MASARYKOVA UNIVERZITA
FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ
Katedra politologie
Starostování v obcích na Šumpersku – je vítězství ve volbách opravdová výhra?
Bakalářská práce
Autorka práce: Klára Vavrečková, UČO 427022 Vedoucí práce: doc. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D., UČO 12180 Obor: Politologie Imatrikulační ročník: 2013
Brno, 2016
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Starostování v obcích na Šumpersku – je vítězství ve volbách opravdová výhra? vypracovala samostatně a použila jen zdroje uvedené v seznamu literatury.
V Brně 5. 5. 2016 Klára Vavrečková
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat doc. PhDr. Stanislavu Balíkovi, Ph.D. za odborné rady, věcné připomínky, vstřícnost při konzultacích a za ochotu, kterou mi v průběhu psaní práce věnoval.
Velký dík patří všem blízkým a především pak mým rodičům, kteří mě podpořili nejen při psaní této práce, ale i v průběhu celého studia, vážím si toho.
V neposlední řadě chci poděkovat svému příteli Ondrovi za jazykovou korekturu a trpělivost a také všem respondentům, díky nimž mohla získat tato práce finální podobu.
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá problematikou výhody obhájce na úrovni komunální politiky se zaměřením na post starosty ve vybraných obcích v České republice, konkrétně v okrese Šumperk. Výhoda obhájce byla zkoumána na vzorku 78 obcí ve volebních letech 1994, 1998, 2002, 2006, 2010 a 2014. Součástí práce je analýza volebních výsledků, konkrétně zisku preferenčních hlasů pro kandidáty, kteří obhajovali pozici starosty z předchozího období. Práce obsahuje také kvalitativní část, a to rozhovory s vybranými starosty, kteří svou výhodu nepotvrdili.
Abstract
This bachelor thesis deals with the incumbency advantage at the municipal level focusing on mayors in selected municipalities in the Czech Republic, specifically in the Šumperk district. Incumbency advantage was researched in a sample of 78 municipalities in election 1994, 1998, 2002, 2006, 2010 and 2014. The thesis includes the analysis of election results, specifically the amount of preferential votes for those candidates, who were running for their post again. The thesis also includes the qualitative part, interviews with selected mayors, who didn’t confirm their advantage.
Klíčová slova výhoda obhájce, starosta, okres Šumperk, preferenční hlasy, volby do zastupitelstev obcí, komunální volební systém
Key words incumbency advantage, mayor, Šumperk district, preferential votes, municipal council election, municipal electoral system
Obsah
Úvod ...... 6 Teoretická část...... 8 1. Post starosty ...... 8 2. Koncept výhody obhájce ...... 9 Analytická část ...... 12 3. Metody a data výzkumu ...... 12 4. Volební rok 1994 ...... 14 5. Volební rok 1998 ...... 14 5.1. Výhoda obhájce v roce 1998...... 14 6. Volební rok 2002 ...... 16 6.1. Výhoda obhájce v roce 2002...... 16 7. Volební rok 2006 ...... 17 7.1. Výhoda obhájce v roce 2006...... 18 8. Volební rok 2010 ...... 19 8.1. Výhoda obhájce v roce 2010...... 19 9. Volební rok 2014 ...... 20 9.1. Výhoda obhájce v roce 2014...... 21 10. Shrnutí ...... 22 11. Rozhovor ...... 30 12. Závěr...... 32 13. Přílohy ...... 34 14. Seznam použitých zdrojů ...... 44
Počet znaků: 71 780
Úvod V politologickém prostředí, ale i v povědomí široké veřejnosti, existuje otázka, zda je komunální politika právoplatnou a plnohodnotnou součástí politického systému. Existuje tzv. teorie druhořadosti, případně teorie druhořadých voleb, se kterou přišli v roce 1980 autoři K. Reif a H. Schmitt. Ti tvrdí, že volbami prvního řádu jsou volby do národních parlamentů, přičemž zbylé typy voleb (evropské, komunální, apod.) jsou volbami druhořadými. Ty jsou charakteristické nižší volební účasti, více extrémnějšími výsledky, neboť voliči v méně důležitých volbách upřednostňují volbu srdcem před volbou racionální, a nižšími volebními zisky vládních stran, které jsou ve volbách druhého řádu trestány (Marsch 1998). Vezmeme-li však v potaz volební účast v komunálních volbách, zjistíme, že bývá vyšší než např. při volbách do Senátu. Komunální volby se tak dostávají, co se volební účasti týče, do středu mezi volby do Poslanecké sněmovny a mezi volby kupříkladu evropské, či senátní. Mohli bychom proto komunální volby považovat za důležitější a označit je jako volby jedenapůltého řádu1. I proto se domnívám, že komunální politika je plnohodnotnou součástí politického systému, neboť s tím souvisí mimo jiné také rozšiřování výzkumů a literatury spojené s komunální politikou. Někteří zástupci odborné veřejnosti a jistě také nezanedbatelná část laické veřejnosti tvrdí, že komunální politika je nepolitická. Tento argument je podepírán názory o běžných problémech obcí, kdy není důležité, jaká politická strana prosadila záležitosti, které se zasloužily o rozvoj obce, a velmi často také situaci v obcích, a to především v těch malých, ovlivňují osobní vztahy a kontakty místních obyvatel s vedením obce. Vědci zabývající se komunální politikou pak mívají odlišné pohledy na tuto problematiku. Můžeme se na komunální politiku dívat jako nejnižší, základní celek politického systému, nebo na ni naopak pohlížet odspodu a necelistvě, tedy tak, že v České republice máme 6253 rozdílných komunálních politik (Hlavenka 2014, Jirsa 2014, Rymel 2014). Tento prostor nám tak umožňuje zkoumat celou řadu různých typů obcí a provádět tak výzkum v nebývalém množství případových studií, a tak se komunální politika zdá jako ideální prostředí pro kvantitativní výzkum. Podobný cíl si klade i tato bakalářská práce, která je případovou studií v okrese Šumperk, časově ohraničená volbami 1994 až 2014. Práce se bude věnovat výhodě obhájce (incumbency advantage) a ačkoliv se
1 V literatuře (Balík 2008: 57) se setkáme s názorem, že komunální volby svou účastí výrazně převyšují typicky druhořadé volby (krajské, evropské) a máme tak dvě možnosti, jak s touto informací zacházet. Buď komunální volby jednoznačně přiřadíme k druhořadým volbám, neboť se nepodílejí na vytváření národní vlády, nebo připustíme, že existují tři řády voleb, přičemž komunální volby by byly těmi druhořadými a volby krajské, evropské, apod. těmi třetiřadými (Revue Politika 2006). V rámci zachování teorie druhořadých voleb jsem proto zvolila spíše termín volby jedenapůltého řádu, který vyznačuje, že se komunální volby umisťují na mezi dvou zavedených řádů. ~ 6 ~ osobně přikláním k názoru, že komunální politika je politická, budu se ve své podstatě věnovat té nepolitické, osobnostní stránce komunální politiky. Výhodu obhájce, jak uvádím dále, je možné brát jako jednu z důležitých osobních charakteristik kandidátů, proto již jen z definice osobní charakteristiky ztrácí výhoda obhájce svůj politický podtext. Balík (2009) v jedné ze svých publikací poukazuje na pokles nerespektování práva vítěze obsadit post starosty, respektive na nárůst respektu k tomuto právu, a pokládá si otázku, zda již nyní platí trend, že se starostou stává ten, kdo získá nejvíce hlasů. Mimo jiné i této otázky se v práci dotkneme.
V první části práce se zabývám teoretickým podkladem ke zkoumanému problému, s čímž souvisí také obecný popis postu starosty, tak jak funguje v České republice, a také přiblížení již existujícího konceptu výhody obhájce. Hlavní výzkumné otázky tedy zní:
Je pro úspěch v následujících volbách výhodné být starostou?
Potvrzuje se v obcích v okrese Šumperk výhoda obhájce?
~ 7 ~
Teoretická část 1. Post starosty Po vzniku Československé republiky v roce 1918, v období tzv. první republiky, můžeme sledovat spíše centralizační tendence tehdejších obecních samospráv, které dokládá nutnost schvalování určitých záležitostí, především finančních, státem. Za hospodaření obce bylo odpovědno zastupitelstvo v čele se starostou. Úřad starosty byl výrazněji ovlivněn až v roce 1933, kdy zákon 122/193 Sb. nařizoval kontrolu volby starosty zemským úřadem, respektive Ministerstvem vnitra. Starostovy pravomoci však nebyly výrazněji posíleny, ani oslabeny. Nadále měl hlasovací právo pouze při rovnosti hlasů zastupitelstva, případně pak při volbách či jmenování (Balík 2009: 47). Dělba moci, tak jak ji známe, by se v tomto prostředí dala aplikovat následovně – zákonodárnou moc vykonávalo zastupitelstvo obce (nebo dříve obecní výbor), které volilo orgán výkonný, a to radu obce. Starosta byl součástí rady a nebyl proto samostatným orgánem. Zastupoval sice obec navenek, nemohl se však individuálně chovat jako statutární orgán, který by obec hájil oprávněně.
Politické změny tzv. druhé republiky pocítili mimo jiné také politici na komunální úrovni, neboť byli odvoláni komunističtí starostové a členové zastupitelstva. S příchodem okupačních německých vojsk v roce 1939 prakticky přestala obecní samospráva na více než padesát let fungovat. Vzhledem k tomu, že okres Šumperk, který je předmětem této práce, patřil do tzv. sudetského území, v krátkosti zmíním, jaké změny proběhly v pohraničních oblastech. V pohraničí byla ihned po mnichovském diktátu svěřena veškerá výkonná moc do rukou armády. Do vedení obce byli dosazováni starostové na dvanáct let, nevzešli tedy ze zastupitelstva, které by bylo voleno občany, a ve správě obcí, jakožto nejnižší správní jednotce, byl taktéž uplatňován tzv. vůdcovský princip. (Janák, Hledíková, Dobeš 2005: 404). Obce nebyly vedeny žádným kolegiálním orgánem, přesto, že vedle starosty fungovali také radní, kteří byli jeho poradci v konkrétních oblastech, nebo přidělenci pracující jako starostovi zástupci. Prakticky měl pak výraznější vliv zmocněnec německé NSDAP, který z velké části spravoval obec.
Po druhé světové válce nebyla struktura samosprávných zřízení obnovena, ale byla nahrazena systémem národních výborů, v nichž dominovala Komunistická strana Československa. Důležitými osobami pak byli tajemník a předseda místního národního výboru. Do kompetencí NV patřily záležitosti týkající se školství, kultury, místních komunikací, obchodu, apod. (Balík
~ 8 ~
2009: 57). Prakticky pak byla v obcích vykonávána přenesená působnost vyšších státních orgánů, nemůžeme proto mluvit o samosprávě tak, jak ji známe dnes.
Na počátku 90. let 20. století pak společně s pádem komunistického režimu postupně docházelo také k rozpadu jednokolejného systému veřejné správy, který byl nahrazen dvoukolejným, velmi podobným tomu, jak to v českých zemích fungovalo po roce 1918 (Tamtéž: 61). Dle současných českých zákonů je každá obec v České republice spravována prostřednictvím zastupitelstva, které je voleno tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva (čl. 101 a 102 Ústavy). Starosta, jenž musí být občanem ČR, je pak nejviditelnějším orgánem obce, zastupuje ji navenek, ačkoliv pravomoci tohoto konkrétního postu nejsou nikterak význačné. Starosta je totiž součástí zastupitelstva (resp. rady), je zvolen nadpoloviční většinou všech zastupitelů a také se jim odpovídá. Jednou z výrazných pravomocí starosty obce je, se souhlasem ředitele krajského úřadu, jmenování a odvolávání tajemníka obecního úřadu, případně zajišťování výkonu přenesené působnosti v těch obcích, kde tajemník nepůsobí (Balík 2009: 75). Starosta působí ve funkci zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnancům obce (uzavírá a ukončuje s nimi pracovní poměr a stanovuje jim plat). Odpovídá za informování veřejnosti o činnostech obce, svolává a většinou také řídí zasedání zastupitelstva, respektive rady. V případě odvolání nebo vzdání se funkce zastupuje starostu ve věcech jeho kompetencí až do zvolení nového starosty místostarosta obce (Zákon o obcích, č. 128/2000 Sb, díl 4).
2. Koncept výhody obhájce
Zvláště v komunální politice hrají při rozhodování voličů klíčovou roli především osobní charakteristiky jednotlivých kandidátů, a to mnohem více než kupříkladu příslušnost k politické straně či kandidatura pod jménem konkrétní politické strany. Význam jednotlivých kandidujících politických stran však často roste úměrně s velikostí obce (Bernard 2012: 615). Vezmeme-li v potaz fakt, že v České republice najdeme více než 55 % obcí, v nichž žije méně než 500 obyvatel (Malý lexikon obcí České republiky 2015), je pochopitelné, že osobní vazby voličů s jednotlivými kandidáty bývají mnohem užší než ve velkých městech, respektive volebních obvodech. Laicky řečeno se lidé znají mnohem lépe a to se nejvíce projevuje právě ve volbách do obecních zastupitelstev. Často hraje významnou roli např. to, že kandidát bydlí v blízkém okolí voliče, že například pořádá kulturní akce a účastní se společenského života v té dané obci, ale voliče ovlivňují také na první pohled nevýznamné informace uvedené na kandidátní listině – věk, povolání (Bernard 2012: 614). Inkumbence, jak Bernard (2012) nazývá
~ 9 ~ zastávání politické funkce v předchozím volebním období, je dle něj specifická politická zkratka daného kandidáta, která mu poskytuje výhodu a vyšší šanci na znovuzvolení oproti méně známému vyzyvateli, tedy kandidátovi, který na konkrétní post kandiduje poprvé. Hovoříme proto o tzv. konceptu incumbency advantage (IA)2. Tento koncept říká, že obhajuje- li kandidát svůj post, disponuje jistou výhodou oproti jiným kandidátům. Důvodem je to, že jej voliči již znají, vědí, jak dokáže fungovat ve svém úřadu, je pro ně „ověřený“. Částečně tomu, alespoň zdánlivě3, napomáhá volební systém v komunálních volbách4, kde mají voliči možnost udělit preferenční hlasy jednotlivým kandidátům na základě zmiňovaných osobních charakteristik. Individuální charakteristiky mají voliči ulehčit rozhodování v situacích, kdy nemá dostatečné informace o kandidujících osobách. O existenci této výhody poprvé psali autoři v americkém prostředí již v 60. letech 20. století (Stokes, Miller 1962, Erikson 1971) a problematika výhody obhájce se stala jedním z hlavních témat politologického prostředí. Aplikovala se však především na prostředí parlamentních voleb, při kterých je uplatňován tzv. systém relativní většiny, známý také jako systém prvního v cíli5. Proto taky teoretický rámec výhody obhájce definovaný dle autorů Gelmana a Kinga (1990) je definován v jednomandátových obvodech, kde proti sobě stojí kandidáti ze dvou největších politických stran – republikáni a demokraté.
2 Při první zmínce tohoto termínu jsem úmyslně nepoužila český ekvivalent, neboť terminologie spojená s touto problematikou doposud není, vzhledem k malému množství prací, ustálená a není určen přesný překlad termínu. Někteří autoři pracují s termíny jako je výhoda obhájce (Voženílková, Hejtmánek 2015), starostenská výhoda (Balík 2009), nebo inkumbenční efekt (Bernard 2012). V textu budu pracovat se všemi termíny. 3 Možnost udělovat hlasy napříč kandidátními listinami však bývá pro voliče matoucí a ne vždy si voliči uvědomí, že hlas udělený konkrétnímu kandidátovi putuje v první řadě celé kandidátní listině a teprve následně, dosáhne-li daný kandidát alespoň 10% podílu hlasů pro celou kandidátní listinu, může počet preferenčních hlasů ovlivnit jeho pořadí (Lebeda 2009: 336). 4 Komunální volební systém je poměrný s volnými kandidátními listinami (ke změně pořadí dochází dle systému popsaného o pár řádků výše). Volič obdrží jeden hlasovací lístek, na kterém jsou uvedeny všechny kandidující subjekty se všemi kandidáty dané listiny. Volič má možnost provést volbu třemi způsoby: a) označí celou kandidátní listinu, přičemž každý kandidát této listiny obdrží jeden hlas b) označí tolik kandidátů napříč všemi kandidátními listinami, kolik se volí členů zastupitelstva, přičemž každý zvolený kandidát obdrží jeden hlas c) dochází ke kombinaci obou výše uvedených způsobů – volič může udělit několik hlasů konkrétním kandidátům napříč listinami a také zaškrtnout celou kandidátní listinu; kandidáti označeni samostatně tak získávají po jednom hlase a zbývající počet hlasů, které volič může udělit, jsou rozděleny dle pořadí na označené kandidátní listině (Balík 2009: 97). 5 Systém prvního v cíli (FPTP), či systém relativní většiny, je klasifikačně nejjednodušším příkladem většinových volebních systémů, neboť vítěz jediného kola získává mandát, nerozhoduje zde tedy, jaké většiny bylo dosaženo, mandát získává ten kandidát, který měl ze všech kandidujících nejvyšší počet hlasů (Chytilek et al. 2009: 26). ~ 10 ~
Voženílková a Hejtmánek (2015) ve svém textu shrnují na základě již existující literatury vysvětlující charakteristiky, které mohou být zodpovědné za výhodu obhájce. Již jsem zmínila, že jedním z měřítek je (1) vnímání kandidáta jako schopného, kvalitního, neboť již byl v daném úřadu. Zohledňují se také zkušenosti, které v úřadu získal a se kterými dokáže pracovat. Obecně platí, že voliči jsou s výkonem funkce spokojeni a nemají proto potřebu udělit hlas vyzyvateli, protikandidátovi. Dále hovoříme o (2) lepším přístupu k médiím, ve kterých kandidát často vystupuje vzhledem ke své funkci, je tedy oproti jiným kandidátům viditelnější a může tak ušetřit část prostředků za kampaň. Měli bychom také zohledňovat (3) schopnost obhájců „vystrašit“ protikandidáty, kteří se často například rozhodnou kandidovat v jiném volebním obvodě (týká se především jednomandátových volebních obvodů), nebo nekandidovat vůbec. V neposlední řadě hovoříme o (4) specifickém postavení výhody obhájce mezi individuálními charakteristikami jednotlivých kandidátů, kdy je pro méně informované voliče významnou zkratkou právě to, že daný kandidát svůj post obhajuje (Voženílková, Hejtmánek: 4). Samotné měření výhody je pak omezeno především dalšími osobními charakteristikami kandidáta, které jsou však jen těžko pozorovatelné, a to například inteligence nebo „osobní kouzlo“, charisma. V konceptu Gelmana a Kinga pak musíme také rozlišit, jestli se jedná o stranickou, nebo osobní výhodu. Měření stranické výhody se zaměřuje na to, zdali je konkrétní strana zastáncem úřadu, není pak již důležité, zdali daný kandidát svůj post obhajuje či nikoliv. V této práci se zaměříme čistě na jednotlivé kandidáty, ačkoliv je na pováženou, zda voliči opravdu vnímají volební systém v komunálních volbách jako systém preferenčních hlasů, tedy že i „zaškrtnutí“ celé kandidátní listiny, je v první řadě udělení preferenčních hlasů jednotlivým kandidátům. Není však na místě posuzovat voličovy myšlenkové pochody, budeme proto s hlasy udělenými jednotlivým kandidátům pracovat jako s preferenčními.
Oba zmiňovaní autoři se zaměřili na vyjádření výhody obhájce jako na zvyšování podílu hlasů, které vyjádřili takto:
= w(1) – w(0), přičemž w(1) je podíl hlasů, jež obdržel úřadující kandidát v jeho obvodu, pokud kandiduje proti hlavní opoziční straně, a w(0) je podíl hlasů, které obdržela strana, jejíž politik právě zastává úřad, pokud úřadující zákonodárce nekandiduje a všechny hlavní strany soutěží o tento mandát. Problémem však je, že kandiduje-li obhájce, budeme mít k dispozici pouze hodnotu w(1) a naopak (Gelman, King 1990: 43; Voženílková, Hejtmánek 2015: 6). Proto se často pracuje s hodnotami značenými jako nárůst o obhájce, což je průměrný nárůst podílu hlasů pro
~ 11 ~ kandidáty, kteří poprvé zvítězili v předchozích volbách a znovu se ucházeli o post v následujících volbách, a propad u odstupujícího, což je průměrná ztráta podílu hlasů pro strany, jejichž kandidáti zvítězili v předchozích volbách, ale nekandidovali v současných (Voženílková, Hejtmánek 2015: 6).
V předešlých řádcích již bylo zmíněno, že se existující koncept dá beze změny aplikovat především v americkém, případně britském, prostředí, pro které jsou typické jednomandátové volební obvody. V této práci tudíž musíme počítat s určitými diferencemi, neboť na komunální úrovni se pohybujeme v prostředí vícestranickém, s možností kandidatury nezávislých subjektů, jejichž počet je zcela jistě nezanedbatelný. Největší překážkou, která nám prakticky znemožňuje převedení existujícího konceptu na prostředí komunální politiky, je však již výše zmiňovaný volební systém, a to především kvůli fungování poměrného volebního systému na komunální úrovni. Výhodu obhájce tedy budeme zkoumat spíše z úvahového hlediska, kde budeme porovnávat preferenční hlasy udělené úřadujícímu starostovi s ostatními kandidáty, přičemž předpokládáme, že starosta v konkrétním volebním období obdrží v následujících volbách nejvyšší počet preferenčních hlasů.
Analytická část
3. Metody výzkumu a data
Již v úvodu jsem nastínila, že se v této práci budu věnovat obcím na Šumpersku, konkrétně tedy 78 obcím, které spadají do územně-správní jednotky okres Šumperk. V současnosti sousedí s okresy Jeseník, Ústí nad Orlicí, Svitavy, Olomouc, Bruntál a na severozápadě je okres vymezen polskou státní hranicí. Současná podoba okresu však nebyla trvalá a v minulosti, konkrétně od roku 1960, byl součástí okresu Šumperk již výše zmiňovaný okres Jeseník, který byl oddělen až v roce 1996 na základě špatné dopravní dostupnosti přes hřebeny Hrubého Jeseníku.
V okresu Šumperk se nachází tyto obce: Bludov, Bohdíkov, Bohuslavice, Bohutín, Branná, Bratrušov, Brníčko, Bušín, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Drozdov, Dubicko, Hanušovice, Horní Studénky, Hoštejn, Hraběšice, Hrabišín, Hrabová, Hynčina, Chromeč, Jakubovice, Janoušov, Jedlí, Jestřebí, Jindřichov, Kamenná, Klopina, Kolšov, Kopřivná, Kosov, Krchleby, Lesnice, Leština, Libina, Líšnice, Loštice, Loučná nad Desnou, Lukavice, Malá Morava, Maletín, Mírov, Mohelnice, Moravičany, Nemile, Nový Malín, Olšany, Oskava, Palonín, Pavlov, Písařov, Police, Postřelmov, Postřelmůvek, Rájec, Rapotín, Rejchartice, Rohle,
~ 12 ~
Rovensko, Ruda nad Moravou, Sobotín, Staré Město, Stavenice, Sudkov, Svébohov, Šléglov, Štíty, Šumperk, Třeština, Úsov, Velké Losiny, Vernířovice, Vikantice, Vikýřovice, Vyšehoří, Zábřeh, Zborov a Zvole. V roce 2010 nastaly v okrese drobné změny, když byla obec Lipinka, do tohoto roku součást okresu Šumperk, přiřazena k okresu Olomouc a obec Petrov nad Desnou se v tomto roce na základě referenda z roku 2008 oddělila od obce Sobotín a vznikla tak samosprávná obec (Krajský úřad Olomouckého kraje 2008). Ze 78 obcí se v okresu Šumperk nachází 8 obcí se statutem města, a to jsou Hanušovice, Loštice, Mohelnice, Staré Město, Štíty, Šumperk, Úsov a Zábřeh (ČSÚ 2012). Na základě dělení obcí dle stupně výkonu státní správy6 pak v okrese Šumperk najdeme čtyři obce tzv. druhého stupně, čili obce s pověřeným obecním úřadem, a to jsou Hanušovice, Mohelnice, Šumperk a Zábřeh, a tři obce tzv. třetího stupně, tedy obce s rozšířenou působností, kterými jsou Mohelnice, Šumperk a Zábřeh (Vyhláška č. 388/2002 Sb.).
V této práci budu zkoumat zisk starostů ve všech obcích okresu Šumperk. Podstatné jsou pro nás tedy volby do obecních zastupitelstev, přičemž výchozím bodem budou volby konané v roce 1994, tedy první volby na komunální úrovni v samostatné České republice. Následně analyzuji z hlediska výhody obhájce všechny následující volby konané v řádném termínu, až do těch doposud posledních v roce 2014. Důležité pro nás jsou volební výsledky, respektive počty hlasů, které jednotliví kandidáti získali, což jsou data dostupná na webových stránkách volby.cz vedených Českým statistickým úřadem, a dále pak konkrétní jména starostů v jednotlivých obcích, kde jsou až do roku 2006 dostupná data v publikaci Stanislava Balíka Okresy na severu, ze které jsem tyto údaje čerpala. Jména starostů pro rok 2010 jsem pak sesbírala s pomocí paní Adamové z Městského úřadu Šumperk, která mi poskytla seznam několika obcí s jejich starosty, a zbývající část jsem pak dohledala v publikaci Stanislava Balíka Studie ke komunálním volbám 2010. Informace pro rok 2014 jsem získala z webových stránek jednotlivých obcí v zápisech z ustavujících zasedání zastupitelstev. Součástí práce je také ukázkový rozhovor se starostkou obce Vyšehoří, která nepotvrdila předpoklad nejvyššího zisku
6 Poté, co byly v roce 2002 zrušeny tzv. okresní úřady, které vykonávaly přenesenou působnost výkonu části místní správy, byla tato působnost přerozdělena a přesunuta buď ke krajským úřadům (jenž vznikly se zavedením krajů), nebo k vybraným větším obcím, které nazýváme jako obce s rozšířenou působností, respektive obce s pověřeným obecním úřadem. Dle zmiňovaných stupňů můžeme obce rozlišit na obce I. stupně, kam patří všechny obce. Obce II. stupně – patří sem všechny obce I. stupně a obce s matričním a stavebním úřadem. Obce III. stupně jsou všechny obce II. stupně, které mají další pravomoci a chovají se jako samostatné okresy (mohou například vykonávat státní správu v oblasti školství). Skupin, na které lze obce rozdělit, je však více. Mezi obce I. a II. stupně řadíme obce pouze s matričním, nebo pouze se stavebním úřadem, a nad obcemi III. stupně jsou ještě statutární města, dále pak statutární město Brno, které slouží jako matriční úřad pro občany s trvalým pobytem mimo ČR a posledním stupněm je hlavní město Praha (Balík 2009: 24-25). ~ 13 ~ hlasů v následujících volbách a pokusí se nám přiblížit, proč tomu tak bylo. Před samotnou analýzou ještě stanovíme hypotézu pro následující výzkum. Předpokládáme, že na základě předchozích výzkumů, dokáží starostové v obcích na Šumpersku na základě své pozice získat v následujících volbách nejvyšší počet preferenčních hlasů a potvrdit tak starostenskou výhodu.
4. Volební rok 1994
Volby do obecních zastupitelstev, jakožto první volby tohoto typu v samostatné České republice, se konaly 18. a 19. listopadu 1994 a volební účast dosáhla v České republice 60,68 %, což můžeme hodnotit jako nadprůměrnou volební účast (volby.cz 1994). Oproti vůbec prvním volbám tohoto typu v roce 1990, tedy prvním volbám po pádu komunistického režimu, je sice volební účast nižší (v roce 1990 dosáhla 73,5 %), přesto však výrazně převyšuje volební účasti ve volbách následujících. Vysvětlením může být stále entuziasmus z prvních čistě českých komunálních voleb a také definitivní odklon od minulosti, kdy byla komunální politika ve svém praktickém fungování popírána. Okres Šumperk, v roce 1994 ještě spojen s dnešním okresem Jeseník, se se svou účastí 66,06 % řadil k okresům s vyšší volební účastí. Právě tyto volby budou v této práci těmi výchozími, to znamená, že nebudu posuzovat, jaká situace byla v dané obci předtím, pouze zmíním, že v 33 obcích byli zvoleni starostové, kteří tuto funkci vykonávali poprvé, a ve zbylých 45 obcích starostové obhájili svůj post.
5. Volební rok 1998
V pořadí druhé řádné volby do obecních zastupitelstev se konaly 13. a 14. listopadu roku 1998 a volební účast dosáhla oproti předešlým volbám pouhých 45,02 %. Domněnka o entuziasmu v historicky prvních českých komunálních volbách se nám tak nyní potvrdila. V okrese Šumperk volební účast dosáhla 52,79 % a opět tak převýšila celorepublikový průměr (volby.cz 1998).
5.1 Výhoda obhájce v roce 1998
Při analýze výsledků z voleb v roce 1998, na jejichž základě zjistíme, zda starostové z přechozího období dokázali využít výhodu obhájce, nejprve eliminujeme ty obce, ve kterých starosta z volebního období 1994-1998 již v následujících volbách v roce 1998 nekandidoval, a tudíž nemůžeme posuzovat výhodu obhájce. Jedná se o obce Drozdov, Hanušovice, Hrabišín, Hynčina, Jestřebí, Krchleby, Rohle, Šléglov a Třeština.
Volební období 1994-1998 přineslo v některých obcích od volebních výsledků drobné změny na postu starosty, proto tyto obce zmíním hned v úvodu. V obci Lesnice se starostou v průběhu ~ 14 ~ období stal pan František Horký, který ve volbách v roce 1994 obdržel 192 hlasů na jeho kandidátní listině, a vystřídal ve funkci pana Miroslava Neumana. Ve volbách v roce 1998 proto budeme z hlediska výhody obhájce posuzovat právě „novějšího“ starostu Františka Horkého. Druhou obcí, ve které došlo v průběhu období 1994-1998 ke změně ve starostenské funkci, je Sobotín, kde pana Jana Vaníčka vystřídal ve funkci Josef Širáň. Ten ve volbách 1994 obdržel 302 hlasů. Ani jeden ze zmiňovaných dvou kandidátů ve volbách 1994 neobdržel nejvyšší počet hlasů, proto nyní porovnáme, jakých volebních výsledků dosáhli v následujících volbách v roce 1998. Ve volbách 1998 dosáhl F. Horký se svou nejsilnější kandidátkou 155 hlasů a stal se tak kandidátem, který obdržel nejvyšší počet preferenčních hlasů ze všech kandidujících. Můžeme proto říci, že dokázal využít výhodu obhájce a podporu voličů dokázal proměnit v nejvyšší počet hlasů. Obdobná situace nastala také v obci Sobotín, když ve volbách 1998 obdržel dosavadní starosta J. Širáň 803 hlasů a taktéž dokázal využít výhodu obhájce a získat tak nejvyšší počet hlasů.
Pomineme-li již dvě zmiňované obce Lesnice a Sobotín, kde se výhoda obhájce potvrdila, zůstává nám ještě řada obcí, ve kterých získali starostové nejvyšší počet preferenčních hlasů, ačkoliv někteří z nich již nebyli ve své funkci po volbách potvrzeni (Loštice a Zábřeh). Pro objektivní posouzení výsledků však ještě musíme z tohoto počtu vyřadit ty obce, kde byla zapsána jen jediná kandidátní listina, a to Janoušov, Kopřivná, Šléglov a Vikantice7, tudíž zde nemůžeme hovořit o klasické volební soutěži, ale spíše o oblíbenosti jednotlivých kandidátů.
Nakonec nám tedy zůstává 31 dosavadních starostů, kteří získali ve volbách 1998 nejvyšší počet preferenčních hlasů a 35 dosavadních starostů, kteří nebyli ve volbách natolik úspěšní, aby získali nejvyšší počet preferenčních hlasů.
Zmiňovaní úspěšní kandidáti s nejvyšším počtem hlasů (včetně výše uvedené Lesnice a Sobotína) jsou uvedeni v tabulce 1a umístěné v kapitole Přílohy, přičemž tučně vyznačení kandidáti jsou ti, kteří po volbách 1998 nebyli zastupitelstvem znovuzvoleni do své funkce starosty. V závorkách je uvedeno, kolik procent oproti průměrnému počtu hlasů na kandidátní listině získali dosavadní starostové (platí pro všechny tabulky)8. V případě, že v závorce není vyjádřena žádná procentuální hodnota, znamená to, že kandidát byl na kandidátní listině jediný, tudíž průměrný počet hlasů odpovídá zisku preferenčních hlasů přímo pro něj. V tabulkách
7 Další obcí, ve které byla zapsána jen jediná kandidátka, je obec Rejchartice, zde však neměl obhajující kandidát nejvyšší počet hlasů, není proto podstatný v posuzování výhody obhájce. 8 Tyto údaje se zdají být nejjednodušším a neprokazatelnějším měřítkem v rámci kandidátní listiny, který nám ukáže, co v praxi znamená zisk konkrétního počtu preferenčních hlasů. ~ 15 ~ označených odpovídajícím číslem a písmenem b jsou pak uvedeni neúspěšní kandidáti. Neúspěšní kandidáti jsou v tabulkách uvedeni včetně těch případů, kdy v obci kandidovala jen jediná kandidátka, u těchto případu je zjevné, že procentuální rozdíl oproti základu je minimální, což odpovídá výše uvedenému důvodu vyřazení, že v případě jediné kandidátní listiny nehovoříme o tradiční volební soutěži.
6. Volební rok 2002
Volby do obecních zastupitelstev v roce 2002 se konaly ve dnech 1. a 2. listopadu. Volební účast znovu poklesla na pouhých 43,39 %. V okrese Šumperk volební účast dosáhla 50,03 %, což je sice znovu vyšší účast než celorepublikový průměr, i tady, v konkrétním regionu, však vidíme tendenci poklesu volební účasti v komunálních volbách (volby.cz 2002).
6.1 Výhoda obhájce v roce 2002
Při posuzování výhody obhájce je na místě nejprve znovu vyloučit ty obce, kde starosta v období 1998-2002 v těchto volbách znovu nekandidoval. Jedná se o obce Bušín, Dlouhomilov, Nemile, Palonín, Vikantice a Vikýřovice. Dále se zaměříme na obce, kde došlo z různých důvodů k výměně na pozici starosty již během volebního období, abychom mohli výhodu obhájce posoudit u těch starostů, kteří byli v úřadu v době voleb. Tato situace se týká obce Jedlí, kde byl na místo starosty zvolen pan Zdeněk Axmann, který vystřídal pana Josefa Mináře. Axmann ve volbách 1998 obdržel 244 hlasů a nejednalo se o nejvyšší počet preferenčních hlasů. Další obcí, ve které tato situace nastala, je Klopina, jejíž starosta pan Josef Pospíšil byl nahrazen panem Janem Saksou. Ten ve volbách 1998 obdržel 154 hlasů, ale taktéž se nejednalo o nejvyšší počet preferenčních hlasů. Podobně na tom byl také pan Ctirad Lolek, který v obci Loštice nahradil dosavadního starostu pana Ladislava Škodu, a ve volbách v roce 1998 Lolek také se svými 463 hlasy neobdržel nejvíce hlasů. Výměna v průběhu volebního období 1998-2002 proběhla také v obci Sudkov, kde paní Anna Fornůsková nahradila starostu pana Petra Floka. Ve volbách 1998 získala Fornůsková 245 hlasů, což nebylo dostatečné množství k tomu, aby vyhrála volby s nejvyšším počtem preferenčních hlasů. Poslední obcí, ve které proběhla výměna starosty ještě před volbami, je obec Úsov, kde byl starosta pan Pavel Hýbl nahrazen paní Vlastou Miketovou. Ta ve volbách 1998 obdržela 173 hlasů a podobně, jako všichni výše zmiňovaní, neobdržela nejvyšší počet hlasů. Abychom mohli posoudit, zdali zde existuje nějaká výhoda obhájce a zdali byla využita, porovnáme uvedené výsledky s výsledky voleb v roce 2002. Zdeněk Axmann obdržel 221 hlasů a zajistil si tím nejvyšší počet preferenčních hlasů. Jan Saksa obdržel 145 hlasů, ale nestačilo to k tomu, aby volby vyhrál
~ 16 ~ s nejvyšším počtem preferenčních hlasů. Jan Saksa tedy výhodu obhájce ve volbách v roce 2002 nepotvrdil. Dalším kandidátem je Ctirad Lolek, který ve volbách 2002 obdržel 515 hlasů, nicméně obdobně jako kandidát v předešlé situaci nedokázal získat nejvyšší počet preferenčních hlasů, ale byl druhým nejúspěšnějším kandidátem. V obci Sudkov získala Anna Fornůsková 315 hlasů, ale ani v tomto případě to nebylo nejvíce hlasů. Vlasta Miketová obhajující post starostky v Úsově získala ve volbách 294 hlasů, což byl dostatek hlasů k tomu, aby volby co do počtu preferenčních hlasů vyhrála. Všichni uvedení kandidáti byli zastupitelstvy svých obcí zvoleni do funkce starosty i na volební období 2002-2006. Ukazuje se tak, že ačkoliv osobní charakteristiky, do kterých můžeme zařadit i inkumbenci, nevedou k zisku nejvyššího počtu preferenčních hlasů, mohou ovlivnit kandidáta v jeho znovuzvolení do pozice starosty, neboť je, jak jsem uváděla výše, osvědčený ve svém úřadu.
Z výše uvedených případů se nám tedy výhoda obhájce potvrdila pouze ve dvou z nich. Přesto však v roce 2002 obdrželo ve volbách nejvyšší počet preferenčních hlasů více kandidátů z různých obcí. Konkrétně se jednalo o 30 starostů, ačkoliv ne všichni svůj post starosty po volbách 2002 obhájili. Těmi, kdo již po volbách nebyli zvoleni starostou, ale obdrželi v nich nejvíce hlasů, jsou Josef Sedláček (Bludov), Josef Sobotík (Dubicko), František Horký (Lesnice), Jan Kubíček (Postřelmov) a Vojtěch Ščuglík (Velké Losiny). Tito kandidáti dokázali stvrdit výhodu obhájce nejvyšším počtem hlasů, nebyli však následně znovuzvoleni zastupitelstvy do svých funkcí. Pro efektivnější posouzení ještě vyřadíme obce, v nichž byla zapsána jen jediná kandidátní listina, a to byly obce Krchleby, Rájec a Šléglov9.
Zůstává nám tak ještě 22 obcí, kde starostové dokázali využit své výhody a ve volbách v roce 2002 obdrželi nejvyšší počet preferenčních hlasů. V tabulce 2a jsou tito kandidáti uvedeni společně s prvně zmiňovanými kandidáty, kteří se do funkce dostali v průběhu volebního období a nyní svůj post obhájili, a také jsou v tabulce tučně zvýrazněni ti, kdo sice výhodu obhájce stvrdili nejvíce hlasy ve volbách, nebyli však následně znovuzvoleni do své funkce. Celkem se tedy jedná o 29 obcí, ve kterých byla výhoda obhájce potvrzena, zatímco u 39 obcí výhoda potvrzena nebyla. Kandidáti, kteří výhodu nepotvrdili, jsou uvedeni v tabulce 2b.
7. Volební rok 2006
9 Další obcí, kde se v těchto volbách zúčastnila voleb jen jediná kandidátka, jsou Vikantice, nicméně v těchto volbách post obhajující starosta nekandidoval, tudíž není důležité tuto obec posuzovat v rámci výhody obhájce. ~ 17 ~
Čtvrté české komunální volby se konaly 20. 10. a 21. 10. 2006. Volební účast oproti předešlým volbám lehce vzrostla, a to na 46,38 %. Naopak volební účast v okrese Šumperk z prozatím zmiňovaných voleb dosáhla svého minima a svými 47,87 % se téměř srovnala s celorepublikovým průměrem.
7.1 Výhoda obhájce v roce 2006
Podobně jako v předešlých případech, ani v roce 2006 nebudeme pracovat se všemi 78 obcemi šumperského okresu. Nedůležitými se pro nás stávají ty obce, jejichž dosavadní starosta z let 2002-2006 již v těchto volbách nekandidoval. Tato situace nastala v doposud nejvíce případech – v 15 obcích. Pro další analýzu proto vyřadíme obce Drozdov, Dubicko, Hrabová, Hynčina, Jakubovice, Kamenná, Kolšov, Lipinka, Malá Morava, Maletín, Pavlov, Rájec, Rohle, Stavenice a Zvole. Naopak ke změně starosty v průběhu volebního období došlo tentokrát jen v jediné obci, a to v Sudkově, kde dosavadní starostku paní Annu Fornůskovou nahradila paní Milena Sobotková. Ta ve volbách v roce 2002 získala 271 hlasů a nejednalo se o nejvyšší počet preferenčních hlasů. Milena Sobotková však svou pozici v čele obce zúročila a dokázala ve volbách v roce 2006 získat nejvíce preferenčních hlasů, konkrétně 303, a potvrdila tak existenci výhody obhájce. Ve svém úřadu pokračovala i ve volebním období 2006- 2010, když byla zastupitelstvem po volbách znovuzvolena.
Evidentní výhoda obhájce je také v obcích, kde dosavadní starosta získal nejvíce preferenčních hlasů ve volbách 2006, ale nebyl následně zvolen na pozici starosty obce. Tato situace nastala v obci Bohuslavice, kde post neobhájil vítěz voleb Miroslav Müller (198 hlasů), v obci Chromeč, kde zvítězil František Nezbeda (186 hlasů). Další obcí byl Rapotín s dosavadním starostou a vítězem voleb Ondřejem Koppem (498 hlasů), Úsov, kde post neobhájila vítězka voleb Vlasta Miketová s 244 hlasy a obec Vernířovice, ve které zvítězila Marie Kantorková s 55 hlasy. Obce, kde sice dosavadní starosta získal nejvyšší počet hlasů, ale byla zde zapsána jen jediná kandidátní listina, proto zde nemůžeme sledovat tradiční volební klání, vyřadíme. Z našeho výčtu tak ubývá obec Šléglov a Vikantice10.
Na základě výše popsaného systému vyloučení pro tuto analýzu nevhodných obcí nám v roce 2006 zůstává 21 obcí, kde stávající starosta získal nejvyšší počet preferenčních hlasů a dokázal i po volbách svůj post obhájit, neboť byl zastupitelstvem obce znovuzvolen do své pozice
10 V roce 2006 se voleb účastnila jen jediná kandidátka ve více obcích. Konkrétně mimo dvě výše uvedené se jedná dále o Bohutín, Bušín, Janoušov, Klopinu, Kopřivnou a Krchleby, kde obhajující starostové nezískali nejvyšší počet hlasů, a obec Hynčina, kde obhajující starosta vůbec nekandidoval. ~ 18 ~ starosty. V tabulce 3a je uvedeno všech 21 případů doplněných o samostatně popsaný případ Sudkova, kde starostka obhajovala svůj post po volebním období kratším než je standardní doba, a o tučně zvýrazněné případy těch starostů, kteří navzdory svému vítězství ve volbách do obecních zastupitelstev a zisku nejvyššího počtu preferenčních hlasů nebyli po volbách ve své funkci potvrzeni. Celkově se tedy jedná o 27 případů, kdy byla výhoda obhájce potvrzena, zatímco ve 34 obcích okresu Šumperk výhoda obhájce potvrzena nebyla, tito kandidáti jsou pak uvedeni v tabulce 3b.
8. Volební rok 2010
Komunální volby v roce 2010 se konaly ve dnech 15. a 16. října 2010. Volební účast vyšplhala k 48,5 %, znovu se tak tedy oproti předchozím volbám zvýšila, přesto však stále nedosahuje podobné úrovně jako například při volbách do Poslanecké sněmovny, kdy se volební účast pohybuje okolo 60 % (nejméně v roce 2002 – 58 %, nejvíce v roce 1996 – 76 %). V okrese Šumperk dosáhla volební účast ve volbách do obecních zastupitelstev 50,51 %, tedy opět sledujeme mírný nárůst ve srovnání s předešlými volbami (volby.cz 2010). V roce 2010, jak jsem již zmínila dříve, došlo ke změně územní struktury v okrese Šumperk a obec Lipinka byla přiřazena k okresu Olomouc11, druhou změnou, která proběhla v roce 2010 je oddělení obce Petrov nad Desnou od obce Sobotín, čímž vznikla samostatná samosprávná obec. V Petrově nad Desnou se první samostatné volby konaly 9. 1. 2010 a vzešlo z nich zastupitelstvo obce, které jako svého prvního starostu zvolilo pana Jana Vaníčka. Věnujme se však již jednotlivým obcím a pokusme se zjistit, ve kterých obcích využili starostové výhodu obhájce.
8.1 Výhoda obhájce v roce 2010
V první řadě opět vyřadíme obce, které jsou pro nás již nepodstatné, a to jsou ty, jejichž starostové z období 2006-2010 v těchto volbách již nekandidovali a nemůžeme tak posoudit jejich starostenskou výhodu. Jedná se o obce Bohuslavice, Bohutín, Hanušovice, Jestřebí, Kamenná, Mírov, Olšany, Rovensko, Staré Město, Svébohov, Třeština, Velké Losiny, Vernířovice a Vyšehoří. Ke změně na pozici starosty již před volbami 2010 v průběhu volebního období došlo v obci Šléglov, kde byl do funkce starosty dosazen pan Zdeněk Císař (ve volbách 2006 neměl nejvyšší počet hlasů) namísto tragicky zesnulého Ilji Zachovala (Kubová 2008), dále v obci Úsov, ve které byl pan Jiří Holouš nahrazen panem Zdeňkem
11 Starosta obce Lipinka v letech 2006-2010 pan Pavel Procházka se sice v roce 2006 stal poprvé starostou s nejvyšším počtem preferenčních hlasů, v roce 2010 však (již jako součást okresu Olomouc) svou výhodu nepotvrdil, neboť nezískal nejvyšší počet preferenčních hlasů. ~ 19 ~
Ticháčkem, ten taktéž neobdržel nejvíce hlasů12. Zda starostové potvrdili výhodu obhájce v následujících volbách 2010, rozebereme na tomto místě. Zdeněk Císař měl v obci Šléglov shodný počet hlasů jako ostatní kandidáti, tedy 17 hlasů. Vzhledem k velikosti obce, počtu obyvatel a faktu, že v obci byla zapsaná jen jediná kandidátní listina, je zřejmé, že voliči vybrali shodnou metodu odevzdání voličských hlasů, a to zaškrtnutí celé kandidátní listiny. Obec Šléglov nicméně dále vyřadíme právě kvůli existenci jen jediné kandidátní listiny. Zdeněk Ticháček ve volbách v roce 2010 kandidoval, získal 219 hlasů, ale neobdržel nejvíce preferenčních hlasů. Po volbách neobhájil ani svůj post starosty a byl nahrazen již bývalým starostou Jiřím Holoušem, který se tak po volbách v roce 2010 znovu dostal na pozici starosty. Jediný relevantní případ ze skupiny starostů s předchozím zkráceným volebním obdobím tak nepotvrdil výhodu obhájce. V Petrově nad Desnou, kde jsem situaci zmínila již o pár řádků dříve, obhajoval výrazně zkrácené volební období pan Jan Vaníček, který v řádných volbách v říjnu roku 2010 získal nejvyšší počet preferenčních hlasů (387 hlasů), a potvrdil tak výhodu obhájce.
Výhodu obhájce nejvyšším počtem preferenčních hlasů potvrdila také paní Zdeňka Riedlová z Vikýřovic, která obdržela 367 hlasů, po volbách 2010 ale již nebyla zastupitelstvem znovuzvolena do své funkce a byla nahrazena Václavem Mazánkem. V tuto chvíli je na místě ještě vyřadit obce, ve kterých byla zapsána jen jedna kandidátní listina a cílem účasti ve volbách tak bylo vytvoření zastupitelstva ze všech kandidátů na kandidátní listině uvedených. V roce 2010 to byly obce Bušín, Hynčina, Janoušov, Kosov, Krchleby, výše zmiňovaný Šléglov a Vikantice. Z pohledu výhody obhájce nám však tímto vyřazením ubývají pouze obce Janoušov a Šléglov, jejichž starostové zde obdrželi nejvíce hlasů, a zasáhnou tím do celkového počtu obcí, ve kterých se výhoda obhájce potvrdila.
V tabulce 4a jsou opět shrnuty obce, jejichž starostové potvrdili ve volbách výhodu obhájce, přičemž ti, kdo nebyli následně znovuzvoleni, jsou vyznačeni tučně. Jedná se celkově o 28 obcí s potvrzenou výhodou obhájce, proti nimž stojí 34 obcí uvedených v tabulce 4b, ve kterých nebyla výhoda obhájce potvrzena a dosavadní starosta v nich nezískal nejvyšší počet preferenčních hlasů.
9. Volební rok 2014
12 Ke změně starosty již v průběhu volebního období 2006-2010 došlo ještě v obci Vernířovice, kde byl po nových volbách z roku 2007 obsazen starosta s nejvíce preferenčními hlasy Jan Preč. Jak jsem již ale uváděla, z výčtu obcí s potvrzenou výhodou obhájce byly Vernířovice vyřazeny právě kvůli tomu, že v roce 2010 Jan Preč již nekandidoval. ~ 20 ~
Prozatím poslední komunální volby v řádném termínu se konaly 10. a 11. října 2014. Poprvé ve volbách do zastupitelstev obcí mohli volit občané Evropské unie, kteří mají v České republice pouze přechodný pobyt a nebyli tak již omezeni podmínkou trvalého pobytu na území obce (Ministerstvo vnitra České republiky 2016). Volební účast ve volbách 2014 dosáhla 44,46 %, zaznamenáváme tedy znovu pokles. V okrese Šumperk byla účast takřka shodná s celorepublikovým průměrem, když dosáhla pouhých 44,92 % (volby.cz 2014).
9.1 Výhoda obhájce v roce 2014
Pro tento výzkum je posledním relevantním časovým úsekem volební období v letech 2010- 2014 završené právě říjnovými volbami v roce 2014. Podíváme se tedy, jak si v těchto volbách vedli starostové úřadující v uvedeném období a jestli dokázali potvrdit výhodu obhájce tím, že ve volbách získali nejvyšší počet preferenčních hlasů. Obce, jejichž starostové nekandidovali z různých důvodů v posledních komunálních volbách, jsou pro nás nedůležité, proto je opět vyřadíme z celkového seznamu obcí v okrese Šumperk. Jedná se o obce Klopina, Olšany, Pavlov, Police, Postřelmůvek, Stavenice a Velké Losiny.
Dle již výše popsaných kapitol bych se nyní měla věnovat těm obcím, ve kterých došlo ke změně v pozici starosty ještě před volbami 2010. Specifickým případem je obec Mohelnice, jejíž situaci se pokusím vysvětlit. Po volbách v roce 2010 byl do čela obce zvolen Aleš Miketa, který nahradil dlouholetého starostu Ladislava Kavříka. Nicméně Miketa rezignoval na svou funkci v srpnu roku 2012, čímž zareagoval na nepřátelskou atmosféru v zastupitelstvu a ve vedení obce. Do funkce byl ihned zvolen jako jeho nástupce Antonín Navrátil. Ani Navrátil však Mohelnici nedovedl ke komunálním volbám v roce 2014, když došlo v dubnu roku 2013 k jeho odvolání a ke změně ve vedení obce. Starostkou se tehdy stala dlouholetá opoziční zastupitelka Jana Zwyrtek Hamplová, ve funkci ovšem vydržela jediný rok a nakonec v dubnu 2014 odstoupila ze své funkce. Nový starosta nakonec v Mohelnici před komunálními volbami již zvolen nebyl, výkonem pravomocí starosty byl však pověřen zastupitel Pavel Kuba, který prozatímně vedl obec až do voleb (Hányš 2014). Právě Kubu proto budeme posuzovat z pohledu výhody obhájce. Další obcí, kde starosta přicházející do voleb 2014 nepůsobil celé funkční období 2010-2014, je obec Loučná nad Desnou, kde byl v dubnu roku 2014 nečekaně odvolán dlouholetý starosta Pavel Martínek a nahradil ho Jaroslav Sembdner. Ten ve volbách v roce 2010 neměl největší počet preferenčních hlasů. Změna v průběhu volebního období proběhla také v Paloníně, kde paní Hana Ficnarová (ve volbách 2010 neměla nejvíce hlasů) nahradila ve funkci starosty pana Pavla Pytlíčka. Výhoda obhájce, můžeme-li Pavla Kubu z Mohelnice brát jako obhájce ve stejném smyslu jako v ostatních případech, byla potvrzena ~ 21 ~ právě u něj, když v roce 2010 vyhrál volby s nejvyšším počtem preferenčních hlasů, konkrétně s 1229 hlasy. V Loučné nad Desnou Jaroslav Sembdner výhodu obhájce nepotvrdil, nejvíce hlasů naopak získal právě odvolaný Martínek, který však zastupitelstvem nebyl do funkce starosty zvolen. Tu nadále vykonává po řádném zvolení Jaroslav Sembdner. Výhoda obhájce ale byla potvrzena v Paloníně, když Hana Ficnarová získala ve volbách 2014 nejvíce hlasů (172 hlasů).
Podstatné jsou pro nás také obce, ve kterých starostové z let 2010-2014 kandidovali i ve volbách 2014, dokázali využít své výhody obhájce a vyhrát volby s nejvyšším počtem preferenčních hlasů, ale nebyli následně znovuzvoleni zastupitelstvy svých obcí na post starosty. V roce 2014 se jedná o obec Dubicko, kde zvítězil Josef Sobotík (187 hlasů) nahrazený ve své funkci Václavem Hamplem. Další takovou obcí je Jindřichov. Zde zvítězil s nejvíce hlasy dosavadní starosta Josef Kozák (209 hlasů), nahrazen však byl Josefem Langerem. Dále sem patří Josef Minář, vítěz voleb v Novém Malíně (819 hlasů), toho ale v úřadování vystřídal Luděk Felkl. Obec Rohli, ve které zvítězil Pavel Kutálek (161 hlasů) potvrzující výhodu obhájce, vede od roku 2014 Tomáš Michálek. Ve Starém Městě vystřídal dosavadní starostku a vítězku voleb Vlastu Pichovou (338 hlasů) nový starosta Jiří Kamp. Další obcí spadající do této skupiny jsou Vernířovice, kde volby znovu vyhrála Marie Kantorková (56 hlasů), ale byla nahrazena jinou ženou – Bohumilou Hojgrovou. Poslední obcí jsou Vikantice, kde měl dosavadní starosta Miroslav Kročil, shodný počet preferenčních hlasů s novým starostou Filipem Juríčkem (oba 31 hlasů).
V neposlední řadě ještě vyřadíme obce, kde měl starosta sice nejvyšší počet hlasů, ale voleb se účastnila jediná kandidátní listina. Důvodem je snaha o odstranění všech prvků, které by mohly ovlivnit konečná čísla případů, ve kterých byla potvrzena výhoda obhájce. V roce 2014 byla jen jediná kandidátní listina zapsána v obcích Hynčina, Janoušov, Kamenná, Krchleby a Třeština13. V tabulce 5a je uvedeno doposud nejvíce starostů, kteří potvrdili výhodu obhájce, a to 41 případů. V tabulce 5b jsou pak uvedeni starostové neúspěšní, tedy ti, kteří nezískali nejvyšší počet hlasů, v roce 2014 jich bylo 25.
10. Shrnutí
Na základě analýzy volebních výsledků ve volbách do obecních zastupitelstev z let 1994-2014, přičemž rok 1994 je pro nás pouze odrážecím bodem, bychom měli být schopni určit, zdali
13 Jediná kandidátní listina byla zapsána ještě v obci Bušín, Jakubovice a Kosov, zdejší starostové však nebyli vítěznými kandidáty, nejsou proto klíčoví v posuzování výhody obhájce. ~ 22 ~ starostové v jednotlivých obcích na Šumpersku potvrzují existující koncept výhody obhájce. Ten jsme pro účely této práce značně upravili a pracovali jsme s ním jen z hlediska úvahového, podstatné pro nás proto byly preferenční hlasy udělené jednotlivým starostům z konkrétního volebního období v následujících volbách. Dokázal-li starosta po uplynulém volebním období získat nejvyšší počet preferenčních hlasů v nadcházejících volbách, pak je to pro tento výzkum podstatný, protože dle naší úpravy existujícího konceptu potvrdil výhodu obhájce a mimo osobních charakteristik, které má každý kandidát uvedeny na kandidátní listině (věk, povolání), využil ještě té, kterou disponuje pouze stávající starosta – je známý pro celou obec, ověřený, osvědčený ve svém úřadu.
V roce 1998 potvrdilo výhodu obhájce celkem 31 obcí z celkové počtu 66 obcí, které pro nás byly relevantní. V následujících volbách v roce 2002 jsme pracovali s 69 obcemi, výhoda obhájce však byla potvrzena pouze u 29 z nich. Výrazná změna nenastala ani v následujících dvou volbách. V roce 2006 byla z 61 relevantních obcí výhoda potvrzena u 27 obcí, v roce 2010 jsme pak z 62 obcí mohli výhodu najít u starostů z 28 obcí. Obrat nastal až při posledních volbách do obecních zastupitelstev v říjnu roku 2014, kdy z 66 obcí, se kterými jsme pracovali, potvrdili výhodu obhájce starostové ze 41 obcí v okrese Šumperk.
Na první pohled nejlépe a nejjednodušeji viditelný výsledek našeho výzkumu by bylo procentuální vyjádření. Vzhledem k tomu, že však pracujeme s rozdílným základem relevantních obcí u každých voleb, určíme si medián základu a z něj pak vyjádříme procentuální hodnotu potvrzené výhody obhájce. Medián počtu relevantních obcí je tedy 66. V roce 1998 tak byla výhoda obhájce potvrzena u 46,97 % starostů, v roce 2002 u 42,03 %, v roce 2006 pak výhodu obhájce stvrdilo jen 40,98 %, v následujících volbách v roce 2010 42,42 %. Až v roce 2014 počet starostů potvrzujících výhodu dokázal překročit 50% hranici, když jsme ji dokázali najít u 62,12 %. Přesto je však průkaznější, když zhodnotíme každý volební rok zvlášť a porovnáme počet obcí se skutečným základem, z něhož byly dle určitých kritérií vyřazeny některé obce.
Jelikož se hypotéza uvedená na začátku, že úřadující starostové disponují výhodou obhájce a dokáží ji potvrdit nejvyšším počtem preferenčních hlasů získaných ve volbách, vyjma roku 2014, nepotvrdila, je vhodné zaměřit se právě na neúspěšné kandidáty. Pokusíme se zjistit, jaké byly důvody jejich neúspěchu a zda je možné kategorizovat neúspěšné kandidáty do skupin dle důvodu jejich neúspěchu.
~ 23 ~
Prvním kritériem, které můžeme uvést jako důvod neúspěchu, je věk v kombinaci s umístěním na kandidátní listině. V roce 1998 se tento případ týká dosavadního starosty Zdeňka Březiny v Bohutíně, který měl v době voleb 67 let a nebyl lídrem kandidátní listiny, tudíž můžeme předpokládat, že sám neměl o funkci již zájem a na kandidátní listině byl buď pouze „do počtu“, nebo v případě oblíbenosti mohl působit jako magnet, který měl zajistit hlasy kandidátní listině. Obdobná situace nastala v obci Dlouhomilov, kde bylo starostovi Janu Podhornému v době voleb v roce 1998 již 81 let, proto můžeme nezájem o výkon úřadu předpokládat taktéž. V obci Olšany bylo starostovi Stanislavu Zapletalovi 67 a obdobně jako předchozí starostové nebyl lídrem kandidátní listiny. Budeme-li jako onu věkovou hranici, kdy můžeme předpokládat již osobní nezájem o post starosty, brát věk 60 let, patřil by do této kategorie i šedesátiletý starosta Pavlova Zdeněk Fritscher, který ve volbách 1998 také neměl nejvíce hlasů a svůj post neobhájil. Ve volbách 1998 je posledním případem starosty nad věkovou hranici 60 let Miroslav Jelínek z Vikýřovic, který nebyl lídrem kandidátní listiny a v době voleb měl 62 let. Výše uvedené informace nejsou na první pohled nikterak zajímavé. Porovnáme-li je ovšem právě s úspěšnými kandidáty, zjistíme, že starostové starší 60 let, kteří zároveň dokázali ve volbách získat nejvyšší počet hlasů, byli v roce 1998 pouze v obci Kolšov (František Smékal, 60 let) a Leština (Jan Kleibl, 61 let). Není to nijak výrazný důkaz, ale je zde patrný rozdíl, který může být způsoben právě věkem. Oba poslední uvedení starostové zároveň obhajovali svůj post již z minulého, resp. minulých období, důvod, proč byli znovuzvoleni do svých funkcí, je pak zcela jistě zkušenost s úřadem starosty.
Při volbách v roce 2002 situace s neúspěšnými kandidáty staršími 60 let nastala v obci Leština, jejíž starosta Jan Kleibl měl v době voleb 65 let a v obci Olšany, kde měl starosta Ladislav Žiška 61 let, ani jeden z nich taktéž nebyl lídrem kandidátní listiny. Starostů, jejichž věk by mohl hrát v neúspěchu ve volbách podstatnou roli, bylo ve volbách v roce 2002 více, všichni dále uvedení však byli lídry svých kandidátních listin, ačkoliv nedokázali získat nejvíce preferenčních hlasů. Neúspěch pak může být přímo vůlí voličů, kteří chtěli v obci změnu, a věk mohl být důvodem, proč podpořili jiného kandidáta. Starosty starší 60 let, ale zároveň lídry kandidátních listin, bychom našli v obci Hraběšice (Josef Forajta, 62 let), Kolšov (František Smékal, 64 let), Malá Morava (Karel Turoň, 61 let) a Zábřeh (Karel Berka, 63 let). Počet těchto starostů se opět zdá nízký nebo nepodstatný, porovnáme jej proto s počtem starostů, kteří ve volbách dokázali získat nejvyšší počet hlasů a byli starší 60 let. Takové starosty najdeme jen
~ 24 ~ v obci Rájec (Ludmila Balcárková, 60 let)14 a v obci Postřelmov, kde ovšem dosavadní starosta Jan Kubíček (63 let), nebyl do své funkce znovuzvolen. V roce 2006 pak kritérium věku můžeme posuzovat u starosty Moravičan Bohumila Kašpara, který měl v době voleb 63 let a nebyl ani lídrem kandidátní listiny, a v obci Rejchartice doposud v čele se Zdeňkem Musilem (65 let). Starší starostové, avšak v pozici lídra kandidátní listiny, byli při volbách v roce 2006 ještě v obci Horní Studénky, kde byl Jaromír Minář (63 let) jediným kandidátem uvedeným na kandidátní listině, v Hraběšicích (Josef Forajta, 66 let), v Bratrušově (Jan Šváb, 61 let), v Dlouhomilově to byl dosavadní starosta Alois Dvořák (69 let), který ale zároveň obdržel druhý nejvyšší počet hlasů. Vladimír Velčovský (63 let) byl lídrem kandidátní listiny ve volbách 2006 v obci Postřelmov a Ferdinand Bartoš (62 let) v obci Postřelmůvek. Naproti tomu ve volbách v roce 2006 najdeme jen jedinou obec, jejíž dosavadní starosta starší 60 let získal nejvyšší počet preferenčních hlasů, a to obec Lukavice (Václav Navrátil, 63 let). V roce 2010 můžeme předpokládat, že byl věk jedním z důvodů neúspěchu u starosty obce Klopina Jana Saksy (66 let). Vzhledem k jeho umístění na kandidátní listině je pak možné, že starostou již nechtěl být, neboť nebyl lídrem kandidátní listiny. Obdobná situace v roce 2010 nastala v obci Pavlov v čele se starostou Janem Poláchem (71 let), který taktéž nebyl lídrem kandidátní listiny, ale získal druhý nejvyšší počet hlasů. V obci Bratrušov měl v době voleb starosta Jiří Matýs 61 let, v Dolních Studénkách bylo starostce Vlastě Sršňové 60 let, stejně jako starostovi Hrabišína Ladislavu Procházkovi. Josefu Forajtovi, starostovi Hraběšic, bylo v době voleb v roce 2010 již 70 let a posledním starostou, který v době voleb pokořil námi stanovenou věkovou hranici a nebyl lídrem kandidátní listiny, byl starosta Maletína Zdeněk Kříž (61 let). Kandidáti, jejichž věk mohl být důvodem neúspěchu, ale oni sami zjevně měli o pozici starosty a o dění v obci zájem, neboť byli lídry kandidátních listin, byli v roce 2010 v obcích Dlouhomilov (Bohuslav Pospíšil, 61 let), Drozdov (Vojtěch Šín, 61 let), Horní Studénky (Jaromír Minář, 67 let), Líšnice (Miroslav Stratil, 63 let), Loštice (Ctirad Lolek, 62 let), Rejchartice (Zdeněk Musil, 69 let) a Zborov (Josef Pospíšil, 60 let). V tomto roce je počet starostů starších 60 let vyšší (což souvisí také s tím, že vzhledem ke svým zkušenostem vykonávají již několikáté volební období po sobě, viz Horní Studénky, Klopina, atd.), ale stále je pozoruhodný rozdíl v počtu starostů, kteří v roce 2010 měli nejvyšší počet hlasů a byli starší 60 let. Jedná se jen o obce Nový Malín (Josef Minář, 64 let), Písařov (Bořivoj David, 62 let) a Zvole (Josef Najman, 60 let)15. Vzhledem
14 Starosta starší 60 let a zároveň vítěz voleb byl v roce 2002 ještě v obci Rejchartice, kde zvítězil pan Zdeněk Musil (61 let), ovšem obec je pro nás irelevantní, neboť zde kandidovala jen jediná kandidátní listina. 15 Další takovou obcí je Šléglov, se starostou Zdeňkem Císařem (75 let), obec ovšem byla vyřazena kvůli existenci jen jedné kandidátní listiny. ~ 25 ~ k časovému odstupu je pro nás z analytického hlediska nejzajímavější rok 2014, kdy proběhly prozatím poslední komunální volby. Starosta starší 60 let, který nebyl lídrem kandidátní listiny, čímž můžeme předpovídat osobní nezájem o znovuzvolení na pozici starosty, byl při volbách 2014 v obci Drozdov (Vojtěch Šín, 65 let). Starostové starší 60 let, avšak vedeni jako lídři kandidátních listin (což může být signál pro voliče k výběru jiného kandidáta), byli v obcích Bohdíkov (Luděk Hatoň, 60 let), Horní Studénky (Jaromír Minář, 71 let), Loštice (Ctirad Lolek, 66 let), Loučná nad Desnou (Jaroslav Sembdner, 62 let), Lukavice (Jan Hajtmar, 63 let), Rejchartice (Zdeněk Musil. 73 let) a Zborov (Josef Pospíšil, 64 let). Pouze v roce 2014 není rozdíl v počtu kandidátů starších 60 let a zároveň vítězů voleb s neúspěšnými kandidáty starší 60 let tak výrazný. V doposud posledních volbách to byly obce Bludov (Pavel Ston, 60 let), Petrov nad Desnou (Jan Vaníček, 60 let), Rapotín (Pavel Žerníček, 63 let), Šléglov (Zdeněk Císař, 79 let), Velké Losiny (Miroslav Kopřiva, 61 let), Vikýřovice (Václav Mazánek, 62 let) a Zvole (Josef Najman, 64 let)16. Dle výše popsaných situací můžeme říci, že věk skutečně může hrát roli, neboť počet kandidátů okolo věku 60 let, kteří neuspěli ve volbách (myšleno vítězství ve volbách) je výrazně vyšší než počet kandidátů okolo 60 let, kteří ve volbách zvítězili. Je evidentní, že některá jména se v uvedených letech opakovala. Již výše jsem zmiňovala, že ačkoliv kandidáti nezískali nejvyšší počet hlasů, může inkumbence, jakožto jedna z osobních charakteristik, fungovat i v případě zisku méně hlasů. Vykonával-li starosta tuto funkci již dříve a osvědčil se, mohou členové zastupitelstva provádějící volbu starosty přihlížet právě k této charakteristice. Proto pak můžeme vysvětlit, proč voliči nejvíce nepodporují dosavadního starostu, ale přesto je pak ve své funkci zastupitelstvem znovuzvolen.
Za zmínku stojí také situace, kdy dosavadní starosta nezískal nejvyšší počet hlasů, ale obdržel hned následující nejvyšší počet hlasů, v případě podobných nebo shodných výsledků pak bereme v potaz i třetí nejvyšší zisk preferenčních hlasů. Ve volbách v roce 1998 tomu tak bylo v obci Dlouhomilov, kdy měl starosta třetí nejvyšší počet hlasů (pouze o 2 hlasy méně než vítěz voleb), v obci Hoštejn – zde starosta František Hýbl obsadil třetí pozici v počtu obdržených preferenčních hlasů, dále v obci Jakubovice, kdy starosta získal o 5 hlasů méně než jiný kandidát a do své funkce byl pak znovuzvolen. Může tak platit to, co jsem zmínila výše – pro zastupitelstvo obce je starosta dostatečně ověřený z předchozí období, proto volba zastupitelstva úplně přesně nekoresponduje s hlasy voličů. V obci Maletín získal starosta
16 Starostové starší 60 let a zároveň vítězové voleb byli v roce 2014 ještě v obcích Hynčina (Petr Zajíček, 61 let) a Kamenná (Josef Vytřísal, 61 let), ty však byly z důvodu přítomnosti jen jediné kandidátní listiny vyřazeny. ~ 26 ~
Bohuslav Hladík taktéž druhý nejvyšší počet hlasů (rozdíl 8 hlasů), obdobně jako v Oskavě, kde získal Radomil Brada také druhý nejvyšší počet hlasů. Petr Krill, starosta obce Šumperk, obdržel druhé místo taktéž a svůj post obhájil. V roce 2002 tomu tak bylo v Jestřebí, kde dosavadního starostu porazil v počtech preferenčních hlasů jiný kandidát17, dále v obci Bratrušov, Kamenná, Kolšov, Libina, Rovensko, Stavenice a Zborov. Všichni z těchto kandidátů zároveň byli lídry kandidátních listin, protože můžeme předpokládat vyšší zájem o politické a společenské dění v obci. V roce 2006 získali starostové přední příčky v obdržených počtech hlasů v obcích Dlouhomilov, Hrabišín, Kopřivná, Krchleby, avšak tyto dvě obce jsme vyřadili kvůli přítomnosti jen jediné kandidátní listiny, dále v obcích Libina, Líšnice, Mírov, Police, Rejchartice a Ruda nad Moravou. V roce 2010 tuto situaci najdeme v obcích Drozdov, Klopina, Kolšov, Líšnice, Lukavice, Palonín, Pavlov, Rejchartice, Sobotín a Vikantice. V poslední zmiňované obci bylo výše zmíněné kritérium věku také klíčové, avšak z jiného pohledu. Vítězem voleb (ačkoliv jen o jediný preferenční hlas) se v roce 2010 stal Filip Juríček, který se ovšem již předem vzdal nabízené funkce starosty právě kvůli věku, neboť mu bylo pouhých 19 let, a přenechal post dosavadnímu starostovi Miroslavu Kročilovi (Hányš 2010). V roce 2014 měl pak vyšší počet hlasů starosta obcí Bohdíkov, Bohuslavice, Drozdov, Hoštejn, Chromeč, Klopina, Písařov, Rejchartice, Sudkov, Svébohov a Úsov.
Výše uvedený výčet obcí nám ukázal, že přibližně čtvrtina neúspěšných kandidátů je schopna ve volbách získat druhý, v případě podobných výsledků třetí nejvyšší počet hlasů. Výjimkou jsou znovu poslední volby v roce 2014, kde bylo starostů s vyšším počtem preferenčních hlasů lehce přes 44 %. V posledních volbách nám proto zůstává jen malé množství obcí, kde bychom buď neposuzovali kritérium věku, nebo starosta nezískal ani následující počty hlasů po vítězi (jednou z obcí je Vyšehoří, proto jsem také kontaktovala tamní starostku kvůli rozhovoru). Rok 2014 je proto jediným ze zkoumaných, kde byla výhoda obhájce výrazně potvrzena.
Za zmínku stojí také situace žen – starostek. Tuto situaci zhodnotím spíše obecně, ne z hlediska výhody obhájce, součástí krátké statistiky tak bude všech 78 obcí, včetně starostek poprvé zvolených v daných letech. V roce 1994 se do funkce starostky dostalo pouhých 8 žen (pouhých
17 Tento kandidát měl na kandidátní listině uveden vysokoškolský titul MUDr., je proto velmi pravděpodobné, že i v případě, že byl na post starosty navržen kandidát s nejvyšším počtem hlasům, uvolnil tento kandidát post starosty někomu jinému, vzhledem ke svému povolání, což byl v tomto případě Stanislav Gregora, který navíc není v úřadu nováčkem. Musíme zmínit, že samotný proces volby starosty již není součástí této práce a podrobnosti ohledně volby zastupitelstvem pro nás nejsou podstatné, často totiž dochází k tomu, že zvolení zastupitelé navrhnuti na pozici starosty post odmítají, přenechávají jinému, zkušenějšímu zastupiteli. Není předmětem této práce zkoumat, jaké události a okolnosti provázely volbu starosty v jednotlivých obcích. ~ 27 ~
10,3 %), přičemž jen 3 z nich dokázaly získat ve volbách nejvyšší počet hlasů. V následujících volbách v roce 1998 se po volbách stalo starostkou 9 žen (11,5 %), v průběhu volebního období pak došlo ke změnám a počet žen v čele obcí v okrese Šumperk se zvýšil na 11 (14,1 %), nicméně jen 6 z nich získalo ve volbách nejvyšší počet hlasů. V roce 2002 bylo na postu starostky 13 žen (16,7 %), z nichž 7 byly vítězky ve volbách v roce 2002. Po následujících volbách v roce 2006 ovládlo pozici starostky 14 žen (17,9 %), přičemž jen 5 z nich dokázalo získat ve volbách nejvyšší počet preferenčních hlasů. Po volbách v roce 2010 jsme mohli ženy – starostky najít v 17 obcích (21,8 %), v průběhu období se pak díky změnám v obci Palonín zvýšil počet žen ve funkci starostky na 18 (23,1 %), a 11 z nich dokázalo zvítězit ve volbách. Můžeme konstatovat, že nárůst v počtu žen – starostek pokračoval i po posledních volbách v roce 2014, když se do čela obce dostalo 18 žen (již v dubnu roku 2015 byla do čela obce Šléglov zvolena taktéž žena (nyní 19 žen, 24,4 %)), přičemž vítězkou voleb se stalo s nejvyšším počtem hlasů 11 z nich. K mému osobnímu potěšení se k problematice žen ve vyšších funkcích vyjádřila z vlastní iniciativy také Ilona Vařeková v rozhovoru uvedeném níže.
Ve výzkumu jsem si samozřejmě byla vědoma určitých záležitostí, které náš výzkum částečně ovlivňují, nejsou však předmětem této práce, proto je zmíním pouze okrajově. První z nich je volební účast. Volby do obecních zastupitelstev se potýkají od 90. let 20. století s neustálým poklesem volební účasti, který se až v posledních letech začíná zastavovat na hodnotě okolo 45 %. Otázkou zůstává, jestli je na komunální úrovni nižší volební účast spojená s nezájmem o místní politiku, což souvisí s druhořadostí komunálních voleb zmiňovanou v úvodu, nebo naopak značí spokojenost s tamními poměry. Volební účast v okrese Šumperk se pohybuje v podobné úrovni jako je celorepublikový průměr, což se dá vysvětlit také umístěním samotného okresu. Z některých výzkumů (Hospodářské noviny 2013) je zřejmé, že volební účast se liší v českých a tzv. sudetských obcích, přičemž nižší je právě v těch sudetských. Legitimita volebních výsledků je pak logicky vyšší tam, kde se voleb účastnilo více lidí.
Další záležitostí, které jsem si vědoma, ale není součástí tohoto výzkumu, je situace, kdy určitý kandidát zvítězil ve vícero volbách po sobě, míval nejvyšší počet hlasů, který se však postupně snižoval. Přestože v naší práci v této situaci uhájil svou výhodu obhájce, neznamená to nutně, že s ubývajícími hlasy měl nižší podporu ve společnosti. Nezkoumala jsem například blíže, kolik kandidátních listin v jednotlivých obcích kandidovalo, ale právě tento aspekt může zmiňovanou situaci ovlivnit. Počet kandidátních listin se v jednotlivých obcích mohl změnit, mohlo kandidovat více subjektů a při stejně početném zastupitelstvu pak usilovalo o stejný
~ 28 ~ počet křesel vyšší množství kandidátů. Stát se tak nejúspěšnějším kandidátem pak vyžadovalo zisk nižšího počtu preferenčních hlasů než ve volbách, kde kandidovalo méně subjektů.
~ 29 ~
11. Rozhovor Následující rozhovor je se starostkou malé obce Vyšehoří paní Ilonou Vařekovou. Kontaktovala jsem ji e-mailem a vzhledem k formě její odpovědi jsem se rozhodla spíše o souvislý přepis.
Má první otázka se týkala celé obce - zdali existuje v obci nějaká specifická situace (rozpory v obci, existence opozice, apod.). Paní Vařeková hned v úvodu rozhovoru poznamenala, že se bývalý starosta obce (Zdeněk Hroch, pozn. aut.) nijak výrazně neangažoval v kulturních a společenských akcích, neboť to bylo dle jeho názorů zbytečné, a podobný přístup měl také k opravám obecního majetku. Nelíbila se jí úroveň jednání zastupitelstva obce, která sama několikrát navštívila, a dle jejích slov jí připadala „tristní a trochu i k smíchu“. Nejvíce jí vadila neochota k práci, neflexibilita členů zastupitelstva a pouhé hledání chyb a problémů. Uvedla, že ji nikdo neoslovil ke kandidatuře do komunálních voleb 2010 – „Oslovováni byli jen lidé (většinou muži), kteří se zastupitelům tzv. hodili do krámu. Z tehdejších zastupitelů pravděpodobně nikoho nenapadlo, že by se hlásila žena ve věku do 40 let se třemi dětmi.“
Ve volbách v roce 2010 nezískala Ilona Vařeková zdaleka nejvyšší počet hlasů. Jak sama říká, důvod nezná a neřeší ho. Stala se členkou zastupitelstva, do kterého se dostala většina „nováčků“. Na mou otázku, jak se dostala k funkci starostky, odpověděla: „ Když jsme na první schůzi debatovali o možném vedení obce a o tom, co kdo umí a mohl by obci přinést, zjistila jsem, že lidé vůbec nevědí, jaký je rozdíl mezi veřejnou správou a samosprávou a co to starostování jaksi obnáší. Nebála jsem se a k překvapení několika přítomných jsem řekla, že do toho půjdu. Tak mě odhlasovali.“ První období svého starostování hodnotí jako dobu učení se novým věcem, ale také dobu s řadou nepříjemných i příjemných záležitostí. Již jako starostka začala Ilona Vařeková v obci Vyšehoří organizovat společenské a kulturní akce (obecní ples, slety čarodějnic, setkání čtenářů v místní knihovně, koncerty, apod.). Náhlá změna ve společenském dění v obci dle ní přinesla další významné pozitivum – lidé začali chodit na jednání zastupitelstva obce, začali se ptát, zajímat se, kritizovat. První velká kritika přišla s opravou místní kaple sv. Jana Nepomuckého, která se nelíbila ateistické části obyvatelstva, a podle Vařekové je tato záležitost jedním z důvodů, proč neměla nejvyšší počet hlasů ani ve volbách v roce 2014: „Někteří doteď skřípou zuby, ale svědomí mi nedalo tuto jedinou historickou budovu ve středu obce nechat spadnout. Sehnala jsem si po známostech i statický posudek, posudek památkářů a nakonec se mi podařilo kapli zapsat i do KN jako majetek obce.“
~ 30 ~
Před volbami v roce 2014 nebyla v obci podaná ani jedna kandidátní listina. Starostka proto s několika členy místního zastupitelstva obcházela místní a snažila se je přesvědčit o kandidatuře. Jedním z kandidátů, kterého si již dříve starostka vyhlédla, byl Vojtěch Kvapilík, který právě ve volbách 2014 získal nejvyšší počet preferenčních hlasů. „Lidé ho znají a věděla jsem, že má Vojta velkou šanci. Také jsem předpokládala, že bude mít nejvíc hlasů. A měl.“, uvedla Vařeková. Dle mého předpokladu Kvapilík funkci odmítl, a proto se starostkou i v následujícím období (2014-2018) stala opět Ilona Vařeková. Uvedla, že Kvapilík funkci odmítl, neboť nevěděl, do čeho jde, a ani ostatní členové zastupitelstva tuto funkci nechtěli vykonávat, proto podpořili Vařekovou, která měla s funkcí již zkušenosti.
Na mou otázku, jestli zná důvod, proč nemá nejvyšší počet hlasů ve volbách, odpověděla: „Věřím, že mám v obci odpůrce. Bohužel doposud nevím koho a proč. Do očí mi nikdo nic neřekne. Nikdo na mě nikdy nebyl arogantní ani vulgární. Na veřejné zasedání chodí třeba i 20-25 lidí (dost vysoké procento na tak malou obec), zejména muži, a mají na mě stále spoustu dotazů. Takže odpověď podle mě zní, že jim post starostky nepřipadá genderově v pořádku a starosta má být chlap. Myslím, že lidé na malé obci si představují starostu – muže.“
Má poslední otázka byla více otevřená a směřovala k subjektivním pocitům starostky, k tomu, jak se jí v malé obci na Šumpersku starostuje. I přes místy jízlivé poznámky odpověděla, že se jí starostuje v podstatě dobře. Je připravená na nevděk a potíže a snaží se vykonávat svou funkci, jak nejlépe to jde. Je neuvolněnou starostkou, věnuje se mimo jiné i svému civilnímu povolání, vychovává tři děti a plánuje v obci zůstat až do důchodu. Za podpory zastupitelstva se obec chystá k výstavbě kanalizace, což dle slov samotné starostky přispěje k dalšímu „hřebíčku do rakve“, neboť bude vyžadovat poplatky za stočné. Těší ji, že se v obci zvyšuje zájem o místní dění, ačkoliv to bývá na úkor její osoby a neoblíbených kroků, které koná. Ve volbách v roce 2018 očekává vyšší zájem a kandidaturu alespoň 10-15 občanů, z nichž si pak lidé zvolí sedmičlenné zastupitelstvo. Svou práci nevzdává, naopak si stojí hrdě a se ctí za tím, co dělá a chystá se tak dovést obec k následujícím volbám.
~ 31 ~
12. Závěr
Tato bakalářská práce si kladla za cíl prozkoumat výhodu obhájce na úrovni komunální politiky. Již od počátku bylo zřejmé, že ačkoliv politologie zná koncept výhody obhájce, nebude možné jej bez úprav aplikovat na volby do obecních zastupitelstev. Hlavní překážkou byl především poměrný volební systém do obecních zastupitelstev, neboť existující koncept pracuje především s většinovými volebními systémy v jednomandátových volebních obvodech. Ani druhou zmiňovanou podmínku komunální volby nesplňují. V rámci této bakalářské práce jsme proto pracovali s výhodou obhájce z hlediska úvahového, což znamená, že jsme nepoužívali žádné konkrétní výpočty vedoucí ke konkrétním výsledkům, ale porovnávali jsme zisk dosavadních starostů v 78 obcích okresu Šumperk, a to v období 1994-2014. Do výzkumu jsme tedy zahrnuli doposud všechny komunální volby v České republice, přičemž rok 1994, respektive volební období 1994-1998 pro nás bylo výchozí a v roce 1998 jsme porovnávali výsledky ve volbách těch starostů, kteří vedli obce právě ve zmíněném období. Data jsem sesbírala na základě uvedených zdrojů a ve výzkumu jsem pracovala výhradně jen s nimi. Na začátku jsme předpokládali, že starostové v obcích na Šumpersku obhajují výhodu obhájce, tedy, že v následujících volbách dokáží zúročit svou výhodu a získají nejvyšší počet preferenčních hlasů. Na základě výzkumu jsme ovšem došli k závěru, že výhodu obhájce potvrzuje méně než polovina zkoumaných obcí, s výjimkou roku 2014, kdy výhodu obhájce potvrdilo více než 60 % starostů.
Dle mého názoru je důvodem právě prostředí, kde byl výzkum proveden, tedy prostředí komunální politiky, tím spíše povětšinou malých obcí. Často je totiž první zasedání zastupitelstva obcí po volbách provázeno odmítáním starostenských pozicí vítězi voleb, zkušenějšími zastupiteli (viz rozhovor s Ilonou Vařekovou), což může vést k tomu, že se pak starostou stává někdo, kdo obdržel málo hlasů a kdo má jen odvahu a chuť stát se starostou obce. Jak jsme mohli zjistit, není ani výjimkou, že je starosta ve své funkci po několik období a ve volbách nezískal kupříkladu ani jednou nejvyšší počet hlasů (např. Drozdov 2006-2014, Kosov 1994-2002, atd.), přesto funkci starosty vykonává. Důvodem je jednak nezájem úspěšnějších kandidátů, jednak zkušenost dosavadního starosty s úřadem. Tuto situaci můžeme nazvat jako výhodou obhájce v zastupitelstvu obce. Volba zastupitelstvy sice nekoresponduje s výsledky voleb a jakýmsi přáním voličů o budoucím vedení obce, ale zastupitelstva mohou brát v potaz zkušenost s úřadem a fakt, že se starosta ve své funkci osvědčil.
~ 32 ~
Odpověď na výzkumnou otázku, zdali je pro vítězství ve volbách výhodné být starostou, tak můžeme odpovědět, že spíše ne, lépe řečeno, není to nutné. Z výzkumu totiž vyplývá, že nejvyšší počet hlasů dokáže získat i kandidát, který nebyl starostou v předchozím období. Z toho vyplývá odpověď na druhou výzkumnou otázku, a to taková, že v okrese Šumperk byla výhoda obhájce až do roku 2010 potvrzována u menší části obcí (přibližně lehce přes 40 %), výjimkou je rok 2014, kdy výhodu obhájce potvrdilo přes 60 % starostů. Nemůžeme tedy jednoznačně tvrdit, že by byla komunální politika ideálním prostředím pro uplatňování výhody obhájce. Rozhodně zde však ještě zůstává prostor k hlubším výzkumům týkajících se výhody obhájce na komunální úrovni.
~ 33 ~
13. Přílohy
Tabulka č. 1a Starostové potvrzující výhodu obhájce ve volbách v roce 1998 – tučně vyznačení jsou ti, kdo nebyli znovuzvoleni do své funkce.
Josef Sedláček Bludov 645 hlasů (199 %) Marie Doležalová Bohuslavice 242 hlasů (150 %) Ladislav Šubčík Branná 119 hlasů (191 %) Josef Sobotík Dubicko 349 hlasů (149 %) Jaromír Minář Horní Studénky 123 hlasů (122 %) František Nezbeda Chromeč 209 hlasů (158% Josef Minář Jedlí 259 hlasů (120 %) František Smékal Kolšov 270 hlasů (155 %) František Horký Lesnice 155 hlasů (144 %) Jan Kleibl Leština 335 hlasů (141 %) Jiří Lukas Lipinka 127 hlasů Petr Vintrocha Loštice 737 hlasů (166 %) Pavel Martínek Loučná nad Desnou 784 hlasů (185 %) Václav Navrátil Lukavice 342 hlasů (149 %) Ladislav Kavřík Mohelnice 1580 hlasů (130 %) Bohumil Kašpar Moravičany 420 hlasů (153 %) Václav Jílek Nemile 260 hlasů (148 %) Josef Minář Nový Malín 879 hlasů (217 %) František Kubíček Písařov 288 hlasů (157 %) Jan Kubíček Postřelmov 949 hlasů (203 %) Ludmila Balcárková Rájec 214 hlasů (133 %) Ondřej Kopp Rapotín 721 hlasů (207 %) Stanislav Doleček Rovensko 234 hlasů (120 %) Josef Janíček Ruda nad Moravou 961 hlasů (247 %) Josef Širáň Sobotín 803 hlasů (273 %) Petr Chamlar Svébohov 239 hlasů (107 %) Vojtěch Ščuglík Velké Losiny 764 hlasů (178 %) Drahomíra Tilcerová Vernířovice 85 hlasů (156 %) Milan Šebesta Zábřeh 2014 hlasů (212%) Josef Pospíšil Zborov 101 hlasů (110 %) František Penčák Zvole 361 hlasů (248 %) Zdroj: Vlastní sběr dat na základě zdrojů uvedených v kapitole Metody a data výzkumu
~ 34 ~
Tabulka č. 1b Starostové nepotvrzující výhodu obhájce ve volbách v roce 1998
Jan Kubíček Bohdíkov 350 hlasů (111 %) Zdeněk Březina Bohutín 173 hlasů (113 %) Ivo Hošek Bratrušov 102 hlasů (82 %) Ivo Korpas Brníčko 77 hlasů (100 %) Josef Macek Bušín 99 hlasů (63 %) Jan Podhorný Dluhomilov 111 hlasů (77 %) Josef Stejskal Dolní Studénky 541 hlasů (105 %) František Hýbl Hoštejn 128 hlasů (131 %) Josef Forajta Hraběšice 43 hlasů (106 %) Josef Bezděk Hrabová 106 hlasů Josef Macek Jakubovice 99 hlasů (127 %) Arnoštka Krellerová Jindřichov 422 hlasů (114 %) Ivo Staniczek Kamenná 173 hlasů (131 %) Josef Pospíšil Klopina 153 hlasů (98 %) Lubomír Bezděk Kosov 102 hlasů (131 %) Dobroslav Voženílek Libina 456 hlasů (137 %) Miroslav Stratil Líšnice 109 hlasů Karel Turoň Malá Morava 152 hlasů (112 %) Bohuslav Hladík Maletín 101 hlasů Jaroslav Jílek Mírov 163 hlasů Stanislav Zapletal Olšany 276 hlasů (132 %) Radomil Brada Oskava 609 hlasů (143 %) Antonín Vaňák Palonín 50 hlasů (78 %) Zdeněk Fritscher Pavlov 80 hlasů (182 %) Karel Hloch Police 82 hlasů (88 %) Miloslav Dvořák Postřelmůvek 75 hlasů (98 %) Zdeněk Musil Rejchartice 48 hlasů (102 %) Petr Trutman Staré Město 188 hlasů (134 %) Jiří Čada Stavenice 32 hlasů Václav Hašek Sudkov 276 hlasů (172 %) Marie Hansmannová Štíty 381 hlasů (123 %) Petr Krill Šumperk 2828 hlasů (179 %) Otto Heinzl Úsov 211 hlasů (140 %) Miroslav Jelínek Vikýřovice 294 hlasů (157 %) Zdeněk Hroch Vyšehoří 93 hlasů Zdroj: Vlastní sběr dat na základě zdrojů uvedených v kapitole Metody a data výzkumu
Pozn.: V roce 1998 byla v kategorii neúspěšných kandidátů jen jedna kandidátní listina v obci Rejchartice.
~ 35 ~
Tabulka č. 2a Starostové potvrzující výhodu obhájce ve volbách v roce 2002 – tučně vyznačení jsou ti, kdo nebyli znovuzvoleni do své funkce.
Josef Sedláček Bludov 529 hlasů (175 %) Jiří Bartoš Brníčko 231 hlasů (207 %) Josef Sobotík Dubicko 291 hlasů (151 %) Pavel Malcharczik Hanušovice 512 hlasů (183 %) Ladislav Procházka Hrabišín 299 hlasů (146 %) František Nezbeda Chromeč 253 hlasů (162 %) Zdeněk Axmann Jedlí 221 hlasů (144 %) Jana Gerešová Kopřivná 107 hlasů (146 %) František Horký Lesnice 197 hlasů (163 %) Jiří Lukas Lipinka 131 hlasů Miroslav Stratil Líšnice 124 hlasů Pavel Martínek Loučná nad Desnou 646 hlasů (152 %) Václav Navrátil Lukavice 311 hlasů (161 %) Jaroslav Jílek Mírov 183 hlasů Josef Minář Nový Malín 881 hlasů (204 %) Radomil Brada Oskava 474 hlasů (163 %) František Kubíček Písařov 230 hlasů (147 %) Jan Kubíček Postřelmov 1000 hlasů (233 %) Ferdinand Bartoš Postřelmůvek 109 hlasů (115 %) Ondřej Kopp Rapotín 660 hlasů (232 %) Zdeněk Musil Rejchartice 53 hlasů (151 %) Zdeněk Gřunděl Rohle 240 hlasů (129 %) Josef Janíček Ruda nad Moravou 708 hlasů (228 %) Josef Širáň Sobotín 553 hlasů (213 %) Petr Chamlar Svébohov 243 hlasů (186 %) Vlasta Miketová Úsov 294 hlasů (126 %) Vojtěch Ščuglík Velké Losiny 536 hlasů (157 %) Zdeněk Hroch Vyšehoří 116 hlasů František Penčák Zvole 304 hlasů (194 %) Zdroj: Vlastní sběr dat na základě zdrojů uvedených v kapitole Metody a data výzkumu
~ 36 ~
Tabulka č. 2b Starostové nepotvrzující výhodu obhájce ve volbách v roce 2002
Vladimír Březina Bohutín 215 hlasů (89 %) Jan Kubíček Bohdíkov 301 hlasů (120 %) Marie Doležalová Bohuslavice 195 hlasů (139 %) Ladislav Šubčík Branná 66 hlasů (150 %) Ivo Hošek Bratrušov 157 hlasů (132 %) Josef Stejskal Dolní Studénky 471 hlasů (100 %) Jaromír Zeman Drozdov 131 hlasů (134 %) Jaromír Minář Horní Studénky 143 hlasů (134 %) František Hýbl Hoštejn 150 hlasů (140 %) Josef Forajta Hraběšice 46 hlasů (93 %) Milan Vysoudil Hrabová 200 hlasů (122 %) Zdeněk Komenda Hynčina 50 hlasů (118 %) Josef Macek Jakubovice 86 hlasů (100 %) Jan Kubíček Janoušov 24 hlasů (100 %) Stanislav Gregora Jestřebí 175 hlasů (101 %) Arnoštka Krellerová Jindřichov 322 hlasů (120 %) Karel Kožoušek Kamenná 232 hlasů (109 %) Jan Saksa Klopina 145 hlasů (100 %) František Smékal Kolšov 240 hlasů (139 %) Petr Bureš Kosov 93 hlasů (99 %) Jak Kleibl Leština 253 hlasů (146 %) Jana Němečková Libina 717 hlasů (125 %) Ctirad Lolek Loštice 515 hlasů (182 %) Karel Turoň Malá Morava 98 hlasů (125 %) Bohuslav Hladík Maletín 54 hlasů (119 %) Ladislav Kavřík Mohelnice 1295 hlasů (124 %) Bohumil Kašpar Moravičany 309 hlasů (120 %) Ladislav Žiška Olšany 224 hlasů (100 %) František Winkler Pavlov 233 hlasů (105 %) Josef Polák Police 64 hlasů (91 %) Stanislav Doleček Rovensko 239 hlasů (136 %) Jaroslav Macek Staré Město 369 hlasů (260 %) Josef Motlíček Stavenice 84 hlasů Anna Fornůsková Sudkov 315 hlasů (138 %) Marie Hansmannová Štíty 228 hlasů (155 %) Krill Petr Šumperk 1944 hlasů (147 %) Jana Fričerová Třeština 110 hlasů (127 %) Drahomíra Tilcerová Vernířovice 62 hlasů (125 %) Karel Berka Zábřeh 637 hlasů (123 %) Josef Pospíšil Zborov 88 hlasů (115 %) Zdroj: Vlastní sběr dat na základě zdrojů uvedených v kapitole Metody a data výzkumu
Pozn.: V roce 2002 byla v kategorii neúspěšných kandidátů jen jedna kandidátní listina v obci Kosov. ~ 37 ~
Tabulka č. 3a Starostové potvrzující výhodu obhájce ve volbách v roce 2006 – tučně vyznačení jsou ti, kdo nebyli znovuzvoleni do své funkce.
Pavel Ston Bludov 639 hlasů (184 %) Luděk Hatoň Bohdíkov 304 hlasů (136 %) Miroslav Müller Bohuslavice 198 hlasů (237 %) Jiří Bartoš Brníčko 284 hlasů (282 %) Vlasta Sršňová Dolní Studénky 317 hlasů (126 %) František Nezbeda Chromeč 186 hlasů (148 %) Zdeněk Axmann Jedlí 275 hlasů (159 %) Arnoštka Krellerová Jindřichov 254 hlasů (119 %) Jana Plháková Lesnice 188 hlasů (128 %) Miroslav Bílý Leština 415 hlasů (195 %) Pavel Martínek Loučná nad Desnou 493 hlasů (144 %) Václav Navrátil Lukavice 272 hlasů (149 %) Lubomír Stryk Nemile 186 hlasů (131 %) Josef Minář Nový Malín 790 hlasů (181 %) Radomil Brada Oskava 330 hlasů (134 %) Pavel Pytlíček Palonín 142 hlasů (118 %) Ondřej Kopp Rapotín 498 hlasů (241 %) Josef Širáň Sobotín 289 hlasů (175 %) Milena Sobotková Sudkov 303 hlasů (245 %) Petr Chamlar Svébohov 210 hlasů (153 %) Zdeněk Brož Šumperk 2797 hlasů (229 %) Vlasta Miketová Úsov 244 hlasů (173 %) Miroslav Kopřiva Velké Losiny 473 hlasů (193 %) Marie Kantorková Vernířovice 55 hlasů (139 %) Zdeňka Riedlová Vikýřovice 451 hlasů (173 %) Zdeněk Hroch Vyšehoří 99 hlasů Josef Pospíšil Zborov 91 hlasů (124 %) Zdroj: Vlastní sběr dat na základě zdrojů uvedených v kapitole Metody a data výzkumu
~ 38 ~
Tabulka č. 3b Starostové nepotvrzující výhodu obhájce v roce 2006
Ladislav Šubčík Branná 45 hlasů (215 %) Jan Šváb Bratrušov 112 hlasů (156 %) Vladimír Březina Bohutín 142 hlasů (101 %) Zdenka Urbanová Bušín 131 hlasů (79 %) Alois Dvořák Dluhomilov 116 hlasů (131 %) Pavel Malcharczik Hanušovice 334 hlasů (113 %) Jaromír Minář Horní Studénky 145 hlasů František Hýbl Hoštejn 75 hlasů (67 %) Josef Forajta Hraběšice 43 hlasů (118 %) Ladislav Procházka Hrabišín 200 hlasů (136 %) Jan Kubíček Janoušov 24 hlasů (103 %) Stanislav Gregora Jestřebí 165 hlasů (97 %) Jan Saksa Klopina 99 hlasů (104 %) Jana Gerešová Kopřivná 60 hlasů (123 %) Lubomír Bezděk Kosov 60 hlasů (140 %) Vojtěch Keszeli Krchleby 71 hlasů (123 %) Jana Němečková Libina 524 hlasů (125 %) Miroslav Stratil Líšnice 125 hlasů Ctirad Lolek Loštice 437 hlasů (126 %) Jaroslav Jílek Mírov 140 hlasů (132 %) Ladislav Kavřík Mohelnice 848 hlasů (111 %) Bohumil Kašpar Moravičany 216 hlasů (81 %) Jiří Tvrdoň Olšany 178 hlasů (136 %) František Kubíček Písařov 145 hlasů (109 %) Květoslav Urbášek Police 73 hlasů (116 %) Vladimír Velčovský Postřelmov 475 hlasů (173 %) Ferdinand Bartoš Postřelmůvek 92 hlasů (112 %) Zdeněk Musil Rejchartice 54 hlasů (102 %) Stanislav Doleček Rovensko 194 hlasů (115 %) Josef Janíček Ruda nad Moravou 327 hlasů (188 %) Jaroslav Macek Staré Město 124 hlasů (129 %) Božena Sojáková Štíty 229 hlasů (136 %) Václav Vašíček Třeština 109 hlasů (112 %) Petr Fabián Zábřeh 1114 hlasů (136 %) Zdroj: Vlastní sběr dat na základě zdrojů uvedených v kapitole Metody a data výzkumu
Pozn.: V roce 2006 byla v kategorii neúspěšných kandidátů jen jedna kandidátní listina v obci Bohutín, Bušín, Janoušov, Klopina, Kopřivná a Krchleby.
~ 39 ~
Tabulka č. 4a Starostové potvrzující výhodu obhájce ve volbách v roce 2010 – tučně vyznačení jsou ti, kdo nebyli znovuzvoleni do své funkce.
Pavel Ston Bludov 667 hlasů (188 %) Luděk Hatoň Bohdíkov 376 hlasů (142 %) Marcela Kozáková Branná 95 hlasů (196 %) Jiří Bartoš Brníčko 299 hlasů (206 %) Josef Sobotík Dubicko 239 hlasů (171 %) Jan Kunčar Hoštejn 134 hlasů (132 %) Jiří Linhart Hrabová 264 hlasů (130 %) Josef David Jakubovice 65 hlasů (165 %) Zdeněk Axmann Jedlí 284 hlasů (124 %) Jana Gerešová Kopřivná 89 hlasů (127 %) Jana Plháková Lesnice 224 hlasů (137 %) Miroslav Bílý Leština 426 hlasů (161 %) Pavel Martínek Loučná nad Desnou 514 hlasů (155 %) Antonín Marinov Malá Morava 223 hlasů (134 %) Antonín Pospíšil Moravičany 488 hlasů (140 %) Lubomír Stryk Nemile 172 hlasů (172 %) Josef Minář Nový Malín 829 hlasů (204 %) Radomil Brada Oskava 383 hlasů (141 %) Jan Vaníček Petrov nad Desnou 387 hlasů (193 %) Bořivoj David Písařov 267 hlasů (189 %) Jaroslav Nimrichtr Postřelmov 809 hlasů (181 %) Vladimír Hroch Rájec 204 hlasů (170 %) Pavel Kutálek Rohle 202 hlasů (213 %) Milena Sobotková Sudkov 245 hlasů (218 %) Jiří Vogel Štíty 609 hlasů (193 %) Zdeněk Brož Šumperk 3663 hlasů (194 %) Zdeňka Riedlová Vikýřovice 367 hlasů (185 %) Josef Najman Zvole 280 hlasů (154 %) Zdroj: Vlastní sběr dat na základě zdrojů uvedených v kapitole Metody a data výzkumu
~ 40 ~
Tabulka č. 4b Starostové nepotvrzující výhodu obhájce ve volbách v roce 2010
Jiří Matýs Bratrušov 108 hlasů (184 %) Zdenka Urbanová Bušín 89 hlasů (96 %) Bohuslav Pospíšil Dluhomilov 86 hlasů (96 %) Vlasta Sršňová Dolní Studénky 234 hlasů (148 %) Vojtěch Šín Drozdov 133 hlasů (138 %) Jaromír Minář Horní Studénky 124 hlasů Josef Forajta Hraběšice 36 hlasů (135 %) Ladislav Procházka Hrabišín 135 hlasů (118 %) Petr Zajíček Hynčina 44 hlasů (108 %) Stanislav Čmakal Chromeč 110 hlasů (103 %) Arnoštka Krellerová Jindřichov 210 hlasů (107 %) Jan Saksa Klopina 231 hlasů (108 %) Eva Poulíková Kolšov 252 hlasů (105 %) Ivana Klimešová Kosov 59 hlasů (55 %) Keszeli Vojtěch Krchleby 65 hlasů (115 %) Jana Němečková Libina 480 hlasů (156 %) Mirosla Stratil Líšnice 106 hlasů (115 %) Ctirad Lolek Loštice 338 hlasů (130 %) Jan Hajtmar Lukavice 222 hlasů (140 %) Zdeněk Kříž Maletín 33 hlasů (96 %) Ladislav Kavřík Mohelnice 471 hlasů (107 %) Pavel Pytlíček Palonín 157 hlasů (103 %) Jan Polách Pavlov 225 hlasů (165 %) Květoslav Urbášek Police 43 hlasů (117 %) Stanislav Dvořák Postřelmůvek 90 hlasů (129 %) Vladimír Mikulec Rapotín 339 hlasů (177 %) Zdeněk Musil Rejchartice 71 hlasů (107 %) Oldřich Tanert Ruda nad Moravou 328 hlasů (177 %) Josef Širáň Sobotín 202 hlasů (152 %) Jana Rosecká Stavenice 39 hlasů (122 %) Zdeněk Ticháček Úsov 219 hlasů (215 %) Miroslav Kročil Vikantice 21 hlasů (107 %) Zdeněk Kolář Zábřeh 562 hlasů (244 %) Josef Pospíšil Zborov 83 hlasů (111 %)
Zdroj: Vlastní sběr dat na základě zdrojů uvedených v kapitole Metody a data výzkumu
Pozn.: V roce 2010 byla v kategorii neúspěšných kandidátů jen jedna kandidátní listina v obci Bušín, Hynčina, Kosov, Krchleby a Vikantice.
~ 41 ~
Tabulka 5a Starostové potvrzující výhodu obhájce ve volbách v roce 2014 – tučně vyznačení jsou ti, kdo nebyli znovuzvoleni do své funkce.
Pavel Ston Bludov 865 hlasů (185 %) Václav Karger Bohutín 245 hlasů (129 %) Marcela Kozáková Branná 60 hlasů (125 %) Dana Hošková Bratrušov 136 hlasů (200 %) Jiří Bartoš Brníčko 229 hlasů (183 %) Jiří Štelc Dluhomilov 182 hlasů (159 %) Radim Sršeň Dolní Studénky 330 hlasů (228 %) Jan Sobotík Dubicko 187 hlasů (126 %) Ivana Vokurková Hanušovice 627 hlasů (163 %) Ladislava Holoušová Hrabišín 313 hlasů (140 %) Jiří Linhart Hrabová 270 hlasů (116 %) Zdeněk Axmann Jedlí 246 hlasů (126 %) Eva Janíčková Jestřebí 213 hlasů (135 %) Josef Kozák Jindřichov 209 hlasů (139 %) Eva Poulíková Kolšov 215 hlasů (153 %) Jana Gerešová Kopřivná 118 hlasů (119 %) Jana Plháková Lesnice 207 hlasů (152 %) Tomáš Kobza Libina 601 hlasů (212 %) Jiří Kvíčala Líšnice 176 hlasů (128 %) Antonín Marinov Malá Morava 195 hlasů (138 %) Lubomír Pejchal Mírov 129 hlasů (141 %) Pavel Kuba Mohelnice 1229 hlasů (142 %) Antonín Pospíšil Moravičany 449 hlasů (143 %) Josef Minář Nový Malín 819 hlasů (184 %) Hana Ficnarová Palonín 172 hlasů (200 %) Jan Vaníček Petrov nad Desnou 366 hlasů (170 %) Jaroslav Nimrichtr Postřelmov 831 hlasů (160 %) Vladimír Hroch Rájec 204 hlasů (162 %) Pavel Žerníček Rapotín 680 hlasů (183 %) Pavel Kutálek Rohle 161 hlasů (208 %) Josef Šincl Rovensko 258 hlasů (145 %) Iveta Fojtíková Sobotín 271 hlasů (204 %) Vlasta Pichová Staré Město 338 hlasů (215 %) Zdeněk Císař Šléglov 23 hlasů (105 %) Jiří Vogel Štíty 544 hlasů (204 %) Zdeněk Brož Šumperk 1700 hlasů (162 %) Marie Kantorková Vernířovice 56 hlasů (159 %) Miroslav Kročil Vikantice 31 hlasů (104 %) Václav Mazánek Vikýřovice 444 hlasů (190 %) František John Zábřeh 2135 hlasů (169 %) Josef Najman Zvole 225 hlasů (148 %) Zdroj: Vlastní sběr dat na základě zdrojů uvedených v kapitole Metody a data výzkumu ~ 42 ~
Tabulka č. 5b Starostové nepotvrzující výhodu obhájce ve volbách v roce 2014
Luděk Hatoň Bohdíkov 295 hlasů (122 %) Luboš Vlček Bohuslavice 147 hlasů (174 %) Zdenka Urbanová Bušín 122 hlasů (102 %) Vojtěch Šín Drozdov 132 hlasů (160 %) Jaromír Minář Horní Studénky 110 hlasů Jan Kunčar Hoštejn 138 hlasů (143 %) Helena Večeřová Hraběšice 45 hlasů (121 %) František Brdečka Chromeč 194 hlasů (150 %) Josef David Jakubovice 52 hlasů (106 %) Petr Bureš Kosov 93 hlasů (99 %) Miroslav Bílý Leština 266 hlasů (162 %) Ctirad Lolek Loštice 294 hlasů (147 %) Jaroslav Sembdner Loučná nad Desnou 263 hlasů (191 %) Jan Hajtmar Lukavice 118 hlasů (124 %) Jiří Flášar Maletín 59 hlasů (161 %) Lubomír Stryk Nemile 147 hlasů (200 %) Radomil Brada Oskava 236 hlasů (143 %) Bořivoj David Písařov 218 hlasů (192 %) Zdeněk Musil Rejchartice 55 hlasů (134 %) Oldřich Tanert Ruda nad Moravou 211 hlasů (132 %) Milena Sobotková Sudkov 204 hlasů (180 %) Martina Šťastná Svébohov 142 hlasů (194 %) Jiří Holouš Úsov 367 hlasů (139 %) Ilona Vařeková Vyšehoří 65 hlasů Josef Pospíšil Zborov 69 hlasů (95 %) Pozn.: V roce 2014 byla v kategorii neúspěšných kandidátů jen jedna kandidátní listina v obci Bušín, Jakubovice a Kosov.
~ 43 ~
Seznam použitých zdrojů 1. Balík, Stanislav. 2008. Okresy na severu. Komunální politika v okresech Šumperk a Jeseník v letech 1989-2006. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. 2. Balík, Stanislav. 2009. Komunální politika. Obce, aktéři a cíle místní politiky. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, a. s. 3. Balík, Stanislav. 2010. Studie ke komunálním volbám 2010. Brno: Masarykova univerzita. 4. Bernard, Josef. 2012. „Individuální charakteristiky kandidátů ve volbách do zastupitelstev obci a jejich vliv na volební výsledky.“ Sociologický časopis, 48, č. 4. 630-640. 5. Erikson, Robert S. 1971. „The Advantage of Incumbency in Congressional Elections.“ Polity 3, č. 3. 395-405. 6. Gelman, Andrew a King, Gary. 1990. „Estimating Incumbency Advantage without Bias.“ American Journal of Political Science 34, č. 4. 1142-1164. 7. Chytilek, Roman et. al. 2009. Volební systémy. Praha: Portál. 8. Janák, Jan a Hledíková, Zdeňka a Dobeš, Jan. 2005: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. 9. Stokes, Donald E. a Miller, Warren E. 1962. „Party Government and the Saliency of Congress.“ The Public Opinion Quarterly 26, č. 4. 531-546.
Internetové zdroje
10. Balík, Stanislav. 2006. „Komunální volby 2006“. Revue Politika. 20. 11. 2006. (cit. 2016-04-24). (http://www.revuepolitika.cz/clanky/480/komunalni-volby-2006). 11. Český statistický úřad. 2012. Charakteristika okresu Šumperk. (cit. 2016-04-24). (https://www.czso.cz/documents/11276/17843188/okres_Sumperk.pdf/5bcf66b0-f0e9- 4e9e-bde0-c04bb737f6fe?version=1.1). 12. Český statistický úřad. 2015. Malý lexikon obcí České republiky 2015. (cit. 2016-04- 24). (https://www.czso.cz/documents/10180/36816225/32019915003en.pdf/8c4c3246- ada9-453d-828a-48f97de7b999?version=1.1). 13. Hányš, Rostislav. 2010. „Nezaměstnaný mladík vyhrál volby, ve Vikanticích porazil i starostu.“ idnes.cz. 19. 10. 2014. (cit. 2016-04-24). (http://zpravy.idnes.cz/nezamestnany-mladik-vyhral-volby-ve-vikanticich-porazil-i- starostu-1gr-/domaci.aspx?c=A101019_1468833_olomouc-zpravy_sot).
~ 44 ~
14. Hányš, Rostislav. 2014. „Mohelnice zůstal bez starosty, do voleb ji bude řídit zastupitel Kuba.“ idnes.cz. 29. 4. 2014. (cit. 2016-04-24). (http://olomouc.idnes.cz/volba-starosty-v-mohelnici-ridit-ji-bude-pavel-kuba-f8w- /olomouc-zpravy.aspx?c=A140429_2060811_olomouc-zpravy_stk). 15. Hlavenka, Jiří. 2014. „Volby ’14 jsou bohužel už zase o Babišovi“. eurozprávy.cz. 1. 10. 2014. (cit. 2016-04-24). (http://domaci.eurozpravy.cz/politika/103444-volby-14- jsou-bohuzel-uz-zase-o-babisovi/). 16. Jirsa, Tomáš. 2014. „GLOSA: Nepolitická politika vítězí.“ Neviditelný pes. 29. 9. 2014. (cit. 2016-04-24). (http://neviditelnypes.lidovky.cz/glosa-nepoliticka- politika-vitezi-d5s-/p_politika.aspx?c=A140927_164344_p_politika_wag). 17. Krajský úřad Olomouckého kraje. Odbor správní a legislativní. 2008. Rozhodnutí. (cit. 2016-04-24). (http://www.petrovnaddesnou.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=8140 5&id_dokumenty=1080). 18. Kubová, Hana. 2008. „Starosta Šléglova zahynul při závodech.“ Šumperský a jesenický deník.cz. 23. 6. 2008 (cit. 2016-04-24). (http://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/horice-nehoda-20080623.html). 19. Lebeda, Tomáš. 2009. „Komunální volby klamou. Krátké zastavení nad problematickými aspekty volebního systému pro obecní zastupitelstva.“ Acta Politologica 1, č. 3. 332-343 (cit. 2016-04-24). (http://acpo.vedeckecasopisy.cz/publicFiles/00056.pdf). 20. Marsch, Michael. 1998. „Testing the Second-Order Election Model after Four European Elections.“ British Journal of Political Science 28, č. 4. 591-607. (cit. 2016- 04-24). (http://www.tcd.ie/Political_Science/staff/michael_marsh/BJPS_SOE.pdf). 21. Mihalco, Zdeněk a Růžička, Jan. 2013. „Česká historie ve volebních místnostech.“ Hospodářské noviny. 29. 10. 2013. (cit. 2016-04-24). (http://nazory.ihned.cz/komentare/c1-61093790-ceska-historie-ve-volebnich- mistnostech). 22. Ministerstvo vnitra České republiky. 2016. „Volit ve volbách do zastupitelstev obcí mohou i občané EU s přechodným pobytem.“ (cit. 2016-04-24). (http://www.mvcr.cz/clanek/volit-ve-volbach-do-zastupitelstev-obci-mohou-i-obcane- eu-s-prechodnym-pobytem.aspx). 23. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. 1992. „Ústava České republiky.“ (cit. 2016-04-24). (http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html). ~ 45 ~
24. Rymel, Patrik. 2014. „Hnutí A co Brno? chce změnit politický systém v Brně.“ munimedia.cz. 15. 5. 2014. (cit. 2016-04-24). (http://www.munimedia.cz/prispevek/hnuti-a-co-brno-chce-zmenit-politicky-system- v-brne-7604/). 25. volby.cz. 1994. Územní přehledy o volební účasti. (cit. 2016-04-24). (http://volby.cz/pls/kv1994/kv51?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=7&xnumnuts=0). 26. volby.cz. 1998. Územní přehledy o volební účasti. (cit. 2016-04-24). (http://volby.cz/pls/kv1998/kv51?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=7&xnumnuts=0). 27. volby.cz. 2002. Územní přehledy o volební účasti. (cit. 2016-04-24). (http://volby.cz/pls/kv2002/kv51?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=7&xnumnuts=0). 28. volby.cz. 2006. Územní přehledy o volební účasti. (cit. 2016-04-24). (http://volby.cz/pls/kv2006/kv51?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=7&xnumnuts=0). 29. volby.cz. 2010. Územní přehledy o volební účasti. (cit. 2016-04-24). (http://volby.cz/pls/kv2010/kv51?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=7&xnumnuts=0). 30. volby.cz. 2014. Územní přehledy o volební účasti. (cit. 2016-04-24). (http://volby.cz/pls/kv2014/kv51?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=7&xnumnuts=0). 31. Voženílková, Marcela a Hejtmánek, Jan. 2015. „Koncept incumbency advantage v českých senátních volbách.“ Středoevropské politické studie 17, č. 1. 1-27. (cit. 2016-04-24). (https://journals.muni.cz/cepsr/article/view/3767/2898). 32. Vyhláška č. 388/2002 Sb. o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů. (cit. 2016-04-24). (http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=388&r=2002). 33. Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. (cit. 2016-04-24). (http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?r=2000&cz=128).
Usnesení z ustavujících zasedání
34. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Bludov konané 3. 11. 2014. 35. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Bohdíkov konané dne 5. 11. 2014. 36. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Bohuslavice konané dne 1. 11. 2014. 37. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Bohutín konané 3. 11. 2014. 38. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Branná konané 7. 11. 2014. 39. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Bratrušov konané 7. 11. 2014.
~ 46 ~
40. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Brníčko konané 6. 11. 2014. 41. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Bušín konané 5. 11. 2014. 42. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Dlouhomilov konané 6. 11. 2014. 43. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Dolní Studénky konané 4. 11. 2014. 44. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Drozdov konané 7. 11. 2014. 45. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Dubicko konané 5. 11. 2014. 46. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Horní Studénky konané 4. 11. 2014. 47. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Hoštejn konané 5. 11. 2014. 48. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Hraběšice konané 7. 11. 2014. 49. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Hrabišín konané 5. 11. 2014. 50. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Hrabová konané 5. 11. 2014. 51. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Hynčina konané 5. 11. 2014. 52. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Chromeč konané 31. 10. 2014. 53. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Jakubovice konané 31. 10. 2014. 54. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Janoušov konané 7. 11. 2014. 55. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Jestřebí konané 5. 11. 2014. 56. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Jindřichov konané 5. 11. 2014. 57. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Kamenná konané 6. 11. 2014. 58. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Klopina konané 10. 11. 2014. 59. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Kolšov konané 10. 11. 2014. 60. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Kopřivná konané 18. 11. 2014. 61. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Kosov konané 7. 11. 2014. 62. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Lesnice konané 10. 11. 2014. 63. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Leština konané 7. 11. 2014. 64. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Libina konané 5. 11. 2014. 65. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Líšnice konané 2. 11. 2014. 66. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Loštice konané 10. 11. 2014. 67. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Loučná nad Desnou konané 6. 11. 2014. 68. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Lukavice konané 3. 11. 2014.
~ 47 ~
69. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Malá Morava konané 6. 11. 2014. 70. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Maletín konané 5. 11. 2014. 71. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Mírov konané 3. 11. 2014. 72. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Mohelnice konané 26. 11. 2014. 73. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Moravičany konané 6. 11. 2014. 74. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Nemile konané 10. 11. 2014. 75. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Nový Malín konané 3. 11. 2014. 76. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Olšany konané 5. 11. 2014. 77. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Oskava konané 4. 11. 2014. 78. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Palonín konané 7. 11. 2014. 79. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Pavlov konané 6. 11. 2014. 80. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Petrov nad Desnou konané 4. 11. 2014. 81. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Písařov konané 3. 11. 2014. 82. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Police konané 5. 11. 2014. 83. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Postřelmov konané 5. 11. 2014. 84. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Postřelmůvek konané 3. 11. 2014. 85. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Rájec konané 31. 10. 2014. 86. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Rapotín konané 5. 11. 2014. 87. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Rejchartice konané 5. 11. 2014. 88. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Rohle konané 10. 11. 2014. 89. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Rovensko konané 3. 11. 2014. 90. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Ruda nad Moravou konané 4. 11. 2014. 91. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Sobotín konané 4. 11. 2014. 92. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Stavenice konané 7. 11. 2014. 93. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Sudkov konané 10. 11. 2014. 94. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Svébohov konané 5. 11. 2014. 95. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Šléglov konané 4. 11. 2014. 96. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Šumperk konané 31. 10. 2014. 97. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Třeština konané 1. 11. 2014. 98. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Úsov konané 7. 11. 2014. ~ 48 ~
99. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Velké Losiny konané 6. 11. 2014. 100. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Vernířovice konané 20. 11. 2014. 101. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Vikýřovice konané 5. 11. 2014. 102. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Vyšehoří konané 3. 11. 2014. 103. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Zábřeh konané 5. 11. 2014. 104. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Zborov konané 10. 11. 2014. 105. Usnesení z ustavujícího zasedání Zastupitelstva obce Zvole konané 3. 11. 2014. 106. Zápis z veřejného zasedání Zastupitelstva obce Loučná nad Desnou ze dne 9. 4. 2014.
~ 49 ~