Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzik´aln´ıfakulta

BAKALA´ RSKˇ A´ PRACE´

Zuzana Rulfov´a Tropick´ecykl´ony - co o nich dnes v´ımea jak je um´ımepˇredpov´ıdat

Katedra meteorologie a ochrany prostˇred´ı

Vedouc´ıbakal´aˇrsk´epr´ace:Mgr. Michal Z´ak,Ph.D.ˇ

Studijn´ıprogram: Fyzika Obecn´afyzika

2008 Dˇekujidr. Petru Piˇsoftovi za to, ˇzemˇenauˇcilz´akladypr´aces Teχem.

Prohlaˇsuji,ˇzejsem svou bakal´aˇrskou pr´acinapsal(a) samostatnˇea v´yhradnˇes pouˇzit´ım citovan´ych pramen˚u.Souhlas´ımse zap˚ujˇcov´an´ımpr´acea jej´ımzveˇrejˇnov´an´ım.

V Praze dne 25. 5. 2008 Zuzana Rulfov´a

ii Obsah

Uvod´ 1

1 Zivotn´ıcyklusˇ tropick´ecykl´ony 2 1.1 Struktura a velikost ...... 2 1.2 Podm´ınkypro formov´an´ı ...... 6 1.3 Mechanismus ...... 7 1.4 St´adiav´yvoje ...... 8 1.5 Pohyb a dr´aha...... 9 1.6 Zeslaben´ıa z´anik ...... 10 1.7 Uˇcinky.´ ...... 11

2 Oblasti v´yskytu 13 2.1 Atlantsk´yoce´an...... 13 2.2 Severov´ychodn´ıTich´yoce´an ...... 15 2.3 Severoz´apadn´ıTich´yoce´an...... 15 2.4 Australsko/jihoz´apadn´ıTich´yoce´an ...... 16 2.5 Jihoz´apadn´ıIndick´yoce´an ...... 16 2.6 Australsko/jihov´ychodn´ıIndick´yoce´an ...... 16 2.7 Severn´ıIndick´yoce´an...... 17 2.8 Neobvykl´eoblasti v´yskytu ...... 17

3 Klasifikace a pojmenov´an´ıtropick´ych cykl´on 20 3.1 Klasifikace podle intenzity ...... 20 3.2 Pojmenov´an´ıtropick´ych cykl´on ...... 22

iii 4 Sledov´an´ıa pˇredpovˇed’ tropick´ych cykl´on 29 4.1 Sledov´an´ı ...... 29 4.2 Centra pro monitorov´an´ıa pˇredpovˇed’ ...... 31 4.3 Pˇredpovˇed’ ...... 32 4.4 Pˇredpovˇedn´ımodely ...... 33 4.5 Uspˇeˇsnostpˇredpovˇed´ı.´ ...... 36

5 Pˇrehledv´yznamn´ych tropick´ych cykl´on 41 5.1 Historick´ez´aznamy ...... 41 5.2 Rekordy ...... 42 5.3 Nejsilnˇejˇs´ıtropick´ecykl´ony ...... 43

Z´avˇer 47

Literatura 48

iv N´azevpr´ace:Tropick´ecykl´ony - co o nich dnes v´ıme a jak je um´ımepˇredpov´ıdat Autor: Zuzana Rulfov´a Katedra (´ustav): Katedra meteorologie a ochrany prostˇred´ı Vedouc´ıbakal´aˇrsk´epr´ace:Mgr. Michal Z´ak,Ph.D.ˇ e-mail vedouc´ıho:Michal.Zak@mff.cuni.cz

Abstrakt: Tato pr´aceshrnuje souˇcasn´einformace o ˇzivotn´ımcyklu tropick´ecykl´ony a jej´ıch ´uˇcinc´ıch na moˇria pˇridosaˇzen´ıpevniny. Jsou zde pops´any nejˇcastˇejˇs´ıoblasti v´yskytu,jejich pojmenov´an´ıv jednotliv´ych oblastech a jejich klasifikace podle in- tenzity. D´aleobsahuje sledovac´ıa pˇredpovˇedn´ımetody a jejich ´uspˇeˇsnost.Na konci pr´aceje uveden pˇrehledv´yznamn´ych tropick´ych cykl´on.

Kl´ıˇcov´aslova: tropick´acykl´ony, cyklogeneze, pozorov´an´ı,pˇredpovˇed’

Title: Tropical cyclones - what do we know about them and how can they be fore- casted? Author: Zuzana Rulfov´a Department: The Department of Meteorology and Environment Protection Supervisor: Mgr. Michal Z´ak,Ph.D.ˇ Supervisor’s e-mail address: Michal.Zak@mff.cuni.cz

Abstract: This thesis summarizes the recently information about life cycle of tropical cyclone and its effects out at sea and before and after landfall. There are described the most common areas of occurrence of tropical cyclones, their naming in these areas and their intensity classifications. Then this thesis includes observation and forecasting methods and their successfulness. In the end of this thesis is summary of notable tropical cyclones.

Keywords: tropical cyclone, cyclogenesis, observation, forecasting

v Uvod´

Tropick´acykl´onaje meteorologick´yv´yrazpro syst´emn´ızk´ehotlaku, kter´yje charak- teristick´yokem ve stˇreduobrovsk´erotuj´ıc´ı oblasti oblak˚us vysok´ymirychlostmi vˇetru a prudk´ymisr´aˇzkami. Adjektivum ”tropick´y”se vztahuje k zemˇepisn´emu p˚uvodu tˇechto syst´em˚u,kter´ese vytv´aˇr´ı skoro v´yhradnˇev tropick´ych oblastech a rozv´ıj´ıse v mas´ach moˇrsk´ehotropick´ehovzduchu. Slovo ”cykl´ona” popisuje bouˇri cykl´onick´epovahy, kter´aje levotoˇciv´ana severn´ıpolokouli a pravotoˇciv´ana jiˇzn´ıpo- lokouli. V z´avislostina m´ıstˇev´yskytu a s´ılejsou tropick´ecykl´ony naz´yv´any r˚uzn´ymi jm´eny, napˇr´ıklad: hurik´any, tajfuny, cykl´ony, tropick´ebouˇrea tropick´edeprese. Tropick´ecyklony se vyznaˇcuj´ımimoˇr´adn´ymihorizont´aln´ımitlakov´ymigradienty (rozd´ılemtlaku vzduchu na jednotku vodorovn´evzd´alenosti).V jejich stˇredub´yv´a v´yraznˇeniˇzˇs´ıtlak vzduchu neˇzv cyklon´ach mimotropick´ych. Dne 12. 10. 1979 byl v oku tropick´ecyklony, pojmenovan´e Tip, v z´apadn´ımTichomoˇr´ınamˇeˇrentlak vzdu- chu 870 hPa, coˇzje dosud nejniˇzˇs´ına svˇetezmˇeˇren´ahodnota tlaku vzduchu na ´urovni moˇrsk´ehladiny. Tropick´ecykl´ony jsou zn´am´esv´yminiˇciv´ymi´uˇcinky. Zp˚usobuj´ıˇskody na moˇri a zejm´enana pevninˇe.Nejv´ıce ˇskody zp˚usobuj´ı siln´evˇetry, vlny, jenˇzzaplavuj´ı pobˇreˇz´ı,a prudk´edeˇstˇe,jenˇzzp˚usobuj´ız´aplavy ve vnitrozem´ı.

1 Kapitola 1

Zivotn´ıcyklusˇ tropick´ecykl´ony

Tropick´acykl´onaje definov´anajako nefront´aln´ısyst´em n´ızk´ehotlaku synoptick´eho mˇeˇr´ıtka, jenˇzse rozv´ıj´ı nad tepl´ymioce´ansk´ymivodami, m´aorganizovanou kon- vekci a pˇretrv´avaj´ıc´ı1 rychlost vˇetrunad 118 km/h.[2] Kaˇzd´acykl´onaje charakteris- tick´asvou promˇenlivost´ıve sv´emˇzivotn´ımcyklu, intenzitˇe,pohybu, velikosti a tak´e sv´ym´uˇcinkem (v´ıtr,bouˇrkov´avlna, z´aplavy atd.). M˚uˇzeˇz´ıttˇrihodiny aˇztˇrit´ydny. Vˇetˇsinouje ˇzivotnost tropick´ecykl´ony pˇetaˇzdeset dn´ı.[1]

1.1 Struktura a velikost

Hlavn´ıˇc´astitropick´ecykl´ony jsou oko cykl´ony (eye), stˇenaoka (eyewall) a deˇst’ov´e p´asy(rainbands), kter´em˚uˇzemevidˇetna obr´azku1.1 (pˇrevzat´ehoz [3]). Velikostnˇe mohou dosahovat v pr˚umˇeru kolem 1000 km a na v´yˇskuasi 15 km. Tropick´acykl´onam´aoblast nejniˇzˇs´ıhopˇr´ızemn´ıhu tlaku vzduchu v centru cirku- lace. Pokud dosahuje maxim´aln´ıpˇretrv´avaj´ıc´ırychlost vˇetrunad 119 km/h, m˚uˇze se tato oblast vyvinout v oko cykl´ony. Oko je relativnˇeklidn´aoblast klesaj´ıc´ıho vzduchu zpravidla s jasnou oblohou a se slab´ymproudˇen´ımvzduchu, jenˇzobvykle nepˇresahuje rychlost 24 km/h. Oko je tak´enejteplejˇs´ıoblast´ıtropick´ecykl´ony. Tep- lota vzduchu v oku m˚uˇzeb´ytve v´yˇsce12 km o v´ıcejak 10◦C vyˇsˇs´ıneˇzv okoln´ım

1Svˇetov´a meteorologick´a organizace (WMO) definuje ”pˇretrv´avaj´ıc´ı v´ıtr” jako v´ıtr s zpr˚umˇerovanou rychlost´ıalespoˇnz 10 minut. Tuto definici pouˇz´ıv´avˇetˇsinazem´ı.Nicm´enˇe,nˇekolik m´alozem´ıpouˇz´ıv´ajin´edefinice, napˇr´ıkladv USA se za pˇretrv´avaj´ıc´ıvˇetrypovaˇzuj´ı1-minutov´e pr˚umˇeryvˇetrumˇeˇren´ehov 10 metrech nad povrchem.

2 Obr´azek1.1: Rezˇ cykl´onou:oko cykl´ony (eye), stˇenaoka (eyewall) a deˇst’ov´ep´asy (rainbands) prostˇred´ı.Ale u povrchu je teplejˇs´ıpouze o 0–2◦C. Velikost oka m˚uˇzedosahovat od 8 km do 200 km, ale nejˇcastˇejipolomˇerb´yv´a30–60 km.[3, 4] Proˇcse vytv´aˇr´ıoko cykl´ony zat´ımjeˇstˇenen´ıpˇresnˇezn´amo,ale pravdˇepodobnˇeje to zp˚usobeno kombinac´ıodstˇrediv´es´ılya z´akona zachov´an´ımomentu hybnosti. C´ımˇ je vzduch bl´ıˇzek centru rotace, t´ımm´avˇetˇs´ırychlost, a pokud se bl´ızko centra nahro- mad´ıvelk´amasa rotuj´ıc´ıhovzduchu, je vytl´aˇcenaz centra rotace d´ıkyodstˇrediv´es´ıle, ˇc´ımˇzvznikne oko cykl´ony. Siln´yvtok vzduchov´ehmoty ve stˇredutropick´ecikl´ony zp˚usobujevystupuj´ıc´ıproudy bl´ızko centra, kter´emohou dosahovat v´yˇsek16–32 km. C´ımˇzseˇ kolem oka vytvoˇr´ıstˇenaoka. Rychl´arotace d´alevytv´aˇr´ıpodtlak vzduchu v centru, kter´ypak zp˚usobuje,ˇzeˇc´astvzduchu, jenˇzvystoup´ına vrchol stˇeny oka se pak vrac´ızpˇeta kles´aokem cykl´ony, ˇc´ımˇznahrazuje ztr´aty vzduchov´ehmoty bl´ızko centra. Toto klesaj´ıc´ıproudˇen´ızamezuje vytv´aˇren´ıoblak˚u, takˇzeje v oku cykl´ony zpravidla jasn´aobloha.[3] Oko cykl´ony je obklopeno hust´ymprstencem z vysok´ych mrak˚udruhu cumulo- nimbus, jenˇztvoˇr´ı stˇenu oka. Je to nejnebezpeˇcnˇejˇs´ıˇc´asttropick´ecykl´ony, protoˇzese zde vyskytuj´ıty nejsilnˇejˇs´ıvˇetrya jsou zde v´yrazn´esr´aˇzky, jak je vidˇetna obr´azku1.2

3 Obr´azek1.2: Satelitn´ısn´ımekcykl´onu Rosita (Broome, duben 2000 ) s patrn´ymvyvi- nut´ymokem obklopen´ymstˇenouoka s v´yrazn´ymisr´aˇzkami

(pˇrevzatoz [5]). Zmˇeny ve struktuˇreoka a stˇenˇeoka mohou zp˚usobitzmˇeny v rychlosti vˇetru,jenˇz je ukazatelem s´ılybouˇre.U siln´ych bouˇr´ıse obvykle vyskytuj´ıcykly nahrazov´an´ı stˇeny oka. Kdyˇztropick´acykl´onados´ahnevrcholn´eintenzity, stˇenaoka a oblast ma- xim´aln´ıch vˇetr˚use uzav´ıraj´ıdo mal´eoblasti (kolem 10–25 km). Vnˇejˇs´ıdeˇst’ov´ep´asy se mohou seskupit do vnˇejˇs´ıho prstence oblak˚u,kter´yse pomalu pohybuje smˇerem k centru tropick´ecykl´ony a oslabuje vnitˇrn´ı stˇenu oka (viz obr´azek1.3 pˇrevzat´y z [4]). Kdyˇzse oslab´ıtato vnitˇrn´ıstˇena,oslab´ıse i cel´atropick´ecykl´ona(tj. sn´ıˇz´ıse maxim´aln´ırychlosti vzduchu a vzroste tlak v centru bouˇre).Vnˇejˇs´ıstˇenapak zcela nahrad´ıvnitˇrn´ıa bouˇreznovu nabude na s´ıle,kterou mˇelapˇredt´ımnebo i vˇetˇs´ı.[4]

4 Obr´azek1.3: Nahrazovac´ıcyklus stˇeny oka

Deˇst’ov´ep´asy jsou spir´alovit´ep´asyoblak˚u,jenˇzsmˇeremod centra bouˇresl´abnou. V tˇechto p´asech se vyskytuj´ısiln´evˇetrya sr´aˇzkov´aˇcinnost.Mezi jednotliv´ymip´asy se nach´azej´ı”mezery”, coˇzjsou oblasti bez sr´aˇzeka s mal´ymirychlostmi vˇetru.[3] Deˇst’ov´ep´asyjsou vlastnˇep´asyuspoˇr´adan´ekonvekce. Tepl´ya vlhk´yvzduch se nad hladinou moˇresb´ıh´a,vystupuje pˇresdeˇst’ov´ep´asy, nahoˇrediverguje a po obou stran´ach p´as˚uopˇetsestupuje. Pˇrisestupu vzduchu doch´az´ık adiabatick´emu ohˇr´ıv´an´ı, pˇrinˇemˇzse vzduch vysuˇsuje.Protoˇzeje subsidence koncentrovan´ana vnitˇrn´ıstranˇe p´as˚u,a t´ımje zde i silnˇejˇs´ıadiabatick´eohˇr´ıv´an´ıvzduchu, vznik´auvnitˇrp´as˚uvelk´y pokles tlaku, kter´aje zp˚usoben t´ım,ˇzetepl´yvzduch na jedn´estranˇep´asuje lehˇc´ı neˇzstudenˇejˇs´ıvzduch na druh´estranˇe.Kv˚ulipoklesu tlaku na vnitˇrn´ıstranˇep´asuse v tropick´ecykl´onˇezvˇetˇsujetlakov´ygradient a d´ıkynˇemu roste teˇcn´asloˇzka rychlosti

5 vˇetru.[4] Velikost tropick´ecykl´ony se d´acharakterizovat pomoc´ınˇekolika mˇeˇr´ıtek.Jedna m´ıravelikosti tropick´ych cykl´onje urˇcen´amˇeˇren´ımvzd´alenostinejkrajnˇejˇs´ıuzavˇren´e izobary od centra cirkulace, tak´ezn´am´ejako ROCI (Radius of Outer Closed Isobar). Jestliˇzeje polomˇermenˇs´ı neˇz2◦ zemˇepisn´eˇs´ıˇrky(nebo 222 km), pak je cykl´ona velmi mal´a nebo trpasl´ık, napˇr´ıkladcykl´onaTracy (Austr´alie,1994). Polomˇer3–6◦ zemˇepisn´eˇs´ıˇrky(nebo 333–666 km) je povaˇzov´anza pr˚umˇernouvelikost. Cykl´ony s polomˇerem6–8◦ (nebo 666–888 km) jsou velk´e.A velmi velk´e jsou tropick´ecykl´ony, kter´emaj´ıpolomˇervˇetˇs´ıneˇz8◦ zemˇepisn´eˇs´ıˇrky(nebo 888 km), coˇzbyl napˇr´ıklad tajfun Tip (Japonsko, 1979).[6] Dalˇs´ızp˚usob,jak lze urˇcitvelikost tropick´ych cykl´on,je mˇeˇren´ıpolomˇeruvˇetr˚u s´ılyvichˇrice(gale-force: 63 km/h), coˇzb´yv´atypicky 100–500 km od centra, nebo mˇeˇren´ıpolomˇeru,v nˇemˇzse pole relativn´ıvorticity sniˇzujena 1 × 10−5 s−1.[7] Veli- kost tropick´ecykl´ony ovˇsemnesouvis´ıs jej´ıintenzitou nebo m´ırouniˇciv´eho´uˇcinku. Lze docela bˇeˇznˇenal´eztmalou tropickou cykl´onu s extr´emnˇevysok´ymimaxim´aln´ımi rychlostmi vˇetru,stˇejnˇejako velkou cykl´onu s menˇs´ımi maxim´aln´ımi rychlostmi vˇetru.

1.2 Podm´ınky pro formov´an´ı

Odborn´yv´yrazpopisuj´ıc´ıv´yvoj a zesilov´an´ıtropick´ych cykl´onv atmosf´eˇrese naz´yv´a tropick´acyklogeneze. Mechanismy, bˇehemnichˇzdoch´az´ık tropick´ecyklogenezy jsou zˇretelnˇeodliˇsn´eod tˇech, pˇrinichˇzvznikaj´ıcykl´ony mimotropick´e,jelikoˇztropick´a cykl´onaje tzv. bouˇres tepl´ymj´adrema vznik´an´asledkem v´yznamn´ekonvekce v pˇr´ızniv´ematmosf´erick´emprostˇred´ı,zat´ımcomimotropick´ecykl´onaje tzv. bouˇrese studen´ymj´adrema z´ısk´av´asvou energii z horizont´aln´ıhoteplotn´ıhogradientu v at- mosf´eˇre. Aˇckoli je formov´an´ıtropick´ych cykl´onn´amˇetemrozs´ahl´ehoa st´ale pokraˇcuj´ıc´ıho v´yzkumu, uˇzted’ je zn´amoˇsesthlavn´ıch podm´ınek,jenˇzjsou nutn´e,ale ne dostaˇcuj´ıc´ı pro tropickou cyklogenezy. Jsou to dostateˇcnˇetepl´epovrchov´emoˇrsk´evody, at- mosf´erick´anestabilita, relativnˇevysok´avlhkost vzduchu ve spodn´ı a stˇredn´ı tro-

6 posf´eˇre,dostateˇcn´aCoriolisova s´ılapro rozvoj centra n´ızk´ehotlaku, jiˇzdˇr´ıve existuj´ıc´ı ohnisko n´ızk´ehotlaku a mal´yvertik´aln´ıstˇrihvˇetru.[8] Pro udrˇzen´ıtropick´ecykl´ony se odhaduje kritick´aminim´aln´ıteplota moˇrsk´evody 26, 5◦C zasahuj´ıc´ıdo urˇcit´ehloubky (zat´ımse odhaduje pˇrinejmenˇs´ımdo 50 m). Tyto tepl´evody jsou potˇrebn´ek udrˇzen´ıtepl´ehoj´adra,jenˇzpoh´an´ıtropickou cykl´onu.[8] Tropick´ecykl´ony jsou zn´am´et´ım,ˇzese mohou zformovat, i kdyˇznejsou splnˇeny obvykl´epodm´ınky. Napˇr´ıkladchladnˇejˇs´ıteploty ve vyˇsˇs´ınadmoˇrsk´ev´yˇsce(napˇr.500 hPa, nebo 5,9 km) mohou v´estk tropick´ecyklogenezy i pˇriniˇzˇs´ıch teplot´ach vody neˇzje jiˇz zm´ınˇen´ych 26,5◦C. D˚uvodem je to, ˇzepro tropickou cyklogenezy je poˇzadov´anaurˇcit´a nestabilita atmosf´ery2, kter´apak napom´ah´akonvekci a t´ımpˇrenosutepla z oce´anu do tropick´ecykl´ony. Pro vlhkou atmosf´eruˇcin´ıtento teplotn´ıgradient 6,5◦C/km, zat´ımcopro atmosf´erus relativn´ıvlhkost´ıpod 100% je poˇzadovan´yteplotn´ıgradient 9,8◦C/km. Vˇetˇsinatropick´ych cykl´onse vytv´aˇr´ıv p´asu ±30◦ okolo rovn´ıku, avˇsakjen zˇr´ıdka doch´az´ık formov´an´ıtropick´ecykl´ony v p´asudo 5◦ od rovn´ıku.D˚uvodem je p˚usoben´ı Coriolisovy s´ıly, jenˇznejprve rozpohybuje a posl´ezeudrˇzujerotaci cykl´on˚u(na severn´ı polokouli proti smˇerua na jiˇzn´ıpolokouli po smˇeruhodinov´ych ruˇciˇcek).Jej´ıvelikost z´avis´ına zemˇepisn´eˇs´ıˇrcea v bl´ızkosti rovn´ıkuje prakticky nulov´a. Dalˇs´ımd˚uleˇzit´ymfaktorem pro tropickou cyklogenezy je jiˇzexistuj´ıc´ıslab´enapˇet´ı v atmosf´eˇres dostaˇcuj´ıc´ıvorticitou a konvergenc´ı,protoˇzetropick´ecykl´ony se ne- mohou vytvoˇritsamovolnˇe.Pro sv˚ujrozvoj potˇrebuj´ıslabˇeorganizovan´ysyst´emse znaˇcnourotac´ıa mal´ympˇr´ıtokem. Takov´ympoˇc´ateˇcn´ımohniskem se mohou st´at mal´ev´ıryz bl´ızkosti ITCZ (intertropick´az´onakonvergence), v´ychodn´ıvlny nebo poruchy v monzunov´ebr´azdˇe.[2,8] Z´akladn´ıvzduˇsn´yproud, ve kter´emse formuj´ıtropick´ecykl´ony by mˇelm´ıtver- tik´aln´ıstˇrihvˇetrumenˇs´ıneˇz36 km/h mezi povrchem a tropopauzou. Velk´yvertik´aln´ı stˇrihvˇetruzpomaluje rozvoj v´ırua m˚uˇzedokonce cykl´onu ”rozfouk´avat”, protoˇze odsunuje stˇredn´ıvrstvy tepl´ehoj´adrado povrchov´ych oblast´ıa vysouˇs´ıstˇredn´ıvrstvy troposf´ery. To je hlavn´ıd˚uvod, proˇcse tropick´ecykl´ony nevyv´ıj´ıv obdob´ıasijsk´ych

2atmosf´eramus´ım´ıtdostateˇcn´yteplotn´ıgradient = dostateˇcn´ekles´an´ıteploty s v´yˇskou

7 letn´ıch monzun˚upˇrijejich pln´es´ıle.[2]

1.3 Mechanismus

Prim´arn´ımzdrojem energie tropick´ecykl´ony je latentn´ıteplo uvolnˇen´epˇrikondenzaci vodn´ıp´ary, jenˇzse vypaˇrujez tepl´ych oce´ansk´ych vod. Pˇrivypaˇrov´an´ıoce´ansk´evody se jist´aˇc´astenergie spotˇrebujena uvolnˇen´ı vazeb mezi molekulami vody. Pokud vodn´ıp´arakondenzuje, uvolˇnujese latentn´ıteplo kondenzace. C´ımjeˇ vzduch vlhˇc´ı, t´ımrychleji kondenzuje a ohˇr´ıv´aokoln´ıvzduch. V tropick´ych cykl´on´ach se energie uvolnˇen´az kondenzace nevyuˇz´ıv´ana dalˇs´ıohˇr´ıv´an´ı,ale na pohyb vzduchov´ych hmot. Naˇstˇest´ı jen 2%–4% t´etoenergie je pˇremˇenˇenona pohybovou energii. Dalˇs´ı ˇc´ast energie je vyuˇzitana stoup´an´ıvzduchov´ych hmot a r˚ustoblak˚uv tropick´ecykl´onˇe. Vˇetˇs´ırychlosti vˇetruv tropick´ecykl´onˇezp˚usobuj´ızv´yˇsen´epovrchov´evypaˇrov´an´ı, ˇc´ımˇzse zvˇetˇsujei kondenzace vodn´ıp´ary. Kdyˇzstoup´atepl´ya vlhk´yvzduch, expanduje a ochlazuje se, takˇzenen´ıschopen udrˇzettakov´emnoˇzstv´ı vodn´ı p´ary. Vodn´ı p´arakondenzuje a zaˇc´ınaj´ı vypad´avat sr´aˇzky. V nˇekter´ych ˇc´astech tropick´ecykl´ony m˚uˇzevypad´avat kolem 2,5 cm sr´aˇzek za hodinu. Coˇzu velk´ych tropick´ych cykl´on m˚uˇzetvoˇritaˇz20 miliard tun sr´aˇzek za den. Pˇrikondenzaci takov´ehomnoˇzstv´ıvodn´ıp´aryje uvolnˇenaznaˇcn´aenergie. Ud´av´ase, ˇzetropick´acykl´onauvolˇnujedennˇeasi 2400 miliard kilowatthodin, coˇz odpov´ıd´aspotˇrebˇeSpojen´ych st´at˚uamerick´ych za jeden rok.[1]

1.4 St´adia v´yvoje

Modern´ı meteorologie rozliˇsujeˇctyˇri st´adia tropick´ych cykl´on:tropick´aporucha, tropick´adeprese, tropick´abouˇrea vrcholn´est´adium,jenˇzje v r˚uzn´ych oblastech oznaˇcov´anojin´ymin´azvy. Tropick´aporucha je tropick´ypovˇetrnostn´ısyst´emorganizovan´ekonvekce nefront´aln´ıho charakteru. Vznik´az v´ychodn´ıch vln a m´aˇzivotnost den i v´ıce. Na sn´ımc´ıch z mete- orologick´ych druˇzicse projevuje nespojitou konvekˇcn´ıoblaˇcnost´ı.[4,10] Tropick´adeprese je syst´emn´ızk´ehotlaku, jenˇzm´aorganizovan´ysyst´emob-

8 lak˚ua konvekˇcn´ıch bouˇr´ıs cyklon´aln´ımproudˇen´ıma pˇretrv´avaj´ıc´ırychlost´ıvˇetru menˇs´ıneˇz63 km/h. Nem´ajeˇstˇevytvoˇren´eoko a typick´espir´alovit´euspoˇr´ad´an´ısiln´e bouˇre.[4, 10] Tropick´abouˇre je organizovan´ysyst´emsiln´ych konvekˇcn´ıch bouˇr´ıs cyklon´aln´ım proudˇen´ıma pˇretrv´avaj´ıc´ırychlost´ıvˇetru mezi 63 a 118 km/h. V tomto st´adiuse zaˇc´ın´avytv´aˇrettypick´ycykl´onov´ytvar, ale oko nen´ıjeˇstˇevyvinuto. Pokud bouˇre dos´ahnetakov´ehoto st´adia,dost´av´ajm´eno.[4,10] Vrcholn´est´adiumneboli tropick´acykl´ona je intenzivn´ıtropick´ypovˇetrnostn´ı syst´emsiln´ych konvekˇcn´ıch bouˇr´ıs dobˇredefinovanou cirkulac´ıa pˇrevl´adaj´ıc´ırych- lost´ıvˇetrunad 118 km/h. M´acharakteristickou strukturu spir´alovit´ych ramen s centr´aln´ım okem uprostˇred.V oku panuje bezvˇetˇr´ıobklopen´enejsilnˇejˇs´ımivˇetrycykl´ony, obloha je bez oblak˚u.[4,10] Vrcholn´est´adium tropick´ecykl´ony je v r˚uzn´ych oblastech naz´yv´anorozd´ılnˇe, tˇrebaˇzese jedn´ao stejn´ydruh bouˇre.Mezi nejzn´amˇejˇs´ıoznaˇcen´ıpatˇr´ı: hurik´an- hur- ricane (severn´ıAtlantsk´yoce´an,severov´ychodn´ıTich´yoce´anv´ychodnˇeod datov´e linie, nebo jiˇzn´ıTich´yoce´anv´ychodnˇeod 160◦ v´ychodn´ıd´elky), tajfun - typhoon (severoz´apadn´ıTich´yoce´anz´apadnˇeod 160◦ v´ychodn´ıd´elkynebo jihov´ychodn´ıIn- dick´yoce´anv´ychodnˇeod 90◦ v´ychodn´ıd´elky), tropick´acykl´ona – tropical cyclone (severov´ychodn´ıIndick´yoce´an), siln´atropick´acykl´ona- severe tropical cyklone (ji- hoz´apadn´ıTich´yoce´anz´apadnˇeod 160◦ v´ychodn´ıd´elkynebo jihov´ychodn´ıIndick´y oce´anv´ychodnˇeod 90◦ v´ychodn´ıd´elky), siln´acykl´onov´abouˇre- severe cyclonic storm (severn´ıIndick´yoce´an)a willy-willy (jiˇzn´ıpolokoule v oblasti Austr´alie).[4]

1.5 Pohyb a dr´aha

Tropick´ecykl´ony se na obou polokoul´ıch pohybuj´ıv rychlostech ˇr´adovˇe5–40 km/h (viz [1]) nejprve k z´apadua m´ırnˇena sever a pozdˇejise mohou st´aˇcetzpˇetna v´ychod. Jejich pohyb je z velk´eˇc´astiovlivnˇenvˇseobecnou cirkulac´ıatmosf´ery. Za pˇrevl´adaj´ıc´ı z´apadn´ı smˇertropick´ych cykl´onjsou zodpovˇedn´epas´aty, coˇzjsou tropick´evˇetry, jenˇzproud´ı na z´apad.Za pohyb smˇeremk p´ol˚ummohou dva faktory. Jedn´ım je pˇr´ıtomnostrozs´ahl´ıch oblast´ıklesaj´ıc´ıhovzduchu, tzv. subtropick´ev´yˇse,vyskytuj´ıc´ı

9 se severnˇeod pas´at˚u.Tyto oblasti vysok´ehotlaku maj´ıanticykon´aln´ıcirkulaci, takˇze vˇetryna z´apadn´ımokraji tˇechto syst´em˚uuchyluj´ıbouˇresmˇeremk p´ol˚um.Druh´ym faktorem je coriolisona s´ıla,kter´am´as vzr˚ustaj´ıc´ızemˇepisnouˇs´ıˇrkou vˇetˇs´ıs´ılu.Coˇz u dostateˇcnˇevelk´ych tropick´ych cykl´onzp˚usobuje,ˇzeje severn´ıstrana bouˇrev´ıce vychylov´anana sever. Tropick´acykl´ona,jenˇzse dostane severnˇeod subtropick´ev´yˇse,se zaˇc´ın´apohybo- vat na v´ychod vlivem z´apadn´ıhoproudˇen´ı,jenˇzse vyskytuje ve stˇredn´ıch zemˇepisn´ych ˇs´ıˇrk´ach. Pokud tropick´acykl´ona takto zmˇen´ısv˚uj smˇerpohybu, ˇr´ık´ase, ˇzese bouˇre otoˇcilanazp´atek. Tropick´ecykl´ony na severn´ıpolokouli se mohou pohybovat do vyˇsˇs´ıch zemˇepisn´ych ˇs´ıˇrekneˇzna jiˇzn´ı polokouli. Coˇzje zp˚usobeno pˇr´ıtomnost´ı tepl´ych pravotoˇciv´ych oce´ansk´ych proud˚u,jako Kuroshio a Golfsk´yproud. Golfsk´yproud v severn´ımAt- lantiku pom´ah´atropick´ymcykl´on´ampˇreˇz´ıvat i ve vyˇsˇs´ıch zemˇepisn´ych ˇs´ıˇrk´ach, takˇze velmi intenzivn´ıtropick´ecykl´ony mohou dosahovat do zemˇepisn´ych ˇs´ıˇreknad 42◦, coˇzodpov´ıd´apoloze mˇestaBoston. Naopak na z´apadn´ımpobˇreˇz´ıSpojen´ych st´at˚u se tropick´ecykl´ony nedost´avaj´ıaˇzk pobˇreˇz´ı,aˇckoli se pˇrevl´adaj´ıc´ıproudˇen´ınad se- vern´ımTich´ymoce´anempohybuje od v´ychodu k z´apadu.Je to zp˚usobeno t´ım,ˇze pˇriotoˇcen´ıtropick´ecykl´ony a jej´ımpohybu na v´ychod se dostanou nad chladnˇejˇs´ı vody a rychle sl´abnou.[11]

1.6 Zeslaben´ıa z´anik

Tropick´acykl´onam˚uˇzepˇrij´ıto sv´etropick´evlastnosti nebo m˚uˇzedokonce zanik- nout nˇekolika zp˚usoby. Pokud se tropick´acykl´onapohybuje nad pevninou, vzr˚ust´a tˇren´ı,coˇzovˇsemnemus´ızeslabovat tropickou cykl´onu. D´ıkytˇren´ıse sice zeslabuj´ı pˇretrv´avaj´ıc´ırychlosti vˇetru,ale d´ıkyturbulenci rostou n´arazyvˇetru.[4] Tropick´a cykl´onanad pevninou ztr´ac´ıpˇr´ıjemtepl´ehovlhk´ehovzduchu, jenˇzje dostupn´ynad oce´any. Coˇzzp˚usob´ı,ˇzeust´av´akonvekce a tropick´acykl´onapˇrich´az´ıo sv˚ujnejvˇetˇs´ı zdroj energie. Tepl´ej´adronem´aschopnost se udrˇzet,protoˇzebouˇrkov´eoblaky vzni- kaj´ıd´aleod centra, kles´atlak v centru a cykl´onase zaˇc´ın´avyplˇnovat. Bˇehemnˇekolika hodin m˚uˇzetropick´acykl´onavelmi zesl´abnout a do jednoho nebo dvou dn˚unad pev-

10 ninou zanik´a.[2] Jsou ovˇsemv´yjimky, kdy se m˚uˇzetropick´acykl´onaudrˇzeti nad pevninou. To m˚uˇzeb´ytnapˇr´ıklad,pokud se cykl´onapohybuje nad rozlehl´ymibaˇzinat´ymioblastmi, jako je Floridsk´ymoˇc´al.Pokud se tropick´acykl´onapo pˇrechodu nad pevninou do- stane opˇetnad oce´an,m˚uˇzenab´ytznovu na s´ıle. Ovˇsemjen tehdy, m´a-lioce´an dostateˇcnoupovrchovou teplotu (nad 26,5◦C).[2] Tropick´acykl´onam˚uˇzesl´abnoui pokud se delˇs´ı dobu vyskytuje nad stejn´ym m´ıstem.Cykl´onatotiˇzzp˚usobujeprom´ıch´av´an´ıhorn´ıch vrstev oce´ansk´ych vod, ˇc´ımˇz se na povrch dost´avaj´ıstudenˇejˇs´ıvody, a povrchov´ateplota oce´anu m˚uˇzeklesnout o v´ıcejak 5◦C. Tropick´acykl´onatak ztrat´ıpˇr´ıjemtepl´eho vlhk´ehovzduchu a zaˇc´ın´a se zeslabovat. [12] Z podobn´ehod˚uvodu sl´abnoui tropick´ecykl´ony, jenˇzse dosta- nou nad studen´eoce´ansk´evody s teplotou pod 26,5◦C. Cykl´onapak ztr´ac´ısv´etro- pick´evlastnosti a st´av´ase zbytkovou oblast´ın´ızk´ehotlaku, jenˇzse m˚uˇzezachov´avat i nˇekolik dn´ı. K oslaben´ı nebo z´anikutropick´ecykl´ony m˚uˇzedoj´ıt pˇrizv´yˇsen´ı vertik´aln´ıho stˇrihu vˇetru.Ten zp˚usobuje,ˇzese konvekce a tepeln´aenergie vzdaluj´ı od centra bouˇre.[13] Vz´ajemn´ep˚usoben´ı vertik´aln´ıho stˇrihu vˇetrua z´apadn´ıho proudˇen´ı v m´ırn´ych zemˇepisn´ych ˇs´ıˇrk´ach spoleˇcnˇes front´aln´ız´onoum˚uˇzezp˚usobit,ˇzetropick´a cykl´onase bˇehem jednoho aˇztˇr´ıdn˚uzmˇen´ına mimotropickou cykl´onu. V Tich´em oce´anu a Atlantiku mohou b´ytmimotropick´ecykl´ony velmi siln´ea rychlosti vˇetru mo- hou odpov´ıdathurik´anu nebo tajfunu. Tyto syst´emy mohou ovlivˇnovat i Evropu.[12]

1.7 Uˇcinky´

Tropick´ecykl´ony zp˚usobuj´ıˇskody na moˇrii na pevninˇe.Pˇredpˇr´ıchodem tropick´e cykl´ony na pevninu se k pobˇreˇz´ı bl´ıˇz´ı bouˇrkov´avlna. N´ızk´ytlak v centru bouˇre vyzdvihuje hladinu moˇre,coˇzn´aslednˇezp˚usobuje,ˇzetropick´acykl´onapˇredsebou tlaˇc´ı masu vody (viz obr´azek1.4 pˇrevzat´yz [14]). S postupem cykl´ony se m˚uˇze vytvoˇritvlna vysok´a6–10 metr˚u.Pokud se n´araz bouˇrkov´evlny na pobˇreˇz´ıshoduje s pˇr´ılivem, m˚uˇzeb´ytniˇciv´y´uˇcinekjeˇstˇevˇetˇs´ı (viz obr´azek1.5 pˇrevzat´yz [15]). V´yˇska bouˇrkov´evlny d´alez´avis´ına topografii pobˇreˇz´ı,sklonu kontinent´aln´ıhoˇselfu,

11 Obr´azek1.4: Bouˇrkov´avlna: vznik´an´asledkem n´ızk´ehotlaku vzduchu v centru bouˇre, n´aslednˇeje tlaˇcen´ana pˇredn´ıprav´estranˇebouˇresiln´ymivˇetry

Obr´azek1.5: Bouˇrkov´avlna: Na obr´azkulze vidˇet,jak vysoko sah´ahladina moˇrepˇri norm´aln´ımstavu, pˇripˇr´ılivua odlivu a pˇripˇr´ılivuzb˚usoben´embouˇrkovou vlnou rychlosti a ´uhludopadu tropick´ecykl´ony.[1, 2] Kromˇepobˇreˇzn´ıch z´aplav d´ıky n´arazubouˇrkov´evlny m˚uˇzetropick´acykl´ona zp˚usobovat i z´aplavy vnitrozemsk´espojen´es prudk´yminebo dlouhodob´ymisr´aˇzkami. Siln´esr´aˇzkymohou tak´ezavinit sesuvy p˚udya bahna. Spolu s bouˇr´ıpˇrich´az´ıi siln´e vˇetry, kter´eniˇc´ı dopravn´ı prostˇredky, budovy, mosty a jin´eobjekty. Dalˇs´ıˇskody mohou nap´achat let´ıc´ıprojektily. Obˇcasse mohou spolu s tropickou cykl´onouvy- skytnout i torn´ada,kter´ajsou slabˇs´ıneˇzsamostatnˇese vyskytuj´ıc´ıtorn´ada.Vzni- kaj´ı hlavnˇeve vzd´alenˇejˇs´ıch oblastech od centra bouˇrev p´asech bouˇrkov´ych ob- lak˚u.[1,2, 3]

12 Kapitola 2

Oblasti v´yskytu

Tradiˇcn´ı oblasti formov´an´ı tropick´ych cykl´onjsou rozdˇeleny do sedmi ˇc´ast´ı (viz obr´azek2.1 pˇrevzat´yz [4]). Jsou to Atlantsk´yoce´an,severov´ychodn´ıTich´yoce´an, severoz´apadn´ı Tich´yoce´an,Australsko/jihoz´apadn´ı Tich´yoce´an,jihoz´apadn´ı In- dick´yoce´an,Australsko/jihov´ychodn´ıIndick´yoce´ana severn´ıIndick´yoce´an.Nejvˇetˇs´ı v´yskyttropick´ych cykl´onje v severoz´apadn´ım Tich´emoce´anu a naopak nejm´enˇe jich je v severn´ımIndick´emoce´anu. Roˇcnˇese na cel´eZemi zformuje pr˚umˇernˇe86 tropick´ych cykl´ons´ılytropick´ebouˇre,47 dosahuje s´ılyhurik´anu/tajfunu, a 20 m´a intenzitu tropick´ecykl´ony (kategorie 3 a vyˇsˇs´ı).[16] Celosvˇetovˇevrchol´ıaktivita tropick´ych cykl´onna konci l´eta,kdyˇzjsou teploty oce´ansk´evody nejvyˇsˇs´ı.Kaˇzd´aoblast ale m´asv´evlastn´ısez´onn´ırozdˇelen´ı.Na ce- losvˇetov´emmˇeˇr´ıtku je nejm´enˇeaktivn´ımˇes´ıckvˇeten,zat´ımconejaktivnˇejˇs´ıje z´aˇr´ı. Tento jev m˚uˇzeb´ytvysvˇetlen t´ım,ˇzeje na severn´ıpolokouli vˇetˇs´ıˇcetnost v´yskytu tropick´ych cykl´onneˇzna jih od rovn´ıku,coˇzje zp˚usobeno vˇetˇs´ımmnoˇzstv´ımtep- lejˇs´ıch vod na severn´ıpolokouli.[4]

2.1 Atlantsk´yoce´an

Tato oblast zahrnuje severn´ıAtlantik, Karibsk´emoˇrea Mexick´yz´aliv.Formov´an´ı tropick´ych cykl´onse zde ˇsiroce mˇen´ırok od roku. Pr˚umern´ypoˇcethurik´an˚uje 16 za rok. Severoatlantick´ahurik´anov´asez´onaje form´alnˇeod 1. ˇcervnado 30. listopadu. Bˇehemtˇechto ˇsestimˇes´ıc˚use vyskytne pˇres97% tropick´ych cykl´on.1. ˇcerven je

13 Obr´azek2.1: Hlavn´ıoblasti v´yskytu:1. Atlantsk´yoce´an,2. Severov´ychodn´ıTich´yoce´an, 3. Severoz´apadn´ı Tich´yoce´an,4. Severn´ı Indick´yoce´an,5. Jihoz´apadn´ı Indick´yoce´an, 6. Australsko/jihov´ychodn´ıIndick´yoce´an,7. Australsko/jihoz´apadn´ıTich´yoce´an. Centra s oznaˇcen´ımRSMC = Regional Specialized Meteorological Centre jsou zodpovˇedn´e za distribuci informac´ı,poradenstv´ıa varov´an´ıt´ykaj´ıc´ıse specifick´ehoprogramu, sjednan´e se souhlasem Svˇetov´emeteorologick´eorganizace. tradiˇcn´ımzaˇc´atkem hurik´anov´esez´ony po desetilet´ı,avˇsakkoneˇcn´edatum se po- malu pˇresouvalo z 31. listopadu k 15. prosinci aˇzk dneˇsn´ımu datu 30. listopadu. Hurik´anov´asez´onavrchol´ıod konce srpna a bˇehemz´aˇr´ı.Statistick´yvrchol pˇripad´a na datum 10. z´aˇr´ı.[4] Tato oblast je pod dohledem U.S. National Hurricane Center s centr´alouna Floridsk´emezin´arodn´ı univerzitˇev Miami. Je souˇc´ast´ı National Servise’s Tropi- cal Prediction Center a je zodpovˇedn´aza sledov´an´ıa pˇredpovˇed’ pravdˇepodobn´eho chov´an´ıtropick´ych depres´ı,tropick´ych bouˇr´ıa tropick´ych cykl´on,vyd´av´ainformaˇcn´ı zpr´avya d´av´avarovn´aupozornˇen´ıpˇred bl´ıˇz´ıc´ımise bouˇremi.V´ıceinformac´ınalez- nete na [17]. Bouˇrezformovan´ev severn´ım Atlantsk´emoce´anu ˇcasto postihuj´ıpobˇreˇz´ıUSA, Mexiko, Stˇredn´ıAmeriku, Karibsk´eostrovy a Bermudy. Obˇcaszas´ahnouVenezuelu, jihov´ychod Kanady a Makaron´esk´eostrovy. Nˇekter´eatlantsk´ehurik´any se zmˇen´ına mimotropick´ecykl´ony a mohou zas´ahnoutz´apadn´ıEvropu.[4]

14 2.2 Severov´ychodn´ıTich´yoce´an

Severov´ychodn´ıTich´yoce´anzahrnuje oblast od Mexika po mezin´arodn´ıdatovou linii. Je to druh´anejaktivnˇejˇs´ıoblast na v´yskyttropick´ych cykl´on(pr˚umˇernˇe16 za rok) a m´anejvˇetˇs´ıpoˇcetbouˇr´ına jednotku plochy. Hurik´anov´asez´onazaˇc´ın´akoncem kvˇetna aˇzzaˇc´atkem ˇcervnaa konˇc´ıkoncem ˇr´ıjnaaˇzzaˇc´atkem listopadu. Vrcholn´eobdob´ı pro tuto oblast je od konce srpna po zaˇc´atekz´aˇr´ı.Tato oblast je tak´emonitorov´ana U.S. National Hurricane Center. Stˇredn´ısevern´ıTich´yoce´and´alemonitoruje Central Pacific Hurricane Center se s´ıdlemv Honolulu na Hawaji.[4] Bouˇre,jenˇzse zde formuj´ı,ˇcastozasahuj´ız´apadn´ıMexiko, a m´enˇeˇcastokonti- nent´aln´ıSpojen´est´aty (zvl´aˇstˇeKarifornii), nebo severn´ıStˇredn´ıAmeriku.[4]

2.3 Severoz´apadn´ıTich´yoce´an

Tato oblast zab´ır´acel´e´uzem´ına sever od rovn´ıkua na z´apadod mezin´arodn´ıdatov´e linie vˇcetnˇejiˇzn´ıho C´ınsk´ehomoˇre.Severoz´apadn´ıTich´yoce´anjeˇ oblast s nejvˇetˇs´ım poˇcten tropick´ych cykl´onza rok, pr˚umˇernˇe25 za rok. Tropick´ecykl´ony se zde vy- skytuj´ıceloroˇcnˇe,s minimem v ´unorua prvn´ıpolovinˇebˇrezna.Hlavn´ıobdob´ıje od ˇcervence do listopadu s vrcholem na konci srpna a na zaˇc´atkuz´aˇr´ı.[4] Dohled nad touto oblast´ım´aJaponsk´ameteorologick´aagentura (Japan Meteo- rological Agency). Je to vl´adn´ımeteorologick´asluˇzbas hlavn´ım´ustˇred´ımv Tokiu a ˇsestipoboˇckami a je zodpovˇedn´aza pozorov´an´ıtropick´ych cykl´on,varov´an´ıpˇred nimi a vyd´av´an´ıinformaˇcn´ıch zpr´avo tropick´ych cykl´on´ach v t´etooblasti. V´ıcein- formac´ına [18]. Tajfuny ˇcastozasahuj´ı C´ınu,ˇ Japonsko, Jiˇzn´ıKoreu, Hong Kong, Filip´ıny a Tchaj- wan, pr´avˇetak jako st´aty jiˇzn´ıAsie (Vietnam) a ˇc´astiIndon´esie,plus ˇcetn´eostr˚uvky v Oce´anii.Pobˇreˇz´ı C´ınyˇ je zasahov´anonejvˇetˇs´ımpoˇctemtropick´ych cykl´onna svˇete a pˇresFilip´ıny pˇrech´az´ıpr˚umˇernˇe6–7 tropick´ych cykl´onza rok.[4]

15 2.4 Australsko/jihoz´apadn´ıTich´yoce´an

Tato oblast se rozkl´ad´aod 142◦ v´ychodn´ıd´elkypo 120◦ z´apadn´ıd´elky. Tropick´a aktivita v tomto regionu pˇrev´aˇznˇezasahuje Austr´aliia Oce´anii.Tropick´ebouˇrezˇr´ıdka dos´ahnoubl´ızkosti Brisbane (Austr´alie)a na Nov´yZ´eland,obvykle bˇehemnebo po pˇrechodu na mimotropickou cykl´onu. Zaˇc´atekhurik´anov´esez´ony je na konci ˇr´ıjnaaˇz poˇc´atkulistopadu, dosahuje vrcholu na konci ´unora aˇzpoˇc´atkubˇreznaa konˇc´ına zaˇc´atkukvˇetna.Cel´az´akladnam´apr˚umˇernˇeasi 9 cykl´onroˇcnˇe.[4] Fiji Meteorological Service je meteorologick´aorganizace se z´akladnouv Nadi (Fidˇzi).Od roku 1995 je zodpovˇedn´aza pˇredpov´ıd´an´ıtropick´ych cykl´onpro velkou ˇc´astjiˇzn´ıhoPacifiku. V´ıceinformac´ına [19]. V t´etooblasti d´alefunguje Meteorolo- gical Service of New Zealand se s´ıdlemve Wellingtonu na Nov´emZ´elandu,jenˇzse specializuje na oblast Tasm´ansk´ehomoˇre.Zpracov´av´aa vyd´av´apˇredpovˇedia ´uˇredn´ı povˇetrnostn´ıvarov´an´ı.V´ıcena [20].

2.5 Jihoz´apadn´ıIndick´yoce´an

Rozprost´ır´ase od Afriky po 100◦ v´ychodn´ıd´elky. V´yskyttropick´ych cykl´onje nejˇcastˇejˇs´ı od konce ˇr´ıjnaaˇzzaˇc´atkulistopadu po konec kvˇetna.Nach´az´ıse zde dvojit´emaxi- mum aktivity v polovinˇeledna a od poloviny ´unorado zaˇc´atkubˇrezna.Cykl´ony v t´etooblasti m˚uˇzouzas´ahnoutMadagaskar, Mozambik, Mauricius, R´eunion,Como- roc, Tanzanii a Keˇnu.Pr˚umˇernˇese v t´etooblasti zformuje asi 10 tropick´ych cykl´on za rok.[4] Za tuto oblast je zodpovˇedn´eoddˇelen´ıM´et´eoFrance se s´ıdlemna ostrovu R´eunion. Je to organizace jmenovan´aSvˇetovou meteorologickou organizac´ıpro sledov´an´ı,pˇredpovˇed’ a varov´an´ıpˇredtropick´ymi cykl´onamiv t´etooblasti. V´ıceinformac´ına [21].

2.6 Australsko/jihov´ychodn´ıIndick´yoce´an

Tato oblast leˇz´ı mezi 100◦ v´ychodn´ı d´elky a 142◦ v´ychodn´ı d´elky. Roˇcn´ı chod je podobn´yjako v jihoz´apadn´ımIndick´emoce´anu. Zaˇc´atek sez´ony je na konci ˇr´ıjnaaˇz poˇc´atkulistopadu a konec je v kvˇetnu. Nach´az´ıse zde opˇetdvojit´emaximum aktivity

16 v polovinˇeledna a od poloviny ´unorado zaˇc´atkubˇrezna.V oblasti se vyskytuje pr˚umˇernˇeasi 7 cykl´onza rok.[4]. Tropick´aaktivita v tomto regionu zasahuje Indon´esiia Austr´alii. Podle Aus- tralsk´eho´uˇradumeteorologie je nejˇcastˇejizasahovan´aˇc´astAustr´aliemezi Exmounth a Broome v z´apadn´ıAustr´alii.[4]. Australsk´eho´uˇradumeteorologie (Bureau of Meteorology) byl vytvoˇrenv roce 1906 z jiˇzexistuj´ıc´ımeteorologick´esluˇzby. S´ıdl´ıv Perth a je zodpovˇedn´yza poskytov´an´ıme- teorologick´ych sluˇzebpro Austr´aliia okoln´ıoblasti. V´ıcena [22].

2.7 Severn´ıIndick´yoce´an

Tato oblast se rozkl´ad´aod Afriky po 100◦ v´ychodn´ıd´elky. Je rozdˇelenana dvˇeoblasti, Beng´alsk´yz´aliva Arabsk´emoˇre,s dominuj´ıc´ımBeng´alsk´ymz´alivem (5 aˇz6-kr´atvˇetˇs´ı aktivita). Pr˚umˇernˇese v t´etooblasti vyskytne 5 tropick´ych cykl´onza rok. Sez´onav t´etooblasti m´advojit´yvrchol. Jeden v dubnu a kvˇetnu (pˇredpoˇc´atkem monzun˚u) a dalˇs´ıv ˇr´ıjnu a listopadu (po skonˇcen´ımonzun˚u).Celkovˇese zde vyskytuj´ıtropick´e cykl´on´yod dubna aˇzpo prosinec.[4]. St´aty zasaˇzen´etropick´ymicykl´onamijsou Indie, Banglad´eˇs,Sr´ıLanka, Thajsko, Myanmar a P´akist´ana zˇr´ıdka je postihnut i Arabsk´ypoloostrov. V t´etooblasti se vytvoˇrilatropick´acykl´onaBhola, jenˇzv roce 1970 zabila 200 000 lid´ı.Coˇzje zat´ım nejvˇetˇs´ıpoˇcetlid´ı,jenˇzzemˇrelon´asledkem ´uˇcink˚utropick´ecykl´ony. [4]. Dohled nad touto oblast´ım´aIndick´emeteorologick´eministerstvo (India Mete- orological Department), jenˇzs´ıdl´ıv New Delhi v Indii. Je to indick´avl´adn´ıorga- nizace, kter´aje zodpovˇedn´aza pˇredpov´ıd´an´ıtropick´ych cykl´onv Arabsk´emmoˇri a v Beng´alsk´emz´alivu.V´ıcenaleznete na [23].

2.8 Neobvykl´eoblasti v´yskytu

Jak jiˇzbylo ˇreˇceno,tropick´ecykl´ony vznikaj´ınejˇcastˇejiv oblasti 5–30◦ zemˇepisn´e ˇs´ıˇrky. V oblastech zhruba 30–40◦ zemˇepisn´eˇs´ıˇrkyjsou podm´ınkynepˇr´ıliˇspˇr´ızniv´e k utv´aˇren´ı a zesilov´an´ı tropick´ych cykl´ona ve vyˇsˇs´ıch zemˇepisn´ych ˇs´ıˇrk´ach jsou

17 tyto podm´ınky dokonce nepˇr´atelsk´e.Hlavn´ımi faktory jsou n´ızk´apovrchov´atep- lota moˇrsk´evody a relativnˇevysok´yvertik´aln´ıstˇrihvˇetru.Najdou se ale pˇr´ıpady, kdy se mohou tropick´ecykl´ony vyskytnout i zde. To se st´av´anapˇr´ıkladpˇripohybu tropick´ych cykl´onz tropick´ych zemˇepisn´ych ˇs´ıˇreksmˇeremk p´ol˚um.Nebo se mohou tropick´ecykl´ony zformovat pˇr´ımo v tˇechto oblastech, jako v letech 2004 (hurik´an Alex–severn´ıAtlantik) [24], 1988 (tropick´abouˇreAlberto–severn´ıAtlantik) [25] a 1975 (nepojmenovan´yhurik´an–Tich´yoce´an) [26]. Tropick´ebouˇrepˇreˇz´ıvaj´ıc´ıza 50◦ zemˇepisn´eˇs´ıˇrkyjsou velmi vz´acn´e.Vyskytuj´ı se tu mimotropick´ecykl´ony, nejˇzse vyvinuly z tropick´ych cykl´on.Ve vz´acn´ych pˇr´ıpadech se mohou vyskytnout tropick´ecykl´ony i do 5◦ zemˇepisn´eˇs´ıˇrky, kde je nedostateˇcn´aCoriolisova s´ıla.Napˇr´ıkladv prosinci 2001 se v jiˇzn´ım C´ınsk´emmoˇriˇ zformoval tajfun Vamei, jenˇzpoprv´edos´ahlpevniny v Malajsii.[27] Mezi dalˇs´ıoblasti, kde je omezen´yv´yskyttropick´ych cykl´on,patˇr´ıtak´ejihov´ychodn´ı Tich´yoce´an.Tropick´ecykl´ony tu vznikaj´ıvˇetˇsinouv dobˇeud´alostiEl Ni˜nonebo se sem dost´avaj´ı z jihoz´apadn´ıho Tich´ehooce´anu. Bˇehemud´alostiEl Ni˜nov letech 1982/83 byla francouzsk´aPolyn´esiezasaˇzenadokonce ˇsesticykl´onamibˇehempˇeti mˇes´ıc˚u.[28]

Obr´azek2.2: ”Tropick´abouˇre”nad Stˇredozemn´ımmoˇremze dne 15. a 16. ledna 1995.

Kombinac´ı vysok´ehostˇrihu vˇetrua nedostatku tropick´ych poruch z ITCZ se st´av´ajiˇzn´ıAtlantik velmi nepˇr´ızniv´ympro tropickou cyklogenezi. Zat´ımzde byly

18 pozorov´any tˇritropick´ecykl´ony - slab´atropick´acykl´onav roce 1991 u pobˇreˇz´ıAfriky bl´ızko Angoly, cykl´ona Catarine (oznaˇcov´anajako Aldonca), kter´ados´ahlapevniny v Braz´ıliiroku 2004 o s´ılekategorie 1 [29], a menˇs´ıbouˇrev lednu 2004 v´ychodnˇe od Salv´adoru(Braz´ılie), u kter´ese dle mˇeˇren´ı vˇetruz radaru uvaˇzuje,ˇzemohla dos´ahnouts´ılytropick´ebouˇre.

Obr´azek2.3: Bouˇres oku podobnou strukturou, jako m´ıvaj´ıtropick´ecykl´ony.

Bouˇre,jenˇzse v z´aˇr´ı1947, z´aˇr´ı1969, lednu 1982, z´aˇr´ı1983 a lednu 1995 (viz obr´azek2.2 pˇrevzatz [30]) vyskytly ve Stˇredomoˇr´ımˇelypodobnou strukturu jako tro- pick´ecykl´ony. Debatuje se, zda tyto bouˇrebyly tropick´epovahy a lze je povaˇzovat za tropick´ecykl´ony.[4, 30] Nad Cern´ymmoˇremseˇ pˇr´ıleˇzitostnˇeformuj´ıbouˇrezaˇc´ınaj´ıc´ı cykl´onickou rotac´ıa zdaj´ıse b´ytpodobn´etˇemve Stˇredomoˇr´ı(viz obr´azek2.3 pˇrevzat z [30]).

19 Kapitola 3

Klasifikace a pojmenov´an´ı tropick´ych cykl´on

3.1 Klasifikace podle intenzity

Tropick´ecykl´ony jsou rozdˇeleny na nˇekolik kategori´ıpodle maxim´aln´ıhopˇretrv´avaj´ıc´ıho vˇetrupodle nˇekolika stupnic. Organizace jako Svˇetov´ameteorologick´aorganizace, U.S. National Hurricane Center a Australsk´y´uˇradmeteorologie pouˇz´ıvaj´ır˚uzn´estup- nice pro r˚uzn´eoblasti v´yskytutropick´ych cykl´on. National Hurricane Center pouˇz´ıv´apro Atlantik a severov´ychodn´ı Tichomoˇr´ı Saffir-Simpsonovu stupnici pro hurik´any. Tato stupnice se vyuˇz´ıv´apro odhad po- tenci´aln´ıch ˇskod zp˚usoben´ych hurik´anem.Nejd˚uleˇzitˇejˇs´ımfaktorem v t´etoklasifikaci je maxim´aln´ırychlost vˇetru.Maxim´aln´ıpˇretrv´avaj´ıc´ırychlosti vˇetrujsou jednomi- nutov´epr˚umˇery”povrchov´ych” vˇetr˚uuvnitˇrrotuj´ıc´ıhosyst´emu a mˇeˇr´ıse ve v´yˇsce 10 m na voln´emprostranstv´ı.[4] Stupnice m´apˇetstupˇn˚u,kde prvn´ıstupeˇnoznaˇcujeslabˇs´ıa p´at´ystupeˇnsilnˇejˇs´ı hurik´any (viz tabulka 3.1 pˇrevzataz [4]). Skody,ˇ jenˇzmohou b´ytzp˚usobeny hurik´any jednotliv´ych kategori´ıjsou:

• 1 - Minim´aln´ı: menˇs´ıˇskody hlavnˇena obytn´ych pˇr´ıvˇesech, keˇr´ıch, stromech, ˇspatnˇepostaven´ych budov´ach, zaplaven´ıpobˇreˇzn´ıch komunikac´ı,menˇs´ıˇskody na pˇr´ıstavn´ıch hr´az´ıch Pˇr:hurik´any Allison (1995), Danny (1997), Earl (1998)

20 Kategorie Max. pˇretr.rychlost vˇetru[m/s] Bouˇrkov´avlna [m] 1 33-42 1,0-1,7 2 43-49 1,8-2,6 3 50-58 2,7-3,8 4 59-69 3,9-5,6 5 70 a v´ıce 5,7 a v´ıce

Tabulka 3.1: Saffir-Simpsonova stupnice pro hurik´any: hodnoty v´yˇskybouˇrkov´evlny jsou pouze orientaˇcn´ı,nebot’ v´yˇska vlny z´avis´ına konkr´etn´ıch podm´ınk´ach dan´ehopobˇreˇz´ı (viz kapitola 1.7)

• 2 – M´ırn´e: poˇskozen´ıstˇrech, oken, dveˇr´ına budov´ach, pol´aman´evˇetve strom˚u, nˇekter´estromy vyvr´aceny, znaˇcn´epoˇskozen´ıpˇr´ıvˇes˚u,hr´az´ı,n´abˇreˇz´ı,2–4 hod pˇredpˇr´ıchodem centra hurik´anu zaplaven´ın´ızko poloˇzen´ych ˇc´ast´ıpobˇreˇz´ı Pˇr.hurik´any Georges (1998), Bonnie (1998)

• 3 – Rozs´ahl´e: znaˇcn´eˇskody na mal´ych stavb´ach, ze strom˚userv´anoolistˇen´ı, velk´estromy vyvr´aceny, obytn´epˇr´ıvˇesyzniˇceny, n´ızko poloˇzen´eoblasti zapla- veny 3–5 hod pˇredpˇr´ıchodem centra hurik´anu, znaˇcn´eˇskody na pobˇreˇz´ıch, evakuace obyvatel ˇzij´ıc´ıch na pobˇreˇz´ı Pˇr:hurik´any Roxanne (1995), Fran (1996)

• 4 - Extr´emn´ı: znaˇcn´epoˇskozen´ı konstrukce budov, stˇrech, keˇrea stromy vyvr´aceny, ´upln´adestrukce mobiln´ıch obydl´ı,vˇetˇs´ıˇskody v niˇzˇs´ıch podlaˇz´ıch staveb u pobˇreˇz´ı,oblasti leˇz´ıc´ıpouze 3 m nad moˇrskou hladinou zaplaveny, evakuace obyvatel z oblast´ıcca do 10 km od pobˇreˇz´ı Pˇr:hurik´any Betsy (1965), Luis (1995), Felix (1995)

• 5 - Katastrof´aln´ı: ´upln´ezniˇcen´ıstˇrech na mnoha obytn´ych a pr˚umyslov´ych budov´ach, mal´ebudovy pˇrevr´aceny nebo odneseny, velk´eˇskody v niˇzˇs´ıch podlaˇz´ıch vˇsech budov, 3–5 hodin pˇred pˇr´ıchodem centra hurik´anu zaplaveny oblasti leˇz´ıc´ı pouze 4–5 m nad hladinou moˇre,hromadn´aevakuace obyvatel z oblast´ı do

21 16 km od pobˇreˇz´ı Pˇr:hurik´any Camille (1969), Gilbert (1988), Mitch (1998)

Hurik´any kategorie 3, 4 a 5 jsou souhrnnˇenaz´yv´any jako major hurik´any nebo intenze (siln´e)hurik´any. Tyto major hurik´any zp˚usobuj´ıpˇres83% z celkov´eˇskody zp˚usoben´ehurik´any v USA, tˇrebaˇzeodpov´ıdaj´ıjen 21% vˇsech tropick´ych cykl´onjenˇz postihnou USA.[4] Australsk´y´uˇrad meteorologie pouˇz´ıv´apˇetistupˇnovou stupnici Tropical Cyclone Severity (viz tabulka 3.2 pˇrevzat´az [4]). Na rozd´ılod Saffir-Simpsonovy stupnice, je tato zaloˇzen´ana odhadovan´emmaxim´aln´ımn´arazov´emvˇetru,kter´yje o 30–40% silnˇejˇs´ıneˇzdesetiminutov´ypr˚umˇerpˇretrv´avaj´ıc´ıch vˇetr˚u.Tropick´acykl´ona2. kate- gorie je zhruba ekvivalentn´ık siln´etropick´ebouˇrinebo hurik´anu Saffir-Simpsonovi stupnice kategorie 1.[4] V severoz´apadn´ım Tichomoˇr´ı pouˇz´ıv´aJaponsko, Filip´ıny, Hong Kong, Macao a Tchaj-wan ke klasifikaci tropick´ych cykl´onstupnici uvedenou v tabulce 3.3. Tato stupnice je tak´evyuˇz´ıvan´ake komunikaci mezi ˇcleny WMO Typhoon Committee.[31] Pozn´amka: Pˇretrv´avaj´ıc´ıvˇetryjsou zaloˇzen´ena desetiminutov´ych pr˚umˇerech. Ja- ponsko a Tchaj-wan pouˇz´ıvaj´ıjinou stupnici ve vlastn´ımjazyce. Filip´ıny pˇri vyd´av´an´ı varovn´ych zpr´avsluˇcuj´ıkategorie ”Severe Tropical Storm” s ”Tropical Storm”. C´ınaˇ pouˇz´ıv´apodobnou stupnici, ale pouˇz´ıv´advouminutov´epr˚umˇerypˇretrv´avaj´ıv´ıch vˇetr˚u.[31] V dalˇs´ıch oblastech jsou tropick´ecykl´ony ˇrazeny dle mnoha dalˇs´ıch stupnic. Sou- hrnnˇejsou uvedeny v tabulce na obr´azku3.1 (pˇrevzatoz [7]). Klasifikace v oblasti Indick´ehooce´anu je d´alerozeps´anav tabulce na obr´azku3.2 (pˇrevzatoz [7]).

3.2 Pojmenov´an´ıtropick´ych cykl´on

V z´apadn´ıIndii byly tropick´ecykl´ony po nˇekolik stalet´ıpojmenov´av´any dle svat´ych, kteˇr´ımˇeliv den jejich v´yskytu sv´atek. V Portoriku napˇr´ıklad26. ˇcervna 1825 udeˇril hurik´anSanta Ana a 13. z´aˇr´ıv letech 1876 a 1928 hurik´any San Felipe I. a San Felipe II.[3] Prvn´ızn´am´ymeteorolog, jenˇzzaˇcal pˇriˇrazovat jm´enatropick´ymcykl´on´am,byl australsk´ymeteorolog Clement Wragge. Pˇredkoncem 19. stolet´ızaˇcalpouˇz´ıvat p´ısmena

22 Nejsilnˇejˇs´ın´arazy Typick´e´uˇcinky Kategorie vˇetru[km/h]

Zanedbateln´e poˇskozen´ı budov. Poˇskozen´ı ´urody, strom˚ua karavan˚u. 1 menˇs´ıneˇz125 Mohou b´ytodvleˇcena kotviˇstˇe.

Menˇs´ı poˇskozen´ı budov. V´yznamn´e poˇskozen´ıznaˇcek,strom˚ua karavan˚u. 2 125–170 V´aˇzn´epoˇskozen´ınˇekter´ych plodin. Ri- ziko nedostatku elektˇriny. Moˇznost zniˇcen´ımal´ych plavidel v kotviˇsti. Poˇskozen´ıstˇrech a konstrukc´ı.Zniˇceny karavany. Pravdˇepodobn´e selh´an´ı 3 170–225 dod´avky elektˇriny.

Ztr´aty stˇreˇsn´ıch krytin a poˇskozen´ı konstrukce. Mnoho karavan˚uzniˇceno 4 225–280 a odv´atopryˇc.Nebezpeˇc´ıl´etaj´ıc´ıch tro- sek. Rozs´ahl´ev´ypadkyelektˇriny. Extr´emnˇe nebezpeˇcn´a tropick´a cykl´ona. Rozs´ahl´e poˇskozen´ı a ´upln´e 5 vˇetˇs´ıneˇz280 zniˇcen´ızasaˇzen´eho´uzem´ı.

Tabulka 3.2: Tropical Cyclone Severity

ˇreck´eabecedy, pak zaˇcalpouˇz´ıvat jm´enaz ˇreck´ea ˇr´ımsk´emytologie, jm´enapolitik˚u, jenˇznemˇelr´ad,a nakonec pouˇz´ıval ˇzensk´ajm´ena.Prvn´ız´apadoaustralsk´apojmeno- van´acykl´onabyla Bessie, zformovan´a6. ledna 1964.[3, 5] Bˇehemdruh´esvˇetov´ev´alkybyly tropick´ecykl´ony neform´alnˇepojmenov´av´any ˇzensk´ymijm´eny meteorology americk´eholetectva a n´amoˇrnictva, vˇetˇsinoupo sv´ych manˇzelk´ach a pˇr´ıtelkyn´ıch. V letech 1950 aˇz1952 byly tropick´ecykl´ony v Atlan- tick´emoce´anu pojmenov´av´any podle fonetick´eabecedy (Able–Baker–Charlie–atd.), ale v roce 1953 to americk´aMeteorologick´akancel´aˇrzmˇenilana ˇzensk´ajm´ena.V

23 Klasifikace Max. pˇretr.v´ıtr[km/h] Beaufortova stupnice Tropical Depression m´enˇeneˇz62 siln´yv´ıtr(m´enˇeneˇz7) Tropical Storm 63–88 vichˇrice(8–9) Severe Tropical Storm 89—117 bouˇre (10—11) Typhoon 118 a v´ıce hurik´an(12 a v´ıce)

Tabulka 3.3: Klasifikace v z´apadn´ımTichomoˇr´ı

Obr´azek3.1: Porovn´an´ı klasifikac´ı tropick´ych cykl´on:pro oblast jihoz´apadn´ıho In- dick´eho oce´anu, severn´ıho Indick´eho oce´anu, severoz´apadn´ıho Tichomoˇr´ı, jiˇzn´ıho Ti- chomoˇr´ı/jihov´ychodn´ıhoIndick´ehooce´anu, oblasti, za nˇeˇzje zodpovˇedn´eJTWC, a severn´ı Atlantik/severov´ychodn´ıTichomoˇr´ı.Klasifikace pro Indick´yoce´anjsou podrobnˇejiuvedeny na obr´azku3.2. roce 1979 pak WMO a americk´aN´arodn´ı meteorologick´asluˇzbazmˇenilajmenn´y seznam, kter´ynyn´ızahrnoval ˇzensk´ai muˇzsk´ajm´ena.[4] V severov´ychodn´ımTichomoˇr´ıse poprv´epouˇziloˇzensk´ejm´enov roce 1959 pro bouˇribl´ızko Havaje. Od roku 1960 se pouˇz´ıvala ˇzensk´ejm´enapro celou oblast. Od

24 Obr´azek3.2: Klasifikace tropick´ych cykl´on:pro oblast Indick´eho oce´anu roku 1978 jsou pouˇz´ıv´anastˇr´ıdavˇeˇzensk´ai muˇzsk´ajm´ena.[4] V severoz´apadn´ımTichomoˇr´ıdost´avaly tropick´ecykl´ony ˇzensk´ajm´enaform´alnˇe od roku 1945 a ˇzensk´ai muˇzsk´ajm´enaod roku 1979. Od 1. ledna 2000 se zaˇcal pouˇz´ıvat zcela odliˇsn´yjmenn´yseznam. Nov´ajm´enajsou pouze asijsk´aa jsou stejn´a pro vˇsechny ˇclensk´est´aty WMO Typhoon Committee. Nejsou zde osobn´ı jm´ena, kromˇenˇekolika muˇzsk´ych a ˇzensk´ych jmen, ale jm´enakvˇetin,zv´ıˇrat,pt´ak˚u,strom˚u i j´ıdlaatd. Nˇekter´ajm´enajsou popisn´apˇr´ıdavn´ajm´ena.Jm´enanejsou pˇridˇelov´ana abecednˇe,ale dle pˇr´ıspˇevkujednotliv´ehoˇclensk´ehost´atu.Tabulka jmen pro n´asleduj´ıc´ı roky viz tabulka 3.4 (pˇrevzatoz [4]).[4, 3] Tropick´ecykl´ony v severn´ımIndick´emoce´anu jsou pojmenov´av´any od roku 2006. V jihoz´apadn´ımIndick´emoce´anu byly poprv´epojmenov´any v obdob´ı1960/1961. V oblasti Austr´aliea jiˇzn´ıhoTichomoˇr´ı(v´ychodnˇeod 90◦ v´ychodn´ıˇs´ıˇrkya na jih od rovn´ıku),se zaˇcalad´avat ˇzensk´ajm´enabouˇr´ımv roce 1964 a ˇzensk´ai muˇzsk´ajm´ena 1974/1975.[4] Od roku 1978 navrhuje WMO a skupina reprezentuj´ıc´ı120 r˚uzn´ych zem´ıjmenn´e

25 seznamy tropick´ych bouˇr´ıpro kaˇzdouoblast svˇeta.Napˇr´ıkladpro Atlantik existuj´ı ˇsestilet´eseznamy po 21 jm´enech (viz tabulka 3.5 pˇrevzat´az [3]). Pokud se vyskytne tropick´acykl´onas v´yrazn´ymniˇciv´ymnebo smrt´ıc´ım´uˇcinkem, je jm´enoj´ıpˇr´ısluˇs´ıc´ı ze seznamu vyˇrazenoa m˚uˇzeb´ytznova pouˇzitoaˇzza deset let. Vyˇrazen´ejm´enoje nahrazeno jm´enemzaˇc´ınaj´ıc´ıstejn´ymp´ısmenema je stejn´ehorodu (bylo-li ˇzensk´e, je znovu ˇzensk´e;bylo-li muˇzsk´e,je muˇzsk´e).[4]

26 St´aty I II III IV V Cambodia Damrey Kong-rey Nakri Krovanh Sarika China Longwang Yutu Fengshen Dujuan Haima DPR Korea Kirogi Toraji Kalmaegi Maemi Meari HK, China Kai-Tak Man-yi Fung-wong Choi-wan Ma-on Japan Tenbin Usagi Kanmuri Koppu Tokage Lao PDR Bolaven Pabuk Phanfone Ketsana Nock-ten Macau Chanchu Wutip Vongfong Parma Muifa Malaysia Jelawat Sepat Nuri Melor Merbok Micronesia Ewinlar Fitow Sinlaku Nepartak Nanmadol Philippines Bilis Danas Hagupit Lupit Talas RO Korea Gaemi Nari Changmi Sudal Noru Thailand Prapiroon Wipha Mekkhala Nida Kulap U.S.A. Maria Francisco Higos Omais Roke Vietnam Saomai Lekima Bavi Conson Sonca Cambodia Bopha Krosa Maysak Chanthu Nesat China Wukong Haiyan Haishen Dianmu Haitang DPR Korea Sonamu Podul Pongsona Mindule Nalgae HK, China Shanshan Lingling Yanyan Tingting Banyan Japan Yagi Kaziki Kujira Kompasu Washi Lao PDR Xangsane Faxai Chan-hom Namtheun Matsa Macau Bebinca Peipan Linfa Malou Sanvu Malaysia Rumbia Tapah Nangka Meranti Mawar Micronesia Soulik Mitag Soudelor Rananin Guchol Philippines Cimaron Hagibis Molave Malakas Talim RO Korea Chebi Noguri Koni Megi Nabi Thailand Durian Rammasun Morakot Chaba Khanun U.S.A. Utor Matmo Etau Aere Vicete Vietnam Trami Halong Vamco Songda Saola

Tabulka 3.4: Jmenn´eseznamy pro severoz´apadn´ıTichomoˇr´ı

27 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Arthur Ana Alex Arlene Alberto Andrea Bertha Bill Bonnie Bret Beryl Barrz Cristobal Claudette Colin Cindy Chris Chantal Dolly Danny Danielle Don Debby Dorian Edouard Erika Earl Emily Ernesto Erin Fay Fred Fiona Franklin Florence Fernand Gustav Grace Gaston Gert Gordon Gabrielle Hanna Henri Hermine Harvey Helene Humberto Ike Ida Igor Irene Isaac Ingrid Josephine Joaquin Julia Jose Joyce Jerry Kyle Kate Karl Katia Kirk Karen Laura Larry Lisa Lee Lestie Lorenzo Marco Mindy Matthew Maria Michael Melissa Nana Nicholas Nicole Nate Nadine Nestor Omar Odette Otto Ophelia Oscar Olga Paloma Peter Paula Philippe Patty Pablo Rene Rose Richard Rina Rafael Rebekah Sally Sam Shary Sean Sandy Sebastien Teddy Teresa Tomas Tammy Tony Tanya Vicky Victor Virginie Vince Valerie Van Wilfred Wanda Walter Whitney William Wendy

Tabulka 3.5: Jmenn´eseznamy pro Atlantickou oblast

28 Kapitola 4

Sledov´an´ıa pˇredpovˇed’ tropick´ych cykl´on

Tropick´ecykl´ony byly urˇcit´ymzp˚usobem pozorov´any uˇzpo stalet´ı.Dˇr´ıve se s nimi setk´avali hlavnˇen´amoˇrn´ıci,napˇr´ıkladKryˇstofKolumbus, jako prvn´ıEvropan, popsal tropickou cykl´onu, jenˇzvidˇelpˇrisv´edruh´eplavbˇeroku 1494.[4] O tom, kde a kdy se vyskytly v minulosti tropick´ecykl´ony, se m˚uˇzemedozvˇedˇetz historick´ych z´aznam˚u a d´ıkyobjev˚umpaleotempestologie, kter´ase zab´yv´aodhalov´an´ımv´yskytutropick´ych cykl´onz geologick´ych dat.[32]

4.1 Sledov´an´ı

Pˇredprvn´ımvyn´alezemtelegrafu v prvn´ıpolovinˇe19. stolet´ınebylo moc zp˚usob˚u, jak by se mohly ˇs´ıˇritinformace o tropick´ych cykl´on´ach a varov´an´ıpˇrednimi. Tropick´e cykl´ony se pozorovaly z pozemn´ıch stanic a z lod´ına moˇri.D´ıky d´alkov´emu pˇrenosu radiov´ymsign´alemmohly pˇrich´azet zpr´avyo bl´ıˇz´ıc´ıse tropick´ecykl´onˇena pevninu z lod´ı.Od druh´esvˇetov´ev´alkyse v pozorov´an´ıtropick´ych cykl´onudˇelalvelk´ypokrok. Ve 40. letech se zaˇcalapouˇz´ıvat pr˚uzkumn´aletadla, od 50. let radary, od 60. let satelity a d´alepak b´oje,radiosondy a automatizovan´epˇr´ızemn´ıstanice.[4] Jako hlavn´ıpozorovac´ıpˇr´ıstroje jsou v dneˇsn´ıdobˇepovaˇzov´any satelity. Po- kud se ale bouˇrepˇribl´ıˇz´ına vzd´alenostdo 320 km od pobˇreˇz´ı,jsou ˇcastˇejipouˇzita mˇeˇren´ıradary a d´alepak pr˚uzkumn´aletadla, radiosondy a automatick´estanice, jenˇz poskytuj´ına rozd´ılod satelit˚upˇr´ım´amˇeˇren´ı.

29 Prvn´ımmeteorologick´ymsatelitem byl TIROS-1 (Television Infrared Operatio- nal Sastem) vypuˇstˇen´yna obˇeˇznoudr´ahu 1. dubna 1960 americkou vl´adn´ıagentu- rou NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration). V dneˇsn´ıdobˇeje vyuˇz´ıv´anomnoho geostacion´arn´ıch satelit˚usleduj´ıc´ıch tropick´eoblasti. Od 70. let 20. stolet´ıbyly satelitn´ısn´ımkypodrobov´any Dvorakovˇetechnice, kterou vyvi- nul Vern Dvorak. Porovn´av´an´ımsatelitn´ıch sn´ımk˚us dan´ymivzory: Curved band, Shear, Eye, Central Dense Overcast (CDO), Embedded Center nebo Central Cold Co- ver m˚uˇzemeodhadnout aktu´aln´ıintenzitu bouˇre.Pokud jsou k dispozici infraˇcerven´e sn´ımkyoblasti oka, m˚uˇzemepouˇz´ıtsch´emarozd´ıluteploty oka a okoln´ıch oblak˚u. C´ımjeˇ vˇetˇs´ırozd´ılteploty, t´ımse odhaduje vˇetˇs´ıintenzita tropick´ecykl´ony.[4] Od poloviny 90. let 20. stolet´ıjsou pouˇz´ıv´any sn´ımkyodrazivosti v mikrovlnn´em spektru, na nichˇzjsme schopni rozeznat centrum bouˇrezakryt´estˇredn´ınebo vyso- kou oblaˇcnost´ı.Takˇzenen´ıpotˇrebavyuˇz´ıvat Dvorakovu anal´yzu,jenˇzse ale st´ale vyuˇz´ıv´av nˇekter´ych oblastech v´yskytutropick´ych cykl´on.Ze satelitn´ıch sn´ımk˚u m˚uˇzemez´ıskat informace o povrchov´eteplotˇevzduchu a oce´anu, vlhkosti vzduchu, smˇera s´ıluvˇetruz pohybu oblaˇcnosti,mnoˇzstv´ıa v´yˇskumrak˚u,teplotu horn´ıch vrs- tev oblaˇcnosti.Z ˇcehoˇzpak d´alem˚uˇzemez´ıskat tˇrebaodhad sr´aˇzek.[4,33] Vˇetˇsinou jsou pouˇz´ıv´any sn´ımkyve viditeln´e,infraˇcerven´e,kr´atkovlnn´eIR (infrared) oblasti spektra, d´alepak sn´ımky, na nichˇzje vidˇetvodn´ıp´ara.[34] Dalˇs´ıinformace o rychlosti a smˇeruvˇetru,tlaku, teplotˇeoce´anu a teplotˇevzduchu z´ısk´av´amez lodn´ıch pozorov´an´ı a meteorologick´ych b´oj´ı, jenˇzse pouˇz´ıvaj´ıod 70. let 20. stolet´ı.Pozorov´an´ız lod´ın´am tak´eposkytuj´ıjedin´apˇr´ım´amˇeˇren´ıo v´yˇsce bouˇrkov´evlny na otevˇren´emmoˇri.[4, 33] Od roku 1944 se zaˇcalapouˇz´ıvat pr˚uzkumn´aletadla pro hled´an´ıtropick´ych cykl´on.Byly to jen ojedinˇel´elety. Dnes jsou k tomuto ´uˇcelupouˇz´ıv´anaspecielnˇe upraven´aletadla. Napˇr´ıkladU.S. Air Force Reserve pouˇz´ıv´aletadla C-130 a NOAA vys´ıl´aletadla P-3 Orion. Letadla smˇeˇruj´ıdo centra bouˇrea mˇeˇr´ırychlost a smˇer vˇetru,teplotu a vlhkost vzduchu a dˇelaj´ısn´ımkytropick´ecykl´ony a urˇcuj´ıpˇresnou polohu centra bouˇre.Letadla tak´eshazuj´ı dropsondy s pad´aˇckem, jenˇzmˇeˇr´ıteplotu vzduchu, vlhkost a tlak a pomoc´ıradiov´ehosign´alupˇren´aˇs´ınamˇeˇren´adata.[4, 33]

30 Dalˇs´ıdata z´ısk´av´amez radiosond, kter´ese od dropsond liˇs´ıt´ım,ˇzejsou pˇripojeny k meteorologick´ymbalon˚um.Stoupaj´ıatmosf´eroua mˇeˇr´ıteplotu vzduchu, vlhkost a tlak a namˇeˇren´adata pˇren´aˇs´ıdo poˇc´ıtaˇcena povrchu. Data n´amposkytuj´ıver- tik´aln´ıprofil v okol´ıtropick´ecykl´ony, jenˇzje d˚uleˇzit´ypro pˇredpovˇedn´ımodely.[33] Kdyˇzse tropick´acykl´onapˇribl´ıˇz´ık pobˇreˇz´ı,je monitorov´ana radary um´ıstˇen´ymi na pobˇreˇz´ı.Radary se zaˇcalypouˇz´ıvat bˇehemdruh´esvˇetov´ev´alkyk odhalen´ıletadel. V roce 1957 National Weather Service (NWS) ustanovila prvn´ıradiolokaˇcn´ıs´ıt’ na americk´empobˇreˇz´ı,kter´amohla d´avat upozornˇen´ıpˇredbl´ıˇz´ıc´ıse tropickou cykl´onou. Od 90. let 20. stolet´ıradary za pouˇzit´ıdoplerovsk´etechnologie poskytuj´ıdetailn´ı informace o rychlosti a smˇeruvˇetr˚u,intenzitˇesr´aˇzek,poloze centra tropick´ecykl´ony a jej´ım pohybu. CoˇzumoˇzˇnujeNWS moˇznost kr´atkodob´epˇredpovˇedia varov´an´ı pˇredz´aplavami, torn´adya siln´ymivˇetry. Za pouˇzit´ı dat z radar˚um˚uˇzemez´ıskat napˇr´ıklad odhady sr´aˇzek.Vˇetˇsinoujsou pouˇz´ıv´any sn´ımky odrazivosti, jenˇzn´am d´avaj´ımoˇznostz´ıskat informace o bouˇrkov´ych rysech tropick´ecykl´ony, jej´ımpohybu a intenzitˇe.Sn´ımkykruhov´erychlosti vˇetr˚un´amd´avaj´ıinformace o rychlosti a smˇeru vˇetru,coˇzumoˇzˇnujemeteorolog˚umvyd´avat vˇcasn´avarov´an´ı.[33] Nem´enˇed˚uleˇzit´ymijsou pozorov´an´ıa pˇr´ım´a mˇeˇren´ına pevninˇe. V prvn´ıpo- lovinˇe20. stolet´ı tvoˇrilaspolu s lodn´ımi pozorov´an´ımi a novinami informaˇcn´ı s´ıt’ pro detekci a varov´an´ıpˇredtropick´ymicykl´onami.V dneˇsn´ıdobˇese zav´ad´ıauto- matizovan´estanice (the Automated Surface Observation Systems (ASOS)), jichˇzje napˇr´ıkladve Spojen´ych st´atech americk´ych nad 850. Pozemn´ıpozorov´an´ın´amd´avaj´ı informace o teplotˇea tlaku vzduchu, rychlosti a smˇeruvˇetrua mnoˇzstv´ısr´aˇzek.Tato data jsou vyuˇz´ıvan´azejm´enapro zpˇetnouanal´yzu pr˚ubˇehu tropick´ecykl´ony.[33]

4.2 Centra pro monitorov´an´ıa pˇredpovˇed’

Metody pouˇz´ıvan´ena pˇredpovˇed’ tropick´ych cykl´onse v pr˚ubˇehu ˇcasudost zmˇenily. Prvn´ızn´am´apˇredpovˇed’ na z´apadn´ıpolokouli byla v roce 1847 udˇelan´aporuˇc´ıkem plukovn´ıkem Williamem Reedem ze Sboru kr´alovsk´ych inˇzen´yr˚u(the Corps of Royal Engineers) na Barbadosu. Pro z´akladsv´epˇredpovˇedi pouˇz´ıval mˇeˇren´ıatmosf´erick´eho tlaku. Otec Benito Vines, ˇreditelBelen Collage v Havanˇe,zavedl systematick´esch´ema

31 pro pˇredpovˇed’ hurik´anu a varov´an´ıpˇredn´ımpouˇzit´ımpozorov´an´ıpohybu horn´ıch a niˇzˇs´ıch oblak˚u. V roce 1870 kongres USA vytvoˇriln´arodn´ımeteorologickou sluˇzbu pod z´aˇstitouSpojovac´ıch arm´adn´ıch sbor˚u(the Signal Corps of the Army). Tato sluˇzbadennˇepˇrij´ımalapozorov´an´ız ostrov˚uv a kolem Karibsk´eho moˇrea poskyto- vala varov´an´ıpˇredtropick´ymicykl´onamipro v´ychodn´ıa j´ıˇzn´ıSpojen´est´aty.[35] Dnes jsou vytvoˇrenacentra pro pozorov´an´ıtropick´ych cykl´ona varovn´acentra, jenˇzse specializuj´ına jednotliv´eoblasti vyskytu tropick´ych cykl´on.Za monitorov´an´ı a pˇredpovˇed’ v Atlantick´emoce´anu a severoz´apadn´ımTichomoˇr´ıv´ychodnˇeod 140◦ z´apadn´ıd´elkyje zodpovˇedn´aOutstanding Accomplishments in Research (OAR) se s´ıdlemv Miami (Florida, USA). Za zbytek severov´ychodn´ıhoTichomoˇr´ıaˇzk datov´e ˇc´aˇrezodpov´ıd´aCentral Pacifik Hurricane Center v Honolulu (Havaj). Na detekci a pˇredpovˇeditropick´ych cykl´onv severoz´apadn´ımTichomoˇr´ıse pod´ıl´ı C´ına,Thajsko,ˇ Korea, Japonsko, Filip´ıny a Hong Kong.[4] Tropick´ecykl´ony v severn´ım Indick´emoce´anu jsou pˇredpov´ıd´any Indi´ı, Thaj- skem, P´akist´anem,Banglad´eˇs´ı,Barmou a Sr´ıLankou a v jihoz´apadn´ımIndick´em oce´anu st´aty jako R´eunion,Madagaskar, Mozambik, Mauritius a Keˇna.Austr´alie a Oce´anieposkytuj´ı pˇredpovˇedipro oblast Austr´alie/jihov´ychodn´ı Indick´yoce´an. Pro Austr´alii/jihoz´apadn´ıTichomoˇr´ıjsou to Austr´alie,Papua-Nov´aGuinea, Fidˇzi a Nov´yZ´eland.[4] US Joint Typhoon Warning Center (JTWC) nav´ıc vyd´av´avarov´an´ı pro seve- roz´apadn´ıTichomoˇr´ı,severn´ıa jihoz´apadn´ıIndick´yoce´an,Austr´alii,jihov´ychodn´ı Indick´yoce´ana jihoz´apadn´ıTichomoˇr´ı.US Naval Pacifik Meteorology and Oceano- graphy Center v Pearl Harboru (Hawaj) dˇel´atot´eˇzpro Tich´yoce´anv´ychodnˇeod 180◦ v´ychodn´ıd´elky.[4]

4.3 Pˇredpovˇed’

U tropick´ych cykl´onse zpravidla pˇredpov´ıd´ajejich pˇredpokl´adan´adr´aha,intenzita, mnoˇzstv´ısr´aˇzek,v´yˇska bouˇrkov´evlny a moˇzn´atorn´ada. Dr´aha tropick´ecykl´ony je ovlivnˇenazejm´enaCoriolosovou silou a rozloˇzen´ım tlakov´ych ´utvar˚u.Chceme-li tedy pˇredpovˇedˇetpohyb tropick´ecykl´ony, mus´ımezn´at

32 pˇresn´erozloˇzen´ıtlakov´ych v´yˇs´ıa n´ıˇz´ıa jejich v´yvoj v ˇcase.Dr´ahy tropick´ych cykl´on se pˇredpov´ıdaj´ıpomoc´ınumerick´ych model˚u,ve kter´ych se vyuˇz´ıvaj´ıdata z´ıskan´a ze satelit˚u,radar˚ua dalˇs´ıch mˇeˇren´ıch uveden´ych v kapitole 4.1. Pˇredpovˇed’ pˇresn´e dr´ahy je d˚uleˇzit´apro pˇredpovˇedidalˇs´ıch jev˚usouvisej´ıc´ıch s tropickou cykl´onou.[36] Pro pˇredpovˇed’ intenzity je nutn´apˇresn´aznalost pohybu tropick´ecykl´ony. Vzhle- dem k mnoha faktor˚um,jenˇzovlivˇnuj´ıformov´an´ıa udrˇzov´an´ıtropick´ecykl´ony, je zˇrejm´e,ˇzeje nutn´adobr´aznalost podm´ınekv okol´ıtropick´ecykl´ony. Tyto podm´ınky se vˇsakmohou prostorovˇeznaˇcnˇeliˇsit.Kolem roku 1988 vytvoˇrilDr. Kerry Emanule matematick´ymodel Maximum Potential Intensity (MPI), kter´yna z´akladˇetermo- dynamick´ych rovnic a za pouˇzit´ıv´ysledk˚uglob´aln´ıch model˚upoˇcas´ıdok´aˇzespoˇc´ıtat maxim´aln´ıintenzitu, jenˇzm˚uˇzedan´acykl´onados´ahnout.[37] Pro pˇredpovˇed’ sr´aˇzek se vyuˇz´ıv´azejm´enasatelitn´ıch a radarov´ych sn´ımk˚u.Data z´ıskan´az tˇechto sn´ımk˚ua data z pˇr´ım´ych mˇeˇren´ıjsou pak pouˇzitav matematick´ych v´ypoˇctech pˇredpovˇed´ı.Z odhadovan´ych sr´aˇzek,topografie pobˇreˇz´ıa pohybu tropick´e cykl´ony jsou pˇredpov´ıd´any moˇzn´ez´aplavy a velikost bouˇrkov´evlny.[4]

4.4 Pˇredpovˇedn´ımodely

Na svˇetˇeexistuje mnoho organizac´ı,kter´edennˇepouˇz´ıvaj´ıglob´aln´ınebo region´aln´ı poˇc´ıtaˇcov´emodely pro pˇredpovˇed’ poˇcas´ı.Tyto modely n´amposkytuj´ı5 aˇz15 denn´ı pˇredpovˇedimeteorologick´ych parametr˚u,jako jsou tlak vzduchu, geopotenci´aln´ıv´yˇska, vlhkost vzduchu, teplota, relativn´ı vorticita a v´ıtr. Pˇredpovˇeditropick´ych cykl´on vyuˇz´ıvaj´ı grafick´ych a numerick´ych v´ystup˚utˇechto model˚uk urˇcen´ı vertik´aln´ıho stˇrihu vˇetru a rozs´ahl´ych ˇr´ıd´ıc´ıch proudˇen´ı,jenˇzovlivˇnuj´ıpohyb tropick´ecykl´ony. Modely dˇel´ımehlavnˇena statistick´ea dynamick´e.[36] National Hurricane Center pouˇz´ıv´apro pˇredpovˇed’ dr´ahy a intenzity tropick´ych cykl´onstatistick´ea dynamick´epoˇc´ıtaˇcov´emodely, kter´ereprezentuj´ıtropickou cykl´onu a jej´ıokol´ıve velmi zjednoduˇsen´emchov´an´ı.Kaˇzd´yz model˚um´asvoje siln´es slab´e str´ankya vˇedcineust´alepracuj´ına jejich zlepˇsen´ı. Pro Atlantickou oblast jsou pouˇz´ıv´any na pˇredpovˇed’ dr´ahy napˇr´ıklad[4]:

• CLIPER (CLImatology and PERsistence): statistick´ymodel, vyuˇz´ıv´asetrvaˇcn´eho

33 pohybu tropick´ecykl´ony a zaˇcleˇnujeinformaci o okoln´ımprodˇen´ı.Do 80. let 20. stolet´ımˇelsrovnateln´ev´ysledky s numerick´ymimodely.

• NHC90: statistick´y-dynamick´ymodel, pouˇz´ıv´ageopotenci´aln´ıv´yˇskupˇredpovˇezeno z leteck´ych model˚u;Speci´aln´ıverze: NHC90, NHC90-LATE funguj´ıod roku 1990, aktualizace z roku 1998 NHC98

• Beta and Advection Model (BAM): sleduje dr´ahu tropick´ecykl´ony v jednot- liv´ych vrstv´ach; tˇriverze tohoto modelu: BAMS (vyuˇz´ıv´avrstvu 850–700 hPa), BAMM (850–400 hPa) a BAMD (850–200 hPa)

• VICBAR: dynamick´ybarotropick´ymodel

• NCEP Aviation a MRF modely: glob´aln´ımodely, pouˇz´ıvan´epro pˇredpovˇed’ dr´ahy od roku 1992

• GFDL (Geophysical Fluid Dynamics Laboratory) model: region´aln´ıdynamick´y model, poskytuje pˇredpovˇedi od roku 1992

• The United Kingdom Meterological Office’s global model (UKMET): pouˇz´ıvan´y na pˇredpovˇed’ dr´ahy tropick´ych cykl´onpo cel´emsvˇetˇe,pouˇz´ıv´anod orku 1996

• The United States Navy Operational Global Atmospheric Prediction Systems (NOGAPS): glob´aln´ınumerick´ymodel, pouˇz´ıv´anod roku 1996.

Modely na pˇredpovˇed’ intenzity tropick´ecykl´ony jsou napˇr´ıklad[4]:

• SHIFOR (Statistical Hurricane Intensity Forecast model): mnohon´asobn´yre- gresn´ıstatistick´ymodel, vyuˇz´ıv´asetrvaˇcnostintenzity a zaˇcleˇnujeinformace o zmˇenˇeokol´ı,podobn´ymodelu CLIPER

• SHIPS (Statistical Hurricane Intensity Prediction Scheme ): statistick´ymodel, pouˇz´ıv´anod poloviny 90. let 20. stolet´ı,kombinuje informace o teplotˇeoce´anu, vertik´aln´ımstˇrihu, vlhkosti, atd. a trendu intenzity tropick´ecykl´ony

• GFDL model: vyd´av´atak´epˇredpovˇedizmˇeny intenzity.

34 Velikost bouˇrkov´evlny se pˇredpov´ıd´anapˇr´ıkladpomoc´ıpoˇc´ıtaˇcov´ehomodelu SLOSH (Sea, Lake and Overland Surges from Hurricanes). Vyuˇz´ıv´aznalost pole vˇetr˚u,tlaku, velikost a rychlost pohybu a smˇerdr´ahy tropick´ecykl´ony. Do v´ypoˇct˚u mus´ıb´ytzahrnuty i zvl´aˇstnostijednotliv´ych pobˇreˇz´ıjako sklon kontinent´aln´ıhoˇselfu, hloubka vody, existuj´ıc´ız´alivy, rozm´ıstˇen´ıˇrek,mosty, atd. Model zapoˇc´ıt´av´ai v´yskyt bˇeˇzn´ych slapov´ych jev˚u.Nepoˇc´ıt´avˇsakse sr´aˇzkami, pˇr´ıtokem vody z ˇreka vlny poh´anˇen´evˇetrem.Pokud je pˇredpovˇed’ poˇc´ıt´anapro existuj´ıc´ıtropickou cykl´onu, mus´ıb´ytpro 72 hodinovou pˇredpovˇed’ vkl´ad´anadata kaˇzd´ych 6 hodin. Tento model m´apˇresnost ±20%. Pˇredpov´ı-li vlnu 3 m, m˚uˇzemeve skuteˇcnostioˇcek´avat vlnu v rozmez´ı2,4–3,6 m. Pro urˇcen´ızaplaven´ıpevniny touto vlnou je nejd˚uleˇzitˇejˇs´ıurˇcen´ı pˇresn´ehom´ısta,kde se tropick´acykl´onadostane nad pevninu. Pokud nen´ıtoto m´ısto zn´amo,pouˇz´ıv´ase SLOSH na pˇredpovˇed’ maxim´aln´ımoˇzn´evlny pro danou oblast.[4] Uk´azkypˇredpovˇed´ıpro hurik´anKatrina (2005) m˚uˇzemevidˇetna obr´azc´ıch 4.1, 4.2 a 4.3.

Obr´azek4.1: Hurik´anKatrina (2005): trojdenn´ı pˇredpovˇed’ dr´ahy tropick´ecykl´ony, obsahuje d´alepˇredpokl´adanourychlost vˇetruv jedlotliv´ych pozic´ıch

35 Obr´azek4.2: Hurik´anKatrina (2005): pˇredpovˇed’ pohybu centra tropick´ecykl´ony. Jed- notliv´ebarevn´eoblasti zn´azorˇnuj´ı pravdˇepodobnost, s n´ıˇzse centrum bouˇre vyskytne v dan´eoblasti

4.5 Uspˇeˇsnostpˇredpovˇed´ı´

NHC vyd´av´apˇredpovˇedio pozici centra, maxim´aln´ıch rychlostech vˇetru,polomˇeru vˇetr˚uo rychlostech 63 km/h, 92 km/h a 117 km/h ve ˇctyˇrech kvadrantech cykl´ony (severov´ychodn´ı, jihov´ychodn´ı, jihoz´apadn´ı, severoz´apadn´ı) kaˇzd´ych 6 hodin. Od roku 1954 vyd´av´a12 a 24-hodinov´epˇrepovˇedia od roku 1964 d´alepˇredpovˇedina 36, 48 a 72 hodin. V roce 2003, byly pˇredpovˇediprodlouˇzeny o 96 a 120 hodin.[4] Vˇsechny ofici´aln´ıpˇredpovˇedijsou ovˇeˇreny vzhledem k ”best track”. Coˇzje sada ˇsestihodinov´ych poloh centra a maxim´aln´ırachlosti vˇetru.Je to ofici´aln´ıNHC odhad um´ıstˇen´ıa intenzity tropick´ecykl´ony, jenˇzse pˇripravuje pro kaˇzdoucykl´onu jakmile jsou dostupn´apotˇrebn´adata.[4] Chyby pˇredpovˇedidrah jsou pr˚umˇernˇe160 km v 24 h, 260 km v 48 h a 370 km v 72 hodinov´epˇredpovˇedi. Ctyˇrdenn´ıpˇredpovˇedˇ ’ m´achybu asi 460 km a pˇetidenn´ıasi 550 km. Pˇredpovˇedi pro jednotliv´ecykl´ony mohou b´ythorˇs´ı,ale i lepˇs´ıneˇzud´av´a

36 Obr´azek4.3: Hurik´anKatrina (2005): ˇcerven´aoblast oznaˇcujem´ısta, v nichˇzbudou vˇetryo s´ıletropick´ecykl´ony (hurik´anu), hnˇed´aoblast oznaˇcujem´ıstas intenzitou tropick´e bouˇre pr˚umˇer.Pˇredpovˇedise zlepˇsilypˇredevˇs´ım d´ıky vˇetˇs´ımu mnoˇzstv´ı dat, pˇresnˇejˇs´ım numerick´ymmodel˚uma lepˇs´ımu porozumˇen´ı fyziky v pohybu tropick´e cykl´ony. V dneˇsn´ıdobˇejsou trojdenn´ıpˇredpovˇedidr´ahy zhruba stejnˇepˇresn´ejako dvoudenn´ı pˇredpovˇed’ na konci 80. let 20. stolet´ı. Trendy chyb pro pˇredpovˇedidr´ahy tropick´e cykl´ony v rozmez´ılet 1970–2006 pro Atlantik m˚uˇzemevidˇetna obr´azku4.4 a pro severov´ychodn´ıTichomoˇr´ı(1989–2006) na obr´azku4.5 (pˇrevzatoz [38]). Zlepˇsen´ı dlouhodobˇejˇs´ıch pˇredpovˇed´ılze vidˇetna obr´azku4.6 (pˇrevzatoz [38]).[4] Chyby v urˇcen´ıs´ılyvˇetru(intenzity tropick´ecykl´ony) je asi 17 km/h na 24 h, 28 km/h na 48 h a 35 km/h na 72 hodinovou pˇredpovˇed’. Ctyˇrdenn´ıˇ pˇredpovˇed’ m´achybu asi 39 km/h a pˇetidenn´ı41 km/h. Jedno- a dvoudenn´ıpˇredpovˇedimaj´ı dnes asi o 20% menˇs´ıchyby neˇztomu bylo v polovinˇe70. let 20. stolet´ı.Trojdenn´ı pˇredpovˇediovˇsemnevykazuj´ıznaˇcn´ezlepˇsen´ı.Trendy chyb pro pˇredpovˇediintenzity tropick´ecykl´ony v rozmez´ılet 1990–2006 pro Atlantik m˚uˇzemevidˇetna obr´azku4.7 a pro severov´ychodn´ıTichomoˇr´ına obr´azku4.8 (pˇrevzatoz [38]).[4]

37 Obr´azek4.4: Atlantick´yoce´an:Chyby urˇcen´ıdr´ahy (1970–2006)

Obr´azek4.5: Severov´ychodn´ıTichomoˇr´ı:Chyby urˇcen´ıdr´ahy (1989–2006)

38 Obr´azek4.6: Atlantick´yoce´an:Chyby urˇcen´ıdr´ahy na jednotliv´epˇredpovˇediv letech 1970–2006

Obr´azek 4.7: Atlantick´yoce´an:Chyby intenzity (1990–2006)

39 Obr´azek 4.8: Severov´ychodn´ıTichomoˇr´ı:Chyby intenzity (1990–2006)

40 Kapitola 5

Pˇrehledv´yznamn´ych tropick´ych cykl´on

5.1 Historick´ez´aznamy

V historii se vyskytlo nˇekolik tropick´ych cykl´on,na kter´elidstvo jen tak nezapo- mene. Mezi takov´epatˇr´ı tˇreba cykl´onv Banglad´eˇsi roku 1970. Toto ´uzem´ı je postihov´anopˇr´ırodn´ımi katastrofami ˇcasto a v´yraznˇe.Leˇz´ı v delt´ach ˇrekGangy, Mengy a Brahmaputry a je protk´anoˇradouvodovodn´ıch kan´al˚u,takˇzejsou zde ˇcasto z´aplavy. Nejniˇcivˇejˇs´ıpohromou pro zemi byla tropick´acykl´ona, jenˇzse 13. listopadu 1970 pˇrehnalapˇrestoto ´uzem´ı.Obˇr´ıvlna v noci zaplavila hustˇeobydlenou deltu ˇrekyGangy a bˇehemdvaceti minut smetla obydl´ıs 300 tis´ıciobyvateli. Pˇresmilion akr˚ur´yˇzoviˇst’ a 800 tis´ıctun obil´ıbylo spl´achnuto do moˇre,utopilo se milion kus˚u dobytka. R´anobyla zemˇezpustoˇsena.Stromy, kter´en´aporu hurik´anu nepodlehly, byly ovˇeˇseny tˇelylid´ıa zv´ıˇrat.Na mnoha mal´ych ostrovech u pobˇreˇz´ınikdo nepˇreˇzil, vˇsechny vesnice zmizely pod vodou. Z´achrann´eakce prob´ıhalypomalu. Byl nedosta- tek pitn´evody a j´ıdlaa lid´eum´ıralihlady. Celkov´eztr´aty na ˇzivotech se odhaduj´ı na p˚ulmilionu aˇzmilion lid´ı.[39] Pˇr´ıstavn´ımˇesto Haiphong leˇz´ıc´ıv severov´ychodn´ımVietnamu bylo 8. ˇr´ıjna1881 zasaˇzenotajfunem. Velk´evlny zalily cel´epobˇreˇz´ıa prakticky ho smetli do moˇre. Mnoho pˇresn´ych informac´ınen´ıo t´etokatastrofˇezn´amo,ale odhaduje se, ˇzepˇrin´ı zemˇreloasi 300 tis´ıclid´ı.[39] Indick´emˇesto Kalkata leˇz´ıc´ına bˇrehu ˇrekyHugli bylo navrˇzenotak, ˇzevelk´aˇc´ast

41 leˇz´ıpod ´urovn´ıpˇr´ılivov´ehomaxima. Dne 7. ˇr´ıjna1737 udeˇrilna toto mˇestocykl´onz Beng´alsk´ehoz´alivu.V´ıtrdosahoval rychlosti 200 km/h, moˇrebylo vzedmut´esiln´ym vˇetremdo velk´evlny, jenˇzzaplavila tis´ıcedomov˚u.Pˇresn´ypoˇcetobjet´ınen´ızn´am, ale odhaduje se, ˇzeto mohlo b´ytaˇz300 tis´ıclid´ı.Kalkata byla zasaˇzenacykl´ony i v dalˇs´ıch letech, napˇr´ıklad v roce 1864 zahynulo asi 48 tis´ıc a v roce 1884 asi 100 tis´ıclid´ı.[39] Mezi 10. a 16. ˇr´ıjnem 1780 se pˇresostrovy Martini, Sant Eustatius a Barba- dos pˇrehnalybouˇre,jenˇzjsou dodnes povaˇzov´any za atlantickou tropickou cykl´onu s nejvˇetˇs´ım poˇctemobˇet´ı. Tzv. Velk´yhurik´anse pˇrehnalnad Karibsk´ymmoˇrem v dobˇeamerick´ev´alkyza nez´avislost,kdy na moˇribojovalo lod’stvo Velk´eBrit´anie a Francie. Na Barbadosu bouˇreˇr´adiladva dny a t´emˇeˇrcel´yjej srovnala se zem´ı. O ˇzivot pˇriˇsloasi 22 tis´ıclid´ı,dalˇs´ıtis´ıcezahynuli na otevˇren´emmoˇri.[39]

5.2 Rekordy

Tropick´acyklona s nejmenˇs´ımzat´ımnamˇeˇren´ymtlakem vzduchu v centru byl tajfun Tip, jenˇzse vyskytl v ˇr´ıjnu 1979 v z´apadn´ımTichomoˇr´ı.Dne 12. 10. 1979 byl v oku tropick´ecyklony namˇeˇrentlak 870 hPa.[2] Zat´ımnejvˇetˇs´ıtropick´acykl´onaje tajfun Tip (1979), jehoˇzpr˚umˇerbyl 2220 km, a nejmenˇs´ıcykl´on Tracy (1974) s pr˚umˇerempouh´ych 96 km.[6] Za bouˇris nejvˇetˇs´ıbouˇrkovou vlnou je povaˇrov´ancykl´on Mahina, jenˇzse vyskytl v jiˇzn´ım Tichomoˇr´ı v roce 1899. Vlna o v´yˇsce14,6 m zas´ahlapobˇreˇz´ı Austr´alie v Bathurst Bay a zalila pevninu asi 5 km do vnitrozem´ı.[40] V Atlantiku byla tropick´acykl´ony s nejvˇetˇs´ıbouˇrkovou vlnou hurik´an Katrina s v´yˇskou vlny asi 8,5 m. Vznikla jako tropick´adeprese nad Bahamsk´ymiostrovy 23. srpna 2005 a 24. srpna se stala tropickou bouˇr´ı.Jako tropick´abouˇrepostupo- vala k Floridˇe.Asi dvˇehodiny pˇredpˇr´ıchodem nad pevninu mezi Hallandale Be- ach a Aventurou se z n´ı25. srpna stal hurik´an.Nad pevninou bouˇrezesl´abla, ale s´ılu znovu nabyla nad Mexick´ymz´alivem. Zde bouˇrezes´ılila z 3. na 5. kategorii Saffir-Simpsonovy stupnice, coˇzbylo d´anoneobvykle tepl´ymivodami v z´alivu.Dne 27. srpna se bouˇrezvˇetˇsilat´emˇeˇrna dvojn´asobek a udrˇzovala si intenzitu 3. kate-

42 gorie. Pak znovu zes´ılilaa r´ano28. srpna se stala bouˇr´ı5. kategorie s maxim´aln´ımi pˇretrv´avaj´ıc´ımivˇetry280 km/h a minim´aln´ımcentr´aln´ımtlakem 902 hPa. Jako hu- rik´an3. kategorie se dostala 29. srpna nad pevninu ve st´atˇeLouisiana bl´ızko Buras- Triumph, postupovala nad jihov´ychodn´ıLouisianou a Breton Sound aˇzk hranic´ımse st´atemMississippi. Zde si st´ale udrˇzovala s´ılu3. kategorie. Bl´ızko Clarksville v Ten- nessee zeslabila na tropickou depresi a ´uplnˇese rozpt´ylila31. srpna v okol´ıVelk´ych jezer. Hurik´anzas´ahlmˇestoNew Orleans den 29. srpna. Mˇestobylo zaplaveno vodou z oce´anu n´asledkem bouˇrkov´evlny a d´alevodou z jezera Pontchartrain, jehoˇzhr´az se protrhla. V´yˇska vody dosahovala aˇz7,6 m. Celkov´eˇskody zp˚usoben´ehurik´anem Katrina se odhaduj´ıpˇres100 miliard dolar˚ua ztr´aty na ˇzivotech asi 2000 lid´ı.[41]

5.3 Nejsilnˇejˇs´ıtropick´ecykl´ony

Cykl´on Gonu je oznaˇcov´anza nejsilnˇejˇs´ı tropickou cykl´onouv Arabsk´emmoˇri pˇrinejmenˇs´ımod roku 1945. Gonu vznikl 1. ˇcervna2007 v Arabsk´emmoˇria rychle se zes´ılild´ıkypˇr´ızniv´ympodm´ınk´ama tepl´ympovrchov´ymvod´amoce´anu. Maxima vˇetr˚uasi 240 km/h dos´ahl3. ˇcervna.Se slabˇs´ı intenzitou 5. ˇcervna dos´ahlpev- niny na v´ychodˇeOm´anu s vˇetryo rychlosti 150 km/h. D´alepokraˇcoval na sever do Om´ansk´ehoz´alivua rozpadl se nad jiˇzn´ımpobˇreˇz´ım ´Ir´anu 7. ˇcervna. Cykl´ony nad Arabsk´ymmoˇrem jsou vˇetˇsinouslab´ea rychle zanikaj´ı.Tato ovˇsem vydrˇzelacel´ych ˇsestdn´ıa zp˚usobilav Om´anu ˇskodu za 4 miliardy dolar˚ua ztr´atu na ˇzivotech asi 50 lid´ıa v ´Ir´anu zemˇrelo23 lid´ıa ˇskoda se odhaduje na 215 milion˚u dolar˚u.[42] Cykl´on Inigo je povaˇzov´anza nejintenzivnˇejˇs´ıtropickou cykl´onu, jenˇzby zazna- men´anav Australsk´eoblasti. Vznikla z tropick´eporuchy, kter´aˇslapˇresIndon´esii 26. bˇrezna2003 a byla pojmenov´ana1. dubna. Rychle zes´ılilaa 4. dubna dos´ahla minim´aln´ıhocentr´aln´ıhotlaku 900 hPa. Pak zesl´ablaa rozpt´ylilase 8. dubna po dosaˇzen´ıpevniny na z´apadnˇeAustr´aliejako tropick´abouˇre. Ve v´ychodn´ıIndon´esiise bˇehemv´yvoje Indiga vyskytly prudk´edeˇstˇe,jenˇzzp˚usobily sesuvy p˚udya z´aplavy. Nejm´enˇe50 lid´ızahynulo na ostrovech Flores a Besar. Bylo

43 poˇskozeno nˇekolik tis´ıcdomov˚ua poˇskozena byla i infrastruktura a zemˇedˇelsk´eplo- diny. Skodaˇ se odhaduje na 10 milion˚udolar˚u.[43] Jako tropick´acykl´ona,pˇrin´ıˇzzahynulo v Indick´emoce´anu nejv´ıcelid´ıod ud´alosti v Banglad´eˇsiroku 1991, je povaˇzov´anacykl´ona Orissa. Bouˇretotiˇzudeˇrilajen t´yden po jin´ebouˇri,jenˇzmˇelas´ılu4. kategorie. Orissa vznikla 25. ˇr´ıjna1999 jako tropick´a deprese nad Malejsk´ympoloostrovem. Pohybovala se na severoz´apada 26. ˇr´ıjnase stala tropickou bouˇr´ı.D´alezesilovala a 28. ˇr´ıjnados´ahlasv´ehomaxima. Stala se prudkou cykl´onou s rychlost´ıvˇetr˚u260 km/h. Druh´yden zas´ahlaIndii jako cykl´ona s rychlost´ıvˇetru250 km/h. Zahynulo pˇres10 tis´ıclid´ıa doˇslok velk´ymˇskod´am. Bouˇrese otoˇcilana jihoz´apadnad otevˇren´emoˇre,kde 3. listopadu zanikla.[44] Tajfun Ioke byl nejsilnˇejˇs´ıtropickou cykl´onouzaznamenanou ve stˇredn´ımTi- chomoˇr´ı.Tato bouˇreexistovala pln´ych 19 dn´ıa dos´ahla5. kategorie Saffir-Simpsonovi stupnice hned tˇrikr´at.Ioke vznikla z ITCZ 20. srpna 2006 pobl´ıˇzHavaje. Bˇehem 48 hodin zes´ılilana bouˇri4. kategorie, coˇzbylo zp˚usobeno kombinac´ıtepl´ych vod a mal´ehostˇrihu vˇetru.Pˇredpr˚uchodem nad Aohnston Atoll 22. srpna zeslabila na bouˇri2. kategorie. Pak znovo zes´ılila a 25. srpna dos´ahlas´ıly 5. kategorie. Dne 31. srpna se pohybovala nedaleko Wake Island s rychlost´ıvˇetru 250 km/h. Jak se st´aˇcelana severoz´apada sever, sl´ablaa 6. z´aˇr´ıse zmˇenilana mimotropickou cykl´onu. Ioke zp˚usobila m´ırn´eˇskody na Wake Island asi za 88 milion˚udolar˚u.Poniˇcila zejm´enastˇrechy budov a nˇekter´aobydl´ı.V´yraznˇejˇs´ıˇskody zp˚usobila Ioke jako mimot- ropick´acykl´ona,jelikoˇzprodukovala prudk´ebouˇrkov´evlny pod´elpobˇreˇz´ıAljaˇsky.[45] Tropick´acykl´ona Linda byla nejsilnˇejˇs´ım hurik´anemv severov´ychodn´ım Ti- chomoˇr´ı,s trval´ymivˇetry295 km/h, a n´arazy355 km/h, a centr´aln´ımtlakem 90 hPa. Vznikla jako tropick´avlna bl´ızko z´apadn´ıho pobˇreˇz´ı Afriky 24. srpna 1997. Bez zn´amekv´yvoje se pohybovala pˇresAtlantik a Stˇredn´ıAmeriku. Dne 9. z´aˇr´ıse obje- vilo slabˇevyvinut´ecentrum. Linda se 9. z´aˇr´ıstala tropickou depres´ıasi 740 km jiˇznˇe od mexick´ehopˇr´ıstavu Manzanillo. Jako tropick´adeprese pokraˇcovala na severoz´apada 10. z´aˇr´ıse stala tropickou bouˇr´ı.Zaˇcala rychle s´ılita druh´yden se stala hurik´anemasi 880 km jihov´ychodnˇeod jiˇzn´ıhoc´ıpuBaja California. Rychle s´ılilaa dos´ahlasv´ehomaxima 12. z´aˇr´ı.V dalˇs´ıch

44 nˇekolika dnech sl´ablanad chladnˇejˇs´ıvodou a zanikla 17. z´aˇr´ı.[46] Wilma byla nejsilnˇejˇs´ıtropickou cykl´onouzaznamenanou v Atlantick´emoce´anu. Vznikla v polovinˇeˇr´ıjna2005 v Karibsk´emmoˇri a 15. ˇr´ıjnabyla oznaˇcenajako tro- pick´adeprese. Smˇeˇrovala na jihoz´apada v pˇr´ızniv´ych podm´ınk´ach zes´ılila17. ˇr´ıjna na tropickou bouˇri.N´asleduj´ıc´ıdva dny Wilma nad Karibsk´ymmoˇremzesilovala a dos´ahlasv´ehomaxima (5. kategorie) s vˇetryo rychlosti 295 km/h, centr´aln´ım tlakem 882 hPa a pr˚umˇeremoka asi 5 km, coˇzje zat´ımnejmenˇs´ıoko v historii at- lantick´ych hurik´an˚u.Po nahrazovac´ımcyklu oˇcn´ıstˇeny Wilma zesl´ablana hurik´an o s´ıle4. kategorie a 21. ˇr´ıjnados´ahlapevniny na Cozumel s rychlost´ıvˇetru240 km/h. Zesl´ablanad Yukat´ansk´ympoloostrovem a pokraˇcovala severoz´apadnˇev Mexick´em z´alivu,kde znovu zes´ılilaa zas´ahlamys Romano na Floridˇejako major hurik´an.Nad pevninou zesl´ablaa pˇripˇrechodu nad Atlantick´yoce´anznovu zes´ılila.26. ˇr´ıjnase zmˇenilana mimotropickou cykl´onu a n´asleduj´ıc´ıden byla pohlcena dalˇs´ımimotro- pickou cykl´onou. Wilma nejv´ıcezas´ahlaYukat´ansk´ypoloostrov, Kubu a Floridu. Zemˇrelonejm´enˇe 63 lid´ıa celkov´aˇskoda se odhaduje pˇres 29 miliard dolar˚u.[47] Zoe je nejsilnˇejˇs´ıtropick´acykl´onapozorovan´ana jiˇzn´ıpolokouli. V dobˇesv´eho maxima dosahovaly rychlosti vˇetru180 km/h a centr´aln´ıtlak byl 890 hPa. Vznikla z poruchy poˇcas´ı23. prosince 2002 a dva dny na to se stala tropickou depres´ıasi 670 km v´ychodnˇeod Funafuti na Tuvalu. Pohybovala se jihoz´apadnˇe,postupnˇes´ılila a 25. prosince se stala tropickou cykl´onou.Dalˇs´ı dny rychle s´ılila a 28. prosince dos´ahlasv´ehomaxima. Bˇehemn´asleduj´ıc´ıch dvou dn˚upˇreˇslapˇresnˇekter´eostrovy v provincii Temotu na Salamounsk´ychˇ strovech. Od 29. prosince se bouˇrepohybovala v´ychodnˇea sl´abla.Na zaˇc´atkuroku mˇelaintenzitu tropick´edeprese. Pak se Zoe stala extratropickou cykl´onou.[48] Gafilo je povaˇzov´anaza nejintenzivnˇejˇs´ı tropickou cykl´onu zformovanou v ji- hoz´apadn´ımIndick´emoce´anu. Vznikla z tropick´eporuchy 29. ´unora2004 ve stˇredn´ım Indick´emoce´anu jiˇznˇeod Diego Garcia. Stala se tropickou poruchou 2. bˇrezna, jenˇz se pohybovala z´apadnˇea severoz´apadnˇe.Dalˇs´ıden zes´ılila na tropickou bouˇri.Zaˇcala se st´aˇcetna jih a zes´ılilana tropickou cykl´onu. 5. bˇreznase stala tropickou cykl´onou

45 4. kategorie a posouvala se na z´apada jihoz´apadsmˇeremk Madagaskaru. N´asleduj´ıc´ı den dos´ahlasv´ehomaxima. Centr´aln´ıtlak byl 895 hPa a pˇretrv´avaj´ıc´ırychlost vˇetr˚u asi 260 km/h. Po p˚ulnoci udeˇrilana severov´ychodn´ımpobˇreˇz´ıMadagaskaru nedaleko mˇestaAntalaha se silou 5. kategorie. D´alepokraˇcovala na jihoz´apada vyskytla se bl´ızko Mozambique Channel o s´ıle1. kategorie. Oslaben´ase stoˇcilana jihov´ychod a nad jihoz´apadn´ıMadagaskar pˇriˇslajako siln´atropick´abouˇre.Zanikla 11. bˇrezna nad jiˇzn´ımMadagaskarem. N´asledkem cykl´ony Gafilo celkem zemˇreloasi 360 tis´ıclid´ıa ˇskoda je odhadov´ana na 250 milionu dolar˚u.[49] Super tajfun Tip je nejvˇetˇs´ıa nejintenzivnˇejˇs´ızaznamenan´atropick´acykl´ona. Vyvinul se z poruchy v monzunov´ebr´azdˇe4. ˇr´ıjna1979 bl´ızko Pohnpei v z´apadn´ım Tichomoˇr´ı.Nejdˇr´ıve se pohyboval severoz´apadnˇea pak d´alena sever. Po pˇrechodu nad Guamem zes´ılila dne 12. ˇr´ıjnados´ahlsv´eho maxima s rychlostmi vˇetru306 km/h a centr´aln´ımtlakem pouh´ych 870 hPa. Dosahoval tak´enejvˇetˇs´ıhopr˚umˇeruasi 2220 km. Pomalu sl´abla pokraˇcoval na z´apad,severoz´apada pak to stoˇcilna severov´ychod. Poprv´ezas´ahlpevninu 19. ˇr´ıjnav jiˇzn´ımJaponsku a kr´atcena to se zmˇenilv mimo- tropickou cykl´onu. Zp˚usobilrozs´ahl´ez´aplavy a zavinil smrt asi 80 lid´ı.[50]

46 Z´avˇer

O tropick´ych cykl´on´ach existuje hodnˇezdroj˚u.Dˇr´ıve bylo vyd´av´anomnoho knih o jejich formov´an´ı,struktuˇrei v´yvoji. V dneˇsn´ıdobˇem˚uˇzeme nal´eztinformace a nov´e poznatky o tˇechto projevech tropick´ehopoˇcas´ıv ˇcl´anc´ıch odborn´ych ˇcasopis˚unebo ve zpr´av´ach, jenˇzvyd´avaj´ıjednotliv´eorganizace zab´yvaj´ıc´ıse tropick´ymicykl´onami. Bohuˇzelje jen m´alonovˇevydan´ych knih, jenˇzby se ucelenˇezaj´ımaly o toto t´emaa zahrnuly i poznatky a objevy posledn´ıch deseti aˇzdvaceti let. Aˇckoli pr´avˇe posledn´ıdobou se vyskytlo mnoho skuteˇcnost´ı,jenˇzn´ampom´ahaj´ıl´epe porozumˇet tˇemto jev˚uma d´avaj´ın´ammoˇznostl´epe a pˇresnˇeji pˇredpovˇedˇetjejich chov´an´ı. Dalˇs´ımprobl´ememz˚ust´av´a,ˇzevˇetˇsinadostupn´eliteratury je vyd´av´anapˇrev´aˇznˇe v anglick´em,popˇr´ıpadˇefrancouzsk´em,portugalsk´ema ˇspanˇelsk´emjazyce. Coˇzje pochopiteln´evzhledem k tomu, jak´eoblasti jsou cykl´onaminejv´ıcepostihnuty. Mnˇe to ale znaˇcnˇeztˇeˇzovalo pr´aci, protoˇzepro nˇekter´ev´yrazya n´azvyzat´ımneexistuj´ı ˇcesk´epˇrekladynebo ekvivalenty.

47 Literatura

[1] Garrison T. S.: Essentials of Oceanography, Brooks Cole, England, 2006.

[2] McGregor G. R., Nieuwolt S.: Tropical climatology, Wiley, Chichester, England, 1998.

[3] JetStream - Online School for Weather http://www.srh.noaa.gov/jetstream/ (last visited on May 2008).

[4] Atlantic Oceanographic and Meteorological Laboratory - Frequently Asked Questions http://www.aoml.noaa.gov/hrd/tcfaq/tcfaqHED.html (last visited on May 2008).

[5] Boreau of Meteorology - Frequently Asked Questions http://www.bom.gov.au/weather/wa/cyclone/about/faq/ (last visited on May 2008).

[6] Joint Typhoon Warning Center - Frequently Asked Questions http://metocph.nmci.navy.mil/jtwc/menu/JTFAQ.html#tcsize (last visi- ted on May 2008).

[7] Borneau of Meteorology Research Center - Global Guide to Tropical Cyclone Forecasting http://www.bom.gov.au/bmrc/pubs/tcguide/globa guide intro.htm (last visited on May 2008).

[8] Landsea C. W.: Climate Variability of tropical Cyclones: Past, Present and Fu- ture, Storms (2000) 220-241.

48 [9] Derbes D.: Reinventing the wheel: Hodographic solutions to the Kepler problems, Am. J. Phys. 69 (2001) 481–489.

[10] Glossary of NHC Terms http://www.nhc.noaa.gov/aboutgloss.shtml (last visited on May 2008).

[11] Encyclopedia Britannica - Tropical cyclone tracks http://www.britannica.com/eb/article247936/tropical- cyclone#849004.hook (last visited on May 2008).

[12] Naval Research Laboratory - Tropical Cyclone Forecasters’ Reference Guide http://www.nrlmry.navy.mil/~chu/ (last visited on May 2008).

[13] Chang C.-P.: East Asian Monsoon, World Scientific, 2004.

[14] NASA - Earth Observatory http://earthobservatory.nasa.gov/Library/Hurricanes/Images/ storm surge.gif(last visited on May 2008).

[15] Bureau of Meteorology - About Tropical Cyclones http://www.bom.gov.au/weather/cyclone/about/abouttropical- cyclones.shtml(last visited on May 2008).

[16] NOAA - Climate Variablity table http://www.aoml.noaa.gov/hrd/Landsea/climvari/table.html(last visited on May 2008).

[17] National Hurricane Center http://www.nhc.noaa.gov/(last visited on May 2008).

[18] Japan Meteorological Agency http://www.jma.go.jp/jma/indexe.html(last visited on May 2008).

[19] Fiji Meteorological Service http://www.met.gov.fj/index.php(last visited on May 2008).

49 [20] Meteorological Service of New Zealand http://www.metservice.com(last visited on May 2008).

[21] M´et´eo-France http://www.meteo.fr(last visited on May 2008).

[22] Bureau of Meteorology http://www.bom.gov.au(last visited on May 2008).

[23] India Meteorological Department http://www.imd.ernet.in(last visited on May 2008).

[24] National Hurricane Center - Hurricane Alex http://www.nhc.noaa.gov/2004alex.shtml?(last visited on May 2008).

[25] National Hurricane Center - Tropical Storm Alberto http://http://www.nhc.noaa.gov/archive/storm wallets/atlantic/atl1988prelim/alberto/prelim01.gif (last visited on May 2008).

[26] Wikipedie - Pacific hurricane season http://en.wikipedia.org/wiki/1975 Pacific hurricane season#Unnamed Hurricane (last visited on May 2008).

[27] Chang C.-P.,Liu C. H., Kuo H. C.: Typhoon Vamei: An Equatorial Tropical Cyclone Formation, Geophys. Res. Let. 30 (2003) 51–54.

[28] T. S. Cheng: El Nino and Sea Level Changes http://www.hko.gov.hk/publica/reprint/r170.pdf(last visited on May 2008).

[29] Marcelino E. V., Oliveira Marcelino I. P. V. de, Moreas Rudorff F. de: Cyclone Catarina: Damage and Vulnerability Assessment http://www.dsr.inpe.br/geu/Rel projetos/Relatorio IAI Emerson Marcelino.pdf(last visited on May 2008).

50 [30] MetOffice - Miscellaneous Images http://www.metoffice.gov.uk/weather/tropicalcyclone/ tcimages/Misc/(last visited on May 2008).

[31] Wikipedie - Tropical cyclone scales http://en.wikipedia.org/wiki/Tropical cyclone scales(last visited on May 2008).

[32] Nott J.F.: Palaeotempestology – a review and implications for risk assessment, Environment International, 30 (2004) 433-447.

[33] Central Pacific Hurricane Center - Hurricane Awareness Week http://www.prh.noaa.gov/cphc/HAW/observations.php(last visited on May 2008).

[34] Central Pacific Hurricane Center - Sattelite Imagery http://www.prh.noaa.gov/cphc/pages/csatellite.php(last visited on May 2008).

[35] Sheets R. C.: The National Hurricane Center - Past, Present, and Future, Mon- thly Weather Review, 5 (1990) 185–232.

[36] Naval Research Laboratory - Tropical Cyclone Forecasters’ Reference Guide http://www.nrlmry.navy.mil/~chu/(last visited on May 2008).

[37] Kerry Emanuel - Homepage http://wind.mit.edu/ emanuel/home.html(last visited on May 2008).

[38] National Hurricane Center Forecast Verification http://www.nhc.noaa.gov/verification/(last visited on May 2008).

[39] Pollard M.: 100 nejvˇetˇs´ıchkatastrof, Columbus, Praha, 1998.

[40] Nott J., Cook J., Hayne M.: How high was the storm surge from Tropical Cyclone Mahina?, The Australian Journal of Emergency Management 15 (2000) 10–13.

51 [41] NHC - Tropical cyclone report: Hurricane Katrina http://www.nhc.noaa.gov/pdf/TCR-AL122005 Katrina.pdf(last visited on May 2008).

[42] NASA Earth Observatory: Tropical Cyclone Gonu http://earthobservatory.nasa.gov/NaturalHazards/natural hazards v2.php3?img id=14288(last visited on May 2008).

[43] Bureau of Meteorology - Tropical Cyclone Inigo http://ssu1.bom.gov.au/wa/cyf/reports/Inigo/Inigo.htm(last visited on May 2008).

[44] Performance of Built Environment in the OCT 1999: Orissa Super Cyclone http://www.rmsi.com/PDF/orissasupercyclone.pdf(last visited on May 2008).

[45] NOAA - 2006 Tropical Cyclones Central North Pacific http://www.prh.noaa.gov/cphc/summaries/2006.php#ioke(last visited on May 2008).

[46] NOAA - Preliminary Report: Hurricane Linda http://www.nhc.noaa.gov/1997linda.html(last visited on May 2008).

[47] NHC - Tropical cyclone report: Hurricane Wilma http://www.nhc.noaa.gov/pdf/TCR-AL252005 Wilma.pdf(last visited on May 2008).

[48] Ausralia Severe Weather - Tropical Cyclone Zoe http://australiasevereweather.com/cyclones/2003/zoe.htm(last visited on May 2008).

[49] JTWC - Report on Cyclone Gafilo https://metocph.nmci.navy.mil/jtwc/atcr/2004atcr/SH/StormSH/ SH16.html(last visited on May 2008).

52 [50] Dunnavan G. M., Diercks J.: An Analysis of Super Typhoon Tip (October 1979), Mon. Wea. Rev. 108 (2001) 1915—1923.

53