Management populací evropsky významných druh ů hmyzu v České republice:
Kova řík fialový ( Limoniscus violaceus )
Certifikovaná metodika
České Bud ějovice 2015
Management populací evropsky významných druh ů hmyzu v České republice: Kova řík fialový ( Limoniscus violaceus ) Certifikovaná metodika
Auto ři: Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D. 1 Mgr. Pavel Šebek 1 David Hauck 1 Mgr. Pavel Foltan, Ph.D. 2 Mgr. Jan Okrouhlík, Ph.D. 2
1) Entomologický ústav, Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Branišovská 31/1160 370 05 České Bud ějovice 2) i2L Research Central Europe, Lipová 9/1789, 370 05 České Bud ějovice
Certifikovaná metodika vznikla za podpory Technologické agentury České republiky v rámci projektu - Management populací evropsky významných druh ů hmyzu (TA ČR TA02021501)
Foto na p řední stran ě: Nicolas Gouix
2
OBSAH
1. Cíl metodiky 4 2. Odborná východiska 4 2.1. Legislativní ochrana 4 2.2. Rozší ření 5 2.2.1. Rozší ření v České republice 5 2.3. Stanovištní nároky a biotop 7 2.4. Živné d řeviny a substrát 8 2.5. Nároky na oslun ění 9 2.6. Biologie druhu a mobilita 9 2.7. P říčiny ohrožení 10 3. Management lokalit 11 3.1. Pé če o osídlené nebo vhodné stromy 11 3.2. Zajišt ění kontinuální p řítomnosti vhodných strom ů 12 3.2.1. Ponechávání výstavk ů 12 3.2.2. Výmladkové hospoda ření 14 3.2.3. Pastva 16 3.2.4. Výsadby 17 3.3. P římá tvorba dutin 17 3.4. Legislativní úskalí navrhovaných zp ůsob ů pé če 19 3.4.1. Řídké lesy, pa řeziny a lesní pastva 19 3.4.2. O řez strom ů a tvorba dutin 20 4. Popis uplatn ění certifikované metodiky 21 5. Srovnání novosti postup ů 22 6. Dedikace 22 7. Literatura 22
3
1. CÍL METODIKY Cílem metodiky je poskytnout praktická doporu čení sm ěř ující k zachování populací kova říka fialového na území České republiky na základ ě výzkumu stanovištních požadavk ů, biologie kova říka fialového a dynamiky stanoviš ť. Výsledným efektem použití metodiky by m ěla být podpora a zachování populací kova říka fialového na jím obývaných lokalitách jakož i ší ření druhu do jejich okolí a to p ři minimálních dopadech na lesnické hospoda ření.
2. ODBORNÁ VÝCHODISKA 2.1. Legislativní ochrana Kova řík fialový je ozna čen jako kriticky ohrožený (CR = critically endangered) v Červeném seznamu ohrožených druh ů České republiky (Farka č et al. 2005), není ale uveden v žádné kategorii zákonné ochrany dle vyhlášky Ministerstva životního prost ředí ČR č. 395/1992 Sb. Kova řík fialový je chrán ěn legislativou EU (Sm ěrnice o stanovištích, p říloha II.) v rámci soustavy Natura 2000 (Council of the European Communities 1992). V Evropském červeném seznamu saproxylických brouk ů (Nieto & Alexander 2010) je veden jako ohrožený druh (EN = endangered).
Obrázek 1. Kova řík fialový ( Limoniscus violaceus ), imago (A) a larva (B). (zdroj: Gouix 2012)
4
2.2. Rozší ření Kova řík fialový je považován za reliktní evropský druh. Je rozší řen v západní, st řední a východní Evrop ě, nové údaje hovo ří i o nálezech v Anatolii (Turecko). Areál rozší ření sahá z jihu od st ředního Špan ělska a Turecka, až po Britské ostrovy a hranici Polska a B ěloruska. V nedávné studii byl druh zaznamenán na 184 lokalitách v 17 zemích: Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Francie, Ma ďarsko, N ěmecko, Polsko/B ělorusko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Špan ělsko, Velká Británie, Turecko a Ukrajina (Gouix et al. 2012), historické údaj hovo ří i o nálezu v Bosn ě (Horion 1953). Rozší ření druhu v Evrop ě je nesouvislé, často lokalizované na vzdálených, izolovaných místech.
Obrázek 2 . Mapa rozší ření kova říka fialového v Evrop ě a České republice (podle Gouix et al. 2012 a Nálezové databáze ochrany p řírody: http://portal.nature.cz/nd/imgout/sitmap590615.png)
2.2.1 Rozší ření v ČR Výskyt kova říka fialového je v České republice soust řed ěn do šesti oblastí. V Čechách jsou to obory u Hluboké nad Vltavou, ka ňon Berounky a podh ůř í Krušných hor. Na Morav ě je znám hlavn ě z ka ňonovitých údolí Svitavy, Svratky, Jihlavy a Oslavy, dále pak z ka ňonu Dyje v Národním parku Podyjí a od Bítova a Uher čic. Poslední oblastí jsou jihomoravské lužní lesy (Kan čí obora a Pohansko u B řeclavi a Tvrdonické polesí), kde je vzhledem k tomu že obývá přízemní dutiny vzácný, nebo ť špatn ě snáší záplavy a bývá nalézán v rámci záplavového území jen na nezaplavovaných, vyvýšených místech tzv. „hrúdech“.. Druh je p ředm ětem ochrany evropsky významných lokalit (EVL) soustavy Natura 2000: CZ0214008 Lánská obora, CZ0214011 Tý řov – Oupo řský potok, CZ0314126 Hlubocké obory,
5
CZ0424127 Východní Krušnoho ří, CZ0613816 Nám ěšťská obora, CZ0624095 Údolí Dyje, CZ0624096 Podyjí, CZ0624130 Moravský kras a CZ0624132 Údolí Svitavy. Žije též v EVL CZ0624119 Soutok – Podluží a CZ0624099 Niva Dyje Další lokality kova říka fialového se nacházejí v p řírodních rezervacích PR Velká skála u Lhánic a PR Holý kopec u Buchlovic. Jiné lokality územní ochranu zcela postrádají - Sokolí u Heroltic, Výří skály u Veverské Bítýšky, Pilské údolí u Boskovic, zámecký park u Jeze ří. Většina lokalit se u nás nachází v mírn ě zvln ěném až kopcovitém terénu v nadmo řských výškách 400-500 m n. m. (Škorpík 2000). Většinou je druh vázán na zachovalé lesní komplexy kolem ka ňonovitých údolí v ětších řek. Až na výjimky jsou populace kova říka fialového malé, izolované, vázané na nejzachovalejší, plošn ě omezené lokality, a vzájemn ě spolu nekomunikují, p řestože nap říklad v okolí Brna výskyt v sí ťové map ě působí spojit ě. Kova řík fialový žije velmi Obrázek 3. Výmladkové hospoda ření je spolu skryt ě a jeho zjišt ění na lokalit ě je s činností zv ěř e jednou z hlavních p říčin vzniku přízemních dutin obývaných kova říkem problematické a vyžaduje pátrání zam ěř ené na fialovým. (Foto: L. Čížek) tento druh.
6
2.3. Stanovištní nároky a biotop Kova řík fialový je vázán na p řízemní dutiny starých listnatých strom ů. Ke svému vývoji pot řebuje dutiny na bázi kmene, které obsahují trouch (sypká sm ěs rozkládajícího se d řeva) a jsou v kontaktu s p ůdou. Dle studie mikrostanovištních nárok ů se kova řík fialový vyskytuje především ve velkých dutinách, které jsou v pokro čilé fázi rozkladu (Gouix et al. 2015). Malé dutiny nebo dutiny v po čáte čních fázích rozkladu brouk neosidluje (Obr. 4). Nejd ůležit ějším faktorem umož ňujícím výskyt a p řežívání brouka na dané lokalit ě je kontinuita výskytu vhodných dutinových strom ů v čase a prostoru. Proto se dnes brouk vyskytuje především v bývalých pa řezinách , často na prudkých svazích říčních ka ňon ů, v pastevních lesích a na pastvinách se starými stromy. U nás je nej čast ější v místech, která byla historicky obhospoda řována jako pa řeziny (výmladkové lesy). Je-li obmýtí krátké, vznikají vhodné dutiny v obrážejících pa řezech. Starší výmladky pravideln ě u báze kmene vyhnívají, čímž vznikají vhodné dutiny, které najdeme i v předržených pa řezinách po náhlém prodloužení obmýtí. Výmladkové hospoda ření tak zajiš ťovalo vznik mnoha p řízemních dutin na relativn ě malé ploše. Dalším významným biotopem kova říka fialového jsou pastevní lesy, které dnes u nás najdeme pouze v oborách. Pastva udržuje nízký zápoj korun, čímž usnad ňuje p řežívání starých, oslabených strom ů. Pasoucí se zví řata navíc loupáním k ůry na ko řenových náb ězích a p ři bázi kmene zvyšují pravd ěpodobnost vzniku p řízemních dutin.
Obrázek 4. Pr ůběh vzniku p řízemní dutiny. Kova řík fialový osidluje dutiny v pokro čilých fázích rozkladu, kde se vyskytuje trouch v kontaktu s p ůdou (podle Gouix et al 2015)
7
2.4. Živné d řeviny a substrát Kova řík fialový není vázán na konkrétní druh stromu. V Evrop ě je sice znám p ředevším z dutin různých druh ů dub ů a z buku, ale lze ho najít i v dutinách jiných listnatých strom ů, nap říklad javoru, habru, jasanu, o řešáku, lípy a jilmu (Gouix et al. 2012). Podstatn ě d ůležit ější než druh stromu jsou pro kova říka fialového vlastnosti dutin a substrátu uvnit ř nich. Trouch v dutinách musí být bohatý na organické zbytky, musí být v kontaktu s půdou a také dostate čně vlhký. Vhodný trouch bývá v místech kontaktu se zemí hn ědo-černý, mazlavý s kousky d řeva (Iablokoff 1943). Suchému trouchu se brouk vyhýbá. Vlhkostní podmínky v dutin ě by m ěly být stabilní, větší zm ěny vlhkosti uvnit ř dutin mohou ohrozit vývojová stádia. Významným faktorem je vedle parametr ů dutiny a trouchu také obvod kmene. Čím siln ější je báze kmene, tím vyšší je pravd ěpodobnost výskytu kova říka fialového. Protože brouk často obývá p řízemní partie kmen ů, které byly v minulosti výmladkov ě obhospoda řovány, hraje roli obvod kmene u paty spíše než b ěžn ě udávaný obvod v prsní výšce (Obr. 5) (Gouix et al. 2015).
Obrázek 5. Vliv obvodu kmene stromu ve výšce 30 cm nad zemí na pravd ěpodobnost výskytu kova říka fialového v dutin ě. Obvod kmene ve výšce 30 cm nad zemí je uvád ěn proto, že na výmladkov ě obhospoda řovaných stromech je lepším lépe vyjad řuje velikost přízemní dutiny (a lépe predikuje výskyt kova říka fialového), než b ěžn ě používaný obvod v prsní výšce (130 cm nad zemí). (podle Gouix et al. 2015).
8
2.5. Nároky na oslun ění Kova řík fialový je znám jak z otev řených prosv ětlených lokalit, tak i z uzav řených lesních stanoviš ť. Nap ř. na Slovensku je druh uvád ěn p ředevším z les ů s plným zápojem korun a stabiln ějšími mikroklimatickými podmínkami, než jaké panují na otev řených lesních biotopech nap ř. v pastevních lesích (Zach 2003). Podobn ě i paleontologické nálezy napovídají spíš preferenci brouka pro tmavé husté lesy (Ponel 2000). Naproti tomu se ale kova řík fialový vyskytuje v mnoha otev řených, pastevních lesích ve St ředomo ří (Špan ělsko, Řecko, jižní Francie, Turecko) nebo ve Velké Británii, kde jsou dokonce otev řené podmínky stanoviš ť považovány za st ěžejní p ředpoklad pro úsp ěšnou ochranu tohoto brouka (Whitehead 2003, Alexander 2009). U nás se vyskytuje jak v zapojených lesích, tak v řidších pastevních lesích. Takto protikladné informace nazna čují, že míra oslun ění není pro kova říka fialového p říliš důležitá. Zápoj korun ale významn ě ovliv ňuje p řežívání starých, oslabených strom ů, což stromy s velkými, p řízemními dutinami rozhodn ě jsou. Je proto p ři managementu žádoucí řídit se spíše pot řebami osídlených nebo potenciáln ě vhodných strom ů (viz níže).
2.6. Biologie druhu a mobilita Biologie kova říka fialového je pom ěrn ě dob ře známa (Iablokoff 1943, Mendel & Owen 1990). Pá ření dosp ělc ů a následné kladení vají ček probíhá od dubna do června. Vají čka jsou kladena do prasklin ve d řev ě na vnit řních p říčkách stromových dutin. Larvy se líhnou po jednom až dvou týdnech po nakladení. Vylíhlé larvy se zahrabávají do trouchu, n ěkdy až do hloubky 1m (Zach 2003), v trouchu z ůstávají po celý sv ůj vývoj. Vývoj larev trvá od 15 m ěsíc ů do dvou let (Iablokoff 1943, Mendel & Owen 1990). Larvy se poté kuklí v červenci až srpnu. Podobn ě jako u jiných brouk ů závislých na mrtvém d řev ě závisí doba vývoje na lokálních podmínkách. P řed kuklením si larva vytvá ří kokon, ve kterém pozd ěji prod ělává vlastní prom ěnu. Stadium kukly je velmi náchylné na zm ěny vlhkosti. Prom ěna v imago trvá jeden až dva týdny. Vylíhlý dosp ělec zůstává v kokonu, kde p řezimuje, a z kokonu vylézá až na ja ře dalšího roku. Imaga tráví v ětšinu času ve své rodné dutin ě, opoušt ějí ji jen z řídka. Schopnosti ší ření brouka jsou pravd ěpodobn ě pom ěrn ě omezené. A čkoliv brouk je schopný i aktivního letu (Mendel & Owen 1990), žádná detailn ější studie o jeho schopnostech ší ření mezi stromy nebyla dosud provedena.
9
Potrava larev není p řesn ě známa. Jsou považovány za všežravé, p říležitostn ě mrchožravé nebo saprofágní (živící se na hnijících rostlinných zbytcích), vzácn ě z řejm ě i aktivn ě loví. V laboratorních podmínkách byla jako potrava použita i sm ěs pilin, pta čího trusu a zbytk ů t ěl pták ů nebo drobných savc ů. Larvy tedy preferují trouch bohatý na organické zbytky (rostlinné a živo čišné). Imaga žijí ze zásob nahromad ěných v t ěle, potravu nep řijímají nebo jen vzácn ě jak nazna čují ob časné nálezy na kv ětech (Mendel and Owen 1990; Mertlik and Dušánek 2006).
2.7. P říčiny ohrožení Hlavní p říčinou ohrožení kova říka fialového na všech typech stanoviš ť je p ředevším nedostatek strom ů s dutinami na bázi kmene. Nejv ětší hrozbou pro brouka je intenzivní lesní hospoda ření, často spojené s cíleným odstra ňováním starých a p řestárlých strom ů. V hospodá řských lesích jsou stromy mýceny ve v ěku, který nezajiš ťuje vytvo ření vhodných dutin. Výskyt kova říka fialového je proto soust řed ěn do míst, která intenzivnímu lesnímu hospoda ření unikla. Brouk se často vyskytuje v místech, která byla historicky obhospoda řována jako pa řeziny (výmladkové lesy), dnes tedy zejména v předržených pa řezinách. Protože výmladkové hospoda ření zajiš ťuje vznik p řízemních dutin, je pro kova říka fialového zásadním problémem p řevod pa řezin na pase čně Obrázek 6. Nízké, staré duby v PP ě obhospoda řované vysoké lesy. Pa řezinové hospoda ření Obora u Nám šti nad Oslavou rostou v místech na starých mapách bylo u nás sice opušt ěno již dávno, v ětšinou kolem vyzna čených jako bezlesí. P ůvodn ě tedy rostly na pastvinách jako solitéry Druhé sv ětové války, nicmén ě zejména V hustém lese nemají šanci dlouho ř v pahorkatinách dosud najdeme odhadem desítky tisíc p ežít. U nás podobn é stromy mimo obory a parky prakticky nenajdeme. hektar ů tzv. p ředržených pa řezin. Ty ale dospívají Absence pastvy nebo jiné pé če jsou ů č ě č ě d vodem, pro podobné stromy chybí mýtního v ku a jsou holose n káceny a nahrazovány ve v ětšin ě rezervací. výsadbami. (foto: D. Hauck )
10
Dalším významným biotopem kova říka fialového jsou pastviny s roztroušenými stromy a pastevní lesy. Útlum pastvy u nás vedl k likvidaci pastevních les ů mimo obory. V oborách stanovišt ě kova říka fialového ohrožuje rostoucí d ůraz na produkci d řeva. Ta je často spojena jednak s aktivním odstra ňováním p řestárlých strom ů s dutinami, jednak se zm ěnou hospoda ření zp ůsobem, který zamezí vzniku vhodných strom ů, takže stávající stromy vhodné pro kova říka fialového postupn ě bez náhrady odum řou. V maloplošných chrán ěných územích je zase problémem absence vhodné pé če – a ť pastvy nebo výmladkového hospoda ření. Absence pé če vede ke zvyšování zápoje korun, a snižuje tak pravd ěpodobnost p řežití starých strom ů, které nejsou schopny se na konkurenci o sv ětlo přizp ůsobit, zárove ň také snižuje pravd ěpodobnost vzniku vhodných dutin. Staré stromy s dutinami, které v ětšinou vznikly díky p ředchozímu obhospoda řování, postupn ě odumírají, a kova řík fialový takto p řichází o životní prostor.
3. MANAGEMENT LOKALIT Kova řík fialový se vyskytuje v r ůzných typech lesních stanoviš ť, zejména v oborách a v předržených pa řezinách, v ětšinou na strmých svazích říčních ka ňon ů. Zp ůsob managementu sm ěř ujícího k ochran ě kova říka fialového je proto často specifický pro danou lokalitu. Nicmén ě zásadním a spole čným principem v ochran ě tohoto brouka na všech lokalitách je zachování stávajících dutinových, starých a p řestárlých strom ů a zajišt ění p řítomnosti dostatečného množství vhodných strom ů i do budoucna. Většina našich populací kova říka fialového je izolovaná do malých ploch vhodných porost ů, a tedy náchylná k vym ření. Je tedy d ůležité zajistit kova říkovi fialovému vhodnou pé či nejen p římo na osídlených lokalitách, ale ve st ředn ědobém horizontu je nezbytné p řipravit vhodná stanovišt ě i v širším okolí osídlených lokalit a umožnit tak kova říkovi osídlit v ětší území.
3.1. Pé če o osídlené nebo vhodné stromy Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a vysokému v ěku jsou stromy vhodné pro kova říka fialového náchylné ke zlomení a zárove ň jsou znevýhodn ěny v konkurenci o sv ětlo okolními stromy. Chceme-li je stromy zachovat co nejdéle, musíme jim pomoci. Toho lze dosáhnout prosv ětlením jejich okolí. Prosv ětlení by m ělo být postupné, ale zárove ň pom ěrn ě výrazné. Postupné musí být proto, aby starý strom neutrp ěl šok kv ůli náhlé zm ěně podmínek a m ěl šanci
11 se na n ě adaptovat. Ve výsledku ale zásah musí být dosti razantní, je t řeba snížit zápoj korun pod 50 %, jinak koruny zbývajících strom ů vytvo řený prostor rychle „zatáhnou“ a strom nebude mít dostate čný sv ětelný požitek. Nap říklad snížení zakmen ění na 0,7 na pálavském D ěvín ě nebylo už v další sezón ě na zápoji korun patrné. Zásah je žádoucí časem opakovat. Prosv ětlením okolí mladšího stromu urychlíme jeho r ůst, takže tímto zp ůsobem m ůžeme také p ěstovat mohutné stromy vhodné pro kova říka fialového do budoucna. Abychom snížili pravd ěpodobnost, že se strom s velkou dutinou na bázi kmene zlomí, můžeme ve zd ůvodn ěných p řípadech p řistoupit ke snížení jeho t ěžišt ě redukcí koruny. To je vhodné zejména u vysokých strom ů, zárove ň takovému zásahu musí p ředcházet prosv ětlení okolí stromu.
3.2. Zajišt ění kontinuální p řítomnosti vhodných strom ů Zajišt ění dlouhodobé p řítomnosti vhodných strom ů je zásadní podmínkou p řežití populací kova říka fialového a tedy nezbytnou sou částí pé če o lokality jím obývané. Optimální je p řechod na pastevní nebo výmladkové hospoda ření s cíleným p ěstováním starých strom ů, v pase čně a výb ěrn ě obhospoda řovaných lesích je nezbytné ponechávat na dožití dostate čný po čet strom ů.
3.2.1. Ponechávání výstavk ů V pase čně obhospoda řovaných lesích kova řík fialový prakticky nežije. M ůže ale obývat fragmenty les ů, jimž se pase čné hospoda ření vyhnulo. Pom ěrn ě častá je ale situace, kdy bývalé pa řeziny, p řevedené na nepravou kmenovinu, jsou holose čně t ěženy a p řevád ěny na pase čně obhospoda řované lesy. Tento stav je nežádoucí, nicmén ě často není v silách ochrany p řírody mu zabránit. Pokusem o kompromis, který by v pase čně obhospoda řovaných lesích mohl zajistit přežití organizm ů vázaných na staré stromy je ponechávání strom ů p ři t ěžbách, tzv. výstavk ů. Nap říklad Lesní závod Židlochovice v několika polesích ponechává na pasekách p ři t ěžbách stojící živé stromy. V luzích je ponecháváno 100 strom ů na 10 ha pasek, v chlumních lesích CHKO Pálava je to 50 strom ů na 10 ha pasek. Technicky vlastn ě nejde o výstavky, to jsou stromy výchovou dob ře p řipravené na odt ěžení okolního porostu (Altman et al. 2013), ale stromy ponechané na pasekách tak b ěžn ě bývají nazývány a pro zjednodušení jim tak budeme říkat i zde.
12
Ponechané stromy podstatn ě prodlužují dobu, po kterou se cenné druhy mohou vyskytovat na místech, která by jinak byla holými se čemi a posléze mlazinami. Ponechávání výstavk ů p ři t ěžbách má tedy výrazn ě pozitivní efekt. P řesto nejde o opat ření, které by samo o sob ě mohlo zajistit p řežití populace kova říka fialového, a je žádoucí jej doplnit dalšími kroky k aktivní podpo ře vzniku stanoviš ť pro tento druh. Je-li to možné, je žádoucí ponechávat zejména stromy z lesních okraj ů, případn ě stromy staré, které původn ě rostly v řídkém lese. Pokud takové stromy nejsou k dispozici, nezbývá, Obrázek 7. Zm ěna habitu stromu b ěhem jednoho století. Sekvence fotografií dubu Arthura Clougha ukazuje, jak se než ponechávat stromy z stromy dokáží adaptovat na zm ěnu podmínek, a že tedy vysokého lesa. Ty mají má smysl p ři t ěžbách ponechávat jako výstavky i nep řipravené stromy, jakkoli jejich mortalita bude tenké, vysoké kmeny pravd ěpodobn ě vysoká. (Podle Fay, 2011) nekryté v ětvemi, takže riziko jejich úhynu je vysoké. Nanejvýš žádoucí samoz řejm ě je stromy postupným odt ěžováním okolního porostu na roli výstavk ů p řipravovat. Ale i ponechávání nep řipravených strom ů je podstatn ě lepší, než neponechávat stromy žádné. Jakkoli jejich úmrtnost bude pravd ěpodobn ě vysoká, nem ěli bychom podce ňovat schopnost dub ů adaptovat se na zm ěnu podmínek (Obr. 7). Po čet výstavk ů na hektar závisí na rozloze území, kde jsou výstavky ponechávány a na stavu lokality osídlené kova říkem fialovým. Čím menší je rozloha území a/nebo čím horší je stav obývané lokality, tím více výstavk ů je žádoucí ponechávat. Minimální po čet by m ěl být p ět strom ů na hektar, optimální kolem dvaceti strom ů na hektar. Výstavy nemusí být ponechávány rovnom ěrn ě v ploše. Zejména stromy, které výchovou nebyly na p řipraveny na odt ěžení okolního porostu je žádoucí ponechávat v tzv. bioskupinách . Jednak tím zmenšíme omezení, které z přítomnosti výstavk ů plyne pro p ěstování další generace lesa, jednak zvýšíme pravd ěpodobnost přežití ponechaných strom ů. Ponechávání výstavk ů p ři t ěžbách by mělo být minimalistickým požadavkem na úpravu lesního hospoda ření v lesích s výskytem kova říka fialového, zejména je ale vhodné jej prosazovat
13 v lesích v dosahu osídlených lokalit ( řádov ě kilometry). Ponechávané stromy je žádoucí majiteli lesa finan čně kompenzovat.
3.2.2. Výmladkové hospoda ření Mnohem vhodn ější než snažit se chránit kova říka fialového v pase čně obhospoda řovaných lesích je rekonstruovat na jím obývaných lokalitách st řední nebo pastevní les. Vhodné je takové obhospoda řování, které vede ke vzniku pa řezových, nikoli ko řenových výmladk ů. Pa řezové výmladky dříve či pozd ěji za čnou vyhnívat a vytvo ří tak přízemní dutinu (Šebek et al. 2013). Pravd ěpodobnost, že strom obrazí z pa řezu, zvyšuje ponechání vyšších pa řez ů. Jenže takové hospoda ření musí probíhat na velkých plochách (řádov ě alespo ň desítky hektar ů) a dlouho, pa řezy totiž musejí být dost staré. U nás je znovuzavedení výmladkového hospoda ření vhodné ve velkoplošných a v ětších maloplošných zvlášt ě chrán ěných územích a ě ě evropsky významných lokalitách. Výmladkové Obrázek 8. Zbytn lá báze výmladkov obhospoda řovaného dubu je plná dutin a hospoda ření je zde žádoucí obnovit nikoli p římo na mrtvého d řeva. (foto: L. Čížek) lokalitách obývaných kova říkem fialovým, ale spíše v jejich okolí. D ůležité také je nastavit vhodnou délku obmýtí. Čast ější mýcení urychlí tvorbu pa řezových hlav. Vše ale závisí na druhu stromu i místních podmínkách, takže je vhodné experimentovat s rozp ětím obmýtí 6-40 let. Čím menší území máme k dispozici a čím lepší výmladnost mají d řeviny, s nimiž pracujeme, tím nižší obmýtí volíme. Je žádoucí mýtit spíše větší plochy najednou. Omezíme tím negativní vliv zv ěř e a zvýšíme sv ětelný požitek obrážejících pa řez ů. Postupy p ři rekonstrukci st ředních les ů jsou podrobn ě popsány v publikacích Konvi čka et al. 2006 a Kadavý et al. 2011.
14
Obrázek 9. Nízký (naho ře) a st řední (dole) les. Nízký les je tvo řen spontánn ě zmlazujícími dřevinami, t ěženými ve velmi krátkém obmýtí. Ve st ředním lese je nad spodní etáží n ěkolik generací výstavk ů. Kova řík fialový m ůže obývat jak staré výstavky, tak mohutné pa řezové hlavy výmladk ov ě obhospoda řovaných strom ů. (zdroj: Konvi čka et al. 2006 )
Obrázek10 . Pa řezová hlava ve st ředním lese v dolnoraoukouském Drösingu. I takto mohou vypadat stromy, které časem osídlí kova řík fialový. D řevo ze st ředního lesa ve spole čném vlastnictví ob ce dnes slouží k úst řednímu vytáp ění obce. (Foto: L. Čížek)
15
Obrázek 11 . Porosty v prase čí ob ůrce ve Staré obo ře jsou jednou z nejcenn ějších částí obor u Hluboké nad Vltavou a jedním mála zbytk ů pastevních les ů u nás. Řídký zápoj umož ňuje p řežívání starých, oslab ených strom ů. (Zdroj: GEODIS BRNO, s r.o. 2010)
3.2.3. Pastva Pastevní lesy (v České republice momentálně pouze v oborách) jsou typické nižším zápojem korun a mén ě intenzivním lesním hospoda řením. Obojí umož ňuje p řežití mohutných a starých strom ů, které často obsahují dutiny vhodné pro kova říka fialového. Pokud je pastva málo intenzivní, m ůže dojít k zar ůstání vhodných strom ů a porost kolem je třeba prosv ětlit (viz výše). P říliš intenzivní pastva naopak m ůže úpln ě bránit zmlazení d řevin a p říliš vysoké stavy zv ěř e na pastvinách mohou vést i k přímé likvidaci vzrostlých strom ů. Vyšší stavy zv ěř e udržují rozvoln ěný korunový zápoj, místy jsou lesy v oborách aktivn ě pro řeďovány s cílem vytvo řit pastevní les pro zv ěř . Obora je tedy optimálním zp ůsobem managementu lokalit organizm ů závislých na starých stromech v četn ě ř ř Obr ázek 12. V místech, kde pasoucí se kova íka fialového za p edpokladu, že správce dobytek na bázi kmene a ko řenových obory alespo ň částe čně rezignuje na produkci d řeva, náb ězích okousal k ůru je pravd ěpodobný vznik p řízemní dutiny. v menších oborách – nap říklad u Nám ěšti nad (foto: L. Čížek)
16
Oslavou – na celém území, ve v ětších oborách pak na části. Snahy skloubit produkci d řeva a oborní chov zv ěř e jsou v mnoha oborách pom ěrn ě novým fenoménem a bohužel v ětšinou vedou k pom ěrn ě rychlé likvidaci p řírodních hodnot území, často hájených už od st ředov ěku. Srovnání dnešního stavu se situací v polovin ě 20. století bohužel jasn ě ukazuje, že rozlohy řídkých les ů a po čty voln ě rostlých strom ů za posledních zhruba 70 let výrazn ě klesly snad ve všech našich významn ějších oborách. Na vin ě jsou p ředevším plošné výsadby v oplocenkách nebo tzv. obnovních blocích, ale také snížení a stabilizace stav ů zv ěř e. Pastva domestikovaných zví řat je vhodným managementem i mimo obory. Na v ětších plochách je ideální formou polodivoký chov v ohradách, na menších lokalitách alespo ň ob časné přepasení. Efekt pastvy na vegetaci se liší podle místních podmínek mezi lokalitami a podle klimatických podmínek i mezi lety na jedné lokalit ě. Je proto žádoucí vliv pastvy sledovat a upravovat dle pot řeby.
3.2.4. Výsadby Na n ěkterých lokalitách kova říka fialového, nap ř. v jihomoravských lužních lesích, m ůže být problémem odumírání starých solitérních strom ů bez náhrady mladšími. Logickým krokem jsou výsadby nových solitérních nebo alejových strom ů. M ělo by jít o stromy s individuální ochranou a v co nejvyšších po čtech. Míra p řežívání samoz řejm ě závisí na místních podmínkách, ale je třeba po čítat s tím, že ze stovky vysazených strom ů se vysokého v ěku dožije v lepším p řípad ě několik desítek. Stromy je t řeba sázet v dostate čné vzdálenosti od sebe, aby si b ěhem r ůstu nekonkurovaly a nestínily. Protože nejde o stromy, které by v budoucnu m ěly sloužit jako zdroj dřeva, není v ůbec na škodu, že budou nízké a siln ě rozv ětvené (v lesnickém žargonu tzv. jabl ůň ky ). Není-li na lokalit ě kv ůli starým strom ům kde výsadby provád ět, není samoz řejm ě řešením staré stromy kácet, ale je t řeba najít náhradní lokalitu k výsadbám poblíž. Je samoz řejmé, že výsadby bude kova řík fialový schopen využít nejd říve za n ějakých 100- 150 let. Jde tedy o dopl ňkový, z dlouhodobého hlediska ale často velmi významný zp ůsob pé če o lokality osídlené kova říkem fialovým a zejména jejich okolí.
3.3. P římá tvorba dutin V dříve výmladkov ě nebo pastevn ě obhospoda řovaných porostech hrozí bez pé če postupný pokles hustoty vhodných dutin. Proto je t řeba na lokalitách osídlených kova říkem fialovým vznik
17 dutin aktivn ě podpo řit. Efektivním zp ůsobem jsou výše zmín ěné výmladkové hospoda ření, pastva. N ěkdy je ale žádoucí provést zásahy, které nastartují vznik vhodné dutiny ve starších stromech. Cílené poškozování strom ů napodobující vliv zv ěř e a/nebo výmladkového hospoda ření je zatím u nás nevyzkoušeným, nicmén ě velmi nad ějným zp ůsobem tvorby dutin vhodných pro kova říka fialového. Je vhodné jej použít tam, kde nechceme nebo nem ůžeme využít výmladkové hospoda ření ani pastvu, p řípadn ě tam, kde je pot řeba vznik dutin výrazn ě urychlit. Pro takový zásah vybereme starší stromy, na kterých chceme zajistit vznik p řízemní dutiny. Můžeme napodobit p řirozenou činnost zv ěř e a oloupat k ůru na bázi kmene a ko řenových náb ězích. Stromy mají velmi dobrou regenera ční schopnost a i rozsáhlá zran ění dokáží zacelit, tedy p řekrýt ochranným pletivem, které zabrání rozkladu d řeva a tím i vzniku dutiny. Tato schopnost závisí na druhu stromu, místních podmínkách i vitalit ě konkrétního jedince. Takže je žádoucí odstranit pruh k ůry široký alespo ň 15 – 20 cm, a minimáln ě stejn ě dlouhý. Nejlepší je ale vy říznout i kus d řeva. P ři experimentální tvorb ě dutin v Německu byly vzrostlé buky schopny tém ěř zavalit otvor v kmeni 15 x 25 cm, který byl hluboký asi 15 cm (Obr. 8) (Weigelmeier 2012). Pon ěkud lépe vyhnívaly dutiny, v nichž se držela voda. Kova řík fialový žije v dutinách spojených se zemí, která p řebyte čnou vodu vsákne, zaplavení dutin hned po jejich
Obrázek 12 . Dutina vytvo řená v kmeni buku. Po čáte ční stav (vlevo) a stav po t řech letech (vpravo). P řevzato z Weigelmeier (2012).
18 vytvo ření mu tedy nevadí. Otvory je žádoucí do kmene vy řezávat n ěkolik centimetr ů nad zemí tak, aby se v nich držela voda.
3.4. Legislativní úskalí navrhovaných zp ůsob ů pé če 3.4.1. Řídké lesy, pa řeziny a lesní pastva Při snaze o aktivní p řístupy k pé či o ohrožené druhy a stanovišt ě narážíme na nejr ůzn ější legislativní omezení, zejména, ale nejen v lesích. Abychom se nedostali do st řetu se zákonem, je vždy nutné správn ě zvolit kategorii lesa. Jako nejvhodn ější se jeví lesy zvláštního ur čení pot řebné pro zachování biologické r ůznorodosti. S odchylným managementem musí korespondovat také nároky druh ů, pro které je management provád ěn. Opat ření by m ěla být popsána v dokumentech ochrany p řírody, které mohou orgánu státní správy les ů sloužit jako vodítko p ři rozhodování o ud ělení výjimky. V p řípad ě zvlášt ě chrán ěných území by nároky druh ů měly být popsány v plánech pé če. Mimo zvlášt ě chrán ěná území je vhodné opat ření specifikovat v jiných koncep čních dokumentech jako jsou souhrny doporu čených opat ření pro evropsky významnou lokalitu, pravidla managementu pro evropsky významné druhy a podobn ě. Při tvorb ě řídkých les ů narážíme na § 31 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, který zakazuje úmyslnou t ěžbou snižovat zakmen ění porostu pod sedm desetin. Abychom se p ři snížení zakmen ění pod tuto hranici nedostali do konfliktu se zákonem, je nutné aby lesní porosty byly za řazeny v kategorii lesa zvláštního ur čení. Nejlépe v podkategorii lesa pot řebného pro zachování biologické r ůznorodosti, p řípadn ě v jiných podkategoriích, jejichž mimoproduk ční funkce mohou být zajiš ťovány práv ě nižším zakmen ěním (§8 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a – f, h) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích. Do t ěchto kategorií m ůže být les za řazen orgánem státní správy les ů (OSSL). A to na návrh vlastníka, nebo z vlastního podn ětu OSSL. Na návrh vlastníka OSSL také ud ěluje výjimku, resp. odchylné opat ření od b ěžného lesního hospoda ření (v tomto případ ě od minimální hodnoty zakmen ění) podle § 36 lesního zákona. V p řípad ě, že byl již schválen lesní hospodá řský plán či lesní hospodá řská osnova, m ůže OSSL ud ělit odchylné opat ření ve prosp ěch ú čelového hospoda ření rozhodnutím. V p řípad ě, že se zpracovává nový LHP či LHO je možné zahrnout odchylné opat ření p římo do t ěchto dokument ů po schválení OSSL. Při zavedení (obnov ě) výmladkového hospoda ření , tedy p ři zm ěně tvaru lesa vysokého na les nízký nebo st řední čelíme podobným úskalím jako p ři snižování zakmen ění. § 33 odst. 4
19 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, zakazuje provád ět t ěžbu mýtní v porostech mladších 80 let (v lesích nízkých či st ředních se obmýtí p řitom pohybuje v rozmezí 5-40 let). Dále jsme limitováni maximální ší řkou holé se če, která je dle § 31 odst. 2 lesního zákona limitována na dvojnásobek pr ůměrné výšky porostu. Ší ře se če p řitom m ůže hrát klí čovou roli p ři obnov ě sv ětlomilných dřevin. Proto je nutné, aby vlastník požádal OSSL o přijetí odchylných opat ření ve prosp ěch účelového hospoda ření v lesích. Stejn ě jako v p ředchozím p řípad ě musí lesy být za řazeny v kategorii lesa zvláštního ur čení. Při zavedení (obnov ě) pastvy v lesích narážíme na § 20 odst. 1 písm. n). zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, který pastvu hospodá řských zví řat v lesích zakazuje. I z tohoto ustanovení může OSSL ud ělit výjimku (odchylné opat ření ve prosp ěch ú čelového hospoda ření) na žádost vlastníka. A op ět je nutné, aby lesy byly za řazeny ve vchodné kategorii lesa zvláštního ur čení.
3.4.2. O řez strom ů a tvorba dutin Legislativní situace kolem o řezu strom ů a v ůbec tvorby stanoviš ť na stromech je komplikovaná. § 7 zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny v platném zn ění zakazuje poškozovat a ni čit d řeviny rostoucí mimo les a z tohoto ustanovení nelze ud ělit výjimku. O nápravu se pokusila novelizace vyhlášky Ministerstva životního prost ředí o ochran ě dřevin a povolování jejich kácení (vyhláška č. 189/2013 Sb., dále jen "vyhláška"). V ní je v § 2 odst. 1 specifikováno, že pod pojmem "nedovolený zásah do d řeviny" se rozumí „zásah, který zp ůsobí podstatné nebo trvalé snížení jejich ekologických či spole čenských funkcí nebo zp ůsobí bezprost ředn ě či následn ě jejich odum ření“. K § 2 vyhlášky byl dopln ěn odstavec, který umož ňuje provád ět zásahy jinak považované za poškození d řeviny. A to za ú čelem zachování nebo zlepšení n ěkteré z funkcí d řeviny (tedy i "ekologické funkce" stromu jako specifického biotopu), v rámci pé če o zvlášt ě chrán ěný druh anebo pokud je provád ěn v souladu s platným plánem pé če o zvlášt ě chrán ěné území. V lednu 2015 pak MŽP vydalo ve svém v ěstníku (ro čník XV) metodické doporu čení k aplikaci n ěkterých ustanovení vyhlášky. Je-li strom kova říkem fialovým již osídlen , pak provedení o řezu nutné pro zajišt ění provozní bezpe čnosti a prodloužení životnosti stromu je zásahem v rámci pé če o tento druh. Ministerstvo životného prost ředí nicmén ě doporu čuje opat řit si "vyjád ření p říslušného OOP či odborný posudek nebo studii". U starých strom ů lze také využít argument, že zásahem došlo k
20 zachování ekologické funkce d řeviny (jejím pokácením by byla nulová), pak zásah není striktn ě vázán na p řítomnost druhu. Chceme-li stanovišt ě vytvo řit, musíme “poškodit” strom, který aktuáln ě není osídlen cílovým druhem. V chrán ěném území nemáme problém, jsou-li zásahy do d řevin uvedeny ve schváleném plánu pé če. Pokud uvedeny nejsou, je teoreticky možné je do plánu pé če doplnit nebo postupovat stejn ě jako ve volné krajin ě. Pokud se cílový druh vyskytuje v blízkém okolí, lze použít argumentaci, že zásah je sou částí pé če o cílový druh, nebo ť daný strom je sou částí jeho biotopu. Z § 2 odst. 2 vyhlášky vyplývá, že zásah je možné provád ět i pro zlepšení n ěkteré z funkcí dřeviny. O řez nebo nebo vy říznutí dutiny do zdravého stromu zlepší ekologickou funkci stromu tím, že urychlí vznik biotopu pro kova říka fialového. Zárove ň ale m ůže dojít ke snížení n ěkteré z dalších funkcí d řeviny, nap ř. estetické. Argumentace by se m ěla opírat o skute čnost, že takové stromy v minulosti do kulturní krajiny bezesporu pat řily, dotvá řely charakteristický krajinný ráz, jsou provozn ě bezpe čné a prodlužuje se jejich životnost a nebo doba kdy plní zvýšenou ekologickou funkci (nabídkou vhodných biotop ů). V p řípad ě tvorby dutin ve zdravých, mladých stromech , je možné se p řípadnému postihu vyhnout tím, že majitel pozemku, na kterém stromy rostou, zažádá o stanovisko nap ř. Agenturu ochrany p řírody a krajiny ČR. V žádosti by m ělo být jasn ě formulováno, že jde o stanovisko k zásahu ve prosp ěch kova říka fialového (nikoliv tedy stanovisko k poškozování dřeviny) a v čem bude zásah spo čívat.
4. POPIS UPLATN ĚNÍ CERTIFIKOVANÉ METODIKY Metodika by m ěla být aplikována zejména v lesích zvlášt ě chrán ěných území s možným nebo doloženým výskytem kova říka fialového, konkrétn ě jde o lokality uvedené v kap. 2.2. Metodika by m ěla být uplat ňována jak na známých místech výskytu brouka, tak i v jejich blízkém okolí, případn ě v liniích mezi nimi nebo v jejich dosahu. Uživatelem metodiky by m ěly být subjekty hospoda řící v lesích s doloženou nebo možnou p řítomností kova říka fialového a subjekty takové lesy spravující. Management populací ohrožených organizm ů není zem ědělská výroba. Zatím neumíme stanovit p řesné po čty strom ů či hektar ů lesa nezbytných k přežití té či oné populace daného druhu. P řežití populace ostatn ě záleží na faktorech, které m ůžeme ovlivnit (nap ř. p řítomnost
21 vhodných stanoviš ť), ale také často na náhodných faktorech, které ovlivnit nem ůžeme. Souhra nep říznivých okolností m ůže vést k vym ření populace, která je zdánliv ě v bezpe čí. A čkoli náhodné faktory ovlivnit nem ůžeme, m ůžeme omezit jejich vliv, a sice tím, že kova říkovi fialovému umožníme osídlit co nejv ětší po čet dutin na co nejv ětším území. Má-li být ochrana kova říka fialového dlouhodob ě úsp ěšná, jejím cílem nesmí být snaha o zachování zbytkových, malých populací na izolovaných lokalitách, ale jejich expanze do podstatn ě v ětšího území a zajišt ění vhodných podmínek do budoucna. Krom ě pasivní ochrany zatím pro ochranu kova říka fialového ned ěláme prakticky nic. Opat ření navrhovaná v této metodice je t řeba p řijatelným zp ůsobem p řevést do praxe a „nau čit se je“ nejprve na malých plochách a ty následn ě rozši řovat.
5. SROVNÁNÍ NOVOSTI POSTUP Ů Management lokalit pro kova říka fialového u nás dosud není dostate čný. V lepším p řípad ě se soust řeďuje na bezzásahový management na n ěkolika plošn ě omezených lokalitách. Je nezbytné zavést metody aktivního managementu cíleného na podporu druhu v maloplošných zvlášt ě chrán ěných územích. Tato metodika p řináší nové postupy op řené o nejnov ější v ědecké poznatky, a je tak vhodným nástrojem pro zajišt ění ochrany kova říka fialového.
6. DEDIKACE Realizace v ědecké analytické práce, na jejímž základ ě uplatn ěná certifikovaná metodika vznikla, byla umožn ěna díky finan ční podpo ře projektu Technologické agentury České republiky (projekt TA ČR TA02021501 - Management populací evropsky významných druh ů hmyzu).
7. LITERATURA Alexander K.N.A. (2009) The violet click beetle Limoniscus violaceus (Muller, PWJ) (Coleoptera, Elateridae) in England: historic landscapes, ecology and the implications for conservation action. In: Saproxylic beetles: Their role and diversity in European woodland and tree habitats - Proceedings of the 5th Symposium and Workshop (Lüneburg, 2008) . Sofia– Moscow: Pensoft. p. 119-131.
22
Council of the European Communities (1992) Council Directive 92/43/EEC - on the conservation of natural habitats and of wild fauna and flora.
23
Ponel P., Matterne V., Coulthard N. & Yvinec J.H. (2000) La Tène and Gallo-Roman natural environments and human impact at the Touffréville rural settlement, reconstructed from coleoptera and plant macroremains (Calvados, France). Journal of Archaeological Science . 27:1055–1072. Šebek P., Altman J., Plátek M. & Čížek L. (2013) Is active management the key to the conservation of saproxylic biodiversity? Pollarding promotes the formation of tree hollows. PLoS ONE 8: e60456. Škorpík M. (2000) Návrh národního seznamu území „Special Areas of Conservation“ pro druh Limoniscus violaceus Müller, 1843) (Coleoptera, Elateridae) v České republice. Interní zpráva pro AOPK ČR, 10 pp. Thomas PA, Packham JR (2007) Ecology of Woodlands and Forests: Description, Dynamics and Diversity. Cambridge: Cambridge University Press. 544 p. Vera FWM (2000) Grazing Ecology and Forest History. CABI Publishing, Wallingford. 506 p. Weigelmeier S. (2012) Induced tree hollows in beech trees ( Fagus sylvatica L.) in Steigerwald (Bavaria, Germany). Masterarbeit, Georg-August-Universität, Göttingen, 75 pp. Whitehead P.F. (2003) Current knowledge of the violet click beetle Limoniscus violaceus (P.W.J. Müller, 1821) (Col., Elateridae) in Britain. In: Proceedings of the second pan-European conference on Saproxylic Beetles . London: People’s Trust for Endangered Species. pp. 1–9. Zach P. (2003) The occurrence and conservation status of Limoniscus violaceus and Ampedus quadrisignatus (Coleoptera, Elateridae) in Central Slovakia. In: Proceedings of the second pan-European conference on saproxylic beetles. Royal Holloway, University of London: Peoples´ Trust for Endangered Species. p. 12–16.
24