Univerzita Palackého v Olomouci

Fakulta t ělesné kultury

DIPLOMOVÁ PRÁCE

(bakalá řská)

2009 Dušan Bartošák

Univerzita Palackého v Olomouci

Fakulta t ělesné kultury

VYBRANÉ HISTORICKÉ POVODN Ě NA KOP ŘIVNICKU – PŘÍČINY, NÁSLEDKY A DOPADY

Diplomová práce

(bakalá řská)

Autor: Dušan Bartošák, ochrana obyvatelstva

Vedoucí práce: Mgr. Olga Halásová

Olomouc 2009

Jméno a p říjmení autora: Dušan Bartošák Název diplomové práce: Vybrané historické povodn ě na Kop řivnicku – p říčiny, následky a dopady Pracovišt ě: Katedra kinantropologie a spole čenských v ěd Vedoucí diplomové práce: Mgr. Olga Halásová Rok obhajoby diplomové práce: 2009 Abstrakt: Diplomová práce se v ěnuje analýze povodní ve vymezeném území povodí Lubiny a rozboru nejv ětších povodní 20. a 21. století na Kop řivnicku. Úvodní kapitoly popisují základní hydrologické podmínky sledovaného povodí s navazující obecnou částí definující povodn ě a jejich rozd ělení. Z různých historických i sou časných pramen ů byl sestaven podrobný seznam zaznamenaných povodní, kdy na základ ě získaných dat a osobní zkušenosti p ři jejich likvidaci, byly k podrobn ější analýze vybrány 4 p řípady povodní. Popis p říčin vzniku, pr ůběhu a následk ů vybraných povodní pokra čuje jejich doslovným zaznamenáním ze získaných pramen ů. Po vyhodnocení povodní ve vymezeném území následuje stru čný rozbor sou časných protipovod ňových opat ření a návrh ů na Kop řivnicku. Cílem práce je shrnutí a ucelení získaných informací.

Klí čová slova: povodí Lubiny, povode ň, Kop řivnicko, analýza povodní, následky povodní, vyhodnocení, protipovod ňová opat ření

Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních služeb.

Author’s first name and surname: Dušan Bartošák Title of the master thesis : Chosen historical floods in the area of Kop řivnice – the causes, the effects and the drops Department: Department of Kinanthropology and Social Science Supervisor: Mgr. Olga Halásová The year of presentation: 2009 Abstract: The diploma work is concerned with analyse of floods in determinate territory river-basin of Lubina and analysis the largest floods of 20th and 21st century in the area of Kop řivnice. Introductory chaps are describing the basic hydrological conditions of monitored river-basin with continuation of general part which is defined floods and their dividing. From the different historical and present sources of information was making detailed register with noting of floods and on the basis of these datas and personal experience on their elimination, were chosen four events of floods for detailed analyse. Description cause of beginning, running and effects chosen floods is continuing their textual registering from acquired materials. After interpretation of floods in determinate territory follows short analysis present flood- protection of precautions and tips in the area of Kop řivnice. Object of the diploma work is summary and connected registering informations.

Keywords: river-basin of Lubina, flood, the area of Kop řivnice, analyse of floods, flood effects, interpretation, flood-protection precautions

I agree the thesis paper to be lent within the library service.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatn ě pod vedením Mgr. Olgy Halásové, uvedl všechny použité literární a odborné zdroje a dodržoval zásady v ědecké etiky.

V Kop řivnici dne 24. dubna 2009 ......

Děkuji Mgr. Olze Halásové za pomoc a cenné rady, které mi poskytla p ři zpracování diplomové práce. Zvláštní pod ěkování za ochotu pod ělit se o své vzpomínky si zaslouží místní pam ětníci Lubomír Loukotka, Ji ří Kutá č a Lubomír Hanzelka.

Víte, co praví kr ůpěje vody, když sestupují pyšn ě s vrcholu hor strašlivou povodní a vylévají se neskroceny z řečišt ě a zvedají se nad mo řské vlny pustošícím vírem? P ějí a praví: „Jsme malé...a a č po jednotlivu mizíme, pohlceny slune čním paprskem, či zrnkem písku, pospolu zatopujeme kvetoucí údolí a ni číme klidnou vesnici, a ma říce veškeré dílo rukou člov ěka, poko řujeme pýchu jeho, ve které za to měl, že si nás podmaní. Jsme Sjednoceností!“

Úryvek básn ě „Píse ň kr ůpějí“, publikované v červenci 1906 periodikem LUBINA, neodvislým listem ku hájení národních, politických a hospodá řských zájm ů ohroženého Krava řska, Lašska a Valašska.

OBSAH

1 Úvod 10 2 Přehled poznatk ů 11 2.1 Vymezení povodí Lubiny 11 2.2 Povodí Odry 11 2.3 Povodí Lubiny 13 2.4 Povodn ě 16 2.5 Od minulosti po sou časnost 16 2.6 Definice a charakteristika povodní 17 3 Cíle 20 4 Metodika 21 5 Výsledky 22 5.1 Povodn ě v povodí Odry 22 5.2 Historie výskytu povodní na Kop řivnicku – povodí Lubiny 23 5.3 Analýza vybraných povod ňových událostí 36 5.3.1 Povode ň v červenci 1966 36 5.3.1.1 Příčiny, pr ůběh a následky povodn ě 36 5.3.1.2 Obraz povodn ě podle kronik 38 5.3.2 Povode ň v srpnu 1972 39 5.3.2.1 Příčiny pr ůběh a následky povodn ě 39 5.3.2.2 Obraz povodn ě podle kronik 42 5.3.3 Povode ň v červenci 1997 43 5.3.3.1 Příčiny pr ůběh a následky povodn ě 43 5.3.3.2 Obraz povodn ě podle zpráv o povodni 45 5.3.3.3 Obraz povodn ě podle kronik 47 5.3.4 Povode ň v zá ří 2007 48 5.3.4.1 Příčiny pr ůběh a následky povodn ě 48 5.3.4.2 Obraz povodn ě podle místního tisku 52 5.4 Vyhodnocení povodní na Kop řivnicku – řece Lubin ě 52 5.5 Protipovod ňová opat ření a jejich návrhy na Kop řivnicku 57 6 Záv ěr 63 7 Souhrn 64 8 Summary 65

Referen ční seznam 66 Seznam p říloh 71 Přílohy

1 Úvod

Povodn ě, neznající hranic, jsou sou částí p řirozeného kolob ěhu vody a z hlediska jejich existence lze říct, že povodn ě byly, jsou a budou. Vyskytují se ale nerovnom ěrn ě jak v čase, tak v území, a v našich podmínkách jsou z pohledu škod nejvýznamn ějšími přírodními katastrofami. Pro velké a ni čivé povodn ě je typická vysoká nepravidelnost jejich výskytu. Nikdo p řesn ě neví, kdy a s jakou intenzitou ude ří, ale každý ví, že je nelze ovládnout.

Povod ňové roky 1997 a 2002, které potvrdily, že naše spole čnost je povodn ěmi siln ě zranitelná, a to i v důsledku urbanizace, technického rozvoje, vybavenosti sídel, domácností a výstavby v záplavových územích, posunuly fenomén povodní do pop ředí zájmu spole čnosti a zárove ň nás vyvedly z omylu, že pohromy spojené s přírodními hrozbami jsou pro nás n ěč ím neskute čně vzdáleným.

Lidé však bohužel p říliš rychle na nebezpe čí zapomínají, zejména pokud v rychlém sledu za sebou nedojde k další povod ňové události. Přestože jsou podrobn ě popsány p říčiny povodní, ale nevyplývají z nich žádné dlouhodobější cíle, jak se zachovat p ři další povod ňové katastrof ě, následky povodn ě z pov ědomí lidí postupem času vymizí a lidé jsou na možnou povode ň nep řipraveni práv ě tak jako p řed léty.

Zejména pro stanovení dlouhodob ějších cíl ů, standard ů chování a dalších aspekt ů protipovod ňové ochrany je zapot řebí neustále poznávat mechanizmus vzniku povodní v minulosti a konfrontovat a kombinovat jej se vzájemn ě p ůsobícími činiteli povod ňové sou časnosti. Pro v ěrohodné a seriózní hodnocení t ěchto dlouhodobých činitel ů s přímou vazbou na dopady pro člov ěka, jeho sídla a krajinu je bezesporu užite čné mít k dispozici chronologický p řehled povodní ve vybraném regionu s co nejdelším pohledem do minulosti. Proto bych se cht ěl alespo ň p řibližn ě o n ěco podobného v této práci pokusit, kdy vybraným územím je na toku řeky Lubiny Kop řivnicko s nedaleko vzdáleným m ěstem P říbor.

Pro zájmové území bude dále bezesporu zajímavé zjistit nejenom počet, chronologický sled nebo extremitu vybraných povodňových p řípad ů, ale p řípadn ě i sezonalitu výskytu povodní, kdy tato je obecn ě v povodí Odry dokladována obdobím letní poloviny roku.

V záv ěru práce se pokusím formulovat p řijatá protipovod ňová opat ření na Kop řivnicku zam ěř ená na ochranu obyvatelstva v četn ě jejich návrh ů do budoucna.

10 2 Přehled poznatk ů

2.1 Vymezení povodí Lubiny

Dáma z úbo čí Radhošt ě, která si nese krásné ženské jméno – Lubina. Takto poeticky se o řece pramenící na severozápadním svahu hory Radhoš ť v Moravskoslezských Beskydech, asi 1 km jihovýchodně od osady Pindula v nadmo řské výšce 740 m, vyjad řují Šindlá řová a Kobza (2007). Po sesbírání vod a ste čení z prudkých svah ů hor má Lubina p řed sebou celkem 39 km. Na své pouti Lubina p řekonává přes zbudované kaskády prudké klesání, Štramberskou vrchovinu, Příborskou pahorkatinu, kdy na své další cest ě, vst říc u Košatky nad Odrou meandrujícímu ústí do řeky Odry, už jen s malými výchylkami sm ěř uje stále k severu a postupn ě odvod ňuje 194 km 2 hor i rovin. Za zmínku stojí skute čnost, že mezi prudkými svahy Beskyd a údolní nivou CHKO Pood ří, kde Lubina kon čí svoji pou ť a vlévá se u Jistebnických rybník ů zleva do Odry, protéká řeka ve zna čné mí ře hust ě osídlenou zem ědělsko - lesní krajinou.

2.2 Povodí Odry

Povodí Odry zaujímá severní část území Moravy a malou část severovýchodních a severních Čech. Na území ČR se rozprostírá jen asi 6 % (7 217 km 2) z celkové plochy povodí, kdy p řevážná část tohoto leží na území Polské republiky a jen 5 % zasahuje do Německa.

Rozsáhlá sídelní a pr ůmyslová ostravsko-karvinská aglomerace s dvojnásobnou hustotou obyvatelstva proti celostátnímu pr ůměru, soust řed ěná na této ploše, dává povodí Odry mimo řádný význam, takže pat ří k nejexponovan ějším oblastem republiky co do nárok ů na vodu, zát ěže odpadními vodami i zát ěže p řírodního prost ředí v ůbec (Brosch, 2005).

Výškov ě je povodí Odry zna čně členité, kdy nejvyšším bodem v povodí je Prad ěd a nejnižším terén p ři soutoku s Olší, kde řeka Odra opouští území našeho státu. Plocha povodí je tvarov ě a horopisn ě rozd ělena na dva samostatné celky, a to na část jesenickou a část karpatskou (beskydskou), p řičemž sklon beskydských tok ů je zhruba dvojnásobný než sklon tok ů jesenických, což se na říční síti projevuje ni čiv ějšími účinky velkých odtokových vod. Tento vodohospodá řský problém je podle Brosche (2005) dále umocn ěn rozdílnou odolností obou částí povodí v ůč i erozi. Beskydská část

11 povodí je totiž tvo řena druhohorními a t řetihorními usazeninami, které mnohem snadn ěji podléhají erozi jak plošné, tak byst řinné. Zv ětráváním pískovc ů a b řidlic vznikají drobn ější frakce, které jsou p ři p řívalových deštích a zvýšených vodních stavech unášeny vodou.

Povodí Odry pat ří svojí polohou v mírném evropském pásmu k oblasti s velmi prom ěnlivým po časím. Podnebí je st řídav ě ovliv ňováno klimatem oceánským od západu a klimatem kontinentálním od východu s převážn ě tuhými zimami a horkými léty. Vydatnost srážek závisí p ředevším na nadmo řské výšce a je mnohem výrazn ější v karpatské části povodí, teplotn ě však mají Jeseníky drsn ější klima. Moravskoslezské Beskydy pat ří k srážkov ě nejbohatším oblastem České republiky s p řevládajícími letními červencovými srážkami.

Říční sí ť povodí Odry má vzhledem ke svému hlavnímu toku mírn ě asymetrický tvar. Odra spolu s hlavními p řítoky, levostrannou Opavou (s Moravicí) a pravostrannou Ostravicí a Olší, vytvá ří kostru hydrografické sít ě, jež se sbíhá v Ostravské pánvi. Celkový tvar povodí má výrazn ě v ějí řovitý charakter (viz. P říloha 1).

Pom ěrn ě krátké délky tok ů s vysokým spádem zap říčiňují, že povod ňové dotokové doby (rychlost postupu povod ňové vlny mezi zvolenými říčními profily vyjád řená v čase) jsou velmi krátké a pohybují se přibližn ě v rozmezí šesti až dvanácti hodin, p řičemž na beskydské stran ě povodí jsou tyto časové intervaly kratší. Povodn ě na území povodí Odry mají všeobecn ě rychlý a razantní pr ůběh (Brosch, 2005).

Vyjma významných oderských p řítok ů Olše, Ostravice a Opavy p řijímá Odra nad Ostravou n ěkolik menších tok ů. Porubka, Bílovka, Husí potok a Budišovka s prameny v Nízkém Jeseníku a zprava Ond řejnice, Lubina, Sedlnice, Ji čínka a Luha (Obrázek 1), pramenící s výjimkou Luhy (Nízký Jeseník) v podh ůř í Beskyd však pat ří k těm v ětším. Pravostranné p řítoky pramení ve vyšších polohách a jejich koryta mají větší sklon, čímž v podhorských částech nabývají byst řinného charakteru (Ond řejnice, Lubina).

12

Obrázek 1. Hydrografické schéma říční soustavy Odry (Kříž, 1971, 24)

2.3 Povodí Lubiny

Nejdelší z beskydských p řítok ů Odry je Lubina. Pramení na severních svazích Radhošt ě a hned v pramenné oblasti p řijímá množství vodnatých horských potok ů, mezi nimi Rokytný potok, Radostnici, Lomnou, Bystrý potok a Dlouhý potok. Protéká Frenštátem p. R., Vl čovicemi, Lubinou, P říborem, Skorotínem, Mošnovem a Pet řvaldem a po toku dlouhém 40 km se vlévá do Odry v nadmo řské výšce 223 m. P řijímá zleva Lichnovský potok a Kop řivnici, zprava Tichavu, Lubinku, Hájovský potok a t ěsn ě p řed ústím Trnávku. Mezi svým pramenem v Pindulském sedle a ústím Lichnovského potoka má spád 10 m na 1 km na úseku 21 km dlouhém....Byst řinný ráz si tedy Lubina na rozdíl od Ji čínky podržuje jen v nejhorn ější části svého toku. Severn ě od Vl čovic te če Lubina širším údolím, které je místy porostlé olšinami a lužními lesy. P řed svým ústím meandruje stejn ě jako její pravý p řítok Trnávka. Její pr ůměrný ro ční pr ůtok u ústí je 2,37 m3 za 1 sec. (Bechný, 1963, 75).

Pro ú čely práce je aktuální zejména délka toku řeky Lubiny mezi Vl čovicemi, jednou z místních částí Kop řivnice (Vl čovice, Mniší, Lubina) a m ěstem P říbor (Obrázek 2).

13

Obrázek 2. Vý řez mapy okolí m ěsta Kop řivnice a m ěsta P říbor (Anonymous, Retrieved 26. 2. 2009, http://www.mapy.cz/#x=141736960@y=134431744@z=11@mm=TP)

Na území obce Kop řivnice v místní části Vl čovice p řitéká řeka Lubina v říčním 3 -1 km cca 25,2 s max. pr ůtokem Q 100=206,9 m .s (kdy Q je zna čen pr ůtok a číslo v tomto případ ě stoletou vodu). Území místní části Lubina opouští v říčním km cca 18,0. V uvedené délce 7,2 km má spíše říční charakter proud ění. Významn ějšími levostrannými p řítoky vodního toku v uvedeném úseku jsou mlýnský náhon ve Vl čovicích, Babinc ův potok, mlýnský náhon v Lubin ě a drobný vodní tok 3 -1 Kop řivni čka (Q 100 =37 m .s ) s přítokem Sýkore ček. Z pravostranných p řítok ů je to vodní tok Tichávka, drobný vodní tok Lubinka a drobný vodní tok Sv ěcený potok vytékající z vodní nádrže V ětřkovice. S výjimkou vodních tok ů Lubina a Kop řivni čka v zastav ěném území (úprava koryta toku na pr ůtok Q 50 –Q100 ) se jedná o toky s pouze částe čnou úpravou koryta s jeho p řevážn ě p řírodním charakterem.

Přehradní hráz vodního díla (VD) Větřkovice (Obrázek 3) se nachází v říčním km 1,2 vodního toku Sv ěcený potok v katastrálním území V ětřkovice m ěsta Kop řivnice. Vodní dílo je za řazeno do III. kategorie z hlediska technicko-bezpe čnostního dohledu a jeho provozovatelem je KOMTERM, a.s. Závod Morava. Jedná se o sypanou zemní hráz s vnit řním t ěsnícím jádrem z těsnících hlín a št ěrkopískových materiál ů pro návodní a vzdušní líc. Veškerá výpustná a odb ěrná za řízení jsou umíst ěna ve sdruženém

14 funk čním objektu hráze, který zahrnuje i šachtový p řeliv. Šachtový p řeliv má dv ě přelivné hrany o délce 2x5 metr ů umíst ěné na protilehlých stranách p řelivné odpadní šachty lichob ěžníkového průř ezu. Maximální výška hráze je 15 metr ů nade dnem údolí a délka hráze v korun ě činí 460 metr ů.

Obrázek 3. P říčný řez hrází vodního díla V ětřkovice (Hasi čský záchranný sbor Moravskoslezského kraje a Povodí Odry, státní podnik, 2006-2007)

3 -1 Příborem protéká Lubina (Q 100 =248 m .s ) od jihu k severu a p řijímá z pravé 3 -1 strany p řítok Klenos (Q 100 =42 m .s ), který odvádí vody z východní části m ěsta a osady Hájov. Klenos, nebo také Kloko čovský potok, se stéká z n ěkolika prameniš ť v katastrálním území Hájov (Chmelník, Klenosek, Klenos). Z velké části je však dotován p řevážn ě z prameništ ě, jež se rozprostírá okolo zahrádká řské osady Hájovka. Dalším drobným pravostranným p řítokem je částe čně zatrubn ěný meliorační odpad zaúst ěný v říčním km 14,7. Z levé strany jsou to n ěkteré drobné p řítoky, nap ř. vodní tok (meliora ční odpad zaúst ěný v říčním km 16,8) protékající rozvodnou a vlévající se do Lubiny u říčního stupně v blízkosti restaurace "Mexico" a zejména Kop řivni čka 3 -1 (p ři ústí do Lubiny Q 100 =47 m .s ) pramenící na Červeném kameni. Jako drobný vodní tok je veden rovn ěž mlýnský náhon, který vytéká z Lubiny p řibližn ě v míst ě, kde se nachází silni ční most, a do Lubiny se vlévá až za obcí Skotnice.

15 2.4 Povodn ě

Povodn ě jsou p řírodní fenomén, kterému nelze zabránit a ochrana p řed nimi nebude nikdy dokonalá ani dostate čná. Ruku v ruce s ekonomickými aktivitami člov ěka v bezprost ředním okolí vodních útvar ů tak mohou často pro jednotlivce, skupiny obyvatel či celé regiony, p ředstavovat bolestné až tragické události.

2.5 Od minulosti po sou časnost

Velké vody se na území České republiky vyskytovaly odpradávna a vždy znamenaly výrazné ochuzení a devastaci postiženého území ve všech sm ěrech lidského snažení. Sv ědčí o tom nejenom mnohé záznamy raných d ějin českého písemnictví, ale také zna čky a staré vodo čty, které nám p řipomínají dosažené maximální hladiny velkých vod v daleké historii.

Všechny zmín ěné podklady doli čné, až na pár výjimek, mají ale v ětšinou podstatný nedostatek. M ůžeme jich z hlediska d ůkazního využít pouze jako sv ědectví nep římé, jelikož jsou zatíženy subjektivním pojetím o rozm ěrech povodn ě a rovn ěž koryto řeky anebo krajina se za uplynulou dobu výrazn ě zm ěnily.

B ěhem posledních sto let byla koryta řek prohloubena a narovnána, byl zvýšen odtok vody z krajiny a b řehy tok ů místn ě doslova opevn ěny. V údolí řek, poblíže jejich koryt, byly postaveny stovky chat, obytných dom ů, zahrad a plot ů, jezy a slepá ramena byly zarovnány navezenými zbytky. Všechna tato lidská omezení zvýšila odtok vody z povodí a zamezila tak přirozenému rozlivu, podmá čení, divo čení a v důsledku toho přírodnímu zadržení vodních tok ů (ministerstvo životního prost ředí, 2002).

Zm ěnil se také výrazn ě zp ůsob života lidí ve vztahu k přírod ě a jejím zdroj ům, zejména pokud jde o zem ědělství, t ěžbu surovin a jejich zpracování. Je tedy p řirozeným důsledkem, že spole čnost se stala proti p ůsobení t ěchto povod ňových pohrom zraniteln ější a škody, které kdysi zp ůsobil nap ř. 100letý pr ůtok, m ůže dnes vyvolat již pr ůtok 20letý (Hladný, n. d., Co je t řeba v ědět o povodních p ředem. In Marešová et al (Eds.), Územní plánování v zátopových oblastech, n. d., pp. 1-25).

Povode ň je samoz řejm ě převážn ě následkem pov ětrnostních podmínek a jejich zm ěn v souladu s řadou n ěkdy spíše neš ťastných náhod, kterým nelze v čas zabránit a je proto nutné s nimi dnes i do budoucna po čítat jako s výrazným ni čivým a zárove ň krajinotvorným faktorem. Všech t ěchto událostí, p řírodních poznatk ů a pozorovaných

16 veli čin musí však již novodobá generace využít k lepšímu zajišt ění protipovod ňové ochrany, kdy klí čem k poznání mechanizmu vzniku tohoto fenoménu mohou být a jsou práv ě podrobné analýzy a vyhodnocení historických povodní v uplynulých, zejména dvou posledních stoletích.

2.6 Definice a charakteristika povodní

Slovem povode ň je ozna čován jev p řechodného zvýšení hladiny vody v toku nad úrove ň p řirozených b řeh ů v důsledku náhlého zvýšení pr ůtoku nebo do časného zmenšení pr ůto čnosti koryta. Povodní ovšem m ůžeme nazvat také protržení hráze vodního díla nebo mimo řádné vypoušt ění vody z nádrže v souvislosti s nouzovým řešením kritických situací z hlediska bezpe čnosti vodního díla. Shrnuto - povode ň je zvýšení hladiny vody, jež se následn ě rozlije po zemském povrchu.

Pro ú čely vodního zákona se povodn ěmi rozumí: přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních tok ů nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a m ůže zp ůsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda m ůže zp ůsobit škody tím, že z ur čitého území nem ůže do časn ě p řirozeným zp ůsobem odtékat nebo její odtok je nedostate čný, případn ě dochází k zaplavení území p ři soust řed ěném odtoku srážkových vod (z. č. 254/2001 Sb., vodní zákon).

Uvedená definice povodn ě se v zásad ě neliší od více než sto let staré charakteristiky povodn ě v Ottov ě slovníku nau čném kde se říká, že: povode ň je mimo řádn ě vysoký stav vody, který p řináší obyvatel ům okolních poloh zna čné škody na polích i majetku. Jest známo, že za obyčejných pom ěrů každý vodní tok, a ť v poto čišti a ť v řece, zachovává jisté množství vody, které, sousedíc s okolními b řehy, vytvo řuje ur čitou hladinu vodní, jejíž výše oby čejn ě kolísává jen ob čas o málo milimetr ů nebo centimetr ův. To vše závisí na atmosférických srážkách nad oblastí pozorovaného toku. Shlukne-li se nad údolím pr ůtrž mra čen, nebo je-li po silné vánici sn ěhové na sklonku zimy p řed příchozím jarem náhlá obleva, nebo prší-li vydatn ě po dlouhou dobu a tou měrou, že zem ě nesta čí pohltiti množství vody, jež by pórovitostí svojí pohltila za doby trvalého sucha, nastane p. , která trvá oby čejn ě jen krátko....Profil řečišt ě je stálý (aspo ň skoro stálý), zv ětšené množství vody spadlé musí míti v ětší profil a proto voda stoupá, vylévajíc se nad nízké b řehy, zaplavujíc luka, pole, lidská

17 obydlí, odnášejíc zv ětšenou rychlostí vše co jí stojí v cest ě (Sdružení pro Ott ův slovník nau čný, 1903, 363).

Rozsah a dopady povodn ě závisí na množství okolností, které navzájem spolup ůsobí a nep říznivá kombinace t ěchto činitel ů bývá p říčinou t ěch nejhorších povod ňových škod. Velikost a pr ůběh povodn ě závisí nejenom na velikosti srážky, reten ční vlastnosti povodí nebo kapacit ě koryta, ale i na p řítomnosti vodních nádrží, jezových zdrží či p řirozených rozliv ů v nivách potok ů a řek, které významnou m ěrou přispívají ke snížení kulminace povod ňové vlny a tím ke zdržení povod ňového pr ůtoku v krajin ě. Další faktory mající vliv na velikost a pr ůběh povodn ě jsou rovn ěž tvar povodí, ro ční období, typ podloží, odvodn ění pozemk ů nebo zalesn ění.

Povodn ě lze rozd ělit mnoha zp ůsoby. Nap říklad podle působení r ůzných druh ů příčinných faktor ů (meteorologické, fyzickogeografické, antropogenní), zasaženého území nebo periodicity.

Z hlediska p říčiny vzniku m ůžeme povodn ě rozd ělit do n ěkolika typ ů: − jarní povodn ě, které vznikají prudkým táním sn ěhu v důsledku rychlého oteplení, spojeného pov ětšinou s teplým dešt ěm − převážn ě „letní“ povodn ě zp ůsobené výrazným množstvím deš ťových srážek za pom ěrn ě krátkou dobu − ledové povodn ě, které vznikají zatarasením koryta ledovými krami a následn ě vzdutím hladiny

Letní povodn ě m ůžeme dále ješt ě rozd ělit na dva druhy: − přívalové neboli bleskové povodn ě, které jsou charakteristické krátkou, velmi intenzivní srážkou na malé ploše a jejich p ůsobením vznikají prudké p řívalové vlny zejména na byst řinných tocích − dlouhotrvající dešt ě se st řední intenzitou zasahující velkou část povodí

Martínek a Linhart et al. (2003) rozlišují dva základní typy povodní - říční a mo řské, kdy souš je zaplavována bu ď mo řem nebo řekou. Dále pak povodn ě d ělí na přívalové, jednoduché (s jedním maximem množství srážek), složité (s n ěkolika maximy) a sezónní. Krom ě již zmín ěných jev ů rozeznávají rovn ěž „zvláštní povodn ě“, které mohou nastat p ři stavb ě a provozu vodních d ěl.

18 Mat ějí ček a Hladný (1999) rozlišují p ět typ ů povodní, a to podle p říčin vzniku, doby vzniku a velikosti povodní zasaženého území: − letní typ povodní z krátkodobých p řívalových deš ťů − letní typ povodní z regionálních deš ťů − zimní a jarní typ povodní z tání sn ěhu − zimní a jarní typ povodní zp ůsobený chodem ledu − povodn ě ze specifických p říčin

Brázdil et al. (2007) charakterizuje meteorologické p říčiny u t ěchto typ ů povodní: − deš ťové povodn ě z trvalých nebo p řívalových srážek − sn ěhové povodn ě − smíšené povodn ě − ledové povodn ě

19 3 Cíle

Hlavní cíl práce: Cílem práce je sestavení chronologického p řehledu povodní na Kop řivnicku s co nejv ětším pohledem do minulosti a následné vyhodnocení nejzávažn ějších povod ňových epizod.

Díl čí cíle: − ur čení četnosti povodní podle p říčin jejich vzniku − stanovení sezonality povod ňových epizod vše na Kop řivnicku − následky a dopady velkých vod do sou časnosti

20 4 Metodika Stěžejní metodou k získávání informací byla práce s historickou a odbornou literaturou. V ětší část literatury použité v textu se nachází ve státních i soukromých archivech. Data k ur čitým povodním poskytly formou písemných zpráv o povodni rovn ěž některé zainteresované složky povod ňové ochrany. Místní pam ětníci se pod ělili o informace a vzpomínky formou rozhovoru.

21 5 Výsledky

5.1 Povodn ě v povodí Odry

Dosavadní práce o povodních se zabývaly v ětšinou rozborem povodní na území celé Moravy a Slezska, kdy v ětšina prací byla v ěnována analýze velkých historických povodní.

Podle Munzara (1998) byl z hlediska četnosti povodní velmi významný rok 1598, kdy se jich na území Čech, Moravy a Slezska vyskytlo hned n ěkolik. Hydrometeorologickou analýzou povodn ě v roce 1897 ve vztahu ke katastrofálním záplavám v Čechách na za čátku zá ří 1890 a na Morav ě v červenci 1997 se zabýval Kakos (1997) a meteorologickým p říčinám povodní ve Slezsku se v ěnoval Brádka (1967). Historické i sou časné povodn ě v České republice podrobn ě popsal Brázdil et al. (2005) a komplexní vý čet vybraných p řírodních extrém ů a jejich dopad ů na Moravu a Slezsko sestavil rovn ěž Brázdil et al. (2007).

Brosch (2005) v první polovin ě 20. století v povodí Odry zmi ňuje dv ě velké letní povodn ě z let 1902 a 1903. Mezi povodňové řadí také roky 1937, 1939 a 1940. K povod ňovým epizodám druhé poloviny minulého století, vyjma regionálních povodní s lokálním dopadem a osudového roku 1997, p řidává ke svému vý čtu velké vody z let 1966, 1970, 1972, 1974, 1975, 1977 a 1985, kdy všechny zmín ěné povod ňové epizody druhé poloviny 20. století se v povodí Odry odehrály v rozmezí m ěsíc ů kv ětna až měsíce zá ří.

Seznamy a popis jednotlivých povodní na Morav ě a ve Slezsku dopl ňuje ze srážkom ěrného hlediska op ět Brázdil et al. (1985) a (1987).

Ve 20. a na za čátku 21. století se podle Brázdila et al. (2007) na území Moravy a Slezska vyskytly tyto vybrané extrémní povodn ě: − letní povode ň ve dnech 10. až 11. července 1903 − letní povodeň v srpnu až září 1938 − letní povode ň v červenci 1997 − jarní povode ň z tání sn ěhu v březnu až dubnu 2006

Povodn ě v povodí Odry ve druhé polovin ě 20. století dále podrobn ě rozpracovali nap ř. K říž a Sochorec (1963), Doležel et al. (1976), Hošek et al. (1988) nebo Řehánek (1997). Vyhodnocení povod ňové situace z července 1997 je dostupné

22 na internetových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu (http://www.chmi.cz/hydro/souhrn/uvod.html).

5.2 Historie výskytu povodní na Kop řivnicku – povodí Lubiny

Do následujícího vý čtu byly vybrány všechny doložené, zjišt ěné a nalezené případy, kdy se v historických písemnostech, kronikách, publikacích či jiných zdrojích píše nebo hovo ří o povodni na řece Lubin ě, zejména v souvislosti s územím mezi Vl čovicemi a P říborem. Výjimku tvo ří povodn ě z dávných let 1591, 1595, 1598 a 1618, u nichž jsem bohužel nebyl schopen nalézt prameny popisující povode ň na uvedeném území. K tomuto ú čelu jsem použil publikaci od Strnadla (1950), popisující tyto neblahé události ve Frenštát ě pod Radhošt ěm, tedy v místech, kde po opušt ění úbo čí hory Radhoš ť za číná Lubina svoji pou ť.

Sestavená databáze obsahuje v jednotlivých p řípadech datum povodn ě, pokud bylo uvedeno, příčinu nebo typ povodn ě (ledová, jarní, letní, nezjišt ěno), stru čný popis, následky a zdroj z něhož bylo čerpáno. Ne vždy se však poda řilo všechny aspekty u každé povod ňové epizody z dostupných zdroj ů vyt ěžit.

Problematickou se ukázala typizace dubnových a kv ětnových povod ňových událostí, jelikož oba m ěsíce jsou z hlediska astronomického za řazeny mezi m ěsíce jarní. Brádka (1967, 5) však ve své zprávě o p říčinách povodní ve Slezsku konstatuje, že „v lét ě vznikají povod ňové srážky nej čast ěji p ři severovýchodních situacích, v přechodné dob ě v kv ětnu a zá ří p ři východních situacích“. Řadí tedy kv ěten do období přechodného. V za řazení povodní z dubna a května mezi povodn ě letní m ě ovšem jednozna čně utvrdil kolektiv autor ů (2007, 78), který v Atlasu podnebí Česka uvádí, „v map ě srážkových úhrn ů letního p ůlroku (duben – zá ří) se promítají hlavní rysy srážkového pole na ja ře a v lét ě“ (viz. P říloha 2).

• Nedatováno1583. Nezjišt ěno. tři léta na to r. 1583 stihla p říborské obyvatelstvo pohroma. Rozvodn ěná Lubina zaplavila daleko široko celý kraj zp ůsobivši ohromné škody. Tu plni d ůvěry příborští obrátili se na svého p říznivce biskupa Stanislava, který vyhovuje jejich úp ěnlivé prosb ě, prominul jim pro tento rok bernu (Pokorný, 1917, 75).

23 • Nedatováno 1591. Nezjišt ěno. léta Pán ě 1591. Od velikých a nenadálých povodní , které na mnohých místech velmi velikou škodu u činily na lidech, lukách a staveních, a čkoliv ta hojná úroda obilí nás pon ěkud pot ěšila, ale jak mnozí jsou, kte ří z ní nic jiného nemají nežli práci, a jiní užitek, nebo bohá či, totiž lakomci, kte ří v nedostatku pot řebné zakládají, aby i v čas hojnosti nic nem ěli, nepamatujíce na řeč Pán ě, Lucae 6: Dob ře čiňte, nic jako neberúce (rozum ěj lichvy), a bude odplata vaše hojná u Boha (Strnadel, 1950, 14).

• Nedatováno 1595 ( červenec). Letní povode ň. v pond ělí p řed svatým Prokopem po čalo pršeti a pršelo nep řestávaje až do ned ěle po svatém Prokopu, kteréhož bylo v úterý, od kteréhož pršení voda veliká se u činila a mnoho zahrad, co prvn ější nezkazily, to ta do konce zamyla, pobrala a kamením zanesla (Strnadel, 1950, 14 a 15).

• Nedatováno 1598 (srpen). Letní povode ň. léta Pán ě 1598. Z dopušt ění Pána Boha všemohoucího v pond ělí po památce blahoslavené Panny Marie Nanebevzetí a po druhé po svatém Bartolom ěji veliké povodi a od pam ěti lidské a v nenadálo p řišly, kteréž p ři m ěste čku veliké škody pod ělaly na rolích, lukách, zahradách a obilích jarních i ozimních, sena i trávy pobraly. Kteréžto vody tém ěř po všem sv ětě byly, i v Čechách a vzlášt ě okolo Prahy mnoho množství mlýn ův i s myná řami a s čeládkú (voda) pobrala, množství stodol, i (se) zbožím; stavení, kolíbky i s dětmi zanesla a stopila, což i hovad ům neodpustila (Strnadel, 1950, 15).

• Nedatováno 1618 (srpen). Letní povode ň. léta Pán ě 1618. Ve st ředu p řed svatým Vav řincem z dopušt ění Pána Boha všemohoucího p řišlo na to m ěste čko veliké pov ětří od hor a krúpy a povo ď veliká p řes m ěste čko šla. Pobrala mnohé svini i potopila, škody na ovsoch a pohankách n ěkterým súsed ům pod ělala, památníka se nemohlo najíti na to pov ětří, neb jako súdný den, že hrozno na to bylo hled ěti, jak strach veliký a lid p řestrašený a jako zmámený, neb v každém dom ě vody plno bylo (Strnadel, 1950, 18).

• Nedatováno 1658. Nezjišt ěno. povode ň strhla 17 dom ů (Loukotka, 2000, 9).

24 • 30. 6.–1. 7. 1667. Letní povode ň. katastrofu s dalekosáhlými následky p řinesla m ěstu povode ň 30. června – 1. července 1667, kdy rozvodn ěná Lubina, v pramenu myln ě uvedená jako Olešná, zatopila a zni čila celkem 145 dom ů, z nichž 65 bylo zni čeno úpln ě, 56 poškozeno z poloviny a 24 ze čtvrtiny. Autor relace o povod ňových škodách tyto zni čené poloviny a čtvrtiny p řepo čítal na celé domy a tím dosp ěl k číslu 99 celých dom ů, které byly povodní natolik zni čeny, že je nebylo možno opravit (Jurok, Ková řová, Loukotka, Urbanec, Vlach, 2002, 91).

• 8. 7. 1747. Letní povode ň. 8. 7., obrovská povode ň (Loukotka, 2000, 10).

• 17.–19. 7. 1845. Letní povode ň. 17. až 19. 7., povode ň strhla mosty a odnesla n ěkolik dom ů na Benátkách (Loukotka, 2000, 14).

• 11.–13. 6. 1846. Letní povode ň. 11. až 13. 6., obrovská povode ň zni čila n ěkolik dom ů a odnesla d řev ěný kloko čovský most (Loukotka, 2000, 14).

• 23.–24. 9. 1846. Letní povode ň. až do r. 1846 (23. zá ří) bylo s Větřkovicemi dosti dobré spojení po dřev ěném most ě p řes Lubinu, který stál na dolním konci obce proti číslu 6. Dne 24. zá ří 1846 byl však most velkou povodní stržen a spojení s Větřkovicemi je až dosud udržováno jen 2 lávkami (Pam ětní kniha obce Drholce, 1923-1960, 7).

• 11.-13. 6. 1847. Letní povode ň; Nedatováno 1853. Nezjišt ěno. roku 1847 a 1853 byl pr ůtrž mra čen nad Červeným Kamenem. Celá vesnice byla vodou zaplavena. Hluboké p říkopy u „staré školy“ jsou prý v roce 1847 vodou, která s velikou prudkostí se od „hor“ valila, vymyty (Pam ětní kniha obce Kopřivnice, 1923–1936, 22).

• 4.–6. 8. 1880. Letní povode ň. druhá velká povode ň byla v r. 1880, kdy řeka Lubina tak se rozvodnila, že všichni obývatelé usedlí poblíže byst řiny Lubiny museli se vyst ěhovati, nebo ť voda vtékala jim do obydlí nejen dve řmi, ale i okny (Pam ětní kniha obce Drholce, 1923-1960, 8).

25 • Nedatováno 1889. Nezjišt ěno Po velké povodni v tom roce byla dána na bo ční st ěnu mlýna kovová zna čka s písmeny a letopo čtem H. M. 1889 (viz. P říloha 3). Domnívám se, že je to zkratka slov Hochwaser Marke. Stejná zna čka je na staré radnici v Ostrav ě, jen s jiným letopo čtem (ze vzpomínek p říborského pam ětníka Lubomíra Loukotky).

• 30. 7. 1897. Letní povode ň. 30. 7., velká povode ň. Voda dosahovala až ke mlýnu / č. 120/ (Loukotka, 2000, 21).

• 19.–20. 6. a 25. 6. 1902. Letní povodn ě. Lubina se op ět vylila (ze vzpomínek p říborského pam ětníka Lubomíra Loukotky).

• 10.–11. 7. 1903. Letní povode ň. ze dne 10. na 11. července 1903 byl pozemek par. čís. ... ležící na levém b řehu Lubiny u hlavních lávek povodní odplaven a lávky byly zna čně porouchány. Stává nyní obava, že p ři další povodni voda jiným sm ěrem se bráti bude a obci Drholecké zna čnější ješt ě škody zp ůsobí. Jelikož obec V ětřkovická ku odstran ění tohoto zla ni čehož podniknouti nechce usnesli se podepsaní by za tou p říčinou u c. k. okresního hejtmanství za komisí zažádáno bylo (Protokol obce Drholce, 1903, 5).

• Nedatováno 1910. Nezjišt ěno. prozkoumání obecního ú čtu za opravy hlavních lávek (viz. P říloha 4) které v r. 1910 valn ě povodn ěmi poškozeny byly. Jelikož onen podrobný ú čet podaný obcí Větřkovskou obci zdejší velmi nejasný jest, činí se tuto návrh zdejšího člena obecního výboru p. Františka Horáka, by ze zdejšího obecního zastupitelstva zvolena byla troj členná komise jíž se klade za úkol dot čený podrobný ú čet se zástupci obce V ětřkovice na míst ě samém řádn ě prozkoumati (Protokol obce Drholce, 1911, 51).

• Nedatováno 1912. Nezjišt ěno. Lubina zaplavila Benátky (ze vzpomínek p říborského pam ětníka Lubomíra Loukotky).

26 • 17. 7. 1913. Letní povode ň. předseda p řed čítá p řítomným opisy r ůzných žádostí, k tomu p říslušných urgencí, respektive list ů p římluvných podaných v poslední dob ě mor. zemskému výboru a jeho p řísedícímu Huneši Sontagovi ve p říčin ě ud ělení subvencí: a/ na úpravu zdejších obecních cest, b/ na úpravu b řeh ů řeky Lubiny valn ě povodní dne 17. července b. r. poškozených (Protokol obce Drholce, 1913, 66).

• Nedatováno 1924. Nezjišt ěno.

Obrázek 4. Povodní v roce 1924 stržena Vesecká lávka v P říbo ře (foto: archiv odboru kultury a cestovního ruchu, M ěstský ú řad P říbor)

• 2. 8. 1925. Letní povode ň. pov ětrnostní poruchy, na které je letošní rok tak bohat, nad ělaly již mnoho škod, zejména poslední porucha, která dostavila se v ned ěli 2. srpna, zni čila na mnohých místech veškerou úrodu. Lijavec spojený s vich řicí p řeplnil nejen koryta řek, nýbrž i doliny. Vich řice polámala množství strom ů, set řásla tém ěř všechno ovoce a natropila velkých škod na obydlích. V našem kraji všechny byst řiny byly v pond ělí p řepln ěny dravými vodami, zejména řeka Lubina ukázala tentokrát svoji dravost, p řinášejíc spoustu d řev, jichž nárazy a prudkým tokem stržen byl v Příbo ře most, vedoucí od nádraží na Benátky, jakož i část lávky, spojující Vésku s Příborem. Také most mezi P říborem a Kloko čovem m ěl na mále, proto byla p řes n ěj jízda zakázána. Výsledek n ěkolikatýdenní práce

27 na regulaci této řeky byl zni čen, čímž vznikla ohromná škoda. – Sta ří pam ětníci příborští vzpomínají, že p řed 45 lety práv ě 4. srpna byla rovn ěž veliká povode ň, kdy voda zaplavila všechny vesnice, ležící p ři b řezích a v Příbo ře všechna níže položená místa. Úroda na polích a v zahradách byla tehdy úpln ě zni čena (Radhoš ť, číslo 45, ro čník I, 6).

• 31. 7.–1. 8. 1926. Letní povode ň. po velkých deštích 31. července a 1. srpna 1926 se rozvodnila řeka Lubina a zp ůsobila v Příbo ře i v okolí mnoho škod (Kronika m ěsta P říbora, 1918–1945, 154).

• 29. 7. 1938. Letní povode ň. 29. července 1938 strhla povode ň d řev ěný splav na Lubin ě (viz. P říloha 5). Stál naproti č. p. 1. Tím zaniklo p řirozené koupališt ě a oblíbená plavba na lodi čkách (Kutá č, 2001, 48).

• 19. 5. 1940. Letní povode ň. jaro bylo celkem p řevážn ě deštivé. 19. kv ětna byla povode ň, jaké není u nás pam ětníka. U Hon čů sebrala b řeh a cestu až ke k říži. V těch místech p řešel tok řeky na drnholeckou stranu. Na žádosti postižených, aby se b řehy v nebezpe čných místech chránily, n ěmecké ú řady prost ě na řídily, že každý si musí pob řeží hradit a zajiš ťovat sám (Pam ětní kniha obce Drholce, 1923- 1960, 43).

• Nedatováno 1942. Ledová povode ň. jarní velká voda a ledové kry strhly část „Mockovy lávky“. Spojovala nyn ější ul. Josefa Hory a ulici Novou. Zbytky lávky byly rozebrány. Nebyla již obnovena (Loukotka, 2000, 32).

• Únor 1946. Jarní povode ň - tání sn ěhu. v měsíci únoru strhla rozvodn ěná Lubina d řev ěné lávky spojující P říbor a Benátky. V březnu byly lávky op ět opraveny (Kronika m ěsta P říbora, 1945- 1964, 96).

• 2.–4. 7., 20. 7. a 20. 8. 1949. Letní povodn ě. rovn ěž povodn ě z 2.–4. července, 20. července a 20. srpna natropily mnoho škod. T ěžce byl poškozen d řev ěný most u nádraží a železobetonová lávka mezi Příborem a Benátkami. Siln ě byly porušeny b řehy potoka Klenose a řeky

28 Lubiny, zvlášt ě nad horním splavem ve Veselkov ě údolí. Časté dešt ě b ěhem roku m ěly nep říznivý vliv na úrodu (Kronika m ěsta P říbora, 1945–1964, 259).

• Záv ěr jara 1951. Jarní povode ň – deš ťová. zima nebyla tém ěř žádná, zejména leden a únor byly bez sn ěhu, takže jarní práce za čaly neobvykle brzy. Ke konci jara se pak dostavily vydatné dešt ě, takže řeka Lubina se rozvodnila a zatopila pozemky podél jejího b řehu. Povodní Lubiny byl zni čen most na silnici do Frenštátu, zvaný Lubinský, p ři čemž se utopil jeden ob čan z Tiché Kocian (Pamětní kniha obce Vl čovice, 1923–1963, nestr.).

• 8. 7. 1952. Letní povode ň. jaro tohoto roku za čalo velmi brzy a bylo velmi p ěkné po časí, které trvalo až do 25. V. Po tomto dni za čalo pršet a pršelo nep řetržit ě až do 8. července, takže pole hlavn ě v povodí Lubiny byla zatopena. Hlavn ě utrp ěly okopaniny (Pam ětní kniha obce Drholce, 1923-1960, 131).

• 29. 6. 1958. Letní povode ň. v ned ěli 29. VI. tak vydatn ě pršelo v našem kraji, že se rozvodnila řeka Lubina a strhla d řev ěný most u nádraží (viz. P říloha 6). Část mostu visela na dálkovém plynovém potrubí, takže most musil býti rozebrán. Hasi či – požárníci a sbor bezpe čnosti byli po 2 dny v pohotovosti. Most byl znovu vystav ěn v zá ří za pomoci voj. posádky z Mošnova. Hlavní nosníky mostu jsou železné, ostatní je ze d řeva (Kronika m ěsta P říbora, 1945–1964, 540).

• Nedatováno 1960. Letní povodn ě. v povodí Odry vyskytly se v letních m ěsících posledních let (1958, 1959, 1960) význa čné povodn ě, zvlášt ě na pravostranných byst řinných p řítocích Odry z oblasti Moravskoslezských Beskyd.... Spolehlivých, dostate čně representativních hydrologických údaj ů, p ředevším o režimu velkých vod, je v této oblasti ješt ě nedostatek, uvážíme – li vodohospodá řskou exponovanost pr ůmyslového Ostravska a pom ěrn ě krátkou dobu sledování hydrologických jev ů (K říž, Sochorec, 1960, 5).

• 28.–29. 5. 1965. Letní povode ň. byly 28. a 29. kv ětna, kdy vydatn ě pršelo, voda zatopila domky na Dvořákov ě a Březinov ě ulici. K ve čeru 28. V. strhl se takový déš ť, že byli povoláni požárníci, aby zachránili zatopené byty a sklepy. Na h řišti „Spartaku“ bylo

29 29. kv ětna tolik vody, že musil býti odvolán zápas kopané. Vznikly škody na porušených st řechách, zni čeném nábytku a zaplavených zahradách....Tehdy napršelo 628 l vody na 1m 2 (Kronika m ěsta P říbora, 1965-1975, 343).

• 25. 7. 1966. Letní povode ň (viz. P říloha 7). dnes je pond ělí 25. července 1966. Ráno se nem ůže dlouho rozb řesknout. Je kalné, zamhlené. Nízké mraky visí zrovna nad domy a nad vrcholky strom ů. Od jihovýchodu p řichází dun ění vzdálené bou řky. K osmé hodin ě se spouští op ět drobný déš ť. Ozve se telefon. Nenadále, trochu rozezlen ě. Závod n. p. Tatra v Kop řivnici: „ Kop řivni čka vystoupila ze b řeh ů, voda zaplavuje ulice. Závod z poloviny pod vodou. Vyšlete pomoc! Pošlete vojsko! Pot řebujeme čerpadla! Čerpadla! Čerpadla!“ (Baláš, 1967, 18).

• 6. a 8. 7. 1969. Letní povode ň. dosti srážek p řinesl také červenec, hlavn ě v prvé polovin ě. Letní vedra zavládla po 20. 7. /26. až 30st./. Lijáky a povodn ě /6. a 8. 7./ (Kronika m ěsta Kop řivnice, 1968–1975, 57).

• 11., 18. a 22. 8. 1970. Letní povodn ě. pěkná byla prvá polovina července druhá již deštiv ější s bou řkami. Rovn ěž srpen byl na srážky a bou řky št ědřejší. Za velkých liják ů /11., 18., 22./ dostala se voda do sklep ů (Kronika m ěsta Kop řivnice, 1968–1975, 98).

• 21. 8. 1972. Letní povode ň. dokumentace řeší zajišt ění povod ňových škod ze srpna 1972 na řece Lubin ě, v úseku km 14,300 po km 15,045, t.j. v díl čí úprav ě inv. číslo ... s po řizovací hodnotou K čs ... uvedené do provozu v roce 1967. Jde o obnovení opevn ění a zajišt ění drobných a st ředních nátrží v celkové délce 315 m. Ohrožen je zejména p řechod plynovod ů ∅ 300 a ∅ 500 v km 14,370 a 14,400 a hrozí další devastace a rozší ření drobných nátrží úpravy (Projekt akce: Lubina P říbor – Kloko čov, km 14,300–15,045, povod ňová škoda srpen 1972 – okamžitá opat ření, Hübl, p říloha: technická zpráva).

• 13. 6. 1974. Letní povode ň. měsíc červen vykazoval velmi málo p ěkných dn ů. Teplotn ě celkem normáln ě ale srážkov ě vysoce nad obvyklým pr ůměrem. Dešt ě se st řídaly s lijáky a přehá ňkami, hlavn ě v no čních hodinách. Pršelo tém ěř každý druhý den. Lijáky

30 s bou řkami: 13., 22., 23., 27., 28. Dne 13. se rozvodnila Lubina a ve m ěst ě byly zatopeny n ěkteré sklepy (Kronika m ěsta Kop řivnice, 1968–1975, 26).

• 31. 7.–3. 8. 1977. Letní povode ň. v záv ěru srpna (19.–21. 8.) op ět vydatn ě pršelo a hladiny řek vystoupily hluboko nad normál. Na nedaleké Od ře byl vyhlášen t řetí stupe ň pohotovosti. Na Lubin ě byl nejvyšší stav vody za čátkem srpna. Ve dnech 31. 7.–3. 8. tém ěř neustále pršelo. Na v ětšin ě našich řek byl vyhlášen stav ohrožení (Kronika P říbor, díl IV., 155).

• 7. 5. 1984. Letní povode ň. v pond ělí 7. 5. byla mlha, z které se zatáhla obloha a pršelo. Odpoledne v 15.00 h se úpln ě z mrak ů setm ělo a s bou řkou p řišel prudký déš ť. Bylo zaplaveno n ěkolik nových domk ů na ul. Pabla Nerudy, kde u domku 288 ing. Holce voda prorazila ze ď ve sklepu a vyplavila auto z garáže. Dosáhla ve sklepních místnostech výšku 1,5 m. Vodu od čerpávali požárníci do ve černích hodin a odvezli 9 fekálních voz ů bahna. Velkou škodu ud ělal déš ť i na polích, kde splavil ornici se setím. Mlhy s dešt ěm trvaly do 15. 5. (Kronika m ěsta Kop řivnice, 1984-1992, 39).

• 7. – 8. 8. 1985. Letní povodeň. povode ň. Po dlouhotrvajících deštích vystoupily z břeh ů řeky Lubina (na dolním toku) a Odra a zaplavily z 7. na 8. srpna ve zna čné ší řce pozemky i rybníky v úseku Mankovice – Polanka n. O. V Příbo ře byly v pohotovosti povod ňové hlídky, ale voda zde z břeh ů nevystoupila (Kronika P říbor, díl IV., Loukotka, 504).

• 22. 5. 1987. Letní povode ň. vlivem deš ťů zvýšil se stav vody v potocích a řekách, Odra se vylila z břeh ů, je vyhlášen stav povod ňové pohotovosti ve Vsetín ě na Be čvě, v Novoji čínském okresu a v okolí Ostravy (Kronika m ěsta Kop řivnice, 1984–1992, 44).

• 2. 5. 1989. Letní povode ň. jak již bylo uvedeno, koncem dubna bylo velmi deštivé po časí, které m ělo za následek zvýšení vody v Kop řivni čce, ale i v řekách, Odra vystoupila o 1,5 m. V úterý, 2. kv ětna se p ět vodák ů z Příbora vydalo s dvoumístnými kanoemi k Lubin ě, kde, jak se říká u Habeše se cht ěli pokusit sjet rozvodn ěnou

31 Lubinu. P ři sjížd ění řeky byla jedna lo ď vtažena pod splav a p ři poskytování pomoci utonuli 35letý u čitel gymnázia, 27letý ing. agronom z JZD a 19ti letý chlapec. Čtvrtého chlapce když lidé vytáhli z vody ješt ě dýchal, ale p ři p řevozu do nemocnice zem řel (Kronika m ěsta Kop řivnice, 1984–1992, 29).

• 24.–25. 5. 1990. Letní povode ň. při bou řkách, které se p řehnaly v noci z 24. na 25. 5. padal prudký déš ť, který přešel v mírn ější, ale trvající vydatný déš ť. Potok se rozvodnil, ale díky provedené regulaci nevystoupil z břehu. H ůř e tomu bylo jinde (Kronika m ěsta Kop řivnice, 1984-1992, 43).

• 6.–8. 7. 1997. Letní povode ň. 6. až 8. 7., velká povodeň. Obrovské škody způsobily na Morav ě řeky Be čva a Morava. Stoletá voda. Po vydatných deštích 5. a 6. července vylila se Lubina 7. 7. v 02 h v noci a zaplavila část Banátek a Vésky. Voda se sice ješt ě 7. 7. vrátila do řečišt ě, ale pršelo dále. 8. 7. voda z polí zaplavila část Vésky a školu npor. Loma. Lubina se op ět vylila a zaplavila hlavn ě ul. 9. kv ětna v Kloko čov ě. Povode ň zp ůsobila v Příbo ře škody za 22 mil. K č (Loukotka, 2000, 40).

• 24. 8. 2005. Letní povode ň. situace na řece Lubin ě si vyžádala ve st ředu 24. srpna odpoledne svolání povod ňové komise. „Ve sledovaném profilu na řece Lubin ě ve Vl čovicích dosáhla hladina vodního toku výše, p ři které se vyhlašuje 2. stupe ň povod ňové aktivity (pohotovost). Z tohoto d ůvodu byla svolána v 14.30 hodin povod ňová komise m ěsta Kop řivnice. Hladina vody dále stoupala a k její kulminaci došlo v šestnáct hodin (Kop řivnické noviny, 30/2005, 1. 9. 2005, 2).

• 26. 3.–29. 3. 2006. Jarní povode ň – deš ťová. 26. 3. 2006, 17:30 hod., na služebnu se dostavil p. Černoch z odboru ŽP, byl kontrolovat stav vody a požádal na no ční o kontrolu tok ů. 27. 3. 2006, 12:18 hod., pro odbor životního prost ředí MÚ zjišt ěn stav hladiny řeky Lubiny v místní části Lubina. Hladina je 1m pod zelenou ryskou. 27. 3. 2006, 20:09 hod., hladina řeky Lubiny je už t ěsn ě pod žlutou čárou (Kniha služeb MP, 27. 1. 2006–29. 3. 2006, stálá služba).

32 • 7. 9. 2007. Letní povode ň. déletrvající déš ť a zvýšená hladina vodních tok ů vyvolaly zasedání povod ňové komise v pátek 7. zá ří. B ěhem dne se členové komise sešli hned třikrát, p řičemž hned po prvním jednání starosta Josef Jal ůvka s vedoucím odd ělení krizového řízení Dušanem Bartošákem (viz. P říloha 8) vyjeli do terénu, aby si sami prov ěř ili, zda se řeka Lubina nevylévá z břeh ů (Kop řivnické noviny, 31/2007, 13. 9. 2007, 1).

V souvislosti s analýzou historických povodní v povodí Lubiny nutno ovšem předeslat, že archivy, kroniky, dochované pam ěti či tiskoviny z dávn ějších období obsahují p řevážn ě emocionáln ě podbarvené popisy povod ňových událostí a omezují se většinou na vý čet časových dat a identifikaci místa výskytu povodn ě. Z těchto zkreslených informací je velice obtížné povodn ě p řim ěř eným zp ůsobem kvantifikovat nebo srovnávat. Časová data a místopis velkých vod nám m ůže posloužit maximáln ě k ur čení hrubého územního rozsahu povod ňové epizody nebo p řiřazení p řívlastku místní, regionální, historická či dokonce katastrofální povode ň.

Pro pot řeby této práce bude proto větším p řínosem materiál poskytnutý Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ), pobo čkou Ostrava, s konkrétními nam ěř enými údaji povod ňových pr ůtok ů řeky Lubiny v obci Pet řvald, kde se na jejím toku od roku 1953 nachází tzv. základní hlásný profil (kategorie A). Obec leží na toku Lubiny, kdy za m ěstem P říbor následují ve sm ěru toku obce Skotnice, Mošnov a Pet řvald. Profily kategorie A jsou vybrané profily s vodom ěrnými stanicemi na významných vodních tocích, kdy informace z těchto profil ů jsou nezbytné pro řízení opat ření k ochran ě p řed povodn ěmi na národní úrovni nebo jsou využívány pro předpov ědní povod ňovou službu a jsou profesionáln ě provozovány ČHMÚ nebo správcem povodí. Tyto stanice jsou vybavovány za řízením pro dálkový p řenos údaj ů na pracovišt ě provozovatele. Eviden ční list hlásného profilu v Pet řvaldu je umíst ěn v příloze (viz. P říloha 9).

33

Obrázek 5. Celková mapa povodí Odry s ukazatelem aktuálního pr ůtoku a výškou hladiny na hlásném profilu v Pet řvaldu (Povodí Odry, státní podnik, Retrieved 6. 3. 2009, http://www.pod.cz/portal/sap/cz/)

Z informací ČHMÚ ohledn ě získaných dat z vodom ěrné stanice v Pet řvaldu lze interpretovat následující: − starší povodn ě dle historického pozorování v Košatce a v Příboru (1897–1931): ° 29. 7. 1897 ° 11. 7. 1903 ° 20. 5. 1911 ° 5. 8. 1915 ° 3. 8 1925

− starší povodn ě v Pet řvaldu (1931–1952), kdy neznáme údaje o pr ůtoku: ° 19. 5. 1940 ° 20. 7. 1949 3 -1 − povod ňové pr ůtoky řeky Lubiny v Pet řvaldu v ětší než Q 5 (cca 104 m .s ) v období 2. poloviny 20. století (Tabulka 1):

34 Tabulka 1. Povod ňové pr ůtoky Lubiny v Pet řvaldu blížící se nebo v ětší než Q 5

Datum kulminace Pr ůtok Q (m 3.s -1) 19. 8. 1958 150 13. 7. 1960 142 28. 6. 1961 94 12. 3. 1963 97,3 25. 7. 1966 170 5. 1. 1970 137 21. 8. 1972 154 9. 8. 1985 108 8. 9. 1996 99,6 7. 7. 1997 246 7. 9. 2007 92,7

3 -1 K pr ůtoku Q 5 (cca 104 m .s ) nutno doplnit, že se jedná o pr ůtok, kdy dochází v Pet řvaldu k vyb řežení Lubiny a vyhlašuje se III. a tedy nejvyšší stupe ň povod ňové aktivity (SPA) – ohrožení.

Tabulky 2. a 3. Nejvyšší zaznamenané vodní stavy na hlásném profilu v Pet řvaldu podle měsíc ů V. – XI. m ěsíc XII. – IV. m ěsíc datum výška H (cm) datum výška H (cm) 7. 7. 1997 260 5. 1. 1970 143 25. 7. 1966 227 29. 3. 2006 142 21. 8. 1972 207 23. 4. 1972 140 9. 8. 1985 205 20. 1. 1974 124 7. 9. 1996 193 12. 2. 1987 102 2. 8. 1977 172 28. 1. 1979 96 19. 7. 1970 165 23. 2. 1977 95 22. 6. 1999 163 14. 4. 1977 85

Význam barev v bu ňkách tabulek: I. SPA - bd ělost H = 100 cm II. SPA - pohotovost H = 150 cm hlásný profil kategorie A v Pet řvaldu III. SPA – ohrožení H = 180 cm

35 5.3 Analýza vybraných povod ňových událostí

Pro podrobn ější analýzu povod ňových událostí byly zvoleny povodn ě, u nichž lze jednozna čně doložit konkrétní objektivní údaje podložené m ěř ením hydrologické stanice v Pet řvaldu. Jedná se o tři povodn ě z období 2. poloviny 20. století., které dosahovaly nejvyšších kulmina čních hodnot z hlediska pr ůtoku a výšky hladiny řeky Lubiny.

Výb ěr nejv ětších povodní byl dopln ěn o povod ňovou epizodu z již 21. století, na jejímž zvládnutí jsem se osobn ě podílel jako jeden z člen ů povod ňového orgánu obce – povod ňové komise.

5.3.1 Povode ň v červenci 1966

5.3.1.1 Příčiny, pr ůběh a následky povodn ě

V červenci v roce 1966, období letních dovolených a prázdnin, se zcela ne čekan ě vlivem silných deš ťů zvedly vody řek a potok ů v okrese Nový Ji čín tak, že se prom ěnily v rozvodn ěné b ěsnící živly ni čící všechno, co jim stálo v cest ě.

Vše za čalo v pond ělí 18. července v 16:00 hodin odpoledne, kdy již od rána bylo „ze vzduchu“ jasné, že se to dnes bez bou ře neobejde. Obloha potemn ěla z jižní a z jihovýchodní strany, odkud bou ře obvykle nep řicházejí. V 16:30 se náhle spustil déš ť, který se v několika minutách zm ěnil v prudkou pr ůtrž mra čen. Mříže kanál ů nesta čí pojmout takovou spoustu vody a ulice se v krátké dob ě m ění doslova v potoky. Po šesté hodin ě déš ť ustal.

Je st ředa 20. července a z nízkých mrak ů za číná op ět drobn ě pršet. Pozd ěji déš ť za čne nabírat na intenzit ě a ulice se op ět m ění v drobné říčky. V 11:00 hodin dopoledne se schází okresní povod ňová komise se štábem civilní obrany (CO) a ihned vyhlašují stav pohotovosti, který trval i ve čtvrtek, protože s menšími p řestávkami pršelo celou noc.

Ve čtvrtek od rána prší drobný déš ť a voda stéká povrchov ě do p říkop ů a potok ů, jelikož nasáklá p ůda už žádnou vodu nep řijímá.

V páte čních ranních hodinách se tentokrát t ěžké mraky nakupily na východ ě a na západ ě a nev ěstily nic dobrého. Sedmou hodinou se rozpoutala nezvykle prudká bou ře, která p řešla v liják sílící každou minutou. Vrchol ů srážky dosáhly mezi osmou

36 a devátou a znova mezi desátou a jedenáctou hodinou dopoledne. P řívaly vod se valily z okolních kopc ů do nižších poloh a koryta potok ů a řek se plnila kalnou bahnitou vodou, která se vylévala do okolí. B ěhem dvou hodin prudce stouply hladiny Sedlni čky a Lubiny. V povodí Lubiny byl zaplaven P říbor, Stíkovec, Skorotín a Mošnov. Obce volají o pomoc a žádají vojenské záchranné čety, plavidla, čerpadla na vodu a zásoby potravin. 22. července v 11:00 hodin byl svolán štáb okresu a okresní povod ňová komise. V obcích v povodí Lubiny byly uvedeny do pohotovosti jednotky požární ochrany, které za čaly provád ět záchranné práce. Ve 13:00 hodin byly aktivovány k záchran ě majetku vojenské jednotky.

Během soboty a ned ěle se valily mraky od západu až severozápadu a p řehá ňky se st řídaly jedna za druhou. Rovn ěž v noci z ned ěle na pond ělí padal drobný hustý déš ť, který ustal až k ránu.

Ráno, pond ělí 22. července - od jihovýchodu p řicházelo dun ění vzdálené bou řky. Osmou hodinou za čalo drobn ě pršet, Kop řivni čka vystoupila z břeh ů a za čala zaplavovat ulice m ěsta. Další prudká bou ře se rozpoutala nad Frenštátskem a op ět prudce pozvedla hladinu Lubiny, která se zm ěnila v dravý proud ni čící a unášející vše, co bylo v jeho dosahu. Voda ve m ěstech vniká do sklep ů, do níže položených byt ů, zaplavuje zahrady a komunikace. Bou ře neustává a kolem deváté hodiny nabývá ješt ě větší prudkosti a síly. Ve Vl čovicích a v Lubin ě je vyhlášen stav ohrožení. Mošnov a Příbor provádí rychlou evakuaci ohrožených budov a vyvádí se dobytek. Lubina strhávajíce mosty a lávky se valí k Od ře.

Sv ědkem a d ůkazem řád ění b ěsnícího živlu byly mnohamilionové škody, které povode ň napáchala. Jen v Kop řivnici byla škoda vy číslena na bezmála 4 miliony K čs (bez škod v závod ě Tatra). Jednalo se o škody zp ůsobené zejména na komunikacích, chodnících a b řezích vodního toku Kop řivni čky. Byla rovn ěž poškozena řada ve řejných i soukromých budov a rada tehdejšího M ěstNV projednala stav povod ňových škod a pov ěř ila p říslušné komise, aby tyto postupn ě odstra ňovaly podle schváleného harmonogramu a za pomoci ob čan ů. K likvidaci škod na soukromém majetku přistoupila rovn ěž pojiš ťovna v Kop řivnici.

Pozadu nez ůstala ani Tatra, která mimo Kop řivnici pomohla p ři odstra ňování škod i dalším obcím. Zástupci podniku po projednání uzav řeli smlouvy o likvidaci škod v Sedlnici, Závišicích a Vl čovicích. Jednalo se zejména o poskytnutí mechaniza čních

37 a dopravních prost ředk ů. Dále Tatra dodala materiál ke zpevn ění b řeh ů řeky Lubiny ve Vl čovicích.

Částe čné škody byly v krátké dob ě odstran ěny, nicmén ě výstavba nových most ů, kterých bylo strženo v blízkém okolí hned n ěkolik, kop řivnické teprve čekala a s opravou rodinných domk ů na kop řivnicku tomu bylo nejinak. Krom ě materiálních škod povode ň také ztížila ž ňové práce, kdy zna čná část obilí byla polehlá a škody i v tomto sm ěru dosahovaly milionové částky.

Vzdor tomu všemu se život v okrese velmi rychle vrátil do normálních kolejí a iniciativa lidí – kop řivni čan ů, která byla vid ět na každém kroku, jak napsal 19. srpna 1966 tehdejší Tatrovák, časopis pracujících N. P. Tatra Kop řivnice, dávala záruku, že zni čené bude op ět obnoveno.

Z celkového po čtu 94 obcí poškodila povode ň 60 obcí v okrese. Z toho: − Kop řivnice: veliké škody v závodu Tatra (1.619.000 K čs), zaplaveny kryty, chemická laborato ř, trafostanice, kalírna, ná řaďovna a sklad plech ů, zatopeny domky kolem Kop řivni čky, závodní hotel, budova OO VB, budovy na sídlišti − Příbor: zaplaveno 210 byt ů, nutná evakuace šesti rodin, narušeny komunikace (zejména Štramberská a Helmova ulice), stržen most a lávka p řes Lubinu, poškozen železni ční most, zaplaveno 100 studní; (škody odhadnuty na cca 6.000.000 K čs) − Lubina: zatopena budova kulturního domu a kravín JZD; (škoda cca 50.000 Kčs) − Pet řvald: zatopeno 26 dom ů, evakuovány čty ři rodiny, poškozeny komunikace a strženy dv ě lávky; (škoda cca 750.000 K čs)

Rozsah povod ňových škod v okrese Nový Ji čín dosáhl částky 280.861.000 K čs, kdy částka zahrnovala pouze ztráty materiální bez vy číslení hodnoty lidské práce (Baláš, 1967).

5.3.1.2 Obraz povodn ě podle kronik

V našem m ěst ě za čalo se s úpravou nám ěstí a pokra čovalo se v jeho zkrášlování, které velmi utrp ělo velikou povodní ve dnech 22. července a 25. července 1966, kdy vydatné lijáky zvedly hladinu Lubiny a potoka Klenosu tou m ěrou, že voda zaplavila mnoho byt ů, strhla a zni čila most u nádraží a lávku p řes Lubinu, čímž

38

vznikla škoda 2,000.000 K čs, domovní správa naší obce utrp ěla škodu v obnose 180.000 K čs, státní statky 1,500.000 K čs a Komunální podnik místního hospodá řství 160.000 K čs; celkové škody zp ůsobené touto nezvyklou povodní byly odhadnuty na 7,000.000 K čs! Podobnou pohromou bylo naše m ěsto naposled postiženo p řed 80 léty. Ob čané ihned po opadnutí vody opravovali zatopené byty za rychlého p řisp ění Českoslov. státní pojiš ťovny, která urychlen ě odhadovala škody na nemovitostech a vyplácela pojistné dle odhadu škod. Ob čan ům sociáln ě slabým byla poskytnuta finan ční podpora z prost ředk ů státních, dle návrh ů místního národního výboru v Příbo ře. Celkem vyplaceno v 72 p řípadech 68.850 K čs (Kronika m ěsta P říbora, 1965–1975, 348)!

Od 2. pol. června nastává zhoršení po časí. Celé léto je pak deštivé. Dostavují se prudké lijáky a bou řky a po nich veliké povodn ě, které neznají pam ětníka. Nejv ětší povodn ě se dostavily v 2. pol. července (22. a 25. VII.). Vodní toky Lubiny, Tichavky a Pružinky se hroziv ě rozvodnily a napáchaly spousty škod. Domky poblíž vodních tok ů musely být urychlen ě vystěhovány. Na št ěstí nep řišel nikdo o život, protože voda stoupala za dne a ob čané byli na nebezpe čí záplav v čas upozorn ěni. Nejvíc škody bylo na podmo čeném zdivu, vyvrácených plotech, siln ě poškozených komunikacích, stržených mostech a lávkách a na odnesené hlín ě z polí, kde z ůstal místy jen holý kamenec. Na dolní návsi u č. 87 – 88 byla siln ě rozrušena ochranná hráz. Celková škoda zp ůsobena povodn ěmi činí jen v naší obci p řes 300 000 K čs. Hůř na tom však byla sousední obec Tichá, kde škody zp ůsobené povodn ěmi p řekro čily částku 2 mil. korun. Část těchto škod byla ob čan ům hrazena čs. státní pojiš ťovnou a pak ze sbírky. Voda – Ostrava 1966. Dlouho trvajícími dešti nastaly na n ěkolika místech i posuny půdy, zejména na horských svazích (u č. 35 a 54 v horní části obce a u č. 42 v dolní části obce) ( Kronika Vlčovice, 1964–1978, nestr.).

5.3.2 Povode ň v srpnu 1972

5.3.2.1 Příčiny, pr ůběh a následky povodn ě

Podle Doležela, K říže a Sochorce (1976) se na za čátku srpna v povodí Odry vyskytovaly srážky od n ěkolika milimetr ů do 20 mm a srážková činnost trvala 3–4 dny. Další srážky následovaly 9.–12. srpna, 16.–18. srpna 1972 a jen v ojedin ělých p řípadech přesáhly 20 mm za 24 hodin. Nejvyšších denních úhrn ů mezi 211,7–215 mm

39 dosahovaly srážky v období mezi 20.–23. srpnem (Obrázek 6), kteréžto m ěly rozhodující vliv na vznik povodn ě na Od ře a jejích p řítocích.

Obrázek 6. Rozložení srážek v povodí Odry za období 20.–23. 8. 1972 (Doležel, K říž a Sochorec, 1976, 21)

Stav nasycenosti povodí hodnocený zpravidla za t řicetidenní období p ředchozích srážek se p řed povodní pohyboval od 20 do 50 mm, kdy tato hodnota odpovídá pr ůměrným pom ěrům p ři výskytu krátkých, mén ě vydatných deš ťů za delší období. Z těchto nam ěř ených údaj ů nebylo možné diagnostikovat bezprost řední nástup povod ňových pr ůtok ů.

Na v ětšin ě tok ů byly p řed povodní menší pr ůtoky než dlouhodobé ro ční pr ůměrné hodnoty a jejich vodnost odpovídala celkové srážkové situaci v povodí b ěhem prvních dvou srpnových dekád. První zvýšení stav ů bylo pozorováno ve v ětšin ě vodom ěrných stanic již 20. srpna v odpoledních až no čních hodinách a jednu až dv ě hodiny od za čátku stoupající tendence došlo k rychlému a trvalému zv ětšování pr ůtok ů. Kulminace povodn ě nastala v pr ůběhu 21.– 23. srpna (Obrázek 7). Na návrh Povod ňového štábu povodí Odry vyhlásila Krajská povod ňová komise v Ostrav ě dne 21. srpna 1972 v 15:00 hod. II. SPA pro okresy Frýdek – Místek, Karviná, Nový Ji čín,

40

Opava, Bruntál, Šumperk a pro m ěsto Ostravu, který byl odvolán až 25. srpna v 18:00 hod.

Obrázek 7. Pr ůběh povod ňových vln na dolním toku Odry a hlavních p řítocích v srpnu 1972 (Doležel, K říž a Sochorec, 1976, 28)

Při povodni byly v Beskydech zaznamenány nejv ětší úhrny srážek a odtok ů v posledních 15 letech, p řitom však kulmina ční pr ůtoky, až na n ěkteré p řípady, nedosáhly extrémních hodnot. Lze usuzovat, že svou podstatnou roli v tom sehrály tyto skute čnosti: − povodní nebylo zasaženo celé povodí Odry − srážky byly časov ě i prostorov ě nerovnom ěrn ě rozložené bez výskytu krátkodobých p řívalových deš ťů − povod ňové dešt ě nenavazovaly bezprost ředn ě na p ředchozí srážky − povod ňové vlny m ěly protáhlý vrchol − manipulace na vodních dílech

Povodní byly zp ůsobeny zna čné povod ňové škody a na Lubin ě byly poškozeny především provedené a již dokon čené úpravy toku. Nejvíce však povodní utrp ěly úseky bez b řehových porost ů, kde došlo k masivnímu napadení b řeh ů a místy došlo i k prohloubení koryta.

41

5.3.2.2 Obraz povodn ě podle kronik

„Za deš ťů okolo 20. se rozvodnila Lubina a v Kop řivnici prosákla místy voda do sklep ů. Za špatného po časí se žn ě opozdily, pšenice místy z černaly a na promo čené půdě se nedala použít t ěžká mechanizace“ (Kronika m ěsta Kop řivnice, 1968–1975, 39).

Vytrvalé dešt ě v oblasti Beskyd zp ůsobily, že stav vody v řekách této části Karpat byl kritický. U nás v Příbo ře byla nejsvízeln ější situace v řece Lubin ě v sobotu 21. srpna v ranních hodinách. V noci z neděle na pond ělí byla vyhlášena pohotovost místního požárního sboru. K žádným živelným pohromám však nedošlo a ješt ě téhož dne za čala voda v řečišti klesat.Všichni ob čané, pam ětníci povodn ě v r. 1966, kdy voda natropila obrovské škody, mohli si oddechnout. Voda sice sahala tém ěř po samý okraj, ale v úseku kudy protékala m ěstem, na žádném míst ě nevystoupla z břehu a nezp ůsobila škod na majetku ob čan ů. Hůř e na tom byly obce Vl čovice, Závišice, Sedlnice aj., kde došlo k povodním a ke zna čným škodám. Na n ěkterých místech došlo i k přerušení silni ční dopravy a d ělníci se nemohli dostat do práce (Kronika města P říbora, 1965-1975, 579).

„Červen v celku deštivý. Dostavila se doba deš ťů a vyvrcholila v červenci povodní. Množství vody jako v roce 1966“ (Kronika Vl čovice, 1964–1978).

„Ke zpráv ě o p řehledu po časí v našem m ěst ě a okolí v r. 1972 zpracoval RNDr. J. Förchtgott 2 názorné diagramy (Obrázek 8 a 9). Prvý se týká srážkové činnosti, druhý teploty“ (Kronika m ěsta P říbora, 1965-1975, 589).

Obrázek 8. Srážková činnost v Příbo ře v roce 1972 (Förchtgott, 1972, 589)

42

Obrázek 9. Pr ůměrné m ěsí ční teploty v Příbo ře v roce 1972 (Förchtgott, 1972, 589)

5.3.3 Povode ň v červenci 1997

5.3.3.1 Příčiny, pr ůběh a následky povodn ě

V roce 2002 vydal ČHMÚ studii Povode ň na řece Od ře v červenci 1997, jejímž cílem bylo podrobné zmapování pr ůběhu a zachování základních údaj ů o mimo řádné povodni z roku 1997, jakož i dopln ění o n ěkteré dosud nezpracované výsledky. Další odbornou prací, která se zabývá komplexním vyhodnocením jedné z nejv ětších přírodních katastrof 20. století ve st řední Evrop ě je Souhrnná zpráva o pr ůběhu povodn ě na území povodí Odry ve dnech 5.– 21. července 1997 zpracovaná tehdy akciovou spole čností Povodí Odry v srpnu 1997. Do t řetice se mohu zmínit o Zpráv ě o povodni v Ostrav ě v červenci 1997, kterou spole čně sepsali zam ěstnanci Centra tís ňového volání Ostrava a odboru obrany a ochrany Magistrátu m ěsta Ostravy. V ěř ím, že pouze seznam prací (v jakémkoliv formátu), jež se v ěnovaly problematice extrémní povodn ě ze srpna 1997, by zaplnil nejeden list papíru, proto pouze stru čně.

V červenci 1997 došlo na území Moravy a Slezska k povodním zp ůsobených regionálními trvalými dešti a lokálními p řívalovými lijáky, jejichž rozsah, ni čivost a velikost p řesáhly zdejší lidskou zkušenost 20. století. Povodně probíhaly od 5. do 21. července ve dvou vlnách. První vlna, která se vyskytla mezi 4.– 8. červencem p řesáhla co do výše pr ůtoku i objemu vody všechny hodnoty, které byly doposud v povodí Odry

43 pozorovány. Těmto událostem p ředcházely srážky, které spadly 30. června a 1. července a snížily reten ční kapacitu povodní b ěhem následné povodn ě.

Pršet za čalo v pátek 4. července. B ěhem sobotního dopoledne srážky zasáhly už celou severní Moravu a Slezsko a p ředpov ěď upozor ňovala na vzestup intenzity srážek, což se rychle potvrzovalo. V ned ěli 6. července již srážky vesm ěs p řesáhly 100 mm denních srážkových úhrn ů, p řičemž nejextrémn ější denní úhrny byly nam ěř eny ve Frenštát ě pod Radhošt ěm (205 mm), který leží na toku řeky Lubiny, dále pak na Lysé ho ře, v Šancích a Rejvízu.

Odezva na intenzivní srážky se na dolních tocích Odry projevila v časných ranních hodinách dne 6. července. Kulmina čních pr ůtok ů bylo nejd říve dosaženo na horských tocích, a to 7. července, st řední a dolní úseky řek kulminovaly ve dnech 8.- 9. 7. 1997. V ned ěli 7. července postupn ě všechny m ěrné profily dosáhly III. SPA. Konkrétn ě v Pet řvaldu na Lubin ě trval II. SPA p řibližn ě od 6. 7., 8:00 hod do 9. 7., 6:00 hod. a III. SPA od 6. 7., 10:00 hod. do 7. 7., 19:00 hod. Rekordní pr ůtok Q=247 m3.s -1 byl v Pet řvaldu zaznamenán 7. 7. v 6:00 hod. (Obrázek 10).

Obrázek 10. Pr ůběhy pr ůtok ů na p řítocích Odry ( Řehánek, 2002, 29)

44

Od 4. do 8. července spadlo na sever Moravy a Slezsko 2,3 km 3 vody na plochu asi 10 000 km 2 (viz. P říloha 10). Srážková činnost ustala dne 9. července.

Podstatn ě nižší hodnoty vykazovaly pr ůtoky za druhé kulminace mezi 19. a 22. červencem, kdy se četnost jejich výskytu všeobecn ě v povodí pohybovala mezi jedno až dvouletou vodou.

Při povodni p řišlo o život 50 obyvatel a celkové povod ňové škody dosáhly podle oficiálních údaj ů 63 mld. K č.

5.3.3.2 Obraz povodn ě podle zpráv o povodni

Povode ň, která postihla území okresu Nový Ji čín jako jedno z prvních v rámci České republiky, se svým rozm ěrem vymyká jakýmkoliv zkušenostem obyvatelstva i představám odborník ů. Voda zaplavila dv ě t řetiny území obcí okresu, což představovalo 52 obcí v četn ě jejich integrovaných částí. Tuto katastrofu zp ůsobila nejenom řeka Odra, ale i další vodote če. Území katastr ů obcí a m ěst zaplavovaly Ji čínka, Zrzávka, Lubina, Sedlnice, Trnávka, Tichávka, K řivý potok, Husí potok, Bílovka a další.

Ve srovnání s ohniskem povodn ě, které bylo ohrani čeno obcemi Hladké Životice, Fulnek – Stachovice a Velké Albrechtice lze Kop řivnici a P říbor charakterizovat jako obce povodní mén ě postižené.

Obrovská vodní masa postupovala krajinou a ni čila vše, co jí stálo v cest ě. Škody zp ůsobené mimo řádn ě katastrofickou povodní byly v okrese Nový Ji čín odhadnuty na 1,38 mld. K č (viz. Příloha 11). Zcela zni čeno bylo 25 bytových dom ů, poškozeno 1340. Povode ň dále poškodila 114 km komunikací, 39 silni čních most ů na státních komunikacích, 173 most ů a m ůstk ů na místních komunikacích. V kritických dnech byla zcela ochromena doprava p řes okres Nový Ji čín sm ěr Ostrava – Olomouc. Narušena a přerušena byla rovn ěž železni ční doprava na tratích Ostrava – Olomouc, Nový Ji čín – Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou. Újmu utrp ělo 2000 ha půdy v četn ě úrody a r ůzné vodní stavby a díla.

Povode ň si bohužel vyžádala i tragické následky, a to p ředevším na životech. Došlo k jednomu p řípadu úmrtí a další muž byl poh řešován. Byla provedena evakuace obyvatelstva z postiženého území a d ětí z letních tábor ů v okolí obcí.

45

V pr ůběhu povodn ě bylo nasazeno zna čné množství sil a prost ředk ů, které nemá v novodobé historii obdoby. Na záchranných pracích se podílela celá řada subjekt ů po čínaje profesionálními složkami a kon če dobrovolnými sdruženími, v četn ě aktivního přístupu obyvatelstva celého okresu.

Časový sled vyhlášení jednotlivých stup ňů povod ňové aktivity: 6. 7. 1997 8:00 hod. vyhlášen I. SPA pro celé území okresu 13:00 hod. vyhlášen II. SPA pro celé území okresu 8. 7. 1997 12:00 hod. vyhlášen III. SPA a zárove ň byl vyhlášen stav ohrožení pro celé území okresu (viz. Příloha 12) 10. 7. 1997 12:00 hod. odvolán stav ohrožení, odvolán rovn ěž III. SPA

Povode ň byla ozna čena za stoletou (Ku čera, 1997).

Podle zprávy vedoucí odboru životního prost ředí a lesního hospodá řství na Městském ú řad ě v Příbo ře (Volná, 1997), zp ůsobila červencová povode ň m ěstu P říbor škodu za 20 milion ů korun.

Dokladem síly proudící vody se stala stržená cesta sm ěrem k zahrádká řské osad ě Orinoko a zni čené náb řeží v blízkosti parku. Nejv ětší škoda ovšem vznikla v Kloko čov ě na novém kanaliza čním potrubí, které bylo proudem zni čeno, čímž bylo p řerušeno napojení na čistírnu odpadních vod.

Voda dvakrát zaplavila část Benátky. V noci z 6. na 7. července z vylité Lubiny a další noc vodou z okolních polí. Tahle vlna zaplavila také školu Npor. Loma, kde na dílnách, t ělocvi čně, školní družin ě a školní jídeln ě napáchala škody za cca 2,5 milionu korun. V Kloko čov ě Lubina zaplavila rovn ěž p řízemí rodinných domk ů na ulici 9. kv ětna a na Kamenci. Evakuováno muselo být 24 lidí.

Vod ě neunikl ani podnik Lonka, kde byly zaplaveny sklepy.

Také potok Klenos p ředvedl, že se dokáže rozvodnit, a voda z něj poni čila část ulice 9. kv ětna u Lonky. St řední částí toku zaplavil Klenos zahrádká řskou osadu.

Živeln ě se chovaly i místní malé meliora ční strouhy, kdy 7. července sta čilo pár centimetr ů k zatopení d ůležitých sou částí p říborské elektrárny a celé okolí by bylo rázem bez elekt řiny.

Škody vznikly rybá řů m, když p řetekly hráze Boroveckých rybník ů a s vodou odplavaly do řeky Sedlnice i chovné ryby. Zem ědělci vy číslili škody na 400 tisíc korun.

46

5.3.3.3 Obraz povodn ě podle kronik

Na Kop řivnicku za čala povode ň bou řkou v sobotu 5. 7. odpoledne. Srážky ustaly až ve st ředu 9. 7. Voda vystoupila z koryt řek a potok ů. Na řece Lubin ě, byl vyhlášen t řetí stupe ň povod ňové aktivity. Jednou z prvních zaplavených obcí byly sousední Závišice a to od úpatí Pískovny až po cestu do Nového Ji čína. 7. 7. utonul v rozbou řené Sedlni čce místní ob čan Václav Najzar (47 let). Jeho tělo bylo nalezeno až v Borovci. Škody zp ůsobené povodní. Kop řivnici a jejímu nejbližšímu okolí se velká voda více mén ě vyhnula.... Velké škody zp ůsobila povode ň p ředevším v místních částech Vl čovicích a Lubin ě. Ve Vl čovicích a Lubin ě byly splavením b řeh ů poškozeny zahrady, strhnuty a odplaveny ploty.... Dalšími škodami byly především zaplavené kanalizace, poškozené cesty a chodníky. Zemina splavená z polí ucpala kanalizaci a zaplavila psí kotce v nov ě postaveném útulku pro psy ve Vl čovicích. Vyvráceny byly i n ěkteré stromy nebo vzhledem k nebezpe čí pádu vyvolané jejich podemletými ko řeny, bylo nutno je skácet. V místních částech Vl čovice a Lubina byli evakuováni obyvatelé celkem dvacíti rodinných domk ů.... Kop řivnice z ůstala velkých škod ušet řena, na majetku m ěsta to bylo asi 3 miliony korun, celkové škody na místních komunikacích byly vy čísleny na 855 tis. K č, na kanalizacích ve správ ě m ěsta na 1.020 tis. K č, na ve řejných prostranstvích v majetku m ěsta na 150 tis. K č a poškození lesních cest asi 600 tis. K č. Rovn ěž Tatra z ůstala ušet řena velkých škod (Kronika m ěsta Kop řivnice, 1997, 9 a 10).

Povode ň kulminovala v obci Lubina v noci z ned ěle 6. na pond ělí 7. července kolem 2. hodiny. Voda z řeky Lubiny zaplavila fotbalové h řišt ě. Škody však byly především na jezech, b řezích, někde si řeka ud ělala zcela nové, často původní koryto (Kronika m ěsta Kop řivnice, 1997, 76).

Nejv ětší, i když velmi nep říjemnou zkušeností byla stoletá povode ň, která zp ůsobila nejv ětší škody práv ě ve Vl čovicích. Všechno za čalo první týden v červenci postupným zhoršováním po časí. Pršet za čalo v sobotu 5. 7. a p řestalo až ve st ředu 9. 7. Voda v řece Lubin ě velmi rychle stoupala a b ěhem krátké doby vystoupila z koryta a zaplavila hlavní silnici. Situaci zhoršovala voda z Babincova potoka, která brala všechno, co jí stálo v cest ě. Protože kanál

47

u stavidla mlýnského náhonu se ucpal, voda za chvíli zaplavila zahrady, uli čku a přes hlavní cestu tekla do Lubiny. Pro čišt ění ucpaného kanálu bránil neustálý déš ť, nánosy zeminy, bahna, v ětví apod. P řesto se to nakonec poda řilo a situace se mírn ě zlepšila. Nejh ůř e byli postiženi ob čané v horní části obce. Nejvíce byl postižen d ům č.p. 58 Marie Štefkové. Na řece byl poškozen splav, oba b řehy řeky, mlýnský náhon vedoucí p řes obec. P ři likvidaci následk ů povodní vykonali velký kus práce místní dobrovolní hasi či (Kronika m ěsta Kop řivnice, 1997, 76).

5.3.4 Povode ň v zá ří 2007

5.3.4.1 Příčiny, pr ůběh a následky povodn ě

Zá řijová povode ň v roce 2007 nebyla pro oblast Kop řivnicka z hlediska svého rozsahu a vy číslení povod ňových škod nikterak významná. Do analýzy vybraných povod ňových událostí ji za řazuji z důvodu mé p římé ú časti v povod ňové komisi m ěsta, do níž jsem byl jmenován v důsledku svého pracovního za řazení na M ěstském ú řad ě v Kop řivnici, kde jsem od roku 2003 zam ěstnaný jako krizový koordinátor, který má na starosti krizové a havarijní plánování, ochranu obyvatelstva, obranu a řízení rizik. Kop řivnice, jako obec s rozší řenou p ůsobností, z řizuje jak povod ňovou komisi obce, tak povod ňovou komisi obce s rozší řenou působností. Jmenované komise jsou po dobu povodn ě povod ňovými orgány ve svém územním nebo správním obvodu.

Ve st ředu 5. 9. 2007 se od východu rozší řila obla čnost, která p řinesla vytrvalou srážkovou činnost, jejíž úhrny se pohybovaly cca do 5 mm za hodinu, a ta dále postupn ě sílila. Během noci na 6. 9. se úhrny srážek p řiblížily hodnotám 10–14 mm / hod. a déš ť pak pokra čoval s prom ěnlivou intenzitou po celý den. V pátek 7. 9., kdy nep řestávalo pršet, došlo vlivem intenzivních srážek ke zvýšeným pr ůtok ům v korytech vodních tok ů a ve Vl čovicích byl dokonce dosažen III. SPA (podle místního hlásného profilu kategorie C).

Pomocné hlásné profily kategorie C (viz. P říloha 13) dopl ňují sí ť celostátních profil ů (A, B) pro pot řeby obce, která na t ěchto profilech stanovuje sm ěrodatné limity (stavy, pr ůtoky). Doporu čeným minimálním vybavením profilu kategorie C je vodo četná la ť nebo alespo ň 3 zna čky vodních stav ů (nap ř. na pilí ři mostu) odpovídající sm ěrodatným limit ům pro stupn ě povod ňové aktivity (I. SPA zelená zna čka, II. SPA žlutá zna čka, III. SPA červená zna čka). Sledování hladiny na hlásných profilech provádí hlídková služba, v Kop řivnici hlídka m ěstské policie.

48

Tabulka 5. Hlásné profily kategorie C v Kop řivnici a místních částech

C Název obce Název toku Umíst ění Popis

Kop řivnice - u vyúst ění kanalizace pod kostelem, 1. Lubina ř. km 24 Vl čovice kamenné čelo Kop řivnice - kamenný stupe ň pod mostem na 2. Lubina ř. km 19,5 Lubina šikmém b řehovém pilí ři jezu Kop řivnice - kovový sloupek naproti domu č. 7 3. Lubina ř. km 18,75 Lubina v Lubin ě v levém b řehu toku Kop řivnice - levý b řeh, cca 200m za mostem p řes Lubinu na 4. Lubinka Mniší kovová ty č kom. II/486 naproti RD č. p. 167 vyúst ění na betonovém čele vyúst ění 5. Kop řivnice Kop řivni čka kanalizace kanalizace na ul. Havlí čkova

Již od 5. 9. byly na webových stránkách ČHMÚ (www.chmi.cz) zve řejn ěny výstrahy týkající se o čekávaných intenzivních srážek nad našim územím (viz. Příloha 14). Výstrahy byly distribuovány v elektronické podob ě rovn ěž na pracovišt ě krizového koordinátora.

Od ve černích hodin dne 5. 9. provád ěla hlídka M ěstské policie Kop řivnice, na žádost vedoucího odboru životního prost ředí, kontrolu místních hlásných profil ů kategorie C v Kop řivnici a místních částech Lubina, Vl čovice, Mniší. Kontrola byla provedena v 19:00 hod. a 24:00 hod.

6. 9. byly z důvodu zvýšených deš ťových srážek provád ěny opakované kontroly všech hlásných profil ů kategorie C hlídkou m ěstské policie, a to konkrétn ě v 5:00 hod., 17:00 hod. a 23:00 hod.

Dne 7. 9. v 6:10 hod. oznámila hlídka m ěstské policie vedoucímu odboru životního prost ředí dosažení I. SPA v Lubin ě a II. SPA v místních částech Vl čovice a Mniší. V Kop řivnici na Kop řivni čce byla výška hladiny na hlásném profilu C hluboko pod I. SPA. V 6:15 hod. byla již členy povod ňové komise (Ing. Ji ří Sopuch, Dušan Bartošák) provedena kontrola pr ůtok ů vodních tok ů na webových stránkách Povodí Odry, státní podnik (www.pod.cz). Zárove ň byli prost řednictvím telefonu informováni ostatní členové povod ňové komise a starosta obce Závišice. V 7:10 hod. byl na řece Lubin ě ve všech místních částech vyhlášen II. SPA a prost řednictvím stálé služby městské policie byla svolána povod ňová komise m ěsta. Informace o dosažených

49 stupních povod ňové aktivity hlásila povod ňová komise na opera ční a informa ční st ředisko integrovaného záchranného systému v Novém Jičín ě.

V 7:25 hod. již byl ve Vl čovicích vyhlášen III. SPA a n ěkte ří členové povod ňové komise vyjeli s hlídkou m ěstské policie do terénu, kde provád ěli osobní kontrolu zjišt ěných výšek hladiny řeky Lubiny na jednotlivých hlásných profilech kategorie C.

Další členové komise vytvo řili v 7:50 hod. hlášení o vzniklém nebezpe čí povodn ě pro obecní rozhlasy v místních částech a následn ě bylo toto hlášení provedeno. Majitelé firem, jež sídlí v záplavovém území, byli telefonicky upozorn ěni na možné nebezpe čí vzniku povodn ě.

V tuto dobu hladina na vodních tocích Lubina a Lubinka kulminovala, p řičemž v Kop řivnici na Kop řivni čce nebylo dosaženo ani I. SPA.

V Pet řvaldu na hlásném profilu kategorie A byl na řece Lubin ě dosažen I. SPA v 3:47 hod. a II.SPA v 8:01 hod (Obrázek 11).

Obrázek 11. Pr ůběh povod ňové vlny na Lubin ě v Pet řvaldu v zá ří 2007 (Souhrnná zpráva o povodni zá ří 2007 v povodí Odry, VH dispe čink Povodí Odry, státní podnik, 2007)

50

II. SPA na řece Lubin ě byl, podle VH dispe činku Povodí Odry, státní podnik (2007) rovn ěž povod ňovými komisemi vyhlášen v obcích Skotnice (8:00 hod.), Pet řvald (9:00 hod.) a Mošnov (10:00 hod).

Z následné činnosti kop řivnické povod ňové komise: − v 9:00 hod. op ět zasedá povod ňová komise, která vyhodnocuje informace o stavech hladin na vodních tocích a p ředpokládaném vývoji srážek. Rozhoduje dále o telefonickém (p říp. osobním informování hlídkou MP) vyrozum ění podnikatelských subjekt ů v záplavových územích, které nebyly zastiženy v brzkých ranních hodinách. Byl projednán a schválen návrh zprávy k informování obyvatel před nebezpe čím vzniku povodn ě na internetových stránkách m ěsta Kop řivnice. − v 10:02 hod. byla provedena kontrola jezu ve Vl čovicích. Bylo zjišt ěno, že k přelití horní hrany uzav řeného stavidla mlýnského náhonu schází asi 30 cm. − v 10:10 hod. provedena konzultace o vzniklé situaci s vodohospodá řskou jednotkou Skotnice, Povodí Odry, státní podnik. − v 10:15 hod. byl kontaktován dispe čink Severomoravských vodovod ů a kanalizací Ostrava, a.s. a požádán o p řípadnou spolupráci p ři možných problémech s kanalizací. − v 10:33 hod. telefonicky oznámil ob čan, že po ulici Lomené stéká z Bílé hory vody a ohrožuje stavby rodinných domk ů. Zam ěstnanci Slumeka (Služby m ěsta Kop řivnice) provedli kontrolu a vy čistili propustek.

− v 11:00 hod. povod ňová komise op ět vyhodnocuje informace od hlídkové služby městské policie, která uvedla, že hladiny stagnují a nikde nedochází k vyb řežení. Bylo prov ěř eno spojení na obsluhu vodní nádrže V ětřkovice.

− ve 13:20 hod. odvolala povod ňová komise III. SPA ve Vl čovicích. Ob čanem z Vl čovic byl nahlášen vznik jezera nad skládkou. Voda stojí rovn ěž v polích Na Drahách nad P říborem.

− ve 14:00 hod. byl konstatován pokles hladin tok ů na všech kontrolovaných hlásných profilech.

− 14:00 hod. – 18:30 hod. kontrolovala hlídková služba nep řetržit ě všechny hlásné profily. I p řesto, že stále drobn ě prší, hladiny klesají.

− ve 21:30 hod. byl odvolán II. SPA a povod ňová komise kon čí svoji činnost.

51

Ješt ě téhož dne byl II. SPA postupn ě odvolán i na řece Lubin ě v obci Mošnov (14:00 hod.), Skotnice a Pet řvald (16:00 hod.).

8. 9. 2007 v 8:50 hod. byla již hladina na všech kontrolovaných hlásných profilech kategorie C minimáln ě 30 cm pod ukazatelem I. SPA.

Při této letní povod ňové epizod ě kulminovala hladina ve Vl čovicích a Mniším asi 30 cm pod horní hranou koryta a nedošlo tudíž k vylití Lubiny. Vážn ějším nebezpe čím byla shledána skute čnost, že k prudkému nár ůstu pr ůtok ů došlo vlivem srážek zejména v no čních hodinách z 6. na 7. zá ří. B ěhem povodn ě v zá ří 2007 nedošlo ve správním obvodu m ěsta Kop řivnice k vážn ějším škodám na majetku.

5.3.4.2 Obraz povodn ě podle místního tisku

„M ůžeme konstatovat, že nedošlo k napln ění t ěch nejhorších obav. Lubina nevystoupila z břeh ů, ani jiné toky nepáchaly žádné škody, takže jsme mohli celou páte ční akci pojmout jako cvi čení mimo řádných situací,“ komentoval situaci v pond ělí ráno starosta Josef Jal ůvka. Členové povod ňové komise si tak mohli v praxi prov ěř it, jak jsou stanoveny jednotlivé stupn ě povod ňové aktivity.... Škody na majetku města mimo zate čení do budovy radnice a loutkového divadla nem ěl v pond ělí starosta hlášeny. V ětší škody mohla zp ůsobit voda stékající z polí, v jednom p řípad ě došlo k zatopení staveb ve Vl čovicích a v jednom p řípad ě v Lubin ě. S jejich odstra ňováním pomohlo město ve spolupráci se Slumekem, v Lubin ě si majitel pomoc zajistil sám (Kop řivnické noviny 31/2007, 13. 9. 2007).

5.4 Vyhodnocení povodní na Kop řivnicku - řece Lubin ě

Skute čnost, že se na rozdíl od zbytku území České republiky vyskytují velké povodn ě na v ětších tocích severní Moravy a Slezska pouze v letní polovin ě roku, prokázalo podrobné hodnocení extremity katastrofální povodn ě v červenci 1997, jež bylo vypracované z popudu a na návrh vlády v roce 1998.

Ze Státního vodohospodá řského plánu republiky Československé, hlavní povodí Odry, díl čí SVP XVII (1954), který byl ve své dob ě veden v režimu „TAJNÉ“, lze vy číst, že v režimu velkých vod v povodí Odry, p řevládají letní velké vody nad vodami zimními. Je konstatováno, že na řece Ostravici jsou p řevážn ě velké vody letní a jejich

52 po čet má vliv na po čet velkých letních vod pod Ostravicí natolik, že v tomto úseku je až 85 % velkých vod, potažmo povodní, letních.

Z databáze jednotlivých povod ňových událostí lze usuzovat, že v povodí Lubiny převládají, co do četnosti a objemu srážek, letní povodn ě zp ůsobené vydatnými déletrvajícími dešti. Povodn ě zp ůsobené táním sn ěhové pokrývky jsou v této části povodí Odry pom ěrn ě ojedin ělé, což potvrzuje i článek publikovaný v srpnu 1949 v deníku Práce.

Obrázek 12. Charakteristika povodní v Pobeskydí (Špa ček, 1949, archiv Muzea Fojtství v Kop řivnici, 163/30)

Povodn ě z prudkých liják ů bou řkového typu, bleskové povodn ě, jsou v ětšinou omezeny na ur čitý úsek řeky či potoka a jejich sledování, potažmo statistické vedení, je tudíž i na tak relativn ě malém území pon ěkud obtížn ější. Bleskové povodn ě jakožto lokální jevy, nejsou, až na n ěkteré výjimky, v této práci zohledn ěny. Výjimku zde tvo ří případy, kdy je z dostupných pramen ů velmi obtížné rozlišit, zda bou řkový p řívalový déš ť p řerostl v trvalé srážky nebo zda déletrvající srážky jsou vyst řídány dešti přívalovými.

53

Četnost povodní na Kop řivnicku v rozmezí let 1583 - 2009 podle p říčin vzniku 25 21 20 Ledová povode ň

Jarní povode ň 15 12 (tání sn ěhu/deš ťová)

et et povodní 10 Letní povode ň č 6 5 (déletrvající dešt ě) po 5 3 3 2 2 Nezjišt ěno 1 1 00 0 0 0 0 0 1583-1800 1801-1900 1901-1952 1953-2009 vymezení období

Obrázek 13. Četnost povodní na Kop řivnicku v rozmezí let 1583 – 2009 podle p říčin vzniku

Na základ ě sestaveného chronologického sledu povodní na Kop řivnicku (P říbor, Kop řivnice v četn ě místních částí) v rozmezí let 1583-2009 lze konstatovat, že v uvedené oblasti výrazn ě p řevažují letní povodn ě z déletrvajících deš ťů (Obrázek 13), p řičemž povodn ě ledové a jarní (z tání sn ěhu, deš ťové) jsou ve vý čtu zastoupeny spíše sporadicky.

Období bylo v grafu, z důvodu lepší p řehlednosti, rozd ěleno na časové dekády 16.-18. století, 19. století, 1. polovina 20. století, 2. polovina 20. století – rok 2009 (období m ěř ení toku Lubiny vodom ěrnou stanicí v Pet řvaldu).

Následující graf (Obrázek 14) zobrazuje procentuální vyjád ření četnosti povodní na Kop řivnicku v p řístrojovém období 20. a 21. století, kdy již lze jednotlivé povod ňové epizody objektivn ě a z velké části podložit nam ěř enými údaji z vodom ěrných a srážkom ěrných stanic v regionu.

54

Procentuální vyjád ření četnosti povodní na Kop řivnicku ve 20. - 21. století podle p říčin vzniku

7,5% 2,5% 7,5%

Ledová povode ň

Jarní povode ň (tání sn ěhu/deš ťová) Letní povode ň (déletrvající dešt ě) Nezjišt ěno

82,5%

Obrázek 14. Procentuální vyjád ření četnosti povodní na Kop řivnicku ve 20.-21. století podle p říčin vzniku

Z pohledu množství srážek v jednotlivých ro čních obdobích up řes ňují provedenou analýzu dv ě následující tabulky (Tabulka 6 a 7) zohled ňující data ze srážkom ěrných stanic v Příbo ře a Frenštát ě pod Radhošt ěm.

Ob ě zmín ěná m ěsta se rozprostírají na b řezích řeky Lubiny a jsou od sebe na toku vzdáleny cca 12 km. Nejvýše na toku se nachází práv ě Frenštát pod Radhoštěm, následují místní části Kop řivnice - Vl čovice a Lubina (p řed rokem 1959 Drnholec nad Lubinou a V ětřkovice) a dále m ěsto P říbor.

Tabulka 6. Základní statistické charakteristiky m ěsí čních a ro čních úhrn ů srážek ze srážkom ěrné stanice v Příbo ře (Brázdil et. al, 1987, 111)

měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok

pr ůměr 1901-80 33,8 33,4 41,8 58,1 89,1 104,1 117,8 102,8 66,4 59,3 50 38,9 795,4

pr ůměr 1951-80 34,5 39,8 42,8 65,3 100,6 118,3 122 98,6 59,8 52,8 52,5 40,8 827,9

nejvyšší úhrn 82 119 117 178 255 245 368 226 179 154 125 80 1209

rok výskytu 1920 1977 1906 1972 1962 1926 1966 1977 1910 1902 1962 1907 1966

55

Tabulka 7. Základní statistické charakteristiky m ěsí čních a ro čních úhrn ů srážek ze srážkom ěrné stanice ve Frenštát ě pod Radhošt ěm (Brázdil et. al, 1987, 93)

měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok

pr ůměr 1901-80 53,1 48,7 55,9 71,9 98,4 120,1 136,1 114,3 78,4 70,8 64,7 55,9 968,4

pr ůměr 1951-80 53,1 55,3 53,9 79,5 107,1 132,3 142,3 112,7 69,6 61,1 68,3 61,3 996,6

nejvyšší úhrn 162 184 151 189 267 372 423 265 225 194 150 125 1402

rok výskytu 1920 1977 1906 1972 1940 1902 1966 1977 1910 1930 1910 1954 1966

Z obou tabulek je patrné, že obsahují informace od roku 1901–1980 a chybí v nich data z řejm ě nejv ětší povod ňové epizody 20. století, jak se domnívá a podrobn ěji rozebírá i Brosch (2005), bez nichž by prezentované údaje postrádaly reálnou vypovídací úrove ň. Jedná se o katastrofální povode ň z července roku 1997, k níž jsou úhrny srážek zobrazeny v samostatné tabulce (Tabulka 8).

Tabulka 8. Úhrny srážek v Příbo ře a Frenštát ě pod Radhošt ěm v červenci 1997 (Řehánek, 2002, 22 a 23)

srážkom ěrná stanice úhrn srážek 4. – 8. 7. úhrn srážek 17. – 21. 7. úhrn srážek za červenec

Frenštát pod Radhošt ěm 491 94 624

Příbor 294 69 407

Ačkoliv z tabulek jednozna čně vyplývá, že nejvyšší úhrny srážek p řipadají u obou stanic na měsíc červenec, mnou provedená analýza povodní postavila měsíce červenec a srpen, co do četnosti výskytu povod ňových událostí na Kop řivnicku, tém ěř na rove ň (Obrázek 15). Tato skute čnost mohla být ovlivn ěna zejména tím, že nebylo možné zjistit datum povodní u šesti epizod a n ěkteré epizody se odehrály na p řelomu obou letních m ěsíc ů, kdy vydatn ěji pršelo v červenci, ale k povodni došlo v důsledku předcházející srážkové činnosti až v srpnu.

56

Po čet povodní na Kop řivnicku v letních m ěsících - rozmezí let 1900-2009

12 10 10 9 8 6 6 6 4 et povodní et

č 4 po 2 1 0 V VI VII VIII IX Nezjišt ěno měsíc

Obrázek 15. Po čet povodní na Kop řivnicku v letních m ěsících (kv ěten – zá ří) v rozmezí let 1900-2009

I p řes drobnou odchylkou v grafu m ůžeme s odstupem tém ěř 130ti let souhlasit se zápisem z výro ční zprávy nižšího státního gymnázia v Příbo ře (1880), kde gymnaziální profesor Kämmerling v kapitole „Geschichte der Stadt Freiberg“ (Dějiny města P říbora) věnoval část textu povodním, konkrétn ě zhodnocení jejich výskytu v pr ůběhu roku.

Již koncem 19. století profesor uvádí (dle p řekladu poskytnutého p říborským pam ětníkem Lubomírem Loukotkou), že nejhorší povodn ě v Příbo ře bývají v červenci, kdy m ěsíce červenec a srpen jsou m ěsíce s nejvyššími srážkami. Jarní povodn ě byly skoro každý rok, ale nebývaly tak nebezpe čné. Nenad ělaly tolik škody jako ty letní, hlavn ě po zregulování Lubiny.

5.5 Protipovod ňová opat ření a jejich návrhy na Kop řivnicku

Ochrana p řed povodn ěmi se stala po povodních v letech 1997, 2002 a 2006 op ět velmi aktuálním problémem. Při realizaci a plánování opat ření k ochran ě p řed povodn ěmi vycházejme ovšem ze základní zásady, že povodni nelze zabránit a není proti ní dostate čné ochrany. M ůžeme pouze ovliv ňovat rozsah povod ňových škod a připravovat r ůzná opat ření na zmírn ění následk ů.

57

Každá z povodní nám ukázala, kde pokulhává naše zpracovaná plánovací dokumentace, a obnažila nedokonalost nebo úplnou absenci n ěkterých opat ření technického či netechnického rázu.

Shrnutí zkušeností z roku 1997 je jednoduché, bu ď povod ňové plány neexistovaly nebo se nedodržovaly, případn ě se jednalo o nic ne říkající dokument. Ihned po vyhodnocení katastrofální povodn ě byl s přisp ěním poznatk ů z okolních obcí aktualizován povod ňový plán okresu, kdy byl oprošt ěn od nep řehledného a velkého množství balastního textu. Do dokumentu bylo nutné zapracovat zásadní informace o místech nejpravd ěpodobn ějšího ohrožení, možných rozlivech, subjektech nacházejících se v územích s pravd ěpodobnými rozlivy a dále informace o tom, jaké škody mohou nastat, co bude zatopeno, co lze odstranit, čím, jak rychle, kam atd.

Po zrušení okresních ú řad ů v roce 2002 se za čaly na úrovni obcí zpracovávat povod ňové plány obcí a rovn ěž povod ňové plány obcí s rozší řenou p ůsobností (ORP), které zahrnují celé správní území ORP. Kop řivnice tedy, jako ORP, zpracovává nejenom povod ňový plán m ěsta, ale rovn ěž povod ňový plán ORP, zahrnující katastrální území obcí Kop řivnice, P říbor, Štramberk, Ženklava, Závišice, Skotnice, Pet řvald, Mošnov, Trnávka a Kate řinice. Náležitosti povod ňových plán ů a úkoly povod ňových orgán ů obcí upravuje legislativa.

V roce 1997 nebyly dostatečně řešeny a zapracovány ani evakua ční plány, systémy vyrozum ění, informování ob čan ů a podnikatelských subjekt ů, jakož i vzájemné kompetence jednotlivých komisí z hlediska nad řízenosti nebo definování momentu přebírání zodpov ědnosti. V ětší p řehlednost do této oblasti p řinesla krizová legislativa a zákon o vodách.

Do konce roku 2004 byl zpracován dokument Rozpracování krizového plánu Moravskoslezského kraje ur čenou obcí Kop řivnice, který řeší práv ě zmín ěnou problematiku varování, evakuace a nouzového p řežití obyvatelstva v celém správním obvodu ORP, jehož sou částí jsou rovn ěž oba kop řivnické povod ňové plány a opera ční plán Ochrana pod vodním dílem Větřkovice před zvláštní povodní. Z legislativy lze dnes již rovn ěž odvodit p řehled činností jednotlivých složek povod ňové ochrany (viz. Příloha 15).

Já osobn ě jsem v roce 1997 zasahoval u povodní jako zam ěstnanec M ěstské policie Kop řivnice, ostatní složky integrovaného záchranného systému (IZS). Z vlastní

58 zkušenosti mohu uvést, že v té dob ě chyb ěly citeln ě jakékoliv osobní ochranné pracovní prost ředky (od ěv, obuv) pro zajiš ťování výkonu služby nejenom m ěstské policie, ale rovn ěž havarijní komise m ěsta. Dnes je tato problematika v rámci kop řivnického ú řadu vy řešena vnitroorganiza ční sm ěrnicí, která upravuje p řid ělování ochranných prost ředk ů člen ům bezpe čnostní rady, krizového štábu, potažmo také povod ňové komise.

S mírou lehké nadsázky lze konstatovat, že P říbor byl na povode ň v roce 1997 připraven zejména díky zpevn ěným hrázím Lubiny a provedenou prohrábkou koryta řeky v roce 1995, která zajistila velké vod ě dostate čně pr ůto čnou kapacitu. Po povodni v roce 1997 byla zvýšena a prodloužena ochranná zídka (viz. P říloha 16) na pravém břehu Lubiny (Benátky, Kloko čov).

Jedno z několika významných opat ření, nejenom proti povodni, ale i v případ ě jiných mimo řádných událostí v Kop řivnici, spat řuji ve skute čnosti, že se nám v roce 2006 poda řilo zakoupit nové zásahové vozidlo pro kop řivnickou jednotku sboru dobrovolných hasi čů , která je bezesporu nejd ůležit ějším výkonným článkem starosty p ři zdolávání povodní.

Dalším významným opat řením v roce 2006 bylo nastartování procesu výstavby bezdrátového vysílání m ěstského rozhlasu v Kop řivnici, bez n ěhož si nedovedu představit řádné spln ění povinnosti, která je starostovi m ěsta uložena přímo legislativou, a to v časné informování a varování obyvatelstva p řed hrozícím nebezpe čím.

Vyjma drobné techniky využitelné ke zdolávání povodní, jako jsou vysouše če, mobilní odvlh čova če, elektrocentrály nebo čerpadla, disponujeme rovn ěž prost ředky prvotní pomoci postiženému obyvatelstvu (jídelní soupravy, karimatky, spací pytle).

Po povodni v roce 2007 jsme pro pot řeby ochrany obyvatelstva a jeho majetku zakoupili alespo ň 1800 jednokomorových, protipovod ňových pytl ů, které jsou uloženy u složek IZS.

Důležitým úkolem obecních ú řad ů v rámci boje proti povodním zůstává informování obyvatelstva o charakteru možného povodňového ohrožení, o p řipravených záchranných a likvida čních pracích a ochran ě obyvatelstva pro p řípad vzniku povodn ě. Postupné pln ění uvedených povinností zajiš ťujeme zejména pravidelnou osv ětovou činností, vydáváním r ůzných brožurek, publika ční činností nebo po řádáním besed se složkami IZS, čímž výrazn ě uvádíme do praktického života zásadu odpov ědnosti každého, kdo m ůže být povodní poškozen, za ochranu svého majetku a ochranu vlastní.

59

Od roku 2005 se nám rovn ěž osv ědčila p římá spolupráce s Českým hydrometeorologickým ústavem, který prost řednictvím e-mailu okamžit ě rozesílá vydané výstražné zprávy nebo informace o možném výskytu extrémních jevů na území České republiky, potažmo Moravskoslezského kraje. Obdržené informace se vyhodnotí z hlediska prezentovaného stupn ě nebezpe čí a jsou pak dále distribuovány ob čan ům (webové stránky m ěsta, rozhlas) a starost ům obcí (e-mail, SMS) ve správním obvodu Kop řivnice.

V souvislosti s včasným varováním p řed povodn ěmi m ě osobn ě zaujal projekt VŠB – TU Ostrava, Fakulty elektrotechniky a informatiky a Hornicko – geologické fakulty, s názvem FLOREON (FLOods REcognition On the Net), jehož hlavním cílem je p řinést komplexní informaci o p ředvídané povod ňové události koncovému uživateli ve srozumitelná podob ě. Rozdílní uživatelé jako jsou b ěžní uživatelé, starostové obcí, krizové štáby kraj ů a ORP nebo specialisté ze zainteresovaných obor ů v něm mohou nalézt požadované informace.

Požadovaným výsledkem řešení první fáze tohoto projektu je vybudování prototypového systému pro modelování a simulace situací zp ůsobených nep říznivými přírodními jevy s využitím moderních internetových technologií.

Svou celkovou koncepcí je projekt zam ěř en na prokázání funk čnosti unikátního spojení nejmodern ějších informa čních technologií, všech dostupných informací z oblasti hydrologie, geologie a meteorologie, zapojení stávajících a vývoj vlastních alternativních model ů pro predikce a simulace povod ňových stav ů. Informa ční systém samotný je vyvíjen s důrazem na p ředávání aktuálních informací ve srozumitelné grafické podob ě 2D, 3D, stereo 3D, v četn ě textových a jiných interaktivních zp ůsob ů přenosu informace jak pro laiky, tak pro profesionály v daném oboru, a zejména osoby zodpov ědné za řešení krizových situací na r ůzných úrovních hierarchie.

Daný systém, který je prototypov ě vyvíjen se zam ěř ením na povod ňové situace, je možno elegantn ě a jednoduše rozší řit o další moduly, jako mohou být kup říkladu modely ší ření požár ů, modely r ůzného druhu zne čišt ění apod. Všechny tyto funk čnosti bude možno p řidávat, odebírat a m ěnit za jiné s využitím principu „plug and play“. Díky tomuto řešení bude daný systém zcela jedine čný a unikátní tím, že se nezam ěř uje jen na úzce specifikovanou oblast, ale umožní využití svého obecného potenciálu pro různé krizové situace.

60

Dostupnost co nejaktuáln ější informace je a nadále bude klí čovým prvkem návrhu a implementace architektury sytému. Informace týkající se situací, ať jsou to aktuální m ěřená data či zpracované simulace a prognózy, je nutno dodat uživateli, který je požaduje v co nejkratším možném čase a to tak, aby na jejich základ ě mohl učinit co nejkvalifikovan ější rozhodnutí.

Uživatelé takovéhoto systému pochopiteln ě mají a budou mít r ůznou dostupnost komunika čních kanál ů. Je proto nutné umožnit co nejv ětší mobilitu systému v tom smyslu, aby informace požadované uživatelem bylo možno zobrazit kdekoliv a kdykoliv na jakémkoliv za řízení. To nap říklad znamená, že pokud je uživatel přítomen na technicky dostate čně vybaveném krizovém centru, bude si schopen informace zobrazit pomocí nejmodern ějších technologií v prakticky jakékoliv požadované podob ě, kterou mu dané vybavení umožní. Pokud ovšem bude daný uživatel v terénu a bude disponovat nap ř. pouze mobilním telefonem, systém musí být schopen požadované informace p ředat na toto za řízení a to tak, aby uživateli poskytl i přes omezené technické prost ředky co nejobsáhlejší a nejúpln ější informaci (Vondrák, 2007).

Užívání systému FLOREON bych cht ěl po jeho spušt ění a uvedení do plného provozu implementovat do rozhodovacích proces ů krizového koordinátora v pr ůběhu řešení mimo řádných událostí, zejména však povodní. Nezdráhám se konstatovat, že digitální technika dosáhla úrovn ě použitelnosti, kdy v ěk ani úrove ň vzd ělání nejsou překážky jejich využití. Dokazuje to i fakt, že v současné dob ě je v České republice uživatel ů mobilních telefon ů více, než v ní žije obyvatel. Je tedy zjevné, že i taková oblast, jako je krizové řízení a management krizových situací, se bez moderních informa čních technologií nem ůže obejít. Kvalita podpory rozhodování je úm ěrná množství a kvalit ě informací, které mají ti, kte ří za takové řízení zodpovídají, k dispozici.

Záv ěrem nastíním sm ěr, jímž bychom se cht ěli na kop řivnickém ú řad ě v rámci provád ění protipovod ňových opat ření ubírat v nejbližších dvou letech. Ponechme stranou nákup techniky a r ůzných systém ů, dovybavování složek IZS nebo r ůzná opat ření proti povodním realizovaná zásahem do krajiny či toku řeky. Z ůsta ňme u vytvá ření vnímavého p řístupu obyvatelstva k preventivní, nejenom protipovod ňové, ochran ě.

61

Výrazn ě nás oslovila problematika „plánu rodiny pro mimo řádné události“, kterou prezentovala Hanzlíková (2008, 20 a 21). Jedná se o vytvo ření jakéhosi nouzového plánu rodiny, který řeší mimo řádnou situaci, do níž se rodina dostala, z hlediska t ří nejzákladn ějších pot řeb: − spojení s rodinnými p říslušníky (v ědět, kde se nalézá partner, děti, p říbuzní; mít k dispozici seznam telefonních čísel příbuzných a p řátel; mít rodinnou e-mail schránku p řístupnou z ve řejných po číta čů ...) − potraviny a voda (zabezpe čení trvanlivých a uskladnitelných zásob potravin a vody; zabezpe čení náhradního zdroje elektrické energie...) − přístup k finan čním prost ředk ům (mít k dispozici hotovost) Sou částí plánu je rovn ěž p říprava pohotovostních zavazadel, a to nouzového neboli evakua čního zavazadla do auta a pohotovostního p říru čního evakua čního zavazadla.

S ohledem na zvyšující se po čet p řírodních mimo řádných událostí, ale i negativních d ůsledk ů lidské činnosti, je naprostou nezbytností, um ět si sám poradit do doby spušt ění státem nastaveného mechanizmu pomoci. Uvedenou problematiku bychom proto po projednání v bezpe čnostní rad ě m ěsta cht ěli vhodnou formou prezentovat ve řejnosti.

Posledním opat řením v rámci prevence, které bych cht ěl uvést do života a předložit bezpe čnostní rad ě m ěsta (koordina ční orgán pro p řípravu na krizové situace) ke schválení, je zp řístupn ění devatenácti p řibližn ě dvouminutových výukových a instruktážních videoklip ů s tématikou prevence, které nato čili filma ři videostudia Institutu ochrany obyvatelstva Lázn ě Bohdane č. Cílem videoklip ů je informovat a nau čit ob čany, jak se zachovat v ohrožujících situacích.

Ať již bude zvolena jakákoliv forma prezentace videoklipů (nákup autorských práv a distribuce nosi čů do rodin, smlouva s Kabelovou televizí Kop řivnice), jsem přesv ědčen o tom, že dostaneme do pov ědomí ve řejnosti základní znalosti o zp ůsobu chování ob čan ů v krizových situacích a zvýšíme zájem o problematiku IZS.

62

6 Záv ěr

Povodn ě jsou jedním z přírodních živl ů, které v případ ě dopadu na obydlenou oblast p ůsobí odedávna ztráty na lidských životech, velké škody na majetku a na životním prost ředí. Je d ůležité uv ědomit si, že základní p říčinou vzniku tohoto fenoménu není úprava koryt řek, odlesn ění krajiny, urbanizace území nebo další jiné činnosti člov ěka, které mají samoz řejm ě menší či v ětší vliv na pr ůběh povodn ě i výši škod, ale jednozna čně srážková činnost, která dále svým množstvím a intenzitou ur čuje rozm ěr a velikost povodn ě. Samotný její pr ůběh pak velkou m ěrou souvisí s okamžitými podmínkami konkrétního povodí nebo jeho části. Problém povodní samotných, jakož i ochrany p řed nimi, není však možné řešit a vyhodnocovat bez zvážení situace v minulosti. Je zapot řebí porovnávat vlivy jednotlivých p řístup ů k řešení protipovod ňové ochrany se stávajícím stavem a vyhodnotit tak nejvhodn ější zp ůsob ochrany p řed povodn ěmi, který by m ěl být co nejvíce efektivní a zárove ň ekonomicky výhodný. Zde bych cht ěl ovšem ihned dodat vodohospodá ři často citovanou zkušenost, že každá koruna vložená do prevence na ochranu p řed povodn ěmi se mnohokrát vrátí. V souvislosti s protipovod ňovou ochranou je rovn ěž důležité vyvolat angažovanost a zájem lidí podílet se na utvá ření jejich životního prostoru. P ředcházení přírodním katastrofám, tedy i povodním, je nutno chápat jako spole čenský úkol, na jehož řešení se podílí všichni ob čané, kdy na základ ě spolupráce ve smyslu prevence ze strany státu a zodpov ědného jednání jedince lze ú činn ě omezit škody vzniklé povodní. Ať se však p řijmou nebo naplánují protipovod ňová opat ření na jakýkoliv pr ůtok velkých vod, skoro vždy se, díky složitým zákonitostem p řírody, m ůže vyskytnout povode ň ješt ě v ětších rozm ěrů. Nezbývá nám tedy, než se nau čit s povodn ěmi žít a poznávat je neustálým oživováním historie v naší pam ěti, k čemuž snad napom ůže i tahle diplomová práce.

63

7 Souhrn

Diplomová práce sceluje poznatky z historie povodní na Kop řivnicku. Tyto pak následn ě analyzuje a vyhodnocuje.

Jedním z díl čích záměrů práce bylo pokusit se zdokumentovat povod ňovou historii řeky Lubiny v území vymezeném Vl čovicemi, místní částí Kop řivnice, a Příborem co nejdále do minulosti, a to na základ ě v ětšího po čtu nezávislých pramen ů nejen písemného charakteru.

Zpracovaná databáze povod ňových epizod, spole čně s informacemi poskytnutými Českým hydrometeorologickým ústavem, vymezila nejv ětší povod ňové události na Kop řivnicku, které byly následn ě rozebrány z hlediska p říčin vzniku, následk ů a dopad ů v daném regionu. P ři analýze nejv ětších povod ňových p řípad ů nebyly opomenuty ani záznamy z místních kronik, periodik a sepsaných zpráv o pr ůběhu velkých vod.

Po vyhodnocení povodní, zam ěř eném na ur čení jejich četnosti podle p říčin vzniku v rozmezí 16.- 21. století a následným ur čením po čtu povodní v jednotlivých letních m ěsících 20. a 21. století, jsem stru čně charakterizoval n ěkterá p řijatá a navrhovaná protipovod ňová opat ření v Kop řivnici a P říbo ře.

64

8 Summary

The diploma work summarizes pieces of knowledge from history of floods in the area of Kop řivnice. These pieces of knowledge are analyzed and interpreted.

One of the sectorial object of work was trying to documented flood history of the river Lubina in the area of Vl čovice, Kop řivnice and P říbor farthest to past, on the basis of more the numer of independent origins not only documentary charakter.

Worked database of flood parts altogether with informations given by The Czech Hydrometeorological Institution defined the most flood events in the area of Kop řivnice, which were consequently analysed in light of causes rise, effects and drops in existing region. In analyse the most flood events, we didn’t forget for notations from local chronicles, serials and write up reports about running big floods.

After interpretation of floods, which is specialized on determination of their frequency by reasons of rise in interval 16th-21st century and resulting determination of number floods particular in summer months 20th-21st century. I shortly characterized some flood-protection precautions which were adopted and submitted in Kop řivnice and P říbor.

65

Referen ční seznam

• Autorský kolektiv. (2007). Atlas podnebí Česka / Climate atlas of Czechia. Praha – Olomouc: Český hydrometeorologický ústav, Univerzita Palackého v Olomouci.

• Baláš, M. (1967). Vod ě neunikneš. Nový Ji čín: Okresní povod ňová komise v Novém Ji čín ě

• Bechný, J. (1963). Geografie okresu Nový Ji čín. Ostrava: Krajské nakladatelství.

• Brádka, J. (1967). Meteorologické p říčiny povodní ve Slezsku. Meteorologické zprávy, ro č. 20, č. 1.

• Brázdil, R. et al. (2005). Historické a sou časné povodn ě v České republice. Praha: ČHMÚ.

• Brázdil, R., Dobrovolný, P., Kolá ř, M., K říž, V., & Litschmann, T. (1987). Měsí ční a ro ční úhrny srážek na Morav ě v období 1901-1980 a jejich časové a prostorové zm ěny. Sborník prací Českého hydrometeorologického ústavu, svazek 32. Praha: SNTL

• Brázdil, R., & Kirchner, K. et al. (2007). Vybrané p řírodní extrémy a jejich dopady na Morav ě a ve Slezsku. Brno – Praha – Ostrava: Masarykova univerzita v Brn ě, ČHMÚ, Ústav geoniky Akademie v ěd České republiky.

• Brázdil, R., Kolá ř, M., & Žaloudík, J. (1985). Prostorové úhrny srážek na Morav ě v období 1881-1980. Meteorologické zprávy, ro č. 38, č. 3.

• Brosch, O. (2005). Povodí Odry. Ostrava: Nakladatelství Anagram s.r.o.

• Centrum tís ňového volání Ostrava & Odbor obrany a ochrany Magistrátu m ěsta Ostravy. (1997). Zpráva o povodni v Ostrav ě v červenci 1997. Ostrava: Krizová a havarijní komise Rady m ěsta Ostravy.

• Doležel, F., Sochorec, R., & K říž, V. (1976). Hydrologické vyhodnocení povodn ě ze srpna 1972 v povodí Odry. Sborník prací hydrometeorologického ústavu v Praze, svazek 23.

• Hanzlíková, H. (2008). Plán rodiny pro mimo řádné události. 112, odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva, ro č. VII, č. 8.

66

• Hasi čský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, & Povodí Odry, s. p. (2006-2007). Opera ční plán „Ochrana pod vodním dílem V ětřkovice p řed zvláštní povodní.“ Sou část Krizového plánu Moravskoslezského kraje.

• Ho ďáková, D. (2005). Povod ňová komise monitorovala stav hladiny Lubiny. Kop řivnické noviny, č. 30.

• Ho ďáková, D. (2007). Zvýšené hladiny řek radnice pojala i jako cvi čení. Kop řivnické noviny, č. 31.

• Hošek, A., Koblihová, E., & Sochorec, R. (1988). Hydrologické vyhodnocení povodn ě v srpnu 1985 na tocích Severomoravského kraje. Sborník prací Českého hydrometeorologického ústavu, svazek 33. Praha: SNTL.

• Hübl et al. (1972). Příloha: technická zpráva. [Projektová dokumentace k akci: Lubina P říbor – Kloko čov, km 14,300–15,045, povod ňová škoda srpen 1972 – okamžitá opat ření]. Státní okresní archiv Nový Ji čín.

• Jurok, J., Ková řová, S., Loukotka, L., Urbanec, J., & Vlach, B. (2002). Dějiny m ěsta P říbora (2nd ed.). Vydalo M ěsto P říbor.

• Kakos, V. (1997). Hydrometeorologická analýza historické povodn ě v roce 1897 ve vztahu ke katastrofálním záplavám v Čechách na za čátku zá ří 1890 a na Morav ě v červenci 1997. Meteorologické zprávy, ro č. 50, č. 6.

• Kniha služeb M ěstské policie Kop řivnice, 27. 1. 2006–29. 3. 2006.

• Kronika m ěsta Kop řivnice, 1968-1975. Státní okresní archiv Nový Ji čín.

• Kronika m ěsta Kop řivnice, 1984-1992. Státní okresní archiv Nový Ji čín.

• Kronika m ěsta Kop řivnice, 1997. Státní okresní archiv Nový Ji čín.

• Kronika m ěsta P říbora, 1918-1945. Státní okresní archiv Nový Ji čín.

• Kronika m ěsta P říbora, 1945-1964. Státní okresní archiv Nový Ji čín.

• Kronika m ěsta P říbora, 1965-1975. Státní okresní archiv Nový Ji čín.

• Kronika P říbor, díl IV. Státní okresní archiv Nový Ji čín.

• Kronika Vl čovice, 1964-1978. Státní okresní archiv Nový Ji čín.

67

• Kříž, V. (1971). Potamologie povodí československé Odry. Praha: Hydrometeorologický ústav.

• Kříž, V., & Sochorec, R. (1963). Hydrologické vyhodnocení povodn ě z července 1960 v povodí Odry. Praha: Hydrometeorologický ústav.

• Ku čera, E. (1997). Zpráva o mimo řádné události. Povode ň v okrese Nový Ji čín červenec 1997. Nový Ji čín: Okresní ú řad Nový Ji čín, okresní havarijní komise.

• Kutá č, J. (2001). Jak se žilo kolem Lubiny a dobové fotografie z Drnholce, Sýkorce a V ětřkovic. Vydal M ěstský ú řad v Kop řivnici.

• Kutá č, J. (n. d.). Jak se žilo kolem Lubiny (2nd ed.). Autorem zap ůjčený rukopis.

• Loukotka, L. (2000). Dějiny P říbora v datech. P říborské pov ěsti. Vydal M ěstský ú řad v Příbo ře.

• Marešová, I., Zezulák, J., Ma ťa, M., Reidinger, J., Mareš, K., Blöschl, G., Vogt, R., & Andah, K. (Eds.). (n. d.). Územní plánování v zátopových oblastech. Centrum pro kontinuální vzd ělávání ve vodním hospodá řství.

• Martínek, B., Linhart, P., Balek, V., Čapoun, T., Slávik, D., Svoboda, J., & Urban, I. (2003). Ochrana člov ěka za mimo řádných událostí (2nd ed.). Praha: MV – generální ředitelství Hasi čského záchranného sboru ČR

• Mat ějí ček, J., & Hladný, J. (1999). Povod ňová katastrofa 20. století na území České republiky. Praha: ministerstvo životního prost ředí.

• Ministerstvo životního prost ředí. (2002). Krizové řízení v obcích p ři mimo řádných událostech. Ministerstvo životního prost ředí.

• Munzar, J. (1998). Historické povodn ě v Čechách a na Morav ě na p říkladu roku 1598. Meteorologické zprávy, ro č. 51, č. 6.

• Pam ětní kniha obce Drholce, 1923-1960. Státní okresní archiv Nový Ji čín.

• Pam ětní kniha obce Kop řivnice, 1923-1936. Státní okresní archiv Nový Ji čín.

• Pam ětní kniha obce Vl čovice, 1923-1963. Státní okresní archiv Nový Ji čín.

• Píse ň kr ůpějí. (1906, červenec 14). LUBINA, neodvislý list ku hájení národních, politických a hospodá řských zájm ů ohroženého Krava řska, Lašska a Valašska, ro č. II, č. 28.

68

• Pokorný, F. (1917). Vlastiv ěda moravská, p říborský okres. Brno: nákladem Musejního spolku.

• Pov ětrnostní poruchy. (1925, srpen 8). Radhoš ť, nezávislý pokrokový týdeník severo – východní Moravy a Slezska, ro č. I, č. 45.

• Povodí Odry, akciová spole čnost. (1997). Souhrnná zpráva o pr ůběhu povodn ě na území povodí Odry ve dnech 5.-21. července 1997. Ostrava: Povodí Odry.

• Povod ňový plán Kop řivnice obce s rozší řenou p ůsobností. (2003, aktualizace 2005). Nový Ji čín: Avona.

• Povod ňový plán m ěsta Kop řivnice v četn ě místních částí Lubina, Vl čovice, Mniší. (2008). Kop řivnice: M ěstský ú řad Kop řivnice, odbor životního prost ředí.

• Protokol obce Drholce. (1903). Zápis ze zasedání obecního výboru. Archiv M ěstského ú řadu v Kop řivnici.

• Protokol obce Drholce. (1911). Zápis ze zasedání obecního výboru. Archiv M ěstského ú řadu v Kop řivnici

• Protokol obce Drholce. (1913). Zápis ze zasedání obecního výboru. Archiv M ěstského ú řadu v Kop řivnici

• Řehánek, T. (2002). Povode ň na řece Od ře v červenci 1997 . [Práce a studie, sešit 31 ]. Praha: Nakladatelství Český hydrometeorologický ústav.

• Sdružení pro Ott ův slovník nau čný. (2000). Ott ův slovník nau čný / díl dvacátý Pohora Q. v. Olomouc: Paseka – Argo.

• Skupina pro SVP ve Vodohospodá řském rozvojovém st ředisku v Brn ě. (1954). Státní vodohospodá řský plán republiky Československé. Hlavní povodí Odry. Díl čí SVP XVII. Odra. I. díl. Brno: Úst řední správa vodního hospodá řství.

• Strnadel, B. (1950). Nejstarší kronika m ěsta Frenštátu pod Radhošt ěm. Ostrava: Nakladatelství krajského národního výboru v Ostrav ě.

• Šindlá řová, I., & Kobza, M. (2007). Řeky Moravskoslezského kraje. Olomouc: Poznání.

• Tatrovák – časopis pracujících n. p. Tatra Kop řivnice – nositele řádu práce, ro č. XX, č. 32. (19. srpna 1966). Archiv Tatra, a.s.

69

• VH dispe čink Povodí Odry, státní podnik. (2007). Souhrnná zpráva o povodni v zá ří 2007 v povodí Odry. Ostrava: Povodí Odry.

• Volná, L. (1997). Povode ň v Příbo ře. P říbor: M ěstský ú řad P říbor, odbor životního prost ředí a lesního hospodá řství.

• Vondrák, I. (Eds.). (2007). IT4DM 2007. Informa ční technologie pro modelování krizových situací. [Sborník p řísp ěvk ů prvního ro čníku workshopu]. Ostrava: VŠB Technická univerzita Ostrava.

• Zákon číslo 254/2001 Sb., zákon o vodách a o zm ěně n ěkterých zákon ů (vodní zákon)

World wide web:

• http://www.chmi.cz

• http://www.chmi.cz/hydro/souhrn/uvod.html

• http://www.mapy.cz/#x=141736960@y=134431744@z=11@mm=TP

• http://www.pod.cz

• http://www.pod.cz/portal/sap/cz/

70

Seznam p říloh

1. Mapa území povodí Odry

2. Pr ůměrný úhrn srážek v letním p ůlroce (duben – zá ří) v České republice

3. Fotografie kovové zna čky na zdi starého mlýna v P říbo ře

4. Fotografie lávek mezi Drholcem, V ětřkovicemi (dnes Lubina) a hukvaldským panstvím na řece Lubin ě

5. Fotografie splavu pod Hon čovým statkem na Lubin ě, který 29. 7. 1938 odnesla voda

6. Fotografie strženého p ůvodního d řev ěného mostu p řes Lubinu na Benátky r. 1958

7. Fotografie z povodn ě v Kop řivnici v roce 1966

8. Fotografie z mapování povod ňové situace v roce 2007

9. Eviden ční list hlásného profilu kategorie A v Pet řvaldu

10. Rozložení srážek na území Severní Moravy a Slezska

11. Vy číslení povod ňových škod z července 1997 v okrese Nový Ji čín

12. Na řízení o vyhlášení stavu ohrožení na celém území okresu Nový Ji čín

13. Fotografie n ěkterých m ěrných profil ů kategorie C na Kop řivnicku

14. Výstraha hlásné a p ředpov ědní služby ze dne 5. 9. 2007

15. Schematický p řehled činností složek povod ňové ochrany

16. Fotografie zvýšení a prodloužení pravostranných hrází v Příbo ře na řece Lubin ě

71

Přílohy

Příloha 1

Mapa území povodí Odry

Obrázek 1. Řeka Odra mezi jesenickou a beskydskou částí povodí (výřez mapy)

Příloha 2

Pr ůměrný úhrn srážek v letním p ůlroce (duben – zá ří) v České republice

Obrázek 1. Pr ůměrný úhrn srážek v letním p ůlroce (duben – zá ří) (ČHMÚ a UPOL, 2007, 78)

Příloha 3

Fotografie kovové zna čky na zdi starého mlýna v P říbo ře

Obrázek 1. Detail zna čky na budov ě starého mlýna v Příbo ře (foto: autor, 2009)

Obrázek 2. Až sem dosahovala voda p ři povodni v roce 1889 (foto: autor, 2009)

Příloha 4

Fotografie lávek mezi Drholcem, Větřkovicemi (dnes Lubina) a hukvaldským panstvím na řece Lubin ě

Obrázek 1. Fotografie lávky mezi Drholcem a V ětřkovicemi na řece Lubin ě (Kutá č, n. d., 154)

Obrázek 2. Fotografie lávky mezi Drholcem a V ětřkovicemi na řece Lubin ě (Kutá č, n. d., 154)

Příloha 5

Fotografie splavu pod Hon čovým statkem na Lubin ě, který 29. 7. 1938 odnesla voda

Obrázek 1. Splav ješt ě pln ě funk ční (Kutá č, n. d., 150)

Obrázek 2. Náhon a stavidlo ješt ě pln ě funk ční (Kutá č, n. d., 150)

Příloha 6

Fotografie strženého p ůvodního d řev ěného mostu p řes Lubinu na Benátky r. 1958

Obrázek 1. Povodní stržený most na Benátky (foto: Zahradník, 1958, archiv Muzea Fojtství v Kop řivnici, 47/142c)

Obrázek 2. Povodní stržený most na Benátky (1958, archiv Muzea Fojtství v Kop řivnici, 47/142a)

Příloha 7

Fotografie z povodn ě v Kop řivnici v roce 1966

Obrázek 1. U katolického domu (osobní archiv Lubomíra Hanzelky)

Obrázek 2. U konzumu, dnes ulice Záhumenní (osobní archiv Lubomíra Hanzelky)

Obrázek 3. Koryto Kop řivni čky (osobní archiv Lubomíra Hanzelky)

Obrázek 4. U Hanzelk ů, dnes ulice Obránc ů míru (osobní archiv Lubomíra Hanzelky)

Příloha 8

Fotografie z mapování povod ňové situace v roce 2007

Obrázek 1. Starosta s pracovníkem krizového řízení (foto: David Machá ček, 2007)

Obrázek 2. Starosta v terénu p ři komunikaci s ob čany postiženými povodní (foto: David Machá ček, 2007)

Příloha 9

Eviden ční list hlásného profilu kategorie A v Pet řvaldu

Příloha 10

Rozložení srážek na území Severní Moravy a Slezska

Obrázek 1. Prostorové rozložení srážek ve dnech 4.-8. 7. 1997 (Povodí Odry, a.s., 1997)

Příloha 11

Vy číslení povod ňových škod z července 1997 v okrese Nový Ji čín

Obrázek 1. Vy číslení škod na majetku v okrese Nový Ji čín po červencových povodních v roce 1997 (Ku čera, 1997)

Příloha 12

Na řízení o vyhlášení stavu ohrožení na celém území okresu Nový Ji čín

Obrázek 1. První strana na řízení okresního ú řadu o vyhlášení stavu ohrožení (Ku čera, 1997)

Obrázek 2. Druhá strana na řízení okresního ú řadu o vyhlášení stavu ohrožení (Ku čera, 1997)

Příloha 13

Fotografie n ěkterých m ěrných profil ů kategorie C na Kop řivnicku

Obrázek 1. Měrný profil ve Vl čovicích pod kostelem (foto: autor, 2009)

Obrázek 2. Měrný profil v Lubin ě u fotbalového h řišt ě (foto: autor, 2009)

Příloha 14

Výstraha hlásné a p ředpov ědní služby ze dne 5. 9. 2007

Obrázek 1. První strana výstrahy centrálního p ředpov ědního pracovišt ě Praha

Obrázek 2. Druhá strana výstrahy centrálního p ředpov ědního pracovišt ě Praha

Příloha 15

Schematický p řehled činností složek povod ňové ochrany

Příloha 16

Fotografie zvýšení a prodloužení pravostranných hrází v Příbo ře na řece Lubin ě

Obrázek 1. Naproti vlakového nádraží (foto: autor, 2009)

Obrázek 2. U Lonky (foto: autor, 2009)

Obrázek 3. Naproti restaurace Mexico (foto: autor, 2009)