MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě Využití mobilních telefonních zařízení a sporttestrů pro evidenci sportovního tréninku Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Vypracoval: PhDr. Jan Cacek, Ph.D. Bc. Petr Šrutka Brno, 2012 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích. V Brně dne 14. 12. 2012 ............................. Petr Šrutka Děkuji vedoucímu diplomové práce panu PhDr. Janu Cackovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky při zpracování daného tématu. OBSAH Úvod ........................................................................7 1.Teoretická část .....................................................8 1.1.Vývoj evidence sportovního tréninku ...............................8 1.1.1.Monitory srdečního tepu ...............................................................9 1.1.2.Mobilní telefonní zařízení .............................................................10 1.1.2.1.Chytrý telefon “Smartphone” ...........................................15 1.2.Podstata evidence sportovního tréninku ..........................26 1.2.1.Složky sportovního tréninku .........................................................27 1.2.2.Etapy sportovního tréninku........................................................... 28 1.2.3.Řízení sportovního tréninku.......................................................... 28 1.2.4.Plánování sportovního procesu..................................................... 28 1.2.5.Proč použít měřič srdečního tepu (sporttestr) ..............................29 1.2.6.Jak použít měřič srdečního tepu ...................................................32 1.2.7.Jak měřit výsledky .........................................................................36 1.2.8.Jaký druh měřiče srdečního tepu lze pořídit? ..............................37 1.2.9.Měření nadmořské výšky............................................................... 38 2.Empirická část .....................................................41 2.1.Cíle .......................................................................................41 2.2.Testovaná zařízení ..............................................................41 2.2.1.Sporttester Garmin - Forerunner 405 CX.................................... 41 2.2.2.Smartphone Apple - iPhone 4S..................................................... 45 2.2.2.1.Vzhled ................................................................................45 2.2.2.2.Výkon .................................................................................46 2.2.2.3.Displej ................................................................................47 2.2.2.4.Software a funkce.............................................................. 48 2.2.2.5.Proměna telefonu ve sporttester........................................ 48 2.2.2.6.Aplikace .............................................................................49 2.2.3.Sporttester Polar RS800 ................................................................50 2.3.Testující osoba .....................................................................51 2.4.Charakteristika testů - použité metody ............................51 2.4.1.Test 1 - běh..................................................................................... 52 2.4.2.Test 2 - jízda na kole ......................................................................53 2.5.Kriteria hodnocení.............................................................. 53 2.6.Výsledky měření .................................................................54 2.6.1.Výsledky měření testu 1................................................................. 54 2.6.1.1.Výsledeky měření přesnosti vzdálenosti ...........................54 2.6.1.2.Výsledky měření přesnosti srdečního tepu .......................55 2.6.1.3.Výsledky měření přesnosti nadmořské výšky.................... 57 2.6.1.4.Výsledky měření rychlosti .................................................60 2.6.2.Výsledky měření testu 2................................................................. 61 2.6.2.1.Výsledky měření přesnosti vzdálenosti .............................62 2.6.2.2.Výsledky měření přesnosti srdečního tepu .......................63 2.6.2.3.Výsledky měření přesnosti nadmořské výšky.................... 64 2.6.2.4.Výsledky měření rychlosti .................................................65 2.7.Srovnání a porovnání technických vlastností ..................67 Závěr........................................................................ 69 Použitá literatura ...................................................72 Příloha .....................................................................75 Úvod V současné době je úroveň miniaturizace technologií natolik vysoká, že až s údivem zjišťujeme, co všechno dokážeme integrovat do moderních mobilních telefonních zařízení (smartphounů), které se stávají běžnou součástí lidského života. Tato zařízení jsou tvořena špičkovou technologií a jejich funkce se neustále vylepšují a jednou z nich má být možnost evidence sportovního tréninku ve stejném rozsahu, jak je tomu u kvalitních sporttesterů vytvořených výhradně pro sportovní trénink. Zařízení pro evidenci sportovního tréninku musí poskytnout sportovci celou řadu funkcí a informací, které se vzájemně prolínají. Proto také vzniklo toto téma, kde se snažíme získat jednoznačné výsledky chování a práce těchto zařízení při sportovních činnostech. Zda je vůbec možné, aby mobilní telefonní zařízení byly konkurence schopné vůči dlouhodobě zaběhnutým sporttesterům. Pokud se potvrdí, že jsou tato zařízení srovnatelná, mohlo by to v budoucnu znamenat snížení prodeje malých, jednoduchých a levných sporttesterů, které budou nahrazeny právě smartphouny. Podrobili jsme tedy jedno takové zařízení a dva sporttestery dvěma testům a vyhodnotili přesnosti měření spolu se spolehlivostí. Zároveň bylo provedeno srovnání a porovnání technických vlastností a parametrů. 7 1. Teoretická část 1.1. Vývoj evidence sportovního tréninku Pro zvyšování výkonů ve sportu je klíčové zaznamenávat co možná nejvíce dat. Ovšem surová data neznamenají nic, pokud z nich nedokážeme číst informace a ty potom dát do souvislostí pro danou sportovní činnost. Sport vznikl z mnoha důvodů a jedním z nich bylo bez pochyby měření sil (výkonu) mezi jednotlivci, skupinami, týmy, družstvy, atd. Na měření těchto sil se mohlo použít téměř cokoliv, ale základem bylo vždy měřidlo. Každé měřidlo, aby mohlo plnit svoji funkci, potřebuje své jednotky. Například hodiny potřebují jednotky času, metr - jednotky délky, atd. Na základě (s pomocí) těchto jednotek jsme schopni vyhodnotit jakékoliv sportovní výkony. Měřidla byla z počátku hodně nepřesná a postupem v čase se neustále měnila a vylepšovala. Od jednoduchých statických k mechanickým a s příchodem elektrifikace k analogovým a digitálním. V souvislosti s technickým pokrokem a zvyšováním úrovně miniaturizace se měnila zejména jejich velikost. Jedním z prvních důležitých měřidel pro sport i jeho trénink jsou stopky. Vznikly již v 19. století a byly to mechanické hodiny, které bylo možno tlačítkem zastavit a znovu spustit. Roku 1844 vynalezl Francouz Adolphe Nicole „srdíčko“, kulisu ve tvaru srdce, kterou šlo ručky vracet do nulové polohy a roku 1862 spolu se svým kolegou H. F. Piguetem představil veřejnosti první plně funkční stopky. Ve 20. století se měřící mechanismus začal vestavovat do kapesních i náramkových hodinek a vnikly tzv. chronografy. Na přelomu 40. a 50. let 20. století vyvinula společnost Omega vysokorychlostní štěrbinovou kameru, kterou propojila s digitálními stopkami měřicími s přesností na setinu vteřiny. První komerční elektronické stopky vznikly roku 1971.(Vrba, 2012) 8 V průběhu 20. století výzkum a vývoj v technice a zdravotnictví přinesl celou řadu přístrojů na měření biologických funkcí. Například v roce 1906 holandský lékař E. W. Einthoven zavedl elektrokardiografii (EKG) jako klinickou metodu. EKG pro sport a zejména pro sportovce sehrálo významnou roli v 70. letech, kdy se poprvé začalo mluvit o preventivních sportovních prohlídkách. Tyto prohlídky měli předejít riziku náhlé srdeční příhody u mladých lidí do 30 let (se zvláštním důrazem na sportovce). V 70. letech také poprvé spatřil světlo světa sporttestr - bezdrátový monitor srdečního tepu (ang. Heart Rate Monitor) 1.1.1. Monitory srdečního tepu Monitory srdečního tepu (sporttestry) by neměly být zaměňovány s klinickými zařízeními pro zdravotnické profesionály. Osobní sporttestry jsou mnohem pohodlnější, méně objemné a lehké, což je ideální pro venkovní použití. Mnoho lidí i sportovců používá sporttestry na určení efektivity jejich sportovního tréninku. První koncepce monitoru srdečního tepu byla koncipována finským profesorem Seppo Säynäjäkangas v roce 1975 na podporu tréninku finského národního týmu běžeckého lyžování. Profesor o rok později založil firmu Polar Electro a začal se plně věnovat myšlence vyvinout první přenosný monitor srdečního tepu. Roku 1977 podává první patent. Později v roce 1982 vyvinul světově první bezdrátový přenosný sporttester Polar Sport Tester PE2000. Od té doby společnost Polar Electro provádí inovativní fyziologický a sportovně lékařský výzkum, který se odráží v jejich produktech. (Historie Polaru. 2012) 9 Během dalších let, řada společností začala s výrobou sportesterů, jako rozvíjejících se jednoduchých zařízení, které detekují srdeční tep a obsahují další funkce, například počítadlo kalorií a fitness cvičební diář. Některé modely dokáží