PROCES
2012
Rozbor udržitelného rozvoje území pro
správní obvod obce s rozšířenou
působností Frenštát pod Radhoštěm –
AKTUALIZACE 2012
Část A – Podklady pro RURÚ
Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 10. 12. 2012
Tyto územně analytické podklady zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava IČ: 28576217, Tel.: +420 595 136 023, http://rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected].
Autorský kolektiv: Andrea Hrušková – tvorba koncepce studie a koordinace týmu Ing. Lubor Hruška, Ph.D. – odborný garant, tvorba metodiky Ing. Hana Doleželová, Ph.D. – metodické vedení realizačního týmu Ing. Ivana Foldynová – městské inženýrství a urbanismus, problémy k řešení v ÚPD Ing. arch. Jaroslav Sedlecký – autorizovaný architekt, problémy k řešení v ÚPD Nika Chadzipanajotidisová – organizace průzkumů a sběr dat Ekonomický pilíř Ing. Hana Doleželová – garant
Ing. Lucie Vašicová Sociální pilíř Ing. Kamila Frenová – garant Ing. Vlastimil Starý – garant technické a dopravní infrastruktury Ing. Lukáš Dědič – technická infrastruktura Mgr. Václav Šmajstrla – dopravní infrastruktura Mgr. Martina Baranová – sociodemografické podmínky Ing. Iveta Lichá – bydlení a rekreace Environmentální pilíř Ing. Petr Proske – garant Bc. Radka Matoláková GIS, zpracování dat a výkresů Ing. Radek Fujak – garant Ing. Michal Samiec Ing. Ondřej Havel Bc. Jan Vyhlídal – vyváženost pilířů Bc. David Kubáň
ÚAP byly spolufinancovány z Integrovaného operačního programu. Z celkových nákladů 1 220 000 Kč činil podíl podpory z IOP 1 100 000 Kč, kdy 935 000 Kč bylo uhrazeno z Evropského fondu pro regionální rozvoj a 165 000 Kč ze státního rozpočtu.
Druhá úplná aktualizace územně analytických podkladů SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je zpracována s aktuálností ke dni 10. 12. 2012.
PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Obsah
Úvod ...... 5 1 Popis území a širší vztahy ...... 7 1.1 Základní charakteristika území ...... 7 1.2 Širší vztahy a nadřazené dokumenty ...... 8 2 Environmentální pilíř ...... 12 2.1 Horninové prostředí a geologie ...... 12 2.2 Vodní režim ...... 15 2.3 Hygiena životního prostředí ...... 18 2.4 Ochrana přírody a krajiny ...... 22 2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ...... 28 3 Sociální pilíř ...... 32 3.1 Technická infrastruktura ...... 32 3.2 Dopravní infrastruktura ...... 41 3.3 Sociodemografické podmínky ...... 48 3.4 Bydlení ...... 57 3.5 Rekreace ...... 60 4 Ekonomický pilíř ...... 64 4.1 Regionální ekonomika ...... 64 4.2 Daňová výtěžnost ...... 67 4.3 Trh práce ...... 68 5 Souhrn pilířů ...... 73 5.1 Environmentální pilíř ...... 73 5.2 Sociální pilíř ...... 75 5.3 Ekonomický pilíř ...... 77 6 Seznam zkratek ...... 79 7 Seznam zdrojů a použitá literatura ...... 81 8 Seznam příloh ...... 82 Příloha A: Environmentální pilíř ...... 82 Příloha B: Sociální pilíř ...... 82 Příloha C: Ekonomický pilíř ...... 82 9 Přílohy ...... 84
- 3 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Příloha A: Environmentální pilíř ...... 84 Příloha B: Sociální pilíř ...... 86 Příloha C: Ekonomický pilíř ...... 100
- 4 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Tato skutečnost vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Situace zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Mění se rozložení ekonomických aktivit v prostoru i jejich struktura. Na jedné straně vznikají nové periferie a sociálně vyloučené oblasti a na straně druhé se zvyšuje neregulovaná zástavba v procesu suburbanizace v okolí měst, která se vyznačuje vysokými nároky na zábor půdy a náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. Doprovodným jevem je zde vznikající sociální separace. Působení a dopad vnějších faktorů působících na společnost zevně i uvnitř (hospodářská recese, hrozící rozpad eurozóny, masivní migrace obyvatel, příchod cizinců z rozvojových zemí atd.) na území nelze předvídat. Je ale možné identifikovat základní sociodemografické, ekonomické, environmentální procesy v území a zhodnotit možnosti jejich regulace nástroji prostorového plánování. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu a rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ) je zpracováván a aktualizován na základě zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do tematických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální, sociodemografický a ekonomický. RURÚ není pouze naplněním povinnosti plynoucí z legislativy, ale také důležitým podkladem pro plánování rozvoje území. Umožňuje prosazovat principy udržitelného rozvoje do strategického plánování rozvoje měst/regionů, včetně komunitních plánů sociálních služeb. Vzhledem k zákonem stanovené periodicitě jeho aktualizací lze RURÚ využít jako východisko pro aktualizaci výše zmíněných strategických dokumentů měst/regionů. Zprůhledněním sociodemografického a hospodářského pilíře, které poskytnou podklad pro RURÚ a aktualizaci územně analytických podkladů (dále jen ÚAP), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace pomocí SWOT analýz (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), a tím i vytvoření reálné možnosti, resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Při hodnocení jednotlivých témat je využita tzv. Hruškova metoda, která je multikriteriální analýzou zohledňující podmíněnost v území a zároveň je doplněna o sociální rozměr. Metoda umožňuje kombinovat kvantitativní přístup založený na specifických indikátorech kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním přístupem založeným na expertní znalosti. Metoda slouží k porovnání jednotlivých území obcí v rámci SO ORP a její efektivita spočívá mimo jiné ve schopnosti proměnit data o území ve znalost a poskytnout tak klíčové podklady pro management obcí a regionů. Výsledky pro jednotlivé obce jsou vizualizovány
- 5 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. prostřednictvím jednoduchých paprskovitých grafů (nazývaných Ameba či Drážďanská hvězda). Aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm obsahuje tři jednotlivě navazující části. Část A – Podklady pro RURÚ, které zahrnují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území v jednotlivých tématech: environmentální – horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, sociální – technická a dopravní infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení a rekreace, ekonomický – regionální ekonomika, trh práce a daňová výtěžnost. Na část A navazuje část B – RURÚ, která vyhodnocuje udržitelný rozvoj území SWOT analýzou, určuje problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích a vyváženost pilířů v celém SO ORP Frenštát pod Radhoštěm. Poslední část C – vyhodnocení obcí se zabývá definováním silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb jednotlivých obcí v rámci území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm.
- 6 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
1 Popis území a širší vztahy
1.1 Základní charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností (SO ORP) Frenštát pod Radhoštěm představuje jeden z 22 správních obvodů Moravskoslezského kraje. Řešené území se nachází v jižní části kraje v okrese Nový Jičín a se svou rozlohou 9 863 ha patří k menším SO ORP. Je tvořen 6 obcemi, z nichž pouze Frenštát pod Radhoštěm má statut města. Území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je znázorněno v následující mapě. Mapa 1.1.1: Správní obvod ORP Frenštát pod Radhoštěm
Největší obcí území z hlediska rozlohy jsou Trojanovice (přes 36 % území), nejmenší naopak Bordovice (6,4 % území). Rozlohy jednotlivých obcí SO ORP Frenštát pod Radhoštěm jsou uvedeny v následující tabulce.
- 7 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka 1.1.1: Výměra obcí SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Obec Výměra obce (ha) Podíl výměry obce (%) Bordovice 630 6,4 Frenštát pod Radhoštěm 1 143 11,6 Lichnov 1 208 12,2 Tichá 1 644 16,7 Trojanovice 3 581 36,3 Veřovice 1 657 16,8 Celkem za SO ORP 9 863 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012
1.2 Širší vztahy a nadřazené dokumenty Politika územního rozvoje ČR (dále též „PÚR ČR“) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích § 5 odst. 5 podle § 31 až 35 a § 186 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon), na základě usnesení vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009, kterým byla schválena Politika územního rozvoje České republiky 2008 (dále též PÚR ČR 2008), a na základě bodu IV. 2. tohoto usnesení. PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. PÚR ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s § 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: ► „Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území“, které se uplatňují na celém území České republiky; ► „Rozvojové oblasti a rozvojové osy“, „Specifické oblasti“, „Koridory a plochy dopravní infrastruktury“ a „Koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů“; Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s § 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; ► „Další úkoly pro územní plánování“.
Republikové priority V PÚR ČR 2008 jsou stanoveny mimo jiné i tyto republikové priority: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje atd.
- 8 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
(24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. (Viz také Lipská charta, bod II. 2; viz také čl. 24 PÚR ČR 2008). Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou).
Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje (dále jen ZÚR) by měly stanovit především základní požadavky na uspořádání území kraje, účelné využití tohoto území, vymezení ploch nebo koridorů staveb, které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. ZÚR nestanovují podrobnosti vedení tras silnic a dálnic, ty by měly být ponechány až na nižší úrovně plánování. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro obce, které budou mít povinnost do svých územních plánů přenést záměry schválené v Zásadách, a to i kdyby s jejich umístěním nesouhlasily. Zásady musí respektovat PÚR ČR. Zásady schvaluje zastupitelstvo kraje a zároveň se vyhlašují jako tzv. opatření obecné povahy – proti němu je možné podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. V návaznosti na Politiku územního rozvoje České republiky a na Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále též ZÚR MSK) jsou na území tohoto kraje definovány rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti. SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je součástí jedné ze specifických oblastí.
Rozvojové oblasti a rozvojové osy Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního, republikového a regionálního významu existují zvýšené požadavky na změny v území. Území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm není součástí žádné rozvojové oblasti nebo osy.
Specifické oblasti Specifické oblasti jsou vymezovány v územích, ve kterých se dlouhodobě projevují problémy z hlediska hospodářského rozvoje, sociodemografických podmínek nebo stavu složek životního prostředí. Zároveň se jedná o území specifických přírodních nebo civilizačních hodnot republikového nebo nadmístního významu. Pro plánování a koordinaci územního rozvoje v těchto specifických oblastech se stanovují požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování obcí s cílem řešit problémy a zajistit ochranu specifických hodnot těchto oblastí.
Specifická oblast republikového významu Beskydy Území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je součástí vymezené specifické oblasti republikového významu SOB2 – Beskydy. ZÚR MSK ji na řešeném území definují jako území obcí Frenštát pod Radhoštěm a Trojanovice a zároveň pro toto území stanovují
- 9 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. následující požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: ► Ochrana kulturně historických hodnot sídel a vysokých přírodních hodnot krajiny včetně významných krajinných horizontů. ► Podpora obytné a rekreační funkce sídel též mimo hlavní rekreační střediska. Jejich rozvoj řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou. ► Pro rozvoj sídel přednostně využít plochy v rámci zastavěného území, nová zastavitelná území vymezovat výhradně v návaznosti na stávající zastavěná území při zohlednění pohledové exponovanosti lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny. ► Zkvalitnění dopravního propojení a obsluhy rekreačních středisek. ► Za hlavní rozvojové areály pro sjezdové lyžování považovat zejména Ski areál Pustevny a dalších sedm areálů, nacházejících se mimo území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm (SKI Vítkovice–Bílá, SKI MSA Grúň, Ski areál Morávka–Sviňorky, Ski areál Řeka, areály Javorový vrch, Horní Lomná-Přelač, Severka-Velký Polom). ► Při rozšiřování a umisťování nových sportovních a rekreačních zařízení zohledňovat jejich dopravní dostupnost, pohledovou exponovanost a další podmínky ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny. ► Nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci. Přírůstek kapacit rodinné rekreace realizovat výhradně přeměnou objektů původní zástavby na rekreační chalupy. ► Rozvoj ubytovacích zařízení v oblasti (s výjimkou Frenštátu p. R.) orientovat zejména na výstavbu zařízení s celoroční využitelností a mimo zastavěné území obcí s kapacitou do cca 50 lůžek. ► Podporovat rozvoj občanského vybavení a doprovodných služeb pro sport, rekreaci a cestovní ruch s rozšířením možností celoročního rekreačního využití i mimo hlavní centra. ► Podpora rozvoje integrované hromadné dopravy ve vazbě na pěší dopravu a cyklodopravu. ► Podpora rozvoje turistických pěších a cyklistických tras, zejména nadregionálního a mezinárodního významu. ► Ochrana ložiska černého uhlí Frenštát p. R. jako surovinové rezervy republikového významu pro budoucí generace. ► Zachování možnosti využití ložisek zemního plynu a ropy při respektování podmínek ochrany přírody a krajiny. ► Plochy pro nové ekonomické aktivity v rámci vymezené oblasti vyhledávat podle těchto hlavních kritérií: o vazba na sídla s významným rozvojovým potenciálem (Frenštát p. R.); o existující nebo plánovaná vazba na nadřazenou síť dopravní infrastruktury; o preference lokalit dříve zastavěných nebo nevyužívaných území (brownfields) a v prolukách stávající zástavby;
- 10 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
o preference lokalit mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích jen výjimečně, ve zvláště odůvodněných případech). ► Nové plochy pro bydlení a rekreaci vymezovat současně s plochami a koridory odpovídající veřejné infrastruktury výhradně ve vazbě na zastavěná území sídel. ► Nové plochy sportovně rekreačních zařízení včetně koridorů odpovídající dopravní a technické infrastruktury na území CHKO Beskydy vymezovat s ohledem na požadavky dotčených orgánů ochrany přírody a krajiny. Kromě toho jsou stanoveny tyto úkoly pro územní plánování obcí: ► Zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu včetně územních rezerv a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb a souvislostí s přilehlým územím Zlínského kraje a Slovenska. ► Koordinovat opatření na ochranu území před povodněmi a vymezit pro tento účel nezbytné plochy. ► Prověřit územní a environmentální důsledky případné realizace záměrů v lokalitách geologicky, morfologicky a hydrologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV).
- 11 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
2 Environmentální pilíř
2.1 Horninové prostředí a geologie Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Frenštát pod Radhoštěm se rozkládá na rozhraní západní části Moravskoslezských Beskyd ve skupině Radhoště a na severu přilehlé Podbeskydské pahorkatiny. Členité horské území Radhošťských Beskyd je modelováno hřebeny hor Velký a Malý Javorník, Kyčera, Tanečnice a Radhošť. Reliéf s extrémními svahovými poměry je dotvářen hlubokými údolími potoků na severních příkrovových svazích. Od úpatí hor navazuje k severu mírně zvlněná erozně-denudační sníženina Frenštátské brázdy. Severně od města Frenštát pod Radhoštěm se rozkládá zvlněné území jižních okrajů Štramberské vrchoviny.
Těžba nerostných surovin Území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je poměrně bohaté na suroviny, nachází se zde ložiska černého uhlí a zemního plynu vázaného na sloje černého uhlí. Přítomnost nerostných surovin prokázaly průzkumné vrty v 60. a 70. letech minulého století. Na základě jejich výsledků v roce 1981 započala výstavba dolů Frenštát, které však nikdy nebyly otevřeny pro těžbu. V důsledku útlumu těžebního průmyslu v regionu bylo v roce 1994 rozhodnuto o uvedení těchto dolů do konzervačního režimu do konce roku 2003. V tomto roce byl konzervační režim prodloužen na neurčito, v současnosti tak v černouhelných dolech na sledovaném území probíhají pouze konzervační práce (čerpání důlních vod, větrání dolů a inspekční činnost). Současný tlak na zahájení těžby se střetává s velkým nesouhlasem zástupců a obyvatel dotčených obcí. Na základě připomínek starostů obcí a významných zaměstnavatelů byl průzkum těchto ložisek vyřazen ze surovinové politiky ČR. Na území SO ORP jsou vymezeny 3 dobývací prostory, těžba v současné době probíhá pouze v DP Tichá. Dobývací prostory zasahují do území všech obcí správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm, v obcích Frenštát pod Radhoštěm a Trojanovice zabírají dobývací prostory téměř tři čtvrtiny jejich území. V případě ostatních obcí zasahují dobývací prostory do jejich území daleko méně. Rozlohy dobývacích prostorů v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 2.1.1: Rozloha dobývacích prostor na území obcí SO ORP Frenštát pod Radhoštěm
Obec Rozloha obce [ha] A057 [ha] A057 [%] Surovina Bordovice 630 25 4,0 Uhlí černé Frenštát pod Radhoštěm 1143 849 74,3 Uhlí černé Lichnov 1208 80 6,6 Uhlí černé, zemní plyn Tichá 1644 43 2,6 Uhlí černé Tichá 1644 195 11,9 Uhlí černé, zemní plyn Trojanovice 3581 2517 70,3 Uhlí černé Veřovice 1657 15 0,9 Uhlí černé Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Ložiska nerostných surovin a vymezené dobývací prostory na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm jsou zobrazeny na následující mapě.
- 12 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Mapa 2.1.1: Ložiska nerostných surovin, dobývací prostory a chráněná ložisková území
V důsledku přítomnosti ložisek nerostných surovin jsou na území SO ORP vymezena chráněná ložisková území, která slouží k ochraně ložisek před ztížením nebo znemožněním jejich dobývání. Chráněné ložiskové území pro černé uhlí a zemní plyn je vymezeno téměř na celém území správního obvodu, viz tabulka níže.
- 13 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka 2.1.2: Chráněné ložiskové území (A058)
Obec Rozloha obce [ha] A058 [ha] A058 [%] Surovina Bordovice 630 630 100,0 Uhlí černé, zemní plyn Bordovice 630 25 4,0 Zemní plyn Frenštát pod Radhoštěm 1 143 1143 100,0 Uhlí černé, zemní plyn Frenštát pod Radhoštěm 1 143 849 74,3 Zemní plyn Lichnov 1 208 1208 100,0 Uhlí černé, zemní plyn Lichnov 1 208 80 6,6 Zemní plyn Tichá 1 644 1644 100,0 Uhlí černé, zemní plyn Tichá 1 644 43 2,6 Zemní plyn Trojanovice 3 581 3516 98,2 Uhlí černé, zemní plyn Trojanovice 3 581 2517 70,3 Zemní plyn Veřovice 1 657 1657 100,0 Uhlí černé, zemní plyn Veřovice 1 657 15 0,9 Zemní plyn Zdroj: Datový model, ÚAP 2012
Poddolovaná a sesuvná území Důsledkem důlní činnosti v oblasti správního obvodu SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je výskyt poddolovaných území. Většinou jde o důsledky historické těžby železné rudy. Poddolovaná území nachází na území obcí Bordovice, Tichá, Trojanovice a Veřovice, celkem se ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm nachází 10 těchto lokalit o celkové rozloze 58,2 ha, která odpovídá 0,6 % rozlohy celého správního obvodu. Jednotlivá poddolovaná území v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm jsou uvedena v následující tabulce. Tabulka 2.1.3: Poddolovaná území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm
Obec Název Rozloha [ha] Podíl z rozlohy obce [%]
Bordovice BORDOVICE 8,8 1,4 Bordovice VEŘOVICE 2 0,1 0,0 Tichá KOZLOVICE 5 - TICHÁ 8,4 0,5 Tichá TICHÁ NA MORAVĚ 1 5,9 0,4 Tichá TICHÁ NA MORAVĚ 2 10,4 0,6 Tichá TICHÁ NA MORAVĚ 3 - TÍŽOVÁ 6,2 0,4 Trojanovice ROŽNOV P. RADHOŠTĚM-TROJANOVICE 4,0 0,1 Trojanovice TROJANOVICE 2 2,6 0,1 Veřovice VEŘOVICE 1 8,8 0,5 Veřovice VEŘOVICE 2 3,2 0,2 SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 58,2 0,6 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Na území všech obcí správního obvodu se nachází sesuvná území. Těchto lokalit je na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 9, nejvíce jich je lokalizováno v obci Trojanovice, kde tvoří téměř 12 % rozlohy obce. Celková rozloha sesuvných území v SO ORP Frenštát je 515,3 ha, což odpovídá 5,2 % rozlohy správního obvodu, viz následující tabulka.
- 14 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka 2.1.4: Sesuvná území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm
Obec Klasifikace Rozloha [ha] Podíl z rozlohy obce [%]
Bordovice sesuv 16,1 2,5 Frenštát pod Radhoštěm sesuv 2,6 0,2 Lichnov sesuv 91,3 7,6 Tichá sesuv 32,7 2,0 Trojanovice blokový posuv 113,5 3,2 Trojanovice odval 0,8 0,0 Trojanovice proud 5,8 0,2 Trojanovice sesuv 216,2 6,0 Veřovice sesuv 36,4 2,2 SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 515,3 5,2 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Pozůstatkem těžby železné rudy na území správního obvodu Frenštát pod Radhoštěm jsou dvě stará důlní díla. Konkrétně se jedná o štolu Kozinec na území obce Trojanovice a štolu Tižová, která se nachází na území obce Tichá. Tyto štoly jsou vyznačeny na mapě 2.3.1.
2.2 Vodní režim Správní obvod obce s rozšířenou působností Frenštát pod Radhoštěm se nachází v oblasti povodí řeky Odry, v předhůří Beskyd, které náleží ke srážkově nejbohatším oblastem ČR, k oblastem s největší hustotou toků a zároveň pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci podzemních i povrchových vod. Část SO ORP patří mezi chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Sledovaným územím protéká z jihu na sever vodní tok Lubina (hydrologické pořadí 2-01-01- 131) pramenící na území obce Trojanovice. Mezi její nejvýznamnější přítoky na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm patří vodní toky Lomná, Lichnovský potok a Tichávka. Mimo řešené území se vodní tok Lubina vlévá do řeky Odry. Podle vyhlášky č. 267/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění vyhlášky č. 330/2003 Sb., je na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm jediným hospodářsky významným tokem vodní tok Lubina.
Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Na území SO ORP se nenachází mnoho významných vodních ploch. U řeky Lubiny se na území obce Frenštát pod Radhoštěm nachází boční akumulační nádrž Siberie, která původně sloužila k akumulaci požární vody, následně její funkce přešla na funkci rekreační. V současné době je vstup k této nádrži zakázán vzhledem ke špatné kvalitě vody. Na území obce Trojanovice se nachází na vodním toku Lubina také vodní nádrž Lubina (Vodní nádrž OKD), která slouží jako zdroj pitné a provozní vody pro Důl Frenštát. Nachází se zde několik zdrojů podzemních vod, které sloužily nebo stále slouží k zásobování obyvatel pitnou vodou. Z těchto zdrojů jsou zásobovány obce Trojanovice, Lichnov, Veřovice a část obce Frenštát pod Radhoštěm. Z některých zdrojů podzemních vod jsou zásobovány také oblasti mimo území správního obvodu. Na území obce Trojanovice je vymezeno ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně o rozloze 179,7 ha.
- 15 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Vodní toky, plochy a vodní zdroje jsou zobrazeny na následující mapě. Mapa 2.2.1: Vodní toky, vodní plochy a vodní zdroje na SO ORP Frenštát pod Radhoštěm
Záplavová území Vodní toky na území Beskyd se obecně považují za toky s rozkolísanými průtoky a při přívalových deštích může docházet k záplavám. Záplavová území jsou ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm vymezena na území 4 obcí, konkrétně se jedná o Frenštát pod Radhoštěm, Lichnov, Tichá a Veřovice. Záplavové území stoleté vody Q100 má rozlohu
- 16 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
139,0 ha, což odpovídá 1,4 % rozlohy celého správního obvodu. Rozsah záplavových území pětileté, dvacetileté a stoleté vody jsou uvedeny v tabulce níže. Tabulka 2.2.1: Záplavová území na správním území ORP Frenštát pod Radhoštěm Rozloha Obec Q5 [ha] Q5 [%] Q20 [ha] Q20 [%] Q100 [ha] Q100 [%] obce [ha] Frenštát pod Radhoštěm 1 143 2,5 0,2 3,6 0,3 7,5 0,7 Lichnov 1 208 4,0 0,3 23,0 1,9 31,0 2,6 Tichá 1 644 24,9 1,5 51,5 3,1 98,2 6,0 Veřovice 1 657 1,8 0,1 2,1 0,1 2,3 0,1 SO ORP Frenštát pod 9 863 33,2 0,3 80,2 0,8 139,0 1,4 Radhoštěm Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Pozn.: Q100 – stoletá voda, Q20 – dvacetiletá voda, Q5 – pětiletá voda V obcích Frenštát pod Radhoštěm, Lichnov, Tichá a Veřovice je vymezena také aktivní zóna záplavového území. Jde o část zastavěných území obcí a území určených k zástavbě podle územních plánů, jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku, a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí. Největší aktivní zóna záplavového území se nachází v obci Tichá, která svou rozlohou 51,5 ha pokrývá 3,1 % výměry obce. Celkem má aktivní zóna záplavového území v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm rozlohu 80,2 ha, což tvoří necelé procento rozlohy správního obvodu. Rozsah aktivní zóny záplavového území v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je uveden v následující tabulce. Tabulka 2.2.2: Rozsah jevu A051 (aktivní zóna záplavového území) na správním území ORP Frenštát pod Radhoštěm
Obec Rozloha obce [ha] A051 [ha] A051[%]
Frenštát pod Radhoštěm 1 143 3,6 0,3 Lichnov 1 208 23,0 1,9 Tichá 1 644 51,5 3,1 Veřovice 1 657 2,1 0,1 SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 9 863 80,2 0,8 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Záplavové území stoleté vody a aktivní zóna záplavového území jsou zobrazeny na následující mapě.
- 17 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Mapa 2.2.2: Záplavová území s periodicitou 100 let na území ORP Frenštát pod Radhoštěm
2.3 Hygiena životního prostředí Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí (radonové riziko, ochranná pásma leteckých staveb, území v dosahu liniových zdrojů emisí ad.).
- 18 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Kvalita ovzduší Znečištění ovzduší je v SO ORP je významným problémem z hlediska ochrany životního prostředí. Vliv na kvalitu ovzduší mají místní a velké zdroje v širším regionu (např. v Kopřivnici a na vzdálenějším Ostravsku). V případě špatných rozptylových podmínek, kdy jsou překračovány nejvyšší přípustné koncentrace škodlivin v ovzduší, dochází k regulaci nejvýznamnějších zdrojů znečišťování v regionu. Nepříznivá imisní situace širšího regionu dopadá i na řešené území. Kromě významných zdrojů znečištění negativně ovlivňuje kvalitu ovzduší také intenzivní silniční doprava. Dle posledních dostupných údajů Českého hydrometeorologického ústavu z roku 2010 dochází na 86,9 % území správního obvodu k překračování imisního limitu pro ochranu zdraví lidí v ukazateli denní koncentrace PM10 (polétavý prach), téměř na celém území (99,6 %) dochází k překročení cílových imisních limitů pro zdraví lidí v ukazateli BaP, který indikuje znečištění polycyklickými aromatickými uhlovodíky. K překročení cílového imisního limitu přízemního ozónu O3 dochází na 24,9 % území. Překračování tohoto limitu je však typické pro celou Českou republiku.
Hlukové znečištění Dalším prvkem, který negativně ovlivňuje hygienu životního prostředí, je hluk. Největším zdrojem hlukového zatížení je v rámci České republiky doprava, což platí také pro území správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm. Hlukové limity pro vnější hluk stanovuje Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Dle Územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje dochází na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm k překračování limitů pro hluk v okolí silnic I/58 a II/483. Řešení problémů hlukového znečištění způsobeného dopravou je poměrně obtížné, zdlouhavé a nákladné. Odhlučnění silnic lze dosáhnout výstavbou protihlukových stěn, jedná se však o nákladné opatření, v některých částech zastavěných území není ani vybudování protihlukových stěn možné. Další možnosti výměna oken v dotčených zastavěných územích za okna zvukotěsná.
Staré zátěže a kontaminované plochy Negativně působí na hygienu životního prostředí výskyt objektů evidovaných jako staré zátěže území a kontaminované plochy. Na území správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm se nachází celkem 5 starých zátěží území, z toho 3 jsou lokalizovány na území ORP Frenštát pod Radhoštěm, viz tabulka níže. Tyto objekty představují hrozbu především z hlediska kontaminace geologického podloží, povrchových a podpovrchových vod v důsledku průsaku znečišťujících látek.
- 19 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka 2.3.1: A064 staré zátěže území a kontaminované plochy na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm
Obec Název Frenštát pod Radhoštěm Jaslovská kasárna Frenštát pod Radhoštěm Siemens elektromotory, s.r.o. Frenštát pod Radhoštěm areál Bumbalovy továrny Frenštát pod Radhoštěm Tichá Pružiny Trojanovice muniční sklad Pindula Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Staré zátěže a kontaminované plochy jsou společně s dalšími jevy zobrazeny na následující mapě hygieny životního prostředí.
- 20 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Mapa 2.3.1: Hygiena životního prostředí
Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který může ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití.
- 21 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
K dalším cílům patří i způsob likvidace BRKO – biologicky rozložitelného komunálního odpadu a jeho využívání pro tvorbu biokompostu nebo výrobu bioplynu. Na území správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm se nenachází skládka odpadů, odpad je odvážen na kapacitní skládku odpadů mimo správní obvod. Ve všech obcích správního obvodu je zařízen dostatečný separovaný sběr odpadů.
2.4 Ochrana přírody a krajiny Území SO ORP lze charakterizovat jako ekologicky stabilní území, ve srovnání s jinými správními obvody ORP v rámci Moravskoslezského kraje patří jeho ekologická stabilita k nadprůměrným. Nachází se zde řada přírodních hodnot spadající pod zvláštní i obecnou ochranu přírody a krajiny.
Zvláště chráněná území a přírodní památky Zvláště chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO) a dále pak maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ), mezi které patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace (dále též PR), národní přírodní památky a přírodní památky (dále též PPam). Škálu zvláště chráněných území doplňuje soustava NATURA 2000, což je soustava chráněných území na území států EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Do území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm zasahuje Chráněná krajinná oblast Beskydy. Nachází se na území obcí Bordovice, Frenštát pod Radhoštěm, Lichnov, Trojanovice a Veřovice, celková rozloha CHKO Beskydy na území správního obvodu je 4 937 ha. V rámci budování evropské soustavy chráněných území NATURA 2000 byla CHKO Beskydy vymezena jako evropsky významná lokalita. Evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000 a jejich rozlohy na území jednotlivých obcí správního obvodu jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 2.4.1: NATURA 2000 – Evropsky významné lokality na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm
Obec Rozloha obce [ha] Rozloha [ha] Rozloha [%] Název
Bordovice 630 386 61,3 Beskydy Frenštát pod Radhoštěm 1 143 244 21,3 Beskydy Lichnov 1 208 67 5,6 Beskydy Lichnov 1 208 74 6,1 Červený kámen Trojanovice 3 581 3 299 92,1 Beskydy Štěrbův rybník a Malý Trojanovice 3 581 10 0,3 Bystrý potok Veřovice 1 657 941 56,8 Beskydy SO ORP Frenštát pod 9 863 4 937 50,1 Radhoštěm Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 V rámci soustavy NATURA 2000 zasahuje na území správního obvodu také ptačí oblast Beskydy. Její rozloha na řešeném území je 3 498 ha, což odpovídá 35,5 % rozlohy správního obvodu. Rozlohy ptačí oblasti na území jednotlivých obcí SO ORP Frenštát pod Radhoštěm jsou uvedeny v následující tabulce.
- 22 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka 2.4.2: NATURA 2000 – Ptačí oblast Beskydy na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm
Obec Rozloha obce [ha] Rozloha [ha] Rozloha [%] Bordovice 630 83 13,2 Frenštát pod Radhoštěm 1 143 21 1,9 Trojanovice 3 581 2 557 71,4 Veřovice 1 657 837 50,5 SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 9 863 3 498 35,5 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 V severní části správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm se rozkládá Přírodní park Podbeskydí, jehož cílem ochrany je především zachování krajinného rázu typického pro toto území a mimořádnou druhovou pestrost živých organismů. Na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm má Přírodní park Podbeskydí rozlohu 2 688 ha, což odpovídá 27,3 % celkové rozlohy správního obvodu. Rozlohy Přírodního parku Podbeskydí na území jednotlivých obcí správního obvodu jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 2.4.3: Přírodní park Podbeskydí (A030)
Obec Rozloha obce [ha] Přírodní park [ha] Přírodní park [%] Bordovice 630 154 24,5 Frenštát pod Radhoštěm 1 143 25 2,2 Lichnov 1 208 1 088 90,1 Tichá 1 644 943 57,4 Veřovice 1 657 478 28,8 SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 9 863 2 688 27,3 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Na území správního obvodu se nacházejí další zvláště chráněná území a přírodní památky. Na území obce Trojanovice je vyhlášena Přírodní rezervace Noříčí, do jižní části území téže obce zasahuje Národní přírodní rezervace Radhošť. Na území obce Veřovice je vyhlášena Přírodní památka Velký kámen, v severozápadní části obce Tichá pak Přírodní památka Travertinová kaskáda. Na území obce Tichá dále zasahuje ochranné pásmo Přírodní rezervace Rybníky, na území obce Trojanovice pak ochranné pásmo Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn. Zvláště chráněná území a přírodní památky na území správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm jsou uvedeny na následující mapě.
- 23 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Mapa 2.4.1: Zvláště chráněná území a přírodní památky na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm
Obecně chráněná území přírody a krajiny – ÚSES V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. V rámci ÚSES jsou na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm vymezeny lokální biocentra, lokální biokoridory, regionální biocentrum a nadregionální biocentrum a biokoridor. Obce, na jejichž území se nachází zmíněné prvky ÚSES, jsou uvedeny v následující tabulce.
- 24 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka 2.4.4: Prvky ÚSES na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm
ÚSES Dotčené obce Bordovice, Frenštát pod Radhoštěm, Lichnov, Tichá, Trojanovice, Lokální biocentrum Veřovice Bordovice, Frenštát pod Radhoštěm, Lichnov, Tichá, Trojanovice, Lokální biokoridor Veřovice Regionální biocentrum Bordovice, Lichnov, Tichá, Trojanovice, Veřovice Nadregionální biocentrum Trojanovice Nadregionální biokoridor Bordovice, Lichnov, Tichá, Trojanovice, Veřovice Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Obecně chráněná území přírody a krajiny na území správního obvodu Frenštát pod Radhoštěm jsou zobrazena na následující mapě.
- 25 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Mapa 2.4.2: Obecně chráněná území přírody a krajiny
Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch (metodika používaná ČSÚ).
- 26 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Koeficient ekologické stability správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm je ve srovnání s Moravskoslezským krajem nadprůměrný. Během posledních 4 let nedošlo k žádným změnám koeficientu ekologické stability na řešeném území. Nejvyšší koeficient ekologické stability má obec Trojanovice, jehož hodnota zde převyšuje průměr správního obvodu více než dvojnásobně. To je dáno především malým podílem orné půdy a vysokým podílem pozemků určených k plnění funkcí lesa. Naopak hluboko pod průměrem správního obvodu je koeficient ekologické stability obcí Frenštát pod Radhoštěm a Tichá. Koeficient ekologické stability v obcích správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm za období let 2008 až 2012 je uveden v tabulce níže. Tabulka 2.4.5: Koeficient ekologické stability – vývoj 2008 - 2012 KES Obec 2008 2010 2012 Bordovice 2,5 2,5 2,5 Frenštát pod Radhoštěm 0,7 0,7 0,7 Lichnov 1,4 1,4 1,4 Tichá 0,9 0,9 0,9 Trojanovice 5,4 5,4 5,4 Veřovice 2,5 2,5 2,5 SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 2,2 2,2 2,2 Zdroj: ČSÚ, stav k 1. lednu Graficky je koeficient ekologické stability obcí správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm zobrazen na následující mapě.
- 27 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Mapa 2.4.3: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm (1. 1. 2012)
2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak
- 28 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb.), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské.
Zemědělský půdní fond Orná půda má na území správního obvodu rozlohu 2 295,0 ha, což odpovídá necelé čtvrtině jeho celkové rozlohy. V posledních dvou letech nedošlo v rozloze orné půdy k žádným výraznějším změnám, na území správního obvodu došlo k poklesu této rozlohy o 3 ha, většina z toho se týkala obce Veřovice. Rozloha orné půdy a její změna v období let 2010 – 2012 je uvedena v následující tabulce. Tabulka 2.5.1: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v období 2010 – 2012 Podíl orné půdy z Orná půda [ha] Obec celkového území [%] 2010 2012 Rozdíl 2010 2012 Rozdíl Bordovice 133,7 133,7 -0,01 21,2 21,2 0,00 Frenštát pod Radhoštěm 346,8 345,6 -1,20 30,3 30,2 -0,10 Lichnov 401,3 401,2 -0,18 33,2 33,2 -0,02 Tichá 712,9 712,9 -0,04 43,4 43,3 0,00 Trojanovice 327,4 327,7 0,31 9,1 9,2 0,01 Veřovice 375,7 373,2 -2,51 22,7 22,5 -0,14 SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 2 298,0 2 295,0 -3,00 23,3 23,3 -0,03 Zdroj: ČSÚ, stav k 1. lednu Co se týče kvality půdy, neřadí se půda na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm k bonitně nejcennějším půdám. Nejvíce jsou zde zastoupeny půdy s neurčenou třídou ochrany, dále pak půdy páté třídy ochrany (29,9 %) a čtvrté třídy ochrany (20,6 %). Půdy první třídy ochrany, které jsou z hlediska BPEJ vůbec nejcennější, se rozkládají pouze na 0,7 % území. Rozlohy půd jednotlivých tříd ochrany jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 2.5.2: Bonitované půdně ekologické jednotky
Třída ochrany Rozloha [ha] Rozloha [%] Neurčeno 4 262,4 43,2 1 73,5 0,7 2 106,7 1,1 3 502,6 5,1 4 2 032,7 20,6 5 2 948,1 29,9 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Lokalizace půdy jednotlivých tříd ochrany dle BPEJ je zobrazena na následující mapě.
- 29 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Mapa 2.5.1: Bonitované půdně ekologické jednotky na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm
Zastavěná půda Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Zastavěné území má ve správním obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm rozlohu 196,0 ha a tvoří 2 % celkové rozlohy řešeného území. Největší podíl zastavěné plochy má na svém území ORP Frenštát pod Radhoštěm (7,4 %). V období let 2010 až 2012 došlo v jednotlivých obcích pouze k nepatrným změnám rozlohy zastavěné půdy v řádu desetin hektarů. Rozloha zastavěné půdy a její změna v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v letech 2010 – 2012 je uvedena v následující tabulce.
- 30 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka 2.5.3: Rozloha zastavěné půdy a její změna v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v období 2010 – 2012 Podíl zastavěného území z Zastavěné území [ha] Obec celkové výměry [%] 2010 2012 Rozdíl 2010 2012 Rozdíl Bordovice 8,6 8,6 -0,01 1,4 1,4 0,00 Frenštát pod Radhoštěm 83,8 84,3 0,44 7,3 7,4 0,04 Lichnov 20,3 20,3 0,01 1,7 1,7 0,00 Tichá 28,1 27,7 -0,43 1,7 1,7 -0,03 Trojanovice 32,9 33,1 0,21 0,9 0,9 0,01 Veřovice 22,3 22,4 0,13 1,3 1,4 0,01 SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 196,0 196,0 0,00 2,0 2,0 0,00 Zdroj: ČSÚ, stav k 1. lednu
Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUFL) SO ORP Frenštát pod Radhoštěm se s lesnatostí 43,3 % řadí ve srovnání s lesnatostí České republiky a Moravskoslezského kraje k nadprůměrně lesnatým oblastem. Největší podíl lesní půdy ke své rozloze má obec Trojanovice, pozemky určené k plnění funkcí lesa zde tvoří více než dvě třetiny území obce. Stejně jako v případě orné půdy a zastavěné plochy, ani v případě rozlohy lesní půdy nedošlo v posledních dvou letech k výraznějším změnám, viz následující tabulka. Tabulka 2.5.4: Lesní půda a změna její rozlohy mezi lety 2010 a 2012 v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Podíl lesní půdy z celkové Lesní půda [ha] Obec výměry [%] 2010 2012 Rozdíl 2010 2012 Rozdíl Bordovice 299,5 299,4 -0,14 47,6 47,5 -0,02 Frenštát pod Radhoštěm 70,0 69,9 -0,11 6,1 6,1 -0,01 Lichnov 346,4 346,4 -0,01 28,7 28,7 0,00 Tichá 299,7 299,8 0,09 18,2 18,2 0,01 Trojanovice 2 439,4 2 439,2 -0,17 68,1 68,1 -0,02 Veřovice 820,1 820,1 -0,03 49,5 49,5 0,02 SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 4 275,0 4 274,0 -1,00 43,3 43,3 -0,01 Zdroj: ČSÚ, stav k 1. lednu Většina lesů na území správního obvodu patří do kategorie lesů hospodářských s rozlohou 3 255,4 ha. Část lesů spadá také do kategorií lesů zvláštního určení a lesů ochranných. Rozlohy lesní půdy dle jednotlivých kategorií v obcích správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 2.5.5: Kategorie lesní půdy na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Plocha lesa Plocha lesa ochranného Plocha lesa zvláštního Název obce hospodářského [ha] [ha] určení [ha] Bordovice 298,3 0,0 0,0 Frenštát pod Radhoštěm 70,1 0,0 0,0 Lichnov 337,2 0,0 9,3 Tichá 303,8 0,0 0,3 Trojanovice 1 417,6 9,7 1 029,6 Veřovice 828,4 0,0 3,6 SO ORP Frenštát pod 3 255,4 9,7 1 042,8 Radhoštěm Zdroj: Datový model, ÚAP 2012
- 31 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
3 Sociální pilíř
3.1 Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. SO ORP Frenštát pod Radhoštěm má zájem na tom, aby bylo na území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se na obvodu) na všechny inženýrské sítě. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj SO ORP Frenštát pod Radhoštěm. Technická infrastruktura zahrnuje vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. Vodovodní, kanalizační a plynovodní síť a síť rozvodů elektrické energie na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je znázorněna v následující mapě.
- 32 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Mapa 3.1.1: Vodovodní, kanalizační a plynovodní síť a síť rozvodů elektrické energie na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm
Zásobování vodou Všechny obce v rámci SO ORP Frenštát pod Radhoštěm mají v současné době zavedenu veřejnou vodovodní síť, pouze ve třech případech je však na ni napojen nadpoloviční počet obyvatel dané obce. Podíl obyvatel napojených na veřejnou vodovodní síť v jednotlivých obcích je dle dotazníkového průzkumu mezi starosty obcí následující: Bordovice 70 %, Frenštát pod Radhoštěm 85 %, Lichnov 25 %, Tichá 50 %, Trojanovice 45 %, Veřovice 60 %. Okrajové části obcí, které nejsou napojeny na veřejný vodovod, jsou zásobovány vodou individuálně z domovních studní.
- 33 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Vodovodní síť SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je napojena na nadregionální vodárenskou soustavu – Ostravský oblastní vodovod (OOV), který vznikl sloučením Kružberského a Beskydského skupinového vodovodu. Hlavními vodními zdroji, které OOV využívá, jsou vodárenské nádrže Kružberk, Slezská Harta, Šance a Morávka. Pro zásobování sledovaného území vodou je jako vodní zdroj využívána vodárenská nádrž Šance (s úpravnou vody v Nové Vsi u Frýdlantu nad Ostravicí s kapacitou 2 200 l/s) s přivaděčem vody Nová Ves – Čeladná – Červený Kámen. Kvalita produkované pitné vody je velmi dobrá a trvale vyhovuje požadavkům na pitnou vodu včetně nároků na vodu pro přípravu kojenecké stravy. Kromě této pitné vody z OOV jsou v menší míře využívány také místní zdroje – zdroj Bystré (s úpravnou vody o kapacitě 25 l/s) pro město Frenštát pod Radhoštěm a další místní zdroje pro odlehlejší lokality (zejména pro rekreační objekty). Vydatnost vodních zdrojů vyhovuje požadavkům. Kvalita vody v domovních studních a její množství je vyhovující, problémy uvádějí pouze obce Frenštát pod Radhoštěm (v okrajových částech města nedostatek vody ve studních v období sucha) a Veřovice (nevyhovující kvalita vody ve studních v dolní části obce, která je důsledkem kontaminace studní při povodních). Vodovodní síť ve SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je zobrazena v následující mapě. Délky vodovodů na území jednotlivých obcí jsou uvedeny v Tabulce B2 v příloze.
- 34 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Mapa 3.1.2: Vodovodní síť v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm
Kanalizační síť Odpadní vody jsou v z části území odváděny kanalizační sítí, v opačném případě jsou zachycovány v bezodtokových jímkách. Nejpříznivější je situace v oblasti nakládání s odpadními vodami ve městě Frenštát pod Radhoštěm, kde je na soustavnou kanalizaci napojeno 95 % obyvatel. Napojeny nejsou některé okrajové části města (Bystré, Planiska). Odpadní vody jsou následně čištěny na centrální čistírně odpadních vod (ČOV). Na dobré úrovni je odkanalizování a čištění odpadních vod také v obcích Bordovice (87 % obyvatel napojeno na splaškovou kanalizaci, která přivádí odpadní vody na ČOV v Lichnově) a Lichnov (80 %, ČOV), kde je kanalizace a společná ČOV těchto obcí v Lichnově nově vybudována. Stejně tak je nově budována jednotná kanalizace v obci Veřovice (ve výsledku by na ni mělo být napojeno 80 % obyvatel), ČOV zde zatím chybí, avšak bylo již vydáno
- 35 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
územní rozhodnutí o umístění stavby. Ta se bude nacházet na území obce Mořkov (mimo SO ORP Frenštát pod Radhoštěm). V současnosti jsou předčištěné odpadní vody vypouštěny do řeky Jičínky. V obci Tichá se nachází splašková kanalizace s napojením přes 40 % obyvatel. Na ČOV v dolní části obce je však napojena pouze část kanalizace, kanalizace v horní části ústí do řeky Tichávky (často jde ale o vody vyčištěné v samostatných ČOV). Obec Trojanovice má splaškovou kanalizaci napojenou na ČOV ve Frenštátě pod Radhoštěm. Pokryto je zde přes 60 % obyvatel především v centrální části obce, v okrajových částech kanalizace chybí. Rozšíření kanalizační sítě v obcích Trojanovice, Tichá a Frenštát pod Radhoštěm je zahrnuto v územních plánech těchto obcí. Dále ve městě Frenštát pod Radhoštěm existuje samostatné potrubí vedené mimo veřejnou kanalizaci, které odvádí slané důlní vody z Dolu Frenštát. Ty jsou na severním okraji města řízeně vypouštěny do řeky Lubiny. Kanalizační síť na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je zobrazena v následující mapě, typy kanalizace v jednotlivých obcích pak v Tabulce B1 v příloze.
- 36 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Mapa 3.1.3: Kanalizační síť v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm
Pozn.: V obci Veřovice je aktuálně budována jednotná kanalizace.
Zásobování plynem Na řešeném území je plynofikováno všech šest obcí. V každé z obcí je napojena na plynovod velká většina obyvatel. Zájem o nové rozvody plynu se objevuje většinou pouze v zastavitelných plochách. Správním územím ORP Frenštát pod Radhoštěm prochází páteřní vysokotlaký plynovod DN 300, PN 40 Štramberk – Frenštát (632 145), resp. Frenštát – Rožnov (632 045), provozovaný společností RWE – Severomoravská plynárenská, a. s., ze kterého jsou napojeny veškeré odbočky k regulačním stanicím plynu kromě ZD Tichá. Odběr ZD Tichá je pak zajišťován sběrnými plynovody DN 100 napojenými na plynovod DN 150, PN 10 Příbor –
- 37 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Frenštát (8255 86). Tyto plynovody jsou provozovány společností Green gas DPB Paskov, a. s. Plynovodní síť na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm znázorňuje následující mapa. Délky rozvodů plynu v obcích sledovaného území jsou uvedeny v příloze v Tabulce B 4. Mapa 3.1.4: Plynovodní síť v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm
Zásobování teplem V jednotlivých obcích je preferováno decentralizované zásobování teplem s domovními, příp. blokovými kotelnami pro hromadnou bytovou výstavbu, objekty vybavenosti a podnikatelských aktivit s případnou kombinovanou výrobou tepelné a elektrické energie. Pro rodinnou zástavbu je preferováno individuální vytápění ze samostatných tepelných zdrojů. V palivoenergetické bilanci nových zdrojů se preferuje využití zemního plynu
- 38 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. s doplňkovým využitím biomasy a elektrické energie. Zásadně se doporučuje využívat smíšeného (hybridního) elektrického vytápění (přímotopné v kombinaci s akumulací), tepelných čerpadel.
Zásobování elektrickou energií Spotřeba elektrické energie v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je zajišťována z distribučních sítí ZVN, VVN a VN. Jsou provozována nadzemní vedení nadřazené přenosové soustavy VVN 220 kV a ZVN 400 kV společnosti ČEPS, a.s., nadzemní vedení distribuční soustavy VVN 110 kV ČEZ Distribuce, a. s. a nadzemní a podzemní vedení distribuční soustavy VN 22 kV. ČEZ Distibuce a. s. V jednotlivých obcích daného území se nevyskytují žádné vážné problémy s dodávkou elektrické energie. Stávající vedení elektrizační soustavy na sledovaném území je znázorněno v následující mapě. Délky rozvodů elektrické energie v obcích SO ORP jsou uvedeny v příloze v Tabulce B 3.
- 39 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Mapa 3.1.5: Rozvodná síť elektrické energie v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm
Rozvoj technické infrastruktury Ve SO ORP Frenštát pod Radhoštěm byl v ZÚR MSK v oblasti elektroenergetiky vymezen záměr E43 spadající mezi plochy a koridory mezinárodního a republikového významu. Jde o záměr Prosenice – Nošovice – zdvojení vedení 400 kV, přičemž dotčenými obcemi jsou na sledovaném území Bordovice, Lichnov, Frenštát pod Radhoštěm, Tichá a Veřovice. Záměr byl zařazen mezi veřejně prospěšné stavby. Realizací záměru má dojít k rekonstrukci stávajícího jednoduchého vedení 400 kV - VVN 403 Prosenice – Nošovice na dvojité vedení VVN 403 – 456. Účelem je zvýšení kapacity
- 40 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. přenosové soustavy v Olomouckém a Moravskoslezském kraji a posílení tranzitní funkce elektrizační soustavy ČR v rámci jejího zapojení do evropského systému UCTE57. Územní nároky nového vedení 2x400 kV budou realizovány převážně v rámci ochranného pásma stávajícího vedení.
3.2 Dopravní infrastruktura Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Frenštát pod Radhoštěm je řada materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje 2010 (dále jen ZÚR MSK, příp. ZÚR), Datový model Územně analytických podkladů SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 2012 ad. Pro rozvoj stávající dopravní infrastruktury jsou základním výchozím dokumentem ZÚR MSK, které zpřesňují vymezení ploch a koridorů [§ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm disponuje poměrně vyhovující hustotou a rozložením silniční sítě. Její kostrou jsou silnice I. a II. třídy. Z hlediska železniční dopravy zde prochází jedna celostátní a jedna regionální železniční trať. Nejčastějšími dopravními problémy v obcích je nadměrná hlučnost a špatný technický stav některých silnic. Současnou základní síť dopravní infrastruktury v řešeném území zobrazuje následující mapa.
- 41 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Mapa 3.2.1: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v roce 2012
Silniční doprava K dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací. Tyto se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy (v majetku ČR), silnice II. a III. třídy (v majetku krajů), místní komunikace I., II., III. a IV. třídy (v majetku jednotlivých obcí) a účelové komunikace (v majetku právnických nebo fyzických osob). Silniční infrastruktura na daném území Územím SO ORP Frenštát pod Radhoštěm neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace. Základem silniční sítě jsou zde silnice I. a II. třídy (především silnice I/58 a II/483), které dále doplňují silnice III. třídy a místní komunikace.
- 42 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Silnice I. a II. třídy Na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm se nachází jedna silnice I. třídy - silnice I/58 (Rožnov p. R. - Frenštát p. R. - Příbor – Ostrava - Bohumín - Polsko), která zde prochází územím obcí Trojanovice, Frenštát p. R., Lichnov a Tichá. Jedná se o komunikaci nadregionálního významu, která umožňuje spojení s významnými sídelními centry v regionu jako Rožnov p. R., Kopřivnice nebo Ostrava a napojení oblasti na rychlostní silnici R48. Řešeným územím je vedena ve dvoupruhovém směrově nerozděleném uspořádání. Dále SO ORP Frenštát p. R. procházejí následující silnice II. třídy: ► Silnice II/480 (Veřovice - Kopřivnice) daným územím prochází v krátkém úseku západní částí obce Veřovice. Jedná se o silnici II. třídy spíše menšího významu. ► Silnice II/483 (Hodslavice - Mořkov - Frenštát pod Radhoštěm - Čeladná - Frýdlant nad Ostravicí) je vedena obcemi Veřovice, Bordovice, Lichnov, Frenštát pod Radhoštěm a krátce i obcí Tichá. Jde o silnici krajského významu, napojenou ve Frýdlantu n. O. na silnici R56 a v Hodslavicích na silnici I/57. Hustota silniční sítě a její rozložení na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm jsou relativně dobré, všemi obcemi prochází silnice I. nebo II. třídy. Problémem je však výskyt řady dopravních závad na páteřních komunikacích území, dále pak špatný technický stav některých silnic III. třídy a místních komunikací. Přehled délky silnic I., II. a III. tříd na území jednotlivých obcí je uveden v Tabulce B5 v příloze. Intenzita silniční dopravy Sledování vývoje intenzity silniční dopravy je předpokladem pro objektivizaci potřeb rozšíření nejen kapacity silniční sítě, případně budování obchvatů, ale i potřeby rozšíření stávajících a budování nových odstavných stání a garáží a dalších opatření. Postupné zkvalitnění dopravní infrastruktury i doprovodných ploch je nezbytným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu, zvýšení atraktivity území a podmínek pro podnikatelskou sféru. Míru dopravního zatížení silniční sítě na území ORP Frenštát pod Radhoštěm dokládají výsledky z Celostátního sčítání dopravy v roce 2010. Intenzity dopravy udává ukazatel RPDI - roční průměr denních intenzit, který zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu roku. Skutečné hodnoty však budou například v pracovních dnech vyšší než průměrné hodnoty, intenzita provozu se rovněž výrazně mění v průběhu dne. Největší intenzita dopravy v řešeném území je dle Celostátního sčítání dopravy 2010 na silnici I/58, kde byl v úseku Frenštát p. R. – Rožnov p. R. naměřen RPDI 6182 vozidel za den a v úseku z Frenštátu p. R. směrem na sever přes okraj obcí Lichnov a Tichá 5830, resp. 5415 vozidel za den. Problémem je vedení této silnice přes zastavěné území města Frenštát p. R. Poměrně vysoká intenzita provozu byla naměřena také v úseku silnice II/483 Frenštát p. R. – Kunčice p. O. V rámci SO ORP došlo oproti roku 2005 ke snížení intenzity dopravy na silnici I/58 a k jejímu zvýšení na silnici II/483. Intenzitu silniční dopravy v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v roce 2010 znázorňuje následující obrázek.
- 43 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Obrázek 3.2.1: Intenzita silniční dopravy na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v roce 2010
Intenzita dopravy (voz/24 hod)
0 – 500
501 – 1000
1001 – 3000
3001 – 5000
5001 – 7000 7001 – 10 000 10 001 – 15 000 15 001 – 25 000 25 000 – 40 000 40 001 – 60 000 nad 60 001 nesčítané úseky číslo silnice – dálnice hranice sčítacího úseku
Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy 2010, vlastní úprava
Železniční doprava Územím SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je vedena celostátní jednokolejná železniční trať č. 323 (Ostrava – Frýdek-Místek – Frýdlant nad Ostravicí – Frenštát pod Radhoštěm – Veřovice – Valašské Meziříčí) a regionální jednokolejná železniční trať č. 325 (Veřovice – Studénka). První jmenovaná trať má poměrně vysoký dopravní význam, daný vazbou Ostravy na rekreační zázemí v Beskydech a dojížďkou obyvatel SO ORP Frenštát p. R. do center na této trati (např. Frýdek-Místek, Ostrava). Trať č. 325 je spojnicí mezi tratí 323 a 270 (Česká Třebová – Přerov - Ostrava), na kterou se napojuje ve městě Studénka. Průběh železničních tratí na řešeném území znázorňuje následující obrázek.
- 44 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Obrázek 3.2.2: Železniční síť na území správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm a jeho okolí
Zdroj: České dráhy, a.s., vlastní úprava Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území železniční dopravou je proto rozhodující jejich počet a rozložení v území. Z hlediska dostupnosti města Frenštát p. R. z obcí správního obvodu má význam jen trať 323, která umožňuje železniční spojení mezi Frenštátem a Veřovicemi, z hlediska širší dopravní obslužnosti pak mají význam samozřejmě obě tratě. Jednotlivé zastávky a stanice umístěné na tratích v řešeném území jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 3.2.1: Železniční stanice a zastávky v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v roce 2012 Trať číslo Stanice/ zastávky 323 Frenštát pod Radhoštěm, Veřovice 325 Veřovice Zdroj: České dráhy, a.s. Z celkového počtu 6 obcí disponují železniční zastávkou či stanicí pouze 2 z nich, v rámci území správního obvodu tak hraje železnice spíše omezenou úlohu; významnější roli má z hlediska širších dopravních vazeb. Délky železničních tratí v jednotlivých obcích jsou uvedeny v Tabulce B6, která je součástí příloh.
- 45 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Veřejná hromadná doprava K veřejné hromadné dopravě na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm slouží autobusová linková doprava a železnice. Pro potřeby studie bylo zpracováno hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou na základě zjištění počtu spojů do obce Frenštát pod Radhoštěm ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Časové intervaly byly voleny podle účelu (možnost dojížďky za prací, do škol a na úřady). Tabulka 3.2.1: Dostupnost ORP Frenštát pod Radhoštěm veřejnou hromadnou dopravou v roce 2012 Počet spojení Obec 6. hod. 8. hod. 14. hod. Bordovice 4 5 4 Frenštát pod Radhoštěm Lichnov 5 7 4 Tichá 5 8 5 Trojanovice 11 9 6 Veřovice 3 5 4 Celkem za SO ORP 28 34 23 Zdroj: IDOS.cz. Pozn.: pro zařazení spoje je podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před žádanou hodinou. Pro vyhledávání byl použit jízdní řád platný v říjnu 2012. Výsledná spojení jsou agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta veřejná hromadná doprava – autobusy a vlaky. Jak vyplývá z uvedené tabulky, dostupnost ORP Frenštát pod Radhoštěm veřejnou hromadnou dopravou z obcí správního obvodu je dobrá. Nejvyšší počet sledovaných spojů hromadné dopravy do Frenštátu pod Radhoštěm má obec Trojanovice (26), kde je však tento jev částečně způsoben i rozsáhlostí území Trojanovic, kdy jsou ve výsledku započítány autobusy jezdící do Frenštátu z různých místních částí obce. Časová dostupnost města Frenštát pod Radhoštěm hromadnou dopravou z ostatních obcí SO ORP je, i díky relativně nízké rozloze území, také poměrně dobrá – průměrné doby trvání sledovaných spojů nejsou u žádné obce vyšší, než 15 min. Podrobněji tyto údaje uvádí Tabulka B7 v příloze.
Letecká doprava Na území ORP se nenachází letiště pro vnitrostátní ani mezinárodní přepravu. Nejbližší mezinárodní letiště se nachází v Mošnově (Letiště Leoše Janáčka Ostrava).
Vodní doprava V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta.
Rozvoj dopravní infrastruktury V rámci Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje byly vymezeny koridory a plochy pro záměry veřejné dopravní infrastruktury republikového a nadmístního významu, které zahrnují i řešení dopravních závad a homogenizaci silničních úseků na řešeném území.
Záměry na provedení změn v území Na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm bylo vymezeno pět koridorů pro záměry veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu (D81, D82, D133, D134, D135), které byly
- 46 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. také zařazeny mezi veřejně prospěšné stavby v oblasti dopravy. Tyto záměry jsou podrobněji popsány níže. ► D81 – I/58 Kopřivnice – Frenštát p. R. – jde o přeložku dvoupruhové směrově nedělené silnice I. třídy. Dotčenými obcemi záměru na sledovaném území jsou Tichá a Lichnov. ► D82 – I/58 Frenštát p. R. – opět jde o přeložku dvoupruhové směrově nedělené silnice I. třídy. Dotčenými obcemi záměru jsou Frenštát p. R. a Lichnov. Tyto dva záměry (D81 a D82) mají přispět k vytvoření územních podmínek pro zkvalitnění dopravního propojení a obsluhu rekreačních center Beskyd v parametrech dvoupruhové směrově nedělené silnice I. třídy. ► D133 – II/483 Veřovice - Frenštát p. R. – jedná se o přeložku dvoupruhové směrově nedělené silnice II. třídy. Dotčenými obcemi záměru jsou Veřovice a Lichnov. ► D134 - II/483 Frenštát p. Radhoštěm – plánován je severní obchvat města pomocí přeložky dvoupruhové směrově nedělené silnice II. třídy. Dotčenými obcemi záměru jsou Lichnov, Tichá a Frenštát p. R. ► D135 – II/483 Frenštát p. R. – Kunčice p. O. – jde o přeložku dvoupruhové směrově nedělené silnice II. třídy. Dotčenou obcí záměru na sledovaném území je Tichá. Tři posledně jmenované záměry by měly posílit a zkvalitnit krajskou síť silnic pro zajištění obsluhy území, propojení sídelních center a jejich vazeb na nadřazenou silniční síť. V rámci vymezené specifické oblasti Beskydy tyto záměry naplňují požadavek na podporu obytné a rekreační funkce sídel v periferních prostorech přirozených spádových obvodů hlavních sídelních center. Na řešeném území dále byla v ZÚR Moravskoslezského kraje vymezena jedna územní rezerva pro záměry železniční dopravy nadmístního významu: ► D508 - přeložka železniční trati č. 323 Frýdlant – Kunčice p. O. Rezerva byla definována pro výhledové prověření budoucího využití přeložky železniční tratě č. 323 v úseku Frýdlant n. O. – Kunčice p. O. ve vazbě na případné budoucí využití ložiska černého uhlí Frenštát p. R. Dotčenou obcí záměru na sledovaném území je Frenštát p. R.
- 47 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
3.3 Sociodemografické podmínky
Demografický vývoj V roce 2011 žilo v Moravskoslezském kraji 1 236 028 obyvatel, což je o 2,3 % méně než v roce 2001. Nejlidnatějším SO ORP je Ostrava-město, naopak nejméně obyvatel z celého Moravskoslezského kraje žije v SO ORP Vítkov. Ve většině SO ORP došlo mezi roky 2001 a 2011 ke snížení počtu obyvatel, přičemž největší absolutní pokles byl zaznamenán v SO ORP Ostrava-město (- 11 126 obyvatel), Havířov (- 5 635 obyvatel) a Karviná (- 4 457 obyvatel). Výraznější nárůst obyvatel byl zaznamenán v beskydské oblasti v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí (1 1480 obyvatel), Frýdek Místek (1 510 obyvatel) a v atraktivní oblasti Hlučínska SO ORP Kravaře (503 obyvatel). V SO ORP Frenštát pod Radhoštěm došlo k nárůstu o 335 obyvatel (tj. o 1,8 %). Tabulka 3.3.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Moravskoslezského kraje mezi lety 2001 a 2011 Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 SO ORP 2001 2011 Absolutně Relativně [%] Bílovec 25 896 26 026 130 0,5 Bohumín 30 053 29 195 -858 -2,9 Bruntál 39 643 38 367 -1 276 -3,2 Český Těšín 27 462 26 377 -1 085 -4,0 Frenštát pod Radhoštěm 18 778 19 113 335 1,8 Frýdek-Místek 108 529 110 039 1 510 1,4 Frýdlant nad Ostravicí 22 018 23 498 1 480 6,7 Havířov 99 986 94 351 -5 635 -5,6 Hlučín 39 793 40 100 307 0,8 Jablunkov 22 662 22 638 -24 -0,1 Karviná 75 250 70 793 -4 457 -5,9 Kopřivnice 41 844 41 511 -333 -0,8 Kravaře 20 768 21 271 503 2,4 Krnov 43 299 42 001 -1 298 -3,0 Nový Jičín 48 570 48 352 -218 -0,4 Odry 17 678 17 481 -197 -1,1 Opava 103 101 102 025 -1 076 -1,0 Orlová 48 249 44 663 -3 586 -7,4 Ostrava 343 559 332 433 -11 126 -3,2 Rýmařov 17 330 16 303 -1 027 -5,9 Třinec 56 243 55 593 -650 -1,2 Vítkov 14 308 13 898 -410 -2,9 Moravskoslezský kraj 1 265 019 1 236 028 -28991 -2,3 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Následující graf ukazuje vývoj obyvatelstva v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v letech 1991 - 2011 a naznačuje tak dlouhodobý populační vývoj. Z grafu je patrný rostoucí trend počtu obyvatel, z výjimkou let 1999 - 2001 a 2003 - 2004, kdy došlo ke snížení počtu obyvatel. Od roku 2004 je zřejmý růst počtu obyvatel, který dosáhl maxima v roce 2010. Od tohoto roku je opět vidět mírný pokles počtu obyvatel.
- 48 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Graf 3.3.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v letech 1991 - 2011
Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Na vývoj počtu obyvatel v obcích má v posledních letech vliv především migrace, přičemž migrují zejména mladé rodiny. Nové obyvatele získávají především příměstské obce ve výhodných dopravních polohách, se základní vybaveností a s atraktivním rekreačním zázemím, kvalitním životním a obytným prostředím. Postupně tak vzniká a urychluje se proces suburbanizace, který v okolí Frenštátu pod Radhoštěm probíhá stále výrazněji. Tomu odpovídá fakt, že mezi lety 2001 a 2011 došlo k nárůstu počtu obyvatel ve všech obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm kromě samotného města Frenštát pod Radhoštěm (pokles o 321 obyvatel). Nejvýraznější nárůst zaznamenaly obce Trojanovice a Lichnov. Vývoj počtu obyvatel na sledovaném území uvádí tabulka níže. Tabulka 3.3.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm mezi lety 2001 a 2011 Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Obec 2001 2011 Absolutně Relativně [%] Bordovice 539 578 39 7,2 Frenštát pod Radhoštěm 11 361 11 040 -321 -2,8 Lichnov 1 317 1 487 170 12,9 Tichá 1 557 1 722 165 10,6 Trojanovice 2 062 2 316 254 12,3 Veřovice 1 942 1 970 28 1,4 SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 18 778 19 113 335 1,8 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011
Z následujícího grafu je patrný spíše pozitivní vývoj počtu obyvatel v celém SO ORP až na rok 2000 - 2001, způsobený zejména nízkým přirozeným přírůstkem. Největší výkyv byl zaznamenán kolem roku 2004 a 2009, kdy došlo k poklesu obyvatel vlivem migrace. Mezi
- 49 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. roky 2008 - 2009 došlo k migraci obyvatel, přičemž celkový počet obyvatel stagnoval. Za časové období 2010 - 2011 došlo ke zvýšení počtu nově přistěhovaných obyvatel, zejména do obcí Trojanovice, Lichnov a Tichá. Podrobněji tyto informace uvádí Tabulka B10 v příloze. Graf 3.3.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Frenštát pod Radhoštěm
Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ – ZEMŘELÍ) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.
V letech 2006 – 2011 nejvíce obyvatel migrací ztratilo město Frenštát pod Radhoštěm (-85). Ostatní obce SO ORP Frenštát pod Radhoštěm obyvatelstvo migrací získaly, nejvíce pak Trojanovice (153) a Lichnov (136). Celkem se v letech 2006 - 2011 přistěhovalo do SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 449 obyvatel. K této tendenci přispívá atraktivita oblasti, do budoucna je předpokládáno, že počet přistěhovaných obyvatel se bude dále zvyšovat. Migrační saldo v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v letech 2006 – 2011 znázorňuje následující mapa.
- 50 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Mapa 3.3.1: Migrační saldo v letech 2006 – 2011
S migračním saldem koresponduje hrubá míra migračního salda, která je dána podílem migračního salda a počtu obyvatel obce. Nejvyšší hrubou míru migračního salda zaznamenala v letech 2006 – 2011 obec Lichnov, více viz následující mapa.
- 51 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Mapa 3.3.2: Hrubá míra migračního salda v letech 2006 – 2011
Věková struktura Jednou ze základních charakteristik hodnotící demografický vývoj a naznačující možné budoucí sociální hrozby a problémy je věková struktura obyvatelstva. Věkové složení kraje se za posledních deset let změnilo ve smyslu stárnutí populace, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním věku (-2,7 %) a rostoucí složkou obyvatelstva v postproduktivním věku (3,2 %). Na stárnutí populace měla vliv především nižší porodnost v osmdesátých a devadesátých letech. Tento proces bude mít silný vliv v demografickém vývoji kraje v příštích letech. Ztráta obyvatelstva v předproduktivním věku (0-14 let) byla zaznamenána ve všech správních obvodech Moravskoslezského kraje (celkově -2,7 %). Naopak růst zaznamenává skupina obyvatelstva nad 65 let (3,2 %), tento nepříznivý vývoj je ovlivněn stárnutím obyvatelstva a snižujícím se počtem narozených dětí. Správními obvody ORP s nejvyšším podílem občanů ve věku 65 let a více jsou Havířov, Karviná a Třinec.
- 52 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka 3.3.3: Věková struktura v SO ORP Moravskoslezského kraje [%] 0 - 14 15 - 64 65 a více Index Index SO ORP stáří stáří 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Bílovec 18,0 15,2 -2,8 70,2 69,7 -0,5 11,8 15,1 3,3 65,9 99,8 Bohumín 16,3 14,6 -1,7 70,4 69,8 -0,6 13,3 15,6 2,3 81,6 106,5 Bruntál 18,6 15,0 -3,6 71,3 71,8 0,5 10,1 13,2 3,1 54,1 87,9 Český Těšín 18,0 14,8 -3,2 70,5 71,3 0,8 11,5 13,8 2,4 63,7 93,3 Frenštát pod Radhoštěm 17,6 14,6 -3,0 68,9 69,1 0,2 13,5 16,2 2,7 76,7 110,8 Frýdek-Místek 17,5 14,7 -2,9 70,9 70,5 -0,3 11,6 14,8 3,2 66,2 101,0 Frýdlant nad Ostravicí 15,8 14,5 -1,4 69,0 69,1 0,1 15,1 16,4 1,3 95,6 113,5 Havířov 16,6 13,8 -2,9 70,8 69,3 -1,6 12,5 17,0 4,4 75,3 123,3 Hlučín 16,6 14,6 -2,0 70,6 69,4 -1,2 12,9 16,1 3,2 77,8 110,4 Jablunkov 19,1 15,8 -3,3 67,5 70,2 2,7 13,4 14,0 0,5 70,3 88,1 Karviná 16,6 13,5 -3,2 71,8 69,8 -2,0 11,6 16,8 5,1 70,0 124,6 Kopřivnice 18,4 15,0 -3,4 70,8 70,7 0,0 10,8 14,3 3,5 58,6 94,9 Kravaře 18,0 15,6 -2,4 70,0 70,9 0,8 11,9 13,5 1,6 66,2 86,9 Krnov 17,6 14,8 -2,8 70,0 70,2 0,2 12,4 15,0 2,6 70,5 101,5 Nový Jičín 17,7 15,3 -2,4 70,7 70,4 -0,3 11,7 14,3 2,6 65,9 93,2 Odry 18,2 15,5 -2,7 70,2 70,0 -0,2 11,6 14,5 2,8 63,9 93,1 Opava 17,0 14,7 -2,3 70,1 70,0 -0,1 12,9 15,3 2,4 75,7 103,6 Orlová 19,3 14,1 -5,2 70,0 72,5 2,5 10,7 13,4 2,7 55,7 94,9 Ostrava 16,3 14,2 -2,2 70,8 69,6 -1,2 12,9 16,2 3,4 78,9 114,8 Rýmařov 17,6 13,9 -3,7 71,6 71,3 -0,3 10,9 14,8 4,0 61,9 107,0 Třinec 17,1 14,7 -2,4 68,8 68,7 -0,1 14,0 16,6 2,6 81,9 112,9 Vítkov 18,2 15,4 -2,8 70,0 69,2 -0,8 11,8 15,3 3,5 65,0 99,4 Moravskoslezský kraj 17,1 14,5 -2,7 70,5 70,0 -0,5 12,4 15,5 3,2 72,1 107,2 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Věkovou strukturu obyvatelstva v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm lze přirovnat k celokrajskému průměru. Jedinou odchylkou od průměru je mírně výraznější snížení podílu obyvatel v předproduktivním věku a zároveň vyšší procento osob v postproduktivním věku. Index stáří správního obvodu dosáhl v roce 2011 hodnoty 110,8, tj. na jedno dítě ve věku 0 - 14 let připadá 1,108 seniorů (65 a více let). V porovnání s celokrajskými výsledky se jedná o hodnotu nadprůměrnou. Obcemi s největším snížením podílu obyvatel ve věku 0 - 14 let se v letech 2001 – 2011 staly obce Veřovice a Frenštát pod Radhoštěm, naopak k nejvýraznějšímu nárůstu podílu osob starších 65 let došlo v obci Frenštát pod Radhoštěm. Více viz Tabulka 3.3.4. Tabulka 3.3.4: Věková struktura v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm [%] 0 - 14 15 - 64 65 a více Index Index Obec stáří stáří 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Bordovice 16,0 13,8 -2,1 70,3 71,5 1,1 13,7 14,7 1,0 86,0 106,3 Frenštát p. Radhoštěm 18,2 14,1 -4,1 69,1 69,2 0,1 12,7 16,7 4,0 69,6 118,5 Lichnov 16,2 15,0 -1,2 69,6 70,5 0,8 14,2 14,5 0,3 87,8 96,9 Tichá 16,2 15,7 -0,5 68,2 69,0 0,8 15,6 15,3 -0,3 96,4 97,4 Trojanovice 15,2 16,3 1,1 69,4 67,0 -2,4 15,3 16,7 1,4 100,6 102,7 Veřovice 19,1 14,9 -4,2 66,8 69,5 2,8 14,1 15,5 1,4 73,9 104,1 SO ORP Frenštát p. R. 17,6 14,6 -3,0 68,9 69,1 0,2 13,5 16,2 2,7 76,7 110,8 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011
- 53 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Prognóza V roce 2000 byli v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm nejpočetnější věkovou skupinou lidé ve věku 20 - 24 let, v roce 2010 pak lidé ve věku 30 - 34 let (tedy osoby stejných ročníků). Do roku 2030 lze předpokládat razantní snížení počtu osob ve věku 25 – 29 let, zároveň dojde k redukci dětské složky ve společnosti a nárůstu počtu osob ve věku 65 – 69 let. Nejpočetnější skupinou obyvatel se dle prognózy stanou lidé ve věku 50 - 54 let. Graf 3.3.3: Rozložení obyvatel SO ORP Frenštát pod Radhoštěm dle věkových skupin v letech 2000, 2010
Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Z demografické prognózy SO ORP Frenštát pod Radhoštěm vyplývá, že v roce 2030 dojde k nárůstu obyvatel starších 65 let z 15,6 % v roce 2010 na 21,7 % obyvatel. Oproti tomu se sníží podíl obyvatel v produktivním věku ze 70 % v roce 2010 na 64,7 % v roce 2030. Očekává se mírný pokles podílu dětské složky z 14,4 % obyvatel na 13,5 %. Tabulka 3.3.5: Rozložení obyvatel SO ORP Frenštát pod Radhoštěm dle věkové struktury v roce 2010, 2030 2010 2030 Věková struktura Absolutně Relativně (%) Absolutně Relativně (%) Dětská složka (0-14 let) 2 744 14,4 2 394 13,5 Produktivní věk (15-64 let) 13 381 70,0 11 459 64,7 Senioři (65+) 2 981 15,6 3 848 21,7 Celkem 19 106 100 17 702 100,0 Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Dle následující věkové pyramidy, která zachycuje stav populace v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v letech 2010 a 2030, jsou patrné značné změny v rozložení jednotlivých věkových skupin společnosti. Zatímco v produktivní složce obyvatel dojde k výraznému snížení počtu obyvatel, v poproduktivní složce je patrný její nárůst. Tento trend pouze
- 54 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. potvrzuje celospolečenský jev, kterým je dlouhodobé stárnutí populace. Rovněž se potvrzuje vyšší počet doživších žen než mužů. V dětské složce dojde do roku 2030 k poklesu počtu dětí ve věku 10 - 14 let, a zároveň k poklesu dětí ve věku do 4 let a nově narozených. Graf 3.3.4: Věková pyramida SO ORP Frenštát pod Radhoštěm pro roky 2010 a 2030
Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.
Vzdělanostní struktura obyvatel Nejvyšší podíl osob s vysokoškolským vzděláním měl v rámci Moravskoslezského kraje v roce 2011 SO ORP Ostrava (15,1 %). Největší nárůst vysokoškolsky vzdělaných obyvatel od roku 2001 do roku 2011 v rámci kraje zaznamenal SO ORP Frýdlant nad Ostravicí (o 6,3 %). Nejnižší nárůst pak zaznamenal SO ORP Rýmařov. Zajímavostí je mírný nárůst podílu obyvatel bez vzdělání, nejvyšší byl zaznamenán v SO ORP Český Těšín (o 0,3 %). V SO ORP Frenštát pod Radhoštěm také došlo v daném období k mírnému nárůstu podílu obyvatel bez vzdělání. Dále se zde snížil podíl obyvatel se základním vzděláním (- 4,1 %) a také s vyučením či středním odborným vzděláním bez maturity (- 4 %), zároveň se zvýšil podíl středoškolsky vzdělaných s maturitou (+ 4 %) a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (+ 4 %). Ten v roce 2011 činil 11,7 %, což území řadí v rámci kraje mezi SO ORP s vyšším podílem těchto osob, hodnota přesto nedosahuje průměru Moravskoslezského kraje (12 %). Vzdělanostní strukturu všech SO ORP Moravskoslezského kraje uvádí Tabulka B 8 v příloze. V rámci SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je nejvyšší podíl osob s vysokoškolským vzděláním v obcích Trojanovice (12,5 %) a Frenštát p. R. (12,4 %). Město Frenštát p. R. má však také druhý nejvyšší podíl osob se základním nebo nedokončeným vzděláním (18,4 %) po obci Tichá (18,5 %). Jednoznačně nejvyšší nárůst počtu vysokoškolsky vzdělaných osob v rámci SO ORP Frenštát pod Radhoštěm z hlediska absolutních hodnot zaznamenalo v letech 2001 až 2011 město Frenštát pod Radhoštěm (nárůst o 311 osob). V relativních hodnotách zaznamenala nejvyšší nárůst obec Trojanovice (+ 12,1 %). Vývoj vzdělanostní struktury v SO
- 55 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
ORP Frenštát pod Radhoštěm je uveden v Tabulce B9 v příloze, vývoj vysokoškolsky vzdělaných osob pak v následující tabulce. Tabulka 3.3.6: Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Podíl vysokoškolsky Počet vysokoškolsky Obec vzdělaných na počet vzdělaných lidí obyvatel starších 15let [%] 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl Bordovice 21 46 25 4,6 9,2 4,6 Frenštát pod Radhoštěm 819 1 130 311 8,8 11,9 3,1 Lichnov 73 130 57 6,6 10,3 3,7 Tichá 58 142 84 4,4 9,8 5,3 Trojanovice 108 235 127 6,2 12,1 5,9 Veřovice 89 159 70 5,7 9,5 3,8 SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 1 168 1 842 674 7,5 11,3 3,7 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011
Školství V SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je 8 mateřských škol, 2 základní školy 1. - 5. ročník a 5 základních škol 1. - 9. ročník. Dále ve Frenštátě p. R. funguje 1 základní umělecká škola. V regionu funguje 7 středních škol, které se všechny nacházejí ve městě Frenštát pod Radhoštěm. Vysoké ani vyšší odborné školy se v regionu nenacházejí. Alespoň jedno školské zařízení se nachází ve všech obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm. Přehled škol v jednotlivých obcích je uveden v příloze (Tabulka B 11).
Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm z hlediska spádovosti zdravotnických služeb zastává významné postavení město Frenštát pod Radhoštěm, kde je situována většina zdravotnických zařízení. Ve Frenštátě pod Radhoštěm se kromě ordinací praktických lékařů, specialistů, zařízení lékárenské péče a ostatních lůžkových a samostatných zařízení nachází ambulantní zařízení, nemocnice a detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci. K obcím správního obvodu poskytujícím zdravotnické služby patří rovněž Veřovice, Lichnov, Tichá a Trojanovice. Na území správního obvodu Frenštát pod Radhoštěm se nachází 11 zařízení sociální péče a služeb, z toho 9 těchto zařízení je přímo ve městě Frenštát pod Radhoštěm. V obci Tichá je provozován domov pro osoby se zdravotním postižením a denní stacionář. Jediná obec, kde se nenachází žádné zdravotnické ani sociální zařízení je obec Bordovice. Seznam všech zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče jednotlivých obcí SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je uveden v příloze (Tabulka B 12).
Veřejný a kulturní život obcí V oblasti kulturních zařízení proběhla redukce a koncentrace zařízení provozovaných na komerčním základě. V regionu se daří provozovat poměrně rozsáhlou síť knihoven, spolupracujících se školstvím a podporující širší kulturní život obcí. Značná je i síť galerií a muzeí. Ve Frenštátě pod Radhoštěm se nachází kino. Zařízení sportovní vybavenosti jsou koncentrována ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde existuje rozsáhlá podpora těchto zařízení ze strany města (specifické vybavení představují skokanské můstky). Rozsáhlý potenciál, mnohdy nedostatečně využitý, představují sportovní zařízení
- 56 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
škol. V obci Bordovice zajišťuje kulturní akce obecní úřad a místní spolky. Jedná se zejména o akce taneční zábavy, fotbalová utkání a jiné kulturní akce. V obci Veřovice je kulturní život velmi bohatý, pořádají se pravidelné akce s mnohaletou tradicí (karnevaly, plesy, jarmarky, poutě, soutěže, akce pro děti). Obec Veřovice také pořádá ve spolupráci se ZŠ a MŠ kurzy a kroužky pro dospělé i děti.
3.4 Bydlení Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v § 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v § 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení.
Domovní a bytový fond Domovní fond V Moravskoslezském kraji nebyl v letech 2001 – 2011 zaznamenán výraznější nárůst počtu bytových domů. Rodinné domy zaznamenaly nárůst o 10 572, k největšímu nárůstu došlo v SO ORP Ostrava a Frýdek-Místek, k nejnižšímu pak v SO ORP Orlová, Vítkov a Rýmařov. K určité míře výstavby rodinných domů v letech 2001 – 2011 došlo ve všech správních obvodech kraje, nejmenší nárůst byl v SO ORP Orlová (přírůstek 23 rodinných domů, tj. 0,5 %) a v SO ORP Vítkov (37 rodinných domů, 1,6 %). Výstavba rodinných domů v rámci SO ORP Frenštát pod Radhoštěm vzrostla ve sledovaném desetiletém období o 10,8 %. V relativních hodnotách je nárůst nejvýznamnější v obcích Trojanovice, Tichá a Lichnov, k nevýraznému nárůstu došlo v obcích Veřovice a Bordovice. Počet bytových domů vzrostl za toto období o 6,6 %. Nejvíce těchto domů se nachází ve městě Frenštát pod Radhoštěm (303) a nejméně v obci Lichnov (2). Tabulky s jednotlivými údaji vztahujícími se k domovnímu fondu v rámci SO ORP Frenštát pod Radhoštěm jsou uvedeny v příloze (Tabulka B 13).
- 57 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka 3.4.1: Domovní fond v SO ORP Moravskoslezského kraje Rozdíl mezi lety 2001 a Rozdíl mezi lety 2001 a Rok Rok 2011 2011 SO ORP Bytové Bytové Rodinné Rodinné Relativně Relativně domy domy Absolutně domy domy Absolutně [%] [%] 2001 2011 2001 2011 Bílovec 454 475 21 4,6 4 106 4 383 277 6,7 Bohumín 625 647 22 3,5 3 598 3 854 256 7,1 Bruntál 793 864 71 9,0 4 452 4 661 209 4,7 Český Těšín 536 542 6 1,1 2 368 2 548 180 7,6 Frenštát p./R. 320 341 21 6,6 2 887 3 200 313 10,8 Frýdek-Místek 1 692 1 788 96 5,7 14 635 16 409 1 774 12,1 Frýdlant n./O. 253 301 48 19,0 4 518 5 061 543 12,0 Havířov 2 419 2 420 1 0,0 5 454 5 985 531 9,7 Hlučín 309 342 33 10,7 7 803 8 133 330 4,2 Jablunkov 128 156 28 21,9 4 427 4 636 209 4,7 Karviná 1 829 1 812 -17 -0,9 4 427 4 604 177 4,0 Kopřivnice 683 698 15 2,2 4 664 5 154 490 10,5 Kravaře 78 103 25 32,1 4 599 4 709 110 2,4 Krnov 1 038 1 070 32 3,1 5 689 5 891 202 3,6 Nový Jičín 873 928 55 6,3 6 910 7 491 581 8,4 Odry 308 329 21 6,8 3 074 3 178 104 3,4 Opava 1 865 1 965 100 5,4 14 210 15 182 972 6,8 Orlová 837 800 -37 -4,4 4 959 4 982 23 0,5 Ostrava 7 816 7 922 106 1,4 20 591 22 955 2 364 11,5 Rýmařov 481 503 22 4,6 2 080 2 164 84 4,0 Třinec 844 888 44 5,2 7 345 8 151 806 11,0 Vítkov 278 297 19 6,8 2 291 2 328 37 1,6 MS kraj 24 459 25 191 732 3,0 135 087 145 659 10 572 7,8 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Stáří domovního fondu V SO ORP bylo v roce 2001 evidováno celkem 320 domů. Nejvíce z nich bylo postaveno v letech 1971 – 1980 (19,7 %, ve městě Frenštát pod Radhoštěm je pak 22,4 % takovýchto domů). Naopak poměrně nízký počet domů pochází z let 1919 a dříve (7,3 %). Tabulky vztahující se ke stáří domovního fondu jednotlivých obcí správního obvodu Frenštát pod Radhoštěm jsou uvedeny v příloze (Tabulka B 14 obsahuje údaje v absolutních hodnotách, Tabulka 15 hodnoty v procentuálním vyjádření). Bytový fond Počet obydlených bytů v Moravskoslezském kraji v letech 2001 – 2011 celkově poklesl o 1,8 % (úbytek 8 235 obydlených bytových jednotek). Největší nárůst zaznamenal SO ORP Frýdek - Místek (929 bytových jednotek, 2,4 %), dále pak SO ORP Opava 827 bytů (2,3 %) a SO ORP Frýdlant nad Ostravicí (744, tj. nárůst o 9,8 % bytů). Naopak nejvýznamnější úbytek obydlených bytových jednotek byl zaznamenán v SO ORP Orlová (-7,8 %, 1345 bytů) a Karviná (-6,2 %, 1 743 bytů). V SO ORP Frenštát pod Radhoštěm došlo k nadprůměrnému nárůstu počtu obydlených bytů v rámci kraje. Počet obydlených bytů v letech 2001 a 2011 v SO ORP Moravskoslezského kraje uvádí Tabulka 3.4.2. Ve sledovaném období 2001 – 2011 přibylo ve správním území Frenštát pod Radhoštěm 250 obydlených bytů, což činí nárůst o 3,7 %. Největší nárůst počtu obydlených bytů byl
- 58 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. zaznamenán v obci Trojanovice (76 bytů, tj. 11,0 %). Obcí s druhým nejvyšším nárůstem počtu obydlených bytů jsou Veřovice (nárůst 59 bytů, tj. 9,8 %). Třetí v pořadí je obec Tichá s navýšením počtu o 45 obydlených bytových jednotek, tj. 8,5 %. Relativní nárůst obydlených bytů je nejvyšší v obci Trojanovice, kde dosáhl 11,0 %. Nejmenší přírůstek v absolutních hodnotách je registrován v obci Bordovice (nárůst o 5 obydlených bytů), procentuálně nejnižší přírůstek pak ve městě Frenštát pod Radhoštěm 0,6 % (24 bytů), viz příloha (Tabulka B 16). Tabulka 3.4.2: Obydlené byty v SO ORP Moravskoslezského kraje Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 SO ORP Obydlené byty 2001 Obydlené byty 2011 Absolutně Relativně [%] Bílovec 9 168 9 305 137 1,5 Bohumín 11 661 11 360 -301 -2,6 Bruntál 13 955 13 674 -281 -2,0 Český Těšín 10 119 9 645 -474 -4,7 Frenštát pod Radhoštěm 6 718 6 968 250 3,7 Frýdek-Místek 39 027 39 956 929 2,4 Frýdlant nad Ostravicí 7 601 8 345 744 9,8 Havířov 38 317 36 668 -1 649 -4,3 Hlučín 13 774 14 120 346 2,5 Jablunkov 6 765 6 914 149 2,2 Karviná 28 320 26 577 -1 743 -6,2 Kopřivnice 15 286 15 522 236 1,5 Kravaře 6 756 7 000 244 3,6 Krnov 15 317 14 873 -444 -2,9 Nový Jičín 17 235 17 438 203 1,2 Odry 5 977 5 947 -30 -0,5 Opava 36 621 37 448 827 2,3 Orlová 17 282 15 937 -1 345 -7,8 Ostrava 138 156 132 208 -5 948 -4,3 Rýmařov 6 144 6 019 -125 -2,0 Třinec 19 672 19 888 216 1,1 Vítkov 4 877 4 701 -176 -3,6 Moravskoslezský kraj 468 748 460 513 -8 235 -1,8 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Vlastnictví bytového a domovního fondu V rámci Moravskoslezského kraje ubývá vlastnictví bytů nájemní a družstevní, naopak roste podíl osobního vlastnictví a bytů ve vlastním domě. Poměrně významný nárůst podílu osobního vlastnictví zaznamenaly v letech 2001 - 2011 všechny SO ORP kraje. K poklesu podílu nájemního vlastnictví také došlo ve všech SO ORP, naproti tomu podíl bytů ve vlastním domě a podíl družstevního vlastnictví v některých územích vzrostl a v některých poklesl. Nejvýraznější změny ve vlastnické struktuře proběhly v SO ORP Český Těšín, kde velice významně poklesl podíl nájemního vlastnictví a výrazně vzrostl podíl vlastnictví osobního. Tabulka s údaji vztahujícími se k vlastnictví bytů za jednotlivé SO ORP v Moravskoslezském kraji je uvedena v příloze (Tabulka B 17). V rámci SO ORP Frenštát pod Radhoštěm došlo k úbytku bytů družstevních (-27,7 %) a nájemních (-14,9 %). Největší pokles byl zaznamenán ve městě Frenštát pod Radhoštěm. Naopak vzrostl podíl bytů ve vlastním domě a nejvýrazněji pak podíl bytů v osobním vlastnictví. Ten se z hlediska relativních hodnot nejvýrazněji zvýšil v obcích Trojanovice
- 59 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. a Veřovice, z hlediska absolutních hodnot ve městě Frenštát pod Radhoštěm. Struktura vlastnictví bytového fondu v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je uvedena v Tabulce B 18 v příloze. V rámci kraje bylo v letech 2001 - 2011 zaznamenáno snížení podílu domů ve vlastnictví státu a obcí (o 44 %), dále také ubývá vlastnictví domů bytovými družstvy. Přírůstek z hlediska vlastnictví domů zaznamenala kategorie fyzických osob (o 9 %), která vlastní nejvyšší počet domů v kraji, a spoluvlastnictví vlastníků bytů (o 6 782 bytů). Údaje o struktuře vlastnictví domů ve všech SO ORP Moravskoslezského kraje jsou uvedeny v příloze (Tabulka B 19). V SO ORP Frenštát pod Radhoštěm vlastní nejvyšší počet domů, stejně jako je tomu v rámci kraje, fyzické osoby. U této kategorie také došlo mezi lety 2001 a 2011 k největšímu nárůstu z hlediska vlastnictví domů, kdy tyto osoby vlastnily v roce 2011 3 202 domů, o 327 více než v roce 2001. Nejvýznamnější nárůst zaznamenaly obce Frenštát pod Radhoštěm (o 127 bytů), Trojanovice (o 64 bytů) a Lichnov (o 56 bytů). Dále se zvýšil podíl vlastníků domů z řad spoluvlastníků bytových jednotek (o 161 domů) a kombinace vlastníků. Jak je zřejmé z Tabulky B 20 v příloze, snížil se počet domů ve vlastnictví bytových družstev a nejvýrazněji podíl bytů ve vlastnictví státu či obce (36 domů, 34,6 %).
Připojení k internetu Z hlediska vybavenosti obcí počítači a připojením k internetu se situace v celém SO ORP Frenštát pod Radhoštěm pohybuje okolo 62,2 % obydlených bytů vybavených počítači a 57,6 % bytů vybavených počítači s připojením k internetu z celkového počtu 6 968 obydlených bytů. Největší podíl obydlených bytů napojených na internet mají obce Veřovice, Lichnov a Bordovice (více než 60 % bytů s připojením k internetu), nejnižší pak město Frenštát pod Radhoštěm (56,6 %). Tabulka 3.4.3: Vybavenost obcí v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm počítači a připojením k internetu Obydlené Z toho Obec byty vybavené počítačem s vybavené počítačem celkem internetem Bordovice 187 63,6 61,0 Frenštát pod Radhoštěm 4268 61,3 56,6 Lichnov 509 65,0 61,1 Tichá 573 62,1 56,7 Trojanovice 767 62,3 57,5 Veřovice 664 65,2 61,7 SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 6 968 62,2 57,6 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011
3.5 Rekreace Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo či mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace dále vymezuje prostor umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují.
- 60 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Atraktivita a rekreační potenciál regionu Rekreační potenciál území je souhrn environmentálních, kulturních a socio-ekonomických faktorů určujících maximální schopnost území v souvislosti s jeho využitím člověkem v rámci rekreačních aktivit. Rekreační atraktivitu tvoří rekreačně vysoce vhodné přírodní, historické, kulturní a sociální podmínky území. Spolu s rekreační atraktivitou je neméně důležitou složkou tvořící rekreační potenciál území rekreační infrastruktura, která představuje prvky umožňující rekreační využitelnost území. Jedná se např. o dopravní infrastrukturu (zpřístupnění území), ubytovací a stravovací kapacity, informační centra. Omezením rekreačního potenciálu jsou rekreační kapacity území, což je únosnost krajiny na základě její intenzity využívání rekreačního potenciálu. Tato kapacita je dána obecnými limity využití území a dalšími sociologickými a kulturními aspekty, jako jsou například dochovaný krajinný ráz nebo tradice. Rekreační potenciál území představuje lokalizační podmínky cestovního ruchu. Na jeho základě je možné umístit a rozvíjet aktivity cestovního ruchu na určitém území na základě jeho charakteristik. Lokalizační podmínky jsou vyjádřeny atraktivitou místní přírody a krajiny a místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi. Realizační podmínky cestovního ruchu představuje rekreační efekt a rekreační využitelnost území. Rekreační efekt je dán mírou využití potenciálních rekreačních schopností území. Tyto dvě podmínky umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu. Člení se na dopravní a materiálně technické předpoklady, čím se rozumí vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. Důležitá je kapacita těchto zařízení pro množství zákazníků, kteří chtějí dané území navštívit. (BÍNA, 2010) SO ORP Frenštát pod Radhoštěm SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, ležící v malebné kotlině Moravskoslezských Beskyd, je z hlediska rekreace poměrně vyhledávanou oblastí. Za významnější střediska cestovního ruchu jsou považovány obce Frenštát pod Radhoštěm a především Trojanovice. Frenštát pod Radhoštěm a jeho okolí je místem, kde žili, tvořili nebo je jen navštěvovali mnozí významní výtvarníci, sochaři a spisovatelé. Samotné město i s okolím nabízí i vzhledem ke kopcovitému terénu a atraktivitě přírody možnosti pro pěší turistiku, cykloturistiku, jízdu na horských kolech, lyžování či paragliding. Nejnavštěvovanějšími turistickými cíli území jsou na hranici SO ORP ležící Pustevny (mj. s lyžařským areálem a architektonicky hodnotnými stavbami Dušana Jurkoviče), na které vede z Trojanovic lanová dráha, a známá hora Radhošť s kaplí a sousoším sv. Cyrila a Metoděje. Oblíbeným vrcholem je také Velký Javorník, kde bude navíc vybudována rozhledna. Na území Frenštátu p. R. a Trojanovic se nachází sportovně rekreační areál Horečky se skokanskými můstky, kde byl v letošním roce revitalizován amfiteátr. Kromě toho se v areálu nachází řada zchátralých objektů dříve využívaných pro cestovní ruch. V ÚP města Frenštát pod Radhoštěm se na Horečkách počítá s vybudováním sjezdovky. Navštěvovanými zařízeními v letním období jsou frenštátský aquapark a autokemp.
Ubytovací kapacity Ubytovací kapacity jsou v rámci Moravskoslezského kraje koncentrovány především V SO ORP Ostrava a Frýdlant nad Ostravicí. V SO ORP Frenštát pod Radhoštěm se nachází 13 ubytovacích zařízení s 668 lůžky, území je tak v tomto ohledu na jedenáctém místě z 22 správních obvodů kraje. Počet ubytovacích kapacit a lůžek v jednotlivých správních obvodech
- 61 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. je uveden v příloze (Tabulka B21). Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je největší počet těchto objektů v obcích Frenštát pod Radhoštěm (55 objektů), Trojanovice (43 objektů), Tichá (39 objektů) a Veřovice (32 objektů), největší podíl staveb pro individuální rekreaci na domovním fondu pak má obce Bordovice (9 %). Údaje o množství objektů individuální rekreace v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm jsou uvedeny v Tabulce B 23 v příloze.
Návštěvnost
Nejvyšší návštěvnosti z hlediska počtu příjezdů hostů bylo v rámci kraje dosaženo v SO ORP Ostrava a Frýdlant nad Ostravicí, z hlediska počtu přenocování pak v SO ORP Ostrava, Karviná a Frýdlant n. O. SO ORP Frenštát pod Radhoštěm dosahuje v rámci SO ORP Moravskoslezského kraje podprůměrné hodnoty návštěvnosti, což je však zkresleno poměrně malou rozlohou území. Při vztažení počtu příjezdů hostů na plochu území je tato hodnota v porovnání s ostatními SO ORP naopak vysoká. Údaje o počtu příjezdů hostů a počtu přenocování v SO ORP Moravskoslezského kraje se nacházejí v Tabulce B 22 v příloze.
Turistické trasy, cyklotrasy Atraktivita území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm pro provozování turistiky a cykloturistiky je také spojená s rozsáhlou sítí značených turistických tras a cyklotras. Síť cyklotras na daném území je znázorněna v následující mapě.
- 62 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Mapa 3.5.1: Sítě cyklotras na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm pro rok 2012
Tabulka 3.5.1: A106 cyklotrasy
Obec Délka (km) Bordovice 5,7 Frenštát pod Radhoštěm 34,2 Lichnov 20,1 Tichá 8,9 Trojanovice 60,5 Veřovice 25,7 Celkem SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 155,1 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012
- 63 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
4 Ekonomický pilíř Tato část popisuje ekonomické podmínky na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, a to jak z hlediska rozložení ekonomických aktivit v území (regionální ekonomika), tak i z pohledu ekonomické aktivity obyvatel a jejich pozice na trhu práce (zohledňuje jejich trvalé bydliště). Poslední podkapitola ukazuje daňovou výtěžnost SO ORP Frenštát pod Radhoštěm a jednotlivých obcí, což umožňuje podchytit vývoj největšího zdroje příjmů obecních rozpočtů. V rámci ekonomiky území je důležitá diverzifikovaná základna struktury ekonomických subjektů nacházejících se na území SO ORP, která je více stabilní a značně snižuje ekonomickou zranitelnost v období případné ekonomické recese.
4.1 Regionální ekonomika O regionální ekonomice nejvíce vypovídá rozložení a struktura zaměstnavatelů, počet obsazených pracovních míst a míra podnikatelské aktivity. Počet obsazených pracovních míst je významným ukazatelem pro zhodnocení území z hlediska kapacity zaměstnanosti. Míra podnikatelské aktivity mapuje aktivitu obyvatel v oblasti podnikání.
Nejvýznamnější zaměstnavatelé V SO ORP Frenštát pod Radhoštěm se k 31. 12. 2010 nacházelo 17 ekonomických subjektů s 50 a více zaměstnanci. Většina z nich sídlí přímo ve městě Frenštát pod Radhoštěm. Největšími zaměstnavateli (s více než 250 zaměstnanců) jsou firmy Continental Automotive Systems Czech Republic s.r.o., Siemens, s.r.o. a L O M N Á spol. s.r.o., všechny se sídlem ve městě Frenštát pod Radhoštěm, a samotné Město Frenštát pod Radhoštěm. Od roku 2009 ukončila svou činnost firma L.A.Bernkop s.r.o. a svou činnost naopak zahájila firma TRITON SAFE s.r.o., která spadá do kategorie menších zaměstnavatelů (50 – 99 zaměstnanců). Tabulka 4.1.1: Přehled všech ekonomických subjektů s 50 a více zaměstnanci sídlících ve SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Kategorie podle Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost počtu zaměstnanců Continental Automotive Frenštát pod Výroba ostatních dílů a Systems Czech Republic 2000 - 2499 Radhoštěm příslušenství pro motorová vozidla s.r.o. Siemens, s.r.o., odštěpný Frenštát pod Výroba elektrických motorů, 500 - 999 závod Elektromotory Frenštát Radhoštěm generátorů a transformátorů Frenštát pod Výroba pekařských a cukrářských L O M N Á spol. s r. o. 250 - 499 Radhoštěm výrobků, kromě trvanlivých Město Frenštát pod Frenštát pod Všeobecné činnosti veřejné 250 - 499 Radhoštěm Radhoštěm správy Frenštát pod Činnosti agentur zprostředkujících ZRŮST s.r.o. 200 - 249 Radhoštěm práci na přechodnou dobu Výroba kovových konstrukcí a ALVE spol. s r.o. Veřovice 100 - 199 jejich dílů
- 64 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Kategorie podle Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost počtu zaměstnanců Střední škola hotelnictví a gastronomie, Frenštát pod Frenštát pod Střední odborné vzdělávání na 100 - 199 Radhoštěm, příspěvková Radhoštěm učilištích organizace Frenštát pod AK Frenštát s.r.o. Výroba elektroinstalačních zařízení 50 - 99 Radhoštěm Domov Hortenzie, příspěvková Frenštát pod Sociální péče v domovech pro 50 - 99 organizace Radhoštěm seniory Frenštát pod Frenštátská lesní a. s. Podpůrné činnosti pro lesnictví 50 - 99 Radhoštěm Frenštát pod NORMAN s. r. o. Ostatní vedlejší činnosti v dopravě 50 - 99 Radhoštěm ROLOFOL s.r.o. Bordovice Výroba plastových obalů 50 - 99 Střední průmyslová škola elektrotechniky, informatiky a Frenštát pod Střední odborné vzdělávání na řemesel, Frenštát pod 50 - 99 Radhoštěm středních odborných školách Radhoštěm, příspěvková organizace Frenštát pod Výroba ostatních kovodělných TRITON SAFE s. r. o. 50 - 99 Radhoštěm výrobků j. n. Základní škola a Mateřská Frenštát pod škola Frenštát pod Radhoštěm, Primární vzdělávání 50 - 99 Radhoštěm Tyršova 913, okres Nový Jičín Základní škola a Mateřská Frenštát pod škola Frenštát pod Radhoštěm, Primární vzdělávání 50 - 99 Radhoštěm Záhuní 408, okres Nový Jičín ZD Javorník a.s. Tichá Smíšené hospodářství 50 - 99 Zdroje dat: Ústav územního rozvoje, Siemens Česká republika Data aktuální k 31. 12. 2010,
Obsazená pracovní místa Počet obsazených pracovních míst má zásadní vliv na pozici regionu v rámci kraje. Zvyšující se počet obsazených pracovních míst znamená posilování regionu. V letech 2007 – 2010 došlo v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm k poklesu pracovních míst o 1 087. Tento trend vznikl zejména v důsledku probíhající ekonomické recese. Největší podíl na snížení počtu pracovních míst má město Frenštát pod Radhoštěm, ve kterém došlo k poklesu pracovních míst o 1 076. Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Moravskoslezského kraje je uveden v příloze (tabulka C 6), počet obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm pak v tabulce níže.
- 65 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka 4.1.2 Počet obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Počet obsazených pracovních míst Obec 2007 2010 Absolutní změna Relativní změna [%] Bordovice 56 98 42 75,0 Frenštát pod Radhoštěm 7 547 6 471 -1 076 -14,3 Lichnov 67 35 -32 -47,8 Tichá 180 163 -17 -9,4 Trojanovice 219 233 14 6,4 Veřovice 342 324 -18 -5,3 SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 8 411 7 324 -1 087 -12,9 Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k 1. 12. daného roku Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota
Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů (fyzických osob) k počtu trvale bydlících obyvatel. Míra podnikatelské aktivity může být jedním z indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Na druhou stranu ji lze považovat za druhou vlnu v případě poklesu pracovních míst a zaměstnanosti. Z důvodu ztráty zaměstnání se jeví začátek podnikání jako jedna z možností, jak si tuto ztrátu kompenzovat. V rámci Moravskoslezského kraje došlo v letech 2004 – 2011 k nárůstu míry podnikatelské aktivity na více než 161 podnikatelů na 1 000 obyvatel. SO ORP s nejvyšší mírou podnikatelské aktivity je Frýdek-Místek (172,2 ‰). SO ORP s nejnižší mírou podnikatelské aktivity je Karviná (116,7 ‰) a Orlová (125,9 ‰). Moravskoslezský kraj patří mezi kraje s nejnižší hodnotou míry podnikatelské aktivity v rámci celé České republiky. Přehled vývoje míry podnikatelské aktivity mezi roky 2004 – 2011 ve všech SO ORP Moravskoslezského kraje je uveden v příloze (tabulka C 1). V SO ORP Frenštát pod Radhoštěm má míra podnikatelské aktivity stále rostoucí trend, v roce 2011 je hodnota této míry 177,4 ‰. Nejlépe je na tom z hlediska míry podnikatelské aktivity obec Bordovice (210,4 ‰) a obec Tichá (199,8 ‰). Naopak nejmenší míru podnikatelské aktivity zaznamenaly obce Tichá (137,3 ‰) a Lichnov (153,4 ‰). Tabulka 4.1.2: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm [‰] Míra podnikatelské aktivity [‰] Obec 2004 2007 2011 Bordovice 174,1 184,7 210,4 Frenštát pod Radhoštěm 169,9 169,2 183,1 Lichnov 146,0 146,7 153,4 Tichá 116,5 126,6 137,3 Trojanovice 181,5 189,5 199,8 Veřovice 130,6 131,0 162,7 SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 161,1 162,8 177,4 Zdroj dat: ČSÚ, Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31. 12. daného roku Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota.
- 66 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
4.2 Daňová výtěžnost Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní a představuje výši daňových příjmů obce vyjádřenou na obyvatele. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitosti. Průměrná daňová výtěžnost správních obvodů Moravskoslezského kraje v období let 2010 – 2011 mírně klesla, v roce 2011 dosáhla 12 300 Kč na obyvatele. K nárůstu daňové výtěžnosti došlo v SO ORP Bohumín, ve sledovaném SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, dále v SO ORP Havířov, Jablunkov, Krnov, Orlová, Ostrava a Vítkov. Daňová výtěžnost na obyvatele dosahuje nejvyšších hodnot v SO ORP Ostrava (téměř 19 000 Kč na obyvatele). Všechny zbylé SO ORP Moravskoslezského kraje se nacházejí pod hranicí průměrné hodnoty. Nejmenších hodnot daňové výtěžnosti dosahuje SO ORP Kravaře (8 100 Kč na obyvatele) a Jablunkov (8 200 Kč na obyvatele). Tabulka 4.2.4.2.1: Daňová výtěžnost v SO ORP Moravskoslezského kraje (v tis. Kč) Daňová výtěžnost na Daňová výtěžnost (v tis. Kč) SO ORP obyvatele (v tis. Kč) 2010 2011 Rozdíl 2010 2011 Rozdíl Bílovec 218 346,9 220 273,4 1 926,5 8,4 8,5 0,0 Bohumín 267 627,7 271 806,6 4 178,8 9,0 9,3 0,3 Bruntál 406 170,0 393 898,8 -12 271,3 10,5 10,3 -0,2 Český Těšín 255 973,3 246 273,6 -9 699,7 9,6 9,3 -0,3 Frenštát pod Radhoštěm 169 562,5 172 696,7 3 134,2 8,9 9,0 0,2 Frýdek-Místek 1 144 175,1 1 117 932,5 -26 242,7 10,4 10,2 -0,2 Frýdlant nad Ostravicí 245 805,7 239 973,1 -5 832,6 10,5 10,2 -0,3 Havířov 1 070 545,2 1 062 717,5 -7 827,8 11,0 11,3 0,3 Hlučín 346 278,6 342 403,9 -3 874,7 8,6 8,5 -0,1 Jablunkov 182 635,2 184 726,5 2 091,3 8,1 8,2 0,1 Karviná 920 591,6 785 791,7 -134 799,9 12,7 11,1 -1,6 Kopřivnice 375 078,1 368 190,9 -6 887,2 9,0 8,9 -0,2 Kravaře 172 752,4 172 333,5 -418,8 8,1 8,1 0,0 Krnov 404 302,2 411 921,5 7 619,3 9,6 9,8 0,2 Nový Jičín 474 350,0 461 162,9 -13 187,2 9,8 9,5 -0,2 Odry 149 044,5 146 776,7 -2 267,8 8,5 8,4 -0,1 Opava 1 091 713,3 1 063 634,6 -28 078,6 10,7 10,4 -0,3 Orlová 402 441,6 412 696,2 10 254,6 8,8 9,2 0,4 Ostrava 6 266 962,8 6 294 382,7 27 419,9 18,7 18,9 0,2 Rýmařov 166 939,7 163 464,7 -3 475,0 10,1 10,0 -0,1 Třinec 561 112,2 547 305,4 -13 806,8 10,1 9,8 -0,2 Vítkov 127 170,9 128 375,5 1 204,6 9,1 9,2 0,1 Moravskoslezský kraj 15 419 579,4 15 208 738,6 -210 840,9 12,4 12,3 -0,1 Zdroj dat: MF ČR; Bilance příjmů SO ORP Frenštát pod Radhoštěm patří mezi správní obvody s meziročním nárůstem daňové výtěžnosti. K poklesu daňové výtěžnosti došlo ve dvou obcích daného území, a to v obcích Tichá a Trojanovice. K nejvýraznějšímu nárůstu daňové výtěžnosti na obyvatele došlo
- 67 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ve městě Frenštát pod Radhoštěm. Celkově však území patří v rámci kraje k SO ORP s nižší daňovou výtěžností. Tabulka 4.2.2: Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm (v tis. Kč) Daňová výtěžnost na Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Obec obyvatele (v tis. Kč) 2010 2011 Rozdíl 2010 2011 Rozdíl Bordovice 4 087,2 4 212,6 125,4 7,2 7,3 0,2 Frenštát pod Radhoštěm 107 980,5 111 183,6 3 203,0 9,7 10,2 0,4 Lichnov 10 292,2 10 603,2 311,0 7,1 7,1 0,1 Tichá 12 694,6 12 553,2 -141,3 7,5 7,3 -0,2 Trojanovice 19 880,1 19 418,0 -462,2 8,6 8,4 -0,1 Veřovice 14 627,9 14 726,1 98,3 7,4 7,5 0,1 SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 169 562,5 172 696,7 3 134,2 8,9 9,1 0,2 Zdroj dat: MF ČR, Bilance příjmů Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota
4.3 Trh práce Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor. Trh práce je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Poptávka je tvořena zaměstnavateli a nabídka je představována potenciálními zaměstnanci.
Míra zaměstnanosti
Míra zaměstnanosti je podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině obyvatel 15 – 64 let. Nepoměr mezi mírným poklesem relativního počtu zaměstnaných osob a významně rostoucí mírou zaměstnaných obyvatel ve věkové skupině 15 – 64 let je dána postupným odchodem silných poválečných ročníků do ekonomické neaktivity v souběhu s tím, že se dostávají za hranici sledovaného věku 15 – 64 let. Je pravděpodobné, že tento nepoměr bude působit i v následujících letech. Největší pokles míry zaměstnanosti v SO ORP Moravskoslezského kraje nastal v letech 2001 – 2011 v SO ORP Rýmařov, Krnov a Bruntál, naopak největší růst míry zaměstnanosti byl zaznamenán v SO ORP Hlučín, Bílovec, Jablunkov a Třinec. V roce 2011 byla nejvyšší míra zaměstnanosti v SO ORP Kravaře, naopak nejnižší byla zaznamenána v SO ORP Karviná, viz příloha (tabulka C 2).
V rámci SO ORP Frenštát pod Radhoštěm došlo v letech 2001 – 2011 k největšímu poklesu míry zaměstnanosti v obci Bordovice, která je však stále obcí s největší mírou zaměstnanosti v rámci sledovaného území. K nejvýraznějšímu nárůstu míry zaměstnanosti došlo v obci Trojanovice. Míru zaměstnanosti v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v letech 2001 a 2011 uvádí následující tabulka.
- 68 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka 4.3.4.3.1: Míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Míra zaměstnanosti [%] Obec 2001 2011 Bordovice 71,0 68,8 Frenštát pod Radhoštěm 65,0 62,9 Lichnov 66,1 65,4 Tichá 63,1 66,1 Trojanovice 63,1 66,8 Veřovice 62,7 64,2 SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 64,7 64,1 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota
Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti v rámci Moravskoslezského kraje měla v období let 2007 – 2011 kolísavý charakter, v konečném důsledku došlo k jejímu mírnému růstu (z 11,8 % v roce 2007 na 12 % v roce 2011). Tento růst je způsoben zejména ekonomickou recesí, která zasáhla celou republiku. Ve sledovaném období let 2007 – 2011 došlo k největšímu nárůstu míry nezaměstnanosti v SO ORP Odry (+ 5 %), Krnov (+ 4,5 %) a Bruntál (+ 4 %), naopak k nejvýraznějšímu poklesu míry nezaměstnanosti došlo v SO ORP Jablunkov (- 2,6 %), Český Těšín (- 2,5 %) a Orlová (- 2,4 %). Od roku 2010 – 2011 míra nezaměstnanosti klesá ve všech SO ORP Moravskoslezského kraje, výjimku tvoří její nárůst v SO ORP Bruntál a Krnov; v SO ORP Opava zůstala hodnota míry nezaměstnanosti v roce 2011 stejná jako v roce 2010. Míra nezaměstnanosti v SO ORP Moravskoslezského kraje je uvedena v příloze (tabulka C 3). Míra nezaměstnanosti v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm se nachází pod krajským průměrem, avšak má dlouhodobě rostoucí trend (z 5,9 % v roce 2007 na 8,7 % v roce 2011). Ke značnému nárůstu míry nezaměstnanosti v období let 2007 – 2011 došlo v obcích Trojanovice (o 4,4 %) a Tichá (3,8 %), naopak k nejmenšímu růstu míry nezaměstnanosti došlo v obci Veřovice, kde je také nejnižší míra nezaměstnanosti na řešeném území. Tabulka 4.3.2: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Míra nezaměstnanosti [%] Obec 2007 2008 2009 2010 2011 Bordovice 6,3 5,7 7,5 11,4 9,0 Frenštát pod Radhoštěm 5,9 5,0 7,0 10,3 8,5 Lichnov 5,8 4,1 5,8 10,6 8,2 Tichá 5,7 5,7 7,5 11,3 9,5 Trojanovice 6,0 5,5 6,6 12,2 10,4 Veřovice 6,0 4,4 7,0 11,1 7,5 SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 5,9 5,0 6,9 10,7 8,7 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika
- 69 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Podíl nezaměstnaných žen Podíl nezaměstnaných žen v Moravskoslezském kraji v letech 2007 – 2011 se snížil, a to z 52,8 % na 49 %. K nejpatrnějšímu poklesu podílu nezaměstnaných žen došlo v SO ORP Jablunkov (-8,2 %) a SO ORP Hlučín (-7 %). Naopak nejmenší pokles byl zaznamenán v SO ORP Bohumín (-1,7 %), Český Těšín (-1,9 %), Frýdek-Místek (-1,9 %) a Karviná (-1,9 %). Z hlediska dlouhodobého nejnižšího podílu nezaměstnaných žen je na tom nejlépe SO ORP Vítkov (41,9 %). Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Moravskoslezského kraje je uveden v příloze (tabulka C 4). Sledovaný SO ORP Frenštát pod Radhoštěm patří mezi území s nižším podílem nezaměstnaných žen než je celokrajský průměr. V letech 2007 – 2011 došlo k poklesu tohoto podílu z 50,8 % v roce 2007 na 45,9 % v roce 2011. Nejpatrnější pokles byl zaznamenán v obci Lichnov (-15,9 %), kde je také tento podíl nejnižší v rámci všech obcí v daném SO ORP. Naopak k růstu podílu nezaměstnaných žen došlo ve dvou obcích, a to v obci Veřovice (o 2,3 %) a obci Trojanovice (o 0,4 %). Nejvyšší podíl nezaměstnaných žen je v obci Veřovice (52,1 %). Tabulka 4.3.2: Podíl nezaměstnaných žen v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm [%] Podíl nezaměstnaných žen [%] Obec 2007 2008 2009 2010 2011 Bordovice 50,5 57,0 45,5 43,0 42,4 Frenštát pod Radhoštěm 53,4 55,7 53,0 44,9 47,8 Lichnov 50,2 40,1 26,3 34,9 34,3 Tichá 46,4 50,6 52,7 39,7 44,6 Trojanovice 40,4 39,7 41,5 37,4 40,8 Veřovice 49,8 52,2 46,0 44,9 52,1 SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 50,8 52,2 49,3 42,8 45,9 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota
Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců Významným indikátorem trhu práce je podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měsíců) na celkově nezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje vážný sociální problém. U dlouhodobě nezaměstnané osoby je velmi těžký návrat zpět do práce a může dojít k negativním psychickým změnám, někdy i trvalým. V rámci Moravskoslezského kraje došlo v období let 2007 – 2011 k poklesu míry dlouhodobé nezaměstnanosti z 5,9 % v roce 2007 na 5 % v roce 2011. Nejvýrazněji klesla míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Karviná (- 2,8 %), Orlová (- 2,7 %) a Český Těšín (- 2,6 %), naopak nejpatrnější růst podílu nezaměstnaných déle než 12 měsíců byl zaznamenán v SO ORP Odry (+ 2,5 %) a Krnov (+ 1,4 %). Údaje týkající se míry dlouhodobé nezaměstnanosti jsou uvedeny v příloze (tabulka C 5). Od roku 2007 – 2011 došlo ve všech obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm k růstu míry dlouhodobé nezaměstnanosti. Největší problém představuje tato míra v obci Frenštát pod Radhoštěm (3,4 %) a v obci Bordovice (3 %). Nejnižší podíl nezaměstnaných déle než 12 měsíců byl zaznamenán v obci Veřovice (2 %).
- 70 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka 4.3.3: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm [%] Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] Obec 2007 2008 2009 2010 2011 Bordovice 2,0 1,8 0,7 3,9 3,0 Frenštát pod Radhoštěm 2,1 1,5 1,4 3,3 3,4 Lichnov 1,8 1,4 1,1 2,5 2,4 Tichá 1,9 1,6 1,8 3,9 2,5 Trojanovice 2,0 1,7 1,5 3,3 2,7 Veřovice 1,9 1,3 1,2 2,9 2,0 SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 2,1 1,5 1,4 3,3 3,0 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika
Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo Do roku 2008 počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo v Moravskoslezském kraji klesal, avšak v důsledku ekonomické krize došlo od roku 2009 k velkému nárůstu tohoto počtu, a to ze 4,3 nezaměstnaných na jedno pracovní místo v roce 2008 na 21,4 nezaměstnaných osob na jedno pracovní místo v roce 2009. Nejhůře je na tom SO ORP Rýmařov, kde na jedno pracovní místo připadá až 77 osob, kde byl také zaznamenán největší nárůst tohoto počtu v období let 2007 – 2011. Dalším v pořadí je SO ORP Vítkov, kde počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo je 54,1. Od roku 2011 ve srovnání s rokem 2010 však dochází k poklesu počtu nezaměstnaných osob na jedno pracovní místo, výjimku tvoří pouze SO ORP Jablunkov, Rýmařov a Bruntál.
- 71 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka 4.3.4: Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo v SO ORP Moravskoslezského kraje Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo SO ORP 2007 2008 2009 2010 2011 Bílovec 4,6 2,4 24,9 39,1 30,8 Bohumín 7,3 5,4 24,8 61,6 21,4 Bruntál 12,2 10,2 33,7 29,2 31,3 Český Těšín 13,8 8,0 35,2 50,1 19,6 Frenštát pod Radhoštěm 2,3 2,3 17,7 43,9 17,7 Frýdek-Místek 6,0 2,5 13,9 16,0 10,6 Frýdlant nad Ostravicí 6,5 2,6 6,6 28,1 12,7 Havířov 18,3 9,2 49,7 54,6 32,1 Hlučín 7,6 5,2 18,3 30,5 29,2 Jablunkov 20,1 10,4 36,3 23,4 32,4 Karviná 12,5 9,1 37,0 44,3 17,5 Kopřivnice 2,4 2,6 24,3 21,7 12,0 Kravaře 14,9 10,1 42,0 45,0 27,8 Krnov 12,8 9,0 41,0 33,3 30,6 Nový Jičín 3,6 2,8 20,5 18,5 13,0 Odry 4,6 4,1 34,6 43,6 41,0 Opava 6,1 4,6 15,9 19,8 19,6 Orlová 28,7 22,0 67,7 82,7 30,0 Ostrava 5,8 2,7 14,9 15,2 11,9 Rýmařov 17,1 15,4 61,4 71,8 77,0 Třinec 9,5 4,1 17,6 18,0 17,3 Vítkov 20,8 19,9 67,7 55,6 54,1 Moravskoslezský kraj 7,5 4,3 21,4 23,8 17,1 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika; roční průměry V SO ORP Frenštát pod Radhoštěm došlo k růstu počtu nezaměstnaných na jedno pracovní místo od roku 2007 do roku 2010 z 2,3 na 43,9 nezaměstnaných na jedno pracovní místo, kdy následně v roce 2011 dosáhla tato hodnota 17,7 nezaměstnaných osob na jedno pracovní místo. Nejhůře je na tom obec Trojanovice (38,5 nezaměstnaných osob na 1 pracovní místo) a nejlépe obec Bordovice (10,2 nezaměstnaných osob na volné pracovní místo).
- 72 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
5 Souhrn pilířů
5.1 Environmentální pilíř
Horninové prostředí a geologie Území správního obvodu ORP Frenštát je bohaté na nerostné suroviny, nachází se zde rozsáhlá ložiska černého uhlí a zemního plynu. Pro jejich dobývání byly vymezeny 3 dobývací prostory, v důsledku útlumu těžebního průmyslu v posledním desetiletí minulého století byla však většina dolů uvedena do konzervačního režimu ještě před jejich zprovozněním pro těžbu. V současné době probíhá těžba pouze v dobývacím prostoru Kopřivnice – Tichá. Tlak na zahájení těžby v ostatních lokalitách se střetává s výrazným nesouhlasem zástupců a obyvatel obcí, díky kterému byl průzkum těchto ložisek vyřazen ze surovinové politiky České republiky. Důsledkem historické těžby železné rudy je existence poddolovaných území v obcích Bordovice, Tichá, Trojanovice a Veřovice. Rozloha poddolovaných území je poměrně malá, tvoří necelé procento území správního obvodu. Nachází se zde také potenciální sesuvná území, především na území obce Trojanovice. S historickou těžbou železné rudy jsou spojeny také dvě štoly, které jsou evidovány jako stará důlní díla.
Vodní režim Území správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm náleží do povodí Odry. Vzhledem k bohatým srážkám a přirozeným přírodním podmínkám území správního obvodu tvoří významnou akumulaci povrchových i podzemních vod. Na více než polovině území je vyhlášena chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Jediným hospodářsky významným tokem na území správního obvodu je řeka Lubina, která protéká územím z jihu na sever a mimo SO ORP Frenštát pod Radhoštěm se vlévá do řeky Odry. V SO ORP Frenštát pod Radhoštěm se nachází zdroje podzemních vod, z kterých jsou zásobovány obce Trojanovice, Lichnov, Veřovice a část ORP Frenštát pod Radhoštěm. Ve východní části obce Trojanovice je vymezeno ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně. Mezi významné plochy na území správního obvodu patří nádrž Siberie v ORP Frenštát pod Radhoštěm. Její funkce přešla z původní požární na rekreační, v současné době je kvůli špatné kvalitě vody přístup k nádrži zakázán. Druhou významnou nádrží je Vodní nádrž OKD (Lubina), která slouží jako zdroj pitné vody a provozní vody pro Důl Frenštát. Záplavová území jsou vymezena v obcích Frenštát pod Radhoštěm, Lichnov, Tichá a Veřovice. Aktivní zóna záplavových území má na ve správním obvodu rozlohu 80,2 ha, což tvoří necelé procento rozlohy správního obvodu. Všechny obce mají vypracovány povodňové plány.
- 73 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Hygiena životního prostředí Jednou z hlavních charakteristik hygieny životního prostředí je kvalita ovzduší. Dle posledních údajů Českého hydrometeorologického ústavu jsou na většině správního obvodu překračovány imisní limity a cílové limity pro zdraví lidí v ukazatelích PM10 (polétavý prach) a BaP (polycyklické aromatické uhlovodíky). Zdrojem tohoto znečištění jsou místní zdroje a velké zdroje v jiných regionech (Kopřivnice, Ostravsko) a intenzivní doprava. Ta zatěžuje zastavěné území také hlukem, zejména na silnicích I/58 a II/483. Negativní vliv na hygienu životního prostředí má přítomnost starých zátěží a kontaminovaných ploch. Těch se na území správního obvodu nachází pět, tři z nich jsou na území ORP Frenštát pod Radhoštěm. Tyto objekty jsou rizikem pro životní prostředí v důsledku šíření znečišťujících látek, například průsakem do půdy, povrchových a podzemních vod. Nakládání s odpady je ve správním obvodu na dostatečné úrovní. Je zde zřízen separovaný sběr odpadu, který je odvážen na kapacitní skládku mimo správní obvod. Na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm se skládka odpadů nenachází.
Ochrana přírody a krajiny Území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je oblast s nadprůměrným výskytem zvláště chráněných území a přírodních památek. Do jižní části správního obvodu zasahuje Chráněná krajinná oblast Beskydy, která vyhlášena za evropsky významnou lokalitu soustavy NATURA 2000. V rámci této soustavy je na území správního obvodu vymezena také ptačí oblast Beskydy. V severní části řešeného území se nachází Přírodní park Podbeskydí. Do zvlášť chráněných území v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm patří také Národní přírodní rezervace Radhošť, Přírodní rezervace Noříčí a Přírodní památky Velký Kámen a Travertinová kaskáda. Co se týče obecně chráněných území přírody a krajiny, jsou na území správního obvodu vymezeny následující prvky ÚSES: lokální biocentra, lokální biokoridory, regionální biocentrum a nadregionální biocentrum a biokoridor. Koeficient ekologické stability správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm je ve srovnání s Moravskoslezským krajem nadprůměrný. Nejvyšší KES má obec Trojanovice, nejmenší pak obce Frenštát pod Radhoštěm a Tichá. Tyto hodnoty jsou výrazně ovlivněny především poměrem rozloh orné půdy a pozemků k plnění funkcí lesa.
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Orná půda tvoří necelou čtvrtinu území správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm. Půda zde nepatří k bonitně cenným půdám, největší podíly půdy patří do čtvrté a páté třídy ochrany, popřípadě není její třída ochrana určena. Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je také podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Zastavěné území tvoří 2 % rozlohy řešeného území, největší podíl zastavěné plochy vzhledem ke své rozloze má ORP Frenštát pod Radhoštěm. SO ORP Frenštát pod Radhoštěm se s lesnatostí 43,3 % řadí ve srovnání s lesnatostí České republiky a Moravskoslezského kraje k nadprůměrně lesnatým oblastem. Největší podíl lesní půdy ke své rozloze má obec Trojanovice, pozemky určené k plnění funkcí lesa zde tvoří více než dvě třetiny území obce. Většina lesů má funkci hospodářskou, nachází se zde ale také lesy
- 74 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. ochranné a lesy zvláštního určení. V rozloze lesní půdy nedošlo stejné jako v rozlohách orné půdy a zastavěného území v posledních dvou letech k žádným výrazným změnám.
5.2 Sociální pilíř
Technická infrastruktura Všechny obce v rámci SO ORP Frenštát pod Radhoštěm mají v současné době zavedenu veřejnou vodovodní síť. Podíl obyvatel napojených na veřejnou vodovodní síť v jednotlivých obcích je následující: Bordovice 70 %, Frenštát pod Radhoštěm 85 %, Lichnov 25 %, Tichá 50 %, Trojanovice 45 %, Veřovice 60 %. Okrajové části obcí, které nejsou napojeny na veřejný vodovod, jsou zásobovány vodou individuálně z domovních studní. Kvalita pitné vody z veřejných vodovodů je velmi dobrá, stejně tak vydatnost vodních zdrojů. Kvalita vody v domovních studních a její množství je také vyhovující, pouze v některých lokalitách se objevují problémy s nedostatkem vody v období sucha a se zhoršenou kvalitou vody. V pěti obcích (Bordovice, Frenštát p. R., Lichnov, Tichá a Trojanovice) je vybudována kanalizace na odvádění odpadních vod, ve Veřovicích se v současné době buduje. V rámci obcí s vybudovanou kanalizací však nejsou některé části obcí na kanalizaci napojeny – např. oblasti Bystré a Planiska ve Frenštátě pod Radhoštěm, horní část obce Tichá a některé okrajové části Trojanovic. Rozšíření kanalizační sítě v obcích Tichá, Trojanovice a Frenštát pod Radhoštěm je zahrnuto v územních plánech těchto obcí. Problémem z hlediska hygieny životního prostředí je vypouštění odpadních vod z neodkanalizových částí obce Tichá do řeky Tichávky a v obci Veřovice do řeky Jičínky. V případě Veřovic již bylo vydáno územní rozhodnutí o vybudování ČOV. Všech šest obcí řešeného území je plynofikováno a v každé z nich je napojena na plynovod velká většina obyvatel. Zájem o nové rozvody plynu se objevuje většinou pouze v zastavitelných plochách. Na sledovaném území se nachází nadzemní i podzemní vedení elektrické energie. V jednotlivých obcích se s dodávkou elektrické energie nevyskytují žádné vážné problémy.
Dopravní infrastruktura Územím SO ORP Frenštát pod Radhoštěm neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace, základem silniční sítě jsou zde silnice I. a II. třídy. Nejvýznamnější z nich je silnice I/58 (Rožnov p. R. - Frenštát p. R. - Příbor – Ostrava - Bohumín - Polsko), která prochází územím obcí Trojanovice, Frenštát p. R., Lichnov a Tichá. Jedná se o komunikaci nadregionálního významu, která umožňuje spojení s významnými sídelními centry v regionu jako Rožnov p. R., Kopřivnice nebo Ostrava a napojení oblasti na rychlostní silnici R48. Dále SO ORP Frenštát p. R. procházejí dvě silnice II. třídy (II/480 a II/483). Hustota silniční sítě a její rozložení na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm jsou relativně dobré, všemi obcemi prochází silnice I. nebo II. třídy. Problémem je však výskyt řady dopravních závad na páteřních komunikacích území, dále pak špatný technický stav některých silnic III. třídy a místních komunikací. Úpravy a přeložky některých silnic jsou zahrnuty mezi záměry definovanými v ZÚR MSK. Územím SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je vedena celostátní jednokolejná železniční trať č. 323 (Ostrava – Frýdek-Místek – Frýdlant nad Ostravicí – Frenštát pod Radhoštěm –
- 75 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Veřovice – Valašské Meziříčí) a regionální jednokolejná železniční trať č. 325 (Veřovice – Studénka). První jmenovaná trať má poměrně vysoký dopravní význam, daný vazbou Ostravy na rekreační zázemí v Beskydech a dojížďkou obyvatel SO ORP Frenštát p. R. do center na této trati (např. Frýdek-Místek, Ostrava). Z celkového počtu 6 obcí disponují železniční zastávkou či stanicí pouze 2 z nich, v rámci území správního obvodu tak hraje železnice spíše omezenou úlohu; významnější roli má z hlediska širších dopravních vazeb.
Sociodemografické podmínky Mezi lety 2001 a 2011 poklesl počet obyvatel v Moravskoslezském kraji o 2,3 %. Ve stejném období došlo v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm k nárůstu počtu obyvatel o 1,8 % (o 335 obyvatel). Maxima zde dosáhl počet obyvatel v roce 2010, od tohoto roku byl zaznamenán mírný pokles. Na vývoj počtu obyvatel v obcích má v posledních letech vliv především migrace a proces suburbanizace. Tomu odpovídá fakt, že mezi lety 2001 a 2011 došlo k nárůstu počtu obyvatel ve všech obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm kromě samotného města Frenštát pod Radhoštěm (pokles o 321 obyvatel). Nejvýraznější nárůst zaznamenaly obce Trojanovice a Lichnov. Stejně tak zaznamenaly v tomto období kladné migrační saldo (nejvyšší opět Trojanovice a Lichnov) všechny obce kromě města Frenštát p. R. Věkové složení kraje i SO ORP Frenštát pod Radhoštěm se za posledních deset let změnilo ve smyslu stárnutí populace. Tento proces bude mít silný vliv i v dalších letech. Na sledovaném území se v letech 2001 - 2011 snížil podíl obyvatel se základním vzděláním (-4,1 %) a také s vyučením či středním odborným vzděláním bez maturity (-4 %), zároveň se zvýšil podíl středoškolsky vzdělaných s maturitou (+4 %) a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (+4 %). Ten v roce 2011 činil 11,7 %, což území řadí v rámci kraje mezi SO ORP s vyšším podílem těchto osob. V SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je 8 mateřských škol, 2 základní školy 1. - 5. ročník a 5 základních škol 1. - 9. ročník. Dále ve Frenštátě p. R. funguje 1 základní umělecká škola. V regionu funguje 7 středních škol, které se všechny nacházejí ve městě Frenštát pod Radhoštěm. Vysoké ani vyšší odborné školy se v regionu nenacházejí. Alespoň jedno školské zařízení se nachází ve všech obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm. Významné postavení z hlediska spádovosti zdravotnických a sociálních služeb zastává město Frenštát pod Radhoštěm, kde je situována většina těchto zařízení.
Bydlení Výstavba rodinných domů v rámci SO ORP Frenštát pod Radhoštěm vzrostla v období 2001 – 2011 o 10,8 %. V relativních hodnotách je nárůst nejvýznamnější v obcích Trojanovice, Tichá a Lichnov, k nevýraznému nárůstu došlo v obcích Veřovice a Bordovice. Počet bytových domů vzrostl za toto období o 6,6 %. Zatímco v rámci Moravskoslezského kraje došlo v tomto období ke snížení počtu obydlených bytů (o 1,8 %), na řešeném území tento počet narostl o 250 obydlených bytů, což činí nárůst o 3,7 %. Největší nárůst počtu obydlených bytů byl zaznamenán v obci Trojanovice (76 bytů, tj. 11,0 %). Obcí s druhým nejvyšším nárůstem počtu obydlených bytů jsou Veřovice, kde přibylo 59 bytů, tj. 9,8 %. Relativní nárůst obydlených bytů je nejvyšší v obci Trojanovice, kde dosáhl 11,0 %. Nejmenší přírůstek v absolutních hodnotách je registrován v obci Bordovice (nárůst o 5 obydlených bytů), procentuálně nejnižší přírůstek pak ve městě Frenštát pod Radhoštěm 0,6 % (24 bytů).
- 76 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Z hlediska vlastnické struktury bytového fondu došlo v rámci SO ORP Frenštát pod Radhoštěm k úbytku bytů družstevních (-27,7 %) a nájemních (-14,9 %). Naopak vzrostl podíl bytů ve vlastním domě a nejvýrazněji pak podíl bytů v osobním vlastnictví. Nejvyšší počet domů vlastní v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm fyzické osoby, stejně jako je tomu v rámci kraje.
Rekreace SO ORP Frenštát pod Radhoštěm, ležící v malebné kotlině Moravskoslezských Beskyd, je z hlediska rekreace poměrně vyhledávanou oblastí. Za významnější střediska cestovního ruchu jsou považovány obce Frenštát pod Radhoštěm a především Trojanovice. Území nabízí i vzhledem ke kopcovitému terénu a atraktivitě přírody možnosti pro pěší turistiku, cykloturistiku, jízdu na horských kolech, lyžování či paragliding. Nejnavštěvovanějšími turistickými cíli území jsou Pustevny (mj. s lyžařským areálem a architektonicky hodnotnými stavbami Dušana Jurkoviče), na které vede z Trojanovic lanová dráha, a známá hora Radhošť s kaplí a sousoším sv. Cyrila a Metoděje. Oblíbeným vrcholem je také Velký Javorník, kde bude navíc vybudována rozhledna. Na území Frenštátu p. R. a Trojanovic se nachází sportovně rekreační areál Horečky se skokanskými můstky, kde byl v letošním roce revitalizován amfiteátr. Navštěvovanými zařízeními v letním období jsou frenštátský aquapark a autokemp. V SO ORP Frenštát pod Radhoštěm se nachází 13 ubytovacích zařízení s 668 lůžky, území je tak v tomto ohledu na jedenáctém místě z 22 správních obvodů kraje. Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je největší počet těchto objektů v obcích Frenštát pod Radhoštěm (55 objektů) a Trojanovice (43 objektů). SO ORP Frenštát pod Radhoštěm dosahuje v rámci SO ORP Moravskoslezského kraje podprůměrné hodnoty návštěvnosti, což je však zkresleno poměrně malou rozlohou území. Při vztažení počtu příjezdů hostů na plochu území je tato hodnota v porovnání s ostatními SO ORP naopak vysoká.
5.3 Ekonomický pilíř V SO ORP Frenštát pod Radhoštěm se k 31. 12. 2010 nacházelo 17 ekonomických subjektů s 50 a více zaměstnanci. Většina z nich sídlí přímo ve městě Frenštát pod Radhoštěm. Největšími zaměstnavateli (s více než 250 zaměstnanců) jsou firmy Continental Automotive Systems Czech Republic s.r.o., Siemens, s.r.o. a L O M N Á spol. s.r.o., všechny se sídlem ve městě Frenštát pod Radhoštěm, a samotné Město Frenštát pod Radhoštěm. V letech 2007 – 2010 došlo v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm k poklesu pracovních míst o 1 087. Tento trend vznikl zejména v důsledku probíhající ekonomické recese. Největší podíl na snížení počtu pracovních míst má město Frenštát pod Radhoštěm, ve kterém došlo k poklesu pracovních míst o 1 076. Míra nezaměstnanosti v rámci Moravskoslezského kraje měla v období let 2007 – 2011 kolísavý charakter, v konečném důsledku došlo k jejímu mírnému růstu (z 11,8 % v roce 2007 na 12 % v roce 2011). Tento růst je způsoben zejména ekonomickou recesí, která zasáhla celou republiku. Míra nezaměstnanosti v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm se nachází pod krajským průměrem, avšak má dlouhodobě rostoucí trend (z 5,9 % v roce 2007 na 8,7 % v roce 2011). Ke značnému nárůstu míry nezaměstnanosti v období let 2007 – 2011 došlo v obcích Trojanovice (o 4,4 %) a Tichá (3,8 %), naopak k nejmenšímu růstu míry nezaměstnanosti došlo v obci Veřovice, kde je také nejnižší míra nezaměstnanosti na řešeném území.
- 77 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Od roku 2007 – 2011 došlo ve všech obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm k růstu míry dlouhodobé nezaměstnanosti. Největší problém představuje tato míra v obci Frenštát pod Radhoštěm (3,4 %) a v obci Bordovice (3 %). Průměrná hodnota pro Moravskoslezský kraj v roce 2011 je však 5 %. V rámci Moravskoslezského kraje došlo v letech 2004 – 2011 k nárůstu míry podnikatelské aktivity na více než 161 podnikatelů na 1 000 obyvatel, přičemž však kraj stále patří mezi kraje s nejnižší hodnotou míry podnikatelské aktivity v rámci České republiky. V SO ORP Frenštát pod Radhoštěm má míra podnikatelské aktivity stále rostoucí trend, v roce 2011 je hodnota této míry 177,4 ‰. SO ORP Frenštát pod Radhoštěm patří mezi správní obvody s meziročním nárůstem daňové výtěžnosti, přičemž tato v roce 2011 činila 9 tis. Kč na obyvatele. Celkově území patří v rámci kraje k SO ORP s nižší daňovou výtěžností.
- 78 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
6 Seznam zkratek
BRKO Biologicky rozložitelný komunální odpad CZT Centrální zásobování teplem ČOV Čistírna odpadních vod ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad DP Dobývací prostor EO Ekvivalentní obyvatel představuje znečištění vod 1 obyvatelem za den EVL Evropsky významná lokalita CHKO Chráněná krajinná oblast CHLÚ Chráněné ložiskové území CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod IAD Individuální automobilová doprava JČK Jihočeský kraj KES Koeficient ekologické stability LNS Ložisko nerostných surovin LPF Lesní půdní fond LZO Lesy zvláštní ochrany LZU Lesy zvláštního určení MD Ministerstvo dopravy MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MZCHÚ Maloplošně zvláště chráněná území MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu NP Národní park NPP Národní přírodní památka NPR Národní přírodní rezervace NRBC Nadregionální biocentrum NRBK Nadregionální biokoridor ORP Obec s rozšířenou působností OV Odpadní vody PO Ptačí oblast POU obec s pověřeným obecním úřadem PPam Přírodní památka PP Přírodní park PR Přírodní rezervace PUPFL Pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR Politika územního rozvoje RBC Regionální biocentrum RBK Regionální biokoridor RURÚ Rozbor udržitelného rozvoje území ŘSD ČR Ředitelství silnic a dálnic České republiky SO ORP správní obvod obce s rozšířenou působností ÚP Územní plán ÚPD Územně plánovací dokumentace VLD Veřejná linková doprava
- 79 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
VTL Vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) VÚC Velký územní celek VVTL Velmi vysoký tlak (označení tlakové úrovně nad 4 MPa) ZÚR Zásady územního rozvoje
- 80 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
7 Seznam zdrojů a použitá literatura
Běžná evidence obyvatelstva, ČSÚ, 2012. BÍNA, J. a kol. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice. Ústav územního rozvoje, Praha, 2010. České dráhy, a.s. Dostupné z WWW:
- 81 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
8 Seznam příloh
Příloha A: Environmentální pilíř
Tabulka A 1: Ložisko nerostných surovin (A059) Tabulka A 2: Haldy a odvaly (A066) Tabulka A 3: Vodní nádrže na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm (A 048) Tabulka A 4: Záplavové území (A050) Tabulka A 5: Aktivní zóna záplavového území (A051) Tabulka A 6: NATURA 2000 – evropsky významná lokalita (A034) Tabulka A 7: NATURA 2000 – ptačí oblast (A035)
Příloha B: Sociální pilíř
Tabulka B 1: Rozlišení kanalizace dle typu (rok 2012) Tabulka B 2: Délka vodovodů v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v roce 2012 Tabulka B 3: Délka rozvodů elektřiny v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v roce 2012 Tabulka B 4: Délka rozvodů plynu v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v roce 2012 Tabulka B 5: Délka silnic I., II. a III. tříd na území obcí SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v roce 2012 Tabulka B 6: Délky železničních tratí v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v roce 2012 Tabulka B 7: Doba trvání cesty hromadnou dopravou do obce Frenštát pod Radhoštěm během všedních dní, situace v září 2012 Tabulka B 8: Nejvyšší ukončené vzdělání v SO ORP Moravskoslezského kraje [%] Tabulka B 9: Nejvyšší ukončené vzdělání v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm [%] Tabulka B 10: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Tabulka B 11: Školská zařízení v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Tabulka B 12: Sociální a zdravotní služby v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Tabulka B 13: Domovní fond v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Tabulka B 14: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Tabulka B 15: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm [%] Tabulka B 16: Obydlené byty v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Tabulka B 17: Vlastnictví bytů v SO ORP Moravskoslezského kraje Tabulka B 18: Vlastnictví bytů v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm
- 82 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka B 19: Vlastnictví domů v SO ORP Moravskoslezského kraje Tabulka B 20: Vlastnictví domů v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Tabulka B 21: Počet ubytovacích zařízení v SO ORP Moravskoslezského kraje Tabulka B 22: Návštěvnost v SO ORP Moravskoslezského kraje Tabulka B 23: Objekty individuální rodinné rekreace v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm
Příloha C: Ekonomický pilíř
Tabulka C 1: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Moravskoslezského kraje [‰] Tabulka C 2: Míra zaměstnanosti v SO ORP Moravskoslezského kraje [%] Tabulka C 3: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Moravskoslezského kraje [%] Tabulka C 4: Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Moravskoslezského kraje [%] Tabulka C 5: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Moravskoslezského kraje [%] Tabulka C 6: Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Moravskoslezského kraje
- 83 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
9 Přílohy
Příloha A: Environmentální pilíř
Tabulka A 1: Ložisko nerostných surovin (A059)
Název ložiska Surovina Obec Plocha [ha] Těžba Frenštát-východ Uhlí černé Tichá 9,3 dosud netěženo Frenštát-východ Uhlí černé Trojanovice 283,7 dosud netěženo Frenštát-západ Uhlí černé Veřovice 14,6 dosud netěženo Frenštát-západ Uhlí černé Bordovice 25,3 dosud netěženo Frenštát-západ Uhlí černé Frenštát pod Radhoštěm 848,9 dosud netěženo Frenštát-západ Uhlí černé Tichá 33,6 dosud netěženo Frenštát-západ Uhlí černé Trojanovice 2 230,9 dosud netěženo Frenštát-západ a východ Zemní plyn Veřovice 13,3 dosud netěženo Frenštát-západ a východ Zemní plyn Bordovice 25,2 dosud netěženo Frenštát-západ a východ Zemní plyn Frenštát pod Radhoštěm 848,9 dosud netěženo Frenštát-západ a východ Zemní plyn Tichá 42,9 dosud netěženo Frenštát-západ a východ Zemní plyn Trojanovice 2 515,9 dosud netěženo Mořkov-Frenštát Uhlí černé Veřovice 1 083,9 dosud netěženo Mořkov-Frenštát Uhlí černé Bordovice 605,3 dosud netěženo Mořkov-Frenštát Uhlí černé Frenštát pod Radhoštěm 294,1 dosud netěženo Mořkov-Frenštát Uhlí černé Lichnov 1 124,9 dosud netěženo Mořkov-Frenštát Uhlí černé Tichá 1 158,1 dosud netěženo Mořkov-Frenštát Uhlí černé Trojanovice 62,0 dosud netěženo Příbor-jih (Štramberk)- Podzemní zásobník Lichnov 79,9 dřívější z vrtu PZP plynu, Zemní plyn Kopřivnice-Tichá Uhlí černé, Zemní plyn Lichnov 81,9 současná z vrtu Kopřivnice-Tichá Uhlí černé, Zemní plyn Tichá 447,4 současná z vrtu Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Tabulka A 2: Haldy a odvaly (A066)
Obec Rozloha obce [ha] Rozloha A066 [ha] Rozloha A066 [%] Frenštát pod Radhoštěm 1143 3,7 0,3 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Tabulka A 3: Vodní nádrže na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm (A 048)
Obec Vodní nádrž Plocha [ha]
Trojanovice Vodní nádrž OKD 3,5 Frenštát pod Radhoštěm Siberie 1,1
- 84 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka A 4: Záplavové území (A050) Rozloha Obec Q5 [ha] Q5 [%] Q20 [ha] Q20 [%] Q100 [ha] Q100 [%] obce [ha] Frenštát pod Radhoštěm 1 143 2,5 0,2 3,6 0,3 7,5 0,7 Lichnov 1 208 4,0 0,3 23,0 1,9 31,0 2,6 Tichá 1 644 24,9 1,5 51,5 3,1 98,2 6,0 Veřovice 1 657 1,8 0,1 2,1 0,1 2,3 0,1 SO ORP Frenštát pod 9 863 33,2 0,3 80,2 0,8 139,0 1,4 Radhoštěm Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Tabulka A 5: Aktivní zóna záplavového území (A051)
Obec Rozloha obce [ha] A051 [ha] A051[%]
Frenštát pod Radhoštěm 1 143 3,6 0,3 Lichnov 1 208 23,0 1,9 Tichá 1 644 51,5 3,1 Veřovice 1 657 2,1 0,1 SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 9 863 80,2 0,8 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Tabulka A 6: NATURA 2000 – evropsky významná lokalita (A034)
Obec Rozloha obce [ha] Rozloha [ha] Rozloha [%] Název
Bordovice 630 386 61,3 Beskydy Frenštát pod Radhoštěm 1 143 244 21,3 Beskydy Lichnov 1 208 67 5,6 Beskydy Lichnov 1 208 74 6,1 Červený kámen Trojanovice 3 581 3 299 92,1 Beskydy Štěrbův rybník a Malý Trojanovice 3 581 10 0,3 Bystrý potok Veřovice 1 657 941 56,8 Beskydy SO ORP Frenštát pod 9 863 4 937 50,1 Radhoštěm Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Tabulka A 7: NATURA 2000 – ptačí oblast (A035)
Obec Rozloha obce [ha] Rozloha [ha] Rozloha [%] Bordovice 630 83 13,2 Frenštát pod Radhoštěm 1 143 21 1,9 Trojanovice 3 581 2 557 71,4 Veřovice 1 657 837 50,5 SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 9 863 3 498 35,5 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012
- 85 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Příloha B: Sociální pilíř
Tabulka B 1: Rozlišení kanalizace dle typu (rok 2012) Obec Typ kanalizace Bordovice Splašková, dešťová Frenštát pod Radhoštěm Jednotná, splašková, dešťová Lichnov Splašková Tichá Splašková, dešťová Trojanovice Splašková, dešťová Veřovice Jednotná Zdroj: Dotazník mezi starosty obcí, PROCES, 2012 Tabulka B 2: Délka vodovodů v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v roce 2012 Obec Délka vodovodů (km) Bordovice 2,1 Frenštát pod Radhoštěm 58,4 Lichnov 21,8 Tichá 21,3 Trojanovice 25,7 Veřovice 16,8 Celkem za SO ORP 146,1 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Tabulka B 3: Délka rozvodů elektřiny v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v roce 2012 Obec Délka rozvodů elektřiny (km) Bordovice 5,8 Frenštát pod Radhoštěm 50,5 Lichnov 16,3 Tichá 36,8 Trojanovice 41,3 Veřovice 12,2 Celkem za SO ORP 162,9 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Tabulka B 4: Délka rozvodů plynu v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v roce 2012 Obec Délka rozvodů plynu (km) Bordovice 4,9 Frenštát pod Radhoštěm 73,1 Lichnov 19,0 Tichá 19,1 Trojanovice 43,8 Veřovice 16,4 Celkem za SO ORP 176,3 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012
- 86 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka B 5: Délka silnic I., II. a III. tříd na území obcí SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v roce 2012 Silnice I. třídy Silnice II. třídy Silnice III. třídy Obec (km) (km) (km) Bordovice 2,0 0,1 Frenštát pod Radhoštěm 5,2 2,2 3,5 Lichnov 4,0 2,8 3,4 Tichá 3,2 0,4 10,6 Trojanovice 3,2 7,2 Veřovice 5,1 Celkem za SO ORP 15,5 12,6 24,8 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Tabulka B 6: Délky železničních tratí v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm v roce 2012 Obec Železnice (km) Bordovice 2,4 Frenštát pod Radhoštěm 3,6 Lichnov 2,5 Tichá Trojanovice Veřovice 6,4 Celkem za SO ORP 14,9 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Tabulka B 7: Doba trvání cesty hromadnou dopravou do obce Frenštát pod Radhoštěm během všedních dní, situace v září 2012 Průměrná doba cesty Obec 6. hod. 8. hod. 14. hod. Bordovice 12 8 8 Frenštát pod Radhoštěm Lichnov 9 6 6 Tichá 9 11 10 Trojanovice 10 9 9 Veřovice 15 13 12 Průměr za SO ORP 11 9 9 Zdroj: IDOS.cz
- 87 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka B 8: Nejvyšší ukončené vzdělání v SO ORP Moravskoslezského kraje [%] Nejvyšší ukončené vzdělání Úplné střední (s Základní vč. Vyučení a stř. odborné SO ORP maturitou) a vyšší Vysokoškolské Bez vzdělání neukončeného bez mat. odborné 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl Bílovec 26,0 20,8 -5,2 41,0 38,2 -2,8 25,7 29,7 4,0 6,4 10,5 4,1 0,9 0,8 -0,1 Bohumín 29,5 22,7 -6,7 37,3 35,5 -1,9 25,9 30,5 4,6 6,5 10,5 3,9 0,8 0,8 0,0 Bruntál 28,2 23,3 -5,0 40,1 38,6 -1,5 25,2 28,3 3,1 5,8 8,9 3,1 0,7 0,9 0,2 Český Těšín 24,1 18,4 -5,6 38,1 35,4 -2,7 29,0 32,7 3,7 8,6 12,9 4,4 0,3 0,5 0,3 Frenštát pod Radhoštěm 22,0 18,0 -4,1 42,1 38,1 -4,0 28,0 32,0 4,0 7,7 11,7 4,0 0,2 0,3 0,1 Frýdek-Místek 22,6 17,4 -5,1 39,3 35,9 -3,4 29,3 33,1 3,8 8,6 13,1 4,6 0,3 0,5 0,2 Frýdlant nad Ostravicí 23,6 16,6 -7,1 39,0 34,6 -4,4 28,7 33,7 5,0 7,9 14,2 6,3 0,7 0,9 0,1 Havířov 25,3 20,8 -4,5 40,3 37,6 -2,8 26,3 30,2 3,9 7,6 10,9 3,2 0,4 0,6 0,2 Hlučín 29,1 21,7 -7,4 42,6 39,6 -3,0 22,2 27,8 5,6 5,3 10,1 4,9 0,8 0,7 -0,1 Jablunkov 31,2 22,5 -8,7 39,5 37,3 -2,3 24,1 30,3 6,2 4,7 9,3 4,6 0,4 0,6 0,2 Karviná 29,6 24,6 -5,0 40,5 38,4 -2,2 24,3 28,3 4,0 5,0 8,0 3,1 0,6 0,8 0,2 Kopřivnice 21,9 17,6 -4,4 41,4 38,1 -3,3 29,0 32,8 3,8 7,5 11,2 3,7 0,2 0,4 0,1 Kravaře 28,0 20,8 -7,3 46,5 43,9 -2,6 21,0 26,2 5,3 4,1 8,6 4,4 0,4 0,5 0,1 Krnov 27,1 21,7 -5,3 39,8 38,1 -1,7 26,4 30,3 3,9 5,6 8,6 2,9 1,1 1,2 0,2 Nový Jičín 24,4 18,9 -5,5 40,8 37,6 -3,3 27,4 31,6 4,3 7,1 11,5 4,4 0,3 0,4 0,1 Odry 31,0 25,0 -6,1 42,9 40,4 -2,5 21,0 26,1 5,1 4,5 7,8 3,4 0,6 0,8 0,1 Opava 23,6 18,1 -5,4 39,0 35,8 -3,2 28,0 32,0 3,9 8,7 13,3 4,6 0,7 0,8 0,1 Orlová 28,9 22,6 -6,3 41,1 39,1 -2,1 24,1 29,0 4,9 5,2 8,6 3,4 0,6 0,7 0,1 Ostrava 24,3 19,7 -4,7 36,7 33,5 -3,2 28,0 31,2 3,3 10,6 15,1 4,5 0,5 0,6 0,1 Rýmařov 28,8 23,4 -5,3 41,4 40,7 -0,7 23,9 27,5 3,6 5,1 7,6 2,5 0,9 0,8 -0,1 Třinec 26,0 19,7 -6,4 38,4 35,4 -3,0 27,7 32,6 4,9 7,4 11,8 4,4 0,4 0,6 0,1 Vítkov 31,5 26,7 -4,8 42,1 40,4 -1,7 20,9 24,6 3,7 4,1 7,1 3,1 1,4 1,2 -0,2 Moravskoslezský kraj 25,6 20,2 -5,3 39,2 36,4 -2,8 26,8 30,8 4,0 7,9 12,0 4,1 0,5 0,6 0,1 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011
- 88 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka B 9: Nejvyšší ukončené vzdělání v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm [%] Nejvyšší ukončené vzdělání Úplné střední (s Základní vč. Vyučení a stř. odborné Obec maturitou) a vyšší Vysokoškolské Bez vzdělání neukončeného bez mat. odborné 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl Bordovice 19,3 15,3 -4,0 46,6 43,9 -2,7 29,5 31,3 1,8 4,7 9,5 4,9 0,0 0,0 0,0 Frenštát pod Radhoštěm 20,5 18,4 -2,1 41,1 37,3 -3,9 29,1 31,7 2,5 9,1 12,4 3,3 0,2 0,3 0,1 Lichnov 21,2 16,9 -4,3 43,0 37,3 -5,7 29,2 35,3 6,1 6,6 10,5 3,9 0,0 0,1 0,1 Tichá 25,9 18,5 -7,4 43,7 39,0 -4,7 25,9 32,1 6,3 4,5 10,0 5,5 0,1 0,4 0,3 Trojanovice 25,9 17,2 -8,7 43,0 38,9 -4,1 24,9 31,2 6,3 6,3 12,5 6,2 0,1 0,3 0,2 Veřovice 25,0 18,0 -7,0 43,6 39,9 -3,7 25,1 31,9 6,8 5,7 9,7 4,0 0,6 0,4 -0,1 SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 22,0 18,0 -4,1 42,1 38,1 -4,0 28,0 32,0 4,0 7,7 11,7 4,0 0,2 0,3 0,1 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011
- 89 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka B 10: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Přirozený Migrační Obec Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přírůstek saldo Bordovice 65 48 17 149 126 23 Frenštát pod Radhoštěm 1 222 1 380 -158 2 355 2 493 -138 Lichnov 122 158 -36 440 241 199 Tichá 182 199 -17 502 323 179 Trojanovice 233 250 -17 918 629 289 Veřovice 194 233 -39 425 365 60 SO ORP Frenštát p. Radhoštěm 2 018 2 268 -250 4 789 4 177 612 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů; Data za časové období 2001 – 2011 Tabulka B 11: Školská zařízení v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Mateřská škola Základní škola Střední školy vč. učňovské školy Obec (kapacita) (kapacita) (kapacita) Frenštát pod Mateřská škola, Školská Základní škola, Gymnázium a Střední průmyslová škola Radhoštěm čtvrť 1391 (274) Tyršova 1053 (90) elektrotechniky a informatiky, Křižíkova 1258 (1000) Mateřská škola, Markova Základní škola, Střední škola hotelnictví a gastronomie, 1176 (74) Záhuní 408 (810) Mariánská 252 (1100) Základní škola, Tyršova 913 (850) Základní umělecká škola, Tyršova 955 (380) Veřovice Mateřská škola Veřovice Základní škola NE 329 (50) Veřovice 276 (250) Lichnov Mateřská škola, Lichnov Základní škola, NE 289 (11) Lichnov 360 (300) Mateřská škola Lichnov 360 (56) Bordovice Mateřská škola, NE NE Bordovice 83 (25) Tichá Mateřská škola, Tichá Základní škola, Tichá NE 278 (53) 282 (100) Trojanovice Mateřská škola, Jubilejní základní NE Trojanovice 345 (99) škola prezidenta Masaryka, Trojanovice 362 (120) Pozn.: Jsou uvedeny pouze obce, které mají školská zařízení. Zdroj dat: MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení
- 90 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka B 12: Sociální a zdravotní služby v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Obec Sociální oblast Zdravotnictví Frenštát pod Radhoštěm Domov pro seniory Detašované pracoviště ambulantního 7 Domů s pečovatelskou službou zařízení Nízkoprahová zařízení pro děti a Detašované pracoviště nemocnice mládež Detašované pracoviště ostatního lůžkového zařízení 8 Samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé 4 Samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 7 Samostatných ordinací praktického lékaře – stomatologa 3 Samostatné ordinace praktického lékaře – gynekologa 11 Samostatných ordinací lékaře specialisty 6 Detašovaných pracovišť samostatné ordinace lékaře specialisty 12 Ostatních samostatných zařízení 4 Detašovaná pracoviště ostatního samostatného zařízení 3 Zařízení lékárenské péče Detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci Veřovice NE Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa Lichnov NE Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa Tichá Domov pro osoby se zdravotním Detašované pracoviště samostatné ordinace postižením praktického lékaře - stomatologa Denní stacionář Trojanovice NE Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Pozn.: Jsou uvedeny pouze obce, které mají zařízení sociální péče, zdravotnická zařízení. Zdroj: MOS, data aktuální k 1. 1. 2011
- 91 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka B 13: Domovní fond v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Rozdíl mezi lety 2001 Rozdíl mezi lety 2001 Rok Rok a 2011 a 2011 Obec Bytové Bytové Rodinné Rodinné Relativně Relativně domy domy Absolutně domy domy Absolutně [%] [%] 2001 2011 2001 2011 Bordovice 0 0 0 - 143 151 8 5,6 Frenštát p. R. 291 303 12 4,1 1 002 1 119 117 11,7 Lichnov 1 2 1 100,0 356 403 47 13,2 Tichá 11 11 0 0,0 377 428 51 13,5 Trojanovice 14 18 4 28,6 518 589 71 13,7 Veřovice 3 7 4 133,3 491 510 19 3,9 SO ORP Frenštát p. R. 320 341 21 6,6 2 887 3 200 313 10,8 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Tabulka B 14: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Domy postavené Obec 1919 a 1920- 1946- 1961- 1971- 1981- 1991- dříve 1945 1960 1970 1980 1990 2000 Bordovice 11 18 19 28 25 25 13 Frenštát p. Radhoštěm 71 174 203 208 275 146 148 Lichnov 32 40 49 56 71 48 50 Tichá 53 45 55 52 58 49 54 Trojanovice 34 53 62 95 86 92 80 Veřovice 21 49 86 87 85 86 59 SO ORP Frenštát p. R. 222 379 474 526 600 446 404 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011 Tabulka B 15: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm [%] Domy postavené Obec 1919 a 1920- 1946- 1961- 1971- 1981- 1991- dříve 1945 1960 1970 1980 1990 2000 Bordovice 7,9 12,9 13,7 20,1 18,0 18,0 9,4 Frenštát pod Radhoštěm 5,8 14,2 16,6 17,0 22,4 11,9 12,1 Lichnov 9,2 11,6 14,2 16,2 20,5 13,9 14,5 Tichá 14,5 12,3 15,0 14,2 15,8 13,4 14,8 Trojanovice 6,8 10,6 12,4 18,9 17,1 18,3 15,9 Veřovice 4,4 10,4 18,2 18,4 18,0 18,2 12,5 SO ORP Frenštát p. R. 7,3 12,4 15,5 17,2 19,7 14,6 13,2 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011
- 92 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka B 16: Obydlené byty v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Rozdíl mezi lety 2001 a Rok Obec 2011 Obydlené byty 2001 Obydlené byty 2011 Absolutně Relativně [%] Bordovice 182 187 5 2,7 Frenštát pod Radhoštěm 4 244 4 268 24 0,6 Lichnov 468 509 41 8,8 Tichá 528 573 45 8,5 Trojanovice 691 767 76 11,0 Veřovice 605 664 59 9,8 SO ORP Frenštát p. Radhoštěm 6 718 6 968 250 3,7 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011
- 93 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka B 17: Vlastnictví bytů v SO ORP Moravskoslezského kraje Vlastník bytů SO ORP Byt ve vlastním domě V osobním vlastnictví Nájemní Družstevní 2001 2011 Rozdíl [%] 2001 2011 Rozdíl [%] 2001 2011 Rozdíl [%] 2001 2011 Rozdíl [%] Bílovec 4 104 4 370 6,5 1 170 1 793 53,2 1 553 1 157 -25,5 1 149 965 -16,0 Bohumín 3 523 3 849 9,3 162 491 203,1 5 526 4 768 -13,7 1 641 1 642 0,1 Bruntál 4 130 4 092 -0,9 1 943 3 433 76,7 4 776 3 563 -25,4 1 707 1 923 12,7 Český Těšín 2 533 2 661 5,1 67 1 237 1 746,3 4 033 1 647 -59,2 2 879 3 591 24,7 Frenštát pod Radhoštěm 2 825 3 051 8,0 833 1 389 66,7 1 519 1 293 -14,9 928 671 -27,7 Frýdek-Místek 14 728 16 259 10,4 6 782 11 695 72,4 7 569 6 517 -13,9 6 830 2 427 -64,5 Frýdlant nad Ostravicí 4 391 4 758 8,4 235 1 190 406,4 955 756 -20,8 1 326 865 -34,8 Havířov 5 102 5 813 13,9 1 724 2 932 70,1 21 203 19 744 -6,9 8 585 7 046 -17,9 Hlučín 7 984 8 312 4,1 663 1 436 116,6 1 695 1 478 -12,8 1 144 946 -17,3 Jablunkov 4 665 4 601 -1,4 93 784 743,0 597 353 -40,9 552 332 -39,9 Karviná 4 225 4 618 9,3 884 4 383 395,8 18 580 9 410 -49,4 3 325 7 185 116,1 Kopřivnice 4 730 5 126 8,4 817 1 792 119,3 4 990 2 464 -50,6 3 431 4 963 44,7 Kravaře 4 628 4 831 4,4 73 522 615,1 418 307 -26,6 129 57 -55,8 Krnov 5 542 5 380 -2,9 2 353 4 626 96,6 5 632 3 509 -37,7 849 454 -46,5 Nový Jičín 6 775 7 264 7,2 1 585 4 511 184,6 4 806 2 344 -51,2 2 418 1 964 -18,8 Odry 3 018 3 018 0,0 720 1 154 60,3 1 107 921 -16,8 521 352 -32,4 Opava 14 690 15 863 8,0 3 209 9 138 184,8 8 933 4 870 -45,5 5 126 3 257 -36,5 Orlová 4 333 4 587 5,9 355 919 158,9 8 539 3 971 -53,5 2 994 5 538 85,0 Ostrava 20 942 23 561 12,5 7 725 28 555 269,6 56 810 36 178 -36,3 36 080 37 534 4,0 Rýmařov 1 937 1 906 -1,6 1 057 1 379 30,5 2 171 1 826 -15,9 688 623 -9,4 Třinec 7 581 8 139 7,4 285 2 022 609,5 6 429 5 730 -10,9 3 615 2 384 -34,1 Vítkov 2 180 2 114 -3,0 381 816 114,2 1 262 808 -36,0 557 528 -5,2 Moravskoslezský kraj 134 566 144 173 7,1 33 116 86 197 160,3 169 103 113 614 -32,8 86 474 85 247 -1,4 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011
- 94 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka B 18: Vlastnictví bytů v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Vlastník bytů Obec Byt ve vlastním domě V osobním vlastnictví Nájemní Družstevní 2001 2011 Rozdíl [%] 2001 2011 Rozdíl [%] 2001 2011 Rozdíl [%] 2001 2011 Rozdíl [%] Bordovice 145 142 -2,1 0 9 - 1 3 200,0 0 0 - Frenštát pod Radhoštěm 985 1 058 7,4 821 1 259 53,3 1 466 1 223 -16,6 746 522 -30,0 Lichnov 337 399 18,4 0 22 - 4 6 50,0 22 7 -68,2 Tichá 373 399 7,0 8 26 225,0 14 15 7,1 61 57 -6,6 Trojanovice 502 547 9,0 2 40 1 900,0 23 34 47,8 83 68 -18,1 Veřovice 483 506 4,8 2 33 1 550,0 11 12 9,1 16 17 6,3 SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 2 825 3 051 8,0 833 1 389 66,7 1 519 1 293 -14,9 928 671 -27,7 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011
- 95 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka B 19: Vlastnictví domů v SO ORP Moravskoslezského kraje Vlastník domu Spoluvlastnictví SO ORP Fyzická osoba Obec, stát Kombinace vlastníků Bytové Družstvo vlastníků bytů (jednotek) 2001 2011 Rozdíl [%] 2001 2011 Rozdíl [%] 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl [%] 2001 2011 Rozdíl Bílovec 4 048 4 375 8,1 197 127 -35,5 0 45 45 101 99 -2,0 0 209 209 Bohumín 3 495 3 828 9,5 457 422 -7,7 0 52 52 108 114 5,6 0 46 46 Bruntál 4 244 4 654 9,7 505 320 -36,6 0 149 149 117 69 -41,0 0 257 257 Český Těšín 2 379 2 578 8,4 277 64 -76,9 0 31 31 144 199 38,2 0 148 148 Frenštát pod Radhoštěm 2 875 3 202 11,4 104 68 -34,6 0 17 17 104 87 -16,3 0 161 161 Frýdek-Místek 14 531 16 440 13,1 386 231 -40,2 0 228 228 385 166 -56,9 0 903 903 Frýdlant nad Ostravicí 4 410 4 991 13,2 113 78 -31,0 0 58 58 117 93 -20,5 0 125 125 Havířov 5 023 5 741 14,3 505 509 0,8 0 121 121 406 436 7,4 0 99 99 Hlučín 7 779 8 110 4,3 108 67 -38,0 0 52 52 98 54 -44,9 0 118 118 Jablunkov 4 368 4 599 5,3 80 54 -32,5 0 53 53 66 22 -66,7 0 66 66 Karviná 4 151 4 515 8,8 789 221 -72,0 0 56 56 199 512 157,3 0 304 304 Kopřivnice 4 650 5 152 10,8 355 151 -57,5 0 66 66 160 343 114,4 0 119 119 Kravaře 4 548 4 692 3,2 44 26 -40,9 0 17 17 20 7 -65,0 0 50 50 Krnov 5 623 5 903 5,0 685 359 -47,6 0 129 129 51 15 -70,6 0 489 489 Nový Jičín 6 796 7 417 9,1 418 240 -42,6 0 100 100 200 174 -13,0 0 463 463 Odry 3 056 3 168 3,7 150 128 -14,7 0 42 42 64 47 -26,6 0 105 105 Opava 14 326 15 428 7,7 611 248 -59,4 0 195 195 492 143 -70,9 0 1 031 1 031 Orlová 4 319 4 651 7,7 233 66 -71,7 0 35 35 169 297 75,7 0 104 104 Ostrava 20 156 22 580 12,0 3 252 1 619 -50,2 0 821 821 1 722 2 041 18,5 0 1 615 1 615 Rýmařov 1 980 2 100 6,1 295 236 -20,0 0 65 65 51 34 -33,3 0 177 177 Třinec 7 234 8 038 11,1 189 167 -11,6 0 185 185 225 77 -65,8 0 99 99 Vítkov 2 220 2 325 4,7 162 108 -33,3 0 27 27 84 49 -41,7 0 94 94 Moravskoslezský kraj 132 211 144 487,0 9 9 915 5 509,0 -44 0 0 0 5 083 5 078,0 0 0 6 782 6 782 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011
- 96 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka B 20: Vlastnictví domů v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Vlastník domu Spoluvlastnictví Obec Fyzická osoba Obec, stát Kombinace vlastníků Bytové Družstvo vlastníků bytů (jednotek) 2001 2011 Rozdíl [%] 2001 2011 Rozdíl [%] 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl [%] 2001 2011 Rozdíl Bordovice 141 150 6,4 1 1 0,0 0 0 0 0 0 - 0 0 0 Frenštát pod Radhoštěm 1 010 1 137 12,6 91 54 -40,7 0 8 8 66 65 -1,5 0 151 151 Lichnov 339 395 16,5 3 2 -33,3 0 2 2 17 1 -94,1 0 2 2 Tichá 378 425 12,4 3 3 0,0 0 1 1 8 8 0,0 0 3 3 Trojanovice 515 579 12,4 4 5 25,0 0 5 5 11 11 0,0 0 2 2 Veřovice 492 516 4,9 2 3 50,0 0 1 1 2 2 0,0 0 3 3 SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 2 875 3 202 11,4 104 68 -34,6 0 17 17 104 87 -16,3 0 161 161 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011
- 97 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka B 21: Počet ubytovacích zařízení v SO ORP Moravskoslezského kraje SO ORP počet zařízení pokoje lůžka Bílovec 3 78 185 Bohumín 2 Bruntál 45 944 2 429 Český Těšín 3 43 105 Frenštát pod Radhoštěm 13 231 668 Frýdek-Místek 34 630 1 758 Frýdlant nad Ostravicí 55 1 207 3 579 Havířov 11 230 545 Hlučín 6 60 133 Jablunkov 27 408 1 255 Karviná 7 696 1 206 Kopřivnice 11 288 706 Kravaře 3 31 91 Krnov 13 198 554 Nový Jičín 14 247 628 Odry 7 179 595 Opava 17 421 1 098 Orlová 1 Ostrava 38 1 882 3 608 Rýmařov 64 835 2 655 Třinec 16 290 800 Vítkov 15 326 1 135 Moravskoslezský kraj 405 9 224 23 733 Zdroj: ČSÚ, data aktuální k 1. 1. 2011
- 98 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka B 22: Návštěvnost v SO ORP Moravskoslezského kraje počet příjezdů hostů počet přenocování SO ORP z toho rezidentů z toho rezidentů Bílovec 2 344 1 935 4 605 3 842 Bohumín Bruntál 39 010 34 062 121 255 107 669 Český Těšín 1 941 1 307 3 383 2 461 Frenštát pod Radhoštěm 19 665 16 700 39 757 33 081 Frýdek-Místek 35 796 29 683 82 161 70 490 Frýdlant nad Ostravicí 86 825 76 569 271 046 243 943 Havířov 11 940 10 222 21 968 18 051 Hlučín 729 580 1 463 1 149 Jablunkov 27 517 26 010 72 583 69 415 Karviná 19 502 17 407 300 316 273 787 Kopřivnice 14 767 11 455 37 815 28 960 Kravaře 1 561 1 470 3 719 3 486 Krnov 3 693 3 178 7 920 6 721 Nový Jičín 16 320 11 658 35 022 27 302 Odry 3 179 2 776 10 053 9 263 Opava 20 681 15 144 40 806 28 857 Orlová Ostrava 145 078 96 398 418 707 300 509 Rýmařov 45 356 43 155 166 424 160 496 Třinec 15 359 12 116 48 581 38 345 Vítkov 12 224 11 410 40 504 37 797 Moravskoslezský kraj 523 487 423 235 1 728 088 1 465 624 Zdroj: ČSÚ, data aktuální k 1. 1. 2011 Tabulka B 23: Objekty individuální rodinné rekreace v obcích SO ORP Frenštát pod Radhoštěm Slouží k Obec Domy celkem Podíl [%] rekreaci Bordovice 178 16 9,0 Frenštát pod Radhoštěm 1 668 55 3,3 Lichnov 500 24 4,8 Tichá 512 39 7,6 Trojanovice 755 43 5,7 Veřovice 605 32 5,3 SO ORP Frenštát pod Radhoštěm 4 218 209 5,0 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011
- 99 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Příloha C: Ekonomický pilíř
Tabulka C 1: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Moravskoslezského kraje [‰] Míra podnikatelské aktivity [‰] SO ORP 2004 2007 2011 Bílovec 153,2 156,3 166,3 Bohumín 123,7 124,6 141,8 Bruntál 188,8 180,7 172,0 Český Těšín 156,0 149,5 152,1 Frenštát pod Radhoštěm 178,8 162,8 176,3 Frýdek-Místek 160,1 162,6 172,2 Frýdlant nad Ostravicí 151,9 171,4 186,9 Havířov 138,3 139,2 146,5 Hlučín 149,4 157,9 172,9 Jablunkov 129,3 136,6 130,4 Karviná 114,9 116,1 116,7 Kopřivnice 149,5 153,5 160,1 Kravaře 150,4 160,8 175,3 Krnov 148,0 153,1 158,4 Nový Jičín 181,5 172,1 174,2 Odry 110,3 153,8 157,9 Opava 169,0 178,8 183,6 Orlová 111,4 114,6 125,9 Ostrava 166,9 167,4 170,0 Rýmařov 167,3 166,5 172,8 Třinec 133,3 138,2 142,0 Vítkov 144,5 151,2 151,4 Moravskoslezský kraj 153,4 156,1 161,5 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31. 12. daného roku Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota
- 100 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka C 2: Míra zaměstnanosti v SO ORP Moravskoslezského kraje [%] Míra zaměstnanosti [%] SO ORP 2001 2011 Bílovec 57,7 62,0 Bohumín 58,9 60,7 Bruntál 60,9 57,7 Český Těšín 58,2 60,2 Frenštát pod Radhoštěm 64,7 64,1 Frýdek-Místek 59,9 61,5 Frýdlant nad Ostravicí 60,7 62,7 Havířov 55,0 57,5 Hlučín 59,4 63,9 Jablunkov 59,5 62,8 Karviná 54,8 55,0 Kopřivnice 62,4 63,8 Kravaře 62,6 64,4 Krnov 60,4 56,4 Nový Jičín 63,0 62,7 Odry 58,6 58,8 Opava 64,9 64,1 Orlová 56,7 58,3 Ostrava 59,3 60,4 Rýmařov 60,7 56,5 Třinec 60,2 63,4 Vítkov 59,7 57,8 Moravskoslezský kraj 59,6 60,6 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota
- 101 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka C 3: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Moravskoslezského kraje [%] Míra nezaměstnanosti [%] SO ORP 2007 2008 2009 2010 2011 Bílovec 9,9 7,1 11,5 12,5 11,0 Bohumín 12,5 9,8 12,4 12,5 12,2 Bruntál 13,5 11,6 16,6 17,2 17,5 Český Těšín 14,7 11,0 12,8 13,3 12,2 Frenštát pod Radhoštěm 5,9 5,0 6,9 10,7 8,7 Frýdek-Místek 10,0 7,2 10,0 11,2 10,1 Frýdlant nad Ostravicí 9,8 7,0 7,7 10,7 9,6 Havířov 16,3 13,1 14,8 15,5 14,8 Hlučín 9,6 7,3 9,0 10,1 9,8 Jablunkov 10,4 7,1 8,4 7,9 7,8 Karviná 17,9 14,7 15,8 16,3 16,1 Kopřivnice 7,0 4,9 11,9 11,9 8,9 Kravaře 10,7 9,1 11,7 12,8 12,5 Krnov 11,1 9,1 12,6 14,6 15,6 Nový Jičín 7,7 5,8 11,0 10,9 9,3 Odry 10,2 8,2 14,9 17,1 15,2 Opava 8,9 6,9 9,1 10,3 10,3 Orlová 16,8 13,3 15,1 15,2 14,4 Ostrava 12,0 9,1 11,2 12,1 11,9 Rýmařov 12,1 9,5 13,6 15,2 14,4 Třinec 9,8 6,4 8,3 8,2 7,8 Vítkov 13,2 11,5 16,2 16,3 15,6 Moravskoslezský kraj 11,8 9,1 11,7 12,6 12,0 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota
- 102 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka C 4: Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Moravskoslezského kraje [%] Podíl nezaměstnaných žen [%] SO ORP 2007 2008 2009 2010 2011 Bílovec 55,9 55,8 46,7 47,0 49,2 Bohumín 54,1 55,1 49,2 51,2 52,4 Bruntál 51,5 52,2 47,8 46,4 48,4 Český Těšín 55,3 57,5 52,1 54,1 53,4 Frenštát pod Radhoštěm 50,8 52,2 49,3 42,8 45,9 Frýdek-Místek 49,8 50,3 47,3 47,6 47,9 Frýdlant nad Ostravicí 51,3 50,4 42,2 45,4 45,9 Havířov 53,5 54,7 49,9 49,9 50,7 Hlučín 57,7 58,2 52,5 49,8 50,7 Jablunkov 61,3 63,3 51,0 51,9 53,1 Karviná 51,0 52,8 49,2 49,3 49,1 Kopřivnice 55,4 54,7 45,4 45,6 49,2 Kravaře 55,4 54,6 50,8 48,8 48,8 Krnov 56,5 57,9 51,9 50,3 50,4 Nový Jičín 52,3 50,1 46,2 47,5 48,1 Odry 50,6 51,1 43,7 43,2 44,8 Opava 52,6 52,1 46,9 47,1 47,1 Orlová 52,8 53,5 49,6 48,2 48,6 Ostrava 51,7 52,2 46,4 47,3 48,6 Rýmařov 59,7 59,9 55,2 54,4 55,3 Třinec 57,2 59,6 50,1 51,6 51,7 Vítkov 45,8 45,8 42,2 42,2 41,9 Moravskoslezský kraj 52,8 53,5 48,0 48,2 49,0 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota
- 103 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka C 5: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Moravskoslezského kraje [%] Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] SO ORP 2007 2008 2009 2010 2011 Bílovec 4,5 2,8 2,7 4,2 4,6 Bohumín 5,8 3,8 2,8 3,6 3,7 Bruntál 7,0 5,2 5,2 6,9 7,5 Český Těšín 8,1 5,4 4,4 5,5 5,5 Frenštát pod Radhoštěm 2,1 1,5 1,4 3,3 3,0 Frýdek-Místek 4,2 2,6 2,1 3,3 3,6 Frýdlant nad Ostravicí 4,1 2,5 1,9 2,9 3,0 Havířov 9,0 6,9 6,0 6,8 6,9 Hlučín 4,4 3,2 2,6 3,2 3,6 Jablunkov 3,9 2,2 1,4 1,7 1,9 Karviná 11,1 8,7 7,1 7,8 8,3 Kopřivnice 3,0 1,5 1,7 3,7 3,5 Kravaře 4,6 3,7 3,5 4,4 4,8 Krnov 5,2 3,9 3,8 5,4 6,6 Nový Jičín 3,1 1,8 1,9 3,4 3,2 Odry 4,1 2,9 3,1 6,4 6,6 Opava 3,9 2,7 2,4 3,2 3,8 Orlová 9,9 7,7 6,3 6,9 7,2 Ostrava 6,3 4,4 3,6 4,6 5,2 Rýmařov 6,2 4,9 4,0 5,6 6,1 Třinec 4,0 2,3 1,5 2,1 2,3 Vítkov 6,3 5,1 5,4 6,9 7,2 Moravskoslezský kraj 5,9 4,2 3,6 4,7 5,0 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota
- 104 - PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Tabulka C 6: Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Moravskoslezského kraje Počet obsazených pracovních míst SO ORP 2007 2010 Absolutní změna Relativní změna [%] Bílovec 5 944 5 530 -414 -7,0 Bohumín 13 284 12 871 -413 -3,1 Bruntál 14 480 13 347 -1 133 -7,8 Český Těšín 8 925 8 548 -377 -4,2 Frenštát pod Radhoštěm 8 411 7 324 -1 087 -12,9 Frýdek-Místek 39 914 42 166 2 252 5,6 Frýdlant nad Ostravicí 5 898 6 402 504 8,5 Havířov 17 438 16 217 -1 221 -7,0 Hlučín 7 718 8 169 451 5,8 Jablunkov 4 295 4 376 81 1,9 Karviná 35 430 33 983 -1 447 -4,1 Kopřivnice 16 268 16 395 127 0,8 Kravaře 3 941 3 847 -94 -2,4 Krnov 12 252 12 390 138 1,1 Nový Jičín 21 483 19 623 -1 860 -8,7 Odry 6 374 4 566 -1 808 -28,4 Opava 44 847 43 496 -1 351 -3,0 Orlová 11 710 10 768 -942 -8,0 Ostrava 177 734 213 204 35 470 20,0 Rýmařov 5 503 4 723 -780 -14,2 Třinec 27 715 27 595 -120 -0,4 Vítkov 4 145 4 316 171 4,1 Moravskoslezský kraj 493 709 519 856 26 147 5,3 Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k 1.12 daného roku
- 105 -