Masarykova Univerzita Filozofická Fakulta Ústav Hudební Vědy Teorie
Total Page:16
File Type:pdf, Size:1020Kb
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií Petra Havlová Transmediální postupy v hudbě se zaměření na multimediální projekt Biophilia autorky Björk Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Martin Flašar, Ph.D. 2016 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci na téma Transmediální postupy v hudbě se zaměření na multimediální projekt Biophilia autorky Björk zpracovala samostatně a uvedla jsem všechnu použitou literaturu a zdroje. V Brně dne Petra Havlová __________________________ Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce, PhDr. Martinu Flašarovi, Ph.D., za vedení závěrečné práce a cenné rady a doporučení. OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................... 1 1 Definice pojmů, vztahy mezi médii ................................................................................ 3 1.1 Intermedialita ........................................................................................................... 3 1.2 Hypermédia ............................................................................................................. 4 1.3 Multimédia .............................................................................................................. 5 1.4 Mixed-media ........................................................................................................... 6 1.5 Transmediální vyprávění (transmedia storytelling) ................................................... 6 2 Příroda jako inspirace, příroda a technologie .................................................................. 9 2.1 Hudba: inspirace přírodou ........................................................................................ 9 2.2 Vztah přírody a technologie ................................................................................... 10 3 Björk ............................................................................................................................ 12 3.1 Filmová tvorba....................................................................................................... 13 3.2 Hudební tvorba ...................................................................................................... 14 4 BIOPHILIA, láska k přírodě ......................................................................................... 16 4.1 Vzdělávací program ............................................................................................... 16 4.2 Aplikace ................................................................................................................ 18 4.3 Jednotlivé písně a vzdělávací aplikace ................................................................... 19 5 Hudební nástroje .......................................................................................................... 30 6 Film a dokument .......................................................................................................... 35 7 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 36 8 Seznam pramenů a literatury ........................................................................................ 37 9 Přílohy ......................................................................................................................... 42 ÚVOD Jen málokterý projekt vzniká s takovými ambicemi, jako projekt islandské umělkyně Björk. Hudební album Biophilia (2011) je originálním multimediálním projektem, který nabízí posluchačům nejen klasický hudební formát, ale zahrnuje edukativní aplikace, internet, instalace, živá vystoupení, workshopy a vzdělávací program. Deset aplikací reprezentuje a doplňuje každou píseň. Divák v nich může participovat na procesu skládání hudby. To vše s přidanou hodnotou vzdělávacího programu. Práci na ni odvedla nejen sama Björk, ale i celá řada vývojářů, inženýrů, vědců a učitelů. Cílem bylo inspirovat děti, rozšířit jejich znalosti a podnítit je k vlastní kreativitě. O albu se často mluví jako o fúzi přírody a techniky1 nebo také jako o tematické meditaci nad vztahem hudby, přírody a moderní techniky.2 Práce si bude klást za cíl definovat pojmy vymezující vztahy mezi médii a popsat projekt Biophilia, který je příkladem propojení několika médií. Jednat se tak bude hlavně o sběr materiálů a popis jednotlivých částí projektu. Projekt Biophilia bude představovat nejdůležitější část práce. Je totiž velmi zdařilým projevem uměleckých strategií, na které se práce v úvodu zaměří. K zpracování tématu budou použity metody deskripce, interpretace a pozorování. Důvodů, proč jsem si toto téma zvolila, je celá řada. Björk patří mezi mé oblíbené interprety. Myšlenka, propojit přírodu a vědu, v rámci hudebního alba je pro mě fascinující. Navíc hudební album autorka doplnila o rozsáhlý projekt, který dle mého názoru stojí za pozornost. V první kapitole se práce bude zabývat vymezením vztahů mezi medii. Jedná se o velmi důležitou teoretickou část. Pro její uchopení budu nejvíce vycházet z tištěných zdrojů. Čtenář bude seznámen s definicemi pojmů intermedialita, hypermédia, multimédia, mixed- media a transmediální vyprávění. Druhá kapitola bude v krátkosti představovat přírodní inspirace v hudební tvorbě a pojem bioplhilia dle Edwarda O. Wilsona. Celá třetí kapitola bude věnována samotné autorce. Seznámíme se jejím životem a inspirací. Zmíněa bude i její tvorba. Čtvrtou kapitolou se již dostaneme k projektu Biophilia. Představíme si vzdělávací program a pak samotné aplikace, které jednotlivě rozebereme. 1 Například Allen Liam v roce 2011 v článku s názvem Bjork on Biophilia and her debt to UK dance music pro BBC NEWS, nebo Adam Eff v článku Björk a "Biophilia" kolem dokola, pro Musicserver.cz (2011). 2 Například Matthew Perpetua v článku Björk to Debut New 'Biophilia' Songs at Residency in England (Rolling Stone 2011), nebo Karel Veselý v článku Björk medituje nad vztahem přírody a techniky i popem pro Aktuálně.cz (2011). 1 Uvedeni budou tvůrci aplikací, ovládací principy a vědecké oblasti, kterým je každá aplikace zasvěcena. Budu také hledat místa, kde dochází k propojení přírody a vědy a kde je hudební struktura skladby inspirována jinak, než je obvyklé. V další kapitole budou představeny hudební nástroje doplňující celý projekt. Poslední kapitola představí záznam živého koncertu a dokumentární film. 2 1 Definice pojmů, vztahy mezi médii Úvodem této kapitoly bych chtěla v krátkosti vymezit pojmy vztahů mezi médii slovy Petra Szcepanika, které napsal pro časopis Cinepur v září 2002. „Intermedialita […] vytváří nedělitelné fúze - na rozdíl od síťové propojenosti (hypermédia), přenosů (transmedialita), juxtapozic (multimédia) či kombinací (mixed-media).“3 Jedná se sice o heslovité definice, ale jako úvod do tématu jsou naprosto ideální. Aby nedocházelo ke zmatení pojmů, budou níže v této kapitole více přiblíženy. Úmyslně přitom opomeneme hlubší historický vývoj. Ten je svázán už s antikou. Například i koncept vztahů mezi médii vznikal již v renesanci. Ještě před tím, než pokročíme dále, si teoreticky přiblížíme pojem médium. Původ tohoto slova najdeme v latině, medius, „prostředí“, nebo ve slově mediare, „prostředkovat“. Tento termín je užíván jak v přírodních oborech, tak i v humanitních vědách. Jeho úkolem, jak již původní slovo napovídá, je zprostředkování obsahu. Většina lidí si představí například internet, televizi, tisk, nebo rádio. Nesmíme ale zapomínat, že to například může být i jazyk, nebo i dopravní značení. 1.1 Intermedialita Dick Higgins (1981) pojem intermédia označil termínem konceptuální fúze.4 Byl to právě Higgins, kdo intermedialitu,5 termín odvozený od pojmu intermédií, nejvíce zpopularizoval. Nesmíme však zapomínat ani na Wernera Wolfa, který je autorem tohoto hesla v odborných slovníkových příručkách.6 U nás se tomuto kontextu věnuje filmový teoretik Petr Szczepanik. Szczepanik (2002) v textu Intermedialita shrnuje Higginsovo chápání pojmu jako označení děl, které spadají do 3 SZCZEPANIK, Petr. INTERMEDIALITA. Cinepur [online]. 2002, (22) [cit. 2016-02-27]. Dostupné z: http://cinepur.cz/article.php?article=5 4 V roce 1981 připojil pasáž ke svému textu Intermédia z roku 1965. V ní se věnuje definici pojmu konceptuální fúze. 5 Tisk Something Else Press poprvé v roce 1966 publikuje článek pod názvem Intermedia. V roce 1984 byl přetištěn spolu s navazujícím článkem z roku 1981 v souboru Horizons. The Poetics and Theory of the Intermedia. 6 Termín intermedialita se poprvé objevil v těchto odborných slovníkových příručkách: Lexikon teorie literatury a kultury (původní německé vydání 1998, česky 2006 – Nünning, ed., 2006, s. 345–346), Routledge 3 prostoru mezi médii. Jedná se tak o překračování mezi sférou „médií umění“ a „médií života“. Připojuje zde také vysvětlení fúze: „Fúze je neoddělitelným sjednocením starších médií, z něhož vzniká médium nové, intermediální.“7 Szczepanik (2002) chápe intermedialitu jako neutrální pojem. Definuje ji takto: „Intermedialita v širším vymezení je projevem vztahů dvou či více mediálních forem, které vstupují do takové vzájemné konceptuální fúze (sloučení), v níž obě interagující média již nelze od sebe oddělit a vrátit jim původní koherenci. Koncepty jednoho média nahradí v jejich funkci koncepty média druhého, a tím danou mediální formu zevnitř transformují.“8 Jednotlivé komponenty díla jsou na sobě tedy závislé a nemohou bez sebe fungovat. Proměňují své vzájemné vlastnosti a sjednocují se do jednoho celku.