UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodov ědecká fakulta Katedra geografie

Bc. Marie HOLOUŠOVÁ

Sou časný stav a perspektivy pr ůmyslové výroby na Šumpersku

Diplomová práce

vedoucí práce: doc. RNDr. Zden ěk Szczyrba, Ph.D.

Olomouc 2012

Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci vypracovala samostatn ě a že jsem uvedla veškerou použitou literaturu. ………………………………… Olomouc 2012

Na tomto místě bych chtěla poděkovat především vedoucímu diplomové práce doc. RNDr. Zdeňkovi Szczyrbovi, Ph.D. za cenné připomínky, rady a poznatky, kterými mi byl nápomocen při zpracování práce. Dále pak děkuji paní Ing. Pozdíškové z Českého statistického úřadu v Olomouci za poskytnutí a nápomoc při hledání údajů.

OBSAH

1) Úvod a cíle práce ...... 5 2) Metodika práce ...... 6 3) Vymezení území okresu Šumperk ...... 9 4) Vstupní socioekonomická charakteristika okresu Šumperk ...... 11 5) Transformace českého hospodá řství ...... 16 5.1 Vývoj českého hospodá řství do roku 1989 ...... 16 5.2 Zm ěny ve vývoji českého hospodá řství po roce 1989 ...... 18 6) Vývoj pr ůmyslu na území okresu Šumperk (odv ětvový p řehled) ...... 23 6.1 Sklá řství ...... 23 6.2 Papírenství ...... 25 6.3 Textilní výroba ...... 27 7) Vývoj pr ůmyslu v okrese Šumperk v etapách ...... 29 7.1 Zam ěstnanost v pr ůmyslu v okrese Šumperk v roce 1989 ...... 29 7.2 Podniková struktura okresu Šumperk v roce 1987 ...... 32 7.3 Zam ěstnanost v pr ůmyslu v okrese Šumperk v roce 2001 ...... 35 7.4 Podniková struktura okresu Šumperk v roce 2010 ...... 38 8) Výzkum názor ů municipální a soukromé sféry okresu Šumperk ...... 44 8.1 Výsledky šet ření za municipální sféru ...... 44 8.2 Výsledky šet ření za soukromou sféru ...... 49 9) Industriální památky a brownfields na území okresu Šumperk po roce 1989 55 9.1. Industriální a kulturní památky okresu Šumperk ...... 56 9.2. Návrh využití industriální památky pro další ekonomický rozvoj území ... 61 10) Záv ěr ...... 64 11) Summary ...... 66 12) Seznam použité literatury ...... 67 13) P řílohy ...... 71

4 1. Úvod a cíle práce

V uplynulých dvaadvaceti letech došlo k přechodu ze socialistického režimu v demokratický stát. Sou částí této transformace byla celková zm ěna české ekonomiky, spole čnosti a vícemén ě všech oblastí lidského života. Pr ůmysl byl významnou sou částí hospodá řství, a tak samoz řejm ě nemohl stát mimo tento vývoj. V rámci p řechodu od centráln ě plánované ekonomiky k tržnímu hospodá řství totiž došlo k utlumení některých d říve tradi čních odv ětví a naopak k rozvoji jiných, n ěkdy zcela nových obor ů. Hlavním cílem této diplomové práce je popsat vývoj pr ůmyslové výroby po roce 1989 v okrese Šumperk, analyzovat jeho sou časný stav a perspektivy pro další rozvoj pr ůmyslu na území okresu.

Díl čí cíle práce: - socioekonomická charakteristika studovaného území - analýza zm ěn v českém hospodá řství p řed a po roce 1989 - analýza pr ůmyslové výroby na území okresu Šumperk v etapách jejího vývoje - analýza pr ůmyslu v roce 1989, 2001 a 2010 se zam ěř ením na odv ětvovou a podnikovou strukturu - vznik a využití „brownfield ů“ a industriálních památek po roce 1989 v důsledku transformace českého pr ůmyslu - pr ůzkum názor ů municipální a soukromé sféry o stavu a perspektivách pr ůmyslu v regionu

5 2. Metodika práce

K vypracování této diplomové práce bylo využita kombinace r ůzných metod. Jedná se zejména o využití poznatk ů z odborné literatury a tisku, sb ěr dat a jejich zpracování a interpretace. Po úvodu a metodice následuje kapitola o vymezení okresu Šumperk. Pro sepsání t řetí kapitoly byla využita literatura vztahující se k okresu Šumperk od Melzera a Schulze: Vlastiv ěda šumperského okresu (1993), dále pak údaje zpracované Českým statistickým ú řadem (dále už jen ČSÚ). Čtvrtá kapitola se hloub ěji v ěnuje socioekonomické charakteristice území. Využita byla nejaktuáln ější dostupná data. V kapitole jsou údaje nejen za okres Šumperk, ale i za ostatní okresy Olomouckého kraje. Ke srovnání okres ů byly využity údaje z portálu Regionálního informa čního servisu (www.risy.cz ), z Českého statistického ú řadu ( www.czso.cz ) a z portálu Ministerstva práce a sociálních v ěcí (portal.mpsv.cz ). Pátá kapitola je zam ěř ená na transformaci českého pr ůmyslu p řed a po roce 1989. Pro vypracování této části práce bylo d ůležité pochopení p říčin a následk ů ekonomických zm ěn, ke kterým v této dob ě docházelo. Byla využita hlavn ě odborná literatura, nap říklad publikace J. Švejnara (1997, 2008), V. Sp ěváčka (2002), J. Suchá čka (2005), V. Touška (1996, 1997), V. Pr ůchy (2004), M. Sojky (2000) atd. Šestá kapitola se v ěnuje historickému vývoji pr ůmyslu na území okresu Šumperk. V této části byla použita hlavn ě publikace Vlastiv ěda šumperského okresu z roku 1993 od autor ů Melzera a Schulze, která disponuje širokým rozp ětím informací o Šumpersku z let minulých. Pro dopln ění informací byla využita ješt ě publikace J. Bartoše (1972) a historické informace o jednotlivých podnicích z jejich webových stránek pop ř. z novinových článk ů. Vývojem pr ůmyslu v okrese Šumperk v etapách se zabývá sedmá kapitola. Pro vypracování první podkapitoly bylo nutné dohledat údaje za rok 1989, za Olomoucký kraj a jeho okresy. Tyto údaje jsou zaznamenány v publikaci „Pracovníci a mzdové fondy socialistického sektoru národního hospodá řství v krajích a okresech podle odv ětví národního hospodá řství v ČSR za rok 1989“ a poskytla je pobo čka ČSÚ v Olomouci. V kapitole jsou zpracovány údaje o zam ěstnanosti a z ní dopo čten ukazatel index specializace, který srovnává relativní zastoupení jednotlivých pr ůmyslových odvětví na

6 celkové zam ěstnanosti v daném okrese s obdobnými údaji za ČR. Umožňuje tak nejen vymezit odv ětví s nejvyšší zam ěstnaností, ale také obory, na něž se ur čitý region v rámci celé republiky zam ěř oval (specializoval). Pro odv ětví pr ůmyslu s nadpr ůměrnou hodnotou indexu (nad 1,00) jsou dále uvedeni nejvýznamn ější zam ěstnavatelé, k čemuž bylo použita databáze Centra regionálního rozvoje při Masarykov ě univerzit ě v Brn ě: „Pr ůmysl 1987“. Druhou podkapitolou sedmé kapitoly je podniková struktura z roku 1987 (údaje za rok 1989 nejsou dostupné), kde jsou popsáni největší zam ěstnavatelé v pr ůmyslu, jejich historický vývoj a zam ěř ení aktivit. Ke zpracování byly použity historické informace, které zve řej ňují na svých internetových stránkách nástupci t ěchto podniků a zprávy z novinových článk ů a již výše zmín ěná databáze „Pr ůmysl 1987“. Třetí a čtvrtá podkapitola se taktéž v ěnuje zam ěstnanosti a podnikové struktu ře. Údaje o zam ěstnanosti byly použity z diplomové práce Svozilové z roku 2007, která se zabývala transformací pr ůmyslu v Olomouckém kraji. Pro ú čely diplomové práce musela být n ěkterá odv ětví slou čena, aby nepanovaly mezi daty jednotlivých rok ů p říliš velké rozpory. Jediným problémem bylo odv ětví „t ěžba“ používané v roce 2001, které spadalo v roce 1989 do odv ětví „pr ůmysl paliv a energetiky“ a i do odv ětví „pr ůmysl skla, keramiky a stavebních hmot“. Pro charakterizování podnikové struktury bylo možné využít nejnov ějších údaj ů, a to zejména od samotných podnik ů a nebo z databáze Hoppensdedt Bonnier ČR (www.hbi.cz , HBI). Osmá kapitola byla vypracována na základ ě dotazníkového šet ření. Pro pot řeby této kapitoly byly vytvo řeny dva dotazníky. První z nich vypl ňovali starostové obcí okresu Šumperk a druhý vedoucí pracovníci firem p ůsobících na území okresu. Cílem této kapitoly bylo zjistit, s pomocí názor ů klí čových aktér ů hospodá řského rozvoje, jaké faktory ovliv ňují sou časný a budoucí vývoj pr ůmyslu. K vypracování otázek do dotazník ů byly využito r ůzných pr ůzkum ů dostupných na webových stránkách, konjunkturálních pr ůzkum ů ČSÚ a dále pak p řipomínek a rad vedoucího diplomové práce. Pro zpracování deváté kapitoly bylo d ůležité seznámit se s danou problematikou, k čemuž posloužila odborná literatura, webové stránky Ministerstva ŽP a jejich odborný časopis Planeta (ro čník XV, č. 3/2007) a také Výzkumné centrum pr ůmyslového dědictví p ři ČVUT v Praze ( http://vcpd.cvut.cz/) , které se zabývá výzkumem, záchranou a novým využitím technických památek, pr ůmyslových staveb a areál ů. Další zdrojem informací byl Národní památkový ústav ČR, který eviduje informace o významných

7 památkách. K popisu konkrétních p říklad ů industriálních památek byla použita regionální literatura o jednotlivých obcích a nebo jejich internetové stránky. Pro sepsání návrhu využití konkrétní industriální památky byla využita regionální literatura a novinové články, záznamy místního archivu, portál katastrálního a zem ěměř ičského úřadu a návrhy podobných projekt ů, které byly již realizovány, a to s pomocí dotací čerpaných z EU.

8 3. Vymezení území okresu Šumperk

Okres Šumperk je sou částí Olomouckého kraje a rozprostírá se v jeho severní části. Na jihovýchod ě sousedí s okresem Olomouc a na severu s okresem Jeseník. Na východ ě má okres Šumperk spole čnou hranici s okresem Bruntál z Moravskoslezského kraje a na západ ě má spole čnou hranici s okresy Svitavy a Ústí nad Orlicí z kraje Pardubického. Ze severozápadu je okres vymezen státní hranicí s Polskem. Reliéf okresu je členitý a r ůznorodý. Jižní část okresu je tvo řena úrodnými nížinami Mohelnické brázdy, širokou p říkopovitou depresí táhnoucí se od severu k jihu, kde navazuje na Hornomoravský úval. Sm ěrem na sever nadmo řská výška terénu roste a přechází ve vrchoviny a h řebeny poho ří Jeseník ů. Území okresu spadá z hlediska geomorfologie do jesenické části Krkonošsko-jesenické soustavy. Nejv ětší část okresu vypl ňuje Hanušovická vrchovina, která je hluboce roz člen ěna za říznutými údolími vodních tok ů. Poho řím prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mo řem. Okresem protékají řeky Morava a Desná. Řeka Desná vzniká soutokem Divoké a Hu čivé Desné, který se nachází v Koutech nad Desnou v nadmo řské výšce 560 m. Desná protéká Šumperskou kotlinou a mezi obcemi Sudkov a Post řelmov se pak vlévá do Moravy. Podnebí je charakteristické velkými rozdíly, které jsou podmín ěny velkým rozp ětím nadmo řských výšek. Teplá oblast je typická pro jižní část okresu v oblasti Mohelnicka, mírn ě teplou oblast zaujímá okolí Záb řežska a chladná oblast je tvo řena větší části území na severu. Celkovou rozlohou 1 313 km 2 se okres Šumperk řadí na druhé místo mezi p ěti okresy Olomouckého kraje. Na celkové ploše Olomouckého kraje se okres Šumperk podílí 24,9 %. Hlavním sídlem je m ěsto Šumperk, nejv ětší m ěsto ležící na řece Desná, nazývané „Brána Jeseník ů“. V okrese Šumperk je 78 obcí, z toho 8 m ěst (Hanušovice, Štíty, Šumperk, Staré Město pod Sn ěžníkem, Záb řeh na Morav ě, Mohelnice, Loštice, Úsov). Za čátkem roku 2003 zanikly okresní ú řady a samosprávné kraje se od té doby pro ú čely státní správy za čaly d ělit na správní obvody obcí s rozší řenou p ůsobností (Mohelnice, Šumperk, Záb řeh), ty dále na správní obvody obcí s pov ěř eným obecním ú řadem (Hanušovice, Mohelnice, Šumperk, Záb řeh). K 1. 1. 2010 vznikla v Olomouckém kraji nová obec Petrov nad Desnou, a to odd ělením části obce Petrov nad Desnou od obce Sobotín. V 78 obcích okresu Šumperk žije necelých 125 tisíc obyvatel.

9 Obr. č. 1: Mapa administrativního rozd ělení okresu Šumperk

Zdroj: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/mapa_administrativniho_rozdeleni_okresu_sumperk/$File/%C5%A0umperk.gif

10 4. Vstupní socioekonomická charakteristika okresu Šumperk

Okres Šumperk zaujímá plochu o rozloze 1 313 km 2 a je tak druhým nejv ětším okresem Olomouckého kraje. Do roku 1996 byl sou částí Šumperska i nyn ější okres Jeseník. Rozloha šumperského okresu v té dob ě činila p řes dva tisíce km 2 a byl tak nejv ětším okresem v ČR. Ke konci roku 2010 m ěl okres Šumperk 78 obcí a z toho m ěla 8 statut m ěsta. V sou časnosti je (dle zákona o obcích č. 128/2000 Sb.) m ěstem taková obec, která má alespo ň 3 000 obyvatel. V případ ě okresu Šumperk jsou to m ěsta Jeseník, Mohelnice, Záb řeh na Morav ě, Loštice, Hanušovice a Šumperk. Obec m ůže získat status m ěsta i p ři nespln ění po čtu obyvatel, pokud v ěrohodným zp ůsobem prokáže, že tento status již v minulosti m ěla. Historický statut m ěsta využívá obec Štíty, Staré M ěsto pod Sn ěžníkem a Úsov. Nejv ětší obcí okresu bylo v roce 2010 m ěsto Šumperk (27 337) a nejmenší Šléglov s 34 obyvateli.

Tab. č. 1: Srovnání okres ů Olomouckého kraje pro r ůzné ukazatele na konci r. 2010 rozloha po čet po čet po čet částí podíl m ěstského obyv. hustota obyv. okres (km2) obcí měst obcí (%) (ob./km2) Jeseník 719 24 5 63 53,1 57,4 Olomouc 1 620 96 6 232 61,4 143,1 Prost ějov 770 97 5 158 50,6 143,2 Přerov 845 104 6 152 62,5 159,0 Šumperk 1 313 78 8 162 50,5 94,8 Zdroj: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/okresy

Polovina obyvatelstva okresu Šumperk žije ve m ěstech, ovšem ve srovnání s celou Česku republikou (75 %) je míra urbanizace o hodn ě nižší a zárove ň je nejnižší i v rámci okres ů kraje. Je to dáno zejména velkou rozlohou okresu a členitostí povrchu reliéfu, a i proto žije nejvíce obyvatelstva v jižní části okresu. Hustota obyvatelstva okresu je zhruba 95 obyvatel na km 2 a je druhá nejnižší ze všech okres ů kraje.

Tab. č. 2: Srovnání okres ů Olomouckého kraje pro r ůzné ukazatele na konci r. 2010 Podíl vybraných druh ů pozemk ů (%) z toho orná z toho lesní okres zem ědělská p ůda půda nezem ědělská p ůda pozemky Jeseník 33,4 60,9 66,6 89,1 Olomouc 53,8 78,3 46,2 64,9 Prost ějov 70,3 87,8 29,7 65,6 Přerov 69,9 82,5 30,1 53,4 Šumperk 42,7 52,1 57,3 84,6 Zdroj: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/okresy

11 Více jak polovinu území Šumperska (57,3 %) p ředstavuje nezem ědělská p ůda, která je tvo řena z velké části lesními pozemky. Podíl zem ědělské p ůdy je necelých 43 % a z toho jen 52 % p řipadá na ornou p ůdu. Ve srovnání s ostatními okresy p řipadá má okres Šumperk nejmenší podíl orné p ůdy. Na území okresu se rozkládají velkoplošné chrán ěné oblasti o rozloze 242 km 2 a maloplošné o celkové rozloze 24 km 2. Mezi nejvýznamn ější chrán ěná území okresu pat ří CHKO Jeseníky a CHKO Litovelské Pomoraví.

Tab. č. 3: Srovnání okres ů Olomouckého kraje pro r ůzné ukazatele na konci r. 2010 podíl Struktura obyv. podle pr ůměrný v ěk po čet obyvatel cizinc ů na věkových skupin (%) obyvatel po čtu 0 - 15 - okres celkem z toho ženy obyv. (%) 14 64 65 a více let celkem muži ženy Jeseník 41 095 20 671 1,9 14,1 71,4 14,5 40,8 39,3 42,3 Olomouc 232 226 119 556 1,9 14,4 70,1 15,6 40,8 39,2 42,2 Prost ějov 110 182 56 497 1,2 14,4 69,1 16,4 41,1 39,6 42,6 Přerov 133 932 68 360 1,4 14,1 69,6 16,3 41,1 39,5 42,7 Šumperk 124 246 63 167 0,9 14,4 70,1 15,5 40,9 39,4 42,4 Zdroj: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/okresy

K 31.12. roku 2010 m ěl okres Šumperk více než 124 tisíc obyvatel. Podíl cizinc ů na celkovém po čtu obyvatel byl ze všech okres ů Olomouckého kraje nejnižší, a to necelé jedno procento. Ve v ěkové struktu ře obyvatelstva p řevažuje složka produktivní stejn ě jako v ostatních okresech. Preproduktivní skupina ve v ěku do 14 let se na celkovém počtu obyvatel podílí 14,4 % což je o zhruba jedno procento mén ě než u postproduktivní složky. Obyvatelstvo v důchodovém v ěku p řevažuje nad d ětskou složku i v případ ě všech ostatních okres ů Olomouckého kraje. Po čet nov ě narozených stabiln ě klesá a v delším časovém horizontu se o čekává snížení celkového po čtu obyvatelstva. Dochází tak zárove ň ke stárnutí populace a zvyšuje se ekonomická zát ěž na celou populaci. Dnes se s touto situací potýká většina zemí západní a severní Evropy, včetn ě České republiky. Stárnutí populace dokazuje i průměrný v ěk obyvatel, který se v případ ě okresu Šumperk pohybuje kolem 41 let a za posledních deset let se zvýšil o t ři roky. Z hlediska pohlaví obyvatel mají ženy oproti muž ům vyšší pr ůměrný v ěk. Hodnoty pr ůměrného v ěku obyvatelstva okres ů Olomouckého kraje jsou p řibližn ě stejné i ve srovnání s celorepublikovým pr ůměrem.

12 Tab. č. 4: Srovnání okres ů Olomouckého kraje pro r ůzné ukazatele na konci r. 2010 na 1 000 obyvatel živ ě přirozený p řír ůstek celkový okres narození zem řelí přír ůstek přist ěhovalí vyst ěhovalí st ěhováním přír ůstek Jeseník 9,3 9,9 -0,6 9,7 12,9 -3,2 -3,8 Olomouc 11,3 9,9 1,3 9,7 9,4 0,3 1,6 Prost ějov 10,8 12,1 -1,3 9,8 8,8 1,0 -0,3 Přerov 10,6 10,3 0,3 8,5 11,8 -3,3 -3,0 Šumperk 10,5 10,6 -0,1 7,4 8,6 -1,2 -1,3 Zdroj: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/okresy, vlastní výpočty

V tabulce č. 4 byly absolutní údaje pro lepší porovnání okres ů p řepo čítány na 1 000 obyvatel. Z hodnot je patrné, že v okrese Šumperk na konci roku 2010 bylo mén ě nov ě narozených d ětí než zem řelých osob a práv ě díky tomu se p řirozený p řír ůstek dostal do záporných hodnot (-0,1). Záporné hodnoty dosáhl i p řír ůstek st ěhováním (migra ční saldo), který je ovlivn ěn nap říklad odlivem mladých lidí do region ů s širší nabídkou práce. Celkový p řír ůstek obyvatel je sou čtem p řirozeného p řír ůstku a přír ůstku st ěhováním za stejné období v daném území a v případ ě v ětšiny okres ů Olomouckého kraje se pohyboval taktéž v záporných hodnotách.

Tab. č. 5: Srovnání okres ů Olomouckého kraje pro r ůzné ukazatele na konci r. 2010 uchaze či o zam ěstnání pr ůměrná pracovní pracovní se zdravotním neschopnost (po čet okres síla celkem dosažitelní ženy postižením dn ů) Jeseník 19 663 4 055 3 871 1 862 410 3,538 Olomouc 119 117 13 676 13 300 6 326 1 532 3,337 Prost ějov 54 918 6 476 6 081 3 465 829 4,222 Přerov 69 252 9 188 8 969 4 205 853 3,887 Šumperk 63 308 8 722 8 511 4 046 1 235 5,220 Zdroj: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/okresy, portal.mpsv.cz

Dle údaj ů z roku 2010 tvo řilo pracovní sílu okresu přes 63 tisíc obyvatel okresu. Uchaze čů o zam ěstnání bylo tém ěř 9 tisíc a z toho dosažitelní, tj. evidovaní nezam ěstnaní, kte ří nemají žádnou objektivní p řekážku pro p řijetí zam ěstnání, tvo řili 8 511 uchaze čů . Okres Šumperk m ěl druhý nejvyšší po čet uchaze čů o zam ěstnání se zdravotním postižením (1 235) p ři čemž na jednoho volné místo se zm ěněnou pracovní schopností p řipadá 45 uchaze čů se zdravotním postižením. Souhrnným ukazatelem, který zohled ňuje po čet nových p řípad ů pracovní neschopnosti a délku jejich trvání v relaci k po čtu nemocensky pojištěných a kalendá řnímu fondu, je pr ůměrné procento pracovní neschopnosti. Pr ůměrná pracovní

13 neschopnost pracovní síly na Šumpersku přesahovala 5 dní a byla tak nejvyšší ze všech okres ů Olomouckého kraje.

Tab. č. 6: Srovnání okres ů Olomouckého kraje pro r ůzné ukazatele na konci r. 2010 volná pracovní dosažitelní po čet absolvent ů na 1 volné míra registrované místa uchaze či na 1 pracovní místo pro okres nezam ěstnanosti (%) (VPM) VPM absolventa Jeseník 19,7 64 60,5 36,83 Olomouc 11,2 425 31,3 11,21 Prost ějov 11,1 89 68,3 64,86 Přerov 13,0 241 37,2 8,43 Šumperk 13,4 391 21,8 15,97 Zdroj: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/okresy, portal.mpsv.cz

Míra registrované nezam ěstnanosti vyjad řuje podíl po čtu nezam ěstnaných registrovaných ú řady práce na disponibilní pracovní síle (v procentech). V okrese Šumperk dosáhla na konci roku 2010 hodnoty 13,4 % a ve srovnání s ostatními okresy byla druhá nejvyšší. Uchaze čů o zam ěstnání bylo p řibližn ě 22x více než volných míst, kterých bylo necelých 400. V případ ě absolvent ů škol p řipadlo na 1 volné místo práv ě pro absolventy skoro 16 uchaze čů o pracovní místo.

Tab. č. 7: Srovnání okres ů Olomouckého kraje pro r ůzné ukazatele na konci r. 2010 Struktura uchaze čů o zam ěstnání podle vzd ělání (%) st řední odborné (v č. úplné st řední s okres základní vyu čených) maturitou vysokoškolské Jeseník 29,3 52,0 15,7 2,0 Olomouc 22,4 46,5 25,2 5,2 Prost ějov 21,6 49,6 23,8 4,2 Přerov 24,0 47,2 23,6 4,4 Šumperk 24,1 50,2 21,5 3,3 Zdroj: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/okresy

Uchaze či o zam ěstnání v nejv ětší mí ře disponovali st ředním odborným vzd ěláním v četn ě vyu čení (50,2 %) a základním vzd ěláním (24,1 %). Nejmenší podíl ve struktu ře uchaze čů o zam ěstnání podle vzd ělání tvo řili vysokoškolsky vzd ělaní lidé. Nejvíce uchaze čů o zam ěstnání náleželo na konci roku 2010 do v ěkové skupiny 45 – 54 let (23,7 %) a 25 – 34 let (22,7 %). Naopak nejmén ě uchaze čů o zam ěstnání bylo ve skupin ě 55 – 59 let (12,2 %) a 60 a více let (2 %).

14 Tab. č. 8: Srovnání okres ů Olomouckého kraje pro r ůzné ukazatele na konci r. 2010 Struktura uchaze čů o zam ěstnání podle v ěku (%) 60 a více okres do 24 let 25 - 34 let 35 - 44 let 45 - 54 let 55 - 59 let let Jeseník 15,2 23,1 21,4 24,9 13,1 2,4 Olomouc 17,7 23,8 21,8 22,4 12,0 2,3 Prost ějov 16,3 25,2 21,5 24,7 10,7 1,6 Přerov 17,5 23,6 21,8 23,7 11,4 2,1 Šumperk 17,7 22,7 21,7 23,7 12,2 2,0 Zdroj: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/okresy

Po čet registrovaných subjekt ů se sídlem na území okresu zapsaných v Registru ekonomických subjekt ů (v četn ě subjekt ů v likvidaci) bylo tém ěř 26 tisíc a ve srovnání s ostatními okresy kraje se jednalo o t řetí nejvyšší po čet. V celkovém po čtu registrovaných subjekt ů p řevažovaly fyzické osoby nad právnickými. Podle údajů Regionálního informa čního servisu sm ěř ovalo na Šumpersko v roce 2008 nejvíce přímých zahrani čních investic ze všech okres ů kraje. Celková částka dosahovala 11 milion ů korun, což v přepo čtu na 1 000 obyvatel činilo 86 milion ů korun. Investo ři mí řili na Šumpersko nap říklad kv ůli nezanedbatelným ekonomickým zvýhodn ěním jako jsou investi ční pobídky, da ňové prázdniny a jiné dota ční programy. Většina investic ovšem mí řila do v ětších m ěst a do jižní části okresu (Mohelnice, Záb řeh a Šumperk) a tím došlo k zásadnímu rozd ělení okresu na oblasti s vysokou a nízkou mírou nezam ěstnanosti, která souvisí zejména s dopravní dostupností (Kochová, 2010).

Tab. č. 9: Srovnání okres ů Olomouckého kraje pro r ůzné ukazatele na konci r. 2010 Registrované subjekty PZI v r. 2008 (mil. okres po čet registrovaných subjekt ů fyzické osoby Kč) Jeseník 10 783 9 244 1 088 Olomouc 51 154 40 532 9 711 Prost ějov 22 745 18 580 4 381 Přerov 25 957 21 253 6 303 Šumperk 25 590 21 544 10 734 Zdroj: www.czso.cz , www.risy.cz

Okres Šumperk i p řes vysoký p říliv investic pat ří mezi hospodá řsky slabé regiony, a proto se řadí mezi oblasti se soust řed ěnou podporou státu na období let 2007 - 2013. Hospodá řsky slabé regiony jsou charakteristické nízkou životní úrovní, nízkou hustotou osídlení a nadpr ůměrnou nezam ěstnaností. Cílem je posílit rozvojový potenciál region ů a snížit rozdíly mezi ekonomicky siln ějšími a problémovými regiony. Krom ě okresu Šumperk pat ří mezi hospodá řsky slabé regiony i Jeseník a P řerov.

15 5. Transformace českého hospodá řství

5.1 Vývoj českého hospodá řství do roku 1989

Samotný po čátek pr ůmyslové revoluce je úzce spjat s rozší řením parního stroje a přechodem od manufakturní výroby s dominantním podílem ru ční práce k výrob ě strojové, která dokázala dosavadní produkci zn ěkolikanásobit. V českých zemích se nej čast ěji jako zlomový rok uvádí letopo čet 1800. Dominantním pr ůmyslovým odv ětvím bylo textilnictví, jednak proto, že mohlo jednoduše navázat na p ředchozí manufakturní výrobny, jednak z toho d ůvodu, že zde p ůsobilo mnoho specialist ů z Anglie, kte ří práv ě s tímto odv ětvím m ěli nejv ětší zkušenosti a dovezli nejen své know- how, ale i nezbytné technologie. Textilní výrobu, zejména strojové sp řádání a tkaní bavlny a vlny, následoval ve t řicátých letech 19. století pr ůmysl potraviná řský, hlavn ě cukrovarnictví. Pr ůmysl v České republice se za čal prudce rozvíjet po první sv ětové válce. Ru ční práci nahrazovala strojní výroba a nové technologie. Asi nejvýznamn ějším představitelem této doby je Tomáš Ba ťa, který dokázal dát práci desetitisíc ům d ělník ů. Hospodá řství v ČSR prošlo b ěhem 20. let 20. století n ěkolika vlnami rozmachu a následného útlumu. P řesto v roce 1924 dosáhla pr ůmyslová výroba stavu jako p řed válkou. Textilní, sklá řský a obuvnický pr ůmysl byl jedním z nejvysp ělejších na sv ětě. Československý zbroja řský pr ůmysl nem ěl v Evrop ě konkurenci. Spolu s dokon čující se elektrifikací ČSR se rozvíjel rovn ěž elektrotechnický a energetický pr ůmysl. V roce 1928 bylo v celé ČSR pouze 38 tisíc nezam ěstnaných, což nep ředstavovalo ani 1 % práceschopného obyvatelstva. Podle údaj ů z roku 1929 bylo v zem ědělství zam ěstnáno 35 % lidí, v pr ůmyslu 34 % a tém ěř 31 % již tehdy ve službách. Ve stejném roce se ČSR podílela 1,4 % na celosv ětové pr ůmyslové výrob ě a řadila se asi na desáté místo ve sv ětě (podobn ě také www.czech.cz ). Krachem na newyorské burze (24. října 1929) nastala celosv ětová krize a s ní i pokles pr ůmyslové výroby. V letech 1932–1933, kdy dosáhla krize svého vrcholu, bylo v ČSR více než jeden milion nezam ěstnaných. Pr ůmyslová výroba klesla o 40 %. Roku 1934 pak devalvovala koruna a pr ůmysl prakticky p řestal vyvážet do zahrani čí. S nástupem fašismu, zejména pak vytvo řením Protektorátu Čechy a Morava, až do konce druhé sv ětové války byl český pr ůmysl využíván zejména k zásobování

16 vále čným materiálem. I proto se n ěkolik významných továren stalo cílem spojeneckého bombardování. Nejvýznamn ější byly Škodovy závody v Plzni. Na ja ře roku 1945 představovaly dodávky z plze ňské Škodovky tém ěř 30 % všech zbrojních dodávek pro německou armádu. V roce 1946 bylo Československo na p římý rozkaz Moskvy donuceno odmítnout tzv. Marshall ův plán, který přijala celá západní Evropa a vyvedl ji z povále čného martyria. Československý pr ůmysl se naopak za čal orientovat sm ěrem na východ a nastala éra systému centrálního plánování. I p řes tuto orientaci byly n ěkteré československé výrobky dob ře známé v celém sv ětě. Takovýmto p říkladem je sklá řský pr ůmysl, zejména Bohemia Crystal, který je ve sv ětě velice znám. Mezi další odv ětví, která se b ěhem komunistického režimu stále pohybovaly na špi čkové úrovni pat ří textilní a chemický pr ůmysl. Po p řevratu v roce 1948 došlo v pr ůmyslové výrob ě k orientaci p ředevším na těžký a zbrojní pr ůmysl. Pr ůmysl se stal vedoucím sektorem v rozši řování ekonomiky. V roce 1949 byla Československá republika jedním ze zakládajících člen ů RVHP (Rada vzájemné hospodá řské pomoci), obchodní organizace sdružující v dob ě studené války socialistické státy sov ětského bloku. Byla to organizace na ovládání ekonomiky socialistických stát ů Sov ětským svazem a sov ětský protipól Marshallova plánu (podobn ě také www.czech.cz ). Jak uvádí Sp ěvá ček (2002), vedle absence politických práv a ob čanských svobod byla omezena i státní suverenita za člen ěním zem ě do východoevropských politických a ekonomických struktur (Varšavský vojenský pakt a RVHP), pod řízených vlivu Sov ětského svazu. Ekonomický systém byl založen na tzv. všelidovém vlastnictví výrobních prost ředk ů (s rozhodujícím podílem státního a družstevního sektoru) a zanedbatelným podílem sektoru soukromého) a ekonomické rozhodování podléhalo státnímu plánování. Tento systém nerespektoval vztahy poptávky a nabídky, vedl k neefektivní alokaci a využívání zdroj ů, nepodn ěcoval iniciativu, inova ční úsilí a technický pokrok a v kone čném d ůsledku vedl k hospodá řské stagnaci, technologické zaostalosti, zhoršování životního prost ředí, nedostate čnému uspokojování n ěkterých pot řeb a nespokojenosti ob čan ů. Na druhé stran ě tento systém poskytoval lidem relativní jistotu práce, sociálního zabezpe čení, bydlení a cenové stability. Podle Švejnara (1997) v období 1948-1989 měla alokace zdroj ů centrálním plánováním za následek dlouhodobé zpomalení r ůstu produktivity a životní úrovn ě, jakož i pokles mezinárodní konkurenceschopnosti československého pr ůmyslu.

17 Zejména za dobu posledních dvaceti let centrálního plánování zaznamenala ekonomická výkonnost Československa mimo řádný pokles. Pr ůměrné ro ční tempo r ůstu reálného domácího produktu (HDP) se snížilo ze 4,8 % na 1,5 %. Podobné zpomalení r ůstu se projevilo i v dalších makroekonomických ukazatelích, mj. v pr ůměrné mzd ě, v produktivit ě práce a v produktivit ě fixního kapitálu. Mezi hlavní negativní stránky konzervativní komunistické vlády pat řil extrémní stupe ň centrální kontroly a prakticky úplné státní vlastnictví celého hospodá řství. V dřív ějším Československu neexistovalo na prahu transformace nic podobného jako legální soukromý sektor a částe čné tržní instituty p řežívající v Polsku a Ma ďarsku. Československo bylo také podobn ě jako Bulharsko mnohem více za člen ěno do ekonomické struktury Sov ětského bloku než nap říklad Ma ďarsko nebo Polsko. Bylo proto mnohem zraniteln ější šokem vzniklým z kolapsu sov ětského trhu a rozpadu obchodních úmluv v rámci Rady vzájemné hospodá řské pomoci (RVHP). P ři zavád ění transforma čních opat ření se tak museli českoslovenští politi čtí činitelé vyrovnávat s mnohem podstatn ějším problémem než jejich prot ějšky v některé z ostatních ekonomik st řední a východní Evropy (podobn ě Švejnar a kol., 1997).

5.2 Zm ěny ve vývoji českého hospodá řství po roce 1989

Hospodá řský vývoj České republiky probíhá od roku 1989 ve znamení procesu transformace. Transformace probíhající v České republice byl ur čitým zp ůsobem unikátní proces, protože znamenal ideový i ekonomický návrat p řed p řelomový rok 1948, resp. p řed druhou sv ětovou válku. Neznamená pouhé p řekonávání zd ěděných problém ů po socialistickém vývoji, ale sou časn ě znamená návrat na p řirozené vývojové trajektorie vysp ělých zemí (Ml čoch, Sojka 2000). Po čátkem 90. let za čaly zem ě st řední a východní Evropy s nebývalým procesem transformace hospodá řství z centráln ě plánovaného (direktivního) systému na systém založený na decentralizovaném rozhodování a volném trhu. Tento proces vyžadoval obrovské úsilí decentralizovat, stabilizovat a zm ěnit strukturu t ěchto ekonomik. Geografické umíst ění České republiky v blízkosti N ěmecka a Rakouska poskytlo pro transformaci výhodnou pozici. Díky tomu, že ČR je nejzápadn ější transforma ční ekonomikou a jejím hlavním m ěstem je historická Praha, byl p říliv západního zboží, kapitálu, know-how i lidí do České republiky v ětší, než by byl v jiné identické postsocialistické zemi dále na východ.

18 Zd ěděný lidský kapitál byl asi tím nejd ůležit ějším stavebním kamenem celého procesu transformace. Je historicky známo, že Češi vždy kladli d ůraz na obecné základní vzd ělání, široce pojaté st ředoškolské vzd ělání všeobecného a technického charakteru a úžeji zam ěř ené zato vysoce kvalitní univerzitní vzd ělání (podobn ě Švejnar a kol., 1997). Podle Švejnara (1997) si Česká republika vedla lépe než ostatní státy díky jejímu postavení sv ětov ě proslulé pr ůmyslové zem ě p řed druhou sv ětovou válkou a tím, že zůstala vedoucím pr ůmyslovým centrem v rámci sov ětského bloku. Nicmén ě na konci 80. let z řeteln ě zaostávala za západními ekonomikami z hlediska technologického. Strategie transformace byla zpo čátku p ředm ětem diskusí. Nikdo nezpochyb ňoval nutnost vytvo ření základních prvk ů tržního systému, k nimž pat ří svoboda podnikání, soukromého vlastnictví, volný systém cen vytvá řených interakcí poptávky a nabídky, svobodný obchod, využití volných pen ěžních prost ředk ů prost řednictvím systému komer čního bankovnictví. Diskutovaná však byla rychlost, prost ředky, po řadí a rozsah souvisejících systémových zm ěn (Sp ěvá ček a kol., 2002).

Základní transforma ční kroky po zm ěně politického režimu zahrnovaly: • Makroekonomickou stabilizaci • Liberalizaci cen, trhu a obchodu • Privatizaci a restrukturalizaci (malá privatizace a rozvoj soukromého sektoru, velká privatizace, správa, restrukturalizace) • Nové vymezení úlohy státu (reforma právního systému, institucionální reforma)

Pr ůběh procesu transformace je možné obecn ě rozd ělit do t ří fází, lišících se dosaženým pokrokem v transformaci, zam ěř ením a aplikací r ůzných politik, které mají dopad na hospodá řskou výkonnost zem ě (Sojka 2000). První etapa znamená destrukci socialistického hospodá řství a vytvo ření podmínek pro vznik tržního hospodá řství. Charakteristickým rysem této etapy je hluboká transforma ční recese. Neexistuje transformující se zem ě, která na po čátku hospodá řské transformace nezaznamenala transforma ční recesi (Jonáš 1997, Dostál 1998). V druhé – stabiliza ční – fázi došlo k zastavení propadu hospodá řské výkonnosti. V této fázi jsou realizovány rozhodující makroekonomické, mikroekonomické a institucionální zm ěny (privatizace, reforma da ňového systému, vytvá ření nového institucionálního rámce, restrukturalizace podnik ů

19 apod.) a p řizp ůsobování se novým hospodá řským podmínkám. V t řetí – rozvojové - fázi nové spole čenské a ekonomické struktury a instituce umožnily oživení hospodá řství

Transforma ční recese (1990 – 1992) Transforma ční recese v období 1990 – 1992 byla zp ůsobena velkým množstvím různorodých faktor ů souvisejících s přechodem k tržní ekonomice a se strukturálními zm ěnami. Pokles výroby v po čáte ční fázi transformace se všeobecn ě o čekával, výsledek však předstihl o čekávání. V období transforma ční recese poklesl HDP o 13 %. Na pádu výroby se podílelo p ět základních faktor ů:

1. deprese poptávky 2. rozpad trhu RVHP 3. kolaps zbrojního pr ůmyslu 4. rozsáhlé a rychlé zm ěny cen 5. rostoucí zahrani ční konkurence

Historicky nesmírn ě silný pokles výroby v prvních letech transformace se projevil i v poklesu spot řeby a investic. Na stran ě nabídky se nap říklad projevila zd ěděná deformovaná forma prostorového rozmíst ění výrobních zdroj ů, jejich celkov ě nízká účinnost a malá pružnost v přizp ůsobení se nabídky nov ě strukturované poptávce.

Hospodá řské oživení (1993 – 1996) Rok 1993 byl svým zp ůsobem „geopoliticky“ i ekonomicky specifický, nebo ť došlo k rozpadu Československa, vzniku samostatné České republiky a prakticky celoro ční stagnaci výroby. Do fáze hospodá řského oživení vstoupila česká ekonomika až v roce 1994. Toto období vyvrcholilo v roce 1995 a po n ěm následovalo op ětovné zpomalení r ůstu. Hospodá řský r ůst byl p řirozenou reakcí na silný pokles výroby v předchozích letech a byl tažen hlavn ě růstem domácí poptávky. Ekonomický r ůst posiluje v tomto období také zvýšená tvorba zásob. R ůstová dynamika je nejvýznamn ější v odv ětví pr ůmyslu a stavebnictví. Od roku 1992 se však projevuje brzdící vliv zahrani čního obchodu v d ůsledku rostoucího dovozu zboží a r ůstu domácí poptávky, relativní zlev ňování dovozu, malá podpora vývoz ům ze strany vládní politiky, nízká konkurenceschopnost našich výrobku na vysp ělých zahrani čních, ale i domácích trzích.

20 Období op ětovné recese (1997 – 1999) Rok 1997 byl pro vývoj ekonomiky nep říznivý, protože došlo mnohem většímu poklesu reálného HDP (o 0,8 %) než p ředpokládala v ětšina analytik ů. Pokles byl částe čně utlumen r ůstem pr ůmyslové výroby, zatímco výroba ve stavebnictví a zem ědělství poklesla. K relativn ě silnému propadu hospodá řské činnosti došlo v roce 1998, kdy se reálný HDP snížil o 1,2 %. Hlavní p říčinou poklesu byla zna čná deprese domácí poptávky. Spot řeba domácností reáln ě poklesla o 2,2 %, zejména v důsledku poklesu mezd. Pokles HDP pokra čoval i na po čátku roku 1999. Hospodá řská recese byla výsledkem mnoha faktor ů – krátkodobých (konjunkturálních) i dlouhodobých (strukturálních), vnitrních i vn ějších. Zvolený zp ůsob privatizace, nedostate čné kapitálové vybavení podnik ů i malé manažerské zkušenosti vedly k pomalé restrukturalizaci, zejména velkých klí čových pr ůmyslových podnik ů. Celou situaci zhoršovaly časté novelizace i nedostate čné vynucování právních norem. Ve sledovaném období docházelo ke zvyšující se intenzit ě negativních projev ů ekonomického vývoje: r ůst mezd p řevyšující produktivitu práce, nadhodnocený kurz měny, zpomalení tempa ekonomického r ůstu a další. Tyto projevy znepokojily zahrani ční investory natolik, že nastal odliv zahrani čního kapitálu a v kv ětnu 1997 došlo k m ěnové krizi (Sp ěvá ček, V. a kol., 2002).

Oživení ekonomiky (1999 – sou časnost) Údaje o r ůstu HDP od poloviny roku 1999 nazna čují, že se česká ekonomika op ět dostala do etapy pozitivního ekonomického r ůstu. Tahounem r ůstu byl čistý vývoz zboží a služeb a p ředevším výrazný r ůst spot řeby domácností. Kladným rysem ekonomického vývoje v dalších letech je výrazné oživení investi ční aktivity. Pokra čuje hospodá řský r ůst a dynamika české ekonomiky je v letech 2000 a 2001 vyšší než v EU i rad ě tranzitivních zemí. Pozitivním rysem z ůstává relativn ě rychlý r ůst fixního kapitálu a stavu zásob, naopak negativním jevem nar ůstání deficitu obchodní bilance a zhoršování stavu ve řejných financí. Za hlavní faktor ekonomického oživení se považuje růst investic. Tyto jsou ve zna čné míre koncentrovány do strojního za řízení a technologického vybavení podnik ů. Dalším pozitivním faktorem je zvýšená spot řeba a rozmach spot řebních úv ěrů. V neposlední řade má velký vliv také r ůst produktivity práce (Sp ěvá ček, V. a kol., 2002).

21 Předtransforma ční úrovn ě HDP (úrovn ě roku 1990) bylo v České republice dosaženo teprve v roce 2001 jako v poslední zemi Vyšegrádské čty řky (Holub 2003). Porovnání ekonomické výkonnosti s obdobím p řed za čátkem transformace (p řed rokem 1989) má však omezenou vypovídací hodnotu, protože struktura HDP v období centráln ě plánované ekonomiky byla zna čně neefektivní a ekonomické zdroje byly využívány a alokovány velmi neefektivn ě (Sojka 2000).

22 6. Vývoj pr ůmyslu na území okresu Šumperk (odv ětvový p řehled)

Řemesla ve m ěstech šumperského okresu byla podobná jako všude jinde. V ětší význam, p řesahující hranice regionu, m ělo hrn čířství v Lošticích a okolí. Z některých řemesel a drobné výroby se v 19. století plynule vyvinula významná pr ůmyslová odv ětví. Bylo to zejména papírenství, textilní výroba, sklá řství (podrobn ější popis viz. následující podkapitoly). Jsou to odv ětví pro okres charakteristická, pro která zde byly vhodné p řírodní podmínky a jejichž význam daleko p řesáhl hranice regionu. Převážn ě místní význam měl potraviná řský pr ůmysl. Pat řily sem nap ř. pivovary, z nichž do sou časnosti p řetrval jen pivovar v Hanušovicích, lihovary, které stejn ě jako cukrovary již zanikly, sladovny a specialita šumperského okresu, výroba „olomouckých“ tvar ůžk ů v Lošticích. Některá pr ůmyslová odv ětví nem ěla na okrese starou tradici a za čala se rozvíjet až na p řelomu 19. a 20. století, pop ř. až ve století dvacátém. Pat ří sem nap ř. pr ůmysl elektrotechnický, reprezentovaný podniky MEZ v Mohelnici a Post řelmov ě, strojírenský, řet ězárna v České Vsi (dnes okres Jeseník) a drátovny v Kamenné, jakož i výroba jízdních kol v Sobotín ě a Lou čné nad Desnou. Pom ěrn ě významný byl dřevozpracující pr ůmysl, zejména pily. Specialitou okresu byla výroba korkového zboží v Raškov ě. Řada velkých pr ůmyslových závod ů byla postavena po 2. sv ětové válce – nap ř. Pramet v Šumperku s výrobou tvrdokov ů a pr ůmyslových diamant ů, závod Teramo ve Vápenné nebo Ocelové stavby v Jeseníku (d říve okres Šumperk). Jiná pr ůmyslová odv ětví zcela zanikla, nap říklad kuriózní výroba fez ů v Mikulovicích (dnes okres Jeseník), výroba varhan v Peka řov ě a výroba zápalek v Lošticích, Mohelnici a Bernarticích.

6.1 Sklá řství Po čátky v oblasti severní Moravy m ůžeme položit do 16. století, kdy vznikaly ve zdejších horských lesích první sklá řské hut ě. V ětšina t ěchto sklá řských hutí zanikla. Mezi historicky nejvýznamn ější hut ě pat ří rapotínské sklárny. Rapotínská sklárna vstoupila do období úsp ěšného rozvoje až v padesátých letech 19. století. Od velkolosinské vrchnosti ji pronajal víde ňský podnikatel a velkoobchodník se sklem Josef Schreiber. Ten zahájil novou výstavbu sklárny a výrobu skla s rozhledem

23 kapitalistického podnikatele, majícího jak výrobní zkušenosti, tak obchodní styky a dostate čný kapitál k dalšímu rozvoji sklá řského podniku. Pro nové provozy p řivedl odborn ě vyškolené d ělníky z Čech. Podnik velmi rychle vzkvétal, zvlášt ě od konce padesátých let 19. století, kdy nastal ne čekaný export skla do Ameriky a Anglie . Kapitál Schreiberova sklá řského podniku rostl a umož ňoval rozší ření základny pro další podnikání. Firma zavád ěla všechny nové technologie výroby skla. Stavební úpravy hutí a ostatních objekt ů vyvrcholily v roce 1913. Po 1. sv ětové válce musela rapotínská sklárna p řekonávat obchodní a výrobní potíže, protože její výrobky byly z 85 % odkázány na export, kde narážely na velkou zahrani ční konkurenci. Op ět bylo nezbytné modernizovat provoz, což ovliv ňovaly finan ční potíže. Další pokles exportu nastal v období hospodá řské krize ve t řicátých letech. Vedení sklárny zastavilo provoz, čímž v ětšina zam ěstnanc ů p řišla o práci. Provoz byl obnoven koncem roku 1935. Druhá sv ětová válka znamenala pro rapotínskou sklárnu hned od po čátku omezení výroby, p ři níž závod pokra čoval v podstat ě v předvále čném výrobním programu. Koncem války potíže nar ůstaly hlavn ě pro nedostatek paliva. Po osvobození Československa v roce 1945 se poda řilo zapojením n ěmeckých sklá řů , antifašist ů, do obnovy sklárny rychle p řivést výrobu tém ěř na p ředvále čnou úrove ň. V letech 1964 až 1968 prob ěhla nákladem p řes sto milion ů K čs rekonstrukce závodu. Po organiza ční stránce prošla sklárna v Rapotín ě n ěkolika zm ěnami. Po zavedení národní správy a znárodn ění v letech 1945 až 1946 byla sklárna až do roku 1958 sou částí Rapotínských skláren n. p., jemuž podléhaly brusírna olovnatého skla v Post řelmov ě a sklárny ve Vrbn ě pod Prad ědem (dnes okres Bruntál). V roce 1959 byla sklárna v člen ěna do n. p. Osv ětlovací sklo ve Valašském Mezi říčí a po dobu následujících t řiceti let tvo řila jeden z jeho nejvýznamn ějších závod ů. Po revoluci v roce 1989 byl podnik zprivatizován do soukromého vlastnictví a po dvou letech přetransformován na akciovou spole čnost Rapotínské sklárny a.s. Na p řelomu let 2002 – 2003 získala firma nového vlastníka a nový název RapoSklo, spol. s r.o. V roce 2008 byl na majetek skláren vyhlášen konkurz a v ětšina zam ěstnanc ů byla propušt ěna.

24 6.2 Papírenství Nejvýznamn ějším a nejznám ější papírnou na severní Morav ě byla papírna ve Velkých Losinách. M ěla být založena držitelem velkolosinského panství Petrem ze Žerotína roku 1516. První historickou zprávu o papírn ě na Šumpersku však máme až z roku 1566; byla to m ěstská papírna v Šumperku. Náklady na výrobu papíru a udržování papírny byly zna čné a zat ěžovaly vrchnostenskou pokladnu. Proto roku 1603 Žerotínové losinskou papírnu prodali. V pr ůběhu 18. století došlo v papírn ě k řad ě technických zlepšení a k rozší ření provozu. Technická zlepšení nep řinesla vrchnosti v ětší p říjmy a proto byla papírna prodána znovu. Další majitelé roku 1848 p řistav ěli k papírn ě také b ělidlo plátna a apreturní dílnu pro rozvíjející se plátenický pr ůmysl. Roku 1855 pak koupil budovu papírny textilní podnikatel a obchodník Anton Schmidt, který cht ěl papírny využít pro výrobu obalového papíru textilních výrobk ů. Schmidt za čal zdokonalovat výrobu a losinský papír se stal brzy známým obalovým papírem a známkou záruky kvality nejen pro výrobky Schmidtových textilek, ale i dalších textilních továren v Šumperku. Velkolosinský papír se našel nový odbyt i pro své vynikající filtra ční vlastnosti v pr ůmyslu chemickém a farmaceutickém. Oblibu si získal i u malí řů jako akvarelový a kreslí řský papír i jako papír dokumentní pro diplomatické pot řeby. A tak se losinská papírna zachovala jako výrobní závod až do dnešních dn ů a v ní, jako p řed čty řmi sty lety, se ru čně vyrábí kvalitní papír. Majitelé velkolosinské papírny brat ři Schmidtové se rozhodli přikoupit a přestav ět mlýn Johana Kunce na strojovou papírnu. Pro nedostatek kapitálu museli však v roce 1864 vytvo řit s několika šumperskými továrníky akciovou spole čnost s názvem C. k. privilegovaná olšanská spole čnost na výrobu papíru. Sídlem spole čnosti se stal Šumperk. Vysoké náklady a konkurence velkých papíren zp ůsobily po čátkem sedmdesátých let (19. stol.) odbytové potíže, což vedlo ke zm ěně výrobního programu, který znamenal orientaci na výrobu cigaretového a hedvábného papíru. Olšanské papírny pronikly svými novými výrobky brzy na sv ětové trhy, kde získaly velmi dobrou pov ěst. Po čátkem 20. století se dostala papírna v Olšanech do finan ční tísn ě, kterou nakonec p řekonala. S po čáte čním vývojem papírny v Olšanech byl spojen i osud papírny v Aloisov ě. Ta vznikla jako pobo čná dílna olšanské papírny a počátkem 60. let, v dob ě, kdy Schmidtové budovali olšanskou papírnu, vznikla na severní Morav ě další nová papírna, a to v osad ě Jind řichov na výrobu celulózového papíru. Další rozvoj

25 jind řichovské papírny nastal po roce 1889 po vybudování dráhy Hanušovice – Glucholazy, kdy nové dopravní možnosti otev řely výrobk ům cestu do sv ěta. V roce 1908 pronikl do podniku víde ňský kapitál a papírna se stala jednou z nejv ětších v rakouské monarchii. Nejmladší severomoravskou papírnou, jejíž vznik spadá do doby plného rozvoje severomoravského papírenství, je lukavická papírna. Lukavická strojní papírna se úsp ěšn ě rozvíjela po celé období p ředmnichovské republiky a p řekonala i období hospodá řské krize. Po druhé sv ětové válce byly severomoravské papírny jako n ěmecký majetek konfiskovány a byly dány pod národní správu. Papírny v Jind řichov ě, Olšanech a Lukavici vytvo řily národní podnik Moravské papírny se sídlem v Jind řichov ě. Od roku 1947 se stala jeho sou částí i papírna ve Velkých Losinách. Olšanská papírna rozjela výrobu cigaretového papíru, lukavická papírna rozvinula výrobu kupeckých sá čků. Jind řichovská papírna pln ě obnovila výrobu na p ředvále čnou úrove ň až po čátkem padesátých let. Po únorovém p řevratu 1948 byly severomoravské papírny znárodn ěny a zapojeny do n. p. Moravské papírny. Došlo ke slou čení moravských a slezských papíren a k vytvo ření národního podniku Moravskoslezské papírny, jehož sídlo bylo v Šumperku. Podnik se však brzy rozpadl na menší celky: samostatný n. p. Olšanské papírny a n. p. Jind řichovské papírny. V roce 1958 došlo k nové reorganizaci severomoravských papíren. Národní podnik Lukavické papírny a n. p. Jind řichovské papírny v četn ě pobo čných závod ů byly za člen ěny do jednoho národního podniku Olšanské papírny se sídlem v Olšanech u Šumperka. Tak byla vytvo řena velká výrobní jednotka od polských hranic až po Olomouc. Jejím vytvo řením vznikly nové podmínky pro řízení a rozvíjení papírenské výroby ve všech jejích závodech. Od roku 1990 byly zahájeny p řípravy privatizace státního podniku Olšanské papírny, pozd ěji transformované na státní akciovou spole čnost. Ve ve řejné sout ěži vyhlášené Fondem národního majetku v roce 1994 p ředložila privatiza ční projekt a podnikatelský zám ěr i spole čnost Morpa, a. s., která také sout ěž vyhrála a ujala se řízení papíren. Morpa, a. s. sdružovala výrobní závody v Jind řichov ě, Lukavici, Aloisov ě, Vl čici a Šumperku, spole čnosti také pat řila Ru ční papírna ve Velkých Losinách. V pr ůběhu roku 1998 došlo ke spojení firmy Morpa s Olšanskými papírnami. Spole čnost se tak vrátila ke své tradi ční zna čce a nadále tedy používala název Olšanské papírny, a. s. Hlavní sídlo se nacházelo v závodu Lukavice. Od roku 2009 je na majetek spole čnosti vyhlášen konkurz.

26 6.3 Textilní výroba Textilní řemesla m ěla na severní Morav ě a Slezsku starou výrobní tradici. Byl zde od nepam ěti p ěstován len a výroba plátna byla p římo spjata s výrobou zem ědělskou jako sou část vesnického hospodá řství. Zem ědělec zpracovával vyp ěstovány len od sklizn ě až k up ředení p říze, sám a pro svou vlastní pot řebu si tkal plátno na stavu. Částe čně samozásobitelský charakter m ěl i chov ovcí pro vlnu. Když se zformovala m ěsta jako ekonomická centra jednotlivých feudálních panství, za řadila se výroba ln ěného plátna i vln ěného sukna do řady řemesel vyráb ějících pro místní trh. Pláteníci a soukeníci vytvá řeli d ůležitou vrstvu obyvatelstva poddanských m ěst, jejíž význam vzr ůstal s rozvojem st ředov ěkého hospodá řství. Rozvoj řemesel ve 14. a 15. století byl v jednotlivých m ěstech spojen s jejich specializací. V Šumperku, Záb řehu a Mohelnici se soust ředili p ředevším na soukenictví a plátenictví, což souviselo se surovinovou základnou, kterou vytvá řela zem ědělská produkce v jesenické oblasti. Městská textilní řemesla v okrese dosáhla v 16. století již takové úrovn ě, že přesáhla pot řebu vnit řního trhu a za čala vyráb ět pro zahrani ční trh. Nová orientace znamenala oživení výroby tkalcovských cech ů i zvýšenou činnost místních obchodník ů, kte ří často zprost ředkovávali obchod mezi cechem a cizími obchodníky. S rozvojem obchodu se západní Evropou za čala stoupat poptávka po severomoravské p řízi. Od konce 16. století se trh ln ěnou p řízí stal hlavním p ředm ětem zahrani čního obchodu severní Moravy a Slezska. Jestliže cht ěli výrobci proniknout kvalitní p řízí na zahrani ční trhy, museli investovat prost ředky do stroj ů a moderních výrobních metod v příprav ě ln ěného vlákna k předení. Úsilí majitel ů p řádelen o modernizaci výroby se odráželo i ve zdokonalování hnacího za řízení zavád ěním parních stroj ů. V roce 1872 m ěly již všechny p řádelny na Šumpersku za řízení jak na vodní, tak i na parní pohon. V předve čer hospodá řské krize sedmdesátých let byly prádelny a úpravny lnu již moderními podniky s vysokou produktivitou. První sv ětová válka zasadila plátenickým firmám t ěžkou ránu. Ochromila export, takže tvo řil pouze t řetinu p ředvále čné výroby. Také p řádelny bavlny musely pro nedostatek surovin omezovat výrobu a p řeorientovat se na výrobu papírové p říze. Vzr ůst výroby vykazovaly jen p řádelny lnu, které pracovaly na dodávkách pro vojsko. Vzestup produkce a exportu nastal až od poloviny dvacátých let.

27 Novou ránu zasadila odbytu severomoravského plátna hospodá řská krize v letech 1929 až 1934. Z hospodá řské krize se textilní podniky na Šumpersku a Jesenicku dostávaly teprve ve druhé polovin ě t řicátých let. Za druhé sv ětové války nastalo ve v ětšin ě továren omezování výroby a k jejímu zam ěř ení na vále čné pot řeby. Nap říklad v Langerov ě továrn ě v Libin ě i v Oskav ě místo proslulé výroby jemných stolních a ložních souprav se vyráb ěly hrubé a náhražkové tkaniny pro armádu. Po osvobození v roce 1945 byla v ětšina textilních podnik ů jako n ěmecký majetek konfiskována a převedena pod národní správu. V roce 1946 byly do národního podniku Moravskoslezské lná řské závody Šumperk (Moravolen) za člen ěny Oberleithnerova továrna na ln ěné a bavln ěné zboží v Šumperku, Oberleithnerovy přádelny lnu v Hanušovicích a v Holb ě, Langerovy továrny na ln ěné a bavln ěné zboží v Libin ě a Oskav ě, Sieglova p řádelna lnu a bavlny v Sudkov ě i tkalcovna ve Vitošov ě. Do národního podniku České a moravské bavlná řské závody v Ústí nad Orlicí byla za člen ěna p řádelna bavlny v Záb řehu, do národního podniku Tkalcovny hedvábí v Praze bývalá Schefterova továrna v Záb řehu a v Jeseníku vznikl národní podnik Tkalcovny a úpravny jemného lnu, který byl jako závod od roku 1958 za řazen do n. p. Moravolen. I když textilní závody za čínaly po válce jen s několika českými d ělníky, poda řilo se pom ěrn ě rychle nahradit nedostatek kvalifikovaných textilák ů náborem ve vnitrozemí. Od roku 1946 za čala výroba stoupat a obnovil se i export. Od 50. let se přikro čilo k modernizaci provoz ů a v 60. letech se za čala zvyšovat výroba zavád ěním větší sm ěnnosti a automatizací provozu. Nejv ětším textilním podnikem v okrese se tak stal Moravolen, který m ěl sídlo v Šumperku. Moravolen m ěl t ři závody v Jeseníku a po jednom v Libin ě, Oskav ě, Sudkov ě, Hanušovicích a Starém M ěst ě. Zpracovával především len a vyráb ěl ln ěné a pololn ěné látky, ložní prádlo, ut ěrky apod. Více než polovina produkce se vyvážela. V této podob ě již spole čnost Moravolen neexistuje. K Hedv ě Moravská T řebová pat řily dva závody v Šumperku a jeden v Záb řehu. V roce 1993 vznikla akciová spole čnost a v roce 2008 a.s. HEDVA koupila od belgické spole čnosti BDT obchodní jméno „Cyr Gambier“, pod kterým jsou na trh dodávány technické tkaniny pro potahy na zahradní nábytek a d ětské ko čárky.

28 7. Vývoj pr ůmyslu v okrese Šumperk v etapách

7.1 Zam ěstnanost v pr ůmyslu v okrese Šumperk v roce 1989

Následující kapitola se v ěnuje popisu a hodnocení stavu pr ůmyslové výroby v roce 1989. Ke zhodnocení situace pr ůmyslu v roce 1989 jsou použity údaje o zam ěstnanosti v jednotlivých okresech Olomouckého kraje a v celé České republice. Hodnoty zam ěstnanosti v Olomouckém kraji, jako celku, jsou vypočteny z údaj ů za jednotlivé okresy kraje, p řičemž data za okres Jeseník nejsou pro rok 1989 dostupná. Okres Jeseník vznikl ve své sou časné podob ě až 1. 1. 1996, do té doby byla jeho velká část sou částí okresu Šumperk a okolí Zlatých Hor bylo sou částí okresu Bruntál.

Tab. č. 10: Po čet pracovníku v pr ůmyslových odv ětvích podle okres ů k 31. 12. 1989 Olomoucký odv ětví pr ůmyslu Olomouc Prost ějov Přerov Šumperk ČR kraj potraviná řský 6 710 1 679 2 378 1 582 12 349 1 449 959 textilní, od ěvní a kožed ělný 1 602 8 289 2 404 7 171 19 466 278 097 dřevozpracující 2 084 587 662 1 926 5 259 76 837 papírenský a polygrafický 267 36 265 2 602 3 170 45 942 chemický pr ůmysl 1 381 17 1 749 131 3 278 118 971 sklá řský a stavebních hmot 1 736 252 2 669 2 145 6 802 128 023 hutní a kovod ělný 2 250 2 751 987 5 052 11 040 258 355 strojírenský 22 950 5 066 14 687 8 159 50 862 601 907 elektrotechnický 4 037 5 14 6 389 10 445 140 881 paliva a energetika 622 178 842 556 2 198 262 448 ostatní 366 585 1 029 217 2 197 58 464 pr ůmysl celkem 44 005 19 445 27 686 35 930 127 066 3 114 882 Zdroj: Pracovníci a mzdové fondy socialistického sektoru NH v krajích a okresech podle odv ětví NH v ČSR za rok 1989, CSÚ, 1990.

Z tabulky č.10 vyplývá, že v pr ůmyslu v roce 1989 bylo na Šumpersku zam ěstnáno tém ěř 36 tisíc obyvatel. Nejvíce lidí tehdy pracovalo ve strojírenském pr ůmyslu, avšak ve srovnání s okresem Olomouc a P řerov tento po čet není zas tak vysoký. Mezi významné strojírenské podniky v okrese Šumperk pat řily nap říklad Železni ční opravny a strojírny v Šumperku. Více jak sedm tisíc obyvatel pracovalo na konci roku 1989 v textilním pr ůmyslu, který pat řil v šumperském okrese k tradi čním odv ětvím. Ve srovnání s ostatními okresy olomouckého kraje se v po čtu zam ěstnanc ů nacházel na druhém míst ě hned po okrese Prost ějov. V okrese Šumperk se výroba orientovala více na textilní výrobky jako nap říklad ln ěné látky, ut ěrky, ubrusy a potahové látky, zatímco okres Prost ějov prosluv

29 spíše výrobou od ěvů. Textilní závody na Šumpersku byly rozmíst ěny po celém území okresu. Závody textilek se nacházely zejména v Šumperku, kde fungovaly čty ři, dále nap říklad v Sudkov ě, Libin ě, Hanušovicích, Oskav ě, Záb řehu a Starém M ěst ě pod Sn ěžníkem. Nejv ětším zam ěstnavatelem v tomto odv ětví byl národní podnik Moravolen, který zam ěstnával p řes dva a p ůl tisíce pracovník ů. Mezi další známé podniky tehdejší doby pat řila Hedva, Perla či Bytex.

Graf č. 1: Podíl pracovník ů v pr ůmyslových odv ětvích v okrese Šumperk v r. 1989

2% 1% 4% 18% 20%

5% 23% 7% 0% 6% 14%

potraviná řský textilní, od ěvní a kožed ělný dřevozpracující papírenský a polygrafický chemický pr ůmysl sklá řský a stavebních hmot hutní a kovod ělný strojírenský elektrotechnický paliva a energetika ostatní

Zdroj: Pracovníci a mzdové fondy socialistického sektoru NH v krajích a okresech podle odv ětví NH v ČSR za rok 1989, CSÚ, 1990.

Třetím odv ětvím s nejv ětším po čtem zam ěstnanc ů v okrese byl elektrotechnický pr ůmysl. Výrobou elektrotechnických produkt ů se zabývaly zejména státní podniky MEZ Post řelmov a Mohelnice a blanenský podnik Metra s pobo čkou v Šumperku. Ze statistických údaj ů v tabulce je znát, že v Olomouckém kraji měl elektrotechnický pr ůmysl nejvíce pracovník ů práv ě v okrese Šumperk. Vysoký po čet obyvatelstva zam ěstnávalo i odv ětví hutní a kovod ělné, kde dominovala spole čnost Pramet, která byla zárove ň i čtvrtým nejv ětším zam ěstnavatelem okresu (viz. podkapitola 7.2) Dalším významným a tradi čním odv ětvím a zam ěstnavatelem s dlouholetou tradicí byly ve sklá řském pr ůmyslu Rapotínské sklárny a v papírenském pr ůmyslu Olšanské papírny.

30 Pro zhodnocení specializace pr ůmyslu v území byl vypo čten index specializace, který podává informaci o specializaci území z hlediska odv ětvové struktury pr ůmyslu (index nabývá významu až v hodnotě 1). Obecn ě lze říci, že odv ětvová struktura pr ůmyslu v okrese Šumperk není vyrovnaná. Index specializace se pohybuje v rozmezí 0,07 – 3,56.

Tab. č. 11: Indexy specializace pr ůmyslových odv ětvích podle okres ů k 31. 12. 1989 odv ětví pr ůmyslu Olomouc Prost ějov Přerov Šumperk Olomoucký kraj potraviná řský 2,11 1,25 1,29 0,68 1,42 textilní, od ěvní a kožed ělný 0,26 3,28 0,70 1,66 1,18 dřevozpracující 1,20 0,80 0,67 1,60 1,13 papírenský a polygrafický 0,78 0,11 0,44 3,56 1,11 chemický pr ůmysl 0,52 0,02 1,17 0,07 0,48 sklá řský a stavebních hmot 0,63 0,21 1,71 1,08 0,92 hutní a kovod ělný 0,41 1,18 0,31 1,27 0,73 strojírenský 1,76 0,92 1,42 0,87 1,43 elektrotechnický 1,30 0,00 2,22 2,93 1,26 paliva a energetika 0,10 0,08 0,26 0,14 0,14 ostatní 0,27 1,09 1,45 0,25 0,64 pr ůmysl celkem 0,97 1,09 1,04 1,01 1,02 Zdroj: Pracovníci a mzdové fondy socialistického sektoru NH v krajích a okresech podle odv ětví NH v CSR za rok 1989, CSÚ, 1990 a vlastní výpo čty.

Údaje v tabulce ukazují, že pr ůmysl na Šumpersku se specializoval ve velké mí ře na papírenský (3,56 %) a elektrotechnický pr ůmysl (2,93 %). Papírenský pr ůmysl reprezentoval národní podnik Olšanské papírny, které m ěly závod nejen v Olšanech, ale i v Lukavicích, Aloisov ě, Vl čicích a Jind řichov ě. Elektrotechnický pr ůmysl byl tvo řen zejména spole čností Moravské elektrotechnické závody s mnoha pobočkami po celém okrese. Popisovaná odv ětví pr ůmyslu m ěla i v rámci Olomouckého kraje nejvyšší hodnoty indexu specializace. V porovnání se všemi okresy m ělo Šumpersko nejvyšší index i v případ ě pr ůmyslu hutního a kovod ělného (1,27 %) a d řevozpracujícího (1,60 %). Nejmén ě významná odv ětví ve zkoumané jednotce byl pr ůmysl paliv a energetiky (0,14 %) a chemický pr ůmysl (0,07 %).

31 7.2. Podniková struktura okresu Šumperk v roce 1987

Tab. č. 12: Nejv ětší zam ěstnavatelé v pr ůmyslu v okrese Šumperk v r. 1987 spole čnost po čet zam ěstnanc ů MEZ Mohelnice 3 959 MEZ Post řelmov* 2 815 Moravolen Šumperk* 2 578 Pramet Šumperk 2 100 Železni ční opravny a strojírny (ŽOS Šumperk) 1 502 Zdroj: Databáze Centra regionálního rozvoje Masarykovy univerzity: Pr ůmysl 1987, Brno, 2005. * do po čtu zam ěstnanc ů jsou zahrnuty i odšt ěpné závody na území okresu Šumperk

Nejv ětším zam ěstnavatelem v pr ůmyslu a zárove ň i v odv ětví elektrotechniky byl v roce 1987 MEZ Mohelnice. Historie mohelnického závodu se za čala psát v roce 1904, kdy zde byla založena spole čnost Ludwig Doczekal & Comp. V roce 1926 byla provedena fúze závodu s firmou Siemens Praha, o 19 let pozd ěji byl podnik zestátn ěn a vznikla zna čka MEZ – Moravské elektrotechnické závody. Vyráb ěly se zde motory pro domácí spot řebi če (pra čky), induk ční regulátory (tzv. „bustry„) a tato za řízení se zde i opravovala. V sedmdesátých letech pat řil závod MEZ Mohelnice mezi p řední podniky v tehdejším Československu. Na konci roku 1987 pracovalo ve státním podniku MEZ tém ěř čty ři tisíce zam ěstnanc ů.

V roce 1936 se poda řilo olomouckému podnikateli Janu Wagnerovi založit akciovou spole čnost Elektrotechnické závody. Tento podnik však byl 27. prosince 1945 znárodn ěn a za člen ěn do národního podniku Moravskoslezské elektrotechnické závody (MEZ). Do za čátku roku 1950 podléhal tento závod podnikovému ředitelství v Olomouci, ale potom bylo v Post řelmov ě z řízeno ředitelství samostatného národního podniku MEZ Post řelmov . V roce 1987 v závodech pracovalo necelé t ři tisíce zam ěstnanc ů.

Třetím nejv ětším zam ěstnavatelem na Šumpersku byla textilka Moravolen . V roce 1987 dávala práci zhruba dvou a p ůl tisíc ům lidí. Moravolen v oblasti Jeseník ů navázal na tradici p ěstování a zpracování lnu, která sahá až do 15. století, kdy na území nyn ějšího okresu existoval cech pláteník ů. V 19. století zapo čala ve lná řské výrob ě pr ůmyslová revoluce, která vedla k vytvá ření a rozši řování nových fabrik. Samotný Moravolen vznikl po druhé sv ětové válce nejd říve jako národní podnik Moravsko- slezské lná řské závody (r. 1946), v roce 1948 byl název upraven a sídlem podnikového

32 ředitelství se stal Šumperk. Do roku 1952 Moravolen slu čoval 25 závod ů, ale po tomto roce došlo ke snížení na osm výroben. Závody se nacházely v Libin ě, Oskav ě, Starém Měst ě, Hanušovicích, Sudkov ě, Jeseníku, Vidnav ě a v Šumperku. V této podob ě z ůstal Moravolen až do roku 1989.

Obr. č. 2: Moravolen v Sudkov ě – jeden z mála dochovaných pr ůmyslových areál ů bývalé textilky

Zdroj: maps.google.com

Výroba slinutých karbid ů ve spole čnosti Pramet vychází z tradice výroby slinutého karbidu v Československu od 30. let. V roce 1951 byla zahájena v Šumperku výroba sou částí ze slinutého karbidu a také zde zapo čala výroba řezných nástroj ů osazených slinutým karbidem. Celý podnik byl řízen generálním ředitelstvím výrobní hospodá řské jednotky Kovohut ě Praha. Více než 50-ti letá tradice a zkušenosti ve výrob ě slinutého karbidu, stejn ě jako reprodukovatelná kvalita materiál ů a kontinuální výzkum i vývoj umožnily firm ě Pramet udržet si vedoucí pozici v daném sortimentu na tuzemském teritoriu a také získávat stále vyšší uplatn ění na náro čných exportních trzích ( www.pramet.cz ). V roce 1987 zam ěstnával Pramet 2 100 pracovník ů a byl tak čtvrtým nejv ětším zam ěstnavatelem v okrese Šumperk.

Již v roce 1884 byly v Šumperku vybudovány ve své dob ě nejv ětší a nejlépe vybavené státní dílny na území Rakousko-Uherska. Se vzr ůstající modernizací železnic

33 se již p řed druhou sv ětovou válkou uvažovalo o rozší ření místního lokomotivního depa. Po válce bylo nutno se vyrovnat s jejími následky a s problematikou plynoucí z rozší řeného sortimentu lokomotivního a vozového parku. Samotná historie nyn ější firmy Pars nova a.s. v Šumperku se za čala psát po 2. sv ětové válce, a to dne 8.12.1947, kdy byl položen základní kámen ke stavb ě závodu na míst ě 22 ha pozemk ů bývalého statku Chiariho. Dne 1.6.1952 zde byl zahájen částe čný provoz nových ČSD - Dílen. Roku 1960 tvo řil šumperský podnik dva závody: Dílnu pro opravu vozidel Šumperk a Česká T řebová. V roce 1973 se zm ěnil název podniku na Železni ční opravny a strojírny Šumperk (ŽOS). Dílna v Šumperku byla p ůvodn ě ur čena pro opravu kolejových motorových voz ů. Brzy však byla tato zásada porušena a vytvo řena zde jakási prototypová opravna, kde se opravovaly nejen motorové vozy, ale také lokotraktory všech druh ů, elektrické lokomotivy prakticky všech řad a r ůzná speciální vozidla pro údržbu trolejí aj. B ěhem prvních 15ti let činnosti dílny bylo opraveno tém ěř 8.000 r ůzných vozidel padesáti rozli čných konstruk čních řad a typ ů ( http://www.parsnova.cz/o-spolecnosti/historie ). Podnik v roce 1987 poskytoval práci 1 502 zam ěstnanc ům.

34 7.3 Zam ěstnanost v pr ůmyslu v okrese Šumperk v roce 2001

Následující kapitola popisuje zm ěnu v odv ětvové struktu ře v roce 2001 v okresech Olomouckého kraje oproti p řelomu osmdesátých a devadesátých let. Obecn ě se v pr ůmyslu v zájmovém území ale i v rámci celé republiky snížil po čet pracovník ů. Většina podnik ů p řešla do soukromého vlastnictví a došlo k p řesunu pracovník ů do terciéru. Data v tabulce ukazují pokles pracovník ů v pr ůmyslu ve všech okresech Olomouckého kraje v četn ě kraje samotného. K nejvýrazn ějšímu zm ěně došlo práv ě v zájmovém území okresu Šumperk, kde došlo ke snížení o tém ěř 13 tisíc pracovník ů v pr ůmyslu celkem, ale v tomto p řípad ě došlo k velkému úbytku i díky odtržení území Jesenicka od okresu Šumperk a vzniku samostatného okresu Jeseník v roce 1996.

Tab. č. 13: Po čet pracovníku v pr ůmyslových odv ětvích podle okres ů k 31. 12. 2001 Olomoucký odv ětví pr ůmyslu Jeseník Olomouc Prost ějov Přerov Šumperk kraj ČR potraviná řský 667 6 214 2 459 3 062 2 417 14 819 178 675 textilní, od ěvní a kožed ělný 1 379 1 968 6 759 1 644 2 495 14 245 173 360 dřevozpracující 392 2 261 1 210 1 391 1 578 6 832 97 998 papírenský a polygrafický 0 1 418 210 467 1 636 3 731 59 721 chemický pr ůmysl 85 1 034 257 1 258 182 2 816 54 562 sklářský a stavebních hmot 227 244 149 366 864 1 850 67 209 hutní a kovod ělný 948 4 804 2 554 2 360 3 330 13 996 196 882 strojírenský a dopravní 452 7 103 2 285 4 015 5 010 18 865 280 211 elektrotechnický 51 1 363 181 2 233 2 459 6 287 85 228 výroba a rozvod energií 211 1 656 639 1 272 914 4 692 102 576 těžba 316 117 62 137 243 875 59 645 ostatní 437 2 062 1 080 1 146 1 276 6 001 141 770 pr ůmysl celkem 5 165 30 244 17 845 19 351 22 404 95 009 1497837 Zdroj: Český statistický ú řad, SVOZILOVÁ, M. (2007). Prostorové aspekty transformace pr ůmyslové výroby v Olomouckém kraji.

Nejv ětší ztrátu pracovník ů vykazuje zejména pr ůmysl textilní. Podle Čadila (2006) byl textilní pr ůmysl d říve ve velké mí ře závislý na trzích bývalého RVHP a po roce 1989 se za řadil do skupiny útlumových odv ětví s trvale nižší dynamikou produkce i zam ěstnanosti. V následujících letech pak odv ětví muselo čelit velké zahrani ční konkurenci a hlavn ě dovozu výrazn ě levn ějšího zboží z Číny. Po čet pracovník ů v tomto odv ětví poklesl o necelých 5 tisíc lidí. V roce 2001 reprezentovaly textilní pr ůmysl

35 v okrese nap říklad spole čnosti Tilak a.s., který vyrábí oble čení z Gore-texu nebo Sumtex s.r.o. vyráb ějící mimo jiné bavln ěné a ln ěné tkaniny. Mezi další odv ětví, u kterých došlo k výraznému poklesu pracovních sil, pat řil pr ůmysl strojírenský (-3 149), hutní a kovod ělný (-1 722), sklá řský (-1 281) a elektrotechnický (-3 930). Na snížení po čtu zam ěstnanc ů se podílela řada faktor ů. Po revoluci v roce 1989 musely podniky čelit restrukturalizaci státu a samotných podnik ů, privatizacím, novým legislativním na řízením a omezením a v neposlední řad ě také velké konkurenci zahrani čních spole čností. Některé podniky byly vráceny p ůvodním majitel ům v restitucích.

Graf č. 2: Podíl zam ěstnanc ů v pr ůmyslových odv ětvích v okrese Šumperk v r. 2001

4% 1% 6% 11% 11% 11%

7%

22% 7% 4% 1% 15%

potraviná řský textilní, od ěvní a kožed ělný dřevozpracující papírenský a polygrafický chemický pr ůmysl sklá řský a stavebních hmot hutní a kovod ělný strojírenský a dopravní elektrotechnický výroba a rozvod energií těžba ostatní

Zdroj: Český statistický ú řad, vlastní zpracování

K opa čnému trendu došlo v okrese Šumperk pouze v případ ě potraviná řského pr ůmyslu, ve kterém došlo k rozší ření výroby a tím tedy k nár ůstu po čtu pracovník ů zhruba o osm set lidí. Jedná se o opa čný jev ve srovnání s ostatními okresy olomouckého kraje i s celou republikou. Nejznám ějšími potraviná řskými spole čnostmi na území okresu je kup říkladu výrobce tvar ůžk ů v Lošticích (A.W. spol. s r.o.), jejichž tradice sahá až do 15. století. Do potraviná řského pr ůmyslu spadá i výroba piva, které se od roku 1874 va ří v Hanušovicích (Pivovar Holba a.s.). Mírný nár ůst pracovník ů zaznamenal i chemický pr ůmysl, t ěžební a odv ětví paliv a energetiky.

36 Nejv ětší podíl zam ěstnanc ů m ělo na konci roku 2001 odv ětví pr ůmyslu strojírenského (22 %), hutního a kovod ělného (15 %). Naopak nejmenší podíl na zam ěstnanosti m ěl pr ůmysl t ěžební (1 %) a chemický (1 %). Z tabulky č. 14 je dob ře patrné, že nejpr ůmyslov ěji orientovanými okresy kraje byly Šumpersko a Prost ějovsko. Odv ětvová struktura okresu Šumperk není p říliš vyrovnaná, hodnoty se pohybují v rozmezí 0,26 – 2,38. Nejspecializovan ějším pr ůmyslovým odv ětvím v okrese Šumperk byl v roce 2001 pr ůmysl elektrotechnický (2,38) a papírenský (2,28). Tato odv ětví mají v okrese dlouholetou tradici a v porovnání s ostatními okresy olomouckého kraje v četn ě kraje samotného dosahuje index nejvyšších hodnot práv ě na Šumpersku. Elektrotechnický pr ůmysl v okrese reprezentovaly jmenovit ě spole čnosti Generi s.r.o. Šumperk, Siemens elektromotory s.r.o. v Mohelnici a dále pak Metra s.r.o. Šumperk nebo Elzaco spol. s r.o. v Šumperku. Papírenský pr ůmysl v okrese představovala akciová spole čnost Olšanské papírny se sídlem v Lukavicích a s dalšími pobo čkami rozmíst ěnými po celém okrese.

Tab. č. 14: Indexy specializace pr ůmyslových odv ětví podle okres ů k 31. 12. 2001 Olomoucký odv ětví pr ůmyslu Jeseník Olomouc Prost ějov Přerov Šumperk kraj potraviná řský 0,90 1,57 1,34 1,33 1,13 1,33 textilní, od ěvní a kožed ělný 1,92 0,51 3,71 0,72 1,19 1,33 dřevozpracující 0,96 1,04 1,21 1,09 1,33 1,13 papírenský a polygrafický 0,00 1,08 0,35 0,62 2,28 1,01 chemický pr ůmysl 0,37 0,85 0,45 1,75 0,26 0,84 sklá řský a stavebních hmot 0,82 0,17 0,21 0,41 1,08 0,46 hutní a kovod ělný 1,16 1,10 1,27 0,92 1,40 1,16 strojírenský a dopravní 0,40 1,14 0,80 1,10 1,47 1,09 elektrotechnický 0,14 0,72 0,21 2,10 2,38 1,20 výroba a rozvod energií 0,49 0,73 0,61 0,94 0,75 0,76 těžba 1,28 0,89 0,11 0,18 0,33 0,55 ostatní 0,75 0,65 0,74 0,62 0,74 0,69 pr ůmysl celkem 0,84 0,92 1,15 1,01 1,24 1,03 Zdroj: Český statistický ú řad, SVOZILOVÁ, M. (2007). Prostorové aspekty transformace pr ůmyslové výroby v Olomouckém kraji.

Vysokých hodnot indexu specializace dosáhlo i odv ětví pr ůmyslu strojírenského (1,47), hutního a kovod ělného (1,4). Strojírenský pr ůmysl v okrese Šumperk tvo řil nap říklad Jesan Kovo s.r.o. v Šumperku, Urdiamant s.r.o. Šumperk, ZLKL s.r.o. Loštice Pars nova a.s. a Pramet Tools s.r.o. Za kovod ělný pr ůmysl to byla firma Dols a.s. Šumperk, Uvax s.r.o. Šumperk nebo MDL s.r.o. v Libin ě.

37 Nejnižších hodnot indexu dosáhl pr ůmysl chemický (0,26) a to v rámci okresu i všech okres ů olomouckého kraje v četn ě kraje samotného.

7.4 Podniková struktura okresu Šumperk v roce 2010

Tab. č. 15: Nejv ětší zam ěstnavatelé v okrese Šumperk v r. 2010 spole čnost po čet zam ěstnanc ů Siemens s.r.o. (odšt ěpný závod Mohelnice) 1 777 Hella Autotechnik s.r.o. Mohelnice 1 187 TDK-EPC s.r.o. Šumperk 778 Pars Nova a.s. Šumperk 750 Klein & Blažek s.r.o. Štíty 700 Pramet Tools s.r.o. Šumperk 668 Zdroj: www.HBI.cz, firmy

V roce 2010 se podniková struktura nejv ětších zam ěstnavatel ů oproti roku 1989 výrazn ě zm ěnila. Za posledních dvacet let došlo k výrazné obm ěně v odv ětvové činnosti. Na území okresu se zvýšila ekonomická aktivita podnik ů zam ěř ených na dodávání výrobk ů zejména pro automobilový pr ůmysl. Nejv ětším zam ěstnavatelem a dodavatelem výrobk ů pro automobilový pr ůmysl v okrese Šumperk na konci roku 2010 byla spole čnost Hella Autotechnik .

Obr. č. 3: Areál spole čnosti Hella Autotechnik s.r.o. v Mohelnici

Zdroj: http://www.hella.com

38 Spole čnost byla založena v roce 1992 jako dce řiná spole čnost n ěmeckého koncernu. Cílem koncernu bylo založit v Mohelnici závod na výrobu sv ětelné techniky pro nové typy voz ů Škody Auto, a.s. Sv ětlomety vyráb ěné v Mohelnici m ůžeme najít na automobilech sv ětových zna ček VW, Ford, Jaguar, Volvo, Audi, Renault a dalších. V roce 1999 byla založena další dce řiná spole čnost Hella Autotechnik Nova, s.r.o. V Mohelnici tak vzniklo podnikatelské sdružení, ve kterém mezi sebou úzce spolupracují firmy Hella Autotechnik Nova (HAN – zjednodušen ě výrobní závod), Hella Autotechnik (HAT – vývojová část v četn ě m ěř ení a testování výrobk ů) a Hella corporate Center Central & Eastern Europe (HCC CEE – podpora IT, služby nákupu, financí, HR, atd.). Díky zvyšování kapacitních možností vývoje a výroby dosáhl závod v Mohelnici v roce 2007 po čtu 1 000 zam ěstnanc ů. Na konci roku 2010 pro spole čnost pracovalo tém ěř 1 200 pracovník ů.

Dalším významným zam ěstnavatelem je podnik Klein & Blažek , která na Šumpersku zam ěstnává kolem 700 pracovník ů. Spole čnost Klein & Blažek spol. s r.o. je již více než 30 let dodavatelem obráb ěných a tvá řených kovových díl ů pro automobilový pr ůmysl. Firma sídlí na severní Morav ě blízko hranice České republiky s Polskem v malém m ěste čku Štíty ( www.kleibl.cz ).

Obr. č. 4: Továrna Klein & Blažek ve Štítech

Zdroj: http://www.kleibl.cz/

Historie spole čnosti sahá do roku 1958, kdy byla za ú čelem zpr ůmysln ění pohrani čí p řevedena výroba domovních zvonk ů, d ětských hra ček a lisování bakelitu

39 z Olomouce do Štít ů. V samotných za čátcích pro spole čnost pracovalo 14 zam ěstnanc ů. V roce 1970 byla do nových prostor p řevedena první část výroby pro automobilové závody Škoda Mladá Boleslav. Jednalo se o sou části ovládacího za řízení voz ů. Stav zam ěstnanc ů se prudce zvýšil na 220. Název dnešní spole čnosti vznikl až v roce 1994, do této doby byly závody sou částí okresního podniku Jesan Jeseník. Tradice t řiceti úsp ěšných let dodavatele pro automobilový pr ůmysl, dobré jméno spole čnosti v oblasti jakosti i spolehlivosti dodávek a zkušenosti managementu byly dále rozvinuty p ři podstatném rozší ření výroby, výrobních ploch, zam ěstnanosti i jakosti výroby ( www.kleibl.cz ). Spole čnost v sou časnosti dodává výrobky zejména pro koncern Volkswagen AG, ale i pro zna čku Porsche, Bentley nebo ThyssenKrupp.

Nejv ětším zam ěstnavatelem v okrese Šumperk je spole čnost Siemens s.r.o. v Mohelnici, která v roce 2010 zam ěstnávala 1 777 pracovník ů. Odšt ěpný závod v Mohelnici pat ří mezi p řední sv ětové dodavatele nízkonap ěť ových asynchronních elektromotor ů. Hlavními zákazníky spole čnosti jsou výrobci čerpadel, kompresor ů a klimatiza čních za řízení. Činnost dnešní spole čnosti navázala na tradici zapo čatou v roce 1904, kdy vznikl podnik pro výrobu elektrických za řízení se sídlem v Mohelnici. Spolupráce mohelnického závodu se spole čností Siemens zapo čala již v roce 1924 uzav řením smlouvy o vzájemném spole čenství a jejich následnou fúzí o dva roky pozd ěji. Tato spolupráce byla p řerušena po druhé sv ětové válce. V této dob ě došlo ke vzniku národního podniku MEZ Mohelnice a pod touto zna čkou existoval závod až do roku 1994. Dne 1.6. 1994 byl vládou ČR schválen p římý prodej firm ě Siemens a pobo čka v Mohelnici se p řejmenovala na Siemens Elektromotory s.r.o. V této podob ě setrvala spole čnost do 1.10. 2010 a po tomto datu byla za člen ěna do spole čnosti Siemens s.r.o. jako její odšt ěpný závod. Siemens je již více než 120 let pro Česko zárukou nejlepších technologií. Spole čnost pomáhá rozvíjet český pr ůmysl, energetiku, zdravotnictví a infrastrukturu šetrnou k životnímu prost ředí. Na území republiky vytvá ří více než deset tisíc pracovních míst a výrobky Siemens se zna čkou Made in Czech Republic vyváží do celého sv ěta.

40 Spole čnost Epcos s.r.o. Šumperk je významný výrobce feritových jader. Spole čně s divizemi, zabývajícími se výrobou kondenzátor ů, foliových kondenzátor ů, keramických sou částek, sou částek s povrchovou akustickou vlnou tvo ří sou část akciové spole čnosti Epcos, A.G. Jednotlivé divize této spole čnosti jsou rozmíst ěny na kontinentech Evropa, Asie a Amerika. V roce 1989 byla založena spole čnost Siemens Matsushita Components A.G. se sídlem v Mnichov ě, která se v roce 1999 p řejmenovala na EPCOS, A.G. Její dce řiná spole čnost EPCOS s.r.o. Šumperk s cílem vytvo řit v Šumperku evropské centrum pro výrobu ferit ů z magnetických m ěkkých materiál ů provedla v témže roce akvizici části výroby bývalého Prametu v Šumperku, která se zabývala výrobou feritových jader. V roce 2000 byla na zelené louce dokon čena výstavba nových výrobních hal, ur čených pro p řevzetí výrobních technologií na výrobu širokého sortimentu ferit ů a dalších elektronických sou částek. V následujících letech 2000 až 2006 tak došlo k relokaci výrobních za řízení z Mnichova, a Bordeaux. V roce 2004 byl zahájen transfer výroby keramických polovodi čových komponent ů (tzv. pozistor ů) z rakouského Deutschlandsbergu do Šumperka. Keramické polovodi čové sou částky jsou ur čeny hlavn ě pro automobilový pr ůmysl a domácí spot řebi če nap ř. pra čky a ostatní bílou techniku. Od 1. října 2009 je Epcos sou částí japonské korporace TDK-EPC corp. Po čet zam ěstnanc ů pobo čky neustále roste, o čemž sv ědčí skute čnost, že z původních 189 zam ěstnanc ů, které m ěla spole čnost p ři založení v roce 1999 se jejich po čet postupn ě zvyšoval až na sou časných 778 zam ěstnanc ů, p řičemž divize keramických pozistor ů má v sou časné dob ě kolem 380 zam ěstnanc ů.

Pramet Tools s.r.o. zam ěstnával na konci roku 2010 zhruba 700 pracovník ů. Šumperská spole čnost Pramet je z řejm ě hlavním tahounem regionálního strojírenského pr ůmyslu. Obrat firmy roste a v souvislosti s tím plánuje i stavbu nové výrobní haly, kde by m ěly najít práci stovky dalších lidí. Nový výrobní areál má mít zhruba čty ři tisíce metr ů čtvere čních a stav ět se má za čít ješt ě v pr ůběhu roku 2011. V sou časnosti Pramet Tools vyrábí tvá řecí a obráb ěcí stroje pro zpracování kov ů a pat ří mezi významné hrá če na trhu. Velkou část ze svého sortimentu exportuje do zahrani čí. Nap říklad v N ěmecku slouží frézy ze Šumperka pro obráb ění kolejí pro rychlovlaky. Technická řešení podniku p řišla vhod i firmám, které vyrábí turbíny pro větrné elektrárny.

41 V roce 1999 nastala pro Pramet nová epocha. Propojením se skupinou Seco vznikla Pramet Tools. Seco je p ředním sv ětovým výrobcem obráb ěcích nástroj ů osazených slinutým karbidem, centrum má ve Švédsku a podniky po celém sv ětě (podobn ě také http://sumpersky.denik.cz ).

Obr. č. 5: Vizualizace nové výrobní haly Prametu Šumperk

Zdroj: http://www.pramet.com/download/noviny

Spole čnost od roku 2000 prakticky kompletn ě inovovala výrobní sortiment zavedením vlastního vývoje a výzkumu. Díky tomu nový sortiment pln ě odpovídá požadavk ům moderních technologických postup ů obráb ění a ve srovnání s původním sortimentem je zde nár ůst výkonnosti o mnoho desítek procent (podobn ě také www.pramet.cz ).

Za posledních deset let se firma stala silným hrá čem na trhu obráb ěcích nástroj ů ve st řední a východní Evrop ě. Své výrobky dnes vyváží do více než padesáti zemí celého sv ěta a má prodejní pobo čky v osmi zemích t ří kontinent ů. Od roku 2008 spadá do skupiny Pramet i ruská výrobní firma ALG v Moskvě (podobn ě také http://sumpersky.denik.cz ). Dnešní akciová spole čnost Pars nova byla založena 1. srpna 2000 jako nástupce Železni čních opraven a strojíren v Šumperku (viz. Podniková struktura v roce 1989). O osm let pozd ěji v měsíci b řeznu byla Pars nova a.s. za člen ěna do skupiny Transportation akciové spole čnosti Škoda Holding.

42 Obr. č. 6 a 7: Motorový vlak řady 810 (vlevo) a jeho zmodernizovaná verze Regionova od spole čnost Pars nova a.s. v Šumperku

Zdroj: http://www.vlaky.net , www.parsnova.cz

V České republice pat ří Pars mezi nejvýznamn ější firmy v oboru a m ůže se pochlubit širokým sortimentem provád ěných oprav a modernizací jak železni čních vozidel, tak i tramvají a od r. 2000 i trolejbus ů, a to nejen pro zákazníky z ČR, ale také ze SR, Ukrajiny, Bosny a Hercegoviny a dalších evropských zemí. Firma s 800 zam ěstnanci pat ří také mezi nejv ětší v regionu. Svými novinkami se firma Pars nova a.s. prezentuje každý rok i na n ěkterých významných veletrzích u nás i v zahrani čí, kde svými úsp ěšnými produkty ší ří dobré jméno českého opravárenství (podobn ě také http://www.parsnova.cz/o-spolecnosti/historie ).

43 8. Výzkum názor ů municipální a soukromé sféry v okrese Šumperk

Tato kapitola prezentuje výsledky dotazníkového šet ření, jehož cílem bylo zjistit názory odborné ve řejnosti na stav a o čekávaný vývoj pr ůmyslu v okrese Šumperk a jeho obcích. Na otázky v dotazníku odpovídali starostové (pop ř. místostarostové) obcí a kompetentní zástupci výrobních podnik ů p ůsobících na území okresu. Pro pot řeby výzkumu byly osloveny všechny obce okresu. Výsledky jsou zpracovány na základ ě odpov ědí 73 obcí z celkového po čtu 78. Do výzkumu se nepoda řilo získat 5 dotazník ů od obcí Šléglov, Branná, Horní Studénky, Hoštejn a Svébohov. Dotazník pro municipální sféru zahrnoval 9 otázek, na které odpovídali p řevážn ě starostové obcí, pop řípad ě jejich zástupci. Otázky se týkaly hlavn ě zhodnocení sou časného stavu pr ůmyslu v okrese Šumperk, posouzení p ředností a nedostatk ů okresu, které mají na pr ůmysl okresu nejv ětší vliv a dále pak zjiš ťoval faktory, které by v budoucnosti mohly mít vývoj pr ůmyslové výroby nejvíce ovlivnit (viz. p říloha č. 1). Z komer ční sféry bylo osloveno 40 spole čností, ale vypln ěné dotazníky poskytlo jen 23 podnikatelských subjekt ů. Dotazník pro soukromou sféru byl roz člen ěn do t ří oblastí. První oblast řešila obecné otázky, které se týkaly hlavn ě okresu, jeho p ředností a nedostatk ů a možných faktor ů, které by mohly pr ůmysl ovlivnit. Druhá a t řetí část se zam ěř uje spíše na situaci v dotazovaných podnicích (viz. p říloha č. 2). Aby byly zajišt ěny up římné odpov ědi obcí a zam ěstnavatel ů, byli ujišt ěni, že dotazníky jsou anonymní a výsledky nebudou obsahovat odkazy na konkrétní osoby či podniky.

8.1 Výsledky šet ření za municipální sféru

První otázka v dotazníku pro komunální sféru se týkala toho, jak p ředstavitelé obcí posuzují zm ěny, které nastaly po roce 1989 v pr ůmyslové výrob ě na území okresu Šumperk. Jak ukazuje následující graf č. 3, ve v ětšin ě p řípad ů (53 % odpov ědí) starostové porevolu ční zm ěny vnímali negativn ě. Pouze 36 % dotazovaných hodnotilo zm ěny kladn ě a 11 % nev ědělo nebo neum ělo posoudit.

44 Graf č. 3

Zm ěny v pr ůmyslu po roce 1989

60 53 50 36 40

% 30

20 11 10

0 kladn ě negativn ě nevím, neumím posoudit

Zdroj: dotazníkové šet ření, vlastní pr ůzkum

Druhá otázka se týkala d ůležitosti role pr ůmyslu na území dotazované obce. V tomto p řípad ě se 45 % zastupitel ů obcí odpov ědělo rozhodn ě ano a 33 % si myslí, že spíše ano. V negativním smyslu se vyjád řilo 15 % pro odpov ěď spíše ne a 3 % rozhodn ě ne. Situaci neum ěly posoudit 4 % dotazovaných.

Graf č. 4

Důležitost pr ůmyslu pro obec

50 45 45 40 35 33 30 % 25 20 15 15 10 4 3 5 0 rozhodn ě ano spíše ano nevím, neumím spíše ne rozhodn ě ne posoudit

Zdroj: dotazníkové šet ření, vlastní pr ůzkum

V případ ě třetí otázky nem ěli dotazovaní možnosti volby, ale cht ělo se po nich, aby vyjád řili osobní názor. Na otázku odpov ědělo pouze 22 účastník ů šet ření. Následující tabulka obsahuje zestru čněné odpov ědi na otázku: Které zm ěny Vy osobn ě

45 považujete za klí čové pro další vývoj pr ůmyslu ve Vaší obci? Nej čast ější odpov ěď se týkala dopravní dostupnosti a dostavby rychlostních komunikací.

Tab. č. 16: P řehled odpov ědí na 3. otázku z dotazníku Vstup zahrani čních firem do klí čových podnik ů, p řístup k novým technologiím a inovace ve výrob ě. Revitalizace zkrachovalých („vytunelovaných“) firem. Privatizace MEZ Mohelnice firmou Siemens a tím zajišt ění zam ěstnanosti na Mohelnicku, dále výstavba závodu Hella Autotechnik, vznik drobných živností dopl ňující možnosti zam ěstnávání. Nahrazení textilního a papírenského pr ůmyslu jinými odv ětvími. Více pen ěz pro obce a m ěsta na úkor p řeplácené Prahy i n ěkterých dalších m ěst. Zm ěny, které by zajistily pracovní p říležitosti lidem v regionu. Aktivn ě podpora podnikání a p řísun investic do regionu. Dopln ění dopravní infrastruktury o kvalitní silni ční napojení. Získávání investor ů. Vst řícná komunální politika pro malé a st řední podnikání. Zlepšení životních podmínek. Da ňové zm ěny. Dostupnost financování, ceny energií, vzdálenost na trhy. Vy řešení Evropské dluhové krize. Vznik firem zam ěř ených na biopotraviny a ekologii. Vývoj zam ěstnanosti. Zdroj: dotazníkové šet ření, vlastní pr ůzkum

Disponováním dostate čnými prostory pro rozvoj pr ůmyslu v jednotlivých obcích se zabývala otázka číslo čty ři. Nejvíce procent (40 %) získala odpov ěď „spíše ano“ a 37 % pak odpov ěď „spíše ne“. 14 % starost ů je striktn ě p řesv ědčeno, že území jejich obce disponuje vyhovujícími prostory pro rozvoj pr ůmyslu. Pro variantu „rozhodn ě ne“ hlasovalo 6 % dotazovaných. Na otázku neum ěla odpov ědět 3 % osob.

Graf č. 5

Prostory pro rozvoj pr ůmyslu v obcích

45 40 37 40 35 30 25 % 20 14 15 10 6 5 3 0 rozhodn ě ano spíše ano nevím, neumím spíše ne rozhodn ě ne posoudit

Zdroj: dotazníkové šet ření, vlastní pr ůzkum

46 Následující výsledky hodnotí obecn ě sou časný stav pr ůmyslu okresu Šumperk op ět z pohledu zástupc ů obcí. Ze 72 obcí jich 45 % ozna čilo sou časný stav pr ůmyslové výroby na území Šumperska jako vyhovující. Pouze 11 % shledává stav pr ůmyslu jako „dobrý“ a jen 1 % jako „výborný“. Druhý nejv ětší podíl hlas ů (36 %) získala odpov ěď „špatný“ sou časný stav pr ůmyslu. Situaci neposoudilo 7 % starost ů.

Graf č. 6

Sou časný stav pr ůmyslu na území okresu Šumperk

50 45 45 40 36 35 30 % 25 20

15 11 10 7 5 1 0 výborný dobrý vyhovující špatný nemohu posoudit

Zdroj: dotazníkové šet ření, vlastní pr ůzkum

Šestá otázka hodnotí p řednosti a nedostatky okresu Šumperk pro rozvoj pr ůmyslu. V případ ě této otázky m ěli respondenti možnost vybrat více odpov ědí, maximáln ě ale t ři u p ředností i nedostatk ů zvláš ť. Jako nejv ětší p řednost byla starosty vnímána pracovní síla, která získala 60 % hlas ů. Dalšími p řednostmi podle podílu hlas ů jsou: prostor pro výstavbu (16 %), dopravní dostupnost a dodavatelé (8 %) a geografická poloha (7 %). Pouhé jedno procento získala varianta „jiné“ dopln ěná o vysv ětlení, ve kterém dotazovaný zmi ňuje jako p řednost dlouholetou výrobní tradici některých odv ětví a schopný management. U nedostatk ů jednozna čně dominuje s podílem 75 % hlas ů dopravní dostupnost. Po 8 % hlasech získaly odpov ědi „poloha“ a „pracovní síla“. Nejmén ě byly ozna čovány možnosti „prostor pro výstavbu“ (5 %) a „dodavatelé“ (3 %). Jedno procento op ět získala varianta „jiné“ s poznámkou, že snižující se podíl pr ůmyslu v okrese nahrazuje cestovní ruch, který ovšem zam ěstnává mnohem menší množství obyvatel, což má údajn ě za následek odliv pracujících lidí do jiných a perspektivn ějších region ů.

47 Hodnocením pracovní síly na Šumpersku se v ěnovala otázka číslo sedm. I u této otázky bylo možné zvolit maximáln ě t ři odpov ědi. Možnost „levná pracovní síla“ získala nejv ětší podíl odpov ědí, a to 38 %. Pro dostate čnou vzd ělanost pracovní síly se vyjád řilo 22 % hlas ů ovšem 21 % odpov ědí získala možnost „kvalifikace v nevhodných profesích“. Pro varianty „nedostate čné vzd ělání“ vyzn ělo 10 % hlas ů a pro „kvalifikace ve vhodných profesích“ to bylo 9 %. Žádný z dotazovaných neozna čil pracovní sílu okresu jako „drahou“. Z výsledk ů vyplývá, že starostové obcí vnímají obyvatelstvo okresu jako levnou, dostate čně vzd ělanou pracovní sílu, která má ovšem kvalifikaci v nevhodných oborech.

Graf č. 7

Kvalita pracovní síly

jiné 0

kvalifikace ve vhodných oborech 9

levná pracovní síla 38

dostate čné vzd ělání 22

kvalifikace v nevhodných oborech 21

drahá pracovní síla 0

nedostate čné vzd ělání 10

0 5 10 15 20 25 30 35 40 %

Zdroj: dotazníkové šet ření, vlastní pr ůzkum

Osmá a devátá otázka m ěla za úkol zjistit ty faktory, které mohou mít negativní či pozitivní vliv na sou časný stav a budoucí vývoj pr ůmyslu v okrese podle názor ů představitel ů obcí. Jako faktory mající nebo, které by mohly mít negativní vliv na pr ůmyslovou výrobu v šumperském okrese byly ozna čeny s nejv ětším podílem hlas ů: ekonomická situace ČR (20 %), zahrani ční konkurence (15 %), ceny energií (14 %), politická situace v ČR (12 %) a korupce (8 %). Za pozitivní vlivy byly považovány: levná pracovní síla (28 %), dostupnost pracovní síly (26 %), dostatek prostoru pro výstavbu (14 %), dostupnost financování (9 %) a investice do inovací ve výrob ě (7 %).

48 8.2 Výsledky šet ření v soukromé sfé ře

Dotazník pro pr ůmyslové podniky byl rozd ělen na t ři okruhy, a to na obecné otázky zam ěř ené na okres Šumperk, specializované otázky týkající se sou časného stavu v dotazovaných podnicích a t řetí část byla orientovaná na o čekávaný budoucí vývoj v podnicích. První obecná otázka se týkala sou časného stavu pr ůmyslu v okrese Šumperk. V ětšina zástupc ů oslovených firem ohodnotila stav pr ůmyslu jako vyhovující (44 %). Shodný po čet ohlas ů m ěla odpov ěď „dobrý“ a „špatný“, a to 26 %. Situaci nedovedla posoudit 4 % dotazovaných a pro variantu „výborný stav pr ůmyslu“ se nevyjád řil nikdo.

Okres Šumperk, co by špatné místo pro podnikání, ozna čilo více jak padesát procent dotazovaných. 26 % podnik ů ohodnotilo území okresu jako vyhovující a 22 % jako dobrý. Pro variantu „výborné místo pro podnikání“ se nevyjád řil nikdo.

Graf č. 8

Hodnocení okresu jako místa pro podnikání

60 52 50

40 26 % 30 22 20

10 0 0 0 výborný dobrý vyhovující špatný nevím, nedovedu posoudit

Zdroj: dotazníkové šet ření, vlastní pr ůzkum

U t řetí otázky byly zjiš ťovány p řednosti a nedostatky okresu pro rozvoj pr ůmyslu. Dotazovaní mohli vybrat více možností, ovšem maximáln ě t ři. Ú častníci šet ření ozna čili jako nejv ětší p řednost pracovní sílu (45 %) a prostor pro výstavbu (26 %). Nejv ětšími nedostatky byly ozna čeny: dopravní dostupnost (67 %) a paradoxn ě prostor pro výstavbu (19 %), který je zárove ň vnímán i jako p řednost okresu.

49 Kvalitou pracovní síly se zabývala otázka číslo čty ři. Z výsledk ů vyplynulo, že podniky vnímají pracovní sílu v okrese jako nedostate čně vzd ělanou (33 %), kvalifikovanou v nevhodných profesích (27 %) a levnou sílu (27 %). Pouze 9 % hlas ů vyzn ělo pro dostate čnou vzd ělanost pracovní síly. Za kvalifikovanou ve vhodných oborech a drahou pracovní sílu neozna čil obyvatelstvo okresu žádný dotazovaný. Jeden podnikatelský subjekt zaškrtl variantu „jiné“ s vysv ětlením, že pracovní síla je sice cenov ě pom ěrn ě p řijatelná, ale za poslední 2-3 roky je tém ěř nemožné získat spolehlivého zam ěstnance ochotného v ůbec pracovat.

Pátá otázky dávala ú častník ům šet ření volný prostor pro vyjád ření osobních názor ů. Cílem bylo zjistit odborný úsudek.o klí čových zm ěnách, které jsou za pot řebí pro další vývoj pr ůmyslové výroby na území okresu. Na otázku odpov ědělo jen 13 subjekt ů a vý čet odpov ědí následuje:

- změny na úrovni rozhodnutí EU v oblasti ochrany evropského trhu (nap ř. dumpingová cla na dovozy z Číny, atd.) a podpory evropského podnikání (nap ř. dota ční fondy EU, kde kriteria vy čle ňují firmy) - podpora regionu z centra a zlepšení pobídek pro investory - investice do vzd ělávání - kvalifikace ve strojírenských profesích - dostavba rychlostních komunikací - více inovativních firem produkující výrobky s vysokou p řidanou hodnotou - v ětší podpora drobnému podnikání - podpora odborného a u čň ovského školství - více vhodné pracovní síly, investo ři a zájemci o produkty

Šestá a sedmá otázka řeší faktory mající nejv ětší negativní a pozitivní vliv na sou časný stav a budoucí vývoj pr ůmyslu na Šumpersku. V tomto p řípad ě bylo v ětší množství variant a proto bylo možné zaškrtnout až 3 odpov ědi. Za negativní faktory byly v nejv ětší mí ře ozna čeny: ekonomická situace v ČR (19 %) a dostupnost pracovní síly (12 %). Stejný po čet hlas ů (8 %) získaly faktory: zahrani ční konkurence, vzdálenost na trhy, cena energie a platební morálka. Jako pozitivní faktory s nejv ětším vlivem na pr ůmysl okresu byly považovány: levná pracovní síla (30 %), dostupnost pracovní síly (17 %), dostatek prostoru (17 %) a investice do inovace (7 %).

50 Následujících 7 otázek se týká sou časného stavu podnik ů ú častnících se dotazníkového šet ření. První z nich hodnotí ekonomickou situací v dotazovaných podnicích. Podle zástupc ů, kte ří stav hodnotili je ekonomická situace dobrá až vyhovující. Špatné ekonomické pom ěry v sou časnosti ne řeší žádný podnik. Výborn ě vnímá situaci v podniku jeden jediný ú častník šet ření a na otázku necht ěli odpov ědět čty ři dotazovaní.

Graf č. 9

Ekonomická situace podniku

60 48 50

40 30 % 30 18 20

10 4 0 0 výborný dobrý vyhovující špatný nevím, nedovedu posoudit

Zdroj: dotazníkové šet ření, vlastní pr ůzkum

Další otázka ( č. 9) posuzuje zda-li podniky během pr ůzkumu pln ě využívaly svoje výrobní kapacity. Na otázku odpov ědělo všech 23 dotazovaných a v ětšina z nich (74 %) se domnívá, že výrobní kapacita jejich podniku je pln ě využívaná. Pln ě svých kapacit nevyužívalo 26 % podnik ů. V případ ě, když by spole čnosti pot řebovaly rozší řit svoje výrobní kapacity či aktivity (otázka č. 11), dostate čnými prostory by disponovalo pouze 39 % spole čností a v ětší část (61 %) by tyto p ředpoklady pro další rozvoj nem ěla.

Desátá otázka op ět poskytovala prostor pro vyjád ření individuálních názor ů na nejv ětší bariéry r ůstu produkce v podnicích. Na otázku odpov ědělo pouhých 12 zástupc ů firem a názory jsou prezentovány v mírn ě pozm ěněné podob ě.

- nedostate čné výrobní kapacity, problémy s kvalitou materiálu - krize, konkuren ční prost ředí - nedostatek zahrani čních a tuzemských zákazník ů

51 - kapacitní omezení výroby - kvalifikované technické profese - dopravní dostupnost - lidské zdroje se znalostmi - celosv ětová ekonomická krize - zmenšení odbytu výrobk ů - kvalifikovaný personál - sezónnost práce – p řes zimu menší poptávka

Hodnocením stavu zahrani ční a domácí poptávky na úrovni podnik ů b ěhem dotazníkového šet ření se zabývala otázka č. 12. Variantu ohodnocení zahrani ční poptávky jako „dobrá“, zvolilo 43 % dotazovaných, 26 % ji shledává jako vyhovující a 22 % ozna čilo zahrani ční poptávku za špatnou. Situaci neum ělo nebo necht ělo posoudit 9 % podnikatelských subjekt ů. Domácí poptávku shledali dotazovaní z 39 % jako vyhovující, 31 % ji zhodnotili jako dobrou a 26 % si myslelo, že je špatná. 4 % odpovídajících osob nev ědělo či nedovedlo stav poptávek posoudit. V obou p řípadech nebyla ani jednou zvolena možnost „výborný“ stav zahrani ční nebo domácí poptávky.

Graf č. 10

Zahrani ční a domácí poptávka

50 43 45 39 40 35 31 30 26 26 22 % 25 20 15 9 10 4 5 0 0 0 výborná dobrá vyhovující špatná nevím, nedovedu posoudit

zahrani ční domácí

Zdroj: dotazníkové šet ření, vlastní pr ůzkum

52 Na roli vlády České republiky v rozvoji pr ůmyslu se zam ěř ila otázka č. 13 a 14. Podle 65 % dotazovaných se vláda ČR ú činn ě nepodílí na rozvoji pr ůmyslu. Pouze jeden hlas p řipadl pro variantu „spíše ano“. Na otázku v ůbec neodpov ědělo 22 % respondent ů a 9 % činorodost vlády neum ěla posoudit. Za nejú činn ější opat ření vlády při rozvoji pr ůmyslu považovali dotazovaní efektivní da ňovou politiku, zákoník práce, kontrolní instituce (bezpe čnost práce, hygiena, odpadové hospodá řství atd.), podporu českých výrobních aktivit v rámci evropského trhu na politické úrovni v Evropském parlamentu, dotace a p řísn ější dohled nad dodržováním zákon ů této republiky. Tři respondenti pak uvedli, že žádné ú činné opat ření neznají nebo že nemohou žádné opat ření vlády ozna čit jako nejú činn ější.

Následující výsledky šet ření by m ěly vypovídat o budoucím vývoji v dotazovaných podnicích vycházejících z individuálních názor ů ú častník ů dotazníkového pr ůzkumu. První otázka zam ěř ená na p ředpokládaný vývoj v roce 2012 se týkala plánování rozši řování firem. Nadpolovi ční v ětšina respondent ů (57 %) odpov ěděla, že firma nebude v příštím roce rozši řována. O rozši řování uvažuje 30 % spole čností a to tak, že se rozší ří stávající prostory podniku (17 %) anebo plánují výstavbu nových objekt ů (13 %). Rozší ření spole čnosti mimo okres Šumperk nebo výstavbu nového sídla firmy na „zelené louce“ neplánuje žádná ze spole čností. Zbývající 13 % oslovených na otázku neodpov ědělo. Vývoj zahrani ční a domácí poptávky v roce 2012 vidí spíš negativně v ětšina oslovených firem. V případ ě zahrani ční poptávky se vyslovilo pro snížení 44 % a u domácí dokonce 70 % respondent ů. Naopak pro zvýšení hlasovalo u zahrani ční poptávky 22 % dotazovaných a pro domácí poptávku 17 %. Pro nem ěnnost hlasovalo u zahrani ční poptávky 30 % a u domácí 13 % oslovených firem. Situaci u zahrani ční poptávky nedokázala p ředpokládat 4 % dotazovaných. Pro snížení exportu v následujícím roce se vyjád řilo 52 % oslovených firem. Optimisticky vnímá budoucí rok 2012 jen 4 % a pro možnost „nem ěnnost“ hlasovalo 35 % oslovených. Budoucí vývoj exportu nedovedlo posoudit 9 %. Na vývoj v oblasti finan čního hospoda ření v roce 2012 odpovídali respondenti v případ ě 18. otázky v dotazníku. Do otázky byl zahrnut: objem úv ěrů, objem tržeb a schopnost platit závazky. Objem úv ěrů by se podle v ětšiny ú častník ů šet ření nem ěl zm ěnit a nem ěnná by mohla z ůstat i schopnost platit závazky. V případ ě objemu tržeb očekávají respondenti spíše snížení.

53 Devatenáctá otázka op ět dávala prostor pro vyjád ření osobních názor ů tentokrát ohledn ě potencionálních bariér, které by v následujícím roce mohly nejvíce ohrozit r ůst produkce a tržeb. Na otázku odpovídala jen polovina dotazovaných.

Přehled odpov ědí: - kurz české koruny, která ovliv ňuje konkurenceschopnost na sv ětových trzích - vznik nové hospodá řské krize - nedostatek zakázek, p ředevším ve stavebnictví - snižování odbytu - virtuáln ě tvo řená recese médii a zájmovými skupinami - nedostatek kvalifikovaných pracovník ů - absence dotací - ekonomická krize (Evropa i sv ět) - snížená poptávka po zboží - nestabilita ekonomiky ČR a EU - časté zm ěny zákon ů - útlum ekonomiky

Přestože vývoj v roce 2012 vyznívá podle názor ů podnikatelských subjekt ů spíše negativn ě, tak se 74 % respondent ů domnívá, že ve vývoji po čtu zam ěstnanc ů ke snížení, ale ani k navýšení nedojde. Pro variantu „snížení“ i „zvýšení“ se vyslovil stejný po čet zástupc ů firem, a to 13 %. Poslední otázka pro soukromou sféru řešila jestli spole čnosti plánují v příštím roce investice do nových technologií. 65 % oslovených firem takové investice plánuje a naopak s těmito náklady na inovaci nepo čítá 22 %. Jestli spole čnost vloží peníze do nových technologií nedokázalo posoudit nebo nev ědělo 13 % dotazovaných.

54 9. Industriální památky a brownfields na území okresu Šumperk po roce 1989

Problematika brownfields a jejich revitalizace je ve všech vysp ělých zemích sv ěta zhruba od konce 60. let 20. století významným tématem, které souvisí se zm ěnami sociáln ě-ekonomické struktury jednotlivých region ů, se strategickým, územním i krajinným plánováním. Za tzv. „brownfields“ lze považovat nevyužívané zdevastované či narušené plochy a objekty v urbanizovaném území i ve volné krajin ě. Olomoucký kraj v sou časné dob ě eviduje celkem 133 lokalit typu brownfields (okres Jeseník: 17, okres Šumperk: 51, okres Olomouc: 15, okres P řerov: 18, okres Prost ějov 32). Představují zásadní problém a p řekážku pro udržitelný rozvoj obcí, m ěst i region ů. Řešení této problematiky je vyjád řeno jako priorita v mnoha politikách a strategiích ve řejných orgán ů na státní, regionální i místní úrovni. Opušt ěné továrny i chátrající výrobní objekty se postupn ě dostávají do zorného pole ve řejnosti. Jsou mnohdy ukázkami jedine čné stavitelské dovednosti, technické dokonalosti a mají nepochybn ě své výrazné estetické kvality. Na osv ětu a p řiblížení technického a pr ůmyslového d ědictví se po řadu let zam ěř uje Výzkumné centrum pr ůmyslového d ědictví ČVUT ( České vysoké u čení technické), které ve spolupráci s Kolegiem pro technické památky ČKAIT ( Česká komora autorizovaných inženýr ů a technik ů činných ve výstavb ě) a Národním památkovým ústavem (dále jen NPÚ) po řádá od roku 2001 akce zam ěř ené na poznání a ochranu pr ůmyslového d ědictví. Existuje mnoho d ůvod ů, pro č si této oblasti kulturního bohatství více a více všímat. Mezi d ůvody pat ří letitá tradice zaniklých pr ůmyslových továren, historický vývoj pr ůmyslu v daném území, ukázka vývoje technologií v průmyslové výrob ě atd. I p řes nar ůstající zájem ve řejnosti však řada památek podlehla času. Některé stavby musely ustoupit nové zástavb ě a jiné leží bez dalšího využívání ladem a dále chátrají. P říkladem takovéto již neexistující památky na Šumpersku je továrna na ln ěné a damaškové zboží v Šumperku, kterou postavil Wilhelm Schay. Likvida čnímu trendu se snaží zabránit profesionální odborné instituce s pomocí dobrovolník ů, nadšenc ů a ob čanských sdružení, kte ří se snaží obnovovat industriální památky, technologická za řízení a prost řednictvím nového využití je zachovat pro další generace. Organizáto ři se snaží oživit industriální prostory nap říklad pomocí r ůzných kulturních akcí jako jsou divadelní p ředstavení, výstavy a koncerty. Podobné projekty

55 na oživení industriálních památek, se konaly v Praze, nap říklad v Centru sou časného um ění DOX, tak i na dalších místech – v bývalém dole Kübeck na Kladn ě, v dole Mayrau ve Vina řicích, ve zlínském Ba ťov ě silu nebo v dole Michal v Ostrav ě.

9.1 Industriální a kulturní památky okresu Šumperk

Pro území okresu Šumperk se v sou časnosti nachází velké množství industriálních staveb z minulých let. Jedná se o historické stavby z po čátk ů pr ůmyslové revoluce na našem území, ale i o továrny, které byly vystav ěny v dobách socialismu. Snad nejv ětší zastoupení technických památek má na sv ědomí textilní pr ůmysl, který je historicky spjat s okresem Šumperk. Nejv ětší množství továren a dalších budov měly podniky Moravolen a Hedva. Ovšem nejstarší dochovanou památkou v okrese je bývalá Klappenrothova textilní manufaktura v Šumperku. V jádru barokní architektura z roku 1730 – 1735, zde pak byla v roce 1785 založena první manufaktura na výrobu manšestru v habsburské monarchii.

Obr. č. 8: Klappenrothova textilní manufaktura

Zdroj: www.npu.cz/

Dům je v havarijním stavu vlivem dlouhodob ě zanedbané údržby. P řesný rozsah poškození nelze stanovit, nebo ť vlastník odmítá objekt zp řístupnit. Podle Národního památkového ústavu bude nutné provést statické zabezpe čení, obnovu st řechy v č. krovu, vn ějších i vnit řních omítek, vnit řního vybavení a výplní otvor ů. Stavba vyžaduje celkovou obnovu. D ům je částe čně využívaný k bydlení, jinak je bez využití. Stavba je za řazena na seznam nejohrožen ějších nemovitých památek v ČR. Na stavbu

56 v soukromém vlastnictví je uvalena exekuce a i proto by další využití pro rozvoj ekonomiky m ěsta bylo komplikované a finan čně náro čné. Další dochovanou památkou je manufaktura Oberleithner ů v samotném centru m ěsta Šumperk. Manufaktura se soust ředila na plátenickou výrobu a pozd ěji došlo k rozší ření o obchodní d ům a obytnou část. Slušné d ědictví po otci a jist ě nezanedbatelné v ěno jeho manželky Pauly, rozené Hornischerové, pomohlo Eduardu Oberleithnerovi v počátcích nesmírn ě úsp ěšného podnikání. Opustil místa kde vyr ůstal (okolí dnešní Langrovy ulice) a uchytil se na prostranství zvaném Eichelbrennerplatz (dnešní tzv. "To čák"). Zde si v roce 1810 koupil za 8000 zlatých d ům čp. 19. Je zajímavé, že d ům pat řil jistému "Georgu Kukulinnusovi" a že matka Pauliny Hornischerové byla rozená Kukulinová. D ům se stal základem pro vznik Oberleithnerovy manufaktury na výrobu hladkého plátna, která je datována rokem 1817. Brzy ovšem její kapacita nestačila a manželé Oberleithnerovy zahájili jednání s m ěstem o postoupení sousední budovy čp. 18, ve které byl v této dob ě městský špitál. Manželé vým ěnou za tuto budovu nabízeli sv ůj d ům se zahradou, který se nacházel v dnešní Kozinov ě ulici. Jednání za čalo na podzim 1826 avšak ješt ě na po čátku roku 1828 nebylo nic do řešeno. V dubnu tohoto roku vypukl ve špitále požár a jeho obyvatelé z ůstali bez st řechy nad hlavou. Byl tento požár jen náhodou?

Obr. č. 9 a 10: Manufaktura Oberleithner ů – sou časný stav a fotografie z roku 1900

Zdroj: http://sumpersky.rej.cz/historicke-budovy/

Oberleithner mohl za čít s rozši řováním výrobních kapacit a stavbou reprezentativního rodinného sídla a to tím spíše, že se mu v roce 1831 poda řilo přikoupit od Josefa Kapse i sousední d ům čp. 17. Tak vznikl na tehdejší dobu obrovský komplex, jehož sou částí byla manufaktura, obchodní d ům a obytná část. Autor stavby, jímž byl tesa řský mistr Ignaz I čichter, pojal pr ůč elní fasádu v pozdn ě barokní úprav ě s

57 rokokovými doplíky. Objekt byl opat řen velkým nápisem s ozna čením firmy a obrovským císa řským orlem na st řeše v ose budovy ( www.sumperk.cz ). Dnes je budova v soukromém vlastnictví právnických a fyzických subjekt ů. Budova je využívaná pro podnikání i jako obytný d ům. Další využití této památky je proto vylou čeno.

Pozitivním p říkladem obnovení a využití technické památky je vodní elektrárna Karla Plháka v Třeštin ě. Technická stavba byla uvedena do provozu v roce 1922 v osad ě Háj. Její vnit řní vybavení, tvo řené zejména dv ěma Francisovými turbinami a dv ěma generátory, vyrobily Škodovy závody v Plzni a závod ČKD. Elektrárna p ři výkonu 220-240 kw za hodinu postupn ě dodávala pomocí nadzemního vedení elekt řinu do p řibližn ě 70ti obcí severní Moravy. Díky realizaci pokrokových myšlenek v oblasti využití vodní energie v Třeštin ě, byla tato vesnice, jakož i okolní vesnice, jedny z prvních elektrifikovaných obcí v bývalé rakousko-uherské monarchii.

Obr. č. 11: Vodní elektrárna K. Plháka

Zdroj: www.zemeturo.cz

Vzhledem k originálnímu řešení architektury stavby hydroelektrárny, jejího vnit řního za řízení a harmonického umíst ění v krajin ě, byla v r. 2008 rozhodnutím vlády České republiky vyhlášena za národní kulturní památku /NKP/ ( www.zemeturo.cz ).

Památkou, která je na seznamu národních kulturních památek je i ru ční papírna ve Velkých Losinách, která vznikla již v 16. století. Od poloviny 70. let 20. století prošel celý areál n ěkolika etapami nákladných rekonstrukcí a oprav, které pokra čují i v sou časné dob ě. Unikátní areál významné technické památky, která zejména z pohledu

58 více jak čty řsetleté kontinuity tradi ční ru ční papírenské výroby nemá v oblasti st řední Evropy obdoby, byl v roce 2002 vládou České republiky prohlášen národní kulturní památkou ( http://www.muzeumpapiru.cz/cz/rucni-papirna/historie/ ).

Obr. č. 12: Ru ční papírna Velké Losiny

Zdroj: http://www.muzeumpapiru.cz/cz/rucni-papirna/historie/

V následující tabulce jsou uvedeny n ěkteré další technické památky. V ětšina z nich se dochovala do dnešní doby a jsou stále využívány, nap ř. jako administrativní budovy nebo jako muzeum.

Tab. č. 17: Seznam vybraných industriálních památek v okrese Šumperk Industriální památka Obec stav postaveno v roce Wilhelm Schay, továrna na ln ěné a Šumperk zbo řena (2003) - damaškové zboží Brauerei von Müllschitzky & Comp. zu Hanušovice - Holba využita 1874 Hannsdorf-Halbseit Vodní elektrárna Karla Plháka Třeština využita 1922 Továrna na výrobu papíru a lepenky A. Alojzov využita 1873 Kargera C.K. privilegovaná Olšanská akc. spol. na Olšany využita 1862 výrobu papíru Pila, lepenkárna a továrna na bedny Štíty využita 1889-1920 Jeschek a Faber Lihovar Ruda n. Moravou chátrající - Lepenkárna A. Karger Hrabenov (Ruda n. chátrající 1874 Moravou) Ná řaďový hamr, strojírna Oskava - Bed řichov chátrající * Karlova hu ť – starý trakt skláren Rapotín využita 1829 Ru ční papírna Velké Losiny využita 1596 Hedva Šumperk nevyužita 1874 Textilní továrna - manšestrová manufaktura Šumperk chátrající 1730 Klappenrothova Plátenická manufaktura - Oberleitner Šumperk využívaná 1810 Šumperský pivovar a stá čírna Šumperk nevyužita 1871 Zdroj: ČVUT, NPÚ, ČÚKZ * údaj se do dnešní doby nedochoval (záznamy byly zni čeny b ěhem 2. sv ětové války)

59 V tabulce jsou uvedeny stavby, které považuje Národní památkový ústav a Výzkumné centrum pr ůmyslového d ědictví ČVUT za historicky významné a tudíž je uvádí v seznamech pro záchranu a obnovu. Vzhledem k tomu, že zájem o tyto stavby je trendem posledních pár let, je možné, že se seznam industriálních památek bude i nadále rozši řovat.

60 9.2 Návrh využití industriální památky pro další ekonomický rozvoj okresu

Tato kapitola se v ěnuje teoretickému návrhu využití technické památky, která by mohla pomoci dalšímu ekonomickému rozvoji okresu. Většina technických staveb, která sloužila nebo ješt ě slouží k pr ůmyslové výrob ě je ve vlastnictví soukromník ů. Na území okresu pat řil k tradi čním odv ětvím pr ůmysl textilní, papírenský, potraviná řský a pozd ěji pak strojírenský. Pr ůmysl papírenský má svoje muzeum ve Velkých Losinách a veškeré stavby tohoto odv ětví jsou nadále využívány. Potraviná řský pr ůmysl je na území zastoupen nap říklad pivovarnictvím, konkrétn ě pivovarem Holba v Hanušovicích, kde sídlí i nov ě vybudované muzeum nebo výrobna tvar ůžku v Lošticích, která taktéž vybudovala vlastní muzeum. K návrhu je proto využita stavba, která sloužila k výrob ě textilu a v minulosti náležela národnímu podniku Hedva (pozd ěji Hedva a. s.).

Obr. č. 13: Areál bývalé Hedvy

Zdroj: www.google.com

Bývalá tovární hala se nachází na dnešní ulici Lautnerova v Šumperku a je v majetku plze ňské holdingové spole čnosti. Stavba byla dokon čena v říjnu 1874 a z po čátku sloužila k výrob ě hedvábného zboží. Prvním majitelem byla firma Trebitsch, založená v roce 1837. Podnik byl

61 budován na systému rozptýlené i soust řed ěné manufaktury vyráb ějící zpo čátku jen na ru čních stavech. Zv ětšována byla četnými p řestavbami v letech 1879 - 1911. Vznikl tak velký areál, který se tak řka nezm ěněn zachoval až do roku 2002, kdy byla v ětší část továrny zbourána. Zbývající část továrny je nevyužitá, na míst ě zbouraného sálu byl postaven obchodní d ům firmy Lidl. Hlavním sortimentem firmy Trebitsch byly šatovkové a podšívkové tkaniny z p řírodního i um ělého hedvábí s velkým použitím kepr ů (druh vazby). V roce 1938 byla textilní výroba částe čně omezena a část objektu sloužila československé armád ě. Za okupace byla celá majetková podstata pronajata firm ě Würtenberská tkalcovna hedvábí ve Waldsee v N ěmecku. V letech 1942 - 1943 došlo ke zrušení hedvábnické výroby. Závod byl vybaven strojním za řízením pro zbrojní pr ůmysl sloužící Wehrmachtu. Vále čná zbrojní výroba byla zam ěř ena na h řídele do leteckých motor ů. P řestavba továrny nebyla dokon čena, jelikož mezitím válka skon čila. Pro potřeby výroby bylo zapo čato s výstavbou kalící pece, která však z ůstala nedokon čená a ani v povále čných letech se pro ni nenašlo využití. V roce 1945 p řešel závod jako konfiskát pod národní správu. Tehdy jeho prostory sloužily jako sklad nábytku odsunutých Němc ů. V roce 1946 závod p řevzaly Československé textilní závody, n.p. Praha a v roce 1948 byl za člen ěn do národního podniku Henap. S rekonstrukcí se za čalo ke konci roku 1946, skon čila v roce 1949, kdy byla dána do provozu sukárna, snovárna, šlichtovna a část tkalcovny. V druhém pololetí roku 1950 byli do závodu p řemíst ěni všichni zam ěstnanci ze závodu 02, který byl p řenechán Závodu 1. p ětiletky (pozd ější Pramet). V roce 1951 bylo zrušeno podnikové ředitelství Henap a zbývající závody byly p řičlen ěny pod n.p. Atlas Záb řeh na Morav ě. Národní podnik Atlas se v roce 1958 stal sou částí n.p. Hedva Moravská T řebová. Výroba zde byla ukon čena 30. dubna 1998 (Kulturní život, 2004).

Areál by mohl být využit jako technické muzeum, kde by se sestavila stálá expozice historického vývoje textilního pr ůmyslu – od po čátk ů staré výrobní tradice pěstování lnu a výroby plátna po novodobé technologické postupy. V muzeu by se mohli vystavovat staré tkalcovské stavy, dnešní výrobní technologie, ale i textil, který se na Šumpersku vyráb ěl, ukázky jeho dalšího využití v běžném život ě, kam se výrobky exportovaly apod. Konkrétn ě Hedva vyrábí stylové brokátové tkaniny vhodné pro církevní ú čely, pro renovaci vzácných historických památek, pro obnovu starožitného nábytku. Podobný sortiment m ěla i spole čnost Polydekor (d říve Bytex s. p.), která vyráb ěla vysoce jakostní hedvábné tkaniny – dekora ční a čalounické látky a menší

62 roucha. Produkty t ěchto firem jsou známé po celém sv ětě a m ůžeme je vid ět na hradech a zámcích po celé České republice. Vzhledem k velikosti stavby (10 172 m 2) by bylo možné využít budovu i jako multikulturní centrum. Sou částí m ůže být p řednáškový sál, vzd ělávací místnosti, galerie pop řípad ě restaurace nebo kavárna. Kolem bývalé továrny je i travnatá plocha využitelná jako místo k odpo činku, h řišt ě pro d ěti nebo k výstavám a jiným kulturním akcím.

Pozitivní stránky realizace návrhu: 1. Obnova, oživení chátrající nemovité památky a okolí a její zp řístupn ění ve řejnosti. 2. Rozší ření stávající nabídky poznávacího cestovního ruchu o nový specializovaný produkt a vytvo ření lepších podmínek pro rozvoj cestovního ruchu na Šumpersku. 3. Zvýšení návšt ěvnosti m ěsta i okresu. 4. Prodloužení turistické sezóny (celoro ční provoz muzea). 5. Zkvalitn ění p řístupu k zrekonstruované kulturní památce. 6. Udržení tradice textilního pr ůmyslu, uchování historických znalostí, dovedností, technologických za řízení a postup ů používaných v dané oblasti pro další generace. 7. Navázání spolupráce s mnoha partnery (další muzea, univerzity, odborné st řední školy, podnikatelé). 8. Vznik nových pracovních míst. 9. Využít dotace ze strukturálních fond ů EU pro rozvoj cestovního ruchu pop řípad ě pro rozvoj m ěst a obcí.

Záporné stránky realizace návrhu: 1. Areál není v majetku m ěsta 2. Finan ční a časová náro čnost 3. Po řizování a nákup exponát ů

63 10. Záv ěr

Hlavním cílem této práce bylo popsat vývoj pr ůmyslu na Šumpersku, posoudit sou časný stav pr ůmyslové výroby a perspektivy pr ůmyslu okresu Šumperk s pomocí názor ů municipální a podnikatelské sféry. K tomuto posloužily hlavn ě výsledky dotazníkového šet ření a zhodnocení zm ěn, ke kterým došlo po roce 1989. V důsledku transformace pr ůmyslu po roce 1989 došlo zejména ke snížení po čtu zam ěstnanc ů v původních a tradi čních odv ětvích pr ůmyslové výroby okresu Šumperk. Mezi tradi ční odv ětví se řadilo sklá řství, papírenství a textilní pr ůmysl. Bohužel statistické údaje za jednotlivá odv ětví pr ůmyslu se po roce 2001 již nezjiš ťovaly, a proto nebylo možné v kapitole 7 použít nejnov ější údaje, které by ukázaly, že útlum ve výše zmín ěných odv ětvích byl mnohem výrazn ější. V roce 2008 se totiž sklárny v Rapotín ě a Olšanské papírny dostaly do insolvence a byl na n ě uvalen konkurz. Většina pracovník ů byla propušt ěna a další osud t ěchto podnik ů je v řešení. Z hlediska zam ěstnanosti v jednotlivých odv ětvích pr ůmyslu tedy nejv ětší propad od roku 1989 do roku 2010 vykázal textilní, papírenský, sklá řský, hutní, kovod ělný, strojírenský a elektrotechnický pr ůmysl. Samoz řejm ě to, že se od okresu Šumperk v roce 1996 odtrhlo Jesenicko situaci pon ěkud zkresluje, ale i v případ ě, když by se hodnoty za oba okresy se četly tak by vykázaly výrazné snížení po čtu zam ěstnanc ů ve výše zmi ňovaných odv ětvích. Podle Čadila (2006) tento propad pramenil z překonávání zd ěděných socialistických deformací ve struktu ře zam ěstnanosti zejména pak ze snižování p řezam ěstnanosti v řad ě odv ětví, zvyšováním produktivity práce p ři zavád ění moderních technologií, racionaliza čních opat ření a dále pak i díky p řesunu pracovník ů z upadajících odv ětví do rostoucích. Výrazné zm ěny zaznamenala i podniková struktura, nikoliv však z hlediska odv ětví. V ětšina podnik ů prošla restrukturalizací a v pr ůběhu jejich vývoje došlo ke zm ěnám vlastník ů, slou čení s jinými často zahrani čními spole čnostmi a p řizp ůsobení sortimentu požadavk ům a pot řebám dnešní spole čnosti. Nej čast ěji se firmy p řeorientovaly na dodavatele produkt ů pro automobilový pr ůmysl. K nár ůstu zam ěstnanosti došlo pouze v případ ě pr ůmyslu potraviná řského, chemického a u odv ětví paliv a energetiky. Na poslední dv ě odv ětví se ovšem okres vůbec nespecializuje. Důvodem m ůže být, že se nejedná o tradi ční odv ětví v území a tudíž by byl problém pro tato odv ětví nalézt vhodn ě kvalifikovanou a odbornou

64 pracovní sílu. Naopak potraviná řský pr ůmysl je odv ětví s nízkou technologickou náro čností (low-tech sektor), které vyžaduje nep říliš kvalifikovanou sílu. Dalším důvodem nár ůstu pracovník ů v tomto odv ětví jsou výrobny s dlouholetou tradicí (nap ř. tvar ůžkárna v Lošticích a Pivovar Holba) nebo to, že potraviná řství je úzce spjato s dodavateli zem ědělských produkt ů. Potraviny obecn ě podléhají rychle zkáze a je pot řeba, aby výrobny potravin byly, co nejblíže spot řebnímu trhu. Pro další a bližší posouzení stavu a perspektiv průmyslu na Šumpersku byly využity dotazníky k pr ůzkumu názor ů odborné ve řejnosti. Z výsledk ů šet ření vyplývá, že starostové obcí vnímají zm ěny v pr ůmyslu po roce 1989 p řevážn ě negativn ě. N ěkte ří jako d ůvody uvád ěli práv ě zánik nebo útlum tradi čních odv ětví jako byl textilní a sklá řský pr ůmysl. Pro v ětšinu obcí hraje pr ůmysl velice významnou roli a jako nejd ůležit ější zm ěnu pro další vývoj ve prosp ěch jejich obcí považují dostavbu kvalitních rychlostních komunikací a napojení. V případ ě lepšího dopravního napojení se v ětšina obcí domnívá, že by mohly poskytnout dostatek prostor pro p řípadný rozvoj průmyslu. Podle v ětšiny respondent ů je nejv ětší p ředností okresu Šumperk pro další rozvoj pr ůmyslu pracovní síla a nejv ětším nedostatkem práv ě dopravní dostupnost. Sou časný stav pr ůmyslu v okrese Šumperk zástupci obcí vnímají jako vyhovující až špatný a zástupci místních podnik ů se ve 44 % shodli na vyhovujícím stavu, ale stejný po čet (26 %) hlasoval pro variantu „dobrý“ a „špatný“. U podnik ů se tedy situace nedá jednozna čně posoudit. Je to dáno subjektivním zabarvením názorů, ale i tím, že byla oslovována různá pr ůmyslová odv ětví a každé z nich pot řebuje jiné podmínky pro svoje fungování a prosperitu. Starostové obcí a soukromá sféra soudí, že na sou časný stav pr ůmyslu a jeho budoucí vývoj má nejv ětší negativní dopad ekonomická situace České republiky a zahrani ční konkurence, které musí pr ůmysl na území okresu čelit. Za pozitivní faktory subjekty ozna čily levnou pracovní sílu a snadnou dostupnost této síly. Konflikt nastal p ři hlasování podnikatelské sféry, která jako negativní a zárove ň pozitivní faktor označila dostupnost a vzd ělání pracovní síly, protože každé odv ětví od pracovní síly o čekává jiné schopnosti a vzd ělání. Odborná ve řejnost se obecn ě shodla na tom, že okres poskytuje sice levnou pracovní sílu pro pr ůmysl, ale kvalifikovanou v nevhodných oborech, což by mohlo v budoucnu bránit pozitivnímu rozvoji pr ůmyslu v regionu.

65 11. Summary

This thesis analyzes the changes in industry in the district Šumperk after 1989 to the present. The work first describes the transformation of industries throughout the state and then describes the changes that took place because the district Šumperk. For the analysis of changes is used comparative method, which relies on statistical data from different time stages of development of industry in the district. Data on the industry are listed in tables and graphs. To assess the current status and future development of industrial production uses work professionally qualified opinions public. Conclusion The work is based on analysis and comparison of data for each transition and state and prospects of industry assesses the results of a questionnaire survey of professionals.

66 12. Seznam použité literatury

• BALDWIN, R., WYPLOSZ, CH. (2008): Ekonomie Evropské integrace. Grada, Praha, 478 s. • BARTOŠ, J., SCHULZ, J., TRAPL, M. (1972): Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960: Svazek 4.,okresy Šumperk, Záb řeh, Rýma řov. Profil, Ostrava, 316 s. • BAŠTOVÁ, M. (2011): Transformace pr ůmysl m ěsta Plzn ě. Diserta ční práce, Masarykova Univerzita, Brno, 146 s. • ČADIL, V. (2006): Strukturální analýza české ekonomiky pro p řípravu NPV III. Technologické centrum AV ČR, Praha, 36 s. • Economic Theory and Transformation: textbook of the international workshop of postgraduates (2000). Masaryk University, Brno, 154 s. • FILIP, S., SRB, V. (2008): Politický a ekonomický vývoj v ČR a SR po roce 1993, Svazek II. Nezávislé centrum pro studium politiky, Kolín, 183 s. • HOLUB, A.(1996): Economic Transformation in the Czech Republic: General Outline and Selected Problems. Vysoká škola ekonomická v Praze. Výzkumné st ředisko integrace ČR do evropské ekonomiky, Praha, 126 s. • JONÁŠ, J. (1997): Ekonomická transformace v České republice: makroekonomický vývoj a hospodá řská politika. Management Press, Praha, 207 s. • KADE ŘÁBKOVÁ, A., SP ĚVÁČEK, V., ŽÁK, M. (2004): R ůst, stabilita, konkurenceschopnost II: aktuální problémy české ekonomiky p ři vstupu do EU. Linde, Praha, 383 s. • KOCHOVÁ, V. (2010): Polarizace ekonomického r ůstu v Olomouckém kraji. Univerzita Tomáše Bati, Zlín, 84 s. • KOPA ČKA, Ludvík (1996): Strukturální zm ěny ekonomiky se zvláštním zřetelem k pr ůmyslu, str. 219-238. IN: HAMPL, Martin et al.: Geografická organizace spole čnosti a transforma ční procesy v České republice. Praha : DemoArt, 395 s. • MELZER, M., SCHULZ, J. a kol. (1993): Vlastiv ěda šumperského okresu. Okresní vlastiv ědné muzeum, Šumperk, 585 s.

67 • ML ČOCH, L, MACHONIN, P., SOJKA, M. (2000): Ekonomické a spole čenské zm ěny v České spole čnosti po roce 1989: (alternativní pohled). Karolinum, Praha, 273 s. • NOVÁKOVÁ, H. (2003): Ztracená Oskava. Obec Oskava, 213 s. • PACLOVÁ, H. (2011): Konverze pr ůmyslových areál ů s důrazem na zachování jejich památkových hodnot: autoreferát k diserta ční práci. VŠB – Technická univerzita Ostrava, Ostrava, 56 s. • PER ŮTKA, M. (1994): Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Památkový ústav, Olomouc, 200 s. • POT ŮČ EK, M., MAŠKOVÁ, M. a kol. (2009): ČR – trendy, ohrožení, příležitosti. Karolinum, Praha, 364 s. • Pracovníci a mzdové fondy socialistického sektoru národního hospodá řství v krajích a okresech podle odv ětví národního hospodá řství v ČSR za rok 1989. ČSÚ. 1990. • PR ŮCHA, V. a kol. (2004): Hospodá řské a sociální d ějiny Československa 1918-1992, 2. díl období 1945-1992. Dopln ěk, Brno, 578 s. • Ro čenka 2010: m ěsto Šumperk (2011). M ěsto Šumperk, Šumperk, 81 s. • Sborník k záv ěre čné konferenci projektu: „P řeshrani ční spolupráce vysokých škol v oblasti pé če o kulturní památky a využití opušt ěných pr ůmyslových objekt ů“ (2011): VŠB – Technická univerzita Ostrava, Stavební fakulta, Ostrava, 110 s. • SLANÝ, A. (2000): Transformation, Stabilization and Growth. Masarykova univerzita. Katedra ekonomie, Brno, 505 s. • SP ĚVÁ ČEK, V. a kol. (2002): Transformace české ekonomiky (politické, ekonomické a sociální aspekty). Linde, Praha, 525 s. • Statistická ro čenka České a Slovenské federativní republiky 1990. Statní nakladatelství technické literatury, ČSÚ, Praha, 740 s. • Strategický plán rozvoje m ěsta Šumperka (2005): DHV CR, spol s r.o., Šumperk, 71 s. • STRYJAKIEWICZ, T.: The Old and the New in the Geographical Pattern of the Polish Transition. In Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas Rerum Naturalium – Geographica. 2009, Vol. 40, No. 1, pp. 5-24.

68 • SUCHÁ ČEK, J. (2005): Restrukturalizace tradi čních pr ůmyslových region ů v tranzitivních ekonomikách. Technická univerzita Ostrava, Ostrava, 221 s. • SUCHAN, A. a kol. (1974): Šumperk ve fotografii. Profil, Ostrava, 173 s. • SVOZILOVÁ, M. (2007): Prostorové aspekty transformace pr ůmyslové výroby v Olomouckém kraji. Olomouc, Diplomová práce, Univerzita Palackého, 88 s. Dostupné z WWW: . • ŠERÝ, O. (2010): Český pr ůmysl po roce 1989 (s d ůrazem na období globální ekonomické krize). Diplomová práce, Masarykova Univerzita, Brno, 118 s. • ŠVEJNAR, J. (1997): ČR a ekonomická transformace ve st řední a východní Evrop ě. Academia, Praha, 359 s. • TOUŠEK, V., KUNC, J., VYSTOUPIL, J. a kol. (2008): Ekonomická a sociální geografie. Aleš Čen ěk, s.r.o., Plze ň, 411 s. • TOUŠEK, V., VAN ČURA, M. (1996): Aktuální problémy ČR 1-3., Pr ůmysl. Scholaforum, Ostrava, 27 s. • TOUŠEK, V., SMOLOVÁ, I., F ŇUKAL, M. a kol. (2005): Česká republika: Portréty kraj ů. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha, 136 s. • Transformation: the Czech experience (2006): People in Need, Prague, 202 s.

Internetové zdroje www.geobibline.cz www.czso.cz www.czech.cz www.risy.cz www.totalita.cz www.stity.cz/ www.hbi.cz www.mohelnice.cz www.mpo.cz www.mep.cz www.kr-olomoucky.cz www.info.mfcr.cz www.obce.cz www.parsnova.cz

69 www.sumperk.cz www.epcos.com vcpd.cvut.cz/ registr.cvut.cz/rsd/studmat_uvod.php www.investujeme.cz ekonomika.idnes.cz/pec-vyhasla-rapotinske-sklarny-konci www.glassrevue.cz www.olpa.cz www.realit.cz/clanek/industrialni-pamatky-si-zaslouzi-velkou-pozornost www.toulavakamera.cz www.zemeturo.cz www.profit.cz/clanek/josef-schreiberrapotin-v-dobe-sklenene.aspx sumpersky.rej.cz/ sumpersky.denik.cz www.velke-losiny.cz www.sudkov.cz www.rapotin.cz www.npu.cz www.ceramtec.com www.hella.cz www.siemens.com www.epcos.com www.pramet.cz www.kleibl.cz www.odbornecasopisy.cz www.moravolentrade.cz www.fabriky.cz www.czechinvest.org www.kr-olomoucky.cz www.brownfieldy.cz www.brownfields.cz www.mzp.cz

70 13. Přílohy

Příloha č. 1: Dotazník pro ve řejnou sféru (starostové obcí) Příloha č. 2: Dotazník pro soukromou sféru (podniky)

71 Příloha č. 1 Diplomová práce – dotazník Marie HOLOUŠOVÁ Téma: Sou časný stav a perspektivy Univerzita Palackého pr ůmyslové výroby na Šumpersku Přírodov ědecká fakulta Vedoucí práce: doc. RNDr. Zden ěk SZCZYRBA, Ph.D. Obor: Geografie Kontakt pro p řípad ov ěř ení: 585 634 500

Vážená paní, vážený pane, obracím se na Vás znovu s prosbou o vypln ění dotazníku, který naleznete v p říloze e- mailu. Dotazník se týká pr ůmyslové výroby na Šumpersku, je anonymní a jeho zodpov ězení Vám zabere maximáln ě 5 minut času. Děkuji za ochotu a spolupráci.

Název obce :......

Odpov ěď prosím zvýrazn ěte!!!

1. Jak vnímáte zm ěny v pr ůmyslu, které nastaly v okrese Šumperk po roce 1989? a) kladně b) negativn ě c) nevím, neumím posoudit

2. Domníváte se, že pr ůmysl v okrese Šumperk hraje d ůležitou roli? a) rozhodn ě ano b) spíše ano c) nevím, neumím to posoudit d) spíše ne e) rozhodn ě ne

3. Které zm ěny Vy osobn ě považujete za klí čové pro další vývoj pr ůmyslu na Šumpersku? ......

4. Myslíte, že území Vaší obce disponuje dostate čnými prostory pro rozvoj pr ůmyslu? a) rozhodn ě ano b) spíše ano c) nevím, neumím posoudit d) spíše ne e) rozhodn ě ne

5. Jak hodnotíte sou časný stav pr ůmyslu na území okresu Šumperk? a) Výborný b) Dobrý c) Vyhovující d) Špatný e) Nemohu posoudit

72 6. V čem vidíte nejv ětší p řednosti a nedostatky okresu Šumperk pro rozvoj pr ůmyslu? (max. 3 odpov ědi)

Přednosti Nedostatky a) Poloha (klima, geologie...) a) Poloha (klima, geologie...) b) Dopravní dostupnost b) Dopravní dostupnost c) Pracovní síla c) Pracovní síla d) Dodavatelé d) Dodavatelé e) Prostor pro výstavbu e) Prostor pro výstavbu f) Jiné ...... f)Jiné......

7. Jak hodnotíte kvalitu pracovní síly v okrese Šumperk? (max. 3 odpov ědi) a) Nedostate čná kvalifikace pracovní síly b) Drahá pracovní síla c) Kvalifikace v nevhodných profesích d) Dostate čná kvalifikace pracovní síly e) Levná pracovní síla f) Kvalifikace ve vhodných profesích g) Jiné......

8. Které faktory mají podle Vás nejv ětší negativní vliv na sou časný a budoucí vývoj pr ůmyslu v okrese Šumperk? (max. 3 odpov ědi)

1) Legislativní omezení 10) Ekonomická situace 2) Dostupnost financování 11) Evropská dluhová krize 3) Zahrani ční konkurence 12) Nízká domácí poptávka 4) Ceny surovin 13) Drahá pracovní síla 5) Nedostatek prostoru 14) Platební morálka 6) Domácí konkurence 15) Nízká zahrani ční poptávka 7) Vzdálenost na trhy 16) Inova ční výdaje 8) Cena energie 17) Korupce 9) Dostupnost pracovní síly 18) Politická situace v ČR

19) Jiné faktory......

9. Které faktory mají podle Vás nejv ětší pozitivní vliv na sou časný a budoucí vývoj pr ůmyslu v okrese Šumperk? (max. 3 odpov ědi)

1) Legislativa 9) Politická situace v ČR 2) Dostupnost financování 10) Dostupnost pracovní síly 3) Zahrani ční konkurence 11) Ekonomická situace 4) Ceny surovin 12) Domácí poptávka 5) Dostatek prostoru 13) Levná pracovní síla 6) Domácí konkurence 14) Platební morálka 7) Vzdálenost na trhy 15) Zahrani ční poptávka 8) Cena energie 16) Investice do inovace

17)Jiné faktory......

73 Příloha č. 2

Diplomová práce – dotazník Marie HOLOUŠOVÁ Téma: Sou časný stav a perspektivy Univerzita Palackého pr ůmyslové výroby na Šumpersku Přírodov ědecká fakulta Vedoucí práce: doc. RNDr. Zden ěk SZCZYRBA, Ph.D. Obor: Geografie Kontakt pro p řípad ov ěř ení: 585 634 500

Vážená paní, vážený pane, obracím se na Vás znovu s prosbou o vypln ění dotazníku, který naleznete v p říloze e- mailu. Dotazník se týká pr ůmyslové výroby na Šumpersku, je anonymní a jeho zodpov ězení Vám zabere maximáln ě 5 minut času. Děkuji za ochotu a spolupráci.

Odpov ěď prosím zvýrazn ěte!!!

Obecné otázky: 1. Jak hodnotíte sou časný stav pr ůmyslu v okrese Šumperk? a) výborný b) dobrý c) vyhovující d) špatný e) nevím, nedovedu posoudit

2. Jak hodnotíte okres Šumperk jako místo pro podnikání? a) výborný b) dobrý c) vyhovující d) špatný e) nevím, nedovedu posoudit

3. V čem vidíte nejv ětší p řednosti a nedostatky okresu Šumperk pro rozvoj pr ůmyslu? Přednosti Nedostatky a) poloha (klima, geologie...) a) poloha (klima, geologie...) b) dopravní dostupnost b) dopravní dostupnost c) pracovní síla c) pracovní síla d) dodavatelé d) dodavatelé e) prostor pro výstavbu e) prostor pro výstavbu f) jiné ...... f) jiné ......

4. Jak hodnotíte kvalitu pracovní síly v okrese? a) Nedostate čná kvalifikace pracovní síly b) Drahá pracovní síla c) Kvalifikace v nevhodných profesích d) Dostate čná kvalifikace pracovní síly e) Levná pracovní síla f) Kvalifikace ve vhodných profesích g) Jiné......

74 5. Které zm ěny Vy osobn ě považujete za klí čové pro další vývoj pr ůmyslu na Šumpersku? ......

6. Které faktory mají podle Vás nejv ětší negativní vliv na sou časný a budoucí vývoj pr ůmyslu v okrese Šumperk? (max. 3 odpov ědi)

1) Legislativní omezení 10) Ekonomická situace 2) Dostupnost financování 11) Evropská dluhová krize 3) Zahrani ční konkurence 12) Nízká domácí poptávka 4) Ceny surovin 13) Drahá pracovní síla 5) Nedostatek prostoru 14) Platební morálka 6) Domácí konkurence 15) Nízká zahrani ční poptávka 7) Vzdálenost na trhy 16) Inova ční výdaje 8) Cena energie 17) Korupce 9) Dostupnost pracovní síly 18) Politická situace v ČR

19) Jiné faktory......

7. Které faktory mají podle Vás nejv ětší pozitivní vliv na sou časný a budoucí vývoj pr ůmyslu v okrese Šumperk? (max. 3 odpov ědi)

1) Legislativa 9) Politická situace v ČR 2) Dostupnost financování 10) Dostupnost pracovní síly 3) Zahrani ční konkurence 11) Ekonomická situace 4) Ceny surovin 12) Domácí poptávka 5) Dostatek prostoru 13) Levná pracovní síla 6) Domácí konkurence 14) Platební morálka 7) Vzdálenost na trhy 15) Zahrani ční poptávka 8) Cena energie 16) Investice do inovace

17) Jiné faktory ......

Speciální otázky - sou časnost 8. Jak byste ohodnotil ekonomickou situaci Vašeho podniku? a) výborná b) dobrá c) vyhovující d) špatná e) bez odpov ědi

9. Využívá vaše spole čnost v sou časnosti pln ě výrobní kapacitu? a) ano b) ne c) nevím, nedovedu posoudit

10. Co Vy osobn ě považujete v sou časnosti za nejv ětší bariéry r ůstu produkce ve Vaší spole čnosti? ......

75 11. Disponuje Vaše spole čnost dostate čnými prostory pro p řípadné rozší ření vašich aktivit? a) ano b) ne c) nevím, nedovedu posoudit

12. Jak byste ohodnotil sou časnou zahrani ční a domácí poptávku? zahrani ční domácí a) výborná a) výborná b) dobrá b) dobrá c) vyhovující c) vyhovující d) špatná d) špatná e) nevím, nedovedu posoudit e) nevím, nedovedu posoudit

13. Myslíte si, že vláda ČR ú činn ě napomáhá rozvoji pr ůmyslu?

a) rozhodn ě ano b) spíše ano c) nevím, neumím posoudit d) spíše ne e) rozhodn ě ne

14. Která opat ření vlády ČR jsou podle Vás nejú činn ější pro rozvoj pr ůmyslu? ......

Budoucí vývoj 15. Plánujete rozší ření Vaší firmy v p říštím roce? a) Firma nebude rozši řována b) Rozší ření stávajících prostor ů firmy c) Výstavba nových objektů d) Rozší ření mimo okres Šumperk e) Výstavba nového sídla firmy „na zelené louce“ f) Jiné

16. Jaký o čekáváte vývoj zahrani ční a domácí poptávky v roce 2012? zahrani ční domácí a) snížení a) snížení b) nem ěnnost b) nem ěnnost c) zvýšení c) zvýšení d) nevím, nedovedu posoudit d) nevím, nedovedu posoudit

17. Jaký o čekáváte vývoj exportu v roce 2012? a) snížení c) zvýšení b) nem ěnnost d) nevím, nedovedu posoudit

18. Jaký o čekáváte vývoj v oblasti finan čního hospoda ření v roce 2012? objem úv ěrů objem tržeb schopnost platit závazky a) snížení a) snížení a) snížení b) nem ěnnost b) nem ěnnost b) nem ěnnost c) zvýšení c) zvýšení c) zvýšení d) nevím, d) nevím, d) nevím, nedovedu posoudit nedovedu posoudit nedovedu posoudit

76 19. Jaké bariéry považujete za nejv ětší riziko pro r ůst produkce a tržeb v roce 2012? ......

20. Jaký o čekáváte vývoj po čtu zam ěstnanc ů v roce 2012 ve Vaší spole čnosti? a) snížení b) nem ěnnost c) zvýšení d) nevím, nedovedu posoudit

21. Plánujete v p říštím roce investice do nových technologií? a) ano b) ne c) nevím, nedovedu posoudit