Realizace tohoto materiálu byla podpořena dotací od Ministerstva pro místní rozvoj.

Vytvoření standardů propagace cestovního ruchu Valašska

Analýza

Zadavatel:

Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko (SOMV) Svárov 1080 755 01 Vsetín

Zhotovitel:

Destinační management Moravsko–Slezský, o. p. s. Michálkovická 1810 / 181 710 00 Ostrava – Slezská Ostrava http://www.tourisms.cz

Ostrava, říjen 2005

Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Obsah:

1 Kontext - turistický region Severní Morava a Slezsko...... 4 2 Obecné trendy vývoje cestovního ruchu...... 7 2.1 Vývojové trendy ovlivňující cestovní ruch v Evropě ...... 8 2.2 Rozvoj cestovního ruchu v České republice...... 11 2.3 Výsledky marketingových výzkumů cestovního ruchu v ČR ...... 13 3 Metodický postup řešení analýzy...... 17 4 Charakteristika turistické oblasti Beskydy a Valašsko ...... 18 4.1 Geograficko-ekonomické rozčlenění turistického regionu SMaS...... 18 4.1.1 Beskydy a Valašsko...... 19 4.2 Základní socioekonomické údaje ...... 19 4.2.1 Obyvatelstvo ...... 20 5 Organizační podpora cestovního ruchu v regionu SMaS ...... 22 5.1 Krajské úřady...... 22 5.2 Profesní a zájmové instituce...... 23 5.3 Euroregiony ...... 24 5.4 Mikroregiony, svazky obcí, města a obce...... 25 5.5 Informační centra...... 26 5.6 Cestovní kanceláře ...... 28 6 Cestovní ruch v turistickém regionu SMaS ...... 30 6.1 Základní data o cestovním ruchu ...... 30 6.2 Podmínky pro turistiku ...... 39 6.2.1 Pěší turistika...... 39 6.2.2 Cykloturistika...... 40 6.2.3 Vodní turistika ...... 45 6.2.4 Zelené stezky...... 47 6.3 Turistické a sportovní atraktivity v regionu ...... 49 6.3.1 Hrady a zámky, rozhledny, městské památkové rezervace ...... 49 6.3.2 Památkově chráněné objekty...... 50 6.3.3 Golf...... 54 6.3.4 Lanové dráhy ...... 54 6.3.5 Sportovní létání...... 55 6.3.6 Zimní střediska...... 56 6.3.7 Bazény, koupaliště...... 57 6.3.8 Turistické výjimečnosti regionu Severní Morava a Slezsko...... 60 7 Monitoring návštěvníků turistického regionu SMaS...... 62 7.1 Metodologie ...... 62 7.2 Celkový profil návštěvníka...... 63 7.3 Hodnocení regionu návštěvníky ...... 71 7.4 Vývoj v letech 2001 – 2004...... 77 7.5 Profil turistické oblasti Beskydy a Valašsko...... 82 7.6 Souhrnné závěry...... 83 8 Strukturovaná SWOT analýza turistického regionu SMaS ...... 85 9 Marketingový potenciál TO Beskydy a Valašsko ...... 87 9.1 Nosné produkty...... 87 9.2 Cílové skupiny ...... 89 10 Analýza současných nástrojů a forem marketingové podpory příjezdového cestovního ruchu na Valašsko ...... 90 10.1 Analýza stávajících forem propagace nabídky CR Valašska na základě poskytnutých analytických dat...... 91 10.2 Tiskové propagační materiály ...... 92

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 2 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

10.3 Internetové prezentace ...... 94 10.4 Analýza služeb poskytovaných turistickými informačními centry...... 112 10.5 Identifikace cílových skupin turistů přijíždějících na Valašsko...... 116 10.6 Analýza prezentace nabídky CR subregionu Valašsko v rámci domácích a zahraničních výstav a veletrhů ...... 121

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 3 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

1 Kontext - turistický region Severní Morava a Slezsko

Cestovní ruch je ve světě považován za odvětví budoucnosti, protože jeho rozvoj provází silný ekonomický multiplikační efekt. Představuje komplexní hospodářské odvětví, které významným způsobem ovlivňuje zaměstnanost, platební bilanci a socioekonomický rozvoj regionů, podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, má vliv na příjmy místních rozpočtů a v neposlední řadě podporuje i investiční aktivitu v regionech. Podnikatelské aktivity zaměřené na domácí a aktivní zahraniční cestovní ruch si proto zaslouží zvýšenou pozornost a veřejnou podporu.

Významným potenciálem rozvoje cestovního ruchu disponuje i turistický region Severní Morava a Slezsko (dále též zkratka SMaS), jehož příroda i stávající infrastruktura poskytuje možnosti pro rozvoj prakticky všech typů cestovního ruchu, rekreačními pobyty, různými druhy turistiky a venkovským cestovním ruchem počínaje a lázeňským či incentivním cestovním ruchem konče. Z celkového pohledu ale zatím není tento potenciál plně využíván.

Turistický region Severní Morava a Slezsko je vymezen z marketingového pohledu, tj. zahrnuje nejen území Moravskoslezského kraje, ale i přirozeně navazující okresy Jeseník a Šumperk (Olomoucký kraj), okres Vsetín a část okresu Zlín (Zlínský kraj). Jako takový je totožný s marketingovým turistickým regionem vymezeným Českou centrálou cestovního ruchu (na mapě pod číslem 14).

Poznámka: mapka převzata z agentury CzechTourism

Analytické údaje za turistický region Severní Morava a Slezsko v dalším textu jsou proto členěny převážně podle okresů jako základních správních jednotek, zpravidla ve srovnání s celou Českou republikou. Těmito diferencujícími jednotkami je následujících 9 okresů:

• Bruntál • Karviná • Ostrava–město • Frýdek–Místek • Nový Jičín • Šumperk • Jeseník • Opava • Vsetín

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 4 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Takto definované území je ovšem vnitřně značně diferencované, takže pro něj nemůže být typický jediný homogenní produkt cestovního ruchu, přičemž ani členění podle okresů nevystihuje marketingová specifika regionu. Proto bylo navrženo členění turistického regionu SMaS na subregiony (Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Opavsko-Krnovsko, Ostravsko, Poodří, Beskydy a Valašsko) podle jiných kritérií než pouze podle územně správních celků. Toto členění však postupem doby doznalo změn díky diskusi zainteresovaných subjektů uvnitř i vně tohoto turistického regionu a rámci regionu SMaS tak bylo následně nadefinováno následujících šest turistických oblastí (na mapě pod čísly 38 – 43):

• Beskydy – Valašsko • Ostravsko • Poodří – Moravské Kravařsko • Opavské Slezsko • Těšínské Slezsko • Jeseníky

Poznámka: mapka převzata z agentury CzechTourism.

Potenciál cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko je velmi diferencovaný a zahrnuje prakticky všechny typy cestovního ruchu. Rozvíjet lze nabídku především v oblastech: • cestovního ruchu zaměřeného na různé druhy turistiky a sportu, • poznávacího cestovního ruchu (kulturní, historický, etnický, technický apod.), • rekreačního cestovního ruchu, • venkovského cestovního ruchu a ekoagroturistiky, • lázeňského cestovního ruchu, • městského (a nákupního) cestovního ruchu, • kongresového a komerčního cestovního ruchu, • incentivního cestovního ruchu, • sakrálního cestovního ruchu,

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 5 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza jakož i dalších specifických forem cestovního ruchu od nich se odvíjejících (tématické trasy, pobyty s aktivním vyžitím, gastroturistika, formy zaměřené na seniory či juniory apod.). Propojení různých prvků a podob rozvoje cestovního by mělo vést k silnému synergickému efektu při zvyšování prosperity turistického regionu a jeho oblastí.

Podle Regionální analýzy rozvoje cestovního ruchu zpracované Ústavem územního rozvoje Brno má region Severní Morava a Slezsko ve srovnání s jinými regiony České republiky vysoký potenciál v pěší turistice, cykloturistice, lyžařské turistice (v horských a vrchovinných částech), zimních sportech (v horských částech), rekreačních pobytech (v horských částech) a kulturně poznávací turistice (v okrese Opava). Za střední je označován potenciál venkovské turistiky (v okrese Bruntál), městské turistiky (v okrese Nový Jičín) a lázeňského cestovního ruchu. Nižší potenciál má podle této studie vodní turistika a církevní turistika.

Celkově lze turistickou destinaci Severní Moravu a Slezsko považovat za region s velkým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu – jsou nebo mohou zde být zastoupeny téměř všechny typy cestovního ruchu. Region má šanci uplatnit se na trhu cestovního ruchu nabídkou nových produktů jednak v tradičních oblastech sportovní turistiky, poznávacího cestovního ruchu a lázeňství, jednak v perspektivních oblastech městského, kongresového a incentivního cestovního ruchu a venkovské turistiky šetrné k přírodě se svými produkty typu agroturistiky, ekoagroturistiky či ekoturistiky, které zaujímají ve struktuře nabídky zatím jen malý podíl. Nové produkty mohou ekonomicky oživit zejména takové okresy, jakými jsou Bruntál, Jeseník, Šumperk či Vsetín (řešení problémů souvisejících s nedostatkem pracovních příležitostí v horských a podhorských oblastech po útlumu zemědělské a průmyslové výroby), ale mohou významně napomoci i Ostravě a okresu Karviná (v souvislosti s útlumem důlní činnosti) rozvojem specifické formy poznávacího cestovního ruchu – industriálního turismu.

Ekonomický význam cestovního ruchu je zřejmý – příjmy z cestovního ruchu ovlivňují nejen platební bilanci státu, ale i místní rozpočty, rozvoj cestovního ruchu přináší vznik nových pracovních míst, je impulsem pro nové investice, zlepšování infrastruktury, rozvoj služeb a zprostředkovaně i pro zvyšování příjmů místního obyvatelstva. Neméně důležitý je však i dopad do sféry sociálně kulturní a environmentální. Cestovní ruch má význam pro zachování kulturního dědictví, péči o kulturní a přírodní památky, přenášení kulturních hodnot, výstavbu ekologických zařízení apod. Na druhé straně může právě v těchto oblastech působit i kontraproduktivně a přinášet sociální problémy v kontaktech místního obyvatelstva s návštěvníky, narušovat tradiční životní styl, negativně zasahovat do životního prostředí apod. Proto je dnes prosazován v rámci teze trvale udržitelného života v protikladu k masovému cestovnímu ruchu tzv. šetrný cestovní ruch (soft tourism). V případě regionu Severní Morava a Slezsko je to o to důležitější, že jeho střední část patří z hlediska kvality životního prostředí mezi nejzatíženější oblasti v České republice.

Význam cestovního ruchu pro rozvoj regionu je dnes již neoddiskutovatelný. Proto se stalo využití potenciálu cestovního ruchu jako zdroje prosperity a předmětu pracovní činnosti místních obyvatel i jednou z hlavních priorit Programu rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje pro příští roky. Rovněž další dva kraje (Olomoucký a Zlínský), jejichž území zasahuje do turistického regionu SMaS, již mají zpracovány Programy rozvoje cestovního ruchu.

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 6 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

2 Obecné trendy vývoje cestovního ruchu

Při interpretaci analýzy a k pochopení rozvojové strategie cestovního ruchu je vhodné přihlédnout k tomu, jaké jsou nastoupené celosvětové trendy a jak se mohou promítnout do prognóz rozvoje cestovního ruchu v České republice a turistickém regionu Severní Morava a Slezsko. Proto je do předkládaného materiálu vložena i tato kapitola.

Podle studie Světové organizace cestovního ruchu (WTO) „Vize cestovního ruchu pro rok 2020“ bude dlouhodobé cestování zabírat místo nynějších 24 % celých 32 % v zahraničním cestovním ruchu a každá třetí cesta bude dlouhodobým pobytem v jiném regionu světa. Podle informací WTO předpokládá Rada pro cestovní ruch, že turistický průmysl v roce 2020 dosáhne počtu 1,6 mld. příjezdů zahraničních turistů. To vyžaduje roční přírůstek ve výši 4 – 5 % mezinárodních příjezdů. V porovnání s roky 1996 a 1997 je to trojnásobek, přičemž odhady hovoří o dalším velkém rozvoji po roce 2010. Příjmy z mezinárodní turistiky vzrostou více než pětkrát, aby dosáhly 2 triliony USD. Do roku 2020 bude každý den utraceno za zahraniční turistiku více než 5 mil. USD, včetně nákladů na mezinárodní přepravu.

Podle populačních projekcí OSN pro WTO po vyřazení lidí, kteří nemohou být považování za reálné potencionální cestovatele (osoby velmi staré a velmi mladé, osoby nemocné a osoby s neadekvátními finančními možnostmi) je zřejmé, že největší podíl na mezinárodním cestovním ruchu budou představovat Evropané, a to 14 % (tedy jeden ze sedmi), zatímco kupř. v jižní Asii to bude pouze jeden ze sta. Celosvětově se bude v roce 2020 účastnit mezinárodní turistiky 7 % lidí (tedy jeden ze čtrnácti).

Předpokládá se, že Evropa bude nadále nejnavštěvovanější destinací na světě. Pravděpodobný přísun turistů v roce 2020 se předpokládá 717 mil., což je o 381 mil. více než v roce 1995. V roce 2020 bude mít Evropa podíl na mezinárodních příjezdech 46 %. Největší přísun turistů bude především do oblastí střední a východní Evropy (223 mil.) a do jižního a východního Středomoří (212 mil.). Před rokem 2020 předstihnou země východní Asie a Pacifiku Ameriku a stanou se druhou nejnavštěvovanější destinací na světě. Do r. 2020 bude jejich podíl na mezinárodních příjezdech činit 25 %. Amerika se na celkovém počtu příjezdů bude podílet 18 %. Projekce vývoje je zachycena na grafu zpracovaném WTO.

Podle WTO je současný stav dopravy pod úrovni tržní a průmyslové kapacity. Odhaduje se, že mezinárodního cestovního ruchu se účastní méně než 3,5 % světové populace, tento počet by mohl narůst v příští dekádě až na 7 %. Cestovní ruch se stává zranitelnějším a více podléhá reakcím na ekonomické problémy, na nedostatek bezpečnosti a jistoty, stejně jako na ohrožení životního prostředí a zdraví. Hrozba teroristických útoků se rok od roku stupňuje a velmi ovlivňuje cestovní ruch ve světě. Tyto potíže mají dopad na konkrétní destinace a regiony. Chování spotřebitelů bude ovlivněno narůstajícím znečištěním přírodního prostředí a náklady spojenými s neúměrnou frekvencí dopravy.

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 7 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Většina populace ve vyspělých zemích má zájem o cestování a disponuje prostředky, které jí to umožňují. Počet starších osob v těchto zemích vytvoří vyšší procento celkové populace, což bude pozitivní pro zahraniční cestovní ruch, především pro dlouhodobé pobyty. To umožňuje výrazný růstový potenciál.

Pokud jde o mezinárodní trendy v marketingu cestovního ruchu, bude podle průzkumů NTA (Národních turistických centrál) jedním ze základních požadavků na budoucí marketing odklon od masového marketingu k strukturovaněji zaměřenému přístupu. Řádné propojení mezi produktem a poptávkou bude determinovat stupeň konkurenceschopnosti destinace společně s vyvážeností vztahu mezi kvalitou a cenou.

Národní turistické centrály jednotlivých států neustále zvyšují své propagační aktivity a jejich kampaně jsou neustále agresivnější. Stále větší počet těchto centrál vstupuje do společných podniků se soukromým sektorem a snaží se obohatit svou nabídku o nové produkty cestovního ruchu, aby zasáhly nové trhy a poptávku přesunuly mimo tradiční centra a oblasti. Tato skutečnost představuje výzvu k založení regionálně marketingových iniciativ po celém světě.

Technologický pokrok, hlavně v informačních a rezervačních systémech, zrychluje změny a přispívá k větší flexibilitě. Cestovatelé jsou v narůstající míře schopni organizovat si své cesty sami a přáli by si cestovat více, pokud by byl nákup a výběr větší a jednodušší. Jelikož jsou technologie stále přístupnější jak na pracovištích tak v domácnostech, vzroste počet přímých rezervací. S rozvojem cestovního ruchu ve vyspělých státech se předpokládá pokles potřeby státní kontroly a vzroste partnerství veřejného a soukromého sektoru, především v oblasti marketingu.

Respondenti NTA kladou stále větší důraz na potřeby rozvoje cestovního ruchu, který by byl v rámci zachování přírodního prostředí společensky přijatelný a garantoval maximální spokojenost ze strany návštěvníků. To si vyžaduje dlouhodobý strategický přístup.

2.1 Vývojové trendy ovlivňující cestovní ruch v Evropě

V roce 1998 Evropa dosáhla 370 mil. příjezdů a cestovní ruch se stal nejvýznamnější součástí obchodu a zaměstnanosti na kontinentu. V roce 2004 už to bylo 414 mil. příjezdů, přičemž nejvyšší nárůst (8%) zaznamenaly země Střední a Východní Evropy. Na základě doporučení ETAG (European Travel and Tourism Action Group) vydala Evropská komise cestovního ruchu (ETC) zprávu o trendech v evropské turistice – „Megatrends of Tourism in Europe to the Year 2005 and Beyond”. Tento dokument ETC aktualizovala v listopadu 2003 a zpracovala dokument s názvem „Trendy turismu v Evropě“. Hlavními body tohoto materiálu jsou stručně uvedeny v následujícím textu.

1. Demografie Během několika let dojde k výraznému nárůstu osob ve vyšším věku, přičemž senioři budou mnohem zdravější a budou disponovat vyššími příjmy než tomu bylo v minulosti. Díky tomuto faktu poroste poptávka zkušenějších turistů – seniorů mnohem rychleji než obecně zaměřená poptávka po cestovním ruchu.

Důsledky pro cestovní ruch: • rostoucí poptávka po kvalitě, pohodlí a bezpečnosti • rostoucí poptávka po jednoduchých způsobech dopravy • rostoucí poptávka po relaxačních aktivitách (golf) • rostoucí poptávka po produktech zaměřených na jednotlivce • rostoucí poptávka spíše v obdobích mimo hlavní sezónu (zimní pobyty) • v marketingových aktivitách by měl být kladen méně důraz na věk a více na pohodlí • rostoucí poptávka po vzdálenějších destinacích, ale částečně i po kratších pobytech (prodloužené víkendy).

2. Zdraví Uvědomování si významu zdraví bude v budoucnosti neustále narůstat. Tento faktor nebude sice ovlivňovat objem poptávky, bude ale zcela určitě ovlivňovat rozhodovací proces ve vztahu k destinaci a chování během pobytu v zahraničí.

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 8 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Důsledky pro cestovní ruch: • turisté se budou stále častěji vyhýbat destinacím, které jsou chápány jako méně zdravé • poptávka po pouze letních dovolených bude stále klesat • poroste stále více popularita aktivní dovolené a rovněž poptávka po všech aktivitách s ní spojených • poroste poptávka po wellness produktech, lázeňských pobytech a fitness centrech.

3. Vnímavost a vzdělávání V budoucnu bude neustále narůstat průměrná úroveň vzdělanosti. Výsledkem tohoto trendu bude při plánování dovolené rostoucí role umění, kultury a historie, včetně rostoucího významu výchovných a duchovních hodnot.

Důsledky pro cestovní ruch: • rostoucí poptávka po speciálních produktech • stále častěji budou do balíčků služeb cestovních kanceláří zahrnovány prvky umění, • kultury a historie, totéž se týká i individuálního cestování • poroste potřeba lepšího a tvořivějšího způsobu poskytování informací • poroste poptávka po nových destinacích střední a východní Evropy.

4. Volný čas Moderní společnost klade stále větší tlak na běžný život člověka a tak stimuluje jeho poptávku po volném čase a relaxaci. Na druhou stranu má tento trend opačný vliv na volné disponibilní příjmy vzhledem k rostoucímu počtu dnů placené dovolené.

Důsledky pro cestovní ruch: • rostoucí poptávka po levnějších produktech • rostoucí poptávka po relaxačních pobytech • zkracování hlavní delší dovolené a její nahrazování větším počtem krátkodobějších dovolených.

5. Zkušenosti s cestováním Více zkušenější spotřebitelé si budou stále více zajišťovat cesty sami podle svých potřeb, bude kladen větší důraz na kvalitu a na poměr kvality a ceny.

Důsledky pro cestovní ruch: • dovolená bude stále více doplňována alternativními způsoby trávení času a peněz • mnohem více utrpí destinace s nepřijatelným standardem služeb • bude se stále více objevovat smíšené spotřební chování: jeden rok jednoduchá, další rok luxusní dovolená nebo jeden rok dlouhodobá, další rok krátkodobá dovolená • preference dovolených budou stále více roztříštěné • věrnost destinacím bude nadále oslabovat • zkušenosti budou stimulovat turisty k návštěvám již navštívených destinací v minulosti, s kterými byli spokojeni • bude více preferována mobilita a poroste tak více poptávka po půjčovnách aut, motocyklů a kol • poroste preference regionů, které nabízejí širokou, rozmanitou a zcela vyváženou koncepci, poroste poptávka po lepším destinačním managementu.

6. Životní styl Životní styly se budou v západní společnosti postupně měnit, což ovlivní pohled turistů na jejich osobní potřeby a chování.

Důsledky pro cestovní ruch: • společenské postavení bude méně důležité • chování ve volném čase bude více individualizované, poroste poptávka spíše po menších ubytovacích jednotkách (menší rodinné hotely, farmy) • posun ve vnímání života a životního stylu způsobí pokles v poptávce po plně doprovázených zájezdech • dodavatelé získají vyšší zisky pokud budou schopni vytvořit zcela nové produkty, bude stále důležitější jejich specializace v souvislosti se specifickými koníčky a zájmy • poroste poptávka po druhých domovech

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 9 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

• stále více se bude projevovat trend návratu k „jednoduchému“ – např. budou spíše preferovány bungalovy před hotely a stany před karavany.

7. Informační technologie Rozšiřování internetu a jeho využívání nejen k získávání informací, ale i k nákupu turistických produktů a služeb bude i nadále narůstat. V cestovním ruchu poroste neustále i význam vizuálních prezentací.

Důsledky pro cestovní ruch: • dostupnost turistických informací o destinacích a produktech a složitější systémy vyhledávání způsobí mnohem větší konkurenci na trhu cestovního ruchu • zkušenější turisté si budou stále více sestavovat svou dovolenou prostřednictvím přímé rezervace přes internet • význam cestovních agentur poklesne, balíky služeb budou stále více nakupovány přes internet • internet pozmění roli národních turistických organizací a posílí roli e-marketingu • základním předpokladem úspěšných webových stránek bude dostupnost hlubších informací jak o produktech, tak o destinacích, a přístupná propojení a prolinky • možnost nákupu přes internet bude mít za následek ještě pozdější rezervace • vzroste potřeba spolehlivých on-line rezervací především ze strany více zkušených a sebejistých turistů.

8. Doprava Lepší dostupnost rychlostních vlaků a nízkonákladových přepravců ovlivní klasické způsoby cestování. Silniční doprava bude stát před problémem přesycení a nahromadění.

Důsledky pro cestovní ruch: • destinace budou více profitovat z jednoduché dostupnosti především v případě krátkodobějších pobytů, zejména pokud jsou hlavní události pořádány v období mimosezóny • lepší dostupnost přímých vlakových a leteckých spojení bude stimulovat poptávku po prodloužených víkendech a krátkodobějších pobytech ve městech v zahraničí • vzroste využívání vysokorychlostních železnic, které tak převezmou vysoký podíl v současné době letecké dopravy • přetížení silniční dopravy bude mít negativní vliv na cesty soukromými vozy, zejména v hlavní sezóně • klesne význam autobusové dopravy • bariéry způsobené nedokonalými jízdními řády a nepříliš optimální dopravou budou mít velice negativní vliv na destinace, které neakceptují rostoucí poptávku po snadné dostupnosti • okružní plavby, ať už levnější či nákladné, narostou na významu, především u populace starší 50 let.

9. Udržitelný rozvoj Uvědomování si významu ekologie nadále poroste. V cestovním ruchu to způsobí zvýšenou poptávku po destinacích, ve kterých bude hrát stále významnější roli příroda a populace.

Důsledky pro cestovní ruch: • vzroste důležitost jednotlivých regionů v rámci destinace • politika destinačního managementu musí být zlepšována prostřednictvím kontinuálnějšího a důslednějšího plánování • preference destinací budou stále silněji spojovány s podporou místního obyvatelstva a jejich přívětivým postojem k rostoucímu počtu přijíždějících turistů • ekoturismus nesmí být zaměňován s udržitelným rozvojem cestovního ruchu.

10. Jistota a bezpečí Teroristické útoky, regionální války, znečištěné prostředí a další kritické situace se bohužel stanou součástí denního života a ovlivní tak zvýšenou potřebu jistoty a bezpečí.

Důsledky pro cestovní ruch: • turisté se budou více vyhýbat destinacím, které jsou považovány za méně bezpečné

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 10 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

• při výběru destinace bude hrát větší úlohu kvalita vody (jezera, bazény, ale i vody z vodovodní sítě) • turisté budou mnohem rychleji reagovat v případě, že nabízený produkt nebude splňovat očekávané standardy • významně vzrostou náklady zaručující bezpečnost • průmysl cestovního ruchu bude pružněji a lépe reagovat a uspokojovat poptávku v krizových obdobích.

Pramen: ETC – Trends for Tourism in Europe (November 2003). Původní text byl zpracován Hermanem Bosem z Netherlands Board of Tourism ve spolupráci s ETC (European Travel Commission) a ETAG (European Travel & Tourism Action Group)

2.2 Rozvoj cestovního ruchu v České republice

V České republice se stále ne úplně daří realizovat standardizaci kvality poskytovaných služeb, zvyšovat kvalifikaci pracovníků v cestovním ruchu či dobudovat infrastrukturu cestovního ruchu, především ve venkovských oblastech. Základní podmínku pro uplatnění českého produktu na mezinárodním trhu cestovního ruchu bude, vedle odpovídající infrastruktury a očekávané úrovně nabízených služeb, především intenzivní marketing, aktivnější politika a podpora prodeje. Předpokladem úspěchu je tvorba skutečného produktu cestovního ruchu, komplexu vnitřně skloubených služeb. Vytvoření opravdu úspěšného udržitelného strategického plánu vyžaduje podle WTTC pohled na turistický produkt očima klienta (tvůrce vidí hotel – klient vidí personál). Při tvorbě nových produktů cestovního ruchu by měly být zohledněny principy trvale udržitelného rozvoje.

Podle výzkumné zprávy „Integrace principů udržitelného rozvoje do cestovního ruchu a turistiky“ z roku 2000 je zahraniční účastník cestovního ruchu v České republice v zahraničních statistikách na předních místech ve svých výdajích. V případě českých statistik se dá předpokládat, že se jedná o návštěvníka na střední nebo dolní hranici středního příjmu. Toto může být ovlivněno větším objemem příjezdů seniorů v měsících s nižší poptávkou. Ekonomický tlak při koupi služeb cestovního ruchu u střední příjmové kategorie je obecně větší, a proto se tento zákazník stává výrazně náročnějším v hodnocení vyváženosti nabízeného produktu, jeho ceny a obdržené kvality.

Profil zahraničního návštěvníka na českém trhu cestovního ruchu (rok 2004): • více než 90 % zahraničních návštěvníků přijíždí po silnici; • více než 60 % zahraničních návštěvníků přijíždí přes hranice SRN a Rakouska; • necelých 26 % ubytovaných zahraničních návštěvníků je ze SRN, necelých 11% z Velké Británie, podíl ostatních nepřevyšuje jednomístné číslo; • průměrná doba pobytu je 4,3 dne, přičemž průměrná doba pobytu v hotelech a penzionech představuje 3,9 dne; • nižší sezónní návštěvnost se v České republice i ve většině regionů projevuje v listopadu, prosinci, lednu a únoru.

Domácí cestovní ruch představuje nezastupitelnou část poptávky zejména v regionech, které nebyly zatím zahraničními návštěvníky objeveny nebo nemají potřebnou infrastrukturu. Češi patří k velice aktivním cestovatelům. V roce 2004 uskutečnili 9 583 tis. delších dovolenkových cest se 4 a více přenocováními, z toho 5 552 tis. po České republice. Během dalších let se dá vzhledem k nepříliš příznivým ekonomickým prognózám předpokládat další nárůst počtu domácích turistů.

Ministerstvo pro místní rozvoj chce spolu s kraji podpořit domácí cestovní ruch v duchu přísloví „všude dobře doma nejlíp“. Cílem je, aby domácí turisté strávili alespoň jednu dovolenou v roce doma, v České republice. Pomoci by k tomu mělo například zlepšení infrastruktury, školení odborníků a využití strukturálních fondů Evropské unie. Podpora domácího cestovního ruchu je také jedním z cílů České centrály cestovního ruchu – CzechTourism.

Profil domácího návštěvníka (rok 2004): • v tuzemsku Češi strávili průměrně 8,4 nocí; • utratili v České republice 18 682,7 v mil. Kč, což představuje pouze 26,5 % z celkové útraty; • průměrné výdaje Čechů na 1 dovolenou v ČR byly 3 365 Kč (oproti roku 2003 nárůst o 5%);

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 11 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

• dovolené v ČR před zahraničím dává přednost 48% populace, 33% populace dovolenou v zahraničí a doma víceméně střídá; • nadstandardně preferují domácí dovolenou generační segmenty seniorů (71%) a tzv. „prázdné hnízdo“ (61%), rodiny s dětmi preferují nadstandardně střídavou dovolenou; • nejvíce tuzemských delších cest bylo uskutečněno do těchto krajů: Jihočeský (14%), Královéhradecký (12,2%) a Liberecký (10,5%); • nejpoužívanějším dopravním prostředkem českých občanů na dovolené byl automobil (na necelých 60 % cest jeli Češi automobilem a to především po České republice); • při cestách po ČR se čeští turisté nejčastěji ubytovávají u příbuzných a známých (34,9 %), na druhém místě je vlastní rekreační zařízení (16,8 %); • při cestách po ČR cestují Češi především individuálně (89,1 % z cest po ČR) ;

Vývojové trendy lze charakterizovat i pro některé vybrané typy cestovního ruchu, které jsou uplatnitelné i v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko. Možnosti tohoto regionu nenasvědčují rozvoji masové turistiky, což odpovídá současným trendům v cestovním ruchu a především zohledněným přístupům v rámci udržitelného rozvoje. Obecnými trendy ve vybraných typech cestovního ruchu jsou:

1. Ekoturistika a venkovský cestovní ruch: Rok 2002 vyhlásila OSN Rokem ekoturistiky. Komise pro trvale udržitelný turismus tak chtěla prostřednictvím národních centrál a agentur cestovního ruchu iniciovat podpůrné akce a programy ekoturistiky.

2. Cykloturistika: V letech 2011 – 2016 má být dokončen projekt Evropské cyklistické federace (ECF) „EuroVelo“. Cílem tohoto projektu je vytvoření celoevropské sítě dálkových tras. Na těchto 12 panevropských tras by měly navazovat regionální cyklostezky. Novým trendem bude rozvoj infrastruktury a atraktivit v blízkosti stezek. Standardizace ubytovacích a stravovacích zařízení by měla vycházet z kritérií stanovených ADFC (Všeobecný německý cyklistický klub). Jednotlivé trasy v regionu stále více podléhají konkurenčním tlakům. Podle zjištěných poznatků bývá motivem pro výběr cyklistické trasy touha po pobytu v přírodě, pohybu a poznání, nikoliv levná dovolená.

3. Incentivní cestovní ruch: Incentivní (pobídková) forma turistiky uplatňovaná ve vztahu mezi organizacemi a jejich zaměstnanci, příp. klienty k motivování a posilování sociálních vazeb. Jedná se kupříkladu o školení, porady či obchodní jednání uskutečňovaná v atraktivním prostředí mimo sídlo organizace, zpravidla s doprovodným programem. Nové trendy v incentivní turistice lze charakterizovat následovně: • upouští se od velice luxusních hotelů, ušetřené peníze za drahé ubytování se investují do jiných částí programů; • zmenšuje se velikost skupiny; • cesty s bližšími cíli nabývají na významu; • velkou oblibu si získává kombinace dalšího vzdělání a incentivní cesty; • životní partneři těch, kteří incentivní cestu získají, se jí účastní také; • zvětšuje se orientace na střední a nižší management. V incentivní turistice mají jasnou převahu tzv. out-door-activities (aktivity prováděné v přírodě – horská turistika, lety balónem, lanové aktivity), kdy je snahou nabízet účastníkům jedinečné zážitky.

4. Kongresový cestovní ruch: Podle údajů Unie mezinárodních asociací z roku 1996 se Česká republika umístila na 20. místě s celkem 94 realizovanými mezinárodními kongresy. V roce 2003 se Česká republika dostala na 28. místo s počtem 101 realizovaných mezinárodních kongresů. Kongresový cestovní ruch se řadí k nejefektivnějším typům turistiky, vyžaduje ale široký okruh služeb a aktivní přístup celého regionu. V současnosti kongresová turistika zaznamenává trend, kdy účastníci přicházejí s přáním navzájem se lépe poznat, neúčastnit se masového kongresu, ale menších jednání. Jak vyplynulo ze statistik, je největší procento konferencí o velikosti 100 – 250 osob. Perspektivní pro tento typ cestovního ruchu budou středně velké až malé konference, sympozia, semináře, workshopy, veletrhy a dlouhodobé menší semináře v lázeňských a horských střediscích.

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 12 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

5. Pobyty s aktivním vyžitím: Pobyty spojující poznání s dobrodružstvím. Výzkum organizací Stanford Research Institute a Angus Reid shledává, že 10 – 15 % turistů chce neobvyklé, netradiční, alternativní zážitky. Tito turisté jsou obvykle vzdělaní, dobře finančně zajištění, dospělí, zajímající se o životní prostředí, scestovalí, citliví na společenské a kulturní tradice. Destinace, které navštěvují, odpovídají požadavkům místních skupin být rozpoznán a oceněn.

6. Cestovní ruch seniorů: Podle WTO může cestovní ruch seniorů posílit turistický sektor zvláště v období mezi sezónami. WTO vydala tzv. Lisabonský dokument o seniorské turistice (1999/2000) na jehož základě vyzývá, aby profesionálové v cestovním ruchu vyvíjeli programy pro seniorskou turistiku, které by kromě jiného zajišťovaly lepší bezpečnost, zdravotní služby, styk s místními komunitami, kulturní vyžití, aktivity v přírodě, strukturované společenské aktivity, adekvátní prostory k tělesnému cvičení a také pravdivé a jasné informace. Se stárnutím české populace budou senioři důležitým segmentem cestovního ruchu.

7. Cestovní ruch mládeže: Novým trendem bude vytváření specifických produktů pro tento segment. Produkty pro tuto skupinu budou značně podléhat módním trendům, budou vyžadovat vlastní image a specifický marketing. V současnosti je mladým lidem poskytován především systém slev, což bude důležité i nadále, ale pro rozvoj tohoto segmentu cestovního ruchu nedostačující.

8. Městský cestovní ruch: Konkurenční boj mezi jednotlivými městy a rostoucí mobilita obyvatelstva jsou hlavními faktory, které zvyšují potřebu využívání tzv. městského marketingu. Městský marketing vyžaduje promyšlené plánování, řízení a kontrolu vztahů městské správy s jednotlivými cílovými skupinami. Omezení městského marketingu a narušení dlouhodobé koncepce vyplývají především z krátkých volebních období a z různé orientace v myšlení lidí.

9. Lázeňství: Tradiční léčebné pobyty a ozdravné kůry by měly být doplněny fitness a wellness pobyty. Neopomenutelný bude rozvoj potřebného kulturního vyžití návštěvníků.

10. Tématické trasy: Stále vzrůstá oblíbenost turistických tras s charakteristickým obsahem. Tyto trasy využívají jak tradic, tak technických či kulturních památek. Nabízejí možnosti prezentovat další zajímavosti destinace, jako je folklór, gastronomie, sklářství, tradiční výroba i zemědělství.

Tyto trendy ilustrují globální tendence rozvoje cestovního ruchu pro příští léta a je zapotřebí je znát a zohlednit i při formulování strategie rozvoje cestovního ruchu v jednotlivých turistických regionech a turistických oblastech České republiky.

2.3 Výsledky marketingových výzkumů cestovního ruchu v ČR

Podle průzkumu Vnímání ČR, který v roce 2003 provedla společnost General Marketing, je ČR vnímána jako přátelská a vyspělá země se vstřícnými a tolerantními obyvateli. Z hlediska faktorů souvisejících s dovolenými je ČR nejvíce spojovaná s Prahou coby jedním z nejkrásnějších měst v Evropě, dalšími krásnými městy, historickými a kulturními památkami různého typu (hrady a zámky, galerie a muzea, památné domy, technické památky, skanzeny apod.). V kontextu dalších hodnocených zemí ČR zaostává z hlediska vhodnosti pro odpočinek (regeneraci), rekreaci, dobrodružství, adrenalinové sporty nebo cykloturistiku a agroturistiku. ČR obecně není spojována s přírodou, veškeré asociace jsou "městské". Relativním problémem pro turisty jsou vyšší úroveň kriminality, šizení zahraničních turistů a rezervy v jazykové vybavenosti obyvatel.

V souhrnu je obraz ČR pozitivní, ale poměrně konzervativní. ČR je zemí minulosti, památek a kultury, avšak zaostává či zcela postrádá aspekty odvozené od přírody a intenzivněji prožívaných aktivnějších a "dobrodružnějších" činností. Ze sledovaných velmi oblíbených aktivit pro ČR skýtají největší

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 13 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza potenciál poznávání měst, dějin země a památek, a "noční život". ČR je primárně spojována s Prahou a českým pivem. Dalšími významnými asociacemi jsou český lední hokej, bývalý prezident Václav Havel a atraktivní české dívky (primárně obecně, specificky ve vztahu k nočnímu životu ale rovněž).

Výzkum příjezdového cestovního ruchu byl proveden v roce 2003 firmou General Marketing na základě zadání České centrály cestovního ruchu - CzechTourism. Cílem výzkumu, který probíhal v období březen až srpen 2003, bylo zjištění spotřebního chování zahraničních návštěvníků ČR. Průzkum se uskutečnil na vybraných přechodech, včetně letiště Praha-Ruzyně a na 2 železničních nádražích v Praze. Celkem bylo dotázáno 4 200 respondentů ze 17 zemí světa, a to: Německo, Polsko, Slovensko a Rakousko, Belgie, Dánsko, Francie, Nizozemsko, Itálie, Rusko, Španělsko, Švýcarsko, Velká Británie, Izrael, Japonsko, USA, Kanada.

Z výsledků tohoto průzkumu vyplývá:

• hlavním informačním zdrojem turistů pro návštěvu ČR byly informace z cestovních kanceláří (56,8%), druhým významným zdrojem informací byly informace od příbuzných, přátel a známých (51,9 %), poznatky z vlastních předchozích návštěv ČR přiměly k cestě 44,6 % turistů • jednodenní návštěvníci čerpali informace o ČR nejčastěji na základě vlastních poznatků z předchozích návštěv (71,1 %), druhým nejčastěji jmenovaným zdrojem informací byly pro jednodenní návštěvníky informace od příbuzných, přátel a známých (60,3 %), na základě informací z cestovních kanceláří přicestovalo 20,5 % jednodenních návštěvníků • nejčastějšími důvody návštěvy ČR byly pro turisty dovolená, odpočinek, sport, zábava a poznávání (77%), nákupy (24 %), návštěva u známých a příbuzných (20 %), služební cesta byla důvodem návštěvy ČR pro 19 % turistů • rozhodujícím důvodem cesty do ČR byly u jednodenních návštěvníků nákupy (72 %), v menší míře dovolená, odpočinek, sport, zábava a poznání (21 %), návštěvy u známých a příbuzných (15%) a služební cesta (12 %) • přes dvě třetiny turistů (71,0 %) si cestu do ČR organizovaly individuálně, služeb cestovní kanceláře využilo 20,3 % turistů a 8,7 % si zajistilo cestu jiným způsobem, naprostá většina jednodenních návštěvníků (98,5 %) přijela do ČR individuálně • s cestovní kanceláří přicestovalo pouze 0,6 % jednodenních návštěvníků a 0,9 % si zajistilo cestu jiným způsobem • přes dvě třetiny dotázaných turistů (71,0 %) strávily v ČR dobu kratší než 7 dní, jedna čtvrtina turistů (24,0 %) pobývala v ČR 7-14 dnů a zbývajících 5 % turistů zvolilo pobyt delší než 15 dnů, průměrná délka pobytu turisty je 5,3 dne • zahraniční turisté se v ČR nejčastěji ubytovávali v hotelech (53,4 %), v penzionech (14,3%) a u příbuzných a známých (10,9%) • nejnavštěvovanějším místem pobytu zahraničních turistů byla po celou turistickou sezónu Praha, kde strávilo nejvíce času 76 % respondentů, druhým nejvyhledávanějším cílem cesty byly Karlovy Vary (21%) a třetím Brno (15 %) • míra spokojenosti respondentů byla vysoká, ve skupině turistů bylo plně spokojeno 90,2 % dotazovaných, částečně 8 % a pouze 1,8 % turistů vyslovilo přímo nespokojenost, nejčastěji uváděnou příčinou nespokojenosti byla úroveň komunikací (silnice, dálnice), informace pro turisty a úroveň jazykových schopností u českých občanů • jednodenních návštěvníků bylo plně spokojeno 81,8 %, částečně 16,5 % a zcela nespokojeno 1,7% • turisté nejvíce utratili za ubytování, nákupy a stravování, náklady turisty během pobytu v ČR činí 107 USD na osobu a den, celkové náklady turisty činí 140 USD na osobu a den • největší položkou výdajů jednodenních návštěvníků byly nákupy, jiné výdaje, stravování a doprava, náklady jednodenního návštěvníka během pobytu v ČR činí 77 USD na osobu a den, celkové náklady jednodenního návštěvníka činí 95 USD na osobu a den • průměrné výdaje turisty v ČR (v USD na osobu a den) podle jednotlivých národností byly: Japonsko – 147, Rusko – 144, Izrael – 131, Dánsko – 125, Belgie – 120, Velká Británie – 114, Španělsko – 111, USA – 103, Kanada – 92, Rakousko - 86, Itálie – 86, Nizozemsko – 85, Francie – 80, Německo – 76, Švýcarsko – 72, Polsko – 68, Slovensko - 28

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 14 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Z výsledků marketingového výzkumu společnosti STEM/MARK (Motivace k návštěvě turistických regionů v ČR, 05/2004) vyplývá, že asociace spojené s turistickým regionem Severní Morava a Slezsko jsou obecně sportovní aktivity. Ostravsko je spojováno s doly, smogem a znečištěným ovzduším, Jeseníky s krásnou přírodou a Beskydy s lyžováním a turistikou.

Turistický region Severní Morava a Slezsko je, spolu s regiony Český ráj, Vysočina, Západočeské lázně, Praha, Východní Čechy a okolí Prahy, atraktivním pro minimálně 10% lidí. Konkrétně je tento region atraktivní pro:

• 21% mladé a svobodné populace • 18% populace s dětmi předškolního věku • 22% populace s dětmi školního věku • 20% populace tzv. „prázdné hnízdo“ • 18% seniorů

Atraktivnost regionu je silně podporována (nejvíce ze všech regionů) možnostmi realizace oblíbených volnočasových aktivit.

Z hlediska opakované návštěvnosti v posledních pěti letech navštívilo region Severní Moravu a Slezsko: • vícekrát 25% populace • jedenkrát 19% populace • ani jednou 57% populace

Za pozornost stojí srovnatelná, či dokonce o něco vyšší znalost Severní Moravy a Slezska ve srovnání se Šumavou, která je mnohem více atraktivní a rovněž navštěvovanější. Tento turistický region zná lépe než ostatní regiony zhruba 19% populace.

Poznámka: mapka převzata z výzkumu společnosti STEM/MARK - Motivace k návštěvě turistických regionů v ČR, 05/2004

Agentura CzechTourism ve spolupráci se společností MediaCon vypracovala analýzu prezentace domácích turistických destinací v českých médiích v období od září 2004 do února 2005. Z výsledků vyplývá, že v celostátních médiích jsou nejčastěji zmiňované turistické regiony Severní Morava a Slezsko, Okolí Prahy a Praha. Nejčastěji zmiňovanými turistickými destinacemi byly Praha, Plzeň, Špindlerův Mlýn, Brno, Janské Lázně a Pustevny. V regionálních médiích pak vévodily regiony Okolí Prahy a Severní Morava a Slezsko a destinace Praha, Karlovy Vary, Ostrava, Plzeň, Brno, Liberec, Olomouc a Jihlava.

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 15 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Turistické nabídce v celostátních médiích v uvedených šesti měsících dominovalo lyžování (zmíněno 87x). Mezi nejvíce medializovaná severomoravská lyžařská střediska patřily Pustevny (13x), Ramzová (7x), Karlov (6x), Velké Karlovice (5x), Praděd (4x), Razula (4x), Červenohorské sedlo (4x). Pomineme-li lyžařská střediska, pak největší pozornost novinářů celostátních sdělovacích prostředků získal skanzen v Rožnove pod Radhoštem (11x), štramberská věž Trúba (8x) a jeskyně Šipka (6x), lázně v Jeseníku (5x), nove otevřený aquapark v Bohumíně (4x) a muzea v Ostravě (4x).

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 16 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

3 Metodický postup řešení analýzy

Pro navržení co nejúčelnějších propagačních standardů cestovního ruchu Valašska, bylo nejprve nutné zmapovat a analyzovat celkovou situaci a postavení turistického subregionu Valašsko a to jak v rámci turistického regionu Severní Morava a Slezsko, jehož je turistický subregion Valašsko nedílnou součástí, tak i zbytku ČR.

Analyzovány tak byly oblasti:

• Geograficko-ekonomické rozčlenění turistického regionu SMaS • Základní socioekonomické údaje • Organizační podpora cestovního ruchu v regionu SMaS – veřejná sféra, CK, TIC ad. • Cestovní ruch v turistickém regionu SMaS – služby, infrastruktura ad. • Monitoring návštěvníků turistického regionu SMaS - profil návštěvníka, hodnocení regionu návštěvníky, profil turistické oblasti Beskydy a Valašsko ad. • Marketingový potenciál TO Beskydy a Valašsko – nosné produkty, cílové skupiny ad.

V rámci zajištění lepší komparativnosti analyzovaných dat za turistický subregion Valašsko, jenž je v níže uvedeném šetření představován okresem Vsetín, jsou v jednotlivých tabulkových přehledech uváděny data i za zbývající okresy turistického regionu SMaS. V případech kdy nejsou k dispozici data za jednotlivé okresy jsou porovnávány data za jednotlivé kraje. Tímto způsobem je zajištěna přímá srovnatelnost resp. postavení subregionu Valašska jak v rámci celého turistického regionu Severní Moarava a Slezsko tak i zbytku ČR.

V druhé fázi analýzy byly hodnoceny současné nástroje a formy vyvíjené marketingové podpory příjezdového cestovního ruchu na Valašsko, formálně představovaného Sdružením obcí Mikroregionu Vsetínsko (SOMV). Analytické šetření proběhlo jednak na základě dotazníkového zajišťovaného zadavatelem projektu tj. Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko čímž byla zajištěna základní zdrojová data pro analýzu současných forem a nástrojů propagace nabídky CR na Valašsku.

V rámci hodnocení současných nástrojů a forem marketingové podpory příjezdového cestovního ruchu na Valašsko, byly jednotlivými regionálními subjekty poskytnuty tiskové propagační materiály, čímž bylo možné analyzovat bezprostředně jak kvalitu zpracování tiskovin, tak i jejich tématické zaměření a zaměření na cílové skupiny apod.

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 17 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

4 Charakteristika turistické oblasti Beskydy a Valašsko 4.1 Geograficko-ekonomické rozčlenění turistického regionu SMaS Níže uvedené členění má nástrojový charakter. Mělo by tedy sloužit k identifikaci nástrojů, sloužících k srovnávání disparit jednotlivých subregionů turistického regionu SMaS. Zejména jde o takové disparity, které by negativně ovlivňovaly komplexní nabídku celého turistického regionu, resp. by snižovaly možnosti provázání produktů cestovního ruchu, pokrývajících celý turistický region nebo jeho větší celky.

Tab.- Rozčlenění území turistického regionu Severní Morava a Slezsko na subregiony z hlediska polohy, charakteru území, potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu a předpokládaných rozvojových forem CR. Charakteristika reliéfu Charakteristika z hlediska Sub-region Poloha území Předpokládaná forma CR území a osídlení potenciálu pro rozvoj CR 1. Beskydy Moravskoslezské Horská oblast, Lysá hora Atraktivní horská oblast Pěší turistika, cykloturistika, Beskydy, 1324 m n.m., hustě s relativně dobrou infrastrukturou, zimní sporty, venkovská a Slezské Beskydy zalesněná převážně často navštěvovaná, silná lidová agroturistika, incentivní jehličnaté lesy, CHKO tradice turistika, církevní turistika 2. Hrubý Hrubý Jeseník Horská oblast s nejvyšší Atraktivní horská oblast Pěší turistika, cykloturistika, Jeseník horou Moravy Pradědem s relativně dobrou infrastrukturou, zimní sporty, venkovská a (1492 m n.m.), málo často navštěvovaná agroturistika, incentivní a zalidněná, CHKO lázeňská turistika 3. Okolí měst Ostrava, Nížinná oblast, velmi Převážně průmyslová krajina, Industriální, kulturně- Ostravsko- Karviná, Bohumín, hustě osídlená, převládají která se revitalizuje, množství poznávací, církevní, Karvinsko Český Těšín, Havířov městské aglomerace industriálních a technických lázeňská, nákupní, příp. i památek, také jiné turistické kongresová turistika zajímavosti 4. Opavsko- Okolí měst Hlučín, Nížinná oblast, několik Množství památek a zajímavostí, Kulturně-poznávací, městská Hlučínsko Kravaře, Opava větších měst, relativně historická městská centra, lidová a církevní turistika, husté osídlení tradice venkovská a agroturistika, cykloturistiku 5. Nízký Okolí měst Bruntál, Podhorská oblast, Velmi atraktivní krajina, Pěší turistika, cykloturistika, Jeseník Rýmařov, Moravský zvlněná krajina se nedostatečná infrastruktura, venkovská a agroturistika, Beroun, Budišov, smíšenými lesy, velmi relativně málo památek příp. i církevní turistika, Vítkov, Odry, Fulnek, málo osídlena myslivost Bílovec 6. Podhůří Okolí měst Nový Jičín, Podhorská oblast Městské památkové rezervace, Kulturně-poznávací, městská Beskyd Kopřivnice, Příbor, s četnými městy, relativně četné památky a jiné zajímavosti, a církevní turistika, Frýdlant n. Ostravicí, hustě osídlena dobrá infrastruktura cykloturistika, venkovská a Frenštát p. Radhoštěm, agroturistika, pěší turistika, Frýdek-Místek rekreace u vodních ploch 7. Poodří Území podél řeky Odry Nížinná oblast podél Atraktivní příroda, dostatečná Cykloturistika, pěší turistika, mezi Ostravou a meandrů řeky Odry se infrastruktura venkovská a agroturistika, Odrami soustavou rybníků a rybaření menších sídel, CHKO 8. Okolí měst Krnov, Nížinná oblast s mírně město Krnov s historickým Cykloturistika, venkovská a Osoblažsko, Město Albrechtice a zvlněnou krajinou, jádrem, jinak zemědělská oblast, agroturistika, pěší turistika Krnovsko osoblažský výběžek převážně venkovské pěkná a zachovalá příroda osídlení 9. Okolí Šumperku – Zvlněná krajina pod Velmi atraktivní krajina, Lázeňství, cykloturistika, Šumpersko podhůří Hrubého pohořími Jeseníků, nedostatečná infrastruktura, venkovská a agroturistika, Jeseníku, Rychlebských hor a relativně málo památek, pěší turistika, hipoturistika, Rychlebských hor a Králického Sněžníku, významné lázeňská destinace – jezdectví Králického Sněžníku charakterem podobná Velké Losiny (okres Šumperk mimo Nízkému Jeseníku Hrubého Jeseníku) 10. Beskydy, Okolí měst Rožnov, Podhorská oblast Velmi atraktivní krajina, atraktivní Poznávací turistika, Vsetínské Valašské Meziříčí, s městy, relativně hustě příroda, kulturně-historický cykloturistika, venkovská a vrchy a Vsetín osídlena fenomén – Rožnovský skanzen, agroturistika, pěší turistika, Valašsko dostatečná infrastruktura hipoturistika, jezdectví 11. Okolí Javorníku, Nížinná oblast Velmi atraktivní krajina, atraktivní Cykloturistika, venkovská a Javornicko a Žulové, Vidnavy a přecházející do příroda, nedostatečná agroturistika, pěší turistika, Rychlebské Mikulovic neobydlené přírody infrastruktura, málo, ale zajímavé hipoturistika, jezdectví Hory Rychlebských hor památky, řada zatopených lomů

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 18 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

4.1.1 Beskydy a Valašsko Oblast rozkládající se v nejvýchodnější části ČR na území okresů Frýdek-Místek, Vsetín a Nový Jičín. Tvoří ji rozsáhlé pohoří Moravskoslezských Beskyd a Javorníky na východě, Vsetínské vrchy na jihu. Na severu sousedí s Polskem a na východě se Slovenskem, jih přechází v Bílé Karpaty a západní stranu lemuje Moravská Brána.

Tato oblast patří horopisně k nejrozmanitějším v republice. Hlavní hřeben Moravskoslezských Beskyd se táhne od Velkého Polomu (1 069 m) až po Radhošť (1 129 m). Celkem 22 vrcholů je vyšších než 1 000 m n. m., přičemž k nejvyšším patří Lysá hora (1 323 m), Smrk (1 276 m), Kněhyně (1 257 m), Travný (1 203 m). Nejvyšším a jediným vrchem Javorníků přesahujícím 1 000 m n. m. je Malý Javorník (1 019 m), Vsetínské vrchy jsou nižší. Tyto hory svou geologickou stavbou patří ke Karpatské soustavě. Je to mladé pásemné pohoří, které vzniklo v průběhu druhohor a třetihor, hlavní horninou jsou pískovce, občas se objevují i břidlice. Tři pětiny beskydského horstva pokrývají lesy, v nichž převládají jehličnaté dřeviny. Původní vegetaci s převažujícími listnatými stromy pozměnili lidé. Dnes se již pouze místy vyskytují buky, jasany, javory, jilmy nebo lípy. Na Radhošti a Lysé hoře se setkáte s kosodřevinou, která zde byla uměle vysazena. Pestré složení má beskydská květena i zdejší zvířena. Pramení zde mnoho řek a potoků (Ostravice, Bečva, Olše Morávka, Lomná, Čeladenka). Klimaticky patří k mírně teplým oblastem. V zimních měsících s teplotami -3 až -5° C, v letním období 16 až 18°C, počet letních dnů se pohybuje mezi 20 až 30, počet dnů se sněhovou pokrývkou mezi 60 až 100.

K ochraně rázu zdejší horské krajiny, vegetace, živočichů, vod i půdy byla v roce 1973 zřízena chráněná krajinná oblast Beskydy, která je největší v ČR. Zvlášť cenné části přírody jsou chráněny v přírodních rezervacích. Patří k nim známý a mimořádně cenný prales Mionší, Radhošt (údajné kultovní místo starých Slovanů), Klíny, Mazák, Mazácký Grúnik, Travný potok, Salajka (jedna z nejstarších přírodních rezervací v ČR), Kněhyně-Čertův mlýn a další. Přes většinu těchto přírodních rezervací vede mnoho turisticky atraktivních naučných stezek.

Celá oblast Beskyd je velmi vyhledávaná pro své jedinečné přírodní krásy a přitažlivé rekreační možnosti v létě i v zimě. Pro milovníky zimních sportů je na horských svazích připraveno množství lyžařských vleků a velmi dobře vybavených lyžařských středisek. K nejvyhledávanějším patří Pustevny s Radhoštěm, Velký Polom, Grúň, Bumbálka, Lysá hora, Lomná, Třeštík, Soláň, Velké Karlovice, Bílá, Mezivodí, Malenovice, Visalaje, Portáš-Kohútka a další. Vyznavačům běžeckého lyžování lze doporučit trasy na hřebenech Vsetínských a Veřovických vrchů. Sportovně založení turisté ocení lanovky ve Frenštátě p. R., Ráztoce - Pustevnách a Oldřichovicích - Javorovém. Po horských hřebenech, údolími vodních toků, přes vyhlídková místa a centra turistického a cestovního ruchu vede hustá síť dobře značených turistických cest, které návštěvníky zavedou do míst skýtajících působivé pohledy na zdejší krajinu. Přestože jsou velké údolní nádrže v Beskydech rezervoáry pitné vody, a proto jsou z rekreace vyloučeny, najdou se zde i možnosti pro provozování vodních sportů. Jedná se o přehrady Bystřička, Horní Bečva, Baška a Olešná. Ke sportovnímu vyžití slouží rovněž koupaliště v Kopřivnici, areál ve Frenštátě pod Radhoštěm a plavecké objekty na mnoha dalších místech.

Beskydská oblast nabízí návštěvníkům mnoho zajímavých přírodních i kulturních pozoruhodností. Ojedinělou architekturu a zvyky nabízí návštěvníkům Valašsko, jehož nejznámějším střediskem je Rožnov pod Radhoštěm, dříve lázeňské město, dnes centrum rekreace se známým skanzenem. Další zajímavá místa jsou ve Valašském Meziříčí, Vsetíně, Frenštátě pod Radhoštěm a jinde.

4.2 Základní socioekonomické údaje K posouzení postavení subregionu Valašsko (okres Vsetín) v rámci turistického regionu SMaS, potažmo v rámci České republiky je třeba uvést základní socioekonomické údaje, umožňující mimo jiné srovnání s ostatními regiony. Především je nutno zdůraznit, že se jedná o významný turistický region jak z hlediska ekonomického potenciálu, tak i z hlediska počtu obyvatel a rozlohy území.

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 19 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Tab. - Základní charakteristiky regionu SMaS - k 1.1.2004 Hustota Počet Rozloha Okres Průměrný věk obyvatelstva Počet obcí obyvatel (km2) na 1 km2 Bruntál 104 107 37,9 1 657 63 71 Frýdek-Místek 226 863 38,9 1 273 178 77 Jeseník 42 148 38,3 719 59 24 Karviná 276 323 38,8 347 796 16 Nový Jičín 159 323 38,1 918 174 57 Opava 180 573 38,8 1 126 160 80 Ostrava-město 313 088 39,3 214 1 463 1 Šumperk 125 794 38,9 1 316 96 78 Vsetín 146 127 38,8 1 143 128 59 Region SMaS 1 574 346 38,6 8 713 181 463 Česká republika 10 211 455 39,5 78 866 129 6 249 Podíl Reg./ČR 15,42% nižší 11,05% vyšší 7,41% Pramen: ČSÚ

4.2.1 Obyvatelstvo Počet obyvatel v regionu ubývá stejně jako v celé České republice. Za poslední 4 roky ubylo nejvíce obyvatel v okresech Ostrava (pokles o 2,5%) a Bruntál (2%), nejméně v okrese Frýdek-Místek (0,3%). Celkově došlo v celém regionu SMaS k úbytku obyvatel o 1,5%. Největší podíl obyvatel ve věku 0-14 let mají okresy Bruntál a Nový Jičín. Největší podíl obyvatel ve věku 65 let a více má okres Opava, nejmenší pak Bruntál. Celkově je v regionu vyšší podíl obyvatel ve věku 0-14 a 15-64 let než v České republice a nižší podíl obyvatel ve věku 65 a více.

Tab. - Počet obyvatel v regionu SMaS podle věku – k 31.12.2004 Okres 0-14(%) 15-64(%) 65+(%) Obyv. celkem Bruntál 16,3 72,1 11,6 103 678 Frýdek-Místek 15,6 71,0 13,4 226 998 Jeseník 15,6 72,2 12,2 42 014 Karviná 15,3 72,1 12,7 275 834 Nový Jičín 16,2 71,4 12,3 159 212 Opava 15,3 71,2 13,5 180 430 Ostrava 15,0 71,8 13,2 311 402 Šumperk 15,6 71,0 13,4 125 268 Vsetín 15,6 71,0 13,4 146 001 Region SMaS 15,6 71,5 12,9 1 570 837 Česká republika 15,1 70,9 14,0 10 206 923 Pramen: ČSÚ

Tab. - Města nad 10 000 obyvatel v regionu SMaS – k 1.1.2004 Nad 50 tis. obyvatel 20 až 50 tis. obyvatel 10 až 20 tis. obyvatel Ostrava 313 088 Třinec 38 415 Bruntál 17 686 Havířov 84 914 Orlová 34 282 Rožnov p. R. 17 238 Karviná 63 677 Šumperk 28 768 Zábřeh 14 360 Frýdek–Místek 60 290 Vsetín 28 575 Hlučín 14 228 Opava 60 252 Valašské Meziříčí 27 481 Jeseník 12 457 Nový Jičín 26 547 Frenštát p. R. 11 334 Český Těšín 26 159 Studénka 10 341 Krnov 25 547 Kopřivnice 23 424 (Poč. měst do 10 tis. obyv.: 35) Bohumín 23 075 (Poč. obcí se statutem města: 57) Pramen: ČSÚ

Nejvíce cizinců žije v okresech Ostrava a Karviná, nejméně v okrese Jeseník. Podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel je v regionu SMaS nižší než v celé České republice. Pořadí zemí, odkud pochází nejvíce cizinců, se v regionu SMaS odlišuje od pořadí v České republice. Nejvíce cizinců

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 20 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

žijících v regionu SMaS je ze Slovenska, Polska, Vietnamu a Ukrajiny. Řekové a Poláci v regionu SMaS tvoří přes 30 % všech obyvatel z obou zemí žijících na celém území České republiky. Údaje o podílu národností v regionu (tabulka č. 6) jsou čerpány ze sčítání lidu, domů a bytů, které proběhlo v březnu roku 2001 a novější data nejsou.

Tab. - Podíl cizinců žijících v regionu SMaS - k 31. 12. 2004 Okres Počet obyvatel Počet cizinců* Podíl cizinců Bruntál 103 678 682 0,7% Frýdek-Místek 226 998 2 329 1,0% Jeseník 42 014 486 1,2% Karviná 275 834 6 082 2,2% Nový Jičín 159 212 1 207 0,8% Opava 180 430 944 0,5% Ostrava 311 402 7 083 2,3% Šumperk 125 268 967 0,8% Vsetín 146 001 1 620 1,1% Region SMaS 1 570 837 21 400 1,4% Česká republika 10 206 923 254 294 2,5% Pramen: ČSÚ, *trvalé pobyty + přechodné pobyty nad 90 dnů

Tab. - Cizinci žijící v regionu SMaS podle státního občanství (prvních 10 v pořadí) - k 31.12. 2004 Počet* Země Podíl SMaS/ČR SMaS Česká republika Slovensko 6 965 47 352 14,7 % Polsko 5 631 16 265 34,6 % Vietnam 2 661 34 179 7,8 % Ukrajina 2 247 78 263 2,9 % Rusko 459 14 743 3,1 % Bulharsko 417 4 447 9,4 % Řecko 311 792 39,3 % Německo 292 5 772 5,1 % Srbsko a Černá Hora 179 3 436 5,2 % Rumunsko 178 2 588 6,9 % Pramen: ČSÚ, * trvalé pobyty + přechodné pobyty nad 90 dnů

Tab. - Podíl národností v regionu (v %) morav- sloven- němec- Okres česká slezská polská romská ostatní ská ská ká Bruntál 87,4 4,0 0,5 4,1 0,5 0,3 0,2 3,0 Frýdek–Místek 84,1 2,0 0,7 2,9 0,1 7,9 0,1 2,2 Jeseník 85,7 3,1 0,3 4,6 1,6 0,2 0,6 3,9 Karviná 81,7 1,3 0,7 5,5 0,2 6,6 0,1 3,9 Nový Jičín 90,8 4,1 0,2 1,9 0,2 0,2 0,2 2,4 Opava 91,3 1,5 2,5 1,2 1,2 0,2 0,1 2,0 Ostrava 88,8 2,3 0,3 3,3 0,2 0,3 0,2 4,6 Šumperk 89,0 6,1 0,0 1,4 0,4 0,2 0,1 2,8 Vsetín 89,3 6,2 0,0 1,3 0,1 0,1 0,1 2,9 Region SMaS 87,2 3,0 0,6 3,0 0,4 2,4 0,2 3,2 Česká republika 90,1 3,6 0,1 1,8 0,4 0,5 0,1 3,4 Pramen: ČSÚ

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 21 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

5 Organizační podpora cestovního ruchu v regionu SMaS

Organizace cestovního ruchu v turistickém regionu je ovlivňována na různých správních Parlament České republiky úrovních. Na národní úrovni je to jednak Ministerstvo pro místní rozvoj (garantuje politiku Poslanecká cestovního ruchu na národní úrovni, formuje sněmovna Senát podpůrné a rozvojové aktivity cestovního ruchu, parlamentu www.mmr.cz), ale zejména pak ministerstvem Podvýbor vytvořená agentura CzechTourism hospodářského Právní výbor (www.czechtourism.cz, www.czechtourism.com). výboru PS Základním cílem státní agentury CzechTourism je Parlamentu ČR pro obchod a Hospodářský propagace České republiky jako destinace cestovní ruch výbor cestovního ruchu v zahraničí i v tuzemsku. Jedním z jejich hlavních úkolů je také spolupráce s Podvýbor Zahraniční regiony v ČR, angažovanost při vzniku zahraničního výbor přirozených oblastí cestovního ruchu a působení výboru PS při jejich turistickém rozvoji a zatraktivnění. V Parlamentu ČR letech 2001 až 2003 agentura iniciovala pro prezentaci Výbor pro České republiky v integraci zpracování programů rozvoje cestovního ruchu zahraničí v regionech. CzechTourism podpořila zpracování Programů v regionech Česka dvěma směry. Ministerstvo pro místní rozvoj Připravila rámcovou metodiku zpracování Programů a podílela se na jejich spolufinancování. V současné době se rovněž zaměřuje na rozvoj CzechTourism systému destinačních managementů na úrovni turistických regionů a turistických oblastí.

5.1 Krajské úřady Na krajské úrovni jsou za rozvoj cestovního ruchu odpovědny krajské úřady. V rámci turistického regionu se jedná o krajské úřady Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje.

Na krajském úřadu Moravskoslezského kraje je cestovní ruch v působnosti odboru regionálního rozvoje, oddělení regionálního rozvoje, kde je dle organizační struktury 1 pozice vedoucího oddělení a celkem 7 referentských míst, z nichž jedno je referent pro cestovní ruch. (www.kr-moravskoslezsky.cz)

Na krajském úřadu Olomouckého kraje je zřízeno oddělení cestovního ruchu v rámci útvaru „kancelář hejtmana“ (s působností odboru) a dle organizační struktury jsou zde vytvořena 4 pracovní místa. (www.kr-olomoucky.cz)

Na krajském úřadu Zlínského kraje je zřízeno oddělení cestovního ruchu v rámci odboru strategického rozvoje. Dle organizační struktury jsou na oddělení cestovního ruchu zřízena 3 pracovní místa. (www.kr-zlinsky.cz)

Základními aktivitami krajských úřadů v oblasti cestovního ruchu jsou: • zpracovávání podkladů pro návrhy krajských rozvojových programů cestovního ruchu a pro státní programy regionálního rozvoje, • koordinace hlavních směrů samostatné působnosti krajů v sektoru cestovního ruchu, • zajišťování realizace programů územních obvodů krajů v části cestovní ruch, • zajišťování a koordinace zpracování a implementace strategie rozvoje cestovního ruchu na území krajů, • koordinace a metodické usměrňování vzniku nových projektů a produktů v cestovním ruchu, • vytváření přehledů o projektových záměrech a projektech v cestovním ruchu a hledání vhodných zdrojů finančních dotací pro jejich realizaci, • navrhování, zajišťování a realizace rozvojových dotačních programů v oblasti cestovního ruchu,

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 22 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

• zajišťování prezentace turistického potenciálu krajů na výstavách a veletrzích cestovního ruchu v České republice a v zahraničí, • příprava a realizace marketingových tiskovin, zaměřených na propagaci potenciálu cestovního ruchu krajů, • koordinace a zajišťování rozvoje sítě informačních center na územích krajů, • zajišťování podkladů pro vytváření databází informací z oblasti cestovního ruchu v krajích, • poradenská činnost v cestovním ruchu pro orgány obcí a pro podnikatele, • koordinace zapojení NUTS II do přípravy dalšího plánovacího období EU (2007 – 2013), • koordinace přípravy projektů na územích krajů z oblasti cestovního ruchu za účelem využití strukturálních fondů EU, • spolupráce s Českou centrálou cestovního ruchu, s podnikatelskou a neziskovou sférou, s rozvojovými agenturami a s orgány památkové péče a ochrany přírody, • podpora vzniku a činnosti destinačních managementů v krajích, • v oblasti propagace a rozvoje cestovního ruchu spolupráce s partnery v zahraničí.

5.2 Profesní a zájmové instituce Na úrovni turistického regionu SMaS se cestovním ruchem zabývá řada institucí, ať už státních či soukromých.

Činnost v oblasti cestovního ruchu v celém regionu SMaS zastřešuje oficiální marketingová organizace Destinační management Moravsko – Slezský, o.p.s., dále jen DMMS (www.tourisms.cz). Jejím hlavním posláním je marketingová podpora turistického regionu jako zajímavé turistické destinace jak pro domácí, tak zejména pro zahraniční turisty a dále koordinace činností a aktivit subjektů zainteresovaných v oblasti cestovního ruchu. Činnost destinačního managementu je již druhým rokem podporována Moravskoslezským krajem. V rámci ČR bylo vytvoření destinačního managementu s regionální působností první v ČR. Za 2 roky své činnosti dosáhl destinační management v turistickém regionu pozitivních výsledků, o čemž kromě konkrétních výstupů svědčí rovněž řada pozitivních hodnocení v odborných tiskovinách na regionální i národní úrovni. DMMS, o. p. s. se stal partnerem subjektů v sektoru cestovního ruchu v regionu. Intenzivní činností napomohl vytvoření řady produktů a produktových balíčků v regionu, zorganizoval řadu famtripů pro zahraniční i domácí touroperátory a cestovní kanceláře, zpracoval řadu marketingových tiskovin a podpořil vznik nových služeb pro turisty a návštěvníky turistického regionu (cyklobusy a skibusy v Beskydech a Jeseníkách).

Vedle fungující společnosti destinačního managementu je slabší stránkou ne ještě zcela dotažený systém destinačního managementu v regionu. Nevyjasněné jsou rovněž stále otázky překrývání turistických regionů a území krajů. Turistický region SMaS pokrývá celé území Moravskoslezského kraje a část území Olomouckého kraje (společná je turistická oblast Jeseníky, která je z pohledu rozlohy cca ze 45% na území Moravskoslezského kraje a cca z 55% na území Olomouckého kraje) a Zlínského kraje (společná je turistická oblast Beskydy a Valašsko, která je z pohledu rozlohy cca ze 70% na území Moravskoslezského kraje a cca ze 30% na území Zlínského kraje).

V rámci krajů vyvíjejí svou činnost, související někdy mimo jiné i s cestovním ruchem, regionální rozvojové agentury (ARR, a. s. v Ostravě, RRA ve Zlíně, RARSM v Olomouci). V regionu fungují také zájmové a profesní organizace. Zejména jde o:

Dále v regionu vznikla různá sdružení, zájmové organizace a agentury cestovního ruchu:

Agentura Beskydy-Valašsko Regionální agentura BESKYDY-VALAŠSKO - je nástupnickou agenturou sdružení REGION BESKYDY a REGION VALAŠSKO. Cílem agentury je stát se spolehlivým partnerem při jednáních na všech úrovních o problematice, cestovního ruchu a zároveň stát se hlavním koordinátorem těchto aktivit v regionu a zajistit komplexnější a profesionálnější propagaci území regionu, být garantem provozování společného informačního počítačového sytému v informačních střediscích v regionech a garantem napojení "místní sítě těchto středisek" na celorepublikový informační systém cestovního ruchu, který se v současnosti buduje na doménách www.InfoCzechia.cz, www.Oblasti.cz, www.Tourism.cz, www.InfoMorava.cz, www.Czech.Republic.cz s výstupem na dalších více jak 2000 domén Informačního a rezervačního systému Doménová koule. Dále vést a aktualizovat databáze informací o stravování, ubytování, sportovních a kulturních

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 23 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza možnostech v regionech, vytvářet a poskytovat KNOW-HOW pro spolupracující informační centra, zpracovávat a podávat projekty k rozvoji cestovního ruchu v regionech.

VALAŠSKÉ KRÁLOVSTVÍ s.r.o - projekt VALAŠSKÉ KRÁLOVSTVÍ začal vznikat v roce 1997 jako projekt na propagaci a rozvoj regionu Beskyd a Valašska. Dnes mimo jiné provozuje 2 informační centra (Frenštát p. R. a Rožnov p. R.). Zejména se však významně podílí na image Beskyd a Valašska realizací projektu nejstaršího tzv. pohádkového regionu Valašské království (http://valasske-kralovstvi.cz). V rámci činnosti agentury cestovního ruchu nabízí řadu vlastních produktů. Geograficky se zaměřuje zejména na území od Kozlovic a Čeladné, přes Rožnovsko, Vsetínsko, Vizovicko až po Valašskokloboucko. Svými produkty a svou činností se však zaměřuje na širší oblast turistického regionu SMaS. V posledních letech svou činností marketingově podporuje region i v zahraničí.

Euroregiony, mikroregiony a informační centra jsou dalšími, kteří působí v oblasti cestovního ruchu v turistickém regionu SMaS. Bližší informace o nich poskytují následující podkapitoly.

5.3 Euroregiony Rozvoj cestovního ruchu je vázán na přírodní, historické, sociální, geografické a jiné aspekty konkrétních území, kde je žádoucí co nejvyšší míra spolupráce všech zainteresovaných subjektů. V turistickém regionu Severní Morava a Slezsko vznikly v minulých letech čtyři euroregiony (další dva do území regionu zasahují) z celkem 13 v ČR a řada mikroregionů sdružujících města a obce z oblastí, ve kterých je nutno prosazovat společné zájmy. Jejich cílem je zpravidla hospodářská spolupráce, rozvoj infrastruktury, ochrana životního prostředí, kulturně-vzdělávací činnost i s tím související rozvoj cestovního ruchu.

Tab. - Euroregiony na území turistického regionu SMaS Rozloha Počet obyv. Rok Euroregion Zastoupená území Počet obcí (tis. km2) (v tis.) vzniku čes.: Frýdek–Místek 605 60 161 pol.: Bialsko Biala 1 216 24 344 BESKYDY 2000 slov.: Čadca, Žilina 2 023 49 265 celkem 3 844 133 770 čes.: Bruntál, Jeseník 1 819 68 132 PRADĚD pol.: Opole (Prudnik) 2 226 18 407 1997 celkem 4 045 86 539 čes.: Opava, N. Jičín, Bruntál 1 116 58 226 SILESIA pol.: Ratibořsko, Hlubčicko 1 500 19 287 1998 celkem 2 616 77 513 čes.: Karviná, Frýdek–Místek 600 43 360 TĚŠÍNSKÉ pol.: Cieszyn, Jastrzębie-Zdrój 800 16 270 1998 SLEZSKO celkem 1 400 59 630 čes: Trutnov, Náchod, Rychnov n. K., Ústí n. O., Šumperk, 1 891 92 398 Jeseník, Jičín, Hradec Králové, Pardubice, Chrudim, Svitavy GLACENSIS 1996 pol: powiat Zabkowicki, Dzierżoniowski, Walbrzyski, 2 927 32 503 Kłodzki celkem 4 818 124 901 čes: Uherské Hradiště, Zlín, 4 108 304 609 BÍLÉ – BIELE Vsetín, mikroregion Horňácko 2000 KARPATY slov: Trenčínský kraj 4 501 276 610 celkem 8 609 580 1 219 celkem 25 332 1 059 4 572 Pramen: RIS

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 24 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Euroregion Bílé-Biele Karpaty: Euroregion Bílé - Biele Karpaty (ER BBK) vznikl podepsáním Zakladatelské smlouvy přeshraničního sdružení 30. července 2000 a byl zaregistrován na Krajském úřadě v Trenčíně dne 28. září 2000 jako sdružení právnických osob. Zakladateli jsou sdružení právnických osob, a to Region Bílé Karpaty se sídlem ve Zlíně a Región Biele Karpaty se sídlem v Trenčíně. Zakladatelské organizace národních sdružení jsou ze tří sektorů - veřejné správy, podnikatelského sektoru a nevládních organizací. Česká část euroregionu zasahuje do tří okresů Zlínského kraje, a to do Uherského Hradiště, Zlína a Vsetína, s mikroregiony Valašskomeziříčsko – Kelečsko, Rožnovsko, Luhačovické Zálesí, Vizovicko, Uherskobrodsko, Jižní Valašsko, Vsetínsko, a do jednoho okresu Jihomoravského kraje s mikroregionem Horňácko. Na Slovensku euroregion pokrývá území Trenčínského kraje. Euroregion Bílé - Biele Karpaty zaštiťuje činnost Regionu Bílé Karpaty a Regiónu Biele Karpaty, která je zaměřena především na realizaci projektů v oblasti lidských zdrojů a cestovního ruchu. (www.euroregion-bile-karpaty.cz)

5.4 Mikroregiony, svazky obcí, města a obce

Mikroregiony dnes sdružují velkou část měst a obcí a pokrývají značnou část území turistického regionu Severní Morava a Slezsko. Základem pro vznik mikroregionu je dobrovolná spolupráce obcí, která je dána spádovostí, historickými i současnými vazbami, společně řešenými problémy apod. Velký význam mají mikroregiony i pro čerpání prostředků z různých fondů, protože umožňují zakládat větší a významnější projekty. Některé obce mohou být členy více sdružení, mikroregiony v některých případech přesahují hranice okresů, mírou aktivity se liší.

Z výsledků Monitoringu mikroregionů 2004, který prováděl Ústav územního rozvoje v Brně, vyplývá, že převážná většina evidovaných mikroregionů v České republice má právní formu svazku obcí. Evidovány jsou však i zájmová sdružení právnických osob. V některých případech se vyskytuje i jiná forma mikroregionů, případně mikroregiony, které fungují bez jakéhokoliv právního ustavení. Do mikroregionů je oproti minulým rokům zapojen stále vyšší počet obcí. Zvýšil se i počet obcí, které jsou zapojené do dvou a tří mikroregionů. Vysoké procento mikroregionů má v současné době zpracováno aktuální rozvojový dokument pro svoje území, nebo takový dokument pořizuje. Obecně lze konstatovat, že v poslední době vznikající mikroregiony mají stále častěji komplexní charakter a jsou zaměřeny na komplexní rozvoj mikroregionu. Na mnoha místech docházelo i v roce 2004 k překryvům jednotlivých mikroregionů, které byly mnohdy vícečetné (jedna obec byla evidována max. ve 4 mikroregionech).

V tabulce č.41 je přehled mikroregionů v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko, v závorce je uveden počet obcí v daném mikroregionu.

Tab. - Mikroregiony v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko Okres Sdružení / mikroregion BRUNTÁL Quingburk (2) Venkovský mikroregion Dívčí Hrad (4) Mikroregion Slunečná (7) Sdružení obcí Vrbenska (5) Mikroregion Slezská Harta (12) Sdružení obcí Bruntálska (11) Sdružení obcí Osoblažska (10) Mikroregion Krnovsko (25) Sdružení obcí Rýmařovska (13) FRÝDEK–MÍSTEK Svazek obcí povodí Olešná (3) Dobrovolný svazek obcí Olešná (4) Mikroregion Žermanické a Těrlické přehrady - vč. okr. KI (9) Sdružení měst a obcí povodí Ondřejnice (10) Sdružení obcí Slezská brána (10) Sdružení obcí Frýdecko–Místecka (3) Sdružení obcí Jablunkovska (15) Mikroregion Bystřice – Nýdek (2)

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 25 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Okres Sdružení / mikroregion Sdružení obcí povodí Morávky (11) Sdružení obcí povodí Stonávky (10) Mikroregion Frýdlantsko - Beskydy (13) Zájmové sdružení Frýdlantsko – Beskydy (13) JESENÍK Sdružení měst a obcí Jesenicka (24) Mikroregion Jesenicko (5) Mikroregion Žulovsko (8) Mikroregion Zlatohorsko (6) Mikroregion Javornicko (5) KARVINÁ Svaz obcí a měst okresu Karviná (16) NOVÝ JIČÍN Odersko (9) Sdružení obcí Bílovecka – vč. okr. Opava (11) Region Poodří (21) Sdružení povodí Sedlnice (6) OPAVA Mikroregion Hvozdnice (11) Mikroregion Matice Slezská (13) Mikroregion Moravice (20) Mikroregion Opavsko severozápad - vč. okr. BR (8) Sdružení obcí Hlučínska (27) ŠUMPERK Mikroregion Štítecko (7) Mikroregion Luže (13) Svazek obcí údolí Desné (8) Mikroregion Zábřežsko (30) Mikroregion Mohelnicko (12) Mikroregion Hanušovicko (10)

Svazek obcí regionu Ruda (5)

Šumperský venkov (7) Mikroregion Rohelnice (3) VSETÍN Sdružení obcí Hornolidečska (14) Mikroregion Vsetínsko (36) Mikroregion Rožnovsko (9) Mikroregion Valašskomeziříčsko–Kelečsko (16) Mikrocelek Polanecko – neform. celek v rámci Sdružení obcí Hornolidečska (6) ZLÍN Mikroregion Vizovicko (7) Mikroregion Jižní Valašsko - vč.okr. VS (27) Mikroregion Fryštácko (6) Pramen: Ústav územního rozvoje, RIS krajů Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského

Na úrovni obcí a měst existuje rovněž řada aktivit a pracovních pozic, zabývajících se cestovním ruchem. Zejména některé městské úřady a magistráty v regionu SMaS mají zřízeny odbory, oddělení či jiné útvary zabývající se cestovním ruchem. Zpravidla se jedná o střední a větší města nebo o města, jejichž historie a současnost je s cestovním ruchem úzce spojena. Jsou to např. Ostrava, Kopřivnice, Příbor, Štramberk, Bruntál, Opava, Karviná, Jeseník, Šumperk, Rožnov pod Radhoštěm, Rýmařov, Vrbno pod Pradědem.

5.5 Informační centra Síť informačních center je prověřeným účinným nástrojem rozvoje cestovního ruchu zabezpečujícím kontakt návštěvníků se subjekty cestovního ruchu v regionu. Informační centra poskytují v místě svého působení informační servis a různé služby spojené se zajištěním cestovního ruchu, jejichž rozsah se individuálně liší. Obecným posláním informačních center je nabízet bezplatný informační servis turistům a místním občanům, podrobné informace o příslušném místě a jeho okolí, kapacity ubytovacích zařízení, přehled penzionů, hotelů, restaurací, kulturní památky, zajímavá turistická

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 26 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

místa, tipy na výlety, sportovní a kulturní akce, provozní dobu sportovních a kulturních zařízení, případně další aktivity cestovního ruchu, jako např. informace o odjezdech autobusů a vlaků či prodej obchodního a doplňkového zboží (knihy, mapy, průvodce, upomínkové předměty).

Rozsah informačních center dokumentuje následující přehled. Není to však výčet zcela vyčerpávající. Funkci informačních center plní v turistickém regionu SMaS i některá další místa, zejm. při ubytovacích zařízeních, při vybraných prodejnách, informační centra ČD a další.

Tab. - Informační centra v regionu SMaS podle okresů Okres Místo Název BRUNTÁL Bohušov Informační centrum Bruntál Informační centrum - Muzeum Bruntál Bruntál * Městské informační centrum Dívčí Hrad* Informační centrum Dívčí Hrad Dívčí Hrad IC obcí mikroregionu Dívčí Hrad Karlova Studánka Turistické informační centrum Krnov* Městské informační centrum Rýmařov Informační centrum při Městském muzeu Vrbno pod Pradědem * Turistické informační centrum FRÝDEK-MÍSTEK Brušperk* Informační centrum - Národní dům Čeladná Knihovna a informační centrum Frýdek-Místek * Beskydské informační centrum (2x) Frýdlant nad Ostravicí Beskydské informační centrum - pobočka Hukvaldy * Informační a kulturní centrum obce Hukvaldy Jablunkov* Jablunkovské informační centrum Ostravice Informační centrum Soběšovice IC – „Přístav“ Soběšovice Třinec MIC Třinecka - Městská knihovna Komorní Lhotka IC mikroregionu obcí Povodí Stonávky JESENÍK Javorník Městské informační středisko Jeseník* Městské informační centrum Mikulovice Informační středisko Ostružná Informační centrum Zlaté Hory Informační středisko Žulová Informační středisko KARVINÁ Bohumín Městské informační centrum - knihovna Český Těšín * Regionální IC při Muzeu Těšínska Havířov Městské informační centrum Karviná-Fryštát Městské informační centrum NOVÝ JIČÍN Bartošovice Informační centrum Regionu Poodří - zámek Bílovec* Městské informační centrum Frenštát pod Radhoštěm * Informační centrum města Frenštát p. R. Frenštát pod Radhoštěm Informační centrum Valašského království Fulnek* Městské informační centrum Jeseník nad Odrou Informační centrum Klimkovice Městské informační centrum Kopřivnice * Městské informační centrum - Kulturní dům Kopřivnice TIC Technického muzea Tatra Kopřivnice Kunín Informační centrum Nový Jičín Informační centrum Nový Jičín Nový Jičín * Regionální agentura CR, Beskydy-Valašsko Odry* Městské informační centrum Příbor* Městské informační centrum Příbor Informační centrum RICCO Sedlnice* Turistické informační centrum Sněženka Studénka* Informační centrum

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 27 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Okres Místo Název Štramberk * Městské informační centrum OPAVA Budišov nad Budišovkou Informační centrum Hlučín Informační centrum - zámek Hradec nad Moravicí * Městské informační centrum - Národní dům Kravaře Informační centrum Opava* Městské informační centrum Vítkov Informační centrum OSTRAVA Ostrava * MIC Ostrava (4x) ŠUMPERK Bludov Místní informační středisko – Kulturní dům Loučná nad Desnou Informační středisko Staré Město pod Sněžníkem Turistické informační centrum Štíty Informační centrum Štíty Šumperk * Regionální a městské informační centrum Velké Losiny Informační centrum Zábřeh Infocentrum VSETÍN Francova Lhota* Informační centrum Francova Lhota Horní Lideč Informační centrum Rožnov pod Radhoštěm Městské informační centrum Rožnov pod Radhoštěm* Informační centrum Valašského království Valašská Bystřice Informační centrum Valašské Meziříčí Informační centrum Velké Karlovice * Informační centrum Vsetín* Městské informační centrum Pramen: Destinační management Moravsko - Slezský, CzechTourism, A.T.I.C. ČR * označená IC (28) jsou členy Asociace turistických informačních center ČR, která sdružuje 137 subjektů

V České republice dle údajů agentury CzechTourism poskytuje v místě svého působení úplný informační servis a služby spojené se zajištěním cestovního ruchu přes 300 oficiálních informačních center (používají jednotné značení turistických informačních center). V regionu SMaS má nejvíce informačních center okres Nový Jičín, následovaný okresy Bruntál, Frýdek-Místek a Vsetín.

5.6 Cestovní kanceláře Na organizovaném cestovním ruchu se v České republice podílejí cestovní kanceláře a agentury. Jejich zájem je často orientován jen na pasivní zahraniční cestovní ruch, ale mnohé z nich se významně podílejí i na rozvoji domácího cestovního ruchu.

Cestovní kancelář je podle zákona č. 159/1999 Sb. organizace, která nabízí, rezervuje a prodává vlastní zájezdy, zájezdy připravené jiným cestovními kancelářemi a další služby cestovního ruchu individuálním zájemcům a jiným cestovním kancelářím. Na rozdíl od cestovní agentury mohou být smlouvy o prodeji zájezdů individuálnímu zákazníkovi uzavřeny jejím jménem u zájezdů, které sama připravila. Cestovní agentura je organizace prodávající zájezdy vytvořené cestovními kancelářemi. Individuálnímu zákazníkovi smí cestovní agentura prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu a zájezdy pouze jako zprostředkovatel cestovní kanceláře. Obě společnosti poskytují zákazníkům další služby jako cestovní pojištění, obstarání víz, směnu devíz a šeků, prodej map a průvodců apod.

Cestovní kanceláře v České republice jsou sdruženy ve dvou profesních asociacích hájících hospodářské zájmy svých členů a rozvíjejících jejich činnost. Asociace cestovních kanceláří ČR sdružuje 152 členů (v drtivé většině z Prahy), přičemž v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko mají sídlo pouze 4 z nich. Další profesní sdružení Asociace českých cestovních kanceláří a agentur má po celém území České republiky 100 členů, přičemž v regionu SMaS jich sídlí 8.

Vedle toho působí na trhu cestovního ruchu velké množství profesně nesdružených cestovních kanceláří. V současné době musejí splňovat podmínky dané zákonem č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Tento zákon upravil podmínky pro podnikání

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 28 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza v oblasti cestovního ruchu v tom směru, že provozovat cestovní kancelář mohou pouze podnikatelské subjekty na základě koncesní listiny, jejíž vydání je vázáno na splnění zákonem stanovených podmínek a na kladné stanovisko příslušného ústředního orgánu – Ministerstva pro místní rozvoj. Vydání koncese pro cestovní kancelář je pro její zákazníky zárukou, že cestovní kancelář má sjednáno povinné smluvní pojištění zákazníků a splnila další podmínky stanovené zákonem. Tato přísnější opatření měla za následek výrazný úbytek počtu cestovních kanceláří v ekonomicky slabších regionech nebo jejich transformaci na cestovní agentury.

Tab.- Koncesované cestovní kanceláře v ČR podle krajů Kraj Počet CK (srpen 2001) Počet CK (k 1.8.2005) Hl. m. Praha 201 243 Středočeský 63 45 Jihočeský 51 47 Plzeňský 46 29 Karlovarský 25 17 Ústecký 62 49 Liberecký 54 38 Královéhradecký 48 45 Pardubický 36 31 Vysočina 45 33 Jihomoravský 122 46 Olomoucký 39 37 Zlínský 54 42 Moravskoslezský 143 80 Region Severní Morava a Slezsko 166 96 Česká republika 989 882 Podíl REG/ČR 16,8% 10,9% Pramen: ČSÚ, www.cestovani.cz

Tab. - Koncesované cestovní kanceláře v regionu SMaS podle okresů Okres Počet CK (srpen 2001) Počet CK k 1.8.2005 Bruntál 54 7 Frýdek–Místek 12 8 Jeseník 3 1 Karviná 12 9 Nový Jičín 10 8 Opava 13 10 Ostrava 42 34 Šumperk 11 6 Vsetín 9 13 Region Severní Morava a Slezsko 166 96 Pramen: ČSÚ, www.cestovani.cz

Zejména v posledních 2 – 3 letech začíná výrazně stoupat počet turistů domácích i zahraničních, kteří své pobyty řeší bez využití služeb cestovních kanceláří či agentur. Tento trend je podporován rychlým rozvojem internetu, umožňujícího jednak přístup k obrovskému množství informací a jednak realizací přímých rezervací u ubytovatelů, poskytovatelů služeb či provozovatelů atraktivit. Dle aktuálních šetření a odhadů řeší svou rekreaci nebo pracovní cestovní ruch prostřednictvím CK a CA pouze cca 4 – 5% tuzemských turistů a 30 – 35 % zahraničních turistů.

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 29 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

6 Cestovní ruch v turistickém regionu SMaS 6.1 Základní data o cestovním ruchu Cestovní ruch tvoří důležitou součást nejen světové, ale i české ekonomiky. V tabulce č. 45 jsou uvedeny podíly cestovního ruchu na tvorbě HDP. Spolu s multiplikačním efektem, který doprovází jeho rozvoj, je podíl na tvorbě HDP mnohem vyšší (kolem 11% ve světě, kolem 12 % v EU a v České republice dokonce kolem 13%). Významně se podílí také například na celkové zaměstnanosti. Podle propočtů expertů World Travel and Tourism Council je zaměstnanost vyvolaná cestovním ruchem 8,3% ze všech pracovních míst (tedy každé 12 pracovní místo) v roce 2005. V České republice dává cestovní ruch práci více než 611 tis. lidem (12,9 % ze všech zaměstnaných). Přímo v cestovním ruchu je zaměstnáno 124 104 lidí (2,6 %).

Tab. - Podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP v roce 2004 Region Podíl Svět 3,8 % Evropská unie 4,2 % Střední a východní Evropa 2,2 % Česká republika 2,5% Pramen: WTTC

Devizové příjmy z cestovního ruchu významně snižují deficit běžného účtu platební bilance. V roce 2004 tvořily 3,9% HDP v České republice. Podíl těchto příjmů na devizových příjmech ze služeb je výrazný – v roce 2004 to bylo v České republice 43,1 %. Na celkové hodnotě exportu České republiky se devizové příjmy z cestovního ruchu podílely v témže roce 6,3%. Zemí s nejvyššími devizovými příjmy z cestovního ruchu jsou už dlouhodobě Spojené státy americké.

Tab.- Země s nejvyššími devizovými příjmy z CR v roce 2004 (v mld. USD) Pořadí Země 2004 1. USA 74,5 2. Španělsko 45,2 3. Francie 40,8 4. Itálie 34,7 5. Německo 27,7 6. Velká Británie 27,3 7. Čína 25,7 8. Turecko 15,9 9. Rakousko 15,4 10. Austrálie 13,0 Česká republika 4,2 Pramen: WTO

Rok 2004 byl pro cestovní ruch rokem rekordním, neboť počet mezinárodních příjezdů dosáhl hodnoty 760 milionů, což představuje růst oproti roku 2003 o 10 %. Takovýto nárůst byl naposledy před 20 lety v roce 1984. Po tříleté stagnaci, kdy se mezinárodní cestovní ruch potýkal s problémy (teroristické útoky na USA, válečný konflikt v Iráku, epidemie nemoci SARS, oslabení ekonomik významných zdrojových zemí cestovního ruchu), nastal v roce 2004 výrazný obrat. Ze všech regionů zaznamenala Evropa nejmenší vzestup (4 %), avšak země střední a východní Evropy a severní Evropy vykazovaly růst o 8 % resp. 7 %. Tento nárůst s sebou přinesl i rekordní příjmy z mezinárodní turistiky - 622 mld. USD, přičemž největší část těchto příjmů (polovina) putovala do Evropy a největší nárůst byl v Asii a Tichomoří (24%).

Tab. - Mezinárodní příjezdy turistů podle regionů a subregionů v letech 2000 - 2004 Celkové příjezdy v mil. Podíl Index Index Země na trhu 2000 2001 2002 2003 2004 2004/2003 2004/2000 2004 Afrika 29 29 30 31 33 1,06 1,14 4,3 % severní Afrika 10 11 10 11 13 1,18 1,30 1,7 % subsaharská Afrika 18 19 19 20 20 1,00 1,11 2,6 %

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 30 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Amerika 128 122 117 113 124 1,10 0,97 16,3 % severní Amerika 91 86 83 77 85 1,10 0,93 11,2 % Karibik 17 17 16 17 18 1,06 1,06 2,4 % střední Amerika 4 4 5 5 6 1,20 1,50 0,8 % jižní Amerika 15 14 13 14 16 1,14 1,07 2,1 % Asie a Pacifik 115 121 131 119 153 1,29 1,33 20,1 % severovýchodní Asie 63 66 74 68 88 1,29 1,40 11,6 % jihovýchodní Asie 37 40 42 36 48 1,33 1,30 6,3 % Oceánie 9 9 9 9 10 1,11 1,11 1,3 % jižní Asie 6 6 6 6 8 1,33 1,33 1,1 % Evropa 390 388 397 399 414 1,04 1,06 54,5 % severní Evropa 47 45 46 47 51 1,09 1,09 6,7 % západní Evropa 140 136 138 136 139 1,02 0,99 18,3 % stř. a vých. Evropa 62 63 66 68 73 1,07 1,18 9,6 % jižní Evropa 141 144 148 148 152 1,03 1,08 20,0 % Střední Východ 24 24 28 29 35 1,21 1,46 4,6 % Celkem 686 684 703 691 760 1,10 1,11 100% Pramen: WTO

Příjezdy turistů podle světových regionů

4,6% 4,3% 16,3%

54,6% 20,1%

Afrika Amerika Asie a Pacifik Evropa Střední východ

Tab. - Podíl příjezdového CR vybraných evropských zemí na světovém CR (1990 a 2004) % podíl % podíl Počet příjezdů v tis. Země 1990 2004 2004 Francie 11,5 10,9 75 121 Španělsko 7,5 7,8 53 599 Itálie 5,8 5,4 37 071 Velká Británie 3,9 4,0 27 710 SRN 3,7 2,9 20 137 Rakousko 4,2 2,8 19 373 Polsko 0,7 2,1 14 290 Maďarsko 4,5 1,8 12 212 Portugalsko 1,7 1,7 11 617 Česká republika 1,6 0,9 6 061 Evropa 44,8 60,3 415 176 Pramen: WTO

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 31 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Tab. - Základní ukazatele vývoje CR v ČR v letech 1990 a 2004 Ukazatel 1990 2004 Počet zahraničních návštěvníků (mil. osob) 36,6 95,9 Počet ubytovaných zahraničních turistů (mil. osob) 2,6 6,1 Průměrná délka pobytu (ve dnech) 3,5 4,1 Podíl příjezdového CR ČR na evropském CR (v %) 3,6 1,5 Podíl příjezdového CR ČR na světovém CR (v %) 1,6 0,9 Pramen: ČSÚ, CzechTourism

Tab. - Podíl cestovního ruchu na ekonomice ČR v letech 1998 - 2004 v % 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Podíl devizových příjmů z CR na HDP 6,8 5,7 5,8 5,4 4,2 4,2 3,9 Podíl devizových příjmů z CR na exportu 15,0 12,0 10,3 9,3 7,7 7,3 6,3 Podíl devizových příjmů z CR na devizových 50,6 44,8 43,5 43,8 41,7 45,8 43,1 příjmech ze služeb celkem Pramen: Kompendium statistik cestovního ruchu v ČR

Příjezdový cestovní ruch České republiky v posledních deseti letech mírně kolísal. Maxima bylo dosaženo v roce 1996, ovšem v dalších třech letech došlo k poklesu. V roce 2000 byl opět zaznamenán nárůst, a to na více než 104 milionů příjezdů, přičemž v dalších třech letech opět počty příjezdů klesaly. Rok 2004 byl pro příjezdový cestovní ruch příznivý a došlo k nastartování dalšího růstu. S malými odlišnostmi se vyvíjely i devizové příjmy, avšak zde bylo maxima dosaženo v roce 2004, kdy celkové devizové příjmy z cestovního ruchu činily 4,2 mld. USD. V porovnání s rokem 1989 se devizové příjmy zvýšily dvanáctkrát (z odhadovaných 350 mil. USD v roce 1989 na současné 4,2 mld. USD).

Tab. - Vývoj příjezdového cestovního ruchu do ČR v letech 1995 - 2004 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 V mil.osob 98,06 109,40 107,88 102,84 100,83 104,25 103,07 97,59 94,98 95,90 Index/předch.rok 97,0 111,6 98,6 95,3 98,0 103,4 98,9 94,7 97,3 101,0 Pramen: ČSÚ

Vývoj příjezdového cestovního ruchu do ČR

112 110 108 106 104 102 100

V mil. osob 98 96 94 92 90 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Počet příjezdů

Tab.- Vývoj devizových příjmů z cestovního ruchu a výdaje na cestovní ruch (v mld. USD) – ČR 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Devizové příjmy 2,9 4,1 3,6 3,9 3,2 3,0 3,1 2,9 3,6 4,2 Devizové výdaje 1,6 3,0 2,4 1,9 1,5 1,3 1,4 1,6 1,9 2,3 Saldo 1,3 1,1 1,2 2,0 1,7 1,7 1,7 1,3 1,7 1,9 Pramen: ČNB

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 32 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Vývoj devizových příjmů a výdajů z cestovního ruchu v ČR

5

4,1 4,2 4 3,9 3,6 3,6 3,2 3 3,1 3 2,9 3 2,9 2,4 2,3 2 1,9 1,9 V mld. USD V mld. 1,6 1,5 1,6 1,4 1 1,3

0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Devizové příjmy Devizové výdaje

Z hlediska počtu turistů v hromadných ubytovacích zařízeních dochází v posledních dvou letech k výraznému nárůstu až na rekordních 6,1 milionů zahraničních hostů v roce 2004. Dalších asi 1,5 milionu cizinců se každoročně ubytovává u známých a příbuzných. Průměrná délka pobytu zahraničního turisty rostla z 3,5 dne v roce 1992 na 4,5 dne v roce 2000. V dalších letech kolísala až na 4,1 dne v roce 2004. Více než 50 % zahraničních turistů přijelo do Prahy. Na druhém místě se umístil kraj Karlovarský a na třetím Královéhradecký. Kraj Moravskoslezský se co do počtu zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních umístil v roce 2004 na 11. místě ze 14 krajů.

Tab. - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ČR v letech 2000 - 2004 Počet příjezdů Rok 2000 2001 2002 2003 2004 Hosté celkem 10 848 716 10 765 987 9 609 645 11 346 482 12 219 689 v tom: cizinci 4 666 305 5 193 973 4 579 015 5 075 756 6 061 225 Pramen: ČSÚ

Tab. - Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ČR za rok 2004 Počet Počet Průměrná Kraj podíl podíl hostů přenocování doba pobytu Hl. m. Praha 3 470 279 57,3 % 9 796 723 51,6 % 3,8 Středočeský 268 155 4,4 % 709 062 3,7 % 3,6 Jihočeský 317 742 5,2 % 843 056 4,4 % 3,7 Plzeňský 170 586 2,8 % 499 654 2,6 % 3,9 Karlovarský 386 971 6,4 % 2 534 763 13,4 % 7,6 Ústecký 148 441 2,4 % 534 299 2,8 % 4,6 Liberecký 250 575 4,1 % 998 690 5,3 % 5,0 Královéhradecký 298 128 4,9 % 1 160 877 6,1 % 4,9 Pardubický 53 018 0,9 % 183 942 1,0 % 4,5 Vysočina 64 194 1,1 % 191 351 1,0 % 4,0 Jihomoravský 345 930 5,7 % 653 748 3,4 % 2,9 Olomoucký 97 405 1,6 % 270 710 1,4 % 3,8 Zlínský 81 608 1,3 % 315 815 1,7 % 4,9 Moravskoslezský 108 193 1,8 % 287 772 1,5 % 3,7 Česká republika 6 061 225 100,0 % 18 980 462 100,0 % 4,1 Pramen: ČSÚ

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 33 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ČR podle krajů - 2004

0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000 3 500 000 4 000 000

Hl. m. Praha

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

Královéhradecký

Pardubický

Vysočina

Jihomoravský

Olomoucký

Zlínský

Moravskoslezský

cizinci celkem

Nejčastější země původu zahraničních hostů v ČR v roce 2004: Německo, Velká Británie, Itálie, USA, Nizozemsko, Slovensko, Francie, Polsko atd.

Nejčastější země původu zahraničních hostů v Moravskoslezském kraji v roce 2004: Slovensko, Polsko, Německo, Rakousko, Itálie, Velká Británie, Litva, Rusko, Švédsko, USA atd. Uvedených 10 zdrojových zemí tvoří dohromady 74,1% všech zahraničních turistů. V krajích Olomouckém a Zlínském se na prvních třech místech také umístili Slováci, Poláci a Němci, pouze ovšem v jiném pořadí.

Tab. - Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních podle zemí v MSK za rok 2004 Počet Počet Průměrná Země podíl podíl hostů přenocování doba pobytu Hosté celkem 108 193 287 772 3,7 z toho: Slovensko 21 663 20,0 % 57 653 20,0 % 3,7 Polsko 20 139 18,6 % 47 823 16,6 % 3,4 Německo 16 967 15,7 % 48 473 16,8 % 3,9 Rakousko 4 123 3,8 % 8 870 3,1 % 3,2 Itálie 3 979 3,7 % 8 973 3,1 % 3,3 Velká Británie 3 663 3,4 % 7 912 2,7 % 3,2 Litva 2 616 2,4 % 3 647 1,3 % 2,4 Rusko 2 556 2,4 % 6 892 2,4 % 3,7 Švédsko 2 413 2,2 % 8 948 3,1 % 4,7 USA 2 076 1,9 % 6 388 2,2 % 4,1 Pramen: ČSÚ

V roce 2003 byly výdaje zahraničního turisty během pobytu v České republice v průměru 107 USD na osobu a den.V tabulce č.56 jsou uvedeny výdaje turistů z jednotlivých zemí v USD.

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 34 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Tab. - Výdaje zahraničních turistů během pobytu v ČR - 2003 Země USD na osobu a den Japonsko 147 Rusko 144 Izrael 131 Dánsko 125 Belgie 120 Velká Británie 114 Španělsko 111 USA 103 Kanada 92 Rakousko 86 Itálie 86 Nizozemí 85 Francie 80 Německo 76 Švýcarsko 72 Polsko 68 Slovensko 28 Pramen: Kompendium statistik cestovního ruchu v ČR 2004

Z hlediska celkové návštěvnosti je již dlouhodobě na prvním místě Praha. Za ní se pak v roce 2004 umístil kraj Jihočeský a dále Jihomoravský. Moravskoslezský kraj je ze 14. krajů na 7. místě a průměrná délka pobytu je zde vyšší než v celé České republice. ČSÚ již nevede statistiky návštěvnosti podle okresů, a tak nelze zjistit tyto údaje za turistický region SMaS. Ze statistik z dřívějších let vyplývá, že návštěvnost regionu SMaS je pod průměrem ČR vzhledem k rozloze i počtu obyvatel, v absolutní hodnotě se však jednalo o vysoký počet návštěvníků srovnatelný s Jižními Čechami a převyšující počet hostů na Jižní Moravě. To však neplatí o počtech cizinců. Průměrná délka pobytu je mírně nad průměrem ČR.

Tab.- Návštěvnost v České republice podle krajů za rok 2004 počet příjezdů počet přenocování průměrná délka pobytu Kraj celkem cizinci celkem cizinci celkem cizinci Hl. m. Praha 3 863 989 3 470 279 10 666 629 9 796 723 3,8 3,8 Středočeský 854 987 268 155 2 606 761 709 062 4,0 3,6 Jihočeský 1 068 596 317 742 3 658 198 843 056 4,4 3,7 Plzeňský 519 024 170 586 1 673 475 499 654 4,2 3,9 Karlovarský 564 543 386 971 3 803 526 2 534 763 7,7 7,6 Ústecký 355 225 148 441 1 282 531 534 299 4,6 4,6 Liberecký 752 473 250 575 2 801 647 998 690 4,7 5,0 Královéhradecký 951 492 298 128 3 809 230 1 160 877 5,0 4,9 Pardubický 338 687 53 018 1 185 015 183 942 4,5 4,5 Vysočina 399 005 64 194 1 229 548 191 351 4,1 4,0 Jihomoravský 1 014 514 345 930 2 213 052 653 748 3,2 2,9 Olomoucký 417 663 97 405 1 767 957 270 710 5,2 3,8 Zlínský 522 355 81 608 1 964 446 315 815 4,8 4,9 Moravskoslezský 597 136 108 193 2 118 693 287 772 4,5 3,7 Česká republika 12 219 689 6 061 225 40 780 708 18 980 462 4,3 4,1 Pramen: ČSÚ

V tabulce č.58 je přehled hostů v hromadných ubytovacích zařízeních krajů Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského, na jejichž území se region SMaS rozkládá. Vyplývá z ní, že za poslední čtyři roky došlo k poklesu příjezdů cizinců do všech tří krajů, v Moravskoslezském dokonce téměř o polovinu. Hostů celkem přibylo v Olomouckém a Zlínském kraji, v kraji Moravskoslezském došlo k úbytku. Podíl MSK na ČR je ze všech tří krajů nejvyšší, průměrná délka pobytu je nejnižší.

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 35 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Tab. - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v MSK, OK a ZK v letech 2000 až 2004 Podíl na Ø délka 2000 2001 2002 2003 2004 ČR v % pobytu 2004 2004 Hosté celkem v MSK 635 289 618 617 611 407 664 836 597 136 4,89 4,5 v tom: cizinci 200 946 170 007 133 227 119 226 108 193 1,79 3,7 Hosté celkem v OK 398 120 370 964 381 603 448 151 417 663 3,42 5,2 v tom: cizinci 106 295 106 269 112 316 106 935 97 405 1,61 3,8 Hosté celkem v ZK 469 286 423 306 435 148 514 594 522 355 4,27 4,8 v tom: cizinci 141 283 110 428 88 189 74 958 81 608 1,35 4,9 Pramen: ČSÚ

Cizinci v hromadných ubytovacích zařízeních v MSK, OK a ZK

220 000

200 000

180 000

ů 160 000 íjezd ř 140 000 et p č 120 000 Po 100 000

80 000

60 000 2000 2001 2002 2003 2004

Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj

Region SMaS zaujímá téměř 11% podíl na celkové lůžkové kapacitě České republiky. Lůžková kapacita ubytovacích zařízení vzhledem k rozloze území je v regionu nižší než je průměr v České republice, stejně tak průměrná cena za ubytování. Vzhledem k rozloze je největší počet lůžek po Ostravě v okresech Jeseník a Vsetín. Oproti roku 2000 došlo k úbytku ubytovacích zařízení, pokojů i lůžek v regionu SMaS, ovšem tento trend probíhal i v České republice jako celku. Po Ostravě jsou nejvyšší průměrné ceny za ubytování v Karviné a Opavě. V rámci České republiky je nejvyšší průměrná cena v Praze a Karlovarském kraji, nejnižší pak v kraji Libereckém, Pardubickém a na Vysočině.

Tab.- Kapacity ubytovacích zařízení podle krajů – k 31.12.2004 Průměrná Počet Počet Počet lůžek cena za Počet lůžek zařízení pokojů na 100 km2 ubytování (v Kč) Hlavní město Praha 601 31 529 69 242 13 988 995 Středočeský kraj 571 11 067 30 381 276 339 Jihočeský kraj 1 026 17 532 52 423 521 261 Plzeňský kraj 432 7 681 21 957 290 268 Karlovarský kraj 440 12 935 27 062 817 529 Ústecký kraj 416 7 693 20 464 384 295 Liberecký kraj 963 13 650 41 118 1 300 226 Královéhradecký kraj 1 012 16 056 45 482 956 245 Pardubický kraj 295 5 420 15 368 340 234 Vysočina 364 6 301 18 946 274 237 Jihomoravský kraj 485 11 816 29 904 423 308 Olomoucký kraj 355 7 083 18 892 366 260 Zlínský kraj 371 7 969 21 405 540 263 Moravskoslezský kraj 508 10 077 26 903 486 251

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 36 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Region SMaS 890 16 875 46 741 536 278 Celkem ČR 7 839 166 809 439 547 557 334 Pramen: ČSÚ

Tab. - Kapacity ubytovacích zařízení v turistickém regionu SMaS – k 31.12.2004 Průměrná Počet Počet Počet lůžek cena za Okres* Počet lůžek zařízení pokojů na 100 km2 ubytování (v Kč) Bruntál 168 2 346 7 301 441 213 Frýdek-Místek 166 2 852 8 522 669 187 Jeseník 112 1 934 5 372 747 208 Karviná 25 1 059 2 028 584 362 Nový Jičín 63 1 584 4 026 439 286 Opava 50 879 2 443 217 305 Ostrava-město 36 1 357 2 583 1 207 515 Šumperk 121 2 125 6 204 471 218 Vsetín 149 2 739 8 262 723 210 Region SMaS 890 16 875 46 741 536 278 Česká republika 7 839 166 809 439 547 557 334 Podíl SMaS/ČR 11,4% 10,1% 10,6% nižší nižší Pramen: ČSÚ

Tab.- Počty lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních podle typu a krajů (k 31. 12. 2004) Hotely a Chatové Ostatní Kraj podobná Kempy osady a hromadná Celkem ubyt. zař. turist. ubyt. ubyt. zařízení Hl. m. Praha 54 208 571 1 151 13 312 69 242 Středočeský 14 236 2 645 4 966 8 534 30 381 Jihočeský 18 224 4 603 9 040 20 556 52 423 Plzeňský 9 763 2 610 4 055 5 529 21 957 Karlovarský 16 620 1 012 1 273 8 157 27 062 Ústecký 10 189 2 220 3 135 4 920 20 464 Liberecký 21 672 1 386 7 692 10 368 41 118 Královéhradecký 23 383 2 832 6 159 13 108 45 482 Pardubický 6 369 1 345 3 154 4 500 15 368 Vysočina 7 175 946 3 667 7 158 18 946 Jihomoravský 15 759 2 763 4 820 6 562 29 904 Olomoucký 8 347 810 3 195 6 540 18 892 Zlínský 11 465 1 785 2 838 5 317 21 405 Moravskoslezský 14 648 841 4 267 7 147 26 903 podíl 54,4% 3,1% 15,9% 26,6% 100,0% Česká republika 232 058 26 369 59 412 121 708 439 547 Podíl MSK/ČR 6,3% 3,2% 7,2% 5,9% 6,1% Pramen: ČSÚ

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 37 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Počty lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů - k 31.12.2004

0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000 45 000 50 000 55 000

Hl. m. Praha

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

Královéhradecký

Pardubický

Vysočina

Jihomoravský

Olomoucký

Zlínský

Moravskoslezský

Hotely a podobná ubyt. zařízení Kempy Chatové osady a turist. ubyt. Ostatní hromadná ubyt. zařízení

Tab.- Využití lůžek a pokojů u hotelů a podobných ubytovacích zařízení podle krajů za rok 2004 Kraj Využití lůžek (%)* Využití pokojů (%) Hl. m. Praha 53,5 61,2 Středočeský 33,4 39,6 Jihočeský 27,6 32,5 Plzeňský 30,7 36,5 Karlovarský 43,4 49,4 Ústecký 21,3 26,5 Liberecký 28,3 33,2 Královéhradecký 31,5 37,3 Pardubický 27,2 32,5 Vysočina 26,3 32,5 Jihomoravský 27,9 36,1 Olomoucký 27,0 33,3 Zlínský 37,1 43,4 Moravskoslezský 30,7 38,7 Česká republika 37,0 44,1 Pramen: ČSÚ *čisté využití lůžek

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 38 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Využití kapacit v hotelech a podobných ubyt. zařízeních podle krajů - 2004

0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% 55% 60% 65%

Hl. m. Praha

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

Královéhradecký

Pardubický

Vysočina

Jihomoravský

Olomoucký

Zlínský

Moravskoslezský

Česká republika

Využití lůžek Využití pokojů

6.2 Podmínky pro turistiku

6.2.1 Pěší turistika Značení turistických tras a jejich pravidelná údržba je jednou z nejdůležitějších aktivit členů Klubu českých turistů, kteří se této aktivitě věnují již od roku 1889. Od roku 1997 se také plně věnují značení turistických tras pro lyžaře a cyklisty. Vytvořená síť značených tras je svojí hustotou, kvalitou a také tím, že pokrývá beze zbytku celé území republiky, hodnocena jako nejlepší v Evropě.

Klub českých turistů je také z pověření MD ČR a MV ČR garantem jednotného značení cyklistických tras, které eviduje a všem novým trasám přiděluje evidenční čísla z celostátního registru.

Tab. - Rozsah značení pěších turistických tras v ČR podle krajů Délka v km Kraj k 1.1.2001 k 1.1.2005 Středočeský + Praha 5 672 5 675 Jihočeský 4 971 5 212 Plzeňský 3 809 4 026 Karlovarský 1 305 1 328 Ústecký 2 312 2 495 Liberecký 2 194 2 607 Královéhradecký 3 410 3 103 Pardubický 1 927 1 976 Vysočina 2 716 2 787 Jihomoravský 2 606 3 021 Olomoucký 2 407 2 589

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 39 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Zlínský 1 930 2 045 Moravskoslezský 2 777 2 932 Region SMaS 5 012 5 618 Česká republika 38 036 39 796 Podíl REG./ČR 13,18% 14,12% Pramen: KČT

Tab. - Rozsah značení pěších turistických tras v regionu SMaS Délka v km Okres k 1.1.2001 k 1.1.2005 Bruntál 738 807 Frýdek – Místek 800 454 Jeseník + Šumperk 1 415 1 893 Karviná 185 451 Nový Jičín 434 417 Opava 434 454 Ostrava 186 312 Vsetín 820 830 Region SMaS 5 012 5 618 Počet směrovek 7 576 4 341 Počet nástěnných map 234 248 Pramen: KČT

6.2.2 Cykloturistika Cykloturistika je jedna z forem turistiky, aktivního cestování, zaměřená na poznávání přírodních a společenských zajímavostí v určité oblasti na kole. Cykloturistika má potenciál obohatit turistické zážitky návštěvníků a současně nezatěžuje nadměrně životní prostředí, ani nevyvolává žádné další náklady zúčastněným obcím. Atraktivní cyklistická nabídka pomáhá turistickým místům v České republice, a to i v hospodářsky slabých oblastech. Podpora cyklistiky také vytváří podmínky pro vznik nových pracovních míst v doprovodných službách (pramen: Národní strategie cyklistické dopravy ČR).

Cílem současného dopravního plánování je systematická podpora dopravy přátelské k životnímu prostředí. Mezi takovéto druhy dopravy jednoznačně patří také cyklistika. Její pozitiva jsou zřejmá – bezhlučnost a nulové emise, finanční a prostorová nenáročnost, prevence proti civilizačním chorobám, nenáročnost na parkování atd. Mimo to, kolo přispívá k humanitě a družnosti, významný je také přínos pro rozvoj cestovního ruchu. Z důvodu všech těchto okolností byla vládou České republiky 7.6.2004 schválená Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky (www.cyklostrategie.cz).

Cyklistické trasy jsou děleny na cyklotrasy a cykloturistické trasy. Všechny prvky cyklistického značení mají žlutou podkladovou barvu. Cyklotrasy jsou vedeny po silnicích, dobrých místních a účelových komunikacích. Jejich značení je podobné jako u silničního značení pro motorová vozidla. Používají se tři základní cykloznačky: Návěst před křižovatkou, Směrová tabule a Směrová tabulka. Na všech je symbol kola, číslo dané trasy a na směrových tabulích i kilometrové vzdálenosti k dalším cílům na trase. Umisťují se stejně jako dopravní značky před každou křižovatkou nebo odbočkou cyklotrasy. Od roku 2001 jsou dopravními značkami a platí pro ně všechna pravidla jako pro ostatní silniční dopravní značky. Cykloturistické trasy opouští silnice s automobilovým provozem a jsou vedeny přírodou a terénem většinou po polních či lesních cestách. Jsou vyznačeny pásovými značkami o rozměru 14x14 cm, které mají krajní žluté pásy s červeným, modrým, zeleným nebo bílým středním pásem. Jedná se tedy o podobné značení jako u tras pěších nebo lyžařských. Pásové značení je doplněno směrovkami, které oproti těm pěším mají opět žlutý podklad, jen dva řádky textu a v záhlaví napsáno "Cyklotrasa KČT č. ..." (pramen: Cestovní ruch, výkladový slovník).

Značené cyklotrasy se u nás dělí podle úrovně na 4 třídy a přidělováním čísel se zabývá Klub českých turistů. Mimo to existují také jiná, většinou místní značení.

• I. třídy - čísla od 1 do 9. Používá se značení 01-09 • II. třídy - dvoumístné označení (např. 47) • III. třídy - třímístné označení (např. 471)

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 40 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

• IV. třídy - čtyřmístné označení (např. 0047)

V turistickém regionu Severní Morava a Slezsko jsou základy pro cykloturistiku položeny a síť cyklotras je ve srovnání s ostatními regiony (zejm. v Čechách) rozsáhlejší.

Tab.- Rozsah cyklotras v ČR podle již zaniklých krajů – k 1.1.2001 Hustota Region Délka v km 2 km tras/km Středočeský 604 0,052 Jihočeský 1 773 0,104 Západočeský 1 318 0,121 Severočeský 562 0,066 Východočeský 1 041 0,112 Jihomoravský 3 448 0,313 Severomoravský 3 137 0,293 Region SMaS 2 348 0,269 Česká republika 11 883 0,151 Podíl regionu SMaS / ČR 19,80% vyšší Pramen: KČT

Tab.- Rozsah cyklotras v ČR podle nových krajů - k 1.1.2005 Hustota Kraj Délka v km 2 km tras/km Středočeský + Praha 2 360 0,205 Jihočeský 4 079 0,406 Plzeňský 1 767 0,234 Karlovarský 721 0,218 Ústecký 1 020 0,191 Liberecký 1 522 0,481 Královéhradecký 1 347 0,283 Pardubický 2 966 0,656 Vysočina 2 042 0,295 Jihomoravský 2 102 0,298 Olomoucký 1 869 0,362 Zlínský 1 454 0,367 Moravskoslezský 2 372 0,429 Region SMaS 3 522 0,414 Česká republika 25 621 0,325 Podíl REG./ČR 13,75% vyšší Pramen: KČT

Tab. - Rozsah cyklotras v regionu SMaS Délka v km Hustota (km tras/km2) Okres k 1.1.2001 k 1.1.2005 k 1.1.2001 k 1.1.2005 Bruntál 461 695 0,278 0,419 Frýdek – Místek 575 775 0,452 0,609 Jeseník + Šumperk 368 740 0,181 0,364 Karviná 82 99 0,236 0,285 Nový Jičín 219 316 0,239 0,344 Opava 292 460 0,255 0,409 Vsetín 351 437 0,307 0,382 Region SMaS 2 348 3 522 0,269 0,414 Pramen: KČT

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 41 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Tab.- Cyklotrasy I. a II. třídy v regionu SMaS Trasa Odbočky Celkem Číslo Průběh trasy km km km Brno - Blansko - Prostějov - Olomouc - Přerov - Lipník n. 5 244 6 250 B. – St. Jičín – Ostrava – Hlučín – Hať (CZ/PL) Sudoměřice n.Mor.(CZ/SK) – Strážnice – Velká n.Vel. – 46 Žitková – Vizovice – Vsetín – Ostravice – Český Těšín 235 0 235 (CZ/PL) 51 Olomouc – Litovel – Mohelnice – Bludov – Hanušovice 84 0 84 52 Hanušovice - Králíky - Lichkov - Č. Petrovice 33 0 33 53 Hanušovice – Jeseník – Písečná 43 0 43 54 Písečná – Mikulovice (CZ/PL) 9 0 9 Úvalno (CZ/PL) – Krnov – Město Albrechtice – 55 65 0 65 Heřmanovice – Jeseník Bohumín (CZ/PL) – Havířov – Střítež – Jablunkov – 56 88 0 88 Bukovec (CZ/PL) CELKEM: 807 km Pramen: Cykloserver

Tab. - Cyklotrasy III. třídy v regionu SMaS Trasa Odbočky Celkem Číslo Průběh trasy km km km 461 Ostravice - Bílá (CZ/SK) 22 0 22 471 Otrokovice – Zlín – Vizovice 29 0 29 472 Vsetín - Velké Karlovice – Martiňák 51 0 51 501 Vsetín – Krásno – Valašské Meziříčí – Palačov 31 0 31 502 Starý Jičín – Štramberk – Sklenov, rozc. 25 0 25 Starý Jičín - Kružberk – Hořejší Kunčice – Horní Benešov – 503 86 0 86 Krnov 551 Kružberk, přehr. – Hradec n. Mor. - Opava 41 0 41 553 Drakov – Vrbno p. Prad. – Karlova Studánka – Rýmařov 29 0 29 561 Bukovec – Mosty u J. – Šance (CZ/SK) 18 0 18 CELKEM: 332 km Pramen: Cykloserver

Tab. - Cyklotrasy IV. třídy v regionu SMaS Trasa Celkem Číslo Průběh trasy ZO km km 6003 Olešná – Baška – Staříč – Olešná FM 38 38 6004 Olešná – Frýdlant n.O. – Olešná FM 36 36 6005 Frýdek-Místek – Žermanice – Frýdek-Místek FM 45 48 6006 Olešná – Hukvaldy – Brušperk – Olešná FM 39 39 6007 Frýdlant n.O. – Kunčice n.O. - Frýdlant n.O. FM 25 25 6008 Frýdlant n.O. – Tichá – Kozlovice – Frýdlant N.O. FM 30 30 6011 Bartošovice, rozc. – Studénka – Bílovec – Polanka n.O. NJ 30 30 6012 Val. Meziříčí – Rožnov p.R. VS 21,5 21,5 6013 Rožnov p.R. – Soláň – Třeštík VS 32 32 6014 Rožnov p.R. – Hutisko-Solanec – Čarták VS 14 14 6015 Horní Bečva – Martiňák – Benešky – Horní Bečva VS 17 17 6016 Rožnov p.R. – Frenštát p. Tř. – Pustevny VS 52 52 6018 Jarcová – Velká Lhota – Jablůnka – Lazy – Mikulůvka VS 44 44 Pět okruhů u kempu Machůzky (23 + 21,5 + 17 + 20,5 + 30 6020 VS 112 112 km) Valšov - Bruntál - Světlá hora - Karl. Studánka - Vrbno p. 6029 BR 40 40 Prad. 6032 Uničov – Troubelice – Nová Hradečná – Oskava – Rabštejn OL 28 28 6039 Kopřivnice – Příbor – Skotnice – Nová Horka NJ 17 17 6041 Bílá Voda (CZ/PL) – Javorník – Vidnava JE 25 25 6042 Žulová – Bernartice (CZ/PL) JE 13 13

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 42 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Trasa Celkem Číslo Průběh trasy ZO km km 6043 Žulová – Javorník – Bílý potok (CZ/PL) JE 21 21 6044 Bílá Voda (CZ/PL) – Javorník – Hraničky JE 37 37 6045 H. Heřmanice – Hraničky – Dolní Fořt JE 24 24 6047 Vidnava – Černá Voda JE 9 9 6050 Lipinka - Nedvězí, rozc. - Lipinka SU 9 9 6053 Haukovice – Rešov – Sovinec – Rešov - Jiříkov, rozc. OL 34 34 6054 Chlebíčov – Bolatice – Bělá OP 25 25 Raduň – Chvalíkovice – Branka u Opavy - Kravaře - 6055 OP 13 13 Kobeřice 6063 Petřvald – Šenov – Šimška – Sedliště FM 14 14 6064 Havířov – Šimška – Horní Datyně – Vratimov FM 13 13 6065 Paskov – Sedliště – Horní Bludovice FM 13 13 6066 Řepiště – Vratimov – Horní Datyně FM 5 5 6067 Bílý Potok – Pásmo Orlíka – Pod Orlíkem BR 7,5 7,5 6068 AC Vrbno p.P. – Sedlová bouda – CT č. 6029 BR 9,5 9,5 6069 Mnichov, rozc. – Vrbno p.P.- Anenský vrch – Suchá Rudná BR 10 10 6070 Bruntál - Široká Niva – Karlovice – Vrbno p.P. BR 33 33 6071 Zlaté Hory – Rejvíz JE 9 9 6072 Heřmanovice – Zlaté Hory CZ/PL) JE 13 13 M. Morávka – Světlá Hora – Široká Niva - Milotice n.O. - 6073 BR 44 44 Skrochonice 6074 Vidly – Lysý vrch – Pod Orlíkem – Č. Opava, most BR 24,5 24,5 6075 Hvězda – Ovčárna – Praděd, rozc. – Petrovka – Červ. Sedlo BR 18,5 18,5 6076 Rudná p.Pr. – Malá Hvězda – Karlovice – Holčovice BR 34,5 34,5 6077 M. Morávka – Mravencovka – Janovice – Rýmařov BR 20,5 20,5 Kunín – Suchdol n.O. – Fulnek – Skřípov – Opava, 6078 OP 40 40 Kylešovice 6079 Fulnek – Mor. Vlkovice – Vítovka – Loučky NJ 11 11 6080 Jablunkov – Studeničný – Mosty u J. FM 10 10 6081 Bocanovice – Mosty u J. FM 10,5 10,5 6082 Dolní Lomná – Babí vrch – Kozubová – Košařiska FM 24 24 6083 Komorní Lhotka – Kalužný, rozc. – Podgrúň FM 26 26 6084 Pod Beskydem – Skalka – Tetřev – Pod Beskydem FM 10 10 6085 Horní Líštná (CZ/PL) – Třinec – Bystřice – Košařiska FM 16 16 6086 Pláňava – Pod Stožcem – Nýdek – Vedryně FM 36 36 6087 Bystřice – Nýdek FM 5 5 6088 Na Pasekách – Hrádek ve Sl. – Filipka FM 8 8 6089 Ropice – Hnojník – Komorní Lhotka FM 13 13 6090 Český Těšín – Koňákov – Dolní Domaslavice FM 10 10 6091 Šilhéřovice – Bohuslavice – Bolatice OP 19 19 6092 Píšť (CZ/PL) – Chuchelná – Opava OP 25 25 6093 Šilhéřovice (CZ/PL) – Darkovičky – Kozmice OP 13 13 6094 Píšť – Vřesina – Darkovičky OP 7 7 6095 Chuchelná – Závada – Kozmice OP 12 12 6096 Chuchelná (CZ/PL) – Bohuslavice – Kozmice OP 10 10 6097 Dolní Marklovice (CZ/PL) – Karviná – Albrechtice KA 18 18 6098 Pacalůvka – Havířov – Šumbark KA 9 9 6099 Žermanice - Horní Bludovice KA 3 3 6100 Dolní Těrlicko – Chotěbuz – Albrechtice KA 12 12 6101 Dolní Lomná – Lačnov – Horní Lomná FM 11 11 6109 Starý Bohumín – Antošovice KA 4 4 6110 Karviná – Karviná, Ráj (CZ/PL) KA 3 3 6112 Tetřev – Bílý Kříž – Visalaje FM 17 17 6113 Ostravice – Ježánky – Úspolka – Morávka – Raškovice FM 32 32 Nedvězí, rozc. – Šumperk – Staré Město – Kladské sedlo 6114 SU 66 66 (CZ/PL)

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 43 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Trasa Celkem Číslo Průběh trasy ZO km km 6116 Město Albrechtice – Bohušov – Osoblaha (CZ/PL) OP 25 25 6125 Dolní Domaslavice – Horní Tošanovice FM 5 5 6126 Opava - Piliszcz (CZ/PL) OP 6 6 6131 Suchdol n.O. – Nový Dvůr NJ 15 15 6132 Vítkov – Podhradí – Lhotka – Vítkov OP 9 9 6133 Vítkov – Čermná OP 7 7 6134 Příbor, Klokočov – Trnávka – St. Ves, rozc. NJ 10 10 6135 Brušperk – Stará Ves – Košatka NJ 8 8 6136 Skotnice – Petřvald – Petřvaldík NJ 8 8 6139 Teplice n.B. – Hranice n.M. – Olšovec – Odry NJ 28 28 6140 Raduň - Pustá Polom OP 7 7 6141 Hradec N. Mor. – Pustá Polom OP 15 15 Nová Ves, rozc. – D. Moravice – Břidličná – Leskovec 6142 BR 40 40 n.Mor. 6143 Skřítek – Janovice – Horní Město BR 15 15 6144 Jiříkov – Arnoltice – Mor. Beroun – Guntramovice, rozc. BR 31 31 6145 Stránské – Huzová – Dalov BR 15 15 6146 Břidličná – Rýžoviště – Křišťanovice – Dvorce BR 22 22 6148 Nová Pláň – Mor. Beroun – Domašov n.B. BR 25 25 6149 Roudno – Křišťanovice – St. Libavá – Domašov n.B. BR 23 23 6150 Smilovice – Řeka – Třinec FM 5 5 6151 Oldřichovice – Sosna FM 6 6 6152 Dětřichov n.B. – Křišťanovice – Bílčice BR 16 16 6153 Sudice - Třebom - Třebom (CZ/PL) OP 7 7 Červenohorské sedlo - Pod Skalami Jeřábu - Sedlovidelský 6154 SU 15 15 kříž Kouty n.D. - Kamenné chaty - Loučná n.D. - Tři kameny - 6155 SU 49 57,5 Kouty n.D. 6156 Přemyslov, rozc. - Loučná n.D. - Kouty n.D. SU 14,5 14,5 6157 Přemyslov - Kouty n. D. - Petrovka SU 20,5 26 6158 Tetřeví chata - U Obrázku SU 7 7 6159 Hlavnice - Svob. Heřmanice - Sosnová - Úblo - Úvalno OP 28 28 6160 Razová - H. Benešov - Sosnová - Brumovice - Holasovice BR 32 32 6161 Dolní Moravice - Valšov - Milotice n. O. - Čaková, rozc. BR 39 39 6162 Nové Heřminovy - Bruntál - Razová - Leskovec n.Mor. BR 24 24 6163 Žermanice - Lučina - Dolní Domaslavice FM 5 5 Leskovec - Svob. Heřmanice - Sádek - Jamnice - 6164 OP 29 29 Holasovice 6165 Zátor - Dubnice - Býkov - Úvalno BR 13 13 6166 Úvalno - Brumovice - V. Heraltice - Nový Dvůr OP 15 15 6167 Hlavnice - Nový Dvůr - Zlatníky - Opava, Karlovec OP 15 15 6168 Vávrovice (CZ/PL) - Milostovice - Zlatníky OP 5 5 6174 Záguří - Soběšovice - Nošovice - Vyšní Lhoty, Oblesky FM 20 23 Zrzávky - Hostašovice - Nový Jičín - Kunín (Palackého 6175 NJ 13 13 stezka) 6176 Černá - Bílá - Pod Klínem - Bumbálka FM 9 9 6177 V Jámně - Lhotská, rozc. - Mezivodí - Salajka FM 11 11 6178 Říky - Jankula - Břestovy - Kociánka FM 12 12 6180 Bílá - Samčanka FM 4,5 6 6181 Jamník - Grúň - Bílý Kříž - Černá FM 18 18 6182 Černá - Vlčáky - Kavalčanky - Vel. Smradlavý FM 11 13,5 6183 Pod Klínem - Maxova nádrž FM 2 2 6184 Velké Karlovice - Podťaté - Kasárna VS 7,5 7,5 6185 Hlučín - Bobrovník - Lhotka OP 6 6 CELKEM: 2377 km Pramen: Cykloserver

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 44 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Po uvedených regionálních cyklotrasách procházejí územím turistického regionu Severní Morava a Slezsko také dálkové trasy. Po dálkových trasách existuje spojení se sousedními státy – Polskem, Slovenskem a Rakouskem. Za nejvýznamnější jsou pokládány:

„Jantarová stezka“ (páteřní cyklotrasa I.tř) Hať – Ostrava – Prostějov – Brno – Vídeň (303 km) „Moravská stezka“ Jeseník – Olomouc – Bratislava (273 km) „Severní příhraniční cyklotrasa“ Těšínsko – Opavsko – Bruntálsko – Jesenicko (187 km) Za významnou cyklotrasu lze považovat také Greenway Krakov – Morava – Vídeň

Síť cyklotras je vytvořena ve všech důležitých oblastech turistického regionu a rok od roku se rozrůstá. Zajímavostí v rámci cykloturistických tras jsou i tandemové trasy pro slabozraké a nevidomé (např. v Karviné, Třinci či Hrčavě). Na Jablunkovsku je vyznačena tématická naučná cyklotrasa „Po stopách hutnictví“ o délce 62 km.

Nabídku cyklotras v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko doplňují cyklostezky Radegast, které od roku 2002 buduje společnost Plzeňský Prazdroj,a.s., jako součást aktivní podpory svých zákazníků. Všechny trasy jsou značeny žlutými cykloturistickými značkami (celkem 1 017) a jsou vybaveny venkovními mapami (celkem 40), přičemž u některých je i přístřešek, kde si cykloturisté mohou odpočinout. Ve vybraných restauračních zařízeních, která lemují trasu, jsou zdarma k dispozici i cykloturistické mapy a pohlednice. Radegast cyklostezky měří celkem 306 km.

"Beskydy Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2002) – začíná u pivovaru v Nošovicích, prochází malebným prostředím Chráněné krajinné oblasti Beskydy, Těšínskou pahorkatinou, rekreačními oblastmi Žermanice a Těrlicko. Celkem 53 km dlouhá trasa vede mimo jiné také kolem 40-ti hospůdek.

"Slezsko Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2003) – měří 88 kilometrů a spojuje 38 restaurací, hospůdek a hotelů. Okruh vede nejzajímavějšími místy této části severomoravského regionu mírně zvlněným terénem Moravské brány, Ostravské pánve, Chráněnou krajinnou oblastí Poodří a přírodním parkem Oderské vrchy.

"Trojmezí Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2004) – celý okruh je veden Trojmezím, nejvýchodnějším místem České republiky, ve kterém se stýkají hranice tří států – Česka, Polska a Slovenska. Trasa měří 75 km a kromě tří sousedících států spojuje i 49 restaurací, hospůdek a hotelů situovaných v Moravskoslezských a Těšínských Beskydech.

"Opava Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2005) – spojuje řeky Moravici a Opavu a vede krásnou krajinou plnou romantických zámků, přírodním parkem Moravice, ale i linií vojenských opevnění. Měří 90 km a spojuje 47 hospod a hospůdek. Její délku lze stejně jako u předchozích tras krátit díky propojení s ostatními cyklotrasami v regionu.

Doprava cyklistů do zajímavých destinací Beskyd a Jeseníků je v letním období zajišťována tzv. cyklobusy. Beskydské cyklobusy sváží návštěvníky z Ostravy a Nového Jičína do centrální části Beskyd v letním prázdninovém období každodenně a od počátku května do konce září vždy o víkendech a dnech státních svátků. Cyklobusy jsou vybaveny přívěsnými vozíky pro přepravu 18-ti kol. Jesenické cyklobusy jsou vedeny po třech trasách, díky kterým zajišťují dopravní obslužnost centrální části Jeseníků. Téměř ze všech zastávek je možný nástup na značené turistické trasy. Návštěvníci mají možnost poznat Jeseníky také z polské strany, neboť jeden z cyklobusů zajíždí přes hranice do polského města Głuchołazy. Služeb všech cyklobusů mohou využívat také pěší turisté.

6.2.3 Vodní turistika Turistický region Severní Morava a Slezsko nabízí i možnosti sjezdů vodních toků pro vodáky. Potenciál vodní turistiky je však oproti krajům Jihočeskému, Středočeskému, Karlovarskému a Plzeňskému relativně nízký a samotné zázemí pro vodní turistiku je málo rozvinuté. Mezi nejoblíbenější a vodáky nejvíce vyhledávané řeky patří Moravice. V současnosti vodácký oddíl Campanula vytváří projekt na vytvoření vodáckého centra v Ostravě, kterou protékají hned tři celoročně splavné řeky (Odra, Opava a Ostravice), jejichž potenciál nebyl doposud využíván.

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 45 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

V regionu se nenacházejí (vyjma dolního úseku řeky Olše) slabě proudící řeky nenáročné pro plavbu. Pro vodácké sporty jsou využitelné mírně proudící až rychle tekoucí řeky, které všechny pramení v horských oblastech regionu.

Obtížnost řek je rozdělena do několika kategorií. Ve světě se používá několik klasifikací, ale u nás se rozšířilo tzv. alpské hodnocení řek. Klidné až mírně proudící řeky byly dříve označovány jako ZWA (stojatá voda - jezera, přehrady), ZWB (klidná voda - slabě proudící voda), ZWC (mírně proudící). V současné době se již používá společného označení ZW pro tyto tři stupně.

Rychle tekoucí až divoké řeky mají šest stupňů - WW I (lehká), WW II (mírně těžká), WW III (těžká), WW IV (velmi těžká), WW V (mimořádně těžká), WW VI (hranice sjízdnosti). Dále pak jsou používány pro jemné rozlišení znaménka + (větší obtížnost) a - (menší obtížnost).

Tab. - Mírně proudící řeky v regionu SMaS Obtížnost Říční Typ Řeka Úsek Sjízdnost WW km lodě celá: soutok Bečev - ústí do Bečva ZWC 61,2 - 0 otevřené celoročně Moravy Morava dolní: ústí Desné - Olomouc ZWC 301 - 237 otevřené celoročně Odra dolní: Suchdol - státní hranice ZWC 65,5 - 0 otevřené celoročně střední: Bystříce - Dětmarovice ZWC 55,5 - 15,6 na jaře nebo po Olše dolní: Dětmarovice - ústí do otevřené ZWB 15,6 deštích Odry Opava dolní: Krnov - ústí do Odry ZWC 74 - 0 otevřené od Opavy celoročně za mírně zvýšených Ostravice dolní: Morávka - ústí do Odry ZWC 24,9 - 0 otevřené stavů Pramen: Raftserver

Tab.- Rychle tekoucí řeky v regionu SMaS Obtíž- Říční Řeka Úsek nost Typ lodě Sjízdnost WW km horní: Domašov - Jeseník II (III-) 26.0 -18.2 raft,kajak na jaře nebo po Bělá dolní: Jeseník - hranice s I (II) 18.2. - 0 otevřené deštích Polskem na jaře nebo po Branná celý: Branná - ústí do Moravy I - II 12,7 - 0 raft,kajak deštích horní: Kouty - Vikýřovice II 31,0 - 13,8 raft,kajak na jaře nebo po Desná dolní: Vikýřovice - ústí do I-ZWC 13,8 - 0 otevřené deštích Moravy celý: přehrada Žermanice - ústí záleží na pouštění z Lučina I 24,3 - 0 otevřené do Ostravice přehrady horní: chata Vilemínka - Velká III - IV 352 - 344 Morava raft, na jaře nebo po Morava horní: Velká Morava - III- 344 - 328 kajak deštích Hanušovice horní: Hanušovice - ústí Desné I 328 - 301 horní: ústí Kotelský potok - M. na jaře nebo po II 100 - 85,4 uzavřené Šťahle deštích Moravice dolní: hráz Kružberk - ústí do záleží na pouštění z I 45,2 - 0 otevřené Opavy přehrady horní: ústí Budišovky - na jaře nebo po Odra II 98,1 - 90,5 uzavřené Heřmánky deštích na jaře nebo po Olše horní: Jablunkov - Bystřice II 64,6 - 55,5 raft,kajak deštích na jaře nebo po Opava horní: Vrbno - Krnov II - I 111,7 - 74 raft,kajak deštích horní: Spálené - Město na jaře nebo po Opavice II 26,8 - 14,8 raft,kajak Albrechtice deštích

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 46 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

dolní: Město Albrechtice - ústí I - ZW 14,8 - 0 otevřené do Opavy horní: hráz přehrady Šance - na jaře nebo po Ostravice II (IV) 45 - 24,9 raft,kajak ústí Morávky deštích horní: Horní Bečva - Prostřední Rožnovská II (III-) 29,3 - 24,6 raft,kajak na jaře nebo po Bečva Bečva deštích dolní: Prostřední Bečva-soutok I 24,6 - 0 otevřené horní: Leskové – Velké II (III-) 53,7 - 47,4 raft,kajak Karlovice Vsetínská na jaře nebo po střední: Velké Karlovice - Bečva II 47,4 - 39,6 deštích Hrozenkov otevřené dolní: Nový Hrozenkov - Pržno I 39,6 - 12,2 Pramen: Raftserver Na území regionu Severní Morava a Slezsko lze pro vodácké účely využívat celkem cca 500 km řek všech obtížností. Pro začátečníky jsou vhodné převážně střední a dolní úseky větších řek. Velmi zkušení vodáci mohou při vhodných podmínkách sjíždět rychle tekoucí až divoké řeky s obtížností nad WW II. Na většině řek lze také provozovat turisticky velice atraktivní plavby raftem.

6.2.4 Zelené stezky Zelené stezky Greenways jsou trasy, komunikace nebo přírodní koridory, využívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci. Greenways přinášejí užitek v oblasti ochrany přírody a kulturního dědictví, zlepšují možnosti pro dopravu, rekreaci a turistiku, jsou výzvou ke zdravějšímu životnímu stylu a udržitelnému využívání místních zdrojů. Zelené stezky vedou občany, zastupitele, úřady a podnikatele ke společnému plánování a zlepšování života v jejich obci a komunitě.

Na jejich rozvoj je vyhlášen stejnojmenný program Zelené stezky – Greenways, což je grantový a asistenční program Nadace Partnerství, založený na spolupráci, partnerství, vzájemné koordinaci projektů a iniciativ, blízkých poslání tohoto programu. Program je zaměřen také na ochranu a tvorbu koridorů, které plní v krajině i urbanizovaném prostředí několik funkcí.

Rozvoj šetrných forem turistiky je šancí pro zachování přírody a zlepšení sociálních, kulturních i ekonomických podmínek pro obyvatele regionů střední Evropy. Příroda, památky, folklór a tradice našich národů tvoří kořeny dobrých vztahů a mohou být zdrojem kvalitnějšího života každého jednotlivce.

Cílem projektu je proto rozvíjet šetrné formy turistiky v souladu s ochranou přírodního a kulturního dědictví jako výlučného, ale křehkého a vyčerpatelného zdroje pro tento rozvoj.

Území regionu Severní Moravy a Slezska protíná Jantarová stezka, jejíž páteř tvoří cyklotrasa vedoucí z Vídně a jižní Moravy na sever do polského Krakova. Ta je postupně propojována jak s lokálními cyklostezkami, tak i s jinými typy stezek (naučné stezky, stezky pro koně apod.).

Greenway Krakov – Morava - Vídeň Koridor, jehož páteří budou bezpečné stezky a klidné cesty, upravené pro pěší, cyklisty i jezdce na koních; vodní toky, turistické trasy a naučné stezky lemované zelenými pásy a stromořadími, vinoucí se od vesnice k vesnici a od města k městu, spojující přírodně a historicky cenná místa na trase.

Osou celého koridoru jsou 2 páteřní stezky v celkové délce cca 550 km. Jsou rozděleny do jednotlivých etap tak, aby návštěvníkům umožnily shlédnout co možná nejvíce atraktivit a zajímavostí v dané oblasti. Na území Severní Moravy a Slezska je to především podhůří Beskyd se svou typickou rozptýlenou slezskou zástavbou, okolí Žermanické přehrady vybízející k vodním sportům, malebná příroda Chráněné krajinné oblasti Poodří, četná historická města, dochované zámecké budovy a rodiště významných osobností.

Zelené stezky místního významu můžou být důležitým místem pro živou přírodu a současně prostorem pro bezmotorovou dopravu a rekreaci místních obyvatel. Zelené stezky obsahující

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 47 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza atraktivní turistické cíle a nezbytnou síť služeb, které by měly být připravené a nabízené jako kompletní turistický produkt.

Tab. - Úseky cyklistické stezky Krakov – Morava – Vídeň v regionu SMaS Celková délka Etapa Výchozí místo trasy v km A1: Jablunkovsko a podhůří Beskyd 38,5 Hraniční přechod Bukovec - Jasnowice A2: Těšínsko 25,1 Hraniční přechod Český Těšín - Cieszyn B: Z Beskyd na Hukvaldy 35,4 Kamenité (Restaurace U Kohutky) C1: Hrady a historická města 71 Hukvaldy C2: Zámky a příroda Poodří 73,9 Hukvaldy CELKEM: 243,9 km Pramen: Greenwaysinfo

Tab.- Naučné stezky v turistickém regionu SMaS poč. Okres Název naučné stezky km Zaměření zast. Bílá Opava (K. Studánka – chata lesnictví, geologie, mimořádné krajinářské 3 6 Barborka) hodnoty Velká kotlina (Karlov – Ovčárna) 11 7 botanika, zoologie, geologie Naučné stezky Osoblažsko BR chráněné druhy rostlin a živočichů, Staré Hliniště 1 10 sukcesí stádia biotopů Cvilín 4 11 lesnictví, příroda, ekologie Krnovský rekreační okruh 24 0 turistika Branná – Pasák 12,5 14 flóra, fauna, geologie, geomorfologie Lesní ekostezka Švagov 4,5 12 příroda, ekologie (2 trasy) SU Červenohorské sedlo - Šerák - ohrožené druhy flory a fauny, vznik 9 8 vrchovišť, největší půdní sesuvy v Ramzová Jeseníkách Sobotín - Maršíkov 12 6 významné mineralogické lokality Hornická naučná stezka 16 12 hornictví, historie, geologie Rejvíz (NPR Rejvíz) 3 5 mechová jezírka, rašeliniště JE Naučná stezka Vincenze trasa nad jesenickými lázněmi, kolem 7,5 9 Priessnitze pramenů, (plánované otevření 8.10.2005) Horní Domaslavice Mionší 7 10 přírodovědná - prales ekologie, ochrana přírody, hospodaření (Ostravice) – Šance – Lysá hora 7,5 7 v lese Jahodná 4 12 přírodovědná FM Halamova stezka 20 12 přírodovědná Frýdecký les 3,5 10 fauna a flóra příměstského lesa Kamenec 2 7 přírodovědná 1,5 Šenov 6 (7) přírodovědná a historická (9,8) Rytířská stezka - Ścieżka Rycerska 20 10 historicko – přírodovědná KI Mokřady Těrlicka 2,5 10 flóra a fauna geologie, botanika, archeologie, historie, NJ Stříbrný chodník (obec Odry) 7,5 13 ekologie historie, zoologie, botanika, lesnictví, Lašská 16,1 19 mykologie, dendrologie, geologie a hydrologie Jeskyně Šipka – Štramberk – geologie, botanika, archeologie, historie, 5 11 paleontologie; městská památková Skalky rezervace Hradní Vrch (Hukvaldy), Janáčkův 16 20 kulturně – historicko – přírodovědná chodníček, Palkovické hůrky Vlastivědná stezka Fr. Palackého 11,5 21 vlastivědné a přírodovědné Kotvice (Studénka) 3 10 přírodovědná Zámecká naučná stezka v 5 10 přírodovědná, historická

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 48 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

poč. Okres Název naučné stezky km Zaměření zast. Bartošovicích Proskovické louky 1,7 přírodovědná OV Landek 9 historicko - přírodovědná Bolatice - Borová 6 přírodovědná Hanuše - Hradec nad Moravicí 4,5 7 botanika, zoologie, historie Hvozdnice 4,5 11 botanika, zoologie, geologie OP Mariánské louky – Hradec n. M. 1,9 přírodovědná Moravice (Radkov – Vikštejn) 1,5 6 botanika, zoologie, ekologie, historie Břidlicová stezka (Budišov n. B.) 33 12 geologie, historie těžby břidlice Hradisko (z Rožnova p. R.) 16 11 kulturně – historicko – přírodovědná Javorníky (Bumbálka – Kohútka) 23 6 historicko – přírodovědná Pustevny – Radegast; kulturně – historicko Radegast 9 10 VS – přírodovědná Vařákovy paseky 16 15 historicko - přírodovědná NS Jana Karafiáta 14 16 historicko - přírodovědná Klenov 7 10 historicko - přírodovědná Pramen: Šternberkovo přírodovědné muzeum, KČT, Beskydy Tourist Info – Léto 2005

Součástí zelených stezek mohou být také naučné stezky, kterých je v České republice odhadem cca 300, z toho více než 30 v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko. Jejich údržba a popis jsou na rozdílné úrovni a jejich přesné zmapování je proto velice obtížné.

6.3 Turistické a sportovní atraktivity v regionu

6.3.1 Hrady a zámky, rozhledny, městské památkové rezervace Hrady a zámky jsou častými dominantami krajiny i v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko, i když jejich počet ve srovnání s jinými regiony republiky je nižší. V České republice je evidováno okolo 150 zpřístupněných hradů a zámků, které jsou pod správou státu. Dále je však celá řada zpřístupněných objektů majetkem soukromníků či restituentů. V regionu SMaS je celkem 20 zpřístupněných hradů a zámků.

Tab. - Výčet zpřístupněných hradů a zámků v regionu SMaS Zámky Hrady Bruntál Raduň Hukvaldy Frýdek Studénka Slezskoostravský hrad Fryštát v Karviné Úsov Sovinec Hradec nad Moravicí Velké Losiny Starý Jičín Jánský Vrch v Javorníku Vsetín Štramberská Trúba Jeseník Zámek Kinských - Valašské Meziříčí Kravaře Žerotínský zámek - Nový Jičín Kunín Pramen: vlastní šetření

Kromě toho ovšem existuje řada dalších zámeckých a hradních objektů, které slouží různým účelům. Také zříceniny hradů bývají častým turistickým cílem (např. zříceniny hradů Brníčko, Nový Hrad, Rychleby, Koberštejn, Fulštejn, Cvilín, Vikštejn, Šostýn a řada dalších).

Jedním z nejatraktivnějších turistických cílů se v posledních letech staly rozhledny a vyhlídkové stavby, kterých je v České republice již více než 200 a jejich počet neustále roste.

V regionu SMaS jsou chloubou rozhledny: - Praděd - Zlatý Chlum - Biskupská kupa - Cvilín u Krnova

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 49 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

- Rozhledna Hanse Kudlicha v Úvalně

Z novějších rozhleden lze dále jmenovat: - Háj u Šumperka - Vyhlídka u Krnova - Šance v Jakubčovicích u Hradce nad Moravicí - Čubův kopec u Francovy Lhoty - Kabátice u Chlebovic - Okrouhlá u Staříče - Velká Čantoryje u Nýdku - Bílá hora u Kopřivnice - Čarták

Vyhlídky do okolí jsou možné také ve městech: vyhlídková věž Nové radnice v Ostravě a rozhledna Landek v Ostravě, věž kostela sv. Hedviky v Opavě či radniční věž ve Frenštátě pod Radhoštěm. Jednou z nejstarších je rozhledna na věži gotického hradu Štramberk – Trúba.

Region příliš neoplývá historickými městy, jako je tomu v některých českých a jihomoravských okresech. Nicméně i zde jsou z celkového počtu 40 městských památkových rezervací v ČR soustředěny v těsné blízkosti tři městské památkové rezervace: Nový Jičín, Příbor, Štramberk.

V regionu nejsou žádné památky zařazené do Světového dědictví UNESCO (v České republice je pod ochranou UNESCO celkem 12 památek). Kandidátem na zápis na tento seznam je ruční papírna ve Velkých Losinách (zatím nebylo v Paříži rozhodnuto, kdy začne proces pozorování). Existují úvahy o kandidatuře souboru technických památek na území města Ostravy (areál Vítkovických železáren, NKP Důl Michal, Důl Anselm). Jsou již zapsány na indikativním seznamu, avšak NPÚ zatím ještě nezačal zpracovávat potřebnou dokumentaci. V této věci chybí podpora města Ostravy. Na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví je doposud zapsáno 28 technických památek (z celkem cca 800 památek), žádná z nich však nemá charakter zachování technologického toku výroby železa (od těžby uhlí, přes koksování až po vysokou pec), což nabízí soubor památek v Ostravě.

6.3.2 Památkově chráněné objekty Významný turistický potenciál tvoří památkový fond. Počet národních kulturních památek a památkově chráněných objektů je v regionu SMaS pod průměrem České republiky, přesto ovšem není jejich význam zanedbatelný. Dalších 185 objektů je navrženo k památkové ochraně. V regionu je v současné době 16 národních kulturních památek, což je necelá desetina ze všech NKP v České republice.

Tab. - Národní kulturní památky a památkově chráněné objekty podle krajů Památkově chráněné Památkově chráněné Národní kulturní Kraj objekty objekty na 100 km2 památky Hl. m. Praha 2 091 422,4 37 Středočeský 4 285 38,9 23 Jihočeský 5 479 54,5 25 Plzeňský 3 199 42,3 14 Karlovarský 1 376 41,5 2 Ústecký 3 503 65,7 12 Liberecký 2 230 70,5 7 Královéhradecký 2 970 62,4 11 Pardubický 2 075 45,9 6 Vysočina 3 061 44,2 9 Jihomoravský 4 175 59,1 20 Olomoucký 2 225 43,1 10 Zlínský 1 433 36,2 9 Moravskoslezský 2 005 36,2 11 Region SMaS 2 832 32,5 16 Česká republika 40 107 50,9 196 Podíl REG/ČR 7,1 % nižší 8,2 % Pramen: Národní památkový ústav

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 50 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Tab. - Památkové rezervace a zóny podle krajů Městské Vesnické Městské Vesnické Archeologické Kraj památkové památkové památkové památkové památkové rezervace rezervace zóny zóny rezervace Hl. m. Praha 1 2 10 7 0 Středočeský 2 10 34 26 3 Jihočeský 7 16 25 55 1 Plzeňský 3 5 21 44 0 Karlovarský 3 2 11 8 1 Ústecký 5 3 17 13 1 Liberecký 0 8 15 10 0 Královéhradecký 4 2 20 13 0 Pardubický 3 1 19 3 1 Vysočina 3 3 23 5 0 Jihomoravský 3 3 11 9 2 Olomoucký 2 1 15 9 0 Zlínský 1 3 14 3 0 Moravskoslezský 3 2 18 6 1 Region SMaS 3 2 27 14 1 Česká republika 40 61 253 211 10 Pramen: Národní památkový ústav

Tab. - Výčet národních kulturních památek v regionu SMaS Název NKP Datum prohlášení Bratrský sbor (památník J. A. Komenského) – Fulnek 1962 Památník Rudé armády – Ostrava 1978 Rodný dům Františka Palackého – Hodslavice 1978 Památník partyzánského hnutí „Noční přechod“ – Morávka 1978 Památník obětem nacistického teroru – Havířov-Životice 1989 Areál Pusteven – Prostřední Bečva 1995 Valašské muzeum v přírodě – Rožnov pod Radhoštěm 1995 Zámek Velké Losiny 1995 Areál bývalého kamenouhelného dolu Michal - Ostrava 1995 Kaple sv. Kříže – Opava 1995 Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie - Opava 1995 Papírna Velké Losiny 2001 Zámek Hradec nad Moravicí 2001 Zámek Jánský Vrch - Javorník 2001 Zámek Bruntál 2001 Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren - Ostrava 2002 Pramen: Národní památkový ústav

Vzhledem k rozloze území je po Ostravě na památky nejbohatší okres Nový Jičín, který je bohatý zejména na rustikální památky (venkovské usedlosti, mlýny, fojtství atd.). Nejvíce sakrálních památek (kostely, kaple, boží muka atd.) je v okrese Šumperk, nejvíce kostelů v okrese Bruntál. Region je známý tím, že je v něm soustředěno nejvíce dřevěných kostelíků (Valašsko a Lašsko). Nejvíce zámků je v okrese Opava, nejvíce zřícenin hradů a hradišť v okrese Bruntál. V následujících tabulkách je přehled o struktuře památkově chráněných objektů.

Tab. - Památkově chráněné objekty a objekty v návrhu na památkovou ochranu v regionu SMaS Památkově chráněné Památkově chráněné Objekty navržené Okres objekty objekty na 100 km2 k ochraně Bruntál 437 26,4 12 Frýdek – Místek 318 25,0 20 Jeseník 174 24,2 4 Karviná 116 33,4 18 Nový Jičín 526 57,3 12 Opava 340 30,2 17

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 51 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Ostrava 268 125,2 95 Šumperk 407 30,9 5 Vsetín 246 21,5 2 Region SMaS 2 832 32,5 185 Česká republika 40 107 50,9 1 444 Pramen: Národní památkový ústav

Tab. - Sakrální památky v regionu SMaS podle okresů boží Okres kostel kaple socha kříž zvonice klášter ostatní celkem muka Bruntál 75 18 3 28 8 3 2 11 148 Frýdek – Místek 42 17 3 32 16 - 1 7 118 Jeseník 28 7 8 14 3 - 1 5 66 Karviná 20 9 1 16 6 - - 3 55 Nový Jičín 51 19 6 43 23 4 2 7 155 Opava 49 37 8 16 8 4 6 6 134 Ostrava 12 3 - 4 4 - - 4 27 Šumperk 46 27 29 68 21 4 1 8 204 Vsetín 37 9 5 14 17 9 1 8 100 Region SMaS 360 146 63 235 106 24 14 59 1 007 Pramen: Národní památkový ústav

Tab. - Rustikální památkové objekty v regionu SMaS podle okresů venkovská rychta, Okres fojtství mlýn ostatní celkem usedlost/dům dvůr Bruntál 120 - 3 3 - 126 Frýdek – Místek 35 2 2 - 2 41 Jeseník 8 1 - - - 9 Karviná 2 - - 2 - 4 Nový Jičín 104 3 7 1 2 117 Opava 23 2 4 1 22 52 Ostrava - - - - 1 1 Šumperk 52 1 1 4 4 62 Vsetín 29 3 1 1 3 37 Region SMaS 373 12 18 12 34 449 Pramen: Národní památkový ústav

Tab.- Hrady, hradiště, zříceniny a zámky v regionu SMaS podle okresů Okres hrady, hradiště, zříceniny zámky ostatní památky Bruntál 14 14 135 Frýdek – Místek 2 7 150 Jeseník 5 5 89 Karviná 1 8 48 Nový Jičín 3 12 239 Opava 8 21 125 Ostrava 1 4 235 Šumperk 10 11 120 Vsetín 2 9 98 Region SMaS 46 91 1 239 Pramen: Národní památkový ústav

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 52 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Tab. - Vybrané turistické atraktivity v turistických oblastech regionu SMaS Oblast Atraktivita

Bruntál – renesanční zámek (NKP) Karlovice – budova tzv. kosárny (expozice umělecké litiny a lesnické techniky) Mechové jezírko Rejvíz (NPP) Rešovské vodopády – největší vodopády Nízk. Jeseníku na říčce Huntavě (NPP) Sovinec – pevnostní hrad nad Sovincem Jeskyně Na Pomezí a Jeskyně Na Špičáku (NPP) Papírna ve Velkých Losinách (NKP) - nejstarší dosud pracující ve střední Evropě Velké Losiny – renesanční zámek, barokně dostavěný (NKP) Jeseníky Jeseník – gotická vodní tvrz s přírodovědnou expozicí Jánský vrch – barokní zámek nad městem Javorníkem (NKP) Úsov – původně gotický hrad s barokním zámkem Zříceniny hradů Brníčko, Nový Hrad, Rychleby, Koberštejn, Fulštejn, Cvilín a další Poutní místa Panny Marie Pomocné u Zlatých Hor a Cvilín u Krnova Údolí ztracených štol – Zlatorudné mlýny ve Zlatých Horách Úzkokolejná dráha Třemešná ve Slezsku – Osoblaha Židovský hřbitov v Osoblaze s cca 300 náhrobky ze 17. století Rozhledny - Krnov Cvilín, Krnov Ježník, Úvalno, Liptaň, Biskupská kupa Hradec nad Moravicí – empírový zámek (NKP) Kravaře ve Slezsku – vrcholně barokní zámek Raduň – renesanční, klasicistně upravený zámek s oranžérií Choltice a Hlavnice – dřevěné větrné mlýny Opavské Weisshuhnův kanál – vodní náhon žimrovické papírny Slezsko Lipina – vesnická památková rezervace Areál čs. opevnění v Hlučíně - Darkovičkách Areál opevnění Milostovice Arboretum Nový Dvůr Areál dolu Michal (NKP) Hornické muzeum OKD v Ostravě –Petřkovicích a NPP Landek Slezskoostravský hrad Ostravsko Vyhlídková věž Nové radnice Zoologická zahrada MINIUNI - modely významných budov evropských měst

Fryštát – empírový zámek s uměleckohistorickou expozicí v Karviné–Fryštátu Karviná – šikmý barokní kostel sv. Petra z Alkantary Těšínské Bohumín – pěchotní srub MO-S 5 Slezsko Kotulova dřevěnka v Havířově – expozice lidového bydlení a tradičního zemědělství Obloukový železobetonový most v Karviné-Darkově Studénka – romantický novogotický zámek (Vagonářské muzeum) Kunín – barokní zámek Poodří Bratrský sbor (památník J. A. Komenského) ve Fulneku Rodný dům a památník J. G. Mendla v osadě Hynčice Polanská niva (NPR), Polanský les a Kotvice (PR) Frýdek – renesanční zámek Hukvaldy – zřícenina gotického hradu Nový Jičín – renesanční zámek Žerotínů v městské zástavbě Starý Jičín – zřícenina goticko-renesančního hradu Štramberk – Trúba - zřícenina gotického hradu s rozhlednou na věži Beskydy- Jeskyně Šipka ve Štramberku a vrch Kotouč (NPP) Valašsko Hodslavice - rodný dům Františka Palackého Kopřivnice – technické muzeum Tatra Kopřivnice a Muzeum Fojtství Rožnov pod Radhoštěm – Valašské muzeum v přírodě (NKP, NPP) Valašské Meziříčí – klasicistně upravený zámek, původně renesanční Velké Karlovice – expozice valašské lidové kultury Vsetín – barokní zámek, pseudorenesančně upravený

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 53 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Oblast Atraktivita Areál Pusteven (NKP), Radegast Komorní Lhotka - zachovalé roubené dřevěnice z 19. století, typické pro Těšínsko Dolní Lomná – národopisný areál Matice Slezské Hrčava – Trojmezí Mosty u Jablunkova – Horská vozíková dráha Pramen: vlastní šetření

6.3.3 Golf Zahraniční hosty i investory může přitáhnout tzv. „golfová turistika“. Podmínky pro golf se v České republice velice zlepšily. V současnosti je v České republice znormovaných celkem 57 golfových hřišť, u kterých působí 103 golfových klubů. V turistickém regionu SMaS mají golfoví nadšenci k dispozici 7 golfových hřišť (z toho 2 s golfovým indoor simulátorem) a krytou Golf Arénu s celoročním provozem.

Tab. - Golfová centra v turistickém regionu SMaS Název Počet jamek Délka hřiště (v m) Zimní provoz černá: 3 074 bílá: 2 916 9 (2006 - golfový indoor, simulátor Ropice Golf Course žlutá: 2 732 dostavba 18 Full Swing modrá: 2 589 červená: 2 409 1. hřiště bílá: 6 392 žlutá: 5 948 modrá: 5 584 indoor golf (driving range, červená: 5 026 Golf Club Čeladná 2 x 18 putting green), simulátor 2. hřiště Full Swing bílá: 6 504 žlutá 6 071 modrá: 5 670 červená: 5 250 Valašský Golfový Klub muži: 2 284 9 Rožnov pod Radhoštěm ženy: 2 052 Golfové hřiště hotelu Udržované 9-ti jamkové hřiště s driving range a putting greenem. Horal Vstup bez zelené karty. žluté: 5 192 Golf Club Kravaře 9 červené: 4 758 bílá: 5 744 Park Golf Club žlutá: 5 593 18 Šilheřovice modrá: 5 009 červená: 4 896 Tréninková plocha o rozloze 3 476 m2 s 9-ti jamkami a 18-ti odpalovacími TJ Mittal Ostrava místy. Krytý golfový areál o rozloze 1 500 m2, součástí je driving range s 9-ti Golf Aréna Ostrava odpalovacími rohožemi s možností úderu až na 20 m. Největší putting green v ČR, chipping green. Pramen: Golf a pohyb, www.beskydy-valassko.cz

6.3.4 Lanové dráhy V České republice bylo k 1.1.2005 celkem 38 osobních visutých lanových drah včetně lanovek Praha – ZOO, Mariánské Lázně – Koliba, Macocha – Punkevní jeskyně, Krasetín – Kleť v Blanském lese a z regionu SMaS lanovka na lyžařský můstek Frenštát p. R. – Horečky.

Celková délka všech visutých lanových drah v ČR je 45 385 m. V turistickém regionu SMaS leží celkem 7 279 m.

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 54 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Tab. - Srovnání počtu osobních visutých lanových drah v ČR Region Počet lanovek Celková délka (v m) Šumava 4 5 455 Krušné hory 2 4 034 Jizerské hory 3 2 839 Krkonoše 16 21 856 Jeseníky 4 4 054 Beskydy 3 3 225 Pramen: www.lanovky.unas.cz

Tab. - Visuté lanové dráhy v regionu SMaS Kapacita Dolní a horní stanice Délka (m) Poznámka os/hod. dva úseky, spodní úsek Ramzová – Čerňava – Šerák 3 192 1 000 2-sedačková, horní úsek 1-sedačková, převýšení 560 m Ramzová – Ski Arena R3 560 2-sedačková Branná - Proskil 350 940 2-sedačková, převýšení 88 m Oldřichovice – Javorový vrch u Třince 1 310 630 1-sedačková, převýšení 462 m Ráztoka – Pustevny 1 637 1 290 2-sedačková, převýšení 400 m Frenštát pod Radhoštěm - Horečky 278 2-sedačková, na lyžařský můstek Pramen: www.lanovky.unas.cz

6.3.5 Sportovní létání V České republice je v současnosti 109 letišť, z toho jen 7 leží na území regionu Severní Morava a Slezsko, včetně mezinárodního letiště v Mošnově. Letiště nejsou v okresech Bruntál, Karviná, Vsetín a na území okresu Ostrava–město.

V regionu jsou také vhodné lokality a terény pro závěsné létání (v Jeseníkách je jediná tzv. „dlouhá vlna“ v ČR, která umožňuje téměř celoroční možnosti pro kluzákové létání). Přehled možností pro sportovní létání je v následujících tabulkách. Mezi nejznámější a paraglidisty nejvíce vyhledávané lokality patří: Javorový vrch u Třince, lokalita Ondřejník – Skalka, Červený kámen, Lysá hora a Velký Javorník.

Tab. - Malá a sportovní letiště v turistickém regionu SMaS Letiště Popis Nabízené služby Veřejné letiště na k. ú. Nový Malín pro sportovní provoz a nepravidelnou přepravní činnost s řízeným Letiště Šumperk provozem mimo pracovní dny pro letadla (i Vyhlídkové lety, seskoky (Aeroklub) zahraniční) se vzletovou hmotností do 4,5 t. padákem. Dvě travnaté LPD 700 x 100 a 700 x 90 metrů s únosností 13 000 kg, v nadmořské výšce 335 m. Krnovské letiště slouží pro sportovní účely, Letecká a parašutistická protipožární prevenci, zemědělství, vyhlídkové lety a škola, individuální létání, Letiště Krnov podnikatelské účely. Má statut veřejného lety pro veřejnost, lety (Aeroklub) vnitrostátního letiště. pro snímkování, propagační lety a LPD 730 x 125 m, únosnost 6 000 kg, 369 m n. m. seskoky. Veřejné vnitrostátní letiště, které může sloužit jako Vyhlídkové lety, záložní letiště pro Ostravu. tandemové seskoky padákem, letecké filmy a Slezský aeroklub fotografie, aerotaxi, Zábřeh Dvě LPD s únosností 5 700 kg: 1950 x 30 metrů vlekání reklamních beton a 900 x 90 m tráva, 243 m n. m. transparentů, reklama na letadlech a padácích,

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 55 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

výcvik pilotů a parašutistů. Letiště pro malé a sportovní létání, příp pro Letiště LKFR Vyhlídkové lety, letecké vyhlídkové lety. Frýdlant n. O. snímky, letecká škola, (Aeroklub) LPD 800 x 85 m, tráva, únosnost 6 000 kg, 439 m n. parašutistický výcvik m. V Kunčičkách u Bašky (okr. FM) prioritně pro Letiště AME Baška ultralehká letadla a pro malé sportovní létání. LPD travnatá 300 x 16 m, únosnost 6000 kg. Letiště v Nové Vsi určené pro malé a sportovní létání V současnosti pouze pro Aeroklub Jeseník a vyhlídkové lety. ultralehká letadla. LPD travnatá 1000 x 90 m, únosnost 6 000 kg. Vyhlídkové a komerční lety, spolupráce s Využívají zázemí mezinárodního letiště Ostrava - Aeroklub Ostrava leteckou školou Let's fly Mošnov - Flight Training centre,s.r.o. Pramen: Aeroklub České republiky

Tab. - Terény pro závěsné létání v regionu SMaS Lokalita Bližší určení Červená hora, Jakubovice, Kamenec, Městské skály, Mohyla, Mravenečník, Sviní Jeseníky hora, Šerák, Šerák – Mračná hora, Tetřeví hora Červený kámen, Godula, Javorový, Kyčera, Lysá hora, Malý travný, Ondřejník – Beskydy Skalka, Palkovice, Radhošť, Sklenov (V,SZ,JZ,J), Smrk, Střítež, Velká Stolová, Velký Javorník, Vidče, Vlčovice Oderské vrchy Juracka, Petřkovická hůrka, Vrchy, Uhřínov, Vítovka Hostýnské vrchy Hostýn, Chlum, Ratiboř, Krplov u Valašského Meziříčí Pramen: www.skyfly.cz, Aeroklub České republiky

6.3.6 Zimní střediska V turistickém regionu Severní Morava a Slezsko jsou dvě hlavní lyžařské oblasti – východní část regionu zahrnující Beskydy, Javorníky a Vsetínské vrchy a na západě potom Jeseníky s Rychlebskými horami. Hlavní konkurenční oblastí jsou Krkonoše, které jsou pro lyžařské sporty nejlépe vybavené. Méně konkurují Orlické hory, Šumava, Krušné hory, Jizerské hory a Českomoravská vrchovina.

V posledních letech počet vleků vzrostl a to i v níže položených oblastech, postupně se budují systémy umělého zasněžování, modernizují se odbavovací zařízení a zvyšuje se kvalita doplňkových služeb v lyžařských střediscích. V regionu SMaS je okolo 100 lyžařských středisek s více než 250 vleky (včetně sedačkových lanovek). V Jeseníkách je počet lyžařských vleků asi o čtvrtinu nižší než v Beskydech (obdobně i jejich celková délka), přepravní kapacitu však mají relativně vyšší. Nejdelší vleky (delší než 1 000 m) jsou ve střediscích: - SKI areál Řeka - Severka – Velký Polom - Lyžařské středisko Pustevny - Červenohorské sedlo - Lyžařský areál Machůzky (Velké Karlovice) - Miroslav – Lipová-lázně Obtížné je zmapovat všechny malé vleky provozované např. u rekreačních středisek nebo mimo lyžařská centra. V následujícím přehledu jsou uvedena jen nejznámější.

Tab. - Největší lyžařská střediska v regionu SMaS Celková Přepravní Počet Beskydy, Javorníky, Vsetínské vrchy délka tratí kapacita vleků v m v os./hod. Lyžařské středisko Pustevny 11* 12 500 5 000

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 56 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Soláň (Soláňka, Soláň - sedlo, Soláň - Bzové) 8 3 200 4 530 Malenovice (SKI, P.O.M.A) 5 1 900 2 270 Lyžařská areál Grúň 4 2 450 2 800 Javorový vrch u Třince 4* 2 700 1 600 Mosty u Jablunkova (SKI areál, TJ Sokol) 4 2 300 2 630 SKI Lysá hora 1 500 550 Velké Karlovice (Razula, Machůzky, Kyčerka) 9 4 700 5 850 Lyžařský areál Visalaje – 4 menší střediska 8 2 310 3 610 Severka – Velký Polom 3 2 000 1 600 Bílá – lyžařský areál SKI Vítkovice 4 3 530 3 200 SKI areál Morávka – Sviňorky 3 670 1 850 SKI areál Řeka 3 1 600 1 300 Přelač – Horní Lomná 3 1 220 1 700 Horní Bečva (U Sachovy studánky, Solisko, Rališka, DUO) 9 3 840 5 530 Lyžařský areál Kohútka 7 3 570 4 840 Lyžařský areál Vranča – Nový Hrozenkov 2 5 850 1 050 Jeseníky Praděd - Ovčárna 8 4 200 6 090 Červenohorské sedlo 7 5 000 5 450 Branná 4 1 700 2 620 Ostružná 5 2 000 2 500 Petříkov 3 1 900 2 300 Ramzová 7** 8 000 3 590 Staroměstsko (Kunčice, Stříbrnice, Velké Vrbno, Paprsek aj.) 15 12 000 8 750 Karlov – Malá Morávka 20 11 000 8 350 Lyžařské středisko Klepáčov 4 1 120 2 300 SKI centrum Dolní Morava 4 3 600 2 500 SKI centrum Miroslav – Lipová-lázně 4 3 000 2 700 Pramen: publikace TOP SKI Morava a Slezsko, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, 2005 * z toho 1 sedačková lanovka ** z toho 3 lanovky

Dalšími lokalitami s lyžařskými středisky v turistickém regionu jsou např.:

Beskydy – Mezivodí, Palkovice, Veřovice, Červený kámen, Ostravice, Čeladná, Radhošť, Bumbálka, Zašová – Veselá, Mečová – Horní Bečva, Matiňák – Horní Bečva, Armáda - Dolní Lomná

Javorníky – Francova Lhota, Karolinka, Na Skalce – Hovězí, Lidečko, Lužná, Valašská Senice, Velké Karlovice, Zděchov, Kasárna – Makov – Kopanice

Vsetínské vrchy – Třeštík, Búřov – Valašská Bystřice, Vsetín – Jasenka

Jeseníky – Jeseník, Filipovice, Vrbno pod Pradědem, Ludvíkov, Karlovice, Hraběšice, Pekařov, Loučná nad Desnou, Štědrákova Lhota, Kouty nad Desnou, Vernířovice, Holčovice, Hošťálkovy - Vráclavek

Řada malých lyžařských středisek se nachází také v nižších polohách turistického regionu jako například: Skalka v Ostravě-Porubě, Vaňkův kopec v Horní Lhotě, Svinec v Novém Jičíně, Horní Guntramovice v Budišově nad Budišovkou.

6.3.7 Bazény, koupaliště Česko se stává zemí aquaparků. V ČR je dnes už přes 40 vodních areálů, vybavených moderními atrakcemi, které jsou financovány a vlastněny obcemi. Jen na Ostravsku je pět nových aquaparků, a to v Karviné, Bohumíně, Frýdku-Místku, Havířově a Frenštátě pod Radhoštěm.

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 57 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Tab. - Aquaparky v turistickém regionu SMaS Počet Město Popis Okres nekrytý aquapark, bazén, bazén neplavců, 1. Karviná Karviná beachvolleyball – 2 kurty krytý aquapark, plavecký bazén 25 m, relaxační bazén s masážními tryskami, 2. Bohumín vzduchovačem, 40 m tobogán, venkovní Karviná průplavový bazén, whirpool, sauna, masáže, solární studio, fitness centrum nekrytý aquapark s dohřívanou vodou, velký relaxační bazén, dětský bazén, 4 plavecké dráhy 50 m, 2 tobogány 82 m, čtyřdráhová skluzavka 16m, 3. Frýdek-Místek Frýdek-Místek vodopád, vodní hřib, vodní chrlič, vodní dělo, proudový kanál, masážní trysky, vzdušná lehátka, vodní ježek, houpací bazén a šplhací síť; k dispozici hřiště pro volejbal a plážový volejbal. nekrytý aquapark, 2 plavecké bazény, 4. Havířov Havířov skokanský bazén, 2 tobogány, umělé vlny nekrytý víceúčelový a plavecký bazén, dětský bazén, 60 m dlouhý a 5,8 m vysoký tobogán a vodní skluzavka o délce 13,1 m. 5. Frenštát pod Radhoštěm Nový Jičín Celý objekt s vyhřívanou vodou, možností občerstvení, příjemným posezením a volejbalovým hřištěm. Pramen: vlastní šetření

Přehled krytých bazénů, které se nacházejí na území SMaS, nám představí možnosti sportovního vyžití také při nepříznivém počasí. V současné době se na našem území nachází 30 těchto zařízení s různou úrovní vybavení. Velmi záleží na teplotě vody, kdy při chladnější vodě lidé vydrží v bazénu cca 2 hodiny, v případě, že voda je kolem 30oC, je návštěvnost těchto zařízení mnohem vyšší a délka strávené doby se prodlužuje na průměrně 3 – 5 hodin.

Tab. - Kryté bazény v turistickém regionu SMaS Počet Město Popis Okres plavecký bazén ve středu města, 1. Bruntál Bruntál Dukelská ul. krytý bazén na východním okraji obce, 3. Břidličná u Rýmařova Bruntál Bruntálská ul 4. Krnov Čsl.armády 15/954, ve středu města Bruntál 5. Frýdek-Místek krytý bazén Frýdek - Místek sport relax centrum kotelna, 6. Frýdlant nad Ostravicí Frýdek - Místek ulice Hamernická plavecký bazén v areálů základních škol, je vybaven atrakcemi: stěnovými masážemi, 7. Bystřice Frýdek - Místek dnovou masáží, perličkovou lavicí, chrličem (vodopádem) a vodní stěnou v hotelu Petr Bezruč u Frýdlantu nad 8. Malenovice Frýdek - Místek Ostravicí 9. Ostravice hotel Odra Frýdek - Místek 10. Třinec Staré Město, Tyršova 214 Frýdek - Místek 11. Čeladná v hotelu Prosper v Čeladné Frýdek Místek 12. Javorník bazén v základní škole, ul. Školní Jeseník 13. Jeseník ve středu obce Česká Ves Jeseník 14. Havířov Hala Slávie, ul. Astronautů Karviná 15. Karviná ul. Leonovova Karviná 16. Frenštát pod Radhoštěm v centru Nový Jičín

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 58 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

17. Kopřivnice Sportovní areál na okraji města Nový Jičín 18. Nový Jičín areál nedaleko od centra Nový Jičín 21. Opava 500m od centra, Zámecký okruh Opava Léčebné a rehabilitační centrum spol. s.r.o. 22. Opava Opava Englišova 526, 746 01 Opava 23. Hradec nad Moravicí bazén v hotelu Belária Opava Krytý bazén, Gen. Sochora 1378, 24. Ostrava Ostrava Ostrava - Poruba 25. Ostrava Městské lázně Moravská Ostrava Ostrava Tobogan, masážní trysky boční i dnová, pára je v ceně vstupného na bazén V areálu je nově otevřen Gibon park (opičí 26. Rožnov pod Radhoštěm Vsetín dráha), instalován tzv. vodní fotbal a malá dětská skluzavka u brouzdaliště pro nejmenší děti. 27. Mohelnice v centru města Šumperk 28. Velké Losiny v léčebných lázních v pavilonu Eliška Šumperk 29. Zábřeh Oborník 608/39, bazén na jihu města Šumperk 30. Šumperk Aquatoll Benátky Šumperk Pramen: vlastní šetření

Oproti počtu krytých bazénů je umělých nádrží/koupališť mnohem více, jejich využití je ale omezeno přízní počasí. Obce se však snaží investovat i do těchto zařízení, i když je návratnost investic do nich vložených nejistá.

Tab. - Umělé nádrže - koupaliště v turistickém regionu SMaS Počet Město Popis Okres 1. Bruntál Nová Pláň u přehrady Slezská Harta Bruntál 2. Bruntál v sadech v centru města Bruntál 3. Krnov Koupaliště na s. okraji města Bruntál 4. Město Albrechtice ul. Nábřežní, 13 km sz. od Krnova Bruntál v parku, 500 m od centra obce směrem na 5. Osoblaha Bruntál hraniční přechod 6. Dolní Lomná u penzionu Beskydka Frýdek - Místek 7. Frýdek-Místek u přehrady Olešná Frýdek - Místek 8. Frýdlant nad Ostravicí 1 km od centra směr Lysá hora Frýdek - Místek u penzionu U studánky, 9km jz. od 9. Horní Lomná Frýdek - Místek Jablunkova 10. Jablunkov Jablunkov, koupaliště Amerika s tobogánem Frýdek - Místek 11. Mosty u Jablunkova U chaty Studeničný 17km od jv. Třince Frýdek - Místek 12. Hrádek u rekreačního střediska Chata Hrádek Frýdek - Místek 13. Třinec Staré Město, ulice Lesní Frýdek - Místek 14. Písek u rekreačního střediska Bahenec Frýdek - Místek 15. Písek u rekreačního střediska Polanka Frýdek - Místek 16. Řeka u rekreačního střediska Javor Frýdek - Místek 17. Řeka přírodní koupaliště Řeka Frýdek - Místek 18. Komorní Lhotka u Hotelu Premiér Frýdek - Místek 19. Jeseník v centru města,Dukelská 436 Jeseník 20. Velká Kraš na okraji obce u lesa Jeseník 21. Žulová na jz. okraji obce, 14 km s. od Jeseníku Jeseník 22. Český Těšín na z. okraji města u nemocnice Karviná 23. Havířov Koupaliště Šárka na s. okraji města Karviná 24. Karviná v části Nové Město, Karviná 6 Karviná Frenštát pod Výjezd z města směrem na Nový Jičín a 25. Nový Jičín Radhoštěm Kopřivnici. 26. Kopřivnice Sportovní areál na okraji města Nový Jičín 27. Mořkov poblíž nádraží a kempu, 10km s. od N. Jičína Nový Jičín 28. Nový Jičín areál nedaleko od centra Nový Jičín

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 59 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Počet Město Popis Okres 29. Odry Ke Koupališti 646/15, poblíž silnice I/47 Nový Jičín 30. Příbor Janáčkova 923, Příbor-Véska Nový Jičín 31. Studénka Městské koupaliště Nový Jičín 32. Štramberk Libotín Nový Jičín 33. Bolatice na s. obce, 13km v. od Opavy Opava Štěrkovna na z. okraji města, 10km sz. od 34. Hlučín Opava Ostravy 35. Hradec nad Moravicí ve sport. areálu v centru obce, 7km od Opavy Opava u středu města v Městských sadech, 36. Opava Opava Jaselská ul. 37. Píšť v obci, 9 km s. od Hlučína Opava 38. Vítkov Bezručova ulice Opava 39. Orlová Lutyně, ve sport. areálu Ostrava Letní koupaliště, Rekreační 74/236, 40. Ostrava Ostrava Ostava - Poruba 41. Ostrava Sareza, Gen. Sochora 1378, Ostrava-Poruba Ostrava Vlčí důl v údolí 1km od obce, 42. Bludov Šumperk 5km z Šumperka 43. Hoštejn v lese u obce, 10km v. od Zábřehu Šumperk 44. Hrabová na v. okraji obce, 6km od Zábřehu Šumperk 45. Mohelnice v areálu autokempu Morava Šumperk 46. Ruda nad Moravou Za školou v centru obce Šumperk 47. Velké Losiny v lázeňském parku, 9km sv. od Šumperka Šumperk 48. Zábřeh Oborník 608/39, bazén na jihu města Šumperk 49. Štíty v areálu autokempu Šumperk 50. Šumperk Aquatoll Benátky, Lidická ul. Šumperk 51. Šumperk Bratrušovské koupaliště na okraji města Šumperk 52. Hutisko Solanec Hotel Euro Vsetín 53. Mikulůvka centrum obce Vsetín Rožnov pod Rožnovské koupaliště s tobogánem, 54. Vsetín Radhoštěm Horní Paseky, u kempu Sport 6 km od Horního Lidče ve středu Valašské 55. Valašská Senice Vsetín Senice 56. Valašské Meziříčí na v. okraji města Vsetín 57. Vsetín koupaliště u Průmyslovky Vsetín U Sokolovny, v centru města u krytého 58. Vsetín Vsetín bazénu 59. Zděchov v obci, 13 km jv. od Vsetína Vsetín 60. Zubří v centru obce Vsetín Pramen: vlastní šetření

6.3.8 Turistické výjimečnosti regionu Severní Morava a Slezsko Tab. - Turistická „NEJ“ regionu „NEJ“ Popis Nejrozsáhlejší CHKO v ČR CHKO Beskydy, rozloha 1 204 km2 Největší hustota cyklotras po Jihomoravském regionu 0,38 km/km2 Nejvíce dřevěných kostelíků v ČR 16 z 30 v ČR Největší golfové hřiště v Čeladné, 36 jamek Nejvyšší počet euroregionů 6 z 13 v ČR Nejnovější vodní nádrž Slezská Harta dosud největší potenciál pro CR Nejvýznamnější a největší průmyslová památka Dolní oblast Vítkovic Nejhlubší propad objektu kostel sv. Petra v Komorní Lhotce (o 36 m) Nejvyšší hora na Moravě a druhá nejvyšší v ČR Praděd (1 492 m n. m.) Nejojedinělejší geologická a archeologická lokalita jediná v ČR – Petřkovice-Landek s černouhelnou žílou vystupující na povrch Největší bludný balvan v ČR (skandinávský) 16,5 tuny, Vratimovská ul. v Ostravě

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 60 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Největší živý organismus v ČR platan javorolistý (vč. kořenového balu), u zámečku v Bartošovicích Největší kapacita lůžek v lázeňských zařízeních po 3 387 lůžek (Karlovarský kraj 11 387) v roce Karlovarském kraji 2003 Nejstarší fungující papírna na výrobu ručního papíru Velké Losiny Největší délka státní hranice ze všech turistických 533 km, t. j. 23,3 % z celkové délky regionů Největší lesnatost turistického regionu v ČR 40% Nejstarší muzeum v České republice Slezské zemské muzeum v Opavě Nejvýchodnější místo České republiky Hrčava Nejstarší písemně doložená jeskyně ve střední Evropě jeskyně Na Špičáku Největší komplex přirozeného jedlobukového lesa Prales Mionší karpatského typu Pramen: CzechTourism, vlastní šetření

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 61 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

7 Monitoring návštěvníků turistického regionu SMaS 7.1 Metodologie Monitoring návštěvníků a turistů je v regionu realizován kontinuálně od roku 2001 ve vazbě na opatření stanovená Marketingovou strategií rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko z roku 2002. Umožňuje v časové řadě upřesňovat profil návštěvníků kraje a jejich postoje ke kvalitě nabídky v oblasti cestovního ruchu. O získaná data se opírá analýza poptávky v oblasti cestovního ruchu zpracovaná pro aktualizaci Marketingové strategie v roce 2005.

Metodou monitoringu bylo osobní dotazování návštěvníků a turistů na atraktivních místech regionu s použitím standardizovaného dotazníku, který byl zaměřen na následující oblasti: 1. Identifikace respondenta (včetně místa bydliště a doprovodu) 2. Identifikace místa a délky pobytu, ubytování a stravování 3. Způsob dopravy do regionu 4. Způsob zajištění pobytu (organizovaný, neorganizovaný) 5. Zdroje informací o regionu 6. Specifikace motivů k pobytu, zaměření realizovaných aktivit a jejich očekávání 7. Hodnocení atraktivnosti regionu z pohledu cestovního ruchu 8. Hodnocení služeb cestovního ruchu a infrastruktury 9. Hodnocení cenové image regionu 10. Zájem o opakování návštěvy (míra věrnosti regionu)

Sběr dat zajistila tazatelská síť proškolených studentů středních a vysokých škol. Dotazník zpracovaný ve čtyřech jazykových mutacích (v češtině, angličtině, němčině a polštině) zajistil plnou kompatibilitu dat pro komparativní analýzu všech časových etap. Ve všech letech 2001 až 2004 byl monitoring proveden v letní sezóně, v letech 2001/2002 a 2003/2004 i v mimosezónním období na podzim a v zimě. Umožněno tak bylo sledování vývoje „letního“ návštěvníka ve čtyřech po sobě jdoucích letech a porovnání profilu „celoročního“ návštěvníka v roce 2001/2002 (léto, podzim, zima) s tímtéž obdobím o dva roky později.

Analýza poptávky se opírá o zpracování dat za výběrový soubor celkem 4 135 respondentů. V čase byl tento soubor rozložen následovně:

Tab. – Rozložení výběrového souboru v čase Období léto podzim zima Celkem 2001/2002 522 437 473 1 432 2002 527 - - 527 2003/2004 629 491 519 1 639 2004 537 - - 537 Celkem 2 215 928 992 4 135

Při monitoringu návštěvníků bylo respektováno v době sběru dat platné členění turistického regionu Severní Morava a Slezsko na šest turistických oblastí: Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Opavsko- Krnovsko, Ostravsko-Karvinsko, Poodří a Beskydy-Valašsko. Liší se proto od současné úpravy, která sloučila Jeseníky, samostatně vyčlenila Ostravsko a nově upravila Opavské a Těšínské Slezsko. Výběrový soubor je teritoriálně diverzifikován takto:

Tab. – Teritoriální diverzifikace výběrového souboru Oblast 2001/02 2002 (léto) 2003/04 2004 (léto) Celkem Hrubý Jeseník 342 46 345 83 816 Nízký Jeseník 85 39 291 82 497 Opavsko-Krnovsko 123 80 206 80 489 Ostravsko-Karvinsko 250 120 208 80 658 Poodří 200 121 228 80 629 Beskydy-Valašsko 432 121 361 132 1 046 Celkem 1 432 527 1 639 537 4 135

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 62 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Turistická oblast s nejnižším počtem respondentů (Opavsko-Krnovsko) dovoluje vyhodnocovat výsledky se statistickou chybou menší než ± 4,5 % (kvadratická chyba M = 0,022), takže posouzení jednotlivých oblastí samostatně je korektní. Interval spolehlivosti za celý soubor činí 0,0152 na hladině významnosti 0,05 – statistická chyba se tedy pohybuje pouze okolo ± 1,5 %.

Cizinců bylo v souboru 356, tj. 8,6 %, nejvíce z Polska (173), Slovenska (75) a Německa (47), což činí přes 80 % celkového počtu cizinců. Více než 10 bylo ještě Nizozemců a Britů. Celkem byli v souboru zahraniční hosté z 26 zemí. Analýza skupiny cizinců je zatížena statistickou chybou ± 5,2 %. Struktura zahraničních návštěvníků neodráží počty cizinců vykazované oficiální statistikou.

V celém výběrovém souboru (4135 dotazníků) byla mírná převaha mužů (54 %) nad ženami. Z hlediska věkové struktury bylo v souboru 38 % respondentů ve věkové kategorii „mladých“ do 29 let, polovina respondentů (49 %) byla ve věkové kategorii 30 až 49 let, v segmentů „starších“ nad 50 let bylo 13 % respondentů. Segment seniorů nad 60 let není zvlášť vyhodnocován, protože jeho podíl ve výběrovém souboru činil pouze 6 %.

Souhrnný profil návštěvníků (zpracovaný za celý výběrový soubor) odráží celkovou situaci za všechna sledovaná období ve všech místech sběru dat, která reprezentují turistický region Severní Moravy a Slezska. Tento „zprůměrovaný“ profil slouží především k eventuálnímu porovnání s jinými turistickými regiony ČR. Rozdíly uvnitř turistického regionu postihuje zpracování za každou turistickou oblast zvlášť. Dosavadní časová řada od r. 2001 dovoluje sledovat vývoj profilu návštěvníka v letní sezóně porovnáním čtyř let (2001 – 2004) nebo posun v celkovém profilu mezi léty 2001/2002 a 2003/2004 (rozumí se sezónní návštěvníci v létě a zimě spolu s mimosezónními návštěvníky na podzim, kdy zimní sezóna následujícího roku je přičleněna k předchozím etapám sběru dat).

Vedle kritérií času (období) a místa (turistická oblast podle dřívějšího členění) byla zvolena jako další základní třídící kritéria délka pobytu (jednodenní návštěvní vers. turisté), příjezdová vzdálenost (do a nad 50 km), hlavní důvody návštěvy (poznání, relaxace, ostatní) a věk respondentů (v hrubé kategorizaci „mladší“ do 29 let, střední generace a „starší“ nad 50 let). Tato kritéria jsou doplňována nebo upravována podle potřeb zpracování a zjištěných závislostí. Při vyhodnocování je odkazováno zpravidla jen na statisticky signifikantní závislosti (tj. významné zjištěné rozdíly).

7.2 Celkový profil návštěvníka a) Odkud přijeli Podle příjezdové vzdálenosti jsou v cestovním ruchu turistického regionu SMaS tuzemští návštěvníci rovnoměrně rozděleni na dvě části: zhruba polovina s příjezdovou vzdáleností do 50 km a polovina s příjezdovou vzdáleností nad 50 km. Vzhledem k velké rozloze regionu je i pro pětinu až čtvrtinu obyvatel Moravskoslezského kraje příjezdová vzdálenost větší než 50 km. Tuzemský cestovní ruch v regionu je až ze 60 % naplněn segmentem místních obyvatel kraje. Z větší vzdálenosti přijíždějí návštěvníci hlavně za poznáním, z kratší za účelem celkové relaxace. Mezi respondenty s kratší příjezdovou vzdáleností jsou více zastoupení mladí do 29 let.

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 63 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Příjezdová vzdálenost

70

Procent 60

50

40

30

20

10

0 do 50 km nad 50 km Dle důvodu pobytu poznání relaxace ostatní celkem

Další významnější skupinou jsou návštěvníci z NUTS 2 Střední Morava, jejichž zastoupení na trhu cestovního ruchu činí okolo 16 %. Návštěvníků z NUTS 2 Jihovýchod je cca 9 %, ze Středních Čech včetně Prahy cca 7 % a z NUTS II Severovýchod cca 5 %. Z nejvzdálenějších krajů (NUTS 2 Severovýchod a Jihozápad) přijíždí do regionu méně než 5 % návštěvníků. Do těchto podílů není započten segment zahraničních návštěvníků.

Odkud jsou tuzemští návštěvníci (dle NUTS 2)

16,1%

8,8%

5,4%

58,1% 1,5% 2,7% 7,4%

Sev. Morava Stř. Morava Jihovýchod Severovýchod Severozápad Jihozápad Stř. Čechy + Pha

b) S kým přijeli

Nejvýznamnější skupinou návštěvníků jsou rodiny s dětmi, jejichž podíl se pohybuje okolo jedné třetiny. Výrazně silnou skupinou jsou v letní sezóně, kdy se jejich podíl blíží 40 %. Ostatní přijíždějí hlavně se svým partnerem nebo s přáteli. Sám přijíždí v létě pouze každý desátý návštěvník, v mimosezónním období a v zimě ale každý čtvrtý. Nejčastěji se jedná věkovou kategorii nad 50 let. Okrajovým segmentem jsou účastníci skupinových pobytů (zájezdů), jejichž podíl nepřesahuje 5 %.

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 64 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

S kým respondenti region navštívili procenta 0 5 10 15 20 25 30 35 40

sám / sama

s partnerem / partnerkou

s rodinou (s dětmi)

s přáteli, známými

s větší skupinou (zájezd)

léto podzim zima

c) Doprava do regionu

Nejobvyklejším dopravním prostředkem je pro návštěvníky regionu osobní automobil, kterým přijíždí přes 60 %. Častější je v létě, z delší příjezdové vzdálenosti a u střední generace návštěvníků (i mladí do 29 let však přijíždějí z poloviny autem). Zhruba čtvrtina návštěvníků přijíždí rovným dílem vlakem nebo autobusem, přičemž tyto dopravní prostředky více využívají mladí lidé. Autobus je před vlakem preferován na kratší vzdálenosti a v zimě.

Způsob dopravy

70

60 Procent 50

40

30

20

10

0 auto vlak bus kolo komb. Dopravní prostředek do 29 let 30 - 49 let nad 50 let celkem

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 65 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Způsob dopravy

70

60 Procent 50

40

30

20

10

0 auto vlak bus kolo komb. Dopravní prostředek léto podzim zima

d) Délka pobytu

Z hlediska délky pobytu v klasickém rozdělení na jednodenní návštěvníky a turisty (alespoň s jedním noclehem) tvoří obě tyto skupiny zhruba stejný podíl. Nejčastějším důvodem příjezdu jednodenních návštěvníků je poznání. V kategorii turistů převažují nad víkendovými pobyty (1 – 2 noclehy) pobyty delší, kterých je dvojnásobek. Víkendových návštěvníků je z turistů asi třetina, týdenních cca 40 %, s ještě delším pobytem pak stále více než čtvrtina. Týdenní pobyty jsou častější u rodin s dětmi.

Z hlediska sezónnosti je v létě více týdenních pobytů (méně víkendových), na podzim je více jednodenních pobytů (především na úkor týdenních) a v zimě je více víkendových pobytů. Pobyty delší než týden sezónní výkyvy nevykazují. Na delších pobytech se významně více podílejí návštěvníci ve věkové kategorii nad 50 let. Cizinci pobývají v regionu déle než tuzemští návštěvníci.

Délka pobytu v regionu

60

50 Procent

40

30

20

10

0 jednodenní 1–2 noclehy 3–6 noclehů delší léto podzim zima

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 66 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Délka pobytu v regionu

70

60 Procent 50

40

30

20

10

0 jednodenní 1-2 noclehy 3-6 noclehů delší

do 29 let 30 - 49 let nad 50 let celkem e) Opakovanost návštěv Otázka sledující u respondentů „po kolikáté navštívili region“ vypovídá o tom, jak návštěvníci region znají. Podíl návštěvníků přijíždějících poprvé ukazuje na schopnost regionu přilákat novou klientelu. Pro návštěvníky Severní Moravy a Slezska zpravidla není tento region neznámý, protože tři čtvrtiny jej již v minulosti navštívily alespoň jednou. Z nich dvě třetiny navštívily region již dříve minimálně čtyřikrát.

Významně více „prvonávštěvníků“ je samozřejmě mezi těmi, kteří přijeli do regionu z větší vzdálenosti, mezi cizinci, turisty a hosty ubytovacích zařízení. Významně více je těch, kteří přijeli poprvé, v letní sezóně, v zimě je zase významně více návštěvníků dobře region znajících, protože jej navštívili již počtvrté a častěji.

Tzv. „míra věrnosti regionu“, tj. ochota svou návštěvu regionu v budoucnu opakovat, je ovšem podstatně vyšší u těch, kteří se v regionu pohybují často. Nicméně i z těch návštěvníků, kteří jsou v regionu poprvé, třetina vyjádřila přesvědčení, že se určitě opět vrátí. Těch, kteří s tím nepočítají, je jen velmi málo (okolo 6 %).

Návštěvníci, kteří jsou v regionu méně často (1 – 3krát), jsou pro svůj pobyt významně více než častí návštěvníci motivováni poznávací turistikou. Návštěvníci s častějším pobytem v regionu uvádějí významně častěji jako důvod návštěvy relaxační aktivity. Na věku přitom nezáleží.

Po kolikáté navštívili respondenti region

60

Procent 50

40

30

20

10

0 poprvé 1 až 3 krát vícekrát Dle důvodu pobytu poznání relaxace ostatní celkem

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 67 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

f) Hlavní důvody návštěvy regionu

Polovina návštěvníků přijíždí do Moravskoslezského kraje z důvodů celkové relaxace (odpočinek, procházky, koupání, zábava apod.) nebo sportovního vyžití (turistika, cyklistika, lyžování apod.). Jako převažující důvod návštěvy regionu označilo relaxaci 29 % respondentů a sport 23 % respondentů. Na třetím místě uváděných důvodů figuruje poznání regionu (kultura, folklór, historie apod.) s 19 % respondentů. Podíl ostatních sledovaných důvodů návštěvy regionu nepřesahuje 10 %. Hlavní důvody návštěvy

Jiný Relaxace 6% 29% Sport Tranzit 23% 3%

Návštěva známých 6%

Obchod Zdraví Poznání 7% 7% 19%

Trojice hlavních důvodů se ovšem liší regionálně, sezónně, podle věku i dalších hledisek. Návštěvníci z větší vzdálenosti nad 50 km jsou více orientováni na poznávání regionu a péči o své zdraví, návštěvníci z bližšího okolí zase na odpočinek. Mladší do 29 let jsou významně více orientovaní na sport (i u nich je ale hlavním důvodem návštěvy relaxace), starší nad 50 let zase zdraví. Důvodem příjezdu pro cizince je především poznání regionu (významně častěji než u tuzemců).

Pořadí hlavních důvodů návštěvy regionu se silně mění v různých obdobích roku. V letní sezóně jsou významně silnějšími důvody návštěvy relaxace (pro více než třetinu návštěvníků) a poznávací turistika (pro čtvrtinu návštěvníků). Sport se tak dostává až na třetí místo (nejdůležitější pro pětinu návštěvníků). Na podzim jsou významně silnějším důvodem návštěvy regionu komerční důvody (práce, obchod, nákupy), což uvedl každý desátý oslovený respondent. Nejčastějším důvodem ale zůstává celková relaxace, kterou uvádí čtvrtina návštěvníků. Následují poznání a sport s méně než 20%. V zimě je zdaleka nejčastějším důvodem návštěvy sportovní vyžití uváděné jako hlavní důvod zhruba dvakrát častěji než v létě a na podzim (téměř 40 %). Obdobně jako na podzim je významně silnějším důvodem příjezdu komerce. Oproti letní sezóně je třikrát méně frekventovaným důvodem poznávání regionu (pod 10 % respondentů) a dvakrát méně je uváděna relaxace (pod 20 %).

Důvod návštěvy regionu procenta 0 5 10 15 20 25 30 35 40

sport

poznání regionu

celková relaxace

zdraví

komerční důvody

návštěva příb./známých

tranzit

jiný

léto podzim zima

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 68 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Důvod návštěvy regionu procenta 0 5 10 15 20 25 30

sport

poznání regionu

celková relaxace

zdraví

komerční důvody

návštěva příb./známých

tranzit

jiný

do 29 let 30 - 49 let nad 50 let g) Zdroje informací o regionu Návštěvníci Moravskoslezského kraje preferují personální zdroje informací před nepersonálními. Celkově více než z poloviny spoléhají na vlastní poznání a zkušenosti (hlavně jednodenní návštěvníci z bližšího okolí, více pak v zimní než v letní sezóně). Z ústních informací od známých či příbuzných, které jsou na druhém místě, vychází třetina návštěvníků, z toho u vícedenních návštěvníků cca 40 % a z cizinců cca 50 %.

Z nepersonálních zdrojů informací se dostal na první místo internet, jehož podíl na celkové struktuře informačních zdrojů se pohybuje okolo 12 %. Častěji ovšem hledají informace na internetu návštěvníci z větší vzdálenosti a s vícedenním pobytem, v tom zejména cizinci. V těchto segmentech se podíl návštěvníků hledajících informace na internetu blíží nebo i přesahuje 20 %. Významně méně využívají informace z internetu starší návštěvníci nad 50 let. Informace z turistických informačních center jsou využívány relativně málo, nicméně ani jejich význam není zanedbatelný, protože z nich čerpá informace přibližně každý desátý cizinec a každý desátý turista, resp. ubytovaný návštěvník. Ostatní nepersonální informační zdroje, tj. články a inzerce v médiích, propagační materiály, průvodci atd. jsou využívány méně než 10 % návštěvníků.

Zdroje informací o regionu procenta 0 10203040506070

informační centra

propagační materiály

články v tisku, brožury

z rozhlasu či televize

z internetu

ústní informace přátel

vlastní zkušenosti

návštěvníci turisté

h) Ubytování návštěvníků Z návštěvníků, kteří jsou při svém pobytu v kraji ubytovaní (přibližně polovina), každý třetí bydlí u příbuzných nebo známých. Ostatní rovnoměrně využívají různé další možnosti náročnějšího i méně náročného ubytování. Každý osmý je ubytován v alespoň tříhvězdičkovém hotelu, ostatní

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 69 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza upřednostňují méně náročné ubytování v penzionech, chatách a v letním období v kempech. Strukturu ubytování návštěvníků turistického regionu znázorňuje následující graf. Struktura ubytování soukromí hotel ***+ 32% 12%

hotel **/* 13%

kemp 9% penzion ubytovna 18% 16%

Ubytování návštěvníků 40

35 Procent 30

25

20

15

10

5

0 hotel ***+ hotel **,* penzion ubytovna kemp soukromí

Typ ubytování (procenta z počtu ubytovaných)

léto podzim zima

Sezónní rozdíly se projevují ve zhruba dvojnásobně vyšším podílu hotelového ubytování v zimě oproti létu. V zimě je rovněž nižší podíl ubytování u příbuzných či známých (čtvrtina oproti třetině). Cizinci jsou významně více ubytovaní ve tří a více hvězdičkových hotelech (každý pátý). Segment mladších návštěvníků do 29 let významně méně využívá možností kvalitnějšího hotelového ubytování a daleko více než ostatní využívá kempy. Starší návštěvníky nad 50 let charakterizuje významně častější ubytování v méně náročných hotelových zařízeních, které představuje větší podíl než ubytování v penzionech. i) Stravování návštěvníků Stravovací zvyklosti člení návštěvníky kraje na tři zhruba stejně velké skupiny: stravující se převážně v pohostinských zařízeních, kombinovaně v restauracích a z vlastních zdrojů a převážně z vlastních zdrojů. Zahraniční hosté se stravují v pohostinských zařízeních téměř z poloviny. V zimní sezóně je stravování návštěvníků v restauracích častější než v letní (v zimě přes 40 %, v létě přes 30 %). Způsob stravování koreluje s věkem – mladší do 29 let se významně častěji stravují z vlastních zdrojů (třetina) na úkor restauračního stravování (čtvrtina), starší návštěvníci nad 50 let významně více využívají služeb pohostinských zařízení (v restauracích se stravuje téměř polovina z nich).

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 70 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Stravování návštěvníků

50

Procent 40

30

20

10

0 převážně pohost. pohost. + vlastní převážně vlastní služby zdroje do 29 let 30 - 49 let nad 50 let celkem

Využívání stravovacích služeb je výrazně funkcí příjezdové vzdálenosti a délky pobytu v regionu. Čím kratší je příjezdová vzdálenost a délka pobytu, tím více je zabezpečováno stravování z vlastních zdrojů. Např. jednodenní návštěvníci s příjezdovou vzdáleností do 50 km se stravují v restauračních zařízeních přibližně ze čtvrtiny, turisté a návštěvníci z větší vzdálenosti již ze 40 %. Z vlastních zdrojů se stravuje jen každý pátý turista s příjezdovou vzdáleností nad 50 km, u jednodenních návštěvníků z menší vzdálenosti je to dvojnásobek. j) Služby cestovních kanceláří a agentur Využití placených služeb cestovní kanceláře nebo agentury k zajištění pobytu je málo časté. Celý pobyt nebo zájezd si kupuje jen okolo 5 % návštěvníků. O něco více si kupují pobyt zahraniční hosté a lidé nad 50 let (ani u nich to ale nepřesahuje 10 %). Celkově 90 % návštěvníků placené služby cestovních kanceláří a agentur nevyužívá (ani částečně).

7.3 Hodnocení regionu návštěvníky a) Atraktivnost regionu Celkovou atraktivnost navštíveného regionu z pohledu cestovního ruchu posuzují návštěvníci převážně jako dobrou. Více než u poloviny (54 %) splňuje jejich očekávání. Podíl návštěvníků uvádějících, že region jejich očekávání předčil, činí 25 %, přičemž podíl těch, pro které region nesplnil jejich očekávání, přestavuje pouze 8 %.

Region je návštěvníky pokládán za atraktivnější v létě než v ostatních obdobích. Z dalších závislostí lze konstatovat, že region je atraktivnější pro návštěvníky s delším pobytem (turisty) než pro jednodenní návštěvníky, podobně i pro návštěvníky s delší příjezdovou vzdáleností než s kratší příjezdovou vzdáleností. Atraktivnější je pro návštěvníky, jejichž důvodem příjezdu je poznání regionu (region předčil očekávání u 31 % těchto návštěvníků, u ostatních je to v průměru 23 %). Tento ukazatel nekoreluje s věkem. Posouzení atraktivnosti regionu

neuvedeno vyšší než 13% očekávaná 25%

nižší než očekávaná 8% dle očekávání 54%

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 71 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza b) Žádané aktivity To, čím region návštěvníky přitahuje, odpovídá nejčastějším důvodům jejich příjezdu, kterými jsou odpočinek, sport a poznání. Nejlákavějšími aktivitami jsou pěší turistika (pro cca 40 %), cykloturistika (pro cca 30 %) a návštěvy zajímavých míst (pro cca 30 %). Na dalších místech jsou zimní a letní sporty, společenský život a zábava a účast na kulturních akcích (vždy pro více než pětinu návštěvníků).

Jednodenní návštěvníci z bližšího okolí se od vícedenních návštěvníků (turistů) z větší vzdálenosti liší spíše intenzitou zájmu o jednotlivé aktivity než jejich strukturou. To v zásadě platí i pro zahraniční návštěvníky, kteří se od tuzemců z hlediska struktury zájmů v daném regionu příliš neliší. Větší rozdíly jsou samozřejmě v závislosti na věku. Mladší návštěvníci do 29 let kladou oproti starším na jedno z předních míst zábavu a více jsou orientovaní na aktivní sport. Mírně ustupuje do pozadí poznávací i pěší turistika a účast na kulturních akcích. U starších návštěvníků nad 50 let figuruje na předním místě pěší turistika, která je nejlákavější aktivitou pro více než polovinu z nich. Významně více jsou také zaměřeni na péči o své zdraví. Korelace s věkem je u všech sledovaných faktorů lineární. S rostoucím věkem roste zájem o pěší turistiku, kulturu, poznání a péči o zdraví, naopak klesá zájem o sport a zábavu.

Nejlákavější aktivity v regionu procenta 0 5 10 15 20 25 30 35 40

pěší turistika cykloturistika hipoturistika koupání zimní sporty kulturní akce návštěvy památek zábava péče o zdraví

Nejlákavější aktivity v regionu procenta 0 102030405060

pěší turistika

cykloturistika hipoturistika

koupání zimní sporty kulturní akce

návštěvy památek zábava

péče o zdraví

do 29 let 30-49 let nad 50 let

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 72 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza c) Postrádané vybavení Související otázka zjišťovala, co brání lepšímu využití turistického potenciálu. Návštěvníci regionu pokládají za největší problém dopravní infrastrukturu, která by měla být kvalitnější podle vyjádření každého třetího. Přibližně každý čtvrtý návštěvník dále uvádí, že regionu nejvíce scházejí společenská a zábavní centra spolu s vybaveností pro sportovní vyžití. Podle každého pátého návštěvníka by měla být věnována větší péče památkám, dostupnosti hromadnou dopravou, poskytování informací a atrakcím pro děti.

Nedostatky jsou pociťovány zhruba stejně po celý rok, kromě faktorů vážících se k sezóně. V létě je méně pociťován nedostatek společenských a zábavních center, protože návštěvníci mohou realizovat širší škálu jiných aktivit, v zimě více scházejí špičková zařízení a služby pro náročné, protože zimní klientela více využívá hotelová zařízení apod. Rozdíly podle věku nejsou významné, vyjma zřejmých závislostí, jako je nižší podíl návštěvníků nad 50 let věku uvádějících nedostatečnou vybavenost regionu sportovními zařízeními a zábavními centry.

Co regionu nejvíce schází procenta 0 5 10 15 20 25 30 35

více host. zařízení špičková zařízení péče o památky dopravní infrastruktura lepší dostupnost informační centra sportovní vybavenost zábavní centra atrakce pro děti

Co regionu nejvíce schází procenta 0 5 10 15 20 25 30 35 40

více host. zařízení špičková zařízení péče o památky dopravní infrastruktura lepší dostupnost informační centra sportovní vybavenost zábavní centra atrakce pro děti

léto podzim zima

d) Hodnocení kvality služeb Služby poskytované návštěvníkům byly respondenty hodnoceny v několika předem daných oblastech, kde měli možnost vyjádření na čtyřstupňové škále. Hodnocení je vyjádřeno indexem, jehož hodnota je tím vyšší, čím je hodnocení horší. Hodnota indexu nad 2,50 znamená převahu záporného hodnocení. Kritickou hodnotu 2,50 v celém souboru za všechny etapy nepřekročil žádný index hodnocení. Za

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 73 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza horší lze ale považovat již hodnocení přesahující hodnotu indexu 2,00. Okolo hodnoty 1,50 se pohybují příznivá hodnocení.

Celkové hodnocení kvality služeb poskytovaných návštěvníkům regionu ukázalo, že nejkritičtějším faktorem je poskytování informací o regionu s indexem 2,24. Hodnocení tohoto faktoru je horší v sezónním období (léto i zima), kdy návštěvníci potřebují informace ve větší míře. Hůře hodnotí informovanost zahraniční návštěvníci a mladí do 29 let. Ostatní sledované faktory jsou hodnoceny relativně dobře, index hodnocení u žádného nepřesahuje hodnotu 2,00. Tradičně nejlepší hodnocení získal s indexem 1,57 faktor přátelskost místních obyvatel k návštěvníkům, kde nejvyšší známku hodnocení „velmi dobře“ uplatnila více než polovina respondentů. Druhým nejlépe hodnoceným faktorem jsou ubytovací služby.

Hodnocené faktory kvality služeb Vysoký index znamená nízké hodnocení 1,00 1,25 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50

ubytování

stravování

personál

informace

čistota

přátelskost lidí

Při hodnocení kvality poskytovaných služeb byla vysledována tendence, že návštěvníci z bližšího okolí hodnotí všechny sledované faktory hůře než návštěvníci z větší dálky. Totéž platí o jednodenních návštěvnících v porovnání s ubytovanými turisty (skupiny jednodenních návštěvníků a návštěvníků s kratší příjezdovou vzdáleností se hodně prolínají). Méně kritičtí než oni byli i cizinci. Obecně jsou rovněž kritičtější mladší návštěvníci oproti starším. Návštěvníci z věkové kategorie do 29 let hodnotili méně příznivě všechny sledované faktory, opačně návštěvníci nad 50 let hodnotili všechny sledované faktory podstatně lépe. Jednoznačná korelace s věkem je patrná z grafu.

Hodnocené faktory kvality služeb Vysoký index znamená nízké hodnocení 1,00 1,25 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50

ubytování

stravování

personál

informace

čistota

přátelskost lidí

do 29 let 30-49 let nad 50 let

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 74 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza e) Hodnocení infrastruktury a vybavenosti Turistická infrastruktura a vybavenost byly respondenty hodnoceny v několika předem daných oblastech, kde měli možnost vyjádření na čtyřstupňové škále. Hodnocení je vyjádřeno indexem, jehož hodnota je tím vyšší, čím je hodnocení horší. Hodnota indexu nad 2,50 znamená převahu záporného hodnocení. Kritickou hodnotu 2,50 v celém souboru za všechny etapy nepřekročil žádný index hodnocení. Za horší lze ale považovat již hodnocení přesahující hodnotu indexu 2,00. Okolo hodnoty 1,50 se pohybují příznivá hodnocení.

Hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu (podle předem daných faktorů týkajících se rozsahu hostinských kapacit, dostupnosti, značení, drobného prodeje, infrastruktury pro sport a zábavu) je horší než u poskytovaných služeb. Potvrdily se návštěvníky regionu pociťované nedostatky týkající se zejména dopravní dostupnosti, vybavení pro sport a příležitostí pro zábavu.

Nejhorší hodnocení mají faktory příležitosti pro zábavu (index 2,36), dopravní dostupnost regionu (rovněž index 2,36) a vybavení regionu pro sportovní aktivity (index 2,31). U faktoru příležitosti pro zábavu byla dokonce v zimním období zaznamenána převaha negativních vyjádření nad pozitivními. Dopravní dostupnost byla také v zimě hodnocena hůře než v létě, vybavenost pro sport je však v zimě vnímána lépe než v ostatních obdobích roku. Z dalších faktorů byl hodnocen indexem přesahujícím hodnotu 2,00 rozsah stravovacích a ubytovacích kapacit. Hodnocené faktory vybavenosti regionu

Vysoký index znamená nízké hodnocení 1,00 1,25 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50

hostinské kapacity

dostupnost regionu

značení tras

značení atraktivit

vybavení pro sport

drobný prodej

možnosti zábavy

Obdobně jako při hodnocení služeb jsou kritičtější ve svých soudech jednodenní návštěvníci oproti turistům s alespoň jedním noclehem. Vždy jsou také kritičtější návštěvníci z bližšího okolí s kratší příjezdovou vzdáleností do 50 km než návštěvníci z větší dálky (rozdíl u hodnocení příležitostí pro zábavu není statisticky signifikantní). Zahraniční návštěvníci jsou zdaleka nejkritičtější v hodnocení příležitostí pro zábavu, lépe ale hodnotí dopravní dostupnost regionu. I toto hodnocení koreluje s věkem. Nejnáročnějším segmentem jsou mladí návštěvníci do 29 let, s rostoucím věkem pak klesá kritičnost při hodnocení všech faktorů.

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 75 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Hodnocené faktory vybavenosti regionu

Vysoký index znamená nízké hodnocení 1,00 1,25 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50

hostinské kapacity

dostupnost regionu

značení tras

značení atraktivit

vybavení pro sport

drobný prodej

možnosti zábavy

do 50 km nad 50 km

Hodnocené faktory vybavenosti regionu

Vysoký index znamená nízké hodnocení 1,00 1,25 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50

hostinské kapacity

dostupnost regionu

značení tras

značení atraktivit

vybavení pro sport

drobný prodej

možnosti zábavy

do 29 let 30-49 let nad 50 let f) Cenová image regionu Cenová úroveň služeb v regionu (cenová image) se vyznačuje mírnou tendencí pokládat jej za o něco levnější než jinde v České republice. Za celou dobu monitoringu byl zaznamenán 20 % podíl těch návštěvníků, kteří pokládají region za levnější než jinde a méně než 10 % podíl těch, kteří jej pokládají za dražší (tedy přes 70 % jej pokládá za stejně drahý jako jinde v ČR). Oproti celkovému průměru je pokládána za o něco dražší zimní sezóna.

Zahraniční hosté pokládají navštívený region za levnější ve větší míře než tuzemci, levnější je pro třetinu z nich, dražší jen pro 5 %. Příjezdová vzdálenost, délka pobytu, důvod příjezdu a věk nesehrávají v posuzování cenové úrovně služeb významnější roli.

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 76 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Cenová image regionu dražší jako jinde 8,4% 71,5%

levnější 20,1%

Mimo monitoring návštěvníků turistického regionu byly orientačně sledovány u hostů ubytovacích zařízení v Moravskoslezském kraji náklady na pobyt (anketou provedenou v letech 2003/2004). Respondenti byli požádáni, aby uvedli veškeré náklady pobytu na osobu a den, tj. včetně dopravy, ubytování, zábavy, nákupů apod. Nejvíce respondentů (44 %) se zařadilo do kategorie v rozmezí 200 – 500 Kč, druhá nejsilněji zastoupená skupina do kategorie 500 – 1000 Kč. S minimální útratou do 200 Kč byl jen každý desátý respondent, více než 1 tis. Kč uvedlo 13 % respondentů (více než 3 tis. jen 3 %). Lze usoudit, že více než polovina hostů ubytovacích zařízení utratí v regionu méně než 500 Kč na osobu a den. U všech návštěvníků včetně jednodenních bude tento podíl patrně ještě vyšší. Nejvyšší náklady uváděli respondenti z Ostravsko-Karvinska a Beskyd, nejnižší z Nízkého Jeseníku. Významně vyšší náklady uváděli zahraniční hosté (cca 20 % nad 1 tis. Kč/den).

7.4 Vývoj v letech 2001 – 2004 Doposud získané údaje v časové řadě od r. 2001 umožňují vyhodnotit posuny v profilu návštěvníků turistického regionu a v jejich postojích. Na základě dostatečně velkého souboru (řádově 1,5 tis. dotazníků v každém roce) lze porovnat především období 2001/2002 a 2003/2004, ve kterých byla provedena komplexní šetření v sezóně i mimo sezónu daného roku, tj. v letní, podzimní a zimní etapě.

Pravidelně bylo prováděno až do r. 2004 šetření návštěvníků turistického regionu v letních obdobích (monitoring v r. 2005 bude vyhodnocen až po uzávěrce této analýzy). Vyhodnotit lze proto vývoj za čtyři roky v porovnatelných etapách sběru dat za návštěvníky v letní sezóně. Uváděny jsou jen statisticky významné změny, příp. vysledované tendence. a) Odkud, s kým a jak návštěvníci přijíždějí Z hlediska příjezdové vzdálenosti lze vysledovat tendenci jejího snižování. V období 2001/2002 přijelo ze vzdálenosti nad 50 km 63 % respondentů, v období 2003/2004 už jen 54 % respondentů. V létě 2001 to bylo 70 %, v létě 2004 už jen 50 % respondentů. Podíl návštěvníků z jiných krajů se ale oproti návštěvníkům z Moravskoslezského kraje nesnižuje.

Příjezdová vzdálenost

70

60 Procent

50

40

30

20

10

0 do 50 km nad 50 km 2001/2002 2003/2004

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 77 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Struktura návštěvníků z hlediska „doprovodu“, tedy podle toho s kým region navštívili se mění zvyšováním podílu návštěvníků přijíždějících s partnerem či s přáteli a snižováním podílu rodin s dětmi. Výrazně to je patrné z časové řady letních šetření.

S kým respondenti region navštívili procent 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55

sám / sama

s partnerem / partnerkou

s rodinou (s dětmi)

s přáteli, známými

s větší skupinou (zájezd)

léto 2001 léto 2002 léto 2003 léto 2004

Způsob dopravy se mírně změnil za období 2001/2002 oproti 2003/2004 snížením podílu návštěvníků, kteří přijeli vlakem, a to na úkor dopravy automobilem. V letních sezónách se zvyšoval podíl uživatelů autobusové dopravy, přičemž celkový nárůst nebo pokles dopravy autem nebyl za letní šetření průkazný.

Způsob dopravy

70

60 Procent 50

40

30

20

10

0 auto vlak bus cyklo komb. jinak 2001/2002 2003/2004

b) Délka, četnost a důvody pobytu Z hlediska délky pobytu je základní tendencí její mírné snižování. Mírně (statisticky nevýznamně) se zvyšoval podíl jednodenních návštěvníků, ale především klesal podíl turistů s cca týdenním pobytem a rostl podíl turistů s víkendovými pobyty, a to jak ve srovnání let 2001/2002 a 2003/2004, tak v porovnání letních etap 2001 až 2004.

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 78 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Délka pobytu v regionu

60

Procent 50

40

30

20

10

0 jednodenní 1–2 noclehy 3–6 noclehů delší léto 2001 léto 2002 léto 2003 léto 2004

Opakovanost návštěv (po kolikáté respondenti navštívili region) nevykazuje statisticky významné výkyvy v čase.

Struktura důvodů návštěvy regionu se ve sledovaných letech neměnila. Výkyvy zaznamenané u některých důvodů příjezdu ve srovnávaných letních etapách šetření nezakládají jednoznačný vývojový trend (pokles v jednom roce byl vyrovnán opětovným nárůstem v příštím roce). c) Využití služeb Struktura typu ubytování se dlouhodobě nemění. Změny, které znázorňuje graf, jsou statisticky nevýznamné. Ve srovnání všech čtyř sledovaných let je na nízké hladině významnosti patrný pouze mírný pokles ubytování v soukromí u příbuzných nebo známých.

Ubytování návštěvníků 40

35 Procent 30

25

20

15

10

5

0 hotel ***+ hotel **,* penzion ubytovna kemp soukromí

Typ ubytování (procenta z počtu ubytovaných)

2001/2002 2003/2004

Stravovací zvyklosti jsou jedním z nejstabilnějších ukazatelů, nedochází u něj k žádnému posunu.

Pořadí zdrojů informací o regionu zůstává v čase stabilní, s výjimkou dílčích změn v některých letech u málo využívaných zdrojů (tisk, rozhlas, televize, propagační materiály). Jedinou významnou změnou je permanentní růst významu informací získávaných z internetu (potvrzeno v letních etapách sběru dat i v porovnání období 2001/2002 a 2003/2004).

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 79 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Zdroje informací o regionu procenta 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60

informační centra

propagační materiály

články v tisku, brožury

z rozhlasu či televize

z Internetu

ústní informace přátel

vlastní zkušenosti

léto 2001 léto 2002 léto 2003 léto 2004

Využívání placených služeb cestovních kanceláří a agentur se nezvyšuje.

Výhoda přízné cenové image regionu se postupně ztrácí, trvale dochází k poklesu těch, kteří pokládají region za levnější (ale i k poklesu těch, kteří pokládají region za dražší; z obou skupin se přesouvají do kategorie respondentů, kteří pokládají region za stejně drahý jako jinde v ČR).

d) Hodnocení regionu Atraktivnost regionu pro návštěvníky z pohledu cestovního ruchu se nemění. Nejlákavějšími aktivitami zůstávají pěší turistika, poznávací turistika a cykloturistika. Trvale významně roste zájem o zábavu a společenské vyžití.

Problémovými oblastmi jsou pro návštěvníky dopravní infrastruktura a vybavenost pro společenské a sportovní vyžití. Na tyto faktory je každoročně poukazováno stále více, návštěvníci je postrádají rok od roku v rostoucí míře. K těmto třem faktorům přistupuje ještě rostoucí požadavek na rozsáhlejší síť ubytovacích a stravovacích zařízení. Pokles u ostatních sledovaných oblastí uvedených v grafu není příliš významný (s výjimkou poklesu požadavku na lepší péči o památky a turistické atraktivity).

Co regionu nejvíce schází procenta 0 5 10 15 20 25 30 35 40

více host. zařízení špičková zařízení péče o památky dopravní infrastruktura lepší dostupnost informační centra sportovní vybavenost zábavní centra atrakce pro děti

2001/2002 2003/2004

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 80 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Hodnocení kvality služeb bylo celkově stejné, resp. bez statisticky významných odchylek, po celé sledované období. V porovnání období 2001/2002 a 2003/2004 došlo spíše ke zlepšení, vývoj v letních etapách monitoringu to ale nepotvrdil.

Hodnocené faktory kvality služeb Vysoký index znamená nízké hodnocení 1,00 1,25 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50

ubytování

stravování

personál

informace

čistota

přátelskost lidí

léto 2001 léto 2002 léto 2003 léto 2004

U hodnocení faktorů infrastruktury a vybavenosti regionu je situace horší, protože u některých z nich dochází ke zhoršení hodnotících soudů návštěvníků. V porovnání období 2001/2002 a 2003/2004 se to týká rozsahu stravovacích a ubytovacích kapacit, v meziročním porovnání letních etap monitoringu se zhoršování hodnocení týká i dostupnosti regionu, příležitostí pro zábavu a drobného prodeje. Nemění se hodnocení vybavenosti pro sport, zlepšilo se hodnocení místního značení turistických atraktivit a turistických tras.

Hodnocené faktory vybavenosti regionu

Vysoký index znamená nízké hodnocení 1,00 1,25 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50 2,75

hostinské kapacity

dostupnost regionu

značení tras

značení atraktivit

vybavení pro sport

drobný prodej

možnosti zábavy

léto 2001 léto 2002 léto 2003 léto 2004

Detailní ukázkou poklesu velmi dobrého hodnocení a nárůstu spíše negativního hodnocení je graf znázorňující rozložení hodnotících odpovědí u faktoru dopravní dostupnosti regionu (z těchto dat vycházelo zpracování indexů pro přehlednější souhrnné vyhodnocení postojů návštěvníků ke sledovaným faktorům spokojenosti se službami a vybaveností regionu). Rozdíl mezi rokem 2001 a 2004 je statisticky významný.

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 81 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Hodnocení dopravní dostupnosti - vývoj

80

70 Procent 60

50

40

30

20

10

0 velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná

léto 2001 léto 2002 léto 2003 léto 2004

7.5 Profil turistické oblasti Beskydy a Valašsko

z Beskydy a Valašsko navštěvují z 80 % návštěvníci ze Severní Moravy a Střední Moravy (podle NUTS 2), podíl návštěvníků ze vzdálenějších částí ČR je třetí nejmenší (po Ostravsko-Karvinsku a Opavsko-Krnovsku). Příjezdová vzdálenost je na průměru regionu, kratší než v oblasti Hrubého a Nízkého Jeseníku. Na průměru regionu je i způsob dopravy (s mírně převažující dopravou vlakem nad dopravou autobusem).

z Po Ostravsko-Karvinsku se jedná o oblast, kam se návštěvníci nejčastěji vracejí. Nejméně často přijíždějí sami, nejtypičtější je jejich příjezd jako rodiny s dětmi (podobná struktura jako v Poodří a Nízkém Jeseníku).

z Nadprůměrně časté jsou příjezdy jen na jeden den, pod průměrem regionu jsou příjezdy na dobu delší než týden. Celkově je doba pobytu mírně podprůměrná, výrazně kratší než v konkurenčním Hrubém Jeseníku.

z Struktura ubytování vícedenních návštěvníků je na průměru celého regionu podobně jako v Poodří, na prvním místě je ale s 19 % (pokud pomineme ubytování v soukromí) ubytování v penzionech, kdežto v Poodří ubytování v hotelech nižší kategorie.

z Po Hrubém Jeseníku je v Beskydech-Valašsku nejčastější stravování v restauračních zařízeních.

z Spolu s Nízkým Jeseníkem jsou zde nejméně využívány služby cestovních kanceláří a agentur.

z Významně nejčastějšími důvody návštěvy v porovnání s ostatními turistickými oblastmi jsou celková relaxace a sport. Třetí pilíř, o který se opírá cestovní ruch, tj. poznávací turistika, je důvodem příjezdu jen pro 17 % návštěvníků (nižší podíl je už jen v Hrubém Jeseníku a na Ostravsko-Karvinsku). Všechny ostatní důvody byly respondenty uváděny s podprůměrnou frekvencí.

z Nejpřitažlivější je pro návštěvníky Beskyd a Valašska pěší turistika (na úrovni stejné jako v Nízkém Jeseníku a Poodří). Nadprůměrně přitažlivá je tato oblast ještě pro zimní sporty a cykloturistiku. Mezi lákavé aktivity nezařazovali respondenti ve větší míře zábavu, ale ani návštěvy památek (poznávací turistika není preferována).

z Návštěvníci Beskyd a Valašska v menší míře než jinde poukazují na nedostatky. Nejvíce poukazují na dopravní infrastrukturu, vybavenost pro sport a vybavenost pro zábavu, vždy však v menší míře než jinde (kromě Poodří, kde je na tyto oblasti poukazováno ještě méně).

z Všechny sledované faktory kvality služeb jsou návštěvníky hodnoceny na úrovni celkového průměru za region, tj. nejhůře je jako jinde hodnoceno poskytování informací o regionu a dále pak

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 82 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

péče o čistotu a úroveň personálu ve službách. Celkově vyznívá hodnocení služeb příznivě, lepší je jen v Hrubém Jeseníku.

z V oblasti infrastruktury a vybavenosti regionu je hodnocení vesměs příznivější než jinde nebo na úrovni průměru. Výjimkou je hodnocení místního značení turistických atraktivit, které je horší už jen na Ostravsko-Karvinsku (a stejné na Opavsko-Krnovsku). Nejlépe ze všech oblastí je hodnocena síť ubytovacích a stravovacích kapacit a dopravní dostupnost regionu (spolu s Nízkým Jeseníkem). Jak vyplývá z provedené analýzy hodnocení, návštěvníci jsou v této turistické oblasti relativně spokojeni.

z Beskydy-Valašsko lze charakterizovat jako stabilní zaběhnutou turistickou oblast, která je obecně vnímána jako nejatraktivnější v regionu.

7.6 Souhrnné závěry

z Velmi významným návštěvnickým segmentem na trhu cestovního ruchu jsou svým třetinovým podílem „rodiny s dětmi“, přičemž v létě je jejich podíl ještě větší (u tohoto segmentu byla vysledována tendence poklesu). Rodiny s dětmi navštěvují nejvíce oblasti Poodří, Beskydy- Valašsko a Nízký Jeseník.

z Je velmi důležité vytvářet podmínky pro motorizované návštěvníky (péče o dopravní infrastrukturu), neboť přes 60 % návštěvníků využívá k dopravě automobil. V některých návštěvnických segmentech dosahuje jejich podíl přes 70 %, u rodin s dětmi činí dokonce 80 %. Nejvíce se autem jezdí do oblasti Nízkého Jeseníku.

z Cestovní ruch by se neměl orientovat jen na turisty (vícedenní návštěvníky), ale také na jednodenní návštěvníky, protože oba tyto segmenty jsou stejně velké. Liší se ovšem strukturou požadovaných služeb.

z Jedním ze strategických cílů rozvoje cestovního ruchu je prodlužování pobytu návštěvníků. Monitoring ale ukázal na tendenci spíše zkracování délky pobytu.

z Je žádoucí zaměřit pozornost na klientelu, která dosud v regionu nebyla, protože nová klientela přijíždějící do regionu poprvé tvoří pouze čtvrtinu návštěvníků a tento podíl se za poslední čtyři roky významně nezměnil.

z Větší počet návštěvníků objevujících region při své první návštěvě je v oblastech Nízkého Jeseníku a Poodří, zejm. v létě. Cestovní ruch na Ostravsko-Karvinsku a v Beskydech a Valašsku se více opírá o stálé návštěvníky.

z Cestovní ruch v regionu se z pohledu návštěvníků opírá o 3 hlavní pilíře: relaxaci, sport a poznání. V létě je silným důvodem relaxace, v zimě sport. Struktura důvodů návštěvy regionu je v posledních letech stabilní.

z Důvody návštěvy se značně liší podle turistické oblasti, sezóny a věku. Nejvíce vybočuje Ostravsko-Karvinsko:

• Beskydy-Valašsko – na prvních dvou místech je se stejným podílem uváděn sport a relaxace, vždy s podílem přesahujícím jednu třetinu a v obou případech významně častěji než činí průměr. Nízkou orientací na zdraví a vysokou orientací na odpočinek se Beskydy značně odlišují od Hrubého Jeseníku. Poznávání regionu jako třetí nejčetnější důvod je poloviční oproti Poodří a Nízkému Jeseníku, stále však častější než V Hrubém Jeseníku a na Ostravsko- Karvinsku.

z Návštěvníci regionu preferují personální zdroje informací před nepersonálními. O vlastní zkušenosti se opírá více než polovina návštěvníků, z ústních informací od známých či příbuzných vychází další třetina návštěvníků. Jednodenní návštěvníci z bližšího okolí si převážně vystačí s vlastními zkušenostmi.

z Z nepersonálních zdrojů informací pro návštěvníky regionu roste význam internetu. Informační centra jsou zdrojem informovanosti minimálně pro každého desátého zahraničního hosta a ubytovaného turistu. Více jsou využívána návštěvníky Ostravsko-Karvinska a Jeseníků.

z Návštěvníci regionu nejčastěji využívají možností hotelového ubytování (zhruba z poloviny ve tříhvězdičkových a vyšších hotelových zařízení a z poloviny v hotelech nižší kategorie) a ubytování v penzionech. Tento typ ubytování preferuje více než 40 % z těch, kteří tráví v regionu

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 83 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

více než jeden den. V zimě je hotelové ubytování častější, v létě je více využíváno méně náročné ubytování. Třetina z vícedenních návštěvníků (turistů) využívá možnost ubytovat se u příbuzných nebo známých, tedy bez využití služeb ubytovacích zařízení.

z Nedostatečnost sítě ubytovacích a stravovacích zařízení pociťují zdaleka nejvíce návštěvníci turistických oblastí Nízkého Jeseníku a Opavsko-Krnovska (jako problém uváděno téměř třikrát častěji než např. v Beskydách a Valašsku nebo na Ostravsko-Karvinsku). V obou těchto oblastech jsou také nejhůře hodnoceny služby spojené s ubytováním a stravováním.

z Potenciál pro rozvoj stravovacích služeb představuje téměř třetina návštěvníků, kteří se zcela obejdou bez stravování v restauračních zařízeních.

z Obecně nejpřitažlivější je pro návštěvníky regionu pěší turistika (pro 40 %). Následuje poznávací turistika a cykloturistika (vždy pro 30 %). Strategie rozvoje cestovního ruchu musí ovšem podporovat i ostatní aktivity, zejména sportovní, relaxační a zábavní, protože s turistikou úzce souvisejí.

z Rozdílné jsou pro návštěvníky nejlákavější aktivity podle oblastí:

• Beskydy a Valašsko jako druhá horská oblast je pro polovinu návštěvníků spojena s pěší turistikou, následují zimní sporty a cykloturistika. I zde je díky tomu poněkud potlačen zájem o poznávací turistiku (jedna z nejlákavějších aktivit jen pro každého pátého návštěvníka).

z Jako největší problém regionu je návštěvníky vnímána nízká kvalita dopravní infrastruktury. Značné části návštěvníků chybí vybavenost pro sport a zábavu. Ve vnímání těchto tří hlavních nedostatků nedochází ke zlepšení, meziročně roste podíl těch, kteří na jejich zlepšení poukazují.

z Kromě nedostatečné dopravní infrastruktury, která je všude vnímána jako největší nedostatek (kromě Poodří vždy více než třetina návštěvníků uvádí požadavek na zkvalitnění), jsou ostatní sledované faktory vnímány v jednotlivých oblastech různě:

• Beskydy-Valašsko – oblast, kde jsou uváděny nedostatky v menší míře než jinde.

z Návštěvníci regionu jsou relativně spokojeni s ubytovacími a stravovacími službami. Od roku 2001 se ale zhoršilo hodnocení rozsahu stravovacích a ubytovacích kapacit, dopravní dostupnosti regionu a drobného prodeje.

z V průměru nejlépe jsou poskytované služby hodnoceny v Hrubém Jeseníku. Ubytovací služby jsou návštěvníky dobře hodnoceny ještě v Beskydách a Valašsku a stravovací služby v Poodří. Zdaleka nejlépe je v Hrubém Jeseníku hodnocena úroveň pracovníků ve službách cestovního ruchu (tento faktor je nejhůře hodnocen v oblasti Ostravsko-Karvinska). Ještě lépe než v Hrubém Jeseníku je hodnocena péče o čistotu a pořádek v oblasti Opavsko-Krnovska. Přátelskost místního obyvatelstva k návštěvníkům byla nejhůře hodnocena na Ostravsko-Karvinsku.

z Každá turistická oblast regionu má z hlediska vnímání a hodnocení vybavenosti pro cestovní ruch svá specifika, žádné dvě si nejsou podobné. Infrastruktura a vybavenost jsou vnímány různě podle postavení oblasti na trhu cestovního ruchu:

• Relativně nejpříznivější hodnocení infrastruktury a vybavenosti mají oblasti Hrubého Jeseníku a Beskyd a Valašska. V obou těchto oblastech jsou nejhůře hodnoceny příležitosti pro zábavu a dopravní dostupnost regionu. V Hrubém Jeseníku je příznivě posuzováno značení turistických a lyžařských tras a místní značení turistických atraktivit. V Beskydách a Valašsku je nejlépe v celém kraji hodnocen rozsah stravovacích a ubytovacích kapacit.

z S rostoucím věkem návštěvníků kritičnost k vybavenosti a službám v cestovním ruchu klesá, starší je hodnotí lépe než mladší. Kritičtější jsou jednodenní návštěvníci s kratší příjezdovou vzdáleností (tedy hlavně místní obyvatelstvo kraje).

z Výhoda příznivé cenové image regionu se postupně ztrácí.

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 84 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

8 Strukturovaná SWOT analýza turistického regionu SMaS Na základě analýzy regionu, výsledků terénního šetření a konzultací s odborníky, členy poradního sboru, podnikateli a zástupci municipalit byla zpracována následující analýza silných a slabých stránek a příležitostí a hrozeb sektoru cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko.

Silné stránky Slabé stránky Vnitřní socioekonomické prostředí CR 1. Geografická poloha regionu – snadná přístupnost 1. Památky a majetky (zámky, industriální památky, hlavně pro polské ale i slovenské turisty státní statky, muzea), ve státním vlastnictví, se 2. Upřednostňování Jeseníků a Beskyd jako nedostatečně využívají pro cestovní ruch mezinárodních turistických destinací 2. Nízká úroveň ekonomické aktivity obyvatelstva 3. Jedná se o druhý nejlidnatější region v ČR s velkou regionu (zejména díky historickému vývoji a orientaci populační základnou na velké průmyslové firmy převládá tzv. zaměstnanecká kultura) Návštěvnická atraktivita regionu 4. Potenciál pro rekreaci a turismus celoročního 3. Přetrvávající negativní image části regionu (zejména charakteru ostravsko-karvinské části) 5. Pestrá nabídka atraktivit cestovního ruchu na relativně 4. „Nevyprofilovanost“ části regionu z pohledu nabídky malém prostoru (od výjimečných přírodních atraktivit, pro CR přes kulturně historické, kostely, muzea, dřevěná 5. Nedostatek alternativních programů (atrakcí), architektura, sportovní až po atraktivity průmyslového nedostatečná vybavenost zábavními a společenskými a technického charakteru) centry 6. Silný a známý sektor lázeňství, nabízející vyhledávané 6. Absence systému zpřístupnění chráněných krajinných léčebné procedury oblastí, území, parků, rezervací a průmyslových 7. Atraktivita krajiny zčásti horského a podhorského typu památek pro naučný i rekreační pobyt návštěvníků a její využitelnost pro rekreaci a aktivní trávení 7. Nedostatečné zajištění infrastrukturou, sloužící k volného času prodloužení sezony a zmírnění mimosezónních výkyvů 8. Hustá síť značených pěších a cyklotras 8. Nedostatečné využívání jmen slavných rodáků a 9. Image lyžařského regionu (zejména Jeseníky, ale i osobností spojených s TR SMaS Beskydy) 9. V regionu dosud omezeně přijata marketingová 10. Sílící postavení a vnímání značky SMaS značka CR „Severní Morava a Slezsko“ 11. Slavní rodáci, osobnosti spojené s regionem 10. Absence typických (nosných) produktů CR turistického 12. Největší a nejpestřejší turistický region v ČR regionu SMaS a jednotlivých turistických oblastí (asociace) 11. Nelichotivý stav a vývoj životního prostředí v regionu Dopravní a technická infrastruktura CR 13. Letiště s nadstandardními technickými parametry 12. Nevyhovující struktura ubytovacích zařízení (chybí (přistávací dráha) a předpoklady pro mezinárodní hotely s 3 a více hvězdičkami - podle mezinárodních provoz standardů, naopak využití stávajících je velmi nízké) 14. Nadprůměrná vybavenost regionu značenými 13. Špatná úroveň místních komunikací a silnic II. třídy a cyklotrasami (2. místo v ČR) zanedbaná péče o krajinu a sídla 15. Železniční nádraží v Petrovicích u Karviné – přímé 14. Nedostatečné zázemí CR v atraktivních místech vlakové spojení z Moskvy i Petrohradu (dojezd, doprava, místní přeprava pro turisty, 16. Mezinárodní železniční koridor vytvářející možnost parkoviště atd.) rychlého a pohodlného železničního spojení regionu 15. Absence dálničních dopravních tahů, špatná dopravní s okolním světem a připravované rychlé spojení dostupnost vně i uvnitř regionu Českých drah Ostrava – Praha (Pendolino) Služby a organizace CR 17. Vstřícnost místních obyvatel k návštěvníkům regionu. 16. Často neprofesionální úroveň obsluhujícího personálu 18. Nejširší portfolio připravených produktových balíčků v v ubytovacích a stravovacích zařízeních a průvodců ČR 17. Nedostatečné informační zajištění potenciálních i 19. Nastavený systém udržování lyžařských běžeckých skutečných turistů a návštěvníků, schází cizojazyčná stezek propagace a informace, např. v ruštině 20. Fungující společnost destinačního managementu 18. Nízká úroveň provázanosti nabídky služeb CR v rámci turistického regionu Severní Morava a Slezsko v regionu ve srovnání se zeměmi s vyspělým CR 21. Vytvořené dopravní služby pro zimní sporty (skibusy (Rakousko, Francie…) Beskydy a Jeseníky) a cykloturistiku (cyklobusy 19. Nedostatečná úroveň jednotného regionálního Beskydy a Jeseníky) marketingu TR SMaS v CR 20. Nedostatečná práce s jednotlivými cílovými skupinami 21. Nedostatečná prezentace TR SMaS v Praze 22. Nedořešený systém prodeje „balíčků“ 23. Nedostatečná marketingová podpora DCR

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 85 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

24. Absence sofistikovaných produktů CR zaměřených na motivaci turistů k návštěvám, i opakovaným (jednotné odbavovací systémy, návštěvnické karty, návštěvnické centrum apod.) 25. Neexistence nabídky investičních příležitostí v oblasti CR 26. Nevyužívání potenciálu husté sítě cyklotras (absence potřebné marketingové podpory a doplňkových služeb) 27. Kooperace a komunikace mezi klíčovými činiteli CR v regionu – Lesy ČR, Povodí Odry, CHKO, památkáři, městské úřady, … Ochrana přírody, těžba dřeva, rybářské lístky, … 28. Nedostatečná úroveň spolupráce a komunikace mezi sousedícími kraji (MSK, OLK, ZLK) a mezi subjekty, zainteresovanými na rozvoji CR 29. Nedostatečně rozšířený systém certifikace ubytovacích zařízení v TR SMaS 30. Nedostatečné značení turistických cílů a atraktivit CR (orientační systém) 31. Nedostatečně rozvinutý a málo formalizovaný systém destinačního managementu v TR SMaS 32. Nedostatečná nabídka služeb a šíře nabídky pravidelných linek (zatím jen Ostrava – Praha a Ostrava – Mnichov) letiště v Mošnově 33. Nedostatečná statistika (potřebné informace) v cestovním ruchu 34. Nedostatečné jazykové vybavení osob poskytujících služby v CR 35. Omezené příjímání platebních karet Příležitosti Hrozby 1. Rostoucí poptávka v mezinárodním, národním i 1. Sílící konkurence orientující se na tuzemsko, polský, regionálním trhu volnočasových aktivit po nových a slovenský, německý trh, … (tuzemské regiony, aktivity specializovaných produktových balících (sjezdové polského lázeňství a letiště, …) lyžování, běžecké lyžování, cykloturistika, pěší a 2. Poškozování zdrojů CR vlivem neorganizovaného horská turistika, agroturistika, hipoturistika atd.) rozvoje CR 2. Možnost čerpání mimořádných donorských finančních 3. Podcenění významu rozvoje CR pro vývoj malého a prostředků z fondů EU v období do roku 2013 středního podnikání a pro tvorbu nových pracovních 3. Rostoucí zájem a péče o vlastní zdraví a o moderní míst, demotivační až likvidační daňový systém životní styl (fitness, wellness, golf, jezdectví, …), o 4. Nekoncepčnost státní podpory cestovního ruchu, „zdravé destinace“ odrážející se zejména v nedostatečné a nekvalitní 4. Zájem zahraničních investorů o střední a východní legislativě Evropu 5. Oslabování pozice turistických regionů jejich další 5. Rostoucí význam dostupnosti destinací atomizací prostřednictvím rychlého vlakového spojení a 6. Otevření těžby uhlí v Beskydách nízkonákladových leteckých přepravců 7. Neřešení otázky turistických přechodů v příhraničních 6. Řada dotačních programů (v rámci SF) pro rozvoj oblastech (ČR - PR, ČR – SR) lidských zdrojů 8. Neadekvátní úroveň pravomocí samozvaných 7. Rozvíjející se NIRS (národní informační a rezervační jednotlivců a skupin, umožňujících blokování systém) CR (na platformě Doménové koule) jakýchkoliv rozvojových záměrů 8. Rostoucí zájem o kongresovou turistiku, nárůst firemní 9. Potenciální výstavba energetického zdroje Blahutovice klientely 10. Investiční záměry na výstavbu větrných elektráren 9. Rostoucí zájem o vodácké produkty (Ostravická 11. Rostoucí důraz na kvalitu poskytovaných služeb, kaskáda, Moravice, Olše, Opava, …) v případě nepřijatelného standardu služeb utrpí celá 10. VŠB – 6 tisíc lůžek k dispozici v letních měsících destinace 11. Možnost prohlášení památky UNESCO (Dolní oblast Vítkovice, Papírna – Velké Losiny, prales Mionší, …) 12. Očekávaný nárůst příjezdů turistů ze zemí bývalého Sovětského svazu (Rusko, Ukrajina, Pobaltí) a Asie (Čína, Indie, Jižní Korea, Hongkong, Taiwan, Japonsko) 13. Rychlejší růst poptávky v segmentu seniorů oproti ostatním segmentům 14. Rostoucí význam e-marketingu (internet, přímé rezervace atd.)

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 86 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

9 Marketingový potenciál TO Beskydy a Valašsko Je rozlohou 2. největší turistickou oblastí turistického regionu SMaS. Rozprostírá se na území MSK (okr. F.-Místek, N. Jičín) a ZK (okres Vsetín). V rámci jednání pracovních skupin vznikly návrhy na slogany, které budou využitelné při oslovování vybraných cílových skupin: • Malebná příroda Beskyd a místní folklór • Beskydy – ráj aktivního odpočinku

9.1 Nosné produkty • Poznávání o Folklór, zvyky a tradice, venkov ƒ Markrabství Lašské ƒ Radegastovy Beskydy ƒ Valašské království ƒ Valašské muzeum v přírodě ƒ Muzeum Novojičínska ƒ Muzeum Beskyd (F.M.) ƒ Atd. o Architektura a historie – ƒ Dřevěná lidová architektura Beskyd • Dřevěné kostelíky • Fojtství v Kopřivnici • Pustevny • Pohankový mlýn ve Frenštátě pod Radhoštěm • Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm ƒ Městské památkové rezervace • Nový Jičín • Příbor • Štramberk ƒ Zámky • Frýdek • Žerotínský zámek N. Jičín ƒ Hrady a zříceniny hradů • Hukvaldy • Starý Jičín • Štramberská Trúba ƒ Průmyslové dědictví a typické produkty • Muzeum Tatry v Kopřivnici • Muzeum klobouků N. Jičín ƒ Rozhledny a místa dalekých rozhledů • Kněhyně • Lysá hora • Okrouhlá u Fr. - Místku • Panorama u Chlebovic • Prašivá • Rozhledna Bílá hora (Kopřivnice) • Skalka • Smrk ƒ Historie • Kozlovice-dědina Valašských vojvodů • expozice kopřivnické majoliky a Z. Buriana, o Příroda – Malebná příroda Beskyd se všemi chráněnými vzácnými územími. o Slavné osobnosti ƒ Albín Polášek ƒ Emil Zátopek ƒ František Palacký, ƒ Karel Hofman

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 87 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

ƒ Leoš Janáček, ƒ Petr Bezruč ƒ Zdeněk Burian ƒ Atd. o Gastronomie ƒ lašské a valašské speciality, ƒ Radegast, ƒ slivovice, ƒ frgály ƒ Štramberské uši ƒ Ondráš • Lázně a Wellness o Hotel Odra Ostravice o Sport relax centrum Kotelna, Frýdlant nad Ostravicí o Rehabilitační centrum v Čeladné o Relax centrum Sepetná, Ostravice • Sport a aktivní dovolená o Pěší turistika v Beskydách o Cykloturistika v Beskydách o Hipoturistika a jezdectví o Vodní turismus ƒ Bečva, ƒ Morávka, ƒ Ostravice, ƒ Těrlická přehrada ƒ Žermanická přehrada o Sportovní a závěsné létání ƒ Frýdlant n. Ostravicí ƒ Javorový (součást Těšínského Slezska) ƒ Kněhyně ƒ Smrk o Golf ƒ Beskydské golfové trio (Čeladná, Rožnov, Třinec – Těšínské Slezsko) ƒ Golf pro začátečníky - golfové hřiště hotelu Horal o Zimní sporty - sjezdové a běžecké lyžování ƒ Bílá ƒ Grúň ƒ Horní Bečva ƒ Javorníky – Kohútka ƒ Javorový ƒ Malenovice ƒ Morávka – Sviňorky ƒ Mosty u Jablunkova (Těšínské Slezsko) ƒ Palkovice ƒ Pustevny ƒ Řeka (Těšínské Slezsko) ƒ Soláň ƒ Údolí Lomné - Severka, Přelač, Armáda (Těšínské Slezsko) ƒ Velké Karlovice – Razula, Machůzky, Podťaté ƒ Visalaje ƒ Vranča – Nový Hrozenkov ƒ Vsacký cáb – Vsetín ƒ Ostravice – Na Čele ƒ Kopřivnice – Červený kámen o Skokanské můstky ve Frenštátě p. Radhoštěm • Zábava o Kultura ƒ Janáčkovy Hukvaldy ƒ folklórní festivaly • Frýdek-Místek,

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 88 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

• Jablunkov, Dolní Lomná (Těšínské Slezsko) • Rožnov p. R.... ƒ přehlídka divadel Kopřiva (Kopřivnice) ƒ přehlídka umění handicapovaných Motýlek (Kopřivnice) ƒ taneční soutěž Tatra (Kopřivnice) ƒ výstava modelů Beskyd Model Kit Show (Kopřivnice) o Zábava ve Valašském království ƒ FRKOT ƒ folkroristický soubor Valašský vojvoda, atd. o Koupání a zábava ƒ Aquapark Frenštát p. Radhoštěm ƒ Aquapark Frýdek-Místek – Olešná ƒ Koupaliště Sluníčko – Ostravice (koupaliště 610 m n.m.) ƒ Kryté bazény • Frenštát p. Radhoštěm • Frýdek – Místek • Kopřivnice • Metylovice • Nový Jičín • Palkovice • Rožnov p. R. ƒ Přírodní koupaliště • Venkovská, agro a eko-agro turistika v Beskydech • Profesní turismus o Kongresy, konference, pracovní setkání, školení a incentiva v Beskydách.

9.2 Cílové skupiny • Cílové skupiny dle statutu: o rodiny s dětmi, o senioři, o školní skupiny, • Cílové skupiny dle motivace o zájemci o poznávání o golfová klientela, o firemní akce, o aktivní a rekreační sportovci, ƒ pěší turisté ƒ cykloturisté, ƒ lyžaři ƒ zájemci o sportovní létání • Cílové skupiny dle zemí: o ČR - tuzemská klientela o Polsko o Maďarsko o Německo o Slovensko o Holandsko o Rusko o Pobaltské země

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 89 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

10 Analýza současných nástrojů a forem marketingové podpory příjezdového cestovního ruchu na Valašsko

V rámci řešení projektu bylo nutné analyzovat současné nástroje a formy vyvíjené marketingové podpory příjezdového cestovního ruchu na Valašsko, formálně představovaného Sdružením obcí Mikroregionu Vsetínsko (SOMV). Na základě dotazníkového šetření s předem definovanými hodnotícími kriterii, byla zadavatelem projektu tj. Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko zajištěna základní podkladová data pro analýzu současných forem a nástrojů propagace nabídky CR na Valašsku. Je však nutné konstatovat, že subjekty jenž poskytly svá data a následně i jednotlivé tiskové propagační materiály, byly především obce a města resp. sdružení obcí a dále turistická informační centra (TIC), přičemž z celkového počtu 59 obcí spadajících od okresu Vsetín, poskytly data pro analýzu (tj. vyplněné podkladové analytické tabulky) pouze obce/ resp. subjekty graficky zvýrazněné v přehledu:

Tab. – přehled subjektů, které poskytly data pro analýzu obce a města

Ústí, Janová, Hovězí, Huslenky, Zděchov, Halenkov, Nový Hrozenkov, Karolinka, Velké Karlovice, Vsetín, Horní Lideč, Francova Lhota, Lačnov, Lidečko, Střelná, Študlov, Valašská Senice, Valašská Polanka, Leskovec, Lužná, Pozděchov, Prlov, Seninka, Valašské Příkazy, Kelč, Kunovice, Loučka, Podolí, Mikulůvka, Oznice, Jarcová, Branky, Police, Kladeruby, Choryně, Lešná, Valašské Meziříčí, Zašová, Střítež nad Bečvou, Velká Lhota, Rožnov pod Radhoštěm, Dolní Bečva, Prostřední Bečva, Horní Bečva, Hutisko-Solanec, Vigantice, Vidče, Zubří, Valašská Bystřice, Bystřička, Hošťálková, Jablůnka, Kateřinice, Lhota u Vsetína, Liptál, Malá Bystřice, Pržno, Ratiboř, Růžka.

mikroregiony

Sdružení obcí Hornovsacká dráha, Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko, Sdružení obcí Hornolidečsko, Svazek obcí Mikroregionu Valašskomeziříčsko-Kelečsko, Sdružení Mikroregion Rožnovsko.

turistická informační centra /TIC/

Velké Karlovice, Nový Hrozenkov, Vsetín, Horní Lideč, Francova Lhota, Valašské Meziříčí, Kelč, Rožnov pod Radhoštěm, Zubří, Valašská Bystřice, Liptál.

Přesto bylo možné analýzu současných forem propagace realizovat v širším kontextu, jelikož data poskytnutá jednotlivými mikroregiony a TIC představovala data za širší spádovou oblast daného mikroregionu resp. TIC. Bohužel však nebyly poskytnuta žádná analytická data ani tiskové propagační materiály za jednotlivé podnikatelské subjekty zainteresované na cestovním ruchu Valašska, což pochopitelně vede k určité míře zkreslení současného stavu vyvíjených propagačních aktivit v oblasti cestovního ruchu v rámci turistického subregionu Valašsko. Na druhou stranu je však nutné konstatovat, že propagace v obecné rovině se odehrává na úrovni obcí resp. měst., přičemž podnikatelské subjekty prezentují ve většině případů již zcela konkrétní nabídku služeb pro turisty. Jednotlivé výstupy z realizovaného analytického šetření, budou následně uplatněny v návrhové (strategické) části projektu, především v rámci definice optimálních forem používaných propagačních nástrojů nabídky cestovního ruchu subregionu Valašsko. Zároveň bude možné daleko lépe stanovit i jednotlivé druhy, množství propagačních tiskovin a stejně tak i jejich zaměření na potenciální cílové skupiny turistů a návštěvníků. Tímto způsobem bude možné u jednotlivých navrhovaných resp. optimalizovaných forem propagace nabídky cestovního ruchu subregionu Valašsko dosáhnout maximální účelnosti a efektivnosti v budoucnu vynaložených finančních prostředků na propagaci CR Valašska.

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 90 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

10.1 Analýza stávajících forem propagace nabídky CR Valašska na základě poskytnutých analytických dat

Poskytnutá analytická data tak byla hodnocena v celkem 5 sledovaných kategoriích:

1. Analýza současných forem propagace a www prezentací nabídky CR 2. Analýza realizovaných tiskových propagačních materiálů CR 3. Analýza služeb a poskytovaných informací turistickými informačními centry 4. Identifikace cílových skupin návštěvníků a turistů přijíždějících na Valašsko 5. Analýza prezentace nabídky CR subregionu Valašsko v rámci domácích / zahraničních výstav a veletrhů

Cílové skupiny na něž jsou současné propagační aktivity prioritně zaměřeny, jsou dle analyzovaných podkladů především domácí tj. čeští turisté v následující segmentaci:

• rodiny s dětmi • organizované skupiny • senioři • jednotlivci

Z poskytnutých elektronických dat v rámci realizovaného dotazníkového šetření vyplývá, že současná prezentace nabídky CR subregionu Valašska, tak jak je tento turistický subregion vymezen v rámci mikroregionu Vsetínsko, se odehrává především na úrovni:

• tiskových informačně-propagačních materiálů (brožurky, mapy, info letáčky, katalogy apod.) • www prezentací • v omezené míře potom prezentací na domácích veletrzích CR

U poskytnutých tiskových propagačních materiálů, bylo navíc možné bezprostředně analyzovat jejich kvalitu zpracování, zaměření na cílové skupiny návštěvníků a turistů ad. kvalitativní ukazatele.

Analyzované tiskové propagační materiály mají především formu:

• image materiálů • průvodců turisty / návštěvníka, informační materiál • mapy s převažujícím tématickým zaměřením:

• příroda • aktivní dovolená - cykloturistika, zimní turistika, venkovská turistika • místní architektura • folklór • zábava a poznání • sport – cykloturistika, lyžování • nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 91 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

10.2 Tiskové propagační materiály

Analýza realizovaných tiskových propagačních materiálů spočívala především ve zmapování doposud vydaných tiskových propagačních materiálů. V rámci analytického šetření tak bylo žádoucí promítnout i materiály, které jsou teprve v přípravné fázi či ve fázi projektového záměru, pokud byly tyto informace k dispozici.

Za tímto účelem byla zpracovatelem projektu navržena kriteria analytického šetření, formulovaná do samostatných tabulek dotazníkové šetření v následující struktuře:

• Přesný název propagačního materiálu, název vydavatele (autora), rok vydání, oblast záběru (přesné definování oblasti, kterou materiál popisuje). • Charakteristika tématického zaměření, kdy podstatná část propagačních materiálů je v rámci svého informačního charakteru určitým způsobem tématicky či podle cílové skupiny uživatelů zaměřena. • Tématické zaměření materiálů dle níže uvedených kriterií: o image materiál o informačně-propagační o naučný atd. Resp. o Poznávání – folklor, zvyky a tradice, venkov, lidová architektura a historie, příroda, gastronomie; o Sport a aktivní dovolená – pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika a jezdectví, vodní turistika, adrenalinové sporty (sportovní a závěsné létání, horolezectví, …), golf, zimní sporty (sjezdové a běžecké lyžování). o Zábava a noční život – kulturní servis vybrané oblasti, propagace významných událostí, kalendář nejzajímavějších kulturních a společenských tradic apod.) o Venkovská, agro a eko – agro turistika o Profesní turismus –konference, kongresy apod. o Ubytovací zařízení, dopravní obslužnost apod.

• Údaje o jazykových mutací • Údaje o tiskových nákladech. Počet výtisků by se měl vždy odvíjet od očekávaného / předpokládaného počtu návštěvníků a turistů přijíždějících do regionu resp. od jednotlivých cílových skupin na které má být materiál zaměřen navíc v počtu odpovídajícím jednotlivým jazykovým mutacím. • Údaje o distribuci

Analýza současných forem propagace a jednotlivých tiskových propagačních materiálů tak pomohla především zodpovědět otázky:

• Jakou formou a jakými nástroji je současná propagace nabídky CR Valašska zajišťována ?

• Na které cílové skupiny / cílové trhy je současná propagace zaměřena resp. koho má oslovit a do regionu přilákat ?

• Jaké informace mají dnes turisté k dispozici z pohledu dostupných propagačních materiálů ?

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 92 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Na základě provedené analýzy z poskytnutých dat a především pak analýzy jednotlivých tiskových propagačních materiálů je možné konstatovat následující poznatky:

• ve většině případů postrádají materiály jasnou profilaci / určení komu je materiál určen, koho má oslovit resp. na kterou cílovou skupinu se materiál zaměřuje:

o rodiny s dětmi o senioři o organizované skupiny – školní výlety

• drtivá většina všech analyzovaných propagačních materiálů jenž mají propagovat pohodovou, aktivní dovolenou v srdci Beskyd, folklór, tradice ad., postrádá „lidský rozměr“ ve smyslu celkové absence lidí zachycených v pohybu, postav radostných lidí, mladých lidí, rodin s dětmi , nebo naopak spokojených seniorů. Naopak jsou v materiálech prezentovány „bezduché“ nemovitosti a statické objekty, jenž mají opodstatnění pouze v konkrétním případech např. při zdůraznění duchovního rozměru sakrální památky apod. • charakterem a celkovým pojetím analyzované propagační materiály neodpovídají současným grafickým požadavkům a především očekávání turistů z pohledu dostupných informací a současných trendů CR ve světě. • některé materiály mají spíše charakter informací pro místní občany • nízká kvalita použitých fotografií (DPI, zrnitost, barevnost), • nekvalitní kompoziční řešení tiskovin – nerekonstruované objekty budov, neaktuální fotografie, pohledy z perspektivy na střechy budov obce, pro orientaci turistů zcela nevyužitelná letecká mapa apod. • ve většině případů chybějí cizojazyčné mutace, kdy výjimku tvořily tiskové materiály za Rožnov pod Radhoštěm, které jsou naopak realizovány až v pěti jazykových mutacích CZ, A, D, PL, F. • materiály jsou vydávány zcela nekoordinovaně každou obcí zvlášť, chybí jakékoliv jednotící grafické prvky či ediční řady • veškeré propagační materiály jsou vydávané pouze úrovni jednotlivých obcí, což zpětně vede k výrazně omezeným možnostem prezentace nabídky CR dané obce a zároveň k výrazně vyšším ekonomickým nákladům při individuální realizaci propagačních tiskovin jednotlivými obcemi. • řada analyzovaných propagačních materiálů je zastaralá vydaných před rokem 2000 dokonce i v roce 1994 • tiskové propagační materiály některých obcí jsou vydány zcela účelové např. v rámci výročí obce, kdy se jedná spíše o almanach a z pohledu propagace nabídky CR tedy nevyužitelný. • řada materiálů s charakterem image materiálů trpí výrazně abstraktním pojetím s množstvím fotografií zachycující přírodní detaily – místní flóru a faunu s botanickým / biologickým určením. Z pohledu využití propagace místní nabídky CR se tak jedná o materiály využitelné teoreticky pouze pro specifickou cílovou skupinu turistů, jenž tyto materiály účelově sbírají / nakupují např. členové KČT. • většina materiálů, především propagačně-informačního charakteru je poskytována zájemcům zdarma, knižní publikace např. historie obce a okolí jsou potom prodávány za cenu cca 50-200 Kč. • Za prodejní cenu jsou však v ojedinělých případech nabízeny i standardní informačně- propagační materiály a to i přes jejich relativně nízkou kvalitu zpracování resp. nízkou informační hodnotu pro turisty. • Průměrný počet vydávaných výtisků (náklad) propagačních tiskovin se pohybuje mezi 2000-3000 ks, ve výjimečných případech potom 15 000 až 20 000 ks.

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 93 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

10.3 Internetové prezentace

Rozšiřování internetu a jeho využívání nejen k získávání informací, ale i k nákupu turistických produktů a služeb bude i nadále narůstat. V cestovním ruchu poroste neustále i význam vizuálních prezentací.

Důsledky pro cestovní ruch:

• dostupnost turistických informací o destinacích a produktech a složitější systémy vyhledávání způsobí mnohem větší konkurenci na trhu cestovního ruchu • zkušenější turisté si budou stále více sestavovat svou dovolenou prostřednictvím přímé rezervace přes internet • význam cestovních agentur poklesne, balíky služeb budou stále více nakupovány přes internet • internet pozmění roli národních turistických organizací a posílí roli e-marketingu • základním předpokladem úspěšných webových stránek bude dostupnost hlubších informací jak o produktech, tak o destinacích, a přístupná propojení a prolinky • možnost nákupu přes internet bude mít za následek ještě pozdější rezervace • vzroste potřeba spolehlivých on-line rezervací především ze strany více zkušených a sebejistých turistů.

V souvislosti se stále se zvyšujícím se významem a uživatelskou dostupností internetu ve světě stejně tak i v ČR, sehrává tak i kvalitní internetová prezentace nabídky CR dané destinace stále častěji klíčovější roli při oslovení resp. přesvědčení potenciálního návštěvníka/turisty k pobytu či strávení příjemné dovolené právě v dané destinaci. A právě kvalitní internetová prezentace dané destinace, s vyčerpávajícím avšak přehledným množstvím informací v odpovídajících jazykových mutacích a příjemným (přehledným) uživatelským prostředím, může v případě potenciálního turisty často sehrát rozhodný moment, při jeho rozhodování se mezi několika rovnocennými destinacemi navíc s obdobnou nabídkou služeb. Rozšiřování internetu a jeho využívání nejen k získávání informací, ale i k nákupu turistických produktů a služeb bude i nadále narůstat. V cestovním ruchu poroste neustále i význam vizuálních prezentací. Destinace resp. jakýkoliv subjekt aktivně vyvíjející činnost v CR, má tak v podobě kvalitně zpracovaných www stránek velice silný informačně -marketingový nástroj k oslovení potenciálních turistů, přičemž informace zveřejňované na www stránkách mají oproti tištěným materiálům značnou dynamikou a především pak umožňují nesrovnatelnou flexibilnost a aktualizovanost informací ve srovnání s tištěnými informačními a propagačními materiály.

Výstupy analytického šetření internetových prezentací: • Internetová prezentace nabídky CR jednotlivých subjektů nedisponují v drtivé většině případů (90%) cizojazyčnými mutacemi textů pro zahraniční turisty, pouze asi v 10 % případů je k dispozici anglická a německá mutace webu. • Zcela výjimečně jsou také jednotlivé prezentace na www stránkách vybaveny uživatelskými profily návštěvníků webu tj. např. občan-turista-podnikatel obecně zajišťující snadnější přístup jednotlivých uživatelských skupin k požadovaným informacím v tomto případě k informacím o nabídce a možnostech CR na Valašsku či v dané konkrétní lokalitě. • Přímé on-line odkazy na www stránky TIC jsou k dispozici většinou pouze u obcí jenž zároveň sami provozují TIC.

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 94 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Tab.: Analýza realizovaných tiskových propagačních materiálů CR

Název propagačního Vydavatel / rok vydání Charakteristika Tématické zaměření Cílové skupiny Distribuce Náklad Jazykové mutace materiálu • image uživatelů – turistů Dostupnost • Mikroregion • informační • Poznání A… angličtina • Obec • naučný • Sport a aktivní • domácí / zahraniční • zdarma D… němčina • Hotel dovolená turisté a • prodejní N… holandština typ • Zábava a noční návštěvníci cena PL…polština • skládačka život • rodiny s dětmi R… ruština • leták • Venkovská, eko • senioři CZ …čeština • katalog a agro turistika • mládež F…francouzština • pohlednice • Profesní • školní výlety apod. • Ubytovací • organizované zařízení a skupiny dopravní • individuální turisté obslužnost • hendikepovaní apod. turisté

Den v Rožnově pod obec a VK 2005 informační materiál komplexní tématické domácí turisté, rodiny s zdarma v IC, MÚ 15000 CZ Radhoštěm velikosti A3 zaměření na poznání, dětmi, senioři, mládež, a na veletrzích složený, sport, gastronomii, školní výlety, skupiny celobarevná s ubytování, dopravu a fotografiemi celkovou image památek a města zajímavostí města, doplněný o plán města a kontakty na restaurační, hotelové, kulturní a sportovní zařízení Rožnov pod Radhoštěm - VK 2002-2005 informační materiál ubytovací zařízení a domácí turisté, rodiny s zdarma v IC, MÚ 3000 CZ, A,D,PL,F Ubytování a restaurace velikosti A4 složený gastronomie dětmi, senioři, mládež, a na veletrzích dvou barevný se školní výlety, skupiny seznamem ubytovacích kapacit a restaurací města Rožnov pod Radhoštěm - VK 2002-2005 informační materiál poznání a sport a domácí turisté, rodiny s zdarma v IC, MÚ 3000 CZ, A,D,PL,F Kulturní a sportovní aktivity velikosti A4 složený aktivní dovolená dětmi, senioři, mládež, a na veletrzích dvou barevný se školní výlety, skupiny seznamem kulturních a sportovních zařízení města a okolí

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 95 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Rožnov pod Radhoštěm - VK 2002-2005 informační materiál poznání a sport a domácí turisté, rodiny s zdarma v IC, MÚ 3000 CZ, A,D,PL,F Tipy na výlety velikosti A4 složený aktivní dovolená, dětmi, senioři, mládež, a na veletrzích dvou barevný tipy venkovská, eko a školní výlety, skupiny na pěší, cyklo i agro turistika motovýlety do okolí, představující i nejzajímavější místa v okolí Město Rožnov pod obec 2004 celobarevná image poznání domácí turisté, rodiny s prodejní cena CZ, A, D, PL Radhoštěm brána Beskyd - publikace města, dětmi, senioři, mládež, 20,- až 27,- srdce Valašska historie, školní výlety, skupiny zajímavosti, současnost Halenkov Obec Halenkov pohlednice, základní informace domácí/zahraniční Pohlednice,sklád 20000 ks CZ skládačka turisté ačka - zdarma kniha Halenkov kniha - 250,-Kč "Hornolidečsko" Mikrorergion Hornolidečsko Informační materiál Sport a aktivní domácí a zahraniční Zdarma 10 000 Ks CZ ve formě skládačky, dovolená, turisté, organizovaná formátu A4 cykloturistika, turistika, rodiny s dětmi, mapující turistické venkovská a agro školní výlety možnosti turistika, ubytovací Hornolidečska zařízení a dopravní obslužnost Propagace jednotlivých obcí Obce mikroregionu Informační materiál Poznání, sport a domácí a zahraniční Zdarma 1 000 Ks/obec CZ Hornolidečsko ve formě skládačky, aktivní dovolená, turisté, organizovaná formátu A4 - venkovská a agro turistika, rodiny s dětmi, zajímavosti obcí turistika, ubytovací školní výlety zařízení a dopravní obslužnost Sportovně turistický areál Obec Horní Lideč Skládačka A4 Sport a aktivní Organizované skupiny, Zdarma 1 000 Ks CZ Hornolidečska dovolená, ubytovací a návštěvníci, individuální stav. Zařízení turisté Pohlednice obce obec Hovězí/2004 pohlednice poznání turisté a návštěvníci 4 Kč 2000 CZ

Vítejte na Hovězí obec Hovězí/2004 publikace poznání domácí, návštěvníci 200 Kč 1500 CZ

Obec Huslenky Huslenky/2003 informační Sport a aktivní Všechny skupiny zdarma CZ skládačka dovolená, poznání uživatelů

Obec Huslenky Huslenky/2004 image brožura Poznání Všechny skupiny prodejní cena 50 2000 CZ uživatelů Kč/ks

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 96 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Janová obec informační poznání rodiny, turisté, ostatní zdarma 2000 ks CZ, A skládačka

Janová naše obec - náš obec publikace historie až rodáci, občané, turisté, 275 Kč 600 ks CZ domov současnost návštěvníci

Janová obec pohlednice celkový pohled, turisté 1 Kč 2000 ks CZ poznání

Valašský okruh Mikrorergion Informační materiál Sport a aktivní Rodiny s dětmi Volně na všech 20.000 ks A, D, CZ ve formě skládačky, dovolená – IC formátu … mapující cykloturistika – cyklotrasy Valašska treková a MTB Karolinka - město v srdci Město Karolinka Informační materiál Poznání domácí turisté, senioři, zdarma, na MěÚ 3.000 ks CZ valašských kopců ve formě brožurky o mládež, individuální Karolinka městě Karolinka turisté Pexeso - Poznáváme město Město Karolinka Informační materiál Poznání mládež zdarma, na MěÚ 1.000 ks CZ Karolinku ve formě skládačky Karolinka zobrazující město. Mapa Karolinka - Papradno, Město Karolinka Informační materiál Poznání, sport, domácí turisté, senioři, zdarma, na MěÚ 10.000 ks CZ formát A3 ve formátu A3 ubytovací zařízení a mládež, individuální Karolinka zobrazující území dopravní obslužnost turisté města Turistická mapa Javorníky - Město Karolinka/2004 Inf. materiál ve Poznání, sport, domácí turisté, senioři, zdarma, na MěÚ 3.000 ks CZ Karolinka, Papradno formě skládací ubytovací zařízení a mládež, individuální Karolinka mapy zobrazující dopravní obslužnost turisté území města Karolinka - město v srdci Město Karolinka/2005 Informační materiál Poznání domácí turisté, senioři, zdarma, na MěÚ 3.000 ks CZ valašských kopců ve formě brožurky o mládež, individuální Karolinka městě Karolinka turisté 100 let divadla v Karolince Město Karolinka/2005 Inf. materiál ve Poznání domácí turisté, senioři, zdarma, na MěÚ 1.000 ks CZ formě brožurky mládež, individuální Karolinka mapující historii turisté divadla v Karolince od r.1905

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 97 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Píseň krásy valašs. Země obec katalog poznání individuální turisté 50.-Kč 1.500 CZ

Nový Hrozenkov obec skládačka Sport a aktivní individuální turisté, zdarma 30.000.- CZ dovolená – rodiny s dětmi cykloturistika – treková a MTB Pohlednice 5 druhů Sdružení Hornovsacká Informační poznání všechny skupiny turistů zdarma na 5x1.000 ks CZ dráha/2005 materiál ve formě požádání na pohlednice MěÚ Karolinka Ubytování Informační centrum – Velké informační- ubytovací zařízení domácí a zahraniční zdarma 18000 CZ Karlovice skládačka turisté a návštěvníci

Zajímavosti Informační centrum - Velké informační- poznání domácí a zahraniční zdarma 6000 CZ Karlovice skládačka turisté a návštěvníci

Zimní sporty IC, obec - Velké Karlovice informační- Sport a aktivní domácí a zahraniční zdarma 15000 CZ skládačka dovolená turisté a návštěvníci

Muzeum Informační centrum- Velké image-skládačka poznání domácí a zahraniční zdarma 7000 CZ Karlovice turisté a návštěvníci

Leporelo Informační centrum- Velké image-skládačka poznání domácí a zahraniční 30,-Kč 1000 CZ, A, N Karlovice turisté a návštěvníci

Kalendáře Informační centrum- Velké image-kalendářík poznání domácí a zahraniční zdarma 1000 CZ Karlovice turisté a návštěvníci

Bedekr Obec- Velké Karlovice informační - poznání domácí a zahraniční zdarma 2000 CZ, A katalog turisté a návštěvníci

Cykloturistické trasy Mikrorergion Informační Poznání: na zadní - domácí / zahraniční Na všech IC za 5 000 ks CZ, D, A Mikroregionem Valašskomeziříčsko-Kelečsko materiál ve formě straně mapy je turisté a návštěvníci, 15,- Kč Valašskomeziříčsko-Kelečsko skládačky, legenda ke každé - rodiny s dětmi formátu A2 obci, - mládež mapující - Sport a aktivní - individuální turisté cyklotrasy dovolená Mikroregionu VM- K Turistický průvodce Vsetín Vsetín /2001 Informační Poznání, sport a Domácí / zahraniční zdarma 3 000 A, CZ, NJ materiál ve formě aktivní dovolená turisté a návštěvníci, skládačky Individuální turisté Slunečný pozdrav ze Vsetína Vsetín/2005 Ve formě Domácí / zahraniční zdarma 1 000 CZ pohlednice turisté a návštěvníci, individuální turisté

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 98 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Bystřička 2002 Obec Bystřička/2002 informační Historie, poznání Všechny skupiny prodejní cena 40 1 500 CZ uživatelů Kč/ks

Obec Bystřička připravuje brožurku určenou pro turisty, která by měla vydána na jaře 2006. Informační letecký plán Obec Hošťálková/1997 informační mapa Sport a aktivní Všechny skupiny zdarma 10 000 CZ, A dovolená uživatelů

Hošťálková Blanka Růžičková/2005 image brožura Poznání Všechny skupiny 1 000 A uživatelů

Obec Hošťálková Obec Hošťálková/2005 kniha zaměřená Historie, kultura a Všechny skupiny na historii obec sport uživatelů včetně dobových fotografií, dále na kulturu a sport 500 let od založení obce Obec Jablůnka/2005 brožura Historie Návštěvníci obce prodejní cena 40 1 000 CZ Jablůnka Kč/ks

Tiskový propagační materiál Obec Kateřinice/2005 image brožura Sport a aktivní Všechny skupiny zdarma 1 000 CZ vydaný u příležitosti 500. dovolená, poznání uživatelů výročí obce Kateřinice Lhota u Vsetína Obec Lhota u Vsetína/ 2005 image brožura Poznání Domácí a zahraniční část rozdána v 1 000 CZ turisté, mládež rámci oslav, zbytek prodáván za cenu 20 Kč/ks Liptál Obec Liptál/1994 plán obce a okolí Poznání, turistika Domácí a zahraniční CZ, A, D turisté

Liptál včera a dnes Obec Liptál/ 2002 kniha Historie obce ve Všechny skupiny prodejní cena 1 200 CZ fotografiích uživatelů 350 Kč/ks

Jan Kobzáň Obec Liptál/2001 kniha - Poznání Všechny skupiny prodejní cena 1 000 CZ monografie uživatelů 200 Kč/ks

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 99 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Město Vsetín – památky a Vsetín /2002 Informační Poznání Domácí / zahraniční zdarma 2 000 CZ galerie materiál ve formě turisté a návštěvníci, letáku Individuální turisté Vsetínský zámek Vsetín Informační poznání Domácí / zahraniční zdarma CZ, D, A materiál ve formě turisté a návštěvníci, letáku individuální turisté Městské lázně – informace a Vsetín Informační Poznání, sport a Domácí / zahraniční zdarma CZ ceník materiál ve formě aktivní dovolená turisté a návštěvníci, letáku individuální turisté Kam za zábavou ve Vsetíně Vsetín Informační Poznání, sport a Domácí / zahraniční zdarma CZ materiál ve formě aktivní dovolená turisté a návštěvníci, letáku individuální turisté Kalendář akcí Vsetín / 2005 Informační Poznání Domácí / zahraniční zdarma 2 000 CZ materiál ve formě turisté a návštěvníci, letáku individuální turisté Orientační plán města Vsetín / 2004 Informační poznání Domácí / zahraniční zdarma 8 000 CZ materiál ve formě turisté a návštěvníci, mapky individuální turisté Pozvánka na Vsetín Vsetín / 1998 Informační poznání Domácí / zahraniční zdarma CZ materiál ve formě turisté a návštěvníci, videokazety Individuální turisté Město Vsetín Vsetín / 2003 Informační poznání Domácí / zahraniční zdarma 6 000 CZ materiál ve formě turisté a návštěvníci, letáku individuální turisté Zámek Vsetín Vsetín / 1998 Informační poznání Domácí / zahraniční zdarma CZ materiál ve formě turisté a návštěvníci, letáku individuální turisté Vsetínsko Vsetín / 2003 Informační Poznání, sport - Domácí / zahraniční zdarma CZ materiál ve formě popis cyklistických turisté a návštěvníci, letáku tras Vsetínska Individuální turisté Vsetínsko – pěšky, na kole, Mikroregion Vsetínsko / 2003 Informační Poznání, sport a Domácí / zahraniční zdarma 7.000 CZ, A, PL autem materiál ve formě aktivní využití turisté a návštěvníci, katalogu – popis dovolené individuální turisté nejdůležitějších tras na Vsetínsku Valašsko Mikroregion Vsetínsko / 2003 Informační Poznání, sport a Domácí / zahraniční zdarma 3.000 CZ materiál ve formě aktivní využití turisté a návštěvníci, mapy dovolené – letní Individuální turisté mapa – popis cyklistických tras. Zimní mapa – popis vleků

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 100 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Liptál Obec Liptál/1994 kniha Historie obce Všechny skupiny prodejní cena 60 2 500 CZ uživatelů - 80 Kč/ks

Ratiboř Obec Ratiboř/2004 skládačka Poznání Všechny skupiny zdarma 5 000 CZ uživatelů

Růžďka 1504 - 2004 Obec Růžďka/200 brožura Historie obce Všechny skupiny prodejní cena 80 500 CZ uživatelů Kč/ks

Obec Zděchov brožura Informace o obci Domácí i zahraniční zdarma 1 000 CZ Zděchov,klíč od hřebene turisté, návštěvníci obce Javorníků

Obec Zděchov pohlednice turisté Zdarma 3 x 1000 CZ 3 ks pohlednic Obchod 3,-Kč Valašský okruh Mikrorergion… Informační Sport a aktivní Rodiny s dětmi Volně na všech 20.000 ks A, D, CZ materiál ve formě dovolená – IC skládačky, cykloturistika – formátu … treková a MTB mapující cyklotrasy Valašska pohlednice - 3 druhy obec Choryně pohlednice Poznání širá veřejnost PC 5,- Kč 900 ks CZ

Kelečský zpravodaj -měsíčník Město Kelč informační Poznání Individální turisté volně na IC 5000 ks CZ

O kelečském létání - brožura brožura Sport a aktivní Rodiny s dětmi CZ Město Kelč dovolená

Pohlednice - 7 druhů pohlednice Jiné široká veřejnost CZ Město Kelč

Město Kelč - info brožura brožura CZ Město Kelč

Pohlednice - 1 druh Obec Kladeruby pohlednice Jiné široká veřejnost volně na OÚ 500 ks CZ

Lešná a okolní vsi Obec Lešná 2005 brožura Sport a aktivní individuální turisté 40,- Kč 1000 CZ dovolená – cykloturistika

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 101 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Zámecký park Lešná u Obec Lešná 50 Kč 1000 CZ Valašského Meziříčí

Bůh, čest, vlast / Kinských ze Obec Lešná 2005 120 Kč 800 CZ zámku Lešná Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně Muzeum Novojičínska-zámek Kunin Soubor pohlednic - 3 druhy s Obec Lešná 15,-Kč 1000 CZ historií obce

Pohlednice Loučka, Lázy Obec Loučka pohlednice poznání širá veřejnost PC 6,- Kč 2000 ks CZ brožura Mikulůvka obec Mikulůvka image, informační poznání individuální turisté, pohledy PC 3,- 2000 ks CZ veřejnost Kč 2000 ks brožury PC 20,- Kč Oznice dějiny a současnost Obec Oznice katalog poznání, historie Široká veřejnost PC 80,- vázaná celkem oba CZ obce na Valašsku verze druhy 800 ks PC 50,- brožovaná verze pohlednice - 3 druhy obec Choryně pohlednice poznání Široká veřejnost PC 4,- kč 900 ks CZ

Pohlednice Police Obec Police/1995 pohlednice poznání domácí zdarma 500 ks CZ

Průvodce a tipy na výlet Město VM 2004 Informační Poznání, zábava všechny kategorie PC 20,- Kč 5000 ks CZ, A, NL Valašské Meziříčí materiál

Průvodce a tipy na výlet Město VM 2004 Informační Poznání, zábava všechny kategorie PC 20,- Kč 5000 ks CZ Beskydy-Valašsko materiál kromě zahr. turistů

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 102 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Velká a Malá Lhota Blanka Růžičková image poznání individuální turisté, PC 20,- Kč 2000 ks CZ rodiny s dětmi

Zašová obec Informační kniha historie obce všechny skupiny prodej. cena 1.000 ks CZ 150,- Kč

Zašová obec fotografická poznání všechny skupiny prodej. cena 25,- 2.000 ks CZ publikace Kč

"Hornolidečsko" Mikrorergion Hornolidečsko Informační Sport a aktivní domácí a zahraniční Zdarma 10 000 Ks CZ materiál ve formě dovolená, turisté, organizovaná skládačky, cykloturistika, turistika, rodiny s dětmi, formátu A4 venkovská a agro školní výlety mapující turistické turistika, ubytovací možnosti zařízení a dopravní Hornolidečska obslužnost Propagace jednotlivých obcí Obce mikroregionu Informační Poznání, sport a domácí a zahraniční Zdarma 1 000 Ks/obec CZ Hornolidečsko materiál ve formě aktivní dovolená, turisté, organizovaná skládačky, venkovská a agro turistika, rodiny s dětmi, formátu A4 - turistika, ubytovací školní výlety zajímavosti obcí zařízení a dopravní obslužnost Sportovně turistický areál Obec Horní Lideč Skládačka A4 Sport a aktivní Organizované skupiny, Zdarma 1 000 Ks CZ Hornolidečska dovolená, ubytovací a návštěvníci, individuální stav. Zařízení turisté Pohlednice Jarcová Obec Jarcová 1.000 ks CZ

Střítež nad Bečvou Obec Střítež n.B./ r.2003 brožura seznámení s obcí široká veřejnost Prodejní cena 2.000 ks CZ 28,-Kč seznámení s obcí široká veřejnost Střítež nad Bečvou – letecký Obec Střítež n.B./ r.2003 pohlednice Prodejní cena 3.000 ks CZ pohled na výšku 3,-Kč

seznámení s obcí široká veřejnost Střítež nad Bečvou – letecký Obec Střítež n.B./r.2001 pohlednice Prodejní cena 3.000 ks CZ pohled na šířku 3,-Kč seznámení s obcí široká veřejnost Střítež nad Bečvou - příroda Obec Střítež n.B./ r.2003 pohlednice Prodejní cena 600 ks CZ 3,50 Kč

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 103 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Střítež nad Bečvou – pozdrav Obec Střítež n.B./ r.2003 pohlednice seznámení s obcí široká veřejnost Prodejní cena 600 ks CZ ze Stříteže 3,50 Kč

Střítež nad Bečvou Obec Střítež n.B./ r.1995 pohlednice seznámení s obcí široká veřejnost Prodejní cena 4.000 ks CZ 3,- Kč

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 104 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Tab.: Analýza tiskových propagačních materiálů CR (poskytnuté tiskoviny)

Název Vydavatel / rok vydání Zájmová oblast Forma Jazykové mutace / ks Poznámky ke kvalitativnímu ƒ Image materiál ƒ CZ…čeština hodnocení ƒ Průvodce turisty / ƒ PJ…polština návštěvníka, informační ƒ AJ…angličtina materiál ƒ NJ…němčina ƒ Video prezentace ƒ RJ… ruština ƒ Pohlednice ƒ HJ …holandština ƒ Mapa ƒ Knižní publikace

Vsetínsko pěšky, na kole, autem… Mikroregion Vsetínsko Vsetínsko a okolí ƒ Průvodce turisty / CZ / 4000 + CzT, MMR / 2003 návštěvníka, informační PJ / 2000 materiál AJ / 1000 ƒ Mapové podklady

Turistický průvodce Vsetín Město Vsetín / 2001 Vsetín ƒ Průvodce turisty / CZ návštěvníka, informační materiál

Vsetín – orientační plán města B.A.T. Program, s.r.o. / 2004 Vsetín ƒ Mapa CZ Pozvánka na Vsetín Město Vsetín Vsetín ƒ Video prezentace CZ

Turistická mapa Valašsko 1: 80 000 SHOCART / 2003 Valašsko, okr. Vsetín ƒ Mapa CZ / 3000 léto / zima NJ / 3000 AJ / 3000 Kalendář akcí 2005, město Vsetín Město Vsetín Vsetín ƒ Průvodce turisty / CZ čb provedení, pouze návštěvníka, informační místní občané, nízká materiál kvalita zpracování

Město Vsetín-památky, galerie IC města Vsetín Vsetín ƒ Průvodce turisty / CZ čb provedení, pouze (Vsetín srdce Valašsko) návštěvníka, informační místní občané, nízká materiál kvalita zpracování

Kam za zábavou ve Vsetíně ? IC města Vsetín Vsetín ƒ Průvodce turisty / CZ čb provedení, pouze návštěvníka, informační místní občané, nízká materiál kvalita zpracování

Městské Lázně IC města Vsetín Vsetín ƒ Průvodce turisty / CZ čb provedení, pouze návštěvníka, informační místní občané, nízká materiál kvalita zpracování

Město Vsetín – srdce Valašska Město Vsetín / 2003 Vsetín ƒ Image materiál –prospekt CZ

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 105 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Zámek Vsetín Okresní vlastivědné muzeum Vsetín ƒ Image materiál –prospekt CZ Vsetín / 1998 Vsetínsko – regionální cykloturistická mapa Město Vsetín / 2003 Vsetínsko ƒ Mapa CZ / 4000 1: 80 000 PJ / 2000 AJ / 1000 Velké Karlovice ČSOP Salamandr / 2004 Velké Karlovice ƒ Průvodce turisty / CZ /AJ Krajina příběhů návštěvníka, informační materiál

Velké Karlovice ČSOP Salamandr a obec Velké Karlovice ƒ Průvodce turisty / CZ /AJ / 5000 Lidé a krajina – průvodce výstavou a Velké Karlovice, spol. návštěvníka, informační krajinou ACTAEA, SCHKO Beskydy / materiál 2002 Velké Karlovice Obec Velké Karlovice / 2001 Velké Karlovice ƒ Image materiál CZ

Cyklotrasy - Velké Karlovice Obec Velké Karlovice Velké Karlovice ƒ Průvodce turisty / CZ návštěvníka, informační materiál ƒ Mapa

Velké Karlovice – ubytování Vydavatelství Brázda Velké Karlovice ƒ Průvodce turisty / CZ návštěvníka, informační materiál

Lyžařské areály - Velké Karlovice IC Velké Karlovice Velké Karlovice ƒ Průvodce turisty / CZ návštěvníka, informační materiál

Ski areál Razula Lyžařský areál Razula Velké Karlovice ƒ Průvodce turisty / CZ návštěvníka, informační materiál ƒ Image materiál –prospekt

Velké Karlovice – Ráj turistů a lyžařů – IC Velké Karlovice Velké Karlovice ƒ Průvodce turisty / CZ nízká kvalita zajímavosti návštěvníka, informační zpracování, materiál dojem zastaralého materiálu Velké Karlovice – Ráj turistů a lyžařů – IC Velké Karlovice Velké Karlovice ƒ Průvodce turisty / CZ nízká kvalita Karlovské muzeum návštěvníka, informační zpracování, materiál dojem zastaralého materiálu Velké Karlovice –běžecké trasy IC Velké Karlovice Velké Karlovice ƒ Průvodce turisty / CZ návštěvníka, informační materiál ƒ Mapa

Velké Karlovice – Ráj turistů a lyžařů – IC Velké Karlovice Velké Karlovice ƒ Průvodce turisty / CZ Karlovské muzeum návštěvníka, informační AJ-redukovaná

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 106 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

materiál NJ-redukovaná ƒ Image materiál –prospekt

Oznice – dějiny a současnost obce na Oznice / 1996 Oznice ƒ Informační publikace CZ Dojem zastaralého Valašsku mat, čb provedení, pro turisty nevhodné Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií, materiál vydaný k výročí obce- ročenka Zašová Obec Zašová / Zašová ƒ Image materiál ??? CZ / 2000 Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií Zašová Obec Zašová / 2003 Zašová ƒ Průvodce turisty / CZ Dojem zastaralého návštěvníka, informační mat, čb provedení, materiál pro turisty nevhodné Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií, materiál vydaný k výročí obce- almanach Mikulůvka Obec Mikulůvka Obec Mikulůvka a okolí ƒ Image materiál CZ / 2000 Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií Mikulůvka – soubor 6 pohlednic Obec Mikulůvka Obec Mikulůvka a okolí ƒ Image materiál CZ

Halenkov Obec Halenkov Obec Halenkov a okolí ƒ Image materiál CZ

Halenkov – soubor 6 pohlednic Obec Halenkov Obec Halenkov a okolí ƒ Image materiál CZ Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií Podolí – pohlednice Obec Podolí Obec Podolí a okolí ƒ Image materiál CZ

Kladeruby – pohlednice Obec Kladeruby Obec Kladruby a okolí ƒ Image materiál CZ

Loučka u Val. Mez.– pohlednice Obec Loučka u Val. Mez Obec Loučka u Val. Mez a ƒ Image materiál CZ okolí Loučka u Val. Mez. – m. kalendář 2006 Obec Loučka u Val. Mez Obec Loučka u Val. Mez a ƒ Image materiál CZ Zcela nevhodné pro okolí turisty Velká a Malá Lhota MěÚ Valašské Meziříčí / Obec Velká a Malá Lhota a ƒ Image materiál CZ / 2000 Nízká kvalita i 2003 okolí kompozice použitých fotografií pro cílovou skupinu KČT viz. soubor všech materiálů z grafické dílny Michalec / Růžičková

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 107 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Hošťálková Obec Hošťálková / 2005 Obec Hošťálková a okolí ƒ Image materiál CZ / 1000 Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií, omezená cílová skupina Např. KČT Hošťálková- soubor 2 pohlednic Obec Hošťálková Obec Hošťálková a okolí ƒ Image materiál CZ

Hošťálková – informační letecký plán Obec Hošťálková Obec Hošťálková a okolí ƒ Image materiál CZ Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií. Letecká mapa je naprosto nevhodná pro turistické účely, zastaralý materiál Střítež nad Bečvou –soubor 5 pohlednic Obec Střítež nad Bečvou Obec Střítež nad Bečvou a ƒ Image materiál CZ okolí Střítež nad Bečvou Obec Střítež nad Bečvou / Obec Střítež nad Bečvou a ƒ Image materiál CZ / 2000 Nízká kvalita i 2003 okolí kompozice použitých fotografií, omezená cílová skupina Např. KČT Nový Hrozenkov Obec Nový Hrozenkov / 2005 Obec Nový Hrozenkov a okolí ƒ Image materiál CZ / 1500 Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií, omezená cílová skupina Např. KČT Zděchov –soubor 3 pohlednic Obec Zděchov Obec Zděchov a okolí ƒ Image materiál CZ Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií Zděchov –klíč od hřebene Javorníků Obec Zděchov / 2004 Obec Zděchov a okolí ƒ Image materiál CZ ƒ Průvodce turisty / návštěvníka, informační materiál Janová Obec Janová Obec Janová a okolí ƒ Image materiál CZ Nízká kvalita i AJ kompozice použitých fotografií Janová –soubor 2 pohlednic Obec Janová Obec Janová a okolí ƒ Image materiál CZ

Kateřince Obec Kateřince Obec Kateřince a okolí ƒ Image materiál CZ Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií Bystřička Obec Bystřička / 2003 Obec Bystřička CZ Nevhodný materiál pro turisty , vydáno u příležitosti 90. výročí dokončení přehrady Malá Bystřice – pohlednice Obec Malá Bystřice Obec Malá Bystřice a okolí ƒ Image materiál CZ

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 108 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Jablůnka Obec Jablůnka Obec Jablůnka a okolí CZ Nevhodný materiál pro turisty, materiál vydaný k výročí obce Růžďka 1504-2004 Obec Růžka / 2004 Obec Růžďka CZ Nevhodný materiál pro turisty, materiál vydaný k výročí obce Lhota u Vsetína – soubor 6 pohlednic Obec Lhota u Vsetína Obec Lhota u Vsetína a okolí ƒ Image materiál CZ

Lhota u Vsetína Obec Lhota u Vsetína / 2005 Obec Lhota u Vsetína a okolí ƒ Image materiál CZ / 1000 Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií, omezená cílová skupina Např. KČT Choryně – soubor 3 pohlednic Obec Choryně Obec Choryně a okolí ƒ Image materiál CZ Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií Jarcová – soubor 3 pohlednic Obec Jarcová Obec Jarcová a okolí ƒ Image materiál CZ Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií Hovězí - soubor 2 pohlednic Obec Hovězí Obec Hovězí a okolí ƒ Image materiál CZ Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií Pržno – pohlednice Obec Pržno Obec Pržno a okolí ƒ Image materiál CZ Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií Ratiboř Obec Ratiboř Obec Ratiboř a okolí ƒ Image materiál CZ Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií

Huslenky Obec Huslenky / 2004 Obec Huslenky a okolí ƒ Image materiál CZ / 2000 Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií, omezená cílová skupina Např. KČT Huslenky –soubor 2 pohlednic Obec Huslenky Obec Huslenky a okolí ƒ Image materiál CZ Huslenky –kapesní kalendář 2005 Obec Huslenky Obec Huslenky a okolí CZ Huslenky Obec Huslenky Obec Huslenky a okolí ƒ Image materiál CZ ƒ Průvodce turisty / návštěvníka, informační materiál Turistická mapa Javorníky Karolinka, Město Karolinka za přispění Javorníky ƒ Mapa CZ Papradno MMR / 2004 Karolinka, Papradno 1: 50 000 SHOCART Karolinka / Papradno – mapový list Město Karolinka Město Karolinka, obec ƒ Mapa CZ 1: 10 000 SHOCART Papradno a blízké okolí Karolinka – město v srdci valašských kopců Město Karolinka Město Karolinka a okolí ƒ Image materiál CZ Nízká kvalita i kompozice použitých

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 109 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

fotografií Karolinka – město v srdci valašských kopců Město Karolinka Město Karolinka a okolí ƒ Image materiál CZ Nízká kvalita i ƒ Průvodce turisty / kompozice použitých návštěvníka, informační fotografií materiál Pexeso –poznáváme město Karolinku Město Karolinka Město Karolinka a okolí ƒ Image materiál CZ ƒ Suvenýr

100 let divadla v Karolínce Město Karolinka / 2005 Scéna divadla CZ Materiál vydaný k výročí divadla, nevhodný pro turisty Liptál –soubor 4 pohlednic Obec Liptál Obec Liptál a okolí ƒ Image materiál CZ

Liptál –plán obce a okolí Obec Liptál / 1994 Obec Liptál a okolí ƒ Mapa CZ Reklamy AJ Velice nízká úroveň NJ mapy resp. její vypovídací hodnota pro turistu Mezinárodní folklórní festival 36. Liptálské ƒ Programový průvodce CZ Specifický materiál slavnosti 24.8. -29.8. 2005 AJ vydaný pro účely festivalu s omezenou časovou platností Vhodné pouze pro turisty přijíždějícími na daný festival v roce 2005 Zámecký park Lešná u Valašského Meziříčí Karel Zralý, Stolařství Vsetín Zámecký park Lešná ƒ Image materiál CZ / 1000 / 2005 Lešná a okolní vsi Obec Lešná / 2005 Obec Lešná a okolí ƒ Image materiál CZ / 1000 ??? prodejní cena 40,-Kč Lešná a zámek Lešná – soubor 3 pohlednic Karel Zralý Obec Lešná a okolí ƒ Image materiál ??? prodejní cena Zámek Lešná a okolí 50,-Kč Bůh, čest, vlast / Kinských ze zámku Lešná Muzeum Novojičínska / 2005, ƒ Specifický image materiál CZ / 800 prodejní cena 120,-Kč správa zámku Kunín pro odborníky Sdružení Hornovsacká dráha – soubor 4 ƒ Image materiál CZ pohlednic s tématikou Hornovsacké dráhy Město Kelč ƒ Image materiál -prospekt CZ O Kelečském létání MěÚ v Kelči / 2001 CZ Specifický materiál mapující období začátku létání na Kelečsku Kelč – soubor 7 pohlednic ƒ Image materiál CZ Nízká kvalita i kompozice použitých fotografií

Cykloturistické trasy –mikroregionem Svazek obcí mikroregionu ƒ Mapa CZ Legenda mapy AJ, NJ Valašskomeziříčsko-Kelečsko Valašskomeziříčsko- ƒ Průvodce turisty /

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 110 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

1: 60 000 SHOCART / DOMOVINA Kelečsko / 2004 návštěvníka, informační materiál

Beskydy a Valašsko Regionální agentura Valašské Meziříčí a okolí ƒ Image materiál CJ cestovního ruchu Beskydy a ƒ Průvodce turisty / Valašsko návštěvníka, informační materiál ƒ Valašské Meziříčí –průvodce a tipy na Město Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí a okolí ƒ Image materiál CJ Prodejní cena 20,-kč výlety ƒ Průvodce turisty / AJ návštěvníka, informační HJ materiál ƒ Mapa města

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 111 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

10.4 Analýza služeb poskytovaných turistickými informačními centry

Turistická informační centra (TIC), společně s prezentací destinace na domácích a zahraničních výstavách a veletrzích, obecně tvoří jeden z nejvýznamnějších distribučních kanálů pro vydávané tiskové propagační materiály informující o možnostech CR v dané destinaci směrem k turistům. Personál informačních center by měl být profesionálně vyškolen tak, aby byl schopen poskytovat kvalitní informační služby na požadované úrovni. Provedená analýza poskytnutých dotazníků za jednotlivá TIC, tak pomohla především zmapovat:

• územní působnost TIC • rozsah nabízených služeb pro turisty a návštěvníky (zda např. poskytuje TIC informace o: turistických a cykloturistických možnostech; historických památkách; kulturních a sportovních akcích; možnostech bytování a stravování; dopravě) • dostupnost nabízených propagačních materiálu (prodejné materiály, volné materiály- zdarma) • personální vybavenost TIC • jazykové a vědomostní vybavenosti personálu • možnost přístupu k veřejnému internetu • otevírací dobu • směnárenské služby apod.

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 112 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Tab.: Analýza služeb a poskytovaných informací turistickými informačními centry Název TIC / Kontaktní údaje Pobočka ano / ne Celkový Provozní doba Klíčová náplň práce Členství Jazyková Veřejný Průměrný lokalizace počet A.T.I.C. vybavenost internet / počet ƒ Adresa, tel. , fax. ƒ kontaktní pracovníků ƒ Sezóna ƒ poskytování informací personálu počet návštěvníků (město, obec) ƒ Email údaje ƒ Mimosezóna ƒ průvodcovské služby přípojných TIC denně ƒ http:// ƒ prodej A… angličtina míst ƒ zprostředkování D… němčina ƒ další služby – copy… F…francouština N… holandština PL…polština R… ruština CZ…čeština jiné

IC Palackého 484, 756 ne 5 sezóna: 1.5.- poskytování informací, Ano A, D, CZ, R Ano / 1 sezóna: 180, Valašského 61 Rožnov pod 30.9. Po-Ne prodej, další služby mimosezóna: království Radhoštěm, tel: 571 8.00-18.00, (zprostředkování, internet, 90 655 196, fax: 571 mimosezóna: vstupenky ticketportal) 619 444, email: 1.10.-30.4. Po- ic.roznov@valasske- Pá 8.00-16.30 kralovstvi.cz, www.valasske- kralovstvi.cz IC Hornolidečska IC v Horní Lidči 1 poskytování informací, CZ, SK, A Ano / 3 (buduje se) prodej, další služby

IC Francova Lhota Francova Lhota 358 - ne 1 Po - Pá 9.00 - Internet - Internetová CZ, A, D Ano / 2 Katedra ZD 12.00 kavárna • Výuka na počítači 756 14 Francova ST 9.00 - 18.00 • Výuka práce s Internetem Lhota • Turistické informace • Česká republika (CZ) Tiskoviny tel: (+420) 732 909 305 (+420) 571 458 152 (klapka 51) fax: (+420) 571 458 194 http://francovalhota.ic. cz e-mail: informacni@centrum. cz

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 113 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

TIC Nový ne 1 ut,pa,ne 13.00 poskytování informací A, D, R CZ ne 5 Hrozenkov do 17.00 jen v sez. IC Velké Karlovice IC Velké Karlovice ne 3 Sezona: 9-17 poskytování informací Ano CZ… čeština Ano/1 50 Velké Karlovice 299 denně Prodej A 756 06el.571444039 mimosezóna: zprostředkování icentrum@velkekarlov Po-Pá: 7.30- ice.cz 12.00, 12.30- 15.30,So 8.00 - 12.00 TIC města Informační centrum zatím ne 2 Po-Ne: 6.15 - poskytování a prodej Ne CZ Ne 30 Valašského města Valašské 18.15 propagačních materiálů a Meziříčí v Meziříčí, Uzlová map prostorách ČD železniční stanice Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí, Nádražní 545, 757 01 Valašské Meziříčí, tel. 972 774 400 Svárov 1080, tel. 571 ne 2 Po – Pá 8.00 – poskytování informací Ano A, D, CZ Ano / 1 150 TIC města Vsetín 491 517, fax. 571 491 17.00 101, e-mail: So – Ne - ic@mestovsetín.cz, zavřeno ww.mestovsetin.cz Obec Bystřička plánuje zřízení sezónního IC v roce 2006. Obec Hošťálková plánuje zřízení v budově zámku TIC. TIC města Kelč ne 1 Út, čt, pá 8 – 15 poskytování informací ne CZ ano 15 Po, St - 8 - 17

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 114 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Obec Liptál 756 31 Liptál 331, tel.: ne 1 celoročně Po a poskytování informací, ne CZ, R v jednání 30 - 50 571 423 030 St 8 -12, 13 - 16 prodej, inzertní služby hod. Zděchov 175 ne Po-Pá 7.00-14 Poskytování informací CZ Ano Obec Zděchov Tel + fax 571 449 020 00 ouzdechov@seznam. cz IC Francova Lhota Francova Lhota 358 - ne 1 Po - Pá 9.00 - Internet - Internetová CZ, A, D Ano / 2 Katedra ZD 12.00 kavárna • Výuka na počítači 756 14 Francova ST 9.00 - 18.00 • Výuka práce s Internetem Lhota • Turistické informace • Česká republika (CZ) Tiskoviny tel: (+420) 732 909 305 (+420) 571 458 152 (klapka 51) fax: (+420) 571 458 194 http://francovalhota.ic. cz e-mail: informacni@centrum. cz

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 115 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

10.5 Identifikace cílových skupin turistů přijíždějících na Valašsko

Jelikož většina TIC v rámci turistického subregionu Valašsko je certifikováno v souladu s požadavky A.T.I.C. (Asociace turistických informačních center) resp. s požadavky CzechTourism, což mimo jiné vyžaduje vedení databáze klientů TIC, měla jednotlivá TIC v rámci vyplňovaných dotazníků zahrnout i informace týkající se identifikace klíčových skupin návštěvníků a turistů přijížděních na Valašsko, přičemž hodnotící kriteria pro analýzu, sledovala především:

• návštěvnost TIC z pohledu využívání skupin klientů ƒ místní občané ƒ domácí turisté ƒ zahraniční turisté ƒ náhodní cestující • Věková struktura návštěvníků • Příjezdová vzdálenost návštěvníků • Způsob dopravy • Četnost návštěv regionu, s kým region navštívili • Hlavní důvod návštěvy • Délka pobytu v regionu • Typ ubytování • Informační zdroj (odkud byli návštěvníci o regionu informováni) • Nejlákavější atraktivity regionu (pro návštěvníky) • Hodnocení služeb v cestovním ruchu v regionu • Statistika návštěvníků TIC – celková a podle národností

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 116 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Tab.: Identifikace cílových skupin návštěvníků a turistů přijíždějících na Valašsko

Legenda:

• Segmentace návštěvníků (Senioři, rodiny s dětmi, organizované skupiny, individuální turisté)

• Statistika návštěvníků – celková a podle národností (ČR, Polsko, Slovensko, Německo, Rakousko, Holandsko, Velká Britanie, jiný

• Příjezdová vzdálenost návštěvníků (blízké okolí, do 50 km, nad 50 km, cizinci)

• Způsob dopravy (auto, vlak, bus, kolo, komb., jinak)

• Hlavní důvod návštěvy v regionu (sport, poznání regionu, celková relaxace, zdraví, komerční důvody, návštěva příbuzných známých, pouze projíždějí) • Typ ubytování (hotel ****+, hotel **, *, penzion, ubytovna, kemp, soukromí)

• Informační zdroj (odkud byli návštěvníci o regionu informováni- TIC, propagační materiály, články v tisku a brožury, z rozhlasu či TV, z internetu, ústní informace od přátel, vlastní zkušenosti)

• Organizace pobytu v regionu (individuálně přes interenet, přes CK/ CA, jinak)

• Nejlákavější atraktivity regionu z pohledu návštěvníků (pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, koupání, zimní sporty, kulturní akce, návštěvy památek, zábava, péče o zdraví, jiné)

• Četnost návštěv regionu, s kým region navštívili (poprvé, 1 až 3 krát, vícekrát)

• Délka pobytu v regionu (jednodenní, 1-2 noclehy, 3-6 noclehů, delší)

• Termín pobytu léto (červenec-srpen) / zima (únor-březen) / podzim (říjen –listopad)

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 117 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

ů

vník ů ě vník ě

ů vy v regionu vy v regionu ě vník v regionu, s kým regionkým v regionu, s ě ě

ů jší atraktivity regionu z pohledu regionu z jší atraktivity vod návšt ní zdroj ě ů č vník ě sob dopravy Segmentace návšt ů íjezdová vzdálenost návšt etnost návšt ř navštívili Délka pobytu v regionu Termín pobytu Statistika návšt P Zp Hlavní d Typ ubytování Informa Organizace regionu pobytu v Nejlákav návšt Č Rožnov p.R. Nejčastější 60 % z ČR , 60% se Auto 60%, relaxace, hotel ** a propagační individuální Valašské muzeum vícekrát 1-2 noclehy Léto skupinu 20% anglicky vzdálenosti hromadná poznání, sport *** 40%, materiály + 70%, CK 20%, v přírodě, turistika pěší a 40%, 1-3x 40%, 3-6 70%, návštěvníků hovořící, 10% delší 50 km veřejná penzion IC 40%, ostatní 10% cyklo, sport a zdraví 30%, noclehů 30%, zima přijíždějících německy (včetně doprava 30%, 30%, kemp vlastní poprvé jednodenní 30% do oblasti hovořící, 10% cizinců), kolo 10% a soukromí zkušenosti 30% 25%, delší jak dané tvoří polsky 20% se 25%, hotel 30%, 6 nocí 5% rodiny s dětmi hovořící vzdálenosti **** 5% média 30% cca 40 do 50km, %,senioři 20% místní 20%, mladé bezdětné páry 20%, jedinci 20%

Velké Karlovice Nejčastější 95 % z ČR , blízké okolí auto, vlak, poznání regionu, hotel ***, propagační individuálně, památky, cykloturistika, 1 až 3x, 7 noclehů, 1 léto, skupinu 5% cizinci 55%, nad kombinované sport, celková penzion, materiál, přes Internet zimní sporty, pěší turistika vícekrát až 2 noclehy zima návštěvníků 50 km 40% relaxace kemp, Internet, přijíždějících a cizinci soukromí informace do oblasti 5% od přátel dané tvoří organizované skupiny 40%, senioři 20%, rodiny s dětmi 30% a individuální turisté 10%

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 118 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Mikroregion Nejčastější 75 % z ČR , všechny Vlak, kolo, Sport, poznání hotel ***, Internet individuálně Cykloturistika, kulturní 1x - 3x 2-5 noclehů Léto Valašskomeziříčsko- skupinu 10% kategorie bus regionu, pouze **, *, přes internet akce, zábava, pěší Kelečsko návštěvníků Slovensko, 5 projíždějí penzion, turistika (naučné stezky) přijíždějících % Holandsko, ubytovna do oblasti 5% Německo, dané tvoří 5% ostatní rodiny s dětmi cca 40 % všech návštěvníků a dále senioři město Vsetín, TIC Nejčastější 70 % z ČR Auto,vlak,kolo celková relaxace, hotel **, *, Internet, Přes CK , Valašské muzeum 1x, Jednodenní,1- Léto Vsetín Sdružení skupinu ,jinak zdraví,poznávání, penzion, info od individuálně, v přírodě, cykloturistika, výjimečně 2 noclehy, obcí Mikroregion návštěvníků 10 % rekreace,pouze kemp, přátel, tisk, jinak návštěvy památek, pěší i delší Vsetínsko přijíždějících Holandsko, projíždějí,sport ubytovna info turistika, opakovaně do oblasti Francie, materiál, dané tvoří Polsko, televize, rodiny s dětmi US,Rakousko rozhlas cca 40 % všech návštěvníků a dále senioři individuální 70 % ČR, 20 blízké kolo, auto, folklór, sport, penzion propagační individuálně MFF Liptálské slavnosti, vícekrát 1 - 2 dny červen turisté % Slovensko, okolí, autobus, pěší poznání regionu materiály - turistika, cykloturistika -srpen 10 % ostatní cizinci turisté návaznost na MFF Liptálské slavnosti

Obec Zděchov Nejčastější 100 % z ČR Blízké okolí Auto celková relaxace, Ubytovna, Internet individuálně Pěší turistika, Více Léto , skupinu zdraví soukromí cykloturistika, koupání, noclehů zima návštěvníků zimní sporty, přijíždějících do oblasti dané tvoří rodiny s dětmi cca 40 % všech návštěvníků a dále senioři Město Kelč Nejčastější 95% ČR, 5% všechny Kolo, auto, Sport, poznání penzion, Internet individuálně Cykloturistika, pěší 1x - 3x 1-6 noclehů Léto skupinu SR a ostatní kategorie bus regionu ubytovna přes internet turistika návštěvníků přijíždějících do oblasti dané tvoří zejména

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 119 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

cyklisté a individuální turisté

Obec Lešná Individuální 80 % ČR, 5 Auto Poznání regionu, Penzion Internet, Individuálně Zámecký park Lešná, Lom 1-3 x 1-2 noclehy Léto turisté % Německo, návštěva články Vápenka, Kostel 5% jiní příbuzných v tisku a sv.Michaela brožury Valašské Meziříčí Nejčastější 75 % z ČR , všechny Vlak, kolo, Sport, poznání hotel ***, Internet individuálně Cykloturistika, kulturní 1x - 3x 2-5 noclehů Léto skupinu 10% kategorie bus regionu, pouze **, *, přes internet akce, zábava, pěší návštěvníků Slovensko, 5 projíždějí penzion, turistika (naučné stezky) přijíždějících % Holandsko, ubytovna do oblasti 5% Německo, dané tvoří 5% ostatní rodiny s dětmi cca 40 % všech návštěvníků a dále senioři

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 120 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

10.6 Analýza prezentace nabídky CR subregionu Valašsko v rámci domácích a zahraničních výstav a veletrhů

Prezentace na veletrzích a výstavách cestovního ruchu je považována za jednu z nejprestižnějších, nejúčinnějších, ale také finančně nejnáročnějších marketingových propagačních prezentací. Na těchto akcích bývají zpravidla prezentovány nejaktuálnější a neprestižnější propagační materiály. Cílem analýzy prezentace na domácích a zahraničních výstavách a veletrzích cestovního ruchu tak bylo především zmapování veletržních a výstavních akcí na kterých se turistický subregion Valašsko resp. jednotlivé zainteresované subjekty na CR Valašska nějakým způsobem prezentovaly.

Analýza prezentace regionu na veletrzích a výstavách tak zahrnovala především zmapování:

• Název akce spolu s místem konání a stručným popisem akce. • Informace o počtu a charakteru návštěvníků, kteří navštívili samotnou akci (přesné statistické údaje o návštěvnosti si většinou vede pořadatel daného veletrhu či výstavy) a následně také prezentaci sledovaného regionu (případně informace o počtech a charakteru nabízených propagačních materiálů – z těchto údajů lze usuzovat, o jaké konkrétní atraktivity mají potenciální návštěvníci regionu zájem.

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 121 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Tab.: Analýza prezentace nabídky CR subregionu Valašsko v rámci domácích / zahraničních výstav a veletrhů

Název Název veletržní / Forma účasti Spoluúčast/zastoupení Odhadovaný počet a Klíčový zájem Hlavní forma Nabízené prezentace / výstavní akce, regionálních charakter návštěvníků na návštěvníků prezentace propagační prezentujícího místo a termín ƒ spoluúčast podnikatelských subjektů stánku /den veletrhu o … materiály včetně subjektu ƒ zastoupení ƒ tisk. propag. mat. jazykových mutací ƒ osobní ƒ audiovizuální účast prezentace s prezentací ƒ jiná

Valašsko – RegionTour Brno osobní účast Ano 2000 návštěvníků na stánku za Cykloturistika Tiskový propagační Viz. tiskové Rožnov p.R. 2002-2005 v počtu 3 den, studenti, mladé rodiny, na Valašsku, materiál materiály pracovníků senioři zajímavosti a památky Partnerské Slovakia Tour osobní účast Ano 2000 náv., studenti, mladé Cykloturistika Tiskový propagační Viz. tiskové město Považské 2002-2005 v počtu 2 rodiny, senioři na Valašsku, materiál materiály Bystrice - pracovníků zajímavosti a Rožnov p.R. památky Mikroregion RegionTour Brno osobní účast 2000 návštěvníků na stánku za Cykloturistika Tiskový propagační Hornolidečsko Hornolidečsko v 2002-2005 v počtu 1 den na Valašsku, materiál rámci ZL kraje pracovníků, 1 den aktivní trávení přítomnost všech dovolené (letní starostů i zimní) mikroregionu Valašsko, město Region Tour Brno osobní účast 1-2 ne různě ubytování, Tiskový propagační mapy, brožury, Karolinka 2002-2005 pracovníků cykloturistika, materiál a osobní kontakt …CZ lyžování s výkladem Valašsko – RegionTour Brno osobní účast Ano – hotel Lanterna 1500 návštěvníků cykloturistika, Tiskový propagační mapy, skládačky, Velké Karlovice 2002-2005 v počtu 2 zimní sporty, materiál bedekr pracovníků ubytování Město Vsetín Regiontour Brno Osobní účast ne 1 000/den Cykloturistika Tiskoviny Map, propagační 2002-2005 2 pracovníci všechny věkové kategorie Pěší turistika, Propagační předměty letáky, typy na Zimní sporty výlety apod. – CJ- AJ-NJ-PL Město Vsetín Holliday World Osobní účast ne 1 000/den Cykloturistika Tiskoviny Map, propagační Praha 1 pracovník všechny věkové kategorie Pěší turistika, Propagační předměty letáky, typy na 2002-205 Zimní sporty výlety apod. – CJ- AJ-NJ- PL

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 122 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Město Vsetín Slovakiarour Osobní účast ne 700/den Cykloturistika Tiskoviny Map, propagační Bratislava 1 pracovník všechny věkové kategorie Pěší turistika, Propagační předměty letáky, typy na 2002-2005 Zimní sporty výlety apod. – CJ- AJ-NJ- PL Město Vsetín Tour Salon Osobní účast ne 500/den Cykloturistika Tiskoviny Map, propagační Poznaň 1 pracovník všechny věkové kategorie Pěší turistika, Propagační předměty letáky, typy na 2002-2004 Zimní sporty výlety apod. – CJ- AJ-NJ- PL Město Vsetín Dovolená a Osobní účast ne 600/den Cykloturistika Map, propagační Region Ostrava 2 pracovníci Pěší turistika, Tiskoviny letáky, typy na 2002-2005 Zimní sporty Propagační předměty výlety apod. – CJ- AJ-NJ- PL Město Vsetín MADI Praha Osobní účast ne 300/ půl dne Cykloturistika 2002 - 2005 1 pracovník Pěší turistika, Tiskoviny Map, propagační Zimní sporty Propagační předměty letáky, typy na výlety apod. – CJ- AJ-NJ- PL Obec Bystřička Nevystavuje na veletrzích ani na výstavách.

Obec Nevystavuje na veletrzích ani na výstavách. Hošťálková

Obec Nevystavuje na veletrzích ani na výstavách. Jablůnka

Obec Kateřinice Nevystavuje na veletrzích ani na výstavách.

Obec Lhota u Nevystavuje na veletrzích ani na výstavách. Vsetína

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 123 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Obec Liptál Nevystavuje na veletrzích ani na výstavách.

Obec Malá Nevystavuje na veletrzích ani na výstavách. Bystřice

Obec Pržno Nevystavuje na veletrzích ani na výstavách.

Obec Ratiboř Nevystavuje na veletrzích ani na výstavách.

Obec Růžďka Nevystavuje na veletrzích ani na výstavách.

Valašsko Region Tour Brno osobní účast s Ne 1000 návštěvníků Ubytování, Tiskový propagační Průvodce a tipy na 2002-2005 prezentací turistika materiál výlet Valašské Meziříčí, Průvodce a tipy na výlet Beskydy-Valašsko Valašsko Dovolená Ostrava osobní účast s Ne 500 návštěvníků Ubytování, Tiskový propagační Průvodce a tipy na prezentací turistika materiál výlet Valašské Meziříčí, Průvodce a tipy na výlet Beskydy-Valašsko Mikroregion RegionTour Brno osobní účast 2000 návštěvníků na stánku za Cykloturistika Tiskový propagační Hornolidečsko Hornolidečsko v 2002-2005 v počtu 1 den na Valašsku, materiál rámci ZL kraje pracovníků, 1 den aktivní trávení přítomnost všech dovolené (letní starostů i zimní) mikroregionu

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 124 (celkem 125) Standardy propagace cestovního ruchu Valašska Analýza

Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s. 125 (celkem 125)