MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE Rigorózní práce Brno 2015 Jana Tkáčiková MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE Výzkum flóry cévnatých rostlin a mechorostů severovýchodní Moravy Rigorózní práce Mgr. Jana Tkáčiková Brno 2015 Bibliografický záznam Autor: Mgr. Jana Tkáčiková Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Ústav botaniky a zoologie Výzkum flóry cévnatých rostlin a mechorostů Název práce: severovýchodní Moravy Studijní program: Ekologická a evoluční biologie Studijní obor: Botanika Akademický rok: 2015/2016 Počet stran: 15+205 Klíčová slova: rozšíření; cévnaté rostliny; mechorosty; severovýchodní Morava; ohrožené druhy; Západní Karpaty Bibliographic Entry Author: Mgr. Jana Tkáčiková Faculty of Science, Masaryk University Department of Botany and Zoology Studies on flora of vascular plants and Title of Thesis: bryophytes of north-eastern Moravia (Czech Republic) Degree Ecological and Evolutionary Biology programme: Field of Study: Botany Academic Year: 2015/2016 Number of Pages: 15+205 Keywords: distribution; vascular plants; bryophytes; north-eastern Moravia; threatened taxa; West Carpathians Abstrakt Rigorózní práce se věnuje výsledkům výzkumu flóry cévnatých rostlin a mechorostů na území severovýchodní Moravy s důrazem na území Vsetínska. Soubor vybraných publikací obsahuje nálezy taxonů, které jsou pro dané území nové, dále významnější taxony z kategorií kriticky ohrožených, silně ohrožených a ohrožených taxonů, zejména dosud nepublikované z některého ze zahrnutých fytochorionů (nebo po delší době znovunalezené) a také nové lokality v regionu velmi vzácných taxonů nebo fytogeograficky zajímavých taxonů. Z cévnatých rostlin jsou to Campanula cervicaria, Centaurium pulchellum, Chenopodium vulvaria, Cirsium pannonicum, Crepis praemorsa, Gentiana cruciata, Geranium sanguineum, Herniaria glabra, Hypericum humifusum, Isolepis setacea, Leucojum aestivum, Lythrum hyssopifolia, Myosotis sparsiflora, Platanthera chlorantha, Polystichum braunii, Polystichum ×luerssenii, Potentilla supina, Ranunculus arvensis, Rosa sherardii, Teucrium chamaedrys, Teucrium scorodonia, Thlaspi perfoliatum, Trifolium alpestre, Triglochin palustris a Verbascum phoeniceum. Z mechorostů Aneura maxima, Buxbaumia aphylla, B. viridis, Dicranum fulvum, Fossombronia pusilla, Hookeria lucens, Porella cordaeana a Syzygiella autumnalis. Abstract The theses focuses on studies on flora of vascular plants and bryophytes of north-eastern Moravia (Czech Republic) with emphasis on Vsetín district. It contains selected papers where noteworthy floristic records were published, including new records for the region and new records of threatened and phytogeographically interesting taxa. Among the most important findings are 25 taxa of vascular plants, i.e. Campanula cervicaria, Centaurium pulchellum, Chenopodium vulvaria, Cirsium pannonicum, Crepis praemorsa, Gentiana cruciata, Geranium sanguineum, Herniaria glabra, Hypericum humifusum, Isolepis setacea, Leucojum aestivum, Lythrum hyssopifolia, Myosotis sparsiflora, Platanthera chlorantha, Polystichum braunii, Polystichum ×luerssenii, Potentilla supina, Ranunculus arvensis, Rosa sherardii, Teucrium chamaedrys, Teucrium scorodonia, Thlaspi perfoliatum, Trifolium alpestre, Triglochin palustris and Verbascum phoeniceum. Among the most important findings of bryophyta are eight species, i.e. Aneura maxima, Buxbaumia aphylla, B. viridis, Dicranum fulvum, Fossombronia pusilla, Hookeria lucens, Porella cordaeana and Syzygiella autumnalis. Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat všem, kteří se podíleli na vzniku práce ať už radou nebo pomocí, jmenovitě pak Martinovi Dančákovi a Petrovi Kociánovi. Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji rigorózní práci vypracovala samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. Brno 28. září 2015 ……………………………… Mgr. Jana Tkáčiková Obsah Úvod.................................................................................. 9 Kapitola 1. Seznam publikací............................................. 13 A) Cévnaté rostliny A1) samostatné příspěvky.......................................... 13 A2) Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae... 13 A3) Zajímavé botanické nálezy z regionu severní Moravy a Slezska.................................. 14 B) Mechorosty B1) samostatné příspěvky.......................................... 14 B2) Zajímavé bryofloristické nálezy............................ 14 Přílohy................................................................................ 16 Seznam použité literatury................................................... 216 Úvod Floristický a bryofloristický průzkum má na území České republiky (přesněji Československa) dlouholetou tradici a stojí za vznikem rozsáhlých a pro botanickou vědu nepostradatelných univerzitních a muzejních herbářů (cf. KLÁŠTERSKÝ et al. 1982). Přestože v posledních desetiletích je soustavný floristický průzkum odsouván na okraj vědeckovýzkumných projektů, je nedílnou součástí botaniky a je základem pro navazující metody rostlinné taxonomie, biosystematiky, ekologie, paleoekologie, apod. Floristické údaje jsou také nepostradatelné pro regionální i celostátní efektivní ochranu přírody. Cílem práce je shrnutí významnějších nálezů cévnatých rostlin a mechorostů publikovaných autorkou z území severovýchodní Moravy v rozmezí let 2009–2015 s důrazem na širší území Vsetínska (podrobněji viz dále v textu). Cílem práce je také shrnutí přínosu jednotlivých publikací k výzkumu flóry a bryoflóry oblasti, popřípadě doplnění již publikovaných komentářů o nové údaje. Předkládaná práce shrnuje vybrané publikované floristické a bryofloristické údaje z území severovýchodní Moravy a z malé části Slezska s důrazem na území Vsetínska za posledních šest let. Do výběru publikací opatřených shrnujícím komentářem byly zařazeny příspěvky publikované v některém z recenzovaných časopisů, pouze v jednom případě byl zařazen recenzovaný příspěvek publikovaný v nerecenzovaném periodiku (Zprávy Moravskoslezské pobočky České botanické společnosti). Zároveň byl výběr publikací podmíněn vymezeným územím ve smyslu širšího Vsetínska. Širším územím Vsetínska je myšleno území okresu Vsetín s přesahy do sousedních územně-správních celků: okres Přerov na západě, Nový Jičín na severu, Frýdek-Místek na severovýchodě a Zlín na jihozápadě. Území je vymezeno sběrnou oblastí Muzea regionu Valašsko, p. o., kde v letech 2004–2015 autorka působila jako botanik. Z historického hlediska bylo území severovýchodní Moravy botaniky dlouhodobě opomíjeno. Floristický průzkum zde začal probíhat až v průběhu 19. století. Mezi první botaniky, jejichž 9 sběry dokumentují flóru tohoto území, patří Sigfried Reissek, Vilém Tkany, Daniel Sloboda, Josef Sapetza a Alexandr Makowsky. Jsou to badatelé, kteří se až na výjimky (SLOBODA 1868, SAPETZA 1860, 1865, 1868) věnovali především vytváření herbářových sbírek. První soubornou prací je až kritická flóra Moravy a rakouského Slezska Flora von Mähren und Österrichischen Schlesien (OBORNY 1883–1886), kterou doplňují floristické příspěvky Františka Gogely (např. GOGELA 1890–1899, 1901, 1903–1906, 1904a, b) a Gustava Weebera (WEEBER 1901–1903, 1936). Z jižní části území publikuje koncem 19. století Jan Bubela (např. BUBELA 1884, 1886, 1888). Jeho dvě nejdůležitější práce v rukopisné podobě – Rostlinstvo květeny Vsetínské (BUBELA 1879) a Rostliny na Valašsku rostoucí (BUBELA, sine anno) – jsou v současnosti opatřeny komentářem a připravovány k publikování (TKÁČIKOVÁ, in prep.). V systematickém průzkumu regionální flóry pokračoval na začátku 20. století Gustav ŘÍČAN (1925, 1926, 1927, 1928, 1932, 1933). Říčanova Květena okresu vsetínského a valašsko-meziříčského (ŘÍČAN 1936) dodnes zůstává jedním ze stěžejních regionálních floristických pramenů. Nepublikovaný rukopis Květena Vsatských hor byl zpracován teprve nedávno (TKÁČIKOVÁ & DANČÁK 2012). K dalšímu poznání květeny přispěli např. Vladimír KRIST (1933, 1934) a Josef JEDLIČKA (1942, 1951a, b). Po druhé světové válce publikují floristické a fytogeografické práce také bryologové Josef Duda (např. DUDA 1948, 1949, 1950, 1979) a Valentin Pospíšil (např. POSPÍŠIL 1952/53, 1957, 1960, 1962, 1964, 1965), na které navazuje další generace amatérských a profesionálních botaniků z řad univerzitních a muzejních institucí. Podrobněji je problematika zpracována v souborných regionálních publikacích (např. NEKUDA 2002, PAVELKA & TREZNER 2001) a také v poslední době v regionálních floristických příspěvcích (např. KOUTECKÝ et al. 2009, POPELÁŘOVÁ et al. 2011, TKÁČIKOVÁ et al. 2015). Květena severovýchodní Moravy má podobně jako ostatní regiony ČR floristická specifika podmíněná především geograficky a geologicky v kombinaci s působením člověka na krajinu, zejména odlesňováním a zemědělskou činností (TKÁČIKOVÁ et al. 2013). K nejzajímavějším vegetačním a zároveň floristicky vyhraněným fenoménům patří štěrkové náplavy na divočících karpatských řekách, karpatské jedlobučiny a polopřirozená vegetace orchidejových luk a pastvin, které jsou unikátní v rámci celé ČR. Podobně výjimečným regionem nadnárodního významu jsou Moravskoslezské Beskydy s významným množstvím horských druhů karpatského migrantu, boreálními glaciálními relikty a karpatskými endemity. Pouze 10 v Moravskoslezských Beskydech (a lokálně na hlavním hřebeni Javorníků) přesahují Karpaty v rámci České republiky nadmořskou výšku 1000 m a je zde typicky vyvinutý montánní stupeň. K floristicky velmi zajímavým územím patří i nižší a více odlesněná pohoří Hostýnské vrchy,