MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA

KATEDRA BIOLOGIE

Přírodní poměry a flóra území východně od města Zábřeh

Bakalářská práce

Brno 2015

Vedoucí bakalářské práce: Vypracovala:

Mgr. Libuše Vodová, Ph.D. Tereza Vachutková

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Souhlasím, aby bakalářská práce byla uloţena v knihovně Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně 30. 3. 2015 ______

Tereza Vachutková

Poděkování

Chtěla bych poděkovat především vedoucí bakalářské práce Mgr. Libuši Vodové, Ph.D. za vedení, trpělivost a uţitečné rady. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Natálii Čeplové za pomoc při určování některých rostlin a RNDr. Magdě Zmrhalové, Ph.D. z Vlastivědného muzea v Šumperku, která mi poskytla cenné materiály. Nakonec bych chtěla poděkovat svojí sestře Alţbětě Vachutkové, která se mnou pravidelně chodila do terénu.

OBSAH

1. ÚVOD ...... 5

2. METODIKA ...... 6

3. CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ ...... 9

3.1. Topografické poměry ...... 9

3.2. Geologické poměry ...... 11

3.3. Geomorfologické poměry ...... 14

3.4. Půdní poměry ...... 15

3.5. Klimatické poměry ...... 19

3.6. Hydrologické poměry ...... 20

3.7. Biogeografické poměry ...... 21

3.7.1. Poloha zájmového území v rámci biogeografických jednotek ...... 21

3.7.2. Fauna ...... 22

3.7.3. Flóra ...... 23

3.7.4. Chráněná území ...... 24

4. BOTANICKÉ POMĚRY ...... 27

4.1. Charakteristika lokalit ...... 27

4.2. Seznam taxonů cévnatých rostlin ...... 30

5. DISKUZE ...... 39

6. ZÁVĚR ...... 42

7. POUŢITÁ LITERATURA ...... 44

8. SOUHRN ...... 48

9. SEZNAM PŘÍLOH...... 49

1. ÚVOD

Bakalářská práce byla zadána v březnu 2014 na Katedře biologie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Vedoucí bakalářské práce je Mgr. Libuše Vodová, Ph.D.

Bakalářská práce se zabývá přírodními podmínkami a flórou na území východně od města Zábřeh, které leţí asi 13 km jihozápadně od okresního města Šumperk. Součástí práce budou výsledky z vlastního floristického výzkumu.

Bakalářská práce má čtyři dílčí cíle:

1. charakterizovat přírodní podmínky zájmového území 2. charakterizovat flóru zkoumaných stanovišť 3. na základě terénního výzkumu vytvořit seznam taxonů cévnatých rostlin vyskytujících se v území 4. porovnat svá zjištění s literaturou.

Toto téma jsem si zvolila, protoţe se uţ od dětství zajímám o svět rostlin, a chtěla jsem zmapovat flóru vyskytující se blízko mého bydliště pro případnou učitelskou praxi v tomto okolí.

5

2. METODIKA

Po zvolení tématu bakalářské práce jsem si, po konzultaci s vedoucí bakalářské práce Mgr. Libuší Vodovou, Ph.D., přesně vymezila hranice zájmového území. Na tomto území jsem si vytipovala celkem šest lokalit na pěti biotopech.

První lokalitou byla louka nedaleko obce Leština. Druhá lokalita, na které jsem mapovala polní flóru, se nacházela mezi obcemi Leština a Lesnice. Na třetí lokalitě jsem mapovala rostliny v okolí potoku Loučka mezi obcemi Leština a Lesnice. Čtvrtou lokalitu jsem zvolila v obci Sudkov, kde jsem mapovala pobřeţní flóru podél břehu Sudkovského rybníka. Na posledních dvou lokalitách jsem zkoumala flóru dvou smíšených lesů. Pátá lokalita se nacházela ve smíšeném lese, který leţí mezi obcemi Kolšov, Lesnice a Brníčko. Šestá lokalita byla zvolena ve smíšeném lese, který leţí východně od obce Leština a je součástí přírodní rezervace Pod Trlinou (obr. 1).

Obr. 1: Jednotlivé lokality v rámci zkoumaného území (http://www.mapy.cz/)

6

Všechny lokality jsem navštěvovala pravidelně vţdy po třech týdnech během dvou dnů. První den jsem navštěvovala louku, pole, potok Loučku a smíšený les v přírodní rezervaci Pod Trlinou, jelikoţ se všechny čtyři lokality nachází v okolí obce Leština. Druhý den jsem prováděla průzkum ve smíšeném lese mezi Kolšovem, Lesnicí a Brníčkem a v okolí Sudkovského rybníka.

Po příchodu na kaţdou lokalitu jsem začala determinovat cévnaté rostliny. K determinaci jsem vyuţila vlastní poznatky ze školy a terénního cvičení, ale jako hlavní determinační literaturu jsem pouţívala Klíč ke květeně České republiky (dále jen ČR) (KUBÁT a kol., 2002). Pokud se mi podařilo rostlinu determinovat, zaznamenala jsem si taxon do poznámek a pořídila fotodokumentaci. K pořízení fotografií jsem pouţívala fotoaparát Panasonic Lumix DMC-F3 a mobilní telefon značky Sony Xperia M. Někdy se mi rostlinu na místě určit nepodařilo. V takovém případě jsem opět udělala několik fotografií. Pokud se rostlina nacházela mimo přírodní rezervaci Pod Trlinou, rostlinu jsem utrhla a po příchodu domů vylisovala pro pozdější determinaci. Terénní výzkum probíhal během jedné vegetační sezóny od dubna do září 2014.

Během terénního výzkumu jsem postupně začala sestavovat seznam taxonů cévnatých rostlin, které jsem zaznamenala na vybraném území. Seznam byl vytvořen podle determinovaných taxonů na jednotlivých lokalitách. České a vědecké názvy taxonů jsem sjednotila podle Seznamu cévnatých rostlin ČR (DANIHELKA a kol., 2012). Dále jsem vytvořila seznam chráněných a ohroţených taxonů. Chráněné taxony rostlin jsou uvedeny v Červeném listu cévnatých rostlin ČR (GRULICH, 2012), který má následující stupně ochrany:

A1 – vyhynulé taxony

A2 – nezvěstné taxony

A3 – nejasné případy vyhynulých a nezvěstných taxonů

C1 – kriticky ohroţené taxony

C2 – silně ohroţené taxony

C3 – ohroţené taxony

7

C4 – taxony vyţadující pozornost

a – taxony blízké ohroţení

Ohroţené taxony jsou uvedeny ve vyhlášce Ministerstva ţivotního prostředí ČR č. 395/1992 Sb., podle které rozlišujeme ohroţené taxony do těchto tři stupňů ohroţení:

 kriticky ohroţené  silně ohroţené  ohroţené

Na základně prozkoumání vybraných lokalit a zmapování jejich flóry jsem podle Katalogu biotopů ČR (CHYTRÝ a kol., 2010) určila biotopy jednotlivých lokalit.

Období od listopadu do prosince 2014 jsem věnovala studiu a shromaţďování odborné literatury pro sepsání teoretické části práce. Informace jsem čerpala také z mapových podkladů. V kapitole zaměřené na topografické poměry jsem čerpala informace z map z dostupných internetových zdrojů (http://www.google.cz/maps) a (http://www.mapy.cz/). V kapitole charakterizující geologické poměry jsem vycházela především z geologických map (KOVERDYNSKÝ a kol., 1996a) a (KOVERDYNSKÝ a kol., 1996b). V kapitole popisující půdní poměry zájmového území jsem vycházela z půdní mapy (http://www.geology.cz/) a v kapitole zabývající se klimatickými poměry jsem pro charakteristiku zájmového území pouţívala mapu klimatických oblastí (QUITT, 1970). Dále jsem pátrala po floristických průzkumech vázaných na zájmové území a to za účelem porovnání s vlastními výsledky z terénu.

Od ledna do března 2015 jsem kompletovala bakalářkou práci a vytvořila přílohy. Po konzultaci s vedoucí bakalářské práce jsem některé části práce opravovala, doplňovala a vylepšovala.

Bakalářská práce byla odevzdána na konci března 2015.

8

3. CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ

3.1. Topografické poměry

Zájmové území se nachází v Olomouckém kraji v okrese Šumperk asi tři km východně od města Zábřeh, které leţí přibliţně 45 km severozápadně od krajského města Olomouc (obr. 2).

Obr. 2: Poloha města Zábřeh v rámci Olomouckého kraje (http://www.google.cz/maps)

Zájmové území leţí mezi obcemi Sudkov, Postřelmov, Leština a Brníčko. Ze západu je území vymezeno silnicí č. 3703 a řekou Moravou. Z jihu silnicí č. 315, náměstím Hrdinů a ulicí Zálavčí v obci Leština a polní cestou od obce Leština směrem k přírodní rezervaci Pod Trlinou. Na jihovýchodní straně území ohraničuje lesní cesta, 9

na východě potok Loučka a na severu zeleně značená turistická trasa. Rozloha území je asi 12 km2. V jeho jiţní části se rozprostírá přírodní rezervace Pod Trlinou (obr. 3). Zeměpisné souřadnice krajních bodů jsou uvedeny v tabulce (tab. 1).

Obr. 3: Hranice zájmového území (http://www.mapy.cz/)

Tab. 1: Zeměpisné souřadnice zájmového území (http://www.mapy.cz/) zeměpisná šířka zeměpisná délka Nejsevernější bod 49˚ 54´ 57,38´´ N 16˚ 56´ 22,40´´ E Nejjiţnější bod 49˚ 52´ 6,64´´ N 16˚ 55´ 21,45´´ E Nejvýchodnější bod 49˚ 53´ 52,08´´ N 16˚ 58´ 18,49´´ E Nejzápadnější bod 49˚ 52´ 22,69´´ N 16˚ 55´ 6,86´´ E

10

3.2. Geologické poměry

Zájmové území je z hlediska regionálně geologického členění ČR součástí Českého masívu, přičemţ zájmové území se nachází na jeho východním okraji, označovaném jako moravskoslezská oblast. Tato oblast se dále rozděluje na několik celků. Vybrané území leţí v regionu silezikum, do kterého se řadí především celky Hrubého Jeseníku (CHLUPÁČ a kol., 2011).

Prekambium

Nejstarší horniny v zájmovém území pochází z období prekambia konkrétně z proterozoika. Z tohoto období jsou pro silezikum typické silně metamorfované horniny. Zájmové území je součástí desenské skupiny tvořené jednotvárnými biotitickými pararulami, obsahujícími lokálně loţiska magnetitových rud (CHLUPÁČ a kol., 2011). Součástí desenské skupiny jsou na studovaném území také blastomylonity se dvěma malými pásy amfibolitů (BARNET a kol., 1999).

Paleozoikum - devon

V moravskoslezské oblasti jsou horniny devonského stáří poměrně časté. V jejich rámci lze rozlišit několik odlišných vývojů horninových jednotek. Zájmové území odpovídá tzv. vývoji Moravského krasu, jehoţ součástí je dominantní karbonátová sedimentace. Podloţí je tvořeno klastickými sedimenty, reprezentované převáţně křemennými slepenci, pískovci, arkózami a prachovci s variabilní mocností, které se ukládaly na starších krystalinických horninách. V jejich nadloţí vystupuje macošské souvrství, které je tvořeno mělkovodními karbonátovými sedimenty. Vápence na zájmovém území odpovídají litostratigraficky světle šedým vilémovickým vápencům, které vznikly převáţně z řas, z korálů a z ţivočichů obývajících mořské dno (CHLUPÁČ a kol., 2011).

V prostoru mezi obcemi Leština a Hrabová vystupuje na studovaném území loţisko vysokoprocentních vitošovských vápenců. Loţisko je aktuálně dobýváno

11

stěnovým lomem v délce cca 800 m (CHORAZY a kol., 1999). Vitošovské vápence bývají v literatuře srovnávány s devonskými nebo předdevonskými karbonátovými horninami skupiny Branné a bývají postiţeny slabou metamorfózou. Svým petrografickým charakterem odpovídají kalcitickým mramorům (MORÁVEK, 1976).

Kvartér

Na přelomu holocénu a pleistocénu se na okrajích Hanušovické vrchoviny začaly ukládat deluviální a deluviálně soliflukční kamenitohlinité aţ hlinitokamenité sedimenty. Pod těmito sedimenty se na mírnějších svazích nahromadily deluviální a deluviálně soliflukční hlíny, písčité jíly a jílovité písky. Pro tyto svahové usazeniny jsou typické hnědé aţ rezavě hnědé hlíny nebo jíly obsahující nestejnoměrně rozšířené ostrohranné úlomky rul, případně křemene o velikosti 0,2 aţ 10 cm (BARNET a kol., 1999).

V holocénu se na nivu Moravy a Loučky ukládala humózní jílovitá hlína s valouny, případně hlinitý jíl, který má mocnost 1,1 – 2,6 m. Na některých místech mohou na povrch vybíhat podloţní písčité štěrky a štěrkovité písky. Na malé ploše území se vyskytují deluviofluviální písčité hlíny a hlinité písky, které místy vytvořily soubor výplavových kuţelů (BARNET a kol., 1999).

12

Obr. 4: Geologická mapa zájmového území (http://www.geology.cz/)

13

3.3. Geomorfologické poměry

Podle geomorfologického členění (BÍNA, DEMEK, 2013) spadá zájmové území do těchto jednotek:

soustava: Krkonošsko-jesenická

podsoustava: Jesenická

celek: Mohelnická brázda

celek: Hanušovická vrchovina

podcelek: Úsovská vrchovina

Mohelnická brázda je úzká sníţenina protáhlého severojiţního tvaru (DEMEK, MACKOVČIN, 2006). Je pokračováním Hornomoravského úvalu. Rozprostírá se kolem řeky Moravy, jejíţ niva je dnem brázdy. Brázda je lemována nízkými pahorkatinami. Celková rozloha geomorfologického celku je 122 km2 a nejvyšším vrcholem je Homůlka leţící v nadmořské výšce 333 m. Nejvyšší nadmořská výška celku je však 380 m a leţí severně od Rudy nad Moravou. Nejniţší nadmořská výška celku má hodnotu 240 m a leţí na řece Moravě. Mohelnická brázda se dělí na tři okrsky. Do zájmového území zasahuje pouze jeden okrsek a to Hornomoravská niva, která vytváří osu geomorfologického celku. Hornomoravská niva se rozprostírá podél nivy Moravy a je doprovázena slepými rameny a malými jezírky, které se vytvořily v důsledku těţby štěrkopísků (BÍNA, DEMEK, 2013).

Členitá Úsovská vrchovina se stupňovitým reliéfem (DEMEK, MACKOVČIN, 2006) má ve své severní a jiţní části rozdílnou krajinu. Na severu jde o členitou vrchovinu, která má nápadnou stupňovitou stavbu a na jihu jde o nízkou a plochou pahorkatinu. Celková rozloha celku je 173 km2 a jeho nejvyšším vrcholem je Bradlo leţící v nadmořské výšce 600 m. Nejniţší nadmořská výška podcelku má hodnotu 241 m n. m. a leţí na řece Moravě. Úsovská pahorkatina se dělí na pět okrsků. Do zájmového území zasahuje pouze Hrabišínská pahorkatina a Benkovská vrchovina (BÍNA, DEMEK, 2013).

Původní kompaktnost hřbetu, který tvoří základ Hrabišínské pahorkatiny, poškodila zpětná eroze přítoků větších toků. Nejvyšším vrcholem je Draţník, který leţí 14

v nadmořské výšce 507 m (BÍNA, DEMEK, 2013). Na charakterizovaném území je nejvyšším bodem pahorkatiny vrchol Markovice, který leţí v nadmořské výšce 475 m (http://www.mapy.cz/).

Benkovská vrchovina vrcholí plynulým hřbetem. Významnými částmi vrchoviny jsou například Zmrzlé skály zajímavé skalními útvary a kryoplanačními terasami nebo lom Vitošov, který je dobře vidět z dalekého okolí. Nejvyšším vrcholem Benkovské vrchoviny je Bílý kámen, který leţí v nadmořské výšce 589 m (BÍNA, DEMEK, 2013).

Nejnižší bod zájmového území se nachází u Moravy v blízkosti obce Leština a má hodnotu 269 m n. m. Nejvyšším vrcholem území je Trlina leţící v nadmořské výšce 524 m. Nejvyšší bod se ale nachází těsně pod vrcholem Zmrzlé skály a má hodnotu 528 m n. m. (http://www.mapy.cz/).

3.4. Půdní poměry

V zájmovém území se vyskytuje několik půdních typů. Mezi dominantní půdní typy patří fluvizemě, kambizemě a hnědozemě. V menším zastoupení zde najdeme gleje, pseudogleje a luvizemě (http://www.geology.cz/).

Fluvizemě neboli nivní půdy najdeme v ČR spíše v níţinách především kolem vodních toků. Půdní substrát je tvořen z nivních uloţenin, jako jsou říční a potoční náplavy. Vývojově patří fluvizemě k velmi mladým půdám. To je dáno častým přerušováním půdotvorného procesu během záplav, kdy se na půdu ukládá nová vrstva materiálu. Půdní profil se skládá z humusové vrstvy, pod kterou leţí matečný substrát. Po celém půdním profilu převládá hnědá aţ šedohnědá barva. Zrnitost těchto půd závisí na rychlosti toku a také vzdálenosti od koryta. Nivní půdy v okolí rychle tekoucích toků bývají lehčí neţ v okolí pomaleji tekoucích toků. Nivní půdy jsou dobré pro pěstování řepy cukrovky, pšenice, ječmene a zeleniny (TOMÁŠEK, 2007).

Ve vybraném území najdeme fluvizemě především kolem řeky Moravy, ale také v blízkém okolí potoku Loučka. Konkrétně se jedná o fluvizemě modální, fluvizemě glejové a fluvizemě oglejené (http://www.geology.cz/). 15

Kambizemě neboli hnědé půdy jsou nejčastějším půdním typem ČR a jsou zastoupeny zejména v pahorkatinách, vrchovinách a na hornatinách ve výšce mezi 450 aţ 800 m n. m. Pro jejich výskyt je charakteristický členitý terén a matečným substrátem bývají ţuly, ruly, svory a mnoho dalších hornin skalního podkladu. Ve svrchní hnědě zbarvené humusové vrstvě dochází k neustálému vnitropůdnímu zvětrávání. Pod ní se nachází zpravidla světlejší zbarvená hornina, která není tak zasaţena půdním zvětráváním. Zbarvení se však můţe lišit v závislosti na zbarvení horniny, ze které půda vznikla. Sloţení humusu není příliš kvalitní, proto patří kambizemě k půdám střední kvality a vyuţívají se pro pěstování brambor, lnu, ţita a ovsa (TOMÁŠEK, 2007).

V zájmovém území se kambizemě vyskytují na svazích Hrabišínské pahorkatiny a Benkovské vrchoviny. Najdeme zde šest subtypů: kambizem mezobazická, kambizem dystrická, kambizem oglejená, kambizem oglejená mesobazická, kambizem arenická, kambizem rankeová (http://www.geology.cz/).

Hnědozemě jsou rozšířeny ve vlhčích oblastech pahorkatin a níţin ve výšce od 200 aţ 450 m n. m. Půdotvorným substrátem je obvykle spraš a typickým procesem je zde illimerizace. Illimerizace je proces, při kterém dochází k přesunu jílových částí půdy do spodnějších vrstev za pomoci vsakující vody. Nejsvrchnější vrstvu tvoří humus a pod ním je světlejší eluviální vrstva, která je většinou zničena orbou. V hloubce 30-50 cm je vrstva iluviální obsahující jílovou hmotou a pod ní uţ se nachází matečný substrát. Hnědozemě patří ke středně těţkým půdám a neobsahují takový podíl humusu jako černozemě. Přesto patří ke kvalitním půdám pro zemědělství vhodné zejména pro pěstování pšenice a ječmene (TOMÁŠEK, 2007).

V zájmovém území se vyskytují dva subtypy, které navazují na nivní půdy v okolí potoku Loučka. Najdeme je také v nejniţších částech Hrabišínské pahorkatiny a Benkovské vrchoviny. Jedná se subtypy hnědozem mezobazická a hnědozem oglejená (http://www.geology.cz/).

Pseudogleje najdeme v našich podmínkách především ve středních nadmořských výškách, kde se střídají s luvizeměmi. Hlavním půdotvorným procesem je oglejení, kterému předchází proces illimerizace. Oglejení je proces, kdy dochází k smáčení svrchních vrstev povrchovou vodou a vysychání. Půdní profil je tvořen 16

humusovou vrstvou, pod kterou je oglejená vrstva typická svou bělošedou barvou, rezavými skvrnami a přítomnost ţelezitých bročků. Kvůli procesu oglejení nepatří psedogleje k půdám vysoké kvality pro zemědělství. Pro lepší kvalitu je nutné provést odvodnění půdy. Na glejích se pěstují hlavně pšenice, ječmen a jetel (TOMÁŠEK, 2007).

Psedogleje najdeme pouze na malé ploše zájmového území mezi obcemi Kolšov a Lesnice. Konkrétně je jedna o subtyp pseudoglej modální (http://www.geology.cz/).

Gleje jsou zastoupeny na území celé ČR, především v nivách vodních toků. Hlavním půdotvorným procesem je glejový proces, při kterém dochází k smáčení půdy vyšší hladinou podzemní vody. Za humusovou vrstvou, následuje vrstva glejová. Tato vrstva má viskózní strukturu, coţ je důsledkem redukčních procesů, které probíhají při dlouhotrvajícím zatopení a vyšším výskytem organických látek. Typickým znakem glejů je zápach, který vzniká při tvorbě sirovodíku. Gleje nepatří k intenzivně zemědělsky vyuţívaným půdám, vyuţívají se jako louky (TOMÁŠEK, 2007).

Gleje se stejně jako pseudogleje vyskytují na malé části zájmového území. Najdeme je pouze v okolí silnice č. 3707 v blízkosti obce Brníčko, kde se nachází subtyp glej modální (http://www.geology.cz/).

S luvizeměmi se setkáme ve výšce mezi 250 aţ 500 m n. m., tedy především v pahorkatinách a vrchovinách. Matečným substrátem bývají sprašové hlíny, středně těţké glaciální sedimenty a smíšené svahoviny. Hlavním půdotvorným procesem je illumerizace. Na svrchní straně půdního profilu je humusová vrstva. Pod ní leţí eluviální vrstva, která je poměrně velká a téměř bílá. Následuje vrstva iluviální, která má rezavě hnědou barvu. Půdní profil je opět zakončen matečným substrátem. Typickou vlastností je proces oglejení. Jíl, který je obsaţený v půdní vrstvě, umoţňuje téměř nepropouštět sráţkovou vodu. Ta se po nějakou dobu udrţuje na povrchu vrstvy a tím vyvolá nahromadění hydratovaných oxidů ţeleza do tmavě rezavých nakupenin, kterým se říká bročky a jsou bohatě přítomny v eluviální vrstvě. Luvizemě obsahují střední mnoţství humusu a jsou vhodné pro pěstování obilovin a jetele (TOMÁŠEK, 2007).

17

Luvizemě jsou v zájmovém území zastoupeny ve středních patrech smíšeného lesa mezi Kolšovem, Lesnicí a Brníčkem. Přesně se jedná o subtyp luvizem oglejená, která vystupuje pouze jako doprovodná jednotka kambizemě modální (http://www.geology.cz/).

Obr. 5: Pedologická mapa zájmového území (http://www.geology.cz/) 18

3.5. Klimatické poměry

Území České republiky a Slovenka je rozděleno do tří klimatických oblastí na teplou, mírně teplou a chladnou oblast. Kaţdá z těchto oblastí se dále dělí na několik podoblastí (QUITT, 1971).

Zájmové území spadá do mírně teplé oblasti. Mírně teplá oblast je rozdělena do jedenácti podoblastí. Podoblast MT1 je nejchladnější s největším úhrnem sráţek a MT11 je naopak nejteplejší s nejmenším úhrnem sráţek. Z těchto podjednotek se zájmové území řadí pouze do dvou podoblastí MT9 a MT10 (QUITT, 1971).

Podoblast MT9 se vyznačuje dlouhým, teplým, suchým aţ mírně suchým létem. Přechodné období netrvá dlouho. Pro jaro i podzim jsou charakteristické mírné teploty. Krátké zimní období provází mírné teploty s malým mnoţstvím sráţek, takţe je můţeme označit jako suché. Sněhová pokrývka na tomto území má pouze krátké trvání (QUITT, 1971).

Pro podoblast MT10 je typické dlouhé léto, které je teplé a mírně suché. Přechodné období je krátké s mírně teplým obdobím jara i podzimu. Období zimy je krátké a mírně teplé. Přes zimu v této oblasti nespadne mnoho sráţek a sněhová pokrývka dlouho nevydrţí (QUITT, 1971).

Tab. 1: Charakteristika podoblastí MT9 a MT10 (QUITT, 1970) MT9 MT10 Počet letních dnů 40 - 50 40 - 50 Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více 140 - 160 140 - 160 Počet mrazových dnů 110 - 130 110 - 130 Počet ledových dnů 30 - 40 30 - 40 Průměrná teplota v lednu −3 - −4 −2 - −3 Průměrná teplota v červenci 17 - 18 17 - 18 Průměrná teplota v dubnu 6 - 7 7 - 8 Průměrná teplota v říjnu 7 - 8 7 - 8 Průměrný počet dnů se sráţkami 1 mm a více 100 - 120 100 - 120 Sráţkový úhrn ve vegetačním období 400 - 450 400 - 450

19

Sráţkový úhrn v zimním období 250 - 300 200 - 250 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 - 80 50 - 60 Počet dnů zamračených 120 - 150 120 - 150 Počet dnů jasných 40 - 50 40 - 50

3.6. Hydrologické poměry

Zájmovým územím protéká potok Loučka, Vitošovský náhon, potok Vesník, řeka Desná a řeka Morava, která zároveň tvoří hranici na západní straně území. Dále se na území vyskytuje několik dalších potoků, které však nejsou pojmenovány. Na severní straně území se nachází Sudkovský rybník. Všechny tyto vodní toky náleţí k povodí Moravy a k úmoří Černého moře (http://www.mapy.cz/).

Řeka Morava pramení na Králickém Sněţníku v nadmořské výšce 1 380 m. Délka celého jejího toku je 353,1 km. Morava se u Děvína zleva vlévá do Dunaje a průměrný průtok u ústí je 120 m3 ∙ s-1. Vzhledem k zájmovému území jsou nejbliţší hydrologické stanice v Raškově a v Moravičanech, z jejichţ naměřených údajů o průtoku Moravy lidé z přilehlých vesnic čerpají informace při hrozících záplavách (KESTŘÁNEK a kol., 1984). Délka toku na charakterizovaném území je asi 5,974 km (http://www.mapy.cz/).

Řeka Desná pramení v nadmořské výšce 1 310 m na Kamzičníku. Délka celého jejího toku je 43,6 km, na vybraném území je to však pouze 564 m (http://www.mapy.cz/). Nejbliţší hydrologickou stanici najdeme v Šumperku. Desná je levým přítokem Moravy a průměrný průtok u soutoku je 4,48 m3 ∙ s-1 (KESTŘÁNEK a kol., 1984).

Potok Loučka pramení u Hrabišína v nadmořské výšce 428 m. Celková délka toku je 17,1 km. Za Leštinou se do něj zprava vlévá potok Vesník. Loučka se vlévá zleva do Moravy a u soutoku je průtok asi 0,37 m3 ∙ s-1 (KESTŘÁNEK a kol., 1984). Délka toku na charakterizovaném území je asi 5 265 m (http://www.mapy.cz/).

Vitošovský náhon je uměle vytvořený. V případě, ţe má Morava nízký průtok, je po první soutok vyschlý. Přímo v Lesnici se zprava vlévá do potoku Loučka (DRTILOVÁ, 2011). 20

Sudkovský rybník leţí na okraji obce Sudkov. Zabírá plochu přibliţně 78 500 m2, ze které vybíhají čtyři malé ostrůvky různých velikostí o celkové ploše asi 5 580 m2, které jsou porostlé stromy (http://go.mapa.cz/). Rybník pravděpodobně zaloţil Markvart ze Zvole okolo roku 1480. Kolem roku 1490 se stal majitelem Jiří Tunkl, který rozšířil vodní plochu rybníku na téměř 8 ha. Kolem rybníka protéká náhon z Desné, na kterém byl v roce 1567 postaven mlýn, který od roku 1863 koupil nový majitel a nechal ho přestavět na prádelnu lnu, ze kterého se později stal závod Moravolen. Dnes slouţí rybník především k rybaření a je domovem vodních ptáků především kačeny divoké (http://www.turistika.cz/).

3.7. Biogeografické poměry

3.7.1. Poloha zájmového území v rámci biogeografických jednotek

Z hlediska biogeografického členění spadá zájmové území do středoevropské provincie listnatých lesů, hercynské podprovincie a do Litovelského bioregionu 1.12 a Šumperského bioregionu 1.53 (CULEK a kol., 2013).

Šumperský bioregion 1.53 zahrnuje téměř celou Hanušovickou vrchovinu a severní úsek Zábřeţské vrchoviny. Jeho celková plocha je 912 km2. V současné době zabírají lesy přibliţně 44 %, zemědělská krajina 28 % a travní porosty 23 % z plochy bioregionu. Zbylých 5 % krajiny tvoří sídla, vodní plochy, doly nebo skládky a speciální kultury. Lesy jsou z 67 % tvořeny smrkem ztepilým (Picea abies), z 12 % bukem lesním (Fagus sylvatica), ze 7 % modřínem opadavým (Larix decidua) a z téměř 5 % borovicí lesní (Pinus sylvestris). Zastoupení dalších dřevin je uţ minimální (CULEK a kol., 2013).

Litovelský bioregion 1.12 zahrnuje severní úsek Hornomoravského úvalu, Mohelnickou brázdu a část Hanušovické vrchoviny. Jeho celková plocha je 641 km2. Region se skládá ze dvou různých oblastí. V okolí nivy se vyskytují lesy, pobřeţní vegetace, ale také louky a vody. V ostatních oblastech převaţují pole, ale velkou část tvoří také lesy. Největší část plochy krajiny celého bioregionu zaujímají pole (71 %). Poměrně velkou část tvoří lidská sídla a lesy (kaţdý 10 %). Lesní porosty jsou tvořeny 21

především různými druhy dubů (Quercus sp.), dále také smrkem ztepilým (Picea abies), lípou (Tilia sp.) a jasanem (Fraxinus sp.) (CULEK a kol., 2013).

3.7.2. Fauna

Mezi významné druhy bezobratlých Šumperského bioregionu 1.53 patří zdobenka tečkovaná (Itala ornata), okáč černohnědý (Erebia ligea), ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe), modrásek bahenní (Maculinea nausithous), můra sivá (Papestra biren), můra horská (Lasionycta proxima), můra kozincová (Sideridis kitti), osenice velká (Eurois occulta). Z významných druhů obratlovců můţeme v tomto bioregionu zaregistrovat druhy jeţek západní (Erinaceus europaeus), plch lesní (Dryomys nitedula), myšice temnopásá (Apodemus agrarius), netopýr brvitý (Myotis emarginatus), netopýr severní (Eptesicus nilssonii), chřástal polní (Crex crex), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), lejsek malý (Ficedula parva), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), mihule potoční (Lampetra planeri) a mihule ukrajinská (Eudontomyzon mariae) (CULEK a kol., 2013).

Mezi významné druhy bezobratlých ţivočichů Litovelského bioregionu 1.12 patří navíc dvojzubka luţní (Perforatella bidentata), kruţník Rossmaesslerův (Gyraulus rossmaessleri), vodouch stříbřitý (Argyroneta aquatica), ţábronoţky rodů Eubranchipus, Branchipus, listonoh jarní (Lepidurus apus), rak říční (Astacus astacus), šidélko přilbovité (Coenagrion mercuriale), kobylka zavalitá (Polysarcus denticauda), zlatohlávek skvostný (Protaetia speciosissima), jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne), ohniváček rdesnový (Lycaena helle), okáč hnědý (Coenonympha hero). Mezi významné druhy obojživelníků se na území tohoto bioregionu vyskytuje skokan štíhlý (Rana dalmatina). Z ptáků se zde vyskytuje pisík obecný (Actitis hypoleucos), luňák červený (Milvus milvus), strakapoud jiţní (Dendrocopos syriacus), břehule říční (Riparia riparia) a moudivláček luţní (Remiz pendulinus). Ze savců je na území bioregionu přítomný bobr evropský (Castor fiber), myšice malooká (Apodemus uralensis) a netopýr brvitý (Myotis emarginatus) (CULEK a kol., 2013).

22

3.7.3. Flóra

Z hlediska fytogeografického členění (HEJNÝ, SLAVÍK, 1997) patří charakterizovaná oblast do těchto jednotek:

oblast: Mezofytikum

obvod: Českomoravské mezofytikum

okres: 72 Zábřeţsko-uničovský úval

okres: 73 Hanušovicko-rychlebská vrchovina

Pro fytogeografický okres 72 Zábřežsko-uničovský úval jsou charakteristické především luţní lesy, ve kterých mohou být přítomny splavené horské druhy. V květeně je charakteristický výskyt taxonů hercynského lesa typických pro střední polohy. Z konkrétních zástupců flóry se zde vyskytuje například bledule jarní (Leucojum vernum), kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum), oměj pestrý (Aconitum variegatum) a rdesno hadí kořen (Bistorta officinalis) (NOVÁK, HUDEC, 1997).

Potenciální přirozenou vegetaci fytogeografického okresu 73 Hanušovicko- rychlebská vrchovina tvoří bučiny. Na strmých kopcích se mohou vyskytovat suťové lesy. V okolí potoků a řek se nachází vegetace olšin. Nelesní vegetace se zde téměř nevyskytuje. Flóru tvoří převáţně mezofyty, které mohou být doplněny přítomností druhů splavovaných z hor. Setkáme se zde například s taxony pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius), kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum), vrba slezská (Salix silesiaca), ostřice blešní (Carex pulicaris), rozchodník huňatý (Sedum villosum). Na hadcovém podloţí je přítomný sleziník nepravý (Asplenium adulterinum), sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium) a hvozdík kartouzek hadcový (Dianthus carthusianorum subsp. capillifrons) Na vápencích se vyskytuje vítod chocholatý (Polygala comosa), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata) a měkčilka jednolistá (Malaxis monophyllos). Z dalších zajímavých rostlin můţeme jmenovat druhy chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), šalvěj luční (Salvia pratensis), ostřice tlapkatá (Carex rhizina), bledule jarní (Leucojum vernum), přeslička luční (Equisetum pratense) a rozrazil horský (Veronica montana) (NOVÁK, HUDEC, 1997). 23

3.7.4. Chráněná území

Na vybraném území se nevyskytují ţádná velkoplošná zvláště chráněná území. Z maloplošných zvláště chráněných území zde najdeme pouze přírodní rezervaci Pod Trlinou, která se rozprostírá v jiţní části zájmového území (ŠAFÁŘ, 2003). Tato přírodní rezervace patří navíc mezi Evropsky významné lokality (http://www.nature.cz/).

Přírodní rezervace Pod Trlinou byla vyhlášena v roce 1998 okresním úřadem Šumperk a nachází se mezi obcemi Leština a Lesnice. Rozkládá se v nadmořské výšce 247 aţ 524 m, přičemţ nejvyšší vrchol Trlina leţí na horní hranici tohoto rozmezí. Hlavním předmětem ochrany přírodní rezervace jsou přírodě blízká lesní společenstva. Dle typizace pouţité v katalogu biotopů (CHYTRÝ a kol., 2010) do těchto společenstev patří L5.1 Květnaté bučiny, které zaujímají 62 % plochy přírodní rezervace a T1.1 Mezofilní ovsíkové louky, které zaujímají 38 % rozlohy přírodní rezervace. Předmětem ochrany je několik zvláště chráněných druhů rostlin a ţivočichů, především ptáků (DOSTALÍK, KRÁTKÝ, 2007).

V přírodní rezervaci se vyskytuje velké mnoţství druhů živočichů, které jsou chráněny vyhláškou č. 395/1992 Sb. Ze zástupců ohroţených motýlů zde můţeme spatřit druhy otakárek fenyklový (Papilio machaon), batolec červený (Apatura illia), bělopásek topolový (Limenitis populi) a modrásek bahenní (Maculinea nausithous). Z třídy obojţivelníků zde ţije mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), z plazů ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis) a uţovka obojková (Natrix natrix). Na území přírodní rezervace hnízdí mnoho zajímavých druhů ptáků například bělořit šedý (Oenanthe oenanthe), holub doupňák (Columba oenas), krahujec obecný (Accipiter nisus), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), brkoslav severní (Bombycilla garrulus), včelojed lesní (Penis apivorus), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), lejsek malý (Ficedula parva), lejsek šedý (Muscicapa striata), moudivláček luţní (Remiz pendulinus), krkavec velký (Corvus corax), ťuhýk šedý (Lanius excubitor) a z třídy savci zde můţeme zaznamenat druhy netopýr velkoduchý (Myotis bechsteinii), netopýr stromový (Nyctalus leisleri), plch lesní (Dryomys nitedula), plch velký (Glis glis) a veverka obecná (Sciurus vulgaris) (DOSTALÍK, KRÁTKÝ, 2007).

24

Na území rezervace se vyskytuje několik druhů rostlin, které jsou uvedeny v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR (GRULICH, 2012). Mezi tyto rostliny patří několik druhů orchidejí například okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), okrotice červená (Cephalanthera rubra), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a vstavač nachový (Orchis purpurea). Z jiných čeledí je zde přítomný jeřáb břek (Sorbus torminalis), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), lilie zlatohlavá (Lilium martagon) a hvozdík svazčitý (Dianthus armeria) (DOSTALÍK, KRÁTKÝ, 2007).

Stromové patro lesních společenstev tvoří především buk lesní (Fagus sylvatica), jehoţ porosty zaujímají více neţ 60 % plochy lesa. Z dalších druhů listnatých dřevin se zde často vyskytuje dub letní (Quercus robur), habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus), lípa srdčitá (Tilia cordata), olše lepkavá (Alnus glutinosa), trnovník akát (Robinia pseudoacacia), javor babyka (Acer campestre), bříza bělokorá (Betula pendula), topol osika (Populus tremula), třešeň ptačí (Prunus avium). Z jehličnatých stromů zde zaznamenáme smrk ztepilý (Picea abies), modřín opadavý (Larix decidua), borovici černou (Pinus nigra) a borovici lesní (Pinus sylvestris) (DOSTALÍK, KRÁTKÝ, 2007).

Keřové patro tvoří hloh (Crataegus sp.), trnka obecná (Prunus spinosa), kalina obecná (Viburnum opulus), svída krvavá (Cornus sanguinea), líska obecná (Corylus avellana), bez černý (Sambucus nigra) (HOLÍNEK a kol., 1996).

Bylinné patro je druhově velmi pestré. Na jaře zde lze zaznamenat druhy svízel vonný (Galium odoratum), bika bělavá (Luzula luzuloides) a konvalinka vonná (Convallaria majalis). V ostatních obdobích vegetační sezóny lze zaregistrovat například druhy baţanka vytrvalá (Mercurialis perennis), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), hruštička okrouhlolistá (Pyrola rotundifolia), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), čilimník černající (Cytisus nigricans), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), tolije bahenní (Parnassia palustris), bradáček vejčitý (Listera ovata), podbílek šupinatý (Lathraea squamaria), dobromysl obecná (Origanum vulgare), černýš hajní (Melampyrum nemorosum), zlatobýl obecný (Solidago virgaurea), oman vrbolistý (Inula salicina), oman hnidák (Inula conyzae), starček

25

přímětník (Senecio jacobaea), pupava bezlodyţná (Carlina acaulis) a vítod obecný (Polygala vulgaris) (HOLÍNEK a kol., 1996).

Podle dalšího zdroje se v bylinném patře na území přírodní rezervace vyskytuje navíc ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), kostřava červená (Festuca rubra), kakost luční (Geranium pratense), pupava Biebersteinova (Carlina biebersteinii), zeměţluč okolíkatá (Centaurium erythraea), jetel prostřední (Trifolium medium), kručinka barvířská (Genista tinctoria), pupava bezlodyţná (Carlina acaulis), krvavec menší (Sanguisorba minor), chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), jestřábník zední (Hieracium murorum), starček Fuchsův (Senecio ovatus), krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa), ostřice chlupatá (Carex pilosa), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), hrachor jarní (Lathyrus vernus), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), lipnice hajní (Poa nemoralis) a zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) (http://www.nature.cz/).

Na území přírodní rezervace jsou bohatě zastoupeny vřeckaté a stopkovýtrusné houby, které rostou ve stinných humózních lesích. Vyskytují se zde i druhy, které jsou vázány na vápence. Během mykologického výzkumu, který probíhal v letech 1972-1976 a v roce 1994, zde bylo zaznamenáno celkem 144 druhů, z nichţ některé jsou uloţeny v mykologických sbírkách Moravského zemského muzea v Brně. Z konkrétních druhů zde byly determinovány například druhy smrţ obecný (Morchella esculenta) čirůvka májovka (Calocybe gambosa), hřib dubový (Boletus aestivalis), hřib přívěskatý (Boletus appendiculatus), klouzek zrnitý (Boletus granulatus), muchomůrka růţovka (Amanita rubescens), ţampión polní (Agaricus campestris), pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum). Ze zajímavých nebo vzácných druhů se zde můţeme setkat například s ohnivcem šarlatovým (Saecoscypha coccinea), který má nápadné zbarvení a roste koncem zimy nebo začátkem jara. Dalším zajímavým druhem je muchomůrka šiškovitá (Amanita strobiliformis), která se řadí ke vzácným druhům muchomůrek na území ČR. Dále zde byl zaznamenán výskyt hřibu královského (Boletus regius), který podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. patří mezi kriticky ohroţené druhy hub (HOLÍNEK a kol., 1996).

26

4. BOTANICKÉ POMĚRY

4.1. Charakteristika lokalit

První lokalitou, na které byl prováděn floristický výzkum, byla louka v blízkosti obce Leština. Podle katalogu biotopů ČR (CHYTRÝ a kol., 2010) spadá do jednotky T1.1 Mezofilní ovsíkové louky. Louka byla v loňském roce dvakrát kosena. Na této lokalitě se vyskytovaly především typické luční taxony. Za květu na sebe upozorňovaly především taxony kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), zvonek rozkladitý (Campanula patula), řeřišnice luční (Cardamine pratensis), chrpa luční (Centaurea jacea), vikev ptačí (Vicia cracca), silenka širolistá bílá (Silene latifolia subsp. alba) a štírovník růţkatý (Lotus corniculatus). Tyto rostliny doplňovaly druhy z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Z těchto zástupců lze jmenovat například psárku luční (Alopecurus pratensis), lipnici luční (Poa pratensis) nebo sveřep měkký (Bromus hordeaceus). Přítomnost vrbiny penízkové (Lysimachia nummularia), krvavce totenu (Sanguisorba officinalis), pryskyřníku plazivého (Ranunculus repens) a kostivalu lékařského (Symphytum officinale) ukazovala na vlhkost biotopu.

Druhou lokalitou bylo pole, které se nacházelo mezi obcemi Leština a Lesnice. Toto pole patří podle klasifikace biotopů (CHYTRÝ a kol., 2010) do jednotky X Biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem a konkrétně k biotopu X2 Intenzivně obhospodařovaná pole. Na této lokalitě jsem zkoumala především polní okraje, ale zaznamenány byly také plevely vyskytující se přímo na poli. Tato lokalita nebyla druhově příliš bohatá. Na poli byla v minulém roce vysetá brukev řepka (Brassica napus). Podél pole nebylo vytvořeno stromové ani keřové patro. V poli nebo na jeho okraji se v bylinném patře vyskytovaly především plevely jako například violka rolní (Viola arvensis), drchnička rolní (Anagallis arvensis), mák vlčí (Papaver rhoeas), mochna plazivá (Potentilla reptans), penízek rolní (Thlaspi arvense), pěťour malokvětý (Galinsoga parviflora) a šťavel evropský (Oxalis stricta).

Třetí lokalita se nacházela podél potoku Loučka. Pozorování jsem prováděla od mostu u obce Lesnice po most v obci Leština (přibliţně 800 m). Stromové patro břehových porostů je tvořeno javorem babykou (Acer campestre), javorem mléčem

27

(Acer platanoides) a jilmem horským (Ulmus glabra). Podél toku se vyskytovaly také nepůvodní druhy dřevin jako jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) a ořešák královský (Juglans regia). Keřové patro bylo tvořeno především druhy bez černý (Sambucus nigra) a kalina obecná (Viburnum opulus). V bylinném patře se setkáme například s druhy bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), netýkavka ţláznatá (Impatiens glandulifera), oman vrbolistý (Inula salicina), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata), tuţebník jilmový (Filipendula ulmaria) a vrbina obecná (Lysimachia vulgaris). Jelikoţ část pozorovaného toku sousedila se smíšeným lesem, můţeme zde zaznamenat druhy, které rostou častěji podél lesních toků. Z těchto zástupců mohu jmenovat například čistec lesní (Stachys sylvatica), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa) nebo silenku dvoudomou (Silene dioica). U potoka jsem zaznamenala také jeden exemplář orlíčku obecného (Aquilegia vulgaris), který se tam mohl rozšířit z nedalekých zahrad. Podle klasifikace biotopů (CHYTRÝ a kol., 2010) můţeme tuto lokalitu zařadit do jednotky M1.5 Pobřeţní vegetace potoků.

Čtvrtá lokalita se nacházela v okolí Sudkovského rybníka. Rybník se rozprostírá na okraji Sudkova a leţí v těsné blízkosti zástavby. Břeh rybníka je také z části zpevněn betonem, proto jsem zde zaznamenala druhy, se kterými se v okolí vodních toků běţně nesetkáme. Převaţujícím biotopem je podle klasifikace uvedené v Katalogu biotopů (CHYTRÝ a kol., 2010) jednotka M1.7 Vegetace vysokých ostřic. Břeh je téměř po celém obvodu lemován stromy, jmenovitě mohu uvést například jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), lípu srdčitou (Tilia cordata), olši lepkavou (Alnus glutinosa) nebo vrbu jívu (Salix caprea). Keřové patro tvoří brslen evropský (Euonymus europaeus), líska obecná (Corylus avellana) a olše lepkavá (Alnus glutinosa). V bylinném patře jsem zaznamenala například druhy orobinec širokolistý (Typha latifolia), rákos obecný (Phragmites australis), kosatec ţlutý (Iris pseudacorus), dvouzubec trojdílný (Bidens tripartitus), karbinec evropský (Lycopus europaeus), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), netýkavka ţláznatá (Impatiens glandulifera), šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata), vratič obecný (Tanacetum vulgare) a vrbina obecná (Lysimachia vulgaris). Z netypických zástupců pobřeţní flóry mohu jmenovat například pupalku dvouletou (Oenothera biennis).

28

Pátá lokalita se nacházela ve smíšeném lese mezi obcemi Kolšov, Lesnice a Brníčko. Podle klasifikace biotopů (CHYTRÝ a kol., 2010) bych tento smíšený les zařadila do jednotky L5.1 Květnaté bučiny. Stromové patro lesa bylo tvořeno především bukem lesním (Fagus sylvatica). Setkáme se zde však i s dalšími zástupci listnatých dřevin například s dubem letním (Quercus robur), dubem zimním (Quercus petraea) a habrem obecným (Carpinus betulus). V lese jsem zaznamenala výskyt dubu červeného (Quercus rubra). Tento druh je vysazován především proto, ţe na rozdíl od našich původních druhů dubů plodí ţaludy kaţdý rok. Ze zástupců jehličnatých stromů se zde nejčastěji setkáme se smrkem ztepilým (Picea abies) a borovicí lesní (Pinus sylvestris). Těsně pod vrcholem lesa jsem zaznamenala několik zástupců jedle bělokoré (Abies alba), na kterých parazitovalo jmelí bílé (Viscum album). Keřové patro je tvořeno především druhy bez černý (Sambucus nigra), brslen evropský (Euonymus europaeus) a krušina olšová (Frangula alnus). V bylinném patře se hojně vyskytoval pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), ale i mnoho dalších bylin, ze kterých mohu jmenovat například druhy brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), čarovník paříţský (Circaea lutetiana), černýš luční (Melampyrum pratense), jestřábník lesní (Hieracium murorum), kakost smrdutý (Geranium robertianum), ostřice klasnatá (Carex spicata), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum) a svízel vonný (Galium odoratum). Malá část lokality byla téměř vykácená. Na tomto místě jsem zaznamenala taxony, které jsou typické pro vlhčí stanoviště a pastviny. Příkladem můţe být křehkýš vodní (Myosoton aquaticum), krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa) nebo rdesno peprník (Persicaria hydropiper). Objevovaly se zde také tři druhy netýkavek - netýkavka ţláznatá (Impatiens glandulifera) a netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) vytlačující naši původní netýkavku nedůtklivou (Impatiens noli-tangere).

Poslední lokalita se nacházela opět ve smíšeném lese. Tento les je však zajímavý tím, ţe je součástí přírodní rezervace Pod Trlinou. Stromové patro lesa je z velké části tvořeno bukem lesním (Fagus sylvatica), ale najdeme zde široké spektrum dalších druhů jehličnatých i listnatých dřevin. Z konkrétních zástupců mohu jmenovat například břízu bělokorou (Betula pendula), dub letní (Quercus robur), habr obecný (Carpinus betulus), javor babyka (Acer campestre), třešeň ptačí (Prunus avium), modřín opadavý (Larix decidua), smrk ztepilý (Picea abies), borovici lesní (Pinus sylvestris) a borovici vejmutovku (Pinus strobus). Keřové patro je také druhově poměrně bohaté

29

a tvoří jej bez černý (Sambucus nigra), brslen evropský (Euonymus europaeus), hloh obecný (Crataegus levigata), líska obecná (Corylus avellana), rybíz červený (Ribes rubrum) a zimolez pýřitý (Lonicera xylosteum). V bylinném patře vytvářely bohaté porosty především bika bělavá (Luzula luzuloides), strdivka malokvětá (Melica uniflora), svízel vonný (Galium odoratum) a kakost smrdutý (Geranium robertianum). Z méně častých taxonů se zde vyskytoval černýš hajní (Melampyrum nemorosum), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), čistec lesní (Stachys sylvatica), hrachor jarní (Lathyrus vernus), jaterník podléška (Hepatica nobilis), mateřka trojţilná (Moehringia trinervia), voskovka menší (Cerinthe minor) a další. Za zmínku stojí také lilie zlatohlavá (Lilium martagon) a dva zástupci z čeledi vstavačovité (Orchidaceae) a to okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a kruštík širolistý (Epipactis helleborine), jenţ pozorovatele uchvátí svým krásným květenstvím. V prosvětlených částech lesa a na jeho okraji se vyskytovala dobromysl obecná (Origanum vulgare), lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus), rulík zlomocný (Atropa bella-donna), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) a zeměţluč okolíkatá (Centaurium erythraea). Plán péče (DOSTALÍK, KRÁTKÝ, 2007) uvádí, ţe smíšený les přírodní rezervace spadá podle klasifikace biotopů (CHYTRÝ a kol., 2010) do jednotky L5.1 Květnaté bučiny. Na základě druhů nalezených během mého pozorování bych pro zpřesnění charakteristiky lokality zařadila část smíšeného lesa do jednotky L5.3 Vápnomilné bučiny.

4.2. Seznam taxonů cévnatých rostlin

Na šesti lokalitách jsem determinovala celkem 202 taxonů cévnatých rostlin, jejichţ české a vědecké názvy jsou sjednoceny podle Seznamu cévnatých rostlin květeny České republiky (DANIHELKA a kol., 2012).

30

Tab. 2: Seznam taxonů cévnatých rostlin determinovaných na jednotlivých lokalitách

smíšený les smíšený

Sudkovský rybník Sudkovský

vědecký

potok Loučka

český název

smíšený les smíšený

louka

v PR Pod Trlinou Pod v PR

pole

název

Abies alba jedle bělokorá x Acer campestre javor babyka x x Acer platanoides javor mléč x x Acer pseudoplatanus javor klen x x Actaea spicata samorostlík klasnatý x Aegopodium podagraria bršlice kozí noha x x x x x Aesculus hippocastanum jírovec maďal x Agrimonia eupatoria řepík lékařský x x Achillea millefolium řebříček obecný x x Ajuga genevensis zběhovec lesní x x Alliaria petiolata česnáček lékařský x x x Alnus glutinosa olše lepkavá x x x Alopecurus pratensis psárka luční x x Anagallis arvensis drchnička rolní x Anemone nemorosa sasanka hajní x Angelica sylvestris děhel lesní x Anthriscus sylvestris kerblík lesní x x Aquilegia vulgaris orlíček obecný x Arctium tomentosum lopuch plstnatý x x x Arrhenatherum elatius ovsík vyvýšený x x Artemisia vulgaris pelyněk černobýl x x x x Atropa bella-donna rulík zlomocný x 31

Barbarea vulgaris barborka obecná x Bellis perennis sedmikráska obecná x x Betula pendula bříza bělokorá x x Bidens tripartitus dvouzubec trojdílný x Brachypodium válečka lesní x sylvaticum Brassica napus brukev řepka x Bromus hordeaceus sveřep měkký x x Calystegia sepium opletník plotní x x Campanula patula zvonek rozkladitý x x Campanula zvonek řepkovitý x x rapunculoides Campanula trachelium zvonek kopřivolistý x x x kokoška pastuší Capsella bursa-pastoris x x tobolka Cardamine pratensis řeřišnice luční x x Carex hirta ostřice srstnatá x Carex spicata ostřice klasnatá x Carpinus betulus habr obecný x x Centaurea jacea chrpa luční x Centaurium erythraea zeměţluč okolíkatá x Cephalanthera okrotice bílá x damasonium Cerastium holosteoides roţec obecný x Cerinthe minor voskovka menší x Circaea lutetiana čarovník paříţský x x Cirsium arvense pcháč oset x x Clinopodium vulgare klinopád obecný x Convallaria majalis konvalinka vonná x x Cornus sanguinea svída krvavá x x Corylus avellana líska obecná x x x

32

Crataegus levigata hloh obecný x Dactylis glomerata srha laločnatá x x x x Dianthus deltoides hvozdík kropenatý x x Dipsacus fullonum štětka planá x Dryopteris filix-mas kapraď samec x x Elymus repens pýr plazivý x Epilobium montanum vrbovka horská x Epilobium tetragonum vrbovka čtyřhranná x Epipactis helleborine kruštík širolistý x Equisetum arvense přeslička rolní x Equisetum palustre přeslička bahenní x Equisetum sylvaticum přeslička lesní x Erigeron annuus turan roční x x x Euonymus europaeus brslen evropský x x x Eupatorium cannabinum sadec konopáč x x x Euphorbia esula pryšec obecný x Fagus sylvatica buk lesní x x Ficaria verna orsej jarní x x Filipendula ulmaria tuţebník jilmový x x Frangula alnus krušina olšová x Fraxinus excelsior jasan ztepilý x x Galeobdolon luteum pitulník ţlutý x Galinsoga parviflora pěťour malokvětý x Galium album svízel bílý x Galium aparine svízel přítula x x x x x Galium odoratum svízel vonný x x Genista tinctoria kručinka barvířská x Geranium dissectum kakost dlanitosečný x Geranium pratense kakost luční x x

33

Geranium robertianum kakost smrdutý x x Geum urbanum kuklík městský x x x x Glechoma hederacea popenec obecný x x x Hepatica nobilis jaterník podléška x Hieracium murorum jestřábník zední x x Holcus lanatus medyněk vlnatý x Holcus mollis medyněk měkký x Humulus lupulus chmel otáčivý x x Hypericum hirsutum třezalka chlupatá x Hypericum perforatum třezalka tečkovaná x x Chaerophyllum temulum krabilice mámivá x Chelidonium majus vlaštovičník větší x x Chenopodium album merlík bílý x x Impatiens glandulifera netýkavka ţláznatá x x Impatiens noli-tangere netýkavka nedůtklivá x Impatiens parviflora netýkavka malokvětá x x x Inula salicina oman vrbolistý x Iris pseudacorus kosatec ţlutý x Juglans regia ořešák královský x Knautia arvensis chrastavec rolní x Lamium album hluchavka bílá x x Lamium maculatum hluchavka skvrnitá x Lamium purpureum hluchavka nachová x x Lapsana communis kapustka obecná x Larix decidua modřín opadavý x x Lathyrus pratensis hrachor luční x x Lathyrus sylvestris hrachor lesní x Lathyrus vernus hrachor jarní x Leucanthemum vulgare kopretina bílá x x

34

Lilium martagon lilie zlatohlavá x Linaria vulgaris lnice květel x Lonicera xylosteum zimolez pýřitý x Lotus corniculatus štírovník růţkatý x Lupinus polyphyllus lupina mnoholistá x x Luzula luzuloides bika bělavá x x Lycopus europaeus karbinec evropský x Lychnis flos-cuculi kohoutek luční x Lysimachia nummularia vrbina penízková x x x Lysimachia vulgaris vrbina obecná x x Lythrum salicaria kyprej vrbice x Maianthemum bifolium pstroček dvoulistý x Malva sylvestris sléz lesní x Melampyrum nemorosum černýš hajní x Melampyrum pratense černýš luční x Melica uniflora strdivka jednokvětá x Mentha arvensis máta rolní x Moehringia trinervia mateřka trojţilná x Mycelis muralis mléčka zední x x Myosotis arvensis pomněnka rolní x Myosoton aquaticum křehkýš vodní x Oenothera biennis pupalka dvouletá x Origanum vulgare dobromysl obecná x Ornithogalum snědek chocholičnatý x angustifolium Oxalis acetosella šťavel kyselý x x Oxalis stricta šťavel evropský x Papaver rhoeas mák vlčí x Persicaria hydropiper rdesno peprník x Phragmites australis rákos obecný x

35

Picea abies smrk ztepilý x x Pinus strobus borovice vejmutovka x Pinus sylvestris borovice lesní x x Plantago lanceolata jitrocel kopinatý x x Plantago major jitrocel větší x x Poa annua lipnice roční x Poa nemoralis lipnice hajní x x Poa pratensis lipnice luční x Polygonatum multiflorum kokořík mnohokvětý x Polygonum aviculare truskavec ptačí x Populus tremula topol osika x x Potentilla anserina mochna husí x x Potentilla erecta mochna nátrţník x Potentilla reptans mochna plazivá x Prunella vulgaris černohlávek obecný x x Prunus avium třešeň ptačí x x Pseudotsuga menziesii douglaska tisolistá x Quercus petraea dub zimní x x Quercus robur dub letní x x Quercus rubra dub červený x Ranunculus acris pryskyřník prudký x x Ranunculus repens pryskyřník plazivý x x x x Ribes rubrum rybíz červený x Rosa canina růţe šípková x Rubus caesius ostruţiník jeţiník x Rumex obtusifolius šťovík tupolistý x x x Salix caprea vrba jíva x Sambucus ebulus bez chebdí x x Sambucus nigra bez černý x x

36

Sanguisorba officinalis krvavec toten x x Sanicula europaea ţindava evropská x Saxifraga granulata lomikámen zrnatý x Scorzoneroides máchelka podzimní x autumnalis Scrophularia nodosa krtičník hlíznatý x x x Scutellaria galericulata šišák vroubkovaný x x Senecio ovatus starček Fuchsův x x Silene dioica silenka dvoudomá x Silene latifolia subsp. silenka širolistá bílá x x alba Solidago canadensis zlatobýl kanadský x x x Solidago virgaurea zlatobýl obecný x Sonchus oleraceus mléč zelinný x Sorbus aucuparia jeřáb ptačí x Stachys sylvatica čistec lesní x x x Stellaria graminea ptačinec trávovitý x x Stellaria media ptačinec ţabinec x x x Symphytum officinale kostival lékařský x x x Tanacetum vulgare vratič obecný x x Taraxacum sect. pampeliška lékařská x x Ruderalia Thlaspi arvense penízek rolní x x Tilia cordata lípa srdčitá x x x Tragopogon pratensis kozí brada luční x Trifolium dubium jetel pochybný x x Trifolium medium jetel prostřední x x Trifolium pratense jetel luční x x x Trifolium repens jetel plazivý x x Typha latifolia orobinec širokolistý x Ulmus glabra jilm horský x

37

Ulmus laevis jilm vaz x Urtica dioica kopřiva dvoudomá x x Vaccinium myrtillus brusnice borůvka x Veronica chamaedrys rozrazil rezekvítek x x Veronica persica rozrazil perský x Viburnum opulus kalina obecná x Vicia cracca vikev ptačí x x x Viola arvensis violka rolní x Viscum album jmelí bílé x

Tab. 3: Seznam ohroţených druhů (GRULICH, 2012) a zvláště chráněných druhů podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.

stupeň stupeň vědecký název český název ohroţení ochrany Abies alba jedle bělokorá C4a Aquilegia vulgaris orlíček obecný C3 Cephalanthera damasonium okrotice bílá C4a ohroţený Cerinthe minor voskovka menší C4a Lilium martagon lilie zlatohlavá C4a ohroţený Ornithogalum angustifolium snědek chocholičnatý C3 Ulmus laevis jilm vaz C4a

Z nalezených taxonů se mi podařilo zaznamenat výskyt sedmi druhů, které jsou uvedeny na Červeném seznamu cévnatých rostlin (GRULICH, 2012), podle kterého patří orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) a snědek chocholičnatý (Ornithogalum angustifolium) mezi C3 ohroţené druhy a jedle bělokorá (Abies alba), voskovka menší (Cerinthe minor), jilm vaz (Ulmus laevis), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a lilie zlatohlavá (Lilium martagon) do taxonů C4a vyţadujících zvláštní pozornost. Poslední dva jmenované druhy jsou navíc uvedeny ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., podle které spadají do kategorie ohroţených druhů.

38

5. DISKUZE

Literatury zabývající se flórou zájmového území je poměrně málo. Nejvíce je prozkoumaná přírodní rezervace Pod Trlinou. Z tohoto území jsem našla tři práce. O flóře zbývající části území jsem nenašla ţádnou literaturu. Ve Vlastivědném muzeu v Šumperku je však uloţený herbář (JANÁČKOVÁ, 1971), (JANÁČKOVÁ, 1972), (JANÁČKOVÁ, 1974), (JANÁČKOVÁ, 1975), ze kterého jsem získala seznam taxonů, které byly nalezeny v mém zájmovém území. Svůj terénní průzkum, při kterém jsem determinovala celkem 202 taxonů, budu tedy porovnávat se čtyřmi zdroji. První tři se týkají přírodní rezervace Pod Trlinou. Prvním je Plán péče pro přírodní rezervaci „Pod Trlinou“ pro období 2009 – 2018 (DOSTALÍK, KRÁTKÝ, 2007), ve kterém jsou uvedeny pouze zástupci stromů a několik dalších druhů rostlin, z nichţ většina je uvedena na Červeném seznamu cévnatých rostlin (GRULICH, 2012). Dalším zdrojem je článek ve sborníku, který vydalo Vlastivědné muzeum v Šumperku (HOLÍNEK a kol., 1996). V tomto příspěvku jsou uvedeny bylinné a dřevinné taxony přírodní rezervace. Třetím zdrojem jsou webové stránky Natura 2000 (http://www.nature.cz/), které také popisují druhy přítomné na území přírodní rezervace Pod Trlinou. Čtvrtým zdrojem jsou poloţky taxonů z výše zmíněného herbáře. V příloze jsou uvedeny tabulky, které obsahují seznam taxonů zjištěných z jednotlivých zdrojů. Ve všech tabulkách jsou hvězdičkou označeny taxony, které jsem během svého výzkumu také zaznamenala. U poloţek z herbáře SUM jsou navíc uvedeny orientační lokality sběru. Vědecké a české názvy v tabulkách jsou opět sjednoceny podle Seznamu cévnatých rostlin květeny ČR (DANIHELKA a kol., 2012).

Z celkem 18 druhů stromů uvedených v Plánu péče (DOSTALÍK, KRÁTKÝ, 2007) jsem ve svém výzkumu nezaznamenala pouze čtyři. Mezi tyto druhy patří trnovník akát (Robinia pseudoacacia), borovice černá (Pinus nigra), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Důvodem nezaznamenání výskytu těchto druhů můţe být jejich přítomnost na neprozkoumané části smíšeného lesa. První tři jmenované druhy nepatří podle Plánu péče (DOSTALÍK, KRÁTKÝ, 2007) mezi druhy přirozeně se vyskytující na území rezervace, proto mohly být záměrně odstraněny. Z ohrožených druhů bylin (GRULICH, 2012), které by se podle Plánu péče (DOSTALÍK, KRÁTKÝ, 2007) měly na území vyskytovat, jsem

39

zaznamenala pouze dva druhy: lilie zlatohlavá (Lilium martagon) a okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), které byly na území rezervace poměrně hojné. Přítomnost ostatních druhů jako je okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), okrotice červená (Cephalanthera rubra), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vstavač nachový (Orchis purpurea), jeřáb břek (Sorbus torminalis), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata) a hvozdík svazčitý (Dianthus armeria) jsem nezaznamenala pravděpodobně z důvodu nízkého počtu exemplářů a neznalosti jejich přesných míst výskytu. Plán péče (DOSTALÍK, KRÁTKÝ, 2007) řadí k ohroţeným druhům také lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), který se podle starší verze Červeného seznamu (PROCHÁZKA, 2001) řadil do taxonů C4a vyţadujících zvláštní pozornost. Podle nového Červeného listu (GRULICH, 2012) uţ mezi ohroţené taxony nepatří. Jeho přítomnost jsem však nezaznamenala pravděpodobně ze stejného důvodu jako druhy, které stále patří mezi ohroţené.

V porovnání s článkem ve sborníku Vlastivědného muzea v Šumperku (HOLÍNEK a kol., 1996), který uvádí 19 druhů dřevin vyskytujících se v přírodní rezervaci, jsem neznamenala pouze čtyři. Mezi tyto druhy patří topol černý (Populus nigra), jeřáb břek (Sorbus torminalis), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a trnka obecná (Prunus spinosa). Nezaznamenání výskytu jmenovaných druhů je pravděpodobně způsobeno jejich přítomností na neprozkoumané části smíšeného lesa. Z celkového počtu 29 druhů bylin jsem zaznamenala 10 druhů. Hlavní důvod této poměrně nízké shody je skutečnost, ţe jsem na území přírodní rezervace prováděla výzkum pouze ve smíšeném lese. Území přírodní rezervace však zahrnuje i louku. K zástupcům rostlin vyskytujících se především na loukách patří například druhy starček přímětník (Senecio jacobaea) nebo vítod obecný (Polygala vulgaris).

V porovnání s internetovým zdrojem Natura 2000 (http://www.nature.cz/), který uvádí z přírodní rezervace Pod Trlinou celkem 14 druhů dřevin a 31 druhů bylin jsem nezaznamenala pouze čtyři dřeviny a 17 druhů bylin. Důvod nezaznamenání je pravděpodobně stejný jako u předchozích srovnání dřevin. V porovnání s uvedenými bylinami jsem zaznamenala shodu ve 14 druzích. Tato téměř poloviční shoda je opět zapříčiněna výskytem dvou odlišných biotopů (louka, smíšený les) v přírodní rezervaci, přičemţ moje pozorování bylo prováděno pouze ve smíšeném lese. Typickými lučními druhy vyskytujícími se na území přírodní rezervace jsou především ovsík vyvýšený 40

(Arrhenatherum elatius), kostřava červená (Festuca rubra), kakost luční (Geranium pratense), pupava Biebersteinova (Carlina biebersteinii) nebo chrpa čekánek (Centaurea scabiosa).

V herbáři SUM (JANÁČKOVÁ, 1971), (JANÁČKOVÁ, 1972), (JANÁČKOVÁ, 1974), (JANÁČKOVÁ, 1975) jsem z mého zájmového území našla 104 taxonů. V porovnání s tímto zdrojem, jsem zaznamenala shodu ve 22 taxonech. Tato nízká shoda je pravděpodobně zapříčiněna čtyřicetiletým odstupem, který je mezi sbíráním taxonů do herbáře a mým terénním výzkumem. Během uplynulých 40 let pravděpodobně došlo ke změně krajiny zájmového území. Dalším důvodem můţe být rozdílný výběr biotopů a lokalit. Kromě lokality přírodní rezervace Pod Trlinou pochází poloţky z herbáře z jiných lokalit, neţ jsem navštěvovala já.

41

6. ZÁVĚR

Bakalářská práce se skládá ze dvou hlavních částí – teoretické a praktické. Teoretická část charakterizuje přírodní podmínky území na základě literární rešerše. Praktická část vychází z vlastního terénního floristického výzkumu na šesti lokalitách během jedné vegetační sezóny.

Zájmové území leţí v Olomouckém kraji asi 3 km východním směrem od města Zábřeh. Celková plocha území je asi 12 km2. V jiţní části území se nachází přírodní rezervace pod Trlinou, která patří zároveň i mezi Evropsky významné lokality ČR. Charakterizované území lze rozdělit do dvou odlišných částí. První částí je oblast Úsovské vrchoviny, jejíţ podklad tvoří především blastomylonity proterozoického stáří a převaţujícím typem půd jsou kambizemě. Tato část patří do mírně teplé oblasti konkrétně do podoblasti MT9. Druhá částí je Mohelnická brázda, která se rozprostírá kolem nivy Moravy, je o něco teplejší, jelikoţ patří do podoblasti MT10. Geologický podklad tvoří kvarterní sedimenty, především jílovitá hlína a hlinité písky. Typickým půdním typem pro tuto část území jsou nivní půdy.

Během floristického výzkumu jsem na vybraných lokalitách zaznamenala celkem 202 taxonů cévnatých rostlin, které jsou seřazeny dle vědeckého názvu uvedeného v Seznamu cévnatých rostlin ČR (DANIHELKA a kol., 2012). Floristický výzkum probíhal na pěti biotopech (louka, pole, rybník, potok a smířený les). Biotop smíšeného lesa jsem zkoumala na dvou lokalitách. Na základě výzkumu jsem zjistila, ţe sloţení flóry těchto dvou lokalit se příliš nelišilo. Na část území přírodní rezervace zasahují vápence a vyskytují se zde druhy, které se váţou vápencový podklad. Ze zaznamenaných druhů mohu jmenovat například lilii zlatohlavou (Lilium martagon) a dvě naše krásně kvetoucí orchideje okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a kruštík širolistý (Epipactis helleborine). Ve druhém smíšeném lese mě zase zaujal výskyt nepůvodního dubu červeného (Quercus rubra).

V zájmovém území se mi podařila zaznamenat přítomnost okrotice bílé (Cephalanthera damasonium) a lilie zlatohlavé (Lilium martagon), které patří podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. mezi zvláště chráněné druhy rostlin. V zájmovém území jsem

42

zjistila přítomnost celkem sedmi druhů, které jsou uvedeny na Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR (GRULICH, 2012).

Při porovnání vlastních výsledků s novějšími zdroji jsem zaznamenala poměrně velkou shodu. V porovnání se zdrojem starým několik desítek let, jsem zaznamenala pouze 20 % shodu, coţ je pravděpodobně způsobeno změnou krajiny na daném území.

Cíle bakalářské práce byly splněny.

43

7. POUŢITÁ LITERATURA

Literární zdroje

BARNET I., ČURDA J., HOLÁSEK O., KOVERDYNSKÝ B., MANOVÁ M., MÜLLER V., OPLETAL M., REJCHRT M., SKÁCELOVÁ D., ŠALANSKÝ K., VEČERA J. (1999): Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50 000. List 14-41 Šumperk. Praha: Český geologický ústav. 82 s.

BÍNA J., DEMEK J. (2012): Z níţin do hor: geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia. 343 s.

CULEK M., GRULICH V., LAŠTŮVKA Z., DIVÍŠEK J. (2013): Biogeografické regiony České republiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. 347 s.

DANIHELKA J., CHRTEK J. Jr., KAPLAN Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia, vol. 84, no. 3, p. 647-811.

DEMEK J., MACKOVČIN P. [eds.] (2006): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a níţiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR. 580 s.

GRULICH V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia, vol. 84, no. 3, p. 631-646.

HEJNÝ S., SLAVÍK B. [eds.] (1997): Květena České republiky. 1. díl. 2. vyd. Praha: Academia, 557 s.

HOLÍNEK B., HLŮZA B., ZMRHALOVÁ M. (1996): Příspěvek k poznání hub navrhované přírodní rezervace Pod Trlinou. Severní Morava: vlastivědný sborník. Svazek 72. s. 35-46.

CHLUPÁČ I., BRZOBOHATÝ R., KOVANDA J., STRÁNÍK Z. (2011): Geologická minulost České republiky. 2. vyd. Praha: Academia. 436 s.

44

CHORAZY J., ŠVANCER M., MORÁVEK R. (1999): Souběh těţební činnosti a záchranné dokumentace ve vápencovém lomu Vápenky Vitošov, s.r.o. Praha: U-R-GP. 6, 10, 21-24 s.

CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M., GRULICH V., LUSTYK P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 445 s.

JANÁČKOVÁ, H., 1971 SUM

JANÁČKOVÁ, H., 1972, SUM

JANÁČKOVÁ, H., 1974, SUM

JANÁČKOVÁ, H., 1975, SUM

KESTŘÁNEK J., KŘÍŢ H., NOVOTNÝ S., PÍŠE J., VLČEK, V. (1984): Zeměpisný lexikon ČSR: Vodní toky a nádrţe. 1. vyd. Praha: Academia. 316 s.

KOVERDYNSKÝ B., HOLÁSEK O., OPLETAL M., REJCHRT M. (1996a): Geologická mapa ČR. List 14 – 41 Šumperk. Měřítko 1 : 50 000. 1 vyd. Praha: Český geologický ústav.

KOVERDYNSKÝ B., OPLETAL M., OTAVA J., HANŢL P., HAVLÍČEK P., REJCHRT M. (1996b): Geologická mapa ČR. List 14 – 43 Mohelnice. Měřítko 1 : 50 000. 1 vyd. Praha: Český geologický ústav.

KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN, Z., KIRSCHNER J., ŠTĚPÁNEK J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. 1. vyd. Praha: Academia. 927 s.

MORÁVEK R. (1976): Ke geologii a petrografii vápencového souvrství u Vitošova. Olomouc: Vlastivědné muzeum v Olomouci. 179 s. 1-8 s.

NOVÁK V., HUDEC K. (1997): Ţivá příroda. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost. 335 s.

PROCHÁZKA F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Praha: Příroda 18. 1-166 s. 45

QUITT E. (1971): Klimatické oblasti Československa. 1. vyd. Brno: Studia geographica ČSAV. 73 s.

QUITT, E. (1970): Mapa klimatických oblastí ČSSR. 1. vyd. Brno: Kartografické nakladatelství. 1 mapa na 2 listech.

ŠAFÁŘ J. [ed.] (2003): Olomoucko. In: Mackovčin P. [ed.]: Chráněná území ČR, svazek VI. 1. vyd. Brno, Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum. 454 s.

TOMÁŠEK M. (2007): Půdy České republiky. 4. vyd. Praha: Český geologický ústav. 68 s.

Elektronické zdroje

ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŢBA [online]. [cit. 5. 3. 2015]. Dostupné z:

DOSTALÍK S., KRÁTKÝ M. (2007): Plán péče pro přírodní rezervaci „Pod Trlinou“ pro období 2009 – 2018. Olomouc: Sagittaria - Sdruţení na ochranu přírody střední Moravy [online]. [cit. 5. 1. 2015]. Dostupné z:

DRTILOVÁ, L. (2011): Vodohospodářské tvary reliéfu v povodí Loučky. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta přírodovědecká, Katedra geografie. 34 l., 12 l., příl. Vedoucí bakalářské práce doc. RNDr. Irena Smolová, Ph.D. [online]. [cit. 22. 2. 2015]. Dostupné z:

MAPA [online]. [cit. 27. 11. 2014]. Dostupné z:

MAPY [online]. [cit. 15. 1. 2015]. Dostupné z:

MAPY GOOGLE [online]. [cit. 27. 2. 2015]. Dostupné z:

46

MINISTERSTVO ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Vyhláška č. 395/1992 Sb. Zvláště chráněné druhy ČR [online]. [cit. 5. 2. 2015]. Dostupné z:

NATURA 2000 [online]. [cit. 16. 3. 2015]. Dostupné z:

TURISTIKA [online]. [cit. 5. 3. 2015]. Dostupné z:

47

8. SOUHRN

Bakalářská práce charakterizuje přírodní podmínky a flóru území východně od města Zábřeh. Zájmové území leţí v Olomouckém kraji v okrese Šumperk a jeho plocha je asi 12 km2. Geologické podloţí je na svazích tvořeno blastomylonity, v nivě Moravy pak písčitými a hlinitými sedimenty. Na svazích jsou nejčastějšími typy půd kambizemě a podél vodních toků se vyskytují nivní půdy. Území náleţí do mírně teplé oblasti. V jiţní části území se nachází přírodní rezervace Pod Trlinou.

Praktická část práce zahrnovala floristický průzkum, který probíhal na šesti vybraných lokalitách. Seznam obsahuje celkem 202 taxonů cévnatých rostlin, které byly nalezeny na jednotlivých lokalitách. Nakonec byly vlastní výsledky porovnány s herbářem Vlastivědného muzea v Šumperku a literárními a internetovými zdroji týkajícími se zájmového území.

ABSTRACT

Bachelor Thesis is focused on describing natural conditions and flora of a territory located East of the town Zabreh. Area of interest is situated in Sumperk district that lies within Olomouc region and covers approximately 12m2. The geological bedrock of the slopes consists of blastomylonites whilst floodplain of river Morava is made of sand and clay sediments. Most common type of soil on the slopes is cambisol and alluvial soil can be found by the watercourse. Territory belongs to mild climate area. Natural reserve Pod Trlinou can be found at its south part.

Practical part consists of floristic research which took place at six chosen locations. The list is made of 202 vascular plant taxons that have been found at individual locations. In the end own results have been compared to the herbarium of Vlastivedne Museum Sumperk and to the literary and internet sources dealing with those particular locations.

48

9. SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1: Porovnání taxonů cévnatých rostlin z jednotlivých zdrojů s vlastními výsledky

Příloha 2: Fotografie vybraných taxonů cévnatých rostlin ze zájmového území

49

Příloha 1: Porovnání taxonů cévnatých rostlin z jednotlivých zdrojů s vlastními výsledky

Tab. 1: Porovnání jehličnatých a listnatých stromů uvedených v Plánu péče (DOSTALÍK, KRÁTKÝ, 2007) s taxony zjištěnými během terénního výzkumu

vědecký název český název

jehličnaté stromy Larix decidua* modřín opadavý Picea abies* smrk ztepilý Pinus nigra borovice černá Pinus sylvestris* borovice lesní Pseudotsuga menziesii douglaska tisolistá listnaté stromy Acer campestre* javor babyka Acer platanoides* javor mléč Acer pseudoplatanus* javor klen Alnus glutinosa* olše lepkavá Betula pendula* bříza bělokorá Carpinus betulus* habr obecný Fagus sylvatica* buk lesní Fraxinus excelsior jasan ztepilý Populus tremula* topol osika Prunus avium* třešeň ptačí Quercus robur* dub letní Robinia pseudoacacia trnovník akát Tilia cordata* lípa srdčitá * taxony zjištěné během vlastního zkoumání

50

Tab. 2: Porovnání taxonů zjištěných během terénního výzkumu s ohroţenými druhy (GRULICH, 2012) a zvláště chráněnými druhy podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., které uvádí Plán péče (DOSTALÍK, KRÁTKÝ, 2007) stupeň stupeň vědecký název český název ohroţení ochrany Cephalanthera damasonium* okrotice bílá C4a ohroţený Cephalanthera longifolia okrotice dlouholistá C3 ohroţený silně Cephalanthera rubra okrotice červená C2 b ohroţený Daphne mezereum lýkovec jedovatý Dianthus armeria hvozdík svazčitý C4a Gentianopsis ciliata hořec brvitý C3 Lilium martagon* lilie zlatohlavá C4a ohroţený silně Orchis purpurea vstavač nachový C2 b ohroţený Platanthera bifolia vemeník dvoulistý C3 ohroţený Sorbus torminalis jeřáb břek C4a * taxony zjištěné během vlastního zkoumání

51

Tab. 3: Porovnání taxonů zjištěných během terénního výzkumu s taxony uvedenými v článku ze sborníku Vlastivědného muzea v Šumperku (HOLÍNEK a kol., 1996)

vědecký název český název

dřeviny Acer campestre* javor babyka Alnus glutinosa* olše lepkavá Betula pendula* bříza bělokorá Carpinus betulus* habr obecný Cornus sanguinea* svída krvavá Corylus avellana* líska obecná Crataegus sp.* hloh Fagus sylvatica* buk lesní Fraxinus excelsior jasan ztepilý Larix decidua* modřín opadavý Pinus sylvestris* borovice lesní Populus nigra topol černý Populus tremula* topol osika Prunus spinosa trnka obecná Quercus robur* dub letní Sambucus nigra* bez černý Sorbus torminalis jeřáb břek Tilia cordata* lípa srdčitá Viburnum opulus* kalina obecná byliny Acinos arvensis pamětník rolní Agrimonia eupatoria* řepík lékařský Ajuga genevensis* zběhovec lesní Alliaria petiolata* česnáček lékařský Anemone ranunculoides sasanka pryskyřníkovitá Carex pilosa ostřice chlupatá Carlina acaulis pupava bezlodyţná Convallaria majalis* konvalinka vonná Cytisus nigricans čilimník černající Epipactis helleborine* kruštík širolistý Euphorbia amygdaloides pryšec mandloňovitý Galium odoratum* svízel vonný Inula conyzae oman hnidák Inula salicina oman vrbolistý Lathraea squamaria podbílek šupinatý

52

Listera ovata bradáček vejčitý Luzula luzuloides* bika bělavá Melampyrum nemorosum* černýš hajní Mercurialis perennis baţanka vytrvalá Orchis purpurea vstavač nachový Origanum vulgare* dobromysl obecná Parnassia palustris tolije bahenní Platanthera bifolia vemeník dvoulistý Polygala vulgaris vítod obecný Pyrola rotundifolia hruštička okrouhlolistá Senecio jacobaea starček přímětník Solidago virgaurea* zlatobýl obecný Stellaria holostea ptačinec velkokvětý Vicia tenuifolia vikev tenkolistá * taxony zjištěné během vlastního zkoumání

53

Tab. 4: Porovnání taxonů zjištěných během terénního výzkumu s taxony, které uvádějí internetové stránky Natura 2000 (http://www.nature.cz/)

vědecký název český název

dřeviny Acer campestre* javor babyka Acer pseudoplatanus* javor klen Carpinus betulus* habr obecný Cornus sanguinea* svída krvavá Corylus avellana* líska obecná Fagus sylvatica* buk lesní Prunus spinosa trnka obecná Quercus petraea* dub zimní Quercus robur* dub letní Sambucus nigra* bez černý Sorbus torminalis jeřáb břek Tilia cordata* lípa srdčitá Ulmus glabra jilm drsný Ulmus minor jilm habrolistý byliny Arrhenatherum elatius ovsík vyvýšený Actaea spicata samorostlík klasnatý Calamagrostis arundinacea třtina rákosovitá Campanula persicifolia zvonek broskvolistý Carex pilosa ostřice chlupatá Carlina acaulis pupava bezlodyţná Carlina biebersteinii pupava Biebersteinova Centaurea scabiosa chrpa čekánek Centaurium erythraea* zeměţluč okolíkatá Cephalanthera damasonium* okrotice bílá Cephalanthera longifolia okrotice dlouholistá Convallaria majalis* konvalinka vonná Dianthus armeria hvozdík svazčitý Festuca rubra kostřava červená Galium odoratum* svízel vonný Genista tinctoria kručinka barvířská Gentianopsis ciliata hořec brvitý Geranium pratense kakost luční 54

Hieracium murorum* jestřábník zední Lathyrus vernus* hrachor jarní Lilium martagon* lilie zlatohlavá Luzula luzuloides* bika bělavá Melampyrum nemorosum* černýš hajní Melica uniflora* strdivka jednokvětá Mercurialis perennis baţanka vytrvalá Oxalis acetosella* šťavel kyselý Poa nemoralis* lipnice hajní Sanguisorba minor krvavec menší Scrophularia nodosa* krtičník hlíznatý Senecio ovatus* starček Fuchsův Trifolium medium jetel prostřední * taxony zjištěné během vlastního zkoumání

55

Tab. 5: Porovnání taxonů zjištěných během terénního výzkumu s poloţkami herbáře SUM Vlastivědného muzea v Šumperku (JANÁČKOVÁ, 1971), (JANÁČKOVÁ, 1972), (JANÁČKOVÁ, 1974), (JANÁČKOVÁ, 1975)

vědecký název český název lokalita Agrostis stolonifera psineček výběţkatý Leština Sudkov, Kolšov a okolí, Achillea millefolium* řebříček obecný přírodní rezervace Pod Trlinou Sudkov, Kolšov a okolí, Ajuga genevensis* zběhovec lesní Lesnice Alliaria petiolata* česnáček lékařský Leština Anthemis arvensis rmen rolní Leština Arabis hirsuta huseník chlupatý Lesnice Arenaria serpyllifolia písečnice douškolistá Lesnice Aruncus dioicus udatna lesní Leština Asplenium ruta-muraria sleziník routička Lesnice Atriplex patula lebeda rozkladitá Sudkov, Kolšov a okolí Batrachium aquatile lakušník vodní Sudkov, Kolšov a okolí Brachypodium válečka lesní Sudkov, Kolšov a okolí sylvaticum* Carex caryophyllea ostřice jarní přírodní rezervace Pod Trlinou Carex digitata ostřice prstnatá přírodní rezervace Pod Trlinou Carex pilosa ostřice chlupatá Leština Carum carvi kmín kořenný Lesnice Centaurea jacea chrpa luční Sudkov, Kolšov a okolí Centaurea sp. chrpa přírodní rezervace Pod Trlinou Cirsium canum pcháč šedý Leština Consolida regalis ostroţka stračka Lesnice Cornus sanguinea* svída krvavá Lesnice, Leština a okolí Crepis tectorum škarda střešní Leština Cytisus nigricans čilimník černající přírodní rezervace Pod Trlinou Dactylis glomerata* srha laločnatá Lesnice, Leština a okolí Descurainia sophia úhorník mnohodílný Leština Dianthus armeria hvozdík svazčitý přírodní rezervace Pod Trlinou Echinochloa crus-galli jeţatka kuří noha Sudkov, Kolšov a okolí Elymus caninus pýrovník psí Leština Elymus repens* pýr plazivý Leština Epilobium adenocaulon vrbovka ţláznatá přírodní rezervace Pod Trlinou Epilobium obscurum vrbovka tmavá Sudkov, Kolšov a okolí

56

Epilobium roseum vrbovka růţová Sudkov, Kolšov a okolí Erigeron strigosus turan větevnatý Leština Euphorbia dulcis pryšec sladký Leština Festuca ovina kostřava ovčí Lesnice Festuca pallens kostřava sivá Leština Frangula alnus* krušina olšová Lesnice Galium mollugo svízel povázka Leština Galium sudeticum svízel sudetský přírodní rezervace Pod Trlinou Galium sylvaticum svízel lesní Lesnice Galium verum svízel syřišťový Sudkov, Kolšov a okolí Geranium dissectum* kakost dlanitosečný Sudkov, Kolšov a okolí Geranium palustre kakost bahenní Leština Glyceria notata zblochan řasnatý Leština Hieracium laevigatum jestřábník hladký Sudkov, Kolšov a okolí Hieracium umbellatum jestřábník okoličnatý Sudkov, Kolšov a okolí Holcus lanatus* medyněk vlnatý Lesnice Iberis umbellata iberka okoličnatá Leština Iris pseudacorus* kosatec ţlutý Leština Knautia arvensis* chrastavec rolní Lesnice Sudkov, Kolšov a okolí, Knautia maxima chrastavec lesní Leština a okolí přírodní rezervace Pod Trlinou, Lathyrus niger hrachor černý Lesnice Leonurus cardiaca srdečník obecný Sudkov, Kolšov a okolí Linum catharticum len počistivý Lesnice Lonicera xylosteum* zimolez pýřitý přírodní rezervace Pod Trlinou Sudkov, Kolšov a okolí, Lotus corniculatus* štírovník růţkatý Lesnice Luzula campestris bika ladní Lesnice Luzula luzuloides* bika bělavá Lesnice Luzula pilosa bika chlupatá Lesnice Malva neglecta sléz přehlíţený Leština Melampyrum nemorosum* černýš hajní Lesnice Myosotis arvensis* pomněnka rolní Leština Myosotis nemorosa pomněnka hajní Lesnice pomněnka Myosotis stricta Lesnice drobnokvětá Myosoton aquaticum* křehkýš vodní Leština Onobrychis viciifolia vičenec ligrus Lesnice Origanum vulgare* dobromysl obecná Leština 57

Phalaris arundinacea chrastice rákosovitá Leština Phleum nodosum bojínek hlíznatý přírodní rezervace Pod Trlinou Picris hieracioides hořčík jestřábníkovitý přírodní rezervace Pod Trlinou Pilosella bauhini chlupáček Bauhinův Lesnice Pilosella officinarum chlupáček zední Lesnice Plantago lanceolata* jitrocel kopinatý Sudkov, Kolšov a okolí Plantago media jitrocel prostřední Lesnice Poa angustifolia lipnice úzkolistá Lesnice Poa palustris lipnice bahenní Leština přírodní rezervace Pod Trlinou, Polygala comosa vítod chocholatý Lesnice Polygala vulgaris vítod obecný Lesnice Sudkov, Kolšov a okolí, Potentilla argentea mochna stříbrná Lesnice Potentilla inclinata mochna šedavá Lesnice Potentilla supina mochna poléhavá Leština Ranunculus arvensis pryskyřník rolní Lesnice Ranunculus lanuginosus pryskyřník kosmatý Leština pryskyřník Ranunculus polyanthemos Lesnice mnohokvětý Rorippa palustris rukev baţinná Leština Rumex conglomeratus šťovík klubkatý Leština Rumex crispus šťovík kadeřavý Leština Rumex hydrolapathum šťovík koňský Leština Salix cinerea vrba popelavá Lesnice Salvia pratensis šalvěj luční Sudkov, Kolšov a okolí Sanguisorba minor krvavec menší Lesnice Satureja hortensis saturejka zahradní Sudkov, Kolšov a okolí Senecio jacobaea starček přímětník Sudkov, Kolšov a okolí Setaria pumila bér sivý Sudkov, Kolšov a okolí Silene nutans silenka nicí Lesnice, Leština a okol Sinapis arvensis hořčice polní Lesnice Sisymbrium strictissimum hulevník nejtuţší Leština Symphytum officinale* kostival lékařský Leština Sudkov, Kolšov a okolí, Thymus sp. mateřídouška přírodní rezervace Pod Trlinou Trifolium dubium* jetel pochybný Lesnice Urtica urens kopřiva ţahavka Lesnice Veronica anagalloides rozrazil baţinný Leština Vicia cassubica vikev kašubská Přírodní rezervace Pod Trlinou 58

Vicia tenuifolia vikev tenkolistá Lesnice * taxony zjištěné během vlastního zkoumání

59

Příloha 2: Fotografie vybraných taxonů cévnatých rostlin ze zájmového území

Obr. 1: Sudkovský rybník (27.8.2014) (orig.)

Obr. 2: přírodní rezervace Pod Trlinou (10.5.2015) (orig.)

60

Obr. 3: okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) (10.5.2015) (orig.)

Obr. 4: kruštík širolistý (Epipactis helleborine) (20.7.2015) (orig.)

61

Obr. 5: barborka obecná (Barbarea vulgaris) (26.4.2015) (orig.)

Obr. 6: jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) (27.8.2014) (orig.)

62

Obr. 7: hluchavka bílá (Lamium album) (22.7.2014) (orig.)

Obr. 8: zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) (12.9.2014) (orig.)

63

Anotace

Bakalářská práce se zabývá přírodními podmínkami a flórou území východně od města Zábřeh. Teoretická část charakterizuje přírodní podmínky zájmového území na základě rešerše literatury. Praktická část obsahuje výsledky z vlastního floristického výzkumu a porovnání s dostupnými zdroji.

Annotation

Bachelor Thesis deals with natural conditions and flora of the area located East of the town Zabreh. Theoretical part describes natural conditions in the area of interest based on research of the literature. Practical part contains results from own floristic research.

Klíčová slova přírodní poměry, cévnaté rostliny, flóra, lokalita, biotop, Zábřeh

Keywords natural conditions, vascular plants, flora, locality, biotope, Zábřeh

Bibliografický záznam

VACHUTKOVÁ, Tereza. Přírodní poměry a flóra území východně od města Zábřeh: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra biologie, 2015. 48 s., 15 s. příl. Vedoucí bakalářské práce Libuše Vodová.

64