Přírodovědecký Průzkum Areálu Kamenolomu Rožmitál U Broumova (Česká Republika, Severovýchodní Čechy, CHKO Broumovsko) V Období 2000 – 2014

ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS S. A., 34 (2014): 5-12 ISBN: 978-80-87686-03-4

Přírodovědecký průzkum areálu kamenolomu Rožmitál u Broumova (Česká republika, severovýchodní Čechy, CHKO Broumovsko) v období 2000 – 2014

Biological survey of the area of the stone quarry Rožmitál u Broumova (Czech Republic, Northeast Bohemia, Broumovsko PLA) during the years 2000 – 2014

Bohuslav Mocek 1, 2)

1) Muzeum Východních Čech v Hradci Králové, Eliščino nabřeží 465, CZ – 500 01, Hradec Králové, e-mail: [email protected] 2) Filozofická fakulta, Univerzita Hradec Králové, centrum interdisciplinárního výzkumu, Rokitanského 62, CZ – 500 03, Hradec Králové

Abstract: Results ot botanical and zoological surveys of the Rožmitál quarry and its vicinity from the years 2000 – 2014 are summarized in this article. Special parts on the groups of plants and animals are in appropriate articles. We documented the occurrence of 425 plant species, 170 fungi and 1581 animal species. From the number of species recorded, 3 plants and 48 animals are protected according to the Czech National Council Act No. 114/1992 Gazette and Ministry of the Enviroment of the Czech republic Decree No. 395/1992 Gazette, 15 plant, 5 fungi and 100 animal species are red–listed. Table 2 shows the detailed review of all groups studied. The stone quarry Rožmitál representes an unique and important refuge for non–forest fauna within the Broumovsko PLA. Very broad site conditions caused species richness of flora and fauna within the quarry area. Rocky biotopes with south and southwest expositoon and warmer microclimate, as well as early succession sites on scelet shallow soil are the most important sites for plants and animals. The creation and especially the preservation of both habitats was formed by active stone–quarrying, then by near–natural restoration and controlling management specialized on the deccelerate of the succession. The flora (especially myco–flora) of natural forests with old trees is quite highly diversified, too. We found many species of saproxylic and wood–eating insects especially in sycamore–beech forest on western slopes of Dlouhý vrch hill. Other non–forest biotopes (e.g. pastures, meadows, bumps, deponies and wetlands) are also quite well preserved and rich in plants and animals.

Key words: restoration ecology, floristic and faunistic researchs, Rožmitál quarry, Broumovsko PLA, Northeast Bohemia, Czech Republic

Úv o d JURÁČEK 2014), případně mají širší zaměření a zahrnují i data ze studované lokality (HAMET et al. 2014). V letech 2000 až 2009 prováděli přírodovědci Muzea východních Čech v Hradci Králové základní botanický a zoologický průzkum lomu Rožmitál u Broumova. Výsledky Charakteristika ú z e m í biologických výzkumů sloužily orgánům ochrany přírody k posouzení vlivu těžby na flóru a faunu. Kromě stanovišť Lom se nachází na severním okraji obce Rožmitál aktuálně dotčených těžbou byl posuzován prostor severně v katastrálním území obce Rožmitál, okres Náchod, asi 5 km od lomu (Dlouhý vrch, Cikánský kopec), kde se předpokládá severovýchodně od Broumova. Geograficky je studované další těžba v budoucnosti. Průzkumy probíhaly ve dvou území situováno pod hřebenem Javořích hor v údolí horního etapách (2000, a 2008 – 2009) a byly zpracovány v samostat- toku Rožmitálského potoka, pravostranného přítoku Černého ných nepublikovaných zprávách (SAMKOVÁ & kol. 2000, potoka ústícího do řeky Stěnavy; vlastní lom leží mezi MOCEK & kol. 2008, 2009). Poznatky byly vyhodnoceny západním úpatím vrchu Homole (541,4 m) a jižním úpatím z hlediska vlivu plánované otvírky, přípravy a dobývání Cikánského kopce (652,6 m). (POPD) na chráněné druhy flóry a fauny. V druhé etapě bylo Nadmořská výška je mezi 500 m n. m. (údolí potoka na hodnocení zaměřeno na úspěšnost ekologické rekultivace jižním okraji areálu kamenolomu) a 630 m n. m. (nejvyšším vrchu Homole a kompenzačních opatření podporujících bodem území je vrchol Dlouhého vrchu – 632 m n. m.). druhovou diverzitu. Celkově převažuje jihozápadní sklon terénu směrem do Terénním průzkumem získané údaje i sběry z lomu Broumovské kotliny. Rožmitál se staly cenným dokumentačním materiálem k flo- Podle stávajícího geomorfologického členění (DEMEK ristickým a faunistickým studiím z dosud málo prozkoumané & MACKOVČIN 2006) leží předmětná lokalita na jihozá- oblasti Broumovska. Souborné publikování botanických padním okraji geomorfologického okrsku Javoří hory, které a zoologických příspěvků v tomto čísle umožňuje sumarizo- jsou charakteristické silně rozčleněným erozně denudačním vat poznatky o biodiverzitě studované lokality a z širšího hle- povrchem tektonicky a litologicky podmíněných paleovul- diska vyhodnotit její význam pro druhovou a územní ochranu kanických permských struktur s výraznými strukturním v rámci CHKO Broumovsko. Kromě prací bezprostředně hřbety, suky, konsekventní údolní sítí, sesuvy a četnými navazujících na výše citované interní zprávy (SAMKOVÁ kryogenními tvary. Geomorfologickými poměry Javořích hor 2014, SAMKOVÁ & TEJKLOVÁ 2014, MIKÁT 2014, se podrobněji zabývala SMOLOVÁ (2002). Studované území MIKÁT & HAMET 2014, BOGUSCH & MOCEK 2014, náleží geologickou stavbou k sedimentárně – eruptivnímu MOCEK 2014 a, b; MOCEK & kol. 2014, ZEMAN & komplexu hornin permokarbonu vnitrosudetské deprese, MOCEK 2014) jsou zařazeny i příspěvky, které vznikly a to do broumovského souvrství. Vlastní ložisko je součástí v rámci samostatných projektů (RAPPRICH & kol. 2014; rozsáhlého melafyrového proudu táhnoucího se ve směru

5 jihovýchod – severozápad od obce Šonov přes Rožmitál až Na mapě potenciální přirozené vegetace (NEUHÄUSLOVÁ k obci Janovičky. Mocnost tělesa se v okolí lomu pohybuje et al. 1998) jsou ve zkoumaném území mapovány bučiny okolo 60 m. Jde o několik dílčích výlevů lávy, vzájemně se s kyčelnicí devítilistou (Dentaria enneaphylli–Fagetum překrývajících a splývajících, porušených řadou zlomových Oberdorfer ex W. et A. Matuszkiewitz 1960). Jihozápadně od linií. V lomu se vyskytují bazaltové horniny svrchní šonovské studovaného území navazuje na bučiny černýšová dubohabři- skupiny, lávového příkrovu Rožce, které jsou označovány na (Melampyro nemorosi–Carpinetum Passarge 1962). jako melafyry šonovské skupiny. Jsou klasifikovány jako Zoogeograficky náleží lokalita k provincii listnatých lesů andezity, které patří do skupiny bazických až intermediálních (BUCHAR 1983) a leží v kvadrantu 5364c středoevropské vulkanických hornin s nízkým až středním obsahem SiO2 sítě pro faunistické mapování (PRUNER & MÍKA 1996). (RAPPRICH & kol. 2014). Nomenklaturní označení horniny odpovídá křemennému latiandezitu. Horniny mají mandlov- covitou texturu, která v podloží přechází do celistvé stavby. Čl e n ě n í studovaného ú z e m í V základní hmotě bývají přítomny až 3 mm velké vyrostlice plagioklasu. Ojediněle, ale pravidelně obsahuje hornina až V jednotlivých etapách byly ve studovaném území 5 mm velká zrna křemene, přítomen bývá i K – živec a re- rozlišovány dílčí lokality vymezené podle účelu průzkumu. krystalovaná sklovitá hmota. V roce 2000 byla samostatně sledována zejména lesní parcela Vulkanické horniny se v lomové stěně střídají s polohami 1058/3 na okraji lomové hrany severního lomu, která byla vulkanických brekcií a aglomerátů o mocnosti dosahující dotčena následnou těžbou. Ostatní plochy uvnitř areálu lomu řádově několika metrů. Jejich valouny jsou tvořeny převážně byly členěné podle charakteru biotopů (xerotermní trávníky, bazalty (andezity) a pojivo se skládá z jemně zrnité hmoty louky, sutě, deponie, vodní a mokřadní stanoviště). V letech andezitového nebo bazaltového složení. Mineralizace je vá- 2008 a 2009 byl průzkum rozšířen na území severně od zána na silně drcené zóny, jen výjimečně v masivních partiích stávajícího lomu, mezi současnou lomovou stěnou a lokalitou horniny. Z primárních minerálů byly popsány covellín, chal- Cikánský vrch, kde se počítá s postupným rozšířením těžby. kozín, bornit, pyrit, hematit. Běžněji jsou přítomny druhotně Do průzkumu byla zahrnuta i další stanoviště v bezprostřed- vzniklé minerály jako malachit, azurit, limonit a rovněž kalcit, ním okolí, která mohou být ovlivněna činností v lomu nepří- baryt a fluorit. Minerály zpravidla tvoří povlaky v puklinách mo, např. změnou vodního režimu, dopravou apod. Botanické i trhlinách nebo jsou drobně rozptýleny v hornině. Místa vý- a zoologické poměry dílčích lokalit jsou uvedeny podrobněji skytu měděného zrudnění jsou nápadná výrazným vybělením ve zprávách z výzkumů (SAMKOVÁ & kol. 2000, MOCEK hornin následkem hydrotermálních přeměn (TÁSLER & kol. & kol. 2009). V botanických oborech je v autorských článcích 1979, JURÁČEK 2014). (SAMKOVÁ 2014, SAMKOVÁ & TEJKLOVÁ 2014) Pedologicky je území Javořích hor charakterizováno zvolena podrobnější lokalizace a zde uvedené dílčí lokality převládajícím výskytem kambizemí s místními přechody do jsou botanicky charakterizovány. V příspěvcích se zoolo- podzolů (CULEK 1996). gickou tématikou (MIKÁT 2014, MIKÁT & HAMET 2014, Klimaticky leží území na rozhraní oblastí MT2 (léto je BOGUSCH & MOCEK 2014, MOCEK 2014 a, b; ZEMAN krátké, mírné až mírně chladné, mírně vlhké, přechodné & MOCEK 2014, MOCEK & kol. 2014) jsou většinou období krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima původní dílčí lokality rozděleny do tří zón podle převláda- je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálně jících biotopů a míry vlivu těžební činnosti (viz obr. 1-1, dlouhým trváním sněhové pokrývky) a CH7 (léto je velmi 1-2).* krátké až krátké, mírně chladné a vlhké, přechodné období je dlouhé s mírně chladným jarem a mírným podzimem, zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhým trváním sněhové Zóna A – vlastní areál kamenolomu pokrývky) (QUITT 1971). Průměrná roční teplota je 7, 2 °C, (aktivní a rekultivované části lomu a přilehlé území průměrný roční úhrn srážek činí cca 850 mm (ŽID 1999, ovlivněné lomem) BRANDA 1998). Mikroklimatické podmínky lomu a okolí jsou ovlivněny dalšími faktory: převládající jižní a jihozápad- Podstatnou část prostoru v severozápadní části areálu ní expozicí, přítomností lomových stěn akumulujících teplo, kamenolomu tvoří jáma aktivního lomu (cca 200 x 200 m), morfologií terénu (do značné míry utvářené těžbou). Z těchto obklopená ze tří stran lomovými stěnami, její dno je v sou- důvodů má lom celkově teplejší mikroklima a uplatňuje se časnosti téměř bez vegetace (obr. 2-1). Oblast těžby postupuje zde inverzní efekt, kdy v horních částech je teplejší vzduch západním a severním směrem. Nad lomovými stěnami se- než ve spodních etážích lomu. verně (severozápadně) od lomu se nachází na hraně poslední Podle biogeografického členění ČR (CULEK 1996) náleží etáže pás bezlesí, jehož poloha se měnila s postupující těžbou. studované území do provincie středoevropských listnatých V letech 2000 až 2003 měl tento pás ještě charakter kamenité lesů, podprovincie hercynské, biogeografického regionu stráně s xerothermní bylinnou vegetací na původním substrá- 1.38. – Broumovský. tu. K tomuto stanovišti od severu přiléhal biologicky kvalitní Podle fytogeografického členění (SKALICKÝ 1988) lesní porost (fragment klenové bučiny, střed 50°37‘06.70‘‘N, spadá území do fytogeografické oblasti mezofytikum 16°22‘10.00‘‘E). V roce 2003 byl les smýcen a po skrývce (Mesophyticum), fytogeografického obvodu Českomoravské svrchních vrstev půdy se zde vytvořila dočasně sekundární, mezofytikum (Mesophyticum Massivi bohemici), fytogeo- velmi řídce zapojená xerofilní společenstva, jejichž rozsah grafického okresu Sudetské mezihoří, podokresu 58h – Javoří i poloha se mění s postupující těžbou (obr. 6-1, 6-2). Horní hory. V jižní části studovaného území probíhá hranice podo- okraj lomové stěny v této aktivní části kamenolomu se v roce kresů Javoří hory a Broumovská kotlina (58c). Podle výško- 2012 nacházel ve výšce okolo 575 m n. m. (obr. 2-2). vého členění je území zahrnuto do stupně submontánního. Těžbou odkryté skalní stěny s jižní a jihozápadní expozicí jsou příčinou teplotní inverze. Zejména v letních měsících jsou v horních partiích kamenolomu noční teploty * odkazy se vztahují k barevné příloze časopisu 6 (po slunečných dnech) výrazně vyšší (cca o 5 až 10º C) než svahu Cikánského kopce (obr. 7-1, 7-2). Jde o starší zachova- v nejnižších polohách na dně lomu, kam podél potoků stéká lý porost s převažujícími kleny (Acer pseudoplatanus) a buky chladný vzduch. (Fagus silvatica), na vlhčích místech rostou i olše (Alnus Na západním, jižním a východním okraji aktivního lomu je glutinosa), v porostu se řídce nacházejí i stojící torza, zlomy deponován materiál ze skrývek (odvaly), postupně zarůstající a duté stromy. bylinnou vegetací a náletovými dřevinami (obr. 6-3, 8-2). Menší skupiny starých listnáčů a fragmenty hodnotněj- ších porostů (včetně torz či jinak poškozených stromů) se Východní části lomového areálu dominuje částečně nacházejí i jinde uvnitř lesního porostu, zejména ale na jeho odtěžený vrch Homole (báze 502,5 m, vrchol 549 m n. m.). jihozápadním a jižním okraji. Těžba kamene zde probíhala od roku 1965 a v současnosti Severně od Cikánského kopce se nachází údolní mokřina je již ukončena, opuštěný prostor byl následně citlivě s prameništěm a olšovým porostem (střed 50°37‘29.00‘‘N, rekultivován s ponecháním skalních stupňů (obr. 3-2). Skalní 16°22‘06.00‘‘E) (obr. 5-2), která má relativně chladné stěny jsou v současnosti z velké části téměř bez vegetace, mikroklima. vodorovné plochy (bermy) jsou zarostlé dosud velmi řídkou, v létě vyprahlou bylinnou vegetací (obr. 3-1, 3-3, 6-2, 24-1). Převažuje jihozápadní sklon. Živinami bohatší místa zarůstají Zóna C – okolí kamenolomu poloruderální až ruderální vegetací, místy se uchycují náleto- Západně a východně od lomu leží plochy, které nejsou vé dřeviny. Okrajové části byly lesnicky rekultivovány (obr. přímo dotčené těžební činností. Jedná se nejčastěji o louky, 24-4). remízy, a pásy dřevin. Na loukách se hospodaří s proměnlivou intenzitou–nacházejí se zde porosty každoročně sekané, Na úpatí Homole jsou dvě udržovaná jezírka, kde jsou nesečené i zarůstající náletovými dřevinami (především záměrně potlačovány sukcesní změny (odstraňování sedi- osikami). V minulosti byly některé louky využívány jako mentu a části vegetace). Větší jezírko přímo pod lomem mělo pastviny hovězího dobytka (pastva byla ukončena v roce v době průzkumů štěrkovité a kamenité břehy s velmi řídkou 2002, M. Simon, pers. comm.). V údolí potoka východně vegetací (obr. 4-1), menší jezírko bylo udržováno v pokro- od lomu převládají pcháčové louky a tužebníková lada čilejším sukcesním stádiu (střídavě je z větší části zarostlé (obr. 9-2). Součástí zájmového území je též menší rybníček mokřadní vegetací) (obr. 4-2, 23-3, 23-4). (20 x 20 m) východně od kamenolomu, od roku 2006 je však Dalším vodním biotopem v areálu lomu je Rožmitálský bez vody, pouze zde protéká původní potok, na kterém byla potok, jehož hlavní větev protéká severojižním směrem na nádrž vytvořena (obr. 4-3). východním okraji. Je napájen i menšími vodotečemi z jižního úpatí Cikánského vrchu a průsaky vody z vrstev horniny na- rušených těžbou (lomová voda). Potok má sezónně kolísavou hladinu vody a převážně kamenité koryto bez litorálních zón. Za m ě ř e n í a m e t o d y p r ů z k u m u Břehy jsou travnaté, většinou s úzkým břehovým porostem tvořeným olšemi. Flóra a fauna kamenolomu Rožmitál a jeho okolí se počala Západní a východní okraj lomového areálu je lemován blíže zkoumat v roce 2000, kdy pracovníci přírodovědeckého pásy listnatých dřevin a křovin, sever je ohraničen lesním oddělení Muzea východních Čech realizovali biologický prů- komplexem. V jihozápadní části lomového areálu se na- zkum pro účely posouzení vlivu postupující těžby. Biologické cházejí svahové xerofilní, mezofilní až vlhké luční porosty hodnocení bylo prováděno na základě požadavku CHKO (obr. 8-3), xerofilní porosty jsou omezeny jen na malé plošky Broumovsko (Rozhodnutí č.j. 78/00 ze dne 26.4.2000) a MŽP na kamenitých výchozech či v zářezech cest (obr. 9-1). (Rozhodnutí č.j. 550/485/OVSS-VI/00-Záb). ve smyslu V areálu lomu, a to i mimo jeho aktivně těžená místa, se § 67 zákona 114/92 Sb. Zpočátku byly průzkumy zaměřeny projevují s různou intenzitou důsledky těžební činnosti (praš- především na zjišťování prezence chráněných a ohrožených nost, budování a údržba komunikací, deponie materiálu). druhů na lesní parcele s fragmentem javorové bučiny, která Na lučních porostech byl nově nastartován cílený mana- byla přímo dotčena těžbou. Postupně byl průzkum rozšířen gement (vyřezávání náletových dřevin, kosení vybraných na inventarizaci flóry a monitoring biodiverzity vybraných lučních porostů, po roce 2012 i pásová seč) (obr. 8-2, 24-1) skupin živočichů v celém prostoru lomu. Zvýšená pozornost (viz MOCEK & SIMON 2014). Menší opuštěný lom v jižní byla věnována vrchu Homole, kde se připravovalo ukončení části území byl zkoumán jen okrajově. těžby a následná rekultivace. Výsledky první etapy výzkumu, který probíhal od dubna do října roku 2000, byly zpracovány v nepublikované zprávě (SAMKOVÁ & kol. 2000). V do- Zóna B – lesní porosty na Dlouhém vrchu kumentu byly mimo jiné formulovány návrhy na eliminaci a Cikánském kopci negativních vlivů těžby na flóru a faunu, uchování a podporu ochranářsky nejcennějších stanovišť. Postupnou realizací Lesní porosty na Dlouhém vrchu a Cikánském kopci, ochranářských opatření bylo podmíněno udělení výjimky severně a severozápadně od současného kamenolomu, z ochranných podmínek CHKO Broumovsko potřebné pro se nacházejí v Chráněném ložiskovém území Rožmitál, kde další pokračování těžby (Výjimka čj. 7904/01/OOP/2500/01 se perspektivně předpokládá těžba. MŽP ČR pro provádění terénních úprav značného rozsahu). Převažují zde jehličnaté (převážně smrkové) a smíšené Terénní průzkumy v některých disciplínách s různou porosty s enklávami listnáčů, světlinami a pasekami, na intenzitou pokračovaly a přednostně byly zacíleny na místa Dlouhém vrchu byly rozsáhlé holiny po větrné kalamitě potenciálních střetů těžby se zájmy ochrany přírody (roz- (2008) (obr. 5-1), z větší části jsou již zalesněné. šiřování lomu, rekultivace opuštěné částí lomu, předběžný Nejhodnotnějším porostem v tomto prostoru je klenová průzkum v Chráněném ložiskovém území Rožmitál). bučina (střed 50°37‘22.50‘‘N, 16°21‘54.00‘‘E) na západním

7 Druhá etapa terénního botanického a zoologického - 2008: 50°37´7´Ń, 16°22´13´É výzkumu probíhala v letech 2008 a 2009. Hlavním cílem (xerotermní bezlesí na okraji lomové hrany) bylo ověřit účinnost přírodě blízké obnovy dotěžených částí - 2009: 50°37´24´Ń, 16°21´53´É na vrchu Homole. Zároveň byl po téměř 10 letech realizován (klenová bučina pod Cikánským vrchem) průzkum v severní části lomu, kam se v roce 2001 přesunula V roce 2000 byly v nejbližším okolí Malaiseho pasti ex- těžba. Nově bylo sledováno zalesněné území severně od ponovány linie žlutých misek (Moerickeho pasti). Používány kamenolomu (Dlouhý vrch a Cikánský kopec), které je byly plastové okrouhlé misky průměru 20 cm, na vnitřní součástí chráněného ložiska s potenciálem budoucí těžby. straně opatřeny žlutým nátěrem barvou INDUSTROL 6200. Do průzkumu byla zahrnuta také stanoviště v bezprostředním V jednom termínu byly exponovány většinou 2 linie misek okolí areálu lomu, která by mohla být ovlivněna těžební čin- po 10 kusech. ností nepřímo např. změnou vodního režimu, dopravou apod. Se záměrem zjistit druhové složení velkých epigeických Výsledky monitoringu cílových skupin flóry a fauny, jichž se predátorů (především střevlíků r. Carabus) byly v roce 2000 týkala kompenzační opatření z roku 2000, byly zpracovány instalovány v těžbou dotčené bučině v severní části lomu tři v samostatné zprávě (MOCEK & kol. 2009). zemní pasti (masovky o obsahu 1 l). S menší intenzitou probíhal průzkum i v letech 2010 – Konzervační tekutinou ve všech typech pastí byl nasycený 2014. Terénní exkurze v tomto období byly zaměřeny na roztok kuchyňské soli s 1–2 kapkami detergentu a 4% form- doplnění floristických, mykofloristických a entomofaunistic- aldehydu na 10 l roztoku. Pasti byly vybírány přibližně 1x za kých údajů, především z těch částí lomu, které nebyly dříve 14 dní, v závěru vegetační sezóny i v delších intervalech sledovány. (cca 3 týdny). Vzorky z obou typů pastí byly vybírány Z hlediska oborů byly přírodovědecké průzkumy zaměře- přelitím přes sítko a převedeny do 75% etylalkoholu. ny na houby (tzv. makromyceta), vyšší rostliny, vybrané sku- Do doby zpracování byly uloženy při teplotě –5°C. Materiál piny entomofauny a obratlovce. Podrobnější popis terénních z pastí byl postupně roztříděn do základních skupin (řádů). metod je součástí jednotlivých autorských článků v tomto Další zpracování vzorků bylo selektivní podle aktuálního časopise, v přehledu jsou proto uvedeny pouze základní údaje účelu a možností specialistů. Ze všech odběrů byly výběrově o metodách, rozsahu a zaměření průzkumu v jednotlivých preparovány a determinovány druhy brouků doplňující údaje oborech. ze sběrů standardními metodami. Ze značného množství materiálu jiných skupin se ve spolupráci s determinátory Mykologický průzkum probíhal na lokalitě v letech 2008 – a autory příslušných příspěvků dosud podařilo zpracovat 2014 a byl zaměřen na makromycety (tj. houby s plodnicemi čeleď lumkovitých (Ichneumonidae) (V. Zeman) a skupinu viditelnými pouhým okem). Sledované území bylo rozděleno žahadlových blanokřídlých (kromě mravenců) (P. Bogusch). na devatenáct dílčích lokalit. Z první etapy průzkumu byly Na zájmových lokalitách v areálu lomu byl prováděn od- k dispozici ojedinělé starší herbářové položky, hlavní část chyt nočního hmyzu (především motýlů) s použitím světelné- proběhla v letech 2011–2014. Zajímavé a vzácnější druhy ho zdroje (směsná výbojka 160 nebo 250 W s luminiforem). hub byly dokladovány herbářovými položkami a určeny nebo Odchyty byly prováděny v obou etapách průzkumů (2000 revidovány specialisty. a 2008 – 2009), v menší frekvenci i v jiných letech, v různých fenofázích vegetační sezony. Nejčastějšími odchytovými Botanický inventarizační průzkum cévnatých rostlin byl místy byly (v pořadí četnosti odchytů) pás xerotermních sta- proveden v areálu lomu a jeho okolí v roce 2000 a v období novišť mezi lesem a lomovou hranou severního lomu, horní 2004–2012. Výzkum byl prováděn klasickou observační me- etáže vrchu Homole a lesní cesta pod Dlouhým vrchem. todou, některé druhy rostlin (především taxonomicky obtížné a problematické) byly dokladovány herbářovými položkami Výskyt obojživelníků a plazů byl zjišťován na celém pro účely determinace nebo revize specialisty. území pozorováním při pochůzkách během všech návštěv. Průzkum ptáků byl proveden v roce 2000 klasickými terén- Základní terénní průzkum hmyzu se zaměřil přednostně na ními pozorovacími metodami – opticky (přímé pozorování bioindikačně vhodné „tradiční“ skupiny a výskyt chráněných pomocí dalekohledu) a akusticky (determinace hlasových a ohrožených druhů. Hlavními studovanými řády byly projevů) v širším území lomu, na předmětném území se motýli (Lepidoptera), brouci (Coleoptera) a vážky (Odonata). soustředil na hnízdící druhy. Ostatní řády hmyzu byly standardními metodami sbírány Jednorázově byl zjišťován výskyt drobných zemních selektivně, avšak množství materiálu, později vytříděného savců odchytem do živolovných pastí položených liniově a determinovaného (Hymenoptera, Diptera) bylo získáno na okraji lesního porostu v noci z 29. na 30. 7. 2008. expozicí odchytových zařízení. Při průzkumu byly používány Ve stejném termínu byl orientačně v celém prostoru současné- především standardní sběrné metody: individuální sběr, ho lomu proveden průzkum netopýrů pomocí ultrazvukového smýkání a sklepávání. Na zájmových lokalitách byla použita detektoru a odchytem do nárazové sítě nad vodní nádržkou stacionární odchytová zařízení – nárazové Malaiseho pasti, v severovýchodní části lomu. Výskyt ostatních druhů savců zemní pasti a žluté (Moerickeho) misky. byl zjišťován na celém území pozorováním a sledováním Malaiseho pasti z monofilu s černými nárazovými stěnami pobytových stop při pochůzkách. (obr. 24-5), byly exponovány 3x vždy po celou vegetační sezonu (od poloviny dubna do konce října). Bližší informace Přírodniny získané průzkumem byly preparovány a jsou (v pořadí – rok, zeměpisná šířka, zeměpisná délka, biotop) deponovány ve sbírkách Muzea východních Čech v Hradci jsou následující: Králové. - 2000: 50°37‘6´Ń, 16°22´10´É (okraj javorové bučiny a xerotermního stanoviště nad lomovou hranou)

8 Dř í v e publikované ú d a j e Počty zjištěných druhů jsou převzaty z autorsky zpracova- ných terénních průzkumů flóry a fauny publikovaných v tom- Některé sběry z průzkumů byly již zahrnuty do faunis- to monotématickém čísle časopisu (viz SAMKOVÁ 2014, tických příspěvků zabývajících se faunou širšího území. SAMKOVÁ & TEJKLOVÁ 2014, MIKÁT 2014, MIKÁT Publikovány byly také významné prvonálezy pro území ČR & HAMET 2014, BOGUSCH & MOCEK 2014, MOCEK nebo Čech (kromě druhů z čel. Ichneumonidae – viz ZEMAN 2014 a, b, MOCEK & kol. 2014, ZEMAN & MOCEK 2014). & MOCEK 2014). Vesměs se jedná o entomofaunistické Nejlépe odráží skutečný stav biodiverzity inventarizační údaje. botanický průzkum, z hmyzu jsou relativně dobře dokumen- Regionálně významné nálezy můrovitých (Mythimna tovanými řády brouci, motýli a vážky, pravděpodobně téměř scirpi, Rhyacia lucipeta) publikovali MIKÁT, MARŠÍK kompletní je znalost druhového spektra obojživelníků a pla- & KAČÍREK (2003). První a dosud jediný nález obaleče zů. Hlavní poznatky o studovaných skupinách z autorských Fulvoclysia nerminae pro území Čech publikoval MARŠÍK článků jsou sumarizovány v následujícím textu, ze kterého (2002). lze učinit i obecnější závěry o přírodovědeckých poměrech Nálezy střevlíkovitých brouků z tribů Cicindelini, areálu lomu. Carabini a Cychrini publikovali HAMET & VANCL (2003), nálezy vodních brouků HAMET & kol. (2002), nálezy kovaří- Inventarizaci vyšších rostlin v areálu reálu lomu a jeho kovitých brouků (Elateridae) HAMET, MERTLÍK & VANCL okolí lze považovat za nejúplnější průzkum druhového (2003). V souhrnném Katalogu brouků CHKO Broumovsko zastoupení z dosud zpracovaných skupin flóry a fauny. (HAMET & VANCL 2005) je z kamenolomu a jeho okolí V zájmovém území bylo na 29 dílčích lokalitách nalezeno uvedeno celkem 305 druhů brouků, včetně pro území Čech celkem 425 taxonů cévnatých rostlin (Tracheophyta), z toho nového druhu Danacea morosa (čeleď Dasytidae). 15 druhů jsou neofyty a 36 druhů archeofyty. Tři druhy Významný nález druhu Xylomya maculata (Diptera, rostlin jsou zvláště chráněny podle vyhlášky č. 395/1992 Xylomyidae) byl publikován jako první pro území Čech Sb., všechny v kategorii ohrožený. Celkem u 33 druhů je (MOCEK & MIKÁT 2010). klasifikováno jako ohrožené – 15 druhů je zařazeno do „Červeného seznamu cévnatých rostlin“ (GRULICH 2012) a 27 druhů je uvedeno v „Přehledu vyhynulých, nezvěstných Vý s l e d k y p r ů z k u m ů a ohrožených taxonů cévnatých rostlin na území východních Čech“ (FALTYS 1995). V lomu a jeho blízkém okolí bylo na- Na sledovaném území byl dosud dokumentován výskyt lezeno 14 druhů, které dříve nebyly z Javořích hor uváděny; 425 druhů rostlin, 170 druhů hub a 1581 druhů živočichů. u 18 druhů, není vyznačen jejich výskyt v síťovém poli 5364 Z celkového množství nalezených druhů jsou 3 druhy rostlin v fytokartografických syntézách (SLAVÍK 1986, 1990, 1998, a 48 druhů živočichů chráněných podle Vyhlášky MŽP ČR ŠTĚPÁNKOVÁ 2012). č. 395/1992 Sb., 5 druhů hub, 15 druhů rostlin a 100 druhů K nejzachovalejším a nejhodnotnějším biotopům z hledis- živočichů, patří k ohroženým druhům podle tzv. Červených ka výskytu ochranářsky cenných druhů rostlin patří v lesní seznamů ČR (FARKAČ & kol. 2005, GRULICH 2012, části rozvolněná klenová bučina na jihozápadním svahu HOLEC & BERAN 2006, PLESNÍK & kol. 2003). Detailnější Cikánského kopce a smíšený porost s převahou buku a za- přehled podle systematických skupin ukazuje tabulka č. 2. stoupením jedle na Zadní Homoli. Mimo lesní lokality pak lze za botanicky významné označit vlhké louky jihovýchodně od Zadní Homole, obnovené mokřady pod Homolí a prame- Tab. 2. Počty druhů zjištěných biologickým průzkumem v lomu Rožmitál niště severně od Cikánského vrchu. a jeho okolí Tab. 2. Numbers of species recorded by our survey in Rožmitál Při mykologickém průzkumu bylo na 19 dílčích lokalitách quarry and its vicinity. vymezených v areálu lomu a jeho okolí zjištěno 170 druhů hub. Ve srovnání s metodicky obdobným průzkumem vyš- Taxon (skupina) Počet druhů § RL ších rostlin je počet dosud zjištěných druhů hub ovlivněn / Taxa / Number of / Red kratší dobou trvání, neboť hlavní průzkum byl prováděn až species list v letech 2011– 2014 (z první etapy biologických průzkumů Houby 170 - 5 v roce 2000 byly k dispozici jen ojedinělé sběry). Další Vyšší rostliny 425 3 15 omezení bylo způsobeno spíše podprůměrnými podmínkami pro fruktifikaci hub v některých letech. Při pokračování prů- Hmyz celkem 1478 16 63 zkumu lze předpokládat významné zvýšení počtu nalezených Vážky (Odonata) 12 - 2 druhů. Přes tyto limitující okolnosti bylo nalezeno 5 druhů Motýli (Lepidopteraa) 482 2 5 zařazených do „Červeného seznamu hub (makromycetů) Brouci (Coleoptera) 476 7 33 České republiky“ (HOLEC & BERAN 2006) a 3 druhy, které Dvoukřídlí (Diptera) 117 - 2 dosud nebyly uváděny z regionu východních Čech. Blanokřídlí (Aculeata) 151 7 21 Podle trofických nároků tvoří více než třetinu druhy Ichneumonidae 240 - - mykorhizní (59 druhů), 97 druhů je saprotrofních, 12 parazi- tických (z toho 10 obligátně, 2 fakultativně). Obratlovci celkem 103 32 37 Mykologicky nejzajímavějšími lokalitami v sledovaném Obojživelníci (Amphibia) 4 3 4 území jsou smíšený porost s převahou buku a zastoupením Plazi (Reptilia) 5 5 5 jedle na Zadní Homoli a klenová bučina na jihozápadním Ptáci (Aves) 82 21 28 svahu Cikánského kopce. Savci (Mammalia) 12 3 - Živočichové celkem 1581 48 100

9 Z průzkumu entomofauny areálu lomu Rožmitál je počtu ), mezi kterými byly zaznamenány jak druhy hojné, dosud determinováno a publikačně prezentováno 1478 druhů tak vzácnější (např. Tachysphex obscuripennis či Osmia hmyzu z 5 řádů (vážky, motýli, brouci, dvoukřídlí a blanokří- uncinata). „Klasický“ písek je v lomu zřejmě suplován jem- dlí). Největší počet zjištěných druhů náleží k řádům motýlů ným sopečným popelem (pyroklastika) a hlinitým substrátem (Lepidoptera) – 482 druhů a brouků (Coleoptera) – 476 druhů. na deponiích a skrývkách. Z blanokřídlých (Hymenoptera) byly zpracovány žahadloví V entomofauně lučních biotopů převládají druhy mezofilní blanokřídlí (Aculeata), kromě mravenců (Formicidae) a dru- až hygrofilní (např.motýli Odezia atrata, Perizoma minora- hově početná čeleď lumkovitých (Ichneumonidae), celkem tum, Lycaena alciphron, Lycaena hippothoe, Brenthis ino, bylo dokumentováno 391 druhů řádu blanokřídlých. Rozsahu Coenonympha glycerion). a charakteru vodních biotopů v zájmovém území odpovídá 12 Ve fragmentech lesních porostů s přirozenou dřevinnou zjištěných druhů vážek, zatímco 117 druhů dosud determino- skladbou byly nalezeny dendrofilní a mykofágní druhy hmyzu vaných z řádu dvoukřídlých (Diptera) představuje jen malou vázané na zachovalé lesní prostředí, z nichž nejvýznamnější je část potencionálního druhového spektra. dřevomilka Xylomya maculata. Výskyt reliktních bezkřídlých Relativní posouzení biodiverzity areálu lomu a okolí ve druhů z čeledi nosatcovitých (např. Rhinomias forticornis, srovnání s širším územím je možné v případě řádu brouků, Acalles commutatus a Acalles hypocrita), indikuje kontinuál- kde 476 nalezených druhů tvoří více než pětinu (22 %) ní zalesnění přirozeným dřevinným porostem. známého počtu 2130 druhů z CHKO Broumovsko (cf. Na bylinné patro zachovalého lesního porostu jsou vázány HAMET, MIKÁT & VANCL 2014). Zvýšenou biodiverzitu bioindikačně významné druhy motýlů z čeledi píďalkovi- fauny motýlů a blanokřídlých ve srovnání s okolní krajinou tých (např. Colostygia olivata, Epirrhoe hastulata), můra lze předpokládat. Nasvědčuje tomu nejen poměrně vysoký Phlogophora scita (vývoj na kapradinách). Jehličnaté porosty počet dosud doložených druhů, ale i jejich různorodé ekolo- v okolí lomu jsou silně ovlivněny hospodářskou a chybí gické nároky, které jsou odrazem pestrosti biotopů (v případě zde indikační arborikolní druhy (např. Danosoma fasciata, lumkovitých hostitelů). Plně vyhodnotit význam areálu ve Ampedus suecicus, Pachyta lamed, Etorufus pubescens, vztahu k oblasti Broumovska však bude možné až na základě Monochamus sartor), které se v rámci CHKO Broumovsko lepidopterologického a hymenopterologického průzkumu udržely v obtížně přístupných jehličnatých porostech v pís- širšího území (Javoří hory, Broumovské stěny). kovcových skalních městech. Z faunistického hlediska jsou nejvýznamnější nálezy z hmyzu brouci Hemicoelus rufipennis (Ptinidae), který je no- Na studovaném území lomu Rožmitál a okolí byl vým druhem pro faunu Čech (cf. MIKÁT & HAMET 2014) dokumentován výskyt 103 druhů obratlovců, z toho 4 druhy a Danacea morosa (Dasytidae), jehož dříve publikovaný obojživelníků, 5 druhů plazů, 82 druhů ptáků a 12 druhů sav- prvonález z Čech (HAMET, VANCL et. al. 2005) byl potvr- ců. 32 druhů obratlovců je zvláště chráněných podle Vyhlášky zen dalšími nálezy v letech 2011 a 2012. Z motýlů zůstává MŽP 395/1992 Sb., 37 druhů je uvedeno pod různými stupni ojedinělý publikovaný nález obaleče Fulvoclysia nerminae ohrožení v “ Červeném seznamu obratlovců ČR“ (PLESNÍK z roku 2000 (MARŠÍK 2002), který je dosud jediným údajem & kol. 2003). Největší počet druhů obratlovců tvoří ptáci, z území Čech. Prvonález druhu Xylomya maculata z řádu mezi kterými je řada silně ohrožených a chráněných druhů dvoukřídlých publikovaném pro území Čech (MOCEK & (čáp černý, dravci, sovy), které areál lomu však využívají MIKÁT 2011) již byl doplněn pozdějším údajem (MÁCA příležitostně (potulky, potrava apod). Z ohrožených druhů, 2014). V materiálu lumkovitých bylo identifikováno 21 druhů jejichž opakované hnízdění bylo v areálu lomu doloženo, jsou nových pro faunu České republiky a dalších 11 druhů poprvé ochranářsky významní výr velký (Bubo bubo), ťuhýk obecný publikovaných z území Čech. (Lanius colurio) a lejsek šedý (Muscicapa striata). Bylo nalezeno 16 zvláště chráněných druhů hmyzu Relativně vysoký počet druhů ptáků v lomu a okolí lze podle Vyhlášky č. 395/1992 Sb., z toho 7 druhů tvoří čmeláci zdůvodnit pestrostí biotopů a ekotonů, z velké části antro- a pačmeláci (r. Bombus), 2 druhy motýlů (otakárek fenyklový picky podmíněných (stavby a technická zařízení, pastvina, a bělopásek topolový) a ostatní brouci. 63 nalezených druhů louky, starý sad, křovinná lada, lomové stěny apod.). hmyzu je uvedeno v „Červeném seznamu ohrožených druhů U obnovených mokřadních biotopů na úpatí rekultivova- bezobratlých ČR“ (FARKAČ & kol. 2005), většina náleží ného vrchu Homole byly zjištěny 4 druhy obojživelníků, což k řádu brouků. je 19% fauny ČR. U všech bylo zaznamenáno úspěšné roz- Fauna hmyzu odpovídá klimatickým podmínkách sledova- množování tj. vajíčka nebo larvy i metamorfovaní a adultní né lokality. Typické teplomilné druhy chybí např. termoxero- jedinci. V lomu a jeho okolí jsou pro tyto druhy obojživelníků filní motýli ve smyslu práce LAŠTŮVKA & LIŠKA (2008) vhodné podmínky v podobě kombinace různých typů vodních i charakter druhového spektra žahadlových blanokřídlých i suchozemských stanovišť. je podobný jiným, chladnějším oblastem (např. BOGUSCH Na sledovaném území bylo zjištěno 5 druhů plazů tj. 45% 2003, BOGUSCH & STRAKA 2006, BOGUSCH & kol. herpetofauny ČR. Všechny druhy našich plazů náleží mezi 2014). zvláště chráněné druhy dle Vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. Pro výskyt hmyzu jsou důležité lomové stěny a osluněná a jsou ohroženy trvalými krajinotvornými změnami. xerofilní stanoviště, která jsou místem výskytu druhů Průzkum drobných savců nebyl systematicky prováděn, otevřených teplých biotopů (např. z brouků Meloe rugosus, významný je výskyt 3 druhů netopýrů (všechny druhy motýli –Rhyacia lucipeta, Tyria jacobaea, blanokřídlí). Byly netopýrů jsou chráněny v kategorii SO). Prostor lomu je zde zjištěny i petrofilní druhy motýlů – Charissa obscurata, netopýry patrně využíván především k lovu potravy. Letní ani Hoplodrina respersa a Cryphia domestica. Pozoruhodné je zimní úkryty nebyly zatím zjištěny. Zaznamenaným druhům poměrně velké zastoupení druhů blanokřídlých vázaných vyhovuje místní krajinná struktura členité bezlesé plochy, na písky (18 druhů – 12% z celkého dokumentovaného kterou střídá lesní porost.

10 So u h r n CHKO Broumovsko). Aculeate Hymenoptera (Hymenoptera: Chrysidoidea, Vespoidea, Apoidea) of the Rožmitál quarry and V článku jsou sumarizovány výsledky botanického its vicinity (Czech Republic, Northeast Bohemia, Broumovsko a zoologického výzkumu lomu Rožmitál u Broumova Protected Landscape Area). − Acta Musei Reginaehradecensis, a jeho okolí za období 2000 – 2014, které jsou publikačně s. A, 34: 143–153. Hradec Králové. zpracované v samostatných příspěvcích (SAMKOVÁ 2014, BOGUSH, P., STRAKA, J. (2006): Výsledky faunistického průzku- SAMKOVÁ & TEJKLOVÁ 2014, MIKÁT 2014, MIKÁT & mu vybraných skupin žahadlových blanokřídlých (Hymenoptera: HAMET 2014, BOGUSCH & MOCEK 2014, MOCEK 2014 Chrysidoidea, Vespoidea, Spheciformes) v okolí města Blatné. a, b, MOCEK & kol. 20014, ZEMAN & MOCEK 2014). – Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, přírodní Na sledovaném území byl dokumentován výskyt 425 druhů vědy, 46, 165–172. České Budějovice. rostlin, 170 druhů hub a 1581 druhů živočichů. Z celkového BRANDA, J. (1998): Návrh plánu rekultivace. In: Podklady pro množství nalezených druhů jsou 3 druhy rostlin a 48 druhů odnětí ze ZPF a LPF – Rozšíření dobývacího prostoru lomu živočichů chráněno podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., Rožmitál. Atelier M, Velké Poříčí. Ms., nestránkováno. 15 druhů rostlin a 100 druhů živočichů, patří k ohroženým BUCHAR, J. (1983): Zoogeografie. NČSAV Praha, 199 pp. druhům z tzv. Červených seznamů ČR (HOLEC & BERAN CULEK, M. (ed.) (1996): Biogeografické členění České republiky. 2006, GRULICH 2012, FARKAČ & kol. 2005, PLESNÍK & Enigma, Praha, 347 pp. kol. 2003). Detailnější přehled podle zpracovaných systema- DEMEK, J. & MACKOVČIN, P. (eds.) (2006): Zeměpisný lexikon tických skupin ukazuje tabulka č. 2. ČR. Hory a nížiny. − Agentura ochrany přírody a krajiny České Nejlépe odráží skutečný stav biodiverzity inventarizační republiky. Brno. 582 pp. botanický průzkum, z hmyzu jsou relativně dobře dokumen- FALTYS, V. (1995): Přehled vyhynulých, nezvěstných a ohrožených tovanými řády brouci, motýli a vážky, z obratlovců jsou to taxonů cévnatých rostlin na území východních Čech. – Ms., 24 obojživelníci a plazi. p. Depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa Kamenolom Rožmitál je v rámci CHKO Broumovsko CHKO Železné hory a středisko Pardubice. Pardubice. významným refugiem nelesní fauny. Druhová pestrost flóry FARKAČ, J., KRÁL, D. & ŠKORPÍK, M. (eds.) (2005): Červený a fauny je dána různorodými stanovištními podmínkami seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of v širším areálu lomu. Významné jsou hlavně skalní biotopy threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura s jižní a jihozápadní expozicí a teplejším mikroklimatem ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. a raně sukcesní stanoviště na skeletovitých mělkých půdách. GRULICH, V. (2012): Red list of vascular plants of the Czech Vytvoření a částečně i zachování těchto biotopů je podmí- Republic. – Preslia, 84: 631–645. Praha. něno těžbou kamene, následnou přírodě blízkou obnovou HAMET, A., MERTLIK, J. & VANCL, Z. (2003): Kovaříkovití vytěženého území a managementem zaměřeným na kontrolu brouci (Coleoptera, Elateridae) CHKO Broumovsko. Elateridae sukcese. Relativně rozmanitá je i flóra (především mykoflóra) in the Protected Landscape Area Broumovsko. – Acta Musei a fauna lesních porostů s přirozenou druhovou skladbou Reginaehradecensis s. A., 29: 89–94. Hradec Králové. dřevin a zastoupením starých stromů. Velký podíl saproxylic- HAMET, A., VANCL, Z., BOUKAL, M., TRÁVNÍČEK, D. & kých a dendrofágních druhů entomofauny byl zjištěn zejména JEZIORSKI, P. (2002): Vodní brouci CHKO Broumovsko v klenové bučině na západních svazích Dlouhého vrchu. (Coleoptera: Gyrinidae, Haliplidae, Noteridae, Dytiscidae, K biodoverzitě území přispívá přítomnost dalších nelesních Helophoridae, Spercheidae, Hydrophilidae, Hydreanidae, biotopů (pastviny, louky, odvaly a deponie a mokřady). Elmidae, Dryopidae, Heteroceridae). Water beetles of the Broumovsko Protected Landscape Area (Coleoptera: Gyrinidae, Haliplidae, Noteridae, Dytiscidae, Helophoridae, Po d ě k o v á n í Spercheidae, Hydrophilidae, Hydreanidae, Elmidae, Dryopidae, Heteroceridae). – Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Autor děkuje všem kteří se podíleli na terénním výzkumu, Hradišti, 7: 223–276. Uherské Hradiště. determinaci sběrů i publikačním zpracování výsledků. HAMET, A. & VANCL, Z. (2003): Výsledky faunistického průzkumu Především jsou to moji dlouholetí kolegové Věra Samková brouků tribů Cicindelini, Carabini a Cychrini v CHKO Broumovsko. a Miroslav Mikát, se kterými jsem možnost „dřít v lomu“ Faunistic research results of beetles tribes Cicindelini, Carabini, v průběhu více než deseti let. Zvláštní poděkování za vše- Cychrini in the Protected Landscape Area Broumovsko. – Acta strannou podporu a dlouhodobou spolupráci náleží především Musei Reginaehradecensis s. A., 29: 83–87. Hradec Králové. závodčímu lomu p. Miloši Simonovi. HAMET, A., VANCL, Z. & al. (2005): Katalog brouků (Coleoptera) CHKO Broumovsko. Catalogue of beetles (Coleoptera) of the Li t e r a t u r a Broumovsko Protected Landscape Area. Olga Čermáková, Hradec Králové, 126 pp. BOGUSCH, P. (2003): Výsledky faunistického průzkumu samotář- HAMET, A., MIKÁT, M. & VANCL, Z. (2014): Doplněk ke katalo- ských včel (Hymenoptera: Apoidea) na lokalitě Buzice a dalších gu brouků (Coleoptera) CHKO Broumovsko. Supplement to the lokalitách na Blatensku. – Sborník Jihočeského muzea v Českých Catalogue of beetles (Coleoptera) of the Broumovsko Protected Budějovicích, přírodní vědy, 43, 61–70. České Budějovice. Landscape Area. − Acta Musei Reginaehradecensis, s A, 34: BOGUSCH, P., BLAŽEJ, L., TRÝZNA, M., HENEBERG, P. 171–187. Hradec Králové. (2014): Forgotten role of fires in Central European forests: HOLEC, J. & BERAN, M. (eds.) (2006): Červený seznam hub Critical importance of early post–fire successional stages for (makromycetů) České republiky. – Příroda, 24: 1–282. Praha. bees and wasps (Hymenoptera: Aculeata). – European Journal of JURÁČEK, J. (2014): Minerály z lomu Rožmitál u Broumova ve Forest Research, 2014, published online. sbírkách Muzea východních Čech v Hradci Králové. Minerals BOGUSCH, P. & MOCEK, B. (2014): Žahadloví blanokřídlí from the Rožmitál quarry near Broumov in the collections of (Hymenoptera: Chrysidoidea, Vespoidea, Apoidea) kamenolomu the Museum of East Bohemia in Hradec Králové. − Acta Musei Rožmitál a jeho okolí (Česká republika, severovýchodní Čechy, Reginaehradecensis, s A, 34: 21–24. Hradec Králové.

11 LAŠTŮVKA, Z. & LIŠKA, J. (2008): Seznam motýlů České repub- Republic, Nordeast Bohemia, PLA Broumovsko) – Acta Musei liky. Checklist of Lepidoptera of the Czech Republic (Insecta: Reginaehradecensis s. A., 34: 13–19. Hradec Králové. Lepidoptera). http://www.lepidoptera.wz.cz/Lepidoptera.pdf. NEUHÄUSLOVÁ, Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené MÁCA, J. (2014): Faunistické zajímavosti z obrazovky počítače. – vegetace České republiky. Academia, Praha, 341 pp. Živa, 5: 119. Praha. PLESNÍK, J., HANZAL, V. & BREJŠKOVÁ, L. (eds.) (2003): MARŠÍK, L. (2002): Faunistic records from the Czech republic – Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. 144. Lepidoptera: Tortricidae. – Klapalekiana, 38: 36. Praha. – Příroda, 22. Praha. 184 pp. MIKÁT, M. (2014): Výsledky faunisticko–ekologického průzkumu PRUNER, L. & MÍKA, P. (1999): Seznam obcí a jejich částí v České fauny motýlů (Lepidoptera) kamenolomu Rožmitál a jeho okolí republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny. – (CHKO Broumovsko). The results of faunistic and ecological Klapalekiana, 34: 99–131. Praha. research of butterflies and moths (Lepidoptera) in the Rožmitál QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. – Studia quarry and its vicinity (Czech Republic, Northeast Bohemia, Geographica, 16: 1 – 73. Brno. Broumovsko Protected Landscape Area). – Acta Musei RAPPRICH, V., AWDANKIEWICZ, M., STÁRKOVÁ, M. & Reginaehradecensis s. A., 34: 101–128. Hradec Králové. AWDANKIEWICZ H. (2014): Různé styly vulkanické aktivity MIKÁT, M. & HAMET, A. (2014):Výsledky faunisticko–ekolo- a jejich produkty odkryté v lomu Rožmitál u Broumova (vni- gického průzkumu fauny brouků (Coleoptera) kamenolomu trosudetská pánev). Different styles of volcanic activity and Rožmitál a jeho okolí (CHKO Broumovsko). The results of their products exposed in the Rožmitál quarry near Broumov faunistic and ecological research of beetle fauna (Coleoptera) in (Intra–Sudetic Basin). − Acta Musei Reginaehradecensis, s. A, the Rožmitál quarry and its vicinity (Czech Republic, Northeast 34: 25–28. Hradec Králové. Bohemia, Broumovsko Protected Landscape Area). – Acta Musei SAMKOVÁ, V. (2014): Výsledky botanického průzkumu v lomu Reginaehradecensis s. A., 34: 69–99. Hradec Králové. Rožmitál a jeho okolí. Results of the botanical research in the MIKÁT, M., MARŠÍK, L. & KAČÍREK, A. (2003): Nové a zajímavé Rožmitál quarry and its vicinity (East Bohemia). – Acta Musei nálezy můrovitých (Lepidoptera, Noctuidae) z východních Čech. Reginaehradecensis s. A., 34: 41–62. Hradec Králové. Some new and interesting records of the noctuids (Lepidoptera, SAMKOVÁ V., MIKÁT M., MOCEK B. & BRADNA J. (2000): Noctuidae) in East Bohemia. – Acta Musei Reginaehradecensis, Biologické hodnocení lomu Rožmitál. Ms., 53 pp. Deponováno: s. A., 29: 95–102. Hradec Králové. Zemědělské družstvo Šonov; CHKO Broumovsko Police nad MOCEK, B. (2011): Entomologický průzkum rybníků Metují; Muzeum východních Čech Hradec Králové. v Broumovské kotlině– vážky (Odonata). Ms. 20 str., 19 digitál- SAMKOVÁ, V. & TEJKLOVÁ, T. (2014): Výsledky mykologic- ních foto. Depon.: Pozemkový fond ČR; Muzeum východních kého průzkumu v lomu Rožmitál a jeho okolí Results of the Čech v Hradci Králové. Studie pro: Lukáš Merta, Mrštíkovo nám. mycological research in the Rožmitál quarry and its vicinity 53, Olomouc a Pozemkový fond ČR. Praha. (East Bohemia). – Acta Musei Reginaehradecensis s. A., 34: MOCEK, B. (2014 a): Vážky (Odonata) kamenolomu Rožmitál 29–40. Hradec Králové. (CHKO Broumovsko). Dragonflies (Odonata) in the Rožmitál SKALICKÝ, V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. quarry (Czech Republic, Northeast Bohemia, Broumovsko In: HEJNÝ, S. & SLAVÍK, B., (red.): Květena ČSR I: 103 –121, Protected Landscape Area). – Acta Musei Reginaehradecensis Praha. s. A., 34: 63–68. Hradec Králové. SLAVÍK, B. (1986): Fytokartografické syntézy ČSR 1. – 199 pp., MOCEK, B. (2014 b): Příspěvek k poznání některých čeledí Botanický ústav ČSAV, Průhonice u Prahy. dvoukřídlých (Diptera) v lomu Rožmitál (CHKO Broumovsko). SLAVÍK, B. (1990): Fytokartografické syntézy ČR 2. – 179 pp., Contribution to the knowledge of some families of Diptera Botanický ústav ČSAV, Průhonice u Prahy. in the Rožmitál quarry (Czech Republic, Northeast Bohemia, SLAVÍK, B., (1998): Phytocartographical syntheses of the Czech Broumovsko Protected Landscape Area). – Acta Musei Republic 3. – 202 pp., Academia, Praha. Reginaehradecensis s. A., 34: 155–158. Hradec Králové. SMOLOVÁ, I. (2002): Geomorfologická analýza reliéfu Javořích MOCEK, B., BRANDA, J. & MIKÁTOVÁ, B. (2014): Obratlovci hor. − In: KIRCHNER, K. & ROŠTÍNSKÝ, P. (eds.): kamenolomu Rožmitál a jeho okolí (CHKO Broumovsko). Geomorfologický sborník 1, Příspěvky z mezinárodního semináře Vertebrates in the Rožmitál quarry and its vicinity (Czech „Stav geomorfologických výzkumů v roce 2002“: 127−131. Brno. Republic, Northeast Bohemia, Broumovsko Protected Landscape ŠTĚPÁNKOVÁ, J. (ed.) (2012): Phytocartographical syntheses Area. – Acta Musei Reginaehradecensis s. A., 34: 159–169. of the Czech Republic 4. – 162 p., Institute of Botany AS CR, Hradec Králové. Průhonice & Academia, Praha. MOCEK, B., MIKÁT, M. (2010): Faunistic records from the Czech TÁSLER, R., ČADKOVÁ, Z., DVOŘÁK, J., FEDIUK, F., Republic – 295. Diptera: Xylomyidae. – Klapalekiana, 46: 141. CHALOUPSKÝ, J., JETEL, J., KAISEROVÁ – KALIBOVÁ, MOCEK, B., SAMKOVÁ, V., MIKÁT, M. & HOTOVÝ, J. (2008): M., PROUZA, V., SCHOVÁNKOVÁ – HRDLIČKOVÁ, D., Botanický a zoologický průzkum lomu Rožmitál v roce 2008. – STŘEDA, J., STŘÍDA, M. & ŠETLÍK, J. (1979): Geologie Ms., 73 pp. Deponováno: Zemědělské družstvo Šonov; CHKO české části vnitrosudetské pánve. – Vydal ÚÚG v Academii, Broumovsko Police nad Metují; Muzeum východních Čech 296 pp. Praha. Hradec Králové. ZEMAN, V. & MOCEK, B. (2014): Lumkovití (Ichneumonidae, MOCEK, B., SAMKOVÁ, V., MIKÁT, M. & HOTOVÝ, J. (2009): Hymenoptera) kamenolomu Rožmitál (Česká republika, Závěrečná zpráva z botanického a zoologického průzkumu severovýchodní Čechy, CHKO Broumovsko). Ichneumonidae lomu Rožmitál v letech 2008–2009. – Ms., 83 pp., Deponováno: (Hymenoptera) of the Rožmitál quarry (Czech Republic, Zemědělské družstvo Šonov; Správa CHKO Broumovsko Police Northeast Bohemia, Broumovsko Protected Landscape Area). nad Metují; Muzeum východních Čech Hradec Králové. – Acta Musei Reginaehradecensis s. A., 34: 129–142. Hradec MOCEK, B. & SIMON, M. (2014): Ekologická obnova území po Králové těžbě v kamenolomu Rožmitál (CHKO Broumovsko). Ecological ŽID, J., 1999: Plán otvírky, přípravy a dobývání výhradního restoration of mining areas in the Rožmitál quarry (Czech ložiska stavebního kamene Rožmitál. Bukovice 1999, Ms., 22 pp. + přílohy. + fotografie v barevné příloze (viz odkazy v textu) 12