Analýza p ředpoklad ů cestovního ruchu v regionu Valašska

Bc. Tereza Šarmanová

Diplomová práce 2008

ABSTRAKT

Téma mé diplomové práce je Analýza p ředpoklad ů cestovního ruchu v regionu Valašska. Diplomová práce je rozd ělená do dvou částí, do části teoretické a praktické.

V teoretické části shrnuji poznatky cestovního ruchu, vývoj cestovního ruchu, subjekt cestovního ruchu, druhy cestovního ruchu pro využití v praktické části a SWOT analýze.

V praktické části jsem vymezila celkový profil turistické oblasti Valašska a předpoklady rozvoje cestovního ruchu. Jeho sou časná situace je vyjád řena ve SWOT analýze. V záv ěre čné části navrhuji možné zlepšení cestovního ruchu.

Klí čová slova:

Mikroregion, Valašsko, cestovní ruch, SWOT analýza.

ABSTRACT

The analysis of the tourist trade forecasts in the Wallachia region is the subject of my diploma thesis. This thesis has two sections, the theoretical section and the practical section.

In the theoretical section I summarize theoretical information concerning travelling and tourism, development of tourism, subjects and types of the tourist trade. These are used in the practical section and the SWOT analysis.

In the practical section I specify the profile of Wallachian tourist district and forecasts of tourism development. The state of the art is presented in the SWOT analysis. Finally I suggest a possible tourist trade improvement.

Keywords:

Microregion, Wallachian, Tourist trade, SWOT analysis. Cht ěla bych pod ěkovat panu PaedDr. Antonínu Slam ěníkovi za v ěcné a cenné rady p ři zpracování diplomové práce. OBSAH

ÚVOD...... 9 I TEORETICKÁ ČÁST ...... 10 1 CESTOVNÍ RUCH ...... 11 1.1 VÝVOJ CESTOVNÍHO RUCHU ...... 11

1.2 POJEM CESTOVNÍ RUCH ...... 12

1.3 SUBJEKT CESTOVNÍHO RUCHU ...... 12

1.4 OBJEKT CESTOVNÍHO RUCHU ...... 13

1.5 OKOLÍ CESTOVNÍHO RUCHU...... 15 1.5.1 Ekonomické prost ředí ...... 15 1.5.2 Politické prost ředí ...... 16 1.5.3 Sociální prost ředí ...... 17 1.5.4 Technicko-technologické prost ředí ...... 17 1.5.5 Ekologické prost ředí ...... 18 1.6 TYPOLOGIE CESTOVNÍHO RUCHU ...... 19

1.7 DRUHY CESTOVNÍHO RUCHU ...... 19

1.8 FORMY CESTOVNÍHO RUCHU ...... 23

1.9 POJMY V CESTOVNÍM RUCHU ...... 33 II PRAKTICKÁ ČÁST...... 35 2 VYMEZENÍ TURISTICKÉ OBLASTI VALAŠSKO ...... 36 2.1 HISTORIE VALAŠSKA ...... 37

2.2 TURISTICKY ZAJÍMAVÉ CENTRA ...... 38 2.2.1 Frenštát pod Radhoštem...... 38 2.2.2 Velké Karlovice...... 39 2.2.3 Kel č ...... 39 2.2.4 Valašské Klobouky...... 40 2.2.5 Valašské Mezi říčí...... 40 2.2.6 Vsetín ...... 41 2.2.7 Rožnov pod Radhošt ěm ...... 41 2.2.8 Vizovice ...... 42 2.2.9 Zub ří...... 42 3 GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA VALAŠSKA...... 44 3.1 OBYVATELSTVO ...... 44

3.2 VZD ĚLANÍ OBYVATELSTVA ...... 45

3.3 NEZAM ĚSTNANOST ...... 47

3.4 BYDLENÍ ...... 48

3.5 PRŮMYSL ...... 50

3.6 ZEM ĚDĚLSTVÍ ...... 51 4 PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU VALAŠSKO ...... 54 4.1 LOKALIZA ČNÍ P ŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU VALAŠSKO ...... 54 4.1.1 Horopis a geologická stavba...... 54 4.1.2 Vodopis ...... 54 4.1.3 Rostlinstvo...... 55 4.1.4 Živo čišstvo ...... 56 4.1.5 Klimatické p ředpoklady ...... 57 4.1.6 Kulturn ě-spole čenské p ředpoklady...... 57 4.1.7 Lidové tradice...... 58 4.1.8 Spole čenské akce...... 60 4.1.8.1 Rožnov pod Radhoštem a okolí...... 60 4.1.8.2 Vsetín a okolí...... 61 4.1.8.3 Valašské Mezi říčí a okolí ...... 61 4.1.8.4 Karlovské muzeum ...... 62 4.1.8.5 Zvonice na Solá ňi ...... 62 4.1.8.6 Liptál...... 62 4.2 REALIZA ČNÍ P ŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU ...... 62 4.2.1 Dopravní p ředpoklady...... 62 4.2.2 Ubytovací služby...... 65 4.2.3 Stravovací služby ...... 68 4.2.4 Dopl ňková za řízení ...... 69 4.2.5 Informa ční centra ...... 71 5 ANALÝZA CESTOVNÍ RUCH V REGIONU VALAŠSKA...... 73 5.1 SILNÉ STRÁNKY ...... 73

5.2 SLABÉ STRÁNKY ...... 74

5.3 PŘÍLEŽITOSTI ...... 75

5.4 HROZBY ...... 75 6 STRATEGICKÉ CÍLE A PRIORITY...... 77 6.1 VIZE ...... 77 6.1.1 Globální cíle...... 77 6.2 STRATEGICKÉ CÍLE ...... 77

6.3 STRATEGICKÉ PRIORITY ...... 78 7 PROJEKTY V NOVÉM HROZENKOV Ě...... 82 ZÁV ĚR ...... 85 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...... 86 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL Ů A ZKRATEK ...... 88 SEZNAM OBRÁZK Ů ...... 89 SEZNAM TABULEK...... 90 SEZNAM P ŘÍLOH...... 91 UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 9

ÚVOD

Pro svoji diplomovou práci jsem si zvolila téma „Analýzu p ředpoklad ů cestovního ruchu v regionu Valašska“ a to zejména proto, že cestovní ruch a jeho rozvoj považuji za významný stimul ekonomického rozvoje.

Hlavním d ůvodem výb ěru tématu diplomové práce je skute čnost, že pocházím z Nového Hrozenkova, centra Valašska a s touto problematikou se setkávám v každodenním život ě. Cílem této diplomové práce je provedení analýzy sou časného stavu cestovního ruchu v regionu Valašsko, charakterizovat p ředpoklady rozvoje cestovního ruchu v regionu Valašska a navrhnout možné zlepšení.

Cestovní ruch jako takový se stal v posledních pár letech velmi významný. Je to jedna ze sou částí trávení volného času. V rámci cestovního ruchu se každoro čně dává do pohybu obrovská masa lidí. Jeho dopady a ť už ekonomické, sociální, politické, kulturní a mnohé jiné p řispívají k rozvoji státu, m ěsta, kraje i obce samotné. Rozvíjí se pracovní příležitosti, p řináší investice zahrani ční i tuzemské, zvyšuje životní úrove ň obyvatelstva. Také je požadována ur čitá úrove ň služeb, jako nap říklad kvalitní ubytovací a stravovací za řízení, pot řebná infrastruktura (komunikace, dopravní dostupnost, aj.).

V sou časné dob ě se také nar ůstá p říliv turist ů ne jen do velkých a známých m ěst, ale také do region ů, kde se jim nabízí zajímavý program, zde se v ěnují r ůzným druh ům aktivit (odpo činek, sport, turistika, poznání tradic atd.).

Diplomová práce se skládá z dvou hlavních části: části teoretické a části praktické. Teoretická část obsahuje základní charakteristiku cestovního ruchu, je zde vymezen vznik cestovního ruchu, pojem cestovní ruch, subjekt cestovního ruchu, druhy cestovního ruchu atd.

Praktická část na základ ě teoretických poznatk ů, obecn ě definuje region Valašska, dále charakteristiku p ředpoklad ů rozvoje cestovního ruchu ve vybraném regionu, následn ě analýzu sou časného stavu regionu v oblasti cestovního ruchu. Výsledky analýzy jsou shrnuty ve SWOT analýze.

Na základ ě t ěchto poznatk ů byla navržena možná zlepšení cestovního ruchu v regionu Valašska.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 10

I. TEORETICKÁ ČÁST

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 11

1 CESTOVNÍ RUCH

Pro samotnou analýzu pot řebujeme pochopit význam cestovního ruchu. Proto v této kapitole se zam ěř íme na cestovní ruch a jeho teoretickou část. K pochopení použijeme podklady z odborné literatury.

1.1 Vývoj cestovního ruchu

Cestovní ruch, pokud jde o jeho p ůvodní význam, lze považovat za jiný výraz pro cestování. Cestovní ruch je postupn ě spojován s využitím volného času, s poznáváním a rekreací. V literatu ře lze nalézt řadu odkaz ů na to, že lidé v podstat ě cestovali již v dávnov ěku. V ětšina autor ů se shoduje v tom, že za čátky moderního cestovního ruchu je možno hledat nejd říve v 17. a 18. století, a to zejména v cestách šlechtic ů a tovaryš ů za získáváním zkušeností. V masové form ě však vzniká cestovní ruch až ve druhé polovin ě 19. století a nejv ětšího rozmachu potom dosahuje vlivem demokratiza čních zm ěn ve sv ětě po 2. sv ětové válce, respektive v posledních dvou desetiletích tohoto století.

Vznik a další rozvoj cestovního ruchu je projevem hlavn ě dvou lidských pot řeb, a to pot řeby rekreace, tj. oddychu (odpo činku), a pot řeby bezprost ředního poznání. Ob ě tyto pot řeby se za čaly projevovat s rozvojem výrobních sil. Vznik moderní tovární výroby provázený v po čátcích tíživými pracovními a bytovými podmínkami a neúm ěrn ě dlouhou pracovní dobou vyvolával pot řebu odpo činku mimo toto b ěžné prost ředí, a to nej čast ěji v přírod ě. Pr ůmyslová revoluce s sebou potom p řinesla ješt ě další spole čenské zm ěny:

• došlo k rozd ělení d řív ějších rodinných pospolitostí na venkov ě a odchodu venkovského obyvatelstva za prací do m ěst, • revoluce vyvolala pot řebu vzd ělávání, tj. poznávání nových výrobních zp ůsob ů, ale i jiných zp ůsob ů života. Rozvoj výrobních sil a d ělba práce ve spole čnosti vyvolaly následující pot řeby, které lze ozna čit za základní p říčiny vzniku moderního cestovního ruchu:

• pot řebu obnovovat spojení s přírodou jako zdrojem regenerace pracovních schopností lidí,

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 12

• pot řebu vzd ělávání jako p ředpokladu pro uplatn ění se v nových výrobních podmínkách a pot řebu poznávání nových výrobních zp ůsob ů a postup ů pro urychlení dalšího technického rozvoje, • pot řebu obnovování styku s lidmi, které nové výrobní podmínky od sebe odd ělily, ale i nové navazování styku s lidmi jako formy poznávání a vým ěny zkušenosti. Cestovní ruch nevznikl tedy pouze z touhy člov ěka spat řit p řírodní krásy a historické památky, ani v důsledku migra čního pudu lidí, ale vznikl na základ ě ur čitého stupn ě vývoje, zejména materiálních podmínek života společnosti. Rozvoj výrobních sil s sebou nep řinesl pouze vznik pot řeb vyvolávajících cestovní ruch, ale sou časn ě vytvo řil i základní podmínky pro uspokojování t ěchto pot řeb. [4]

1.2 Pojem cestovní ruch

Cestovní ruch pat ří mezi významné ekonomické a sociální jevy sou časné moderní spole čnosti. P řesn ě vymezit a definovat cestovní ruch je velmi obtížné. V minulých letech bylo u čin ěno mnoho pokus ů o jednozna čnou definici, proto se v odborné literatu ře vyskytují r ůzná, více či mén ě výstižná vysv ětlení. Pro naše pot řeby budeme vycházet z definice Sv ětové organizace cestovního ruchu (WTO):

Cestovní ruch je činnost osoby, cestující ve volném čase na p řechodnou dobu do místa mimo její trvalé bydlišt ě, a to za jiným ú čelem, než je vykonávání výd ěle čné činnosti v navštíveném míst ě. [4], [12]

1.3 Subjekt cestovního ruchu

Subjekt cestovního ruchu (turist subjekt) reprezentuje ú častník cestovního ruchu. Z ekonomického hlediska je jím každý, kdo uspokojuje svoje pot řeby spot řebou statk ů cestovního ruchu v dob ě cestování a pobytu mimo místo trvalého bydlišt ě a obvykle ve volném čase. Je nositelem poptávky a spot řebitelem produktu cestovního ruchu.

Z hlediska statistiky je ú častníkem cestovního ruchu cestující ozna čený jako návšt ěvník, turista nebo výletník. V souladu se záv ěry mezinárodní konference o statistice

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 13 cestovního ruchu z roku 1991 však tyto pojmy nejsou ekvivalentní. Ve struktu ře cestujících má své místo i stálý obyvatel jako potenciální ú častník místního, nebo zahrani čního cestovního ruchu.

Stálý obyvatel ( rezident) v domácím cestovním ruchu je osoba, která žije alespo ň šest po sob ě následujíc m ěsíc ů v jiném míst ě p řed p říchodem do jiného místa na kratší dobu než šest m ěsíc ů. V zahrani čním cestovním ruchu je to osoba, která žije v zemi alespo ň jeden rok p řed p říchodem do jiné zem ě na kratší dobu než jeden rok. Jde tedy o ob čany státu a cizince spl ňující tato kritéria

Návšt ěvník (visitor) je osoba, která v domácím cestovním ruchu cestuje na jiné místo v zemi svého trvalého bydlišt ě na kratší dobu než šest m ěsíc ů. V zahrani čním cestovním ruchu cestuje do jiné zem ě na dobu nep řesahující jeden rok s tím, že hlavní ú čel cesty je v obou p řípadech jiný než výkon výd ěle čné činnosti.

Turista (tourist) je osoba, která v domácím, resp. v zahrani čním cestovním ruchu spl ňuje kritéria návšt ěvníka. Ú čast turisty na cestovním ruchu je spojena minimáln ě s jedním p řenocováním. Z hlediska délky pobytu s přitom rozlišuje

• turista na dovolené (holiday maker), který pobývá na daném míst ě více než ur čený po čet nocí nebo dní (nap ř. v ČR 2-3 noci, ve Francii 7 – 8 nocí), • krátkodob ě pobývající turista (short-term tourist), který cestuje na dobu nep řekra čující ur čený po čet nocí nebo dní, ale zahrnuje pobyt alespo ň s jedním přenocováním. Výletník (excursionist, same-day visitor) je návšt ěvník, který necestuje na kratší dobu než 24 hodin s tím, že p řenocuje v navštíveném míst ě. [4]

1.4 Objekt cestovního ruchu

Objektem cestovního ruchu (objekt of tourism) je všechno, co se m ůže stát cílem zm ěny místa pobytu ú častníka cestovního ruchu. Jde o p řírodu, kulturu, hospodá řství apod. Objekt cestovního ruchu je tak nositelem nabídky.

Tvo ří ho cílové místo, podniky a instituce cestovního ruchu. Subjekt cestovního ruchu cestuje do cílového místa jen tehdy, když existuje vhodný ekvivalent na

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 14 uspokojování jeho pot řeb. Jeho sou částí jsou služby a zboží vyráb ěné podniky a institucemi cestovního ruchu v cílovém míst ě.

Cílové místo p ředstavuje st ředisko cestovního ruchu, region, nebo stát jako cestovní cíl. V odborné literatu ře se na jeho ozna čení používá i pojem destinace cestovního ruchu (tourist destination, tourist area). Často je používán zkrácený termín destinace. Pojem destinace však nemusí souviset výhradn ě s cestovním ruchem.

Cílové místo musí mít vhodný p řírodní a kulturní potenciál pro cestovní ruch, který se ozna čuje i jako primární nabídka. Potenciál cestovního ruchu není v prostoru rozmíst ěný rovnom ěrn ě a s ohledem na svojí jedine čnost m ůže mít místní, regionální, celostátní až mezinárodní význam. Umož ňuje naplnit cíle (motivy) ú časti na cestovním ruchu (oddych, zdraví, poznání, spole čenská komunikace apod.). Prost ředkem k dosažení tohoto cíle je r ůznorodá infrastrukturní vybavenost, která se ozna čuje jako sekundární nabídka . Jde o podniky, za řízení a instituce cestovního ruchu, závisí od primární nabídky, jejich funkcí, významu a délky využívání v pr ůběhu roku.

Z hlediska funkcí rozlišuje

• městská st řediska cestovního ruchu, ve kterých jsou soust řed ěné kulturn ě – historické památky, administrativn ě-správní orgány, obchody a pr ůmysl, • láze ňská místa vybudovaná na bázi p řírodních lé čivých zdroj ů (termální a klimatické lázn ě), • rekrea ční st řediska s možností koupání a vodních sport ů v nížin ě, turistiky a vodních sport ů v podhorských oblastech, turistiky a zimních sportů v horské krajin ě, • rekrea ční obce, ve kterých zanikla p ůvodní hospodá řská funkce a v sou časnosti jsou využívané na rekrea ční ú čely, • chatové oblasti, nacházející se obvykle p ři vodních plochách nebo výletních místech s přírodními a civiliza čními atraktivitami. Vedle cílových m ěst charakteru st ředisek jde o regiony (oblasti) cestovního ruchu. Region cestovního ruchu je p řirozený celek, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu spole čné charakteristické vlastnosti, kterými se odlišuje od sousedních území. Zárove ň musí spl ňovat t ři p ředpoklady:

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 15

1. primární nabídku musí mít v takovém množství a kvalit ě, že je p řitažlivá (atraktivní) a vyvolává návšt ěvnost, 2. komunika ční dostupnost, která umož ňuje p řístup do území a pohyb za atraktivitami cestovního ruchu, 3. infrastrukturní vybavenost, která umož ňuje p řístup do území a využívání jeho atraktivit. Cestovním cílem m ůže být stát, jehož p řitažlivost není odvozená od zajímavostí jeho st ředisek a region ů cestovního ruchu, ale je pro návšt ěvníka zajímavý jako celek. Odlišuje se od jiných zemí zp ůsobem života místního obyvatelstva, jeho zvyklostmi, tradicemi apod. [4]

1.5 Okolí cestovního ruchu

Ekonomické, politické, sociální, technicko-technologické a ekologické prost ředí nemá k cestovnímu ruchu výlu čný vztah, ale cestovní ruch více nebo mén ě ovliv ňuje. Zárove ň je aktuální i zp ětná vazba, tj. vliv cestovního ruchu na jeho okolí. Síla této vazby závisí oby čejn ě na stupni kooperace všech zainteresovaných na rozvoji cestovního ruchu. [4]

1.5.1 Ekonomické prost ředí

Je pro rozvoj cestovního ruchu velmi významné. Jde zejména o pozitivní anebo negativní vlivy ekonomického r ůstu, nezam ěstnanosti, inflace, stability m ěny a úrokové míry.

Rozhodující je ekonomický r ůst , který se projevuje v růstu hrubého domácího produktu. R ůst hrubého domácího produktu ovliv ňuje objem investic a výdaj ů na cestovní ruch. Pozitivní vliv t ěchto činitel ů nastává, když výdaje na cestovní ruch rostou rychleji než hrubý domácí produkt. Hospodá řský pokles a krize, kterou provází r ůst nezam ěstnanosti a zmrazení mezd, má negativní vliv na cestovní ruch. Nezam ěstnanost se spojuje s poklesem p říjm ů obyvatelstva a s výdaji na mén ě zbytné pot řeby, mezi které se řadí i výdaje na cestovní ruch.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 16

Inflace má za následek pokles kupní síly pen ěz a projevuje se všeobecn ě r ůstem cen zboží a služeb v četn ě cen zboží a služeb cestovního ruchu. D ůležitá je i stabilita měny , která ovliv ňuje zejména zahrani ční cestovní ruch. Devalvace m ěny zdražuje vycestování obyvatel do zahrani čí a naopak pobyty cizinc ů zlev ňuje. V pasivním zahrani čním cestovním ruchu musí totiž ob čan za jednotku cizí m ěny zaplatit víc jednotek domácí m ěny. Zahrani ční návšt ěvník dostane za jednotku m ěny své zem ě více pen ěžních jednotek m ěny navštívené zem ě. Zhodnocení m ěny ur čitého státu má na cestovní ruch opa čný ú činek.

Úroková míra je cenou za poskytnutý úv ěr. Její výše m ůže p ůsobit stimula čně na investování v cestovním ruchu. Nedostupnost úv ěrů vlivem vysoké úrokové míry omezuje investování. Zejména v období hospodá řského poklesu a krize stát vysokou úrokovou mírou ovliv ňuje objem pen ěžních prost ředk ů v ob ěhu a tak vyrovnává míru inflace.

Zp ětná vazba cestovního ruchu na ekonomické prost ředí se projevuje v jeho vlivu na ekonomický r ůst, zvýšení zam ěstnanosti, p říjmy obyvatelstva, platební bilance státu apod. [4]

1.5.2 Politické prost ředí

Politické prost ředí, které ovliv ňuje rozvoj cestovního ruchu, tvo ří zejména mírové podmínky v jednotlivých státech a ve sv ětě jako celku. Mír se latinsky ozna čuje jako „ conditio sine qua non“ (nevyhnutelná podmínka) rozvoje cestovního ruchu. Cestovnímu ruchu se neda ří v zemích, ve kterých jsou ob čanské nepokoje nebo je ohrožena bezpe čnost turist ů, jejich zdraví, p řípadn ě majetek. D ůsledky teroristického útoku na tzv. americká dvoj čata v roce 2001 mají v mezinárodním cestovním ruchu dlouhodobý dopad.

Mnoho závisí i od spole čenského z řízení státu, ve kterém se cestovní ruch rozvíjí, protože stát je nositelem politiky cestovního ruchu. D ůsledky této politiky se projevují p ři vytvá ření státních orgán ů cestovního ruchu, tvorb ě právních norem týkajících se možnosti rozvoje cestovního ruchu, ale i v jeho p řípadné stagnaci nebo poklesu, podpo ře aktivit souvisejících s rozvojem region ů v četn ě cestovního ruchu. Dále i v budování infrastruktury sloužící i pro cestovní ruch (nap ř. výstavba dálnic), ú čelné využívání volného času obyvatelstva apod.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 17

Významné je odstra ňování bariér v podob ě cestovních formalit, nap ř. zrušení vízové povinnosti jednotlivých krajin, zrychlování odbavení cestujících na hrani ční přechodech, vytvá ření vhodných podmínek pro finan ční zabezpe čení turist ů cestujících do zahrani čí. Na druhé straně je cestovní ruch významným hospodá řsko-politickým činitelem podílejícím se na prohlubování spolupráce mezi jednotlivými zem ěmi s ohledem na vzájemné poznávání zp ůsobu života a upev ňování sv ětového míru. [4]

1.5.3 Sociální prost ředí

Je dáno spole čenským z řízením. To ovliv ňuje nap ř. rozd ělování hrubého domácího produktu, pracovní a mimopracovní podmínky, dále i sociální politiku státu.

Rozd ělování hrubého domácího produktu se projevuje v hmotné spot řeb ě služeb obyvatelstva, má vliv na úrove ň výživy, odívání, vybavenosti domácností p ředm ěty dlouhodobé spot řeby, dále i na úrove ň ve řejné spot řeby, nap ř. služby zdravotnictví, školství.

Pracovní podmínky jsou spojené s délkou pracovní doby, intenzitou práce, pracovním prost ředím, úrovní technické vybavenosti, hygienou a bezpe čností práce. Mimopracovní podmínky souvisejí s fondem volného času jako sou částí mimopracovního času, podmínkami jeho ú čelného využívání apod. Jedine čný význam má zákonná placená dovolená, která ovliv ňuje zejména rozvoj dlouhodobého cestovního ruchu.

Sociální politika se zam ěř uje na sociální zabezpe čení t ěch ob čan ů, kte ří mají nedosta čující, nebo nemají žádné pracovní p říjmy na zabezpe čení základních životních pot řeb. Stát ur čuje podmínky pro nemocenské pojišt ění, d ůchodové zabezpe čení, p řídavky na d ěti apod. Zp ětná vazba cestovního ruchu na sociální prost ředí se projevuje nap ř. diferenciací nabídky produktu tak, aby se umožnila ú čast na cestovním ruchu i sociáln ě slabším skupinám obyvatelstva, v četn ě zdravotn ě hendikepovaných. [4]

1.5.4 Technicko-technologické prost ředí

Ozna čujeme dopravní infrastrukturu a další technickou informa čně-technologickou vybavenost umož ňující rozvoj cestovního ruchu.

V dopravní infrastruktu ře jde zejména o existenci a vybavenost sít ě dálni čních tah ů, které si vyžaduje neustále rostoucí stupe ň motorizace obyvatelstva, hustotu, kapacitu a

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 18 propustnost železni ční dopravní sít ě, hustotou letiš ť a frekvenci pravidelných a nepravidelných leteckých spojení, existenci lodní přepravy v místech vhodných pro její rozvoj, podobn ě jako osobních dopravních za řízení v horských a vysokohorských st řediscích cestovního ruchu. Rozvoj dopravy má však i negativní vliv na cestovní ruch a životní prost ředí.

Nap říklad zvýšení rychlosti má za následek omezování zážitk ů a dojm ů z cestovního ruchu, které jsou povrchn ější, masovost automobilové p řepravy se projevuje v zahlcení hrani čních p řechod ů, menší operativnosti odbavování cestujících, zvýšení po čtu dopravních nehod a odstra ňování jejich následk ů apod.

Zvlášt ě významné jsou nové technologie, které uleh čují poskytování jednotlivých druh ů služeb cestovního ruchu, umož ňují snižovat po čty pracovník ů, šet řit energii, vodu apod. Informace spole čnosti souvisí s novými informa čními technologiemi, které umož ňují elektronické rezervování služeb p řes centrální systémy rezervování, využívání internetu jako distribu čního kanálu, který urychluje nejen vým ěnu informací, ale i rozhodování účastník ů cestovního ruchu a obchodní činnost v cestovním ruchu.

Zp ětná vazba cestovního ruchu na technicko-technologické prost ředí se projevuje ve zvláštních požadavcích cestovního ruchu na konstrukci jednotlivých druh ů dopravních prost ředk ů, pohodlí a rychlost p řeprav, bodování dopravní infrastruktury tak, aby se zp řístupnily i mén ě známé atraktivity cestovního ruchu, na zpracování specifického softwaru pro pot řeby ubytovacích za řízení, cestovních kancelá ří, cestovní agentur atd. [4]

1.5.5 Ekologické prost ředí

Ekonomický r ůst má své hranice a provází jej zhoršování životního prost ředí. Cestovní ruch je již z hlediska podstaty závislý na p řirozené tvorb ě atraktivního prost ředí. Rozvíjí se tam, kde existují vhodné p řírodní a kulturn ě-historické zdroje rozmíst ěné v zemi. Závislost cestovního ruchu na ekologickém prost ředí je v ětší než ve v ětšin ě jiných hospodá řských aktivit. Proto narušení rovnováhy zem ě u prvk ů jako je p ůda, voda, ovzduší může vést k omezení, p řípadn ě i k likvidaci cestovního ruchu. Na tyto skute čnosti upozornila i mezinárodní konference o Zemi, která se uskute čnila z iniciativy OSN v roce 1995 v Rio de Janeiru. Výsledkem rozhovor ů jejich ú častník ů byla strategie trvale udržitelného rozvoje, tzv. Agenda 21, zam ěř ená na uspokojování pot řeb nejen sou časné

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 19 generace, ale i budoucích generací. Agenda je obsažena v Deklaraci o životním prost ředí a rozvoji.

Ochrana p řírody a zem ě z hlediska cestovního ruchu musí respektovat pot řebu rovnováhy mezi blahobytem a volným časem zejména z hlediska p řípustného zatížení zem ě návšt ěvníky a rozvojem za řízení cestovního ruchu. Proto v mnohých státech existuje nap ř. částe čný nebo úplný zákaz vstupu motorových vozidel na území národních park ů, nebo chrán ěných území, zákaz poškozování flory a fauny. Racionální výstavbu nových za řízení cestovního ruchu usm ěrňují zám ěry územního plánování.

Snížení vlivu cestovního ruchu na životní prost ředí je možné o čekávat zvýšení ekologického cít ění obyvatelstva zejména p řechodem masového cestovního ruchu na tzv. ekologický cestovní ruch ( ekologicky šetrný cestovní ruch). První požadavky na tento přechod se datují již z poloviny sedmdesátých let 20. století. [4]

1.6 Typologie cestovního ruchu

Specializovat cestovní ruch jen ve všeobecné rovin ě by bylo nedosta čující z důvodu, že v každodenní praxi se projevuje v různých druzích a formách, které se neustále vyvíjejí a obohacují v závislosti na poptávce ú častník ů cestovního uchu a technicko-technologických možnostech nabídky.

O druzích cestovního ruchu hovo říme tehdy, když na základ posuzování cestovního ruchu vezmeme motivaci jejich ú častník ů, tj. ú čel pro který cestují a pobývají p řechodn ě na cizím míst ě. O formách cestovního ruchu mluvíme, když jako základ posuzování cestovního ruchu vezmeme r ůzné p říčiny, které ho ovliv ňují a d ůsledky, které p řinášejí. [4]

1.7 Druhy cestovního ruchu

Z hlediska motivace v cestovním ruchu hovo říme zejména o rekrea čním, sportovním a dobrodružném, mysliveckém a rybá řském, kulturním a náboženském (poutním), láze ňském a zdravotním, obchodním, kongresovém a stimulačním cestovním ruchu. V praxi se druhy cestovního ruchu nevyskytují v čisté podob ě, ale ve vzájemné kombinaci, p řičemž jeden z nich bývá dominantní. Nap říklad rekrea ční cestovní ruch se

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 20 nej čast ěji kombinuje se sportovním, zdravotním a kulturním cestovním ruchem, láze ňský s kulturním a zdravotním cestovním ruchem apod.

Rekrea ční cestovní ruch (recreation) je druh cestovního ruchu, pro který je charakteristický pasivní, ale i aktivní odpo činek ve vhodném p řírodním prost ředí s cílem obnovy fyzických a psychických sil. Pobyt v příznivém p řírodním prost ředí kombinovaný s různými rekrea čními aktivitami (pohybové a nenáro čné sportovní činnosti, nap ř. procházky, tábo ření v přírod ě, chata ření, chalupá ři a jiné) má vliv na organismus a duševní pohodu člov ěka. Dostává stále v ětší význam se zhoršujícím se životním prost ředím v míst ě trvalého bydlišt ě a pracovišt ě. Rekrea ční cestovní ruch má podobu individuální, nebo rodinné rekreace, kterou si ú častnici organizují sami ve vlastních, nebo pronajatých za řízeních, nebo organizovanou formou ve ve řejnosti p řístupných za řízení cestovního ruchu.

Jeho sou částí je tématický cestovní ruch (thematic tourism) zam ěř ený na uspokojování specifických odborných a rekrea čních pot řeb. Má individuální i organizované formy. Z odborného hlediska je pod řízený specifickým zájm ům a pot řebám návšt ěvník ů, nap ř. technické památky a zajímavosti, sakrální stavby. Rekrea ční pot řeby a zážitky zprost ředkovávají nap ř. i tématické parky v Evrop ě i zámo ří, které poskytují rozli čné rekrea ční a zábavní atrakce pro d ěti a dosp ělé. Tématický cestovní ruch umož ňuje komplexní zážitek v relativn ě krátkém čase.

Také pro sportovní cestovní ruch (sport tourism) je charakteristický pobyt ve vhodném p řírodním prost ředí, avšak s aktivním vykonáváním r ůzných sportovních činností, které oby čejn ě p ředpokládají ur čitou fyzickou kondici. Jde nap ř. o turistiku, která může být p ěší, horská, vodní, cykloturistika nebo mototuristika, ke které pat ří kempování karavaning. S ohledem na ro ční období jsou oblíbené mnohé sportovní aktivity, v lét ě nap ř. koupání a plavání ve volné p řírod ě nebo na koupalištích, mí čové hry, tenis, pro náro čnější golf, v zim ě lyžování, sá ňkování, bruslení. Pohybové a sportovní aktivity mimo zvyšování fyzické zdatnosti p ůsobí i na rozvíjení morálních a volních vlastností člov ěka, jako je nap ř. vytrvalost, houževnatost, odvaha, kolektivnost. Technicky náro čným druh ům sportu se věnují ú častníci cestovního ruchu p řevážn ě v pasivní podob ě, a to jako sportovní diváci.

Dobrodružný cestovní ruch (adventure tourism) je sou částí sportovního cestovního ruchu jako výsledek touhy po neznámém, po objevování s cílem zažít n ějaké

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 21 dobrodružství s jistou mírou kontrolovaného rizika. Aspekty dobrodružství souvisejí s kategoriemi emocionálního a iracionálního života člov ěka, který má v každodenním život ě všechno racionáln ě uspo řádané, organizované, pravidelné a ve kterém dobrodružství v původním smyslu nemá tak řka žádné místo. Jde o touhou člov ěka zm ěnit alespo ň na krátký čas každodenní zp ůsob života na alternativní zp ůsob života vykonáváním rozli čných aktivit, nap ř. no ční putování, zdolávání vysoko položených míst, cestování do odlehlých kon čin sv ěta, p ěstování extrémních, tzv. adrenalinových sport ů, nap ř. bungee jumping, ka ňoning, rafting.

Za samostatný druh se považuje myslivecký cestovní ruch (hunting tourism), který má však charakter sportovního, částe čně rekrea čního cestovního ruchu. Jeho ú častníci jsou motivováni možnostmi lovu zv ěř e a pták ů. Jeho sou částí je rybá řský cestovní ruch (fishning tourism) spojený s chytáním ryb na udici, nebo s potáp ěním v řekách, jezerech, přehradách, rybnících a mo řích. Organizáto ři mysliveckého a rybá řského cestovního ruchu musí respektovat platnou legislativu týkající se ochrany p řírody a zem ě, upravující podmínky myslivosti a rybá řství. Odst řel zv ěř e nebo pták ů, podobn ě jako chytání ryb podléhá proto kontrole ( kontrola po čtu ulovených zví řat, ryb, termíny výlov ů a hon ů) a poplatk ům.

Účast na kulturním cestovním ruchu (cultural tourism) umož ňuje uspokojování duchovních pot řeb lidí, kte ří jsou motivováni možností poznávání kulturního d ědictví, kultury a zp ůsobu života rezident ů navštívených cílových míst, možnosti zábavy a rozptýlení apod. Má mnoho forem a stup ňů intenzity. V praxi má podobu návšt ěv muzeí, galerií, výstav, kulturních pam ětihodností, archeologických naleziš ť, hudebních, divadelních a filmových festival ů, spole čenských a náboženských akcí. Kulturní cestovní ruch p ředstavuje symbiózu vzd ělávání a ú čelného trávení volného času, jeho ú častníci jsou obeznámeni nejen s historií a kulturou vlastního a ostatních národ ů, ale i sociální a ekonomickou situací navštíveného místa. Populární formou je i studium v zahrani čí, letní univerzitní kurzy, odborné stáže apod. Kulturní cestovní ruch se podílí na zvyšování spole čenské, kulturní a odborné úrovn ě lidí a proto se často kombinuje s jinými druhy cestovního ruchu, zejména láze ňským, rekrea čním, zdravotním a kongresovým cestovním ruchem.

Náboženský , resp. poutní cestovní ruch (pilgimage tourism), je sou částí kulturního cestovního ruchu, spojený s tradicemi světových náboženství. Jeho ne čast ějším

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 22 projevem jsou pout ě na poutní místa. Poutním místem m ůže být m ěsto, obec, osada nebo krajinný prvek. Náboženský cestovní ruch se od kultního cestovního ruchu liší náboženskými motivy a odmítáním ozna čování jeho ú častník ů jako turist ů. Poutní aktivita vyvolává potřebu budování p řim ěř ené infrastruktury.

Láze ňský cestovní ruch (spa tourism) p ředstavuje zdravotn ě-preventivní a lé čebné činnosti pod odborným zdravotnickým dohledem ve volném čase. Jeho rozvoj je podmín ěný existencí p řírodních lé čivých zdroj ů (p řírodní lé čivé vody, plyny, bahno a klima), které ovliv ňují zam ěř ení láze ňské lé čby. Láze ňská lé čba založena na využívání přírodních lé čivých zdroj ů se kombinuje s medikamentózní lé čbou dietním stravováním a psychofyzikální rehabilitací. Láze ňskou lé čbou se sleduje prevence chorob, lepšení zdravotního stavu a tím i snižování pracovní neschopnosti obyvatelstva. V láze ňských městech se intenzivn ě rozvíjí i spole čenský a kulturní život, který pozitivn ě ovliv ňuje výsledky láze ňské lé čby.

Zdravotní cestovní ruch (health tourism) je reakcí na r ůst zdravotního uv ědom ění lidí a jejich snahy preventivn ě ovliv ňovat své zdraví p řed negativními d ůsledky vysokého životního tempa a sou časného zp ůsobu života. Požadavky na jeho rozvoj sílí díky trendu z konce minulého století, pokra čujícího do sou časnosti, kterým se stala pohoda, pé če o tělo a krásu (tzv. wellness, fitness, beuty). Vliv má i rostoucí vrstva manažer ů, kte ří požadují krátkodobé, ale intenzivní zotavení. Produkty zdravotního cestovního ruchu nabízejí nejenom lázn ě, ale i hotely v rekrea čních st řediscích. Jejich hlavní sou částí jsou r ůzné sportovně-rekrea ční, rekondi ční, relaxa ční a další aktivity a programy.

Předm ětem kongresového cestovního ruchu (congress, resp. conention tourism) je nej čast ěji organizování kongres ů, konferencí, sympozií, seminá řů , výstav a veletrh ů. Jde o druh cestovního ruchu, který zahrnuje soubor činností spojených s cestováním a pobytem v kongresovém míst ě, zam ěř ený na vým ěnu v ědeckých a odborných poznatk ů a zkušeností. Zárove ň zahrnuje služební cesty a stimula ční cestovní ruch. Setkávání ú častník ů kongresového cestovního ruchu se ozna čují jako kongresové akce. Služby, které se účastník ům poskytují, jako kongresové služby. Sou částí kongresových setkání jsou i doprovodné, p řed kongresové a po kongresové programy, spojené s účelným využitím volného času v kongresovém míst ě, v navštíveném regionu, nebo stát ě. Od ostatních druh ů cestovního ruchu se odlišuje zejména tím, že se koncentruje oby čejn ě do velkých m ěst, uskute čň ováním kongresových akcí zejména v mimo sezónním období a je spojen

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 23 s nadpr ůměrnými p říjmy v ětšiny jeho ú častník ů. Výdaje zahrani čních ú častník ů kongresových akcí jsou 2 až 3 krát vyšší než výdaje ostatních turist ů.

Služební cesty se uskute čň ují s cílem navazování obchodních kontakt ů v pr ůběhu obchodních jednáních (meetings). P ředstavují nejv ětší podíl ú časti na kongresovém cestovním ruchu. P řesto je tento podíl nejmén ě kvantifikovatelným segmentem kongresového cestovního ruchu zejména proto, že se ú častníci služebních cest p řepravují různými druhy dopravních prost ředk ů a ubytovávají se v ubytovacích za řízeních rozli čných kategorií a t říd. Souhrn aktivit cestujících spojených s profesí uskute čň ujících se mimo místo trvalého bydlišt ě se v odborné literatu ře ozna čuje i pojmem obchodní cestovní ruch (business travel). Zárove ň se specifikuje jako relativn ě samostatný druh cestovního ruchu, který zahrnuje i kongresový cestovní ruch. Oba jsou sou částí tzv. profesního , resp. profesionáln ě orientovaného cestovního ruchu.

Stimula ční cestovní ruch (incentive tourism) je pojem, který ozna čuje cestování s cílem stimulovat zam ěstnance k vyšší motivaci pracovního výkonu. Smyslem je podnítit jejich zájem o obchodní úsp ěch podniku a zvýšení ekonomických výsledk ů. Slouží k posílení sociálních vazeb mezi zam ěstnanci firmy, kultivuje pracovní vztahy a vychovává zam ěstnance. Ú čast na stimula čním cestovním ruchu je odm ěnou – prémií vít ězů interní soutěže organizované zam ěstnavatelským podnikem, firmou. Zvyšuje motivaci pracovník ů k výkonu. V posledním období se stimula ční pobyty vztahují nejen na zam ěstnance podniku, ale i na partnery, nap ř. distributory, zprost ředkovatele, zákazníky. Stimula ční cestovní ruch vyžaduje perfektní organizaci a obsahovou náro čnost programu, jehož sou částí je i specificky zam ěř ený pracovní program (incentive meetigs). [4]

1.8 Formy cestovního ruchu

Formy cestovního ruchu umož ňují blíže ur čit podstatu cestovního ruchu z hlediska pot řeb a cíl ů jeho ú častník ů. Toto poznání dovoluje lépe p řipravit produkt a nabízet na trhu cílové skupin ě ú častník ů cestovního ruchu.

Typologie forem cestovního ruchu využívá více klasifika čních kritérií.

1. Z geografického hlediska hovo říme o domácím, zahrani čním a mezinárodním cestovním ruchu. Odvozenými formami jsou vnit řní, národní a regionální cestovní ruch.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 24

Domácí cestovní ruch (internal tourism) p ředstavuje cestování a pobyt domácího obyvatelstva ve vlastní zemi. V hospodá řsky vysp ělých státech se domácí cestovní ruch stal základem rozvoje zahrani čního cestovního ruchu. V rozvojových státech je tomu naopak, základem rozvoje cestovního ruchu je zahrani ční cestovní ruch.

Zahrani ční cestovní ruch je spojený s cestováním a pobytem rezident ů v zahrani čí Rozlišujeme p řitom aktivní a pasivní zahrani ční cestovní ruch. V aktivním zahrani čním cestovním ruchu (inbound tourism) jde o p říchod zahrani čních návšt ěvník ů do cílové zem ě (p říjezdový cestovní ruch), jejichž výdaje se v navštívené zemi projevují v aktivech bilance cestovního ruchu jako sou části platební bilance státu. V pasivním zahrani čním cestovním ruchu (outbound tourism) jde o p říchod zahrani čních návšt ěvník ů do cílové zem ě (výjezdový cestovní ruch) jejichž výdaje se v mateřské zemi projevují v pasivech bilance cestovního ruchu jako sou části platební bilance státu.

Mezinárodní cestovní ruch (international tourism). Tvo ří aktivní a pasivní zahrani ční cestovní ruch n ěkolika stát ů, nebo region ů. S pojmem mezinárodní cestovní ruch se váže i pojem sv ětový cestovní ruch a cestovní ruch sv ěta (tourism of the world, global tourism). Pod sv ětovým cestovním ruchem rozumíme souhrn aktivního a pasivního zahrani čního cestovního ruchu všech zemí sv ěta a pod cestovním ruchem sv ěta – souhrn domácího a zahrani čního cestovního ruchu všech stát ů sv ěta. Podle odhad ů Sv ětové organizace cestovního ruchu se domácí cestovní ruch na cestovním ruchu sv ěta podílí přibližn ě 80% a zahrani ční cestovní ruch asi 20%.

Vnit řní cestovní ruch (domestic rourism) zahrnuje domácí cestovní ruch a aktivní zahrani ční cestovní ruch. Národním cestovním ruchem (national tourism) rozumíme domácí cestovní ruch a pasivní zahrani ční cestovní ruch. Regionální cestovní ruch zahrnuje cestovní ruch region ů a stát ů jako cestovních cíl ů. V domácím cestovním ruchu hovo říme nap ř. o cestovním ruchu Valašska a Slezska, apod. V mezinárodním cestovním ruchu podle Sv ětové klasifikace Sv ětové organizace cestovního ruchu m ůže jít o cestovní ruch Evropy, Severní a Jižní Ameriky, Afriky aj. Regionální cestovní ruch se však m ůže vztahovat i na menší regiony, nap ř. na st řední Evropu, východní Evropu.

2. Podle po čtu ú častník ů se d ělí cestovní ruch na individuální, skupinový, masový a ekologický cestovní ruch. Individuální a skupinový cestovní ruch se zárove ň váže na zp ůsob organizování ú časti na cestovním ruchu.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 25

Individuální cestovní ruch (individua tourism) je založený na individuálním cestování a samostatném organizování pobytu jednotlivcem, nebo malou skupinou lidí. Jeho p ředností je seberealizace p ři tvorb ě programu a libovolné p řizp ůsobování se podmínkám. Typickým p říkladem individuálního cestovního ruchu je individuální chatová rekreace, tzv. druhé bydlení.

Účastníci skupinového cestovního ruchu (group tourism) cestují v organizovaných skupinách a využívají z toho vyplývající výhody, nap ř. slevy p ři přeprav ě, v ubytovacím za řízeních, p ři návšt ěvě objekt ů a atrakcí cestovního ruchu. M ůže jít o organizovaný, nebo neorganizovaný cestovní ruch.

Masový a ekologický cestovní ruch (mass tourism, ecological tourism) jsou protipóly.

Na vrub ekologického cestovního ruchu je nutné poznamenat, že se netýká pouze návšt ěvník ů, kte ří se ztotož ňují s přírodou a snaží se ji chránit, ale i nabídky cílových míst a podnikatel ů. Nositelem poptávky po ekologickém cestovním ruchu jsou lidé se speciálním zájmem o ochranu životního prost ředí, zejména p řírody a kultury, ale i návšt ěvníci, kte ří si p řejí do programu pobytu zahrnout výlet do p řírodní rezervace jako sou část svých produkt ů nabízejí aktivity, které jsou ekologicky úsporné, minimalizují odpad, spot řebu omezených zdroj ů energie a pitné vody, používají místní suroviny, školí personál apod. Návšt ěvníci o čekávají ekologické chování od všech producent ů a zprost ředkovatel ů služeb v cestovním ruchu.

3. D ůležité je i rozlišení cestovního ruchu podle zp ůsobu organizování na individuální a organizované cestování.

Individuáln ě si cestování organizuje až 80% ú častník ů cestovního ruchu. Jeho charakteristika je uvedena v předcházejícím textu.

Organizované cestování (organized toutism) je hlavním p ředm ětem profesionálním organizátor ů cest, kterými jsou cestovní kancelá ře (touroperáto ři), p řípadn ě jiné, nap ř. charitativní organizace. Výsledkem činnosti organizátora jsou zájezdy (pobyty), které na rozdíl od individuálních cest mají spole čné, pevné body programu, ve kterých je volnost rozhodování jednotlivc ů relativn ě omezená.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 26

Sou částí organizovaného cestování je klubový cestovní ruch (club tourism). Jde o formu cestovního ruchu, kde ú častníci pobývají v klubových za řízení – v klubu atraktivních až exkluzivních st ředisek cestovního ruchu u mo ře, nebo na horách. Sou částí produktu klubového cestovního ruchu je mimo ubytování a stravování široká nabídka dopl ňkových služeb. Mezi nimi dominují anima ční služby. Animací se rozumí oživení, animovat znamená rozveselovat, bavit, povzbuzovat, resp. aktivn ě využívat volný čas, nebo organizovat a aktivn ě vykonávat r ůzné činnosti. Nabídka anima čních služeb se tvo ří se zám ěrem obohatit rekrea ční pobyt, má vést k povzbuzení, k zábav ě a veselí. Klubové pobyty se často nabízejí za ceny ozna čované jako all inclusive (všechno v cen ě). Pobyty v rámci klubového cestovního ruchu jsou dlouhodobé, obvykle jeden až t ři týdny.

4. Podle v ěku ú častník ů cestovního ruchu hovo říme o cestovním ruchu d ětí, mládežnickém, rodinném a seniorském cestovním ruchu.

Cestovní ruch d ětí (childern’s tourism) je forma cestovního ruchu ur čena d ětem ve věku do 15 let, které se zú čast ňují organizovaných pobyt ů a výlet ů bez ú časti rodi čů , avšak s jejich souhlasem (d ětský tábor, škola v přírod ě, školní výlety, apod.).

Mládežnický cestovní ruch (youth tourism) je spojený s cestováním mladých lidí ve v ěku 15 až 25 let, kte ří již v ěkem nepat ří mezi d ěti a ješt ě nejsou všichni za člen ěny do ur čitého sociáln ě-ekonomické skupiny. Z biologického hlediska jde o období adolescence a ranné dosp ělosti. Ú čast na mládežnickém cestovním ruchu je ovlivn ěná sociáln ě- ekonomickou situací a fondem volného času mládeže. Mládež up řednost ňuje kolektivní akce s možností sociálního kontaktu a hlu čnější zábavy, turistiku, sportovní a kulturní sout ěžemi. P ři uspokojování svých pot řeb napodobují dosp ělé a vyžadují p řitom jednoduché služby a p řístupné ceny.

Mládež preferuje nezávislost, individuální organizování, mají touhu setrvat a cestovat se svými vrstevníky, zájem poznávat spole čnost a kulturu v navštíveném míst ě. Organizáto ři cestovního ruchu nabízejí mládeži, v mnohých p řípadech za zvýhodn ěné podmínky, mezinárodní vým ěny na bázi reciprocity se závazným programem, vým ěnné pobyty s ubytováním v rodinách s cílem prohloubit jazykové v ědomosti a zru čnosti, jazykové kurzy, mezinárodní pracovní programy, zahrani ční praxe s kombinací poznávat obyvatelstvo a kulturu navštívené zem ě.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 27

Rodinný cestovní ruch , čast ěji ozna čovaný jako rodinná rekreace, je ur čený zejména mladým rodinám. Mladou rodinu p ředstavují lidé ve v ěku 25 až 44 let, kte ří žijí jako manželské páry s dětmi. Reprezentují životní styl, ve kterém hledají stabilitu a ur čitou kvalitu života. Její sou částí je i p říjemné trávení volného času mimo místo trvalého bydlišt ě. Rodinnou rekreaci zajiš ťují za řízení cestovního ruchu, která jsou ochotná a schopná p řipravit vhodný produkt jak pro dosp ělé, tak i pro jejich d ěti.

Účastníci seniorského cestovního ruchu (senior tourism) jsou senio ři (lidé v poproduktivním, tzv. t řetím v ěku), pro které je typický dostatek volného času a dostate čný kupní fond zejména v ekonomicky vysp ělých státech. Mohou proto cestovat dlouhodoběji a čast ěji. Senio ři mají svoje pot řeby a cíle, jsou mén ě pohybliví, vyžadují osobní formu nabídky, zejména balík služeb, speciální jídla a p říjemnou atmosféru.

Preferují ur čité formy dovolené, nap ř. poznávací zájezdy, láze ňské a zdravotní pobyty, lodní zájezdy, dlouhodobé pobyty v klimaticky p říjemných místech zejména v zimních období, návšt ěvy p říbuzných, p řátel a známých a tím se odlišují od ostatních skupin návšt ěvník ů. Senio ři, kte ří žijí jako sou část rodiny, mají v ětší pocit seberealizace a chuti do života, ekonomická situace je pro n ě únosn ější a více cestují v doprovodu člen ů rodiny.

Relativn ě samostatnou skupinu tvo ří v sou časnosti lidé ve v ěku mezi 40. až 50. rokem života, kte ří mají již odrostlé d ěti, relativní dostatek volného času, jsou ekonomicky činní, s dobrým ekonomickým postavením a v dobrém fyzickém stavu, který jim umož ňuje intenzivn ě cestovat. Tato skupina se ozna čuje jako „babyboomers“ a stává se samostatným a významným segmentem na trhu cestovního ruchu.

5. Z hlediska délky ú časti jde o cestovní ruch výletní, krátkodobý, víkendový a dlouhodobý cestovní ruch.

Výletní cestovní ruch (excursion/trip) je cestovní ruch, který je spojený s pobytem mimo místo trvalého bydlišt ě kratším než jeden den bez p řenocování, s různou motivací (do p řírody, m ěst, apod.), s různým typem dopravního prost ředku (kolo, autobus, auto, vlak apod.) samostatn ě nebo jako sou část zájezdu (obligatorní nebo fakultativní výlet).

Krátkodobý cestovní ruch (short-term tourism) nep řesahuje dv ě až t ři přenocování. Organizuje se za ú čelem odpo činku, poznávání, rozptýlení a zábavy,

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 28 kulturního, nebo sportovního vyžití. Nej čast ěji jde o ú čast na cestovním ruchu koncem týdne, který se označuje jako víkendový cestovní ruch.

Dlouhodobý cestovní ruch (long-term tourism) je forma cestovního ruchu s přim ěř enou délkou pobytu p řesahující t ři až čty ři p řenocování. V jednotlivých zemích je délka pobytu stanovená diferencovan ě.

6. Podle p řevažujícího místa pobytu rozlišujeme m ěstský, p řím ěstský, venkovský, horský, vysokohorských a p římo řský cestovní ruch. Městský cestovní ruch (urban tourism) je každá forma pobytu návšt ěvník ů v měst ě, jehož hlavním cílem je celkový zážitek z návšt ěvy m ěsta bez ohledu na to, jestli je pobyt spojený s přenocováním, nebo bez p řenocováni. M ůže být motivovaný pracovn ě, nebo turisticky. S ohledem na délku pobytu v míst ě jde o výletní nebo pobytový cestovní ruch.

Návšt ěva m ěst umož ňuje rozpoznávat nejen významné kulturní a historické pam ětihodnosti, jejich architekturu, ale i sou časný život v nich. Pro m ěsta je to p říležitost prezentovat kulturní statky, organizované události a p řim ěř en ě je ekonomicky zhodnotit. Možnost rozvoje m ěstského cestovního ruchu mají všechny velikostní typy m ěst za předpokladu, že mimo primární nabídku jsou dopravn ě dostupné, mají kulturní infrastrukturu, nákupní možnosti, stravovací a ubytovací možnosti, organizované kulturní, obchodní a sportovní akce.

Pozornost musí být v ěnována i prostorovému za člen ění (orienta ční tabule), budování parkoviš ť, estetice a originalit ě p ěších a oddychových zón, rekonstrukcím historických budov a jejich využití pro cestovní ruch, provozní dob ě muzeí, galerií, pam ětihodnostem a obchod ům. Významná je služba turistické informa ční kancelá ře, která by m ěla být k dispozici návšt ěvník ům i ve ve černích hodinách, p řes víkendy a ostatní volné dny a m ěla by poskytovat kvalitní pr ůvodcovské služby p ři prohlídce m ěsta.

Přím ěstský cestovní ruch , resp. p řím ěstská rekreace (suburban rekreation), se rozvíjejí w extravilánu m ěst a sídelních aglomeracích, ve kterých se nacházejí vhodné podmínky pro jeho rozvoj. Realizace se obvykle krátkodob ě (1 až 2 dny), nej čast ěji p řes víkend, v relativn ě krátké dopravní dostupnosti (40 až 50 km, s ohledem na sou časnou rychlostní vybavenost automobily 80 až 120 km/hod.). Časová dostupnost je 45 až 60 minut jízdy individuální, nebo ve řejnou hromadnou dopravou. P římo řská rekreace se

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 29 ozna čuje i za alternativu tzv. druhého bydlení zejména tehdy, když jde o místa využívaná krátkodob ě i v pracovních dnech.

Venkovský cestovní ruch (rural tourism) zahrnuje soubor činností spojených s cestováním a pobytem lidí ve venkovském prost ředí. Obvykle jde o činnost spojenou s návratem k přírod ě, s možností ubytování ve vesnických domech a r ůzných ubytovacích za řízeních na venkov ě, kde je sou částí nabídky i možnost stravování, nebo vlastní p řípravy stravy a možnost se zapojit do r ůzných činností spojených s pobytem na venkov ě.

Cílem rozvoje cestovního ruchu na venkov ě je zapojit do poskytování služeb místní obyvatelstvo. D ůležitá je proto odborná p řipravenost poskytování služeb, ochota podílet se na uspokojování pot řeb host ů, otev řenost a vst řícnost venkovské rodiny a schopnost komunikace v cizích jazycích. Vytvo ření domácí atmosféry není možné bez komunikace s hostem. Významným motivem pobytu na venkov ě je kvalitn ější životní prostředí venkova ve srovnání s městy a pr ůmyslovými aglomeracemi.

Sou částí venkovského cestovního ruchu je i agroturistika (agritourism), která se spojuje s uspokojováním pot řeb ú častník ů cestovního ruchu na zem ědělském hospodá řství, nebo na selské usedlosti (tzv. dovolená na selském dvo ře, resp. na farm ě). Jde o trend návratu do p řírody a aktivní odpo činek. Jsou s ní spojené netradi ční zážitky a poznáváním života a práce na zem ědělském hospodá řství (charakter práce, rostliny, zví řata, ná řadí apod.).

Dále to jsou r ůzné typy řemesel a tradic (tkaní a vyšívání, řezbá řství, hrn čířství, hudba, tanec, lidové slavnosti apod.). Do nabídky pat ří také možnost sportovn ě-rekrea čních aktivit (jízda na koni, myslivost, rybá řství apod.). V agroturistice je možná aktivní ú čast na typických farmá řských činnostech (se čení a sušení sena, dojení, výroba másla a sýr ů, sb ěr ovoce a lesních plod ů, konzervování ovoce a zeleniny). Agroturistika se pokládá za formu udržitelného cestovního ruchu.

Ekoagroturistika (eco-agritourism) je forma agroturistiky na ekologicky hospoda řících farmách. Ekologická farma nepoužívá p ři rostlinné a živo čišné výrob ě žádné syntetické chemikálie, hnojiva, hormonální p řípravky, um ěla barviva. Produkty ekologického zem ědělství se p řísn ě kontrolují, a když spl ňují národní, resp. mezinárodní standarty, mohou používat ochrannou známku bio.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 30

Horský a vysokohorský cestovní ruch (mountain tourism) p ředstavuje soubor činností spojených s pobytem ve vhodném p řírodním prost ředí horských a vysokohorských st ředisek cestovního ruchu. Jeho ú častníci se v ěnují p ěší horské a vysokohorské turistice, horolezectví, v zim ě lyžování, sá ňkování.

Mnoho ubytovacích za řízení (horský hotel, horská chata, horská bouda) se nacházejí v hůř e dostupném terénu bez p římého napojení na sí ť stezek, p řístupnost je pouze pro p ěší, čast ěji je p řístupnost visutou lanovkou. Zásobování t ěchto za řízení v některých p řípadech zajiš ťují vysokohorští nosi či. V neznámém terénu, který vyžaduje i vyšší fyzickou p řipravenost, je racionální využívat služeb horských pr ůvodc ů, nebo horských v ůdc ů.

Přímo řský cestovní ruch se koncentruje do p římo řských letovisek, ve kterých se jeho ú častníci b ěhem dne v ěnují sportovn ě-rekrea čních aktivitám (koupání, slun ění a ostatním druh ům vodních sport ů), ve ve černích, resp. no čních hodinách spole čensko- zábavním aktivitám.

7. Podle ro čního období je možné hovo řit o sezóním (seasonal tourism), mimosezóním (off season tourism) a celoro čním (yeat-round tourism) cestovním ruchu.

Sezónností rozumíme nepravidelnost a nerovnom ěrnost vývoje sociáln ěekonomických jev ů vlivem vn ějších p říčin v pr ůběhů roku. V cestovním ruchu je sezónnost výsledkem p ůsobení p řírodních a sociálních činitel ů. P řírodní činitele mají vliv na st řídaní ro čních období, klimatické a pov ětrnostní zm ěny, délku dne. To podmi ňuje období s příznivými (hlavní sezona) a mén ě p říznivými podmínkami pro cestovní ruch (vedlejší sezona).

Působení p řírodních činitel ů je objektivní a jejich vliv není možné podstatn ěji omezovat. Sociální činitelé, zejména tradice čerpání dovolené a doba školních prázdnin, vznikají sice p ůsobením p řírodních činitel ů, ale částe čně jsou i subjektivní povahy.

P ůsobení sociálních činitel ů je proto možné cílev ědom ě ovliv ňovat. V cestovním ruchu se sezónnost projevuje ve zm ěnách po čtu ú častník ů cestovního ruchu, intenzit ě využívání dopravních prost ředk ů, obsazenosti ubytovacích a stravovacích kapacit apod. Sezónnost má vliv na ú čast na cestovním ruchu, ovliv ňuje hospodá řskou činnost podnik ů a st ředisek cestovního ruchu. Na zmírn ění sezónnosti v cestovním ruchu se využívá cenová

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 31 politika, aktivní nabídka služeb, propagace a administrativní opat ření. Celoro ční cestovní ruch se rozvíjí bez omezení, celoro čně.

8. Podle použitého dopravního prost ředku poznáváme motorizovaný, železni ční, letecký a lodní cestovní ruch.

Motorizovaný cestovní ruch (mototourism) ozna čuje formu cestovního ruchu spojenou s využitím p řepravy motorovým dopravním prost ředkem, nej čast ěji automobilem, případn ě motocyklem. Jako forma sportovního cestovního ruchu vznikl v důsledku r ůstu stupn ě motorizace obyvatelstva.

Je charakteristický nezávislostí na hromadné osobní doprav ě, rychlosti přemís ťování a vysokým ak čním dosahem. Mimo vlastní automobil, resp. karavan, je možné využít i pronajatý. V praxi je pro motorizovaný cestovní ruch vžité i ozna čení mototuristika resp. autoturistika. Úzce s ní souvisí rozvoj karavaningu a kempování. Sou částí motorizovaného cestovního ruchu však m ůže byt i autobusový (autokarový) cestovní ruch, který se organizuje oby čejn ě na objednávku skupiny.

Karavaning (caravanning) je formou motorizovaného cestovního ruchu a produktem rozvoje automobilismu v minulém století. Karavaning ovlivnil rozvoj cestovního ruchu a proložil základy mototuristiky jako rodinného sportovního odv ětví, které použitím motorového vozidla řeší rychlou p řepravu a sou časn ě i ubytování v míst ě pohybu. Nejrozší řen ější základnou karavaningu jsou tradi ční autokempinky. Pokud má karavanista sv ůj obytný p řív ěs trvale umíst ěný v autokempinku a využívá ho jako rekrea ční chatu, potom hovo říme o stálém karavaningu.

Železni ční cestovní ruch (railway tourism) je spojený s cestováním po železnici, s přepravou cestujících vsed ě, l ůžkovými, nebo lehátkovými vagony. Oby čejn ě jde o organizovaný cestovní ruch, kdy organizátorem zájezd ů je cestovní kancelá ř železni ční spole čnosti. P řepravu zabezpe čuje rekrea čními, nebo mimo řádnými vlaky, mén ě pravidelnými vlaky. Krom ě p řepravy jde o stravovací služby s restaura čním, nebo bufetovým vozem a dopl ňkové služby poskytované v navštívených st řediscích cestovního ruchu. V sou časnosti využívají železnice i salónní vozy, které za řazují p říležitostn ě a účelov ě do vlakové soupravy podle požadavk ů objednavatele pro zatraktivn ění p řepravy.

Letecký cestovní ruch ( air tourism) je forma cestovního ruchu organiza čně zabezpe čovaná cestovní kancelá ří leteckého dopravce. Organizátor vedle p řepravy letadlem

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 32 zabezpe čuje kompletní balík služeb v zřízení lokalizovaných ve vybraných st řediscích cestovního ruchu, které jsou dosažitelné zpravidla v kombinaci s klasickou pozemní dopravou. Letecká doprava je nerychlejším zp ůsobem p řepravy, její výhody se projevují pouze p ři p řeprav ě na v ětší vzdálenosti. Letecké spole čnosti poskytují služby cestujícím na pravidelných a nepravidelných (charterových) linkách. Malá dopravní letadla se používají na vyhlídkové lety.

Lodní cestovní ruch (shipping tourism) je forma cestovního ruchu spojená s cestováním a pobytem na říční, mo řské lodi, nebo jacht ě. M ůže p řitom jít o linkové, nebo rekrea ční plavidlo. V sou časnosti je možné rozlišit lé čebné námo řní plavby zam ěř ené na odpo činek na mo ři v četn ě léka řského ošet ření, školní plavby na získání zru čnosti jako části školního vzd ělání, p řípadn ě podmo řskou turistiku (potáp ění, plavby ponorkou) jako formu dobrodružného cestovního ruchu. Jde o atraktivní formu cestovního ruchu z hlediska kontaktu člov ěka s mo řem a jeho lé čivými ú činky na lidský organismus.

9. Z hlediska dynamiky rozlišujeme pobytový (statický) a putovní (dynamický) cestovní ruch.

Pobytový cestovní ruch (residentia tourism) je formou cestovního ruchu, jehož účastníci pobývají více dn ů na jednom míst ě. V závislosti na druhu cestovního ruchu (láze ňský, zdravotní apod.) se v míst ě pobytu v ěnují ur čitým aktivitám. Program pobytu může být dopln ěný o výlety a exkurze do bližšího i vzdálen ějšího okolí.

Poutní cestovní ruch je spojený s cestováním zpravidla organizované skupiny účastník ů po ur čitém trase, podle p ředem vypracovaného programu s ur čitým poznávacím cílem. Čast ěji se proto ozna čuje jako poznávací cestovní ruch (cognitive tourism).

10. Ze sociologického hlediska hovo říme o návšt ěvách p říbuzných a známých, sociálním a etnickém cestovním ruchu.

Návšt ěvy p říbuzných a známých se uskute čň ují z r ůzných d ůvod ů v tuzemsku i do zahrani čí. Nej čast ěji jde o upev ňování rodinných vztah ů, ale i o ú čast na rodinných spole čenských událostech (oslava narozenin, svatba, apod.).

Sociální cestovní ruch (social tourism) je forma cestovního ruchu, kde všechny, nebo část náklad ů cestovního ruchu hradí stát, zam ěstnavatel, nadace apod. Jde o cestovní ruch ú častník ů ze sociální skupiny, nebo hendikepovaných osob z důvod ů vysokého v ěku,

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 33 nízkých p říjm ů, fyzického, nebo psychického postižení (láze ňsko-lé čebné pobyty, rekrea čně-zdravotní pobyty atd.) nebo osoby, které cestují v rámci r ůzných motiva čních program ů (stimula ční cestovní ruch). V případ ě úhrady plné výše náklad ů z prost ředk ů účastník ů jde o komer ční cestovní ruch (commercial tourism).

Etnický cestovní ruch (ethnic tourism) je forma cestovního ruchu, která zahrnuje cestování s motivem návšt ěvy p ůvodní vlasti návšt ěvník ů, (rodi če, prarodi če, nap ř. cesty Ameri čan ů do Irska) nebo návšt ěvy zajímavých národností s cílem seznámit se a poznat jejich zvyky a zp ůsob života (nap ř. Laponci v severní Skandinávii, domorodí obyvatelé v Austrálii), kte ří se ozna čuje i jako etnografický cestovní ruch .

Záv ěrem je nutné poznamenat, že nejde o vy čerpávající p řehled druh ů a forem cestovního ruchu, protože každodenní praxe je neustále obohacuje a inovuje. [4]

1.9 Pojmy v cestovním ruchu

NUTS - Statistické územní jednotky vytvo řené pro statistické účely Eurostatu

NUTS 1 = celé území ČR

NUTS 2 = 8 územních jednotek, sdružené nové kraje

NUTS 3 = 14 nových kraj ů

NUTS 4 = 77 sou časných okres ů

NUTS 5 = obce [10], [15]

SWOT analýza - je základním nástrojem situa ční analýzy regionu, který napomáhá zobrazit sou časný stav regionu a sm ěr jeho vývoje, kterým se m ůže, nebo bude ubírat. [12]

Produkt - Za produkt lze považovat to, co lze na trhu nabízet k pozornosti, k získání, k používání, nebo ke spot řeb ě, co má schopnost uspokojit pot řeby, nebo p řání druhých lidí. Proto sem řadíme jak fyzické p ředm ěty a služby, tak také osoby, místa, organizace, myšlenky, kulturní výtvory apod. [8]

Hotel je ubytovací za řízení s nejmén ě 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování p řechodného ubytování a služeb s tím spojených (zejména stravovaní). Člení se do p ěti t říd. Hotel Garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejmén ě snídan ě) a člení se do čty ř t říd. [16]

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 34

Motel je ubytovací za řízení s nejmén ě 10 pokoji pro hosty poskytující p řechodné ubytování a služby s tím spojené pro motoristy a člení se do čty ř t říd. [16]

Pension je ubytovací za řízení s nejmén ě 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem spole čenských a dopl ňkových služeb a člení se do čty ř t říd. [16]

Restaurace – je obslužné hostinské za řízení zajiš ťující stravovací služby se širokým sortimentem pokrm ů základního stravování. [4]

Bary – pro tuto kategorii hostinských za řízení je typický prodej nápoj ů s možností různých forem spole čenské zábavy. [4]

Apartmá - uzav řený soubor místností v hromadném ubytovacím za řízení - hotelu - zpravidla ložnice, obývací pokoj, vybavená pracovna, vlastní sociální za řízení - zpravidla nadstandardní vybavení. [4]

Agroturistika - pobyty na venkov ě za ú čelem rekreace s ubytováním v zem ědělských usedlostech a využitím volného času, nap ř. výpomoc p ři zem ědělských pracích atd. [17]

Ekoagroturistika - pobyt v zem ědělských usedlostech, zabývajících se ekologicky vedeným zem ědělstvím a poskytujících možnost konzultace takto vypěstovaných potravin a aktivní odpo činek ve venkovském prost ředí [17]

Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu – rozvoj, který je založen na takovém řízení všech zdroj ů a aktivit cestovního ruchu, jež vede k uspokojení sou časných a zárove ň budoucích ekonomických, sociálních a zážitkových pot řeb návšt ěvníku a rezidentu se zachováním kulturní integrity, procesu a vazeb v ekosystémech a rozvíjení systému životních hodnot návšt ěvník ů i obyvatel regionu. [18]

Turistické regiony - roz člen ěn turistický potenciál

Turistické oblasti - regiony byli roz člen ěny p ři zpracování program ů rozvoje cestovního ruchu kraj ů a region ů na menší území. [18]

Ak ční programy – specifikují co bude u čin ěno, kdo to ud ělá, kdy to bude u čin ěno, kolik to bude stát. [8]

Technická infrastruktura a vybavenost – doprava, technické sít ě, likvidace odpad ů, bytová politika, školství, zdravotnictví, kultura, sport, obchod a služby atd. [7]

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 35

II. PRAKTICKÁ ČÁST

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 36

2 VYMEZENÍ TURISTICKÉ OBLASTI VALAŠSKO

Valašsko je národopisný a kulturní region na severovýchod ě Moravy, sousedící na jihu s Moravským Slováckem a na západ ě s Hanou. Vymezuji ho přibližn ě územím okresu Vsetín a jihovýchodní částí okresu Zlín kolem města Valašské Klobouky. [1]

Turistická oblast Valašsko bývá r ůzn ě vymezena (krom ě východní hranice, státní hranicí se Slovenskem) a existuje mnoho hledisek, podle nichž je tento region vymezen.

Obr. 1. Valašsko 1

Dále rozd ěluji Valašsko na jádro regionu, okraj a p řechodné oblasti. Za jádro považuji Horní Vsacko, Vsetínsko, Rožnovsko a oblasti kolem Valašského Mezi říčí na severu a Valašských Klobouk na jihu. Okrajem turistické oblasti Valašsko považuji m ěsta jako jsou Slavi čín či Vizovice.

1 Zdroj: www. beskydy-valašsko.cz

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 37

Přechodné oblasti jsou Pod řevnicko (oblast kolem Zlína) - p řechod mezi Slováckem, Hanou a Valašskem, avšak s výrazn ě p řevažujícím valašským vlivem se řadí k Valašsku. Dále Luha čovické Zálesí mezi Slováckem a Valašskem (bývá st řídav ě řazeno k ob ěma region ům), Hostýnské Záho ří na západ ě na hranicích s Hanou a severní úpatí Beskyd (nap ř. Frenštát pod Radhošt ěm a okolí). Oblast kolem Frýdku-Místku se z d ůvodu zdejšího ná řečí nazývá Lašsko, ale od Valašska se jinak p říliš neliší. Podobn ě Nový Ji čín s okolím, tzv. Krava řsko, se řadí k Lašsku i Valašsku. [20]

2.1 Historie Valašska

Název Valašsko má sv ůj p ůvod v Rumunsku. Ve 13. století dochází k osídlování nížin. Tehdy se na kolonizaci podíleli p ředevším mnišské řády.

K výrazn ějšímu vzestupu po čtu obyvatel došlo až v souvislosti s d ějinným procesem zvaným valašská kolonizace. Na sklonku st ředov ěku, ale zejména po roce 1500 přichází pastevecký lid zvaný Valaši a osídluje hospodá řsky nevyužité kopcovité oblasti.

Nejprve se Valaši objevili na území Hukvaldského panství. Toto území se dnes řadí do regionu Lašsko. Postupn ě se cílem kolonizace stala celá severovýchodní Morava.

Zpo čátku byli Valaši pom ěrn ě svobodným lidem a m ěli s vrchností dobré vztahy. Platili zvláštní valašskou da ň - desátý kus dobytka (desátku) a jejich postavení zaru čovalo valašské právo.

Z hospodá řských d ůvodu osídlovali rumunští pastevci horské oblasti na r ůzných slovanských územích - nejprve na Ukrajin ě, a pozd ěji v Polsku, Slovensku i jinde. Severovýchodní Morava byla posledním regionem osídleným v souvislosti procesem známým jako valašská kolonizace.

Pojem Valašsko se vžil pozvolna, k jeho rozší ření p řisp ěla také třicetiletá válka a valašské povstání. Valašské povstání trvalo s p řestávkami až do roku 1644 kdy bylo krvav ě potla čeno. V souvislosti s událostmi té doby se více vžil pojem Valašsko. V terminologii vrchnosti slovo Valach znamenalo totéž co rebel či nespokojený živel.

V 18. století se lid bou řil proti náboženskému a sociálnímu útlaku. Na Valašsku přežívala tajn ě evangelická víra. Náboženský útlak částe čně odstranil toleran ční patent, který vydal císa ř Josef II. v roce 1781.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 38

V dob ě druhé sv ětové války na Valašsku p ůsobili partyzáni. N ěme čtí nacisté tehdy vypálili n ěkolik osad a vyvraždili tamní obyvatele. Nejznám ější z t ěchto osad je Ploština. Po válce prob ěhla industrializace a Valašsko získalo výrazn ější pr ůmyslový charakter.

V dřív ější době hrálo velkou roli hospodá řství. Na Valašsku se provozovalo valašské pastevectví. Pozd ěji, kdy pastevectví upadalo, se region vymezoval podle kroje a ná řečí. Dnes hraje hlavní roli identita obyvatel - Valašsko je tam, kde se lidé považují za Valachy. Toto pojetí také zahrnuje nejširší území (za Valachy se nap říklad n ěkdy považují i obyvatelé Zlína, i když Zlín už do turistické oblasti Valašsko nezahrnujeme). [20]

2.2 Turisticky zajímavé centra

2.2.1 Frenštát pod Radhoštem

Město zde existovalo patrn ě již daleko d říve, ale první zmínka je ze 14. 3. 1382. Nevíme, kdo m ěsto založil, nejpravd ěpodobn ěji asi Jind řich z Huckeswagen ů, doložený jako pán na Šostýn ě od roku 1293. Ten prý dal m ěstu jméno po svém otci Frankovi. Jisté je, že v 17. - 19. století je již m ěsto významným st řediskem tkalcovské výroby a že v letech 1734 - 38 se po dlouhých sporech s vrchností osamostatnili frenštátští paseká ři a založili obec Trojanovice.

Od 1. poloviny 19. století se ve m ěst ě prudce rozvíjela textilní pr ůmyslová výroba a po roce 1945 sem byla p řenesena výroba elektromotor ů ze Zlína. To se pro m ěsto ukázalo postupem času jako strategické, protože zatímco textilní pr ůmysl p řeválcovali ture čtí a asijští výrobci, elektromotory, které pohán ějí jejich stavy, jim dodáváme my. S rozvojem pr ůmyslové výroby v povále čných letech souvisí mohutná bytová výstavba. Vyrostla Školská čtvr ť a Beskydské sídlišt ě a po čet obyvatel m ěsta rostl. Ani tato sídlišt ě postavená na zelené louce nesta čila a m ěstem se v 70. letech prohnaly buldozery.

Turisticky zajímavá místa jsou oba kostely, farní sv. Martina i kostel sv. Jana Křtitele. Pozoruhodná je zvonice J. Štefka na Kopané. K významným památkám pat ří kašna se sochou Neptuna, sloup Panny Marie z roku 1686, barokní sochy Jana Nepomuckého i sv. Floriana z let 1719 a 1773.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 39

K historii m ěsta nepat ří jen památné objekty a p řírodní zvláštnosti a zajímavosti, ale i rodáci, kte ří svým významem rozsah m ěsta p řekro čili. Jmenujme nap říklad básníka a spisovatele Josefa Kaluse, socha ře Albína Poláška, hudebního skladatele Jana Nepomuka Poláška, básníka, dramatika a publicistu Františka Hore čku, či žurnalistu a politika Záviše Kalandru. [2], [20]

2.2.2 Velké Karlovice

Velké Karlovice leží v podh ůř í Javorník ů a Beskyd. Svou rozlohou 82 km² se řadí mezi nejv ětší obce České republiky. Obec byla založena v roce 1714 Karlem Jind řichem ze Žerotína. Velké Karlovice se nachází v Chrán ěné krajinné oblasti Beskydy, p řitažlivé svými p řírodními krásami. Pod Troja čkou pramení Vsetínská Be čva, v údolí Leskové na svahu h řebenu Lemešná je uchován relikt pralesa Razula s p ůvodním jedlobukovým porostem a řadou chrán ěných rostlinných druh ů.

Velké Karlovice nám nabízejí v cestovním ruchu mnoho sportovních vyžití. V lét ě turistiku, jízdu na kole, v zim ě ocení lyža ři nabídku upravených sjezdových tratí a nespo čet kilometr ů běžeckých a turistických tratí s r ůznými stupni obtížnosti. Rovn ěž zde m ůžeme nalézt tenisové kurty a koupališt ě.

Velké Karlovice nabízejí i kulturní památky. Nap říklad karlovský kostel z roku 1754, postavený ve stylu pozdního baroka, fojtství z roku 1793, kupecký d ům, sloužící jako Karlovské muzeum, které tisíc ům návšt ěvník ů p řibližuje obraz života lidí v tomto rázovitém koutu Valašska. [2], [20]

2.2.3 Kel č

Kel č je město v okrese Vsetín, které se nachází na rozhraní Hané a Valašska v záhorské pahorkatin ě p řibližn ě 11 kilometr ů západn ě od Valašského Mezi říčí. První písemná zmínka pochází z roku 1131. P řes své stá ří je Kel č zárove ň také jedním z nejmladších m ěst České republiky, nebo ť teprve 1. července 1994 navrátil Parlament České republiky Kel či m ěstský statut. Souvislé historické osídlení dnešní Kel če za číná někdy kolem roku 1000 n.l.

Zajímavou kulturní památkou v katastru obce je renesan ční zámek z 80. let 16. století. M ěsto se m ůže pochlubit dlouholetou kulturní i sportovní tradici, je zde kino a

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 40 divadlo ve kterém hraje hned n ěkolik divadelních soubor ů. Každoro čně je po řádán kel čský jarmark. [2], [20]

2.2.4 Valašské Klobouky

První písemná zmínka o existenci Valašských Klobouk je z roku 1341. Již v roce 1356 byl pak Valašským Kloboukám ud ělen statut m ěsta Hradišt ě, m ěstem v plném slova smyslu byly až od 16. století. Po roce 1848 staly se Valašské Klobouky sídlem okresních úřad ů jižního Valašska. Rozloha Valašských Kloubouk ů je 1411 ha.

Město je p řirozeným spádovým centrem jižního Valašska.

Ve Valašských Kloboukách je mnoho kulturních souborů, nap ř. národopisné soubory Klobu čan a Dúbrava, dechové hudby Valaška a Dúbravanka, Galerie G a r ůzné hudební a tane ční skupiny. Památky jako jsou kloboucké muzeu v druhém muzejním objektu, v tzv. " Červeném dom ě", stará radnice, Brattmannova vila u kostela, barokní mariánský sloup z roku 1761.

Pro turisty je ve m ěst ě n ěkolik hotel ů, restaurací, kaváren a motorest ů. Pro další kulturní a sportovní vyžití je zde kino, koupališt ě, sportovní stadion, n ěkolik t ělocvi čen. [2], [20]

2.2.5 Valašské Mezi říčí

První zmínka o Valašském Mezi říčí pochází z roku 1297. V sousedství byla založena obec Krásno, roku 1491 povýšená na m ěste čko. V roce 1924 se spojily ve Valašské Mezi říčí. M ěsto leží na soutoku řek Rožnovská a Vsetínská Be čva. Svou polohou představuje vstupní bránu do poho ří Moravskoslezské Beskydy. Po čet obyvatel je 27 459. Mezi zajímavosti pat ří dominanta m ěsta obnovený zámek Žerotín ů, nám ěstí s renesan ční budovou radnice, m ěšťanským domem U Apoštol ů, Empírový zámek Kinských a krásenská radnice. Z církevních památek farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel sv. Jakuba a d řev ěný kostel Nejsv ětější Trojice s lapidáriem, hv ězdárna, Moravská gobelínová manufaktura a Muzeum valašských strašidel.

Ke sportovnímu vyžití slouží nau čné stezky Tomáše Garrigue Masaryka a Jana Karafiáta a jeho Brou čků. K dispozici je také letní stadion se dv ěma fotbalovými h řišti a atletickou dráhou, letní koupališt ě, nov ě zast řešený zimní stadion s kuželnou, tenisové

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 41 dvorce a haly na bowling a tenis. Na řece Be čvě je lod ěnice se slalomovou dráhou. Hlavními sportovními akcemi jsou Valašská rallye a mezinárodní tenisový turnaj žen Deza Trophy. [2], [20]

2.2.6 Vsetín

Vsetín je okresní m ěsto ve Zlínském kraji na severovýchodní Morav ě na řece Vsetínská Be čva. První zmínky o Vsetínu pocházejí z let 1297 až 1308. Roku 1308 přechází Vsetín do nájmu Voka z Krava ř, od tehdejších majitel ů - templá řských rytí řů .

Rozhodující vliv na vývoj m ěsta m ěla kolonizace ve 13. a 14. století. V 16. století se na území Vsetínska rozší řil chov koz, z nedalekého Slovenska. Chov koz byl postupn ě nahrazen chovem ovcí. V první polovin ě 19. století bylo m ěsto ovlivn ěno technickou revolucí. K prvním továrnám pat řily cukrovar, parní pily, továrna na sirky, roku 1868 byly založeny sklárny.

Na konci 19. a na za čátku 20. století bylo m ěsto napojeno na železnici V roce 1909 se m ěsto stalo m ěstem okresním. M ěsto postihla hospodá řská krize ve 30. letech 20. století, jejíž dopad zmírnilo až založení závodu Zbrojovka v roce 1937. Díky této továrn ě došlo ke zdvojnásobení po čtu obyvatel.

Město Vsetín návšt ěvník ům nabízí mnoho památek. M ůžeme jmenovat Vsetínský zámek, Římsko-katolický kostel Nanebevzetí P. Marie, Maštaliska - tzv. bývalý Panský dům z roku 1710, Starou radnici (1720–1721), barokní kamennou sochu Neposkvrn ěného po četí P. Marie na Horním nám ěstí, evangelický kostel Dolního sboru, evangelický kostel Horního sboru, kamenný k říž z r. 1775 na Dolním nám ěstí. [2], [20]

2.2.7 Rožnov pod Radhošt ěm

Rožnov pod Radhošt ěm byl založen v polovin ě 13. století, mezi lety 1246 – 1267, olomouckým biskupem Brunem ze Schaumburku. V 19. století. došlo v Rožnov ě k rozkv ětu hospodá řství i řemesel. V posledních desetiletích se Rožnov pod Radhošt ěm prom ěnil v moderní turistické, kulturní, obchodní a pr ůmyslové centrum.

V sou časné dob ě je Rožnov proslaven p ředevším Valašským muzeem v přírod ě, které je tvo řeno souborem d řev ěných lidových staveb p řenesených z valašského regionu do prost ředí m ěstského parku.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 42

Svou polohou je Rožnov p římo p ředur čen pro rekreaci a sport. M ěsto a jeho okolí je vybaveno řadou sportoviš ť pro zimní i letní sporty. V jeho okolí se nacházejí stovky kilometr ů turistických cest a cyklistických tras. Také vodní p řehrady a rybníky se nacházejí v nedalekém okolí Rožnova. K nejvíce navšt ěvovaným lokalitám v okolí jsou Pustevny a hora Radhoš ť. [2], [20]

2.2.8 Vizovice

Město Vizovice má 4 500 obyvateli Osada Vizovice byla založena již v dob ě pohanské, tedy ješt ě p řed rokem 864. První písemná známka o Vizovicích je z roku 1261. Roku 1570 byly Vizovice císa řem Maxmiliánem II. povýšeny na m ěsto.

Po čátkem 80. let 19. byly ve Vizovicích čin ěny první kroky k výstavb ě místní dráhy, která by byla p řipojena na tra ť Víde ň - Krakov, severní dráhy císa ře Ferdinanda. Až v roce 1899 byl zahájen provoz na trati Otrokovice - Zlín - Vizovice.

K hlavním památkám ve m ěst ě pat ří zejména barokní zámek, klášter Milosrdných brat ří, barokní d ěkanský kostel sv. Vav řince.

Vizovice jsou m ěstem s tradicí pálení slivovice, sv ětov ě proslulou palírnou Rudolf Jelínek, tradi čním kulturním setkáním Trnkobraní a folkovým festivalem „Valašský frgál“. [20]

2.2.9 Zub ří

První písemná zmínka pochází z roku 1310, kdy páni z Krásna nechali v tehdejší osad ě osadit 40 lán ů a založili jednu z prvních „horních vesnic“ rožnovského panství. V 18. století se v Zub ří-Hamrech vyráb ělo železo. Pro rozvoj m ěsta m ělo velký význam železni ční spojení mezi Valašským Mezi říčím a Rožnovem pod Radhošt ěm, které bylo vybudováno v roce 1892. V období po 1. sv ětové válce do roku 1932 v Zub ří existovala soukromá škola vyšívání, která dala základ bílé zuberské výšivce. Již po roce 1945 ztrácí tehdejší obec zem ědělský charakter a stává se p ředevším pr ůmyslovou vesnicí.

Celý katastr obce (845 ha) leží na území Chrán ěné krajinné oblasti Ž ďárské vrchy, která byla slavnostn ě vyhlášena prezidentem Ludvíkem Svobodou v roce 1970 u St říbrné studánky na svahu Žákovy hory.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 43

Kulturních památek tady není mnoho. Nejvýznamn ější je Kostel sv. Kate řiny (1788) a nejstarší tis na Valašsku, cca 360 let. V katastru Zub ří také leží Zuberský rybník, pohledecká skála, vojenský prostor, v ětrný mlýn.

Nezapomenutelná kulturní akce je tradi ční maškarní Martinských hod ů. [2], [20]

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 44

3 GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA VALAŠSKA

Fyzicko-geologickou charakteristikou turistické oblasti Valašska se zabývám v následující kapitole č. 4. p ředpoklady cestovního ruchu v regionu Valašsko.

3.1 Obyvatelstvo

Okres Vsetín m ěl k 1. lednu 2007 - 145 661 obyvatel. Hustota zalidn ění je 128 obyvatel na 1 km². Patrný je dlouhodobý pokles po čtu živ ě narozených d ětí. Obyvatelstvo okresu se z převážné v ětšiny ( 89,8 % ) hlásí k národnosti české. Mate řský jazyk český uvedla p řevážná v ětšina - tj. 97,1 % obyvatelstva, s 1,7 % následuje jazyk slovenský. Celkový po čet obyvatel, po čet m ůžu a žen je uveden v následující tabulce č. 1.

Tab. 1. Po čet obyvatel k 1. lednu 2007 2

Stav na po čátku období 1. ledna 2007

celkem muži ženy Vsetín 145 661 71 281 74 380

Z uvedené tabulky je patrno, že celkový počet obyvatel je v okrese 145 661, po čet žen je vyšší, než po čet muž ů.

V tabulce č. 2. je zpracován vývoj obyvatelstva od roku 2001 do roku 2006. Je patrné, že v turistické oblasti Valašsko klesá celkový po čet obyvatelstva. Je zde patrné stárnutí obyvatelstva. V kategorie od 0 do 14 let je jediná kategorie, kde jsme zaznamenali nárůst obyvatelstva. Po čet narozených d ětí v celém sledovaném období podle ČSÚ vyrovnaný a v podstat ě stagnuje.

Podíl po čtu d ětí narozených v jednotlivých letech od roku 2000 se pohybuje od 97,8 % do 103,7 %.V obou kategoriích a ť už 15 – 64 a 65 a více je nar ůst obyvatelstva v tab. 2., z čehož je z řejmé, že obyvatelstvo stárne. [21]

2 Zdroj: Český statistický ú řad

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 45

Tab. 2. Obyvatelstvo v okrese Vsetín v letech 2001 – 2006 (k 31. 12.) 3

Měř icí 2001 2002 2003 2004 2005 2006 jednotka

Po čet obyvatel celkem osoby 146 687 146 474 146 127 146 001 145 814 145 661

0-14 let % 17,3 16,5 16,0 15,6 15,3 14,8

15-64 let % 70,0 70,5 70,8 71,0 71,0 71,1

65 a více let % 12,7 13,0 13,2 13,4 13,7 14,1

3.2 Vzdělaní obyvatelstva

Rozvoj vzd ělanosti je podmín ěn vhodnou sítí škol, mimo mate řských a základních škol. V roce 2005 bylo v okrese mate řských škol 74 a základních škol 63. Z tohoto pohledu, dle evidence je po čet škol v okrese Vsetín následující:

Tab. 3. St řední školy v okrese Vsetín 4

2000 2005

Gymnázia 3 3

St řední odborné školy 10 10

St řední odborná u čilišt ě 9 7

Vyšší odborné školy 2 2

Z tabulky č. 4 vyplývá, že v okrese Vsetín je nejvíce lidí s ukon čeným vzd ěláním s vyu čením a st ředním odborným bez maturity, k 31. 1. 2007 jich bylo evidováno 46 619.

3 Zdroj: Český statistický ú řad

4 Zdroj: Český statistický ú řad

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 46

Další významnou skupinu tvo ří vzd ělání základní a úplné st řední s maturitou. Jen málo obyvatel v okrese Vsetín nemá ukon čené základní vzd ělání.

Tab. 4. Obyvatelstvo podle stupn ě vzd ělání 5

Obyvatelstvo 15leté a starší 12 1688

Bez vzd ělání 463

Základní 30 590

V tom podle Vyu čení a st ř. odborné bez mat. 46 619 stupn ě vzd ělání Úplné st řední s maturitou 29 935

Vyšší odborné a nástavbové 3 944

Vysokoškolské 9 078

Nezjišt ěné vzd ělání 1 059

Nejv ětší skupinu v okrese Vsetín tvo ří vyu čení a absolventi st ředních odborných učiliš ť bez maturity, bohužel také tato skupina je nejvíce evidovaná na ú řad ů práce, k 31. 1. 2007 jich bylo evidováno 2672. Další pom ěrn ě velká skupina evidovaná na ú řadu práce je se základním vzd ěláním a to 1277.

Nejmén ě je evidováno na ú řadu práce uchaze čů s vysokoškolským vzd ěláním, a ť už bakalá řským, inženýrským nebo doktorským titulem.

Po čty žák ů cizí státní p říslušnosti tvo ří v základních a st ředních školách velmi malé procento z celkového po čtu vzd ělávaných. [11]

5 Zdroj: SLDB 2001

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 47

3.3 Nezam ěstnanost

V okrese Vsetín k 1. 1. 2005 dosahovala nezam ěstnanost 11,3%. V roce 2006 se výše nezam ěstnanosti skoro nezm ěnila, dosahovala 11,2%.

Tab. 5. Uchaze či o zam ěstnání ve Zlínském kraji a okrese Vsetín k 30. 6. 2007 6

z celkového po čtu uchaze čů o zam ěstnání

Ženy Osoby se zdravotním postižením Absolventi škol

Zlínský kraj 11 817 4 722 866

Vsetín 3 151 1 164 231

V tabulce č. 5. máme rozd ělené uchaze če o zam ěstnání podle kategorizace, která se zam ěř ila na ženy, osoby se zdravotním postižením a absolventy škol.

Rozvoj zam ěstnanosti je p římo provázán s rozvojem podnikání. Bohužel je nutné konstatovat, že rušení tradi čních velkých podnik ů v turistické oblasti Valašsko zap řičinilo vyšší nezam ěstnanost.

vyu čení zákl. vzdelání ÚSO - SOŠ ÚSV VŠ Vyu č. S maturitou St řední odboné

Obr. 2. Míra nezam ěstnanosti podle vzd ělání 7

6 Zdroj: SLDB 2001

7 Zdroj: Úřad práce Vsetín

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 48

Z obrázk ů č. 2. je patrné, že míra nezam ěstnanosti je nejvyšší s výu čním listem, dále pak se základním vzd ěláním.

Na ú řad ě práce bylo k 1. 1. 2008 registrováno 5 622 uchaze čů o zam ěstnání. Pr ůměrná nezam ěstnanost v okrese Vsetín byla 7,4%. [11]

3.4 Bydlení

I když je turistický region velice atraktivním místem pro bydlení, po čet byt ů a dom ů závisí samoz řejm ě na po čtu lidí v turistické oblasti Valašsko. Dom ů v okrese Vsetín je 29 770 a byt ů je 22 852.

Tab. 6. Po čet dom ů v okrese Vsetín 8

Domy úhrnem 29 770

Z toho domy obydlené 25 039

Rodinné domy 22 852

Bytové domy 1 784

soukromých osob 22 638

Domy podle vlastnictví obce, státu 430

SBD 713

do 1919 1 949

1920-1945 3 567 Domy postavené 1946-1980 1 3060

1981-2001 6 226

8 zdroj: SLDB 2001

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 49

Z celkového po čtu dom ů což je 29 770 je pouze 25 039 obydlených což vyplývá z tabulky č. 6., zbytek slouží k rekreaci. V ětšina dom ů je rodinných, v soukromém vlastnictví. Jen velmi málo dom ů je ve vlastnictví obcí a státu. Jsou to hlavn ě domy, které byly postaveny v letech 1946-1980.

Tab. 7. Obydlené byty podle právního d ůvodu užívání a velikosti bytu 9

Obydlené byty úhrnem 50 212

Ve vlastním dom ě 22 281

Z toho podle V osobním vlastnictví 8 417 právního důvodu Nájemní 5 636 užívání Člena bytového družstva 9 619

1 místnosti 5 417

Z úhrnu podle po čtu 2 místnosti 14 527 obytných místností 3 místnosti 18 737

4 místnosti 6 371

5 místností 4 845

V okrese Vsetín je 50 212 byt ů. Nejvíce je ve vlastním dom ě, jen málo je v nájmu. Převažují byty se t řemi obytnými místnostmi, na druhém míst ě jsou byty s dv ěmi místnostmi. [21]

Okres Vsetín nemá dostatek pozemk ů k nové výstavb ě dom ů. Je tady málo pozemk ů, které spl ňují předpoklady pro rozvoj bydlení.

9 Zdroj: SLDB 2001

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 50

3.5 Pr ůmysl

Dosavadní pr ůmyslový potenciál kraje je založen na existenci d říve klí čových strojírenských výrobních podnik ů. Zna čný význam mají závody zpracovatelského průmyslu, zejména: d řevozpracujícího, kožed ělného a dále chemie, gumárenství, potraviná řství. Ty dosud pat ří k p ředním zásobovatel ům spot řebním zboží na českém trhu. Nemají však pot řebnou výkonnost - s výjimkou t ěch, do nichž vstoupil zahrani ční investor. Nejvíc lidí je zam ěstnáno v t ěchto oborech: 1) v pr ůmyslu 2) ve stavebnictví 3) v doprav ě, skladování a spojích 4) v oblasti obchodu, pohostinství, ubytovacích služeb a oprav motorových vozidel 5) v obchodu s nemovitostmi.

Tab. 8. Po čet pr ůmyslových podnik ů 10

Okres Vsetín

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Po čet podnik ů 35 144 141 144 147 158 164

V tabulce č. 8. m ůžeme vid ět, že po čet podnik ů v okrese Vsetín se rozvíjí.

Na území okresu Vsetín jsou p řipraveny pr ůmyslové zóny ve Valašském Mezi říčí - Lešné, v Rožnov ě pod Radhoštem a ve Vsetín ě - Bobrky. Na Vsetínsku již p ůsobí řada firem ze zahrani čí (USA, Japonsko, Rakousko). [11]

Pr ůmyslová zóna byla financována m ěstem Valašské Mezi říčí za ú čelem vytvo ření podmínek pro podnikatelské subjekty, které by výstavbou pr ůmyslových provoz ů vytvo řily pro obyvatele m ěsta a okolních obcí další pracovní p říležitosti. Pr ůmyslová zóna má

10 Zdroj: Český statistický ú řad

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 51 rozlohu 53,9 ha, které jsou již ve vlastnictví m ěsta. Pr ůmyslová zóna Lešná - Valašské Mezi říčí spl ňuje: silni ční dopravní p řístupnost, železni ční dopravní p řístupnost, dodávky energií - tepla, užitkové vody.

Pr ůmyslová zóna Bobrky se rozprostírá na severozápadním okraji m ěsta Vsetín, ve sm ěru na Valašské Mezi říčí. Její celková rozloha je tém ěř 45 hektar ů. V Bobrkách už sídlí mimo jiné spole čnosti Hirschmann Czech zabývající se výrobou komponent ů pro automobily. Díly pro automobilový pr ůmysl bude na Bobrkách vyráb ět i další silný zahrani ční investor, n ěmecká spole čnost Kemmerich Gruppe.

Pr ůmyslová zóna Rožnov pod Radhošt ěm - Zub ří – Tibersko má 20 ha rozlohu. Lokalita je situována na rozmezí m ěst Rožnov pod Radhošt ěm a Zub ří do prostoru mezi vodote č ( řeka Be čva) a silnici I/35 Terén je rovinný. Funk ční nápl ň je lehká pr ůmyslová výroba. Zóna spl ňuje: pitná i užitková voda, kanalizace, plynovod i elekt řina. [19]

3.6 Zem ědělství

Zem ědělská výroba má celoplošný charakter, výrobní prostor slouží sou časn ě jako prostor obytný, pr ůjezdní, rekrea ční s vysokou funkcí krajinotvorby.

Prvo řadým zam ěstnáváním obyvatelstva a zárove ň hlavním zdrojem jeho obživy bylo zem ědělství. Ješt ě v polovin ě 19. století p ředstavovaly nezem ědělské profese ( mlyná ři, řemeslníci a správní ú ředníci) jen velmi malé procento obyvatel vesnic a v mnoha vsích bylo zem ědělství jediným zam ěstnáním osadník ů. Za čátkem 50. let vznikala v okrese Vsetín první družstva

Po roce 1989 se však snižuje intenzita zem ědělské výroby. Protože zem ědělská družstva nemají dostatek finan čních prost ředk ů na nákladné ochranné prost ředky, dochází k postupnému zlepšování kvality p ůdy a také podzemních i povrchových vod.

K 31. prosinci 2003, má okres celkovou plochu 1 143,07 km², z toho:

• 35,68 % zem ědělských pozemk ů, které z 38,93 % tvo ří orná půda (13,89 % rozlohy okresu)

• 64,32 % ostatní pozemky, z toho 83,75 % lesy (53,87 % rozlohy okresu).

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 52

Okres Vsetín má pouze 5 % zem ědělské p ůdy ve skupin ě úrodn ějších p ůd. Zna čnou část p ůdního pokryvu tvo ří hn ědé p ůdy, zejména kyselé a oglejené na horninách karpatského flyše. V ětšina p ůd (55,95 %) je st ředn ě t ěžká. Dále je v ětšina p ůd (41 %) mělkých a kamenitých, zbytek jsou p ůdy bez skeletu (10,6 %) nebo slab ě (32 %) až st ředn ě skeletovitých (16,4 %).

Tab. 9. P ředpokládaný rozm ěr zem ědělského a lesního p ůdního fondu ve st ředn ědobém časovém horizontu 11

Sou časný stav Budoucí stav Okres, kraj Zem ědělský p ůdní fond Lesní p ůdní fond Zem ědělský p ůdní fond Lesní p ůdní fond

Vsetín 40834 61538 38372 64000

Kraj Zlín 196204 156927 189631 163500

Z tabulky č. 9. vyplývá, že lesy v okrese Vsetín mají v ětší rozlohu, než zem ědělský půdní fond.

Zlínský kraj lze geograficky rozd ělit do dvou základních částí. Jednu z nich tvo ří nížinné oblasti p řevážn ě kolem toku Moravy, které nabízejí p říhodné podmínky pro pěstování náro čných zem ědělských plodin, ovoce a zeleniny.

Druhou oblast tvo ří horská, dosud tém ěř nedot čená, území. Horské louky a pastviny včetn ě CHKO Bílé Karpaty a Beskydy poskytují možnosti pro specifické formy zem ědělské produkce, nap říklad pastevectví a další aktivity, jež souvisí se zachováním svébytného rázu krajiny i kultury. Jde o turisticky atraktivní projekty, které však dosud nejsou dostate čně využity.

V turistické oblasti Valašsko bylo hospodá řství zam ěř eno zejména na extenzivní živo čišnou výrobu. Celkové stavy skotu se v kraji snížily v pr ůměru na 64 % obdobn ě jako v ČR, ale v jednotlivých okresech byly zna čné rozdíly. Zatímco v okrese Zlín se stavy snížily na 47 %, tak v okrese Vsetín, který má vysoké zastoupení trvalých travních porost ů

11 Zdroj: Český statistický ú řad

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 53 jen na 77 %. Pokles stav ů ovcí v turistické oblasti Valašsko se díky tradici chovu snížil jen o 26 %. Chov dr ůbeže je jen mezi 13 až 18 %.

V rostlinné výrob ě je trvale dosahováno v okrese Vsetín nejnižších výnos ů ze Zlínského kraje. V pěstování je čmene byl okres Vsetín podpr ůměrný. Došlo zde k zvýšení ploch p ěstování řepky olejné o 99 %. [11]

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 54

4 PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU VALAŠSKO

4.1 Lokaliza ční p ředpoklady cestovního ruchu v regionu Valašsko

4.1.1 Horopis a geologická stavba

Většina území tvo ří magurský flyš. Petrograficky to jsou st řídající se vrstvy pískovc ů, jílovc ů a slepenc ů. Základní horninou Moravskoslezských Beskyd jsou odolné godulské pískovce k řídového stá ří. Na mnohých místech Valašska jsou horniny, které rychle zv ětrávají v hlíny a suti a za ur čitých p řírodních vlhkostí a teplotních situací podléhají sesuv ům.

Zemský povrh má rozp ětí 944 m. Nejvyšším místem je vrchol hory Čert ův mlýn (1206 m. n. m). Nejnižším bodem je místo, kde Be čva opouští jeho území v katastru Němetic v nadmo řské výšce 262 m. n. m. Hor, kopc ů, vrch ů a pahork ů, je na Valašsku 820. Dokládá to horskou povahu Valašska. Vyšší než 1000 m jsou nap ř. hory Čert ův mlýn, Radhoš ť, Tane čnice, Vysoká, Malý Javorník. V ětšina údolí v regionu Valašsko je zpravidla sev řena p říkrými svahy.

Nejvýrazn ěji se morfologicky projevují hornatiny. Pahorkatiny jsou pouze v severozápadní části okres ů v Podbeskydských pahorkatinách a jsou velmi členité. V regionu Valašsko je popsáno celkem 39 pseudokrasových jesky ň o délce v ětší než 3 m. Nejdelší jeskyní je Cyrilka, další významné jsou Biskupovka, Reichova díra, Jeskyn ě v kapradí a další. Cennou pseudokrasovou lokalitou je vrch Kopce asi 1 km severn ě od obce Lide čko (Komonecká hornatina). [2]

4.1.2 Vodopis

Valašsko je na Morav ě jediným regionem, jehož správní území se tém ěř ztotož ňuje s hranicemi povodí. Území tvo ří povodí řeky Be čvy, která se d ělí na Rožnovskou (délka toku řeky je 36 km a plocha povodí m ěř í 254 km²) a Vsetínskou Be čvu (délka toku řeky je 59 km. Plocha povodí m ěř í 734 km²).

V území je bohat ě rozv ětvená soustava tekoucích vod, ale málo stojatých vod. Z celkem 983 hektar ů vodních ploch p řipadá na rybníky a potoky s chovem ryb 6% a na

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 55 ostatní vodní plochy 94%. Nejd ůležit ější vodní plochou je nádrž Byst řička. Kamenná hráz je vysoká 36,5 m. Celková plocha je 38 ha. P řehradní nádrž slouží k rekreaci a zachycuje též povod ňové p řívaly.

Údolní nádrž Stanovnice je nejv ětší vodní plocha (50,8ha), má 38 m vysokou hráz, rozlohu 55 ha a slouží k zásobování velmi kvalitní pitnou vodou pro Vsetínsko, Valašskokloboucko a Zlín.

Další vodní plochou je vodní nádrž Horní Be čva (15ha), ta je vzdálená a najdeme zde rovn ěž ubytování, p ůjčovnu lod ěk i ob čerstvení. P řírodní koupališt ě Na Stanoch, někdy nazývané též Balaton je p řírodní nádrž o rozloze 9,5 ha. Na b řehu se nachází lyža řský akrobatický můstek a bufet pro návšt ěvníky koupališt ě.

Krom ě nich je ješt ě n ěkolik menších údolních nádrží, rybník ů, koupališ ť a vodních nádrží na speciální ú čely.

V regionu vyv ěrá n ěkolik set pramen ů, z nichž asi 40 je evidováno. [2]

4.1.3 Rostlinstvo

Biograficky pat ří území Západokarpatské provincii, vn ější západní soustav ě, pod soustavám vizovicko-javornické části a západn ě beskydské. Na víc než polovin ě se rozprostírá jedlobukový vegeta ční stupe ň. V západní části je bukový vegeta ční stupen. V nejvyšších polohách na severovýchod ě se nachází smrkovojedlobukový a smrkový vegeta ční stupe ň.

Lesnatostí se region řadí na t řetí místo v ČR za Jeseníkem a Jablonec n. N., lesy je pokryto cca 54% území. Z d řevin p řevládá smrk, následuje buk, jedle, dále jsou zastoupeny mod řín borovice, b říza, javory. Zbytek p řipadá na další d řeviny. ( jilm, topoly, t řešeň.). Původn ě území bylo zalesn ěno p řevážn ě listnaté s bukem. V turistické oblasti Valašsko jsou i desítky strom ů, nebo jejich skupin vzácných svou unikátnosti, velikostí, stá řím. Jsou to nap říklad lípy velkolisté i malolisté, duby letní, tisy červené. N ěkteré jsou chráněné jako stromy památné.

Louky jsou velmi rozsáhlé, zaujímají asi 26% území. Odlišnost jednotlivých luk podmi ňuje p ředevším jejich nadmo řská výška a poloha. Málokde u nás jsou ve vzájemné blízkosti louky s tak rozdílnými rostlinnými spole čenstvy, jako v turistické oblasti Valašsko. Jsou zde louky údolní, svahové a horské.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 56

Zvláštností je bohatý výskyt orchidejí. Je zde asi 29 druh ů. K nejvzácn ější pat ří nap ř. vstava č nachový, vstava č vojenský, aj.

Vstava čovité rostliny jsou význa čným druhem rostlinných spole čenstev luk. Jejich úbytek dal podn ět k založení chrán ěných území. K nejvzácn ějším rostlinám pat ří také rybíz alpský, skalník celokrajný, čilimník, nízký, bílojetel, atd. [2]

4.1.4 Živo čišstvo

V turistické oblasti Valašsko je nejzajímav ější výskyt velkých šelem. Medv ěd hn ědý je tu v posledních desetiletích pravidelným hostem ze slovenské části Beskyd. Zdržuje se ve východní části. Vlk se za čal vyskytovat až od roku 1995 a to podél hranice se Slovenskou republikou. Z velkých šelem se pravidelně rozmnožuje rys ostrovid. Vydra říční v turistické oblasti Valašsko se vyskytuje už vzácn ě. Z drobn ějších šelem m ůžeme jmenovat kunu lesní, kunu skalní. B ěžn ě se vyskytují r ůzní drobní hlodavci i hmyzožravci. Můžeme jmenovat nap ř. zajíc polní, ježek západní, k řeček polní, plch velký. V n ěkterých pseudokrasových jeskyních se nacházejí zimovišt ě netopýr ů. Mezi hojné druhy plaz ů pat ří užovka obojková, slepýš k řehký, ješt ěrka obecná, ješt ěrka živorodá

Ve vyšších polohách lze zahlédnou velmi vzácnou zmiji obecnou. Z velmi vzácných obojživelník ů m ůžeme jmenovat čolka karpatského, čolka velkého a skokana sk řehotavého. Z pták ů sovu pálenou, dále se zde vyskytuje sý ček obecný, dudek chocholatý, strnad zahradní. Z dalších vzácných druh ů hnízdí v turistické oblasti Valašsko čáp černý, ch řástal polní, p ěnice vlašská, lejsek malý.

Z ohrožených druh ů ryb se vyskytují hrouzek Kessler ův, ouklejka pruhovaná, mník jednovousý, st řevle poto ční, vranka obecná aj. Vzácným korýšem je rak říční. Z mlž ů škeble velevruba tupého, zato škeble rybni čná se vyskytuje ve v ětšin ě nádrží. Ze vzácných pavouk ů k řižák pruhovaný a sklípkánek černý. Blízko vodních ploch poletují vážka jasnoskvrnná, páskovec dvouzubý a šídlo lu ční. Hojn ě jsou zastoupeni čmeláci, naopak velmi vzácní jsou tesa řík alpský, st řevlík hrbolatý či rohá č obecný. Z motýl ů pat ří mezi nejzajímav ější oká č stínovány, modrásek černoskvrnný a p řástevník pampeliškový. [2]

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 57

4.1.5 Klimatické p ředpoklady

Obecn ě se Valašsko nachází v mírn ě teplé oblasti. Klimaticky nejteplejší oblast, jen mírn ě vlhká s velmi mírnou zimou, pr ůměrnou ro ční teplotou p řesahující 8, 0 °C, srážkami od 720 do 760 mm a celkovou sn ěhovou pokrývkou od 10 do 20cm.

Další oblast se nachází východn ě od Valašského Mezi říčí. Tato oblast je mírn ě teplá, pom ěrn ě vlhká, s převážn ě chladnou, místy studenou zimou. V oblasti velkých Karlovic se hromadí vrstva chladného vzduchu. Pr ůměrná ro ční teplota je 7 až 8 °C, srážky od 750 do 900 mm celková sn ěhová pokrývka mezi 20 až 45 cm. Na tuto oblast navazuje vrchovina, p řecházející v hornatinu, mírn ě teplá, vlhká, s mírnou až chladnou zimou. Pr ůměrná ro ční teplota se pohybuje okolo 7 °C, srážkový úhrn činí 770 až 980 mm a celková sn ěhová pokrývka se pohybuje mezi 30 až 80 cm.

Obdobný vrchovinný charakter má také další klimatická oblast – mírn ě teplá, pom ěrn ě vlhká s výrazn ě chladn ější zimou a teplotami v rozmezí 6 až 7 °C, srážkami 790 až 900 mm a sn ěhovou pokrývkou od 35 do 75 cm, rozprostírající se jihozápadn ě od Vsetína mezi Hostýnskými a Vizovickými vrchy a východn ě od Vsetína, podél h řeben ů Javorník ů a Vsetínských vrch ů, až po Velké Karlovice. Je klimaticky chladn ější než předcházející oblast, velmi vlhká, p řevážn ě chladnou zimou, s teplotami 6 °C, srážkami přibližn ě od 840 do 1100 mm a celkovou sn ěhovou pokrývkou od 40 do 100 cm.

Pom ěrn ě malou část zaujímá oblast mírn ě teplá, vlhká, s relativn ě chladnou zimou, podél jižního cípu od Lužné po Študlov. Zbývající část pat ří do oblasti mírn ě chladné až chladné s velmi vlhkým podnebím a pom ěrn ě chladnou zimou. Pr ůměrné ro ční teploty se pohybují okolo 4 °C, ro ční srážkový úhrn dosahuje hodnoty 1400 mm a sn ěhová pokrývka dosahuje 100 až 170 cm. [2]

4.1.6 Kulturn ě-spole čenské p ředpoklady

Bohatý kulturní život Valašska má řadu podob – jsou tu zajímavá muzea, galerie, divadla, tradi ční i netradi ční akce a řemeslné dílny.

K nejvýznamn ějším místním muzeím pat ří rožnovský skanzen (obr. 3.) a jeho a Muzeum regionu Valašsko, ale pozornost si zaslouží i řada menších expozic, nap říklad ve Velkých Karlovicích, nebo Mikul ůvce a památník ů v ěnovaných místním um ělc ům t řeba v Novém Hrozenkov ě nebo Valašské Byst řici.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 58

Obr. 3. Panská sýpka z Rožnovského skanzenu 12

Na Valašsku je také řada zajímavých ateliér ů a galerií a to nejen ve Vsetín ě, Rožnov ě pod Rožnovem či Valašském Mezi říčí. Také mnoho známých um ělc ů se narodilo, žilo, nebo p ůsobilo na Valašsku. Pat ří mezi n ě kardinál Trochta a spisovatel Jan Karafiát, akademická malí řka Marie Bognerová, Karel Hofman, Antonín Strnadel, K.J.Erben, Leoš Janá ček a spoustu jiných.

4.1.7 Lidové tradice

Není mnoho jiných kraj ů v naší zemi, v nichž by folklór a lidové tradice byly tak samoz řejmou sou částí života a kultury, jako na Valašsku. Na Valašsko se jezdí za tradicemi, lidovými památkami, ale také do p řírody a na lyže.

12 Zdroj: www.vmp.cz

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 59

Obr. 4. D řev ěný kostel ve Velkých Karlovicích 13

V lidové architektu ře se uplat ňuje estetika-citlivé za čle ňování staveb v terénu. Je to patrné zejména v rozptýlených osídleních na paseká řských samotách, nebo i p ři situování dřev ěných kostel ů, nap ř. ve Velkých Karlovicích (obr.4.). Chov ovcí k Valašsku nerozlu čně pat ří stejn ě jako tradice, které se zde po staletí uchovávají.

Nejv ětší podzimní slavností prostého lidu byly hody. Od konce 18. století se slavily jednotné císa řské hody v t řetí ned ěli říjnovou. V dobrém, úrodném roce se hodovalo jako nikdy jindy v roce, i když p řece jenom hody v horské vsi byly skromn ější.

Lidová hudba a tanec má ve zdejším regionu rovn ěž nezastupitelné místo. Mnozí sb ěratelé písn ě zaznamenávali. Mezi „nejzp ěvn ějšími“ obcemi se objevuje Hutisko - Solanec, Nový Hrozenkov, Velké Karlovice. Z nástrojů pat řily k nejrozší řen ějším dudy, cimbál, t řístranná basa, housle. Ke staronovým tanc ům pak pat ří jednak párový tanec, jehož prot ějšek je mužský sko čný tanec. Pro popularizaci valašského folklóru se dnes koná celá řada folklorních slavností.

Valašský frgál je kolá č, jehož výroba vychází z lidových tradic „Valašského kraje“ a sahá až 200 let zp ět do naší historie. Valašské betlémy se vyráb ěly z papíru, t ěsta, ale i z chleba, nebo tzv. vizovického t ěsta. Mezi nejznám ější lidové tv ůrce pat řili nap ř. Josef Heja z Halenkova a Antonín Tlašek, nebo František Holba z Nedašova. Mají dnes řadu

13 Zdroj: www. beskydy-valašsko.cz

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 60 pokra čovatel ů. Dodnes se také potkáváme s řezbá řstvím, které však v tomto regionu sloužilo k výrob ě užitkových p ředm ětů, dýmek, částí ná řadí i vycházkových holí.

Původní valašskou architekturu, ale i lidové zvyky, oby čeje a kroje si m ůžete prohlédnout v naší národní kulturní památce, Valašském muzeu v přírod ě v Rožnov ě pod Radhošt ěm. [3], [19]

4.1.8 Spole čenské akce

Sou částí cestovního ruchu Valašsko jsou i nejr ůzn ější spole čenské akce, které po řádají obce, nebo r ůzná sdružení jako TJ Sokol, myslivecká sdružení, sbory dobrovolných hasi čů , nebo samotné ubytovací za řízení. Po řádají spoustu akcí, jako nap říklad sportovní turnaje, pout ě, pou ťové zábavy, plesy, d ětské maškarní karnevaly, dětské sportovní dny a další. A také n ěkolik každoro čně po řádaných akcí pro p řitažlivost regionu. Jsou to:

4.1.8.1 Rožnov pod Radhoštem a okolí

• Velikonoce na Valašsku - Pobožnost se slavnostním sv ěcením ratolestí, po skon čení pr ůvod m ěstem do farního chrámu Všech svatých. • Stav ění máje - Zahájení hlavní sezóny, zp řístupn ění areálu Valašské d ědiny a Mlýnské doliny, Rožnov Pod radhoštem. • Jaro na d ědin ě - Oživené expozice s ukázkami tradi čních jarních prací. • Kácení máje - Tradi ční lidová slavnost s programem. • Rožnovská valaška - členský festival FoS ČR spolupracující s CIOFF . • 16. ro čník festivalu armádních folklorních soubor ů. • 10. ro čník p řehlídky skupin historického šermu. • Jánošík ův dukát - 10. ro čník mezinárodního festivalu slovenského folkloru v ČR 8. ro čník mistrovství Valašského království ve stloukání másla. • Den řemesel a setkání ková řů - 18. ro čník tradi čního setkání mistr ů starých řemesel – tesa ři, ková ři, kameníci, bedná ři, kolá ři a další řemeslníci. • Běh rodným krajem Emila Zátopka - 6. ro čník memoriálu olympijského vít ěze. • Podzimní putování s brou čky Valašským královstvím - dětský lampiónový pr ůvod po řádaný ve spolupráci s M ěstskou knihovnou a T klubem - kulturní agenturou.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 61

• Mikulášský podve čer - Ve černí prohlídka s mikulášskou nadílkou, p řehlídka slovenských a polských folklorních soubor ů a řemeslník ů. • Živý Betlém - Lidová hra podle Evangelia sv. Matouše.

4.1.8.2 Vsetín a okolí

• Pocta ženám - program k mezinárodnímu dni žen. Na programu bude vystoupení cimbálové muziky, p ěveckého sboru, žonglér ů a dalších. • Valašské velikonoce - malování vají ček, lidové zvyky a tradice na Valašsku za doprovodu muziky Ji řího Nechanického. • Otevírání Be čvy - Oddíl vodní turistiky TJ Slovan Vsetín a TOM Skorci po řádají 12. ro čník Otevírání Be čvy. • Irská tane ční show - Mystery Of The Dance - Dynamická a p ůsobivá tane ční show, ve které ožívá p říb ěh staré keltské legendy o lásce člov ěka a víly. • Tradi ční novohrozenkovská pou ť- slavnostní mše v kostele sv. Jana K řtitele, jedine čná možnost vid ět místní obyvatele ve slavnostním "hrozenkovském" kroji. • Vernisáž výstavy "Hrozenkovská paleta"- galerie Památníku A. Strnadla. • Ve čer s cimbálovkou - hraje cimbálová muzika Kordulka, valašské tance p ředvádí kroužek valašského tance "Vrane čka".

4.1.8.3 Valašské Mezi říčí a okolí

• Člov ěk a krajina – fotografie ze seminá řů a projekt ů ČSOP Valašské Mezi říčí. • Vítání jara – akce pro d ěti. • To nejlepší ze sedmi - výstava fotografií ve vestibulu knihovny. • Adrarallye Mezi říčí - 12. ro čník cyklistické akce. • 6. Zámecký ples - Hostem plesu bude Eva PILAROVÁ. • 7. D ětský ba ťovský ples - odpoledne plné her, tanc ů a zábavy pro d ěti a jejich rodi če po řádá KZ, VSPT Ba ča a DFS Ove čky. • Irská tane ční show - Mystery Of The Dance - Dynamická a p ůsobivá tane ční show. • Ro čník Sjezdu na čemkoliv – sjezd na vlastnoru čně vyrobených vozidlech.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 62

• 33. ro čník Cesty pohádkovým lesem - sou část cyklu pochod ů Za Toulavým náprstkem. • 27. ro čník Valašské rallye – automobilová sout ěž za řazená do mistrovství ČR. • Hrachovka 2008 – hudební open air festival. • 6. Valašský krajká řský a řemeslný trh – mezinárodní prezentace řemeslník ů.

4.1.8.4 Karlovské muzeum

• Fotografická sout ěž – Fotosout ěž.

• Výstava zvonk ů - výstava zvonk ů sb ěratele p. Sklená ře z Velkých Karlovic.

4.1.8.5 Zvonice na Solá ňi

• Výstava Valašský salón.

4.1.8.6 Liptál

• Folklorní festival D ětské dny Liptál .

• Mezinárodní folklorní festival Liptálské slavnost [19].

4.2 Realiza ční p ředpoklady cestovního ruchu

4.2.1 Dopravní p ředpoklady

Územím okresu Vsetín prochází mezinárodní železni ční tra ť a 506 km silnic, z toho je 38,5 % silnic I. a II. t řídy. Okres Vsetín disponuje slabší dopravní obslužností, která vychází z celkové špatné situace v celém Zlínském kraji. Kraj disponuje nej řidší silni ční sítí (hustota 0,526 km/km2, to je 75% pr ůměru ČR) a tvo ří jen 3,8 % republikové sít ě. Dopravní obslužnost je v jednotlivých částech Valašska rozdílná jak m ůžeme vid ět na obrázku č. 5.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 63

Obr. 5. Dopravní obslužnost 14

Nejlepší situace je v oblasti Valašského Mezi říčí, které má výhodnou polohu ve vzdálenosti cca 20 km od hlavního silni čního tahu Ostrava – Olomouc. To je také jeden z nejd ůležit ějších potenciál ů pro rozvoj podnikatelských aktivit v tomto regionu. Rožnov pod Radhošt ěm disponuje dobrou silni ční komunikací na hrani ční p řechod Makov se Slovenskou republikou, která p ředstavuje pohodlné spojení také s Valašským Mezi říčím.

Dále je poloha Rožnova pod Radhoštem výhodná vzdáleností cca 25 km do m ěsta Kop řivnice, které sousedí se silni čním tahem Ostrava – Olomouc. Nejhorší situace je v oblasti Vsetína, která tvo ří hrani ční pás se Slovenskou republikou. Kritická je silni ční komunikace Vsetín – Valašské Mezi říčí, jejíž technické parametry neodpovídají silnému dopravnímu zatížení. V sou časné dob ě se realizuje silni ční napojení pr ůmyslové zóny Bobrky na spojnici mezi Vsetínem a Valašským Mezi říčím.

14 Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 64

Tab. 10. Délka komunikací 15

Délka komunikací ve Zlínském kraji - stav k 1.7.2007 I.t řída II.t řída III.t řída celkem okres délka [km] délka [km] délka [km] délka [km] VSETÍN 111,461 83,59 310,98 506,031

Statistické údaje tabulky č. 10 ukazují, že okres Vsetín má z celkového po čtu km nejvíce silnic III. t řídy, následn ě I. t řídy a nejmén ě pak silnic II. t řídy.

V turistické oblasti Valašsko je podobná situace i v železni ční doprav ě jako v silni ční doprav ě (obr. 6.).

Obr. 6. Železni ční sí ť 16

Valašské Mezi říčí je také uzlem železni ční dopravy. Územím procházejí čty ři železni ční trat ě. Mezinárodní tra ť číslo 280 vede z Hranic, do Valašského Mezi říčí,

15 Zdroj: www.rsd.cz

16 Zdroj: ČD Vsetín

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 65

Vsetína a dále na Slovensko. Chybí propojení železni ční sít ě regionu, zejména na východní trat ě celostátního významu jdoucí p řes Valašsko do Slovenské republiky. Letecká doprava - v turistické oblasti Valašska není žádné letišt ě. Je závislá na letištích v jiných regionech. Valašsko nabízí také bezmála 10 kilometr ů kvalitních cyklostezek a desítky kilometr ů cyklotras . [21]

4.2.2 Ubytovací služby

Jedním a ne málo významným prvkem cestovního ruchu jsou ubytovací za řízení. Ubytovat se m ůžete hned v několika hotelech, ubytovnách a chatových osadách. V regionu Valašska je k dispozici p řes 13 000 l ůžek v 350 ubytovacích za řízení všech úrovní. Sportovn ěji založeným návšt ěvník ům se nabízí cca 10 kemp ů a autokemp ů. Krom ě toho je možno využít ubytování v soukromí, nebo na vesnických farmách a usedlostech, populárních v sou časné dob ě v rámci agroturistiky. Samoz řejmostí jsou místní hotely, penziony, rekrea ční st řediska a turistické ubytovny.

Z tabulky č. 11. m ůžeme vy číst, že v turistické oblasti Valašsko je celkem146 hromadných za řízení, 71 hotel ů, 1 čty řhv ězdi čkový hotel, 70 penzion ů, 75 ostatních ubytovacích za řízení, 10 kemp ů, 20 turistických a chatových osad a 45 ostatních ubytovacích za řízení. V příloze II. je veškerý seznam hotel ů a hostel ů v turistické oblasti Valašsko.

Tab. 11. P řehled po čtu ubytovacích za řízení 17

Hromadná ubytovací za řízení cestovního ruchu podle kategorie

hromadná hotely a ostatní chatové ostatní ubytovací podobná ostatní ubytovací osady a za řízení za řízení za řízení hotely hotely hotely a za řízení turistické nespecifikov celkem celkem ***** **** penziony celkem kempy ubytovny aná

146 71 - 1 70 75 10 20 45

17 Zdroj: Český statistický ú řad

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 66

Turistická oblast Valašsko nabízí mnoho ubytovací kapacit (Tab. 12.). V porovnání ubytovacích kapacit ve Zlínském kraji správní oblast m ěsta Rožnov pod Radhošt ěm byla na prvním míst ě v po čtu ubytovacích za řízení. Oblast m ěsta Karolinka v turistické oblasti Valašsko - Hornovsacko se umístila na t řetím míst ě v množství ubytovacích za řízení. Dále pak Vsetín, Valašské Klobouky, Valašské Mezi říčí. Poslední m ěsto co do po čtu ubytovacích kapacit je Horní Lide č a Broumov-Bylnice. [19]

Tab. 12. Rozmíst ění ubytovacích kapacit ve Zlínském kraji podle správních obvod ů pov ěř ených obecních ú řad ů k 20. 2. 2005 18

Po čet Po čet Pov ěř ený obecní ú řad za řízení Po čet pokoj ů Po čet l ůžek pracovník ů Rožnov pod Radhošt ěm 80 1 617 4 927 456 Karolinka 43 689 2 139 283 Vsetín 27 385 1 180 123 Vizovice 12 284 847 82 Valašské Klobouky 8 150 564 76 Valašské Mezi říčí 14 222 517 58 Horní Lide č 5 91 276 34 Brumov - Bylnice 5 60 224 19

Z autokemp ů m ůžeme vyjmenovat nap říklad Autokemp Kn ěhyn ě, Autokemp Semetín, Autokemp Sport Rožnov pod Radhošt ěm, Autokemp U splavu, Autokemp Velké Karlovice, aj. Také se m ůžeme ubytovat v chalupách a chatách. Na Valašsku máme široký výb ěr a ť už v tradi čních valašských d řev ěnicích, nebo nov ě postavených chalupách. Můžeme jmenovat Chalupa Prorok, Chata Solá ň, Valašská srubovice, atd.

18 Zdroj: Registr ubytovacích jednotek k 20. 2. 2005

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 67

Obr. 7. Horská chata Javorka 19

Na Valašsku se také dá ubytovat v soukromí nap říklad v SKI-RAN Č, Usedlost u Novák ů. Ubytování nabízí také Valašská Koliba ve Valašském Mezi říčí a Koliba Kordulka v Rožnov ě pod Radhošt ěm, horská chata Javorka (Obr. 7.).

Příkladem bych jmenovala t řeba hotel Tatra ve Velkých Karlovicích. Celková kapacita je hotelu 88 l ůžek a 58 p řistýlek. Je to nejlépe vybavené relaxa ční centrum v regionu. Hotel nabízí hydromasážní vany whirlpool, dále je tu finská sauna, parní aromatická láze ň, floating tank, perli čková koupel, suché uhli čité koupele, rašelinové zábaly, senné zábaly a voskové zábaly, fitness centrum, relaxa ční solárium, kyslíková terapie, magnetoterapie, lymfomasáže, specializované masáže. V zimním období jsou k dispozici terény pro sjezdové lyžování s vleky o délce až 1000 m, p římo u hotelu je hotelový vlek o délce 200 m. V lét ě hotel nabízí tenisový kurt, minigolf, ruské kuželky, dětské h řišt ě s proléza čkami a houpa čkami.

Dalším hotelem je Horský hotel Jelenovská **** Valašské Klobouky. Areál hotelu „Jelenovská“ svou kapacitou ubytování (150 l ůžek) a svým dokonalým zázemím (venkovní a vnit řní bazén, kuželna s dv ěma dráhami, posilovna, 2 tělocvi čny, 2 sportovní h řišt ě, kule čník), rekondi čním a rehabilita čním st řediskem (masáže, perli čkové vany, skotský

19 Zdroj: www.javorka.cz

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 68 st řik, parafínové zábaly, sauna, posilovna pro rekondiční cvi čení) a nádherným okolím uspokojí i ty nejnáro čnější klienty. [19]

4.2.3 Stravovací služby

Stravovací služby jsou d ůležité jak pro cestovní ruch, tak k zajišt ění základních pot řeb lidí. Vedle ubytovacích za řízení je pro návšt ěvníky turistické oblasti Valašsko podstatné stravování v míst ě ubytování a v dalších za řízeních. Více než 58 % ubytovacích za řízení v České republice totiž stravování neposkytuje. Ve Zlínském kraji tento podíl činí 54 %, což je srovnatelné se sousedními kraji, vyjma Moravskoslezského, kde je stravovací servis poskytován ve více za řízeních.

Je mnoho míst, kde se m ůžete stravovat. A ť už jsou to t řeba bary, kterých je na Valašsku 5, cukrárny v po čtu 2, čajovny jsou 4, hostinc ů a hospod je 15, hotelová restaurace pro ve řejnost je jenom jedna. Kavárny 4, motorest ů najdeme v turistické oblasti 5, restaurací je 62, rychlých ob čerstvení 7 a 3 vinárny. Hlavním „tahounem“ cestovního ruchu ve stravování jsou restaurace. Najíst se m ůžeme v restauracích: restaurace Astra, restaurace Na Špici, restaurace Pod Černým, restaurant Zlaté časy, restaurace – penzion u Hromad ů (obr. 8.) a další. Celkový vý čet restaurací v turistické oblasti Valašsko je v příloze III. [19]

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 69

Obr. 8. Restaurace – penzion u Hromad ů 20

4.2.4 Dopl ňková za řízení

K dopl ňkovým za řízením se m ůžou po čítat za řízení, která se n ěkdy stávají sou částí cestovního ruchu. Mohou tak zvýšit jak atraktivitu st řediska, nebo oblasti. Mezi dopl ňkové za řízení pat ří nap říklad lyža řský vlek, kulturní domy, koupališt ě, tenisové kurty, fotbalové hřišt ě, apod. K za řízením, které m ůžeme za řadit jako dopl ňkové za řízení m ůžeme po čítat poštu, obchodní domy a také zdravotní st řediska a spoustu jiných za řízení.

Jedním z nejd ůležit ějších dopl ňkových za řízení pat ří sportovní centra a areály. V turistické oblasti Valašsko je n ěkolik center. Nejvíce je Lyža řských areálu 22. Tady můžeme jmenovat nap ř. lyža řský areál Bílá, Solá ň, Kohútka (obr. 9.). Dalším dopl ňkovým za řízením je fitness center 21, koupališ ť a bazén ů 17, dále arobik center 2, bowlingových center je 7, golfových h řiš ť 4, indoor cycling 3, jizdárny a ko ňské ran če15, lezecká st ěna je 1, minigolfové kluby jsou 2, motokár je 2, víceú čelových hal je 9, painballových h řiš ť 8, squasch a ricochet 7, stadion ů 8, st řelnice a lukost řelnic 3, tenisových kurt ů a hal 11.

20 Zdroj: www.uhromadu.wz.cz

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 70

Obr. 9. Vlek u horské chaty Kohútka 21

Dalším dopl ňkovým za řízením jsou poštovní služby. Valašsko má 44 poštovních a doru čovatelských služeb. Pak jsou to zdravotní za řízení, záchranné služby jsou 2, nemocnice 2, léka řských ordinací je 284. Dalším dopl ňkovým za řízením jsou banky, na Valašsku je jich 7. Obchodních dom ů je 18. Dalším dopl ňkovým za řízením jsou cyklostezky.

V turistické oblasti je mnoho zna čených cyklostezek nap ř. Cyklotrasa č. 472 - Kolem Vsetínské Be čvy, Cyklotrasa č. 6009 - Valašská Byst řice - Paseka, Cyklotrasa č. 6012 Val. Mezi říčí - Rožnov pod Radhošt ěm, Cyklotrasa č. 6013 Rožnov pod Radhošt ěm - Třeštík, Cyklotrasa č. 6014 Rožnov pod Radhošt ěm - Solá ň, rozcestí, Cyklotrasa č. 6016 - Rožnov pod Radhošt ěm, Cyklotrasa č. 6018 - Byst řička - Br ňov, Cyklotrasa č. 6018 Jarcová - Jabl ůnka - Mikul ůvka, Cyklotrasa č. 6117 Vsetín - Halenkov - Vsetín, Cyklotrasa č. 6118 Vsetín - Hoš ťálková - Vsetín, Cyklotrasa č. 6119 - Ze Vsetína do Vsetína, Cyklotrasa č. 6120 Vsetín-Sychrov - Vsetín-Ohrada, Cyklotrasa č. 6121 Vsetín-Trávníky - Chléviska - Vsetín-Trá, Cyklotrasa č. 8 - Vsetínskými vrchy, Cyklotrasa č.6015 - Okolo Horní Be čvy, Cyklotrasy, Okolo Hoš ťálkové - po stopách formanské cesty, Okruh Horní Lide č - Hornolide čská magistrála, okruh Radhoš ťoským h řebenem, Polanecký okruh Hornolide čské magistrály, Rožnovská podkova, Trasa č. 472 ( červená)-Ústí u Vsetína - Třeštík, Trasa č. 501 ( červená) Valašské Mezi říčí -Vsetín, Z Léskového na Lemešnou a zp ět, Z Léskového na T řeštík a zp ět, Ze Vsetína do Frenštátu p. R.

21 Zdroj: www.kohutka.cz

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 71

Dále m ůžeme využívat golfové h řišt ě. Golfové h řišt ě hotelu Horal ve Velkých Karlovicích a Valašský golfový klub v Rožnov ě pod Radhoštem, squash ve Sportovním centru Bobrky ve Vsetín, Sqashový kurt v hotelu Horal ve Velké Karlovice a Squash v Pohod ě na Vsetín. Tenis si m ůžeme zahrát na Antukovém kurtu ve Valašské Senici, v Hotelu a restauraci U Vychop ňů - kurty na Vsetín ě, v sokolovn ě Vsetín, ve Sportovním Centru Bobrky na Vsetín ě, ve sportovním areálu Ohrada na Vsetín ě, v tenisovém Centru Zašová, Tenisové kurty v Rožnov ě pod Radhošt ěm, v Pozd ěchov ě, Tenisové kurty Mach ůzky. Dále jsou tady Tenisové kurty v obci Nový Hrozenkov, Tenisové kurty Vsetín, Tenisový kurt Beskydského hotelu RELAX***, Tenisový kurt hotelu Horal, Tenisový kurt v obci Francova Lhota.

Tab. 13. P řístupné památky v turistické oblasti Valašsko 22

Region Zámky Hrady Zříceniny Ostat. pam. Celkem Valašsko 4 0 0 0 4

Zlínský 11 2 4 8 25 kraj

Na území turistické oblasti Valašsko je mnoho kulturních a historických památek (Tab. 13.). Z celkového množství jsou dnes zp řístupn ěny jen 4 zámky. Valašsko je s po čtem historických památek na tom nejh ůř e ze Zlínského kraje. [19]

4.2.5 Informa ční centra

Sí ť informa čních center je nástrojem rozvoje cestovního ruchu zabezpe čujícím kontakt návšt ěvník ů se subjekty cestovního ruchu v regionu. Obecným posláním informa čních center je nabízet bezplatný informa ční servis turist ům a místním ob čan ům. Poskytovat informace o p říslušném míst ě a jeho okolí, o ubytovacích za řízení, restauracích, kulturních památkách, turistických místech atd.

22 Zdroj: Vlastní zpracování

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 72

V České republice je dle údaj ů České centrály cestovního ruchu 362 míst poskytujících tyto služby, p řičemž v turistické oblasti Valašsko jsou evidována 4. Reáln ě je jich víc, ale ne všechny jsou evidovány v ČCCR. Po čet informa čních center vzhledem k velikosti turistické oblasti Valašsko je nedosta čující. B ěhem příštích let by m ěla mít informa ční centrum každá obec.

Přehled poskytuje údaje o nejvýznamn ějších informa čních centrech (Tab. 14.). Šet ření prob ěhlo v 6 místech (tedy více než eviduje ČCCR) s následujícími výsledky.

Tab. 14. Charakteristika informa čních center v turistické oblasti Valašsko 23

Po čet Jazyková Po č. nabízených Pr ům. po čet Město/obec pracov. vybavenost produkt ů ro čně návšt ěv denn ě Vsetín 2 A cca 60 40 – 120 Valašské Mezi říčí 1 A, N, Pol. cca 80 20 – 30 Rožnov p.R. 2 A, N 200 – 300 100 – 200 Velké Karlovice 7 A, N, Rus., 10 – 15 50 – 60 Pol. Valašská Byst řice 1 A 90 – 120 40 – 50 Horní Lide č 1 - 45 40 – 50

Informa ční centra jsou ú čeln ě spojena s poskytováním dalších služeb kulturního charakteru. Slou čení jejich činnosti s dalšími službami z nich činí místní kulturní a spole čenská centra, která po řádají řadu zajímavých akcí. [19]

23 Zdroj: www.bezkydy-valašsko.cz

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 73

5 ANALÝZA CESTOVNÍ RUCH V REGIONU VALAŠSKA

Jako metodu analýzy cestovního ruchu použiji SWOT analýzu.

5.1 Silné stránky

• Historické kulturní bohatství na území Valašska.

• Přírodní potenciál.

• Tradice konání kulturních akcí – propagace Valašska.

• Vysoký potenciál pro podnikání a tvorbu zam ěstnanosti.

• Dobré podmínky pro hipoturistiku.

• Vysoký podíl r ůznorodých služeb na struktu ře podnikání.

• Rozvinuté malé a st řední podnikání.

• Poloha regionu ( vzhledem ke slovenskému trhu).

• Potenciál pro rekreaci a turismus ve Valašském regionu.

• Pestrá nabídka cestovního ruchu relativn ě v malém prostoru.

• Historické, kulturní a folklórní atraktivity.

• Image lyža řského regionu.

• Organizování kulturních akcí nadnárodního významu.

• Sou častný vstup se Slovenském do EU.

• Hustá sí ť turistických stezek.

• Vhodné terénní podmínky pro cykloturistiku.

• Krajové kuchyn ě, gastronomické zvláštnosti, ojedin ělosti.

• Obliba tzv. „ prodloužených víkend ů“.

• Příjemné a zdravé klima, kvalitní životní prost ředí. • Bohatá kulturní tradice turistické oblasti Valašsko (památky, řemesla, kultura,...).

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 74

5.2 Slabé stránky

• Nízká profesionální úrove ň personálu v za řízeních cestovního ruchu, neznalost cizích jazyk ů.

• Malý po čet produktových balí čků.

• Nedostate čná sportovní infrastruktura (vleky, sportovní za řízení atd.).

• Nevyhovující struktura ubytovacích za řízení (chybí hotely s více hv ězdi čkami).

• Špatná dopravní dostupnost a prostupnost.

• Nízká kvalita, rozsah služeb.

• Nedostate čné informa ční systémy pro návšt ěvníky regionu Valašsko.

• Nedostate čná úrove ň a nejednotnost propagace.

• Špatná úrove ň udržování lyža řských a b ěžeckých stezek.

• Nízká flexibilita pracovní síly.

• Nízké využívaní obnovitelných zdroj ů, které Valašsko nabízí.

• Špatná protipovod ňová ochrana (v důsledku povodní z roku 1997).

• Poškozování kulturních a ve řejných prostranství ( v důsledku vandalismu).

• Nedostate čná infrastruktura pro bezmotorovou dopravu (cyklostezky, cyklotrasy).

• Stavebn ě technický stav kulturních a sportovních za řízení.

• Nedostate čná spolupráce okolních region ů, i zahrani ční spolupráce (Slovenská republika).

• Nízká spolupráce podnikatelského sektoru s ve řejným sektorem p ři plánování rozvoje regionu

• Absence hotel ů t řídy **** zejména pro pot řeby firemní a kongresové turistiky. • Absence mezinárodního letišt ě. • Ekonomicky velmi slabý region (vyjma m ěstských aglomerací). • Velmi nízký podíl zahrani čních návšt ěvník ů. • Vysoké procento jednodenních návšt ěvník ů.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 75

• Absence kvalitních kemp ů a chatových osad.

5.3 Příležitosti

• Rekvalifikace pracovních míst podle pot řeb trhu práce.

• Zlepšení propagace regionu Valašska.

• Zlepšení spolupráce podnikatelského sektoru s ve řejným sektorem.

• Zlepšení spolupráce okolních region ů a zahrani ční spolupráce.

• Využití prost ředk ů z Evropské unie a dalších jiných zdroj ů.

• Rostoucí zájem obyvatel České republiky o region Valašsko.

• Sou častný vstup do schengenského prostoru odstranil hrani ční p řechody (Slovensko).

• Rozvoj telekomunikací.

• Investice do silni ční infrastruktury.

• Získaní zahrani čních investor ů.

• Možnost výrazného r ůstu zam ěstnanosti ve sfé ře služeb cestovního ruchu. • Možnost výrazného zvýšení po čtu zahrani čních turist ů v regionu. • Restrukturalizace sou časné vysoké ubytovací kapacity na ubytování vyšší třídy (hotely *** a ****).

5.4 Hrozby

• Neúsp ěch v získávání dota čních prost ředk ů pro zlepšení kvality nebo rozší ření kultury, sportu.

• Odliv pracovních síly do hospodá řsky siln ějších region ů z důvodu vyšších mezd.

• Úbytek pracovní síly zap říčin ěn stárnutím obyvatelstva.

• Neúsp ěch p ři čerpání finan čních prost ředk ů z dota čních zdroj ů Evropské unie a jiných dota čních zdroj ů.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 76

• Zánik kulturních a ve řejných prostranství.

• Poškozování zdroj ů cestovního ruchu vlivem neorganizovaného rozvoje.

• Sílící pozice a rozvoj konkuren čních region ů (tuzemsko, slovenský trh).

• Omezování rozsahu základních služeb v četn ě dopravy.

• Růst po čtu sociáln ě nep řízp ůsobivých obyvatel.

• Ohrožení zdraví.

• Neobnovování silni ční infrastruktury.

• Ohrožení zdraví a majetku obyvatelstva p ři nerealizaci protipovod ňových opat ření.

• Zánik památek v důsledku devastace a podinvestování.

• Útlum letní turistiky u nádrží s nekvalitní vodou. • Kolize intenzivního rozvoje cestovního ruchu v oblastech ochrany p řírody. • Nerozvinutí produktu kongresová a firemní turistika díky absenci kongresových prostor a hotelové. • Kapacity hotel ů t řídy *** a ****. • Absence cílové skupiny návšt ěvník ů využívající pro pobyt kvalitní kempy a chatové osady. • Cílové skupiny zahrani čních turist ů – N ěmecko, Nizozemsko.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 77

6 STRATEGICKÉ CÍLE A PRIORITY

6.1 Vize

Strategická vize turistické oblasti Valašsko :

Do budoucna bude dob ře vybavenou a velmi vyhledávanou turistickou oblastí pro návšt ěvníky s cílem trávení aktivní i pasivní dovolené.

6.1.1 Globální cíle

• Zvýšit po čet ubytovaných host ů a prodloužit pr ůměrnou délku pobytu. Vyjád řenou po čtem návšt ěvník ů.

• Zvýšit konkurenceschopnost turistické oblasti Valašsko jako destinace cestovního ruchu. Zvýšení p říjm ů z cestovního ruchu.

• Zvýšit zam ěstnanost v cestovním ruchu. Vytvo ření nových pracovních míst v cestovním ruchu.

6.2 Strategické cíle

Ze SWOT analýzy vyplývají nedostatky cestovního ruchu v turistické oblasti Valašsko. Strategické cíle jsou základní výdajové tendence rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Valašsko.

Cíl č. 1 – Budování a zkvalitn ění infrastruktury. Z analýzy vyplývá, že v turistické oblasti chybí kvalitní infrastruktura. Proto se musíme zam ěř it na zejména na budování turistické infrastruktury, jako nap říklad dopravní infrastruktura, ubytovací a stravovací služby, skiturismus, cyklo, hipo a klasický turismus, dále stavby cestovního ruchu jako p říst řešky, odpo čívadla, nau čné stezky.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 78

Cíl č. 2 – Rozši řování nabídky služeb cestovního ruchu. Tady je pot řeba zam ěř it se na požadavky ú častník ů cestovního ruchu. Je pot řeba rozší řit relaxa ční a volno časové aktivity. Budování a zkvalit ňování koupališ ť, sportoviš ť, kulturních areál ů, lyža řských vlek ů aj. Udržování a ochrana kulturních památek.

Cíl č. 3 – Marketing a řízení.

Je pot řeba vnit řní i vn ější propagace turistické oblasti Valašsko. Vyhotovení materiálu propagujících turistickou oblast Valaško, propagace turistické oblasti na tuzemských i zahrani čních výstavách cestovního ruchu. Také zdokonalit internetovou propagaci.

6.3 Strategické priority

Na základ ě strategických priorit jsem vymezila 4 priority.

Priorita č. 1 – Dopravní infrastruktura

Cíle: • Zajistit obnovu a modernizaci silnic první t řídy silnice I/57 Valašské Mezi říčí - Vsetín - Horní Lide č a I/69 Vsetín – Vizovice s ohledem na zlepšení vzájemné propojení turistických center a napojení na rychlostní komunikace R (48) a R(49),

dále pak napojení na nadregionální silni ční sí ť ve sm ěru Zlín a Olomouc. • Zajistit obnovu a modernizaci silnic druhé t řídy s ohledem na zlepšení dostupnosti turistických atraktivit pro cestovní ruch. • Podpo řit rozvoj cyklistické stezky podél Be čvy, za ú čelem zvýšení atraktivity a dostupnosti turistiky v četn ě zlepšení využití volného času obyvatelstva. • Budování parkoviš ť a odstavných ploch u kulturních památek.

Aktivity: • Rekonstrukce a modernizace souvislých úsek ů silnic II. a III. t řídy s cílem zlepšení dostupnosti v četn ě napojení na hlavní silni ční tahy.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 79

• Zpracování projekt ů a provedení dalších p říprav nezbytných pro zahájení výstavby cyklistických stezek. • Výstavba regionáln ě významných cyklistických stezek podél Be čvy. • Vytvo ření systému výchozích parkoviš ť k turistickým cíl ům, trasám a aktivitám.

Priorita č. 2 - Rozvoj oblastí Cíle: • Dobudovat a modernizovat ve řejnou infrastrukturu pro rozvoj cestovního ruchu a volno časových aktivit. Dobudování a modernizace objekt ů využívaných pro cestovní ruch v četn ě parkoviš ť. • Zatraktivnit prost ředí m ěst, obcí a venkova prost řednictvím investic do ve řejných ploch a prostranství v četn ě zlepšení ve řejných služeb s tím souvisejících. • Zlepšit a sjednotit informa ční systémy v cestovním ruchu. • Rekonstruovat kulturní, technické a historické památky a vytvo řit podmínky k jejich ekonomickému využití.

Aktivity: • Příprava projekt ů p řispívajících ke zvýšení atraktivity území pro cestovní ruch. • Příprava integrovaných projekt ů v uvedených oblastech za ú čelem zajišt ění provázanosti jednotlivých projekt ů.

Priorita č. 3 – Rozši řování nabídky služeb cestovního ruchu

3. 1. Široká celoro ční nabídka turistických aktivit Cíle: • Zvýšení celkového po čtu turist ů ze vzdálen ějších oblastí České republiky a zahrani čí.

• Prodloužení délky jejich pobytu.

• Vytvá ření za řízení specializovaných na zdravotn ě rehabilita ční, rekondi ční a kondi ční pobyty – wellnes.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 80

Aktivity:

• Aktivní podpora aktivit rozši řujících nabídku na území turistické oblasti Valašska.

• Vytvo ření fondu a nastavení pravidel podpory aktivit cestovního ruchu.

3. 2. Kulturní bohatství turistické oblasti Valašska

Cíle: • Využití silného kulturního bohatství.

• Využití tradi čních folklórních prvk ů pro rozvoj poznávacího a venkovského cestovního ruchu.

Aktivity:

• Zakládání a podpora festival ů s prvky tradic.

• Vytvo ření nabídky kulturních a spole čenských akcí a jejich pravidelná obnova.

• Podpora agroturistiky.

Priorita č. 4 – Marketing a řízení 4. 1. Turistická informa ční centra Cíle:

• Podpo řit vznik a rozvoj turistických informa čních center tak aby pokrývaly celou turistickou oblast Valašsko. • Podporovat rozvoj spolupráce mezi ve řejným a soukromým sektorem v rámci rozvojových sdružení. • Realizovat aktivity na podporu produkt ů a zajišt ění jejich koordinovaného marketingu.

Aktivity:

• Vypracovat projekt na vytvo ření či posílení spolupráce na úrovni oblastí. • Příprava jednotlivých aktivit a projekt ů na podporu produkt ů a zajišt ění jejich marketingu.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 81

4. 2. Rozvoj lidských zdroj ů Cíle: • Podporovat systémový rozvoj lidských zdroj ů prost řednictvím koordinace. • Aktivní p řípravy program ů pro rozvoj lidských zdroj ů v cestovním ruchu.

Aktivity:

• Realizovat nabídku vzd ělávacích program ů v rámci uceleného systému vzd ělávání na úrovni kraje.

4. 3. Cílená propagace mikroregionu

Cíle:

• Vytvá ření image turistické oblasti Valašsko jako významné turistické destinace.

• Realizace komplexního informa čního a rezerva čního systému.

• Zlepšení monitoringu cestovního ruchu v turistické oblasti Valašsko.

• Koordinovaná prezentace produkt ů a produktových balí čků v turistické oblasti Valašsko.

Aktivity:

• Vyhotovení marketingového plánu a následné vytvo ření spole čných propaga čních materiál ů, jejich distribuce.

• Spolupráce s kabelovými televizemi a dalšími médii.

• Zapojení se v rámci propaga čních aktivit do aktivit Zlínského a Moravskoslezského kraje, p říhrani ční spolupráce se Slovenskou republikou.

• Monitoring profilu prost řednictvím pravidelných terénních šet ření a sb ěru dat.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 82

7 PROJEKTY V NOVÉM HROZENKOV Ě

Na záv ěr jsem si vybrala plánované projekty v městysi Nový Hrozenkov. Vybrala jsem jenom projekty které ovlivní cestovní ruch.

1. Seda čková lanovková dráha – a parkovišt ě Vran ča – Portáš .

Celkové náklady 91 035 000. Vlastní zdroje 13 655 000. Termín realizace od roku 2008 do roku 2010.

2. Protažení silnice 3. t ř. údolí Vran ča.

Celkové náklady 12 500 000. Vlastní zdroje 1 500 000. Termín realizace od roku 2009 do roku 2010.

3. Inženýrské sítě, chodníky, zpevn ěné plochy, osv ětlení.

Celkové náklady 8 500 000. Vlastní zdroje 4 000 000. Termín realizace od roku 2009 do roku 2012.

4. Místní komunikace z parkovišt ě v sedle - Portáš .

Celkové náklady 8 500 000 tisíc. Vlastní zdroje 1 500 000. Termín realizace od roku 2010 do roku 2013.

5. Cyklostezka Be čva. Celkové náklady hradí sdružení Horní Vsacko .

Termín realizace od roku 2009 do roku 2010.

6. Seda čková lanovková dráha SKI Centrum – Koh ůtka.

Celkové náklady 70 000 000. Vlastní zdroje 35 000 000. Termín realizace od roku 2008 do roku 2009.

7. Revitalizace areálu vodních sport ů Na stanoch.

Celkové náklady 52 508 000. Vlastní zdroje 2 788 000. Termín realizace od roku 2008 do roku 2010.

8. Rekonstrukce bytových objekt ů pro pracovníky CR.

Celkové náklady 4 000 000. Vlastní zdroje 3 000 000. Termín realizace 2012.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 83

9. Rozší ření kulturn ě spole čenského areálu za Lidovým domem.

Celkové náklady 2 500 000. Vlastní zdroje 1 500 000. Termín realizace od roku 2010 do roku 2012.

10. Výstavba víceú čelové sportovní haly.

Celkové náklady 60 600 000. Vlastní zdroje 30 000 000. Termín realizace od roku 2010 do roku 2013.

11. Nau čná stezka P řátelství Javorníky.

Celkové náklady 400 000. Vlastní zdroje 200 000.Termín realizace od roku 2010 do roku 2012. [23]

Podle mého názoru nejv ětší p řínos v cestovním ruchu pro Nový Hrozenkov bude projekt č. 7. revitalizace areálu vodních sport ů Na Stanoch. P řinese to nová pracovní místa, zlepšení hygienických požadavk ů turist ů a rezident ů. Rozší ření vodních sportovních možností, rozší ření stravovacích za řízení, a ť už kvalitou a nebo množstvím. Zvýšení ubytovacích kapacit, sportovní zájm ů, volno časových aktivit návšt ěvník ů a rezident ů v této lokalitě.

Lokalita Kohútka - Portáš je turisticky významná lokalita pro zimní i letní turistiku pro velkou část Zlínského kraje. Nachází se na hranici se Slovenskou republikou. Seda čkové lanovky Kohútka a Portáš budou vyvážené k pot řebám ekologické ochrany krajiny. Atraktivita krajiny je výjíme čná kvalitou p řírody. Neukázn ění turisti nedbají na ráz krajiny a svým jednáním znehodnocují krajinu. Vystav ěním lanovky bude menší nápor na ekologii území. Dalším plusem pro výstavu je p řilákání turist ů ve form ě nové atrakce a také možnost jednodenního výletu.

Ale podle mého názoru dv ě lanovky, jedna seda čková lanovková dráha SKI Centrum – Kohútka a druha seda čková lanovková dráha – Portáš jsou celkem zbyte čné. Kdyby se oba subjekty domluvily, sta čila by jedna a mohla by dokonale pokrýt požadavky turist ů.

Výstavba víceú čelové haly p řisp ěje k rozvoji Nového Hrozenkova a také cestovního ruchu v okolí, protože zde není žádná jiná víceú čelová hala. V Novém Hrozenkov ě není tělocvi čna vyhovující školním ú čel ům a proto by škola mohla využívat tuto víceú čelovou halu.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 84

Projekt č. 9. Rozší ření kulturn ě spole čenského areálu za Lidovým domem představuje taktéž krok k rozvoji cestovního ruchu. V Lidovém dom ě se hrávalo divadlo a kino a tyto akce byly hodn ě navšt ěvovány. Rozší ření a oprava kulturn ě spole čenského areálu povede znovu k využívání prostoru ke kulturním akcím.

Městys Nový Hrozenkov se t ěmito projekty otevírá rozvoji cestovního ruchu a přílivu investic do oblasti s možností celoro čního vyžití p ůvabné krajiny Valašska.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 85

ZÁV ĚR

V diplomové práci jsem se zabývala Analýzou p ředpoklad ů cestovního ruchu v regionu Valašska. Turistická oblast Valašsko je velmi p řitažlivá oblast, která má návšt ěvník ům ur čit ě co nabídnout.

Diplomová práce prokázala, že hlavní potenciál turistické oblasti Valašsko pro rozvoj cestovního ruchu je ve velmi rozmanitém terénu, v příznivých klimatických podmínkách a neporušené p řírod ě. Turistická oblast také nabízí specifickou architekturu a kulturně-historické památky.

Dalším, ne málo významným tahounem cestovního ruchu v turistické oblasti Valašsko je sportovní využití, a ť už lyža řské podmínky, turistické podmínky, cyklostezky, cyklotrasy a turistika všeho druhu.

Pokud však chceme tento potenciál maximáln ě využít musíme se zam ěř it na ubytovací za řízení. Zvýšit po čet l ůžek, výstavbu hotel ů t řídy *** a **** , nebo modernizace stávajících. Zkvalitnit dopravní infrastrukturu a doprovodné za řízení ( parkovišt ě, odpo čívadla, aj.). Také je t řeba zvýšit úrove ň stravovacích za řízení. Základní vizí je vytvo řit z tohoto regionu atraktivní lokalitu zajímavou nejen pro domácí obyvatele, ale také pro tuzemské i zahrani ční návšt ěvníky, s bohatou nabídkou sportovního vyžití, poznání i poučení, místo, kde se navazuje na bohaté kulturní tradice a spolkový život. Důležitá je postupná zm ěna na moderní region, kde se da ří cestovnímu ruchu a jsou zde vytvořeny všechny žádoucí infrastrukturní podmínky pro celoro ční turistiku a sport p ři zachování p řírodních p ředností regionu.

Dnes už je z řejmý zájem p řestavitel ů regionu o rozvoj cestovního ruchu v regionu Valašska. Ukázkou toho je velké množství projekt ů které jsou v realizaci a pomáhají rozvoji cestovního ruchu turistické oblasti Valašsko.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 86

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

[2] MIKULCOVÁ, M., GRACLÍK, M. Kulturní toulky Valašskem. 1. vyd. Frýdek - Místek: Alpress, s. r. o., 2001. ISBN 80-7218-649-3.

[2] NEKUDA, V. Okres Vsetín. 1. vyd. Lanškroun: TG TISK, s. r. o., 2002. 964 s. ISBN 80-7275-024-0.

[3] MIKULÁŠTÍK, T. Muzea a galerie Zlínského Kraje. Uherské Hradišt ě: RUTURO,

s. r. o. ISBN 80-86867-01-3.

[4] HESKOVÁ, M. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. 223 s.

[5] BLAŽEK, J., UHLÍ Ř, D. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. Praha: Karolinum, 2002. 211 s.

[6] PALATKOVÁ, M. - Marketingová strategie destinace cestovního ruchu : jak získat více p říjm ů z cestovního ruchu. Praha : Grada, 2006. 341 s.

[7] HLADKÁ, J., Technika cestovního ruchu. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 161 s. ISBN 88-7169-476.

[8] ŠUMBEROVÁ, P., KOZÁK, V. Základy marketingu. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, 2001. 101 s. ISBN 80-7318-011-4.

[9] HAMPL, M. - Regionální vývoj : specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie. Praha : DemoArt, 2001. 328 s.

[10] WOKOUN, R. a kolektiv. Úvod do regionálních v ěd a ve řejné správy. 3. vyd. Praha: IFEC 2001. 266 s. ISBN 80-86412-08-3.

[11] Český statistický ú řad Zlín [online]. Český statistický ú řad, c2008 [cit. 2008-1-16]. Dostupný z WWW: < http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/okresy >.

[12] FORET, M., FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2001. 178 s. ISBN 80-247-0207-X.

[13] Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky , c1996-2006 [cit. 2008-2-16]. Dostupný z WWW: .

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 87

[14] Centrum pro regionální rozvoj České republiky [online]. c2004 [cit. 2008-1-16]. Dostupný z WWW: .

[15] Sigmám [online]. Sigmám [cit. 2008-2-16]. Dostupný z WWW:

.

[16] Business.center.cz [online]. Business.center.cz [cit. 2008-1-16]. Dostupný z WWW:

.

[17] Albatrostravel [online]. Albatrostravel [cit. 2008-2-26]. Dostupný z WWW:

< http://www.albatrostravel.cz/cesty-s-albatrosem/co-je-ekoturistika.html >.

[18] Wikipedi e [online]. Wikipedie [cit. 2008-1-16]. Dostupný z WWW:

< http://cs.wikipedia.org/wiki/Trvale_udr%C5%BEiteln%C3%BD_rozvoj>.

[19] Beskydy-valašsko [online]. Beskydy-valašsko [cit. 2008-3-6]. Dostupný z WWW:

< http://www.beskydy-valassko.cz >.

[20] Zlínský kraj [online]. Zlínský kraj [cit. 2008-3-8]. Dostupný z WWW:

< http://www.kr-zlinsky.cz >.

[21] Vsetín [online]. Vsetín [cit. 2008-1-16]. Dostupný z WWW:

< http://www.mestovsetin.cz >.

[22] Sčítaní lidí, dom ů a byt ů [online]. S čítaní lidí, dom ů a byt ů [cit. 2008-3-7]. Dostupný

z WWW: < http://www.czso/sldb/sldb.nsf/i/scitani_lidu_2001 >.

[23] Integrovaný plán rozvoje m ěstyse Nový Hrozenkov do roku 2015 . Praha: Galaconstult, 2008. 19 s.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 88

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL Ů A ZKRATEK

ČCCR Česká centrála cestovního ruchu.

ŘSD Ředitelství silnic a dálnic.

MMR Ministerstvo pro místní rozvoj.

ČSÚ Český statistický ú řad.

VMP Valašské muzeum v přírod ě.

CR Cestovní ruch.

EU Evropská unie.

ČR Česká republika.

CRR ČR Centrum pro regionální rozvoj České republiky.

CHKO Chrán ěná krajinná oblast.

SR Slovenská republika.

Atd A tak dále.

Apod A podobn ě.

NUTS Územní jednotky.

Aj A jiné.

% Procenta.

°C Stupn ě celsia.

SLDB Sčítaní lidí, dom ů a byt ů.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 89

SEZNAM OBRÁZK Ů

Obr. 1. Valašsko ...... 36 Obr. 2. Míra nezam ěstnanosti podle vzd ělání ...... 47 Obr. 3. Panská sýpka z Rožnovského skanzenu ...... 58 Obr. 4. D řev ěný kostel ve Velkých Karlovicích ...... 59 Obr. 5. Dopravní obslužnost ...... 63 Obr. 6. Železni ční sí ť ...... 64 Obr. 7. Horská chata Javorka ...... 67 Obr. 8. Restaurace – penzion u Hromad ů ...... 69 Obr. 9. Vlek u horské chaty Kohútka ...... 70

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 90

SEZNAM TABULEK

Tab. 1. Po čet obyvatel k 1. lednu 2007 ...... 44 Tab. 2. Obyvatelstvo v okrese Vsetín v letech 2001 – 2006 (k 31. 12.) ...... 45 Tab. 3. Střední školy v okrese Vsetín ...... 45 Tab. 4. Obyvatelstvo podle stupn ě vzd ělání ...... 46 Tab. 5. Uchaze či o zam ěstnání ve Zlínském kraji a okrese Vsetín k 30. 6. 2007 ...... 47 Tab. 6. Po čet dom ů v okrese Vsetín ...... 48 Tab. 7. Obydlené byty podle právního d ůvodu užívání a velikosti bytu ...... 49 Tab. 8. Po čet pr ůmyslových podnik ů ...... 50 Tab. 9. P ředpokládaný rozm ěr zem ědělského a lesního p ůdního fondu ve st ředn ědobém časovém horizontu ...... 52 Tab. 10. Délka komunikací ...... 64 Tab. 11. P řehled po čtu ubytovacích za řízení ...... 65 Tab. 12. Rozmíst ění ubytovacích kapacit ve Zlínském kraji podle správních obvod ů pov ěř ených obecních ú řad ů k 20. 2. 2005 ...... 66 Tab. 13. P řístupné památky v turistické oblasti Valašsko ...... 71 Tab. 14. Charakteristika informa čních center v turistické oblasti Valašsko ...... 72

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 91

SEZNAM P ŘÍLOH

PI Města a obce v turistické oblasti Valašska.

PII Hotely a hostely v turistické oblasti Valašska.

PIII Restaurace v turistické oblasti Valašska.

PŘÍLOHA PI: M ĚSTA A OBCE V TURISTICKÉ OBLASTI VALAŠSKO

• Brat řejov • Karolinka • Študlov • Brumov-Bylnice • Kel č • Štramberk • Byst řička • Kop řivnice • Trojanovice • Dolní Be čva • La čnov • Ublo • Francova Lhota • Leskovec • Ústí • Frenštát pod Radhošt ěm • Lide čko • Valašská Byst řice • Halenkov • Liptál • Valašská Polanka • Hov ězí • Lužná • Valašská Senice • Horní Be čva • Mikul ůvka • Valašské Klobouky • Horní Lide č • Malá Byst řice • Valašské Klobouky • Hov ězí • Nový Hrozenkov • Velká Lhota • Horní Be čva • Oznice • Veselá • Horní Lide č • Pote č • Vid če • Hoš ťálková • Pozd ěchov • Vigantice • Huslenky • Pržno • Velké Karlovice • Choryn ě • Prost řední Be čva • Vlachova Lhota • Janová • Ratibo ř • Vsetín • Jarcová • Rožnov pod Radhošt ěm • Vizovice • Jasenná • Růžďka • Zašová • Jabl ůnka • Seninka • Zd ěchov • Kate řinice • St řítež nad Be čvou • Zub ří

PŘÍLOHA PII: HOTELY A HOSTELY V TURISTICKÉ OBLASTI VALAŠSKO

• Rožnov pod Radhošt ěm

• Horský hotel Hit, Horní Be čva

• Horský hotel KOH-I-NOOR Solá ň, Velké Karlovice

• Horský hotel PERMONÍK, Nový Hrozenkov

• Horský hotel Portáš, Nový Hrozenkov

• Horský hotel TATRA s.r.o. ***, Velké Karlovice

• Hotel KAMU, Vsetín

• Hotel Abácie s. r. o., Valašské Mezi říčí (Okres Vsetín)

• Hotel Apollo **, Valašské Mezi říčí

• Hotel Be čva **, Prost řední Be čva

• Hotel Be čva **, Rožnov pod Radhošt ěm

• Hotel Britannia ***, Vsetín

• Hotel Cherry, Horní Be čva

• Hotel Duo, Horní Be čva

• Hotel Čarták, Hutisko-Solanec

• Hotel Energetik, Rožnov pod Radhošt ěm

• Hotel Eroplán, Rožnov pod Radhošt ěm

• Hotel Formanka, Vsetín

• Hotel Galík, Velké Karlovice

• Hotel Golem, Dolní Be čva

• Hotel Horal, Velké Karlovice

• Hotel Jehli čná, Valašské Mezi říčí

• Hotel Kahan, Horní Be čva

• Hotel Klenov, Byst řička

• Hotel Koník, Karolinka

• Hotel Koruna **, Rožnov pod Radhošt ěm

• Hotel Kotár, Prost řední Be čva

• Hotel Kratochvíl **, Velké Karlovice

• Hotel Kv ěto ň, St řítež nad Be čvou

• Hotel Labyrint, Horní Be čva

• Hotel Lanterna, Velké Karlovice

• Hotel Lidový d ům, Nový Hrozenkov

• Hotel Luka Solá ň, Velké Karlovice

• Hotel Magistr, Vsetín

• Hotel Mesit, Horní Be čva

• Hotel Milo ňov, Velké Karlovice

• Hotel Nová Radnice, Vsetín

• Hotel Paná ček, Valašské Mezi říčí

• Hotel Pan čava - Martin Both, Vsetín

• Hotel Pod Javorem, Velké Karlovice

• Hotel Pohoda, Horní Be čva

• Hotel Poseidon, Byst řička

• Hotel Potocký, Velké Karlovice

• Hotel Ran č U zvonu, Francova Lhota

• Hotel Sport, Vsetín

• Hotel Stadion TJ Rožnov, Rožnov pod Radhošt ěm

• Hotel Troják, Hoš ťálková

• Hotel u Vychop ňů , Vsetín

• Hotel Valaška, Horní Be čva

• Hotel Vsacan ****, Vsetín

• Turisthotel Euro **, Hutisko-Solanec

PŘÍLOHA PIII: RESTAURACE V TURISTICKÉ OBLASTI VALAŠSKO

• Asiana, Valašské Mezi říčí

• Bonanza, Valašské Mezi říčí

• Dělnický d ům, Valašské Mezi říčí

• Fontána, Valašské Mezi říčí

• Grill Bar Restaurant, Terasa-herna, Rožnov pod Radhošt ěm

• Hospoda Pod Vrchovinou, Valašské Mezi říčí

• Hospoda "U Pavlík ů", Valašská Polanka

• Hospoda "U Scheuer ů", Lužná

• Hosp ůdka U Černých, Valašské Mezi říčí

• Hostinec, Prlov

• Hostinec v Kulturním dom ě, Lužná

• Hostinec "U Pospíchal ů", Pozd ěchov

• Hotel Valaška, Horní Be čva

• Imbis, Valašské Mezi říčí

• Krhovjanka, Valašské Mezi říčí

• Letní šenk ve Študlov ě, Študlov

• Manský Dv ůr, Valašské Mezi říčí

• Modrá hv ězda, Valašské Mezi říčí

• Motorest Be čvan, Horní Be čva

• Obecní restaurace, Hoš ťálková

• Ondráš, Valašské Mezi říčí

• Penzion Na Košíkárn ě, Valašské Mezi říčí

• Penzion Pod Stínadly, Valašské Mezi říčí

• Pizzeria - bar - billiard club, Rožnov pod Radhošt ěm

• Pohostinství U Ptá čků, Francova Lhota

• Rajka, Valašské Mezi říčí

• Restaurace, Valašská Senice

• Restaurace "Na kope čku", Hov ězí

• Restaurace a bistro Dinner, Zub ří

• Restaurace Bečva, Vsetín

• Restaurace D ům Kultury, Vsetín

• Restaurace Harcovna, Rožnov pod Radhošt ěm

• Restaurace hotelu Horal, Velké Karlovice

• Restaurace hotelu Lanterna, Velké Karlovice

• Restaurace hotelu Ran č u Zvonu, Francova Lhota

• Restaurace Kamenný sklípek

• Restaurace Kory čanka, Rožnov pod Radhošt ěm

• Restaurace LAZ, Rožnov pod Radhošt ěm

• Restaurace Luh - Bonver - Bowling centrum, Vsetín

• Restaurace Machala, Vsetín

• Restaurace Majer ův dv ůr, Rožnov pod Radhošt ěm

• Restaurace Melody steakhaus, Rožnov pod Radhošt ěm

• Restaurace Na Papírni, Jabl ůnka

• Restaurace Špici, Vsetín

• Restaurace Ogar ův dv ůr, Rožnov pod Radhošt ěm

• Restaurace Pan čava, Vsetín

• Restaurace Píse čná, Rožnov pod Radhošt ěm

• Restaurace Pod Jacovskou kulou, Jarcová

• Restaurace Pod lipou, Leskovec

• Restaurace Pod Lip ůvkou, Zub ří

• Restaurace Poesie, Rožnov pod Radhošt ěm

• Restaurace Pot ůč ky Vsetín, Vsetín

• Restaurace Saloon u Villiho., Francova Lhota

• Restaurace Sklá ř, Karolinka

• Restaurace Snaha, Vsetín

• Restaurace Solutio - hotel Vsacan, Vsetín

• Restaurace Sportimo Víceú čelová hala, Zub ří

• Restaurace Stadion, Rožnov pod Radhošt ěm

• Restaurace Sychrov, Vsetín

• Restaurace U Hromad ů, Janová

• Restaurace U Jakeš ů, Rožnov pod Radhošt ěm

• Restaurace U Janík ů, Rožnov pod Radhošt ěm

• Restaurace U Korzára, Vsetín

• Restaurace U Lva, Vsetín

• Restaurace U Muzea, Velké Karlovice

• Restaurace U Pet řek ů, Zašová

• Karolinka

• Restaurace U Seidl ů, Lide čko

• Restaurace U Trpaslíka, Vsetín

• Restaurace U Tří slune čnic, Vsetín

• Restaurace U Vychopn ů, Vsetín

• Restaurace u Štastných, Leskovec

• Restaurace v Kulturním dom ě, Seninka

• Restaurace v Kulturním dom ě, Študlov

• Restaurace Vyhlídka, Valašské Mezi říčí

• Restaurace Zimní stadion, Vsetín

• Restaurace Zlaté časy, Vsetín

• Restaurace Zub řík, Velké Karlovice

• Restaurace "Galáne čka", Valašská Polanka

• Restaurace "U Fusk ů", Valašská Polanka

• Restaurace "Šenk", St řelná

• Restaurant Frýdecký Radomír, Rožnov pod Radhošt ěm

• Restaurce U Koupališt ě, Valašské Mezi říčí

• Rodinný pivovar Valášek, Vsetín

• Rybá řský domov, La čnov

• Silverado ranch, Horní Be čva

• Snoza, Valašské Mezi říčí

• U Nemocnice, Valašské Mezi říčí

• Zarhadní restaurace Oprchalová, Valašské Mezi říčí

• Št ěpánov, Valašské Mezi říčí