Oficiální Zpráva O Odchytu Čeledi Sphingidae V Středoafrické Republice

Total Page:16

File Type:pdf, Size:1020Kb

Oficiální Zpráva O Odchytu Čeledi Sphingidae V Středoafrické Republice Oficiální zpráva o odchytu čeledi Sphingidae v Středoafrické Republice 2008-2010 Tématický úvod a záměr projektu Tento projekt vznikl již v roce 2008, kdy se chystala expedice do Středoafrické Republiky. Ta měla za úkol již prozkoumat místní faunu. Výsledky této první expedice, kterou vedl pan Ing. Jan Prokopec, byly nad očekávání překvapující, a proto jsme se snažili v tomto výzkumu pokračovat. Tento projekt by samozřejmě nebylo možné uskutečnit bez jakékoli podpory ze strany Středoafrické Republiky, o kterou se postaral profesor Ambroise Baki. Tento rozsáhlý projekt je sám o sobě velmi rozsáhlý a nebylo by ho možné realizovat též bez podpory Biodiversity institute of Ontario., která pro tento projekt zajišťuje samotné zpracování vzorků DNA., jako takových. Samozřejmě nesmím opomenout pana Tomáše Melichara jakožto vedoucího projektu, člena České entomologické společnosti, který zajišťuje samotný projekt a je odborným konzultantem. Smyslem tohoto projektu je podrobná dokumentace čeledi Sphingidae v oblasti Středoafrické Republiky a to formou vytvoření genetické databanky a následného publikování. Po vytvoření této databanky bychom rádi vytvořili ucelenou publikaci o této čeledi, neboť dosud nebyla publikována jakákoli práce na téma čeleď Sphingidae Středoafrické Republiky, která by přinesla objektivní pohled na danou problematiku. Odběr vzorků Odběr vzorků probíhal metodou přilákání exempláře na umělé světlo a to v rozmezí dvanácti hodin po západu slunce do rozbřesku. Vzorky byly odebrány vždy v dostatečném množství pro náležité srovnání DNA zkoumaného exempláře v počtu 10-25 kusů v závislosti na variabilitě zkoumaného biotopu a obtížnosti určení materiálu. Seznam odebraných druhů naleznete v příloze společně s foto dokumentací. Zpracování materiálů, hodnocení Zpracování vzorků začíná ve skutečnosti již v okamžiku kdy je daný exemplář odebrán. Na místě se tak již dá určit několik základních prvků jako je příslušné druhové a v některých případech i odhadované rodové jméno. Takto se již dá vyhotovit základní statistika pro danou lokalitu. Ta sice jen v několika bodech popisuje biodiverzitu zkoumaného biotopu, ale i tak je důležitým vodítkem k dalšímu výzkumu. Do této základní statistiky patří v první řadě zkoumání variability chycených druhů a následné srovnání s dalšími lokalitami Dále nadmořská výška a konkrétní zeměpisné určení polohy pomocí systému GPS. V příloze naleznete názornou mapu nejdůležitějších území, které již byly zdokumentovány. Jedním z nejdůležitějších faktorů, který velmi ovlivňuje variabilitu biotopu, je roční období, ve kterém je biotop zkoumán. Klíčové období pro zkoumání je období se zvýšeným úhrnem srážek. Hlavním znakem rozložení srážek v oblastech savan je jejich sezonalita. Hlavní vegetační růst souvisí se srážkami, naopak období sucha určuje ráz savanové vegetace. Savany se nejvíce vyskytují v zóně, kde roční srážky dosahují 1000 až 1500 mm. Reliéf, půda, podzemní voda a biotické vlivy mohou modifikovat makroklima tak, že ekosystém savany se vyskytuje i v přilehlých zónách, jinak příliš vlhkých nebo suchých. Tropická savana se zde vyvíjí i v místech kde úhrn srážek je okolo 500 mm nebo nižší. Na mělkých tvrdých podložních půdách nebo na extrémně propustných, se vyskytuje savana i za podmínek ročních srážek převyšujících 3000 mm. Sezonalita rozšíření srážek je tedy hlavním a markantním znakem životního prostředí savan. V těchto obdobích začíná vegetační růst a obnovuje se populace fauny. Díky tomuto variabilita výrazně narůstá. Přesto že variabilita narůstá, v období dešťů je důležité dokumentovat stejný biotop i v období sucha. Dalším krokem při zpracování je preparace daných vzorků. Po té co jsou vzorky prakticky zpracovány a je možné zahájit výzkum, je třeba vzorky pečlivě roztřídit. Vyhodnocení výsledků Zpracování výsledků je též velmi časově náročné. Prvním bodem při zpracovávání je porovnání odchycených druhů se vzorky, které již byly zdokumentovány v jiném časovém období a popř. v odlišném biotopu. V současné době jsme již započali odebírání vzorků pro Genetickou databanku, kterou zajišťuje Biodiversity institute of Ontario. Zpracování těchto vzorků spočívá v odběru části těla zkoumaného objektu. Vzorek představuje jednu z druhého či třetího páru končetin. Tento vzorek je posléze vyexpedován do institutu společně s dokumentací vzorků, kde je z něj extrahováno DNA. Tyto výsledky jsou ke zhlédnutí přímo na webu http://www.barcodinglife.org .Díky těmto výsledkům je možné zkoumat jednotlivé odchylky stejných druhů, které však byly zdokumentovány v různých obdobích. Velkým přínosem je téměř jednoznačné určení při popisech nových druhů. Při těchto popisech se také velmi uplatňuje metoda určení genitálií, kterou provádíme přímo v našem výzkumném středisku, kde také probíhají veškeré práce spojené s odběry vzorků. Pro tento účel je použit mikroskop STM 701, viz obrázek níže. Tento způsob určení spočívá ve složitém srovnání genitálií jednotlivých vzorků. Mikroskop STM 701 Diskuze Jak již bylo zmíněno na úvodu, tento projekt je velmi rozsáhlý a bude ještě nějakou dobu trvat, než budeme moci tento projekt „dotáhnout“ do zdárného konce. Přesto že naše expedice vždy poskytly výsledky nad očekávání je stále zapotřebí pokračovat v dokumentaci jednotlivých biotopů se stejnou intenzitou jako doposud. Po dostatečném zdokumentování jednotlivých biotopů Středoafrické Republiky bude vytvořena ucelená zpráva společně s výsledky, které poskytne zpracování vzorků DNA a další rozbory popsané v této dokumentaci. Dalším záměrem projektu je vytvořit ucelenou publikaci, která bude obsahovat popisy jednotlivých druhů v závislosti na biotopu a velikosti populace ve zkoumaném ročním období. Závěr Závěrem bych rád poděkoval všem členům, kteří se podílejí na tomto projektu, který nás má zase posunout o krok dál v tomto vědním oboru. Prof. Ambroise Baki – zástupce projektu v RCA Ing. Jan Prokopec – zastoupení African insect v RCA Tomáš Melichar-vedoucí projektu Thierry Boyer-člen expedic Arnošt Kundera-člen expedic 2008-2009 Jiří Halada-člen expedic 2008-2009 Liste des espèces Acherontia atropos (Linnaeus, 1758) Coelonia fulvinotata (Butler, 1875) Xanthopan morgani (Walker, 1856) Poliana buchholzi (Plötz, 1880) Pantophaea jordani (Joicey & Talbot 1916) Macropoliana natalensis (Butler, 1875) Pseudoclanis molitor (Rothschild & Jordan 1912) Pseudoclanis occidentalis (Rothschild & Jordan 1903) Pseudoclanis rhadamistus (Fabricius, 1781) Platysphinx phyllis (Rothschild & Jordan 1903) Platysphinx stigmatica (Mabille, 1878) Platysphinx constrigilis (Walker, 1869) Polyptychus carteri (Butler, 1882) Polyptychus carteri poliades (Rothschild & Jordan 1906) Polyptychus orthographus (Rothschild & Jordan 1903) Polyptychus bernardi (Rougeot, 1966) Polyptychus murinus (Rothschild, 1904) Polyptychus affinis (Rothschild & Jordan 1903) Polyptychus herbuloti (Darge, 1990) Polyptychus andosa (Walker, 1856) Polyptychus anochus (Rothschild & Jordan 1906) Polyptychus paupercula (Holland, 1889) Polyptychus trisecta (Aurivillius, 1901) Neopolyptychus pygarga (Karsch, 1891) Neopolyptychus consimilis (Rothschild & Jordan 1903) Neopolyptychus convexus (Rothschild & Jordan 1903) Falcatula cymatodes (Rothschild & Jordan 1912) Falcatula falcatus (Rothschild & Jordan 1903) Rufoclanis rosea (Druce, 1822) Andriasa contraria (Walker, 1856) Polyptychoides vuattouxi (Pierre, 1989) Chloroclanis virescens (Butler, 1882) Phylloxiphia illustris (Rothschild & Jordan 1906) Phylloxiphia oberthueri (Rothschild & Jordan 1903) Phylloxiphia bicolor (Rothschild, 1894) Phylloxiphia formosa (Schultze, 1914) Lycosphingia hamatus (Dewitz, 1879) Rhadinopasa hornimani (Druce, 1880) Ceridia heuglini (R.Felder, 1874) Daphnis nerii (Linneaus, 1758) Nephele comma (Hopffer, 1857) Nephele funebris (Fabricius, 1793) Nephele bipartita (Butler, 1878) Nephele rosae (Butler, 1875) Nephele oenopion Continentis (Rothschild & Jordan 1903) Nephele accentifera (Palisot De Beauvois, 1821) Nephele discifera (Karsch, 1891) Nephele vau (Walker, 1856) Nephele rectangulata (Rothschild, 1895) Nephele aequivalens (Walker, 1856) Temnora radiata (Karsch, 1893) Temnora scitula (Holland, 1889) Temnora fumosa (Walker, 1856) Temnora crenulata (Holland, 1893) Temnora stevensi (Rothschild & Jordan 1903) Temnora elegans (Rothschild, 1895) Temnora spiritus (Holland, 1893) Temnora eranga (Holland, 1889) Temnora livida (Holland, 1889) Temnora iapygoides (Holland, 1889) Temnora sardanus (Walker, 1856) Atemnora westermannii (Boisduval, 1875) Euchloron megaera (Linneaus, 1758) Hippotion celerio (Linneaus, 1758) Hippotion osiris (Dalman, 1823) Hippotion eson (Cramer, 1779) Hippotion aporodes (Rothschild & Jordan 1910) Hippotion balsaminae (Walker, 1856) Hippotion irregularis (Walker, 1856) Theretra jugurtha (Boisduval, 1875) Theretra tessmanni (Gehlen, 1927) Theretra orpheus (Herrich-Schäffer, 1854) Centroctena rutherfordi (Druce, 1882) Acanthosphinx guessfeldtii (Dewitz, 1879) Lophostethus dumolinii (Angas, 1849) Cephonodes hylas virescens (Wallengren, 185) La diversité des espèces 0- Pas attraper 1- Uniquely 5 2- Entrecoupé 4 3- Rarement 3 4- Abondamment 2 5- Messe 1 Uniquely- 0 5 4 3 2 1 0 Locality Locality Locality 40 km N Bangui 90 km S Bozoum 380m 780m Bobelé 1 4°41'0.00"S 15 29 5°39'N 16°37'E 6.2008 18°36'0.00"V 30.5.2009 8.5.2009 90 km NNE Bangui 60 km SE Bouar Yale 380m 860m 5°58‘707‘‘N 2 5° 2'60.00"S 16 30 5°42'N 16°00'E 15°31‘270‘‘E 18°47'0.00"V 1.6.2009 6.2008 9.5.2009 35 km S sibut 90 km N Carnot 400m 820m 25 km NW Mbaiki 3 5°25'0.00"S 17 31 5°36'N 15°54'E 9.8.2008 19° 7'60.00"V 3.6.2009 10.5.2009 45 km
Recommended publications
  • The Sphingidae (Lepidoptera) of the Philippines
    ©Entomologischer Verein Apollo e.V. Frankfurt am Main; download unter www.zobodat.at Nachr. entomol. Ver. Apollo, Suppl. 17: 17-132 (1998) 17 The Sphingidae (Lepidoptera) of the Philippines Willem H o g e n e s and Colin G. T r e a d a w a y Willem Hogenes, Zoologisch Museum Amsterdam, Afd. Entomologie, Plantage Middenlaan 64, NL-1018 DH Amsterdam, The Netherlands Colin G. T readaway, Entomologie II, Forschungsinstitut Senckenberg, Senckenberganlage 25, D-60325 Frankfurt am Main, Germany Abstract: This publication covers all Sphingidae known from the Philippines at this time in the form of an annotated checklist. (A concise checklist of the species can be found in Table 4, page 120.) Distribution maps are included as well as 18 colour plates covering all but one species. Where no specimens of a particular spe­ cies from the Philippines were available to us, illustrations are given of specimens from outside the Philippines. In total we have listed 117 species (with 5 additional subspecies where more than one subspecies of a species exists in the Philippines). Four tables are provided: 1) a breakdown of the number of species and endemic species/subspecies for each subfamily, tribe and genus of Philippine Sphingidae; 2) an evaluation of the number of species as well as endemic species/subspecies per island for the nine largest islands of the Philippines plus one small island group for comparison; 3) an evaluation of the Sphingidae endemicity for each of Vane-Wright’s (1990) faunal regions. From these tables it can be readily deduced that the highest species counts can be encountered on the islands of Palawan (73 species), Luzon (72), Mindanao, Leyte and Negros (62 each).
    [Show full text]
  • Confirmation of Hawkmoth Pollination in Habenaria Epipactidea: Leg Placement of Pollinaria and Crepuscular Scent Emission ⁎ C.I
    Available online at www.sciencedirect.com South African Journal of Botany 75 (2009) 744–750 www.elsevier.com/locate/sajb Confirmation of hawkmoth pollination in Habenaria epipactidea: Leg placement of pollinaria and crepuscular scent emission ⁎ C.I. Peter a, , G. Coombs a, C.F. Huchzermeyer a, N. Venter a, A.C. Winkler a, D. Hutton a, L.A. Papier a, A.P. Dold a, S.D. Johnson b a Department of Botany, Rhodes University, PO Box 94, Grahamstown 6140, South Africa b School of Conservation and Biological Sciences, University of KwaZulu-Natal Pietermaritzburg, Private Bag X01, Scottsville 3209, South Africa Received 5 June 2009; received in revised form 30 July 2009; accepted 17 August 2009 Abstract In his landmark work on the pollination biology of South African plants in 1954, Stefan Vogel described the deposition of Habenaria epipactidea (= H. polyphylla) pollinaria on the forelegs of the hawkmoth Hippotion celerio. The discovery of a large, well-pollinated population of H. epipactidea in the Eastern Cape allowed us to confirm the presence of this unusual pollen placement on a number of species of shorter- tongued hawkmoths. The long-tongued species Agrius convolvuli is likely to function as a nectar thief as the length of the tongue of this species relative to the nectar spur ensures that the forelegs are unlikely to come into contact with the viscidia. The legitimate hawkmoth pollinators removed a large proportion of pollinaria from the flowers and the majority of flowers had pollen deposited on their stigmas. Despite this, pollen transfer efficiency was relatively low at 8.4%.
    [Show full text]
  • Phylogeny and Biogeography of Hawkmoths (Lepidoptera: Sphingidae): Evidence from Five Nuclear Genes
    Phylogeny and Biogeography of Hawkmoths (Lepidoptera: Sphingidae): Evidence from Five Nuclear Genes Akito Y. Kawahara1*, Andre A. Mignault1, Jerome C. Regier2, Ian J. Kitching3, Charles Mitter1 1 Department of Entomology, College Park, Maryland, United States of America, 2 Center for Biosystems Research, University of Maryland Biotechnology Institute, College Park, Maryland, United States of America, 3 Department of Entomology, The Natural History Museum, London, United Kingdom Abstract Background: The 1400 species of hawkmoths (Lepidoptera: Sphingidae) comprise one of most conspicuous and well- studied groups of insects, and provide model systems for diverse biological disciplines. However, a robust phylogenetic framework for the family is currently lacking. Morphology is unable to confidently determine relationships among most groups. As a major step toward understanding relationships of this model group, we have undertaken the first large-scale molecular phylogenetic analysis of hawkmoths representing all subfamilies, tribes and subtribes. Methodology/Principal Findings: The data set consisted of 131 sphingid species and 6793 bp of sequence from five protein-coding nuclear genes. Maximum likelihood and parsimony analyses provided strong support for more than two- thirds of all nodes, including strong signal for or against nearly all of the fifteen current subfamily, tribal and sub-tribal groupings. Monophyly was strongly supported for some of these, including Macroglossinae, Sphinginae, Acherontiini, Ambulycini, Philampelini, Choerocampina, and Hemarina. Other groupings proved para- or polyphyletic, and will need significant redefinition; these include Smerinthinae, Smerinthini, Sphingini, Sphingulini, Dilophonotini, Dilophonotina, Macroglossini, and Macroglossina. The basal divergence, strongly supported, is between Macroglossinae and Smerinthinae+Sphinginae. All genes contribute significantly to the signal from the combined data set, and there is little conflict between genes.
    [Show full text]
  • The Mcguire Center for Lepidoptera and Biodiversity
    Supplemental Information All specimens used within this study are housed in: the McGuire Center for Lepidoptera and Biodiversity (MGCL) at the Florida Museum of Natural History, Gainesville, USA (FLMNH); the University of Maryland, College Park, USA (UMD); the Muséum national d’Histoire naturelle in Paris, France (MNHN); and the Australian National Insect Collection in Canberra, Australia (ANIC). Methods DNA extraction protocol of dried museum specimens (detailed instructions) Prior to tissue sampling, dried (pinned or papered) specimens were assigned MGCL barcodes, photographed, and their labels digitized. Abdomens were then removed using sterile forceps, cleaned with 100% ethanol between each sample, and the remaining specimens were returned to their respective trays within the MGCL collections. Abdomens were placed in 1.5 mL microcentrifuge tubes with the apex of the abdomen in the conical end of the tube. For larger abdomens, 5 mL microcentrifuge tubes or larger were utilized. A solution of proteinase K (Qiagen Cat #19133) and genomic lysis buffer (OmniPrep Genomic DNA Extraction Kit) in a 1:50 ratio was added to each abdomen containing tube, sufficient to cover the abdomen (typically either 300 µL or 500 µL) - similar to the concept used in Hundsdoerfer & Kitching (1). Ratios of 1:10 and 1:25 were utilized for low quality or rare specimens. Low quality specimens were defined as having little visible tissue inside of the abdomen, mold/fungi growth, or smell of bacterial decay. Samples were incubated overnight (12-18 hours) in a dry air oven at 56°C. Importantly, we also adjusted the ratio depending on the tissue type, i.e., increasing the ratio for particularly large or egg-containing abdomens.
    [Show full text]
  • Traditional Consumption of and Rearing Edible Insects in Africa, Asia and Europe
    Critical Reviews in Food Science and Nutrition ISSN: 1040-8398 (Print) 1549-7852 (Online) Journal homepage: http://www.tandfonline.com/loi/bfsn20 Traditional consumption of and rearing edible insects in Africa, Asia and Europe Dele Raheem, Conrado Carrascosa, Oluwatoyin Bolanle Oluwole, Maaike Nieuwland, Ariana Saraiva, Rafael Millán & António Raposo To cite this article: Dele Raheem, Conrado Carrascosa, Oluwatoyin Bolanle Oluwole, Maaike Nieuwland, Ariana Saraiva, Rafael Millán & António Raposo (2018): Traditional consumption of and rearing edible insects in Africa, Asia and Europe, Critical Reviews in Food Science and Nutrition, DOI: 10.1080/10408398.2018.1440191 To link to this article: https://doi.org/10.1080/10408398.2018.1440191 Accepted author version posted online: 15 Feb 2018. Published online: 15 Mar 2018. Submit your article to this journal Article views: 90 View related articles View Crossmark data Full Terms & Conditions of access and use can be found at http://www.tandfonline.com/action/journalInformation?journalCode=bfsn20 CRITICAL REVIEWS IN FOOD SCIENCE AND NUTRITION https://doi.org/10.1080/10408398.2018.1440191 Traditional consumption of and rearing edible insects in Africa, Asia and Europe Dele Raheema,b, Conrado Carrascosac, Oluwatoyin Bolanle Oluwoled, Maaike Nieuwlande, Ariana Saraivaf, Rafael Millanc, and Antonio Raposog aDepartment for Management of Science and Technology Development, Ton Duc Thang University, Ho Chi Minh City, Vietnam; bFaculty of Applied Sciences, Ton Duc Thang University, Ho Chi Minh City, Vietnam;
    [Show full text]
  • Lepidoptera Fauna of Namibia. I. Seasonal Distribution of Moths of the Koakoland (Mopane) Savanna in Ogongo, Northern Namibia
    FRAGMENTA FAUNISTICA 57 (2): 117–129, 2014 PL ISSN 0015-9301 © MUSEUM AND INSTITUTE OF ZOOLOGY PAS DOI 10.3161/00159301FF2014.57.2.117 Lepidoptera fauna of Namibia. I. Seasonal distribution of moths of the Koakoland (Mopane) Savanna in Ogongo, northern Namibia Grzegorz KOPIJ Department of Wildlife Management, University of Namibia, Katima Mulilio Campus, Private Bag 1096, Katima Mulilo, Namibia; e-mail: [email protected] Abstract: During the years 2011–2013, moths were collected in Koakoland (Mopane) Savanna in the Cuvelai Drainage System, Ovamboland, northern Namibia. In total, 77 species from 13 families have been identified. Their seasonal occurrence in this habitat was also investigated, with most species recorded in wet season between September and April, but with clear peak in February and March. The family Noctuidae was by far the most speciose (38 recorded species), followed by Crambidae (8 spp.), Sphingidae (6 spp.) and Arctiidae (4 spp.). All other families were represented by 1–3 species. For each species listed date of collection is given, and data on its global distribution. Key words: Lepidoptera, check-list, biodiversity, distribution, moths, Ovamboland INTRODUCTION According to recent quite precise estimate, there are 15 5181 species, 16 650 genera and 121 families of Lepidoptera worldwide (Pouge 2009). Lepidoptera fauna of Namibia has recently attracted attention of European entomologists. However, thorough surveys were conducted hitherto in a few areas only, such as Brandberg and Hobatere. The northern regions of the country were especially badly neglected. In southern Africa (south of Zambezi and Kunene Rivers) – 8 511 species, 2 368 genera and 89 families were recently catalogued (Vári et al.
    [Show full text]
  • (Lepidoptera: Heterocera : Sphingidae) of Dalma Wildlife Sanctuary, Jharkhand
    Rec. zool. Surv. India: l11(Part-l) : 25-30, 2011 STUDIES ON THE SPHINGID FAUNA (LEPIDOPTERA: HETEROCERA : SPHINGIDAE) OF DALMA WILDLIFE SANCTUARY, JHARKHAND S. SAMBATH Zoological Survey of India Central Zone Regional Centre, Jabalpur-4B2 002 E-mail: [email protected] INTRODUCTION DIVISION: ASEMANOPHORAE Sphingidae is a family of moths (Lepidoptera), Subfamily ACHERONTIINAE commonly called hawk moths, sphinx moths and Tribe ACHERONTIINI hornworms, and are known to travel long distances on Genus Acherontia Laspeyres migration; some species have been encountered at mid­ 1. Acherontia lachesis (Fabr.) sea by ships (Kehimkar, 1997). They are moderate to large in size and are distinguished among other moths 1798. Sphinx lachesis Fabricius, Syst. Ent. Supp 1. , : 434. by their rapid, sustained flying ability (ScobIe, 1995).The 1937. Acherontia lachesis, Bell & Scott, Fauna Brit. India, stout and cigar shaped body and long and narrow Moths, 5 : 55. forewings are clearly adaptated for rapid flight. The Diagnosis : Head and thorax blackish, powdered possession of long proboscis makes them ideal and with white, yellow and blue-grey scales. The skull mark distinct pollinators for flowers with long tubular corolla on the dorsum of the thorax more conspicuous. Fore (Barlow, 1982). The family comprises of roughly 1,354 wing blackish, powdered with white, yellow and bluish species reported worldwide, out of which about 204 grey scales. Hind wing upper side with the basal third species are distributed in India (Bell & Scott, 1937; D' marked with black. Abdomen black with a broad, Abrera, 1986). interrupted, grey-blue dorsal stripe and small yellow The earlier studies revealed that little works have side patches on the four proximal segments.
    [Show full text]
  • Spatial and Matrix Influences on the Biogeography of Insect Taxa in Forest Fragments in Central Uganda
    Spatial and matrix influences on the biogeography of insect taxa in forest fragments in central Uganda Perpetra Akite Dissertation for a cotutelle award of Doctor of Philosophy Degree of Makerere University, Uganda and University of Bergen, Norway Makerere University University of Bergen 2016 Department of Biological Sciences, Makerere University Department of Biology, University of Bergen ii DECLARATION OF ORIGINALITY This is my own work and it has never been submitted for any degree award in any University iii TABLE OF CONTENTS DECLARATION OF ORIGINALITY......................................................................................iii LIST OF CONTENTS...............................................................................................................iv ACKNOWLEDGEMENTS.......................................................................................................vi LIST OF PAPERS....................................................................................................................vii Declaration of authors’ contributions…………………….…...……………...……...viii ABSTRACT...............................................................................................................................x BACKGROUND........................................................................................................................1 Problem statement..........................................................................................................……….2 Objectives........................................................................................................................3
    [Show full text]
  • Le Rapport De La Recherche De La Famille Sphingidae En République Centrafricaine
    Le rapport de la recherche de la famille Sphingidae en République Centrafricaine 2008-2010 L’objectif du projet Le projet a été ouvert en 2008 avec la préparation de la première expédition en République Centrafricaine. L’objectif été de rentrer dans la réalité de la faune local, de comprendre les conditions climatiques, d’évaluer l’état de biotype en relation avec la présence des insectes, plus précisément la présence de la famille Sphingidae. La première expédition menée par Ing. Jan Prokopec (le responsable de la réalisation du projet en RCA) a portée les résultats surprenants. Encouragés par les résultats, par la compréhension et le supporte exceptionnel du Ministère de la Éducation Nationale e de la Recherche Scientifique nous avons décidé de continuer le travail. Il faut souligner que Monsieur Ambroise Baki, l’employé du même Ministère, été toujours et reste jusqu’à ce jour un excellent collaborateur. Le projet est d’une envergure large. La partie intégrale du projet est l’institut canadien Biodoversity Institute of Ontario (Univerzity of Guelph, Canada). L’institut réalise les analyses DNA des échantillons d’insectes capturés. L’objectif du projet est la documentation détaillée de la famille Sphingidae sur l’étendue du territoire de la RCA sous forme de la banque de données génétiques. Les données seront rendues publiques et accessibles à tous les scientistes, étudiants et autres personnes intéressées. Après avoir définis la banque de données nous voudrions préparer un traité scientifique sur la famille Spingidae en RCA étant donné que le travail similaire et cohérent n’a été jamais publié. L‘échantillonnage L’échantillonnage (la capture des insectes) été fait de nuit en utilisant la lumière artificielle.
    [Show full text]
  • Phylogenomics Reveals Major Diversification Rate Shifts in The
    bioRxiv preprint doi: https://doi.org/10.1101/517995; this version posted January 11, 2019. The copyright holder for this preprint (which was not certified by peer review) is the author/funder, who has granted bioRxiv a license to display the preprint in perpetuity. It is made available under aCC-BY-NC 4.0 International license. 1 Phylogenomics reveals major diversification rate shifts in the evolution of silk moths and 2 relatives 3 4 Hamilton CA1,2*, St Laurent RA1, Dexter, K1, Kitching IJ3, Breinholt JW1,4, Zwick A5, Timmermans 5 MJTN6, Barber JR7, Kawahara AY1* 6 7 Institutional Affiliations: 8 1Florida Museum of Natural History, University of Florida, Gainesville, FL 32611 USA 9 2Department of Entomology, Plant Pathology, & Nematology, University of Idaho, Moscow, ID 10 83844 USA 11 3Department of Life Sciences, Natural History Museum, Cromwell Road, London SW7 5BD, UK 12 4RAPiD Genomics, 747 SW 2nd Avenue #314, Gainesville, FL 32601. USA 13 5Australian National Insect Collection, CSIRO, Clunies Ross St, Acton, ACT 2601, Canberra, 14 Australia 15 6Department of Natural Sciences, Middlesex University, The Burroughs, London NW4 4BT, UK 16 7Department of Biological Sciences, Boise State University, Boise, ID 83725, USA 17 *Correspondence: [email protected] (CAH) or [email protected] (AYK) 18 19 20 Abstract 21 The silkmoths and their relatives (Bombycoidea) are an ecologically and taxonomically 22 diverse superfamily that includes some of the most charismatic species of all the Lepidoptera. 23 Despite displaying some of the most spectacular forms and ecological traits among insects, 24 relatively little attention has been given to understanding their evolution and the drivers of 25 their diversity.
    [Show full text]
  • BOLD Taxonid Tree
    BOLD TaxonID Tree Title : Tree Result - Search (444 records) Date : 14-Apr-2017 Data Type : Nucleotide Distance Model : Kimura 2 Parameter Marker : COI-5P Colourization : Barcode Cluster (BIN) Label : Sample ID Label : Taxon Label : Region Label : Barcode Cluster (BIN) Sequence Count : 444 Species count : 105 Genus count : 45 Family count : 2 Unidentified : 0 BIN Count : 109 Cover Page 1/1 Search Fri Apr 14 08:55:59 2017 Page 1 of 5 2 % Rhadinopasa hornimani|[1]|TDGABb-004|La Lope|BOLD:AAC7927 Rhadinopasa hornimani|[2]|TDGABb-006|La Lope|BOLD:AAC7927 Rhadinopasa hornimani|[3]|Lope11-0392|La Lope|BOLD:AAC7927 Rhadinopasa hornimani|[4]|TDGABb-005|La Lope|BOLD:AAC7927 Rhadinopasa hornimani|[5]|Lope11-0890|La Lope|BOLD:AAC7927 Platysphinx vicaria|[6]|TDGABb-019|Makokou|BOLD:AAC6479 Platysphinx vicaria|[7]|TDGABb-020|Makokou|BOLD:AAC6479 Platysphinx vicaria|[8]|TDGABb-021|Makokou|BOLD:AAC6479 Phylloxiphia illustris|[9]|TDGABb-100|Makokou|BOLD:AAB8786 Phylloxiphia illustris|[10]|TDGABb-101|Makokou|BOLD:AAB8786 Phylloxiphia illustris|[11]|TDGABb-102|Makokou|BOLD:AAB8786 Phylloxiphia illustris|[12]|Lope11-0713|La Lope|BOLD:AAB8786 Phylloxiphia oberthueri|[13]|Lope11-0672|La Lope|BOLD:AAC9990 Phylloxiphia oberthueri|[14]|TDGABb-086|Makokou|BOLD:AAC9990 Phylloxiphia oberthueri|[15]|TDGABb-087|Makokou|BOLD:AAC9990 Phylloxiphia oberthueri|[16]|TDGABb-088|Makokou|BOLD:AAC9990 Phylloxiphia oberthueri|[17]|Lope11-0858|La Lope|BOLD:AAC9990 Phylloxiphia formosa|[18]|TDGABb-081|Makokou|BOLD:ABY3722 Phylloxiphia formosa|[19]|TDGABb-082|Makokou|BOLD:ABY3722
    [Show full text]
  • Geo-Eco-Trop., 2014, 38, 2 : 339-372
    Geo-Eco-Trop., 2014, 38, 2 : 339-372 Human consumption of Lepidoptera in Africa : an updated chronological list of references (370 quoted!) with their ethnozoological analysis La consommation humaine de Lépidoptères en Afrique : une liste chronologique actualisée des références (370 citées !) avec leur analyse ethnozoologique François MALAISSE1 & Paul LATHAM2 Résumé : La consommation humaine d’insectes ou “lépideroptérophagie” connaît un intérêt croissant. Dans le présent article 370 références abordant ce thème pour l’Afrique sont citées. Des accès à cette information par ordre chronologique ainsi que par ordre alphabétique des noms d’auteurs sont fournies. Une liste systématique des noms scientifiques des espèces consommées en Afrique est encore établie. L’importance de l’information disponible pour divers groupes ethnolinguistiques est signalée. L’évolution des thèmes approchés est analysée et commentée. Mots clés: Consommation, Lépidoptères, Afrique, Campéophagie. Abstract : Human consumption of insects or « lepidopterophagy » is becoming increasingly important. In the present paper 370 references dealing with this subject in Africa are quoted. Access to this information is provided both, by chronological and alphabetic order of authors. A systematic list of scientific names of edible Lepidoptera in Africa is also provided. The importance of the information available for various ethnolinguidstic groups is presented. The evolution of issues covered is analyzed and discussed. Keywords : Consumption, Lepidoptera, Africa, Campeophagy. INTRODUCTION The utilization of insects as a sustainable and secure source of animal-based food for the human diet has continued to increase in popularity in recent years (SHOCKLEY & DOSSEY, 2014). In particular, human consumption of Lepidoptera receives an increasing interest (MALAISSE et al., 2015). Several terms have been suggested to describe this consumption, notably regarding caterpillars, “campeophagy” (MALAISSE, 2002, 2004; MALAISSE et al.
    [Show full text]