory a rozvoje cestovního ruchu, jehoţ iniciátorem byl radní Ústeckého kraje pro oblast regionálního rozvoje a cestovního ruchu Radek Vonka.

32

Brána do Čech

Brána do Čech je od roku 2011 novým projektem propagační a mediální kampaně Ústeckého kraje, jejímţ cílem je změnit negativní vnímání kraje českou veřejností. Pod novým logem „Brány do Čech“ postupně vzniká soubor propagačních materiálů s jednotnou a moderní grafikou a současně funguje nový informační turistický portál, na němţ se budou prezentovat čtyři nově vymezené turistické regiony kraje35 - České Švýcarsko, České středohoří, Krušné hory a Dolní Poohří. Společnou snahou a cílem je, aby v kaţdém turistickém regionu existovala destinační společnost, která se bude starat o rozvoj cestovního ruchu v destinačním území36. Za rok existence Brány do Čech jiţ tato turistická značka získala řadu ocenění na domácích veletrzích: 1. místa v kategoriích Nejlepší turistický portál (REGIONTOUR), soubor turistických map (Tourmap), Mapy (ITEP) a Info materiály (ITEP) a ocenění za mimořádný projekt v cestovním ruchu od odborného časopisu COT business37. V roce 2012 se počítá s aktualizovanou podobou webových stránek, propagačních materiálů a průvodce, připravuje se kniha s fotografiemi, magazín o kraji, materiál s nabídkou TOP výletů a propagační TV spot38.

Celý okres Louny byl zařazen do turistického regionu Dolní Poohří. Společným jmenovatelem celé oblasti je chmel, dále pak královská města Kadaň, Louny a Ţatec a v neposlední řadě ojedinělý projekt Chrámu chmele a piva. Turistická nabídka byla v tomto regionu rozdělena do sedmi tematických okruhů, prostřednictvím nichţ jsou jednotlivé atraktivity dále propagovány. Tematické okruhy a turistické cíle do nich zařazené lze najít v tabulce č. 539.

Destinační agentura Dolní Poohří, o. p. s

Destinační agentura Dolní Poohří, která bude řídit a rozvíjet cestovní ruch ve stejnojmenném turistickém regionu, byla zaregistrována 7. 12. 2011 jako obecně prospěšná společnost se sídlem v Ţatci. Zakladateli agentury jsou Ústecký kraj, Město Kadaň, Město Louny a Město Ţatec. Cílem destinační agentury je podpora šetrné turistiky, poskytování turistických informací, ochrana přírodního a kulturního dědictví regionu, podpora a realizace projektů cestovního ruchu, prezentace na veletrzích a vydávání informačních materiálů40.

35 Celý kraj byl rozdělen do 4 oblastí beze zbytku. Kaţdá obec v kraji tedy patří do některého z turistických regionů. 36 Ke konci roku 2011 byly jiţ zaloţeny destinační společnosti ve všech čtyřech turistických regionech. 37 http://www.branadocech.cz 38 http://www.vonka.eu/index.php?id=380 39 http://www.branadocech.cz 40 http://www.justice.cz/ 33

Tab. 5: Tematické okruhy a turistické cíle do nich zařazené v nabídce Dolního Poohří

Tematické okruhy Turistické cíle

Hrady a zámky zámky: Krásný Dvůr, Klášterec, Nový Hrad v Jimlíně, Stekník; hrad: Kadaň Chmelový maják Ţatec, rozhledna na Sv. kopečku v Kadani, rozhledna Rozhledny a vyhlídky Kryry, Radniční věţ v Kadani, Frotzlova rozhledna na Stříbrníku Nechranická přehrada, Raná – létání, Ohře – vodáctví, paintball a Aktivní dovolená tankodrom Račetice, aquapark Klášterec Historická města Kadaň, Klášterec nad Ohří, Louny, Podbořany, Ţatec, Přírodní park Dţbán, Kamenné řady u Kounova, Ţelinský meandr na Ohři, Přírodní zajímavosti Rašovické skály, Nechranická přehrada Oblastní muzeum v Lounech a skanzen Březno, Regionální muzeum Muzea a galerie K. A. Polánka, Chmelařské muzeum Ţatec, Galerie Benedikta Rejta v Lounech, Muzeum českého porcelánu v Klášterci Zajímavosti v chmelařském kraji, Kadaň – Krásný dvůr, Dţbán Cykloturistika (z Domoušic), Kadaň – Klášterec, Z Vikletic podél Ohře do Ţatce zdroj: http://www.branadocech.cz a tištěné materiály Brány do Čech

5. 2 Chrám chmele a piva

Chrám chmele a piva je jeden z největších a nejkomplexněji pojatých projektů cestovního ruchu v okrese Louny. Jeho myšlenka sahá aţ do roku 2001, kdy byla během archeologického výzkumu na ţateckém náměstí objevena kostra41 nejstaršího pivaře Aloise Lupulína, který křečovitě svíral hliněnou nádobu o objemu 0,492 litru se stopami po koncentrovaném chmelovém moku a malou hliněnou destičku se sedmi vrypy – nejstarší pivní účet42.

Jak to bylo s Lojzou Lupulínem aneb o nálezu nejstaršího pivaře „V roce 2001 jsme na základě vyhodnocení anomálie satelitního snímku na ţateckém náměstí Svobody tři metry a pět centimetrů západozápadně od morového sloupu objevili kostru, ze které se vyklubal nejstarší pivař světa. K tomuto závěru jsme došli na základě vybavenosti hrobu a expertíz kosterních pozůstatků. Zjistili jsme, ţe dotyčný člověk byl muţského pohlaví a ţe umřel v celkem mladém věku jedenadvaceti let a tří měsíců. Dlouho ale celému vědeckému světu nebylo jasné, na co. Aţ my jsme zjistili, ţe zřejmě upadl na hlavu. Zároveň to, ţe ve svém hrobě v jedné ruce po tisíciletí třímal cosi jako eneolitickou pivní holbu a v druhé křečovitě svíral hliněnou destičku ze ztvrdlého sprašového jílu se sedmi vrypy. Dlouho, předlouho jsme nad tím bádali a sešlo se i vědecké konzilium špičkových odborníků, abychom záhadě přišli na kloub. Téměř vše jsme uţ vybádali, avšak stále nám zbývala ona záhadná destička. Aţ jednou jsme takhle seděli v hospodě a furt jsme nad tou destičkou se sedmi vrypy bádali, aţ přišel číšník a začal nám něco sčítat na účtence, povalující se na stole. V tu chvíli se nám rozsvítilo! Okamţitě nám došlo, ţe onen muţ z konce mladší doby kamenné v ruce svíral pivní účet. Pak uţ byl jen krůček k tomu vědecky podloţeně konstatovat: „Ano, to je ten nejstarší pivař na světě!“ Familiérně jsme jej pojmenovali Lojza Lupulín a jeho kosterní pozůstatky vystavili v Muzeu Homolupulů. Pak jsme začali objevovat a sbírat další artefakty ze ţivota nejstarších a známých obyvatel ţatecké chmelařské oblasti. Moţná byste se rád zeptal, proč Muzeum Homolupulů? Protoţe jsme tehdejší, bezesporu nejstarší chmelaře po konzultacích s řadou expertů a vědců zařadili do skupiny Homo lupulus, tedy člověk chmelový. Zkráceně jim říkáme Homolupulové. Díky mravenčí usilovné vědecké práci jsme např. zjistili, jaký měli Homolupulové vztah k ţenám, k hudbě, ke sportu, k umění, ke zvěři, rostlinám atd.“ Z rozhovoru s Vladimírem Valešem, e-Všudybyl http://www.e-vsudybyl.cz/clanky/zatecky-chram-chmele-a-piva-544.html

41 S archeologickým nálezem a důkazy potvrzující existenci rodu Homolupulus se lze seznámit na interaktivním obrázku na adrese: http://www.chrampiva.cz/kostra.php 42 http://www.chrampiva.cz/ 34

Od počáteční myšlenky v hlavě několika místních nadšenců vyuţít několikasetletou historii pěstování chmele a opuštěné budovy balíren a sušáren43 chmele k propagaci cestovního ruchu v oblasti aţ po současný projekt podpořený částkou 211 milionů z Regionálního operačního programu Severozápad44 vedla poměrně nelehká cesta. Zapojení do realizace a podpora od města Ţatec projekt velmi urychlily. V současné době je projekt spravován akciovou společností Chrám chmele a piva45.

Chrám chmele je zábavním a poučným komplexem seznamujícím s bohatou tradicí pěstování chmele a vaření piva v tradičním chmelařském regionu. Je tvořen celkem ze 7 částí, ve kterých si přijdou na své všechny věkové kategorie návštěvníků46.

1. Chmelový maják – vyhlídková věţ (výška 40 metrů) s výtahem a 3D animací, na vrcholu vyhlídková věţ s rozhledem do okolí 2. Chmelařské muzeum – největší expozice s chmelařskou tematikou na světě, vývoj chmelařství od raného středověku po současnost (zemědělské mechanizační stroje, nářadí, způsob zpracování, historické fotografie apod.), pro děti maskot muzea – chmelový skřítek Hop 3. Labyrint – bludiště, na konci je ukryt poklad chmelařského regionu

4. Chmelový orloj – odkazuje na chmelařův rok 5. Minipivovar „U Orloje“ – pivo se vaří přímo před zraky návštěvníků, vystaveny ingredience potřebné pro výrobu piva 6. Pivovarský restaurant – posezení, ochutnání regionálních pokrmů, uzamykatelné vitríny pro půllitry pravidelných štamgastů 7. Klášterní zahrada – relaxační prostor s dětským hřištěm, fontánou, voliérou s ptactvem, bylinkovou zahradou O br. 4: Chmelový orloj (http://hobby.idnes.cz)

V roce 2011 byl Chrám chmele a piva vybrán spolu s dalšími čtyřmi nejzajímavějšími destinacemi ČR k postupu do finále prestiţní soutěţe EDEN pořádané Evropskou komisí.

43 Komplex chmelařských budov je kandidátem na zápis do Seznamu technických památek UNESCO. 44 Realizace projektu v letech 2008 – 2011 (zdroj: http://www.nuts2severozapad.cz) 45 http://www.e-vsudybyl.cz/clanky/zatecky-chram-chmele-a-piva-544.html 46 http://chchp.cz/cz/chram-chmele-a-piva 35

Ačkoliv 1. místo nezískal, účast v soutěţi jistě pomohla ke zviditelnění netradičního projektu cestovního ruchu47.

Doplněním nabídky Chrámu chmele a piva je o něco starší Muzeum Hopolupulů umístěné v hradební baště, které se věnuje archeologickým nálezům, vynálezům a nápadům lidí chmelové kultury48.

47 http://www.eden-czechtourism.cz 48 http://www.chrampiva.cz/ 36

6 MOŽNOSTI A BARIÉRY ROZVOJE

V samém úvodu práce bylo konstatováno, ţe okres Louny stojí v současné době před otázkou, zda vůbec a pokud ano, jakou konkrétní formou a jakými projekty podporovat cestovní ruch v oblasti. Odpověď na tuto otázku nebude v ţádném případě lehká. V následujícím textu se pokusím shrnout dosavadní zkušenosti a naznačit moţné problémy, které by mohly v průběhu realizace vyvstat.

Pokud nebude uvedeno jinak, je níţe uvedený text souhrnem předchozích kapitol, vlastních úvah, názorů, komentářů a pozorování, případně diskusí s názory odborníků a relevantní literaturou.

Okres Louny můţe těţit ze své výhodné polohy nejen vzhledem k hlavnímu městu Praze (dostupnost území cca za 40 – 90 minut), ale také pro výhodnou dopravní dostupnost. Komunikace I/7 postupně rozšiřována na rychlostní silnici R/7 je vhodně vedena severní, pro rekreační účely méně vhodnou, částí okresu a nenarušuje tak lesnaté a biogeograficky cenné území Dţbánu. Naopak v těsné blízkosti prochází kolem dvou největších měst Loun a Ţatce a vytváří tak vhodné dopravní předpoklady pro rozvoj městského a poznávacího cestovního ruchu. Na druhé straně určitou nevýhodou je periferní poloha vzhledem k administrativním hranicím (sousedí se třemi kraji, blízkost státní hranice) i nejvýznamnějším střediskům.

Přírodní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v okrese jsou spíše nepříznivé. Je to dáno zejména rovinatým, málo členitým reliéfem, zemědělsky vyuţívanou a místy téměř bezlesou krajinou a nedostatkem vodních ploch vhodných k rekreačním účelům. Příznivě naopak působí mikroklimatické poměry v jedné z nejteplejších oblastí ČR s nízkým úhrnem sráţek. Nadmořský výška, tvar reliéfu a podíl sráţek mluví v neprospěch jakékoliv formě zimní rekreace. Ačkoliv je podíl chráněných území na rozloze okresu poloviční oproti průměru za celou ČR, jedná se o velmi cenné přírodní lokality. Vyšší neţ lokální význam však má pouze část Českého středohoří na severovýchodě okresu s NPR Oblík a NPR Raná.

Podle Vystoupila [2006] jsou přírodní předpoklady v obcích okresu vyhodnocené na základě ukazatele potenciál rekreační plochy49 pro rozvoj cestovního ruchu velmi málo vhodné (zemědělsky velmi intenzivně vyuţívaná venkovská krajina) aţ průměrně vhodné (venkovská krajina). Poohří navíc řadí spolu s dalšími třemi intenzivně zemědělsky obhospodařovanými oblastmi k nejméně atraktivním územím v rámci ČR. Ačkoliv tvoří přírodní potenciál nejpodstatnější část lokalizačních faktorů a vhodné podmínky předurčují destinaci k rozvoji a konkurenceschopnosti cestovního ruchu ve vyšším neţ lokálním měřítku, při vhodně orientované nabídce a výsledných produktech nemusí být přírodní potenciál rozhodujícím a nejdůleţitějším faktorem. Tuto skutečnost dokazuje např. podobné hodnocení některých obcí v Jihomoravském kraji, ve kterých se úspěšně rozvíjí vinařská turistika.

49 Celková výměra rekreačně vyuţitelných ploch na katastru obce vydělená celkovou rozlohou obce. 37

Pokud budeme hodnotit kulturně-historický potenciál pouze v rámci jedné územní jednotky bez jejího porovnání s ostatními jednotkami, dopustíme se zcela jistě řady chyb pramenících ze subjektivního pohledu a nadhodnocení významu některých památek či společenských událostí. Jelikoţ však cílem práce nebylo přímo hodnotit význam a postavení tohoto potenciálu mezi dalšími regionu ČR, je pravděpodobné, ţe se určité chyby dopustíme.

Přítomností více neţ sedmi set movitých kulturních památek, z nichţ se jedná o dvě národní kulturní památky, jednu městskou památkovou rezervaci, dvě městské památkové zóny, dvě vesnické památkové zóny a jednu krajinnou zónu, se okres Louny příliš nevymyká počtu státem chráněných památek v ostatních okresech. Je pravděpodobné, ţe se tímto souborem bude dokonce řadit mezi okresy v první polovině seznamu. Důleţitější při hodnocení samotných památek však není jejich počet, ale význam ve vyšším neţ lokálním měřítku. V tomto ohledu jiţ okres významně zaostává. Můţeme konstatovat, ţe ţádná z památek nedosahuje celostátního významu a není tedy propagována jako jedno z lákadel pro zahraniční návštěvníky na území ČR. Regionálního významu však jistě dosahují města Louny a Ţatec se soubory památek v historických jádrech, zámek Krásný Dvůr a archeologický skanzen v Březně u Loun. S určitými omezeními bychom sem mohli zařadit také Kounovské kamenné řady, nedostavěný kostel v Panenském Týnci a augustiniánský klášter v Dolním Ročově. Vysoký potenciál mají do budoucna při vhodném vyuţití také technické památky zpracování chmele v Ţatci. Přestoţe památky lokálního významu nemají na rozvoj cestovního ruchu prakticky ţádný významnější vliv, vzhledem k jejich počtu a odkazu na několikasetletou historii osídlení sahající aţ do raného středověku mohou při vhodně zvoleném produktu cestovního ruchu plnit jeho nepostradatelnou součást. Z pravidelně konaných akcí dosahuje celostátního významu pouze ţatecká Dočesná.

Komplexnějšímu hodnocením potenciálu cestovního ruchu se zabýval Bína [2006]. Kromě přírodních podmínek uvaţuje také kulturně-historické památky. Odděleně hodnotí potenciál atraktivit cestovního ruchu a potenciál ploch a linií ovlivňující cestovní ruch. Výsledné hodnocení za územní jednotky obcí s rozšířenou působností je součtem potenciálu atraktivit a ploch a linií. Bodové hodnocení potenciálu cestovního ruchu v ORP Louny je 745 bodů, v ORP Podbořany 340 bodů a Ţatec pouze 155 bodů50, coţ je zdaleka nejhorší výsledek v rámci ČR. Turisticky atraktivní regiony dosahují orientačně tisíc a více bodů.

Mohly bychom tedy na základě těchto výsledků konstatovat, ţe potenciál pro rozvoj cestovního ruchu je v okrese malý a nevyplatí se ho příliš podporovat. Podíváme-li se však na metodiku hodnocení blíţe a pokusíme se odhlédnout od subjektivního postoje a snahy zařadit do vstupního hodnocení mnohem více památek a přírodních atraktivit neţ sám autor, nalezneme minimálně jednu podstatnou chybu, které se autor patrně nevědomky dopustil a negativně tak ovlivnil výsledný počet bodů pro ORP Ţatec.

50 Více informací včetně bodového hodnocení a map v příloze 3. 38

Při hodnocení ploch a linií odečetl 120 bodů za přítomnost průmyslového a těţebního prostoru. Z přiloţené mapky je však zcela zřejmé, ţe tímto prostorem je myšleno bývalé vojenské letiště Ţatec přebudované na současnou průmyslovou zónu Triangle s lehkými montovanými halami. Tato zóna je obdobou zóny CTP Park Modřice a řady dalších v ČR, které však nejsou při hodnocení ostatních území shodně negativně vyhodnoceny. Autor staví zónu Triangle na podobnou úroveň jako přírodu devastující hnědouhelné sloje v ostatních okresech Ústeckého kraje, coţ logicky vůbec neodpovídá realitě. U stejného ORP nebyl navíc uvaţován soubor technických památek zpracování chmele a výroby piva v Ţatci, který je kandidátem na zápis do seznamu UNESCO. Vzhledem k publikování Bínova potenciálu zde také ještě nejsou obodovány atraktivity Chrámu chmele a piva, které by hodnocení dále mírně navýšily.

Při hodnocení základní a doprovodné infrastruktury se jiţ pomalu dostáváme k samotné organizaci a způsobu řízení cestovního ruchu v oblasti. Do konce roku 2010 bylo pro celý okres charakteristické, ţe neexistovala jednotná vize a strategie rozvoje cestovního ruchu. Ačkoliv dílčí aktivity byly velmi často podporovány Ústeckým krajem, jednotlivé obce si vytvářely vlastní propagační materiály a pramálo mezi sebou spolupracovaly. Chybějící předchozí zkušenosti s řízením cestovního ruchu, krátká novodobá historie i negativní obraz regionu z minulosti jako oblasti s nepříznivým ţivotním prostředím a nulovým rekreačním potenciálem jsou dalšími problémy, se kterými se musely obce individuálně vypořádat a současně také důvodem, proč se zatím nepodařilo vybudovat kvalitní turistickou infrastrukturu. Ta vyrůstala ve své podstatě do určité míry neorganizovaně podle individuálních zájmů jednotlivých, zejména podnikatelských subjektů.

Přestoţe by se podle údajů Českého statistického úřadu mohlo zdát, ţe ubytovací kapacita je v okrese nedostatečná, vlastním šetřením bylo zjištěno, ţe je ve skutečnosti více neţ dvojnásobná a v současné chvíli odpovídající. Problémem je však spíše lokalizace ubytovacích zařízení, jejich kvalita, počet lůţek a cena.

Návštěvník se můţe ubytovat pouze ve 14 obcí okresu, přičemţ ve dvou obcích se nachází pouze dětský letní tábor. Nejvíce lůţkové kapacity je soustředěno v Lounech a Ţatci. I zde je však velkým problémem ubytovat účastníky autobusového zájezdu do jednoho ubytovacího zařízení. Kapacita ubytovacích zařízení bude muset být v blízké době řešena především v Ţatci, kde lze očekávat nárůst zájmu o turistiku s chmelařskou tematikou. Pozitivním jevem by bylo vytvoření takového komplexního turistického produktu, který by donutil návštěvníky setrvat v místě alespoň jeden celý den a zároveň se zde i ubytovat a ne pouze projet místem s krátkou zastávkou a pokračovat dál.

Přenocováním hosta v regionu a navýšením ukazatele čistého vyuţití lůţka by mohl být zároveň vyřešen problém poměrně vysoké ceny, která ne vţdy odpovídá poskytovanému standardu a turistické oblasti a pravděpodobně kryje ztráty provozovatelů. Mírně niţší cena za lůţko za cenu vyšší návštěvnosti by jistě potěšila nejednoho ubytovatele. Je však třeba

39 počítat s jistou setrvačností a neochotě cenu sniţovat. Obce by však mohly provozovatelům po dodrţení stanovených podmínek a kvality sluţeb nabídnout propagaci jejich ubytovacího zařízení v propagačních materiálech a návštěvníkům TIC.

Současnou síť turistických tras a cyklotras lze hodnotit jako dostatečnou a v celé délce dobře značenou. Problémem je však spíše vybavenost těchto tras potřebnou infrastrukturou, (např. v podobě odpočívadel, odstavných ploch, uzamykatelných stání, cykloprodejen a cykloservisů, vhodného typu ubytování a stravování) a dále pak jejich bezpečnost. Tu by mohla z větší části zajistit zamýšlená cyklostezka Ohře. V této souvislosti by jistě stálo za zváţení, zda by se nevyplatilo spolu s cyklostezkou vybudovat paralelně také inlinestezku nebo uzpůsobit povrch cyklostezky této rekreačně-sportovní aktivitě. Rovinaté úseky trasy vedené podél řeky Ohře a jejích břehových porostů přímo k takové úvaze vybízí. Inlinestezka by se pak spolu s ostatními (např. kolem nádrţe ) mohla řadit mezi nejdelší v ČR. Stávající naučné stezky by šly vhodnou formou začlenit do konceptu právě vznikajícího turistického produktu chmelařského cestovního ruchu. Mohla by být tak totiţ konečně rozluštěna záhada Kounovských kamenných řad, které vznikly jako dílo pradávných obyvatel Homo Lupulus s cílem uctívat chmelového boha, chmelovou úrodu i významné události související s jeho pěstováním.

Vedle chybějící strategie a vize se okres potýká také s negativním postojem a nezájmem místních obyvatel o rozvoj regionu. Podstatná část obyvatel se s územím nikterak výrazně neztotoţňuje, nemá k němu vybudovaný citový vztah, chybí sousedské vazby a tradice. Tato skutečnost je dána historickými souvislostmi, kdy se podstatná část území nacházela v pohraniční oblasti Sudet, původní německé obyvatelstvo bylo vysídleno a nahrazeno dosídleným z ostatních částí republiky a později doplněno o početné národnostní menšiny Slováků, Ukrajinců, Romů a Vietnamců apod., tzn. o osoby, které nemají v okrese ţádné kořeny a o dění v něm se tedy často ani nezajímají.

Dosídlení s sebou přineslo také nepříznivou věkovou a vzdělanostní strukturu, se kterou se okres jiţ léta snaţí vypořádat při boji s vysokou nezaměstnaností. Je celkem pochopitelné, ţe dobré nápady se rodí v kulturně vyzrálém prostředí, kde se spolu lidé setkávají, komunikují a není zde nouze o přirozeně inteligentní jedince, kteří nemusí kaţdý den řešit své existenční potíţe. Socioekonomické charakteristiky okresu a jeho obyvatel lze hodnotit jako jednu z největších bariér, která brání jakémukoliv dalšímu rozvoji a to nejen v oblasti cestovního ruchu.

Obyvatelstvo v obcích ţije obvykle v malých uzavřených komunitách. Pokud je ochotno vůbec komunikovat a spolupracovat, tak je to nejčastěji maximálně v rámci těchto skupin, spolků a sdruţení. Není vychováváno ke vzájemné kooperaci, rozvoji obce a sousedských vztahů. Přestoţe se dennodenně potkávají, znají své sousedy nanejvýše jménem a velmi pravděpodobně s nimi nikdy nemluvili. V podobném prostředí je samozřejmě jakýkoliv rozvoj velkým problémem. Navíc svou roli jistě hraje i jistá vzájemná rasová nesnášenlivost

40 namířená nejen vůči menšinám, ale také směrem od menšiny k většině. Důleţitou roli by při řešení podobně nelehkého problému měly hrát instituce veřejné správy a samosprávy, nejen obce samotné, ale zejména předškolní a školní zařízení. Ve vzdělávání dětí by měla být dána přednost lokálním tématům před tématy globálními s cílem upevnit vztah dětí k jejich rodnému regionu. Jiţ mnohem hůře řešitelný je problém tzv. odlivu mozků, se kterým se však potýkají prakticky všechny menší obce a periferní regiony v ČR.

Realizace nové marketingové kampaně Brána do Čech – Dolní Poohří dala regionu doslova nový dech. Ačkoliv je turistický region vymezen šířeji a nezahrnuje pouze území okresu, rozhodně to není na závadu. Rozšíření nabídky o další moţnosti trávení volného času (rekreace u vody) v oblasti je rozhodně pozitivní a přínosné. I přes to všechno by se orientace a podpora cestovního ruchu měla soustředit zejména na rozvoj chmelařské turistiky. V rámci České republiky prakticky neexistuje ţádné vhodnější a konkurenceschopnější místo pro realizaci právě této formy cestovního ruchu a to nejen proto, ţe Ţatec a chmel k sobě jiţ neodmyslitelně patří.

Velké potíţe budou stát v prvních letech na straně soukromých subjektů a poskytovatelů sluţeb cestovního ruchu. Ať jiţ z důvodu jejich neochoty či nedostatku odborných znalostí. Bude potřeba je ve velmi krátkém čase informovat a proškolit o kvalitě poskytovaných sluţeb, chování k zákazníkovi i vlastních prodejních dovednostech. Vhodné bude navázat spolupráci se středními školami a vychovat si odborníky v cestovním ruchu přímo. Zde se nachází další moţná bariéra a největší selhání celého projektu. Pokud nebude existovat dostatečná ochota těchto subjektů se zapojit, zůstane pouze u rozhledny, muzea a pivovaru s restaurací a veškerý v současnosti moţný potenciál a peníze z evropské unie přijdou vniveč.

Současné moţnosti Chrámu chmele a piva jsou obrovské a mají potenciál přilákat nejen domácí, ale zejména zahraniční návštěvníky. Realizace tohoto projektu spolu s vhodně zvolenou strategií, propracovaným a vhodně zacíleným marketingem můţe stát u zrodu nejen jedinečného turistického produktu, ale také vytvořit novou formu cestovního ruchu. Je však třeba projekt dokončit a vytvořit efekt tzv. sněhové koule51, která na sebe bude nabalovat další aktivity a dále se rozvíjet. Velké moţnosti stále nabízí propojení s cykloturistikou a venkovským turismem. Specialitou by mohlo být propojení chmelařského cestovního ruchu se záţitkovou turistikou a gastroturistikou. Zájemcům by v sezóně za úplatu mohla být nabízena jízda na traktoru, drátkování, ruční i současný způsob česání chmele, prohlídka česačky chmele apod.

Dle vývoje aktivit akciové společnosti Chrám chmele a piva a vytváření komplexního produktu cestovního ruchu bude s vysokou pravděpodobností nutné definovat novou formu cestovního ruchu. Předběţná navrhovaná definice, která vychází z definice vinařského cestovního ruchu [PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2002], by mohla mít následující podobu:

51 Myšlenka sněhové koule převzata od R. Vonky (http://www.vonka.eu). 41

Chmelařský cestovní ruch je forma cestovního ruchu, jejíţ účastníci jsou motivováni poznáváním způsobu pěstování a zpracování chmele (s pouţitím současných i historických technologií) v tradičních chmelařských oblastech, ochutnávkami piva vyrobeného z prvotřídních místních surovin, procítěním atmosféry místních hospod a pivnic a starých průmyslových areálů na zpracování chmele. Součástí této formy cestovního ruchu můţe být dále poznávání historie, cyklistika po chmelostezkách, účast na tradičních oslavách sklizně i ochutnávka místních specialit.

42

ZÁVĚR

Okres Louny rozhodně nepatří k turisticky nejatraktivnějším oblastem České republiky. Přírodní podmínky okresu vykazují nízký rekreační potenciál a podobně nevýznamné jsou z hlediska atraktivity v regionálním a mezinárodním měřítku i památky. I přes tyto nevýhody však region ukrývá poklad v podobě zeleného zlata – chmele.

Právě na turistické atraktivity spojené s touto surovinou pro výrobu piva by měla směřovat podstatná část podpory a rozvoje cestovního ruchu v okrese. Chmelařská turistika v sobě skrývá neuvěřitelný potenciál a ve své podstatě nemá v českém a s vysokou pravděpodobností ani v mezinárodním prostředí odpovídající konkurenci. Při správném uchopení a provázání s dalšími moţnostmi trávení volného času v okrese (i mimo něj) můţe tato forma cestovního ruchu znamenat pro region velký rozvojový potenciál. Bude však potřeba se v průběhu realizace komplexního produktu chmelařského cestovního ruchu vyrovnat se stávajícími i budoucími problémy.

Tři největší problémy a moţná selhání rozvoje cestovního ruchu byly identifikovány na straně místních obyvatel, podnikatelů a v nedostatečné komunikaci, kooperaci a koordinaci. Obyvatelstvo dosídleného regionu nemá vybudovaný vztah k území a necítí potřebu se zapojovat do dění. Chybí sousedské vztahy a tradice. Podnikatelé v cestovním ruchu nedisponují dostatečnými odbornými znalostmi a zkušenostmi v oboru. I zde mohou nastat potíţe s jejich neochotou se zapojit. Nejtěţším úkolem bude po definování jasně daného společného cíle dosáhnout jeho naplnění, přesvědčit všechny aktéry cestovního ruchu ke vzájemné spolupráci, tuto spolupráci účelně řídit a zejména zajistit efektivní komunikaci mezi subjekty.

Hlavním cílem v dalším rozvoji cestovního ruchu by vedle tvorby komplexního produktu chmelařské turistiky mělo být zkvalitnění turistické infrastruktury, dále pak zvýšení kapacity a regulace ceny v ubytovacích zařízeních, změna negativního obrazu regionu i snaha o navýšení průměrného počtu přenocování a prodlouţení turistické sezóny.

43

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

Turistický průvodce: Nejzajímavější a nejkrásnější místa v Ústeckém kraji (Brána do Čech). Krajský úřad Ústeckého kraje, bez vročení, pravděpodobně 2010 nebo 2011

BÍNA, JAN. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice. UUR, 2010. 20 s. + příl.

BINEK, Jan. Venkovský prostor a jeho oživení. Brno: Georgetown, 2007. 137 s.

HALL, C; PAGE, Stephen J. The geography of tourism and recreation : environment, place and space. 3rd ed. London: Routledge, 2006. 427 p.

HOLEŠINSKÁ, Andrea. Destinační management aneb Jak řídit turistickou destinaci. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 90 s.

JANDA, Petr. Průvodce chráněnou krajinou Lounska. Louny: OŢP MÚ Louny, 2010. 37 s.

PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002. 448 s.

POUROVÁ, Marie. Marketing a management venkovského cestovního ruchu. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu a teritoriálních studií, 2010. 91 s.

PRAŢÁK, Vratislav. Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Louny za rok 2010. Louny: ÚP Louny, 2011. 50 s.

ROEDL, Bohumil a kol. Okres Louny. průvodce. Fabio, 1999. 173 s.

RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Ostrava: Key Publishing, 2009. 187 s.

RYGLOVÁ, Kateřina; BURIAN, Michal; VAJČNEROVÁ, Ida. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada Publishing, 2011. 213 s.

SVOBODOVÁ, Hana. Realita postavení místních akčních skupin v rozvoji venkova České republiky – cíle, aktivity, bariéry – pohledem geografa v praxi. In Geografie pro ţivot ve 21. století: Sborník příspěvků z XXII. sjezdu České geografické společnosti pořádaného Ostravskou univerzitou v Ostravě 31. srpna - 3. září 2010. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2010. s. 744-747.

VYSTOUPIL, Jiří a kol. Geografie cestovního ruchu: distanční studijní opora (nové inovované vydání). Brno: MU, 2009. 153 s.

VYSTOUPIL, Jiří a kol. Management cestovního ruchu: distanční studijní opora. Brno: MU, 2007. 156 s.

44

VYSTOUPIL, Jiří. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006. 157 s.

VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011. 315 s.

WAHLA, Arnošt. Obecná geografie cestovního ruchu. Brno: MZLU, 2010. 103 s.

Internet:

AOPK – Agentura ochrany přírody a krajiny: Objekty ústředního seznamu [online]. [cit. 2011-12- 12]. Dostupné na WWW: < http://drusop.nature.cz/index.php>.

Brána do Čech [online]. [cit. 2011-28-12]. Dostupné na WWW: .

Cyklotrasy.cz [online]. [cit. 2011-28-12]. Dostupné na WWW: .

Český statistický úřad [online]. [cit. 2011-12-12]. Dostupné na WWW: .

Dočesná.cz [online]. [cit. 2011-12-12]. Dostupné na WWW: < http://www.docesna.cz/>.

EDEN - European Destination of ExcelleNce [online]. [cit. 2011-28-12]. Dostupné na WWW: .

Google.cz [online]. [cit. 2011-12-12]. Dostupné na WWW: .

Chrám chmele a piva [online]. [cit. 2011-28-12]. Dostupné na WWW: .

Chrám chmele a piva Ţatec [online]. [cit. 2011-28-12]. Dostupné na WWW: .

Integrovaný portál MPSV [online]. [cit. 2011-12-12]. Dostupné na WWW: .

KÚ ÚK – Krajský úřad Ústeckého kraje [online]. [cit. 2011-28-12]. Dostupné na WWW: < http://www.kr-ustecky.cz/>.

Kulturní zařízení města Postoloprty [online]. [cit. 2011-12-12]. Dostupné na WWW: .

Louny MIS (Městské informační středisko) [online]. [cit. 2011-12-12]. Dostupné na WWW: .

Louny – Turistický průvodce [online]. [cit. 2011-12-12]. Dostupné na WWW: . 45

Mapy.cz [online]. [cit. 2011-12-12]. Dostupné na WWW: .

Město Podbořany [online]. [cit. 2011-12-12]. Dostupné na WWW: .

Město Ţatce [online]. [cit. 2011-12-12]. Dostupné na WWW: .

MonumNet – Ústřední seznam kulturních památek ČR: Národní památkový ústav [online]. [cit. 2011-12-12]. Dostupné na WWW: < http://monumnet.npu.cz/monumnet.php>.

NUTS Severozápad [online]. [cit. 2011-28-12]. Dostupné na WWW: .

Natura 2000: AOPK ČR [online]. [cit. 2011-12-12]. Dostupné na WWW: .

Obchodní rejstřík – Ministerstvo spravedlnosti [online]. [cit. 2011-28-12]. Dostupné na WWW: .

Radek Vonka [online]. [cit. 2011-28-12]. Dostupné na WWW: .

Řopíky.net / Lehké opevnění 1936 – 38 [online]. [cit. 2011-12-12]. Dostupné na WWW: .

Veřejná databáze ČSÚ [online]. [cit. 2011-12-12]. Dostupné na WWW: .

Ţatec – Thum – Infocentrum [online]. [cit. 2011-12-12]. Dostupné na WWW: .

Ţatecký chrám chmele a piva [online]. E-Všudybyl.cz [cit. 2011-28-12]. Dostupné na WWW: .

Mapy:

QUITT, Evţen. Klimatické oblasti ČSR, 1:500 000, Brno: Geografický ústav ČSAV Brno, 1975.

INFO PANEL. Informační panel pro návštěvníky v místě památného stromu. Peruc

Mapy a tištěné propagační materiály Brány do Čech

46

SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ

Tabulky

Tab. 1: Velikostní kategorie obcí v okrese Louny k 31. 12. 2010 ...... 11 Tab. 2: Vývoj počtu zařízení, pokojů a lůţek v HUZ v okrese Louny v letech 2000 - 2010 ...... 24 Tab. 3: Počet zařízení a počet lůţek dle kategorií ubytování v obcích okresu Louny v r. 2011 ... 25 Tab. 4: Návštěvnost v HUZ v okrese Louny v letech 2000 - 2010 ...... 27 Tab. 5: Tematické okruhy a turistické cíle do nich zařazené v nabídce Dolního Poohří ...... 34

Obrázky

Obr. 1: Okres Louny ...... 9 Obr. 2: Intenzivně zemědělsky vyuţívaná krajina s vrcholy Lounského středohoří v pozadí ..... 14 Obr. 3: Zvláště chráněná území v okrese Louny ...... 16 Obr. 4: Chmelový orloj ...... 35

47

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad HUZ – hromadné ubytovací zařízení CHKO – chráněná krajinná oblast MÚ – městský úřad NPP – národní přírodní památky NPR – národní přírodní rezervace NS – naučná stezka ORP – obec s rozšířenou působností PP – přírodní památka PR – přírodní rezervace TIC – turistické informační centrum

48

SEZNAM PŘÍLOH

Příl. 1: Přírodní rezervace a přírodní památky v okrese Louny

Příl. 2: Ubytovací zařízení dle kategorie a počtu lůţek v obcích okresu Louny v r. 2011

Příl. 3: Potenciál cestovního ruchu v ORP Louny, Podbořany a Ţatec

49

Příl. 1: Přírodní rezervace a přírodní památky v okrese Louny

Datum Rozloha Název vyhlášení Předmět ochrany (ha) území Přírodní rezervace (PR) Přirozené porosty kyselých doubrav, reliktních borů a suťových lesů v závislosti na geologických a Blatenský svah 13,8 01. 01. 1934 geomorfologických podmínkách. Z vzácných druhů se vyskytuje medvědice lékařská. Čičov 5,6 23. 05. 1951 Ochrana květeny. Ochrana geobiocenózy na náhorní plošině a jiţních svazích Dětanský chlum 35,6 18. 11. 1967 vrchu, jehoţ podklad tvoří čedičová suť. Přírodní památka (PP) Ochrana unikátního vrstevního sledu slínovce Březno u svrchnokřídového stáří s bohatou fosilní faunou. Pro českou 1,8 19. 08. 1998 Postoloprt křídovou pánev se jedná o referenční profil (stratotyp) tzv. březenského souvrství, které bylo popsáno jiţ před 130 lety. Háj Petra 26,5 05. 10. 1956 Parkově upravené smíšené porosty na ţulových skalách Bezruče Koštice 1,9 01. 10. 1989 Zamokřené louky s výskytem slanomilné vegetace. Fragmenty teplomilné doubravy s řadou význačných Kozinecká stráň 6,4 14. 03. 1997 chráněných druhů rostlin a s bohatou populací třemdavy bílé. Ochrana geologického profilu se sladkovodním Miocenní karbonátových souvrstvím třetihorního stáří (miocén) s sladkovodní 1,8 13. 10. 1983 významným paleontologickým obsahem a vzácného vápence rostlinného druhu hořečku brvitého, který se v lokalitě vyskytuje. Teplomilná společenstva s výskytem vzácných druhů Staňkovice 6,9 06. 03. 1992 teplomilného hmyzu. Ochrana lokality s výskytem vzácných druhů teplomilného Stroupeč 14,0 06. 03. 1992 hmyzu. Štola 10,1 01. 01. 2000 Zimoviště ohroţených druhů netopýrů. Stradonice Fragment vzácného stepního ekosystému s mnoţstvím Tobiášův vrch 3,4 10. 04. 1946 ohroţených druhů rostlin (hlaváček jarní, koniklec luční český, koniklec otevřený, kavyl Ivanův, modřenec tenkokvětý) Travertinová Paleontologické naleziště s výskytem kosterních zbytků 0,2 01. 10. 1989 kupa třetihorních šelem a měkkýšů. Jedinečná lokalita tzv. "bílých strání" s výskytem zvláště Třtěnské stráně 19,2 06. 01. 2003 chráněných druhů rostlin, jitrocel přímořský, kozinec rakouský, len tenkolistý a zlatovlásek obecný. Významné paleontologické naleziště druhohorních Údolí Hasiny u organizmů, zvláště chráněných rostlin a ţivočichů, biokoridor 16,8 01. 11. 2002 Lipence potoka Hasiny jako významného prvku ekologické stability krajiny. V hlubokém 3,8 24. 02. 1947 Ochrana vzácné teplomilné květeny. Teplomilná společenstva s výskytem vzácných druhů Ţatec 20,9 06. 03. 1992 teplomilného hmyzu. Zdroj: AOPK http://drusop.nature.cz/index.php

Příl. 2: Ubytovací zařízení dle kategorie a počtu lůţek v obcích okresu Louny v r. 2011

Obec Název Kategorie Počet lůžek Blšany V Údolí Zlatého potoka hotel *** 33 Krásný dvůr Privát Angelika penzion 6 Krásný dvůr Turistická ubytovna ubytovna 26 Krásný dvůr Kemp kemp 32 Kryry U Šilhánků penzion 11 Louny Hotel Zlatý Lev hotel **** 28 Louny Na Hradbách hotel *** 20 Louny Dcaramel hotel *** 16 Louny Merlot hotel *** 22 Louny Černý kůň hotel *** 14 Louny Union hotel *** 65 Louny U Daliborky hotel *** 15 Louny U Radnice hotel *** 31 Louny Barokní špitál penzion 6 Louny Na Hradbách penzion 15 Louny Rossa penzion 10 Louny Dům kultury penzion 30 Louny Laura penzion 10 Louny Alena penzion 8 Louny Edita penzion 8 Louny Heller penzion 8 Louny Hudebka penzion 16 Louny Kasárna penzion 18 Louny Oharka penzion 150 Louny Na Veledromu ubytovna 23 Louny SOŠ Louny ubytovna 35 Lubenec Klára penzion 4 Lubenec RS Lubenec rekreační středisko 270 Očihov WELLA HOF penzion 16 Panenský Týnec Letní dětský tábor Ţerotín rekreační středisko ?52 Peruc Oldřichův dub hotel *** 27 Peruc Kemp kemp 79 Pnětluky Dětský tábor Pnětluky kemp 9653 Podbořany Slunce hotel ** 100 Podbořany U komára penzion 10 Podbořany Penzion Nahořečice penzion 23 Postoloprty Koruna hotel *** 30 Postoloprty Palma penzion 30 Postoloprty Meta ubytovna 208 Slavětín Agropenzion Hájenka penzion 20 Staňkovice Turistická ubytovna ubytovna 10 Žatec Zlatý lev hotel **** 54 Žatec U Hada hotel *** 35 Žatec Černý orel hotel *** 50 Žatec Apolo hotel *** 8 Žatec Vila Hop Kellner hotel *** 30 Žatec Mini hotel Kapitán hotel *** 8 Žatec U Divadla penzion 14 Žatec U Parku penzion 10 Žatec Černý rytíř penzion 20 Žatec V Podkroví penzion 15 Žatec Kára penzion 12 Žatec Ubytování penzion 49 Žatec Holiday centrum penzion 16 Žatec Aranka Kopecká penzion 18

52 Nezjištěná kapacita. Odhadovaná kapacita kolem 152 lůţek podle leteckých snímků. 53 Nezjištěná kapacita. Odhadovaná kapacita s minimální odchylkou. Osobní znalost ubytovacího zařízení.

Příl. 2: Ubytovací zařízení dle kategorie a počtu lůţek v obcích okresu Louny v r. 2011 (pokračování)

Obec Název Kategorie Počet lůžek Žatec Eduna penzion 6 Žatec TJ Sever ubytovna 43 Žatec V Zahradě ubytovna 10 Celkem - - 1 977 Zdroj: webové stránky ubytovacích zařízení, zpracování vlastní

Příl. 3: Potenciál cestovního ruchu v ORP Louny, Podbořany a Ţatec [převzato Bína, 2010]

Příl. 3: Potenciál cestovního ruchu v ORP Louny, Podbořany a Ţatec (pokračování) [převzato Bína, 2010]