VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE Studijní obor Regionální rozvoj

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE

VLIV HISTORICKÝCH UDÁLOSTÍ V LIDICÍCH A LEŽÁKÁCH NA CESTOVNÍ RUCH V REGIONU

Autor: Libor Joska

Vedoucí bakalá řské práce: PhDr. Jaroslava Kroupová

2013

P r o h l a š u j i,

že jsem p ředloženou bakalá řskou práci vypracoval samostatn ě a všechny citace a prameny řádn ě vyzna čil v textu. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. Sou časn ě souhlasím s tím, aby tato práce byla zp řístupn ěna v knihovn ě VŠRR a používána ke studijním ú čel ům v souladu s autorským právem.

V Praze, dne 5. 4. 2013

2

P o d ě k o v á n í

Děkuji všem, kte ří mi v ěnovali sv ůj čas a byli nápomocni p ři získávání informací a dat pro tuto bakalá řskou práci. Zvlášt ě pak d ěkuji vedoucí své bakalá řské práce PhDr. Jaroslav ě Kroupové za její odborné vedení a za poskytování cenných rad. Dále d ěkuji za trp ělivost a podporu, kterou mi poskytovali po celou dobu studia, všem svým blízkým.

3 OBSAH

1 ÚVOD ...... 6

1.1 TURISTIKA , DARK TOURISM ...... 7

2 CÍL PRÁCE A METODIKA ...... 10

2.1 CÍL ...... 10

2.2 METODIKA ...... 10

3 POPIS HISTORICKÝCH UDÁLOSTÍ ...... 11

3.1 ATENTÁT NA REINHARDA HEYDRICHA ...... 16

3.2 VLIV ATENTÁTU NA D ĚNÍ V V PROTEKTORÁTU ČECHY A MORAVA ...... 17 3.2.1 Vyvražd ění obyvatel Lidic ...... 17 3.2.2 Vyvražd ění obyvatel Ležák ů ...... 17 3.2.3 Situace v protektorátu Čechy a Morava po vyhlazení Lidic a Ležák ů 18

4 PAMÁTNÍKY V SOU ČASNOSTI ...... 19

4.1 LIDICE ...... 20 4.1.1 Popis obce ...... 20 4.1.2 Popis památníku ...... 21

4.2 LEŽÁKY ...... 30 4.2.1 Popis obce ...... 30 4.2.2 Popis památníku Ležáky ...... 32

5 UM ĚLECKÉ ZPRACOVÁNÍ TRAGICKÝCH UDÁLOSTÍ ...... 37

5.1 LITERATURA ...... 37 5.1.1 Atentát ...... 37 5.1.2 Lidice ...... 38 5.1.3 Ležáky ...... 38

5.2 ČASOPISY ...... 39

5.3 FILM ...... 39

5.4 INTERNET ...... 41

5.5 HUDBA ...... 41

4 5.6 SOCHA ŘSTVÍ ...... 41

5.7 MALÍ ŘSTVÍ ...... 42

6 KULTURNÍ NABÍDKA REGION Ů ...... 43

6.1 STŘEDO ČESKÝ KRAJ ...... 43 6.1.1 Okres Kladno ...... 44 6.1.2 Návšt ěvnost památníku Lidice ...... 46

6.2 PARDUBICKÝ KRAJ ...... 49 6.2.1 Okres Chrudim ...... 50 6.2.2 Návšt ěvnost památníku Ležáky ...... 52

6.3 POROVNÁNÍ NÁVŠT ĚVNOSTI ...... 53

7 NÁVRHY NA UDRŽENÍ A ZVÝŠENÍ NÁVŠT ĚVNOSTI ...... 55

7.1 SOU ČASNÁ NABÍDKA V LIDICÍCH ...... 55

7.2 SOU ČASNÁ NABÍDKA V LEŽÁKÁCH ...... 55

7.3 NÁVRH NA ZVÝŠENÍ NÁVŠTĚVNOSTI ...... 56

8 ZÁVĚR ...... 61

9 POUŽITÉ ZDROJE ...... 63

10 SEZNAM P ŘÍLOH ...... 67

11 PŘÍLOHY ...... 68

ZÁZNAM O BAKALÁ ŘSKÉ PRÁCI ...... 71

5 1 ÚVOD

Podstata bakalá řské práce „Vliv historických událostí v Lidicích a Ležákách na cestovní ruch v regionu“ vychází z tragických událostí, které se udály v protektorátu Čechy a Morava během 2. sv ětové války, a které navždy poznamenaly obce Lidice a Ležáky. Šlo o akt pomsty nacistického N ěmecka na civilním obyvatelstvu za spáchaný atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha ze dne 27. 5. roku 1942.

Tyto hr ůzné události tehdy ot řásly celým sv ětem. Zr ůdnost čin ů je navždy vepsána do pam ěti všech lidí a navzdory času stále vyvolávají p ředstavy strachu a hr ůzy, kterými obce prošly. Práce podává podrobn ější pohled na to, jaký mají tyto tragické události vliv na cestovní ruch v místech s významnou historickou událostí. Činí však vždy s pat řičným akcentem a velikou úctou.

V první části práce jsou p řiblíženy historické události, které se v této dob ě odehrály. Je popsáno politické d ění v Evrop ě ve 40. letech minulého století a pozornost je up řena k nástupu nacistického N ěmecka k moci, Mnichovské dohod ě, rozpadu tehdejšího Československa, rozpoutání další sv ětové války a dalším klí čovým událostem, které p ředcházely spáchání zr ůdných čin ů na civilním obyvatelstvu v Lidicích a Ležácích.

V následujících kapitolách je řešena problematika vzniku a správy památe čních míst Lidice a Ležáky v dob ě let povále čných až do sou časnosti. Poukázáno je rovn ěž na významný fakt, že návšt ěva míst, která jsou spjata s historicky významnou událostí, je novodobá, rozvíjející se forma turismu (anglicky "Dark tourism") a bezprost ředn ě souvisí s cestovním ruchem. Vzájemná vazba, podmín ěnost a vliv cestovního ruchu, turismu s t ěmito místy, je doložena statistickými údaji o návšt ěvnosti míst, rozvoji regionu a vlivu na region.

Není opomenut ani fakt, že se tyto historické události odrážejí i v jiných spole čenských a kulturních oblastech - výtvarné a socha řské um ění, literatura, hudba a film.

6 1.1 Turistika, Dark tourism

Pod termínem turistika slovník uvádí cestování v přírod ě jako sport za účelem rekreace i poznávání. 1 Cestovní ruch je významným hospodá řským ukazatelem a m ůže významně ekonomicky p řisp ět regionu i zemi. Mnohé státy, zvlášt ě p římo řské, jsou na cestovním ruchu naprosto závislé.

Termín „Dark tourism“, p řekládaný jako temný turismus, byl poprvé použitý spolupracovníky Lennonem a Foleyem v roce 1996. Symbolizuje turistiku, zam ěř enou na místa poznamenaná smrtí či tragédií. Thanatourism z řeckého slova „thanatos“ představuje personifikaci smrti a je spjat se jménem akademika Sestina. Ten ho definoval jako motivované cestování - částe čně nebo zcela, touhou po skute čném či symbolickém setkání se smrtí.2

Tento druh turismu je z řejm ě produktem dnešní postmoderní doby, v níž se spole čnost odklání od masového turismu. Jeho cílem je vyhledávání nových destinací spojených s autenti čností zážitk ů a zárove ň se vzd ěláváním a fascinací temnými místy lidských tragédií. Tato místa, spojená se smrtí a utrpením, přitahují turisty, kte ří cht ějí vid ět na vlastní o či místa spojená s osobními tragédiemi jednotlivc ů, rodin i generací a to nejen ve své vlasti, ale i v zahrani čí.

Před n ěkolika desítkami let nem ěli lidé možnost cestovat tak jako v dnešní dob ě. Jedním z důvod ů bylo politické rozd ělení sv ěta, zvlášt ě pak Evropy, další d ůvody byla nap říklad nerozvinutá dopravní infrastruktura, finan ční možnosti a v neposlední řad ě jazyková bariéra. V sou časnosti mají zájemci o turistiku p říhodn ější možnosti, rozší řila se i nabídka cestovních kancelá ří, které se specializují p římo na objekty spadající do skupiny temného turismu.

1 PTÁČKOVÁ V., KRAUS J. a kol. Akademický slovník cizích slov . Praha: Academia 2001

2 YUILL, S. M. Dark Tourism: Understanding visitor motivation at sites of deathand disaster . Texas A&M University 2003

7

Mezi nejvýznamn ější památky temného turismu z období 2. sv ětové války v České republice pat ří nap říklad: Lidice, Ležáky, Lety u Písku (koncentra ční tábor ur čený od roku 1942 k internaci Rom ů), brn ěnský Špilberk (brn ěnské gestapo v něm z řídilo v ěznici), Kounicovy koleje v Brn ě (od roku 1940 využívány gestapem jako v ěznice a v menší mí ře jako popravišt ě), Terezín (postavený na popud Josefa II. v roce 1780 a b ěhem 2. sv ětové války zde byli umis ťováni Židé z Čech a Moravy), kostel svatého Cyrila a Metod ěje v Praze (místo úkrytu parašutist ů, kte ří provedli atentát na R. Heydricha), Petschk ův palác v Praze (vyšet řovací v ěznice a hlavní sídlo pražského gestapa).3

Česká republika, vzhledem ke své poloze ve st ředu Evropy a rovn ěž umíst ění hlavního m ěsta ve st ředu státu, je velice oblíbenou destinací pro zahrani ční návšt ěvníky. Výhodou je i cenová dostupnost služeb spojených s rekreací. Samotná Praha nabízí na malém prostoru velké množství památek tém ěř všech historických sloh ů. Návšt ěvníci mohou v jednodenní dojezdové vzdálenosti od Prahy navštívit další zajímavé historické nebo p řírodní památky.

Přitažlivé jsou pro zahrani ční hosty, ale i pro české turisty, památky zapsané na seznamu UNESCO. V sou časné dob ě je na tomto seznamu 12 památek – historické jádro Prahy, historické jádro Českého Krumlova, historické jádro Tel če, sousoší Nejsv ětější Trojice v Olomouci, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené ho ře u Ž ďáru nad Sázavou, historické jádro Kutné Hory, Lednicko-valtický areál, vesnice Holašovice, zámek a zahrady v Krom ěř íži, zámek v Litomyšli, vila Tugendhat v Brn ě a židovské m ěsto a basilika sv. Prokopa v Třebí či. 4

Nabídka turisticky atraktivních lokalit a odpovídající kvalita souvisejících služeb, v četn ě ochoty pracovník ů v této sfé ře, významn ě ovlivňují další zájem o památky a jejich návšt ěvnost. Cestovní ruch je z ekonomického d ůvodu velice

3 CHLÁDKOVÁ, L. Terezínské ghetto . Praha: V ráji 2005.

4 DVOŘÁČEK, P. Památky UNESCO do kapsy . Praha: Levné knihy KMa 2004.

8 významnou oblastí, navazující na další podnikatelské oblasti – ubytování, stravování, využívání služeb, doprava, nákup zboží atd. V roce 2011 bylo na vstupném do památek, do muzeí a památník ů vybráno více jak 1,1 mld. K č.5 Je tedy v zájmu nejen samotných podnikatel ů, ale i státu, podporovat rozvoj turistiky odpovídajícím reprezentativním zp ůsobem.

5 Kultura České republiky – vybrané údaje ze statistických šetření . Praha: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu 2012.

9 2 Cíl práce a metodika

2.1 Cíl

Hlavním cílem a myšlenkou práce je poukázat na skute čnost, že tragické události z Lidic a Ležák ů, ke kterým došlo b ěhem 2. sv ětové války, mají neopomenutelný vliv na cestovní ruch v regionu. Za region byly pro práci zvoleny okresy Kladno a Chrudim.

Práce popisuje d ůvody vzniku tragických událostí, popisuje vznik obou památek, jejich historii a popisuje sou časné aktivity obou památník ů. Dále krátce popisuje kraje a okresy ve kterých památky leží a porovnává návšt ěvnost památek s ohledem na další památky v kraji a okrese a porovnává jejich významnost. V záv ěru práce navrhuje možná opat ření pro zvýšení a upevn ění návšt ěvnosti.

2.2 Metodika

Výb ěr památek byl proveden s ohledem na tragické historické události, které se staly během druhé sv ětové války na území protektorátu Čechy a Morava. Na našem území je n ěkolik míst, kde došlo k podobn ě závažným čin ům, ale pro práci byly vybrány jen Ležáky a Lidice, které spojuje p římá souvislost s atentátem na Reinharda Heydricha.

Data o návšt ěvnosti byla získána z výro čních zpráv a následn ě zpracována v MS Excel, kde byly vypracovány i uvedené grafy. Z Lidic byly získány informace za roky 2002 až 2012, z Ležák ů informace za roky 2008 až 2012.

Návšt ěvnost památek v jednotlivých okresech a krajích byla získána z Národního informa čního a poradenského st řediska pro kulturu (NIPOS), které bylo z řízeno Ministerstvem kultury 1. 1. 1991. Data byla upravena v MS Excel a zárove ň v programu byly vytvo řeny grafy pro lepší názornost.

10 3 Popis historických událostí

Politickému d ění v Evrop ě p ředcházela ekonomická krize, která v Německu vyvrcholila v roce 1927. Toho využívají r ůzné politické strany a v roce 1933 se dostává k moci Adolf Hitler, který se stává n ěmeckým kanclé řem. 6

Německo vystupuje ze Spole čnosti národ ů a nacionální socialisté získávají moc nad Německem. O rok pozd ěji je Hitler zvolen v ůdcem a v dalším roce odmítá ze své pozice Versailleskou smlouvu. 6

V roce 1936 n ěmecká vojska dobývají Porýní. Ve Špan ělsku zatím vypukne ob čanská válka proti republikánské vlád ě. Británie pokra čuje ve vztazích k Hitlerovi v usmi řovací politice. 6

Rakousko se v roce 1938 p řipojuje k Říši a ve stejném roce dochází k podpisu mnichovské dohody. 6

Mnichovská dohoda, dohoda o odstoupení pohrani čních území ČSR obývaných n ěmeckou menšinou N ěmecku, byla podepsána 29. 9. 1938 na konferenci v Mnichov ě. Podepsali ji p ředstavitelé Německa (A. Hitler), Itálie (B. Mussolini), Velké Británie (N. Chamberlain) a Francie (E. Daladier). Byla důsledkem politiky appeasementu, výsledkem kampan ě Sudeton ěmecké strany a n ěmecké propagandy, která se dožadovala řešení otázky postavení německé menšiny. Zástupci československé vlády na konferenci pozváni nebyli. Dohoda, přijatá čty řmi velmocemi, byla pro československou stranu ultimátem, které pod nátlakem p řijala. Československá republika na základ ě mnichovské dohody ztratila rozsáhlá hospodá řsky a zejména strategicky významná území v pohrani čních oblastech (asi 1/3 území). 6

V říjnu byly spln ěny územní požadavky v ůč i ČSR i ve prosp ěch Polska (T ěšínsko a drobná území na Slovensku) a v listopadu, po 1. víde ňské arbitráži, i Ma ďarska (jižní a východní Slovensko, zna čná část Podkarpatské Rusi).

6 BĚLINA P. a kol. Dějiny zemí koruny české II . Praha: Paseka 1992

11 V říjnu 1938 získaly Slovensko a Podkarpatská Rus autonomii. Po okupaci německými vojsky 15. 3. 1939 byl na zbylém území Čech a Moravy vytvo řen Protektorát Čechy a Morava – viz obrázek číslo 1. Na Slovensku byla 14. 3. 1939 vyhlášena Slovenská republika pod německou ochranou. Podkarpatská Rus byla 16. 3. 1939 obsazena ma ďarskými vojsky. Po obsazení německými vojsky m ěla česká protektorátní správa 3 úrovn ě – prezidentem byl dr. Emil Hácha, druhou úrove ň tvo řila protektorátní vláda v čele s premiérem a to v po řadí: Rudolf Beran, Alois Eliáš, Jaroslav Krej čí a posledním byl Richard Beinert. Další instituce byly ú řady na nižší úrovni, policie a četnictvo. 7

Obrázek č. 1 – mapa Protektorátu k 1. 11. 1942 8

7 BĚLINA P. a kol. Dějiny zemí koruny české II . Praha: Paseka 1992

8 Mapy – 2. Světová válka. [online ].[cit. 2012-12-05 ].

12 Protektorátní ú řady však pln ě podléhaly n ěmeckým okupa čním ú řad ům. Navíc si n ěmecké soudnictví zajistilo bezvýhradné pravomoci v oblasti trestního práva. N ěmecká okupa ční správa byla vedena Říšským protektorem (zástupce Hitlera v protektorátu). T ěmi byli: Konstantin von Neurath (1939 – 1941), Reinhard Heydrich (1941 – 1942), Kurt Daluege (1942 – 1943) a Wilhelm Frick (1943 – 1945). Fotografie Reinharda Heydricha je zobrazena na obrázku číslo 2. 9

Obrázek č. 2 – Reinhard Heydrich 10

Po atentátu na Heydricha v ětšinu pravomocí p řevzalo N ěmecké státní ministerstvo pro Čechy a Moravu v čele se státním ministrem a zárove ň vyšším šéfem SS a policie pro Čechy a Moravu Karlem Hermanem Frankem, který zpracovával návrhy na kone čné řešení české otázky – germanizace prostoru českých zemí a jeho obyvatel. 11

9 BĚLINA P. a kol. Dějiny zemí koruny české II . Praha: Paseka 1992

10 Reinhard Heydrich – Nazi War Criminal . [online ].[cit. 2012-12-08 ].

11 ŠULC, J. Dva proti říši . Praha: Knižní klub 2007

13 Oporou okupa ční moci se staly represivní složky nacistického aparátu. Pat řily k nim gestapo (Geheime Staatspolizei), které se soust ředilo na potírání nep řátelské činnosti proti říši, SS (Schutzstaffel) a SD (Sicherheitsdienst). V roce 1940 vznikla v Londýn ě exilová vláda a Státní rada v čele s prezidentem Edvardem Benešem. P ředsedou vlády se stal Jan Šrámek, ministrem zahrani ční Jan Masaryk a ministrem národní obrany gen. Sergej Ingr. Britská vláda uznala vládu za prozatímní. Jedním ze zásadních cíl ů a úkol ů exilové vlády v Anglii bylo ukázat sv ětu, že Česká republika nerezignovala a nekolaborovala s Hitlerovským N ěmeckem. Bylo nutné projevit snahu o znovuobnovení republiky a státního z řízení, které bylo p řed rokem 1938. Nezanedbatelná byla i snaha o anulování Mnichovské dohody. 12

Edvard Beneš, který po 15. 3. 1939 p ůsobil jako soukromá osoba v USA, zaslal 16. 3. 1939 protest p ředstavitel ům USA, Velké Británie, Francie, SSSR a generálnímu tajemníkovi Spole čnosti národ ů. Dne 19. 3. 1939 p řednesl na půdě chicagské univerzity projev, kde nejenže odsoudil okupaci, ale slavnostn ě slíbil, že nep řestane bojovat za obnovu svobody a práv československého lidu a k obnově státu v předmnichovských hranicích. Přímo z Anglie nebylo možné řídit odboj v plné mí ře. Činnost exilu se vyvíjela po dvou liniích – politické a vojenské. Z tohoto d ůvodu byly v Anglii zakládány para- desanty, ve kterých vláda podporovala výcvik voják ů a to jak materiáln ě, tak i personáln ě. Po absolvování výcviku byli vojáci vysazeni v centrech odbojového hnutí anebo byli rozmíst ěni v pr ůmyslových oblastech protektorátní republiky za účelem dalšího rozvoje odboje. 12

Lokáln ě tito vojáci zajiš ťovali spojení s Anglií, vyhledávali vhodné lokality pro útoky spojeneckých bombardér ů a podíleli se na p říprav ě sabotážních akcí. Jen menší část národa, asi 10 – 15 % obyvatel, se zapojila do organizovaného ilegálního odbojového hnutí. Za odboj hrozil trest smrti nebo koncentra ční tábor. 13

12 ŠOLC, J. Přijdeme za svítání . Praha: Naše vojsko 2005.

13 ŠULC, J. Dva proti říši . Praha: Knižní klub 2007

14 Na po čátku okupace nebyla perzekuce tak tvrdá. Takzvaný lidový odpor se projevoval nap říklad v biografech, při promítání n ěmeckých týdeník ů, které bylo rušeno hlasitým kýcháním a šoupáním nohou. V divadlech byla každá narážka proti režimu provázena bou řlivým potleskem, v hostincích se zpívaly vlastenecké a národní písn ě, vypráv ěly anekdoty. 14

Otev řen ější projevy nesouhlasu byly nap říklad manifesta ční p řevoz ostatk ů Karla Hynka Máchy z Litom ěř ic do Prahy, oslava svátku „Den matek“, vzpomínka upálení Jana Husa, národní pout ě na česká památná místa. Ale také nepostižitelné sabotáže byly formou protestu - nedodržování technologické kázn ě ve vále čně d ůležité výrob ě, p řeřezávání brzdových hadic vlak ů, sypání písku do ložisek železni čních vagón ů, heslo „Pracuj pomalu“. Pro větší diverzní činy nebyly k dispozici pot řebné technické prost ředky a partyzánský boj nep řicházel v úvahu (nebyl dostatek nep řístupných lesnatých oblastí). 14

Mezi významné projevy odporu pat řila zpravodajská činnost. Informace o důležité vále čné výrob ě v českých zbrojovkách byly radiotelegraficky posílány do Londýna. K předním organizátor ům tohoto odboje pat řili d ůstojníci bývalé československé armády – pplk. Josef Balabán, pplk. Josef Mašín a škpt. Václav Morávek (T ři králové). Dále bojkot pražské ve řejné dopravy 30. 9. 1939 u příležitosti l. výro čí Mnichovského diktátu nebo také demonstrace 28. 10. 1939, konané v den výro čí vzniku samostatné republiky po celém protektorátu (v mnoha podnicích se nepracovalo, lidé byli sváte čně oble čení s trikolórami v klopách). 15

Proti demonstraci v Praze, kde v ětšinu tvo řili studenti, zasáhla okupa ční moc. Byli zast řeleni dělník Václav Sedlá ček a student medicíny Jan Opletal. Poh řeb Jana Opletala 15. 11. 1939 m ěl formu masové studentské demonstrace. 16

14 IVANOV, M. Atentát na Reinharda Heydricha . Praha: Panorama 1979

15 ŠOLC, J. Přijdeme za svítání . Praha: Naše vojsko 2005.

16 BĚLINA P. a kol. Dějiny zemí koruny české II . Praha: Paseka 1992

15 3.1 Atentát na Reinharda Heydricha

Prestiž a pozici zahrani čního odboje významn ě posílil atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, uskute čněný 27. 5. 1942. Heydrich m ěl rázn ě zasáhnout proti rozmáhajícímu se domácímu odboji. Hned po svém p říchodu do Prahy 27. 9. 1941 vyhlásil l. stanné právo. Nechal zatknout protektorátního premiéra Aloise Eliáše a rozb ěhla se vlna zatýkání v řadách odboje. Činnost okamžit ě zahájily stanné soudy. Denn ě byly popravovány stovky lidí a tisíce jich putovalo do koncentra čních tábor ů. Za této situace se zástupci naší republiky v Londýn ě dohodli, že ve spolupráci se speciálními britskými armádními složkami vyšlou do protektorátu vycvi čené a technicky vybavené parašutisty. Jejich cílem bylo obnovit a udržovat styk mezi Londýnem a domácím odbojem. 17

Dva z parašutist ů skupiny Antropoid Jozef Gab čík a Jan Kubiš dostali zcela speciální úkol – provést atentát na Heydricha. Navázali kontakt se sokolskou odbojovou organizací. Na následky atentátu Heydrich zem řel a nacistický okupa ční režim rozpoutal teror. Bylo vyhlášeno 2. stanné právo (masové popravy), 10. 6. 1942 byly vypáleny a vyvražd ěny Lidice a 24. 6. 1942 Ležáky u Chrudimi.17

Za sv ůj čin zaplatili také atentátníci. Zradou jednoho z nich, Josefa Čurdy, našlo gestapo úkryt atentátník ů v kostele Cyrila a Metod ěje v Resslov ě ulici v Praze. Nacisti kostel obklí čili a snažili se parašutisty zatknout živé. Ti ale po několikahodinovém nerovném boji rad ěji zvolili dobrovolnou smrt. 17

Československé exilové vlád ě v Londýn ě však tato akce zvýšila pozici a prestiž, protože tak padly nacistické lži o protektorátu jako o oáze klidu a po řádku. 5. 8. 1942 britská vláda anulovala mnichovskou dohodu a 29. 9. 1942 prohlásil Francouzský národní výbor v Londýn ě, v čele s generálem Charlesem de Gaullem, mnichovskou dohodu za neplatnou. Americká vláda ji prohlásila za neplatnou 28. 10. 1942. 17

17 GERWARTH, R. Reinhard Heydrich Hitlerův kat . Praha: Paseka 2012

16 3.2 Vliv atentátu na d ění v v protektorátu Čechy a Morava

3.2.1 Vyvražd ění obyvatel Lidic

Atentát na Heydricha rozzu řil samotného Hitlera. Na základ ě dopisu, který byl zadržen v jedné továrn ě ve Slaném a který p ůsobil, jako kdyby odesílatelem byl jeden z atentátník ů, se dostaly pátrací jednotky až do st ředo české vesnice Lidice. A čkoliv zde žádné p římé stopy po úto čnících Němci nenalezli, dne 10. 6. 1942 vymazali celou vesnici, která čítala zhruba 500 obyvatel, z mapy protektorátu. 18

Z rozkazu K. H. Franka bylo tohoto dne 173 lidických muž ů na zahrad ě Horákova statku zast řeleno. Ženy a d ěti byly p řevezeny do t ělocvi čny nyn ějšího kladenského gymnázia, kde však byly po t řech dnech od sebe násiln ě odtrženy. Krom ě d ětí vybraných na pon ěmčení a d ětí do jednoho roku byly všechny bez milosti otráveny výfukovými plyny ve speciáln ě upravených autech v nacistickém vyhlazovacím tábo ře v polském Chełmnu nad Nerrem. Ženám byl přisouzen boj o život v koncentra čním tábo ře v Ravensbrücku. 19

3.2.2 Vyvražd ění obyvatel Ležák ů

Podobný osud čekal obyvatele Ležák ů, odkud vysílal zprávy do Londýna J. Pot ůč ek. Ukrýval se u mlyná řova švagra - Josefa Š ťulíka. 19

Nacisté zavraždili 24. 6. 1942 u Záme čku v Pardubi čkách 33 obyvatel Ležák ů, 18 žen a 15 muž ů. Několik dalších osob z Ležák ů a n ěkolik desítek spolupracovník ů parašutist ů zast řelili 25. 6. a 2. 7. 1942. Děti z Ležák ů odvezli v noci 24. června do Prahy, poté je převezli do interna čního tábora v Lodži, některé do d ětského domova v Puš čikovku u Poznan ě. Sestry Jarmilu a Marii Šťulíkovy, po přezkoumání vhodnosti k pon ěmčení, předali

18 STEHLÍK, E. Lidice – příběh české vsi . Praha: V ráji 2004

19 DOLEŽALOVÁ, J. ml. a kol. Křižovatky času – Ležáky v datech . Včelákov: Jarmila Doležalová 2007

17 pod cizími jmény do n ěmeckých rodin. Po skon čení války je vyhledal a p řivezl zp ět do vlasti policejní inspektor Josef Ondrá ček. Osud zbylých jedenácti ležáckých d ětí byl krutý. Nacisti je usmrtily 25. července 1942 v polském Chelmnu.20

Příbuzní parašutist ů a jejich spolupracovníci v po čtu 254 osob byli hromadn ě popraveni 24. října 1942 v koncentra čním tábo ře Mauthausen. Popravy českých vlastenc ů v souvislosti s heydrichiádou probíhaly v Mauthausenu ješt ě v lednu 1943. 21

Další muži a ženy, zat čení jako spolupracovníci paravýsadku Silver A, se ocitli v koncentra čních táborech Osv ětim, Buchenwald, Ravensbrück a jenom málo z nich mělo to št ěstí, dožít se konce války. 21

3.2.3 Situace v protektorátu Čechy a Morava po vyhlazení Lidic a Ležák ů

Represe vnesly mezi obyvatelstvo atmosféru strachu. P řestože na místo popravených či uv ězn ěných odbojá řů p řicházeli noví vlastenci, nepoda řilo se již obnovit ilegální odbojové hnutí v předchozím rozsahu. Rozbité odbojové skupiny jen s obtížemi obnovovaly svou činnost, p řetrhané sít ě se již v ětšinou nepoda řilo navázat. Centrální odbojové orgány svou činnost neobnovily. Navíc gestapo proniklo do celé řady odbojových organizací a nasadilo do nich svoje konfidenty. Také radiové spojení se zahrani čním odbojem bylo nepravidelné a na čas zcela p řerušené. Český domácí odboj zaplatil za zavražd ění Heydricha velmi vysokou cenu. 22

20 STEHLÍK, E. Lidice – příběh české vsi . Praha: V ráji 2004

21 DOLEŽALOVÁ, J. ml. a kol. Křižovatky času – Ležáky v datech . Včelákov: Jarmila Doležalová 2007

22 ŠOLC, J. Podpalte Československo . Praha: Naše vojsko 2005

18 4 Památníky v sou časnosti

Památník Lidice je p řísp ěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR a byl zřízen na základ ě z řizovací listiny ze dne 6. prosince 2000 a ve zn ění pozd ějších dodatk ů. Památník má 3 organiza ční jednotky – Lidice, Ležáky, Lety. 23

Ro ční p řísp ěvky od Ministerstva kultury činní zhruba 2/3 p říjm ů. V roce 2012 byla výše p řísp ěvku 21 mil. K č, v roce 2011 to bylo 22 mil. K č, v roce 2010 21 mil. K č a v roce 2009 21 mil. K č. Ostatní p říjmy tvo ří vstupné, hospodá řská činnost a ostatní p říjmy. Do náklady památníku jsou zahrnuty osobní náklady, služby, materiálové náklady a energie a ostatní náklady. 23 24 25 26

Odborný personál poskytuje informace a konzultace pro studenty, pedagogy, mediální pracovníky i badatele. Spolupracují s řadou institucí a organizací v České republice i v zahrani čí. Funkci ředitele památníku od roku 2004 zastává JUDr. Milouš Červencl. Na obrázku číslo 3 je zobrazena památná deska k založení Památníku. 23

Obrázek č. 3 – Památná deska k založení Památníku Lidice

23 Výroční zpráva za rok 2012 . Lidice: Památník Lidice 2013. 47 s.

24 Výroční zpráva za rok 2011. Lidice: Památník Lidice 2012. 46 s.

25 Výroční zpráva za rok 2010. Lidice: Památník Lidice 2011. 49 s.

26 Výroční zpráva za rok 2009. Lidice: Památník Lidice 2010. 53 s.

19 4.1 Lidice

4.1.1 Popis obce

Obec Lidice leží ve Středo českém kraji, okresu Kladno, 20 km západn ě od Prahy a 8 km od Kladna. K 1. 1. 2012 v obci trvale žilo 452 obyvatel. Vzhledem k velikosti obce je občanské vybavení pom ěrn ě vyhovující. V obci se nachází ve řejný vodovod, kanalizace, čisti čka odpadních vod, obec je plynofikována. Dále se v obci nachází pošta, mate řská škola, hřišt ě, domov pro seniory, sociální poradna, ve řejná knihovna, h řbitov. Je zde možné navštívit muzeum, galerii a památník.27

První zmínka o obci se objevuje kolem roku 1300 v kronice zbraslavského opata Petra Žitavského. V roce 1352 zde byl vystaven farní kostel sv. Martina, který bych b ěhem husitských válek zni čen. Po oprav ě byl podruhé zni čen b ěhem t řicetileté války. Nový barokní chrám byl postaven na podn ět velkovévodkyn ě Marie Anny Toskánské. 28

Na po čátku 18. stolení byla v obci postavena škola, kterou v té dob ě navšt ěvovalo tém ěř 130 d ětí. Život v obci byl úzce spjatý s rozvojem pr ůmyslových podnik ů v Kladn ě, kde se dolovalo černé uhlí a byly zde první vysoké pece. K nejv ětšímu nár ůstu obyvatel došlo na konci 19. století, kdy v Lidicích, v 50 domech, žilo p řes 500 obyvatel.28

4.1.1.1 Dopravní dostupnost Lidice jsou sm ěrem od Prahy dob ře dostupné - sjezd na Kladno je na 7. kilometru R7. V případ ě využití hromadné dopravy je možné použít autobusového spoje z Prahy – Dejvic nebo Prahy – Zli čína. Cesta autobusem trvá zhruba 25 minut. Autobusové spojení je možné využít i z Kladna, odkud cesta trvá cca 20 minut.

27 Informace z Regionálního informačního servisu . [online].[cit. 2012-10-15]

28 Historie obce – Lidice . [online].[cit. 2012-10-16]

20 4.1.1.2 Ubytování v Lidicích Ve vzdálenosti do 10 km od památníku Lidice, je možné využít n ěkolik ubytovacích za řízení. Nabízené ubytování je vesm ěs malého typu a pro v ětší zájezdy je vhodné využít hotely v Kladn ě nebo v Praze. Dále je možné využít ubytování p římo v Lidické galerii, kde je k dispozici sedm dvojl ůžkových pokoj ů a dva jednol ůžkové pokoje se spole čným sociálním za řízením.

4.1.1.3 Restaura ční za řízení a pohostinství V Lidicích je nabídka služeb ve stravování spíše omezená. V blízkosti galerie je restaura ční za řízení, jinak je možné využít restaurace v Kladn ě a dalších okolních obcích.

4.1.2 Popis památníku

U hrobu Lidických muž ů vojáci Rudé armády postavili pomník, který byl odhalen 3. června 1945. Tryzna k uct ění památky ob ětí tragédie se uskute čnila 10. června 1945 a p ři této p říležitosti oznámil tehdejší ministr vnitra Václav Nosek zprávu o výstavb ě nových Lidic. V kv ětnu 1947 byl položen základní kámen nových Lidic. První muzeum bylo otevřeno po čátkem 50. let. Z iniciativy anglického léka ře Barnetta Stresse byl v roce 1955 otev řen R ůžový sad míru a p řátelství. Z 32 zemí sv ěta bylo Lidicím v ěnováno 29 tisíc růží. Při příležitosti 20. výro čí lidické tragédie bylo slavnostn ě uvedeno do provozu nové muzeum, které bylo postaveno podle projektu architekta Františka Marka. 29

Velice unikátní a p ůsobivý je pomník „Lidické děti“ od akademické socha řky Marie Chytilové. Je v ěnovaný d ětem, které zahynuly v Polském

29 Historie - památník Lidice . [online].[cit. 2012-11-03]

21 Chelmnu. První část sousoší byla v Lidicích umíst ěna již v roce 1995. Sousoší je zobrazeno na obrázku číslo 4. 30

Obrázek č. 4 – Pomník lidických d ětí od Marie Chytilové

Další významnou památkou je socha truchlící ženy u hrobu lidických muž ů a socha matky s dít ětem u základ ů školy. Autorem obou soch je akademický socha ř Bed řich Stefan.31

U základ ů bývalého kostela je možné vid ět sochu ženy, která si chrání obli čej p řed plameny. Autorem je profesor Karel Lidický. Socha je vyobrazena na obrázku číslo 5. 31

30 Historie pomníku dětských obětí války . [online].[cit. 2012-11-04]

31 Historie památníku do roku 2000 . [online].[cit. 2012-11-05]

22

Obrázek č. 5 – Socha ženy od Karla Lidického

Od socha ře Karla Hladíka je v Růžovém sadu umíst ěno sousoší chlapce a dívky „Mír“. 32

Do 31. 12. 2000 spadala správa památníku do obecního rozpo čtu. Náklady na udržování a obnovu památníku ale p řesahovaly možnosti obce, a proto Ministerstvo kultury ČR zřídilo p řísp ěvkovou organizaci Památník Lidice. Národní kulturní památník se d ělí na muzeum se vzd ělávacím st řediskem, galerii a r ůžový sad.

Muzeum se nachází v sousedství východního k řídla kolonády. V jeho blízkosti se rozprostírá pietní území a R ůžový sad. Muzeum bylo postaveno podle projektu arch. Františka Marka v roce 1962. Rozsáhlá rekonstrukce, při které byl rozší řen celý objekt, za čala v roce 2005 a o rok pozd ěji bylo muzeum zp řístupn ěno ve řejnosti. V blízkosti muzea se nachází i budova vzd ělávacího st řediska a v prostoru pod terasou schodišt ě sí ň In Memoriam, která je využívána pro tematické výstavy. Na obrázku číslo 6 je pohled na Muzeum a Gloriet. Gloriet je samostatn ě zobrazen na obrázku číslo 9. 33

32 Historie památníku do roku 2000 . [online].[cit. 2012-11-05]

33 Historie památníku od roku 2001. [online].[cit. 2012-11-06]

23

Obrázek č. 6 – Pohled na gloriet Památníku Lidice

Vzd ělávací st ředisko bylo zp řístupn ěno 1. 4. 2008. Slouží jako u čebna pro odbornou ve řejnost a školní skupiny. Je vybavena po číta či a digitalizovanými materiály, které vypovídají o tragické události a vztahují se k Památníku Lidice. 34

V areálu památníku, nedaleko Horákova statku, kde byli zast řeleni lidi čtí muži, se nachází hrob lidickým muž ů. Zobrazen je na obrázku číslo 7.

Obrázek č. 7 – V pop ředí Horákův statek, v pozadí Hrob lidických muž ů

34 Historie památníku od roku 2001 . [online].[cit. 2012-11-06]

24

Galerie se nachází mimo památník – uprost řed nových Lidic, asi 500 m od muzea. Stavba budovy za čala v roce 1957 a sloužila jako kulturní d ům. V roce 1989 p řešla do soukromého vlastnictví. Pozd ěji byla budova vykoupena státem a v roce 2003 prob ěhla rekonstrukce do sou časné podoby. Veřejnosti byla zp řístupn ěna v roce 2004. V Galerii jsou vystavovány díla d ětských sout ěží, fotografie, probíhají zde kulturní po řady, konference, výstavy, koncerty, ale i divadelní p ředstavení. 35

Růžový sad byl založen v roce 1955 na ploše tém ěř 3,5 ha jako výraz přátelství a míru. Ke ře darovalo n ěkolik stát ů z Evropy i USA, Asie. Z důvodu nedostatku prost ředk ů a pé če tém ěř zanikl. Jeho rekonstrukce za čala na podzim v roce 2001. Vysázeno je zde více jak 240 odr ůd a 24 tisíc kus ů r ůží. Růže byly n ěkolikrát ocen ěny r ůznými cenami. V letních m ěsících se stal sad oblíbeným místem pro svatební ob řady. Obrázek části sadu s fontánou je zobrazen na obrázku číslo 8.36

Obrázek č. 8 – Růžový sad 36

35 Lidická galerie . [online].[cit. 2012-11-14]

36 Historie růžového sadu. [online].[cit. 2012-10-25]

25 Díky svým aktivitám a spolupráci s organizacemi v České republice i v zahrani čí, získal památník n ěkolik ocen ění. Mezi významné pat ří nap říklad Muzejní po čin roku, Muzejní publikace roku, Nejkrásn ější r ůže Kladenska, Muzejní výstava roku, Nejvíc r ůžových ke řů v jednom sadu, Hlavní cena Českého interiéru 2007, Europe's Premier Creativ Awards 2006.37

Památník uzav řel Memorandum o spolupráci vypálených obcí. Zakládajícími obcemi byly Lidice, Javo říčko, Ležáky, Ploština, pozd ěji se p řidaly další. Dále uzav řel Memorandum o spolupráci Lidic a Památníku Lidice s městem Bucine (Italské m ěsto, jehož obyvatelé byli vyvražd ěni v roce 1944) a Smlouvu o spolupráci Památníku Lidice a Muzea SNP (Múzeum v Banskej Bystrici). 38

4.1.2.1 Aktivity památníku Lidice Památník Lidice už dlouhodob ě nabízí r ůzné kulturní a vzd ělávací akce, zpracovává výukové materiály a p řipravuje různé sout ěže, spolupracuje s dalšími tuzemskými i zahrani čními organizacemi. Veškeré aktivity jsou významné pro zvyšování zájmu ve řejnosti o historické události a poskytování ucelených a bezchybných informací v celosv ětovém m ěř ítku.

Návšt ěvníci mají možnost využít pr ůvodce v českém, anglickém, německém a francouzském jazyce.

V památníku – v galerii i muzeu – jsou celoro ční nabídky zajímavých časov ě omezených výstav a akcí. Velká část jich p ředstavuje p římo památník a dokumenty oživující vzpomínky na druhou sv ětovou válku (obrazy, sochy, fotografie), ale jsou nabízeny i různé debaty a p ředstavení s hudebními um ělci, setkání pam ětník ů, křest knih, koncerty. Zajímavé jsou i výstavy kv ětin nebo známek s motivem Lidic.

37 Ocenění památníku Lidice. [online].[cit. 2013-01-12]

38 Memoranda a smlouvy. [online].[cit. 2013-01-06]

26 Samostatnou kategorií je pak práce s dětmi a se školami. Pro školní skupiny je v Lidicích otev řeno po číta čov ě vybavené centrum, kde jsou digitalizované materiály. Programy jsou rozd ěleny pro žáky prvního a druhého stupn ě a st ředoškoláky. Krom ě digitalizovaných materiál ů jsou p řipraveny i pracovní sešity, které si žáci samostatn ě vypl ňují. Památník p řipravuje i seminá ře pro pedagogy, které jsou vedené odborníky z Filozofických fakult UK a JU. 39

Památník po řádá i n ěkolik mezinárodních sout ěží. Jedna z nejstarších je Mezinárodní d ětská výtvarná výstava Lidice, která byla založena už v roce 1967. Mezinárodní je od roku 1973 a pravideln ě se jí ú častní více jak 25 tis. sout ěžících ze 60 – 70 stát ů. 40

Mladší sout ěží, která vznikla v roce 2006, je vědomostní sout ěž „Lidice pro 21. století“. Je rozd ělena do dvou v ěkových kategorií a krom ě vědomostního testu, který se zpracovává na internetu, ú častníci píší literární práci na dané téma. To se každoro čně m ění. 40

V roce 2007 vznikla sout ěž „Sv ětlo za Lidice“, která je p řehlídkou dětských p ěveckých sbor ů a je pod záštitou Anety Langerové. Zájem každoro čně roste jak ze strany sout ěžících, tak i ze strany divák ů.40

Pro d ěti je p řipraven i šachový turnaj „Lidická simultánka“, při kterém se setkávají mezinárodní velmist ři s nad ějnými d ětmi. 40

Krom ě r ůzných sout ěží a vzd ělávacích akcí památník nabízí výtvarné dílny, kde se d ěti i dosp ělí mohou pod odborným vedením zkusit r ůzné um ělecké aktivity (malování, práce s hlínou, látkami apod.). Výrobky d ětských prací jsou pak vystavovány v galerii nebo muzeu a jsou hodnoceny návšt ěvníky.39

Památník vydal n ěkolik významných publikací a knih, které se vztahují k Ležák ům i Lidicím. N ěkteré z nich jsou p řeložené do sv ětových jazyk ů.

39 Vzdělávání - Lidice. [online].[cit. 2013-01-07]

40 Soutěže pořádané památníkem Lidice. [online].[cit. 2013-01-11]

27

Obrázek č. 9 – Gloriet v Památníku Lidice

Památník nenavšt ěvují jen školy a jednotlivý zájemci, ale je místem setkání r ůzných významných osobností . Pietní vzpomínky k 70. výro čí vypálení Lidic se zú častnilo více jak 10 tisíc návšt ěvník ů, zástupci české vlády, 35 velvyslanc ů, kardinál Dominik Duka. Při p říležitosti tohoto výro čí bylo přelomovým projevem úcty a zárove ň omluvy doru čení omluveného dopisu prezidenta Spolkové republiky N ěmecko Joachima Gaucka. Mezi další významné hosty, kte ří v minulosti navštívili památník Lidice, pat ří nap říklad účastnici Slovenského národního povstání, sestry z Evangelického Mariina sesterstva z německého m ěsta Darmstadt, Jan Wiener (navigátor československé bombardovací perut ě RAF), delegace z partnerských řeckých měst, Japonský sbor Wadachi, veteráni z Běloruska, arménská oficiální delegace, delegace z Řecka, italská delegace, velvyslankyn ě Jihoafrické republiky Celia-Sandra Botha, anglické delegace, Lotyšské delegace, organizace Lions club Praha Hartig, americký rabín Rabbi Shmuley Boteach, který byl vyhlášen za rabína roku, Robert Porter z Nottinghamu, který p ředal medaili k operaci Anthropoid, šachista Karpov, místostarosta Berlína Andreas Höhne, ministerský p ředseda Bavorska Horst Seehofer, kardinál Dominik Duka a v ětšina vládních činitel ů České republiky. 41

41 Výstavy a kulturní akce – archiv. [online].[cit. 2012-12-07]

28 V roce 2012 si Památník Lidice p řipomn ěl 70. výro čí tragédie. Během roku Lidice navštívilo n ěkolik významných osobností – mimo jiné mistr sv ěta Anatolij Karpov, který se zú častnil šachového turnaje pro mládež, velvyslanec Arménské republiky, velvyslankyn ě Jihoafrické republiky, starosta francouzského Oradouru-sur-Glane a významným hostem byl prezident SRN Joachim Gauck. Prezident SRN spole čně s prezidentem Klausem provedl zápis do pam ětní knihy a oba prezidenti se setkali s lidickými ženami a d ětmi, které tragickou událost p řežily. 42

9. června 2012 se uskute čnil děkovný koncert pro Lidice, kde p řední um ělci složili hold lidickým pam ětník ům. Ve čer, za zn ění hudby, děti z pěveckých sbor ů symbolicky p řed 22. hodinou rozzá řily sv ětla sví ček na místech, kde p řed 70 lety stávala Lidická stavení. Tuto symbolickou vzpomínku „Sv ětla z lidických oken“ zorganizovala Renata Hanzalíková, vnu čka ženy, která vypálení Lidic p řežila. 10. června 2012, v pietní vzpomínkový den, památník odhadem navštívilo 10 až 12 tisíc návšt ěvník ů, kte ří svou p řítomností poctili památku ob ětí.42

4.1.2.2 Návšt ěvní doba muzea Březen Denn ě od 9 do 17 hodin Duben až říjen Denn ě od 9 do 18 hodin Listopad až únor Denn ě od 9 do 16 hodin Zavírací dny 24. - 26. 12., 31. 12., 1. 1. 43

4.1.2.3 Návšt ěvní doba galerie Březen až říjen Denn ě od 10 do 17 hodin Listopad až únor Denn ě od 10 do 16 hodin Zavírací dny 24. - 26. 12., 31. 12., 1. 1. 43

42 Výroční zpráva za rok 2012 . Lidice: Památník Lidice 2013. 47 s.

43 Informace – Lidice. [online].[cit. 2013-02-14]

29 4.1.2.4 Vstupné Dosp ělí 80,- Kč Děti do 15 let, studenti, osoby starší 65 let, 40,- Kč osoby zdravotn ě postižené, držitelé IYTC, ITIC, Držitelé AMG pr ůkaz ů Zdarma Rodinné vstupné (2 dosp ělí, max. 4 d ěti) 140,- Kč Sleva pro organizované skupiny od 20 osob 10 % 44

4.2 Ležáky

4.2.1 Popis obce

Nyn ější pietní místo leží v Pardubickém kraji na Chrudimsku v blízkosti obce Mi řetice. Název Ležáky byl uvád ěn pro místní mlýn, rybník i potok a pozd ěji se za čal používat pro název osady.45

První zmínka o mlýn ě pochází z roku 1651 a byl nejstarší a nejv ětší stavbou obce. V obci bylo pouze 9 stavení a byla katastráln ě rozd ělena do dvou obcí – do Dachova a Louky. V blízkosti obce byly lomy na t ěžbu chalkopyritu, galenitu, limonitu a rudy železa. Obec nebyla elektrifikována, pouze ve mlýně si dokázali vyráb ět vlastní elekt řinu. 45

Protože celá obec Ležáky byla zni čena b ěhem 2. sv ětové války, je v sou časné dob ě v obci pitní místo. Ležáky byly prohlášeny národní kulturní památkou 16. 6. 1999. Na obrázku číslo 10. je zobrazen jeden z pomník ů.46

44 Informace – Lidice. [online].[cit. 2013-02-14]

45 DOLEŽALOVÁ, J. ml. a kol. Křižovatky času – Ležáky v datech . Včelákov: Jarmila Doležalová 2007

46 Vývoj pietního území – Ležáky . [online].[cit. 2013-01-06]

30

Obrázek č. 10 – Památník v Ležákách 47

4.2.1.1 Dopravní dostupnost Pro cestu do Ležák ů je možné využít dálnici D1, sjet na 90 kilometru sm ěr Humpolec a dále pokra čovat sm ěr Havlí čkův Brod, Ždírec nad Doubravou a Hlinsko. Odtud pak sm ěrem na Mi řetice – Ležáky. Nebo je možné pro sm ěr z Prahy využít dálnici D11. Ve směru na Hradec Králové, p řed Opatovicemi nad Labem odbo čit na Chrudim, poté sm ěr Nasavrky a Mi řetice, z Mi řetic sm ěrem Památník Ležáky.

4.2.1.2 Ubytování v Ležákách Ubytovací za řízení v okolí pietního místa památníku je vhodné spíše pro malé skupiny návšt ěvník ů, autobusové zájezdy by se musely ubytovat v cca 15 km vzdálených obcích, jako nap říklad Hlinsko, Trhová Kamenice, Nasavrky, Chrast.

47 Fotogalerie – Ležáky. [online].[cit. 2013-01-06]

31 4.2.1.3 Restaura ční za řízení a pohostinství Přímo v míst ě památníku je stánek se suvenýry, kde je zárove ň možné zakoupit malé ob čerstvení. V nejbližším okolí je možné využít restaura čních za řízení v obcích V čelákov a Mi řetice, v ětší nabídku a výb ěr nabízí m ěsto Hlinsko.

4.2.2 Popis památníku Ležáky

4.2.2.1 Aktivity památníku Ležáky Památník Ležáky není možné svou rozlohou srovnávat s památníkem Lidice. I aktivity, které památník nabízí, jsou přizp ůsobené jeho velikosti.

Sou časná podoba pietního území byla v roce 1948 navržena architektem Ladislavem Žákem. V centru pietního území stojí prostý žulový obelisk ve tvaru pěticípé hv ězdy s pěti jazy čným nápisem: „Zde stávala osada Ležáky, vyhlazena dne 24. 6. 1942 n ěmeckými fašisty. Bra ňte mír ve jménu života.“ 48

Na míst ě dom ů stojí hrobodomy. Pomníky složené ze dvou částí – podstavce a pomníku. Na podstavci je vytesáno číslo domu a jména ob ětí, v pomníku je pr ůrazný k říž. Hrobodomy, o r ůzné velikosti, stojí na základech dom ů. Hrobodomy jsou zobrazeny na obrázku číslo 11 a 12. 48

Další pomník stojí v blízkosti centrálního památníku s textem: „Vy živí! Vzpome ňte na tomto míst ě ob ětí z Ležák ů, které svým utrpením a smrtí vykoupily Vaši svobodu a nový lepší život nás všech. Bra ňte sv ětový mír.“ 48

48 KOBETIČ, P. Pomníky a pamětní desky Chrudimska. Chrudim: Okresní muzeum Chrudim 2002

32

Obrázek č. 11 – Hrobodomy v Památníku Ležáky 49

V muzeu probíhají celoro čně r ůzné výstavy, často ve spolupráci s památníkem Lidice. Jedná se o r ůzné vernisáže a výstavy fotografií, um ěleckých d ěl. Zpravidla se jedná o tematické výstavy.

Stejn ě jako v Lidicích, i v Ležákách, jsou p řipravované kulturní programy „Ležácké podve čery“. Vystupují v nich známé kulturní osobnosti a také se zde setkávají pam ětníci. V posledních letech to byli nap říklad Tomáš Töpfer, botanik Václav V ětvi čka, vále čný veterán Jaroslav Pros, Jan P řeu čil a další. 50

Od roku 2008 se v přelou čském Armyparku po řádá TANK POWER SHOW s dopoledním branným závodem pro d ěti a mládež. Na trati je n ěkolik stanoviš ť, kterými d ěti procházejí, plní úkoly a získávají tak v ětší znalosti o historické události.50

S rozvojem nových technologií se Ležáky a jejich blízké okolí staly v roce 2010 místem pro vyznava če geocachingu. Díky vhodnému umíst ění cach ů tak

49 Fotogalerie – Ležáky. [online].[cit. 2013-01-06]

50 Archiv akcí – Ležáky. [online].[cit. 2012-11-26]

33 vyznava či nového sportovn ě turistického oboru získají i informace o historických událostech. Tito nadšenci mají zvýhodn ěné vstupné do památníku. 51

Protože se Ležáky nachází v atraktivn ě zajímavé lokalit ě s mnoha historickými památkami (zámek Slati ňany, Nové Hrady, Toulovcovy maštale, Skanzen Veselý Kopec aj.), zprovoznil pro své návštěvníky památník p ůjčovnu kol. Poplatek za půjčení činní 100,- Kč.52

V roce 2011 památník Lidice p řipravil branný závod pro d ěti prvního a druhého stupn ě základních škol „Memoriál Karla Kn ěze“. Druhý ro čník se uskute čnil v roce 2012. 53

V Ležákách byl v roce 2011 vyhlášen 1. ro čník Fotografické sout ěže pro mládež. Snímky jsou k prohlédnutí v Lidicích. 53

Obrázek č. 12 – Hrobodomy v Památníku Ležáky 54

51 Informace pro návštěvníky - Ležáky. [online].[cit. 2013-01-14]

52 Půjčovna kol Ležáky. [online].[cit. 2013-01-14]

53 Soutěže – Ležáky. [online].[cit. 2012-12-02]

54 Fotogalerie – Ležáky. [online].[cit. 2013-01-06]

34 Od roku 2011 je v Ležákách a jejich okolí p řipravena nau čná turistická stezka. Délka trasy je 13 km a časov ě jsou to asi 3 hodiny. Je možné si zvolit lehkou nebo st ředn ě náro čnou trasu. Stezka je zobrazena na obrázku číslo 13. Na trase je 8 panel ů, které se tematicky vztahují k odbojové organizaci, atentátu, informaci o obci, vypálení osady, apod. Návšt ěvníci mohou pro prohlídku stezky využít i kola z půjčovny. 55

Obrázek č. 13 – Turistická stezka v Ležákách 55

V roce 2012, prob ěhlo v Ležákách n ěkolik kulturních akcí, které se vztahovaly k 70. výro čí vypálení osady. Pat řil mezi n ě nap říklad b ěžecký závod k uct ění památky ob ětí. P ůlmaratonu se zú častnilo 250 b ěžc ů. Další akcí bylo Mezinárodní veterán rallye Pardubice. Bylo to již 30. setkání, které se vždy koná na jiných místech – zpravidla se vztahem k významným historickým událostem. V Ležákách bylo k vid ění 40 historických vozidel. 56

Stejn ě jako v Lidicích, i v Ležákách jsou p řipravené vzd ělávací programy pro děti, mládež a pedagogy. Pro d ěti základních a st ředních škol je to projekt

55 Naučná stezka – Ležáky. [online].[cit. 2012-12-10]

56 Výroční zpráva za rok 2012 . Lidice: Památník Lidice 2013. 47 s.

35 „Ob ěti a hrdinové“, který zahrnuje informace o osudech ob čan ů v letech 1938 – 1945. Zárove ň jsou p řipraveny pracovní listy a podp ůrný materiál pro pedagogy. Pro pedagogy památník p řipravil i vzd ělávací seminá ře. 57

4.2.2.2 Návšt ěvní doba památníku Březen až říjen Denn ě od 9 do 17 hodin Zavírací dny Pond ělí 58

4.2.2.3 Vstupné Dosp ělí 30,- Kč Děti do 7 let, držitelé AMG pr ůkaz ů Zdarma Děti od 7 let do 15 let, studenti, osoby starší 65 let, osoby 20,- Kč zdravotn ě postižené, držitelé IYTC, ITIC Geocaching 10,- Kč 58

57 Vzdělávání - Ležáky . [online].[cit. 2012-12-11]

58 Informace pro návštěvníky – Ležáky . [online].[cit. 2013-01-14]

36 5 Um ělecké zpracování tragických událostí

Tématem 2. sv ětové války se zabývalo mnoho um ělc ů a je stále přitažlivým nám ětem i pro ve řejnost. S tématem se m ůžeme setkat v literatu ře, filmu, hudb ě, socha řství, malí řství, vznikají r ůzné webové stránky, které se nám ětem zabývají.

5.1 Literatura

Zpracování často spojuje autentická vypráv ění s historickými fakty a je dopln ěna obrazovou dokumentací. Jiní auto ři se v ěnují výhradn ě faktickému popisu. Pro tuto práci je přehled literatury roz člen ěn do t řech skupin – vztahující se k atentátu, k Lidicím a k Ležák ům.

5.1.1 Atentát

K významným autor ům pat ří nap říklad:

- Jaroslav Čvan čara (Akce atentát, Magnet – Press, Praha 1991; Někomu život, n ěkomu smrt, Laguna ve spolupráci s Proxima, Praha 1997),

- Ji ří Šolc (Bylo málo muž ů, Merkur, Praha 1990; Nikdo nás nezastaví, Merkur, Praha 1992; A zpívali jsme Tipperary, Merkur, Praha 1993),

- Jaroslav Andrejs (Smrt boha smrti, JOTA, Brno 1997),

- Old řich Sládek (P řicházeli z nebe, Naše vojsko, Praha 1993; Zlo činná role gestapa, Naše vojsko – ČSPB, Praha 1986) a další.

Literaturou se zabývají i zahrani ční auto ři nap říklad Callum MacDonald (Úder z Londýna, BB art, Praha 1997). Ve spolupráci s Janem Kaplanem byla vydána publikace Praha ve stínu hákového k říže (Melantrich, Praha 1995).

37

5.1.2 Lidice

Mezi nejznám ější autory pat ří:

- Eduard Stehlík (Lidice – Příb ěh české vsi, Jitka Kej řová, nakladatelství V Ráji, 2004; Lidická vzpomínání, Jitka Kej řová, nakladatelství V Ráji, 2007),

- Vojt ěch Kyncl (Bez vý čitek… Genocida Čech ů po atentátu na R. Heydricha, Historický ústav, Praha 2012),

- Zden ěk Mahler (Muž, který p řežil Lidice, JOTA, Brno 2011; Nokturno, Labyrint, Praha 2011),

- Stanislav Motl, Vojt ěch Kyncl, P řemysl Veverka, Jaroslava Skleni čková, Jan Mikeš, Jana Štolbová a další.

5.1.3 Ležáky

K oblíbeným autor ům pat ří:

- Vojt ěch Kyncl (Ležáky v pam ěti generací, VEGA-L, Nymburk 2011; Ležáky – oby čejná vesnice, Silver A a pardubické gestapo v zrcadle heydrichiády, Nová tiskárna, Pelh řimov 2008),

- Přemysl Veverka (Láska a smrt na potoce Ležák, VEGA- L, Nymburk 2009) a další.

Samostatnou kapitolou jsou pak publikace vydávané památníkem Lidice pro podporu jeho činnost nebo k významným novodobým událostem. To je nap říklad Pocta Marii Chytilové (Sylva Klánová, Irena Buka čová, Eduard Stehlík), Pr ůř ezový katalog Mezinárodní d ětské výtvarné výstavy 1967 až 2009 (Památník Lidice), P řepážkový list MDVV Lidice ( Česká pošta, 2011).

38 5.2 Časopisy

K historickým událostem je možné čerpat mnohé informace i v soukromých magazínech, jako nap říklad, od nakladatelství Extra publishing, s.r.o.: Válka REVUE, Otazníky historie, Živá historie, Extra Válka – II. sv ětová, atd.

5.3 Film

Tragické historické události zaujaly nejen autory literatury, ale samoz řejm ě i filmaře. Téma atentátu bylo zfilmováno v roce 1964 v celove černím filmu Atentát podle scéná ře Miloslava Fábery, Kamila Pixy a Ji řího Sequence, který zárove ň film režíroval. Na obrázku číslo 14 je zobrazen jeden ze záb ěrů z filmu. V USA byl v roce 1942 nato čen snímek Hitler´s Madman (režie Douglas Sirk, scéná ř Peretz Hisrhbein, Melvin Levy), v roce 1943 Hangmen also die (režie Fritz Lang, scéná ř Fritz Lang, Bertold Brecht, John Wexley) a v roce 1975 Operation Daybreak (režie Lewis Gilbert, scéná ř Ronald Harwood). Ve Velké Británii byl v roce 1991 zfilmován snímek SS 3 The assassination of Reinhard Heydrich (režie Jan a Krystyna Kaplanovi, scéná ř Callum MacDonald, Jan Kaplan).

Obrázek č. 14 – Záb ěr z filmu „Atentát“ 59

59 Fotogalerie Film Atentát. [online].[cit. 2013-02-25]

39 Atentát je zmín ěn i v některých dalších filmech, a čkoliv jej p římo nezobrazují. Jsou to nap říklad Sokolovo (Otakar Vávra), Vyšší princip (Ji ří Krej čík), Protektor (Marek Najbrt), Operace Silver A (Jiří Strach). Mimo to byl atentát znázorn ěn i v dokumentárním cyklu Hitlerovi bodyguardi (Nugus/Martin Productions Ltd.).

V roce 2010 Miloš Pila ř zpracoval ve černí a zárove ň dokumentární film Ležáky 42, který p řibližuje dramatický osud obyvatel stejnojmenné obce. V hlavní roli Radoslav Brzobohatý vypráví p říb ěh mlyná řského u čedníka Jana Pavliše, který Ležáckou tragédii p řežil. Film je dopln ěn autentickými záb ěry z období 2. sv ětové války.

V roce 2011 byl zfilmován snímek Lidice podle scénáře Zde ňka Mahlera – Nokturno. Režie se ujal Petr Nikolaev. Film byl vybrán do 24. ro čníku sout ěže Evropských filmových cen. V rámci ankety Český lev 2011 získal nominace v kategoriích pro nejlepší scéná ř, kameru, mužský herecký výkon v hlavní roli pro Karla Rodena, st řih a zvuk. Návšt ěvnost p řed čila o čekávání tv ůrc ů. Film byl nato čen rok p řed 70. výro čím vyhlazení obce. 60

Film nabízí pohled na tragický osud Lidic za 2. sv ětové války z neobvyklé perspektivy mezilidských vztah ů a nep říznivé souhry náhod, která ovlivnila d ění v celé vesnici. Fotografie z filmu je na obrázku číslo 15. 60

Obrázek č. 15 – Záb ěr z filmu „Lidice“ 60

60 Film Lidice. [online].[cit. 2013-02-26]

40 5.4 Internet

Nezbytnou sou částí v ětšiny organizací v sou časné dob ě tvo ří i kvalitn ě zpracované internetové stránky. Památník Lidice sdružuje správu stránek pro Lidice i pro Ležáky. Jazykové mutace jsou v českém jazyce, n ěmčin ě, angli čtin ě a ruštin ě. Na webových stránkách památníku je možné nalézt: otvírací dobu, aktuální nabídky, doporu čenou literaturu, p řehled historických událostí, fotografie, materiály pro školy, sout ěže, apod. Adresa webových stránek je: http://www.lidice-memorial.cz.

Památníky mají od listopadu 2011 vytvo řené profily na sociální síti Facebook pod jménem Památník Lidice a druhý pod názvem Ležáky, není ale zřejmé, kdo je skute čným provozovatelem a správcem stránek.

5.5 Hudba

Události, zvláš ť atentát a odboj, se projevují i v hudební oblasti. Samostatným žánrem, který se událostmi zabývá je Military country. K nejpopulárn ějším hudebním skupinám pat ří Taxmeni a Greenhorns. Známé jsou nap říklad: Battledress, CALAMITY JANE.

5.6 Socha řství

Mezi nejznám ější socha ře, kte ří se v ěnovali tématu Lidic a Ležák ů, pat ří prof. Marie Chytilová. Ta se v roce 1969 rozhodla vytvo řit bronzové sousoší lidických d ětí v nadživotní velikosti. Sousoší je umíst ěné v památníku Lidice.

K dalším autor ům pat ří Jan Ji říkovský (1906 – 1990), který vytvo řil sousoší „Lidice“ a prof. Jan Simota (1920 – 2007), který vytvo řil v roce 1982 Cyklus Lidice v pískovci. Cyklus se skládá z částí – Odd ělení muž ů od rodin, Zast řelení muži, Odlou čení d ětí, Osvobození žen z koncentra čního tábora, Návrat do vlasti a Život v mírových Lidicích.

41 5.7 Malí řství

Událost inspirovala i um ělce z oboru malí řství. Jedním z nich byl i Karel Karas (1892 – 1969), který své d ětství trávil v Kladn ě – Kro čehlavech. Je autorem obrazu „Lidice od západu“, který byl v ěnován po válce obci v USA, která se na po čest tragické události p řejmenovala na Lidice. Další obraz „Kostel v Lidicích“ je v sou časné dob ě v majetku obce Lidice. T řetí obraz obdržel prezident Dr. Edvard Beneš.

Ješt ě b ěhem války namaloval Jaroslav Hudec z Prost ějova u Mí řetic dva obrazy vypálených Ležák ů.

Josef Jíra (1929 – 2005) za čal v roce 1971 vytvá řet rozsáhlou kompozici Z protivále čného cyklu - Lidice.

42 6 Kulturní nabídka region ů

6.1 St ředo český kraj

Lidice se nacházejí ve Středo českém kraji, okrese Kladno. St ředo český kraj pat ří k nejv ětším kraj ům v Česku, jeho rozloha je 11 014 km 2. V roce 2011 zde žilo 1 274 633 obyvatel. Kraj je rozd ělen na 12 okres ů a všechny okresy jsou sociáln ě-ekonomicky navázány na Prahu. 61

Obrázek č. 16 – St ředo český kraj – rozd ělení okres ů 62

V kraji se nachází velké množství historicky cenných památek a n ěkolik chrán ěných krajinných oblastí. K významným památkám pat ří nap říklad město Kutná Hora, které je na seznamu UNESCO. Z dalších významných míst jsou to

61 Informace o středočeském kraji. [online].[cit. 2012-12-27]

62 Mapa středočeského kraje. [online].[cit. 2012-12-27]

43 hrad Karlštejn, K řivoklát, Český Šternberk, Oko ř, zámek Konopišt ě, Červený Hrádek u Sedl čan, Dob říš, několik tvrzí a z řícenin. 63

Návšt ěvnost památek má v kraji od roku 2008 vzr ůstající tendenci. Přehled návšt ěvnosti od roku 2008 do roku 2011 je zobrazen v příloze číslo 1. Grafické znázorn ění je na obrázku číslo 17.

Ze statistického hlediska je návšt ěvnost Lidic v porovnání k celému kraji za stejné období 4% až 5,5% z celkové návšt ěvnosti (viz P říloha číslo 1).

Obrázek č. 17 – Návšt ěvnost památek ve st ředo českém kraji

6.1.1 Okres Kladno

Okres Kladno má rozlohu zhruba 720 km 2. Žije zde 160 tis. obyvatel a hustota zalidn ění je 221 ob./km 2. V okrese je 100 obcí. 64

Kladno nepat ří mezi turisticky nejatraktivn ější oblast, a čkoliv ve st ředov ěku zde sídlili P řemyslovci a památky z jejich doby je možné navštívit i dnes. Mezi n ě pat ří Bude č a Libušín. Dále je možné navštívit

63 Informace o středočeském kraji. [online].[cit. 2012-12-27]

64 Okres Kladno . [online].[cit. 2012-11-27]

44 rotundu sv. Mikuláše ve Vrapicích, ve Slaném chrám sv. Gotharda a kostel Nejsv ětější Trojice. Atraktivní je i morový sloup ve Velvarech, n ěkolik barokních staveb od architekt ů Dientzenhofer ů. Na Slánsku se dochovalo i n ěkolik památek venkovské architektury – nap ř. v památkové rezervaci v Třebízi – Cífk ův statek ze 17. století. Do okresu částečně zasahuje chrán ěná krajinná oblast K řivoklátsko, kde jsou významné p řírodní památky Bilichovské údolí a Cikánský dolík. 65

V okrese Kladno se nachází zámek Kladno, n ěkolik muzeí, galerií a památník ů. Data o návšt ěvnosti byla získána z těchto památek: zámek Kladno, Bušt ěhradské muzeum Oty Pavla u Rotta, M ěstské muzeum Velvary, Muzeum sportovních voz ů Lány, Památník Lidice, Památník Václava Beneše Třebízského v T řebízi, Sláde čkovo vlastiv ědné muzeum v Kladn ě, Vlastiv ědné muzeum ve Slaném, Železni ční muzeum Zlonice.

6.1.1.1 Návšt ěvnost památek v okrese Kladno V roce 2011 byla návšt ěvnost památek v okrese Kladno tém ěř 86 000 návšt ěvník ů. Mezi nejvíce navšt ěvované památky pat řil Památník Lidice, který tvo řil 50 % návšt ěvnosti v okrese. Další oblíbené památky byly: Sládečkovo vlastiv ědné muzeum v Kladn ě, Vlastiv ědné muzeum ve Slaném a Muzeum sportovních voz ů Lány. Detailní p řehled návšt ěvnosti je zobrazen v příloze číslo 2. Grafické znázorn ění návšt ěvnosti za rok 2011 je zobrazen v příloze číslo 3.

Trend návšt ěvnosti v památníku Lidice od roku 2008 p řesahuje 50 % z celkové návšt ěvnosti v okrese. Výjimkou byl rok 2010, kdy návšt ěvnost klesla na 44 %. Významnost návšt ěvnosti památníku je zobrazena na obrázku číslo 18. Z uvedených údaj ů vyplývá, že tragická událost z roku 1942 má zásadní vliv na cestovní ruch v regionu – okrese Kladno.

65 Okres Kladno . [online].[cit. 2012-11-27]

45

Obrázek č. 18 – Návšt ěvnosti památníku Lidice a ostatních památek v okrese Kladno v letech 2008 až 2011

6.1.2 Návšt ěvnost památníku Lidice

Pro sledování návšt ěvnosti památníku v Lidicích byla získána data z výro čních zpráv za roky 2002 až 2012. Data jsou získána pro skupiny: cizinci, čeští návšt ěvníci, zahrani ční studenti, čeští studenti. Od roku 2006 se dále skupiny rozší řily o kategorie: zdarma, ostatní, svatby. V práci jsou data sumarizována do skupin: zahrani ční, čeští a ostatní.

Z údaj ů je možné vysledovat, že zájem o památník Lidice z dlouhodobého časového hlediska roste. K nár ůstu návšt ěvnosti došlo i po uvedení filmu Lidice, v červnu 2011. Od roku 2002 do roku 2012 včetn ě památník v Lidicích navštívilo více než 380 tis. návšt ěvník ů. Po čet zahrani čních návšt ěvník ů z ůstává stabilní, výrazn ě se navýšila skupina ostatní, kam pat ří i svatby a návšt ěvníci, kte ří nehradí vstupné.

46

Obrázek č. 19 – Návšt ěvnost Lidic podle skupin návšt ěvník ů v letech 2002 – 2012

Ze získaných dat bylo ov ěř eno, že nejv ětší zájem o památník je v letních měsících. Nejvíce návšt ěvník ů jezdí do památníku v červnu. Tento zájem je možné p řisoudit výro čí, které p řipadá na červen a také konci školního roku, kdy se tradičně po řádají školní výlety. V letních m ěsících je možné p řisoudit zvýšený zájem o památník rodinným výlet ům v dob ě dovolených a také vyššímu po čtu svatebních ob řad ů.

Obrázek č. 20 – Měsí ční návšt ěvnost Lidic v letech 2002 - 2012

47 Jak již bylo zmín ěno výše, nezanedbatelnou skupinou návšt ěvník ů jsou svatební hosté a svateb čané, kte ří využívají celoro čně památník pro sv ůj ob řad. Ob řady probíhají v Růžovém sadu, v případ ě nep říznivého po časí v prostoru Glorietu. První svatba byla v červenci 2005 a od roku 2006 do roku 2012 včetn ě se svateb v památníku Lidice zú častnilo tém ěř 20 tis. návšt ěvník ů. Svateb čané mají možnost zasadit v Růžovém sadu ke ř r ůží. Tento akt je projevem úcty k zavražd ěným lidickým lidem a krásnou vzpomínkou na svatební den.

Obrázek č. 21 – Po čet návšt ěvník ů v Lidicích v kategorii „svatby“

Obrázek č. 22 – Pohled na R ůžovou zahradu v Památníku Lidice 66

66 Historie růžového sadu. [online].[cit. 2012-10-25]

48 6.2 Pardubický kraj

Pardubický kraj má rozlohu 4 519 km 2 a po čet obyvatel v roce 2011 byl 516 411. Kraj je rozd ělen na 4 okresy – Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí, Svitavy. 67

Obrázek č. 23 – Pardubický kraj – rozd ělení dle okres ů 68

V kraji je rozvinutý strojírenský, textilní, od ěvní, kožed ělní a chemický pr ůmysl. Významný je i zem ědělský sektor, nebo ť zem ědělská p ůda zaujímá 60 % rozlohy kraje. 67

K významným kulturním památkám pat ří h řeb čím Kladruby, Kostel sv. Bartolom ěje v Ko čí, kostel sv. Jakuba V ětšího v Poli čce, zámek Litomyšl, Slati ňany, z řícenina hradu Kun ětická hora, ale i Krematorium Pardubice a pietní území Záme ček a Ležáky.

67 Pardubický kraj – základní informace. [online].[cit. 2012-12-30]

68 Mapa pardubického kraje. [online].[cit. 2012-12-30]

49 Návšt ěvnost památek v pardubickém kraji od roku 2008 do 2011 je zobrazena v příloze číslo 1 a graficky na obrázku číslo 24. V procentuálním porovnání je návšt ěvnost Ležák ů k celému kraji tém ěř zanedbatelná - činní ve zmín ěných letech maximáln ě 3,5% (viz p říloha číslo 1).

Obrázek č. 24 – Návšt ěvnost památek v Pardubickém kraji v letech 2008 až 2011

6.2.1 Okres Chrudim

Ležáky leží v okrese Chrudim, který má rozlohu 990 km2. Počet obyvatel v okrese je 104 tis. s hustotou zalidn ění 105 ob./km 2. V okrese je 108 obcí. 69

Okres Chrudim je turisticky velice atraktivní oblastí s mnoha p řírodními zajímavostmi a s řadou kulturních a historických památek. Najdeme zde Zámek Nové Hrady, Státní zámek Slati ňany, Hrad Lichnice, M ěstské muzeum Chrast u Chrudimi, M ěstské muzeum ve Skut či, M ěstské muzeum a

69 Okres Chrudim . [online].[cit. 2012-12-06]

50 galerie v Hlinsku, Muzeum dýmek Prose č, Muzeum loutka řských kultur v Chrudimi, Regionální muzeum v Chrudimi a Památník Ležáky. 70

Návšt ěvníci zde mohou strávit letní dovolenou u vodní nádrže Se č, využít oblast pro sb ěr lesních plod ů.

6.2.1.1 Návšt ěvnost památek v okrese Chrudim V roce 2011 byla celková návšt ěvnost památek v okrese zhruba 87 000 návšt ěvník ů. K nejnavštěvovan ějším památkám pat řily Hrad Lichnice, Muzeum loutka řských kultur Chrudim a Státní zámek Slati ňany, které tvo řily 53 % z celkové návšt ěvnosti památek v okrese. Detailní p řehled návšt ěvnosti je zobrazen v příloze číslo 4. Grafické znázorn ění návšt ěvnosti za rok 2011 je zobrazen v příloze číslo 5.

Návšt ěvnost památníku Ležáky činní z celkové návšt ěvnosti památek pouze 11 %. Tento trend je srovnatelný od roku 2008. Grafické znázorn ění je na obrázku číslo 25.

Obrázek č. 25 – Porovnání návšt ěvnosti památníku Ležáky a ostatních památek v okrese Chrudim v letech 2008 až 2011

70 SOMMER, J. Chrudimsko. Hradec Králové: Kruh 1989.

51

6.2.2 Návšt ěvnost památníku Ležáky

Ze statistik z let 2008 – 2012, které se vede Památník Lidice, je možné vysledovat stoupající zájem o návšt ěvnost památníku Ležáky. V tomto období památník navštívilo více než 50 tis. návšt ěvník ů. Nejvyšší zájem je, stejn ě jako v Lidicích, v letních měsících. V červnu lze toto zvýšení návšt ěvnosti přisoudit studentským výpravám a výro čí tragické události. Grafické znázorn ění návšt ěvnosti v jednotlivých m ěsících je zobrazeno na obrázku číslo 26.

Obrázek č. 26 – Měsí ční návšt ěvnost Ležák ů v letech 2008 – 2012

Jak ze statistik dále vyplývá, zájem o památník mají p ředevším čeští návšt ěvníci. Do skupiny ostatní pat ří hosté, kte ří mají volný vstup a jsou zde za řazeni návšt ěvníci z kategorie kultura a ostatní (nap ř. delegace). Zahrani ční návšt ěvníci netvo ří ani 5 % ze všech návšt ěvník ů. Návšt ěvnost památníku podle skupin návšt ěvník ů je zobrazena na obrázku číslo 27.

52

Obrázek č. 27 – Návšt ěvnost památníku Ležáky dle skupin návšt ěvník ů

6.3 Porovnání návšt ěvnosti

Z uvedených dat je možné vysledovat, že návšt ěvnost obou památník ů kulminuje v červnu a nejnižší je v listopadu a prosinci.

V případ ě porovnání obou památník ů je vid ět kolísavý zájem o památník Lidice, který ale dlouhodob ě roste. Nejvyšší zájem o památník byl v roce 2007 a pak v letech 2011 a 2012. Grafické znázorn ění je zobrazeno na obrázku číslo 28.

Pro Ležáky byla získána data za kratší časovou osu 5 let, z které je možné vysledovat stoupající zájem o památník. Grafické znázorn ění je zobrazeno na obrázku číslo 28.

53

Obrázek č. 28 – Porovnání návšt ěvnosti památník ů v letech 2002 - 2012

54 7 Návrhy na udržení a zvýšení návšt ěvnosti

7.1 Sou časná nabídka v Lidicích

Lidický památník je v regionálním m ěř ítku velice významnou památkou a jeho návšt ěvnost činní v okrese Kladno 50 % z celkové návšt ěvnosti památek. Památník nabízí v pr ůběhu celého roku širokou řadu doprovodných akcí (p ěvecké sout ěže, šachový turnaj, výtvarné sout ěže, po řádání krátkodobých výstav, setkání s um ělci a významnými osobnostmi atd.). Návšt ěvnost výrazn ě zvyšuje i po čet svatebních ob řad ů v Růžovém sadu. Ke zvýšení návšt ěvnosti přispívají také připomínkové akce v dob ě výro čí tragické události. V roce 2011 a 2012 byla návšt ěvnost výrazn ě ovlivn ěna filmových zpracováním události, které přilákalo do kin velké množství divák ů, kte ří následn ě navštívili i památník.

Výhodou, z hlediska návšt ěvnosti, je rovn ěž blízkost hlavního m ěsta Prahy a dopravní dostupnost. Velká část zahrani čních turist ů se ubytovává v Praze, navšt ěvuje místní památky a pak se vydává na fakultativní výlety – do Kutné Hory, na Karlštejn, ale i do Terezína a Lidic apod., které jsou v jednodenní dojezdové vzdálenosti.

Nevýhodou památníku je neodpovídající nabídka pohostinských služeb a ubytování. V blízkém okolí není možné ubytování s kapacitou padesáti a více osob, což odpovídá po čtu cestujících v autobusu.

7.2 Sou časná nabídka v Ležákách

Ležáky, z hlediska návšt ěvnosti, nejsou zdaleka tak atraktivní jako Lidice. V celkové návšt ěvnosti okresu Chrudim činní návšt ěvnost památník ů od roku 2008 až 2011 maximáln ě 11 % z celkové návšt ěvnosti v okrese.

Podobn ě, jako v Lidicích, byla návšt ěvnost v roce 2012 vyšší, což je pravd ěpodobn ě ovlivn ěno filmy Lidice a Ležáky 42, které byly uvedeny v kinech v roce 2010 a 2011.

55 Ležáky nemají, oproti Lidicím, dostate čné prostory na po řádání r ůzných akcí. Nabízejí ale zajímavou aktivitu – sportovn ě poznávací turistickou stezku.

7.3 Návrh na zvýšení návšt ěvnosti

Pro oba památníky je d ůležité zvýšení návšt ěvnosti a zárove ň rozší ření zájmu pro opakované návšt ěvy. Důvod není jen ekonomický, nebo ť památník je přísp ěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR, ale p ředevším je d ůležité přinášet pravdivá sv ědectví o historických událostech, které poskytne odborný personál. P řipravované akce by m ěly oslovit nejen školy, ale i různé zájmové sportovní a vzd ělávací skupiny, domovy pro seniory, ale i rodiny s d ětmi.

Významným kritériem je, aby žádné kroky pro zvýšení návšt ěvnosti nepoškozovaly pietu historických událostí a byly p řipraveny s odpovídající úctou.

Jednou z možností je po řádání vzd ělávacích návšt ěv, které by byly po řádány cestovními kancelá řemi a nabízeny p římo pro ur čitou skupinu návšt ěvník ů. Krom ě návšt ěvy památníku by kancelá ř zajistila dopravu, stravování, p řípadn ě ubytovaní, pokud by byl výlet po řádán jako dvou nebo více denní. Návšt ěvu památníku by bylo možné spojit s návšt ěvou další historické nebo jiné um ělecké památky v okolí nebo s diskusí s významnou osobností. Možností by bylo spojit návšt ěvu památník ů Lidice, Ležáky i Lety. Tato možnost spolupráce m ůže být ekonomickým p řínosem pro památníky i kancelá ře.

Další variantou je propojení návšt ěvnosti památník ů. Bylo by možné nap říklad prodávat cenov ě zvýhodn ěné vstupenky, které by po omezenou dobu platily pro oba památníky. Nebo poskytovat, v případ ě p ředložení vstupenky z jednoho památníku, slevu na vstup do památníku druhého (nap říklad v pr ůběhu m ěsíce nebo celého roku). Byla by i možnost p řipravit drobné upomínkové p ředm ěty (odzná čky, pohledy apod.), které by se na pokladnách vydávaly v případ ě p ředložení vstupenek z obou památník ů. Propojení návšt ěvnosti by bylo možné domluvit i s jinými památníky – nap říklad

56 s Terezínem (viz obrázek číslo 29) nebo Vojenským historickým muzeem v Praze, v Lešanech nebo Králíkách apod.

Obrázek č. 29 – Vstupní brána památníku Terezín

Zajímavou možností, jak zvýšit návšt ěvnost památník ů, jsou vzd ělávací stezky . Historicky nau čná je už realizována v Ležákách, kde je dokonce možnost zap ůjčení kol. Podobná by byla jist ě p řínosem i v Lidicích. Pro tyto stezky je nutné mít vždy souhlas majitele pozemku – výhodné jsou pozemky obce, pro kterou je zvýšení zájmu turist ů také p řínosem.

V sou časné dob ě se nabízí r ůzné možnosti propojení sportovních a vzd ělávacích aktivit, které by nemusely být zam ěř eny pouze na historii, ale i na další obory – znalosti ze zdravotní výchovy, zem ěpisu, lesnictví – nap říklad poznávání druh ů rostlin, strom ů a zv ěř e, zábavné pozorování zv ěř e, ur čování věku strom ů (viz obrázek číslo 30), sv ětových stran apod. Je možné za řadit i labyrint vystav ěný z ke řů nebo postavit venkovní xylofon (viz obrázek číslo 31), p řípadn ě vyhlídkovou v ěž.

57

Obrázek č. 30 - Ur čování věku stromu a sv ětových stran 71

Obrázek č. 31 – Xylofon 71

Vhodné je za řadit i sportovní aktivity – různé proléza čky, houpa čky, záv ěsná lana, žeb říky a další vybavení. Po dohod ě s místními podnikatelskými subjekty je možné na stezce za řídit i projíž ďky na koních. Rozhodn ě by bylo

71 Dětská lesní naučná stezka. [online].[cit. 2013-01-04]

58 vhodné stezky doplnit odpo činkovými plochami, které by měly mít lavi čky a příst řešky pro případ nep říznivého po časí. Na stezce by m ělo být pro návšt ěvníky zajišt ěno i ob čerstvení i hygienické za řízení.

Podobné stezky jsou velice zajímavé hlavn ě pro rodiny s dětmi, protože děti zpravidla neudrží pozornost na delší dobu. Jsou ale sout ěživé a zvídavé a toho by bylo vhodné využít. Podobné stezky je také vhodné rozd ělit podle náro čnosti (délka a terén trasy, náro čnost otázek) pro d ěti mladšího a staršího školního v ěku, p řípadn ě i pro st ředoškoláky. Zodpov ězené otázky na stezce by děti odevzdávaly v památnících, kde by mohly získat správné odpov ědi a případn ě n ějaký drobný upomínkový p ředm ět (propisku s logem památníku, medaili, poznámkový blok, brožuru apod.).

Tyto upomínkové p ředm ěty nemusí být finan čně náro čné, smyslem je hlavn ě pocit významnosti. Propisku nebo medaili je možné po řídit v četn ě gravírování i za 15,- Kč za ks. Na obrázku číslo 32 je vzor medaile.

Obrázek č. 32 – Vzor upomínkové medaile 72

Je nutné, aby stezky byly co nejvíce propagovány na r ůzných portálech (nap ř. http://stezky.unas.cz/ ) a mapách, jak lokálních, tak národních i specializovaných (památky, cyklistické trasy apod.).

72 Medaile. [online].[cit. 2012-13-02].

59 V sou časné dob ě má velká část obyvatelstva p řístup k po číta čů m a internetu. Lidé využívají internet k nakupování, získávají zde informace, používají různé sociální sít ě jako nap říklad Facebook nebo Twitter . Tento trend se bude v budoucnosti zvyšovat. Vhodným krokem k propagaci by tedy bylo i zavedení stránek, které by zvaly uživatele obou sociálních sítí na r ůzné akce a p řinášely aktuální informace a fotografie z památník ů.

Návšt ěvnost by bylo možné zvýšit i pravidelnou reklamou v médiích – v televizi, novinách, rozhlase, na internetu. Bohužel tato forma je finan čně nákladná a pro p řísp ěvkové organizace tém ěř nedostupná. Je ale možné zvážit nap říklad ro ční spolupráci – partnerství, které by z jedné strany p řinášelo reklamu pro památníky v médiích, z druhé strany by památníky propagovali vybrané mediální spole čnosti (logo na vstupenkách, reklama na webových stránkách apod.).

60 8 Záv ěr

Historie je sou částí jednotlivc ů i národ ů a její znalost nám pomáhá poznat sami sebe a zárove ň nabízí možnost, jak se vyhnout chybám, které by ovlivnily další generace. Bohužel do historie naší zem ě pat ří i tragické události spojené s první i druhou sv ětovou válkou. Významnou a hlavn ě tragickou událostí je vypálení obcí Lidice a Ležáky a vyvražd ění jejich obyvatel v roce 1942.

Bakalá řská práce popisuje historické skute čnosti, které událostem předcházely, připomíná pr ůběh tragických událostí a popisuje sou časný stav obou památník ů (zp ůsob financování a řízení, faktický popis památník ů, p řehled akcí, které památníky organizují) a porovnává význam t ěchto památek na cestovní ruch v regionech, ve kterých památníky leží. Zárove ň podává přehled um ěleckého zpracování událostí.

Získávání pot řebných a relevantních informací k danému tématu je vždy velmi citlivou záležitostí. Uvedená problematika je popisována a rozebírána s využitím metod studia monografií, právních a historických pramen ů, výro čních zpráv, tiskovin, sb ěru a analýzy informací, matematické statistiky, p římého pozorování a komparace.

Z výsledk ů práce vyplynulo, že návšt ěvnost památníku Lidice činní více jak 50% z celkové návšt ěvnosti v okrese Kladno a výrazn ě tak ovliv ňuje regionální cestovní ruch. Z hlediska návšt ěvnosti památek ve st ředo českém kraji, který má n ěkolik dalších významných památek, je návšt ěvnost k celkovému po čtu návšt ěvník ů minimální (max. 5 % ve sledovaném období roku 2008 až 2011). Návšt ěvnost Ležák ů v kraji Pardubice činní v období 2008 až 2011 maximáln ě 3,5 %, v okrese Chrudim je to 11 % z celkové návštěvnosti.

Z dlouhodobého hlediska zájem o oba památníky stoupá, vliv na návšt ěvnost m ěli v posledních letech filmové zpracování osudu obce Lidice a také pietní p řipomínková akce p ři 70. výro čí tragédie. Nepodstatnou skupinou návšt ěvník ů v Lidicích jsou svateb čané, kte ří si pro sv ůj svatební den zvolili Růžovou zahradu v památníku.

61 V záv ěru práce je navrženo n ěkolik možností, jak zvýšit nebo alespo ň udržet zájem ve řejnosti o oba památníky. Pat ří k nim využití sociálních sítí, výstavba nau čných stezek, spolupráce s dalšími památníky a p řípadn ě i cestovními kancelá řemi. Všechny tyto návrhy musí být d ůstojné k vážnosti tragických událostí.

Zvýšení zájmu o památníky nemá p řinést jen ekonomické zisky, ale především p řiblížit historickou událost a poskytnout faktické a vhodn ě formulované informace s ohledem na osudné události. Správn ě zvolená forma je natolik pou čná, aby si návšt ěvník uv ědomil tragické souhry okolností, nespravedlnost a bezohlednost Hitlerovského režimu.

Stejný cíl m ěla i bakalá řská práce, která m ěla p ředevším p řiblížit historické události, porovnat možnosti obou památník ů a poukázat na vliv návšt ěvnosti památník ů k regionu.

62 9 Použité zdroje

Literatura

BĚLINA P. a kol. Dějiny zemí koruny české II . Praha: Paseka 1992. 309 s. ISBN 80-85192-30-6

DOLEŽALOVÁ, J. ml. a kol. Křižovatky času – Ležáky v datech . V čelákov: Jarmila Doležalová 2007. ISBN 978-80-254-0457-7

DVO ŘÁČEK, P. Památky UNESCO do kapsy . Praha: Levné knihy KMa 2004. 125 s. ISBN 80-7309-244-1

GERWARTH, R. Reinhard Heydrich Hitler ův kat . Praha: Paseka 2012. 448 s. ISBN 978-80-7432-252-5

CHLÁDKOVÁ, L. Terezínské ghetto . Praha: V ráji 2005. 55 s. ISBN 80-86758- 18-4

IVANOV, M. Atentát na Reinharda Heydricha . Praha: Panorama 1979. 285 s. ISBN 80-86529-36-3

KOBETI Č, P. Pomníky a pam ětní desky Chrudimska. Chrudim: Okresní muzeum Chrudim 2002. 225 s. ISBN 80-902531-9-9

PTÁ ČKOVÁ, V., KRAUS, J. a kol. Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia 2001. 834 s. ISBN 80-200-0982-5

STEHLÍK, E. Lidice – příb ěh české vsi . Praha: V ráji 2004. 136 s. ISBN 80-86758-13-3

SOMMER, J. Chrudimsko. Hradec Králové: Kruh 1989. 297 s. ISBN 80-7031-012

ŠOLC, J. Podpalte Československo . Praha: Naše vojsko 2005. 353 s. ISBN 80-206-0762-5

ŠOLC, J. Přijdeme za svítání . Praha: Naše vojsko 2005. 266 s. ISBN 80-206-0800-1

63 ŠULC, J. Dva proti říši . Praha: Knižní klub 2007. 475 s. ISBN 978-80-242-1935-6

Jiné dokumenty

Kultura České republiky – vybrané údaje ze statistických šetření . Praha: Národní informa ční a poradenské st ředisko pro kulturu 2012. 36 s.

Výro ční zpráva za rok 2012 . Lidice: Památník Lidce 2013. 47 s.

Výro ční zpráva za rok 2011 . Lidice: Památník Lidce 2012. 46 s.

Výro ční zpráva za rok 2010. Lidice: Památník Lidce 2011. 49 s.

Výro ční zpráva za rok 2009. Lidice: Památník Lidce 2010. 53 s.

YUILL, S. M.: Dark Tourism: Understanding visitor motivation at sites of deathand disaster . Texas A&M University, 2003, Diplomová práce, s. 265.

Internetové zdroje:

Archiv akcí – Ležáky. [online].[cit. 2012-11-26] Dostupné z www http://www.lezaky-memorial.cz/archive_cz.aspx

Dětská lesní nau čná stezka . [online].[cit. 2013-01-04] Dostupné z www http://www.sevceskyraj.cz/detska-lesni-naucna-stezka

Film Lidice . [online].[cit. 2013-02-26] Dostupné z www.filmlidice.cz

Fotogalerie Film Atentát. [online].[cit. 2013-02-25] Dostupné z www http://www.kinobox.cz/film/3319-atentat/fotogalerie

Fotogalerie – Ležáky. [online].[cit. 2013-01-06] Dostupné z www http://www.lidice-memorial.cz/RShistory_cz.aspx

Historie obce - Lidice . [online].[cit. 2012-11-03] Dostupné z www http://www.lidice-memorial.cz

64 Historie památníku do roku 2000 . [online].[cit. 2012-11-05] Dostupné z www http://www.lidice-memorial.cz/to2000_cz.aspx

Historie památníku od roku 2001 . [online].[cit. 2012-11-06] Dostupné z www http://www.lidice-memorial.cz/from2001_cz.aspx

Historie pomníku d ětských ob ětí války. [online].[cit. 2012-11-04]. Dostupné z www http://www.lidice-memorial.cz/MChild_history_cz.aspx

Historie r ůžového sadu. [online].[cit. 2012-10-25] Dostupné z www http://www.lidice-memorial.cz/RShistory_cz.aspx

Informace – Lidice. [online].[cit. 2013-02-14] Dostupné z www http://www.lidice- memorial.cz/info_cz.aspx

Informace o st ředo českém kraji. [online].[cit. 2012-12-27] Dostupné z www http://www.kr-stredocesky.cz/portal/stredocesky-kraj/informace-o-kraji/

Informace pro návšt ěvníky – Ležáky . [online].[cit. 2013-01-14] Dostupné z www http://www.lezaky-memorial.cz/info_cz.aspx

Informace z Regionálního informa čního servisu . [online].[cit. 2012-10-15] Dostupné z www http://www.risy.cz/cs

Lidická galerie. [online].[cit. 2012-11-14] Dostupné z www http://www.lidice- memorial.cz/gallery_cz.aspx

Mapa pardubického kraje. [online].[cit. 2012-12-30] Dostupné z www http://www.kamzajit.cz/kraj/kraj-pa.php

Mapa st ředo českého kraje. [online].[cit. 2012-12-27] http://www.kamzajit.cz

Mapy – 2. Sv ětová válka. [online].[cit. 2012-12-05]. Dostupné z www http://www.fronta.cz/sekce/mapy-druha-svetova-valka

Medaile. [online].[cit. 2012-13-02]. Dostupné z www http://www.pohary- figurky.cz/

Memoranda a smlouvy. [online].[cit. 2013-01-06] Dostupné z www http://www.lidice-memorial.cz/documents_cz.aspx

65 Nau čná stezka – Ležáky. [online].[cit. 2012-12-10] Dostupné z www http://www.lezaky-memorial.cz/pathway_cz.aspx

Ocen ění památníku Lidice. [online].[cit. 2013-01-12] Dostupné z www http://www.lidice-memorial.cz/award_cz.aspx

Okres Chrudim . [online].[cit. 2012-12-06] Dostupné z www http://www.nasemesta.cz/pardubicky-kraj/okres-chrudim/

Okres Kladno . [online].[cit. 2012-11-27] Dostupné z www http://www.nasemesta.cz/stredocesky-kraj/okres-kladno/

Pardubický kraj – základní informace. [online].[cit. 2012-12-30] http://www.pardubickykraj.cz/uvodni-strana

Půjčovna kol Ležáky. [online].[cit. 2013-01-14] Dostupné z www http://www.lezaky-memorial.cz/pujcovnaKol_cz.aspx

Reinhard Heydrich – Nazi War Criminal. [online].[cit. 2012-12-08]. Dostupné z www http://www.heydrich.dk/

Sout ěže – Ležáky. [online].[cit. 2012-12-02] Dostupné z www http://www.lezaky- memorial.cz/content_cz.aspx

Sout ěže po řádané památníkem Lidice. [online].[cit. 2013-01-11] Dostupné z www http://www.lidice-memorial.cz/content_cz.aspx

Výstavy a kulturní akce – archiv. [online].[cit. 2012-12-07] Dostupné z www http://www.lidice-memorial.cz/archive_cz.aspx

Vývoj pietního území – Ležáky. [online].[cit. 2013-01-06] Dostupné z www http://www.lezaky-memorial.cz/historyFrom44_cz.aspx

Vzd ělávání - Ležáky . [online].[cit. 2012-12-11] Dostupné z www http://www.lezaky-memorial.cz/education_cz.aspx

Vzd ělávání - Lidice . [online].[cit. 2013-01-07] Dostupné z www http://www.lidice- memorial.cz/education_cz.aspx

66 10 Seznam p říloh

Příloha číslo 1. Po čet návšt ěvník ů ve St ředo českém a Pardubickém kraji

Příloha číslo 2. Po čet návšt ěvník ů v okrese Kladno

Příloha číslo 3. Návšt ěvnost památek v okrese Kladno v roce 2011

Příloha číslo 4. Po čet návšt ěvník ů v okrese Chrudim

Příloha číslo 5. Návšt ěvnost památek v okrese Chrudim v roce 2011

67 11 Přílohy

Příloha číslo 1. - Po čet návšt ěvník ů ve St ředo českém a Pardubickém kraji

Po čet návšt ěvník ů expozic a výstav v galeriích, muzeích a památnících z řizovaných MK, jinými resorty, kraji, obcemi a městy

Rok 2008 2009 2010 2011 St ředo český kraj 714 577 753 379 775 098 784 233 Pardubický kraj 235 988 283 681 303 756 277 574 Návšt ěvnost v Lidicích 37 970 35 896 30 981 43 376 Návšt ěvnost v Ležákách 5 291 8 852 10 547 9 696 Lidice/St ředo český kraj 5.3% 4.8% 4.0% 5.5% Ležáky/Pardubický kraj 2.2% 3.1% 3.5% 3.5%

Příloha číslo 2. - Po čet návšt ěvník ů v okrese Kladno

Po čet návšt ěvník ů v okrese Kladno (galerie, muzea, památníky z řízené MK, kraji, obcemi a m ěsty) Rok 2008 2009 2010 2011 Bušt ěhradské muzeum Oty Pavla u Rotta 1 164 899 1 267 553 Městské muzeum - Velvary 822 920 1 434 824 Muzeum sportovních voz ů - Lány 4 115 6 122 9 467 7 271 Lidice 37 970 35 896 30 981 43 376 Památník Václava Beneše T řebízského - Třebíz 1 986 1 872 1 667 1 340 Sláde čkovo vlastiv ědné muzeum v Kladn ě 4 856 9 312 10 461 17 015 Vlastiv ědné muzeum ve Slaném 11 382 12 316 13 956 13 431 Železni ční muzeum Zlonice - Zlonice 1 250 1 100 1 008 1 982 Celkem 63 545 68 437 70 241 85 792 Lidice / okres Kladno 59.8% 52.5% 44.1% 50.6%

68 Příloha číslo 3. – Návšt ěvnost památek v okrese Kladno v roce 2011

Příloha číslo 4. - Po čet návšt ěvník ů v okrese Chrudim

Po čet návšt ěvník ů v okrese Chrudim (galerie, muzea, památníky z řízené MK, kraji, obcemi a m ěsty) rok 2008 2009 2010 2011 Zámek Nové Hrady 5 000 6 000 6 000 4 445 Státní zámek Slati ňany 17 304 15 405 12 726 13 055 Hrad Lichnice 20 526 19 535 17 303 18 979 Městské muzeum Chrast u Chrudimi 2 702 2 850 1 643 2 306 Městské muzeum ve Skut či 1 397 1 466 5 622 7 216 Městské muzeum a galerie v Hlinsku 8 712 7 919 10 188 8 413 Muzeum dýmek Prose č 3 124 2 967 3 174 2 082 Muzeum loutká řských kultur v Chrudimi 18 241 14 501 15 227 14 160 Regionální muzeum v Chrudimi 6 099 6 131 6 374 6 576 Ležáky 5 291 8 852 10 547 9 696 Celkem 88 396 85 626 88 804 86 928 Ležáky / okres Chrudim 6.0% 10.3% 11.9% 11.2%

69 Příloha číslo 5. – Návšt ěvnost památek v okrese Chrudim v roce 2011

70 Záznam o bakalá řské práci

Jméno a p říjmení bakalá ře: Libor Joska

Název práce CZ: Vliv historický událostí v Lidicích a Ležákách na cestovní ruch v regionu Název práce EN: The influence of historical tragedy in Lidice and Ležáky on tourism in the region Studijní program: Regionální rozvoj

Obor: Regionální rozvoj

Rok obhajoby: 2013

Po čet stran/Po čet p říloh: 59 / 3

Vedoucí práce: PhDr. Jaroslava Kroupová

Anotace CZ: Předm ětem bakalá řské práce je zhodnocení významu návšt ěvnosti památník ů Lidice a Ležáky na cestovní ruch v regionu. V první části práce jsou popsány historické události, dále jsou popsány sou časné aktivity památník ů a nabídka region ů a shrnutí um ěleckého zpracování tragických událostí. V další části je porovnána návšt ěvnost a v záv ěru práce jsou navrženy možnosti na zvýšení návšt ěvnosti.

Anotace EN: The subject of the thesis is to evaluate attendance in Lidice and Ležáky memorials for tourism in the region. The first part describes the historical events, current activities of the memorials, offer of regions and summary of the art processing tragic events. The next part is compared attendance and on the end there are some proposal to increase attendance.

Klí čová slova CZ: Lidice, Ležáky, temný turismus, návštěvnost, návrhy na zvýšení návšt ěvnosti, cestovní ruch Klí čová slova EN: Lidice, Ležáky, dark tourism, attendance, proposals to increase attendance, tourism Místo uložení: Vysoká škola regionálního rozvoje, Žalanského 68/54, Praha 6 Signatura:

71