MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE
Rigorózní práce
Brno 2015 Jana Tkáčiková MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE
Výzkum flóry cévnatých rostlin a mechorostů severovýchodní Moravy Rigorózní práce Mgr. Jana Tkáčiková
Brno 2015
Bibliografický záznam
Autor: Mgr. Jana Tkáčiková Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Ústav botaniky a zoologie
Výzkum flóry cévnatých rostlin a mechorostů Název práce: severovýchodní Moravy
Studijní program: Ekologická a evoluční biologie
Studijní obor: Botanika
Akademický rok: 2015/2016
Počet stran: 15+205
Klíčová slova: rozšíření; cévnaté rostliny; mechorosty; severovýchodní Morava; ohrožené druhy; Západní Karpaty
Bibliographic Entry
Author: Mgr. Jana Tkáčiková Faculty of Science, Masaryk University Department of Botany and Zoology
Studies on flora of vascular plants and Title of Thesis: bryophytes of north-eastern Moravia (Czech Republic) Degree Ecological and Evolutionary Biology programme:
Field of Study: Botany
Academic Year: 2015/2016
Number of Pages: 15+205
Keywords: distribution; vascular plants; bryophytes; north-eastern Moravia; threatened taxa; West Carpathians
Abstrakt Rigorózní práce se věnuje výsledkům výzkumu flóry cévnatých rostlin a mechorostů na území severovýchodní Moravy s důrazem na území Vsetínska. Soubor vybraných publikací obsahuje nálezy taxonů, které jsou pro dané území nové, dále významnější taxony z kategorií kriticky ohrožených, silně ohrožených a ohrožených taxonů, zejména dosud nepublikované z některého ze zahrnutých fytochorionů (nebo po delší době znovunalezené) a také nové lokality v regionu velmi vzácných taxonů nebo fytogeograficky zajímavých taxonů. Z cévnatých rostlin jsou to Campanula cervicaria, Centaurium pulchellum, Chenopodium vulvaria, Cirsium pannonicum, Crepis praemorsa, Gentiana cruciata, Geranium sanguineum, Herniaria glabra, Hypericum humifusum, Isolepis setacea, Leucojum aestivum, Lythrum hyssopifolia, Myosotis sparsiflora, Platanthera chlorantha, Polystichum braunii, Polystichum ×luerssenii, Potentilla supina, Ranunculus arvensis, Rosa sherardii, Teucrium chamaedrys, Teucrium scorodonia, Thlaspi perfoliatum, Trifolium alpestre, Triglochin palustris a Verbascum phoeniceum. Z mechorostů Aneura maxima, Buxbaumia aphylla, B. viridis, Dicranum fulvum, Fossombronia pusilla, Hookeria lucens, Porella cordaeana a Syzygiella autumnalis.
Abstract
The theses focuses on studies on flora of vascular plants and bryophytes of north-eastern Moravia (Czech Republic) with emphasis on Vsetín district. It contains selected papers where noteworthy floristic records were published, including new records for the region and new records of threatened and phytogeographically interesting taxa. Among the most important findings are 25 taxa of vascular plants, i.e. Campanula cervicaria, Centaurium pulchellum, Chenopodium vulvaria, Cirsium pannonicum, Crepis praemorsa, Gentiana cruciata, Geranium sanguineum, Herniaria glabra, Hypericum humifusum, Isolepis setacea, Leucojum aestivum, Lythrum hyssopifolia, Myosotis sparsiflora, Platanthera chlorantha, Polystichum braunii, Polystichum ×luerssenii, Potentilla supina, Ranunculus arvensis, Rosa sherardii, Teucrium chamaedrys, Teucrium scorodonia, Thlaspi perfoliatum, Trifolium alpestre, Triglochin palustris and Verbascum phoeniceum. Among the most important findings of bryophyta are eight species, i.e. Aneura maxima, Buxbaumia aphylla, B. viridis, Dicranum fulvum, Fossombronia pusilla, Hookeria lucens, Porella cordaeana and Syzygiella autumnalis.
Poděkování
Na tomto místě bych chtěla poděkovat všem, kteří se podíleli na vzniku práce ať už radou nebo pomocí, jmenovitě pak Martinovi Dančákovi a Petrovi Kociánovi.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem svoji rigorózní práci vypracovala samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.
Brno 28. září 2015 ……………………………… Mgr. Jana Tkáčiková
Obsah
Úvod...... 9
Kapitola 1. Seznam publikací...... 13
A) Cévnaté rostliny
A1) samostatné příspěvky...... 13
A2) Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae... 13
A3) Zajímavé botanické nálezy z regionu
severní Moravy a Slezska...... 14
B) Mechorosty
B1) samostatné příspěvky...... 14
B2) Zajímavé bryofloristické nálezy...... 14
Přílohy...... 16
Seznam použité literatury...... 216
Úvod
Floristický a bryofloristický průzkum má na území České republiky (přesněji Československa) dlouholetou tradici a stojí za vznikem rozsáhlých a pro botanickou vědu nepostradatelných univerzitních a muzejních herbářů (cf. KLÁŠTERSKÝ et al. 1982). Přestože v posledních desetiletích je soustavný floristický průzkum odsouván na okraj vědeckovýzkumných projektů, je nedílnou součástí botaniky a je základem pro navazující metody rostlinné taxonomie, biosystematiky, ekologie, paleoekologie, apod. Floristické údaje jsou také nepostradatelné pro regionální i celostátní efektivní ochranu přírody.
Cílem práce je shrnutí významnějších nálezů cévnatých rostlin a mechorostů publikovaných autorkou z území severovýchodní Moravy v rozmezí let 2009–2015 s důrazem na širší území Vsetínska (podrobněji viz dále v textu). Cílem práce je také shrnutí přínosu jednotlivých publikací k výzkumu flóry a bryoflóry oblasti, popřípadě doplnění již publikovaných komentářů o nové údaje.
Předkládaná práce shrnuje vybrané publikované floristické a bryofloristické údaje z území severovýchodní Moravy a z malé části Slezska s důrazem na území Vsetínska za posledních šest let. Do výběru publikací opatřených shrnujícím komentářem byly zařazeny příspěvky publikované v některém z recenzovaných časopisů, pouze v jednom případě byl zařazen recenzovaný příspěvek publikovaný v nerecenzovaném periodiku (Zprávy Moravskoslezské pobočky České botanické společnosti). Zároveň byl výběr publikací podmíněn vymezeným územím ve smyslu širšího Vsetínska. Širším územím Vsetínska je myšleno území okresu Vsetín s přesahy do sousedních územně-správních celků: okres Přerov na západě, Nový Jičín na severu, Frýdek-Místek na severovýchodě a Zlín na jihozápadě. Území je vymezeno sběrnou oblastí Muzea regionu Valašsko, p. o., kde v letech 2004–2015 autorka působila jako botanik.
Z historického hlediska bylo území severovýchodní Moravy botaniky dlouhodobě opomíjeno. Floristický průzkum zde začal probíhat až v průběhu 19. století. Mezi první botaniky, jejichž 9
sběry dokumentují flóru tohoto území, patří Sigfried Reissek, Vilém Tkany, Daniel Sloboda,
Josef Sapetza a Alexandr Makowsky. Jsou to badatelé, kteří se až na výjimky (SLOBODA 1868,
SAPETZA 1860, 1865, 1868) věnovali především vytváření herbářových sbírek. První soubornou prací je až kritická flóra Moravy a rakouského Slezska Flora von Mähren und
Österrichischen Schlesien (OBORNY 1883–1886), kterou doplňují floristické příspěvky
Františka Gogely (např. GOGELA 1890–1899, 1901, 1903–1906, 1904a, b) a Gustava Weebera
(WEEBER 1901–1903, 1936). Z jižní části území publikuje koncem 19. století Jan Bubela
(např. BUBELA 1884, 1886, 1888). Jeho dvě nejdůležitější práce v rukopisné podobě –
Rostlinstvo květeny Vsetínské (BUBELA 1879) a Rostliny na Valašsku rostoucí (BUBELA, sine anno) – jsou v současnosti opatřeny komentářem a připravovány k publikování (TKÁČIKOVÁ, in prep.). V systematickém průzkumu regionální flóry pokračoval na začátku 20. století
Gustav ŘÍČAN (1925, 1926, 1927, 1928, 1932, 1933). Říčanova Květena okresu vsetínského a valašsko-meziříčského (ŘÍČAN 1936) dodnes zůstává jedním ze stěžejních regionálních floristických pramenů. Nepublikovaný rukopis Květena Vsatských hor byl zpracován teprve nedávno (TKÁČIKOVÁ & DANČÁK 2012). K dalšímu poznání květeny přispěli např. Vladimír
KRIST (1933, 1934) a Josef JEDLIČKA (1942, 1951a, b). Po druhé světové válce publikují floristické a fytogeografické práce také bryologové Josef Duda (např. DUDA 1948, 1949, 1950,
1979) a Valentin Pospíšil (např. POSPÍŠIL 1952/53, 1957, 1960, 1962, 1964, 1965), na které navazuje další generace amatérských a profesionálních botaniků z řad univerzitních a muzejních institucí. Podrobněji je problematika zpracována v souborných regionálních publikacích (např. NEKUDA 2002, PAVELKA & TREZNER 2001) a také v poslední době v regionálních floristických příspěvcích (např. KOUTECKÝ et al. 2009, POPELÁŘOVÁ et al. 2011,
TKÁČIKOVÁ et al. 2015).
Květena severovýchodní Moravy má podobně jako ostatní regiony ČR floristická specifika podmíněná především geograficky a geologicky v kombinaci s působením člověka na krajinu, zejména odlesňováním a zemědělskou činností (TKÁČIKOVÁ et al. 2013). K nejzajímavějším vegetačním a zároveň floristicky vyhraněným fenoménům patří štěrkové náplavy na divočících karpatských řekách, karpatské jedlobučiny a polopřirozená vegetace orchidejových luk a pastvin, které jsou unikátní v rámci celé ČR. Podobně výjimečným regionem nadnárodního významu jsou Moravskoslezské Beskydy s významným množstvím horských druhů karpatského migrantu, boreálními glaciálními relikty a karpatskými endemity. Pouze
10
v Moravskoslezských Beskydech (a lokálně na hlavním hřebeni Javorníků) přesahují Karpaty v rámci České republiky nadmořskou výšku 1000 m a je zde typicky vyvinutý montánní stupeň. K floristicky velmi zajímavým územím patří i nižší a více odlesněná pohoří Hostýnské vrchy, Vsetínské vrchy a Javorníky. Zejména dvě poslední jmenovaná pohoří vlivem karpatského pastevectví a malorolnického hospodaření mají charakter mozaikovité krajiny s různými typy stanovišť. Také minerálně bohatší geologické podloží (na rozdíl od Moravskoslezských Beskyd) zde podmiňuje poměrně velkou druhovou bohatost zejména pastvinných, lučních a prameništních společenstev.
Současná květena severovýchodní Moravy je stále velmi cenná a zajímavá, i když některé druhy z území již definitivně vymizely. Patří mezi ně např. Gentiana pneumonanthe, Gratiola officinalis a řada dalších (cf. SEDLÁČKOVÁ & PLÁŠEK 2005). Některé (např. Aldrovanda vesiculosa, Helianthemum rupifragum, Hylotelephium argutum, Geranium lucidum, Primula farinosa) v rámci ČR rostly pouze na severovýchodní Moravě a ve Slezsku a byla tedy o ně ochuzena celá flóra ČR. Květena severovýchodní Moravy je chudá na endemické druhy, kromě západokarpatského endemita (Aconitum firmum subsp. moravicum) a karpatského endemita (Centaurea montana subsp. mollis) jsou více zastoupeny druhy s širší vazbou na Karpaty. Tyto druhy zasahují do České republiky od východu a vyskytují se pouze na východní či severovýchodní Moravě nebo jen vzácně pronikají až do východních Čech. Patří mezi ně např. Crocus heuffelianus, Dentaria glandulosa, Gentianella lutescens, Scilla kladnii a Valeriana simplicifolia. Další skupina druhů rozmanitého rozšíření, ale u nás vázaných převážně na karpatskou oblast, zahrnuje např. druhy Aremonia agrimonoides, Carex pilosa, Euphorbia amygdaloides, Galium rivale, Hacquetia epipactis, Isopyrum thalictroides, Luzula luzulina, Orobanche flava a Scrophularia scopolii.
Soubor přiložených floristických publikací obsahuje jednak práce vycházející z inventarizačních průzkumů a přinášející aktuální druhové složení několika maloplošných chráněných území (Domorazské louky, Čerňavina), dále soubor prací početného autorského kolektivu shrnujících výsledky floristického kurzu na Vsetíně (KOUTECKÝ et al. 2009), minifloristického kurzu v Horní Lidči (TKÁČIKOVÁ et al. 2015) a výsledky mapování flóry v CHKO Beskydy z let 2006–2009 (POPELÁŘOVÁ et al. 2011). Několika významným
11
floristickým nálezům z širšího území Vsetínska jsou věnovány samostatné příspěvky, zpravidla zahrnuté do seriálu Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae nebo seriálu Zajímavé botanické nálezy z regionu severní Moravy a Slezska.
Bryofloristické nálezy jsou zahrnuty do seriálu Zajímavé bryofloristické nálezy nebo jsou zmíněny v rámci druhového složení maloplošných chráněných území (Domorazské louky, Čerňavina), popř. se jedná o samostatný příspěvek zkoumající pískovcové výchozy na Vsetínsku.
12
Kapitola 1. Seznam publikací
Opakující se citace znamenají, že jsou v nich obsaženy jak floristické, tak bryofloristické údaje.
A) Cévnaté rostliny
A1) samostatné příspěvky
KOUTECKÝ P., POPELÁŘOVÁ M., LUSTYK P., DANČÁK M., TKAČÍKOVÁ J. & HLISNIKOVSKÝ D. (eds) 2009: Výsledky floristického kurzu České botanické společnosti ve Vsetíně (29. června – 5. července 2008). Zprávy České botanické společnosti 44, Příloha 2009/1: 1–106.
POPELÁŘOVÁ M., HLISNIKOVSKÝ D., KOUTECKÝ P., DANČÁK M., TKÁČIKOVÁ J., VAŠUT R. J., VYMAZALOVÁ M., DVORSKÝ M., LUSTYK P. & OHRYZKOVÁ L. 2011: Rozšíření vybraných taxonů cévnatých rostlin v CHKO Beskydy a blízkém okolí (Výsledky mapování flóry z let 2006-2009). Zprávy České botanické společnosti 46: 277–359.
TKÁČIKOVÁ J. & KUBEŠOVÁ S. 2013: Přírodní památka Domorazské louky (Moravská brána, Česká republika) – mechorosty, cévnaté rostliny a vegetace. Acta Musei Beskidensis 5: 45–65.
TKAČÍKOVÁ J. 2010: Flóra a vegetace přírodní rezervace Čerňavina (Moravskoslezské Beskydy). Acta Musei Beskidensis 2: 29–47.
TKAČÍKOVÁ J. 2010: Nález průtržníku lysého Herniaria glabra L. (Caryophyllaceae) ve Vsetínské kotlině (Česká republika). Acta Carpathica Occidentalis 1: 102–103.
TKÁČIKOVÁ J., DANČÁK M. & FAJMON K. (eds) 2015: Výsledky floristického minikurzu Moravskoslezské pobočky ČBS Horní Lideč (13.–15. června 2014). Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4, Příloha 2: 3–48.
TKÁČIKOVÁ J., DANČÁK M. & KAŠPAR T. 2011: Divizna brunátná Verbascum phoeniceum L. (Scrophulariaceae) na Vsetínsku (Česká republika). Acta Carpathica Occidentalis 2: 79–80.
A2) Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae
TKÁČIKOVÁ J. & DANČÁK M. 2012: Campanula cervicaria L. In: HADINEC J. & LUSTYK P. (eds), Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. X., Zprávy České botanické společnosti 47: 55–57.
TKÁČIKOVÁ J. & DANČÁK M. 2012: Ranunculus arvensis L. In: HADINEC J. & LUSTYK P. (eds), Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. X., Zprávy České botanické společnosti 47: 132–133.
13
TKAČÍKOVÁ J. 2009: Gentiana cruciata L. In: HADINEC J. & LUSTYK P. (eds), Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. VIII., Zprávy České botanické společnosti 44: 249–252.
TKAČÍKOVÁ J. 2011: Triglochin palustris L. In: HADINEC J. & LUSTYK P. (eds), Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. IX., Zprávy České botanické společnosti 46: 153–154.
TKÁČIKOVÁ J. 2014: Centaurium pulchellum (Sw.) Druce In: HADINEC J. & LUSTYK P. (eds), Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. XII., Zprávy České botanické společnosti 49: 100–101.
TKÁČIKOVÁ J. & DANČÁK M. 2014: Leucojum aestivum L. In: HADINEC J. & LUSTYK P. (eds), Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. XII., Zprávy České botanické společnosti 49: 153–154.
TKÁČIKOVÁ J. 2014: Lythrum hyssopifolia L. In: HADINEC J. & LUSTYK P. (eds), Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. XII., Zprávy České botanické společnosti 49: 163–164.
A3) Zajímavé botanické nálezy z regionu severní Moravy a Slezska
TKÁČIKOVÁ J., DVOŘÁK V. & HLISNIKOVSKÝ D. 2014: Chenopodium vulvaria L. In: DANČÁK M., KOCIÁN P. & HLISNIKOVSKÝ D. (eds), Zajímavé botanické nálezy z regionu severní Moravy a Slezska VIII., Acta Musei Silesiae, Scientiae Naturales 63: 266–267.
B) Mechorosty
B1) samostatné příspěvky
KUBEŠOVÁ S., TKAČÍKOVÁ J. & DANČÁK M. 2009: Bryoflóra vybraných pískovcových výchozů na Vsetínsku. Bryonora 44: 13–20.
TKÁČIKOVÁ J. & KUBEŠOVÁ S. 2013: Přírodní památka Domorazské louky (Moravská brána, Česká republika) – mechorosty, cévnaté rostliny a vegetace. Acta Musei Beskidensis 5: 45–65.
TKAČÍKOVÁ J. 2010: Flóra a vegetace přírodní rezervace Čerňavina (Moravskoslezské Beskydy). Acta Musei Beskidensis 2: 29–47.
B2) Zajímavé bryofloristické nálezy
BÍLEK P., TKÁČIKOVÁ J. & KUBEŠOVÁ S. 2012: Hookeria lucens. In: KUČERA J. (ed.), Zajímavé bryofloristické nálezy XIX., Bryonora 49: 30.
KUBEŠOVÁ S. & TKÁČIKOVÁ J. 2013: Fossombronia pusilla. In: HRADÍLEK Z. (ed.), Zajímavé bryofloristické nálezy XXI., Bryonora 52: 36. 14
KUBEŠOVÁ S. & TKÁČIKOVÁ J. 2014: Syzygiella autumnalis, Buxbaumia viridis. In: HRADÍLEK Z. (ed.), Zajímavé bryofloristické nálezy XXIII, Bryonora 54: 44–45.
PROCHÁZKOVÁ J., KUBEŠOVÁ S. & TKÁČIKOVÁ J. 2012: Buxbaumia aphylla. In: KUČERA J. (ed.), Zajímavé bryofloristické nálezy XIX., Bryonora 49: 29.
TKÁČIKOVÁ J. & KUBEŠOVÁ S. 2012: Aneura maxima. In: KUČERA J. (ed.), Zajímavé bryofloristické nálezy XIX., Bryonora 49: 29.
15
Přílohy
Cévnaté rostliny
A1.
A1.1.
A1.2.
A1.3.
A1.4.
A1.5.
A1.6.
A1.7.
A2.
A3.
Mechorosty
B1.
B1.1.
B1.2.
B1.3
B2.
16
Příloha A1.1.
KOUTECKÝ P., POPELÁŘOVÁ M., LUSTYK P., DANČÁK M., TKAČÍKOVÁ J. & HLISNIKOVSKÝ D. (eds) 2009: Výsledky floristického kurzu České botanické společnosti ve Vsetíně (29. června – 5. července 2008). Zprávy České botanické společnosti 44, Příloha 2009/1: 1– 106.
Publikace shrnuje výsledky 47. floristického kurzu České botanické společnosti, který probíhal ve dnech 29. 6. – 5. 7. 2008 ve Vsetíně. Celkem bylo zaznamenáno 16 966 jednotlivých floristických údajů na 632 lokalitách. K nejvýznamnějším výsledkům floristického kurzu patří nálezy několika taxonů, jejichž výskyt v území ani jeho blízkém okolí dosud nebyl znám (Abutilon theophrasti, Batrachium peltatum, Butomus umbellatus, Eragrostis albensis, Festuca heteromalla, Knautia arvensis subsp. pannonica, Saxifraga tridactylites, Sedum pallidum a Vulpia myuros). Zjištěn byl i výskyt některých druhů považovaných v regionu v poslední době za vyhynulé či nezvěstné (Asperula cynanchica, Misopates orontium, Tragopogon dubius, Verbascum chaixii subsp. austriacum). Nalezeny byly také nové lokality některých vzácnějších taxonů (např. Anthemis cotula, Carex pseudocyperus, Carlina vulgaris, Crepis praemorsa, Eleocharis mamillata, Euphorbia waldsteinii, Euphrasia slovaca, Hieracium lactucella, Odontites vernus subsp. vernus, Orchis ustulata, Phleum alpinum, Rosa sherardii, Salix daphnoides a Trifolium spadiceum). Potvrzeny byly také již známé lokality některých velmi vzácných či fytogeograficky pozoruhodných taxonů (např. Cardamine trifolia, Cirsium heterophyllum, Eleocharis quinqueflora, Gentiana cruciata, Inula ensifolia, Myricaria germanica, Parnassia palustris, Potentilla aurea, Salix elaeagnos a Typha shuttleworthii).
Publikace výrazným způsobem zpřesnila povědomí o recentní druhové skladbě flóry Vsetínska a přilehlých území a patří mezi stěžejní regionální floristické práce.
Autorčin podíl na publikaci spočíval v editorské činnosti, sběru floristických dat, vytvoření souhrnu regionální floristické bibliografie a kapitoly Historie botanického výzkumu (str. 5–6) a také komentáře k deseti významnějším nálezům taxonů Cardamine trifolia, Cirsium pannonicum, Crepis praemorsa, Echinocystis lobata, Gentiana cruciata, Geranium sanguineum, Hypericum humifusum, Orchis ustulata, Teucrium chamaedrys a Viscum album subsp. abietis.
Vzhledem k tomu, že publikace je rozsáhlá (106 stran), dále v příloze jsou zařazeny pouze ty stránky publikace, které obsahují autorčiny komentáře. 17
Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44, Pøíl. 2009/1: 1–106, 2009 1
Výsledky floristického kurzu Èeské botanické spoleènosti ve Vsetínì (29. èervna – 5. èervence 2008)
Results of the summer school of botany of the Czech Botanical Society in Vsetín (29 June – 5 July 2008)
Petr K o u t e c k ý 1), Marie P o p e l á ø o v á 2), Pavel L u s t y k 3), Martin D a n è á k 4), Jana T k a è í k o v á 5) & David H l i s n i k o v s k ý 6) [eds]
1) Jihoèeská univerzita, Pøírodovìdecká fakulta, Branišovská 31, 370 05 Èeské Budìjovice, e-mail: [email protected] 2) Správa CHKO Beskydy, Nádraní 36, 756 61 Ronov pod Radhoštìm, e-mail: [email protected] 3) Moravský Laènov 287, 568 02 Svitavy, e-mail: [email protected] 4) Univerzita Palackého Olomouc, Pøírodovìdecká fakulta, Šlechtitelù 11, 783 71 Olomouc-Holice, e-mail: [email protected] 5) Muzeum regionu Valašsko, Horní námìstí 2, 755 01 Vsetín, e-mail: [email protected] 6) Sadová 605, 738 01 Frýdek-Místek, e-mail: [email protected]
Autoøi floristických dat
Martina Bartošová, Karel Boublík, Ludìk Èech, Martin Danèák, Jiøí Danihelka, Jan Douda, Vít Grulich, Lubomír Hrouda, Jindøich Chrtek jun., Zdenìk Kaplan, Petr Koutecký, Petr Lepší, Leoš Lippl, Pavel Lustyk, Karel Prach, Jaroslav Rydlo, Marie Sedláèková, Michal Štefánek, Jan Štìpánek, Jana Tkaèíková, Bohumil Trávníèek a Tomáš Vymyslický
Abstract
The 47th summer school of botany organised by the Czech Botanical Society took place in Vsetín, eastern Moravia, Czech Republic. The area belongs to Western Carpathian Mts. and their foothills. Altogether 52 excursions focused on vascular plants were held. Studied habitats included mainly submontane and monta- ne beech and spruce forests, hornbeam forests, and alluvial forests, submontane and montane meadows and pastures, spring areas (including calcareous ones with tufa formation) and synanthropic vegetation (settle- ments, weed vegetation). In total, 1053 taxa were recorded at 632 localities and 16966 floristic records were made. The taxa are listed alphabetically with numbers of respective localities. The localities are in a separa- te list. The most important finds are briefly commented. 2 Koutecký et al. [eds]: Výsledky floristického kursu ÈBS ve Vsetínì
Úvod
V poøadí 47. floristický kurz Èeské botanické spoleènosti se konal ve dnech 29. 6. – 5. 7. 2008 ve Vsetínì. Na organizaèním zajištìní kurzu se podílela Správa CHKO Beskydy a Muzeum regionu Valašsko ve Vsetínì ve spolupráci s ústøedím ÈBS (Romana Štìpánko- vá). Návrhy exkurzních tras a informaèní materiály pro úèastníky kurzu pøipravili Martin Danèák, Pavel Lustyk, Jan Pavelka, Marie Popeláøová, Jana Tkaèíková, Radim J. Vašut a Jitka Wolfová. Èást zpracovaných textù je pouita i v tìchto výsledcích. Kurzu se zúèastnilo 160 registrovaných úèastníkù. Území navštívené v prùbìhu floristického kurzu vyplòuje mezeru mezi floristickými kurzy ve Frýdku-Místku (1975) a Novém Jièínì (1999) na severu a ve Valašských Klobou- kách (1973) na jihu. Bylo uskuteènìno celkem 52 exkurzí zamìøených na cévnaté rostliny, jedna z exkurzí byla èásteènì zamìøená na mechorosty. Bryologické výsledky budou pub- likovány samostatnì (Kubešová S., Tkaèíková J. & Danèák M.: Bryoflóra pískovcových výchozù na Vsetínsku, in prep.) Území kurzu lze zhruba vymezit následujícími body (od jihu): Lideèko – Bratøejov – Prlov – Lhota u Vsetína – høbet mezi Hošálkovou a Trnavou – Rajnochovice, osada Vièanov – høbet severnì od Kateøinic – Valašské Meziøíèí – Èerno- tín – høeben Veøovických vrchù severnì od Zubøí – Pustevny – závìr údolí Vsetínské Beè- vy východnì od Velkých Karlovic – státní hranice se Slovenskem (viz obr. 1). Pro zpracování výsledkù se podaøilo s jednou výjimkou získat údaje od všech vedou- cích exkurzí. Výsledky byly doplnìny o nìkolik údajù z intravilánu Vsetína zapsaných ví- ceménì náhodnì pøi pohybu ve mìstì mimo exkurzní trasy. Dále byly výsledky doplnìny o zápisy J. Rydla a M. Bartošové ze samostatných exkurzí zamìøených na vodní biotopy (vìtšinou mimo exkurzní trasy floristického kurzu); èást tìchto výsledkù ji byla publiko- vána (Bartošová et al. 2008). Všechny údaje byly ve snaze odstranit moné omyly a pøe- klepy podrobeny kritické revizi a nejasnosti byly konzultovány s jednotlivými autory. Vìtšina navštíveného území je typická rozptýleným osídlením bez kompaktních sídel, ke kterým by bylo moné vztahovat jednoznaènou lokalizaci. Naštìstí se od vìtšiny vedoucích podaøilo získat i zákresy exkurzních tras do mapových podkladù. Lokalizace byly èásteènì formálnì sjednoceny a pokud to bylo nutné, byly na základì zákresù vztaeny k nìjakému jed- noznaènému, by vzdálenìjšímu bodu. U lokalit byly doplnìny fytochoriony podle fytogeo- grafického èlenìní Èeské republiky (Skalický in Hejný & Slavík 1988) a kvadranty základních polí støedoevropské mapovací sítì. U lokalit leících na hranicích dvou fytochorionù nebo dvou kvadrantù jsou uvedeny oba. Údaje z jedné lokality zapsané rùznými vedoucími (napø. intravilán obce, ve které zaèínalo postupnì nìkolik exkurzí) byly sjednoceny pod jedno èíslo lokality, autorství je rozlišeno písmeny (napø. 26a, 26b) a byly zachovány i pùvodní (ne vdy stejné) popisy lokality od jednotlivých autorù. Lokality jsou v seznamu øazeny podle fytocho- rionù a v rámci fytochorionù podle kvadrantù a dále pøiblinì ve smìru od západu a severu k jihu a východu. Pøípadné doplòující informace k jednotlivým údajùm jsou uvedeny v sezna- mu taxonù v závorce za èíslem pøíslušné lokality – napø. poznámky k urèení, zplanìní místo uloení herbáøového dokladu (zkratky podle Holmgren & Holmgren 1998–). Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44, Pøíl. 2009/1: 1–106, 2009 3
3839404142 4344454647484950515253545556575859606162636465666768697071 72 73 74 75 76 77 78 79 49 49 50 50 51 51 52 52 53 53 54 54 55 55 56 56 57 57 58 58 59 59 60 60 61 61 62 62 63 63 64 64 65 65 66 66 67 67 68 68 69 69 70 70 71 71 72 72 73 73 74 74 3839404142 4344454647484950515253545556575859606162636465666768697071 72 73 74 75 76 77 78 79
Obr. 1. – Kvadranty støedoevropského síového mapování do kterých byly vedeny exkurzní trasy. Fig. 1. – Quadrats of grid mapping of Central Europe where field exkursions were held.
Nomenklatura, vymezení jednotlivých taxonù a v naprosté vìtšinì i vymezení agregátù odpovídá zpracování v Klíèi ke kvìtenì Èeské republiky (Kubát et al. 2002). Výjimkou je rod Centaurea, kde zvolené pojetí odpovídá novìjšímu zpracování v Kvìtenì Èeské republiky (Slavík & Štìpánková 2004), zejména kvùli absenci druhu C. phrygia a køíencù v Klíèi. Jména, která nejsou obsaena v Klíèi, jsou uvedena i s autorskými zkratkami. Jména byla – s výjimkou pøevodu synonym v nesporných pøípadech – ponechána podle pùvodní- ho pojetí autorù. Zejména byla dùslednì zachována determinace do druhové nebo poddru- hové úrovnì, a to i v pøípadì, kdy je z území v rámci daného druhu dosud znám jediný poddruh (napø. Dactylorhiza majalis vs. D. majalis subsp. majalis). Šíøe taxonomického pojetí u kritických skupin (napø. Carex flava agg. nebo Leucanthemum vulgare agg.) byla s kadým autorem konzultována a co nejvíce upøesnìna. Celkem obsahuje seznam taxonù 1 053 poloek. Skuteèný poèet zaznamenaných taxonù nelze pøesnì stanovit, protoe k nì- kterému taxonu se zøejmì vztahuje více jmen (a tøi, viz Achillea millefolium agg., A. millefolium s. str. a A. millefolium subsp. millefolium) a naopak nìkterá jména se mohou vztahovat k více taxonùm (napø. Chenopodium album agg.). Skuteèný poèet nalezených taxonù lze odhadnout zhruba na 980. Celkem bylo zaznamenáno 16 966 jednotlivých floristických údajù na 632 lokalitách. K nejvýznamnìjším výsledkùm floristického kurzu patøí nálezy nìkolika taxonù, jejich výskyt v území ani jeho blízkém okolí dosud nebyl znám (Abutilon theophrasti, 4 Koutecký et al. [eds]: Výsledky floristického kursu ÈBS ve Vsetínì
Batrachium peltatum, Butomus umbellatus, Eragrostis albensis, Festuca heteromalla, Knautia arvensis subsp. pannonica, Saxifraga tridactylites, Sedum pallidum a Vulpia my- uros). Zjištìn byl i výskyt nìkterých druhù povaovaných v regionu v poslední dobì za vyhynulé èi nezvìstné (Asperula cynanchica, Misopates orontium, Tragopogon dubius, Verbascum chaixii subsp. austriacum). Nalezeny byly také nové lokality nìkterých vzácnìjších taxonù (napø. Anthemis cotu- la, Carex pseudocyperus, Carlina vulgaris, Crepis praemorsa, Eleocharis mamillata, Eu- phorbia waldsteinii, Euphrasia slovaca, Hieracium lactucella, Odontites vernus subsp. vernus, Orchis ustulata, Phleum alpinum, Rosa sherardii, Salix daphnoides a Trifolium spadiceum). Potvrzeny byly také ji známé lokality nìkterých velmi vzácných èi fytogeo- graficky pozoruhodných taxonù (napø. Cardamine trifolia, Cirsium heterophyllum, Cya- nus montanus subsp. mollis, Eleocharis quinqueflora, Gentiana cruciata, Inula ensifolia, Myricaria germanica, Parnassia palustris, Potentilla aurea, Salix elaeagnos a Typha shuttleworthii). Naopak existuje celá øada druhù, které byly ještì v polovinì minulého století v oblasti Vsetínska relativnì hojné, poslední roky (i desetiletí) však o jejich výskytu záznamy chybí a ani v prùbìhu floristického kurzu nebyl ádný z tìchto druhù potvrzen. Do této skupiny patøí napø. Agrostemma githago, Campanula cervicaria, Filago lutescens, Filago minima, Myosotis discolor, Pedicularis palustris a Spiranthes spiralis. Výsledky kurzu budou také významným doplnìním floristického mapování CHKO Beskydy v rámci projektu „Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostù v pohoøí Karpat v ÈR“, které probíhalo v letech 2006–2008.
Seznam úèastníkù kurzu
Jaromír Adamec, Martina Bartošová, Pavel Bauer, Dita Blaková, Henrik Bos, Karel Boublík, Lucie Brázdo- vá, Eva Bøízová, Václav Buriánek, Vìra Caisová, Jaroslav Èáp, Ludìk Èech, Alexandra Èurnová, Martin Danèák, Jiøí Danihelka, Vlasta Divišová, Lenka Dneboská, Jan Douda, Markéta Drábková, Pavel Døevojan, Renata Duffková, Pøemysl Fiala, Martina Fialová, Petra Filipcová, Irena Formanová, Vít Grulich, Irena Habrovanská, Zdenìk Habrovanský, Jana Hájková, Vlastimil Hanuš, Lenka Havlíèková, Petr Havránek, Mi- chal Hejcman, jun., Michal Hejcman, sen., Radek Hejda, Monika Hejdová, Ivana Hladíková, Drahomíra Hladká, David Hlisnikovský, Aleš Hoffmann, Renata Holubová, Kryštov Horák, Karin Horáková, Eliška Ho- rodyská, Hana Houzarová, Ivana Hralová, Markéta Hreíková, Lubomír Hrouda, Vìra Hroudová, Barbora Chattová, Lucie Chmelíková, Jindøich Chrtek, Lucie Jahnová, Jiøí Jakl, Alena Jírová, Jan W. Jongepier, Ivana Jongepierová, Michal Juøíèek, František Kafka, Veronika Kalníková, Veronika Kalusová, Zdenìk Kaplan, Lukáš Kaštánek, Petr Kocián, Jana Kochánková, Filip Koláø, Radmila Kopecká, Eva Kopecká, Vìra Koutec- ká, Petr Koutecký, Eva Kozubíková, Lukáš Krinke, Eva Kristová, Michaela Køtìnová, Svatava Kubešová, Pavel Kúr, Jan Lepš, Petr Lepší, Hana Libichová, Leoš Lippl, Jarmila Lonèáková, Pavel Lustyk, Jiøí Malíèek, Helena Marková, Tomáš Matìjèek, Zuzana Mattušová, Michal Mazák, Ondøej Melichar, Dana Michalcová, Marie Mikulèáková, Václav Mikule, Anna-Marie Mlezivová, Martina Molíková, Jana Möllerová, Klára Mo- rongová, Aleš Muller, Zdenìk Musil, Helena Neuwirthová, Jana Nová, Pavel Novák, Barbora Obstová, Ma- rie Ošlejšková, Romana Pálková, Kateøina Patáková, Zdeòka Pecková, Gerta Pejšová, Tomáš Peterka, Pavla Peterová, Jaroslav Pipek, Marta Plánská, Petra Poláková, Marie Popeláøová, Karel Prach, Jindøich Prach, Jana Procházková, Zdenka Prymusová, David Pùbal, Vanda Rádková, Miroslav Rayman, Alena Rothová, Jan Ry- dlo, Jaroslav Rydlo, Marie Sedláèková, Alena Shánìlová, Olga Skácelová, Marie Sladká, Jiøí Sladký, jun., Jiøí Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44, Pøíl. 2009/1: 1–106, 2009 5
Sladký, sen., Michal Slezák, Monika Sohlichová, Martina Sojneková, Lukáš Strnad, Zuzana Strnadová, Len- ka Šafáøová, Jan Ševèík, Petr Šíma, Josef Škrábek, jun., Josef Škrábek, sen., Michal Štefánek, Iva Štefánková, Jan Štìpánek, Romana Štìpánková, Eliška Štìpánková, Kateøina Šulcová, Renáta Švecová, Markéta Tábor- ská, Tomáš Tichý, Jana Tkaèíková, Bohumil Trávníèek, Hana Urbanová, Vlastizdar Vágenknecht, Lenka Vá- lová, Lucie Vanèurová, Jindøiška Vanèurová, Vìra Váòová, Barbora Veselá, Ondøej Vild, Josef Vozanka, Tomáš Vymyslický a Dita Zálešáková.
Historie botanického výzkumu
J. Tkaèíková
Valašsko bylo a do 2. poloviny 19. století botanicky témìø nedotèeno. První floristické práce, které se okrajovì dotýkají tohoto území, jsou nìmecky psané regionální kvìteny „Kvìtena Rajnochovic“ od Daniela Slobody (1868) a „Kvìtena Nového Jièína“ od Josefa Sapetzy (1865, 1868). Další zmínky mùeme nalézt v první kritické flóøe Moravy a ra- kouského Slezska (Flora von Mähren und österr. Schlesien 1883–1886), jejím autorem je Adolf Oborny. Prvním botanikem, který se systematicky zabýval kvìtenou Vsetínska byl v 70.–80. le- tech 19. století Jan Bubela. Nejdùleitìjší Bubelovy práce zùstaly bohuel v rukopisné po- dobì: „Rostlinstvo kvìteny vsetínské“ z roku 1879 a „Rostliny na Valašsku rostoucí“ – nedatováno (rukopisy jsou uloeny v Muzeu regionu Valašsko ve Vsetínì). V letech 1883 a 1885 prozkoumal èást dnešního Vsetínska Eduard Formánek. Svá pozorování zahrnul do první èesky psané Kvìteny Moravy a rakouského Slezska (1887–1892). V okolí Prna a Rùïky botanizoval na pøelomu 19. a 20. století uèitel Julius Macháèek, jeho sbìry jsou uloeny pøedevším v herbáøi Moravského zemského muzea v Brnì. Aktivním floristou byl v oblasti Hostýnských vrchù a Moravskoslezských Beskyd na pøelomu 19. a 20. století fa- ráø František Gogela, který kromì èetných publikací sestavil také tzv. „Valašský herbáø“, který vìnoval muzeu ve Valašském Meziøíèí. Na poèátku 20. století nastoupil slubu v Hovìzí u Vsetína evangelický faráø Gustav Adolf Øíèan, jen v systematickém výzkumu regionální flóry navázal na J. Bubelu. Publi- koval práce o rozšíøení nìkterých fytogeograficky významných druhù na Vsetínsku (Øí- èan 1925, 1926, 1929) a první vegetaèní studie z oblasti Valašska (Øíèan 1928, 1932). V závìru ivota shrnul veškerá floristická data do „Kvìtena okresu vsetínského a valaš- sko-meziøíèského“ (Øíèan 1936), která dodnes zùstává hlavním regionálním floristickým pramenem. K dalšímu poznání kvìteny pøispìli ve 30. letech Vladimír Krist a ve 40. letech Josef Jedlièka. Po 2. svìtové válce publikují floristické a fytogeografické práce také pøed- ní bryologové Josef Duda a Valentin Pospíšil. Po zaloení pøírodovìdných oddìlení regionálních muzeí v 70. a 80. letech zajišují soustavnìjší výzkum Milena Kašparová a Jan Pavelka (Valašské Meziøíèí), Jaroslav To- mášek (Gottwaldov/Zlín) a pøedevším Marie Sedláèková (Nový Jièín). Pøi revizi geobota- nické mapy Moravy a pøi fytocenologickém snímkování lesních spoleèenstev nashromádili bohatý floristický materiál Robert a Zdena Neuhäuslovi. V posledním 6 Koutecký et al. [eds]: Výsledky floristického kursu ÈBS ve Vsetínì desetiletí získali velké mnoství nových údajù pøi rozsáhlém výzkumu mokøadní vegetace v Západních Karpatech Michal a Petra Hájkovi. Floristické údaje z území publikují také Martin Danèák, Pavel Lustyk, Radim Vašut, Zdena Otýpková, Ilona Knollová (Kuelová) a nìkteøí další. Znaèný objem dat, které bude ještì nutno zpracovat, pøineslo mapování bi- otopù soustavy Natura 2000 a floristické mapování CHKO Beskydy. Rozsáhlejší floristic- ké databáze z území se nacházejí v Muzeu regionu Valašsko ve Vsetínì (Jana Tkaèíková) a na Správì CHKO Beskydy v Ronovì pod Radhoštìm (Petr Chytil, Marie Popeláøová).
Pøírodní pomìry
P. Koutecký
Zájmové území leí ve flyšovém pásmu Západních Karpat pøevánì tøetihorního stáøí. Na území zasahuje podslezská, slezská a pøedmagurská jednotka vnìjšího flyšového pásma a raèanská jednotka magurského flyšového pásma. V území se støídají vápnité i nevápnité jí- lovce, pískovce a prachovce, ménì èasto slepence. Flyšové horniny vìtšinou snadno zvìt- rávají do velké hloubky (i desítky metrù). Charakteristické jsou proto svahoviny ve vìtších údolích a èasté svahové sesuvy. Mimo výskyt odolnìjších pískovcù jsou vzácností vìtší skalní útvary. Ojedinìle se vyskytují bloky starších usazenin (jurské vápence štramberské- ho typu u Jasenice severnì od Valašského Meziøíèí, spodnokøídové vápence u Vigantic, bloky uhlonosného karbonu u Chorynì). V údolích Vsetínské i Ronovské Beèvy a v nivì Beèvy pod jejich soutokem tvoøí povrch kvartérní fluviální sedimenty, okrajovì do severozápadní èásti území zasahují sprašové hlíny. Dominantním pùdním typem jsou kambizemì. Pouze v nejvyšších polohách se vysky- tují podzoly. V plochých èástech území (napø. Ronovská brázda) se místy nachází pseu- dogleje, v horních èástech údolí menších pøítokù Ronovské i Vsetínské Beèvy se na nevápnitých nivních uloeninách vyskytují gleje. Na údolní nivy Vsetínské a Ronovské Beèvy a jejich pøítokù jsou vázány nivní pùdy (fluvizemì). Menší plochy zejména v seve- rozápadním cípu území nad nivou Beèvy zaujímají hnìdozemì a luvizemì. Reliéf území má charakter èlenité vrchoviny a ploché hornatiny, okraje jednotlivých celkù jsou rozøezány hlubokými údolími potokù. Jednotlivé celky (Vizovická vrchovina, Javorníky, Hostýnské vrchy, Vsetínské vrchy a Radhošská hornatina) jsou oddìleny vý- raznými údolími Senice, Vsetínské Beèvy a Ronovskou brázdou (protékanou Ronov- skou Beèvou). Pouze na severozápadním okraji do území zasahuje plošší reliéf Podbeskydské pahorkatiny. Nejniší nadmoøská výška v navštíveném území je v nivì Beèvy u Èernotína (250 m), nejvyšší je masív Radhoštì (1129 m). Vìtšina zájmového území leí v chladné klimatické oblasti (podoblasti CH4, CH6, CH7), pouze Hostýnské a Vizovické vrchy, údolí Ronovské a Vsetínské Beèvy a oblast Moravské brány spadají do mírnì teplé klimatické oblasti (podoblasti MT2, MT9, MT10) (Quitt 1971). Prùmìrné teploty i úhrny sráek se silnì mìní s nadmoøskou výškou. Nejtep- lejší èástí území jsou Moravská brána a údolí dál na jih a po Vsetín s prùmìrnou roèní 58 Koutecký et al. [eds]: Výsledky floristického kursu ÈBS ve Vsetínì
Campanula rotundifolia: 121, 469, 582, 584.
Zvonek okrouhlolistý se ve východní èásti ÈR vyskytuje vzácnì, v Kvìtenì ÈR je z oblasti pokryté flo- ristickým kurzem uvádìn pouze z Hostýnských vrchù (Kovanda in Slavík 2000). V regionální floris- tické literatuøe je však výskyt tohoto druhu zmiòován na dalších lokalitách v Javorníkách (Velké a Malé Karlovice, Nový Hrozenkov; Pavelka 1995) a Støedním Pobeèví (Semetín a Ratiboø; Bubela 1879, Danèák 1997). Všechny nálezy uèinìné bìhem floristického kurzu tak byly potvrzením výskytu na ji døíve známých lokalitách. Lokality z vyšších poloh centrální èásti Javorníkù (lokality 469, 582 a 584) lze z fytogeografického hlediska povaovat za pomìrnì pøekvapivé. Vzhledem k tomu, e tento druh pøedstavuje polymorfní polyploidní komplex, mohou být javornické populace potenciálnì zají- mavým objektem dalšího taxonomického studia. M. Danèák
Campanula trachelium: 21, 40, 77, 86, 152, 177, 194, 226, 255, 261, 268, 269, 371, 425, 433, 439, 455, 458, 469, 477, 492, 515, 517, 521, 530, 536, 580. Capsella bursa-pastoris: 4, 12, 23, 46, 77, 155, 158, 173, 185, 199, 236, 237a, 256, 258, 265, 321, 425, 455, 464, 517, 522b, 542a, 582, 613. Caragana arborescens: 455 (zplanìlá nebo pozùstatek výsadby). Cardamine amara: 50, 118, 135, 147, 204, 243*, 257, 274, 278, 297, 304, 327, 335, 351, 360, 367, 478, 504, 506, 528, 576, 604, 623. Cardamine flexuosa: 25 (BRNU), 148, 209, 276, 307, 328, 367, 478, 522b, 585, 588, 590. Cardamine impatiens: 23, 56, 57, 65, 93, 105b, 114, 131, 149, 181, 193, 200, 208, 224, 226, 282, 308, 324, 335, 341, 352, 360, 367, 368, 388, 407, 451, 452, 455, 465, 469, 471, 492, 503, 520, 528, 542b, 549, 564. Cardamine pratensis agg.: 500. Cardamine pratensis s. str.: 31, 191, 342. Cardamine trifolia: 293, 294.
Øeøišnice trojlistá patøí k fytogeograficky nejvýznamnìjším druhùm flóry Hostýnských vrchù. Byla zde objevena ji na poèátku 20. století významným regionálním botanikem F. Gogelou (Gogela 1901). Gogela uvádí rozšíøení, které odpovídá dnešnímu stavu (v pøekladu z nìmeckého textu): „Uvedená rostlina tu není vzácností, nebo se vyskytuje na svazích Hlavné, Pøíènice a dále vzhùru v oblasti revíru Tøi kameny [tj. horní èást povodí potokù Juhynì a Rychtáøka, pozn. autorù] na leckterých místech hoj- nì a pospolitì“. Nejbohatší populace se nachází v centrální èásti pohoøí, v horní èásti povodí øeky Juhy- nì nad obcí Rajnochovice, kde byla za úèelem ochrany druhu také vyhlášena PP Bernátka. Roste v kvìtnatých buèinách as. Dentario enneaphylli-Fagetum a hojnì i v podrostu kulturních smrèin. Mimo Hostýnské vrchy roste øeøišnice trojlistá v karpatské oblasti Moravy také v Moravskoslez- ských Beskydech. V Kvìtenì ÈR je uvedena lokalita „Bìlá, údolí Èerné“ (Hrouda in Hejný & Slavík 1992). Zjevnì se však jedná o údolí Èerné Ostravice u obce Bílá. Druh zde roste na více mikrolokali- tách v povodí Bílé a Èerné Ostravice (Vrána 1982, Filipová 2002). J. Tkaèíková & M. Danèák
Cardaminopsis arenosa: 46, 164 (cf.).
Oba údaje z floristického kurzu odpovídají obvyklé morfologii a ekologii druhu na severovýchodní Moravì – pomìrnì velkokvìté bíle kvetoucí rostliny; vzhledem k vzácnosti moných primárních sta- noviš (skály, sutì, štìrkové øíèní náplavy) pøedevším na sekundárních stanovištích jako jsou štìrkové náspy eleznic a silnic, kolejištì, na Ostravsku zvìtralá hlušina na haldách, apod. Podle tradiènì uvádìných znakù jsou tyto rostliny urèitelné jako netypická C. arenosa subsp. are- nosa, nicménì jejich zhodnocení si vyaduje další studium. Druh jako celek, resp. zøejmì komplex nì- kolika drobných taxonù, by si zaslouil taxonomickou revizi a lze oèekávat zmìny oproti tradiènímu Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44, Pøíl. 2009/1: 1–106, 2009 63
Cirsium heterophyllum: 509, 511.
V celých moravských Karpatech jsou známy pravdìpodobnì jen tyto dvì navzájem pomìrnì blízké lo- kality. Poprvé uvádí pcháè rùznolistý z Javorníkù Øíèan (1932): „…na tøetím hrbolu od západu v høe- benu kóty 1056…“ a dále pokraèuje: „…vesmìs v drobných sterilních jedincích se vyskytující, jest rozrostlý hustìji na ploše nìkolika arù, dále jen spoøe roztroušen.“ V roce 1993 se mi podaøilo po více ne šedesáti letech pùvodní Øíèanùv nález ovìøit (lokalita 509) a v roce 1998 jsem našel i nepoèetnou populaci na okraji sjezdovky na Kasárnách (511). V souèasnosti je populace poblí sedla Geov (509) velice vitální, bohatì kvete a spíše se rozrùstá a naopak populace na sjezdovce na Kasárnách stagnuje èi dokonce slábne (5 rostlin v roce 1998, 2 rostliny v roce 2008). Otevøená zùstává otázka, zda je výskyt Cirsium heterophyllum v Javorníkách pùvodní, anebo se jedná o zavleèení staršího data. Domnìnku o adventivním pùvodu ji døíve vyslovil i Øíèan (1932): „Z východní Moravy rostlina ta posud uvedena nebyla, patrnì sem byla zavleèena dobytkem ze Slo- venska.“ Souèasné znalosti o rozšíøení druhu na Moravì (cf. Bureš in Slavík & Štìpánková 2004: 403–404) ji spíše podporují. P. Lustyk
Cirsium oleraceum: 5, 10, 48, 71, 77, 78, 88, 106, 113, 123, 141, 142, 146, 148, 151, 152, 166, 181, 194, 200, 202a, 205, 206, 231, 251, 256, 257, 260, 264, 269, 303, 308, 341, 390, 469, 500, 512, 513, 516, 517, 519, 520, 522b, 538, 565, 631, 632. Cirsium oleraceum × C. rivulare (C. × erucagineum): 113, 193, 390, 492, 507, 513, 538, 589. Cirsium palustre: 31, 33, 40, 64, 73, 83, 115, 123, 134, 147, 165, 181, 189, 191, 193, 201, 207, 218, 230, 262, 280, 301, 304, 320, 327, 335, 341, 356, 371, 373, 374, 381, 393a, 396, 416, 417, 425, 439, 449, 450, 461, 469, 470, 475, 486, 494, 507, 510, 511, 512, 517, 520, 524, 540, 546, 548, 577, 580, 581, 583, 586, 588, 591, 594, 600, 601, 623. Cirsium pannonicum: 190.
Teplomilný druh pcháèe, který je ze Vsetínské kotliny recentnì znám pouze z blízkého okolí Vsetína (Danèák in Pavelka & Trezner 2001: 119) a nebyl ani v minulosti v tomto území hojný. Dále na sever od Vsetína jsou pouze historické údaje o výskytu v okolí Ratiboøe (Øíèan 1936). V souèasnosti existuje jen jediná stabilní populace v PP Louka pod Ranèem (k. ú. Vsetín). V PP Vršky-Díly (lokalita 190) byl druh poprvé objeven v roce 2003 (Tkaèíková 2003) a po pìti letech od nálezu se zdá, e populace stag- nuje. V dobì návštìvy lokality ji tvoøily jen 3 rostliny ukousnuté zvìøí. Druh je v území vázán na suché výslunné stránì s jiní a jihovýchodní expozicí, na kterých je vyvi- nuta vegetace širokolistých suchých trávníkù sv. Bromion erecti. Tato vegetace vlivem absence kosení a pastvy rychle zarùstá váleèkou prapoøitou (Brachypodium pinnatum), co dokumentuje fytocenolo- gický snímek. V Javorníkách roste v souèasnosti Cirsium pannonicum pouze v jiní èásti fytochorionu u Študlova, kde existuje nepoèetná populace asi 20 rostlin na malé ploše ve východní èásti PP Hrádek (Danèák in Pavelka & Trezner 2001: 119, Tkaèíková 2005).
[Vsetín-Jasenice, suchá louka obklopená lesem v PP Louka pod Ranèem, 4 km VSV od støedu mìsta, 450 m n. m., 25 m2, 7. 8. 2003, J. Tkaèíková. E1 (80 %): Achillea millefolium +, Alchemilla monticola +, A. vulgaris s. str. +, Allium oleraceum +, Anthoxanthum odoratum +, Aquilegia vulgaris 1, Arrhenatherum elatius +, Betonica officinalis 1, Brachypodium pinnatum 4, Briza media +, Campanula glomerata +, Carex montana 2m, C. pallescens +, Carlina acaulis +, Carpinus betulus juv. +, Centaurea jacea agg. +, Colymbada scabiosa +, Cirsium pannonicum +, Cruciata glabra 2m, Dactylis glomerata +, Euphorbia cyparissias +, Festuca rubra +, Filipendula vulgaris +, Fragaria vesca +, Galium verum +, Helianthemum grandiflorum subsp. ob- scurum +, Knautia arvensis agg. +, Leontodon hispidus +, Luzula campestris +, Melampyrum nemoro- sum +, Plantago lanceolata +, Polygala vulgaris +, Potentilla erecta +, Primula veris +, Thymus 64 Koutecký et al. [eds]: Výsledky floristického kursu ÈBS ve Vsetínì
pulegioides +, Tragopogon orientalis +, Trifolium medium +, T. montanum +, Hypochaeris maculata +, Viola hirta +. E0 (15 %): Plagiomnium affine agg. 1.] J. Tkaèíková
Cirsium rivulare: 31, 67, 106, 113, 129, 134, 141, 142, 146, 163, 165, 168, 169, 170, 176, 191, 194, 202a, 204, 206, 218, 222, 224, 225, 250, 251, 270a, 286, 287, 294, 318, 320, 326, 337, 349, 357, 366, 372, 373, 377, 380, 388, 393b, 396, 450, 455, 469, 477, 488, 494, 500, 501, 507, 512, 513, 514, 516, 517, 519, 520, 521, 529, 536, 538, 542a, 542b, 546, 548, 549, 555, 563, 575, 577, 580, 582, 584, 586, 593, 594, 595, 599, 600, 601, 603, 614, 632. Cirsium vulgare: 56, 90, 100, 110, 151, 152, 153, 184, 190, 191, 195a, 237a, 274, 281, 321, 335, 354, 374, 376, 388, 397a, 400, 416, 443, 469, 507, 517, 519, 542b, 587. Clinopodium vulgare: 49, 107, 109, 113, 135, 152, 165, 177, 190, 219, 229, 231, 261, 267, 273, 274, 292, 298, 306, 308, 311, 320, 337, 370, 372, 374, 382, 387, 393a, 415, 416, 435, 439, 443, 460, 465, 469, 489, 512, 514, 517, 525, 530, 542a, 542b, 547, 555, 559. Colchicum autumnale: 3, 21, 33, 40, 51, 67, 69, 94, 129, 134, 163, 165, 167, 169, 170, 191, 200, 202a, 202b, 206, 214, 217, 219, 222, 225, 230, 231, 267, 273, 303, 318, 319, 320, 326, 337, 350, 353, 367, 377, 384, 387, 394, 396, 401, 414, 422, 439, 443, 469, 485, 494, 500, 501, 514, 516, 519, 523, 524, 525, 529, 536, 538, 542a, 542b, 545, 551, 553, 575, 577, 586, 588, 594, 603, 607, 614. Colymbada scabiosa (L.) Holub: 49, 58, 98, 128, 179, 189, 191, 210, 212, 214, 219, 229, 241, 249, 273, 274, 370, 371, 400, 422, 427, 430, 433, 443, 453, 459, 464, 524, 525, 527, 552, 559. Consolida regalis: 46. Convallaria majalis: 11, 18, 24. Convolvulus arvensis: 4, 12, 43, 44, 48, 70, 74, 89, 90, 95, 105b, 140, 155, 158, 196, 199, 219, 236, 237a, 264, 265, 269, 284, 321, 324, 387, 423, 444, 468, 517, 521, 522b, 542a, 557. Conyza canadensis: 4, 12, 46, 87, 89, 102, 105b, 158, 184, 188, 195b, 200, 321. Cornus alba: 465 (výsadba). Cornus sanguinea: 5, 54, 56, 101, 143, 192, 202a, 236, 270a, 515, 519, 521, 532. Cornus sanguinea subsp. hungarica: 21 (cf., BRNU), 24 (BRNU), 33, 40, 102 (cf.), 261, 329, 527 (velmi blízká subsp. australis). Cornus sanguinea subsp. sanguinea: 115, 137, 199, 255, 523. Cornus sericea: 172 (zplanìlá). Corydalis lutea: 151, 156 (1 ex. zplanìlý u plotu). Corylus avellana: 11, 21, 74, 78, 84, 112, 163, 173, 199, 203, 208, 236, 255, 269, 270a, 282, 341, 381, 387, 415, 469, 475, 476, 492, 517, 519, 521, 524, 525, 528, 539a, 550, 581, 582, 586, 587, 588. Crataegus laevigata: 383, 390, 396, 462, 464, 464 (BRNU). Crataegus monogyna s. l.: 273, 464 (BRNU). Crataegus monogyna s. str.: 184. Crataegus praemonticola: 113 (cf.), 435 (cf., BRNU, rev. P. Šmarda). Crataegus laevigata × C. monogyna (C. × media): 387. Crepis biennis: 12, 44, 46, 47, 70, 77, 86, 89, 99, 105b, 114, 139, 146, 151, 162, 169, 170, 191, 195c, 199, 202a, 205, 211, 217, 236, 237a, 249, 256, 258, 264, 269, 273, 305, 308, 309, 321, 341, 373, 380, 387, 396, 400, 416, 443, 450, 451, 466, 469, 511, 514, 518, 521, 522b, 542a, 542b, 546, 547, 552, 575, 577, 580, 582, 588, 594, 601, 607, 620, 627. Crepis capillaris: 104, 105c (OL), 283, 357 (herb. Z. Kaplan). Crepis paludosa: 66, 67, 141, 202a, 204, 206, 276, 287, 289, 328, 337, 342, 360, 366, 377, 390, 450, 476, 478, 488, 500, 501, 504, 506, 507, 584, 586, 593, 603, 631. Crepis praemorsa: 202b, 225, 582. Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44, Pøíl. 2009/1: 1–106, 2009 65
Lokalita 225 pøedstavuje nový nález tohoto silnì ohroeného druhu, další dva údaje jsou ovìøením známých lokalit (Kaplan & Kirschner in Slavík & Štìpánková 2004, Tkaèíková 2006). Recentnì je druh ze Vsetínska znám asi z deseti lokalit z Javorníkù a z jiní èásti Vsetínské kotliny (Danèák in Pa- velka & Trezner 2001: 119) a jen velmi vzácnì z Moravské brány (Chorynì; Kašparová 1991). Druh má tìištì výskytu v termofytiku a teplejších území mezofytika, kde roste v teplomilné luèní a lesní ve- getaci. Je zajímavé, e teplomilná škarda ukousnutá není na Vsetínsku vázána na zbytky teplomilné ve- getace sv. Bromion, ale roste v kosených a pøepásaných loukách sv. Cynosurion, Arrhenatherion a v lemech listnatých lesù sv. Trifolion medii. J. Tkaèíková
Cruciata glabra: 55, 79, 103, 108, 109, 129, 134, 136, 141, 144, 165, 169, 171, 177, 179, 189, 191, 202b, 219, 223, 230, 250, 259, 271b, 273, 281, 283, 306, 309, 315, 320, 323, 332, 337, 342, 370, 372, 382, 383, 384, 387, 393a, 393b, 413, 435, 439, 443, 452, 453, 464, 465, 469, 470, 475, 479, 480, 494, 501, 510, 511, 514, 517, 519, 523, 529, 532, 539a, 539b, 556, 559, 562, 575, 577, 580, 581, 582, 583, 584, 585, 586, 588, 594, 607, 615, 625. Cruciata laevipes: 22, 231, 365, 388, 397a, 407, 419, 421, 443, 466, 489 (VM), 494, 501, 584. Cuscuta epithymum: 429, 431, 557 (cf.). Cuscuta europaea: 3, 131 (VM), 552. Cyanus montanus (L.) Hill: 480 (s. l., asi subsp. mollis, OL). Cyanus montanus subsp. mollis (Waldst. et Kit.) Soják: 479, 583.
Karpatský taxon z okruhu Cyanus montanus, dlouhodobì známý v rámci Èeské republiky pouze z Ja- vorníkù (a dokonce odtud Formánkem dvakrát popsaný jako nový druh). Bìhem floristického kurzu byly potvrzeny jeho dvì známé lokality (479, 583). Poèetnìjší populace taxonu jsou vázány na hraniè- ní høebenové partie Javorníkù, pøedevším však na slovenském území (Velký Javorník – Stratenec – Bukovina). Populace zde èítá nìkolik desítek polykormonù, které však z velké èásti zùstávají sterilní. Vegetaci, v ní Cyanus montanus subsp. mollis roste, tvoøí horské smilkové trávníky sv. Violion cani- nae, v souèasné dobì s dominující Nardus stricta a Vaccinium myrtillus. Na moravské stranì Javorní- kù je aktuálnì zaznamenána jediná vìtší populace chrpy horské mìkké (fertilní rostliny), a to v sedle Portáš – Kohútka. Detailní záznam o této lokalitì pochází ji z dvacátých let minulého století (Øíèan 1928). Ojedinìlé porosty Cyanus montanus subsp. mollis (det. P. Koutecký 2007, 2008) byly nalezeny u horské chaty Kohútka a na pøítoku Vsetínské Beèvy (Dynèák). Další historicky známé lokality z ob- lasti moravských Javorníkù (napø. Øíèan 1925, Neuschlová 1982) nebyly aktuálnì potvrzeny. Znakové vymezení oproti Cyanus montanus subsp. montanus není ostré, tvar a velikost zubù/tøás- ní na pøívìscích zákrovních listenù jsou dosti variabilní a v dalších znacích jsou jen kvantitativní rozdí- ly (u C. m. subsp. mollis listy tuší a na rubu výraznì plstnaté, lodyha spíše málo vìtvená a jednoúborná, u C. m. subsp. montanus listy mìkèí a ménì plstnaté a olysalé, lodyha nìkdy vìtvená). Nominátní poddruh se bìnì pìstuje pro okrasu a zplaòuje, co spolu s nesnadným urèováním kompli- kuje zhodnocení údajù z niších poloh Javorníkù. Nicménì zdá se, e alespoò èást souèasných nálezù Cyanus montanus z údolí Vsetínské Beèvy a pøítokù skuteènì patøí k C. m. subsp. mollis. Jak tyto oje- dinìlé a zøejmì jen pøechodné výskyty vznikají nelze s jistotou øíci – nelze vylouèit spontánní šíøení z lokalit na høebeni Javorníkù, ale zároveò je moné, e by mohlo jít o pozùstatky kultivace rostlin místního pùvodu. P. Koutecký & M. Popeláøová
Cyanus segetum Hill: 41, 43, 310, 325, 349. Cymbalaria muralis: 156, 159, 195a. Cynosurus cristatus: 77, 84, 100, 105b, 107, 108, 114, 137, 139, 163, 167, 169, 170, 199, 202b, 217, 218, 236, 256, 261, 270a, 273, 291, 311, 318, 327, 342, 357, 367, 384, 387, 396, 416, 439, 443, 464, 467, 469, 483, 507, 519, 524, 539a, 545, 547, 551, 575, 577, 580, 584, 586, 588, 590, 594, 607, 620. 72 Koutecký et al. [eds]: Výsledky floristického kursu ÈBS ve Vsetínì
Nápadný rozdíl v poètu zaznamenaných lokalit obou pìourù dobøe odráí skuteènou èetnost v území floristického kurzu (a podobnì to platí i v celých Beskydech) – na rozdíl od nìkterých jiných èástí Èes- ké republiky, kde jsou oba druhy zastoupeny víceménì rovnomìrnì, zde nápadnì pøevauje G. quadri- radiata. P. Koutecký
Galium album (non G. mollugo): 105b, 113, 134, 137, 146, 146, 165, 169, 191, 194, 204, 236, 237a, 249, 258, 269, 273, 274, 337, 354, 435, 449, 450, 451, 469, 470, 471, 475, 513, 516, 517, 532, 536, 542a, 551, 556, 580, 582, 584, 586, 588, 607. Galium album subsp. album: 183, 188, 199, 380, 382, 383, 384, 387, 393a, 464, 468, 479. Galium aparine: 12, 30, 31, 32, 43, 48, 57, 74, 110, 140, 176, 184, 237a, 241, 249, 258, 267, 269, 273, 311, 321, 338, 390, 391, 397a, 468, 493, 512, 521, 608. Galium boreale: 319. Galium mollugo agg.: 48, 58, 75, 84, 85, 98, 99, 189, 195c (cf.), 264, 285, 295, 306, 309, 318, 319, 320, 369, 401, 411, 422, 444, 453, 494, 501, 522b, 523, 543, 544, 547, 575, 590. Galium mollugo s. str.: 551. Galium odoratum: 11, 18, 32, 52, 118, 150, 178, 203, 207, 211, 221, 249 (remízek uprostøed), 255, 262, 280, 301, 308, 327, 333, 343, 352, 355, 360, 364, 368, 371, 374, 381, 388, 404, 436, 439, 452, 461, 470, 471, 475, 476, 482, 504, 506, 519, 528, 560, 583, 590, 630. Galium palustre agg.: 31, 33, 40, 99, 126, 134, 141, 234*, 276, 281, 499, 507, 575. Galium palustre s. str.: 67, 167, 202a, 269, 287, 319, 341, 377, 393a, 420, 425, 466, 506, 513, 519, 521, 546, 549, 580, 593, 600, 602. Galium pumilum agg.: 370. Galium pumilum s. str.: 132, 163, 177, 190, 191, 218, 230, 284, 311, 320, 342, 382, 383, 384, 387, 393a, 393b, 411, 412, 418, 422, 435, 464, 465 (BRNU), 475, 541, 551, 575, 577, 582, 591, 607, 619, 627. Galium rivale: 5, 12, 22, 31, 33, 100 (PRC), 114, 116, 134 (OL), 270, 314, 455, 507. Galium rotundifolium: 66, 108, 112, 130, 149, 211, 218, 224, 249, 297, 304, 312, 317, 324, 332, 346, 355, 360, 368, 372, 417, 426, 428, 448, 454, 462, 465, 471, 482, 503, 506, 512, 549, 558, 583, 588, 590, 630, 631. Galium schultesii: 11, 18, 32, 50, 63, 120, 123, 211, 262, 281. Galium uliginosum: 67, 126, 302, 318, 366, 500, 594, 632. Galium verum s. str.: 48, 54, 79, 98, 99, 104, 105b, 108, 113, 134, 137, 139, 152, 165, 171, 183, 185, 189, 191, 194, 200, 217, 219, 222, 231, 259, 272, 273, 274, 306, 311, 318, 337, 369, 422, 427, 435, 439, 469, 500, 516, 517, 519, 523, 532, 541, 542b, 632. Galium album × G. verum (G. × pomeranicum): 98, 99, 101, 109, 113, 132, 165, 179, 183, 274, 306, 311, 369, 422, 427, 435, 532, 569. Genista tinctoria: 58, 83, 109, 129, 132, 136, 165, 177, 184, 189, 192, 200, 202b, 207, 208, 210, 214, 219, 223, 249, 283, 315, 320, 329, 370, 371, 562. Gentiana asclepiadea: 510, 591, 623. Gentiana cruciata: 453.
Na Vsetínsku jde o velmi vzácný druh. Od 60. let minulého století je z širšího okolí znám jen z lokality Jasenice u Valašského Meziøíèí (Tkaèíková in Hadinec & Lustyk 2009, in prep.), kde dodnes pøeívá zhruba 10 kvetoucích rostlin. Geologický podklad je zde tvoøen druhohorním vápencem. Výskyt teplo- milného hoøce køíatého ve Velkých Karlovicích (lokalita 453) je vzhledem k submontánnímu charak- teru oblasti a izolovanosti od dalších lokalit pøekvapivý. Druh zde byl zaznamenán v roce 1999 (Koèí in Hadinec et al. 2002) spolu s Inula ensifolia; populace èítá nìkolik desítek rostlin. Asi 1,5 km vý- chodnì odtud se v údolí Podaté nachází další lokalita, zmiòovaná ji Tomáškem (Tomášek 1979). Obì lokality mají velmi podobné stanovištní podmínky (blíe popsané u druhu Inula ensifolia). J. Tkaèíková & M. Popeláøová Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44, Pøíl. 2009/1: 1–106, 2009 73
Geranium columbinum: 42, 78, 95, 102, 110, 129, 140, 177, 187, 242, 248, 258, 265, 273, 321, 324, 357, 403, 420, 431, 466 (BRNU), 502, 517, 523, 542b, 561a. Geranium dissectum: 5, 13, 28, 42, 90, 95, 102, 105a, 140, 153, 184, 237a, 237b, 248, 273, 305, 310, 325, 365, 370, 372, 398, 444, 466, 468, 532, 542a, 542b. Geranium macrorrhizum: 303 (pìstovaný). Geranium palustre: 33, 99, 102, 103, 107, 114, 137, 138, 141, 142, 146, 151, 199, 202a, 204, 262, 288, 320, 321, 328, 505, 513, 518, 544. Geranium phaeum: 24, 120, 123, 177, 231, 232, 237a, 338, 388, 397a, 404, 448, 450, 451, 455, 476, 489, 492, 505, 521, 522a, 522b, 543, 589.
Druh je povaovaný ve východní polovinì území Èeské republiky za pùvodní. Roste ale èasto v tìsné blízkosti osídlení nebo pøímo na èlovìkem silnì ovlivnìných stanovištích (napø. køoviny podél potokù, opuštìné vlhké louky, opuštìné zahrady apod.), take èást lokalit mùe pocházet z nìkdejšího pìstová- ní, podobnì jako u mnohých výskytù v Èechách, kde je povaován vesmìs za nepùvodní. P. Koutecký
Geranium pratense: 4, 12, 44, 47, 70, 99, 102, 105b, 105c, 139, 142, 146, 151, 157, 185, 194, 199, 205, 231, 233, 236, 256, 258, 264, 265, 269, 273, 288, 321, 353, 387, 397a, 397c, 404, 444, 449, 455, 457, 469, 505, 517, 521, 530, 531. Geranium pusillum: 5, 12, 102, 157, 195a, 200, 237b, 451, 455, 457, 466. Geranium pyrenaicum: 90, 110, 185, 335, 370, 387. Geranium robertianum: 12, 21, 74, 75, 77, 82, 90, 98, 119, 136, 147, 172, 176, 199, 221, 260, 271b, 289, 312, 333, 341, 351, 352, 364, 374, 380, 387, 413, 415, 417, 419, 447, 450, 452, 468, 469, 478, 512, 517, 519, 521, 522b, 528, 537, 546, 582, 588, 630, 631. Geranium sanguineum: 109, 190.
Podobnì jako napø. Trifolium rubens patøí kakost krvavý mezi nejvýznamnìjší teplomilné druhy Vsetínské kotliny. V minulosti byl uvádìn z nìkolika lokalit v širším okolí Vsetína (Øíèan 1936, Pospí- šil 1962). V souèasnosti je znám pouze ze dvou lokalit u Ratiboøe (údolí Hološín = lokalita 109 a les pøi východním okraji obce) a tøí lokalit u Vsetína (PP Vršky-Díly = lokalita 190, údolí Nepøejov a údolí Velký Skalník). Kakost krvavý zde roste zpravidla na prudkých výslunných svazích s jiní a jihový- chodní orientací spolu s dalšími subtermofilními druhy (napø. Brachypodium pinnatum, Carex monta- na, Rosa gallica, Lathyrus niger a Peucedanum cervaria). Vázán je na nekosené nebo jen zøídka kosené okraje luk, lesní lemy a svìtlé dubohabøiny. M. Danèák & J. Tkaèíková
Geranium sylvaticum: 238, 466, 470, 477, 511, 581, 582, 583, 584. Geum rivale: 67, 288, 294, 377, 388, 404, 411, 450, 455, 488, 492, 500, 501, 504, 505, 507, 511, 529, 603. Geum urbanum: 21, 24, 40, 50, 57, 82, 109, 136, 156, 172, 186, 189, 199, 203, 236, 258, 264, 267, 269, 270a, 311, 320, 380, 387, 416, 452, 466, 469, 471, 515, 517, 521, 522b, 528, 534, 582, 589, 624. Gladiolus imbricatus: 67, 167, 169, 170, 191, 202a, 206, 208, 214, 217, 218, 222, 286, 314, 316, 318, 319, 342 (herb. Z. Kaplan), 350, 394, 414, 426, 429, 439, 519, 520, 536, 593, 594, 595, 596, 599, 600, 601, 603, 607, 613 (1 ks v políèku obilí), 614, 615.
Meèík støechovitý se roztroušenì vyskytuje v celém karpatském mezofytiku i oreofytiku. Ve zkou- maném území je hojnìjší zejména v Javorníkách, Vsetínské kotlinì a Hostýnských vrších, kde na- chází dostatek vhodných stanoviš. Vázán je na mokré, vlhké a mezofilní louky v suprakolinním a submontánním stupni, kde preferuje neutrální a bázemi obohacené substráty. Na Vsetínsku je v sou- èasnosti druh dokonce pravdìpodobnì hojnìjší ne napø. v 80. letech minulého století, co souvisí s extenzifikací údrby luk (kosení 1× roènì v pozdním termínu) èi úplným opuštìním od hospodaøe- ní. Tyto podmínky pak umoòují meèíku dosáhnout kvetení (èerven–srpen) a úspìšného 82 Koutecký et al. [eds]: Výsledky floristického kursu ÈBS ve Vsetínì
Odontites vernus: 270a. Odontites vernus subsp. serotinus: 125. Odontites vernus subsp. vernus: 200 (OL), 349 (OL). Oenothera sp.: 154, 237b. Oenanthe aquatica: 31. Oenothera biennis: 12, 42, 90, 184. Oenothera glazioviana: 237a. Onobrychis viciifolia: 259. Ononis spinosa: 49, 54, 101, 109, 113, 129, 134, 137, 165, 166, 175, 177, 184, 189, 191, 194, 210, 219, 223, 229, 230, 241, 245, 259, 267, 270a, 273, 306, 311, 319, 369, 382, 388, 393a, 393b, 405, 409, 427, 431, 435, 444, 464, 466, 515, 516, 519, 521, 523, 531, 541, 542b, 546, 557, 563. Onopordon acanthium: 236 (zplanìlé). Orchis mascula: 173, 191, 214, 218, 219, 227, 230, 326, 342, 383, 384, 387, 388, 393a, 396, 412, 421 (cf.), 433, 439, 453, 481, 501, 519, 527, 536, 539a, 539b, 547, 575, 594, 607.
Orchis mascula se ve zkoumaném území vyskytuje pouze v poddruhu O. m. subsp. signifera, stejnì jako na celém území Moravy (Jatiová & Šmiták 1996). Druh patøí mezi nejhojnìjší zástupce èeledi vstavaèovitých na Vsetínsku, roste na stovkách lokalit v Javorníkách, Vsetínské kotlinì a Hostýnských vrších. Poèet lokalit klesá smìrem do Moravské brány. V celé Èeské republice je výskyt vstavaèe muského nejpoèetnìjší právì na území vsetínského okresu (Pavelka & Trezner 2001). Díky široké ekologické amplitudì osídluje Orchis mascula rùzná stanovištì: výsušné a mezofilní louky a pastvi- ny, prosvìtlené lesy, remízy a lesní okraje; od údolí a po nejvyšší polohy Javorníkù. Pomìrnì nízký poèet zaznamenaných údajù odpovídá termínu floristického kurzu, kdy vìtšina luk se vstavaèem muským byla ji poseèena. M. Popeláøová
Orchis morio: 552.
V první polovinì minulého století zaznamenávají regionální botanici Orchis morio jako nejbìnìjší orchidej v regionu Vsetínska (napø. Øíèan 1928). Podobnì jako v celé Èeské republice však došlo vli- vem intenzifikace zemìdìlství v nadcházejících letech k drastickému úbytku druhu. V souèasné dobì je ze zájmového území známo jen nìkolik lokalit, a to z Javorníkù a jiní èásti Vsetínské kotliny. Nej- poèetnìjší populace, èítající pouze desítky rostlin, se nachází v Huslenkách-Kýchové. Jen ojedinìle se druh objevuje dále na sever v Moravské bránì (Chorynì). M. Popeláøová
Orchis ustulata: 191, 225, 241, 433, 441.
Nìkterými autory jsou v rámci druhu rozlišovány dva poddruhy lišící se morfologicky i fenologicky (Jatiová & Šmiták 1996). Podle tohoto pojetí roste ve zkoumaném území pouze pozdìji kvetoucí O. u. subsp. aestivalis. Druh je aktuálnì zaznamenán asi na dvaceti lokalitách v území od Vsetína po Halenkov (Vsetínská kotlina a Javorníky). Nejbohatší populace (desítky rostlin) jsou v PP Jeùvka a navrhovaném PP Losový. Na dalších lokalitách je poèetnost podstatnì niší (zhruba do deseti kvetoucích rostlin). V po- sledních letech vìtšina lokalit rychle zaniká vlivem absence tradièního hospodaøení (pastva, vypalování). Lokality jsou likvidovány také široce rozšíøeným nelegálním zalesòováním. Bìhem floristického kurzu byla nalezena nová lokalita tohoto kriticky ohroeného druhu (lokalita 225) v Hovìzí-U Skøivánkù. Ostatní zaznamenané údaje potvrzují známé výskyty. M. Popeláøová & J. Tkaèíková.
Origanum vulgare: 54, 96, 107, 108, 109, 124, 189, 218, 219, 220, 223, 227, 237a, 241, 249, 267, 273, 274, 314, 337, 357, 363, 367, 371, 374, 393a, 393b, 394, 405, 412, 415, 416, 430, 444, 466, 474, 517, 518, 523, 525, 527, 542a, 556, 572, 587. Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44, Pøíl. 2009/1: 1–106, 2009 93
Stellaria media: 13, 25, 43, 76, 133, 157, 174, 185, 232, 256, 265, 310, 321, 328, 332, 333, 390, 468, 493, 505, 522b, 576, 583, 613. Stellaria nemorum: 20, 21, 119, 147, 178, 280, 297, 351, 352, 425, 471, 484, 506, 510, 583, 590, 591. Stellaria palustris: 31 (cf.). Streptopus amplexifolius: 591. Succisa pratensis: 169, 266, 312, 316, 318, 319, 350, 600. Symphoricarpos albus: 236, 489, 492. Symphytum officinale: 4, 13, 23, 25, 40, 79, 86, 105b, 146, 166, 184, 188, 200, 205, 216, 258, 264, 267, 269, 282, 295, 311, 321, 335, 388, 421, 450, 451, 466, 540, 544, 582, 631. Symphytum tuberosum: 11, 18, 213, 257, 262, 400, 476, 543, 581. Tanacetum vulgare: 4, 15, 70, 90, 105b, 155, 166, 200, 236, 258, 324, 335, 346, 363, 450, 469, 470, 471, 472, 542a, 542b, 582, 588, 617, 626. Taraxacum sect. Ruderalia: 77, 86, 155, 158, 165, 196, 200, 265, 269, 321, 384, 387, 397c, 468, 494. Telekia speciosa: 5, 120, 161, 450 (zplanìlá), 591. Tephroseris crispa: 67. Teucrium chamaedrys: 380.
V souèasnosti na Vsetínsku vzácný teplomilný druh, který byl v minulosti mnohem hojnìjší, hlavnì v blízkém okolí Vsetína a dále a po Huslenky (Øíèan 1936). Úbytek lokalit souvisí s absencí pastvy a následným zarùstáním a zalesòováním bývalých pastvin. V posledním desetiletí je druh na Vsetínsku znám pouze od Študlova (Danèák in Pavelka & Trezner 2001: 118). Populace 5 sterilních rostlin zde stagnuje v nekoseném lemu lesa v severozápadní èásti PP Hrádek (Tkaèíková 2005). V posledních dvou letech byl nalezen i u Halenkova a Hovìzí (M. Vymazalová, M. Popeláøová in verb). Údaj potvr- zuje známou lokalitu z údolí Lušová u Halenkova (M. Vymazalová in verb.). J. Tkaèíková
Thalictrum aquilegiifolium: 118, 476, 477, 489, 510, 581, 585, 586. Thalictrum lucidum: 3, 33. Thlaspi arvense: 13, 25, 90, 95, 104, 105a, 105c, 140, 236, 237a, 237b, 264, 265, 306, 310, 321, 325, 370, 397c, 455, 457, 466, 521, 522b, 529, 620. Thlaspi caerulescens: 143, 267, 370, 372. Thlaspi perfoliatum: 187. Thymus pulegioides: 4, 55, 129, 132, 136, 151, 165, 175, 189, 191, 202b, 210, 218, 225, 230, 232, 249, 258, 273, 284, 291, 298, 309, 314, 315, 336, 342, 357, 370, 374, 382, 383, 384, 385, 393a, 397a, 400, 411, 412, 435, 443, 450, 453, 465, 469, 475, 481, 494, 501, 508, 510, 523, 527, 535, 536, 542a, 542b, 545, 552, 559, 582, 584, 588, 607, 611, 619, 625. Thymus pulegioides subsp. chamaedrys: 200, 387 (det. J. Èáp). Tilia cordata: 5, 11, 18, 24, 35, 40, 56, 57, 74, 85, 86, 164, 173, 180, 199, 203, 221, 226, 236, 261, 320, 329, 364, 390, 406, 435, 439, 450, 466, 469, 476, 503, 519, 521, 542a. Tilia platyphyllos: 18, 102, 217, 261, 269, 397a, 435, 450, 460, 465, 468, 521. Tilia platyphyllos subsp. pseudorubra: 387 (cf.). Torilis japonica: 48, 127, 131, 162, 187, 232, 261, 388, 438, 444, 466, 522b, 544. Tragopogon dubius: 46. Tragopogon orientalis: 90, 105b, 132, 134, 139, 152, 173, 184, 189, 191, 192, 194, 195a, 199, 205, 217, 218, 222, 231, 237a, 249, 269, 273, 311, 318, 342, 388, 400, 412, 444, 453, 460, 464, 469, 483, 516, 518, 519, 524, 527, 542a, 542b, 546, 551, 553, 557, 580, 586, 596. Tragopogon pratensis: 39. Traunsteinera globosa: 222, 429, 464, 580, 584, 603, 614, 615. Trientalis europaea: 509, 510, 590, 591. 96 Koutecký et al. [eds]: Výsledky floristického kursu ÈBS ve Vsetínì
Veronica beccabunga: 57, 60, 73, 99, 100, 124, 146, 151, 191, 199, 202a, 204, 215*, 216*, 231, 234*, 237a, 238, 243*, 250, 287, 289, 297, 302, 304, 319, 327, 361, 379, 390, 410, 434, 446*, 468, 486, 505, 506, 522a, 536, 540, 542b, 561b*, 564, 575, 578, 579*, 588, 617. Veronica chamaedrys agg.: 136, 439, 591. Veronica chamaedrys s. str.: 21, 112, 163, 169, 177, 181, 199, 218, 237a, 261, 269, 320, 341, 383, 384, 385, 387, 397a, 411, 450, 452, 453, 467, 470, 494, 505, 509, 511, 517, 520, 535, 539b, 575, 580, 581, 584, 615, 620. Veronica montana: 18, 20, 84, 147, 207, 280, 293, 296, 308, 335, 346, 356, 359, 368, 374 (BRNU), 381, 484, 486, 506, 558, 560, 590, 623. Veronica officinalis: 109, 133, 136, 147, 163, 175, 189, 218, 221, 258, 283, 292, 294, 297, 301, 309, 311, 315, 342, 368, 371, 374, 383, 384, 405, 411, 416, 439, 453, 459, 465, 469, 470, 471, 482, 494, 503, 506, 509, 510, 511, 523, 525, 536, 539a, 553, 581, 582, 583, 584, 585, 586, 587, 588, 591, 594, 607, 608, 619, 625. Veronica officinalis var. officinalis: 177, 207, 387. Veronica persica: 13, 43, 77, 90, 100, 125, 140, 184, 199, 236, 258, 264, 273, 284, 310, 321, 325, 370, 390, 397a, 409, 438, 451, 468, 493, 521, 522b, 529, 542a, 542b, 608. Veronica polita: 237a. Veronica scutellata: 243*, 281, 287, 342, 348. Veronica serpyllifolia: 119, 557, 580. Veronica teucrium: 110, 113, 430. Viburnum opulus: 56, 74, 108, 112, 129, 164, 165, 190, 191, 194, 203, 208, 221, 257, 261, 269, 270a, 314, 367, 409, 411, 435, 439, 519, 527, 535, 539a, 619. Vicia angustifolia: 188, 270a, 311, 397a, 530. Vicia cracca: 4, 12, 99, 110, 134, 141, 152, 165, 169, 170, 190, 191, 200, 202b, 218, 230, 237a, 249, 249, 258, 269, 270a, 273, 295, 300, 306, 309, 318, 319, 320, 321, 337, 342, 357, 383, 384, 388, 393b, 396, 397a, 400, 418, 443, 444, 449, 450, 451, 467, 469, 470, 475, 500, 501, 507, 511, 513, 514, 517, 518, 521, 523, 525, 529, 537, 539a, 542a, 542b, 544, 547, 552, 577, 580, 582, 583, 584, 585, 586, 590, 594, 600, 601, 607, 625, 629, 631. Vicia dumetorum: 1, 24, 30. Vicia hirsuta: 13, 99, 113, 188, 190, 200, 237a, 273, 384, 438, 527. Vicia sativa (excl. V. angustifolia): 451. Vicia sepium: 31, 103, 111, 134, 152, 163, 190, 194, 200, 218, 269, 335, 341, 387, 396, 444, 466, 469, 470, 471, 494, 511, 521, 530, 539a, 539b, 591. Vicia sylvatica: 20. Vicia tetrasperma: 15, 26a, 188, 270a, 273, 397a. Vinca minor: 87, 114, 133, 236, 327, 582 (zplanìlá). Viola arvensis: 38, 46, 95, 104, 140, 200, 233, 274, 310, 357, 404, 425, 455, 468, 493, 529, 608, 624. Viola canina: 132, 175, 258, 342, 383, 384, 397a, 407, 435, 453, 464 (BRNU), 475, 510, 536, 539b, 542b, 581, 584. Viola hirta: 113, 177, 188 (BRNU), 249, 380, 387, 433, 453 (cf.), 527 (cf.). Viola reichenbachiana: 18, 40, 262, 317, 327, 368, 374, 388, 432, 436, 464, 465, 470, 523, 528, 534 (cf. ), 619, 630. Viola riviniana: 327. Viola hirta × V. odorata (V. × scabra): 397a. Viscum album: 87, 241, 431. Viscum album subsp. abietis: 211.
Pøekvapivì jediný údaj z celého floristického kurzu je dán jistì faktem, e vìtšina botanikù nevìnuje stromovému patru patøiènou pozornost. Druh je v území hojnìjší, spolu s hostitelskou jedlí bìlokorou Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44, Pøíl. 2009/1: 1–106, 2009 97
se vyskytuje roztroušenì a do nadmoøských výšek kolem 900 m. V Beskydech smìrem na sever ubý- vá spolu s niším zastoupením jedle v lesních porostech. J. Tkaèíková
Viscum album subsp. album: 12, 30, 138, 170, 593. Vitis sp.: 186 (nìkterý z amerických druhù). Vitis vinifera: 87 (zplanìlá). Vulpia myuros: 46. Zannichellia palustris: 26a (BRNU), 26b, 29, 33.
Podìkování
Dìkujeme všem kolegùm, kteøí jakkoliv pøispìli ke zpracování výsledkù floristického kurzu (komentáøe, revize urèení u kritických skupin apod.). Zpracování výsledkù bylo finanènì podpoøeno Krajským úøadem Zlínského kraje, Agenturou ochrany pøírody a krajiny ÈR, Èeskou botanickou spoleèností a výzkumným zámìrem MSM6007665801.
Výbìrová regionální bibliografie a pouitá literatura
Balátová-Tuláèková E. (2000): Molinietalia-Gesellschaften im Gebirge Moravskoslezské Beskydy (NO-Mähren). – Preslia 72: 49–72. Bartošová M., Rydlo J. & Smatanová J. (2008): Pøíspìvek k poznání vegetace vodních makrofyt v Javorní- kách. – Muzeum a souèasnost, ser. natur., 23: 133–143. Bubela J. (1879): Rostlinstvo kvìteny Vsetínské. – Ms. [Depon. in: Knih. Muz. regionu Valašsko ve Vsetí- nì, pracovištì Valašské Meziøíèí] Bubela J. (1884): O rostlinách na Vsacku zavleèených a zdomácnìlých. – Sborn. Mus. Spoleè. Valašské Meziøíèí 1: 24–29. Bubela J. (1886): Novitäten für die Flora Mährens. – Oesterr. Bot. Z. 36: 264–266. Bubela J. (1888): Berichtigungen und Nachträge zur Flora von Mähren. – Oesterr. Bot. Z. 38: 169–173, 200–202. Bubela J. (sine anno): Rostliny na Valašsku rostoucí. – Ms. [Depon. in: Knih. Muz. regionu Valašsko ve Vsetínì, pracovištì Valašské Meziøíèí] Burianová P. (1999): Vegetace mokøadních luk a prameniš Hostýnských vrchù se zvláštním zøetelem k mechovému patru. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna kat. botaniky PøF UP Olomouc] Èernotík A. (2000): Kvìtena jinì od Vsetína z hlediska ochrany pøírody. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna kat. ekol. a ivot. prostø. PøF UP Olomouc] Èiháková K. (2004): Vliv zavedení pastvy ovcí na vegetaci na lokalitì Losový, CHKO Beskydy: Role se- menné banky a klíèení a pøeívání semenáèkù dvoudìloných rostlin na rùznì obhospodaøovaných plochách. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna kat. bot. PøF UK Praha] Danèák M. (1995): Teplomilné rostliny v povodí Ratiboøky. – Zprav. Okr. Vlastiv. Muz. Vsetín 1995: 28–29. Danèák M. (1997): Kvìtena severozápadního Vsetínska z hlediska ochrany pøírody. – Ms. [Dipl. pr.; de- pon. in: Knihovna kat. ekol. a ivot. prostø. PøF UP Olomouc] Danèák M. (2000): Epipactis greuteri v Hostýnských vrších. – Zpr. Èes. Bot. Spoleè. 34: 179–184. Danèák M. (2002): Glyceria striata – a new alien grass species in the flora of the Czech Republic. – Preslia 74: 281–289. Derková M. (2001): Mokøadní vegetace Vsetínských vrchù. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna Úst. bot. a zool. PøF MU Brno] 98 Koutecký et al. [eds]: Výsledky floristického kursu ÈBS ve Vsetínì
Doèkalová Z. (2004): Taxonomie a chorologie rodu Phleum (Poaceae) v Èeské republice. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna kat. botaniky PøF UP Olomouc] Dorotíková Z. (1995): Výskyt brusinky obecné v CHKO Beskydy. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Ústø. knihov- na PedF OU Ostrava] Drápalová P. (1981): Vegetaèní a floristické pomìry povodí na levém bøehu horního toku Bystøice. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna Úst. bot. a zool. PøF MU Brno] Dubová J. & Unar J. (1988): Anthoxantho-Agrostietum Sill. 1933 emend. Jurko 1969 in the Vizovice Hills (Vizovická pahorkatina). – Scr. Fac. Sci. Natur. Univ. Purkyn. Brun., Biol. 16 (1986), no. 1: 41–50. Duda J. (1948): Rozšíøení Luzula luzulina D. Torre na Moravì. – Ès. Bot. Listy 1: 65. Duda J. (1949): Pøíspìvek ke kvìtenì Beskyd. – Ès. Bot. Listy 2: 43–45. Duda J. (1950): Beskydská vrchovištì a rašelinné louky. – Pøírod. Sborn. Ostrav. Kraje 11: 66–91. Duda J. (1979): Rašelinné louky Kudlaèena (Horní Beèva, okres Vsetín). – Zpr. Vlastiv. Úst. Olomouc 20: 14–20. Elsnerová M., Holub J., Jatiová M. & Tlusták V. [eds] [1982]: Sborník materiálù z floristického kursu ÈSBS [Valašské Klobouky 1973]. – Krajské støedisko státní památkové péèe a ochrany pøírody, Brno. Filipová K. (2002): Floristický výzkum v údolí øeky Èerná Ostravice. – Èas. Slez. Muz., ser. A, 5: 233–242. Forejtarová P. (1997): Kvìtena mokøadních biotopù v nivì Beèvy mezi Valašským Meziøíèím a Èernotí- nem. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna kat. botaniky PøF UP Olomouc] Formánek E. (1884): Beitrag zur Flora Beskiden und des Hochgesenkes. – Oesterr. Bot. Z. 34: 168, 196–205, 242–247, 288–292, 322–327. Formánek E. (1886): Beitrag zur Flora Beskiden und des Hochgesenkes. – Oesterr. Bot. Z. 36: 271–276, 371–376. Formánek E. (1887a): Kvìtena Moravy a rakouského Slezska 1. – Brno. Formánek E. (1887b): Centaurea carpatica. – Oesterr. Bot. Z. 37: 153–154. Formánek E. (1892): Kvìtena Moravy a rakouského Slezska 2. – Praha. Gibl J. (1949): Orchideae (Vstavaèovité) v Beskydách. – Pøírod. Sborn. Ostrav. Kraje 10: 166–167. Gogela F. (1898): Z kvìteny temen moravských Karpat severovýchodních. – Výr. Zpr. Klubu Pøír. Prostì- jov 1898: 11–17. Gogela F. (1899): Z jarní kvìteny na Valašsku. – Sborn. Mus. Spoleè. Valašské Meziøíèí 3: 7–13. Gogela F. (1900): Z kvìteny Radhoštì. – Sborn. Mus. Spoleè. Valašské Meziøíèí 4 (7–8): 45–49. Gogela F. (1901): Flora von Rajnochowitz (Mähren). – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 39 (1900): 65–81. Gogela F. (1902): Z kvìteny Moravských Karpat severovýchodních. – Vìstn. Klubu Pøírod. Prostìjov 4 (1901): 107–112. Gogela F. (1903a): Kvìtena Beskyd moravských. – Èas. Vlasten. Spol. Mus. Olomouc 20: 134–138. Gogela F. (1903b): Z kvìteny pahorkatiny podkarpatské na Moravì východní. – Vìst. Klubu Pøírod. Pros- tìjov 5 (1902): 65–76. Gogela F. (1904a): Kvìtena Beskyd moravských. – Èas. Vlasten. Spol. Mus. Olomouc 21: 109–114. Gogela F. (1904b): O rozšíøení nìkterých druhù rostlinných na severovýchodní Moravì. – Vìst. Klubu Pøí- rod. Prostìjov 6 (1903): 88–106. Gogela F. (1906): Kvìtena Beskyd moravských. – Èas. Vlasten. Spol. Mus. Olomouc 23: 54–58. Gogela F. (1908): Z kvìteny Javorníka u Rajnochovic. – Vìstn. Klubu Pøírod. Prostìjov 10 (1907): 43–57. Gogela J. (1971): Rostlinná spoleèenstva luèní a pastvinné vegetace Hostýnských vrchù. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna Úst. bot. a zool. PøF MU Brno] Goliašová K. & Šípošová H. [eds] (2002): Flóra Slovenska. Vol. V/4. – Veda, Bratislava. Grulich V. [ed.] (2003): Výsledky floristického kursu Èeské botanické spoleènosti v Novém Jièínì (4.–10. èervence 1999). – Zpr. Èes. Bot. Spoleè. 38, suppl. 2003/2: 89–174. Hadinec J. & Lustyk P. [eds] (2006): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. V. – Zpr. Èes. Bot. Spoleè. 41: 173–257. Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44, Pøíl. 2009/1: 1–106, 2009 99
Hadinec J. & Lustyk P. [eds] (2007): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. VI. – Zpr. Èes. Bot. Spoleè. 42: 247–337. Hadinec J. & Lustyk P. [eds] (2009): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. VIII. – Zpr. Èes. Bot. Spoleè. (in prep.). Hadinec J., Lustyk P. & Procházka F. [eds] (2002): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. I. – Zpr. Èes. Bot. Spoleè. 37: 51–105. Hadinec J., Lustyk P. & Procházka F. [eds] (2003): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. II. – Zpr. Èes. Bot. Spoleè. 38: 217–288. Hadinec J., Lustyk P. & Procházka F. [eds] (2004): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. III. – Zpr. Èes. Bot. Spoleè. 39: 63–130. Hadinec J., Lustyk P. & Procházka F. [eds] (2005): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. IV. – Zpr. Èes. Bot. Spoleè. 40: 77–149. Hájek M. & Hájková P. (2000): Nové nálezy Eleocharis quinqueflora (Hartmann) O. Schwarz na morav- skoslovenském pomezí. – Sborn. Pøírod. Klubu Uherské Hradištì 5: 76–79. Hájek M. & Hájková P. (2002a): Pìnovcová prameništì karpatských pohoøí. – iva 50: 11–13. Hájek M. & Hájková P. (2002b): Vegetation composition, main gradient and subatlantic elements in spring fens of the northwestern Carpathian borders. – Thaiszia – J. Bot. 12: 1–24. Hájek M. (2003): Ohroená beskydská rašeliništì. – iva 51: 62–63. Hájek M., Hekera P. & Hájková P. (2002): Spring fen vegetation and water chemistry in the Western Carpa- thian flysch zone. – Folia Geobot. 37: 205–224. Hájek M., Horsák M., Poulíèková A., Vašutová M. & Hájková P. (2005): Ohroená pestrost ivota na kar- patských luèních prameništích. – Actaea, Ronov pod Radhoštìm. Hájek M., Lustyk P., Novosadová J., Hradílek Z. & Danèák M. (1998): Fytocenologický materiál k asociaci Carici pendulae-Eupatorietum cannabini Hadaè et. al. 1997 (svaz Impatienti-Stachyion sylvaticae) z moravských Karpat. – Èas. Slez. Muz., ser. A, 47: 213–224. Hájková A. & Prymusová Z. (2007): Pøíspìvek k rozšíøení ostøice pøevislé (Carex pendula) na území seve- rovýchodní Moravy a Slezska. – Práce a Stud. Muz. Beskyd, Pøír. Vìdy 19: 223–232. Hájková A. (1987): Poznámky k výskytu nìkterých ohroených druhù v Beskydech a Podbeskydské pa- horkatinì. – Èas. Slez. Muz., ser. A. 36: 89–90. Hájková A., Prymusová Z. & Troszoková M. (2003): Rod Polystichum v herbáøové dokumentaci severový- chodní Moravy a Slezska. – Práce a Stud. Muz. Beskyd, Pøír. Vìdy, 13: 189–208. Hájková P. & Hájek M. (2000): Streuwiesengesellschaften des Gebirges Hostýnské vrchy und ihre syncho- rologischen Beziehungen im Bereich der mährischen Karpaten. – Linzer Biol. Beitr. 32: 763–789. Hájková P. & Hájek M. (2003): Species richness and above-ground biomass of poor and calcareous spring fens in the flysch West Carpathians, and their relationships to water and soil chemistry. – Preslia 75: 271–287. Hájková P. & Hájek M. (2005): Diversity of Calthion wet meadows in the western part of flysch Carpa- thians: regional classification based on national formal definitions. – Thaiszia – J. Bot. 15: 85–116. Hájková P. (2000): Rostlinná spoleèenstva mokøadních luk, potoèních rákosin a porostù vysokých ostøic v Hostýnských vrších. – Sborn. Pøírod. Klubu Uherské Hradištì 5: 7–51. Hájková P., Wolf P. & Hájek M. (2004): Environmental factors and Carpathian spring fen vegetation: the importance of scale and temporal variation. – Ann. Bot. Fenn. 41: 249–262. Hejný S. & Slavík B. [eds] (1988): Kvìtena Èeské socialistické republiky. Vol. 1. – Academia, Praha. Hejný S. & Slavík B. [eds] (1990): Kvìtena Èeské republiky. Vol. 2. – Academia, Praha. Hejný S. & Slavík B. [eds] (1992): Kvìtena Èeské republiky. Vol. 3. – Academia, Praha. Hendrych R. (1987): Karpatische Migrationen und Florenbeziehungen in den Tschechischen Ländern der Tschechoslowakei. – Acta Univ. Carol., Biol., 1985: 105–250. Holub J. (1960): Glyceria declinata Bréb. – nový druh èeskoslovenské kvìteny. – Preslia 32: 341–359. 100 Koutecký et al. [eds]: Výsledky floristického kursu ÈBS ve Vsetínì
Holmgren P. K. & Holmgren N. H. (1998–): Index Herbariorum: A global directory of public herbaria and associated staff. – New York Botanical Garden’s Virtual Herbarium. URL: http://sweet- gum.nybg.org/ih/ Hrabovský S. (1999): Pøíspìvek k flóøe severovýchodní Moravy a Slezska – I. – Èas. Slez. Muz., ser A, 48: 86–90. Chytrý M. [ed.] (2007): Vegetace Èeské republiky. 1. Travinná a keøíèková vegetace. – Academia, Praha. Chytrý M. [ed.] (in press): Vegetace Èeské republiky. 2. Ruderální, plevelová, skalní a suová vegetace. – Academia, Praha. Janeèek J. (2008): Výroèní zpráva o monitoringu omìje tuhého moravského (Aconitum firmum subsp. mo- ravicum Skalický) za rok 2008. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR, Praha] Jašek O. (2004): Floristický výzkum pramenné oblasti Ronovské Beèvy. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna kat. botaniky PøF UP Olomouc] Jatiová M. & Šmiták J. (1996): Rozšíøení a ochrana orchidejí na Moravì a ve Slezsku. – Arca JiMfa, Tøebíè. Jedlièka J. (1942): Pøíspìvek ku poznání kvìteny Moravských Karpat. – Sborn. Klubu Pøírod. Brno 24 (1941): 31–51. Jedlièka J. (1951a): Pøedbìná zpráva o botanickém výzkumu ve východní èásti Vsatských Beskyd. – Pøí- rod. Sborn. Ostrav. Kraje 12: 418–419. Jedlièka J. (1951b): Pøíspìvek k poznání kvìteny Moravských Karpat II. – Sborn. Klubu Pøírod. Brno 29: 39–51. Jehlík V. [ed.] (1996): Cizí expanzivní plevele Èeské a Slovenské republiky. – Academia, Praha. Jongepier J. W. & Jongepierová I. (2006): Komentovaný seznam cévnatých rostlin Bílých Karpat. – ZO ÈSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. Jurèák J. & Pavelka J. (1991): Vstavaè osmahlý (Orchis ustulata) na Vsetínsku. – Zprav. Okr. Vlastiv. Muz. Vsetín 1991: 32–36. Jurèák J. (1976a): Lokalita støevíèníku pantoflíèku v Javorníkách a její ochrana. – iva 24: 134–135. Jurèák J. (1976b): Zbytky pùvodních lesù a jejich rezervace na Vsetínsku. – Památ. a Pøír. 1: 117–120. Jurèák J. (1977): Chránìné druhy vstavaèovitých rostlin ve Vsetínských vrších. – iva 25: 94–95. Jurèák J. (1985): Pøíspìvek k výskytu plavuní na Vsetínsku. – Zprav. Okr. Vlastiv. Muz. Vsetín 1985: 16–20. Jurèák J. (1987a): Nová lokalita chránìných a ohroených rostlin na Vsetínsku. – Památ. a Pøír. 4: 236–237. Jurèák J. (1987b): Poznámky o výskytu chránìných druhù èeledi Orchidaceae na Vsetínsku. – Zprav. Okr. Vlastiv. Muz. Vsetín 1987: 24–31. Jurèák J. (1995): Beitrag zum früheren und jetzigen Vorkommen von Orchis ustulata L. in der Umgebung von Vsetín / Tschechische Republik, Ostmähren. – Orchidee, Hamburg, 46: 181–184. Jurko A. (1969): Übersicht über die Pflanzengesellschaften des Cynosurion-Verbandes in den Karpaten. – Vegetatio 18: 222–239. Jurko A. (1974): Prodromus der Cynosurion-Gesellschaften in der Westkarpaten. – Folia Geobot. Phyto- tax. 9: 1–44. Kalhousová K. (1987): Florografická studie povodí Oznièky – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna Úst. bot. a zool. PøF MU Brno] Kalhousová K., Skýpalová Z. & Unar J. (1987): Pøíspìvek k poznání luk v okolí Vsetína jako potenciálních stanoviš nìkterých vzácnìjších druhù rostlin. – Scr. Fac. Sci. Natur. Univ. Purkyn. Brun., Biol. 17, no. 8: 485–504. Kamas M. (1999): Floristické pomìry území severozápadnì od Prna. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna Úst. bot. a zool. PøF MU Brno] Kašparová M. (1972): K výskytu vstavaèovitých rostlin v okolí Valašského Meziøíèí a Vsetína. – Práce Vlastiv. Úst. Vsetín 1972: 46–48. Kašparová M. (1985): Dokumentace flóry cévnatých rostlin a mechorostù v oblasti projektované pøehrady Beèva. – Zprav. Okr. Vlastiv. Muz. Vsetín 1985: 4–11. Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44, Pøíl. 2009/1: 1–106, 2009 101
Kašparová M. (1991): Choryòská strá – zajímavá botanická lokalita. – Zprav. Okr. Vlastiv. Muz. Vsetín 1991: 25–32. Kašparová M. (1993): Kvìtena Èeròanské Kyèery. – Zprav. Okr. Vlastiv. Muz. Vsetín 1993: 2–6. Kašparová M. (1995a): Inventarizaèní prùzkum mokøadu Podlízaná v KÚ [sic] Horní Beèva. – Zprav. Okr. Vlastiv. Muz. Vsetín 1995: 14–16. Kašparová M. (1995b): Výskyt èesneku medvìdího (Allium ursinum L.) v okolí Valašského Meziøíèí. – Zprav. Okr. Vlastiv. Muz. Vsetín 1995: 7–9. Kašparová M. (1997): Inventarizaèní prùzkum mokøadních luk Kobylská. – Zprav. Okr. Vlastiv. Muz. Vsetín 1997: 33–36. Kirschnerová L. & Kirschner J. (2001): Hoøeèek lutavý – rarita Moravských Karpat. – Bílé–Biele Karpaty 2001/3: 20. Kirschnerová L. & Kirschner J. (2003): Zmìny v rozšíøení Gentianella lutescens subsp. lutescens a subsp. carpatica v Èeské republice. – Zpr. Èes. Bot. Spoleè. 38: 205–216. Kleèka A. & Fabián E. (1936): Pøíspìvek ke studiu beskydských Nardet. – Sborn. Èes. Akad. Zemìd. 11: 508–519. Kleèka J. (2001): Nález idoviníku nìmeckého (Myricaria germanica) na øece Beèvì. – Èas. Slez. Muz., ser A, 50: 284. Knollová I. (2004): Zmìny luèní a pastvinné vegetace Hostýnských vrchù (1969–2002). – Pøíroda (Praha) 21: 209–218. Koláø F., Štech M., Trávníèek P., Rauchová J., Urfus T., Vít P., Kubešová M. & Suda J. (2009): Towards re- solving the Knautia arvensis agg. (Dipsacaceae) puzzle: primary and secondary contact zones and ploi- dy segregation at landscape and microgeographic scale. – Ann. Bot. (in press). Konvièná M. (2000): Floristické pomìry území severovýchodnì od Jablùnky nad Beèvou (okr. Vsetín). – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna kat. ekol. a ivot. prostø. PøF UP Olomouc.] Kopøivová L. (2002): Studium rozšíøení rostlinných populací èeledì vstavaèovité (Orchidaceae) na území pøírodní památky „Støíbrník“. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna kat. biol. a ekol. PøF OU Ostrava] Krahulec F. (1997): Problematika øádu Nardetalia ve støední Evropì. – Zpr. Èes. Bot. Spoleè. 32, Mater. 15: 83–88. Kravalová-Hrubcová E. (1983): Floristická studie jiních svahù Hostýnských vrchù. – Ms. [Dipl. pr.; de- pon. in: Knihovna Úst. bot. a zool. PøF MU Brno] Krist V. (1933): Rozšíøení nìkolika ergasiofytù na Pobeèví. – Pøíroda (Brno) 26: 253. Krist V. (1934): Šafrány Èeskoslovenské republiky (náèrt zemìpisného rozšíøení). – Pøíroda (Brno) 27: 206–209, 231–233. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štìpánek J. [eds] (2002): Klíè ke kvìtenì Èeské republiky. – Academia, Praha. Kubešová S., Tkaèíková J. & Danèák M. (2009): Bryoflóra pískovcových výchozù na Vsetínsku. – Bryo- nora (in prep.). Kuèírek L. (1972): Lesní rezervace na Vsetínsku. – Práce Vlastiv. Úst. Vsetín 1972: 23–26. Kuèírek L. (1989): K výskytu chránìné prhy arniky (Arnica montana L.) ve Vsetínských vrších. – Zprav. Okr. Vlastiv. Muz. Vsetín 1989: 21–25. Kuelová I. & Knoll A. (2004): Gentianella amarella subsp. amarella v Hostýnských vrších. – Zpr. Èes. Bot. Spoleè. 39: 217–219. Kuelová I. (1999): Lesní vegetace Hostýnských vrchù. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna Úst. bot. a zool. PøF MU Brno] Kuelová I. (2002): Lesní vegetace Hostýnských vrchù. – Èas. Slez. Muz., ser. A, 51: 129–144. Kuelová I. (2003): Hostýnské vrchy – fádní karpatské pohoøí? – iva 51: 118–120. Kyslingrová D. (1989): Neobvyklá stanovištì lilie zlatohlávku. – Zprav. Okr. Vlastiv. Muz. Vsetín 1989: 47. Kyslingrová D. (1993): Botanické poznámky k meandrùm Senice v Lideèku. – Zprav. Okr. Vlastiv. Muz. Vsetín 1993: 12–15. 102 Koutecký et al. [eds]: Výsledky floristického kursu ÈBS ve Vsetínì
Kyslingrová D. (1995): Šafrán bìlokvìtý (Crocus albiflorus Kit. ex Schult.) v Laènovì na Sucháèkových pasekách. – Zprav. Okr. Vlastiv. Muz. Vsetín 1995: 24–25. Kyslingrová D. (1997): Co roste na opuštìné Baovì trati v Pozdìchovì. – Zprav. Okr. Vlastiv. Muz. Vsetín 1997: 49–50. Lednická P. (1972): Florografická studie øíèky Pozdìchùvky východnì Vizovic . – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna Úst. bot. a zool. PøF MU Brno] Losová H. (2000): Floristické pomìry jihozápadní èásti Vsetínských vrchù: taxonomicko-chorologický rozbor vybraných druhù. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna kat. bot. PøF UK Praha.] Lustyk P. (2002): Historie vzniku pastvin a luk v oblasti Javorníkù. – Ms. [Depon. in: Knih. Muz. regionu Valašsko ve Vsetínì, pracovištì Valašské Meziøíèí] Luxová K. (1999): Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia L.) v Beskydech – souèasný stav a dyna- mika populací a návrhy managementu. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna kat. ekol. a ivot. prostø. PøF UP Olomouc] Mackovèin P., Jatiová M. et al. (2002): Zlínsko. – In: Mackovèin P. & Sedláèek M. [eds], Chránìná území ÈR 2, Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR & EkoCentrum Brno, Praha. Maximoviè R. & Veselý J. (1944): Rezervace šafránu bìlokvìtého (Crocus albiflorus) u Laènova na Mora- vì. – Vìda Pøír. 22: 157–159. Moravec J. et al. (1995): Rostlinná spoleèenstva Èeské republiky a jejich ohroení. Ed. 2. – Severoèes. Pøír., suppl. 1995/1: 1–206. Navrátilová-Bartoníková J. (1986): Floristické pomìry Rosošného potoka a horního toku Bystøièky v Hos- týnských vrších. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna Úst. bot. a zool. PøF MU Brno] Nekuda V. [ed.] (2002): Okres Vsetín: Ronovsko, Valašskomeziøíèsko, Vsetínsko. – Hvìzdárna Valašské Meziøíèí a Muzejní a vlastivìdná spoleènost v Brnì, Valašské Meziøíèí. Neuhäusl R. & Neuhäuslová Z. (1968): Floristický materiál ke kvìtenì Moravy I. – Zpr. Ès. Bot. Spoleè. 3: 147–160. Neuhäusl R. & Neuhäuslová Z. (1969a): Floristický materiál ke kvìtenì Moravy II. – Zpr. Ès. Bot. Spoleè. 4: 29–47. Neuhäusl R. & Neuhäuslová Z. (1969b): Floristický materiál ke kvìtenì Moravy III. – Zpr. Ès. Bot. Spoleè. 4: 86–105. Neuschlová Š. (1980): Rozšíøení chránìných a ohroených druhù v Javorníkách. – Ms. [Rigor. pr.; depon. in: Knihovna Úst. bot. a zool. PøF MU Brno] Nováková M. (1987): Floristická studie Valašského Meziøíèí a okolí. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna Úst. bot. a zool. PøF MU Brno] Novosadová J. (1999): Vegetace lesních prameniš Hostýnských vrchù, Vsetínských vrchù a Javorníkù. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna Úst. bot. a zool. PøF MU Brno] Oborny A. (1883–1886): Flora von Mähren und österr. Schlesien. Pars 1–4. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 21 (1882): 1–268; 22 (1883): 269–636; 23 (1884): 637–888; 24 (1885): 889–1285. Otýpková Z. & Danèák M. (2003): Výskyt vzácnìjších druhù plevelù na Valašsku. – Zpr. Èes. Bot. Spoleè. 38: 177–196. Otýpková Z. (2004): Plevelová spoleèenstva obilnin v Hostýnských vrších a pøilehlém území Zlínských vrchù: svaz Caucalidion lappulae a Scleranthion annui. – Èas. Slez. Muz., ser. A, 53: 257–274. Pavelka J. & Trezner J. [eds] (2001): Pøíroda Valašska (okres Vsetín). – ÈSOP ZO 76/06 Orchidea, Vsetín. Pavelka J. (1992): Vstavaè osmahlý na severovýchodní Moravì. – iva 40: 166. Pavelka J. (1995a): Nové nálezy vzácných taxonù na Vsetínsku. – Zprav. Okr. Vlastiv. Muz. Vsetín 1995: 26. Pavelka J. (1995b): Pcháè bezlodyný (Cirsium acaule Scop.) na Vsetínsku. – Zprav. Okr. Vlastiv. Muz. Vsetín 1995: 27–28. Pavelka J. (1995c): Bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum Vill.) ve Vsetínských vrších. – Zprav. Okr. Vlastiv. Muz. Vsetín 1995: 56. Pavelka J. (1995d): Vstavaè nachový na Vsetínsku. – iva 43: 14. Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44, Pøíl. 2009/1: 1–106, 2009 103
Podmanická V. (1993): Kvìtena území severozápadnì od Zašové (okres Vsetín). – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna Úst. bot. a zool. PøF MU Brno] Pospíšil V. (1949): Rostlinný kryt Horního Pobeèví a jeho zmìny vlivem èlovìka. – Èes. Lid 4: 135–137. Pospíšil V. (1951): Plavunì na Vsetínsku. – Dolina Urgatina 5: 1–2. Pospíšil V. (1953): Badil (Sisyrinchium angustifolium Mill.) na Moravì. – Ès. Bot. Listy 5: 35–39. Pospíšil V. (1957): Výspa panonské kvìteny ve Vsackých horách. – Ochr. Pøír. 12: 129–135. Pospíšil V. (1960): Vývoj kvìteny Vsacka. – Zpr. Kraj. Vlastiv. Úst. Gottwaldov 1960: 30–32. Pospíšil V. (1962): Jak pronikaly thermofyty do nitra severozápadních Karpat. – Èas. Mor. Mus. Brno, Vìdy Pøír., 47: 69–108. Pospíšil V. (1964): Die Mährische Pforte, eine pflanzengeographische Studie. – Èas. Mor. Mus. Brno, Vìdy Pøír., 49: 103–190. Pospíšil V. (1965): Die Mährische Pforte, eine pflanzengeographische Studie 2. – Èas. Mor. Mus. Brno, Vìdy Pøír., 50: 129–170. Poulíèková A., Hájek M. & Rybníèek K. [eds] (2005): Ecology and palaeoecology of spring fens of the West Carpathians. – UP Olomouc. Procházka F. [ed.] (2001): Èerný a èervený seznam cévnatých rostlin Èeské republiky (stav v roce 2000). – Pøíroda (Praha) 18: 1–166. Procházková L. (1993): Florografická studie okolí Rusavy. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna Úst. bot. a zool. PøF MU Brno] Procházková L. (1996): Floristické pomìry nelesní vegetace Hostýnských vrchù . – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knih. kat. bot. PøF UK, Praha] Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Èeskoslovenska. – Geografický ústav ÈSAV, Brno (Studia Geographi- ca 16). Romanová T. (2001): Floristický výzkum území jihovýchodnì od Valašského Meziøíèí. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna kat. botaniky PøF UP Olomouc] Øíèan G. (1925): Chrpa javornická a její nalezištì na Moravì. – Vìda Pøír. 6: 80–82, 129–133. Øíèan G. (1926): Cirsium acaule na Moravì. – Vìda Pøír. 7: 294–299. Øíèan G. (1927): Kvìtena Makyty v Moravských Karpatech. – Sborn. Klubu Pøírod. Brno 9 (1926): 34–44. Øíèan G. (1928): Orchideové louky u Vsetína v Moravských Karpatech. – Sborn. Klubu Pøírod. Brno 10 (1927): 36–51. Øíèan G. (1929): Rozšíøení Aremonia agrimonoides v Moravských Karpatech. – Sborn. Klubu Pøírod. Brno 11 (1928): 52–61. Øíèan G. (1931): Staré tisy na Moravském Valašsku. – Naše Valašsko 2: 118–125. Øíèan G. (1932): Pastviny okresu vsetínského v Moravských Karpatech. – Sborn. Pøírod. Spoleè. Mor. Ost- rava 7: 25–90. Øíèan G. (1933): Kvìtena Javorníkù v Moravských Karpatech. – Sborn. Klubu Pøírod. Brno 15 (1932): 20–43. Øíèan G. (1936): Kvìtena okresu Vsetínského a Valašskomeziøíèského. – Ms. [Depon. in: Knih. Muz. regi- onu Valašsko ve Vsetínì, pracovištì Valašské Meziøíèí.] Sapetza J. (1860): Beitrag zur Flora von Mähren. – Verh. Zool.-Bot. Ges. Wien 10: 687–690. Sapetza J. (1865): Die Flora von Neutischein. – Abh. Naturforsch. Ges. Görlitz 12: 1–56. Sapetza J. (1868): Nachträge zur Flora von Neutischein. – Abh. Naturforsch. Ges. Görlitz 13: 93–94. Sedláèková M. (1978): Lesní spoleèenstva radhošské skupiny Moravskoslezských Beskyd (Západní Kar- paty). – Preslia 50: 26–47. Sedláèková M. (1981): Lokalita Blechnum spicant (L.) Roth u Kunèic p. Ondøejníkem a poznámky k rozší- øení ebrovice rùznolisté v karpatské èásti severovýchodní Moravy. – Zpr. Ès. Bot. Spoleè. 15: 101–105. Sedláèková M. (1986a): Pøíspìvek k poznání vegetace státní pøírodní rezervace Salajka (Bumbálka) v Mo- ravskoslezských Beskydech – Èas. Slez. Muz., ser. A, 35: 65–74. 104 Koutecký et al. [eds]: Výsledky floristického kursu ÈBS ve Vsetínì
Sedláèková M. (1986b): Vegetace areálu Valašského muzea v pøírodì v Ronovì p. Radh. – Zpr. Ès. Bot. Spoleè. 21: 143–154. Sedláèková M. (1990): Lastrea limbosperma ve sbírkách Okresního vlastivìdného muzea v Novém Jièínì. – Èas. Slez. Muz., ser. A, 39: 89–92. Sedláèková M. (1992a): Poznámky k výskytu Gymnocarpium dryopteris na severovýchodní Moravì. – Èas. Slez. Muz., ser. A, 41: 187–190. Sedláèková M. (1992b): Lunaria rediviva v lesních spoleèenstvech severovýchodní Moravy. – Preslia 64: 241–256. Sedláèková M. (1992c): Pøírodní rezervace Radhoš. – Hlasy Muz. Arch. Frenštát pod Radhoštìm 9: 58–61. Sedláèková M. (1992d): Poznámky k rozšíøení Aphanes arvensis na severovýchodní Moravì. – Èas. Slez. Muz., ser. A, 41: 69–76. Sedláèková M. (1993a): Velký Javorník. – Hlasy Muz. Arch. Frenštát pod Radhoštìm 10: 31–33. Sedláèková M. (1993b): Phegopteris connectilis na severovýchodní Moravì. – Èas. Slez. Muz., ser. A, 42: 79–90. Sedláèková M. (1995): K výskytu nìkterých døevin v regionu severovýchodní Moravy a Slezska. – Èas. Slez. Muz., ser. A, 44: 175–184. Sedláèková M. (1996): Orchis pallens v lesích severovýchodní Moravy. – Èas. Slez. Muz., ser. A, 45: 279–283. Sedláèková M. (2000): Dentaria glandulosa v lesích severovýchodní Moravy. – Èas. Slez. Muz., ser. A, 49: 145–160. Sedláèková M. (2001): Aconitum firmum subsp. moravicum v Èeské republice. – Èas. Slez. Muz., ser. A, 50: 33–39. Sedláèková M. (2006): Mezní výskyty Dentaria glandulosa na Moravì a ve Slezsku. – Èas. Slez. Muz., ser. A, 55: 153–164. Seifert I. (1993): Fytocenologická studie vybraných lesních spoleèenstev Veøovických vrchù. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Ústø. knihovna PøF UP Olomouc] Skalický V. (1982): Notulae systematicae, diagnosticae et nomenclatoricae ad Aconitum generis investi- gationem pertinentes. – Preslia 54: 115–122. Skalický V., Hájková A., Neuschlová Š., Sedláèková M. & Švendová K. [eds] (1978): Materiály ke kvìtenì Moravskoslezských Beskyd, Podbeskydské pahorkatiny a okrajové èásti Ostravské pánve. – Pr. a Stud. Okr. Vlastiv. Muz. Frýdek-Místek 3: 1–244. Skýpalová Z. (1987): Florografická studie povodí potoka Kateøinka SZ od Vsetína. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna Úst. bot. a zool. PøF MU Brno] Slavík B. & Štìpánková J. [eds] (2004): Kvìtena Èeské republiky. Vol. 7. – Academia, Praha, 767 p. Slavík B. [ed.] (1995): Kvìtena Èeské republiky. Vol. 4. – Academia, Praha, 532 p. Slavík B. [ed.] (2000): Kvìtena Èeské republiky. Vol. 6. – Academia, Praha, 770 p. Sloboda D. (1868): Flora von Rottalowitz und Umgebung in Mähren. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 6: 98–124. Ševèík D. (2005): Floristický výzkum území severozápadnì od Valašského Meziøíèí. – Ms. [Dipl. pr.; de- pon. in: Knihovna kat. botaniky PøF UP Olomouc] Šimèíková L. (1985): Floristická studie vybraného území v okolí Valašského Meziøíèí. – Ms. [Dipl. pr.; de- pon. in: Knihovna Úst. bot. a zool. PøF MU Brno] Šimurdová L. (2007): Kvìtena Zubøí. Závìreèná práce. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Ústø. knihovna PedF UP Olomouc.] Šmarda J. (1956): Význam Moravské brány pro migraci teplomilných rostlin z panonské oblasti do slezské níiny. – Èas. Slez. Muz., ser. A, Hist. Nat. 5: 57–69. Šmiták J. (1999): Nové nálezy orchidejí na Moravì. – Roezliana 28: 45–47. Šmiták J. (2002): Nové lokality vzácných druhù vstavaèovitých na Moravì. – Roezliana 31: 50–51. Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44, Pøíl. 2009/1: 1–106, 2009 105
Šourková M. (1978): Linikolní plevel Silene cretica subsp. annulata v Èeskoslovensku. – Preslia 50: 93–95. Špryòar P. & Kubát K. (2004): Eragrostis albensis a E. pectinata, dva nové cizí druhy trav pro kvìtenu Èes- ké republiky (Poaceae). – Zpr. Èes. Bot. Spoleè. 39: 1–24. Švanda P. (1926): Vegetaèní pomìry Vsatských Javorníkù. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna Úst. bot. a zool. PøF MU Brno] Tetter M. (1962): Nárys vegetaèních pomìrù jihovýchodní èásti Moravskoslezských Beskyd. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna Úst. bot. a zool. PøF MU Brno] Tkaèíková J. & Spitzer L. (2004): Štìrkové náplavy na Vsetínské Beèvì – jedineèný biotop nebo pouze sta- vební materiál? – Valašsko. Vlastivìdná revue 13: 21–23. Tkaèíková J. & Tkaèík J. (2005): Ústup jedle v maloplošných chránìných územích na Valašsku na pøíkladu PR Kutaný. – Valašsko. Vlastivìdná revue 15: 24–25. Tkaèíková J. (2003): Botanický inventarizaèní prùzkum Louka pod Ranèem. – Ms. [Depon. in: KÚ Zlín, odb. ivot. prostø.] Tkaèíková J. (2005): Botanický inventarizaèní prùzkum PP Hrádek. – Ms. [Depon. in: KÚ Zlín, odb. ivot. prostø.] Tkaèíková J. (2006): Botanický inventarizaèní prùzkum luk Dlúhé, Vsetín-Jasenice. – Ms. [Depon. in: KÚ Zlín, odb. ivot. prostø.] Tomášek J. (1967): Pøíspìvek ke kvìtenì jihovýchodní Moravy. – Zpr. Ès. Bot. Spoleè. 2: 121–122. Tomášek J. (1968): Druhý pøíspìvek ke kvìtenì jihovýchodní Moravy. – Zpr. Ès. Bot. Spoleè. 3: 80–86. Tomášek J. (1970): Tøetí pøíspìvek ke kvìtenì jihovýchodní a východní Moravy. – Zpr. Ès. Bot. Spoleè. 5: 184–187. Tomášek J. (1977): Pøíspìvek ke kvìtenì východní a jihovýchodní Moravy 4. – Zpr. Ès. Bot. Spoleè. 12: 35–43. Tomášek J. (1979): Pøíspìvek ke kvìtenì Javorníkù. – Zpr. Ès. Bot. Spoleè. 14: 117–142. Tomášek J. (1986): Pøíspìvek ke kvìtenì východní a jihovýchodní Moravy 5. – Zpr. Ès. Bot. Spoleè. 21: 125–137. Tomèalová L. (2000): Rozšíøení plavuní v CHKO Beskydy a blízkém okolí. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna kat. biol. a ekol. PøF OU Ostrava] Trávníèek B. & Lustyk P. (1996): Nìkolik nových lokalit pampelišek ze sekce Celtica na Moravì. – Zpr. Èes. Bot. Spoleè. 31: 133–136. Trávníèek B., Chytil P. & Lustyk P. (1994): Poznámky k rozšíøení Petasites kablikianus Tausch ex Berch- told v Moravskoslezských Beskydech, Podbeskydské pahorkatinì a slovenských Karpatech. – Èas. Slez. Muz., ser. A, 43: 205–210. Trávníèek J. (1984): Floristická studie jiní èásti Veøovických vrchù . – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna Úst. bot. a zool. PøF MU Brno] Urc A. (1981): Spoleèenstva hygrofytù v povodí Ratiboøky. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna Úst. bot. a zool. PøF MU Brno] Valèíková R. (2000): Výskyt rostlin s produkcí alergenních pylù na území Valašského Meziøíèí. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna kat. biol. a ekol. PøF OU Ostrava] Vašátová A. (2000): Stav populací vybraných druhù orchidejí v katastru obce Hutisko-Solanec. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna kat. biol. a ekol. PøF OU Ostrava] Vašátová M. (2007): Floristický výzkum okolí Hutiska-Solance. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna kat. botaniky PøF UP Olomouc] Vašut R. (2001): Taxonomie a chorologie druhù skupiny Taraxacum sect. Erythrosperma na Moravì. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna kat. botaniky PøF UP Olomouc] Vašut R. J., Danèák M. & Trávníèek B. (2004): Ostruiníková flóra severní èásti moravských Karpat. – Zpr. Èes. Bot. Spoleè. 39: 339–386. Velísek V. (1958): Kvìtena Vsatských vrchù. – Ms. [Dipl. pr.; Depon. in: Ústø. knihovna PedF UP Olomouc] 106 Koutecký et al. [eds]: Výsledky floristického kursu ÈBS ve Vsetínì
Velísek V. (1962): Nová lokalita prhy arniky (Arnica montana L.) na Moravì. – Èas. Slez. Muz., ser. A, 11: 127–132. Veselý J. (1949): Šafrány (Crocus albiflorus Kit. f. violaceus Derg. a C. heuffelianus Herb.) na Valašsku. – Naše Valašsko 12: 13–18. Veselý Z. (1983): Botanické a geologické práce v okolí Val. Meziøíèí se zamìøením k výuce na zákl. škole. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna Úst. bot. a zool. PøF MU Brno] Vlèková P. (2006): Botanické zhodnocení a návrh managementu navrhované pøírodní rezervace Køiný. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Ústø. knihovna MZLU Brno] Vondráková B. (1974): Floristické pomìry pramenné oblasti Ronovské Beèvy. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna Úst. bot. a zool. PøF MU Brno] Vrána J. (1982): Chránìné nalezištì Lišková. Inventarizaèní prùzkum botanický dle metodiky SÚPPOP 1973. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Ronov pod Radhoštìm.] Vystavìlová-Bartošová M. (1974): Nárys floristických pomìrù údolí Døevnice v Hostýnských vrších. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna Úst. bot. a zool. PøF MU Brno] Weissmannová H. et al. (2004): Ostravsko. – In: Mackovèin P. & Sedláèek M. [eds], Chránìná území ÈR 10, Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR & EkoCentrum Brno, Praha. Zatloukal S. (2000): Floristické pomìry jihozápadnì od Valašského Meziøíèí. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna kat. botaniky PøF UP Olomouc] Zubková M. (1997): Rozšíøení druhù Cirsium acaule Scop., Cirsium rivulare (Jacq.) All. a jejich køíencù v Èeské republice. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna Úst. bot. a zool. PøF MU Brno]
Příloha A1.2.
POPELÁŘOVÁ M., HLISNIKOVSKÝ D., KOUTECKÝ P., DANČÁK M., TKÁČIKOVÁ J., VAŠUT R. J., VYMAZALOVÁ M., DVORSKÝ M., LUSTYK P. & OHRYZKOVÁ L. 2011: Rozšíření vybraných taxonů cévnatých rostlin v CHKO Beskydy a blízkém okolí (Výsledky mapování flóry z let 2006-2009). Zprávy České botanické společnosti 46: 277–359.
Publikace širokého autorského kolektivu shrnuje výsledky mapování flóry na území CHKO Beskydy z let 2006–2009 a zaměřuje se na nejvýznamnější nálezy, které podrobně komentuje. Kromě zájmového území – Chráněná krajinná oblast Beskydy – je vyšší pozornost věnována také střední části fytochorionu Vsetínská kotlina, který sice již leží mimo CHKO, ale z botanického hlediska tvoří se západním okrajem CHKO jeden nedílný celek. V průběhu floristického mapování bylo zaznamenáno velké množství údajů, z nichž byly do publikace zařazeny ty taxony, které významově přesahující území Beskyd. Prezentovány jsou proto zejména: a) nové či aktualizované lokality kriticky ohrožených taxonů (ve smyslu Červeného seznamu flóry České republiky, PROCHÁZKA 2001), b) významnější taxony z kategorií silně ohrožených a ohrožených taxonů, zejména dosud nepublikované z některého ze zahrnutých fytochorionů nebo po delší době znovunalezené, c) v území nově rozpoznané taxony z taxonomicky složitých skupin, d) nové lokality v regionu velmi vzácných taxonů nebo fytogeograficky zajímavých taxonů.
Publikace je přínosná zejména z toho důvodu, že dosavadní botanické práce věnované území Moravskoslezských Beskyd se věnovaly pouze dílčím částem pohoří nebo zahrnovaly území jen jako součást většího celku (např. souborné květeny Moravy a Slezska). Jedná se o první studii, která charakterizuje květenu Beskyd komplexně. Publikace také vyplňuje mezery vzniklé při zpracování řady druhů v Květeně České republiky (např. Hypochaeris maculata, Melilotus altissimus, Rosa sherardii), pro které údaje z regionu Moravskoslezských Beskyd v Květeně ČR zcela scházely.
Autorčin podíl na publikaci spočíval v poskytnutí floristických údajů a zpracování komentářů k šesti taxonům Crepis praemorsa, Rosa sherardii, Teucrium chamaedrys, Teucrium scorodonia, Thlaspi perfoliatum a Trifolium alpestre.
Vzhledem k tomu, že publikace je rozsáhlá (83 stran), dále v příloze jsou zařazeny pouze ty stránky publikace, které obsahují autorčiny komentáře. 43
Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 46: 277–358, 2011 277
Rozšíøení vybraných taxonù cévnatých rostlin v CHKO Beskydy a blízkém okolí (Výsledky mapování flóry z let 2006–2009)
Distribution of selected vascular plants taxa in the Beskydy Protected Landscape Area and in its close surroundings (Results of botanical grid mapping during 2006–2009)
Marie P o p e l á ø o v á 1), David H l i s n i k o v s k ý 2), Petr K o u t e c k ý 3), Martin D a n è á k 4), Jana T k á è i k o v á 5), Radim J. V a š u t 4), Marie V y m a z a l o v á 6), Miroslav D v o r s k ý 3), Pavel L u s t y k 7) & Lucie O h r y z k o v á 8)
1) Správa CHKO Beskydy, Nádraní 36, 756 61 Ronov pod Radhoštìm; e-mail: [email protected] 2) Sadová 605, 738 01 Frýdek-Místek; e-mail: [email protected] 3) Jihoèeská univerzita, Pøírodovìdecká fakulta, Branišovská 31, 370 05 Èeské Budìjovice; e-mail: [email protected], [email protected] 4) Univerzita Palackého Olomouc, Pøírodovìdecká fakulta, Šlechtitelù 11, 783 71 Olomouc-Holice; e-mail: [email protected], [email protected] 5) Muzeum regionu Valašsko, Horní námìstí 2, 755 01 Vsetín; e-mail: [email protected] 6) Masarykova univerzita, Pøírodovìdecká fakulta, Kotláøská 2, 611 37 Brno; e-mail: [email protected] 7) Moravský Laènov 287, 568 02 Svitavy; e-mail: [email protected] 8) ÈSOP Salamandr, Tvarùkova 1805, 756 61 Ronov pod Radhoštìm; e-mail: [email protected]
Abstract
An overview of recent localities (usually less than 10 years old) of 73 taxa in the Beskydy Protected Lands- cape Area and its surroundings (Western Carpathians, NE Czech Republic) is given, based on field grid mapping and revision of herbarium material in public herbaria. The list of taxa includes mainly threatened and phytogeographically important taxa of which new localities were discovered in recent years. A few ca- ses of regionally rare taxa and taxa from taxonomically critical groups not previously recognised in the area are also included. For each taxon, brief comments on past and present distribution, ecological demands and management of the localities are added.
K e y w o r d s : Beskydy, distribution, floristics, grid mapping, north Moravia, Silesia, threatened taxa, West Carpathians
N o m e n k l a t u r a : Moravec (1995); Kubát et al. (2002); Chytrý (2007) 278 Popeláøová et al.: Beskydy
Úvod
Karpatská èást severovýchodní Moravy a Slezska patøí k ménì probádaným, pøitom však floristicky bohatým územím Èeské republiky. Oblast je význaèná pøedevším výskytem øady východních fytogeografických prvkù (v rámci Èeské republiky), zejména taxonù vá- zaných na karpatskou (nebo karpatsko-alpskou) kvìtennou oblast. Pouze v Moravskoslez- ských Beskydech (a lokálnì na hlavním høebeni Javorníkù) pøesahují Karpaty v rámci Èeské republiky nadmoøskou výšku 1000 m a je zde typicky vyvinutý montánní stupeò. Vlivem karpatského pastevectví a malorolnického hospodaøení vznikala v Beskydech od 17. století mozaikovitá krajina se støídáním rùzných typù stanoviš, která se v jisté míøe za- chovala dosud, zejména v oblastech Javorníkù a Vsetínských vrchù. Trvající extenzivní zpùsob hospodaøení a minerálnì bohatší geologické podloí, pøedevším v jiní èásti Bes- kyd, podmiòují pomìrnì velkou druhovou bohatost zejména pastvinných, luèních a mok- øadních spoleèenstev. Na druhou stranu je struktura geologického podloí v celých Beskydech pomìrnì monotónní. Takøka 70 % území je také více ménì souvisle zalesnìno, vèetnì nejvyšších poloh. V Beskydech rovnì témìø schází botanicky i krajináøsky atrak- tivní prvky bezlesí jako jsou velké skalní útvary, rozsáhlejší rašeliništì a vìtší bezlesé plo- chy v nejvyšších polohách (ve srovnání s blízkými sudetskými pohoøími na západì i centrálními Západními Karpaty na východì). Tato smìs pøíznivých i nepøíznivých vlastností se odráí i ve stavu botanického zkou- mání. Floristický prùzkum zaèal v oblasti Beskyd u ve druhé polovinì 19. století (viz násle- dující oddíl) a s promìnlivou intenzitou pokraèuje a do souèasnosti. Všechny botanické práce se však vìnují pouze dílèím èástem Beskyd nebo zahrnují území jen jako souèást vìt- šího celku (napø. souborné kvìteny Moravy a Slezska). ádná studie, která by charakterizo- vala kvìtenu Beskyd komplexnì, dosud nevyšla. Region rovnì unikal pozornosti pøedních èeských a moravských floristù, nebo pokud jde o herbáøové doklady, pøedstavuje severový- chodní Morava a Slezsko pravdìpodobnì nejménì zastoupenou oblast v „centrálních“ her- báøích (zejména praské herbáøe PR a PRC, ale do znaèné míry to platí i pro velké moravské herbáøe jako jsou BRNM, BRNU a OLM). To se negativnì promítá pøi zpracování øady dru- hù v Kvìtenì Èeské republiky, pro které jsou tyto herbáøové sbírky jedním z hlavních infor- maèních zdrojù. Pro nìkteré v regionu èasté druhy údaje v Kvìtenì ÈR tudí zcela scházejí (exemplárními pøíklady jsou Hypochaeris maculata, Melilotus altissimus, Rosa sherardii). Chybìjící souborný pøehled druhù se stal podnìtem pro pomìrnì rozsáhlé floristické mapování v Chránìné krajinné oblasti Beskydy, které spoleènì s intenzivnìjším bota- nickým výzkumem regionu v posledním desetiletí vyplòuje mezeru ve floristickém po- znání území. Cílem tohoto èlánku je významnìjší nálezy shrnout a podrobnìji komentovat. Jádrem zájmového území je Chránìná krajinná oblast Beskydy (obr. 1). Vyšší pozor- nost je však vìnována i støední èásti fytochorionu Vsetínská kotlina, který sice ji leí mimo CHKO, avšak z botanického hlediska tvoøí se západním okrajem CHKO jeden nedílný celek. Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 46: 277–358, 2011 279
Obr. 1. – Zájmové území se zobrazením fytochorionù a významnìjších sídel. Území CHKO Beskydy je znázornìno šedivým podkladem stínovaným podle reliéfu. Fig. 1. – Study area including borders, numbers and names of phytogeographical districts and position of larger towns. The Beskydy Protected Landscape Area is visualised by a grey background; shading indicates the relief.
Historie botanického výzkumu
Severní èást Beskyd do svých floristických prací zahrnuli ji Josef Sapetza (1865, 1868), Karl Kolbenheyer (1862) a Emil Fiek (1881). V 80. letech 19. století vychází souborné dílo Flora von Mähren und österr. Schlesien Adolfa Obornyho (Oborny 1883–1886), za- hrnující i soudobé floristické poznatky z území Beskyd. Mezery ve floristickém poznání v této oblasti vyplòují pøedevším èetné floristické pøíspìvky Františka Gogely (napø. Go- gela 1890–1899, 1903–1906, 1904a, b) a Gustava Weebera (Weeber 1901–1903, 1936). Z jiní èásti Beskyd, ze Vsetínska, publikuje koncem 19. století pøedevším Jan Bubela (1884, 1886, 1888). Èást dnešního Vsetínska prozkoumal také Eduard Formánek, který svá pozorování zahrnul do nìkolika floristických èlánkù (Formánek 1884a, b, 1886–1887) a èesky psané Kvìteny Moravy a rakouského Slezska (Formánek 1887–1897). V systema- tickém prùzkumu regionální flóry Vsetínska pokraèoval ve 20. a 30. letech minulého sto- letí Gustav Adolf Øíèan (1927, 1928, 1932, 1933, 1936). Øíèanova stìejní práce, 280 Popeláøová et al.: Beskydy rukopisná Kvìtena okresu vsetínského a valašsko-meziøíèského (1936), dodnes zùstává hlavním regionálním floristickým pramenem. Území Beskyd popisuje ve své práci Úvod ke kvìtenì èeskosl. Slezska i Josef Otruba (1925, 1926). K dalšímu poznání flóry Beskyd pøispìli od 30. let minulého století zejména Vladimír Krist (1934), Josef Duda (napø. 1949, 1950), Jindøich Vodièka (napø. 1954, 1957), Valen- tin Pospíšil (napø. 1957, 1962, 1964), Zdenìk Kilián (napø. 1955, 1960a), Jaroslav Tomá- šek (1979), Marie Sedláèková (napø. 1978, 1988, 2000, Sedláèková & Plášek 2005) a mnozí další. Floristické a fytocenologické práce publikují také pracovníci regionálních muzeí a státní ochrany pøírody: Josef Duda, Marie Elsnerová, Alena Hájková, Milena Kašparová, Vìra Koutecká, Šárka Neuschlová, Jan Pavelka, Zdenka Prymusová, Marie Sedláèková, Kateøina Švendová a další. Na tyto botanické prùzkumy navazuje dnes další generace botanikù. Území Beskyd bylo zahrnuto i v rámci floristických kurzù Èeskoslo- venské / Èeské botanické spoleènosti ve Frýdku-Místku (Skalický et al. 1978), v Novém Jièínì (Grulich 2003) a ve Vsetínì (Koutecký et al. 2009).
Pøírodní pomìry
Zájmové území náleí orograficky do Moravskoslezských Beskyd, Veøovických vrchù, Ronovské brázdy, Vsetínských vrchù, Javorníkù a Vsetínské kotliny. Pro zjednodušení v ce- lém èlánku zájmové území nazýváme „Beskydy“ (ve smyslu území CHKO Beskydy). Region náleí k flyšovému pásmu Vnìjších Západních Karpat. Flyš se vyznaèuje mnohonásobným rytmickým støídáním vrstev jílovcù, pískovcù a slepencù. V jiní èásti CHKO (na sever po údolí Ronovské Beèvy) a dále východnì od toku Bílé Ostravice je zastoupena magurská fly- šová skupina s pøítomností zèásti vápnitých jílovcù a pískovcù. Severní èást Beskyd je naopak tvoøena nevápnitými odolnými vrstvami godulského flyše (Janoška 2000). Pro Beskydy jsou typické èetné, rozsáhlé i drobnìjší sesuvy na svazích, iniciující napøíklad vznik svahových pra- meniš. Dominantním pùdním typem jsou kambizemì, ve vyšších polohách podzoly, jen oje- dinìle se objevují pseudogleje. Nejniším bodem studovaného území je tok øeky Beèvy u Vsetína (asi 340 m), nejvyšším vrchol Lysé hory (1323 m). Centrální èást zájmového území leí v chladné klimatické oblasti (podoblasti CH4, CH6, CH7), pouze úzký lem na severový- chodním okraji a údolí Senice, Ronovské a Vsetínské Beèvy, spadají do mírnì teplé klimatic- ké oblasti (podoblasti MT2, MT5 – Quitt 1971). Prùmìrné roèní teploty vzduchu i úhrny sráek se silnì mìní s nadmoøskou výškou. Nejteplejší èástí území je oblast kolem Vsetína (7 °C), nejchladnìjší vrchol Lysé hory (2,6 °C). Prùmìrný roèní úhrn sráek se pohybuje od 750 mm v údolích po 1390 mm ve vrcholových partiích Lysé hory. Území patøí k oblastem s bohatou snìhovou pokrývkou, která v nejvyšších polohách vytrvává 150 a 180 dnù. Území Beskyd náleí do dvou fytogeografických obvodù a tøí okresù (Skalický in Hejný & Slavík 1988). V rámci Karpatského mezofytika jsou v západní èásti rozlišeny podokresy 80a. Vsetínská kotlina a 80b. Veøovické vrchy, od jihu a k høebenu Vsetínských vrchù patøí území k fytogeografickému okresu 82. Javorníky. Okrajové èásti Beskyd na severu a seve- rovýchodì zasahují do 84a. Beskydského podhùøí, jen malá èást u Mostù u Jablunkova Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 46: 277–358, 2011 281 náleí do 84b. Jablunkovského mezihoøí. Vìtšina zájmového území je zahrnuta do Karpat- ského oreofytika, podokresu 99a. Radhošské Beskydy. Nutno však upozornit, e vymezení hranic oreofytika je zde ponìkud problematické. Severní hranice je vedena po vnìjším ob- vodu pohoøí tvoøeném strmìjšími svahy, nìkdy však sestupuje i níe do rovinatìjšího pod- hùøí (zde èasto sleduje hranici souvisle zalesnìného území nebo vrstevnice odpovídající úpatí výraznìjších vrcholù). Takto vymezené oreofytikum ovšem zahrnuje i dosti nízké nad- moøské výšky (pod 500 m n. m.) a široká údolí nìkterých tokù (zejména Ostravice, Morávky a Lomné), kde sestupuje i do 400 m n. m. Podobnì jako údolí Ronovské Beèvy na západní hranici fytochorionu, odpovídají tato území svým charakterem jednoznaènì mezofytiku. Specifickým problémem je vedení hranice oreofytika na jiním úboèí Vsetínských vrchù, které svým charakterem leí na rozhraní mezi podhorským a horským stupnìm a kde tato hranice nesleduje ádný zjevný krajinný prvek (urèitá vrstevnice, výraznìjší vrcholy, typ osídlení nebo pomìr les / bezlesí). Naopak flóra a vegetace vrcholových partií Javorníkù (formálnì v mezofytiku) je u spíše oreofytního charakteru. Podrobnìjší údaje o klimatických, geologických, geomorfologických a vegetaèních pomìrech území jsou uvedeny napø. v pracích Mackovèin et al. (2002), Weissmannová et al. (2004) a Koutecký et al. (2009).
Metodika mapování
Floristické mapování, které se stalo základem pro výbìr taxonù publikovaných v tomto èlánku, probíhalo na území CHKO Beskydy v letech 2006 a 2009 podle upravené meto- diky pøevzaté z obdobného mapování v CHKO Bílé Karpaty (Jongepier 2003). Mapovací jednotkou byla 1/16 základního pole støedoevropského síového mapování (Slavík 1986). Území CHKO tak bylo rozdìleno do 189 mapovaných šestnáctinových „ètvercù“, pøièem okrajové „ètverce“ (asi 1/3 všech) nezasahují do území celé. Pøi mapování byl kladen dù- raz na bezlesou krajinu a výskyt chránìných, ohroených a invazních druhù rostlin, které byly v mapách lokalizovány co nejpøesnìji (obvykle bodovì). Samostatnì byly mapovány také „segmenty“ zahrnující bezlesé 1. zóny CHKO a vybrané botanicky cenné lokality. Naopak nebyla mapována maloplošná zvláštì chránìná území, kde podrobné seznamy ta- xonù poskytují inventarizaèní prùzkumy. Data zaznamenaná v terénu do mapy a škrtacího seznamu byla pøepsána do programu Janitor (SurveyPro), výsledkem je databáze s více ne 107 000 údaji o zhruba 1300 taxonech (Anonymus 2010). Všechny údaje byly ve sna- ze odstranit moné omyly a pøeklepy podrobovány kritické revizi. U vybraných taxonù byly zároveò provedeny terénní revize a pro kritické skupiny rostlin revize herbáøových poloek. Sporné nálezy byly konzultovány s jednotlivými autory a specialisty.
Výbìr a publikování taxonù
V rámci floristického mapování bylo nalezeno vìtší mnoství taxonù, které by si za- slouily zveøejnìní. Pro výbìr k publikování v rámci tohoto èlánku byla zvolena kritéria 282 Popeláøová et al.: Beskydy zahrnující taxony zpravidla významovì pøesahující území Beskyd. Prezentovány jsou proto zejména: a) nové èi aktualizované lokality kriticky ohroených taxonù (ve smyslu Èerveného seznamu flóry Èeské republiky, Procházka 2001), b) významnìjší taxony z ka- tegorií silnì ohroených a ohroených taxonù, zejména dosud nepublikované z nìkterého ze zahrnutých fytochorionù nebo po delší dobì znovunalezené, c) v území novì rozpozna- né taxony z taxonomicky sloitých skupin, d) nové lokality v regionu velmi vzácných ta- xonù nebo fytogeograficky zajímavých taxonù. Popsány jsou nálezy dosud nepublikované, jen v menší míøe jsou zahrnuty i nálezy ji publikované a zde doplnìné o významné informace (napø. pøesnìjší lokalizace, po- èetnost populací), pøípadnì publikované pouze v podobì manuskriptù. Zpravidla nejsou publikována data starší 10 let, výjimku tvoøí novì revidované starší herbáøové sbìry, které nebyly zahrnuty v døívìjších zpracováních (napø. u rodù Euphrasia a Viola). Pro- toe je snahou zahrnout pokud mono všechny aktuálnì známé lokality výskytu taxonu ze studovaného území, jsou databázové údaje z mapování doplnìny i terénními daty au- torù a dalších spolupracovníkù. Výjimeènì jsou publikována data z fytocenologických snímkù z Èeské národní fytocenologické databáze (v textu uvedena zkratka „ÈNFD“), která byla vyhledána s vyuitím Databanky flóry Èeské republiky (Danihelka et al. 2011). Ve snaze o co nejobjektivnìjší popis rozšíøení taxonu jsou v nìkterých pøípadech publikovány i lokality mimo území CHKO Beskydy (napø. nejbliší výskyty nebo loka- lity naznaèující moné migraèní cesty). Tyto lokality jsou oznaèeny hvìzdièkou (*) pøed èíslem fytochorionu. Rozšíøení vybraných taxonù je znázornìno v mapkách. Jako pod- klad jsou pouita data ÈÚZK 2007 a AOPK ÈR 2011. Stupeò ohroení taxonù odpovídá Èervenému seznamu cévnatých rostlin Èeské re- publiky (Procházka 2001). Výskyt taxonu ve fytochorionu byl posuzován zejména podle Kvìteny Èeské republiky (Hejný & Slavík 1988, 1990, 1992; Slavík 1995, 1997, 2000; Slavík & Štìpánková 2004; Štìpánková et al. 2010). Nomenklatura, vymezení jednotlivých taxonù, vèetnì agregátù, odpovídá zpracování v Klíèi ke kvìtenì Èeské republiky (Kubát et al. 2002). Pokud je výjimeènì pouito odlišné pojetí, jsou jména uvedena i s autorskými zkratkami. Fytocenologické snímky jsou zapsány podle stan- dardní metody curyšsko-montpellierské školy (napø. Moravec et al. 1994). Syntaxono- mické èlenìní travinných spoleèenstev respektuje Vegetaci Èeské republiky (Chytrý 2007, Chytrý 2011), u dalších typù vegetace práci Rostlinná spoleèenstva Èeské re- publiky (Moravec et al. 1995). U lokalit byly doplnìny fytochoriony podle fytogeo- grafického èlenìní Èeské republiky (Skalický in Hejný & Slavík 1988) a kód ètvrtiny kvadrantu støedoevropské mapovací sítì (Slavík 1986). Pro pøehlednost jsou dále v textu vynechávána èísla èastìji jmenovaných fytochorionù, tj.: 80. Støední Pobeèví, 80a. Vsetínská kotlina, 80b. Veøovické vrchy, 82. Javorníky, 84. Podbeskydská pahor- katina, 84a. Beskydské podhùøí, 84b. Jablunkovské mezihoøí, 99. Moravskoslezské Beskydy, 99a. Radhošské Beskydy a 99b. Slezské Beskydy. Je-li urèitý pojem (napø. Moravskoslezské Beskydy) pouit v jiném smyslu ne jako název fytochorionu (napø. geomorfologickém), je toto v textu jasnì vyjádøeno. 296 Popeláøová et al.: Beskydy na Malém Polomu (1948 J. Duda OSM; Gibl 1949, Vodièka 1954), další údaje pocházejí z Pusteven a Knìhynì (Procházka in Štìpánková et al. 2010: 549–551). Na všech uvedených recentních lokalitách roste tato orchidej v podrostu vlhèích kul- turních smrèin. Ve fytochorionu Radhošských Beskyd byla korálice nalezena po témìø 50 letech. M. Popeláøová
Corydalis intermedia C4a 82. Javorníky, 6675d, Nový Hrozenkov (distr. Vsetín): Stoleèný vrch, les na S svahu kopce, asi 0,5 km SV od vrcholu, asi 870 m n. m. (17. 5. 2006 not. M. Koèí). 82. Javorníky, 6774b, Huslenky (distr. Vsetín): Makyta, jedlobukový les asi 50 m JV od vrcholu (923,3 m), 870 m n. m., tøi porosty s asi 80 kvetoucími rostlinami (15. 4. 2009 leg. M. Popeláøová, herb. Popeláøová). 99a. Radhošské Beskydy, 6575c, Dolní Beèva (distr. Vsetín): Radhoš (1129 m), pøi okraji bukového lesa na J svahu kopce, nedaleko zelenì znaèené turistické stezky, asi 1 km JV od vrcholu, asi 1020 m n. m. (14. 4. 2007 leg. R. J. Vašut & D. Skálová, OL).
Dymnivka bobovitá roste v hájích a smíšených lesích, èasto suového charakteru. V Èeské republice má druh pomìrnì mezerovité rozšíøení a z regionu východní Moravy nebyl do- sud uvádìn (Smejkal in Hejný & Slavík 1988: 494). Pøesto zde byl v poslední dobì opako- vanì nalezen a údaje tak pøedstavují nová zjištìní pro uvedené fytochoriony. Rovnì byl druh nalezen v pomìrnì vysokých nadmoøských výškách, které ovšem odpovídají podob- ným výskytùm v jiných oblastech oreofytika (Smejkal l. c.). Novì zjištìné lokality mohou pøedstavovat èást jv. areálové hranice druhu (Smejkal l. c.). R. J. Vašut
Crepis praemorsa C2 *79. Zlínské vrchy, 6773d, Prlov (distr. Vsetín): východní svahy vrchu Hrabník, 49°14'51" N, 17°57'28" E, 490 m n. m., asi 50 kvetoucích rostlin (7. 5. 2000 leg. A. Èernotík, OL). *79. Zlínské vrchy, 6773d, Pozdìchov (distr. Vsetín): PP Pozdìchov, 49°13'23" N, 17°57'52" E, 525 m n. m., asi 50 kvetoucích rostlin (15. 5. 1999 leg. A. Èernotík, OL). *79. Zlínské vrchy, 6773d, Pozdìchov (distr. Vsetín): louky na jiním konci obce asi 0,2 km od toèny, 49°13'26" N, 17°57'44" E, 535 m n. m., asi 50 kvetoucích rostlin (20. 5. 1999 leg. A. Èernotík, OL). *80a. Vsetínská kotlina, Jablùnka (distr. Vsetín): mokrá louka V od obce, 370 m n. m. (20. 6. 1999 leg. M. Konvièná, BRNU). *80a. Vsetínská kotlina, 6673d, Semetín (distr. Vsetín): pastvina pod høbetem k údolí Potùèky (okolí sa- motyU Sládkù),asi 1 kmJ od obce,49°20'19"N,17°56'50"E,450 mn.m.(7.6.1997 leg. M. Dan- èák,OL). *80a. Vsetínská kotlina, 6674c, Vsetín (distr. Vsetín): suché, místy zarùstající, louky v závìru údolí Zádil- ský, asi 1,5 km SV od vsetínského zámku, 49°20'59" N, 18°00'55" E, 570 m n. m. (25. 5. 2003 leg. M. Danèák, OL). *80a. Vsetínská kotlina, 6674c, Vsetín (distr. Vsetín): místní èást Ohrada, kosené a pasené louky na bývalé sjezdovce „Na trojúhelníku“, asi 0,2 km S od kóty Lysá hora (577), 49°19'35" N, 18°01'07" E, 530 m n. m., desítky rostlin na dvou mikrolokalitách v horní a støední èásti luk (6. 7. 2010 leg. J. Tkáèiková, VM). Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 46: 277–358, 2011 297
Obr. 4. – Rozšíøení Crepis praemorsa ve studovaném území (podrobnosti viz obr. 2) Fig. 4. – Distribution of Crepis praemorsa in the study area (see Fig. 2 for details).
*80a. Vsetínská kotlina, 6674c, Vsetín (distr. Vsetín): místní èást Jasenice, údolí Dlúhé, kosené kvìtnaté louky asi 3 km VJV od zámku, 49°20'08" N, 18°02'23" E, 440 m n. m., 3 mikropopulace èítající od 3 do 25 kvetoucích rostlin (25. 6. 2006 leg. J. Tkáèiková, VM; 5. 7. 2008 not. J. Tkáèiková; Koutecký et al. 2009). 80a. Vsetínská kotlina, 6674c, Hovìzí (distr. Vsetín): osada Køenov, suchá kosená louka u luté turistické znaèky, asi 0,7 km SSV od kóty Lysný (654) a 2,7 km SSZ od kostela v obci, 49°19'31" N, 18°02'50" E, 610 m n. m., 20 kvetoucích rostlin (13. 6. 2006 leg. J. Tkáèiková, VM). 82. Javorníky, 6774a, Hovìzí (distr. Vsetín): PP Støíbrník, výslunná stráò asi 1,4 km SSV od kóty Filka (759,2) a asi 1,4 km J od rozcestí údolí Veøeèný a Støíbrník, 550 m n. m., na ploše asi 3 × 3 m (Neu- schlová 1980; èerven 2007 not. L. Ambrozek & P. Chytil; 10. 7. 2008 foto M. Popeláøová; 7. 6. 2009 leg. D. Hlisnikovský, FMM). 82. Javorníky, 6774b, Huslenky (distr. Vsetín): PR Galovské lúky, okraj mezofilní louky asi 0,3 km JZ od kóty Hrachovec (776,7) a asi 1 km S od toèny autobusù v závìru údolí Uherská, 740 m n. m., nìkolik rostlin na dvou mikrolokalitách (Neuschlová 1982; 7. 8. 2008, 19. 5. 2011 not. M. Popeláøová). *82. Javorníky, 6874b, Študlov (distr. Vsetín): jalovcová pastvina v PP Hrádek na JV okraji obce, 49°09'30" N, 18°05'17" E, 550 m n. m., 50 kvetoucích rostlin na jediném místì zhruba uprostøed past- viny (Danèák in Pavelka & Trezner 2001; 17. 6. 2005 leg. J. Tkáèiková, VM; 2008, 2009 not. J. Tkáèiková).
Teplomilná škarda ukousnutá roste v Èeské republice pøevánì v termofytiku a teplejších územích mezofytika, zvláštì v územích s bazickými horninami, jinde je tento druh vzácný nebo zcela chybí. Druh byl døíve v teplých územích pomìrnì hojný, ale v prùbìhu 20. 298 Popeláøová et al.: Beskydy století silnì ustoupil (Kaplan & Kirschner in Slavík & Štìpánková 2004: 522–524). V ob- lasti severovýchodní Moravy je tato škarda vzácná a stejnì tomu bylo i v minulosti. V CHKO Beskydy se vyskytuje v jiní a jihozápadní èásti území, hlavnì ve fytochorionu Vsetínská kotlina, ménì v Javorníkách. Do oreofytika Radhošských Beskyd neproniká. Výèet zde uvedených lokalit spolu s publikovanými údaji (Koutecký et al. 2009) je obra- zem recentního rozšíøení na severovýchodní Moravì, které sahá údolím Vsetínské Beèvy od Vsetína pøes Hovìzí a Huslenky po Nový Hrozenkov (obr. 4). Lokalita ve Študlovì a nálezy v okolí Prlova a Pozdìchova navazují na mnohem hojnìjší výskyt druhu ve Zlín- ských vrších a v Bílých Karpatech (Jongepier & Pechanec 2006). Zajímavý je údaj z Jablùnky, který rozšiøuje oblast výskytu smìrem na sever údolím Vsetínské Beèvy. Na Vsetínsku se vyskytuje v oblastech budovaných vsetínskými vrstvami magurského flyše, který obsahuje jílovce se zásaditou reakcí. Další lokalita severním smìrem je uvádìna a v Moravské bránì v PP Choryòská strá (Kašparová 1991). Tento údaj však není doloen, a pøestoe lokalita je dlouhodobì a intenzivnì navštìvována regionálními floristy, neexis- tuje pøekvapivì ádný jiný údaj, který by výskyt potvrzoval. Podobnì údaj ze severního okraje Beskyd z Kamenné u Staøíèe je pouze literární (Vicherek 1957a) a pozdìji nebyl potvrzen (napø. Mièková 2007). Škarda ukousnutá roste v kosených a pøepásaných loukách svazu Cynosurion a Arrhe- natherion a v mezofilních lemech listnatých lesù sv. Trifolion medii. J. Tkáèiková
Crocus heuffelianus C1 80b. Veøovické vrchy, 6574b, Zubøí (distr. Vsetín): Pod Obecníkem, bøehový porost na pravém bøehu Zu- berského (Hodorfského) potoka a navazující mezofilní louka, asi 1,5 km SV od soutoku s Èertoryj- ským potokem, 430 m n. m., v prùbìhu let zaznamenáno 220–420 kvetoucích rostlin (duben 2008–2011 foto M. Popeláøová); bøezový háj a fragment olšiny na podmáèené louce v nivì levostran- ného pøítoku Zuberského (Hodorfského) potoka, asi 50 m V od pøedchozí lokality, 435 m n. m., v prù- bìhu let zaznamenáno 60–80 kvetoucích rostlin (duben 2008–2011 foto M. Popeláøová). 80b. Veøovické vrchy, 6574b, Zubøí (distr. Vsetín): èást Èertoryje, zelený dvorek vyuívaný pro pastvu sle- pic, asi 0,5 km SZ od soutoku Èertoryjského a Zuberského (Hodorfského) potoka, 420 m n. m., 80 kvetoucích rostlin (duben 2010 foto M. Krupa). 80b. Veøovické vrchy, 6574b, Zubøí (distr. Vsetín): travnatá zahrada a sad u domu, vedle PP Zubøí, asi 0,2 km J od soutoku Èertoryjského a Zuberského (Hodorfského) potoka, 395 m n. m., 65 kvetoucích rost- lin (duben 2010 not. M. Krupa). Rostliny jsou ohroeny skládkováním stavebního materiálu a dalšími aktivitami na zahradì.
Lokality šafránu karpatského na severovýchodní Moravì leí na západním okraji jeho are- álu (Chrtek in Štìpánková et al. 2010). Vyjma PP Hoøina u Brumovic na Opavsku roste tento šafrán recentnì ji jen v CHKO Beskydy, a to na katastrech obcí Zubøí, Nový Hro- zenkov (napø. Øíèan 1936) a Horní Lomná (Hlisnikovský in Hadinec & Lustyk 2007: 272). Starší výskyty u Hranic na Moravì (Schlosser in Oborny 1883–1886), na hoøe Gíro- vá u Mostù u Jablunkova (Šusta in Krist 1934) a u Èeského Tìšína v lese Hrabina (Gill 1967) nebyly ji dlouho ovìøeny. Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 46: 277–358, 2011 333
Ribes petraeum C1 99a. Radhošské Beskydy, 6476c, Ostravice (distr. Frýdek-Místek): Smrk (1276 m), bøeh horského potoka na S exponovaném svahu, asi 0,3 km SV od vrcholu Smrku, asi 1120 m n. m. (1999 not. R. J. Vašut & M. Vašutová; Velièka 2001; 25. 8. 2010 not. V. Bajer). 99a. Radhošské Beskydy, 6476d, Malenovice (distr. Frýdek-Místek): Lysá hora (1323 m), kamenná su v pramenné oblasti potoka Satina (Malenovický kotel), asi 0,7 km SZ od vrcholu, asi 950 m n. m. (2002 not. R. Albín, 25. 8. 2010 not. V. Bajer). 99a. Radhošské Beskydy, 6575b, Prostøední Beèva (distr. Vsetín): Èertùv Mlýn (1205 m), ve smíšeném lese na prudkém kamenitém svahu na JZ úboèí vrchu, 1000–1150 m n. m. (Velièka 1996; 2002 not. M. Koèí, 26. 8. 2010 not. V. Bajer).
Výskyt rybízu skalního v Radhošských Beskydech je znám více ne století. Poprvé jej z Bes- kyd publikoval Gogela (1890–1899, 1904a) z hory Smrk a na této lokalitì byl recentnì potvr- zen nezávisle více autory. V poslední dobì byl rybíz skalní novì zjištìn na dalších lokalitách. Výskyt druhu R. petraeum v Beskydech však nebyl všeobecnì pøijímaný. Kirschner (in Hejný & Slavík 1992: 358) spojoval rostliny ze Smrku s R. rubrum a výskyt R. petraeum v regionu povaoval za nepravdìpodobný. Morfologie, ekologie a rovnì vý- sledky genetické analýzy ale naznaèují, e rostliny ze Smrku, Lysé hory a Èertova Mlýna lze pøiøadit k druhu R. petraeum (M. Sochor, R. J. Vašut et al., nepublikovaná data). Rybíz skalní se v Beskydech vyskytuje na silnì exponovaných severních svazích nejvyšších bes- kydských hor, v blízkosti prameniš nebo horských potokù. Tento biotop zcela neodpoví- dá výskytu druhu v jiných èástech Èeské republiky (subalpínské nivy v karech, Kirschner, l. c.), ale velmi se podobá biotopu s bohatými populacemi na Pilsku a Babí hoøe v Orav- ských Beskydech. Rostliny ze Smrku, Lysé hory a Èertova Mlýna také morfologicky od- povídají rostlinám z vysokých Karpat na Slovensku (tvar listové èepele, pýøité kvìty). R. J. Vašut
Rosa sherardii C2 80a. Vsetínská kotlina, 6674a, Hovìzí (distr. Vsetín): údolí Hoøansko, meze u odboèky na Støíbrník, asi 1,9 km ZJZ od kostela v obci, 49°17'14" N, 18°02'59" E, 440 m n. m. (4. 5. 2006 leg. M. Danèák, OL). 80a. Vsetínská kotlina, 6674c, Hovìzí (distr. Vsetín): osada U Zajíèkù v závìru údolí Hovízky-Suška, asi 2,5 km S od kostela v obci, na ladem leící louce mezi okrajem lesa a høebenovou polní cestou, 650 m n. m., 2 keøe (20. 7. 2004, 14. 8. 2004, 26. 7. 2005 leg. J. Tkáèiková, VM; 4. 7. 2005 leg. M. Danèák, OL; Koutecký et al. 2009). 80a. Vsetínská kotlina, 6674d, Huslenky (distr. Vsetín): pastviny a kosené louky v navrhované PR Losový, asi 1,5 km SV od kostela v obci, 49°19'01" N, 18°05'39" E, 500 m n. m., jediný keø v pøíkopu u silnice, v roce 2009 zanikl pøi sesuvu silnice (16. 8. 2004 leg. J. Tkáèiková, VM). 80a. Vsetínská kotlina, 6774a, Leskovec (distr. Vsetín): pøi polní cestì u eleznièní trati poblí eleznièní- ho nádraí Leskovec (u severní èásti obce), 390 m n. m., skupinka keøù v pruhu køovin (brslen, trnka, hloh, rùe šípková, osika) (2006 not. P. Kusák). 80a. Vsetínská kotlina, 6774b, Zdìchov (distr. Vsetín): PP Uherská, jalovcový pasínek v osadì „U Hrbáè- kù“, asi 2 km SV od kostela v obci, 600 m n. m., 3 keøe ve støední èásti jalovcové pastviny (18. 8. 2004 leg. J. Tkáèiková, VM; Tkáèiková 2004, Koutecký et al. 2009). 82. Javorníky, 6674b, Halenkov (distr. Vsetín): údolí Dinotice, zarùstající pastvina asi 0,7 km S od kap- lièky na rozcestí v osadì Svrèín a 1,2 km JZ od kóty Okrúhla (701), 49°21'06" N, 18°06'44" E, 540 m n. m., 1 plodný keø na okraji pastviny u smrkového lesa (4. 9. 2006 leg. J. Tkáèiková, VM). 334 Popeláøová et al.: Beskydy
82. Javorníky, 6674d, Valašská Senice (distr. Vsetín): Šerklava, asi 2 km SSZ od koupalištì v obci, 49°14'38" N, 18°06'18" E, 750 m n. m., 3 keøe na neseèené mezi nad polní cestou (5. 9. 2006 leg. J. Mládek, OL, rev. M. Danèák). 82. Javorníky, 6675b, Velké Karlovice (distr. Vsetín): údolí Pluskovec, mez na okraji luèní cesty, asi 0,7 km V od vrcholu Kantorka (716,1 m), 620 m n. m., 1 keø (26. 8. 2011 leg. M. Popeláøová, herb. Popeláøová). 82. Javorníky, 6774a, Valašská Polanka (distr. Vsetín): násep nad eleznièní tratí asi 0,7 km S od elez- nièního mostu v údolí Veøeèný a asi 2,5 km SSZ od kóty Padìlky (710), 400 m n. m., asi 20 keøù (2006 not. P. Kusák, 9. 7. 2010 leg. M. Popeláøová, herb. Popeláøová). 82. Javorníky, 6774a, Valašská Polanka (distr. Vsetín): 1,5 km SV od obce, horní èást louky pøi lesní ces- tì severnì nad údolím Veøeèného potoka, 49°16'19" N, 18°00'44" E, 500 m n. m., dvojice malých plo- dících keøù (2006 not. P. Kusák). 82. Javorníky, 6774a, Leskovec (distr. Vsetín): místo zvané „Pod Jahodným“, SV smìrem od vrcholu Ja- hodný (609 m), rovinná slunná køovinatá louka s bøízami a rùznými keøi, poblí modøe znaèené turis- tické cesty, asi 550 m n. m., nìkolik keøù (2006 not. P. Kusák). 82. Javorníky, 6774d, Francova Lhota (distr. Vsetín): Rutov, asi 2 km SV od kostela v obci, 49°13'05" N, 18°08'08" E, 560 m n. m., 3 ex. na okraji polní cesty (28. 8. 2006, leg. J. Mládek, OL, rev. M. Danèák). 84a. Beskydské podhùøí / 99a. Radhošské Beskydy, 6476a, Malenovice (distr. Frýdek-Místek): podél modøe znaèené turistické stezky, odtud stoupá podél stezky a na vrchol Hradová (750 m), køoviny a lesní pláš, 420–750 m n. m., asi 20 keøù (31. 7. 2004 leg. Z. Vrubel, FMM; 16. 1. 2008 foto D. Hlisni- kovský & P. Chytil).
Rùe Sherardova roste velmi roztroušenì témìø po celém území ÈR od planárního po sub- montánní stupeò (Vìtvièka in Slavík 1995: 224–226), co platí i pro území severovýchod- ní Moravy. V CHKO Beskydy jsou recentní i historické lokality soustøedìny do jiní a jihozápadní èásti území. Zde uvedené lokality potvrzují historické rozšíøení (napø. Formá- nek 1887–1897, Øíèan 1936) a rozšiøují jej o povodí øíèky Senice (obr. 9). Opakovanì byl potvrzen také výskyt ve fytochorionu Vsetínská kotlina, odkud chybí údaje v Kvìtenì ÈR (Vìtvièka l. c.), pøestoe existují historická data: Vsetín-Ústí, Vlèinec nad údolím Dlúhé (1956 V. Pospíšil BRNM), Bobrky a Vesník u Vsetína (Formánek 1887–1897, Øíèan l. c.). Novìjší údaj ze Vsetínské kotliny pochází z navrhované PR Losový (Koèí 2003a). V sou- èasnosti existuje více ne 10 lokalit a s nejvìtší pravdìpodobností je druh v území hojnìjší. Nalezení nových lokalit je dílem náhody, protoe rùe Sherardova se nijak ekologicky ne- odlišuje od dalších zástupcù rodu – preferuje suchá oslunìná místa v lemech dubohabøin a keøi zarùstající louky, pastviny a meze. Èasto bývá pøítomen pouze jediný keø této rùe mezi èetnými keøi hojnì rostoucí rùe šípkové (Rosa canina). Druh je uvádìn také z dalších okrajových èástí beskydského regionu (Podbeskydská pahorkatina; Vìtvièka l. c.). Historicky je v tomto území zmiòován z úpatí Lysé hory u Malenovic a Ostré hory u Ostravice u Frýdlantu (Oborny 1883–1886), dále v povodí øeky Ostravice a z širšího okolí Frýdku-Místku (Gogela 1890–1899, 1903–1906; Weeber 1901–1903, 1936). Výskyt je doloen z Místku (1930 V. Spitzner BRNU) a z Malenovic („Malenowitz am Sibudowbach [Subidov] sehr selten“ 1925 G. Weeber BRNU). Zde uve- dený nález tedy pøiblinì odpovídá lokalitì na úpatí Lysé hory (Oborny l. c.) a herbáøové- mu dokladu G. Weebera. V Malenovicích roste v souèasnosti asi 20 keøù (D. Hlisnikovský Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 46: 277–358, 2011 335
Obr. 9. – Rozšíøení Rosa sherardii ve studovaném území (podrobnosti viz obr. 2). Fig. 9. – Distribution of Rosa sherardii in the study area (see Fig. 2 for details). in verb.) roztroušenì v údolí potoka Sibudov v rozmezí nadmoøských výšek 420–750 m, èást populace u v okrajové èásti beskydského oreofytika. J. Tkáèiková
Salix daphnoides C3 *76a. Moravská brána vlastní, 6475a, Frenštát pod Radhoštìm (distr. Nový Jièín): osada Valcha, pravý bøeh øíèky Lubiny pøi severním okraji mìsta, 360 m n. m. (1. 9. 1996 leg. R. J. Vašut,OL, BRNL, rev. J. Koblíek). Druh se zde vyskytuje kromì typické formy rovnì ve var. angustifo- lia Kerner. 82. Javorníky, 6674d, Halenkov (distr. Vsetín): na zahrádce podél potùèku, v západní èásti obce, asi 0,3 km od mostu pøes Vsetínskou Beèvu smìrem do osady Dinotice, 430 m n. m. (2010 E. Stanovská, OL). Pravdìpodobnì vysazení jedinci. 82. Javorníky, 6676c, Velké Karlovice (distr. Vsetín): èást Malé Karlovice, bøehové porosty podél Tísòavského potoka, 550–600 m n. m. (2009 leg. R. J. Vašut & E. Stanovská, OL; 2010 leg. E. Stanov- ská, OL). Roztroušený výskyt juvenilních a senescentních rostlin, pravdìpodobnì vysazeno. *84a. Podbeskydská pahorkatina, 6376c, Baška (distr. Frýdek-Místek): štìrkový náplav na pravém bøehu øeky Ostravice, pøiblinì 0,8 km jinì od silnièního mostu v Bašce, asi 310 m n. m. (2009 leg. R. J. Vašut, OL). *84a. Podbeskydská pahorkatina, 6376d, Skalice (distr. Frýdek-Místek): Záhoøí, štìrkové náplavy øeky Morávky, 350 m n. m., stovky jedincù (2010 not. E. Stanovská). *84a. Podbeskydská pahorkatina, 6476c, Èeladná (distr. Frýdek-Místek): štìrkový náplav na pravém bøehu Èeladenky, asi 3,5 km SZ od vrcholu Smrku (1276 m), 470 m n. m. (2010 not. L. Kleèková). Na lokali- tì byl zaznamenán výskyt køíence se S. elaeagnos (2010 leg. L. Kleèková, OL). Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 46: 277–358, 2011 339 cf. Weeber 1901–1903, 1936; 1955 V. Kajdoš OP, s. d. C. Hanáèek BRNU). V souèasnosti z této oblasti hadí mord nízký znám pravdìpodobnì není. Historické, avšak nedoloené údaje pocházejí ještì z Radhoštì v Radhošských Beskydech (Formánek 1887–1897, Weeber 1901–1903, 1936). Jediný známý recentní výskyt hadího mordu nízkého v Beskydech leí v niší poloze oreofytika Radhošských Beskyd. Relativnì poèetná a vitální populace druhu roste na vlh- ké louce v Pøírodní památce Poskla I, v kontaktu se spoleèenstvy svazu Calthion. Nevel- kou louku s bohatou populací Dactylorhiza fuchsii a Gladiolus imbricatus se podaøilo v 70. letech minulého století uchránit pøed meliorací a eutrofizací díky intervenci ochrany pøírody. Scorzonera humilis je zde však pravdìpodobnì poprvé zaznamenána a na konci 80. let minulého století. V posledních letech se populace druhu rozrùstá a nìkolik rostlin se objevilo i na okraji nedaleké rašelinné louky v PP Poskla II. M. Popeláøová
Taraxacum gelertii C3 99a. Radhošské Beskydy, 6575c, Hutisko-Solanec (distr. Vsetín): zbytek prameništì v kosené louce na S svahu vrchu Poskla (576 m), asi 0,6 km SSV od kostela v obci, 520 m n. m., 49°26'13" N, 18°13'24" E, desítky jedincù (27. 4. 2007 leg. P. Koutecký, CBFS, PRA, rev. J. Štìpánek).
Druh je pøedstavitelem pampelišek ze sect. Celtica, která má silnou (sub)oceanickou vazbu. Hojnìji se vyskytuje v severozápadní Evropì (Spojené Království, jiní Skandinávie, Nizo- zemsko, severní Nìmecko) a smìrem do støední Evropy frekvence jeho výskytu klesá. Pro pampelišky, v obecné rovinì, je kvùli místy nedostateènì známému rozšíøení nesnadné stano- vit míru ohroení a jejich vzácnost. To neplatí pro tento druh, u kterého je díky jeho silné subo- ceanické vazbì a pøesnìjším znalostem o jeho rozšíøení vzácnost zøejmá. Významným faktem rovnì je, e lokality v Èeské republice pøedstavují (pravdìpodobnì) jihovýchodní okraj celo- svìtového rozšíøení druhu. V Èeské republice je druh rozšíøen roztroušenì a vzácnì v západní èásti státu, hojnìji je druh zastoupen v severozápadních Èechách, na Èeskomoravské vrchovi- nì vyznívá (Bureš 1993, Trávníèek & Lustyk 1996, Trávníèek et al. in Štìpánková et al. 2010). V moravských Karpatech je velmi vzácný a dosud byl znám pouze ojedinìlý výskyt nìkolika rostlin v travnatém okraji silnice a pøilehlé èásti louky v Horní Lomné, osadì Kyèmol (Trávní- èek et al. in Štìpánková et al. 2010). Nová lokalita druhu na vrchu Poskla v Hutisku-Solanci tak pøedstavuje významný nález, nebo potvrzuje, e východní hranice rozšíøení druhu je po- sunuta do Západních Karpat. Je pravdìpodobné, e druh se mùe vyskytovat i na dalších vhod- ných biotopech v Beskydech, pøípadnì Kysucích na Slovensku. R. J. Vašut
Teucrium chamaedrys 80a. Vsetínská kotlina, 6674c, Hovìzí (distr. Vsetín): Hovízky, V svah, teplomilná pastvina, 450 m n. m. (1. 8. 1989 leg. M. Kašparová, VM). 82. Javorníky, 6674b, Halenkov (distr. Vsetín): údolí Lušová, v horní èásti pasené louky výše pøecházejí- cí ve zbytek jalovcového pasínku, 4,2 km S od kostela v obci a 0,3 km J od toèny autobusu v závìru údolí, 49°21'13" N, 18°09'02" E, 520 m n. m., asi 30 rostlin (21. 6. 2006 not. M. Vymazalová). 340 Popeláøová et al.: Beskydy
82. Javorníky, 6674c, Hovìzí (distr. Vsetín): údolí Hovízky-Potoky, mez nad polní cestou asi 80 m Z od toèny autobusù v závìru údolí a asi 1 km JJV od kóty 666,8 u osady U Zajíèkù, 480 m n. m., nìkolik rostlin (èervenec 2007, 10. 7. 2009 not. M. Popeláøová). 82. Javorníky, 6774a, Valašská Polanka (distr. Vsetín): 3 km VSV obce, závìr údolí Veøeèného potoka, osada „U Mikulášù“, úpatí svahu pod bukovým lesem, po levé stranì cesty smìrem od osady, 530 m n. m., velmi øídký porost asi 1,5 m2 (2006, 9. 7. 2009 not. P. Kusák). 82. Javorníky, 6774b, Huslenky (distr. Vsetín): údolí Hrachoveèek, mez høebenové polní cesty východnì nad údolím, asi 1,2 km SZ od vrcholu Hrachovec (776,7 m) a asi 2 km JV od kostela v obci, 540 m n. m., nìkolik rostlin (5. 7. 2011 leg. M. Popeláøová, herb. Popeláøová). 82. Javorníky, 6874b, Støelná (distr. Vsetín): asi 0,4 km SSV od budovy bývalé celnice na èesko-sloven- ské hranici, 49°11'05" N, 18°07'25" E, 510 m n. m., 100 ex. na okraji borového lesa a na stráni nad pol- ní cestou zarostlou køovinami (22. 7. 2006 not. J. Mládek). *82. Javorníky, 6874b, Študlov (distr. Vsetín): jalovcová pastvina v PP Hrádek na JV okraji obce, 49°09'30" N, 18°05'17" E, 580 m n. m. (31. 7. 1992 leg. Jan Pavelka, VM, rev. M. Kašparová; Danèák in Pavelka & Trezner 2001; 17. 6. 2005 leg. J. Tkáèiková, VM; 2008, 2009 not. J. Tkáèiková).
Oanka kalamandra má na území Èeské republiky tìištì rozšíøení v termofytiku, odkud pøesahuje do teplejších území mezofytika (Mártonfi in Slavík 2000: 565–566). Pøestoe v Kvìtenì ÈR je ze severovýchodní Moravy uvádìna pouze z Javorníkù (Mártonfi l. c.), existuje mnoství historických údajù také ze Vsetínské kotliny (Hovìzí, Huslenky, Luná, Prlov, Ústí a Vsetín; napø. Formánek 1887–1897, Øíèan 1926, 1936, Pospíšil 1962). Historické rozšíøení na Vsetínsku sahalo v povodí Vsetínské Beèvy od Vsetína po Nový Hrozenkov a jiním smìrem druh rostl roztroušenì v celém povodí Senice. V po- sledním desetiletí byl druh na Vsetínsku znám a opakovanì potvrzen pouze od Študlova (Danèák in Pavelka & Trezner 2001: 118), kde pøeívá nìkolik sterilních rostlin v neko- seném lemu lesa v severozápadní èásti PP Hrádek (Tkáèiková 2005). Z uvedeného výètu lokalit je zøejmé, e teprve v posledních letech se podaøilo druh potvrdit i na dalších lo- kalitách. Pøesto je nutné povaovat oanku kalamandru na Vsetínsku za velmi vzácný druh. Drastický úbytek lokalit souvisí se zmìnami v obhospodaøování pùdy, zejména s absencí pastvy a následným zarùstáním a zalesòováním bývalých pastvin. V údolí Lu- šová roste oanka kalamandra na pøepásané louce východní orientace, která v horní èásti pøechází ve zbytek jalovcového pasínku, který ji silnì zarùstá. Ve Valašské Polance roste u nevyuívané cesty v proøídlém porostu spolu se suchomilnými druhy, napø. Bra- chypodium pinnatum, Clinopodium vulgare a Trifolium medium. Druh preferuje vysý- chavá místa s obnaenou zeminou. J. Tkáèiková
Teucrium scorodonia C2 99a. Radhošské Beskydy, 6476c, Ostravice, Èeladná (distr. Frýdek-Místek): masív Smrku, okraj lesní cesty na J svahu Smrèku (859 m), asi 0,4 km V od jeho vrcholu, 770 m n. m. (6. 9. 1999 leg. R. J. Vašut, OL), mnoho set rostlin v souvislých porostech podél obou stran asfaltové svánice (2005–2008 not. J. Janeèek); masív Smrku, okraj lesní cesty na S svahu Malého Smrku (1173 m), asi 0,5 km S od jeho vrcholu, 1000 m n. m., asi 20 rostlin na okraji horské smrèiny s jeøábem a borùvkou na kamenité a vy- sýchavé pùdì (2005–2008 not. J. Janeèek); masív Smrku, Malý Smrèek (711,8 m), suový les pod vr- cholem, JZ svah, asi 650–711 m n. m., desítky rostlin (2009 not. M. Popeláøová). Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 46: 277–358, 2011 341
99a. Radhošské Beskydy, 6575d, Horní Beèva (distr. Vsetín): osada Kobylská, v bøehovém porostu podél Kobylského potoka, 0,8 km VJV od vrcholu Èervence (759 m), asi 480 m n. m., ojedinìlý nález jediné skupinky rostlin na ploše asi 0,5 × 0,2 m, pravdìpodobnì zplanìlý z nìkteré z okolních rekreaèních chalup (2001 leg. R. J. Vašut & M. Vašutová, OL). 99a. Radhošské Beskydy, 6577a, Bílá (distr. Frýdek-Místek): osada Øepová (Repové), suchý výslunný okraj kosené louky na SZ okraji osady, asi 1,5 km JZ od kóty Sú¾ov (903 m), 49°29'12" N, 18°31'59" E, 770 m n. m., populace na ploše asi 2 × 1 m (9. 6. 2008 leg. J. Tkáèiková, VM). 99a. Radhošské Beskydy, 6676b, Bílá (distr. Frýdek-Místek): lesní cesta na JZ svahu vrchu Korytové (881 m), asi 1,1 km JJV od Maxovy vodní nádre, J od obce, 49°23'51" N, 18°26'47" E, 840 m n. m., bohatá populace (8. 8. 2009 leg. M. Danèák, OL). 99a. Radhošské Beskydy, 6676b, Bílá (distr. Frýdek-Místek): u státní hranice na vrchu Korytové (881 m), asi 1,2 km JJV od Maxovy vodní nádre, J od obce, 49°23'50" N, 18°26'58" E, 880 m n. m., nìkolik rostlin (10. 9. 2010 leg. M. Danèák, OL).
Oanka lesní je na území Èeské republiky rozšíøena ostrùvkovitì, co souvisí se zavlékáním v minulosti, kdy byla pìstována jako léèivka a medonosná rostlina. Také v souèasnosti je v prodejní nabídce øady zahradnictví. Nejvìtší populace na území Èeské republiky, pravdì- podobnì sekundárního pùvodu, je v oblasti Beskyd u obce Èeladná (Mártonfi in Slavík 2000: 566–568). Jde hlavnì o severní a severozápadní úpatí Smrku (1276 m), respektive díl- èí høebeny v masívu Smrku – Malý Smrèek (711,8 m) a Smrèek (858,6 m). Z této oblasti je druh dlouhodobì a opakovanì dokladován (poprvé 1910 E. Steidler BRNU, dále více dokla- dù napø. v BRNU, BRNM, GM, NJM, OP, OSM; z poslední doby napø. 2003 M. Sedláèková NJM a 2005 Z. Vrubel FMM). Historicky je druh doloen také z povodí Ostravice (s. d. J. Podpìra BRNU, 1906 J. Podpìra BRNM, 1968 E. Burša OP, 1973 E. Burša CESK) a z úpatí Lysé hory (Reitmayerová 1944). Další oblastí, ze které je druh opakovanì dokládán, je hranièní høeben mezi Èeskou republikou a Slovenskem v délce zhruba od kóty Beskyd (900) u Bumbálky po osadu Hluchanka (poprvé asi 1930 H. Zavøel OP, další doklady v BRNM, FMM, NJM, OP, OSM, VM, v poslední dobì napø. 1997 A. Hájková FMM). Oanka lesní v Beskydech dlouhodobì pøeívá na vhodných stanovištích, a to zejména v suových lesích, prosvìtlených smrèinách a na okrajích lesních cest. Jádrovou lokalitou výskytu je masív hory Smrk (pøedevším vrch Smrèek), kde je druh místy tak èastý, e jej lze oznaèit za expanzní (resp. invazní). Další zde zmínìné lokality pøedstavují maloplošné izo- lované výskyty rostlin buï zplanìlých ze zahrad, anebo sekundárnì zavleèených. Uvedená lokalita u osady Kobylská je vzdálená asi 10 km JZ od masívu Smrku. Dvì další lokality z katastru obce Bílá potvrzují známý výskyt v okolí Bumbálky. Lokalita v osadì Øepová pøedstavuje izolovaný výskyt vzdálený asi 10 km od známých lokalit nacházejících se podél hranièního høebene a je v regionu nejvýchodnìji leícím výskytem druhu. J. Tkáèiková
Thlaspi perfoliatum 80a. Vsetínská kotlina / 82. Javorníky, 6674, Zdìchov (distr. Vsetín): „Veøeèné, polní mez 2 km JZ obce“ [text v uvozovkách je citací herbáøové schedy, ale takové toponymum není v uvedeném smìru a vzdá- lenosti známo, zøejmì je myšleno údolí Veøeèný leící asi 2 km SZ od obce Zdìchov v katastru obce Hovìzí a smìr uvedený na schedì je chybný] (7. 5. 1979 leg. J. Tomášek, GM). 342 Danihelka: Cortusa matthioli
*80a. Vsetínská kotlina, 6674c, Ústí u Vsetína (distr. Vsetín): na náspu v eleznièní stanici pøi J okraji obce, 49°18'05" N, 18°00'20" E, 380 m n. m., nìkolik jedincù (16. 4. 2006 leg. M. Danèák, OL). 80a. Vsetínská kotlina, 6674c, Hovìzí (distr. Vsetín): výslunná mez u asfaltové silnice vedoucí podél levé- ho bøehu Beèvy, asi 0,2 km V od hlavního mostu pøes Beèvu, 49°18'22" N, 18°04'06" E, 390 m n. m., 30 rostlin (6. 5. 2005 leg. J. Tkáèiková, VM). 80a. Vsetínská kotlina, 6774a, Leskovec (distr. Vsetín): okraj kolejištì v eleznièní stanici, 49°17'15" N, 18°00'05" E, 390 m n. m., nìkolik rostlin (29. 5. 2010 leg. M. Danèák, OL), nìkolik stovek rostlin (29. 4. 2011 leg. M. Popeláøová, herb. Popeláøová). 80a. Vsetínská kotlina, 6774a, Leskovec (distr. Vsetín): okraj pastviny asi 0,7 km JJV od soutoku Senice a potoka Snozový a ca 2,3 km Z od kóty Snoz (618), 420 m n. m., asi 30 rostlin (29. 4. 2011 leg. M. Po- peláøová, herb. Popeláøová). 84b. Jablunkovské mezihoøí / 99a. Radhošské Beskydy, 6478a, Bocanovice (distr. Frýdek-Místek): elez- nice a násep v okolí eleznièní stanice, 49°33'51" N, 18°44'27" E, 400 m n. m., desítky rostlin (16. 5. 2006 not. P. Filippov).
Penízek prorostlý je jednoletý ozimý druh hojnì rostoucí na narušovaných suchých a vý- slunných místech (pole, meze, svìtlé lesní okraje, okraje cest, nádraí apod.) v teplejších èástech Moravy, odkud zøídka proniká i do chladnìjších poloh. V Kvìtenì Èeské republi- ky není z oblasti Beskyd udáván (Dvoøáková in Hejný & Slavík 1992: 174). Nedávno byl publikován výskyt v Huslenkách (Otýpková & Danèák 2003) a v intravilánu Vsetína (Koutecký et al. 2009). Také zde uvedené lokality potvrzují výskyt ve Vsetínské kotlinì. Novì je druh zaznamenán na severním úpatí Beskyd na hranicích Beskydského podhùøí a Radhošských Beskyd. Druh je zøejmì do okrajových oblastí Beskyd opakovanì zavlékán a na vhodných stanovištích poté dlouhodobì pøeívá. Pravdìpodobnì je také èasto pøe- hlíen z dùvodu èasného kvetení a výskytu na botanicky neatraktivních místech. J. Tkáèiková
Trifolium alpestre C4a *80a. Vsetínská kotlina, 6673b, Ratiboø (distr. Vsetín): PP Zbrankova stráò pøi SV okraji obce, nìkolik rostlin v centrální èásti území, 49°22'08" N, 17°55'04" E, 360 m n. m. (11. 7. 2009 not. M. Danèák). *80a. Vsetínská kotlina, 6673c, Hošálková (distr. Vsetín): údolí Štìpková u znaèené cesty do Liptálu, na údolní louce [dnešní PP Pivovaøiska], pískovec, 500 m n. m. (28. 6. 1944 leg. V. Pospíšil, BRNM; 1996 not. M. Danèák). *80a. Vsetínská kotlina, 6674c, Vsetín (distr. Vsetín): údolí Velký Skalník, výslunná mez asi 0,5 km J od kóty Sno (663) a 2,7 km VSV od katolického kostela, 49°20'50" N, 18°02'05" E, 520 m n. m., asi 20 ex. podél zarùstající polní cesty (26. 6. 2000 leg. M. Danèák, OL; 20. 6. 2006 leg. J. Tkáèiková, VM). 82. Javorníky, 6774c, Luná (distr. Vsetín): údolí potoka Luenka, osada Skøítkov, asi 2 km V od støedu obce, 49°14'39" N, 18°02'43" E, 530 m n. m., lem polní cesty, porost asi 2 × 2 m (21. 6. 2006 not. J. Mládek, 9. 7. 2010 leg. M. Popeláøová, herb. Popeláøová). V následujícím roce byl porost zasypán stavební sutí. 82. Javorníky, 6774c, Luná (distr. Vsetín): Popelišovy paseky, osada U Sekule, asi 0,5 km SV od elez- nièní zastávky Lideèko, 49°14'03" N, 18°03'23" E, 600 m n. m., 50 ex. na neseèené stráni zarùstající køovinami (22. 8. 2006 not. J. Mládek).
Teplomilný jetel alpínský je na severovýchodní Moravì vzácný. Nejstarší údaj o výskytu na Vsetínsku pochází od E. Formánka (Formánek 1884a), ale u o dva roky pozdìji je Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 46: 277–358, 2011 343 stejným autorem zpochybòován (Formánek 1886–1887). Jetel alpínský je morfologicky podobný druhu Trifolium medium, se kterým je èasto zamìòován. Je proto potøeba kriticky pøistupovat k údajùm o výskytu v regionálních botanických pracích, nejsou-li souèasnì doloeny herbáøovou polokou. Tento problém se týká pøedevším údajù J. Tomáška, který druh uvádí v celém údolí Vsetínské Beèvy od Huslenek a po Velké Karlovice (Tomášek 1979), co je znaènì nepravdìpodobné. Dlouhodobì a opakovanì byl druh nalézán pouze v širším okolí Vsetína (Øíèan 1936, Pospíšil 1957, 1962), ale dnes zde témìø neroste. Jedi- ný recentní údaj ze širšího okolí Vsetína je zde uvedená lokalita v údolí Velký Skalník. Další dva uvedené výskyty z Luné v jihozápadní èásti CHKO Beskydy navazují na hoj- nìjší rozšíøení tohoto druhu v sousedních fytochorionech Bílé Karpaty lesní a Zlínské vrchy (Jongepier & Pechanec 2006). Jsou to významné nálezy potvrzující pøítomnost ve fytochorionu Javorníky, odkud druh dosud nebyl uvádìn (Kubát in Slavík 1995: 477–478). Dále severním smìrem, ji mimo území CHKO Beskydy, existují historické údaje z východního okraje masívu Hostýnských vrchù z Ratiboøe (1943 V. Pospíšil BRNM; Pospíšil 1962) a Hošálkové (1944 V. Pospíšil BRNM). Druh byl potvrzen jak v Ratiboøi, kde roste v PP Zbrankova stráò v suchých bylinných lemech svazu Geranion sanguinei, tak v Hošálkové v PP Pivovaøiska. Jetel alpínský je na Vsetínsku vázán na vý- slunná suchá místa, pøevánì na svazích s jiní a jihovýchodní expozicí, kde roste spolu s dalšími teplomilnými druhy (napø. Brachypodium pinnatum, Carex montana, Geranium sanguineum a Lathyrus niger). Upøednostòuje nekosené køovinaté stránì nebo jen zøídka kosené okraje luk a lesní lemy. J. Tkáèiková
Trifolium spadiceum C3 82. Javorníky, 6675c, Nový Hrozenkov (distr. Vsetín): Malá Vranèa, prameništì na severozápadním sva- hu kóty Kotlina (805,1), 715 m n. m., poèetná populace (29. 6. 2006 not. P. Lustyk). 82. Javorníky, 6774c, Luná (distr. Vsetín): samota U Kuèkù nad údolím Skøítkov, asi 1,2 km SSV od eleznièní stanice Lideèko, 49°14'20" N, 18°02'55" E, 640 m n. m., asi 500 jedincù na mokré louce s dominantními nízkými ostøicemi Carex echinata, C. nigra, C. panicea (21. 6. 2006 leg. J. Mládek, OL; 3. 7. 2009 leg. M. Danèák, OL). 82. Javorníky, 6775a, Nový Hrozenkov (distr. Vsetín): Vranèa, Pod Kohútkou, prameništì v dolní èásti lyaøské sjezdovky, 725 m n. m. (30. 8. 2006 not. P. Lustyk). 99a. Radhošské Beskydy, 6477d, Horní Lomná (distr. Frýdek-Místek): osada Pøelaè ve stejnojmenném údolí, na SV exponovaná mezofilní zanedbaná pastvina 1,6 km JV od kostela v obci, 49°30'60" N, 18°38'46" E, 720 m n. m., zhusta na ploše 7 m2 (25. 6. 2006 foto D. Hlisnikovský & Z. Vrubel). 99a. Radhošské Beskydy, 6477d, Horní Lomná (distr. Frýdek-Místek): údolí potoka Úplaz, na SV expo- novaná mezofilní ruènì seèená louka 1,6 km VJV od kostela v obci, 49°31'31" N, 18°39'28" E, 680 m n. m., asi 5 kvetoucích ex. (7. 7. 2006 foto D. Hlisnikovský). 99a. Radhošské Beskydy, 6576d, Bílá (distr. Frýdek-Místek): osada Kavalèanky, ve vlhké pcháèové lou- ce u potùèku v jiní èásti osady a na mezi nad touto loukou ve støední èásti osady, 2 km JZ od vrcholu hory Bobek (871 m), 695–700 m n. m. (2003 leg. R. J. Vašut & M. Vašutová, OL; 29. 6. 2008 not. P. Lustyk; 2. 7. 2009 not. R. J. Vašut & E. Stanovská). 99a. Radhošské Beskydy, 6576d, Bílá (distr. Frýdek-Místek): údolí potoka Smutná, 3,0 km J od kostela sv. Bedøicha, 49°24'52" N, 18°27'06" E, 630 m n. m., nìkolik málo desítek ex. na podmáèené louèce (27. 6. 2009 leg. D. Hlisnikovský, FMM). 350 Popeláøová et al.: Beskydy morfotypù V. arvensis a údajných køíencù) vyaduje dùkladnou revizi, zahrnující pøe- hodnocení variability udávaných znakù a taxonomického významu délky ivotního cyklu a zohledòující také poèty chromozomù, tvar pylových zrn (napø. Zvadová et al. 2004, Fischer et al. 2008) nebo reprodukèní systémy (auto- vs. alogamie). Z oblasti Moravskoslezských Beskyd nebyly krátce vytrvalé typy dosud udávány. Zde zmínìné lokality jsou zaloeny pouze na vlastních nálezech nebo na mimoøádnì dobøe preparovaných herbáøových polokách, u kterých lze hodnotit charakter rùstu. Z dostup- ného materiálu (napø. více dokladù ve FMM) se zdá, e stejný morfotyp violek pravdìpo- dobnì roste i na dalších lokalitách, zejména ve východní èásti pohoøí (okolí Krásné, Morávky, Horní a Dolní Lomné, Jablunkova a Nýdku). Beskydské populace se vyznaèují relativnì velkými svìtle a sytì lutými kvìty, nìkdy s fialovými skvrnami na horních ko- runních lístcích. Pøedbìnì je lze pøiøadit k taxonu V. tricolor subsp. polychroma, který by mìl zahrnovat krátce vytrvalé typy z podhorských a horských luk. Jednotlivé lokální po- pulace øazené k tomuto taxonu jsou ale nápadnì odlišné v barvì a velikosti kvìtù i ve tvaru palistù (Kirschner & Skalický l. c.); beskydská populace je v rámci našeho území nejpo- dobnìjší rostlinám ze Šumavy. P. Koutecký
Závìr
V èlánku jsou komentovány recentní výskyty (zpravidla ne starší 10 let) 73 taxonù na úze- mí CHKO Beskydy a v blízkém okolí (severovýchodní èást Èeské republiky, Západní Karpaty). Vìtšina dat byla získána v rámci plošného mapování flóry v CHKO Beskydy (2006–2009) a doplnìna terénními daty autorù a spolupracovníkù. K získání obrazu o roz- šíøení druhù byly studovány také herbáøové doklady v regionálních herbáøích. Komento- vaný seznam zahrnuje nejvíce ohroené a fytogeograficky významné druhy a jejich nové recentní lokality. Popsány jsou také lokality v regionu velmi vzácných druhù a taxony z ta- xonomicky kritických skupin, které byly v území novì rozlišeny. U taxonù je struènì ko- mentováno rozšíøení v minulosti a souèasnosti, ekologické podmínky a pøípadnì také zpùsob hospodaøení na lokalitách.
Podìkování
Podìkování patøí pøedevším mapovatelùm, kteøí se na mapování flóry na území CHKO Beskydy podíleli, jsou jimi: Martin Danèák, Miroslav Dvorský ml., Petr Filippov, Petra Hanáková, David Hlisnikovský, Jo- sef Janeèek, Martin Koèí, Vìra Koutecká, Petr Koutecký, Pavel Kusák, Pavel Lustyk, Jan Mládek, Marie Popeláøová, Jana Tkáèiková, Radim J. Vašut, Marie Vymazalová a Jitka Wolfová. Technické zázemí pøi mapování a správì databáze poskytl Petr Wolf. Podìkování náleí také kustodùm herbáøových sbírek, kteøí byli ochotni tyto zpøístupnit: Jiøí Danihelka (BRNU), Petra Foldynová (FMM), Petra Hanáková (GM), Magda Bábková-Hrochová (OLM), Vítìzslav Plášek (OP), Zdenka Prymusová (OSM), Marie Sedláèková (NJM), Miroslav Skarka (CESK), Karel Sutorý (BRNM), Jana Tkáèiková (VM). Cenné informace a data poskytli kolegové Vojtìch Bajer (ke zpracování Betula pendula agg.), Eva Bártová (Salix daphnoides), Petr Chytil (Myricaria germanica), Lucie Kleèková (Salix elaeagnos) a Martin Koèí (Montia fontana). Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 46: 277–358, 2011 351
Mapky k èlánku vyhotovil Petr Wolf. Za kritické pøipomínky k rukopisu vdìèíme Martinovi Koèímu a re- dakci èasopisu. Mapování bylo souèástí projektu „Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostù v po- hoøí Karpat v Èeské republice prostøednictvím cíleného vyuití nových mechanismù financování Evrop- ského spoleèenství“ poskytnutého Nadaènímu fondu pro ekologické zemìdìlství (FOA). Terénní prùzkum byl zèásti financován také z prostøedkù Grantové Agentury ÈR (GA206/07/0706). Zpracování výsledkù bylo podpoøeno projektem „Vytvoøení komplexního monitorovacího systému pøírodního prostøedí Morav- skoslezského kraje (CZ0138)“ a výzkumným zámìrem MSM6007665801 a IGA PøF UP 2011/3.
Literatura
Anonymus (2010): Databáze Správy CHKO Beskydy. – [Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Ronov pod Radhoštìm], excerpováno 1. 5. 2010. Bajer V. (2003): Mapování a sbìr reprodukèního materiálu ohroených druhù lesních døevin v oblasti severních svahù Lysé hory. – Ms., 11 p. [Depon. in: ÈSOP Salamandr, Ronov p. R.] Bardy K., Albach D. C., Schneeweiss G. M., Fischer M. A. & Schönswetter P. (2010): Disentangling phylogeography, polyploid evolution and taxonomy of a woodland herb (Veronica chamaedrys group, Plantaginaceae s. l.) in southeastern Europe. – Mol. Phylogenet. Evol. 57: 771–786. Bártová E. & Vašut R. J. (2011): Rozšíøení vrby lýkovcové (Salix daphnoides Vill. ) na východní Moravì a Slezsku. – Acta Carpathica Occidentalis, in press. Bertová L. [ed.] (1984): Flóra Slovenska. IV/1. – Veda, Bratislava. Brabec J. (2003): Studie hoøeèku mnohotvárného èeského (Gentianella praecox ssp. bohemica) jako podklad pro záchranný program taxonù rodu Gentianella v ÈR. – Ms., 79 p., ZO ÈSOP 13/18 Silvatica, Brejl. [Depon. in: MP]. Bubela J. (1879): Rostlinstvo Kvìteny Vsetínské. – Ms. [Depon. in: Knih. Muz. regionu Valašsko ve Vsetínì, pracovištì Valašské Meziøíèí] Bubela J. (1884): O rostlinách na Vsacku zavleèených a zdomácnìlých. – Sborn. Mus. Spoleè. Valašské Meziøíèí 1: 24–29. Bubela J. (1886): Novitäten für die Flora Mährens. – Oesterr. Bot. Z. 36: 264–266. Bubela J. (1888): Berichtigungen und Nachträge zur Flora von Mähren. – Oesterr. Bot. Z. 38: 169–173 & 200–202. Bureš P. (1993): Pampelišky ze sekce Celtica A. J. Richards ve ïárských vrších a pøilehlých oblastech. – Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 28: 15–21. Bureš P. (1996): Cardamine dentata Schult. in Moravia. – Scripta Fac. Sci. Natur. Univ. Masarykianae Brun. 24(1994): 3–9. Cimalová Š. (2006): Historické a recentní rozšíøení vzácných druhù polních plevelù severní a støední Moravy a Slezska. – Èas. Slez. Muz. Opava, ser. A, 55: 165–192. Czerneková B. & Køenek D. (2004): Nový nález vratièky mìsíèní v CHKO Beskydy. – Veronica 18: 26. Danèák M. (2002): Flóra a vegetace. – In: Nekuda V. [ed.], Okres Vsetín. Ronovsko, Valašskomeziøíèsko, Vsetínsko, p. 49–54, Hvìzdárna Valašské Meziøíèí a Muzejní a vlastivìdná spoleènost v Brnì, Valašské Meziøíèí. Danihelka J., Petøík P. & Wild J. (2011): Databanka flóry Èeské republiky. – URL: http://florabase.cz/databanka/ (navštíveno 1. 4. 2011). Derková M. (2001): Mokøadní vegetace Vsetínských vrchù. – Ms. [Dipl. pr., depon. in: Knih. kat. bot. PøF MU, Brno] Dostál J. (1989): Nová Kvìtena Èeskoslovenské socialistické republiky. – Academia, Praha. Duda J. (1949): Pøíspìvek ke kvìtenì Beskyd. – Ès. Bot. Listy 2: 43–45. Duda J. (1950): Beskydská vrchovištì a rašelinné louky. – Pøírod. Sborn. Ostrav. Kraje 11: 66–92. 352 Popeláøová et al.: Beskydy
Duda J. (1960): Vaccinium uliginosum L. v Beskydách na Moravì. – Dendrol. Sborn., Ostrava, 2: 331–332. Duda J., Opravil E. & Šula B. (1995): Chránìné a ohroené druhy v kvìtenì Nízkého Jeseníku a pøilehlých území. 6. – Èas. Slez. Muz. Opava, ser. A, 44: 63–74. Fiek E. (1881): Flora von Schlesien preussischen und österreichischen Antheils. – Breslau. Filipová K. (2002): Floristický výzkum v údolí øeky Èerná Ostravice. – Èas. Slez. Muz. Opava, ser. A, 51: 233–242. Fischer M. A., Adler W. & Oswald K. (2008): Exkursionsflora von Österreich, Liechtenstein und Südtirol. Ed. 3. – Biologiezentrum der Oberösterreichischen Landesmuseen, Linz. Formánek E. (1884a): Beitrag zur Flora des Beskiden und des Hochgesenkes. – Oesterr. Bot. Z. 34: 157–168, 196–205, 242–247, 288–292, 322–327. Formánek E. (1884b): Nachträge zur Flora des Beskiden und des Hochgesenkes. – Oesterr. Bot. Z. 34: 361–362. Formánek E. (1886): Correspondenz. – Oesterr. Bot. Z. 36: 36–37, 70, 102–103, 139–140, 174–175, 248, 286, 321, 357–358, 393. Formánek E. (1886–1887): Beitrag zur Flora der Karpathen un des Hochgesenkes. – Oesterr. Bot. Z. 36: 181–185, 232–237, 271–276, 293–298, 336–341, 371–378, 406–409, 37: 18–22. Formánek E. (1887–1897): Kvìtena Moravy a rakouského Slezska. 1–2. – Brno & Praha. Formánek E. (1887a): Centaurea carpatica. – Oesterr. Bot. Z. 37: 153–154. Formánek E. (1887b): Correspondenz. – Oesterr. Bot. Z. 37: 220. French G. C., Ennos R. A., Silverside A. J. & Hollingsworth P. M. (2005): The relationship between flower size, inbreeding coefficient and inferred selfing rate in British Euphrasia species. – Heredity 94: 44–51. Gibl J. (1949): Orchideae (Vstavaèovité) v Beskydách. – Pøírod. Sborn. Ostrav. Kraje 10: 166–167. Gill J. (1967): Pøíroda okolí Èeského Tìšína, její ochrana a vyuití. – Tìšínsko 2: 14–16. Gogela F. (1890–1899): Kvìtena okolí Místeckého. – Èas. Vlasten. Spolku Mus. Olomouc 7: 107–110, 8: 109–112, 9: 93, 10: 150, 23: 154–157, 15: 132–134, 16: 27–29, 103–108. Gogela F. (1903–1906): Kvìtena Beskyd moravských. – Èas. Vlasten. Spolku Mus. Olomouc, 20: 134–138, 21: 109–114, 23: 54–58. Gogela F. (1904a): O rozšíøení druhù rostlinných na severovýchodní Moravì. – Vìstn. Klubu Pøírod. Prostìjov 6(1903): 88–106. Gogela F. (1904b): Z kvìteny Smrku a Lysé hory. – Sborn. Mus. Spoleè. Valašské Meziøíèí 11: 13–20. Goliašová K. & Michalková E. [eds] (2006): Flóra Slovenska. Vol. V/3. – Veda, Bratislava. Goliašová K. & Šípošová H. [eds] (2008): Flóra Slovenska. Vol. VI/1. – Veda, Bratislava. Grulich V. [ed.] (2003): Výsledky floristického kursu Èeské botanické spoleènosti v Novém Jièínì (4. – 10. èervence 1999). – Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 38, pøíl. 2: 89–174. Hadinec J. & Lustyk P. [eds] (2007): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. VI. – Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 42: 247–337. Hadinec J. & Lustyk P. [eds] (2009): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. VIII. – Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 44: 185–319. Hadinec J. & Lustyk P. [eds] (2011): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. IX. – Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 46: 51–160. Hadinec J., Lustyk P. & Procházka F. [eds] (2002): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. – Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 37: 51–105. Hadinec J., Lustyk P. & Procházka F. [eds] (2003): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. II. – Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 38: 217–288. Hadinec J., Lustyk P. & Procházka F. [eds] (2004): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. III. – Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 39: 63–130. Haeupler H. & Muer T. (2007): Bildatlas der Farn- und Blütenpflanzen Deutschlands. Ed. 2. – Verlag Eugen Ulmer, Stuttgart. Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 46: 277–358, 2011 353
Hajduchová K. (2009): Vliv zpùsobu hospodaøení na velikost populací Dactylorhiza sambucina a její rozšíøení na Vsetínsku. – Ms., 62 p. [Dipl. pr., depon. in: Akademická knihovna Jihoèeské univerzity, Èeské Budìjovice] Hájek M. & Hájková P. (2000): Nové nálezy Eleocharis quinqueflora (Hartmann) O. Schwarz na moravskoslovenském pomezí. – Sborn. Pøírod. Klubu Uherské Hradištì 5: 76–79. Hájek M. & Malina P. (1998): Eriophorum vaginatum L. nalezeno v Beskydech. Floristický pøíspìvek k údolí Èerné Ostravice. – Èas. Slez. Muz. Opava, ser. A, 47: 89–91. Hájková A. (1995): Nejbohatší lokalita Matteuccia struthiopteris v Podbeskydské pahorkatinì. – Èas. Slez. Muz. Opava, ser. A, 44: 217–218. Hájková A. (2003): Výskyt klikvy bahenní (Oxycoccus palustris) v Moravskoslezských Beskydech. – Pr. a Stud. Muz. Beskyd, pøír. vìdy, Frýdek-Místek, 13: 209–212. Hájková P. (2000): Rostlinná spoleèenstva mokøadních luk, potoèních rákosin a porostù vysokých ostøic v Hostýnských vrších. – Sborn. Pøírod. Klubu Uherské Hradištì 5: 7–51. Hašková J., Kirschner J. & Štìpánek J. (1988): Materiály k rozšíøení Melilotus dentata a M. altissima v Èeskoslovensku. – Zprávy Ès. Bot. Spoleè. 23: 11–32. Hejný S. & Slavík B. [eds] (1988): Kvìtena Èeské socialistické republiky. Vol. 1. – Academia, Praha. Hejný S. & Slavík B. [eds] (1990): Kvìtena Èeské republiky. Vol. 2. – Acadamia, Praha. Hejný S. & Slavík B. [eds] (1992): Kvìtena Èeské republiky. Vol. 3. – Academia, Praha. Hendrych R. (1984): Zum Charakter des Vorkommens von Matteuccia struthiopteris in der ÈSR. – Preslia 56: 107–116. Hendrych R. (1986): Polozapomenuté a nové nálezy z Kvìteny ÈSR. – Zprávy Ès. Bot. Spoleè. 21: 44–55. Hepburn I. (1943): A study of the vegetation of sea-cliffs in North Cornwall. – J. Ecol. 31: 30–39. Hörandl E., Greilhuber J., Klímová K., Paun O., Temsch E., Emadzade K. & Hodálová I. (2009): Reticulate evolution and taxonomic concepts in the Ranunculus auricomus complex (Ranunculaceae): insights from analysis of morphological, karyological and molecular data. – Taxon 58: 1194–1215. Hrabovský S. (1999): Pøíspìvek k flóøe severovýchodní Moravy a Slezska. I. – Èas. Slez. Muz. Opava, ser. A, 48: 86–90. Hustáková K. (2004): T0283BE – Olše. Závìreèná zpráva k mapování biotopù soustavy Natura 2000. – Ms., 13 p. [Depon. in: AOPK ÈR, Praha] Chytil P. (2004): Plán péèe pro Pøírodní památku Podgrúò na období 2005–2015. – Ms., 21 p. [Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Ronov pod Radhoštìm] Chytil P. (2006): Plán péèe pøírodní památky „Poskla“ na katastrálním území Hutisko a Solanec pod Solánìm v okrese Vsetín na období 2007–2016. – Ms., 39 p. [Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Ronov pod Radhoštìm] Chytrý M. [ed.] (2007): Vegetace Èeské republiky. 1. Travinná a keøíèková spoleèenstva. – Academia, Praha. Chytrý M. [ed.] (2011):Vegetace Èeské republiky. 3. Vodní a mokøadní vegetace. – Academia, Praha. Janoška M. (2000): Valašsko oèima geologa. – Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc. Jäger E. J. & Werner K. [eds] (2005): Rothmaler, Exkursionsflora von Deutschland, 4. Gefäßpflanzen: Kritischer Band. Ed. 10. – Spektrum Akademischer Verlag, Berlin. Jatiová M. & Šmiták J. (1996): Rozšíøení a ochrana orchidejí na Moravì a ve Slezsku. – AOPK ÈR & Arca JiMfa, Tøebíè. Jongepier J. W. (2003): Analýza biodiverzity v CHKO Bílé Karpaty jako podklad pro stanovení nové zonace a vhodného managementu cenných území program BIOSFÉRA – SE / téma VaV/620/12/03, pøíloha 2: Metodika – Síové mapování cévnatých rostlin. – Ms. 2 p. [Depon. in: Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhaèovice] Jongepier J. W. & Jongepierová I. (2006): Komentovaný seznam cévnatých rostlin Bílých Karpat. – ZO ÈSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. Jongepier J. W. & Pechanec V. (2006): Atlas rozšíøení cévnatých rostlin CHKO Bílé Karpaty. – ZO ÈSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. 354 Popeláøová et al.: Beskydy
Jurko A. (1964): Feldheckengesellschaften und Uferweidengebüsche des Westkarpatengebietes. – Biol. Pr. SAV, Bratislava, 10/6: 90. Jùzová B. & Krupa M. (2008): Opylovaèi hoøeèkù Gentianella lutescens (ssp. lutescens, carpatica). – Ms. [Depon. in: ZO ÈSOP Salamandr, Ronov pod Radhoštìm] Kajdoš V. (1957): Pøíspìvek ke kvìtenì Frenštátska. – Pøírod. Sborn. Ostrav. Kraje 18: 579–582. Kašparová M. (1991): Choryòská strá – zajímavá botanická lokalita. – Zprav. Okr. Vlastiv. Muz. Vsetín 1991: 25–32. Kilián Z. & Kilián O. (1955): Zpráva o floristickém prùzkumu v Moravskoslezských Beskydách. – Pøírod. Sborn. Ostrav. Kraje 16: 303–304. Kilián Z. (1954–1971): Kartotéka floristických údajù. – Ms. [Depon. in: D. Hlisnikovský & P. Chytil, soukromá knihovna, Frýdek-Místek] Kilián Z. (1960a): Floristický prùzkum Tìšínských Beskyd. – Vlastiv. Ostrav. Kraje 14–15: 29–31. Kilián Z. (1960b): Kvìtena eleznièních tratí Ostravska. – Pøírod. Èas. Slez., Opava, 21: 124–125. Kilián Z. & Krkavec F. (1962): Pøíspìvek k poznání kvìteny Frýdecka. – Pøírod. Èas. Slez. 23: 325–340. Kirschnerová L. & Kirschner J. (2003): Zmìny v rozšíøení Gentianella lutescens subsp. lutescens a subsp. carpatica v Èeské republice. – Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 38: 205–216. Kleèka J. (2001): Nález idoviníku nìmeckého (Myricaria germanica) na øece Beèvì. – Èas. Slez. Muz. Opava, ser. A, 50: 284. Kleèková L. (2010): Vrba šedá (Salix elaeagnos) v Moravskoslezských Beskydech: zhodnocení souèasného stavu druhu. – Ms. [Bakal. pr.; depon. in: Knih. kat. bot. PøF UP, Olomouc] Koèí M. (2003a): Botanický inventarizaèní prùzkum – Losový. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Ronov pod Radhoštìm] Koèí M. (2003b): Botanický inventarizaèní prùzkum PP Poskla. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Ronov pod Radhoštìm] Koláø F., Štech M., Trávníèek P., Rauchová J., Urfus T., Vít P., Kubešová M. & Suda J. (2009): Towards resolving the Knautia arvensis agg. (Dipsacaceae) puzzle: primary and secondary contact zones and ploidy segregation at landscape and microgeographic scales. – Ann. Bot. 103: 963–974. Kolbenheyer K. (1862): Vorarbeiten zu einer Flora von Teschen und Bielitz. – Verh. Zool.-Bot. Ges. 12: 1185–1220. Konupková-Kalousová Š. (2011): Monitoring vybraných druhù flóry v CHKO Beskydy – èást C (Calamagrostis pseudophragmites). – Ms., 67 p. [Depon. in: ZO ÈSOP Salamandr, Ronov pod Radhoštìm] Koutecký P., Popeláøová M., Lustyk P., Danèák M., Tkaèíková J. & Hlisnikovský D. [eds] (2009): Výsledky floristického kurzu Èeské botanické spoleènosti ve Vsetínì (29. èervna – 5. èervence 2008). – Zprávy Èes. Bot. Spoleè., 44, pøíl. 1: 1–106. Krist V. (1934): Šafrány Èeskoslovenské republiky (náèrt zemìpisného rozšíøení). – Pøíroda, Brno, 27: 206–209, 231–233. Krupa M. (2010): Šafrán karpatský, Crocus heuffelianus, mizející klenot jarních luk. – Ms., 9 p. [Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Ronov pod Radhoštìm] Krupa M. (2011): Monitoring hoøeèku lutavého (Gentianella lutescens) na území CHKO Beskydy. – Ms., 21 p. [Depon. in: ZO ÈSOP Salamandr, Ronov pod Radhoštìm] Køenková B. (2006): Studie vegetaèních pomìrù údolí Lomné. – Ms., 100 p. [Dipl. pr.; depon. in: Knih. Mendel. zemìd. lesn. univ., Brno] Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štìpánek J. [eds] (2002): Klíè ke kvìtenì Èeské republiky. – Academia, Praha. Kühn F. (1955): Polní plevele v oblasti východnì Frýdku. – Pøírod. Sborn. Ostrav. Kraje 16: 1–39. Letz D. R., Danèák M., Danihelka J. & Šarhanová P. (2012): Taxonomy and distribution of Cerastium pumilum and C. glutinosum in Central Europe. – Preslia 84: 33–69. Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 46: 277–358, 2011 355
Lososová Z. & Otýpková Z. (2001): Výskyt ohroených druhù plevelù na jiní Moravì. – Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 36: 81–98. Machalová L. (2005): Ekosystém divoèící øeky Morávky a jeho ohroení. – Ms. [Støedoškolská odborná èinnost; depon. in: Støední zemìdìlská a pøírodovìdná škola Ronov pod Radhoštìm] Mackovèin P., Jatiová M. et al. (2002): Zlínsko. – In: Mackovèin P. & Sedláèek M. [eds], Chránìná území ÈR 2, Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR & EkoCentrum Brno, Praha. Mièková P. (2007): Inventarizaèní botanický prùzkum Pøírodní památky Kamenná u Staøíèe (Moravskoslezský kraj). – Pr. a Stud. Muz. Beskyd, Frýdek-Místek, 19: 1–12. Moravec J. [ed.] (1995): Rostlinná spoleèenstva Èeské republiky a jejich ohroení. Ed. 2. – Severoèes. Pøír., pøíl. 1995. Moravec J. et al. (1994): Fytocenologie. – Academia, Praha. Neuhäusl R. & Neuhäuslová-Novotná Z. (1972): Carpinion-Gesellschaften in Mittel- und Nordmähren. – Folia Geobot. Phytotax. 7: 225–258. Neuschlová Š. (1980): Rozšíøení chránìných a ohroených druhù v Javorníkách. – Ms. [Rigor. pr.; depon. in: Knihovna Ústavu botaniky a zoologie, PøF MU, Brno] Neuschlová Š. (1982): Státní pøírodní rezervace Galovské lúky – botanický inventarizaèní prùzkum dle metodiky SÚPPOP 1973. – Ms. [Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Ronov pod Radhoštìm] Oborny A. (1883–1886): Flora von Mähren und österr. Schlesien. Pars I–IV. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 21(1882): 1–268, 1883, 22(1883): 269–636, 1884, 23(1884): 637–888, 1885, 24(1885): 889–1285, 1886. Otruba J. (1925): Úvod ku kvìtenì èeskoslovenského Slezska I. – Vlastiv. Sborn. Slez. 1: 35–50. Otruba J. (1926): Úvod ku kvìtenì èeskoslovenského Slezska II. Vlastiv. Sborn. Slez. 2: 283–396. Otýpková Z. & Danèák M. (2003): Výskyt vzácnìjších druhù plevelù na Valašsku. – Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 38: 177–196. Otýpková Z. (2001): Plevelová vegetace Bílých Karpat. – Ms. [Dipl. pr., depon. in: Knih. Úst. bot. zool. PøF MU, Brno] Parnell J. A. N. (1985): The biological flora of the British Isles – Jasione montana L. – J. Ecol. 73: 341–358. Pavelka J. (1997a): Registr mokøadù v okrese Vsetín. – Ms. [Depon. in: Krajský úøad Zlínského kraje, odbor ivotního prostøedí, Zlín] Pavelka J. (1997b): Zpráva z prùzkumu lokalit Orchidaceae v okrese Vsetín v roce 1996. – Ms. [Depon. in: Krajský úøad Zlínského kraje, odbor ivotního prostøedí, Zlín] Pavelka J. & Trezner J. [eds] (2001): Pøíroda Valašska (okres Vsetín). – ZO ÈSOP 76/06 Orchidea, Vsetín. Peèinka A. & Doèkalová Z. (2003): Pøíspìvek ke kvìtenì Cvilínského kopce u Krnova. – Èas. Slez. Muz. Opava, ser. A, 52: 44–54. Peèinka A. & Doèkalová Z. (2004): Poznámky k rozšíøení nìkterých kritických a silnì ohroených rostlin kvìteny Èeské republiky. – Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 39: 411–420. Piro Z. & Wolfová J. [eds] (2008): Zachování biodiverzity karpatských luk. – FOA, Nadaèní fond pro ekologické zemìdìlství, Praha. Plášek V. & Cimalová Š. [eds] (2008a): Zajímavé botanické nálezy z regionu severní Moravy a Slezska I. – Èas. Slez. Muz. Opava, ser. A, 57: 45–48. Plášek V. & Cimalová Š. [eds] (2008b): Zajímavé botanické nálezy z regionu severní Moravy a Slezska II. – Èas. Slez. Muz. Opava, ser. A, 57: 271–275. Plášek V. & Cimalová Š. [eds] (2010): Zajímavé botanické nálezy z regionu severní Moravy a Slezska IV. – Èas. Slez. Muz. Opava, ser. A, 59: 273–280. Podpìra J. (1949): Jak proniká teplobytná kvìtena do údolí jesenických a beskydských. – Pøírod. Sborn. Ostrav. Kraje 10: 81–95. Popeláøová M., Koutecký P. & Krupa M. (2011): Šafrán karpatský (Crocus heuffelianus Herbert) na východní Moravì. – Acta Carpathica Occidentalis, in press. Pospíšil V. (1957): Výspa panonské kvìteny ve Vsackých horách. – Ochr. Pøír. 12: 129–135. 356 Popeláøová et al.: Beskydy
Pospíšil V. (1962): Jak pronikaly termofyty do nitra severozápadních Karpat. – Èas. Morav. Mus. Brno 47: 69–108. Pospíšil V. (1964): Die Mährische Pforte, eine pflanzengeographische Studie. – Èas. Morav. Mus. Brno 49: 103–190. Procházka F. [ed.] (2001): Èerný a Èervený seznam cévnatých rostlin Èeské republiky (stav v roce 2000). – Pøíroda, Praha, 18: 1–166. Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Èeskoslovenska. – Geografický ústav ÈSAV, Brno (Studia Geographica 16). Reitmayerová L. (1944): Oanka lesní (Teucrium scorodonia L.) na Lysé hoøe. – Pøíroda, Brno, 36: 207. Rydlo J. (1989): Poznámky k ekologii a rozšíøení nìkterých druhù rodu Epipactis. – Muz. Souèasn., ser. natur., 3: 5–33. Øíèan G. (1925): Chrpa javornická a její nalezištì na Moravì. – Vìda Pøír. 6: 80–82, 129–133. Øíèan G. (1926): Cirsium acaule na Moravì. – Vìda Pøír. 7: 294–299. Øíèan G. (1927): Kvìtena Makyty v Moravských Karpatech. – Sborn. Klubu Pøírod. Brno 9 (1926): 34–44. Øíèan G. (1928): Orchideové louky u Vsetína v Mor. Karpatech. – Sborn. Klubu Pøírod. Brno 10: 36–51. Øíèan G. (1932): Pastviny okresu vsetínského v Moravských Karpatech. – Sborn. Pøírod. Spoleè. Mor. Ostrava 7: 25–90. Øíèan G. (1933): Kvìtena Javorníkù v Moravských Karpatech. – Sborn. Klubu Pøírod. Brno 15 (1932): 20–43. Øíèan G. (1936): Kvìtena okresu Vsetínského a Valašsko-meziøíèského. – Ms. [Depon. in: Knih. Muzea regionu Valašsko ve Vsetínì, pracovištì Valašské Meziøíèí] Sapetza J. (1865): Die Flora von Neutitschein. – Abh. Naturforsch. Ges. Görlitz 12: 1–56. Sapetza J. (1868): Nachtrag zu der Flora von Neutitschein. – Abh. Naturforsch. Ges. Görlitz 13: 93–94. Sedláèková M. (1978): Lesní spoleèenstva radhošské skupiny Moravskoslezských Beskyd (Západní Karpaty). – Preslia 50: 26–47. Sedláèková M. (1979): Floristická charakteristika ohroených èástí Frenštátské kotliny. – Ms. [Depon. in: Muzeum Novojièínska, Nový Jièín] Sedláèková M. (1982): Poznámky k rozšíøení Matteuccia struthiopteris na Moravì. – Preslia 54: 243–257. Sedláèková M. (1988): Pøíspìvek k poznání dubohabrových lesù (Carpinion) severovýchodní Moravy. – Èas. Slez. Muz. Opava, ser. A, 37: 231–238. Sedláèková M. (1997): Lokalita „Na dolinì“ – klenot luèních spoleèenstev v Trojanovicích. – Hlasy Muz. Archivu ve Frenštátì pod Radhoštìm 14: 95–97. Sedláèková M. (2000): Dentaria glandulosa v lesích severovýchodní Moravy. – Èas. Slez. Muz. Opava, ser. A, 49: 145–160. Sedláèková M. & Plášek V. [eds] (2005): Èervený seznam cévnatých rostlin Moravskoslezského kraje. – Èas. Slez. Muz. Opava, ser. A, 54: 97–120. Skalický V., Hájková A., Neuschlová Š., Sedláèková M. & Švendová K. (1978): Materiály ke kvìtenì Moravskoslezských Beskyd, Podbeskydské pahorkatiny a okrajové èásti Ostravské pánve. Výsledky floristického kursu ÈSBS pøi ÈSAV ve Frýdku-Místku 4. – 13. 7. 1975. – Pr. a Stud., Okresní vlastivìdné muzeum, Frýdek-Místek, 3: 1–246. Slavík, B. (1986): Fytokartografické syntézy ÈSR. Vol. 1. – BÚ ÈSAV, Prùhonice. Slavík B. [ed.] (1995): Kvìtena Èeské republiky. Vol. 4. – Academia, Praha. Slavík B. [ed.] (1997): Kvìtena Èeské republiky. Vol. 5. – Academia, Praha. Slavík B. [ed.] (2000): Kvìtena Èeské republiky. Vol. 6. – Academia, Praha. Slavík B. & Štìpánková J. [eds] (2004): Kvìtena Èeské republiky. Vol. 7. – Academia, Praha. Smejkal M. (1950): Pérovník pštrosí – Matteuccia struthiopteris (L.) Todaro na Moravì a ve Slezsku. – Pøírod. Sborn. Ostrav. Kraje, Ostrava, 11: 199–201. Spáèilová J. (1997): Trojanovice – „bývalá støelnice“ – orientaèní botanický a zoologický prùzkum lokality. – Ms., 12 p. [Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Ronov pod Radhoštìm] Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 46: 277–358, 2011 357
Stanovská E. (2011): Vrba lýkovcová (Salix daphnoides) v Moravsko-slezských Beskydech: vztahy mezi rozšíøením, ekologií, populaèní strukturou a ohroením druhu. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knih. kat. bot. PøF UP, Olomouc] Šigutová L. (2009): Vegetace øièních náplavù vybraných tokù Moravskoslezských Beskyd. – Ms., 83 p. [Dipl. pr.; depon. in: Knih. kat. bot. PøF UP, Olomouc] Šigutová L. (2006): Mapování a hodnocení výskytu orchidejí a dalších druhù dle regionálního seznamu CHKO Beskydy. – Ms., 185 p. [Dipl. pr.; depon. in: Vysoká škola báòská – Technická univerzita Ostrava] Štìpánková J., Chrtek J. jun. & Kaplan Z. [eds] (2010): Kvìtena Èeské republiky. Vol. 8. – Academia, Praha. Švanda P. (1926): Vegetaèní pomìry Vsatských Javorníkù. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna Ústavu botaniky a zoologie PøF MU, Brno] Tkáèiková J. (2004): Inventarizaèní prùzkum PP Uherská z oboru botanika. – Ms., 12 p. [Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Ronov pod Radhoštìm] Tkáèiková J. (2005): Botanický inventarizaèní prùzkum PP Hrádek. – Ms., 17 p. [Depon. in: Knihovna Muzea regionu Valašsko, pracovištì Valašské Meziøíèí] Tomášek J. (1979): Pøíspìvek ke kvìtenì Javorníkù. – Zprávy Ès. Bot. Spoleè. 14: 117–142. Trávníèek B. & Lustyk P. (1996): Nìkolik nových lokalit pampelišek ze sekce Celtica na Moravì. – Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 31: 133–136. Válek B. (1960): Pøíspìvek k poznání porostù pastevních oblastí ve Slezských Beskydách západnì od Jablunkova ve vztahu k pùdním vlastnostem. – Pøírod. Èas. Slez. 21: 137–151. Vašátová M. (2002): Populaèní dynamika vybraných druhù orchidejí v katastru obce Hutisko-Solanec. – Ms. [Støedoškolská odborná práce; depon in: Knihovna gymnázia Ronov pod Radhoštìm] Vašátová M. (2007): Floristický výzkum okolí Hutiska-Solance. – [Dipl. pr.; depon. in: Knihovna kat. botaniky PøF UP, Olomouc] Velièka M. (1989): Aktivní ochrana fytogenofondu kriticky ohroených druhù na pøíkladu reintrodukce Myricaria germanica (L.) Desv. do øeèištì Morávky, okres Frýdek-Místek (ÈSR). – Èas. Slez. Muz. Opava, ser. A, 38: 49–55. Velièka M. (1996): Ochrana genofondu ohroených druhù døevin na severní Moravì. – Pøíroda, Praha, 6: 169–182. Velièka M. (2001): Výsledky dendrologického prùzkumu v okrese Frýdek-Místek. – Pr. a Stud. Muzea Beskyd, Frýdek-Místek, 11: 155–172. Velísek V. (1958): Kvìtena Vsatských vrchù. – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Fakulta pøírodních vìd VŠ pedagogické, Olomouc] Veselý J. (1949): Šafrány (Crocus albiflorus Kit. f. violaceus Derg. a C. heuffelianus Herb.) na Valašsku. – Naše Valašsko 12: 13–18. Vicherek J. (1955): Nové nálezy nìkterých vzácnìjších rostlin z Moravskoslezských Beskyd a Hrubého Jeseníku. – Pøírod. Sborn. Ostrav. Kraje 16: 412–417. Vicherek J. (1957a): Kamenná u Staøíèe, významná lokalita teplobytné kvìteny v severovýchodní Moravì. – Pøírod. Sborn. Ostrav. Kraje 19: 169–181. Vicherek J. (1957b): Poznámky ke kvìtenì okolí Nového Jièína. – Pøírod. Sborn. Ostrav. Kraje 26: 400–416. Vicherek J. (1961): Dvì nové lokality pérovníku pštrosího (Matteuccia struthiopteris (L.) Todaro) ve Slezsku. – Pøírod. Èas. Slez. 22: 143–143. Vodièka J. (1954): Pøíspìvek k poznání kvìteny Moravskoslezských Beskyd. – Pøírod. Sborn. Ostrav. Kraje 10: 144–158. Vodièka J. (1957): Pøíspìvek k floristickému prùzkumu Moravskoslezských Beskyd. – Pøírod. Sborn. Ostrav. Kraje 18: 434–436. Vodièka J. (1959): Nové nálezy Pteretis struthiopteris (L.) Nieuwl. v Moravskoslezských Beskydách. – Pøírod. Èas. Slez. 20: 104–105. 358 Popeláøová et al.: Beskydy
Vrána J. (1982): Chránìné nalezištì Lišková. – Ms. [Depon. in: AOPK ÈR, Praha] Weeber G. (1901–1903): Flora von Friedek und Umgebung I–II. – Jber. Öffentl. Communal Obergymn. Friedek 6 (1901): 1–53; 8 (1903): 1–26. Weeber G. (1936): Flora von Friedek und Umgebung III. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 63 (1935): 51–71. Weissmannová H. et al. (2004): Ostravsko. – In: Mackovèin P. & Sedláèek M. [eds], Chránìná území ÈR 10, Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR & EkoCentrum Brno, Praha. Zaj¹c A. & Zaj¹c M. [eds] (2001): Atlas rozmieszczenia roœlin naczyniowych w Polsce. – Laboratory of Computer Chorology, Institute of Botany, Jagiellonian University, Kraków. Zvadová A., Mártonfi P. & Kolarèik V. (2004): Variabilita pe¾ových zàn Viola arvensis, Viola tricolor a Viola saxatilis. – Bull. Slov. Bot. Spoloèn., suppl. 10: 181–184. Došlo dne 6. 6. 2011
Příloha A1.3.
TKÁČIKOVÁ J. & KUBEŠOVÁ S. 2013: Přírodní památka Domorazské louky (Moravská brána, Česká republika) – mechorosty, cévnaté rostliny a vegetace. Acta Musei Beskidensis 5: 45–65.
Publikace shrnuje výsledky floristického a bryofloristického inventarizačního průzkumu maloplošně chráněného území Domorazské louky (okres Nový Jičín, Moravskoslezský kraj). Ve studovaném území bylo zaznamenáno celkem 60 druhů mechorostů (sedm játrovek, 53 mechů) a 233 taxonů cévnatých rostlin. V některé z kategorií ohroženosti se nachází pět mechorostů a 13 taxonů cévnatých rostlin. Nejvýznamnějším z nalezených mechorostů je játrovka Fossombronia pusilla (DD-va), která byla v současnosti považována v ČR za nezvěstnou (DUDA & VÁŇA 2004). Z cévnatých rostlin byl nově nalezen silně ohrožený druh
Triglochin palustre (TKAČÍKOVÁ 2011), považovaný v poslední verzi červeného seznamu
Moravskoslezského kraje za nezvěstný (SEDLÁČKOVÁ & PLÁŠEK 2005) a ohrožený druh Isolepis setacea. Z druhů, jimž je potřeba věnovat zvýšenou pozornost, byl nově zaznamenán druh Centaurium erythraea. Byly potvrzeny známé výskyty (SEDLÁČKOVÁ 1988, 1993;
SOBOTÍKOVÁ 2004a, b) vzácnějších druhů Carex otrubae, Dactylorhiza fuchsii, D. majalis, Gladiolus imbricatus, Laserpitium prutenicum, Listera ovata, Orchis mascula, Valeriana simplicifolia a Veratrum album subsp. lobelianum. Přirozené nebo přirozené druhové skladbě blízké porosty byly zařazeny do pěti nelesních společenstev na úrovni svazů.
Publikace je přínosná zejména aktuálními daty z maloplošně chráněného území včetně bryofloristického výzkumu, který do té doby v tomto území neproběhl. Jsou uvedeny podrobné komentáře ke dvěma významným nálezům Triglochin palustre a Fossombronia pusilla publikovaným již dříve samostatně v seriálech Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae a Zajímavé bryofloristické nálezy.
Autorčin podíl spočívá ve zpracování floristické části a vegetace, se spoluautorkou pak zpracování bryofloristické části.
70
Acta Mus. Beskid., 5: 45–65, 2013 ISSN 1803-960X
Přírodní památka Domorazské louky (Moravská brána, Česká republika) – mechorosty, cévnaté rostliny a vegetace
Domorazské louky Nature Monument (Moravian Gate, Czech Republic) – bryophytes, vascular plants and vegetation
Jana TKÁČIKOVÁ 1) & Svatava KUBEŠOVÁ 2)
1) Muzeum regionu Valašsko, Horní náměstí 2, CZ-755 01 Vsetín, e-mail: [email protected] 2) Botanické oddělení, Moravské zemské muzeum, Hviezdoslavova 29a, CZ-627 00 Brno, e-mail: [email protected]
Keywords: liverworts, mosses, phytosociology, wet meadows, Orchidaceae, Western Carpathians
Abstract. Floristic and phytosociological surveys of Domorazské louky Nature Monument, made in 2010 and 2012, are presented. This protected wet grassland area is situated near the town of Valašské Meziříčí in the eastern part of the Czech Republic. In total, 60 taxa of bryophytes were recorded (7 liverworts and 53 mosses), one of them a data deficient – vanished species (DD-va) and three moss species belonging to the attention list (LC-att): Brachythecium mildeanum (Schimp.) Schimp., Hygroamblystegium tenax (Hedw.) Jenn. and Pseudocampylium radicale (P. Beauv.) Vanderp. et Hedenäs. The most important record concerns the liverwort Fossombronia pusilla (L.) Nees (DD-va), considered to be missing from the bryoflora of the Czech Republic. Its last record dates back to 1939. Likewise, 234 taxa of vascular plants were found, 13 of them listed in local (northern Moravia), Czech or international Red lists. Endangered species (C2, EN) include the wetland plants Gladiolus imbricatus L. and the newly recorded Triglochin palustris L. Regarding the vulnerable taxa (C3, VU), we recorded Dactylorhiza majalis (Rchb.) P. F. Hunt et Summerh. subsp. majalis, Laserpitium prutenicum L. subsp. prutenicum, Valeriana simplicifolia (Rchb.) Kabath and newly also Isolepis setacea (L.) R. Br. The population of the orchid Dactylorhiza majalis subsp. majalis is highly valued, since several hundred plants occur there. Carex otrubae Podp., Inula salicina L. subsp. salicina, Veratrum album subsp. lobelianum (Bernh.) Schübl. et G. Martens, and the newly recorded Centaurium erythraea Rafn subsp. erythraea belong to lower-risk species (C4a, LR). An older record of Gentianopsis ciliata (L.) Ma was not confirmed. The vegetation is mosaic, consisting of a complex of wet meadows and springs with patches of drier grasslands and vegetation of willow shrubs and trees (along the stream). The relevés were assigned to the following syntaxa: Arrhenatherion elatioris Luquet 1926 (Poo-Trisetetum flavescentis Knapp ex Oberdorfer 1957), Molinion caeruleae Koch 1926 (Molinietum caeruleae Koch 1926), Calthion palustris Tüxen 1937 (Angelico sylvestris-Cirsietum oleracei Tüxen 1937, Cirsietum rivularis Nowiński 1927, Filipendulo ulmariae- Geranietum palustris Koch 1926), and Magno-Caricion gracilis Géhu 1961 (Caricetum acutiformis Eggler 1933).
ÚVOD
Přírodní památka Domorazské louky (dále PP Domorazské louky) se nachází v Moravskoslezském kraji, okres Nový Jičín, katastrální území obce Hostašovice. Území PP vymezené na ploše 7,22 ha je tvořeno komplexem podmáčených kosených luk s drobnými prameništi v mozaice se suchými kosenými loukami v pramenné oblasti Srního potoka. Předmětem ochrany jsou dle zřizovací listiny (vyhláška Okresního národního výboru Nový Jičín ze dne 20.XII.1989) louky s hojným výskytem vstavačovitých. Nejstarší floristické údaje se vztahují k širšímu okolí dnešní PP Domorazské louky, ve druhé polovině 19. století uvádí lokalitu „im Domoratz Walde“ SAPETZA (1865) a „lesy na Domorazu“ nebo „Domoracu“ BUBELA (1879). První podrobnější průzkum proběhl v roce 1987 (SEDLÁČKOVÁ 1988) a podrobné inventarizační průzkumy až po vyhlášení PP Domorazské louky (SEDLÁČKOVÁ 1993; SOBOTÍKOVÁ 2004b).
45
PŘÍRODNÍ POMĚRY
Zkoumané území se rozkládá po obou stranách Srního potoka zhruba v polovině vzdálenosti mezi Valašským Meziříčím a obcí Hodslavice na jižním okraji geomorfologického celku Podbeskydská pahorkatina náležejícího dle regionálního geomorfologického členění (CZUDEK 1972) do oblasti Západní Beskydy (subprovincie Vnější Západní Karpaty). Území leží v nadmořských výškách 360390 m. Svahy mají sklon průměrně 6 až 10° (místy až 15°). Geologické podloží je tvořeno křídovými jílovci (místy vápnitými) s lávkami pískovců (součást karpatského flyše godulského vývoje). Podle syntetické půdní mapy České republiky (NOVÁK 1991) v oblasti převažuje kambizem typická, místy se uplatňuje i kambizem eutrofní. Klimaticky náleží území do mírně teplé oblasti MT2, s roční průměrnou teplotou přibližně 7 °C (QUITT 1975). Průměrný úhrn srážek během roku kolísá mezi 700 a 800 mm (VESECKÝ 1958). Z fytogeografického hlediska patří studované území do fytogeografické oblasti mezofytikum, fytogeografického obvodu Karpatské mezofytikum a k jednotce 80 – Střední Pobečví, podjednotce 80b – Veřovické vrchy (SKALICKÝ 1988). Dle biogeografického členění ČR (CULEK 1996) se jedná o Hranický bioregion (3.4). Dle mapy potenciální přirozené vegetace (NEUHÄUSLOVÁ et al. 1998) by v území zcela převažovala karpatská ostřicová dubohabřina (Carici pilosae-Carpinetum).
METODIKA
Floristický a fytocenologický terénní průzkum probíhal v roce 2010 během celé vegetační sezóny (květen–září). Později v roce 2012 byla lokalita opětovně navštívena za účelem doplnění dat o výskytu mechorostů a ověření výskytu Gentianopsis ciliata. Na základě těchto průzkumů byl pořízen soupis všech zjištěných druhů mechorostů a cévnatých rostlin na území PP Domorazské louky. Herbářové sběry mechorostů a cévnatých rostlin uložené ve veřejných herbářích jsou označeny odpovídající zkratkou herbáře (VOZÁROVÁ & SUTORÝ 2001) (tab. 1, 2). Fytocenologické zápisy byly zhotoveny pomocí klasické metody curyšsko-montpelierské školy (MORAVEC 1994). Pro pokryvnosti jednotlivých druhů je použita modifikovaná Braun-Blanquetova stupnice (MAAREL 1979), v níž je stupeň 2 rozdělen na tři podstupně: 2m – pokryvnost do 5 %; 2a – pokryvnost 5–15 %; 2b – pokryvnost 15–25 %. Fytocenologické zápisy byly zpracovány pomocí databázového programu TURBOVEG (HENNEKENS 1995), v této databázi jsou také pod originálními čísly uloženy. Nomenklatura mechorostů je uvedena podle Bryoflóry České republiky: aktualizace seznamu a červeného seznamu a stručná analýza (KUČERA et al. 2012). Nomenklatura cévnatých rostlin je sjednocena podle Seznamu cévnatých rostlin květeny České republiky (DANIHELKA et al. 2012). Jména syntaxonů nelesní vegetace respektují práci Vegetace České republiky (CHYTRÝ 2007, 2011), syntaxony lesní vegetace odpovídají práci MORAVEC (1995). V seznamu zjištěných taxonů (tab. 1, 2) jsou zvýrazněny druhy uvedené v některém z červených seznamů ohrožených mechorostů nebo cévnatých rostlin: Mechorosty: DD-va – nezvěstný taxon (data deficient – vanished); LC-att – taxon vyžadující pozornost (attention list) (KUČERA et al. 2012). Cévnaté rostliny: C2 (= EN) – silně ohrožené (endangered): b – druhy stávající se vzácným (approaching rarity), t – ubývající (declining); C3 (= VU) – ohrožené (vulnerable); C4a (= LR) – vzácnější taxony vyžadující další pozornost – méně ohrožené (lower risk) (GRULICH 2012). §2 – silně ohrožené (endangered); §3 – ohrožené (vulnerable) (vyhláška MŽP 395/1992 Sb.). AII – nezvěstné (missing); CII – silně ohrožené (endangered); CIII – ohrožené (vulnerable); CIV – taxony vyžadující pozornost (attention list) (SEDLÁČKOVÁ & PLÁŠEK 2005). CITES (WALTER & GILLETT 1997).
VÝSLEDKY A DISKUZE
Flóra mechorostů Na území PP Domorazské louky bylo recentním průzkumem nalezeno 60 druhů mechorostů – 7 játrovek a 53 mechů (tab. 1). Z toho pět druhů je zařazených do některé z kategorií ohrožení dle červeného seznamu (KUČERA et al. 2012). Nejvýznamnějším z nalezených druhů je játrovka Fossombronia pusilla (DD-va). Z druhů vyžadujících pozornost (LC-att) byly nalezeny mechy Brachythecium mildeanum, Hygroamblystegium tenax, Plagiomnium cf. elatum (sbírané exempláře nebyly bohužel dobře vyvinuté, proto není určení jisté; avšak výskyt druhu P. elatum na tomto stanovišti je vysoce pravděpodobný) a Pseudocampylium radicale. Tyto mechy jsou vázany na vlhká až mokrá místa, např. mokřadní louky a břehy potoků (obr. 1).
46
Mechorosty osidlují v PP Domorazské louky zejména tato stanoviště: půda a stařina mezi cévnatými rostlinami (ve vegetaci vlhkých luk), otevřená půda krtčích hromádek a člověkem nebo zvířaty narušených míst, okraje potoka a oplachované kameny v toku, kmeny dřevin. K častým druhům patří Amblystegium serpens, Aneura pinguis, Calliergonella cuspidata, Fissidens taxifolius, Plagiomnium undulatum a Rhytidiadelphus squarrosus. To jsou buď druhy obecně časté, nebo rostoucí především na mokřadních loukách. Epifyticky na kmenech solitérních vrb rostly např. játrovka Radula complanata a mechy Orthotrichum affine, Syntrichia papillosa, S. virescens a Ulota crispa.
Komentáře k vybraným ohroženým druhům Brachythecium mildeanum – baňatka Mildeova (LC-att) – mech typický pro vegetaci vlhkých rašelinných až slatinných luk, který roste také v prameništích a na jiných vlhkých místech. Ve srovnání s minulostí značně ustoupil (KUČERA 2004) v důsledku úbytku vhodných stanovišť, např. vysušováním rašelinných luk. Na lokalitě rostl ve vlhké louce v jižní části (obr. 1).
Fossombronia pusilla – hlávkovec drobný (DD-va) – vzácná játrovka považovaná v současnosti v ČR za nezvěstnou. Poslední a jediný doložený údaj je z Českomoravské vrchoviny (od Žďáru nad Sázavou) z roku 1939 (DUDA & VÁŇA 1976). V PP Domorazské louky rostla na vlhké půdě na okraji louky ve společnosti běžného mechu Tortula truncata. Stanoviště naprosto odpovídá jejím ekologickým nárokům – holá půda na polích, úhorech a svazích cest (DUDA &VÁŇA 2004), obr. 1.
Hygroamblystegium tenax – rokýtek ponořený (LC-att) – mech, který osidluje kameny a vlhké skály (často vápencové), kmeny, ale také hlínu mokrých stanovišť a břehy vod. V ČR je udáván vedle Beskyd a Javorníků také z Krušných hor, Českého krasu, Povltaví, Polabí, Českomoravské vrchoviny, Moravského krasu (VÁŇA 2004). V PP Domorazské louky jsme jej nalezly na jediném místě v jižní části (obr. 1).
Pseudocampylium radicale – rokýtek vlhkomilný (LC-att) – rozměry drobnější mech, roste na rozkládajícím se rostlinném substrátu, na zemi, v podmáčených až zaplavovaných místech, především v nižších polohách (VÁŇA 2004). Poblíž je známý z Moravské brány (VÁŇA 2004). Zjistili jsme ho na jediném místě v jižní části PP Domorazské louky (obr. 1).
Flóra cévnatých rostlin V PP Domorazské louky bylo zjištěno celkem 234 taxonů cévnatých rostlin. V některé z kategorií ohroženosti (v tzv. červených seznamech rostlin) se nachází 13 taxonů cévnatých rostlin (tab. 2). Nejcennější je bezesporu početná a stabilní populace Dactylorhiza majalis, kterou tvoří několik stovek rostlin s širokou variabilitou tvaru a barvy květů, která plynule přechází od bílé po tmavě fialovou. Z dalších zástupců vstavačovitých zde rostou Dactylorhiza fuchsii, Listera ovata a Orchis mascula. Z mokřadních druhů vázaných na prameniště a podmáčené louky je významná populace silně ohroženého druhu Gladiolus imbricatus. V roce 2010 byl nově nalezen silně ohrožený Triglochin palustris. Jedná se o významný nález nejen pro Novojičínsko, ale i pro Moravskoslezský kraj, podle regionálního červeného seznamu je tento druh zařazen do kategorie nezvěstných taxonů AII (cf. SEDLÁČKOVÁ & PLÁŠEK 2005; TKÁČIKOVÁ 2011). Potvrzen byl také výskyt ohrožených druhů Laserpitium prutenicum, Valeriana simplicifolia a nově byl zaznamenán ohrožený druh Isolepis setacea. Z dalších druhů z kategorie vyžadujících pozornost byla
47 potvrzena přítomnost bohaté populace Carex otrubae, Inula salicina a Veratrum album subsp. lobelianum. Nově byl zaznamenán výskyt Centaurium erythraea. Neověřen zůstává výskyt Gentianopsis ciliata (L.) Ma, který byl v nedávné minulosti v PP zaznamenán (SEDLÁČKOVÁ 1993; SOBOTÍKOVÁ 2004a,b). Nebyl nalezen i přes opakované návštěvy v letech 2010 a 2012 v pozdním letním období, kdy má tento druh optimum kvetení.
Komentáře k vybraným ohroženým druhům Carex otrubae – ostřice Otrubova (C4a, CIII) – druh roste na severovýchodní Moravě roztroušeně (SEDLÁČKOVÁ & PLÁŠEK 2005) hlavně ve vlhkých příkopech, na podmáčených loukách, podél vodních nádrží na minerálně bohatých půdách a na ruderalizovaných podmáčených plochách. V PP Domorazské louky roste podél ruderalizovaného jihozápadního okraje PP na podmáčených plochách u silnice. Zaznamenán byl také v západní polovině ve společenstvu kosených podmáčených luk svazu Calthion (obr. 2).
Centaurium erythraea subsp. erythraea – zeměžluč okolíkatá pravá (C4a, CIV) – na severovýchodní Moravě roste zeměžluč okolíkatá roztroušeně až hojně (SEDLÁČKOVÁ & PLÁŠEK 2005) na narušovaných místech s dostatečnou půdní vlhkostí (lesní a polní cesty, vlhké deprese v kosených loukách). V PP Domorazské louky byl druh nalezen roztroušeně v jz. části PP na podmáčené pokosené louce a dále ve vyjetých kolejích se stagnující vodou na podmáčené louce v severovýchodní části PP (obr. 2).
Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii – prstnatec Fuchsův pravý (C4a, §3, CIV, CITES) – na severovýchodní Moravě poměrně běžný druh (SEDLÁČKOVÁ & PLÁŠEK 2005) rostoucí na vlhkých nebo zastíněných loukách a pastvinách nebo ve světlých lesích. Na lokalitě PP Domorazské louky bylo v roce 2010 zaznamenáno minimálně 100 kvetoucích rostlin. Roste zde roztroušeně, zpravidla v zastíněných polohách na okrajích mokřadů stíněných stromy nebo keři (obr. 2).
Dactylorhiza majalis subsp. majalis – prstnatec májový pravý (C3, §3, CIII, CITES) – na severovýchodní Moravě poměrně běžný druh (SEDLÁČKOVÁ & PLÁŠEK 2005) rostoucí na mokrých nebo silně podmáčených místech v osluněných lučních porostech. Je zpravidla součástí vegetace svazů Caricion fuscae a Calthion. Na lokalitě PP Domorazské louky dlouhodobě roste – vitální populace čítala v roce 2010 minimálně 2 000 kvetoucích rostlin (obr. 2).
Gladiolus imbricatus – mečík střechovitý (C2b, §2, CII) – roste na podmáčených až mezofilních loukách na neutrálním až bazickém substrátu. Na severovýchodní Moravě se vyskytuje na desítkách lokalit (SEDLÁČKOVÁ & PLÁŠEK 2005), zejména ve Vsetínských a Hostýnských vrších a také v Javorníkách (KOUTECKÝ et al. 2009). V roce 2010 byl druh zaznamenán ve východní polovině PP Domorazské louky, kde kvetlo minimálně 100 rostlin. Tato část PP je kosena v pozdně letním termínu (SOBOTÍKOVÁ 2004a), což zřejmě napomáhá zvyšování počtu rostlin, které do doby kosení stačí vykvést i vytvořit semena (obr. 2).
Isolepis setacea – bezosetka štětinovitá (C3, CIII) – na severovýchodní Moravě roztroušeně rostoucí druh (SEDLÁČKOVÁ & PLÁŠEK 2005) na vlhkých obnažených půdách, často zejména v okolí nezpevněných lesních a polních cest narušených pojezdy mechanizace. V PP Domorazské louky byla zaznamenána bohatá populace (minimálně 30 trsů tohoto druhu) v kolejích se stagnující vodou na podmáčené kosené louce v sv. části PP (obr. 2). 48
Laserpitium prutenicum subsp. prutenicum – hladýš pruský pravý (C3, §2, CII) – druh rostoucí na střídavě vlhkých loukách svazu Molinion a ve světlých dubových lesích (GRULICH 1997). Na severovýchodní Moravě vzácný druh (SEDLÁČKOVÁ & PLÁŠEK 2005) s několika málo recentními lokalitami v Moravské bráně: PP Domorazské louky, Libavá (cf. SEDLÁČKOVÁ 1993) a historickými lokalitami ve Vsetínské kotlině: VsetínVesník (ŘÍČAN 1936; TKÁČIKOVÁ & DANČÁK 2012). V PP Domorazské louky je druh znám od roku 1987 (SEDLÁČKOVÁ 1988). Roste pouze na malé ploše zhruba ve střední části PP na vyvýšenině nad levým břehem Srního potoka, cca JV od náznaku přítoku kanálu, nebo meliorační strouhy. Část plochy s populací hladýše je kosena v časném letním období (SOBOTÍKOVÁ 2004a) a hladýš zde obráží a kvete z pokosených lodyh, většina rostlin však zůstává sterilních. V roce 2010 zde bylo napočítáno minimálně 21 kvetoucích a 50 sterilních rostlin. Část plochy je kosena až v pozdně letním termínu (SOBOTÍKOVÁ 2004a), zde se nachází minimálně devět kvetoucích a následně plodných rostlin. Sterilní růžice se zde nacházejí hojně, vzhledem k tomu, že v nepokoseném porostu se obtížně hledají, nebyly sčítány (obr. 2).
Listera ovata – bradáček vejčitý (C4a, CIV, CITES) – na severovýchodní Moravě hojný druh (SEDLÁČKOVÁ & PLÁŠEK 2005) rostoucí jak ve světlých listnatých lesích, tak i v jejich lemech a na mezofilních loukách. Na lokalitě PP Domorazské louky byla v roce 2010 zaznamenána bohatá populace minimálně 50 kvetoucích rostlin. Roste roztroušeně po celé ploše lokality mimo nejsušší a nejvýslunnější polohy (obr. 2).
Orchis mascula subsp. speciosa – vstavač mužský znamenaný (C2t, §2, CIII, CITES) – na severovýchodní Moravě roztroušeně rostoucí orchidej (SEDLÁČKOVÁ & PLÁŠEK 2005) s desítkami lokalit především na Vsetínsku (KOUTECKÝ et al. 2009). Roste především v lučních společenstvech svazu Arrhenatherion elatioris, Cynosurion, méně často Violion caninae. Na lokalitě PP Domorazské louky byl zaznamenán již v minulosti (SEDLÁČKOVÁ et al. 1994), ale na udávaném místě nebyl v roce 2010 ověřen. Nově byla nalezena slabá populace čítající osm kvetoucích rostlin v severozápadní části PP (KUTÍLKOVÁ & TKÁČIKOVÁ 2010) (obr. 2).
Triglochin palustris – bařička bahenní (C2t, AII) – v poslední verzi červeného seznamu Moravskoslezkého kraje (SEDLÁČKOVÁ & PLÁŠEK 2005) je tento druh považován za nezvěstný. V nedávné době rozšíření bařičky bahenní na území Chráněné krajinné oblasti Beskydy a blízkém okolí zpracovala Popelářová (POPELÁŘOVÁ et al. 2011), kde uvádí výskyt ze Starých Hamer (okres Frýdek-Místek) z roku 2003. V dalších letech nebyl tento údaj potvrzen a PP Domorazské louky jsou jedinou recentní lokalitou v Moravskoslezkém kraji. Bařička bahenní zde tvoří neobvykle bohatou populaci (obr. 2), podrobný popis je uveden v Additamentech (TKAČÍKOVÁ 2011).
Valeriana simplicifolia – kozlík celolistý (C3, CII) – druh s vazbou na širší okolí Karpat, Moravou probíhá jihozápadní hranice areálu. Těžiště výskytu má v mezofytiku středního Pobečví, Javorníků, Hostýnských vrchů a Podbeskydské pahorkatiny (HOLUB & KIRSCHNER 1997). Na lokalitě roste roztroušeně na prameništích ve východní polovině (obr. 2).
Veratrum album subsp. lobelianum – kýchavice bílá Lobelova (C4a, CIV) – druh rostoucí na severovýchodní Moravě roztroušeně až hojně (SEDLÁČKOVÁ & PLÁŠEK 2005) v horách na horských loukách, vysokobylinných nivách a lesních světlinách. V Moravskoslezských
49
Beskydech a v Javorníkách roste poměrně často, často je splavován i do nižších poloh beskydského podhůří (KOUTECKÝ et al. 2009; ORLOVÁ & TKÁČIKOVÁ 2011). V PP Domorazské louky byly v roce 2010 zaznamenány desítky sterilních i kvetoucích rostlin lemujících tok Srního potoka a přilehlé louky (obr. 2).
Vegetace Vegetace v PP Domorazské louky zahrnuje komplex podmáčených kosených luk a pramenišť doplněný méně či více vegetačně vyhraněnými suššími kosenými loukami. Podél potoka je přítomná vegetace tvořená keřovými a stromovými vrbami. Naprostou většinu plochy však zaujímají travobylinná společenstva. Pouze okrajově a maloplošně, především na okrajích luk v kontaktu se silnicí a železnicí, jsou také porosty keřů (růže šípková (Rosa canina), hlohy (Crataegus spp.), trnka obecná (Prunus spinosa), svída krvavá (Cornus sanguinea), ostružiníky (Rubus spp.)) a listnáčů (vrba jíva (Salix caprea), jeřáb (Sorbus spp.), bříza (Betula spp.)).
Rozložení jednotlivých typů vegetace je znázorněno na obr. 3. tř. Molinio-Arrhenatheretea Tüxen 1937 sv. Arrhenatherion elatioris Luquet 1926 as. Poo-Trisetetum flavescentis Knapp ex Oberdorfer 1957 sv. Cynosurion cristati Tüxen 1947 as. Anthoxantho odorati-Agrostietum tenuis Sillinger 1933 sv. Molinion caeruleae Koch 1926 as. Molinietum caeruleae Koch 1926 sv. Deschampsion cespitosae Horvatić 1930 as. Poo trivialis-Alopecuretum pratensis Regel 1925 sv. Calthion palustris Tüxen 1937 as. Angelico sylvestris-Cirsietum oleracei Tüxen 1937 as. Cirsietum rivularis Nowiński 1927 as. Filipendulo ulmariae-Geranietum palustris Koch 1926 tř. Festuco-Brometea Br.-Bl. Et Tüxen ex Soó 1957 sv. Bromion erecti Koch 1926 as. Carlino acaulis-Brometum erecti Oberdorfer 1957 tř. Phragmito-Magno-Caricetea Klika in Klika et Novák 1941 sv. Magno-Caricion gracilis Géhu 1961 as. Caricetum acutiformis Eggler 1933 tř. Alnetea glutinosae Br.-Bl. et Tüxen 1943 sv. Salicion cinereae Th. Müller et Görs ex Passarge 1961
Převládající porosty v PP Domorazské louky je možno přiřadit k vegetaci vlhkých pcháčových luk svazu Calthion palustris. Tyto porosty jsou vyvinuty na podmáčených místech na oglejených půdách s trvale vysokou hladinou podzemní vody. Jedná se o místa v různé intenzitě zásobovaná vodou. Porosty jsou tvořeny několika typickými druhy pro svaz Calthion, respektive pro asociaci Cirsietum rivularis (příl. 1, fytocenologický snímek č. 1) a asociaci Angelico sylvestris-Cirsietum oleracei (příl. 1, fytocenologický snímek č. 2). V těchto porostech dominuje Cirsium oleraceum, C. rivulare, Sanguisorba officinalis a přítomen je také ohrožený druh Dactylorhiza majalis. Tato
50 vegetace vyžaduje pravidelné kosení. Pokud kosení neprobíhá, porosty přechází ve vlhká tužebníková lada podsvazu Filipendulenion, pravděpodobně as. Filipendulo ulmariae- Geranietum palustris (příl. 1, fytocenologický snímek č. 3), která jsou druhově chudší a dominují v nich druhy Filipendula ulmaria, Geranium palustre a Lysimachia vulgaris. Tato vegetace lemuje tok Srního potoka. Na podmáčených terénních sníženinách luk je vyvinuta vegetace vysokých ostřic (svaz Magno-Caricion gracilis) tvořená jedno až dvouvrstevnými porosty s převahou vysokých ostřic. Přes léto většina těchto porostů vysychá. Ve studovaném území se vyskytuje typ s Carex vesicaria, C. vulpina a především s C. acutiformis. Tyto porosty odpovídají asociaci Caricetum acutiformis (příl. 1, fytocenologický snímek č. 4). Z dalších význačných druhů jsou přítomny: Galium palustre, Lysimachia nummularia, L. vulgaris, Lythrum salicaria, Myosotis palustris subsp. laxiflora a Poa palustris. Zejména podél východního okraje PP Domorazské louky zasahují mezofilní ovsíkové louky svazu Arrhenatherion elatioris (příl. 1, fytocenologický snímek č. 5) s dominantním druhem Arrhenatherum elatius. Tyto porosty nejsou zcela vyhraněny a svým druhovým složením se blíží jak ke střídavě vlhkým bezkolencovým loukám svazu Molinion caeruleae (příl. 1, fytocenologický snímek č. 6), tak k aluviálním psárkovým loukám svazu Deschampsion cespitosae, zejména v severní části území. V těchto zapojených lučních porostech dominují trávy, např. Alopecurus pratensis a vlhkomilné byliny, např. Glechoma hederacea a Ranunculus repens. Aluviální louky se vyskytují zpravidla v zaplavovaných říčních nivách. K procesu zaplavování v PP Domorazské louky nedochází, ale díky značnému průsaku vody vznikají obdobné ekologické podmínky. V druhovém složení porostů jsou přítomny: Agrostis capillaris, Alopecurus pratensis, Deschampsia cespitosa, Festuca pratensis, Holcus lanatus, Lychnis flos-cuculi, Lysimachia nummularia, Poa pratensis, P. trivialis, Sanguisorba officinalis, Symphytum officinale a Taraxacum sect. Ruderalia. Část podmáčených luk ve střední části území vykazuje přechod k vegetaci střídavě vlhkých bezkolencových luk svazu Molinion caeruleae. Tyto porosty téměř postrádají druh Molinia arundinacea, což je jeden z dominantních a zároveň diagnostických druhů svazu. Přítomná je ale řada diagnostických druhů, které opravňují zařazení k uvedenému svazu. Jsou to: Betonica officinalis, Laserpitium prutenicum, Selinum carvifolia a Succisa pratensis (příl. 1, fytocenologický snímek č. 6). V regionu Vsetínska i Novojíčínska, na jejichž pomezí se nachází PP Domorazské louky, je vegetace střídavě vlhkých luk vzácná. Území PP leží mimo hlavní oblasti rozšíření této vegetace a z optimálních stanovišť vhodných pro vývoj společenstva se zde nachází pouze nivy potoků (cf. CHYTRÝ 2007). Z regionu nebylo doposud typicky vyvinuté společenstvo dokumentováno ani se nepředpokládá jeho výskyt (cf. CHYTRÝ 2007). Ve střední části PP na vyvýšených místech je vegetace tvořena mozaikou pozvolných přechodů mezi vegetací přepásaných luk svazu Cynosurion cristati a vegetací mezofilních kosených luk svazu Arrhenatherion elatioris. V těchto zapojených, krátkostébelných porostech s dominancí trav se uplatňují také dvouděložné rostliny. Zde přistupuje i několik subtermofilních druhů, např. Brachypodium pinnatum, Filipendula vulgaris a Inula salicina. Porosty vykazují už přechod k vegetaci širokolistých suchých trávníků svazu Bromion erecti. V mozaice s podmáčenými loukami svazu Calthion palustris je na nekosených místech s vysokou hladinou podzemní vody vyvinuta vegetace mokřadních vrbin (svaz Salicion cinereae). Jedná se o víceméně zapojené, světlomilné porosty keřových vrb s dominancí Salix aurita, S. cinerea a bylinným patrem s řadou mokřadních druhů: Carex acutiformis, C. vesicaria, Lysimachia vulgaris a Phalaris arundinacea.
51
Závěr a doporučení pro ochranu přírody Ve studovaném území bylo zaznamenáno celkem 60 druhů mechorostů (7 játrovek, 53 mechů) a 234 taxonů cévnatých rostlin. V některé z kategorií ohroženosti (v tzv. červených seznamech rostlin) se nachází pět mechorostů (tj. 8,5 %) a 13 taxonů cévnatých rostlin (tj. 5,6 %). Nejvýznamnějším z nalezených mechorostů je játrovka Fossombronia pusilla (DD-va), která byla v současnosti považována v ČR za nezvěstnou (DUDA &VÁŇA 2004). Z cévnatých rostlin byl nově nalezen silně ohrožený druh Triglochin palustris (TKAČÍKOVÁ 2011), považovaný v poslední verzi červeného seznamu Moravskoslezského kraje za nezvěstný (SEDLÁČKOVÁ & PLÁŠEK 2005) a ohrožený druh Isolepis setacea. Z druhů, jimž je potřeba věnovat zvýšenou pozornost, byl nově zaznamenán Centaurium erythraea. Byly potvrzeny známé výskyty (SEDLÁČKOVÁ 1988, 1993; SOBOTÍKOVÁ 2004a,b) vzácnějších druhů Carex otrubae, Dactylorhiza fuchsii, D. majalis, Gladiolus imbricatus, Laserpitium prutenicum, Listera ovata, Orchis mascula, Valeriana simplicifolia a Veratrum album subsp. lobelianum. Neověřen zůstal v roce 2010 a 2012 pouze výskyt Gentianopsis ciliata. Přirozené nebo přirozené druhové skladbě blízké porosty byly zařazeny do sedmi nelesních a jednoho lesního společenstva na úrovni svazů. Hlavním předmětem ochrany v PP Domorazské louky jsou podmáčené louky řazené do svazu Calthion palustris. Typicky je zde vyvinuta zejména asociace Cirsietum rivularis, která je svým rozšířením vázaná na karpatskou oblast. Právě v tomto společenstvu je bohatá populace Dactylorhiza majalis subsp. majalis, která byla jedním z hlavních důvodů pro zřízení maloplošného chráněného území. Předložené výsledky průzkumu lokality ukazují, že neméně významnou skupinou druhů zasluhujících ochranu jsou druhy rostoucích na místech s otevřenou vlhkou půdou. Toto stanoviště je obecně důležité pro výskyt krátkodobých terestrických mechorostů např. Ephemerum minutissimum, Weissia longifolia. Současně je nezbytné pro zachování populace játrovky Fossombronia pusilla, která je v současnosti v České republice známá pouze z PP Domorazské louky. Stejně tak u cévnatých rostlin vyžadují nezapojené porosty Isolepis setacea a Triglochin palustris – v současnosti recentně rostoucí v Moravskoslezkém kraji pouze v PP Domorazské louky. Z hlediska zajištění jejich ochrany je nezbytné udržet podmáčenou obnaženou půdu, ponechat bez úprav koleje po mechanizaci a plochy rozryté zvěří. Dále doporučujeme udržet a v lepším případě zlepšit stav mokřadních luk. Z vzácnějších druhů mechorostů tohoto stanoviště rostou v PP Domorazské louky mechy Brachythecium mildeanum a Pseudocampylium radicale, z cévnatých rostlin Carex otrubae, Dactylorhiza fuchsii, D. majalis, Gladiolus imbricatus, Laserpitium prutenicum a Valeriana simplicifolia. Je překvapivé, že i přes dlouhotrvající kosení lokality jsou zde stále přítomny rozsáhlé porosty Calamagrostis epigejos. Na plochách, které jsou koseny až v pozdně letním období, dominuje třtina křovištní. Bylo by vhodné zvážit, zda neposunout termín kosení na časnější dobu. Dále je potřeba přesněji vymezit plochu s populací Laserpitium prutenicum a zvolit jednotný management. V současnosti je část plochy kosena časně (květen), část plochy v pozdně letním období (srpen až září). Na části plochy tedy rostliny nemají dostatek času pro vykvetení a tvorbu semen. Pro zachování druhové pestrosti mechorostů navíc doporučujeme ponechat osaměle rostoucí dřeviny, které hostí epifytické druhy mechorostů.
52
Poděkování. Poděkování patří za revizi, případně určení mechorostů J. Kučerovi (České Budějovice) a prof. J. Váňovi (Praha). Za poskytnutí floristických údajů děkujeme Marii Sedláčkové (Laserpitium prutenicum) a Petře Kutílkové (Orchis mascula). Za zhotovení grafických příloh děkujeme Petrovi Stodůlkovi a Honzovi Husákovi. Předložená práce vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace Moravské zemské muzeum (DKRVO, MK000094862).
LITERATURA
BUBELA J. 1879: Rostlinstvo květeny Vsetínské. [ms.]. Depon. in: Muzeum regionu Valašsko, Valašské Meziříčí. CULEK M. (ed.) 1996: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha, 347 pp. CZUDEK T. 1972: Geografické členění ČSR. Studia Geographica, 23: 1–137. DANIHELKA J., CHRTEK J. jr. & KAPLAN Z. 2012: Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia, 84: 647–811. DUDA J. & VÁŇA J. 1976: Rozšíření játrovek v Československu – XX. Časopis Slezského Muzea Opava (A), 25: 97–117. DUDA J. & VÁŇA J. 2004: Fossombroniaceae Hazsl. – hlávkovcovité. In: KUČERA J. (ed.): Mechorosty České republiky, on-line klíče, popisy a ilustrace [online]. Dostupné z WWW:
SEDLÁČKOVÁ M. 1988: Zajímavá lokalita na Domorazu. Vlastivědný Sborník Okresu Nový Jičín, 42: 62–63. SEDLÁČKOVÁ M., HRABOVSKÝ S. & SOBOTÍKOVÁ R. 1994: Přírodní památka Domorazské louky. Plán péče na období 1994–2004. [ms.]. Depon in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava, 14 pp. SEDLÁČKOVÁ M. 1993: Přírodní památka Domorazské louky, Inventarizační průzkum botanický dle metodiky SÚPPOP 1987. [ms.]. Depon in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava, 28 pp. SKALICKÝ V. 1988: Regionálně fytogeografické členění. In: HEJNÝ S. & SLAVÍK B. (ed.): Květena České socialistické republiky, 1: 103–123. SOBOTÍKOVÁ R. 2004a: Plán péče pro PP Domorazské louky na období 2005–2014. [ms.]. Depon in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava, 14 pp. SOBOTÍKOVÁ R. 2004b: PP Domorazské louky, Inventarizační botanický průzkum. [ms.]. Depon in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava, 17 pp. TKÁČIKOVÁ J. & DANČÁK M. 2012: Rukopis G. A. Říčana „Květena Vsatských hor“ – zapomenutý pramen ke květeně severovýchodní Moravy. Acta Carpathica Occidentalis, 3: 44–85. TKAČÍKOVÁ J. 2011: Triglochin palustris. In: HADINEC J. & LUSTYK P. (eds.): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. IX. Zprávy České Botanické Společnosti, 46: 153–154. VÁŇA J. 2004: Amblystegiaceae G. Roth – rokýtkovité. In: KUČERA J. (ed.): Mechorosty České republiky, on-line klíče, popisy a ilustrace [online]. Dostupné z WWW:
Tab. 1. Seznam mechorostů nalezených v PP Domorazské louky Tab. 1. List of bryophytes recorded in the Domorazské louky Nature Monument
Ohrožené druhy jsou zvýrazněny a za jmény jsou pomocí zkratek vyznačeny kategorie podle stupně ohrožení / Endangered species are in bold and are characterized by the threat categories: DD-va – nezvěstný taxon/Data Deficient – vanished; LC-att – taxon vyžadující pozornost/attention list (KUČERA et al. 2012) Herbářové sběry uložené ve veřejných herbářích jsou označeny odpovídající zkratkou herbáře/Herbarium collections are deposited in the following collections: BRNM – Moravské zemské muzeum Brno/Moravian Museum in Brno; VM – Muzeum regionu Valašsko v Valašském Meziříčí/Museum of the Valašsko region in Valašské Meziříčí (VOZÁROVÁ & SUTORÝ 2001)
Ohrožení / Herbář / Vědecký název / Latin name Degree of threat Herbarium
Játrovky (Marchantiophyta) Aneura pinguis (L.) Dumort. BRNM, VM Fossombronia pusilla (L.) Nees DD-va BRNM Chiloscyphus coadunatus (Sw.) J. J. Engel et R. M. Schust. Chiloscyphus polyanthos (L.) Corda BRNM, VM Pellia neesiana (Gottsche) Limpr. Radula complanata (L.) Dumort. VM Scapania undulata (L.) Dumort. BRNM, VM
Mechy (Bryophyta) Amblystegium serpens (Hedw.) Schimp. BRNM, VM Atrichum undulatum (Hedw.) P. Beauv. BRNM Brachytheciastrum velutinum (Hedw.) Ignatov et Huttunen Brachythecium mildeanum (Schimp.) Schimp. LC-att BRNM, VM Brachythecium rivulare Schimp. BRNM, VM Brachythecium salebrosum (Hoffm. ex F. Weber et D. Mohr) BRNM, VM
54
Tab. 1. Pokračování Tab. 1. Continuation
Ohrožení / Herbář / Vědecký název / Latin name Degree of threat Herbarium Bryum moravicum Podp. BRNM, VM Bryum rubens Mitt. BRNM Calliergonella cuspidata (Hedw.) Loeske BRNM Ceratodon purpureus (Hedw.) Brid. BRNM Cirriphyllum piliferum (Hedw.) Grout BRNM, VM Climacium dendroides (Hedw.) F. Weber et D. Mohr BRNM Cratoneuron filicinum (Hedw.) Spruce BRNM, VM Dichodontium pellucidum (Hedw.) Schimp. BRNM, VM Dicranella schreberiana (Hedw.) Dixon BRNM Dicranella staphylina H. Whitehouse BRNM Dicranum scoparium Hedw. VM Ephemerum minutissimum Lindb. BRNM, VM Fissidens bryoides Hedw. BRNM Fissidens taxifolius Hedw. BRNM, VM Funaria hygrometrica Hedw. BRNM Hygroamblystegium tenax (Hedw.) Jenn. LC-att BRNM, VM Hypnum cupressiforme Hedw. s.l. BRNM Leskea polycarpa Hedw. BRNM, VM Nyholmiella obtusifolia (Brid.) Holmen et E. Warncke BRNM, VM Orthotrichum affine Schrad. ex Brid. s.l. BRNM, VM Orthotrichum diaphanum Schrad. ex Brid. BRNM, VM Orthotrichum pumilum Sw. ex Anon. BRNM, VM Oxyrrhynchium hians (Hedw.) Loeske VM Physcomitrium pyriforme (Hedw.) Brid. BRNM, VM Plagiomnium affine agg. Plagiomnium cf. elatum (Bruch et Schimp.) T. J. Kop. LC-att BRNM Plagiomnium cuspidatum (Hedw.) T. J. Kop. BRNM, VM Plagiomnium undulatum (Hedw.) T. J. Kop. BRNM, VM Platygyrium repens (Brid.) Schimp. BRNM, VM Pleuridium subulatum (Hedw.) Rabenh. BRNM Pseudocampylium radicale (P. Beauv.) Vanderp. et Hedenäs LC-att BRNM Pseudoscleropodium purum (Hedw.) M. Fleisch. BRNM, VM Pylaisia polyantha (Hedw.) Schimp.VM Rhizomnium punctatum (Hedw.) T. J. Kop. BRNM Rhynchostegium murale (Hedw.) Schimp. BRNM, VM Rhynchostegium riparioides (Hedw.) Cardot BRNM, VM Rhytidiadelphus squarrosus (Hedw.) Warnst. Schistidium crassipilum H. H. Blom BRNM Syntrichia papillosa (Wilson) Jur. BRNM, VM Syntrichia ruralis (Hedw.) F. Weber et D. Mohr. var. ruralis BRNM, VM Syntrichia virescens (De Not.) Ochyra BRNM Thuidium assimile (Mitt.) A. Jaeger BRNM, VM Tortula muralis Hedw. subsp. muralis var. muralis BRNM, VM Tortula truncata (Hedw.) Mitt. BRNM, VM Ulota crispa (Hedw.) Brid. BRNM, VM Weissia brachycarpa (Nees et Hornsch.) Jur. BRNM Weissia longifolia Mitt. BRNM, VM
55
Tab. 2. Floristický seznam taxonů cévnatých rostlin nalezených v PP Domorazské louky Tab. 2. List of vascular plants recorded in the Domorazské louky Nature Monument
Ohrožené druhy jsou zvýrazněny a za jmény jsou pomocí zkratek vyznačeny kategorie podle stupně ohrožení a zkratky odkazující na literární údaje. U taxonů, které nespadají do žádné z kategorie ohrožení nebyly literární údaje zjišťovány / Endangered species are in bold and are characterized by the threat categories and literary citations. Citations were not searched for taxons that do not belong to any of the threat categories: C2 (= EN) – silně ohrožené/endangered: b – druh stávající se vzácným/approaching rarity, t – ubývající druh/declining; C3 (= VU) – ohrožené/vulnerable; C4a (= LR) – vzácnější taxony vyžadující další pozornost – méně ohrožené/lower risk (GRULICH 2012); §2 – silně ohrožené/endangered; §3 – ohrožené/vulneragble (vyhláška MŽP 395/1992 Sb.); AII – nezvěstné/missing; CII – silně ohrožené/endangered; CIII – ohrožené/vulnerable; CIV – taxony vyžadující pozornost/attention list (SEDLÁČKOVÁ & PLÁŠEK 2005); CITES (WALTER & GILLETT 1997). Citace/citations: S – SEDLÁČKOVÁ (1993); So – SOBOTÍKOVÁ (2004a,b); T – TKÁČIKOVÁ in KUTÍLKOVÁ & TKÁČIKOVÁ (2010); K – KUTÍLKOVÁ in KUTÍLKOVÁ & TKÁČIKOVÁ (2010). Herbářové sběry uložené ve veřejných herbářích jsou označeny odpovídající zkratkou herbáře / Herbarium collections are deposited in the following collections: VM – Muzeum regionu Valašsko v Valašském Meziříčí/Museum of the Valašsko region in Valašské Meziříčí (VOZÁROVÁ & SUTORÝ 2001) Pod jménem Rubus hirtus agg. jsou zahrnuty druhy Rubus ser. Glandulosi (W. et Gr.) Focke v pojetí Holubově (HOLUB 1995)/Taxon Rubus hirtus agg. comprises species Rubus ser. Glandulosi (W. et Gr.) Focke (HOLUB 1995).
Literární údaj Ohrožení / Vědecký název / Latin name a herbář / Literary Degree of threat data et herbarium Acer pseudoplatanus L. juv. Aegopodium podagraria L. Agrostis capillaris L. Achillea millefolium L. Ajuga reptans L. Alchemilla sp. Alliaria petiolata (M. Bieb.) Cavara et Grande Alnus glutinosa (L.) Gaertn. Alnus incana (L.) Moench Alopecurus pratensis L. Anemone nemorosa L. Angelica sylvestris L. Anthoxanthum odoratum L. Anthriscus sylvestris (L.) Hoffm. Arabidopsis thaliana (L.) Heynh. Arabis hirsuta (L.) Scop. Arrhenatherum elatius (L.) J. Presl et C. Presl Artemisia vulgaris L. Asarum europaeum L. Barbarea vulgaris W. T. Aiton Bellis perennis L. Betonica officinalis L. Betula pendula Roth Brachypodium pinnatum (L.) P. Beauv. Briza media L. Calamagrostis epigejos (L.) Roth Caltha palustris L. Calystegia sepium (L.) R. Br. Campanula patula L. Campanula persicifolia L. Capsella bursa-pastoris (L.) Medik.
56
Tab. 2. Pokračování Tab. 2. Continuation
Literární údaj Ohrožení / Vědecký název / Latin name a herbář / Literary Degree of threat data et herbarium Cardamine amara L. Cardamine pratensis L. Carex acuta L. subsp. acuta Carex acutiformis Ehrh. Carex caryophyllea Latourr. Carex flacca Schreber Carex hirta L. Carex leporina L. Carex nigra (L.) Reichard Carex otrubae Podp. C4a, CIII S, T / VM Carex pallescens L. Carex panicea L. Carex sylvatica Huds. Carex tomentosa L. Carex vesicaria L. Carex vulpina L. Carlina acaulis L. Centaurea jacea agg. Centaurium erythraea Rafn subsp. erythraea C4a, CIV T / VM Cerastium holosteoides Fr. Cirsium arvense (L.) Scop. Cirsium oleraceum (L.) Scop. Cirsium palustre (L.) Scop. Cirsium rivulare (Jacq.) All. Cirsium × erucagineum DC. VM Clinopodium vulgare L. Colchicum autumnale L. Calystegia sepium (L.) R. Br. Campanula patula L. Cornus sanguinea L. Crataegus sp. Crepis biennis L. Crepis paludosa (L.) Moench Cruciata verna (Scop.) Gutermann & Ehrend. Cynosurus cristatus L. Dactylis glomerata L. Dactylorhiza fuchsii (Druce) Soó subsp. fuchsii C4a, §3, CIV, S, So, T, K CITES Dactylorhiza majalis (Rchb.) P. F. Hunt et Summerh. C3, §3, CIII, S, So, T, K subsp. majalis CITES Danthonia decumbens (L.) DC. Daucus carota L. Dentaria bulbifera L. Deschampsia cespitosa (L.) P. Beauv. Dianthus deltoides L.
57
Tab. 2. Pokračování Tab. 2. Continuation
Literární údaj Ohrožení / Vědecký název / Latin name a herbář / Literary Degree of threat data et herbarium Epilobium adenocaulon Hausskn. Epilobium montanum L. Epilobium parviflorum Schreb. Equisetum arvense L. Equisetum palustre L. Equisetum sylvaticum L. Eupatorium cannabinum L. Euphorbia cyparissias L. Fagus sylvatica L. juv. Festuca pratensis Huds. Festuca rubra L. Ficaria verna Huds. subsp. verna Filipendula ulmaria (L.) Maxim. Filipendula vulgaris Moench Fragaria moschata Weston Fragaria vesca L. Fraxinus excelsior L. Galeobdolon montanum (Pers.) Rchb. Galeopsis speciosa Mill. Galium aparine L. Galium intermedium Schult. Galium mollugo agg. Galium palustre L. Galium rivale (Sm.) Griseb. VM Galium verum L. Geranium palustre L. VM Geranium pratense L. Geranium robertianum L. Geum rivale L. Geum urbanum L. Gladiolus imbricatus L. C2b, §2, CII S, So, T, K Glechoma hederacea L. Glyceria fluitans (L.) R. Br. Heracleum sphondylium L. Hieracium murorum L. Holcus lanatus L. Humulus lupulus L. Hypericum maculatum Crantz Hypericum tetrapterum Fr. VM Hypochaeris radicata L. Chaerophyllum aromaticum L. Chaerophyllum hirsutum L. Inula salicina L. subsp. salicina C4a S, T / VM Isolepis setacea (L.) R. Br. C3,CIII T / VM
58
Tab. 2. Pokračování Tab. 2. Continuation
Literární údaj Ohrožení / Vědecký název / Latin name a herbář / Literary Degree of threat data et herbarium Juncus articulatus L. Juncus compressus Jacq. Juncus conglomeratus L. Juncus effusus L. Juncus inflexus L. Knautia ×posoniensis Degen Lactuca serriola L. Lamium maculatum L. Laserpitium prutenicum L. subsp. prutenicum C3, §2, CII S, So, T, K / VM Lathyrus pratensis L. Leontodon hispidus L. Leucanthemum ircutianum DC. Linum catharticum L. Listera ovata (L.) R. Br. C4a, CIV, S, So, T CITES Lotus corniculatus L. Lotus pedunculatus Cav. VM Luzula campestris (L.) DC. Luzula multiflora (Ehrh.) Lej. Lycopus europaeus L. Lychnis flos-cuculi L. Lysimachia nummularia L. Lysimachia vulgaris L. Lythrum salicaria L. Medicago lupulina L. Mentha longifolia (L.) Huds. Mentha ×verticillata L. Molinia arundinacea Schrank Myosotis arvensis (L.) Hill Myosotis palustris subsp. laxiflora (Rchb.) Schübl. et G. Martens Orchis mascula subsp. speciosa (Mutel) Hegi C2t, §2, CIII, S, So, K CITES Origanum vulgare L. Paris quadrifolia L. Pastinaca sativa L. Petasites hybridus (L.) G. Gaertn. Et al. Phalaris arundinacea L. Phleum pratense L. Picea abies (L.) H. Karst. Pimpinella major (L.) Huds. Pimpinella saxifraga L. Plantago lanceolata L. Plantago major L.
59
Tab. 2. Pokračování Tab. 2. Continuation
Literární údaj Ohrožení / Vědecký název / Latin name a herbář / Literary Degree of threat data et herbarium Poa nemoralis L. Poa palustris L. Poa pratensis L. Poa trivialis L. Polygala vulgaris L. Populus tremula L. Potentilla anserina L. Potentilla erecta (L.) Raeusch. Potentilla reptans L. Primula elatior (L.) Hill subsp. elatior Prunella vulgaris L. Prunus avium (L.) L. Prunus padus L. Prunus spinosa L. Puccinellia distans (Jacq.) Parl. Pulmonaria obscura Dumort. Quercus robur L. Ranunculus acris L. Ranunculus auricomus agg. VM Ranunculus polyanthemos L. Ranunculus repens L. Rhinanthus minor L. Rosa canina L. Rubus hirtus agg. Rubus idaeus L. Rubus sp. Rumex acetosa L. Salix aurita L. Salix caprea L. Salix cinerea L. Salix euxina L. V. Belyaeva Salix purpurea L. Salix viminalis L. Sambucus nigra L. Sanguisorba officinalis L. Scirpus sylvaticus L. Scrophularia nodosa L. Securigera varia (L.) Lassen Selinum carvifolia (L.) L. Senecio ovatus (G. Gaertn. et al.) Willd. Solidago virgaurea L. Sorbus aucuparia L. Stachys palustris L. Stachys sylvatica L.
60
Tab. 2. Pokračování Tab. 2. Continuation
Literární údaj Ohrožení / Vědecký název / Latin name a herbář / Literary Degree of threat data et herbarium Stellaria graminea L. Stellaria holosea L. Stellaria nemorum L. Succisa pratensis Moench Symphytum officinale F. W. Schmidt Symphytum tuberosum L. Taraxacum sect. Ruderalia Thymus pulegioides L. Tilia cordata Mill. Tragopogon orientalis L. Trifolium medium L. Trifolium pratense L. Trifolium repens L. Triglochin palustris L. C2t, AII T / VM Trisetum flavescens (L.) P. Beauv. Tussilago farfara L. Typha latifolia L. Urtica dioica L. Valeriana officinalis agg. Valeriana simplicifolia (Rchb.) Kabath C3, CII S, T / VM Veratrum album subsp. lobelianum (Bernh.) Schübl. et C4a, CIV S, So, T, K G. Martens Veronica arvensis Veronica beccabunga L. Veronica chamaedrys L. subsp. chamaedrys Veronica officinalis L. Viburnum opulus L. Vicia cracca L. Vicia sepium L. Viola arvensis Murray Viola hirta L. Viola reichenbachiana Boreau
61
Obr. 1. PP Domorazské louky – rozšíření mechorostů Fig. 1. Domorazské louky Nature Monument – distribution of bryophytes
Fossombronia pusilla (●) Brachythecium mildeanum (■) Hygroamblystegium tenax (▲) Plagiomnium cf. elatum (♦) Pseudocampylium radicale (○)
Obr. 2. PP Domorazské louky – rozšíření cévnatých rostlin Fig. 2. Domorazské louky Nature Monument – distribution of vascular plants
Carex otrubae (●) Centaurium erythraea (■) Dactylorhiza fuchsii (▲) Dactylorhiza majalis (░) Gladiolus imbricatus (♣) Isolepis setacea (□) Laserpitium prutenicum (♥) Listera ovata (♦) Orchis mascula (☼) Triglochin palustris (♠) Valeriana simplicifolia (◊) Veratrum album subsp. lobelianum (○)
62
Obr. 3. PP Domorazské louky – vegetační mapa a lokality fytocenologických snímků Fig. 3. Domorazské louky Nature Monument – vegetation and localities of relevés
Alo – Alopecurion pratensis; Arr – Arrhenatherion elatioris; B – Bromion erecti; C – Calthion (Angelico sylvestris- Cirsietum oleracei a Cirsietum rivularis); F – Filipendulenion; M – Molinion caeruleae; SaCa – mozaika Salicion cinereae a Magno-Caricion gracilis (Caricetum acutiformis); X – porosty vrb a keřů podél potoka a podél železniční trati/vegetation of willow trees and bushes along stream and railway line; ■ – relevés
Příloha 1. Fytocenologické snímky vegetace PP Domorazské louky Appendix 1. Phytosociological relevés recorded in the Domorazské louky Nature Monument
Fytocenologický snímek č. 1: Syntaxon: Cirsietum rivularis Lokalita: PP Domorazské louky, kosená podmáčená louka zhruba ve střední části PP Datum: 15.VI.2010, plocha: 16 m2, orientace: SZ, sklon: 10° Etotal: 100 %, E1: 100 %, E0: 10 % E1: Cirsium rivulare 3, Caltha palustris 2a, Aegopodium podagraria 1, Angelica sylvestris 1, Cirsium oleraceum 1, Deschampsia cespitosa 1, Equisetum palustre 1, Lotus pedunculatus 1, Lysimachia nummularia 1, Lysimachia vulgaris 1, Ajuga reptans +, Alchemilla vulgaris agg. +, Alopecurus pratensis +, Anthoxanthum odoratum +, Carex pallescens +, Carex panicea +, Cerastium holosteoides +, Cirsium palustre +, Crepis paludosa +, Dactylis glomerata +, Dactylorhiza majalis +, Galium mollugo agg. +, Galium palustre +, Juncus conglomeratus +, Lathyrus pratensis +, Luzula multiflora +, Lychnis flos-cuculi +, Lythrum salicaria +, Myosotis palustris agg. +, Plantago lanceolata +, Poa trivialis +, Ranunculus acris +, Ranunculus repens +, Rumex acetosa +, Sanguisorba officinalis +, Scirpus sylvaticus +, Stellaria graminea +, Symphytum officinale +, Urtica dioica +, Crepis biennis r, Colchicum autumnale r, Mentha ×verticillata r, Plantago major r, Taraxacum sect. Ruderalia r. E0: Calliergonella cuspidata 1, Climacium dendroides +, Plagiomnium affine agg. +, Rhytidiadelphus squarrosus +.
63
Příloha 1. Pokračování Appendix 1. Continuation
Fytocenologický snímek č. 2: Syntaxon: Angelico sylvestris-Cirsietum oleracei Lokalita: PP Domorazské louky, v pozdním letním období kosená podmáčená louka v severní polovině PP Datum: 29.VII.2010, plocha: 16 m2, orientace: SZ, sklon: 10° Etotal: 100 %, E1: 100 %, E0: 10 % E1: Cirsium oleraceum 3, Geranium palustre 2a, Lysimachia nummularia 2m, Filipendula ulmaria 1, Potentilla erecta 1, Sanguisorba officinalis 1, Selinum carvifolia 1, Aegopodium podagraria +, Agrostis capillaris +, Alchemilla vulgaris agg. +, Alopecurus pratensis +, Angelica sylvestris +, Betonica officinalis +, Carex nigra +, Centaurea jacea agg. +, Cirsium rivulare +, Dactylorhiza majalis +, Equisetum palustre +, Galium mollugo agg. +, Galium palustre +, Lathyrus pratensis +, Lotus pedunculatus +, Lychnis flos-cuculi +, Lythrum salicaria +, Myosotis palustris agg. +, Ranunculus acris +, Rumex acetosa +, Scirpus sylvaticus +, Typha latifolia +, Carex hirta r. E0: Calliergonella cuspidata 1, Aneura pinguis +, Plagiomnium affine agg. +.
Fytocenologický snímek č. 3: Syntaxon: Filipendulenion Lokalita: PP Domorazské louky, porosty podél Srního potoka zhruba ve střední části PP Datum: 29.VII.2010, plocha: 16 m2, orientace: JZ, sklon: 5° Etotal: 90 %, E1: 90 %, E0: 5 % E1: Filipendula ulmaria 3, Caltha palustris 1, Cirsium oleraceum 1, Geranium palustre 1, Lysimachia vulgaris 1, Aegopodium podagraria +, Alopecurus pratensis +, Calamagrostis epigejos +, Carex hirta +, Centaurea jacea agg. +, Chaerophyllum hirsutum +, Galium palustre +, Lysimachia nummularia +, Juncus effusus +, Mentha longifolia +, Myosotis palustris agg. +, Phalaris arundinacea +, Poa palustris +, Potentilla erecta +, Ranunculus acris +, Sanguisorba officinalis +, Carex vulpina r, Crepis paludosa r, Dactylis glomerata r, Juncus articulatus r, Lythrum salicaria r, Plantago major r, Stachys palustris r, Valeriana officinalis agg. r. E0: Oxyrrhyncium hians +, Plagiomnium affine agg. +.
Fytocenologický snímek č. 4: Syntaxon: Magno-Caricion gracilis Lokalita: PP Domorazské louky, podmáčené kosené plochy s vysokými ostřicemi obklopené keři Salix aurita, zhruba ve střední části PP Datum: 29.VII.2010, plocha: 16 m2, orientace: JZ, sklon: 10° Etotal: 80 %, E1: 80 %, E0: 5 % E1: Carex acutiformis 3, Typha latifolia 2a, Lysimachia nummularia 2m, Carex vulpina 1, Galium palustre 1, Lysimachia vulgaris 1, Lythrum salicaria 1, Calamagrostis epigejos +, Caltha palustris +, Centaurea jacea agg. +, Cirsium oleraceum +, Crepis paludosa +, Dactylorhiza majalis +, Equisetum palustre +, Filipendula ulmaria +, Geranium palustre +, Juncus articulatus +, Juncus conglomeratus +, Lotus pedunculatus +, Mentha longifolia +, Myosotis palustris agg. +, Phalaris arundinacea +, Poa palustris +, Potentilla erecta +, Ranunculus acris +, Sanguisorba officinalis +, Dactylis glomerata r, Equisetum arvense r, Plantago lanceolata r, Stachys palustris r, Vicia sepium r. E0: Calliergonella cuspidata 1, Plagiomnium affine agg. +.
64
Fytocenologický snímek č. 5: Syntaxon: Arrhenatherion elatioris Lokalita: PP Domorazské louky, kosené mezofilní louky v SV části PP. Datum: 15.VI.2010, plocha: 16 m2, orientace: SZ, sklon: 5° Etotal: 80 %, E1: 80 %, E0: 10 % E1: Arrhenatherum elatius 2a, Centaurea jacea agg. 2a, Anthoxanthum odoratum 1, Leucanthemum ircutianum 1, Plantago lanceolata 1, Ranunculus acris 1, Achillea millefolium +, Agrostis capillaris +, Alchemilla vulgaris agg. +, Dactylis glomerata +, Daucus carota +, Campanula patula +, Cruciata glabra +, Cerastium holosteoides +, Galium mollugo agg. +, Heracleum sphondylium +, Hypericum maculatum +, Knautia arvensis agg. +, Lathyrus pratensis +, Lotus corniculatus +, Luzula campestris +, Poa pratensis +, Rumex acetosa +, Trifolium pratense +, Trisetum flavescens +, Veronica chamaedrys +, Vicia cracca +, Cirsium palustre r, Stellaria graminea r. E0: Plagiomnium affine agg. +, Rhytidiadelphus squarrosus 1.
Fytocenologický snímek č. 6: Syntaxon: Molinion caeruleae Lokalita: PP Domorazské louky, kosená louka zhruba ve střední části PP s výskytem Laserpitium prutenicum Datum: 29.VII.2010, plocha: 16 m2, orientace: SZ, sklon: 10° Etotal: 80 %, E1: 80 %, E0: 5 % E1: Brachypodium pinnatum 3, Calamagrostis epigejos 2a, Betonica officinalis 2a, Trifolium medium 2a, Agrostis capillaris 1, Laserpitium prutenicum 1, Selinum carvifolia 1, Aegopodium podagraria +, Achillea millefolium +, Angelica sylvestris +, Anthoxanthum odoratum +, Carex pallescens +, Centaurea jacea agg. +, Colchicum autumnale +, Festuca rubra +, Filipendula vulgaris +, Galium mollugo agg. +, Holcus lanatus +, Hypericum maculatum +, Lotus corniculatus +, Potentilla erecta +, Ranunculus acris +, Sanguisorba officinalis +, Carlina acaulis r, Lysimachia vulgaris r, Solidago virgaurea r. E0: Plagiomnium affine agg.
65
Příloha A1.4.
TKAČÍKOVÁ J. 2010: Flóra a vegetace přírodní rezervace Čerňavina (Moravskoslezské Beskydy). Acta Musei Beskidensis 2: 29–47.
Publikace shrnuje výsledky floristického a bryofloristického inventarizačního průzkumu maloplošně chráněného území Čerňavina (okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj). V Přírodní rezervaci (dále PR) Čerňavina bylo při recentním průzkumu zaregistrováno celkem 125 taxonů cévnatých rostlin a 42 taxonů mechorostů – 13 játrovek a 29 mechů. V některé z kategorií ohroženosti se nachází 20 taxonů cévnatých rostlin a tři druhy mechorostů. Přirozené nebo přirozené druhové skladbě blízké porosty byly zařazeny do tří lesních společenstev na úrovni asociace. Jsou připojeny komentáře k ohroženým a významnějším druhům a zmíněny negativní vlivy a návrhy na opatření k jejich omezení a dalšímu managementu území.
Vzhledem k charakteru a minimálnímu množství publikovaných dat z minulosti nelze hodnotit stav a vývoj populací cévnatých rostlin. Potvrzena byla přítomnost jarních geofytů a také tzv. karpatských a horských druhů rostlin, které jsou pro PR Čerňavina typické. Roste zde karpatský subendemit Dentaria glandulosa. Početná je skupina druhů se širší vazbou na karpatskou oblast, které jen vzácně pronikají do východních Čech. Patří mezi ně například Isopyrum thalictroides, Luzula luzulina a také Polystichum braunii. Další výraznou skupinou jsou horské druhy, jako jsou Circaea alpina, Gentiana asclepiadea, Huperzia selago, Lastrea limbosperma, Polygonatum verticillatum a Veratrum album subsp. lobelianum. Výraznou skupinu představují druhy, které rostou v humózních lesích a kterým vyhovují podmínky charakteristické pro západní část PR Čerňavina, jsou to Corydalis cava, C. solida, Galanthus nivalis a Primula elatior.
Jedním z nejzajímavějších nálezů je bohatá populace silně ohrožené kapradiny Braunovy (Polystichum braunii) a jejího křížence Polystichum ×luerssenii. Rozšíření kapradiny Braunovy na území severovýchodní Moravy a Slezska dle herbářových dokladů zpracovaly v nedávné době HÁJKOVÁ et al. (2003). V práci potvrzují vazbu druhu na horské polohy a jen ojedinělé splavování do poloh nižších, na rozdíl od příbuzné, mnohem hojnější a rostoucí i v nižších polohách kapradiny laločnaté (Polystichum aculeatum). Výskyt v PR Čerňavina není v práci zmíněn, tato nová lokalita tedy zpřesňuje známý výskyt v masívu Moravskoslezských 92
Beskyd. V PR Čerňavina byl nalezen také kříženec mezi Polystichum braunii a P. aculeatum. Je nápadný intermediárními znaky rodičů a mohutným vzrůstem, původně sbírané rostliny P. braunii byly po revizi přehodnoceny na křížence. Kříženec roste pouze v území, kde se rodičovské druhy potkávají, tedy spíše v horských oblastech Moravskoslezských Beskyd, do nižších poloh nesestupuje. Rozšíření rodičovských druhů i křížence nedávno zpracovaly
HÁJKOVÁ et al. (2003).
Přínos publikace spočívá v zpřesnění rozšíření taxonů Polystichum braunii a Polystichum ×luerssenii v Moravskoslezských Beskydách.
93
Acta Mus. Beskid., 2: 029-047, 2010 ISSN 1803-960X
Flóra a vegetace Přírodní rezervace Čerňavina (Moravskoslezské Beskydy)
Flora and vegetation of the Nature Reserve Čerňavina (Moravskoslezské Beskydy Mts.)
Jana TKAČÍKOVÁ
Muzeum regionu Valašsko, Horní náměstí 2, CZ-755 01 Vsetín, e-mail: [email protected]
Keywords: beech forest, bryophytes, phytosociology, rejuvenation, vascular plants, white fir, Nature Reserve Čerňavina, Czech Republic
Abstract. The paper reports on recent composition of bryophytes, vascular flora and vegetation of the Nature Reserve Čerňavina (Moravskoslezské Beskydy Mts.). Čerňavina represents a sample of preserved mountain beech stands positions in the Moravskoslezské Beskydy Mts. Altogether 127 taxa of vascular plants and 43 taxa of bryophytes have been documented by historical and recent researches at the locality. From these, 20 taxa of vascular plants and 3 taxa of bryophytes are considered to be threatened taxa in the Czech Republic. The most interesting records are presence of Porella cordaeana (Huebener) Moore, Galanthus nivalis L., Polystichum braunii (Spenner) Fée and Luzula luzulina (Vill.) Racib. In total, three vegetation types were recorded at the locality. Herb-rich beech forests (Dentario glandulosae-Fagetum Matuszkiewicz ex Guzikowa et Kornaś 1969 association) and acidophilous beech forests (Luzulo-Fagetum Meusel 1937 association) are the dominant type of vegetation at the locality. Forest spring vegetation without tufa formation occurs at the western part of the reserve (Cardamino-Chrysosplenietum alternifolii Maas 1959 association).
ÚVOD
V roce 2005 (TKAČÍKOVÁ 2005) a příležitostně i v roce 2009 byl proveden průzkum mechorostů, cévnatých rostlin a rostlinných společenstev v Přírodní rezervaci (dále PR) Čerňavina v Moravskoslezských Beskydech. Bukové porosty s příměsí jedle, smrku, javoru klenu a jilmu horského představují zbytky původních lesních porostů horských poloh Moravskoslezských Beskyd. V květeně Čerňaviny jsou přítomny karpatské a horské druhy a také je obohacena o jarní geofyty. Díky neschůdnému terénu bylo nejbližší okolí dnešní rezervace osídleno pravděpodobně až v 17. a 18. století, a to díky salašnickému chovu ovcí. Jedná se o obce Tyra a Košařiska (cf. URBAŇCOVÁ 2005). Lesní porosty Čerňaviny byly v tomto období ovlivněny zejména v hřebenové části, kdy byl tudy pravděpodobně proháněn dobytek ze salaše Ostrý na salaš na Kozinci. Stopy v podobě netvárných výmladkových buků a růstu v těsně nahloučených skupinách zde můžeme nalézt i dnes. Již od 70. let 20. století se projevovala snaha o ochranu lesních porostů v masívu Ostrého (cf. URBAŇCOVÁ 2005). Teprve v roce 1999 došlo k vyhlášení PR Čerňavina. Čerňavina dosud stála na okraji zájmu botaniků. Ojedinělé informace o rostlinách Čerňaviny publikovali DERKOVÁ (2003), WEISMANNOVÁ et al. (2004) a URBAŇCOVÁ (2005). Touto problematikou se však zabývali okrajově. Lesnickým průzkumem se zařazením lesních porostů do typologických formací včetně výpisků z historie hospodaření v lesích se zabývala URBAŇCOVÁ (2005), mechorosty zkoumal PLÁŠEK (2007), který provedl podrobný inventarizační průzkum, a okrajově i URBAŇCOVÁ (2005).
29
CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ STUDOVANÉHO ÚZEMÍ
Lesní porosty PR Čerňavina se rozkládají na prudkých svazích a ve vrcholové části masívu Ostrý (1044 m) od nadmořské výšky 760 do 1044 m na katastrálním území obcí Tyra a Košařiska. Reliéf je značně členitý, zejména v západní části rezervace jsou prudké svahy rozbrázděné erozními rýhami pravostranných přítoků potoka Tyrka. Svahy mají průměrný sklon 5-15°, v pramenné oblasti potoka v západní části rezervace dokonce až 45°. Zájmové území PR spadá podle regionálního geomorfologického členění (CZUDEK 1972) do oblasti Západní Beskydy (subprovincie Vnější Západní Karpaty), je součástí celku Moravskoslezské Beskydy, podcelku Lysohorská hornatina a okrsku Ropická rozsocha. Geologické podloží je tvořeno flyšovými sedimenty, mocnými lavicemi godulských pískovců s vložkami jílovců slezské jednotky godulského vývoje. Podle syntetické půdní mapy České republiky (NOVÁK et al. 1991) v oblasti převažuje kambizem typická s kyselou variantou a místy se slabým oglejením. Ve vrcholových polohách je pravděpodobný výskyt podzolu nebo kryptopodzolu. Z hlediska klimatologického se území nachází v chladné oblasti CH6. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 5°C (QUITT 1975). Průměrný úhrn srážek během roku kolísá okolo 1130 mm (VESECKÝ et al. 1958). Z hlediska fytogeografického (SKALICKÝ 1988) leží území PR Čerňavina ve fytogeografickém obvodu Karpatské oreofytikum (fytogeografický okres 99. Moravskoslezské Beskydy, podokres 99a. Radhošťské Beskydy). Dle biogeografického členění ČR (CULEK 1996) se jedná o Beskydský bioregion (3.10). Dle mapy potenciální přirozené vegetace (NEUHÄUSLOVÁ et al. 1998) by v území zcela převažovaly karpatské bučiny s kyčelnicí žláznatou (Dentario glandulosae-Fagetum). Území je součástí Chráněné krajinné oblasti Beskydy, chráněné oblasti přirozené akumulace vod Beskydy, oblasti ochrany ptáků SPA Beskydy a Evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000 SAC Beskydy. Z hlediska územního systému ekologické stability je celé území lokálním biocentrem Ostrý.
METODIKA
Floristický a fytocenologický terénní průzkum probíhal v průběhu vegetační sezóny 2005 a příležitostně v roce 2009. Na jeho základě byl pořízen soupis všech zjištěných druhů mechorostů a cévnatých rostlin na území PR Čerňavina, a to včetně ochranného pásma. Území bylo pro přesnější lokalizaci jednotlivých taxonů pomyslně rozčleněno na 4 dílčí lokality, vymezené vesměs lesními průseky a komunikacemi (obr. 1). Herbářové doklady cévnatých rostlin a mechorostů, které jsou uloženy v herbáři Muzea regionu Valašsko, jsou označeny zkratkou herbáře (VM) u jména taxonu (tab. 1, 2) a případně je uvedeno i jméno autora, který druh determinoval nebo revidoval. Revize a determinace se týká především mechorostů. Fytocenologické zápisy byly zhotoveny pomocí klasické metody curyšsko-montpelierské školy (MORAVEC et al. 1994). Pro pokryvnosti jednotlivých druhů je použita modifikovaná Braun-Blanquetova stupnice (MAAREL 1979), v níž je stupeň 2 rozdělen na tři podstupně: 2m – pokryvnost do 5 %, 2a – pokryvnost 5-15 %, 2b – pokryvnost 15-25 %. Fytocenologické zápisy byly zpracovány pomocí databázového programu TURBO(VEG) (HENNEKENS 1995; CHYTRÝ 1997), v této databázi jsou také pod originálními čísly uloženy. Jména syntaxonů, jsou-li uvedena bez autorské citace, respektují práci MORAVEC (1995). Jména mechorostů jsou uvedena podle Seznamu a červeného seznamu mechorostů ČR (KUČERA & VÁŇA 2005), jména cévnatých rostlin podle Klíče ke květeně ČR (KUBÁT et al. 2002). V seznamech zjištěných taxonů (tab. 1, 2) jsou tyto řazeny abecedně. Je-li taxon uveden v některém z červených seznamů ohrožených mechorostů nebo cévnatých rostlin (ANONYMUS sine anno; WALTER & GILLETT 1997; PROCHÁZKA 2001; KUČERA & VÁŇA 2005; SEDLÁČKOVÁ & PLÁŠEK 2005), je hned za jménem tučně připojena zkratka kategorie ohrožení podle těchto seznamů (použité zkratky viz níže). Pokud existuje publikovaný údaj o výskytu druhu, je odkaz na tento údaj uveden za zkratkou Lit. a poté následuje výčet dílčích lokalit (čísla 1-4), v nichž byl druh během mého průzkumu nalezen. Nenásleduje-li po zkratce Lit. výčet ploch, znamená to, že druh nebyl během recentně provedeného průzkumu nalezen. Pokud chybí odkaz na literární údaj, jde o nově nalezený a z Čerňaviny dosud nepublikovaný druh. Vysvětlení použitých zkratek k vyznačení příslušnosti druhu ke kategorii ohrožení podle červených seznamů: Mechorosty: LR-nt – taxon blízký ohrožení; LC-att – taxon vyžadující pozornost (KUČERA & VÁŇA 2005). Cévnaté rostliny: C2 – silně ohrožené; C3 – ohrožené; C4a – vzácnější taxony vyžadující další pozornost (PROCHÁZKA 2001). §2 – silně ohrožené; §3 – ohrožené (taxony chráněné dle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb.). CITES (WALTER & GILLETT 1997). EU5 (taxony uvedené ve Směrnicích Rady evropských společenství č. 92/43/EEC/1992, příloha V.). CII – silně ohrožené; CIII – ohrožené; CIV – taxony vyžadující pozornost (kategorie dle Regionálního seznamu ohrožených rostlin pro území CHKO Beskydy (ANONYMUS sine anno)). (C2) – silně ohrožené; (C3) – ohrožené; (C4) – vzácnější taxony vyžadující další pozornost (SEDLÁČKOVÁ & PLÁŠEK 2005).
30
VÝSLEDKY A DISKUSE
Flóra mechorostů Na území PR Čerňavina bylo při recentním průzkumu nalezeno 42 taxonů mechorostů – 13 játrovek a 29 mechů (tab. 1). Mezi nalezenými mechorosty jsou 3 druhy (tj. 7 % ze všech aktuálně zjištěných taxonů) vedené v některé z kategorií ohrožení dle červeného seznamu (KUČERA & VÁŇA 2005). Nejvýznamnějším z nalezených druhů je Porella cordaeana (LR-nt), zjištěna na jednom místě na kamenech v hluboce zařezaném žlebu potoka v západní části rezervace. Dva druhy náleží k taxonům vyžadujícím pozornost (LC-att), Brachydontium trichodes, Orthotrichum stramineum. Na území PR Čerňavina nebyly nalezeny žádné mechorosty z vyšších kategorií ohrožení. Místa výskytu zajímavějších mechorostů jsou vyznačena na obr. 2. Bryologický průzkum v PR Čerňavina byl proveden pouze orientačně a je tedy možné, že i ojediněle zaznamenané taxony jsou v území ve skutečnosti hojnější oproti předloženým výsledkům a také celkový počet taxonů bude vyšší. Tento předpoklad potvrzuje i následně provedený podrobný bryologický průzkum (PLÁŠEK 2007). Pro mechorosty jsou v PR atraktivními zejména následující substráty: lesní prameniště a koryta potoků, tlející dřevo, kůra stromů, výchozy pískovců a obnažená vlhká lesní půda. K nejběžnějším druhům patří Polytrichum formosum, Atrichum undulatum, Hypnum cupressiforme, Tetraphis pellucida, Dicranum montanum, Dicranella heteromalla a Rhizomnium punctatum, tedy především druhy rostoucí jak na obnažené lesní půdě, tak na trouchnivějícím dřevě. Některé další mechy, vyskytující se na všech zmiňovaných dílčích plochách, nejsou tak hojné jako předcházející druhy. Proto byly u jednotlivých taxonů doplněny poznámky o jejich rozšíření na území rezervace (tab. 1). Druhy Blepharostoma trichophyllum, Calypogeia azurea, Lepidozia reptans, Metzgeria furcata, Pellia epiphylla, Brachythecium rutabulum, Dicranum scoparium, Paraleucobryum longifolium a Sanionia uncinata patří mezi méně hojné, ale nalezené na všech dílčích plochách. Bohaté porosty s vysokou pokryvností vytváří v PR Čerňavina především mechorosty na lesních prameništích v západní části rezervaci. Mezi zástupci nebyl zaznamenán žádný ohrožený druh, přesto stojí za pozornost bohaté populace druhů: Pellia epiphylla, Rhizomnium punctatum, Brachythecium rivulare a Scapania nemorea. Nejzajímavější z nalezených mechorostů je játrovka Porella cordaeana, která se vyskytuje v rámci České republiky jen roztroušeně, a to převážně v montánních polohách Krkonoš, Králického Sněžníku, Jeseníků a Moravskoslezských Beskyd (cf. DUDA & VÁŇA 1979). V PR Čerňavina byl mech nalezen pouze na jedné lokalitě (obr. 2). Vzhledem k tomu, že se jednalo pouze o orientační bryologický průzkum, je možné, že druh roste i na dalších místech povodí potoka v západní části rezervace. V roce 2008 byl tento druh nalezen na další lokalitě v Moravskoslezských Beskydech. Jednalo se o lesní prameniště v povodí Černé Ostravice (osada Černá, katastrální území Staré Hamry). Doklad je uložen v herbáři Muzea regionu Valašsko (VM).
Flóra cévnatých rostlin Na území PR Čerňavina bylo při průzkumu v letech 2005 a 2009 nalezeno celkem 125 taxonů cévnatých rostlin (tab. 2). Vzhledem k tomu, že téměř neexistují historické prameny vztahující se k území rezervace, zůstává počet taxonů včetně údajů z literatury takřka shodný – 127 taxonů (druhových komplexů, druhů, poddruhů a kříženců). Nepotvrzeny byly pouze 2 druhy (Galeobdolon luteum a Geranium palustre). Vzhledem k charakteru a minimálnímu množství publikovaných dat z minulosti nelze hodnotit stav a vývoj populací cévnatých rostlin. Potvrzena byla přítomnost jarních geofytů a také tzv.
31 karpatských a horských druhů rostlin, které jsou pro PR Čerňavina typické. Roste zde karpatský subendemit Dentaria glandulosa (obr. 3). Početná je skupina druhů se širší vazbou na karpatskou oblast, které jen vzácně pronikají do východních Čech. Patří mezi ně například Isopyrum thalictroides, Luzula luzulina a také Polystichum braunii. Další výraznou skupinou jsou horské druhy, jako jsou Circaea alpina, Gentiana asclepiadea, Huperzia selago, Lastrea limbosperma, Polygonatum verticillatum a Veratrum album subsp. lobelianum. Výraznou skupinu představují druhy, které rostou v humózních lesích a kterým vyhovují podmínky charakteristické pro západní část PR Čerňavina, jsou to: Corydalis cava, C. solida, Galanthus nivalis a Primula elatior. Mezi nalezenými rostlinami je 20 taxonů uvedeno v některé z kategorií červeného seznamu – tj. 16 % všech aktuálně nalezených taxonů. Ve dvou případech (Galeobdolon luteum a Geranium palustre) se s největší pravděpodobností jedná o mylné údaje.
Komentáře k významnějším taxonům cévnatých rostlin Abies alba – C4a, CIV, (C4): Jedle je zastoupena v PR Čerňavina spíše ojediněle, a to zřejmě díky kombinaci několika vlivů. Samovolné obnově jedle brání permanentní tlak zvěře likvidující nové pokolení lesa, agresivní zmlazování buku a nedostatečné světelné podmínky (cf. TKAČÍKOVÁ & TKAČÍK 2005). Jednoleté a dvouleté semenáčky se vyskytují roztroušeně na celé ploše rezervace, ale téměř nevytváří vzrostlejší zmlazení. Vzrostlé stromy v počtu několika desítek kusů rostou v západní polovině rezervace a jsou dostatečně vitální a fruktifikující. Úspěšné nasemenění jedle může být zajištěno buď samovolně v dlouhodobé perspektivě několika desetiletí pozvolným rozpadem hlavního stromového patra a zlepšením světlostních podmínek v nitru porostu, nebo účelovými zásahy, které eliminují okus spárkatou zvěří (individuální ochrana semenáčků). Circaea alpina – C4a, CIV, (C3): Ve vyšších polohách Moravskoslezských Beskyd poměrně častý druh rostoucí na lesních prameništích, ve stinných a vlhkých lesích a podél potoků. V PR roste roztroušeně na lesních prameništích, hojněji v západní polovině. Corydalis cava – CIV: V Moravskoslezských Beskydech roste tento druh na několika desítkách lokalit, především na humózních půdách na úpatí svahů a na svazích kolem větších toků. V PR Čerňavina roste roztroušeně v pramenné oblasti potoka v západní části rezervace. V roce 2005 bylo nalezeno asi 30 kvetoucích rostlin. Vyskytovaly se zde rostliny s květy nachovými i bílými. Corydalis solida – C4a, CIV, (C4): V Moravskoslezských Beskydech roste tento druh na několika desítkách lokalit, především v humózních lesích. Z PR je udáván nově, v roce 2005 bylo nalezeno asi 50 kvetoucích rostlin v pramenné oblasti potoka v západní části rezervace. Dentaria enneaphyllos – C4a, CIV, (C4): V Moravskoslezských Beskydech druh provázející bučiny. V PR Čerňavina roste roztroušeně na celém území, hojnější je v západní polovině rezervace. Dentaria glandulosa – C3, CIV, (C3): Karpatský subendemit, jehož západní hranice celkového areálu probíhá Moravou. Roste především v horských květnatých bučinách a jedlobučinách, na okraji areálu roste i v dubohabřinách (Carpinion) a lužních lesích (Alnion incanae) (cf. SEDLÁČKOVÁ 2000). Kyčelnice žláznatá tvoří v PR Čerňavina početné populace v západní polovině rezervace a roztroušeně roste skoro ve všech lesních segmentech s výjimkou jihovýchodní sušší části lesa.
32
Galanthus nivalis – C3, §3, CITES, EU5, CIII, (C3): V Moravskoslezských Beskydech roste sněženka podsněžník na několika lokalitách v zachovalých humózních lesích, roztroušeně roste také na Javornickém hřebenu v rozvolněných hřebenových porostech. V PR Čerňavina roste roztroušeně pouze v pramenné oblasti potoka v západní části rezervace. V roce 2005 bylo nalezeno asi 50 kvetoucích rostlin.
Galeobdolon luteum: Druh uvádí ve své práci URBAŇCOVÁ (2005). Vzhledem k tomu, že neudává v rezervaci poměrně hojně rostoucí G. montanum, zřejmě se jedná o záměnu s tímto druhem. Gentiana asclepiadea – C4a, §3, CIV, (C4): V Moravskoslezských Beskydech je hořec tolitovitý rozšířen zejména v jejich střední a severní části, kde roste ve vlhčích horských lesích a lesních lemech, na horských loukách, holinách a světlinách a také podél lesních cest. V PR Čerňavina roste ojediněle několik málo rostlin v okolí kóty Ostrý (1044 m), bohatá populace čítající několik desítek rostlin se nachází na podmáčené lesní cestě v západní části rezervace.
Geranium palustre: Kakost bahenní uvádí ve své práci URBAŇCOVÁ (2005). Vzhledem k tomu, že se v rezervaci nenachází vhodné stanoviště pro výskyt tohoto druhu, zřejmě se jedná o záměnu s jiným druhem. Huperzia selago – C3, §3, CIII, (C3): Ve vyšších polohách Moravskoslezských Beskyd roste vranec jedlový roztroušeně v horských smrčinách a kyselých bučinách. Sestupuje i do nižších poloh. V PR roste ojediněle pouze v pramenné oblasti potoka v západní části. Isopyrum thalictroides – C4a, CIV, (C4): V Moravskoslezských Beskydech roste zapalice žluťuchovitá v listnatých humózních lesích. V PR Čerňavina roste roztroušeně pouze v pramenné oblasti potoka v západní části rezervace. V roce 2005 bylo nalezeno asi 50 kvetoucích rostlin. Lastrea limbosperma – CIV: Ve vyšších polohách Moravskoslezských Beskyd je pérnatec horský poměrně častý druh. V PR Čerňavina roste ojediněle v lemu lesa podél lesní cesty v severní části rezervace (v roce 2005 zaznamenáno asi 10 rostlin) a kolem lesní cesty v jihojihozápadní části rezervace (v roce 2005 zaznamenáno asi 20 rostlin). Luzula luzulina – C2, CIV, (C2): V Moravskoslezských Beskydech roste bika žlutavá roztroušeně v bučinách a jedlobučinách, často také na lesních cestách a na pasekách. V PR Čerňavina roste ojediněle na okraji lesní cesty v jihozápadní části rezervace. Lycopodium clavatum – CIII: V Moravskoslezských Beskydech hojný druh rostoucí především na osluněných zářezech lesních cest. V PR Čerňavina roste ojediněle na suchých okrajích lesních cest v západní části rezervace. Polygonatum verticillatum – CIV: V Moravskoslezských Beskydech hojný druh rostoucí v horských polohách v bučinách, horských smrčinách, na vysokostébelných nivách a na vlhkých horských loukách. Často sestupuje do nižších poloh a roste pak zpravidla ve stinných údolích a podél potoků. V PR Čerňavina roste roztroušeně na celé ploše rezervace. Polystichum aculeatum – C4a, CIV, (C4): V Moravskoslezských Beskydech má kapradina laločnatá desítky lokalit, roste jak v bučinách a suťových lesích, tak i v horských smrčinách a často i podél potoků v nižších polohách. V PR Čerňavina roste roztroušeně, hojnější je v západní polovině rezervace. V pramenné oblasti potoka Tyrka roste společně s druhem Polystichum braunii. V roce 2005 zde byla zaznamenána i populace křížence těchto dvou druhů Polystichum x luerssenii. 33
Polystichum braunii – C2, §2, CII, (C2): V Moravskoslezských Beskydech vzácný druh. V PR Čerňavina se vyskytuje bohatá populace (asi 50 jedinců) na prudkých svazích v pramenné oblasti potoka v západní části rezervace. Veratrum album subsp. lobelianum – C4a, CIV, (C4): V Moravskoslezských Bekydech a v Javorníkách poměrně častý druh, který sestupuje i do nižších poloh beskydského podhůří. Nejníže položená dokladovaná lokalita v okrese Vsetín je dubohabrový les (navržená rezervace Doubrava) na levém břehu Bečvy v katastru obce Choryně. V PR Čerňavina roste bohatá populace ve východní části rezervace, 2 rostliny byly zaznamenány v dolní části koryta potoka v západní části rezervace. Viscum album subsp. abietis – C3, CIII, (C3): Tento poloparazit hostující na jedlích roste roztroušeně až hojně v jižní polovině Moravskoslezkých Beskyd. Směrem na sever ubývá spolu s nižším zastoupením jedle v lesních porostech (TKAČÍKOVÁ 2009). Také v PR Čerňavina roste jen ojediněle na starých jedlích v jihozápadní části rezervace (ve zbytku rezervace vzrostlé jedle chybí).
Vegetace Území PR Čerňavina je na celé ploše pokryto lesním porostem. Z druhového složení stromového, bylinného a mechového patra lze usuzovat, že většina plochy je pokryta přirozenou vegetací, jen malou část tvoří náhradní vegetace, a to především smrkové výsadby. Aktuální přirozená vegetace je tvořena květnatou bučinou podsvazu Eu-Fagenion v nižších polohách svahů v severovýchodní a především západní části rezervace. V těchto polohách roste roztroušeně kyčelnice devítilistá a kyčelnice žláznatá. Se stoupající nadmořskou výškou směrem k hřebeni Ostrý přechází porosty v acidofilní horskou bučinu svazu Luzulo-Fagion. Samostatně je vylišena vegetace lesních pramenišť, která je maloplošně vyvinuta v obou typech bučin. Rozložení jednotlivých typů vegetace viz obr. 4. třída: Tilio-Acerion Klika 1955 svaz: Fagion Luquet 1926 podsvaz: Eu-Fagenion Oberdorfer 1957 asociace: Dentario glandulosae-Fagetum Matuszkiewicz ex Guzikowa et Kornaś 1969 svaz: Luzulo-Fagion Lohmeyer et Tüxen in Tüxen 1954 asociace: Luzulo-Fagetum Meusel 1937 třída: Montio-Cardaminetea Br.-Bl. et Tüxen ex Klika 1948 svaz: Cardaminion amarae Maas 1959 asociace: Cardamino-Chrysosplenietum alternifolii Maas 1959
Karpatské bučiny s kyčelnicí žláznatou asociace Dentario glandulosae-Fagetum Na zhruba polovině území PR Čerňavina se vyskytují porosty květnatých bučin zastoupených karpatskou bučinou s kyčelnicí žláznatou (tab. 3, sn. 1-3). Tomu odpovídá i Mapa potenciální přirozené vegetace (NEUHÄUSLOVÁ 1998). Dentario glandulosae- Fagetum je široce pojatá asociace západokarpatských květnatých bučin, pro kterou je na rozdíl od jiných typů bučin podsvazu Eu-Fagenion význačné bohaté a pestré floristické složení. Lesní porosty s Dentaria glandulosa na severovýchodní Moravě byly zaznamenány a zhodnoceny SEDLÁČKOVOU (2000). Ve snímkovém materiálu jsou rozlišeny dva typy asociace s ohledem na odlišné druhové složení porostů. Jedná se o typ vyskytující se v nižších polohách (suprakolinní až submontánní stupeň) s diferenciálními druhy západokarpatské subasociace Dentario enneaphylli-Fagetum salvietosum glutinosae a typ montánní, který postrádá diferenciální druhy subasociace Dentario enneaphylli-Fagetum
34 salvietosum glutinosae (Veronica montana, Euphorbia amygdaloides, Salvia glutinosa), a jen zřídka se objevuje Dentaria enneaphyllos. Pro tento typ je charakteristická přítomnost horských druhů. Porosty zaznamenané v PR Čerňavina odpovídají montánnímu typu asociace (cf. SEDLÁČKOVÁ 2000). Stromové patro porostů je často rozvolněné, jeho pokryvnost kolísá mezi 30 a 80 %, na vlhčích stanovištích je spíše rozvolněnější, na sušších zapojenější. Ve stromovém patře dominuje Fagus sylvatica, častěji se ještě vyskytují Picea abies, Abies alba a Acer pseudoplatanus. Keřové patro je slabě vyvinuto a vyskytují se v něm častěji pouze zmlazující dřeviny Fagus sylvatica, Abies alba a Acer pseudoplatanus. V bylinném patře s kolísající pokryvností mezi 30 a 60 % se vyskytují montánní druhy Polygonatum verticillatum a Polystichum braunii. Kombinace těchto horských druhů zároveň s nepřítomností diferenciálních druhů subasociace Dentario enneaphylli-Fagetum salvietosum glutinosae odlišuje tento typ od porostů v nižších polohách. Jako subdominanty se uplatňují Oxalis acetosella, Athyrium filix-femina a Calamagrostis arundinacea. V bylinném patře jsou dále hojně zastoupeny kapradiny a další horské druhy, např. Polystichum aculeatum a Circaea alpina. Nápadný je rozdíl mezi porosty na suchých stanovištích (tab. 3, sn. 1) a na vlhčích místech (tab. 3, sn. 2-3). Na vlhčích místech, v západní polovině rezervace v pramenné oblasti potoka, se v bylinném patře uplatňují v časném jarním období druhy humózních lesů Galanthus nivalis, Corydalis cava, C. solida a Isopyrum thalictroides. Tyto druhy SEDLÁČKOVÁ (2000) uvádí u typu submontánního. Vzhledem ke změnám druhové složení bylinného patra, ke kterému dochází v průběhu vegetační sezóny, byl zhotoven fytocenologický snímek 2 a 3 (tab. 3) na stejném místě, a to v průběhu května a srpna.
Acidofilní horské bučiny asociace Luzulo-Fagetum V celé jižní polovině rezervace, tedy v oblasti hřebenové, se vyskytují acidofilní horské bučiny s třtinou rákosovitou (tab. 3, sn. 4). Ve stromovém patře dominuje Fagus sylvatica, s kolísající pokryvností je přimíšen jehličnan Picea abies. Keřové patro má nízkou pokryvnost a je tvořeno zmlazujícími se dřevinami stromového patra. Bylinné patro je druhově chudé se zhruba 50% pokryvností. Dominantou je Calamagrostis arundinacea a přítomny jsou i další běžné acidofilní lesní druhy Avenella flexuosa, Luzula luzuloides a Vaccinium myrtillus. Přítomny jsou také druhy s vazbou na bučiny Polygonatum verticillatum a Dryopteris dilatata. Pro oblast Moravskoslezských Beskyd je typická dominance Calamagrostis arundinacea v horských acidofilních bučinách. Porosty odpovídají asociaci Calamagrostio arundinaceae-Fagetum. Syntaxonomické postavení této asociace není dosud zcela ujasněno. MORAVEC (1995) a MORAVEC et al. (2000) neuvádí tuto asociaci samostatně, ale zahrnuje ji pod asociaci Luzulo-Fagetum. Toto pojetí je zachováno i zde.
Kulturní smrčiny Zejména podél západní a jihozápadní hranice rezervace se nachází výsadby kulturních smrčin mladšího až středního stáří (obr. 4). Smrčiny jsou husté a jejich bylinné patro je druhově velmi chudé a má velmi nízkou pokryvnost. Ve stromovém patře se jen ojediněle objevuje přimíšený Fagus sylvatica. Keřové patro zcela chybí. Bylinné patro vykazuje zřetelné známky degradace, přítomny jsou pouze běžné druhy Anemone nemorosa, Athyrium filix-femina, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Dryopteris dilatata, Epilobium angustifolium, Oxalis acetosella, Rubus ser. Glandulosi, Senecio ovatus a Vaccinium myrtillus. Porosty smrku by bylo vhodné v průběhu obmýtního věku postupně nahradit podsadbou buku a jedle.
35
Lesní prameniště asociace Cardamino-Chrysosplenietum alternifolii Maloplošně vyvinutá vegetace lesních pramenišť je soustředěna do nižších poloh svahů a především do pramenné oblasti přítoků potoka Tyrka v západní části rezervace. Jedná se o lesní prameniště (bez tvorby pěnovce) se zpravidla bohatě vyvinutým bylinným i mechovým patrem (tab. 3, sn. 5-7). Pokryvnost bylinného patra kolísá mezi 30 a 70 % v závislosti na zastínění okolním lesním porostem a množstvím listového opadu. V porostech dominuje Cardamine amara, Chrysosplenium alternifolium a Petasites albus. Přítomny jsou také druhy bučin Veronica montana, Dentaria bulbifera aj. Mechové patro je výrazně ovlivněno množstvím listového opadu, který při hromadění a pomalém rozkladu brání rozrůstání mechorostů. Pokryvnost kolísá mezi 20 a 30 %. V porostech dominují běžné vlhkomilné mechy Rhizomnium punctatum a Brachythecium rivulare a játrovka Pellia epiphylla.
Závěr a doporučení pro ochranu přírody PR Čerňavina je z botanického hlediska cennou lokalitou s pestrou nabídkou biotopů. Na poměrně malé ploše se zde vyskytuje řada regionálně i celostátně vzácných a ohrožených druhů rostlin. K nejvýznamnějším patří Galanthus nivalis, Polystichum braunii, Luzula luzulina aj. Lesní vegetace PR je většinou tvořena hodnotnými porosty květnatých bučin a horských acidofilních bučin s věkovou a prostorovou skladbou lesa blížící se přírodnímu stavu, který je nejpatrnější v západní části rezervace. Tyto porosty na nejvlhčích místech v pramenné oblasti přítoků potoka Tyrka jsou značně prosvětlené a jsou vyššího stáří (přes 200 let). Přes značné prosvětlení nedochází k případné přirozené obnově Abies alba. Tento stav je zřejmě zapříčiněn komplexem více faktorů (spárkatá zvěř a agresivní zmlazování buku). Speciální péči vyžadují v PR Čerňavina především dřeviny, které by se zde v přirozeném složení stromového patra vyskytovaly, ale v současnosti jsou z různých důvodů na ústupu (Abies alba, Ulmus glabra, Acer pseudoplatanus). Přirozený návrat těchto druhů do dřevinné skladby je v blízké době nepravděpodobný. V blízkém okolí ani přímo v rezervaci se téměř nevyskytují vzrostlí jedinci žádoucích druhů. Poslední žijící jedinci jedle v západní části rezervace, kde je nejvíce rozvolněné stromové patro a nejvhodnější podmínky pro zmlazení dřevin, zřejmě jen nedostatečně fruktifikují. Absence mladých jedinců Abies alba a Ulmus glabra je řešena podsadbou těchto dřevin v ochranném pásmu i v samotné PR a zajištěním individuální ochrany těchto podsadeb. Výhodou při ochraně populací ohrožených druhů v PR Čerňavina je, že naprostá většina těchto druhů toleruje nebo přímo vyžaduje lesní prostředí, tj. nevyžaduje žádný náročný management. Přesto lze doporučit několik opatření či zásahů na podporu vzácných a ohrožených druhů. V první řadě je to podpora a optimalizace přirozené druhové a věkové struktury lesních porostů. To znamená v maximální možné míře ponechat porosty samovolnému vývoji a postupně odstraňovat stanovištně nepůvodní dřeviny (výsadby smrku). Vhodné by bylo ponechat v rezervaci veškerou dřevní hmotu a při případné těžbě maximálně omezit poškození vlivem těžké mechanizace. V PR Čerňavina bylo při recentním průzkumu zaregistrováno celkem 125 taxonů cévnatých rostlin a 42 taxonů mechorostů – 13 játrovek a 29 mechů. V některé z kategorií ohroženosti (v tzv. červených seznamech rostlin) se nachází 20 taxonů cévnatých rostlin (tj. 16 %) a 3 druhy mechorostů (tj. 7 %). Přirozené nebo přirozené druhové skladbě blízké porosty byly zařazeny do 3 lesních společenstev na úrovni asociace. Jsou připojeny komentáře k ohroženým a významnějším druhům a zmíněny negativní vlivy a návrhy na opatření k jejich omezení a dalšímu managementu území.
36
Poděkování. Poděkování patří především RNDr. Lukáši Spitzerovi za pečlivé pročtení textu a zhotovení grafických příloh, dále Mgr. Marii Popelářové (Správa CHKO Beskydy) za poskytnutí rukopisných materiálů a ústních konzultací týkajících se flóry a vegetace studovaného území a RNDr. Josefu Dudovi za determinaci a revizi mechorostů.
LITERATURA
ANONYMUS sine anno: Regionální seznam ohrožených taxonů vyšších rostlin pro území CHKO Beskydy. [ms.]. Depon in: Správa CHKO Beskydy Rožnov pod Radhoštěm, 6 pp. CULEK M. (ed.) 1996: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha, 347 pp. CZUDEK T. 1972: Geografické členění ČSR. Studia Geographica, 23: 1-137. DERKOVÁ M. 2003: Charakteristika mapované lokality – Čerňavina (25-22-20, 25-22-15). [ms.]. Depon in: AOPK, Praha. DUDA J. & VÁŇA J. 1979: Rozšíření játrovek v Československu – XXVI. Časopis Slezského muzea Opava (A), 28: 111-128. HENNEKENS S. M. 1995: TURBO(VEG). Software package for input, processing, and presentation of phytosociological data. User‘s guide. Instituut voor Bos en Natuur, Wageningen and Unit of Vegetation Science, University of Lancaster, Lancaster. CHYTRÝ M. 1997: Česká národní fytocenologická databáze: počáteční stav a perspektivy. Zprávy České Botanické Společnosti, Materiály, 15: 27-40. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. (eds.) 2002: Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha, 927 pp. KUČERA J. & VÁŇA J. 2005: Seznam a červený seznam mechorostů České republiky. Příroda, 23: 1-104. MAAREL E. 1979: Transformation of cover-abundance values in phytosociology and its effects on community similarity. Vegetacio, 39(2): 97-114. MORAVEC J. et al. 1994: Fytocenologie. Academia, Praha, 404 pp. MORAVEC J. (ed.) 1995: Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Severočeskou Přírodou, Litoměřice, Suppl.(1995): 1-206. MORAVEC J., HUSOVÁ M., CHYTRÝ M. & NEUHÄUSLOVÁ Z. 2000: Přehled vegetace České republiky. Svazek 2. Hygrofilní, mezofilní a xerofilní opadavé lesy. Academia, Praha, 319 pp. NEUHÄUSLOVÁ Z. et al. 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Kartografie, Praha. NOVÁK P. et al. 1991: Syntetická půdní mapa České republiky v měřítku 1:200 000. Praha. PLÁŠEK V. 2007: Inventarizační průzkum mechorostů PR Čerňavina. [ms.]. Depon in: Správa CHKO Beskydy Rožnov pod Radhoštěm, 15 pp. PROCHÁZKA F. (ed.) 2001: Černý a červený seznam cévnatých rostlin ČR (stav v roce 2000). Příroda, 18: 1-166. QUITT E. 1975: Klimatické oblasti ČSR. Mapa 1:500 000. Geografický ústav ČSAV. Brno. Sbírka zákonů České republiky. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 395/1992. Příloha II. Seznam zvláště chráněných rostlin. SEDLÁČKOVÁ M. 2000: Dentaria glandulosa v lesích severovýchodní Moravy. Časopis Slezského muzea Opava (A), 49: 145-160. SEDLÁČKOVÁ M. & PLÁŠEK V. (eds.) 2005: Červený seznam cévnatých rostlin Moravskoslezského kraje (2005). Časopis Slezského muzea Opava (A), 54: 97-120. SKALICKÝ V. 1988: Regionálně fytogeografické členění. In: HEJNÝ S. & SLAVÍK B. (eds.): Květena ČSR 1. Academia, Praha, pp. 103-121. Směrnice o stanovištích (92/43/EHS) ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichu a planě rostoucích rostlin, Příloha V. TKAČÍKOVÁ J. 2005: Botanický inventarizační průzkum PR Čerňavina. [ms.]. Depon in: Správa CHKO Beskydy Rožnov pod Radhoštěm, 20 pp. TKAČÍKOVÁ J. 2009: Viscum album subsp. abietis. In: KOUTECKÝ P. et al.: Výsledky floristického kurzu České botanické společnosti ve Vsetíně (29.června-5.července 2008). Zprávy České Botanické společnosti 44, Příloha 2009/1, pp. 96-97. TKAČÍKOVÁ J. & TKAČÍK J. 2005: Ústup jedle v maloplošných chráněných územích na Valašsku na příkladu PR Kutaný. Valašsko. Vlastivědná revue, 15: 24-25. URBAŇCOVÁ N. 2005: Geobiocenologická charakteristika a návrh péče o lesní porosty přírodní rezervace Čerňavina. [Diplomová práce]. Vysoká škola zemědělská, Fakulta lesnická, Brno, 58 pp. VESECKÝ A. et al. 1958: Atlas podnebí Československé republiky. Ústřední správa geodesie a kartografie, Praha. Vyhláška č. 5/1999 ze dne 17.9.1999 Správy chráněné krajinné oblasti Beskydy o zřízení PR Čerňavina WALTER K. S. & GILLETT H. J. (eds.) 1997: 1997 IUCN Red List of threatened plants. IUCN, Gland & Cambridge. WEISMANNOVÁ H. a kol. 2004: Ostravsko. In: MACKOVČIN P. & SEDLÁČKOVÁ M. (eds.): Chráněná území ČR – Ostravsko, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, pp. 302-388. 37
v celé PR ě v celé PR ě ených cestách a ev d č ř ů v celé PR ásti PR ě č d ů ě ) a na p d ů ů a na podmá ť
ásti PR ě č d ů natých strom č v celé PR ě na sušších místech na p na sušších místech jehli
d ezaném ezaném žlebu potoka v Z kolem prameniš kolem ř ě ť ů ě i na sušší obnažené p ásti PR d ť
č ů ě ásti PR d č ů (hlavn ásti PR ě
č ji v Z ě ě ev evu a na p d
, pískovcových balvanech a na tlejícím d pískovcových , ř ř ů ů ě ásti PR d č ů t , hojn , ě e buk d v Z v Z ě ůř ů d
ů ě d na vlhké obnažené p na tlejícím d a p balvanech na pískovcových lesních prameniš kolem na lesních prameništích ve V balvanech na pískovcových na tlejícím d na holé p na lesních lesních cest prameništích a kolem na lesních prameništích na k na lesních prameništích na lesních prameništích. na lesních i prameništích na p ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ů le kolem lesníchle kolem prameniš le na p v Z le na prameništích le na obnažené p le na kamenech v hluboce za le na kamenech le na pískovci ve V le na pískovci ě ě ě ě ě ě avina avina na p na sušších místech na p na sušších místech ň ě ě ezech lesních ces ezech lesních er ř Č zá roztroušen
ojedin roztroušen roztroušen , 4 , 4 ) ) ) avina avina ň er Č VM, rev. J. J. Duda rev. VM, J. Duda rev. VM, J. Duda rev. VM, ( ( ( 1 (VM, det. J. Duda), 2, 3, 4 2, 3, J. Duda), det. 1 (VM, Lokality 3 3 det. V. Plášek) 1 (VM, ojedin 3 2, 3 J. Duda), rev. 1(VM, roztroušen
J. Duda), rev. 1 (VM, 2, J. Duda), rev. 1 (VM, U U 2, J. Duda), rev. 1 (VM, Lit. nalezených v PR v nalezených
ů
2, 3,4 J. Duda), rev. 1 (VM, roztroušen J. Duda) det. 3 (VM, ojedin (2005) (2005) 4 3, 2, 1, roztroušen J. Duda) det. 3 (VM, ojedin mechorost J. 3 Duda), det. 1 (VM, ojedin LC-att 2, 3 1 (VM), roztroušen 2, 3 J. Duda), det. 1 (VM, roztroušen ů
4 2, 3, 1 (VM), hojn 2, 3 (VM) 1 (VM), roztroušen -nt 2, 3 J. Duda), rev. 1 (VM, roztroušen R U 4 3, 2, 1, hojn COVÁ 1, 3 roztroušen 1, J. Duda) rev. 1 (VM, roztroušen Ň
2, 3 J. Duda), rev. 1 (VM, roztroušen L det. J. Duda) 3 (VM, 2, roztroušen J. Duda) det. 3 (VM, ojedin 4 2, 3, 1 (VM), roztroušen
RBA U – taxon Tab. 1. Seznam Taxon (Marchantiophyta) Játrovky trichophyllum Blepharostoma Calypogeia azurea Calypogeia integristipula bicuspidata Cephalozia polyanthos Chiloscyphus Lepidozia reptans ventricosa Lophozia Metzgeria furcata Pellia epiphylla Plagiochilla asplenioides porelloides Plagiochila cordaeana Porella nemorea Scapania undulata Scapania Mechy (Bryophyta) rupestris Andreaea undulatum Atrichum trichodes Brachydontium reflexum Brachythecium rivulare Brachythecium rutabulum Brachythecium Bryum moravicum Ctenidium molluscum Dichodontium pellucidum Dicranella heteromalla Tab. 1. List of the bryophytes recorded at the area of Nature Reserve Reserve area of Nature the recorded at bryophytes the Tab. 1. List of
38
ásti PR č ených lesních cestách č ásti PR č ve V ě ásti PR č ě ev ř
ů
elého buku elého buku ě ř
ě ev ř jícím d jícím ev
ě ř ů ů
ásti odum jícím d jícím ě č ě e buk e buk d ů ůř ůř e z ůř na trouchniv na pískovcových balvanech v celé PR balvanech na pískovcových na lesních prameništích na p na k na k na tlejícím d a na podmá na lesních prameništích na pískovcových balvanech balvanech na pískovcových balvanech na pískovcových ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě le na pískovcových balvanech, hlavn balvanech, le na pískovcových a v Z V balvanech le na pískovcových le na okrajích lesních cest v Z le na k ě ě ě ě , zejména na, zejména bázích strom na trouchniv na lesních prameništích
ě ě ě ě ě oztroušen r Lokality Lit. det. V. Plášek) 1 (VM, ojedin J. 3 Duda), det. 1 (VM, ojedin 4 2, 3, 1 (VM), roztroušen U 2, 3 2, U LC-att 2, 3 J. Duda), rev. 1 (VM, roztroušen 2, 3 J. Duda), rev. 1 (VM, roztroušen U 3 2, 1, roztroušen 2, J. Duda), det. 1 (VM, roztroušen 2, 3 J. Duda), det. 1 (VM, roztroušen 2, 3 J. Duda), rev. 1 (VM, roztroušen 2, 3 (VM) 1 (VM), hojn 4 3, 2, 1, hojn U 4 3 (VM), 2, 1, hojn 4 2, 3, 1 (VM), 4 2, 3, 1 (VM), hojn roztroušen J. Duda) det. 1 (VM, ojedin 4 2, 3, 1 (VM), hojn J. Duda) rev. 3 (VM, ojedin U 4 2, 3, 1 (VM), roztroušen ování č icranodontium denudatum icranodontium Tab. 1. Pokra Tab. 1. Continuation Taxon D Dicranum montanum Dicranum scoparium Fissidens taxifolius Grimmia hartmanii Heterocladium heteropterum Hypnum cupressiforme alopecuroides Isothecium Orthotrichum stramineum longifolium Paraleucobryum undulatum Plagiomnium nemorale Plagiothecium Polytrichum formosum Pseudoleskeella nervosa filiforme Pterigynandrum punctatum Rhizomnium uncinata Sanionia girgensohnii Sphagnum Tetraphis pellucida
39
ť ásti PR č ásti PR č PR ě ásti PR č v Z v Z
ů ů ásti PR ásti PR ených lesních cestách č č č ásti PR ji v Z ji v pramenné oblasti potoka oblasti potoka ji v pramenné ásti PR č ě ě ední a jižní č ř ásti PR v pramenné oblasti potoka oblasti potoka v pramenné č ě ásti PR ásti PR č č jší pouze v Z polovin jší pouze v Z ásti PR
ě ásti PR ásti PR č iny ve st v J č č č ě ásti PR ji na lesních cestách v Z a J
č ě ), hojn ), ů k ených a narušovaných místech – lesní cesty, okraje prameniš okraje – lesní cesty, ených a narušovaných místech č č ených lesních cestách ve V č ji pouze v pramenné oblasti potoka oblasti potoka ji pouze v pramenné jší pouze v Z ě ě Ostrý, hojn Ostrý, ě edevším ve V semená ř ě , hojn , na lesních prameništích a na podmá na lesních prameništích , p potok a kolem na lesních prameništích potok a kolem na lesních prameništích hojn na lesních prameništích, hojn , hojn na celé ploše území, na podmá na suchých místech hojn na lesních prameništích, ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě etn č le podél lesní cesty v le podél lesní cesty Z bu pouze v podrostu le, le na okrajích lesních cest v Z a J le na okraji lesní cesty le na kót lesa v J okraji le na suchém le na okrajích lesních cest v Z le v kaluži na lesní cest le na podmá le na okrajích lesních cest v J a JZ le na okraji lesní cesty v le podél lesní cesty Z ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě na lesních prameništích
ě ě ě ě avina avina ídka (v ř ň
er avina avina Č ň er Č (2005) (2005) COVÁ Ň RBA 3 oblasti potoka pouze v pramenné Lokality
Lit. et al. (2004); U – et al. (2004); D 4 3, 2, 1, roztroušen cévnatých rostlin nalezených v PR PR v nalezených rostlin cévnatých ů ASKULA
U 3 2, 1, roztroušen U 4 3, 2, 1, roztroušen U 4 3, 2, 1, hojn J, D, 4 3, 2, 1, z 4 3, 2, roztroušen 4 ojedin 4 4 ojedin 4 (2003); J – (2003); C4a, CIV, (C4) CIV, C4a, U 2 (VM) ojedin (VM) 2 U U 4 3, 2, 1, hojn 2 ojedin 2 U J, 4 3, 2, 1, roztroušen D 3 oblasti potoka pouze v pramenné 1, 4 ojedin 4 1, s.l. 4 ojedin J 4 3, 2, 1, hojn J 4 3, 2, roztroušen 4 2, 1, ojedin U J, 4 3, 2, 1, hojn J 4 3, 2, 1, roztroušen 1 ojedin 1 4 ojedin 4 cký seznam taxon cký seznam C4a, CIV, (C4) 4 3, 2, 1, roztroušen 2, 4 ojedin 4 2, 4 3, 2, 1, roztroušen 4 3, 1, roztroušen CIV 4 ojedin 4 C4a, CIV, (C3) ERKOVÁ U 4 3, 2, 1, roztroušen 4 3, 2, 1, roztroušen 4 3, 2, ojedin C4a, CIV, (C4) intermedia D – x bies alba Tab. 2. Flora of the vascular plants recorded at the area of Nature Reserve Reserve Nature of area the at recorded plants vascular the of Flora 2. Tab. Tab. 2. Floristi Taxon A pseudoplatanus Acer canina Agrostis Agrostis capillaris reptans Ajuga nemorosa Anemone odoratum Anthoxanthum Athyrium filix-femina Avenella flexuosa pendula Betula arundinacea Calamagrostis epigejos Calamagrostis villosa Calamagrostis Callitriche palustris Caltha palustris Cardamine amara Cardamine flexuosa Carex ovalis Carex pilulifera Carex remota Carex sylvatica hirsutum Chaerophyllum alternifolium Chrysosplenium Circaea alpina Circaea Circaea lutetiana Cirsium balustre Corydalis cava Corydalis solida Dentaria bulbifera Dentaria enneaphyllos
40
ásti č ásti PR č ást PR č v Z v Z ásti PR ě č , Z a J ě ásti PR ásti PR č č ené lesní cest č v Z v Z ě v pramenné oblasti potoka v Z oblasti potoka v Z v pramenné ě in č
ené lesní cest č ásti PR a na okraji lesa v J a JZ ásti PR č ásti PR a na podmá č
ásti PR č ť ásti PR č ásti PR č č ásti PR ásti PR v Z v Z č č v S ě v pramenné oblasti potoka v pramenné ť ásti PR ě ě č mezi lesní cestou a lesem v J mezi ásti PR ji na podmá ů ásti PR č ě č ásti PR č ásti PR ených lesních hojn cestách, č ásti PR č č ené lesní cest ásti PR č č jší pouze v Z jší pouze v Z ě Ostrý, hojn Ostrý, stající lesní cest ě ů ovém lese v Z ovém ásti PR ásti PR ásti PR ť č č č podél lesních cest v hojn území, celém , zejména kolem prameniš zejména, kolem hojn , na lesních prameništích prameništ se stagnující vodou – lesní cesty, na místech na podmá pouze v Z bu v podrostu na suchých místech ě ě ě ě ě ě ě ě ě le v Z le kolem lesníchle kolem prameniš le na podmá le v Z le na okraji lesní cesty v Z le, na okraji lesní cesty v JZ le na okraji lesní cesty v Z le na zar okraj le podél suchých le na okraji lesní cesty v Z a J le ve V a Z v SZ le u potoka le v Z pouze v Z le, le v su le, 5 rostlin na okraji lesa v J le na okraji lesa v JZ le na kót ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě
ě ě oztroušen r ojedin ojedin ojedin
PR Lokality 3 2, 3 (VM) 3 2,
Lit. 3 roztroušen U J, 4 3, ojedin D, J, U 2, 3, 4
3 (VM, rev. L. Ekrt) ojedin 3 1 (VM), ojedin 3 ojedin 3 U 4 3, 2, 1, roztroušen borreri 3 ojedin 3 2 ojedin 2 4 3, 2, 1, roztroušen 4 ojedin 4 U 4 3 (VM), 2, 1, roztroušen U J, 4 3, 2, 1, roztroušen 4 ojedin 4 3 ojedin 3 (C4) CIV, §3, C4a, 4 3 (VM), 2, 1, roztroušen bulbifera C3 (C3) C3, CIV, (C3) 1, 4 ojedin 4 1, U U U 1, 4 4 1, U 2 ojedin 2 3, 4 ojedin 4 3, 2, 1 (VM), hojn U U subsp. subsp. s.l. 3, 4 ojedin 4 3, U J, 4 3, 2, 1, roztroušen C3, §3, CITES, EU5, CIII, (C3) 3 2 (VM), ojedin 4 3 (VM), 2, roztroušen C3, §3, CIII, (C3) ování U J, 4 3, 2, 1, hojn č subsp. subsp.
3 ojedin 3 entaria glandulosa Tab. 2. Pokra Tab. 2. Continuation Taxon D Deschampsia cespitosa Dryopretis affinis Dryopteris affinis Dryopteris dilatata Dryopteris filix-mas Epilobium angustifolium Epilobium ciliatum montanum Epilobium cannabinum Eupatorium sylvatica Fagus gigantea Festuca Ficaria verna Gagea lutea Galanthus nivalis luteum Galeobdolon montanum Galeobdolon Galeopsis tetrahit Galium odoratum Galium rotundifolium Gentiana asclepiadea Geranium palustre Geranium robertianum Glyceria fluitans sylvaticum Gnaphalium Gymnocarpium dryopteris Hieracium murorum Hieracium pilosella Holcus mollis Huperzia selago Hypericum hirsutum Hypericum maculatum
41 ásti PR č ásti PR č jší v Z
ě
ásti PR ů ásti PR č č ásti PR ásti PR č č , hojn , ů
ásti PR ásti PR jší v Z č č ě ásti PR ásti PR č ásti PR č ásti PR ásti PR č č č a potok a ásti PR ť č v Z v Z v J ě v Z eva v Z eva v Z ť ť ásti PR ř ř ě ť č ásti PR ), dominuje v S dominuje ), č ů k ásti PR č v Z č ásti PR ť č ených plochách v J č ě ených lesních cestách ené lesní cest semená č č ě jší v Z ě stající lesní cest stající skládce d stající skládce d ů ů ů etn ásti PR č č kolem vrcholu kóty Ostrý a podél lesních cest v J kóty vrcholu kolem ě na podmá , hojn , na lesních prameništích a kolem potok a kolem na lesních prameništích na suchých místech hojn na lesních prameništích, území na celém lesních prameniš kolem území na celém (v území na celém na suchých místech na suchých místech na suchých místech ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě le na suchých okrajích lesních cest v Z okrajích le na suchých le podél lesní cesty a okraje lesa v S a JJZ a okraje le podél lesní cesty le podél lesních prameniš le na zar le v Z lesníchle kolem prameniš v Z le na lesních prameništích le kolem lesníchle kolem prameniš le na podmá v le podél lesní cesty Z le na zar lesníchle kolem cest le na lesní cest le na zar PR lesní cesty podél JV okraje le na okrajích le na podmá le v okolí prameniš le na okraji lesní cesty v JZ ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě
ě
4 ojedin Lokality
Lit. J, U D, 4 2, 3, 1 (VM), roztroušen 3 ojedin U 3 2, 1, roztroušen 2 (VM) ojedin (VM) 2
3 2 (VM), ojedin 4 ojedin 4 CIV 4 ojedin 4 U 1, 2 roztroušen 2 1, U U J, 2 1, roztroušen C4a, CIV, (C4) U 4 3, 2, 1, roztroušen C4a, CIV, (C4) CIV, C4a, U 2 ojedin 2 U CIII 4 3, 2, 1, roztroušen CIV 3 2, 1, ojedin 3 2, 1, roztroušen 4 ojedin 4 s.l. 2, 3 ojedin 3 2, s.l. 1, 2 roztroušen 2 1, U J, 4 3, 2, 1, J 3 2, 1, hojn roztroušen ování U 3 ojedin 3 U 3 2, 1, ojedin 4 ojedin 4 2, 3 ojedin 3 2, C2, CIV, (C2) č U J, 4 3, 2, 1, roztroušen 1, 4 ojedin 4 1, 4 3, 1, ojedin 4 ojedin 4 1, 2 roztroušen 2 1, J U, 4 3, 2, 1, roztroušen 3 (VM) 2, ojedin 4 1, na lesní cest Tab. 2. Pokra Tab. 2. Continuation Taxon Impatiens noli-tangere thalictroides Isopyrum Juncus conglomeratus Juncus effusus Lastrea limbosperma Leucanthemum ircutianum hispidus Leontodon Luzula luzulina Luzula luzuloides Luzula pilosa Luzula sylvatica Lycopodium clavatum Lysimachia nemorum Lysimachia nummularia Maianthemum bifolium Mercurialis perennis Milium effusum Moehringia trinervia Mycelis muralis Myosotis palustris Nardus stricta Oxalis acetosella quadrifolia Paris Petasites albus Phegopteris connectilis Picea abies major Plantago annua Poa chaixii Poa nemoralis Poa Polygonatum verticillatum aculeatum Polystichum
42
ásti PR č ásti PR č ásti PR č ásti PR č PR ě ásti PR č lesních v Z prameništích ásti PR ásti PR č ásti PR č č ásti PR ásti PR a na lesních cestách ných okrajích lesa ných okrajích ásti PR č č ť ě č v Z v Z ásti PR ásti PR a podél lesních cest v S jší v Z polovin jší v Z ť č č ě ených lesních cest č le i v Z a kolem lesních cest a kolem ě ť ených lesních cestách v S a Z eva v Z eva v Z na lesních prameništích na lesních prameništích ř ř č a na lesa okrajích ), hojn ), ásti PR ených okrajích lesních cest ených okrajích ů č č ásti PR k č ásti PR č č ě ásti PR ásti, ojedin v Z č č ě ásti PR, asi 20 rostlin na suchých místech na suchých místech ených lesních cestách a na ených lesních cestách stajících podmá č semená ě č č ů ě kolem vrcholu kóty Ostrý a v Ostrý Z kóty vrcholu kolem v Z v Z stající skládce d stajících podmá stající skládce d ť ů ů ů etn ední ásti PR ř č č ásti PR, hojn na suchých místech na suchých místech až hojn kolem lesních cest a na oslun kolem (v i na suchých místech na suchých místech ených místech kolem prameniš kolem ených místech č ě ě ě ě ě ě č le v Z le na výslunném okraji mezi lesní cestou a lesem v J lesní cestou a lesem okraji mezi le na výslunném le na zar v Z le na lesních prameništích i podmá le na suchých lesních prameniš le na okrajích le na podmá le na lesní cest v Z le na lesních prameništích le na lesních cestách, zejména v J le ve st le na podmá le na zar le podél zar le na zar le na lesních cestách a u potoka v SZ prameniš le v okolí lesních ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě ě i v oplocenkách v Z v Z i v oplocenkách
ě ě ě
Lokality 3 v okolí prameniš 2 jedlích v JZ pouze na starých
Lit. D, J, U 1, 3, 4 ve V bohatá populace
3 (VM) pouze v Z C4a, CIV, (C4) C3, CIII, (C3) 4 3, 2, ojedin
3 (VM) ojedin (VM) 3 4 3, 2, 1, roztroušen lobelianum J 4 3, 2, 1, roztroušen U 4 3, 2, 1, hojn abietis U 4 3, 2, 1, roztroušen U 4 3, 2, ojedin C2, §2, CII, (C2) U J, 4 3, 2, 1, hojn 2, 4 ojedin 4 2, (C4) 4 3, 2, 1, U ojedin 4 3, 2, ojedin 4 ojedin 4 4 3, 2, 1, na podmá U 3 2, 1, roztroušen 4 ojedin 4 4 2, 1, na lesních cestách 4 3, 2, ojedin Ruderalia subsp. subsp. 2, 4 ojedin 4 2, 4 ojedin 4 ování 3 ojedin 3 C4a, CIV C4a, 2, 3 ojedin 3 2, č U 4 3, 2, 1, roztroušen luerssenii subsp. 3, 4 voln 4 3, 1 (VM) ojedin (VM) 1 U 4 3, 2, 1, roztroušen U J, 4 3, 2, 1, ojedin x U 1, 2 ojedin 2 1, U sect. 4 3 (VM), 2, ojedin Glandulosi ser. Tab. 2. Pokra Tab. 2. Continuation Taxon braunii Polystichum Polystichum Potentilla erecta purpurea Prenanthes elatior Primula vulgaris Prunella minor Pyrola repens Ranunculus Rubus idaeus Rubus Rumex acetosella Rumex arifolius Rumex obtusifolius Salix aurita Salix caprea nodosa Scrophularia Senecio ovatus aucuparia Sorbus Stellaria alsine Stellaria graminea Stellaria nemorum Taraxacum Trifolium repens Tussilago farfara Ulmus glabra Urtica dioica Vaccinium myrtillus album Veratrum montana Veronica Veronica officinalis reichenbachiana Viola album Viscum
43
Tab. 3. Fytocenologické snímky vegetace PR Čerňavina Tab. 3. Phytosociological relevés recorded at the area of the Nature Reserve Čerňavina DgF – asociace Dentario glandulosae-Fagetum; LuF – asociace Luzulo-Fagetum; CaCh – asociace Cardamino-Chrysosplenietum alternifolii
Společenstvo (Community) DgFDgFDgF LuF CaCh CaCh CaCh Číslo snímku (Relevé number) 123456 7 Expozice (Exposition) SV SSZ SSZ SV SV S S Sklon svahu (Gradient of slope) (°) 6 15 20 10 5 15 15
Datum (Date) 10.V.2005 10.V.2005 14.V.2009 10.V.2005 14.V.2009 19.VIII.2005 19.VIII.2005 19.VIII.2005 Plocha snímku (Area of relevé) (m2) 400 400 400 400 16 16 16 Pokryvnost (Cover) E3 (%) 80 30 40 80 0 0 0 Pokryvnost E2 (%) 20 20 30 20 0 0 0 Pokryvnost E1 (%) 30 60 50 50 30 70 50 Pokryvnost E0 (%) 20 30 30 10 20 30 30 E3: Fagus sylvatica 4123. . . Abies alba +++ . . . . Picea abies +++1 . . . Acer pseudoplatanus .11.. . . E2: Fagus sylvatica 1111. . . Picea abies ++++ . . . Abies alba r . + . . . . Acer pseudoplatanus .++.. . . Ulmus glabra .++.. . . E1: Diagnostické druhy Dentaria glandulosa + . 2a . . . . Polystichum braunii .11..+ . Polygonatum verticillatum . +++ . . . Calamagrostis arundinacea +2a+ 3 . + . Vaccinium myrtillus ...2a.. Avenella flexuosa . +++ . . . Luzula luzuloides +. .+. . . Cardamine amara . 1 1 1 3 2a Chrysosplenium alternifolium . + 1 . 1 2b 1 Petasites albus .+1. .+ 1 Veronica montana ....+. + Dentaria enneaphyllos 1.1... . Scrophularia nodosa .++.. . . Viola reichenbachiana .++.. . . Dentaria bulbifera ..+... + Abies alba juv. r . + . . . . Ostatní Acer pseudoplatanus juv. r ++r .+ + Anemone nemorosa +. .+. . . Athyrium filix-femina ++++++ . Carex sylvatica ++++ + Circaea alpina .+. .2a+ . Chaerophyllum hirsutum ..+... + Deschampsia cespitosa .11..1 + Dryopteris dilatata +1++. . . Dryopteris filix-mas +.+. . . . 44
Tab. 3. Pokračování Tab. 3. Continuation Společenstvo (Community) DgFDgFDgF LuF CaCh CaCh CaCh Číslo snímku (Relevé number) 123456 7 Expozice (Exposition) SV SSZ SSZ SV SV S S Sklon svahu (Gradient of slope) (°) 6 15 20 10 5 15 15
Datum (Date) 10.V.2005 10.V.2005 14.V.2009 10.V.2005 14.V.2009 19.VIII.2005 19.VIII.2005 19.VIII.2005 Epilobium montanum .++.. . . Fagus sylvatica juv. 1+11 . . . Ficaria verna subsp. bulbifera ..+... + Galeobdolon montanum +. .+. . + Galium odoratum 1++. . + . Galium rotundifolium .++.. . . Geranium robertianum .++. + + Impatiens noli-tangere .++.++ . Lysimachia nemorum .++..+ + Mercurialis perennis .+1. .+ . Moehringia trinervia ....+ + Oxalis acetosella ++++++ + Picea abies juv. ++++ . . . Poa nemoralis +. .+. . . Polystichum aculeatum .++.. . . Primula elatior r .+. . . + Rubus ser. Glandulosi +. .+. . . Rubus idaeus + 2a 1 + . . . Senecio ovatus +1++. + + Stellaria nemorum .11..2a . Ulmus glabra juv. .++.. . . Urtica dioica .++..+ + E0: Diagnostické druhy Brachythecium rivulare .++ +1 + Pellia epiphylla .++.+1 + Rhizomnium punctatum + + + . 1 + 2a Ostatní Atrichum undulatum +++++ . . Brachythecium rutabulum +11+. . . Dicranum montanum +11+ .. . Dicranella heteromalla + ..+ .. . Hypnum cupressiforme ++++ .. . Polytrichum formosum 1++1+. . Sanionia uncinata .++.. . . Scapania nemorea .++.1+ . Tetraphis pelucida ++++ . . .
Druhy zaznamenané pouze v jednom snímku (Species recorded in one relevé only): E1: Caltha palustris 7: 1, Corydalis cava 3: 1, Corydalis solida 3: 1, Fragaria vesca 1: r, Galanthus nivalis 3: 1, Isopyrum thalictroides 3: +, Maianthemum bifolium 1: +, Phegopteris connectilis 1: +. E0: Blepharostoma trichophyllum 4: +, Brachythecium reflexum 4: +, Ctenidium molluscum 1: +, Grimmia hartmanii 4: +.
Lokality fytocenologických snímků (obr. 4) (Localities of relevés (Fig. 4)): 1: Košařiska, PR Čerňavina, bukový les v SV části rezervace, ca 820 m n.m. 2: Tyra, PR Čerňavina, les v pramenné oblasti potoka v Z části rezervace, ca 900 m n.m. 3: Tyra, PR Čerňavina, les v pramenné oblasti potoka v Z části rezervace, ca 900 m n.m. 4: Košařiska, PR Čerňavina, bukový les v JV části rezervace, ca 950 m n.m. 5: Košařiska, PR Čerňavina, lesní prameniště ve V části rezervace, ca 810 m n.m. 6: Tyra, PR Čerňavina, lesní prameniště v pramenné oblasti potoka v Z části rezervace, ca 930 m n.m. 7: Tyra, PR Čerňavina, lesní prameniště v pramenné oblasti potoka v Z části rezervace, ca 910 m n.m. 45
Obr. 1. Mapa PR Čerňavina s vyznačenými dílčími lokalitami Fig. 1. Map of the Nature Reserve Čerňavina with demarcated study areas
Obr. 2. Rozšíření vybraných druhů mechorostů Fig. 2. Distribution of selected species of bryophytes (■) Orthotrichum stramineum; (●) Brachydontium trichodes; (▲) Porella cordaeana
46
Obr. 3. Rozšíření vybraných druhů cévnatých rostlin Fig. 3. Distribution of selected vascular plant species (●) Dentaria glandulosa; (■) Galanthus nivalis; (▲) Gentiana asclepiadea; (♦) Luzula luzulina; (□) Polystichum braunii; (○) Veratrum album subsp. lobelianum
Obr. 4. Vegetační mapa PR Čerňavina a lokality fytocenologických snímků Fig. 4. Vegetation map of the Nature Reserve Čerňavina and localities of relevés (DgF) Dentario glandulosae-Fagetum; (LuF) Luzulo-Fagetum; (X) kulturní smrčiny (cultural forest stands); (●) Cardamino-Chrysosplenietum alternifolii; (■) relevés
47
Příloha A1.5.
TKAČÍKOVÁ J. 2010: Nález průtržníku lysého Herniaria glabra L. (Caryophyllaceae) ve Vsetínské kotlině (Česká republika). Acta Carpathica Occidentalis 1: 102–103.
Publikace shrnuje rozšíření druhu Herniaria glabra na Vsetínsku včetně nového výskytu ve fytochorionu Vsetínská kotlina po 60 letech.
V současnosti je druh znám také z dalších lokalit: Valašská Polanka (2012, leg. J. Tkáčiková, VM) a Horní Lideč (2012, leg. J. Tkáčiková, VM).
113
102 | Received: 20. 10. 2010 Acta Carp. Occ., 1: 102–103, 2010 A @ Q> C >OM>QEF@> O @@FABKQ>IFP | T H>HLSY J . | 103 Accepted: 6. 12. 2010 ISSN: 1804-2732 Keywords: botany, Moravia, railway ora, G. .íGan, GM). Je možné, že p -vodní populace dlouhodob O p ežívala na vhodných stanovištích Polygono arenastri-Poëtea annuae v širším okolí lokality a byla pouze p ehlížena. Další ší ení podél železnice ani výskyt na nejbližších Nález pr -tržníku lysého Herniaria Abstract: This paper contributes to present železni Gních stanicích nebyl pozorován. Po Getnost populace se m Oní v závislosti na provád Oné glabra L. ( Caryophyllaceae ) ve knowledge on distribution of vascular plant údržb O nástupišt O (mechanické Gišt Oní spár mezi dlažbou, chemický post ik herbicidem) a kolísá Vsetínské kotlin O ( !eská republika) species Herniaria glabra in the Moravian od 3 nalezených rostlin v roce 2001 po 20 rostlin v roce 2009. Pr -tržník lysý je zde sou Gástí vege- Vallachia region, west Carpathians, Czech tace sešlapávaných stanoviš # t ídy Polygono arenastri-Poëtea annuae , pravd Opodobn O se jedná Record of Herniaria glabra L. in Republic. It represents its rst record in the o asociaci Eragrostio minoris-Polygonetum arenastri . V druhov O bohatém porostu se uplat ují jak Vsetínská Be Gva river valley, West Vsetínská Be Gva river valley after 60 years. druhy vázané na sešlapávaná místa ( Plantago major , Poa annua a Polygonum aviculare agg.), tak Carpathians (Czech Republic) i druhy suchomilné ( Conyza canadensis , Digitaria sanguinalis , Eragrostis minor a Potentilla taber- Pr -tržník lysý ( Herniaria glabra L.) roste v "es- naemontani ). Vysokou pokryvnost má mechové patro, místy zcela vypl uje spáry mezi dlažbou. ké republice roztroušen O až hojn O od nížin V mechovém pat e dominují druhy Bryum argenteum a Ceratodon purpureus . Na železni Gní stanici do podhorského stupn O, v horách se vyskytuje vzácn O (S RQLOP 1990). Vázán je na suchá, v Ot- Byst iGka roste spole GnO s pr -tržníkem lysým n Okolik dalších v okrese Vsetín jen z ídka se vysky- šinou pís Gitá a št Orkovitá místa, Gasto podél cest, navigace, železni Gní trat O a nádraží (S RQLOP tujících druh -. Jsou to p edevším teplomilné a suchomilné druhy: Anchusa o cinalis , Berteroa 1990). Na území okresu Vsetín je vzácný. V širším území severovýchodní Moravy je pak více lokalit incana , Cardaria draba , Centaurea stoebe , Galeopsis angustifolia a Saxifraga tridactylites . Druhov O v Podbeskydské pahorkatin O a na Ostravsku (D. Hlisnikovský pers. comm.). I p es intenzivní pr -- bohaté porosty a dlouhodobý výskyt celé ady druh -, které mají na okolních železni Gních stanicích zkum provád Oný autorem práce a dalšími (K L@FYK 2010) zam O ený na óru a vegetaci železnic, jen krátkodobý výskyt, je dán pravd Opodobn O p edevším extenzivní pé Gí o nástupišt O a celý areál který probíhá v posledních letech na Vsetínsku a Novoji Gínsku, nebyly nalezeny nové lokality. Na této železni Gní stanice. území okresu Vsetín rostl i v minulosti vzácn O, což dokládá .>K (1936): „v území po ídku roz- V roce 2008 byl pr -tržník lysý nalezen na nové lokalit O v katastru m Osta Vsetína. Jedná se op Ot troušen“. .íGanovy lokality nebyly žádným z pozd Ojších autor - potvrzeny. V Otšina z nich, které o výrazn O antropicky ovlivn Onou lokalitu – vydlážd Oný prostor p ed dolní bránou m Ostského h bi- uvádí: „Na pís Ginách Be Gvy, v Johanové [tj. Janová, pozn. autorky] u splavu, na cementovaném tova. Pr -tržník lysý zde roste ve spárách mezi žulovými dlažebními kostkami. Celá plocha je celo- pejezdu potoka Byst iGky za pilou u nádraží R -žJky, p i cest O u mlýnské strouhy za Hutí v Krás- ro GnO zatížena intenzivním sešlapem. Tento vliv je patrný i na rostlinách pr -tržníku, které jsou nO“) je výrazn O antropicky ovlivn Ona, což odpovídá ekologii druhu. Ojedin Ole roste pr -tržník lysý drobné a jednotlivé lodyhy se nerozr -stají mimo úzké spáry mezi dlažbou. Mimo pr -tržník lysý také v p írodních biotopech na pís Gitých a št Orkovitých náplavech ek Be Gvy, Morávky a Ostra- se mezi spárami jen sporadicky objevuje Sagina procumbens a Trifolium sp., zcela dominuje mech vice (Podbeskydská pahorkatina, Dobrá, eka Morávka, v eGišti, 7.VII.1976 leg. Z. Kilián, FMM; Bryum argenteum . Podbeskydská pahorkatina, Dobrá, PP Pro l Morávky, na pevné stran O koryta eky, na aluviálních valounech a písku, 23.V.2000 leg. Z. Vrubel, FMM; Ostravská pánev, Paskov, pravý b eh Ostravice Pod Okování (za šachtou), na náplavu ojedin Ole, 25.VI.1971 leg. E. Burša, FMM). Všechny .íGanovy lokality v Get- Pod Okování pat í Marii Popelá ové za poskytnutí údaj - a Davidu Hlisnikovskému za cenné rady. nO nových nález - spadají do fytogeogra ckého okrsku 80a. Vsetínská kotlina. Jména mechorost - jsou uvedena podle Seznamu a Gerveného seznamu mechorost - "R (K RBO> V Y(> 2005), jména Literatura cévnatých rostlin podle K R?YQ> et al. (2002) a jména syntaxon - respektují práci C EVQOP (2009). CEVQOP M. (ed.) (2009): Vegetace !eské republiky. 2. Ruderální, plevelová, skalní a su #ová vegetace. Academia, Praha, 524 pp. Zkratky herbá ových sbírek jsou uvedeny podle práce V LWYOLSY S RQLOP (2001). KL@FYK P. (2010): Nálezy zajímav Ojších neofyt - na severní Morav O a ve Slezsku ( "eská republika). Acta Musei Beskidensis 2: Materiál 15–28. R?YQ OLRA> EOQBH >MI>K FOP@EKBO Q MYKBH 80a. Vsetínská kotlina, Byst iGka (6573d), železni Gní stanice Byst iGka, mezi spárami dlaždic na K K., H L., C J. jun., K Z., K Š J. (eds) (2002): Klí G ke kv Oten O !eské republiky. Academia, Praha, 928 pp. G nástupišti, 10 rostlin, 49°25’3”N, 17°57’33”E, 300 m n. m., 1996 a 2005 leg. J. Tka íková, VM; 1997 KRBO> J. V Y(> J. (2005): Seznam a Gervený seznam mechorost - "eské republiky (2005). Píroda , 23: 1–104. G až 2010 not. J. Tka íková. .>K G. (1936): Kv Otena okresu Vsetínského a Valašskomezi íGského. Ms., 79 pp. [Depon. in: Knihovna Muzea regionu [Byst iGka, železni Gní stanice Byst iGka, dlážd Oné nástupišt O ca 50 m V od nádražní budovy, 300 m Valašsko, pracovišt O Valašské Mezi íGí] n. m., 1m 2, 30.VI.2006, J. Tka Gíková. SRQLOP K. (1990): Herniaria L., pp. 88–91. In: H BGKP S. S I>SH B. (eds): Kv Otena !eské republiky. Vol. 2. Academia, Praha, 540 pp. VLWYOLSY M. S RQLOP K. (2001): Index herbariorum Reipublicae bohemicae et Reipublicae slovacae. Zprávy !eské Botanické E1 (30 %): Digitaria sanguinalis 1, Herniaria glabra 1, Potentilla tabernaemontani 1, Conyza canadensis +, Eragrostis minor +, Leontodon hispidus r, Plantago major r, Poa annua +, Polygonum aviculare Spole Gnosti , 36, Suppl. 2001/1: 1–95. agg. +, Setaria viridis +, Trifolium repens +, Trifolium pratense r. Jana TKA !ÍKOVÁ E0 (20 %): Bryum argenteum 1, Ceratodon purpureus +.] 80a. Vsetínská kotlina, Vsetín (6673d), m Ostský h bitov, mezi spárami žulových kostek p ed dolní Muzeum regionu Valašsko, Horní nám Ostí 2, CZ-755 01 Vsetín, e-mail: [email protected] bránou h bitova, 10 rostlin, 49°20’30”N, 17°59’41”E, 380 m n. m., 25.IV.2009 leg. M. Popelá ová, VM; 16.X.2010 leg. J. Tka Gíková, VM.
Nález na železni Gní stanici Byst iGka p edstavuje první doložený výskyt druhu v údolí Vsetínské Be Gvy od konce 30. let 20. století. Nachází se v blízkosti p -vodní lokality „na cementovaném pejezdu potoka Byst iGky za pilou u nádraží R -žJky“ ( .>K 1936), který je také doložen v her- bá i ve Zlín O (Vsetín, Byst iGka u p ejezdu p es potok k mlýnu u nádraží R -žJka, 18.VI.1934 leg. 102 | Received: 20. 10. 2010 Acta Carp. Occ., 1: 102–103, 2010 A @ Q> C >OM>QEF@> O @@FABKQ>IFP | T H>HLSY J . | 103 Accepted: 6. 12. 2010 ISSN: 1804-2732 Keywords: botany, Moravia, railway ora, G. .íGan, GM). Je možné, že p -vodní populace dlouhodob O p ežívala na vhodných stanovištích Polygono arenastri-Poëtea annuae v širším okolí lokality a byla pouze p ehlížena. Další ší ení podél železnice ani výskyt na nejbližších Nález pr -tržníku lysého Herniaria Abstract: This paper contributes to present železni Gních stanicích nebyl pozorován. Po Getnost populace se m Oní v závislosti na provád Oné glabra L. ( Caryophyllaceae ) ve knowledge on distribution of vascular plant údržb O nástupišt O (mechanické Gišt Oní spár mezi dlažbou, chemický post ik herbicidem) a kolísá Vsetínské kotlin O ( !eská republika) species Herniaria glabra in the Moravian od 3 nalezených rostlin v roce 2001 po 20 rostlin v roce 2009. Pr -tržník lysý je zde sou Gástí vege- Vallachia region, west Carpathians, Czech tace sešlapávaných stanoviš # t ídy Polygono arenastri-Poëtea annuae , pravd Opodobn O se jedná Record of Herniaria glabra L. in Republic. It represents its rst record in the o asociaci Eragrostio minoris-Polygonetum arenastri . V druhov O bohatém porostu se uplat ují jak Vsetínská Be Gva river valley, West Vsetínská Be Gva river valley after 60 years. druhy vázané na sešlapávaná místa ( Plantago major , Poa annua a Polygonum aviculare agg.), tak Carpathians (Czech Republic) i druhy suchomilné ( Conyza canadensis , Digitaria sanguinalis , Eragrostis minor a Potentilla taber- Pr -tržník lysý ( Herniaria glabra L.) roste v "es- naemontani ). Vysokou pokryvnost má mechové patro, místy zcela vypl uje spáry mezi dlažbou. ké republice roztroušen O až hojn O od nížin V mechovém pat e dominují druhy Bryum argenteum a Ceratodon purpureus . Na železni Gní stanici do podhorského stupn O, v horách se vyskytuje vzácn O (S RQLOP 1990). Vázán je na suchá, v Ot- Byst iGka roste spole GnO s pr -tržníkem lysým n Okolik dalších v okrese Vsetín jen z ídka se vysky- šinou pís Gitá a št Orkovitá místa, Gasto podél cest, navigace, železni Gní trat O a nádraží (S RQLOP tujících druh -. Jsou to p edevším teplomilné a suchomilné druhy: Anchusa o cinalis , Berteroa 1990). Na území okresu Vsetín je vzácný. V širším území severovýchodní Moravy je pak více lokalit incana , Cardaria draba , Centaurea stoebe , Galeopsis angustifolia a Saxifraga tridactylites . Druhov O v Podbeskydské pahorkatin O a na Ostravsku (D. Hlisnikovský pers. comm.). I p es intenzivní pr -- bohaté porosty a dlouhodobý výskyt celé ady druh -, které mají na okolních železni Gních stanicích zkum provád Oný autorem práce a dalšími (K L@FYK 2010) zam O ený na óru a vegetaci železnic, jen krátkodobý výskyt, je dán pravd Opodobn O p edevším extenzivní pé Gí o nástupišt O a celý areál který probíhá v posledních letech na Vsetínsku a Novoji Gínsku, nebyly nalezeny nové lokality. Na této železni Gní stanice. území okresu Vsetín rostl i v minulosti vzácn O, což dokládá .>K (1936): „v území po ídku roz- V roce 2008 byl pr -tržník lysý nalezen na nové lokalit O v katastru m Osta Vsetína. Jedná se op Ot troušen“. .íGanovy lokality nebyly žádným z pozd Ojších autor - potvrzeny. V Otšina z nich, které o výrazn O antropicky ovlivn Onou lokalitu – vydlážd Oný prostor p ed dolní bránou m Ostského h bi- uvádí: „Na pís Ginách Be Gvy, v Johanové [tj. Janová, pozn. autorky] u splavu, na cementovaném tova. Pr -tržník lysý zde roste ve spárách mezi žulovými dlažebními kostkami. Celá plocha je celo- pejezdu potoka Byst iGky za pilou u nádraží R -žJky, p i cest O u mlýnské strouhy za Hutí v Krás- ro GnO zatížena intenzivním sešlapem. Tento vliv je patrný i na rostlinách pr -tržníku, které jsou nO“) je výrazn O antropicky ovlivn Ona, což odpovídá ekologii druhu. Ojedin Ole roste pr -tržník lysý drobné a jednotlivé lodyhy se nerozr -stají mimo úzké spáry mezi dlažbou. Mimo pr -tržník lysý také v p írodních biotopech na pís Gitých a št Orkovitých náplavech ek Be Gvy, Morávky a Ostra- se mezi spárami jen sporadicky objevuje Sagina procumbens a Trifolium sp., zcela dominuje mech vice (Podbeskydská pahorkatina, Dobrá, eka Morávka, v eGišti, 7.VII.1976 leg. Z. Kilián, FMM; Bryum argenteum . Podbeskydská pahorkatina, Dobrá, PP Pro l Morávky, na pevné stran O koryta eky, na aluviálních valounech a písku, 23.V.2000 leg. Z. Vrubel, FMM; Ostravská pánev, Paskov, pravý b eh Ostravice Pod Okování (za šachtou), na náplavu ojedin Ole, 25.VI.1971 leg. E. Burša, FMM). Všechny .íGanovy lokality v Get- Pod Okování pat í Marii Popelá ové za poskytnutí údaj - a Davidu Hlisnikovskému za cenné rady. nO nových nález - spadají do fytogeogra ckého okrsku 80a. Vsetínská kotlina. Jména mechorost - jsou uvedena podle Seznamu a Gerveného seznamu mechorost - "R (K RBO> V Y(> 2005), jména Literatura cévnatých rostlin podle K R?YQ> et al. (2002) a jména syntaxon - respektují práci C EVQOP (2009). CEVQOP M. (ed.) (2009): Vegetace !eské republiky. 2. Ruderální, plevelová, skalní a su #ová vegetace. Academia, Praha, 524 pp. Zkratky herbá ových sbírek jsou uvedeny podle práce V LWYOLSY S RQLOP (2001). KL@FYK P. (2010): Nálezy zajímav Ojších neofyt - na severní Morav O a ve Slezsku ( "eská republika). Acta Musei Beskidensis 2: Materiál 15–28. R?YQ OLRA> EOQBH >MI>K FOP@EKBO Q MYKBH 80a. Vsetínská kotlina, Byst iGka (6573d), železni Gní stanice Byst iGka, mezi spárami dlaždic na K K., H L., C J. jun., K Z., K Š J. (eds) (2002): Klí G ke kv Oten O !eské republiky. Academia, Praha, 928 pp. G nástupišti, 10 rostlin, 49°25’3”N, 17°57’33”E, 300 m n. m., 1996 a 2005 leg. J. Tka íková, VM; 1997 KRBO> J. V Y(> J. (2005): Seznam a Gervený seznam mechorost - "eské republiky (2005). Píroda , 23: 1–104. G až 2010 not. J. Tka íková. .>K G. (1936): Kv Otena okresu Vsetínského a Valašskomezi íGského. Ms., 79 pp. [Depon. in: Knihovna Muzea regionu [Byst iGka, železni Gní stanice Byst iGka, dlážd Oné nástupišt O ca 50 m V od nádražní budovy, 300 m Valašsko, pracovišt O Valašské Mezi íGí] n. m., 1m 2, 30.VI.2006, J. Tka Gíková. SRQLOP K. (1990): Herniaria L., pp. 88–91. In: H BGKP S. S I>SH B. (eds): Kv Otena !eské republiky. Vol. 2. Academia, Praha, 540 pp. VLWYOLSY M. S RQLOP K. (2001): Index herbariorum Reipublicae bohemicae et Reipublicae slovacae. Zprávy !eské Botanické E1 (30 %): Digitaria sanguinalis 1, Herniaria glabra 1, Potentilla tabernaemontani 1, Conyza canadensis +, Eragrostis minor +, Leontodon hispidus r, Plantago major r, Poa annua +, Polygonum aviculare Spole Gnosti , 36, Suppl. 2001/1: 1–95. agg. +, Setaria viridis +, Trifolium repens +, Trifolium pratense r. Jana TKA !ÍKOVÁ E0 (20 %): Bryum argenteum 1, Ceratodon purpureus +.] 80a. Vsetínská kotlina, Vsetín (6673d), m Ostský h bitov, mezi spárami žulových kostek p ed dolní Muzeum regionu Valašsko, Horní nám Ostí 2, CZ-755 01 Vsetín, e-mail: [email protected] bránou h bitova, 10 rostlin, 49°20’30”N, 17°59’41”E, 380 m n. m., 25.IV.2009 leg. M. Popelá ová, VM; 16.X.2010 leg. J. Tka Gíková, VM.
Nález na železni Gní stanici Byst iGka p edstavuje první doložený výskyt druhu v údolí Vsetínské Be Gvy od konce 30. let 20. století. Nachází se v blízkosti p -vodní lokality „na cementovaném pejezdu potoka Byst iGky za pilou u nádraží R -žJky“ ( .>K 1936), který je také doložen v her- bá i ve Zlín O (Vsetín, Byst iGka u p ejezdu p es potok k mlýnu u nádraží R -žJka, 18.VI.1934 leg.
Příloha A1.6.
TKÁČIKOVÁ J., DANČÁK M. & FAJMON K. (eds) 2015: Výsledky floristického minikurzu Moravskoslezské pobočky ČBS Horní Lideč (13.–15. června 2014). Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4, Příloha 2: 3–48.
Publikace shrnuje výsledky třetího floristického minikurzu Moravskoslezské pobočky České botanické společnosti, který se konal ve dnech 13. – 15. června 2014 v Horní Lidči. Celkem bylo zaznamenáno 4770 floristických údajů tvořených záznamy o výskytu 740 taxonů na 136 lokalitách, přičemž 107 z těchto taxonů patří do některé z kategorií ohroženosti podle červeného seznamu (Grulich 2012). Nejvýznamnějším dílčím výsledkem kurzu je objev nové lokality kriticky ohroženého druhu Limodorum abortivum. K dalším významným výsledkům patří nálezy nových či potvrzení historických lokalit taxonů Alchemilla suavis, Crepis mollis subsp. succisifolia, Eleocharis acicularis, Gymnadenia densiflora, Leersia oryzoides, Myosotis sparsiflora, Platanthera chlorantha, Pulmonaria mollis, Trifolium spadiceum a Typha shuttleworthii.
Publikace přináší nové údaje z botanicky opomíjeného území ležícím mezi dvěma chráněnými krajinnými oblastmi – Beskydy a Bílými Karpaty. Zpřesňuje a doplňuje současné poznání regionální flóry Vsetínska a přilehlých oblastí a patří mezi stěžejní regionální floristické práce.
Autorčin podíl spočívá v editorské činnosti, koncepci a napsání úvodních částí textu a komentářích k sedmi taxonům Crepis mollis subsp. succisifolia, Myosotis sparsiflora, Platanthera chlorantha, Potentilla supina, Tragopogon pratensis, Trifolium spadiceum a Typha shuttleworthii.
116
Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 PŘÍLOHA 2 3
Výsledky floristického minikurzu Moravskoslezské pobočky ČBS Horní Lideč (13.–15. června 2014)
1 2 3 Jana Muzeum Tkáčiková Beskyd, Frýdek-Místek,Martin Dančák Hluboká & 66, Karel 738 01 FajmonFrýdek-Místek; (eds ) e-mail: [email protected] Univerzita Palackého1) v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra ekologie a životního prostředí, Šlechtitelů 27, 783 71 Olomouc-Holice; e-mail: [email protected] 2) Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Bílé Karpaty, Nádražní 318, 763 26 Luhačovice; e-mail: [email protected] 3)
Úvod
V pořadí třetí floristický minikurz Moravskoslezské pobočky České botanické společ- nosti (ČBS) se konal ve dnech 13. až 15. června 2014 v Horní Lidči. Hlavní myšlenkou floristických minikurzů je nejen setkávání podobně naladěných lidí, ale i probádání často na první pohled botanicky málo atraktivních území. Po zdařilých minikurzech v Plumlově v roce 2012 (Popelářová 2013) a na Osoblažsku v roce 2013 (Mruzíková & Hlisnikovský 2014) pobočka v roce 2014 uspořádala floristický minikurz v botanicky opomíjeném území ležícím mezi dvěma chráněnými krajinnými oblastmi, Beskydy a Bílými Karpaty (obr. 1). Bylo uskutečněno celkem 12 exkurzí, které vedly do území na jižním okraji okresu Vsetín a na severovýchodním okraji okresu Zlín. V tomto území se konal v roce 1973 „velký“ celostátní floristický kurz Československé botanické společ- nosti ve Valašských Kloboukách (Elsnerová et al. 1982) a tak některé trasy byly téměř totožné s těmi, které před víc jak čtyřiceti lety absolvovali naši předchůdci. Území kurzu lze zhruba vymezit následujícími body (ve směru od západu a severu k jihu a východu): Lužná u Vsetína – Pulčín – Lidečko – Drnovice – Tichov – Lačnov – Horní Lideč – Valaš- ské Příkazy – Střelná – Študlov – Poteč – Valašské Klobouky – Nedašova Lhota – Brumov a zasahuje do devíti kvadrantů středoevropské mapovací sítě (obr. 2). Na organizačním zajištění kurzu se kromě Moravskoslezské pobočky ČBS podílely také spolupracující organizace, jmenovitě občanské sdružení Rosička, Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně, Katedra ekologie a životního prostředí Univerzity Palackého v Olo- mouci a Správa CHKO Bílé Karpaty. Návrhy exkurzních tras a informační materiály pro účastníky minikurzu připravili Jana Tkáčiková, Martin Dančák a Karel Fajmon. Část textů zpracovaných pro informační materiály je použita i v těchto výsledcích. Autoři floristických dat
Martin Dančák, Pavel Daněk, Karel Fajmon, Eva Hettenbergerová, David Hlisnikovský, Michal Hroneš, Zuzana Plesková, Marie Popelářová, Petra Štěpánková a Jana Tkáčiková 4 PŘÍLOHA 2 Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 Makyta 6773d 922 6774c CHKO Beskydy
Klášťov 753
6873b 6874a 6874b
2 km 6873d 6874c 6874d
hranice chráněné
Kubovec krajinné oblasti 642 (CHKO) CHKO Bílé Karpaty 6974a
Průklesy 836
Obr. 1: Mapa území kurzu [zdroj mapového podkladu: Mapy.cz; upraveno]. Metodika
Pro zpracování výsledků se podařilo získat údaje od všech vedoucích exkurzí. Všechny údaje byly podrobeny kritické revizi a nejasnosti bylyAlchemilla konzultovány s jednotlivými autoryBromus veramosus snaze eliminovat možnéCarex chyby. DeterminačněCirsium obtížné skupiny byly revidoDryop- ványteris odborníkyEleocharis na daný taxon neboSalix okruh taxonů ( : M. Dančák, P. Lustyk; agg: M. Dančák; : R. Řepka; : P. Bureš a M. Vavrinec; : L. Ekrt; : P. Bureš; : R. J. Vašut). Lokalizace byly formálně sjednoceny, a pokud to bylo nutné a možné, byly vztaženy k jednoznačnému bodu (nejčastěji vrchol nebo kóta). GPS souřadnice odpovídají přibližně středu lokality, pouze u lokalit zřetelně liniového charakteru (silnice, potok, apod.) je uveden počáteční i koncový GPS bod loka- lity. U lokalit byly doplněny fytochoriony podle fytogeografického členění České repub- liky (Skalický 1988) a kvadranty základních polí středoevropské mapovací sítě (Slavík 1971). Doplňující údaje k taxonům jsou uvedeny v závorce za číslem příslušné lokality, např. poznámky k určení, zplanění, zkratky herbářů (Vozárová & Sutorý 2001). Jsou-li herbářové doklady uloženy v soukromé sbírce, pak jsou označeny zkratkou „herb.“ a pří- jmením majitele sbírky. Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 PŘÍLOHA 2 5
Obr. 2: Kvadranty středoevropského síťového mapování, do kterých byly vedeny exkurzní trasy.
Zaznamenané taxony jsou řazeny abecedně podle vědeckých jmen. U taxonů zařaze- ných v červeném seznamu (Grulich 2012) je příslušná kategorie uvedena v závorce za jménem taxonu.Symphytum Nomenklatura, tuberosum vymezení jednotlivých taxonů a agregátů odpovídá pojetí v Seznamu cévnatých rostlin květeny České republiky (Danihelka et al. 2012). Výjimkou je okruh , kde zvolené pojetí odpovídá připravovanému zpraco- vání (Kobrlová et al. in prep.). Rozlišení druhů v rámci agregátů či poddruhů v rámci druhů bylo ponechánoOrchis dle původního mascula zápisuspeciosa autora daného údaje. Pouze v ojedinělých případech, kdy bylo nesporné, že se údaj vztahuje keArenaria konkrétnímu serpyllifolia poddruhu, byl tento údaj upřesněn (např. subsp. ). Naopak, některé taxony byly po Seznamkonzultaci účastníků s autory uvedenykurzu jen jako agregáty (např. agg.).
Kurzu se zúčastnilo 24 registrovaných účastníků: Dančák Martin, Daněk Pavel, Egertová Zuzana, Fajmon Karel, Hettenbergerová Eva, Hlisnikovský David, Hroneš Michal, Juřáková Petra, Kadlčková Eva st., Kadlčková Eva, Klečková Lucie, Klečková Zina, Lederer Jiří, Mičková Petra, Mikulenková Linda, Mruzíková Zuzana, Nytra Lukáš, Plesková Zuzana, Plevová Lenka, Popelářová Marie, Sedlářová Michaela, Sochor Michal, Štěpánková Petra a Tkáčiková Jana. Historie a současnost botanického průzkumu
Přestože botanický průzkum Bílých Karpat začal již v 19. století, oblast Valašskoklo- boucka zprvu zůstávala mimo centrum pozornosti většiny botaniků. Na Brumovsku botanizoval již kolem roku 1820 A. Carl, jehož poznatky byly použity v první souhrnné práci o moravské květeně (Rohrer & Mayer 1835). Ve 20. až 40. letech minulého století zde působil S. Staněk, který odsud kromě exkurzních zápisů (dodatečně publikováno 6 PŘÍLOHA 2 Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 jako Staněk et al. 1996) pořídil i množství herbářových položek. Před Staňkem území Valašskokloboucka a Brumovska navštívili také E. Formánek a F. Čoka. K nejlepším znalcům této části Bílých Karpat patřil později také J. Tomášek, který publikoval řadu floristických prací (např. Tomášek 1967, 1968, 1970, 1977). Přímo květeně Valašskoklo- bouckého okresu se věnoval také V. Řehořek (1959). K floristické prozkoumanosti zde ovšem zásadně přispěl floristický kurz Československé botanické společnosti konaný v roce 1973 ve Valašských Kloboukách. Ve sborníku z tohoto floristického kurzu (Elsne- rová et al. 1982) je historie botanického průzkumu Bílých Karpat do sedmdesátých let 20. století zpracována velmi podrobně, novodobější průzkumy přehledně shrnují Jonge- pierová & Devánová (2008). Z okolí Horní Lidče až do poloviny 20. století téměř chybí botanická data. První zmínky se sice objevují v souhrnných flórách Moravy a Slezska (Oborny 1883–1886, Formánek 1887–1897), ale podrobnější floristická data se objevují až ve 20. letech 20. století v publikacích věnovaných fytogeograficky významným druhům (Říčan 1925, 1926, 1929) a v prvních vegetačních studiích Valašska vůbec (Říčan 1928, 1932, 1933). Následně ve 40. a 50. letech 20. století začíná soustavnější výzkum. Do jižní části okresu Vsetín včetně okolí Horní Lidče zasahoval při svých botanických výzkumech známý bělo- karpatský botanik Stanislav Staněk, který také krátce působil jako učitel ve Francově Lhotě (Staněk et al. 1996). Ve stejném období působil na Vsetínsku Valentin Pospíšil, který se v práci věnované rozšíření teplomilných druhů dotkl i nejjižnějšího území okresu Vsetín a přilehlých oblastí (Pospíšil 1962). Ze šedesátých a sedmdesátých let existují floristické údaje Jaroslava Tomáška ze Zlína, který procházel Javorníky a Vizovické vrchy a své nálezy publikoval v několika článcích (Tomášek 1967, 1968, 1970, 1977, 1979, 1986). Floristická data najdeme také ve floristických materiálech manželů Neuhäuslo- vých (Neuhäusl & Neuhäuslová 1968, 1969a, 1969b) a řadu údajů z výzkumu mokřadní vegetace v Západních Karpatech publikovali manželé Hájkovi (např. Hájek 1998 a Hájek & Hájková 2000). Systematický průzkum proběhl také v maloplošných zvláště chráně- ných územích (MZCHÚ) formou botanických inventarizačních průzkumů a v průběhu posledních deseti let přineslo množství dat síťové mapování do evropských mapova- cích čtverců na celých územích CHKO Beskydy (Popelářová et al. 2011) a Bílé Karpaty (Jongepier & Jongepierová 2006, Jongepier & Pechanec 2006). Přírodní poměry Geomorfologie a geologie
Geologický podklad území je tvořen flyšem – horninou, pro kterou je typické střídání vrstev, nejčastěji pískovců a jílovců. Tyto horniny mohou být jak mineráně chudé tak i dosti vápnité. Proto i na tomto zdánlivě uniformním podkladu najdeme jak acidofilní tak bazifilní (vápnomilné) druhy a typická je také přítomnost lučních pěnovcových pramenišť vznikajících na vývěrech vod obohacených o báze vyluhované z vápnitých vrstev flyše. Flyš, coby vrstevnatá hornina, různě odolává zvětrávání, proto je celé území z hlediska geomorfologického výrazně členité – s hluboce zařezanými stržemi potoků a výraznými vrcholy, i když oblast kolem Horní Lidče, Střelné a Študlova má kotlinový charakter. Hlavními geomorfologickými celky v území jsou Javorníky na východě (tvoří Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 PŘÍLOHA 2 7 hranici se Slovenskou republikou), Vizovická vrchovina na západě a Bílé Karpaty na jihu. Tyto tři celky se setkávají u obce Střelná. Díky flyši je v území množství větších i drob- Vodstvoných půdních sesuvů (Janoška 2000).
Jižní a východní část území náleží k povodí Váhu, severní část území k povodí Moravy. K povodí Váhu náleží říčka Brumovka, která pramení pod vrchem Požár a po překonání hluboce zařezaného údolí Jelenovská u Valašských Klobouk se v Brumově-Bylnici vlévá do řeky Vláry, která je pravostranným přítokem Váhu. Nejvýchodnější okraj území odvod- ňuje potok Lysky, který pramení na severních svazích Končité a na slovenském území ústí do říčky Biela Voda, která je rovněž pravostranným přítokem Váhu. K povodí Moravy náleží říčka Senice, která pramení na svazích Makyty v Javorníkách (mimo území kurzu) a protéká obcemi Horní Lideč a Lidečko a posléze hluboce zařezaným údolím Lomensko a u Vsetína ústí do Bečvy, která je levostranným přítokem řeky Moravy. Stojaté vody jsou Klimavzácné, nejvýznamnější je soustava lačnovských rybníků mezi Horní Lidčí a Lačnovem.
Klimaticky náleží území převážně do dvou oblastí. Vyšší polohy Javorníků, Komonecké hornatiny (součást Vizovických vrchů) a Chmeľovské hornatiny (součást Bílých Karpat) patří do chladné klimatické oblasti (CH7). Podhůří těchto celků pak náleží do mírně teplé Potenciálníoblasti (MT5, přirozená okrajově i vegetaceMT7 a MT9; Quitt 1971).
Carici pilosae-Carpinetum betuli DleCarici mapy pilosae-Fagetum potenciální přirozené sylvaticae vegetace (Neuhäuslová et al. 1997) se v území mísí pře- vážně karpatské dubohabřiny ( Dentario enneaphylli-Fagetum) s ostřicovými bučinami ( ). Vyšší polohy Javorníků a Chmeľovské hornatiny by pokrývaly kyčelnicové bučinyLuzulo ( luzuloidis-Fagetum sylvaticae ). V oblasti soutěsky Lomensko na tvrdých odolných pískovcích a slepencích mezi Lidečkem a LužnouAlnion by se incanaevyskytovaly bikové bučiny ( ). V okolí toků Senice a Brumovka a kolem větších přítoků by byly vyvinuty jasanovo-olšové luhy ( Fytogeografie).
Z fytogeografického hlediska území spadá do fytogeografického obvodu Karpatské mezofytikum78. Bílé Karpaty (Skalický lesní 1988). Trasy byly vedeny do tří fytochorionů mezofytika: zahrnují vrchoviny a pahorkatiny podél moravsko-slovenské hranice jižně od Javorníků odkud vybíhají podél jižního okraje Zlínských vrchů k západu až k Uherskému Hradišti. Krajina je převážně mozaikovitá a navzdory svému jménu je podíl lesní a nelesní vegetace přibližně vyrovnaný. V lesní vegetaci dominují karpatské dubohabřiny, zastoupeny jsou ale také teplomilné doubravy a bučiny. Jedle se zde přiro- zeně nevyskytuje (zřejmě s výjimkou nejsevernějšího okraje navazujícího na Javorníky). Vodní toky provázejí potoční olšiny. Kulturní smrčiny nejsou tak rozšířené jako v dalších fytochorionech. V nelesní vegetaci převažují mezofilní louky a pastviny, více jsou zastou- 8 PŘÍLOHA 2 Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 peny i širokolisté suché trávníky. Významné jsou mokřadní pcháčové louky a slatinná vápnitá prameniště. V níže položených relativně plochých územích zejména v severozá- padní části fytochorionu místy převažují polní kultury. Květena je pestrá s hojným zastoupením teplomilných a bazifilních druhů. Montánní prvky jsou ojedinělé. Zcela mimořádný je výskyt několika fytogeograficky významnýchAconitum prvkůvariegatum charakteruAlchemilla endemitů, suavis reliktůAposeris či exklávních foetida Aremonia prvků. Z agrimonoides nejvýznamnějšíchCarex druhů hordeisti ros- chostoucíchC. ornithopoda v severovýchodníCrocus části albiflorus fytochorionuDryopteris je možné borreri jmenovatGentianella například lutescens Hippo- crepis comosa, Ophrys holoserica, Orobanche flava, Pleurospermum austriacum, Potentilla micrantha, Tephroseris, longifolia , moravica Valeriana, simplicifolia , , , , , Brachy- podium rupestre, subsp. , . Z nepůvodních druhů patří k nejzajímavějším v oblasti Vlárského průsmyku rozšířená válečka 79. Zlínské vrchy. jsou členitou vrchovinou západně od toku řeky Senice. Krajina je pře- vážně mozaikovitá a v lesní vegetaci se střídají plochy listnatých lesů, většinou května- tých bučin a jedlobučin, s kulturními smrčinami. V nižších polohách dominují karpatské dubohabřiny, vodní toky provázejí potoční olšiny. V lesích jsou roztroušená prameniště, ojediněle i s tvorbou pěnovců. V nelesní vegetaci převažují mezofilní louky a pastviny, časté jsou mokřadní pcháčové louky. Relativně časté jsou také suché trávníky s domi- nantní válečkou prapořitou. Hojně zastoupená jsou pěnovcová i nevápnitá ostřicovome- chová prameniště na svazích. Významná je vegetace skal (Čertovy skály, Lačnovské skály aj.), nezanedbatelné jsou i plochy vodní a pobřežní vegetace (Lačnovské rybníky, rybník Neratov aj.). V níže položených relativně plochých územích jsou ve větší rozloze polní kultury. Květena je pestrá s hojnýmAsperula zastoupením cynanchica teplomilnýchCephalanthera a bazifilních rubra prvků.Coeloglossum Montánní viridedruhy Crepis zde prakticky praemorsa chybí.Cytisus Z významných nigricans Dentaria druhů východníhogladulosa Genista okraje germanica fytochorionuLuna je- riamožné rediviva jmenovatMelittis například melissophyllum Muscari comosum, Prunella laciniata, Rosa gallica Sorbus, torminalis , , , Blysmus compressus, Cardamine ,matthioli Carex buekii Crepis, mollis , succisifolia Epipactis, palustris, Geum rivale Parnassia. Bohatá palustris je flóra Tephroserismokřadů a pramenišť,crispa Triglochin kde rostou palustris , , Crocus albiflorus, subsp. , Aremonia, agrimonoides, , , aj. Vyskytují se zde dva exklávní prvky – (okolí Lačnova a Pozděchova) a 82. Javorníky (hojně ve východní části fytogeografického okresu). jsou hornatinou jižně od toku Vsetínské Bečvy a východně od toku Senice. Tvoří státní hranici se Slovenskem. Fytogeograficky se k Javorníkům řadí také cen- trální a jihovýchodní část Vsetínských vrchů (od Vsackého Cábu až po státní hranici) a Chmeľovská hornatina (nejsevernější výběžek Bílých Karpat). Javorníky jsou charakte- ristické rozsáhlejšími plochami květnatých jedlobučin, místy pralesovitého charakteru. Zčásti byly původní lesy nahrazeny smrkovými monokulturami. Častá jsou lesní prame- niště, kolem vodních toků zůstaly fragmenty potočních olšin. V nižších polohách je kra- jina velmi mozaikovitá s typickým rozptýleným osídlením. V nelesní vegetaci převažují pastviny, v menší míře jsou zastoupeny mezofilní louky, časté jsou mokřadní pcháčové Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 PŘÍLOHA 2 9 louky. V nejvyšších polohách (mimo území kurzu) se dosud nachází fragmenty horských smilkových trávníků. Vzácnější, ale významné jsou i fragmenty suchých trávníků. Rela- tivně častá jsou pěnovcová i nevápnitá ostřicovomechová svahová prameniště. Vegetace skal je ve větší míře vyvinuta jen na Pulčínských skalách. Vodní vegetace je chudá a oje- dinělá. Aremonia agrimonoides Gentianella lutescensKvětena Javorníků je význačná prolínáním teplomilných druhůCarex s druhy hordeistichos horskými. VChamaecytisus jejich jižní části supinus hojně rosteCirsium acaulon Coeloglossum a ojediněle viride Epipactis snad ještě greuteri i Gym- nadenia densiflora. K dalším významnýmMelittis melissophyllum druhům tétoOphrys části Javorníků holoserica náležíSymphytum tuberosum, angustifolium Teucrium, chamaedrys, Trifolium spadiceum, , , Limodorum abortivum, , subsp. , , a nově během floristic- kého kurzu nalezený druh . Přehled lokalit
Lokality jsou řazeny podle fytochorionů a v rámci nich ve směru od severu k jihu a od západu k východu. Lokality ležící na hranicích dvou fytochorionů jsou uvedeny na konci seznamu. Příslušnost obcí k okresům je vyjádřena zkratkou (VS – okres Vsetín a ZL – okres Zlín). 78. Bílé Karpaty lesní
1. 6874d, Nedašova Lhota (ZL): intravilán v severovýchodní části obce, 49°07′39″N, 18°05′42″E, 430–490 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš & M. Dančák. 2. 6874d, Nedašova Lhota (ZL): louky a příkopy podél silnice u severovýchodního okraje obce, 49°07′37″N, 18°06′10″E, 510–550 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš & M. Dančák. 3. 6874d, Nedašova Lhota (ZL): okraj lesa JV pod Zápechovským sedlem, 3,1 km SV od kos- tela Nanebevzetí Panny Marie v obci Nedašov, 49°07′37″N, 18°06′18″E, 550 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš & M. Dančák. 4. 6874d, Nedašova Lhota (ZL), Zápechovské sedlo, louky, v menší míře pole, příkopy a křoviny, 49°07′44″N, 18°06′21″E, 550–563 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš & M. Dančák. 5. 6874d, Nedašova Lhota (ZL), mokřad v serpentině hlavní silnice SV pod Zápechov- ským sedlem, 49°07′52″N, 18°06′21″E, 558 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš & M. Dančák. 6. 6974a, Brumov (ZL): potoční olšinka v nivě Hložeckého potoka J od hájovny Hložec, 49°05′53″N, 18°00′11″E, 375 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon. 7. 6974a, Brumov (ZL): vlhká louka a paseka 0,37 km J od hájovny Hložec, 49°05′50″N, 18°00′10″E, 375 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon. 8. 6974a, Brumov (ZL): květnaté loučky v okolí chat v dolní části svahů mezi lesy Bukovina a Vrbovce, 49°05′41″N, 18°00′18″E, 370–400 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon. 9. 6974a, Brumov (ZL): západní část lesa Bukovina, zejména vlhký lesní žlíbek s periodic- kou vodotečí podél jeho severozápadního okraje, 49°05′31″N, 18°00′19″E, 375–440 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon. 10. 6974a, Brumov (ZL): starý květnatý travnatý úhor a rozhraní pole a lesa na jižním okraji lesa Bukovina, 49°05′28″N, 18°00′43″E, 395 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon. 10 PŘÍLOHA 2 Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4
11. 6974a, Brumov (ZL): kosený květnatý krátkostébelný podrost sadu na horním okraji les- ního žlíbku pod Březovou (na východním okraji lesa Bukovina), 49°05′29″N, 18°00′45″E, 380 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon. 12. 6974a, Brumov (ZL): lesní žlíbek pod Březovou, na východním okraji lesa Bukovina, 49°05′30″N, 18°00′46″E, 370 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon. 13. 6974a, Brumov (ZL): mezofilní až vlhká louka (s mokřadem) nad zahrádkami při Hlo- žeckém potoku nad pivovarskými rybníky, horní okraje sušší, přecházejí do podrostu remízku, 49°05′32″N, 18°00′50″E, 355 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon. 14. 6974a, Brumov (ZL): potoční luh nad nejhořejším pivovarským rybníkem, dílem pod sku- pinou oplocených zahrádek, 49°05′35″N, 18°00′54″E, 340 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon. 15. 6974a, Brumov (ZL): okraje lesní cesty a lesní rumiště při cestě podél severovýchod- ního okraje pivovarských rybníků, okrajově též jejich pobřežní vegetace, 49°05′32″N, 18°01′07″E, 340 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon. 16. 6974a, Brumov (ZL): intravilán, 49°05′20″N, 18°01′16″E, 325 m n. m., 14. VI. 2014, 79. Zlínskévedoucí: vrchy K. Fajmon.
17. 6774c, Lužná u Vsetína (VS): údolí Mužíkov, okraje lesní cesty v úseku od pramenné části Mužíkovského potoka po osadu Vráblovy paseky, 49°13′32″N, 18°00′26″E, 650–660 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Dančák. 18. 6774c, Lužná u Vsetína (VS): osada Vráblovy paseky na jihozápadním okraji obce, lou- ky v okolí Žídkova buku, 49°13′41″N, 18°00′34″E, 660 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Dančák. 19. 6774c, Lužná u Vsetína (VS): osada Vráblovy paseky na jihozápadním okraji obce, remíz a lesní lemy JZ od kóty 661 m, 49°13′49″N, 18°00′43″E, 650–660 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Dančák. 20. 6774c, Lužná u Vsetína (VS): osada Vráblovy paseky na jihozápadním okraji obce, louky asi 200 m J od kóty 661 m, 49°13′44″N, 18°00′48″E, 620–640 m n. m., 13. VI. 2014, vedou- cí: M. Dančák. 21. 6774c, Lužná u Vsetína (VS): smíšené lesy na jihovýchodních svazích nad údolím Mužíkov, mezi osadami Vráblovy paseky a Žídkovy paseky, 49°13′41″N, 18°01′18″E, 500–600 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Dančák. 22. 6774c, Lužná u Vsetína (VS): louky na jihovýchodních svazích nad údolím Mužíkov, J a V od osady Žídkovy paseky, 49°13′47″N, 18°01′44″E, 430–470 m n. m., 13. VI. 2014, vedou- cí: M. Dančák. 23. 6774c, Lužná u Vsetína (VS): zarůstající luční mokřad u odbočky do údolí Mužíkov JV od obce, 49°13′55″N, 18°01′50″E, 420 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Dančák. 24. 6774c, Lužná u Vsetína (VS): údolí Mužíkov JV od obce, ústí údolí, 49°13′54″N, 18°01′56″E, 420 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Dančák. 25. 6774c, Lužná u Vsetína (VS): údolí Mužíkov JV od obce, olšiny, mezofilní a podmáčené louky asi 200 m J od ústí údolí, 49°13′47″N, 18°01′56″E, 430 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Dančák. 26. 6774c, Lužná u Vsetína (VS): údolí Mužíkov, lesy v závěru údolí, asi 800 m JV od kóty Javorník (720 m), 49°13′10″N, 18°00′25″E, 570 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Dančák. 27. 6774c, Lužná u Vsetína (VS): údolí Mužíkov, malá zarůstající loučka u lesní cesty, 49°13′23″N, 18°00′52″E, 510 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Dančák. Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 PŘÍLOHA 2 11
28. 6774c, Lužná u Vsetína (VS): údolí Mužíkov, smíšené a smrkové lesy v úseku asi 800 m od konce zástavby v údolí, 49°13′27″N, 18°01′09″E, 470–500 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Dančák. 29. 6773d, Lačnov (VS): hřebenová cesta z rozcestí Bařinka na Vařákovy paseky, 49°12′34″N, 17°58′46″E, 650–716 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: D. Hlisnikovský. 30. 6773d, Tichov (ZL): cestou z osady Ploština skrze Vláru do pískovcového lomu (pod kótou 691 m) s již vzrostlou smrkovou kulturou, 49°12′25″N, 17°57′55″, 550–675 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: D. Hlisnikovský. 31. 6774c, Horní Lideč (VS): louky a lesní lemy v místní části Palésky, 1,2 km J od kóty Kraj- čice (730 m), 49°12′12″N, 18°01′31″E, 580 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: J. Tkáčiková. 32. 6774c, Lidečko (VS): louky a lesní lemy na východních svazích nad údolím Račné, 1,3 km J od kóty Krajčice (730 m), 49°12′14″N, 18°01′41″E, 530–580 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: J. Tkáčiková. 33. 6774c, Lidečko (VS): horní část údolí Račné, 1,4 km Z od kostela v obci, okraje silnice ryb- níček, 49°12′16″N, 18°01′56″E, 510–520 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: J. Tkáčiková. 34. 6874a, Horní Lideč (VS): podmáčená nezpevněná lesní cesta v místní části Palésky, 1,6 km J od kóty Krajčice (730 m), 49°12′04″N, 18°01′35″E, 570 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: J. Tkáčiková. 35. 6874a, Horní Lideč (VS): políčko Z od obce, 1,7 km J od kóty Krajčice (730 m), 49°11′54″N, 18°01′37″E, 550 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: J. Tkáčiková. 36. 6874a, Horní Lideč (VS): louky a lesní lemy Z od obce, asi 1 km SZ od kóty Na Vrchu (539 m), 49°11′52″N, 18°01′53″E, 550–560 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: J. Tkáčiková. 37. 6874a, Lidečko (VS): dolní část údolí Račné, okraje silnice, 49°11′55″N, 18°02′49″E, 450– 480 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: J. Tkáčiková. 38. 6873b, Drnovice (ZL): pastviny mezi Vlárou a cestou k osadě Ploština a památník Plošti- na, 49°11′36″N, 17°57′37″E, 510–550 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: D. Hlisnikovský. 39. 6873b, Drnovice (ZL): místní části Chrástka a Vrch, 750 m J od památníku Ploština, kom- plex listnatých lesů, mladých smrčin, pasek a zanedbaných luk, 49°11′17″N, 17°57′28″E, 480–510 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: D. Hlisnikovský. 40. 6873b, Drnovice (ZL): místní část Chrástka, úhory, políčka a remízy na pravém břehu bezejmenného pravostranného přítoku Vláry pramenícím pod památníkem Ploština, 49°11′11″N, 17°57′26″E, 440–480 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: D. Hlisnikovský. 41. 6873b, Drnovice (ZL): místní části Padělky a Díly, rybníček a levý břeh bezejmenného pravostranného přítoku Vláry (pramenící pod památníkem Ploština) mezi průmyslovým areálem a severovýchodním okrajem obce Drnovice, 49°10′58″N, 17°57′38″E, 425–440 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: D. Hlisnikovský. 42. 6873b, Tichov (ZL): od osady Váša po vrstevnici skrze místní část Újezdy do osady Božňov, kulturní louky a drobná políčka, 49°11′12″N, 17°58′55″E, 490–540 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: D. Hlisnikovský. 43. 6873b, Tichov (ZL): lesní lem nad osadou Váša (údolím Smolinky z Vařákových pasek), 49°11′24″N, 17°59′15″E, 540 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: D. Hlisnikovský. 44. 6874a, Horní Lideč (VS): louky Z od obce, 350 m JZ od kóty Na Vrchu (539 m), 49°11′22″N, 18°02′26″E, 500 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: J. Tkáčiková. 45. 6874a, Horní Lideč (VS): smíšené a smrkové lesy a lesní lemy Z od obce, asi 1,5 km Z od železniční stanice Horní Lideč, 49°11′15″N, 18°02′27″E, 480–550 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: J. Tkáčiková. 46. 6874a, Lačnov (VS): vlhká louka a mokřady v nivě Seninky nad Horním lačnovským rybníkem a okraj rybníka (křoviny), 49°11′07″N, 18°02′17″E, 475 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: M. Dančák. 12 PŘÍLOHA 2 Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4
47. 6874a, Lačnov (VS): svahová louka S až SZ nad Horním lačnovským rybníkem, 49°11′08″N, 18°02′24″E, 480 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: M. Dančák. 48. 6874a, Horní Lideč (VS): okolí potůčku a polní cesta na východním okraji obce, 0,5 km SV od Horního lačnovského rybníka, 49°11′06″N, 18°02′45″E, 470–480 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: J. Tkáčiková. 49. 6874a, Lačnov (VS): břehy a bezprostřední okolí Lačnovských rybníků V od obce, 49°10′54″N, 18°02′34″E, 460–475 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: M. Dančák. 50. 6874a, Horní Lideč (VS): západní okraj obce, rumiště, příkopy, okraj cesty v lese, 49°10′56″N, 18°02′54″E, 465 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: M. Dančák. 51. 6874a, Horní Lideč (VS): louky na jihozápadním okraji obce na severním svahu beze- jmenné kóty 528 m, 49°10′51″N, 18°03′22″E, 470–500 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš. 52. 6874a, Horní Lideč (VS): mez a políčka na jihozápadním okraji obce, 230 m Z od kostela sv. Václava, 49°10′48″N, 18°03′34″E, 480 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš. 53. 6874a, Horní Lideč (VS): trávníky a chodníky v jihozápadní části obce, 49°10′42″N, 18°03′39″E, 470–480 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš. 54. 6874a, Lačnov (VS): intravilán jižního okraje obce a louky a pole JV od obce, podél sil- nice k Valašským Kloboukům, 49°10′29″N, 18°01′10″E, 495–520 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: M. Dančák. 55. 6874a, Lačnov (VS): podél lesní cesty kolem kóty 517 m, JV od obce, 49°10′15″N, 18°01′47″E, 515 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: M. Dančák. 56. 6874a, Lačnov (VS): louky a pastviny u samoty Sucháčkovy paseky JV od obce, 49°10′30″N, 18°01′56″E, 505 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: M. Dančák. 57. 6874a, Lačnov (VS): louky, lesní lemy a okraje polí JV od obce na jihovýchodních sva- zích kóty Vrch (526 m), 49°10′22″N, 18°02′38″E, 475–515 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: M. Dančák. 58. 6874a, Horní Lideč (VS): louky na bezejmenné kótě 513 m, nad zemědělským družstvem na jižním okraji obce, 49°10′28″N, 18°03′23″E, 500–510 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš. 59. 6874a, Horní Lideč (VS): pšeničné pole na jižním okraji obce, 49°10′27″N, 18°03′16″E, 510 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš. 60. 6874a, Horní Lideč (VS): prameniště na východním svahu bezejmenné kóty 513 m, nad zemědělským družstvem na jižním okraji obce, 49°10′29″N, 18°03′32″E, 495 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš. 61. 6874a, Horní Lideč (VS): stráňka u zemědělského družstva na jižním okraji obce na pravé straně silnice ve směru na Valašské Příkazy, 49°10′31′′N, 18°03′36′′E, 483 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš. 62. 6874a, Horní Lideč (VS): louky na jihozápadním svahu kóty Stráň (607 m) na jihový- chodním okraji obce, 49°10′31″N, 18°03′59″E, 480–515 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš. 63. 6874a, Horní Lideč (VS): lesní lůmek na jihozápadním svahu kóty Stráň (607 m) asi 600 m VJV od obce, 49°10′29″N, 18°04′16″E, 515–530 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš. 64. 6874a, Študlov (VS): lesní lůmek a okraj lesa 630 m S od obce, 49°10′18′′N, 18°04′37′′E, 505–508 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš. 65. 6874a, Študlov (VS): louka u pole 470 m SZ od obce, 49°10′14″N, 18°04′39″E, 505–510 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš. 66. 6874a, Študlov (VS): okraj pole 470 m SZ od obce, 49°10′10′′N, 18°04′37′′E, 505 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš. Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 PŘÍLOHA 2 13
67. 6874a, Valašské Příkazy (VS): louky a okraj lesa nad severozápadním okrajem obce, 49°10′13″N, 18°03′20″E, 455–490 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš. 68. 6874a, Valašské Příkazy (VS): trávníky a chodníky v obci a políčko v obci po pravé straně silnice ve směru na Študlov, 49°10′06″N, 18°03′31″E, 440–450 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš. 69. 6874a, Valašské Příkazy (VS): okolí železniční stanice Valašské Příkazy, 49°09′57″N, 18°03′51″E, 460 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš. 70. 6874a, Valašské Příkazy (VS): pole a příkopy mezi Valašskými Příkazy a Študlovem, 49°09′50″N, 18°04′12″E, 465–495 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš. 71. 6874a, Študlov (VS): louky a pole na severozápadním okraji obce, 49°10′02″N, 18°04′42″E, 490–510 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš. 72. 6874a, Študlov (VS): západní okraj obce, 49°09′52″N, 18°04′39″E, 490–495 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš. 73. 6874a, Poteč (ZL): místní část Louky, v místě ústí potoka Královec do Brumovky, lužní lem slepé cesty vedoucí do polí, 49°09′05″N, 18°01′46″E, 400 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: D. Hlisnikovský. 74. 6874c, Valašské Klobouky (ZL): louky, sady a okraje křovin a lesíků cestou od železnič- ního nádraží k lesu, směrem k přírodní rezervaci Javorůvky, 49°08′22″N, 18°01′36″E, 435–500 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon. 75. 6874c, Valašské Klobouky (ZL): les a lesní okraje mezi křížkem na kraji lesa pod Skálí a severozápadním okrajem přírodní rezervace Javorůvky, 49°08′11″N, 18°01′41″E, 82. Javorníky510 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon.
76. 6774c, Lidečko (VS): železniční stanice Lidečko, prostor nástupiště a kolejiště, 49°13′47″N, 18°02′38″E, 440 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Dančák. 77. 6774c, Lidečko (VS): kosené louky 150 m JV od železniční stanice Lidečko, 49°13′44″N, 18°2′39″E, 430 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Dančák. 78. 6774c, Lidečko (VS): meandry Senice a přiléhající ruderalizované plochy 350 m JV od železniční stanice Lidečko, 49°13′36″N, 18°02′43″E, 420 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Dančák. 79. 6774c, Pulčín (VS): okraje lesní cesty a vlhké lesy v hluboce zaříznutém údolí Pulčínského potoka na turistické trase od rozcestí Pulčínské skály přibližně po Plevákovu studánku, 49°13′45″N, 18°04′18″E, 525–585 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon. 80. 6774c, Pulčín (VS): mezi obcí a Hradiskem, podél turistické trasy od severního okraje obce po rozcestí Pulčínské skály, včetně okruhu Pod Hradiskem, zejména vysýchavé až vlhké louky a pastviny mezi obcí a Pulčínskými skalami, 49°13′32″N, 18°04′41″E, 585– 675 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon. 81. 6774c, Pulčín (VS): intravilán, 49°13′17″N, 18°04′45″E, 655–670 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon. 82. 6774c, Pulčín (VS): okraj louky/pastviny nad zatáčkou silnice v jihozápadní části obce, 49°13′11″N, 18°04′35″E, 665 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon. 83. 6774c, Pulčín (VS): přepásaná květnatá louka nad silnicí na jižním okraji obce, 49°13′07″N, 18°04′47″E, 650 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon. 84. 6774c, Pulčín (VS): meze, silniční okraje, travnaté příkopy a okraje luk podél turistické trasy od samoty U Samečků po jižní okraj obce, 49°12′49″N, 18°04′56″E, 620–640 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon. 14 PŘÍLOHA 2 Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4
85. 6774c, Lidečko (VS): rozcestí U kříže, 49°12′11″N, 18°04′14″E, 620 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon. 86. 6774c/6874a, Horní Lideč (VS)/Lidečko (VS): pole, meze, louky, remízky a křoviny podél naučné stezky Pulčínská cesta v úseku od památníku zemřelých (49°11′14″N, 18°03′58″E) po samotu U Samečků (49°12′37″N, 18°04′42″E), 530–620 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon. 87. 6874a, Horní Lideč (VS): pole, meze, louky, remízky a křoviny podél naučné stezky Pulčín- ská cesta v úseku od železnice ke kótě 533 m, 49°11′05″N, 18°03′51″E, 470–533 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon. 88. 6874a, Horní Lideč (VS): les na západním svahu kóty Stráň (607 m) asi 1 km VJV od obce, 49°10′28″N, 18°04′36″E, 545–550 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš. 89. 6874b, Střelná (VS): sad na západním okraji obce, nad silnicí ve směru na Horní Lideč, 49°10′44″N, 18°05′05″E, 510–520 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš. 90. 6874b, Střelná (VS): smrčina na západním okraji obce, 49°10′41″N, 18°05′11″E, 515 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš. 91. 6874b, Střelná (VS): lesní průsek pod vedením vysokého napětí a mokřadní olšina na západním okraji obce, 49°10′43″N, 18°05′14″E, 520–35 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš. 92. 6874b, Střelná (VS): chodníky a okraje cest na západním okraji obce, 49°10′37″N, 18°05′14″E, 495–500 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš. 93. 6874b, Střelná (VS): lesní okraje, louky, sady, políčka a polní cesty na severozápadním okraji obce, 49°10′41″N, 18°05′27″E, 515–575 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš. 94. 6874b, Střelná (VS): dubohabřina a bučina asi 500 m SZ od kostela v obci, 49°10′55″N, 18°05′39″E, 580–590 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš. 95. 6874b, Střelná (VS): chodníky a trávníky ve střední části obce, 49°10′38″N, 18°05′47″E, 500–515 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš. 96. 6874b, Střelná (VS): louky, okraje lesů, sady a políčka na jižním svahu kóty Čubek (678 m) asi 350 m S od kostela v obci, 49°10′48″N, 18°05′53″E, 530–585 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš. 97. 6874b, Střelná (VS): bučina na jižním svahu kóty Čubek (678 m) asi 550 m S od kostela v obci, 49°10′55″N, 18°06′01″E, 600–610 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš. 98. 6874b, Střelná (VS): cesta od kostela v obci k potoku Střelenka, 49°10′31″N, 18°06′14″E, 525–535 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: D. Hlisnikovský. 99. 6874b, Střelná (VS): drobná políčka a úhory 350 m V od kostela v obci, 49°10′32″N, 18°06′39″E, 510 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: D. Hlisnikovský. 100. 6874b, Střelná (VS): rumiště na rozsáhlých navážkách na východním okraji obce, 450 m VSV od kostela v obci, 49°10′39″N, 18°06′43″E, 500 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: D. Hlisnikovský. 101. 6874b, Střelná (VS): údolí potoka Korytná (po východní hranici obory Střelná) po soutok s potokem Lysky, smrčiny a ruderalizované lemy cesty, 49°10′45″N, 18°07′33″E, 460– 500 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: D. Hlisnikovský. 102. 6874b, Študlov (VS): místní část Podstrání, pastviny a louky v údolí potoka Střelenka na západních svazích vrchu Pod Strání (Poschla, 652 m n. m.), 49°09′53″N, 18°05′48″E, 535– 600 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: D. Hlisnikovský. 103. 6874b, Študlov (VS): potok v osadě Pasíčky, 1,8 km V od kostela v obci, 49°09′42″N, 18°06′10″E, 570 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: J. Tkáčiková. 104. 6874b, Študlov (VS): louky na východním okraji obce nad osadou Pasíčky, 300 m JV od vrchu Pod Strání (Poschla, 652 m n. m.), 49°09′45″N, 18°06′36″E, 640–650 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: J. Tkáčiková. Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 PŘÍLOHA 2 15
105. 6874b, Študlov (VS): intravilán obce, porosty podél potoka u točny autobusu, 49°09′32″N, 18°05′09″E, 520 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: J. Tkáčiková. 106. 6874b, Študlov (VS): jalovcová pastvina a kosené louky v přírodní památce Hrádek na jihovýchodním okraji obce, 49°09′30″N, 18°05′21″E, 540–590 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: J. Tkáčiková. 107. 6874b, Študlov (VS): smíšený les na jihovýchodním okraji obce, asi 200 m JV od točny autobusu, 49°09′25″N, 18°05′16″E, 540–570 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: J. Tkáčiková. 108. 6874b, Študlov (VS): les se smrkem a borovicí asi 450 m JV od točny autobusu v obci, 49°09′21″N, 18°05′28″E, 590 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: J. Tkáčiková. 109. 6874b, Študlov (VS): břízami zarostlá pastvina téměř charakteru lesa, 450 m VJV od toč- ny autobusu v obci, 49°09′26″N, 18°05′30″E, 570–580 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: J. Tkáčiková. 110. 6874b, Študlov (VS): louka na jihovýchodním okraji obce, 550–800 m VJV od točny autobusu v obci, 49°09′23″N, 18°05′43″E, 600–670 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: J. Tkáčiková. 111. 6874b, Študlov (VS): políčko na východním okraji obce poblíž osady Pasíčky, asi 800 m JV od kóty Pod Strání (652 m), 49°09′32″N, 18°06′41″E, 710 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: J. Tkáčiková. 112. 6874b, Študlov (VS): hřebenová stezka z vrchu Pod Strání (Poschla, 652 m n. m.) na vrch Končitá (817 m n. m.), zbytky starých květnatých habřin s bohatou příměsí jedle a lís- ky, plošně převáděné na kulturní smrčiny, 49°09′33″N, 18°06′41″E, 625–790 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: D. Hlisnikovský. 113. 6874b, Střelná (VS): prameny Korytné na severních svazích vrchu Končitá (817 m n. m.), bučiny a kulturní smrčiny, 49°09′25″N, 18°07′18″E, 625–750 m n. m., 14. VI. 2014, vedou- cí: D. Hlisnikovský. 114. 6874b, Študlov (VS): smrčina na jihovýchodním okraji obce, 550 m S od kóty Požár (792 m): 49°09′13″N, 18°05′54″E, 720 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: J. Tkáčiková. 115. 6874b, Študlov (VS): lesní asfaltová cesta značená jako cykloturistická trasa, na jihový- chodním okraji obce, úsek 550 m S od kóty Požár (792 m) až ke studánce U sv. Václava (240 m VSV od kóty Požár), 49°09′05″N, 18°05′58″E, 720–750 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: J. Tkáčiková. 116. 6874b, Študlov (VS): červená turistická značka na jihovýchodním okraji obce, úsek od stu- dánky U sv. Václava po vrch Končitá (817 m n. m.), 49°08′58″N, 18°06′08″E, 750–810 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: J. Tkáčiková. 117. 6874d, Študlov (VS): jižní výběžek vrcholu vrchu Požár (792 m n. m.) kolem červené turis- tické značky, smrčiny, 49°08′49″N, 18°05′56″E, 780–785 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš & M. Dančák. 118. 6874d, Študlov (VS): luční enkláva u pramene Brumovky na jihozápadním svahu vrchu Požár (792 m n. m.), vlhká louka, 49°08′47′′N, 18°05′46′′E, 755 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš & M. Dančák. 119. 6874d Študlov (VS): podél červeně značené turistické cesty od rozcestí JZ pod vrchem Požár (792 m n. m.) k luční enklávě Zadky, smrčiny, paseky, 49°08′44″N, 18°05′43″E, 760 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš & M. Dančák. 120. 6874d, Študlov (VS): lesy mezi hájovnou Radošín a vrchem Požár (792 m n. m.), smrčiny, 49°08′37″N, 18°06′03″E, 710–785 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš & M. Dančák. 121. 6874d, Študlov (VS): louky v okolí hájovny Radošín J od vrchu Požár (792 m n. m.), 49°08′30″N, 18°06′01″E, 705–710 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš & M. Dančák. 122. 6874c, Valašské Klobouky (ZL): přírodní rezervace Javorůvky, severozápadní část, 49°08′07″N, 18°01′51″E, 515 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon. 16 PŘÍLOHA 2 Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4
123. 6874c, Valašské Klobouky (ZL): lesní loučky pod přírodní rezervací Javorůvky, 49°08′10″N, 18°01′57″E, 500–550 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon. 124. 6874c, Valašské Klobouky (ZL): přírodní rezervace Javorůvky, střední až jihovýchodní část, 49°08′05″N, 18°02′01″E, 525–585 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon. 125. 6874d, Nedašova Lhota (ZL): luční enkláva Zadky asi 3,4 km SSV od kostela Nanebe- vzetí Panny Marie v obci Nedašov, pastviny, 49°08′21″N, 18°05′26″E, 630–700 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš & M. Dančák. 126. 6874d, Nedašova Lhota (ZL): bučiny mezi luční enklávou Zadky a vrchem Maleník (573 m) S od obce, 49°08′05″N, 18°04′59″E, 580–620 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš & M. Dančák. 127. 6874d, Nedašova Lhota (ZL): převážně bučiny a smrčiny podél lesní asfaltové sil- ničky vedoucí od soutoku Radošínského a Zápechovského potoka k hájovně Radošín, 49°08′10″N, 18°06′19″E, 560–700 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš & M. Dančák. 128. 6874d, Nedašova Lhota (ZL): dubohabřina u lesní asfaltové silničky vedoucí od serpentiny pod Zápechovským sedlem směrem na sever k soutoku Radošínského a Zápechovského potoka, 49°08′01″N, 18°06′24″E, 555–560 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš & M. Dančák. 129. 6874c, Nedašova Lhota (ZL): bučiny na jižních svazích vrchu Maleník (573 m n. m.) asi 2,1 km SSV od kostela Nanebevzetí Panny Marie v obci Nedašov, 49°07′36′′N, 18°04′57′′E, 505 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš & M. Dančák. 130. 6874c, Nedašova Lhota (ZL): lesy, pastviny a meze na jižním úpatí vrchu Maleník (573 m n. m.) při severním okraji středu obce, 49°07′28″N, 18°04′53″E, 425–500 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: M. Hroneš & M. Dančák. 131. 6873d, Brumov (ZL): vlhká lesní rokle podél potůčku tekoucího jižním směrem od roz- cestí Stráně-sedlo, od točny lesní silničky po toto rozcestí, 49°07′01″N, 17°59′28″E, 490– 600 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon. 132. 6873d, Brumov (ZL): vlhký les v okolí potoka u mostku 950 m ZSZ od kóty Matka (623,9 m), 49°06′34″N, 17°59′48″E, 425 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon. 133. 6873d, Brumov (ZL): mokvavý břeh lesní cesty na značně světlém místě v úseku s převa- žujícími pasekami a velmi mladými lesy, asi 1 km Z od kóty Matka (623,9 m), 49°06′25″N, 17°59′43″E, 410 m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon. 134. 6873d, Brumov (ZL): vlhké i vysýchavé okraje lesní cesty od hájovny Hložec po točnu lesní silničky na horním konci údolí Hložec, pod rozcestím Stráně-sedlo, 49°06′18″N, 79. Zlínské17°59′43″E, vrchy 375–490 / 82. Javorníky m n. m., 14. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon.
135. 6874a, Horní Lideč (VS): intravilán v severní polovině obce, 49°11′08″N, 18°03′24″E, 450 m n. m., 15. VI. 2014, vedoucí: J. Tkáčiková. 136. 6874a, Horní Lideč (VS): intravilán, od sportovního areálu, po ruderalizovanou mez podél horního okraje železnice na Střelnou, 49°11′06″N, 18°03′31″E, 460 m n. m., 13. VI. 2014, vedoucí: K. Fajmon. Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 PŘÍLOHA 2 17 Přehled zjištěných taxonů cévnatých rostlin
Seznam obsahujeAchillea celkem millefolium 740 taxonů. Skutečný Achilleapočet zaznamenaných millefolium taxonů se však bude od tohoto čísla zřejmě mírně lišit, protožeEpipactis k jednomu helleborine taxonu se může vztahovat více jmen (např. agg. versus ) a naopak některá jména se mohou vztahovat na více taxonů (např. agg.). Celkem bylo na 136 lokalitách zaznamenáno asi 4 770Limodorum floristických abortivum údajů. BěhemMyosotis kurzu byla sparsiflora učiněna řadaEleocharis významných acicularis floristických nálezů. Bylo nalezeno několikPotentilla druhů z územísupina dosudTragopo zcela- gonneznámých, pratensis mezi nimi je to předevšímButomus umbellatus , dále a , na synantropních stanovištích také a Alchemilla suavis a zřejměLeersia vysazený oryzoides druhPlatanthera chlorantha. NalezenyPulmonaria byly mollistéž nové dosud neznámé lokality některých celorepublikově nebo regionálně vzácnýchGymnadenia druhů, densiflora zejména , Typha shuttleworthii, či . Ověřeny byly také již dříve známé lokality kriticky ohrožených druhů Crepis(v PR mollis Javorůvky) a succisifolia Trifolium spadiceum (na železniční stanici Lidečko). Z minulosti známé lokality byly ověřeny i Bromusu některých ramosus regionálněDianthus velmi carthusianorum vzácných taxonů, napříkladlatifo- lius Euphorbia subsp. amygdaloides Galium a intermedium Glyceria. Potvrzen nemoralis byl i výskytKnautia řady kitaibelii taxonů Luzulakarpatského luzulina migrantu,Scrophularia např. scopolii Stachys , alpina Trifolium ochroleucon subsp.Valeriana simplicifolia, , Aremonia, agrimonoides , , , , , , a rovněž i exklávního Antennariadruhu dioica Aruncus dioicus. Z fytogeografickéhoBlechnum spicant neboBlysmus ochranářského compressus hlediskaCarex elongata jsou zajímavéC. hordeistichos taktéž nálezyChamaecytisus (jak nové lokality supinus tak iCircaea potvr- zeníalpina dříveCirsium známých acaulon lokalit)Dactylorhiza taxonů sambucina Dryopteris, ambroseae, D. borreri, Epipactis palustris Eriophorum, latifolium, Gladiolus imbricatus, Gymnadenia conopsea, Lycopodium, annotinum Orchis, mascula speciosa, Ranunculus × arvensis ,Rosa pendu-, lina Symphytum tuberosum, angustifolium, Thalictrum aquilegiifolium, Thelypteris, limbosperma Triglochin, palustris subsp. , , , subsp. , , či . Abies alba
Acer campestre (C4a): 7, 28, 29, 30, 43, 45, 75, 79, 80, 84, 86, 90, 94, 104, 106, 109, 112, 117, Acer132. negundo Acer platanoides: 14, 24, 36, 41, 93, 112, 123. Acer pseudoplatanus: 4. Achillea millefolium: 14, 21, 107. Achillea millefolium : 14, 28, 45, 75, 79, 84, 87, 106, 107, 112, 134, 136. Acinos arvensis agg.: 11, 86, 106. Actaea spicata : 25, 39, 41, 89, 100. Aegopodium podagraria: 101. Aesculus hippocastanum: 9, 21, 30, 112, 116, 117. Aethusa cynapium : 14, 24, 29, 41, 49, 75, 86, 99, 100, 102, 106, 107, 136. Agrimonia eupatoria : 14, 128. Agrostis capillaris : 57, 71. : 1, 13, 40, 87 (herb. Fajmon), 90, 96, 100, 106, 125. : 8, 19, 25, 44, 49, 54, 67, 74, 80, 86, 89, 106, 109, 112, 123, 136. 18 PŘÍLOHA 2 Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 Agrostis stolonifera Ajuga genevensis Ajuga reptans : 25, 33, 74, 81, 86, 124, 127, 134. Alchemilla crinita: 19 (FMM), 67, 101. Alchemilla glabra: 24, 39, 45, 49, 84, 86, 94, 97, 106, 112, 114, 134. Alchemilla glaucescens: 25, 54. : 25 (FMM, rev. M. Dančák), 118. Alchemilla micans : 18, 20, 80 (herb. Fajmon, rev. P. Lustyk), 83 (herb. Fajmon, rev. AlchemillaP. Lustyk), monticola 106, 123, 124. : 13, 80, 84, 104 (FMM, rev. M. Dančák), 123. Alchemilla suavis : 13, 25, 44, 74 (herb. Fajmon), 80, 82, 102, 104 (cf., FMM), 122 (herb. Fajmon, rev. P. Lustyk). (C2 r): 8 (herb. Fajmon, rev. P. Lustyk), 13 (herb. Fajmon, rev. P. Lustyk), 25 (FMM, rev. M. Dančák), 104 (FMM, rev. M. Dančák), 107 (FMM, rev. M. Dančák), 110 (FMM, rev. M. Dančák), 115 (FMM, rev. M. Dančák), 116 (FMM, rev. M. Dančák), 121 (FMM, rev. M. Dančák), 122 (herb. Fajmon, rev. P. Lustyk), 123 (herb. Fajmon, rev. P. Lustyk). Kontryhel příjemný je karpatský endemit původně v ČR známý jen ze severní části Bílých Karpat a jihozápadního okraje Javorníků (Plocek 1995). Později byl zjištěn i v jižní části Bílých Karpat (Jongepier & Jongepierová 2006). Během floristického kurzu bylo nalezeno celkem 11 lokalit tohoto druhu, tedy nejvíc, ze všech druhů kontryhelů, což ovšem mohlo být způ- sobeno i cíleným vyhledáváním právě tohoto druhu. Přesto je druh v území skutečně hojný a některé z nově nalezených lokalit posouvají jeho známé rozšíření směrem k severu a severo- západu do fytochorionu Zlínské vrchy. Nejseverněji byl nalezen u Lužné (lokalita č. 25), těsně při hranici fytochorionu Vsetínská kotlina, v jehož jižní části se tak zřejmě také vyskytuje. Většina (8) nalezených lokalit leží ve fytochorionu Javorníky. Alchemilla vulgaris M. Dančák Alisma plantago-aquatica Alliaria petiolata : 25, 122 (herb. Fajmon, rev. P. Lustyk). Allium oleraceum : 29, 30, 34, 55. Allium scorodoprasum: 13, 25, 57, 86, 134, 136. Allium vineale : 62, 89, 93. Alnus glutinosa : 1, 2, 13, 77, 80. Alnus incana : 36, 99. Alopecurus pratensis: 6, 7, 9, 14, 30, 44, 49, 127, 134. Anagallis arvensis: 24, 30, 98, 101, 116, 127, 134. Anemone nemorosa : 13, 25, 44, 46, 86, 87, 102, 110. Angelica sylvestris: 35, 40, 54, 59, 66, 71, 95, 99, 136. Antennaria dioica : 13, 25, 49, 75, 84, 86, 94, 97. Anthemis arvensis: 12, 15, 25, 30, 45, 49, 79, 102, 106, 107, 115, 132. Anthoxanthum odoratum (C2 t): 103, 106, 109, 130. : 1, 35, 36, 41, 46, 81, 86, 87, 89, 99. Anthriscus nitidus : 2, 13, 25, 31, 40, 44, 47, 51, 69, 80, 83, 86, 89, 90, 102, 106, Anthriscus121. sylvestris Anthyllis vulneraria: 6, 9, 15, 30, 112, 134. Apera spica-venti : 15, 25, 40, 51, 81, 87, 106, 115. : 1, 36, 85, 93, 96, 106, 121, 124, 127. : 38, 42, 68, 87, 99. Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 PŘÍLOHA 2 19 Aquilegia vulgaris Arabidopsis arenosa Arabidopsis thaliana (C3): 8, 29, 89, 106, 107, 112, 121, 124, 125, 127. Arabis hirsuta : 29. Arctium lappa : 40, 76, 86, 136. Arctium nemorosum: 19, 112, 115, 125. Arctium : 29, 100. Aremonia agrimonoides (C4a): 29, 125, 127. Arenaria sp.: serpyllifolia 26. Armoracia rusticana (C2 r): 31, 36, 86, 89, 104, 106, 123, 124, 126. Arrhenatherum elatius agg.: 38, 53, 54, 69, 76, 84, 87, 92, 100, 125, 136. Artemisia vulgaris : 50, 84, 95, 99, 100. Arum cylindraceum : 2, 13, 24, 41, 46, 51, 80, 84, 87, 89, 106, 110, 121, 136. Aruncus dioicus : 1, 28, 38, 78, 87, 96, 100, 103, 115, 136. Asarum europaeum (C4a): 9. Asperula cynanchica (C4a): 28, 79. Astragalus glycyphyllos: 28, 39, 44, 45, 50, 86, 88, 94, 97, 102, 112, 114, 126, 131. : 130. Astrantia major : 2, 10, 26, 36, 38, 39, 56, 67, 70, 84, 86, 88, 90, 101, 106, 111, 112, Athyrium127, 134. filix-femina Atriplex patula : 12, 14, 28, 49, 75, 84, 86, 102, 112, 117, 118. Atropa bella-donna : 12, 25, 30, 49, 79, 80, 90, 106, 112, 127, 134. Avena fatua : 136. Avena sativa : 7, 115, 120, 127, 134. Avenella flexuosa: 42, 71, 87. Avenula pubescens: 99. Barbarea vulgaris: 80, 84, 86, 119. Barbarea vulgaris : 24, 47,arcuata 51, 106. Barbarea vulgaris: 38, 81,vulgaris 84, 86. Bellis perennis subsp. (C4a): 15, 136. Berberis thunbergii subsp. : 100. Berteroa incana: 11, 26, 81, 100, 106, 136. Betonica officinalis : 21. Betula pendula : 86, 100. Bidens frondosus : 1, 20, 29, 33, 87, 97, 102, 106, 117, 122, 125, 136. Blechnum spicant: 19, 29, 45, 49, 86, 106, 112, 114. : 34, 101. (C4a): 79. Žebrovice různolistá je v Květeně ČR (Čvančara 1997) kupodivu uváděna jako chybějící ve fytochorionu Javorníky, třebaže do něj na severních okrajích roztroušeně zasahuje z Beskyd (AOPK ČR 2015). Nově objevená lokalita je však od souvislé beskydské arely poměrně izolo- vaná; je asi 20 km předsunutá směrem k malému ostrůvku lokalit na severovýchodním okraji Bílých Karpat (ale i zde už ve fytochorionu Javorníky, viz Jongepier & Pechanec 2006, Jonge- pier & Jongepierová 2006). Blysmus compressus K. Fajmon Brachypodium pinnatum (C2 t): 124. : 2, 24, 25, 36, 38, 46, 77, 86, 87, 89, 106, 128. 20 PŘÍLOHA 2 Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 Brachypodium sylvaticum
Brassica napus : 13, 14, 15, 30, 45, 50, 70, 86, 90, 94, 102, 106, 107, 112, 113, Brassica121, 128.oleracea Briza media : 113, 136. Bromus benekenii: 120. Bromus erectus: 2, 13, 18, 40, 49, 69, 80, 83, 89, 102, 103, 106, 109, 112, 121, 125, 136. Bromus hordeaceus: 14, 25, 28, 30, 86, 113, 127, 132, 134. Bromus ramosus: 1, 2, 13, 22, 77, 106. Bromus sterilis : 2, 13, 67, 93, 100, 101, 110, 136. Bromus tectorum (C3): 115 (FMM, rev. M. Dančák), 127, 132. Bunias orientalis: 10. Butomus umbellatus: 50, 69, 76, 87, 100, 136. : 101, 136. (C4a): 49. Šmel okoličnatý byl nalezen na jediné lokalitě na jihovýchodním břehu Prostředního lačnov- ského rybníka, kde byl s největší pravděpodobností vysazen. Nejbližší známou lokalitou je malý návesní rybníček v osadě Kochavec nedaleko Slavičína (Rydlo 2000), kde je ovšem také sotva původní. Calamagrostis arundinacea M. Dančák Calamagrostis epigejos Callitriche palustris : 127. Calluna vulgaris : 2, 7, 10, 27, 29, 30, 41, 55, 67, 75, 86, 87, 89, 106, 112. Caltha palustris agg.: 29, 101. Calystegia sepium: 91, 103, 106, 107, 108, 109, 119. Campanula glomerata: 1, 6, 14, 24, 25, 49, 88, 91, 103, 106, 108. Campanula patula: 23, 41, 50, 134. : 1, 2, 8, 20, 54, 58, 62, 74, 77, 84, 106, 125, 130, 136. Campanula persicifolia: 13, 25, 29, 40, 44, 47, 51, 74, 80, 86, 89, 99, 100, 102, 106, 113, 121, 125, 134, 136. Campanula rapunculoides: 3, 13, 15, 18, 24, 36, 40, 42, 45, 63, 72, 75, 84, 86, 87, 96, 100, Campanula106, 112, trachelium 115, 123, 134. Capsella bursa-pastoris : 2, 30, 86, 87, 99, 135. Cardamine amara : 30, 86, 112, 115, 131, 135. Cardamine flexuosa : 26, 35, 52, 99, 100, 136. Cardamine impatiens: 6, 9, 14, 21, 49, 123, 132. Cardamine pratensis: 28, 79, 112, 113, 116. Carduus crispus : 24, 30, 79, 101, 107, 115, 127, 134. Carex acuta : 25, 29. Carex brizoides : 15, 42, 134. Carex buekii: 49, 77. Carex caryophyllea: 55, 64. Carex digitata (C4a): 77 (FMM, rev. R. Řepka). Carex echinata : 11, 27, 102, 106. : 15, 28, 45, 91, 94, 127, 134. : 123, 124. Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 PŘÍLOHA 2 21 Carex elongata
: 49. Ostřice prodloužená je regionálně velmi vzácný druh, v celých Bílých Karpatech neznámý (cf. Jongepier & Jongepierová 2006). V jižní částiM. Dančák Vsetínska je znám jen od rybníka Neratov u Pozděchova (Koutecký et al. 2009) a z rašelinného mokřadu pod vrcholem Makyty v Javor- níkách u Valašské Senice (19. VIII. 1999 leg. ,M. OL) Dančák v nadmořské výšce 850 m, což je výškové maximum druhu v ČR (cf. Řepka & Grulich 2014). Další lokalita se pak nachází až u obce Ratiboř severozápadně od Vsetína (8. V. 1996 leg. , OL; Koutecký et al. 2009). Nově nalezená lokalita u Lačnova tedy významně posouvá známé rozšíření druhu k hranicím Bílých Karpat a rozšiřuje malý počet známých lokalit v celém regionu. Carex flacca M. Dančák Carex flava Carex hirta : 2, 4, 7, 8, 28, 106, 113, 122, 133. Carex hordeistichos (C4a): 7, 23, 26, 122, 123, 127, 133. : 2, 7, 13, 25, 41, 49, 51, 70, 80, 87, 89, 100, 101, 102, 106, 134, 136. (C2 t): 7 (herb. Fajmon). Subhalofilní ostřice ječmenovitá je dosti častá na vápnitých mokřinách, ale také na polních a lesních cestách v jižní polovině Bílých Karpat (Řepka 2003, Jongepier & Pechanec 2006), kde má jednu z hlavních oblastí výskytu v České republice (Řepka & Grulich 2014). Seve- rovýchodně od Bojkovic je už nepoměrně vzácnější (Jongepier & Pechanec l. c., Jongepier & Jongepierová 2006), recentně potvrzená jen z několika málo míst – z PR Bílé Potoky (2001, Jongepierová & Jongepier 2003), od Jestřabí a Štítné (2005, Dančák in Jongepier & Pechanec l. c.) a od Rokytnice (2005, Šmídová in Jongepier & Pechanec l. c.). Všechny tyto údaje se týkají nálezů na okrajích cest, podobně jako současný výskyt u Brumova, kde rostl jeden statný trs na vlhké travnaté polní cestě na okraji paseky. Přímo v okolí Brumova byla ostřice ječmeno- vitá zaznamenána naposled během floristického kurzu ve Valašských Kloboukách v roce 1973 (Elsnerová et al. 1982). Carex leporina K. Fajmon Carex montana Carex muricata: 7, 24, 29, 30, 44, 54, 86, 101, 108, 112, 116, 117, 122, 136. Carex muricata: 11, 106, 124, 126. Carex nigra agg.: 29, 36, 39, 45, 67, 100, 113. Carex otomana s. str.: 127 (FMM, rev. R. Řepka). Carex otrubae: 23, 27, 55, 80, 102, 123, 124. Carex pallescens (C4a): 116 (FMM, rev. R. Řepka), 134 (herb. Fajmon, rev. R. Řepka). (C4a): 1, 4, 70, 87, 112, 127, 134. Carex panicea : 7, 13, 24, 25, 30, 32, 44, 45, 49, 67, 74, 80, 84, 90, 102, 106, 107, 119, Carex122, paniculata 127, 136. Carex pendula: 5, 25, 54, 80, 102, 106, 109, 122, 123. Carex pilosa (C4a): 1, 6, 131. Carex pilulifera (C4a): 7, 9, 14, 17, 26 (FMM), 30, 79, 103, 113, 115, 127, 134. Carex remota: 6, 12, 134. Carex spicata : 20 (FMM, rev. R. Řepka), 25, 75, 80, 91, 109, 112, 120, 123, 134. Carex sylvatica: 7, 9, 28, 30, 45, 49, 64, 80, 88, 91, 97, 102, 113, 114, 127, 134. : 1, 26, 46, 74, 79, 86, 87, 89, 127 (FMM, rev. R. Řepka). : 7, 12, 14, 28, 30, 39, 45, 49, 64, 74, 75, 79, 86, 88, 90, 94, 107, 112, 113, 120, 131. 22 PŘÍLOHA 2 Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 Carex tomentosa Carex vesicaria Carex vulpina : 7, 9, 25, 80, 106, 124. Carlina acaulis: 29, 46,acaulis 78 (FMM, rev. R. Řepka). Carlina vulgaris: 23, 46, 54. Carpinus betulus subsp. : 3, 11, 18, 29, 80, 89, 103, 106, 109, 121. Carum carvi : 64, 106, 130. Centaurea cyanus: 13, 28, 45, 84, 87, 106, 112. Centaurea erdneri: 28, 74, 80, 99, 106, 124. Centaurea jacea : 35, 36, 40, 46, 59, 61, 66, 70, 71, 87, 93, 99, 136. Centaurea jacea (C3): 44 (cf.). Centaurea montana agg.: 40. Centaurea oxylepis: 2, 29, 67, 80, 86, 121. Centaurea phrygia : 81 (zplanělá). Centaurea scabiosa (C4a): 2, 11 (cf.), 25, 51, 74, 80, 106, 124. Centaurea fleischeri agg.:C. 86. jacea oxylepis Centaurium erythraea: 19, 40, 83, 89, 101, 111, 122. Cephalanthera × damasonium ( × ): 8, 10, 54, 74, 87, 106, 122, 123, 136 (cf.). Cephalanthera longifolia (C4a): 29, 30, 45, 56, 89, 133. Cerastium arvense (C4a): 113, 124, 127, 128. Cerastium glomeratum (C3): 36, 93, 126, 129. Cerastium holosteoides: 18, 29, 80, 84, 116, 121. Cerastium lucorum : 30. Chaerophyllum aromaticum: 4, 25, 29, 40, 45, 84, 86, 89, 106, 112, 136. Chaerophyllum bulbosum (C4a): 9, 17, 25, 45, 49, 75, 90, 107, 115, 123, 127, 128, 134. Chaerophyllum hirsutum : 15, 24, 39, 40, 45, 50, 51, 79, 80, 87, 98, 136. Chamaecytisus supinus : 85. Chelidonium majus : 25, 45, 50, 79, 108, 120. Chenopodium album (C4a): 89, 93. Chenopodium album: 84, 101. Chenopodium bonus-henricus agg.: 136. Chenopodium ficifolium: 35, 40, 52, 99. Chenopodium polyspermum (C4a): 81. Chrysosplenium alternifolium: 40, 59, 100. Cichorium intybus : 78, 100, 136. Circaea alpina : 6, 79, 127, 132. Circaea intermedia: 1, 36,C. alpina 42, 59, 81,lutetiana 87, 89, 101. Circaea lutetiana: 94. Cirsium ×acaulon ( × ): 17. Cirsium arvense : 9, 14, 17, 39, 45, 50, 75, 79, 102, 105, 126, 132. Cirsium eriophorum (C4a): 106, 130. Cirsium oleraceum: 15, 25, 41, 44, 84, 86, 87, 96, 99. Cirsium palustre (C3): 5, 110. Cirsium pannonicum: 7, 13, 15, 30, 45, 49, 79, 86, 94, 113, 114, 124, 134. : 7, 25, 29, 34, 39, 44, 45, 47, 51, 79, 80, 85, 96, 102, 106, 134. (C3): 2, 20 (FMM), 65, 96, 106. Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 PŘÍLOHA 2 23 Cirsium rivulare
Cirsium vulgare : 3, 4, 6, 7, 13, 24, 44, 47, 74, 80, 86, 93, 100, 102, 106 (FMM, rev. P. Bureš Cirsium& M. Vavrinec),erucagineum 108, C.115, oleraceum 118. rivulare Cirsium kornhuberi: 19, 40,C. 46,pannonicum 78, 87, 106,rivulare 110, 113, 134. Clematis × vitalba ( × ): 25, 54. Clinopodium × vulgare ( × ): 3 (FMM, rev. P. Bureš & M. Vavrinec). Colchicum autumnale: 9, 86, 115 (FMM), 127. Commelina communis: 10, 19, 43, 84, 96, 126. Convolvulus arvensis : 2, 13, 15, 25, 67, 80, 102, 106. Coreopsis tinctoria : 95. Cornus sanguinea : 1, 35, 38, 51, 52, 87, 92, 99, 100, 103, 136. Cornus sanguinea : 95. hungarica Corylus avellana : 14, 45, 49, 87, 100. Crataegus levigata subsp. (C4b): 24. Crataegus monogyna: 12, 14, 24, 30, 49, 75, 84, 86, 87, 106, 112. Crataegus : 86. Crepis biennis : 72. Crepis capillaris sp.: 45, 49, 87, 102, 106, 109. Crepis mollis : 13, 24,succisifolia 41, 44, 50, 51, 84, 86, 87, 89, 100, 106, 121, 134, 136. : 29. subsp. (C3): 25 (FMM). Škarda měkká čertkusolistá je na severovýchodní Moravě velmi vzácná, i když je uváděná z většiny okresů mezofytika (Kaplan & Kirschner 2004). Rovněž v území dotčeném floristic- kým minikurzem je velmi vzácná. V Bílých Karpatech roste pouze v jejich severovýchodní části (Jongepier & Jongepierová 2006) a v roce 2010 byla nalezenaM. Dančák také v Lopenickém sedle (2015 E. Hettenbergerová in litt.). Směrem na sever je známá pouze z Valašské Polanky (Elsnerová et al. 1982) a z Lužné (Dančák 2001; 19. VI. 2004 leg. , OL). Lokalita u Lužné, potvr- zená během floristického kurzu, je zároveň jediným recentním údajem pro fytochorion Zlín- ské vrchy, kde historicky rostla ještě u Nevšové (Schlögl 1882). Crepis paludosa J. Tkáčiková Crepis tectorum tectorum Cruciata laevipes: 25, 123. Cruciata verna subsp. (C3): 37, 93. Cynosurus cristatus: 89. : 13, 25, 29, 36, 39, 44, 45, 75, 80, 86, 87, 102, 106, 127. Cytisus nigricans : 1, 2, 13, 18, 25, 40, 44, 54, 65, 67, 71, 74, 80, 83, 86, 89, 96, 99,102, Cytisus106, scoparius 110, 125. Dactylis glomerata: 40, 90. glomerata Dactylis polygama: 134. Dactylorhiza fuchsii subsp. : 2, 13, 25, 29, 40, 45, 80, 86, 87, 102, 136. Dactylorhiza majalis: 90, 112. majalis Dactylorhiza sambucina (C4a): 18, 22, 25, 28, 64. Danthonia decumbenssubsp. (C3): 25, 103, 115, 117, 122. Daphne mezereum (C2 t): 19, 86, 109, 124. : 8, 11, 17, 31, 32, 54, 80, 85, 106, 109, 130. : 26, 112, 127, 134. 24 PŘÍLOHA 2 Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 Daucus carota Dentaria bulbifera Deschampsia cespitosa: 4, 11, 26, 30, 36, 40, 48, 67, 87, 89, 99, 106, 111, 136. Dianthus armeria : 9, 25, 30, 45, 79, 97, 112, 113, 115, 127, 132. Dianthus carthusianorum: 24, 30, 45,latifolius 50, 79, 80, 86, 106, 112, 113, 117. Dianthus deltoides (C4a): 31, 32, 36, 40, 43, 86, 93. Dipsacus fullonum subsp. (C3): 125. Dorycnium herbaceum: 2, 4, 18, 19, 29, 31, 36, 38, 85, 102, 106, 125. Dryopteris borreri: 1, 2, 78, 95, 100. (C3): 106, 130. (C3): 9 (herb. Fajmon, rev. L. Ekrt), 26 (FMM, rev. L. Ekrt), 28 (FMM, rev. L. Ekrt), 79, 132 (herb. Fajmon, rev. L. Ekrt). Na Moravě má kapraď rezavá těžiště rozšíření v horských polohách Beskyd a Javorníků (Ekrt et al. 2010), odkud jižním směrem zasahuje až na rozhraní Vizovické vrchoviny a Javorníků v širším okolí Lidečka (Ekrt et al. l. c.) a vyznívá do severní části Bílých Karpat (Jongepier & Jongepierová 2006, Jongepier & Pechanec 2006). Z jižních Javorníků existuje několik herbá- řových dokladů, jež tak mohly být zahrnuty do nedávného kritického zpracování rozšíření druhu v České republice (Ekrt et al. l. c.). Některé takto doložené lokality jsou dokonce totožné nebo velmi blízké současným nálezům od Pulčína (lokalita č. 79) a Lužné (lokality č. 26 a č. 28). I přesto jsou výskyty u Lužné prvními údaji jednoznačně zařazenými do fytochorionu Zlínské vrchy, neboť v přehledu revidovaných herbářových dokladů (Ekrt et al. l. c.) je blízká lokalita od Lidečka přiřazena k fytochorionu Javorníky (a výskyt lokalizovaný v mapě na obr. 4 do okolí Loučky u Luhačovic vznikl chybou při přiřazování souřadnic – ve skutečnosti patří do Hostýnských vrchů). OprotiP. Daněktomu z Bílých Karpat dosud herbářové doklady chyběly nebo při revizi rozšíření nebyly přístupné ve veřejných herbářových sbírkách. Nálezy z Hložeckého údolí (lokality č. 9, leg. , a č. 132) jsou tedy potvrzením, že se tato horská kapradina vyskytuje také v Bílých Karpatech, přinejmenším na ValašskoklobouckuP. Batoušek (jak ve fytochorionu Javorníky, tak Bílé Karpaty lesní). V posledních letech zde byla nově potvrzena ještě od Nedašova, z vrchu Tratihušť u Bylnice a z lesů J od Štítné (2011 leg. , herb. Batoušek, rev. L. Ekrt), další údaje pocházejí z několika míst v masivuD. borreriPloščin aD. Královce filix-mas JV od Poteče (2008 D. Volařík in litt.), od Sidonie (2004, Dančák in Jongepier & Pechanec 2006) a z údolí Hodňov u Brumova (Hájek 1998). Doložený nález křížence × od Vápenek u Nové Lhoty (Ekrt et al. l. c.) přitom naznačuje, že tato kapraď hlavním bělokarpatským hřebenem zřejmě vzácně zasahuje daleko jižněji – uváděna je ještě z okolí Pitína (Hájková 2002) a z masivu Velkého Lopeníku (2004, Filipová in Jongepier & Pechanec l. c.). Lze tedy očekávat, že se kapraď rezavá v území vyskytuje i na dalších lokalitách, jenom nebyla dosud podchycena. Dryopteris carthusiana K. Fajmon & L. Ekrt Dryopteris dilatata Dryopteris filix-mas : 12, 25, 49, 75, 79, 134. Dryopteris ambroseae: 30, 45,D. dilatata 79, 86, 91,expansa 116, 134. : 13, 25, 39, 45, 50, 75, 80, 86, 91, 106, 113, 115, 127, 134. × ( × ): 79 (FMM, rev. L. Ekrt), 132 (herb. Fajmon, rev. L. Ekrt) Tento kříženec D. byl dilatata dosud doložen nejblíže z pod VelkéhoD. expansa Javorníku (Ekrt et al. 2013), asi 20 km SV od pulčínské lokality (č. 79). Nález u Pulčína však není překvapivý, neboť v blízkém okolí roste jak , tak i vzácnější z rodičů – , uváděná z lesů asi 2 km ZJZ odtud (Ekrt et al. l. c.).D. Velmi ambroseae pravděpodobně roste kapraď podobná i přímo na lokalitě kří- žence, neboť ten je zcela sterilní, a tedy úzce vázán na místa společného výskytu obou rodičů. V Bílých Karpatech je × bezpečně doložena z masivu Velké Javořiny (Ekrt et al. Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 PŘÍLOHA 2 25 Z. Plesková & J. Roleček D. expansa
l. c.) a od SlavkovaS. (2012Staněk leg. , herb. Fajmon, rev. L. Ekrt).M. Čistá Hájek je zatím s jistotou doložena pouze z Velké Javořiny (Ekrt et al. l. c.), z lesů J od Starého Hrozen- kova (1925 leg. , BRNM, rev. L. Ekrt) a zřejmě i od Štítné (1998 leg. , BRNU, rev. V. Grulich; Hájek 1999), i když herbářový sběr z poslední lokality dosud nebyl revidován specialistou (v době revize pravděpodobně ještě nebyl vřazen do hlavního sbírkového fondu BRNU). Není tudíž vyloučeno, že by se mohlo ve skutečnosti jednat o křížence. Vlivem hete- D.rózního expansa efektu totiž bývají statnější, a tudíž v přírodě nápadnější a více lákající ke sběru – také rostliny nalezené během floristického kurzu byly v okamžik sběru považovány za druh . Ten však vytváří jedince častěji spíše drobnějšího vzrůstu, světle zelené. Zásad- ním znakem pro odlišení hybrida od rodičovských druhů je fertilita (resp. sterilita) výtrusnic, takže mladé listy se často s jistotou určit nedají. Echium vulgare K. Fajmon & L. Ekrt Eleocharis acicularis : 1, 15, 29, 36, 40, 53, 76, 84, 89, 100, 101, 135, 136 Carex elongata : 49 Podobně jako , je také bahnička jehlovitá regionálně velmi vzácný druh a z Bílých Karpat (cf Jongepier & Jongepierová 2006) i ze Vsetínska (cf. Dančák 2001, 2002) dosud zcela neznámý. Nález u Lačnovských rybníkůCarex elongata tedy významněLeersia mění oryzoides známé rozšíření druhu na jihovýchodní Moravě a je prvním údajem o jeho výskytu v dosti rozsáhlém území. Společně s nálezy dalších druhů (právě jako nebo ), rovněž dokládá, že Lačnovské rybníky, ačkoli relativně intenzivně obhospodařované a eutrofizované jsou významným centrem diverzity v této oblasti. Eleocharis palustris M. Dančák Eleocharis palustris palustris Elymus caninus agg.: 29. Elymus repens subsp. : 49, 78 (FMM, rev. P. Bureš). Epilobium adenocaulon: 17, 49. Epilobium angustifolium: 2, 24, 41, 42, 44, 50, 84, 86, 87, 89, 99, 100, 106, 111, 136. Epilobium collinum : 69, 96. Epilobium hirsutum : 28, 50, 75, 84, 86, 95, 103, 116, 134. Epilobium montanum: 53. : 1, 24, 50, 76, 84, 95, 100. Epilobium obscurum : 9, 28, 39, 45, 46, 79, 84, 86, 88, 90, 94, 98, 106, 107, 113, 116, 120, Epilobium136. palustre Epilobium parviflorum (C3): 136 (cf.). Epilobium tetragonum (C4a): 29. Epipactis helleborine (C3): 13, 25, 106, 133. Epipactis helleborine : 86, 87. Epipactis palustris agg.: 17, 26, 32, 34, 45, 55, 75, 80, 84, 86, 103, 106, 111, 114, 116. Epipactis purpurata : 36, 112, 113, 127. Equisetum arvense (C2 t): 133. Equisetum fluviatile (C3): 88. Equisetum palustre: 13, 24, 41, 50, 53, 87, 99, 100, 106, 115, 136. Equisetum sylvaticum: 29, 46, 124. Equisetum telmateia: 25, 41, 46, 118, 122. Eragrostis minor : 64, 75, 107. (C4a): 1, 2, 6, 12, 25, 37, 76, 86, 134. : 136. 26 PŘÍLOHA 2 Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 Erigeron acris Erigeron annuus Eriophorum angustifolium: 30, 40, 47, 98, 119. Eriophorum latifolium: 7, 17, 40, 46, 100, 106. Erophila verna : 123, 124. Erysimum cheiranthoides (C2 t): 124. Erysimum durum: 19. Erysimum virgatum : 40, 54, 81, 85, 99, 100, 136. Euonymus europaeus: 33, 36, 52, 57, 59, 70, 78, 87, 98, 136. Eupatorium cannabinum (C4a): 86, 87, 93, 100, 113, 136. Euphorbia amygdaloides: 15, 24, 49. : 9, 24, 25, 30, 63, 79, 86, 101, 106, 113, 115, 128, 133. Euphorbia cyparissias (C4a): 14, 25, 28, 30, 86, 89, 97, 106, 112, 113, 115, 126, 127, Euphorbia132. dulcis Euphorbia esula : 11, 28, 40, 51, 83, 87, 89, 106, 136. Euphorbia exigua: 14, 25, 30, 46, 79, 86, 94, 97, 112, 113, 114, 115, 127, 132. Euphorbia helioscopia: 38, 40, 44, 54, 79, 84, 87, 100, 101, 106, 112, 135, 136. Euphorbia peplus (C4a): 11, 54, 71. Euphorbia platyphyllos: 40, 59, 99, 136. Euphrasia officinalis: 136. rostkoviana Fagus sylvatica : 2, 33, 50, 66. Fallopia convolvulus subsp. : 11, 25, 89. Festuca altissima: 12, 28, 30, 45, 79, 84, 86, 102, 106, 134. Festuca arundinacea: 35, 57, 76, 87, 99, 100, 136. Festuca brevipila: 79, 84, 120. Festuca filiformis : 1, 25, 36, 74, 86, 87, 100, 134, 136. Festuca gigantea: 136 (FMM, rev. M. Dančák). Festuca heterophylla: 8, 11, 18, 75, 106, 108, 109, 125, 129. Festuca pratensis: 9, 15, 24, 29, 50, 55, 74, 86, 88, 102, 108, 128, 134. Festuca rubra : 126. Festuca rupicola : 2, 13, 25, 47, 68, 74, 86, 89, 106, 110, 121, 136. Filipendula ulmaria: 2, 13, 24, 29, 41, 49, 51, 74, 80, 84, 86, 87, 89, 90, 100, 104, 106, 123, 136. Filipendula vulgaris: 106, 125. : 2, 9, 14, 23, 24, 38, 41, 48, 50, 53, 79, 80, 95, 102, 112. Fragaria moschata : 2, 8, 18, 24, 29, 36, 38, 39, 40, 43, 44, 61, 69, 77, 84, 86, 89, 96, 99, Fragaria106, 125, vesca 136. Fragaria viridis : 3, 11, 28, 36, 49, 57, 86, 94, 102, 106, 123. Frangula alnus: 13, 24, 25, 39, 45, 49, 51, 80, 84, 86, 87, 89, 106, 123, 134. Fraxinus excelsior: 19, 40, 89, 106, 125, 136. Fumaria officinalis: 6, 45, 49, 63, 75, 106, 130. Galeobdolon luteum: 15, 45, 46, 87, 116, 136. Galeobdolon montanum: 40, 100. Galeopsis bifida : 28, 39. Galeopsis pubescens : 12, 14, 26, 115, 132. Galeopsis : 66, 71. : 80. sp.: 39. Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 PŘÍLOHA 2 27 Galeopsis speciosa Galeopsis tetrahit Galinsoga parviflora: 15 (cf.). Galinsoga quadriradiata: 81, 99. Galium album : album93. Galium aparine : 99. Galium intermedium subsp. : 2, 13, 24, 38, 51, 84, 86, 87, 106, 136. Galium mollugo: 14, 24, 28, 30, 45, 50, 86, 87, 90, 100, 106, 136. Galium mollugo : 3, 12, 30, 87, 115 (FMM), 123, 134. Galium odoratum agg.: 100. Galium palustre: 41. Galium palustre : 9, 26, 30, 39, 75, 84, 86, 112, 113, 115, 127, 132. Galium pumilum agg.: 6, 80, 136. Galium rivale : 25, 49. Galium rotundifolium: 18, 29, 36, 40, 44, 49. Galium spurium (C4a): 24. Galium uliginosum : 26, 39, 45, 55, 75, 86, 90, 104, 106, 108, 112, 116, 119, 120, 132. Galium verum (C4a): 59. Galium pomeranicum: 29, 122.G. album verum Genista germanica: 2, 18, 51, 86, 89, 100, 101, 102, 106. Genista ×tinctoria ( × ): 10 (cf.). : 43. Geranium columbinum: 3, 22, 28, 31, 32, 34, 36, 40, 43, 54, 62, 64, 74, 84, 86, 87, 90, 97, 101, Geranium125, 130. dissectum Geranium palustre : 1, 19, 38, 41, 50, 53, 59, 70, 84, 86, 87, 89, 96, 100, 111, 134, 136. Geranium phaeum : 4, 36, 38, 41, 48, 54, 86, 87, 99, 100, 127, 136. Geranium pratense: 24, 37, 57, 68, 101. Geranium pusillum: 1, 16, 26, 70, 79, 99, 102. Geranium robertianum: 1, 13, 41, 42, 84, 100, 105, 135, 136. Geranium sanguineum: 38, 76, 86, 92, 100. Geum urbanum : 9, 14, 24, 26, 39, 45, 50, 75, 86, 98, 106, 107, 134. Gladiolus imbricatus (C4a): 124. Glechoma hederacea: 25, 39, 45, 50, 75, 87, 90, 102, 106, 136. Glechoma hederacea (C2 b): 124. Glechoma hirsuta agg.: 24. Glyceria fluitans : 39, 49, 100, 102. Glyceria nemoralis (C3): 115 (cf.). Glyceria notata : 27, 29, 34, 41, 48, 49, 55, 98, 107, 115. (C3): 2, 14 (cf.), 127, 133. Gnaphalium sylvaticum: 1, 7, 9, 13, 26, 28, 30, 34, 40, 49, 69, 70, 74, 79, 80, 88, 90, 94, 108, 112, Gnaphalium113, 115, uliginosum 124, 127, 133. Gymnadenia conopsea : 17, 34, 55, 79, 91, 109, 112, 116, 119, 134. Gymnadenia densiflora : 99. (C2 t): 103, 106, 122. (C1 b): 124. Pětiprstka hustokvětá je vzácným druhem vápnitých mokřadů, který má na Moravě těžiště rozšíření právě v Bílých Karpatech. V PR Javorůvky je dlouhodobě známa (Hájek 1998, 28 PŘÍLOHA 2 Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4
ZSZ úbočí Královce Procházka et al. 2010), přičemž zřejmě nejstarší údaj pochází z roku 1973, kdy jej někde v těchto místech: „ “ během floristického kurzu ve Valašských Kloboukách nalezl B. Slavík (Elsnerová et al. 1982). Gymnocarpium dryopteris K. Fajmon Hedera helix Helianthemum grandiflorum: 79. obscurum Heracleum sphondylium: 86, 94. Herniaria glabra subsp. : 1, 8, 11, 18, 36, 86, 89, 106, 124, 125, 128. Hesperis matronalis : 44, 49, 51, 86, 102, 115. Hieracium laevigatum: 76, 95. Hieracium lachenalii: 84, 102. Hieracium murorum : 27, 45, 91. Hieracium sabaudum: 45, 64, 85, 87, 107, 112, 124. Holcus lanatus : 11, 12, 28, 30, 45, 55, 75, 80, 86, 87, 88, 90, 94, 106, 112, 128, 132. Holcus mollis : 40, 54, 72, 75, 90, 86, 87, 127, 128. Hordelymus europaeus: 1, 2, 13, 24, 40, 44, 54, 67, 89, 96, 102, 106. Hosta : 54, 75, 86, 121, 123. Humulus lupulus : 17, 30, 88, 113, 116, 119, 125, 126. Hypericum sp.: 101. hirsutum Hypericum maculatum: 14, 24, 45, 50. Hypericum perforatum: 9, 26, 30, 75, 113, 114, 127, 134. Hypericum tetrapterum: 13, 24, 29, 44, 57, 80, 84, 121. Hypochaeris maculata : 7, 9, 40, 45, 51, 84, 87, 89, 99, 100, 106, 107, 134, 136. Hypochaeris radicata : 5, 7, 22, 23, 41, 106, 124, 133. Impatiens glandulifera (C3): 3, 124. Impatiens noli-tangere: 7, 25, 29, 30, 40, 51, 55, 79, 80, 86, 89, 106, 107, 109, 123, 134. Impatiens parviflora : 50, 108, 134. Inula salicina : 9, 25, 39, 75, 79, 91, 98, 112, 134. Iris pseudacorus : 9, 15, 25, 36, 45, 50, 68, 86, 91, 95, 107, 113, 136. Iris sibirica (C4a): 56, 102, 121. Juglans regia : 15. Juncus articulatus: 101 (zplaněle). Juncus bufonius: 75, 106. Juncus compressus: 13, 25, 29, 30, 34, 74, 84, 106, 113, 115, 134. Juncus conglomeratus: 28, 54, 74, 99, 112. Juncus effusus : 57, 100, 114, 127, 135. Juncus inflexus : 23, 25, 29, 46, 80, 84, 98, 112, 113, 122. : 7, 13, 23, 25, 29, 34, 41, 45, 49, 51, 67, 74, 79, 84, 86, 89, 98, 107, 113, 119. Juncus tenuis : 7, 13, 23, 25, 29, 30, 41, 57, 60, 70, 74, 84, 86, 87, 93, 98, 106, 113, 114, Juniperus128, 134. communis communis Knautia arvensis: 26, 40, 45, 49, 74, 80. Knautia kitaibelii subsp. (C3): 19, 80, 106, 109, 125. Knautia posoniensis: 15, 29,K. 40,arvensis 49, 102.kitaibelii (C4a): 1, 52, 79, 80. × ( × ): 24, 36, 84, 86, 87, 89, 98, 101, 106, 121, 136. Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 PŘÍLOHA 2 29 Koeleria pyramidata Lactuca serriola Lamium album : 8. Lamium maculatum: 1, 33, 35, 39, 78, 100, 103, 136. Lamium purpureum: 33, 39. Lapsana communis : 24, 30, 50, 75, 94, 105, 136. Larix decidua : 35, 40, 52, 99, 100, 136. Laserpitium latifolium: 11, 15, 28, 39, 40, 50, 67, 87, 89, 94, 99, 100, 112, 113, 115, 136. Lathyrus niger: 30, 45, 75, 114. Lathyrus pratensis (C3): 124. : 10, 38, 39, 64, 90, 123, 131. Lathyrus sylvestris: 13, 23, 24, 41, 44, 49, 51, 74, 86, 89, 100, 101, 112, 113, 134, 135, Lathyrus136. tuberosus Leersia oryzoides : 22, 29, 80. : 38, 59, 76, 87. (C3): 49, 78 (FMM). Tajnička rýžovitá je regionálně velmi vzácný druh, který je z území uváděn jen z 90. let 20. století ze soustavy rybníků jihovýchodně od železniční stanice Valašské Klobouky (Rydlo 2000), kde však během konání kurzu nebyl potvrzen. Dvě nově nalezené lokality tak před- stavují jediné recentní údaje o výskytu druhu v území. Je možné, že jde částečně o přehlížený druh, protože plně rozkvétá dosti pozdě a to jen v nejteplejších letech a navíc je vázán na často botanicky nepříliš atraktivní biotopy. Nicméně vzhledem k vzácnosti potenciálních biotopů určitě nelze očekávat, že tento druh bude v území častý. Leontodon hispidus M. Dančák Leontodon hispidus glabratus Leontodon hispidus: 13, hispidus25, 44, 47, 51, 80, 86, 96, 99, 106, 136. Lepidium campestre var. : 40. Lepidium draba var. : 99. Lepidium ruderale : 38, 41, 77, 87, 93, 100, 124. Leucanthemum :ircutianum 95. : 53, 95. Leucanthemum vulgare : 2, 4,vulgare 13, 24, 38, 44, 47, 74, 80, 84, 86, 96, 100, 102, 106, 110, Ligustrum122, 123, vulgare 124 (cf.), 134. Lilium martagon subsp. : 17, 29, 40, 51, 83, 86. Limodorum abortivum: 14, 45, 50, 75, 86, 87, 102, 106, 122. (C4a): 124. (C1 b): 129. Objev populace hnědence zvrhlého je zřejmě nejvýznamnějším floristickým nálezem učině- ným během kurzu, který zásadně doplňuje známé rozšíření druhu v ČR. Podrobnější informace publikovali Dančák & Fajmon (2015). Oproti dvěma skupinkámB. poJagoš dvou & L. a Ambrozekčtyřech kvetoucích rostlinách objevených v roce 2014 bylo v roce 2015 při návštěvě lokality napočítáno dohro- mady 24 rostlin na čtyřech mikrolokalitách (18. VI. 2015 not. ). Linaria vulgaris M. Dančák & K. Fajmon Linum catharticum Listera ovata : 1, 29, 68, 87, 89, 93, 100, 112, 135, 136. Lolium multiflorum: 4, 8, 11, 26, 30, 80, 89, 102, 106, 113, 114, 125, 127, 134. Lolium perenne (C4a): 8, 13, 17, 25, 80, 103, 106, 109, 115, 117, 122. : 36, 50, 52, 59, 86, 87. : 18, 50, 81, 86, 96, 100, 110, 119. 30 PŘÍLOHA 2 Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 Lonicera xylosteum Lotus corniculatus Lunaria rediviva : 36, 45, 74, 75, 86. Lupinus polyphyllus: 13, 25, 29, 30, 41, 51, 87, 89, 98, 99, 100, 101, 106, 121, 136. Luzula campestris (C4a): 123. Luzula campestris : 30, 72, 100, 103. Luzula luzulina agg.: 54. Luzula luzuloides : 8, 13, luzuloides25, 44, 51, 80, 85, 89, 102, 106, 124. (C3): 45, 117. Luzula multiflora subsp. : 9, 28, 30, 55, 75, 79, 84, 86, 112, 116, 119, 126, 127, 134. Luzula pallescens: 17, 25, 30, 39, 55, 80, 86, 87, 90, 112, 116 (FMM, rev. R. Řepka), 123 Luzula(herb. pilosa Fajmon), 124, 134. Lychnis flos-cuculi: 120. : 27, 29, 45, 79, 84, 85, 94, 109, 112, 120, 123, 134. Lycopodium annotinum: 2, 13, 23, 24, 29, 40, 44, 47, 51, 65, 74, 79, 83, 86, 93, 96, 98, 100, 102, Lycopodium106. clavatum Lycopus europaeus (C3): 79. Lysimachia nemorum (C3): 17, 26, 29, 106, 108. Lysimachia nummularia: 9, 28, 29, 41, 45, 49, 79, 88, 106, 108, 127, 132. Lysimachia punctata : 7, 9, 28, 30, 45, 79, 91, 103, 107, 113, 117, 120, 123, 132. Lysimachia vulgaris : 9, 13, 23, 25, 40, 48, 50, 75, 91, 99, 102, 106, 132, 136. Lythrum salicaria : 95, 136. Maianthemum bifolium: 2, 14, 28, 39, 41, 48, 55, 70, 74, 86, 87, 101, 102, 115, 134. Malva moschata : 2, 6, 15, 23, 41. Malva neglecta : 12, 28, 43, 45, 79, 88, 94, 97, 112, 116. Matricaria discoidea: 29, 48, 70, 86, 100. Matricaria chamomilla: 16. Medicago falcata : 20, 84, 86, 100, 136. Medicago lupulina : 50, 68, 70, 87, 101, 135, 136. Medicago sativa : 1, 2, 4, 54, 130. Melampyrum arvense: 1, 11, 24, 36, 38, 41, 44, 46, 84, 87, 100, 106, 136. Melampyrum nemorosum: 4, 68. nemorosum Melampyrum pratense(C3): 1. Melica nutans var. : 42, 43, 24, 86, 88, 101, 111, 112, 125, 128. Melica uniflora : 75, 123. Melilotus albus: 7, 28, 30, 34, 45, 49, 75, 79, 86, 90, 97, 106, 112, 114, 128, 132, 134. Melilotus altissimus: 17, 30, 39, 45, 57, 63, 75, 79, 84, 86, 94, 97, 112, 116, 132. Melilotus officinalis: 15, 36, 76, 87, 100, 136. Melilotus (C3): 134 (cf., herb. Fajmon). Mentha aquatica : 1, 36, 42, 76, 93, 100, 136. Mentha arvensis sp.: 27. Mentha longifolia: 49. Mercurialis perennis: 29, 35, 38, 111, 136. Microrrhinum minus: 7, 13, 24, 40, 50, 60, 86, 100, 102, 106, 113. : 14, 21, 30, 113, 115, 131. : 11, 33, 53, 76, 100. Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 PŘÍLOHA 2 31 Milium effusum Moehringia trinervia Muscari comosum: 25, 30, 64, 79, 113, 116, 120, 132. Mycelis muralis : 25, 39, 45, 49, 75, 79, 86, 102, 112, 116, 120, 131. Myosotis arvensis (C3): 38, 89, 93, 96, 125. Myosotis nemorosa: 9, 26, 39, 45, 86, 102, 107. Myosotis palustris: 1, 11, 20, 35, 38, 40, 46, 51, 76, 84, 89, 99, 100, 106, 111, 136. Myosotis palustris : 17. Myosotis palustris agg.: 25,laxiflora 49. Myosotis sparsiflora: 88. subsp. : 5, 6, 9, 25, 26, 29, 30, 74, 106, 123, 134. (C4a): 73. Pomněnka řídkokvětá je v území velmi vzácná. Roste ojediněle v lesích a křovinách, přede- vším v jihozápadní části Bílých Karpat a v okolí Luhačovic (Jongepier & JongepierováJ. Tkáčiková 2006). Směrem na sever do vsetínského okresu zasahuje jen ojediněle, výskyty jsou vázány přede- vším na synantropní stanoviště – železniční stanice Bystřička (9. V. 2012 leg. , VM). Na nově nalezené lokalitě u obce Poteč rostlo v mírně ruderalizovaném lužním lemu slepé cesty několik desítek rostlin. Myosotis sylvatica J. Tkáčiková & D. Hlisnikovský Myosoton aquaticum Nardus stricta : 28, 45, 50, 102, 112. Neottia nidus-avis : 26, 50, 57, 86, 103. Neslia paniculata: 8, 18, 54, 75, 80, 108, 109, 129. Nymphaea (C4a): 9, 94, 126. Ononis spinosa : 35 (FMM). Orchis mascula sp.: 15 (vysazeno). speciosa Origanum vulgare: 27, 36, 40, 43, 80, 86, 88, 89, 96, 100, 101, 102, 106, 135. Oxalis acetosella subsp. (C2 t): 77, 80, 106. Oxalis corniculata: 2, 24,repens 54, 62, 64, 84, 86, 94, 102, 106, 134, 136. Oxalis stricta : 12, 28, 30, 45, 57, 75, 79, 94, 108, 132. Papaver argemone var. : 1. Papaver rhoeas: 22, 40, 94, 101. Paris quadrifolia (C4a): 69. Pastinaca sativa: 35, 59, 68, 69, 70, 78, 99, 100, 113, 136. Persicaria amphibia: 25, 112, 120, 132. Persicaria hydropiper: 48, 76, 87, 100, 101, 136. Persicaria lapathifolia: 49. Persicaria maculosa : 17, 111. Persicaria mitis : 66, 136. Petasites albus : 57, 99. Petasites hybridus: 15. Phacelia tanacetifolia: 7, 9, 28, 45, 75, 79, 94, 108, 115, 134. Phalaris arundinacea: 2, 28, 79, 115, 134. : 59, 100. Phegopteris connectilis: 1 (‚Picta‘), 28, 29, 41, 49, 50, 64, 77 (‚Picta‘), 86, 95, 100, 107, 116, Phleum120, pratense 134. : 26, 79. : 2, 13, 25, 29, 41, 44, 45, 47, 51, 74, 87, 89, 99, 106, 110. 32 PŘÍLOHA 2 Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 Phragmites australis Phyteuma spicatum Picea abies : 17, 30, 100. Pilosella aurantiaca: 13, 112, 115, 117. Pilosella bauhini: 12, 30, 43, 44, 45, 79, 84, 86, 112, 114, 134. Pilosella brachiata : 30, 51, 55, 95. Pilosella officinarum: 17, 40, 57, 85, 89, 104, 121. Pilosella piloselloides: 104 (FMM, rev. J. Kocián), 109 (cf.). Pilosella : 1, 11, 18, 19, 29, 36, 52, 54, 80, 81, 85, 90, 93, 104, 106, 109, 125. Pimpinella major : 136. Pimpinella sp.: saxifraga 99. Pinus sylvestris : 28, 58, 106. Plantago lanceolata : 11, 18, 40, 57, 75, 80, 90, 106, 119. Plantago major: 45, 50, 84, 87, 106, 114. Plantago media : 13, 25, 29, 40, 44, 80, 83, 86, 87, 93, 100, 106, 136. Plantago media: 25, 35,media 38, 45, 51, 84, 87, 100, 106, 107. Platanthera bifolia: 2, 89, 96, 99, 106. subsp. : 13, 24, 83, 136. Platanthera chlorantha(C3): 17, 19, 25, 31, 34, 36, 80, 91, 93, 96, 101, 106, 107, 109, 113, 121, 123, 127, 129, 130. (C3): 31. Vemeník zelenavý je v území velmi vzácný. Přestože před rokem 1990 rostl v širším okolí Valašských Klobouk na více lokalitách (Elsnerová et al. 1982, Jongepier & Pechanec 2006), po roce 1990 je uváděn pouze ze dvou kvadrantů středoevropského síťového mapování (Sla- vík 1986) v severní části Bílých Karpat. Na sever od Valašských Klobouk roste velmi vzácně. Nalezen byl pouze ve Zděchově (Zázvorka 2010) a v Hovězí (Zázvorka l. c., Vymazalová 2011), přičemž obě lokality leží v CHKO Beskydy. Mimo CHKO Beskydy ve vsetínském okrese recentně neroste a pravděpodobně se tu nevyskytoval ani v minulosti (cf. např. Říčan 1936). Více lokalit leží až v oreofytiku Radhošťských Beskyd v okrese Frýdek-Místek (Zázvorka l. c., Vymazalová l. c.). Jediná kvetoucí rostlina vemeníku zelenavého byla nalezena na okraji dubohabřiny. Poa angustifolia J. Tkáčiková Poa compressa Poa humilis : 8, 19, 28, 39, 45, 100, 112, 113, 116, 127, 136. Poa nemoralis : 26, 36, 40, 57, 81, 86, 100, 113, 127, 134, 135, 136. Poa palustris: 18. Poa pratensis : 15, 24, 30, 45, 49, 64, 86, 90, 112, 115, 120, 134. Poa pratensis: 41, 49, 75, 86, 87, 113, 134. Poa trivialis agg.: 75, 86, 87, 136. Polygala comosa: 2, 25, 51, 56, 106. Polygala multicaulis: 1, 2, 13, 15, 24, 39, 50, 74, 86, 89, 100, 102, 107, 134, 136. : 1, 69, 103, 106, 124, 125. Polygala vulgaris (C3): 8 (cf.), 11 (cf.), 25, 80 (cf.), 104 (FMM), 123 (herb. Fajmon), Polygonatum124. multiflorum Polygonatum verticillatum: 8, 11, 25, 29, 31, 34, 36, 40, 57, 80, 89, 106, 109, 112, 114, 123, 125. Polygonum arenastrum : 13, 14, 25, 30, 45, 49, 86, 88, 94, 97, 112, 115, 125, 131. Polygonum aviculare : 27, 43, 45, 113, 115, 117, 120. : 136. agg.: 57, 81, 136. Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 PŘÍLOHA 2 33 Polygonum aviculare Polygonum rurivagum Polypodium vulgare : 59. Polystichum aculeatum: 100, 101. Populus alba : 80. Populus tremula (C4a): 26, 127, 131. Potamogeton: crispus14, 30. Potentilla anserina: 12, 17, 24, 29, 39, 46, 87, 106, 112. Potentilla argentea : 33, 49. Potentilla erecta : 25, 41, 80, 81, 87, 93, 106. Potentilla heptaphylla: 18, 40, 43, 86, 87. Potentilla inclinata: 8, 13, 25, 29, 45, 49, 84, 86, 93, 102, 106, 107, 120. Potentilla reptans : 11, 19, 82, 106, 125. Potentilla supina (C4a): 19 (FMM). : 1, 17, 38, 41, 52, 57, 87, 93, 100, 106, 136. : 36. Mochna poléhavá je pravděpodobně v území pouze zavlékaná, vyskytuje se ojediněle na synantropních stanovištích jak v Bílých KarpatechJ. Tkáčiková (Jongepierová & Jongepier 2006), tak severně v okrese Vsetín: Karolinka,J. Tkáčiková okraj silnice (Koutecký et al. 2009), železniční stanice Velké Karlovice (1. VI. 2012 et 26. VI. 2012 leg. , VM), železniční stanice Rožnov pod Radhoštěm (9. VII. 2012 leg. , VM). U Horní Lidče byla viděna v lemech hřebe- nové polní cesty, kde pospolitě rostla pouze na jediném místě. Prenanthes purpurea J. Tkáčiková & D. Hlisnikovský Primula elatior Primula veris : 17, 30, 75, 79, 108, 112, 128, 131. Prunella vulgaris: 13, 14, 24, 45, 86, 94, 97, 98, 112, 122, 132. Prunella intermedia (C4a): 19,P. 80,laciniata 86, 102,vulgaris 106, 109, 125. Prunus avium : 13, 19, 25, 30, 44, 45, 54, 75, 79, 84, 94, 106, 107, 112, 113, 132. Prunus padus × ( × ): 104, 106 (FMM). Prunus spinosa: 12, 13, 36, 86, 87, 107. Pseudotsuga menziesii: 14, 49. Pteridium aquilinum: 13, 19, 38, 49, 87, 106. Puccinellia distans : 79. Pulmonaria mollis : 21, 29, 33, 79, 84, 126, 127. : 100, 136. (C3): 37, 61, 63, 69. Plicník měkký je ještě poměrně hojný na severu Bílých Karpat, v okolí Brumova, Nedašova a jižně od Valašských Klobouk (Lustyk 2004). Na Hornolidečsku je již druh výrazně vzácnější a má tendenci k výskytu i na poněkud synantropních stanovištích (suché kosené okraje cest, travnaté železniční náspy). Nejsevernější lokality plicníku měkkého v tomto území se nachá- zejí na severním okraji obce Lidečko. Dalšímu šíření na sever pravděpodobně brání chladnější klima hřebene Javorníků. Pulmonaria obscura M. Hroneš
: 12, 14, 25 (cf.), 39, 86, 98, 128, 132. P. officinalis P. obscura P. offici- nalisPlicník tmavý je na (jiho)východní Moravě výrazně hojnější než příbuzný plicník lékařský ( ). Čím je nápadná převaha způsobena není zcela zřejmé, ale zde roste téměř na své severovýchodní hranici areálu (cf. Sauer 1975). Při determinaci plicníků z okruhu plicníku lékařského je třeba mít na paměti, že skvrnitost listů je značně 34 PŘÍLOHA 2 Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4
proměnlivýmPulmonaria obscura znakem, který do jisté míry mohou vykazovat oba taxony. Pro P. spolehlivou officinalis determinaci obou taxonů se ukazuje jako nejlepší charakter odění kalicha (Jarošová 2006). má na kalichu štětinovité chlupy delší než chlupy žláznaté, má chlupy na kalichu v opačném poměru, tedy chlupy štětinovité jsou kratší (případně stejně dlouhé) než chlupy žláznaté. Pulmonaria officinalis M. Hroneš Pulmonaria : 84. sp.: 101 (OL). Rostliny nalezené na okraji obory u Střelné jsou nápadné kombinací znaků, která se u našich autochtonních plicníků nevyskytuje. Jedná se zejména o značně skvrnité přízemní listy, s mělce srdčitou až nezřetelněPulmonaria klínovitou officinalis bází a kalichy porostlé dlouhými štětinovitými chlupy, které jsou nápadně delší než chlupy žláznaté. Rostliny habituelně poněkud připo- P.mínají saccharata velmi skvrnitou , avšak například oděnímP. kalichu saccharata se od tohoto taxonu liší. Floristy jsou tyto plicníky se synantropním výskytem občas označovány jako Mill. To však není zcela přesné, protože západoevropská má listy přízemní růžice na bázi nápadně dlouzeP. officinalis sbíhavé a roztroušeněP. saccharata žláznatě chlupaté. Vzhledem k tomu, že rostliny od Střelné (ale i další synantropně se vyskytující populace skvrnitých plic- níků) vykazují kombinaci znaků mezi agg. a , lze předpokládat, že se jedná o zplanělý kultivar této hybridní kombinace. Problematika však vyžaduje další studium. Pyrola minor M. Hroneš Pyrus communis Pyrus pyraster (C3): 28, 80, 109, 115, 129. Quercus petraea: 40, 106, 136. Quercus petraea (C4a): 19, 86, 87, 109. Quercus robur agg.: 86. Ranunculus acris: 18. Ranunculus arvensis: 10, 28, 30, 36, 40, 50, 86, 87, 106. Ranunculus auricomus: 13, 24, 29, 30, 34, 51, 56, 80, 87, 98, 106, 136. Ranunculus flammula (C2 t): 54, 59, 66, 70, 71, 87, 99. Ranunculus lanuginosus agg.: 80, 86. Ranunculus polyanthemos: 23, 26, 29, 34, 55, 107. Ranunculus repens : 6, 134. Raphanus raphanistrum : 13, 18, 40, 61, 80, 86, 87, 106. Reseda lutea : 13, 25, 39, 50, 79, 85, 90, 99, 100, 107, 136. Reynoutria japonica : 111. Reynoutria :bohemica 36, 70, 76,R. 101. japonica sachalinensis Rhamnus cathartica: 16, 50. Rhinanthus ×alectorolophus ( × ): 53 (cf.), 72 (cf.). Rhinanthus major : 87. Rhinanthus minor (C3): 18 (FMM), 36, 40, 54, 86, 101. Rhus typhina : 31, 93, 102 (cf.). Ribes rubrum : 2, 4, 8, 10, 18, 26, 29, 32, 54, 62, 74, 80, 96, 102, 106, 121, 125. Robinia pseudoacacia: 14, 95. Rorippa austriaca: 89, 119. : 76, 103. : 101. Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 PŘÍLOHA 2 35 Rorippa palustris Rorippa armoracioides R. austriaca sylvestris Rosa canina : 16, 50, 99, 112, 135. Rosa canina × canina ( × ): 15 (cf.), 74, 116 (cf.). Rosa gallica: 10, 24, 40, 49, 86, 87. Rosa pendulina subsp. : 106, 109. Rubus idaeoides (C3): 2,R. 36, caesius 43, 88 idaeus(FMM), 93, 96. Rubus bifrons : 28, 46. Rubus caesius× ( × ): 49, 98. Rubus fruticosus: 21. Rubus Glandulosi: 14, 24, 50, 86, 87, 96, 98. Rubus idaeus agg.: 10, 49, 79, 86, 87, 102. Rubus wimmerianusser. : 10, 25, 50, 75, 79, 86, 127, 134. Rumex acetosa: 12, 24, 40, 50, 75, 79, 86, 93, 98, 115. Rumex acetosella: : 55. Rumex conglomeratus: 13, 25, 40, 47, 75, 80, 86, 87, 89, 106, 109. Rumex crispus 29, 30, 35, 40, 80, 86, 99. Rumex obtusifolius : 49, 78. Rumex sanguineus: 1, 41, 47, 71, 100, 112, 113. Sagina procumbens: 15, 25, 39, 50, 85, 86, 106, 107, 111, 112, 113, 134. Salix alba : 9, 15, 17, 113, 127, 134. Salix aurita : 1, 25, 29, 38, 116, 136. Salix caprea: 30, 100. Salix cinerea: 41, 55, 93, 106, 115, 127. Salix euxina: 28, 29, 30, 49, 75, 86, 87, 94, 106, 114, 134. Salix purpurea: 5, 17, 23, 49, 86, 127. Salix holosericea: 2, 7, 15,S. 41,cinerea 50. viminalis Salix rubens :S. 25, alba 50, 86,euxina 87, 99, 103, 127, 133. Salix ×rubra S. purpurea ( viminalis × ): 101 (FMM, rev. R. Vašut). Salix ×subaurita ( S. aurita × silesiaca): 100. Salix viminalis× ( × ): 101 (FMM, rev. R. Vašut). Salvia × glutinosa ( × ): 28 (FMM, rev. R. Vašut). Salvia pratensis: 14, 84, 103. Salvia verticillata: 9, 15, 28, 30, 49, 112, 113, 115, 128, 134. Sambucus ebulus: 1, 83, 106, 121, 122, 125, 130. Sambucus nigra : 1, 69, 84, 89, 100, 111, 122, 128, 130, 135, 136. Sambucus racemosa: 1, 2, 9, 26, 38, 39, 71, 84, 113, 128, 134. Sanguisorba minor: 10, 24, 28, 38, 49, 50, 81, 86, 112, 115, 134, 136. Sanguisorba officinalis: 79, 117. Sanicula europaea : 1, 3, 11, 24, 40, 100, 106, 121, 135, 136. Saponaria officinalis : 25, 45, 54, 70, 74, 77, 87, 101, 102, 106, 135, 136. Scirpus sylvaticus : 26, 31, 39, 45, 86, 91, 94, 97, 106, 112, 117, 128, 131. Scleranthus annuus : 86. Scorzoneroides autumnalis: 1, 7, 14, 23, 25, 29, 41, 50, 51, 64, 74, 79, 87, 91, 94, 106, 112, 113, 136. Scrophularia nodosa: 19, 28, 35, 40, 54, 89, 99, 101. : 74, 80. : 9, 24, 30, 46, 64, 68, 75, 86, 91, 95, 102, 107, 112, 113, 132. 36 PŘÍLOHA 2 Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 Scrophularia scopolii Scrophularia umbrosa Securigera varia (C3): 29. Sedum acre (C4a): 1, 6. Sedum hispanicum: 1, 11, 15, 26, 29, 38, 40, 62, 86, 96, 100, 106, 125, 134, 135, 136. Sedum pallidum: 1, 54, 76, 98, 135, 136. Sedum sexangulare: 1, 57, 68, 72, 92, 98, 135. Sedum spurium : 33, 105, 135. Selinum carvifolia : 1, 19, 53, 72, 92, 106, 136. Senecio jacobaea: 1, 68, 136. Senecio ovatus : 13. Senecio sylvaticus: 38, 40, 43, 54, 86, 89, 96, 106. Senecio vulgaris: 9, 26, 30, 39, 45, 57, 79, 86, 88, 102, 106, 108, 112, 113, 131, 134. Sherardia arvensis: 21, 30, 39, 55, 112, 113. Silene dioica : 100, 136. Silene latifolia : 99.alba Silene nutans: 24, 30, 79, 115, 119, 128. Silene vulgaris subsp. : 46, 86. Sinapis arvensis: 19, 36, 40, 49, 84, 86, 103, 121, 124. Sinapis : 1, 4, 18, 36, 38, 39, 54, 69, 84, 86, 95, 100, 104, 116, 136. Sisymbrium officinale: 57, 78, 99. Solanum sp.: dulcamara 40, 100. Solanum tuberosum : 15, 16, 32, 50, 81, 86, 99, 136. Solidago gigantea : 6, 49, 113, 127, 131. Solidago virgaurea : 99. Sonchus asper : 30, 76, 100, 134. Sonchus oleraceus : 106, 116, 124. Sorbus aucuparia: 33, 53, 56, 76, 87, 100. Sparganium erectum: 1, 17, 87, 100, 135, 136. Spergula arvensis: 30, 39, 45, 50, 86, 87, 107, 112. Spergula arvensis : 46.arvensis Stachys alpina : 93, 111. Stachys byzantina subsp. : 35, 40, 99. Stachys palustris(C3): 15, 17, 28, 115, 123, 125, 127, 134. Stachys sylvatica : 100. Stellaria alsine : 35, 45, 85, 99, 111. Stellaria graminea: 14, 25, 30, 45, 49, 75, 79, 91, 94, 102, 112, 113, 115, 128, 134. Stellaria holostea: 28, 29, 30, 39, 74, 79, 88, 107, 113, 131. Stellaria media : 2, 24, 29, 41, 44, 49, 51, 74, 84, 87, 89, 100, 106. Stellaria nemorum: 13, 25. Succisa pratensis: 3, 75, 77, 85, 93, 99, 100, 111, 116, 131. Symphyotrichum :salignum 28, 79, 100,S. lanceolatum 102, 103, 112,novi-belgii 113. Symphyotrichum :lanceolatum 124. Symphyotrichum × ( × ): 78 (cf.). Symphytum officinale : 86, 103. sp.: 54. : 41, 50, 51, 86, 87, 89, 100, 115, 117, 136. Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 PŘÍLOHA 2 37 Symphytum tuberosum Symphytum tuberosum angustifolium Symphytum tuberosum: 49, 102,tuberosum 131. subsp. (A. Kern.) Nyman: 2, 13, 123 (herb. Fajmon). subsp. : 2, 13, 14, 17, 25, 79, 84, 94, 97. Kostival hlíznatý představuje v rámci svého areálu morfologicky a cytologicky velmi variabilní a taxonomicky složitý komplex. Ve střední Evropě se z tohoto komplexu vyskytují dva taxony, S.které tuberosum jsou v současné tuberosumdobě hodnoceny jako poddruhy a liší se od sebe svou morfologií, počtem chromozomů, ekologickými nároky a do jisté míry i chorologií. Běžnějším z obou taxonů je subsp. , které ve střední Evropě představuje širokolistý morfotyp s dodekaploidním počtem chromozomů (2n=96). Tento taxonS. tuberosum se vyskytuje roztroušeněangustifolium až lokálně hojně po celém území střední Evropy, především v teplejších územích je však poměrně vzácný a obvykle vázaný jen na lužní lesy. Druhý z taxonů, subsp. , představuje úzkolistý morfotyp s tetraploidním počtem chromozomů (2n=32) a vyskytuje se pouze ve vyšších polohách na severním okraji Panonské nížiny (Murín & Májovský 1982, Kobrlová 2014). Na našem území byl tento taxon zjištěn teprve nedávno a je u nás vázán zejména na masivS. Bílých tuberosum Karpat a hřebenyangustifolium Středomoravských Karpat (Kobrlová l. c.). V oblasti působnosti floristického kurzu lze nalézt oba výše zmíněné taxony. Z jihu do oblasti zasahuje subsp. , které zhrubatuberosum na spojnici obcí Nedašova Lhota, Návojná, Valašské Klobouky a Vlachova Lhota dosahuje své absolutní severní hranice rozšíření. Severně od této spojnice byla zjištěna jen subsp. . Na vhodných stano- vištích lze v tomto území (např. Návojná) nalézt i smíšené populace, které jsou jinak v rámci areálu kvůli odlišným ekologickým preferencím obou taxonů velmi ojedinělé (Kobrlová l. c.). Syringa vulgaris M. Hroneš Tanacetum parthenium Tanacetum vulgare: 14. Taraxacum Taraxacum: 136. Teucrium chamaedrys: 17, 30, 38, 39, 40, 44, 51, 89, 100, 106, 121, 136. Thalictrum aquilegiifoliumsect. : 106, 107, 136. (C4a): 3, 106, 125, 130. : 2. Žluťucha orlíčkolistá představuje v území zajímavý příklad druhu s těžištěm rozšíření v ČR v montánních polohách. Zde se vyskytuje v relativně teplém území. Přestože během kurzu byla nalezena jen jediná lokalita u Nedašovy Lhoty, je druh z území dlouhodobě známý a pře- devším z Nedašovského údolí i okolí Valašských Klobouk a Brumova existuje řada údajů (viz např. Elsnerová et al. 1982, Staněk et al. 1996). Thelypteris limbosperma M. Dančák Thlaspi arvense Thymus pulegioides : 26. : 35, 40, 52, 54, 78, 81, 96, 100, 113, 136. Tilia cordata : 4, 11, 18, 19, 29, 36, 40, 52, 83, 85, 89, 101, 103, 106, 109, 113, 121, Tilia125, platyphyllos 136. Tragopogon orientalis: 12, 29, 50, 85. Tragopogon pratensis: 86, 87, 107. Tragopogon pratensis : 13, 25,minor 52, 77, 96, 106, 136. Tragopogon pratensis: 1, 33, 89,pratensis 101, 136. subsp. (C4b): 100. subsp. : 100. Kozí brada luční se na východní Moravě vyskytuje velmi zřídka a zpravidla roste jen na synan- tropních stanovištích. Zcela chybí nebo je jen ojediněle zavlékána do pahorkatin jižní a jihový- 38 PŘÍLOHA 2 Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4
chodní Moravy – od Středomoravských Karpat přes Bílé Karpaty a Zlínské vrchy po Javorníky (Kaplan 2004). Je proto překvapivým zjištěním, že byla během kurzu nalezena hned na něko- lika lokalitách. Potvrzena byla jak ve fytochorionu Bílé Karpaty lesní, kde byl její výskyt donedávna zpochybňován (Jongepier & Jongepierová 2006), ale byla nalezena i na nové loka- litě ve fytochorionu Javorníky, odkud nebyla vůbec uváděna ani v minulosti (např. Říčan 1936) ani v posledním souhrnném zpracování jejího rozšíření (Kaplan l. c.). T. pratensis Většinaminor nalezených rostlin vykazovala znaky nominátní subspecie, pouze na lokalitě č. 100 (Študlov) byl pozorován jeden solitérně rostoucí exemplář odpovídající subsp. . Kozí brada luční roste v území výhradně na synantropních stanovištích (okraje cest, pří- kopy u silnic a železniční náspy), což potvrzuje předpokládanou nepůvodnost druhu v území. Traunsteinera globosa J. Tkáčiková Trifolium alpestre Trifolium arvense (C2 b): 106, 123, 124. Trifolium aureum: 18 (FMM), 20 (FMM), 40, 124. Trifolium campestre: 40. Trifolium dubium: 29, 121, 134. Trifolium hybridum : 2, 10, 30, 38, 51, 86, 89, 134. Trifolium incarnatum: 20, 25, 29, 40, 45, 47, 74, 80, 86, 96, 99, 106, 110, 122, 123, 127, 136. Trifolium medium : 2, 28, 36, 41, 44, 45, 47, 50, 51, 65, 71, 74, 86, 92, 96, 100, 101, 136. : 52. Trifolium montanum: 3, 11, 25, 31, 36, 38, 43, 44, 45, 49, 50, 21, 52, 58, 67, 74, 80, 84, 86, Trifolium87, 90, ochroleucon 100, 101, 102, 124, 127, 134, 135, 136. Trifolium pratense : 11, 18, 31, 36, 106, 111, 124, 125, 130. Trifolium repens (C3): 8, 20 (FMM), 31, 32, 45, 77 (FMM), 86, 89, 106, 112, 125. Trifolium spadiceum: 11, 29, 44, 47, 80, 87, 100, 106, 107, 115, 136. : 11, 25, 29, 40, 49, 80, 106, 136. (C2 t): 118. Rozšíření jetele kaštanového na východní a severovýchodní Moravě zpracoval v nedávné době Dančák (2011). Jetel kaštanový je zde vzácným druhem, větší počet lokalit je znám jen z Radhošťských Beskyd a Javorníků (Dančák l. c.). Přestože v severovýchodní části J. Mládek Javorníků je recentně známM. z Dančákvíce lokalit (okolí Velkých Karlovic), dále k jihozápadu existují pouze starší údaje (např. Říčan 1936) s výjimkou izolované lokality u Lužné (21. VI. 2006 leg. , OL; 3. VII. 2009 leg. , OL). Nález u Študlova je překvapivým ověřením historické lokality (Staněk 1926) po více než sedmdesáti letech a současně nejjižnějším výskytem druhu v úze- mí. Jižněji do CHKO Bílé Karpaty už nezasahuje. Existuje rovněž literární údaj z blízké obce Poteč (Staněk et al. 1996), není však zcela zřejmé, že se jedná o jinou lokalitu, protože datum nálezu je totožné s datem herbářového dokladu na vrchu Požár (Jongepier & Jongepierová 2006). Triglochin palustris J. Tkáčiková Tripleurospermum inodorum Trisetum flavescens (C2 t): 123, 124. : 35, 50, 71, 76, 81, 99, 100, 116, 136. Triticum aestivum : 2, 13, 24, 29, 38, 41, 44, 49, 51, 80, 84, 86, 89, 100, 102, 106, 110, Turritis121, glabra 136. Tussilago farfara : 81, 113. : 4, 29, 43, 93, 136. : 2, 7, 25, 30, 68, 85, 107, 112, 113, 136. Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 PŘÍLOHA 2 39 Typha latifolia Typha shuttleworthii : 1, 7, 15 (cf.), 29, 41, 49, 60, 76, 134 (cf.). (C1 b): 76. Populace orobince stříbrošedého v Lidečku je známá od roku 2003 (Hlaváček 2004) a v prů- běhu dalších let byla několikrát ověřena (např. Koutecký et al. 2009). Přestože se jedná o kri- ticky ohrožený druh a i přes intenzivní snahu orgánů ochrany přírody (Správa CHKO Beskydy) byla lokalita v roce 2011 během stavebních úprav železniční stanice poškozena vybagrová- ním příkopu a většina rostlin byla zničena. V současnosti se vlivem sukcesních změn lokalita navrací do původního stavu a počet rostlin se postupně zvyšuje. Ulmus glabra J. Tkáčiková Urtica dioica Vaccinium myrtillus: 6, 10, 84. Valeriana officinalis: 9, 28, 29, 30, 40, 41, 45, 50, 79, 86, 100, 107, 132, 136. Valeriana simplicifolia: 26, 29, 45, 80, 84, 86, 103, 108, 109, 112, 119, 124. Valerianella dentata: 2, 49, 95, 102, 113, 115, 134. Valerianella dentata (C3):dentata 5, 23, 25, 123. Valerianella locusta (C4a): 87. Verbascum nigrum subsp. (C4a): 42, 66, 100, 102. Verbascum phlomoides: 69. Verbascum thapsus: 22, 76. Veronica anagallis-aquatica: 36 (cf.). Veronica arvensis : 20, 78, 93, 100, 136 (cf.). Veronica beccabunga : 100. Veronica chamaedrys: 19, 35, 40, 44, 51, 87, 93, 99, 100, 110, 136. Veronica montana : 1, 2, 9, 13, 25, 29, 40, 49, 69, 74, 84, 94, 106, 113, 132. Veronica officinalis : 13, 25, 30, 40, 44, 45, 46, 49, 80, 86, 89, 98, 106, 134. (C4a): 9, 17, 30, 45, 79, 113, 132. Veronica persica : 11, 25, 29, 30, 40, 44, 45, 49, 52, 64, 75, 80, 87, 90, 102, 106, 107, Veronica112, 127. serpyllifolia Veronica sublobata: 35, 40, 48, 52, 54, 78, 87, 99, 100, 111, 136. Veronica teucrium : 17, 41, 80, 86, 110, 111, 113, 131. Veronica vindobonensis: 40. Viburnum opulus (C4a): 87, 125, 130. Vicia angustifolia : 80. Vicia cracca : 2, 14, 24, 38, 45, 49, 70, 87, 112. : 18, 29, 35, 40, 45, 47, 86, 99, 136. Vicia dumetorum: 3, 10, 19 (FMM), 25, 29, 47, 51, 80, 82, 86, 89, 100, 101, 106, 110, 113, 131, Vicia134, hirsuta 136. Vicia sativa (C4a): 134. Vicia sativa : 3, 44, 51, 87, 89, 96, 99, 100, 136. Vicia sepium agg.: 71. Vicia sylvatica: 89, 96. Vicia tetrasperma: 2, 13, 44, 50, 80, 86, 96, 100, 106, 110. Vicia villosa : 134.varia : 3, 33, 41, 47, 51, 66, 70, 87, 89, 134. subsp. : 10, 19 (FMM), 44, 70, 86, 93, 96. 40 PŘÍLOHA 2 Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 Vicia villosa villosa Vinca minor Vincetoxicum subsp. hirundinaria : 29 (cf.), 40 (cf.), 67, 100. Viola arvensis: 28, 103. Viola canina : 39, 106 (FMM). Viola hirta : 2, 19, 40, 52, 59, 84, 89, 99, 111, 136. Viola odorata: 8, 18, 104, 106, 109, 123, 124. Viola reichenbachiana: 11, 83, 106, 125. Viola riviniana: 81. : 12, 14, 28, 39, 45, 49, 86, 90, 94, 102, 119, 132. : 13, 75. Závěr
Třetí floristický minikurz Moravskoslezské pobočky ČBS se uskutečnil ve dnech 13. až 15. června 2014 v Horní Lidči a v jeho průběhu bylo vedeno celkem 12 exkurzních tras, na kterých byly zkoumány lesní biotopy (dubohabřiny, bučiny a potoční luhy), polopřiro- zená společenstva kosených luk a pastvin, lesní a luční prameniště (včetně pěnovcových pramenišť) a antropogenně ovlivněná stanoviště (ruderální plochy a pole). Celkem bylo zaznamenáno 4 770 floristických údajů tvořených záznamy o výskytu 740 taxonů na 136 lokalitách, přičemž 107 z těchto taxonů patříLimodorum do některé abortivum z kategorií ohroženosti podle červeného seznamu (Grulich 2012). Nejvýznamnějším dílčím výsledkemAlchemilla kurzu je suavisobjev novéCrepis lokality mollis kriticky ohroženéhosuccisifolia druhuEleocharis acicularis Gymnadenia. K dalším densiflora význam- nýmLeersia výsledkům oryzoides patříMyosotis nálezy sparsiflora nových či Platantherapotvrzení historických chlorantha lokalitPulmonaria taxonů mollis Trifo- lium spadiceum, Typha subsp. shuttleworthii , , , , , , , a ).
Poděkování
Děkujeme všem kolegům, kteří jakkoliv přispěli ke zpracování výsledků floristického minikurzu (poskytnutí floristických dat a fotografií, komentáře, revize kritických skupin, apod.). Velké díky patří Pavlu Lustykovi za podnětné připomínky a náměty v rámci provedené recenze. Floristický minikurz a zpracování výsledků bylo finančně podpo- řeno firmou Melica nutans s.r.o., Lesy České republiky s. p. a Ministerstvem životního prostředí ČR v rámci programu Českého svazu ochránců přírody „Ochrana biodiverzity“. Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 PŘÍLOHA 2 41 Literatura a další zdroje
AOPK ČR (2015): Nálezová databáze ochrany přírody [online]. – URL: http://portal.nature.cz (navštíveno 15. 6. 2015). Čvančara A. (1997): Blechnaceae Copel. – žebrovicovité. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds], Květena České republiky 1: 278–280, ed. 2, Academia, Praha. Dančák M. (2001): Rostliny. – In: Pavelka J. & Trezner J. [eds], Příroda Valašska (okres Vsetín): 91–132, ZO ČSOP 76/06 Orchidea, Vsetín. Dančák M. (2002): Flóra a vegetace. – In: Nekuda V. [ed.], Okres Vsetín: Rožnovsko, Valašskome- ziříčsko, Vsetínsko: 49–64, Hvězdárna Valašské Meziříčí a Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Valašské Meziříčí. Dančák M. (2011): Trifolium spadiceum. – In: Popelářová M., Hlisnikovský D., Koutecký P., Dančák M., Tkáčiková J., Vašut R. J., Vymazalová M., Dvorský M., Lustyk P. & Ohryzková L., Rozšíření vybraných taxonů cévnatých rostlin v CHKO Beskydy a blízkém okolí (Výsledky mapování flóry z let 2006–2009), Zprávy České botanické společnosti 46: 343–344. Dančák M. & Fajmon K. (2015): Limodorum abortivum (L.) Sw. – In: Hadinec J. & Lustyk P. [eds], Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. XIII., Zprávy České botanické společnosti 50: 69. Danihelka J., Chrtek J. jun. & Kaplan Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. – Preslia 84: 647–811. Ekrt L., Linhartová R. & Štech M. (2013): Rozlišování a revize rozšíření kapradě podobné (Dryo- pteris expansa) a jejího křížence D. ×ambroseae v České republice. – Zprávy České botanic- ké společnosti 48: 263–291. Ekrt L., Štech M., Lepší M. & Boublík K. (2010): Rozšíření a taxonomická problematika skupiny Dryopteris affinis v České republice. – Zprávy České botanické společnosti 45: 25–52. Elsnerová M., Holub J., Jatiová M. & Tlusták V. [eds] (1982): Sborník materiálů z floristického kursu ČSBS Valašské Klobouky 1973. – Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, Brno. Formánek E. (1887–1897): Květena Moravy a rakouského Slezska. 1.–2. – Nákladem spisovate- lovým, Brno a Praha. Grulich V. (2012): Red list of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84: 631–645. Hájek M. (1998): Mokřadní vegetace Bílých Karpat. – Sborník Přírodovědného klubu v Uher- ském Hradišti, supplementum 4: 1–158. Hájek M. (1999): Zajímavé nálezy cévnatých rostlin v Bílých Karpatech 2. – Sborník Přírodověd- ného klubu v Uherském Hradišti 4: 12–18. Hájek M. & Hájková P. (2000): Nové nálezy Eleocharis quinqueflora (Hartmann) O. Schwarz na moravskoslovenském pomezí. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti 5: 76–79. Hájková P. (2002): Centrální Bílé Karpaty XII (Z0070BK), závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha]. Hlaváček R. (2004): Typha shuttleworthii Koch et Sond. – In: Hadinec J., Lustyk P. & Procházka F. [red.], Additamenta ad floram Republicae Bohemicae III., Zprávy České botanické společ- nosti 39: 125–126. Janoška M. (2000): Valašsko očima geologa. – Univezita Palackého v Olomouci, Olomouc. Jarošová L. (2006): Pulmonaria obscura a P. officinalis v České republice. – Ms., diplomová práce. [Depon. in: Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoloo- gie, Brno]. 42 PŘÍLOHA 2 Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4
Jongepier J. W. & Jongepierová I. (2006): Komentovaný seznam cévnatých rostlin Bílých Karpat. – ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. Jongepier J. W. & Pechanec V. (2006): Atlas rozšíření cévnatých rostlin CHKO Bílé Karpaty. – ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. Jongepierová I. & Devánová K. (2008): Výzkum a ochrana. Research and conservation. – In: Jongepierová I. [ed.], Louky Bílých Karpat, Grasslands of the White Carpathian mountains: 46–56, ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. Jongepierová I. & Jongepier J. W. (2003): Carex hordeistichos Vill. – In: Hadinec J., Lustyk P. & Procházka F. [red.], Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. II., Zprávy České bota- nické společnosti 38: 231–232. Kaplan Z. & Kirschner J. (2004): Crepis L. – škarda. – In: Slavík B. & Štěpánková J. [eds], Květena České republiky 7: 509–536, Academia, Praha. Kaplan Z. (2004): Tragopogon L. – kozí brada. – In: Slavík B. & Štěpánková J. [eds], Květena Čes- ké republiky 7: 733–743, Academia, Praha. Kobrlová L. (2014): Biosystematická a chorologická studie Symphytum tuberosum agg. ve střední Evropě. – Ms., diplomová práce. [Depon. in: Univerzita Palackého v Olomouci, Příro- dovědecká fakulta, Katedra botaniky, Olomouc]. Kobrlová L., Hroneš M., Koutecký P., Štech M. & Trávníček B.: The Symphytum tuberosum com- plex in Central Europe: cytology, morphology, ecology and taxonomy. (in prep.). Koutecký P., Popelářová M., Lustyk P., Dančák M., Tkačíková J. & Hlisnikovský D. (2009): Výsledky floristického kurzu České botanické společnosti ve Vsetíně (29. června – 5. července 2008). – Zprávy České botanické společnosti 44, Příloha 2009/1: 1–106. Lustyk P. (2004): Pulmonaria mollis Hornem. – In: Hadinec J., Lustyk P. & Procházka F. [red.], Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. III., Zprávy České botanické společnosti 39: 107–108. Mruzíková Z. & Hlisnikovský D. [eds] (2014): Výsledky floristického minikurzu Moravskoslez- ské pobočky ČBS po Osoblažsku (7.–9. června 2013). – Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 3, Příloha 1: 3–48. Murín A. & Májovský J. (1982): Die Bedeutung der Polyploidie in der Entwicklung der in der Slowakei wachsenden Arten der Gattung Symphytum L. – Acta Facultatis Rerum Naturalium Universitatis Comenianae, Botanica 29 (5): 1–25. Neuhäusl R. & Neuhäuslová Z. (1968): Floristický materiál ke květeně Moravy I. – Zprávy Česko- slovenské botanické společnosti 3: 147–160. Neuhäusl R. & Neuhäuslová Z. (1969a): Floristický materiál ke květeně Moravy II. – Zprávy Čes- koslovenské botanické společnosti 4: 29–47. Neuhäusl R. & Neuhäuslová Z. (1969b): Floristický materiál ke květeně Moravy III. – Zprávy Československé botanické společnosti 4: 86–105. Neuhäuslová Z., Moravec J., Chytrý M., Sádlo J., Rybníček K., Kolbek J. & Jirásek J. (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky 1: 500 000. – Botanický ústav AV ČR, Prů- honice. Oborny A. (1883–1886): Flora von Mähren und österr. Schlesien I–IV. – Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn 21 (1882): 1–268, 1883; 22 (1883): 269–636, 1884; 23 (1884): 637–888, 1885; 24 (1885): 889–1285, 1886. Plocek A. (1995): Alchemilla L. – kontryhel. – In: Slavík B. [ed.], Květena České republiky 4: 247–270, Academia, Praha. Popelářová M., Hlisnikovský D., Koutecký P., Dančák M., Tkáčiková J., Vašut R. J., Vymazalová M., Dvorský M., Lustyk P. & Ohryzková L. (2011): Rozšíření vybraných taxonů cévnatých rostlin v CHKO Beskydy a blízkém okolí (Výsledky mapování flóry z let 2006–2009). – Zprávy České botanické společnosti 46: 277–359. Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4 PŘÍLOHA 2 43
Popelářová M. (2013): Floristický minikurz na Plumlovsku. – Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 2: 7–15. Pospíšil V. (1962): Jak pronikaly thermofyty do nitra severozápadních Karpat. – Acta Musei Moraviae, Scientiae naturales 47: 69–108. Procházka F., Jongepierová I. & Marhold K. (2010): Gymnadenia R. Br. – pětiprstka. – In: Štěpán- ková J. [ed.], Květena České republiky 8: 492–497, Academia, Praha. Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. – Studia Geographica 16: 1–74. Rohrer R. & Mayer A. (1835): Vorarbeiten zu einer Flora des Mährischen Gouvernements: oder systematisches Verzeichniss aller in Mähren und in dem k. k. östr. Antheile Schlesiens wild- wachsenden bis jetzt entdeckten phaenerogamen Pflanzen. – Rudolph Rohrer, Brünn. Rydlo J. (2000): Vodní makrofyta v rybnících v Bílých Karpatech. – Muzeum a současnost, řada přírodovědná 14: 86–104. Řehořek V. (1959): Nástin květeny valašskoklobouckého okresu. – Vlastivědné kapitoly z Valaš- skokloboucka 1959/2: 16–26. Řepka R. (2003): Carex hordeistichos Vill. – In: Hadinec J., Lustyk P. & Procházka F. [red.], Addi- tamenta ad floram Reipublicae Bohemicae II., Zprávy České botanické společnosti 38: 231– 232. Řepka R. & Grulich V. (2014): Ostřice České republiky. Terénní obrazový průvodce. – Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy. Říčan G. (1925): Chrpa javornická a její naleziště na Moravě. – Věda přírodní 6: 80–82, 129–133. Říčan G. (1926): Cirsium acaule na Moravě. – Věda přírodní 7: 294–299. Říčan G. (1928): Orchideové louky u Vsetína v Moravských Karpatech. – Sborník Klubu přírodo- vědeckého v Brně 10 (1927): 36–51. Říčan G. (1929): Rozšíření Aremonia agrimonoides v Moravských Karpatech. – Sborník Klubu přírodovědeckého v Brně 11 (1928): 52–61. Říčan G. (1932): Pastviny okresu vsetínského v Moravských Karpatech. – Sborník Přírodovědec- ké společnosti v Moravské Ostravě 7: 25–90. Říčan G. (1933): Květena Javorníků v Moravských Karpatech. – Sborník Klubu přírodovědecké- ho v Brně 15 (1932): 20–43. Říčan G. (1936): Květena okresu Vsetínského a Valašskomeziříčského. – Ms. [Depon. in: Muzeum regionu Valašsko, pracoviště Valašské Meziříčí]. Sauer W. (1975): Karyosystematische Untersuchungeng an der Gattung Pulmonaria (Boragina- ceae). – Bibliotheca Botanica 131: 1–85. Schlögl L. (1882): Botanische Excursionsergebnisse von Luhatschowitz. – Österreichische bota- nische Zeitschrift 32: 245–248, 286–289, 322–326. Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds], Květena České socialistické republiky 1: 103–121, Academia, Praha. Slavík B. (1971): Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR. – Zprávy Československé botanické společnosti 6: 55–62. Slavík B. (1986): Fytokartografické syntézy ČSR. 1. – Botanický ústav ČSAV, Průhonice. Staněk S. (1926): Příspěvek ku květeně jižní části Moravských Karpat. – Sborník Klubu přírodo- vědeckého v Brně 8 (1925): 103–107. Staněk S., Jongepierová I. & Jongepier J. W. (1996): Historická květena Bílých Karpat. – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, supplementum 1: 1–198. Tomášek J. (1967): Příspěvek ke květeně jihovýchodní Moravy. – Zprávy Československé bota- nické společnosti 2: 121–122. Tomášek J. (1968): Druhý příspěvek ke květeně jihovýchodní Moravy. – Zprávy Československé botanické společnosti 3: 80–86. 44 PŘÍLOHA 2 Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4
Tomášek J. (1970): Třetí příspěvek ke květeně jihovýchodní a východní Moravy. – Zprávy Česko- slovenské botanické společnosti 5: 184–187. Tomášek J. (1977): Příspěvek ke květeně východní a jihovýchodní Moravy IV. – Zprávy Českoslo- venské botanické společnosti 12: 35–43. Tomášek J. (1979): Příspěvek ke květeně Javorníků. – Zprávy Československé botanické společ- nosti 14: 117–142. Tomášek J. (1986): Příspěvek ke květeně východní a jihovýchodní Moravy V. – Zprávy Českoslo- venské botanické společnosti 21: 125–137. Vozárová M. & Sutorý K. (2001): Index herbariorum Reipublicae bohemicae et Reipublicae slo- vacae. – Zprávy České botanické společnosti 36, Příloha 1: 1–95. Vymazalová M. (2011): Platanthera chlorantha. – In: Popelářová M., Hlisnikovský D., Koutecký P., Dančák M., Tkáčiková J., Vašut R. J., Vymazalová M., Dvorský M., Lustyk P. & Ohryzková L., Rozšíření vybraných taxonů cévnatých rostlin v CHKO Beskydy a blízkém okolí (Výsledky mapování flóry z let 2006–2009), Zprávy České botanické společnosti 46: 277–359. Zázvorka J. (2010): Platanthera L. C. M. Richard – vemeník. – In: Štěpánková J., Chrtek J. jun. & Kaplan Z. [eds], Květena České republiky 8: 486–492, Academia, Praha.
Příloha A1.7.
TKÁČIKOVÁ J., DANČÁK M. & KAŠPAR T. 2011: Divizna brunátná Verbascum phoeniceum L. (Scrophulariaceae) na Vsetínsku (Česká republika). Acta Carpathica Occidentalis 2: 79–80.
Příspěvek shrnuje současné a historické rozšíření druhu Verbascum phoeniceum na Vsetínsku, kde je tento druh velmi vzácný.
Autorský podíl spočívá ve zpracování textu.
159
R eceived: 28. 12. 2011 A cta C arp. cc., 2: 79–80, 2011 | 79 A ccepted: 30. 12. 2011 ISSN: 1804-2732 Keywords: ora, Moravia, thermophytes Abstract: This paper deals with the distribution Divizna brunátná Verbascum of Verbascum phoeniceum in the Vsetín region, phoeniceum L. (Scrophulariaceae) #est Carpathians, Czech Republic. The species na Vsetínsku ( eská republika) is very rare in the region with only two (one recent and one sub-recent) known localities. Verbascum phoeniceum L. Both localities are considerably isolated from (Scrophulariaceae) in Vsetín region, continuous range of the species in warmer re- West Carpathians (Czech Republic) gions of central and southern Moravia.
Jména cévnatých rostlin jsou sjednocena po- dle Klí e ke kv ten R (KU ÁQ et al. 2002) a jména syntaxon respektují práci MOO> @ et al. (1995). Zkratky herbá ových sbírek jsou uvedeny podle práce VOWÁOO Á & SUQOOÝ (2001).
Teplomilná divizna brunátná (Verbascum phoeniceum .) roste v nejteplejších oblastech eské re- publiky s t žišt m výskytu v eském (atecko, eské st edoho í) a moravském termofytiku (jiho- moravské úvaly, Jihomoravská a Znojemsko-brn nská pahorkatina; K O @H O 2000). íve tento druh zasahoval i do p ilehlého teplejšího území mezofytika (K O @H O 2000). ruh je vázán na su- chá a výslunná místa – xerotermní trávníky, kamenité, nej ast ji jižn exponované svahy, pís iny, sv tliny teplomilných doubrav a bor (K O @H O 2000). ruh se vyskytuje ve spole enstvech ádu Festucetalia valesiacae, zvl. svazu Festucion valesiacae, id eji i svazu Bromion erecti (K O @H O 2000). Na území okresu Vsetín je divizna brunátná velmi vzácná. V regionálních botanických pra- cích ji zmi uje pouze > ÁH (2001, 2002) od obce Ratibo , avšak bez bližší lokalizace. Neexistuje žádný další údaj o jejím výskytu v regionu, p estože óra území byla v minulosti velmi podrobn zkoumána (=Í > 1936), a to i s d razem na výskyt teplomilných druh (PO ÍŠ L 1962, 1964, 1965). ivizna brunátná byla p ekvapiv nalezena v roce 2011 také na další lokalit v regionu, u obce Perná (podrobn ji viz níže). b lokality (Ratibo a Perná) jsou od sebe pom rn vzdáleny (vzduš- nou arou cca 19 km) a zjevn spolu nesouvisí. Tyto lokality (jediné i historicky známé v regionu) jsou výrazn izolovány od souvislejšího rozší ení druhu v teplých pahorkatinách st ední a jižní Moravy. Nejbližší lokality, odkud je druh znám, leží v blízkosti P erova (obce Tu ín a elatovice; cf. K O @H O 2000) a p edstavují okraj souvislejšího rozší ení v moravském termofytiku.
P ehled lokalit 76a. Moravská brána vlastní, ešná-Perná (6473d), osada Bu í asi 1,1 km SV od kostela v obci, ko- sený výslunný okraj louky, 5 kvetoucích rostlin, 49°32’11”N, 17°57’21”E, 400 m n. m., 24.V.2011 leg. T. Kašpar, rev. J. Tká iková, VM. 80a. Vsetínská kotlina, Ratibo (6673b), suchá louka na pravé stran silnice sm rem od Jabl nky do Ratibo e, 1 kvetoucí rostlina, 49°22’10”N, 17°55’36”E, ca 350 m n. m., 8.VI.1995 leg. M. an ák, , 1996 not. M. an ák, 1997 not et foto M. an ák. Pozd ji nepotvrzena. K této lokalit se vztahují již d íve bez p esn jší lokalizace publikované údaje o výskytu u Ratibo e ( > ÁH 2001, 2002).
Nález v osad Bu í u obce Perná p edstavuje jediný recentní výskyt druhu na území okresu Vsetín. ivizna brunátná se zde vyskytuje z ejm již delší dobu, ale vzhledem k tomu, že trávník, ve kte- rém roste, je pravideln kosen, nekvetla a unikala pozornosti. V roce 2011 byl suchý okraj louky ponechán bez zásahu a vykvetlo zde 5 rostlin, sterilní r žice nebyly zjiš#ovány. V osad Bu í roste spole n s diviznou brunátnou n kolik dalších v okrese Vsetín jen z ídka se vyskytujících druh . Jsou to teplomilné a suchomilné druhy: Muscari comosum, Potentilla recta a Salvia pratensis. 80 | A @Q> C >O >QH @> @@ D Q>L | THÁ HO Á J., > ÁH M., K >Š >O T .
Výskyt na lokalit u Ratibo e byl pozoruhodný zejména proto, že druh odsud ani z širokého oko lí nebyl nikdy historicky uvád n. Na druhou stranu se v okolí obce vyskytovala i stále vyskytuje ada dalších teplomilných druh , nap . Carex montana, Cirsium pannonicum, Geranium sanguineum, Peucedanum cervaria, Potentilla recta, Rosa gallica, Tanacetum corymbosum, Trifolium alpestre, Trifolium rubens, Veronica teucrium, aj. P estože sterilní jedinci nebyli dohledáváni, na lokalit se pravd podobn také vyskytovalo více jedinc V. phoeniceum. Tomu nasv d uje p edevším opako- vané pozorování kvetoucí rostliny ve t ech letech po sob , což lze v p ípad rostliny s dvouletým cyklem vysv tlit jedin p ítomností více jedinc . Po roce 1997 se na lokalit p estalo hospoda it, došlo k expanzi Calamagrostis epigejos a Prunus spinosa a druh tam již nebyl pozorován.
Literatura > ÁH M. (2001): Rostliny, pp. 91–132. In: P> LH> J. & TO W O J. (eds): P íroda Valašska (okres Vsetín). eský svaz ochránc p írody Z 76/06 rchidea, Vsetín, 540 pp. > ÁH M. (2002): Flóra a vegetace, pp. 49–64. In: N HUD> V. (ed.): Okres Vsetín: Rožnovsko, Valašskomezi í sko, Vsetínsko. @v zdárna Valašské Mezi í í a Muzejní a vlastiv dná spole nost v Brn , Valašské Mezi í í. K O @H O J. (2000): Verbascum ., pp. 295–314. In: SL> ÍH B. (ed.): Kv tena eské republiky. Vol. 6. Academia, Praha, 770 p. KU ÁQ K., @OOUD> ., CHOQ H J. U ., K> L> Z., K O @H O Q Á H J. (eds) (2002): Klí ke kv ten eské republiky. Aca- demia, Praha, 928 pp. MOO> @ J., B>LÁQO Á-TULÁ HO Á E., BL>ŽHO Á ., @>D> E., @ Ý S., @U ÁH ., J ÍH J., KOL H J., KO>HUL @ F., KOO Á Z., N UHÄU L R., RY Í H K., = HO H V. V @H O H J. (1995): Rostlinná spole enstva eské republiky a jejich ohrožení. Ed. 2. Severo eskou p írodou, P íl. 1995/1: 1–206. PO ÍŠ L V. (1962): Jak pronikaly thermofyty do nitra severozápadních Karpat. Acta Musei Moraviae, Scientiae naturales, Brno, 47: 69–108. PO ÍŠ L V. (1964): ie Mährische Pforte, eine P anzengeographische Studie. Acta Musei Moraviae, Scientiae naturales, Brno, 49: 103–190. PO ÍŠ L V. (1965): ie Mährische Pforte, eine P anzengeographische Studie 2. Acta Musei Moraviae, Scientiae naturales, Brno, 50: 129–170. =Í > G. (1936): Kv tena okresu Vsetínského a Valašskomezi í ského. Ms., 79 pp. [ epon. in: Knihovna Muzea regionu Valašsko, pracovišt Valašské Mezi í í] VOWÁOO Á M. SUQOOÝ K. (2001): Index herbariorum Reipublicae bohemicae et Reipublicae slovacae. Zprávy eské botanické spole nosti, 36, Suppl. 2001/1: 1–95.
JANA TKÁ IKOVÁ1, MARTIN DAN ÁK2, TOMÁŠ KAŠPAR1
1 Muzeum regionu Valašsko, Horní nám stí 2, CZ-755 01 Vsetín, e-mail: [email protected]; [email protected] 2 Katedra ekologie a životního prost edí, P írodov decká fakulta Univerzity Palackého, Šlechtitel 11, CZ-78371 Olomouc, email: [email protected]
Příloha A2.
Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae
TKÁČIKOVÁ J. & DANČÁK M. 2012: Campanula cervicaria L. In: HADINEC J. & LUSTYK P. (eds), Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. X., Zprávy České botanické společnosti 47: 55–57.
TKÁČIKOVÁ J. & DANČÁK M. 2012: Ranunculus arvensis L. In: HADINEC J. & LUSTYK P. (eds), Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. X., Zprávy České botanické společnosti 47: 132–133.
TKAČÍKOVÁ J. 2009: Gentiana cruciata L. In: HADINEC J. & LUSTYK P. (eds), Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. VIII., Zprávy České botanické společnosti 44: 249–252.
TKAČÍKOVÁ J. 2011: Triglochin palustris L. In: HADINEC J. & LUSTYK P. (eds), Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. IX., Zprávy České botanické společnosti 46: 153–154.
TKÁČIKOVÁ J. 2014: Centaurium pulchellum (Sw.) Druce In: HADINEC J. & LUSTYK P. (eds), Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. XII., Zprávy České botanické společnosti 49: 100–101.
TKÁČIKOVÁ J. & DANČÁK M. 2014: Leucojum aestivum L. In: HADINEC J. & LUSTYK P. (eds), Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. XII., Zprávy České botanické společnosti 49: 153–154.
TKÁČIKOVÁ J. 2014: Lythrum hyssopifolia L. In: HADINEC J. & LUSTYK P. (eds), Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. XII., Zprávy České botanické společnosti 49: 163–164.
V sedmi příspěvcích publikovaných v rámci seriálu Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae jsou komentovány nové nálezy regionálně (Centaurium pulchellum, Gentiana cruciata, Ranunculus arvensis) nebo i celostátně vzácných druhů (Campanula cervicaria, Lythrum hyssopifolia, Triglochin palustris). V jednom případě (Leucojum aestivum) byly doplněny chybějící informace o celkovém rozšíření druhu v rámci ČR vzniklé nedostatečným využitím regionálních periodik a menších herbářových sbírek při zpracování rozšíření druhů do kompendia Květena ČR.
Autorka samostatně zpracovala čtyři příspěvky. Tři další příspěvky zpracovala spoluautorsky, kdy se podílela na tvorbě textu a zpracování vlastních nálezů, popř. nálezů společných (Campanula cervicaria).
162
Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 47: 43–158, 2012 43
Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. X.
Additions to the flora of the Czech Republic. X.
Jiøí H a d i n e c 1) & Pavel L u s t y k 2) [eds]
1)Herbáøové sbírky Univerzity Karlovy, Benátská 2, 128 01 Praha 2; e-mail: [email protected] 2) Moravský Laènov 287, 568 02 Svitavy; e-mail: [email protected]
Vìnujeme památce znamenitého èlovìka a našeho skvìlého kamaráda Františka Procházky (1939–2004), který by mìl velkou radost z dosavadních 10 vydaných roèníkù Additament.
Abstract
This tenth part of floristic contributions includes newly published data of criticaly endangered species and data unpublished so far. Data of taxa newly discovered in the Czech Republic (Dryopteris cambrensis, Hieracium visianii, Orobanche kochii, Potamogeton × cooperi, P. × nitens, P. × olivaceus, P. × sparganiifolius, P. × un- dulatus, Rubus sorbicus, Scilla bifolia subsp. buekkensis and subsp. spetana) and data of alien species found in the Czech Republic for the first time (Galium murale, Hypericum annulatum, Pimpinella peregrina and Trachyspermum ammi) are summarised. Finds of Scilla bifolia subsp. rara, a subspecies described from the Czech Republic as new to science, are also listed below. Furthermore, critically endangered species (according to the Black and Red List of Vascular Plants of the Czech Republic) are reported from new sites (e.g. Aira caryo- phyllea, Ajuga pyramidalis, Arnoseris minima, Asplenium adulterinum, Botrychium matricariifolium, Bromus arvensis, B. secalinus subsp. secalinus, Campanula cervicaria, Conioselinum tataricum, Conringia orientalis, Diphasiastrum tristachyum, Draba nemorosa, Epipactis microphylla, E. neglecta, Erysimum repandum, Festu- ca amethystina, Filago vulgaris, Gentianella amarella subsp. amarella, G. obtusifolia subsp. sturmiana, G. praecox subsp. bohemica, Geranium divaricatum, Hackelia deflexa, Hierochloë odorata, Juncus sphaero- carpus, Misopates orontium, Montia fontana, Najas minor, Orchis ustulata subsp. ustulata, Orobanche arena- ria, O. picridis, O. purpurea subsp. purpurea, Polycnemum arvense, Pyrola chlorantha, P. media, Scrophularia vernalis, Senecio erucifolius, Thesium arvense, T. dollineri, Thymus pulegioides subsp. carniolicus, Tofieldia calyculata, Torilis arvensis, Trapa natans, Viola elatior, Xanthium strumarium). Finally, rare and threatened species are mentioned from areas where they had not been recorded yet.
K e y w o r d s : floristics, new finds, the Czech Republic
N o m e n k l a t u r a : Kubát et al. (2002), Kuèera & Váòa (2005), Chytrý (2007, 2009), Moravec a kol. (1995)
Úvod
Additamenta vycházejí v letošním roce 2012 podesáté a na domácí botanické scénì se sta- la u zavedeným a pravidelnì oèekávaným seriálovým titulem. To je bezesporu dùvod Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 47: 43–158, 2012 55 pøípadnì byl vzácnì nalezen i na antropogenních stanovištích, ale ze suti v lese neexistuje v ÈR ádný údaj. Je proto moné, e se v tomto pøípadì jedná o zámìnu s druhem B. longifolium. K. Kubát
7a. Libochovická tabule: Budynì nad Ohøí; 7c. Slánská tabule: Èeradice (Štefánek: Zprávy Èes. Bot. Spo- leè. 45: 53–86, 2010).
Kolbek J. & Husáková J. (2010): Pøíspìvek ke kvìtenì širší oblasti Milešovského a Lounského støedohoøí. – Muz. Souèasn., ser. natur., 25: 73–86.
Campanula cervicaria L. C1 13a. Roïalovická tabule, 5757a, Bøístev (distr. Nymburk): okraj široké (asfaltové) lesní cesty v místì zvaném Nad Hanušovem 1,45 km JJZ od støedu obce, 50°16'32,6"N, 15°13'11,5"E, ca 215 m n. m. (16. 7. 2011 leg. M. Štefánek, PRC; pozn.: rostlina byla sebrána jako neznámá s úmyslem dodateèného urèení).
Výskyt zvonku hadincovitého v lesích mezi Dymokury a Roïalovicemi je historicky znám (napø. Èelakovský 1873, Pospíchal 1882, Domin 1901). Nicménì poslední dostupný literární údaj je témìø sedmdesát let starý (Veselý 1944), pozdìji zde zvonek nejspíše za- znamenán nebyl. Ani tak význaèný místní florista, jakým byl J. Šachl, zde druh ji pravdì- podobnì nenalezl (nebo jej alespoò ve svých pracích neuvádí; viz Šachl 1965a, 1965b, 1970, 1982, 1990, 1995, 1999). Charakter stanovištì zcela odpovídá vìtšinì ostatních re- centních nálezù (cf. Èech in Additamenta 2: 228, 2003; Hadinec & Èerník in Additamenta 6: 257–258, 2007), šlo o jedinou rostlinu (zde navíc okousanou lesní zvìøí) na štìrkovitém okraji lesní cesty. Zajímavostí, která charakterizuje výskyt druhu, je, e autor nálezu zmí- nìnou cestou kadoroènì chodí pravidelnì v dobì kvìtu tohoto zvonku ji nìkolik (více ne šest) let a zvonek hadincovitý zde jindy nezaznamenal. Tento nález dokumentuje mimoøádnou hodnotu lesního komplexu mezi Mìstcem Krá- lové a Roïalovicemi s pøítomností øady ohroených druhù teplomilných a vlhkých doubrav a luèních biotopù (lokalita zvonku hadincovitého leí ca 300 m od lokality Lathy- rus pisiformis (cf. Štefánek 2011). M. Štefánek
64b. Jevanská plošina, 6153b, Pyšely (distr. Benešov): podél cesty pøi okraji lesa a v lesní úlabinì v údolí Køivoveského potoka 200–1000 m pøed soutokem s Mokøanským potokem, ca 30 kvetoucích rostlin (8. 7. 2008 not. J. Pokorný (foto), T. Burian, J. Hadinec & D. Hrèka); 27 kvetoucích rostlin a 10 steril- ních (srpen 2011 not. J. Pokorný).
76a. Moravská brána vlastní, 6473c, Chorynì (distr. Vsetín): PR Choryòský mokøad na jihozápadním okraji Velkého Choryòského rybníku asi 1,5 km Z od zámku Lešná u Valašského Meziøíèí, frag- ment zachovalého luèního porostu ve støední èásti rezervace, 49°31'04,3"N, 17°54'23,1"E, 275 m n. m., 7 kvetoucích lodyh a 7 sterilních trsù na ploše 10 × 5 m (9. 7. 2011 not. J. Tkáèiková & M. Danèák). 56 Hadinec & Lustyk: Additamenta X
80a. Vsetínská kotlina, 6574c, Støíte nad Beèvou (distr. Vsetín): støední èást údolního toku Videèky, pra- vý bøeh nad lesní cestou, Støíteské paseky, svahová louka J od usedlostí, 440 m n. m. (22. 7. 1991 leg. M. Sedláèková, NJM). 80a. Vsetínská kotlina, 6574c, Rùïka (distr. Vsetín): PP Louky pod Štípou [døíve SPR Louka za Kleno- vem], 2,5 km V od obce, 660 m n. m. (24. 6. 2003 leg. M. Kašparová, VM). 80a. Vsetínská kotlina, 6674c, Vsetín-Luh: u vjezdu do ohrazené chatové osady Zádilský asi 1 km SV od zámku, 2 kvetoucí rostliny (2003 not. Z. Vrubel).
Zvonek hadincovitý se v minulosti vyskytoval roztroušenì v celém širším území Vsetín- ska. V regionální botanické literatuøe existuje øada historických údajù o výskytu, zejména v tìsnìjším okolí Vsetína (Bubela sine anno, 1879, Formánek 1884, Øíèan 1936, Neuhäusl & Neuhäuslová 1968, 1969). Také je udáván z Hovìzí a Rùïky (Øíèan l. c.) a z Kateøinic (V. Pospíšil 1941 in Skýpalová 1987). Vìtší poèet lokalit je uvádìn ze severního úpatí Hostýnských vrchù – Valašské Meziøíèí-Polièná (Sapetza 1865), Branky, Police (Gogela 1903) a z jihozápadního úpatí Veøovických vrchù – Jehlièná (Sapetza 1856, 1865). V po- sledních dvaceti letech byl zaznamenán jen ojedinìle. V roce 1991 byla nalezena populace asi 10 a 15 kvetoucích rostlin na svahové louce u Støítee nad Beèvou, která se vyskyto- vala buï na kontaktu s vegetací svazu Molinion caeruleae nebo pøímo v ní. V její blízkosti byly zaznamenány druhy Filipendula ulmaria, F. vulgaris, Galium schultesii, Juncus ar- ticulatus, J. compressus, J. inflexus, Molinia arundinacea, Succisa pratensis, Trifolium medium a T. montanum (M. Sedláèková in litt.). Další lokalitou, na které byl druh v roce 2003 po témìø sedmdesáti letech ovìøen, jsou tzv. Louky za Klenovem (naposledy 1932 a 1934 leg. G. Øíèan, GM); lokalita byla v roce 1949 vyhlášena za chránìné území a v roce 1999 pøejmenována na PP Louky pod Štípou. V roce 2003 byl druh pozorován také v blíz- kosti Vsetína. V souèasnosti ale zøejmì ani zde ani na ostatních v literárních pramenech zmiòovaných lokalitách s nejvìtší pravdìpodobností neroste. V roce 2011 se nám podaøilo zcela náhodnì a pøekvapivì objevit zvonek hadincovitý v pøírodní rezervaci Choryòský mokøad nedaleko Valašského Meziøíèí. Území rezervace, která chrání jediný velkoplošný mokøad na Vsetínsku, je pomìrnì èasto navštìvováno a opakovanì zde byly provádìny také inventarizaèní prùzkumy (Danèák 2001, Tkáèiková 2004). Pøesto zde nebyl zvonek nikdy v minulosti zaznamenán. Nález je velmi zajímavý také tím, e druh zde roste ve vegetaci støídavì vlhkých luk svazu Molinion caeruleae, co pro nìj není v ÈR pøíliš typický biotop (cf. Kovanda in Slavík 2000: 719–748). Plocha, na které byly rostliny nalezeny, byla pravdìpodobnì v posledních letech vyèištìna od náletu (dosud obráejí keøe Cornus sanguinea a Salix cinerea). Charakter vegetace dokumentuje následující fytocenologický snímek:
2 [16 m , 14. 7. 2011 J. Tkáèiková. – E1 (90 %): Carex brizoides 3, Cirsium palustre 2a, Juncus conglomeratus 2a, Salix cinerea 2a, Cruciata glabra 2m, Potentilla erecta 2m, Calamagrostis epigej- os 1, Holcus lanatus 1, Lysimachia vulgaris 1, Myosotis palustris subsp. laxiflora 1, Luzula multiflora 1, Agrostis capillaris +, Campanula cervicaria +, Cornus sanguinea +, Epilobium palustre +, Galium album agg. +, Galium palustre agg. +, Lathyrus pratensis +, Lythrum salicaria +, Molinia arundina- cea +, Peucedanum palustre +, Rubus sp. +, Solidago gigantea +, Vicia hirsuta +, Angelica sylvestris Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 47: 43–158, 2012 57
r, Epilobium ciliatum r. – E0 (60 %): Aulacomnium palustre 2a, Lophocolea bidentata 2a, Atrichum undulatum 1, Eurhynchium hians 1, Brachythecium rivulare +, Calliergonella cuspidata +, Plagi- omnium affine agg. +.]
I pøes souèasný nález je nutné povaovat zvonek hadincovitý v širším území Vsetínska (podobnì jako na celém území ÈR) za mimoøádnì vzácný druh. J. Tkáèiková & M. Danèák
79. Zlínské vrchy, 6771b, Mladcová (distr. Zlín): zarùstající okraj zpevnìného sloištì døeva na høbetu 280 m J–JJZ od kóty 378,0, ca 1,7 km SSV od bývalého velkostatku v severní èásti obce, 49°15'13,3“N, 17°39'22,1''E, 347 m n. m., nìkolik rostlin (23. 7. 2009 leg. L. Èech, herb. Èech). 79. Zlínské vrchy, 6772a, Zlín: rozvolnìná lada s køovinami pod vedením vysokého napìtí Z od modøe znaèené turistické stezky, 250 m SSZ od restaurace Koliba-Kocanda, ca 2,8 km SSV od zámku ve mìstì, 49°14'01,4''N, 17°40'27,6''E, 326 m n. m., desítky rostlin (11. 7. 2008 leg. L. Èech, herb. Èech).
Další nálezy doplòují obraz rozšíøení zvonku hadincovitého v lesních komplexech severnì od Zlína (cf. Èech in Additamenta 6: 258, 2007). Obì stanovištì pøedstavují sukcesnì raná stadia rozvolnìných sušších a mezofilních trávníkù, následujících po pasekové vegetaci tøídy Epilobietea angustifolii. Lze pøedpokládat, e výskyt zvonku nemusí mít na tìchto lokalitách delšího trvání a jeho pøeívání zde závisí na vzniku nových vhodných stanoviš a dostateèného mnoství diaspor. L. Èech
Bubela J. (1879): Rostlinstvo kvìteny Vsetínské. – Ms. [Depon. in: Knih. Muz. regionu Valašsko ve Vsetínì, pracovištì Valašské Meziøíèí] Bubela J. (sine anno): Rostliny na Valašsku rostoucí. – Ms. [Depon. in: Knih. Muz. regionu Valašsko ve Vsetínì, pracovištì Valašské Meziøíèí] Èelakovský L. (1873): Prodromus kvìteny èeské. Vol. 2. – In: Arch. Pøírod. Výzk. Èech, Praha, sect. 3a: 110–386, Praha. Danèák M. (2001): Choryòský mokøad. – Ms. [Depon. in: Krajský úøad Zlínského kraje, Zlín] Domin K. (1901): O výletì do Dymokurska a Roïalovicka. – Vesmír 31: 8–9, 21–22. Formánek E. (1884): Beitrag zur Flora Beskiden und des Hochgesenkes. – Oesterr. Bot. Z. 34: 168, 196–205, 242–247, 288–292 & 322–327. Gogela F. (1903): Z kvìteny pahorkatiny podkarpatské na Moravì východní. – Vìstn. Klubu Pøírod. Prostìjov 5 (1902): 65–76. Knìourek (1902): „Holý kopec“ u Dymokur. – Vesmír 31: 238. Neuhäusl R. & Neuhäuslová Z. (1968): Floristický materiál ke kvìtenì Moravy I. – Zprávy Ès. Bot. Spoleè. 3: 147–160. Neuhäusl R. & Neuhäuslová Z. (1969): Floristický materiál ke kvìtenì Moravy II. – Zprávy Ès. Bot. Spoleè. 4: 29–47. Pospíchal E. (1882): Kvìtena poøíèí Cidliny a Mrliny. – Arch. Pøírod. Prozk. Èech, Bot. Odd., IV/5: 1–99. Pospíšil V. (1964): Die Mährische Pforte, eine Pflanzengeographische Studie. – Èas. Morav. Mus. Brno, vìdy pøír., 49: 103–190. Øíèan G. (1936): Kvìtena okresu Vsetínského a Valašskomeziøíèského. – Ms. [Depon. in: Knih. Muz. regionu Valašsko ve Vsetínì, pracovištì Valašské Meziøíèí] Sapetza J. (1856): Beitrag zur Flora von Mähren und Schlesien. – Verh. Zool. Bot. Ges. Wien 6: 471–474. 132 Hadinec & Lustyk: Additamenta X
Pyrola chlorantha Sw. C1 64b. Jevanská plošina, 6153b, Øehenice (distr. Praha): svah JZ expozice nad Mokøanským potokem 400 m JJV od osady Gabrhele, smíšený les s bøízou, borovicí, v podrostu se smrkem, 300–320 m n. m., 2 kve- toucí rostliny a 15 sterilních spolu s Platanthera bifolia a Epipactis helleborine (12. 6. 2010 foto J. Pokorný).
Pyrola media Sw. C1 37e. Volyòské Pøedšumaví, 6948a, Køesanov (distr. Prachatice): ca 700–850 m S od kaple v obci, svìtlý bo- rový les s pøímìsí bøízy bìlokoré na Z, SZ a S svahu vrchu Louka (kóta 899,2), 865–880 m n. m., desít- ky a stovky rostlin (1. 4. 2010 a 15. 4. 2010 not. D. Pùbal; Lepší & Lepší 2010). Místa s nejbohatším výskytem: 49°04'24,4"N, 13°44'23,6"E; 49°04'28,2"N, 13°44'27,6"E; 49°04'33,9"N, 13°44'42,8"E. 37h. Prachatické Pøedšumaví, 6949d, Horouty (distr. Prachatice): 1,1 km a 0,8 km JV od støedu obce, boro- vý les na J a SZ svahu vrchu Pintovka (kóta 682), 49°02'06"N, 13°57'53"E a 49°02'20"N, 13°57'49"E, ca 580 a 660 m n. m., dvì menší populace o rozloze ca 6 m2 (9. 7. 2009 a 21. 3. 2010 not. D. Pùbal; Lepší & Lepší 2010). 89. Novohradské hory, 7353b, Bìlá (distr. Èeský Krumlov): ca 1,4 km SV od kaplièky v osadì, 48°39'56,5"N, 14°35'57,8"E, 830 m n. m., okraj buèiny a lesní cesty, nìkolik rostlin (2006 leg. M. Lepší, CB; Lepší & Lepší 2010).
Ranunculus arvensis L. C3 38. Budìjovická pánev, 7052a, Køenovice (distr. Èeské Budìjovice): zahrada domu è. p. 125 v jiní èásti obce, 48°59'01,6"N, 14°21'32,1"E, 407 m n. m., nìkolik rostlin (2009, 2010 not. M. Štech). 38. Budìjovická pánev, 7052a, Tøebín (distr. Èeské Budìjovice): okraj pole u silnièní køiovatky asi 300 m V od kaplièky u hráze Tøebínského rybníka, 48°58'00,3"N, 14°23'18,7"E, 415 m n. m., nìkolik set rostlin (29. 5. 2011 leg. P. Koutecký, CBFS).
V jiních Èechách dosti vzácný druh, který je obvykle nalézán jen jednotlivì nebo ve vel- mi chudých populacích. Velikost novì nalezené populace u Tøebína s nìkolika stovkami bohatì plodících rostlin je v tomto území zcela výjimeèná. Na lokalitì rostl také, v regionu zøetelnì hojnìjší, plevelný druh R. sardous. P. Koutecký
79. Zlínské vrchy, 6874a, Laènov (distr. Vsetín): PP Laènov, kosená louka za hranicí zástavby asi 200 m Z od støedu obce, na okraji pole, 530 m n. m. (21. 6. 2005 leg. J. Tkáèiková, VM). 80a. Vsetínská kotlina, 6573b, Valašské Meziøíèí (distr. Vsetín): na poli pod silnicí do místní èásti Hracho- vec, na jihovýchodním okraji mìsta, asi 0,5 km S od kóty Štìpánov (409), 49°27'53"N, 17°59'22"E, 340 m n. m., asi 10 rostlin (4. 6. 2010 not. P. Koutecký). 80a. Vsetínská kotlina, 6573b, Valašské Meziøíèí (distr. Vsetín): Štìpánov, pole, obilí, 300 m n. m. (6. 6. 1969 leg. O. Ressel, VM). 80a. Vsetínská kotlina, 6573b, Valašské Meziøíèí (distr. Vsetín): Hrachovec, obilné pole asi 200 m S od sil- nice spojující Štìpánov a Hrachovec a asi 200 m S od památné lípy v Hrachovci, 320 m n. m. (10. 6. 2004 leg. J. Tkáèiková, VM). 80a. Vsetínská kotlina, 6674d, Huslenky (distr. Vsetín): protáhlý odlesnìný høbet Buchlov asi 500 m V od údolí Losový, na okraji pole, 520 m n. m. (12. 7. 2005 leg. J. Tkáèiková, VM). 81. Hostýnské vrchy / 79. Zlínské vrchy, 6772a, Fryšták (distr. Zlín): Horní Ves, okraj sojového pole blíz- ko elektrického zaøízení, poblí kraje lesa, ca 1,1 km JZ od kóty 414, 49°17'45"N, 17°41'32,3"E, 309 m n. m. (1. 7. 2010 leg. J. Pranèl, herb. Pranèl). Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 47: 43–158, 2012 133
82. Javorníky, 6774a, Huslenky (distr. Vsetín): okraj pole u soutoku potokù Zdìchovka a Uherský, 1,8 km J od kostela v obci, 49°17'12,7"N, 18°05'15,2"E, 420 m n. m. (9. 6. 2006 not. M. Danèák). 84a. Beskydské podhùøí, 6475d, Kunèice pod Ondøejníkem (distr. Frýdek-Místek): okraj pole u silnice v osadì Pod Stolovou, asi 1,4 km JJV od kostela v obci, 49°31'25"N, 18°18'33"E, 575 m n. m. (27. 5. 2004 leg. M. Danèák, OL; J. Tkáèiková, VM).
Rozšíøení pryskyøníku rolního v Hostýnsko-vsetínských vrších a okolí (fytochoriony 76a, 78, 79, 80a, 81 a 82) zpracovali v nedávné dobì Otýpková & Danèák (2003). Tento teplo- milný plevel dnes roste pøedevším v širším okolí Vsetína (viz také Koutecký et al. 2009) a to v obilninách, ve spoleèenstvech svazu Scleranthion annui (cf. Otýpková & Danèák l. c.). Uvedené lokality doplòují rozšíøení v uvedeném území, zajímavý je pøedevším výskyt v severní èásti fytochorionu 80a. Pøestoe Øíèan (1936) povaoval druh v okolí Valašské- ho Meziøíèí za hojnìjší ne v okolí jinìji poloeného Vsetína, dnes je tento stav opaèný. Nálezy v okolí Valašského Meziøíèí jsou ojedinìlé, co jistì souvisí také s nízkým poètem malých políèek, která v této oblasti z krajiny témìø vymizela. J. Tkáèiková & M. Danèák
Koutecký P., Popeláøová M., Lustyk P., Danèák M., Tkaèíková J. [sic!] & Hlisnikovský D. [eds] (2009): Výsledky floristického kurzu Èeské botanické spoleènosti ve Vsetínì (29. èervna – 5. èervence 2008). – Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 44, pøíl. 2009/1: 1–106. Otýpková Z. & Danèák M. (2003): Výskyt vzácnìjších druhù plevelù na Valašsku. – Zprávy. Èes. Bot. Spoleè. 38: 177–196. Øíèan G. (1936): Kvìtena okresu Vsetínského a Valašskomeziøíèského. – Ms. [Depon. in: Knih. Muz. regionu Valašsko ve Vsetínì, pracovištì Valašské Meziøíèí]
Rorippa amphibia (L.) Besser 37e. Volyòské Pøedšumaví, 6749b, Strakonice: bøehy mrtvého ramene Otavy (tzv. „Stará øeka“) V od mìs- ta, 49°15'29,9"N, 13°55'48,8"E, 388 m n. m. (22. 5. 2010 leg. R. Pauliè, CB).
Z Volyòského Pøedšumaví nebyl druh v Kvìtenì ÈR dosud uvádìn. R. Pauliè
Rorippa austriaca (Crantz) Besser 37e. Volyòské Pøedšumaví, 6749a, Strakonice: náplavy na pravém bøehu øeky Otavy na „Køemelce“, 49°15'53,4"N, 13°54'48,3"E, 389 m n. m. (14. 7. 2010 not. R. Pauliè). 37f. Strakonické vápence, 6749a, Strakonice: sloištì døeva pøi jihovýchodním okraji lesa Ryšovy, 49°16'32,5"N, 13°53'57,6"E, 495 m n. m., ojedinìle (17. 6. 2008 leg. R. Pauliè, CB).
Z fytochorionu Šumavsko-novohradské podhùøí (37) není rukev rakouská v Kvìtenì ÈR udávána. R. Pauliè
Rubus sorbicus H. E. Weber, Feddes Repert. 91: 3 (1980) ®C1 46c. Rùovská tabule, 5152c, Srbská Kamenice (distr. Dìèín): v okrajích borové kultury pøi lutì znaèené turistické cestì a v okrajích nedaleké lesní louky na jihovýchodním úpatí Rùovského vrchu (619 m), Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 185–319, 2009 185
Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. VIII.
Additions to the flora of the Czech Republic. VIII.
Jiøí H a d i n e c 1) & Pavel L u s t y k 2) [eds]
1)Herbáøové sbírky Univerzity Karlovy, Benátská 2, CZ-128 01 Praha 2; e-mail: [email protected] 2) Moravský Laènov 287, CZ-568 02 Svitavy; e-mail: [email protected]
Abstract
This eighth part of floristic contributions includes newly published data of critically endangered species and data unpublished so far. Data of alien species found in the Czech Republic for the first time (Acanthus hungaricus, Allium cristophii, A. stipitatum, A. roseum, Amelanchier lamarckii, A. spicata, Amsinckia ly- copsoides, Campanula lactiflora, Dittrichia graveolens, Euphorbia agraria, Ferulago confusa, Gilia achilleifolia, Hordeum brevisubulatum, Legousia pentagonia, Malus fusca, and Stachys setifera) are sum- marised. The species Carex derelicta, Rubus silvae-norticae, Sorbus albensis, S. milensis, and S. por- tae-bohemicae, described from the Czech Republic as new to science in 2008 and 2009, are also listed below. Furthermore, critically endangered species (according to the Black and Red List of Vascular Plants of the Czech Republic) are reported from new sites (e.g. Aira caryophyllea, Asplenium adiantum-nigrum, Botrychium matricariifolium, Carex alba, C. dioica, Centaurea stenolepis, Eleocharis quinqueflora, Epi- pogium aphyllum, Gentianella amarella subsp. amarella, Geranium divaricatum, Gymnadenia densiflora, Hackelia deflexa, Ophrys apifera, Orobanche picridis, O. purpurea subsp. bohemica, Polycnemum arven- se, Pyrola media, Thalictrum simplex subsp. galioides, and Thesium ebracteatum). Finally, less rare and threatened species are mentioned from areas where they had not been recorded yet.
K e y w o r d s : floristics, new finds, the Czech Republic
N o m e n k l a t u r a : Moravec et al. (1995), Kubát et al. (2002), Kuèera & Váòa (2005), Chytrý (2007)
Úvod
Pøed osmi roky vzniklá Additamenta se setkala záhy po svém zrodu s velmi pøíznivým pøijetím našich floristù i botanických profesionálù a postupnì se stala jejich vyuívaným publikaèním fórem. S takovýmto, tehdy spíše jen tajným, pøáním byla Additamenta skuteènì také zaloena a editoøi jsou vytrvalou pøízní domácí botanické veøejnosti velice potìšeni. Poèet pøispìvatelù se neustále rozrùstá, a s nimi i objem pøíspìvkù. V tomto novém pokraèování je to, jak z rozsa- hu, tak výètu novinek, zvláštì patrné. Kromì mnoha nálezù dosud neuveøejnìných, zaslaných nám do redakce, shrnujeme i ty, je byly v roce 2008 (výjimeènì i v roce 2009) publikované – v tomto pøípadì se omezujeme jen na taxony nové a kriticky ohroené (kategorie C1). Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 185–319, 2009 249
64a. Prùhonická plošina, 5953c, Prùhonice (distr. Praha): na bývalém pokusném pozemku VŠÚOZ (tzv. Zemanovì poli), 50°00'0,6" N, 14°33'59,0" E, ca 305 m n. m. (od roku 1995 pravidelnì a dosud not. F. Krahulec). 79. Zlínské vrchy, 6872a, Doubravy (distr. Zlín): jiní èást PP Uhliska, mezofilní pøepásaná údolní louka, 320 m n. m., velmi zøídka (13. 8. 2005 leg. I. Jindra, herb. Jindra, det. P. Hanáková).
Galium spurium L. C4a 69a. eleznohorské podhùøí, 6162d, Bor u Skutèe (distr. Chrudim): bramborové políèko u lesa na hranì údolí Farského potoka asi 2,1 km JZ od kaple v Nové Vsi, 49°49'27" N, 16°08'19" E, 480 m n. m., nì- kolik málo desítek rostlin (4. 9. 2008 foto P. Novák).
Druh není z eleznohorského podhùøí uvádìn (cf. Kaplan in Slavík 2000). Na lokalitì se ze vzácnìjších plevelù dále vyskytují Lycopsis arvensis a Centaurea cyanus.
Galium wirtgenii F. W. Schultz 83. Ostravská pánev, 6275c, Proskovice (distr. Ostrava): mìlká sníenina v nivní louce na pravém bøehu dolního toku Ondøejnice J od mokøadu, ca 1,5 km JZ od bývalého Velkého rybníka, 49°44'48,6" N, 18°10'57,9" E, 219 m n. m (26. 7. 2005 leg. M. Sedláèková, NJM, det. J. Štìpánková). 83. Ostravská pánev, 6275c, Stará Ves nad Ondøejnicí (distr. Frýdek-Místek): louka na pravém bøehu dol- ního toku potoka Trnávka, ca 0,3 km JV od soutoku s Lubinou, SZ od odboèky místní komunikace do obce Petøvald, 49°43'17,1" N, 18°10'08,3" E, 227 m n. m. (26. 7. 2007 leg. M. Sedláèková, NJM, rev. J. Štìpánková). 83. Ostravská pánev, 6275c, Stará Ves nad Ondøejnicí (distr. Frýdek-Místek): údolí potoka Trnávka, niv- ní louka na pravém bøehu 0,2 km SZ od soutoku s potokem Rakovec, 49°42'37,5" N, 18°10'16,7" E, 235 m n. m. (26. 7. 2007 leg. M. Sedláèková, NJM, rev. J. Štìpánková).
Druh vázaný na minerálnì bohaté, vlhké, pøevánì aluviální a slatinné louky nebyl dosud ze severovýchodní èásti Moravy uvádìn (cf. Štìpánková in Slavík 2000: 136–137). Loka- lity se nacházejí na jihovýchodním okraji Ostravské pánve v nivních polohách pravých pøítokù Odry (Ondøejnice, Lubiny a jejího pravého pøítoku Trnávky). Jedná se patrnì o první údaje z povodí Odry. Pøestoe druh není uvádìn v Èerveném seznamu ÈR (Procház- ka 2001), z regionálního pohledu ochrany genofondu zasluhuje pozornost zaøazením do kategorie ohroení C3–C4a. M. Sedláèková
Gentiana cruciata L. C2 20a. Buèovická pahorkatina, 6770a, Zlámanka (distr. Kromìøí): opuštìná pastvina jihovýchodní expozi- ce 1,5 km SSV od kostela, 220 m n. m., desítky trsù (12. 7. 2008 not. P. Batoušek). 20a. Buèovická pahorkatina, 6869a, Strabenice (distr. Kromìøí): sušší stráò JV–JZ expozice nad pravým bøehem Litenèického potoka 0,6 km SZ od kostela, 330 m n. m. (4. 8. 2007 not. P. Batoušek). 21a. Hanácká pahorkatina, 6771a, Kurovice (distr. Kromìøí): pod bøízami na terase opuštìného vápenco- vého lomu na západním svahu vrchu Køemenná (314 m) 1,8 km JJV od obce, 280 m n. m., hojnì (7. 7. 2008 not. P. Batoušek & P. Pavelèík). 68. Moravské podhùøí Vysoèiny, 7060d, Štítary (distr. Znojmo): ca 1,4 km JZ od kostela v obci, 400 m n. m., 24 kvetoucích rostlin (14. 7. 2009 leg. R. Nìmec, MZ). 250 Hadinec & Lustyk: Additamenta VIII.
68. Moravské podhùøí Vysoèiny, 7060d, Vranov nad Dyjí (distr. Znojmo): døevinami zarùstající stráò ca 1 km SSZ od kostela v obci, okraj ochranného pásma NP Podyjí, 350 m n. m., 165 kvetoucích rostlin (5. 7. 2009 leg. R. Nìmec & Z. Nìmcová, MZ). 68. Moravské podhùøí Vysoèiny, 7060d, Vranov nad Dyjí (distr. Znojmo): ca 0,8 km SSV od kostela v obci, ochranné pásmo NP Podyjí, 370 m n. m., asi 150 kvetoucích rostlin (24. 7. 2009 leg. R. Nìmec, MZ). 68. Moravské podhùøí Vysoèiny, 7061c, Štítary (distr. Znojmo): døevinami zarùstající semixerotermní stráò nad Štítarským potokem ca 1 km JJZ od kostela v obci, 48°55'37,9" N, 15°50'29,8" E, 395 m n. m., desítky rostlin, asi 60 kvetoucích (2. 5. 2009 leg. L. Ekrt, MZ). 68. Moravské podhùøí Vysoèiny, 7161a, Èíov (distr. Znojmo): louka „Reškovo pole“ ca 1 km Z od kos- tela v obci, 590 m n. m., asi 60 nekvetoucích rostlin, pùvod rostlin nejasný, moné vysazení (19. 5. 2009 not. R. Stejskal).
Na Znojemsku se hoøec køíatý vyskytoval ještì v padesátých letech minulého století roz- troušenì v køovinách a svìtlých hájích (Drlík et al. 2005). V literatuøe je historicky jmeno- vitì uvádìn z lokalit Gránice nad Citonickým rybníkem, Tvoøihrázský les (kolem roku 1950 – Drlík in Drlík et al. 2005) a z lokalit Èíov, Lukov, u Nového Hrádku (kolem roku 1880 – Oborny in Oborny 1883–1886). Tyto lokality však z velké èásti podlehly náletùm døevin èi byly èlovìkem znaènì redukovány. Recentnì je hoøec køíatý potvrzen z Národ- ního parku Podyjí na lokalitách Hardeggská stráò u Èíova a v okolí Lukova (Bravencová et al. 2007) a mimo území NP Podyjí na lokalitì Citonice u rybníka (R. Stejskal in verb.). Asi nejvìtší, ji nìjakou dobu všeobecnì známá je lokalita nedaleko Jamolic, kde rostou stovky rostlin (P. Slavík in verb., 2009 leg. R. Nìmec, MZ). V Jihomoravském muzeu ve Znojmì (MZ) existují z oblasti herbáøové doklady o sbìru G. cruciata z lokalit Lanèov u pøehrady (1950 leg. V. Drlík, MZ) a Citonice u rybníka (1993 leg. A. Jordánová, MZ). V souèasné dobì patøí hoøec køíatý v oblasti mezi vzácné rostliny bezprostøednì ohroené rychlou sukcesí stanoviš vlivem upuštìní od tradièní pastvy a seèe suchých strání. Nelze však vylouèit, e do budoucna zde budou nalezeny další pøeívající zbytkové populace to- hoto døíve zde roztroušenì se vyskytujícího druhu. R. Nìmec & L. Ekrt
76a. Moravská brána vlastní, 6473d, Lešná (distr. Vsetín): Jasenice, suchý lem dubohabøiny ca 1 km JJZ od kostela v obci, 49°30'49" N, 17°57'48" E, 350 m n. m. (1960 foto J. Borovièka; 11. 6. 1979 leg. M. Kašparová, VM; 1980, 2001 not. M. Kašparová; 20. 6. 2004, 2005, 2009 not. J. Tkaèíková). 76a. Moravská brána vlastní, 6473d, Lešná (distr. Vsetín): Jasenice, suchý trávník na okraji opuštìného slepencového lomu ca 200 m JV od zatopeného vápencového lomu v obci, 49°31'06" N, 17°58'12" E, 310 m n. m. (30. 4. 2009 not. J. Tkaèíková).
První lokalita je dlouhodobì známá, pøesto nebyla v regionálních botanických pracích ni- kdy publikována. Hoøec køíatý zde roste v asi 3 m širokém mezofilním bylinném lemu du- bohabøiny. Dále na nìj navazuje intenzivnì obhospodaøovaná druhovì chudá louka. Spoleènì s hoøcem v lemu rostou regionálnì vzácnìjší subtermofilní druhy Melampyrum arvense, Salvia nemorosa a Thlaspi perfoliatum. Populace hoøce køíatého na druhé lokalitì byla objevena v roce 2009. Nachází se opìt v katastru obce Lešná, ve vzdálenosti ca 800 m od první lokality. Roste zde asi šest trsù na Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 44: 185–319, 2009 251 horní hranì opuštìného lomu s vápnitým slepencem v nekoseném trávníku sv. Bromion erecti. I zde se vyskytuje øada regionálnì vzácnìjších druhù, napø. Melampyrum arvense a bohatá populace Gymnadenia conopsea. Vrcholová èást lomu postupnì zarùstá náletem Prunus spinosa. Výskyt druhu z obce Jasenice „na kamenité stráni na jihozápadním okraji osady, ojedi- nìle“ uvádí také Vicherek (1957). Je moné, e tento údaj odpovídá první z uvedených lokalit. Z Moravské brány vlastní (76a) existuje øada historických údajù o výskytu druhu (cf. Pospíšil 1964). Lokality vztahující se k okresu Vsetín se nacházejí zejména podél severní- ho úpatí Hostýnských vrchù – Valašské Meziøíèí-Polièná, Branky, Police, Louèka, Kuno- vice (Gogela 1903, Pospíšil 1964). Na tìchto lokalitách však nebyl hoøec v souèasnosti znovu potvrzen. Nejbliší recentní výskyty jsou známy dále na severovýchod v okolí No- vého Jièína (cf. Sedláèková 2007). V širším území Vsetínska je druh velmi vzácný. Ze Vsetínské kotliny (80a) není znám ádný historický ani souèasný údaj. Z Hostýnských vrchù (81) je uvádìn z okolí Hošál- kové a Rusavy (Sloboda 1868, Bubela 1879, Bubela sine anno). Bez podrobnìjší lokaliza- ce je z Hostýnských vrchù doloen F. Weberem (1966 leg. F. Weber, PR). V Javorníkách (82) roste v údolí Podaté ve Velkých Karlovicích (Tomášek 1979, Koèí in Additamenta 1: 81, 2002, Tkaèíková & Popeláøová in Koutecký et al. 2009). Z této lokality je druh pod jménem Gentiana asclepiadea doloen G. Øíèanem (5. 9. 1928 leg. G. Øíèan, GM; 5. 9. 1935 leg. G. Øíèan, BRNU). Tato zámìna byla autorem pøenesena i do Kvìteny okresu vsetínského a valašsko-meziøíèského (Øíèan 1936), kde u druhu Gentiana asclepiadea uvádí: „v Podatém pøi výstupu k hájovnì na Baøince“ a u druhu Gentiana cruciata nemá uveden ádný vlastní nález. J. Tkaèíková
78. Bílé Karpaty lesní, 6972a, Polichno (distr. Zlín): pastvina zarostlá hlohem a šípkem 0,9 km SSV od obce, 230 m n. m., desítky trsù (13. 9. 2008 not. P. Batoušek).
Bravencová L., Grulich V, Musil Z., Reiter A., Reiterová L. & Táborská J. (2007): Významné nálezy cévnatých rostlin na území Národního parku Podyjí od roku 1995. – Thayensia, Znojmo, 7: 85–119. Bubela J. (1879): Rostlinstvo kvìteny Vsetínské. – Ms. [Depon. in: Knih. Muz. regionu Valašsko ve Vsetínì, pracovištì Valašské Meziøíèí] Bubela J. (sine anno): Rostliny na Valašsku rostoucí. – Ms. [Depon. in: Knih. Muz. regionu Valašsko ve Vsetínì, pracovištì Valašské Meziøíèí] Drlík V., Grulich V. & Reiter A. (2005): Kvìtena Znojemska 1950–1954. – Thayensia, Znojmo, suppl. 1: 7–292. Gogela F. (1903): Z kvìteny pahorkatiny podkarpatské na Moravì východní. – Vìstn. Klubu Pøírod. Prostìjov 5 (1902): 65–76. Koutecký P., Popeláøová M., Lustyk P., Danèák M., Tkaèíková J. & Hlisnikovský D. (2009): Výsledky floristického kurzu Èeské botanické spoleènosti ve Vsetínì (29. èervna – 5. èervence 2008). – Zprávy Èes. Bot. Spoleè. 44, suppl. 2009/1: 1–106. Pospíšil V. (1964): Die Mährische Pforte, eine pflanzengeographische Studie. – Èas. Morav. Mus. Brno, vìdy pøír., 49: 103–190. 252 Hadinec & Lustyk: Additamenta VIII.
Øíèan G. (1936): Kvìtena okresu Vsetínského a Valašskomeziøíèského. – Ms. [Depon. in: Knih. Muz. regionu Valašsko ve Vsetínì, pracovištì Valašské Meziøíèí] Sedláèková M. (2007): Hoøec køíatý (Gentiana cruciata L.) u Veøovic. – Hlasy Muz. Arch. Frenštát pod Radhoštìm 1–4: 56–59. Sloboda D. (1868): Flora von Rottalowitz und Umgebung in Mähren. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 6: 98–124. Tomášek J. (1979): Pøíspìvek ke kvìtenì Javorníkù. – Zprávy Ès. Bot. Spoleè. 14: 117–142. Vicherek J. (1957): Poznámky ke kvìtenì okolí Nového Jièína. – Pøírod. Sborn. Ostrav. Kraje 18: 400–416.
Gentianella amarella (L.) Börner subsp. amarella C1 †60. Orlické opuky, 5863b, Rychnov nad Knìnou: na opukové stráni severní expozice zv. Tøešòovka pøi zelenì a èervenì znaèené turistické cestì z mìsta k lesu Vèelný, pøi západním okraji tohoto lesa, asi 50 rostlin spolu s Gentianopsis ciliata (28. 10. 1987 not. J. Medlíková & M. Medlík; Voškerušová in Gera & Kuèera 2008); 3 rostliny (22. 9. 1998 not. H. Voškerušová; Voškerušová in Gera & Kuèera 2008).
Jednalo se o jednu z posledních lokalit tohoto kriticky ohroeného taxonu v širším území Orlických hor a Podorlicka. Není jisté, zda byl tento ji zaniklý výskyt zcela totoný s Hrobaøovým údajem: „…pøi cestì k Javornickému potoku u mìsta.“ (Hrobaø 1931), nicménì západním a severním úpatím kopce Tøešòovka vede cesta smìøující k Javor- nickému potoku. Ve stejném období pravdìpodobnì zanikla i populace na Jamském kopci SV od Bezdìkova (Kopecký in Èelakovský 1891), kde jsem naposledy 25. 9. 1997 nalezla ètyøi rostliny. H. Voškerušová
78. Bílé Karpaty lesní, 7071d, Horní Nìmèí (distr. Uherské Hradištì): PR Drahy, asi 1,75 km JV od koste- la, 48°55'14" N, 17°38'24" E, 440 m n. m., okraj pasené a dosékané èásti rezervace nìkolik let po ob- novení managementu, 4 rostliny (záøí 2006 not. S. Slezáèek; 19. 10. 2006 leg. I. Jongepierová & R. Garaj, BRNU, rev. J. Kirschner & L. Kirschnerová); 5 rostlin (16. 9. 2007 not. I. Jongepierová & K. Fajmon). V roce 2009 zde nebyl pozorován ji ádný hoøeèek, skupinka 7 rostlin však byla naleze- na asi 200 m VSV odtud (23. 9. 2009 not. I. Jongepierová). 78. Bílé Karpaty lesní, 7171a, Javorník nad Velièkou (distr. Hodonín): 1,14 km J od kostela, 48°51'01" N, 17°32'08" E, 420 m n. m., suchá mez na jiním bøehu obèas pouívané polní cesty nad souèasnou do- bytèí pastvinou, 3 rostliny (14. 9. 2003 not. J. W. Jongepier & I. Jongepierová); tamté a zejména na zarostlé staré polní cestì procházející pøilehlou zarostlou suchou mezí, asi 20 rostlin (20. 10. 2008 not. I. Jongepierová & K. Fajmon). V létì 2009 byla opuštìná zarostlá pastvina s výskytem hoøeèkù na po- kyn Správy CHKO Bílé Karpaty pokosena. Na podzim zde a na dalších 300 m této zarostlé cesty (novì objevená èást populace) kvetlo asi 370 jedincù (20. 9. 2009 leg. K. Fajmon, BRNU). 78. Bílé Karpaty lesní, 7171b, Nová Lhota (distr. Hodonín): 1,17 km JV od kostela, 48°51'33" N, 17°36'15" E, 590 m n. m., jen pìšími pouívaná zarùstající úvozová cesta a pøilehlý komplex neseèe- ných suchých mezí v okolí køiovatky polních cest (zejména na dávno zarostlých polních cestách, v jejich nejbliším okolí a na nemnoha rozvolnìných místech porostu), 473 kvetoucích/plodných rost- lin (30. 9. 2005 leg. K. Fajmon, BRNU, rev. J. Kirschner); jen asi 30 rostlin (16. 9. 2007 not. K. Fa- jmon); pøes 400 kvetoucích rostlin (28. 9. 2008 not. P. Batoušek & V. Ondrová); asi 300 kvetoucích rostlin (28. 9. 2009 not. K. Fajmon & V. Ondrová). Úbytek hoøeèkù v roce 2007 zjevnì souvisel také se sukcesními zmìnami na lokalitì, která byla ji delší dobu bez managementu, proto zde zaèala Sprá- va CHKO Bílé Karpaty zajišovat údrbu. Po odkvìtu hoøeèkù v roce 2007 byla zarùstající plocha Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 46: 51–160, 2011 51
Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. IX.
Additions to the flora of the Czech Republic. IX.
Jiøí H a d i n e c 1) & Pavel L u s t y k 2) [eds]
1)Herbáøové sbírky Univerzity Karlovy, Benátská 2, CZ-128 01 Praha 2; e-mail: [email protected] 2) Moravský Laènov 287, CZ-568 02 Svitavy; e-mail: [email protected]
Abstract
This ninth part of floristic contributions includes newly published data of critically endangered species and data unpublished so far. Data of taxa newly discovered on the territory of the Czech Republic (Brachypodi- um rupestre, Epipactis futakii, E. leptochila subsp. leptochila, Potamogeton × schreberi and Rubus passa- viensis) and data of alien species found in the Czech Republic for the first time (Digitaria ciliaris, Geranium purpureum and Gratiola neglecta) are summarised. The species Potentilla psammophila descri- bed from the Czech Republic as new to science in 2009, is also listed below. Furthermore, critically endan- gered species (according to the Black and Red List of Vascular Plants of the Czech Republic) are reported from new sites (e. g. Chimaphila umbellata, Cimicifuga europaea, Dryopteris cristata, Eleocharis quinqueflora, Epipactis greuteri, E. leptochila subsp. neglecta, E. microphylla, E. pontica, E. tallosii, Equisetum variegatum, Eriophorum gracile, Euphrasia slovaca, Filago lutescens, F. vulgaris, Galium tri- cornutum, Gentianella praecox subsp. bohemica, Geranium divaricatum, Goodyera repens, Hippocrepis comosa, Lathyrus heterophyllus, Malaxis monophyllos, Moneses uniflora, Ophrys apifera, O. holosericea subsp. holubyana, Orobanche picridis, O. purpurea subsp. bohemica, Orchis tridentata, O. ustulata, Pyro- la chlorantha, P. media, Thalictrum simplex subsp. galioides, Thesium dollinerii, Trifolium striatum, Utricularia bremii). Finally, less rare and threatened species are mentioned from areas where they had not been recorded so far.
K e y w o r d s : floristics, new findings, the Czech Republic
N o m e n k l a t u r a : Kubát et al. (2002), Kuèera & Váòa (2005), Chytrý (2007, 2009), Moravec et al. (1995)
Úvod
Podeváté pøinášíme v Additamentech bohatou eò nových floristických nálezù z Èeské re- publiky. Kromì mnoha nálezù dosud neuveøejnìných, zaslaných nám do redakce, shrnuje- me i ty, je byly v roce 2009 (výjimeènì i v letech 2008 a 2010) publikovány – v tomto pøípadì se omezujeme jen na taxony nové a kriticky ohroené (kategorie C1). Jako novì popsaný druh z území ÈR se v Additamentech IX objevuje Potentilla psam- mophila. Jako nové autochtonní taxony pro ÈR byly nalezeny Epipactis futakii, E. lepto- chila subsp. leptochila, Potamogeton × schreberi a Rubus passaviensis. Poprvé zde Zprávy Èes. Bot. Spoleè., Praha, 46: 51–160, 2011 153
7c. Slánská tabule, 5850b, Vinaøice (distr. Kladno): Vinaøická hora (413 m) S nad obcí, dosti èasto na více místech v trávnících (vìtšinou ruderalizovaných) v okolí nauèné stezky na jiním svahu hory (23. 6. 2010 foto J. Hadinec & V. Hadincová).
28e. lutická pahorkatina, 5945c, lutice (distr. Karlovy Vary): jiní bezlesé stránì vrchu Vladaø, roztrou- šenì na suchých loukách a pøedevším pøi okrajích polní cesty na sešlapávaných místech 620 m Z a 235 m S od obce Vladoøice a 602 a 1280 m JZ od kóty Vladaø (693), napø. 50°04'26,4"N, 13°12'34,6"E, 531–596 m n. m., celkovì stovky rostlin (9. a 10. 6. 2007, 6. a 13. 6. 2009 leg. et det. P. Tájek et soc., herb. Mìstské muzeum Mariánské Láznì; Tájek 2010).
Lokalita Trifolium striatum na vrchu Vladaø je pomìrnì izolovaná. Nejbliší lokality se nacházejí v kaòonu Ohøe mezi Kadaní a vodní nádrí Nechranice (Ondráèek 2009). Ponì- kud èastìjší je tento druh pak a na atecku a Rakovnicku (Hendrych 1967). Novì nalezené lokality s jetelem íhaným jsou dobøe zachovalými suššími trávníky na èedièovém podloí s vysokou druhovou pestrostí a nìkolika dalšími vzácnými nebo zají- mavými druhy, napø. s Lathyrus nissolia, Veronica prostrata nebo Juniperus communis subsp. communis, který ukazuje na døívìjší zpùsob obhospodaøování alespoò nìkterých z tìchto ploch pastvou. Dnes jsou všechny plochy s výskytem jetele íhaného ponechány ladem a zvolna zarùstají køovinami a náletem døevin (podrobnìji viz Tájek 2009). P. Tájek
31a. Plzeòská pahorkatina vlastní, 6344d, Hradec (distr. Plzeò): sekaný svahový trávník pøed hostincem v obci, asi 60 m S od eleznièní stanice, porost na ploše 6 m2 (24. 6. 2009 not. J. Sladký et al.; Sladký 2010).
Hendrych R. (1967): Trifolium striatum in der Tschechoslowakei. – Preslia 39: 276–286. Ondráèek È. (2009): Komentáøe k význaèným druhùm rostlin v CHKO Doupovské hory. – Ms., 43 p. [Depon. in: Agentura ochrany pøírody a krajiny ÈR, Praha] Sladký J. (2010): Za teplomilnou kvìtenou v okolí Hradce u Stoda. – Calluna, Plzeò, 15: 3–4. Tájek P. (2009): Doupovské hory – významné útoèištì vzácného jetele íhaného (Trifolium striatum)? – Arnika, Mariánské Láznì, 2: 27–28. Tájek P. (2010): Exkurze na Vladaø. – Calluna, Plzeò, 15: 3.
Triglochin palustris L. C2 80b. Veøovické vrchy, 6474, Hostašovice (distr. Nový Jièín): podmáèená louka na jihovýchodním okraji PP Domorazské louky, asi 2,5 km JJV od støedu obce, 49°30'46,6"N, 18°00'43,8"E, 400 m n. m. (29. 7. 2010 leg. J. Tkaèíková, VM). 2 [25 m , 29. 7. 2010 J. Tkaèíková. – E1 (95 %): Calamagrostis epigejos 4, Triglochin palustris 2b, Selinum carvifolia 2a, Potentilla anserina 1, Achillea millefolium +, Carex otrubae +, Cirsium olera- ceum +, Juncus articulatus +, J. compressus +, Geranium pratense +, Lathyrus pratensis +, Lythrum salicaria +, Sanguisorba officinalis +. – E0 (3 %): Plagiomnium affine agg. +] 81. Hostýnské vrchy, 6673, Semetín (distr. Vsetín): podmáèený pøíkop podél silnice asi 100 m S od toèny autobusu u odboèky k rozcestí Nad Janišovem, ca 1,5 km SSZ od kóty Janišovský vrch (573), 49°20'37,6"N, 17°56'52,2"E, 400 m n. m. (28. 7. 2010 not. J. Tkaèíková, P. Lustyk, M. Chudomelová, T. Náhlíková, J. Ohryzek & V. Sedláèek). 154 Hadinec & Lustyk: Additamenta IX.
V PP Domorazské louky vytváøí baøièka bahenní neobvykle bohatou populaci. Roste sou- visle na ploše ca 12 × 5 m na kosené podmáèené louce. Na této kosené ploše baøièka zcela pøevauje na asi 3 m2 a vytváøí nápadný monodominantní porost s desítkami kvetoucích lo- dyh. Naprostá vìtšina rostlin (tisíce) je ale sterilní. Na pokosené èásti louky je porost baøièky cílenì spásán zvìøí a rostliny nemají pøíleitost vykvést. V nekosené èásti tvoøí niší patro v porostu s dominantní Calamagrostis epigejos a dosahuje zde pokryvnosti 25 % (viz fyto- cenologický snímek). Témìø všechny rostliny jsou sterilní zøejmì vlivem nedostatku svìtla. Ve fytochorionu Veøovické vrchy je druh vzácný. V regionálním Èerveném seznamu (Sedláèková & Plášek 2005) je zaøazen do kategorie nezvìstných taxonù (A2). Více údajù o výskytu je ze sousední Vsetínské kotliny (fyt. p. 80a) a Hostýnských vrchù (fyt. o. 81), kde baøièka bahenní vìtšinou roste na vápnitých luèních prameništích. Nìkolik v literatuøe známých výskytù bylo nedávno potvrzeno bìhem floristického kurzu ve Vsetínì (cf. Kou- tecký et al. 2009). Vdy se jedná o populace èítající maximálnì nìkolik desítek rostlin. Nový nález ze Semetína pøedstavuje slabou populaci 5 kvetoucích rostlin v podmáèeném pøíkopu podél silnice v místì, kde na pøíkop navazuje nekosené zarùstající svahové luèní prameništì s dominující Equisetum telmateia. J. Tkaèíková
Sedláèková M. & Plášek V. [eds] (2005): Èervený seznam cévnatých rostlin Moravskoslezského kraje (2005). – Èas. Slez. Muz. Opava, ser. A, 54: 97–120.
Utricularia bremii Koell. C1 31a. Plzeòská pahorkatina vlastní, 6045c, Èbán (distr. Plzeò): tùòka ve slatiništi Dlouhá louka na bývalém vojenském cvièišti v katastrálním území obce Hùrky u Zahrádky 2,1 km V(–VSV) od obce Èbán, 49°54'40,1"N, 13°10'48,9"E, 568 m n. m. (17. 7. 2010 foto L. Pivoòková). 31a. Plzeòská pahorkatina vlastní, 6145a, Hùrky (distr. Plzeò): drobné mìlké tùòky na slatinném rašeliništi v pøírodní rezervaci Hùrky 0,95 km S–SSV od obce, 49°53'38,6"N, 13°11'12,1"E, 545 m n. m. (1. 7. 2010 foto L. Pivoòková; 19. 7. 2010 leg. Z. Kaplan & J. Pranèl no. 10/268, herb. Kaplan). 31a. Plzeòská pahorkatina vlastní, 6145a, Hùrky (distr. Plzeò): mìlké tùòky na slatiništi zarostlém døevina- mi v ochranném pásmu PP Hùrky v katastrálním území obce Zahrádka 1,1 km VSV–SV od kaple v obci Hùrky, 49°53'22,7"N, 13°11'47,5"E, 535 m n. m. (4. 7. 2010 leg. V. Grulich & A. Vydrová, BRNU; 1. 8. 2010 foto L. Pivoòková). 38. Budìjovická pánev, 6952a, Zliv (distr. Èeské Budìjovice): mìlké tùòky na dnì malé opuštìné pískov- ny v lese 0,8 km SV od obce, 49°04'20,7"N, 14°23'07,3"E, 402 m n. m. (èerven 1999 foto & leg. M. Štech, herb. Štech; 24. 7. 2005 foto & leg. V. Grulich & A. Vydrová, BRNU; 22. 7. 2008 foto P. Koutecký; 29. 7. 2009 leg. Z. Kaplan & L. Adamec no. 09/327, herb. Kaplan). 38. Budìjovická pánev, 6952a, Zahájí (distr. Èeské Budìjovice): soustava tùní v terénních depresích po staré podpovrchové tìbì kaolínu v lese Øídká blana 1,2–1,6 km JV od Zahájí, 1,5 km SV od Zlivi, 406 m n. m.; zaznamenána v 34 tùních na ploše asi 40 ha (9. 6. 2008 not. A. Vydrová & V. Grulich; 8. 7. 2008 not. M. Štech & R. Ouøedník; 22. 7. 2008 foto & leg. P. Koutecký, CBFS; 2008 & 2009 leg. V. Grulich & A. Vydrová, BRNU; 29. 7. 2009 leg. Z. Kaplan & L. Adamec no. 09/330, herb. Kaplan; Ekrt et al. 2009; Vydrová et al. 2009). 52. Ralsko-bezdìzská tabule, 5453b, Staré Splavy (distr. Èeská Lípa): tùòky v zazemnìné, èásteènì zra- šelinìlé a rákosem zarùstající mìlké èásti východní zátoky na severním okraji Máchova jezera, 830 m V od vrcholu vrchu Šroubený (375,3 m), 1,5 km VSV od eleznièní stanice, 50°35'40,2"N, Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 49: 73–206, 2014 73
Additamenta ad fl oram Reipublicae Bohemicae. XII.
Additions to the fl ora of the Czech Republic. XII.
Jiří H a d i n e c 1) & Pavel L u s t y k 2) [eds]
1) Herbářové sbírky Univerzity Karlovy, Benátská 2, CZ-128 01 Praha 2; e-mail: [email protected] 2) Moravský Lačnov 287, CZ-568 02 Svitavy; e-mail: [email protected]
Abstract
This twelfth part of fl oristic contributions includes newly published data of critically endangered species and data unpublished so far. Data of taxa newly discovered on the territory of the Czech Republic (Bu- glossoides incrassata subsp. incrassata, B. incrassata subsp. splitgerberi, Festuca pseudodalmatica, Sorbus barrandienica and S. omissa) and data of alien species found in the Czech Republic for the fi rst time (Bromus bromoideus, Cotula coronopifolia, Euphorbia prostrata and bamboo Pleioblastus chino) are summarised. Furthermore, critically endangered species (according to the Red List of Vascular Plants of the Czech Republic) are reported from new sites (e. g. Agropyron pectinatum, Arabis nemorensis, Calamagrostis stricta, Cardamine parvifl ora, Carex chordorrhiza, Carlina acaulis subsp. caulescens, Cleistogenes serotina, Corrigiola littoralis, Drosera intermedia, Epipactis moravica, Erica tetralix, Fi- lago lutescens, Herniaria hirsuta, Juncus gerardii, Listera cordata, Lycopodiella inundata, Myosotis stenophylla, Orchis morio, Ornithopus perpusillus, Polycnemum arvense, P. majus, Potentilla rupestris, Salix myrsinifolia, Tillaea aquatica and Urtica kioviensis). Finally, less rare and threatened species are reported from areas where they had not been recorded yet (Cephalanthera longifolia, Epipactis micro- phylla, Leersia oryzoides, Phegopteris connectilis, Pyrola media, Stellaria palustris). Examination of herbarium material of alien grasses revealed six species new to the Czech Republic: Chloris pectinata, Ch. divaricata, Eleusine coracana subsp. coracana, E. tristachya, Leptochloa deci- piens subsp. peacockii and L. divaricatissima. These all occurred in this country as casuals, most of them introduced with wool of Australian origin. In contrast, re-identifi cation of herbarium vouchers has showed that the following species were mentioned in the literature for the Czech Republic erroneously: Chloris radiata, Enteropogon acicularis (syn.: Chloris acicularis), Eriochloa punctata, Leptochloa panicea s.l. (incl. L. mucronata and L. fi liformis) and Sporobolus indicus. No specimen of Chloris pycnothrix was seen in the studied herbarium material, so that the occurrence of this species in the Czech Republic is doubtful.
K e y w o r d s : fl oristics, new fi ndings, Czech Republic
N o m e n k l a t u r a : Kubát et al. (2002), Kučera & Váňa (2005), Chytrý (2007, 2011, 2013)
Úvod
Již tradičně přicházíme s dalším dílem Additament a v tomto dvanáctém pokračování shr- nujeme výsledky práce českých fl oristů z území České republiky z uplynulých několika let,
ZZpravypravy 449(1).indb9(1).indb 7733 111.1. 66.. 22014014 22:51:4322:51:43 100 Hadinec & Lustyk: Additamenta XII
Centaurea erdneri J. Wagner C3 97. Hrubý Jeseník: Horní Údolí, Pustá Rudná, Rejvíz (Koutecký et al.: Preslia 84: 1–32, 2012). 99. Moravskoslezské Beskydy: Hutisko-Solanec, Karolinka, Krásná (Koutecký et al.: Preslia 84: 1–32, 2012).
Nově rozpoznaný tetraploiní druh z komplexu Centaurea phrygia agg., který je vázán na Západní Karpaty, Hrubý Jeseník a několik lokalit v přilehlé části českého Slezska (Dani- helka at al. 2012, Koutecký et al. 2012). [eds]
Centaurium pulchellum (Sw.) Druce C3 9. Dolní Povltaví, 5852c, Praha-Jenerálka: na sporadicky užívané, trávou zarostlé cestě na dně dáv- no opuštěné cihelny (dnes náletovým porostem keřů zarostlé) u silnice Horoměřice – Dejvice, 50°06'16,7"N, 14°21'20,34"E, dosti hojně (21. 7. 2013 leg. J. Hadinec).
Zeměžluč spanilá je v pražské květeně velice vzácným druhem a ani v minulosti se tu nevyskytovala často. Poslední zaznamenaný literární údaj z údolí Šáreckého potoka na- lezneme v Květeně okolí Pražského od L. Čelakovského (Čelakovský 1870: 153). [eds]
10b. Pražská kotlina, 5953a, Praha-Dubeč: polní mokřad ca 1,5 km ZSZ od městské části Dubeč a 50 m J od retenční nádrže Slatina, 50°04'02,7"N, 14°34'23,2"E, 247 m n. m., 10 rostlin (31. 7. 2013 not. D. Hrčka). 15c. Pardubické Polabí, 6060b, Blato (distr. Pardubice): vlhká jílovitá půda a mělké tůňky na jihovýchod- ním břehu jezírka v opuštěné části cihelny na východním okraji obce, 49°59'16,9"N, 15°46'13,5"E, 240 m n. m. (8. 6. 2011 leg. Z. Kaplan no. 11/163, herb. Kaplan). Nález byl zmíněn v komentáři k druhu Carex viridula ze stejné lokality (Kaplan in Additamenta 11: 65, 2013). 15c. Pardubické Polabí, 6060b, Ostřešany (distr. Pardubice): prostor bývalé cihelny na jižním okraji obce, 49°59'18,2"N, 15°48'04,6"E, na velkých plochách na obnaženém jílu spolu s dominantními Carex distans a C. fl acca a velkou populací Trifolium fragiferum (26. 7. 2013 not. V. Faltys). 37f. Strakonické vápence, 6749b, Domanice (distr. Strakonice): na mokřinách v příkopu silnice asi 50 m jižně od osady, 49°17'50,3"N, 13°55'23,3"E, 442 m n. m., společně s Epilobium parvifl orum, Hype- ricum tetrapterum, Juncus infl exus aj. (24. 7. 2012 leg. R. Paulič, herb. Paulič).
†80a. Vsetínská kotlina, 6574a, Zubří (distr. Vsetín): areál pily na západním okraji obce, asi 150 m VJV od železniční stanice Střítež nad Bečvou, podmáčený okraj plochy se dřevem (skládka dřeva), 49°27'53,3"N, 18°03'59,5"E, 340 m n. m. (9. 7. 2012 leg. J. Tkáčiková, VM).
Zeměžluč spanilá je pionýrský druh obnažených, minerálně bohatých až zasolených půd, zpravidla s pouze dočasným výskytem na lokalitě (Čvančara in Slavík 2000: 74–76). Přesto- že existuje ze Vsetínské kotliny (80a) několik historických údajů, např. Vsetín (Bubela sine anno, Bubela 1879), Kateřinice (1941 leg. V. Pospíšil, BRNM), Valašské Meziříčí – Hracho- vec (Říčan 1936), druh postupně z území vymizel a v posledním desetiletí už nebyl z okresu Vsetín uváděn (Elsnerová et al. 2004). Recentně je známa pouze výše uvedená lokalita.
ZZpravypravy 449(1).indb9(1).indb 110000 111.1. 66.. 22014014 22:51:5022:51:50 Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 49: 73–206, 2014 101
Zeměžluč spanilá rostla na podmáčené a narušované části manipulační skládky dřeva spolu s druhy Anagallis arvensis, Bidens frondosa, Daucus carota, Echinochloa crus- galli, Senecio viscosus a Sonchus asper. Malou populaci tvořilo v roce 2012 asi 30 rostlin, v roce následujícím byla plocha založena dřevem. Přestože se jedná o velmi vzácný druh, není vyloučeno, že v území roste na více lokalitách a pouze uniká pozornosti. J. Tkáčiková
81. Hostýnské vrchy, 6772b, Lukov (distr. Zlín): drobný svahový sesuv na kosené louce, poblíž samoty Rablina, asi 500 m SSV od křižovatky silnic Lukov – Kašava – Velíková, 49°17'29"N, 17°45'27,7"E, 370 m n. m. (13. 7. 2005 leg. P. Hanáková, GM). 83. Ostravská pánev, 6176d, Karviná-Doly: vlhká narušovaná místa v jižní části areálu bývalého dolu Barbora, ca 3,1 km SSZ od železniční stanice Horní Suchá, 49°49'14,3"N, 18°28'47,1"E, 270 m n. m., ca 60 rostlin (27. 8. 2011 leg. M. Dančák, OL).
Bubela J. (1879): Rostlinstvo květeny Vsetínské. – Ms. [Depon. in: Muzeum regionu Valašsko, Valašské Meziříčí] Bubela J. (sine anno): Rostliny na Valašsku rostoucí. – Ms. [Depon. in: Muzeum regionu Valašsko, Valašské Meziříčí] Čelakovský L. (1870): Květena okolí pražského. – Živa 4:1–164. Elsnerová M., Batoušek P., Dančák M., Hájek M., Kopeček F., Pluhař V., Podešva Z., Svačina T. & Zábranská D. (2004): Červený seznam cévnatých rostlin Zlínského kraje (mimo území CHKO Bílé Karpaty a CHKO Beskydy). – Ms. [Depon. in: Muzeum regionu Valašsko, Valašské Meziříčí] Říčan G. (1936): Květena okresu Vsetínského a Valašskomeziříčského. – Ms. [Depon. in: Muzeum regionu Valašsko, Valašské Meziříčí]
Centunculus minimus L. C1 69a. Železnohorské podhůří, 6162d, Proseč (distr. Chrudim): žulový lom u silnice do Zderaze, vlhké štěr- kovité místo s nezapojenou vegetací ve spodní etáži severní části lomu, 480 m n. m., několik tisíc rostlin (21. 8. 2011 leg. P. Novák, BRNU; Novák 2012).
Novák P. (2012): Nález drobýšku nejmenšího (Centunculus minimus) na Skutečsku. – Pr. a Stud., Pardubice, 19: 181–184.
Cephalanthera longifolia (L.) Fritsch C3 61a. Křivina, 5862b, Rašovice (distr. Rychnov nad Kněžnou): PP Zadní Machová, okraj dubohabřiny vle- vo u silnice z Rašovic do Křivic, 460 m SSV od rybníka Machov, 50°09'34"N, 16°07'47,4"E, 280 m n. m., jedna sterilní rostlina společně s Neottia nidus-avis (23. 5. 2013 not. J. Doležal).
Jedná se o první doložený výskyt okrotice dlouholisté v celém fytochorionu Dolní Poor- ličí (61). Historicky je uváděna ze sousedního fytochorionu Orlické opuky (60), kde byla J. Häuslerem sbírána v bukovém křoví na jižní stráňce zámeckého parku v Kostelci nad Orlicí (Hrobař 1931). Zadní Machová je fl oristicky dobře známá a prozkoumaná lokalita s výskytem bo- haté populace Cypripedium calceolus. Z dalších významných druhů zde byl v průběhu
ZZpravypravy 449(1).indb9(1).indb 110101 111.1. 66.. 22014014 22:51:5022:51:50 Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 49: 73–206, 2014 153
dlouhá, horní úzce eliptická, 2,7–3,6 mm dlouhá. Plucha kopinatá, 2,2–3,9 mm dlouhá, kýlnatá, na vrcholu špičatá až hrotitá, bezosinná, trojžilná, na okraji v dolní polovině hustě chlupatá, na bázi bez tmavé skvrny, pluška kratší než plucha, dvoužilná; tyčinky 0,3–0,5 mm dlouhé. Obilky 1,5–1,8 mm dlouhé. Větvenka hnědá svazečkatá je původní v Americe od jižních okrajů Kanady (Britská Kolumbie, Ontario) na severu po Argentinu na jihu. Identitu rostlin zavlečených do ČR na překladiště v přístavech a na nádraží na nejdolejším toku Labe správně rozpoznal Jehlík (1998, 2013). Z. Kaplan
Jehlík V. (2013): Die Vegetation und Flora der Flusshäfen Mitteleuropas. – Academia, Praha.
Leucojum aestivum L. C1 76a. Moravská brána, 6473c, Hustopeče nad Bečvou (distr. Přerov): za mostkem přes Bečvu, v lesíku na levém břehu Bečvy, vyschlé rameno, 15 rostlin (17. 5. 1988 leg. Z. Hradílek, OLM); nález doplňu-
je fytocenologický zápis bez uvedení velikosti plochy: [E3: Salix alba. – E1: Phalaris arundinacea 4, Urtica dioica 2, Epilobium sp. 1, Carex vesicaria +, Galium aparine +, Leucojum aestivum +, Symphytum offi cinale +, Cardamine dentata r, Carex acuta r, Equisetum fl uviatile r, Iris pseuda- corus r; na okrajích (za hranicí plochy) např. Allium ursinum, Carex vulpina, Ficaria bulbifera, Glechoma hederacea, Scirpus sylvaticus]. – Hustopeče nad Bečvou: luh levého břehu Bečvy SZ od silničního mostu, 260 m n. m. (3. 5. 1994 leg. M. Sedláčková, NJM). – Němetice (distr. Vsetín): levý břeh Bečvy, 280 [recte 260] m n. m. (21. 5. 1976 leg. M. Kašparová, VM). – Zámrsky (distr. Přerov): in saliceto ad ripam fl uminis Bečva, 260 m n. m. (10. 6. 1975 leg. O. Ressel, VM). – Zá- mrsky: levý břeh Bečvy, 0,8 km od silnice z Hustopečí do Němetic, 270 m n. m. (24. 5. 1979 leg. et foto M. Kašparová, VM; 5. 5. 1986 foto L. Kučírek; 10. 5. 2012 not. J. Tkáčiková). – Zámrsky: luh v nivě Bečvy asi 2,3 km SSV od kaple sv. Václava v obci, 49°31'35"N, 17°50'27"E (2008 not. P. Filippov; Filippov 2008).
Všechny výše uvedené lokality, ač jsou vztaženy ke třem různým obcím, se týkají jediného místa – lužního lesa na levém břehu Bečvy SZ od silnice z Hustopečí nad Bečvou do Němetic.
76a. Moravská brána, 6473c, Zámrsky (distr. Přerov): PR Doubek (Přikryl 1977, Neuschlová 1983, Cima- lová & Plášek 2004) 76a. Moravská brána, 6572b, Babice (distr. Vsetín): háj, hlinitá [půda], hojně, 250 m n. m. (2. 5. 1951 leg. J. Tomášek, rev. L. Černá, BRNM).
Rozšíření bledule letní shrnula v osmém dílu Květeny ČR Bělohlávková (in Štěpánková et al. 2010: 681–682). Nedostatečným využitím regionálních periodik a menších herbářových sbírek i dat státní ochrany přírody byly při zpracování rozšíření tohoto taxonu opominuty některé lokality. Rozšíření bledule letní v Moravské bráně není omezeno jen na Lipník nad Bečvou (jak nepřesně uvádí Bělohlávková l. c.), ale zasahuje dále směrem na východ podél řeky Bečvy až k Hustopečím nad Bečvou, popř. až k Juřince u Valašského Meziříčí (cf. Přikryl 1977). Z tohoto prostoru byl druh opakovaně dokladován (výše uvedené lokality z prostoru mezi Hustopečemi nad Bečvou a Zámrsky) a také publikován (Přikryl 1977,
ZZpravypravy 449(1).indb9(1).indb 115353 111.1. 66.. 22014014 22:51:5822:51:58 154 Hadinec & Lustyk: Additamenta XII
1987). Následně byl rovněž zmíněn v závěrečných zprávách z botanických inventarizačních průzkumů středního toku Bečvy (Dvorský et al. 1999) a PR Doubek (např. Neuschlová 1983, Cimalová & Plášek 2004). Izolovaná je lokalita Babice v povodí říčky Juhyně. Tento výskyt vzdálený od nivy Bečvy ca 6 km zmiňuje také kelečský amatérský přírodovědec J. Očenášek: „Rouské, na lesních lukách avšak jen místy“ (Domin 1945). Přestože taxon je v oblasti Moravské brány a Vsetínské kotliny více než 100 let pěstován v zahradách (Vsetín-Lázky, v zahradě, 1880 leg. J. Bubela, PRC; Vsetín-Růžďka (pěstov.), 1901 leg. J. Macháček, BRNM; Kateřinice, 1942 leg. V. Pospíšil, BRNM; Zámrsky Přikryl (1977), je velmi pravděpodobné, že výskyty podél řeky Bečvy v úseku od Valašského Meziříčí po Lipník nad Bečvou jsou původní. Tuto domněnku vyslovuje také Přikryl (1977): „byla pře- nesena do zahrádek od řeky Bečvy“. V uvedeném úseku řeky Bečvy nachází bledule letní optimální podmínky v blízkosti menších mělkých tůní, které se vytvořily postupným zazemňováním slepých ramen nebo byly vytvořeny uměle těžbou štěrkopísků. Tento biotop je v posledních letech devasto- ván zavážením zeminou a následnou ruderalizací, popř. samovolným poklesem hladiny vody v tůních vlivem zahlubování regulovaného koryta Bečvy. Lokalita je také ohrožena kácením lužního lesa a postupující těžbou štěrkopísků. V její těsné blízkosti byl vybudo- ván nový rybník a je pravděpodobné, že těžební aktivity postoupí i přímo na stanoviště bledule. Při terénním průzkumu výše uvedených lokalit v roce 2012 byly nalezeny pouze sterilní rostliny, nelze proto uvést jak početná je nyní populace. J. Tkáčiková & M. Dančák
Cimalová Š. & Plášek V. (2004): PR Doubek – botanický inventarizační průzkum. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha] Domin K. (1945): [Rozpisy fl oristické literatury k fl óře Československa do roku 1945]. – Ms. [Depon. in: Botanický ústav AV ČR Průhonice] Dvorský M., Dvorská J., Šálek P., Kašpar T., Kašparová M. & Přikryl V. (1999): Seznam zjištěných zvláště chráněných a vzácnějších druhů živočichů a rostlin v území zamýšleného vodního díla na středním toku řeky Bečvy. – Ms. [Depon. in: Muzeum regionu Valašsko, Valašské Meziříčí] Filippov P. (2008): Aktualizace mapovacího okrsku cz0638, Aktualizace vrstvy mapování biotopů ČR. – Nálezová databáze [on-line databáze; portal.nature.cz, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha] Neuschlová Š. (1983): SPR Doubek – botanický inventarizační průzkum. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha] Přikryl V. (1977): Bledule letní u Hustopeče nad Bečvou. – Památky a Přír. 4/1977: 248–249. Přikryl V. (1987): Vodní rostliny v povodí Bečvy u Hustopečí nad Bečvou. – Zprav. Okr. Vlastivěd. Muz. Vsetín 1987: 34–39.
Limosella aquatica L. C4a 35a. Holoubkovské Podbrdsko, 6148d, Kařez (distr. Rokycany): PP Kařezské rybníky, druhotně zapla- vené obnažené dno Hořejšího kařezského rybníka, 1,6 km JJZ od kostela sv. Jana Nepomuckého, 49°48'27"N, 13°46'31"E, 445–450 m n. m. (8. 7. 2003 not. M. Ducháček). 35d. Březnické Podbrdsko, 6449b, Přední Poříčí (distr. Příbram): obnažené dno Švejdova rybníka 1 km Z od osady, 49°34'34"N, 13°55'30"E, 485 m n. m. (22. 10. 2006 not. R. Hlaváček, P. Koutecký et al.).
ZZpravypravy 449(1).indb9(1).indb 115454 111.1. 66.. 22014014 22:51:5922:51:59 Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 49: 73–206, 2014 163
Lythrum hyssopifolia L. C2 10b. Pražská kotlina, 5953a, Praha-Dubeč: polní mokřad ca 1,5 km ZSZ od městské části Dubeč a 50 m J od retenční nádrže Slatina, 50°04'03,2"N, 14°34'22,4"E, 247 m n. m., až desetitisíce rostlin v sou- vislých porostech (31. 7. 2013 not. D. Hrčka & R. Cibulka). – Praha-Dubeč: zamokřené pole při okra- ji rákosin, ca 1,3 km ZSZ městské části Dubeč a 300 m JV od retenční nádrže Slatina, 50°03'59,2"N, 14°34'34,5"E, 249 m n. m., asi 100 rostlin (31. 7. 2013 not. D. Hrčka).
Retenční nádrž Slatina s několika melioračními přivaděči je výsledkem intenzivních snah o celkové odvodnění území na místě bývalých mokřadních luk. Jejich pozůstatkem je pol- ní mokřad s větším množstvím ohrožených druhů rostlin. Mokřad je s různou intenzitou přeoráván, což podporuje některé charakteristické druhy sv. Nanocyperion fl avescentis, jako je Gnaphalium uliginosum, Juncus bufonius, Limosella aquatica či Plantago uli- ginosa. Lokalita je součástí návrhu na vyhlášení chráněného území včetně odpovídající péče i o polní mokřad. D. Hrčka
15c. Pardubické Polabí, 5861c, Hrachoviště (distr. Pardubice): vlhká louka na jižním okraji lesního kom- plexu, 930 m SV od obce, 50°07'41,3"N, 15°52'21,5"E, 236 m n. m., roztroušeně v nekoseném frag- mentu louky s dominancí Cirsium canum a Galium boreale (20. 7. 2002 not. R. Prausová). 61b. Týnišťský úval, 5862d, Týniště nad Orlicí (distr. Rychnov nad Kněžnou): vlhké deprese v písči- tém poli na jihovýchodním okraji města, 1,05 km JJV od železniční stanice Týniště nad Orlicí, 50°08'33,7"N, 16°05'01,2"E, 255 m n. m., stovky fertilních rostlin společně s Alopecurus aequalis a Peplis portula (29. 6. 2013 leg. J. Doležal no. 13/104, herb. Doležal, HR).
Tento subhalofyt byl v roce 2003 nalezen R. Prausovou ve vlhké louce u Hrachoviště. Druh rostl v rozježděné části louky na obnažených plochách bez vegetace. V Pardubic- kém Polabí je znám recentní výskyt druhu v PP Roudnička a Datlík (Prausová 2007) a v lokalitě Rameno u Stříbrného potoka (Prausová 2005). V celém Dolním Poorličí (61) je druh nalézán poměrně vzácně. Historické údaje po- cházejí z Petrovic nad Orlicí, Lípy nad Orlicí a z Nepasic u Třebechovic pod Orebem (Hrobař 1946). Více údajů pochází jen z oblastí, kde Dolní Poorličí sousedí s termofyti- kem Východního Polabí (15), což dokládá např. nález druhu u Přepych (Hrobař 1931). Nově nalezená lokalita u Týniště nad Orlicí čítala stovky fertilních rostlin ve vlhkých depresích písčitého pole, které je intenzivně obhospodařováno. J. Doležal
74a. Vidnavsko-osoblažská pahorkatina, 5771b, Dívčí Hrad (distr. Bruntál): okraj pole při Městském lese u Osoblahy [Osoblažský les], asi 1,19 km SV od kóty Dubovec (336), 50°15'50"N, 17°39'25"E, 45 převážně plodných rostlin v porostu rdesna a ježatek (7. 8. 2013 leg. Z. Mruzíková, herb. Mruzíko- vá). Jedná se o výskyt vzdálený pouhých asi 180 m JV od dříve publikovaného nálezu (Šigutová & Pálková in Additamenta 9: 125, 2011). 74a. Vidnavsko-osoblažská pahorkatina, 5772a, Studnice (distr. Bruntál): zřejmě sečená louka, asi 350 m SV od osady, 50°17'43"N 17°44'27"E, asi 200 rostlin (5. 8. 2013 leg. Z. Mruzíková, herb. Mruzíková).
ZZpravypravy 449(1).indb9(1).indb 116363 111.1. 66.. 22014014 22:52:0222:52:02 164 Hadinec & Lustyk: Additamenta XII
76a. Moravská brána, 6473d, Lešná (distr. Vsetín): osada Lešenský mlýn, podmáčená deprese na okraji kukuřičného pole, asi 1,2 km JJV od kostela v obci, 49°30'27,4"N, 17°56'08,5"E, 280 m n. m., spolu s Agrostis stolonifera, Bolboschoenus planiculmis a Persicaria amphibia (14. 7. 2013 leg. J. Tkáči- ková, VM).
V Moravské bráně je tento druh velmi vzácný. Historické údaje se vztahují pouze ke dvě- ma šířeji pojatým a v Květeně ČR zmíněným lokalitám – Bystřice pod Hostýnem (přes- něji Pod Kozincem severně od Chvalčova; 1968 leg. H. Zavřel, BRNM) a Lipník nad Bečvou (přesněji Jezernice; 1923 leg. Petrak, BRNU). Z Jezernice byl výskyt v posled- ním desetiletí opakovaně potvrzen (J. Filippovová in ČNFD). Překvapivý nález v Lešné u Valašského Meziříčí posunuje rozšíření druhu v rámci ČR směrem na východ a zároveň je to první údaj potvrzující výskyt druhu na Vsetínsku. J. Tkáčiková
Hrobař F. (1931): Květena Kostelecka a Rychnovska. – Hradec Králové, 128 p. Hrobař F. (1946): Druhý doplněk ke „Květeně Kostelecka a Rychnovska“. – Vamberk, 32 p. Prausová R. (2005): Soupis taxonů cévnatých rostlin v lokalitě PCHP Rameno u Stříbrného potoka. – Závěrečná zpráva záchranného programu pro rdest dlouholistý (Potamogeton praelongus) za rok 2005. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Orlické hory a krajské středisko Hradec Králové, Hradec Králové] Prausová R. (2007): Zhodnocení změn fl óry v přírodní památce Roudnička a Datlík v průběhu posledních 125 let a v souvislosti s realizovanými řízenými zásahy po roce 2002. – Pr. a Stud., Pardubice, 14: 43–83.
Malaxis monophyllos (L.) Sw. C1 37n. Kaplické mezihoří, 7353c, Bělá (distr. Český Krumlov): ca 0,9 km JV od koste la v bývalé obci Cet- viny, křovinatý okraj lesa za poslední kapličkou křížové cesty, 48°36'28,3"N, 14°33'24,2"E, 700 m n. m., ca 5 neduživých rostlin (1997 not. V. Dolanský; Janáková in Lepší & Lepší 2012). 37n. Kaplické mezihoří, 7451b, Studánky (distr. Český Krumlov): 1 km SZ od středu obce, 48°35'51,3"N, 14°19'01,7"E, 690 m n. m., travnatý svah severní orientace, s roztroušenými náletovými dřevinami, 11 kvetoucích a 8 sterilních rostlin (16. 7. 2011 not. J. Janáková; Janáková in Lepší & Lepší 2012). 88h. Svatotomášská hornatina, 7350d, Přední Výtoň (distr. Český Krumlov): 1,5 km JZ od obce Pasečná, 48°36'14,6"N, 14°05'22,5"E, 830 m n. m., travnatý okraj smrkového lesa severozápadní orientace, 8 kvetoucích a 6 sterilních rostlin (25. 8. 2011 not. J. Janáková; Janáková in Lepší & Lepší 2012).
Melampyrum nemorosum var. praecox Štech C1 80a. Vsetínská kotlina, 6674c, Vsetín: suché, místy zarůstající louky v závěru údolí Zádilský, ca 1,5 km SV od vsetínského zámku, 49°20'59"N 18°00'55"E, 570 m n. m. (25. 5. 2003 leg. M. Dančák, OL, rev. M. Štech; Tkáčiková & Dančák 2012). 82. Javorníky, 6674d, Huslenky (distr. Vsetín): hřebenové louky na severozápadním výběžku vrchu Ochmelov, směrem k osadě U Krošenků, ca 3,7 km S od kostela v obci, 49°20'20"N 18°05'22"E, 700 m n. m. (17. 5. 2002 leg. M. Dančák, OL, rev. M. Štech; Tkáčiková & Dančák 2012).
Tkáčiková J. & Dančák M. (2012): Rukopis G. A. Říčana „Květena Vsatských hor“ – zapomenutý pramen ke květeně severovýchodní Moravy. – Acta Carp. Occid., Muz. regionu Valašsko, Vsetín et Muz. jihovýchodní Moravy, Zlín, 3: 44–85.
ZZpravypravy 449(1).indb9(1).indb 116464 111.1. 66.. 22014014 22:52:0322:52:03
Příloha A3.
Zajímavé botanické nálezy z regionu severní Moravy a Slezska
TKÁČIKOVÁ J., DVOŘÁK V. & HLISNIKOVSKÝ D. 2014: Chenopodium vulvaria L. In: DANČÁK M., KOCIÁN P. & HLISNIKOVSKÝ D. (eds), Zajímavé botanické nálezy z regionu severní Moravy a Slezska VIII., Acta Musei Silesiae, Scientiae Naturales 63: 266–267.
Příspěvek zařazený do osmého dílu Zajímavých nálezů z regionu severní Moravy a Slezska přináší informaci o nové lokalitě silně ohroženého druhu Chenopodium vulvaria. Tento druh postupně vymizel na většině známých (dnes již historických) lokalit. Podobně vzácný jako v regionu severovýchodní Moravy je také na území celé republiky, a to v souvislosti s ústupem vhodných ruderálních ploch v intravilánech obcí a měst. Nález v Choryni je tak potvrzením druhu v Moravské bráně po téměř 30 letech a zároveň jediným známým recentním výskytem v mezofytiku severní Moravy.
Autorčin podíl spočíval ve zpracování části textu vztahujícího se k území severovýchodní Moravy.
Vzhledem k tomu, že publikace je rozsáhlá (21 stran), dále v příloze jsou zařazeny pouze ty stránky publikace, které obsahují autorčin komentář.
184
ISSN 2336-3193 Acta Mus. Siles. Sci. Natur., 63: 263-282, 2014 Short Notes Zajímavé botanické nálezy z regionu severní Moravy a Slezska VIII.
Martin Dančák, Petr Kocián & David Hlisnikovský (eds)
Interesting botanical records from the region of northern Moravia and Silesia VIII. – Acta Mus. Siles. Sci. Natur., 63: 263-282, 2014.
Abstract: The eighth volume of the series Interesting botanical records from the region of northern Moravia and Silesia reports some interesting findings of bryophytes and vascular plants from the region. New localities of hornwort Anthoceros agrestis, moss Buxabumia viridis and liverwort Riccia cavernosa are presented. Furthermore, new localities of vascular plant species Anthemis cotula, Bromus japonicus, Cardamine chelidonia, Cerastium brachypetalum, Chenopodium vulvaria, Crepis foetida subsp. foetida, Dactylorhiza sambucina, Equisetum ×moorei, Gentiana asclepiadea, Hypericum humifusum, Koeleria macrantha subsp. macrantha, Lathyrus hirsutus, Lindernia procumbens, Lunaria rediviva, Moneses uniflora, Orobanche minor, Rubus gliviciensis, Stachys alpina, Thesium alpinum, Veronica peregrina, Veronica verna and Vicia lathyroides are reported.
Key words: floristic records, bryophytes, vascular plants, Moravia, Silesia, Czech Republic
Úvod
Osmý díl Zajímavých nálezů z regionu severní Moravy a Slezska přináší určité změny v tomto tradičním seriálu. Dochází především ke změně v kritériích pro uveřejnění nálezů a struktuře jejich zápisu. Věříme, že seriál bude i v dalších letech vítanou platformou pro zveřejňování nových či zajímavých nálezů z regionu. Tradičně jsou kromě nálezů cévnatých rostlin publikovány i nálezy mechorostů. Přehled všech taxonů, které byly dosud publikovány v tomto seriálu, je zveřejněn na internetových stránkách Moravskoslezské pobočky České botanické společnosti (www.ms-cbs.cz), kde jsou zároveň všechny dosud vyšlé díly ke stažení.
Metodika
Vymezení zájmové oblasti je dáno hranicemi Severomoravského kraje (okresy Bruntál, Frýdek- Místek, Jeseník, Karviná, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava-město, Přerov, Šumperk a Vsetín) s přihlédnutím k blízkému okolí. Zařazeny jsou nálezy taxonů nových pro konkrétní území (například fytochorion), ohrožených, chráněných či jinak významných nebo zajímavých. Taxonomické pojetí a nomenklatura cévnatých rostlin se řídí Seznamem flóry České republiky (Danihelka et al. 2012), mechorostů Seznamem mechorostů České republiky (Kučera et al. 2012) a syntaxonů Vegetací České republiky (Chytrý 2007, 2009, 2011, 2013). Za jménem taxonu je v závorce uvedena případná kategorie ohrožení podle třetího vydání Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Grulich 2012) a kategorie ochrany dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. v platném znění. Jednotlivé lokality jsou zařazeny do fytochorionů dle regionálně-fytogeografického členění ČR (Skalický 1988). Mapovací pole, které odpovídá středoevropskému floristickému síťovému mapování (Slavík 1971), je uváděno ve velikosti ¼ základního pole. Souřadnice jsou zapsány v souřadnicovém systému WGS-84 a byly odečteny spolu s nadmořskou výškou z GPS přístrojů nebo z mapového podkladu www.mapy.cz. Nálezy doložené herbářovými položkami jsou označeny akronymem příslušné herbářové sbírky, přičemž mezinárodní akronymy veřejných herbářů se řídí aktuálním seznamem Index herbariorum (Thiers 2014). Doklady v soukromých sbírkách jsou označeny zkratkou „herb.“ společně s příjmením vlastníka herbáře. Pokud nebyl pořízen herbářový doklad, jsou nálezy označeny zkratkou „not.“, případně slovem „foto“, pokud byla pořízena fotodokumentace.
263
Řeřišnice vlaštovičníkovitá je v České republice zavlečeným druhem, jehož hlavní výskyt je soustředěn do oblasti kolem Šumperka a Sobotína. Menší výskyty byly už dříve zaznamenány v Olomouci, v jižních Čechách u Blatné a teprve nedávno u Čkyně (Paulič 2008). Podrobný přehled nálezů k počátku 90. let 20. století podává Kučera (1991), jehož údaje přebírá Hrouda (1992). J. Kučera spolu s kolegy také nalezli v roce 1986 do té doby neznámou, izolovanou lokalitu v Javorné u Zlatých Hor v nejsevernějším cípu CHKO Jeseníky (Kučera 1991). Zdejší populaci jsem náhodně našel několik let poté během fytocenologického snímkování přípotočních olšin. V roce 2014 objevená populace na Chebzí je patrně nedávným výsadkem z údolí Javorné, odkud se dostala podél cestních komunikací (vzdušnou čarou asi 3 km). Je třeba poopravit stávající údaje o rozšíření severomoravských a slezských populací řeřišnice vlaštovičníkovité z hlediska lokalizace do fytogeografických jednotek (cf. Hrouda 1992). Populace z Javorné byla lokalizována do okresu Hanušovicko- rychlebská vrchovina; ve skutečnosti však patří do fytogeografického okresu Slezská pahorkatina a jedná se tak o jediný známý výskyt tomto okrese. Nález u Chebzí je nový pro podokres Rychlebská vrchovina, avšak z hlediska celého okresu Hanušovicko-rychlebská vrchovina pouze doplňuje již dlouho známé výskyty v okolí Šumperka. Sběry od Bludova (Kučera 1991) zřetelně patří do Zábřežsko-uničovského úvalu a jedná se tak o „nový”druh pro tento fytogeografický okres.
Radim Hédl & Markéta Chudomelová
Cerastium brachypetalum Desp. ex Pers. (C3)
74b. Opavská pahorkatina 6073c, Opava (distr. Opava): železniční nádraží Opava-východ, v ostrůvku železničního nádraží, cca 0,45 km JV od nádražní budovy, 49°55'56,3"N, 17°54'49,5"E, 250 m n. m., lokálně – skrovně (1. V. 2014 leg. D. Hlisnikovský & P. Kocián, herb. FMM, rev. J. Danihelka).
Z povodí Odry (na území ČR) nebyl rožec krátkoplátečný doposud zmiňován (cf. Dudek 2014). Nejblíže byl vzácně zaznamenán na vápencích Moravské brány (76) a ojediněle byl sbírán v Zábřežsko-uničovském úvalu (72) u Vitošova, v Hanušovické vrchovině (73) v Líšnici a v Jesenickém podhůří (75) při Hrubé Vodě – vše v povodí Moravy, jak shrnuje Dudek (l. c.). V sousedních polských vojvodstvích byl dříve velmi řídce roztroušen (např. Fiek 1881, Otruba 1926), nyní je však na pokraji vyhynutí a v přiléhajícím Opolském vojvodství po roce 1980 na jediné lokalitě poblíž města Kietrz zaznamenaný (Spałek & Szczęśniak 2002). Sbírané rostliny svým přimíšeným žláznatým oděním odpovídají nominátní varietě a synantropní biotop, na kterém byl druh v Opavě sbírán, je ve shodě se zavlékáním i v jiných částech ČR (např. Dančák 2011).
David Hlisnikovský
Chenopodium vulvaria L. (C2)
21b. Hornomoravský úval 6469b, Olomouc (distr. Olomouc): trávníky a okraje patníků v Sudově ulici, 49°34'47,3"N, 17°16'38,1"E, 212 m n. m., desítky rostlin (2014 not. V. Dvořák, M. Duchoslav & M. Dančák).
76a. Moravská brána vlastní 6573a, Choryně (distr. Vsetín): na rohu chodníku při č. p. 105, 49°29'46,9"N, 17°53'52,2"E, 275 m n. m., 2 rostliny (26. VII. 2014 leg. D. Hlisnikovský, J. Tkáčiková et al., herb. FMM).
Rozšířením merlíku smrdutého na severovýchodní Moravě (přesněji na území Severomoravského kraje) se podrobně zabývala Sedláčková (1989), jež shrnuje přes 40 povětšinou historických lokalit. Z Moravské brány (76), kterou autorka dlouhodobě zkoumá a kde jej sama v roce 1987 naposledy ve Fulneku a Jerlochovicích sbírala, vyjmenovává nejvíce
266
výskytů – z 11 obcí. S obdobnou frekvencí byl druh pravděpodobně rozšířen i v sousedním fytochorionu Vsetínská kotlina (80a), což naznačují další do souhrnu (Sedláčková 1989) nezahrnuté výskyty z Valašského Meziříčí a Vsetína (Bubela sine anno, 1879; Říčan 1936). I zde druh postupně vymizel, podobně, jako na většině území republiky, a to v souvislosti s ústupem vhodných ruderálních ploch v intravilánech obcí a měst. Současný nález v Choryni je tak potvrzením druhu v Moravské bráně po téměř 30 letech a zároveň jediným známým recentním výskytem v mezofytiku severní Moravy. V termofytiku – na Hané (21), je soudobý stav rozšíření merlíku smrdutého o málo příznivější, čímž navazuje na roztroušený výskyt v jižní půli Moravy. Opakovaně je nalézán v Kroměříži (Danihelka 2002, Jongepier 2004; 2014 leg. V. Dvořák & J. Jeništa, OL), nedávno též v Dobromilicích a Mostkovicích na Prostějovsku (Komárek 2013) a v Olomouci, kde s jistotou roste na dvou lokalitách – na Václavském náměstí (Dančák 2009) a na Sudově ulici. Přes cílené pátrání se výskyt merlíku smrdutého nepodařilo ověřit na dalších zmiňovaných lokalitách v Olomouci – při Husově sboru v Legionářské ulici (J. Havránek in verb.) a na Mrštíkově náměstí (J. Sádlo in verb.). Z fytogeografického hlediska jsou zajímavé historické, v současnosti nepotvrzené výskyty druhu v intravilánu Přerova (Baudyš 1962 in Sedláčková 1989) a na stráních u Krčmaně (1956 leg. V. Resner, OL), které představují významnou spojnici v rozšíření merlíku smrdutého mezi Hanou a Moravskou bránou.
Jana Tkáčiková, Václav Dvořák & David Hlisnikovský
Crepis foetida L. subsp. foetida
83. Ostravská pánev 6175c, Ostrava – Mariánské Hory (distr. Ostrava-město): v kolejišti seřaďovacího nádraží, 49°50'30,2"N, 18°14'47,1"E, 205 m n. m., lokálně roztroušeně, několik desítek rostlin (11. VI. 2014 leg. D. Hlisni- kovský, herb. FMM).
Nominátní poddruh škardy smrduté je soudobě hodnocen jakožto taxon v ČR druhotně rozšířený (Pyšek et al. 2012). V Čechách byl vzácně sbírán na vápencích v Českém krasu (8) a Šumavsko-novohradském podhůří (37), a to až do poloviny 20. století. Od těch dob je nezvěstný a z Moravy a Slezska jej dosud nikdo nehlásil (Kaplan & Kirschner 2004). Na téže lokalitě v Ostravě – Mariánských Horách byl v roce 2013 zaregistrován pouze jediný statný exemplář Crepis foetida subsp. rhoeadifolia (2013 leg. D. Hlisnikovský & P. Kocián, FMM), avšak nominátního poddruhu jsme si nevšimli. V sezóně roku 2014 se výskyt škardy smrduté mákolisté potvrdit nepodařilo, zato zde rostla v nezanedbatelném množství právě domněle nezvěstná škarda smrdutá pravá. Již z dálky poutala pozornost svým nízkým vzrůstem (sotva poloviční od škardy smrduté mákolisté), početnými, již od báze větvenými lodyhami a nápadně sivě chlupatým oděním (s absencí chlupů štětinovitých a hojnými chlupy žláznatými) a vnější zákrovní listeny úborů příkladně dosahovaly sotva poloviny vnitřních. Odkud tato škarda do Ostravy přicestovala, není možno říci, avšak exotických druhů, s původem zvláště v jihozápadní Evropě, se v týchž místech po léta kumuluje povícero.
David Hlisnikovský
Dactylorhiza sambucina (L.) Soó (C2, §2)
74a. Vidnavsko-osoblažská pahorkatina 5771d, Liptaň (distr. Bruntál): řídký kostřavový trávník na suchém kamenitém pahorku (dříve „polní kaz“ ) asi 1,4 km SV od kostela v obci, vlevo silnice do obce Dívčí Hrad, 50°13'50,3"N, 17°36'55,3"E, 350 m n. m., 2 plodné rostliny (24. V. 2014 foto Z. Mruzíková).
267
„ve štěrku Ostravice u Místku (Gogela) a Frýdku; v Morávce u Starého Města“. Tím je výčet lokalit, jimž je připisován přirozený výskyt (Podpěra 1921) kompletní, dál jsou tyto jen přejímány autory mladšími. Synantropně pak byla zaznamenána Tomášem Svěrákem při Opavě v Opavské pahor- katině (74b) na náspu severní železniční dráhy blízko prvního strážního domku (Svěrák 1917). Josef Podpěra k Opavě doplňuje ještě blízké Velké Hoštice (Podpěra 1949), z textu ale není znatelné, zda tím zamýšlel jiný nález, nežli Svěrákův. Ve čtvrtém díle Květeny ČR není Opavská pahorkatina zaznamenána, naproti tomu je bez bližších údajů zmíněn fytochorion Ostravská pánev (Chrtková 1995). A poněvadž jiné údaje scházejí, byla v regionálním červeném seznamu Moravskoslezského kraje zařazena do kategorie druhů vyhynulých (Sedláčková & Plášek 2005).
David Hlisnikovský
Summary
Two new localities of an overlooked hornwort Anthoceros agrestis are reported from Opava district. Due to intensive farming in the past, significant decrease of the species' localities was observed in the whole territory of the Czech Republic. On stubble fields near Bělá and Brumovice villages, however, rich populations consisting of hundreds of individuals were recently recorded. A rare epixylic moss Buxbaumia viridis, which is one of the “Annex II” species of the European “Habitat directive”, was recorded on a new locality in Moravskoslezské Beskydy Mts. About 20 individuals (20 matured capsules) were observed on decaying spruce stump. Riccia cavernosa has long been known from the thermophyticum of central Moravia, however, in Poodří region it was discovered by J. Duda near the town of Odry as late as 1993. Subsequently it was collected by Z. Hradílek in national natural reserve Polanská niva. Recently it was found in a fish hatchery in the town of Studénka, and in an abundant population in a summer-dried fishpond near Jistebník village. Anthemis cotula probably used to be a common species of villages. However, with urbanization of rural areas it is generally disappearing. New finding of abundant population in Jistebník village might indicate that the species could be overlooked in the field as the locality lies in a botanically long surveyed territory of protected landscape area. A new locality of Bromus japonicus from arable field margin in Moravská brána region is reported. It is the first record of the species from this habitat in North Moravia. Cardamine chelidonia is an adventive species in the Czech Republic. In addition to sites surveyed earlier by other authors, a recent finding was made in 2014. It is probably result of an expansion from a site discovered in 1986 and confirmed in 1993 in the northernmost part of the Jeseníky Protected Landscape Area. Both sites are relatively isolated from the main area of the species’ distribution in the country. Cerastium brachypetalum is a very rare species in northern Moravia, unknown to occur in Czech part of Odra river catchment until now. The new locality in Opava town is in a railway station, which is frequent habitat type of the species also in other adjoining regions. The finding of Chenopodium vulvaria in the village of Choryně is the first report on occurrence of this species in the northeastern Moravia after nearly 30 years. Another finding from the town of Olomouc is also given as an addition to other recent findings of the species in the Haná region. Crepis foetida subsp. foetida is a very rare alien species in the Czech Republic. It has never been recorded from the territory of Moravia and Czech Silesia, and it was actually considered missing in the whole country since the half of 20th century. Recently it was found in a number of several tens of individuals at a railway in Ostrava-Mariánské hory. A new locality of Dactylorhiza sambucina is reported from Osoblažsko region. Although the species is known from the region, in this particular locality it has been unnoticed till now. Equisetum ×moorei was recorded from three localities (Štramberk town, Rusava and Dobrá villages) in northern Moravia previously. The plants from Štramberk and Dobrá co-occurred with one of the parental species, i.e. E. ramosissimum and their determination was not verified cytologically. Therefore, it raises some doubts if they were not just extreme morphotypes of E. ramosissimum. In newly found locality in Ostrava-Přívoz the hybrid plants do not co-occur with any of the parental species and their determination was also verified using cytological and anatomical traits. Gentiana asclepiadea is considered non-native to the mountainous area of Hrubý Jeseník. In the past decades, it has been spreading spontaneously or intentionally by man. In addition to its recently confirmed sites, a new locality was found in 2013.
277
Literatura
Anonymus (2010): Rozpisy floristické literatury do roku 1945. In: Virtuální floristická kartotéka. URL: http://florabase.cz/kartoteka/. [cit. 5. 10. 2014]. Bubela J. (1879): Rostlinstvo květeny Vsetínské. Ms., nečíslováno [Depon. In: Knihovna Muzea regionu Valašsko, pracoviště Valašské Meziříčí.] - (sine anno): Rostliny na Valašsku rostoucí. Ms., 108 pp. [Depon. In: Knihovna Muzea regionu Valašsko, pracoviště Valašské Meziříčí.] Bureš L. (2007): Obnovení rybníka u Hlinky: biologické hodnocení. Ms., Ekoservis, Světlá Hora; David Dub, Velká Bystřice, 15 pp. - (2013): Chráněné a ohrožené rostliny Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Rubico, Olomouc, 314 pp. Bureš L. & Štencl R. (2013): Gentiana asclepiadea L. In: Hadinec J. & Lustyk P. [eds]: Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. XI. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 48: 88-91. Čelakovský L. (1868–1883): Prodromus der Flora von Böhmen I–IV. – F. Řivnáč, Praha. Dančák M. (2009): Chenopodium vulvaria L. In: Hadinec J. & Lustyk P. [eds]: Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. VIII. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 44: 224. - (2011): Cerastium brachypetalum. In: Popelářová M., Hlisnikovský D., Koutecký P., Dančák M., Tkáčiková J., Vašut R. J., Vymazalová M., Dvorský M., Lustyk P. & Ohryzková L.: Rozšíření vybraných taxonů cévnatých rostlin v CHKO Beskydy a blízkém okolí (Výsledky mapování flóry z let 2006-2009). – Zprávy Čes. Bot. Společ. 46: 293-294. Danihelka J. (2002): Chenopodium vulvaria L. In: Hadinec J., Lustyk P. & Procházka F. [eds]: Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. I. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 37: 65. Danihelka J., Chrtek J. Jr. & Kaplan Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. – Preslia 84: 647-811. Danihelka J., Petřík P. & Wild J. [eds] (2014): Databanka flóry České republiky. – URL: http://florabase.cz/databanka/ [cit. 10. 10. 2014]. Douda J. & Lepší P. (2005): Veronica peregrina L. – rozrazil cizí. In: Chán V., Lepší M. & Lepší P. [red.]: Nálezy zajímavých a nových druhů v květeně jižní části Čech XI. – Sbor. Jihočes. Muz. v Čes. Budějovicích, Přír. vědy 45: 173-174. Duda J. (2000): Mechorosty CHKO Poodří. – Čas. Slez. Muz. Opava (A) 49: 37-57. Dudek D. (2014): Rozšíření rožců Cerastium brachypetalum, C. glomeratum a C. tenoreanum v České republice. Ms. Diplomová práce, 75 pp. [Depon. In: Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie] Duchoslav M. & Krahulec F. (2014): Lathyrus cicera L. In: Hadinec J. & Lustyk P. [eds]: Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. XII. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 49: 144-145. Dvořák F. (1992): Lunaria L. – měsíčnice. pp. 137-140. In: Hejný S. & Slavík B. [eds]: Květena České republiky. Vol. 3. Academia, Praha. Dvořáková M. (2004): Anthemis L. – rmen. pp. 218-232. In: Slavík B. & Štěpánková J. [eds]: Květena České republiky. Vol. 7. Academia, Praha. Fiek E. (1881): Flora von Schlesien preussischen und österreichischen Anteils, enthaltend die wildwachsenden, verwilderten und angebauten Phanerogamen und Gefäss-Cryptogamen. Gosohorsky, Breslau, 571 pp. Garcke A. (1873): Flora von Nord- und Mittel-Deutschland. Zum Gebrauche auf Excursionen, in Schulen und beim Selbstunterricht. Verlag von Wiegandt und Hempel. Berlin. 520 pp. Gogela F. (1899): Květena okolí Místeckého. – Čas. Vlasten. Mus. Spolku Olomouc 16: 27-29, 103-108. - (1906): Květena Beskyd moravských. – Čas. Vlasten. Mus. Spolku Olomouc 23: 54-58. - (sine anno): Z květeny na Místecku. Ms., zápisník J. Fojtíka, soukr. knih. D. Hlisnikovský, Frýdek-Místek. Grabowski H. (1843): Flora von Ober-Schlesien und dem Gesenke, mit Berücksichtigung der geognostischen, Boden- und Höhen- Verhältnisse. Gosohorsky, Breslau, 451 pp. Grulich V. (2010): Thesium L. – lněnka. pp. 457-467. In: Slavík B. [ed.]: Květena České republiky. Vol. 5. Academia, Praha. - (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84: 631-645. - [ed.] (2003): Výsledky floristického kursu České botanické společnosti v Novém Jičíně (4.–10. července 1999). – Zprávy Čes. Bot. Společ. 38, příloha 2003/2: 89-174. Hadinec J. & Lustyk P. [eds] (2007): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. VI. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 42: 247–337. - (2011): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. IX. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 46: 51-160. - (2013): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. XI. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 48: 31-141. Hashimoto Y., Fukukawa S., Kunishi A., Suga H., Richard F., Sauve M. & Selosse M.A. (2012): Mycoheterotrophic germination of Pyrola asarifolia dust seeds reveals convergences with germination in orchids. – New Phytologist 195: 620-630. Hédl R. (2001): Jednokvítek – životní historie a vymírání druhu. – Živa 49: 207-208.
279
- (2001): Vybrané vzácné a ohrožené rostliny Rychlebských hor a jejich severního podhůří. – Čas. Slez. Muz. Opava (A) 50: 271–283. - (2002): Pět fytogeograficky zajímavých druhů Rychlebských hor. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 37: 153-162. Hlisnikovský D. & Chytil P. (2008): Bromus japonicus Thunb. In: Plášek V. & Cimalová Š. [eds]: Zajímavé botanické nálezy z regionu severní Moravy a Slezska II. – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 57: 272. Holub J. (1995): Rubus L. – ostružiník (maliník, moruška, ostružinec, ostružiníček). pp. 54–206. In: Slavík B. [ed.]: Květena České republiky. Vol. 4. Academia, Praha. Hradílek Z. (2003): Equisetum × moorei Newman. In: Hadinec J., Lustyk P. & Procházka F. [eds]: Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. II. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 38: 252. - (2012): Inventarizační průzkum NPR Polanská niva z oboru bryologie (mechorosty). ms., AOPK ČR Praha a Správa CHKO Poodří, 30 pp. Hrouda J. (1988): Equisetaceae DC. – přesličkovité. pp. 205-223. In: Hejný S. & Slavík B. [eds]: Květena České socialistické republiky. Vol. 1. Academia, Praha. Hrouda L. (1992): Cardamine L. – řeřišnice. pp. 92-110. In: Hejný S. & Slavík B. [eds]: Květena České republiky. Vol. 3. Academia, Praha. - (2000): Veronica L. – rozrazil. pp. 355-397. In: Slavík B. [ed.]: Květena České republiky. Vol. 6. Academia, Praha. Chrtek J. jun. (2000): Stachys L. – čistec. pp. 614-625. In: Slavík B. [ed.]: Květena České republiky. Vol. 6. Academia, Praha. Chrtek J., Žertová A. & Spudilová V. (1959): Příspěvek ke květeně Rychlebských hor. – Sborn. Slez. Stud. Úst. Opava 30: 129-207. Chrtková A. (1995): Vicia L. – vikev. pp. 386-414. In: Slavík B. [ed.]: Květena České republiky. Vol. 4. Academia, Praha. Chytrý M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace. Academia, Praha, 528 pp. - (2009): Vegetace České republiky 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. Academia, Praha, 524 pp. - (2011): Vegetace České republiky 3. Vodní a mokřadní vegetace. Academia, Praha, 828 pp. - (2013): Vegetace České republiky 4. Lesní a křovinná vegetace. Academia, Praha, 551 pp. Janáčková H. (1968): Květena Rychlebských hor. Ms. Diplomová práce, 223 pp. [Depon. In: Karlova Univerzita, Přírodovědecká fakulta] Jehlík V. [ed.] (1998): Cizí expanzivní plevele České republiky a Slovenské republiky. Academia, Praha, 506 pp. Johansson V. A. & Eriksson O. (2013): Recruitment limitation, germination of dust seeds, and early development of underground seedlings in six Pyroleae species. – Botany 91: 17-24. Johansson V. A., Müller G. & Eriksson O. (2014): Dust seed production and dispersal in Swedish Pyroleae species. – Nordic Journal of Botany 32: 209-214. Jongepier J. W. (2004): Chenopodium vulvaria L. In: Hadinec J., Lustyk P. & Procházka F. [eds]: Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. III. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 39: 78. Kaplan Z. & Kirschner J. (2004): Crepis L. – škarda. pp. 509-536. In: Slavík B. & Štěpánková J. [eds]: Květena České republiky. Vol. 7. Academia, Praha. Kirschner J. & Kirschnerová L. (2000): Gentiana L. – hořec. pp. 99-110. In: Slavík B. [ed.]: Květena České republiky. Vol. 5. Academia, Praha. Kolbenheyer K. (1862): Vorarbeiten zu einer Flora von Teschen und Bielitz. – Verh. Zool.-Bot. Ges. Wien 12: 1185-1220. Komárek J. (2014): Chenopodium vulvaria L. In: Hadinec J. & Lustyk P. [eds]: Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. XI. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 49: 69. Koutecký P. & Mruzíková Z. (2009): Veronica verna L. In: Hadinec J. & Lustyk P. [eds]: Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. VIII. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 44: 312-313. Koval Š., Hradílek Z. & Zmrhalová M. (2010): Riccia cavernosa. In: Kučera J [ed.] Zajímavé bryofloristické nálezy XVI. – Bryonora 46: 70. Kropáč Z. (1997): K výskytům a ekobiologii zárazy menší (Orobanche minor) na území České a Slovenské republiky. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 32: 79-85. Křísa B. (2000): Lindernia All. – puštička. pp. 316-318. In: Slavík B. [ed.]: Květena České republiky. Vol. 6. Academia, Praha. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J., Štěpánek J. & Zázvorka J. [eds] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha, 928 pp. Kučera J. (1991): Řeřišnice vlaštovičníkovitá (Cardamine chelidonia) v České republice. – Zprávy Čs. Bot. Společ. 26: 39-42. Kučera J., Váňa J. & Hradílek Z. (2012): Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis. – Preslia 84: 813-850. Kühn F. (1965): Polní plevele Osoblažska. – Čas. Slez. Mus. Opava (A) 16: 99-107.
280
Marvanová K. (2014): Rozšíření rozrazilů Veronica dillenii, V. praecox, V. triphyllos a V. verna v České republice. Ms. Diplomová práce, 117 pp. [Depon. In: Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie] Mičková P. (2009): Studium vegetace obnažených den rybníků v Chráněné krajinné oblasti Poodří a blízkém okolí. – Vlastiv. Sborn. Novojičínska 59: 138-160. Mruzíková Z. (2014): Poznámky k rozšíření orchidejí na Osoblažsku. – Zprávy Moravskoslez. Poboč. ČBS 3: 39-46. Mruzíková Z. & Hlisnikovský D. [eds] (2014): Výsledky floristického minikurzu Moravskoslezské pobočky ČBS po Osoblažsku (7.–9. června 2013). – Zprávy Moravskoslez. Poboč. ČBS 3, Příloha 1. Němečková L. (1973): Stachys alpina. In: Hendrych R. [ed.], Phytokartogramme einiger Gebirgs- pflanzenarten der Tschechischen Sozialistischen Republik (ČSR). – Acta Univ. Carol. - Biol., 1971: 290. Neuhäusl R. & Vicherek J. (1960): Příspěvek ke květeně a vegetaci severovýchodního obvodu Nízkého Jeseníku. – Přírod. Čas. Slez. 21: 499-510. Oborny A. (1883–1886): Flora von Mähren und österr. Schlesien. Pars. 1–4. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 21: 1-268, 22: 269-636, 23: 637-888, 24: 889-1285. Opravil E. (1961): Rostliny v "Malé cestě přírodovědce" od M. Uechtritze. – Přírod. Čas. Slez. 22: 571-579. Otruba J. (1926): Úvod ke květeně československého Slezska II. – Vlast. Sbor. Slez. 2: 283-396. Paulič R. (2008): Cardamine chelidonia L. In: Hadinec J. & Lustyk P. [eds]: Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae VII. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 43: 262. Pečinka A. (2001): Taxonomie a chorologie rodu Koeleria Pers. (Poaceae) v České republice a na Slovensku. Ms. Diplomová práce, 172 pp. [Depon. In: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky] Pečinka A., Suchánková P., Lysák M. A., Trávníček B. & Doležel J. (2006): Nuclear DNA content variation among Central European Koeleria taxa. – Ann. Bot. 98: 117-122. Piękoś-Mirkowa H. & Mirek Z. (2003): Flora Polski. Atlas roślin chronionych. Multico Oficina Wydawnicza, Warszawa. 584 pp. Plášek V. (2001): Příspěvek k rozšíření mechu Buxbaumia viridis v Moravskoslezských Beskydech. – Čas. Slez. Muz. Opava (A) 50 (supl.): 1-3. Podpěra J. (1921): Úvod ku květeně na československém Poodří. – Sbor. Přírod. Spol. Mor. Ostrava 1: 1-72. - (1949): Jak proniká teplobytná květena do údolí jesenických a beskydských. – Přírod. Sbor. Ostrav. Kraje 10: 81-95. Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda 18: 1-166. Pyšek P., Danihelka J., Sádlo J., Chrtek J. Jr., Chytrý M., Jarošík V., Kaplan Z., Krahulec F., Moravcová L., Pergl J., Štajerová K. & Tichý L. (2012): Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion patterns. – Preslia 84: 155-255. Rivola M. & Duda J. (1968): Riccia cavernosa Hoffm. em. Raddi. In: Duda J. & Váňa J.: Die Verbreitung der Lebermoose in der Tschechoslowakei – III. – Časopis Slezského Muzea 17: 89-92. Rohrer R. & Mayer A. (1835): Vorarbeiten zu einer Flora des Mährischen Gouvernements. – R. Rohrer, Brünn, 248 pp. Říčan G. (1936): Květena okresu Vsetínského a Valašskomeziříčského. Ms., knihovna Muzea regionu Valašsko, pracoviště Valašské Meziříčí, 79 pp. Sedláčková M. & Lustyk P. (1999): Příspěvek ke květeně Vidnavského výběžku (SZ Slezsko). – Čas. Slez. Muz. Opava (A) 48: 209-222. Sedláčková M. & Plášek V. [eds] (2005): Červený seznam cévnatých rostlin Moravskoslezského kraje (2005). – Čas. Slez. Muz. Opava (A) 54: 97-120. Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. pp. 103-121. In: Hejný S. & Slavík B. [eds]: Květena České republiky. Vol. 1. Academia, Praha. Skalický V., Hájková A., Neuschlová Š., Sedláčková M. & Švendová K. [red.] (1978): Materiály ke květeně Moravskoslezských Beskyd, Podbeskydské pahorkatiny a okrajové části Ostravské pánve. Výsledky floristického kursu ČSBS ČSAV ve Frýdku-Místku 4.–13.7.1975. – Pr. a Stud. Okr. Vlastiv. Muz. Frýdek-Místek 3: 1-246. Slavík B. (1971): Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR. – Zprávy Čs. Bot. Společ. 6: 55-62. Spałek K. & Szczęśniak E. (2002): Rogownica drobnokwiatowa. pp. 103. In: Nowak A. & Spałek K.: Czerwona księga roślin województwa opolskiego: rośliny naczyniowe wymarłe, zagrożone i rzadkie. Śląskie Wydawnictwo Adan, Opole. Svěrák T. (1917): Soupis rostlin cévnatých z okolí Opavy. – Věst. Matice Opav. 23: 24-58. Szeląg Z. (2000): Rośliny naczyniowe Masywu Śnieżnika i Gór Bialskich. – Fragm. Flor. Geobot. Polon., Suppl. 3: 1-255.
281
Štencl R. (2012): Thesium alpinum L. In: Hadinec J. & Lustyk P. [eds]: Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. X. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 47: 145. Šumberová K., Grulich V. & Danihelka J. (2000): Flóra cévnatých rostlin. pp. 107-180. In: Vicherek J., Antonín V., Danihelka J., Grulich V., Gruna B., Hradílek Z., Řehořek V., Šumberová K., Vampola P. & Vágner A.: Flóra a vegetace na soutoku Moravy a Dyje. Masarykova univerzita v Brně, Brno. Šumberová K., Štech M. & Rektoris L. (2013): Lindernia procumbens (Krock.) Borbás – puštička pouzdernatá, p. rozprostřená. pp. 248-249. In: Lepší P., Lepší M., Boublík K., Štech M. & Hans V. [eds]: Červená kniha květeny jižní části Čech. Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, České Budějovice. Thiers B. (2014): Index Herbariorum: A global directory of public herbaria and associated staff. New York Botanical Garden’s Virtual Herbarium. – URL: http://sciweb.nybg.org/science2/IndexHerbariorum.asp [cit. 1. 10. 2014]. Váňa J. (2005): Riccia [P. Micheli ex] L. – trhutka. Verze 1.0 (7.1.2005). In: Mechorosty České republiky on- line klíče, popisy a ilustrace. URL: http://botanika.bf.jcu.cz/bryoweb/klic/genera/riccia.html [cit. 8. 9. 2014]. Velenovský J. (1892): O biologii a morfologii rodu Monesis. – Rozpr. Čes. Akad. pro Vědy, tř. 2., roč. 1, čís. 39. Veselý J. (1954): Příspěvek ke květeně Osoblažska. – Přírod. Sbor. Ostrav. Kraje 15: 66-75. Vicherek J. (1959): Scabioso-Phleetum as. nov. a Scabioso-Phleetum peucedanetosum Vicherek subas. nov., společenstva xerothermní květeny slezské. – Přírod. Čas. Slez. 20: 13-27. - (1960): Poznámky ke květeně Slezska II. – Přírod. Čas. Slez. 21: 443-446. Vrubel Z. & Hlisnikovský D. (2007): Doplňky k výskytu kapraďorostů (Pteridophyta) na východě Moravskoslezského kraje a v přilehlém území. – Pr. a Stud. Muz. Beskyd (Přír. Vědy) 19: 193-200. Weeber G. (1903): Flora von Friedek und Umgebung II. – Jber. Öffentl. Communal Obergymn. Friedek 8: 1- 26. Zelený V. (1990): Hypericum L. – třezalka. pp. 376-388. In: Slavík B. [eds]: Květena České republiky. Vol. 2. Academia, Praha.
Editors' addresses: Martin Dančák, Department of Ecology and Environmental Sciences, Faculty of Science, Palacký University in Olomouc, Šlechtitelů 11, 78371 Olomouc-Holice, Czech Republic. E-mail: [email protected] Petr Kocián, Nerudova 5, CZ-741 01 Nový Jičín, Czech Republic. E-mail: [email protected] David Hlisnikovský, Sadová 605, CZ-738 01 Frýdek-Místek, Czech Republic. E-mail: [email protected]
282
Příloha B1.1.
KUBEŠOVÁ S., TKAČÍKOVÁ J. & DANČÁK M. 2009: Bryoflóra vybraných pískovcových výchozů na Vsetínsku. Bryonora 44: 13–20.
Publikace tříčlenného autorského kolektivu shrnuje výsledky bryofloristického průzkumu šesti výrazných pískovcových skalních útvarů v blízkém okolí Vsetína. Na třech lokalitách bryofloristický průzkum proběhl už v minulosti, další tři lokality byly dosud neprobádané, kromě několika málo herbářových položek (VM). Jednotlivé lokality se lišily mírou oslunění, od výslunných hřebenových výchozů bez zastínění lesním porostem, přes zčásti lesem stíněné výchozy, až po zcela zastíněné polohy, což se odrazilo i ve zjištěném druhovém složení. Všechny studované skalní útvary jsou budovány lukovskými vrstvami račanské jednotky magurského flyšového pásma. Dominantní horninou lukovských vrstev je pískovec, především hrubozrnný pískovec a místy také slepence s různým podílem exotického materiálu (vyvřeliny, metamorfity i sedimenty; PAVELKA & TREZNER 2001). Na dvou navštívených lokalitách byla pozorována přítomnost bazických tmelů.
Celkem bylo zaznamenáno 136 druhů, z toho 23 játrovek a 113 mechů. Z druhového seznamu již dříve dokladových, nebo publikovaných mechorostů (110 druhů do roku 2001) se v letech 2008–2009 podařilo ověřit 73, nově nalézt 24 druhů. Nově nalezeno bylo i několik významnějších druhů, které byly opatřeny komentářem – Dicranum fulvum, Fissidens pusillus, Homalothecium philippeanum, Isothecium myosuroides a Zygodon rupestris.
Publikace je přínosná srovnáním recentní druhové skladby s historickými daty. Zřetelný rozdíl v druhové skladbě se projevil na lokalitě Valova skála. Tento výrazný pískovcový útvar byl v minulosti ve větší míře osluněný, dnes je zastíněn odrůstajícím okolním lesním porostem. Nepřítomnost vzácnějších druhů po zhruba 50 až 60 letech při srovnání s pracemi staršího data
(POSPÍŠIL 1952, 1957, 1966) je pravděpodobně podmíněna vyšší mírou zastínění.
Autorčin podíl spočíval v metodické části (vytipování lokalit, předběžný průzkum), sběru dat, navržení koncepce textu a doplnění historických údajů.
193
Bryonora 44 (2009) 13
BRYOFLÓRA VYBRANÝCH PÍSKOVCOVÝCH VÝCHOZ Ů NA VSETÍNSKU
Bryoflora of sandstone rocks in the Vsetín region, East Moravia, Czech Republic
Svatava Kubešová 1, Jana Tka číková 2 & Martin Dan čák 3
1Botanické odd ělení, Moravské zemské muzeum, Hviezdoslavova 29a, CZ–627 00 Brno, e-mail: [email protected]; 2Muzeum regionu Valašsko, Horní nám ěstí 2, CZ–755 01 Vsetín, e-mail: [email protected]; 3Univerzita Palackého Olomouc, P řírodov ědecká fakulta, Šlechtitel ů 11, CZ–783 71 Olomouc-Holice, e-mail: [email protected]
Abstract: Bryoflora of six sandstone rock localities was explored in 2008 and 2009. All localities are situated close to the Vsetín town in the eastern part of the Czech Republic. The list of recorded species as well as older published records, and specimen records of herbarium in Valašské Meziříčí are shown. Brief notes on several noteworthy species are included.
Keywords: Bryophytes, floristic records, Carpathian flysch, Hoš ťálková, Jasenice, Malá Byst řice, Malá Lhota, Ratibo ř
Bryologický výzkum na severovýchodní Morav ě je pom ěrn ě mladý. P římo z území Vsetínska pochází pouze n ěkolik doklad ů datovaných do po čátku 20. století. Jsou to doklady od Františka Gogely z okolí Rajnochovic (Hostýnské vrchy), dnes uložené v herbá ři Muzea regionu Valašsko ve Valašském Mezi říčí (VM). Soustavn ější výzkum za čal až v padesátých letech 20. století, kdy v oblasti p ůsobil Valentin Pospíšil. Část jím shromážd ěného materiálu byla shrnuta a publikována v pracích vztahujících se k tomuto regionu (Pospíšil 1951, 1952, 1957, 1966). Výzkum p římo zam ěř ený na mechorosty pískovcových výchoz ů a skal na území Vsetínska dosud neprob ěhl. Zpracovány byly pouze skalní výchozy, které se nachází v již vyhlášených maloplošných chrán ěných územích. Tyto lokality zpracoval a publikoval p řevážn ě Josef Duda (2001). K nejvýznamn ějším skalním lokalitám v oblasti pat ří komplex Pul čínských skal v NPR Pul čín-Hradisko, která leží v jižní části Javorník ů, jižn ě od námi studovaného území. Bryoflóru této lokality zpracovali Plášek & Wierzcholska (2005). Pozornost byla v ěnována také n ěkterým skalním výchoz ům v západní části Hostýnských vrch ů (Pospíšil 1977, Hradílek 1997).
Pr ůzkum byl proveden na šesti výrazných pískovcových skalních útvarech v blízkém okolí Vsetína. T ři z nich jsou d říve známá, bryologicky již prozkoumaná místa (lokality 3, 4 a 5), zbývající t ři jsou tém ěř bez údaj ů (lokality 1, 2 a 6). Jednotlivé lokality se liší mírou oslun ění, od výslunných h řebenových výchoz ů bez zastín ění lesním porostem (lokalita 1), p řes z části lesem stín ěné výchozy (lokality 4 a 6), až po zcela zastín ěné polohy (lokality 2, 3 a 5). Všechny studované skalní útvary jsou budovány lukovskými vrstvami ra čanské jednotky magurského flyšového pásma. Lukovské vrstvy jsou charakteristické velmi mocnými (metrovými) polohami hrubozrnných pískovc ů, které p řevažují nad jílovci. Tyto pískovce jsou velmi odolné a vytvá ří výrazné morfologické prvky v krajin ě (Eliáš et al. 2002). Dominantní horninou lukovských vrstev je tedy pískovec, p ředevším hrubozrnný pískovec a místy také slepence s různým podílem exotického materiálu (vyv řeliny, metamorfity i sedimenty; Pavelka & Trezner 2001). Na navštívených lokalitách č. 3 a 4 jsme pozorovali p řítomnost bazických tmel ů.
Metodika Vybrané lokality byly navštíveny b ěhem let 2008 a 2009. Na lokalitách byly zaznamenávány mechorosty rostoucí na skalních výchozech či balvanité suti. Snadno ur čitelné druhy byly jen zapisovány, obtížn ější druhy byly sbírány pro pozd ější ur čení či revizi. Excerpovány byly starší literární údaje a herbá řové doklady uložené v herbá ři VM. U údaj ů z Pospíšilových prací (Pospíšil 1952, 1957 a 1966) není z řejmé, zda se jedná pouze o opakované uvedení téhož nálezu nebo o potvrzení nálezu v následujících letech. Uvádíme proto pouze nejstarší z Pospíšilových prací. 14 Bryonora 44 (2009)
Uvedené GPS sou řadnice lokalit jsou orienta ční, byly zjiš ťovány dodate čně z http://www.mapy.cz/. Pokud není uvedena autorská citace je nomenklatura sjednocena podle práce Ku čera & Vá ňa (2005).
Seznam lokalit 1. Hostýnské vrchy, Hošťálková: pískovcové skalní výchozy na SSZ svahu kóty Tisový (652 m n. m.) ca 3,2 km JZ od kostela v obci; 550 m n. m., kv. 6673a. [WGS-84: N49°20’18”, E17°55’17”] 2. Hostýnské vrchy, Ratibo ř: pískovcové skalní výchozy na J svahu vrchu Ratibořský Grúň nad údolím Semetín, ca 3,2 km JJV od kostela v obci; 620 m n. m., 6673b. [WGS-84: N49°20’18”, E17°49’59”] 3. Hostýnské vrchy, Ratibo ř: mrazové sruby a úpatní su ť na JV svahu vrchu K řížový nad údolím Semetín, ca 3 km JV od kostela v obci (PP K řížový); 580 m n. m., 6673d. [WGS-84: N49°20’45”, E17°56’15”] 4. Vsetínské vrchy, Vsetín-Jasenice: údolí Velký Skalník, Valova skála – pískovcové skalní výchozy na JZ svahu kóty Snož (662,7 m n. m.), ca 2,5 km SV od katolického kostela v obci; 540 m n. m., 6674a. [WGS-84: N49°21’03”, E18°01’48”] 5. Vsetínské vrchy, Malá Byst řice: pískovcové výchozy na SV svahu kóty Štípa (707 m n. m.) ca 0,5 km od vrcholu (PP Svantovítova skála) a ca 1 km J od horní části p řehrady Byst řička; 600–650 m n. m., 6574c. [WGS-84: N49°24’31”, E18°02’24”] 6. Vsetínské vrchy, Velká Lhota-Malá Lhota: pískovcový skalní útvar Med ůvka ca 2,5 km JZ od st ředu obce a ca 1 km SV od kóty Poskla (535 m n. m.); 500 m n. m., 6574c. [WGS-84: N49°25’35”, E17°59’37”]
Seznam zaznamenaných druh ů Druhy za řazené do n ěkteré z kategorií ohrožení (Ku čera & Vá ňa 2005) jsou zvýrazn ěny tu čným stylem písma.
Játrovky Blepharostoma trichophyllum var. trichophyllum : 2 (not. Kubešová 2009, Tka číková 2009 VM); 4 (Pospíšil 1957, Tka číková 2008 VM); 5 (Kubešová 2008 BRNM) Calypogeia azurea : 6 (Kašparová 1996 VM, Duda 2001) Cephalozia bicuspidata : 6 (Kašparová 1996 VM) Cephaloziella divaricata : 1 (Kubešová 2009 BRNM, Tka číková 2009 VM) Chiloscyphus profundus : 2 (Kubešová 2009 BRNM); 3 (Plášek 1998); 5 (Tka číková 2004 VM, Kubešová 2008 BRNM); 6 (Kašparová 1989 VM, 1996 VM, Duda 2001) Cololejeunea calcarea EN: 4 (Pospíšil 1952) Conocephalum conicum : 6 (Kašparová 1989 VM) Frullania dilatata : 3 (Dan čák 1996 VM, Plášek 1998, Tka číková 2004 VM, 2008 VM, Kubešová 2008 BRNM); 4 (Plášek 1998) Frullania tamarisci VU: 4 (Pospíšil 1952) Lejeunea cavifolia : 3 (Dan čák 1996 VM, Plášek 1998, Kubešová 2008 BRNM, Tka číková 2008 VM); 4 (Pospíšil 1952, Kašparová 1999 VM, Plášek 1998, Duda 2001, Tka číková 2008 VM) Lepidozia reptans : 1 (not. Kubešová 2009); 3 (Plášek 1998); 4 (Plášek 1998, Tka číková 2008 VM); 5 (Duda 2001, not. Kubešová 2008); 6 (not. Kubešová 2008) Lophozia barbata : 3 (Plášek 1998); 4 (Pospíšil 1966, Tka číková 2008 VM) Metzgeria conjugata : 2 (Dan čák 1996 VM, not. Kubešová 2009); 3 (Dan čák 1996 VM, Plášek 1998, Tka číková 2004 VM, 2008 VM, Kubešová 2008 BRNM); 4 (Pospíšil 1957, Kašparová 1999 VM, Plášek 1998, Duda 2001, Tka číková 2008 VM) Metzgeria furcata : 2 (Dan čák 1996 VM, not. Kubešová 2009, Tka číková 2009 VM); 3 (Dan čák 1996 VM, Plášek 1998); 4 (Pospíšil 1957, Tka číková 2008 VM); 5 (Tka číková 2004 VM, 2008 VM, not. Kubešová 2008) Plagiochila asplenioides : 4 (Plášek 1998) Plagiochila porelloides : 1 (not. Kubešová 2009); 2 (not. Kubešová 2009, Tka číková 2009 VM); 3 (Dan čák 1996 VM, Plášek 1998, Tka číková 2004 VM); 4 (Pospíšil 1957, Borovi čka 1974 VM, Kašparová 1974 VM, 1999 VM, Plášek 1998, Duda 2001, Tka číková 2008 VM); 5 (Duda 2001, Tka číková 2004 VM, 2008 VM, not. Kubešová 2008); 6 (not. Kubešová 2008, not. Tka číková 2008) Porella cf. baueri DD: 4 (Tka číková 2008 VM) Porella platyphylla : 3 (Dan čák 1996 VM, Plášek 1998); 4 (Pospíšil 1957, Plášek 1998, Duda 2001, Tka číková 2008 VM) Bryonora 44 (2009) 15
Radula cf. complanata ster.: 2 (not. Kubešová 2009, Tka číková 2009 VM); 4 (Tka číková 2008 VM) Radula complanata : 2 (Dan čák 1996 VM); 3 (Dan čák 1996 VM, Plášek 1998, Tka číková 2004 VM, not. Tka číková 2008); 4 (Pospíšil 1957) Scapania aequiloba LC-att: 4 (Pospíšil 1966, Plášek 1998, Duda 2001) Tritomaria exsecta : 3 (Plášek 1998); 4 (Pospíšil 1952, Tka číková 2008 VM) Tritomaria exsectiformis LC-att: 6 (Kubešová 2008 BRNM, Tka číková 2008 VM) Tritomaria quinquedentata : 4 (Pospíšil 1957, Plášek 1998, Duda 2001, Tka číková 2008 VM)
Mechy Amblystegium serpens : 4 (Borovi čka 1974 VM) Amblystegium varium : 3 (Tka číková 2004 VM); 4 (Plášek 1998) Anomodon attenuatus : 2 (not. Kubešová 2009); 3 (Plášek 1998, Tka číková 2004 VM, Kubešová 2008 BRNM); 4 (Pospíšil 1966, Borovi čka 1974 VM, Plášek 1998, Tka číková 2008 VM) Anomodon longifolius LC-att: 5 (Pospíšil 1966); 6 (Kubešová 2008 BRNM) Anomodon viticulosus : 4 (Pospíšil 1966); 5 (Pospíšil 1966) Atrichum undulatum : 1 (not. Kubešová 2009); 4 (Tka číková 2008 VM); 6 (Kašparová 1983 VM, 1996 VM, Duda 2001, not. Kubešová 2008) Bartramia ithyphylla : 4 (Pospíšil 1957, Plášek 1998, Kašparová 1999 VM, Duda 2001, Tka číková 2008 VM) Bartramia pomiformis : 4 (Pospíšil 1957) Brachythecium albicans : 3 (Tka číková 2008 VM) Brachythecium populeum : 2 (Dan čák 1996 VM, Kubešová 2009 BRNM); 4 (Pospíšil 1966, Borovi čka 1974 VM, Kašparová 1974 VM, Plášek 1998, Duda 2001) Brachythecium reflexum : 3 (Kubešová 2008 BRNM); 5 (not. Kubešová 2008) Brachythecium rutabulum : 6 (not. Kubešová 2008, Tka číková 2008 VM) Brachythecium salebrosum : 1 (Kubešová 2009 BRNM) Brachythecium velutinum : 3 (Plášek 1998); 4 (Plášek 1998, Duda 2001, Tka číková 2008 VM); 5 (Duda 2001); 6 (Kubešová 2008 BRNM) Bryoerythrophyllum recurvirostrum : 3 (Tka číková 2004 VM); 4 (Pospíšil 1966, Borovi čka 1974 VM, Kašparová 1974 VM, Plášek 1998, Duda 2001, Tka číková 2008 VM) Bryum argenteum : 4 (Pospíšil 1957) Bryum capillare : 4 (Plášek 1998, Duda 2001, Tka číková 2008 VM); 5 (Pospíšil 1966) Bryum elegans LC-att: 4 (Pospíšil 1966) Bryum moravicum : 1 (Kubešová 2009 BRNM); 2 (Kubešová 2009 BRNM); 3 (Dan čák 1996 VM, Plášek 1998, Kubešová 2008 BRNM) Campyliadelphus chrysophyllus : 4 (Kašparová 1974 VM) Campylophyllum sommerfeltii VU: 4 (Pospíšil 1966 sub Campylium hispidulum (Brid.) Mitt. var. sommerfeltii (Myrin) Lindb.) Ceratodon purpureus : 1 (not. Kubešová 2009); 4 (Pospíšil 1957, Borovi čka 1974 VM); 6 (Kašparová 1994 VM) Cirriphyllum piliferum : 4 (Kašparová 1974 VM) Cirriphyllum tommasinii : 4 (Pospíšil 1966, Borovi čka 1974 VM) Cratoneuron filicinum var. atrovirens (Brid.) Ochyra: 4 (Plášek 1998) Cratoneuron filicinum : 4 (Plášek 1998) Ctenidium molluscum : 2 (Kubešová 2009 BRNM); 4 (Pospíšil 1957, Borovi čka 1974 VM, Kašparová 1999 VM, Plášek 1998, Duda 2001, Tka číková 2008 VM) Dicranella heteromalla : 1 (Kubešová 2009 BRNM); 4 (Borovi čka 1974 VM, Tka číková 2008 VM); 5 (not. Kubešová 2008); 6 (Kašparová 1983 VM, 1989 VM,1996 VM, not. Kubešová 2008, Tka číková 2008 VM) Dicranum fulvum LC-att: 1 (Kubešová 2009 BRNM, Tka číková 2009 VM); 3 (Kubešová 2008 BRNM); 4 (Tka číková 2008 VM); 5 (Kubešová 2008 BRNM, Tka číková 2008 VM) Dicranum montanum : 1 (Kubešová 2009 BRNM, Tka číková 2009 VM); 2 (Dan čák 1996 VM, not. Kubešová 2009); 3 (Dan čák 1996 VM, Plášek 1998, Tka číková 2004 VM, 2008 VM, not. Kubešová 2008); 4 (Plášek 1998, Duda 2001); 5 (Tka číková 2004 VM, not. Kubešová 2008); 6 (Kašparová 1996 VM, not. Kubešová 2008, Tka číková 2008 VM) Dicranum muehlenbeckii EN: 4 (Plášek 1998, Duda 2001) 16 Bryonora 44 (2009)
Dicranum scoparium : 1 (not. Kubešová 2009, Tka číková 2009 VM); 2 (not. Kubešová 2009, Tka číková 2009 VM); 3 (not. Kubešová 2008, not. Tka číková 2008); 4 (Pospíšil 1957); 6 (Kašparová 1983 VM, not. Kubešová 2008, not. Tka číková 2008) Dicranum tauricum : 3 (not. Kubešová 2008, Tka číková 2008 VM) Didymodon fallax : 4 (Pospíšil 1966) Didymodon ferrugineus : 4 (Pospíšil 1966, Borovi čka 1974 VM, Plášek 1998) Didymodon rigidulus : 4 (Borovi čka 1974 VM) Dichodontium pellucidum : 5 (Kubešová 2008 BRNM) Diphyscium foliosum LC-att: 2 (Kubešová 2009 BRNM, Tka číková 2009 VM); 3 (Kubešová 2008 BRNM); 4 (Plášek 1998, Tka číková 2008 VM) Encalypta ciliata LR-nt: 4 (Pospíšil 1957) Encalypta streptocarpa : 4 (Pospíšil 1957, Kašparová 1999 VM, Plášek 1998, Duda 2001, Tka číková 2008 VM) Fissidens dubius var. dubius : 3 (Plášek 1998); 4 (Pospíšil 1957, Borovi čka 1974 VM, Kašparová 1974 VM, 1999 VM, Plášek 1998, Duda 2001, Tka číková 2008 VM) Fissidens gracilifolius : 6 (Kubešová 2008 BRNM) Fissidens pusillus LC-att: 2 (Kubešová 2009 BRNM); 4 (Pospíšil 1966); 5 (Kubešová 2008 BRNM) Fissidens taxifolius : 2 (not. Kubešová 2009) Grimmia hartmanii : 1 (Kubešová 2009 BRNM, Tka číková 2009 VM); 2 (Dan čák 1996 VM); 3 (Dan čák 1996 VM, Kubešová 2008 BRNM, Tka číková 2008 VM); 4 (Pospíšil 1966); 5 (Kubešová 2008 BRNM, Tka číková 2008 VM) Grimmia muehlenbeckii : 1 (Kubešová 2009 BRNM); 6 (Kubešová 2008 BRNM, Tka číková 2008 VM) Grimmia pulvinata : 3 (Tka číková 2008 VM); 4 (Pospíšil 1957, Plášek 1998, Tka číková 2008 VM) Grimmia trichophylla LR-nt: 5 (Tka číková 2004 VM) Gymnostomum aeruginosum : 4 (Pospíšil 1966) Hedwigia ciliata : 1 (not. Kubešová 2009, Tka číková 2009 VM); 3 (Kubešová 2008 BRNM, Tka číková 2008 VM); 4 (Pospíšil 1957, Dan čák 1997 VM, Plášek 1998); 5 (Duda 2001, not. Kubešová 2008, Tka číková 2004 VM, 2008 VM); 6 (Kašparová 1994 VM, 1996 VM, Kubešová 2008, Tka číková 2008 VM) Herzogiella seligeri : 1 (not. Kubešová 2009, Tka číková 2009 VM); 6 (Kašparová 1996 VM) Heterocladium heteropterum : 2 (Dan čák 1996 VM, Kubešová 2009 BRNM) Homalia trichomanoides : 1 (not. Kubešová 2009, Tka číková 2009 VM); 2 (not. Kubešová 2009, Tka číková 2009 VM); 4 (Pospíšil 1957) Homalothecium philippeanum LC-att: 4 (Tka číková 2008 VM) Homalothecium sericeum : 3 (Dan čák 1996 VM, Kubešová 2008 BRNM); 4 (Pospíšil 1957, Borovi čka 1974 VM, Plášek 1998, Duda 2001, Tka číková 2008 VM); 5 (Pospíšil 1966, Tka číková 2008 VM, Kubešová 2008 BRNM) Homomallium incurvatum : 1 (Kubešová 2009 BRNM); 2 (Kubešová 2009 BRNM); 3 (Dan čák 1996 VM); 4 (Pospíšil 1966) Hypnum andoi : 1 (Kubešová 2009 BRNM) Hypnum cupressiforme : 1 (not. Kubešová 2009); 2 (not. Kubešová 2009); 3 (Dan čák 1996 VM, Plášek 1998, Tka číková 2004 VM, not. Tka číková 2008); 4 (Pospíšil 1957, Borovi čka 1974 VM, Kašparová 1974 VM, 1999 VM, Plášek 1998, Duda 2001, Tka číková 2008 VM); 5 (Duda 2001, Tka číková 2004 VM, 2008 VM, not. Kubešová 2008); 6 (Kašparová 1989 VM, 1996 VM, Duda 2001, Kubešová 2008 BRNM, not. Tka číková 2008) Isothecium alopecuroides : 1 (not. Kubešová 2009); 2 (Dan čák 1996 VM, not. Kubešová 2009); 3 (Dan čák 1996 VM, Plášek 1998, Tka číková 2004 VM, 2008 VM, Kubešová 2008 BRNM); 4 (Tkačíková 2008 VM); 5 (Tka číková 2004 VM, 2008 VM, not. Kubešová 2008); 6 (not. Kubešová 2008, Tka číková 2008 VM) Isothecium myosuroides LC-att: 1 (Kubešová 2009 BRNM, Tka číková 2009 VM); 3 (Tka číková 2008 VM); 5 (Kubešová 2008 BRNM, Tka číková 2008 VM); 6 (Kašparová 1989 VM, Duda 2001, Kubešová 2008 BRNM, Tka číková 2008 VM) Leucodon sciuroides : 4 (Pospíšil 1957, Plášek 1998, Duda 2001) Mnium hornum : 1 (Dan čák 2009 BRNM); 5 (Tka číková 2008 VM); 6 (Kašparová 1989 VM) Mnium marginatum : 4 (Kašparová 1974 VM) Mnium stellare : 3 (Dan čák 1996 VM, Kubešová 2008 BRNM, Tka číková 2008 VM); 4 (Pospíšil 1957, Kašparová 1999 VM, Tka číková 2008 VM); 5 (Pospíšil 1966, Tka číková 2004 VM) Bryonora 44 (2009) 17
Neckera besseri : 3 (Dan čák 1996 VM, Plášek 1998, Tka číková 2004 VM, Kubešová 2008 BRNM); 4 (Tka číková 2008 VM); 5 (Pospíšil 1966, Tka číková 2004 VM, 2008 VM, Kubešová 2008 BRNM) Neckera complanata : 1 (Kubešová 2009 BRNM, Tka číková 2009 VM); 3 (Plášek 1998, Kubešová 2008 BRNM, Tka číková 2008 VM); 4 (Pospíšil 1957, Plášek 1998, Tka číková 2008 VM); 5 (Pospíšil 1966, Tka číková 2004 VM, not. Kubešová 2008); 6 (not. Kubešová 2008, Tka číková 2008 VM) Neckera crispa : 1 (not. Kubešová 2009); 2 (Dan čák 1996 VM, not. Kubešová 2009, Tka číková 2009 VM); 3 (Dan čák 1996 VM, Plášek 1998, Tka číková 2004 VM, 2008 VM, Kubešová 2008 BRNM); 4 (Pospíšil 1957, Borovi čka 1974 VM, Plášek 1998, Kašparová 1999 VM, Duda 2001, Tka číková 2008 VM); 5 (Pospíšil 1966, Duda 2001, Tka číková 2004 VM, 2008 VM, Kubešová 2008 BRNM); 6 (not. Kubešová 2008, Tka číková 2008 VM) Orthothecium intricatum : 3 (Kubešová 2008 BRNM, Tka číková 2008 VM); 4 (Pospíšil 1957, Borovi čka 1974 VM) Orthotrichum anomalum : 3 (Tka číková 2008 VM); 4 (Pospíšil 1966) Paraleucobryum longifolium : 1 (Kubešová 2009 BRNM); 2 (Dan čák 1996 VM, Kubešová 2009 BRNM); 3 (Dan čák 1996 VM, Plášek 1998, Tka číková 2004 VM, Kubešová 2008 BRNM, not. Tka číková 2008); 4 (Pospíšil 1966, Plášek 1998, Kašparová 1999 VM); 5 (Pospíšil 1966, Duda 2001, Tka číková 2004 VM, 2008 VM, not. Kubešová 2008); 6 (Duda 2001, not. Kubešová 2008, not. Tka číková 2008) Plagiomnium affine : 5 (not. Kubešová 2008); 6 (Kašparová 1996 VM) Plagiomnium cuspidatum : 3 (not. Kubešová 2008); 4 (Plášek 1998, Duda 2001) Plagiomnium rostratum LC-att: 3 (Tka číková 2004 VM); 4 (Tka číková 2008 VM) Plagiomnium undulatum : 6 (Kašparová 1989 VM) Plagiothecium cavifolium : 3 (not. Kubešová 2008); 4 (Pospíšil 1957, Borovi čka 1974 VM, Plášek 1998, Duda 2001, Tka číková 2008 VM) Plagiothecium curvifolium : 1 (not. Kubešová 2009); 5 (not. Kubešová 2008); 6 (Kašparová 1989 VM, Duda 2001, Kubešová 2008 BRNM, Tka číková 2008 VM) Plagiothecium denticulatum : 3 (Kubešová 2008 BRNM); 6 (Kašparová 1996 VM, Kubešová 2008 BRNM) Plagiothecium laetum : 1 (not. Kubešová 2009, Tka číková 2009 VM); 2 (not. Kubešová 2009); 4 (Plášek 1998, Duda 2001, Tka číková 2008 VM); 5 (Duda 2001, Tka číková 2004 VM, 2008 VM, not. Kubešová 2008) Plagiothecium nemorale : 2 (Dan čák 1996 VM, Kubešová 2009 BRNM); 3 (Dan čák 1996 VM, Tka číková 2004 VM); 4 (Duda 2001); 5 (Kubešová 2008 BRNM, Tkačíková 2008 VM); 6 (Tka číková 2008 VM) Plagiothecium succulentum : 1 (Dan čák 2009 BRNM); 4 (Borovi čka 1974 VM, Plášek 1998, Tka číková 2008 VM); 5 (Duda 2001) Pleurozium schreberi : 6 (Kašparová 1983 VM) Pogonatum aloides : 1 (Kubešová 2009 BRNM); 6 (Kubešová 2008 BRNM) Pohlia cruda : 4 (Pospíšil 1957, Plášek 1998, Duda 2001, Tka číková 2008 VM) Pohlia elongata LR-nt: 6 (Kašparová 1996 VM) Pohlia nutans : 1 (not. Kubešová 2009); 3 (Plášek 1998); 4 (Kašparová 1999 VM); 5 (not. Kubešová 2008); 6 (Kašparová 1996 VM, Duda 2001, not. Kubešová 2008, Tka číková 2008 VM) Pohlia wahlenbergii : 3 (Tka číková 2008 VM) Polytrichastrum formosum : 1 (not. Kubešová 2009); 2 (not. Kubešová 2009); 3 (Tka číková 2004 VM, not. Kubešová 2008); 4 (Kašparová 1999 VM, Tka číková 2008 VM); 5 (Duda 2001, Tka číková 2004 VM, not. Kubešová 2008); 6 (Kašparová 1983 VM, 1996 VM, Kašpar 2002 VM, not. Kubešová 2008) Polytrichum juniperinum : 1 (not. Kubešová 2009, Tka číková 2009 VM) Polytrichum piliferum : 1 (not. Kubešová 2009, Tka číková 2009 VM); 4 (Pospíšil 1966, Tka číková 2008 VM) Pseudoleskeella nervosa : 2 (Kubešová 2009 BRNM); 3 (Plášek 1998); 4 (Pospíšil 1966, Tka číková 2008 VM); 5 (Kubešová 2008 BRNM) Pterigynandrum filiforme : 2 (Kubešová 2009 BRNM, Tka číková 2009 VM); 3 (Dan čák 1996 VM, Plášek 1998, Tka číková 2004 VM, Kubešová 2008 BRNM); 5 (Tka číková 2004 VM, not. Kubešová 2008, not. Tka číková 2008) Racomitrium canescens : 4 (Pospíšil 1957) Racomitrium sudeticum : 6 (Tka číková 2008 VM) Rhizomnium punctatum : 2 (not. Kubešová 2009); 3 (Dan čák 1996 VM, Plášek 1998, not. Kubešová 2008); 4 (Borovi čka 1969 VM, 1974 VM, Plášek 1998, Duda 2001, Tka číková 2008 VM); 5 (Duda 2001, Tka číková 2004 VM, 2008 VM, not. Kubešová 2008); 6 (Kašparová 1989 VM, not. Kubešová 2008, not. Tka číková 2008) Seligeria donniana : 4 (Pospíšil 1966) 18 Bryonora 44 (2009)
Seligeria pusilla VU: 3 (Plášek 1998); 4 (Plášek 1998, Duda 2001) Seligeria recurvata : 2 (Dan čák 1996 VM, Kubešová 2009 BRNM, Tka číková 2009 VM); 3 (Dan čák 1996 VM, Tka číková 2004 VM, 2008 VM, Kubešová 2008 BRNM); 4 (Tkačíková 2008 VM) Serpoleskea subtilis LR-nt: 4 (Plášek 1998, Duda 2001) Schistidium apocarpum s.lat.: 3 (Dan čák 1996 VM, Plášek 1998, Tka číková 2004 VM); 4 (Pospíšil 1957, Borovi čka 1974 VM, Kašparová 1974 VM, Plášek 1998, Duda 2001, Tka číková 2008 VM); 5 (Duda 2001, Tka číková 2004 VM) Schistidium cf. lancifolium : 2 (Kubešová 2009 BRNM); 3 (Kubešová 2008 BRNM); 4 (Tka číková 2008 VM) Schistidium papillosum : 2 (Dan čák 1996 VM) Syntrichia ruralis : 3 (Dan čák 1996 VM, Tka číková 2008 VM); 5 (Duda 2001) Taxiphyllum wissgrillii : 4 (Borovi čka 1974 VM) Tetraphis pellucida : 1 (Dan čák 1996 VM, Kubešová 2009 BRNM); 2 (not. Kubešová 2009); 6 (Kašparová 1996 VM, not. Kubešová 2008, Tka číková 2008 VM) Thamnobryum alopecurum : 5 (not. Kubešová 2008, Tka číková 2008 VM) Thuidium abietinum var. abietinum : 4 (Pospíšil 1957, Plášek 1998) Thuidium recognitum : 3 (Tka číková 2004 VM) Thuidium tamariscinum : 2 (Tka číková 2009 VM) Tortella tortuosa: 2 (Dan čák 1996 VM, not. Kubešová 2009, Tka číková 2009 VM); 3 (Dan čák 1996 VM, Plášek 1998, Kubešová 2008 BRNM, Tka číková 2004 VM, 2008 VM); 4 (Pospíšil 1957, Borovi čka 1974 VM, Kašparová 1974 VM, 1999 VM, Plášek 1998, Duda 2001, Tka číková 2008 VM); 5 (Duda 2001, Kubešová 2008 BRNM, Tka číková 2008 VM) Tortula muralis var. aestiva : 5 (Kubešová 2008 BRNM, Tka číková 2008 VM); 6 (Kubešová 2008 BRNM) Tortula muralis : 1 (not. Kubešová 2009); 2 (Dan čák 1996 VM, not. Kubešová 2009, Tka číková 2009 VM), 3 (Plášek 1998, Tka číková 2008 VM); 4 (Pospíšil 1957, Tka číková 2008 VM); 5 (Pospíšil 1966, Tka číková 2004 VM); 6 (Tka číková 2008 VM) Tortula subulata : 4 (Pospíšil 1957, Kašparová 1974 VM) Trichostomum tenuirostre LC-att: 2 (Dan čák 1996 VM, Kubešová 2009 BRNM) Weissia controversa : 4 (Plášek 1998) Zygodon rupestris EN: 3 (Kubešová 2008 BRNM)
Komentá ře k vybraným nález ům Dicranum fulvum Čty ři nové lokality mechu, který u nás roste v ětšinou na stinných silikátových skalách do st ředních poloh, kde je vyšší vzdušná vlhkost (Franklová 2000, Ku čera 2009). V širším okolí najdeme pouze dv ě d řív ější lokality z Vizovické vrchoviny, kde D. fulvum sbírali V. a L. Pospíšilovi v r. 1988 (Franklová 2000). Fissidens pusillus Případ mechu, který se na území České republiky vyskytuje roztroušen ě (Ku čera 2009), ale v tomto regionu jej nacházíme pom ěrn ě často. Pozorovali jsme jej na t řech ze šesti navštívených lokalit a dále existují herbá řové údaje (Halenkov, Hoš ťálková, Frenštát p. R.), což je ve shod ě s jeho čast ějším výskytem ve vn ějších flyšových Karpatech (Hradílek in Ku čera 2009). Homalothecium philippeanum Druh typický pro vápencové, stinné nebo polostinné skály, který najdeme zejména ve vápencových oblastech v podh ůř í a nižších horách. Zde se vyskytuje díky bazickým tmel ům v sedimentech, v sou časnosti na jediné lokalit ě (Valova skála). Z minulosti jsou doloženy od Rajnochovic sb ěry Gogely (Gogela 1907) a Hradílka (PR Sochová, Hradílek 1997). Isothecium myosuroides Mech jsme opakovan ě nalezli na čty řech lokalitách (Tisový, K řížový, Svantovítova skála a Med ůvka), což odpovídá pom ěrn ě častému výskytu ve zdejší oblasti. Obecn ě se na území České republiky vyskytuje dosti nerovnom ěrn ě, zpravidla na místech s vysokou vzdušnou vlhkostí (Ku čera 2009). Na Vsetínsku jej nalézáme roztroušeně až hojn ě, na pískovcových výchozech a na pískovcovém podkladu obnaženém sesuvy. Dokladován je od nejnižších poloh (podél Be čvy, Bryonora 44 (2009) 19
Kladeruby, Choryn ě, Lhotka nad Be čvou) až do nadmo řské výšky ca 1200 m (pískovcové výchozy na vrcholu Čertova Mlýna v Moravskoslezských Beskydech. Zygodon rupestris Druh jsme nalezli na skále, resp. balvanu, což je mén ě častý typ substrátu. V České republice roste na skále nebo čast ěji na kmenech strom ů (Vondrá ček 1994, Košnar 2006, Plášek 2006 a Mikulášková 2007). Poblíž byl sbírán Valentinem Pospíšilem 1960 na lokalit ě Vsetín, Velká Lhota, mezi Byst řičkou a Valašskou Byst řicí (Vondrá ček 1994), ze širšího okolí je známý ze t ří lokalit (Radhoš ťská část Moravskoslezských Beskyd a Slezské Beskydy, Plášek 2006).
Záv ěr Celkem jsme zaznamenali 136 druh ů, z toho 23 játrovek a 113 mech ů. Z lokalit již d říve dokladových, nebo publikovaných mechorost ů (110 druh ů do roku 2001) se nám v letech 2008– 2009 poda řilo ov ěř it 73, nov ě nalézt 24 druh ů. Nov ě nalezeno bylo i n ěkolik významn ějších druhů, nap ř. Zygodon rupestris .
Pod ěkování Část práce v terénu, determinace a p ři zpracování textu byla umožn ěna výzkumným zám ěrem MK 00009486201.
Summary Altogether 136 species of bryophytes were recorded (23 species of liverworts and 113 species of mosses) on the observed localities. One hundred and ten species were reported previously, 73 of them were confirmed to occur on the localities recently. Twenty four species were found newly and never been reported or collected on the localities before. Some noteworthy species were found, e.g. Zygodon rupestris etc.
Literatura Eliáš M., Kirchner K., Krej čí O. & Požár M. (2002): Geologie. – In: Nekuda V. (ed.), Okres Vsetín: Rožnovsko, Valašskomezi říčsko, Vsetínsko, Hv ězdárna Valašské Mezi říčí a Muzejní a vlastiv ědná spole čnost v Brn ě, Valašské Mezi říčí. [964 pp.] Duda J. (2001): Mechorosty maloplošných chrán ěných území na severní Morav ě a ve Slezsku – 6. – Časopis Slezského Muzea v Opav ě, ser. A, 50: 247–251. Franklová H. (2000): Distribution of the species of Dicranum Hedw. ( Musci , Dicranaceae ) in the Czech Republic – VI. – Časopis Národního muzea, ř. p řír., 169: 53–56. Hradílek Z. (1997): P řírodní památka - Skaliska Sochová (Hostýnské vrchy). Botanický inventariza ční pr ůzkum. – Ms., 31 pp. [Depon. in: Okresní ú řad Krom ěř íž] Košnar J. (2006): Zygodon rupestris . – In: Ku čera J. (ed.), Zajímavé bryofloristické nálezy VII, Bryonora 37, p. 35. Ku čera J. (ed.) (2009): Mechorosty České republiky, on-line klí če, popisy a ilustrace. – [Internet]. http://botanika.bf.jcu.cz/bryoweb/klic [1.1.2004]. Ku čera J. & Vá ňa J. (2005): Seznam a červený seznam mechorost ů České republiky (2005). – P říroda 23: 1–104. Mikulášková E. (2007): Zygodon rupestris . – In: Ku čera J. (ed.), Zajímavé bryofloristické nálezy IX, Bryonora 39, p. 54. Pavelka J. & Trezner J. (eds) (2001): P říroda Valašska (okres Vsetín). – ČSOP ZO 76/06 Orchidea, Vsetín. [504 pp.] Plášek V. (1998): Seznam mechorost ů zaznamenaných b ěhem jarního bryologicko-lichenologického setkání – Huslenky 1998. – Bryonora 22: 9–12. Plášek V. (2006): Zygodon rupestris . – In: Ku čera J. (ed.), Zajímavé bryofloristické nálezy VIII, Bryonora 38, p. 52. Plášek V. & Wierzcholska S. (2005): Mechorosty NPR Pul čín-Hradisko (Javorníky, Česká republika). – Časopis Slezského Muzea v Opav ě, ser. A, 54: 215–222. Pospíšil V. (1951): Entodon orthocarpus Lindb. v Moravských Karpatech. – Československé botanické listy 3: 139–142. 20 Bryonora 44 (2009)
Pospíšil V. (1952): K rozší ření játrovek v Moravskoslezských Karpatech. – Československé botanické listy 5: 10–12. Pospíšil V. (1957): Výspa panonské kv ěteny ve Vsackých horách. – Ochrana p řírody 12: 129–135. Pospíšil V. (1966): Die Moosflora der Berge Vsetínské vrchy in den nordwestlichen Karpaten. – Časopis Moravského Muzea 51: 169–224. Pospíšil V. (1977): Mechorosty p řírodní rezervace Smrdutá v Hostýnských horách. – Zprávy Vlastiv ědného ústavu Olomouc 185: 3–6. Vondrá ček M. (1994): Revize a rozší ření druh ů rod ů Ulota Brid. a Zygodon Hook. et Tayl. v České a Slovenské republice ( Orthotrichaceae – Musci ). – Sborník Západo českého muzea v Plzni, P říroda, 89: 1–26.
Příloha B1.2.
TKÁČIKOVÁ J. & KUBEŠOVÁ S. 2013: Přírodní památka Domorazské louky (Moravská brána, Česká republika) – mechorosty, cévnaté rostliny a vegetace. Acta Musei Beskidensis 5: 45–65.
Publikace shrnuje výsledky floristického a bryofloristického inventarizačního průzkumu maloplošně chráněného území Domorazské louky (okres Nový Jičín, Moravskoslezský kraj). Ve studovaném území bylo zaznamenáno celkem 60 druhů mechorostů – sedm játrovek a 53 mechů. V některé z kategorií ohroženosti se nachází pět mechorostů. Nejvýznamnější nález představuje játrovka Fossombronia pusilla (DD-va), která byla považována v ČR za nezvěstnou (DUDA & VÁŇA 2004).
Publikace je přínosná zejména aktuálními daty z bryofloristického výzkumu z maloplošně chráněného území, odkud nebyly k dispozici historické údaje. Nález Fossombronia pusilla byl publikovaný již dříve samostatně v seriálu Zajímavé bryofloristické nálezy. Více k publikaci také v předchozím komentáři v příloze A1.3. (str. 70). V publikaci byly zpracovány i cévnaté rostliny, proto je zařazena v příloze A1.3. (str. 71–91).
Autorčin podíl spočívá ve zpracování floristické části a vegetace, se spoluautorkou pak zpracování bryofloristické části.
202
Příloha B1.3.
TKAČÍKOVÁ J. 2010: Flóra a vegetace přírodní rezervace Čerňavina (Moravskoslezské Beskydy). Acta Musei Beskidensis 2: 29–47.
Publikace shrnuje výsledky floristického a bryofloristického inventarizačního průzkumu maloplošně chráněného území Čerňavina (okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj). V Přírodní rezervaci (dále PR) Čerňavina bylo při recentním průzkumu zaregistrováno celkem 42 taxonů mechorostů – 13 játrovek a 29 mechů. V některé z kategorií ohroženosti se nachází tři druhy mechorostů. Jsou připojeny komentáře k ohroženým a významnějším druhům a zmíněny negativní vlivy a návrhy na opatření k jejich omezení a dalšímu managementu území.
Nejzajímavější z nalezených mechorostů je játrovka Porella cordaeana, která se vyskytuje v rámci České republiky jen roztroušeně, a to převážně v montánních polohách Krkonoš,
Králického Sněžníku, Jeseníků a Moravskoslezských Beskyd (DUDA & VÁŇA 1979). Játrovka podhořanka cordova byla nalezena v PR Čerňavina v západní části rezervace (TKAČÍKOVÁ 2010), kde tvoří porost zhruba 10 cm2 na pískovcových kamenech v zastíněném hluboce zařezaném korytě potoka. Z Moravskoslezských Beskyd je tato játrovka uváděna jen vzácně z Ostravice ze Starých Hamrů – údolí Velkého potoka Matoušem Beňou (1901) a z Prostřední
Bečvy z lokality Čertovy mlýny Josefem Podpěrou (1906) (DUDA & VÁŇA 1979). V roce 2008 byl tento druh nalezen na další lokalitě v Moravskoslezských Beskydech. Jednalo se o lesní prameniště v povodí Černé Ostravice (osada Černá, katastrální území Staré Hamry, leg. J. Tkáčiková, VM). Novější publikované údaje nejsou k dispozici a druh nebyl nalezen ani během intenzivního průzkumu severní části Beskyd během bryologicko-lichenologických dnů
(KUČERA et al. 2014).
Publikace přináší nové bryofloristické údaje z neprozkoumaného území. Většina nalezených taxonů byla potvrzena inventarizačním průzkumem (PLÁŠEK 2007). Více k publikaci také také v předchozím komentáři v příloze A1.4. (str. 92). V publikaci byly zpracovány i cévnaté rostliny, proto je zařazena v příloze A1.4. (str. 94–112).
203
Příloha B2.
Zajímavé bryofloristické nálezy
BÍLEK P., TKÁČIKOVÁ J. & KUBEŠOVÁ S. 2012: Hookeria lucens. In: KUČERA J. (ed.), Zajímavé bryofloristické nálezy XIX., Bryonora 49: 30.
KUBEŠOVÁ S. & TKÁČIKOVÁ J. 2013: Fossombronia pusilla. In: HRADÍLEK Z. (ed.), Zajímavé bryofloristické nálezy XXI., Bryonora 52: 36.
KUBEŠOVÁ S. & TKÁČIKOVÁ J. 2014: Syzygiella autumnalis, Buxbaumia viridis. In: HRADÍLEK Z. (ed.), Zajímavé bryofloristické nálezy XXIII, Bryonora 54: 44–45.
PROCHÁZKOVÁ J., KUBEŠOVÁ S. & TKÁČIKOVÁ J. 2012: Buxbaumia aphylla. In: KUČERA J. (ed.), Zajímavé bryofloristické nálezy XIX., Bryonora 49: 29.
TKÁČIKOVÁ J. & KUBEŠOVÁ S. 2012: Aneura maxima. In: KUČERA J. (ed.), Zajímavé bryofloristické nálezy XIX., Bryonora 49: 29.
V seriálu Zajímavé bryofloristické nálezy byly publikovány nové lokality u šesti druhů, které spadají do nižších kategorií ohrožení (Aneura maxima, Buxbaumia aphylla, Hookeria lucens – LR-nt blízké ohrožení) a (Buxbaumia viridis, Syzygiella autumnalis – VU zranitelné) nebo byly nezvěstné (Fossombronia pusilla – DD-va). U játrovky Aneura maxima se jedná o první moravské lokality v rámci ČR.
Autorský podíl spočíval ve sběru dat a komentářích k příslušným druhům a nálezům.
204
Bryonora 49 (2012) 29 ZAJÍMAVÉ BRYOFLORISTICKÉ NÁLEZY XIX.
Interesting bryofloristic records, XIX
Jan K u č e r a (ed.)
Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta, Branišovská 31, CZ-370 05 České Budějovice, e-mail: [email protected]
Nomenklatura a stupeň ohrožení jednotlivých druhů je udáván podle Seznamu a červeného seznamu mechorostů ČR (Kučera & Váňa 2005). Souřadnice jsou udávány buď jako pravoúhlé v systému S-42 nebo jako geografické v systému WGS-84.
Anastrophyllum hellerianum CR (E. Holá) Česká rep., okr. Jindřichův Hradec: nejsevernější bod Rakouska (na české straně), 6 km západně od Nové Bystřice [WGS-84: N49°01'14", E015°01'14", kv. 6956c], ca 470 m n. m., středně zetlelý smrkový kmen u turistické pěšiny ke kameni „nejsevernější bod Rakouska“, ca 2 m od tohoto bodu. Velikost populace 10 × 10 cm se 40% pokryvností, doprovodné druhy: Dicranum montanum, Hypnum cupresifforme, Cladonia coniocrea, 8. 5. 2012 leg. Eva Holá, herb. E. Holá. Čtvrtá recentní lokalita pro tento druh (Boubínský a Milešický prales na Šumavě, Žofínský prales v Novohradských horách a údolí Bílé Opavy v Hrubém Jeseníku). Aneura maxima DD (J. Tkáčiková, S. Kubešová) Česká rep., Moravskoslezské Beskydy, Staré Hamry: údolí Černé Ostravice, 3,2 km SV kostela v obci Bílá a 1,6 km VSV rozcestí Černá (tj. soutoku Ostravice a Černé Ostravice) [WGS-84: N49°27'33", E18°29'22", kv. 6576b], 550 m n. m., lesní prameniště v podmáčené smrčině, 15. 4. 2012 leg. J. Tkáčiková, det. S. Kubešová, J. Tkáčiková, rev. J. Kučera, herb. BRNM, VM. dtto, 3 km SV od rozcestí Černá, J samoty Vilímovice, ca 0,6 km JZ osady Černá, ca 0,7 km JJV kóty Velký Lučný (745,8 m), [WGS-84: N49°28'17", E018°30'01"], 640–650 m n. m., lesní prameniště v kulturní smrčině, 11. 7. 2008 & 15. 4. 2012 leg. J. Tkáčiková, det. S. Kubešová, rev. J. Kučera, herb. VM, BRNM. 2 Fyt. snímek (15. 4. 2012, J. Tkáčiková, S. Kubešová): exp. JV, sklon 15°, 1 m , Et = 80 %, E1 = 20 %, E0 = 70 %. E1: Athyrium filix-femina 2a, Cardamine amara 1, Chaerophyllum hirsutum 1, Glyceria notata 1, Petasites albus 1, Blechnum spicant +, Crepis paludosa +, Dryopteris dilatata +, Lysimachia nemorum +, Oxalis acetosella +, Rubus hirtus agg. +, Stellaria uliginosa +. E0: Sphagnum squarrosum 3, Aneura maxima 1, Rhizomnium punctatum 1, Chiloscyphus polyanthos +, Hookeria lucens +, Pellia epiphylla +, Plagiothecium denticulatum +, Riccardia multifida +, Sphagnum palustre +, Thuidium tamariscinum +, Trichocolea tomentella +. První moravské nálezy játrovky nedávno zjištěné na našem území v Novohradských horách, na Šumavě a východočeských Maštalích (viz Bryonora 38: 48). Buxbaumia aphylla VU (J. Procházková, S. Kubešová, J. Tkáčiková) Česká rep., Moravskoslezské Beskydy, Staré Hamry: údolí Černé Ostravice, ca 2,6 km SV od rozcestí Černá (tj. soutoku Ostravice a Černé Ostravice) [WGS-84: N49°28'12" E18°29'43", kv. 6576b], 650 m n. m., malá světlina v kulturní smrčině, na břehu lesní cesty, 15. 4. 2012 not. J. Procházková, leg. S. Kubešová, J. Tkáčiková, herb. BRNM, VM. Na lokalitě bylo napočítáno ca 130 sporofytů v optimálním stadiu zralosti. Callicladium haldanianum VU (S. Kubešová, J. Procházková) Česká rep., Moravskoslezské Beskydy, Staré Hamry: údolí Černé Ostravice, 3,1 km SV od soutoku Ostravice a Černé Ostravice, samota Vilímovice [WGS-84: N49°28'26" E18°29'58", kv. 6576b], ca 700 m n. m., na bázi kmene Prunus, 15. 4. 2012 leg. S. Kubešová, J. Tkáčiková, rev. J. Kučera, herb. BRNM, VM. Jeden trs o velikosti ca 10 × 5 cm. dtto, údolí Černé Ostravice na pravém břehu toku blízko ústí pravostranného přítoku Cirošův potok [WGS- 84: N49°27'31" E018°29'23"], na bázi kmene Alnus incana, 2. 8. 2011, leg. J. Procházková, det. E. Mikulášková, herb. J. Procházková. Velikost populace ca 20 dm2, doprovodné druhy: Brachythecium reflexum, Dicranum montanum a D. scoparium. 30 Bryonora 49 (2012) Rozšíření v ČR a na Slovensku zpracoval Duda (1997), následně byl v nedávné minulosti nalezen v Hostýnských vrších (Bryonora 28: 25), na Třeboňsku v rezervaci Pele (Kučera, nepubl.), v Rychlebských horách a u Třebechovic pod Orebem (Bryonora 34: 24). Heterocladium dimorphum VU (M. Hanychová, S. Kubešová) Česká rep., Brno – Řečkovice: Velká Baba (445,6 m) SZ Řečkovic, JV svah kopce V. Baba, 0,5 km JV od vrcholu [WGS-84: N49°15'33" E16°33'17", kv. 6765a], 390 m n. m, dubohabřina, břeh lesní cesty, 13. 4. 2012 leg. M. Hanychová, S. Kubešová, det. S. Kubešová, herb. BRNM. Zaznamenán na ploše 15 × 10 cm s pokryvností 60 %. Cestou dolů ze svahu byly pozorovány další dvě místa s porosty podobného rozsahu (ca 150 cm2). Nález v oblasti, kde podle historického rozšíření (Pospíšil, Acta Mus. Mor., Sci. Nat., 75: 143–164) byl druh v 60.–70. letech 20. stol. poměrně častý. Hookeria lucens VU (P. Bílek, J. Tkáčiková, S. Kubešová) Česká rep., Podkrkonoší, okr. Trutnov: Martinská stěna v lese Království j. Horního Debrného. Prameništní místo zvané Martinská studánka, vlevo při zelené značce vedoucí z Horního Debrného k labské přehradě Království [WGS-84: N50°29'20", E015°44'04", kv. 5560a], 400 m n. m., na břehu vyvěrajícího potůčku, protékajícím povětšinou smrčinným náletem na balvanitém svahu smrkového lesa. Roste spolu se Scapania undulata, Riccardia multifida, Mnium hornum, Rhizomnium punctatum, Plagiothecium undulatum a Polytrichatrum formosum. Poprvé zaznamenána 21. 9. 1997, revize lokality 16. 3. 2012 (P. Bílek). Česká rep., Moravskoslezské Beskydy, Staré Hamry: údolí Č. Ostravice (viz lokalitu Aneura maxima výše), s Pellia epiphylla, Riccardia multifida a Scapania undulata, 11. 7. 2008 leg. J. Tkáčiková, det. S. Kubešová, herb. VM; 15. 4. 2012 leg. S. Kubešová a J. Tkáčiková, herb. BRNM, VM. Podkrkonošská lokalita představuje poměrně izolovaný výskyt v rámci dosud známého rozšíření v ČR, historicky je známo několik údajů z Krkonoš, zejména Labského dolu. Beskydská lokalita leží nedaleko historické lokality u Bílé (Vězda 1955). 14. 4. 2012 byla rovněž ověřena lokalita M. Dančáka u samoty Hrabí v Hostýnských vrších (viz Bryonora 33: 36–37). Microbryum floerkeanum DD-va → VU (P. Dřevojan) Česká rep., okr. Znojmo, Jaroslavice: okraj pole pod terasami, 2,6 km JZ od kostela v obci [WGS-84: N48°44'40" E16°12'16", kv. 7263c], 220 m n. m., 12. 8. 2010 leg. P. Dřevojan, det. S. Kubešová, rev. J. Kučera, herb. BRNM. Česká rep., okr. Znojmo, Miroslav: okraj pole pod NPP Miroslavské kopce, 1,7 km JJZ od zámku ve městě [WGS-84: N48°55'55" E16°18'29", kv. 7263c], 240 m n. m., 6. 9. 2011 leg. P. Dřevojan, det. S. Kubešová, herb. BRNM. Teprve nedávno v ČR po dlouhé době znovuobjevený druh (viz Bryonora 46: 70–74). Lokalita u Miroslavi je vzdálená asi 1,2 km jihovýchodně od recentně známého nálezu, druh tak bude pravděpodobně na Znojemsku častější; poblíž obce Borotice byly sbírány sterilní rostliny, které mohou rovněž náležet k tomuto druhu. Druh M. floerkeanum byl zaznamenán na okrajích polí na spraších v teplomilné plevelové vegetaci svazu Caucalidion společně s některými ohroženými druhy plevelů (Ajuga chamaepitys, Caucalis platycarpos, Nigella arvensis a Stachys annua). Rhynchostegium megapolitanum VU (P. Dřevojan) Česká rep., okr. Znojmo, Dyje: násep železniční trati, asi 360 m ZSZ od kostela v obci [WGS-84: N48°50'54" E16°06'46", kv. 7162d], 240 m n. m, jižně orientovaný xerotermní trávník, 8. 5. 2011 leg. P. Dřevojan, det. S. Kubešová, rev. J. Kučera, herb. BRNM. Další lokalita u nás vzácného, i když asi přehlíženého teplomilného druhu (Bryonora 38: 24 a 52).
Literatura Duda J. (1997): Callicladium haldanianum (Grev.) Crum v České republice a ve Slovenské republice. – Časopis Slezského zemského muzea (A) 46: 129–133. Vězda A. (1955): Příspěvek k rozšíření Bryophyt v Moravskoslezských Beskydech. – Přírodovědný Sborník Ostravského Kraje 16: 96–98.
36 Bryonora 52 (2013) ZAJÍMAVÉ BRYOFLORISTICKÉ NÁLEZY XXI.
Interesting bryofloristic records, XXI Zbyněk H r a d í l e k (ed.)
Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky, Šlechtitelů 11, CZ-783 71 Olomouc, e-mail: [email protected]
Nomenklatura, pojetí taxonů a stupeň ohrožení uvedených druhů jsou v souladu s aktualizovaným seznamem a červeným seznamem mechorostů ČR (Kučera et al. 2012). Fossombronia pusilla DD-va → DD (S. Kubešová, J. Tkáčiková) Česká rep., Valašské Meziříčí, PP Domorazské louky v údolí Srního potoka, cca 1 km JZ železniční zastávky Hostašovice [WGS-84: 49°30'56,1"N, 18°00'33,0"E, kv. 6474c], 360– 390 m n. m., 10. 5. 2012 leg. S. Kubešová, rev. J. Váňa, herb. BRNM. Velmi vzácná játrovka, která byla dlouho považovaná za nezvěstnou. Poslední a jediný doložený údaj o výskytu druhu na území ČR pochází z Českomoravské vrchoviny z roku 1939 – Matějovský rybník u Žďáru nad Sázavou (Duda & Váňa 1976). Játrovka rostla na vlhké půdě na okraji louky společně s Tortula truncata v počtu několika málo rostlin. Callicladium haldanianum VU (S. Kubešová, R. Hlaváček, I. Novotný, Z. Hradílek) Česká rep., České Budějovice, PR Vrbenské rybníky, 5,8 km SZ vlakového nádraží v Českých Budějovicích, olšina jižně od západního cípu rybníku Černiš [WGS-84: 49°00'16,1"N, 14°25'24,5"E, kv. 6952d], cca 385 m n. m., 6. 9. 2013 leg. R. Hlaváček, det. S. Kubešová, teste I. Novotný, herb. BRNM. Česká rep., okres Břeclav: obec Lanžhot, NPR Ranšpurk v oblasti soutoku Moravy a Dyje asi 5,5 km JJZ od kostela v obci, tlející kmen v lužním lese asociace Fraxino pannonicae- Ulmetum [WGS-84: 48°40'36,8"N, 16°56'45,1"E, kv. 7367b], 154 m n. m., 5. 10. 2013 leg. Z. Hradílek, herb. Z. Hradílek. Další lokality do jisté míry možná přehlíženého mechu. U Českých Budějovic byl druh nalezen při zápisu fytocenologického snímku vysokokmenné stejnověké bažinaté olšiny 2 s podrostem vysokých ostřic svazu Alnion glutinosae: 100 m , Et = 90 %, E3 = 60 %, E2 = 15 %, E1 = 80 %, E0 = 15 %, zapsal R. Hlaváček. E3: Alnus glutinosa 4; E2: Frangula alnus 2b; E1: Carex vesicaria 4, C. elata 1, C. elongata 1, Lysimachia vulgaris +, Phragmites australis +, Carex canescens r, Frangula alnus r, Iris pseudacorus r; E0: Mnium hornum 2a, Callicladium haldanianum 1, Calliergonella cuspidata 1, Brachythecium rivulare 1, Hypnum cupressiforme 1, Sphagnum fimbriatum 1, Polytrichum formosum +, Chiloscyphus profundus +. Při nálezu nebyla odhadnuta přesná velikost populace, podle odebraných vzorků by mohla být asi tak 10 × 10 cm. Druh vyžaduje vlhké prostředí, vyskytuje se především v lužních lesích a olšinách (Duda 1997). V ČR je relativně častější v okolí Třeboně, jak ukazují herbářové položky z let 1941–1943 a 1949–1951 (Duda 1997) a novější údaj z rezervace Pele (Kučera, nepubl.). Nedávné nálezy pocházejí z Rychlebských hor, od Třebechovic pod Orebem, Oderských vrchů, CHKO Poodří, Moravskoslezských
Bryonora 52 (2013) 37 Beskyd, Hostýnských vrchů (Bryonora 28: 25, 34: 24, 49: 29–30, 50: 41) a nyní také z jižní Moravy. Ditrichum pallidum VU (Š. Koval, M. Zmrhalová) Česká rep., okres Šumperk, Bohutín, nalevo od příjezdové cesty k lomu pod kopcem Zbová [WGS-84: 49°57'12,3"N, 16°53'13,6"E, kv. 6067a], 500 m n. m., několik bohatě plodných trsů na břehu cesty a v přilehlém porostu mladé náletové bučiny, 18. 4. 2013, leg. Š. Koval, M. Zmrhalová, herb. Š. Koval, herb. SUM. Entosthodon muhlenbergii CR (Š. Koval, M. Zmrhalová) Česká rep., okres Brno-venkov, Malhostovice, PP Malhostovická pecka, pěšina mezi skalkami na severní straně kopce, 50 m SZ od vrcholu [WGS-84: 49°19'34,9"N, 16°29'42,2"E, kv. 6664d], 315 m n. m., cca 25 tobolek na dvou místech přímo v pěšině a těsně vedle ní, 25. 4. 2013, leg. Š. Koval, M. Zmrhalová, teste Z. Hradílek, herb. Š. Koval, herb. SUM. Jde o potvrzení známé lokality (Šmarda 1946), kterou se ale opakovaně nedařilo ověřit. Vedle Kamenárky u Štramberka je to druhá známá recentní lokalita mechu v ČR. Pohlia ludwigii VU (S. Hrachová) Česká rep., Krkonoše, Pančavská louka, společenstvo se Salix lapponum na levém břehu Pančavy cca 55 m a 105 m od hrany Pančavského vodopádu [WGS-84: 50°45'39,25"N, 15°32'39,10"E a 50°45'39,68"N 15°32'36,62"E, kv. 5259a], 1310 m n. m., 29. 6. 2010 a 3. 7. 2010 leg. S. Hrachová, det. Z. Hradílek, herb. Z. Hradílek. Nová místa výskytu mechu leží nedaleko známých lokalit na Labské louce, v Navorské jámě a v okolí Kotle (Kučera et al. 2004a). Pohlia melanodon VU (Š. Koval) Česká rep., okres Šumperk, Nový Malín, louka po pravé straně silnice č. 446 ve směru od N. Malína na Hrabišín, cca 1,4 km od konce obce [WGS-84: 49°55'47,8"N, 17°0'56,9"E, kv. 6068c], 390 m n. m., vlhká brázda na rozhraní louky (dříve obilné pole) a meze pod cestou k vrcholu kopce, bohatě plodné porosty na celkové ploše cca 2 dm2, 20. 4. 2013, leg. Š. Koval, herb. Š. Koval. Pseudobryum cinclidioides EN (S. Hrachová, Z. Hradílek) Česká rep., Krkonoše, Pančavská louka, společenstva se Salix lapponum po obou březích Pančavy cca 60–130 m od hrany Pančavského vodopádu [WGS-84: 50°45'39,18"N, 15°32'38,82"E a 50°45'40,23"N, 15°32'35,36"E, kv. 5259a], 1310 m n. m., 28. 6. 2010 a 3. 7. 2010 leg. S. Hrachová, det. Z. Hradílek, herb. Z. Hradílek. Mech byl nalezen při vegetačním snímkování společenstev se Salix lapponum ve dvou snímcích a vždy jen v malém množství. Přesto tyto nálezy svědčí o tom, že druh bude v prostoru Pančavské louky možná hojnější. Vlastně nejde ani tak o novou lokalitu, jako spíše o rozšíření známé lokality „Pančavský vodopád“ (Kučera et al. 2004a) také na plošinu Pančavské louky nad vodopádem. Nově zjištěné mikrolokality leží jen několik desítek metrů od populací, které nalezli J. Kučera a M. Zmrhalová v roce 2001. Na studijních plochách druh rostl ve společnosti s rašeliníky (Sphagnum cuspidatum, S. riparium a S. teres) a dále s Pellia neesiana a Hygrohypnum ochraceum. Pokryvnost mechového patra dosahovala 50 % resp. 65 %. Z kvetoucích rostlin se
38 Bryonora 52 (2013) kromě dominantní vrby laponské více uplatňovaly také Deschampsia cespitosa, Carex rostrata a Viola palustris. Warnstorfia pseudostraminea EN (S. Hrachová, Z. Hradílek, M. Jiroušek) Česká rep., Krkonoše, Pančavská louka, společenstvo se Salix lapponum na levém břehu Pančavy cca 50 m od hrany Pančavského vodopádu [WGS-84: 50°45'39,11"N, 15°32'39,26"E, kv. 5259a], 1310 m n. m., 28. 6. 2010 leg. S. Hrachová, det. Z. Hradílek, herb. Z. Hradílek. Česká rep., Krkonoše, Labská louka, společenstvo se Salix lapponum na pravém břehu Labe cca 50 m od pramene Labe [WGS-84: 50°46'31,62"N, 15°32'12,28"E, kv. 5259a], 1380 m n. m., 14. 7. 2010 leg. S. Hrachová, det. Z. Hradílek, herb. Z. Hradílek. Česká rep., Šumava, Plešné jezero, litorál v JZ části jezera [WGS-84: 48°46'29,014"N, 13°51'46,273"E, kv. 7249a], 1087 m n. m., 27. 9. 2010 leg. J. Bojková, det. M. Jiroušek et S. Kubešová, rev. Z. Hradílek, herb. BRNU. Po nedávném znovuobjevení druhu v Krkonoších (Kučera et al. 2004b) došlo také na ověření jeho historického výskytu na Labské louce, odkud Sendtnerův nález publikoval Cypers-Landrecy (1902). Nově byl nalezen na nedaleké Pančavské louce. Navíc byl mech doložen také ze Šumavy a bez bližších podrobností již také zveřejněn (Soldán et al. 2012). Zde jsou upřesněny lokalizace a okolnosti nálezu.
Poděkování Druhy Warnstorfia pseudostraminea, Pseudobryum cinclidioides, Pohlia ludwigii a Callicladium haldanianum byly nalezeny během výzkumu v rámci projektů hrazených z prostředků vnitřního grantu Prf-2012-001 Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a AOPK ČR. Podíl S. Kubešové, I. Novotného na předložené práci vznikl za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace Moravské zemské muzeum (DKRVO, MK000094862).
Literatura Cypers-Landrecy V. von (1902): Beiträge zur Kryptogamenflora des Riesengebirges und seiner Vorlagen. Laubmoose. II. – Verhandlungen der k. k. zoologisch-botanischen Gesellschaft in Wien 1902: 530–539. Duda J. (1997): Callicladium haldanianum (Grev.) Crum v České republice a ve Slovenské republice. – Časopis Slezského Muzea Opava (A), 46: 129–133. Duda J. & Váňa J. (1976): Die Verbreitung der Lebermoose in der Tschechoslowakei – XX. – Časopis Slezského Muzea Opava (A), 25: 97–117. Kučera J., Zmrhalová M., Buryová B., Košnar J., Plášek V. & Váňa J. (2004a): Bryoflora of the glacial cirques of the Western Krkonoše Mts. – Časopis Slezského Muzea Opava (A), 53: 1–47. Kučera J., Zmrhalová M., Buryová B., Plášek V. & Váňa J. (2004b): Bryoflora of the Úpská jáma cirque and adjacent localities of the Eastern Krkonoše Mts. – Časopis Slezského Muzea Opava (A), 53: 143–173. Kučera J., Váňa J. & Hradílek Z. (2012): Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis. – Preslia 84: 813–850. Soldán T., Bojková J., Vrba J., Bitušík P., Chvojka P., Papáček M., Peltanová J., Sychra J. & Tátosová J. (2012): Aquatic insects of the Bohemian Forest glacial lakes: Diversity, long-term changes, and influence of acidification. – Silva Gabreta 18: 123–283. Šmarda J. (1946): Výsledky bryogeografických studií na Moravě. Část 1. – Časopis Moravského Zemského Musea v Brně, Sect. Natur., 30: 41–77.
Bryonora 54 (2014) 43
ZAJÍMAVÉ BRYOFLORISTICKÉ NÁLEZY XXIII.
Interesting bryofloristic records, XXIII Zbyněk H r a d í l e k (ed.)
Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky, Šlechtitelů 11, CZ-783 71 Olomouc, e-mail: [email protected]
Nomenklatura a stupeň ohrožení jednotlivých druhů je udáván podle aktualizovaného Seznamu a červeného seznamu mechorostů ČR (Kučera et al., 2012). Souřadnice jsou uváděny buď jako pravoúhlé v systému S-42 nebo jako geografické v systému WGS-84.
Cololejeunea calcarea VU (Š. Koval) Česká rep., okres Brno-venkov, Babice nad Svitavou, obnažená skála v nedávno odlesněném svahu po pravé straně silnice z Josefova do Křtin, 10 m od silnice, cca 1 km JJV od jeskyně Býčí skála [WGS-84: 49°17'56,6"N, 16°42'08,4"E, kv. 6766a], 350 m n. m., několik drobných, čistých porostů o rozměrech cca 1 × 1 cm, u skalního výklenku na SSZ orientované svislé stěně asi 1 m nad zemí, 19. 10. 2014 leg. Š. Koval, herb. Š. Koval. Nový nález posouvá rozšíření játrovky v Moravském krasu směrem k jihu. Doposud byla známá jen ze Suchého a Pustého žlebu (srov. Bryonora 29: 21). Cololejeunea rossettiana VU (Š. Koval) Česká rep., okres Brno-venkov, Babice nad Svitavou, obnažená skála v nedávno odlesněném svahu po pravé straně silnice z Josefova do Křtin, 10 m od silnice, cca 1 km JJV od jeskyně Býčí skála [WGS-84: 49°17'56,6"N, 16°42'08,4"E, kv. 6766a], 350 m n. m., trs cca 1 × 2 cm, játrovka prorůstala mezi dalšími druhy mechorostů ve skalním výklenku při zemi pod SSZ orientovanou stěnou, 19. 10. 2014 leg. Š. Koval, herb. Š. Koval. Nová lokalita leží nedaleko známých nalezišť ze 40. let minulého století – Býčí skála a blíže neurčené místo v údolí Křtinského potoka (Duda 1975). Na Býčí skále a na stěně Otevřené skály druh našla také Kubešová (2003). Kurzia pauciflora VU (M. Zmrhalová) Česká rep., okres Jeseník, NPR Rejvíz, Malé mechové jezírko [WGS-84: 50°13'31,8"N, 17°18'38"E, kv. 5769d], 750 m n. m., porost borovice blatky asi 210 m ZSZ od jezírka, 13. 7. 2013 leg. M. Zmrhalová, herb. SUM. Vzácná játrovka horských vrchovišť, historicky z Rejvízu uváděná (Duda 1986), avšak recentně potvrzená až v roce 2013. Byla nalezena na jediném místě na rašelinné půdě společně s druhy Cephalozia connivens, Mylia anomala a Splachnum sphaericum.
44 Bryonora 54 (2014)
Riccia papillosa CR (L. Němcová) Česká rep., okr. Teplice, Bílina, obec Liběšice, NPR Bořeň, obnažená hlína skalní terásky na JZ svahu Bořeně [WGS-84: 50°31'33,9"N 13°45'41,5"E, kv. 5448d], 410 m n. m., 21. 10. 2013 leg. L. Němcová, herb. L. Němcová. Nález na Bořeni je prvním údajem o výskytu tohoto druhu v Českém středohoří. V minulosti byl uváděn z Radobýlu (Hilitzer 1928), ale doklad později revidoval Suza jako Riccia ciliifera (Rivola & Duda 1976). České středohoří je tedy vedle okolí Prahy a JZ Moravy další oblastí výskytu této játrovky v ČR. Kromě Bořeně je druh recentně známý ještě ze dvou lokalit v NP Podyjí. Lokality u Prahy nebyly v poslední době ověřeny. Játrovka rostla na ploše 2 dm2 spolu s Riccia sorocarpa, Bryum argenteum, Ceratodon purpureus, Encalypta streptocarpa, Hypnum cupressiforme var. lacunosum, Polytrichum piliferum, Syntrichia ruralis, Tortula acaulon var. pilifera, Weissia controversa a W. longifolia. Syzygiella autumnalis VU (S. Kubešová, J. Tkáčiková) Česká rep., Vsetínské vrchy, Valašské Meziříčí, PR Halvovský potok, 5 km JJZ od kostela v obci Valašská Bystřice a 0,8 km Z kóty Cáb (841 m), balvanitá suť v lese, na kamenech [WGS-84: 49°22'21,6–21,7"N, 18°04'38,8"E, kv. 6674a], 675 m n. m., 19. 4. 2014 a 31. 7. 2014 leg. S. Kubešová a J. Tkáčiková, herb. BRNM, VM. Nová lokalita játrovky s většinou nálezů z blízkých Beskyd (Váňa 1970, Plášek & Stebel 2002). Rostla na stěnách dvou kamenů, v prvním případě společně s Blepharostoma trichophyllum a na druhém místě s Lepidozia reptans. Atrichum angustatum EN (Š. Koval) Česká rep., okres Šumperk, Sobotín, JJV svah vrcholu Skaliska (723m), hlína na svahu pod pozůstatky lesní cesty na předělu vzrostlého smrkového lesa a paseky s mladým bukovým náletem [WGS-84: 49°59'43,1"N, 17°07'30,9"E, kv. 6068b], 625 m n. m., porost na ploše cca 3 × 2 m, většinou sterilní, plodný jen na několika místech na celkové ploše cca 2 dm2, 21. 9. 2014 leg. Š. Koval, herb. Š. Koval. Na našem území vzácný mech s dosud záhadným rozšířením. Nově nalezená lokalita má zatím nejvyšší nadmořskou výšku. Ostatní tři moravské lokality jsou v níže položených teplejších oblastech (srov. Bryonora 38: 49; 48: 61). Bryum mildeanum VU (J. Kučera) Česká rep., CHKO Křivoklátsko, okr. Rakovník, Nezabudice, PR Nezabudické skály, skály podél silnice Roztoky–Nezabudice, ca 450 m SV Nezabudického Mlýna [S-42: E3416,63 N5544,10, kv. 5949c], 250 m n. m., 8. 10. 2014 leg. J. Kučera, CBFS (17047). Druh s málo známým současným rozšířením u nás, s patrně jediným recentním dokladem z jesenické Velké kotliny (Kučera et al. 2009). Historické rozšíření (srov. Podpěra 1953) kopíruje do značné míry rozšíření příbuzného druhu Bryum alpinum, s nímž však byl v minulosti také velmi často zaměňován. Buxbaumia viridis VU (S. Kubešová, J. Tkáčiková) Česká rep., Vsetínské vrchy, Valašské Meziříčí, PR Halvovský potok, 5 km JJZ od kostela v obci Valašská Bystřice a 0,8 km Z kóty Cáb (841 m), dno údolí potoka Jasenice (= Halvovský potok), tlející kmen na pravém břehu potoka [WGS-84:
Bryonora 54 (2014) 45
49°22'10,9"N, 18°04'39,4"E], 610 m n. m., 31. 7. 2014 leg. S. Kubešová a J. Tkáčiková, herb. BRNM. Šikoušek rostl na kmeni ležícím na břehu, podél potoka. Kmen jedle (Abies alba) o průměru 30 cm se zbytky větví, byl bez kůry a místy měl narušený tvar. Zaznamenaly jsme pět tobolek (čtyři zralé a jedna patrně zralá, ale v době nálezu prázdná). V místě nálezu rostly mechy Atrichum undulatum, Brachythecium sp., Herzogiella seligeri, Rhizomnium punctatum a játrovka Riccardia palmata. Cinclidotus fontinaloides CR (L. Němcová) Česká rep., okr. Děčín, Labská Stráň, pravý břeh Labe pod Belvederem, 800 m od přívozu směrem na Hřensko [WGS-84: 50°51'4,2"N, 14°13'8,5"E, kv. 5151a-c], 8. 2009 leg. M. Davídková, det. L. Němcová, teste J. Kučera, herb. L. Němcová. V Evropě nejběžnější zástupce rodu. Ze středního toku Labe druh dosud nebyl známý. Jediný údaj z Krkonoš (údolí Bílého Labe) komentují Kučera & Váňa (2007), kteří zpracovali rozšíření druhů rodu Cinclidotus v ČR. Didymodon cordatus VU (J. Kučera) Česká rep., CHKO Křivoklátsko, okr. Rakovník, Velká Buková, PR Nezabudické skály, skály podél silnice Roztoky–Nezabudice, východní okraj rezervace u osady Višňová [S-42: E3417,76 N5543,74, kv. 5949c], 250 m n. m., na bazické zemi ve štěrbinách exponovaných skal, 8. 10. 2014 leg. J. Kučera, CBFS (17039) Teplomilný druh s typickým výskytem zejména na sprašových stěnách, ojediněle se vyskytující i na dalších xero-termních stanovištích, jako jsou právě zemí vyplněné štěrbiny výslunných bazických skal. Z Křivoklátska dosud udáván nebyl. Didymodon sinuosus VU (Š. Koval) Česká rep., okres Brno-venkov, Babice nad Svitavou, obnažená skála v nedávno odlesněném svahu po pravé straně silnice z Josefova do Křtin, 10 m od silnice, ca 1 km JJV od jeskyně Býčí skála [WGS-84: 49°17'56,6"N, 16°42'08,4"E, kv. 6766a], 350 m n. m., porost na ploše cca 2 dm2, u skalního výklenku na SSZ orientované svislé stěně, asi 1,5 m nad zemí, 19. 10. 2014 leg. Š. Koval, herb. Š. Koval. Ephemerum recurvifolium VU (I. Novotný, J. Fuksová) Česká rep., okr. Vyškov, Bošovice, stráň Randle, exp. SV [WGS-84: 49°02'20"N, 16°49'53"E, kv. 6967ac], cca 300 m n. m., trávník, 7. 6. 2014 leg. J. Fuksová et I. Novotný, BRNM (762305). Nejbližší známé lokality leží u obcí Nížkovice, kde byl druh sbírán v roce 1986 (Bryonora 48: 64) a Násedlovice, kde byl druh sbírán v roce 1983 (Novotný 1986). Na nové lokalitě rostl mech společně s Fissidens dubius var. mucronatus a Oxyrrhynchium hians. Microbryum floerkeanum VU (S. Kubešová, K. Pokorná) Česká rep., Brno, PP Kavky, 2,9 km cca SV od vlakového nádraží Brno-Židenice, SV okraj PP Kavky při okraji lomu, otevřený suchý trávník, na hlíně [WGS-84: 49°12'59"N, 16°40'16"E, kv. 6766c], 340 m n. m., 21. 10. 2014 leg. K. Pokorná, det. S. Kubešová a K. Pokorná, herb. BRNM a herb. K. Pokorná. Velmi drobný, teplomilný mech, který roste na bazické zemi. Recentně byl nalezen na pěti jihomoravských lokalitách – u Kuřimi, na Znojemsku: Jaroslavice,
46 Bryonora 54 (2014)
Mašovice, Miroslav a NPP Miroslavské kopce (srov. Bryonora 46: 73, 49: 30). Na rozdíl od nedávných nálezů na úhorech, polích (strništích) rostl na brněnské lokalitě na původním stanovišti – v suchém trávníku. Byl nalezen na více malých ploškách, roztroušeně, na celkové ploše asi 2 × 5 cm. Philonotis marchica CR (Z. Hradílek) Česká rep., CHKO Litovelské Pomoraví, okr. Olomouc, Mohelnice, PP Zátrže, úložiště výpěrků na jižním břehu severního jezera štěrkopískovny cca 1,2 km VJV od železniční stanice v Mohelnici [WGS-84: 49°46'30,9"N, 16°57'31,6"E a 49°46'31,1"N, 16°57'34,4"E, kv. 6267b], 247 m n. m., 18. 9. a 20. 10. 2014 leg. Z. Hradílek, herb. Z. Hradílek. Po nálezu druhu ve vápencovém lomu Kotouč u Štramberka v roce 2003 (Buryová & Hradílek 2006) byl tento vzácný mech opět nalezen na nepůvodním stanovišti – na náplavu jemných výpěrků z těžby štěrkopísku. Mech roste na dvou místech, vzdálených od sebe asi 60 m, v nevelkých až malých shlucích sotva několik cm2 velikých. Největší porost zaujímal plochu asi 100 cm2. Na starším náplavu (s největším porostem mechu) je místo již zarostlé vrbovým houštím a mech roste na okraji málo frekventované stezky spolu s druhy: Brachythecium mildeanum, Drepanocladus aduncus, Dicranella varia, z dalších rostlin je na místě hojná přeslička Equisetum variegatum. Na mladším náplavu (velmi jemný písčitý sediment) bylo nalezeno do 10 malých chomáčů od 1 do 4 cm2 ve společnosti Bryum dichotomum, B. argenteum, Dicranella varia, z dalších rostlin pak Equisetum palustre, Juncus articulatus a Limosella aquatica. Ve srovnání s obrovskými porosty mechu v lomu Kotouč je místní populace mnohem menší, také rostlinky jsou docela nízké, zato s četnými poupátkovitými gemami v úžlabí lístků. Malé chomáče i rozměry rostlinek svědčí o nevelikém stáří populace, případně o opakovaném přeplavování výpěrky. Pogonatum nanum VU (M. Zmrhalová, Š. Koval) Česká rep., okres Šumperk, Bohutín, nalevo od příjezdové cesty k lomu pod kopcem Zbová [WGS-84: 49°57'12,3"N, 16°53'13,6"E, kv. 6067a], 500 m n. m., západně exponovaný břeh cesty a kraj mladé náletové bučiny nad cestou, 19. 4. 2014 leg. M. Zmrhalová, Š. Koval, herb. SUM. Nehojný druh české bryoflóry, který byl recentně v ČR nalezen dosud jen na několika málo lokalitách (např. Bryonora 45: 45; 48: 66). Na lokalitě u Bohutína tvořil plodnou populaci o velikosti 28,6 dm2 a rostl společně s druhy: Chiloscyphus profundus, Isopaches bicrenatus, Atrichum undulatum, Buxbaumia aphylla, Campylopus introflexus, Ceratodon purpureus, Dicranella heteromalla, Dicranum scoparium, Ditrichum pallidum (Bryonora 52: 37), Hypnum cupressiforme var. cupressiforme, Orthodontium lineare, Pleuridium acuminatum, Pohlia nutans subsp. nutans, Polytrichum formosum, P. juniperinum a P. piliferum. Tortula atrovirens CR (J. Kučera) Česká rep., CHKO Křivoklátsko, okr. Rakovník, Velká Buková/Nezabudice, PR Nezabudické skály, podél skal nad silnicí Roztoky–Nezabudice, ca 350 m SSV až 1,3 km V Nezabudického Mlýna a na kamenné zídce u Nezabudického Mlýna [lokalizace dokladů S-42: E3417,76 N5543,74 (CBFS 17040, 17041), E3416,64 N5544,10 (CBFS
Bryonora 54 (2014) 47
17045), E3416,36 N5543,75 (CBFS 17050), kv. 5949c/5948d], 250 m n. m., 8. 10. 2014 leg. J. Kučera, CBFS. U nás velmi vzácný mediteránní druh byl poprvé nalezen J. Velenovským v Českém krasu u Srbska a v Dolním Povltaví u Libčic nad Vltavou (Velenovský 1898). Při následné revizi lokalit ve 40. letech 20. století se druh nalézt nepodařilo a ani nebyly dohledány herbářové položky (Pilous 1996). Při revizi kritických taxonů se mi nicméně podařilo nalézt Velenovského doklad druhu z Libčic v položce určené jako Tortula muralis var. aestiva (skály proti Libšicům, III. 1898, PRC!), takže lze předpokládat, že i položka od Srbska mohla být správně určena. V recentní době se podařilo druh najít jen jednou na Křivoklátsku (Franklová & Kolbek 1998), ovšem přesná lokalizace sběru (26. 7. 1974 leg. Franklová, PR!) není zcela jednoznačná. V článku je uvedená široká lokalita (skryjské kambrium), vnější scheda položky („Skryje, levý břeh Berounky“) však není zcela totožná s vnitřní schedou s údajem „pag. Týřovice, in rupibus ca 500 m ad merid. a loco Čertova skála versus“. Ta by mohla odpovídat lokalitě proti Kouřimecké rybárně (ca 0,5 km JZ Čertovy skály a asi 3 km SSV skal na levém břehu Berounky proti obci Skryje, rovněž ještě na okraji skryjského kambria). Na skalách proti Skryjím (mj. lokalita druhu Syntrichia fragilis, Müller & Kučera in Blockeel et al. 2006) jsem druh opakovaně neúpěšně hledal; lokalita proti Kouřimecké rybárně, od které se nově nalezená lokalita nachází 4–5 km VSV v novější době prohledávána nebyla. Druh se na Nezabudických skalách vyskytuje v poměrně velké populaci (celkově nejméně desítky dm2) na řadě vhodných mikrostanovišť.
Literatura Blockeel T. L., Bednarek-Ochyra H., Ochyra R., Hájková P., Hájek M., Kučera J., Kürschner H., Müller F., Oliván G., Parolly G., Porley R. D., Rams S., Séneca A., Sérgio C., Townsend C. C., Tyshchenko O. & Vieira C. (2006): New national and regional bryophyte records, 13. – Journal of Bryology 28: 151–155. Buryová B. & Hradílek Z. (2006): Clonal structure, habitat age, and conservation value of the moss Philonotis marchica in Kotouč quarry (Czech Republic). – Cryptogamie, Bryologie 27 (3): 375–382. Duda J. (1975): 253. Cololejeunea rossettiana (Mass.) Schiffn. – In: Duda J. & Váňa J., Die Verbreitung der Lebermoose in der Tschechoslowakei – XVIII. – Časopis Slezského Muzea, ser. A, 24: 184–186. Duda J. (1986): 226. Kurzia pauciflora (Dicks.) Grolle. – In: Duda J. & Váňa J., Rozšíření játrovek v Československu – XLV. – Časopis Slezského Muzea, ser. A, 35: 26–28. Franklová H. & Kolbek J. (1998): Bryologický inventarizační průzkum vybraných území CHKO a BR Křivoklátsko. – Zprávy České Botanické Společnosti 33: 53–83. Hilitzer A. (1928): Riccia papillosa Moris, nová mediteranní játrovka pro Čechy. – Časopis Národního Musea, pars. natur., 102: 158–165. Kubešová S. (2003): Bryofloristický inventarizační průzkum Národní přírodní rezervace Býčí skála (2002–2003). – Ms. [Depon. in: AOPK Praha a Správa CHKO Moravský kras.] Kučera J. & Váňa J. (2007): Rozšíření druhů rodu Cinclidotus P. Beauv. v České republice. – Bryonora 39: 20–25.
48 Bryonora 54 (2014)
Kučera J., Zmrhalová M., Shaw B., Košnar J., Plášek V. & Váňa J. (2009) [2010]: Bryoflora of selected localities of the Hrubý Jeseník Mts summit regions. – Časopis Slezského Muzea, ser. A, 58: 115–167. Kučera J., Váňa J. & Hradílek Z. (2012): Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis. – Preslia 84: 813–850. Novotný I. (1986): The moss Ephemerum recurvifolium (Dicks.) Boul. in Czechoslovakia. – Acta Musei Moraviae, Sci nat., 71: 119–130. Pilous Z. (1996): Mech Tortula atrovirens na Slovensku. – Bryonora 18: 3. Plášek V. & Stebel A. (2002): Bryophytes of the Čantoryjský hřbet range (Czantoria range) and its foothills (Western Carpathians – Czech Republic, Poland). – Časopis Slezského Zemského Muzea, ser. A, 51: 1–87. Podpěra J. (1953): Bryum generis monographiae prodromus. 1. Species Eurasiae septentrionalis. Pars 8. systematica. – Práce Moravskoslezské Akademie Věd Přírodních 25(2), seš. 2–3: 53–120. Rivola M. & Duda J. (1976): 38. Riccia papillosa Moris. – In: Duda J. & Váňa J., Die Verbreitung der Lebermoose in der Tschechoslowakei – XIX. – Časopis Slezského Muzea, ser. A, 25: 30–32. Váňa J. (1970): 122. Jamesoniella autumnalis (DC.) Steph. – In: Duda J. & Váňa J., Die Verbreitung der Lebermoose in der Tschechoslowakei – VII, Časopis Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci 60: 26–30. Velenovský J. (1898): Bryologické příspěvky z Čech za rok 1897–1898. – Rozpravy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. Tř. II, Math.-přír., 7(16): 1–19.
Seznam použité literatury
BUBELA J. 1879: Rostlinstvo Květeny Vsetínské. Ms. [Depon. in: Muzeum regionu Valašsko, pracoviště Valašské Meziříčí]
BUBELA J. 1884: O rostlinách na Vsacku zavlečených a zdomácnělých. Sborník Musejní společnosti ve Valašském Meziříčí 1: 24–29.
BUBELA J. 1886: Novitäten für die Flora Mährens. Österreichische botanische Zeitschrift 36: 264–266.
BUBELA J. 1888: Berichtigungen und Nachträge zur Flora von Mähren. Österreichische botanische Zeitschrift 38: 169–173, 200–202.
BUBELA J. sine anno: Rostliny na Valašsku rostoucí. Ms. [Depon. in: Muzeum regionu Valašsko, pracoviště Valašské Meziříčí]
DUDA J. 1948: Rozšíření Luzula luzulina D. Torre na Moravě. Československé botanické listy 1: 65.
DUDA J. 1949: Příspěvek ke květeně Beskyd. Československé botanické listy 2: 43–45.
DUDA J. 1950: Beskydská vrchoviště a rašelinné louky. Přírodovědný sborník Ostravského kraje 11: 66–91.
DUDA J. 1979: Rašelinné louky Kudlačena (Horní Bečva, okres Vsetín). Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci 20: 14–20.
DUDA J. & VÁŇA J. 1979: Rozšíření játrovek v Československu – XXVI. Časopis Slezského zemského muzea, série A – vědy přírodní 28: 121–126.
DUDA J. & VÁŇA J. 2004: Fossombroniaceae Hazsl. – hlávkovcovité. In: KUČERA J. (ed.), Mechorosty České republiky, on-line klíče, popisy a ilustrace [online]. Dostupné z WWW:
GOGELA F. 1890–1899: Květena okolí Místeckého. Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 7: 107–110, 8: 109–112, 9: 93, 10: 150, 23: 154–157, 15: 132–134, 16: 27–29, 103–108.
GOGELA F. 1901: Flora von Rajnochowitz (Mähren). Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn 39 (1900): 65–81.
GOGELA F. 1903–1906: Květena Beskyd moravských. Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 20: 134–138, 21: 109–114, 23: 54–58.
216
GOGELA F. 1904a: O rozšíření druhů rostlinných na severovýchodní Moravě. Věstník Klubu přírodovědeckého v Prostějově 6 (1903): 88–106.
GOGELA F. 1904b: Z květeny Smrku a Lysé hory. Sborník Musejní společnosti ve Valašském Meziříčí 11: 13–20.
GRULICH V. 2012: Red list of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition [Červený seznam cévnatých rostlin České republiky: třetí vydání]. Preslia 84: 631–645.
HÁJKOVÁ A., PRYMUSOVÁ Z. & TROSZOKOVÁ M. 2003: Rod Polystichum v herbářové dokumentaci severovýchodní Moravy a Slezska. Práce a studie Muzea Beskyd 13: 189–208.
JEDLIČKA J. 1942: Příspěvek ku poznání květeny Moravských Karpat. Sborník Klubu přírodovědeckého v Brně 24 (1941): 31–51.
JEDLIČKA J. 1951a: Předběžná zpráva o botanickém výzkumu ve východní části Vsatských Beskyd. Přírodovědný sborník Ostravského kraje 12: 418–419.
JEDLIČKA J. 1951b: Příspěvek k poznání květeny Moravských Karpat II. Sborník Klubu přírodovědeckého v Brně 29: 39–51.
KLÁŠTERSKÝ I., HRABĚTOVÁ-UHROVÁ A. & DUDA J. 1982: Dějiny floristického výzkumu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severočeskou přírodou, Příloha 1982/1 (1 a 2 díl), Litoměřice.
KOUTECKÝ P., POPELÁŘOVÁ M., LUSTYK P., DANČÁK M., TKAČÍKOVÁ J. & HLISNIKOVSKÝ D. (eds) 2009: Výsledky floristického kurzu České botanické společnosti ve Vsetíně (29. června – 5. července 2008). Zprávy České botanické společnosti 44, Příloha 2009/1: 1– 106.
KRIST V. 1933: Rozšíření několika ergasiofytů na Pobečví. Příroda, Brno, 26: 253.
KRIST V. 1934: Šafrány Československé republiky (náčrt zeměpisného rozšíření). Příroda, Brno, 27: 206–209, 231–233.
KUČERA J., PLÁŠEK V., KUBEŠOVÁ S., BRADÁČOVÁ J., HOLÁ E., KOŠNAR J., KYSELÁ M.,
MANUKJANOVÁ A., MIKULÁŠKOVÁ E., PROCHÁZKOVÁ J., TÁBORSKÁ M., TKÁČIKOVÁ J.
& VICHEROVÁ E. 2014: Mechorosty zaznamenané během podzimních 26. bryologicko- lichenologických dní (2013) v Beskydech. Bryonora 54: 11–21.
NEKUDA V. (ed.) 2002: Okres Vsetín: Rožnovsko, Valašskomeziříčsko, Vsetínsko. Hvězdárna Valašské Meziříčí a Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Valašské Meziříčí.
217
OBORNY A. 1883–1886: Flora von Mähren und österr. Schlesien. Pars I–IV. Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn 21 (1882): 1–268, 1883, 22 (1883): 269–636, 1884, 23 (1884): 637–888, 1885, 24 (1885): 889–1285, 1886.
PAVELKA J. & TREZNER J. (eds) 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody, 76/06 Orchidea, Vsetín.
PLÁŠEK V. 2007: Inventarizační průzkum mechorostů v PR Čerňavina, Moravskoslezské Beskydy. Ms. [Depon. in: Správa CHKO Beskydy, Rožnov p. Radhoštěm]
POPELÁŘOVÁ M., HLISNIKOVSKÝ D., KOUTECKÝ P., DANČÁK M., TKÁČIKOVÁ J., VAŠUT R. J.,
VYMAZALOVÁ M., DVORSKÝ M., LUSTYK P. & OHRYZKOVÁ L. 2011: Rozšíření vybraných taxonů cévnatých rostlin v CHKO Beskydy a blízkém okolí (Výsledky mapování flóry z let 2006-2009). Zprávy České botanické společnosti 46: 277–359.
POSPÍŠIL V. 1952/1953: Badil (Sisyrinchium angustifolium Mill.) na Moravě. Československé botanické listy 5: 35–39.
POSPÍŠIL V. 1952: K rozšíření játrovek v Moravskoslezských Karpatech. Československé botanické listy 5: 10–12.
POSPÍŠIL V. 1966: Die Moosflora der Berge Vsetínské vrchy in den nordwestlichen Karpaten. Časopis Moravského muzea, Vědy přírodní 51: 169–224.
POSPÍŠIL V. 1957: Výspa panonské květeny ve Vsackých horách. Ochrana přírody 12: 129– 135.
POSPÍŠIL V. 1960: Vývoj květeny Vsacka. Zprávy Krajského Vlastivědného Ústavu v Gottwaldově 1960: 30–32.
POSPÍŠIL V. 1962: Jak pronikaly thermofyty do nitra severozápadních Karpat. Časopis Moravského muzea, Vědy přírodní 47: 69–108.
POSPÍŠIL V. 1964: Die Mährische Pforte, eine pflanzengeographische Studie. Časopis Moravského muzea, Vědy přírodní 49: 103–190.
POSPÍŠIL V. 1965: Die Mährische Pforte, eine pflanzengeographische Studie 2. Časopis Moravského muzea, Vědy přírodní 50: 129–170.
PROCHÁZKA F. 2001: Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky. Příroda, Praha, 18: 1–166.
ŘÍČAN G. 1925: Chrpa javornická a její naleziště na Moravě. Věda přírodní 6: 80–82, 129– 133.
ŘÍČAN G. 1926: Cirsium acaule na Moravě. Věda přírodní 7: 294–299.
218
ŘÍČAN G. 1927: Květena Makyty v Moravských Karpatech. Sborník Klubu přírodovědeckého v Brně 9 (1926): 34–44.
ŘÍČAN G. 1928: Orchideové louky u Vsetína v Mor. Karpatech. Sborník Klubu přírodovědeckého v Brně 10: 36–51.
ŘÍČAN G. 1932: Pastviny okresu vsetínského v Moravských Karpatech. Sborník Přírodovědecké společnosti v Mor. Ostravě 7: 25–90.
ŘÍČAN G. 1933: Květena Javorníků v Moravských Karpatech. Sborník Klubu přírodovědeckého v Brně 15 (1932): 20–43.
ŘÍČAN G. 1936: Květena okresu Vsetínského a Valašsko-meziříčského. Ms. [Depon. in: Muzeum regionu Valašsko, pracoviště Valašské Meziříčí]
SAPETZA J. 1860: Beitrag zur Flora von Mähren. Verhandlungen der Zoologisch-Botanischen Gesellschaft in Wien 10: 687–690.
SAPETZA J. 1865: Die Flora von Neutischein. Abhandlungen der naturforschenden Gesellschaft zu Görlitz 12: 1–56.
SAPETZA J. 1868: Nachträge zur Flora von Neutischein. Abhandlungen der naturforschenden Gesellschaft zu Görlitz 13: 93–94.
SEDLÁČKOVÁ M. 1988: Zajímavá lokalita na Domorazu. Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, 42: 62–63.
SEDLÁČKOVÁ M. 1993: Přírodní památka Domorazské louky, Inventarizační průzkum botanický dle metodiky SÚPPOP 1987. Ms. [Depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]
SEDLÁČKOVÁ M. & PLÁŠEK V. 2005: Červený seznam cévnatých rostlin Moravskoslezského kraje (2005). Časopis Slezského zemského muzea, série A – vědy přírodní 54: 97–120.
SLOBODA D. 1868: Flora von Rottalowitz und Umgebung in Mähren. Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn 6: 98–124.
SOBOTÍKOVÁ R. 2004a: Plán péče pro PP Domorazské louky na období 2005–2014. Ms. [Depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]
SOBOTÍKOVÁ R. 2004b: PP Domorazské louky, Inventarizační botanický průzkum. Ms. [Depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]
TKAČÍKOVÁ J. 2010: Flóra a vegetace přírodní rezervace Čerňavina (Moravskoslezské Beskydy). Acta Musei Beskidensis 2: 29–47.
219
TKAČÍKOVÁ J. 2011: Triglochin palustris. – In: HADINEC J. & LUSTYK P. (eds), Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. IX., Zprávy České botanické společnosti 46: 153–154.
TKÁČIKOVÁ J. & DANČÁK M. 2012: Rukopis G. A. Říčana „Květena Vsatských hor“ – zapomenutý pramen ke květeně severovýchodní Moravy. Acta Carpathica Occidentalis 3: 44–85.
TKÁČIKOVÁ J. 2015: Rukopisy vsetínského botanika Jana Bubely, Muzejní společnost ve Valašském Meziříčí a Muzeum regionu Valašsko, p.o. , Vsetín, in prep.
TKÁČIKOVÁ J., DANČÁK M. & FAJMON K. (eds) 2015: Výsledky floristického minikurzu Moravskoslezské pobočky ČBS Horní Lideč (13.–15. června 2014). Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 4, Příloha 2: 3–48.
TKÁČIKOVÁ J., HUSÁK J. & SPITZER L. 2013: Valašské louky a pastviny – dědictví našich předků. Muzejní společnost ve Valašském Meziříčí a Muzeum regionu Valašsko, p.o. , Vsetín, 144 pp.
WEEBER G. 1901–1903: Flora von Friedek und Umgebung I–II. Jahresbericht des öffentlichen Communal-Obergymnasiums in Friedek 6 (1901): 1–53, 8 (1903): 1–26.
WEEBER G. 1936: Flora von Friedek und Umgebung III. Verhandlungen des naturforschenden Vereines in Brünn 63 (1935): 51–71.
220