Masarykova Univerzita Filozofická Fakulta Ústav Hudební Vědy Teorie

Home , Army of Me, Declare Independence, Earth Intruders, Hyperballad, Mutual Core, Selmasongs

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy

Teorie interaktivních médií

Petra Havlová

Transmediální postupy v hudbě se zaměření na multimediální projekt Biophilia autorky Björk

Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: PhDr. Martin Flašar, Ph.D. 2016

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci na téma Transmediální postupy v hudbě se zaměření na multimediální projekt Biophilia autorky Björk zpracovala samostatně a uvedla jsem všechnu použitou literaturu a zdroje.

V Brně dne

Petra Havlová

______

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce, PhDr. Martinu Flašarovi, Ph.D., za vedení závěrečné práce a cenné rady a doporučení. OBSAH

ÚVOD ...... 1 1 Definice pojmů, vztahy mezi médii ...... 3 1.1 Intermedialita ...... 3 1.2 Hypermédia ...... 4 1.3 Multimédia ...... 5 1.4 Mixed-media ...... 6 1.5 Transmediální vyprávění (transmedia storytelling) ...... 6 2 Příroda jako inspirace, příroda a technologie ...... 9 2.1 Hudba: inspirace přírodou ...... 9 2.2 Vztah přírody a technologie ...... 10 3 Björk ...... 12 3.1 Filmová tvorba...... 13 3.2 Hudební tvorba ...... 14 4 BIOPHILIA, láska k přírodě ...... 16 4.1 Vzdělávací program ...... 16 4.2 Aplikace ...... 18 4.3 Jednotlivé písně a vzdělávací aplikace ...... 19 5 Hudební nástroje ...... 30 6 Film a dokument ...... 35 7 ZÁVĚR ...... 36 8 Seznam pramenů a literatury ...... 37 9 Přílohy ...... 42

ÚVOD

Jen málokterý projekt vzniká s takovými ambicemi, jako projekt islandské umělkyně Björk. Hudební album Biophilia (2011) je originálním multimediálním projektem, který nabízí posluchačům nejen klasický hudební formát, ale zahrnuje edukativní aplikace, internet, instalace, živá vystoupení, workshopy a vzdělávací program. Deset aplikací reprezentuje a doplňuje každou píseň. Divák v nich může participovat na procesu skládání hudby. To vše s přidanou hodnotou vzdělávacího programu. Práci na ni odvedla nejen sama Björk, ale i celá řada vývojářů, inženýrů, vědců a učitelů. Cílem bylo inspirovat děti, rozšířit jejich znalosti a podnítit je k vlastní kreativitě. O albu se často mluví jako o fúzi přírody a techniky1 nebo také jako o tematické meditaci nad vztahem hudby, přírody a moderní techniky.2 Práce si bude klást za cíl definovat pojmy vymezující vztahy mezi médii a popsat projekt Biophilia, který je příkladem propojení několika médií. Jednat se tak bude hlavně o sběr materiálů a popis jednotlivých částí projektu. Projekt Biophilia bude představovat nejdůležitější část práce. Je totiž velmi zdařilým projevem uměleckých strategií, na které se práce v úvodu zaměří. K zpracování tématu budou použity metody deskripce, interpretace a pozorování. Důvodů, proč jsem si toto téma zvolila, je celá řada. Björk patří mezi mé oblíbené interprety. Myšlenka, propojit přírodu a vědu, v rámci hudebního alba je pro mě fascinující. Navíc hudební album autorka doplnila o rozsáhlý projekt, který dle mého názoru stojí za pozornost.

V první kapitole se práce bude zabývat vymezením vztahů mezi medii. Jedná se o velmi důležitou teoretickou část. Pro její uchopení budu nejvíce vycházet z tištěných zdrojů. Čtenář bude seznámen s definicemi pojmů intermedialita, hypermédia, multimédia, mixed- media a transmediální vyprávění. Druhá kapitola bude v krátkosti představovat přírodní inspirace v hudební tvorbě a pojem bioplhilia dle Edwarda O. Wilsona. Celá třetí kapitola bude věnována samotné autorce. Seznámíme se jejím životem a inspirací. Zmíněa bude i její tvorba. Čtvrtou kapitolou se již dostaneme k projektu Biophilia. Představíme si vzdělávací program a pak samotné aplikace, které jednotlivě rozebereme.

1 Například Allen Liam v roce 2011 v článku s názvem Bjork on Biophilia and her debt to UK dance music pro BBC NEWS, nebo Adam Eff v článku Björk a "Biophilia" kolem dokola, pro Musicserver.cz (2011). 2 Například Matthew Perpetua v článku Björk to Debut New 'Biophilia' Songs at Residency in England (Rolling Stone 2011), nebo Karel Veselý v článku Björk medituje nad vztahem přírody a techniky i popem pro Aktuálně.cz (2011).

Uvedeni budou tvůrci aplikací, ovládací principy a vědecké oblasti, kterým je každá aplikace zasvěcena. Budu také hledat místa, kde dochází k propojení přírody a vědy a kde je hudební struktura skladby inspirována jinak, než je obvyklé. V další kapitole budou představeny hudební nástroje doplňující celý projekt. Poslední kapitola představí záznam živého koncertu a dokumentární film.

1 Definice pojmů, vztahy mezi médii

Úvodem této kapitoly bych chtěla v krátkosti vymezit pojmy vztahů mezi médii slovy Petra Szcepanika, které napsal pro časopis Cinepur v září 2002.

„Intermedialita […] vytváří nedělitelné fúze - na rozdíl od síťové propojenosti (hypermédia), přenosů (transmedialita), juxtapozic (multimédia) či kombinací (mixed-media).“3

Jedná se sice o heslovité definice, ale jako úvod do tématu jsou naprosto ideální. Aby nedocházelo ke zmatení pojmů, budou níže v této kapitole více přiblíženy. Úmyslně přitom opomeneme hlubší historický vývoj. Ten je svázán už s antikou. Například i koncept vztahů mezi médii vznikal již v renesanci. Ještě před tím, než pokročíme dále, si teoreticky přiblížíme pojem médium. Původ tohoto slova najdeme v latině, medius, „prostředí“, nebo ve slově mediare, „prostředkovat“. Tento termín je užíván jak v přírodních oborech, tak i v humanitních vědách. Jeho úkolem, jak již původní slovo napovídá, je zprostředkování obsahu. Většina lidí si představí například internet, televizi, tisk, nebo rádio. Nesmíme ale zapomínat, že to například může být i jazyk, nebo i dopravní značení.

1.1 Intermedialita

Dick Higgins (1981) pojem intermédia označil termínem konceptuální fúze.4 Byl to právě Higgins, kdo intermedialitu,5 termín odvozený od pojmu intermédií, nejvíce zpopularizoval. Nesmíme však zapomínat ani na Wernera Wolfa, který je autorem tohoto hesla v odborných slovníkových příručkách.6 U nás se tomuto kontextu věnuje filmový teoretik Petr Szczepanik. Szczepanik (2002) v textu Intermedialita shrnuje Higginsovo chápání pojmu jako označení děl, které spadají do

3 SZCZEPANIK, Petr. INTERMEDIALITA. Cinepur [online]. 2002, (22) [cit. 2016-02-27]. Dostupné z: http://cinepur.cz/article.php?article=5 4 V roce 1981 připojil pasáž ke svému textu Intermédia z roku 1965. V ní se věnuje definici pojmu konceptuální fúze. 5 Tisk Something Else Press poprvé v roce 1966 publikuje článek pod názvem Intermedia. V roce 1984 byl přetištěn spolu s navazujícím článkem z roku 1981 v souboru Horizons. The Poetics and Theory of the Intermedia. 6 Termín intermedialita se poprvé objevil v těchto odborných slovníkových příručkách: Lexikon teorie literatury a kultury (původní německé vydání 1998, česky 2006 – Nünning, ed., 2006, s. 345–346), Routledge

3 prostoru mezi médii. Jedná se tak o překračování mezi sférou „médií umění“ a „médií života“. Připojuje zde také vysvětlení fúze: „Fúze je neoddělitelným sjednocením starších médií, z něhož vzniká médium nové, intermediální.“7 Szczepanik (2002) chápe intermedialitu jako neutrální pojem. Definuje ji takto: „Intermedialita v širším vymezení je projevem vztahů dvou či více mediálních forem, které vstupují do takové vzájemné konceptuální fúze (sloučení), v níž obě interagující média již nelze od sebe oddělit a vrátit jim původní koherenci. Koncepty jednoho média nahradí v jejich funkci koncepty média druhého, a tím danou mediální formu zevnitř transformují.“8 Jednotlivé komponenty díla jsou na sobě tedy závislé a nemohou bez sebe fungovat. Proměňují své vzájemné vlastnosti a sjednocují se do jednoho celku. Může se tak jednat například o videooartové dílo či happening.

1.2 Hypermédia

V roce 1965 s tímto termínem jako první přichází v článku Complex information processing: a file structure for the complex, the changing and the indeterminate americký filozof a sociolog Ted Nelson. Popisuje ho jako:

„[…] decentralizované, nehierarchické, reverzibilní, nelineární, proměnlivé interaktivní digitální sítě přepisovatelných textů a textových jednotek, vzájemně propojených tzv. linky umožňujícími bezprostřední přístup mezi libovolnými uzly“.9

Toto nelineární médium chápeme jako extenzi hypertextu, který pomocí hyperlinků spojuje například video, text a audio. Lze tedy propojit informace, které mají digitální povahu. Asi nejběžnějším příkladem je síť internet. Síťově propojovány jsou různé mediální prvky. Ty na sobě nejsou závislé a mohou tak fungovat i samostatně. Szczepanik ve své disertační práci (2002) definuje hypermediální relace takto: „Hypermediální relace jsou vztahy mezi

7 SZCZEPANIK, Petr. INTERMEDIALITA. Cinepur [online]. 2002, (22) [cit. 2016-02-27]. Dostupné z: http://cinepur.cz/article.php?article=5 8 SZCZEPANIK, Petr. INTERMEDIALITA. Cinepur [online]. 2002, (22) [cit. 2016-02-27]. Dostupné z: http://cinepur.cz/article.php?article=5 9 SZCZEPANIK, Petr. Filmy, které vidí vlastní vidění.: Strategie intermediality a reflexivity v současné kinematografii. Brno, 2002. Disertační práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Prof. dr hab. Andrzej Gwóždž, s. 45.

4 globálním hypermédiem a různými mediálními prvky a formami, jež jsou uvnitř něj síťově propojeny.“10

1.3 Multimédia

Pojem multimédií „se neomezuje ani tak na jednotlivé složky, jako na pravidla jejich vzájemné koexistence“.11 Flašar (2011) ve svém textu uvádí rozdělení multimédií na multimédia v užším a širším smyslu.12 McQuail (2007) definuje multimédium jako kombinaci forem obsahu (např. obraz, zvuk, text, interaktivita). Sokolwsky a Šedivá (1994) uvádějí, že se jedná integraci textu (obrázků, grafiky, zvuku, animace a videa) za účelem zprostředkování informace. Důležitou roli zde hraje fakt, že „multimédia jsou počítačem integrovaná časově závislá nebo časově nezávislá média, která mohou být interaktivně, tedy individuálně a selektivně vyvolávána a/nebo zpracovávána.“13 Uvádějí také, že charakteristické rysy multimediálních aplikací jsou: interakce, vizualizace, individualizace a simulace. V oblasti umění se setkáváme s charakteristikou multimédií Stenleyho Gibba (1973). Jeho teorie vychází ze vztahů mezi jednotlivými prvky díla, které respektují autonomii začleněných a vzájemně konfrontovaných prvků (zvuk, kulisy, obraz, gesta apod.). Martin Flašar (2011) se v textu Hudba v kontextu multimédií pokouší o vlastní syntetickou definici multimédia: „Multimédium je typ média, který je složen z autonomních médií, která v rámci vymezeného celku získávají nový význam. […] Slučují více forem uměleckého vyjádření, uspokojují vnímatele na více senzorických úrovních.“14 Může tím tak dojít k oslabení hodnoty jednotlivých složek komplexního díla. Důležité pro pochopení multimédií je tedy to, že jednotlivé složky, které tvoří multimediální dílo, na sobě nejsou přímo závislé. Zůstávají autonomní. Samozřejmě přináší recipientovi uspokojení na více senzorických úrovních, ale pokud je jedna část odstraněna, dílo se nerozpadne.

10 SZCZEPANIK, Petr. Filmy, které vidí vlastní vidění.: Strategie intermediality a reflexivity v současné kinematografii. Brno, 2002. Disertační práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Prof. dr hab. Andrzej Gwóždž, s. 45. 11 Hudba v kontextu multimédií. In: FLAŠAR, Martin, Jana HORÁKOVÁ a Petr MACEK. Umění a nová média. Masarykova univerzita Brno, 2011, s. 34-35. ISBN 978-80-210-5639-8. 12 Dělí je na digitální a na ty, které jsou aplikovatelné v obecně na různé typy umění. 13 SOKOLOWSKY, Peter a Zuzana ŠEDIVÁ. Multimédia: současnost budoucnosti. Praha: Grada, 1994. ISBN 80-716-9081-3. 14 Hudba v kontextu multimédií. In: FLAŠAR, Martin, Jana HORÁKOVÁ a Petr MACEK. Umění a nová média. Masarykova univerzita Brno, 2011, s. 36. ISBN 978-80-210-5639-8.

1.4 Mixed-media

Dle McQuaila (2007) je pojem mixmédia synonymem multimédií. Dochází k „mixu“ výrazových (technických) prostředků. Stanley Gibbs (1973) zase poukazuje na zrovnoprávnění díla bez nároku na jejich hierarchizaci. Szczepanik (2002) ve své dizertační práci uvádí, že:

„Mixed-media jsou založena na kombinaci výrazových prostředků, případně na včlenění prvků jednoho média dovnitř média druhého. Jednotlivé mediální složky lze sice snadno vzájemně oddělit (jako v případě multimédií), ale po oddělení již nebudou představovat koherentní celky, nýbrž jen neúplné části.“15

Zároveň zde uvádí i důležitou definici Dicka Higginse (2001): „starobylý termín pocházející z umělecké kritiky, který zahrnuje díla provedená ve více než jednom médiu, jako jsou olejové barvy a kvaš. V rozšířenějším pojetí odpovídá také takovým formám jako opera, v níž jsou hudba, libreto a scéna zcela separovány: návštěvník opery ani na chvíli nepochybuje, jestli si právě prohlíží scénografii, sleduje divadelní akci, naslouchá hudbě etc. V mixed-médiích bylo vytvořeno mnoho skvělých děl: například obrazy, jež ve svém vizuálním poli zahrnují básně. Ale lze v nich snadno rozlišit, co je co“.16

1.5 Transmediální vyprávění (transmedia storytelling)

Transmediální vyprávění, jak už z názvu práce vyplývá, je důležitý pojem, kterému se zde budu věnovat více. Dnes se s užitím tohoto „postupu“ setkáváme velmi často. Názorným příkladem může být film Matrix, který je odvyprávěn hned v několika médiích. Dalšími příklady transmediálního vyprávění jsou narativně komplexní seriály (např. Lost, Heroes, Battlestar Galactica). Pokud mluvíme o transmedialitě, mluvíme o koordinovaném přenosu příběhů, zážitků, napříč různými médii a platformami. Přičemž každé médium přináší rozšíření příběhu, musí

15 SZCZEPANIK, Petr. Filmy, které vidí vlastní vidění.: Strategie intermediality a reflexivity v současné kinematografii. Brno, 2002. Disertační práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Prof. dr hab. Andrzej Gwóždž, s. 45. 16 HIGGINS, Dick a Hannah HIGGINS. Intermedia. Leonardo. The MIT Press, 2001, 34(1), 49-54. ISSN 0024- 094X.

6 tedy přinést něco nového. Zároveň se ale vždy musí vždy jednat pouze o jeden příběh, který je divákem (důležitým předpokladem je aktivita diváka) sestavován dohromady. Hlavním popularizátorem výrazu transmediální vyprávění je Henry Jenkins. Pojem definuje těmito slovy:

„[…] integrální prvky fikce jsou systematicky roztroušeny do různých kanálů s cílem vytvoření jednotného a koordinovaného zábavného zážitku. [Příběh] se odvíjí na několika mediálních platformách, kdy každý nový text představuje rozličný a cenný přínos k celku.“17

Jenkins ve svém textu také přichází s definicí ideální formy transmediálního vyprávění: „v ideální formě transmediálního vyprávění každé médium dělá to, co umí nejlépe – příběh je představen ve filmu, rozšířen v televizi, románech a komiksech; svět může být prozkoumán v hrách či zažit v zábavních parcích na atrakcích. Každá část franšízy musí být samostatná, aby nebylo třeba vidět film pro vychutnání si hry a vice versa. Každý daný produkt představuje vstupní bod do franšízy jako celku.“18

Nejedná se tedy o převyprávění příběhu ani o adaptaci. Příkladem u nás, opomeneme-li dobu internetu, jsou Rychlé šípy. Ty dokazují, že za transmediální můžeme považovat například i spojení knihy a komiksů. Samozřejmě tu stále zůstává podmínka, že dějová linie se musí doplňovat. Definice tohoto pojmu se samozřejmě nechopil pouze Jenkins. V roce 2010 vytvořilo Sdružení amerických producentů vlastní definici transmediálního vyprávění. Ta je zajímává zejména proto, že klade mezi hlavní podmínky počet vypravěčských linií:

„Transmediální narativní projekt či franšíza se musí sestávat ze tří (či více) vypravěčských linií existujících ve stejném fikčním universu na jakékoliv z následujících platforem: film, televize, krátký film, rozhlas, tisk, komiks, animace, mobilní telefon, zvláštní události, DVD/Blu-ray/CD-ROM, reklamy a marketingové uvedení na trh a nové technologie, které

17 JENKINS, Henry. Convergence culture: where old and new media collide. New York – London: New York University Press, 2006, s. 95-96. ISBN 978-0-8147-4295-2 18 JENKINS, Henry. Convergence culture: where old and new media collide. New York – London: New York University Press, 2006, s. 96. ISBN 978-0-8147-4295-2

7 mohou, ale nemusí ještě existovat. Tyto narativní extenze NEJSOU znovu užitím stejného materiálu vyřazeného z jedné platformy či užitého v jiných.“19

Tato definice však není ideální, neurčuje totiž pevně počet platforem a podle této definice by tedy výše uvedený příklad Rychlých šípů, byl špatný. Zmínit bychom určitě ještě měli definici autorů knihy Storytelling Across Worlds, kde je určena podmínka užití minimálně dvou různých platforem pro vyprávění příběhu.20 A také definici producenta Bernarda (2011). Ten ve své knize The Producer´s Guide to Transmedia též vymezuje pojem tarnsmediální vyprávění. Hlavně přichází s tezí, že rozšiřování značky není to samé jako transmediální vyprávění.21 Pozornost tomuto postupu věnuje i Phillipsová (2012), ta navrhuje vnímat transmedialitu jako dva procesy s výsledkem fragmentace. První proces by měl znamenat rozdělení jednoho příběhu na několik částí a druhý by měl hlavní příběh rozšiřovat o další nové příběhy. Phillipsová k tomu určuje i tři povinná kritéria: užití několika médií, sjednocený příběh nebo zážitek, vyvarování redundance.22 Mnoho názorů panuje i v otázce, zda jsou transmediální extenze na sobě vzájemně závislé a zda mají svou hierarchii, nebo zda jedna bez druhé může samostatně a plnohodnotně fungovat. Henry Jenkins (2006) stojí tedy za názorem, že divák nemusí být seznámen se všemi částmi vyprávěného příběhu. S tím ovšem ve svých dizertačních pracích nesouhlasí Christy Dena (2009) ani Aaronem Smith (2009). Ti se domnívají, že jednotlivé části na sebe musí navazovat a samostatně tak nemohou fungovat. S názorem, který se nachází mezi těmito úsudky, že extenze mohou fungovat samostatně, ale nemusejí, pak přichází ve své magisterské práci Geoffrey Long (2007).23

19 Code of Credits – New Media: Transmedia. Producers Guild of America [online]. [citováno 7. 3. 2016]. Dostupné z: http://www.producersguild.org/?page=coc_nm#transmedia. 20 DOWD, Tom. Storytelling across worlds: transmedia for creatives and producers. 1st pub. London: Focal Press, 2013, s. 4. ISBN 978-0-240-82411-6. 21 BERNARDO, Nuno. The producer's guide to transmedia: how to develop, fund, produce and distribute compelling stories across multiple platforms. 1st ed. Dublin, Ireland: Beactive Books, 2011, s. 3-5. ISBN 978- 095-6750-006. 22 PHILLIPS, Andrea. A creator's guide to transmedia storytelling: how to captivate and engage audiences across multiple platforms. New York: McGraw-Hill, c2012. ISBN 00-717-9152-3. 23 Navrhuje tři deskriptivními a neevaluativními typy: tvrdý (hard), měkký (soft) a tuhý (chewy). Tvrdý typ, vstupní body jsou si rovny, jsou tedy vzájemně nezávislé. Měkký, až dodatečně, na základě úspěchu originálního příběhu rozšiřuje mediální obsah. V tuhém typu byly realizovány vzájemně provázané extenze po úspěchu původního díla. To nebylo zamýšleno jako transmediální.

2 Příroda jako inspirace, příroda a technologie

Ještě před tím, než přejdeme k Björk a k jejímu projektu Biophilia, seznámíme se v krátkosti s „přírodními“ inspiracemi v hudební tvorbě. Protože projekt Biophilia, kterým se ve své práci zabývám, je inspirován přírodou a jejími procesy, nastíníme si vývoj těchto tendencí ve světové tvorbě. Zmíním také pojem Biophilia podle Edwarda O. Wilsona. A dvě studie, které se zabývali hledáním rozdílu mezi „pravou“ přírodou a mezi přírodou zprostředkovanou technologií.

2.1 Hudba: inspirace přírodou

Hudba je úžasný vyjadřovací prostředek, pro který může být příroda velmi plodným inspiračním zdrojem. Panují dokonce názory, že příroda byla tou prvotní inspirací pro tvorbu hudby jako takové.24 Ale jaký je její vztah k přírodě a k technologiím? Je příroda pouze a jenom inspirací? Transformovat přírodu do hudby se lidé snaží v podstatě od samého počátku. Tedy od dob pravěku, kdy se hudební projevy formovaly společně s prvními projevy řeči. Od dvacátého století se mezi inspirace úspěšně zařazují i přírodní zákony, procesy a univerzální principy. Přibližně od poslední čtvrtiny dvacátého století se zapojují i ekologické tendence (Parsch, Piňos, Šťastný, 2004). Mezi umělecké zájmy přírodních inspirací patří například tématika stvoření Země či vesmíru, nebo inspirace tématikou světla a tmy, dne a noci, nebem a zemí a přírodními procesy jako je například krystalizace. Inspirován vesmírem byl hudební skladatel a vizionář Charles Ives (* 1874, † 1954). Jeho nedokončená Universe Symphony byla zamýšlena jako metafora přírodních procesů. Odklon k přírodním inspiracím provedl i Edgard Varèse (* 1883, † 1965). Ten patřil mezi první hudební skladatele věnující se fyzikální stránce zvuku. S vývojem vědy a techniky přicházejí i nové možnosti elektromagnetického záznamu zvuku, jako mikrofon, gramofonová deska a magnetofonový pásek. Mohla tedy vznikat hudba z konkrétně nahraných zvuků. Průkopníkem tohoto pojetí hudby byl Pierre Schaeffer (* 1910, † 1995).25 Příkladem je

24 PARSCH, Arnošt, Alois PIŇOS a Peter GRAHAM. Náhoda, princip, systém, řád: poznámky k odrazu přírody v současné hudbě. Vyd. 1. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2004. ISBN 80-854-2940-3. 25 Schaeffer definuje a vytváří terminologii pojmu „konkrétní hudba“.

9 hudební pokus Koncert hluků.26 V rámci oddělení Francouzského rozhlasu vznikla experimentální skupina skladatelů elektroakustické hudby Groupe de recherches musique cocnrète.27 Založena byla právě Schaefferem a jeho spolupracovníkem Pierrem Henrym (*1927). Této francouzské škole přičítáme prvenství ve využívání zvuků přírody. Dalším vývojem technologie začíná hrát roli počítač. Zde pak dochází ke ztrátě důležitosti zdroje zvuku. Zmínit bychom ještě měli hudebního skladatele Iannise Xenakise (* 1922, † 2001), jež do své koncepce hudby přenáší matematicko-fyzikální procesy a Johna Cage (* 1912, † 1992), u něhož pozorujeme velké propojení s přírodou. A stejně jako Jozef Cseres, který ve své knize Hudobné simulakrá (2001) uvádí příklady umělců, jejichž tvorba je v interakci s přírodou, uvedeme alespoň ještě Davida Soldiera, Kena Butlera, Dona Rittereho a jejich „sloní orchestr,“ Miu Masaoka, která využila zvukové projevy hmyzu a Anne LeBaron, která použila nahrávky zvuků žab. Pohled na zvukové prostředí z hlediska akustické ekologie nabídl skladatel a teoretik kanadského původu Murray Schaefer. V roce 1977 formuloval pojem soundscape, který popisuje vztahy mezi zvukovými složkami, ty vymezují důležité vlastnosti zvukové krajiny. Schaefer (1992) říká, že neexistují ošklivé, nebo pěkné zvuky, ale že existuje vztah mezi estetickým vnímáním zvuku a jeho psychoakustickými vlastnostmi.

2.2 Vztah přírody a technologie

Již za doby kamenné pomáhala technologie k vývoji člověka. Rozvoj technologie postupně měnil náš vztah k přírodě. Dnes je svět přírody často divákovi zprostředkován pomocí virtuálního prostředí. Programy a kanály jako Discovery Channel, Animal Planet, u nás například Prima Zoom, nebo počítačové hry Zoo Tycoon, představují skutečnost, že reálné prostředí a opravdová zkušenost je často nahrazována a zprostředkována technologickými produkty. Člověk jako bytost však ke svému životu zcela jistě přírodu potřebuje. Edward O. Wilson28 v roce 1984 vydal knihu Biophilia,29 kde se zabývá komplexem lidských psychologických adaptací vzniklých v průběhu evoluce v kontaktu s přírodními jevy různé

26 V originále Concert de Bruits. 27 Později přejmenována na Groupe de recherches musicales (GRM). 28 Vědec a propagátor oboru sociobiologie. 29 WILSON, Edward O. Biophilia. Cambridge, MA: Harvard University Press, 1984. ISBN 9780674074422.

10 povahy. Wilson říká, že člověk má potřebu spojovat se s přírodou a to tak, že se s touto potřebou už rodí a nedokáže ji ovlivnit.30 Pojem Biophilia31 je často překládán jako láska k přírodě,32 ale Wilson tím myslí spíše tíhnutí k životu a k procesům života. Sám Wilson se nezabýval vztahem přírody a technologie. Se zamyšlením nad touto otázkou přišel Peter H. Kahn a jeho kolegové. Zkoumali, zda může příroda zprostředkovaná technologií psychologicky působit stejně jako příroda opravdová. V první studii33 (Friedman, Freier, Kahn, Lin, a Sodeman, 2008), zjistili, že je lepší zprostředkovaná příroda technologií než žádná. Ve druhé studii34 (Kahn a kolektiv, 2008) pak dochází k závěru, že autentická příroda je lepší, než příroda zprostředkovaná.

30 Na principu biofilie je tak založena zooterapie, hipoterapie a kynoterapie. Existuje mnoho studií, které dokazují pozitivní vliv přírody na člověka. Například výzkum vězňů (Lindemuth, 2007), nebo výzkum prováděny s pacienty nemocnice (R.S. Ulrich 2002). 31 Česky biofilie, původ slova z řečtiny bios = život a filein = milovat. 32 Takto tento pojem vnímá i sama Björk. 33 KAHN, JR., Peter H., Rachel L. SEVERSON a Jolina H. RUCKERT. The Human Relation With Nature and Technological Nature. CURRENT DIRECTIONS IN PSYCHOLOGICAL SCIENCE. 2009, 18, 37-42. 34 KAHN, JR., Peter H., Rachel L. SEVERSON a Jolina H. RUCKERT. The Human Relation With Nature and Technological Nature. CURRENT DIRECTIONS IN PSYCHOLOGICAL SCIENCE. 2009, 18, 37-42.

3 Björk

„Někdy si myslím, že příroda a technika jsou v podstatě to samé, záleží jen, jestli se o nich mluví v budoucnosti nebo v přítomnosti.“ Björk (2000)

Björk Guðmundsdóttir se narodila 21. listopadu 1965 v hlavním městě Islandu, Reykjavíku. Jako pětiletá začala navštěvovat hudební školu Baramusikskóli Reykjavíkur, kde se učila hrát na flétnu a klavír. V jedenácti letech, rok 1977, za velké podpory své matky Hildur Hauksdóttir vydala své první hudební album s názvem Björk Guðmundsdóttir. Prošla celou řadou hudebních žánrů, pop, pukn, jazzu, triphop… Spolupracovala s mnohými umělci, Evelyn Glenninou, Oliverem Lakem z World Saxophone Quarted, brazilským instrumentátorem Eumirem Deodatem, britskou Langra hvězdou Talvinem Singlem, americkou jazzovou harfenistkou Corky Haleovou, Brodsky Quartetem, skladatelem Hectorem Zazounem, kytaristou PJ Harvey, rappery Wu Tang Clanem a Mikem D z Beastie Boys, rockery Skunk Anansie, trip-hopovou dark star Trickym a vedoucími postavami elektronické avantgardy: LFO, 808 State, Howiem B., Dilinjou, Madonnou.35 Díky svým odvážným modelům od Junya Watanabeho, Alexandra McQueena, Martina Margiela, Marjana Pejoski a Husseina Chalayana se také stala módní ikonou. Ve svém životě si však vyzkoušela „civilní“ povolání. Pracovala tak například v továrně na zpracování ryb, v obchodě se starožitnosti a také ve stáčírně Coca-Coly. Její život a tvorba jsou velmi ovlivněny Islandem, tedy zemí, ze které pochází. Island, geologicky velice mladá země, je stále geologicky aktivní. Velká část země je tvořena pustinami, kde je možné vidět lišejníky, mechy a řídkou trávu. Island má velmi syrovou a drsnou krajinu. V dokumentárním filmu When Björk Met Attenborough (2013) řekla, že do školy a zpět musela absolvovat každý den čtyřicetiminutovou cestu. Říká, že ji to velmi inspirovalo, protože právě na základě přírody zjistila, jak hudba funguje. Přírodu tak zapojuje do své práce. Například mixuje zvuky moře a lodní sirény (Volta, 2007) a v písni Joga (Homogenic, 1997) využívá zvuků sopky. Sama příroda pro ni představuje víru a náboženství. Björk je také velmi aktivní bojovnice za ochranu životního prostředí na Islandu,36 ale nejenom tam. Zaměřuje se na klimatické změny a lidský dopad na přírodu. Své postoje

35 MCDONNELL, Evelyn. Björk. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 2003, 100 s. Evokace. ISBN 80-720-7509-8. 36 Podporovala například vznik národního parku a zaštituje islandskou nevládní organizace Náttúra.

12 přenáší do své tvorby. Příkladem můžou být písně Náttúra (Single, 2008) a Earth Intruders (Volta, 2007). Aktivní je i v otázkách politických. Podporuje nezávislost některých zemí.37 Například se veřejně vyjadřuje k nezávislosti Tibetu.38 Prohlásila také podporu ruské feministické punk-rokové kapele Pussy–Riot.

3.1 Filmová tvorba

V roce 2000 si Björk zahrála ve Filmu Tanec v temnotách,39 který režíroval Dán Lars von Trier. Björk zde ztvárnila hlavní roly ženy, která přichází o zrak. Na tiskové konferenci k Newyorskému filmovému festivalu Björk řekla: „Chápala jsem ten film jako vyprávění o tom, jak každý z nás vnímá jinými smysly.“40 Film byl oceněn41 na MFF v Cannes hlavní cenou, Zlatou Palmou, a sama Björk za svou roli obdržela cenu za ženský herecký výkon.42 Björk Ve filmu ztvárnila emigrantku Selmu, českou rodačku, pocházející z chudých dělnických poměrů. Hraje svobodnou matku, která se snaží pro svého syna ušetřit peníze na operaci zraku, který sama postupně ztrácí. Zvrat nastává v momentě, kdy zabije svého souseda, který se jí pokusí ušetřené peníze odcizit. Selma je pak odsouzena k trestu smrti. Toto melodrama se snaží, respektive režisér tohoto snímku, ztvárnit tezi čistého obrazu, který má změnit divákův pohled na svět. Soundtrack k filmu byl vydán v roce 2000 pod názvem Selmasongs.43 Björk pro časopis Premiere (2000) uvedla, že album chápe jako uskutečnění Selmina snu a že by album ráda Selmě věnovala. Album otextovali Lars von Trier, Sjón Sigurdsson a Mark Bell.44 Björk nespolupracovala pouze na filmu Tanec v temnotách, ale ztvárnila hlavní roly ve filmu The Junipe Tree (1990). Což byl její filmový debut. Film byl na motivy pohádky bratří Grimlů. Režii se ujala Nietzchka Keeneová. Malou roli měla i ve filmu Roberta Altmana,

37 Album Volta (2007) mělo původně podpořit nezávislost Faerských ostrovů a Grónska. Tyto země jsou autonomní součástí Dánska. 38 Na svém koncertu v Šanghaji (2008) zvolala: "Tibet, Tibet!". 39 Originální název: Dancer in the Dark. 40 Tisková konference se konala 20. září. 2000. 41 Oceněn byl také na European Film Awards, získal diváckou cenu za nejlepší režii a nejlepší herečka. Björk také získala cenu v hlavní soutěži, v kategorii nejlepší herecký výkon. Další ocenění v kategorii za nejlepší zahraniční film získal film v Independent Spirit Award nebo v Award of Japanese Film Academy. 42 Dancer in the Dark (2000): Awards. IMDb [online]. [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://www.imdb.com/title/tt0168629/awards 43 Píseň z filmu Tanec v temnotách I´ve Seen It All byla nomonivána na Oskara v kategorii nejlepší filmová píseň. 44 Texty některých písní na albu se liší od verzí ve filmu.

Pret A-Porter (1994). Podílela se také na filmech Drawing Restraint 945 (2005) a v Sleepless Nights Stories (2011).

3.2 Hudební tvorba

Na své první album Björk Guðmundsdóttir po letech sama Björk nevzpomíná příliš kladně:

„[…] když jsem jako malá holka vydala své první album, které jsem si nebyla schopná napsat sama, které mi musel celé složit někdo jiný, strašně jsem se za ně styděla. Byla to deska, do které jsem se neotiskla, nenesla mou originalitu. Dodnes o ní moc nemluvím.“46

Album bylo oceněno zlatou deskou a Björk se stala dětskou hvězdou. O popularitu však nestála a nabídku na druhou desku odmítla. Ve dvanácti letech založila punkovou kapelu. Působila v uskupeních Jam-80, později Tappi Tíkarras, Theyr a Kukl. Později společně se dvěma členy skupiny Kukl založila kapelu Sugarcubes (původně pojmenovanou Smekkleysa), ta vzniká ve stejný den, jako se narodil její syn Sindri. Otec je její hudební kolega Thorem Eldonem. V roce 1987 novinář Chris Roberts na stránkách Melody Maker zveřejnil tak pozitivní kritiku k písni „Birthday“, že jim to přineslo mezinárodní pozornost. Píseň byla z jejich debutové desky Life´s Too Good, která v roce 1988 vyvolala velmi kladný ohlas. Píseň „Birthday“ se stala dle deníku Melody Maker singlem roku. Za šest let tato šestičlenná skupina, kytara: Thór Eldor, klávesy: Einar Melax (později Marrgét Órnólfsdóttir), basa: Bragi Ólafsson, stihla vydat tři alba. Rozpad přišel v roce 1992. Po rozpadu Sugarcubes se Björk stěhuje do Londýna, kde vydává první sólové album Debut (1993). Významnou složkou v její kariéře jsou hudební klipy.47 Často představují silná témata. Björk například pracuje s tématy, jako jsou umělá inteligence, nebo opakovaně pracuje s metaforou, kde mezilidské vztahy přirovnává k automatům.48 Její hudební kompozice výrazně přesahují do uměleckého světa a propojují svět vědy a umění. Často své hudební struktury popisuje jako geometrické tvary. Například je přirovnává ke čtvercům a

45 K tomuto filmu vytvořila i stejnojmenný soundtrack. 46 DĚDEK, Honza. Live: rozhovory s hudebníky, kteří hráli v Praze v letech 1990-2004. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2004, 324 s. ISBN 80-734-1383-3. 47 Spolupracovala a stále spolupracuje s francouzským režisérem Michelem Gondrym. Společně do klipů vnášejí surrealismus a silný vizuální zážitek. Velmi úspěšná byla i spolupráce s Chrisem Cunninghamem na videoklipu All is Full of Love (Homogenic, 1999). 48 Björk lidské emoce vnímá jako něco co pracuje stejně jako naprogramovaný stroj.

14 křivkám. Za pomoci moderních technologií hledá a vytváří logický postup při tvorbě melodií.49 Dodnes Björk vydala devět studiových alb.50 Svým fanouškům také nabídla retrospektivní výstavu v New Yorku,51 kde představila zde divákům své kostýmy, nástroje i klipy.

49 Například právě u písně Crystalline (Biophilia 2011), struktura písně odpovídá struktuře krystalu. 50 Björk (1977), Debut (1993), Post (1995), Homogenic (1997), Vespertine (2001), Medúlla (2004), Volta (2007), Biophilia (2011) a Vulnicura (2015). Někdy může být uváděno, že jich vydala osm, první album není často počítáno do její dosavadní tvorby. 51 Kurátor výstavy byl Klaus Biesenbach.

4 BIOPHILIA, láska k přírodě

Obrázek A: Symbol projektu (2014)

Interdisciplinární album Biophilia, vydané v roce 2011 je album fúzí hudby, přírody a technologií. Prolíná v sobě teorii hudební vědy s přírodními procesy a biologickými jevy. O albu se mluví jako o prvním app-albu vůbec. Náš zájem vzbuzuje zejména z důvodu přesahu médií a participace posluchačů. Jedná se o velmi zajímavý projekt,52 který obsahuje poutavý edukativní program, workshopy, dokumenty, videa a film. Album s obsáhlým „programem“, jež si v době svého vzniku kladlo nemalé ambice a přicházelo až s utopistickou vizí. Pro Björk je tento projekt oslavou procesů přírody a snahou definovat tvorbu hudby v 21. století, což pro ni zároveň znamená vrátit se k pochopení počátků.53 Inspiruje se nejen samotnou přírodou, ale i její strukturou. Samotnou přírodu se snažila implementovat přímo do svých kompozic. Björk se snaží nalézt novou cestu k tomu, jak máme chápat hudbu a její principy. Přichází s novými hudebními nástroji a znovu zapojuje elektronické nástroje, které už předtím použila na svém hudebním albu Volta (2007).

4.1 Vzdělávací program

„Biofilie, vzdělávací projekt, si klade za cíl inspirovat děti tak, aby prozkoumávaly svou vlastní kreativitu a dozvěděli se něco o hudbě, přírodě a vědě prostřednictvím nových technologií.“54

Digitální technologie a multimédia vnášejí do vzdělávacího systému velké množství možností, jak výuku pro děti připravit v zábavnější formě. Pedagogové si samy uvědomují jejich přínos a v poslední době se je snaží více zapojovat do výuky. Tento proces je dle mého názoru velmi pomalý, je totiž přímo závislý na investicích do vybavení škol. Hudební výchova je dnes většinou postavena na poznávání a studiu již neaktuálních hudebníku a

52 Projekt vznikal jako umělecké dílo. 53 When-Bjork-Met-Attenborough (2013) 54 LEARNTEACH: HOW TO TEACH BIOPHILIA. In: Biophiliaeducational.org [online]. [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://biophiliaeducational.org/

16 skladatelů, to však studenty často nebaví. Neprobouzí to v nich ani žádnou kreativitu. Björk se to svým projektem snaží změnit. Projekt zcela záměrně vynechává jakékoli učebnice, ty nahrazuje aplikacemi. Snaží se děti zaujmout a zapojit do tvorby a úprav jejích vlastních skladeb. Zároveň jim i zábavnou formou předává znalosti například z oblastí biologie, astronomie a fyziky. Jak jsem zmínila výše, Björk vnímá způsob hudebního vzdělávání problematicky.55 Snažila se najít způsob jak studenty motivovat k vlastní hudební tvorbě a zároveň s pomocí Damiena Taylora hledala způsob, jak využít technologie k jejímu intuitivnímu tvoření. Spolu se Scottem Snibbem, ale nejen s ním, vytvořila interaktivní aplikace, které přináší zábavnou formou několik vzdělávacích lekcí. Studenti zde rozvíjejí svou hudební kreativitu a zároveň se inspirují přírodními jevy. Na projektu se podílelo mnoho akademiků, vědců, pedagogů a studentů, programátorů a například i uznávaný biomedicinský animátor Drew Berry.56 Projet představuje jakýsi most mezi světy vědy a umění. Kromě jednotlivých osob byla do projetu zapojena i University of Island. Každý učitel, který se rozhodne zapojit do výuky projekt Biophilia má k dispozici webovou stránku http://biophiliaeducational.org/. Zde nalezne Learnteach, který slouží jako návod a teoretický základ jak aplikaci prezentovat a komunikovat se studenty (metodické pokyny). Naleznete zde jednotlivé myšlenky a například otázky k zamyšlení. Cíl projektu byl podpořit inovace na školách a pokusit se o rozvoj vzdělávacích metod kombinujících přírodní vědy, tvořivost a technologie. Změnit tradiční výukové metody prostřednictvím mezioborového přístupu. Vznikla také společná síť s Nordic,57 kde je možné sdílet zkušenosti a nápady. Důležité pro projekt bylo inspirovat mladé lidí a podněcovat je k tvořivosti a vzdělávání se zaměřením na přírodní vědy a technologie.58 Součásti projektu Biophilia je i cestování po světě. Projekt navštívil mnoho zemí. Konference, koncerty, workshopy a vzdělávací přednášky byly pořádány na Islandu, v Åland Islands, v Grónsku, na Faerských ostrovech, v Japonsku, v Paříži, v New Yourku, v Manchesteru59 a na mnoha dalších místech. K nám se i přes snahu nedostal. Alexandra Hroncová z Univerzity Karlovy v odpovědi na můj dotaz uvedla, že důvodem proč se projekt u nás nerealizoval, byla finanční náročnost a sama Björk, která mezi hlavní

55 Momentální systém vzdělávání na studenty může působit jako bariéra. 56 Jeho animace se zaměřují na vysvětlení buněčných a molekulárních procesů 57 Vznikl THE NORDIC TEAM, severská spolupráce zemí na projektu Biophilia. 58 ABOUT: OBJECTIVES. In: Biophiliaeducational.org [online]. [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://biophiliaeducational.org/ 59 Zde proběhla světová premiéra projektu. Na živém koncertu dokonce byly originální nástroje, které v této práci představujeme v samostatné kapitole.

17 podmínky klade i svou účast. Projekt byl v České republice prezentován v rámci Konference na téma „popularizace vědy“ (2012), kde Jón Örn Guðbjartsson tento projekt představil.

4.2 Aplikace

„[…] the love for nature in all of her manifestations“ „[…] láska k přírodě a ke všem jejím projevům“ Intro aplikace vypráví David Attenborough.

Interaktivní vzdělávací aplikace k albu Biophilia je tvořena deseti částmi. Tyto části je možné zakoupit jednotlivě.60 Každá část samozřejmě souvisí, a také doplňuje, stejnojmennou píseň. Původně byla určena pro Apple iPad a iPhone.61 Později bylo vydání aplikace rozšířeno i pro Android.62 Ke každé aplikaci je připravený video tutoriál, dostupný na youtube, na oficiálním kanálu zpěvačky.63 Pokud aplikaci otevřeme, uvítá nás hlas světoznámého přírodovědce a moderátora sira Davida Attenborougha.64 Zároveň se nám otevírá navigační menu v podobě fiktivní galaxie se stylizovanou konstelací hvězd, kde každá část, píseň, má svou vlastní „hvězdu“. Toto prostředí je doprovázeno zvukem nazývaným Shepardův tón.65 Po vybrání hvězdy vstoupíte do aplikace a pomocí další políček navigace, play, animation, score, lyric, credits, vybíráte svou další akci. Struktury písní zde nalezneme jak ve 2D, tak i ve 3D virtuálním prostoru. Ovládání aplikace je skrze dotyk. Dotykem tedy může uživatel tvořit a editovat melodie. Každá aplikace učí minimálně jeden, i více, aspekt hudby a minimálně jeden aspekt přírody. Nesmím opomenout, že v úvodu každé části je k dispozici esej od Nikki Dibben. Jejím úkolem je slovy vysvětlit propojení hudební skladby s vědou a přírodou. Samozřejmě se každé aplikaci budeme níže věnovat více. Zmínit také musím Stephena Malinowskiho, který vytvořil animace jednotlivých aplikací. Na aplikaci Biophilia se podílela celá řada programátorů a umělců.

60 Jednotlivé části vycházeli postupně, jako první bylo možné zakoupit aplikaci Crystalline. 61 Aplikace byla vydána 19. července 2011, dříve tedy než album. 62 Pro Android byla aplikace vydána 17. července 2013. 63 Tutoriály jsou dostupné na tomto odkazu: https://www.youtube.com/watch?v=n8c0x6dO2bg&list=PL6F01FE989119ECA0. 64 Intro aplikace je dostupné na tomto odkazu: https://www.youtube.com/watch?v=o8AELvVUFLw. 65 Shepardův tón je zvuk skládající se z navrstvených sinusových vln oddělených oktávami. Když je tento zvuk přehrán, vytváří sluchovou iluzi, že neustále stoupá nebo klesá. Ve skutečnosti tomu tak není.

4.3 Jednotlivé písně a vzdělávací aplikace

Moon (Astronomie; měsíční fáze, hudební cykly)

Píseň Moon66 má za úkol osvětlit uživatelům cykly v přírodě. Důležitou roli zde hraje vzájemné a měnící se postavení Země, Slunce a Měsíce. Změny těchto cyklů pozorujeme na obloze tím, že Měsíc mění své ozáření Sluncem. Björk hudebně ztvárňuje tyto měnící se fáze pomocí opakujících se hudebních sekvencí. Hudební strukturu písně tedy vytvořila použitím informací, které ji poskytla příroda.67 Aplikace68 a samotný hudební videoklip představují měsíc a znázorňují jednotlivé měsíční fáze tak, stejně jako ve skutečnosti, že se mění ozáření měsíce sluncem. Uživatel aplikace tedy vlastním dotykem ovlivňuje měsíční fázi. Aplikaci - hudební sekvencer vytvořil tehdy jen osmnáctiletý Max Weisel.69 V písni také zaznívá speciální hudební nástroj Gravitational Pendulum Harp, který si představíme v jedné z dalších kapitol. Zajímavostí hudebního klipu písně je kostým zpěvačky, jehož součástí je harfa a také to, že klip je točen na jeden záběr. Píseň je rozdělena na čtyři notové části. Každá notová část má 17 not.70 „Notové perly“ a mozkomíšní mok vizuálně tvoří aplikaci, nejsou zde však čtyři notové části jako v písni, ale pouze dvě. Fáze měsíce nacházející se uprostřed nahoře nastavuje délku, tedy počet, perel. Skládání melodie tedy souvisí s měsíčním cyklem v přírodě. Grafická úprava aplikace je do podoby harfy.

Tvůrci aplikace: Björk, James Merry, Margrét Vilhjálmsdóttir, Max Weisel, M/M Paris, Damian Taylor. Tvůrci hudebního klipu: Björk, Inez a Vinoodh, M/M Paris, James Merry.

66 Měsíc, tak jak ho zde chápe Björk, je symbol obnovy a neustále se opakujícího cyklu pozitivním i negativním smyslu. 67 Příliv, odliv a lidský biorytmus, menstruace. 68 Setkáte se i s výrazem songapp. 69 Při tvorbě aplikace bylo použito dotykové rozhraní Lemur. 70 Píseň je oproti klasickému čtyřdobému taktu v sedmnáctiosminovém taktu.

Obrázek B: Screenshot-iPad-Moon (2011)

Thunderbolt (Fyzika; blýskání se, arpeggia)

Thunderbolt přináší lekci fyziky s Teslovým generátorem, který je propojen s klávesnicí. Blesk je v přírodě zdrojem velmi silného a mocného zvuku a zdrojem opravdu velké energie. Björk pomocí Teslova generátoru vytváří umělé blesky. Tvoří tak základní basovou linii, arpeggio. V aplikaci lze arpeggio tvořit pomocí prstů ruky. Tvořit blesky můžeme pouze ťuknutím, nebo tahem jednoho čí dvou prstů. Pokud užijeme prsty, vytvoříme skupinu, kde každý člen hraje jednu notu.

Tvůrci aplikace: Björk, Scott Snibe, Graham McDermott.

Obrázek C: Screenshot-iPad-Thunderbolt (2011)

Crystalline (Chemie, geologie; způsob vnitřního uspořádání objektu)

Krystaly jsou pevné látky, které krystalizují (rostou) do pravidelné struktury.71 Ztělesňují proces růstu a změny stavu. Tato aplikace má za úkol prozkoumat prostorové a strukturální podobnosti krystalů a hudby a o znázornění změny mezi otevřenými a uzavřenými emocionálními stavy. Pří otevření aplikace Crystalline se nám zobrazí tunel, kde uživatel pomocí naklánění přístroje nabaluje na krystal další a další barevné krystaly. Zároveň je na boku instruován pořadím, jakým by měl krystaly postupně sbírat, pokud totiž toto pořadí dodrží, nabídnou se mu možnosti v podobě dalších tunelů, které by jinak použít nemohl. Uživatel svými volbami, tedy sběrem a volbou tunelu, mění výstavbu písně. Hru může opakovat znovu a znovu, možností jak změnit strukturu písně je samozřejmě mnoho. V písni zaznívá hudební nástroj Gamelseste, ten, obarzně řečeno, hudebně zvárňujě prostředí úzkých tunelů v aplikaci a zároveň zhudebňuje strukturu krystalu. Hudební klip vznik ve spolupráci s Michaelem Gondrym, který spolupracoval s Björk již například i na klipu Human Behaviour (Debut, 1993).72

71 Stejně jako krystaly rostou a navazují na sebe své struktury, tak aby vytvořili větší objekt, píseň na sebe navazuje jednotlivé části, které do sebe zapadají. 72 Režíroval také klipy: Declare Independence (2007), Bachelorette (1997), Joga (1997), Hyperballad (1996), Isobel (1995), Army of Me (1995)

Tvůrci aplikace: Björk, Luc Barthelet, M/M Paris, Scott Snibe, Lisa Ching, Sarah Flannery, Mark Danks, Touchpress, For Touchpress Theo Gray, Max Whitby. Tvůrci hudebního klipu: Björk, Michel Gondry, Raffi Adlan and Joel Kretschman, Peter Sluszka, Partizan, Hornet Workshop.

Obrázek D: Screenshot-iPad-Crystalline (2011)

Cosmogony (Kosmologie; musica universalis, harmonie)

Tato píseň a část vzdělávacího programu se od ostatních liší. Zatímco všechny lekce byly založeny na poznání faktických přírodních jevů, tato část představuje spíše filozofický pohled na vznik vesmírů. Klade otázku, kde se vše vzalo a jak vesmír vznikal. Děti by měly být vedeny k diskuzi o teorii velkého třesku, kvantové fyziky a relativity. Tato část nemá interaktivní aplikaci jako ostatní písně, ale tvoří takzvanou „matku“ všech ostatních aplikací, jedná se totiž o fiktivní galaxii a hvězdy, které zároveň slouží jako úvodní menu. Píseň Cosmogony je inspirována starověkou myšlenkou, že krása a uspořádání vesmíru je podobné jako uspořádání zvuku hudby. Text písně je inspirován čtyřmi mýty o vzniku vesmíru. Představují ho čtyři verše. První verš je věnován mytologii severoamerických indiánů, o stvoření světa kojotem.73 Druhý je o stvoření světa z vejce. Vejce je symbol nového života. Tento mýtus pravděpodobně vznikal nezávisle po celém světě.74 Třetí mýtus je mýtus australského kmene Aboriginců, který z generace na generaci vypráví příběh o příchodu

73 Jedná se o mýtus indiánského kmene Miwok. 74 Björk v interview The Creation Myth As Science: Bjork on “Biophilia”pro Live105 (2011) uvedla, že konkrétně v druhém verši mluví o Sanskrit creation myth.

Velkých duchů z nebes, moře a země, kteří za sebou zanechali stopy v podobě hvězd, deště, přírodních staveb atd. Poslední verš je věnován teorii velkého třesku. Jedná se o kosmologickou teorii o vzniku našeho vesmíru.75 Björk se v této části projektu zamýšlí a aktualizuje pojem hudba sfér. Pojem aktualizuje o propojení s holistickým ideálem a o nové objevy. Strukturu písně vnímá jako symbol rovnováhy.76 Zamýšlí se také nad rychlostí hudby. Popisuje hudební rychlost a přirovnává ji k pravidelnému pohybu kyvadla, což má představovat gravitační pole a hudbu to má tak spojovat s myšlenkou pohybu planet.

Tvůrci aplikace: Björk, M/M Paris, Scott Snibe, Deeje Cooley, Henrique Schlatter Manfroi/ Sulistas, Mark Danks.

Obrázek E: Screenshot-iPad-Crystalline (2011)

Dark Matter (Fyzika, astrofyzika; stupnice)

Dalším tématem je temná hmota. Nejen zářící objekty totiž tvoří náš vesmír. Vědci odkrývají tajemství vesmírů skrze objekty ukryté právě v této temnotě. Ta udržuje hvězdy galaxie pohromadě a spolu s temnou energií tvoří 96% vesmíru. Píseň Dark Matter představuje spojení dechu s lidskou duší a vesmírem. Právě proto zpěv doprovází pouze hudba varhan. Jedná se totiž o nástroj poháněný vzduchem. Další symbolikou v této písni je text. Ten totiž vyznívá zcela záměrně nesmyšleně. Ilustruje ale

75 Tato teorie patří mezi vědci mezi nejuznávanější. 76 Pravidelné střídání refrénů a veršů.

23 nevysvětlitelnost. Pravidelný rytmus a beaty písně zase evokují v posluchači představu o nadčasovosti a o rozlehlém prostoru. Aplikace je tvořena dvanácti zářícími hvězdami znázorňujícími chromatickou stupnici.77 Pokud stisknete hvězdu, zazní nota a vy uvidíte, jak se částice na displeji uspořádají podle jednotlivých kruhů v magnetickém poli. Uživatel má tedy možnost na základě hudební stupnice zkoumat vztahy z hlediska magnetismu.

Tvůrci aplikace: Björk, Max Weisel.

Obrázek F: Screenshot-iPad-Dark Matter (2011)

Hollow (Biologie; DNA, rytmus)

Lekce o DNA spolu s Björk připravoval animátor Drew Berry. V rozhovoru pro Dazed and Confused Magazine (2012) řekl, že si Björk nechala v National Geographic svou DNA analyzovat. Zjistilo se, že je nositelkou genetických informací z celé Evropy. Berry však v animaci nevychází přímo ze zapracované analýzy, ale z obecných údajů. Animace je z vědeckého pohledu velmi přesná,78 navíc má nádherný přesah do umělecké sféry. Klade si za úkol prozkoumat molekulární krajiny Björčina těla. Ve videu se objevuje animace obličeje, inspirována italským umělcem Giuseppem Arcimboldem.79 Uvnitř buněčného jádra se divák

77 Hudební stupnice představuje magnetickým dipól. 78 Animace byla postavena z molekulárních modelů DNA a bílkovin získaných z různých druhů vědeckých údajů, jako jsou rentgenové krystalografie. 79 Italský malíř 16. století. Ve svých malbách zobrazoval ovoce a zeleninu

24 setká s Björkčiným dědičným duchem ukrytým ve stroji, ten bdí nad svými geny a přesouvá je z generace na generaci. Duch se projevuje jako velký molekulární komplex, který je modelován z trojrozměrného scanu Bjorčiny hlavy.80 Björk v této písni nepoužila klasický čtyřdobý takt, ale takt sedmnáctiosminový. Použití tohoto taktu v popu, roku, nebo v lidové hudbě je velmi vzácné. Používá sekvence, které jsou prvočísla, aby zabránila pravidelnému střídání silných a slabých beatů. Hra spočívá v chytání enzymů v libovolném pořadí. Rozdílné enzymy přehrávají jinak. Liší se v BPM,81 v čase a v beatech.

Tvůrci aplikace: Touchpress, Drew Berry, Max Whitby, Henry Cooke, Theodore Gray, John Cromie.

Obrázek G: Screenshot-iPad-Hollow (2011)

Virus (Biologie; systematicky proměnlivá hudba)

V této písni a aplikaci je popisována závislost mezi jednotlivými druhy v přírodě a vztahy mezi viry a buňkami. V aplikaci je hlavní buňka napadnuta virem, který se neustále rychle rozmnožuje. Rychleji než je ničen. Björk se při vytváření této písně inspirovala parazitní symbiózou. Kdy jeden organismus čerpá výhody na úkor jiného organismu. Často dochází

80 Bjork Explores The World Within For 'Hollow'. NPR Music [online]. 2012 [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: http://www.npr.org/sections/allsongs/2012/03/01/147756106/bjork-explores-the-world-within 81 Beats per minute

25 k tomu, že hostitele napadající vir převezme nebo ho dokonce donutí k přeměně. Aplikace uživatele provádí tímto životním cyklem. Björk tyto vztahy přirovnává k lásce mezi lidmi. V rámci vzdělávacího programu si mají studenti za úkol probádat aspekty moderní hudby, především té elektronické. Zaměřit se mají na generativní hudbu, kde skladatel stanovuje pravidla, podle kterých je pak vytvořen hudební systém. Mezi průkopníky generativní hudby patří skladatelé, jako je John Cage a Stockhausen. Zajímavostí této písně rozhodně je hudební nástroj Gameleste. Ten zde ukazuje hudební uspořádání. V této písni je několik částí, z nichž každá část představuje jednu fázi životního cyklu viru.

Tvůrci aplikace: Björk, Scott Snibe, Graham McDermott, Nathan Heigert, Drew Berry.

Obrázek H: Screenshot-iPad-Virus (2011)

Sacrifice (Biologie; první studie na téma, jak člověk ovlivňuje prostředí, notace)

Sacrifice představuje divákovi notový záznam. Lekce se snaží inspirovat ke tvorbě vlastního notového záznamu, například za použití přírodních předmětů (listy, kameny atd.). Pojednává o lidském a zvířecím pohlaví a rozmnožování a o genderovém řazení. V aplikaci může uživatel vytvořit notový záznam, který lze uložit a pak znovu přehrávat. Noty zde představují jednotlivá písmena, která mají grafickou podobu abecedy.

Tvůrci aplikace: M/M Paris, Kodama Studios

Obrázek I: Screenshot-iPad-Sacrifice (2011)

Mutual Core (Geologie; tektonické desky, akordy)

Tato část přibližuje geologické jevy, jako například zemětřesení a erupce. Zemská geologie je zde metaforou lidských vztahů se srovnáním se strukturou země a deskové tektoniky. V aplikaci má uživatel k dispozici geologické vrstvy, které pohybem své ruky může přitahovat. Každá zemská vrstva zároveň představuje jednu notu, na kterou lze hrát stejně jako například na harmoniku. V průběhu písničky se hráč snaží sjednotit hemisféry. Ty jsou ale automaticky odpuzovány. Hráč má dokonce možnost zvolit si, jakou silou mají být desky odpuzovány. Jakmile přijde na řadu refrén písničky, objeví se hráči planeta s názornými vrstvami a červeným jádrem, kterého se má dotknout. Skladba znázorňuje boj mezi napětím, uvolněním, harmonií, rovnováhou, chaosem a řádem. Je doplněna hudebním videoklipem, který vytvořila Björk s experimentálním filmařem Andrewem Thomasem Huangem.82

Tvůrci aplikace: Björk, John F. Simon Jr. Tvůrci hudebního klipu: Björk, Andrew Thomas Huang, Árni Björn Helgason, August Jakobsson, Gus Olafsson, Frida Maria Hardardottir, Laura Merians, Hugh Zeigler, David Lyons, Michael Ranger, Lindsey Fry, Nico Sugleris.

82 https://www.youtube.com/watch?v=LmyiYxtsImw Na výše uvedené stránce je možné shlédnou krátké video o tom, jak byl klip tvořen.

Obrázek J: Screenshot-iPad-Mutual Core (2011)

Solstice (Asronomie; gravitace, kontrapunkt)

Inspirací pro tuto píseň byla gravitace. Skladba popisuje rotaci Země kolem své osy ve vztahu ke slunci. Speciálně pro tuto příležitost byl vyroben hudební nástroj, kyvadlová harfa. O ní si více napíšeme níže. Ústředním tématem je slunovrat a právě kyvadlová harfa, která ztělesňuje spojení mezi přírodními oscilátory a hubeními zvuky. Björk přirovnává kyvadlo ke vztahům mezi basovou linkou a melodií v hudbě. V písni Solstice jsou dvě různé hudební linie spojeny do jednoho celku. Spodní linie je nazývána kontrapunkt. Ten lekce dále vysvětluje. Tento termín je používán k popisu vztahů mezi současným vedením samostatných melodií nebo hlasů. Píseň díky jednoduché struktuře vyznívá prázdně, to je však autorčin záměr. V divákovi má tento fakt evokovat myšlenku planet obíhajících slunce. Píseň je složena ze dvou střídajících se úseků, ty obsahují čtyři různé hudební fáze. Opakované fráze jsou vždy stejné, ale četnost opakování se liší. Aplikace má znázorňovat jak naklonění země vytváří roční období. Uživatel vytváří základní linky a přidává do soustavy planety, které prstem uvádí do pohybu. Zároveň může vybírat z již vytvořených částí, co bude hrát.

Tvůrci aplikace: Björk and James Merry, Max Weisel, The Vienna Symphonic Library.

Obrázek K: Screenshot-iPad-Solstice (2011)

5 Hudební nástroje

Björk na svém albu Biophilia zapojila neobvyklé hudební nástroje s přesahující funkcí. Můžeme je totiž považovat za hudební sochy. Nejedná se však o její první experimentování v této oblasti. Například během světového turné k albu Vulnicura (2007) požívala Björk hudební nástroj ReacTable. Tento nástroj tvořený plochou je založený na kombinování hmatatelných vstupů s multidotykovou interakcí na povrchu, ta umožňuje uživatelům manipulovat s grafikou hmotnými předměty a prsty.83 Experimentování a výroba nových hudebních nástrojů je velice zajímavá disciplína, která by jistě vydala na samostatnou práci. Zmíním například Oramics Machine, který vynalezl Daphne Oram. Přístroj umožňuje kreslit zvuky, dnes je dokonce k dispozici aplikace pro iPhone,84 díky kterému si to můžete vyzkoušet i vy doma.

Sharpsichord (skladbaSacrifice)

Tento přístroj z ušlechtilé oceli, vytvořený Henrym Daggem, zvukovým sochařem, byl původně tvořen na zakázku pro The English Folk Dance and Song Society. Přístroj, socha, byla tvořena jako pocta Cecil Sharp a měla být umístěna v prostorách zahrady jejího domu, to se však nestalo. V rozhovoru pro Clash (2011) Dagg říká, že jde o „skutečný hudební nástroj s novým zvukem a s mnoha inovativními funkcemi“.85 Hudební nástroj,86 akustická harfa, je tvořen 46-ti strunami. Umožňuje vytvořit hudební stopu 40-90 sekund. Je „naprogramován“ válcem (pin-cylinder) s 11 520 otvory, ve kterých jsou systematicky umístěny kolíky. Přístroj vážící 2,5 tuny je napájen pouze solární energií. Björk tento originální hudební nástroj zakomponovala do skladby Sacrifice.

83 HORNECKER, Eva. 45. Tangible Interaction. THE INTERACTION DESIGN FOUNDATION [online]. [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: https://www.interaction-design.org/literature/book/the-glossary-of-human-computer- interaction/tangible-interaction 84 Aplikace je dostupná pod názvem Oramics za 0.99$. 85 The Sharpsichord - Created By Henry Dagg. Clash [online]. 2011 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.clashmusic.com/feature/the-sharpsichord-created-by-henry-dagg 86 Sharpsichord je někdy pojmenováván jako a pin barrel harp.

Obrázek L: Sharpsichord (2016)

The Tesla coil (Teslův generátor, skladba Thunderbolt)

Klasický Teslův generátor, jak už název sám napovídá, byl vynalezen Nikolou Teslou, experimentátorem 19. století v oblasti elektrotechniky. Protože bohužel nejsem zdatná Fyzička, použiji k popisu přístroje krátký úryvek diplomové práce Věry Koudelkové (2007) z Matematicko - fyzikální fakulty. „Teslův transformátor je zařízení sloužící jako zdroj vysokého napětí vysoké frekvence. Je tvořen dvěma souosými vzduchovými cívkami, ke své práci využívá rezonanci ve dvou kmitavých obvodech. První obvod, primární, obsahuje kromě primární cívky s několika málo závity silného drátu také kondenzátor (Leydenskou láhev). Druhý obvod, sekundární, je tvořen sekundární cívkou s mnoha závitů tenkého drátu, která má kromě indukčnosti také nezanedbatelnou vlastní kapacitu. Na primární stranu transformátoru se přivádí vysoké napětí, které se vybíjí na jiskřišti. Kondenzátor je tak periodicky nabíjen a vybíjen, v primárním obvodu tedy vznikají pravidelné tlumené kmity vysoké frekvence. V sekundárním obvodu se tak indukuje vysoké napětí velké frekvence, které se ještě násobí díky rezonanci, jsou-li oba kmitavé obvody naladěny na stejnou frekvenci. Na pólech sekundární cívky lze

31 pozorovat trsovitý 'výboj. Sekundární cívka je současně otevřený kmitavý obvod, slouží proto také jako anténa, ze které se šíří elektromagnetické vlnění vysoké frekvence. Důsledkem je například možnost výboje v zářivce vzdálené několik desítek centimetrů apod.“87

Obrázek M: The Tesla coil (2012)

Gravitational Pendulum Harp (Kyvadlová harfa, skladba Moon)

Gravitational Pendulum Harp je robotický hudební nástroj, využívající gravitaci, který vytvořil Andy Cavatorta z MIT. Na výrobě však spolupracoval s velkým produkčním týmem: Marina Porter, Doug Ruuska, Karl Biewald, Ryan Wistort a Dr. James Patten z MIT Media Lab. Nástroj je inspirován pohybem kyvadla. Je tvořen souborem čtyř kyvadel, z čehož každé kyvadlo má 11 strun.88 Vyroben je ze smrku, ořechu, gumových pouzder, epoxidu, čtyřiceti čtyř strun a šesti pětilibrovými89 činkami. Je ovládána elektronikou a firmwarem, který na zakázku vyrobilo Patten Studio.90 V rozhovoru pro The Creators Project (2011) Cavatorta popisuje proces vzniku nástroje a říká, že Björk chtěla zahrnout přírodní síly a projevy gravitace.91

87 KOUDELKOVÁ, Věra. Jak fungují věci. Praha, 2007. DIPLOMOVÁ PRÁCE. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce RNDr. Peter Zilavý, PhD. 88 PROJECTS | GRAVITY HARPS: Custom electronics design. Pattenstudio [online]. [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.pattenstudio.com/pendulum/ 89 Velikost jedné libry je rovna 0,45359237 kg. 90 MARANTZ, ANDREW. Inventing Björk’s Gravity Harp. In: The New Yorker [online]. 2012 [cit. 2016-03- 25]. Dostupné z: http://www.newyorker.com/culture/culture-desk/inventing-bjrks-gravity-harp 91 HOLMES, Kevin. Instruments Of Change: The Engineering Behind Bjork's Musical Robots. The Creators Project [online]. 2011 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://thecreatorsproject.vice.com/blog/instruments-of- change-the-engineering-behind-bjorks-musical-robots

Přístroj tvoří čtyři kyvadla, kde každé z nich má na konci válcovou harfu. Zvuk vydávají jednotlivé struny harfy, které „brnkají“. Díky válcovému tvaru se může harfa otáčet. Všechny čtyři kyvadla mají stejné intervaly, ale jejich etapy jsou posunuty, hrají tak v pořadí 1-2-3-4-1-2-3-4. Můžou hrát i rozdílné rytmy. Metronomické nastavení pro píseň Solstice pracuje opravdu velmi dobře.92

Obrázek N: Gravitational Pendulum Harp (2015)

Gameleste (skladby, Virus, Crystalline) Digitálně ovládané varhany

Tento nástroj je dílem britského hudebníka Matta Nolana a Islanďana Björgvina Tomassona. Propojuje tradiční indonéský gamelan s celestou. Gamelan je tradiční nástroj z Indonésie. Tvoří ho velký počet kovových bicích nástrojů.93 Celesta je nástroj, který vznikl v roce 1886. Má velmi jemný zvuk podobný zvonkohře. Tvořen je klaviaturou. Při stisknutí klávesy uhodí kovové kladívko do kovové destičky. Gameleste je tvořen individuálně naladěnými

92 HOLMES, Kevin. Instruments Of Change: The Engineering Behind Bjork's Musical Robots. The Creators Project [online]. 2011 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://thecreatorsproject.vice.com/blog/instruments-of- change-the-engineering-behind-bjorks-musical-robots 93 STONES, Chris. Co je to gamelan? In: TENGGARA.NET: Sdružení pro poznání Indonésie a dalších zemí JV Asie [online]. [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://www.tenggara.net/index.php?option=com_content&view=article&id=269:co-je-to- gamelan&catid=9:kultura-a-zvyky&Itemid=11

33 destičkami z bronzu, které jsou upevněny nad dřevěnými rezonátory. Zvuk je tvořen údery dřevěných kladívek. Gameleste může být řízen pomocí elektronické desky, nebo také počítačovou sekvencí. Lze ho ovládat i klávesy nebo iPadem (Björk nástroj ovládala právě iPadem).94

Obrázek O: Gameleste (2015)

MIDI controlled pipe organ

Tento nástroj si Björk objednala od Björgvina Tómassonna. Jedná se o kombinaci varhan a MIDI rozhraní, které varhany ovládá. Bohužel se se mi k tomuto nástroji nepodařilo zjistit více informací.

94 NOLANA, Matta a Andy MCCREETH. How the Gameleste works: A quick tour of the mechanics and electro-mechanics of this acoustic, but MIDI-playable custom instrument. In: Vimeo.com [online video]. 2012 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: https://vimeo.com/53595674

6 Film a dokument

Určité je nutné v této práci zmínit další „produkty“, které spolu s projektem Biophilia vznikly. Na internetových stránkách http://www.biophiliathefilm.com/#top totiž můžete shlédnout film Biophilia live, 97mi minutový záznam koncertu, nebo také dokumentární film When björk met attenborough. Záznam koncertu Biophilia live (2014) režíroval Peter Strickland a Nick Fenton. O produkci se postaral Jacqui Edenbrow. Koncert probíhal v londýnském Alexandra Palace v roce 2013. Filmu samozřejmě dominuje zpěvačka v úžasném kostýmu, ale další důležitou součástí je islandský sbor a neobvyklé nástroje. Scénografie byla uspořádána do kruhu. Koncert byl snímán šestnácti kamerami. Doplněn je o mnoho projekcí právě přírodních jevů, na kterých je celý projekt postaven. V úvodu koncertu zazní stejné intro jako zaznívá v úvodu otevření aplikace. Další doplňující střípek do mozaiky je dokumentární film When Bjork Met Attenborough z roku 2014. Jak už název napovídá, jedná se o setkání Björk se Sirem Davidem Attenboroughem. V dokumentu diskutují o jejich lásce k přírodě a hudbě. Zaobírá se vtahem lidstva k hudbě a k technologii a evolucí hudby. Attenborough v dokumentu ukazuje přítomnost hudby v přírodním prostředí. Oliver Sacks, profesor neurologie a psychiatrie, zase v dokumentu mluví o velmi dobrém vlivu hudby na mozek. Program provádí vyprávění Tildy Swinton.

7 ZÁVĚR

Nové technologie přinesly nové možnosti v oblasti hudební produkce. Björk se jimi nechala inspirovat, například použitím dotykových displejů, a v roce 2011 připravila další studiové album. Biophilia ovšem není pouze dalším řadovým albem, ale interdisciplinárním projektem s ambicemi změnit náš pohled na vztah hudby a přírody, což se dle mého názoru daří. Zahrnuje vědecko-vzdělávací program, který je snahou vzdělávat zábavnou formou, hudbu, internet, aplikace a živé vystoupení. Projekt je také rozšířen o záznam živého vystoupení a dokumentární film s Davidem Attenboroughem.

Práce tento projekt představuje. Pro mě samotnou bylo studování tohoto tématu velmi přínosné, seznámila jsem se novými umělci a více se samotou umělkyní Björk. Mohla jsem, a díky této práci doufám, že i čtenář, proniknout hlouběji do každé skladby a pochopit její funkci a spojení s přírodou, které je pro projekt zásadní. Bohužel rozsah této práce nedovoluje projekt analyzovat tak, jak by si zasloužil, ale domnívám se, že přináší alespoň v širším smyslu vysvětlení projektu a Björčiny záměry. Samotný projekt pak sám osobě demonstruje transmediální vyprávění dle definice Henryho Jenkynse. Na základě první kapitoly, Definice pojmů, vztahy mezi médii, můžeme v práci pozorovat tyto vztahy. Jednoznačně můžeme říci, že hudební složka je doplněna a rozšířena o výukové aplikace, o eseje Nikki Dibben a o texty jednotlivých písní. Dochází tedy, jak píši již ve zmíněné první kapitole, ke koordinovanému přenosu příběhů, zážitků, napříč různými médii a platformami. Každé médium přináší do příběhu něco nového. Příběh je tak rozšířen a podmínky transmediálního vyprávění jsou tak splněny. Biophilii se povedlo najít nový přístup v hudební tvorbě. Experimentuje s hudebními nástroji a umožňuje uživateli participovat na tvorbě písní. Věda a technologie se zde těsněji smíchaly v rámci uměleckého vyjádření, což můžeme vnímat jako reflektování aktuálního světového dění začleňujícího se do každodenního života. Projekt osobně vnímám jako velmi rozsáhlé dílo reprezentující vzrůstající trend přichystat divákovi něco „víc“. Björk přináší hlubší myšlenku. Přináší meditaci nad vztahem hudby, přírody a techniky.

8 Seznam pramenů a literatury

BERNARDO, Nuno. The producer's guide to transmedia: how to develop, fund, produce and distribute compelling stories across multiple platforms. 1st ed. Dublin, Ireland: Beactive Books, 2011. ISBN 978-095-6750-006.

BERTRAND, Yves. Soudobé teorie vzdělávání. Vyd. 1. Praha: Portál, 1998. Studium. ISBN 80-717- 8216-5.

CSERES, Jozef. Hudobné simulakrá. Bratislava: Hudobné centrum, 2001. ISBN 80-888-8430-6.

DĚDEK, Honza. Live: rozhovory s hudebníky, kteří hráli v Praze v letech 1990-2004. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2004, 324 s. ISBN 80-734-1383-3.

DENA, Christy. Transmedia Practice: Theorising the Practice of Expressing a Fictional World across Distinct Media and Environments. Sydney, 2009. Dizertační práce, Department of Media and Communiations Of the University of Sydney.

DOWD, Tom. Storytelling across worlds: transmedia for creatives and producers. 1st pub. London: Focal Press, 2013. ISBN 978-0-240-82411-6.

FLAŠAR, Martin, Jana HORÁKOVÁ, Petr MACEK a kol. Umění a nová média. Masarykova univerzita Brno, 2011. ISBN 978-80-210-5639-8.

GIBB, Stanley. Understanding Terminology and Concepts Related to Media Art Forms. 1973. HIGGINS, Dick a Hannah HIGGINS. Intermedia. Leonardo. The MIT Press, 2001, 34(1), 49-54. ISSN 0024-094X.

JENKINS, Henry. Convergence culture: where old and new media collide. New York: New York University Press, c2006. ISBN 978-0-8147-4295-2.

KAHN, JR., Peter H., Rachel L. SEVERSON a Jolina H. RUCKERT. The Human Relation With Nature and Technological Nature. CURRENT DIRECTIONS IN PSYCHOLOGICAL SCIENCE. 2009, 18, 37-42.

KOUDELKOVÁ, Věra. Jak fungují věci. Praha, 2007. DIPLOMOVÁ PRÁCE. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce RNDr. Peter Zilavý, PhD.

KUČERA, JAKUB. FILM JAKO STROJ NA EMOCE: TÉMA: MELODRAMA. Cinepur. 2012, 9(20).

LONG, Geoffrey. Transmedia Storytelling: Business, Aesthetics and Production at the Jim Henson Company. Magisterská diplomová práce. Massachusetts: 2007. Massachusetts Institute of Technology. Comparative Media Studies of the MIT.

MCDONNELL, Evelyn. Björk. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 2003, 100 s. Evokace. ISBN 80-720- 7509-8.

MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 3. Překlad Marcel Kabát, Jan Jirák. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-338-3.

PARSCH, Arnošt, Alois PIŇOS a Peter GRAHAM. Náhoda, princip, systém, řád: poznámky k odrazu přírody v současné hudbě. Vyd. 1. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2004. ISBN 80-854-2940-3.

PHILLIPS, Andrea. A creator's guide to transmedia storytelling: how to captivate and engage audiences across multiple platforms. New York: McGraw-Hill, c2012. ISBN 00-717-9152-3.

R. MURRAY SCHAFER. A sound education: 100 exercises in listening and sound-making. Indian River, Ont., Canada: Arcana Editions, 1992. ISBN 18-951-2713-0.

SCHNEIDER, Jan a Lenka KRAUSOVÁ (eds.). Vybrané kapitoly z intermediality. V Olomouci: Univerzita Palackého, 2008. ISBN 978-80-244-2055-4.

SMITH, Aaron Michael. Transmedia Storytelling in Television 2.0: Strategies for Developing Television Narratives Across Media Platforms. Middlebury, 2009. Dizertační práce. Middlebury College. Film and Media Culture Department of Middlebury College.

SOKOLOWSKY, Peter a Zuzana ŠEDIVÁ. Multimédia: současnost budoucnosti. Praha: Grada, 1994. ISBN 80-716-9081-3.

SZCZEPANIK, Petr. Filmy, které vidí vlastní vidění.: Strategie intermediality a reflexivity v současné kinematografii. Brno, 2002. Disertační práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Prof. dr hab. Andrzej Gwóždž.

WILSON, Edward O. Biophilia. Cambridge, MA: Harvard University Press, 1984. ISBN 9780674074422.

Elektronické zdroje

ABOUT: OBJECTIVES. In: Biophiliaeducational.org [online]. [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://biophiliaeducational.org/

ALLEN, Liam. Bjork on Biophilia and her debt to UK dance music. BBC News [online]. 2011 [cit. 2016-04-29]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/entertainment-arts-14318593

ANDREW THOMAS HUANG [online]. [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: http://www.andrewthomashuang.com/index.html

Bjork Explores The World Within For 'Hollow'. NPR Music [online]. 2012 [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: http://www.npr.org/sections/allsongs/2012/03/01/147756106/bjork-explores-the-world- within

Bjork makes 'free Tibet' gesture. BBC NEWS, UK [online]. 2008 [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/7276891.stm Code of Credits – New Media: Transmedia. Producers Guild of America [online]. [citováno 7. 3. 2016]. Dostupné z: http://www.producersguild.org/?page=coc_nm#transmedia.

Dancer in the Dark (2000): Awards. IMDb [online]. [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://www.imdb.com/title/tt0168629/awards

EFF, Adam. Björk a "Biophilia" kolem dokola. Musicserver.cz [online]. 2011 [cit. 2016-04-29]. Dostupné z: http://musicserver.cz/clanek/35982/bjork-a-biophilia-kolem-dokola/

Giuseppe Arcimboldo. In: Artmuseum [online]. 2007 [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=94

HATHERILL, Chris. Drew Berry's Bio-Animations: The world's leading bio-medical animator manipulates biology-inspired images from parasitic replication to dividing proteins for Bjork's Biophilia show. In: Dazed and Confused Magazine [online]. 2012 [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: http://www.dazeddigital.com/artsandculture/article/11179/1/drew-berrys-bio-animations

HOLMES, Kevin. Instruments Of Change: The Engineering Behind Bjork's Musical Robots. The Creators Project [online]. 2011 [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://thecreatorsproject.vice.com/blog/instruments-of-change-the-engineering-behind-bjorks-musical- robots

HORNECKER, Eva. 45. Tangible Interaction. THE INTERACTION DESIGN FOUNDATION [online]. [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: https://www.interaction- design.org/literature/book/the-glossary-of-human-computer-interaction/tangible-interaction

LEARNTEACH: HOW TO TEACH BIOPHILIA. In: Biophiliaeducational.org [online]. [cit. 2016-04- 05]. Dostupné z: http://biophiliaeducational.org/

MARANTZ, ANDREW. Inventing Björk’s Gravity Harp. In: The New Yorker [online]. 2012 [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.newyorker.com/culture/culture-desk/inventing-bjrks-gravity- harp

NOLANA, Matta a Andy MCCREETH. How the Gameleste works: A quick tour of the mechanics and electro-mechanics of this acoustic, but MIDI-playable custom instrument. In: Vimeo.com[online video]. 2012 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: https://vimeo.com/53595674

PERPETUA, Matthew. Björk to Debut New 'Biophilia' Songs at Residency in England. Rolling Stone [online]. 2011 [cit. 2016-04-29]. Dostupné z: http://www.rollingstone.com/music/news/bjoerk-to- debut-new-biophilia-songs-at-residency-in-england-20110317

PROJECTS | GRAVITY HARPS: Custom electronics design. Pattenstudio [online]. [cit. 2016-03-27]. Dostupné z: http://www.pattenstudio.com/pendulum/

SAYEJ, NADJA. What the hell is a sharpischord?. In: noisy [online]. 2012 [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://noisey.vice.com/blog/what-the-hell-is-a-sharpsichord

STONES, Chris. Co je to gamelan? In: TENGGARA.NET: Sdružení pro poznání Indonésie a dalších zemí JV Asie [online]. [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://www.tenggara.net/index.php?option=com_content&view=article&id=269:co-je-to- gamelan&catid=9:kultura-a-zvyky&Itemid=11

SZCZEPANIK, Petr. INTERMEDIALITA. Cinepur [online]. 2002, (22) [cit. 2016-02-27]. Dostupné z: http://cinepur.cz/article.php?article=5 The Sharpsichord - Created By Henry Dagg. Clash [online]. 2011 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.clashmusic.com/feature/the-sharpsichord-created-by-henry-dagg

VALLANCE, Chris. Daphne Oram's Oramics Machine to go on display. BBC News [online]. 2011 [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/technology-12953859

VESELÝ, Karel. Björk medituje nad vztahem přírody a techniky i popem. Aktuálně.cz [online]. 2011 [cit. 2016-04-29]. Dostupné z: http://magazin.aktualne.cz/kultura/hudba/bjork-medituje-nad-vztahem- prirody-a-techniky-i-popem/r~i:article:717940/

Seznam vyobrazení

Obrázek A: str. 16: Symbol projektu (2014), zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/File:Biophilia_symbol.jpg Obrázek B: str. 20: Screenshot-iPad-Moon (2011), zdroj: http://evolver.fm/wp- content/uploads/2011/10/Biophilia-screenshot-iPad-Moon.png Obrázek C: str. 21: Screenshot-iPad-Thunderbolt (2011), zdroj: http://evolver.fm/wp- content/uploads/2011/10/Biophilia-screenshot-iPad-Thunderbolt.png Obrázek D: str. 22: Screenshot-iPad-Crystalline (2011), zdroj: http://evolver.fm/wp- content/uploads/2011/10/Biophilia-screenshot-iPad-Crystalline.png Obrázek E: str. 23: Screenshot-iPad-Cosmogony (2011), zdroj: http://evolver.fm/wp- content/uploads/2011/10/Biophilia-screenshot-iPad-Cosmogony.png Obrázek F: str. 24: Screenshot-iPad-Dark Matter (2011), zdroj: http://evolver.fm/wp- content/uploads/2011/10/Biophilia-screenshot-iPad-Dark-Matter.png Obrázek G: str. 25: Screenshot-iPad- Hollow (2011), zdroj: http://evolver.fm/wp- content/uploads/2011/10/Biophilia-screenshot-iPad-Hollow.png Obrázek H: str. 26: Screenshot-iPad-Virus (2011), zdroj: http://evolver.fm/wp- content/uploads/2011/10/Biophilia-screenshot-iPad-Virus.png

Obrázek I: str. 27: Screenshot-iPad-Sacrifice (2011), zdroj: http://evolver.fm/wp- content/uploads/2011/10/Biophilia-screenshot-iPad-Sacrifice.png Obrázek J: str. 28: Screenshot-iPad-Mutual Core (2011), zdroj: http://evolver.fm/wp- content/uploads/2011/10/Biophilia-screenshot-iPad-Mutual-Core.png Obrázek K: str. 29: Screenshot-iPad-Solstice (2011), zdroj: http://evolver.fm/wp- content/uploads/2011/10/Biophilia-screenshot-iPad-Solstice1.png Obrázek L: str. 30: Sharpsichord (2016), zdroj: http://www.restnova.com/wp- content/uploads/2016/02/9.-The-Sharpsichord.jpg Obrázek M: str. 31: The Tesla coil (2012), zdroj: http://media.npr.org/assets/img/2012/02/17/tesla-coil- e2d65737ab642f82c5eaadb295a9e1e68e779df8.jpg Obrázek N: str. 33: Gravitational Pendulum Harp (2015), zdroj: http://www.artribune.com/wp-content/uploads/2015/04/Bj%C3%B6rk-al-MoMA- Gravity-Harp-utilizzata-nellalbum-Biophilia-2011.jpg Obrázek O: str. 34: Gameleste (2015), zdroj: http://40.media.tumblr.com/478b3efa49acc5ef745ce8876d92cc69/tumblr_inline_nlh6f h9FSR1rr1nw6_500.jpg

9 Přílohy

Příloha č. 1: Texty skladeb alba Biophilia

Moon Autoři: Björk, Damian Taylor

As the lukewarm hands of the Gods Came down and gently picked my adrenaline pearls They placed them in their mouths And rinsed all of the fear out Nourished them with their saliva Oh rested, as if the healthiest past time Is being in life threatening circumstances And once again be reborn (All birthed and happy) All birthed and happy (All birthed and happy) All birthed and happy (All birthed and happy) Best way to start the new is to fail miserably Fail at loving and fail at giving Fail at creating a flow then realign the whole And kick into the start hole And kick into the start hole And kick into the start hole To risk all is the end all and the beginning all To risk all is the end all and the beginning all

Thunderbolt Autoři textu: Björk, Oddný Eir Ævarsdóttir

Stirring at water's edge, Cold froth on my twig, My mind in whirls Wanders around desire.

May I, can I, or have I too often? Craving miracles… May I, can I, or have I too often now? Craving miracles… Craving miracles…

No one imagines the light shock I need, And I'll never know From who's hands, deeply humble, Dangerous gifts as such to mine come.

May I, should I, or have I too often? Craving miracles… May I, can I, or have I too often? Craving miracles… Craving miracles..

My romantic gene is dominant And it hungers for union, Universal intimacy, All embracing.

May I, should I or have I too often Craved miracles? May I, can I or have I too often Craved miracles? Crave…

Waves irregularly striking, Wind stern in my face. Thunderstorm, come, Scrape those barnacles of me!

May I, may I or should I too often Crave miracles? May I or should I or have I too often

All my body parts are one As lightning hits my spine, Sparkling Prime runs through me, Revive my wish Inviolable.

May I, can I, or have I too often? Craving miracles… May I, can I, should I, or have I too often? Craving miracles…

Crystalline Autoři textu: Björk

Underneath our feet Crystals grow like plants (listen how they grow) I'm blinded by the lights (listen how they grow) In the core of the earth (listen how they grow)

Crystalline Internal Nebula (Crystalline) Rocks growing slowmo (Crystalline) I conquer claustrophobia (Crystalline) And demand the light

We mimic the openness Of the warmth we love Doth till our generosity equalize the flow With our hearts We kiss all quartz To reach love

Crystalline Internal Nebula (crystalline) Rocks growing slowmo (crystalline) I conquer claustrophobia (crystalline) And demand the light

Octagon, polygon Pipes up an organ Sonic branches Murmuring drone Crystallizing galaxies Spread out like my fingers

Crystalline Internal Nebula

(crystalline) Rocks growing slowmo (crystalline) I conquer claustrophobia (crystalline) And demand the light

Internal Nebula (crystalline) Rocks growing slowmo (crystalline) I conquer claustrophobia (crystalline) And demand the light

It's the sparkle you become Conquer anxiety Sparkle you become Conquer anxiety

Sparkle you become When you conquer anxiety It's the sparkle you become When you conquer anxiety

Cosmogony Autoři textu: Björk, Sjón

Heaven, heaven's bodies Whirl around me, make me wonder And they say back then our universe was an empty sea Until a silver fox and her cunning mate Began to sing a song that became the world we know

Heaven, heaven's bodies Whirl around me, make me wonder And they say back then our universe was a cold black egg Until the god inside burst out and from its shattered shell He made what became the world we know

Heaven, heaven's bodies Whirl around me, make me wonder And they say back then our universe was an endless land Until our ancestors woke up and before they went back to sleep

They carved it up into the world we know

Heaven, heaven's bodies Whirl around me make me wonder And they say back then our universe wasn't even there Until a sudden bang and then there was light, was sound, was matter And it all became the world we know

Heaven, heaven's bodies Whirl around me and dance černal

Dark Matter Autoři textu: Björk

When your eyes Pause on the ball That hangs on the third branch from a star, You remember why it got dark And why it is getting light again. The Earth (like the heart) leans back in its seat And, like that, it travels along an orbit Drawn in the darkness. Unpolished pearl In sky-black Palm of hands Flickering sun-flame. You remember That you are yourself a light-bearer, Who receives her radiance from others

Hollow Autoři textu: Björk

Hollow, my ancestors have access Hollow, I'm falling down the abyss Hollow, looking for some answers Generations of mothers sailing in Somehow they all were shipfolks Hollow, the ground is opening up Swallows, me up, the trunk of DNA The trunk of DNA, truck

Now come forth, all species Hollow like a bead in necklace

Thread me upon this chain I'm part of it, ohh The everlasting necklace Jewels after jewels after jewels after Jewels after jewels after jewels I yearn to belong, let me belong, let me belou

Virus Autoři textu: Björk

Like a virus needs a body As soft tissue feeds on blood Some day I’ll find you, one day I’m there Ooo-ooo-ooo-oooh Ooo-ooo-ooo-oooh

Like a mushroom on a tree trunk As the protein transmutates I knock on your skin, and I am in Ooo-ooo-ooo-oooh Ooo-ooo-ooo-oooh

The perfect match, you and me I adapt, contagious You open up, say welcome

Like a flame that seeks explosives As gunpowder needs a war I feast inside you, my host is you Ooo-ooo-ooo-oooh Ooo-ooo-ooo-oooh

The perfect match, you and I You fail to resist My crystalline charm, you do

Like a virus, patient hunter I’m waiting for you, I’m starving for you Ooo-ooo-ooo-oooh Ooo-ooo-ooo-oooh

My sweet adversary My sweet adversary My sweet adversary

Sacrifice Autoři textu: Björk

Why can't you give her room? Respect her spatial needs. I feel you compress her Into a small space.

With clairvoyance, She knew what you needed, And she gave it to you. Now her desires are repressed Arrows in the flesh

When she found your love, Her nature bowed her head She surrendered, She renounced the world for you, Now she's poisoned by demands You cannot answer.

Why this sacrifice? Now she regrets the whole thing, A delayed reaction When she left her craft voluntarily For your nest, for your love. Did you understand?

Appreciate, Build a bridge to her. Initiate a touch Before it's too late, Say the words to her That will make her shine.

Tell her that you love her.

Your generosity will show In the volume of her glow. [x3]

Mutual Core Autoři textu: Björk

I shuffle around the tectonic plates in my chest.

You know I gave it all, Try to match our continents To change seasonal shift, To form a mutual core.

As fast as your fingernail grows, The Atlantic ridge drifts To counteract distance.

You know I gave it all, Can you hear the effort of the magnetic strife? Shuffling of columns To form a mutual core.

This eruption undoes stagnation. You didn't know I had it in me, Withheld your love, an unspent capsule. I didn't know you had it in you, You hid the key to our continuity. I didn't know you had it in you. This eruption undoes stagnation. You didn't know, you didn't know.

What you resist persists, nuance makes heat To counteract distance I know you gave it all, Offered me harmony if things were done your way. My Eurasian plate subsumed, Forming a mutual core

This eruption undoes stagnation. You didn't know I had it in me, Withheld your love, an unspent capsule. I didn't know you had it in you. This eruption undoes stagnation You didn't know I had it in me This eruption undoes stagnation You didn't know, you didn't know.

Solstice Autoři textu: Sjón

When your eyes pause on the ball That hangs on the third branch from the star, You remember why it is dark And why it gets light again.

The Earth, like the heart, slopes in it's seat And, like that, it travels along an elliptical path Drawn into the darkness.

An unpolished pearl In sky-black Palm of hand Flickering sun-flame.

And then you remember That you, yourself, you are a light-bearer, a light-bearer Receiving radiance from others

Flickering sun-flame.

Unpolished Earth in palm of hand.