Regionálně Geografická Analýza Základního Školství V Okrese Šumperk

Univerzita Palackého v Olomouci

Přírodovědecká fakulta

Katedra geografie

Jan BARTOŇ

Regionálně geografická analýza základního školství v okrese Šumperk

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Vedoucí práce: doc. RNDr. Marián Halás, Ph.D.

Olomouc 2017

Bibliografický záznam

Autor (osobní číslo): Jan Bartoň (R12143) Studijní obor: Regionální geografie

Název práce: Regionálně geografická analýza základního školství v okrese Šumperk

Titleof thesis: Regional geographical analysis of elementary schools of district of Šumperk

Vedoucí práce: doc. RNDr.MariánHalás, Ph.D. Rozsah práce: 104 stran

Abstrakt: Diplomová práce má za úkol přiblížit jakým způsobem, a v jakém rozsahu se odehrává vzdělávání na základních školách v okrese Šumperk v letech 2011 až 2015. Shrnout v jakém stavu se nachází a zda je třeba navrhnout další optimalizační zásahy. Při tvorbě je nezbytná konzultace se zaměstnanci místních samospráv ORP, stejně jako užití metod a modelů regionálně geografického výzkumu, jakož i studium koncepčních a legislativních dokumentů s přímým významem k tématu.

Klíčová slova: regionální základní školství, okres Šumperk, migrace a regionalizace

Abstract: Master thesis set target in allowed reader closer look in which way and scale was elementary education in schools of district of Šumperk in years 2011 to 2015 working. Give report in which conditionitis and if further optimalization is necessary. During proces of creation is need of consultation with local office’s employee, use metods and models of regional geography and study of concept and legislative documents related to topic of thesis.

Keywords: regional elementary education system, district of Šumperk, migration and regionalization

Prohlašuji, že jsem Diplomovou práci zpracoval samostatně za použití uvedeného seznamu literatury a na základě metodických pokynů vedoucího práce.

V Novém Malíně dne

…………………………………………

Tímto bych chtěl poděkovat doc. RNDr. Mariánu Halásovi, Ph.D. za trpělivé vedení a věcné rady či připomínky, které mi poskytl v průběhu vyhotovení této diplomové práce. Dále bych chtěl pak poděkovat osobám, které poskytly patřičná vysvětlení a informace. Jedná se především o paní Mgr. Marii Osladilovou (Městský úřad Šumperk), jejíž pomoc v úvodu práce na práci byla neocenitelná, jelikož poskytla úvodní náhled do problematiky. Dále pak o Bc. Veroniku Müllerovou a RNDr. Blanku Sedláčikovou, Ph.D. (obě Městský úřad Zábřeh) a Bc. Barboru Chalupovou (Městský úřad Mohelnice). Bez pomoci všech zmíněných žen, by práce zcela jistě nedosáhla své úrovně kvality.

Obsah 1 ÚVOD ...... 9 2 CÍLE PRÁCE ...... 10 3 METODIKA PRÁCE ...... 11 4 CHARAKTERISTIKA OKRESU ŠUMPERK ...... 12 4.1 Postavení okresu Šumperk v rámci vyšších administrativních celků ...... 12 4.2 Geografické reálie okresu Šumperk...... 13 4.3 Demografie a sídelní struktura okresu Šumperk ...... 16 4.3.1 Obce okresu velké (nad 3000 obyvatel) ...... 18 4.3.2 Obce okresu střední (1 000 až 2 999 obyvatel) ...... 20 4.3.3 Obce okresu malé (pod 1000 obyvatel) ...... 23 5 ČESKÉ ŠKOLSTVÍ ...... 26 5.1 Vývoj správy školství po roce2000 ...... 26 5.2 Současná soustava regionálního školství v Olomouckém kraji ...... 27 5.3 Zdroje informací v základním školství ...... 31 6 DOKUMENTY A LEGISLATIVA ...... 32 6.1 Strategické dokumenty Olomouckého kraje pro oblast školství ...... 32 6.1.1 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Olomouckého kraje (2015) 32 6.1.2 Výroční zprávy o stavu a rozvoji soustavy vzdělání v Olomouckém kraji...... 34 6.2 Příslušná legislativní úprava ...... 34 6.2.1 Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (školský zákon) – zákon č. 561/2004sb ...... 35 6.2.1.1 Část první obecná ustanovení ...... 35 6.2.1.2 Část třetí, hlava II – základní vzdělávání; Část dvanáctá – školská právnická osoba a Část třináctá – školský rejstřík ...... 37 6.2.2 Vyhláška o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění školní docházky – vyhláška č. 48/2005 sb...... 38 6.2.3 Vyhláška o krajských normativech – vyhláška č. 492/2005 ...... 39 7 SÍŤ ZÁKLADNÍCH ŠKOL V OKRESE ŠUMPERK ...... 41 7.1 Charakteristiky sítě základních škol ...... 41 7.1.1 ZŠ podle vyučovaných stupňů ...... 41 7.1.2 Charakteristika 1. Stupně základních škol ...... 44 7.1.3 Charakteristika 2. Stupně základních škol ...... 52 7.1.4 Návrh optimalizace ...... 58

7.1.4.1 SO ORP Šumperk ...... 58 7.1.4.2 SO ORP Zábřeh ...... 59 7.1.4.3 SO ORP Mohelnice ...... 60 7.2 Regionalizace ZŠ v okresu Šumperk ...... 61 7.2.1 Regionalizace ZŠ podle dojížďky žáků z výsledků SLDB 2011 ...... 61 7.2.2 Regionalizace ZŠ podle Topografické varianty Reilleyho modelu...... 71 8 DOPRAVNÍ SITUACE OKRESU ŠUMPERK ...... 75 8.1 Dopravní charakteristika okresu ...... 75 8.2 Příklady bezpečnostních dopravních opatření u základních škol ...... 77 8.3 Dopravní varianta modelu školní migrace podle SLDB 2011...... 78 8.3.1 Metoda „říčních sítí“ ...... 78 8.3.2 Sítě významných dojížďkových center ...... 79 8.3.2.1 Šumperk ...... 82 8.3.2.2 Zábřeh ...... 84 8.3.2.3 Mohelnice...... 87 8.3.3 Sítě méně významných dojížďkových center ...... 89 8.3.3.1 Hanušovice a Ruda nad Moravou ...... 89 8.3.3.2 Bludov, Sudkov a Štíty ...... 90 8.3.3.3 Dubicko, Úsov a Loštice ...... 92 8.3.4 Příkladové specifické oblasti okresu ...... 93 8.3.4.1 Sítě oblasti svazku obcí Údolí Desné ...... 93 8.3.4.2 Fuzzy zóny v okrese ...... 95 9 ZÁVĚR ...... 98 SUMMARY ...... 100 SEZNAM LITERATURY ...... 102 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...... 105 SEZNAM UŽITÝCH TABULEK ...... 106 SEZNAM UŽITÝCH OBRÁZKŮ ...... 107 ...... 107 PŘÍLOHY...... 109 Fotogalerie ...... 110 Mapy a tabulky k tématu ...... 122

1 ÚVOD

Téma školství nepatří na první pohled mezi ryzí geografické záležitosti. Spíše bychom jej tedy viděli na Pedagogické fakultě nebo na Výzkumném ústavu při MŠMT v Praze. Nicméně i tak jsou zde aspekty, které by rozhodně geografické veřejnosti (ať už odborné či laické) neměli uniknout. V první řadě školství jako veřejná služba je předmětem studia geografie služeb, kde nás mohou zajímat zákonitosti uplatňující se třeba při obslužnosti území a obyvatel obcí a měst periferních oblastí, stejně jako problematika kapacit školských zařízení ve velkých metropolích. Neboť i školství jakožto součást sociální infrastruktury uspokojující poptávku po vzdělání (ať už povinnou či poptávanou) je součástí komplexního přístupu k územní dimenzi plánu zachování stabilního rozvoje území.

Pro zpracování jsem vybral okres Šumperk, protože patří k výrazně větším v Olomouckém kraji, ale z výrazné většiny se řadí mezi periferní oblastí kraje, kde je aktuální potřeba zlomit aktuální negativní trend úbytkového vývoje populace a alespoň zastavit jeho odliv, protože nejvýrazněji se tento odliv týká zejména mladé generace. Toto samozřejmě v kontextu nejrůznějších a často poplašných zpráv médií pokládá otázky, jak se na tom okres po stránce základního školství v rámci kraje (a ČR) ve skutečnosti nachází? Zda je třeba změny prostorové organizace škol či jaké vlastně oblasti jednotlivé školy obsluhovali v roce 2011? Jak si stojí jednotlivá SO ORP a obce ve vnitro okresním srovnání a je na tom první a druhý stupeň stejně? Tedy když padli otázky, pojďme si některé z nich zodpovědět.

2 CÍLE PRÁCE Práce sleduje několik různých cílů, jak obsáhnout téma regionálního školství v okrese Šumperk za sledované období školních roků 2010/2011 až 2015/2016. První rovinou je aspekt demografický, jinak řečeno kolik mají obyvatel a jakou mají věkovou strukturu, tedy kolik potenciálních žáků můžou jednotlivé obce nabídnout. Druhou rovinou je rovina správně-legislativní, čili nastínit jaké mechanismy jsou v oblasti školství aktivní na příkladu jednak legislativy České republiky a jednak úrovni regionální (kraj, SO ORP, obec). Třetí rovinou a tou nejzásadnější je (pokud možno) postihnout reálný stav hlavního proudu základních škol v okrese s ohledem na první a druhý stupeň zvlášť. Využít přitom zejména zjištěné počty žáků v období a zjištěné migrační toky ze Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 se zvláštním zřetelem na geografický aspekt uspořádání tématu v prostoru okresu.

3 METODIKA PRÁCE Práce je založená v práci s veřejně přístupnými zdroji databází statistických dat zejména státních organizací, jako je například veřejná databáze Český statistický úřad. Pracuje také s veřejně dostupnou databází ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Dále pak na shromáždění, zpracování a vyhodnocení dat poskytnutých příslušnými zaměstnanci odborů městských úřadů v Mohelnici, Šumperku a Zábřeze. Dále se zde pracuje i s online jízdním řádem idos.cz nebo veřejným mapovým portálem mapy.cz.

Samozřejmostí je legislativní a koncepční ukotvení tématu. Pro tento účel autor zpracovává legislativní dokumenty (zákony a vyhlášky) do volných formulací, jež neprávnické laické i odborné veřejnosti mají usnadnit orientaci v relevantním právním obsahu, jež se dotýká tématu. Obdobným způsobem jsou přetlumočeny i některé koncepční dokumenty zpracované příslušným odborem Krajského úřadu Olomouckého kraje.

Součástí práce je i množství map, které mají často účelově netypické vyjádření či zpracování. Jedním příkladem za všechny můžou být mapy toků v kapitole 7.2.1, jež ignorují Kaňokem uvedená doporučení v Metodách tématické kartografie (Voženílek,Kaňok;2011) v kapitole metody plošných znaků, kde pro užití kartogramu uvádí: „Podstatou kartogramu je znázornění relevantních dat do dílčích územních celků (ploch), a proto musí být vyjadřovaný jev (kvantitativní data) přepočten na jednotku plochy dílčího územního celku (areálu), např. počet obyvatel na 1 km2, nebo hustota říční sítě na 10 km2.“ Takové zpracování tam však není přítomno a ani není použita metoda kartodiagramu, aby byla zachována přehlednost a výpovědní hodnota mapy. Obdobně je několikrát přenášena hodnota bodů na jim patřící polygony, zatímco body i nadále nesou informaci o přesné poloze v prostoru.

Pro vytyčení regionů jednotlivých škol a obcí autor využívá mnohých metod a modelů, které jsou vždy blíže specifikovány v textu analytické části poblíž výsledků. Přesto mezi užitými metodami můžeme jmenovat:

 Model prvního toku s pravidly  Topografickou variantu Reillyho modelu  Metodu říčních sítí a jiné

4 CHARAKTERISTIKA OKRESU ŠUMPERK

4.1 Postavení okresu Šumperk v rámci vyšších administrativních celků Okres Šumperk je statistickou a správní jednotkou (např. pro oblast justice) nacházející se na severovýchodě České republiky v Olomouckém kraji. Podle dat z Veřejné databáze ČSÚ byl okres k 31. 12. 2015 až 18. největším okresem v ČR (a 2. v rámci Olomouckého kraje i NUTS 2 Střední Morava), co do celkové rozlohy (1 313 km2), když jej předběhli okresy zejména z méně hustě osídlených oblastí jižních Čech (například okres Jindřichův Hradec) a Českomoravské vysočiny (okresy Žďár nad Sázavou nebo Třebíč, aj.). Z okolních okresů pak větší rozlohu zaujímají tři z pěti okolních hraničních okresů a to jihovýchodně okres Olomouc největší z okresů Olomouckého kraje (1620,2 km2), východně okres Bruntál (1536,7 km2)a jihozápadně okres Svitavy (1378,6 km2). Naopak zbylé dva hraniční okresy – západně ležící okres Ústí nad Orlicí je nepatrně menší (1267,4 km2) a severně se nacházející okres Jeseník je pak 63. okresem co do rozlohy v ČR (a nejmenším v Olomouckém kraji). Lze jej však i přesto považovat nadprůměrně rozlehlý. Více detailů pak poskytuje následující tabulka:

Tabulka 1: Okresy ČR podle rozlohy k 31. 12. 2015

Pořadí Okresy Kraj Rozloha (v km2) 1. Klatovy Západočeský 1 945,5 2. Jindřichův Hradec Jihočeský 1 943,9

3. Příbram Středočeský 1 692,6 4. České Budějovice Jihočeský 1 638,6 5. Olomouc Olomoucký 1 620,2

…

9. Bruntál Moravskoslezský 1 536,7

14. Svitavy Pardubický 1 378,6 18. Šumperk Olomoucký 1 313,0 21. Ústí nad Orlicí Pardubický 1 267,4 56. Přerov Olomoucký 844,8

58. Prostějov Olomoucký 769,8 63. Jeseník Olomoucký 719,1 Zdroj: ČSÚ – veřejná databáze

V charakteristice okresu od krajské pobočky ČSÚ se dozvíme, že okres je dnes (v roce 2016 pozn. autora) tvořen 78 obcemi, z nichž 8 má status města – Hanušovice, Loštice, Mohelnice, Staré Město (pod Sněžníkem), Štíty, Šumperk, Úsov a Zábřeh. Celkové administrativní postavení okresu pak shrnuje následující tabulka:

Tabulka 2: Hierarchické zařazení okresu Šumperk podle kategorii Evropské unie

Úroveň celku Název celku Stručný popis

NUTS 0 Česká republika státní celek

NUTS 1 Česká republika státní celek NUTS 2 Střední Morava* Region soudržnosti NUTS 3 Olomoucký kraj krajská samospráva LAU 1 okres Šumperk bývalý okres LAU 2 78 obcí obecní samospráva Zdroj:

Obce okresu jsou navíc rozděleny mezi tři SO ORP, od SO ORP Šumperk zahrnující přibližně severní polovinu okresu přes SO ORP Zábřeh po nejmenší SO ORP Mohelnice na jihu okresu. Dodatečně pak v okrese najdeme (oproti SO ORP) 4 SO POÚ, když se území SO ORP Šumperk skládá ze správních obvodů POÚ v Šumperku a Hanušovicích.

4.2 Geografické reálie okresu Šumperk V důsledku charakteristické lokalizace okresu je geomorfologie okresu poměrně členitá. Podle geoportálu ČÚZK (online, 11. 9. 2016), pak můžeme potvrdit, že téměř celý okres spadá pod geomorfologické celky České Vysočiny. Pouze v lokalitě obce Libina proniká Hornomoravský úval formou Uničovské plošiny. Zbytek okresu pak můžeme dělit na sedm dílčích oblastí, jež se dále dělí. Blíže je přibližuje tabulka 3. Okres je tak jak je patrné poměrně hornatý zejména ve své severní části spadající pod SO ORP Šumperk, kde se mezi nejvýznamnější útvary řadí východní část masívu Kralického sněžníku s jižní stranou Hrubého Jeseníku (oboje dosahující nadmořské výšky až 1400 m), jež pak směrem k jihu přechází v Hanušovickou vrchovinu. V jižní části pak k významným patří Zábřežská vrchovina dosahující nadmořské výšky až 600 m a zasahující podél západní hranice okresu. Mohelnická brázda pak vytváří široké údolí podél řeky Moravy mezi obcemi Ruda nad Moravou na severu až po Loštice respektive Moravičany na jihu.

Z uvedené geomorfologické charakteristiky pak vyplývá i různorodé klimatické podmínky v okrese. Mezi nejteplejší oblasti v okrese patří oblast Mohelnické brázdy mající podle Tolasze (Atlas podnebí Česka, 2007) roční průměrné teploty lehce nad +8°C a mající v průměru pouze kolem 110mrazových dní (denní minimum je menší nebo rovno 0°C) v roce. Jako pravý opak pak vystupuje především část náležící k SO ORP Šumperk v severní části okresu zpravidla mající průměrnou roční teplotu o 2°C nižší (v horských oblastech i o 5°C) a počet mrazových dní se pohybuje kolem 130 ročně (v horských oblastech Jeseníků i kolem 170 mrazových dní).

Průměrný roční úhrn srážek je ve většině okresu nadprůměrný, od suššího jihu (600 až 650 mm) po sever (700 až 800 mm) těžící z blízkosti Jesenických hor (800 až 1 000 mm). Obdobné je to i podle data prvního a posledního sněhu, kdy oblast POU Hanušovice (10. až 20. 12.) mající první sníh o průměrně 10 dní dříve než střední a jižní část okresu (20. až 30. 12.). S průměrným datem posledního sněhu je zde stejný efekt – výše položené oblasti v SO ORP Šumperk mají sníh až o měsíc déle (do cca 20. 4.), než Lošticko na jižním cípu (15.3.).

Tabulka 3: Celky a podcelky České Vysočiny na území okresu Šumperk Celky Podcelky Lokalizace v okrese Nejvyšší vrchol** Branenská vyplňuje většinu SZ čtvrtiny okresu Jeřáb - 1 003 m vrchovina Hraběšická vyplňuje přibližně polovinu SV okresu Černé kameny - 956 m hornatina

Hanušovická vyplňuje většinu údolí řeky Desné a Šumperská kotlina Brusná - 364 m*** vrchovina vytváří tak osu S-J směru S částí okresu

vyplňuje většinu V v střední a jižní části Úsovská vrchovina okresu (J od Nového Malína až po Bradlo - 599 m hranice okresu Olomouc) Keprnická zasahuje na S okresu S až SZ od Loučné Vozka - 1 377 m hornatina nad Desnou Hrubý Jeseník Pradědská zasahuje na S okresu S až V od Loučné Praděd - 1491 m hornatina nad Desnou okrajově zasahuje u Štítů (dále Kladská kotlina Králická brázda - pokračuje S ke Králíkám) zasahuje na SZ okresu Z od Starého Králický sněžník Králický sněžník Sušina - 1 321 m Města* až SZ od Hanušovic Bukovohorská Orlické hory okrajově zasahuje Z od Štítů - hornatina Mohelnická Mohelnická podél řeky Moravy vytváří osu S-J - brázda brázda směru v jižní polovině okresu Hornolipská zasahuje na S okresu, S až SV od Rychlebské hory Travná hora - 1 125 m hornatina Starého Města* Bouzovská okrajově zasahuje u Loštic - vrchovina Drozdovská vyplňuje Z ve střední části okresu Zábřežská Pustina - 626 m vrchovina vrchovina (pohoří SZ od Zábřeha po Štíty) Mírovská vyplňuje JZ část okresu (pohoří Z od Kančí vrch - 605 m vrchovina spojnice Zábřeh a Loštice) *Staré Město (pod Sněžníkem); **Nejvyšší vrchol nacházející se v okrese nebo na jeho hranici v metrech nadmořské výšky ***Brusná je nejvyšší vrchol nikoli však nejvyšší bod, jelikož údolí vyplňující kotlinu se táhne až do výšky 595 m n. m. na S okraji Zdroj: ČÚZK – geoportál (geomorfologická mapa, ZM 25); Mapy.cz (online, 11. 9. 2016)

Obr. 1: Fyzicko-geografická mapa s geomorfologickými celky v okrese Šumperk v roce 2016 Zdroj: ArcČR 500 verze 3.2; Administrativní členění verze 1.2; geoportal ČÚZK – CENIA – geomorfologické jednotky

Z pohledu socio-ekononomického je okres Šumperk periferní oblastí s nadprůměrným podílem nezaměstnaných osob (PNO), který byl podle statistiky MPSV v srpnu 2016 roven 6 % (srovnatelné například s Kolínem). V Olomouckém kraji (kraj jako celek má 5,7 %) pak byl lepší jen okres Prostějov (4,0 %) a Olomouc (5,6 %). Nerovnoměrné rozložení nezaměstnanosti je pak patrné i uvnitř okresu, kde nejvíce vyniká rozdíl mezi obcemi z SO POÚ Hanušovice – Branná (15,7 %), Jindřichov (14,9 %), Kopřivná (9,1 %), Vikantice (14,0 %), aj. a zbytkem okresu (zpravidla pod 8,0 %).

4.3 Demografie a sídelní struktura okresu Šumperk V k 1. lednu 2016 žilo podle ČSÚ v okrese Šumperk 121 785 obyvatel, necelých 60 % populace pak připadá na největší SO ORP Šumperk. Obcí s největší populací bylo město Šumperk mající 26 478 obyvatel. Naopak obcí s nejmenší populací byli Šléglov a Janoušov (oboje SO ORP Šumperk) mající pouhých 43 obyvatel. Medián populace v obcích pak činí 636 obyvatel, což odpovídá obci Brníčko.

Obr. 2: Porovnání skutečné populace v TOP 25 obcích okresu Šumperk a té předpověděnou podle Zipfova pravidla k 31. 12. 2015 Zdroj: ČSÚ – MOS Olomoucký kraj (online, 26. 11. 2016), vlastní zpracování

Když se ale podíváme na obrázek 2, všimneme si, že je zde patrný zásadní rozdíl mezi predikovanou a skutečnou populací k 31. 12. 2015. Co se týče ORP, které tvoří první tři obce ve velikostním pořadí, pak si všimneme, že pravidlo zde v zásadě platí. Ovšem hned od 4. nejlidnatější obce (Nový Malín) se nám zde objevuje zásadní skok a v poměru skutečné populace k té predikované vytváří vlnu. Můžeme tak tvrdit, že v sídelním systému okresu mají ORP výsadní postavení neboť jsou daleko silnější než třída obcí 3 až 5 000 obyvatel, která zde vytváří střediska okresního významu.

Můžeme si (na obrázku 3) všimnout, že nám vzniká hlavní linie na ose Zábřeh-Šumperk-Rapotín. Kromě jádra Mohelnického SO ORP (Mohelnice, Loštice, Moravičany), nám pak zůstanou osamocené Štíty (SO ORP Zábřeh) a některé další linie, zejména se tak jedná o silnice, zde již lokálně významné II/369 (úsek Olšany-Hanušovice), II/315 (Zábřeh-Úsov) a II/446 (Šumperk-Nový Malín-Libina).

Obr. 3: Populace v obcích okresu Šumperk v kategoriích od 1000 obyvatel a více podle SLDB 2011 Zdroj:ArcČR 500 verze 3.2; Administrativní členění verze 1.2), vlastní zpracování

Nicméně pro lepší orientaci si rozdělíme populaci v obcích okresu podle rozmezí populací podobné užívaných například pro účely ÚAP SO ORP Šumperk. Můžeme zde v tabulce 4 vidět jisté drobné odskoky mezi kategoriemi, které dokazují logičnost vybraných rozsahů jednotlivých kategorií. Zejména je pak jednoznačně vidět, že s podílem kategorie na populaci okresu roste i podíl na změně počtu obyvatel za období. Dalším demografickým aspektům se tak budeme blíže věnovat právě v rámci jednotlivých kategorií.

Tabulka 4: Kategorie obcí okresu podle počtu obyvatel k 31. 12. 2015 Kategorie Počet Celkem Min Max Průměr Medián Změna * Podíl** ORP (obce nad 5000) 3 49 515 9 245 26 478 16 505 13 792 -2,73% 40,66% Obce 4999 až 3000 7 22 454 3 026 3 436 3 208 3 181 -1,89% 18,44% Obce 2999 až 1000 18 27 673 1 068 2 654 1 537 1 293 -2,42% 22,72% Obce 999 až 500 22 14 593 504 873 663 636 0,30% 11,98% Obce pod 500 28 7 550 43 468 270 279 0,05% 6,20% *Změna mezi lety 2010 a 2015, ** Podíl na populaci okresu k danému datu Zdroj: ČSÚ – MOS Olomoucký kraj (online, 26. 11. 2016), vlastní zpracování

4.3.1 Obce okresu velké (nad 3000 obyvatel) Když se blíže podíváme na velikost obcí v okresu je nutné je roztřídit do několika kategorií. Začněme od největších z nich tedy obcemi nad 3000 obyvatel. Když se podíváme do tabulky5, tak si všimneme, že tato se skládá z 10 obcí a má naprosto největší podíl na populaci v okrese. Najdeme zde všechny tři obce III. typu (ORP) a s odskokem i jedinou obci II. typu (POÚ Hanušovice).

Tabulka 5: Počet obyvatel v obcích nad 3000 obyvatel v okresu Šumperk v letech 2010 až 2015 Obec Počet obyvatel k 31.12. Jméno Kód 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Šumperk 523704 27 337 27 040 26 870 26 806 26 697 26 478 Zábřeh 541354 14 004 13 977 13 867 13 798 13 836 13 792 Mohelnice 540471 9 563 9 516 9 460 9 385 9 317 9 245 Nový Malín 540501 3 203 3 293 3 326 3 367 3 393 3 436 Libina 539961 3 545 3 475 3 463 3 437 3 406 3 363 Rapotín 540862 3 222 3 236 3 230 3 238 3 213 3 234 Hanušovice 535532 3 472 3 352 3 304 3 290 3 251 3 181 Postřelmov 540773 3 240 3 256 3 245 3 194 3 122 3 121 Bludov 525588 3 150 3 127 3 117 3 130 3 101 3 093 Loštice 540196 3 055 3 036 2 993 3 007 3 020 3 026 Celkem za kategorii 73 791 73 308 72 875 72 652 72 356 71 969 Průměr počtu obyvatel v kategorii 7 379 7 331 7 288 7 265 7 236 7 197 Medián počtu obyvatel v kategorii 3 356 3 323 3 315 3 329 3 322 3 299 Celková změna kategorie - -0,65% -0,59% -0,31% -0,41% -0,53% Zdroj: ČSÚ – MOS Olomoucký kraj (online, 26. 11. 2016)

Dále si lze povšimnout, že většina obcí sleduje obecný trend SO ORP okresu a ty mírný pokles obyvatel. Výjimkou jsou stagnující obce Loštice (mírný pokles a pak mírný nárůst) a Rapotín (stabilní stagnace). Dále pak rostoucí obec Nový Malín, ten se tak za sledované období posunul o tři příčky na obec se 4. největší populací v okrese. Avšak i tak je celkově patrný pokles populace a je zde vidět i značný rozdíl mezi populací v ORP a ostatními obcemi kategorie.

Tabulka 6: Populace ve věku do 15 let v obcích nad 3000 obyvatel okresu Šumperk v letech 2010 až 2015 Obec Populace 0 až 14 k 1.7. Podíl předproduktivní populace Jméno Kód 2011 2013 2015 2011 2013 2015 Šumperk 523704 3 647 3 670 3 777 13,4% 13,7% 14,2% Zábřeh 541354 1 935 1 945 2 026 13,8% 14,1% 14,7% Mohelnice 540471 1 323 1 321 1 304 13,9% 14,0% 14,0% Nový Malín 540501 628 667 680 19,3% 19,9% 19,9% Libina 539961 543 540 527 15,5% 15,7% 15,6% Rapotín 540862 526 517 515 16,3% 16,0% 16,0% Hanušovice 535532 508 475 455 14,9% 14,4% 14,1% Postřelmov 540773 467 463 438 14,4% 14,4% 14,0% Bludov 525588 458 459 463 14,6% 14,7% 14,9% Loštice 540196 427 422 435 14,0% 14,0% 14,4% Celkem za kategorii 10 459 10 477 10 618 14,2% 14,4% 14,7% Průměr počtu obyvatel v kategorii 1 046 1 048 1 062 15,0% 15,1% 15,2% Medián počtu obyvatel v kategorii 535 528 521 14,5% 14,4% 14,5% Zdroj: ČSÚ – Veřejná databáze (online, 10. 2. 2016)

V tabulce 6 můžeme vidět předproduktivní populaci v největších obcích okresu vyjádřenou jak absolutně (populace 0 až 14), tak i relativně (její podíl na celkové populaci). Nicméně hned na počátku je třeba poznamenat, že ověření závislosti Pearsonovým koeficientem mezi velikostí této populace a jejím podílem vykazuje spíše vzájemnou nezávislost obou veličin (hodnoty -0,47 až -0,22). Naopak jednoznačně zde můžeme vidět přibližně tři podkategorie – ORP, obce ze severní části okresu (Libina, Rapotín, Hanušovice) a obce ze střední a jižní části (Bludov, Postřelmov, Loštice).

Poněkud zajímavé postavení zde zaujímá Nový Malín, jenž se zde prezentuje jako solitér. Zároveň dosahuje i výjimečně vysokého podílu předproduktivní populace (19 až 20 %). Toto je způsobeno především charakterem obce, jež je významným suburbálním satelitem Šumperka. Z dalších obcí vysoké podíly předproduktivní populace vykazují ještě Rapotín (kolem 16 %, nepatrně klesá) a Libina (stabilní stagnace kolem 15,6 %). Avšak obou obcí se týká mírný pokles celkové populace. Nejvýznamnější propady jsou v Hanušovicích (o celých 10,6 %) a Postřelmově (6,2% úbytek). Avšak v obou obcích není pokles dramatický, neboť se jedná o celkový pokles obyvatel daných obcí. Naopak významné nárůsty se týkají Nového Malína (8,4 %) a obou větších ORP – Šumperka (nárůst o 3,6 %) a Zábřeha (nárůst o 4,7 %).

Tabulka 7: Živě narození v obcích nad 3000 obyvatel v okresu Šumperk v letech 2010 až 2015 Obec 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Median Průměr Šumperk 278 241 237 285 261 251 256 259 Zábřeh 145 122 153 117 150 171 148 143 Mohelnice 95 82 85 95 86 89 88 89 Nový Malín 29 42 33 30 29 43 32 34 Libina 45 24 39 26 36 30 33 33 Rapotín 36 31 30 25 23 35 31 30 Hanušovice 36 22 26 38 29 23 28 29 Postřelmov 32 33 38 29 32 35 33 33 Bludov 24 26 33 26 24 35 26 28 Loštice 29 29 26 29 21 26 28 27 Celkem 749 652 700 700 691 738 700 705 Změna - -13,0% 7,4% 0,0% -1,3% 6,8% 0,0% 0,0% Bazický index 100,0% 87,0% 93,5% 93,5% 92,3% 98,5% 93,5% 94,1% Zdroj: ČSÚ – Veřejná databáze (online, 10. 2. 2016)

Při bližším pohledu na tabulku 7 si však můžeme všimnout, že ve velkých obcích okresu došlo k výraznému výkyvu právě v roce 2011. Nejprve počet živě narozených poklesl o 13 %, aby hned následující rok vrostl a zmírnil tak ztrátu o 40 %. Roky 2012 až 2014 vykazují opět spíše celkovou stagnaci, ačkoli jednotlivé obce vykazují značné rozdíly. Tak například zářnými příklady nárůstu živorodosti jsou překvapivě Hanušovice (trend nárůstu slabších ročníků o 7,6 %). Naopak výrazné propady se dotkli jak Libiny (pokles trendu o 14,8 %), tak i Rapotín (pokles o 14,4 %), čímž se dokresluje obraz současného i budoucího vývoje obou obcí při srovnávání se s průměrným podílem předproduktivní složky v ostatních obcích. Zejména u Libiny lze chápat ročník 2010 jako výjimečně silný, podobně jako 2011 a 2015 v Novém Malíně. Celkově však můžeme říci, že v této kategorii došlo spíše k redistribuci počtu narozených s mírným poklesem.

4.3.2 Obce okresu střední (1 000 až 2 999 obyvatel) Další kategorií obcí jsou obce střední velikosti, jelikož budou pravděpodobně představovat doplněk velkých obcí jako obcí s lokací úplných škol a i těch neúplných s alespoň 4 třídami. Tady kategorie je rovněž téměř dvojnásobná, co do počtu obcí než kategorie předchozí (18 v této versus 10 obcí v předchozí kategorii). A jak vidíme, ačkoli převažují obce z SO ORP Šumperk, stále častěji se začínají objevovat i obce z jižních dvou SO ORP okresu.

Tato kategorie představuje necelou čtvrtinu obyvatelstva okresu. A celkově sleduje trend nepatrného poklesu populace (nejvíce v roce 2011 1 %). Ten sleduje 78 % z nich a u každé třetí obce kategorie je tento pokles větší než 4,5 % za sledované období. Celkový vývoj v kategorii je -2,4 %, podle vývoje mediánu dokonce -3,1 %. Největší snížení počtu obyvatel je pak tradičně v izolovaných

20 obcích periférie v severní části okresu – Jindřichov (-8,1%), Loučná nad Desnou (-7,8 %) a Staré Město (-6,2 %). Nárůstu populace se naopak dočkali obce v údolích-Vikýřovice (+4,5 %), Moravičany (+3,4 %) a Petrov nad Desnou (+1,5 %).

Tabulka 8: Počet obyvatel obcí od 1 000 do 2 999 obyvatel v okresu Šumperk v letech 2010 až 2015 Obec Počet obyvatel k 31.12. Jméno Kód 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Velké Losiny 541265 2 748 2 724 2 686 2 668 2 643 2 654 Ruda nad Moravou 540978 2 663 2 578 2 579 2 583 2 571 2 588 Vikýřovice 569445 2 261 2 296 2 340 2 360 2 353 2 363 Štíty 541168 2 034 2 053 2 059 2 058 2 043 2 039 Staré Město 541079 1 853 1 803 1 784 1 766 1 746 1 739 Loučná nad Desnou 540226 1 779 1 729 1 716 1 665 1 661 1 640 Oskava 540544 1 390 1 376 1 374 1 358 1 362 1 327 Bohdíkov 525804 1 403 1 366 1 367 1 349 1 341 1 325 Moravičany 540480 1 255 1 280 1 285 1 289 1 296 1 298 Dolní Studénky 553379 1 310 1 296 1 294 1 287 1 273 1 288 Leština 537713 1 302 1 278 1 265 1 258 1 251 1 259 Jindřichov 536521 1 360 1 310 1 291 1 266 1 265 1 250 Úsov 541222 1 240 1 241 1 243 1 240 1 215 1 214 Petrov nad Desnou 500020 1 183 1 186 1 199 1 195 1 200 1 201 Sobotín 540986 1 260 1 225 1 213 1 191 1 198 1 198 Sudkov 541109 1 145 1 127 1 123 1 131 1 134 1 130 Olšany 540510 1 104 1 123 1 120 1 118 1 095 1 092 Dubicko 534927 1 069 1 074 1 064 1 061 1 058 1 068 Celkem za kategorii 28 359 28 065 28 002 27 843 27 705 27 673 Průměr počtu obyvatel v kategorii 1 576 1 559 1 556 1 547 1 539 1 537 Medián počtu obyvatel v kategorii 1 335 1 303 1 293 1 288 1 285 1 293 Celková změna kategorie - -1,04% -0,22% -0,57% -0,50% -0,12% Zdroj: ČSÚ – MOS Olomoucký kraj (online, 26. 11. 2016)

Následující tabulka 9 pak ukazuje vývoj předproduktivní populace v těchto obcích. Ovšem v porovnání s předchozí tabulkou musíme uvést, že hodnota Personova korelačního koeficientu mezi změnou celkové populace a změnou její složky do 15 let dosáhl hodnoty 0,81 a můžeme zde hovořit o vzájemné závislosti obou jevů. Některé jevy jsou již známé z předchozí tabulky. Jedná se o celkový 2,4% pokles, avšak medián poklesl o 5,8 %. Největší propady se týkají většinou již obcí uvedených výše – Jindřichov (-11,8 %) a Loučná nad Desnou (-13,1 %). Tuto dvojici pak doplňuje Oskava, jejíž předproduktivní populace se snížila téměř o pětinu (-17, 4 %) a její podíl tak klesal nejvíce o 2,3 p.b. a to i ve srovnání s Jindřichovem a Loučnou (obě -1p.b.). Největšího nárůstu dosahuje čtveřice obcí částečně rovněž již známá a to Moravičany (+7,8 %), Štíty (+6,5 %), Vikýřovice (+6,3 %) a Dubicko (+5,5 %). Zároveň tři z těchto obcí dosáhli i nejvyššího nárůstu podílu předproduktivní složky obyvatelstva – Dubicko (1,1 p. b.), Štíty (1,0 p. b.) a Moravičany (0,8 p. b.).

Tabulka 9: Populace ve věku do 15 let obcí od 1 000 do 2 999 obyvatel, v okresu Šumperk v letech 2010 až 2015

Obec Populace 0 až 14 k 1.7. Podíl předproduktivní populace Jméno Kód 2011 2013 2015 2011 2013 2015 Velké Losiny 541265 341 328 325 12,4% 12,2% 12,3% Ruda nad Moravou 540978 443 441 445 16,9% 17,1% 17,3% Vikýřovice 569445 355 381 377 15,6% 16,2% 16,0% Štíty 541168 299 319 319 14,6% 15,5% 15,6% Staré Město 541079 266 261 258 14,6% 14,7% 14,8% Loučná nad Desnou 540226 226 203 197 12,9% 12,0% 11,9% Oskava 540544 210 193 173 15,1% 14,1% 12,9% Bohdíkov 525804 212 206 200 15,3% 15,1% 15,0% Moravičany 540480 180 186 194 14,2% 14,5% 14,9% Dolní Studénky 553379 189 187 183 14,5% 14,5% 14,3% Leština 537713 197 184 184 15,2% 14,6% 14,6% Jindřichov 536521 203 184 179 15,2% 14,4% 14,2% Úsov 541222 176 179 176 14,2% 14,4% 14,5% Petrov nad Desnou 500020 176 175 175 14,8% 14,6% 14,6% Sobotín 540986 185 174 173 14,9% 14,5% 14,4% Sudkov 541109 170 165 167 15,0% 14,6% 14,7% Olšany 540510 160 161 153 14,4% 14,3% 13,9% Dubicko 534927 183 186 193 17,1% 17,5% 18,2% Celkem za kategorii 4 168 4 108 4 067 14,8% 14,7% 14,7% Průměr počtu obyvatel v kategorii 232 228 226 14,8% 14,7% 14,7% Medián počtu obyvatel v kategorii 200 186 188 14,8% 14,5% 14,6% Zdroj: ČSÚ – Veřejná databáze (online, 10. 2. 2016)

V tabulce 10 pak ukazuje vývoj počtu živě narozených v absolutních číslech. Pro značnou rozkolísanost plnou slabých či silných ročníků (obdobně jako u předchozí kategorie obcí) změna trendu je zde opět vyjádřena průměry třetího řádu let 2013 a 2015. Avšak ani tyto nejsou zcela bez chyb a ukazují poněkud vyšší rozptyl dat. To je ale zapříčiněno i menším počtem obyvatel, kde se změny v řádu jednotek více projeví. Například Petrov nad Desnou vykazuje nárůst o 100 % díky nulovému roku 2011. Dalšími obcemi s výraznějším nárůstem byly i Leština (+24,3 %), Dolní Studénky (+18,5 %), Jindřichov (+18,2 %) a Úsov (+17,6 %). Důvodem nárůstu jsou zpravidla silnější slabší ročníky 2013 až 2015, než u ročníků 2010 až 2012. Naopak výrazný pokles zaznamená Bohdíkov (-33,3 %), Oskava (-15,6 %), Sobotín (-21,2 %) a Dubicko (-12,5 %). U všech čtyř obcí lze nalézt dva silnější ročníky v první trojici let, zatímco v té druhé již nikoli či výrazně slabší.

Při pohledu na součty jednotlivých ročníků v těchto obcích můžeme označit rok 2010 za výjimečně silný (maximální hodnota pro 9 obcí), zatímco roky 2011 a 2012 jsou již o poznání slabší a vykazují minimální hodnoty pro obec dvakrát častěji, ku příkladu rok 2011 je minimem pro 7 obcí a rok 2012 pro 6 obcí, zatímco roky 2014 a 2015 shodně pouze pro 3 obce.

Tabulka 10: Živě narození obcí od 1 000 do 2 999 obyvatel v okresu Šumperk v letech 2010 až 2015

Obec 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Median Průměr Velké Losiny 22 33 15 30 12 30 26 24 Ruda nad Moravou 45 17 20 26 28 33 27 28 Vikýřovice 27 21 30 27 18 28 27 25 Štíty 23 18 21 22 25 17 22 21 Staré Město 20 11 16 14 16 17 16 16 Loučná nad Desnou 15 12 13 9 18 16 14 14 Oskava 13 13 6 9 6 12 11 10 Bohdíkov 21 9 15 9 11 10 11 13 Moravičany 15 17 11 12 14 14 14 14 Dolní Studénky 9 8 10 9 9 14 9 10 Leština 20 10 7 10 16 20 13 14 Jindřichov 16 11 6 16 10 13 12 12 Úsov 14 7 13 19 9 12 13 12 Petrov nad Desnou 8 0 11 14 13 11 11 10 Sobotín 13 8 12 11 9 6 10 10 Sudkov 14 9 8 11 12 10 11 11 Olšany 11 10 6 12 11 6 11 9 Dubicko 18 10 12 12 11 12 12 13 Celkem 138 90 96 126 114 118 115 114 Změna - -34,8% 6,7% 31,3% -9,5% 3,5% 3,5% -0,6% Bazický index 100,0% 65,2% 69,6% 91,3% 82,6% 85,5% 84,1% 82,4% Zdroj: ČSÚ – Veřejná databáze (online, 10. 2. 2016)

4.3.3 Obce okresu malé (pod 1000 obyvatel) Obcí této kategorie je naprostá většina a to celé dvě třetiny. V rámci okresu zabírají pak zejména střední a jižní část, kterou tvoří větší množství obcí s malým územím. Zároveň také několik ostrůvků v severní části – výběžek podél západní hranice okresu, trojice obcí mezi Hanušovicemi a Šumperkem a pak také trojice obcí severně od Jindřichova. Zároveň díky nízké populaci, zde v této kategorii dochází k procentuálním největším změnám.

Naprostá většina obcí kategorie pod 1000 obyvatel na obrázku 4 vykazuje jistou míru jen velice malých procentních změn populace (od - 5 % po + 5 %) a to v celých 28 případech. Větší část těch nepatrně rostoucích z nich se nacházela v zázemí Zábřeha a Štítů. Výraznějšího poklesu dosahovaly zejména periferní obce SO ORP Šumperk Malá Morava a Janoušov. Dále následovány obcemi mezi poklesem o 5 až 10 % z okolí Hanušovic (Vikantice, Kopřivná), Olšan (Bušín, Bohutín, Postřelmůvek a Horní Studénky) a Mohelnice (Krchleby, Lukavice). Nárůst populace větší než 5 % můžeme vysledovat v 10 případech, 6 z nich však nalezneme v jižní části v okolí Mohelnice (Líšnice, Třeština). Další jsou pak na pomezí obou jižních SO ORP (Zvole, Hrabová, Maletín, Hynčina).

Obr. 4: Změna populace v obcích okresu Šumperk v kategoriích pod 1000 obyvatel a více mezi 2010 a 2015 Zdroj:ArcČR 500 verze 3.2; Administrativní členění verze 1.2, vlastní zpracování

To změny v předproduktivní složce populace obcí jsou daleko významnější, jelikož sledujeme pouze část již tak velice malých populací a tím tak dochází k významným změnám. Například v obci Šléglov s populací kolem 40 obyvatel je jen asi 5 dětí, což zcela zkresluje data. Nicméně i tak, jsme schopni vysledovat základní aspekty růstových či ztrátových obcí. Ačkoli tím demografii této kategorie obcí zakončíme, protože co do počtu živě narozených dětí se zpravidla jedná o jednotlivce.

Obr. 5: Vývoj předproduktivní populace v obcích okresu Šumperk v kategoriích pod 1000 obyvatel mezi 2011 až 2015 Zdroj:ArcČR 500 verze 3.2; Administrativní členění verze 1.2, vlastní zpracování

V relativním pojetí změny předproduktivní populace jsou nejvíce ziskové obce v zázemí Mohelnice (Líšnice, Palonín, Třeština, Stavenice), doplněné o obce v okolí Zábřeha a Štítů (Drozdov, Hrabová, Jedlí, Lukavice, Písařov, Rájec) a několik solitérů (Hraběšice, Vernířovice). Ztrátové obce nejčastěji kopírují hranice SO ORP mezi Mohelnicí a Zábřehem a částečně i hranici mezi SO ORP Zábřeh a Šumperk, kterou doplňuje osa Malá Morava – Bušín-Horní Studénky a Rejchartice.

5 ČESKÉ ŠKOLSTVÍ

5.1 Vývoj správy školství po roce2000 Ze všeho nejdříve je třeba rozlišit dva proudy školství a to tak jak je rozlišuje legislativa na dvě velké kategorie (Úplné znění č. 1150, 2016). První z nich je tzv. Regionální školství řídící se zejména „školským zákonem“ 561/2004 sb. a spadají sem všechny kategorie škol předškolního, primárního i sekundárního vzdělání. Tedy Mateřské, základní i střední školy i s různými obměnami uměleckého, jazykového či odborného směru. Druhou takovou velkou kategorií jsou soukromé i veřejné vysoké školy. Školy této kategorie se pak řídí primárně podle „zákona o vysokých školách“ č. 111/1998 sb. Základní rozdíl pak můžeme spatřovat ve způsobu zřízení a správy školy. Zatímco vysoká škola je zřízena zákonem a je spravována samosprávnými orgány. Školy regionálního školství jsou zřizovány zřizovatelem a zápisem do školského rejstříku (více kapitola 6.2.1), což ji staví do pozice podobné dceřiné právnické osoby zřizovatele, jež je odpovědná za sebe, ale zodpovědná vůči zřizovateli.

Zásadní změnou ve školství bylo uvedení nového modelu územní veřejné správy a to zejména ustanovením současného krajského zřízení v roce 2000 a s tím souvisejícího zrušení okresních úřadů v roce 2003. Změnil se tím způsob, jakým bylo regionální školství dozorováno. Původní model uplatňovaný mezi léty 1990 a 2000, byl totiž postavený na tzv. Školských úřadech, jež fungovali jako resortní instituce zastupující MŠMT a zodpovědná za agendu školství tj. včetně například financování škol, slučování, rušení škol, aj. ve svém příslušném okrese působnosti (zákon České národní rady č. 564/1990 sb., vyhláška MŠMT č. 171/1991 sb.), avšak tento úřad již v současnosti neexistuje, neboť byly jeho pravomoci přesunuty na kraje a okresní úřady, posléze na kraje a ORP. V současnosti je tedy regionální školství spravováno oddělením školství, výchovy a mládeže Krajských úřadů v součinnosti se stejným oddělením Městských úřadů ORP.

Další změnou bylo zavedení právě školského zákona platného od roku 2005, který nově upravoval regionální školství právě po výše uvedených změnách a s ohledem na tzv. kurikulární reformu, jež se dotkla zejména dokumentace a výuky na školách. Tím se ustanovil současný model úpravy obsahu a objemu výuky prostřednictvím vzdělávacích programů (Rámcový vzdělávací program, Školní vzdělávací program). Významným mezníkem bylo i uvedení dlouhodobých záměrů Krajských úřadů (více kapitola 6.1.1) v roce 2003. A v neposlední řadě i vstup do Evropské Unie v roce 2004, který měl vliv na povinné ukotvení zohlednění evropských projektů v oblasti školství ze strany krajského úřadu, avšak známější veřejnosti bude spíše aspekt využívání evropských dotačních titulů jednotlivými školami.

5.2 Současná soustava regionálního školství v Olomouckém kraji Olomoucký kraj z hlediska školství patří k těm výrazně lepším, což je možné vidět i v tabulce 11. Ve srovnání absolutního počtu škol je Olomoucký kraj na 5. místě, avšak se stejným množstvím škol jako má Hlavní město Praha, které má takřka dvojnásobnou populaci (0,64 milionu Olomouckého kraje versus 1,25 mil Prahy). Tento fakt je pak také možné vidět i z hlediska počtu obyvatel kraje připadajících na 1 školu dané kategorie – zejména u mateřských (1 678 versus 3 129) a základních škol. U středního je pak počet srovnatelný (6 819 versus 6 791) a u vyššího odborného vzdělání je pak situace prakticky obrácená (79 276 versus 34 507). Obdobné množství obyvatel na 1 školu jako má Olomoucký kraj najdeme ještě u Královéhradeckého a Pardubického (oba jsou mírně lepší) a částečně i Plzeňského kraje (zejména MŠ a ZŠ).

Tab. 11 Srovnání spádových oblastí škol v krajích ČR k 30. 6. 2016

Počet obyvatel území na 1 školu Celkový Kraj MŠ ZŠ SŠ, SOŠ VOŠ počet škol Středočeský 1 770 2 502 8 789 70 315 1 289 Jihomoravský 1 793 2 490 9 576 117 790 1 130 Moravskoslezský 2 544 2 739 8 838 93 142 918 Hl. m. Praha 3 129 4 818 6 791 34 507 673 Olomoucký 1 678 2 143 6 819 79 276 674 Ústecký 2 283 2 935 8 742 91 304 640 Jihočeský 2 047 2 505 7 096 37 568 567 Královéhradecký 1 777 2 056 6 719 55 094 578 Pardubický 1 625 2 067 6 984 51 680 568 Zlínský 1 848 2 264 8 717 58 402 574 Vysočina 1 786 1 936 8 081 39 163 548 Plzeňský 1 613 2 001 8 154 88 062 493 Liberecký 2 429 2 820 11 564 96 366 443 Karlovarský 2 414 2 802 8 026 74 244 229 ČR 2 030 2 569 8 108 61 827 9 324 Průměr 2 053 2 577 8 207 70 494 666 Medián 1 821 2 496 8 118 72 280 576 Zdroj: ČSÚ – Veřejná databáze (online, 25.2.); vlastní zpracování

Jak jsme mohli při krajském srovnání vidět, Olomoucký kraj v rámci předškolního stupně školství patří do trojice nejlepších. Avšak při bližším pohledu na tabulku 12, si můžeme všimnout poměrné nevyváženosti distribuce mateřských škol v mezi okresy kraje. Na první pohled významně vyšší počet MŠ v okrese Olomouc (o celých 35 % více než v druhém okrese Přerov) není dostatečný, aby poskytoval stejný poměr v přepočtu obyvatel na 1 MŠ. Ten je nejvyšší v kraji, ale spíše se dá spekulovat o příčině ve velikosti populace okresu. Okresy Jeseník, Přerov a Prostějov ve většině ukazatelů, mají podprůměrné hodnoty oproti kraji, zatímco okres Šumperk má průměru kraje nejblíže.

Tab. 12 Charakteristika soustavy Mateřských škol v Olomouckém kraji pro školní rok 2014/2015

Dětí na Obyvatel Počet obyvatel Okres Obecní Ostatní Celkem Počet dětí 1000 na 1 MŠ (k 1. 1. 2015) obyvatel Jeseník 28 0 28 1 414 1 343 33,9 39 584 Olomouc 102 10 112 2 082 8 991 38,6 233 192 Prostějov 70 1 71 1 536 3 920 36,0 109 037 Přerov 78 5 83 1 586 4 399 33,4 131 646 Šumperk 68 2 70 1 746 4 183 34,2 122 252 Ol. Kraj 346 18 364 1 746 22 836 35,9 635 711 Zdroj: Výroční zpráva o stavu a rozvoje vzdělávací soustavy Olomouckého kraje 2014/2015

Když srovnáme předškolní a základní stupeň vzdělání (tabulky 12 a 13), všimneme si zde jistého posunu. Patrně nevětší je v okrese Jeseník (ZŠ je zde co do počtu asi 60 % oproti MŠ). V těsném závěsu jsou pak okresy Prostějov a Přerov. Nejmenším poklesem pak prochází okres Šumperk (necelých 13 %). Dalším takovým rysem je počet žáků na 1000 obyvatel, což je ukazatel vykazující u základních škol prakticky více než dvojnásobné hodnoty (36 u MŠ versus 78 u ZŠ). Důvodem je však delší docházka do základní školy a tím i více jednoletých kohort spolužáků škol. Nicméně demografický předpoklad z Dlouhodobé strategie kraje (kapitola 6.1.1) udává maximum demografické vlny, jež by měla v daném školním roce 2014/2015 zrovna přecházet na 1. stupeň základních škol.

V souvislosti s nižším počtem ZŠ, tak narostl i počet obyvatel připadajících na 1 základní školu a případě kraje se jedná o 2 337 osob. Většina okresů přibližně kopíruje hodnotu za kraj, avšak výrazně nad touto hodnotou se nachází okres Olomouc (2 563 osob/1 ZŠ). Okres Šumperk je pak v tomto srovnání nejlepší, když na 1 ZŠ připadá jen nepatrně více než 2000 obyvatel okresu. Ovšem nárůst je i v případě již zmiňovaných žáků, kde na 272 základních škol připadá 49 398 žáků, to činí necelých 182 žáků na 1 základní školu. Tento příměr je nejnižší v okrese Šumperk (158 žáků/1 ZŠ) a nejvyšší v okrese Olomouc (203 žáků/ 1 ZŠ).

Tab. 13 Charakteristika soustavy Základních škol v Olomouckém kraji pro školní rok 2014/2015

Žáků na Obyvatel Počet Počet obyvatel Okres Obecní Ostatní Celkem 1000 na 1 ZŠ žáků (k 1. 1. 2015) obyvatel Jeseník 17 0 17 2 328 3 008 76,0 39 584 Olomouc 88 3 91 2 563 18 437 79,1 233 192 Prostějov 46 0 46 2 370 8 406 77,1 109 037 Přerov 55 2 57 2 310 9 905 75,2 131 646 Šumperk 61 0 61 2 004 9 642 78,9 122 252 Ol. Kraj 267 5 272 2 337 49 398 77,7 635 711 Zdroj: Výroční zpráva o stavu a rozvoje vzdělávací soustavy Olomouckého kraje 2014/2015

Tab. 14 Počty žáků ZŠ učících se cizí jazyk v Olomouckém kraji pro školní rok 2014/2015 Okres AJ NJ RJ FJ ŠJ Celkem Jeseník 2 439 337 458 23 0 3 257 Olomouc 14 578 2 848 1 410 214 154 19 204 Prostějov 6 453 1 727 296 0 0 8 476 Přerov 8 422 1 404 1 197 87 49 11 159 Šumperk 7 517 1 253 1 112 38 18 9 938 Ol. Kraj 39 409 7 569 4 473 362 221 52 034 Okres AJ NJ RJ FJ ŠJ Celkem Jeseník 74,9% 10,3% 14,1% 0,7% 0,0% 100,0% Olomouc 75,9% 14,8% 7,3% 1,1% 0,8% 100,0% Prostějov 76,1% 20,4% 3,5% 0,0% 0,0% 100,0% Přerov 75,5% 12,6% 10,7% 0,8% 0,4% 100,0% Šumperk 75,6% 12,6% 11,2% 0,4% 0,2% 100,0% Ol. Kraj 75,7% 14,5% 8,6% 0,7% 0,4% 100,0% Zdroj: Výroční zpráva o stavu a rozvoje vzdělávací soustavy Olomouckého kraje 2014/2015

Výroční zpráva soustavy vzdělání Olomouckého kraje ve svých statistikách přebírá i jiná data sledovaná MŠMT. Jednou z těchto věcí je i sledování počtu žáků učících se cizí jazyky. Nicméně hned na úvod nutné upozornit, že není vyloučeno, aby se žák mohl vzdělávat ve více jazycích. Když se tedy Šárka Nováková bude učit němčinu a angličtinu, pak bude započtena jednou k angličtině a jednou k němčině. Ačkoli pro geografii tato statistika nemá přímý přínos (neobsahuje klasická data užívaná v geografii jako třeba národnost nebo nezaměstnanost), umožňuje krajskému úřadu jako zřizovateli reagovat nebo i predikovat trendy v preferencích výuky cizích jazyků a tedy potenciální poptávku po učitelích konkrétního jazyka na středních školách.

V tabulce 14 se tak proto dozvíme, že nejvíce vyučované jazyk je shodně ve všech okresech angličtina se 76 %. Doplňuje ji víceméně prakticky pouze němčina (14,5 %) a ruština (8,6 %). Významně silnější je němčina zejména v Prostějově (20 % případů) a již méně i v Olomouci (14,8 %). Poměry mezi oběma jazyky jsou v okresech Přerov a Šumperk téměř vyrovnané. V okrese Jeseník pak mírně významnější ruština (14 %). Nicméně podobný příměr přímo vybízí k otestování hypotézy závislosti vzdělanostní struktury okresů a učenými cizími jazyky (tabulka 15). Jak můžeme vidět je zde celkově velmi silná závislost u angličtiny (99,0 %), němčiny (94,6 %) a španělštiny (91,4 %). Silnou závislost má i francouzština (87,9 %) a slabá je i ruštiny (76,7 %). Ačkoli se různí průběh. Zatímco angličtina s němčinou jsou stabilní u populace všech stupňů dosaženého vzdělání, ruština je nejsilnější u vzdělání základního včetně bez vzdělání a posléze již převážně pouze klesá. Naopak oba románské jazyky jsou závislejší u skupiny obyvatel s dosaženým vzděláním středoškolské úplné a vyšší. Zjištění je mírně překvapivé a rozhodně stojí za další výzkum, ale patrně již od odborníků z jiných oborů.

Tab. 15 Korelace vzdělanostní struktury SLDB 2011 a vyučovaným cizím jazykem 2014/2015

Vzdělání aj nj rj fj šj

zš vč bez 99,1% 91,8% 83,1% 86,3% 89,3% sš bez 99,1% 96,1% 75,5% 83,0% 87,2% sš úplné 99,9% 95,9% 76,4% 89,0% 92,6% vš 98,0% 94,6% 71,9% 93,3% 96,6% Průměr 99,0% 94,6% 76,7% 87,9% 91,4% Rozptyl 1,9% 4,2% 11,2% 10,4% 9,4% Zdroj: Výroční zpráva o stavu a rozvoje vzdělávací soustavy Olomouckého kraje 2014/2015

Tab. 16 Charakteristika soustavy Středních škol v Olomouckém kraji pro školní rok 2014/2015 Studentů Obyvatel Počet Počet Okres Gymnázia SOŠ, SOU SŠ celkem na 1000 na 1 SŠ studentů obyvatel obyvatel Jeseník 1 4 5 7 917 1 255 31,7 39 584 Olomouc 7 20 27 8 637 10 107 43,3 233 192 Prostějov 4 10 14 7 788 3 981 36,5 109 037 Přerov 6 14 20 6 582 6 015 45,7 131 646 Šumperk 2 10 12 10 188 4 731 38,7 122 252 Ol. Kraj 20 58 78 8 150 26 089 41,0 635 711 Zdroj: Výroční zpráva o stavu a rozvoje vzdělávací soustavy Olomouckého kraje 2014/2015

Tabulka 16 nám pak poskytuje náhled na střední školství, ovšem bez Vyšších odborných škol. Ty lze najít v tabulce 17. Nejprve je třeba poznamenat, že každá čtvrtá střední škola v Olomouckém kraji je gymnázium (20 z celkových 78) a na středních školách studuje 26 089 studentů tedy jen o něco málo více než polovina stavu základních škol. Můžeme si zde povšimnout výrazně změněných charakteristik na úrovni jednotlivých okresů. Zatímco v základním školství okres Šumperk patřil k těm lepším, ve středním školství je ten výrazně nejhorší, když na 1 střední školu připadá více než deset tisíc obyvatel okresu. V případě za celý Olomoucký kraj na 1 střední školu připadá o celé dva tisíce obyvatel méně.

Co se týče počtu základních uměleckých škol (tab. 17) v jednotlivých okresech, pak okresy Olomouc a Šumperk vykazují opět vysoce podprůměrné hodnoty, než jaké by měli vzhledem k populační velikosti v rámci kraje mít. Naopak znamenitý je okres Jeseník, kde na (oproti okresu Šumperk třikrát) menší populaci okresu připadá i absolutně vyšší počet škol tohoto typu. Právě v rámci absolutního počtu škol patří okres Jeseník druhé místo (hned po okresu Olomouc), avšak jesenické ZUŠ navštěvuje v přepočtu na průměr žáků pro jednu ZUŠ asi poloviční počet žáků oproti krajskému průměru. V přehledu dalších zařízení si můžeme povšimnout, že dva okresy v kraji (Jeseník a Přerov) nemají na svém území ani jedno speciální pedagogické centrum a počet školních jídelen je pak v kraji víceméně rovnoměrně distribuován mezi jednotlivými okresy kraje.

Tab. 17 Vyšší odborné školy, Základní umělecké školy a některá školská zařízení v Olomouckém kraji pro školní rok 2014/2015

Spec. Zařízení Počet Počet Okres VOŠ ZUŠ Poradenské školního studentů* žáků Centrum stravování

Jeseník 0 0 6 1 766 0 50 Olomouc 5 784 8 4 720 3 258 Prostějov 0 0 4 2 944 1 108 Přerov 1 68 5 2 537 0 150 Šumperk 2 205 4 2 143 1 142 Ol. Kraj 8 1 057 27 14 110 5 708 Zdroj: Výroční zpráva o stavu a rozvoje vzdělávací soustavy Olomouckého kraje 2014/2015

5.3 Zdroje informací v základním školství Oblast školství sleduje značné množství informací, kdy je značná část z nich je nezbytných pro účelné spravováni resortu, ať už centrálně z MŠMT nebo regionálně z krajské či nižší úrovně. Zdroje informací se tak mohou různit. Svůj vliv jistě zanechává školský zákon (více kapitola 6.2.1) a tím tedy zákonně povinná dokumentace školy, spolu s rejstříkem škol a školských zařízení. Naneštěstí část těchto informací zejména těch obsažených školskou matrikou je chráněných zákonem. Avšak výhodou je že s těmito daty po zpracování na MŠMT přebírá i ČSÚ.

U Voženílka (2009) se sice dočteme o Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV) jako příspěvkové organizaci MŠMT, jež právě statistické úkony pro ministerstva poskytuje, nicméně aktuálně je situace jiná a jak uvádí ministerstvo na svých stránkách (online, 6. 3. 2017) od 1. ledna 2012 tento ústav zanikl bez náhrady a jeho agendu přebralo statistické oddělení MŠMT.

Dalším ze zdrojů je z geografického hlediska Sčítání lidu, domu a bytů. To je patrně nejvýznamnějším zdrojem informací, když pomineme data veřejné databáze ať už z ČSÚ nebo přímo školství (oddělení UIV v rámci MŠMT, školy, aj.). Význam mají především díky svému rozsahu a to jak

6 DOKUMENTY A LEGISLATIVA

6.1 Strategické dokumenty Olomouckého kraje pro oblast školství Oblast školství (a tím proces vzdělávání obyvatelstva) je bezesporu velmi významnou složkou života obyvatel a i stát respektive lokální či krajská samospráva má zájem udržet ve svém regionu osoby vzdělané na nějaký stupeň vzdělání (zpravidla alespoň střední). Důvody jsou nejen ekonomické nebo rozvojové, ale i prevenční, jelikož může na mladou generaci určitým způsobem působit.

Na Krajské úrovni se můžeme (web Olomouckého kraje, 13. 2. 2017) v resortu školství setkat s Krajským akčním plánem rozvoje vzdělání Olomouckého kraje. To je projekt věnovaný především středním školám pro jejich klíčovou roli profilování absolventů základních škol před vstupem na trh práce. Nicméně můžeme se zde také všimnout pět klíčových strategických dokumentů tohoto oddělení:

1. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Olomouckého kraje (více kapitola 6.1.1) 2. Koncept rozvoje tělovýchovy a sportu – aktuálně platný je na roky 2014 až 2018 3. Strategické dokumenty primární prevence – aktuálně platné na období 2015 až 2018 a jde o Krajský plán pro prevenci rizikového chování OK a Krajský protidrogový plán 4. Koncepce environmentální osvěty a výchovy OK - dokument ze srpna 2004 dávající report o aktuálním stavu a přinášející SWOT analýzy pro školské a mimoškolské prostředí 5. Výroční zprávy rozvoje vzdělávací soustavy Olomouckého kraje (více kapitola 6.1.2)

6.1.1 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Olomouckého kraje (2015) Oblast školství je jednou z těch, na níž kraj dohlíží a to hned v celé škále úkonů a jedním z nich je zpracování dlouhodobého konceptu vzdělávání pro území kraje vycházející z národního dokumentu zpracovaného MŠMT. První takový dokument vznikl již v roce 2003. Od té doby můžeme naleznout na webu krajského úřadu Olomouckého kraje (online, 19. 1. 2017) již pátý a aktuálně platný dokument pro období 2016 až 2020. Dokument pak sestává ze tří kapitol:

 Ekonomická a společenská charakteristika kraje ve vztahu ke vzdělání  Výchozí stav, náměty a záměry krajského vzdělávání  Ekonomická část

První kapitola demografickým a ekonomickým vývojem v kraji a chápe školství jako proces přípravy a nakládání s lidskými zdroji pro budoucí lepší uplatnění na trhu práce, což sebou má nést i další pozitiva zejména socioekonomického charakteru. Naprosto stěžejní je zde konstatování, že díky

32 rodícím ženám silných ročníků 70. let minulého století, krajský úřad předpokládá dosažení demografického maxima živě narozených dětí v roce 2009 a jejich nástup do základních škol kolem roku 2015, kdy by však měl zároveň i dosáhnout minima počet odcházejících žáků 9. tříd. Vzhledem k době psaní práce (2016/2017) není ještě možné zcela jasně prohlásit, zda se tento předpoklad vyplnil beze zbytku.

Co do rozsahu největší kapitolou je kapitola druhá, ta obsahuje přehled priorit pro příslušné časové období tak jak byly vydány MŠMT a převádí jej podle potřeb kraje. Výsledné záměry, ale počítají se zásahy spíše do oblasti středního vzdělání. Jelikož navazuje na optimalizaci sítě škol a školských zařízení (priorita z roku 2003), přípravy škol na kurikulární reformu (priority 2006 a 2008), zlepšování a monitoring kvality výuky (priorita od 2006), aj. Aktuálně se jedná především o adekvátnější nabídku vzdělání v oborech dlouhodobě žádaných na trhu práce.

Pro téma práce je zajímavější kapitola 2.3.2 o naplňování dlouhodobého záměru na úrovni Základního školství. Od školního roku 2011/2012 již všechny ročníky základních škol (bez speciálních nároků na výuku) při výuce sledují Školní vzdělávací program a jejich dominantním zřizovatelem v kraji jsou obce (9 z 10). Kapacity škol jsou dostačující a to přes navyšování kapacit u škol s malým počtem tříd. Nicméně podle kraje je problémem, že nárůst počtu dětí, nedostačuje u malých škol k naplnění stavu žáků na minimální přípustnou úroveň a dochází tedy v některých případech k zavírání škol. Jako možnost řešení je zde uvedeno svazkové školství, kdy zřizovatelem je svazek obcí. Jako příklad je uvedena MŠ a ZŠ Údolí Desné, kde je jako zřizovatel Svazek obcí Údolí Desné, čímž dochází k efektivnějšímu využívání systému budov náležící škole. Jako druhou možnost, je zde uvedena i tzv. otevřená komunitní škola, což je evropský trend v zahraničí.

Olomoucký kraj zde zároveň uvádí podporu monitoringu úrovně vzdělání a to prostřednictvím testování žáků 5. a 9. tříd, tak jak navrhuje MŠMT. Slibuje si od toho zároveň, že žákům samotným pomohou s rozhodováním pro další studium podle svých studijních preferencí a oblasti zájmu. Nicméně nehodlá se věnovat pouze kvalitě vzdělání žáků, ale i učících pedagogických pracovníků.

Předpoklady a návrhy pro úroveň základního školství:

 Podpora svazkového školství (zřizovatel škol svazek obcí)  Podpora blíže specifických předmětů a zlepšování kvality výuky  Zvýšení kvality školních ŠVP a podpora inkluzívního vzdělávání

6.1.2 Výroční zprávy o stavu a rozvoji soustavy vzdělání v Olomouckém kraji S výročními zprávami začal Olomoucký kraj od školního roku 2000/2001 (tedy od svého vzniku) a všechny lze nalézt na webu Olomouckého kraje v sekci věnované školství (online, 13. 2. 2017). První zprávy také měli jinou strukturu dokumentu, která se v souvislosti se změnami v resortu značně proměnila a to zejména díky hodnocení nejrůznějšího stavu naplňování krajských akčních plánů či strategií. Zajímavostí je, že krajský úřad stále pracuje s úrovní okresů i přes jejich zrušení a přechod na soustavu obcí II. a III. typu v rámci územní veřejné správy.

Výroční zpráva školního roku 2000/2001 lze v zásadě shrnout do čtyř bodů - hodnocení stupňů vzdělání podle stupně školy (od mateřských po vyšší odborné), speciální typy škol (umělecké, jazykové a speciálky), výsledky inspekcí ČŠI (postupuje se podle stupně vzdělání) a konečně Ekonomické aspekty. Ve zprávě z roku 2003/2004 se poprvé objevuje hodnocení naplňování konceptu rozvoje vzdělávacího soustavy Olomouckého kraje v důsledku vzniku prvního dlouhodobého záměru v roce 2003. Patrně největší změny se výroční zprávy dočkali s výroční zprávou 2005/2006, která měla již tři zásadní okruhy témat platných dodnes:

 stav vzdělávací soustavy - postupně podle stupňů vzdělání a typu škol, sleduje celoživotní vzdělávání pedagogů, environmentální osvětu, aj.  ekonomická část  naplňování koncepčního rámce rozvoje vzdělávací soustavy Olomouckého kraje - - podobné jako okruh 1 ale z pozice ve vztahu ke koncepčnímu rámci

Nepatrných změn doznali zprávy v roce 2010/2011, kdy došlo k pozměnění názvů některých kapitol a většímu důrazu na evropské projekty. Aktuálně k 17. 2. 2017platnou poslední výroční zprávou je ta, jež hodnotí školní rok 2014/2015. Nicméně se během jara očekává dokončení a zveřejnění zprávy za rok 2015/2016.

6.2 Příslušná legislativní úprava Kromě zde uváděného školského zákona (zákon č. 561/2004 sb.), vyhlášky č. 48/2005 sb. (o základním vzdělání) a vyhlášky č.492/2005 sb. (o krajských normativech). Autor vřele doporučuje čtenářům, při větším zájmu o legislativní úpravy, podívat se rovněž na dodatky školského zákona, kterých vznikla celá řada. Rovněž pak také na více byrokraticky zaměřenou vyhlášku č. 364/2005 sb. o dokumentaci škol a školských zařízení, případně se zaměřit v ekonomickém aspektu na zákon č. 250/2000 sb. o pravidlech územních rozpočtů.

6.2.1 Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (školský zákon) – zákon č. 561/2004sb Základní zákon upravující v podstatě snad téměř vše týkající se regionálního školství obsahuje 192 paragrafů ve dvaceti částech, vstoupil v platnost k 1. lednu 2005. Nahradil tím starší verze školského zákona z roku 1984 i jeho pozdější doplnění především z 90. let 20. století. Od té doby se do něj promítlo do září 2016 (Úplné znění č. 1150 Školství, 2016) dalších 33 nových zákonů a nepočitatelně vyhlášek či nařízení vlády. Už jen tento fakt dokazuje, že oblast školství se vyvíjí poměrně značným tempem. Pro účely práce se ale autor rozhodl uvést několik poměrně důležitých částí tohoto zákona.

6.2.1.1 Část první obecná ustanovení §1 uvádí předmět úpravy, kterým je vzdělávání ve školách a školských zařízeních (stanovuje podmínky vzdělávání, při nichž se uskutečňuje) i působení (práva a povinnosti) fyzických či právnických osob a v neposlední řadě i vymezuje působnost orgánů vykonávající státní správu a samosprávu.

§2 popisuje zásady a cíle vzdělávání, jež by měli být založené především na několika zásadních zásadách (odstavec 1):

 Rovného přístupu ke vzdělání bez diskriminace za sociální původ, rasu, víru, národnost, apod. s nárokem na bezplatné základní a střední vzdělání ve státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí zřízené škole  Zohledňování práva na jiný názor druhých lidí a jeho respektování, jakož i svobodné šíření poznatků vyplývajících z aktuálního poznání světa  Zdokonalování procesu vzdělávání a hodnocení jeho výsledků z hlediska dosahování cílů vzdělávání (odstavec 2)

Odstavec 2 s cíly vzdělání poukazuje na důležitost vzdělání při začleňování jednotlivce do společnosti (zde národ a stát), uvědomění si různorodosti a proto respektu k tématu jako rovnoprávnost žen a mužů, principy demokratické společnosti, hodnotám osobního a občanského života aj. Článek 3 zde tedy konstatuje, že vzdělávání je zákonem chápáno jako služba veřejná.

§3 o systému vzdělávacích programů stanovuje tři úrovně programů. MŠMT vydává Národní program vzdělávání (odstavec 1) i Rámcový vzdělávací program pro jednotlivé obory základního a středního vzdělávání (odstavec 2). Naopak Školní vzdělávací program si vyhotovuje příslušná škola, jež jej užívá a je v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem (§5).

§7 a §8určují vzdělávací soustavu, školy a školská zařízení včetně jejich právního postavení. Vzdělávací soustavu tvoří školy a školská zařízení (§7, odstavec 1). Školy se dělí v článku 2 podle stupně vzdělání na mateřské, základní a střední školy (poddruhem střední školy jsou gymnázia, střední odborné školy a střední odborná učiliště). Dále je doplňují konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola a škola s právem státní jazykové zkoušky. Odstavec 4 doplňuje charakteristiku školského zařízení jako zařízení poskytující služby a vzdělávání podporující či doplňující vzdělávání na školách. Patrně nejčastějším příkladem je zařízení školního stravování (školní jídelna), ačkoli typů zařízení je v odstavci 5 uvedeno více. Odstavec 6 pak konstatuje podmínku pro výkon činnosti školy či školského zařízení a to být zapsáno do školského rejstříku. Podle odstavce 7 je vzdělávání umožněno pouze pedagogickým personálem školy.

Odstavce §8 vyjmenovávají, které osoby (ať už právnické či fyzické) zakládají školu nebo školské zařízení. Předně jde o kraj, obec a svazek obcí (odstavec 1), dále pak ministerstva ČR (odstavce 3 až 5), registrované církve s právem zakládat církevní školy a právnická či fyzická osoba (odstavec 6). Škola je vždy založena jako školská právnická osoba nebo příspěvková organizace (v případě ministerstev jako státní příspěvková organizace).

Následující §9hovoří o dlouhodobých záměrech ve vzdělávání (kapitola 6.1.1). Základní dokument zpracovává MŠMT a předkládá jej vládě. Ta jej pak dává poslanecké sněmovně. Takto schválený dokument (odstavec 1), pak zpracovává krajský úřad do Dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávací soustavy v kraji (odstavec 2 a 3). Struktura dokumentu je však již výše uvedena. V podobném duchu se nese i §10o výročních zprávách (kapitola 6.1.2). Avšak nutno uvést, že výroční zprávy zde zpracovává jak MŠMT (úroveň národní), tak i kraj (úroveň krajská) a ředitel školy (úroveň škol). Školní výroční zprávy se nicméně liší, jelikož jsou zasílané zřizovateli a musí být veřejně zcela k dispozici jak elektronicky (dálkový přístup), tak i ve fyzické formě na přístupném místě na škole.

§23 hovoří o organizaci škol. Pro mateřské, základní a střední školy se organizace člení na jednotlivé třídy (odstavec 1), jež musí být všechny na území kraje, kde má škola sídlo (odstavec 2). Odstavce 3 až 5 hovoří o minimálním a maximálním počtu žáků ve třídě a škole. Tento je stanoven MŠMT, avšak zřizovatel má možnost snížený počet obejít udělením výjimky a uhrazením zvýšených výdajů na vzdělávací činnost školy (částka se vypočítává z rozdílu vůči krajským normativům) nebo výjimkou pro zvýšení počtu žáků až o 4 navíc ve třídě, pokud není dotčena bezpečnost a kvalita výuky.

§28 hovoří o dokumentaci škol a školských zařízení. Je zde v odstavci 1 zmíněno 11 bodů (písmena a až k), z nich nejzajímavější z hlediska k informacím jsou:

a)rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku

b)evidence dětí, žáků a studentů (školní matrika)

e)výroční zprávy školy

Naprosto nejideálnějším zdrojem geografických informací je školní matrika, jelikož obsahuje informace o trvalém pobytu žáka nebo studenta. Jelikož, ale obsahuje i informace o rodném číslu, místu a datu narození a jiné, jedná se o neveřejný zdroj informací určený výhradně MŠMT a jím zřízených právnických osob a to zejména pro statistické účely jako dílčí ukazatele při vyhodnocování vzdělávací soustavy (odstavec 5).

6.2.1.2 Část třetí, hlava II – základní vzdělávání; Část dvanáctá – školská právnická osoba a Část třináctá – školský rejstřík Třetí část zákona se v hlavě II týká základního stupně vzdělání a sestává ze 12 paragrafů, nás ale zajímají jen některé z nich. §45 hovoří o stupních vzdělání. Odstavec 1 zde konstatuje, že základního vzdělání dosahuje žák dokončením základní školy nebo nižšího stupně šesti a osmiletého gymnázia či příslušné části konzervatoře. §46 pak dále popisuje organizaci základního vzdělávání. Odstavec 2 uvádí členění základního školy na devět ročníků ve dvou stupních (1. až 5. pro první stupeň a 6. až 9. pro stupeň druhý).

Dvanáctá část hovoří o škole jako právnické osobě. Celkově se v této části nachází 16 paragrafů, pro nás je však zajímavých pouze 5 z nich. §124 říká v odstavci 1, že školní právnická osoba je založena za účelem poskytování školských služeb (§3 tohoto zákona) a podle odstavce 2 je zřizovatelem kraj, obec, svazek obcí či jiná osoba, ať už fyzická nebo právnická a zároveň jich může být i více podle odstavci 3.

§125 a 126 popisují vznik a zánik školské právnické osoby. Zde je důležité, že tato osoba vzniká zřizovací listinou či smlouvou (§125, odstavce 1 a 2) a zaniká dvojím způsobem s likvidací či bez ní (§126, odstavec 2). Oba procesy nabývají platnosti dnem změny v rejstříku školských právnických osob (§125, odstavec 5 a §126, odstavec 1). §127 se zabývá rozdělením, sloučením a splynutím školské právnické osoby. Podle článku 1, je pro platnost změny nutné její zanesení do rejstříku školských právnických osob, dále u všech tří změn dochází (odstavce 2 až 4) k zániku původní nebo původních školských právnických osob bez likvidace a práva a povinnosti přechází na nástupnickou školní právnickou osobu (či více osob v případě rozdělení). Odstavec 5 pak stanovuje podmínku, aby

školské právnické osoby zřízené ministerstvem, krajem, obcí či svazkem obcí náleželi pro podmínky těchto tří změn stejnému zřizovateli. §129 pak dává zřizovateli právo vydat zřizovací listinu, rozhodovat o rozdělení, sloučení či splynutí, stejně jako jmenovat ředitele a školní radu (odstavec 1). Zároveň pokud se jedná o školu ministerstva, kraje, obce či svazku obcí, tak je zřizovatel zodpovědný za rozpočet a hospodaření své školské právnické osoby (odstavec 2).

Navazující třináctá část se zabývá školským rejstříkem, tento je zcela zásadním, jak je již naznačeno výše v textu. Tato část obsahuje 18 paragrafů, ale podobně jako u předchozí části nás budou zajímat úvodní paragrafy. §141 nám přibližuje obsah školského rejstříku, který je definován jako veřejný seznam obsahující rejstříky škol a školských zařízení stejně jako rejstříky školských právnických osob (odstavec 1). Informace tohoto rejstříku jsou volně k nahlédnutí (odstavec 2) a jsou také předávané ČSÚ (odstavec 3). §142 pak popisuje účinky zápisu do školského rejstříku, což bylo opět již více přiblíženo výše. Z §143 pak vyplývá, že hlavním zodpovědným orgánem za rejstřík je MŠMT s dílčí působností krajských úřadů, které své údaje předávají MŠMT ke zveřejnění. Nejvýznamnější je ale sdělení §144. Ten uvádí informace, které jsou do rejstříku zapisovány. Jedná se zejména o:

 Druh školy, typ zařízení a resortní identifikátor  Název, sídlo, IČ, resortní identifikátor právnické osoby/příspěvkové organizace a právní forma zřízení  Seznam oborů vzdělání a to spolu i s jejich formou nebo seznam školních služeb  Nejvyšší povolený počet žáků ve strukturních jednotkách školy (škola, zařízení, třídy, aj.)  Označení místa, kde dochází ke vzdělávání a školským službám  Den zápisu a zahájení činnosti školy, aj.

6.2.2 Vyhláška o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění školní docházky – vyhláška č. 48/2005 sb. Vyhláška 48/2005 doplňuje některé záležitosti týkající se základního školství a to s poslední úpravou v roce 2016. Nás opět budou zajímat jen některé záležitosti. §1 v odstavci 1 stanovuje 7 hodin ráno a 17 hodin odpoledne jako maximální mezní dobu výuku s typickým začátkem v 8 hodin. Odstavec 2, pak nařizuje umožnění přístupu žákům do budovy školy již minimálně od 7:40 (v případě začátku výuky v 8 hodin). Ostatní články pak popisují zejména počet hodin v denním a týdenním režimu výuky na škole, společně jako délky přestávek mezi hodinami. V §4se hovoří o počtech žáků ve školách a třídách prostřednictvím průměrného počtu žáků či počtu žáků na 1 třídu a to následovně:

Tab. 18 Minimální a maximální počty žáků ve třídách základních škol

Minimum Maximum Typ školy Počet tříd průměru ve třídě Úplná - 17 30 4 a více 15 30 3 14 30 Neúplná 2 12 30 1 10 30 Zdroj: Úplné znění č. 1150 – vyhláška č.48/2005 sb.,odstavce §4

§5 pak dodává v odstavci 2: „Na prvním stupni školy, lze do jedné třídy zařadit žáky z více než jednoho ročníku prvního stupně. Na druhém stupni nelze to stejné třídy zařazovat žáky z více než jednoho ročníku. Žáky prvního a druhého stupně nelze zařadit do jedné třídy.“ Odstavec 6 pak snižuje maximální počet žáků, pokud je ve třídě žák se specifickými potřebami pro výuku vlivem fyzického či mentálního stavu o maximálně 5 žáků. Další paragrafy již popisují spíše metody hodnocení, komisionálního zkoušení a plnění školní docházky na území České republiky či mimo něj.

6.2.3 Vyhláška o krajských normativech – vyhláška č. 492/2005 Tato vyhláška je přímo i nepřímo jednou z nejdůležitějších v oblasti školství. Jelikož mají obce a svazky obcí povinnost poskytovat dostupnost školních služeb efektivně a ekonomicky, vyvstala potřeba stanovit tuto hranici. §1 stanovuje jako jednotku výkonu těchto služeb na základních školách jako jednoho žáka prvního či druhého stupně (písmena e až g). §2pak stanovuje ukazatele důležité pro stanovení krajského normativu:

 Průměrný počet jednotek výkonu na pedagogického pracovníka (stanovený z průměrného počtu žáků ve třídě, počtu průměrně týdně vyučovaných hodin, aj.)  Průměrný počet jednotek výkonu na nepedagogického pracovníka (stanovuje podle hodnot z průběhu kalendářního roku krajský úřad)  Platy obou typů pracovníků (v jednostupňových školách, družinách apod. kde je méně než 10 pracovníků se platy stanovují odlišně ve vztahu na počet jednotek výkonu ve škole či zařízení)  ONIV – Ostatní neinvestiční výdaje na jednotku výkonu

Je tedy zřejmé, že se jedná o výpočet příspěvku kraje na školství, kde se stanový i očekávaný průměrný počet žáků ve třídě, což může některé školy přivádět do problémů, stejně jako jiným pomoci. V §4 a §5 je popsán vzorec, jakým se normativ vypočítává (§4, odstavec 1, písmena a až c), je však rovněž uvedeno, že krajský úřad může tuto hodnotu v konkrétních případech pozměnit až o 10

%. Z odstavců paragrafu 4 rovněž vyplývá, že normativ se skládá ze základní částky a příspěvků na speciální případy (§3, odstavec 6) jako zdravotně postižení žáci školy, žáci škol s výukou v jazyce národnostních menšin, aj. Je tedy zájmem zřizovatele i škol mít, co nejvhodnější počet žáků, jakožto i personálu. Zároveň vidíme i rozkol – strategie vzdělávací soustavy a finance základních škol jsou stanoveny z krajské úrovně, zatímco dozor je vykonáván na úrovni SO ORP.

7 SÍŤ ZÁKLADNÍCH ŠKOL V OKRESE ŠUMPERK

7.1 Charakteristiky sítě základních škol

7.1.1 ZŠ podle vyučovaných stupňů Z pohledu Olomouckého kraje patří okres Šumperk mezi ty větší a to i co se týče počtu základních škol. Odkazují na to i každoroční výroční zprávy o stavu školství v Olomouckém kraji (kapitola 6.1.2). Nyní se však podívejme na situaci uvnitř okresu podle jednotlivých ORP. Zde situace není v okrese tak jednoznačná, jak by se z krajského přehledu mohla zdát. V tabulce 19 si můžeme povšimnout poměrně značných rozdílů mezi jednotlivými SO ORP. Zejména je poměrně překvapivá silná pozice SO ORP Zábřeh (40 % všech škol v okrese), než by asi populačně polovičnímu SO ORP (vůči SO ORP Šumperk) náležela. Pro pozici Zábřeha mluví i dvě školy v SO ORP Šumperk užívající více 1. stupňů (svazková ZŠ Údolí Desné a neoficiálně i ZŠ Libina). Zatím, co zbývající dvě SO ORP již více sledují trend celého okresu.

Nejvíce je to patrné na zastoupení v oblasti zejména 1. stupně základních škol, kdy vidíme v absolutní četnosti sice ve větším odstupu menší SO ORP Mohelnice (9 škol z toho 4 i s druhým stupněm), ale zejména nás zaujme prakticky téměř srovnatelný počet 1. stupňů (30 u Šumperka vůči 25 u Zábřeha). Jako příměr může posloužit fakt, že pokud by mělo SO ORP Šumperk, pokrýt prvním stupněm populaci 0 až 14 na úrovni 203 dětí na jeden stupeň ZŠ (úroveň SO ORP Zábřeh), pak by jich bylo 51!

Tab. 19 Vybrané ukazatele stavu školství v SO ORP okresu Šumperk k 31. 12. 2015 SO ORP SO ORP SO ORP okres Školy - ukazatele Šumperk Zábřeh Mohelnice Šumperk absolutně 28 25 9 62 ZŠ celkem relativně 45,2% 40,3% 14,5% 100,0% ZŠ stupňů 1.stupeň 30 25 9 64 (absolutně) 2.stupeň 17 7 4 28 ZŠ stupňů 1.stupeň 46,9% 39,1% 14,1% 100,0% (relativně) 2.stupeň 60,7% 25,0% 14,3% 100,0%

obyvatel celkem 1.stupeň 2 331 1 338 2 044 1 903 na 1 stupeň ZŠ 2.stupeň 4 114 4 779 4 598 4 349 obyvatel 0 - 14 1.stupeň 348 203 289 283 na 1 stupeň ZŠ 2.stupeň 615 725 649 647 žáků na 1 1.stupeň 116 68 99 95 stupeň ZŠ 2.stupeň 132 146 156 139 žáků na 1000 1.stupeň 334 334 345 335 obyv 0 - 14 2.stupeň 215 201 240 214 Zdroj:ČSÚ; Interní data odboru školství městských úřadů v Mohelnici, Šumperku a Zábřeze; vlastní zpracování

Dalším faktem je pak značný rozdíl na přechodu mezi oběma stupni, avšak nejznatelnější je v případě již zmiňovaného SO ORP Zábřeh, kdy absolutní počet stupňů ZŠ poklesne o 72 % (oproti 43% poklesu v případě Šumperka a 55 % u Mohelnice). Tento propad lze snadno vysledovat zejména na demografických ukazatelích v tabulce (skupiny obyvatel na stupeň ZŠ).

Z hlediska průměrných počtů žáků na 1 stupeň sledujeme obdobný propad u SO ORP Zábřeh jako v případě demografických ukazatelů (pokles o 54 %). Propad je však v tomto případě značný i u SO ORP Mohelnice (31 %). Nicméně obě SO ORP měla výrazně nižší počty zmíněných průměrů žáků, což vede k hypotéze, že tamní školy mají celkově méně žáků nebo více malých škol než je tomu u stabilnějšího SO ORP Šumperk. Vykazují SO ORP v zásadě velmi podobné hodnoty na úrovni okresu jako celku, ačkoli SO ORP Mohelnice dosahuje mírně vyšších čísel (u 1. stupně o 3 % a u toho 2. dokonce o 12 %).

Když se blíže zaměříme na prostorový aspekt rozmístění škol úplných a neúplných, pak se musíme podívat na obrázek 6. Ten nám pak odhaluje značný rozdíl mezi severní a jižní polovinou okresu. Můžeme tak rozpoznat „opticky větší“ množství obcí s alespoň jednou úplnou základní školou v severní polovině. To však pouze podporuje domněnku, že větší množství větších obcí v SO ORP Šumperk determinuje i vyšší počet úplných škol. V tomto SO ORP můžeme až na jednotlivé případy (například Vernířovice) rozlišit zejména pás obcí s neúplnými nebo žádnými školami v západní části SO ORP – oblast Branné a Jidřichova (mj. Šléglov a Vikantice), přes obce okolo Bratrušova (včetně Bohdíkova, Kopřivné a Rejchartic) po skupinu obcí nacházející se na silnici I/11 západně od Bludova (například Olšany, Bušín, Písařov, atd.). Celkově tak hovoříme o 11 obcích bez přítomnosti školy a 8 obcích neúplnou školou omezenou pouze na 1. Stupeň.

Nicméně jižní polovina okresu má takových obcí méně a i přibližně polovina úplných základních škol se nachází v jednotlivých ORP – v Mohelnici 2 ze 4, v Zábřeze to pak jsou 3 ze 7. Mimo ORP se pak nachází úplné školy pouze v lokálních subcentrech – Dubicko, Loštice, Postřelmov, Rohle, Štíty a Úsov. Podél západního okraje okresu se vine celý pás obcí, kde škola chybí nebo má pouze jeden stupeň. Začíná na již výše zmíněných obcích na silnici I/11 a pokračuje k jihozápadu až jihu oblastí náležící Zábřežské vrchovině západně od Zábřeha i Mohelnice. Nejjižnější částí je obec Pavlov s neúplnou školou. Patrně největší koncentrace obcí bez ZŠ vytvářející jádro v tomto pásu je 6 obcí v zázemí Hoštejna, který zde jako jediný má neúplnou základní školu.

Právě na dotčenou oblast navazuje i druhá větev od obce Jestřebí po Hrabovou v prostoru vyplňující 8 obcí mezi Mohelnicí a Zábřehem, což rovněž hraje nezanedbatelnou roli. Jelikož spojená síla měst neumožní vznik žádného mezilehlého centra z těchto obcí. Dubicko, které jako jediné takové větší centrum představuje, je již přibližně 60° východně od spojnice Mohelnice a Zábřeha a

42 navíc patří k větším obcím jižní poloviny okresu (má přes 1000 obyvatel). Větev dále pokračuje směrem na severovýchod přes Lesnici a Leštinu s Brníčkem a před Hrabišínem končí. Právě zde najdeme specifikum a to jedinou obec bez neúplné školy – Dlouhomilov.

Obr. 6 Soustava základních škol v obcích okresu Šumperk k 30. 9. 2014 Zdroj: Administrativní členění verze 1.2; Interní data odboru školství městských úřadů v Mohelnici, Šumperku a Zábřeze; vlastní zpracování

7.1.2 Charakteristika 1. Stupně základních škol Z hlediska prostorového rozložení již víme, že počet nižšího stupně základních škol je v okrese asi dvakrát četnější. Podíváme se tedy blíže na některé dílčí charakteristiky. V první řadě je to spádová oblast škol a její rozloha (obr. 7). Nejprve je nutné zmínit, že nyní budeme pracovat s Thiessenovými polygony, které rozdělují území mezi jednotlivými školami v poměru 1:1 a to na základě vzdušné vzdálenosti. Takže nám poskytnou přibližný, leč nepříliš přesný obraz. Pro naše účely znázornění kvalitativní prostorové analýzy však budou stačit. Detailní náhled poskytne až regionalizace založená na dopravě v kapitole 8.

Obr. 7 Rozloha Thiessenových polygonů 1. Stupně základních škol Zdroj: Administrativní členění verze 1.2; vlastní zpracování

Zde si zcela jednoznačně můžeme určit periferní oblasti okresu, které by analýza jiných typů obslužnosti, také prokázala. Největší plochy nad 35 km2 (podle dat z ArcČR 500 srovnatelné například s hlavním územím administrativního území Mohelnice – 38 km2) totiž připadají na oblast „vysokého banánu“ s vyšší nadmořskou výškou v severní části okresu mezi Písařovem a Oskavou (Hanušovická vrchovina, Králický sněžník a Jeseníky na SV okresu). Doplňuje jej Zábřežská vrchovina na JZ okresu. Naopak oblasti s nadmořskou výškou do přibližně 500metrů na ose Mohelnice – Zábřeh – Šumperk jsou charakteristické zvýšeným výskytem škol s menší plochou do 15 km2 včetně, což podle dat z ArcČR 500 (Arcdata Praha,ČSÚ,ZÚ;2016) je nepatrně menší než Bludov (16,7 km2).

Zatímco na obrázku 7 jsme mohli sledovat srovnání periférie-jádro vyjádřenou v rozloze, tak obrázek 8 nám ji znázorní již sofistikovaněji a to na hustotě žactva. Opět využíváme Thiessenových polygonů (u průměrů žáků na zpřehlednění, kdy hodnota bodu je vztažena na polygon) a ty nám ukazují obdobné výsledky založené na zcela jednoznačnou koncentraci do nížinných oblastí Mohelnické brázdy či Šumperské kotliny, kde rozloha polygonu nedosahuje vyšších hodnot (více obrázek 7) a proto i relativně malé počty žáků neúplných škol, dokáží vyvážit daleko silnější školy úplné v podhorských či horských oblastech, demonstrovat to lze například na dvojici Lukavice (obec mezi Zábřehem a Mohelnicí) a Štíty (horské městečko na západním okraji okresu). Zatímco podle tabulky 20 má Lukavice dlouhodobý průměr žáků 4,3krát nižší než Štíty, podle mapy vlevo na obrázku 8 vidíme, že obě školy náleží do téže kategorie a to 2,6 až 5,0 žáků na km2. Jistý efekt pak projeví i přítomnost administrativní hranice okresu, jelikož v mapách není postihnut efekt škol nacházejících se na druhé straně okresní hranice, příkladem může být oblast právě Štítů, které mají jediné železniční napojení z Červené Vody v okresu Ústí nad Orlicí (Pardubický kraj). Dalším příkladem může být hranice s okresem Olomouc a zanedbaný vliv škol v Troubelicích, Nové Hradečné nebo Medlově.

Obr. 8 Hustota žactva 1. stupně ZŠ a průměr za školní roky 2010/2011 až 2015/2016 Zdroj: Administrativní členění verze 1.2; Interní data odboru školství městských úřadů v Mohelnici, Šumperku a Zábřeze; vlastní zpracování

Mapa vlevo na obrázku 8 ukáže ještě další informaci a to dvě jádra v okrese Šumperk. Větší a silnější z nich je bipolární urbánní zóna Šumperk – Zábřeh mající celkem 47 614 obyvatel k 31. 12. 2015 (ČSÚ, online 11. 2. 2017) z toho 6 904 dětí do věku 15 let. Z tabulky 20 pak vyčteme, že těchto 5 obcí má průměr 2010 až 2015 2 456 žáků na dvanácti 1. stupních ZŠ. Čímž představují 43,5 % všech žáků 1. stupně základních škol hlavního proudu v okrese. Polygony těchto škol pokrývají 61,93 km2, což je 47,7 % území patřícího maximálnímu polygonu Starého města pod Sněžníkem (132,66 km2). Hustota žactva tohoto jádra pak dosahuje 39,7 žáka na km2. To je hodnota, kterou podle tabulky 20 nedosáhne žádná škola mimo Šumperk a Zábřeh a to dokonce včetně Mohelnických nebo škola na Sluneční ulici v Šumperku nebo škola v místní části Skalička, jež je součástí Zábřeha!

Na toto jádro pak navazuje Ruda nad Moravou, jež je však od Šumperka oddělena hřebeny Hanušovické vrchoviny a podobně jako nedaleké severněji se nacházející Hanušovice vytváří lokální menší centrum. Na rozdíl od Hanušovic však polygon školy patří k těm v menších 50 % případů a dosahují 8,7 km2. Důvodem je lokalita ve vnější části hlavního jádra okresu. To se nedá tvrdit o Hanušovicích nacházející se v západní části periférie „vysokého banánu“. Výsledkem tak je plocha 82,4 km2, tím se tak nemůže projevit 184 žáků Hanušovic (srovnatelné s Rudou).

Druhým jádrem je pak dvojice na samotném jižním cípu okresu a jedná se o Mohelnici s Lošticemi, které představují těžiště Mohelnického SO ORP. O významu svědčí 687 žáků na čtyřech 1. stupních ZŠ (3 v Mohelnici + Loštice) a svou rozlohou 39,51 km2 zabírá 63,4 % rozlohy svého významnějšího severního bratříčka. Avšak svou hustotou žactva dosahuje „pouze“ 17,4 žáka na km2. Tím je tak srovnatelné s Rudou nad Moravou (17,5 žáka/km2). Sekundárně je možné sledovat další potenciální lokální centra (přibližně 6), ale zpravidla buď nemají dostatečně velký dlouhodobě průměrný počet žáků (průměr 2010 až 2015) nebo dostatečně malou plochu svého polygonu. Více detailů pak v na obrázku 8 nebo tabulce 20.

Tab. 20 Rozloha a hustota žactva podle thiessenových polygonů pro 1. Stupně ZŠ v okrese Šumperk Žáci Hustota Rozloha podle Název školy s 1. stupněm Thiessenových Průměr Počet Průměr Počet polygonů (v km2) 2010 až 2015 2015/2016 2010 až 2016 2015/2017

Celkem 1 313,20 5634 6080 4,29 4,63 Směrodatná odchylka 24,95 88 95 33,78 36,58 Variační koeficient 1,22 1,00 1,00 2,32 2,32 Minimum 1,73 10 0 0,31 0,00 Kvartil 25 7,58 24 28 1,69 1,60 Medián 11,63 53 57 3,69 4,14 Průměr 20,52 88 95 14,56 15,75 Kvartil 75 20,81 137 145 8,67 9,68 Maximum 132,66 373 393 196,23 206,84

Tab. 20 Rozloha a hustota žactva podle Thiessenových polygonů pro 1. Stupně ZŠ v okrese Šumperk Žáci Hustota Rozloha podle Název školy s 1. stupněm Thiessenových Průměr Počet Průměr Počet polygonů (v km2) 2010 až 2015 2015/2016 2010 až 2016 2015/2016

Bludov 9,76 149 183 15,23 18,75 Bohdíkov 30,69 54 57 1,75 1,86 Bohuslavice 6,22 19 24 3,08 3,86 Bohutín 7,86 29 38 3,65 4,83 Bratrušov 27,60 16 20 0,57 0,72 Brníčko 12,29 29 32 2,37 2,60 Bušín 12,38 26 28 2,13 2,26 Dolní Studénky 10,75 20 20 1,89 1,86 Dubicko 11,57 71 77 6,11 6,66 Hanušovice 82,38 181 189 2,20 2,29 Horní Studénky 10,83 21 23 1,91 2,12 Hoštejn 32,69 33 35 1,01 1,07 Hrabišín 17,89 67 82 3,73 4,58 Hrabová 9,76 40 57 4,08 5,84 Chromeč 8,05 25 8 3,06 0,99 Jedlí 19,46 22 30 1,10 1,54 Jestřebí 17,31 18 20 1,04 1,16 Jindřichov 64,47 52 49 0,80 0,76 Kamenná 11,58 15 16 1,30 1,38 Kolšov 4,07 20 25 4,95 6,14 Lesnice 7,10 31 38 4,34 5,35 Leština 7,98 63 69 7,85 8,65 Libina,520 18,18 33 35 1,81 1,93 Libina,548 15,15 120 139 7,91 9,17 Loštice 14,55 159 163 10,94 11,20 Loučná nad Desnou 122,67 63 70 0,51 0,57 Lukavice 11,68 28 34 2,38 2,91 Maletín 30,38 13 14 0,43 0,46 Mírov 31,60 10 0 0,31 0,00 Mohelnice,Mlýnská 9,22 140 149 15,13 16,16 Mohelnice,Vodní 9,89 298 326 30,08 32,96 Mohelnice,Vodní - Masarykova 5,85 91 86 15,56 14,70 Moravičany 18,09 36 49 1,98 2,71 Nemile 13,88 28 28 2,02 2,02 Nový Malín 30,00 206 224 6,88 7,47 Olšany 6,67 31 37 4,65 5,55 Oskava 52,91 71 67 1,34 1,27 Pavlov 35,05 23 28 0,67 0,80 Písařov 38,43 24 31 0,61 0,81 Postřelmov 7,60 136 143 17,87 18,82

Rájec 6,53 21 21 3,27 3,22 Rapotín 19,05 145 151 7,59 7,93 Rohle 14,76 22 24 1,48 1,63 Rovensko 7,67 33 43 4,26 5,61 Ruda nad Moravou 8,72 152 156 17,45 17,89 Ruda nad Moravou,Hrabenov 10,11 24 25 2,32 2,47 Sobotín 63,81 72 67 1,13 1,05 Staré Město p. Sněž. 132,66 92 93 0,69 0,70 Sudkov 5,65 78 83 13,75 14,69 Svébohov 15,80 11 10 0,69 0,63 Štíty 24,85 118 117 4,75 4,71 Šumperk,8Května 5,07 334 334 65,81 65,88 Šumperk,Beneše 4,88 286 283 58,54 57,99 Šumperk,Sluneční 9,00 178 226 19,80 25,11 Šumperk,Šumavská 1,90 373 393 196,23 206,84 Šumperk,Vrchlického 3,80 190 227 49,87 59,74 Úsov 18,91 74 80 3,92 4,23 Velké Losiny 24,94 88 100 3,51 4,01 Vikýřovice 18,80 71 76 3,76 4,04 Zábřeh,Němcové 4,20 243 281 57,94 66,90 Zábřeh,Pavlů 4,15 28 30 6,63 7,23 Zábřeh,Severovýchod 4,19 174 154 41,41 36,75 Zábřeh,Školská 1,73 290 328 167,63 189,60 Zvole 7,53 34 35 4,49 4,65 Zdroj: Administrativní členění verze 1.2; Interní data odboru školství městských úřadů v Mohelnici, Šumperku a Zábřeze; vlastní zpracování

Jiným aspektem je vývoj žactva na 1. stupni v čase. Tento nám pomáhá ukázat obrázek 9, kde jsou hodnoty vyjádřené průměrem 2. řádu za příslušný rok, tzn. Rok 2011 je počítán jako průměr počtu žáků školních roků 2010/2011 a 2011/2012. Pro lepší vypovídající efekt mapy je hodnota bodu vztažena na celý polygon náležící příslušnému bodu školy. Kategorie se následně inspirovaly vyhláškou o krajských normativech a minimálními hodnotami průměrných počtů žáků na počet tříd. A nyní již k samotnému obsahu map. Zde bych upozornil na Dlouhodobý záměr OK v oblasti školství (více kapitola 6.1.1), který předpovídá na období 2015 až 2017 vrchol demografické vlny v počtu nově přicházejících žáků na 1. stupeň ZŠ. A právě tento efekt stojí do značné míry za změnou mezi 2011 a 2015. Některé školy zvýšily již tak vysoké počty žáků (Hrabišín, Leština, Loučná nad Desnou), jiné se stabilizovali (Hrabová, Moravičany, aj.) a celkově tak můžeme sledovat zlepšení na 17 % případů. Za problémovou oblast okresu můžeme nadále považovat periférii Zábřežské vrchoviny (pás od Štítů po Pavlov JZ od Mohelnice), kde se nízké počty žáků pouze přelévají.

Obr. 9Průměr 2. řádu žáků 1. stupně základních škol v obcích okresu Šumperk v 2011 a 2015 Zdroj:Administrativní členění verze 1.2; Interní data odboru školství městských úřadů v Mohelnici, Šumperku a Zábřeze; vlastní zpracování

Obr. 10 Kategorie škol dle výkonnostní kategorie a průměru 2010 až 2015 počtu žáků 1. Stupně ZŠ v okrese Šumperk Zdroj:Interní data odboru školství městských úřadů v Mohelnici, Šumperku a Zábřeze; vlastní zpracování

Jiné dílčí oblasti zájmu na sledování dalšího vývoje jsou celkem tři. První oblast se nachází ve východní části SO ORP Zábřeh mezi obcí Kamenná a Lesnice s Brníčkem. Jelikož se jedná o oblast, která opět patří mezi periferní. Další oblastí je pás podél silnice I/11 (Písařov – Chromeč) a pak také mezilehlá oblast mezi Zábřehem a Mohelnicí.

Na obrázku 10 můžeme obdobná data vidět vyjádřená pomocí průměru za celé sledované období (od 2010/2011 do 2015/2016) v součinnosti s tzv. „výkonnostní třídou školy“. Ta odpovídá kategoriím užitým v mapě na obrázku 9. Pro zvýšení výpovědní hodnoty jsme si graf na obrázku 10 rozdělily do dvou dílčích grafů – třída 1 až 5 (obr. 11) a třída 6 (obr. 12). Výhoda výkonnostních tříd spočívá v rozdělení celé množiny na podmnožiny o určitém intervalu, kdy kupříkladu třída 1 odpovídá průměru 10 a méně, zatímco třída 5 odpovídá 60 až 85 žákům. Každá třída má tedy svoje rozpětí a je charakteristická jistými shluky. Tyto shluky pak mají 3 možné podoby:

 Peloton + uprchlíci – tato situace je charakteristická menší jednou skupinkou, která má významně vyšší počty žáků, než „hlavní pole pelotonu“.  Peloton + opozdilci – situace s opozdilci je opakem předchozího případu a je jednoznačně viditelná na obrázku 11 na třídách 2,3 a 5.  Roztrhané pole – nastává, jestliže vznikne rovnoměrně silná odtržená skupina (obr. 11 třída 4) nebo je-li celé pole potrhané na více než 2 skupiny (obr. 12, třída 6)

Obr. 11 Kategorie neúplných škol dle šestiletého průměru počtu žáků 1. Stupně ZŠ v okrese Šumperk *příslušnost školy k ZŠ Údolí Desné Zdroj:Interní data odboru školství městských úřadů v Mohelnici, Šumperku a Zábřeze; vlastní zpracování

Obr.12 Kategorie úplných škol dle průměru 2010 až 2015 počtu žáků 1. Stupně ZŠ v okrese Šumperk *příslušnost školy k ZŠ Údolí Desné; **součást školy ZŠ Libina Zdroj:Interní data odboru školství městských úřadů v Mohelnici, Šumperku a Zábřeze; vlastní zpracování

Na obrázcích si můžeme všimnout i jiných zajímavých aspektů. Například poloha některých škol, které mají 2. stupeň může posloužit jako orientační míra příslušnosti k jádru území nebo schopnosti takové jádro vytvářet. Výpočet pak provedeme podle vzorce, kde x je míra centrality, n počet žáků průměru za dané období a k příslušnou výkonnostní třídou:

푥 = √n ∗ k

Patří se dodat, že výsledky za školy v Šumperku, Zábřehu, Mohelnici a Libině byly sečtené pro úpravu na úroveň obcí. Případně, že Rapotín representuje celé Údolí Desné, ačkoli 2. stupeň této školy se nachází v Petrově nad Desnou. Hned na první pohled na tabulku 21 nás zaujme perifernost Rohle, kterou najdeme v hlavním pelotonu 2. třídy. Další shluk pak tvoří obce s lokální příslušností k jádru (Hrabišín, Sudkov – obě 5. třída) nebo častěji jako příliš vzdálené a lokální jádro (Dubicko,Oskava,Úsov,aj.). Všechny 3 zmíněné nalezneme v pelotonu 5. třídy.

Následuje skupina obcí se střední příslušností k jádru či lokálně významná jádra. Školy těchto obcí již nalezneme mezi opozdilci 6. třídy (obr.12) – Staré Město p. Sněž., Velké Losiny, ale i třeba Libina nebo Štíty. Zajímavou skutečností je postavení Hanušovic (lokálně nejvýznamnější centrum s dostatečným zázemím) a Nového Malína (patrně nejvýznamnější příslušnost k jádru kolem okresního města). Navíc ZŠ Hanušovice se svými parametry vyrovná „slabším městským školám“ a ZŠ Nový Malín významně čerpá ze své pozitivní demografie a tvoří můstek mezi slabšími a silnými městskými školami (vůbec největší počet žáků mimo školy ORP).

Tab. 21 Míra centrality obcí s 2. stupněm ZŠ v okrese Šumperk

Obec Míra centrality Index MAX členu

Šumperk 90,3 100,0% Zábřeh 65,1 72,1% Mohelnice 51,2 56,7% Nový Malín 35,2 39,0% Hanušovice 33,0 36,5% Loštice 30,9 34,2% Ruda nad Moravou 30,2 33,5% Bludov 29,9 33,1% Rapotín* 29,5 32,6% Postřelmov 28,5 31,6% Libina 26,8 29,7% Štíty 26,6 29,5% Staré Město p. Sněž. 23,5 26,0% Velké Losiny 22,9 25,4% Sudkov 19,7 21,8% Úsov 19,3 21,3% Oskava 18,8 20,9% Dubicko 18,8 20,8% Hrabišín 18,3 20,2% Loučná nad Desnou 17,7 19,6% Rohle 6,6 7,3% Celkem 642,82 711,7% Směrodatná odchylka 18,41 20,4% Minimum 6,61 7,3% Kvartil 25 19,26 21,3% Medián 26,81 29,7% Průměr 30,61 33,9% Kvartil 75 30,90 34,2% Maximum 90,33 100,0% *Rapotín zastupuje ZŠ Údolí Desné Zdroj: Interní data odboru školství městských úřadů v Mohelnici, Šumperku a Zábřeze; vlastní zpracování

7.1.3 Charakteristika 2. Stupně základních škol V předchozí kapitole jsme si pověděli něco o 1. Stupni základních škol v okrese. Nyní se tedy přesuneme na stupeň druhý. Jak již zaznělo výše v předchozích kapitolách, tak druhých stupňů je v okrese výrazně méně. Tento skok je možné na obrázku 13 (mapa vpravo) zpozorovat zejména v SO ORP Zábřeh. Souvisí to i s psychologickým vývojem dětí, které jsou v 11 nebo 12 letech daleko schopnější dojíždět za vzděláním než v 6 nebo 7 letech. Dále je možné pozorovat i přesun jádra s koncentrací škol více na východ, může za to zejména kombinace stability škol S a SV okresu a pak také projev perifernosti Zábřežské vrchoviny na Z až JZ okresu, kterou nyní obsluhuje 5 ZŠ ve 3 respektive 4 obcích namísto původních 16.

Obr. 13Rozloha Thiessenových polygonů 2. Stupně základních škol Zdroj: Administrativní členění verze 1.2, vlastní zpracování

Tento zmíněný jev přesunu jádra s 2. stupněm ZŠ je kromě srovnání map na obrázku 13 (celková rozloha Thiessenova polygonu, proti rozloze připadající na jeden 1. Stupeň ZŠ nacházející se v polygonu), lze spatřit detailněji na obrázku 14. Do opozice zde stavíme území náležící škole zastoupené prvním stupněm (tmavší barvy) a území získané s přechodem na druhý stupeň ZŠ (světlejší odstín). Nastávají nám v zásadě tři situace, které si nyní popíšeme:

 Územní zisk je menší než původní území – týká se škol, které se nachází v oblasti, jež jsou ve stabilně ohraničené oblasti (například Oskava nebo Úsov), či školy, jež jsou s nižší koncentrací škol (tak měli již s 1. stupněm velké území) – Loučná nad Desnou, Staré Město p. Sněž.  Územní zisk je větší než původní území – týká se škol, které jsou v oblasti, kde je více škol pouze s 1. stupněm ZŠ a územní zisk tak převáží původní území. Až na výjimky sem lze zařadit většinu škol SO ORP Zábřeh a SO ORP Mohelnice.  Územní nově vzniklého 2. Stupně - je to u škol sestávajících z více objektů, kde jedna budova slouží jako první stupeň a jiná jako ten druhý. V okrese máme 2 případy – Libina (autor počítá Libina 31 pouze jako 2. Stupeň) a Údolí Desné (budovy stupňů školy se nachází v jednotlivých obcích).

Obr.14 Celkový přehled změny mezi Thiessenovými polygony 1. a 2. Stupně ZŠ Zdroj:Administrativní členění verze 1.2; vlastní zpracování

Obr. 15 Soustava základních škol v obcích okresu Šumperk k 30. 9. 2014 Zdroj:ArcČR 500 verze 3.2; Administrativní členění verze 1.2, vlastní zpracování

Opět se podíváme na vývoj počtu žáků na jednotlivých školách s 2. stupněm v čase. Pokud čtenáře zajímá blíže metodika, pak je popsaná v kapitole 7.1.2 u obrázku 9. My se více zaměříme na komentář k obrázku 15. Na první pohled by se mohlo zdát, že jsou si velice podobné. Avšak nalezneme zde několik změn. K nárůstu počtu žáků došlo ve 3 případech a to v Lošticích, Novém Malíně a Šumperku (ZŠ Dr. E. Beneše). K propadu došlo naproti tomu hned v 5 případech – v Bludově, Hanušovicích, Šumperku (ZŠ Vrchlického), Úsově a Velkých Losinách. Jak můžeme tedy vidět, k výraznějšímu nárůstu jako u prvního stupně zatím nedošlo.

Když se podíváme na detailnější náhled v grafech (obrázky 16 až 18), uvidíme v zásadě podobnou situaci jako u prvního stupně, jen s jinými školami. Co se nezměnilo, jsou co do počtu studentů nejsilnější školy v Mohelnici, Šumperku a Zábřeze doplněné o Rudu nad Moravou v kategorii největších škol nad 170 žáků druhého stupně ZŠ. Vidíme i ziskovou tendenci u ZŠ Boženy Němcové v Zábřeze nebo ZŠ Dr. E. Beneše v Šumperku. Ztrátově se jeví zbylé 2 ZŠ v Zábřeze (Školská a Severovýchod) i ZŠ Mlýnská v Mohelnici. Na tuto kategorii navazuje kategorie středně silných ZŠ v intervalu 100 až 170 žáků. Zde najdeme zbylé 2 slabší ZŠ v Šumperku (Vrchlického a Sluneční), stejně jako větší školy na venkově ve větších obcích jako jsou Hanušovice, Libina, Loštice nebo

Obr. 16 Celkový přehled šestiletý průměr počtu žáků 2. Stupně ZŠ v okrese Šumperk Zdroj:Interní data odboru školství městských úřadů v Mohelnici, Šumperku a Zábřeze; vlastní zpracování svazková škola Údolí Desné mající 2. stupeň v Petrově nad Desnou. Výrazně ztrátově se profiluje ZŠ Hanušovice, což je dáno mimo jiné i ekonomickými problémy v oblasti (dlouhodobě vysoká nezaměstnanost). Naopak zcela zvláštního postavení dosahuje ZŠ Nový Malín, jež na grafu v obrázku 18 uzavírá tuto kategorii se 113 žáky v průměru (z let 2010/2011 až 2015/2016). Nový Malín se jeví výrazně ziskově a na obrázku 15 vidíme jeho posun z kategorie 69 až 100 žáků do kategorie 101 až 135 žáků. Navíc pokud se podíváme na potenciál v demografii (podíl předproduktivní populace) a počtu žáků na prvním stupni školy, dá se očekávat výrazný nárůst na kapacitu školy, která nyní podle školského rejstříku na uiv.cz činí 440 žáků celkem (online, 8. 4. 2017). Zdá se však zatím dostatečná, neboť ve školním roce 2015/2016 navštěvovalo školu 353 žáků celkem, což činí 80 % naplněnost.

Další kategorií jsou školy venkovské s nižším počtem žákův intervalu od 100 do 60. Zde nalezneme 6 škol z lokálních center v jižní části okresu (Dubicko, Úsov) nebo na severu (Staré Město pod Sněžníkem, Velké Losiny). Poslední dvojice představuje mezilehlé obce v severní jádrové oblasti Šumperk-Zábřeh (Postřelmov, Sudkov). Právě poslední dvojice je zisková díky lokaci, zatímco ostatní jsou ztrátové. Na tuto kategorii pak navazují 4 ZŠ z kategorie těch nejmenších (alespoň co se žáků na druhém stupni týče). Jediný Hrabišín je ziskový, ostatní tři jsou příliš odříznuté od centra okresu na periférii – Loučná nad Desnou, Oskava (obě v průměru mezi 50 až 60 žáky) a na chvostu nejslabší Rohle (24 žáků v průměru).

Obr. 17 Šestiletý průměr počtu žáků 2. Stupně ZŠ v okrese Šumperk – kategorie od 120 (větší) Zdroj:Interní data odboru školství městských úřadů v Mohelnici, Šumperku a Zábřeze; vlastní zpracování

Obr. 18 Šestiletý průměr počtu žáků 2. Stupně ZŠ v okrese Šumperk – kategorie do 120 (menší) Zdroj:Interní data odboru školství městských úřadů v Mohelnici, Šumperku a Zábřeze; vlastní zpracování

7.1.4 Návrh optimalizace

7.1.4.1 SO ORP Šumperk Bratrušov – doporučení autora: zrušit školu bez náhrady z důvodu dlouhodobě nízkého stavu žáků v kombinaci s blízkostí města Šumperka, které je více než schopné pokrýt potřeby vzdělávání žáků původem z Bratrušova. Pro zrušení hovoří i fakt příslušnosti Bratrušova do městského funkčního regionu s denní dojížďkou obyvatel za prací (Sýkora a Mulíček, 2011) a tudíž i zabezpečení dopravy žáků do náhradní školy v Šumperku (ZŠ Šumavská, ZŠ Vrchlického).

Bohutín, Bušín a Olšany – doporučení autora: vytvoření úplné svazkové školy z důvodu rozložení zátěže za vzdělání žáků těchto obcí pod jednu společnou školu po vzoru ZŠ Údolí Desné, na základě doporučení Dlouhodobého záměru Olomouckého kraje (krajský úřad, 2016). Pro hovoří celkový počet 103 žáků na 1. stupni ve školním roce 2015/2016 na školách těchto obcí (obr. 19), což vytváří předpoklad dostatečného počtu žáků i pro 2. Stupeň v řádu ± 65 žáků na základě kvalifikovaného odhadu z poměru žáků mezi 1. a 2. Stupněm v okrese. Současně i zlepšení dostupnosti 2. stupně ZŠ v nejen v dotčených obcích samotných, ale i přilehlých obcích Jakubovice, Janoušov a Zborov. Proti je zejména relativní blízkost velkých ZŠ v Rudě nad Moravou a Bludově, dále nejistota zájmu veřejnosti o úpravu zázemí vzdělání v Olšanech (transformace 1. stupně ZŠ ve 2.), jež by se musela zjistit příslušným dotazníkovým šetřením či veřejnou diskuzí s občany a hlavně rodiči žáků.

Obr.19 Počty žáků na dotčených školách návrhem svazkové ZŠ k 31. 12. 2015 Zdroj:Interní data odboru školství městského úřadu v Šumperku; vlastní zpracování

Dolní Studénky-doporučení autora: sloučit školu se ZŠ Sudkov a využít budovu pro potřeby školy například jako 1. Stupeň. ZŠ Dolní Studénky dlouhodobě trápí nízký stav žáků v důsledku blízkosti města Šumperka, které většinu žáků z Dolních Studének přetáhne. Pro navrhnuté řešení hovoří velikost školní budovy (přes 450 m2) a její lokace na jihozápadním konci intravilánu obce tzn.

Sudkově přivrácené straně Dolních Studének. Významný důvod pro je i dostatečná intenzita autobusových spojů ze Sudkova do Dolních Studének (idos.cz, online 5. 4. 2017). Proti je zejména fakt zvýšených nároků na bezpečnost dopravy žáků mezi oběma obcemi zejména v ranních a odpoledních hodinách.

Chromeč – doporučení autora: zrušit školu bez náhrady z důvodu neustálého snižování počtu žáků v nedávných letech. Pro je kombinace faktu blízkosti velkých úplných škol v Bludově (necelé 3 km) nebo případně i v Postřelmově (3,4 km) jejíž kapacity zcela postačují pro potřeby vzdělání žáků z Chromče a dostatečná intenzita autobusových spojů z Chromče do Bludova (idos.cz, online 5. 4. 2017). Proti zvýšené nároky na bezpečnost dopravy žáků zejména na silnici I/11.

Na základě zkušeností pracovnice z oddělení školství Městského úřadu Šumperk, se ze zmíněných Bratrušov a Dolní Studénky jeví jako vhodné k optimalizaci v dlouhodobém horizontu z finančních důvodů. A například zmíněná Chromeč se již opět stabilizuje. Tudíž i přes krátkodobý negativní vývoj, není možné predikovat důsledky, efektivnost a hlavně přímé i nepřímé dopady takových návrhů zrušení nebo slučování škol. Například poukazuje na problematiku, jež takové zrušení (nebo sloučení ve svazkovou školu) znamená pro zřizovatele současných subjektů, mezi něž patří mj. i zajištění náhradního vzdělání v obci se školou například formou autobusové linky, v kombinaci s neznámou budoucností využití budov takto zrušených škol. Tím ovšem nemusí k redukci nákladu nezbytně dojít a konečný výsledek může být právě opačný. Další aspekt vidí i v tradici nebo konkurenceschopnosti obcí, kde skutečnost zda má obec vlastní školu je vnímána i jako prestižní záležitost, byť již nemusí být finančně optimální.

K návrhu svazkové školy v Olšanech poukazuje na dopady pro blízkou úplnou ZŠ v Rudě nad Moravou, do níž žáci z dotčených obcí dojíždí v rámci druhého stupně a také nutnost efektivity a spravedlnosti v řízení takového subjektu, jakým je svazková škola. Ale také na složitosti situace, kdy by se museli všichni zřizovatelé (dotčené obce) shodnout na nějakém kompromisu, nehledě na přístup rodičů, které také nelze nutit, aby dítě svěřili právě do té či oné školy.

7.1.4.2 SO ORP Zábřeh Bohuslavice - doporučení autora: transformovat školu v mateřskou školku a případně žáky 1. třídy mající bydliště v Bohuslavicích po dohodě se ZŠ Dubicko. Důvodem pro je nadbytečnost školy díky vyššímu počtu škol s 1. stupněm v okolních obcích (Dubicko, Lukavice, Zvole, Hrabová). Například úplná ZŠ Dubicko je jen 1,8 km po silnici východním směrem. Důvodem proti je pravděpodobně jen malý zisk na straně zřizovatele školy, jelikož ZŠ Bohuslavice má minimální personál a i po ukončení činnosti ZŠ by zde byla pravděpodobně umístěna MŠ, takže úsporu za provoz budovy čekat nelze.

Kamenná - doporučení autora: sloučit školu s nedalekou ZŠ Rohle (po silnici 1,6 km), v budově zanechat pouze mateřskou školku a případně žáky 1. třídy mající bydliště v Kamenné. Důvodem pro je duplikace školy s úplnou ZŠ Rohle v periférii SO ORP, stejně jako zefektivnění využití kapacit ZŠ Rohle (potenciální počet žáků by mohl být téměř dvojnásobný). Důvodem proti je pravděpodobně jen malý zisk na straně zřizovatelů obou škol, jelikož ZŠ Kamenná má minimální personál a i po sloučení se ZŠ Rohle by zde byla pravděpodobně umístěna MŠ, takže náklady na údržbu budovy by byly stejně proinvestovány.

Svébohov - doporučení autora: zrušit školu bez náhrady pro neustálé snižování počtu žáků v nedávných letech, případné zachování činnosti MŠ. Pro je zejména nízký počet žáků, který je na minimálním zákonem daném limitu, stejně jako existence autobusového spoje k ZŠ Boženy Němcové v Zábřeze. Proti je nedostatečné napojení obce v ranních hodinách do obcí se školou (Bludov, Postřelmov, Rovensko, Štíty) a lokace v hornaté periferní části SO ORP, kde je vhodné zachovat veřejné služby obyvatelstvu.

Podle informací z odboru školství Městského úřadu v Zábřeze, však není takové zrušení školy možné ze dne na den, jelikož mnohé obce využívají svých i neúplných škol jako komunitních center a tudíž do případného rozhodnutí vstupuje celá řada dalších podpůrných motivů, proč danou školu zachovat. Příkladem může být ZŠ v Hrabové, která přečkala obdobné krizové období v minulosti právě díky své sociálně-kulturní funkci a dnes se jedná o již stabilizovanou neúplnou ZŠ s výhledově pozitivním budoucím rozvojem, neboť aktuálně žádá o dotaci z Integrovaného Regionálního Operačního Programu na rozvoj MŠ. Z tohoto faktu je tedy vidět dynamiku vývoje v oblasti malotřídních škol na Zábřežsku.

Nicméně u konkrétních případů návrhu lze konstatovat, že v případě ZŠ Bohuslavice se jedná o zavedenou neúplnou školu i přes blízkost ZŠ Dubicko. V dalších případech Kamenné a Svébohova je možné zvážit tuto alternativu, avšak pouze při celkovém uzavření i MŠ, aby se projevili i úspory vydané za provoz budovy. V případě Kamenné je pozitivním efektem, že transfer těchto dětí do ZŠ Rohle by zcela jistě pomohl rozvoji ZŠ Rohle. V případě Svébohova je stěžejní výsledek současného personálního řízení v nedalekém Rovensku, které by případnou spolupráci dotčených obcí v této oblasti mohlo podpořit, ale stále platí, že je to v první řadě věcí zřizovatele.

7.1.4.3 SO ORP Mohelnice Maletín, Mírov - doporučení provést hlubší analýzu, na jejímž základě rozhodnout další osud obou škol (zachovat nebo zrušit). Avšak preferované řešení by mohlo být zachování ZŠ v Mírově v součinnosti se změnou v linkách autobusů s příjezdem k Mírovské škole před 8 hodinou ráno a odjezdem v jednu hodinu (tabulka 22). Výhodou navržené linky by byl sekundární efekt návaznosti na

60 autobus k Mohelnickému nádraží. Její nevýhodou je, že pro potřeby dojíždějících žáků z 2. stupně přijíždí do Mohelnice až po osmé hodině ranní a také to, že odpolední linka limituje výuku ve škole na 5 vyučovacích hodin denně (konec výuky v 12:35, což ale nemusí provoz ve škole nezbytně omezovat.

Tab. 22 Návrh na obslužnou autobusovou linku z Mohelnice do Mírova

Autobusová linka Čas Autobusová linka Čas ráno příjezdu odpoledne příjezdu

Mohelnice, aut. St. 7:07 Mohelnice, aut. St. 13:02 Křemačov 7:13 Křemačov 13:08 Řepová 7:18 Mírov 13:15 Krchleby 7:25 Maletín 13:33 Maletín 7:34 Krchleby 13:42 Mírov 7:52 Řepová 13:49 Křemačov 7:59 Křemačov 13:55 Mohelnice, aut. St. 8:05 Mohelnice, aut. St. 14:02 Zdroj:mapy.cz (online,5.4.2017); vlastní zpracování

Nicméně podle informace z odboru školství Městského úřadu v Mohelnici, přichází návrh pozdě. Jelikož se obec Mírov jako zřizovatel ZŠ a MŠ Mírov rozhodla odepsat svou neúplnou ZŠ ze školského rejstříku a pozastavenou činnost od roku 2015 již neobnovovat. I přes to je aktuálně stále ve hře varianta s pokračováním jako MŠ Mírov s tím, že posléze budou žáci z Mírova dojíždět do škol v Mohelnici. Naproti tomu ZŠ v Maletíně je v současnosti již stabilizována (oproti stavu před přibližně 10 lety) s očekáváním dalšího rozvoje nejen školy, ale i obce.

7.2 Regionalizace ZŠ v okresu Šumperk

7.2.1 Regionalizace ZŠ podle dojížďky žáků z výsledků SLDB 2011 Významným zdrojem pro potřeby regionalizace základních škol do úrovně obcí, je Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB). To je schopno nám poskytnout detailnější pohled do problematiky, avšak pouze s periodicitou 10 let, což je značně dlouhá doba. Pro ilustraci, za 10 let se z dítěte v posledním ročníku mateřské školy může stát student prvního ročníku střední školy nebo z žáka 9. třídy základní školy absolvent gymnázia a navazujícího magisterského studia na vysoké škole (při klasické délce 5 let). Avšak lepší zdroj dat poskytují pouze neveřejné školní matriky, proto si budeme muset vystačit s výsledky sčítání.

Nejprve se podíváme na celkovou migrační aktivitu jednotlivých obcí. To nám řekne celkový počet registrovaných toků obec – obec (obr20). Jak můžeme vidět charakteristickým jevem je předpokládané množství toků u 4 populačně nejsilnějších obcí. Dále zde je třeba uvést informaci k metodice tvorby mapy. Jelikož Zábřeh, Mohelnice a Úsov nemají kompaktní území a vytvářejí

61 exklávy (Zábřeh dokonce dvě), byly údaje pro exklávy expertně odhadnuty autorem na základě hodnot okolních obcí, charakteru území, případně i na základě souhrnu všech toků za danou obec. Důvod je zřejmý, jelikož mají tyto exklávy jiný charakter osídlení (samota či osada), než hlavní území obce s intravilánem kompaktního města a tudíž se budou chovat jinak.

Obr. 20 Absolutní počet toků migrace za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Zdroj:ArcČR 500 verze 3.2; Administrativní členění verze 1.2), vlastní zpracování

Další významné obce tvoří jádrovou oblast s migračním potenciálem právě v rámci oblasti obcí Údolí Desné (Rapotín, Petrov nad Desnou, Vikýřovice, Sobotín, aj.), což doplňují centra druhého sledu (Hanušovice, Štíty, Loštice, Dubicko, Úsov). Významnou oblast s migrační aktivitou, co do počtu interakcí s dalšími obcemi představuje přechodný pás, kde se nachází zlomy sfér vlivu významných dojížďkových center na ose Bušín – Kamenná. Naopak v západní polovině okresu se nachází hned 3 ohniska, kde je menší počet toků s hypotetickou příčinou v jednoznačné spádovosti dané obce podle vzoru minimálního potenciálu dojížďky a spádovosti často do maximálně 2 center. Největším ohniskem je periferní oblast nám z předchozích kapitol velmi známé Zábřežské vrchoviny na západě až jihozápadě okresu. Doplňuje jej menší trojúhelník mezi Malou Moravou, Rejcharticemi a Písařovem. Posledním takovým ohniskem je oblast východně od Starého Město p. Sněž. – obce Branná, Šléglov a Vikantice.

Obr. 21 Absolutní počet a intenzita toků vyjížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Zdroj: Administrativní členění verze 1.2), vlastní zpracování

Při pohledu na obrázek 21 vidíme dvě mapy zachycující vyjížďkové toky (toky i) žáků v kategorii 6 až 14 let (tedy bez menšiny žáků 9. tříd, kterým již v době sčítání bylo 15 let). Zatímco mapa vlevo zachycuje absolutních toků i a můžeme na ní sledovat jako významné koncentrace u dvou typů obcí. Jednak u velkých center okresu (Šumperk, Zábřeh) u kterých ale nehrají vzhledem k velikosti populace obcí takový vliv. A pak také u dvou pásů – prvním je oblast Údolí Desné (výraznou měrou se na ni podílí skutečnost, že ZŠ Údolí Desné je Svazková škola mající jednotlivé budovy v Petrově nad Desnou, Rapotíně a Sobotíně), tou druhou oblastí je pás mezi Bušínem a Kamenou. Nejvýraznější koncentrace tohoto pásu pak představují obce Brníčko (9 toků), Dlouhomilov (5 toků) a Kolšov (6 toků). Opačný pól pak představují (na mapě prakticky nepostřehnutelné) obce Vikantice u Starého Města pod Sněžníkem a Stavenice na Mohelnicko-Úsovsku, z nichž v kategorii 6 až 14 let neodchází ani jediný tok i.

Při bližším pohledu na průměrnou intenzitu toků na mapě vpravo si naopak můžeme všimnout zcela zřetelného pásu satelitních obcí v zázemí velkých center – zcela jednoznačný je zlom vlivu Šumperka například mezi Dolními Studénkami (neúplná ZŠ) a Sudkovem (úplná ZŠ s 2. stupněm). Obdobné případy najdeme i u Zábřeha (Kosov, Rovensko) nebo Mohelnice (Mírov, Moravičany). Jako anomálie se může jevit Ruda nad Moravou, zde se však projeví efekt místní části Hrabenov, která prakticky celá na druhém stupni spáduje do škol v Šumperku. Mezi obce s nejnižším průměrem toku pak patří obce, které mají minimum dětí (Janoušov, Šléglov, Vikantice) nebo jsou centry nižšího řádu (Dubicko, Úsov).

Při hodnocení toků dojížďky (toky j), je naopak situace diametrálně odlišná. Důvodů je hned několik a tím prvním zásadním je fakt, že pouze menšina obcí má podmíněný potenciál stát se cílem dojížďky žáků z okolních obcí. Kombinuje se tu fakt, zda má obec školu, která uspokojí poptávku žáků a jejich rodičů po příslušném vzdělání (rozdíl zejména mezi prvním a druhým stupněm, případně počet žáků) a také fakt, zda je obec dostatečně dostupná pro potenciální „zákazníky“, že ji upřednostní před konkurenční školou a takto bychom mohli dále pokračovat. Více v kapitole 8.3.

Na obrázku 22 pak máme možnost vidět tyto centra opět podle absolutního množství toků j (vlevo), abychom mohli identifikovat atraktivní centra a na mapě vpravo pak průměrnou sílu těchto toků jako vyjádření jejich atraktivity. Nejprve sever okresu, kde se nachází koncentrace center v pásu údolím Desné od Velkých Losin až k Bludovu a Sudkovu, jehož součástí je i Šumperk, s několika čestnými výjimkami, které jsou buď lokalizované na periferii bez školy (Hraběšice, Vernířovice) nebo pod vlivem většího centra (Dolní Studénky). Důvodem jsou dojížďkové ultra-mikroregiony ZŠ v Bludově a Sudkově a ZŠ Údolí Desné. Vedle tohoto centra pak vidíme ještě lokální centra v Hanušovicích, Starém Městě pod Sněžníkem a Rudě nad Moravou. Těžících z vlivu stínu orografie, jež oslabuje vliv Šumperka na tuto část okresu.

Obr. 22 Absolutní počet a intenzita toků dojížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Zdroj: Administrativní členění verze 1.2), vlastní zpracování

Tab. 23 Absolutní počet a intenzita toků dojížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) intenzita významné významné celkem významé i nejčastější cíle toku j ij Zábřeh (11), Šumperk (8), Nový Malín (6), 1 75 0 20 0 Mohelnice (5) Šumperk (5), Zábřeh (4), Nový Malín, 2 24 4 4 3 Vikýřovice, Rapotín (vše 2) 3 16 7 2 2 Zábřeh (4), Ruda nad Moravou (2) 4 11 6 1 1 Zábřeh (4), Šumperk (3) 5 - 7 22 10 1 7 Šumperk (6), Zábřeh, Úsov (oboje 2) 8 - 10 13 9 1 3 Šumperk (5), Zábřeh, Mohelnice (oboje 2) 11 - 15 19 6 1 12 Zábřeh (4), Šumperk (3) 16 - 20 9 2 0 7 Zábřeh (3), Šumperk, Mohelnice (oboje 2) 21 - 30 9 1 0 8 Zábřeh (4) 31 a více 6 0 0 6 Šumperk (4) Celkem 204 45 30 49 Zábřeh (38), Šumperk (36) Zdroj: Administrativní členění verze 1.2), vlastní zpracování

V jižní polovině okresu máme taková významnější centra čtyři. Nejvýznamnější dvojicí jsou samozřejmě obě ORP (Mohelnice, Zábřeh), jejichž společný vliv je v této části okresu stěžejní. Společnými silami totiž neumožní vznik konkurenčního centra (obrázky 22, 23 a 24). Zbývající dvojicí center na obrázku 22 pak jsou Štíty, jež těží z efektu orografického stínu oslabující vliv Zábřeha a pak také Dubicko, jež se zase naopak nachází v blízkosti tzv. rovnovážného bodu, kde se vlivy Zábřeha a

Mohelnice vyrovnají bez výrazného efektu v prostoru a na obrázku 24 umožní shluk obcí s převažujícím vlivem Dubicka (více o tomto v kapitole 8.3.3.3). Sílu velkých center je možné pozorovat také na tabulce 23 ukazující kategorie toků podle jejich intenzity.

Obr. 23 Migrační saldo dojížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Zdroj: Administrativní členění verze 1.2,ČSÚ - Data o dojížďce (SLDB 2011), vlastní zpracování

Avšak tento efekt neplatí u dalších lokálních center jako Úsov nebo Loštice, zde podobný princip přebije přímé silniční spojení silnicí II. třídy s Mohelnicí a proto je jejich projev ve značně menším počtu obcí, které se často nachází na polopřímce Mohelnice-centrum alespoň zdánlivě až za centrem, takže tyto nepřetáhne Mohelnice, což můžeme pozorovat na obrázcích 22, 23 a hlavně 24.

Obr. 24 Regionalizace podle metody prvního toku s pravidlem aplikovaná na toky vyjížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Zdroj: Administrativní členění verze 1.2,ČSÚ - Data o dojížďce (SLDB 2011), vlastní zpracování

Mapy obrázků 23 a 24 nám totiž demonstrují gravitační sílu velkých i menších lokálních center okresu, každý však jiným způsobem. Mapa obrázku 23 tak činí za užití hrubé míry dojížďkového salda (hmds) a odráží nám i intenzitu gravitačního pole, jež působí z pólů (rozuměj center) na dotčenou obec. Klíčovým faktorem zde je aspekt druhého stupně, jenž mnohým obcím s neúplnou školou chybí a tudíž tito žáci i tak opakovaně migrují v rámci denního režimu (ráno do školy, odpoledne do místa bydliště). Tuto hypotézu však nabourává aspekt funkce vzdálenosti, která se při dostatečné velikosti projeví a větší centrum přitáhne dostatečné množství žáků i přes existenci úplné školy v obci (například Nový Malín nebo Postřelmov).

Obrázek 24 nám poskytne náhled na školní migraci skrze metodu tzv. prvního toku, jež užívá zejména Hampl pro socioekonomickou regionální taxonomii ČR (Toušek a kol., 2008). V našem případě byla na metodu aplikovaná tři pravidla:

1. První tok j zcela přebijí vnitřní migraci v obci 2. První tok j není brán v potaz, pokud do obce A směřuje alespoň jeden první tok obce B 3. Pokud byl tok j nulový a bez vlastní školy, pak byla obec přiřazena své ORP

Jak můžeme pozorovat, výsledné regiony nejsou zcela optimální, jelikož mají nízký stupeň entropie a vznikají nám značně velké areály příslušné větším centrům. Patrné je to zejména u Zábřeha a Mohelnice, které pro nekonkurenci pokryjí společnými silami takřka třetinu okresu. Tedy obdobnou oblast, kterou pokryje Šumperk sám. Metoda také do značné míry ignoruje funkci vzdálenosti (Hrabišín si vytvoří svůj mikroshluk, avšak Libina s Oskavou, jež jsou dopravně dál nikoli). Autor má za to, že když poskytuje jistý náhled do problematiky a je snadná na konstrukci, což může být výhodou pro větší oblasti (od úrovně mezoregionů výše), neumožňuje postihnout detailní dynamiku v mikroregionech.

Tuto slabinu se pokouší odstranit regionalizace na mapách obrázku 25. Zde je kombinována metoda z obrázku 24 s vnitřní migrací v obcích mající a dalšími dílčími aspekty jako oscilace obce. Na mapě vlevo vidíme výsledek pro první stupeň, kde žlutou barvou jsou zvýrazněny obce, jež tvoří svůj vlastní ultramikroregion bez potřeby opouštět pro potřeby primárního vzdělání vlastní obci. Na této úrovni vidíme, že zejména v centrální části okresu se do značné míry tlumí vliv velkých center, což lze nejvíce pozorovat na Šumperku, jemuž kromě Šumperka přísluší pouze Hraběšice.

Na mapě vpravo, jež představuje tutéž metodu, pouze však pro sekundární primární vzdělání (2. stupeň ZŠ), můžeme pozorovat celkovou změnu díky úbytku množství obcí poskytujícím toto vzdělání. Díky tomuto pak vidíme zásadní proměnu v centrální části okresu a vykreslení vlivu větších center (posílení vlivu Zábřeha, Štítů, Dubicka a dalších). Naopak v severní a jižní části dochází pouze k dílčím úpravám (oblast Hanušovického SO POÚ a SO ORP Mohelnice).

Obr. 25 Regionalizace podle kombinace lokalizace škol a toků vyjížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Zdroj: Administrativní členění verze 1.2,ČSÚ - Data o dojížďce (SLDB 2011), vlastní zpracování

Zcela jiný přístup nám poskytuje metoda zpracování dojížďkových toků j na mapě v obrázku 26. Jelikož ta posuzuje pouze toky od velikosti alespoň 3 žáci a podle významnosti toku stanovené podle Pearsonova korelačního koeficientu a to jak ze strany obce i, tak i obce j. Tyto významné toky (buď jsou významné z pohledu obce i nebo obce j případně obou nebo ani jedné) jsou dále brány do vzájemného vlivu podle síly a pro zjednodušení selektovány mezi jednotlivými většími centry a menšími centry dojížďky jako celkem. Metoda opět nebere v potaz vnitřní migraci uvnitř obcí.

Můžeme však sledovat celkovou proměnu spádových areálů velkých center s větším vlivem funkce vzdálenosti, projevem orografického stínu a dalších. Výsledná mapa také rozhodně dosahuje větší míry entropie, než v případě metody prvního toku. Jako příklad může posloužit trasa ze Šumperka do Libiny, kde vidíme postupné slábnutí vlivu Šumperka – zatímco Nový Malín spadá mezi satelity města, od Hrabišína dále pozorujeme pouze méně významný tok. Navíc podíváme-li se do Dlouhomilova vidíme zde i efekt mezilehlých příležitostí (celkově Dlouhomilov často tvoří shluky právě s Hrabišínem, jelikož nemá vlastní školu). Dalšími takovými osami jsou na Mohelnicku trasy do Maletína nebo Klopiny, které charakterizuje obdobný efekt.

Obr. 26 Regionalizace podle metody s ohledem na pravidla a významnost toku podle Pearsonova korelačního koeficientu aplikovaná na toky vyjížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Zdroj: Administrativní členění verze 1.2,ČSÚ - Data o dojížďce (SLDB 2011), vlastní zpracování

7.2.2 Regionalizace ZŠ podle Topografické varianty Reilleyho modelu Jedním ze způsobů, jak vytvářet spádové oblasti škol je podle toků obec-obec. Tento jsme se již nastínili v několika různých metodách v předchozí kapitole 7.2.1 Regionalizace ZŠ podle dojížďky žáků z výsledků SLDB 2011. Nyní se zaměříme na jiný způsob a to prostřednictvím Reilleyho modelu. Ten náleží, jak uvádí Toušek a kol. v Ekonomické a sociální geografii (2008), ke hlavním gravitačním modelům užívaných v geografii služeb, neboť původně byl vytvářen za účelem prostorové analýzy v maloobchodním prostředí na myšlence, že interakce mezi středisky s nějakým obslužným zařízením a zákazníky těchto zařízení se děje na základě gravitační síly vytvářející spádové oblasti jednotlivých zařízení. Zároveň však společnou hranicí těchto oblastí představuje množina bodů rovnováhy, kde je gravitační síla obou středisek v rovnováze.

Postupně však došlo k dalšímu rozvoji modelu. Jak píše Řehák a kol. v článku Několik poznámek k možnostem aplikace Reillyho modelu (vyšel v Geographica Moravica 1 z roku 2009), postupně se Reillyho modelem zabývali Maryáš 1983, Hlavička 1992, Řehák 2004, Hubáčková, Krejčí 2007. Nakonec se ustálily tři varianty modelu:

 Geometrická – zájmové území mezi centra dělí prostřednictvím kruhů a jejích částí  Topografická – území dělí přiřazováním již existujících územních celků (klasicky například území obcí nebo jiných administrativních celků či jinak stanovených oblastí), nespornou výhodou je podle autorů článků fakt, že tato varianta již nepovažuje geografický prostor zájmové oblasti za homogenní bez například reliéfu povrchu  Oscilační – v zásadě vylepšená topografická varianta, která připouští různou míru příslušnosti dílčích částí zájmového území a vyjadřuje ji podle míry k oscilaci (odtud název varianty), což znamená schopnost oscilovat mezi příslušností k několika centrům

Co si však všechny verze s částečnou výjimkou oscilační (právě z důvodu výpočtu míry oscilace) ponechaly, je princip výpočtu, který vždy pracuje s masou a mezilehlou vzdáleností. Masou rozumějme nějakou veličinu nebo množství, které vyjadřuje gravitační potenciál centra. V našem případě to budou počty žáků jednotlivých škol hlavního proudu respektive jejich šestiletý průměr za období od školního roku 2010/2011 až po 2015/2016 včetně na základě výkazů poskytnutými jednotlivými dílčími městskými úřady v Mohelnici, Šumperku a Zábřeze za příslušné SO ORP. Dále pracují se vzdálenostmi mezi centry (vzdušnými nebo dopravními). Tyto jsou pak následně děleny při nacházení rovnovážného bodu, který trasu mezi dvěma centry rozdělí podle poměru stanoveného výpočtem. Sluší se podotknout, že autor se rozhodl použít vzdálenosti silniční a to vždy nejkratší nebo nejrychlejší v případě, že rychlejší varianta dávala větší smysl (například sledovala linku veřejné dopravy nebo výrazně urychlovala cestu). Pro stanovení takové trasy autor využil funkci plánování online mapového portálu Mapy.cz. společností Seznam a.s. Jelikož se autor rozhodl použít

71 topografickou variantu modelu, pak byla vytvořena na základě map portálu Mapy.cz vytvořena vrstva autobusových zastávek a ZŠ hlavního proudu v okresu Šumperk. Výrazným přínosem využití autobusových zastávek je jejich četnost (v okrese kromě Bohdíkova je jich přes pět set) a lokalizace, odrážející reliéf a osídlení území (což Řehák ve výše zmíněném článku ocenil jako výrazné plus). Užité sítě autobusových zastávek a základních škol lze vidět na mapách obrázku 27 s vytyčenými Thiessenovými polygony jako přiřazovanými územními jednotkami.

Obr. 27 Soustava autobusových zastávek a užitých základních škol pro Reillyho model Zdroj: Administrativní členění verze 1.2, Mapy.cz (online,24.3. 2017), vlastní zpracování

Pro výpočet rovnovážného bodu využil následující vzorec:

푑푎푏 푛 = ; 푀푎 ≥ 푀푏 푀 √ 푎 + 1 푀푏

Jak už bylo uvedeno Ma a Mb jsou šestileté průměry počtu žáků ZŠ prvního nebo druhého stupně. Vzdálenost mezi středisky (dab) představovala dopravní vzdálenost. Autor vřele doporučuje při konstrukci využít matici n X n při řešení větším počtem center (ZŠ v okrese je přibližně 62).

Obr. 28 Topografická varianta Reillyho modelu pro 1. Stupeň ZŠ v okrese Šumperk Zdroj:Administrativní členění verze 1.2, vlastní zpracování

Obr.29 Topografická varianta Reillyho modelu pro 2. Stupeň ZŠ v okrese Šumperk Zdroj:Administrativní členění verze 1.2, vlastní zpracování

Jak už bylo uvedeno výše po výpočtu poměru sil a stanovení vzdálenosti k n (tzn. kratší části dab náležící slabší škole). V případě většího počtu konkurenčních škol než dvě je nutné užít přístup play off zmíněného Řehákem a kol. (2009), tzn. postupně eliminovat počet potenciálních vlastníků daného území, dokud nezůstane pouze vítěz – porovnám školy A a B, B je silnější, tudíž porovnávám B s C a k A se již nevracím, atd.

Když se podíváme blíže na výsledky (obrázky 28 a 29) rozpoznáme již výše popsané změny v několika předchozích dílčích podkapitolách kapitoly 7. Nicméně pro úplnost, rozpoznáme zde změnu ve fragmentaci území (těžiště se s přechodem na druhý stupeň přesunuje přibližně 5 kilometrů na východ), původ je ve změně prostorového rozložení škol poskytujícím danou úroveň vzdělání. Dále jsme svědky menších regionů náležícím ORP, jelikož tyto jsou rozděleny mezi jednotlivé školy např. v Šumperku je jich 5. Avšak co je nové, je přelévání částí spádových obvodů díky mezistupňovým změnám počtu žáků jednotlivých škol v ORP. Nejvíce viditelným příkladem je Mohelnice, kde mezi 1. stupni škol má nejvíce žáků ZŠ Vodní. Avšak na druhém stupni je to již ZŠ Mlýnská, navíc ZŠ TGM (stejně jako ZŠ Mírov, ZŠ Maletín, aj.) poskytuje pouze první stupeň vzdělání. Podobnou dvojici tvoří v Zábřeze ZŠ Severovýchod a ZŠ Školská přetahující se o obce ležící východně, což se odrazí na zónách divergence (obr. 30).

Obr. 30 Zóny divergence Reillyho modelu pro oba stupně ZŠ v okrese Šumperk Zdroj:Administrativní členění verze 1.2, vlastní zpracování

8 DOPRAVNÍ SITUACE OKRESU ŠUMPERK

8.1 Dopravní charakteristika okresu Dopravně je okres Šumperk významnou tranzitní oblastí zejména ve své jižní a střední části. Prochází zde železniční trať č. 270 Praha – Česká Třebová – Zábřeh na Moravě – Olomouc – Přerov. Na ni navazují železnice regionálního významu – 291 (Zábřeh – Šumperk), 290 (Šumperk – Uničov – – Olomouc), 293 (Šumperk – Kouty nad Desnou), 292 (Bludov – Hanušovice – Jeseník) a lokální tratě 294 (Hanušovice – Staré Město), 025 (Hanušovice – Dolní Lipka).

Obr. 31 Dopravní sítě okresu Šumperk – silniční (vlevo) a železniční (bez nevýznamné lokální tratě z Králík do Štítů) Zdroj: ArcČR 500 verze 3.2; Administrativní členění verze 1.2, vlastní zpracování

Silniční doprava je pak klíčová vzhledem k výrazné orografii (zejména v severní a střední části) okresu. Jelikož zajišťuje dopravní spojení těm obcím, kde by se železnice dostávala jen těžko nebo zdlouhavě. Zároveň jde o území s tranzitním významem pro kamionovou dopravu do Polska, případně v rámci západovýchodních spojení území ČR. Mezi prioritní komunikace tvoří základ D35 (Mohelnice – Olomouc), na ni navazují I/44 (Mohelnice – Šumperk – Jeseník – Polsko) a I/11 (Hradec Králové – Šumperk – Opava – Ostrava). Nesporný potenciál Mohelnice jako silničního uzlu dokresluje I/35 pokračující z Mohelnice do Hradce Králové, jíž by mělo ulevit plánované pokračování D35 právě z Mohelnice do Východních Čech. Páteří dopravy na okresní úrovni je pak 7 silnic druhé třídy, které zajišťují již dopravní obslužnost v okresu a nikoli tranzitní dopravu (tabulka 24, obrázek 31).

Tab. 24: Silnice II. třídy v okresu Šumperk

Číslo silnice Spojované obce Význam 446 Uničov (OL) - Libina - Šumperk - Hanušovice - Staré Město -Polsko krajský (mimo úsek Šumperk - Polsko) 369 Lipová-Lázně (JE) - Hanušovice - Olšany - Výšehoří - Zábřeh krajský (mimo úsek Olšany - Zábřeh) 315 Úsov - Dubicko - Leština - Zábřeh - Hoštejn - Lanškroun (UO) krajský v celé délce 444 Mohelnice - Úsov - Uničov (OL) krajský v celé délce 370 Leština - Hrabišín okresní v celé délce 368 Štíty - Rovensko okresní v celé délce 312 Králiky (UO) - Hanušovice krajský v celé délce 644 Mohelnice - Městečko Trnavka (SY) okresní v celé délce Zdroj: Olomoucký kraj – Koncepce rozvoje silniční sítě (Páteřní síť OK dle významu) (online, 12. 9. 2016)

Když se podíváme do tabulky 25, vidíme některé charakteristiky silniční sítě v okresu na základě dat dostupných z geodatabáze ArcČR 500 (ArcData Praha, ČSÚ, ZÚ; 2016). Zde je patrné, že dálniční síť není v okrese zcela rozvinutá, ale nahrazena čtyřmi silnicemi I. třídy (v tabulce není zvlášť pouze severní konec I/43 u Štítů směřující od Lanškrouna (okres Ústí nad Orlicí) a napojující se na I/11 spojující východní Čechy a severní Moravu s českým Slezskem (končí u Jablunkova na hranicích se Slovenskou republikou). Vidíme, že rozdíl v kilometráži mezi dálnicemi a silnicemi I. třídy je asi osmnáctinásobek, zatímco u dalších kategorií již rozdíl není tak zásadní. Přesto silnic III. třídy je v součtu 330 kilometrů, tedy dvojnásobek oproti II. respektive trojnásobek oproti silnicím I. třídy. Důvod je prostý, zajišťují lokální napojení obcí bez silnic vyšší kategorie nebo je propojují kratší trasou méně významné obce a jsou tudíž používány pouze místními občany, kteří danou komunikaci znají. To je zároveň i odůvodnění, proč neprochází územím všech obcí. Jednoduše je obsluhují silnice vyšší kategorie a tak to není potřeba příkladem je třeba Hrabišín nacházející se na křižovatce dvou silnic II. třídy (II/446 a II/370).

Tab. 25 Stručný přehled silniční sítě na území okresu Šumperk v roce 2016

Silniční Obcí Obcí Délka (km) Směr infrastruktura (území) (intravilán)

Dálnice 5,95 2 0 severojižní Silnice I. třídy 109,68 23 14 - Silnice I/11 46,32 14 7 západovýchodní Silnice I/35 11,15 3 1 západovýchodní Silnice I/44 41,80 10 8 severojižní Silnice II. třídy 174,37 39 33 - Silnice II/446 51,62 9 8 severojižní Silnice II/369 37,22 11 10 severojižní Silnice II/315 24,16 8 8 západovýchodní Silnice III. třídy 330,34 63 60 - Celkem 832,59 78 78 - Zdroj: ArcČR 500 verze 3.2; Administrativní členění verze 1.2, vlastní zpracování

8.2 Příklady bezpečnostních dopravních opatření u základních škol S nároky na měnící se dopravní trendy se školy museli adaptovat, aby zabezpečili bezpečnost svých žáků. Způsob adaptace se však různí případ od případu. Jiný způsob se bude uplatňovat na vesnicích v regionu s menším dopravním zatížením a jiné ve městské škole, která se nachází uvnitř velkého sídliště. Vždy je tedy zapotřebí posuzovat případy objektivně případ od případu. Jako příklady takových opatření si představíme jeden případ přímo v Šumperku (ZŠ E. Beneše) a jeden další v rurální části okresu (Hrabišín).

Obr. 32 Dopravní opatření u ZŠ Dr. E. Beneše v Šumperku Zdroj: Podkladová mapa – ZM10©ČÚZK; foto – autor (2. 3. 2017)

Nejprve se tedy podívejme na příklady škol přímo ve městě. Základní škola E. Beneše se nachází mezi historickým centrem a autobusovým nádražím u Žerotínovy ulice, což je jedna z nejrušnějších ulic v Šumperku. Na druhou stranu se asi 90 metrů od vchodu do školy nachází křižovatka ulic M. R. Štefánika a Dr. E. Beneše. Právě v rámci dopravních opatření je ulice Dr. E. Beneše mezi zmíněnou křižovatkou a kruhovým objezdem na křižovatce Dr. E. Beneše s Žerotínovou ulicí omezena rychlost na 30 km/h a dopravní značení „Pozor děti!“. Na již zmíněné ulici Žerotínova pak nalezneme zvýrazněný přechod pro pěší. Vše je možné spatřit na obrázku 32.

Obr. 33 Dopravní bezpečnostní opatření v blízkosti ZŠ Hrabišín Zdroj: Podkladová mapa – ZM10©ČÚZK; foto – autor (2. 3. 2017)

Hrabišín autor vybral, jelikož se jedná o poměrně nové opatření. Navíc se jedná o obec nacházející se na dvou silnicích 2. třídy. Jednou z nich je i silnice II/370 u níž, se nachází budova školy. Silnice se zdá být opticky užší, navíc na nedalekou zastávku autobusu jezdí žáci ze západní části Hrabišína i Dlouhomilova. Proto, se zde uplatnilo několik souběžných opatření (obrázek 33). V první řadě je to značka na fosforeskujícím podkladu „Pozor děti!“, na kterou následně navazují pruh hrubého červeného asfaltu a značený přechod pro pěší přímo u autobusové zastávky, od které dále pokračuje i chodník dále do obce směrem k obchodu se smíšeným zbožím.

8.3 Dopravní varianta modelu školní migrace podle SLDB 2011

8.3.1 Metoda „říčních sítí“ Jedním ze způsobů pro zohlednění migračních toků je vyjádření pomocí tzv. říčních toků do centra. Jedná se vlastně o tématickou regionalizaci nodálních regionů. Kde celá spádová oblast centra je přirovnávána k úmoří. To se pak skládá z dílčích povodí (jindy se označuje třeba i jako strom), které je příslušné danému směru. Zásadním faktorem je kumulativní součet jednotkového množství, jež nám udává intenzitu toku, avšak neumožňuje nám vyjádřit tzv. protiproud, tedy pohyb nebo migraci opačného směru od centra (v upravené variantě ale umožňuje vyjádřit např. mezilehlé příležitosti na toku). Typické vyjádření síly toku udávající „množství vody“ je v osobo nebo tunokilometrech.

Kromě této jsou jeho charakteristiky jako u skutečného povodí například rozloha (lze vyjadřovat pomocí sumy již existujících administrativních jednotek např. obcí), síla centra (podíl vnější, slaběji vázané části povodí ku vnitřní, silněji vázané), celková efektivita (suma všech částí toku povodí v osobo nebo tunokilometrech), význam povodí (poměr celkového množství osob nebo nákladu k sumě všech povodí), jednotková síla (průměrná vzdálenost, kterou osoba nebo 1 tuny zboží urazí), aj. Zvláště zajímavá je jednotková síla, která nám totiž zároveň ukazuje reálný limit gravitační síly centra regionu v daném směru. Obrázek 34 nám pak ukazuje nejjednodušší variantu vyjádření „vody v řece“ a to pomocí kumulativního součtu počtu spádujících osob na základě toků dojížďky z množiny obcí i do centra (obec j) z výsledků SLDB XY nebo výběrového migračního šetření a jiných zdrojů dat o migraci. Stejné vyjádření je zachyceno i mapách dílčích sítí obcí j, avšak autor nabídne čtenáři i možnost vidět sofistikovanější vyjádření v osobokilometrech.

Obr. 34 Příklad principu povodí modelu říční sítě Zdroj: Administrativní členění verze 1.2, Mapy.cz (online,24.3. 2017),vlastní zpracování

8.3.2 Sítě významných dojížďkových center Mezi významná dojížďkou centra, budeme řadit prakticky pouze tři ORP v okresu, jelikož demografický skok mezi 3. a 4. demograficky nejsilnější obcí okresu je prostě příliš velký (asi 2,7 násobek, více v kapitole 4.3.1). Nicméně i tak si uvedeme dílčí charakteristiky pro vybrané obce j, jejichž sítěmi se budeme zabývat. Začneme s hrubou mírou dojížďkového salda v tabulce 26. Co do absolutního počtu žáků i (tedy ti žáci, jež vyjíždějí z centra), tak můžeme vybrané obce dělit do tří kategorií po téměř třetinách s minimální (Dubicko, Mohelnice, Štíty a Úsov), střední (Hanušovice, Loštice, Sudkov a Šumperk) a vyšší (Bludov, Ruda nad Moravou a Zábřeh) vyjížďkou.

Tab. 26 Přehled hrubé míry dojížďkového salda vybraných center z dílčích kapitol 8.3.2 hmds Obec žáků i žáků j pop 0-14 hmds prům Bludov 26 31 460 10,87 9,97% Dubicko 2 30 174 160,92 147,62% Hanušovice 10 51 519 79,00 72,47% Loštice 13 22 423 21,28 19,52% Mohelnice 5 135 1 336 97,31 89,27% Ruda nad Moravou 20 70 457 109,41 100,37% Sudkov 11 29 171 105,26 96,57% Štíty 4 29 294 85,03 78,01% Šumperk 16 450 3 654 118,77 108,96% Úsov 3 23 177 112,99 103,66% Zábřeh 29 316 1 940 147,94 135,72% Celkem 139 1 186 9 605 109,01 100,00% Průměr 13 108 873 Medián 11 31 457 43,76 40,15% Zdroj: ČSÚ – SLDB 2011, vlastní zpracování

V porovnání žáků j, kteří nás zajímají více, vidíme již několik efektů (většina již byla popsána v kapitolách výše). Pro úplnost pak, v první řadě jde o význam velkých center, jež pokryjí tři čtvrtiny dojíždějících žáků vybraných obcí. To koneckonců odráží i rozdíl mezi průměrem a mediánem výběru. Dále pak také orografické odstínění významně posilující funkci vzdálenosti a tudíž větší projev Rudy nad Moravou a Hanušovic vůči Šumperku, což vůči zbývajícím menším centrům prakticky přibližně zdvojnásobuje počet dojíždějících žáků. Většina menších center má však stabilní hladinu přibližně 20 až 30 dojíždějících studentů. Průměrnou hladinou hrubé míry je 109 žáků na 1000 dětí 0 až 14 let dané obce (čemuž odpovídá Ruda nad Moravou), ale zároveň je přítomna značná rozkolísanost, kterou lze nejlépe vidět na poměru hrubé míry v dané obci a průměrem za celý výběr. Patrně nejvíce převyšující průměr je Dubicko a Zábřeh, avšak obcí výrazně pod průměrem je více – Bludov, Hanušovice, Loštice a Štíty. Pravděpodobné příčiny se nám ale budou různit. Zatímco u Bludova a Loštic sehraje svou roli blízkost velkého centra (Šumperk, Mohelnice), pak u Štítů můžeme hypoteticky polemizovat o uzavřenosti subsystému Štítů, značně odříznutých jak od Šumperka, tak od Zábřeha.

Na mapě obrázku 35, pak vidíme sloučený výsledek všech sítí, které si postupně budeme prezentovat. Vyjádření je možné brát spíše jako vytížení komunikací dojížďkou do těchto center, jelikož mnohé toky jdou v protisměru. Příkladem může být úsek Štíty – Horní Studénky, kde se zároveň realizuje tok směřující do Štítů, ale zároveň tok ze Štítů do Zábřeha právě přes Horní Studénky. Vyjádření je navíc v osobokilometrech, což může zkreslovat rozdíly mezi delšími úseky

Obr. 35 Dojížďková síť všech 11 obcí podle toků vyjížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) vyjádřená množstvím osobokilometrů Zdroj: Administrativní členění verze 1.2, Mapy.cz (online,14.4. 2017), ČSÚ – SLDB 2011, vlastní zpracování

81 méně vytíženými a kratšími úseky vytíženými o něco více. Z toho důvodu budou dílčí sítě vyjádřeny pomocí metody říční sítě, ale vyjádřeny budou počtem žáků j (tedy nejjednodušší formou znázornění).

8.3.2.1 Šumperk Tab. 27 Přehled dílčích povodí dojížďkových směrů do Šumperka dle SLDB 2011

Průměr na Celkem Délka Osobokilo Obec j Povodí obce i 1 žáka ij žáků (km) metry (km) Hraběšice, Loučná nad Desnou, Petrov nad Desnou, Rapotín, Rejchartice, Sobotín, Šumperk severovýchod Velké Losiny, Vernířovice, Vikýřovice 200 36,97 1 060,86 5,304 Brníčko, Dlouhomilov, Hrabišín, Kamenná, Šumperk jihovýchod Libina, Nový Malín, Oskava 77 43,13 499,84 6,491 Bludov, Bohutín, Bušín, Chromeč, Olšany, Písařov, Postřelmov, Postřelmůvek, Štíty, Šumperk jihozápad Výšehoří, Zborov 62 43,27 538,07 8,679 Šumperk jih Dolní Studénky, Kolšov, Sudkov 51 7,86 160,29 3,143 Bratrušov, Hanušovice, Jindřichov, Kopřivná, Šumperk severozápad Malá Morava, Staré Město 35 43,21 440,89 12,597 Šumperk západ Bohdíkov, Ruda nad Moravou 24 20,60 267,49 11,146 Šumperk celkem 38 obcí 449 225,60 3 393,81 7,559 Zdroj: vlastní zpracování První sítí, jež budeme blíže analyzovat je síť náležící okresnímu městu. V tabulce 27 si povšimneme, že celkově se úmoří Šumperka skládá ze 39 obcí, rozdělených mezi šest povodí. Nejvýznamnějším a zároveň celkově nejvýkonnějším je povodí severovýchod směřující do oblasti obcí Údolí Desné. Jeho reálná síla je 5,3 km a celková délka je s 37 km srovnatelná s většinou dalších. Zároveň ze ZŠ v Šumperku má na toto povodí vliv ZŠ 8. Května (více dílčí podkapitoly v kapitole 7). Více o významu této interakce, je také uvedeno později v kapitole 8.3.4.1.

Obr. 36 Struktura dojíždějících do Šumperka podle toků vyjížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Zdroj: ČSÚ – SLDB 2011, vlastní zpracování

Obr. 37 Dojížďková síť Šumperka podle toků vyjížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Zdroj: Administrativní členění verze 1.2, Mapy.cz (online,14.4.2017), ČSÚ – SLDB 2011, vlastní zpracování

Druhé a třetí nejvýznamnější povodí pak mají srovnatelné charakteristiky s výjimkou počtu obsluhovaných obcí (7 u jihovýchodu vůči 11 u jihozápadu) a také reálné síly, kde jihozápad má o 2,2 km dále. Tento rozdíl však způsobí povaha jednotlivých povodí – jihozápad stejně jako jih má velkou část žáků, kteří dojíždějí velmi krátkou vzdálenost z Nového Malína (respektive Dolních Studének u jihu). Na rozdíl od Bludova, který působí hlavně jako křižovatka, kde se všechny proudy ztečou do

83 jednoho. Když se podíváme do grafu obrázku 36, vidíme obě zmiňované obce mezi čtyřmi obcemi (další dvě náleží povodí severovýchod) majících podle Pearsonova koeficientu význam pro dojížďkou mix Šumperka. Není divu, když se tyto podílejí na celkovém příspěvku více než polovinou.

Naopak povodí severozápad a západ jsou charakteristická svým nízkým významem. Ačkoli reálně zasahují nejdál, lze zde rozpoznat efekt orografie reliéfu (Hanušovická vrchovina), která snižuje počet spádujících prakticky na polovinu vůči protilehlým povodím a reálná vzdálenost se natáhne až na čtyřnásobek (12,6 km u severozápadu a 3,1 u jihu). Navíc obě povodí (severozápad a západ) významně zasahují do sítí Hanušovic a Rudy nad Moravou (zde i povodí jihozápad).

V mapě na obrázku 37, pak můžeme napočítat, že síla centra je přibližně 26 %. Jinými slovy v celé čtvrtině obcí, již kumulativní součet dojíždějících do Šumperka přesáhne 20 žáků. Hranice není vybrána náhodně, ale je prostě lépe vidět než přechod mezi kategoriemi na 10 žácích. Na sílu centra má však vliv rozsah, jakou síť má (zabírá prakticky dvě třetiny území okresu, tedy celé SO ORP Šumperk), značná územní velikosti obcí v této části okresu a konkurenci menších center.

8.3.2.2 Zábřeh Tab. 28 Přehled dílčích povodí dojížďkových směrů do Zábřeha dle SLDB 2011

Celková Průměr na Celkem Délka Obec j Povodí obce i délka 1 žáka ij žáků (km) (oskm) (km) Bušín, Horní Studénky, Jedlí, Olšany, Zábřeh severozápad Postřelmůvek, Rovensko, Svébohov, Štíty, 76 25,97 398,84 5,248 Výšehoří Brníčko, Dlouhomilov, Dubicko,Hrabová, Zábřeh východ Kamenná, Lesnice, Leština, Police, Rohle, 67 30,19 443,24 6,616 Úsov Zábřeh západ Drozdov, Hoštejn, Kosov 52 12,50 336,29 6,467

Zábřeh severovýchod Bludov, Dolní Studénky, Chromeč, Kolšov, 51 32,73 233,90 4,586 Postřelmov, Rapotín, Sudkov, Šumperk

Zábřeh jihovýchod 38 16,92 207,16 5,452 Loštice, Lukavice, Mohelice, Rájec, Zvole Zábřeh jihozápad Hynčina, Nemile 23 13,20 102,47 4,455 Zábřeh jih Jestřebí, Maletín 21 14,68 109,09 5,195 Zábřeh celkem 39 obcí 328 148,51 2 086,71 6,362 Zdroj: vlastní zpracování

Mezi Zábřežskými povodími již tak zásadní rozdíly nepanují, například reálná síla všech povodí je srovnatelná. Avšak podle významu se dají shlukovat na tři dvojice a jednoho solitéra stojící mezi prostřední a poslední dvojicí. Jak můžeme vidět v tabulce 28, na první dvojici povodí (severozápad a východ) připadá celých 44 % dojíždějících studentů, 38 % délky sítě (obě patří k trojici nejdelších), 40 % osobokilometrů (obě představují nejvýkonnější dvojici povodí) a prakticky polovina všech obcí sítě. Tyto sítě jsou typické tím, že v nich má vliv ZŠ Severozápad (více opět v podkapitolách kapitoly 7).

Obr. 38 Struktura dojíždějících do Zábřeha podle toků vyjížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Zdroj: ČSÚ – SLDB 2011, vlastní zpracování

Na opačném konci seznamu jsou povodí jihozápad a jih kopírující v zásadě stejný směr do oblasti Zábřežské vrchoviny. Charakteristický průběh je jedna významnější dojížďka z blíže lokalizované obce a několik málo žáků z obce podstatně vzdálenější. Obě povodí dohromady poskytují jen 13 % dojíždějících studentů, 19 % délky sítě (obě patří mezi ty kratší), 10 % osobokilometrů (obě představují nejméně výkonnou dvojici povodí) a prakticky desetinu všech obcí sítě. Jinými slovy tato dvojice povodí má v součtu obdobná čísla jako povodí severovýchod.

Když se podíváme do grafu obrázku 38, vidíme větší rovnováhu, než v případě Šumperku. Tak například nejsilnější čtveřice obcí zde pokryje pouze třetinu (u Šumperka polovina) nebo významných dojížďkových obcí je podle Pearsonova korelačního koeficientu hned devět (4 u Šumperka)! Značnou příčinou je větší množství obcí v okolí Zábřeha, které jsou menší, než u Šumperka nebo Mohelnice.

Když se podíváme do mapy na obrázku 39, tak můžeme spočítat sílu centra na necelých 31 %. To je o pětinu více, než u Šumperka, avšak na rozdíl od Šumperka zde není patrné takové omezení orografií jako u Šumperka s čestnou výjimkou Zábřežské vrchovinu pro dvojici nejslabších povodí. Naopak zde můžeme vidět ve třech čtvrtinách směrů (270°) mezi západ až jih poměrně rozvinutou síť na většině SO ORP Zábřeh, zasahující paprskovitě jižně i severně i mimo něj.

Obr. 39 Dojížďková síť Zábřeha podle toků vyjížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Zdroj: Administrativní členění verze 1.2, Mapy.cz (online,14.4.2017), ČSÚ – SLDB 2011, vlastní zpracování

8.3.2.3 Mohelnice Tab. 29 Přehled dílčích povodí dojížďkových směrů do Mohelnice dle SLDB 2011

Průměr na Celkem Délka Osobokilo Obec j Povodí obce i 1 žáka ij žáků (km) metry (km) Mohelnice východ Klopina, Moravičany, Třeština, Úsov 41 13,85 184,54 4,501 Bohuslavice, Hrabová, Jestřebí, Lukavice, Mohelnice sever Zábřeh, Zvole 28 26,08 233,15 8,327 Mohelnice západ Hynčina, Krchleby, Maletín, Mírov 28 23,27 284,17 10,149 Mohelnice jih Líšnice, Loštice, Pavlov 27 10,37 157,36 5,828 Mohelnice celkem 17 obcí 124 74,41 912,57 7,359 Zdroj: vlastní zpracování Mohelnice je značně slabším centrem, než první dvě ORP, ale i tak ji řadíme k větším centrům. Má více než jednu úplnou základní školu a pak je tu také demografický důvod. Avšak na rozdíl od Šumperka a Zábřeha má „pouze“ 4 povodí (tabulka 29). Východní povodí je nejvýznamnější. Připadá na něj třetina dojíždějících studentů, 19 % délky sítě (patří mezi ty dvě kratší), 20 % osobokilometrů a prakticky téměř čtvrtinu všech obcí sítě. Zajímavým faktem je, že střet s Úsovem jej oslabuje a tudíž reálná síla je pouze 4,5 km daleko z Mohelnice. Podobný problém trápí i nejméně významné povodí jih, které naráží na odpor Loštic a při reálné síle se Mohelnice projeví necelých šest kilometrů. Opakem jsou pak povodí sever a západ. Sice mají pouze o jediného žáka více než povodí jih, ale v délce povodí jsou oproti jihu dvojnásobné a jejich reálná síla je u západu o 75 % dále.

Obr. 40 Struktura dojíždějících do Mohelnice podle toků vyjížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Zdroj: ČSÚ – SLDB 2011, vlastní zpracování

Zvláštním případem je povodí sever, kde vzdálenost mezi Mohelnicí a Zábřehem je přibližně 15 km, z toho Zábřeh kontroluje 36 %, zatímco Mohelnice 55,5 % (8 % nepatří ani jednomu městu). Děje se tak nejspíše díky podpoře Mohelnice 30 km vzdálenou Olomoucí, zejména v případě železnice. Na obrázku 41 vidíme síť centra, jehož síla je necelých 12 %, vlivem administrativní velikosti města.

Obr. 41 Dojížďková síť Mohelnice podle toků vyjížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Zdroj: Administrativní členění verze 1.2, Mapy.cz (online,14.4.2017), ČSÚ – SLDB 2011, vlastní zpracování

8.3.3 Sítě méně významných dojížďkových center

8.3.3.1 Hanušovice a Ruda nad Moravou Tab. 30 Přehled dílčích povodí dojížďkových směrů do Hanušovic a Rudy nad Moravou podle SLDB 2011

Průměr na Celkem Délka Délka Obec j Povodí obce i 1 žáka ij žáků (km) (os.km) (km) Hanušovice Severovýchod Jindřichov 28 5,97 167,22 5,972 Malá Morávka, Staré Hanušovice Severozápad Město p.Sněž. 19 20,19 203,89 10,731 Hanušovice Jihovýchod Kopřivná 3 15,14 12,22 4,073 Hanušovice Celkem 4 obce 50 30,88 413,77 8,275 Bušín, Jakubovice, Ruda nad Moravou Jih Janoušov,Olšany 44 10,73 156,22 3,550 Ruda nad Moravou sever Bohdíkov, Hanušovice 23 11,90 124,71 5,422 Ruda nad Moravou Východ Šumperk 3 7,51 22,54 7,514 Ruda nad Moravou celkem 7 obcí 70 31,17 327,92 4,685 Zdroj: vlastní zpracování

První dvojice menších center se nachází v severozápadní části okresu, kde jsou dílčí povodí velice malá, protože do nich náleží výjimečně více než jedna respektive dvě obce. Pro obě sítě je charakteristické, že se nachází ve stínu reliéfu, který umožní jejich existenci s významem železniční dopravy (obec Bohdíkov autobusy obsluhovaná jako jediná v okrese není). Nejvýznamnější povodí obou center má shodně význam kolem 60 %. Avšak u Hanušovic se jedná o velké množství žáků mezi dvěma územně velkými obcemi, tak u Rudy nad Moravou se jedná o obce 4 obce jižního povodí nacházející se na společné trase.

Co se množství osobokilometrů týče, tak jsou obě celé sítě srovnatelné s většími povodími Zábřeha. Reálná síla Rudy nad Moravou se pohybuje do pěti kilometrů a jedinou výjimkou je nejméně významné povodí východ, které na 7,5 kilometrech překonává Hanušovickou vrchovinu. Hanušovice mají značnou výhodu v prakticky neexistující konkurenci - jedinými konkurenty jsou izolované a uzavřené Staré Město pod Sněžníkem, jižně poněkud vzdálená Ruda nad Moravou a jihovýchodně na druhé straně hřebenu Hanušovické vrchoviny okresní město Šumperk, které je patrně nejvážnějším konkurentem. Pro kombinaci těchto faktorů a pak také zmíněné značné územní velikosti obcí je reálná síla centra zejména západním směrem takřka 11 kilometrů. Síla obou center je pak přímo ovlivněná velikostí sítě, počtem obcí nacházejících se v ní a v neposlední řadě úpravou parametrů pro výpočet síly centra (nově stačí 11 žáků), proto jsou obě centra srovnatelná se Šumperkem – Hanušovice 50 % (25 % bez úpravy) a Ruda nad Moravou 42,8 (28,5 % bez úpravy).

Obr. 42 Dojížďková síť Hanušovice a Rudy nad Moravou podle toků vyjížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Zdroj: Administrativní členění verze 1.2, Mapy.cz (online,14.4.2017), ČSÚ – SLDB 2011, vlastní zpracování

8.3.3.2 Bludov, Sudkov a Štíty Tab. 31 Přehled dílčích povodí dojížďkových směrů do menších lokálních center Bludova, Sudkova a Štítů dle SLDB 2011

Průměr na Celkem Osobokilo Obec j Povodí obce i Délka (km) 1 žáka ij žáků metry (km) Bludov Jih Chromeč, Postřelmůvek, Výšehoří 17 6,49 63,93 3,760 Bludov Sever Bohutín, Olšany 13 6,93 61,70 4,746 Bludov celkem 5 obcí 30 13,42 125,63 4,188 Sudkov Jih Brníčko, Dlouhomilov, Kolšov 17 5,90 37,69 2,217 Sudkov Severovýchod Dolní Studénky 9 2,85 25,65 2,850 Sudkov Severozápad Bludov,Rapotín 3 15,14 29,26 9,752 Sudkov Celkem 5 obcí 29 23,89 92,59 3,193 Štíty Jih Horní Studénky, Svébohov, Zborov 16 10,30 67,97 4,248 Štíty sever Písařov 13 6,19 80,50 6,192 Štíty celkem 4 obce 29 17,49 177,44 6,118 Zdroj: vlastní zpracování

Druhou skupinou menších center jsou dvojice Bludov a Sudkov a odlehlé lokální centrum Štíty. Podíváme-li se do tabulky 31, uvidíme v počtu žáků nebo délky sítě v kilometrech až nápadnou podobnost. Společný charakteristický rys by mohl vypadat takto – celkem 30 dojíždějících žáků a 15 kilometrů, z toho 17 žáků a 6kilometrů na silnější z obou povodí. Mezi Sudkovem a Bludovem nenajdeme výraznějšího rozdílu ani v osobokilometrech (obě sítě vydají za nejslabší povodí v Zábřeze) a svou reálnou silou jen nevýznamně opustí území své vlastní obce (3,6 km v průměru), neboť se brání vlivu nejen Šumperka, ale i Zábřeha, Postřelmova, aj. Anomálií tak představuje tok do Sudkova z Rapotína, vysoce pravděpodobně realizovaný pomocí železnice (Rapotín – Bludov). Síla center po úpravě činí pro Bludov i Sudkov činí shodně 40 %.

Obr. 43 Dojížďkové sítě Bludova (uprostřed), Sudkova (východněji) a Štítů (západně) podle toků vyjížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Zdroj: Administrativní členění verze 1.2, Mapy.cz (online,14.4.2017), ČSÚ – SLDB 2011, vlastní zpracování

Naopak Štíty mají již vyšší množství osobokilometrů a vzdálenost reálné síly centra právě díky charakteru reliéfu, jež podmíní uzavřenost celého systému Štítecka, kde i ORP pronikají pouze v minimální omezené míře. Nicméně zůstává faktem, že zde není zohledněna interakce s obcemi mimo okres Šumperk. Síla centra je pak po úpravě 50 %.

8.3.3.3 Dubicko, Úsov a Loštice Tab. 32 Přehled dílčích povodí dojížďkových směrů do menších lokálních center Dubicka, Loštic a Úsova dle SLDB 2011

Průměr na Celkem Osobokilo Obec j Povodí obce i Délka (km) 1 žáka ij žáků metry (km) Dubicko Západ Bohuslavice, Lukavice 18 6,49 34,08 1,893 Dubicko Sever Hrabová, Leština 12 5,41 27,90 2,325 Dubicko celkem 4 obce 30 11,90 61,98 2,066 Loštice Východ Moravičany 11 3,09 33,99 3,090 Loštice Jih Palonín 10 2,93 29,26 2,926 Loštice Západ Pavlov 1 4,19 4,19 4,186 Loštice Celkem 3 obce 22 10,21 67,44 3,065 Úsov Severovýchod Klopina, Rohle 18 8,38 87,23 4,846 Úsov Severozápad Police 5 2,09 10,46 2,092 Úsov celkem 3 obce 23 10,57 99,99 4,347 Zdroj: Administrativní členění verze 1.2, vlastní zpracování

Obr. 44 Dojížďková síť Dubicka (severně), Loštic (jižně) a Úsova (východně) podle toků vyjížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Zdroj: Administrativní členění verze 1.2, Mapy.cz (online,14.4.2017), ČSÚ – SLDB 2011, vlastní zpracování

Poslední trojici center najdeme v jižní části okresu, z toho mimo Dubicko všechna v SO ORP Mohelnice (obrázek 44). Nejprve dubicko, do nějž podle tabulky 32 dojíždí 30 žáků na celkové délce 12 kilometrů (obdobné i zbývajících dvou, avšak množství osobokilometrů je poloviční oproti už tak slabému Bludovu. Umožňuje bez ohledu na povodí rozložení hlavní zátěže po toku a nejvíce žáků dojíždí takřka výhradně ze sousedních obcí, takže ve výsledku je vzdálenost reálné síly centra 2 km a celková síla centra po úpravě 50 %.

Naopak dvojice z SO ORP nemá spoustu společných rysů. Obě centra mají dojíždějících lehce nad 20 žáků. Obě také mají v síti 3 obce a již zmíněných asi 10 km délky, avšak mírně se liší ve vzdálenosti reálné síly (Úsov ji má o 39 % delší) a i množství osobokilometrů je u Loštic srovnatelné spíše s Dubickem. Rozdíl působí tvar sítí (obrázek 44), zatímco větší část žáků dojíždí do Loštic ze sousedních obcí Moravičany a Palonín, tak u Úsova jsou dojíždějící prakticky výhradně vázáni na autobusovou linku do Rohle. Obě městečka také svádí urputnou obranu proti vlivu Mohelnice. Celková síla centra je po úpravě však shodně 33 %.

8.3.4 Příkladové specifické oblasti okresu Je více specifických oblastí okresu, které mají svůj režim. Avšak autor se rozhodl vybrat severovýchod okresu (oblast svazku obcí Údolí Desné), neboť se zde nachází jediná svazková ZŠ v okrese, ale také jelikož je zde možné v jako jedněch z mála obcí v okrese realizovat dojížďku do ZŠ pomocí železnice, která je nadále v majetku svazku obcí. Dále zde byly vybrány dvě rozlohou větší oscilující zóny jedna stabilní (Brannensko) a jedná kvazistabilní (okolí Brníčka).

8.3.4.1 Sítě oblasti svazku obcí Údolí Desné V tabulce 33 můžeme sledovat přehled tratě 293 z Koutů nad Desnou až do Šumperka (a to včetně odbočky Petrov nad Desnou – Sobotín, jež má nejasný osud budoucího provozu pozn. autora). Celkem se tak jedná o 35 km železničních tratí procházejících 6 obcí. V zásadě vidíme, že školní dojížďce může sloužit na většině tratě pouze jeden ranní spoj mezi v časovém rozsahu 105 minut. Výjimkou je stanice Velké Losiny, zámek, kde nejede žádný nebo 3 stanice, kde naopak jedou dva. Situace odpoledne (mezi 13. a 15. hodinou) je pak značně nevyrovnaná. Takřka 60 % případů nabízí dva a více spojů (z toho Velké Losiny, zámek v obou směrech jízdy). Avšak na větvi do Sobotína v tomto čase nejede ani jeden spoj.

Situace okolo denní dojížďky v oblasti je pak značně závislá na dvou ZŠ a to ZŠ Údolí Desné a ZŠ 8.května v Šumperku. Prostorový aspekt nám zejména vyjadřují dílčí mapy v kapitolách 7.2.1 a 7.2.2. Přesto se na téma podíváme z jiného úhlu pohledu. Tabulka nám ukazuje přehled hrubé míry dojížďkového salda 9 obcí a Šumperka, u něhož je počítána pouze interakce s těmito obcemi. A již na první pohled vidíme enormní vliv, který Šumperk na tyto obce má zejména pak na Rapotín a

Vikýřovice, celkově pak do Šumperka dojíždí 2,3 krát více žáků, než do zbylých obcí dohromady a asi čtyřnásobek toho, co do Petrova nad Desnou (2. nejsilnější centrum dojížďky). Pokud opustíme absolutní čísla, pak vidíme naprosto jasný dopad zvláště na malé obce s minimem dětské populace. Výrazně se nám zde projeví zejména efekt na malé obce bez vlastní ZŠ (Hraběšice, Vernířovice). Tyto se totiž nachází v největších negativních hodnotách.

Naopak bylo již řečeno, že nejsilnějším centrem dojížďky hned po Šumperku je Petrov nad Desnou, důvodem je druhý stupeň svazkové ZŠ Údolí Desné. Což autora opětovně přivádí k hypotéze, že naprostá většina migračních pohybů ve věkové kategorii 6 až 14 je vázána na druhý stupeň z důvodu výrazného poklesu škol poskytujících příslušné vzdělání. Naopak Velké Losiny nebo Loučná nad Desnou se zdají být uzavřenými systémy, kde dominantní roli přebírá migrace žáků v rámci administrativního území obce.

Tab. 33 Přehled železniční sítě v oblasti svazku obcí Údolí Desné (trať 293)

Vzdálenost Vzdálenost Počet spojů Počet spojů Cílová škola Stanice (km) (min) (6 až 7:45) (13 až 15) Loučná nad Desnou Kouty nad Desnou 3,6 9 1 1 Loučná nad Desnou Loučná nad Desnou, Rejhotice 2,1 6 1 1 Loučná nad Desnou Loučná nad Desnou, Filipová 2,0 3 1 1 Loučná nad Desnou 2,6 6 1 1 Velké Losiny Loučná nad Desnou, Filipová 2,6 3 2 2 Velké Losiny Velké Losiny 1,3 2 2 2 Velké Losiny Velké Losiny, zámek 0,9 5 0 2 Velké Losiny 1,6 3 1 2 Rapotín* Velké Losiny, zámek 1,1 3 0 2 Rapotín* Rapotín, zastávka 0,6 1 1 2 Rapotín* Petrov nad Desnou 1,7 4 1 3 Rapotín 1,1 3 1 2 Petrov nad Desnou Petrov nad Desnou, zastávka 1,1 2 1 0 Petrov nad Desnou Sobotín 3,4 5 1 0 Petrov nad Desnou Vikýřovice, Lesní 1,8 2 2 3 Petrov nad Desnou 2,1 3 1 1 Sobotín Petrov nad Desnou 3,4 5 1 0 Sobotín Petrov nad Desnou, zastávka 2,3 3 1 0 Sobotín 2,6 4 1 0 Vikýřovice** Vikýřovice, Lesní 1,0 2 1 3 Vikýřovice** Vikýřovice, U Penzionu 1,4 3 1 2 Vikýřovice 1,7 3 1 2 Šumperk Vikýřovice, U Penzionu 1,6 3 1 2 *Pro školu v Rapotíně bylo dojezdově vybrána stanice Rapotín, ačkoli jde spokulovat o využití Rapotín, zastávka; ** Pro školu ve Vikýřovicích bylo dojezdově vybrána stanice Vikýřovice, ačkoli jde spokulovat o využití Vikýřovice, Lesní Zdroj: Administrativní členění verze 1.2, Mapy.cz (online,24.3. 2017), vlastní zpracování

Tab. 34 Přehled hrubé míry dojížďkového salda v oblasti svazku obcí Údolí Desné žáků i žáků j hmds Obec pop 0-14 bez SU s SU bez SU s SU bez SU s SU Hraběšice 1 13 0 0 24 -41,67 -541,67 Loučná nad Desnou 3 7 1 2 233 -8,58 -21,46 Petrov nad Desnou 10 20 54 54 174 252,87 195,40 Rapotín 34 81 14 15 525 -38,10 -125,71 Rejchartice 2 7 0 0 44 -45,45 -159,09 Sobotín 17 35 11 11 189 -31,75 -126,98 Šumperk 0 5 0 201 3 654 0,00 53,64 Velké Losiny 6 18 3 4 334 -8,98 -41,92 Vernířovice 10 10 0 0 22 -454,55 -454,55 Vikýřovice 9 102 3 5 351 -17,09 -276,35 Celkem 92 298 86 292 5 550 -1,08 -1,08 Medián 8 16 2 5 211 -24,42 -126,35 Zdroj: ČSÚ – SLDB 2011, vlastní zpracování

8.3.4.2 Fuzzy zóny v okrese Jedná se o oblasti, které z nějakých příčin oscilují mezi několika školami. Podíváme se blíže na dvě takové oblasti větší koncentrace. První z nich je kvazistabilní oblast okolí Brníčka. Důvodem pro kvazistabilitu je rozdíl mezi stavem při zohledňování prvních a druhých stupňů. Patrné je to na mapě v obrázku 45. Jak vidíme v oblasti se nachází mající první stupeň, ale ani jedna škola poskytující stupeň druhý. A právě toto je důvod oné oscilace mezi jednotlivými školami uplatňujícími svůj vliv:

 Hrabišín – stabilně si podle Reillyho udržuje velký vliv na většinu Dlouhomilova, ačkoli podle Thiessena pro první stupně se polovinu obce dělí s Brníčkem. Samotný Dlouhomilov pak podle vyjížďky v SLDB jednoznačně spáduje do Hrabišína  Sudkov – proniká do oblasti zejména podle Reillyho pro druhý stupeň, kde si uchovává vliv na Kolšov o který stabilně bojuje s Postřelmovem a Zábřehem, avšak podle vyjížďky SLDB Kolšov ze 60 % spáduje do Sudkova  Rohle – úplná škola stabilně svádí předem prohrané souboje (se Zábřehem) na přístupu do Brníčka, sama se nachází v ještě větší periférii, než je Brníčko, kterého kousek podle Thiessena získá  Zábřeh – hlavní důvod oscilace, který zejména v Reillyho modelu pro druhý stupeň zcela jednoznačně svádí boj ZŠ Severovýchod a ZŠ Školská, jelikož přístupový bod pro obě školy v Zábřeze se nachází v pásmu velmi výrazné oscilace

Tab. 35 Přehled hrubé míry dojížďkového salda v okolí obce Brníčko hmds Obec žáků i žáků j pop 0-14 hmds prům Brníčko 15 1 93 -150,54 85,70% Dlouhomilov 21 0 64 -328,13 186,80% Kolšov 26 1 114 -219,30 124,85% Lesnice 13 0 104 -125,00 71,16% Leština 29 1 200 -140,00 79,70% Celkem 104 3 575 -175,65 100,00% Průměr 13 1 115 Medián 21 1 104 -192,31 109,48% Zdroj: ČSÚ – SLDB 2011, vlastní zpracování

Leština se nachází, již i pro druhý stupeň mimo oscilační oblast, neboť se jí týká jiná uvažovaná trasa, než v případě Lesnice a Brníčka. Dlouhomilov se nachází mimo tuto oblast rovněž, protože zde je silnější ZŠ Hrabišín a v Kolšově naopak opět vstoupí do výsledku orografie (Kolšov a Brníčko dělí hřeben Hrabišínské pahorkatiny). Podíváme-li se na tabulku 35, pak si všimneme výrazně deficitní bilance dojížďky za vzděláním, jež je nejvýraznější v Dlouhomilově, jelikož obec nemá ani první stupeň základní školy. Celkově však jde spíše o oblast periférie, kde se dělí sféry vlivu ORP nejen správně.

Obr. 45 Regionalizace Brníčkovské zóny divergence podle Thiessena a Reilleyho Zdroj: Administrativní členění verze 1.2, Mapy.cz (online,14.4.2017),vlastní zpracování

Obr. 46 Regionalizace Brannenské zóny divergence podle Thiessena a Reilleyho Zdroj: Administrativní členění verze 1.2, Mapy.cz (online,14.4. 2017), vlastní zpracování

Případ oscilace obce Branná a okolí je však částečně rozdílné povahy. Důvod je zřejmý z mapy obrázku 46 – je stabilní bez ohledu na první nebo druhý stupeň. Jak patrné z mapy, je to mezi úplnou školou ve Starém Městě a neúplnou školou v Jindřichově, respektive mezi úplnými školami ve Starém Městě a Hanušovicích. Důvodem oscilace podle Reillyho však je charakter spojení obce Branná s oběma směry (západním a jižním), kdy směrem na jih jde silnice údolím řeky Branná, zatímco silnice do Starého Města musí překonat hřeben Hanušovické vrchoviny. Tímto se vzdálenosti do obce Branná (v případě Hanušovic i do obce Vikantice) vyrovnají a spadají do oblasti silné oscilace obdobně jako přístupový bod v Zábřeze. Podle SLDB však obec zcela dojíždí do Starého Města.

Tab. 36 Přehled hrubé míry dojížďkového salda na Staroměstsko-Hanušovicku hmds Obec žáků i žáků j pop 0-14 hmds prům Branná 14 0 38 -368,42 -3861,05% Jindřichov 29 0 212 -136,79 -1433,58% Hanušovice 10 51 519 79,00 827,90% Staré Město 4 16 272 44,12 462,35% Vikantice 0 0 7 0,00 0,00% Celkem 57 67 1 048 9,54 100,00% Průměr 13 108 873 Medián 10 0 212 -47,17 40,15% Zdroj: ČSÚ – SLDB 2011, vlastní zpracování

9 ZÁVĚR Práce se snažila provést regionálně-geografickou analýzu hlavního proudu základního školství v okrese Šumperk za sledované období školních roků 2010/2011 až 2015/2016. Nejprve v kapitole 4 charakterizovala postavení okresu a stručně i vybrané fyzicko-geografické aspekty. Výrazněji pak popsala demografickou situaci v obcích okresu, která ukázala, že obce s minimálně 1000 obyvatel zpravidla nemají dostatečný počet dětí pro provoz alespoň neúplné školy. Pro provoz úplné školy se zdá být limitní hranice v rozmezí 1 200 až 1 600 obyvatel a to v závislosti na dalších demografických aspektech jako podíl předproduktivní populace, počet živě narozených dětí kohorty, aby byl dostatek dětí v ročníku základní školy. Cestou jak snížit tyto vysoké nároky je svazkové školství doporučené Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Olomouckého kraje, kdy by několik obcí provozovalo společnou školu s dostatkem dětí.

V kapitolách 5 a 6 se autor zaměřit na legislativně-správní aspekty regionálního školství. Kromě toho zde byl nastíněn současný stav regionálního školství v Olomouckém kraji podle Výroční zprávy o vzdělání a rozvoji vzdělávací soustavy Olomouckého kraje z roku 2016 (tedy za školní rok 2014/2015). Z ní je patrné, že okres má podle počtu obyvatel připadající na jednu školu daného stupně průměrnou soustavu MŠ (100 % krajského průměru), ale nejhustější soustavu ZŠ hlavního proudu ze všech okresů kraje (86 % krajského průměru). Avšak velice podprůměrnou soustavu středního školství (125 % krajského průměru). Dále byly nastíněny důležité krajské koncepční dokumenty resortu krajského úřadu a některá zásadní ustanovení zákona č. 561/2004 sb. a vyhlášek č. 48/2005 sb. a č. 492/2005 sb..

Samotné jádro práce však představuje nejprve kapitola 7 charakterizující síť základních škol v okrese Šumperk zvlášť po jednotlivých stupních základní školy s následným návrhem na zlepšení současného stavu i s odůvodněním důvodů pro návrh i proti němu. Výraznou změnou prochází SO ORP Zábřeh, které má v relativním množství absolutně nejvíce prvních stupňů ZŠ na velikost SO ORP. To je však také zdrojem největšího propadu mezi jednotlivými stupni ZŠ. Většina škol v SO ORP totiž má charakter malotřídní neúplné ZŠ pouze s nižším stupněm a předpokládanou dojížďkou do obce se školou s druhým stupněm. To je významný námět na zvážení případných optimalizačních změn v celém okrese (přínos sociální obslužné služby pro mladší žáky a jejich rodiče versus množství vydaných finančních a jiných prostředků zřizovatelem). Poměr mezi prvními a druhými stupni je ve zbývajících SO ORP výrazně stabilnější. Poslední část kapitoly se pak zabývá několika různými způsoby vytyčení spádových oblastí škol pro první i druhé stupně, za využití dat poskytnutých z příslušných městských úřadů ORP v okrese a SLDB 2011 dostupných z databáze ČSÚ při užití různých metod zpracování – metoda prvního toku, Topografická varianta Reillyho modelu a jiných. Z nich je patrný opět výrazný přechod mezi oběma stupni ZŠ, odvozený od jejich snižujícího se počtu a přesunu lokace

98 jejich jádra. Jádro prvních stupňů ZŠ se nacházelo mezi Olšany na SZ, Nemilí na Z, Lukavicemi na J a Kolšovem na SV. Jádro druhých stupňů nemá charakteristiku většího shluku (vyjma samotná ORP) a spíše je rozloženo do několika os napříč okresem.

Kapitola 8 pak přináší jiný náhled na projev a zpracování zejména migrace za vzděláním 6 až 14 let starých žáků ze SLDB 2011 a to prostřednictvím metody říčních sítí založené na kumulativním součtu shlukovaných toků z jednoho směru do centra. Děje se tak na příkladech ORP a 8 vybraných center školní dojížďky v okrese. Jsou zde zcela viditelné rozdíly mezi plně vyvinutými sítěmi ORP a velice skromných sítí většiny vybraných minoritních center. Jde o celkové množství osobokilometrů, průměrně uraženou vzdálenost jednoho dojíždějícího žáka i rozložení jednotlivých částí sítě (úplná kružnice kolem ORP versus menšinová výseč u menších center). Kromě tohoto jsou zde uvedené i některé příklady bezpečnostních prvků v zázemí pro školy na ochranu docházejících nebo dojíždějících žáků (příkladem je užití například hrubozrnného asfaltu nebo retardéru) nebo některé specifické oblasti jako je svazek obcí Údolí Desné včetně kvantifikování značné síly Šumperka v těchto obcích okresu jako cíle dojížďky, kde se projeví i funkce vzdálenosti. Dále jsou zde uváděny dva příklady oscilačních oblastí, které jsou nejvíce konsolidované do větších oblastí – stabilně se objevující Branná (u obou stupňů) a Brníčko objevující se pouze v případě druhých stupňů.

SUMMARY Thesis tried to make regional-geographic analysis of mainstream elementary education in the district of Šumperk during the reporting period academic years 2010/2011 to 2015/2016. First, in Chapter 4, characterized the status of the district and concisely explain selected physical- geographical aspects. More notably described the demographic situation in the villages of the district, which showed that municipalities with at least 1,000 people usually do not have enough children to run incomplete elementary school. For a complete elementary school seems to be the limit of 1 200-1 600 inhabitants, depending on other demographic aspects such as the proportion of pre-productive population, the number of live births of one year-cohorts, for porpose to have enough children in the class of elementary school. Way to reduce these high demands is run school by Union of municipalities recommended in Long-term Plan for Education and the Educational System of the Olomouc region, where core of idea is several villages operated by a joint school with plenty of children.

In chapters 5 and 6, the author focuses on the legislative and administrative aspects of regional education. In addition, the current status of regional education in the Olomouc Region was stated in the Annual Report on Education and Development of the Olomouc Region in 2016 (ie for the school year 2014/2015). It is clear that the district has the average number of inhabitants per school (100% of the regional average), but the strongest primary school system in all districts of the region (86% of the regional average). However, a very under-average system of secondary education (125% of the regional average). In addition, important regional conceptual documents of the regional authority and some of the essential provisions of Act No. 561/2004 Coll. And Decree No 48/2005 Coll. A No. 492/2005 Coll.

The core of the thesis, however, is at first a chapter 7 characterizing the network of elementary schools in the Šumperk district, especially after each elementary school, with a subsequent proposal to improve the current state and the reasons for the proposal and against it. The SO ORP Zábřeh SO ORP passes through a significant change, which has, in relative proportions, absolutely the first level of primary school to SO ORP size. However, it is also the source of the greatest drop amongst elementary schools. Most schools in SO ORP have the character of a low-grade incomplete elementary school only with a lower degree and a precondition for commuting to a village with a secondary school. It is a significant topic for assessing possible optimization changes throughout the district (the contribution of social services to younger pupils and their parents versus the amount of financial and other resources issued by the founder). The ratio between the first and the second grades is significantly more stable in the remaining SO ORs. The last part of the chapter deals with several different ways of identifying fallow areas of schools for the first and second stages, using the

100 data provided by the relevant municipalities ORP in the district and the SLDB 2011 available from the CZSO database using different processing methods - first method, topographic version of Reilly Model other. Of these, there is a clear transition between the two primary school levels, derived from their decreasing number and the shift of the location of their nucleus. The core of the first grades of elementary school is located between Olšany to SS, Nemilí na Z, Lukavice na J and Kolšov to SV. The second stage kernel does not have a larger cluster (except for ORP itself), and rather it is spread over several axes across the district.

Chapter 8 then provides another insight into the manifestation and processing of migration in particular for the education of 6-14 year old pupils from SLDB 2011 and the river network method based on the cumulative sum of clustered flows from one direction to the center. This is done on the examples of ORP and 8 selected school commuting centers in the district. There are completely visible differences between fully-developed ORP networks and very modest networks of most selected minority centers. These are the total number of passenger-kilometers, the average distance of one visiting pupil and the distribution of the individual parts of the net (a complete circle around the ORP versus the minor section at smaller centers). In addition, there are also some examples of security features in the background for schools for the protection of arriving or commuting pupils (eg the use of eg coarse asphalt or retarder) or some specific areas such as the union of the village of Desné údolí, including the quantification of the strong force of Šumperk in these municipalities Commuting destinations, where distance functions will also occur. There are also two examples of oscillation areas, which are mostly consolidated into larger areas - Branná (both degrees) and Brníčko appear only in the second stages.

101

SEZNAM LITERATURY

Použité tištěné publikace

ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ JANSTA KOSTKA. Školství. 1150. Ostrava-Hrabůvka: Sagit, 2016, 672 s. Úplné znění. ISBN 978-80-7488-181-7.

MĚSTSKÝ ÚŘAD MOHELNICE. M3 Výkaz: o stavu ZŠ k 30.9. Mohelnice, 2010.

MĚSTSKÝ ÚŘAD MOHELNICE. M3 Výkaz: o stavu ZŠ k 30.9. Mohelnice, 2011.

MĚSTSKÝ ÚŘAD MOHELNICE. M3 Výkaz: o stavu ZŠ k 30.9. Mohelnice, 2012.

MĚSTSKÝ ÚŘAD MOHELNICE. M3 Výkaz: o stavu ZŠ k 30.9. Mohelnice, 2013.

MĚSTSKÝ ÚŘAD MOHELNICE. M3 Výkaz: o stavu ZŠ k 30.9. Mohelnice, 2014.

MĚSTSKÝ ÚŘAD MOHELNICE. M3 Výkaz: o stavu ZŠ k 30.9. Mohelnice, 2015.

MĚSTSKÝ ÚŘAD ŠUMPERK. Interní data odboru Školství. Šumperk, 2010.

MĚSTSKÝ ÚŘAD ŠUMPERK. Interní data odboru Školství. Šumperk, 2011.

MĚSTSKÝ ÚŘAD ŠUMPERK. Interní data odboru Školství. Šumperk, 2012.

MĚSTSKÝ ÚŘAD ŠUMPERK. Interní data odboru Školství. Šumperk, 2013.

MĚSTSKÝ ÚŘAD ŠUMPERK. Interní data odboru Školství. Šumperk, 2014.

MĚSTSKÝ ÚŘAD ŠUMPERK. Interní data odboru Školství. Šumperk, 2015.

MĚSTSKÝ ÚŘAD ZÁBŘEH. Předběžný Výkaz: pro ZŠ k 1.9. Zábřeh, 2010.

MĚSTSKÝ ÚŘAD ZÁBŘEH. Předběžný Výkaz: pro ZŠ k 1.9. Zábřeh, 2011.

MĚSTSKÝ ÚŘAD ZÁBŘEH. Předběžný Výkaz: pro ZŠ k 1.9. Zábřeh, 2012.

MĚSTSKÝ ÚŘAD ZÁBŘEH. Předběžný Výkaz: pro ZŠ k 1.9. Zábřeh, 2013.

MĚSTSKÝ ÚŘAD ZÁBŘEH. Předběžný Výkaz: pro ZŠ k 1.9. Zábřeh, 2014.

MĚSTSKÝ ÚŘAD ZÁBŘEH. Předběžný Výkaz: pro ZŠ k 1.9. Zábřeh, 2015.

TOLASZ, Radim a . 2013. Atlas podnebí Česka. 1. Brno: Český hydrometeorologický úřad-Univerzita Palackého v Olomouci, 255 s. ISBN 978-80-86690-26-1.

102

TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 411 s. ISBN 978-80-7380-114-4.

VOŽENÍLEK, V., KAŇOK, J., a kol. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI: Metody tematické kartografie - Vizualizace prostorových jevů. Olomouc: Vydavatelství ÚP, 2011, 216s.ISBN 978-80-244-2790-4.

VOŽENÍLEK, Vít. UNIVERZITA PALACKÉHO. Geoinformační aspekty státní informační politiky ČR. Olomouc: Vydavatelství ÚP, 2009, 187 s. ISBN 978-80-244-2253-4.

Použité elektronické (internetové) zdroje

Adresář škol a školských zařízení. KRAJSKÝ ÚŘAD OLOMOUCKÉHO KRAJE. Olomoucký kraj: Školství, mládež a sport [online]. Olomouc: Krajský úřad Ol, 2000, 18.2.2016 [cit. 2016-09-12]. Dostupné z: https://www.kr-olomoucky.cz/adresar-skol-a-skolskych-zarizeni-cl-276.html

ČSÚ a územní analytické podklady. In: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Český statistický úřad: Regionální statistiky [online]. Praha [cit. 2016-10-12]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/csu_a_uzemne_analyticke_podklady

Geoprohlížeč. ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘIČSKÝ A KATASTRÁLNÍ. Český úřad zeměměřičský a katastrální: Geoportál [online]. Praha, 2010, 2016 [cit. 2016-09-16]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/?wmcid=9590#

Koncepce rozvoje silniční sítě 2006 - 2013: Silniční síť Olomouckého kraje. KRAJSKÝ ÚŘAD OLOMOUCKÉHO KRAJE. Olomoucký kraj: Doprava [online]. Olomouc [cit. 2017-09-25]. Dostupné z: https://www.kr-olomoucky.cz/koncepce-rozvoje-silnicni-site-cl-255.html

Mapy.cz. SEZNAM, A. S. Seznam.cz [online]. Praha, 1996, 2017 [cit. 2017-04-10]. Dostupné z: https://mapy.cz/

Mapa IDSOK: okres Šumperk. KIDSOK. Koordinátor integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje: Doprava [online]. Olomouc [cit. 2017-09-25]. Dostupné z: http://www.kidsok.cz/mapa-okres-sumperk/

Městská a obecní statistika: okres Šumperk. In: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Český statistický úřad [online]. Praha [cit. 2016-10-12]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/mos/okres.jsp?k=CZ0715

MULÍČEK, Ondřej a Luděk SÝKORA. ÚŘAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE. Atlas sídelního systému [online]. Brno: Úřad územního rozvoje, 2011, 72 s. [cit. 2017-04-05]. Dostupné z: https://www.uur.cz/default.asp?ID=4931

103

Okres Šumperk: Charakteristika okresu Šumperk. In: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Český statistický úřad: Krajská správa Českého statistického úřadu [online]. Olomouc, 2012 [cit. 2016-10- 12]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xm/okres_sumperk

ŘEHÁK, S., HALÁS, M., KLAPKA, P. 2009. Několik poznámek k možnostem aplikace Reillyho modelu. Geographia Moravica 1. Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci, 4758. [cit. 2017-04- 04]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/geographia-moravica-1

Strategie, koncepce, výroční zprávy. OLOMOUCKÝ KRAJ. Olomoucký kraj: Školství, mládež a sport [online]. Olomouc: Krajský úřad Ol, 2000, 18.2.2016 [cit. 2017-01-19]. Dostupné z: https://www.kr-olomoucky.cz/strategie-koncepce-vyrocni-zpravy-cl-281.html

Strategie, koncepce, výroční zprávy.: Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Olomouckého kraje na období 2016-2020. KRAJSKÝ ÚŘAD OLOMOUCKÉHO KRAJE. Olomoucký kraj: Školství, mládež a sport [online]. Olomouc: Krajský úřad Ol, 2000, 18.2.2016 [cit. 2017-01-19]. Dostupné z: https://www.kr-olomoucky.cz/strategie-koncepce-vyrocni- zpravy-cl-281.html

Strategie, koncepce, výroční zprávy.: Výroční zprávy o stavu vzdělání a vzdělávací soustavy v Olomouckém kraji, školní rok 2014/2015 KRAJSKÝ ÚŘAD OLOMOUCKÉHO KRAJE. Olomoucký kraj: Školství, mládež a sport [online]. Olomouc: Krajský úřad Ol, 2000, 18.2.2016 [cit. 2017-01-19]. Dostupné z: https://www.kr-olomoucky.cz/strategie-koncepce-vyrocni-zpravy-cl-281.html

Školský úřad. In: Wikipedia: Otevřená encyklopedie [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2002- [cit. 2017-02-24]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0kolsk%C3%BD_%C3%BA%C5%99ad#Historie_.C5. A1kolsk.C3.BDch_.C3.BA.C5.99ad.C5.AF_v_.C4.8Desk.C3.BDch_zem.C3.ADch

ÚIV. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČR. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR: Vzdělávání [online]. Olomouc: MŠMT, 2013, 2017 [cit. 2017-03-06]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/uiv

Veřejná databáze. In: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Český statistický úřad [online]. Praha [cit. 2016-10-12]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=home

Zákon č. 564/1990 Sb.: Zákon České národní rady o státní správě a samosprávě ve školství. AION CS S.R.O. Zákony pro lidi.cz [online]. Zlín: AION CS, 2010, 2017 [cit. 2017-02-24]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1990-564?text=178%2F1991

Zákon č. 157/2000 Sb.: Zákon o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů. AION CS S.R.O. Zákony pro lidi.cz [online]. Zlín: AION CS, 2010, 2017 [cit. 2017- 02-24]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-157

Zaměstnanost: Statistiky nezaměstnanosti. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Integrovaný portál MPSV [online]. Praha [cit. 2017-09-25]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes

104

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

ČSÚ – Český statistický úřad. Úřad mající na starost statické údaje o území České republiky. Dělí se na krajské pobočky s hlavní centrálou v Praze. Rovněž je zodpovědný za SLDB.

HMDS – hrubá míra dojížďkového salda. Jedná se rozdíl mezi vyjíždějícími a dojíždějícími dělený populací 0 až 14 a násobený tisícem. Jde o speciální variantu migračního salda.

LAU– Local administrativ unit. Statistická jednotka užívaná Evropskou unii, mající dvě úrovně odpovídající zrušeným okresům (LAU 1) a obcím (LAU 2).

MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí.

MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

NUTS – Nomenclature des Unites Territoriales Statistiques. Jedná se o zkratku pro obvod statistické jednotky přijaté na popud EU pro potřeby Eurostatu. Rozlišujeme kategorie NUTS 0 (stát) až NUTS 3 (kraj). Každá kategorie má zároveň určitý doporučený populační rozsah, proto úroveň NUTS 1 je v ČR celá ČR, zatímco v Německu dílčí spolkové země jako Bavorsko.

PNO – Podíl nezaměstnaných osob. Ukazatel původně užívaný ve statistice Úřadu práce, od ledna 2013 užívaný i ČSÚ a nahrazující Míru nezaměstnanosti. Jde o podíl nezaměstnaných osob z dosažitelných uchazečů o zaměstnání (pouze lidé 15 až 64 let bez například studentů, matek na mateřských, apod.). Nelze tedy srovnávat se staršími daty pro změnu metody výpočtu!

SLDB – Sčítání lidu, domů a bytů. Jde o všelidový cenzus zaznamenávající statistiku sledovaných jevů k pevně stanovenému datu. Poslední dvě se uskutečnila v letech 2001 a 2011 s pravidelnou periodou 10 let. Příští sčítání by tak mělo proběhnout v roce 2021. Jde o největší databázi volně dostupných informací o jevech na území České republiky.

SO ORP – Správní obvod obce s rozšířenou působností. 205 správních oblastí v celé České republice z toho 13 v Olomouckém kraji. Tzv. „Malé okresy“ nahradily ve své činnosti zrušené okresní úřady.

SO POU– Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem. Jedná se o obvod obce pod správou obce II. typu (POÚ) s přenesenými některými výkony veřejné správy. Mezi POÚ se automaticky počítají obce III. typu (ORP). V okrese Šumperk jsou 4 (3 ORP + Hanušovice).

VSOK – vzdělávací soustava Olomouckého kraje. Jedná se o soustavu regionálního školství od mateřských přes základní, až po střední školy. Výjimku tvoří specializované školy zpravidla zřizované a spravované nejrůznějšími ministerstvy ČR. Proto se počet škol a zařízení uváděných Krajským úřadem a Rejstříkem MŠMT může lišit. Všechny školy se však řídí školským zákonem a dalšími doplňujícími zákony a vyhláškami.

SEZNAM UŽITÝCH TABULEK

Č íslo tabulky Kapitola Název tabulky 1 4.1 Okresy ČR podle rozlohy k 31. 12. 2015 2 4.1 Hierarchické zařazení okresu Šumperk podle kategorii Evropské unie 3 4.2 Celky a podcelky České Vysočiny na území okresu Šumperk 4 4.3 Kategorie obcí okresu pode počtu obyvatel k 31. 12. 2015 5 4.3.1 Počet obyvatel v obcích nad 3000 obyvatel v okresu Šumperk v letech 2010 až 2015 6 4.3.1 Populace ve věku do 15 let v obcích nad 3000 obyvatel okresu Šumperk v letech 2010 až 2015 7 4.3.1 Živě narození v obcích nad 3000 obyvatel v okresu Šumperk v letech 2010 až 2015 8 4.3.2 Počet obyvatel obcíod 1 000 do 2 999 obyvatelv okresu Šumperk v letech 2010 až 2015

9 4.3.2 Populace ve věku do 15 let obcí od 1 000 do 2 999 obyvatel,v okresu Šumperk v letech 2010 až 2015 10 4.3.2 Živě narození obcí od 1 000 do 2 999 obyvatel v okresu Šumperk v letech 2010 až 2015 11 5.2 Srovnání spádových oblastí škol v krajích ČR k 30. 6. 2016 12 5.2 Charakteristika soustavy Mateřských škol v Olomouckém kraji pro školní rok 2014/2015 13 5.2 Charakteristika soustavy Základních škol v Olomouckém kraji pro školní rok 2014/2015 14 5.2 Počty žáků ZŠ učících se cizí jazyk v Olomouckém kraji pro školní rok 2014/2015 15 5.2 Korelace vzdělanostní struktury SLDB 2011 a vyučovaným cizím jazykem 2014/2015 16 5.2 Charakteristika soustavy Středních škol v Olomouckém kraji pro školní rok 2014/2015 Vyšší odborné školy, Základní umělecké školy a některá školská zařízení v Olomouckém kraji pro 17 5.2 školní rok 2014/2015 18 6.2.2 Minimální a maximální počty žáků ve třídách základních škol 19 7.1.1 Vybrané ukazatele stavu školství v SO ORP okresu Šumperk k 31.12.2015 20 7.1.2 Rozloha a hustota žactva podle thiessenových polygonů pro 1. Stupně ZŠ v okrese Šumperk 21 7.1.2 Míra centrality obcí s 2. stupněm ZŠ v okrese Šumperk 22 7.1.4.3 Návrh na obslužnou autobusovou linku z Mohelnice do Mírova Absolutní počet a intenzita toků dojížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi obcemi 23 7.2.1 okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) 24 8.1 Silnice II. třídy v okresu Šumperk 25 8.1 Stručný přehled silniční sítě na území okresu Šumperk v roce 2016 26 8.3.2 Přehled hrubé míry dojížďkového salda vybraných center z dílčích kapitol 8.3.2 27 8.3.2.1 Přehled dílčích stromů (povodí) dojížďkových směrů do Šumperka dle SLDB 2011 28 8.3.2.2 Přehled dílčích stromů (povodí) dojížďkových směrů do Zábřeha dle SLDB 2011 29 8.3.2.3 Přehled dílčích stromů (povodí) dojížďkových směrů do Mohelnice dle SLDB 2011 Přehled dílčích stromů (povodí) dojížďkových směrů do Hanušovic a Rudy nad Moravou podle SLDB 30 8.3.3.1 2011 Přehled dílčích stromů (povodí) dojížďkových směrů do menších lokálních center Bludova, Sudkova 31 8.3.3.2 a Štítů dle SLDB 2011 Přehled dílčích stromů (povodí) dojížďkových směrů do menších lokálních center Dubicka, Loštic a 32 8.3.3.3 Úsova dle SLDB 2011 33 8.3.4.1 Přehled železniční sítě v oblasti svazku obcí Údolí Desné 34 8.3.4.1 Přehled hrubé míry dojížďkového salda v oblasti svazku obcí Údolí Desné 35 8.3.4.2 Přehled hrubé míry dojížďkového salda v okolí obce Brníčko 36 8.3.4.2 Přehled hrubé míry dojížďkového salda na Staroměstsko-Hanušovicku

SEZNAM UŽITÝCH OBRÁZKŮ

Č íslo Kapitol obrázku a Název obrázku

1 4.2 Fyzickogeografická mapa s geomorfologickými celky v okrese Šumperk v roce 2016 Porovnání skutečné populace v TOP 25 obcích okresu Šumperk a té předpověděnou podle Zipfova 2 4.3 pravidla k 31. 12. 2015 3 4.3 Populace v obcích okresu Šumperk v kategoriích od 1000 obyvatel a více podle SLDB 2011 4 4.3.3 Změna populace v obcích okresu Šumperk v kategoriích pod 1000 obyvatel a více mezi 2010 a 2015

Vývoj předproduktivní populace v obcích okresu Šumperk v kategoriích pod 1000 obyvatel mezi 2011 5 4.3.3 až 2015 6 7.1.1 Soustava základních škol v obcích okresu Šumperk k 30.9.2014 7 7.1.2 Rozloha Thiessenových polygonů 1. Stupně základních škol 8 7.1.2 Hustota žactva 1. stupně ZŠ a průměr za školní roky 2010/2011 až 2015/2016 9 7.1.2 Průměr 2. řádu žáků 1. stupně základních škol v obcích okresu Šumperk v 2011 a 2015 Kategorie škol dle výkonnostní kategorie a průměru 2010 až 2015 počtu žáků 1. Stupně ZŠ v okrese 10 7.1.2 Šumperk 11 7.1.2 Kategorie neúplných škol dle šestiletého průměru počtu žáků 1. Stupně ZŠ v okrese Šumperk 12 7.1.2 Kategorie úplných škol dle průměru 2010 až 2015 počtu žáků 1. Stupně ZŠ v okrese Šumperk 13 7.1.3 Rozloha Thiessenových polygonů 2. Stupně základních škol 14 7.1.3 Celkový přehled změny mezi Thiessenovými polygony 1. a 2. Stupně ZŠ 15 7.1.3 Soustava základních škol v obcích okresu Šumperk k 30.9.2014 16 7.1.3 Celkový přehled šestiletý průměr počtu žáků 2. Stupně ZŠ v okrese Šumperk 17 7.1.3 Šestiletý průměr počtu žáků 2. Stupně ZŠ v okrese Šumperk – kategorie od 120 (větší) 18 7.1.3 Šestiletý průměr počtu žáků 2. Stupně ZŠ v okrese Šumperk – kategorie do 120 (menší) 19 7.1.4.1 Počty žáků na dotčených školách navrhem svazkové ZŠ k 31.12.2015 Absolutní počet toků migrace za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi obcemi okresu Šumperk 20 7.2.1 k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Absolutní počet a intenzita toků vyjížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi obcemi okresu 21 7.2.1 Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Absolutní počet a intenzita toků dojížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi obcemi okresu 22 7.2.1 Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Migrační saldo dojížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 23 7.2.1 2011 (SLDB 2011) Regionalizace podle metody prvního toku s pravidlem aplikovaná na toky vyjížďky za vzděláním žáků 24 7.2.1 kategorie 6 až 14 let mezi obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Regionalizace podle kombinace lokalizace škol a toků vyjížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 25 7.2.1 let mezi obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Regionalizace podle metody s ohledem na pravidla a významnost toku podle Pearsonova korelačního koeficientu aplikovaná na toky vyjížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi obcemi okresu 26 7.2.1 Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) 27 7.2.2 Soustava autobusových zastávek a užitých základních škol pro Reillyho model 28 7.2.2 Topografická varianta Reillyho modelu pro 1. Stupeň ZŠ v okrese Šumperk 29 7.2.2 Topografická varianta Reillyho modelu pro 2. Stupeň ZŠ v okrese Šumperk 30 7.2.2 Zóny divergence Reillyho modelu pro oba stupně ZŠ v okrese Šumperk 31 8.1 Dopravní sítě okresu Šumperk – silniční (vlevo) a železniční 32 8.2 Dopravní opatření u ZŠ Dr. E. Beneše v Šumperku 33 8.2 Dopravní bezpečnostní opatření v blízkosti ZŠ Hrabišín

Č íslo obrázku Kapitola Název obrázku 34 8.3.1 Princip povodí na modelu říční sítě na příkladu

Dojížďková síť všech 11 obcí podle toků vyjížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi 35 8.3.2 obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) vyjádřená množstvím osobokilometrů Struktura dojíždějících do Šumperka podle toků vyjížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let 36 8.3.2.1 mezi obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Dojížďková síť Šumperka podle toků vyjížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi 37 8.3.2.1 obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Struktura dojíždějících do Zábřeha podle toků vyjížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let 38 8.3.2.2 mezi obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Dojížďková síťZábřeha podle toků vyjížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi obcemi 39 8.3.2.2 okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Struktura dojíždějících do Mohelnice podle toků vyjížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let 40 8.3.2.3 mezi obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Dojížďková síť Mohelnice podle toků vyjížďky za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi 41 8.3.2.3 obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Dojížďková síť Hanušovice a Rudy nad Moravou podle toků vyjížďky za vzděláním žáků kategorie 42 8.3.3.1 6 až 14 let mezi obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Dojížďkové sítě Bludova (uprostřed), Sudkova (východněji) a Štítů (západně) podle toků vyjížďky 43 8.3.3.2 za vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) Dojížďková síť Dubicka (severně), Loštic (jižně) a Úsova (východně) podle toků vyjížďky za 44 8.3.3.3 vzděláním žáků kategorie 6 až 14 let mezi obcemi okresu Šumperk k 26. 3. 2011 (SLDB 2011) 45 8.3.3.4 Regionalizace Brníčkovské zóny divergence podle Thiessena a Reilleyho 46 8.3.3.5 Regionalizace Brannenské zóny divergence podle Thiessena a Reilleyho

PŘÍLOHY

Příloha 1 Fotodokumentace Příloha 2 Mapy a tabulky k tématu

Fotogalerie

Obr.1 ZŠ Hrabišín – jižní pohled od silnice Zdroj: J. Bartoň (27.2.2017)

Obr.2 ZŠ Brníčko – pohled budovu školy od silnice Zdroj: J. Bartoň (27.2.2017)

Obr.3 ZŠ Rohle – panoramatická fotografie budov MŠ a ZŠ Rohle Zdroj: J. Bartoň (27.2.2017)

Obr.4 ZŠ Úsov – pohled na budovu školy od ulice Školní zachycující i výtvarné výkresy žáků na plotě Zdroj: J. Bartoň (27.2.2017)

Obr.5 ZŠ Dubicko – východní pohled budovu školy s osvětleným přechodem Zdroj: J. Bartoň (27.2.2017)

Obr.6 ZŠ Dubicko – pohled na autobusovou zastávku Dubicko,škola (směr Hrabová) Zdroj: J. Bartoň (27.2.2017)

Obr.6 ZŠ Leština – detail školního vstupu s plaketou dotačního titulu OP ŽP na zateplení budovy školy v letech 2010 až 2011 za 2,55 milionu korun Zdroj: J. Bartoň (27.2.2017)

Obr.7 ZŠ Leština – jižní pohled na školní budovu a přilehlé dětské hřiště Zdroj: J. Bartoň (27.2.2017)

Obr.8 ZŠ Pavlů (Zábřeh) – pohled na budovu neúplné školy v místní části Skalička v Zábřeze Zdroj: J. Bartoň (27.2.2017)

Obr.9 ZUŠ Zábřeh – východní pohled na ZUŠ v sousedství ZŠ Školská v Zábřeze Zdroj: J. Bartoň (27.2.2017)

Obr.10 ZUŠ Zábřeh – detail školního vstupu se znakem Olomouckého kraje jako zřizovatele školy Zdroj: J. Bartoň (27.2.2017)

Obr.11 ZŠ Školská (Zábřeh) – vstupu do budovy ZŠ v centru Zábřeha z přilehlého parčíku Zdroj: J. Bartoň (27.2.2017)

Obr.12 ZŠ B. Němcové (Zábřeh) – panoramatická fotografie komplexu školních budov, v níž je i MŠ Zdroj: J. Bartoň (27.2.2017)

Obr.13 ZŠ Severovýchod (Zábřeh) – východní pohled na budovy školy z parku u školy Zdroj: J. Bartoň (27.2.2017)

Obr.14 ZŠ Severovýchod (Zábřeh) – detail vstupu do budovy školy a Domova dětí a mládeže Krasohled, jež je součástí školy Zdroj: J. Bartoň (27.2.2017)

Obr.15 ZŠ Sluneční (Šumperk) – jižní pohled na budovy školy z přilehlého pole Zdroj: J. Bartoň (27.2.2017)

Obr.16 ZŠ Sluneční (Šumperk) – detail dopravního značení u školy na ulici Sluneční v Temenici Zdroj: J. Bartoň (27.2.2017)

Obr.17 ZŠ Vrchlického (Šumperk) – jihozápadní pohled na budovu školy a přilehlé dětské hřiště z cesty pro pěší mezi ulicemi Jánošíkova a Vrchlického Zdroj: J. Bartoň (27.2.2017)

Obr.18 ZŠ Vrchlického (Šumperk) – přilehlé dětské hřiště pohled ze vstupu z ulice Vrchlického Zdroj: J. Bartoň (27.2.2017)

Obr.19 ZŠ 8. května (Šumperk) – jihozápadní pohled na budovu školy z ulice 8. května Zdroj: J. Bartoň (27.2.2017)

Obr.20 ZŠ 8. května (Šumperk) – značený přechod pro pěší s retardéry na ulici 8. května Zdroj: J. Bartoň (27.2.2017)

Obr.21 ZŠ Dr. E. Beneše (Šumperk) – pohled na vstup do školy a celý komplex ze stejnojmenné ulice Zdroj: J. Bartoň (27.2.2017)

Obr.22 ZŠ Dr. E. Beneše (Šumperk) – pohled na infotabuli ve vstupu do školy odkazující na účast školy v projektu spolufinancovaném z ROP Střední Morava Zdroj: J. Bartoň (27.2.2017)

Mapy a tabulky k tématu Tab.1a Složení plochy Thiessenových polygonů 2. Stupňů z polygonů toho 1. Stupně ZŠ Rozloha Podíl na Podíl na Název školy s 2. stupněm Název školy s 1. stupněm Thiessenových škole škole polygonů (km2) 1.stupně 2.stupně

Bludov 9,760 100,0% 46,9% Bohutín 3,917 49,8% 18,8% Dolní Studénky 0,841 7,8% 4,0% Bludov Chromeč 4,569 56,8% 22,0% Ruda nad Moravou,Hrabenov 1,163 11,5% 5,6% Svébohov 0,549 3,5% 2,6% Celkem 20,799 100,0% Dubicko 11,568 100,0% 28,5% Bohuslavice 5,902 94,9% 14,5% Hrabová 8,051 82,5% 19,8% Leština 2,737 34,3% 6,7% Dubicko Lukavice 4,965 42,5% 12,2% Rájec 0,722 11,1% 1,8% Zvole 6,704 89,0% 16,5% Celkem 40,649 100,0% Hanušovice 82,379 100,0% 63,4% Bratrušov 9,098 33,0% 7,0% Bohdíkov 10,107 32,9% 7,8% Hanušovice Jindřichov 20,097 31,2% 15,5% Písařov 8,206 21,4% 6,3% Celkem 129,887 100,0% Hrabišín 17,888 100,0% 62,7% Brníčko 3,311 26,9% 11,6% Hrabišín Dolní Studénky 0,734 6,8% 2,6% Libina,520 6,618 36,4% 23,2% Celkem 28,551 100,0% Kamenná 0,346 3,0% 1,4% Libina,520 7,723 42,5% 32,2% Libina,31 Libina,548 15,154 100,0% 63,1% Oskava 0,781 1,5% 3,3% Celkem 24,004 100,0% Loštice 14,548 100,0% 27,8% Mohelnice,Vodní - TGM 0,736 12,6% 1,4% Loštice Moravičany 12,680 70,1% 24,3% Pavlov 24,276 69,3% 46,5% Celkem 52,240 100,0% Loučná nad Desnou 122,669 100,0% 79,0% Jindřichov 19,526 30,3% 12,6% Loučná nad Desnou Sobotín* 13,001 20,4% 8,4% Celkem 155,196 100,0%

Tab.1b Složení plochy Thiessenových polygonů 2. Stupňů z polygonů toho 1. Stupně ZŠ

Rozloha Podíl na Podíl na Název školy s 2. stupněm Název školy s 1. stupněm Thiessenových škole škole polygonů (km2) 1.stupně 2.stupně Mohelnice,Mlýnská 9,224 100,0% 12,3% Jestřebí 0,151 0,9% 0,2% Lukavice 5,106 43,7% 6,8% Maletín 17,173 56,5% 23,0% Mohelnice,Mlýnská Mírov 28,835 91,3% 38,6% Mohelnice,Vodní - TGM 3,346 57,2% 4,5% Pavlov 10,772 30,7% 14,4% Zvole 0,089 1,2% 0,1% Celkem 74,696 100,0% Mohelnice,Vodní 9,886 100,0% 56,3% Bohuslavice 0,316 5,1% 1,8% Lukavice 1,605 13,7% 9,1% Mohelnice,Vodní Mohelnice,Vodní - TGM 1,769 30,2% 10,1% Moravičany 3,975 22,0% 22,6% Celkem 17,551 100,0% Nový Malín 29,968 100,0% 86,4% Dolní Studénky 1,282 11,9% 3,7% Libina,520 0,384 2,1% 1,1% Nový Malín Sobotín* 1,655 2,6% 4,8% Vikýřovice 1,405 7,5% 4,0% Celkem 34,694 100,0% Oskava 52,125 98,5% 88,0% Libina,520 3,111 17,1% 5,3% Oskava Sobotín* 3,966 6,2% 6,7% Celkem 59,202 100,0% Bratrušov 7,588 27,5% 13,8% Rapotín* 14,560 76,4% 26,5% Petrov nad Desnou* Sobotín* 19,113 30,0% 34,8% Vikýřovice 13,694 72,8% 24,9% Celkem 54,955 100,0% Postřelmov 7,568 100,0% 34,9% Chromeč 3,475 43,2% 16,0% Kolšov 1,371 33,7% 6,3% Lesnice 4,779 67,3% 22,0% Postřelmov Leština 0,923 11,6% 4,3% Rovensko 2,530 33,0% 11,7% Svébohov 1,063 6,7% 4,9% Celkem 21,709 100,0% *školy označené hvězdičkou jsou součástí svazkové ZŠ Údolí Desné

Tab.1c Složení plochy Thiessenových polygonů 2. Stupňů z polygonů toho 1. Stupně ZŠ Rozloha Podíl na Podíl na Název školy s 2. stupněm Název školy s 1. stupněm Thiessenových škole škole polygonů (km2) 1.stupně 2.stupně Rohle 14,760 100,0% 44,3% Brníčko 3,549 28,9% 10,6% Hrabová 1,710 17,5% 5,1% Kamenná 11,063 95,5% 33,2% Rohle Lesnice 1,451 20,4% 4,4% Leština 0,456 5,7% 1,4% Libina,520 0,344 1,9% 1,0% Celkem 33,333 100,0% Ruda nad Moravou 8,720 100,0% 11,8% Bratrušov 0,361 1,3% 0,5% Bohdíkov 20,257 66,0% 27,4% Bohutín 3,942 50,2% 5,3% Bušín 9,821 79,3% 13,3% Ruda nad Moravou Horní Studénky 1,130 10,4% 1,5% Olšany 6,667 100,0% 9,0% Písařov 15,235 39,6% 20,6% Ruda nad Moravou, Hrabenov 6,478 64,1% 8,8% Svébohov 1,325 8,4% 1,8% Celkem 73,936 100,0% Staré Město p. Sněž. 132,662 100,0% 86,4% Staré Město p. Sněž. Jindřichov 20,850 32,3% 13,6% Celkem 153,512 100,0% Sudkov 5,654 100,0% 27,7% Brníčko 5,435 44,2% 26,6% Dolní Studénky 5,848 54,4% 28,7% Sudkov Chromeč 0,010 0,1% 0,0% Kolšov 2,704 66,4% 13,3% Lesnice 0,753 10,6% 3,7% Celkem 20,404 100,0% Štíty 24,846 100,0% 34,0% Bušín 2,563 20,7% 3,5% Horní Studénky 9,696 89,5% 13,3% Hoštejn 2,314 7,1% 3,2% Štíty Jedlí 17,405 89,4% 23,8% Písařov 14,988 39,0% 20,5% Svébohov 1,242 7,9% 1,7% Celkem 73,054 100,0% *školy označené hvězdičkou jsou součástí svazkové ZŠ Údolí Desné

Tab.1d Složení plochy Thiessenových polygonů 2. Stupňů z polygonů toho 1. Stupně ZŠ Rozloha Podíl na Podíl na Název školy s 2. stupněm Název školy s 1. stupněm Thiessenových škole škole polygonů (km2) 1.stupně 2.stupně Šumperk,8 Května 5,072 100,0% 64,8% Šumperk,8 Května Vikýřovice 2,758 14,7% 35,2% Celkem 7,830 100,0% Šumperk,Beneše 4,876 100,0% 70,5% Šumperk,Beneše Dolní Studénky 2,042 19,0% 29,5% Celkem 6,918 100,0% Šumperk,Sluneční 9,004 100,0% 44,4% Bratrušov 8,476 30,7% 41,8% Šumperk,Sluneční Bohdíkov 0,331 1,1% 1,6% Ruda nad Moravou, Hrabenov 2,465 24,4% 12,2% Celkem 20,276 100,0% Šumperk,Šumavská 1,899 100,0% 93,1% Šumperk,Šumavská Bratrušov 0,140 0,5% 6,9% Celkem 2,039 100,0% Šumperk,Vrchlického 3,803 100,0% 70,4% Bratrušov 0,655 2,4% 12,1% Šumperk,Vrchlického Vikýřovice 0,941 5,0% 17,4% Celkem 5,399 100,0% Úsov 18,911 100,0% 92,1% Kamenná 0,176 1,5% 0,9% Úsov Moravičany 1,436 7,9% 7,0% Celkem 20,523 100,0% Velké Losiny 24,936 100,0% 41,0% Bratrušov 1,284 4,7% 2,1% Jindřichov 3,999 6,2% 6,6% Velké Losiny Rapotín* 4,486 23,5% 7,4% Sobotín* 26,070 40,9% 42,9% Celkem 60,775 100,0% Zábřeh,Němcové 4,205 100,0% 4,5% Hoštejn 30,378 92,9% 32,4% Jedlí 2,050 10,5% 2,2% Jestřebí 13,886 80,2% 14,8% Maletín 13,210 43,5% 14,1% Zábřeh,Němcové Mírov 2,764 8,7% 2,9% Nemile 13,883 100,0% 14,8% Rovensko 1,636 21,3% 1,7% Svébohov 10,821 68,5% 11,5% Zábřeh,Pavlů 0,903 21,8% 1,0% Celkem 93,736 100,0%

Tab.1e Složení plochy Thiessenových polygonů 2. Stupňů z polygonů toho 1. Stupně ZŠ Rozloha Podíl na Podíl na Název školy s 2. stupněm Název školy s 1. stupněm Thiessenových škole škole polygonů (km2) 1.stupně 2.stupně Zábřeh,Severovýchod 4,192 100,0% 43,2% Lesnice 0,112 1,6% 1,2% Leština 1,115 14,0% 11,5% Zábřeh,Severovýchod Rovensko 3,505 45,7% 36,1% Svébohov 0,790 5,0% 8,1% Celkem 9,714 100,0% Zábřeh,Školská 1,734 100,0% 9,9% Jestřebí 3,275 18,9% 18,7% Leština 2,752 34,5% 15,7% Zábřeh,Školská Rájec 5,808 88,9% 33,1% Zábřeh,Pavlů 3,246 78,2% 18,5% Zvole 0,740 9,8% 4,2% Celkem 17,555 100,0%

Obr. 1: Mapa podílu nezaměstnaných osob podle Úřadu práce ČR (portál MPSV) v obcích okresu Šumperk v srpnu 2016

Seznam příloh

Příloha 1 foto dokumentace - pouze fotky autora (příloha vázaná)

Příloha 2 tabulka a mapy (příloha vázaná)

Příloha 3 Text práce v elektronické podobě (příloha volna na CD)