Klášter Premonstrátů V Nové Říši V 17. a 18. Století
Total Page：16
File Type：pdf, Size：1020Kb
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA Seminář dějin umění Václav Mílek Transformace uměleckých úloh novověkěho kláštera v podmínkách premostrátské kanonie v Nové Říši v 17. a 18. století (rigorózní práce) Brno 2005 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto práci vytvořil sám pouze s použitím uvedené literatury. V Uherském Hradišti dne 17. 12. 2005 2 Poděkování za cenné rady, připomínky, odbornou pomoc a podporu jsem dlužen především Prof. PhDr. Lubomíru Slavíčkovi, CSc., dále Prof. PhDr. Jiřímu Kroupovi, CSc. a Prof. PhDr. Miloši Stehlíkovi, CSc. a pochopitelně také novoříšským premonstrátům. 3 OBSAH: 1 ÚVOD ............................................................................................................................................................ 5 2 LITERATURA A OBRAZOVÁ DOKUMENTACE ............................................................................. 7 3 ORDO PRAEMONSTRATESIS A NOVÁ ŘÍŠE .............................................................................. 12 3.1 ŘÁD PREMONSTRÁTŮ................................................................................................................. 12 3.2 DĚJINY KLÁŠTERA V NOVÉ ŘÍŠI ................................................................................................ 13 4 ŘEHOLNÍ INSTITUCE V 17. A 18. STOLETÍ VE STŘEDNÍ EVROPĚ ................................ 16 5 UMĚLECKÝ MECENÁT PREMONSTRÁTSKÝCH KLÁŠTERŮ V DOBĚ BAROKA .......... 22 6 PROMĚNY NOVOŘÍŠSKÉHO KLÁŠTERA BĚHEM 17. A 18. STOLETÍ ............................ 36 6.1 NOVOŘÍŠSKÝ KLÁŠTER OD POČÁTKU 17. STOLETÍ PO DEFINITIVNÍ PŘEMĚNU NA MUŽSKOU KANONII (1605 – 1641)...................................................................................................................................... 36 6.2 BUDOVÁNÍ MUŽSKÉHO KLÁŠTERA (1641 – 1724) ...................................................................... 39 6.3 VRCHOLNÉ OBDOBÍ KLÁŠTERA (1725 – 1792) ........................................................................... 40 7 STAVBA OPATSKÉHO CHRÁMU SVATÝCH PETRA A PAVLA ............................................. 47 7.1 DĚJINY STAVBY ......................................................................................................................... 47 7.2 POPIS SOUČASNÉHO STAVU........................................................................................................ 49 7.3 AUTORSTVÍ A PŮVOD ARCHITEKTONICKÉHO ŘEŠENÍ.................................................................. 52 8 RANÁ FÁZE VÝZDOBY KOSTELA ................................................................................................... 60 8.1 KAZATELNA .............................................................................................................................. 60 8.2 OBRAZ NAD HLAVNÍM OLTÁŘEM ............................................................................................... 67 9 VÝZDOBA KAPLE SV. ANNY.............................................................................................................. 69 10 JOHANN LUCAS KRACKER A MODERNIZACE INTERIÉRU OPATSKÉHO CHRÁMU 73 10.1 ZÁVĚSNÉ OBRAZY ..................................................................................................................... 81 10.2 FRESKOVÁ VÝZDOBA................................................................................................................. 99 10.3 MÍSTO NOVOŘÍŠSKÝCH MALEB V KRACKEROVĚ DÍLE.............................................................. 106 11 UMĚLECKÉ VYBAVENÍ REFEKTÁŘE.......................................................................................... 109 12 FRESKOVÁ VÝMALBA KNIHOVNY ............................................................................................... 113 12.1 HISTORIE KNIHOVNÍHO SÁLU A JEHO VÝMALBY ...................................................................... 113 12.2 K ŽIVOTU A DÍLU MALÍŘE IGNÁCE MAYERA ............................................................................ 118 12.3 MALÍŘSKÁ VÝZDOBA SÁLU ..................................................................................................... 124 12.4 PROMĚNY V PŘÍPRAVNÉ PRÁCI A JEJÍ VZTAH K FRESCE ............................................................ 132 12.5 IKONOGRAFIE .......................................................................................................................... 134 Honórius či Gelásius? ................................................................................................................. 136 Triumf sv. Norberta nebo Nejsvětější svátosti? ........................................................................... 140 Víra nebo eucharistie?................................................................................................................. 142 Kněz nebo vladař? ....................................................................................................................... 145 Eucharistie - pramen pravé moudrosti ........................................................................................ 146 13 NOVÁ ŘÍŠE KLÁŠTER MEZI KLÁŠTERY.................................................................................... 149 14 ZÁVĚR ...................................................................................................................................................... 154 PRAMENY A LITERATURA:........................................................................................................................ 155 SEZNAM VYOBRAZENÍ V TEXTU:............................................................................................................ 161 4 1 Úvod Stejně jako pro většinu jiných klášterů střední Evropy představuje období baroka i v premonstrátském klášteře v Nové Říši na jihozápadní Moravě z hlediska stavební a umělecké aktivity jedno z nejexponovanějších období. Záměrem této práce je představit některé podstatné události z dějin výtvarného umění kláštera a uvést je do kontextu uměleckých úloh a požadavků, které v průběhu raného novověku nově definovali pojem řeholních domů. Časové vymezení 17. a 18. století se může zdát možná zbytečně široké avšak vzhledem k možnostem rozvoje řeholního života a s ním spojeného uměleckého mecenátu představuje v případě Nové Říše svébytnou jednotu. Nechci tvrdit, že by v novoříšském klášteře právě rokem 1601 začalo a rokem 1800 skončilo něco významného pro jeho dějiny umění. Avšak významné mezníky bych na počátku a na konci zmiňovaných století přece jen existují. V prvém případě je jím rok 1605, rok nástupu probošta Adama Skotnického, historiografy kláštera zvaného též druhým zakladatelem. V druhém pak rok 1792, kdy zemřel opat Josef Pelikán, poslední vpravdě „barokní“ opat a objednavatel převážné části umělecké výzdoby kláštera. Vymezení konce epochy je ovšem problematičtější, neboť ještě na samém počátku 19. století nechal Josefův nástupce Jan Nepomucký Pelikán přistavit novou prelaturu, která se stala významnou dominantou ve vzezření kláštera a dá se tak považovat za pokračování a dokonání jeho výstavby. Další skutečností, u níž bych se mněl zastavit je slovo klášter. Klášter zde rozhodně nechápu v tom nejužším významu, jako jednu z budov sakrálního komplexu a jeho příslušenství. Mé pojetí kláštera zahrnuje právě celý tento komplex, tedy rovněž kostel, hospodářské budovy a zahradu. Můj pohled navíc tenduje k ještě širšímu významu, zahrnujícímu rovněž kostely, kaple a jiné budovy patřící kanonii v okolí a v klášterem spravovaných farnostech. Dvě staletí dala v novoříšském klášteře vzniknout mnoha různým vzájemně často nesouvisejícím výtvarným dílům lišícím se stářím, umístěním, funkcí i hodnotou. Nebylo tedy jednoduché tyto tolik různé výsledky umělecké činnosti spojit v jedno „vyprávění“ nebo o nich alespoň přehledně a smysluplně pojednat způsobem, který by zároveň učinil zřejmým jejich případnou souvztažnost či historickou kontinuitu. Kostrou řešení, které jsem zvolil, je 5 pomyslná časová osa na níž se jsou za sebou umístěny jednotlivé artefakty, o nichž je monograficky pojednáno. Tento text tudíž téma zcela nevyčerpává, ale snaží se spíše o jakýsi reprezentativní obrázek uměleckého dění v novoříšském klášteře 17. a 18. století. Postupně se chci zamýšlet především nad specifiky monastického zřízení v 17. a 18. století a charakterem objednávek uměleckých děl v premonstrátských klášterech. Na tomto podkladě se budu zabývat možností existence a vzniku stavebních a uměleckých děl v prvních dvou třetinách 17. století a analýzou konkrétních památek ze zbytku vymezeného období. Tímto způsobem bych rád představil nejen samotná díla, ale také etapy, v nichž k jejich pořízení docházelo ve větší míře. Závěrem bych se pokusil o srovnání Nové Říše s ostatními kláštery a určení jejího místa mezi nimi vzhledem k ideovým základům jejich počínání v oblasti výtvarného umění. 6 2 Literatura a obrazová dokumentace Umělecko historická problematika v novoříšském klášteře 17. a 18. století nebyla dosud komplexně zpracována. Větší pozornosti se dostalo pouze dílu Johanna Lucase Krackera a některým uměleckořemeslným pracím vzniklým na objednávku kláštera za opata Augustina Wyminka, a tak jediným zdrojem obírajícím se bezprostředně uměleckými památkami v Nové Říši je často jen slovníková a topografická literatura, která se však hlubšími analýzami pochopitelně nezabývá. Ani obecně historické práce nebyly vůči Nové Říši nejštědřejší, a tak většinou nezbývá než se obrátit přímo k archivním pramenům a k příkladům z jiných klášterů a míst. Novoříšský archivní fond je zřejmě z důvodů dvojice požárů