Starostování V Obcích V Okrese Šumperk
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra politologie Starostování v obcích na Šumpersku – je vítězství ve volbách opravdová výhra? Bakalářská práce Autorka práce: Klára Vavrečková, UČO 427022 Vedoucí práce: doc. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D., UČO 12180 Obor: Politologie Imatrikulační ročník: 2013 Brno, 2016 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Starostování v obcích na Šumpersku – je vítězství ve volbách opravdová výhra? vypracovala samostatně a použila jen zdroje uvedené v seznamu literatury. V Brně 5. 5. 2016 Klára Vavrečková Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat doc. PhDr. Stanislavu Balíkovi, Ph.D. za odborné rady, věcné připomínky, vstřícnost při konzultacích a za ochotu, kterou mi v průběhu psaní práce věnoval. Velký dík patří všem blízkým a především pak mým rodičům, kteří mě podpořili nejen při psaní této práce, ale i v průběhu celého studia, vážím si toho. V neposlední řadě chci poděkovat svému příteli Ondrovi za jazykovou korekturu a trpělivost a také všem respondentům, díky nimž mohla získat tato práce finální podobu. Anotace Tato bakalářská práce se zabývá problematikou výhody obhájce na úrovni komunální politiky se zaměřením na post starosty ve vybraných obcích v České republice, konkrétně v okrese Šumperk. Výhoda obhájce byla zkoumána na vzorku 78 obcí ve volebních letech 1994, 1998, 2002, 2006, 2010 a 2014. Součástí práce je analýza volebních výsledků, konkrétně zisku preferenčních hlasů pro kandidáty, kteří obhajovali pozici starosty z předchozího období. Práce obsahuje také kvalitativní část, a to rozhovory s vybranými starosty, kteří svou výhodu nepotvrdili. Abstract This bachelor thesis deals with the incumbency advantage at the municipal level focusing on mayors in selected municipalities in the Czech Republic, specifically in the Šumperk district. Incumbency advantage was researched in a sample of 78 municipalities in election 1994, 1998, 2002, 2006, 2010 and 2014. The thesis includes the analysis of election results, specifically the amount of preferential votes for those candidates, who were running for their post again. The thesis also includes the qualitative part, interviews with selected mayors, who didn’t confirm their advantage. Klíčová slova výhoda obhájce, starosta, okres Šumperk, preferenční hlasy, volby do zastupitelstev obcí, komunální volební systém Key words incumbency advantage, mayor, Šumperk district, preferential votes, municipal council election, municipal electoral system Obsah Úvod ......................................................................................................... 6 Teoretická část...................................................................................... 8 1. Post starosty ....................................................................................... 8 2. Koncept výhody obhájce ................................................................... 9 Analytická část ..................................................................................... 12 3. Metody a data výzkumu ................................................................... 12 4. Volební rok 1994 ............................................................................... 14 5. Volební rok 1998 ............................................................................... 14 5.1. Výhoda obhájce v roce 1998........................................................ 14 6. Volební rok 2002 ............................................................................... 16 6.1. Výhoda obhájce v roce 2002........................................................ 16 7. Volební rok 2006 ............................................................................... 17 7.1. Výhoda obhájce v roce 2006........................................................ 18 8. Volební rok 2010 ............................................................................... 19 8.1. Výhoda obhájce v roce 2010........................................................ 19 9. Volební rok 2014 ............................................................................... 20 9.1. Výhoda obhájce v roce 2014........................................................ 21 10. Shrnutí ................................................................................................ 22 11. Rozhovor ............................................................................................ 30 12. Závěr................................................................................................... 32 13. Přílohy ................................................................................................ 34 14. Seznam použitých zdrojů ................................................................. 44 Počet znaků: 71 780 Úvod V politologickém prostředí, ale i v povědomí široké veřejnosti, existuje otázka, zda je komunální politika právoplatnou a plnohodnotnou součástí politického systému. Existuje tzv. teorie druhořadosti, případně teorie druhořadých voleb, se kterou přišli v roce 1980 autoři K. Reif a H. Schmitt. Ti tvrdí, že volbami prvního řádu jsou volby do národních parlamentů, přičemž zbylé typy voleb (evropské, komunální, apod.) jsou volbami druhořadými. Ty jsou charakteristické nižší volební účasti, více extrémnějšími výsledky, neboť voliči v méně důležitých volbách upřednostňují volbu srdcem před volbou racionální, a nižšími volebními zisky vládních stran, které jsou ve volbách druhého řádu trestány (Marsch 1998). Vezmeme-li však v potaz volební účast v komunálních volbách, zjistíme, že bývá vyšší než např. při volbách do Senátu. Komunální volby se tak dostávají, co se volební účasti týče, do středu mezi volby do Poslanecké sněmovny a mezi volby kupříkladu evropské, či senátní. Mohli bychom proto komunální volby považovat za důležitější a označit je jako volby jedenapůltého řádu1. I proto se domnívám, že komunální politika je plnohodnotnou součástí politického systému, neboť s tím souvisí mimo jiné také rozšiřování výzkumů a literatury spojené s komunální politikou. Někteří zástupci odborné veřejnosti a jistě také nezanedbatelná část laické veřejnosti tvrdí, že komunální politika je nepolitická. Tento argument je podepírán názory o běžných problémech obcí, kdy není důležité, jaká politická strana prosadila záležitosti, které se zasloužily o rozvoj obce, a velmi často také situaci v obcích, a to především v těch malých, ovlivňují osobní vztahy a kontakty místních obyvatel s vedením obce. Vědci zabývající se komunální politikou pak mívají odlišné pohledy na tuto problematiku. Můžeme se na komunální politiku dívat jako nejnižší, základní celek politického systému, nebo na ni naopak pohlížet odspodu a necelistvě, tedy tak, že v České republice máme 6253 rozdílných komunálních politik (Hlavenka 2014, Jirsa 2014, Rymel 2014). Tento prostor nám tak umožňuje zkoumat celou řadu různých typů obcí a provádět tak výzkum v nebývalém množství případových studií, a tak se komunální politika zdá jako ideální prostředí pro kvantitativní výzkum. Podobný cíl si klade i tato bakalářská práce, která je případovou studií v okrese Šumperk, časově ohraničená volbami 1994 až 2014. Práce se bude věnovat výhodě obhájce (incumbency advantage) a ačkoliv se 1 V literatuře (Balík 2008: 57) se setkáme s názorem, že komunální volby svou účastí výrazně převyšují typicky druhořadé volby (krajské, evropské) a máme tak dvě možnosti, jak s touto informací zacházet. Buď komunální volby jednoznačně přiřadíme k druhořadým volbám, neboť se nepodílejí na vytváření národní vlády, nebo připustíme, že existují tři řády voleb, přičemž komunální volby by byly těmi druhořadými a volby krajské, evropské, apod. těmi třetiřadými (Revue Politika 2006). V rámci zachování teorie druhořadých voleb jsem proto zvolila spíše termín volby jedenapůltého řádu, který vyznačuje, že se komunální volby umisťují na mezi dvou zavedených řádů. ~ 6 ~ osobně přikláním k názoru, že komunální politika je politická, budu se ve své podstatě věnovat té nepolitické, osobnostní stránce komunální politiky. Výhodu obhájce, jak uvádím dále, je možné brát jako jednu z důležitých osobních charakteristik kandidátů, proto již jen z definice osobní charakteristiky ztrácí výhoda obhájce svůj politický podtext. Balík (2009) v jedné ze svých publikací poukazuje na pokles nerespektování práva vítěze obsadit post starosty, respektive na nárůst respektu k tomuto právu, a pokládá si otázku, zda již nyní platí trend, že se starostou stává ten, kdo získá nejvíce hlasů. Mimo jiné i této otázky se v práci dotkneme. V první části práce se zabývám teoretickým podkladem ke zkoumanému problému, s čímž souvisí také obecný popis postu starosty, tak jak funguje v České republice, a také přiblížení již existujícího konceptu výhody obhájce. Hlavní výzkumné otázky tedy zní: Je pro úspěch v následujících volbách výhodné být starostou? Potvrzuje se v obcích v okrese Šumperk výhoda obhájce? ~ 7 ~ Teoretická část 1. Post starosty Po vzniku Československé republiky v roce 1918, v období tzv. první republiky, můžeme sledovat spíše centralizační tendence tehdejších obecních samospráv, které dokládá nutnost schvalování určitých záležitostí, především finančních, státem. Za hospodaření obce bylo odpovědno zastupitelstvo v čele se starostou. Úřad starosty byl výrazněji ovlivněn až v roce 1933, kdy zákon 122/193 Sb. nařizoval kontrolu volby starosty zemským úřadem, respektive Ministerstvem vnitra. Starostovy pravomoci však nebyly výrazněji posíleny, ani oslabeny. Nadále měl hlasovací právo pouze při rovnosti hlasů zastupitelstva, případně pak při volbách či jmenování (Balík