DOCSLIB.ORG

Velký Test Cen V Českých Hypermarketech

Total Page：16

File Type：pdf, Size：1020Kb

Download full-text PDF Read full-text
Velký Test Cen V Českých Hypermarketech ÍC BN H VÝHODNÉ DLUHY EXISTUJÍ! O – MÁME DŮLEŽITĚJŠÍ PRÁCI … S T /04 O Vyplatí se víc kontokorent, nebo kreditka? O ES Í Na e-mailové dotazy některé banky nereagují 4 – – TTEST F C I N A N Číslo 4 vychází 14. dubna 2004 / 39 Kč / 55 Sk NENECHTE SI UJÍT BEZ AUTA TO NEPŮJDE? Jak se v ČR levně přepravovat FINANČNÍ PORADCI SE ZÁRUKOU Co se pro vás změní vstupem Česka do EU TAKOVÝ SCHODY DO NEBE Jak získat stavební povolení s námi budou peníze s vámi Jak nakoupíte nnejlevnějiejlevněji • Jsou obchody ve větších městech dražší? • Zvolte správnou nákupní strategii • Největší cenové extrémy Velký test cen v českých hypermarketech www.osobni-finance.cz Monika Žídková – Moje peněženka 7 • Pojistné produkty pro děti 14 • Kreditní karty 18 • Výpověď ze strany zaměstnavatele 31 • Jak koupit ledničku 40 • Látkové vs. papírové pleny 51 • Nechte si uklidit 52 • Neztraťte se v Polsku 56 • Jarní prohlídka vozu 59 • Hormonální antikoncepce 63 EDITORIAL OBSAH 8 Osobní fi nance EU a vaše peníze Se vstupem do Evropské unie nás v pohybu čekají změny v oblasti investování a pojištění. Nové zákony by měly při- nést zejména náročnější požadavky na kvalitu fi nančního poradenství. 28 Drahé pohodlí Vážení čtenáři, Náklady jsou jedním z hledisek, je tady období pověstné jarní podle kterého se rozhodujeme při volbě dopravního prostředku. Cesta únavy. Na bolesti hlavy a ne- automobilem se fi nančně vyplácí schopnost provádět jakoukoli málokdy, většinou je výhodnější smysluplnou činnost v důsledku využít hromadné dopravy. změny ročních období si leckdo bude stěžovat až do léta. My ale víme, že vy do této sku- piny lidí nepatříte a jaro je pro vás naopak podnětem pro 48 zvýšenou fyzickou a psychickou aktivitu. Chceme obě tyto Kde nejlevněji nakoupíte potřeby nejen uspokojit, ale také podnítit. Velké cenové srovnání českých hy- V pohybových aktivitách jsme vám šli příkladem a rozjeli permarketů. Provedli jsme porovnání pěti hypermarketových řetězců a jeho se do všech koutů naší republiky, abychom zjistili, ve kte- výsledky vám přinášíme. rém hypermarketu nakoupíte nejlevněji. Čerstvá fakta o cenách v jednotlivých řetězcích a nákupní tipy najdete na straně 48. DÁLE V ČÍSLE Orientujete se v džungli slev Českých drah? Přinášíme PENÍZE kompletní přehled a ještě mnohem víc. Na straně 28 se dozvíte, jak se dostat nejlevněji z Prahy do Brna, z Ostra- 10 Test: E-mailové infolinky bank vy do Prahy, jak utratit co nejméně při cestách na krátké 13 Duel: Kreditní karta versus kontokorent vzdálenosti, kdy se vyplatí cestovat autem, kdy vlakem či 14 Vyznejte se: Pojistné produkty pro děti autobusem, a mnohé další. 17 Investiční hra Na jaře je potřeba vyměnit obutí automobilu a provést nezbytné kontroly. Jak na to? Čtěte Autorevue na stra- 18 Srovnání: Kreditní karty ně 59. No a když budete mít automobil po všech stránkách 25 Finanční akademie: Nákup na splátky v pořádku, můžete se vydat na cesty. V rubrikách o cesto- vání (strana 56–58) se podíváme do Polska a v tuzemsku RÁDCE nahlédneme do neprávem opomíjeného Liberecka. 31 V práci: Výpověď ze strany zaměstnavatele S cestami do zahraničí nepřímo souvisí i fi nanční téma. 34 Rozhovor: Vilém Barák Na straně 8 čtěte o změnách, které přinesou nové S jedním z iniciátorů Euroskeptické alternativy zákony o pojišťovnictví a investování se vstupem do o plíživém pohybu EU směrem k socialismu. Evropské unie. 36 Tipy a triky V časopise najdete ještě spoustu dalších užitečných článků 40 Rádce nakupujícího: Koupě ledničky a kromě nich přiloženou knihovničku na téma „Kupuje- me byt nebo dům“. Na 32 stranách vám poradíme, jak 41 Tahák: Stavební povolení koupi nemovitosti fi nančně zabezpečit, zda a jak využít služeb realitních kanceláří, na co si při koupi dávat ŽIVOT pozor, jak uzavřít kupní smlouvu, provést vklad do ka- 51 Duel: Látkové versus papírové pleny tastru … 52 Bydlení: Úklidové fi rmy Příští knihovnička bude o pojištění a těsně před prázdni- nami vám poradíme, jak levně cestovat. 54 Zdraví a peníze: Změna zdravotní pojišťovny Přeji poučné a zábavné čtení, v tomto i všech dalších čís- 56 Neztraťte se: Polsko lech Osobních fi nancí. 59 Autorevue: Jarní prohlídka vozu 62 Halířovi 63 Žena a peníze: Hormonální antikoncepce Marek Telička, šéfredaktor osobní finance 04/2004 3 DOPISY Ladislav Drápal: V OF č. 1/04 není přesná že v rubrice Moje peněženka v OF č. 3/04 jsme není potřeba pojištění. Distribuce úrazových informace v článku Jen jedno připojiště- zpovídali pana Koženého, jsem přesvědčen, že pojistek pro děti je založena na emocionálním ? ní. (Pozn. redakce: Rubrika Tipy a triky, za váš názor by se postavilo víc lidí. Přinejmen- vydírání rodičů (Nechcete uzavřít dítěti úrazové str. 18.) V článku se správně píše, že platit ším ti, kdo body kuponové privatizace investo- pojištění? Jste špatný rodič!). Ale co smysl příspěvek na penzijní připojištění u více fondů vali prostřednictvím Harvardských fondů. Byl takového pojištění? Po úraze dítěte nehrozí nelze. Není však pravda, že bych na jedno bych velice nerad, kdyby pouhý fakt, že se Vik- propad příjmů rodiny. Úrazové pojištění má penzijní připojištění nemohl mít příspěvky od tor Kožený objevil ve „společen- smysl pro osobu živitele rodiny, ne dvou fi rem. ské“ rubrice Osobních fi nancí, pro osobu dítěte. Chcete-li dítěti byl pochopen jako rehabilitace fi nančně pomoci, ukládejte mu Jitka Michlíčková, ABN Amro Penzijní fond: tohoto pána v očích odborné peníze v kvalitním spořicím nebo Naše odpověď je správná, dle platné legislativy veřejnosti. Tak tomu určitě není! investičním produktu (například účastník nemůže platit příspěvek u více pen- Jak sama píšete, je pan Kožený stavební spoření, portfolio otevře- zijních fondů a čerpat tak příspěvky dvou za- skutečně především „zajímavý“ ných podílových fondů). městnavatelů. Tato odpověď platí v situaci, kdy a jako takového jsme jej vníma- Totéž platí pro kapitálové životní každý ze zaměstnavatelů přispívá svým zaměst- li – bez dalšího hodnocení. pojištění. Pro osobu v dětském nancům do jiného penzijního fondu. V případě, věku je nevhodné. Mnoho nezávis- že oba zaměstnavatelé přispívají zaměstnanci V. Trejbalová: Chtěla bych lých fi nančních poradců má výhra- do stejného penzijního fondu, samozřejmě čer- založit nějaké pojištění dy i k současným produktům ka- pat příspěvky obou zaměstnavatelů lze. ?pro sebe a své dva syny pitálového životního pojištění pro – úrazové a životní kapitálové. dospělé. Vaše švagrová je typickým Daniela Pilařová: S velkou chutí odebírám Na pobočce České spořitelny mi bylo dopo- příkladem, proč tomu tak je. Rozdělení měsíční- váš měsíčník, ovšem momentálně musím ručeno Flexibilní pojištění ČS. Moje švagrová ho pojistného na rizikovou složku, kapitálovou ?vyjádřit maximální protest proti tomu, že si toto pojištění sjednala a za rok má na účtu složku a poplatky pojišťovně je neprůhledné. jste v rubrice Moje peněženka zpovídali mezi- o 3 000 Kč méně, než tam vložila. Které pojiš- V prvních několika letech spoření je kumulo- národně hledaného zločince, který (jen v ČR) tění vybrat, aby člověk jen neplatil pojišťovnu vaná kapitálová hodnota v porovnání s výší již okradl statisíce lidí. Domnívala jsem se, že to je a výsledek nebyl tak žalostný? zaplaceného pojistného skutečně žalostná. rubrika pro lidi, kteří jsou něčím zajímaví. Pan Rada Osobních fi nancí? Máte-li nezaopatřené Kožený je bezesporu taky zajímavý, ale pouze Roman Stuchlík: Úrazové pojištění pro děti děti, sjednejte rizikové životní pojištění na do- v negativním slova smyslu. nemá dle většiny fi nančních poradců, se který- statečně velkou pojistnou částku a spořte nebo mi jsem mluvil, valný význam. Jaké riziko kryje? investujte v transparentních produktech. Marek Telička: Vážená paní Pilařová, ačkoli Po úrazu dítěte nehrozí žádná fi nanční újma jste jako jediná negativně reagovala na fakt, (mluvíme o dětech do 18 let). Kde není riziko, Osobní finance v květnu 2004 Číslo 5/04 vychází 13. května 2004 POROVNÁNÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN Vybrat si zdravotní pojišťovnu je právo každé- ho z nás. Má ale vůbec smysl měnit zdravotní pojišťovnu za jinou? Je mezi nimi, respektive mezi jejich nabízenými službami a výhodami, nějaký rozdíl? JAK POSLAT PENÍZE DO ZAHRANIČÍ Při cestách do zahraniční si s sebou berete vět- VŠE PRO CESTOVÁNÍ šinou dostatečné množství peněz. Co ale dělat, Léto se blíží a všichni se už těšíme, jak vyrazíme když je všechny utratíte, nebo vás někdo okrade na dovolenou, nebo alespoň prodloužený a potřebujete poslat alespoň peníze na cestu víkend, ať už do zahraničí či po České republice. domů? Přečtěte si o možných způsobech, jak Dočtete se, jak se pojistit, co dělat s hotovostí, posílat peníze do zahraničí. Dozvíte se, jak tyto zda si s sebou brát šeky, kde měnit peníze, kde služby fungují, kolik stojí a jak rychle se peníze Knihovnička Osobních fi nancí koupit levné letenky a jízdenky, jak si zajistit dostanou k tomu, kdo je potřebuje. levné ubytování, a mnoho dalších užitečných informací. POJIŠTĚNÍ Poradíme vám, jak pojištění vybírat, čeho se + JAK UŠETŘIT ZA TOPENÍ vyvarovat, zda a jak využít služeb pojišťova- + JAK SE NEZTRATIT V TURECKU cích poradců. Publikace přehledně popisuje + BUDOU SE MĚNIT PODMÍNKY LEASINGU? všechny druhy osobního pojištění. www.osobni-finance.cz Chcete ušetřit? Informace o předplatném naleznete na str. 66. 4 www.osobni-finance.cz Nejčastější prodejní cena ojetého vozu je 100-130 tis. Kč. Více na str. 46. PTÁME SE VÁS Michael, 36 let, Kterým dopravním prostředkem správce databáze V každém případě jezdíte nejraději a proč? autem, protože je to pohodlné a nemu- sím se na nic vázat. Milan, 34 let, Martin, 25 let, Můžu cestovat, jak se správce počítačo- IT administrátor mi zlíbí – zastavit či vé sítě Jezdím nejraději zahnout, kdy chci. Rozhodně a jedině autem, protože nic autem. Třeba vlakem jiného nepovažuji za Ivana, 26 let, jsem nejel už něko- dopravní prostředek. obchodní zástup- lik let. Autem je to Z cestování vlakem kyně nejrychlejší a nejpo- mám panickou hrůzu. Hromadnou dopra- hodlnější, teda až na to parkování – to je vu beru jako nutné většinou boj. zlo. Takže nejraději Marie, 45 let, a nejčastěji jezdím vrchní sestra autem.
Load more

Recommended publications
  • Global Turkey in Europe. Political, Economic, and Foreign Policy
    ISSN 2239-2122 9 IAI Research Papers The EU is changing, Turkey too, and - above all - there is systemic change and crisis all G round, ranging from economics, the spread of democratic norms and foreign policy. LOBAL The IAI Research Papers are brief monographs written by one or N.1 European Security and the Future of Transatlantic Relations, This research paper explores how the EU and Turkey can enhance their cooperation in more authors (IAI or external experts) on current problems of inter- T edited by Riccardo Alcaro and Erik Jones, 2011 URKEY GLOBAL TURKEY national politics and international relations. The aim is to promote the political, economic, and foreign policy domains and how they can find a way out of the stalemate EU-Turkey relations have reached with the lack of progress in accession greater and more up to date knowledge of emerging issues and N. 2 Democracy in the EU after the Lisbon Treaty, IN trends and help prompt public debate. edited by Raaello Matarazzo, 2011 negotiations and the increasing uncertainty over both the future of the European project E after the Eurozone crisis and Turkey’s role in it. UROPE IN EUROPE N. 3 The Challenges of State Sustainability in the Mediterranean, edited by Silvia Colombo and Nathalie Tocci, 2011 A non-profit organization, IAI was founded in 1965 by Altiero Spinel- li, its first director. N. 4 Re-thinking Western Policies in Light of the Arab Uprisings, SENEM AYDIN-DÜZGIT is Assistant Professor at the Istanbul Bilgi University and Senior POLITICAL, ECONOMIC, AND FOREIGN POLICY edited by Riccardo Alcaro and Miguel Haubrich-Seco, 2012 Research Affiliate of the Istanbul Policy Centre (IPC).
    [Show full text]
  • Analyzing the Telecoms Privatization in Greece from a ‘Discursive Institutionalist’ Perspective
    Privatization in the Name of ‘Europe’: analyzing the telecoms privatization in Greece from a ‘discursive institutionalist’ perspective Christos Dimas GreeSE Paper No 41 Hellenic Observatory Papers on Greece and Southeast Europe NoveNovembermber 2010 All views expressed in this paper are those of the authors and do not necessarily represent the views of the Hellenic Observatory or the LSE © Christos Dimas _ Table of Contents ABSTRACT ______________________________________________________ iii 1. Introduction______________________________________________________ 1 2. Theoretical Background ____________________________________________ 4 2.1. Discursive institutionalism _______________________________________ 4 2.2. Europe as a legitimating factor ___________________________________ 6 3. The case-study ___________________________________________________ 10 3.1. The pro and anti European politics in Greece during the 1970s and 1980s 10 3.2. The Greek disjointed corporatist system ____________________________ 15 3.3. OTE as a case study ___________________________________________ 17 4. Empirical Analysis _______________________________________________ 19 4.1. The Mitsotakis government 1990-1993 ____________________________ 19 4.2. Papandreou governments 1993-1996 ______________________________ 24 4.3. The Simitis governments 1996-2004 ______________________________ 32 4.4. The Karamanlis governments 2004-2009 __________________________ 37 5. Conclusion______________________________________________________ 41 References ________________________________________________________
    [Show full text]
  • The Relations of Turkey with the European Union
    Center for European Studies Working Paper Series #167 (2008) The Relations of Turkey with the European Union: Candidate Forever? by Bahri Yilmaz* Visiting Scholar, Center for European Studies at Harvard University EU Jean Monnet Professor and Professor in Economics, Sabanci University/Istanbul [email protected] Phone: (+90) 216 483 92 36 Abstract This paper primarily addresses three aspects of Turkish-EU relations: the first section of the study gives an overview of the history of Turkey’s relations with and the EEC/EC/ EU in the period between 1959 and 2008, focusing on “the Ankara Agreement” of 1964 (or the Association Agreement). With that agreement, which was supplemented and specified by an “Additional Protocol” in 1973, Turkey began what has become one of the longest-lasting association agreements. The second section will elaborate on the diffi–culties and serious disputes that have arisen between Turkey and the EU, and particu–larly on the current discussion of Turkey’s membership. Finally, in light of the remark–able political and economic changes taking place in the international and the European arena, we will draw some lessons from the past in order to make some predictions about the path Turkish-EU relations may follow in the future. Key words: Turkey, European Union. *The author would like to thank EU Jean Monnet Professor Geoffrey R. Edwards from the Centre for International Studies at Cambridge University and EU Jean Monnet Professor Ulrich Brückner from Stanford University for their critical comments. An earlier version of this paper was presented at a public conference (SOAS, University of Lon– don, February 29, 2008).
    [Show full text]
  • Why Doesn't the United States Have a European-Style Welfare State?
    0332-04-Alesina 1/3/02 15:31 Page 187 ALBERTO ALESINA Harvard University EDWARD GLAESER Harvard University BRUCE SACERDOTE Dartmouth College Why Doesn’t the United States Have a European-Style Welfare State? EUROPEAN GOVERNMENTS REDISTRIBUTE income among their citizens on a much larger scale than does the U.S. government. European social pro- grams are more generous and reach a larger share of citizens. European tax systems are more progressive. European regulations designed to protect the poor are more intrusive. In this paper we try to understand why. The literature on the size of government is rich and varied. However, here we do not focus on the size of government as such, but rather on the redistributive side of government policies. Thus our goal is in one sense narrower than answering the question, “What explains the size of govern- ment?” since we focus on a single, but increasingly important, role of fis- cal policy. Yet in another sense our focus is broader, because redistributive policies go beyond the government budget—think, for instance, of labor market policies. We consider economic, political, and behavioral explanations for these differences between the United States and Europe. Economic explanations focus on the variance of income and the skewness of the income distribu- tion before taxes and transfers, the social costs of taxation, the volatility of income, and expected changes in income for the median voter. We con- clude that most of these theories cannot explain the observed differences. We are grateful to our discussants for very useful suggestions. We also thank William Easterly, Benjamin Friedman, Michael Mandler, Casey Mulligan, Roberto Perotti, Andrei Shleifer, Theda Skocpol, and a large number of conference participants for very useful com- ments.
    [Show full text]
  • Highlights on Health in Norway
    HIGHLIGHTS ON HEALTH IN NORWAY Country Highlights give an overview of the health and health-related situation in a given coun- try and compare, where possible, its position in relation with other countries in the WHO Euro- pean Region. The Highlights have been developed in collaboration with Member States for op- erational purposes and do not constitute a formal statistical publication. They are based on in- formation provided by Member States and other sources as listed. CONTENTS OVERVIEW............................................................................1 THE COUNTRY AND ITS PEOPLE ............................................2 HEALTH STATUS...................................................................6 LIFESTYLES........................................................................23 ENVIRONMENT AND HEALTH................................................29 HEALTH CARE SYSTEM.......................................................31 REFERENCES......................................................................36 HIGHLIGHTS ON HEALTH IN NORWAY DECEMBER 1999 E72501 TECHNICAL NOTES Highlights on Health provide an overview of the health of a country’s population and the main factors related to it. When possible, comparisons are made with other countries in the WHO European Region as one means of assessing the comparative strengths and weaknesses, what has been achieved so far and what could be improved in the future, similarly to the approach and ra- tionale used for setting the 21 targets in HEALTH21, the health for all policy framework for the WHO European Region (WHO Regional Office for Europe, 1999). The country groups used for comparison are called reference countries and are chosen based on: similar health and socioeco- nomic trends or development and/or geopolitical groups such as the European Union (EU), the newly independent states, the central Asian republics or the candidate countries for EU accession. For Norway, the reference countries are the 15 EU countries as well as Iceland, Israel, Malta, and Switzerland.
    [Show full text]
  • Neonicotinoid Restrictions in Eu Miss Target of Protecting Bees
    BEEINFOrmed N° 4_2017 THE BAYER BEE CARE POSITION NEONICOTINOID RESTRICTIONS IN EU MISS TARGET OF PROTECTING BEES It has been four years now since the introduction of the neonicotinoid restrictions in the EU, driven by the desire to KEY TAKE-AWAYS protect bees from potential risks related to these substances. A period of time which does not, perhaps, allow for an • So far, the neonicotinoid restrictions in the EU extensive and solid assessment of the long-term impacts of have not led to measurable improvements of this policy, yet is long enough to carry out a first assessment. bee health in Europe. This to see if the measures taken had any measurable positive impact on bee health. This is something one would • Honey bee colony numbers are continuously expect after the European Commission’s radical step of on the rise in Europe – as was the case before restricting some of the most widespread uses of three of the restrictions were put in place. the most important insecticides used by farmers for pest management in European crops. Bearing in mind that the • Bee poisoning incidents have been relatively restrictions were brought in to avert an allegedly substantial rare for many years and there is no visible threat to bee health. trend for a further reduction of cases since the restrictions began. In Regulation (EU) No. 485/2013, in which the restrictions were stipulated, it was foreseen that there should be a review after • The restrictions are having a heavy economic two years of all newly available scientific data. However, a impact on agronomic productivity in Europe review to evaluate the impact of the restrictions on the health and have negative consequences for the of honey bee populations in Europe was, surprisingly, not environment (increased water consumption and envisaged by the European Commission.
    [Show full text]
  • Legal Doping
    1/2016 Magazine for graduates of všb-tuo LEGAL DOPING Graduate support for development of the region North Moravia-Silesia A place of great potential Tomáš Buchwaldek Addicted to subsidies The graduate card is full of benefits And waiting for you to pick it up! COLOURS_2016_VSB_205x94_KVETEN.indd 1 10.05.16 16:13 MYŠLENKY BEZ HRANIC IDEAS WITHOUT BORDERS MEZINÁRODNÍ FÓRUM / INTERNATIONAL FORUM 10 SCÉN 100 HOSTŮ 19 ZEMÍ / 10 STAGES 100 SPEAKERS 19 COUNTRIES DOLNÍ VÍTKOVICE, OSTRAVA 12/7 – 13/7 MELTINGPOT SCIENCE & ACADEMY @ HLUBINA 14/7 – 17/7 GLOBAL FORUM @ COLOURS OF OSTRAVA Bjørn LomBorg / Chris hedges Leonard mLodinow / TimoThy snyder roBerT FuLghum / CLemens KuBy / dan sheChTman 8–9/7/2016 OSTRAVA CENTRUM POZOR! JAROSLAV UHLÍŘ / VOXEL LETOS NOVĚ JUMPING DRUMS / PAVEL CALLTA O VÍKENDU GENERÁLNÍ PARTNER: MANON MEURT / KALLE / DALEKKO / MICHAL ŠEPS ASTRONAUTALIS [USA] THE FREEBORN BROTHERS [PL] HLAVNÍ PARTNEŘI: A DALŠÍ UMĚLCI Z KOREJE, ALŽÍRSKA, FRANCIE, USA A ŠPANĚLSKA VSTUP DIVADLA / WORKSHOPY / HRY / GEOCACHING / SPORT ZA PODPORY: ZDARMA! STÁNKY / AKTIVITY PRO RODINY S DĚTMI PARTNER: MEDIÁLNÍ PARTNEŘI: ZA PODPORY: OFICIÁLNÍ TISKÁRNA: www.festivalvulicich.cz inzerce VŠB - Alumni, 205 x 28093 mm mm - -3.indd celá strana.indd 1 1 13.11. 5. 2016 10:21:0017:35:01 Alumni 1/2016 Magazine for graduates VŠB-TU Ostrava Vice-rector‘s Published by: VSB - Technical editorial University of Ostrava Department of Vice-Rector for Inter- national Relations and Social Affairs ALUMNI – care of graduates 17 November 15/2172 708 33 Ostrava-Poruba Phone: +420 597 324 398 Email: [email protected] Web: alumni.vsb.cz Editor in chief Lucie Holešinská‘09 Editorial staff Lucie Holešinská ‘09 Petra Polesová‘16 Karolína Ondrušková ‘15 Language editing Simon Johnson Dear graduates, dear readers, Having the card means I identify my- Graphic design and production: self more with the university, but even Ivana Kunová hey, I’m going to let you know what I without it I shall always be a patriot have in my wallet.
    [Show full text]
  • Remaking Europe: the New Manufacturing As an Engine for Growth
    BLUEPRINT SERIES 26 REMAKING EUROPE: THE NEW MANUFACTURING AS AN ENGINE FOR GROWTH Reinhilde Veugelers, editor BRUEGEL BLUEPRINT SERIES VOLUME XXVI Remaking Europe: the new manufacturing as an engine for growth Reinhilde Veugelers, editor Editorial coordination: Stephen Gardner Production: Alessandro Borsello © Bruegel 2017. All rights reserved. Short sections of text, not to exceed two paragraphs, may be quoted in the original language without explicit permission provided that the source is acknowledged. Opinions expressed in this publication are those of the author alone. Bruegel 33 rue de la Charité, Box 4 1210 Brussels, Belgium www.bruegel.org ISBN: 978-9-078910-44-2 Contents Foreword 11 1. Introduction: Europe and the new manufacturing 13 2. European and global manufacturing: trends,challenges 24 and the way ahead 3. The competitiveness of European industry in the digital era 53 4. Firm growth dynamics and productivity in Europe 79 5. A revival of manufacturing in Europe? Recent evidence 102 about reshoring 6. Manufacturing in central and eastern Europe 125 7. Europe’s comparative advantage in low-carbon technology 149 8. From big oil to big data? Perspectives on the European 177 energy industry of the future 9. Fintech in Europe: challenges and opportunities. 197 10. Strengthening cross-border e-commerce in the European Union 217 About the authors Carlo Altomonte is a professor of economics of European inte- gration at Bocconi University, Italy. His main areas of research are international trade and investment, the political economy of globali- sation and the process of European integration. He is as consultant for a number of international institutions, including the United Nations (UNCTAD), the European Parliament, the European Commission and the European Central Bank, analysing international trade and invest- ment and their implications for competitiveness.
    [Show full text]
  • Russian Strategic Intentions
    APPROVED FOR PUBLIC RELEASE Russian Strategic Intentions A Strategic Multilayer Assessment (SMA) White Paper May 2019 Contributing Authors: Dr. John Arquilla (Naval Postgraduate School), Ms. Anna Borshchevskaya (The Washington Institute for Near East Policy), Dr. Belinda Bragg (NSI, Inc.), Mr. Pavel Devyatkin (The Arctic Institute), MAJ Adam Dyet (U.S. Army, J5-Policy USCENTCOM), Dr. R. Evan Ellis (U.S. Army War College Strategic Studies Institute), Mr. Daniel J. Flynn (Office of the Director of National Intelligence (ODNI)), Dr. Daniel Goure (Lexington Institute), Ms. Abigail C. Kamp (National Consortium for the Study of Terrorism and Responses to Terrorism (START)), Dr. Roger Kangas (National Defense University), Dr. Mark N. Katz (George Mason University, Schar School of Policy and Government), Dr. Barnett S. Koven (National Consortium for the Study of Terrorism and Responses to Terrorism (START)), Dr. Jeremy W. Lamoreaux (Brigham Young University- Idaho), Dr. Marlene Laruelle (George Washington University), Dr. Christopher Marsh (Special Operations Research Association), Dr. Robert Person (United States Military Academy, West Point), Mr. Roman “Comrade” Pyatkov (HAF/A3K CHECKMATE), Dr. John Schindler (The Locarno Group), Ms. Malin Severin (UK Ministry of Defence Development, Concepts and Doctrine Centre (DCDC)), Dr. Thomas Sherlock (United States Military Academy, West Point), Dr. Joseph Siegle (Africa Center for Strategic Studies, National Defense University), Dr. Robert Spalding III (U.S. Air Force), Dr. Richard Weitz (Center for Political-Military Analysis at the Hudson Institute), Mr. Jason Werchan (USEUCOM Strategy Division & Russia Strategic Initiative (RSI)) Prefaces Provided By: RDML Jeffrey J. Czerewko (Joint Staff, J39), Mr. Jason Werchan (USEUCOM Strategy Division & Russia Strategic Initiative (RSI)) Editor: Ms.
    [Show full text]
  • RIVM Rapport 270051011 Dare to Compare! Benchmarking Dutch Health with the European Community Health Indicators (ECHI)
    Dare to Compare! Benchmarking Dutch health with the European Community Health Indicators (ECHI) How does public health in the Netherlands compare to public health in other European Union (EU) countries? Are we among the top five or lagging behind? Does the picture change when focusing on specific subjects? This report compares the Netherlands to EU countries along a set of more than eighty European health indicators on, for example, disease, lifestyle and prevention. This is the first time that the indicators that make up the so-called ECHI (European Community Health Indicator) shortlist are used for benchmarking Dutch public health. This shortlist has been adopted by the EU to assist health policy makers in identifying common challenges, priorities and opportunities, and to learn from other countries’ experiences. The systematic benchmark approach also provides a detailed view on the actual availability, comparability and quality of data sets, both within the Netherlands and throughout the EU. It becomes apparent that EU-funded projects and Eurostat activities increasingly contribute to better data quality and more valid comparisons, but much work is still to be done. Dare to Compare! Given the ambition of the Dutch Ministry of Health, Welfare and Sport to get the Netherlands back into the top five of the healthiest European countries, a benchmark is a good exercise to identify possibilities for improvement and issues that require policy attention. This report was commissioned by the Ministry of Health, Welfare and Sport. Harbers MM | Van der Wilk EA | Kramers PGN | Kuunders MMAP | Verschuuren M | Eliyahu H | Achterberg PW Dare to Compare! RIVM Benchmarking Dutch health with the National Institute for Public Health and the Environment European Community Health Indicators (ECHI) Centre for Public Health Forecasting PO Box 1 3720 BA Bilthoven The Netherlands www.rivm.nl/ With respect to the front cover: In English the idiom ‘comparing apples and oranges’ is commonly used to indicate that some items have not been validly compared.
    [Show full text]
  • Turkey 2020 Report
    EUROPEAN COMMISSION Brussels, 6.10.2020 SWD(2020) 355 final COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT Turkey 2020 Report Accompanying the Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions 2020 Communication on EU Enlargement Policy {COM(2020) 660 final} - {SWD(2020) 350 final} - {SWD(2020) 351 final} - {SWD(2020) 352 final} - {SWD(2020) 353 final} - {SWD(2020) 354 final} - {SWD(2020) 356 final} EN EN Table of Contents 1. INTRODUCTION ........................................................................................................ 3 1.1. Context ......................................................................................................................... 3 2. FUNDAMENTALS FIRST: POLITICAL CRITERIA AND RULE OF LAW CHAPTERS ................................................................................................................ 10 2.1. Functioning of democratic institutions and public administration reform ................. 10 2.1.1 Democracy .................................................................................................................. 10 2.1.2. Public administration reform ...................................................................................... 18 2.2. Rule of law and fundamental rights............................................................................ 21 2.2.1. Chapter 23: Judiciary and fundamental rights ............................................................ 21 2.2.2 Chapter
    [Show full text]
  • 1 Social Exclusion in the Netherlands
    SOCIAL EXCLUSION IN THE NETHERLANDS: DISCUSSIONS AND INITIATIVES By Jo Kloprogge Sardes Educational Services P.O.Box 2357, 3500 GJ Utrecht, The Netherlands Telephone: + 31 30 23 26 200 Fax: + 31 30 23 33 017 1. Introduction 1. OECD-CERI is well known for its international comparative research projects on children and youth at risk, as well as disabled children. Both target groups of youngsters are dealt with separately in these projects, although it has always been clear that there are quite a few similarities between the two groups, and even some overlap. It therefore comes as no surprise that the latest CERI project includes both groups and aims to study the common ground between them: social exclusion. 2. The concept of social exclusion is used to describe many different things. It refers primarily to problems encountered in modern welfare states, such as long-term unemployment and ‘modern’ poverty. Such problems may lead to people being excluded from participation in all kinds of institutional, social, cultural and political associations. They lack the resources that people commonly use to participate in society, in other words, theirs is a ‘deficient citizenship'. Such resources are not only financial ones (income, consumption) but also non-financial ones (health, welfare, social participation, housing, education, paid employment). Poverty indicates a lack of these resources in relation to what is regarded as minimally necessary in a society. In the Netherlands, poverty is regarded the most important cause of social exclusion. 3. The Netherlands belongs to the group of richest countries in the world. Over the past few years, we have seen an increase in international attention for the ways in which the increase of wealth has been stimulated in the Netherlands.
    [Show full text]