STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU ČESKOKAMENICKO
1 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Mapa mikroregionu Českokamenicko
MIKROREGION ČESKOKAMENICKO
2 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Obsah Obsah 1. ÚVOD 4 1.1.Výchozí situace pro zpracování Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko 4 1.2.Ú čel a využití Strategie mikroregionu Českokamenicko 5 1.3. Struktura Strategie mikroregionu Českokamenicko 5 1.4. Zp ůsob zpracování Strategie mikroregionu Českokamenicko 8 2. SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA 9 2.1. Geografická poloha území 9 2.2. Sídelní struktura a funk ční specializace st ředisek 11 2.3. Obyvatelstvo 16 2.3.1 Vývoj po čtu obyvatelstva 16 2.3.2 Analýza demografického vývoje ve druhé polovin ě 90. let 19 2.4. Hospodá řství 24 2.5. Doprava a dopravní obslužnost 30 2.5.1 Dopravní sí ť a její zatížení 30 2.5.2 Dopravní obslužnost 34 2.6. Cestovní ruch 37 2.6.1 Vývoj cestovního ruchu v mikroregionu 37 2.6.2 P ředpoklady pro rozvoj cestovního ruchu 41 2.6.3 Infrastruktura cestovního ruchu 43 2.7. Trh práce 48 2.8. Technická infrastruktura 55 2.8.1 Zásobování pitnou vodou a čišt ění odpadních vod 56 2.8.2 Zásobování energiemi a stupe ň telefonizace 58 Příloha: Seznam ubytovacích za řízení 60 3. ANALÝZA SWOT 62 4. STRATEGIE ROZVOJE A JEJÍ PRIORITY 65 5. POPIS JEDNOTLIVÝCH PRIORIT A OPAT ŘENÍ 66 5.1 Priorita 1: Ekonomická základna 66 5.1.1 Opat ření 1.1.: Rozvoj cestovního ruchu 67 5.1.2 Opat ření 1.2.: Podpora podnikání a tvorba podmínek pro podnikání 70 5.1.3 Opat ření 1.3.: Kvalitní pé če o krajinu a související činnosti 72 5.2 Priorita 2: Trvale udržitelný rozvoj sídel 74 5.2.1 Opat ření 2.1.: R ůst investic v infrastruktu ře 75 5.2.2 Opat ření 2.2.: Sociální vybavenost a místní kultura 77 5.2.3 Opat ření 2.3.: Podpora rozvoje bydlení 79 5.3. Priorita 3: Aktivizace mikroregionu a rozvoj spolupráce 80 5.3.1 Opat ření 3.1.: Rozvoj vnit řních vztah ů a spolupráce uvnit ř mikroregionu 81 5.3.2 Opat ření 3.2.: Rozvoj vn ějších vztah ů 83 6. NÁVRH IMPLEMENTA ČNÍHO RÁMCE STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU ČESKOKAMENICKO 85 6.1. Úvod 85 6.2. Rozvojová instituce 88 PŘÍLOHA – ZÁSOBNÍK PROJEKT Ů
3 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Úvod
1. ÚVOD
1.1. Výchozí situace pro zpracování Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko
Během roku 2000 dosp ěli zástupci Sdružení obcí Českokamenicka k rozhodnutí zpracovat pro zájmové území mikroregionu rozvojový dokument st ředn ědobého časového charakteru.
Základním impulsem pro tvorbu Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko byla zejména existence spole čných specifických problém ů přesahujících rámec jedné obce a tím pádem i pot řeba vzniku spole čného nástroje pro budoucí koordinovaný p řístup k řízení zm ěn v předm ětném území.
Nemén ě d ůležitou skute čností, vážící se k pot řeb ě existence spole čného rozvojového dokumentu, je i p řítomnost dalších subjekt ů (podnikatelských, či neziskových) p ůsobících v jednotlivých obcích, na jejichž činnost mají obecní samosprávy jen omezený či nep římý vliv. V sou časné dob ě tak vzniká pot řeba nalezení spole čného prostoru pro zapojení t ěchto subjekt ů do koordinovaného procesu rozvoje území, a to zejména formulací společných aktivit, projekt ů, jejich prosazování v ůč i vn ějším finan čním zdroj ům a vytvá řením vzájemných koopera čních vazeb na partnerském principu a na základ ě oboustranné výhodnosti.
Další okolností, která hraje velice d ůležitou roli ve vztahu ke zpracování rozvojového dokumentu mikroregionu, je i realizace regionální politiky České republiky a proces p řistupování České republiky k Evropské Unii, kdy se pro obce, mikroregiony, podniky a další subjekty díky t ěmto skute čnostem otevírá možnost získávání finan čních prost ředk ů ze spektra podp ůrných a rozvojových program ů jak v rámci národních zdroj ů, tak i p ředvstupních nástroj ů EU.
Podmínkou pro úsp ěšnou realizaci aktivit a projekt ů jednak obcí, ale i dalších subjekt ů, je schopnost spole čně se dohodnout a formulovat opat ření a rámec pro činnosti zp ůsobující žádoucí zm ěny v území, k čemuž má sloužit práv ě Strategie
4 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Úvod rozvoje a z ní vyplývajícího dostatku kvalitn ě p řipravených projektových zám ěrů a projekt ů. Jelikož vznik a realizace zejména v ětších projekt ů vyžaduje systematickou a pom ěrn ě náro čnou p řípravu a mikroregion se nachází na po čátku této cesty, lze předpokládat, že zpracování Strategie rozvoje mikroregionu je v tomto procesu prvním krokem a zárove ň do jisté míry p ředpokladem pro další posilování vnit řní soudržnosti území za ú čelem následného efektivního využívání a aktivizace vnit řních a rovn ěž i získávání vn ějších finan čních prost ředk ů pro rozvoj p ředm ětného území.
1.2 Účel a využití dokumentu strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko
Vznik a ú čel vlastního dokumentu Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko vyplývá ze skute čností popsaných v předchozí části a reflektuje zejména existenci spole čných specifických problém ů území. Pro tyto problémy navrhuje opat ření a zp ůsoby řešení prost řednictvím vhodných aktivit.
Zárove ň si klade za cíl iniciovat vznik spole čného komunika čního prostoru pro všechny aktivní subjekty v mikroregionu s vědomím, že rozvoj území lze provád ět jen řízeným úsilím více subjekt ů, které mají své zájmy, sledují podobné cíle a právě v rámci definovaných opat ření identifikují, formulují a následn ě prosazují jednotlivé projekty.
1.3 Struktura Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko
Dokument Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko je produktem pom ěrn ě složit ě strukturovaného dohadovacího procesu a následného konsensu představitel ů mikroregionu na základních směrech a rámci aktivit pro koordinovaný rozvoj území.
Dokument se d ělí na dv ě základní části, analytickou a návrhovou. Analytická část obsahuje sociální a ekonomickou analýzu území mikroregionu, jejímž cílem bylo popsat stav jednotlivých funk čních složek území na základ ě statistických dat a dalších pramen ů a rovn ěž dotazníkového šet ření v jednotlivých obcích.
5 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Úvod
K souhrnnému vyhodnocení situace byla použita metoda analýzy SWOT, tedy identifikace silných a slabých stránek mikroregionu a zhodnocení jeho vn ějších příležitostí a rizik.
Socioekonomická analýza území a analýza SWOT, ob ě zpracované b ěhem roku 2000, tvo řily vstup pro návrhovou část Strategie. V té byly formulovány 3 prioritní oblasti s globálními cíly a pro jejich dosažení pak byla v rámci jednotlivých priorit ur čena relevantní opat ření. Pro napln ění díl čích cíl ů opat ření bylo ur čeno spektrum vhodných aktivit vytvá řejících prostor pro vznik projekt ů a jejich následnou realizaci.
Realiza ční báze, a zárove ň nejd ůležit ější část dokumentu Strategie, je tvo řena zásobníkem projektových zám ěrů či již p řipravených projekt ů, pro ú čely dokumentu Strategie zpracovaných pro každý jednotlivý projekt v jednotném formátu. Zásobník by m ěl být neustále „otev řeným systémem“, ze kterého budou projekty vybírány pro realizaci a zárove ň by do n ěj m ěly být projekty dopl ňovány tak, jak budou jednotlivými subjekty v mikroregionu v pr ůběhu času formulovány.
Zásobník obsahuje jednak projekty jednotlivých obcí, ale i takové, které budou na základ ě dalších jednání zástupc ů mikroregionu sdružovány do projekt ů skute čně mikroregionálního charakteru. Zásobník tak plní i funkci „informa ční“, kdy formulace projekt ů v jednotlivých obcích dává impuls ke vzniku v ětších projekt ů, kterých se účastní více obcí na základ ě sledování spole čných cíl ů mikroregionu a řešení podobných problém ů. Zárove ň je Zásobník ur čen a otev řen rovn ěž pro projekty třetích subjekt ů vyvíjejících činnost na území mikroregionu za p ředpokladu, že svou povahou p řispívají k řešení problém ů v rámci jednotlivých priorit a opat ření.
Dopl ňkem dokumentu Strategie rozvoje je Databáze základních informací k finan čním zdroj ům zpracovaná ARR Euroregionu Labe, o.p.s., tvo řící výchozí informa ční základnu pro vytipování a ur čení vn ějšího finan čního zdroje pro financování jednotlivých projektových akcí.
6 Č STRUKTURA STRATEGIEStrategie rozvoje ROZVOJE mikroregionu MIKROREGIONU eskokamenicko Č –ESKOKAMENICKO Úvod
Socioekonomická analýza mikroregionu
SWOT Analýza
Prioritní oblast 1: Prioritní oblast 2: Prioritní oblast 3:
Ekonomická základna Trvale udržitelný rozvoj sídel Aktivizace mikroregionu a rozvoj spolupráce
Opat ření 3.1.: Opat ření 2.3.: Opat ření 1.2.: Opat ření 2.2.: Opat ření 3.2.: Opat ření 1.1: Opat ření 2..1: Opat ření 3.1: Podpora Kvalitní pé če o Podpora podnikání a Sociální Rozvoj Rozvoj krajinu a ů rozvoje ř Rozvoj tvorba R st investic vybavenost vnit ních vn ějších související bydlení ů cestovního podmínek pro v a místní vztah a vztah ů činnosti ř ruchu podnikání infrastruktu e kultura spolupráce uvnit ř mikroregionu
ř Vhodné aktivity a typové projekty VhodnéVhodné aktivity aktivity a typové v rámci projekty j opat ení Vhodné aktivity a typové projekty Vhodné aktivity v rámci j opat ření Vhodné aktivity v rámci opat ření
Potenciální zdroje financování Potenciální zdroje financování Potenciální zdroje financování
Zásobník projekt ů 7 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Úvod
1.4 Zp ůsob zpracování Strategie mikroregionu Českokamenicko
Dokument Strategie rozvoje vznikal postupn ě. Analytická část (socioekonomická analýza území mikroregionu a analýza SWOT) byla zpracována již koncem roku 2000 Spole čností pro regionální ekonomické poradenství GaREP Brno, spol. s r.o. Návrhová část dokumentu pak vznikala b ěhem roku 2001 v úzké sou činnosti mezi zadavatelem, reprezentovaným zástupci obcí mikroregionu a zpracovatelem, Agenturou regionálního rozvoje Euroregionu Labe, o.p.s. Návrhové části dokumentu byly projednávány na jednáních Pracovní skupiny složené ze zástupc ů obcí mikroregionu a řešitelského týmu zpracovatele.
Jako vstup pro zpracování návrhové části Strategie byla komplexn ě p řevzata socioekonomická analýza území. Analýza SWOT pak tvořila obsah prvního jednání Pracovní skupiny, na n ěmž doznala zm ěn, respektive byla částe čně zeštíhlena.
Jako zásadní lze hodnotit ú čast zástupc ů mikroregionu práv ě p ři vzniku návrhové - strategické části dokumentu, to znamená p ři ur čování Priorit, navrhování opat ření a formulace rámce vhodných aktivit pro realiza ční projekty. Zpracovatel celý proces vzniku metodicky řídil, upravoval výstupy jednotlivých jednání a jednotlivé postupové kroky organiza čně zabezpe čoval.
8 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
2. Socioekonomická analýza
2.1. Geografická poloha území
Mikroregion Českokamenicko leží v severních Čechách, p ři hranici se SRN. Území Českokamenicka je sou částí okres ů Česká Lípa a D ěč ín. Také na úrovni vyšších územních samosprávných celk ů je Českokamenicko podle sou časného územn ě správního člen ění státu sou částí dvou kraj ů: 11 obcí v okrese D ěč ín je sou částí Ústeckého kraje a 3 obce v okrese Česká Lípa jsou sou částí Libereckého kraje. Na nižší úrovni státní správy je území tvo řeno obvodem pov ěř eného městského ú řadu Česká Kamenice (8 obcí, tj. Česká Kamenice, Janská, Jet řichovice, Kunratice, Kytlice, Markvartice, Srbská Kamenice, Veselé) a částmi obvod ů pov ěř ených ú řad ů D ěč ín (obce Dobrná, Huntí řov, R ůžová), Nový Bor (m ěsto Kamenický Šenov a obec Prysk) a Česká Lípa (obec Nový Old řichov). Poloha území v rámci ČR je znázorn ěna na obr. 1. Obr. 1 Poloha Českokamenicka v České republice
Polohu území je možné hodnotit na n ěkolika řádovostních úrovních. Na makroregionální úrovni jde o polohu v rámci st řední Evropy, pop ř. Evropy, tedy o polohu území vzhledem k hlavním koncentracím obyvatelstva a dopravním tah ům nadstátního (mezinárodního) významu. Na mezoregionální úrovni jde pak o polohu vůč i aglomeracím a komunikacím státního, pop ř. krajského významu. Na t ěchto dvou
9 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
úrovních je tedy hodnocena poloha celého území mikroregionu. Mikropolohou je pak chápána poloha jednotlivých sídel či lokalit v ůč i m ěst ům a komunikacím v regionu a jeho okolí, na této úrovni tedy jde již i o vyjád ření vnit řní diferenciace území.
Na makroregionální úrovni lze polohu Českokamenicka hodnotit jako nadpr ůměrnou až velmi výhodnou. Je to dáno p ředevším jeho polohou v rámci prvo řadé evropské urbanizované a komunika ční osy, spojující severní Evropu p řes Berlín, st řední Čechy, Víde ňskou pánev a Panonskou pánev s jihovýchodní Evropou (Balkán), pop ř. Malou Asií. N ěkte ří auto ři 1 považují tuto hlavní st ředoevropskou urbanizovanou osu, resp. její úsek Koda ň (Hamburk) - Berlín – Praha – Víde ň (Bratislava) – Budapeš ť, za druhou nejvýznamn ější urbanizovanou zónu v Evrop ě po hlavní západoevropské ose (st řední Anglie – Londýn – Benelux – Por ůř í – jižní Německo – Lombardie). Hlavními dopravními komunikacemi, sledujícími tuto osu v úseku Dráž ďany – Praha, je labská vodní cesta, železnice Praha – D ěč ín – Dráž ďany a silnice I/9 v úseku Česká Lípa – Ji říkov. Pro hodnotu polohy Českokamenicka má dále význam také blízkost urbanizované zóny západovýchodního sm ěru, která spojuje ob ě uvedené osy s východní Evropou (Por ůř í - Kassel – Erfurt – Dráž ďany – Wroclav – Krakov – Lvov – Kijev, resp. Frankfurt am Main – Zwickau – Dráž ďany – Wroclav – Varšava.
Mezopolohu Českokamenicka je možné považovat za pr ůměrnou nebo jen mírn ě nadpr ůměrnou. Na jedné stran ě je její hodnota zvyšována blízkostí významných koncentrací obyvatelstva a výroby: p římá vzdušná vzdálenost z České Kamenice do Prahy je 80 km, do Dráž ďan 54 km, do Ústí nad Labem 31 km, do Liberce 44 km, do Bautzenu (Budyšína) 38 km, do D ěč ína 13 km. Na druhé stran ě se však hlavní dopravní komunikace mezinárodního významu (ve sm ěru hlavní urbanizované osy) Českokamenicku vyhýbají, a tak i když je území jejich prost řednictvím dob ře dopravn ě dostupné, net ěží z polohy p římo na t ěchto komunikacích. Hlavní dopravní komunikací mikroregionu je tak silnice I/13 v úseku Děč ín – Liberec, která je sou částí evropské mezinárodní silni ční sít ě, která však sleduje sm ěr kolmý na uvedenou urbanizovanou osu.
1 Viz nap ř. Zpráva o lidském rozvoji – Česká republika 1996 (P řírodov ědecká fakulta UK Praha pro United Nations Development Program), nebo Dostál, P., Hampl, M. (1992) Urbanization, administration and economies: future geopolitical and geo-economic changes. In: Dostál, P., Illner, M., Kára, J., Barlow, M. (eds.) Changing Territorial Organization in Czechoslovakia. Internation Viewpoints. University of Amsterdam, Amsterdam, str. 191 - 203. 10 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Ur čitým handicapem, snižujícím hodnotu polohy mikroregionu, z ůstává i nadále pohrani ční poloha (v sou časné dob ě je státní hranice sou časn ě i vn ější hranicí EU). P řestože její pr ůchodnost je v sou časnosti uspokojivá a nap ř. po čet hrani čních p řechod ů je v okrese D ěč ín vyšší než v kterémkoliv jiném okrese ČR, zůstává i nadále citelnou bariérou. V posledních letech docházelo v souvislosti s uvol ňováním bariér uvnit ř EU k nár ůstu negativního hrani čního efektu na česko- německé hranici (ochrana trhu práce v EU, ochrana p řed ilegální imigrací, pašováním aj.), který byl však sou časn ě kompenzován nár ůstem p řeshrani ční spolupráce sponzorované programy Evropské unie (p ředevším program Phare) i otvíráním nových hrani čních p řechod ů. Po vstupu ČR do EU lze o čekávat významné snížení efektu pohrani ční polohy, p ředevším v oblasti komer ční sféry a postupn ě i v sociální oblasti a dalších sférách s významnou rolí státu, efekt pohrani ční polohy však v omezené mí ře z ůstane zachován dlouhodob ě, mimo jiné i proto, že státní hranice je sou časn ě i jazykovým rozhraním.
Na mikroregionální úrovni je exponovanost polohy uvnit ř regionu diferencována. Hlavními zdroji exponovanosti na této úrovni jsou m ěsta D ěč ín a Česká Kamenice (v omezené mí ře i další m ěsta, nap ř. Nový Bor – Kytlicko) a silnice I/13 (v menší mí ře pak i železnice D ěč ín – Varnsdorf). Se vzdáleností od t ěchto "bod ů" a "linií" hodnota polohy klesá. Je tedy možné hovo řit o více exponované jižní části mikroregionu a mén ě exponované (resp. více periferní) a h ůř e dopravn ě dostupné severní části mikroregionu. Nízký stupe ň exponovanosti severní části území, podmín ěný i zna čnou členitostí terénu, je sou časn ě zdrojem atraktivity tohoto území pro návšt ěvníky – turisty.
2.2. Sídelní struktura a funk ční specializace st ředisek
Členy Sdružení obcí Českokamenicko je 14 obcí, které se vnit řně d ělí na celkem 41 místních částí. Jejich seznam je uveden v Tabulce č.1. Administrativní struktura je p ředm ětem vývoje, jehož dominantními tendencemi bylo až do roku 1989 slu čování obcí a od roku 1990 vznik nových obcí od člen ěním od stávajících obcí. Nap ř. v roce 1982 bylo uvedených 41 místních částí sdruženo do pouze šesti obcí (Česká Kamenice, Huntí řov, Jet řichovice, Kamenický Šenov, Kytlice, Nový Old řichov, mimo to byla R ůžová částí obce Arnoltice).
11 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Na po čátku roku 2000 žilo na území mikroregionu o rozloze 225,3 km 2 celkem 14,3 tis. obyvatel. Hustota zalidn ění (63,5 obyvatel na km 2) je tedy výrazn ě podpr ůměrná, dosahuje jen poloviny hodnoty pro ČR (130,5 obyv./ km 2) a jen cca dvou p ětin hodnoty Severo českého kraje (151 obyv./ km 2) nebo okresu D ěč ín (147 obyv./ km 2). Tento stav je ovšem podmín ěn jednak velkou členitostí krajiny, jednak absencí velkých regionálních st ředisek.
Česká Kamenice a Kamenický Šenov mají statut m ěsta. V t ěchto dvou městech žilo na po čátku roku 2000 celkem 9 764 obyvatel, tj. 68,2 % obyvatel mikroregionu. Stupn ěm urbanizace (po čtem obyvatel v obcích se statutem m ěsta) je tak Českokamenicko jen mírn ě pod průměrem ČR (70,8 %), avšak v okresech Česká Lípa i D ěč ín je stupe ň urbanizace významn ě vyšší (82,5 %, resp. 85,5 %).
Tabulka č. 1: Obce a jejich místní části
Po čet Rozloha Po čet obyvatel Obec 2 místních Místní části (km ) (1. 1. 2000) částí Česká Kamenice, Dolní Kamenice, Filipov, Horní Kamenice, Huníkov, Česká Kamenice 38,78 10 5 607 Kamenická N. Víska, Kerhartice, Líska, Pekelský D ůl, Víska p. Lesy Dobrná 8,82 2 361 Brložec, Dobrná Františk ův vrch, Huntí řov, Nová Huntí řov 14,24 4 644 Oleška, Stará Oleška Janská 5,34 1 199 Janská Jet řichovice, Rynartice, Všemily, Jet řichovice 44,22 4 369 Vysoká Lípa Kamenický Šenov 10,47 2 4 157 Kamenický Šenov, Práche ň Kunratice 13,66 3 232 Kunratice, Lipnice, Studený Dolní Falknov, Falknov, Kytlice, Kytlice 26,77 4 397 Mlýny Markvartice 8,55 1 644 Markvartice Nový Old řichov 3,76 2 620 Mistrovice, Nový Old řichov Prysk 13,66 3 367 Dolní Prysk, Horní Prysk, Vesni čka Růžová 17,87 2 268 Kamenická Strá ň, R ůžová Srbská Kamenice 11,74 1 185 Srbská Kamenice Veselé 7,39 2 265 Veselé, Veselí čko – 1. díl Celkem 225,27 41 14 315 -
Zdroj: ČSÚ
12 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Tabulka č. 2: Velikostní struktura obcí – srovnání mikroregionu Českokamenicko, okres ů Česká Lípa a D ěč ín a ČR
Velikostní skupina obcí Území do 199 200 - 499 500 - 999 1000 - 1999 2000 - 4999 5000 a více Českokamenicko Po čet obcí 2 7 6 - 1 1 Po čet obyvatel 384 2 259 1 908 - 4 157 5 607 Po čet obyvatel 2,68 15,78 13,33 - 29,04 39,17 v % okres Česká Lípa Po čet obcí 18 14 15 4 5 4 Po čet obyvatel 1811 4262 9790 6081 18824 64 524 Po čet obyvatel 1,72 4,05 9,30 5,78 17,88 61,29 v % okres D ěč ín Po čet obcí 7 18 10 7 4 6 Po čet obyvatel 1 014 5 850 6 361 9 579 13 686 97 159 Po čet obyvatel 0,76 4,38 4,76 7,17 10,24 72,70 v % Česká republika Po čet obcí 1 740 1 999 1 241 645 350 267 1 069 6 608 Po čet obyvatel 212 607 646 587 868 315 893 012 654 950 Po čet obyvatel 2,06 6,28 8,43 8,67 10,39 64,16 v % Zdroj: Malý lexikon obcí 1998, ČSÚ Praha
S vědomím prom ěnlivosti administrativní struktury je t řeba také hodnotit velikostní strukturu obcí. Velikostní struktura obcí mikroregionu Českokamenicko je v Tabulce č.2 srovnána s velikostní strukturou obcí v ČR a v okresech Česká Lípa a Děč ín. Z tohoto srovnání je z řejmý p ředevším nízký podíl obyvatel ve v ětších obcích (m ěstech) na Českokamenicku ve srovnání se všemi referen čními soubory, a naopak vyšší zastoupení obyvatel v obcích s 200 až 999 obyvateli. V této velikostní skupin ě žije na Českokamenicku 29 % obyvatel, zatímco v ČR jen 15 % a v obou severo českých okresech ješt ě mén ě. Uvedený rozdíl ve velikostní struktu ře obcí Českokamenicka a jiných území ČR je však d ůsledkem p ředevším absence silného regionálního st řediska v území mikroregionu. Na druhou stranu podíl obyvatel žijících v nejmenších obcích (do 200 obyvatel) není v mikroregionu nijak významn ě vyšší ve srovnání s ČR.
13 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Význam m ěsta je však dán nejen jeho popula ční velikostí (obytná funkce), ale i jeho dalšími funkcemi, p ředevším funkcí výrobní a funkcí obslužnou. Syntetickou charakteristikou, zohled ňující význam t ěchto t ří základních funkcí st řediska, je komplexní funk ční velikost (KFV). Je vypo čtena jako pr ůměrný podíl m ěsta na po čtu obyvatel, po čtu pracovních p říležitostí a po čtu pracovních p říležitostí v nevýrobních odv ětvích v ČR. Vzhledem k dostupnosti údaj ů o struktu ře ekonomicky aktivního obyvatelstva a o dojíž ďce je ji možné stanovit pouze k datu s čítání lidu. Údaje o KFV a jeho struktu ře pro m ěsta Česká Kamenice a Kamenický Šenov a n ěkterá další st řediska okres ů D ěč ín a Česká Lípa jsou uvedena v Tabulce č. 3 a 4.
Hodnotou KFV (6,2 v roce 1991) byla Česká Kamenice na 211. míst ě v ČR (z hlediska po čtu obyvatel byla po čátkem roku 2000 na 234. míst ě). Česká Kamenice se podílela v roce 1991 na KFV okresu D ěč ín 5,0 %, Kamenický Šenov na KFV okresu Česká Lípa 3,6 %. Relativn ě nejvýznamn ější složkou KFV je u obou městských st ředisek regionu jejich obytná funkce. To je typické pro v ětšinu subregionálních st ředisek (a také pro nest řediska). Základem regionální organizace ČR jsou mikroregiony 1. stupn ě, které p ředstavují územní jednotky typu jádro – zázemí, ve kterých je v rozhodující mí ře uzav řena v ětšina každodenních územních vztah ů (p ředevším vztahy mezi místem bydlišt ě, pracovišt ě a místem služeb). Podle většiny zpracovaných regionalizací 2 je takových mikroregion ů v ČR cca 150. V tomto pojetí funk ční (vztahové) regionalizace je Česká Kamenice "jen" subregionálním st řediskem, avšak st řediskem na této řádovostní úrovni nadpr ůměrn ě významným. Sou časn ě jde i o st ředisko s relativní rovnováhou jeho pracovní a obslužné funkce. To však není možné tvrdit o subregionálním st ředisku Kamenický Šenov, jehož obytná a pracovní funkce (které jsou v rovnováze) významn ě p řevyšují jeho obslužný význam.
2 Nap ř. Hampl, M., Gardavský, V., Kühnl, K. (1987) Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Univerzita Karlova, Praha, dále viz Hampl, M. et al. (1996): Geografická organizace spole čnosti a transforma ční procesy v České republice. P řírodov ědecká fakulta UK, Praha. 14 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Tabulka č. 3: Funk ční velikost st ředisek v mikroregionu Českokamenicko a vybraných st ředisek v okolí v roce 1980
St ředisko Obytná funkce Pracovní Obslužná KFV funkce funkce Česká Kamenice 7,1 6,8 5,6 6,5 Kamenický Šenov 4,6 4,0 2,0 3,5 Nový Bor 11,0 14,4 10,5 12,0 Benešov n. P. 7,2 5,6 3,5 5,4 Krásná Lípa 3,8 3,2 3,1 3,4 Česká Lípa 24,9 29,1 30,2 28,1 Děč ín 53,1 61,5 52,0 55,5
Tabulka č. 4: Funk ční velikost st ředisek v mikroregionu Českokamenicko a vybraných st ředisek v okolí v roce 1991
St ředisko Obytná funkce Pracovní Obslužná KFV funkce funkce Česká Kamenice 6,8 6,3 5,4 6,2 Kamenický Šenov 4,3 3,9 2,0 3,4 Nový Bor 12,4 15,4 9,9 12,6 Benešov n. P. 6,3 4,9 3,4 4,9 Krásná Lípa 3,3 2,9 2,9 3,0 Česká Lípa 39,1 37,5 44,0 40,2 Děč ín 53,5 60,5 54,7 56,2 Poznámka: obytná funkce vyjád řena podílem trvale bydlícího obyvatelstva na ČR, pracovní funkce podílem obsazených pracovních p říležitostí na ČR, obslužná podílem obsazených pracovních příležitostí mimo zem ědělství, lesnictví, pr ůmysl, stavebnictví, dopravu a spoje. KFV je pr ůměrem všech t ří funkcí. Podíly jsou vyjádřeny v setinách %. Údaje vycházejí ze s čítání lidu v letech 1980 a 1991.
Zdroj: Hampl, M. et al. (1996): Geografická organizace spole čnosti a transforma ční procesy v České republice. P řírodov ědecká fakulta UK, Praha.
"Pravými" mikroregionálními st ředisky v okolí Českokamenicka jsou nap ř. města D ěč ín, Nový Bor, Rumburk – Varnsdorf, Česká Lípa. (Vzhledem k tomu, že užívání slova "mikroregion" v češtin ě v posledních letech zdomácn ělo pro ozna čení obvod ů pov ěř ených obecních ú řad ů nebo pro zájmová sdružení obcí, nevyhýbáme se mu ani v této studii, je však t řeba významov ě rozlišovat tyto p ředevším administrativn ě vymezené mikroregiony, kterých m ůže být teoreticky neomezený po čet, od funk čních mikroregion ů, jejichž vymezení závisí na komplexním významu st řediska a jeho regionální – tj. faktické, nikoli administrativní – p ůsobnosti.)
15 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
2.3. Obyvatelstvo
2.3.1 Vývoj po čtu obyvatelstva
Území Českokamenicka bylo v minulosti zalidn ěno zna čně více než dnes. V dob ě prvního moderního s čítání lidu na našem území – v roce 1869 – zde žilo 32,1 tis. obyvatel, tedy 2,25x více než v sou časnosti (viz Tabulka č.5). V polovin ě z celkového po čtu obcí mikroregionu byl také v tomto roce zaznamenán v ůbec nejvyšší po čet obyvatel v dob ě moderních s čítání lidu. V úhrnu za celý region se však po čet obyvatel nadále zvyšoval až do roku 1910, resp. do první sv ětové války. V polovin ě obcí se po čet obyvatel v tomto období sice již snížil, avšak díky urbanizaci (st ěhování obyvatel do m ěst), intenzivn ě probíhající v této dob ě, rostla p ředevším městská střediska a p řír ůstek obyvatel tak celkov ě p řevýšil úbytek. Stupe ň urbanizace se v tomto období zvýšil ze 40,8 % na 47,2 %. P ři s čítání 1910 byl zaznamenán historicky nejvyšší po čet obyvatel v regionu: 34,2 tis. obyvatel.
Tabulka č. 5: Vývoj po čtu obyvatel v období 1869 – 2000
Po čet obyvatel v roce Obec 1869 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 1996 2000 Česká 8243 9308 9675 8786 9284 5383 5560 5477 5581 5646 5658 5 607 Kamenice Dobrná 1284 1253 1173 1048 1112 480 500 525 414 370 350 361 Huntí řov 1927 1733 1673 1582 1663 752 705 631 566 535 632 644 Janská 424 452 445 466 516 189 266 243 267 203 212 199 Jet řichovice 2163 1802 1669 1420 1490 610 485 447 355 306 353 369 Kamenický 4859 6122 6465 5783 6619 3827 3959 3924 4254 4088 4181 4157 Šenov Kunratice 1244 976 934 828 881 345 306 307 233 184 195 232 Kytlice 2478 2912 2966 2537 2520 711 631 614 521 365 393 397 Markvartice 1976 1263 1203 1146 1322 657 632 620 658 578 628 644 Nový 2012 2179 2178 1911 1998 899 906 933 744 623 631 620 Old řichov Prysk 1686 1743 1946 1816 1996 773 674 621 497 355 361 367 Růžová 1889 1874 1766 1429 1487 457 383 291 254 201 246 268 Srbská 1044 941 997 905 932 346 329 273 218 172 183 185 Kamenice Veselé 918 1141 1132 981 1041 492 399 364 311 229 257 265 Celkem 32147 33699 34222 30638 32861 15921 15735 15270 14873 13855 14280 14315
Poznámka : Data jsou p řepo čtena na administrativní vymezení obcí k 1. 1. 2000. Údaje za roky 1869 až 1991 se vztahují k příslušnému s čítání lidu, za roky 1996 a 2000 jde o po čet obyvatel k 1. 1. podle výsledk ů bilance obyvatelstva.
Zdroj: Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850 – 1970, FSÚ Praha 1978, Statistický lexikon obcí ČSSR 1982, FSÚ Praha 1984, Statistický lexikon obcí ČR 1992, ČSÚ Praha 1994, Databáze ČSÚ (roky 1996 a 2000).
16 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Příznivé popula ční pom ěry, trvající po v ětšinu 19. století i po čátkem 20. století, byly poprvé vážn ě narušeny první sv ětovou válkou. Její demografické d ůsledky můžeme m ěř it jen nep římo porovnáním po čtu obyvatel p ři s čítání 1910 a 1921 (p řičemž v pr ůběhu tohoto období docházelo k nár ůstu po čtu obyvatel, pak k prudkému poklesu, a následn ě díky vysoké povále čné porodnosti op ět k rychlému růstu), i z tohoto srovnání je však z řejmý pokles po čtu obyvatel o 10,5 %. Ke snížení velikosti populace došlo s jedinou výjimkou ve všech obcích, relativn ě nejvíce byly postiženy obce R ůžová (pokles po čtu obyvatel o 19,1 %), Huntí řov (- 15,4 %), Jet řichovice (- 14,9 %).
V období mezivále čného Československa (zde ovšem statisticky zachyceného pouze intercenzálním obdobím 1921 – 1930) se obnovil popula ční p řír ůstek a s výjimkou obce Kytlice se po čet obyvatel ve všech obcích zvýšil. Celkov ě se po čet obyvatel regionu zvýšil o 7,3 %. Je pravd ěpodobné, že do konce první republiky se po čet obyvatel p řiblížil stavu p řed první sv ětovou válkou, a to i p řesto, že v dob ě hospodá řské krize ve 30. letech byl popula ční p řír ůstek významn ě nižší než ve 20. letech. Nejrychleji rostoucími obcemi v tomto období byly Markvartice, Kamenický Šenov, Janská, Prysk. Samotná Česká Kamenice dosáhla jen mírn ě podpr ůměrného tempa r ůstu, což je však p ředevším d ůsledkem širokého vymezení území m ěsta – zatímco vlastní Česká Kamenice nepochybn ě rostla rychleji, v jejích "venkovských" místních částech po po čet obyvatel zvyšoval pomaleji (v Kamenické Nové Vísce dokonce poklesl). Tabulka č. 6: Indexy vývoje po čtu obyvatel v období 1869 až 2000
Index vývoje po čtu obyvatel (po čátek uvedeného období = 100)
1869–1910 1910-1921 1921-1930 1930-1950 1950-1991 1991-2000 1996-2000 1869-2000 Obec Česká Kamenice 112,9 90,8 105,7 58,0 104,9 99,3 99,1 68,0 Dobrná 97,6 89,3 106,1 43,2 77,1 97,6 103,1 28,1 Huntí řov 89,9 94,6 105,1 45,2 71,1 120,4 101,9 33,4 Janská 106,6 104,7 110,7 36,6 107,4 98,0 93,9 46,9 Jet řichovice 83,3 85,1 104,9 40,9 50,2 120,6 104,5 17,1 Kamenický Šenov 126,0 89,5 114,5 57,8 106,8 101,7 99,4 85,6 Kunratice 78,5 88,7 106,4 39,2 53,3 126,1 119,0 18,6 Kytlice 117,5 85,5 99,3 28,2 51,3 108,8 101,0 16,0 Markvartice 63,9 95,3 115,4 49,7 88,0 111,4 102,5 32,6 Nový Old řichov 108,3 87,7 104,6 45,0 69,3 99,5 98,3 30,8 Prysk 103,4 93,3 109,9 38,7 45,9 103,4 101,7 21,8 Růžová 99,2 80,9 104,1 30,7 44,0 133,3 108,9 14,2 Srbská Kamenice 90,1 90,8 103,0 37,1 49,7 107,6 101,1 17,7 Veselé 124,3 86,7 106,1 47,3 46,5 115,7 103,1 28,9 Celkem 104,8 89,5 107,3 48,4 87,0 103,3 100,2 44,5 Zdroj: Tabulka č.5
17 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Druhá sv ětová válka a období krátce p řed ní a po ní p ředstavují nejdramati čtější období v historii popula čního vývoje regionu. P řestože ztráty zp ůsobené emigrací Čech ů po okupaci pohrani čí a ztráty zp ůsobené válkou nelze pominout, byly kvantitativn ě nesrovnatelné s důsledky odsunu v letech 1945 a 1946. V intercenzálním období 1930 až 1950 tak nejen že celkový po čet obyvatel regionu poklesl na polovinu, ale došlo k faktické vým ěně naprosté v ětšiny obyvatelstva, nebo ť lidé, kte ří se v roce 1930 p řihlásili k německé národnosti, tvo řili více než 90 % obyvatel regionu a ti byli až na výjimky odsunuti. K nejv ětšímu propadu po čtu obyvatel došlo v Kytlicích a R ůžové, kde po čet obyvatel v roce 1950 nedosáhl ani třetiny stavu z roku 1930, a dále v obcích Janská, Prysk, Srbská Kamenice, Kunratice. Podobn ě jako na jiných místech pohrani čí byla relativn ě více dosídlena města, což vedlo ke zvýšení stupn ě urbanizace (ten se zvýšil ze 48,4 % v roce 1930 na 57,8 % v roce 1950).
Dominantní tendencí popula čního vývoje v povále čném období byla emigrace z venkovských obcí, p ředevším do st ředn ě velkých m ěst, zvlášt ě do m ěst okresních, do kterých byla koncentrována podstatná část státem plánované bytové výstavby. V období 1950 až 1991 se tak po čet obyvatel mírn ě zvýšil jen v obou m ěstech regionu a v obci Janská, zatímco v jedenácti zbývajících obcích došlo k poklesu, z toho v obcích R ůžová, Prysk, Veselé a Srbská Kamenice na mén ě než polovinu stavu z roku 1950 a v obcích Jet řichovice, Kytlice a Kunratice na 50 – 54 % stavu roku 1950. Podíl obyvatel žijících v obou m ěstech se tak pochopiteln ě zvýšil (na 70,3 % v roce 1991). Charakteristické je také to, že pokles po čtu obyvatel byl nižší v obcích, které si uchovaly svoji administrativní samostatnost než v sídlech slou čených s jinou obcí.
Devadesátá léta p ředstavují v popula čním vývoji Českokamenicka období stagnace. Zvlášt ě v jejich druhé polovin ě se projevuje "obrácení" popula čního vývoje měst a venkovských obcí: po desetiletích dochází k mírnému popula čnímu úbytku ve městech a k nár ůstu po čtu obyvatel v úhrnu venkovských obcí (o demografických příčinách této zm ěny viz následující subkapitola).
18 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Výsledkem popsaného vývoje je prudké snížení po čtu obyvatel v dob ě 130 let moderní demografické statistiky (v p ěti obcích – R ůžová, Kytlice, Jet řichovice, Srbská Kamenice a Kunratice - nedosahuje po čet obyvatel ani p ětiny stavu z roku 1869, v dalších p ěti pak ani t řetiny tohoto stavu), zakon čené však optimistickým konstatováním stabilizace po čtu obyvatel v 90. letech.
2.3.2 Analýza demografického vývoje ve druhé polovin ě 90. let
Demografické chování obyvatelstva ČR prošlo v první polovin ě 90. let hlubokou prom ěnou. Plodnost žen, do té doby v rámci Evropy stále nadpr ůměrná, se prudce snížila na jednu z nejnižších hodnot na sv ětě. Snížila se i intenzita úmrtnosti (i když ta stále z ůstává vyšší než v západoevropských zemích), prudce se snížil po čet s ňatk ů i indukovaných potrat ů, zatímco rozvodovost z ůstala zachována na dřív ější vysoké úrovni. Ve druhé polovin ě 90. let pak došlo ke stabilizaci demografických ukazatel ů na t ěchto "nových" hodnotách (za pokra čujícího pozvolného snižování úmrtnosti a potratovosti). To umož ňuje srovnání indikátor ů demografického chování v různých územních jednotkách, a to i na úrovni okres ů a obcí, za n ěž je metodicky správné hodnotit vždy víceleté období (p ři nízkých absolutních po čtech demografických jev ů mohou být totiž ukazatele za jednotlivé roky ovlivn ěny n ěkterými náhodnými vlivy). Hodnocení bylo provedeno nejprve pro mikroregion Českokamenicko ve srovnání s okresy, na jejichž území se nachází, a s Českou republikou (viz Tabulka č. 7), a následn ě pak pro jednotlivé obce mikroregionu (Tabulka č.8 a 9).
Tabulka č. 7: Bilance obyvatelstva v mikroregionu Českokamenicko, okresech Česká Lípa a Děč ín a v ČR v letech 1996 – 1999
- ní - elí elí ě č ě ř stek stek stek ední ů ů ů ist ř ř stav stav ír ír ír irozený hovalí hovalí Vyst ř ř ř P ř St Zem Celkový Migra Narození p p p (1996-99) P Území absolutní po čet – ro ční pr ůměr v uvedeném období Českokamenicko 14 270 136 166 30 (396) (343) 53 83 okres Česká Lípa 105 272 1054 980 74 1386 1202 184 258 okres D ěč ín 133 736 1307 1436 -129 1312 1191 121 -8 Česká republika 10299180 90 277 111 205 -20 928 - - 10 116 -10 812 na 1000 obyvatel st ředního stavu Českokamenicko 14 270 9,55 11,65 -2,10 (27,73) (24,02) 3,71 1,61 okres Česká Lípa 105 272 10,01 9,31 0,70 13,17 11,42 1,75 2,45 okres D ěč ín 133 736 9,77 10,74 -0,96 9,81 8,91 0,90 -0,06 Česká republika 10299180 8,77 10,80 -2,03 - - 0,98 -1,05 Zdroj: Pohyb obyvatelstva ČR - roky 1996 až 1999, ČSÚ Praha, a Tabulka č.8
19 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
V letech 1996 až 1999 se v regionu narodilo živ ě 545 d ětí a zem řelo 665 osob. Intenzita porodnosti (vyjád řená hrubou mírou porodnosti, tj. po čtem narozených na 1000 obyvatel st ředního stavu) byla pon ěkud vyšší než pr ůměr ČR, avšak nižší než v okresech D ěč ín i Česká Lípa (oba okresy však pat ří v ČR k nadpr ůměrným). Naproti tomu hrubá míra úmrtnosti byla na Českokamenicku nadpr ůměrná, a to nejen ve srovnání s okresy, do nichž region pat ří, ale i s ČR. Důsledkem je záporný p řirozený p řír ůstek obyvatelstva: po čet obyvatelstva se přirozenou m ěnou snížil za čty ři roky o 120, tedy o 2,1 osoby na 1000 obyvatel, což je nejvíce ze všech sledovaných územních jednotek (avšak výsledek bilance přirozené m ěny je jen o málo horší než v úhrnu ČR.
Negativní bilance p řirozené m ěny (s výjimkou okresu Česká Lípa, kde je v důsledku p říznivé v ěkové struktury stále pozitivní) je ve všech sledovaných územních jednotkách kompenzována pozitivní bilancí st ěhování. Všechny územní jednotky vykazovaly kladné saldo migrace (na úrovni ČR jde ovšem o bilanci zahrani čního st ěhování, která je zatížena nep řesnou evidencí vyst ěhovalých), avšak relativn ě nejvyšší hodnotu salda vykazovalo práv ě Českokamenicko. Intenzitu st ěhování nem ůžeme srovnávat, protože v případ ě Českokamenicka je zahrnuto i st ěhování mezi obcemi mikroregionu (proto jsou hodnoty v Tab. 3.3 uvedeny v závorce), avšak relativn ě vysoké saldo st ěhování ukazuje na migra ční atraktivitu regionu. To je pozitivní zjišt ění, které kontrastuje s výše konstatovaným dlouhodobým vyst ěhovalectvím z oblasti v uplynulých desetiletích.
Výsledkem je kladný celkový p řír ůstek obyvatelstva. Spolu s okresem Česká Lípa se tak Českokamenicko řadí k menšin ě oblastí ČR, které si i ve druhé polovin ě 90. let zachovaly kladný p řír ůstek obyvatel.
20 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Tabulka č. 8: Bilance obyvatelstva v obcích mikroregionu Českokamenicko (úhrn za roky 1996 až 1999) – absolutní údaje Stav k Stav k Přirozený Přist ě- Vystě- Migra ční Celkový Narození Zem řelí 31.12. Obec 1. 1. 1996 přír ůstek hovalí hovalí přír ůstek přír ůstek 1999 Česká Kamenice 5 664 207 308 -101 465 421 44 -57 5 607 Dobrná 359 27 16 11 53 62 -9 2 361 Huntí řov 634 25 19 6 107 103 4 10 644 Janská 206 5 6 -1 29 35 -6 -7 199 Jet řichovice 344 21 20 1 70 46 24 25 369 Kamenický Šenov 4 166 150 162 -12 341 338 3 -9 4 157 Kunratice 204 12 3 9 48 29 19 28 232 Kytlice 385 9 25 -16 64 36 28 12 397 Markvartice 610 29 25 4 97 67 30 34 644 Nový Old řichov 615 24 28 -4 89 80 9 5 620 Prysk 364 14 15 -1 42 38 4 3 367 Růžová 231 9 13 -4 94 53 41 37 268 Srbská Kamenice 191 3 13 -10 38 34 4 -6 185 Veselé 250 10 12 -2 46 29 17 15 265 Celkem 14223 545 665 -120 1583 1371 212 92 14315 Zdroj: ČSÚ, regionální pracovišt ě Ústí nad Labem (databáze)
Uvnit ř regionu existují zna čné rozdíly z hlediska ukazatel ů demografické reprodukce. Jejich p říčinou je p ředevším r ůzná v ěková struktura obyvatelstva (viz níže), ale také celá řada dalších vliv ů, vyplývajících z dosavadního vývoje jednotlivých obcí. P ři hodnocení t ěchto vnit řních rozdíl ů je t řeba mít na pam ěti, že i přes srovnání čty řletého období jde v řad ě p řípad ů o hodnocení malých čísel (viz Tabulka č. 8 a 9).
Vysoká hrubá míra porodnosti byla ve druhé polovin ě 90. let v obcích Dobrná, Jet řichovice, Kunratice a Markvartice. Naopak nejnižší byla v Srbské Kamenici a v Kytlicích, které jsou obcemi s nejhorší v ěkovou strukturou obyvatel. V obou t ěchto obcích byla proto také nejvyšší hrubá míra úmrtnosti. Nadpr ůměrná intenzita úmrtnosti byla také ve m ěst ě Česká Kamenice dále v obcích Jet řichovice a R ůžová. Pouze čty ři obce dosáhly ve sledovaném období kladného p řirozeného p řír ůstku (jde o tytéž obce jako výše uvedené obce s vysokou hrubou mírou porodnosti), naopak k relativn ě nejvyššímu úbytku obyvatel p řirozenou m ěnou došlo v obcích s nep říznivou v ěkovou strukturou – v Srbské Kamenici a Kytlicích.
21 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Rozdíly mezi obcemi v bilanci migrace jsou ješt ě vyšší než v případ ě přirozené m ěny. Vysoký migra ční obrat (v relativním vyjád ření) mají p ředevším menší venkovské obce, naopak ve m ěstech je nižší. Až na dv ě výjimky (Dobrná a Janská) m ěly všechny obce ve sledovaném období kladné saldo st ěhování. Zcela nejvyšší saldo migrace m ěla v relativním vyjád ření obec R ůžová, následovaná Kunraticemi, Kytlicemi, Jet řichovicemi a Veselým. Absolutn ě však nejvíce obyvatel přibylo st ěhováním v České Kamenici, R ůžové a Markvarticích. Pozitivní skute čností je, že ob ě m ěsta si udržela kladné migra ční saldo, což kontrastuje s migra ční bilancí většiny jiných m ěst v ČR v uvedeném období.
Tabulka č. 9: Bilance obyvatelstva v obcích mikroregionu Českokamenicko (úhrn za roky 1996 až 1999 na 1000 obyvatel st ředního stavu) – relativní údaje
- ní - elí elí ě č ě ř stek stek stek ední ů ů ů ist ř ř stav stav ír ír ír irozený hovalí hovalí Vyst ř ř ř P ř St Zem Celkový Migra Narození p p p (1996-99) P Obec na 1000 obyvatel st ředního stavu Česká Kamenice 5 639 9,18 13,65 -4,48 20,62 18,66 1,95 -2,53 Dobrná 351 19,23 11,40 7,83 37,75 44,16 -6,41 1,42 Huntí řov 638 9,79 7,44 2,35 41,90 40,34 1,57 3,92 Janská 205 6,10 7,32 -1,22 35,37 42,68 -7,32 -8,54 Jet řichovice 357 14,71 14,01 0,70 49,02 32,21 16,81 17,51 Kamenický Šenov 4 160 9,01 9,74 -0,72 20,49 20,31 0,18 -0,54 Kunratice 213 14,06 3,51 10,54 56,23 33,97 22,26 32,80 Kytlice 392 5,75 15,96 -10,21 40,86 22,98 17,88 7,66 Markvartice 627 11,56 9,97 1,59 38,68 26,71 11,96 13,56 Nový Old řichov 631 9,51 11,10 -1,59 35,27 31,71 3,57 1,98 Prysk 363 9,64 10,32 -0,69 28,91 26,16 2,75 2,06 Růžová 253 8,89 12,84 -3,95 92,81 52,33 40,48 36,53 Srbská Kamenice 184 4,08 17,70 -13,62 51,74 46,30 5,45 -8,17 Veselé 257 9,74 11,68 -1,95 44,78 28,23 16,55 14,60 Celkem 14 270 9,55 11,65 -2,10 27,73 24,02 3,71 1,61 Zdroj: ČSÚ
Vzhledem k tomu, že na celkový vývoj po čtu obyvatel na úrovni obcí má v sou časnosti v ětší vliv migrace než p řirozená m ěna byly obce s nejvyšším relativním celkovým p řír ůstkem tytéž jako obce s vysokým kladným saldem migrace. Migrace dokázala kompenzovat popula ční ztráty zp ůsobené negativním vývojem p řirozené měny, a tak pouze ve čty řech obcích došlo k celkovému úbytku obyvatelstva. Mezi ně však pat ří i ob ě m ěsta regionu, jejichž migra ční p řír ůstek nedokázal kompenzovat nep říznivý demografický vývoj.
22 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Věková struktura obyvatel mikroregionu je ve srovnání s ČR relativn ě p říznivá (pr ůměrný v ěk je o 1,1 roku nižší). Pr ůměrný v ěk obyvatel je na Českokamenicku tém ěř stejný jako v okrese D ěč ín, ve srovnání s okresem Česká Lípa je sice vyšší, to je však dáno extrémn ě p říznivou v ěkovou strukturou obyvatel tohoto okresu (v kontextu ČR). Vnitroregionální rozdíly m ůžeme charakterizovat srovnáním pr ůměrného v ěku obyvatel obcí s pr ůměrem regionu (viz Tabulka č. 10). Z tohoto srovnání je z řejmý vysoký pr ůměrný v ěk v obcích Srbská Kamenice, Prysk a Kytlice, zatímco relativn ě p říznivá je v ěková struktura zvlášt ě v Dobrné, Huntí řov ě a Markvarticích.
Vzhledem k nadúmrtnosti muž ů je v místech s převahou staršího obyvatelstva zpravidla nízký index maskulinity (po čet muž ů na 1000 žen). N ěkteré obce Českokamenicka však p ředstavují výjimku z této obecné závislosti: v obcích Srbská Kamenice a Kytlice, které mají vysoký pr ůměrný v ěk, je sou časn ě i vysoký podíl mužské populace. V případ ě Kytlic je ovšem vysv ětlením umíst ění sociálního za řízení pro mentáln ě postižené dosp ělé.
Tabulka č. 10: Struktura obyvatel v obcích mikroregionu podle pohlaví a v ěku – 1. 1. 2000
Obec Po čet Muži Ženy Po čet muž ů Pr ůměrný Srov. s pr ůměrem obyvatel na 1000 žen věk Českokamenicka Česká Kamenice 5 607 2 733 2 874 951 37,2 -0,2 Dobrná 361 195 166 1175 34,7 -2,7 Huntí řov 644 342 302 1132 34,9 -2,5 Janská 199 101 98 1031 36,1 -1,3 Jet řichovice 369 186 183 1016 39,0 1,6 Kamenický Šenov 4157 2 052 2 105 975 37,0 -0,4 Kunratice 232 121 111 1090 37,6 0,2 Kytlice 397 219 178 1230 41,8 4,4 Markvartice 644 337 307 1098 35,4 -2,0 Nový Old řichov 620 313 307 1019 38,1 0,7 Prysk 367 180 187 963 43,3 5,9 Růžová 268 138 130 1061 37,9 0,5 Srbská Kamenice 185 103 82 1256 48,0 10,6 Veselé 265 132 133 992 36,8 -0,6 Českokamenicko 14 315 7 152 7 163 998 37,4 0,0 okres Česká Lípa 105 807 51 914 53 893 963 35,9 x okres D ěč ín 133 768 65 388 68 380 956 37,5 x ČR 10278 098 5001 062 5277 036 948 38,5 x Zdroj: ČSÚ Praha (databáze)
23 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
2.4. Hospodá řství
Hospodá řská struktura Českokamenicka je ovlivn ěna mnoha faktory, mezi něž pat ří p řírodní podmínky, historie industrializace území, struktura osídlení i geografická poloha území. V pr ůběhu 90. let prošla ekonomika mikroregionu významnými transforma čními zm ěnami spojenými s velmi rychlou privatizací a také s restrukturalizací ekonomických činností. Byly zrušeny n ěkteré výrobní provozy, některé další se doposud potýkají s vážnými ekonomickými problémy. Ve v ětšin ě původních podnik ů došlo či stále ješt ě dochází k organiza čním zm ěnám (byly uzav řeny vybrané provozy, n ěkteré subjekty se rozd ělily na nové, menší organizace, řada činností byla z p ůvodních podnik ů vy člen ěna). Na druhou stranu s rozvojem soukromého podnikání nov ě vznikla řada malých a st ředních firem, nejvíce v nevýrobní sfé ře, ale i v pr ůmyslu a ve stavebnictví a v menší mí ře také v zem ědělství, což napomohlo odv ětvové a územní diverzifikaci ekonomické základny mikroregionu. Do n ěkterých podnik ů (p ředevším pr ůmyslových) vstoupili zahrani ční vlastníci, jiné byly za pomoci zahrani čního kapitálu založeny.
K 31.12. 1999 m ělo na území mikroregionu Českokamenicko registrováno sídlo celkem 2 615 ekonomických subjekt ů, z toho 349 subjekt ů s alespo ň jedním zam ěstnancem. Odv ětvová struktura hospodá řské sféry mikroregionu je p řiblížena v Tabulce č. 11.
Na území mikroregionu mají až na jednu výjimku (PRECIOSA - LUSTRY, a.s.) sídlo pouze malé a st řední podniky (podniky s mén ě než 250 zam ěstnanci). Pro malé a st řední podniky je ve srovnání s podniky velkými charakteristická na jedné stran ě vyšší specializace, pružnost a schopnost rychle reagovat na zm ěny na trhu, na druhé stran ě zejména menší podniky mají ztížený p řístup k finan čním zdroj ům a informacím. V oblasti pr ůmyslu a stavebnictví figurují menší podniky často jako subdodavatelé pro velké firmy.
Na celkovém po čtu ekonomických subjekt ů mikroregionu se tém ěř t řemi pětinami (58%) podílí terciární sektor, následují pr ůmysl (19% z celkového po čtu subjekt ů), stavebnictví (14%), zem ědělství (6,8%) a lesnictví. V rámci nevýrobní sféry se nejv ětší po čet registrovaných jednotek nachází v odv ětví obchodu (jde p ředevším o maloobchodní provozovny, dále je sem zapo čten i velkoobchod, opravy motorových vozidel a spot řebního zboží), následován z hlediska po čtu
24 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza podnikatelských subjekt ů pohostinstvím a ubytováním, obchodními a výrobními službami ( činnosti v oblasti nemovitostí, služby p řevážn ě pro podniky, zpracování dat apod.) a službami pro obyvatelstvo (ostatní ve řejné, sociální a osobní služby).
Tabulka č.11: Odv ětvová struktura ekonomických subjekt ů se sídlem na území mikroregionu Č eskokamenicko (stav k 31. 12. 1999)
Kategorie po čtu pracovník ů odv ětví 25- 50- 100- Celkem 0 1-5 6-9 10-24 >250 49 99 249 zem ědělství 154 19 2 3 1 - - - 179 lesnictví 46 1 ------47 pr ůmysl celkem 427 43 6 13 4 1 5 1 500 v tom pr ůmysl: - potraviná řský 10 3 - - - 1 - - 14 - textilní, od ěvní a kožed ělný 49 4 1 2 1 - 1 - 58 - d řevozpracující a nábytká řský 72 7 - 1 - - - - 80 - papírenský a polygrafický 13 1 - - - - 1 - 15 - chemický a plastiká řský 6 2 ------8 - sklá řský 113 10 5 4 1 - 2 1 136 - strojírenský a kovod ělný 121 12 - 3 2 - 1 - 139 - elektrotechnický 33 4 - 3 - - - - 40 - ostatní 10 ------10 stavebnictví 346 18 3 3 - - - - 370 Obchod, opravy motorových vozidel a 622 68 5 4 1 - - - 700 spot řebního zboží pohostinství a ubytování 200 38 9 1 - - - - 248 doprava, skladování, pošty a telekomunikace 69 11 - 3 - - - - 83 pen ěžnictví a pojiš ťovnictví 76 6 - 1 - - - - 83 nemovitosti, výzkum a vývoj, služby pro 160 16 1 1 - 1 - - 179 podniky ve řejná správa a obrana, sociální zabezpe čení 1 7 4 1 1 1 - - 15 Školství 11 - - 6 4 - - - 21 zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 12 13 1 2 4 1 - - 33 ostatní ve řejné, sociální a osob. služby 142 12 2 1 - - - - 157 nevýrobní sféra celkem 1293 171 22 20 10 3 - - 1519 Úhrnem za mikroregion 2266 252 33 39 15 4 5 1 2615 Zdroj: RES ČR k 31. 12. 1999, ČSÚ Praha a dotazníkové šet ření GaREP 2000
Z výrobních odv ětví je na území mikroregionu nejv ětší po čet subjekt ů registrován v pr ůmyslu (celkem 500 podnikatelských subjekt ů, z toho 73 má nejmén ě jednoho zam ěstnance). Více než polovina ze všech pr ůmyslových zam ěstnavatel ů (podnikatelských subjekt ů se zam ěstnanci) podniká ve dvou odv ětvích - sklá řském pr ůmyslu (23 zam ěstnavatel ů) a ve strojírenství a kovovýrob ě (18 zam ěstnavatel ů). Z dalších pr ůmyslových odv ětví je na Českokamenicku významn ěji zastoupen textilní a od ěvní pr ůmysl, potraviná řský, elektorotechnický a papírenský pr ůmysl.
25 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Z hlediska zam ěstnanosti je na Českokamenicku dominantním pr ůmyslovým odv ětvím sklá řská výroba, koncentrovaná p ředevším v Kamenickém Šenov ě. Více než 100 pracovník ů je na území mikroregionu zam ěstnáno také v textilním a od ěvním pr ůmyslu, ve strojírenském a kovod ělném pr ůmyslu a v papírenském pr ůmyslu.
Ve stavebnictví bylo na konci roku 1999 na území mikroregionu registrováno celkem 370 subjekt ů, z toho 24 s alespo ň jedním zam ěstnancem. V sektoru zem ědělství bylo zaregistrováno 179 subjekt ů, z toho 25 m ělo nejmén ě jednoho zam ěstnance, dalších 47 subjekt ů p ůsobilo v odv ětví lesnictví, z nich však pouze jediný podnikatel zam ěstnával další osoby. V rámci výrobních odv ětví zaujímají stavebnictví se zem ědělstvím ve srovnání s pr ůmyslovou výrobou pouze okrajovou roli a jejich význam pro ekonomiku mikroregionu je ve srovnání s jinými regiony ČR malý.
Tabulka č. 12: Územní struktura ekonomických subjekt ů se sídlem na území mikrore gionu Českokamenicko (stav k 31. 12. 1999)
kategorie po čtu pracovníků Obec 100- 250 a celkem 0 1-5 6-9 10-24 25-49 50-99 249 více Česká Kamenice 891 109 10 13 6 4 3 - 1036 Dobrná 73 - 4 2 - - - - 79 Huntí řov 96 9 1 4 - - - - 110 Janská 20 1 1 1 1 - - - 24 Jet řichovice 114 11 4 2 1 - - - 132 Kamenický Šenov 601 62 6 9 5 - 2 1 686 Kunratice 26 2 ------28 Kytlice 68 5 - - 2 - - - 75 Markvartice 100 14 2 3 - - - - 119 Nový Old řichov 85 9 2 2 - - - - 98 Prysk 48 5 - 1 - - - - 54 Růžová 47 11 1 - - - - - 59 Srbská Kamenice 38 5 1 1 - - - - 45 Veselé 59 9 1 1 - - - - 70 Celkem 2266 252 33 39 15 4 5 1 2615 Pramen: RES ČR k 31. 12. 1999, ČSÚ Praha a dotazníkové šet ření GaREP 2000
Rozmíst ění podnikatelských subjekt ů uvnit ř mikroregionu se do zna čné míry shoduje s rozmíst ěním obyvatelstva, p řičemž pro rozmíst ění v ětších zam ěstnavatel ů je typická jejich územní koncentrace do m ěst (viz Tabulka č.12. V obou m ěstech regionu, v nichž žije 68,2 % celkového po čtu obyvatel, bylo registrováno 65,9 % podnikatelských subjekt ů a shodný je i jejich podíl na celkovém po čtu subjekt ů se
26 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza zam ěstnanci (65,9 %), avšak z po čtu 25 podnik ů Českokamenicka s 25 a více zam ěstnanci jich bylo v obou m ěstech soust řed ěno plných 21, tj. 84 %. V České Kamenici bylo registrováno 1 036 subjekt ů (tj. 36,6 % subjekt ů mikroregionu), z toho 145 se zam ěstnanci (41,5 % z úhrnu regionu) a 13 s více než 25 zam ěstnanci (52%). V Kamenickém Šenov ě podnikalo 686 subjekt ů (26,2 % subjekt ů mikroregionu), z toho 85 se zam ěstnanci (24,4 %) a 8 s více než 25 zam ěstnanci. Deset a více zam ěstnavatelských subjekt ů je registrováno v dalších šesti obcích (Markvartice, Jet řichovice, Huntí řov, Nový Old řichov, R ůžová a Veselé). Nejvíce pracovních míst je v rámci mikroregionu vytvo řeno v Kamenickém Šenov ě (více než 1 200). V popula čně v ětší České Kamenici je zam ěstnán necelý jeden tisíc pracovník ů. V ostatních obcích mikroregionu je zpravidla zam ěstnáno jen mén ě než 100 pracovník ů. Část obyvatel mikroregionu v produktivním v ěku nachází pracovní uplatn ění mimo území Českokamenicka (tj. region má záporné saldo dojíž ďky za prací). Pracovníci dojížd ějí za prací p ředevším do D ěč ína a dále do Nového Boru a České Lípy v menší mí ře i do dalších st ředisek (Benešov nad Plou čnicí).
Z hlediska perspektiv dalšího ekonomického rozvoje je d ůležitým faktorem i schopnost obyvatelstva p řizp ůsobit se, resp. adaptovat se na m ěnící se podmínky ekonomického prost ředí. V tomto ohledu lze jako orienta ční indikátor využít ukazatel intenzity podnikatelské aktivity fyzických osob. Srovnáme-li podle dostupných údaj ů podnikatelskou aktivitu v mikroregionu Českokamenicko se situací v okresech D ěč ín a Česká Lípa, je Českokamenicko charakteristické mírn ě nadpr ůměrnou úrovní intenzity soukromého podnikání (viz Tabulka č.13).
Výrazn ě nejvyšší hodnoty sledovaného ukazatele intenzity soukromého podnikání dosahuje v rámci mikroregionu obec Jet řichovice, což je dáno především její funkcí st řediska cestovního ruchu na hranici Národního parku České Švýcarsko a z toho vyplývajícím vysokým po čtem registrovaných podnikatel ů v odv ětví pohostinství a ubytování. Ukazatel podnikatelské aktivity v Jet řichovicích tak dosahuje dvojnásobku mikroregionálního pr ůměru. Nadpr ůměrná intenzita soukromého podnikání byla dále v obcích Veselé, Srbská Kamenice, Dobrná a Růžová. Mírn ě nadpr ůměrná byla podnikatelská aktivita také ve m ěst ě Česká Kamenice – to je dáno na jedné stran ě tím, že práv ě hodnota za toto m ěsto do zna čné míry ovliv ňuje regionální pr ůměr, na druhé stran ě to odráží relativn ě p říznivé podmínky pro drobné podnikání ve m ěst ě, které je st řediskem dojíž ďky za prací a službami a tradi čním centrem regionu.
27 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Relativn ě nízká intenzita soukromého podnikání byla ve druhém m ěst ě regionu a také v sousedních obcích Nový Old řichov a Prysk. V těchto obcích je významn ě nižší nezam ěstnanost než v jiných částech Českokamenicka a zdejší nízkou podnikatelskou aktivitu tak m ůžeme považovat za potvrzení teze, že část podnikatel ů (zvlášt ě t ěch nejmenších, nezam ěstnávajících žádné zam ěstnance) byla vedena k rozhodnutí založit podnikatelský subjekt práv ě nemožností nebo obtížností najít zam ěstnání. Nízká podnikatelská aktivita je dále také v obcích Janská a Kunratice, pr ůměrná či mírn ě podpr ůměrná v Huntí řov ě a Markvarticích, které mají výhodnou polohu pro dojíž ďku za prací v Děč ín ě a České Kamenici.
Tabulka č. 13: Intenzita soukromého podnikání v obcích mikroregionu Českokamenicko (stav k 31. 12. 1999)
Po čet podnikatel ů Index Obec Po čet podnikatel ů na 1 000 obyvatel (mikroregion = 100) Česká Kamenice 933 166,4 101,0 Dobrná 74 205,0 124,4 Huntí řov 101 156,8 95,2 Janská 20 100,5 61,0 Jet řichovice 121 327,9 199,0 Kamenický Šenov 625 150,3 91,2 Kunratice 27 116,4 70,6 Kytlice 64 161,2 97,8 Markvartice 106 164,6 99,9 Nový Old řichov 87 140,3 85,1 Prysk 48 130,8 79,4 Růžová 50 186,6 113,2 Srbská Kamenice 41 221,6 134,5 Veselé 62 234,0 142,0 Mikroregion Českokamenicko 2 359 164,8 100,0 Okres D ěč ín 146,5 88,9 Okres Česká Lípa 154,5 93,7 Zdroj: RES ČR k 31. 12. 1999, ČSÚ, Praha
Pro hospodá řství každého území má zna čný význam p řítomnost zahrani čních investor ů. Zahrani ční kapitál vstoupil v České republice p ředevším do pr ůmyslové výroby a do odv ětví obchodu a produktivních služeb. Zahrani ční investo ři investovali ve vybraných podnicích zna čné částky do nových budov a p ředevším do moderních technologií. V ětšina podnik ů se zahrani čním kapitálem zaznamenala v posledních letech nár ůst po čtu pracovník ů a mnohé z nich hodlají v tomto trendu pokra čovat i nadále. Podniky se zahrani ční kapitálovou ú častí dosahují ve srovnání s ostatními podniky v pr ůměru lepších hospodá řských výsledk ů, vyšší produktivity práce, zna čně vyššího objemu investic, mají lepší p řístup k know-how a na nové trhy.
28 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Na území mikroregionu Českokamenicko má registrováno sídlo celkem 12 zam ěstnavatelských subjekt ů vlastn ěných nebo spoluvlastn ěných zahrani čním kapitálem, z toho p ět s deseti a více zam ěstnanci. Jedná se o sklá řské firmy BRAT ŘI JÍLKOVÉ, s.r.o. , EMILIA GLASS, s.r.o. a BCL, Brilliant Crystal + Lighting, s.r.o. , všechny se sídlem v Kamenickém Šenov ě, a dále o spole čnosti MOLTER Okna, s.r.o. Česká Kamenice a Hama – Holz, s.r.o. Markvartice.
Převážná část kapacit pr ůmyslové výroby mikroregionu se nachází ve městech Kamenický Šenov a Česká Kamenice. Nejv ětším a nejvýznamn ějším pr ůmyslovým podnikem i zam ěstnavatelem v mikroregionu je spole čnost PRECIOSA - LUSTRY, a.s. Kamenický Šenov. Tradice výroby lustr ů byla v Kamenickém Šenov ě založena již v roce 1724, stávající moderní sklá řská hu ť pak zahájila výrobu v roce 1972. V roce 1995 se akciová spole čnost LUSTRY propojila se spole čnosti PRECIOSA, a.s. Firma se zabývá výrobou sklen ěných lustr ů a svítidel, v sou časnosti zam ěstnává 830 pracovník ů a své výrobky exportuje do desítek zemí celého sv ěta. Spole čnosti se da řilo v pr ůběhu celých 90. lét hospoda řit se ziskem.
Druhým nejvýznamn ějším pr ůmyslovým podnikem Českokamenicka je spole čnost BRAT ŘI JÍLKOVÉ, spol. s r.o. , která vznikla v roce 1992 (p ůvodní podnik byl založen v roce 1905) a v sou časnosti zam ěstnává v Kamenickém Šenov ě při ru ční výrob ě broušeného lištovaného skla, malovaného skla a hutního optického skla 200 pracovník ů. Podnik p řevážnou část produkce exportuje do zahrani čí, a to do zemí všech kontinent ů.
Dalším významným sklá řským producentem je spole čnost¨ Severosklo, spol. s r. o. Kamenický Šenov, zam ěstnávající ve výrob ě speciálního a tabulového skla 100 pracovník ů. Z n ěkolika menších sklá řských kamenickošenovských podnik ů jmenujme alespo ň spole čnost BCL, Brilliant Crystal + Lighting spol. s r. o. , zabývající se výrobou užitkového skla a svítidel a zam ěstnávající 20 pracovník ů.
Nejvýznamn ějším pr ůmyslovým zam ěstnavatelem v České Kamenici je v sou časnosti textilní firma BS - DESA spol. s r. o. Spole čnost zabývající se výrobou od ěvních a technických úplet ů byla založena v roce 1995. V sou časnosti p řibližn ě
29 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
80 % produkce spole čnosti tvo ří zakázková výroba pro zahrani ční firmy (tzv. práce ve mzd ě) a 20 % tvo ří produkce vlastních model ů sportovních od ěvů. Podnik v sou časnosti zam ěstnává 150 pracovník ů a v roce 1998 dosáhl p ři obratu 82 mil. K č zisku ve výši 6 mil. K č. Dalším významným pr ůmyslovým podnikem v České Kamenici je firma TOSKAM, spol. s r. o. , která zam ěstnávala 102 osob. Zabývá se především výrobou obráb ěcích stroj ů, a to ve spolupráci s akciovou spole čností TOS Varnsdorf. Situace v podniku je podle dostupných informací stabilizovaná.
Třetím nejvýznamn ějším pr ůmyslovým podnikem v České Kamenici je papírna , která je od roku 1997 v konkurzu. Výrobní areál má v sou časnosti v pronájmu od správce konkurzní podstaty spole čnost SEVA IMUNO spol. s r. o. se sídlem v Srbsku v okrese Beroun, která zde zam ěstnává p řibližn ě 100 pracovník ů p ři výrob ě toaletního papíru. Správce konkurzní podstaty v sou časnosti nabízí areál papírny k prodeji a vyvíjí aktivity s cílem obnovit výrobu v plném rozsahu. Papírna by podle t ěchto p ředstav mohla celkov ě zam ěstnávat až 300 osob. Z ostatních pr ůmyslových podnik ů sídlících v České Kamenici jmenujme alespo ň spole čnosti LIMMA food, spol. s r. o. (50 pracovník ů v pekárenské výrob ě), MOLTER Okna, spol. s r. o. (výroba hliníkových oken, 26 pracovník ů) a NAREX servis (výroba ru čního ná řadí, 20 pracovník ů).
V ostatních obcích mikroregionu se nachází pouze malé pr ůmyslové podniky, jedná se nap říklad o firmy CNC technik, spol. s r. o. Kytlice (mechanické úpravy kov ů, 30 pracovník ů), Hama – Holz, spol. s r. o. Markvartice (20 pracovník ů, dřevovýroba), Pila Srbská Kamenice a TELSPOJ, spol. s r. o. Dobrná (elektrotechnická výroba).
2.5. Doprava a dopravní obslužnost
2.5.1 Dopravní sí ť a její zatížení
Zm ěny v ekonomickém systému České republiky se logicky odrazily i ve vývoji dopravy. Charakter zm ěn v doprav ě je obecn ě známý a m ůžeme ho každodenn ě pozorovat na našich silnicích i železnicích, zm ěny se týkají jak nákladní, tak osobní dopravy. Absolutní objem p řepravených náklad ů v d ůsledku ekonomické
30 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza transformace po roce 1989 obecn ě klesl, zvyšuje se podíl silni ční dopravy na přepravním výkonu. Nákladní doprava se p řizp ůsobila zm ěněným pot řebám zákazník ů a za sou časné situace je v našich podmínkách preferována spíše doprava silni ční. Hlubokými zm ěnami stále prochází také doprava osobní, z řejmý je nár ůst individuální automobilové dopravy doprovázený poklesem zájmu o ve řejnou hromadnou dopravu jak silni ční, tak železni ční. Ke všem t ěmto ekonomicky podmín ěným zm ěnám ješt ě p řistupuje neujasn ěnost státní dopravní politiky, což se projevuje zejména v podmínkách pro pravidelnou ve řejnou osobní dopravu.
Obr. 2 Dopravní poloha Českokamenicka v rámci okresu D ěč ín
Dopravní polohu mikroregionu Českokamenicko lze ozna čit za exponovanou; leží totiž na významné vnitrostátní spojnici – silnice I/13 (E442) D ěč ín – Nový Bor – Liberec, p řičemž v nedalekém Novém Boru se k řižuje s významnou mezinárodní silnicí I/9 sm ěřující od České Lípy p řes Rumburk na hrani ční p řechod Ji říkov, která je velmi významná pro silni ční nákladní dopravu pro tranzit do N ěmecka. P římo ve měst ě Česká Kamenice pak z I/13 odbo čuje silnice II/263 sm ěrem na Krásnou Lípu a Varnsdorf.
31 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Tuto kostru, jež je základem pro dopravu v mikroregionu, dopl ňují silnice III. třídy, které jsou však vesm ěs ve velmi špatném stavu a jejich údržba je zna čně zanedbaná vlivem p řetrvávajícího nedostatku finan čních prost ředk ů.
V roce 1995 bylo provedeno zatím poslední publikované (pravideln ě po 5 letech) s čítání dopravy na dálni ční a silni ční síti České republiky (organizuje Ředitelství silnic ČR). Považujeme za nutné zmínit se alespo ň o základních poznatcích, které z tohoto šet ření vyplynuly a které jsou platné i v sou časnosti. Již od prvních výsledk ů bylo z řejmé, že oproti tehdejším p ředpoklad ům vzrostly intenzity na dálnicích a silnicích velmi výrazn ě. Uvádí se, že celkový p řír ůstek dopravního výkonu je, s výjimkou období 1970 - 1975, nejv ětší jaký kdy byl v ČR v p ětiletém období zaznamenán. P řír ůstky jsou však výrazn ě odstup ňovány podle d ůležitosti a kategorií jednotlivých silni čních komunikací (viz Tabulka č.14). Pom ěrn ě výrazn ě se také zm ěnila skladba dopravního proudu, když obecn ě zna čně poklesl podíl t ěžkých vozidel a vzrostl podíl vozidel osobních (osobní vozidla tvo řila v roce 1995 tém ěř 76 % dopravního proudu, což je oproti roku 1990 nár ůst o 8 procentních bod ů). V celém období 1990-1995 stoupaly také po čty vozidel, výrazn ě však pouze u osobních vozidel. Po čty vozidel tak již p řekro čily hodnoty tenkrát p ředpokládané pro rok 2020 (p ředpoklad z roku 1992) a pouze jejich velmi nízké využití zp ůsobuje, že celkové dopravní výkony nerostou stejným tempem jako po čty vozidel.
Charakteristickým rysem vývoje individuální automobilové dopravy (IAD) v ČR je trvalý a velmi rychlý r ůst po čtu osobních automobil ů a tím i výkon ů. V období let 1989-1997 po čet automobil ů vzrostl o 51,5 % a dosáhl již po čtu p řes 3,456 milionu vozidel, což znamená, že na jeden osobní automobil p řipadalo v roce 1997 jen 2,98 obyvatel. P řitom nap ř. v Praze p řipadá na jeden osobní automobil již 2,0 obyvatel (p řitom za šest let se intenzita provozu v Praze zvýšila o dv ě t řetiny). V materiálech Ministerstva dopravy a spoj ů ČR se uvažuje, že celková poptávka po nákladní doprav ě k roku 2010 stoupne ze sou časných 808 mil. tun za rok asi o 28 % na celkovou výši cca 1 034 mil. tun. P řitom lze o čekávat, že železni ční doprava převezme p řepravu hlavn ě na delší vzdálenosti, p řičemž její výkon bude stagnovat, silni ční doprava p řevezme asi 30 procentní podíl p řepravy na st řední a dlouhé vzdálenosti a asi 45 % p řeprav na krátké vzdálenosti. P ředpokládá se ale, že přepravní výkony u osobních automobil ů i nadále výrazn ě porostou. Stupe ň saturace je odhadován až na 5,230 mil. osobních vozidel, který by m ěl být dosažen okolo r. 2020. 32 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Tabulka č. 14: P řír ůstky intenzity silni ční dopravy v ČR v období 1990 – 1995
kategorie přír ůstek oproti roku 1990 dálnice + 33 % silnice I. t řídy + 28 % silnice II. t řídy + 16 % silnice III. t řídy + 10 % celkem + 20 % Zdroj: Ředitelství silnic ČR
Uvedená čísla ukazují na pom ěrn ě dramatický nár ůst silni ční dopravy jako celku. Zmín ěné údaje jsou však souhrnem za celou republiku, situace v jednotlivých územích se navzájem liší práv ě podle jejich dopravní polohy a jejich exponovanosti vůč i hlavním centr ům osídlení. Týká se to i mikroregionu Českokamenicko, kde však vzhledem k již výše uvedeným skute čnostem nelze p ředpokládat další výrazné zvýšení intenzit, snad pouze selektivn ě – p ředevším v intravilánu a t ěsném zázemí jádrového m ěsta.
Obr. 3 S čítání silni ční dopravy 1995
Intenzita silni ční dopravy po čet vozidel za 24 hod Lobendav a 5 000 a více # 3 000 - 4999 V. Šenov 1 000 - 2999 # mén ě než 1000 Šluknov D. Poustev na # # Ji říkov #
Rumburk #
Krásná # Hřensko Lípa # # Doubice # Varnsdorf # Studánka # D. Ch řibská Jet řichov ice Ry bništ ě # # # Ji řetín p.J.
St. Oleška # # # # DĚČ ÍN Huntí řov Jílov é Česká # Dobrná Kamenice
# Dol. Habartice # Benešov n.P.
# Ry chnov # Těchlov ice
Verne řice # Zdroj: ŘSD ČR
33 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Nejvyšší intenzity dopravy v rámci mikroregionu byly zaznamenány na silnici I/13 v úseku Huntí řov – D ěč ín, Česká Kamenice – Markvartice a Markvartice – Huntí řov s více než 6 000 vozidly denn ě, p řičemž úsek Huntí řov – D ěč ín zaznamenal nejvyšší intenzity na celém okrese D ěč ín. Úsek I/13 z České Kamenice do Kamenického Šenova a dále na Nový Bor již vykazoval mén ě než 5000 vozidel denn ě.
Tabulka č. 15: Nejzatížen ější úseky silni ční sít ě mikroregionu mimo intravilán České Kamenice
Po čet všech Číslo Číslo Úsek motorových úseku silnice vozidel za 24 hod 4-0370 I/13 Huntí řov - D ěč ín 8 263 4-0360 I/13 Huntí řov - Markvartice 6 902 4-3110 I/13 Markvartice - Huntí řov 6 562 4-0358 I/13 Česká Kamenice – Kamenický Šenov 4 658 4-1830 II/263 Česká Kamenice - Ch řibská 2 887 Zdroj: S čítání dopravy na dálni ční a silni ční síti ČR v roce 1995, Ředitelství silnic 1996
Mikroregion je obsluhován i dopravou železni ční. Územím prochází železni ční tra ť č. 081 D ěč ín – Benešov nad Plou čnicí – Česká Kamenice – Rybništ ě - Varnsdorf (další stanice a zastávky: Markvartice, Veselé, Horní Kamenice, Mlýny, Kytlice, Jedlová). V České Kamenici odbo čuje tra ť 901 do Kamenického Šenova, která je provozována v letním období o víkendech Klubem p řátel lokálky, který tak částe čně obnovil provoz na nevyužívané trati a zp řístupnil významnou turistickou atraktivitu.
2.5.2 Dopravní obslužnost
Již n ěkolik let je také stále velmi frekventovaná otázka tzv. plošné dopravní obslužnosti, tj. systému zajišt ění pravidelné ve řejné osobní dopravy v území. Problémem je zejména disproporce mezi rostoucími náklady a klesající poptávkou, která se řeší zejména omezováním spoj ů ve řejné dopravy. Tím dojde ke snížení náklad ů, ale i k úbytku cestujících. Výsledkem je, že ve řejná doprava je dále redukována. Nezanedbatelný vliv na tuto problematiku má p ředevším neexistence jasné a dlouhodob ější p ředstavy o rozsahu, v jakém bude stát, resp. kraje a obce dotovat ve řejnou dopravu.
34 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Úrove ň plošné dopravní obsluhy ve řejnou dopravou se samoz řejm ě velmi liší podle konkrétní situace v území. Podstatný vliv má p ředevším postavení obce v sídelním systému (p ředevším velikost obce) a její poloha v dopravní síti. Významným faktorem rozvoje sítí ve řejné dopravy byla též koncentrace pracovních míst a s tím související dojíž ďka do zam ěstnání. V podmínkách Českokamenického mikroregionu zabezpe čuje plošnou dopravní obslužnost p ředevším autobusová doprava a železnice. Na celkovém vývoji osobní dopravy se výrazn ě projevila zm ěna ekonomického prost ředí. Odrazila se v n ěm v ětší pestrost pracovních p říležitostí vzniklých p ředevším v terciérním sektoru. Vznikla celá řada drobných a st ředních firem s r ůzn ě organizovanou pracovní dobou, které p řispěly k výraznému roz řed ění dříve pom ěrn ě jasn ě definovaných p řepravních proud ů u dojíž ďky do zam ěstnání. Navíc k úsp ěšnému podnikateli dnes neodmysliteln ě pat ří též osobní automobil, taktéž se objevila pom ěrn ě velká specifická skupina povolání (nap ř. dealerů), pro které je osobní automobil nutností. Celá spole čnost se sociáln ě i ekonomicky více diferencuje, sociální rozdíly se stále zv ětšují a vlivem prudkého nár ůstu po čtu osobních automobil ů klesá po čet obyvatel odkázaných pouze na ve řejnou dopravu. Tím současn ě ubývá i zákazník ů ve řejné dopravy, která se tak stává nerentabilní a je nutné ji omezovat, čímž p řestane vyhovovat dalším zákazník ům, kte ří se za čnou dopravovat individuáln ě, a krize se tak dále prohlubuje. Ve venkovských sídlech je tak dnes osobní automobil tém ěř nepostradatelný a víkendy lze z pohledu ve řejné dopravy ozna čit za dny „dopravního klidu“. V zahrani čí se za čínají rozvíjet tzv. share systémy, které umož ňují sdílení využití vlastního dopravního prost ředku více osobami, p řípadn ě zajišt ění smluvní dopravy pro vybrané cílové skupiny obyvatelstva (d ůchodci, d ěti) i nap ř. prost řednictvím taxi.
Na rozdíl od dopravy železni ční, kterou to nutn ě čeká, autobusová doprava již prošla transformací. Pomineme-li vhodnost použitých zp ůsob ů privatizace a n ěkteré nep říznivé organiza ční d ůsledky atomizace bývalých podnik ů ČSAD, nejvýrazn ějším důsledkem je tlak na efektivnost dopravy, který ústí p ředevším práv ě do omezování po čtu spoj ů. Sou částí empirického pr ůzkumu na obecních ú řadech byla i otázka spokojenosti s úrovní dopravní obsluhy obce dopln ěná i o podíl výdaj ů obce na dopravní obslužnost z obecního rozpo čtu. Otázka financování ve řejné dopravy je stále jedním z témat, které je hlavn ě na lokální úrovni velmi často diskutováno. Příčinou jsou hlavn ě rozdílné pot řeby jednotlivých obcí a jejich závislost na doprav ě v souvislosti s po čtem vyjížd ějících obyvatel za prací, polohou obce, vzdáleností obce
35 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza od dojíž ďkových center, finan čními možnostmi obce, atd. Stát prost řednictvím dotací do rozpo čtu okresního ú řadu a prost ředk ů rozd ělovaných okresním shromážd ěním zajiš ťuje tzv. základní dopravní obslužnost ( ta však není p říliš jasn ě vymezena) a obce doplácí na spoje nad rámec této základní obslužnosti. V praxi tak je v ětšinou zajišt ěna doprava ráno do zam ěstnání a do škol a návrat ze škol a ze zam ěstnání. Spoje nad tento rámec, pokud nejsou samoz řejm ě ziskové a dopravce je neprovozuje ze své vlastní iniciativy, jsou placené jednotlivými obcemi. Jak vidí jednotlivé obce úrove ň dopravní obslužnosti a jaké mají požadavky na její zlepšení přibližuje tabulka č.16. V souvislosti s územn ě správní reformou probíhá řada zm ěn, která se dotkne i kompetencí a financování ve řejné dopravy a tudíž z ůstává stále otázkou, jak se tyto zm ěny (z řízení kraj ů, zm ěny financujících subjekt ů, objednávání závazku ve řejné služby i u železni ční dopravy na nižší než celostátní úrovni) projeví v praxi.
Tabulka č.16: Spokojenost s úrovní dopravní obsluhy ve řejnou dopravou
Stav dopravní Obec chybí spojení do obce ( části obce): obsluhy Kerhartice (9-10 hod., 16-17 hod.) - návštěva léka ře, úřad ů, Česká Kamenice nevyhovuje návrat dojíždějících Děč ín (10.30 hod) - léka ř, nákupy; D ěč ín (19.30 hod.) - kultura, Dobrná nevyhovuje Huntířov (10 hod.) - léka ř Děč ín, Česká Kamenice (19-22 hod.) - návrat z odpolední Huntířov nevyhovuje sm ěny, Stará Oleška, Nová Oleška (19 hod.) - návrat z Děč ína Janská vyhovuje Děč ín – školy, úřady Jet řichovice nevyhovuje Děč ín (po 19. hod.) – návrat z odpolední sm ěny, kultura Česká Lípa, Nový Bor (22 hod.) – návrat z odpolední sm ěny, Kamenický Šenov nevyhovuje kultura, D ěč ín(7 hod.) - školy Kunratice nevyhovuje Kytlice nevyhovuje Česká Kamenice, Benešov n.P. (17-19 hod.) - kultura, d ěti Markvartice nevyhovuje kroužky Nový Bor (po 9.hod.) – léka ř, úřady; Česká Lípa – zp ět (po 22. Nový Old řichov nevyhovuje hod.) - návrat po odpolední sm ěně, poslední spoj je po 18. hod. Prysk nevyhovuje Česká Kamenice (9 hod.)- k léka ři Růžová nevyhovuje Kamenická Stráň – místní část je bez spojení Vesel é nevyhovuje Zdroj: Dotazníkové šet ření na obecních ú řadech, GaREP 2000
36 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
2.6. Cestovní ruch
2.6.1 Vývoj cestovního ruchu v regionu
V mikroregionu existují velmi p říznivé p ředpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Je to dáno p ředevším mimo řádn ě atraktivní kulturní krajinou, zahrnující množství unikátních p řírodních výtvor ů (skalní útvary a m ěsta, říční sout ěsky, vyhlídkové vrcholy aj.) a řadu památek kulturního d ědictví (lidová architektura, sv ětská i církevní architektura, urbanistické celky aj.). Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu je dále zvyšován výhodnou polohou území v blízkosti velkých sídelních aglomerací i frekventovaných dopravních komunikací (p ředevším t ěch, které sledují hlavní urbanizovanou osu Praha - Berlín). Existující potenciál rozvoje cestovního ruchu v oblasti si dob ře uv ědomovali n ěkte ří podnikatelé již v první polovin ě 19. století - v dob ě, kdy odv ětví cestovního ruchu bylo ješt ě dlouho p řed svým novodobým rozmachem. Z této doby pocházejí první investice do cestovního ruchu na Českokamenicku.
Vztah k p řírod ě a krajin ě se v evropských spole čnostech m ění na p řelomu 18. a 19. století v souvislosti s ideami romantismu a osvícenství. D říve lidé chodili do přírody jen za obživou, od konce 18. století se atraktivní p řírodní lokality (zvlášt ě ty, které odpovídaly dobovým p ředstavám o romantické krajin ě - jako nap ř. Jet řichovické skalní m ěsto) stávají vyhledávaným cílem výlet ů t ěch spole čenských skupin, které si to mohou dovolit. Tato "nová" záliba vyžadovala ovšem také pat řičnou infrastrukturu - dopravu pro p řístup do území, turistické stezky pro zp řístupn ění t ěch nejatraktivn ějších míst, za řízení pro ubytování a stravování apod. První investice do rozvoje cestovního ruchu pocházejí již z první poloviny 19. století a souvisí především se zp řístup ňováním atraktivních míst. Šlechtický rod Kinských systematicky zp řístup ňoval svoje panství od 30. let 19. století, v četn ě vybudování dřev ěných chatek na dominantních vrcholech Jet řichovických skal.
Předpoklady pro masov ější rozvoj turistiky však byly vytvo řeny až zp řístupn ěním celé oblasti prost řednictvím železni ční dopravy (železnice po levém břehu Labe byla otev řena v roce 1851, tra ť D ěč ín - Varnsdorf p řes Českou Kamenici v roce 1869). Turistické výlety pozvolna p řestaly být výsadou nejmajetn ějších vrstev a staly se oblíbeným zp ůsobem trávení volného času obyvatel rychle rostoucích 37 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza pr ůmyslových m ěst. Tento potenciál umož ňoval výhodné zhodnocení investic do rozvoje cestovního ruchu, zejména z řizováním stravovacích a ubytovacích za řízení v blízkostí cíl ů turistických cest. Nap ř. rozhledna na Studenci byla postavena Kinskými již roku 1854 (pravd ěpodobn ě druhá nejstarší v Čechách), pozd ěji byla dopln ěna kioskem a restaurací. Ka ňon Kamenice byl poprvé splut na voru v roce 1877 a již v roce 1890 byl zahájen turistický provoz na pramicích v Tiché sout ěsce.
Tento rozvoj byl vítaným zdrojem p říjm ů i pro místní obyvatelstvo v obcích, které práv ě pro sv ůj členitý - tj. turisticky atraktivní - terén m ěli horší p ředpoklady pro rozvoj pr ůmyslu (nap ř. poskytování ubytování, pr ůvodcovské služby). Vedle investor ů z řad šlechty p řispívaly ke zp řístupn ění oblasti i turistické spolky - Horský spolek pro České Švýcarsko, založený v D ěč ín ě roku 1878, byl jedním z nejstarších v českých zemích. Obdobný spolek vznikl v Krásné Líp ě v roce 1885. Z jejich iniciativy vyrostla v krátké dob ě, nejvíce ješt ě p řed koncem 19. století, řada rozhleden, horských chatek a restaurací i koupališ ť. Od konce 19. století se také po číná rozvíjet horolezectví na pískovcových skalách Českého Švýcarska.
Po první sv ětové válce dochází k do časnému poklesu turistické návšt ěvnosti v oblasti, po oživení ve 30. letech pak následuje dlouhodobý úpadek v dob ě druhé sv ětové války, odsunu a povále čného dosídlovaní. Tento dlouhodobý úpadek se projevil také zanedbáním turistické infrastruktury, jehož d ůsledky jsou v území poci ťovány dodnes.
K novodobému rozvoji cestovního ruchu dochází až od 60. let. Podniky z blízkých m ěst a Prahy za čínají budovat v území rekrea ční st řediska pro svoje zam ěstnance (n ěkterá z nich však bohužel postrádají citlivost pro zasazení do krajiny, kterou obdivujeme u starších staveb). P ředstavu o kvantitativním rozsahu podnikové rekreace si m ůžeme vytvo řit prost řednictvím výsledk ů s čítání ob čanské vybavenosti, která probíhala periodicky do roku 1987. V Tabulce č.17 jsou uvedeny po čty l ůžek a po čty p řenocování ve vybraných st řediscích cestovního ruchu. Obce Kytlice a Jet řichovice pat řily spole čně s Ch řibskou mezi t ři st řediska okresu D ěč ín s nejv ětší l ůžkovou kapacitou podnikových rekrea čních za řízení. Majiteli t ěchto za řízení byly nej čast ěji pražské podniky.
38 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Tabulka č. 17: L ůžková kapacita ubytovacích za řízení podnikové rekreace ve vybraných obcích
Po čet p řenocování Obec Po čet l ůžek v roce 1976 Po čet l ůžek v roce 1987 v roce 1987 (v tis.) Huntí řov 143 149 5,7 Jet řichovice 421 557 43,9 Kunratice 29 48 2,8 Kytlice 525 651 18,9 Růžová 181 140 7,1 Srbská Kamenice 24 51 2,0 Zdroj: S čítání ob čanské vybavenosti sídel 1987. ČSÚ, Praha.
Toto období (60. až 80. léta) je sou časn ě dobou masové migrace obyvatelstva z venkova do m ěst. Jejím d ůsledkem byla jednak řada neobydlených a levných obytných staveb ve venkovských obcích (a to více práv ě v obcích ve více periferní poloze a tedy sou časn ě obcích s členitou krajinou a zpravidla i hodnotnou lidovou architekturou), jednak poptávka po t ěchto objektech jako místech rodinné (víkendové) rekreace ze strany obyvatel m ěst. Masový rozvoj "druhého bydlení" zm ěnil vzhled řady sídel Českokamenicka a v mnoha p řípadech významn ě p řisp ěl k zachování jejich architektonické a urbanistické hodnoty. V řad ě sídel Českokamenicka dnes po čet rekrea čních chalup p řevyšuje po čet trvale obydlených dom ů. Jestliže byly výše jmenovány Jet řichovice, je zde t řeba uvést alespo ň Kytlice jako známou lokalitu druhého bydlení českých "slavných" nebo Kamenickou Stráň, která byla prohlášena vesnickou památkovou zónou. Druhé bydlení je však významným fenoménem ve v ětšin ě obcí mikroregionu (viz Tab. 6.2 – pouze obce okresu D ěč ín). Nejv ětší po čet soukromých rekrea čních objekt ů (v naprosté v ětšin ě rekrea čních chalup, v četn ě chalup nevy člen ěných z bytového fondu) byl však soust řed ěn v týchž obcích jako objekty podnikové rekreace: nejvíce Jet řichovice a Kytlice, dále Huntí řov, Kunratice a Srbská Kamenice – tedy oblast Labských pískovc ů a Kytlicko.
39 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Tabulka č.18: Objekty druhého bydlení ve vybraných obcích mikroregionu
Po čet objekt ů Po čet objekt ů Rekrea ční chalupy Celkem Obec individuální individuální nevy člen ěné z byt. (1991) rekreace - 1971 rekreace - 1991 fondu (1991) Česká Kamenice 17 55 100 155 Dobrná 6 17 19 36 Huntí řov 152 167 81 248 Janská 2 7 - 7 Jet řichovice 202 215 217 432 Kunratice 114 124 50 174 Kytlice 243 349 9 358 Markvartice 1 1 20 21 Růžová 90 133 - 133 Srbská Kamenice 64 102 65 167 Veselé 14 20 18 38 Zdroj: S čítání objekt ů individuální rekreace, 1971 a S čítání lidu, dom ů a byt ů 1991. ČSÚ, Praha
Význam turistického ruchu "pro obnovu pracovní síly" si v této dob ě uv ědomili i ideologové socialistického státu a vyvinuli úsilí o plánovité usm ěrn ění vývoje tohoto odv ětví. Výrazem t ěchto snah bylo po čátkem 60. let zpracování Rajonizace cestovního ruchu ČSR. Podle aktualizované verze tohoto oficiálního (vládou schváleného) dokumentu z roku 1981 na území Českokamenicka leží nebo sem zasahují t ři z celkového po čtu 47 oblastí cestovního ruchu v ČR. Jejich vymezení je velmi blízké sou časným hranicím CHKO: České Švýcarsko - Labské pískovce, České St ředoho ří, Lužické hory. Všechny t ři tyto oblasti však byly za řazeny pouze do třetí ze čty ř kategorií oblastí, tedy byly definovány jako "oblasti s vhodnými podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci s omezeným rozsahem funkcí významu většinou oblastního až celostátního". Vzhledem k tomu, že stanovená kategorie oblasti cestovního ruchu významn ě ovliv ňovala množství prost ředk ů a etapizaci výstavby v oblasti cestovního ruchu, nebyl rozvoj odv ětví cestovního ruchu v mikroregionu nijak nadpr ůměrný a rekrea ční potenciál území z ůstal z velké části nevyužit.
Sou částí Rajonizace byla také kategorizace m ěst, kulturních památek a přírodních pozoruhodností z hlediska významu pro cestovní ruch. V jejich rámci bylo Českokamenicko ohodnoceno pon ěkud výše: Česká Kamenice byla ozna čena jako město II. kategorie.
40 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Mnohem významn ější pro rozvoj turistického ruchu než plánovací dokumenty socialistického státu byla zm ěna ekonomického a politického systému po roce 1989. Cestovní ruch je odv ětvím, ve kterém je možné dosáhnout rychlé návratnosti investic, v řad ě p řípad ů bylo navíc po zavedení tržních princip ů a díky zm ěnám majetkových vztah ů po čátkem 90. let možné krátkodob ě realizovat zisk prakticky bez jakýchkoliv investic. Sou časn ě se však ukázalo, že ne všechna o čekávání, která podnikatelé vkládali do cestovního ruchu, byla napln ěna. Dochází k diferenciaci za řízení: zatímco jedni investují do rozvoje, jiní o to nemají zájem nebo jim brání nedostatek financí, nevy řešené majetkové vztahy, nevhodná poloha apod.
2.6.2 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu
Pro rozvoj cestovního ruchu na Českokamenicku je výhodné, že turisticky atraktivní místa jsou rozmíst ěna po celém území mikroregionu (i když pochopiteln ě ne rovnom ěrn ě). Je to z řejmé již z toho, že celé území regionu se nachází v některé ze čty ř velkoplošných chrán ěných území: Národní park České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce, CHKO České st ředoho ří, CHKO Lužické hory. Tím je Českokamenicko v rámci ČR jedine čným mikroregionem. Mezi atraktivními místy existuje pochopitelná významová diferenciace - ne všechna jsou stejným magnetem pro návšt ěvníky. Sou časn ě však v regionu neexistuje území, o n ěmž by bylo možné tvrdit, že je turisticky neatraktivní, resp. že nemá p ředpoklady pro rozvoj cestovního ruchu.
V následujícím p řehledu je uveden seznam pouze t ěch turisticky nejvýznamn ějších míst. Je z n ěj dob ře patrné, že v naprosté v ětšin ě obcí je možné nalézt turisticky významné objekty, by ť diferencovaného významu. (V seznamu nejsou rozlišovány kulturn ě/historicky a p řírodn ě významná místa, protože toto rozd ělení je jen relativní – viz nap ř. z řícenina Kamenického hradu s rozhlednou.)
41 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Tabulka č.19: Hlavní turistické cíle v obcích mikroregionu
Obec CH x Turisticky atraktivní místa (p říklady) Městská památková zóna, Kaple Narození P. Marie, Kostel sv. Jakuba, zámek, ř Č, L, radnice, barokní kašna se sochou Panny Marie, Zámecký vrch se z íceninou Česká Kamenice Kamenického hradu a rozhlednou, kostel sv. Má ří Magdaleny v Kerharticích, H lidová architektura, skalní útvar Jehla, bratrské oltá ře, NPP Zlatý vrch, muzeum pevnostní obranné linie v Lísce Dobrná Č hrázd ěná kaple, lidová architektura Huntí řov Č, L Olešský rybník, lidová architektura Janská L Rabštejn – památník ob ětí fašismu (areál koncentra čního tábora) Východisko turistických tras do Jet řichovických st ěn. Vesnická památková zóna Vysoká Lípa, kostel sv. Jana Nepomuckého, lidová architektura, z říceniny Jet řichovice NP, L Falkenštejn, Šaunštejn, Malá Prav čická brána, Mariina skála, Vilemínina st ěna, Ostroh, Na Tokání, Zadní Jet řichovice, Pavlino údolí, Čedi čový vrch NPP Panská skála – čedi čové varhany, Sklá řské muzeum, lidová architektura, Kamenický Šenov Č, H trasa zrušené železnice NP, L, Kunratice Studenec, Pavlino údolí, Lipnický vrch, lidová architektura H Vyhledávané letovisko. Hrani ční rybník, Pustý zámek, botanicky cenné lokality, Kytlice H kostel sv. Ant. Paduánského, náhrobníky sklá řského rodu Kittl ů, epitaf biskupa Gurtlera, pomník F. M. X. Zippe, lesní koupališt ě, lidová architektura Markvartice Č,L lidová architektura (roubené domy), Červený dv ůr Nový Old řichov Č hasi čské muzeum, lidová architektura barokní kostel sv. Petra a Pavla, barokní zvonice, lidová architektura, Pustý Prysk H zámek, St řední vrch vesnická památková zóna Kamenická Strá ň, kostel sv. Petra a Pavla, lidová Růžová NP, L architektura, v ětrný mlýn Pet řín, R ůžovský vrch kostel sv. Václava, lidová architektura, Srbskokamenská (Ferdinandova) Srbská Kamenice NP, L sout ěska, R ůžovský vrch, Dolský mlýn, muzeum opevn ění, reliéf Korunování Panny Marie Veselé Č, L údolí Olešni čky, památník Rabštejn x Poloha obce či její části v n ěkteré ze t ří CHKO: Č - České St ředoho ří, L - Labské pískovce, H - Lužické hory či Národním parku České Švýcarsko (NP).
Environmentální a estetická hodnota krajiny Českokamenicka je hlavním magnetem p řitahujícím do regionu návšt ěvníky. Je výtvorem p řírody a člov ěka v minulých generacích a jako jedine čné d ědictví také vyžaduje náležitou ochranu. Regulace n ěkterých aktivit - p ředevším hospodá řské činnosti, ale i výstavby, hospoda ření v lesích apod. - byla také jedním z hlavních cíl ů vyhlášení CHKO i Národního parku České Švýcarsko. Jiným efektem statutu území jako sou části národního parku nebo CHKO je zvýšení jeho turistické atraktivity, zvýšení pov ědomí
42 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza o území mezi potenciálními návšt ěvníky, a následn ě i zvýšení návšt ěvnosti území. Tento potenciální rozpor však nevedl ke konfliktu, který by si vyžádal p řísn ější regulaci pohybu návšt ěvník ů. P ři respektování zásad pohybu v přírod ě je tedy pro pěší návšt ěvníky možný volný pohyb po velkoplošných chrán ěných území, a to i v Národním parku České Švýcarsko, ovšem mimo jeho I. zónu zahrnující z hlediska přírody nejcenn ější (a nejcitliv ější) lokality.
2.6.3 Infrastruktura cestovního ruchu
Nadpr ůměrnému rekrea čnímu potenciálu odpovídá i nadpr ůměrná vybavenost za řízeními turistického ruchu (viz Tabulka č. 20). Hlavní formou trávení volného času zůstává mezi návšt ěvníky p ěší turistika (i když její podíl v posledních letech mírn ě poklesl ve prosp ěch cykloturistiky a n ěkterých dalších aktivit). Pro p ěší turisty je území zp řístupn ěno dostate čně hustou sítí zna čených turistických cest, zvlášt ě v oblasti Labských pískovc ů a Lužických hor. Zna čená turistická cesta prochází s výjimkou Nového Old řichova územím každé obce mikroregionu. Díl čím nedostatkem je však existence jen malého po čtu nau čných stezek a tematických tras. Do nedávné doby to byla pouze jediná - tradi ční a oblíbená nau čná stezka Jetřichovickými st ěnami (Jet řichovice – Vysoká Lípa). V letech 2000/2001 na ní Správa Národního parku České Švýcarsko umís ťuje nové informa ční panely. V roce 2000 byla vyzna čena další nau čná stezka okolím R ůžové (délka 15 km). V regionu přitom existuje množství p říležitostí pro z řízení dalších nau čných stezek, které by seznamovaly návšt ěvníky s místní p řírodou, kulturní i hospodá řskou historií, architekturou, náboženskými tradicemi, pobytem významných osobností aj. Jiným podn ětem ke zvýšení návšt ěvnosti je pojmenování existujících stezek i navrhovaných tras.
Vyty čení cyklotras v posledních letech odráží rostoucí zájem o tento druh sportu a délkou vyzna čených cyklotras pat ří region v ČR k nadpr ůměrným Množství lesních silnic a málo frekventovaných silnic t řetí t řídy v malebn ě členitém terénu vytvá ří velmi dobré p ředpoklady pro tento druh pohybu v přírod ě. Sou časn ě však některé úseky silnic t řetí t řídy jsou již v sou časnosti zna čně zatíženy automobilovou dopravou (zvlášt ě pak v dob ě turistické sezóny, kdy p řijíždí i nejvíce cyklist ů) a vedení cyklotras po t ěchto úsecích zvyšuje pravd ěpodobnost dopravních nehod.
43 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Územím prochází celostátní cyklotrasa č. 53 podél toku Kamenice z Kytlic až do H řenska (odtud dále p řes D ěč ín a Sn ěžník do Tisé). Mimo to byla vyty čena okružní p řeshrani ční cyklotrasa kolem srdce Českosaského Švýcarska, vedoucí od hrani čního p řechodu v H řensku p řes Jet řichovice k přechodu v Dolní Poustevn ě. V roce 2000 byly vyzna čeny cyklotrasy v nov ě z řízeném Národním parku České Švýcarsko (jejich sí ť je považována za dostate čnou a kone čnou s tím, že mimo tyto trasy je jízda cyklist ů v NP zakázána z důvodu ochrany p řírody). Řada dalších cykloturistických tras byla vyzna čena v cykloturistických mapách, ale k jejich vyty čení v terénu dosud nedošlo. N ěkterá z těchto tras prochází až na jedinou výjimku každou obcí Českokamenicka (viz Tabulka č. 20). Jejich hlavní k řižovatky jsou na území obcí Jet řichovice a Česká Kamenice.
Specifickou turistickou aktivitou je také jízda na koních. Zvyšujícímu se zájmu o tuto formu trávení volného času odpovídá v posledních letech i výstavba pot řebné infrastruktury (nap ř. velká jízdárna v Jet řichovicích-Všemilech). Spíše než o turistiku se jedná o sportovní, p řípadn ě rekrea ční jezdectví v jízdárnách a jejich nejbližším okolí. Na území Národního parku České Švýcarsko je však jízda na koních zakázána.
č Tabulka . 20: Infrastruktura pro cestovní ruch
Ubyto- Turist. Křižovatka Cyklo. Poplatek z Obec Koupání vání stezka tur. cest trasa ubyt. (K č) Česká Kamenice Ano Ano Ano Ano Ano 2 Dobrná Ne Ne Ano Ne Ano 17 Huntí řov Ano Ano Ano Ano Ano (5) Janská Ano Ne Ano Ne Ano 15 Jet řichovice Ano Ano Ano Ano Ano 2+5 Kamenický Šenov Ano Ne Ano Ano Ano 2 Kunratice Ano Ano Ano Ano Ano 15 Kytlice Ano Ano Ano Ne Ano 3+15 Markvartice Ne Ne Ano Ne Ano - Nový Old řichov Ne Ne Ne Ne Ano - Prysk Ano Ne Ano Ne Ano 12 Růžová Ano Ne Ano Ano Ne 1 Srbská Kamenice Ano Ano Ano Ano Ano (5) Veselé Ano Ano Ano Ne Ano 1 Zdroj: Dotazníkové šet ření na obecních ú řadech, GaREP 2000 (údaje v závorce se vztahují k roku 1997 – p ředstavitelé obcí na tuto otázku v roce 2000 neodpověděli).
44 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Více problematickou sou částí turistické infrastruktury p ředstavuje možnost koupání. To je p řitom velmi vhodnou a vyhledávanou dopl ňkovou aktivitou k pěší turistice a cykloturistice. Nejv ětší rekrea ční vodní plochou v mikroregionu je Olešský rybník, který je i se svým okolím tradi ční a vyhledávanou rekrea ční oblastí. Velkým problémem zde však z ůstává kvalita vody, navíc zde existuje i potenciální st řet se zájmy ochrany p řírody (b řehové porosty v části rybníka jsou sou částí p řírodní rezervace Stará Oleška – p ředm ětem ochrany je zachovalá část rybníka s litorálními porosty s bohatou kv ětenou a zví řenou). Koupališt ě jsou v České Kamenici, Jet řichovicích, Veselém a možnosti koupání jsou i v některých dalších obcích, v nadpolovi ční v ětšin ě obcí však tato možnost chybí. Vybudování areálu vodních sport ů by proto bylo žádoucí aktivitou k rozší ření turistické nabídky regionu a ke zvýšení návšt ěvnosti (takový zám ěr je však pro jeho regionální dosah t řeba konzultovat i se sousedními regiony, aby nedocházelo k zesilování nežádoucí vnit řní konkurence).
Typickou sou částí krajiny D ěč ínské vrchoviny, Lužických hor i Českého st ředoho ří se staly rozhledny - díla lidských rukou zd ůraz ňující p řírodní dominanty. Na území Českokamenicka je to nov ě obnovená rozhledna ve z řícenin ě Kamenického hradu na Zámeckém vrchu, dále lze do této skupiny za řadit udržované vyhlídky v Jet řichovických st ěnách (Mariina skála, Ostroh, Šaunštejn – Loupežnický hrad aj.). Nevy řešený z ůstává stav rozhledny na Studenci – dominantním vyhlídkovém vrcholu území. Zdejší ocelová konstrukce rozhledny, jedna z nejstarších v ČR, je v havarijním stavu, její rekonstrukci, resp. obnov ě, p řitom brání p ředevším nevyjasn ěné majetkové poměry. Z říceniny rozhledny jsou také na R ůžovském vrchu, ten je však sou částí první zóny Národního parku České Švýcarsko a o její obnov ě se proto neuvažuje.
Problémem rozvoje cestovního ruchu v regionu z ůstává koncentrace návšt ěvnosti p ředevším do letní sezóny. Pro zimní turistiku v regionu prakticky nejsou vybudována za řízení (zna čené lyža řské trasy, vleky a sjezdovky), a to i přesto, že zvlášt ě v Lužických horách existují dobré p ředpoklady pro rozvoj této formy trávení volného času. Menší lyža řský vlek je provozován v Kytlicích, další je v těsné blízkosti mikroregionu v Polevsku. Vyhledávané lyža řské st ředisko však existuje v těsném sousedství mikroregionu v Ji řetín ě pod Jedlovou (zde sou časn ě existují i rozsáhlé zám ěry na zvýšení jeho vybavenosti).
45 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Významnou sou částí infrastruktury cestovního ruchu je možnost ubytování a stravování. Pro návšt ěvníky území je ubytování a stravování nejd ůležit ější pot řebou pro strávení p říjemné rekreace, pro podnikatele v cestovním ruchu hlavní oblastí k realizaci zisku. Již p ři zb ěžné návšt ěvě okresu je z řejmé, že jeho území je vybaveno ubytovacími za řízeními nadpr ůměrn ě, p řesné statistické informace o jejich kapacit ě a rozmíst ění však chyb ějí. Rámcový pr ůzkum kapacity ubytovacích za řízení byl však sou částí prací na dvou dokumentech strategického rozvoje, zpracovaných v poslední dob ě a vztahujících se k území okresu D ěč ín. 3 Je proto možné zde uvést výsledky těchto šet ření (viz Tabulka č.21, seznam ubytovacích za řízení v děč ínské části okresu je uveden v Příloze). P řesto, že hlavním zdrojem t ěchto informací byli samotní provozovatelé ubytovacích za řízení cestovního ruchu (všechna za řízení byla navštívena a s jejich provozovateli vypln ěn k tomuto ú čelu sestavený dotazník), není možné považovat údaje o l ůžkové kapacit ě v obcích za p řesné či kone čné. Je to vid ět již ze srovnání údaj ů mezi kv ětnem 1997 a srpnem 2000, kdy uvedený rozdíl odráží více r ůzné výpov ědi majitel ů než faktické zm ěny v kapacit ě za řízení. N ěkte ří podnikatelé zám ěrn ě uvád ějí nižší po čet l ůžek, jiní – i když to jen výjime čně – odmítli odpov ědět v ůbec. Uvedený odhad (k roku 2000) lze proto považovat za minimální po čet l ůžek v ubytovacích za řízeních cestovního ruchu. Údaje uvedené v Tabulka č. 21 uvád ějí pouze po čet l ůžek v ubytovacích za řízeních cestovního ruchu, nejsou zde zahrnuta l ůžka v objektech individuální rekreace (viz Tabulka č. 18) ani l ůžka v objektech nabízejících ubytování "v soukromí". Starostové n ěkterých obcí se shodují v tom, že celková ubytovací kapacita je vyšší než vyplynulo z provedených pr ůzkumů. Nap říklad v Kytlicích je celková ubytovací kapacita v letní sezón ě (v četn ě chatových tábor ů) odhadována na 550 l ůžek.
Přesto uvedené údaje poskytují dobrou p ředstavu o územním rozložení ubytovacích za řízení cestovního ruchu uvnit ř mikroregionu. Tém ěř dv ě p ětiny turistických l ůžek v děč ínské části mikroregionu jsou soust řed ěny v jediné obci – Jet řichovicích. Ty jsou nadregionálním centrem cestovního ruchu, p řičemž vyhlášením Národního parku České Švýcarsko se jejich turistický význam ješt ě posílil. P řibližn ě jednou p ětinou se na celkové kapacit ě podílí každá z obcí Kytlice a Huntí řov, asi desetinou Srbská Kamenice. Významná koncentrace turistických l ůžek
3 Program hospodá řského a sociálního rozvoje okresu D ěč ín, GaREP Brno 1998 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v okrese D ěč ín, GaREP Brno, 2000. 46 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza je dále v České Kamenici, Kunraticích a R ůžové, význam ostatních obcí je v oblasti turistické ubytovací infrastruktury nižší. V obcích českolipské části regionu jsou ubytovací za řízení v Prysku a Kamenickém Šenov ě.
Tabulka č. 21: Kapacita ubytovacích za řízení cestovního ruchu – bez ubytování v soukromí (obce v okrese D ěč ín)
Celkový po čet l ůžek Odhadovaná celková kapacita na Výsledek šet ření mezi Obec základ ě pr ůzkumu v kv ětnu 1997 provozovateli v srpnu 2000 Česká Kamenice cca 115 96 Dobrná - - Huntí řov 400 až 470 348 Janská 20 18 Jet řichovice cca 550 725 Kunratice 95 80 Kytlice cca 380 369 Markvartice - - Růžová 65 78 Srbská Kamenice cca 320 178 Veselé 8 4 Celkem 1950 – 2020 1869 Zdroj: Program hospodá řského a sociálního rozvoje okresu D ěč ín, 1998 a Koncepce rozvoje cestovního ruchu v okrese D ěč ín, 2000.
Pro ubytovací za řízení je typická jejich nízká pr ůměrná velikost, nej čast ějšími typy jsou penziony a bývalá podniková rekrea ční st řediska. Významný podíl mají také chatové tábory a kempy a autokempy. Tento typ ubytování zvyšuje ubytovací kapacitu p ředevším v Huntí řov ě. P řestože v regionu existují i luxusní ubytovací za řízení, p řevaha kapacity je za řízeních s nižším stupn ěm vybavenosti, s pokoji bez vlastního sociálního za řízení apod. To p ředstavuje potenciální problém rozvoje cestovního ruchu v regionu, jehož odstra ňování (tj. p řizp ůsobování struktury nabídky ubytování p ředpokládaným trend ům v poptávce ze strany host ů) bude vyžadovat zna čné investice. Práv ě obtížná dostupnost finan čních prost ředk ů pro malé podnikatele v cestovním ruchu je z jejich strany považována za hlavní p řekážku rozvoje odv ětví (blíže viz Koncepce rozvoje cestovního ruchu v okrese D ěč ín).
47 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
2.7. Trh práce
Situace na trhu práce a nezam ěstnanost je jedním z hlavních ukazatel ů hospodá řské problémovosti území. P řestože v ČR došlo za posledních 5 let k výrazným zm ěnám na trhu práce, v ětšina z těchto zm ěn se projevila spíše plošn ě a zost řila situaci v již v té dob ě postižených okresech a tak nap ř. v po řadí okres ů podle míry nezam ěstnanosti nedošlo k výrazným posun ům. To znamená, že regiony s nadpr ůměrnou nezam ěstnaností v polovině 90. let mají vysokou míru nezam ěstnanosti i v sou časnosti, ale problémy se prohloubily a zv ětšily (míra nezam ěstnanosti v ČR vzrostla z 3 % v roce 1996 na tém ěř 10 % na po čátku roku 2000).
Nejhorší situace je dlouhodob ě v pánevních okresech Severních Čech a na Ostravsku (okres Most zaznamenal v listopadu 2000 nezam ěstnanost 21 %, více než 15 % vykázaly okresy Karviná, Teplice, Ostrava, Chomutov, Louny a Bruntál – viz obr. 4). Podle nového krajského uspo řádání m ěl nejvyšší nezam ěstnanost práv ě kraj Ústecký (15,7 %) a Ostravský (14,7), což reprezentuje v kraji Ústeckém 64,5 tisíce nezam ěstnaných a v kraji Ostravském 92 tis. nezam ěstnaných. Liberecký kraj vykázal míru nezam ěstnanosti 6,3 % (stejná s Plze ňským krajem, p řičemž nižší nezam ěstnanost je pouze v kraji Královehradeckém a Bud ějovickém). Míra nezam ěstnanosti v ČR dosáhla k tomuto datu 8,5 %, v okrese D ěč ín 13,3 % a v okrese Česká Lípa 6,4 %.
48 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Obr.4 Míra nezam ěstnanosti v okresech ČR k 30. 11. 2000
Mí r a n e za m ě s t na no s t i v Č e s ké r e pu b l i c e DC k 30. listopadu 2000 LB TP UL CL JN MO SM TU CV LT MB LN ME JC NA KV SO KL JE CH NB HK RK RA AB KO PU BR BE PY UO SU PS PZ TC RO KH CR OP PM OT KA BN SY PB HB PJ OL NJ DO FM PV PR ZR BK PI TA PE KT JI VS ST VY KM TR BM ZL JH BO PT CB UH HO míra nezaměstnanosti(v%) ZN BV 0-5 CK 5 -1 0 1 0 -1 5 1 5 -2 0 >2 0 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních v ěcí ČR, Správa služeb zam ěstnanosti
Vývoj míry nezam ěstnanosti v Ústeckém a Libereckém kraji je tedy navzájem velmi odlišný a tato rozdílnost se opakuje i na úrovni okres ů, ke kterým náleží obce Českokamenicka, protože okres D ěč ín vykazuje dlouhodob ě nezam ěstnanost mezi 11 – 14 %, zatímco hodnota míry nezam ěstnanosti v okrese Česká Lípa je polovi ční (mezi 5 – 7 %). Vzhledem k tomu, že míra nezam ěstnanosti je klí čovým ukazatelem pro výb ěr region ů zasluhujících soust řed ěnou pozornost ze strany státní regionální politiky, napomohla tato skute čnost za řazení okresu D ěč ín mezi tzv. strukturáln ě postižené okresy, což oprav ňuje subjekty z území okresu využívat zvýhodn ěné nástroje a programy podpory regionálního rozvoje. Tyto programy však nejsou dostupné subjekt ům v českolipské části mikroregionu. Obce mikroregionu Českokamenicko náleží do okres ů D ěč ín a Česká Lípa a tudíž i konkrétní informace o trhu práce je nutné zjiš ťovat v místn ě p říslušných úřadech práce. Bohužel však stupe ň podrobnosti získaných údaj ů z okresu D ěč ín významn ě p řevyšuje informace z okresu Česká Lípa, tudíž analytické údaje jsou uvedeny pouze za obce náležející do okresu D ěč ín.
49 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Obr. 5 Vývoj nezam ěstnanosti v mikoregionech okresu D ěč ín
Vývoj míry nezam ěstnanosti v mikroregionech okresu D ěč ín
18
16
14
12 stnanosti [%] ě 10
8 míra nezam míra 6
4 I.00 I.99 I.98 II.00 II.99 II.98 X.00 X.99 X.98 III.00 V.00 III.99 V.99 III.98 V.98 IX.00 IX.99 XI.99 IX.98 XI.98 IV.00 VI.00 IV.99 VI.99 IV.98 VI.98 XII.99 XII.98 VII.00 VII.99 VII.98 VIII.00 VIII.99 VIII.98 Děč ínsko Benešovsko Českokamenicko Varnsdorfsko Rumbursko Šluknovsko Zdroj: ÚP D ěč ín
Míra nezam ěstnanosti v jednotlivých mikroregionech odráží místní specifické podmínky na trhu práce. Nejvyšší míra nezam ěstnanosti v rámci okresu D ěč ín je v sou časnosti na Benešovsku a Rumbursku (kolem 14 %), naopak Českokamenicko zaznamenalo v prvním pololetí roku 2000 pom ěrn ě zna čný pokles míry nezam ěstnanosti (ze 14 % na po čátku roku na 10 % v červnu) a i když ve druhém pololetí nezam ěstnanost mírn ě roste, stále se drží okolo 11 % a tím i celý mikroregion je spolu s Varnsdorfskem územím s nejnižší mírou nezam ěstnanosti na Děč ínsku (viz obr. 5).
Sledování struktury uchaze čů o zam ěstnání, respektive rozdíl ů v této struktu ře, m ůže napomoci identifikovat mikroregionáln ě specifické problémy na trhu práce, kdy nap ř. výrazné propoušt ění zam ěstnanc ů či nízký stupe ň umíst ěnosti absolvent ů škol se odrazí ve struktu ře neumíst ěných uchaze čů . Následující tabulky a grafy uvádí d ůležité a sledované strukturální charakteristiky souboru neumíst ěných uchaze čů o zam ěstnání vždy ve srovnání mikroregionu Česká Kamenice (ve vymezení obvodem pov ěř eného m ěstského ú řadu) a celého okresu D ěč ín (vždy v absolutním a relativním vyjád ření, údaje k 30.9.2000):
50 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Tabulka č. 22: Struktura uchaze čů podle délky evidence na ÚP
délka evidence po čet uchaze čů podíl na uchaze čích celkem v % Českokamenicko okres Českokamenicko okres D ěč ín Děč ín do 3 m ěsíc ů 127 2175 29,1 24,4 3 - 6 m ěsíc ů 62 1151 14,2 12,9 6 - 9 m ěsíc ů 34 814 7,8 9,1 9 - 12 m ěsíc ů 30 688 6,9 7,7 12 - 24 m ěsíc ů 77 1814 17,6 20,4 nad 24 m ěsíce 107 2266 24,5 25,4 celkem 437 8908 100,0 100,0 Zdroj: ÚP D ěč ín, stav k 30.9.2000
Obr. 6 Struktura uchaze čů v evidenci ú řadu práce z hlediska délky evidence – obvod pov ěř eného obecního ú řadu Česká Kamenice a okres D ěč ín (k 30. 9. 2000)
Srovnání struktury uchaze čů o zam ěstnání podle délky evidence
35,0 29,1 30,0 24,4 24,5 25,4 25,0
ích celkem [%] celkem ích 20,4 č 20,0 17,6 14,2 15,0 12,9 9,1 10,0 7,8 6,9 7,7
5,0
0,0 podíl skupiny na uchaze na skupiny podíl do 3 m ěsíc ů 3 - 6 m ěsíc ů 6 - 9 m ěsíc ů 9 - 12 m ěsíc ů 12 - 24 m ěsíc ů nad 24 m ěsíce
Českokamenicko okres D ěč ín
Zdroj: ÚP D ěč ín, stav k 30.9.2000
Tabulka č. 23: Struktura uchaze čů podle stupn ě vzd ělání
vzd ělanostní po čet uchaze čů podíl na uchaze čích celkem v % skupina Českokamenicko okres D ěč ín Českokamenicko okres D ěč ín základní 225 3706 51,5 41,6 učň ovské 147 3650 33,6 41,0 st řední s maturitou 65 1483 14,9 16,6 VŠ 0 69 0,0 0,8 celkem: 437 8908 100,0 100,0 Zdroj: ÚP D ěč ín, stav k 30.9.2000
51 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Obr. 7 Struktura uchaze čů podle stupn ě vzd ělání v obvodu pov ěř eného obecního ú řadu Česká Kamenice (stav 30. 9. 2000).
Struktura uchaze čů podle vzd ělání v mikroregionu Českokamenicko
15%
základní 51% učň ovské st řední s maturitou 34%
Zdroj: ÚP D ěč ín, stav k 30.9.2000
Tabulka č. 24: V ěková struktura uchaze čů
po čet uchaze čů podíl na uchaze čích celkem v % Věk uchaze čů okres Českokamenicko Českokamenicko okres D ěč ín Děč ín do 19 let 35 481 8,0 5,4 19 – 24 let 81 2029 18,5 22,8 25 – 29 let 46 1214 10,5 13,6 30 – 34 let 47 963 10,8 10,8 35 – 39 let 57 817 13,0 9,2 40 – 44 let 38 841 8,7 9,4 45 – 49 let 64 1097 14,6 12,3 50 – 54 let 52 1120 11,9 12,6 55 a více 17 346 3,9 3,9 celkem: 437 8908 100,0 100,0 Zdroj: ÚP D ěč ín, stav k 30.9.2000
52 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Data uvedená v tabulkách a grafech je možné shrnout následovn ě:
• celková míra nezam ěstnanosti v mikroregionu Českokamenicko (9,2 %) je vyšší než pr ůměr ČR (8,5 %), avšak nižší než pr ůměr okresu D ěč ín (p řitom ale vyšší než pr ůměr okresu Česká Lípa)
• strukturální charakteristiky nezam ěstnaných nevykazují žádné alarmující pozitivní či negativní odchylky od okresního pr ůměru, z pohledu srovnání struktury uchaze čů o zam ěstnání stojí za pozornost:
o nižší podíl dlouhodob ě neumíst ěných uchaze čů (p ředevším ve skupin ě 12 – 24 m ěsíc ů) a vyšší podíl uchaze čů evidovaných mén ě než 6 měsíc ů (v případ ě nenalezení zam ěstnání se budou propadat do dalších skupin)
o 51 % uchaze čů tvo ří osoby s nejvýše základním vzd ěláním, které nebudou na trhu práce poptávány vytvá řením nových pracovních míst v provozech s moderními technologickými postupy
o mezi nezam ěstnanými mají nízké zastoupení uchaze či s učň ovským vzd ěláním
o z hlediska v ěkové struktury je na Českokamenicku nižší podíl neumíst ěných uchaze čů ve v ěkové skupin ě 19 – 29 let, avšak vysoký podíl uchaze čů do 19 let (ten m ůže souviset s již zmín ěnou vzd ělanostní strukturou nezam ěstnaných).
Obr. 8 V ěková struktura uchaze čů – srovnání obvodu pov ěř eného ú řadu Česká Kamenice a okresu D ěč ín
Srovnání v ěkové struktury uchaze čů o zam ěstnání
25,0 22,8
20,0 18,5 ích ích celkem [%] č 14,6 15,0 13,6 13,0 12,3 11,9 12,6 10,5 10,8 10,8 9,4 10,0 9,2 8,7 8,0
5,4 5,0 3,9 3,9 kové skupiny uchaze kové na ě
0,0 podíl v podíl do 19 let 19 - 24 let 25 - 29 let 30 - 34 let 35 - 39 let 40 - 44 let 45 - 49 let 50 - 54 let 55 a více
Českokamenicko okres D ěč ín
Zdroj: ÚP D ěč ín, stav k 30.9.2000 53 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Trh práce je pochopiteln ě diferencován i na úrovni jednotlivých obcí. Tabulka č. 25 p řibližuje situaci v mikroregionu a prostorové rozložení ohnisek nezam ěstnanosti.
Nejvyšší koncentrace nezam ěstnaných je samoz řejm ě v popula čně nejsiln ější České Kamenici, dále v Kamenickém Šenov ě, v ostatních obcích je uchaze čů řádov ě mén ě. V relativním vyjád ření (míra nezam ěstnanosti) byla koncem zá ří nejvyšší nezam ěstnanost v Kunraticích, kde dosáhla hrozivých 28 %, následovaly obce Růžová (19 %), Veselé (17 %), Dobrná (15 %) a Janská (14 %). I na úrovni obcí se zřeteln ě projevuje diferenciace mezi obcemi v okrese Česká Lípa, resp. Kamenickošenovskem (míra nezam ěstnanosti vesm ěs pod pr ůměrem regionu i ČR), a obcemi v okrese D ěč ín s nadpr ůměrnou nezam ěstnaností (až na výjimky v případ ě obcí Srbská Kamenice a Markvartice). Zvlášt ě nápadné je to u sousedících m ěst Česká Kamenice a Kamenický Šenov, kde míra nezam ěstnanosti v jednom z nich dosáhla v zá ří 2000 jen 55 % hladiny ve druhém m ěst ě.
Tabulka č. 25: Míra nezam ěstnanosti v obcích mikroregionu – stav k 30. 9. 2000 obec: po čet uchaze čů míra nezam ěstnanosti (%) Česká Kamenice 311 10,40 Dobrná 28 14,97 Huntí řov 31 11,48 Janská 17 14,53 Jet řichovice 16 9,41 Kamenický Šenov 130 5,72 Kunratice 23 28,05 Kytlice 17 11,97 Markvartice 28 8,48 Nový Old řichov 22 7,10 Prysk 13 6,81 Růžová 21 18,75 Srbská Kamenice 3 3,70 Veselé 22 17,46 mikroregion Českokamenicko 682 9,23 Zdroj: ÚP D ěč ín, ÚP Česká Lípa
I p řes relativn ě nízké absolutní po čty nezam ěstnaných ve v ětšin ě venkovských obcí je i zde nutné v ěnovat zvýšené úsilí snižování nezam ěstnanosti, p ředevším u problémových skupin, které jsou z trhu práce vytla čovány. Mezi problémové skupiny pat ří zejména dlouhodob ě nezam ěstnaní (kte ří postupn ě ztrácí pracovní návyky a schopnost být zam ěstnán), absolventi škol bez praxe, osoby se zm ěněnou pracovní schopností (ZPS) či matky s malými d ětmi a osoby v předd ůchodovém v ěku. Konkrétní motivace setrvání v nezam ěstnanosti je však v ěc výrazn ě individuální a
54 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza závisí na situaci každého uchaze če. Tato psychologická rovina boje s nezam ěstnaností je z řejmá mimo jiné i z toho, že obce s vysokou a nízkou nezam ěstnaností spolu sousedí a že tudíž za člen ění jejich ekonomicky aktivních obyvatel na trhu práce není jen výsledkem p ůsobení "objektivních" faktor ů jako je poloha nebo dopravní dostupnost.
2.8. Technická infrastruktura
Vybavenost obcí a m ěst technickou infrastrukturou je jedním ze základních předpoklad ů jejich rozvoje. Hraje roli p ři rozhodování obyvatel p ři volb ě místa bydlišt ě, p ři rozhodování podnikatelských subjekt ů o umíst ění investi čních zám ěrů a ovliv ňuje i spokojenost obyvatel s životem v obci. Je proto pochopitelné, že zlepšení stavu vybavenosti obcí technickou infrastrukturou stojí v centru pozornosti místních samospráv. V důsledku zanedbání výstavby technické infrastruktury v minulosti přitom není možné považovat sou časnou vybavenost technickou infrastrukturou na Českokamenicku podobn ě jako i jinde v ČR za dosta čující.
Sou časn ě je z řejmé, že mezi jednotlivými obcemi existují zna čné rozdíly, vyplývající z jejich polohy, popula ční velikosti a nap říklad i administrativního statutu v minulosti (sídlo obce versus místní část). Z řejmé je i to, že šance na zlepšení sou časného stavu nejsou rovné: malé obce, obce v členitém terénu, s více místními částmi resp. s rozptýleným osídlením, s malým po čtem podnikatelských subjekt ů nebo vzdálené od stávajících tras energovod ů jsou t ěmito skute čnostmi handicapovány ve srovnání s jinými obcemi. Zásobování energiemi je provád ěno zpravidla velkými distribu čními spole čnostmi na tržním principu a investice nezbytné pro p řipojení n ěkterých sídel nebo modernizaci stávající sít ě jsou z jejich hlediska vyšší (a to často podstatn ě) než zisky založené na o čekávané výši odb ěrů v sídle v budoucnosti. Je však t řeba upozornit, že tržní hledisko by nem ělo být jediným kritériem p ři rozhodování o lokalizaci investic do rozvoje technické infrastruktury a do bilance celospole čenského efektu t ěchto investic je t řeba zahrnout i zájmy ochrany přírody a krajiny (hledisko, které by práv ě na Českokamenicku m ělo mít velkou váhu) i spokojenost obyvatel s životem v jejich sídlech. Tato hlediska jsou však pochopiteln ě t ěžko kvantifikovatelná či rozpo čtovatelná.
55 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Předm ětem této kapitoly je stru čné zhodnocení vybavenosti obcí Českokamenicka technickou infrastrukturou. Je zachycen stav na podzim roku 2000 (říjen – listopad). Informace byly poskytnuty starosty jednotlivých obcí prost řednictvím zaslaného dotazníku. (Vzhledem k tomu, že informace za obec Srbská Kamenice se nepoda řilo ve stanoveném termínu získat a údaje nebylo možné zjistit z jiných zdroj ů, jsou u této obce uvád ěny údaje z pr ůzkumu provedeného v kv ětnu 1997.)
2.8.1 Zásobování pitnou vodou a čišt ění odpadních vod
Situaci v zásobování pitnou vodou lze v regionu ozna čit za dobrou, i když stále ne za optimální. Z deseti obcí, za n ěž se poda řilo zjistit údaj o podílu byt ů napojených na místní nebo skupinový vodovod, byly v šesti obcích napojeny více než čty ři p ětiny byt ů a v dalších t řech obcích 50 – 70 % byt ů (viz Tabulka č. 26). Pouze v Dobrné je na skupinový vodovod napojeno jen 15 % domácností. (V Dobrné existuje investi ční zám ěr na výstavbu vodovodu, s jeho realizací se však počítá až v letech 2003 – 2005.)
Ostatní byty jsou zásobovány z vlastních studen. Není možné říci, že zásobování z vlastních studen představuje mén ě kvalitní zp ůsob dodávky pitné vody. Není zde sice zajišt ěna pravidelná kontrola kvality pitné vody, avšak riziko z toho vyplývající je na Českokamenicku pom ěrn ě malé, protože kvalita zdejších podzemních vod je v rámci ČR nadpr ůměrná. Část území mikroregionu leží v pásmu hygienické ochrany podzemních vod a v obcích Kytlice a Prysk kvalita pitné vody dokonce spl ňuje normované požadavky na vodu pro kojence (nízký obsah dusi čnan ů atd.). Pouze v Huntí řov ě kvalita vody částe čně nespl ňuje požadavky ČSN.
56 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Tabulka č. 26: Zajišt ění dodávky pitné vody v obcích mikroregionu Českokamenicko
Zp ůsob Podíl byt ů Parametry zajišt ění Kapacita Technický napojených na pitné vody Obec dodávky pitné sít ě **) stav sít ě ***) vodovod (%) ****) vody *) Česká Kamenice MV cca 93 V V ČSN Dobrná SV, VS 15 NE NE ČSN Huntí řov MV, VS nezj. V NE (ČSN) Janská MV, VS 94 V V ČSN Jet řichovice MV nezj. V+ NE ČSN Kamenický Šenov SV nezj. V V ČSN Kunratice MV,VS 57 NE NE ČSN Kytlice SV 100 V+ V kojenecká Markvartice SV,MV 100 V+ NE ČSN Nový Old řichov MV,SV,VS 58(100% TOB) V+ NE ČSN Prysk MV,VS 85 V+ V kojenecká Růžová SV 89 V NE ČSN Srbská Kamenice MV,VS nezj. NE V ČSN Veselé MV, VS 68 V+ V ČSN *) MV – místní vodovod, SV – skupinový vodovod, VS – vlastní studny **) Kapacita sít ě: V+ umož ňuje napojení i dalších objekt ů, V – vyhovuje, NE – nevyhovuje ***) Technický stav sít ě: V – vyhovuje, NE - nevyhovuje ****) Parametry pitné vody : kojenecká – vhodná i pro kojence, ČSN – spl ňuje platné normy ČSN pro pitnou vodu, ( ČSN) – nespl ňuje platné normy ČSN pro pitnou vodu
Kapacita vodovodní sít ě není vyhovující v Dobrné, kde z ůstává nejnižší podíl domácností napojených na vodovod, a dále v Kunraticích a Srbské Kamenici. Naopak v šesti obcích nep ředstavuje kapacita sít ě problém, nebo ť umož ňuje i napojení dalších objekt ů (Jet řichovice, Kytlice, Markvartice, Nový Old řichov, Prysk a Veselé). Nejv ětším problémem v oblasti zásobování pitnou vodou tak na Českokamenicku podobn ě jako i jinde v ČR z ůstává technický stav vodovodní sít ě. Za uspokojivý ho považuje jen polovina obcí, v četn ě obou m ěst.
Stávající stav zajišt ění odvodu a čišt ění odpadních vod je v regionu mnohem mén ě uspokojivý než stav zásobování pitnou vodou (viz Tabulka č. 27). Splašková kanalizace je vybudována pouze v České Kamenici, i tam je však na ni napojena jen menšina byt ů. Čistírna odpadních vod je mimo Českou Kamenici vybudována pouze v obcích Huntí řov, Markvartice a Prysk, tyto ČOV však slouží p ředevším místním výrobním podnik ům. V obcích není vybudována kanaliza ční sí ť a tak je na ČOV napojený jen zlomek obytných dom ů. Malá místní ČOV je také v Kamenickém Šenov ě, kde jsou na ni napojeny byty v sídlišti, na malou místní čisti čku v Novém Old řichov ě je napojeno p ět domácností. Malé čistírny odpadních vod se objevily i v několika dalších obcích, ale v ětšina odpadních vod kon čí v septicích.
57 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Situace je na Českokamenicku ve srovnání s jinými regiony ČR závažn ější vzhledem k environmentální kvalit ě území a zájm ům ochrany p řírody. Nezajišt ění funk čního systému čišt ění odpadních vod totiž p ředstavuje zvýšené ekologické riziko. Řešením však nemusí být snaha budovat ČOV v každé obci. S ohledem na místní podmínky m ůže být n ěkde výhodn ější vybudování rozsáhlejší kanaliza ční sít ě svád ějící odpadní vody do jediné ČOV (nap ř. obce v povodí Bystré), jinde – zvlášt ě v oblastech s řídkým a rozptýleným osídlením, které je v oblasti Labských pískovc ů – nahrazování stávajících septik ů malými ekologickými čisti čkami pro n ěkolik domácností. Každé řešení však bude vyžadovat zna čné investice.
Tabulka č. 27: Splašková kanalizace a čišt ění odpadních vod v obcích mikroregionu Českokamenicko
Po čet byt ů napojených Obec Splašková kanalizace Čišt ění odpadních vod na kanalizaci (%) Česká Kamenice ANO 350 (cca 16%) ČOV Dobrná NE - není Huntí řov NE - ČOV Janská NE - není Jet řichovice ANO 70-80 (cca 20 %) ČOV Kamenický Šenov NE -. lokální Kunratice NE - není Kytlice NE - není Markvartice lokální 40 (cca 16 %) ČOV Nový Old řichov NE - (ČOV) Prysk lokální 15 (cca 5%) ČOV Růžová NE - není Srbská Kamenice NE - není Veselé NE - není
2.8.2 Zásobování energiemi a stupe ň telefonizace Málo uspokojivá je také situace v zásobování plynem. Plyn je zaveden do domácností pouze ve m ěstech Česká Kamenice a Kamenický Šenov a v obci Prysk (viz Tab. 8.3). I v těchto obcích je však na plynovou p řípojku napojena jen mén ě než třetina celkového po čtu domácností. Polovina obcí proto plánuje v budoucnosti zavedení plynu do obce nebo rozší ření stávající sít ě. Tato vyjád ření jsou však zna čně subjektivní, nebo ť venkovské obce nemají dostatek prost ředk ů na financování plynofikace a zájem ze strany distributor ů je ve v ětšin ě p řípad ů malý, protože odb ěry obyvatelstva v těchto obcích jim nezajistí návratnost investice. S tímto v ědomím je t řeba interpretovat výpov ěď o plánu zavést plyn do obce: n ěkte ří
58 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza místní reprezentanti odpov ěděli "ne" proto, že jejich p ředchozí jednání s distributorem jim ukázala neuskute čnitelnost takového plánu v sou časných podmínkách.
Tabulka č. 28: Zajišt ění zásobování plynem a elektrickou energií v obcích mikroregionu Českokamenicko
Po čet byt ů Plán na Kapacita Technický Přípojka plynu Obec napojených na zavedení vedení el. stav vedení el. v obci přípojku plynu plynu energie energie Česká Kamenice Ano 620 (29 %) Ano vyhovuje vyhovuje Dobrná Ne Ano vyhovuje vyhovuje Huntí řov Ne nezj. vyhovuje vyhovuje Janská Ne Ne vyhovuje vyhovuje Jet řichovice Ne Ne nevyhovuje nevyhovuje Kamenický Šenov Ano 100 (7 %) Ano vyhovuje vyhovuje Kunratice Ne Ne vyhovuje vyhovuje Kytlice Ne Ne vyhovuje vyhovuje Markvartice Ne Ano nevyhovuje nevyhovuje Nový Old řichov Ne Ano vyhovuje vyhovuje Prysk Ano 90 (28 %) Ano vyhovuje vyhovuje Růžová Ne Ne nevyhovuje nevyhovuje Srbská Kamenice Ne Ne vyhovuje vyhovuje Veselé Ne nezj. nevyhovuje nevyhovuje
Zajišt ění zásobování elektrickou energií je v regionu více uspokojivé, i když také ne optimální. V deseti obcích je kapacita vedení elektrické energie, technický stav tohoto vedení i stav transformátoru (transformátor ů) nap ětí považován za uspokojivý. Nevyhovující jsou všechny tyto parametry vedení elektrické energie v obcích Jet řichovice, Markvartice, R ůžová a Veselé. Nedostate čné zajišt ění napojení na energetické sít ě m ůže p ředstavovat vážnou bariéru rozvoje t ěchto obcí, jak ve sfé ře podnikatelské aktivity, tak i ve sfé ře bydlení.
Napojení na sí ť pevných telefonních linek se v posledních letech výrazn ě zlepšilo. Zatímco ješt ě v roce 1997 se po čet nevy řízených žádostí o zřízení domovní telefonní stanice pohyboval ve stovkách a čekací doba byla nej čast ěji 1 až 2 roky, v roce 2000 je až na dv ě výjimky považován stupe ň telefonizace obce za dostate čný. Nedostate čný je však stále v České Kamenici, kde je evidováno cca 200 žádostí a čekací doba dosahuje 6 m ěsíc ů, a dále v obci Veselé. Je však možné p ředpokládat, že nedostatky v zajišt ění p řístupu do telekomunika ční sít ě budou v dohledné dob ě odstran ěny i bez finan čního p řísp ěvku ze strany obcí.
59 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
60 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Příloha: Seznam ubytovacích za řízení (obce Českokamenicka na území okresu D ěč ín) - srpen 2000 obec Adresa název a druh za řízení po čet l ůžek Česká Kamenice Dukelských hrdin ů 183 turistická ubytovna TJ 52 Česká Kamenice nám ěstí Míru 123 penzion Koudela 12 Česká Kamenice Pekelský d ůl 18 penzion Stará hospoda 12 Čes ká Kamenice Huníkov 200 penzion Myslivna 12 Česká Kamenice Dukelských hrdin ů 530 penzion Euroclub 8 Huntí řov Huntí řov autokemp Česká brána 100 Huntí řov Stará Oleška 136 penzion Vyhlídka 120 Huntí řov Nová Oleška 21 penzion Terasa 8 Huntí řov Stará Olešk a chatová osada Stará Oleška 120 Janská Janská 74 penzion U skály 18 Jet řichovice Jet řichovice 106 hotel Bellevue 110 Jet řichovice Vysoká Lípa 1 intercamp Vysoká Lípa 180 Jet řichovice Rynartice 31 penzion Montana 15 Jet řichovice Jet řichovice 85 RS Sp obyt 230 Jet řichovice Jet řichovice 12 penzion Pod skálou cca 12 Jet řichovice Jet řichovice 4 penzion Švýcarský dv ůr 22 Jet řichovice Všemily 106 penzion Waldex 10 Jet řichovice Vysoká Lípa 117 ubyt.host. U loupežníka 15 Jet řichovice Jet řichovice kemp slu ne čné údolí stany Jet řichovice Vysoká Lípa 114 hotel Záme ček 45 Jet řichovice Vysoká Lípa 118 soukr.ubytování U Strašáka 17 Jet řichovice Vysoká Lípa 43 hotel Lípa 45 Jet řichovice Jet řichovice 57 penzion D řevák 20 Jet řichovice Jet řichovice 15 penzion Pr aha 16 Kunratice Studený 89 penzion Na pile 20 Kunratice Studený 35 penzion Kamzík 60 Kytlice Kytlice 31 hotel Kovošrot 50 Kytlice Kytlice 35 penzion U Lucerny 25 Kytlice Dolní Falknov 59 RS Zátiší 22 Kytlice Kytlice 120 penzion Helene 21 Kytlice Ky tlice 24 penzion U Žalud ů 12 Kytlice Dolní Falknov 1 penzion Carborundum 47 Kytlice Kytlice 4 penzion U Janouškovic 30 Kytlice Mlýny 66 US K řížová (ubytovací služby) 14 Kytlice Kytlice RS Jit řenka 52 Kytlice Dolní Falknov 59 penzion Andy 90 Kytlice Mlýny RS D oly Nástup Tušimice 20 Kytlice Kytlice RS D ům techniky ČVTS 20 Kytlice Kytlice ubytování U Haraš ů 8 Růžová Růžová 246 privat Selský dv ůr 11 Růžová Růžová 195 penzion R ůžák 24 Růžová Růžová 68 penzion U Stehlík ů 37 Růžová Růžová 286 penzion V ětrný ml ýn 6 Srbská Kamenice Srbská Kamenice penzion Les 30 Srbská Kamenice Srbská Kamenice 61 Penzion Vesna 18 Srbská Kamenice Srbská Kamenice Penzion Bašta 16 Srbská Kamenice Srbská Kamenice 88 penzion Romance 39 Srbská Kamenice Srbská Kamenice Intercamp U Ferdinanda 47 Srbská Kamenice Srbská Kamenice 147 ubyt. hostinec Ve starém krám ě 16 Srbská Kamenice Srbská Kamenice 4 penzion Lípa 12 Veselé Veselé 27 bungalov 4 Zdroj: Koncepce rozvoje cestovního ruchu v okrese Děč ín. GaREP, Brno, 2000.
61 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Socioekonomická analýza
Seznam tabulek:
Tabulka č.1: Obce a jejich místní části 12 Tabulka č.2: Velikostní struktura obcí 13 Tabulka č.3: Funk ční velikost st ředisek mikroregionu Českokamenicko a vybraných st ředisek v okolí v roce 1980 15 Tabulka č.4: Funk ční velikost st ředisek mikroregionu Českokamenicko a vybraných st ředisek v okolí v roce 1991 15 Tabulka č.5: Vývoj po čtu obyvatel v období 1869 – 2000 16 Tabulka č.6: Indexy vývoje po čtu obyvatel v období 1869 – 2000 17 Tabulka č.7: Bilance obyvatelstva v mikroregionu Českokamenicko, v okresech CL, DC, ČR v letech 1996 – 1999 19 Tabulka č.8: Bilance obyvatelstva v obcích mikroregionu Českokamenicko (úhrn za roky 1996 – 1999) – absolutní údaje 21 Tabulka č.9: Bilance obyvatelstva v obcích mikroregionu Českokamenicko (úhrn za roky 1996 – 1999) – absolutní údaje 22 Tabulka č.10: Struktura obyvatel v obcích mikroregionu podle pohlaví a v ěku – 1.1.2000 23 Tabulka č.11: Odv ětvová struktura ekonomických subjekt ů se sídlem na území mikroregionu 25 Tabulka č.12: Územní struktura ekonomických subjekt ů se sídlem na území mikroregionu 26 Tabulka č.13: Intenzita soukromého podnikání v obcích mikroregionu 28 Tabulka č.14: Přír ůstky intenzity silni ční dopravy v ČR (1990 – 1995) 33 Tabulka č.15: Nejzatížen ější úseky silni ční sít ě mikroregionu mimo intravilán ČK 34 Tabulka č.16: Spokojenost s úrovní dopravní obsluhy ve řejnou dopravou 36 Tabulka č.17: Lůžková kapacita ubytovacích za řízení podnikové rekreace 39 Tabulka č.18: Objekty druhého bydlení ve vybraných obcích mikroregionu 40 Tabulka č.19: Hlavní turistické cíle v obcích mikroregionu 42 Tabulka č.20: Infrastruktura pro cestovní ruch 44 Tabulka č.21: Kapacita ubytovacích za řízení cestovního ruchu 47 Tabulka č.22: Struktura uchaze čů podle délky evidence na ÚP 51 Tabulka č.23: Struktura uchaze čů podle stupn ě vzd ělání 51 Tabulka č.24: Věková struktura uchaze čů 52 Tabulka č.25: Míra nezam ěstnanosti v obcích mikroregionu 54 Tabulka č.26: Zajišt ění dodávky pitné vody v mikroregionu 57 Tabulka č.27: Splašková kanalizace a čišt ění odpadních vod v mikroregionu 58 Tabulka č.28: Zajišt ění zásobování plynem a el.energií v mikroregionu 59
Seznam obrázk ů:
Obrázek č.1: Poloha Českokamenicka v České republice 9 Obrázek č.2: Dopravní poloha Českokamenicka v rámci okresu DC 31 Obrázek č.3: Sčítání silni ční dopravy 1995 33 Obrázek č.4: Míra nezam ěstnanosti v okresech ČR k 30.11.2000 49 Obrázek č.5: Vývoj nezam ěstnanosti v mikroregionu v okresu DC 50 Obrázek č.6: Struktura uchaze čů v evidenci ÚP z hlediska délky evidence 51 Obrázek č.7: Struktura uchaze čů podle stupn ě vzd ělání v mikroregionu 52 Obrázek č.8: Věková struktura uchaze čů , srovnání CK a DC 53
62 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Analýza SWOT
3. ANALÝZA SWOT
Analýza SWOT je klasifika ční metodou umož ňující celkové zhodnocení stavu řešeného území zobecn ěním poznatk ů socioekonomické analýzy území. Analýza SWOT byla zpracována komplexn ě pro celý mikroregion a vyhodnocuje jeho silné stránky (Strenghts), slabé stránky (Weaknesses), p říležitosti (Oportunities) a hrozby (Threats). Silné a slabé stránky popisují vnit řní prost ředí mikroregionu, p říležitosti a hrozby se zabývají skute čnostmi p ůsobícími na území mikroregionu z vn ějšku, pro něž je charakteristická jejich špatná ovlivnitelnost ze strany subjekt ů p ůsobících v řešeném území.
Silné stránky:
• stabilizace po četního stavu obyvatelstva v 90. letech a mírný nár ůst celkového po čtu obyvatelstva z d ůvodu kladného migra čního salda • pon ěkud p řízniv ější v ěková struktura ve srovnání s populací ČR • nižší nezam ěstnanost než ve v ětšin ě jiných mikroregion ů okresu D ěč ín • výhodná geografická poloha • přítomnost dvou m ěstských st ředisek • zastoupení sklá řské výroby v hospodá řské struktu ře regionu a relativn ě dobrá ekonomická situace sklářských podnik ů • množství turistických cíl ů rozmíst ěných po celém území mikroregionu • zastoupení malých podnikatelských subjekt ů i ve venkovských obcích • zna čná ubytovací kapacita v za řízeních cestovního ruchu • zdravé životní prost ředí • celé území je sou částí n ěkteré z CHKO, resp. národního parku • pom ěrn ě hustá sí ť turistických cest • mikroregionem probíhá silnice I/13, za řazená do mezinárodní sít ě evropských silnic (E442) • relativn ě vysoká kvalita pitné vody ve v ětšin ě obcí
Slabé stránky:
• dlouhodobá depopulace má svoje d ůsledky i v sou časnosti (nap ř. ve v ěkové struktu ře obyvatel) • omezená vnit řní integrita regionu (obce v okrajové poloze spádují k jiným st ředisk ům, zvlášt ě k Děč ínu • velmi vysoká míra nezam ěstnanosti v několika venkovských obcích 63 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Analýza SWOT
• nep říliš dobrá situace v ětšiny pr ůmyslových podnik ů • záporné saldo dojíž ďky za prací • nedostate čná spolupráce mezi subjekty v oblasti cestovního ruchu, jak mezi podnikatelskými subjekty navzájem, tak mezi podnikateli a ve řejnou správou • množství nevyužitých chátrajících objekt ů • nedostate čné pov ědomí o turistické nabídce regionu mezi potenciálními návšt ěvníky • nedostate čná nabídka za řízení pro trávení volného času návšt ěvník ů (v p řípad ě špatného po časí apod. – sportovní a kulturní za řízení) • nízký standard ubytování ve v ětšin ě ubytovacích za řízení • koncentrace turistické návšt ěvnosti do letní sezóny • nedostate čná údržba o krajinu, vysoký podíl p ůdy ležící ladem • zna čně neuspokojivá situace v oblasti odkanalizování obcí a čišt ění odpadních vod • nevyhovující dopravní obslužnost v ětšiny obcí • zna čný podíl objekt ů nenapojených na skupinový nebo místní vodovod v několika obcích • malý po čet obcí (i byt ů) s přípojkou plynu • malý podíl zahrani čního kapitálu v podnicích na území mikroregionu • poloha mimo hlavní mezinárodní dopravní tahy ve směru evropské urbanizované osy • nejistá situace v papírn ě v České Kamenici (t ři roky v konkurzu) co by významného podniku • nedostate čná infrastruktura pro zimní sporty • nabídka možností koupání neodpovídá turistickému významu mikroregionu • míra nezam ěstnanosti v České Kamenici nad pr ůměrem mikroregionu • nižší kapacita i technický stav vedení elektrické energie v n ěkterých obcích mikroregionu
Příležitosti:
• investice do technické infrastruktury • zkavalitn ění nabídky turistických produkt ů • vytvá ření p říznivých podmínek pro malé a st řední podnikání • podporou bytové výstavby a celkovým rozvojem obcí bude možné stabilizovat migra ční atraktivitu obcí • zvýšení návšt ěvnosti budováním sít ě nau čných stezek, tematických cest a cyklotras • příliv zahrani čních investic • rozvoj agroturistiky • příhrani ční poloha mikroregionu v kontextu možností rozvoje p řeshrani ční spolupráce a čerpání finan čních prost ředk ů z program ů EU
64 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Analýza SWOT
Hrozby:
• nedostatek investic do údržby a rozvoje za řízení cestovního ruchu • nedostatek prost ředk ů na bytovou výstavbu a rekonstrukce bytového fondu sníží migra ční atraktivitu a povede k odchodu obyvatel, zvlášt ě mladých • nerealizování podnikatelských zám ěrů v některých v ětších podnicích zvýší nap ětí na trhu práce • bez zvýšení podílu odpadních vod procházejících ČOV (v četn ě malých, ekologických ČOV) bude p řetrvávat riziko ohrožení p řírody • zhoršování stavu dopravní infrastruktury • zhoršování dopravní obslužnosti obcí • zvyšování dopravní zatíženosti m ěst a obcí • dlouhodobá stabilizace nezam ěstnanosti na relativn ě vysoké úrovni • nerozvíjení spolupráce mezi subjekty cestovního ruchu v regionu a v okolí • necitlivé zásahy do krajiny (v četn ě sídel) mohou ohrozit její scénickou hodnotu
65 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Strategie rozvoje a její priority
4. STRATEGIE ROZVOJE A JEJÍ PRIORITY
Na základ ě p ředchozích kapitol (socioekonomické analýzy území a analýzy SWOT) byly formulovány 3 prioritní oblasti odrážející stávající situaci mikroregionu, na které bude zam ěř ena pozornost a v rámci nich byla pro řešení problém ů definována jednotlivá opat ření.
Strategie rozvoje bude realizována pomocí následujících 3 priorit:
PRIORITA 1: Rozvoj sídel PRIORITA 2: Ekonomický rozvoj PRIORITA 3: Aktivizace mikroregionu a rozvoj spolupráce
66 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Popis jednotlivých priorit a opat ření
5. POPIS JEDNOTLIVÝCH PRIORIT A OPAT ŘENÍ
5.1. Priorita 1: Ekonomická základna
Na území mikroregionu Českokamenicko se nachází množství zejména malých a st ředních podnik ů, v jejichž odv ětvové struktu ře je nejvýrazn ěji zastoupen jednak sektor služeb, masivn ě se rozvíjející zejména b ěhem 90. let, ale tradi čně i řada pr ůmyslových podnik ů vyvíjejících činnost hlavn ě ve sklá řské výrob ě, kovovýrob ě a ve strojírenství. B ěhem posledních 10 let došlo ve v ětšin ě t ěchto subjekt ů v rámci transforma čních tlak ů a vzniku konkuren čního prost ředí ke zm ěnám vedoucí na jedné stran ě k útlumu či zániku výroby a celkové nestabilit ě průmyslových podnik ů s dopadem na zam ěstnanost, na stran ě druhé k restrukturalizaci stávajících provoz ů či vzniku nových podnik ů, v některých p řípadech s podporou zahrani čního kapitálu. Ve vazb ě na činnost v ětších - nov ě vzniklých i tradi čních – podnik ů p ůsobí mnohé menší subjekty jako sou část subdodavatelských vazeb v oblasti výrobních i nevýrobních služeb.
S celkovou transformací ekonomického prost ředí, v souladu s celorepublikovým trendem b ěhem 90. let, vznikl prostor pro nár ůst aktivit v terciárním sektoru, který v sou časnosti reprezentuje nejvýrazn ější dimenzi ve skladb ě ekonomické základny mikroregionu s výraznou koncentrací v městských centrech území. P řírodní p ředpoklady a vysoká atraktivita prostoru rovn ěž vytvá ří jeden ze základních p ředpoklad ů pro rozvoj služeb souvisejících s ekonomickým odv ětvím cestovního ruchu, které má v sou časné dob ě zna čné rezervy a zárove ň možnosti dalšího rozvoje.
Přírodní podmínky jsou však zárove ň limitujícím faktorem pro intenzívní zem ědělství, jehož význam lze spat řovat spíše v mimoproduk čních činnostech za účelem udržení kvalitní pé če o krajinu.
Z těchto d ůvod ů je prioritní oblast formulována a v jednotlivých opat řeních zam ěř ena na posílení a další rozvoj stávajících ekonomických charakteristik mikroregionu a jeho vnit řních zdroj ů, tedy na podporu soukromé sféry, zejména tvorbou podmínek pro podnikání, využití potenciálu území pro komplexní rozvíjení cestovního ruchu a vyvíjení aktivit zajiš ťujících trvale udržitelnou údržbu krajiny v souladu s její hodnotou a možnostmi rozvoje vedlejších aktivit soukromých subjekt ů.
67 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Popis jednotlivých priorit a opat ření
Cíle Priority 1:
- udržení a posílení diverzity ekonomické základny mikroregionu - stabilizace stávajících a vznik nových ekonomických aktivit v území, zejména v malých obcích - vznik pracovních míst a zlepšení struktury nabídky pracovních míst
Opat ření v rámci Priority 1:
Opat ření 1.1. - Rozvoj cestovního ruchu Opat ření 1.2. - Podpora podnikání a tvorba podmínek pro podnikání Opat ření 1.3. - Kvalitní pé če o krajinu a související činnosti
5.1.1 Opat ření 1.1.: Rozvoj cestovního ruchu
Cestovní ruch je t řeba chápat jako ekonomické odv ětví vytvá řející do jisté míry i podmínky pro r ůst či vznik aktivit v jiných hospodá řských sektorech (doprava, stavebnictví apod.), kdy nositelem činností v této oblasti jsou z valné v ětšiny soukromé podnikatelské subjekty. A čkoliv cestovní ruch nebude mít pravd ěpodobn ě nikdy primární význam ve struktu ře hospodá řské základny mikroregionu, jeho postavení je již v sou časné dob ě nezanedbatelnou sou částí ekonomické základny v území a p ředpoklady pro jeho rozvoj spo čívají zejména v p řírodních podmínkách v území.
Specifický p řírodní charakter území mikroregionu a zvlášt ě n ěkteré lokality mikroregionu lze považovat za unikáty v evropském měř ítku. Z tohoto d ůvodu je výrazná část území sou částí n ěkteré z CHKO, resp. Národního parku České Švýcarsko. Vedle p řírodního potenciálu se v území nachází množství kulturn ě- historických objekt ů, památek a celk ů lidové architektury. D ůležitým rozvojovým faktorem je relativn ě p říznivá poloha území v rámci dopravní sít ě a rovn ěž p říhrani ční poloha území, zejména ve vztahu k obdobným p řírodním p ředpoklad ům na n ěmecké stran ě státní hranice. V sou časné chvíli m ůže mikroregion t ěžit z existence množství přírodních i kulturn ě-historických turistických cíl ů (destinací), sítí turistických cest a zna čné kapacity r ůzných druh ů ubytovacích za řízení.
68 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Popis jednotlivých priorit a opat ření
V podmínkách mikroregionu Českokamenicko je však t řeba brát v úvahu jednak možné negativní dopady cestovního ruchu vzhledem k hodnot ě a stupni ochrany území a rovn ěž je nutné vycházet ze zhodnocení reálných kapacit mikroregionu (sdružení obcí) pro realizaci aktivit v oblasti cestovního ruchu s cílem zvýšit jeho ekonomický význam, p ředevším v oblasti p řírodní a „m ěstské“ turistiky.
Pro využití stávajícího atraktivního potenciálu se opat ření zam ěř uje na kvalitativní zm ěny jak v základní turistické infrastruktu ře v oblasti ubytování r ůzných kategorií a stravování, tak i v doprovodné infrastruktu ře. Opat ření dále podporuje zkvalit ňování stávajících a vznik nových služeb a turistických produkt ů s důrazem na přeshrani ční spolupráci s podporou aktivního marketingu a propagace mikroregionu a v neposlední řad ě se zam ěř uje na vytvá ření či pozitivní ovliv ňování nehmotných faktor ů pro rozvoj cestovního ruchu.
Cíle opat ření 1.1.:
- zvýšení významu ČR v ekonomice mikroregionu (nové ekonomické aktivity, pracovní místa, da ňové p říjmy) - zvýšení návšt ěvnosti mikroregionu a délky pobytu návšt ěvník ů - zlepšení kvality a nabídky produkt ů a služeb pro návšt ěvníky
Vhodné aktivity a typové projekty:
- zpracování spole čného postupu rozvoje cestovního ruchu se zahrani čními partnery - vznik a rozvoj nových produkt ů a cílených program ů v oblasti cestovního ruchu se zam ěř ením na p řírodní turistiku a jiné ekologicky šetrné produkty - vyhledávání a vznik „typických mikroregionálních produkt ů“ - zpracování koncep čních dokument ů pro oblast cestovního ruchu - zlepšování standard ů kvality stávajících ubytovacích kapacit
69 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Popis jednotlivých priorit a opat ření
- rekonstrukce a oprava historických, kulturních a architektonických památek - údržba turistických cíl ů a budování nau čných a tématických stezek - vznik produkt ů pro zimní sezónu - vytvá ření vazeb mezi soukromými a ve řejnými subjekty a profesních koopera čních sítí v soukromé sfé ře (poskytovatelé služeb v cestovním ruchu) - propaga ční a marketingové aktivity: (publikace, internetové prezentace, po řádání regionálních akcí) - poradenství a trénink pro podnikatele - poradenství a školení pro pracovníky ve službách cestovního ruchu - zřizování infocentra /center a aktivit zkvalit ňujících jejich činnost - komplexní informa ční servis pro podnikatele v oblasti cestovního ruchu
Potenciální finan ční zdroje:
- Regionální program podpory rozvoje severozápadních Čech a Ostravského regionu Dota ční titul 2 – podpora investic pro rozvoj cestovního ruchu - Program obnovy venkova - Phare 2000 Fond podpory infrastruktury podnikání Rozvoj malého a st ředního podnikání Rozvoj turistické infrastruktury a služeb - Česká centrála cestovního ruchu (Regionální turistický produkt, Prezentace regionu) - Ministerstvo kultury ČR – Poskytování p řísp ěvk ů na zachování a obnovu kulturních památek - Phare CBC – Malé infrastrukturní projekty - Phare CBC – Spole čný fond malých projekt ů - Česko-německý fond budoucnosti - Nadace Partnerství – Zelené stezky
70 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Popis jednotlivých priorit a opat ření
5.1.2 Opat ření 1.2.: Podpora podnikání a vytvá ření podmínek pro podnikání
V sou časné etap ě hospodá řské transformace je skladba ekonomické základny mikroregionu charakteristická dominantním zastoupením sektoru služeb, ale i tradi čním zázemím tvo řeným po čtem malých a st ředních pr ůmyslových podnik ů s minimálním zastoupením zem ědělských subjekt ů. P řestože lze strukturu ekonomických subjekt ů v území považovat za relativn ě diverzifikovanou a intenzitu podnikání za mírn ě nadpr ůměrnou, územní soust řed ění v ětšiny podnikatelských subjekt ů odpovídá koncentracím obyvatelstva, tzn. že výrazná v ětšina firem je umíst ěna v obou m ěstských centrech mikroregionu, mimo menší obce, a do jisté míry tak plní funkci pracovních center a sou časn ě část obyvatel vyjíždí za prací mimo obce mikroregionu. Rovn ěž ne všechny stávající v ětší pr ůmyslové podniky se nachází ve stabilní situaci a stále v nich ješt ě dochází k restrukturaliza čním zm ěnám s hrozbou potenciálních negativních dopad ů na úrove ň zam ěstnanosti. Na druhé stran ě dobrou perspektivu pro podniky v území p ředstavuje zájem zahrani čních firem o kapitálový vstup a nelze p řehlédnout i potenciál pro jejich další hospodá řský rozvoj p ředstavovaný blízkostí trh ů v Sasku.
Je faktem, že v ětšina aktivit a investic je realizována vlastními podnikatelskými subjekty bez p římého vlivu ve řejné sféry, ta však m ůže pot řeby firem ovliv ňovat tvorbou podmínek pro podnikání a zkvalit ňovat i v malé mí ře lokaliza ční faktory pro investory a zejména se spolupodílet na vytvá ření funk čních, by ť i neformálních, vazeb („ve řejn ě-soukromého partnerství“) vyplývajících ze skute čnosti vzájemné pot řebnosti soukromého sektoru a ve řejné správy, resp. samosprávy.
Opat ření se soust řeďuje na nep římou podporu rozvoje stávajících perspektivních podnikatelských subjekt ů a vznik subjekt ů nových. Ú čelem další podpory a rozvoje soukromé výrobní i nevýrobní sféry v rámci opat ření je udržení a další posílení stávajících trend ů a eliminace rozvojových bariér se zam ěř ením na st řední, ale zejména malé podniky, které v sou časné dob ě tvo ří ekonomickou základnu mikroregionu, a to i v menších venkovských sídlech.
71 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Popis jednotlivých priorit a opat ření
Cíle opat ření 1.2.:
- stimulace vzniku nových a rozvoje stávajících podnik ů - zlepšení a zefektivn ění vazeb v rámci soukromého sektoru a mezi podnikatelskou sférou a ve řejnou správou - rozvoj fyzického prost ředí pro ekonomické aktivity
Vhodné aktivity a typové projekty:
- vyhodnocování faktor ů znesnad ňujících realizaci podnikatelských zám ěrů z hlediska p ůsobnosti ve řejné správy - prohloubení a podpora existence poloformálních vztah ů mezi zástupci samosprávy a podnikatelskou sférou - rozvoj informa čního servisu zam ěř eného na zapojení soukromých subjekt ů do ve řejných aktivit - podpora podnik ů ve sklá řských oborech - komplexní informa ční servis k finan čním zdroj ům pro podnikatelské subjekty - inventarizace vhodných rozvojových ploch, pozemk ů a jednotlivých objekt ů - identifikace investorských pot řeb - příprava, úprava územn ě plánovací dokumentace - odstra ňování zát ěží v konkrétních lokalitách - modernizace, rekonstrukce budov a areál ů
Potenciální finan ční zdroje:
- Programy podpory rozvoje vybraných region ů v gesci MMR ČR – Regionální program podpory rozvoje region ů na úrovni NUTS 2 Ostravsko a Severozápad - Phare 2000 - soubor program ů v gesci MPO ČR – Programy podpory malého st ředního podnikání - Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdroj ů energie - soubor program ů Státního fondu životního prost ředí
72 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Popis jednotlivých priorit a opat ření
5.1.3 Opat ření 1.3.: Kvalitní pé če o krajinu a související činnosti
Podíl zem ědělské p ůdy v celkové rozloze území je nízký, s výrazným zastoupením luk a pastvin, naopak vysoké procento v celkové skladb ě p ůdy zaujímají lesní porosty. Výrazná část území mikroregionu má statut chrán ěné krajinné oblasti nebo národního parku. Tato skute čnost vyplývá z jedine čnosti území a pot řeby tento potenciál uchovat. Na jedné stran ě je tak posilován p ředpoklad pro rozvíjení r ůzných p řírodních forem cestovního ruchu v souladu s ochrannými limity, zárove ň však je t řeba vzít v úvahu, že část p ůdy je p řesto využívána k ekonomickým činnostem zem ědělského charakteru. Celkov ě p řírodní podmínky neumož ňují vyvíjet ve velkém rozsahu zem ědělské produk ční aktivity a z tohoto d ůvodu je i zem ědělská výroba nejmén ě významným ekonomickým segmentem hospodá řské struktury mikroregionu.
Neefektivnost intenzivního zem ědělství na jedné stran ě a pot řeba kvalitní údržby p ůdy a krajinného prost ředí na stran ě druhé s ú čelem zajišt ění rekrea ční a estetické funkce území, vytvá ří prostor pro činnosti orientované na mimoproduk ční využití p ůdy a další extenzívní formy zem ědělství. Sou časné majetkoprávní vztahy jen s obtížemi umož ňují obcím vyvíjet vlastní aktivity v oblasti pé če o krajinu a hlavními činiteli v této oblasti jsou soukromé hospoda řící subjekty. Vzniká tak prostor pro diverzifikaci sou časných ekonomických aktivit t ěchto subjekt ů, nár ůst nových tržních p říležitostí a získání dodate čných p říjm ů z nezem ědělských aktivit (nap ř.agroturistika).
Opat ření se zam ěř uje na činnosti podporující alternativní zdroje p říjm ů soukromých hospoda řících subjekt ů, vlastník ů p ůdy a na stimulaci činností zajišťující náležitou údržbu krajiny s důrazem na ekologickou šetrnost a udržitelnost postupů.
Cíle opat ření 1.3.:
- udržení atraktivity p řírodního prost ředí v mikroregionu v souladu s ochranou území - snížení podílu neudržované p ůdy v území - stabilizace a stimulace hospoda řících subjekt ů podporou zem ědělských mimoproduk čních a nezem ědělských aktivit
73 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Popis jednotlivých priorit a opat ření
Vhodné aktivity a typové projekty:
- zavád ění metod zem ědělské produkce ur čené k ochran ě životního prost ředí a k uchování krajiny - extenzívní formy zem ědělství - pěstování energetických plodin - aktivity zam ěř ené na investice, marketing a vývoj produkt ů v oblasti agroturistiky a ekoturistiky - zatrav ňování ploch a zales ňování - údržba vodních ploch a vodote čí v území - podpora vzd ělávání a školení za ú čelem zvýšení informovanosti a zájmu o ochranu životního prost ředí - informa ční, konzulta ční služby pro soukromé subjekty o finan čních zdrojích
Potenciální finan ční zdroje:
- soubor program ů v gesci Ministerstva zem ědělství ČR a Podp ůrného a garan čního a lesnického fondu - SAPARD - vybrané programy v gesci Státního fondu životního prost ředí ČR - Phare CBC – Spole čný fond malých projekt ů - Česko-německý fond budoucnosti - Nadace Partnerství – Zelené stezky - Nadace rozvoje ob čanské spole čnosti
74 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Popis jednotlivých priorit a opat ření
5.2. Priorita 2: Trvale udržitelný rozvoj sídel
Vyvážený rozvoj sídel mikroregionu implicitn ě zahrnuje širokou škálu oblastí a problém ů vnímaných p ředevším jeho obyvateli, které ovliv ňují v kone čném d ůsledku spole čenskou atraktivitu obcí a její kvalitativní hodnotu. Ukazatele vypovídající o životním prostoru a jeho úrovni jsou jednak lépe kvantifikovatelné povahy (po čet pracovních p říležitostí, výše mezd, po čet ekonomických subjekt ů, jejich skladba), zárove ň jsou to i indikátory do jisté míry „m ěkké“, nicmén ě stejn ě zásadního charakteru (kvalita bydlení, sociální infrastruktury a pod.) Na jejich utvá ření mají vliv všechny subjekty – ve řejnoprávní i privátní - vyvíjející činnost v daném území a jejich vzájemné vazby a zejména pak obce jako samosprávné jednotky.
Vedle rozvoje ekonomické základny sídel je stejn ě d ůležité vytvá ření podmínek v oblastech, které do jisté míry podporují p řitažlivost sídel práv ě pro podnikatelskou ve řejnost a zárove ň pro řadového obyvatele a tento fakt je navíc v mikroregionu umocn ěn zájmem a pot řebou chránit dot čené území, což se týká zejména problematiky složek technické infrastruktury .
V případ ě mikroregionu Českokamenicko se tak problematika rozvoje sídel soust řeďuje do oblasti infrastruktury technické i dopravní, sociální vybavenosti a v neposlední řad ě i do problematiky bydlení. Tyto oblasti jsou postiženy v jednotlivých opat řeních priority a zárove ň je t řeba chápat tato opat ření v širším kontextu a v úzké vazb ě na ostatní opat ření s cílem posílit identifikaci obyvatel s obcí v souladu s pot řebou zajistit jednak pracovní a hospodá řské funkce sídel, ale též zvýšit jejich spole čenský a kulturní význam.
Pro realizaci infrastrukturních aktivit je na jedné stran ě p řízna čná jejich ovlivnitelnost ze strany samospráv, avšak pro tyto aktivity je v ětšinou charakteristická i jejich investi ční náro čnost. Nicmén ě kvalita jejich řešení v území je jedním ze základních p ředpoklad ů trvale udržitelného rozvoje sídel.
75 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Popis jednotlivých priorit a opat ření
Cíle Priority 2 :
- zvýšení atraktivity území pro obyvatele a stabilizace osídlení - zkvalitn ění kulturního prost ředí a zvýšení vybavenosti m ěst a obcí sociální infrastrukturou - zvýšení investic do infrastruktury v sídlech mikroregionu
Opat ření v rámci Priority 2:
Opat ření 2.1. - R ůst investic v infrastruktu ře Opat ření 2.2. - Sociální vybavenost a místní kultura Opat ření 2.3. - Podpora rozvoje bydlení
5.2.1 Opat ření 2.1.: Růst investic v infrastruktu ře
Tak jako v celé České republice jsou i v sídlech mikroregionu jednotlivé složky infrastruktury do jisté míry problematickou záležitostí. Ve srovnání pokrytí území jednotlivými složkami technické infrastruktury je situace nejhorší v oblasti odpadních vod a plynofikace.Na jedné stran ě existuje nesporná pot řeba existence kvalitní a dostate čně kapacitní dopravní i technické infrastruktury, coby primárního činitele ekonomického rozvoje a kvality života, na stran ě druhé jsou v mikroregionu jako problematické vnímány územní bariéry tvo řené členitostí terénu, polohou jednotlivých sídel a strukturou, respektive prostorovým rozptýlením jejich zástavby. V oblasti infrastrukturních sítí a komunikací je proto výrazným problémem zejména jejich finan ční náro čnost ve vztahu k celkovým délkám sítí.
Ačkoliv územím prochází silni ční komunikace nadregionálního významu a zhodnocuje tak dopravní polohu mikroregionu jako celku, což má význam p ři dostupnosti řešeného prostoru v rámci ekonomických činností v četn ě cestovního ruchu, jsou menší obce v území dostupné pouze silnicemi III. t říd a p ři absenci ostatních druh ů dopravy tak mají prvo řadý význam p ři zajišt ění obslužnosti t ěchto sídel. V této souvislosti je v sou časné dob ě limitujícím faktorem jejich technický stav. 76 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Popis jednotlivých priorit a opat ření
Opat ření dává prostor pro díl čí řešení technické kvality stávajících silni čních komunikací v četn ě budování cyklistických stezek. Sou částí opat ření jsou i aktivity zlepšující p řístup k exponovaným prostor ům ekonomicky využívaných lokalit či plochám ur čeným pro investice. Opat ření se zam ěř uje na aktivity vedoucí k rozší ření pokrytí sídel složkami technické infrastruktury. Celkový rozsah jednotlivých akcí bude z důvodu výše uvedených rozvojových bariér a finan ční náro čnosti zam ěř en na dlouhodobý systematický p řístup k stávající situaci prost řednictvím díl čích řešení a zapojení relevantních subjekt ů.
Cíle opat ření 2.1.:
- zkvalitn ění dopravních a technických podmínek pro ekonomické činnosti - včetn ě cestovního ruchu - a zejména bydlení - posílení kvality životního prost ředí v souladu s režimy ochrany území - zajišt ění prostupnosti území, dostupnosti malých obcí a turistických cíl ů
Vhodné aktivity a typové projekty:
- budování klidové dopravní infrastruktury (zejména v souvislosti s řešením návšt ěvnosti regionu v rámci individuální dopravy) - budování cyklotras a cyklostezek s doprovodným vybavením - budování p řístupu k exponovaným výrobním lokalitám a dalším objekt ům či rozvojovým plochám ur čeným pro investice - rekonstrukce místních komunikací - zavád ění environmentáln ě šetrných energetických postup ů vytáp ění v objektech a skupinách objekt ů - budování malých ČOV - zlepšování kvality (rekonstrukce) stávajících sítí technické infrastruktury - napojování objekt ů na stávající infrastrukturní sít ě
77 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Popis jednotlivých priorit a opat ření
Potenciální finan ční zdroje:
- Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdroj ů energie - Phare 2000 – Fond podpory infrastruktury podnikání - vybrané programy ze Státního fondu životního prostředí ČR - Regionální program podpory rozvoje severozápadních Čech a Ostravského regionu – Dota ční titul 1 - Program obnovy venkova - Phare CBC – Malé infrastrukturní projekty - Nadace Partnerství
5.2.2 Opat ření 2.2.: Sociální vybavenost a místní kultura
Nedílnou sou částí a podmínkou vyváženého rozvoje sídel je jejich vybavenost za řízeními sociální infrastruktury. Adekvátní kvalita poskytovaných služeb a zárove ň možnosti spole čenského vyžití prost řednictvím kulturních a sportovních za řízení ur čují atraktivitu prostoru pro obyvatele, zejména mladé rodiny s dětmi. Druhou skupinou, tvo řící potenciální uživatele t ěchto za řízení, jsou návšt ěvníci mikroregionu. V rámci soust řed ění služeb v oblasti sociální sféry má v území dominantní postavení zejména centrum mikroregionu m ěsto Česká Kamenice jako sídlo školských a zdravotnických za řízení. N ěkterá další za řízení jsou situována v ostatních obcích mikroregionu (Jet řichovice, Kytlice).
Spektrum za řízení a služeb je ovšem také charakteristické svojí odlišnou kvalitou a úrovní jednotlivých prvk ů. Snaha o udržení vysokých standard ů n ěkterých za řízení (nap ř. systém sociální a zdravotní pé če, sportovní zázemí v obcích, úrove ň školství atd.) a urychlení řešení problém ů souvisejících se zaostáváním kvality ostatních prvk ů (nap ř. kulturní a zábavní centra) je p ředm ětem tohoto opat ření.
78 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Popis jednotlivých priorit a opat ření
Cíle opat ření 2.2.:
- podpo řit a zabezpe čit systematický rozvoj jednotlivých složek sociální sféry
Vhodné aktivity a typové projekty:
- zkvalit ňování stávajících a zavád ění nových služeb v za řízeních - podpora školních i mimoškolních aktivit mládeže, organizace volného času mládeže - podpora a rozvoj školských za řízení - po řádání spole čenských, kulturních a sportovních akcí - zkvalitn ění stávajících a vznik nových sportovních center a za řízení - zkvalitn ění a propagace stávajících a vznik nových kulturních za řízení - nástroje pro monitorování a vyhodnocování kvality a efektivity služeb
Potenciální zdroje financování:
- Program obnovy venkova - vybrané programy Ministerstva kultury ČR - vybrané programy Ministerstva školství, mládeže a t ělovýchovy ČR - Dotace na po řizování a technická zhodnocení investi čního majetku v tělovýchov ě a sportu – MŠMT ČR - Phare CBC – Spole čný fond malých projekt ů - Česko-německý fond budoucnosti - Nadace Civilia, Open Society Fund a ostatní fondy a nadace
79 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Popis jednotlivých priorit a opat ření
5.2.3 Opat ření 2.3.: Podpora rozvoje bydlení
Mezi základní parametry ovliv ňující popula ční vývoj, životní úrove ň obyvatel a reziden ční funkce sídel pat ří bydlení a jeho rozvoj. Kvalita bydlení je dána několika faktory, p řičemž mezi zásadní pat ří kupní síla obyvatelstva, stav trhu s byty (a nemovitostmi obecn ě) a k němu vztažená tržní cena (nájemní i prodejní).
Podle charakteru jednotlivých obcí mikroregionu se odvíjí i majetková struktura bytového fondu v mikroregionu. Zatímco v menších obcích p řevažuje bytový fond v soukromém vlastnictví a tudíž možnosti p římé intervence ze strany samosprávních jednotek do oblasti bydlení jsou omezené, má samospráva v městském prost ředí větší šanci a k dispozici i více nástroj ů pro ovliv ňování této problematiky. Atraktivní okolí obcí mikroregionu spolu s rozvojem ostatních funkcí sídel (obslužné a pracovní) je p říležitostí pro popula ční r ůst v území. Je z řejmé, že malé obce mají pracovní a obslužnou funkci, ve srovnání s městy, omezenou a o to výrazn ější je jejich funkce obytná. Sou časným problémem a do jisté míry bariérou rozvoje bydlení je však ochranný režim území, ale i vlastnické vztahy k půdě limitující prostorovou expanzi zástavby. Opat ření se zam ěř uje na koordinaci tvorby podmínek pro bydlení a jeho koncep čního řešení.
Vhodné aktivity a typové projekty:
- využívat vn ějších finan čních zdroj ů k regeneraci bytového fondu - zahrnout bytovou problematiku do p řípadné aktualizace územn ě plánovací dokumentace - zvyšovat informovanost o možnostech získání podpory v různých oblastech bytové problematiky - tvorba systém ů pobídek a zvýhodn ění pro soukromé vlastníky - rekonstrukce objekt ů
Potenciální finan ční zdroje:
- Ministerstvo pro místní rozvoj – Program podpory bydlení (soubor program ů) - Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdroj ů energie - Program obnovy venkova
80 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Popis jednotlivých priorit a opat ření
5.3. Priorita 3: Aktivizace mikroregionu a rozvoj spolupráce
Aktivizace mikroregionu a rozvoj spolupráce je priorita, která je ze systémového pohledu na návrhovou část strategie pon ěkud odlišná od priorit předchozích. První priorita Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Ekonomická základna - je zam ěř ena zejména na podporu soukromého sektoru, tedy na aktivity, jejichž nositeli mohou být soukromé subjekty v rámci r ůzných ekonomických odv ětví se zvláštním d ůrazem na cestovní ruch. V tomto kontextu role obcí spo čívá v aktivitách pozitivn ě ovliv ňujících prost ředí pro podnikání. Druhá priorita – Trvale udržitelný rozvoj sídel - zahrnuje aktivity a činnosti mající za cíl udržet atraktivitu a kvalitu sídel nejen pro obyvatele.
Smyslem této – t řetí priority – je realizovat taková opat ření a provád ět takové činnosti, které umožní a zefektivní realizaci opat ření priorit 1 a 2. Je možné to formulovat i tak, že jde o prioritu podp ůrnou v ůč i dv ěma ostatním, totiž, že sama o sob ě – bez nich – by nedávala p říliš smysl, na druhé stran ě, že bez ní jsou cíle první a druhé priority jen zt ěží realizovatelné. Stávající situace - kdy vrcholí p řistupování České republiky k EU, kdy vláda ČR za číná, by ť pozvolna, reáln ě provád ět svou regionální politiku pomocí mnoha r ůzných rozvojových a podp ůrných program ů – otevírá zna čné možností jak získat podporu pro rozvojové projekty mikroregionu nebo jeho jednotlivých obcí, neziskových organizací a soukromých subjekt ů. V této souvislosti je pro Českokamenicko d ůležitý vztah k jednomu z nejd ůležit ějších subjekt ů, a to ke Krajskému ú řadu, který bude již v blízké budoucnosti, v rámci výkonu své p ůsobnosti, intervenovat práv ě i v území mikroregionu Českokamenicko prost řednictvím Programu rozvoje Ústeckého kraje.
Úsp ěšnost p ři získávání t ěchto vn ějších finan čních prost ředk ů je determinovaná mnoha faktory. Mezi ty d ůležité pat ří mimo jiné i schopnost kvalitn ě připravit a následn ě prosadit rozvojové projekty v ůč i danému dota čnímu titulu nebo programu. Dostatek kvalitních projekt ů je pak do velké míry závislý na aktivit ě místních regionálních aktér ů – partner ů, na jejich schopnosti p ři p říprav ě projekt ů spolupracovat a ochot ě vzájemn ě si, pokud je to možné, pomoci p ři jejich prosazování. Smyslem je rovn ěž budovat vazby s vn ějšími subjekty, s nimiž je spolupráce oboustrann ě výhodná nebo mají z pozice své p ůsobnosti vliv na mikroregion. 81 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Popis jednotlivých priorit a opat ření
Činnosti navrhované ve dvou opat řeních této priority mají napomoci zejména tomu, aby se maximalizovaly pozitivní dopady výše uvedených okolností.
Cíle Priority 3:
- posílení vnit řní soudržnosti a identity mikroregionu budováním formálních a neformálních institucionálních vazeb mezi subjekty uvnit ř i vn ě mikroregionu.
Opat ření v rámci Priority 3:
Opat ření 3.1 . – Rozvoj vnit řních vztah ů a spolupráce uvnit ř mikroregionu Opat ření 3.2. – Rozvoj vn ějších vztah ů
5.3.1 Opat ření 3.1.: Rozvoj vnit řních vztah ů a spolupráce uvnit ř mikroregionu
Opat ření je zam ěř eno na podporu neinvesti čních, tzv. „m ěkkých“ aktivit uvnit ř mikroregionu, tj. na aktivity související se zlepšováním vztah ů a vytvá ření poloformálních sítí mezi d ůležitými partnery v mikroregionu (obce, firmy, podnikatelé – živnostníci, nevládní a neziskové organizace, ob čané a další instituce a subjekty).
V rámci realizace tohoto opat ření je klí čové formulovat postavení a roli mikroregionu jakožto instituce-subjektu s rozhodujícím vlivem, p ři koordinaci aktivit přesahujících rámec a možnosti každé jednotlivé obce, a to zvlášt ě p ři identifikaci, formulaci a realizaci spole čných rozvojových zám ěrů a projekt ů. P ředm ětem opat ření jsou činnosti vedoucí k posílení a jasnému ur čení role mikroregionu (a ť už p římé nebo zprost ředkovatelské) p ři implementaci Strategie rozvoje.
Cíle opat ření 3.1:
- posílení a budování formálních a neformálních sítí mezi subjekty v mikroregionu - zlepšit identifikaci obyvatel s životním prostorem - vytvo řit podmínky pro realizaci Strategie rozvoje
82 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Popis jednotlivých priorit a opat ření
Vhodné aktivity a typové projekty:
- vyjasn ění a formulace úlohy mikroregionu Českokamenicko v procesu implementace Strategie rozvoje - zp řehledn ění aktivn ě činných soukromých subjekt ů, institucí a neziskových organizací v mikroregionu - vytvá ření sítí mezi nimi na základ ě vzájemné výhodnosti - tvorba spole čných projekt ů - vzd ělávací projekty/programy pro soukromé subjekty, zástupce institucí a neziskových organizací v oblastech souvisejících p řistupování ČR k EU, p řípravy rozvojových projekt ů, jazykového vzd ělávání, atd. - aktivity a projekty zlepšující informovanost ve řejnosti (nap ř. lokální či regionální tisk) - spole čenské, kulturní a sportovní akce v rámci mikroregionu i v rámci přeshrani ční spolupráce (tzv. projekty „people to people“)
Vhodné finan ční zdroje:
• Phare 2000 – Fond rozvoje lidských zdroj ů • Phare CBC – Spole čný fond malých projekt ů • Socrates • Leonardo da Vinci II • Česko-německý fond budoucnosti • Nadace rozvoje ob čanské spole čnosti • Nadace Open Society Fund • Nadace Via • Nadace Civilia • Mezinárodní visegrádský fond
83 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Popis jednotlivých priorit a opat ření
5.3.2 Opat ření 3.2.: Rozvoj vn ějších vztah ů
Opat ření reflektuje postavení mikroregionu Českokamenicko v souvislosti s jeho p říhrani ční polohou v bezprost ředním sousedstvím se SRN, respektive EU, ojedin ělými p řírodními podmínkami a v tomto kontextu i ochranným režimem v území.
Tato situace zp ůsobuje nejen ur čité bariéry v územním rozvoji, ale i jazykové bariéry v ůč i SRN. To m ůže vést – i v dob ě internetu – k neúplnosti nebo nedostate čné v časnosti n ěkterých informací. Rovn ěž čím dále je mikroregion od správních center, tím v ětší d ůraz by m ěl klást na efektivní a interaktivní komunikaci a spolupráci, kterou bude s jednotlivými partnery navazovat a rozvíjet.
Pro rozvoj mikroregionu je užite čné vyjasnit si a formulovat svou strategii/program spolupráce s nejbližšími partnery mimo mikroregion; o této spolupráci s nimi následn ě vyjednávat a vzájemn ě hledat její optimální obsah a formu tak, aby byla vzájemn ě výhodná.
V souvislosti s polohou mikroregionu Českokamenicko v ůč i SRN a s přistupováním ČR k EU by m ěly aktivity tohoto opat ření p řispívat k rozvoji přeshrani ční spolupráce a vzhledem k ochran ě území i k rozvoji spolupráce / komunikace s partnery p ůsobícími v této oblasti (Správy chrán ěných krajinných oblastí a Národního Parku České Švýcarsko).
Všechny výše uvedené okolnosti související se situací v mikroregionu a procesu p řistupování ČR k EU s sebou nesou ur čité p říležitosti – cílem tohoto opat ření je maximáln ě tyto p říležitosti ve prosp ěch mikroregionu využít.
84 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko – Popis jednotlivých priorit a opat ření
Vhodné aktivity a typové projekty spo čívají ve formulaci programu spolupráce s důležitými partnery a institucemi, nap ř.:
- mikroregion Tolštejn - mikroregion Sever - mikroregion Labské skály - Euroregion Nisa - Euroregionu Labe - Okresní ú řad D ěč ín / Česká Lípa - OHK D ěč ín - Úřad práce D ěč ín / Česká Lípa - Regionální rozvojová agentura Nisa - Agentura regionálního rozvoje Euroregionu Labe - Ústecký kraj - vybraná ministerstva ČR - poslanci, senáto ři - partne ři ze SRN – p řeshrani ční spolupráce - církev - Správy CHKO - Správa Národního parku České Švýcarsko
Vhodné finan ční zdroje:
• Phare CBC – Spole čný fond malých projekt ů • Phare Acces • Česko-německý fond budoucnosti • Nadace Via • Mezinárodní visegrádský fond • Nadace rozvoje ob čanské spole čnosti
85 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko
6. NÁVRH IMPLEMENTA ČNÍHO RÁMCE STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU ČESKOKAMENICKO
6.1. Úvod
Cílem této kapitoly je popsat mechanismus realizace Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko, jinak řečeno popsat, jak celý budoucí proces napl ňování cíl ů dokumentu Strategie rozvoje bude fungovat a jaké bude jeho organiza ční zabezpečení.
Implementace dokumentu Strategie, tedy napln ění ú čelu jeho existence, bude zajišt ěna realizací jednotlivých projekt ů obcí a dalších subjekt ů v mikroregionu. Realizace neformálního rozvojového dokumentu, tzn. dokumentu jehož zpracování, existence a následná realizace nemá právní oporu a vychází z „vnit řní“ dobrovolné aktivity zú častn ěných subjekt ů, to znamená, že neexistuje jeden osv ědčený a závazný zp ůsob implementace.
Nositelem dokumentu a tedy i garantem jeho realizace jsou zú častn ěné obce tvo řící jednak územn ě, ale i právn ě, mikroregion Českokamenicko, což znamená, že se jedná o dobrovolné partnerství rovnocenných subjekt ů.
Nap říklad pro realizaci rozvojových dokument ů podobného charakteru ve městech jsou dány ur čité podmínky, existuje jasná rozhodovací a výkonná struktura v rámci m ěstského ú řadu coby nositele a realizátora dokumentu, m ěsto sestavuje každoro čně rozpo čet, do kterého lze vybrané akce zahrnout. Z těchto d ůvod ů lze realizaci rozvojového dokumentu lépe plánovat a zárove ň kontrolovat, což je d ůležité i ve vztahu k financování projekt ů z vn ějších finan čních zdroj ů (program ů, dota čních titul ů), které stanovují vlastní pravidla a celkový objem finan čních prost ředk ů k rozd ělení. Tento systém proto vyžaduje v časnou p řípravu projekt ů, ale práv ě v případ ě mikroregionu i mnohem náro čnější koordinaci všech souvisejících činností při zpracování spole čných projektových akcí.
86 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko
V případ ě mikroregionu, na rozdíl od m ěsta, jsou činnosti spojené s procesem implementace komplikovan ější, protože vyžadují aktivní spolupráci zú častn ěných subjekt ů v situaci, kdy mikroregion nedisponuje vlastními formálními výkonnými a rozhodovacími mechanismy. Z těchto d ůvod ů je nutné naplnit n ěkteré výchozí předpoklady pro úsp ěšnou implementaci Strategie:
- ustavit formální Pracovní skupinu, orgán odpov ědný za realizaci a napl ňování Strategie. Tato skupina m ůže být složena ze starost ů zú častn ěných obcí, či jimi pov ěř ených osob. Tento subjekt ponese politickou odpov ědnost za realizaci Strategie
- vytvo řit výkonnou jednotku, subjekt, který bude vykonávat činnosti nezbytné pro implementaci dokumentu a který bude odpov ědný Pracovní skupin ě odpovídající za realizaci - implementaci Strategie
Množství aktivit rozvojového subjektu, nutných pro úsp ěšnou implementaci, je pom ěrn ě široké. P řesto není v sou časné chvíli ú čelné, aby se v rámci rozvojového subjektu jednalo o více než jednu či dv ě osoby, zejména z hlediska finan ční náro čnosti zabezpe čení provozu tohoto rozvojového subjektu.
Další d ůležitou podmínkou pro efektivní implementaci Strategie je dosažení sdílené shody, že spole čné problémy území je t řeba řešit spole čnými silami a sdruženými prost ředky. Ve fázi realizaci by se tato shoda m ěla projevit identifikací a formulací spole čných „mikroregionálních - integrovaných“ projekt ů s dopadem na více obcí sou časn ě v případ ě jejich realizace.
87 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko
SCHÉMA IMPLEMENTACE STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU ČESKOKAMENICKO
Realizace projekt ů z vn ějších zdroj ů (programy v rámci ČR, programy EU) Realizace projekt ů z vlastních zdroj ů, nebo ze zdroj ů ostatních aktér ů v mikroregionu
Politická podpora vybraným projekt ům
Zpracování projekt ů ve form ě finální projektové fiche a ostatní doprovodné dokumentace
Výb ěr projekt ů
Zásobník projekt ů
ů Vyhledávání projek t Sb ěr existujících projekt ů 6.2.(v souladu Rozvojová s opat řeními strategieinstituce rozvoje) (v souladu s opat řeními strategie rozvoje)
88 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko
6.2. Rozvojová instituce
Úloha rozvojového subjektu v rámci implementace Strategie bude zcela klí čová. Vlastní implementace dokumentu či její p říprava m ůže za čít prakticky ve stejném okamžiku zárove ň s dokon čením Strategie.
Celkové množství činností, které by m ěl rozvojový subjekt vykonávat je pom ěrn ě široké a ne vždy p ředem p řesn ě specifikovatelné. Nicmén ě níže je uveden základní p řehled aktivit, které by m ěl p ři implementaci Strategie tento subjekt vykonávat:
- pr ůběžné informování relevantních regionálních aktér ů o opat řeních a cílech Strategie, tedy informování zejména t ěch aktér ů, kte ří tvo ří potenciální základnu p ředkladatel ů partner ů p ři tvorb ě projekt ů. - pr ůběžné informování relevantních regionálních aktér ů o možnostech podpory z vn ějších finan čních zdroj ů - pr ůběžné informování relevantních regionálních aktér ů o podmínkách a smyslu za řazení jejich projekt ů do Zásobníku projekt ů - iniciace vzniku a vyhledávání nových vhodných projektových zám ěrů - pomoc regionálním aktér ům p ři vyhledání a p řiřazení vhodného finan čního zdroje pro daný projektový zám ěr - pomoc regionálním aktér ům p ři formulaci jejich projektu do finální podoby, která musí být spln ěna v rámci specifických podmínek konkrétního finančního zdroje (fiche, logický rámec projektu apod.) - pomoc regionálním aktér ům p ři realizaci projektu - průběžná aktualizace Zásobníku projekt ů - komunikace a úzká sou činnost s odpov ědným orgánem (Pracovní skupinou pro implementaci Strategie) a informování o pr ůběhu celého procesu implementace
89 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko
Z uvedeného p řehledu vyplývá, že spektrum činností znamená pro malý rozvojový subjekt zna čné vytížení a proto u n ěkterých činností v souvislosti s projektovým cyklem bude tento subjekt vykonávat pouze zprost ředkovatelskou roli v případ ě, že o to nositel projektu (t řetí subjekt) projeví zájem.
Zárove ň je nutné p ředem vymezit činnosti rozvojového subjektu, které bude vykonávat kontinuáln ě a které naopak budou reakcí na poptávku ze strany nositel ů projekt ů.
Pro výkon výše uvedených činností je t řeba, aby osoba/y vykonávající funkci „rozvojového manažera“ m ěla/y pot řebnou kvalifikaci, respektive znalosti a dovednosti. Do profilu dot čené osoby, p řípadn ě osob bude ur čit ě pat řit:
- ve řejná správa ČR a mechanismy jejího fungování - integra ční proces ČR do EU - regionální politika ČR (a potažmo i EU) - strategické plánování místního rozvoje - znalost rozvojových / podp ůrných program ů a dota čních titul ů v rámci ČR - předvstupní nástroje EU pro kandidátské zem ě (Phare, ISPA, SAPARD) - znalost cizího jazyka (N /AJ)
Je t řeba zd ůraznit, že výše uvedené znalosti tvo ří rámec pro výkon funkce v rozvojové – implementa ční instituci a d ůraz by m ěl být kladen zejména na schopnost orientovat se v uvedených oblastech v souvislosti s realizací Strategie spíše, než na jejich d ůkladnou znalost.
Zp ůsoby zabezpe čení fungování rozvojového subjektu jsou r ůzné. Jednak m ůže být jeho spolufinancování zabezpe čeno z prost ředk ů jednotlivých obcí či v rámci zřízení nového pracovního místa, které bude zabezpe čováno z prost ředk ů Ú řadu práce. Pro z řízení a následné zabezpe čení chodu rozvojového subjektu zpracovatel rovn ěž doporu čuje prov ěř ení možnosti získání finan čních prost ředk ů z Programu obnovy venkova.
90 Strategie rozvoje mikroregionu Českokamenicko
SEZNAM ČLEN Ů PRACOVNÍ SKUPINY PRO VYPRACOVÁNÍ „STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU ČESKOKAMANICKO“
Adam čík Jaromír, Ing., Česká Kamenice
Burdová Pavlína, Nový Old řichov
Cempírek Tomáš, Kunratice
Hodbo ď Petr, Ing., Markvartice
Křížková Helena, Růžová
Hun čovský Karel, Janská
Řehá ček Miloš, Srbská Kamenice
Sedlá ček Emil, Kytlice
Šlajsová Ilona, Prysk
Weis Miroslav, Ing., Česká Kamenice
Zemanová Zde ňka, Ing., Jet řichovice
91