Využití Mobilních Telefonních Zařízení a Sporttestrů Pro Evidenci Sportovního Tréninku

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě

Využití mobilních telefonních zařízení a sporttestrů pro evidenci sportovního tréninku

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Vypracoval: PhDr. Jan Cacek, Ph.D. Bc. Petr Šrutka

Brno, 2012 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.

V Brně dne 14. 12. 2012 ...... Petr Šrutka Děkuji vedoucímu diplomové práce panu PhDr. Janu Cackovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky při zpracování daného tématu. OBSAH

Úvod ...... 7 1.Teoretická část ...... 8 1.1.Vývoj evidence sportovního tréninku ...... 8

1.1.1.Monitory srdečního tepu ...... 9

1.1.2.Mobilní telefonní zařízení ...... 10

1.1.2.1.Chytrý telefon “Smartphone” ...... 15 1.2.Podstata evidence sportovního tréninku ...... 26

1.2.1.Složky sportovního tréninku ...... 27

1.2.2.Etapy sportovního tréninku...... 28

1.2.3.Řízení sportovního tréninku...... 28

1.2.4.Plánování sportovního procesu...... 28

1.2.5.Proč použít měřič srdečního tepu (sporttestr) ...... 29

1.2.6.Jak použít měřič srdečního tepu ...... 32

1.2.7.Jak měřit výsledky ...... 36

1.2.8.Jaký druh měřiče srdečního tepu lze pořídit? ...... 37

1.2.9.Měření nadmořské výšky...... 38 2.Empirická část ...... 41 2.1.Cíle ...... 41 2.2.Testovaná zařízení ...... 41

2.2.1.Sporttester Garmin - Forerunner 405 CX...... 41

2.2.2.Smartphone Apple - iPhone 4S...... 45

2.2.2.1.Vzhled ...... 45 2.2.2.2.Výkon ...... 46

2.2.2.3.Displej ...... 47

2.2.2.4.Software a funkce...... 48

2.2.2.5.Proměna telefonu ve sporttester ...... 48

2.2.2.6.Aplikace ...... 49

2.2.3.Sporttester Polar RS800 ...... 50

2.3.Testující osoba ...... 51 2.4.Charakteristika testů - použité metody ...... 51

2.4.1.Test 1 - běh ...... 52

2.4.2.Test 2 - jízda na kole ...... 53

2.5.Kriteria hodnocení ...... 53 2.6.Výsledky měření ...... 54

2.6.1.Výsledky měření testu 1 ...... 54

2.6.1.1.Výsledeky měření přesnosti vzdálenosti ...... 54

2.6.1.2.Výsledky měření přesnosti srdečního tepu ...... 55

2.6.1.3.Výsledky měření přesnosti nadmořské výšky ...... 57

2.6.1.4.Výsledky měření rychlosti ...... 60

2.6.2.Výsledky měření testu 2 ...... 61

2.6.2.1.Výsledky měření přesnosti vzdálenosti ...... 62

2.6.2.2.Výsledky měření přesnosti srdečního tepu ...... 63

2.6.2.3.Výsledky měření přesnosti nadmořské výšky ...... 64

2.6.2.4.Výsledky měření rychlosti ...... 65

2.7.Srovnání a porovnání technických vlastností ...... 67 Závěr...... 69 Použitá literatura ...... 72 Příloha ...... 75 Úvod

V současné době je úroveň miniaturizace technologií natolik vysoká, že až s údivem zjišťujeme, co všechno dokážeme integrovat do moderních mobilních telefonních zařízení (smartphounů), které se stávají běžnou součástí lidského života.

Tato zařízení jsou tvořena špičkovou technologií a jejich funkce se neustále vylepšují a jednou z nich má být možnost evidence sportovního tréninku ve stejném rozsahu, jak je tomu u kvalitních sporttesterů vytvořených výhradně pro sportovní trénink. Zařízení pro evidenci sportovního tréninku musí poskytnout sportovci celou řadu funkcí a informací, které se vzájemně prolínají. Proto také vzniklo toto téma, kde se snažíme získat jednoznačné výsledky chování a práce těchto zařízení při sportovních činnostech. Zda je vůbec možné, aby mobilní telefonní zařízení byly konkurence schopné vůči dlouhodobě zaběhnutým sporttesterům. Pokud se potvrdí, že jsou tato zařízení srovnatelná, mohlo by to v budoucnu znamenat snížení prodeje malých, jednoduchých a levných sporttesterů, které budou nahrazeny právě smartphouny.

Podrobili jsme tedy jedno takové zařízení a dva sporttestery dvěma testům a vyhodnotili přesnosti měření spolu se spolehlivostí. Zároveň bylo provedeno srovnání a porovnání technických vlastností a parametrů.

7 1. Teoretická část

1.1. Vývoj evidence sportovního tréninku

Pro zvyšování výkonů ve sportu je klíčové zaznamenávat co možná nejvíce dat. Ovšem surová data neznamenají nic, pokud z nich nedokážeme číst informace a ty potom dát do souvislostí pro danou sportovní činnost.

Sport vznikl z mnoha důvodů a jedním z nich bylo bez pochyby měření sil (výkonu) mezi jednotlivci, skupinami, týmy, družstvy, atd. Na měření těchto sil se mohlo použít téměř cokoliv, ale základem bylo vždy měřidlo. Každé měřidlo, aby mohlo plnit svoji funkci, potřebuje své jednotky. Například hodiny potřebují jednotky času, metr - jednotky délky, atd. Na základě (s pomocí) těchto jednotek jsme schopni vyhodnotit jakékoliv sportovní výkony.

Měřidla byla z počátku hodně nepřesná a postupem v čase se neustále měnila a vylepšovala. Od jednoduchých statických k mechanickým a s příchodem elektrifikace k analogovým a digitálním. V souvislosti s technickým pokrokem a zvyšováním úrovně miniaturizace se měnila zejména jejich velikost.

Jedním z prvních důležitých měřidel pro sport i jeho trénink jsou stopky. Vznikly již v 19. století a byly to mechanické hodiny, které bylo možno tlačítkem zastavit a znovu spustit. Roku 1844 vynalezl Francouz Adolphe Nicole „srdíčko“, kulisu ve tvaru srdce, kterou šlo ručky vracet do nulové polohy a roku 1862 spolu se svým kolegou H. F. Piguetem představil veřejnosti první plně funkční stopky. Ve 20. století se měřící mechanismus začal vestavovat do kapesních i náramkových hodinek a vnikly tzv. chronografy. Na přelomu 40. a 50. let 20. století vyvinula společnost Omega vysokorychlostní štěrbinovou kameru, kterou propojila s digitálními stopkami měřicími s přesností na setinu vteřiny. První komerční elektronické stopky vznikly roku 1971.(Vrba, 2012)

8 V průběhu 20. století výzkum a vývoj v technice a zdravotnictví přinesl celou řadu přístrojů na měření biologických funkcí. Například v roce 1906 holandský lékař E. W. Einthoven zavedl elektrokardiografii (EKG) jako klinickou metodu. EKG pro sport a zejména pro sportovce sehrálo významnou roli v 70. letech, kdy se poprvé začalo mluvit o preventivních sportovních prohlídkách. Tyto prohlídky měli předejít riziku náhlé srdeční příhody u mladých lidí do 30 let (se zvláštním důrazem na sportovce).

V 70. letech také poprvé spatřil světlo světa sporttestr - bezdrátový monitor srdečního tepu (ang. Heart Rate Monitor)

1.1.1. Monitory srdečního tepu

Monitory srdečního tepu (sporttestry) by neměly být zaměňovány s klinickými zařízeními pro zdravotnické profesionály. Osobní sporttestry jsou mnohem pohodlnější, méně objemné a lehké, což je ideální pro venkovní použití.

Mnoho lidí i sportovců používá sporttestry na určení efektivity jejich sportovního tréninku.

První koncepce monitoru srdečního tepu byla koncipována finským profesorem Seppo Säynäjäkangas v roce 1975 na podporu tréninku finského národního týmu běžeckého lyžování. Profesor o rok později založil firmu Polar Electro a začal se plně věnovat myšlence vyvinout první přenosný monitor srdečního tepu. Roku 1977 podává první patent. Později v roce 1982 vyvinul světově první bezdrátový přenosný sporttester Polar Sport Tester PE2000. Od té doby společnost Polar Electro provádí inovativní fyziologický a sportovně lékařský výzkum, který se odráží v jejich produktech. (Historie Polaru. 2012)

9 Během dalších let, řada společností začala s výrobou sportesterů, jako rozvíjejících se jednoduchých zařízení, které detekují srdeční tep a obsahují další funkce, například počítadlo kalorií a fitness cvičební diář. Některé modely dokáží detekovat dýchání, vitální funkce a jednotlivé související kardiovaskulární zdatnosti. Pro dlouhodobé sledování dat lze podrobné informace stáhnout do počítače. 21. století znamenalo představení sportestrů pro sportovce, které obsahují krokoměry, sledovače rychlosti a vzdálenosti. Novější generace mají tkané senzory srdce. Tuto technologii využívá specializovaná sportovní podprsenka pro ženy a tím se eliminuje potřeba hrudního popruhu. (Polar Elektro, 2012)

Od svého vývoje, monitorování srdečního tepu změnilo způsob jakým sportovci trénují.

1.1.2. Mobilní telefonní zařízení

Mobilní telefonií zařízení změnila komunikaci mezi lidmi. Lidé v produktivním věku, aby byli úspěšní, se bez nich neobejdou. A pokud vývoj funkcí bude pokračovat stávajícím tempem je dosti pravděpodobné, že se tyto zařízení promění na tzv. “osobní asistenty”.

V minulosti, na počátku 20. století, stála policie, armáda a záchranné síly v čele výzkumu mobilního radia. První mobilní radio, které přenášelo hlas v obou směrech, sestrojili v Bell Laboratories roku 1924. Ovšem pro veřejnost přestavily první řešení až společnosti AT&T a Southwestern Bell 17. června 1946 v Saint Louis. Byly to radiotelefony montované do automobilů, které používaly šest kanálů v pásmu 150 MHz (kvůli častému rušení se později používaly pouze tři kanály). Jelikož antény v autech nebyly příliš výkonné, propojovaly se radiotelefony skrze hlavní výkonnou anténu. Radiotelefon podle kvality signálu vybral nejvhodnější z antén, které byly rozmístěny po kraji a propojeny s hlavní

10 centrálou běžnými telefonními kabely. Celý systém vysvětluje následující úryvek z článku, který roku 1946 seznamoval s mobilní radiotelefonií. (Matyáš, 2010)

Telefonní zákazník (1) vytočí "Meziměsto" a požádá o spojení s operátorem mobilních služeb, kterému sdělí telefonní číslo auta, kam chce volat. Operátor z terminálu vyšle signál (2), který rozsvítí světlo a rozezvoní telefon v mobilní jednotce (3). Zákazník v autě zvedne telefon a jeho hlas se radiovými vlnami přenese k nejbližší anténě (4) a odtud po telefonních kabelech. Chce-li zákazník telefonovat z automobilu, prostě zvedne telefon a stiskne tlačítko "mluvit". Tím vyšle signál k nejbližší anténě, odkud se přenese k operátorovi. ("Telephone Service for St. Louis Vehicles." Bell Laboratories Record July, 1946)

Úspěch tohoto systému odstartoval další vlnu výzkumů v bezdrátových přenosech. V prosinci 1947 zveřejnili D. H. Ring a W. R. Young v interním materiálu Bell Laboratories první článek popisující principy mobilní cellulární sítě (dnešní sítě GSM). Taková síť měla být rozdělena na malé oblasti zvané buňky (cells), v každé z nich by byl vysílač/přijímač, provoz celé sítě mělo kontrolovat hlavní řídící středisko. Hlavním podstatným rozdílem oproti dřívější síti mělo být znovu využívání frekvencí (frequency reuse) - různé buňky mohly používat stejné frekvence a telefon se při přechodu z jedné buňky do jiné přizpůsobil podle situace. (Rambousek, 2003)

Ve stejném roce požádala Bell System Americký komunikační úřad (FCC) o udělení licencí k využití dalších frekvencí a ten souhlasil, ovšem k velké nechuti Bell System udělil licence také jiným společnostem a na poli mobilní telekomunikace tak vznikla konkurence. Ačkoliv většinou stála v popředí vývoje společnost AT&T a Bell System, v roce 1948 je předběhla Richmond Radiotelephone Company a spustila první plně automatickou radiotelefonní síť, takže již k uskutečnění hovoru nebylo potřeba pomoci operátora. Navzdory tomuto pokroku fungovala většina telefonních sítí (mobilních i pevných) až do 60.

11 let skrze lidské operátory. Roku 1948 představila Bell System první tranzistor a roku 1954 společnost Texas Instrument zahájila výrobu křemíkových tranzistorů. Ještě v tomtéž roce bylo vyrobeno první tranzistorové radio. (Matyáš, 2010)

V průběhu 50. a 60. let se takřka všechny společnosti zaměřovaly na výzkum a vývoj cellulární sítě. Nejvíce ve výzkumu pokročila společnost Bell System, která v prosinci 1971 podala žádost o uznání patentu na "mobilní komunikační síť". Tento patent byl uznán 16. května 1972. Ale teprve v roce 1977 FCC povolil Bell System a AT&T spustit testovací provoz sítě. Několikaleté zdržení bylo způsobeno byrokratickými průtahy, podmínkami FCC o detailech technického řešení, ale hlavně snahou FCC a konkurenčních firem o to, aby AT&T neovládla celý trh mobilních telefonů. Započala se éra první generace analogových cellulárních sítí.

Zřejmě první komerční síť cellulárních telefonů spustila v květnu 1978 společnost Batelco v Bahrajnu. Šlo o malou cellulární síť původně určenou pro královskou rodinu, ale dostupnou i obyvatelům Bahrajnu. Bylo použito zařízení japonské firmy Matsushita/Panasonic původně vyvinuté pro japonskou policii. V USA byla první síť (Advanced Mobile Phone Service - AMPS) spuštěna v červenci 1978 v laboratořích AT&T v Newarku a v testovacím provozu v okolí Chicaga. Nejprve ji testovali zaměstnanci Bell System a teprve 20. prosince 1978 byl spuštěn komerční testovací provoz. Tato síť pracovala na frekvenci 800 MHz a bylo v ní možno používat zařízení různých výrobců. Po úspěchu této testovací sítě se začaly AMPS sítě budovat po světě, ale FCC stále nepovolila plně komerční spuštění sítě, dokud se ve všech oblastech nenajdou společnosti konkurující Bell System (či jejím odnožím). První komerční mobilní síť v USA byla tedy spuštěna v Chicagu až v roce 1983. (Pousková, 2010)

V Evropě byla cellulární síť spuštěna roku 1981. Síť NMT450 (Nordic Mobile Telephone System) pracující na frekvenci 450 MHz byla spuštěna v

12 Dánsku, Švédsku, Finsku a Norsku. Roku 1985 byla ve Velké Británii spuštěna síť TACS na frekvenci 900 MHz, v Západním Německu a Rakousku síť C-Netz, ve Francii Radiocom 2000 a v Itálii RTMS. V Evropě tudíž existovalo několik rozdílných sítí, zatímco v USA pouze síť AMPS. V roce 1982 proto Evropská komise pro pošty a telekomunikace (sdružující 26 evropských telekomunikačních společností) spustila projekt Groupe Spéciale Mobile (GSM), která měla vyvinout celoevropskou mobilní telefonní síť. Bylo rozhodnuto, že nová síť bude plně digitální a bude pracovat na frekvenci 900 MHz. Ke stejnému rozhodnutí - tedy digitalizovat mobilní telefonní síť - došly také americké společnosti a výsledkem byl v roce 1990 standard IS-54B. (Rambousek, 2003)

V roce 1989 převzal zodpovědnost nad vývojem GSM Evropský telekomunikační institut a o rok později byl zveřejněn první návrh standardu. Standard byl vydán v roce 1991. Ještě v tomtéž roce byla spuštěna první zkušební GSM síť na telekomunikačním veletrhu v Ženevě. Nyní se zkratka GSM vysvětluje jako Global System for Mobile Communications.

Ke spuštění prvních sítí došlo v průběhu roku 1992 - mezi prvními bylo Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Itálie, Portugalsko a Švédsko. 17. června 1992 byla podepsána první roamingová dohoda mezi finským Telecom Finland a anglickým Vodafone, čímž se uskutečnil sen o evropské mezinárodní síti. GSM se dále rychle rozvíjelo a na konci roku 1993 již bylo v sítích GSM milion zákazníků. GSM asociace měla 70 členů ze 48 zemí, mezi nimi také australskou společnost Telstra, čímž standard GSM překročil hranice Evropy. (Matyáš, 2010)

Společně s vývojem GSM probíhal ve Velké Británii vývoj systému DCS1800, který byl založen na standardu GSM, ale používal frekvenci 1800 MHz. V září 1993 byla v Anglii spuštěna první síť DCS1800. V pásmu 1800 MHz je mnohem více kanálů, avšak má menší dosah. V roce 1994 se Americký komunikační úřad (FCC) rozhodl uspořádat dražbu velkého množství frekvencí v

13 pásmu 1900 MHz a nově vzniklé sítě používaly upravený standard GSM - PCS1900.(Pousková, 2010)

Roku 1995 byl definován standard GSM Phase 2, který zavedl nové služby - např. datové přenosy. Došlo také k přejmenování standardu DCS1800 na GSM1800 a PCS1900 na GSM1900. V Evropě se používají pásma 900 MHz i 1800 MHz, přičemž většina mobilních telefonů dokáže pracovat v obou pásmech a přepínají se podle momentální dostupnosti a kvality signálu.

Na vývoji evropských mobilních sítí NMT a GSM se tehdejší Československo samozřejmě podílet nemohlo, ale i přesto se v Československu začalo s vývojem mobilní telekomunikační sítě přibližně ve stejné době jako v Evropě. Projekt AMR (automatizovaný městský radiotelefon) začala vyvíjet v polovině 70. let Tesla Pardubice. Experimentální provoz sítě byl zahájen v roce 1978 a v roce 1983 byla spuštěna celorepubliková síť. Jelikož v tehdejší době nebylo možné, aby měl běžný občan přístup k jakékoliv radiostanici, natož mobilnímu telefonu, byl systém AMR již od počátku vyvíjen pouze pro použití Správy pošt a telekomunikací (SPT), hlavně pro servisní práce na síti a komunikaci mezi pracovníky v terénu. Pro použití stanic sítě AMR bylo nutné vždy zvolit předvolbu UTO, ve kterém se stanice momentálně nacházela. Systém AMR byl analogový a podporoval pouze služby příchozího a odchozího hovoru - jiné služby nebyly pro předpokládané použití potřeba. Samozřejmě také neobsahoval žádnou podporu účtování. Hovor v síti byl časově omezen a po určité době přerušen, protože neexistovala zpětná vazba od telefonu a základnová stanice nedokázala rozpoznat případné přerušení spojení. Po roce 1989 se Telecom pokusil systém využít a nabízel jej částečně komerčně, ale v roce 1999 byl provoz AMR definitivně ukončen. (Rambousek, 2003)

Roku 1991 vstupuje na český trh první mobilní operátor - společnost Eurotel. Spouští v česku mobilní síť NMT a začíná nabízet nové radiotelefony

14 (název mobil se vžil později). O pět let později dosahuje pokrytí přes 50% a zavádí síť GSM, kde výhodou je kvalitnější přenos zvuku a oproti NMT nelze odposlouchávat hovory. Zároveň do boje o trh vstupuje nová společnost Radiomobil pod názvem Pegas rovněž se sítí GSM. Objevuje se také celá řada mobilních přístrojů různých značek (Nokia, Motorola, Sony, atd.).

1.1.2.1. Chytrý telefon “Smartphone”

2. listopadu 1992, byl světu představen první chytrý telefon z dílen IBM s označením IBM Simon. Jeho cesta na trh byla hodně komplikovaná. Ačkoli byl představen jako prototyp už 2. listopadu 1992, do prodeje se dostal až podstatně později, 16. srpna 1994. Možná i proto nebývá Simon automaticky jako první smartphone zmiňován a historie na něj často zapomíná. Prototyp do té doby nesl kódové označení Angler. Zároveň bylo oznámeno, že se přístroj bude prodávat u operátora Bell South. I to je důvod, proč je u nás Simon jen velmi málo známý, fungoval totiž v analogové AMPS síti a do Evropy se vůbec nedostal.

Prvním opravdovým evropským smartphonem se tak stala legendární Nokia 9000 Communicator, uvedená v roce 1996. Mohutný komunikátor se téměř okamžitě stal vcelku populárním, a dal tak vzniknout celé řadě následovníků, kteří vždy sázeli na věrnou komunitu uživatelů komunikátorů. (Smartphone, 2012)

Na dnešní dobu ohromný a 397 gramů těžký komunikátor fungoval pouze v GSM sítích na frekvenci 900 MHz, poháněl jej klasický procesor Intel 386 s taktem 24 MHz a operační systém GEOS, postavený na základech ROM-DOS. Oba displeje byly pochopitelně černobílé a na rozdíl od Simonu i nedotykové. Hlavní displej se však chlubil vcelku vysokým rozlišením 640 × 200 pixelů.

Ani v IBM ani u Nokie ovšem svá zařízení nenazývali smartphonem. Toto označení, které se vžilo jako obecné, použil až v roce 1997 švédský Ericsson. Firma tehdy představila prototyp modelu GS88. Ten podobně jako komunikátor

15 Nokia disponoval rozevírací konstrukcí, qwerty klávesnicí a dvojicí displejů, hlavní displej byl přitom dotykový. Přístroj se však nakonec nikdy nedostal do prodeje a zůstalo pouze u prototypu, takže je dnes ze všech historických chytrých telefonů nejvzácnější. V roce 1997 bylo mimochodem založeno HTC, tehdy jako OEM 1 výrobce a dodavatel mobilních telefonů.

O rok později potvrdila zájem o tuto kategorii Nokia uvedením druhé generace svého komunikátoru s označením 9110. Ten byl s 253 gramy podstatně lehčí a s rozměry 158 × 56 × 27 mm také menší než předchůdce. Ponechal si přitom velký černobílý displej se shodným rozlišením a procesor posílil na architekturu 486 a takt 33 MHz. Dodavatelem bylo AMD. (Vokáč, 2012)

V červnu 1999 představil Qualcomm, v současnosti jeden z největších dodavatelů mobilních procesorů, smartphone pdQ 800, respektive pdQ 1900. Byl určen pro PCS a CDMA sítě operátora Sprint a šlo o první chytrý telefon s operačním systémem Palm OS. Na poměry dnešních chytrých telefonů to bylo vcelku kompaktní zařízení s dotykovým displejem, který částečně kryl flip, jako tomu bylo u budoucích podobně koncipovaných modelů Ericssonu a Sony Ericssonu.

Závěr roku a následně celý poslední rok tisíciletí pak znamenal pro svět smartphonů vcelku rychlý rozvoj. Na přelomu roku se veřejnosti ukázal první mobilní telefon s operačním systémem od Microsoftu. Tím bylo Mitsubishi Trium Mondo, v podstatě klasické PDA s Microsoft Windows for PocketPC a vestavěným GSM modulem. Displej byl černobílý a procesor NEC disponoval taktem 166 MHz. (Carsella, 2012)

V roce 1999 byl představen a v roce 2000 na trh uveden také Ericsson R380, který se proslavil nejen svou pevnou konstrukcí a dotykovým displejem s

1 obchodní termín, kterým označuje výrobce zařízení, jenž při výrobě používá díly, komponenty a zařízení od jiných výrobců, a hotový výrobek prodává pod svou vlastní obchodní značkou.

16 flipem, ale především faktem, že to byl první chytrý telefon s operačním systémem Symbian. Také šlo o první zařízení na trhu, které se prodávalo jako smartphone.

Společnost Motorola v roce 2000 představila svůj první chytrý telefon A6188. Ten stál u zrodu linuxových komunikátorů značky, které se těšily velké popularitě především v Číně. Zvládaly totiž rozpoznávání ručně psaného čínského písma. Větší globální úspěch však s nimi Motorola nikdy nezaznamenala. (Vokáč, 2012)

Firma Kyocera koupila v tomto roce mobilní divizi Qualcommu, což se v roce 2001 projevilo uvedením typu 6035. Šlo v podstatě o vylepšený Qualcomm pdQ s Palm OS.

Velmi významný krok učinila v letech 2000 a 2001 i Nokia. Ta nejprve představila a pak na trh uvedla už třetí generaci svého komunikátoru, tentokrát s označením 9210. Ačkoli konstrukce zůstala stejná jako v případě předchozích typů, komunikátor doznal značných změn. Tou největší a nejviditelnější byla přítomnost barevného displeje, vůbec poprvé v historii chytrých mobilů. Z klasických x86 procesorů Nokia přešla na architekturu ARM9 s taktem 52 MHz. Operační systém už nebyl GEOS. (Smartphone, 2012)

Po Ericssonu R380 byla Nokia 9210 druhým symbianovým přístrojem na trhu. Uživatelské prostředí pochopitelně reflektovalo fakt, že Nokia neměla dotykový displej. Zřejmě právě této dvojici vděčí Symbian za to, že se z něj na dlouhou dobu stal na poli chytrých telefonů zcela dominantní operační systém.

Potom už se smartphony začaly velmi rychlým tempem rozvíjet. Rok 2001 přinesl například modely Samsung SPH-i500 (Palm OS, CDMA), Sagem WA 3050 (Pocket PC) nebo Motoroly Accompli A009 a A008. Teprve rok

17 2002 ovšem znamenal opravdu silný nástup smartphonů a mohly za to i dvě nové značky. (Vokáč, 2011)

Těmi byly Research in Motion se smartphony BlackBerry a Handspring s Palm OS telefony Tréo. Handspring, který opět o pár let později skončil v rukou Palmu, nabídl dvě varianty svého modelu 180. Ta s přídomkem g uměla rozpoznávat ručně psané písmo, klasicky označená varianta měla qwerty klávesnici. Tu dostalo i BlackBerry 5810. V roce 2002 se poprvé ve větším stylu o slovo přihlásilo i HTC.

Pod označením Wallaby totiž firma představila přístroj, který u nás známe například jako Eurotel Dataphone nebo T-Mobile MDA, tedy jeden z nejpopulárnějších komunikátorů své doby. Pod označením Canary se pak v témže roce objevil obyčejný smartphone bez dotykového displeje, který se spíš než místy trochu neohrabaným smartphonům podobal běžným mobilům. Canary známe třeba jako Qtek 6080 nebo Orange SPV. Palm ještě před akvizicí Handspringu zkusil ve smartphonech štěstí s modelem Tungsten W a HP přispěchalo s komunikátorem Jornada 928 s PocketPC. Tím ale nástup chytrých telefonů v tomto roce nekončí. Už pod značkou Sony Ericsson se představuje model P800, první symbianový přístroj s uživatelským prostředím UIQ. Nokia zase přichází s vysouvacím modelem 7650 se Symbianem S60, tedy nedotykovým uživatelským prostředím. (Carsella, 2012)

Nokia 7650 předznamenala ještě daleko více než HTC Canary jakousi demokratizaci smartphonů. Ze složitých a velkých zařízení se najednou stal vcelku srozumitelný telefon, který se příliš nelišil od špičkových běžných mobilů. Nokia 7650 stála u zrodu mnoha desítek dalších symbianových modelů Nokie, které v následujících letech doslova ovládly trh s chytrými telefony.

18 Handspring v roce 2003 uvedl geniální Treo 600, které zřejmě zapříčinilo zájem Palmu. Bývalí zaměstnanci Palmu, kteří Handspring založili, se tak nakonec právě díky tomuto modelu vrátili zpět. (Smartphone, 2012)

Už v roce 2003 se ovšem začala připravovat další kapitola mobilního světa, byť tehdy to uniklo pozornosti prakticky všech. Jistý Andy Rubin, bývalý zaměstnanec společnosti Apple a zakladatel a majitel firmy Danger, která vyráběla komunikátory T-Mobile Sidekick, založil společnost Android Inc.

Smartphony se v tomto roce začaly objevovat v řadě různých provedení, například Motorola uvedla véčko Mpx200, firma Nokia zkouší vstoupit do herního světa s N-Gage a spolu s ním představený model 6600 se stal dalším populárním chytrým telefonem. Firma také ukázala koncept svého prvního dotykového chytrého zařízení, ale model 7700 se nikdy nedostal do prodeje. (Vokáč, 2012)

V roce 2004 vyslyšela Nokia přání uživatelů a konečně uvedla další nový komunikátor, tentokrát pod označením 9500 (9210i z roku 2002 byla pouze drobným vylepšením). Zároveň uživatelům nabídla menší provedení označené 9300. V omezené míře se také prodávala první dotyková Nokia 7710, ale byl to “propadák”, a tak Nokia koncept dotykových přístrojů zavrhla. Palm dokončil převzetí Handspringu a uvedl Treo 650.

O rok později koupil Google již zmíněnou společnost Android Inc. a Nokia mezitím nastupuje k absolutní dominanci na trhu chytrých telefonů. Kromě obyčejného modelu N70 představuje například fotomobil N90, jehož neobvyklá konstrukce umožnila zabudování zoomu do fotoaparátu. Typ N91 byl zase hudební mobil s na tehdejší dobu nebývalou kapacitou vnitřní paměti. Celé 4 GB prostoru poskytl miniaturní harddisk, nikoli flash paměť, jak bylo obvyklé.

19 Typ E61 zase konkuruje populárním qwerty modelům BlackBerry. Firma také na čínský trh uvedla dotykový model 6708 se symbianem, ale s prostředím UIQ. Nebyl to však přístroj z finských dílen, šlo o převlečený BenQ P31. Určen byl výhradně pro čínský trh, který byl specifický tím, že vyžadoval rozpoznávání ručně psaného písma. (Vokáč, 2011)

V roce 2006 Palm šokuje svět tím, že kromě klasického Trea 680 s Palm OS řadí do své nabídky i Treo 750v s operačním systémem Windows Mobile od Microsoftu. HTC, které mimochodem vyrábělo pro Palm i jeho modely Treo, se v roce 2006 rozhodlo, že svou činnost jako OEM a ODM2 výrobce postupně utlumí a začne namísto toho více prosazovat vlastní značku. A rovnou k tomu představuje třeba futuristické véčko StrTrk a podobně střižený MTeoR klasické konstrukce. V řadě komunikátorů HTC pak pokračoval modelem TyTN s vysouvací qwerty klávesnicí. Smartphony dosáhly v tomto roce 10% podílu na trhu s novými telefony. (Smartphone, 2012)

V roce 2007 pak přišla událost, která svět chytrých telefonů změnila daleko více než cokoli předtím. Společnost Apple totiž po letech spekulací v lednu představila svůj iPhone. A ačkoli nešlo v prvním případě o chytrý mobil, protože se do něj zatím nedaly instalovat aplikace, určil iPhone svým uživatelským prostředím zcela jasně směr, kterým se vydaly všechny chytré telefony v dalších letech.

Uvedení iPhonu předznamenalo postupný ústup Nokie z do té doby neotřesitelné pozice a slávy. Zároveň vlastně Apple zrušil stylus - dotykové pero, které bylo potřeba k ovládání většiny do té doby prodávaných dotykových přístrojů.

2 je společnost, která navrhuje a zhotovuje výrobek, který je specifikován a nakonec označen jiným podnikem pro prodej.

20 V tomto roce přitom Nokia uvádí na trh svůj dosud nejdokonalejší symbianový smartphone bez dotykového displeje. Model N95, který byl představen ještě před iPhonem v roce 2006, sice z počátku prodeje trápily různé softwarové potíže, ale smartphone reprezentoval to nejlepší, co se dalo ve světě mobilních telefonů sehnat.

Vždyť ani po více než pěti letech od uvedení na trh se N95 svou výbavou neztratí. Má kvalitní 5megapixelový fotoaparát, GPS, wi-fi, podporu 3G a další by se neztratily ani dnes. Ze staré školy je pouze nedotykový displej s úhlopříčkou 2,6 palce a rozlišením 240 × 320 pixelů.

HTC odpovídá na iPhone malým a elegantním modelem Touch, který jako první přináší uživatelské prostředí Sense.

Zatímco evropskému a vlastně i celosvětovému trhu s chytrými telefony vládne Nokia, v Severní Americe má drtivou převahu RIM se svou značkou BlackBerry. I jeho modely se začínají v roce 2007 trochu orientovat i na běžného uživatele, a ne jen na pracovní použití. (Vokáč, 2012)

Asi jen málokterý přístroj od RIM můžeme označit za přelomový, firma vždy postupovala spíše důkladnými evolučními kroky. Podzim 2008 ale znamená příchod prvního dotykového BlackBerry, modelu Storm s neobvyklým klikacím displejem.

Rok po uvedení se také z iPhonu s příchodem druhé generace nazvané 3G oficiálně stal smartphone. S tím odstartovala i revoluce v aplikacích, když firma představila stůj App Store. Zatímco dosud si uživatelé aplikace stahovali z různých internetových zdrojů do počítače a pak je trochu složitě instalovali do zařízení, Apple vymyslel jedno centrální místo, odkud byly dostupné všechny programy najednou.

21 Krátce po jeho představení se objevil první výsledek snažení Android Inc, tentokrát už pod taktovkou Google. Smartphone T-Mobile G1 vyrábělo HTC a tento přístroj započal doposud asi největší válku systémů. S tou se navíc začalo schylovat i k válce patentové. (Smartphone, 2012)

HTC tak vlastně samo přispělo ke konci Windows Mobile, systému, na který do té doby hodně sázelo. A i v roce 2008 to potvrdilo designově vyšperkovanými modely Touch Diamond a Touch Pro a špičkovým Touch HD. Pro Sony Ericsson vyrábí HTC luxusní smartphone Xperia X1, rovněž s Windows Mobile. Nokia připravila první symbianový dotykový model, který má odvrátit útok iPhonu, typ 5800 XpressMusic.

Sezóna 2009 přináší celou řadu nových zařízení s Androidem. HTC představuje pod svou vlastní značkou designově neobvyklý model Hero nebo třeba levný Tattoo. Oba měly androidí verzi Sense, která telefony HTC od té doby nerozlučně provází.

Další významnou novinkou roku 2009 je Palm Pre, první smartphone s ambiciózním operačním systémem webOS, který nahradil nevyhovující Palm OS (systém například nebyl schopen podpory 3G) a v podstatě ukončil přechodné období Palmu a jeho Windows Mobile modelů. (Carsella, 2012)

Nokia na podzim uvádí model N900 s operačním systémem Maemo, založeným na linuxu. Tento smartphone je vlastně prvním nesymbianovým modelem Nokie a navazuje na také trochu experimentální tablety řady N (poslední byly N810 a N800). N900 je určena velmi specifickému okruhu uživatelů, pro běžného uživatele je příliš drahá a také místy složitá na ovládání.

Samsung, který doposud smartphony nepreferoval a iPhonu konkuroval dotykovými telefony se svým proprietárním prostředím TouchWiz, představil svůj první androidí model i7500 Galaxy a koncem roku uvádí i svůj vlastní operační

22 systém Bada. První model s ním, typ Wave, se dostal na trh počátkem roku 2010. Sony Ericsson v roce 2009 uvádí svůj první androidí model Xperia X10 a na počátku roku 2010 svůj poslední symbianový kousek, model Vivaz. Symbianový model předvedla v koncem roku 2010 i značka, u které by to asi mnozí vůbec nečekali. Superluxusní Vertu Constellation Quest s qwerty klávesnicí je však v době svého uvedení tak trochu smartphone ze staré školy. (Smartphone, 2012)

Operační systém Windows Mobile v podstatě nepřežil rok 2010. HTC, jeho dosud největší zastánce, uvádí v únoru pouze model HD mini, jeho ostatní novinky už mají jenom Android. A ačkoliv se ve výrobě sem tam objevil i nějaký další Windows Mobile telefon, ztráta největšího výrobce (a to stále i jako OEM) znamená jistý konec.

Aby HTC v podstatě potvrdilo obrat, připravuje ještě před představením HD mini první telefon se značkou Google. Model Nexus One s čistým Androidem 2.1 Eclair dostal později dvojče s označením Desire, název typický pro řadu androidích modelů od HTC. (Vokáč, 2012)

Pro společnost Samsung znamená rok 2010 začátek útoku na nejvyšší pozici, co se týče prodejů mobilních telefonů. Metu, kterou dosud neotřesitelně držela Nokia, chce korejská firma dobýt mimo jiné i díky smartphonům. Apple iPhone je v roce 2010 už etablovaným kouskem, který se těší nebývalé popularitě, a Samsung tak zavelel k útoku i proti němu. Výsledkem této snahy je první model Galaxy S, který nastartoval sérii špičkových androidích zařízení korejské značky.

Jeho uvedení navíc naplno rozpoutalo právní bitvu. Apple vytáhl do boje na obranu svého iPhonu, který podle něj konkurence bezelstně kopíruje. Zajímavé je, že třeba s Nokií se Apple dohodl na vyrovnání, zatímco Samsung, HTC, Motorola a další jsou pod jeho ostrou palbou. Do toho se vměšuje i Microsoft,

23 kterému se podaří z většiny výrobců androidích telefonů vysoudit licenční poplatky. (Vokáč, 2011)

S odstupem času nevypadá představení prvních Windows Phone telefonů koncem roku 2010 jako velká ztráta a prodleva. Jenže Microsoft nový systém připravoval hodně dlouho a dosavadní Windows Mobile přístroje nestačily ani iPhonu ani stále dokonalejším telefonům s Androidem. Na podzim 2010 ovšem Microsoft ukázal, co má být jeho budoucností.

Prvními výrobci, kteří Windows Phone telefony představili, byli HTC, LG, Samsung a také Dell. Koncem roku se šéfem finské Nokie stal Stephen Elop, dosud vysoký manažer Microsoftu. Ihned se začalo spekulovat o propojení obou firem. Ještě před uvedením nových mobilních Windows však došlo k jiné důležité události. Počítačový gigant HP usoudil, že webOS je velmi zajímavý systém a v březnu oznámil koupi Palmu. (Vokáč, 2012)

Jenže pak přišel rok 2011, únorové uvedení webOS novinek se značkou HP (původní značka Palm byla pohřbena) včetně tabletu TouchPad a po několika měsících překotný výprodej modelů, které netrpělivé HP označilo za neúspěšné. Možná i kvůli nevyladěným softwarovým chybám. V srpnu firma oznámila úplný konec na poli mobilních přístrojů. To byl dosud konec jak systému webOS, tak jakéhokoli odkazu Palmu ve světě mobilních zařízení.

Koncem roku Samsung předvádí troufalý model Galaxy Note. Vyznačuje se obřím pětipalcovým dotykovým displejem a tím, že korejská firma opět zavádí stylus. Tentokrát však ne kvůli nutnosti ovládání, to lze nadále zvládnout prsty. Samsung chce dát uživatelům více možností práce s přístrojem a uspokojit i kreativnější jedince. (Smartphone, 2012)

Rok 2011 přinesl i další zajímavý zvrat. Nokia nejprve v létě v Singapuru představila svůj první nesymbianový smartphone pro širší veřejnost. MeeGo

24 model N9 byl ukázkou toho, že inženýři firmy zdaleka neztratili schopnost připravit inovativní a špičkový produkt. N9 je však představena už v době, kdy Elop oznámil partnerství s Microsoftem, a tak okamžitě vyvstávají otázky ohledně budoucnosti systému MeeGo. Tu Elop ukončuje prohlášením, že N9 bude jediným přístrojem svého druhu, i kdyby se dočkala neuvěřitelného komerčního úspěchu.

Koncem roku 2011 pak Nokia představuje své první Windows Phone modely, především Lumii 800. O tom jek se jim dařilo hovoří statistiky a v současnosti čekáme, jestli se situace změní s příchodem nových modelů s Windows Phone 8. Tento systém napsal dosud asi poslední kapitolu v historii smartphonů, když jím Microsoft ukázal, že Windows Phone 7 byl pouze jakýsi rychle vytvořený přechodný systém a teprve osmičková verze má naplno zaútočit na konkurenci. (Vokáč, 2012)

25 1.2. Podstata evidence sportovního tréninku

Sportovní trénink probíhá ve skutečnosti jako komplexní proces. Teoretické vysvětlení podstaty tréninku, které má usnadnit jeho praktické zvládnutí, musí směřovat k poznání příčin, které vedou ke změnám sportovní výkonnosti. Na tomto základu lze potom zodpovědně volit adekvátní obsah tréninku, jeho koncepci a stavbu, vhodné metody atd. (Dovalil, 2002)

Na základě současných znalostí a přístupů k teoretickému objasnění sportovního tréninku posuzujeme sportovní trénink jako jistý druh biologicko- sociální adaptace. Z podrobného hlediska ho chápeme jako:

• proces morfologicko-funkční adaptace • proces motorického učení • proces psychosociální interakce

Sportovní trénink je tedy z pohledu záměrného ovlivňování organizmu formou plánovitého dlouhodobého zatěžování na základě všestranně adaptačního procesu. Zjednodušeně lze mluvit o procesu biologického přizpůsobení organizmu opakované tělesné námaze (o vytváření energetických rezerv a distribuci energie, o aktivitě různých orgánů aj.), v jejímž průběhu dochází ke zvýšení funkční kapacity organizmu. Současně s tím je důležité se naučit množství nových pohybů, přičemž jejich osvojování je nutno založit na poznatcích o motorickém učení. V obou případech tréninkové podněty narušují stálost vnitřního prostředí a vyvolávají změny v činnosti různých tělesných orgánů. Funkční úroveň organizmu lze zvyšovat prostřednictvím silných podnětů bez poškození zdraví až po určitou mezní hranici. Tato hranice je zcela individuální a závisí na úrovni trénovanosti. Dosažení absolutní individuální výkonnosti není ve své podstatě možné, neboť každý jedinec si zachovává určitou „poslední" rezervu, kterou je

26 schopen využít během stresových situací (např. ohrožení vlastního života). Při maximálním výkonu dosahuje netrénovaný jedinec 70 % své absolutní výkonnosti. Tréninkem se tato hranice zvyšuje a předpokládá se, že u nejlépe trénovaných vrcholových sportovců dosahuje až 90 % absolutní výkonnosti. Vzájemné aspekty sportovního tréninku jsou také určovány reálnými vztahy účastníků tréninku a soutěžení a jejich chováním vycházejícím z individuální psychiky. Výše uvedené procesy vymezují sportovní trénink jako celek, přitom se vzájemně podmiňují, prolínají a doplňují (Choutka, 1976).

1.2.1. Složky sportovního tréninku

Na realizaci cílů a úkolů tréninkového procesu se podílejí jednotlivé složky sportovního tréninku. Tvoří celistvý pedagogický proces, přičemž každá ze složek se specifickým způsobem podílí na plnění plánovaných úkolů.

Složky sportovního tréninku jsou sice určitým teoretickým rozdělením sportovní přípravy, ale stálé uvědomování si tohoto členění napomáhá komplexnímu přístupu k tréninku, zvláště z dlouhodobého hlediska. V praxi se tyto složky ve sportovní přípravě nevyskytují izolovaně, ale naopak se v tréninku mezi sebou navzájem prolínají. Při plánování tréninku bychom na to měli vždy myslet. Rozhodující samozřejmě je, na kterou složku se právě zaměřujeme. Většinou se jedná o kondiční přípravu. Je vhodné, abychom při tréninku k této složce přiřazovali i složky jiné. Trénink lze tímto způsobem výrazně zpestřit. (Kopřiva, 2011)

Mezi složky sportovního tréninku patří: • Kondiční příprava • Technická příprava • Taktická příprava • Psychologická příprava • Všeobecná tělesná příprava (VTP)

27 • Speciální tělesná příprava (STP)

1.2.2. Etapy sportovního tréninku

Dlouhodobý vývoj sportovce, od začínajícího žáka až po seniora, má své zákonitosti vycházející ze vzájemného respektování biologického a psychologického vývoje jedince a požadavků daného sportu. To vedlo k logickému rozdělení sportovní přípravy na několikaleté úseky, které volně ohraničují období sportovního růstu na základě vývoje sportovce. Těmto úsekům říkáme etapy sportovního tréninku (Formánek, Horčic, 2003).

Etapy sportovního tréninku: • Základní etapa • Speciální etapa • Vrcholová etapa

1.2.3. Řízení sportovního tréninku

Řízením sportovního tréninku se rozumí vytvoření systému přípravy sportovců na základě analýzy dané disciplíny s přihlédnutím k jejich podmínkám, možnostem a zvláštnostem, stanovení cílů a úkolů, metod, prostředků a organizace tréninku. (Kopřiva, 2011)

K řízení sportovního tréninku patří: • plánování tréninkového procesu • průběžná kontrola a evidence • realizace korekcí tréninkového plánu

1.2.4. Plánování sportovního procesu

Plánování jako důležitý článek řízení je potřeba vidět v souvislosti s jeho ostatními články. Předchází jednak evidenci a kontrole, jednak z nich vychází.

28 Tréninkovým plánem se rozumí písemné vytyčení cílů a úkolů tréninku, stanovení periodizace, kalendáře soutěží, hlavních kvantitativních ukazatelů tréninkového a závodního zatížení. (Kopřiva, 2011)

Podle délky období, na něž je plán sestavován, se rozlišují plány: • perspektivní • roční • operativní • týdenní

1.2.5. Proč použít měřič srdečního tepu (sporttestr)

Monitory srdce (sporttestery) jsou zařízení, která jsou určena pro nošení během namáhavého tělesného cvičení a slouží k měření a zaznamenávání tepové frekvence a přitom nám dávají okamžitou zpětnou vazbu o pracovní úrovni srdce. Zdatnost srdce je klíčem k naší aerobní vytrvalosti - někdy též nazývané "kardiovaskulární respirační vytrvalost". Jak ze zdravotních, tak ze závodních důvodů, je aerobní vytrvalost hlavním bodem tréninku téměř pro všechny sportovce. Sporttestery jsou jedním z nejúčinnějších podpor pro sledování a rozvíjení svého pokroku na cestě ke zvýšení aerobní vytrvalosti.

Přesnost a jednoduchost: Sporttestery jsou jediným účinným způsobem, jak sledovat a zaznamenávat tepovou frekvenci v průběhu celého tréninku. Nejen, že monitory srdce poskytují kompletní záznam o tepové frekvenci po dobu tréninku, ale jsou také přesnější než manuální metody. Zastavení během běhu a napočítání pulsu naruší trénink a ovlivní srdeční frekvenci. Také manuální uplatňování tlaku na krční tepny - snad nejčastější bod pro detekci pulsu rukou - zpomaluje tep.

29 Monitor zdatnosti: Kardiovaskulární zdatnost je jedním z nejvýznamnějších faktorů v rychlosti sportovce. V důsledku toho, že můžeme sledovat svoji kardiovaskulární kondici - nemluvě o přizpůsobení tréninku stejnému kardiovaskulárnímu cíli - se jedná o velmi užitečný tréninkový nástroj. Měření pracovního tempa srdce je nejpřesnější metoda na určování toho, jak velký užitek vychází z tréninku (informace o tom, jak měřit výsledky jsou popsány v kapitole 1.2.3.). Jiné metody měření, například zjišťování vitální kapacity plic nebo jak moc se člověk cítí unavený, můžou odrážet i další faktory a potom dostaneme nepřesná data o účinnosti tréninku.

Předejití přetrénování: Pro mnoho konkurenčních sportovců, je každý týdenní režim cvičení v podstatě takovým sedmidenním “tančením podél tenké hranice” mezi optimálním tréninkem a přetrénováním. Použitím sporttestru se podaří zabránit přetrénování těla tak, že bude maximalizovat efektivitu tréninku, a zároveň minimalizuje možnost zranění. Pokud nejsme příliš nároční na své tělo, zranění jsou mnohem méně pravděpodobná. Vyhnout se zranění znamená vyhnout se překážkám v tréninku. I když názory se liší v tom, kolik tréninku je příliš mnoho (budeme popisovat později), jakmile zjistíme požadovanou intenzitu týdenního cvičení, můžeme použít sporttester jako měřidlo. Umožňují naše zotavovací dny opravdu tělo zotavit? Překvapující odpověď v mnoha případech je, že regenerační dny sportovců nejsou prostě dost “odpočinkové”. Proto můžeme použít sporttester abychom zůstali pod určitým bodem a vyhnuli se vyčerpání glykogenu v našem těle a tím budeme mít energii pro výkonné rázné intenzivní cvičení a nebudeme muset podstoupit neočekávaný výpadek z tréninku vlivem únavy. (Sinha, 2012)

Předejití nedostatečného tréninku: I když je možná méně časté než přetrénování, někteří sportovci prostě netrénují dost tvrdě a dost často. V tomto případě, může sporttester fungovat jako jakýsi trenér. V případě, že tělo zvládne vyšší dávky tréninku, sporttester signalizuje, že bychom měli zvednout tempo.

30 Můžeme si nastavit minimální úroveň srdečního tepu pro sportovní činnost a sporttester nás upozorní vždy, když klesne tep pod tuto hranici a máme pracovat usilovněji.

Stimulace během tréninku: Snad nejzřejmější použití sporttesteru je sledování tempa probíhajícího tréninku. Čas někdy není nejlepším měřítkem toho, jak tvrdě trénujeme. Různý terén, různé energetické hladiny, nekonzistentní vzdálenost měření a libovolný počet dalších faktorů mohou uvést sportovce v omyl. Kardiovaskulární výkonnost se nejlépe měří pracovním tempem srdce, stimuluje se tak trénink podle individuální tepové frekvence a je nejlepším způsobem pro kardiovaskulární kondici.

Stimulace během závodu: Někteří sportovci se sporttesterem nejen trénují, ale také s ním závodí. Sporttester je lepší nástroj pro měření úsilí během závodu než značení kilometrů, protože vhodná rychlost každého kilometru během závodu se může lišit. Sporttester je také lhostejný k větru, tempu ostatních běžců, jásotu davů, tichu osamělých úseků, které se vyskytují na konci některých závodů a jakýchkoli kopců a zakřivení terénu. Je objektivním pozorovatelem, který pomůže udržet konzistentní pracovní rychlost, a to jak přes rozmanitý terén, tak v oblastech, kde vnější faktory ovlivňují naši motivaci a rychlost. V závodním kontextu je sporttester možná nejvíce užitečný v prevenci před příliš rychlým tempem nebo zvyšováním úsilí příliš brzy.

Sportovní vyžití: Mnoho sportovců sportuje také pro radost ze sportovních zážitků a použitím sporttesteru lze zážitek obohatit, ať už si ho vezmou na závod nebo trénink. Sporttestery nabízí přesný a zábavný způsob, jak vyčíslit svůj pokrok a přispívají k pestrosti sportovní činnosti.

“Při měření v tréninku je zapotřebí počítat se zvýšením, poklesy nebo stejným průběhem srdeční frekvence. Úroveň srdeční frekvence je dobrým

31 ukazatelem dosažené výkonnosti, přetrvávající únavy po závodech nebo po těžkém tréninku, stejně tak jako i nečekaných funkčních poruch. Pro kontrolu rozvoje výkonnosti je důležité zejména opakované měření srdeční frekvence.”(Neumann, 2005)

1.2.6. Jak použít měřič srdečního tepu

Měřiče srdečního tepu (sporttestery) jsou nástroje, které poskytují specifickou zpětnou vazbu vašeho těla. V důsledku toho může být trénink se sporttestrem efektivní pouze tehdy, pokud se tyto informace použijí k návrhu a implementaci do cvičebního režimu, který je šitý na míru fyzické zdatnosti našeho těla. Chceme-li to provést, budeme počítat různé pracovní frekvenční zóny našeho srdce a použijeme tyto zóny jako průvodce pracovním tempem během tréninku. První věc, kterou budeme muset udělat, aby jsme toho dosáhli, je přijít na pár klíčových hodnot. (Sinha, 2012)

Konkrétně můžeme zóny vypočítat a odvodit ze dvou čísel: • maximální tepová frekvence (MHR), což je nejrychlejší tempo našeho srdce, jakým je schopno tlouci za minutu, • klidová tepová frekvence (RHR), tep kterým bije naše srdce, když jsme úplně v klidu a bez stresových vnějších podnětů.

Krok 1: Stanovení maximální tepové frekvence (MHR)

Jednoduchý stereotypní odhad MHR na základě věku: Obecně platí, že tato metoda poskytuje přiměřenou přesnost asi u 80% sportovců, ale měla by být téměř vždy jen jako doplněk skutečného testu. Obvykle je použit jeden ze tří jednoduchých vzorců k odhadu maximální srdeční frekvence.

Vzorec # 1: první vzorec se počítá pouze odečtením věku od čísla 220 (pro muže), nebo z 226 (pro ženy). Tato metoda je upřednostňována pro začínající

32 sportovce a ty, kteří vedou sedavý způsob života. Po tento výpočet lze např. na internetu nalézt spoustu odkazů.

Vzorec # 2: druhý vzorec je velmi podobný, ale je vhodnější pro ty, kteří jsou již poměrně aktivní. V tomto vzorci jednoduše odečteme polovinu svého věku od čísla 205.

Vzorec # 3: Třetí vzorec je ve stejném duchu jako předchozí dva. Pro muže odečteme 80% z svého věku od č ísla 214. Pro ženy odečteme 70% svého věku od čísla 209.

Všechny tyto vzorce poskytují aproximace3, které jsou založeny na standardních křivkách představujících "normální" MHR pro daný věk a ty nás přiblíží ke své vlastní MHR, ale ne o dost. Čísla která dostaneme, když připojíme svůj věk by bylo nejlépe použít jen jako vodítko, ale není to přesná míra.

Aktuální Testování MHR prostřednictvím fyzické námahy: jediný způsob, jak skutečně najít svou maximální tepovou frekvenci je vyvinout maximální intenzivní úsilí po dobu několika minut, samozřejmě s připojeným sporttesterem. Pro provedení máme dvě možnosti.

Varianta 1: Osobní test Je snad nejlepší způsob, jak najít u většiny lidí jejich MHR a spočítat si ji sami. Nejúčinnější metodou je udělat intervalový trénink, nejlépe do kopce. Kopec alespoň 200 nebo 300 metrů bude stačit. Sprint do kopce a výklus dolů, výklus je pouze jako odpočinek. Tento cyklus je vhodné opakovat pětkrát nebo šestkrát a pravděpodobně dosáhneme tepové frekvence, která je přinejmenším velmi blízko našemu MHR (naše MHR je prostě nejvyšší počet tepů za minutu, které jsme byli schopni dosáhnout). Pokud z nějakého důvodu nemůžeme běhat do kopce, můžeme prodloužit délku intervalů aspoň na 400 metrů.

3 přibližná hodnota - nahrazení čísla vhodným blízkým číslem

33 Varianta 2: Laboratorní test V laboratorním testu budeme běhat na běžeckém pásu připojeni k EKG a odborník nám spustí konkrétní, krátký, intenzivní program. Tato volba je nejlepší pokud máme nemocné srdce nebo pokud si nejsme jisti stavem svého fyzického zdraví. Tento test je vhodné provádět za přítomnosti zdravotnického personálu a ve zdravotnickém zařízení. (Sinha, 2012)

Musíme mít na paměti, že naše MHR může být tak trochu “nepolapitelná”. Pokud například týden po určení své MHR v hodnotě 186 BPM, uvidíme na display 192 BPM, tak to neznamená změnu v kondici a zdraví, ale místo toho to slouží jako důkaz, že když jsme testovali MHR předtím, byli jsme buď unavení nebo jsme možná nevyvíjeli úsilí dost tvrdě. Naše MHR je geneticky předurčená a nemá v podstatě nic společného s naší kondicí. Někteří sportovci mají MHR v rozsahu 160 BPM, zatímco jiní mají přesah až 200 tepů za minutu. Jedinou variabilitou ve vašem MHR je pokles přibližně o 1 BPM za rok v důsledku procesu stárnutí.

Krok 2: stanovení klidové tepové frekvence (RHR)

Na rozdíl od MHR, která je v podstatě stanovena geneticky, RHR je měřítkem naší fyzické zdatnosti a měla by pomalu klesat, přímo úměrně stoupající fyzické kondici. Obecně se klidová srdeční frekvence různých jednotlivců velmi liší. Při sedavém způsobu života může mít jedinec RHR blížící se nebo dokonce vyšší než 100 BPM. Většina vytrvalostních běžců vykazuje hodnoty BPM mezi 60 až 40 BPM. Nejnižší naměřené hodnoty RHR, pod 30 tepů za minutu, se vyskytují u elitních běžců. Důvodem je to, že srdeční tepový objem těchto elitních běžců je tak vysoký, že každým tepem srdce čerpá více než dvakrát tolik krve, než u jedinců se sedavým způsobem života. To umožňuje srdci podstatně zpomalit jeho rychlost, zatímco ještě je celé tělo zásobeno dostatečným průtokem krve. Vysoký tepový objem je odrazem velkého, silného srdce a vyplývá z vysoké

34 úrovně aerobní zdatnosti.

Klidovou tepovou frekvenci lze vysvětlit jako hodnotu, při které srdce bije úplně v klidu. Zatímco zjištění této hodnoty je méně namáhavé než výpočet MHR, chyba v měření nastává nejčastěji z toho důvodu, že se snažíme odvodit RHR v nevhodnou dobu. Nejlepší metodou pro zjištění RHR je použití sporttesteru po probuzení, ještě předtím, než vstáváme. Stačí ležet v klidu dvě nebo tři minuty a nejnižší naměřený tep je RHR. Dělat tento test jako první věc po ránu je logické, protože kromě fyzické aktivity existují další faktory, které mohou vést ke zvýšení srdeční frekvence, např. stres nebo přítomnost kofeinu v organismu. Test ovlivní i dehydratace organismu a samozřejmě případné oslabení nemocí. (Sinha, 2012)

Krok 3: Stanovení tréninkové zóny

Výpočet tréninkové zóny umožní přizpůsobit tréninkový režim režimu vlastního srdce a aktuální fyzické zdatnosti. Použití sporttesteru bez přizpůsobení tréninku vlastním osobním tréninkovým zónám v podstatě eliminuje výhody použití sporttesteru v tréninku. (Cicling, 2012)

Jakmile známe hodnoty MHR a RHR, můžeme vypočítat zóny a snadno nastavit graf, který pomůže zjistit, kolik srdeční námahy dáváme na jeden tep. Typicky je graf založen na procentuálních markrech, kde MHR je 100%. Chceme- li vytvořit graf, vypočteme hodnoty v 5% krocích sestupně, ze 100% na přibližně 50% podle následujícího vzorce:

((MHR-RHR) x procento úrovně + RHR

Předpokládejme například, že MHR je 190 a RHR je 50. Výpočet hodnoty pro 95% bude vypadat takto:

35 ((190-50) x .95) + 50) = 183 BPM

Pro 90% úrovně tréninkové zátěže, tedy výpočet vypadá takto:

((190-50) x .90) + 50) = 176 BPM

Graf, pak ukáže hodnoty 190 ve výši 100% osobního max., 183 ve výši 95% osobního max., 176 na 90% osobního max. a tak dále, dokud se nedostaneme na 50%.

Tyto srdeční frekvenční zóny mají zásadní význam při určení osobního tréninkového programu a můžeme začít sledovat výsledky.

Krok 4: Implementace tréninkového programu a sledování výsledků

Pokud jsme dokončili první tři kroky, pak jsme připraveni začít cvičit pomocí měření osobní tepové frekvence. Způsob a rozložení tréninku jedince záleží na jeho konečném cíli. Někteří trenéři doporučují např., aby běžci neběželi ve dvou dnech za sebou nad 70% svojí úrovně nebo stanovit si režim dnů regenerace. Většina odborníků se shoduje, že ve „tvrdé dny“ by nemělo být trénováno na vyšší než 85% úrovni. (Sinha, 2012)

Bez ohledu na to, jak trénujeme a na co trénujeme, bude užitečné sledovat výsledky. Důrazně se doporučuje, nejen sledování tepové frekvence na každém tréninku a pohybové aktivitě, ale také výsledky denně zaznamenávat. Někteří sportovci nosí své sporttestery po celé dny, aby zjistili, jaké druhy činností a podnětů u nich vyvolávají změny rychlosti pulsu.

1.2.7. Jak měřit výsledky

Obecně konečným cílem tréninku se sporttestrem je schopnost běžet dál a rychleji s nižší srdeční tepovou frekvencí. Ze zaznamenaných výsledků můžeme

36 vidět pokrok několika způsoby.

Za prvé, běh na stejnou vzdálenost a na stejné tepové frekvenci bude mnohem snažší. Stejnou vzdálenost uběhneme rychleji, aniž by srdce muselo pracovat stejně tvrdě. To je přímým odrazem zvýšené účinnosti srdce. Zkouškou pokroku může být např. běh na delší vzdálenost s použitím sporttesteru s předem stanovenou rychlostí. Pak, za podobných povětrnostních podmínek, zkusíme stejný průběh běhu opět o několik týdnů později. Dodržujeme stanovenou rychlost a můžeme porovnat svoji srdeční frekvenci pro oba běhy. Pokud jsme zvýšili kondici, tepová frekvence je nižší. Dalším způsobem, jak vidět výsledky, je zaznamenávat snižující se hodnoty klidové tepové frekvence. (Cicling, 2012)

1.2.8. Jaký druh měřiče srdečního tepu lze pořídit?

Existuje několik druhů sporttesterů. Nejpřesnější a nejpopulárnější mají dvě složky: A. hrudní popruh, který obsahuje sensor(snímač) a vysílač, B. hodinky na zápěstí, tj. displej s přijímačem.

Tato zařízení přicházejí s řadou různých funkcí a vyrábějí se ve velkém cenovém rozpětí.

Základní funkce: Nejdůležitější funkcí podstatnou pro sporttester je schopnost měřit tepovou frekvenci. Protože se nosí na zápěstí jako hodinky, většina sporttesterů má také displej, který má všechny funkce atletických hodinek, stejně jako funkce, které umožní nastavit limity tepové frekvence. Displej se může lišit velikostí číslic a velikostí obrazovky, podsvícením, odolností proti vodě a tak dále.

Další funkce: Řada pokročilejších funkcí je potenciálně velmi užitečná.

37 • Komplexní analýza dat: Vyšší modely sporttesterů mohou zpracovávat složitější výpočty a souhrny zaznamenaných dat. Některé sportestery umožňují automaticky zaznamenat MHR a nejnižší tepovou frekvenci pro cvičení a počítat složitější výpočty, například celkové průměry, rozdíly mezi vysokými a nízkými hodnotami a podobně. • Více sofistikovaný sběr dat: Některé srdeční monitory dokážou odhadnout počet kalorií, které jsou spalovány a měřit okolní teplotu. Mezi další možnosti patří měření nadmořské výšky a odhad osobního VO2 (hodnota vztahující se k vaší tělesné spotřebě kyslíku). • Větší paměť: Mnoho základních sporttesterů dokáže nahrávat pouze jeden trénink v čase, takže jsme nuceni zaznamenávat data externě mezi každým použitím přístroje. Sporttester s velkou pamětí může nahrávat více výsledků cvičení v bez vymazání dřívějších záznamů. To může být výhodné zejména v případě, že sporttester není kompatibilní s PC a záznam výsledků musí být proveden ručně.

1.2.9. Měření nadmořské výšky

K měření nadmořské výšky některá zařízení využívají systému GPS, ale nebylo to mu tak vždycky. GPS a nadmořská výška “nešly moc dohromady”, dokud byl civilní sektor GPS ovlivňován záměrně zaváděnou umělou chybou (tzv. SA). Jestliže tolerance v rovinných souřadnicích v minulosti dosahovaly až plus mínus 100 metrů, v nadmořské výšce to bylo ještě horší. Rozptyl výškových údajů plus mínus 150 metrů (i více, někdy méně) byl pro orientaci v horách příliš veliký a GPS navigátor jako výškoměr prakticky nepoužitelný. Kvalitní barometrické výškoměry (ať klasické mechanické nebo moderní elektronické) se "vejdou" do tolerancí řádově desetkrát meších.

Vše se však změnilo zrušením umělé chyby SA začátkem května 2000. Turistické GPSky od té chvíle hlásí výšku prakticky stejně přesně jako barometrické výškoměry. Samozřejmě za předpokladu dobrých příjmových

38 podmínek, kdy nebeská báň není příliš cloněna pro GPS signál nepřekonatelnými překážkami. Na druhou stranu mají výškové údaje z GPS tu výhodu, že je "nerozhodí" změna tlaku a teploty vzduchu při změně počasí. (Hruška, 2008)

Zkrátka zatímco běžné "baro" výškoměry je nutné pravidelně a co nejčastěji kalibrovat na místech se známou výškou, u GPS tato starost odpadá. Musíme ovšem sledovat množství přijímaných satelitů a sílu signálu - pokud je vše vpořádku a údaj o předpokládané polohové chybě (EPE) má malou hodnotu, pak se můžeme i na nadmořskou výšku z GPS plně spolehnout.

Aby to nebylo až tak snadné, má to háček. I když při opakovaných měřeních stále na jednom známém místě (vrchol, sedlo, chata) zjistíme velmi malé tolerance výškových údajů z GPS, mohou se lišit (a většinou se liší) od údajů na mapě nebo ve štítu chaty. Rozdíly jsou dány rozdíly systémů.

GPS je geocentrický systém. Ve středu Země se protínají tři pomyslné osy x, y, z. Každý bod na povrchu Země i nad ní má svoji vlastní polohovou GPS "adresu", složenou z koordinát x, y, z. Tyto systémové souřadnice jsou teprve pak převedeny do tvaru, s nímž si rozumí naše mapa (zeměpisná délka a šířka, nebo rovinné souřadnice různých kilometrových sítí). A k tomu navíc z GPS dostaneme údaj nadmořské výšky.

Výškové údaje na mapách, vrcholech, chatách a dalších orientačních bodech však doposud vycházejí z klasických měření, vztažených k mořské hladině. Jelikož hladiny moří a oceánů nejsou ve stejné úrovni, existují rozdíly ve výškových údajích podle toho, od hladiny kterého moře jsou měřeny. (Procházka, 2000)

Nutno ještě podotknout, že výšky GPS jsou vázány k elipsoidu, tedy k pravidelnému geometrickému tělesu nahrazujícímu Zemi. Běžné nadmořské

39 výšky v mapách jsou vázány (zjednodušeně řečeno) nikoli k elipsoidu ale k tzv. geoidu, tedy k nepravidelnému tělesu které je fyzikálně definováno jako soubor bodů se stejným gravitačním potenciálem. Geoid kopíruje do určité míry reliéf, tj. v například horských oblastech je jaksi vyboulen. Elipsoid ne, ten je všude pravidelný (elipsoid definuje pár parametru, globální geoid je obrovský soubor dat). Proto pravě v horách a jejich okolí je rozdíl mezi elipsoidickými a geoidickými výškami výraznější, přičemž elipsoidická výška (GPS) bude mít v horách vyšší hodnotu. (Hruška, 2008)

A proto také najdeme rozdíl mezi výškou z GPS a mapy. Podstatné však je, že rozdíl mezi GPS a mapou je na malém území prakticky konstantní. Na nových kvalitních mapách na tento rozdíl upozorňuje legenda. Například na Alpenvereinskarte 1:25.000 Blatt 26 Silvrettagruppe se píše, že výškové údaje z GPS jsou v průměru o 49 m větší než nadmořské výšky na tomto mapovém listu.

Pokud legenda nic nepraví (nebo si chceme odchylku ověřit se svým přístrojem, což je moudré), stačí na prvním známém místě rozdíl zjistit - a při všech dalších měřeních v daném regionu rozdíl k údaji z GPS přičíst nebo jej odečíst. To podle toho, zda GPS na známém místě udala menší nebo větší výšku než mapa.

40 2. Empirická část

2.1. Cíle

Cílem je pomocí dvou terénních testů a z nich nasbíraných hodnot porovnat sporttestry Garmin Forerunner 405 CX a Polar RS800 s chytrým telefonem Apple iPhone 4S. Konkrétně chceme zjistit jejich přesnost a chování při měření vzdáleností, srdečního tepu, nadmořské výšky a rychlosti. Dále bylo cílem na základě stanovených kritérií určit jejich klady a zápory.

Výzkumná otázka: Dokáže mobilní telefonní zařízení iPhone 4S konkurovat svými funkcemi, přesností, ovladatelností atd. zařízením Forerunner 405 CX a RS800, které jsou vytvořeny výhradně pro sportovní činnosti?

2.2. Testovaná zařízení

Pro splnění stanovených cílů jsme vybrali zařízení předních světových výrobců. Na poli sporttesterů jsou to značky Garmin a Polar, kde se Polar evidencí sportovního tréninku zabývá od svých prvopočátků a Garmin od roku 2000. Tyto testované sporttestry jsou již několikátou generací sebe sama. Oproti tomu máme mladé mobilní telefonní zařízení tzv. chytrý telefon neboli smartphone značky Apple. Z předchozích kapitol je patrné, že vybraná zařízení těchto značek jsou nejvyhledávanější a v současnosti nejprodávanější na světě.

2.2.1. Sporttester Garmin - Forerunner 405 CX

Forerunner 405 CX jsou sportovní hodinky, kde jejich předností je například integrovaný vysocecitlivý GPS přijímač, díky kterému jsou schopny poskytovat vysoce přesné údaje o rychlosti, zdolané vzdálenosti, času, výšce, a dalších veličinách nejen u klasických sportovních disciplín. (Garmin, 2009)

41 Forerunner 405 CX je vybaven unikátní patentovanou technologií, která umožňuje přesnější výpočet spotřebovaných kalorií na základě změn srdečního tepu. Sportester je navíc vybaven novou generací digitálního snímače srdečního tepu, který lépe kopíruje hrudník a méně vadí při vrcholových výkonech. Data ze snímače srdečního tepu je možné současně zaznamenávat ve více kompatibilních zařízeních Garmin. Pokud během výkonu používáme současně Forerunner, Edge nebo například outdoorový Oregon, stačí jeden snímač srdečního tepu pro všechny použité výrobky najednou.

Forerunner 405 CX Premium je vybaven ciferníkem citlivým na dotyk. Ovládání přístroje je díky dotykovému kroužku jednoduché a intuitivní.

Forerunner 405 CX patří do kategorie GPS sporttesterů, jenž nacházejí uplatnění nejen pro vedení a vyhodnocení tréninku vrcholových sportovců s nejvyššími ambicemi, ale i jako vynikající doplněk pro zlepšení kondice rekreačních sportovců.

Náramkové provedení přístroje o rozměrech 48x71x16 mm (šířka, výška, hloubka) a hmotnosti 60g umožňuje neomezenou mobilitu a je stále na očích, kdykoli máme potřebu zkontrolovat si zaznamenávaná data. Přístroj má odolnost pro použití v extrémních podmínkách a odolnost na ponoření do vody - norma IPX74. Výdrž baterie je při měření okolo 8 hodin díky které je vhodný i pro použití u časově náročnějších disciplín. Sporttestr je schopen komunikovat jak se snímačem tepové frekvence, tak i s dalšími kompatibilními snímači, mezi které patří například snímač otáček kola a kadence šlapání, nožní senzor pro indoorové aktivity nebo snímač výkonu, např. Powertap, Cyclops. (Garmin, 2009)

4 IPX7: „Protected against water immersion”, odolné proti krátkodobému ponoření do vody. Produkt je chráněn proti krátkodobému ponoření do vody až do hloubky 1m pod vodní hladinu po dobu 5 sekund.

42 Použití tohoto sporttesteru umožňuje jednoduše určit intenzitu tréninku a vést trénink s ohledem na optimální zátěž organizmu. Stejně tak jsou modely se snímačem vhodné např. pro dodržení nastavené srdeční zátěže starších osob.

Tréninkové funkce přístroje Forerunner 405 CX: • Tréninková data: Zobrazení času tréninku, tempa, proběhlé/projeté vzdálenosti, tempa na okruhu, délky okruhu, času okruhu, nejlepšího a průměrného tempa, nadmořské výšky a počtu spotřebovaných kalorií. • Paměť historie: Umožňuje v paměti uchovat až 1.000 okruhů, umožňuje v paměti uchovat cca 2 roky tréninkových dat. Možnost stažení tréninkových dat do PC (USB port) pomocí přiloženého programového vybavení. • Tepový Alarm: Výstraha tepu spustí zvukové znamení, pokud se odchýlíme od zadaného rozsahu tepu. • AutoPause™: Funkce umožňuje automatické vypnutí stopek, pokud snížíme rychlost pohybu pod nastavenou mez. Stopky se znovu automaticky zapnou při rozeběhnutí. • AutoLap™: Umožňuje automatické přepnutí přístroje na nový okruh po uběhnutí nadefinované vzdálenosti pro okruh. Funkce umožňuje trénovat kdekoliv se stálou kontrolou proběhlé vzdálenosti. • VirtualPartner™: Virtuální tréninkový partner umožňuje zadat cíl tréninku založený na čase, vzdálenosti nebo tempu. Přístroj na displeji zobrazuje grafického tréninkového partnera, který "běží" podle zadaných kritérií do cíle tréninku. Sportovec má možnost kdykoliv porovnat, zda je oproti tréninkovému partnerovi napřed nebo pozadu. • Tempový Alarm: Spustí zvukové znamení, pokud se odchýlíme od zadaného tempa pohybu. • Časový/Vzdálenostní Alarm: Spustí zvukové znamení, pokud dosáhneme nastaveného času nebo proběhlé/projeté vzdálenosti.

43 • Intervalový trénink: Umožňuje zadat intervaly tréninku a odpočinku a počet opakování. • Alarm otáček: Umožňuje zadat interval otáček a využít funkce alarm otáček kola (volitelné příslušenství, je potřeba dokoupit)

Pro vyhodnocení tréninku mají uživatelé Garmin sportesterů k dispozici dva nástroje: tréninkový server Garmin Connect a nebo program Garmin Training Center. Tréninkový server Garmin Connect je webovou aplikací, přistupuje se tudíž k němu prostřednictvím internetu. Garmin Training Center je tréninkovým programem, který se instaluje na PC a tudíž nevyžaduje připojení k internetu.

Garmin Connect - webový tréninkový server je velmi jednoduchý na pochopení a používání. Po přihlášení na stránkách http://connect.garmin.com si můžeme zdarma vytvořit svůj účet a všechna tréninková data nahráváme do svého osobního účtu na webových stránkách Garmin Connect. Výhodou je, že k svému tréninkovému deníku můžeme přistupovat z jakéhokoliv počítače, kdekoliv na světě. Můžeme svá tréninková data sdílet s ostatními uživateli (pokud to dovolíme), můžeme si najít zajímavé tréninky nebo trasy vytvořené ostatními uživateli a případně s nimi soupeřit. Na serveru Garmin Connect se naše tréninky zobrazují nad mapou Google Earth a i když si jdeme zaběhat na dovolené nebo na služební cestě v zahraničí, vždy vidíme trasu tréninku nad podrobnými mapovými podklady. Ve svém účtu můžeme tvořit cíle, jejichž dosažení bude server sledovat, můžeme se kdykoliv vrátit k trati, kterou jsme zaběhli/zajeli v minulosti, můžeme kategorizovat naše sportovní aktivity a tvořit statistiky/výpisy dosažených výkonů za určité období. Výhodou může být i možnost sdílení a propojení s moderními sociálními sítěmi jako je facebook a twitter. (Garmin, 2009)

Garmin Training Center - tréninkový program pro PC nebo Mac, který používá pro zobrazení tréninku nad mapou mapové podklady Garmin, instalované v programu MapSource. V ceně sporttesterů je turistická mapa Topo Czech, která

44 se po nainstalování do PC promítne i do programu Garmin Training Center. Výhodou Garmin Training Center je, že máme všechna tréninková data na svém počítači a nepotřebujeme připojení k internetu. Na cizím počítači ale není možné svá data zobrazit, vyhodnotit nebo sdílet.

2.2.2. Smartphone Apple - iPhone 4S

Jedná se již o pátou generaci tohoto velmi úspěšného telefonu. První iPhone od Apple se stal legendou ještě před oficiálním představením. O připravovaném telefonu kolovaly různé zvěsti a fámy, i když výrobce prakticky nic oficiálně nepotvrdil. Internet zaplavily více či méně zdařilé vize, jak by měl v tu dobu mytický iPhone vypadat. iPhone byl určitě jedním z nejočekávanějších mobilních telefonů vůbec. (Novák, 2007)

iPhone 4S vypadá podobně jako předchůdce, uvnitř se ale změnilo mnoho věcí. Telefon má větší výkon, lepší fotoaparát a je vyráběn i s obří vestavěnou pamětí.

2.2.2.1. Vzhled

Design iPhonu je přísně účelový, přesto nepostrádá eleganci. Celou přední část vlastně tvoří dotykový displej, s výjimkou dvou černých pruhů na vrchu a vespod přístroje. V horním části je umístěn reproduktor a kamera, ve spodní části najdeme skoro jediný hardwarový ovladač celého telefonu. Zádům přístroje dominuje logo výrobce a nepřehlédnutelná je i malá čočka fotoaparátu v levém horním rohu.

Na spodní hraně telefonu se nachází konektor pro připojení iPhonu k počítači a pro nabíjení. Vedle něj vlevo najdeme externí reproduktor, napravo se pak nachází mikrofon. V horní části iPhonu nelze přehlédnout konektor pro připojení sluchátek a tlačítko pro vypnutí a zapnutí. SIM karta se vkládá do “šuplíčku”, který se zasouvá z boku.

45 Předností iPhonu oproti konkurenčním smartphonům je špičkové zpracování a použité materiály. Přední a zadní kryt je skleněný, bytelně působí kovový rám. Má velmi elegantní vzhled. Za pevnou konstrukci může i napevno zabudovaná baterie, zadní kryt je tedy součástí telefonu. Telefon je vyráběn v černém a bílém provedení.

iPhone je přesně tak velký, aby nabízel dostatečně rozměrný displej a přesto se vešel do každé kapsy. Přístroj je velký přibližně jako běžný mobilní telefon, pouze je o něco širší. Potěší však minimální tloušťka. Jeho rozměry jsou 115,2 x 58,6 x 9,3 milimetru a váží 140 gramů, což může být omezující při tréninku sportovce.

2.2.2.2. Výkon

Tento smartphone dosahuje výkonu staršího stolního počítače a to hlavně proto, že výkonnější komponenty nedosáhli požadované úrovně miniaturizace. Z toho tedy vyplývá, že iPhone teoreticky dokáže všechno, co běžný počítač, ovšem je limitován především velikostí, softwarem a ovladatelností.

iPhone 4S dostal dvoujádrový procesor Apple A5 z tabletu iPad 2. Svými technickými parametry není tento iPhone oproti konkurenci výkonnější. Původně 1 GHz procesor je totiž v novém iPhonu podtaktován na frekvenci 800 MHz. Konkurenční š pičkové smartphony používají daleko výkonnější procesory. Ani kapacita paměti RAM není nijak velká. iPhone 4S si musí vystačit s 512 MB.

Podle zveřejněných testů ale iPhone 4S svým výkonem předčí konkurenci. Sám výrobce uvádí, že tento iPhone je dvakrát výkonnější než předchůdce (iPhone 4). Podle testů je iPhone 4S dokonce o 68 procent rychlejší než předchozí iPhone 4. V testech za sebou nechává i špičkový Samsung Galaxy S II s operačním systémem Android, vybavený výkonnějším procesorem, který dosáhl

46 téměř dvakrát tak horšího výsledku. Technické údaje a testy jsou ovšem jedna věc, běžné používání jiná. Při běžném používání je rozdíl mezi iPhonem 4S a konkurenčními přístroji znatelný.

Z hardwarového hlediska je iPhone 4S doslova “našlapaný” technologiemi. Ještě bych zmínil kapacitu až 64GB a výdrž baterií při zaznamenávání sportovního výkonu je přibližně 8 hodin.

2.2.2.3. Displej

Dotykový IPS Retina displej nabízí nejvyšší rozlišení mezi současnými v Evropě nabízenými smartphony: 960 × 640 obrazových bodů. Displej má superjemné zobrazení s věrným podáním barev. I na přímém slunci je displej docela dobře čitelný.

Za konkurencí zaostává displej nového iPhonu jen velikostí. Úhlopříčka 3,5 palce je v dnešní době u špičkových smartphonů podprůměrná. Ale díky menšímu displeji nemusí být samotný telefon příliš velký, a co je nejdůležitější, menší rozměry nejsou překážkou snadnému ovládání. Díky úhlopříčce 3,5 palce je snadné ovládat displej jednou rukou. Menší rozměry displeje totiž zaručí, že průměrný uživatel dosáhne po celém displeji palcem jedné ruky. To je u obřích konkurenčních displejů prakticky nemožné.

Rozměry displeje jsou přesně takové velikosti, aby se na něj vešla pohodlná klávesnice v rozložení QWERTY. Psaní na iPhonu opravdu nečiní žádné potíže díky optimálně velkým klávesám. Znečištění od otisků prstů se bohužel při užívání vyhnout moc nedá, ale displej je potažen takzvaným oleofobním potahem, který by měl jeho znečištění minimalizovat

47 2.2.2.4. Software a funkce

Smartphony se snaží kombinovat celé řady nejrůznějších funkcí a každý k tomu využívá jiný softwarový základ. Zatímco Samsung, HTC a další dávají přednost systému Android, Nokie se spojila s Microsoftem a vyvíjí systém Windows Phone. iPhone využívá systému iOS a je to jeden z jeho výrazných, konkurenci drtících, benefitů. V současnosti díky iOS iPhone funguje hlavně jako telefon, všestranný internetový komunikátor, multimediální přehrávač a GPS navigátor. Apple díky iPhonu vytvořil zcela nový trh a obchod s aplikacemi třetích stran. Díky propracovanosti, dostupnosti a jednoduchosti je vývoj aplikací třetích stran obrovsky rychlý a Apple má dnes pro svá zařízení k dispozici 700000 nejrůznějších aplikací. Přes 500000 jich je spustitelných na iPhonu a zařízení se tím stává dokonale multifunkční.

2.2.2.5. Proměna telefonu ve sporttester

Po zrodu obchodu s aplikacemi bylo jen otázkou času, kdy se objeví první sportovní a turistické aplikace, které využijí například GPS možností. Aby se iPhone mohl vyrovnat dnešním sporttestrům, stačilo připojit měřič tepové frekvence, který bude komunikovat s telefonem. Dokud neměl iPhone integrovaný Bluetooth ve verzi 4.0 využívalo se pro propojení měřiče tepové frekvence pouze přípojného ANT+ modulu, který přístroj nepříjemně zvětšil. S příchodem Bluetooth 4.0 v iPhonu 4S mělo za následek, že americká firma Wahoo Fitness vytvořila měřiče a čidla využívající Bluetooth 4.0 technologie. Na rozdíl od modulů, které se musí upravovat podle značek a typů smartphonů, Bluetooth 4.0 se postupně integruje do všech. Dnes mají nejmodernější smartphony pro monitorování sportovního tréninku všechny potřebné hardwarové komponenty integrované v sobě. Komplikace nastávají v softwarové úrovni. Vývoj a tvorba aplikací pro systém Android je komplikovanější než pro iOS a pro Windows Phone je tato možnost teprve v plenkách. To má za následek, že pro iPhone jsou v současnosti k dispozici desítky aplikací, pro Android sotva 10 a na Windows

48 Phone nic. Vývojáře aplikací samozřejmě lákají k iOS i další fakta, jako třeba ekonomické.

Konkurence schopný sporttester se tedy z iPhonu stane tehdy, máme-li zakoupený alespoň měřič tepové frekvence s technologií Bluetooth 4.0 a staženou příslušnou aplikaci (instaluje se automaticky). Aplikací umožňujících monitoring sportovního tréninku je několik a rozdíly v nich jsou různé. Nám pro srovnání postačí základní aplikace distribuovaná výrobcem měřiče tepové frekvence čili Wahoo Fitness.

2.2.2.6. Aplikace

Tato aplikace zprostředkovává komunikaci mezi přípojeným příslušenstvím, jako je měřič tepové frekvence, snímač kadence šlapání, nožní senzor, atd. Dále však využívá funkcí telefonu jako je GPS, hudební přehrávač, připojení na internet. Aplikace se svojí funkcionalitou nejvíce přibližuje hodinkovým sporttesterům, protože stejně jako hodinky hlavně zpracovává a ukládá měřená data a uživatele informuje o průběhu a stavu tréninku. Stejně tak po ukončení sportovní činnosti je schopna přenést záznam do sportovního manažera jako je server Garmin Connect.

Jiné aplikace například Runtastic nebo MapMyFitness a další dokáží nejen zaznamenávat sportovní činnost, ale zároveň jsou propojeny se serverovým sportovním manažerem. Tyto aplikace se totiž zrodily z jiného segmentu trhu a tím je internet a sociální sítě. Servery Runtastic nebo MapMyFitnes atd. jsou zaměřeny na sdílení sportovních aktivit mezi uživateli z celého světa, navzájem si je hodnotit a komentovat, soupeřit mezi sebou, apod. Čili tyto mobilní aplikace vznikly, aby uživatelé iPhonu mohli jednodušeji sdílet své sportovní zážitky a možnost aktivního záznamu sportovního tréninku je jen další výhodou. Samozřejmě tyto aplikace, aby obsahovaly “nejvychytanější” funkce, jsou nabízeny na trhu za vcelku symbolický poplatek. Jednou s těch funkcí je například

49 Live tracking5, kde můžeme například sledovat německého teenagera běžícího centrem Mnichova.

2.2.3. Sporttester Polar RS800

RS800 se považuje za nástroj pro elitní běžce. Představuje se jako kompletní nástroj pro plánování, monitorování a analýzu našeho tréninku. RS 800 je ideálním nástrojem pro elitní atlety a jejich trenéry. POLAR RS800 zpřístupňuje uživatelům používání pokročilých funkcí pomocí snadného intuitivního ovládání se zajímavým uživatelským rozhraním. (Polar RS800)

Řada RS800 je jednou z nejvyšších a má poskytovat svému uživateli vše co potřebuje pro svůj dokonalý trénink. Polar RS800 CX umí vše co model RS400, ale na rozdíl od všech předešlých modelů nabízí řada 800 výškoměr a digitální přenos dat na frekvenci 2,4GHz eliminující jakékoli rušení, pokročilejší funkce tepových a sportovních zón a v neposlední řadě možnost nastavení intervalu pro ukládání dat.

Tento model oproti původnímu RS800 umožňuje komunikaci s cyklosnímači ř ady W.I.N.D. Z tohoto důvodu byly také rozšířeny funkce sporttesteru tak, aby jej bylo možno používat právě pro cyklistické účely.

Součástí našeho modelu Polar RS800 CX jsou snímače: Polar WearLink W.i.n.d. - náprsní snímač srdce, Polar G3 - GPS senzor, IrDA - interface ultračerveného přenosu do PC. Měřením lze dosáhnout přesných údajů o naší aktuální rychlosti, výškovém převýšení, dosažené vzdálenosti a hodnotě průměrné a maximální dosažené rychlosti. Přičteme-li přesné měření tepu s několika možnostmi nastavení tepových zón, stopky s 99 mezičasy s vyhodnocením tepu každého kola a časovačem, informace o spálených kaloriích a podílu tuku,

5 Jeto živý přenos právě probíhající sportovní činnosti na daný internetový server a uživatelé mají možnost jí sledovat.

50 souhrnné statistiky a spoustu dalších funkcí máme schopné tréninkové zařízení. Kapacita inovovaného modelu byla zvýšena na dvojnásobek, celkových 256KB. (POLAR RS800CX, 2012)

ProTrainer 5 je software vhodný pro přenos a ukládání dat ze sporttesteru POLAR do PC. Software není připravený pro Mac (Mackintosh), pomocí emulačního softwaru Windows je ho však možné instalovat i zde. Kromě základních grafických výstupů (křivka TF, rozložení TF v nastevených zónách, výpis hodnot TF, diagram rozptylu) sledují u pokročilých modelů i průběh křivek rychlosti, kadence či nadmořské výšky. Dále poskytuje širokou škálu testů a dalších parametrů k dlouhodobému sledování výsledků. (POLAR SW ProTrainer 5, 2012)

2.3. Testující osoba

Pro vykonání testů byla vybrána referenční osoba, která fyziologicky odpovídá běžné populaci v ČR. Osoba není aktivním členem sportovních klubů a zúčastňuje se pouze amatérských soutěží v atletice.

Základní antropomotorické údaje testované osoby: • Pohlaví: Muž • Datum narození: 22.12.1986 • Hmotnost: 80 kg • Výška: 172 cm

2.4. Charakteristika testů - použité metody

Testy byly vytvořeny tak, aby co nejvíce zajistily objektivitu měření. Základní podmínky pro testování jsou: • standardní prostředí • standardní sportovní činnost

51 • shodná testující osoba

Standardní prostředí testu - abychom využili všechny funkce zařízení jako je GPS modul, musíme zvolit terénní trať. Námi zvolené tratě vedly částečně zastavěnou oblastí, lesem a polní cestou. Délky tratí byly zvoleny tak, aby potřebná kritéria měla vypovídající hodnotu. Časová náročnost a délka tratí není pro naše měření rozhodující.

Standardní sportovní činnosti - při volbě této podmínky jsme vycházeli ze statistiky využívání sporttestrů, ze které vyplývá, že tato zařízení jsou nejvíce využívaná při běhu a cyklistice. Proto jsou námi zvolené testy běh a jízda na kole.

Shodná testující osoba - předpokladem je, že se všechna zařízení chovají stejně jak při specializovaném sportovním tréninku, tak při amatérském sportování. Proto není rozhodující profesionální úroveň sportovce ani jeho věk či pohlaví.

2.4.1. Test 1 - běh

Obrázek 1 - Plánovaná trasa testu 1 znázorněna pomocí plánovače tras serveru Runkeeper

52 Plánovaná trasa má mít podle výpočtů serveru Runkeeper délku 5.59 km a převýšení 141 m. Tento výpočet se tvoří z měřítka a údajů o vrstevnicích. Bez výhrad splňuje požadavky pro běžecký test.

2.4.2. Test 2 - jízda na kole

Obrázek 2 - Plánovaná trasa vytyčená pomocí serveru Garmin Connect

Naplánovaný test pro jízdu na kole byl vypočítán pomocí serveru Garmin Connect v délce trati 16.72 km a převýšením 77 m. Trasa splňuje všechny požadavky pro vykonání testu jízdy na kole.

2.5. Kriteria hodnocení

Hodnocení zařízení je v několika rovinách, které se zaměří na chování a vlastnosti všech tří zařízení. 1. Vyhodnocení přesnosti měření u provedených testů 2. Srovnání a porovnání technických vlastností a parametrů • vlastnosti - odolnost, ovladatelnost, softwarová podpora, apod. • parametry - rozměry, hmotnost, výdrž baterie, funkce, rozhraní, rychlost a četnost zaznamenávání, apod.

53 2.6. Výsledky měření

V následující kapitole předkládáme výsledky analýz naměřených dat. Jejich interpretace je v podobě grafů a tabulek pro jednoduché srovnání a vyvození závěru práce.

Zařízení byla nastavena tak, aby četnost záznamu z GPS byla po 5 sekundách.

2.6.1. Výsledky měření testu 1

Při záznamu dat jsme nebyli svědky závažného selhání zkoumaných přístrojů. Všechny přístroje v testu 1 opakovaně prokázaly schopnost vytvořit dostatečně podrobný záznam o průběhu. Pořízená data se tudíž dala zapsat do připravovaných srovnávacích tabulek a grafů pro vyhodnocení.

2.6.1.1. Výsledky měření přesnosti vzdálenosti

Měření vzdálenosti vychází z dat zaznamenaných modulem GPS každého z testovaných zařízení.

Vzdálenost trati pomocí kalibrovaného cyklocomputeru je 5.48 km, což je mnohem věrohodnější a spolehlivější údaj o trati než ze serveru Runkeeper (5.59 km).

Tabulka 1 - Naměřené vzdálenosti

km iPhone Forerunner 405 RS800 CX Vzdálenost 5.48 Měření 1 5.53 5.5 5.4 Měření 2 5.44 5.46 5.43 Měření 3 5.47 5.49 5.5 Průměr 5.48 5.48 5.44

54 Tabulka 2 - Výpočet odchylek měření

km (%) iPhone Forerunner 405 RS 800 CX Měření 1 +0.05 (100,9) +0.02 (100,4) -0.08 (98,5) Měření 2 -0.04 (99,3) -0.02 (99,6) -0.05 (99,1) Měření 3 -0.01 (99,8) +0.01 (100,2) +0.02 (100,4) Směrodatná 0.04 (100,7) 0.02 (100,4) 0.04 (100,7) odchylka

Dle naměřeních odchylek je patrné, že nejlépe si vedlo zařízení Forerunner 405 CX. Je to pochopitelné, protože zařízení Garmin jsou primárně GPS navigacemi a případné vyšší odchylky oproti konkurenci by znesnadňovaly udržení se na vrcholu v GPS segmentu, který je od počátku hlavním cílem značky Garmin.

Ovšem žádné zařízení se nevychýlilo o více jak 8 m, což je z našeho pohledu velmi slušný výsledek. Pro běžný trénink zaměřený třeba na snížení hmotnosti naměřená přesnost vzdálenosti zcela dostačuje. Proto můžeme z naměřených hodnot vyvodit, že tato zařízení lze bez výhrad použít pro sportovní trénink založený na zdolávání vzdáleností.

2.6.1.2. Výsledky měření přesnosti srdečního tepu

Měření srdečního tepu je stěžejní funkcí pro sportovní trénink. Zde nás však zajímají hodnoty měřené hlavně v průběhu sportovní činnosti, abychom trénink aktuálně přizpůsobovali stanovenému cíli. Zaznamenané hodnoty tedy slouží primárně pro podrobnější analýzu nebo archivaci.

Měření srdečního tepu v průběhu sportovní činnosti je sama podstata zařízení a tudíž nelze stanovit reálný srdeční tep na daném úseku trati jinak nežli

55 těmito přístroji. Proto jsme se zde zaměřili na spolehlivost a možnosti kontroly srdečního tepu při průběhu testu 1.

iPhone - Zařízení má hendikep ve své velikosti a připevnění na zápěstí i přes sebelepší obal je oproti náramkovým sporttestrům při sportování omezující. Avšak disponuje velkým barevným displejem, na kterém je okamžitě vidět přehled všech aktuálně zaznamenávaných dat a to bez nutnosti přepínání obrazovek. Případným přepnutím lze zobrazit podrobnosti záznamu srdeční frekvence, což je oproti malým sporttesrům výhodou. Například velmi snadno lze kontrolovat čas strávený v nastavených zónách tepové frekvence při sportovní činnosti. Další hodnoty zobrazitelné při sportovní činnosti jsou maximální a průměrný srdeční tep, spálené kalorie a propočet kolik kalorií spálíme za hodinu. Zaznamenávané hodnoty, nejen srdečního tepu, lze také sledovat prostřednictvím automatického hlášení stavu. Díky možnosti připojení sluchátek nebo zabudovaného reproduktoru je možno dostávat zvuková hlášení o aktuálním průběhu sportovní činnosti. Informace je tedy možné zjistit na displeji nebo hlasovým hlášením. Zařízení ani jednou při všech třech měření nevykázalo chybu a danou hodnotu vždy zaznamenalo.

Forerunner 405 CX - je koncipován jako náramkové hodinky, tudíž umístění, kam přístroj připnout, je jasně dáno výrobcem. To naštěstí průběh sportovní činnosti příliš nekomplikuje a naopak spousta uživatelů hodnotí kladně, když to ,co zrovna potřebuje, má “po ruce” nebo v našem případě “na ruce”. Výhoda umístění a velikosti přístroje bohužel ubírá velikosti displeje, kde je zapotřebí pro každou zobrazovanou informaci přecvaknout. Zmíněný fakt by však z hlediska měření srdečního tepu při sportovní činnosti šel opomenout, protože sporttestr věnuje informacím o srdečním tepu pouze jeden celý displej, kam se vejdou maximálně 3 hodnoty. Útěchou může být možnost vybrat si v nastavení ze seznamu hodnot tři, které nás opravdu při sportovní činnosti zajímají. Některé položky seznamu jsou bohužel na malém displeji téměř nerozluštitelné (např.”Sr.

56 tp-mx. za k.”) a zde oceníme přibalený manuál. Souhrnné podrobností o srdečním tepu leze zjistit až po nahrání údajů do počítače. Zařízení ovšem ani jednou při všech třech měřeních nevykázalo chybu a danou hodnotu vždy zaznamenalo.

RS800 - je také koncipován jako náramkové hodinky, pouze má navíc oddělený GPS modul, který musí být umístěn nejlépe na horní části paže. Proto je sporttestr na zápěstí nejmenší, nejlehčí a ušetřilo se tím místo pro displej. Ten se sice s iPhonem nemůže měřit, ale je větší než u Forerunneru. Větší displej nabízí při sportovní činnosti tři řádky a přepínáním lze měnit zobrazovaná data. Z oblasti měření srdeční frekvence ukazuje aktuální tepovou frekvenci, limity používané zóny (TF, tempo, zóny zatížení), energetický výdej (spálené kalorie), dosavadní průběh křivky TF a měření tep po tepu6. Na další informace o funkci srdce při prováděné činnosti lze stejně jako u Forerunnru až po nahrání do počítače. Zařízení ovšem prokázalo spolehlivost a ani jednou při všech třech měření nevykázalo chybu a danou hodnotu vždy zaznamenalo.

Souhrnem lze tedy říci, že všechna tři zařízení měří srdeční činnost velmi dobře a možnost zvukových hlášení smartphonem je přinejmenším inovativní.

2.6.1.3. Výsledky měření přesnosti nadmořské výšky

Testovaná zařízení zaznamenávají nadmořskou výšku pouze z údajů GPS a z principů měření (popsané výše) bylo nutné přístroje prověřit a pokud možno kalibrovat. A také abychom se vyvarovali nežádoucím nepřesnostem.

Prověření a kalibrace

Z turistické mapy byla vybrána nejbližší pojmenovaná kóta od trasy 1 a tou je Kohoutovická baba - 415 m nad mořem.

6 Na měření tep po tepu je potřeba připojit extra snímač

57 Zařízení byla dopravena na kótu a na tomto místě jsme zjišťovali zda měřené nadmořské výšky budou korespondovat. Jednotlivá zařízení byla umístěna vedle sebe a sledována po dobu 5 minut. Zjištěné chování zařízení by mělo mít významný vliv na připravený test.

iPhone - toto zařízení si počínalo velmi suverénně a po dobu 5 minut udávalo konstantně nadmořskou výšku 412 m nad mořem. Tento údaj je počítán zcela automaticky a v námi zkoušených aplikacích se tento údaj nedal přenastavit. Ovšem výsledek byl velmi uspokojivý, protože odchylka měření byla pouhé 3 m.

Forerunner 405 CX - při 5 minutovém pozorování působil velmi nejistě a hodnotu nadmořské výšky neustále měnil. Proto lze hodnotu nadmořské výšky u tohoto zařízení stanovit jen přibližně a to na 390 m nad mořem, což je překvapivě chybný údaj. Navíc zařízení kolem této hodnoty stále oscilovalo, a to s odchylkou až ±12 m nad mořem. Možnost kalibrace nebo možnost zadání vlastní hodnoty nadmořské výšky toto zařízení nepodporuje. Díky tomuto zjištění jsme nabyli dojmu, že získaná data o nadmořské výšce v testu 1 budou velmi nepřesná.

RS800 - jak již bylo zmíněno tento sporttester má modul GPS a tím i měřič nadmořské výšky jako samostatný přípojný prvek. Tedy až po zapnutí a spárování lze na displeji sledovat údaje o nadmořské výšce. Zařízení má ovšem oproti předchozím funkci kalibrace a to jak automatickou, tak manuální. Při automatické kalibraci nám zařízení stanovilo výšku 425 m nad mořem, což je o 10 m více. Nic nám ale nebránilo přenastavit hodnotu na 415 m a sledovat následné vychýlení v 5 minutách. S potěšením jsme pak mohli stanovit, že zařízení působilo relativně klidně a ze zadané hodnoty oscilovalo jen ± 2 m.

Výsledek testu 1

Výsledky testu 1 v měření nadmořské výšky jsou u všech třech zařízení velmi přesné. U analýz zaznamenaných dat bylo zjištěno, že i když testy probíhaly

58 v jiný den i čas s různými zařízeními, tak jsou výsledky mezi sebou téměř totožné. Naměřené hodnoty navíc odpovídají vyznačeným vrstevnicím na turistické mapě.

iPhone - tento smartphone v měření nadmořské výšky podal špičkový výkon a všechna tři měření se shodovali, jak se sebou samými, tak s vyznačenými vrstevnicemi na turistické mapě s přesností ± 2 m. Nutno ale podotknout, že testy proběhli za slunečného počasí.

Forerunner 405 CX - zařízení podobně jako smartphone prokázalo, že v měření nadmořské výšky je velmi přesné a plně automatické. Srovnatelně si vedlo jak v opakovaném měření, tak i v srovnání s vrstevnicemi na turistické mapě. Přesnost zde byla opět ± 2 m. Testy u tohoto zařízení byly provedeny rovněž za slunečného počasí.

RS800 - měření nadmořské výšky je také dosti přesné, ale zdánlivě vypadající výhoda se zde ukázala být přítěží. Funkce automatické nebo manuální kalibrace výšky může vést k špatné výchozí hodnotě a měření tak může být vychýleno. Zařízení totiž v režimu automatické kalibrace nezjišťuje výšku výpočtem z aktuálních souřadnic (jako je tomu u předchozích dvou), ale pouze vezme poslední uloženou hodnotu a nastaví ji za výchozí. Proto je zapotřebí pro přesné měření znát a zadat do přístroje výchozí výšku manuálně. Potom si už zařízení vede obstojně a záznam je opakovaně s přesností ± 6 m.

Tabulka 3 - Výsledné převýšení u testu 1

m iPhone Forerunner 405 RS800 CX Převýšení 141

Měření 1 141 141 147

Měření 2 143 139 139

Měření 3 140 140 143 Průměr 141 140 143

59 Tabulka 4 - Výsledné odchylky měření

m (%) iPhone Forerunner 405 RS800 CX Odchylka měření 0 (100) 0 (100) +6 (104,3) 1 Odchylka měření +2 (101,4) -2 m (98,6) -2 (98,6) 2 Odchylka měření -1 (99,3) -1 (99,3) +2 (101,4) 3 Směrodatná 1 (100,7) 1 (100,7) 3 (102,1) odchylka

2.6.1.4. Výsledky měření rychlosti

Zde bylo využito opět systému GPS u všech třech zařízení, a proto přesnost měřené rychlosti nedosahuje takové kvality, jak by mohlo být při dokoupení a použití nožních senzorů. Ovšem i bez těchto senzorů by přesnost měla dosáhnout velmi dobré úrovně pro sportovní využití. U testovaných zařízení byla nastavena četnost záznamu na 5 sekund, což výsledný záznam průběhu sportovní činnosti nikterak nezpřesňuje. Záznam zde slouží podobně jako je tomu u srdečního tepu k následné podrobnější analýze nebo archivaci. To znamená, že měřená rychlost nás zajímá hlavně v průběhu sportovního tréninku.

Měření rychlosti při tréninku nám umožňuje určité dávkování rychlostí, stanovení tempa, kontrolu průměrné rychlosti, atd. a je důležité jak tyto zařízení zprostředkovávají informace sportovci a zda jsou spolehlivá.

iPhone - je oproti běžným sporttesterům rozměrné zařízení s velkým barevným displejem a díky němu je schopno zobrazit spoustu podrobností najednou. Samozřejmostí jsou informace o tempu, rychlosti, průměrné rychlosti, rychlosti posledního kola, rychlosti posledního kilometru, průměrná rychlost stávajícího kola, maximální a minimální rychlost, apod. Stejně tak jako u měření srdečního tepu i o rychlosti lze dostávat zvuková hlášení. Při testu nebyl kladen

60 důraz na provedení určitou rychlostí či tempem. Zaměřili jsme se hlavně na reakce zařízení na změny rychlosti při klesání a stoupání terénu. Výsledkem je, že zařízení dynamicky reagovalo a vždy upravilo hodnoty dle aktuálního stavu. Zařízení se tedy v měření rychlosti jeví jako spolehlivé a snadno kontrolovatelné.

Forerunner 405 CX - jelikož jde o náramkový sporttester s maximálně tří řádkovým nebarevným displejem, je potřeba si před sportovní činností vybrat ze seznamu zobrazitelných hodnot ty, které nás budou v průběhu tréninku zajímat. Podobně jako u iPhonu byli reakce na změny rychlosti dynamické a vycházely z terénu. Rovněž jako smatrphone se v měření rychlosti jeví jako spolehlivé a přijatelně kontrolovatelné zařízení.

RS800 - náramkový sporttester s rozděleným nebarevným displejem do tří řádků by pravděpodobně měl ukazovat to stejné, jako sporttester od garminu, ale není tomu tak. U tohoto sporttestru máte na výběr pouze ze dvou informací (tempo a rychlost), které ani v základním nastavení při sportovní činnosti nelze sledovat zároveň. Pokud by tedy sportovec chtěl sledovat oba údaje najednou, musel by pomocí počítačového programu ProTrainer5 vytvořit vlastní zobrazení (nastavit do jednotlivých řádků jediné obrazovky oba parametry). Tuto vlastnoručně vytvořenou obrazovku pak nahrát z PC do přístroje a použít ji při tréninku. Co se tedy kontroly údajů týká, po složitém nastavení je už pak následné sledování aktuálních hodnot rychlosti běžné. Reakce zařízení na změny rychlosti vlivem terénu byly dynamické a měření spolu vzájemně korelovala, tudíž je zařízení v měření spolehlivé.

2.6.2. Výsledky měření testu 2

Měřením tohoto testu byla zkouška spolehlivosti a výdrže pří více jak 60 minutové sportovní činnosti. Bylo předpokladem, že všechna zařízení plánovaný test bez problémů zvládnou a bude zajímavé pozorovat rozdíly v měření.

61 2.6.2.1. Výsledky měření přesnosti vzdálenosti

Měření vzdálenosti podobně jako v testu 1 vychází ze záznamu dat GPS. Přesná vzdálenost byla měřena kalibrovaným cyklocomputerem v délce 17.12 km, což je opět spolehlivější a věrohodnější údaj o trati než od serveru Garmon Connect (16.72 km).

Tabulka 5 - Naměřené vzdálenosti

km iPhone Forerunner 405 RS800 CX Vzdálenost 17.12

Měření 1 17.03 16.91 16.83

Měření 2 16.90 16.89 17.08

Měření 3 16.88 17.06 16.98

Průměr 16.93 16.95 16.96

Tabulka 6 - Výpočet odchylek měření

km (%) iPhone Forerunner 405 RS800 CX Odchylka měření -0.09 (99,5) -0.21 (98,8) -0.29 (98,3) 1 Odchylka měření -0.22 (98,7) -0.23 (98,7) -0.04 (99,7) 2 Odchylka měření -0.24 (98,6) -0.06 (99,6) -0.14 (99,1) 3 Směrodatná 0.07 (100,4) 0.08 (100,5) 0.1 (100,6) odchylka

Dle naměřených hodnot je patrné, že zařízení si s tratí velmi zdatně poradila a navzájem jsou si konkurencí. Žádné zařízení se nevychýlilo o více jak 29 m, což je z našeho pohledu velmi slušný výsledek. Pro běžný trénink zaměřený třeba na snížení hmotnosti naměřená přesnost vzdálenosti zcela dostačuje. Proto

62 můžeme z naměřených hodnot vyvodit, že tyto zařízení lze bez výhrad použít pro sportovní trénink založený na zdolávání vzdáleností.

2.6.2.2. Výsledky měření přesnosti srdečního tepu

Zde nás zajímají hodnoty měřené hlavně v průběhu sportovní činnosti, abychom trénink aktuálně přizpůsobovali stanovenému sportovnímu cíli. Zaznamenané hodnoty tedy slouží primárně pro podrobnější analýzu nebo archivaci na počítači.

Měření srdečního tepu v průběhu sportovní činnosti je sama podstata zařízení a tudíž nelze stanovit reálný srdeční tep na daném úseku trati jinak nežli těmito přístroji. Proto jsme se zde opět zaměřili na spolehlivost a možnosti kontroly srdečního tepu při průběhu testu 2.

iPhone - Zařízení má hendikep ve své velikosti, ale dá se dokoupit obal, který se připevní například na řidítka a rázem máme přehledný cyklocomputer. Díky tomu, že disponuje velkým barevným displejem, je okamžitě vidět přehled všech aktuálně zaznamenávaných dat a to bez nutnosti přepínání obrazovek. Případným přepnutím lze zobrazit podrobnosti záznamu srdeční frekvence, což je oproti malým sporttesrům výhodou. Například velmi snadno lze kontrolovat čas strávený v nastavených zónách tepové frekvence při jízdě na kole. Další hodnoty zobrazitelné při sportovní činnosti, v našem případě jízdě na kole, jsou maximální a průměrný srdeční tep, spálené kalorie a propočet kolik kalorií spálíme za hodinu. Zaznamenávané hodnoty, nejen srdečního tepu, lze také sledovat prostřednictvím automatického hlášení stavu. Díky možnosti připojení sluchátek nebo zabudovaného reproduktoru je možno dostávat zvuková hlášení o aktuálním průběhu sportovní činnosti. Informace je tedy možné zjistit na displeji nebo hlasovým hlášením. Zařízení ani jednou při všech třech měření nevykázalo chybu a danou hodnotu vždy zaznamenalo.

63 Forerunner 405 CX - je koncipován jako náramkové hodinky, tudíž umístění, kam přístroj připnout, je jasně dáno výrobcem. Stejně jako v testu 1, velikost přístroje bohužel ubírá velikosti displeje, kde je zapotřebí pro každou zobrazovanou informaci přecvaknout. Víme, že na displej se vejdou maximálně 3 hodnoty je tedy nutné pro další tři pustit ruku z řidítek. Souhrnné podrobností o srdečním tepu lze zjistit až po nahrání údajů do počítače. Zařízení ovšem ani jednou při všech třech měření nevykázalo chybu a danou hodnotu vždy zaznamenalo.

RS800 - je také koncipován jako náramkové hodinky a má podobný problém s přepínáním jako Forerunner. Opět pro získání informací o srdeční práci je potřeba pustit ruce z řidítek a přecvaknout displej na požadovanou obrazovku. Z oblasti měření srdeční frekvence ukazuje aktuální tepovou frekvenci, limity používané zóny (TF, tempo, zóny zatížení), energetický výdej (spálené kalorie), dosavadní průběh křivky TF a měření tep po tepu7. Na další informace o funkci srdce při prováděné č innosti lze stejně jako u Forerunnru až po nahrání do počítače. Zařízení ovšem prokázalo spolehlivost a ani jednou při všech třech měření nevykázalo chybu a danou hodnotu vždy zaznamenalo.

2.6.2.3. Výsledky měření přesnosti nadmořské výšky

Testovaná zařízení zaznamenávají nadmořskou výšku pouze z údajů GPS ale i tak lze dosáhnout velmi přesných výsledků stejně jako v testu 1.

Tabulka 7 - výsledné převýšení u testu 2

m iPhone Forerunner 405 RS800 CX Převýšení 77

Měření 1 76 77 78

Měření 2 77 77 76

7 Na měření tep po tepu je potřeba připojit extra snímač

64 Měření 3 77 78 77 Průměr 76,7 77,3 77

Tabulka 8 - Výsledné odchylky měření

m (%) iPhone Forerunner 405 RS800 CX Odchylka měření -1 (98,7) 0 (100) +1 (101,3) 1 Odchylka měření 0 (100) 0 (100) -1 (98,7) 2 Odchylka měření 0 (100) +1 (101,3) 0 (100) 3 Směrodatná 0,5 (100,6) 0,5 (100,6) 0,8 (101) odchylka

V podstatě všechna tři zařízení i při opakovaných měření u testu 2 měřila velmi dobře a akorát se nám potvrdily pocity popsané u výsledků testu 1.

2.6.2.4. Výsledky měření rychlosti

Zde bylo využito opět systému GPS u všech třech zařízení a proto přesnost měřené rychlosti nedosahuje takové kvality jak by mohlo při dokoupení a použití cyklistických senzorů. Ovšem i bez těchto senzorů by přesnost měla dosáhnout velmi dobré úrovně pro jízdu na kole. U testovaných zařízení byla nastavena četnost záznamu na 5 sekund, což výsledný záznam průběhu sportovní činnosti nikterak nezpřesňuje. Záznam zde slouží podobně jako je tomu u srdečního tepu k následné podrobnější analýze nebo archivaci. To znamená, že měřená rychlost nás zajímá hlavně v průběhu sportovní činnosti.

65 iPhone - je oproti běžným sporttesterům rozměrné zařízení s velkým barevným displejem a pokud je připevněn na řidítkách je schopen zobrazit spoustu podrobností najednou. Samozřejmostí jsou informace o tempu, rychlosti, průměrné rychlosti, rychlosti posledního kola, rychlosti posledního kilometru, průměrná rychlost stávajícího kola, maximální a minimální rychlost, apod. Zvuková hlášení jsou lepší dostávat do sluchátek, ale při jízdě na kole jsou sluchátka na uších nebezpečná. Při testu nebyl kladen důraz provést ho určitou rychlostí či tempem. Zaměřili jsme se hlavně na reakce zařízení na změny rychlosti při klesání a stoupání terénu. Výsledkem je, že zařízení dynamicky reagovalo a vždy upravilo hodnoty dle aktuálního stavu. Zřízení se tedy v měření rychlosti jeví jako spolehlivé a snadno kontrolovatelné.

Forerunner 405 CX - jelikož jede o náramkový sporttester s maximálně tří řádkovým nebarevným displejem, je potřeba si před jízdou na kole vybrat ze seznamu zobrazitelných hodnot ty, které nás budou v průběhu jízdy zajímat. Podobně jako u testu 1 byli reakce na změny rychlosti dynamické a vycházeli z terénu. Rovněž jako smatrphone se v měření rychlosti jeví jako spolehlivé a přijatelně kontrolovatelné zařízení.

RS800 - náramkový sporttester s rozděleným nebarevným displejem do tří řádků a omezený výběr informací pouze na dvě (tempo a rychlost), které ani v základním nastavení při sportovní činnosti (jízdě na kole) nelze sledovat zároveň. Pokud by tedy sportovec chtěl sledovat oba údaje najednou musel by si vytvořit vlastní zobrazení. Tuto vlastnoručně vytvořenou obrazovku pak nahrát z PC do přístroje a použít ji při tréninku. Co se tedy kontroly údajů týká, po složitém nastavení je už pak následné sledování aktuálních hodnot rychlosti běžné. Reakce zařízení na změny rychlosti vlivem terénu byly dynamické a měření spolu vzájemně korelovala, tudíž je zařízení v měření spolehlivé.

66 2.7. Srovnání a porovnání technických vlastností

Všechna tři zařízení využívají ke své činnosti jiného hardwaru a softwaru. Náramkové sporttestery pohání integrované obvody, u iPhonu je to základní architektura běžného počítače s procesorem, pamětí, datovými sběrnicemi atd.. Ve výpočetním výkonu je iPhone oproti sporttesterům několikanásobně lepší. Z hlediska komunikace s příslušenstvím, kde každé zařízení používá jinou technologii, je na tom nejlépe opět iPhone. iPhone je totiž zrozen pro komunikaci a to jak mezi lidmi, tak mezi zařízeními či příslušenstvím. Využívá k tomu rovnou několik variant propojení ovšem pro sportovní příslušenství je to výhradně Bluetouth 4.0. U RS800 se využívá Polarem patentovaná technologie W.I.N.D. 2.4GHz Wireless, která nemá bohužel jiné další využití. Garmin sice využívá otevřené technologie ANT+, která měla do příchodu Bluetouth 4.0 výhodu ve spotřebě energie, teď jsou však výhody na straně Bluetouth 4.0. Dnes se ještě nedá říct jak dopadne souboj těchto technologií, ale víme, že Bluetouth 4.0 je v současnosti ve vedení.

Tabulka 9 - Přehled technický parametrů zařízení

iPhone Forerunner 405 RS800 CX rozměry (VxŠxH) 115,2 x 58,6 x 9,3 71 x 48 x 16 mm 67 x 43 x 13 mm mm hmotnost 140 g 60 g 46 g

výdrž cca 8 hodin cca 8 hodin podle stáří baterií

displej 8,9 cm 2,7 cm 3,2 cm (úhlopříčka) provozní teplota 0° - 35° C -10° - 50° C -10° - 50° C Voděodolnost ne IPX7 50 m - ISO 2281 Systém iOS 6 integrované integrované obvody obvody

67 Paměť 16 GB - 256 KB GPS Ano Ano Ano* Snímač srdce Ano* Ano Ano Cyklosnímač Ano* Ano* Ano* Nožní snímač Ano* Ano* Ano* Synchronizace s Automaticky Automaticky Manuálně počítačem Ovládání Dotykem Dotyk + tlačítka Tlačítka Propojení WiFi + Bluetooth ANT+ IrDA + Polar 4.0 W.I.N.D. Četnost Nastavitelná Nastavitelná Nastavitelná záznamu

*Příslušenství, které lze volitelně dokoupit a připojit

Souhrnně je smartphone technicky nejvyspělejší, jak z hlediska hardwaru, tak softwaru. iPhone má velmi velký potenciál, který lze využít i pro evidenci sportovního tréninku. Na pomyslné druhé místo se řadí Forerunner 405 CX a to hlavně díky integrovanému GPS senzoru a automatické synchronizaci. V těsném závěsu zůstává RS800, který sice působí profesionálně, ale členěnost do několika oddělených modulů jen zvyšuje spotřebu baterií a nepřináší vyšší užitek.

68 Závěr

Z výsledků jednotlivých měření a testů lze vyvodit, že zařízení, která byla testována, jsou velmi dobře zvolení zástupci pro evidenci sportovního tréninku a sportovních činností obecně. Tato zařízení opakovaně zaznamenala kompletní průběh všech měřených činnosti s velmi vysokou spolehlivostí a přesností a přitom nejsou zcela identická.

Naměřené výsledky testu 1 vykazují rozdíl v hodnotách menší než 2% a díky různým dnům a povětrnostním podmínkám lze vyvodit, že pro evidenci běžeckého tréninku jsou zařízení téměř bez rozdílu. Při běžeckém testu bylo skvělé mít malý sporttester připevněný na zápěstí, ale velký barevný display smartphonu nabízí okamžitý přehled zaznamenávaných hodnot. Navíc pro řadu sportovců může být např. možnost pustit si oblíbenou písničku ke své činnosti povzbuzující.

Podíváme-li se na výsledky testu 2, tak všechna tři zařízení opět podala vynikající výkon. Přestože byl test zcela jiný, zařízení v něm naměřila hodnoty s rozdílem menším než 2%. To svědčí o vysoké míře přizpůsobitelnosti a spolehlivosti. Navíc pokud při jízdě na kole narazíte na něco zajímavého, tak integrovaný fotoaparát ve smartphonech může záznam i trénink obohatit, což ovšem pravděpodobně využijí spíše rekreační sportovci.

V testech si tedy smartphone a sprttestery navzájem konkurují a nelze říci, že by jedno zařízení bylo výrazně přesnější, spolehlivější a celkově lepší než druhé.

Všechna tři zařízení ale nabízí sportovci velké množství funkcí a informací, které napomáhají právě probíhajícímu tréninku nebo následné analýze a vyhodnocení. Pokud se podíváme na sporttestery, které mají svůj hardware

69 tvořen integrovanými obvody, tak se jejich funkce nemohou vyvíjet bez úprav samotného hardwaru. U smartphonů je to ovšem trochu jinak. Ve smartphonech se potkává ten nejlepší počítačový hardware i software na světě. Dnes už nejsou počítače tolik limitovány hardwarem, ale spíše softwarem. Proto je možné při stejném hardwaru smartphonu neustále zdokonalovat software a tím i funkce jak pro sport, tak obecně. Mohlo by se tedy stát, že se za měsíc na trhu objeví supermoderní snímač srdce, a zatímco u smartphonu se vše vyřeší softwarovým vylepšením stávající sporttestery zřejmě nebudou schopny s tímto snímačem 100% pracovat.

Sporttestery však jsou vybaveny rozhraním, kterým lze data přenést do běžných počítačů a tak rozdíly v hardwaru srovnat. Záleží ovšem na výrobci sporttesteru, zda disponuje kvalitním softwarem pro zpracování dat na počítačích nebo internetu. U Garminu je to software Training Center a server Garmin Connect. U Polaru ProTrainer 5 a server polarpersonaltrainer.com.

Při porovnávání těchto softwarů je na počítači jednoznačně nejpodrobnější ProTrainer 5, ale propracované funkce využijí snad jen vrcholový sportovci. Na internetu je tomu obráceně a server Garmin Connect je velmi vzhledný, působí jednoduše a umožňuje porovnání zaznamenaných dat i jiných výrobců např. smartphone iPhone.

Protože je smartphone zároveň i internetový komunikátor, tak existují tréninkové aplikace, které umožňují svůj trénink sdílet na sociálních sítí a dokonce i sledovat živě jako webcasting.

Odpovědí na výzkumnou otázku „dokáže mobilní telefonní zařízení konkurovat svými funkcemi, přesností, ovladatelností atd. zařízením, které jsou výhradně vytvořeny pro sportovní činnosti“ lze říci, že námi porovnávaná zařízení jsou bez závažných výhrad pro sportovní činnosti srovnatelná.

70 Závěrem můžeme doporučit smartphone iPhone 4S jako inovativní zařízení vhodné pro použití při evidenci sportovních činností.

71 Použitá literatura

• CARSELLA, Ezekiel. The History of the Smartphone. Technology Gone Wild! [online]. 2012 [cit. 2012-11-19]. Dostupné z: http://voleheart- skytex.blogspot.cz/2012/10/THOSmartphone.html • Cycling. It’s All Heart. Just Ride! [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://justrideplymouth.com/2012/11/29/cycling-its-all-heart/ • DOVALIL, J. Výkon a trénink ve sportu. Praha : Olympia, 2002. 336 s. • FORMÁNEK, J.; HORČIC, J. Triatlon. Praha : Olympia, 2003. 242 s. • Garmin | Forerunner 405 CX Premium. Garmin [online]. 2009 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://www.garmin.cz/produkty/ostatni/jiz- nevyrabene/jiz-nevyrabene-pristroje/nevyrabene-sport/forerunner-405-cx- premium.html • Historie Polaru - Kdo jsme? - O Polaru | Polar Czech. Polar Czech [online]. 2012 [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http://cs.polar.fi/cs/o_polaru/kdo_jsme/ historie_polaru • HRUŠKA, Michal. Radionavigace. Brno, 2008. Dostupné z: http://itd.tf.czu.cz/ Navigace_II.doc • CHOUTKA, M. Teorie a didaktika sportu. Praha : St. ped. nakl., 1976. 184 • KOPŘIVA, Petr. Kardiopulmonální odezva v tréninku olympijského triatlonisty. Brno, 2011. Diplomová práce. Masarykova Univerzita. • MATYÁŠ, Jiří. Možnosti potenciálu nově dostupných služeb v sítích Long Term Evolution [online]. ve Zlíně, 2010 [cit. 2012-11-12]. Dostupné z: http:// dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/14423/matyáš_2010_dp.pdf? sequence=1. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. • NEUMANN, Georg, Arndt PFÜTZNER a Kuno HOTTENROTT. Trénink pod kontrolou: metody, kontrola a vyhodnocení vytrvalostního tréninku. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 181 s. ISBN 80-247-0947-3. • NOVÁK, Adam. Pozor, revoluce právě začala - velký test Apple iPhone - iDNES.cz. Mobil.cz [online]. 2007 [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://

72 mobil.idnes.cz/pozor-revoluce-prave-zacala-velky-test-apple-iphone-fy6-/ iphone.aspx?c=A070720_225811_telefony_ada • Polar Electro - Wikipedia, the free encyclopedia. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 2012 [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http:// en.wikipedia.org/wiki/Polar_Electro • POLAR SW ProTrainer 5 POLAR eshop - software a příslušenství pro přenos dat ze sporttesterů POLAR do PC. POLAR eshop pro ČR - sporttestery a hodinky POLAR [online]. 2012 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http:// www.polar-eshop.cz/996-polar-sw-protrainer-5 • POLAR RS800CX Premium POLAR eshop - běžecké a sportovní modely sporttesterů POLAR RS, RC, RCX k okamžitému dodání. POLAR eshop pro ČR - sporttestery a hodinky POLAR [online]. 2012 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.polar-eshop.cz/2583-polar-rs800cx-premium • Polar RS800. PolarCZ [online]. 2012 [cit. 2012-12-20]. Dostupné z: http:// www.polarcz.com/polar/RS800/RS800.htm • POUSKOVÁ, Kateřina. Historie mobilní komunikace. Západočeská Univerzita v Plzni [online]. 2010 [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http://home.zcu.cz/ ~kennysha/index.htm • PROCHÁZKA, Vladimír. GPS a nadmořská výška - Svět outdooru - outdoor,turistika,hory,voda* (www.svetoutdooru.cz). Pohora.cz [online]. 2000 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: http://www.svetoutdooru.cz/clanek/?106674- gps-a-nadmorska-vyska • RAMBOUSEK, Adam. Historie mobilní komunikace. Fakulta informatiky Masarykovy univerzity [online]. 2003 [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: http:// www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xrambous_index.htm • SINHA, Alex. Heart Monitor Training. Marathonguide.com [online]. 2012 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.marathonguide.com/training/articles/ HeartMonitorTraining.cfm • Smartphone. Wikipedia [online]. 2012 [cit. 2012-11-18]. Dostupné z: http:// en.wikipedia.org/wiki/Smartphone

73 • VOKÁČ, Luďek. Smartphonům je 20 let. Projděte si jejich historii. Mobil.cz [online]. 2012 [cit. 2012-11-17]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/ smartphonum-je-20-let-projdete-si-jejich-historii-fus-/mob_tech.aspx? c=A121028_220246_mob_tech_vok • VOKÁČ, Luďek. Pohled do historie: špičkové mobily, které neuspěly. Mobil.cz [online]. 2011 [cit. 2012-11-17]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/ pohled-do-historie-spickove-mobily-ktere-neuspely-fw2-/mob_tech.aspx? c=A110723_234743_mob_tech_vok • VRBA, Ondřej. Měření času ve sportu: od stopek po hi-tech časomíry | VTM.cz. VTM.cz | věda, technika, technologie, budoucnost [online]. 2012 [cit. 2012-09-27]. Dostupné z: http://vtm.e15.cz/mereni-casu-ve-sportu-od-stopek- po-hi-tech-casomiry

74 Příloha

iPhone 4S - výsledné hodnoty měření testu

Zaznamenaná data z GPS znázorněna na mapě

Záznam rychlosti z údajů GPS

75 Záznam nadmořské výšky vypočítán z dat GPS

Záznam srdečního tepu

Garmin Forerunner 405 CX - výsledné hodnoty měření testu 1

76 Zaznamenaná data z GPS znázorněna na mapě

Záznam rychlosti běhu pomocí GPS

Záznam nadmořské výšky z údajů GPS

77 Záznam srdečního tepu ze snímače

Polar RS800 - výsledné hodnoty měření testu 1

Polar nepodporuje zobrazení údajů z GPS na mapě.

Záznam rychlosti z dat GPS

78 Záznam nadmořské výšky pomocí dat z GPS

Záznam srdečního tepu

Apple iPhone 4S - výsledné hodnoty měření testu 2

Zaznamenaná mapa pomocí GPS

79 Rychlost v poměru s časem - rychlost měřena pomocí GPS

Záznam změn nadmořské výšky

Záznam srdečního tepu

Garmin Forerunner 405 CX - výsledné hodnoty měření testu 2

80 Záznam trati pomocí GPS

Záznam rychlosti pomocí GPS

Záznam nadmořské výšky

Záznam srdečního tepu

Polar RS800 - výsledné hodnoty měření testu 2

81 Polar neumožňuje zobrazení tratě na mapě pomocí GPS

Záznam nadmořské výšky z GPS

Záznam rychlosti pomocí GPS

Záznam srdečního tepu

82 83